Zdravotně–sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva Budoucnost našeho zdravotnictví
Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc.
Říjen 2016
Analýza současného stavu
Pohled na české zdravotnictví v rámci Evropské Unie – zdravotnické ukazatele Střední délka života:
1990 → 2014 – prodloužení střední délky života při narození o 7,4 roku = významné přiblížení se k evropskému průměru – ČR – 78,9 let; EU28 – 80,9 let (2014); lehce nadprůměrná střední délka života ve zdraví – ČR – 65/63,4 let (ženy/muži); EU28 – 61,8/61,4 let (2014). Silné stránky Kvalita péče přispívá k zvýšení zdravých roků života české populace Hrozby Hrozby spojené s civilizačními nemocemi (rakovina, diabetes, infarkt myokardu, obezita) Příležitosti Pokračující podpora Investice do Zdraví
Střední délky života ve věku 65: lehce pod průměrem – ČR 19,8/16,1 let (ženy/muži); EU28 – 21,6/18,2 let (2014); střední délky života ve zdraví ve věku 65 – průměrné či lehce nadprůměrné hodnoty – ČR – 9,3/8,5 let (ženy/muži); EU28 – 8,6/8,6 let (2014). Průměrná spotřeba na osobu starší 15 let nadprůměrná – ČR – 11,5 l alkoholu; EU28 – 9,8 l (2013).
Podíl jedinců ve věku 20 – 79 let trpících cukrovkou v rámci sledované populace nadprůměrný – ČR – 6,9 %; EU28 – 6 % (2013). Podíl dospělých jedinců trpících obezitou v rámci sledované populace nadprůměrný – ČR – 18,7 % (nárůst o 7 p.b. oproti roku 2000), EU28 – 15,4 % (2014). Výskyt rakoviny – v ČR ve srovnání s EU28 o 10% vyšší (2012). Celková úmrtnost na rakovinu – v ČR o 11,6 % nad evropským průměrem (2012). Úmrtnost v rámci ischemických srdečních chorob (např. akutní infarkt myokardu) – ČR nad průměrem – 302,5/454,7 na 100 000 obyvatel (ženy/muži); EU28 – 98,8/176,2 na 100 000 obyvatel (ženy/muži) (2013). Úmrtnost – mozková mrtvice – ČR mírně nad průměrem – 123,8/148,9 na 100 000 obyvatel (ženy/muži); EU28 – 82,3/95,8 na 100 000 obyvatel (ženy/muži) (2013). Zdroje dat:: Eurostat Statistics Database completed with data from OECD Health Statistics 2014; WHO Global Information System on Alcohol and Health; IDF (2013), Diabetes Atlas, 6th edition; International Agency for Research on Cancer (IARC), GLOBOCAN 2012
Analýza současného stavu
Pohled na české zdravotnictví v rámci Evropské Unie – ekonomické a provozní ukazatele Silné stránky Dostatečný počet praktikujících lékařů (problém struktury) Dostatečný počet lůžek (problém struktury)
Slabé stránky Nízký podíl soukromých výdajů na zdravotnictví Nadprůměrný počet návštěv u lékaře přepočteno na obyvatele Nadprůměrná doba strávená pobytem v nemocnici Hrozby Hrozby spojené s vysokou závislostí na příjmech z veřejného zdravotního pojištění jako dominantním financujícím prvkem (stárnutí populace) Příležitosti Potenciál zvýšení podílu soukromých výdajů (návrat k regulačním poplatkům, soukromé připojištění či jinak). Zefektivnění počtu návštěv u lékaře
