PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Cílená léčba u nádorových onemocnění krve
Cílená léčba u nádorových onemocnění krve Lenka Doležalová Ústavní lékárna Masarykova onkologického ústavu, Brno
Hematologické malignity představují široké spektrum nádorových onemocnění, která postihují kostní dřeň (leukemie) a lymfatické uzliny (lymfomy). V léčbě se uplatňuje celá řada postupů, které se mohou i vzájemně kombinovat. U pacientů s nízkým stupněm rizika postačuje v začátcích léčby pouze observace či podpůrná léčba, u pokročilejších a akutních stadií podstupují pacienti autologní, alogenní transplantaci krvetvorných buněk, chemoterapii, radioterapii či cílenou léčbu. Další léčebné postupy zahrnují aplikaci růstových faktorů, imunomodulační léčbu, transfuzi, protiinfekční či chelatační léčbu. Léčebný postup a výběr léčiva se vždy odvíjí od typu onemocnění, jeho stadia a klinického stavu pacienta (potíže nemocného, přidružené choroby, věk). Tento článek se věnuje cíleným léčivům, která se v léčbě hematologických malignit používají. Klíčová slova: cílená léčba, hematoonkologie, leukemie, lymfomy. Targeted therapy in treatment of blood cancer Hematologic malignancies represent a broad spectrum of tumor diseases affecting the bone marrow (leukemia) and lymph nodes (lymphomas). In the treatment a number of procedures are applied, which can also be combined. In low-risk patients at the beginning of treatment, only observation or supportive therapy are sufficient; in advanced and acute stages patients have to undergo allogeneic stem cell transplantation, chemotherapy, radiotherapy, or targeted therapy. Other treatment includes the application of growth factors, immunomodulatory therapy, transfusions, anti-infective or chelation therapy. Medical procedure and selection of drugs is always based on the type of disease, its stage and patient clinical status (with respect to patient’s comorbidities, age). This article is focused on targeted drugs that are used in the treatment of hematological malignancies. Key words: targeted therapy, hematooncology, leukemia, lymphoma.
Zkratky
že v jedné buňce vznikne změna v genetické
Další dělení hematologických malignit, které
ALL: akutní lymfoblastická leukemie
výbavě, která představuje pro tuto buňku
předznamenává i průběh onemocnění, je na
Ph+/-: pozitivní/negativní filadelfský chromozom
růstovou výhodu. V dceřiných buňkách se
akutní a chronické. Neléčené akutní leukemie
TKI: tyrozinkinázový inhibitor
takto vzniklá odchylka opakuje, a tak vzniká
vedou ke smrti nemocného obvykle v týdnech
CML: chronická myeloidní leukemie
populace nádorových elementů, která po-
až měsících, zatímco chronická onemocnění
MF: myelofibróza
stupně díky svým vlastnostem utlačuje nor-
představují přežití v měsících až letech. U akut-
CLL: chronická lymfocytární leukemie
mální krvetvorbu (1).
ních leukemií se vyskytují morfologicky nezralé
BCR: B-buněčný receptor
Hematologická nádorová onemocnění
elementy (blasty), u chronických stavů buňky
PI3K: fosfatidylinositol-3-kináza
lze dělit na nemoci myeloidní a lymfoidní.
HL: Hodgkinský lymfom
Myeloidní onemocnění vycházejí z pluripotent-
NHL: non-hodgkinský lymfom
ní kmenové buňky, která je již nasměrována
lignit patří bezpochyby cílená léčiva, jež přináší
na vývoj k myeloidním buňkám (vznikají z ní
prodloužení a zlepšení kvality života pacientů
vyzrálé (1). Do komplexní léčby hematologických ma-
Hematologické malignity jsou klonální
erytrocyty, trombocyty, monocyty, neutrofily,
u jinak rezistentních či relabujících typů ma-
choroby vznikající z hemopoetických buněk
eozinofily a bazofily). Lymfoidní nádory vycházejí
lignit. Cílená léčiva představují novější skupinu
buď zcela nezralých, nebo v buňkách na již ur-
z progenitorové buňky pro lymfatickou řadu,
látek, které cíleně blokují nitrobuněčné pocho-
čitém stupni vývoje. Klonální vývoj znamená,
nebo z vyzrálejších lymfatických buněk (1).
