Školy soukromých zřizovatelů Kap. III. Odst. 2 – vyhodnocení priority zvýšení kvality vzdělávání a řízení školství doplnit o větu: „ Všechny soukromé střední školy byly v uplynulém období hodnoceny Českou školní inspekcí jako nadprůměrné, nebo průměrné“. Vyhodnocení priority je posuzováno jako celek, za školy všech zřizovatelů a je zřejmé, že některým školám se ve sledovaných oblastech dařilo cíle naplnit. Včleněním této informace by muselo dojít k doplnění údajů za ostatní zřizovatele. Tyto údaje jsou vedeny ve výročních zprávách. Kap. III vyhodnocení priority Zvýšení efektivity vzdělávání – doplnit o odstavec: “Výrazně probíhala optimalizace na soukromých školách. V poslední době se snížil počet soukromých středních škol v Libereckém kraji o 20 % a to na současných 8 škol. Tím se snížil i celkový počet žáků středních škol denního studia o 27 % na současných 1320 žáků. Informace o optimalizaci soukromých škol byla ověřována. K redukci soukromé školy v LK došlo naposledy v roce 2007 (mimo období platnosti hodnocení DZ LK 2008) – Soukromé gymnázium, Radčice. Tato škola však nebyla z rejstříku škol vymazána z důvodů optimalizace sítě. ..ponechat níže uvedené oblasti plně v působnosti zřizovatelů škol. IV.1.1 Zvyšování efektivity vzdělávání, odst. Úprava sítě škol IV.2.3 Střední a vyšší odborné vzdělávání, odst. Střední školy. Kompletní provoz soukromých škol nemá na rozpočet kraje žádný dopad. Vzhledem k zachování možnosti svobodné volby vzdělávací cesty občanům, požadujeme nezasahovat do stávající kapacity soukromého gymnaziálního vzdělávání v Libereckém kraji a umožnit dodržení oborového normativu dle nových podmínek financování. Zároveň požadujeme, aby nebyly zaváděny zdvojené stejné maturitní obory v jednom městě či regionu tak, jako dosud. Dlouhodobý záměr kraje je vázán cíli stanovenými Dlouhodobým záměrem ČR. Ve svých opatřeních ukládá řízení středního školství jako celku bez ohledu na zřizovatele. Financování soukromých škol ovlivňuje alokaci veřejných prostředků, neboť prostředky náleží do jedné kapitoly regionálního školství. Z hlediska společné koncepce, dosažení kvality vzdělávání, oborové vyváženosti při ekonomickém, sociálním a především demografickém stavu regionu je regulace všech těchto oblastí nezbytná a vzájemně se prolíná bez ohledu na zřizovatele. I z těchto důvodů je počítáno v DZ s úpravou kapacit oborů tak, aby si vzájemně na území nekonkurovaly a neoslabovaly tak ekonomickou stabilitu škol. Text v kap.IV.3 Kriteria ve Všeobecných kritériích, věta první doplnit o větu: Na základě memoranda mezi Asociací krajů a Sdružením soukromých škol Čech, Moravy a Slezska budou sporné otázky týkající se změn zápisu soukromých škol do rejstříku škol a školských zařízení a kapacity jejich oborů projednány za účasti zástupců Asociací kraje a Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska“. Školský zákon uvádí postupy při zápisu škol a školských zařízení do rejstříku škol a to i u škol soukromých. Kraj v těchto případech vyslovuje ke konkrétním zápisům stanovisko. Rozhodnutí o změnách v rejstříku škol soukromých zřizovatelů vydává MŠMT. Konkrétní kroky či projednání před vyslovením stanoviska kraje tak nejsou dotčena. V kapitole V. Financování regionálního školství v odstavci Prostředky ze státního rozpočtu doplnit 2. odstavec takto: Soukromé školy jsou financovány podle zákona 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením. Dotace poskytuje přímo MŠMT prostřednictvím Libereckého kraje. Pokud jsou soukromé školy hodnoceny ČŠI alespoň jako průměrné a předloží audit hospodaření, že případný zisk investovali do výchovy a vzdělávání žáků školy, obdrží 90% normativu srovnatelného typu školy, zřizované krajem. Domovy mládeže a školní jídelny soukromých zřizovatelů mohou získat maximálně 80% normativu. Soukromé školy nedostávají žádné finanční prostředky z rozpočtu Libereckého kraje a pro veřejnou správu jsou soukromé školy výrazně nejlevnější. Postupy při financování soukromých škol jsou již obsaženy v citaci zákona 306/1999 Sb. a není nutné ve strategickém dokumentu tento postup dále popisovat. Pro příští období vstoupí i do financování soukromých škol reforma financování školství. Dotace soukromým školám předpokládají ze svého statutu soukromé společnosti vstup i jiných prostředků než dotací ze státního rozpočtu a nelze proto tvrdit z pohledu rozpočtu jako celku, že se jedná o školy výrazně nejlevnější.
N
N
N
N
N
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Kap. IV.2.4 - …byl sledován značný kvalitativní posun – zdroj a v čem byl kvalitativní posun: A Např. legislativně - §42 – vzdělávání žáků i s velmi těžkým zdravotním a mentálním postižením, zvyšující se finanční prostředky vynakládané na žáky s SPV, podpora pedagogických asistentů a schvalování přípravných tříd pro žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí, zlepšování vybavenosti škol speciálními pomůckami, hledání dalších zdrojů k podpoře speciálního školství – projekty (Globální grant Rovné příležitosti ve vzdělávání v Libereckém kraji od roku 2008 ve výši téměř 28 mil. Kč), realizace DVPP v daných oblastech apod. kapitola IV.2.4 doplněna „…kvalitativní posun např. zlepšením vybavenosti škol speciálními pomůckami, DVPP v dané oblasti či využitím dalších zdrojů, zejména fondů EU ke zkvalitnění speciální péče ve školství.“ V návaznosti na demografický vývoj a výrazný pokles počtu žáků by mělo přirozeně docházet i k poklesu A žáků se SPV – tato teze není v ČR ani v jiných zemích, dle dostupných informací, potvrzena, naopak dětí a žáků se specifickými vzdělávacími potřebami přibývá. Analogie vzrůstajících nároků na zdravotní péči při snižujícím se počtu obyvatel a dětí. Při požadavcích zvyšování a zkvalitňování péče o žáky se SPV lze připustit možné navýšení rozsahu péče, proto byla citovaná formulace změněna: „I přes nepříznivý demografický vývoj žáků se speciálními vzdělávacími potřebami přibývá a rozsah péče v kraji narůstá“ nastavení sítě speciální péče a poradenského systému tak, aby odpovídal demografickému vývoji i A vzdělanostní a sociální struktuře obyvatelstva – cíl dlouhodobý a nekontrolovatelný na území kraje, může obsahovat cokoliv, přizpůsobit poradenský systém vzdělanostní a sociální struktuře obyvatelstva nelze – lze si představit, že se jedná o posílení poradenských služeb pro mladistvé nezaměstnané…. Úkolem strategického dokumentu je nastavení i dlouhodobých cílů, které svojí realizací mohou přesáhnout období platnosti dokumentu. Ostatní část formulace byla změněna: “úprava sítě speciální péče a poradenského systému tak, aby odpovídala aktuálním potřebám speciální péče na území Libereckého kraje a možnostem veřejných prostředků“ Při zkvalitnění veškeré lékařské, poradenské a pedagogické péče je zřejmé, že počet žáků se SVP narůstá. S N tím i potřeby takových žáků na specifické vzdělávání. Nesmíme dopustit, aby ekonomické hledisko rozhodovalo nad právem na vzdělání s dodržením propagované zásady „vytváření rovných podmínek pro vzdělávání všem“ a morálními principy . Morální vyspělost každé společnosti je posuzována dle toho, jak se dokáže postarat o handicapované. Ve smyslu školského zákona jsou vzděláváni všichni žáci a to i s těžkým zdravotním či mentálním postižením. Žádné dítě není ze vzdělávacího procesu vyloučeno. DZ se ve svých cílech snaží vytvořit dostatečnou speciální péči v kraji včetně poradenského systému dle aktuálních potřeb zřizovatelů, škol i žáků se SPV. Předpokládá zvyšování kvality i technického zázemí speciální péče. Přesto musí pro spravedlivou a rovnoměrnou alokaci veřejných prostředků mezi všechny žáky se SPV přihlížet i k efektivnímu řízení při zjišťování skutečných potřeb tak, aby došlo k adekvátnímu zajištění vzdělávací nabídky v souladu s ekonomickými možnostmi veřejných rozpočtů. Zlepšení efektivity vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s důrazem na ověření N technického a materiálního zázemí výuky – jak budeme zlepšení efektivity měřit, jakými parametry, více než o ověření by možná mělo jít o zkvalitnění technického a materiálního zázemí výuky Efektivita vzdělávání se soustřeďuje na účelné vynakládání finančních prostředků, jeho rovnoměrné rozložení v oblastech srovnatelné péče, úspora provozních prostředků redukcí nevyužívaných kapacit školských budov, možnostmi systému využívání kompenzačních pomůcek v rámci regionu apod. Ověření technického a materiálního zázemí umožňuje jak jeho zkvalitňování, tak zjištění případných nedostatků či nevyužívaných přebytků v této oblasti. Zlepšení efektivity vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami s důrazem na ověření N technického a materiálního zázemí výuky. Navrhuji doplnit: „a utvořit podmínky pro dostatečné personální
