Komparace bankovních produktů pro firemní klientelu v zemích střední a západní Evropy

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Komparace bankovních produktů pro firemní klientelu v zemích střední a západní Evropy Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Martin Širůček, Ph.D.

Iveta Kupčíková

Brno 2013

Děkuji Ing. Martinu Širůčkovi Ph. D. za odborné vedení, ochotu a cenné rady při zpracování mé bakalářské práce. Také děkuji za věnovaný čas.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně za použití uvedené literatury. V Brně dne 20. května 2013

_________________

Abstract Kupčíková, I. Comparison of banking products for corporate clients in Central and Western Europe. Bachelor thesis. Brno, 2013. The bachelor thesis is focused on the comparison of banking products for corporate clients. Compared are offers current and savings accounts of domestic and foreign banks in Central and Western Europe, which belong to the selected financial groups. Attention is paid to the evaluation of bids bank accounts based on defined criteria. Keywords Comparison, bank charges, bank products, current account, savings account.

Abstrakt Kupčíková, I. Komparace bankovních produktů pro firemní klientelu v zemích střední a západní Evropy. Bakalářská práce. Brno, 2013. Bakalářská práce je zaměřena na komparaci bankovních produktů pro korporátní klienty. Jsou porovnávány nabídky běžných a spořicích účtů tuzemských a zahraničních bank v regionu střední a západní Evropy, které patří do vybraných finančních skupin. Pozornost je věnována vyhodnocení nabídek bankovních účtů na základě vymezených kritérií. Klíčová slova Komparace, bankovní produkty, bankovní poplatky, běžný účet, spořicí účet.

Obsah

10

Obsah 1

Úvod a cíl práce

17

1.1

Úvod ......................................................................................................... 17

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 17

2

Metodika

18

3

Literární rešerše

21

3.1

3.1.1

Korporátní bankovní produkty........................................................ 21

3.1.2

Systematizace bankovních produktů ..............................................22

3.2

Depozitní bankovní produkty..................................................................23

3.2.1

Běžný účet ........................................................................................23

3.2.2

Kontokorentní účet ..........................................................................24

3.2.3

Termínované vklady ........................................................................25

3.2.4

Spořicí účet ..................................................................................... 28

3.3

Úvěrové bankovní produkty ................................................................... 28

3.3.1

Provozní úvěr .................................................................................. 30

3.3.2

Investiční úvěr ................................................................................. 31

3.4

4

Bankovní produkty .................................................................................. 21

Platební bankovní produkty ....................................................................32

3.4.1

Platební karty ...................................................................................32

3.4.2

Internetové bankovnictví.................................................................33

3.4.3

Mezinárodní platební styk ...............................................................36

Analýza a komparace bankovních účtů 4.1

37

Analýza běžných účtů .............................................................................. 37

4.1.1

Erste Group ...................................................................................... 37

4.1.1.1 Česká spořitelna a. s. ....................................................................... 37 4.1.1.2 Erste Bank AG ................................................................................. 38 4.1.1.3 Erste Bank Zrt. .................................................................................39 4.1.2

KBC Group ...................................................................................... 40

Obsah

11

4.1.2.1 ČSOB a. s. ........................................................................................ 40 4.1.2.2 KBC Bank NV .................................................................................. 40 4.1.2.3 K&H Bank Zrt. ................................................................................. 41 4.1.3

Skupina Raiffeisen .......................................................................... 42

4.1.3.1 Raiffeisenbank a. s. ......................................................................... 43 4.1.3.2 Tatra banka a. s. .............................................................................. 44 4.1.3.3 Raiffeisen Bank Zrt. ........................................................................ 44 4.2

Komparace běžných účtů ........................................................................ 46

4.3

Analýza spořicích účtů ............................................................................ 48

4.3.1

Česká spořitelna a. s. ....................................................................... 48

4.3.2

Erste Bank AG ................................................................................. 48

4.3.3

Erste Bank Zrt. ................................................................................ 48

4.3.4

ČSOB a. s. ........................................................................................ 49

4.3.5

KBC Bank NV .................................................................................. 50

4.3.6

K&H Bank Zrt. ................................................................................. 51

4.3.7

Raiffeisenbank a. s. .......................................................................... 51

4.3.8

Tatra banka a. s. .............................................................................. 53

4.3.9

Raiffeisen Bank Zrt. ........................................................................ 53

4.4

Komparace spořicích účtů ...................................................................... 54

4.5

Empirické příklady ................................................................................. 56

4.5.1

Podnik A .......................................................................................... 56

4.5.2

Podnik B .......................................................................................... 59

5

Diskuze

62

6

Závěr

67

7

Použité zdroje

69

A

Poskytované služby v ceně konta - Erste Bank Zrt.

83

B

Poskytované služby v ceně účtu – ČSOB a. s.

84

C

Služby zahrnuté v poplatku za vedení účtu - Tatra banka a. s.

86

D

Služby zahrnuté v ceně konta - Raiffeisen Bank Zrt.

87

Obsah

12

E

Výpočet efektivní úrokové míry běžných účtů

88

F

Poplatky za vedení běžného účtu

90

G

Výpočet efektivní úrokové míry spořicích účtů

92

H

Výpočet úroků z termínovaných vkladů

94

I

Výpočet příchozích SEPA plateb v tuzemských bankách

95

J

Výpočet odchozích SEPA plateb v českých bankách

96

K

Výpočet příchozích SEPA plateb v zahraničních bankách

97

L

Výpočet odchozích SEPA plateb v zahraničních bankách

98

M Výpočet poplatků za příchozí platby v české měně v zahraničních bankách N

Výpočet poplatků za odchozí platby v české měně v zahraničních bankách

99 100

Obsah

13

Seznam obrázků

14

Seznam obrázků Obr. 1 Využívání bankovních produktů pro podnikatele a firmy 22 Obr. 2 Zůstatky netermínovaných vkladů českých firem a běžné účty (mld. Kč)

24

Obr. 3 Zůstatky podnikatelských termínovaných vkladů (mld. Kč)

26

Obr. 4 Objemy korporátních úvěrů (mld. Kč)

32

Obr. 5 Využití elektronického bankovnictví

34

Obr. 6 Penetrace internetu

35

Obr. 7

36

Operace internetového bankovnictví retailového klienta

Obr. 8 Podíl čistých výnosů z poplatků a provizí na celkovém zisku Erste Group

63

Obr. 9 Podíl klientů bank na tuzemském bankovním trhu

63

Seznam tabulek

15

Seznam tabulek Tab. 1 Průměrné úrokové sazby podnikatelských vkladů (% p. a.)

27

Tab. 2 Měsíční poplatky za vedení korporátních úvěrů v českých bankách

29

Tab. 3

30

Průměrné úrokové sazby podnikatelských úvěrů

Tab. 4 Roční poplatky za firemní platební karty

33

Tab. 5

37

Zvýhodněné úročení běžných účtů

Tab. 6 Poplatky za služby Standard a Transakce

38

Tab. 7 Poplatky za správu podnikatelského účtu v Erste Bank AG

39

Tab. 8 Poplatky za vedení účtů v Erste Bank Zrt.

39

Tab. 9 Poplatky za správu korporátních účtů v ČSOB a. s.

40

Tab. 10 Poplatky za správu kont v KBC Bank NV

41

Tab. 11 Poplatky za vedení účtu K&H Flexible

42

Tab. 12 Poplatky správu účtu K&H Active a K&H Dynamic

42

Tab. 13 Poplatky za správu konta v Raiffeisenbank a. s.

43

Tab. 14 Poplatky za vedení účtu v Tatra bance

44

Tab. 15 Poplatky za správu kont v Raiffeisen Bank Zrt.

45

Tab. 16 Komparace úrokové sazby na základě efektivní úrokové míry

46

Tab. 17 Komparace poplatků za vedení účtu podle výše nákladů

47

Tab. 18 Úrokové sazby vkladového účtu České spořitelny a. s. (% p. a.)

48

Tab. 19 Úrokové sazby termínovaných vkladů v Erste Bank Zrt. (% p. a.)

49

Seznam tabulek

16

Tab. 20 Pásmové úročení ČSOB Spořicího účtu pro podnikatele

50

Tab. 21 Úrokové sazby termínovaného vkladu K&H Bank Zrt. (% p. a.)

51

Tab. 22 Úrokové sazby Podnikatelského eKonta Plus v Raiffeisenbank a. s.

52

Tab. 23 Úrokové sazby eKonta Flexi v Raifeisenbank a. s. (% p. a.)

52

Tab. 24 Úrokové sazby Podnikatelského Efektkonta v Raiffeisenbank. a.s

52

Tab. 25 Úrokové sazby termínovaného vkladu Tatra banky a. s.

53

Tab. 26 Komparace úrokových sazeb spořicích účtů

54

Tab. 27 Komparace úrokových sazeb termínovaných vkladů

55

Tab. 28 Komparace spořicích účtu podle likvidity

56

Tab. 29 Poplatky za vedení účtu a transakce v českých bankách

57

Tab. 30 Poplatky za vedení účtu a transakce v zahraničních bankách (Kč)

58

Tab. 31 Poplatky za vedení účtu a operace v českých bankách (Kč)

60

Tab. 32 Poplatky za vedení účtu a transakce v české měně (Kč)

61

Tab. 33 Poplatky za platbu do zahraničí prostřednictvím tuzemských bank a České pošty a. s.

64

Tab. 34 Komparace poplatků příchozích SEPA a plateb v USD

65

Tab. 35 Komparace poplatků odchozích SEPA a plateb v USD

65

Tab. 36 Ušetřené (neušetřené) bankovní náklady za správu účtu

67

Úvod a cíl práce

17

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Bankovní služby se postupem času staly zcela rutinní záležitostí. Bankovní produkty nejsou využívány pouze retailovými klienty, ale také podniky. Podniky tvoří významnou skupinu klientů pro bankovní instituce. Retailový a korporátní klient realizuje zpravidla odlišné bankovní transakce, proto banky vytváří nabídky, které jsou určené speciálně pro tyto zmíněné typy klientů. Bankovní služby jsou nastaveny takovým způsobem, aby byly pro zmíněné segmenty atraktivní. Bankovní trh přináší řadu inovací v poskytování služeb, které zdokonalují komunikaci mezi klientem a bankou, a také umožní pohodlné řízení podnikových financí. Mezi současné trendy v poskytování bankovních služeb patří zejména elektronické bankovnictví, jehož prostřednictvím nejčastěji komunikují malé a střední podniky. Výhodou elektronického bankovnictví je zejména úspora času, jelikož klienti nemusí vyřizovat bankovní převody prostřednictvím poboček. Dalšími aktuálními trendy jsou balíčky služeb k běžným účtům, ve kterých jsou většinou zakomponovány určité transakce zdarma a užívání přímého bankovnictví. Společnosti mají nyní možnost volby typu balíčku, který z hlediska běžných operací využije. Hlavním kladem těchto produktů je zejména úspora bankovních nákladů. České banky jsou pověstné tím, že požadují velmi vysoké poplatky, a patří tak k nejvyšším v Evropě, proto jsou bankovní poplatky často diskutovaným tématem. Tyto studie jsou však zaměřeny většinou na retailové klienty a porovnávají pouze výši poplatků za vedení běžných účtů v tuzemských bankách. Z výše uvedených důvodů bude vlastní práce zaměřena na korporátní segment. Nabídky bankovních účtů nebudou porovnány pouze podle výše poplatku za vedení konta, ale také podle dalších kritérií. Každá společnost využívá v rámci své podnikatelské činnosti běžný účet pro bezhotovostní platební styk. Pokud společnost disponuje přebytečnými peněžními prostředky, které zatím nehodlá investovat do podnikání, zřídí si spořicí účet, na kterém se budou peníze více zhodnocovat než na běžném účtu a finance jsou i nadále v likvidní podobě. Na základě těchto argumentů bude práce zaměřena na běžné a spořicí účty.

1.2 Cíl práce Identifikace finančních odlišností v nabídkách běžných a spořicích účtů ve vybraných tuzemských a zahraničních bankách, působících v Rakousku, Maďarsku, Belgii a Slovensku, a následné vyhodnocení vhodné bankovní nabídky podle zvolených kritérií.

Metodika

18

2 Metodika V první části práce je provedena rešerše literárních zdrojů bankovních produktů. V této části jsou dále komparovány bankovní produkty v zemích střední a západní Evropy podle elektronických zdrojů. Zůstatky termínovaných, netermínovaných vkladů a běžných účtů byly přepočítány k 1. 3. 2013 kurzem ČNB 25,675 CZK/EUR a 8,516 CZK/100 HUF, a zaokrouhleny na mld. Kč. Poplatky za platební karty a platby SEPA byly převedeny kurzem k 4. 3. 2013 devizového trhu 25,660 CZK/EUR a 8,423 CZK/100 HUF. Měsíční poplatek za správu úvěru byl přepočten k 11. 3. 2013 kurzem ČNB 25,545 CZK/EUR. Poplatky za bankovní produkty byly zaokrouhleny na celé koruny nahoru. Ve druhé části budou analyzovány a komparovány běžné a spořicí účty. Nabídky vkladů na viděnou a spořicích kont budou porovnávány v následujících bankách ve vybraných finančních skupinách: 1.

Erste Group  Česká spořitelna a. s. (Česká republika),  Erste Bank AG (Rakousko),  Erste Bank Zrt. (Maďarsko).

2.

KBC Group  ČSOB a. s. (Česká republika),  KBC Bank NV (Belgie),  K&H Bank Zrt. (Maďarsko).

3.

Skupina Raiffeisen  Raiffeisenbank a. s. (Česká republika),  Tatra banka a. s. (Slovensko),  Raiffeisen Bank Zrt. (Maďarsko). Erste Group a KBC Group byly zvoleny, protože se do těchto bankovních skupin patří 2 největší české banky podle počtu klientů zveřejněných na webových stránkách České spořitelny (2013) a ČSOB (2012). Tuzemská Raiffeisenbank byla vybrána jako zástupce menších bank podle počtu klientů, jelikož je Raiffeisenbank součástí finanční skupiny Raiffeisen budou účty porovnávány také v tomto uskupení. Bankovní nabídky budou posuzovány v následujících zemích střední a západní Evropy: Belgie, Rakousko, Maďarsko a Slovensko. Erste Bank je mateřskou společností České spořitelny a jejich služeb využívá dle České spořitelny (2013) 3,2 milionů klientů. Maďarská Erste Bank obsluhuje 900 tisíc klientů a je druhou největší bankou v zemi podle počtu klientů Erste Bank Hungary (2013).