dy u nádorových buněk a působí specificky na
KORESPONDENČNÍ ADRESA AUTORA: PharmDr. Lenka Doležalová,
[email protected] Ústavní lékárna Masarykova onkologického ústavu Žlutý kopec 7, 656 53 Brno
www.onkologiecs.cz
Převzato z: Prakt. lékáren. 2016; 12(4): 133–137 Článek přijat redakcí: 28. 4. 2016 Článek přijat k publikaci: 8. 6. 2016
ONKOLOGIE 231
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Cílená léčba u nádorových onemocnění krve konkrétní signální proteiny a dráhy. Název je
džusu. Z nežádoucích účinků lze očekávat hema
účinků se mohou objevit poruchy krvetvorby
odvozen z anglického názvu targeted therapy.
tologickou toxicitu, gastrointestinální potíže,
(neutropenie, trombocytopenie), gastrointes-
Chemicky jsou to přesně definované látky, lze
poruchy vnitřního prostředí či pohybového
tinální diskomfort, únava, vyrážka, bolesti zad,
je označit jako „intracelulární chemoterapii“ (2).
aparátu (4).
svalové křeče. Lenalidomid je strukturálně po-
U léčiv ze skupiny inhibitorů proteintyrozin-
Dasatinib (SprycelR) je inhibitor tyrozin-
dobný thalidomidu, který způsobuje těžké a ži-
kináz (např. imatinib, dasatinib, nilotinib, ibruti-
kináz 2. generace. Je účinný u většiny mutova-
vot ohrožující vrozené vady. Držitel rozhodnutí
nib) je třeba zdůraznit jejich výrazný interakční
ných forem BCR-ABL tyrozinkináz rezistentních
o registraci je povinen poskytnout zdravotníkům
potenciál přes cytochrom CYP3A4. Při jejich uží-
k imatinibu. Inhibuje také některé další onko-
a pacientům osvětové materiály s varováním
vání je třeba se vyhnout současnému podávání
genní kinázy včetně c-KIT, kináz receptoru pro
před jeho možnými teratogenními účinky a rady
se silnými inhibitory tohoto enzymu (např. itra-
efrin a receptoru pro destičkový růstový faktor
ohledně antikoncepce před začátkem terapie (4).
konazol, klarithromycin, erythromycin, inhibitory
(PDGF-beta). Používá se v léčbě leukemií. U ALL
HIV proteázy, grapefruitová šťáva) či induktory
je doporučené dávkování 140 mg jednou denně,
(např. fenytoin, fenobarbital, dexamethason,
u chronické fáze chronické myeloidní leukemie
karbamazepin, rifampicin, či třezalka tečkovaná).
pak 100 mg jednou denně. Tablety se užíva-
Chronická myeloidní leukemie (CML) je mye-
Následující přehled je věnován cíleným
jí s jídlem nebo bez jídla, nesmějí se drtit ani
loproliferativní onemocnění charakterizované
léčivům, která se aktuálně v hematoonkologii
krájet. Z nežádoucích účinků se může objevit
přítomností Ph+ a patologicky aktivované tyro-
používají. Z konkrétních diagnóz se jedná o akut-
retence tekutin, krvácení, hypertenze, myelo-
zinkinázy BCR-ABL. Věkový medián nemocných
ní lymfoblastickou leukemii, myelodysplastic-
suprese, gastrointestinální diskomfort, bolesti
se pohybuje kolem 50–55 let, celková incidence
ký syndrom, chronickou myeloidní leukemii,
hlavy a svalů (4).
v ČR činí 1–1,5 případů na 100 000 obyvatel.