zajištění speciálně pedagogické péče a asistenčních služeb“. DZ stanovuje pouze cíle pro následující období, konkrétní prostředky a kroky k jejich dosažení budou obsahem koncepce speciálního školství, jež DZ stanovuje mezi hlavními prioritami. Tento požadavek je navíc zahrnut v citacích základních bodů koncepce speciálního školství a sice zajištění poradenského systému dle aktuálních potřeb kraje a zajištění souladu potřeb pedagogických asistentů dle možností veřejných prostředků. Realizace vzdělávání dětí se SVP: doplnit i ZŠ praktické ČA Základní školy praktické jsou RVP určeny jako školy pro vzdělávání základní. DZ zahrnuje ZŠ praktické na straně 36: “ Vzdělávání žáků se SVP je realizováno v mateřských, základních i středních školách formou individuální nebo skupinové integrace….Základní školy praktické jsou obsaženy i ve všech tvrzeních kapitoly IV.2.2 Základní vzdělávání. Bez úpravy textu DZ. Vnitřní proměna ZŠ je logická a žádoucí. Ale pakliže budeme mít na zřeteli i ZŠ praktické a ZŠ speciální, A které legislativními změnami jsou začleněny do zákl. vzdělávání, pak je nutno ke všem integračním tendencím a trendům přistupovat nanejvýše obezřetně, citlivě a na základě pečlivého zvážení všech vstupních veličin a pravděpodobných důsledků. Obáváme se, že pokud budou integrace žáků ZŠ praktických prováděny plošně a necitlivě, byla by taková integrace kontraproduktivní a ve svých důsledcích neúspěšná. Převážná část výše zmíněných škol je také navštěvována žáky ze sociálně znevýhodněného a nepodnětného N prostředí. Jsme toho názoru, že by bylo daleko efektivnější náležitě podpořit jak materiálně, tak metodicky stávající síť ZŠ praktických a speciálních, kde se takovým žákům dostává speciálněpedagogické péče, než tříštit síly i prostředky na klasických základních školách, kde na integraci takových žáků nejsou a nebudou moci být ještě dlouhou dobu náležitě připraveni (nutné speciálně pedagogické vzdělání všech pedagogů a bude třeba velkého množství pedagogických asistentů). Do budoucna se velice obáváme neuvážených a ekonomicky snadných řešení, kdy ZŠ praktické budou zrušeny a jejich žáci by měli nastoupit do tříd ZŠ hlavního vzdělávacího proudu. Rozhodně se neztotožňujeme s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR. Jsme toho názoru, že zachování stávajících kapacit sítě škol se SVP je nezbytné. DZ předpokládá podporu integrace tam, kde se tato forma ukazuje jako prospěšná pro žáka se SPV. Zároveň však nadále počítá se speciálními školami, popřípadě integrací skupinovou (třídy). Za spolupráce s poradenskými pracovišti bude u těch žáků, kde je to vhodné, možná i integrace individuální. Dílčí kroky ve školách a jednotlivých regionech Libereckého kraje budou řešeny koncepcí speciálního školství, jejíž součástí bude analýza možností a potřeb za současné spolupráce dotčených subjektů. Tyto směry jsou definovány mimo jiné prostřednictvím kurikulární reformy a požadavku zvyšování integrace za současné aplikace legislativních změn na celorepublikové úrovni a jsou jedněmi z cílů DZ ČR, jimiž je kraj ve svých koncepcích vázán. Kraj si je vědom potřeby citlivého přístupu a v citované koncepci nebude přistupovat k plošnému řešení jednotlivých problematik bez ohledu na specifika v místech škol a školských zařízení. Bez úpravy textu DZ. Kap. IV.2.4. odst. 2 věta druhá: ….pro obor vzdělání základní škola speciální. Tato informace je zavádějící, A u speciálních škol zřízených pro žáky s konkrétním postižením (sluchové, zrakové, tělesné) se žáci s normálním intelektem, ale těžkou smyslovou nebo tělesnou vadou vzdělávají podle vzdělávacího programu pro obor vzdělávaní základní školy. Návrh: doplnit větu takto: „…..pro obor vzdělávání základní školy nebo základní školy speciální“. Samozřejmě za předpokladu, že je pod pojmem „základní školy speciální“ (který je v textu uveden výše) myšleno celé spektrum dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. V naší škole vzdělávací program pro obor základní škola speciální neuplatňujeme. Formulace byla doplněna dle návrhu: „…RVP základní vzdělávání a nebo RVP základní školy speciální.“ nastavení jednotného a správného systému zařazování a vykazování žáků se speciálními vzdělávacími A potřebami – bezpochyby vypustit slovo správného; zařazování a vykazování jsou zcela odlišné pojmy a
postupy práce – lze hovořit o jednotném systému vykazování žáků. Změna formulace byla přijata s ohledem na nutnost sjednotit především systém vykazování žáků s SPV jednotlivými školami a školskými zařízeními a to i s ohledem na spravedlivou alokaci rozpočtových prostředků. „definování jednotného systému vykazování žáků s SPV“ v rámci koncepce speciálního vzdělávání zajistit účelné vykazování speciální péče a vynakládání veřejných A prostředků tak, aby byla zajištěna odpovídající odborná speciální a poradenská péče –pozor je třeba oddělit vykazování ( např. zlepšení vykazování jednotným programem evidence výkonů ) zatímco odpovídající odborná speciální a poradenská péče závisí na mnoha jiných faktorech, zde neuvedených Formulace byla upravena. Str. 37 opatření: „ v rámci koncepce speciálního vzdělávání zajistit účelné vykazování speciální péče v návaznosti na efektivní vynakládání veřejných prostředků“…zbytek textu vypuštěn Podporovat školy, které integrují žáky se speciálními vzdělávacími potřebami-konkretizovat, jak je budeme N podporovat ? Zřizovatel disponuje nástroji k podpoře v dané oblasti např. prostřednictvím sítě škol, kapacit, alokací veřejných prostředků, získáním dalších zdrojů zejména prostředků EU. Jejich přesné využití není možné definovat a možnosti využití těchto nástrojů se mohou v průběhu trvání období dokumentu dle potřeb kraje měnit. Do DZ není možné přesně určit. Str. 36 odst. Přípravný stupeň základní školy speciální – je třeba odlišit přípravný stupeň základní školy speciální od přípravné třídy na běžné základní škole. V tomto odstavci se jeví jako směšované. V celém odstavci je citován „přípravný stupeň“, nemůže být zaměněno s přípravnou třídou. Str.37 Cíle pokud možné konkretizovat na oblast západní části kraje.. DZ je strategickým dokumentem určujícím cíle a směry pro celé území kraje. Řešení jednotlivých částí regionu spolu s jejich specifickými problémy je úkolem podrobnějších koncepcí zpracovaných v rámci dílčích problematik. DZ LK 2012 zajišťuje cestu k vytvoření koncepce speciálního školství v jedné ze svých hlavních priorit, která se bude jednotlivými oblastmi zabývat. Str. 37 Opatření: přiřadit jako spolupracující i Asociaci pracovníků speciálně pedagogických center Při zpracování koncepce bude ke spolupráci spolu s dalšími dotčenými partnery přizvána i citovaná Asociace. Str.37 opatření bod 1 doplněn: „…budou podílet ředitelé škol a školských zařízení, zástupci asociací a ostatní odborníci dotčených oborů“ str. 37 je nutné zmiňovat kontrolu zařazování žáků do programu RVP ZV LMP, když toto vyplývá z vyhlášky o žácích se SPV? Kontrola zařazování žáků do programu RVP LMP - nutné konkretizovat jako úkol pro příslušné orgánypatrně Česká školní inspekce, která je pro tento účel zřízena? Krajský úřad přiděluje finanční prostředky veřejných rozpočtů a má právo kontrolovat jejich účelné vynakládání. Je zájmem OŠMTS, aby tato kontrola v rámci nastavení správné koncepce byla zesílena. Text byl poupraven: „kontrolovat zařazování dětí a žáků do speciálních škol“. Úpravy kapacit a zajištění efektivnějšího využití provozních prostředků i prostředků na přímé nákladynavrhujeme zvýšení a posílení kapacit v rámci rozpočtových možností kraje a státu v provozních prostředcích a přímých nákladech.
