KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:41
StrÆnka 1
KOLO PRO ŽIVOT ČASOPIS PRO CYKLISTY A ÚČASTNÍKY SERIÁLU KPŽ
4/2008 ROČNÍK 8 > ZDARMA!
SETKÁNÍ S GARYM (Gary Fisher byl hostem v Brně)
ŠOUMEN NA KOLE (Petr Čtvrtníček jezdí rád)
VYZRÁLI NA „KROKODÝLA“ (Pokořitelé Crocodile Trophy jezdí KPŽ)
AUTO ZA 13 VTEŘIN (Finálová hra pro Pavla Vinohradského)
WWW.KOLOPRO.CZ
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:41
StrÆnka 2
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:41
StrÆnka 3
ÚVODEM
O šťastném sňatku Milí kamarádi a kamarádky, Protože je konec roku, chtěl bych vám popřát hezké a klidné vánoční svátky s cyklistickými dárky pod stromečkem, šťastný a veselý nový rok a z jedné vody šup na plot i veselé Velikonoce. To proto, že krátce po nich začneme s jubilejním 10. ročníkem našeho společného seriálu. Uvnitř časopisu najdete i termínový kalendář, abyste si už teď mohli začít plánovat své starty. Sociologové říkají, že dnes se každé druhé manželství rozvádí po třech, čtyřech letech. Naše cyklistické manželství s Českou spořitelnou však trvá z tohoto pohledu už neuvěřitelných deset let. (A to mu ještě předcházelo několikaleté „chození“ se spořitelním týmem.) Když všechno tehdy ve Vimperku v roce 2000 začalo, bylo to hledání systém pokus omyl. Pak přicházely jedna novinka za druhou - startovní čipy, dětské závody, vstup pojišťovny Kooperativa do celého projektu, vylepšená gastronomie, v roce 2008 řazení na startu podle počítačového pořadí, celodenní zábava pro děti a také dětská škola cyklistiky s neuvě-
řitelně nápaditým Pepou Dresslerem. S tím logicky souvisí růst počtu těch, kteří se staví na start. Tohle všechno by samozřejmě nešlo bez desítek a stovek obětavých pořadatelů v místech závodů, bez sponzorů a reklamních partnerů, hlavních i regionálních. Je úžasné vidět, že všechny spojuje to hlavní - láska ke kolu, tu však nejvíc svou účastí projevujete vy. Když jsme s Romanem Čermákem před těmi deseti lety přišli s nápadem vytvořit cyklistický seriál a nabídnout lidem program a smysluplnou náplň jejich (vašeho) volného času, skoro automaticky se tam objevilo to slůvko „život.“ Jaký další význam a smysl může ještě mít, dokazují příběhy, které si můžete přečíst v tomto čísle: jsou to případy těch, kteří pomohli svým méně šťastným kamarádům zachránit život. Těm klukům, Martinovi, Liborovi, Honzovi - jednoho jsem jako detektiv hledal skoro měsíc - patří hluboká
poklona. Ale nedá mi, abych zároveň „významně nezvedl obočí“, jak s oblibou říká pan prezident, a neobrátil se na vás, kteří jste kolem nešťastně postižených, a těch, kteří jim pomáhali, projeli bez povšimnutí. Nebylo vás málo. Snad v euforii souboje o dvacáté, padesáté místo? Má snad tohle větší váhu, než lidský život? Současný svět není jednoduchý, to ostatně slyšíme kolem sebe každý den. I přes krizi, valící se napříč kontinenty, však naplno běží přípravy našeho jubilejního ročníku. Jestliže jsme v předchozích letech byli vedeni snahou, aby každý následující rok byl ještě lepší, pak v případě kulatého jubilea to nemůže být jinak. Pomoci může třeba technika. Když KPŽ začínalo, půlka z vás přijela v bavlněných tričkách a keckách na kolech, na nichž byly často ještě pevné vidlice. A dnes? Už teď máte možnost zapojit se do virtuální cyklistiky na trenažerech (odšlapat se to ale musí) - o čemž vás přesvědčí informace v časopise. Takže, zapomeňte na letošní pády a defekty, nebo na to, jak se vám třeba nechtělo. Jsou před námi další kilometry, tak ať jsou úspěšné.