Výdaje na zdravotnictví jako % z HDP pod průměrem EU – ČR – 7,5 %; EU28 – 8,7 % (2012). Z hlediska adekvátnosti zdravotních výdajů na hlavu je ČR v porovnání s jinými státy světa průměrná (2010). Ve struktuře financování zdravotnictví dominuje zdravotní pojištění; soukromé prostředky využívány podprůměrně – ČR – 15 %; EU28 – 21 % (2012), ale 2015 v ČR zrušeny regulační poplatky. Průměrné výdaje na zdravotnictví na 1 obyvatele jsou v EU28 ve srovnání s ČR o 41 % vyšší – ČR – 1 560 EUR PPP; EU28 – 2 193 EUR PPP (2012). Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči na celkových peněžních výdajích domácnosti dosahuje 2,28% (EU28 – 2,89 %) (2012) – podprůměrná výše podílu soukromých výdajů domácností na zdravotní péči potvrzuje nízké procento soukromých výdajů na celkové zdravotní péči. Nejvyšší výdaje vynakládány na lůžkovou a ambulantní péči – ČR – 66 % z celkových výdajů na zdravotnictví, EU23 – 62 % = rozložení výdajů ve zdravotnictví obdobné, pouze v případě ambulantní péče se jedná o nadprůměr na úkor dlouhodobé péče (ČR – 4 %; EU23 – 10 %)(2012). Nejvyšší podíl na soukromých výdajích výdaje za léky (51%), léčebnou (lůžkovou a ambulantní) péči (21%) a zubní péči (16%) (EU21 – 42 %/29 %/16 %) (2012) = podprůměrný příspěvek na léčebnou péči. Výdaje na léky v dosáhly 313 EUR PPP, což představuje téměř 90% průměru EU25. Cca 80% výdajů na léky představovaly výdaje na léky na předpis. Výdaje na léky vyjádřené jako podíl na HDP dosáhly úrovně 1,6 %, což bylo mírně nad průměrem EU25 (1,5 %) (2012). Počet praktikujících lékařů na 1 000 obyvatel – ČR – 3,7; EU28 – 3,4 (2012) Počet návštěv u lékaře na 1 obyvatele za rok – ČR – 11,1; EU28 – 6,6 (2012) Odhadovaný počet návštěv na 1 lékaře za rok – ČR – 3 020; EU24 – 1 958 (2012) Počet lůžek v nemocnicích na 1 000 obyvatel – ČR – 6,7; EU28 – 6,3 (2012) – struktura lůžek v nemocnici relativně odpovídá evropskému průměru. Průměrné délka pobytu v nemocnici (všechny příčiny) – ČR – 9,5 dne; EU28 – 9,6 dne (2012)
Zdroje dat:: OECD Health Statistics 2014; Eurostat Statistics Database; WHO European Health for All Database, Data gapminder.org
Cílový stav
Zvýšení počtu zdravých roků života - Investice do zdraví → Všeobecným cílem českého zdravotnictví by mělo být zvýšení počtu zdravých roků života české populace na základě Investic do zdraví = Úspora Všeobecným cílem českého zdravotnictví by mělo být zvýšení zdravých roků života české populace.
Přímých nákladů zdravotnictví (léky, ambulantní péče, hospitalizace apod.)
Akční plán Evropské komise v oblasti Evropského inovačního partnerství si klade za cíl zvýšit do roku 2020 délku života občanů EU prožitou ve zdraví o 2 roky.
Dalších nehmotných/subjektivních nákladů (bolest apod.)
Nutnou podmínkou dlouhodobá vize a priority, stabilní, alespoň střednědobý finanční výhled a kvalitní komunikace s dotčenými subjekty a důvěryhodnost.
Nepřímých nákladů (zkrácení očekávané délky života/předčasné úmrtí, ztráta produktivity, pracovní neschopnost, invalidita a předčasný odchod do důchodu = z pohledu ekonomiky státu pokles HDP, pokles výběru příslušných daní, výplata invalidních důchodů, nemocenských dávek, sociálních dávek apod.) 4 základní teze Investic do zdraví v ČR: Investice do zdraví a do aktivního života mají smysl, protože zvyšují kvalitu a zdravou délku života.