N N
A
ČA ČA
N
Zvyšování a posilování kapacit nelze zajistit, v některých oblastech speciální péče lze vzhledem k demografickému vývoji, koordinaci péče v rámci celého území kraje, podpoře maximální vhodné integrace a dalším aspektům předpokládat zachování nebo i redukci nadbytečných kapacit. Zajištění souladu potřeb pedagogických asistentů dle možností veřejných prostředků – přesněji formulovat: N ve srovnání s ostatními kraji má LK výrazně nižší počet asistentů pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, proto je třeba v rámci možností veřejných prostředků posílit počet pedagogických asistentů. Navyšování pedagogických asistentů v kraji nelze zajistit, tato formulace není vhodná ani s ohledem na délku trvání dokumentu a vývoj v dané oblasti. Formulace „souladu potřeb“ předpokládá dle možností
zajištění optimálního počtu pedagogických asistentů. Řešení efektivního využívání kompenzačních pomůcek a prostředků na ně vynakládaných – měla by N předcházet analýza jaké pomůcky jsou k dispozici a jak jsou využívány, pokud nedostatečně, lze zefektivnit jejich využití- konkretizovat. Zvýšení kvality vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami aktivitami v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, využití podpory externích zdrojů a metodické pomoci zřizovatelských orgánů- nutno zpřesnit v jakém směru např. průběžné povinné setkávání dyslektických asistentek v rámci kraje, území okresu? Zjistit kdo má platné proškolení …. DZ stanovuje pouze cíle pro následující období, konkrétní prostředky a kroky k jejich dosažení budou obsahem koncepce speciálního školství, jež DZ stanovuje mezi hlavními prioritami. Poradenství IV.2.4 v čem je sledován nesoulad v poskytování poradenských služeb? N Zároveň LK zaznamenává i přes značnou profesionalitu nesoulad v poskytování všech druhů poradenských N služeb a celkovou nepřehlednost speciálního školství – z jakých podkladů toto tvrzení vychází! Nesoulad se projevuje v nerovnoměrnosti péče v jednotlivých regionech kraje, zaznamenány jsou výrazně rozdílné požadavky škol na alokaci veřejných prostředků při srovnatelné péči. Na nepřehlednost je poukazováno jak ze stran veřejnosti, tak pedagogů, což může být způsobováno např. možností různých zřizovatelů škol pro žáky se SVP, překrývající se nabídkou péče poradenských pracovišť, rozdíly ve výkaznictví apod. Koncepce speciálního vzdělávání v kraji bude řešit i poradenský systém a to především s cílem ujednotit a definovat společné postupy poradenské péče, dostupnost a dostatečnost péče a dosažení maximální efektivity při vzrůstajících požadavcích klientely. nastavení jednotné koncepce poradenských pracovišť v kraji tak, aby rovnoměrně a efektivně pokrývala A potřeby všech klientů- co si pod tím představit? Co je jednotná koncepce poradenských pracovišťkonkretizovat! Koncepce speciálního vzdělávání v kraji bude řešit i poradenský systém a to především s cílem ujednotit a definovat společné postupy poradenské péče, dostupnost a dostatečnost péče a dosažení maximální efektivity při vzrůstajících požadavcích klientely při omezených finančních prostředcích státního rozpočtu. Str. 37 text upraven: nastavení koncepce speciální péče poradenských pracovišť pro určení speciálně vzdělávacích potřeb v kraji tak, aby rovnoměrně a efektivně pokrývala potřeby všech klientů Str. 43 Kriteria: Bod poradenské služby: lze uvést podrobnější záměr zjednodušování poradenského A systému Libereckého kraje? Konkrétní kroky budou řešeny v rámci koncepce speciálního školství ve spolupráci s dotčenými organizacemi a odbornými partnery. Úprava sítě škol se vztahuje na všechna poradenská zařízení a bude zvažována s ohledem na potřeby kraje v citované koncepci. Str. 45 kriterium pro poradenská zařízení bylo upraveno: „Upravit síť poradenských zařízení a tím zpřehlednit a zefektivnit systém poradenských služeb Libereckého kraje“. Hlavním záměrem pro příští období je zefektivnění a zkvalitnění speciální péče v kraji. Poradenského A systému v kraji. Formulace byla doplněna o poradenský systém. Str. 37 odst. 2 doplnění: „…a zkvalitnění péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a poradenského systému v kraji“ Návrh: Školská poradenská zařízení jsou prioritně službou pro mateřské, základní a střední školy v daných ČA lokalitách, resp. pro jejich žáky, rodiče a učitele. PPP Liberec má jedno detašované pracoviště v Raspenavě zařazené v síti škol. PPP Česká Lípa a Jablonec nad Nisou nemají detašovaná pracoviště. PPP Semily má v síti škol zařazené pracoviště v Turnově a Lomnici nad Popelkou. Tato pracoviště by měla zůstat zachována, případně zřízena nová tam, kde jsou poradenské služby pro uživatele prokazatelně špatně dostupné. Nároky na poradenské služby vzrůstají navzdory tomu, že počet žáků klesá. O důvodech
jsou vedeny odborné i laické diskuze. V Libereckém kraji jsou čtyři okresní pedagogicko-psychologické poradny s několika detašovanými N pracovišti a pět speciálních pedagogických center. Tato struktura bude v dalším období zachována. Nezapomenout na úlohu výchovných poradců a metodiků prevence na školách. Úvodní navržená věta byla do textu DZ doplněna. DZ nemůže zaručit přesný počet pracovišť, neboť až koncepce na základě analýz speciální péče bude řešit konkrétní kapacity odpovídající potřebám kraje. Podpora výchovných poradců a metodiků prevence je vyjádřena v DZ v kapitole IV.4.3. Návrh: Zachování šíře a různorodosti služeb ve školských poradenských zařízeních s ohledem na problémy ČA dané lokality (jiné jsou na Benecku a jiné v Liberci) - zachování čtyř právních subjektů včetně detašovaných pracovišť. Návrh věty první byl do DZ str. 37 zapracován. Koncepce bude řešit poradenský systém a potřebu rozložení poradenských služeb v kraji. Vybavit školská poradenská zařízení jednotným evidenčním programem evidence klientů a výkonů. ČA Toto je možné řešit v rámci navrhované koncepce - body 1 na straně 37 včetně stanovených cílů pro nastavení sítě speciálního školství a materiálního a technického zázemí speciální péče. Bez úpravy textu DZ. Úprava kapacit poradenských zařízení by měla být dostatečně flexibilní a aktuálně reagovat na potřeby v A regionu. Tato problematika bude na základě podrobnějších zjištění a skutečných potřeb regionu řešena aktuálně koncepcí speciálního školství. Bez úpravy textu DZ. Návrh setkání všech poradenských pracovišť kraje – PPP i SPC s tímto tématem A Navrhované setkání je možné uskutečnit v rámci přípravy koncepce speciálního školství, jak DZ v opatřeních na straně 37 předpokládá. Bez úpravy DZ Str. 37: Školy v rámci projektu „Peníze do škol“ měli možnost získat finanční prostředky na odborné A zaměstnance, kteří by jim na jejich pracovištích zajišťovali poradenské služby.