Váš Robert Bakalář - Baky
OBSAH 4 6 9 10 12 16 22
Foto: „Ještěd tour Kooperativy“ Fairplay: Chrobák, Foukal, Jelínek, Pulpán Rozhovor: Barbora Černá Legenda: Gary Fisher Oceloví letci: Pojištěný pojišťovák Osobnost: Petr Čtvrtníček Austrálie: Crocodile Trophy
24 26 34 37 38 42 44
Finálová soutěž: Šlapání o cenu Prestige Trophy: Vítězové Tváře KPŽ: Císař, Kouřil, Vaňková Vítězný tým: Toyota Dolák Reportáž: SportLife Trénink Ze zákulisí: Roman Čermák
TIRÁŽ Vydavatel > ČS MTB Team spol., s r. o. IČ: 65414926 Prezident > Robert Bakalář Editor > Markéta Navrátilová Grafik > Barbora Těšínská Výtvarník > Aleš Leznar Fotograf > Markéta Navrátilová, Václav Novák Stálí spolupracovníci > Mike Koukal, Robert Virt, David Čermák, Vojtěch Beran, Tomáš Pouch Ředitel společnosti > Roman Čermák
Obchodní ředitel > Tomáš Hykl Ředitel projektu > Jiří Adam Marketingový specialista > Svatopluk Fořt Hlavní účetní > Alena Musilová Sekretariát > Zora Čermáková Šéf servisního týmu > Richard Krčál Bezpečná zóna > Robert Čermák JXT dětský klub > Sandra Čermáková JXT škola biků > Josef Dressler JXT závody > Kateřina Adamová
KPZ4_2008.qxd
FOTO
9.2.2009
12:41
StrÆnka 4
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:41
StrÆnka 5
FOTO JEŠTĚD TOUR KOOPERATIVY foto+text: Markéta Navrátilová
Devátý ročník seriálu Kolo pro život je minulostí. Pro mne to byl pátý, který jsem fotografovala a musim přiznat, že hledat a nalézat záběry, jež jsem doposud nevyfotila, je stále těžší. Ještědský závod byl jedním z posledních v sezoně a pro mne byl také jedním z těch nejfotogeničtějších - ať už to byly úchvatné scenérie Jizerských hor nebo toto stádo nádherných koní.
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:41
StrÆnka 6
FAIRPLAY Nemohl dýchat. Ne, že bych hned zjistil, že má zapadlý jazyk, to mi došlo až za chvíli. Čelisti měl v křeči a já si vzpomněl na to, že první úkol je otevřít ústa a pak vytáhnout jazyk…“ Sundal si rukavice, zapáčil čelist, ale jazyk se mu nepodařilo vytáhnout. „Klouzal mi v ruce, tak jsem si zase ty rukavice natáhl a to pomohlo…,“ vypráví Honza bez emocí. Ale naštvaně vzpomíná na to, že kolem nich někteří bez zájmu projížděli, jiní sice zastavili, ale nechali v tom Honzu samotného. „Až přijel Libor. Ten měl telefon, tak hned volal záchranku a pak jsme mu pomáhali společně. Doktoři tam byli do deseti minut a dál to už byla jejich práce…“
Vzpomíná Libor Foukal
Pád do černé tmy N
ic nenasvědčovalo tomu, že ta červencová sobota na „Drásalovi“ bude tak dramatická. Byl to jubilejní patnáctý ročník a tak si parta kolem Jaromíra Ondrušáka nechala na přípravách obzvlášť záležet. Zatímco na náměstí se kolem sedmé ráno řadili účastníci jak dlouhé, tak krátké trati bylo jich zase dohromady hodně přes tisícovku - v Zámecké zahradě se už dokonce chystali na Drásalovu Moon Night zakončenou velkolepým půlnočním ohňostrojem. Ve tři čtvrtě na devět, hodinu po startu dlouhého závodu, vyrazila na svých 55 km druhá parta. Po třech kilometrech, kdy se had jezdců natáhl, závodníci vjeli do lesa a začali stoupat na sedlo Pod Lysinou. To bylo asi na 6. km. Za ním ještě následovalo ostré stoupání Poschlá, což byl nejvyšší bod této části trati. Všichni se už těšili, až to budou mít za sebou a začnou přes Stiborovy boudy klesat do vesničky Rusava. A tam se to stalo... Široká lesní cesta, na níž nebyl problém předjíždět, byla napříč zvrásněná výmoly vymletými