Cílená léčba u chronické myeloidní leukemie
mnohočetný myelom, myelofibrózu, chronic-
Blinatumomab (Blincyto ) je monoklonál-
V léčbě se úspěšně používá imatinib, u kte-
kou lymfocytární leukemii a maligní lymfomy.
ní protilátka s novou konstrukcí molekuly. Jedná
rého se odhaduje medián přežití na více než
U každé nemoci je vždy uvedena její stručná
se o bispecifický protilátkový fragment, který se
25 let. Při selhání či intoleranci této léčby jsou
charakteristika.
váže na CD19, jež se nachází na povrchu všech
k dispozici další TKI – nilotinib, dasatinib, po-
B-buněk včetně ALL buněk a CD3 na povrchu
natinib a bosutinib. Charakteristika imatinibu
T-buněk (buňky imunitního systému odpověd-
a dasatinibu byla již uvedena u ALL, ponatinib
Cílená léčba u akutní lymfoblastické leukemie
R
né za hubení patogenů a nádorových buněk).
nemá prozatím v ČR stanovenou úhradu ze zdra-
Akutní lymfoblastická leukemie dospělých
Takto stimulované cytotoxické T-lymfocyty lé-
votního pojištění.
(ALL) je vysoce agresivní maligní lymfoprolife-
pe rozpoznají nádorově změněné B-lymfocyty.
Nilotinib (TasignaR) je inhibitor tyrozin-
rativní onemocnění kostní dřeně typické pro
V prvním cyklu léčby se ve dnech 1–7 aplikuje
kináz 2. generace se schopností silné inhibice
dětský věk, s relativně nízkým výskytem v do-
zahajovací dávka 9 µg/den, ve dnech 8–28 (a při
tyrozinkinázy BCR-ABL (30× silnější než u imati-
spělé populaci. Incidence u dospělých v České
všech dalších podáních) se aplikuje 28 µg/den.
nibu). Nilotinib inhibuje i většinu BCR-ABL mu-
republice činí 1,2 případů na 100 000 obyvatel.
Kromě reakce na podání se z nežádoucích účin-
tovaných kináz rezistentních na imatinib. V ČR
ALL tvoří asi 20 % všech akutních leukemií. U pa-
ků může objevit periferní edém, febrilní neutro-
je u Ph+ CML používán od roku 2007, u nově
cientů s pozitivitou filadelfského chromozomu
penie, infekce, hypokalemie, nauzea a zácpa (4).
diagnostikovaných pacientů se užívá 300 mg 2× denně, v druhé linii pak 400 mg 2× denně.
(Ph+) a/nebo fúzního genu BCR-ABL je indikováno podání tyrozinkinázového inhibitoru (TKI) imatinibu či dasatinibu společně s chemoterapií a alogenní transplantací krvetvorných
Cílená léčba u myelodysplastického syndromu
Užívá se nalačno. Z nežádoucích účinků je třeba počítat s neutropenií, trombocytopenií, vyrážkou, svěděním, bolestmi hlavy či nauzeou (4).
buněk. U pacientů s negativitou filadelfského
Myelodysplastický syndrom je maligní
Bosutinib (BosulifR) je další inhibitor tyro-
chromozomu (Ph-) a refrakterním/relabujícím
onemocnění kmenových buněk kostní dřeně.
zinkináz 2. generace, kromě BCR-ABL tyrozin-
onemocněním lze použít monoklonální proti-
Je charakterizované neúčelnou krvetvorbou
kinázy inhibuje kinázy rodiny Src. U Ph+ CML
látku blinatumomab (3).
vedoucí k cytopenii v periferní krvi a u mno-
se používá ve 2. linii léčby, při selhání či intole-
Imatinib (GlivecR) je selektivní inhibitor
ha pacientů progreduje do akutní myeloidní
ranci imatinibu, nilotinibu, dasatinibu. Dávkuje
mnoha tyrozinkináz (KIT, PDGFRA, ABL a BCR-
leukemie. Incidence onemocnění v ČR je 4–5
se 500 mg 1× denně, tablety se užívají s jídlem.
ABL). Používá se u širokého spektra hemato-
případů na 100 000 obyvatel. Z cílených léčiv je
Profil nežádoucích účinků je podobný s před-
logických diagnóz (Ph+ chronická myeloidní
k dispozici lenalidomid (3).
chozí látkou (4).
leukemie, chronická eozinofilní leukemie, myelo
Lenalidomid (RevlimidR) je látka ze skupi-
dysplastický syndrom), ale i v léčbě gastroin-
ny analogů thalidomidu s imunomodulačními,
testinálního stromatálního tumoru či derma-
antiproliferativními a antiangiogenními účinky.
tofibrosarkomu. V léčbě ALL se dávkuje 600 mg
Dávkuje se 10 nebo 25 mg jednou denně 1.