- matoucí formulace. Kraj podpoří v následujícím období možnost vzniku a rozvoje školních poradenských pracovišť, financovaných mimo jiné v rámci Projektu „Peníze do škol“. Navrhovaná úprava formulace byla přijata. Posílit a koordinovat péči o děti, žáky a studenty se sociálním znevýhodněním (viz § 16 zák. č. 561/2004 N Sb.) vytvořením specializované pracovní pozice zaměřené na tuto problematiku v každé poradně kraje. Smyslem tohoto bodu je kvalitní diagnostika sociálního znevýhodnění v kontextu inkluzívního předškolního, základního a středoškolského vzdělávání. Tato péče je v současné době výrazně podporována krajem prostřednictvím zřizování přípravných tříd, rozšíření péče o další služby se zatím nepředpokládá. Jednotlivé úkoly, popř. potřeba posílení péče o žáky sociálně znevýhodněné v jednotlivých regionech, budou opět řešeny v rámci deklarované koncepce. Stanovit jako jednu z priorit LK pomoc školám a předškolním zařízením v oblasti péče o žáky se A speciálními vzdělávacími potřebami a žáky mimořádně nadané včetně třídních kolektivů podporou poradenského systému, zejména práce výchovných poradců, metodiků prevence, školských poradenských pracovišť, jednotlivých školských poradenských zařízení – to vše v reakci na zvyšující se poptávku po těchto službách. Jedním ze tří hlavních priorit DZ LK 2012 je podpora rovných příležitostí ke vzdělávání a poradenského systému. Kapitolou IV.1.3 je pro následující období stanoveno opatření: „podporovat zřizování pozic
školních psychologů a speciálních pedagogů na školách. Bez úpravy textu DZ. Vzdělávání nadaných žáků Důkladné pedagogické vedení pro mimořádně nadané a talentované žáky je plně zajištěno pedagogicko- A psychologickými poradnami, které doporučují vhodné vzdělávací postupy, aby bylo každému žákovi umožněno rozvíjet své potenciály na nejvyšší možnou míru. Úkolem pedagogicko psychologických poraden není pedagogické vedení nadaných a talentovaných žáků (viz. Vyhl. 72/2005 Sb.,ve znění pozdějších předpisů). Formulace byla dána do souladu s činnostmi stanovenými PPP právními předpisy. Změna formulace: „péče o nadané žáky je mj. zajišťována PPP, které doporučují vhodné vzdělávací postupy, aby bylo každému žákovi umožněno rozvíjet své potenciály na nejvyšší možnou míru“. V nadcházejícím období je reálné vytvořit síť odborníků – v každé poradně jeden, kteří se budou ČA specializovat na diagnostiku mimořádně nadaných dětí. Vytvořit podmínky pro jejich koordinovanou práci, pravidelné schůzky, metodické vedení a vybavení diagnostickými pomůckami. (Krajským koordiánoterem je Mgr. Jana Leitnerová, PPP Semily). Vytvořit stipendijní systém pro mimořádně nadané žáky. DZ stanovuje zlepšení a zkvalitnění péče o nadané žáky, nestanovuje a nemůže zaručit konkrétní prostředky k naplnění tohoto cíle. Podrobněji budou jednotlivé potřeby v této oblasti řešeny koncepcí speciálního školství. Opatření DZ v péči o nadané žáky byla doplněna. IV.1.3
Podpora rovných příležitostí ke vzdělávání a poradenského systému
A
Opatření: vytvořit podmínky pro vzdělávání nadaných žáků - doplnit Problematika nadaných žáků včetně stanovení příslušných cílů a opatření je řešena DZ v kap. IV.2.2. Na základě připomínek byla tato kapitola rozšířena a dopracována včetně účelněji stanovených opatření v dané oblasti. Všeobecné vzdělávání Závažný vliv na naplněnost tříd na druhém stupni, klima ve třídě a kvalitu vzdělávání má zvyšující se podíl N žáků, kteří v průběhu školní docházky odcházejí do víceletých gymnázií. Navrhujeme tento výrok z návrhu vyškrtnout. V opačném případě požadujeme podklady k tomuto výroku, které budou k dokumentu připojeny. Tyto podklady musí dokazovat onen závažný vliv, který je odchodům žáků na osmiletá gymnázia přisuzován. Očekáváme doklady o změnách klimat ve třídách na základních školách způsobených odchody žáků na osmiletá gymnázia, data, podle kterých se měří kvalita vzdělávání, a data, která dokazují, že odchody žáků na osmiletá gymnázia, mají na kvalitu vzdělávání závažný vliv. Dále také očekáváme, že bude přesněji doložen vliv odchodů žáků na osmiletá gymnázia na naplněnost tříd na základních školách. Myslíme si, že kvalita vzdělávání není závislá na odchodech žáků na osmiletá gymnázia, ale že se odvozuje z kvalit učitelů dané školy. Dokladem je ověřená předčasná segregace žáků s lepšími vzdělávacími předpoklady se sociálními dopady na neschopnost žáků přijímat sociální odlišnosti a integraci v celé šíři společenského žebříčku a to jak na gymnáziích, tak v základních školách. Na školách se tak vytváří prostředí s větší pravděpodobností šikany a existence sociálně patologických jevů. V důsledku nepříznivého demografického vývoje je pro třídy základních škol citelný i minimální úbytek žáků. Větší problém však způsobuje odchod prospěchově lepších žáků (tahounů třídy), což následně způsobuje posun průměrných žáků do pozic prospěchově nejlepších žáků ve třídě a úroveň vzdělávání se bez ohledu na snahy pedagogů snižují. Dokladem z poslední doby jsou např. závěry RNDr. Strakové – Sociologický ústav AV ČR, zpráva o výzkumu OECD (PISA) v ČR v r. 2006 či zpráva NERV které mj. poukazují na srovnání úrovně gymnaziálního studia nebo na mezinárodní srovnání zemí, kde nejlepších výsledků dosahují země s malou selektivitou systému
vzdělávání. Odchody žáků do víceletých gymnázií se však výrazně týkají základních škol v dostupném okolí víceletých N gymnázií, takže v mnoha případech se dostáváme k podílu, který popírá výběrový charakter těchto středních škol. Myslíme si, že výběrovost osmiletých gymnázií nespočívá v tom, kolik procent dětí z okolních škol na ně jde. Jejich výběrovost spočívá ve vyšších nárocích na žáky. Navrhujeme vyškrtnout z návrhu větu „takže v mnoha případech se dostáváme k podílu, který popírá výběrový charakter těchto středních škol“ Výběrovost žáků v závislosti na výrazném úbytku všech žáků a snaze naplnit třídy ( pro zajištění dostatku finančních prostředků za současného systému přidělování rozpočtových prostředků na žáka) klesá. Gymnázia přijímají i žáky s horším prospěchem bez ověření dostatečných studijních předpokladů. Poptávka po gymnaziálním studiu je vysoká, avšak bez redukce kapacit a vzhledem k vzdělanostní struktuře obyvatel nemůže při úbytku žáků zajistit dostatečnou výběrovost. Kapitola IV. 2. 