Metodika

19

V Belgii sídlí KBC, která je mateřskou bankou ČSOB a také patří mezi největší finanční instituce v zemi podle webu Actualite Economique (2001-2013). Na základě informací o K&H Bank (2013) patří tato finanční instituce mezi vůdce na maďarském trhu v oblasti podnikového bankovnictví. Mateřská společnost Raiffeisenbank, Raiffeisen Bank International AG, není v empirické části analyzována a komparována z důvodu nezveřejnění, a po emailové komunikaci neposkytnutí potřebných dat pro zpracování bakalářské práce. Proto byla Raiffeisen Bank International AG nahrazena slovenskou Tatra bankou, která podle Etrend (2012) zaujímá pozici 3. největší slovenské banky podle výše celkových aktiv. Maďarská Raiffeisen Bank obsluhuje přes 600 000 klientů dle Raiffeisen Bank International (2013). V této části jsou využity následující metodické postupy, např. podle Krause a kol. (2005):  Analýza (rozbor) je všeobecná metoda zkoumání jednotlivých složek a vlastností konkrétního jevu, předmětu a činností.  Komparace (srovnání) je metoda, která zjišťuje podobnosti a diference mezi jednotlivými jevy. Běžné účty jsou porovnány podle následujících kritérií:  úroková sazba,  poplatky za vedení účtu,  minimální zůstatek na účtu. Úroková sazba je porovnána na základě efektivní úrokové míry, která je vypočítána, např. dle Šoby a kol. (2013), pomocí vzorce: re = (1 + r)p - 1, kde: re = efektivní úroková míra, r = úroková sazba za období připisování úroku, p = počet úrokových období za rok. Z hlediska úročení je za nejvýhodnější nabídku považován účet s nejvyšší efektivní úrokovou mírou vyjádřenou v % p. a. Ve výpočtu efektivní úrokové míry je abstrahováno od daně. Výše poplatků zahrnuje:  poplatek za správu konta,  poplatek za užívání elektronického bankovnictví. Podle výše poplatků je za nejvhodnější účet považováno konto s nejnižšími ročními náklady. Výše poplatků Raiffeisen Bank Zrt., Erste Bank Zrt. a K&H Bank Zrt. byly přepočteny k 5. 4. 2013 kurzem ČNB 8,555 CZK/100 HUF. Poplatky KBC Bank NV byly převedeny k 5. 4. 2013 devizovým kurzem 25,765 CZK/EUR. Poplatky

Metodika

20

Erste Bank AG byly přepočteny k 5. 4. 2013 kurzem 25,730 CZK/EUR. Hodnoty poplatků Tatra banky a. s. byly převedeny k 11. 3. 2013 měnovým kurzem 25,900 CZK/EUR. Poplatky jsou zaokrouhleny na celé koruny nahoru. Spořicí účty jsou porovnávány dle následujících kritérií:  úroková sazba,  poplatek za vedení účtu,  likvidita. Úroková sazba je komparována prostřednictvím efektivní úrokové sazby. Pokud banka nabízí pouze termínované vklady pro korporátní klientelu, jsou porovnány na základě vypočteného úroku pomocí vzorce pro jednoduché úročení podle Šoby a kol. (2013): FV = PV . (1 + r × t), kde:

FV = budoucí hodnota finančních prostředků, PV = současná hodnota kapitálu, r = úroková sazba za úrokové období, t = počet úrokových období. u = FV – PV, kde: u = úrokový výnos, FV = budoucí hodnota kapitálu, PV = současná hodnota peněžních prostředků. Z hlediska likvidity je hodnoceno zda-li je ke spořicímu účtu stanovena výpovědní lhůta či nikoliv. Vlastní analýza 2 fiktivních podniků je obsažena v empirické části práce. Společnost A se zabývá výrobou kečupů, sirupů, majonéz, tatarských omáček a dressingů. Podnikatelskou činnost realizuje v tuzemsku i v zahraničí. V podniku pracuje 80 zaměstnanců. Podnik B podniká v oblasti pronájmu nemovitostí. Firma B podniká pouze v tuzemsku. V podniku pracují 4 zaměstnanci. Bankovní produkty, o které mají firmy zájem, budou komparovány z hlediska roční nákladovosti za vedení účtu, který zahrnuje samotnou správu konta a užívání elektronického bankovnictví, a uskutečněné transakce podniků zadané elektronicky. Při komparaci běžných zahraničních účtů jsou vklady hotovosti součástí příchozích plateb a výběry hotovosti součástí odchozích plateb, jelikož korporace neodcestují do zahraniční pobočky, aby mohli uskutečnit tyto hotovostní transakce. Ve společnosti A jsou poplatky za provedené transakce přepočteny k 19. 4. 2013 kurzy 25,855 CZK/EUR a 8,668 CZK/100 HUF. V podniku B jsou poplatky za vedení účtu a potřebné transakce přepočteny k 26. 4. 2013 kurzem ČNB 25,740 CZK/EUR a 8,537 CZK/100 HUF. Převedené poplatky jsou zaokrouhleny na celé Kč nahoru.


21

3 Literární rešerše Literární rešerše se věnuje bankovním produktům, které jsou rozděleny, vysvětleny a poté komparovány s depozitními, úvěrovými a platebními produkty určené pro podnikatelské klienty v zemích střední a západní Evropy, zejména v Rakousku, Maďarsku, Belgii a Slovensku.

3.1 Bankovní produkty Dvořák (2005) označuje bankovní produkty jako jednotlivé služby, které banky samostatně nabízí svým klientům a provádí většinou za poplatek. Za společné vlastnosti bankovních produktů považuje:  nemateriální (nehmotný) charakter,  dualismus,  vzájemná propojenost a podmíněnost. Z nemateriálního charakteru vyplývají pro bankovní produkty následující rysy:  nejsou skladovatelné,  jsou abstraktní,  nejsou patentovatelné. Jak dále uvádí Dvořák (2005), pro většinu peněžních činností včetně bankovních služeb je charakteristický tzv. dualismus. Jednotlivé produkty jsou spojením hodnotové a věcné stránky. Hodnotová stránka bankovního produktu je dána jeho finančním objemem (např. objemem úvěru, vkladu, bankovního převodu). Hodnotovou stránku uvádíme v peněžních jednotkách. Věcná stránka je charakterizována jako výsledek působení personálních, technických a materiálních faktorů. Věcnou stránku vyjadřujeme četností jednotlivých produktů (např. počet úvěrových případů, vkladů, bankovních převodů). Vzájemná propojenost a podmíněnost bankovních produktů znamená na jedné straně z vlastní podstaty některých produktů, kdy jeden nemůže fungovat bez druhého (banka např. nemůže provádět bezhotovostní platební styk, pokud nevede svým klientům běžné účty). Na druhé straně spočívá ve vědomém propojování některých produktů za účelem nabídnout klientovi lepší služby (např. automatické uložení prostředků na běžném účtu do výnosnějších forem, pokud stav na účtu přesáhne dohodnutou výši). 3.1.1

Korporátní bankovní produkty

Podle průzkumu Štěchové (2009) využívají korporátní klienti zejména tyto bankovní produkty:


22

 běžný účet,  termínovaný vklad,  spořicí účet,  investiční nebo provozní úvěry,  elektronické bankovnictví,  platební karty. Výsledky průzkumu Využívání bankovních produktů pro podnikatele a společnosti jsou znázorněny na níže uvedeném grafu.

Obr. 1 Využívání bankovních produktů podnikatelskými subjekty Zdroj: Štěchová, 2009.

Podle studie společnosti MasterCard (2008) je nejvyužívanějším bankovním produktem pro korporátní klientelu běžný účet. Platební karty a mezinárodní platební styk jsou dalšími nejčastěji využívanými produkty. 3.1.2

Systematizace bankovních produktů

Klasický přístup systematizace bankovních produktů je podle Revendy a kol. (1997) založen na jejich odrazu v rozvaze banky a rozděluje bankovní obchody na aktivní, pasivní a neutrální. Aktivní bankovní obchody jsou takové, které se odrážejí v aktivech bilance banky. Banka při nich vystupuje v pozici věřitele, vznikají jí různé pohledávky (např. při poskytování úvěrů, nákupu dluhopisů) nebo jí vznikají v jejich dopadu určitá vlastnická práva (např. při zakoupení akcií). Pasivní bankovní obchody nacházejí naproti tomu odraz na pravé straně rozvahy, v pasivech banky. Jedná se zejména o obchody, kdy banka získává na


23

úvěrové bázi cizí zdroje (např. příjem vkladů, emise vlastních dluhopisů). Banka je při těchto obchodech v dlužnickém postavení, vznikají jí různé závazky. Vzhledem k tomu, že součástí pasiv banky je také vlastní kapitál banky, bývají do pasivních obchodů někdy zařazovány i operace související s vlastními zdroji banky. Neutrální bankovní obchody jsou takové obchody, při nichž banka nevystupuje ve věřitelské ani v dlužnické pozici, a proto se tyto obchody nevyskytují v rozvaze banky, jsou bilančně neutrální (Revenda a kol., 1997). Jinou možností rozdělení bankovních produktů je z hlediska účelu, jaký plní daný bankovní produkt pro klienta. Např. Dvořák (2001) dělí bankovní produkty do následujících částí:  depozitní (vkladové) bankovní produkty,  finančně úvěrové bankovní produkty,  platební bankovní produkty.

3.2 Depozitní bankovní produkty Jak uvádí Dvořák (2005), z hlediska banky představují vkladové produkty formy získávání cizího kapitálu, odrážejí se na straně pasiv bankovní bilance a banka při nich vystupuje v postavení dlužníka. Banky získávají úvěrové finanční zdroje prostřednictvím různých produktů, které můžeme v základní rovině rozdělit z hlediska formy do 3 hlavních skupin:  přijímání depozit,  emise bankovních dluhových cenných papírů,  přijímání úvěrů bankou. 3.2.1

Běžný účet

Běžný účet je považován za nejvýznamnější a nejvíce využívaný druh klientského bankovního účtu vůbec. Jeho zřízení je totiž předpokladem pro užívání celé řady dalších bankovních produktů. Slouží k likvidnímu uložení dočasně volných finančních prostředků a k provádění bezhotovostního platebního styku. Využívají jej právnické i fyzické osoby, přičemž jim tyto účty mohou, ale také nemusí sloužit k podnikání. Běžné účty jsou sice bankou úročeny, avšak vzhledem k tomu, že hlavním důvodem jejich založení je provádění bezhotovostního platebního styku, z čehož vyplývá, že na nich uložené peněžní prostředky musí být volně k dispozici, bývá úroková sazba tohoto úročení poměrně nízká. Proto také většina klientů na nich udržuje svůj vklad pouze v nezbytné nutné výši, dostatečné ovšem k zajištění platebního styku, který klient v budoucnu předpokládá (Rejnuš, 2010).


24

Obr. 2 Zůstatky netermínovaných vkladů českých společností a běžné účty (mld. Kč) Zdroj: ČNB, NBB, OeNB, NBS, 2010–2012.

Nejnižší objem běžných účtů vykazuje Slovensko. Zůstatky běžných účtů sice každý rok vzrostly, ale nejméně ve srovnání s ostatními zeměmi. Belgická a rakouská statistika uvádí objemy běžný účtů, které jsou značnou součástí netermínovaných vkladů, přesto jsou zůstatky podnikatelských účtů v belgických a rakouských bankách vyšší než zůstatky netermínovaných účtů v České republice. Příčinou tohoto rozdílu mohou být vyšší provozní náklady belgických a rakouských společností. Tuzemské vklady vzrostly v roce 2011 o 5,98 p. b., v roce 2012 o 11,38 p. b. Objem rakouských kont se navýšil v roce 2011 o 12,62 p. b., v dalším roce o 14,14 p. b. Nejvyšší růst objemu korporátních účtů byl zjištěn v belgických bankách ve výši 28,97 p. b. Belgické podniky disponují nejvyšším objemem likvidních prostředků na běžném účtu zřejmě proto, že hradí nejvyšší provozní náklady z výše uvedených zemí.1 3.2.2

Kontokorentní účet

Podstatou kontokorentního účtu je současné spojení aktivních operací banky s pasivními operacemi na tomto účtu. To znamená, že klient má na tomto účtu své zdroje k dispozici na viděnou, a pokud někdy potřebuje uhradit své závazky přesahující výši jeho kreditního zůstatku, banka mu umožňuje přejít do předem odsouhlasené výše debetu na základě vzájemně dohodnutého úvěrového rámce. Kreditní zůstatky klienta banka úročí denně obvykle nízkou úrokovou sazbou z důvodu jejich pohotovosti na viděnou. Debetní salda úročí naopak poměrně vysokou sazbou z důvodu nemožnosti jejich přesného plánování, což znamená negativní zasahování do bankovní likvidity. Jelikož jsou pro podnikatele tyto

Blíže např. Firemní finance (2013) a Eurostat (2013), které porovnávají minimální a průměrné mzdové náklady zaměstnavatelů v České republice, Rakousku, Belgii, Maďarsku a Slovensku. 1


25

debetní zůstatky většinou velmi krátkodobé, akceptují i relativně vysoký úrok ze strany banky (Král, 2009). Splatnost úvěru je obvykle krátkodobá. Vyplývá to z účelu použití úvěru a doby, na kterou je kontrakt uzavřen. Vzhledem k tomu, že banka s dobrými klienty úvěr každoročně prodlouží, může mít úvěrový vztah středně až dlouhodobý charakter (Revenda a kol., 1997). Jak uvádí Kašparovská (2010), formálním základem tohoto úvěru je smlouva o kontokorentním úvěru. Banka přemění běžný účet klienta na kontokorentní účet. V úvěrové smlouvě banka po dohodě s klientem stanoví podstatné náležitosti a podmínky kontokorentního úvěru:  povolený debet na kontokorentním účtu,  výši a typ úrokové sazby,  podmínky a případné postihy v případě překročení úvěrového rámce,  zajištění úvěru,  stanovení doložky, která dlužníka zavazuje k tomu, aby všechny své bankovní obchody uzavíral pouze s úvěrující bankou, a stejně tak platební operace realizoval výhradně přes úvěrující banku,  splatnost úvěru. 3.2.3

Termínované vklady

Jak tvrdí Král (2009), termínované vklady jsou vklady svěřené bance na přesně stanovené období, kdy se vkladatel dobrovolně zavazuje k nedisponování se svým vkladem během sjednané doby. Termínované vklady vystupují obvykle v objemově větších částkách nebo je bankou stanovena minimální výše vkladu. Jejich hlavní předností pro vkladatele je vyšší výnos v podobě vyššího úroku. Klient je využívá v obdobích, kdy ví, že své úspory nebude po určitou dobu potřebovat. Dle Kašparovské (2010), mezi hlavní druhy termínovaných vkladů patří:  vklady pevné,  vklady na otevřeném účtu,  revolvingové termínované vklady. Vklady pevné představují klasické termínované vklady, které spočívají v jednorázovém uložení pevné částky na předem stanovenou dobu s dohodnutou úrokovou sazbou. Vklady na otevřeném účtu jsou definovány jako typy termínovaného vkladu, kdy klient dohodne s bankou vloženou částku, lhůtu a úrokovou sazbu s tím, že může v průběhu trvání vkladu ukládat další částky. U těchto vkladů může být mimo doby trvání vkladu dohodnuta také výpovědní lhůta, kterou klient musí uplatnit, chce-li vklad vybrat.


26

Termínovaný vklad, který není-li po uplynutí sjednané lhůty klientem vyčerpán, je automaticky obnoven na stejnou dobu a totožnou nebo aktuální úrokovou sazbu, označujeme jako revolvingový termínovaný vklad (Kašparovská, 2010). Banky v praxi většinou umožňují disponovat s termínovaným vkladem před uplynutím výpovědní lhůty. Pokud vkladatel nakládá s prostředky na účtu před dobou dohodnutou ve smlouvě, nárok na úroky zaniká, popř. se sníží ve smlouvě dodrženým způsobem. Výše srážky z úroků je závislá na míře nedodržení sjednané výpovědní lhůty, a obvykle se stanoví jako určité procento z částky, kterou klient předčasně odčerpal (Dvořák, 2001).

Obr. 3 Zůstatky podnikatelských termínovaných vkladů (mld. Kč) Zdroj: ČNB, MNB, NBB, OeNB. NBS, 2010–2012.

Nejnižší zůstatky termínovaných účtů jsou v maďarských a slovenských bankách. V roce 2011 sice objem korporátních vkladů v Maďarsku vzrostl o 15 p. b., ale v roce 2012 zůstatky termínovaných vkladů poklesly o 44 p. b. V roce 2011 došlo ve slovenských bankách k poklesu o 12 p. b., v roce 2012 následoval snížení zůstatku vkladů o 16 p. b., který je zřejmě způsoben poklesem úrokových sazeb podnikatelských vkladů. Objemy termínovaných vkladů v tuzemských bankách jsou nižší než v Rakousku a Belgii, zároveň jsou vyšší než v Maďarsku. Zůstatky českých termínovaných vkladů v roce 2011 vzrostly téměř o 8 p. b., v roce 2012 poklesly o 12 p. b. Belgické vklady jsou 10krát vyšší než vklady českých společností. Objem belgických vkladů v roce 2011 poklesl téměř o 13 p. b., přesto belgické společnosti ukládají nejvíce peněžních prostředků na termínované účty. Příčinou nejvyšších zůstatků belgických vkladů může být úroková sazba, která je velmi výhodná pro podnikatelské vklady, ale pro korporátní dlouhodobé úvěry je vysoce úročena. Pokud belgické společnosti disponují přebytečnými financemi, budou tyto peněžní prostředky pravděpodobně zhodnocovat na termínova-


27

ných účtech, ze kterých budou po splatnosti vkladu financovány investice do podnikání. Termínované vklady jsou úročeny fixní nebo variabilní úrokovou sazbou. Fixní úroková sazba je po celou dobu trvání neměnná. Proměnlivá úroková sazba zahrnuje pohyblivou základní sazbu vyhlašovanou centrální bankou a úrokovou přirážku pevnou po celou dobu trvání vkladu. Pro termínované vklady bývá bankami využíváno tzv. pásmové úročení, tzn. že s rostoucí výši vkladu se navyšuje úroková sazba (Kašparovská, 2010). V následující tabulce jsou zaznamenány průměrné úrokové sazby termínovaných vkladů v České republice, Maďarsku, Rakousku, Belgii, Slovensku a eurozóně. Tab. 1

Průměrné úrokové sazby podnikatelských vkladů (% p. a.)