Mnohočetný myelom se vyznačuje prolife-
denně. Tablety se užívají s jídlem, případně je
až 21. den v rámci 28denních cyklů. Tablety se
rací myelomových buněk (abnormální neoplas-
lze rozpustit ve sklenici vody nebo jablečného
užívají s jídlem nebo bez jídla. Z nežádoucích
tické elementy B-lymfocytární linie), produkcí
232 ONKOLOGIE
Cílená léčba u mnohočetného myelomu
www.onkologiecs.cz
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Cílená léčba u nádorových onemocnění krve monoklonálního imunoglobulinu a projevy or-
(po lenalidomidu a bortezomibu). Dávkuje se
vysokých dávek glukokortikoidů. Z cílených léčiv
gánového poškození (anemie, osteolytické změ-
4 mg jednou denně 1. až 21. den v rámci 28den-
jsou k dispozici již zmiňované antiangiogenní
ny skeletu, renální insuficience). Mnohočetný
ních cyklů. Tablety se užívají s jídlem nebo bez
látky thalidomid, lenalidomid, pomalidomid
myelom tvoří asi 10 % všech hematologických
jídla. Nežádoucí účinky se vyskytují častěji v prv-
a od roku 2012 také ruxolitinib (3).
malignit, jeho incidence v ČR je 3–4 případy na
ních 2 cyklech léčby a postihují krev a lymfatický
Ruxolitinib (JakaviR) zasahuje do nadměr-
100 000 obyvatel. Medián věku při stanovení dia-
systém (anémie, neutropenie, trombocytope-
ně aktivované JAK/STAT dráhy a selektivně inhi-
gnózy je kolem 66 let (3). Úvodní léčba se skládá
nie). Ze závažných nežádoucích účinků je třeba
buje Janus kinázy JAK1 a JAK2, které hrají důleži-
z kombinace alkylačních látek a vysokých dávek
počítat s pneumonií a febrilní neutropenií (4).
tou roli v hematopoeze a v imunitním systému
glukokortikoidů, od roku 2014 je pro relaps one-
Bortezomib (VelcadeR) je inhibitor pro-
(6). Velikost dávky se řídí počtem trombocytů
mocnění používán lenalidomid. Kombinace
teazomu (multikatalytický enzymový komplex,
a může být od 5 mg do 20 mg 2× denně. Tablety
lenalidomidu (charakteristika uvedena u mye-
který hraje klíčovou úlohu v řízení proteinů
se užívají s jídlem nebo bez něj. Z nežádou-
lodysplastického syndromu) a dexamethasonu
kontrolujících vývoj buněčného cyklu a proces
cích účinků bývá častá hematologická toxicita,
je spojena se zvýšeným rizikem žilní tromboem-
apoptózy). Kromě mnohočetného myelomu
tvorba hematomů, závratě, bolest hlavy, zácpa,
bolie (především hluboké žilní trombózy a plicní
(monoterapie či v kombinaci) se používá také
poruchy jaterních funkcí, infekce močových cest
embolie) a arteriální tromboembolie (především
k léčbě lymfomu z plášťových buněk. Dávkuje
a krvácení (4).
infarkt myokardu a cerebrovaskulární příhody).
se 1,3 mg/m , podává se jednou nebo 2× týd-
Pacienti by měli být edukováni o minimaliza-
ně (á 3 týdny nebo á 6 týdnů). Z nežádoucích
ci všech modifikovatelných rizikových faktorů
účinků se často objevuje gastrointestinální dis-
(např. kouření, hypertenze, hyperlipidemie).
komfort, únava, poruchy krvetvorby a periferní
Chronická lymfocytární leukemie (CLL) je
Z dalších cílených léčiv jsou k dispozici thalido-
neuropatie. Ze závažných nežádoucích účinků je
častá maligní proliferace ze zralých B-lymfocytů.
mid, pomalidomid, bortezomib, karfilzomib.
třeba počítat se srdečním selháním, syndromem
Je charakterizována progresivní akumulací
z rozpadu nádoru či plicní hypertenzí.