6
KOLO PRO ŽIVOT
od vody. „Pokud jsme měli úrazy, stávaly se tam,“ vzpomíná Ondrušák. „Ale byla to běžná cyklistická zranění: občas prasklá klíční kost nebo zlomená ruka. Těch úrazů od začátku Drásala - startovalo u nás přes 8 000 jezdců - ale bylo jen pár,“ připomíná. Jenže některý z těch výmolů asi „nakopl“ zadní kolo jednoho z těch, kteří se spouštěli k Rusavě. Následoval pád. Pád přes řidítka do černé tmy…
Vzpomíná Jan Chrobák (Jan Chrobák byl několik let členem cyklokrosové reprezentace, Kolo pro život absolvoval v dresu týmu Exe Jeans, jinak závodí v barvách Johnson Controls AŠ Mladá Boleslav.) „K tomu sjezdu, který byl suchý, prudký a pro ty výmoly nebezpečný, jsem přijel asi na třicáté pozici. Z dálky, snad na 200 metrů, jsem zahlédl, že tam někdo letí vzduchem. Nejdřív jsem tomu nevěnoval pozornost, ale pak jsem k tomu místu přijel…“ Na ten pohled prý dlouho nezapomene. „Kolo na jedné straně cesty, kluk na druhé straně. Než jsem k němu dorazil, projelo kolem bez povšimnutí snad deset, dvacet lidí. Borec ležel a sípal.
(Libor Foukal jezdí intezivněji na kole čtvrtým rokem, povoláním je architekt a jeho hlavním úkolem je oprava břeclavského zámku a celého zámeckého areálu.) O své účasti na záchraně života kamaráda nejdřív nechtěl vůbec mluvit. Ještě měsíc po této události o tom nevěděla ani jeho maminka. Až o pár týdnů později k celé události řekl: „Po loňské dlouhé trati jsem si chtěl zkusit tu kratší, rychlejší. Jestli jsem byl na místě v tu chvíli sám, fakt nevím. Možná jsem byl jen první další, tedy druhý, kdo si všiml a Honzovi pomohl. Počkali jsme na záchranku a jeli jsme dál…“ Vypátrat Davida Jelínka, který byl tím zraněným, stejně jako jednoho ze zachránců Libora Foukala, byla malá detektivka. Podařilo se. Protože však Chrobákovo jméno není neznámé (startoval na juniorských mistrovstvích světa i na mistrovství světa Elite v cyklokrosu, má medaile z domácích šampionátů a dva roky závodil v Itálii), snažili jsme se vypátrat podrobnosti také o druhém ze zachránců. Pomohl nám exmistr světa v cyklokrosu Zdeněk Mlynář. Dal nám spojení na břeclavského Petra Beneše, který v sobě spojuje jak MaxCursor, tak sportovní klub Beneš Sportkomplex, za který Libor Foukal jezdí. Když jsme se ho zeptali, jak začal s cyklistikou, odpověděl: „Ke kolu jsem se dostal asi stejně, jako zedník, prodavač nebo učitel - jízda na kole vás prostě začne bavit a je jen na vás, jak moc
Text: Robert Bakalář / Foto: archiv Jana Chrobáka a Libora Foukala
JAN CHROBÁK
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:41
StrÆnka 7