Země

Vklady s dohodnutou splatností do 2 let

Vklady s dohodnutou splatností nad 2 roky

2011

2012

2011

2012

Česká republika

0,96

0,97

1,84

2,29

Maďarsko

2,03

1,45

2,16

1,78

Rakousko

1,77

0,96

2,94

2,75

Belgie

1,57

1,19

3,32

3,12

Slovensko

1,43

0,89

2,95

2,42

Eurozóna

2,18

1,80

3,13

2,90

Zdroj: ČNB, MNB, OeNB, NBB, ECB, NBS, 2011–2012.

V roce 2011 byla nejnižší průměrná úroková sazba vkladů se splatností do 2 let v České republice. Úroková sazba se ke konci roku 2012 zvýšila pouze v České republice, ostatní země zaznamenaly pokles. Úrokové sazby na Slovensku byly ve srovnání s Českou republikou v prosinci roku 2011 vyšší, ale v prosinci 2012 slovenská úroková sazba poklesla na 0,89 % p. a., stala se tedy nejnižší úrokovou sazbou v roce 2012. Ke konci roku 2011 činila průměrná sazba v Belgii 1,57 % p. a., v roce 2012 poklesla na 1,19 % p. a. Průměrná úroková sazba je bezkonkurenčně nejvyšší v eurozóně. Průměrná úroková sazba českých bank se splatností nad 2 roky se oproti ostatním zemím zvýšila, ale přesto patří k nižším sazbám. V roce 2012 byly zjištěny nejnižší úrokové sazby v Maďarsku. V Rakousku a eurozóně úrokové sazby poklesly zhruba o 0,2 p. b. Na Slovensku úrokové poklesly nejvíce, téměř o 0,6


28

p. b. Nejvyšší úrokové sazby jsou v belgických bankách, které přesahují v předchozích letech hranici 3 % p. a. Nejvýhodnější zhodnocení podnikatelských vkladů nabízí banky v eurozóně zejména proto, že mají v úmyslu korporátní klienty motivovat k tomu, aby svou podnikatelskou činnost financovali převážně z vlastních zdrojů. Maďarské banky poskytují výhodné úročení podnikatelských kont pouze pro krátkodobé vklady zřejmě proto, aby podnikatelé mohli své finanční prostředky investovat do své obchodní činnosti, a tím povzbudit maďarskou ekonomiku. Skutečnost, že belgické banky nabízí nejvýše úročené podnikatelské účty, pravděpodobně souvisí s vysokými zůstatky termínovaných účtů. České, maďarské a rakouské banky poskytují nejníže úročené dlouhodobé vklady, zřejmě z tohoto důvodu nejeví společnosti v těchto státech zájem v takovém rozsahu jako belgické podniky. 3.2.4

Spořicí účet

Spořicí účet v sobě zahrnuje prvky dvou finančních produktům - vkladového a běžného účtu. Těmito prvky jsou nízké riziko a poměrně vyšší výnos na straně jedné a vyšší likvidita vložených prostředků na straně druhé. Banky si většinou za vedení spořicího účtu a transakce neúčtují žádné poplatky. Spořicí účet je obvykle zakládán na dobu neurčitou a slouží k vyššímu zhodnocení volných peněžních prostředků. Velice často je zřizován jako doplněk k běžnému účtu, k němuž je vázán. Řada bank však nabízí spořicí účet jako nezávislý bankovní produkt. Spořicí účty nabízejí téměř všechny banky. Výše úrokové sazby je rozdílná. Některé banky vyžadují minimální zůstatek na spořicím účtu, jiné nikoliv. Podmínky založení a vedení spořicích účtů jsou uvedeny v obchodních podmínkách, které banky k příslušným depozitním produktům vydávají (Kašparovská, 2010).

3.3 Úvěrové bankovní produkty Poskytování úvěrů je všeobecně považováno za nejvýznamnější služby komerčních bank, při nichž banka vystupuje jako věřitel. Z pohledu žadatelů se jedná o způsob opatřování peněžního kapitálu, z hlediska banky o formu bankovních investic, k jejichž realizaci využívá především svěřených finančních prostředků (Rejnuš, 2010). Dvořák (2001) rozděluje bankovní úvěrové produkty z hlediska podstaty (formy) dané služby pro klienta na úvěry:  peněžní,  závazkové. Podle Dvořáka (2001) peněžní úvěry znamenají skutečné poskytnutí likvidních peněz v hotovostní nebo v bezhotovostní formě. Klient musí ve sjednané lhůtě splatit přijatý úvěr včetně úroků. Závazkové úvěry neznamenají pro klienta bezprostřední získání peněžních prostředků. Banka se jen v určité formě zaručuje za svého klienta a zavazuje se splnit jeho závazek, pokud tak klient neučiní sám.


29

Podle Dvořáka (2001) smlouva o úvěru většinou obsahuje následující podstatné náležitosti:  identifikace smluvních stran, kterými jsou banka jako věřitel na jedné straně a klient banky na straně druhé,  výše úvěru a měna,  doba, ve které může dlužník úvěr čerpat,  účel úvěru je sjednán jen u účelových úvěrů,  doba splatnosti,  způsob splacení úvěru,  výše a způsob určení úrokové sazby,  zajištění úvěru. Tab. 2

Měsíční poplatky za vedení korporátních úvěrů v českých bankách

Název banky Česká spořitelna ČSOB

Poplatek za vedení úvěru (Kč) zdarma 100–400 100–350 min. 500

Raiffeisen

250–300

Komerční banka

200–600

GE Money Bank

200–300

Tatra banka

103–205

Zdroj: Sazebníky bank, 2013

Česká spořitelna nezpoplatňuje určité druhy korporátních úvěrů. Nejnižší poplatek za správu úvěru požaduje Česká spořitelna, ČSOB a Tatra banka. Nejvyšší poplatek za vedení úvěrového obchodu si účtuje Komerční banka. České a slovenské banky se liší od maďarských, rakouských a belgických bank v tom, že mají stanoveny a zveřejněny veškeré poplatky spojené s úvěrovým obchodem.

Literární rešerše Tab. 3

30

Průměrné úrokové sazby podnikatelských úvěrů

Průměrná úroková sazba (% p. a.) Země

Krátkodobý úvěr

Střednědobý úvěr

Dlouhodobý úvěr

2011

2012

2011

2012

2011

2012

Česká republika

3,49

2,83

4,04

3,37

4,11

3,56

Maďarsko

4,09

2,98

4,36

3,30

3,94

2,79

Rakousko

2,99

2,24

3,47

2,64

3,19

2,46

Belgie

3,18

2,55

3,09

2,30

4,19

3,73

Eurozóna

4,26

3,71

3,87

3,27

3,72

3,22

Zdroj: ČNB, MNB, OeNB, NBB, ECB, 2011–2012.

Výše úrokové sazby krátkodobého úvěru je v České republice vyšší než v Rakousku a Belgii. Nejnižší úroková sazba krátkodobých úvěrů je v Rakousku. Průměrná úroková sazba nejvíce poklesla v Maďarsku, ale přesto je vyšší než v České republice, Rakousku a Belgii. V posledních 2 letech byla nejvyšší úroková sazba střednědobých úvěrů v České republice. Nejvýhodnější úroková sazba střednědobých úvěrů byla zjištěna v belgických bankách. Průměrná úroková sazba dlouhodobých úvěrů byla v České republice vyšší než v Maďarsku, Rakousku a eurozóně. Dlouhodobé úvěry jsou nejvýše úročeny v Belgii, naopak nejméně v rakouských bankách. Průměrné úrokové sazby úvěrových obchodů poklesly pravděpodobně kvůli poklesu mezibankovních úrokových sazeb. Rakouské banky nabízí nejvyšší úročení korporátních úvěrů pravděpodobně proto, aby podnikatelé investovali do své činnosti, a tím povzbudili ekonomiku. Belgické banky nabízí sice výhodné úrokové sazby krátkodobých a střednědobých úvěrů, ale dlouhodobé úvěry nabízí za velmi vysokou úrokovou sazbu zřejmě proto, aby částečně eliminovaly riziko insolvence podniků. Maďarské banky pravděpodobně usilují o povzbuzení ekonomiky prostřednictvím výhodné nabídky úročení dlouhodobých firemních úvěrů. 3.3.1

Provozní úvěr

Jak uvádí Kalabis (2005), provozní úvěry jsou úvěry, s jejichž pomocí firmy financují běžný provoz, nákup nebo prodej svých produktů. Obvykle se jedná o krátkodobé úvěry. Pavelka a kol. (2001) člení provozní úvěry podle následujících hledisek:


31

 metody poskytování,  účelu použití,  způsobu krytí. Podle metody poskytování se provozní úvěry dělí na jednorázové a průběžné úvěry. Jednorázové (případové) úvěry jsou posuzovány podle jednotlivých žádostí. Kontinuální úvěry jsou průběžně čerpány dle potřeb dlužníka a průběžně spláceny podle jejich možností. Z hlediska účelu použití se provozní úvěry člení na účelové a neúčelové úvěry. V případě účelových úvěrů je možné jednoznačně určit, k čemu byly využity (např. úvěr na zásoby). Pokud se jedná o neúčelové úvěry, nelze přesně určit, k čemu byly použity (např. kontokorentní úvěr). Podle způsobu krytí se provozní úvěry člení na zajištěné, kryté a nekryté úvěry. Mezi zajištěné úvěry patří směnečné a lombardní úvěry, které jsou zajištěny určitou hodnotou. Typickým příkladem krytého úvěru je kontokorentní úvěr, jehož návratnost je obecně zajištěna kvalitou hospodaření dlužníka. V případě nekrytých úvěrů se jedná především o úvěrové výpomoci (Pavelka a kol., 2001). 3.3.2

Investiční úvěr

Podle Kalabise (2005) jsou investiční úvěry poskytovány na financování investičních projektů. Jedná se především o investice do nemovitostí, technologií, know-how a cenných papírů. Dle Pavelky a kol. (2001) mezi investiční úvěrové obchody patří především:  klasické investiční úvěry,  hypoteční úvěry,  komunální úvěry,  konsolidační úvěry. V tabulce jsou uvedeny objemy korporátních úvěrů podle časového hlediska za poslední 2 roky v České republice, Maďarsku a eurozóně, ve které je pro přehlednost celkový objem úvěrů eurozóny přepočítán na 1 členský stát


32

Obr. 4 Objemy korporátních úvěrů (mld. Kč) Zdroj: ČNB, MNB, ECB, NBS, 2011–2012.

V uvedených státech je nejnižší zájem o střednědobé úvěry, naopak nejvíce společnosti využívají dlouhodobé úvěry. Objemy krátkodobých úvěrů vzrostly pouze v České republice. Nejnižší objemy krátkodobých úvěrů jsou zaznamenány ve slovenských bankách. Objem dlouhodobých úvěrů se zvýšil jen v České republice. Celkový objem úvěrů eurozóny přepočten na 1 členský stát je ve srovnání s Českou republikou, Maďarskem a Slovenskem několikanásobně vyšší, neboť mezi členské státy eurozóny patří nejvíce zadlužené země v Evropské unii (Řecko, Itálie a Portugalsko).2 3.4

Platební bankovní produkty

Platební styk je systém, jehož prostřednictvím se realizují přesuny peněžních prostředků mezi ekonomickými subjekty. Cílem platebního styku je vyrovnávání pohledávek a závazků. Je organizován bankami a nebankovními finančními institucemi. Zabezpečování platebního styku je jednou z hlavních funkcí bank. (Kašparovská, 2010). 3.4.1

Platební karty

Kašparovská (2010) vysvětluje platební karty jako platební instrument, který má formu plastikové karty, jež odpovídá mezinárodním normám. Platební kartou může oprávněný držitel provádět bezhotovostní platby a výběry hotovosti.

Blíže např. Eurostat (2012), který uvádí země Evropské unie a jejich vládní dluh vyjádřený v % HDP. 2


33

Využívají se zejména ve spotřebitelském odvětví, ale i při služebních cestách zaměstnanců. Jejich držiteli a uživateli mohou být fyzické a právnické osoby. Tab. 4

Roční poplatky za firemní platební karty

Roční poplatek (Kč) Stát

Název banky Debetní karty

Česká republika

Kreditní karty

Česká spořitelna

400–3 700

650

ČSOB

540–4 200

zdarma

Raiffeisenbank

600–4 140

Erste Bank

444

1 298–1 730

K&H Bank

208–1 730

779

Raiffeisen Bank

984–1 969

Belgie

KBC Bank

770–1 283

Slovensko

Tatra banka

Maďarsko

308–924

1 925–3 336

Zdroj: Sazebníky bank, 2013.

Poplatky za standardní firemní karty jsou nejnižší v K&H, České spořitelně, Tatra bance a maďarské Erste Bank. Poplatky za nadstandardní debetní karty jsou nejvyšší v českých bankách. Nejnižší poplatky požaduje maďarská Erste Bank, Tatra banka, KBC Bank a K&H Bank. Nejnižší poplatky za kreditní karty jsou v České republice. 3.4.2

Internetové bankovnictví

Internetové bankovnictví umožňuje snadno provádět bankovní transakce prostřednictvím internetu a zaručuje nepřetržitý přístup do banky. Všechny svoje účty může klient obsluhovat z libovolného počítače a 24 hodin denně. Internetové bankovnictví klientům umožňuje zjišťovat pohyby a zůstatky na účtech a on-line zadávat platební příkazy. Pro využívání této služby postačí se pouze přihlásit do systému banky a po zadání všech hesel a elektronického klíče zadávat svoje příkazy. Každá operace musí být navíc potvrzena jedinečným klientovým podpisovým certifikátem, který je elektronickou obdobou jeho vlastnoručního podpisu (Kalabis, 2005).


34

Podle článku Rottové (2011) nejméně internetové bankovnictví využívají v Rumunsku a Bulharsku, kde se užití internetu v bankovnictví pohybuje na pouhých 3 %. Na tomto procentu se sice v České republice internet pro bankovnictví používal také, ale to v roce 2003, v roce 2010 využíváme internet pro bankovnictví v 23 %. Německo je jedním ze zemí, kde se aplikace internetu v individuálním bankovnictví zvýšilo nejvíce, vzrostlo z hodnoty 21 % v roce 2003 na 43 %. Také pobaltské státy zaznamenaly ohromný nárůst v užití internetu. Nadprůměrné a velmi rozsáhlé použití internetu pro bankovní operace zaznamenávají především státy s vysoce rozvinutým bankovnictvím a státy severské. Rozdíl mezi jednotlivými státy je dán především připojením domácností a firem na vysokorychlostní 3G internet. V České republice není připojení na mobilní vysokorychlostní 3G internet na vysoké hranici, pohybuje se pod 20 %. Klasické připojení má v České republice okolo 95 % podniků. Pevné vysokorychlostní internetové připojení je v tuzemsku srovnatelné s EU27 a pohybuje se okolo 85 %. Firmy využívají internet zejména pro bankovnictví a finanční služby skoro v 87 %. Současné využívání internetového bankovnictví ve vybraných evropských státech je zobrazeno na níže uvedeném grafu.

Obr. 5 Využití elektronického bankovnictví Zdroj: EURostat, 2012.

V roce 2012 byl v tuzemsku zjištěn růst o 11 p. b. v užívání internetového bankovnictví. Česká republika se stále nachází pod průměrem Evropské unie. Maďarsko se také nachází pod úrovní Evropské unie, ovšem v Maďarsku se internetové bankovnictví užívá o 8 p. b. méně než v tuzemsku. Slovensko je na úrovni států Evropské unie. Belgie a Rakousko se nachází nad evropským průměrem. Nejvíce využívají internetbanking opět státy v severní Evropě.


35

Značný vliv na využívání internetového bankovnictví má penetrace internetu, kterou znázorňuje následující graf.

Obr. 6 Penetrace internetu Zdroj: Internet World Stats, 2012.