periferních malfunkčních CD5+ B-lymfocytů
Thalidomid (Myrin ) je látka s imunoR
2
Cílená léčba u chronické lymfocytární leukemie
modulačními, protizánětlivými a potenciálně
Karfilzomib (KyprolisR) je další inhibitor
v lymfoidních tkáních, kostní dřeni a periferní
protinádorovými účinky. V historii proslul tha-
proteazomu, který je indikován v kombinaci do
krvi. Jedná se o onemocnění s velmi variabilním
lidomid negativně pod názvem ConterganR,
druhé linie léčby. Podává se jako 10minutová
klinickým průběhem, někteří nemocní přežívají
kdy byl podáván těhotným ženám (5). V sou-
infuze dva po sobě jdoucí dny, každý týden
až desítky let bez nutnosti léčby, jindy má CLL
časné době představuje u pacientů s mnoho-
po dobu tří týdnů v rámci 28denního cyklu.
rychlý průběh s nutností agresivní terapie (7).
četným myelomem (v kombinaci s melfalanem
Dávka se při dobré toleranci postupně zvyšuje
CLL představuje nejčastější leukemii bělochů
a prednisonem) léčbu první volby. Je indikován
z 20 mg/m2 na 27 mg/m2. Profil nežádoucích
v dospělé populaci – incidence v ČR se pohybuje
u pacientů ve věku 65 let a starších nebo u pa-
účinků je podobný předchozí látce, závažná mů-
okolo 6 případů na 100 000 obyvatel za rok. CLL
cientů neschopných podstoupit vysokodávko-
že být kardiální a plicní toxicita, dušnost, hyper
je onemocnění starších pacientů, incidence ros-
vou chemoterapii. Předepisování a vydávání
tenzní krize či akutní selhání ledvin (4).
te s věkem, medián věku při stanovení diagnózy
přípravku upravuje „Program prevence početí“. Doporučená dávka je 200 mg denně po dobu
se pohybuje mezi 65. a 72. rokem (3). Základem
Cílená léčba u myelofibrózy
léčby je chemoterapie s anti-CD20 protilátkou
maximálně 12 cyklů po 6 týdnech. Doporučuje
Myelofibróza (MF) je myeloproliferativní
rituximabem, v rámci specifického léčebného
se užívat v jedné dávce před spaním s jídlem
onemocnění s Ph-, které se může vyskytovat
programu lze použít alemtuzumab. Velký obrat
nebo bez jídla. Z nežádoucích účinků je častá
v podobě primární myelofibrózy, nebo se vy-
v léčbě nastal v roce 2014, kdy byly schváleny 4
neutropenie, leukopenie, zácpa, ospalost, pa-
vine na základě progrese polycythaemia vera
nové molekuly: dvě anti-CD20 monoklonální
restezie, periferní neuropatie, ke klinicky závaž-
či esenciální trombocytopenie. Medián přežití
protilátky obinutuzumab a ofatumumab a 2
ným nežádoucím účinkům patří: hluboká žilní
pacientů je 5,9 roku, 10leté celkové přežití či-
inhibitory B buněčného receptoru (BCR) ibru-
trombóza a plicní embolie, periferní neuropatie,
ní cca 30 %. Onemocnění postihuje převážně
tinib a idelalisib.
závažné kožní reakce (4).
starší populaci, medián věku pacientů je 65 let.
Rituximab (MabTheraR) je monoklo-
Pomalidomid (Imnovid ) je další imuno-
Mezi hlavní klinické rysy MF patří splenome-
nální protilátka, která byla v roce 1997 jako
modulační léčivo ze skupiny analogů thalido-
galie, cytopenie a omezující příznaky spojené
první použitá v onkologii. Je namířena proti
midu. Ve srovnání s ním má výhodnější účinky.