3 Střední a vyšší odborné vzdělávání N Zde se uvádí:„…nárůst podílu žáků v gymnaziálních oborech vzdělávání tedy není způsoben zvýšením zájmu uchazečů o tyto obory, ale mimo jiné snižováním nároků gymnázií na uchazeče o vzdělání v oblasti vědomostí a dovedností…“ Zájem o gymnaziální obory studia je nesen jinými aspekty, než se zde uvádí. Podle šetření PISA je zřejmé, že dochází k poklesu úrovně vzdělání žáků na základních školách. Střední školy musí zákonitě vycházet z RVP, a pokud mají možnost i z ŠVP blízkých škol, pro základní školy a jim přizpůsobit požadavky při přijímacím řízení. Samotní vyučující i ředitelé středních škol na snížení úrovně vzdělávání na základních školách již několik let poukazují. Na druhé straně jsou to právě gymnázia, která jsou jako jediný středoškolský obor, schopna doplnit učivo základní školy (viz studie CERMATu v oboru matematika, jejíž výsledky byly prezentovány na poradě ředitelů v prosinci 2011) a to na úkor času a zátěže svých žáků. Návrh: Vypustit tuto část textu z textu dokumentu úplně. S úbytkem žáků způsobeným demografickým vývojem, který do roku 2010 především ovlivnil počty žáků na základních školách by mělo automaticky pro zachování výběrovosti žáků dojít k adekvátní úpravě nadbytečných kapacit víceletých gymnázií. Za předpokladu správnosti tvrzení snížení úrovně žáků a učiva na základních školách by měla v rámci přijímacího řízení víceletá gymnázia na tuto skutečnost reagovat a nepřipustit snížení úrovně vzdělávacích předpokladů přijímaných žáků. Oproti tomu nárůst podílu žáků v gymnaziálních oborech vzdělání tedy není způsoben zvýšením zájmu ČA uchazečů o tyto obory, ale mimo jiné snižováním nároků gymnázií na uchazeče o vzdělání v oblasti vědomostí a dovedností, čímž se umožní přijetí do těchto oborů vzdělání širšímu spektru uchazečů. Předcházející větu je nutné přeformulovat. Pokud by žáci neměli zájem o gymnázia, tak by tam přeci nešli. Nároky na přijímání především snížily SOŠ a u maturitních oborů i bývalá učiliště, která se přeměnila na Střední odborné školy a výrazně tak rozšířila nabídku maturitních oborů. Počet žáků se zájmem o studium se výrazně nezměnil. Avšak při zachování kapacit víceletých gymnázií a % podílu žáků přijímaných do víceletých gymnázií za současného úbytku žáků se možnost výběru žáků s dostatečnými studijními předpoklady omezuje. Při současném typu financování je za účelem naplnění tříd umožněno přijetí i žákům s horším prospěchem. Ve chvíli odchodu těchto žáků (po snížení nároků na vzdělanostní úroveň odešlých žáků) se situace ve třídách základních škol výrazně změní, zhorší se klima školy i průměrný prospěch třídy. Dříve průměrní žáci se dostávají do prospěchového popředí. Je snížena úroveň jak žáků přijatých na gymnázia tak žáků, kteří zůstali na ZŠ. Ztotožňujeme se s tvrzením, že tato skutečnost je nadále prohlubována velkým množství maturitních oborů na úkor oborů učňovských. Jedná se však již jen o prohloubení prvotního problému vzniklého při odchodu žáků na víceletá gymnázia bez adekvátní úpravy kapacit. Bez úpravy textu DZ. Zavádějící jsou statistiky
uplatnitelnosti absolventů SŠ na trhu práce dle oborů.
Údaj o nejnižší ČA
nezaměstnanosti absolventů gymnázií vychází zřejmě ze statistik úřadů práce. Absolventi gymnázia ovšem v drtivé většině pokračují ve studiu na vysokých školách, oni nejsou ve fázi absolvování gymnázia vystaveni trhu práce! Takže příslušné údaje vycházejí s nesprávné metodiky a jsou tedy scestné ! (Nabízí se myšlenka, zda takovéto srovnání v sobě neobsahuje účelovost, aby se pomohlo myšlence o jedinečném uplatnění gymnazistů na trhu práce.) Uplatnění na trhu práce, kdy nezaměstnanost absolventů gymnázií je nejnižší ze všech, kteří dokončí N středoškolské vzdělání. Z hlediska míry nezaměstnanosti absolventů se Liberecký kraj se svými 12,6 % řadí na 10. místo mezi N ostatními kraji a nachází se lehce nad republikovým průměrem. Z pohledu nezaměstnanosti absolventů škol v rozdělení podle hlavních kategorií vzdělání v rámci celé ČR dosahují nejvyšší míry nezaměstnanosti již tradičně absolventi středního odborného vzdělání s výučním listem (19,4 %) a absolventi středního vzdělání s maturitou a odborným výcvikem (19,3 %), následují absolventi středního odborného vzdělání s maturitou (10,6 %) a absolventi vyššího odborného vzdělání (8,9 %), nejnižší míra nezaměstnanosti přísluší absolventům gymnázií (3,0 %)1. S tímto údajem by se mělo v další části návrhu počítat a tedy gymnaziální vzdělávání včetně víceletých gymnázií podporovat. Statistiky nezaměstnanosti vychází především z dostupných přehledů Úřadů práce, kde jsou zaznamenány údaje dle jednotlivých oborů. Tyto oficiální statistické údaje jsou pro kraje závazné. Na druhé straně se předpokládá pokračování v terciárním vzdělávání, neboť gymnázia jsou přípravou pro další studium. Nízký počet nezaměstnaných absolventů proto vykazuje jen malý vzorek těch, kteří ve studiu dále nepokračovali a je proto v porovnání s dalšími středoškolskými obory zavádějící. V případných argumentacích nízkého stavu nezaměstnaných gymnaziálních absolventů je brán na tuto skutečnost zřetel. DZ ve svém znění počítá s podporou gymnaziálního vzdělávání (kriterium přiblížení se podílu všeobecného vzdělávání k hodnotě 25-30 % žáků), avšak snahou je změna oborové struktury všeobecného vzdělávání. I když se dokument netýká terciárního vzdělávání, je třeba při tvorbě DZ počítat s jedním důležitým A kritériem. Většina gymnazistů dokončí úspěšně vysokoškolské vzdělání na rozdíl od maturantů ze SOŠ, kteří nyní také ve velkém počtu nastupují také VŠ. Pro přípravu na vysokoškolské studium je tedy výrazně vhodnější gymnaziální vzdělání a to je třeba v našem kraji podporovat. Gymnaziální vzdělávání předpokládá a je prvotně určeno jako příprava na vzdělávání terciální. DZ podporuje všeobecné vzdělávání a ve svých kriteriích určil snahu o přiblížení počtu žáků ve všeobecném vzdělávání z aktuálních 22,1 % na alespoň 25 % žáků. Bez úpravy textu DZ. DZ LK: Přiblížit podíl žáků všeobecného středního vzdělávání s maturitní zkouškou k hodnotě 25-30 % N všech žáků středního vzdělávání. DZ ČR uvádí 25 – 32 %. V současné době LK nedosahuje ani 25 %.. Kraj může zvolit odpovídající rozmezí kriteria v limitu stanoveném DZ ČR. Vzhledem k tomu, že aktuálně je snahou LK přiblížit všeobecné vzdělávání spodní hranici 25 %, je kriterium nad 30 % v následujícím období bezpředmětné. Toto kriterium nebylo MŠMT připomínkováno. Kraj bude v rámci svých kompetencí usilovat, aby se podíl žáků plnících povinnou školní docházku ve N víceletých gymnázií stabilizoval na 5 %. Nesouhlasíme s fixací hranice na 5 %. Republikový průměr je 10 %, což dokládá Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky. Navrhujeme fixní hranici nestanovovat vůbec. 1
Podkladem jsou údaje o počtech absolventů škol, kteří ukončili studium v uplynulých 12 měsících před okamžikem zjišťování a byli evidováni u ÚP k 30.4. příslušného roku – zdroj MPSV – pololetní statistiky absolventů.