Státy severní Evropy jsou nejvíce pokryty internetem, po nich následují země západní Evropy a poslední jsou středoevropské státy. Nejvyšší rozdíl mezi penetrací internetu a využíváním elektronického bankovnictví je zaznamenán ve státech střední Evropy ve výši 35–39 p. b. V případě západoevropských zemí se rozdíl pohybuje v rozmezí 25–34 p. b. V severní Evropě je rozdíl pouze vy výši 11 p. b., což dokazuje, že je internetové bankovnictví nejvíce využívané v severních státech Evropy. Podle průzkumu Klíčové (2012), jsou realizovatelné operace internetového bankovnictví zaznamenány na níže uvedeném grafu.


36

Obr. 7 Operace internetového bankovnictví retailového klienta Zdroj: Klíčová, 2012.

Mezi nejčastěji využívané operace internetového bankovnictví patří zadání jednorázové platby, zjištění zůstatku a kontrola transakční historie. Zadání zahraniční platby je uskutečněno méně. Podle mého názoru by v případě korporátních klientů rovněž převažovalo zadání jednorázových plateb, ale zahraniční platby by byly častěji realizovatelné, pokud by tuzemské společnosti obchodovaly se zahraničními subjekty. 3.4.3

Mezinárodní platební styk

Zahraniční platební styk představuje pohyb hotovostních a bezhotovostních finančních prostředků přes hranice měnové oblasti, zpravidla totožné se státními hranicemi země. Hotovostní platební styk vzniká obchodem bank s valutami v cestovním ruchu. Bezhotovostní platební styk vzniká především v souvislosti s platebními závazky z importních a exportních obchodů (Kolektiv autorů, 2006). Mezinárodnímu platebnímu styku bude věnována pozornost v praktické části práce.

Analýza a komparace bankovních účtů

37

4 Analýza a komparace bankovních účtů Praktická část je zaměřena na analýzu a následnou komparaci běžných a spořicích účtů pro korporátní klientelu podle stanovených kritérií v bankách působící v České republice, Rakousku, Maďarsku, Belgii a Slovensku, které jsou součástí Erste Group, KBC Group a bankovní skupiny Raiffeisen.

4.1 Analýza běžných účtů 4.1.1

Erste Group

V Erste Group je mateřskou bankou Erste Bank, která sídlí v Rakousku. Dceřinné společnosti Erste Bank působí v České republice, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku, Chorvatsku, Srbsku a Ukrajině. Banky v Erste Group obsluhují celkově 17,5 mil. klientů. Tržní podíl České spořitelny na vkladech činí 29,5 % a na úvěrech 17,7 %. Rakouská Erste Bank se podílí na vkladech 19,4 % a na úvěrech 19 %. Podíl na vkladech maďarské Erste Bank je ve výši 6,9 % a na úvěrových obchodech 12,3 %. 4.1.1.1 Česká spořitelna a. s. Úroková sazba Česká spořitelna úročí běžné účty sazbou 0,1 % p. a. Frekvence úročení je na měsíční bázi. Banka nabízí za poplatek pásmové úročení zůstatku na Firemním účtu České spořitelny. Tab. 5

Zvýhodněné úročení běžných účtů

Kreditní zůstatek (Kč)

Úroková sazba (% p. a.)

do 49 999

0,10

50 000–99 999

0,25

100 000–149 999

0,35

150 000–199 999

0,45

od 200 000

0,10

Zdroj: Česká spořitelna, 2013.

Poplatek za vedení účtu Poplatek za vedení Běžného účtu v české měně činí 1 740 Kč. Výše poplatku za vedení Firemního účtu České spořitelny závisí na rozsahu sjednaných služeb Standard a Transakce.

Analýza a komparace bankovních účtů Tab. 6

38

Poplatky za služby Standard a Transakce

Služby Standard

Služby Transakce

Počet produktů

Cena produktu (Kč)

0–1

1 104

168

288

648

2–3

2 064

432

768

1 608

4–5

4 104

960

1 608

3 648

6.

360

1 800

-

6 408

Počet transakcí

Cena transakcí (Kč) Elektronické

Komplexní

Zdroj: Sazebník České spořitelny, 2013.

Roční poplatek za správu Firemního účtu České spořitelny a užívání elektronického bankovnictví je ve výši 1 104 Kč, kterému odpovídá cena za sjednaný 1 produkt služby Standard. Minimální zůstatek Požadovaný minimální zůstatek na kontě je 1 000 Kč 4.1.1.2 Erste Bank AG Úroková sazba Erste Bank nabízí úrokovou sazbu pro korporátní účty ve výši 0,1 % p. a. Úrokový výnos je připisován na konto čtvrtletně.


39

Poplatek za vedení konta Tab. 7

Poplatky za správu podnikatelského účtu v Erste Bank AG

Poplatek a služby v ceně konta

Bonus Konto Kommerz

Poplatek za vedení 0,03 % ze zůstatku účtu + 1376 Kč Minimální čtvrtletní NE obrat na účtu Elektronické ANO bankovnictví 400 platebních NE příkazů Telefonní NE bankovnictví

Pauschalkonto Pauschalkonto Kommerz Kommerz START PLUS 6 184 Kč

10 100 Kč

1 288 250 Kč

2 576 500 Kč

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

Zdroj: Sazebník Erste Bank AG, 2013.

Minimální zůstatek Banka nemá stanoven minimální kreditní zůstatek na účtu. 4.1.1.3 Erste Bank Zrt. Úroková sazba Banka poskytuje úročení podnikatelských účtů sazbou 0,1 % p. a. Úrokové období je čtvrtletní. Poplatek za vedení účtu Tab. 8

Poplatky za vedení účtů v Erste Bank Zrt.

Název konta Erste Premier Electronic Matrix Standard Erste FC

Roční poplatek (Kč) 504 1 633 1 735 3 173 4 713 6 155

Zdroj: Sazebník Erste Bank, 2013.

Služby, které jsou zahrnuty ve výši ročního poplatku, jsou uvedeny v příloze.


40

Minimální zůstatek Erste Bank Zrt. nepožaduje minimální kreditní zůstatek. 4.1.2

KBC Group

V KBC Group je mateřskou společností KBC Bank NV, která sídlí v Belgii. Dceřiné banky působí v České republice, Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku. Skupina KBC obsluhuje odhadem celkem 9 mil. klientů. Tržní podíl na vkladech a úvěrech je odhadován na 20 % v Belgii a České republice. V Maďarsku je podíl na depozitních a úvěrových produktech 9 %. 4.1.2.1 ČSOB a. s. Úroková sazba ČSOB úročí běžné účty sazbou 0,01 % p. a. Úroky jsou připisovány čtvrtletně. Poplatek za vedení účtu Tab. 9

Poplatky za správu korporátních účtů v ČSOB a. s.

Název účtu

Roční poplatek (Kč)

ČSOB Podnikatelské konto ČSOB Firemní konto ČSOB Obchodní konto

1 380 3 480 13 200

Zdroj: Sazebník ČSOB, 2013.

Služby poskytované v ceně účtu jsou uvedeny v příloze. Minimální zůstatek ČSOB nepožaduje minimální kreditní zůstatek. 4.1.2.2 KBC Bank NV Úroková sazba KBC Bank nabízí úrokovou sazbu ve výši 0,1 % p. a. Stanovené úrokové období je roční.


41

Poplatek za vedení účtu Tab. 10 Poplatky za správu kont v KBC Bank NV

Poplatek a služby v ceně konta

KBC Business PRO

KBC Business Compact

KBC Business Convenience

Poplatek za vedení účtu (Kč)

620

1371

3397

Elektronické bankovnictví

ANO

ANO

ANO

1

2

2

NE

NE

ANO

Mobilní bankovnictví

ANO

ANO

ANO

Neomezený počet transakcí

ANO

ANO

ANO

KBC bankovní karta KBC MasterCard Business

Zdroj: Sazebník KBC Bank NV, 2013.

Minimální zůstatek KBC Bank NV nevyžaduje minimální kreditní zůstatek na účtu. 4.1.2.3 K&H Bank Zrt. Úroková sazba Banka poskytuje úročení firemních účtů ve výši 0,05 % p. a. Frekvence připisování úroků je čtvrtletní. Poplatek za vedení účtu Výše poplatku K&H Flexible závisí na měsíčním obratu na kontě. Počet transakcí v ceně závisí rovněž na měsíčním obratu.


42

Tab. 11 Poplatky za vedení účtu K&H Flexible

Měsíční obrat na účtu (Kč)

Cena balíčku (Kč)

Odchozí elektronické příkazy

Výběry z bankomatu K&H

0 - 855 500

11 293

60

12

855 501 - 1 711 000

10 266

120

24

1 711 001 - 3 422 000

9 240

120

24

3 422 001 - 5 133 000

7 187

180

60

od 5 133 001

5 133

240

60

Zdroj: Sazebník K&H Bank Zrt., 2013

V ceně balíčků jsou kromě výše uvedených transakcí zahrnuty také následující služby:  elektronické bankovnictví,  vnitrobankovní elektronické platební příkazy. Tab. 12 Poplatky správu účtu K&H Active a K&H Dynamic

Roční poplatek a služby v ceně konta

K&H Active

K&H Dynamic

13 860

5 082


ANO

ANO

Platební karta K&H MasterCard Business

ANO

ANO

24 výběrů hotovosti z bankomatu K&H

ANO

ANO

Poplatek za vedení účtu (Kč)

Počet vnitrobankovních elektronických platebních příkazů

240

120

Zdroj: Sazebník K&H Bank Zrt., 2013

Minimální zůstatek K&H Bank Zrt. nemá stanoven minimální kreditní zůstatek. 4.1.3

Skupina Raiffeisen

Ve skupině Raiffesen je mateřskou společností Raiffesen Bank International AG, která sídlí v Rakousku. Její dceřiné banky vykonávají svou činnost v České republice, Slovensku, Maďarsku, Polsku, Chorvatsku, Rumunsku, Rusku, Ukrajině a v dalších zemích střední a východní Evropy. Skupina Raiffeisen obsluhuje


43

zhruba 13,8 mil. klientů. V České republice je tržní podíl na vkladech 4,92 % a na úvěrových obchodech 6,86 %. Na Slovensku je tržní podíl na úvěrech ve výši 16 %. V Maďarsku je podíl na aktivech 8,62 %. 4.1.3.1 Raiffeisenbank a. s. Úroková sazba Raiffeisenbank poskytuje úročení podnikatelských účtů sazbou 0,01 % p. a. Stanovené úrokové období je měsíční. Poplatky za vedení účtu Tab. 13 Poplatky za správu konta v Raiffeisenbank a. s.

Roční poplatek a služby v ceně konta

Běžný korunový účet

Poplatek za správu účtu (Kč)

eKonto eKonto Business KOMPLET 4800

9600

1200

6000

NE

ANO

ANO

Správa kontokorentního úvěru

NE

NE

ANO

Embosovaná platební karta VISA Classic, MC Standard

NE

1

2

ANO

ANO

ANO

NE

240

neomezený

NE

NE

ANO

NE

NE

ANO

Poplatek za správu účtu při splnění podmínek (Kč) Vedení běžného účtu v dalších měnách

Elektronické bankovnictví Počet tuzemských elektronických transakcí Neomezený počet výběrů platební kartou z bankomatu Pojištění Asistenční služby pro podnikatele

4320

Zdroj: Sazebník Raiffeisenbank, 2013.

Vedení eKonta Business a eKonta KOMPLET poskytováno za nižší cenu při následujících podmínkách za měsíc:  kreditní obrat na účtu minimálně 100 000 Kč,  uskutečnit min. 2 příchozí platby,  realizovat min. 5 odchozích plateb.


44

Minimální zůstatek Raiffeisenbank požaduje minimální kladný zůstatek na kontě ve výši 1 000 Kč. 4.1.3.2 Tatra banka a. s. Úroková sazba Tatra banka nabízí úrokovou sazbu běžných účtu ve výši 0,01 % p. a. Úroky jsou připisovány měsíčně. Poplatky za vedení účtu Tab. 14 Poplatky za vedení účtu v Tatra bance

Název konta


Tatra Business 6

1 865

Tatra Business 12

3 108

Tatra Business 20

5 284

Tatra Business 45

12 432

Tatra Business 85

21 756

Zdroj: Sazebník Tatra banky, 2013.

Minimální zůstatek Tatra banka nemá stanoven minimální kladný zůstatek na běžných účtech. 4.1.3.3 Raiffeisen Bank Zrt. Úroková sazba Banka poskytuje úrokovou sazbu ve výši 0,1 % p. a. Frekvence úročení účtů Raiffeisen Business Active a Raiffeisen Business Active Plus je měsíční. Ostatní podnikatelská konta jsou úročena čtvrtletně.


45

Poplatky za vedení účtu Tab. 15 Poplatky za správu kont v Raiffeisen Bank Zrt.

Název účtu


Raiffeisen Business Active 1

1 018


1 954


5 040


9 155

Raiffeisen Business Active Plus Premium Business Account keeping in HUF

10 183 5 144 20 710

Zdroj: Sazebník Raiffeisen Bank Zrt., 2013.

Vedení podnikatelského účtu Raiffeisen Business Active ve výše zmíněných variantách je poskytováno zdarma na základě splnění následujících podmínek:    

Active 1 – realizovat měsíčně 3 bankovní převody, Active 2 – příchozí platby přesáhují 129 615 Kč za měsíc, Active 3 – příchozí platby přesahují 432 050 Kč měsíčně, Active 4 – příchozí platby přesahují 864 100 Kč za měsíc nebo průměrný měsíční zůstatek přesáhne 426 850 Kč,  Active Plus – příchozí platby přesáhnou 1728200 Kč nebo průměrný měsíční zůstatek přesáhne 426 850 Kč. Minimální zůstatek Raiffeisen Bank Zrt. nepožaduje minimální kreditní zůstatek.


46

4.2 Komparace běžných účtů Úroková sazba Tab. 16 Komparace úrokové sazby na základě efektivní úrokové míry

Banka

Úroková sazba Frekvence Efektivní úroková (% p. a.) úročení míra (% p. a.) měsíční

0,100045842

čtvrtletní

0,100037506

0,10

čtvrtletní

0,100037506

Erste Bank Zrt.

0,10

čtvrtletní

0,100037506

KBC Bank NV

0,10

roční

0,100000000

K&H Bank Zrt.

0,05

čtvrtletní

0,050009376

Česká spořitelna a. s.

0,01

měsíční

0,010000454

Raiffeisenbank a. s.

0,01

měsíční

0,010000454

Tatra Banka a. s.

0,01

měsíční

0,010000454

ČSOB a. s.

0,01

čtvrtletní

0,010000375

Raiffeisen Bank Zrt.

0,10

Erste Bank AG


Výsledné efektivní úrokové míry maďarské Raiffeisen Bank, Erste Bank a rakouské Erste Bank se liší velmi nepatrně. V Erste Group jsou konta nejlépe úročena v Erste Bank AG a Erste Bank Zrt. V rámci KBC Group je nejvyšší efektivní úroková míra dosažena v KBC Bank. Nejvýhodnější úrokovou sazbu ve skupině Raiffeisen a zároveň ve výše uvedených bankách poskytuje Raiffeisen Bank Zrt., kde jsou úrokové výnosy připisovány v měsíční frekvenci. České banky a slovenská Tatra banka nabízí velmi nízké úročení. Nejhorších výsledků z hlediska úrokové sazby dosáhla ČSOB.


47

Poplatky za vedení účtu Tab. 17 Komparace poplatků za vedení účtu podle výše nákladů

Banka

Název účtu


Erste Bank Zrt.

Erste účet

504

KBC Bank NV

KBC Business PRO účet

620



1 018

Česká spořitelna a. s. Firemní účet České spořitelny

1 104

ČSOB a. s.

ČSOB Podnikatelské konto

1 380

Tatra banka a. s.

Tatra Business 6

1 865

Erste Bank AG

Bonus Konto Kommerz

2 576


eKonto Business

4 800

K&H Bank Zrt.