s hyperkatabolickým stavem a systémovým
transmembránovému antigenu CD20. Tento
Inhibuje proliferaci a indukuje apoptózu hema-
zánětem. Potenciálně kurativní terapií je zde
antigen je exprimován u více než 95 % všech
topoetických nádorových buněk, působí i na
alogenní transplantace kmenových buněk, která
nehodgkinských lymfomů B-typu, kde se ritu-
buněčné linie, které jsou rezistentní vůči lena-
má značná omezení, jimiž jsou již zmiňovaný
ximab hojně používá. V léčbě CLL představuje
lidomidu. Zvyšuje imunitu zprostředkovanou
věk pacientů, komorbidity, špatný výkonnostní
v kombinaci s fludarabinem a cyklofosfamidem
T- a NK buňkami, inhibuje tvorbu prozánětli-
stav či vhodný dárce (6). Úvodní léčba se sklá-
vysoce účinný standard terapie (8). Vykazuje
vých cytokinů a také angiogenezi. V kombinaci
dá obvykle z kombinace alkylačních cytostatik
komplexní mechanizmus účinku, který zahrnuje
s dexamethasonem je indikován do 3. linie léčby
(cyklofosfamid nebo melfalan) a nárazových
přímý cytotoxický účinek, aktivaci komplementu
R
www.onkologiecs.cz
ONKOLOGIE 233
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Cílená léčba u nádorových onemocnění krve i buněčnou cytotoxicitu závislou na protilátce
kátní epitop antigenu CD20. V porovnání s ritu-
jen 1% všech malignit. Od ostatních lymfomů se
(9). Léčba zahrnuje celkem 6 cyklů, kdy v prvním
ximabem vykazuje vyšší cytotoxicitu závislou na
liší především histologickým obrazem postižené
cyklu je dávkování 375 mg/m2 a poté 500 mg/m2.
komplementu a silnější vazbu s molekulou CD20
uzliny. Nádorových buněk, tzv. Hodgkinových
Asi u 40 % pacientů dochází zejména během
(výhodné zejména při nízké expresi CD20, jež
a Reedové-Sternbergových buněk, je v posti-
první infuze k reakci, která je podmíněna prav-
je pro CLL typická). Ofatumumab se kombinuje
žené uzlině jen 0,5–1 %. Ostatní tkáň tvoří buň-
děpodobně lýzou cirkulujících B-lymfoidních
s chlorambucilem či bendamustinem, léčebné
ky zánětlivého pozadí (lymfocyty, leukocyty,
buněk s následným uvolněním celé řady cyto-
schéma zahrnuje 3–12 28denních cyklů. V prv-
fibroblasty). Incidence HL je v ČR 2,9 případy na
kinů (TNF-α, IL-6, IL-8), což způsobuje příznaky,
ním cyklu se podává 300 mg v den 1 a 1 000 mg
100 000 obyvatel, 70–80 % pacientů jsou mladí
jako je horečka, třes, hypotenze nebo dušnost
v den 8, od druhého cyklu pak 1 000 mg v den 1.
lidé ve věku 17–35 let. Léčba HL patří mezi nej-
(10). Proto je při první aplikaci nutné postupně
Pacienta je třeba premedikovat z důvodu reakce
větší úspěchy v moderní onkologii. V závislosti
zvyšovat rychlost infuze a pacienta premedi-
na infuzi a syndromu z uvolnění cytokinů, další
na stadiu a rizikových faktorech je vyléčeno
kovat kombinací antihistaminika, antipyretika
nežádoucí účinky jsou obdobné jako u před-
75–95% všech pacientů. V 1. linii léčby se po
a kortikosteroidu. K omezení rizika syndromu
chozí látky (7).
užívá chemoterapie či radioterapie, problémem
z rozpadu nádoru (hyperurikemie, hyperkalemie,
Ibrutinib (Imbruvica ) je první TKI schvá-
zůstávají pozdní následky léčby zvyšující mor-
hypokalcemie, hypofosfatemie, renální selhání)
lený pro léčbu CLL, dále se používá u lymfomu
biditu a mortalitu vyléčených pacientů, jako je
je doporučována profylaxe s dostatečnou hyd-
z plášťových buněk a Waldenströmovy mak-
kardiotoxicita a sekundární malignity. Velikým
ratací a podáním antiuratik (4).
roglobulinemie. Ibrutinib inhibuje Brutonovu
přínosem v léčbě rezistentního a relabujícího
R
Alemtuzumab (Campath ) je mono-
kinázu, což je důležitá signální molekula drah
HL je cílené léčivo brentuximab vedotin (11).