FAIRPLAY se této zábavě chcete věnovat. Někdo používá kolo jen k cestě do práce, jiný navíc jezdí v létě na výlety, protože propadne cyklistice tělem i duší. Troufnu si říci, že ve svém okolí neznám nikoho, kdo by opravdu nerad jezdil na kole.“ O Petru Benešovi říká: „On je tou osobou, která dala mému začátečnickému nadšení systém a řád v oblasti fyzické přípravy, ale i cyklistické etiky. Mým prvním závodem byla v roce 2004 - tehdy ještě „Rožnovská“ - krátká Beskyd Tour. Jel jsem s kamarády, kteří mě museli dlouho přemlouvat, za což jim dnes děkuju. I když jsem tehdy trpěl jako zvíře. Na druhou stranu jsem poznal do té doby pro mne skryté kouzlo závodů na horském kole…“ Ještě o rok později, jak sám přiznává, absolvoval bez smysluplnější přípravy pár závodů, mezi nimiž bylo i první Kolo pro život v Olomouci. „Až na jaře roku 2006 jsem se rozhodl dát věcem systém a řád. A od té doby využívám odborné pomoci Petra Beneše a technického zázemí MaxCursoru.“ V seriálu Kolo pro život startují lidé nejrůznějších profesí, jezdíval i minulý ředitel Národního divadla v Praze a současný ředitel téže instituce v Brně - architekt Daniel Dvořák. Teď tedy další architekt. „Můj bratr o mne s oblibou mluví jako o studovaném zedníkovi,“ říká s nadsázkou. V principu jde o službu jako každou jinou. Řešíte problémy institucí nebo soukromých osob v oblasti životního prostředí (prostoru), ať už na úrovni měst, či městských částí, nebo na úrovni rodinného domu či bytu. V některých případech až po design lžičky na stole,“ vysvětluje Libor. A co jeho péče o břeclavský zámek? „O zajímavosti břeclavského zámku a celého zámeckého areálu by se dalo mluvit celé hodiny. Vedle zámeckých souborů v Lednici (letní rezidence) a Valticích (zimní rezidence) je ten břeclavský komplex jako správní centrum třetím ze základních stavebních kamenů areálu tzv. komponované krajiny. Říká se jí Lednicko-valtický areál, ten dnes snad zná každý. Břeclavský zámecký areál, nesoucí v sobě otisky bezmála tisícileté existence, ale neměl tolik štěstí jako jeho valtický a lednický soused. Těžko proto bez pomoci odolává destrukčním vlivům dnešního tržního hospo-
dářství. A jak se zdá, dokáže být dnešní doba v mnohém agresivnější, než temný středověk, nájezdy husitů nebo světové války,“ konstatuje Libor Foukal, jeden z držitelů Ceny Fair Play. Jak se jmenuje ten, kterého pomáhal zachránit, dlouho nevěděl ani on, ani Jan Chrobák…
Vzpomíná David Jelínek (V civilním povolání pracuje jako zástupce vedoucího na čerpací stanici OMV ve Zlíně. Nebýt pomoci cyklistických kamarádů, možná by mezi námi už nebyl.) Když jsem se s Davidem spojil, nejdřív odpověděl: „Děkuji vám za zájem o nešťastnou událost, která mne tolik poznamenala a je pro mne tak nepříjemná, že se k ní nechci jakkoliv vracet. Pokud ale budete o této události psát,
stupně vítězů,“ říká. Trénoval v létě i v zimě, denně najezdil kolem 70 km, ale protože - jak sám říká - nenašel žádného podobně „postiženého“, trénoval většinou sám. A jednou se mu to málem stalo osudným. „Bylo to v lednu, když mne čelně srazilo auto,“ konstatuje David. Ani tahle zkušenost ho od cyklistiky neodradila a jezdil dál. Až do onoho osudného července… Když jsme se ho ptali, co si z nehody na Drásalovi pamatuje, říká: „Nepamatuji si z toho nic. Trpím na toto časové období amnézií a možná je to dobře, protože jsem tak neztratil lásku ke kolu. Protože je to ale už má druhá vážná nehoda na kole, při níž mi šlo o život, mám snad od všech v blízkém okolí závody zakázány. Jenže kolo je takový sport, se kterým se člověk těžko loučí a nelze s ním jen tak pře-
LIBOR FOUKAL