K&H Dynamic

5 082


V KBC Group požaduje nejnižší poplatky KBC Bank. V Erste Group a také v rámci všech analyzovaných bank nabízí maďarská Erste Bank nejvýhodnější cenu za správu konta. V rámci skupiny Raiffeisen jsou nejníže stanovené poplatky v maďarské Raiffeisen Bank. Česká spořitelna, ČSOB a Tatra banka zaujaly střední pozici. Nejvyšší poplatky za vedení účtu jsou požadovány v rakouské Erste Bank, tuzemské Raiffeisenbank a maďarské K&H Bank, která dosáhla nejhoršího výsledku. Minimální zůstatek Minimální kreditní zůstatek na účtu vyžaduje pouze Česká spořitelna a Raiffeisenbank. Ostatní banky nemají stanoven minimální zůstatek. I když minimální zůstatek ve výši 1 000 Kč není pro společnosti příliš zatěžující, přesto je pro podnik výhodnější nabídka banky, která nemá určený minimální kreditní zůstatek


48

4.3 Analýza spořicích účtů 4.3.1


Česká spořitelna nenabízí spořicí účty pro podnikatelské klienty. Poskytuje pouze vkladový účet. Tab. 18 Úrokové sazby vkladového účtu České spořitelny a. s. (% p. a.)

Doba splatnosti 99,9–249,9

Výše vkladu (tis. Kč) 250,0–499,9

500,0–999,9

nad 1000,0

1 měsíc

0,01

0,01

0,01

0,01

3 měsíce

0,05

0,05

0,10

0,10

6 měsíců

0,20

0,20

0,30

0,30

12 měsíců

0,40

0,40

0,45

0,45

18 měsíců

0,45

0,45

0,50

0,50

24 měsíců

0,50

0,55

0,60

0,70

36 měsíců

0,75

0,80

0,85

0,85

48 měsíců

0,90

0,95

0,95

1,00

Zdroj: Sazebník České spořitelny, 2013.

4.3.2

Erste Bank AG

Úroková sazba Erste Bank AG nabízí úročení spořicího účtu sazbou 0,125 %. Úroky jsou připisovány čtvrtletně. Poplatky za vedení spořicího účtu Vedení účtu je zdarma. Likvidita Peněžní prostředky jsou ihned k dispozici. 4.3.3

Erste Bank Zrt.

Erste Bank Zrt. neposkytuje podnikatelské spořicí účty. Nabízí jen termínované vklady.


49

Tab. 19 Úrokové sazby termínovaných vkladů v Erste Bank Zrt. (% p. a.)

Vklad (tis. Kč)

Termín splatnosti 1 měsíc

3 měsíce 6 měsíců 12 měsíců

4,3–8,5

0,20

0,60

0,80

0,90

8,6–42,7

2,50

2,70

2,75

3,20

42,8–86,3

4,00

4,20

4,30

4,35

86,4–432,0

4,20

4,30

4,50

4,65

432,1–864,0

4,25

4,35

4,55

4,70

864,1–2592,2

4,30

4,50

4,60

4,75

nad 2592,3

4,35

4,50

4,60

4,75

Zdroj: Sazebník Erste Bank Zrt., 2013.

Erste Bank Zrt. nabízí další termínované vklady, které jsou určeny pro mikropodniky. Doba splatnosti je stanovena pouze na 3 nebo 6 měsíců. Úroková sazba vkladu s lhůtou splatnosti 3 měsíce činí 5,1 % p. a. Termínovaný vklad s dobou splatnosti 6 měsíců je ve výši 5,4 % p. a. 4.3.4

ČSOB a. s.

Úrokové sazby ČSOB poskytuje 2 alternativy zhodnocovacích produktů:  ČSOB Spořicí účet TOP,  ČSOB Spořicí účet pro podnikatele. Spořicí účet TOP nabízí úročení účtu sazbou 0,35 % p. a. Podmínkou založení Spořicího účtu TOP je minimální vklad ve výši 1 000 000 Kč. Frekvence připisování úroků zhodnocovacích produktů pro korporátní klienty je měsíční. Spořicí účet pro podnikatele je pásmově úročen.


50

Tab. 20 Pásmové úročení ČSOB Spořicího účtu pro podnikatele

Vklad (Kč)


do 149 900

0,4

od 150 000 do 499 999

0,5

od 500 000 do 999 999

0,6

od 1 000 000 do 30 000 000

0,7

od 30 000 001

0,1

Zdroj: Sazebník ČSOB, 2013.

Poplatek za vedení účtu Vedení spořicího účtu není zpoplatněno. Likvidita Výpovědní lhůta je určena pro zhodnocovací konta na 1 den. ČSOB má stanovené následující poplatky za předčasný výběr:  do 6 měsíců délky vkladu – min. 50 Kč, 0,75 % z vybírané výše vkladu,  nad 6 měsíců délky vkladu – min. 50 Kč, 1,5 % z vybírané hodnoty depozita. 4.3.5

KBC Bank NV

Úrokové sazby Úroky na KBC Spořicím účtu pro právnické osoby jsou připisovány ročně. Úrokové sazby jsou stanoveny následovně:  zůstatek do 25 740 000 Kč - 0,6 % p. a.,  zůstatek od 25 740 001 Kč - 0,1 % p. a.,  věrnostní bonus - 0,3 % p. a. Bonus za věrnost je poskytnut v případě, že se vložené peněžní prostředky zhodnocují na spořicím účtu bez realizace výběru hotovosti po dobu 12 měsíců. Poplatky za vedení účtu Vedení spořícího konta je zdarma. Likvidita Finanční prostředky na účtu jsou okamžitě k dispozici bez stanovených poplatků za výběr hotovosti.


4.3.6

51

K&H Bank Zrt.

K&H nabízí pro korporátní klientelu ze zhodnocujících produktů pouze termínované vklady Úroková sazba Tab. 21 Úrokové sazby termínovaného vkladu K&H Bank Zrt. (% p. a.)

Vklad (tis. Kč) Doba splatnosti 25,6– 85, 5

85,6 – 855,5

od 855,6

1 týden (7-13 dní)

-

2,51

2,51

2 týdny (14-29 dní)

-

2,51

2,51

1 měsíc (30-59 dní)

1,75

3,76

4,01

2 měsíce (60-89 dní)

1,75

3,76

4,01

3 měsíce (90-179 dní)

1,75

3,76

4,01

6 měsíců (180-364 dní)

1,75

3,76

4,01

Zdroj: Sazebník K&H Bank Zrt., 2013.

4.3.7


Úroková sazba Úroky jsou připisovány ve čtvrtletní frekvenci. Úrokové sazby se u nabízených spořicích účtů liší.


52

 Podnikatelské eKonto Plus Tab. 22 Úrokové sazby Podnikatelského eKonta Plus v Raiffeisenbank a. s.

Zůstatek (Kč)


do 199 999

0,30

200 000–999 999

0,40

1 000 000–29 999 999

0,50

30 000 000–49 999 999

0,01

od 50 000 000

0,01

Zdroj: Sazebník Raiffeisenbank a. s., 2013.

 eKonto Flexi Tab. 23 Úrokové sazby eKonta Flexi v Raifeisenbank a. s. (% p. a.)

Zůstatek (Kč)

Výpovědní lhůta 14 dní

1 měsíc

3 měsíce

6 měsíců

do 199 999

0,30

0,40

0,50

0,60

200 000 - 999 999

0,40

0,50

0,60

0,70

1 000 000 - 29 999 999

0,80

0,90

1,00

1,10

30 000 000 - 49 999 999

0,01

0,01

0,01

0,01

od 50 000 000

0,01

0,01

0,01

0,01

Zdroj: Sazebník Raiffeisenbank a. s., 2013.

 Podnikatelské Efektkonto Tab. 24 Úrokové sazby Podnikatelského Efektkonta v Raiffeisenbank. a.s

Zůstatek (Kč) do 999 999 1 000 000 - 4 999 999 5 000 000 - 29 999 999 30 000 000 - 49 999 999 od 50 000 000 Zdroj: Sazebník Raiffeisenbank a. s., 2013.

Úroková sazba (% p. a.) 0,40 0,50 0,50 0,01 0,01


53

Poplatky za vedení účtu Raiffeisenbank neúčtuje firemním klientům poplatek za správu konta. Likvidita Podnikatelské eKonto Plus a Efektkonto nemá stanovenou výpovědní lhůtu, a tak je možné s financemi ihned disponovat. V případě eKonta Flexi má banka určenou výpovědní lhůtu, jejíž délka je 14 dní, 1 měsíc, 3 měsíce a 6 měsíců. Pokud není dodržena doba, po kterou nesmí majitel účtu s peněžními prostředky disponovat, Raiffeisenbank zpoplatňuje předčasný výběr 2 % z vyčerpané částky, a zároveň musí poplatek činit minimálně 1 000 Kč 4.3.8

Tatra banka a. s.

Tatra banka neposkytuje spořicí účet pro podnikatele. Nabízí jen termínované vklady. Úrokové sazby Úrokové sazby jsou stanoveny podle termínu splatnosti depozita. Banka má určený maximální vklad výši 8 546 975 Kč. Tab. 25 Úrokové sazby termínovaného vkladu Tatra banky a. s.

Doba splatnosti


do 1 měsíce

0,0

1 měsíc

0,1

3 měsíce

0,2

6 měsíců

0,3

12 měsíců

0,6

24 měsíců

0,8

36 měsíců

1,0

Zdroj: Sazebník Tatra banky a. s., 2013.

4.3.9


Raiffeisen Bank Zrt. poskytuje podnikatelským klientům pouze termínovaný vklad. Úroková sazba Výše úrokové sazby není stanovena.


54

4.4 Komparace spořicích účtů Úroková sazba Tab. 26 Komparace úrokových sazeb spořicích účtů

Banka


Raiffeisenbank

ČSOB

KBC Bank Erste Bank

Frekvence úročení

Efektivní úroková míra (% p. a.)

0,010

0,010000375

0,300

0,300337669

0,400

0,400600400

0,500

0,500938281

0,600 0,700

čtvrtletní

0,601351350 0,701839644

0,800

0,802403201

0,900

0,903042058

1,000

1,003756254

1,100

1,104545824

0,100

0,100045842

0,350

0,350562008

0,400 0,500

měsíční

0,400734145 0,501147430

0,600

0,601652753

0,700

0,702250202

0,100 0,600 0,125

roční čtvrtletní

0,100000000 0,600000000 0,125058606


Nejvyšší úrokové sazby nabízí česká Raiffeisenbank, kde je možné dosáhnout úročení přesahující 1 % p. a. Dále následuje ČSOB, která poskytuje úrokovou sazbou v maximální výši 0,7 % p. a. KBC Bank, mateřská banka ČSOB, nabízí nejvyšší úrokovou sazbu o 0,1 p. b. nižší než její dceřiná společnost Nejníže jsou


55

úročeny spořicí účty v rakouské Erste Bank, kde je stanovena pevná úroková sazba 0,125 % p. a. Tab. 27 Komparace úrokových sazeb termínovaných vkladů

1 měsíc Banka


3 měsíce

Výše úroku (Kč)

6 měsíců

Úroková Výše Úroková Výše sazba úroku sazba úroku (% p. a.) (Kč) (% p. a.) (Kč)

Česká spořitelna Erste Bank

0,01

2,5

0,05

37,5

0,20

300,0

4,20

1 050,0

4,30

3 225,0

4,50

6 750,0

K&H Bank

3,76

940,0

3,76

2 820,0

3,76

5 640,0

Tatra banka

0,10

25,0

0,20

150,0

0,30

450,0


Erste Bank Zrt. nabízí termínované vklady speciálně pro mikropodniky. Výše úroku vkladu s dobou splatnosti 3 měsíce, který je úročen sazbou 5,1 % p. a., činí 3 825 Kč. Výše úroku z depozita s termínem splatností 6 měsíců, který je úročen sazbou 5,4 % p. a., činí 8 100 Kč. Nejvyšší zhodnocení peněžních prostředků nabízí maďarská Erste Bank, kde je možné dosáhnout úroku 8 100 Kč. K&H Bank poskytuje rovněž vysoké zhodnocení podnikových financí. Výše úroku v Tatra bance je v porovnání s maďarskými bankami velmi nízké. Ovšem nejnižší úroky z termínovaných depozit nabízí Česká spořitelna, kde je maximální výše úroku pouhých 300 Kč Poplatky za vedení účtu Ve všech analyzovaných bankách je správa spořicího konta zdarma.


56

Likvidita Tab. 28 Komparace spořicích účtu podle likvidity

Banka Erste Bank AG ČSOB KBC Raiffeisenbank

Název účtu

Výpovědní lhůta

Plus Sparen Kommerz

NE

Komfort Sparen Kommerz

NE

ČSOB Spořicí účet pro podnikatele

1 den

ČSOB Spořicí účet TOP

1 den

KBC Spořicí účet pro právnické osoby

NE

Podnikatelské eKonto Plus

NE

eKonto Flexi Podnikatelské Efektkonto

14 dní–6 měsíců NE

Zdroj: Banky, 2013.

ČSOB a Raiffeisenbank jsou jediné banky, které mají u spořicího účtu stanovenou výpovědní lhůtu, je tedy porušené kritérium likvidity. Ovšem v případě Podnikatelského eKonta Plus a Podnikatelského Efektkonta není stanovena výpovědní doba. Nejdelší výpovědní období je určeno v případě eKonta Flexi v Raiffeisenbank, které trvá až 6 měsíců. ČSOB a Raiffeisenbank mají stanovené také poplatky za předčasný výběr, takže se podnikům likvidita v českých bankách prodraží.

4.5 Empirické příklady 4.5.1

Podnik A

Společnost A má zájem o běžný účet v EUR nebo o konto v národní měně v zahraničí. Podnik A se rozhodne pro variantu, která je nejvhodnější z hlediska nákladovosti. Společnosti A uskuteční následující průměrné roční operace:  4 vklady hotovosti na účet standardně ve výši 150 000 Kč,  24 výběrů hotovosti na pobočce banky běžně v částce 100 000 Kč,  60 příchozích plateb ze zahraničí v EUR, z toho:  20 plateb v průměrné výši 10 000 EUR,  10 plateb v průměrné hodnotě 15 000 EUR,  7 plateb v průměrné částce 20 000 EUR,  5 plateb v průměrné výši 25 000 EUR,  4 platby v průměrné hodnotě 30 000 EUR,


57

 2 platby v průměrné částce 35 000 EUR,  2 platby v průměrné výši 40 000 EUR,  2 platby v průměrné hodnotě 55 000 EUR,  2 platby v průměrné částce 60 000 EUR,  2 platby v průměrné výši 65 000 EUR,  2 platby v průměrné hodnotě 70 000 EUR,  1 platba v průměrné částce 75 000 EUR,  1 platba v průměrné částce 80 000 EUR.  48 převodů do zahraničí v EUR, z toho:  16 plateb v průměrné výši 10 000 EUR,  10 plateb v průměrné částce 15 000 EUR,  8 plateb v průměrné hodnotě 20 000 EUR,  6 plateb v průměrné výši 25 000 EUR,  3 platby v průměrné částce 60 000 EUR,  2 platby v průměrné hodnotě 65 000 EUR,  2 platby v průměrné výši 70 000 EUR,  1 platba v průměrné částce 80 000 EUR. Běžné účty v EUR Tab. 29 Poplatky za vedení účtu a transakce v českých bankách

Poplatky (Kč) Vedení účtu Vklad hotovosti na pobočce v české měně Výběr hotovosti na pobočce v české měně Příchozí SEPA platby do 50 000 EUR Příchozí SEPA platby nad 50 000 EUR Odchozí SEPA platby od 50 000 EUR Odchozí SEPA platby nad 50 000 EUR Celkové náklady

Česká spořitelna

ČSOB

Raiffeisenbank

1 740

960

4 800

6 000

0

104

48 000

25 440

1 248

5 000

7 500

10 000

9 500

10 000

12 000

8 800

10 000

8 800

12 000

6 000

12 000

91 040

59 900

48 952


Poplatek za vedení konta v EURech je nejnižší v ČSOB, naopak nejvyšší požaduje Raiffeisenbank. Vklady hotovosti jsou poskytovány v ČSOB zdarma na zákla-


58

dě počtu vložených bankovek a mincí podnikem A. Poplatek za výběr hotovosti se v bankách velmi liší. České spořitelně a ČSOB se výše poplatku pohybuje v rozsahu dvaceti až čtyřiceti tisících ročně. V Raiffeisenbank je cena výběru z účtu v porovnání s předchozími bankami velmi nízká. Poplatek za příchozí SEPA platby je nejnižší v České spořitelně, naopak nejvyšší jsou stanoveny v Raiffeisenbank. Poplatky za odchozí SEPA platby jsou v České spořitelně a Raiffeisenbank totožné, přesto nižší cenu za realizaci odchozích SEPA plateb požaduje ČSOB. Celkové roční náklady za správu účtu a běžně uskutečněné operace firmou A jsou velmi odlišné. Rozdíly se pohybují v několika desítkách tisíc korun. Nejvhodnější nabídka běžného účtu v EURech je pro společnost A v Raiffeisenbank. Zahraniční účet v národní měně Tab. 30 Poplatky za vedení účtu a transakce v zahraničních bankách (Kč)

Banka

Vedení účtu

Příchozí Odchozí platby SEPA platby SEPA

Celkové náklady

Erste Bank AG

2 576

4 965

5 585

13 126

Erste Bank Zrt.