klonální protilátka proti povrchovému glyko-
B-buněčného receptoru (BCR) a cytokinové-
Brentuximab vedotin (AdcetrisR) je konju-
proteinu CD52, který je přítomen na všech B-
ho receptoru. BCR je transmembránový pro-
gát monoklonální protilátky anti-CD30 a cytotoxic-
a T-lymfocytech, granulocytech, monocytech,
tein významný pro vývoj, proliferaci a přežití
ky působícího mitotického jedu methylauristatinu
thymocytech a makrofázích. V léčbě CLL se
B-lymfocytů. U CLL se ibrutinib užívá 420 mg 1×
E. Uplatňuje se především v léčbě rezistentního
alemtuzumab díky novým molekulám (ibru-
denně, nezávisle na jídle. Léčba s sebou přináší
a relabujícího HL, další indikací je pak anaplastický
tinib, idelalisib) dostává do pozadí a je indi-
vyšší riziko krvácení (opatrnost při souběžné
velkobuněčný lymfom. Brentuximab vedotin se
kován pro refrakterní či rezistentní formy (10).
antikoagulační či antiagregační terapii), riziko
podává v 3týdenních cyklech v dávce 1,8 mg/kg.
V transplantologii se používá na léčbu rejekce
fibrilace síní, poruchy krvetvorby, gastrointes-
Z nežádoucích účinků je nejvýznamnější neuro-
a v roce 2012 byl schválen pro léčbu roztrouše-
tinální diskomfort (7).
toxicita, kterou způsobuje methylauristatin E v dis-
R
né sklerózy (4). Dávka se u CLL postupně titruje
Další důležitou tyrozinkinázou v dráze BCR
tálních neuronech. Periferní senzorickou neuropatii
až na 30 mg. Léčba je spojena s dlouhodobou
je fosfatidylinositol-3-kináza (PI3K), jejíž delta
má více než 50 % pacientů (< 10 % stupeň 3), peri-
a výraznou deplecí zdravých B- a T-lymfocytů,
podjednotka (PI3Kδ) je exprimována pouze
ferní motorickou neuropatii 10 % pacientů (< 5 %
a tedy i zvýšeným rizikem oportunních infekcí
v buňkách hematopoetického původu a bývá
stupeň 3). V průběhu léčby lze neuropatii zmírnit
a rizikem reaktivace cytomegaloviru. Proto musí
zvýšeně aktivní u B-lymfocytárních malignit,
prodloužením intervalu nebo snížením dávky (11).
pacienti užívat antimikrobiální profylaxi (10).
včetně CLL.
Non-hodgkinské lymfomy (NHL) předsta-
Z dalších nežádoucích účinků je třeba počítat
Idelalisib (Zydelig ) je první selektivní
vují různorodou skupinu maligních lymfomů
s reakcí na zvyšování dávky či hematologickou
inhibitor PI3Kδ, který nevykazuje význam-
(vznikající z B-, T-lymfocytů nebo NK-buněk),
toxicitou (4).
R
nou cytotoxicitu k normálním NK-buňkám
která zahrnuje všechny klinické jednotky kro-
Obinutuzumab (GazyvaroR) je nová hu-
a T-lymfocytům (7). Kombinuje se s rituxima-
mě HL. Incidence se pohybuje kolem 12–15
manizovaná anti-CD20 protilátka II. generace.
bem, užívá se 150 mg 2× denně s jídlem či bez
případů na 100 000 obyvatel za rok. Incidence
Zásadní je u ní úprava Fc fragmentu, který vý-
něj. Nežádoucí účinky zahrnují neutropenii, in-
narůstá s věkem, až 2/3 pacientů jsou v době
znamně zvyšuje cytotoxicitu závislou na proti-
fekce, evelaci jaterních testů, průjem, kolitidu,
diagnózy starší 60 let. Dle klinického průběhu
látce. Podává se v kombinaci s chlorambucilem
pneumonitidu (4).
se maligní lymfomy dělí na nízce agresivní
v šesti 28denních cyklech. V prvním cyklu se první dávka 1 000 mg rozdělí (100 mg v den 1 a 900 mg v den 2), v den 8 a 15 se aplikuje plných
(indolentní), agresivní a vysoce agresivní.