vyzvedněte, prosím, mé zachránce. Poděkujte Liboru Foukalovi a Janu Chrobákovi, kteří mi poskytli první pomoc a určitě mi zachránili život.“ Kontakt však pokračoval dál a ledy jakoby začínaly roztávat. David se svěřil, že kolu se intenzivněji věnuje pět let a svůj první závod absolvoval kdysi v dubnu ještě na sněhu ve Vsetíně. „Od té doby jsem jel asi 40 závodů a v posledních letech jsem se párkrát dostal i na
stat. Proto budu na kole pro radost jezdit dál, a kdyby mne zranění nějakým způsobem limitovala, tak aspoň před zapnutým Eurosportem budu šlapat na trenažéru…“ Tolik příběh Davida Jelínka, Jana Chrobáka a Libora Foukala. Dva amatéři, jeden profesionál. Nikdy před tím se v životě neviděli, neznali se a přesto je spojila jedna příhoda se dvěma různými začátky, ale s jedním společným koncem…
KOLO PRO ŽIVOT
7
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:41
StrÆnka 8
Stalo se v červenci T
radiční Rubena Manitou Železné hory přišel s novinkou. Cíl byl přemístěn na plochodrážní stadión, kde organizátoři kvůli zpestření postavili do cesty před cílovou bránu dřevěný „skokanský“ můstek. Toho se někteří méně zkušení už před startem trochu obávali. Dlouho se nic dramatického nedělo. Až najednou…
Vypráví Martin Půlpán - Scott Veloservis „Ten můstek se mi nezdál nijak dramatický, vždyť už ho sjel bez problémů i náš čtyřletý „zlosyn“, jak říkáme našemu synovi. Pak ale vidím borce ze stáje Rock Machine a říkám si: Chlapče, jedeš troINZERCE
chu rychle! A fakt, už v té „letové“ fázi řval a asi poznal, že je to špatně. Vidím, jak přeletěl dopadovou stranu a přistál na rovině přímo na přední kolo. Nevydrželo to ani kolo, ani borec. Lidi, co byli kolem, byli v šoku, kluk v křeči, přilba na dva kusy, rozbitá hlava, z rány mu crčí krev a chrčí. Měl jsem asi kliku v tom, že ze sjezdů jsem na podobné věci zvyklý a něco takového mne nepřekvapí. Skočil jsem přes zábrany, něco mi ruplo v koleni, a mažu tomu klukovi na pomoc s vědomím, že
někdy každá vteřina může znamenat zachráněný život. Řvu na lidi, aby varovali ostatní závoďáky, aby před můstkem přibrzdili a nevlítli dole do nás. Ještě s jedním kámošem (ani nevím, kdo to byl) jsme klukovi začali tahat jazyk, protože ho měl zapadlý. V tu chvíli mne vytočil nějaký fotograf, který toho chrčícího, zkrvaveného a bezmocného bikera chtěl fotit…! To víte, kam jsem ho asi poslal. Nakonec jsme kluka rozdýchali, ale jak byl v šoku, tak chtěl pořád vstávat a my ho museli držet na zemi, než přijela záchranka. Helikoptéra ho převezla do nemocnice v Hradci Králové, ale původní podezření, které znělo na poškození páteře, se naštěstí nakonec nepotvrdilo.“ (Takže všechno dobře dopadlo. Až na to, že Martinovi z toho, jak přeskakoval zábradlí, praskl meniskus. Martin Půlpán má doma řadu medailí ze sjezdu, jeho žena je šestinásobnou mistryní ČR a jako jedna z mála světových cyklistek absolvovala závody Světového poháru ve 4crossu, cross country, i ve sjezdu.) 6
Foto: archiv Martina Pulpána
FAIRPLAY
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:42
StrÆnka 9