Dlouhodobý záměr vzdělávání… ČR v kapitole 4 , Kriteria přijímání do středních škol, bod 5 hovoří o rozmezí 5-10 % žáků, kteří odcházejí na víceletá gymnázia, nikoliv o 5 %. Návrh: Upravit procentuální zastoupení žáků víceletých gymnázií na rozsah 5-10 % jako je tomu v DZ pro ČR. DZ LK: Upravit kapacity oborů víceletých gymnázií tak, aby podíl žáků odcházejících ze ZŠ do 6 a 8letých N gymnázií činil maximálně 5 %. Uvedené kritérium je v rozporu s DZ ČR - V následujících letech by se měl tento podíl snížit až k 5-10 % (s výjimkou Prahy, která bude předmětem dalšího jednání), v žádném případě by se však neměl u žádného z krajů (ani meziročně) navyšovat. Z toho vyplývá, že stávající síť 8,8% splňuje požadované parametry a neměla by se měnit. Žáci víceletých gymnázií prokazují ve všech průzkumech úrovně vzdělávání nejlepší výsledky (PISA, TIMSS, CERMAT). Jak chce naše republika a hlavně náš kraj obstát v mezinárodním srovnání? V SRN je na gymnáziích více než 32% populačního ročníku, ve Finsku dokonce 50 %. Stanovení tohoto kriteria je povinným údajem DZ. DZ ČR umožňuje stanovení rozmezí limitu podílu žáků přijímaných na víceletá gymnázia v rozmezí 5-10 %. Celorepublikově se však předpokládá snižování tohoto podílu u všech krajů. Rozmezí je stanoveno pro možnost postupné redukce u těch krajů, jenž v současné době převyšují celorepublikové průměry těchto limitů a nižším stanovením procentní hranice by docházelo v plnění čtyřletého období strategického dokumentu k stanovení nerealizovatelných cílů. Správnost postupu LK a možnost stanovení nižší hranice než je současný procentní podíl odchodů na víceletá gymnázia v kraji byl potvrzen dopisem ministra školství v listopadu 2011. Pokud se zaměříme na obory vzdělání s maturitní zkouškou (kategorie K a M), je zřejmé, že největší podíl N žáků 1. ročníku v kraji má právě skupina oborů 79 Obecná příprava (gymnázia) a 78 Obecně odborná příprava (lycea). V roce 2010 činil podíl obou skupin dohromady 22,1 %. (Méně než je průměrná hodnota v ČR). Do budoucna bude tento podíl podporován., případně mírně navýšen, měl by však doznat změny ve struktuře. S ohledem na snížení procentního podílu víceletých gymnázií v České republice bude několik tříd víceletých gymnázií nahrazeno třídami čtyřletého oboru. LK ale nemá vysoký podíl víceletých gymnázií v rámci ČR. Zde je nutné ještě počítat s tím, že gymnaziální obory kromě sportovní přípravy jsou finančně nejméně náročnými obory v porovnání s ostatními maturitními obory. Kapitola IV 1.1 Úprava sítě škol jako nástroj zvýšení kvality a efektivity ve vzdělávání uvádí: N „V roce 2010 činil podíl obou skupin (gymnázia a lycea) 22,1 % žáků přijímaných do prvních ročníků.“ Pokud byl podíl žáků všeobecného středního vzdělávání s maturitní zkouškou pod požadovanou úrovní 25 – 30 % v době tvorby tohoto dokumentu, jak jí bude dosaženo v budoucnu, kdy do prvních ročníků se hlásí pouze 22,1% žáků, zrušíme některá víceletá gymnázia a jen část z nich nahradíme obory čtyřletými? Z logiky věci vyplývá, že podíl klesne nikoliv stoupne. Kritérium nebude splněno. DZ LK ve svých ustanoveních připouští s ohledem na aktuální stav podílu žáků gymnázií a lyceí v kraji a kriteria stanoveného DZ pro všeobecné vzdělávání s maturitní zkouškou v hodnotě 25-30 % přiblížení a tím i podporu zvýšení podílu žáků v této kategorii vzdělávání (kap. IV.1.1., str. 21 odst.4). Zájmem však je změna oborové struktury všeobecného vzdělávání, která omezuje předčasnou segregaci žáků. V uvedených záměrech se rovněž výrazně promítá současný demografický vývoj. Pokud několik tříd víceletých gymnázií bude nahrazeno třídami oboru čtyřletého gymnázia (DZ neuvádí náhradu jen části tříd), absolutní počty přijímaných žáků zůstanou nezměněny. Při poklesu celkových počtů žáků a zachování počtů přijímaných žáků do gymnázií se procento podílu všeobecného vzdělávání zvýší. Snahou je tedy změna oborové struktury všeobecného vzdělávání s cílem zvyšovat jeho kvalitu. Chceme omezovat předčasnou segregaci žáků odcházejících na víceletá gymnázia. Zároveň je nutné zohlednit výrazný úbytek žáků, který se především do roku 2010 projevil na základních školách a adekvátně k demografickému vývoji upravit nastavené kapacity víceletých gymnázií pro zajištění možnosti dostatečné
výběrovosti žáků bez snižování vzdělanostní úrovně žáků přijímaných na víceletá gymnázia. Přestože je ekonomická stránka pro zřizovatele důležitá a je promítána do hlavních priorit DZ kraje, musí být brán zřetel na zajištění kvality a poměru jednotlivých typů vzdělávání v rámci závazných limitů stanovených DZ ČR i kraje. Záměr je tendenčně zaměřen proti gymnaziálnímu vzdělávání a to zejména proti víceletému. Při realizaci N připomínkovaného záměru by došlo v našem kraji k významnému zhoršení kvality vzdělávání. DZ LK navazuje a je vázán DZ ČR. Jedním z kritérií LK je snaha přiblížit podíl nově přijatých žáků všeobecného vzdělávání k hodnotě minimálně 25 % všech žáků. Cílem tedy není omezit všeobecné vzdělávání, ale podpořit jej v jiné oborové struktuře. Zejména u víceletých gymnázií se ukazuje předčasná segregace žáků odcházejících na gymnázia jako nevhodná a to jak z pohledu žáků gymnázií, tak žáků ZŠ. Zhoršuje se klima školy, předčasným vyčleňováním žáků se projevuje většími sklony k šikaně a sociálně patologickým jevům. Zhoršuje se i vzdělanostní úroveň žáků. Celorepublikově je na základě těchto zjištění snaha omezovat víceletá gymnázia a kraj je povinen na toto reagovat. S úbytkem žáků způsobeným demografickým vývojem, který do roku 2010 především ovlivnil počty žáků na základních školách by navíc mělo automaticky pro zachování výběrovosti žáků dojít k adekvátní úpravě nadbytečných kapacit víceletých gymnázií. Frýdlantsko je slabé a potřebuje podporu. Pokud Kraj hodlá omezit počet žáků plnících základní vzdělání N na osmiletém gymnáziu na 5%, pak žádám, ať oněch 5% z frýdlantského výběžku tuto možnost dále má. Možnost zachování osmiletého gymnázia ve Frýdlantu vidím v rozšíření spádové oblasti na Mníšek, Krásnou Studánku, Stráž n.N, Novou Ves, Chrastavu, odkud lze snadno, rychle a bezpečně dojíždět. Opačně z jednotlivých obcí frýdlantského výběžku do libereckého gymnázia jsou dojezdové časy neúnosné. Dlouholeté pozitivní zkušenosti s činností a přínosem Gymnázia v Mimoni pro rozvoj vzdělanosti v hospodářsky slabé oblasti Mimoňska a celého Podralska. Úroveň vzdělanosti v regionu má obrovský význam pro sociální úroveň jeho obyvatelstva. Pro zvýšení kvality vzdělávání je hranice 5 % žáků odcházejících na víceletá gymnázia stanovena pro území celého kraje jako celek. Pro zvýšení podílu všeobecného vzdělávání v kraji chce LK nahradit některé