504

32 190

81 082

113 776

KBC Bank NV

620

0

0

620

K&H Bank Zrt.

5 082

121 251

108 673

235 006

Tatra banka a. s.

1 865

282

317

2 464

Active 1

1 018

12 098

32 879

45 995

Active 2

1 954

12 098

32 879

46 931

Active 3

5 040

10 530

31 638

47 208

Active 4

9 155

0

31 638

40 793

10 183

10 530

31 638

52 351


Active Plus Zdroj: Sazebníky bank, 2013.

Raiffeisen Bank je jedinou bankou, která má nastavenou výši poplatků za realizované SEPA platby odlišně pro jednotlivé varianty účtu Raiffeisen Business Active. Nejvyšší poplatek za vedení účtu požaduje Raiffeisen Bank, konkrétně ve variantě Plus. Příchozí SEPA platby jsou poskytovány zdarma v KBC Bank a v Raiffeisenbank v rámci účtu Raiffeisen Business Active 4. Nejvíce by společnost A zaplatila na příchozích SEPA plateb v K&H Bank. Realizaci odchozích plateb SEPA poskytuje zdarma opět KBC Bank. Nejvyšší poplatky za odchozí SEPA platby účtuje klientům K&H Bank. Podle celkové výše poplatků je pro


59

firmu nevýhodný účet v maďarské K&H Bank a Erste Bank. Celkové roční náklady za správu účtu a transakce v EURech jsou nejnižší v belgické KBC Bank. 4.5.2

Podnik B

Společnost B by si ráda zřídila běžný účet v tuzemských bankách nebo konto v zahraničí v české měně. Pokud zahraniční banka neposkytuje vedení účtu v Kč, bude porovnáván účet v národní měně a bankovní převody v české měně. Podnik B se rozhodne pro alternativu, která bude pro ni finančně vhodnější. Společnost B provedena následující průměrné roční transakce:  2 vklady hotovosti na pobočce standardně v hodnotě 90 000 Kč,  12 výběrů hotovosti na pobočce běžně v hodnotě 60 000 Kč,  72 tuzemských příchozích plateb, z toho:  20 plateb v průměrné hodnotě 60 000 Kč,  15 plateb v průměrné výši 65 000 Kč,  10 plateb v průměrné částce 70 000 Kč,  7 plateb v průměrné hodnotě 80 000 Kč,  6 plateb v průměrné výši 90 000 Kč,  5 plateb v průměrné částce 100 000 Kč,  4 platby v průměrné výši 120 000 Kč,  3 platby v průměrné hodnotě 150 000 Kč,  2 platby v průměrné částce 200 000 Kč.  180 tuzemských příkazů k úhradě z toho:  30 převodů v průměrné částce 40 000 Kč,  25 příkazů k úhradě v průměrné hodnotě 50 000 Kč,  20 plateb v průměrné výši 60 000 Kč,  20 převodů v průměrné částce 65 000 Kč,  20 příkazů k úhradě v průměrné hodnotě 70 000 Kč,  15 plateb v průměrné výši 80 000 Kč,  15 převodů v průměrné částce 85 000 Kč,  10 příkazů k úhradě v průměrné částce 90 000 Kč,  10 plateb v průměrné hodnotě 100 000 Kč,  10 převodů v průměrné výši 120 000 Kč,  5 příkazů k úhradě v průměrné výši 140 000 Kč.


60

Tab. 31 Poplatky za vedení účtu a operace v českých bankách (Kč)

Česká spořitelna Typ poplatku

Vedení účtu Vklady hotovosti na pobočce Výběr hotovosti na pobočce Příchozí platby Příkaz k úhradě Celkové poplatky

ČSOB

Firemní ČSOB účet České Podnikatelské spořitelny konto

Raiffeisenbank eKonto Business

1 392

1 380

4 800

0

18

20

780

720

720

180

72

0

96

180

6

2 448

2 370

5 546


Nejvyšší poplatek za správu účtu požaduje Raiffeisenbank, naopak nejnižší je v ČSOB. Vklady hotovosti na pobočce poskytuje Česká spořitelna zdarma na základě počtu bankovek a mincí podnikem B. Cena výběru hotovosti na pobočce je v ČSOB a Raiffeisenbank totožná. Vyšší poplatek za výběr hotovosti si účtuje Česká spořitelna. Příchozí platby na účet v Raiffeisenbank jsou zdarma v rámci balíčku služeb. Nejvyšší poplatky za příchozí platby požaduje Česká spořitelna. Poplatky za příkazy k úhradě jsou nejnižší v Raiffeisenbank. Nejvyšší cenu za platební příkazy si účtuje ČSOB. Pro společnost B je z hlediska nákladů nejméně výhodný účet v Raiffeisenbank. Nejvhodnější nabídkou je pro společnost B účet v ČSOB.


61

Tab. 32 Poplatky za vedení účtu a transakce v české měně (Kč)

Banka

Vedení účtu

Příchozí platby

Odchozí platby

Celkové náklady

Erste Bank AG

17 959

5 715

14 827

38 501

Erste Bank Zrt.

615

35 833

91 498

127 946

KBC Bank NV

620

18 446

47 841

66 907

11 301

29 195

84 139

124 635

1 329

333

102 317

103 979

20 667

40 188

98 348

159 203

K&H Bank Zrt. Tatra banka a. s. Raiffeisen Bank Zrt.

Zdroj: Obchodníky podmínky a sazebníky bank, 2013.

Nejnižší poplatek za vedení účtu v české měně požaduje maďarská Erste Bank. Nejvyšší cenu za správu konta si účtuje Raiffeisen Bank. Nejvýhodnější poplatek za příchozí platby nabízí Tatra banka. Cena za příchozí transakce je pro společnost B nejméně výhodná v maďarské Raiffeisen Bank. Rakouská Erste Bank si účtuje za odchozí platby nejnižší cenu. Nejvyšší poplatky za odchozí platby jsou stanoveny v Tatra bance. Nejméně výhodný je pro podnik B účet v Raiffeisen Bank. Na základě ročních celkových nákladů je pro společnost B vhodný účet v rakouské Erste Bank.

Diskuze

62

5 Diskuze Česká bankovní asociace (2009) vydala Kodex mobility klientů, který usnadní přechod z původní do nové banky. V zahraničí nebyl tento kodex vydán zřejmě proto, že zahraniční klienti nemají takový problém se změnou banky jako čeští klienti. Kodex se nevztahuje na všechny bankovní účty, ale pouze pro běžné účty v České republice. Klienti vyplní žádost o změně banky a mohou komunikovat pouze s bankou, ve které si chtějí zřídit účet. Původní banka převede do potencionální banky zůstatek klienta a také trvalé příkazy a inkasa. Kodex je bohužel určen jen pro retailové klienty, netýká se tedy podnikatelů. Pokud společnosti mají v úmyslu zrušit svůj současný účet a založit si nové konto u jiné banky, kontaktují nynější i budoucí banku, a musí si sami vyřídit záležitosti, které jsou nutné pro zrušení a zřízení konta. Do roku 2000 bylo nutné žádat Českou národní banku (2003-2013) o devizové povolení pro založení účtu v zahraničí a do roku 2003 byla také vyžadována oznamovací povinnost České národní bance o zřízení účtu v zahraničí. Nyní mohou mít tuzemské fyzické i právnické osoby založený účet v cizině bez výše uvedených podmínek. Podniky si mohou v zahraničí zřídit také spořicí účet, ovšem pro založení spořicího konta nemají společnosti takovou volnost jako pro zřízení vkladu na viděnou. Tuzemské i zahraniční banky si totiž pro založení spořicího účtu často kladou podmínku zřízení a vedení běžného účtu v téže bance. Běžný účet v zahraničí je výhodný zejména pro společnosti, které aktivně obchodují se zahraničními podniky v jejich domácí měně. Vedení běžných účtů, které nabízí zahraniční banky, může být pro firmu méně nákladné než v tuzemsku. Podnikatel nebo jednatel společnosti musí mít perfektní jazykové znalosti, zejména angličtiny a němčiny. Pokud tento předpoklad nesplňují, bude komunikace s bankou velmi obtížná. Vyskytnou-li se problémy, které bude nutno řešit na pobočce, podnikatel nebo jednatel společnosti musí odcestovat do vzdálené zahraniční pobočky. Pokud má korporace zřízen účet v zahraničí musí také počítat s kurzovým rizikem. Dojde-li k apreciaci CZK a depreciaci EUR, zaplatí podnikatelé méně na bankovních poplatcích, ale rovněž inkasují od bank nižší úroky z účtu. Pokud dojde k situaci, kdy nastane depreciace CZK a apretace EUR, společnosti přijímají vyšší úroky z konta, ale také musí bankám uhradit vyšší poplatky. Je známo, že bankovní poplatky v České republice patří k nejvyšším v Evropě. Proč právě tuzemské banky nastavili takovou poplatkovou politiku? Příčinou může být fakt, že tuzemské banky jsou dceřinými společnostmi zahraničních mateřských bank. Tyto finanční instituce zpravidla požadují nižší poplatky než české banky, což znamená, že dosahují nižších výnosů, a proto dosahují nízkého zisku, popř. ztráty. Výsledek hospodaření proto potřebují vykompenzovat dalšími zdroji, které získávají od dceřiných bank. Níže uvedený graf znázorňuje podíl čistých výnosů z poplatků a provizí České spořitelny a. s. a rakouské Erste Bank AG na zisku po zdanění Erste Group.

Diskuze

63

Obr. 8 Podíl čistých výnosů z poplatků a provizí na celkovém zisku Erste Group Zdroj: Výroční zprávy bank, 2010.

Česká spořitelna se na zisku podílí téměř 50 %, což je ve srovnání s Erste Bank AG, kde je podíl na celkovém zisku zhruba třetinový, velmi významná část zisku. Dalším důvodem vysokých bankovních poplatků může být také značná koncentrace klientů mezi nejznámější české banky. Podle průzkumu AMSP ČR (rok) korporátní klienti využívají bankovní služby v níže uvedených bankách.

Obr. 9 Podíl klientů bank na tuzemském bankovním trhu Zdroj: AMSP, 2012.

Na českém bankovním trhu dominuje podle počtu korporátních klientů Komerční banka a ČSOB, které obsluhují více než 50 % podniků. Pokud by společnosti analyzovaly nejen nabídky bank, které dlouhodobě na tuzemském trhu

Diskuze

64

působí, ale rovněž i ostatních bank, které zahájily svou činnost nedávno. Vzhledem k tomu, že tyto banky chtějí obstát v konkurenčním boji o klienty, mohly by nabízet vhodnější podmínky z hlediska nákladovosti pro bankovní produkty. Pokud by část klientů Komerční banky a ČSOB přešli do jiné banky a podíl klientů finančních institucí by byl téměř rovnoměrný, účtovaly by si banky jistě nižší poplatky, aby si své klienty udržely. Mezinárodní platební styk je využíván stále častěji. V případě podniků by se dalo říci, že se jedná o rutinní záležitost. Banky nejsou jedinou institucí, které nabízí zahraniční platební styk. Platby lze uskutečnit také prostřednictvím České pošty. Poplatky za platbu do zahraničí v hodnotě 5 000 EUR prostřednictvím českých bank a České pošty jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. 33 Poplatky za platbu do zahraničí prostřednictvím tuzemských bank a České pošty a. s.

Instituce

Poplatek za platbu do zahraničí (Kč)


220

ČSOB a. s.

250


220

Komerční banka a. s.

195

GE Money bank a. s.

220

Česká pošta a. s.

100


Nejvyšší poplatek za platbu v EUR požaduje ČSOB. Na stejné úrovni je Česká spořitelna, GE Money bank a Raiffeisenbank. Nejnižší cenu za realizaci SEPA převodů z tuzemských bank nabízí Komerční banka. Ovšem Česká pošta požaduje nejnižší poplatek z uvedených finančních institucí. Česká pošta má na rozdíl od bank stanovené limity pro bezhotovostní převod, například do Rakouska je možné převést maximální částku v hodnotě 10 000 EUR a do Maďarska 5 000 EUR. Pokud by tuzemská společnost chtěla převést na účet rakouského podniku částku 30 000 EUR, musí převod uskutečnit prostřednictvím bank. Korporátní klienti nejčastěji své zahraniční pohledávky přijímají v měně EUR a závazky hradí rovněž v EUR. Často obchodovatelnou měnou je také USD. Je výše poplatků za SEPA platby odlišná od převodu v USD? Ceny převodů v rámci SEPA plateb a převodů v USD uvádí následující tabulky.

Diskuze

65

Tab. 34 Komparace poplatků příchozích SEPA a plateb v USD

Příchozí SEPA platby Banka do 50 000 EUR Česká spořitelna

100 Kč

ČSOB

150 Kč

Raiffeisenbank

200 Kč

Komerční banka

145 Kč

GE Money bank

100 Kč

nad 50 000 EUR 1 %, min. 100 Kč, max. 950 Kč 1 %, min. 150 Kč, max. 1000 Kč 1 %, min. 300 Kč, max. 1200 Kč 0,9 %, min. 225 Kč, max. 1095 Kč 1 %, min. 100 Kč, max. 1000 Kč

Příchozí platba v USD 1 %, min. 100 Kč, max. 950 Kč 1%, min. 150 Kč, max. 1000 Kč 1 %, min. 300 Kč, max. 1200 Kč 0,9 %, min. 225 Kč, max. 1095 Kč 1 %, min. 100 Kč, max. 1000 Kč


Poplatky za příchozí SEPA platby jsou rozdělený podle výše zaplacené pohledávky. Poplatek za příchozí platbu v USD je stanoven pro uhrazené pohledávky v jakékoliv výši od amerických odběratelů. Pokud je výhodnější převod v EUR nebo USD záleží na výši příchozí platby. Pokud je platba v hodnotě do 50 000 EUR, je poplatek za SEPA platby nižší než platba v USD. Pokud je úhrada vyšší než 50 000 EUR, poplatky jsou ve stejné výši. Tab. 35 Komparace poplatků odchozích SEPA a plateb v USD

Banka

Odchozí SEPA platby do 50 000 EUR

Česká spořitelna

220 Kč

ČSOB

250 Kč

Raiffeisenbank

220 Kč

Komerční banka

195 Kč

GE Money bank

220 Kč

nad 50 000 EUR

Odchozí platba v USD

1 %, min. 220 Kč, 1 %, min. 220 Kč, max. 1500 Kč max. 1500 Kč 0,7 %, min. 250 Kč, 1 %, min. 250 Kč, max. 750 Kč max. 1500 Kč 1 %, min. 500 Kč, 1 %, min. 500 Kč, max. 1500 Kč max. 1500 Kč 0,9 %, min. 250 Kč, 0,9 %, min. 250 max. 1500 Kč Kč, max. 1500 Kč 1 %, min. 220 Kč, 1 %, min. 220 Kč, max. 1500 Kč max. 1500 Kč

Zdroj: Sazebníky bank,2013.

Poplatky za odchozí SEPA platby jsou opět rozděleny podle výše uhrazeného závazku do zahraničí. Banky opět nerozlišují výši, ve které klient uhradí závazek svému americkému dodavateli. Odchozí platby SEPA nad 50 000 EUR a odcho-

Diskuze

66

zí platby v USD jsou stejné kromě ČSOB, kde je pro převod do zahraničí v USD maximální hranice 1 500 Kč a pro SEPA platbu nad 50 000 EUR je horní limit poplatku 750 Kč, a také procento pro výpočet poplatku je v případě USD vyšší než v EURech. Situace je podobná jako u předchozí tabulky, pokud by se platba pohybovala do finanční hranice 50 000 EUR, je poplatek za SEPA platby nižší než za platby v USD. Pokud by firma realizovala převod nad 50 000 EUR prostřednictvím ČSOB, je výhodnější platba SEPA. V případě ostatních bank jsou platební podmínky pro obě měny stejné.