Civilizační choroby jsou na vzestupu a vytvářejí vzrůstající zátěž na zdravotní systém; pokud se civilizační choroby nepodchytí včas, zhoršují kvalitu života významné části společnosti. Investice do zdraví není jen o medikaci či hospitalizaci, ale o pohybu člověka v celém zdravotním systému. Aby investice do zdraví byly efektivní, je potřeba produktivní, inovativní a efektivní zdravotnictví. Prodloužení délky zdravého života však vyžaduje vizi, koncepci, plán a preferenci dlouhodobějšího komplexního pohledu před krátkodobým „látáním děr“ v systému. Bohužel české zdravotnictví se topí v operativě.
Kroky k řešení
Pilíře a možná opatření 1) Prevence a včasná detekce - primární preventivní opatření zaměřená na celou populaci + sekundární preventivní opatření zaměřená na rizikové skupiny populace. K dosažení cíle je třeba realizovat opatření v rámci pilířů: prevence a včasná detekce, léčba a péče, aktivní a nezávislý život. Co dělat dále: Prosazovat téma dlouhodobé koncepce zdravotnictví jako nástroje na politické a rozhodovací úrovni. Sbírat a sdílet příklady dobré praxe ze zahraničí i ČR v oblasti opatření přispívajících k dlouhodobé udržitelnosti zdravotnictví. Posílit roli evidence-based policy ve zdravotnictví prostřednictvím rozvoje nástrojů jako je HTA, RIA na připravovanou legislativu apod. Aktivně komunikovat s odbornou i laickou veřejností, že opatření nutná ke stabilizaci zdravotnictví nelze redukovat na „poplatkovou bitvu“.
Preventivní opatření mohou výrazně přispět k prodloužení délky kvalitního života populace, nicméně v řadě případů nemusí být ekonomicky nezbytně výhodná. Před jejich implementací do praxe je tedy vždy vhodné provést posouzení jejich nákladů na zdravotní (popřípadě sociální) systém a jejich přínosů (HTA). Pro výběr nejefektivnějších preventivních opatření je třeba hodnotit minimálně 2 dimenze těchto opatření: klinicky odvratitelnou zátěž vyjádřenou počtem ušetřených QALY (quality adjusted life years - roky života při perfektním zdravotním stavu) a nákladovou efektivitu vyjádřenou v peněžních jednotkách za QALY. 2) Léčba a péče Včasná a adekvátní léčba může v řadě případů pomoci nejen dosáhnout výše uvedených cílů u konkrétního pacienta, ale i uspořit prostředky ve zdravotním a sociálním systému za podmínky, že je pacient včas diagnostikován, dodržuje léčebný postup a je aplikována léčba, která je u daného pacienta ekonomicky efektivní a z hlediska medicíny a jeho zdravotního stavu adekvátní. Opatření implementovaná v zahraničí zvyšující 1) efektivitu léčby obecně = využívání moderních IT řešení ve zdravotnictví (e-health); 2) efektivitu léčby chronických onemocnění = integrovaný management chronických onemocnění. 3) Aktivní a nezávislý život. Opatření, která ze své větší části směřují mimo oblast resortu zdravotnictví: rehabilitace a následná péče; domácí péče; sociální péče (příspěvky, invalidní důchody a dostupnost sociálních služeb a jejich rozsah a kvalita); aktivní politika zaměstnanosti ve vztahu k invalidům a osobám s chronickým onemocněním, ale i k osobám po úrazu, se změněnou pracovní schopností atd.; opatření na úrovni obcí – školství, veřejný prostor; životní prostředí. + Opatření optimalizační ke zlepšení finanční udržitelnosti zdravotnictví - tato opatření mají pouze nepřímou vazbu na prodloužení délky kvalitního života české populace, cílí na úspory s předpokladem, že uspořené prostředky bude možné v rámci zdravotního systému využít produktivněji - benchmarking kvality a dostupnosti zdravotnických služeb a služeb sociálních; cenová regulace zdravotnických prostředků; benchmarking výdajů nemocnic a dalších zdravotnických zařízení a jejich vybavení; mapování nemovitostí veřejných zdravotnických zařízení a nákladů na jejich provoz; monitoring efektivního vytížení zdravotnické techniky; nadstandardy ve zdravotnictví a služby pacientům.