třídy osmiletých gymnázií oborem čtyřletého gymnázia (viz. výše). DZ neřeší konkrétní oborovou strukturu a kapacity jednotlivých škol, ale stanovuje rámcová kriteria pro oblasti vzdělávání. Řešení problematiky jednotlivých škol či regionu s ohledem na její specifika je záležitostí zpracování podrobnějších koncepčních analýz, jenž dodržují celková kriteria stanovená DZ. Odborné vzdělávání Neustále se snižuje možnost nabídky oborů a uplatnění pro děvčata…. A S omezením některých oborů (textilní) se projevuje nabídka pro dívky zvláště v některých částek regionu LK jako nedostatečná (např. Českolipsko). Navíc u škol, které navštěvují chlapci i děvčata se často ukazuje lepší klima školy, což je plně v souladu s podporou kurikulární reformy. Doplněno opatření str. 34 střední vzdělávání: „upravovat oborovou strukturu s cílem dosáhnout vyváženosti s ohledem na poměrné zastoupení oborů pro chlapce a dívky“ Souhlasím s cílem - cit.: ".realizovat proměnu stávající sítě středních škol na centra celostního vzdělávání s N propojením na … zaměstnavatele …" (konec cit.) Nejsem si ale vůbec jist, nakolik zaměstnavatelé - v tržním hospodářství - budou využívat těchto center. Jedním z cílů DZ v oblasti středního vzdělávání je zvýšení spolupráce zaměstnavatelů především s cílem zajištění odborné praxe žáků či spolupráce při uplatnění absolventů škol. Pro zaměstnavatele může být výhodné zaměstnat absolventa, jenž je již z praxe školy znalý prostředí zaměstnavatele. Spolupráce může být i prospěšná v podobě zpětné vazby školám a jejich zřizovatelům o potřebách na trhu práce. Řada škol se zaměřuje i na poskytování akreditovaného dalšího (celoživotního) vzdělávání, v rámci něhož je možné nabízet zaměstnavatelům rekvalifikace v různých oborech. V další části textu je třeba uvést, kolik % tvoří obory M bez všeobecně vzdělávacích oborů a bory LO, aby
A
uvedené údaje byly přehlednější a pro porovnávání si je čtenář nemusel vysčítávat z tabulek. Požadované údaje jsou k dispozici v grafem v příloze DZ. Přesto byl údaj o procentním podílu žáků oborů M a L0 zapracován a doplněn takto: Kap. IV.1.1 str. 21: „Maturitní obory kategorie M bez oborů lyceí tvoří podíl 35,63 % a dalších 5,12 % je podíl maturitních oborů kategorie L0. Znamená to, že celkem 40,75 % nově přijatých žáků studuje odborně zaměřené maturitní obory. Pokud sledujeme podíl všech maturitních oborů v Libereckém kraji, dostáváme se k hodnotě 62,85 %. Přitom všeobecné obory (gymnázia a lycea) zaujímají pouze z maturitních oborů plnou jednu třetinu.“ Doporučení: Přehodnotit kapacity škol a jednotlivých oborů na školách, protože metodika v polovině A devadesátých let byla nejednotná a hlavně se změnily podmínky na školách – stavební úpravy, RVP – ŠVP atd. Úpravy kapacit jsou jedním z cílů DZ LK zejména v plnění priority zajištění efektivity vzdělávání v kap. IV.1.1., str. 20 cíl 1 a opatření č. 1 str.21 a dále v kapitole IV.2.3., str. 34, cíl 3, opatření 2. Bez úpravy textu DZ. Na straně 42 navrhovaného DZ není srovnaná procentní závislost všeobecného a odborného vzdělávání u N středních škol. Jelikož tato problematika je v příštích letech velmi podstatná, měl by být záměr LK v tomto jednoznačný. Stanovená kriteria jsou v souladu s limity stanovenými DZ ČR. Jejich procentní vyjádření je adekvátní, neboť kriteria vychází dle potřeb z rozdílné skupiny žáků jednotlivých kategorií vzdělávání, z nichž je požadovaný podíl odvozen. Zatímco poměr žáků všeobecného vzdělávání s maturitní zkouškou a odborného vzdělávání s maturitní zkouškou vychází z počtu všech kategorií žáků středního vzdělávání, kriterium poměru mezi všeobecným a odborným středním vzděláváním vychází z celkového počtu žáků účastnících se vzdělávání pouze v těchto kategoriích. Oproti předešlým DZ LK postrádám zmínku o podpoře uměleckého vzdělávání, nebo alespoň zmínku o A snaze zachování tradičních oborů regionů, jelikož uměleckoprůmyslové školství by nemělo být jen o atraktivnosti a efektivitě výuky ale tyto školy by měly být i nositeli kulturního dědictví – zachování výuky tradičních řemesel i přes nepřízeň ekonomických ukazatelů. V minulosti se toto již vícekrát ověřilo – přetržení kontinuity je nevratný proces. Po útlumu přišel opět rozvoj uměleckořemeslných oborů s posunem v nových pohledech a užití. Navíc zde existuje podpora sociálních partnerů – Hospodářské komory a Svazu výrobců skla a bižuterie. Řešení problematiky ve znění DZ není zahrnuto, bylo doplněno návrhem opatření v kap. IV.2.3 Střední a vyšší odborné vzdělávání: „podporovat tradiční odborná řemesla do výše kapacit odpovídající demografickému vývoji, aktuálním požadavkům trhu práce a možnostem omezených veřejných prostředků zřizovatele.“ Připomínka k bodu IV.3 – Kritéria a zásady rozvoje vzdělávací soustavy. A „předpokladem je omezování počtu víceoborových tříd „ …jsou obory , v našem případě autolakýrník a autoklempíř – jediní v kraji s kompletním vybavením, nelze proto tyto obory koncentrovat v rámci spádového území jinam. U těchto oborů je požadavek ze strany zaměstnavatelů vždy cca na 1 skupinu, tedy 12 absolventů ročně. Dalším důvodem existence nikoli víceoborových tříd, ale škol je, že víceoborové školy (zaměřené jak na chlapce tak děvčata), přispívají k realizaci bodu IV.4.3 – Zlepšení klimatu na školách. Z dlouhodobých zkušeností vyplývá, že školy, jejichž obory jsou víceméně homogenní ( zaměřené jen na chlapce či děvčata) nepřispívají ke zlepšení klimatu ve školách. Pakliže je škola již onou oborově spádovou školou (jedinou v kraji), je takové omezení bezpředmětné. Zároveň není cílem DZ vytváření homogenních škol, se skutečností zlepšení klimatu na školách zaměřených na chlapce i dívky se ztotožňujeme. Snahou je spíše zajištění tematicky profilovaných škol za