Závěr

67

6 Závěr Úroková sazba vkladů na požádání je v českých bankách stanovena ve výši 0,01 % p. a. Ve srovnání se zahraničními bankami je hodnota úročení v tuzemských bankách nejnižší. Frekvence připisování úroků je ve všech bankách odlišná, převládá měsíční a čtvrtletní úrokové období. Na základě komparace běžných účtů podle kritéria úrokové sazby nabízí nejvýše úročená konta maďarská Raiffeisen Bank a Erste Bank, rakouské Erste Bank a belgická KBC Bank. Nejhůře v testu obstály české banky. V analyzovaných bankách je výše poplatků za vedení účtu velmi různorodá. Rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším poplatkem činí 4 578 Kč ročně. Podnikatelé tak mohou ušetřit značnou část bankovních nákladů. Předpokládám-li, že podnik zaplatí ročně 1500 Kč, o kolik Kč by se společnosti snížily finanční náklady či nikoliv podle vypočítaného rozdílu mezi poplatkem 1500 Kč a poplatkem rozebíraných finančních institucí za rok, dokládá následující tabulka. Tab. 36 Ušetřené (neušetřené) bankovní náklady za správu účtu

Banka

Hodnota rozdílu (Kč)

Erste Bank Zrt.

+996

KBC Bank NV

+880


+482


+396

ČSOB a. s.

+120

Tatra banka a. s.

-365

Erste Bank AG

-1 076


-3 300

K&H Bank Zrt.

-3 582

Společnost ušetří na bankovních poplatcích v Erste Bank Zrt., KBC Bank NV, Raiffeisen Bank Zrt., České spořitelně a ČSOB. Podnik může dosáhnout úspor až 996 Kč ročně. V ostatních bankách společnost neušetří, naopak zaplatí více než 1500 Kč. Podnik může zaplatit až o 3582 Kč více, což je o více než dvojnásobek finanční částky, kterou platí v současné době. Podle nákladovosti jsou vhodné běžné účty nabízeny v Erste Bank Zrt., KBC Bank NV a Raiffeisen Bank Zrt. Za méně vhodné vklady na viděnou jsou podle tohoto kritéria vyhodnoceny K&H Bank Zrt., Raiffeisenbank a. s. a Erste Bank AG. Minimální zůstatek ve většině analyzovaných bank není stanoven. Požadují jej pouze české banky, konkrétně Česká spořitelna a Raiffeisenbank.

Závěr

68

Většina spořicích účtů nabízí pásmové úročení a výše zůstatků je při dané sazbě odlišná. Úrokové období je většinou stanovené na měsíční nebo čtvrtletní bázi. Nejvyšší zhodnocení poskytuje Raiffeisenbank a ČSOB, které ovšem nesplňují hledisko likvidity. Zahraniční banky nemají na rozdíl od českých bank stanovenou výpovědní dobu. Nejlépe vyhovuje definovaným kritériím spořicí účet KBC Bank. Podle výše úroku termínovaného vkladu je vhodný zhodnocující produkt nabízen Erste Bank Zrt. Podnik A obchoduje v zemích Evropské unii, kde je EUR národní měnou. Podle výsledků komparace je pro společnost A vhodnější zřídit si konto v zahraničí. Běžný účet v EUR nabízený tuzemskými bankami je pro podnik A z hlediska nákladovosti nevhodný. KBC Bank nabízí pro společnost A nejméně nákladný účet. Podnik B provozuje svou činnost pouze v České republice, proto je pro ni výhodnější založit si účet v českých bankách než účet v zahraničí v české měně. Vhodné konto pro společnost B aktuálně nabízí ČSOB. Korporace by při výběru bankovního účtu neměli zohledňovat pouze výši poplatku za vedení účtu, ale také cenu za provedené transakce. Pokud je poplatek za vedení účtu vysoký, neznamená to, že celkové bankovní náklady musí být rovněž ve značné výši. Společnosti by také měly věnovat pozornost aktuálním bankovním sazebníkům. Výše úrokové sazby a poplatků se po určitou dobu mění, a konto u současné banky nemusí být vždy pro podnik na základě nákladovosti vhodný. Pokud společnost podniká v EURozóně, poplatky za SEPA platby jsou nižší než v jiných zemí Evropské unie. Předpokládám tedy, že se korporacím, které podnikají pouze v tuzemsku, účet v zahraničí vyplatí po vstupu České republiky do měnové unie.

Použité zdroje

69

7 Použité zdroje Adatok, idősorok. Magyar Nemzeti Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Alapadatok. Bankmonitor [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Algemene voorwaarden en tarieven voor internationale betalingen en incasso van buitenlandes cheques en cheques in deviezen. KBC Bank [online]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Allgemeine Geschäftsbedingungen. Erste Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: ARAD. Česká národní banka [online]. 2003-2009 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: ARAD. Česká národní banka [online]. 2003-2009 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: ARAD. Česká národní banka [online]. 2003-2009 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: ARAD. Česká národní banka [online]. 2003-2009 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:

Použité zdroje

70

ARAD. Česká národní banka [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Banková úroková štatistika - úvery. Národná banka Slovenska [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Banková úroková štatistika - vklady. Národná banka Slovenska [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Belgostat. Nationale Bank van België [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Belgostat. Nationale Bank van België [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Belgostat. Nationale Bank van België [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Běžné účty. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Bežné účty - firmy a podnikatelia. Tatra banka [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Bonus Konto Kommerz. Erste Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:

Použité zdroje

71

Ceník produktů a služeb pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. Raiffeisenbank [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Cenník služieb. Tatra banka [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Current account. KBC Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Devízové a EURové termínované vklady. Tatra banka [online]. 2013 [cit. 201305-12]. Dostupné z: Dodatek k Ceníku produktů a služeb pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. Raiffeisenbank [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Dodatek k Ceníku produktů a služeb pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby. Raiffeisenbank [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: DVOŘÁK, PETR. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. vyd. Praha: Linde, 2005. ISBN 80-7201-515-X. DVOŘÁK, PETR. Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. 2. vyd. Praha: Linde, 2001. ISBN 80-7201-310-6. Einlagen und Kreditzinssätze. Oesterreichische Nationalbank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Erste Bank Girokonto - s Komfort Konto. Bankkonditionen [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:
Použité zdroje

72

anbieter.cfm?gehaltskonto=Erste-Bank-der-oesterreichischen-SparkassenAG-s-Komfort-Konto> Erste Bank Hungary [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: EURogiro. Poštovní spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: https://www.erasvet.cz/fyzickeosoby/ostatni/stranky/EURogiro/cenik.aspx EURopean credit transfer. KBC Bank [online]. 2009 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Finanzinstitutionen. Oesterreichische Nationalbank [online]. 2013 [cit. 201305-12]. Dostupné z: Forint pénzforgalmi bankszámlacsomagok díjai. Erste Bank Hungary [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: General government gross debt. EURostat [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Group profile. KBC [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné

z:

Határidös betétek vállalati ügyfelek részére. K&H Bank [online]. 2013 [cit. 201305-12]. Dostupné z: Hungary. Raiffeisen Bank International [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:

Použité zdroje

73

Individuals using the Internet for Internet banking. EURostat [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Internet Users in the EURopean Union. Internet World Stats [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Jahresergebnis. Erste Group [online]. 2009 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: K&H Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné

z:

KALABIS, ZBYNĚK. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0882-1. Kartové služby. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: KAŠPAROVSKÁ, VLASTA. Banky a komerční obchody. Kravaře: MARREAL SERVIS, 2010. ISBN 978-80-254-6779-4. KBC Business Compact Account. KBC Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: KBC Business Compact Account, KBC Business Conevenience Account. KBC Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: KBC Business Conevenience Account. KBC Bank [online]. 2013 [cit. 2013-0512]. Dostupné z:

Použité zdroje

74

KBC Business PRO Account. KBC Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: KBC-Business PRO Account. KBC Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: KBC Business PRO Account, KBC Business Compact Account and KBC Business Convenience Account Regulations. KBC Bank [online]. 2012 [cit. 2013-0512]. Dostupné z: KBC Savings Account. KBC Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: KBC Savings Account for legal entities. KBC Bank [online]. 2013 [cit. 2013-0512]. Dostupné z: KLÍČOVÁ, LUCIE. Využití elektronického bankovnictví (výsledky průzkumu). Vyplnto [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Kodex mobilita klientů – postup při změně banky. Česká bankovní asociace [online]. 2009 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. ISBN 978-80-7265-099-6. Komfort Sparen Kommerz. Erste Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:

Použité zdroje

75

KRÁĹ, MILOŠ. Bankovnictví a jeho produkty. Žilina: GEORG, 2009. ISBN 97880-89401-07-9. KRAUS, JIŘÍ ET AL. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 2005, 879 s. ISBN 80-200-1351-2. La Libre Belgique. Actualite economique [online]. 2001-2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Látra szóló betétek kamatai. Erste Bank Hungary [online]. 2012 [cit. 2013-0512]. Dostupné z: Lekötött betétek kamatai. Erste Bank Hungary [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: List of Terms and Conditions for Corporate Clients. Raiffeisen Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Matky tuzemských bank – podíl poplatků na výnosech je ještě vyšší než v České republice. Bankovnipoplatky.com [online]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Mikrovállalati pénzforgalmi hirdetmény. Erste Bank Hungary [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Minimum wages. EURostat [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Najväčšie banky. Etrend [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:

Použité zdroje

76

Obchodné podmienky pre právnické osoby. Tatra banka [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: O společnosti ČSOB. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Oznamovací povinnost podle devizového zákona - otázky a odpovědi. Česká národní banka [online]. 2003-2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: OeNB, EURosystem und Monetärindikatoren. Oestereichische Nationalbank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: O skupině Raiffeisen. Raiffeisenbank [online]. 2008-2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Pauschalkonto Kommerz. Erste Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: PAVELKA, FRANTIŠEK ET AL. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2001, 279 s. ISBN 80-726-5037-8. Platební styk. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Pohled českých firem na úroveň korporátního bankovnictví. Bankovnipoplatky.com [online]. 2008 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: Plus Sparen Kommerz. Erste Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:

Použité zdroje

77

Podmínky vedení: ČSOB Spořicího účtu pro podnikatele. ČSOB [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Podmínky vedení: ČSOB Spořicího účtu TOP. ČSOB [online]. 2012 [cit. 201305-12]. Dostupné z: Podmínky pro vedení účtu a platební styk. ČSOB [online]. 2012 [cit. 2013-0512]. Dostupné z: Potřeby SME v oblasti bankovních služeb a produktů. AMSP ČR [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Produktové podmínky k vedení účtů a vkladů. Raiffeisenbank [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Profil Erste Group. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Průměrná mzda v zemích OECD za rok 2012. Firemní finance [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Přehled úrokových sazeb Raiffeisenbank. Raiffeisenbank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Přehled úrokových sazeb Raiffeisenbank. Raiffeisenbank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Přímé bankovnictví. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:

Použité zdroje

78

REJNUŠ, OLDŘICH. Peněžní ekonomie: (finanční trhy). 5. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010. ISBN 978-80-214-4044-9. Reports. Erste Group [online]. 2010 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: REVENDA, ZBYNĚK ET AL. Peněžní ekonomie a bankovnictví. 2. vyd. Praha: Management Press, 1997. ISBN 80-85943-49-2. ROTTOVÁ, SIMONA. Jak moc se používá internetové bankovnictví ve světě?. Firemní finance [online]. 2011 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: Sazebník KB pro podnikatele, podniky a municipality v obsluze poboček. Komerční banka [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Sazebník poplatků. GE Money Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Sazebník pro právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Sazebník pro právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Sazebník pro právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Sazebník pro právnické osoby a fyzické osoby – podnikatele. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:
Použité zdroje

79

pravnicke-osoby-a-fyzicke-osoby-podnikatele.aspx#f> Sdělení k platebním službám a účtům: Firemní a komerční klientela. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Standard & Poor's potvrdila existujúci rating Tatra banky. O peniazoch [online]. 2008 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Statistics. EURopean central bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: ŠOBA, OLDŘICH ET AL. Finanční matematika v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 300 s. ISBN 978-80-247-4636-4. ŠTĚCHOVÁ, PETRA. Využívání bankovních produktů pro podnikatele a firmy (výsledky průzkumu). Vyplnto [online]. 2009 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: Terms & Conditions. Erste Bank [online]. 2012 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Úrokové sazby korunových účtů - podnikatelé a právnické osoby. ČSOB [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Úvěry. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Úvery. Národná banka Slovenska [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z:

Použité zdroje

80

Vállalati ügyfelek részére. K&H Bank [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Vkladové produkty. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Vkladové produkty v Kč. Česká spořitelna [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Vklady. Národná banka Slovenska [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Všeobecné obchodní podmínky České spořitelny. Česká spořitelna [online]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Výroční zpráva. Česká spořitelna [online]. 2010 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Výroční zpráva. Raiffeisenbank [online]. 2011 [cit. 2013-05-12]. Dostupné z: Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Použité zdroje

81

Přílohy

82

Přílohy

83

Poskytované služby v ceně konta - Erste Bank Zrt.

A Poskytované služby v ceně konta - Erste Bank Zrt. Služby

Erste

Premier

Elektronic

Matrix

Standard

Erste FC

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Program Electra

NE

NE

NE

ANO

ANO

ANO

Telefonní bankovnictví

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

Poplatek za debetní kartu

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

Příchozí platby (HUF)

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

El. převody mezi vlastními účty (HUF)

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE

NE

NE

NE

ANO


Odchozí elektronické převody (HUF) Zdroj: Erste Bank Zrt., 2013.

84


B Poskytované služby v ceně účtu – ČSOB a. s. ČSOB Podnikatelské konto

ČSOB Firemní konto

ČSOB Obchodní konto

ANO

ANO

ANO

Zřízení a poskytování služby ČSOB BusinessBanking 24

NE

NE

ANO

Zřízení a poskytování služby ČSOB BusinessBanking 24 Online

NE

ANO

ANO

Vydání bezpečnostního certifikátu pro elektronické bankovnictví

NE

ANO

ANO

Vydání čtečky čipových karet

NE

NE

ANO

Standardní obnova bezpečnostního certifikátu pro elektronické bankovnictví

NE

ANO

ANO

Počet platebních karet MasterCard Business Standard nebo vkladových karet Maestro

1

2

3

Služby


85


Pojištění proti ztrátě a krádeži ve variantě

Basic

Basic

Classic

Podání a vyhodnocení žádosti o povolené přečerpání konta

ANO

ANO

ANO

Zřízení a správa termínovaného vkladu

ANO

ANO

ANO

Počet tuzemských příchozích plateb

60

180

1 200

Počet tuzemských odchozích plateb zadaných elektronicky

120

360

1 800

12 odchozích plateb zadaných elektronicky prostřednictvím sběrného boxu

ANO

NE

NE

60 výběrů z bankomatu zdarma

ANO

NE

NE

Měsíční výpisy zaslané poštou

ANO

ANO

ANO

Informační emailové zprávy

ANO

ANO

ANO

60

120

240

Počet transakčních/karetních SMS ČSOB Info 24 Zprávy Zdroj: ČSOB a. s., 2013.

86

Služby zahrnuté v poplatku za vedení účtu - Tatra banka a. s.

C Služby zahrnuté v poplatku za vedení účtu - Tatra banka a. s. Tatra Business 6

Tatra Business 12

Tatra Business 20

Tatra Business 45

Tatra Business 85

Internetbanking

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

DIALOG

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO


ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

B-mail

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Měsíční elektronické výpisy z účtu

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Neomezené množství výpisů z účtu na zaslaných emailem

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

1

1

1

2

2

NE

NE

1

1

2

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Služby

Počet debetních karet Visa Electron Počet debetních karet MasterCard Neomezený počet emailových zpráv a SMS zpráv ve službě b-mail Správa elektronických trvalých platebních příkazů a inkas Každoroční obnova certifikátu a vydání náhradního certifikátu Zdroj: Tatra banka a. s., 2013.

87

Služby zahrnuté v ceně konta - Raiffeisen Bank Zrt.