Cílená léčba u maligních lymfomů
Neléčené indolentní onemocnění probíhá řádově několik let, u agresivních typů měsíce
1 000 mg. Od druhého cyklu se podává 1 000 mg
Maligní lymfomy jsou nádorová onemoc-
a u vysoce agresivních lymfomů je medián
vždy v den 1. Při léčbě je třeba pacienta vhodně
nění vznikající z lymfatické tkáně, tedy z B-,
přežití bez léčby pouze několik týdnů (3).
premedikovat z důvodu častého výskytu reakce
T-lymfocytů nebo NK-buněk. Historicky se dělí
V léčbě NHL se v současné době uplatňuje
na infuzi a syndromu z nádorového rozpadu.
na samostatně vyčleňovaný Hodgkinův lymfom
radioterapie, autologní transplantace, chemo-
Z nežádoucích účinků se dále může objevit
a skupinu non-hodgkinských lymfomů (NHL),
terapie kombinovaná s rituximabem, z TKI
útlum krvetvorby, průjem a pyrexie (7).
která zahrnuje všechny ostatní klinické jednotky.
je používán ibrutinib. Charakteristika obou
Ofatumumab (ArzerraR) je plně humanizo-
Hodgkinův lymfom (HL) je maligní onemoc-
léčiv již byla uvedena u předchozích diagnóz,
vaná anti-CD20 protilátka, která se váže na uni-
nění krvetvorby, vycházející z B-lymfocytů. Tvoří
rituximab je od roku 2014 pro diagnózu non-
234 ONKOLOGIE
www.onkologiecs.cz
PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY cílená léčba u nádorovýcH onemocnění krve -hodgkinských lymfomů k dispozici také
Cílená léčiva přináší (nejen) hema-
inhibitorů, inhibitorů speciálních receptorů,
v subkutánní formě (5minutová aplikace do
toonkologickým pacientům šanci na prodloužení
imunomodulačních léčiv i monoklonálních
břišní stěny). Léčebná dávka je 1 400 mg bez
a zlepšení kvality života. Klinické studie nad
protilátek stále probíhají a pro pacienty představují
ohledu na velikost tělesného povrchu (4).
novými látkami z řad tyrozinkinázových
další „zbraně“ v boji se zhoubnými nemocemi.
6. Seltenreichová K. Účinnost, celkové přežití a bezpečnost terapie ruxolitinibem během tříletého sledování pacientů s myelofibrózou ve studii COMFORT-I. Farmakoterapie 2/2015: 165–166. 7. Špaček M. Nové léky v terapii chronické lymfocytární leukemie. Farmakoterapie 5/2015: 556–562. 8. Tam CS, O‘Brien S, et al. Long-term results of the fludarabine, cyclophosphamide, and rituximab regimen as initial therapy of chronic lymphocytic leukemia. Blood.
2008; 112(4): 975–980. 9. Cheson BD. Monoclonal antibody therapy of chronic lymphocytic leukemia. Cancer Immunol Immunother. 2006; 55(2): 188–196. 10. Obrtlíková P, Urbanová R. Monoklonální protilátky v léčbě chronické lymfocytární leukemie v roce 2015. Klinická onkologie 2015; 28(Suppl 3): 3522–3529. 11. Marková J. Postavení a účinnost brentuximab vedotinu v léčbě Hodgkinova lymfomu. Farmakoterapie 2/2015: 151–154.
LITERATURA 1. Penka M, Tesařová E, a kol. Hematologie a transfuzní lékařství I. Grada 2011: 289–373. 2. Klener P. Základy klinické onkologie. Galen 2011: 58–66. 3. Tomášek J, a kol. Onkologie – minimum pro praxi. Axonite CZ, s. r. o. 2015. 4. Micro-verze AISLP – 2015. 3. stav k 1. 1. 2016. 5. http://technet.idnes.cz/sedativum-contergan-s-latkouthalidomid-poskozovalo - deti-pn0 -/veda. aspx?c=A160104_152640_tec_reportaze_vse.
236 ONKOLOGIE
www.onkologiecs.cz