současného omezení konkurenčních škol s podobnými obory ve spádové oblasti. Ze znění kriteria byla vypuštěna část: „omezování počtu víceoborových tříd“. Ostatní text kriteria zůstal zachován. Ostatní Návrh se snaží jednou rukou žonglovat se čtyřmi horkými brambory. Chce zvýšit kvalitu vzdělávání, snížit N nákladovost, některé obory vzdělávání zatraktivnit a zachovat oborovou pestrost. Myslíme si, že takové cirkusové číslo nemůže vyjít. Nejméně jeden z nich musí pustit. Jednotlivé cíle DZ na sebe navazují a vzájemně se prolínají. Zajištěním správné oborové vyváženosti s ohledem na potřeby trhu práce, zefektivněním vzdělávání bude zároveň docíleno i zkvalitňování vzdělávací soustavy. DZ nevylučuje, že některé konkrétní kroky k plnění stanovených cílů mohou ve své realizaci přesáhnout období platnosti strategického dokumentu. Bez komplexního řešení nebude zajištění optimální vzdělávací sítě dostatečně účinné. Str.45 DVPP – vyspecifikovat v systému vzdělávání i pracovníky poradenských služeb, vč. psychologů N pracujících ve školských poradenských zařízeních, řešení dlouhodobé podpory vzdělávání (psychoterapeutické výcviky) - výraznější finanční zátěž pro zaměstnavatele než u pedagogů škol. U poradenských pracovišť není systematicky kvalifikovanost zaměstnanců sledována. Z dostupných statistik jsou známy jen počty psychologů, speciálních pedagogů apod. V případě zájmu je možné se na tuto otázku zaměřit při přípravách koncepce speciálního školství. podporovat aktivity vedoucí ke vzdělávání a osvětě pedagogických pracovníků pro zajištění kvalifikované N práce s nadanými žáky- lépe formulovat podporu DVPP…. Možnosti DVPP jsou definovány v kapitole IV.4.1 DZ Nelze se ztotožnit s formulací - cit.:"Nízká vzdělanostní úroveň obyvatel má přímou vazbu na horší ČA uplatnitelnost obyvatel na trhu práce. Mezi uchazeči je největší procento nezaměstnaných právě mezi absolventy oborů vzdělání zakončených výučním listem …"(Konec cit.) Neprotiřečí si citovaná formulace s další formulací - cit.: "Z pohledu vzdělávání se pokles počtu ekonomicky aktivních obyvatel začíná promítat nedostatkem absolventů celé řady kvalifikací …" (Konec cit.) Netrpí nedostatkem absolventů právě řada učebních oborů ? Je pravdou, že z počtu nezaměstnaných se ukazuje nejvíce absolventů právě z řad učňovských oborů. Na druhé straně je zaznamenáván zájem řady zaměstnavatelů o kvalifikované zaměstnance v některých pracovních oblastech. Často je tato skutečnost (jak je dále uvedeno v DZ - str. 7 odst. 2, věta druhá) způsobována nezájmem žáků o tradiční učňovské obory, posílená nerovnováhou kapacit maturitních a učňovských oborů. Školy si tak při současném financování nemohou dovolit minimálně naplněné obory a tyto nenabízejí. Liberecký kraj se těmto protichůdným tendencím snaží zabránit řadou doplňujících opatření např. stipendijním programem pro vybrané obory vzdělávání (kap. IV.1.1 DZ). (Text v kapitole 1.3 Vzdělanostní struktura byl upraven. Nelze souhlasit s těmi částmi dokumentu, kde se opakovaně a "v mnoha pádech skloňuje" kurikulární N reforma ! Není kurikulární reforma jednou z příčin poklesu vzdělanosti v ČR ? Nezatracuji tuto reformu jako celek, ale uvedu aspoň část negativ. Průběh a dosavadní výsledky kurikulární reformy by měly být podrobeny analýze. Nelze se odvolávat jen na to, že kurikulární reforma byla ze strany učitelů a veřejnosti pochopena nedostatečně. Nemohu souhlasit také s odvoláváním se na "nové evropské směry a tendence vzdělávání" … Před zavedením kurikulární reformy naše školství v rámci Evropy i dalšího světa zaujímalo přední pozice. Nesvědčí o nedomyšlenosti kurikulární reformy mimo jiné i znovuzavádění státních maturit i zavádění ověřovacích zkoušek v pátém ročníku základní školy? DZ LK musí navazovat a je vázán cíli stanovenými DZ ČR, jenž podporu kurikulární reformy popisuje ve svých hlavních prioritách. Řešení koncepce a podstaty kurikulární reformy jako základního principu
školství je úkolem k řešení na celostátní úrovni. V souvislosti s projektovou činností, kde jsou vynakládány obrovské prostředky lze vyslovit otazník, N nakolik byly ony projekty efektivní, nakolik měly projekty vliv na vzdělanostní úroveň žáků - tedy nakolik funguje zpětná vazba. Prostředky získané prostřednictvím projektů slouží zejména jako podpora činností a cílů vedoucí ke zvýšení kvality vzdělávání tam, kde není možné dosáhnout požadovaného rozpočtovými či jinými prostředky. Přestože využitelnost vynaložených prostředků se v různých oblastech a projektech liší, přesto se jedná zejména v posledních letech o velmi výraznou a nezanedbatelnou složku k zlepšování možností všech stupňů vzdělávací soustavy. Vzhledem k tomu, že programové období bude končit až v roce 2013 a jednotlivé projekty budou pokračovat do roku 2015, pravděpodobně dojde k jejich vyhodnocení až po skončení programového období. Nelze souhlasit s přeměnou odborných učeben v učebny kmenové. Pokud je odborná učebna zrušena, N nepřispěje to ke kvalitě vyučovacího procesu v daném vyučovacím předmětu, pokud zrušena není a je zároveň učebnou kmenovou, dojde postupně k devastaci odborné učebny a žádný sebelepší pedagogický dozor to nezachrání. DZ nepředpokládá přeměnu odborných učeben v učebny kmenové. Pouze v rámci zajištění efektivity vzdělávání klade důraz na řádné využívání kapacit a naopak redukci kapacit nevyužívaných. V kapitole IV. 1. 1 Zvyšování efektivity vzdělávání se uvádí: N „Školy při dostatečném nenaplnění tříd nebudou schopné zajistit provozní náklady…“ Jak se bude dále postupovat, pokud vstoupí v platnost v roce 2013 záměr MŠMT ČR přistoupit k novému způsobu financování regionálního školství? V současné době se školy zřizované Libereckým krajem již třetím rokem adaptují na financování provozu normativním způsobem, čili podle počtu žáků. Tudíž je pro ředitele cílem mít maximálně naplněné třídy. Na druhou stranu ale MŠMT bude usilovat o optimální naplněnost tříd (nižší než max. 30 žáků), a z toho plyne, že při vyšším počtu žáku se řediteli náklady na mzdy vyučujících nezvýší. V tomto bodě vidím zcela zřetelnou protichůdnost obou záměrů. Buď budu mít více na provoz a méně na platy nebo naopak. Návrh: Zvážit buď změnu způsobu financování provozních nákladů školy, nebo zvýšení normativu na provoz v případě změny financování regionálního školství. DZ LK je závislý na způsobu alokace veřejných prostředků v DZ ČR, který pro další období změnu financování předpokládá. O systému alokace prostředků kraj nerozhoduje ani ve svých strategických dokumentech. Problém naplněnosti tříd alespoň do počtu žáků doporučovaný MŠMT je při výrazně nepříznivém demografickém vývoji zřejmý. Dá se předpokládat, že reforma financování v optimálně naplněných třídách sleduje hledisko ekonomické (při nižším počtu, než je doporučovaný počet žáků), ale i kvalitu vzdělávání a možnosti individuálních přístupů při výuce. Počet finančních prostředků pak bude stejný při optimálním počtu žáků i při překročení doporučeného počtu žáků ve třídě. Pokud dojde ke změně financování regionálního školství ze strany MŠMT, je nepochybné, že i kraj bude muset zásadním způsobem přehodnotit financování příspěvkových organizací, které zřizuje. Připomínky jsou označeny červeně označeným písmem. Citace DZ je označena kurzívou. Na změny v DZ je upozorněno tučným písmem. vysvětlivky: N – neakceptujeme A – akceptujeme ČA – částečně akceptujeme Pokud neakceptujeme, změny v DZ neprovádíme. Některé změny nejsou navrhnuty ani u symbolu A, neboť se jedná o konstatování, s kterým se ztotožňujeme, nebo již DZ problematiku obsahuje.