D Služby zahrnuté v ceně konta - Raiffeisen Bank Zrt. Raiffeisen Business Služby

Běžný účet v HUF

Active 1

Active 2

Active 3

Active 4

Active Plus

Active Premium


ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

Program pro elektronické bankovnictví

NE

NE

NE

NE

ANO

NE

NE

Telefonní bankovnictví

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE


ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

NE

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

ANO

NE

Neomezený počet plateb (HUF) na konto (HUF) Raiffeisen Maestro Business Card nebo Visa Business Card Zdroj: Raiffeisen Bank Zrt., 2013.

88


E Výpočet efektivní úrokové míry běžných účtů Banka


Úroková sazba za úrokové období

Počet úrokových období

Efektivní úroková míra (% p. a.)

0,01

0,000833333 % p. m.

12

0,010000454

0,10

0,008333333 % p. m.

12

0,100045842

0,25

0,020833333 % p. m.

12

0,250286653

0,35

0,029166666 % p. m.

12

0,350562008

0,45

0,037500000 % p. m.

12

0,450929286

Erste Bank AG

0,10

0,025000000 % p. q.

4

0,100037506

Erste Bank Zrt.

0,10

0,025000000 % p. q.

4

0,100037506

ČSOB a. s.

0,01

0,002500000 % p. q.

4

0,010000375

KBC Bank NV

0,10

0,100000000 % p. a.

1

0,100000000

K&H Bank Zrt.

0,05

0,012500000 % p. q.

4

0,050009376


89



0,01

0,000833333 % p. m.

12

0,010000454

Tatra banka a. s.

0,01

0,000833333 % p. m.

12

0,010000454

0,10

0,008333333 % p. m.

12

0,100045842

0,10

0,025 % p. q.

4

0,100037506

Raiffeisen Bank Zrt. Zdroj: Obchodní podmínky a sazebníky bank, 2013.

90


F Poplatky za vedení běžného účtu Banka Erst Bank Zrt. KBC Raiffeisen Bank Zrt. Česká spořitelna KBC ČSOB Erst Bank Zrt. Erste Bank Zrt. Česká spořitelna Tatra banka a. s. Raiffeisen Bank Zrt. Erste Bank AG Tatra banka a. s. Erste Bank Zrt. KBC ČSOB Raiffeisenbank Erste Bank Zrt.

Název účtu Erste KBC Business PRO Raiffeisen Business Active 1 Firemní účet České spořitelny KBC Business Compact ČSOB Podnikatelské konto Premier Elektronic Běžný účet v české měně Tatra Business 6 Raiffeisen Business Active 2 Bonus Konto Kommerz Tatra Business 12 Matrix KBC Business Convenience ČSOB Firemní konto Běžný korunový účet Standard

Roční poplatek (Kč) 504 620 1 018 1 104 1 371 1 380 1 633 1 735 1 740 1 865 1 954 2 576 3 108 3 173 3 397 3 480 4 320 4 713

91


Raiffeisenbank Raiffeisen Bank Zrt. K&H K&H Raiffeisen Bank Zrt. Tatra banka a. s. Erste Bank Zrt. Erste Bank AG K&H Raiffeisen Bank Zrt. K&H RaiffeisenBank Erste Bank Zrt. Raiffeisen Bank Zrt. K&H K&H Tatra banka a. s. ČSOB K&H Raiffeisen Bank Zrt. Tatra banka a. s. Zdroj: Sazebníky bank, 2013.

eKonto Business Raiffeisen Business Active 3 K&H Dynamic K&H Flexible 1 Premium Business Tatra Business 20 Erste FC Pauschalkonto Kommerz Start K&H Flexible 2 Raiffeisen Business Active 4 K&H Flexible 3 ekonto Komplet Pauschalkonto Kommerz Plus Raiffeisen Business Active Plus K&H Flexible 4 K&H Flexible 5 Tatra business 45 ČSOB Obchodní konto K&H Active Account keeping in HUF Tatra Business 85

4 800 5 040 5 082 5 133 5 144 5 284 6 155 6 184 7 187 9 155 9 240 9 600 10 100 10 183 10 266 11 293 12 432 13 200 13 860 20 710 21 756

92


G Výpočet efektivní úrokové míry spořicích účtů Banka Erste Bank AG

ČSOB a. s.

KBC Bank NV



Úroková sazba za úrokové období

0,125 0,400 0,500 0,600 0,700 0,100 0,350 0,600 0,100 0,900 0,400 0,300 0,400 0,500 0,010 0,300 0,400

0,031250000 % p. q. 0,033333333 % p. m. 0,041666666 % p. m. 0,050000000 % p. m. 0,058333333 % p. m. 0,008333333 % p. m. 0,029166666 % p. m. 0,600000000 % p. a. 0,100000000 % p. a. 0,900000000 % p. a. 0,400000000 % p. a. 0,075000000 % p. q. 0,100000000 % p. q. 0,125000000 % p. q. 0,002500000 % p. q. 0,075000000 % p. q. 0,100000000 % p. q.

Počet úrokových období 4 12 12 12 12 12 12 1 1 1 1 4 4 4 4 4 4

Efektivní úroková míra (% p. a.) 0,125058606 0,400734145 0,501147430 0,601652753 0,702250202 0,100045842 0,350562008 0,600000000 0,100000000 0,900000000 0,400000000 0,300337669 0,400600400 0,500938281 0,010000375 0,300337669 0,400600400

93


0,500 0,600 0,700 0,800 0,900 1,000 1,100 0,010 0,400 0,500 0,010 Zdroj: Obchodní podmínky a sazebníky bank, 2013.

0,125000000 % p. q. 0,150000000 % p. q. 0,175000000 % p. q. 0,200000000 % p. q. 0,225000000 % p. q. 0,250000000 % p. q. 0,275000000 % p. q. 0,002500000 % p. q. 0,100000000 % p. q. 0,125000000 % p. q. 0,002500000 % p. q.

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

0,500938281 0,601351350 0,701839644 0,802403201 0,903042058 1,003756254 1,104545824 0,010000375 0,400600400 0,500938281 0,010000375

94

Výpočet úroků z termínovaných vkladů

H Výpočet úroků z termínovaných vkladů Banka

Termín splatnosti


Erste Bank Zrt.

K&H Bank Zrt.

Tatra bank a. s.

Zdroj: Úrokové sazby bank, 2013.

Úroková sazba (% p. a.) Budoucí hodnota (Kč)

Úrok (Kč)

1 měsíc

0,01

300002,5

2,5

3 měsíce

0,05

300037,5

37,5

6 měsíců

0,20

300300,0

300,0

1 měsíc

4,20

301050,0

1050,0

3 měsíce

4,30

303225,0

3225,0

3 měsíce

5,10

303825,0

3825,0

6 měsíců

4,50

306750,0

6750,0

6 měsíců

5,40

308100,0

8100,0

1 měsíc

3,76

300940,0

940,0

3 měsíce

3,76

302820,0

2820,0

6 měsíců

3,76

305640,0

5640,0

1 měsíc

0,10

300025,0

25,0

3 měsíce

0,20

300150,0

150,0

6 měsíců

0,30

300450,0

450,0

95

Výpočet příchozích SEPA plateb v tuzemských bankách

I Výpočet příchozích SEPA plateb v tuzemských bankách Částka příchozí platby do 50 000 EUR Počet plateb 10 000 EUR 15 000 EUR 20 000 EUR 25 000 EUR 30 000 EUR 35 000 EUR 40 000 EUR Celkem

20 10 7 5 4 2 2 50

Česká spořitelna

ČSOB

Raiffeisenbank

2 000 1 000 700 500 400 200 200 5 000

3 000 1 500 1 050 750 600 300 300 7 500

4 000 2 000 1 400 1 000 800 400 400 10 000


Částka příchozí platby nad 50 000 EUR 55 000 EUR 60 000 EUR 65 000 EUR 70 000 EUR 75 000 EUR 80 000 EUR Celkem Zdroj: Sazebníky bank, 2013.

Počet plateb

Česká spořitelna

ČSOB

Raiffeisenbank

2 2 2 2 1 1 10

1 900 1 900 1 900 1 900 950 950 9 500

2 000 2 000 2 000 2 000 1 000 1 000 10 000

2 400 2 400 2 400 2 400 1 200 1 200 12 000

96

Výpočet odchozích SEPA plateb v českých bankách

J Výpočet odchozích SEPA plateb v českých bankách Částka odchozí platby do 50 000 EUR

Počet plateb

Česká spořitelna

10 000 EUR

16

3 520

4 000

3 520

15 000 EUR

10

2 200

2 500

2 200

20 000 EUR

8

1 760

2 000

1 760

25 000 EUR

6

1 320

1 500

1 320

40

8 800

10 000

8 800

Částka příchozí platby nad 50 000 EUR Počet plateb Česká spořitelna

ČSOB

Raiffeisenbank

60 000 EUR

3

4 500

2 250

4 500

65 000 EUR

2

3 000

1 500

3 000

70 000 EUR

2

3 000

1 500

3 000

80 000 EUR

1

1 500

750

1 500

Celkem

8

12 000

6 000

12 000

Celkem

ČSOB

Raiffeisenbank



97

Výpočet příchozích SEPA plateb v zahraničních bankách

K Výpočet příchozích SEPA plateb v zahraničních bankách Částka Počet Erste Erste Bank (EUR) plateb Bank AG Zrt.

KBC Bank

K&H Bank

5 802 10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 55 000 60 000 65 000 70 000 75 000 80 000

4 20 10 7 5 4 2 2 2 2 2 2 1 1

Celkem

64

0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 CZK

69,63 EUR 600,00 EUR 450,00 EUR 420,00 EUR 375,00 EUR 360,00 EUR 210,00 EUR 240,00 EUR 330,00 EUR 360,00 EUR 390,00 EUR 420,00 EUR 225,00 EUR 240,00 EUR 4689,63 EUR 121 251 CZK

12 EUR 40,00 EUR 60 EUR 200,00 EUR 30 EUR 112,50 EUR 21 EUR 105,00 EUR 15 EUR 93,75 EUR 12 EUR 90,00 EUR 6 EUR 52,50 EUR 6 EUR 60,00 EUR 6 EUR 82,50 EUR 6 EUR 90,00 EUR 6 EUR 97,50 EUR 6 EUR 105,00 EUR 3 EUR 56,25 EUR 3 EUR 60,00 EUR 192 EUR 1245,00 EUR 4 965 CZK 32 190 CZK


Tatra banka 0,68 EUR 3,40 EUR 1,70 EUR 1,19 EUR 0,85 EUR 0,68 EUR 0,34 EUR 0,34 EUR 0,34 EUR 0,34 EUR 0,34 EUR 0,34 EUR 0,17 EUR 0,17 EUR 10,88 EUR 282 CZK

Raiffeisen Bank Active 1,2 20,04 EUR 100,20 EUR 50,10 EUR 35,07 EUR 31,25 EUR 30,00 EUR 17,50 EUR 20,00 EUR 27,50 EUR 30,00 EUR 32,50 EUR 35,00 EUR 18,75 EUR 20,00 EUR 467,91 EUR 12 098 CZK

Active 4 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 EUR 0 CZK

Active 3, Plus 12,04 EUR 60,20 EUR 37,50 EUR 35,00 EUR 31,25 EUR 30,00 EUR 17,50 EUR 20,00 EUR 27,50 EUR 30,00 EUR 32,50 EUR 35,00 EUR 18,75 EUR 20,00 EUR 407,24 EUR 10 530 CZK

98

Výpočet odchozích SEPA plateb v zahraničních bankách

L Výpočet odchozích SEPA plateb v zahraničních bankách Částka (EUR) 3 868 10 000 15 000 20 000 25 000 60 000 65 000 70 000 80 000 Celkem

Počet plateb 24 16 10 8 6 3 2 2 1 72


Erste Bank AG

Erste Bank Zrt.

KBC Bank

K&H Bank

Tatra banka

408 EUR 528 EUR 495 EUR 528 EUR 495 EUR 594 EUR 429 EUR 462 EUR 264 EUR

4,08 EUR 2,72 EUR 1,70 EUR 1,36 EUR 1,02 EUR 0,51 EUR 0,34 EUR 0,34 EUR 0,17 EUR




216 EUR

3136 EUR

0 EUR

5 585 Kč

81 082 Kč

0 Kč

4203 EUR 12,24 EUR 108 673 Kč

317 Kč

Raiffeisen Bank Active 1, 2 305,90 EUR 321,92 EUR 201,20 EUR 160,96 EUR 120,72 EUR 60,36 EUR 40,24 EUR 40,24 EUR 20,12 EUR

Active 3, 4, Plus 257,90 EUR 321,92 EUR 201,2 EUR 160,96 EUR 120,72 EUR 60,36 EUR 40,24 EUR 40,24 EUR 20,12 EUR

1271,66 EUR 1223,66 EUR 32 879 Kč 31 638 Kč

99

Výpočet poplatků za příchozí platby v české měně v zahraničních bankách

M Výpočet poplatků za příchozí platby v české měně v zahraničních bankách Částka (EUR)

Počet plateb

Erste Bank AG

Erste Bank Zrt.

KBC Bank

K&H Bank

Tatra banka

Raiffeisen Bank

2 331,00

20

60 EUR

370 EUR

193,6 EUR

300 EUR

3,4 EUR

400,8 EUR

2 525,25

15

45 EUR

277,5 EUR

145,2 EUR

225 EUR

2,6 EUR

300,6 EUR

2 719,50

10

30 EUR

185 EUR

96,8 EUR

150 EUR

1,7 EUR

200,4 EUR

3 108,00

7

21 EUR

129,5 EUR

67,8 EUR

105 EUR

1,2 EUR

140,3 EUR

3 496,50

8

24 EUR

148 EUR

77,5 EUR

120 EUR

1,4 EUR

160,4 EUR

3 885,00

5

15 EUR

92,5 EUR

48,4 EUR

75 EUR

0,9 EUR

100,2 EUR

4 662,00

4

12 EUR

74 EUR

38,8 EUR

60 EUR

0,7 EUR

93,3 EUR

5 827,51

3

9 EUR

61,2 EUR

29,1 EUR

52,5 EUR

0,6 EUR

87,5 EUR

7 770,01

2

6 EUR

54,4 EUR

19,4 EUR

46,7 EUR

0,4 EUR

77,8 EUR

222 EUR

1392,1 EUR

716,6 EUR

1134,2 EUR

12,9 EUR

1561,3 EUR

5 715 Kč

35 833 Kč

18 446 Kč

29 195 Kč

333 Kč

40 188 Kč

Celkem

74


100

Výpočet poplatků za odchozí platby v české měně v zahraničních bankách

N Výpočet poplatků za odchozí platby v české měně v zahraničních bankách Částka (Eur)

Počet plateb

1554,00 1942,50 2331,00 2525,25 2719,50 3108,00 3202,25 3497,00 3885,00 4662,00 5439,01

30 25 32 20 20 15 15 10 10 10 5

Celkem

192


Erste Erste Bank Bank AG Zrt. 90 EUR 75 EUR 96 EUR 60 EUR 60 EUR 45 EUR 45 EUR 30 EUR 30 EUR 30 EUR 15 EUR

555 EUR 462,5 EUR 592 EUR 370 EUR 370 EUR 277,5 EUR 277,5 EUR 185 EUR 185 EUR 185 EUR 95,2 EUR

576 EUR

3554,7 EUR

14 827 Kč

91 498 Kč

KBC Bank 290,4 EUR 242 EUR 309,8 EUR 193,6 EUR 193,6 EUR 145,2 EUR 145,2 EUR 96,8 EUR 96,8 EUR 96,8 EUR 48,4 EUR

K&H Bank

Tatra banka

Raiffeisen Bank

510 EUR 425 EUR 544 EUR 340 EUR 340 EUR 255 EUR 255 EUR 170 EUR 170 EUR 170 EUR 89,8 EUR

300 EUR 250 EUR 800 EUR 500 EUR 500 EUR 375 EUR 375 EUR 250 EUR 250 EUR 250 EUR 125 EUR

597 EUR 497,5 EUR 636,8 EUR 398 EUR 398 EUR 298,5 EUR 298,5 EUR 199 EUR 199 EUR 199 EUR 99,5 EUR

1858,6 EUR 3268,8 EUR

3975 EUR

3820,8 EUR

102 317 Kč

98 348 Kč

47 841 Kč

84 139 Kč

Komparace bankovních produktů pro firemní klientelu v zemích střední a západní Evropy

Recommend Documents