ROZHOVOR „Na kole jsem jezdím snad odjakživa. Ale k tomu opravdovému bikování mě zlákali až někdy v roce 2000, až když jsem se přestěhovala do Prahy. Ono to bylo dáno i tím, že jsem z Jižní Moravy z Hodonína, kde jsou samé roviny a žádný opravdový horský terén.“ V Praze se to změnilo? „Podstatně. Vlastně každou dovolenou, každý víkend jsem na kole. Jezdíme s přítelem Honzou (rovněž vášnivý biker) v okolí Prahy, ale v podstatě není problém dát kola na střechu a vyrazit na Šumavu, do Krkonoš. A pravidlem už snad je naše každoroční bikování na proslulém Lago di Garda. Ale musím se přiznat, že určitou rezervu mám.“
O kole nejen mluví T
Text: Robert Bakalář / Foto: archiv Barbory Černé
roch si to odporuje: Barbora se jmenuje Černá, ale je přitom blondýnka. Co však je důležitější je fakt, že BARBORA ČERNÁ v České spořitelně pracuje jako specialistka marketingu, a odpovídá za marketingovou komunikaci Stavební spořitelny České spořitelny. Kdo by neznal populární „Buřinku...“ Na jiném místě našeho magazínu jste se dozvěděli, jak se rozhodovalo o vítězi letošní Finálové hry. Právě tam Barbora rovněž účinkovala, protože byla členkou šlapající čtveřice. Barbora Černá je tedy marketingovou specialistkou, ale také aktivní cyklistkou. Jak jste se k tomu dostala? „Tým měl tvořit profesionální biker, zástupce generálního a hlavního partnera, a někdo kolem příliš nedotčený. Sešla se tak velmi zajímavá skupinka - vítězka Světového poháru do 23 let Tereza Huříková, herec Divadla na Vinohradech
Pavel Batěk, nadšený biker Honza Svoboda z Kooperativy a za Českou spořitelnu padla na volba na mne - taky nadšenou cyklistku.“ Do náplně vaší práce patří Stavební spořitelna ČS. Jak si dnes stojí co do počtu klientů? Někdo si ještě možná pamatuje, že v roce 1996, když „stavebka“ měla na svém kontě 333 333 klientů, právě tomuto jubilejnímu klientovi předávala pozornost tehdejší členka týmu ČS MTB Kateřina Neumannová… „Dnes se populární Buřinka může chlubit zhruba 1 100 000 klienty, což ji řadí mezi lídry na trhu stavebních spořitelen.“ Česká spořitelna začíná jubilejní desátý rok spolupráce s Kolem pro život a zaměstnance, kteří na tomhle seriálu startovali, snad nikdo ani nespočítá. Jak jste se dostala ke kolu a k cyklistice vy?
Jakou? „Startovala jsem už na řadě jiných závodů, ale Kolo pro život mne v sedle letos vidělo jen jednou. To bylo u nás doma na Jižní Moravě v Jevišovce na Cyklobraní České spořitelny a Kooperativy. Tenhle maratónský sprint jihomoravskými vinicemi si chci v následující sezóně rozhodně zopakovat a ráda bych pokořila i co největší počet závodů našeho seriálu.“ Česká spořitelna je v čerstvém žebříčku stovky nejlepších českých firem opět nejlepším bankovním ústavem. A může se pyšnit i tím, že ji lidé dlouhodobě hodnotí jako nejdůvěryhodnější banku. Kolo pro život je stejně tak oblíbeným cyklistickým seriálem. Co chystáte nového pro jubilejní desátou sezónu? „Jedním z našich společných cílů bude, aby se do seriálu zapojilo zase o něco víc zaměstnanců i klientů České spořitelny. Když si promítnete některé roky zpátky, tak se pokaždé nějaká novinka objevila: internetové přihlášky, "výsledkové" čipy, Prestige Trophy, soutěže a závody pro děti, atd. Tím chci říci, že v současné době pracujeme s organizátory na přípravě dalších novinek, těmi chceme ještě dál vylepšit tenhle jubilejní ročník. Ale to se nechte překvapit.!“ 6
KOLO PRO ŽIVOT
9
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:42
StrÆnka 10
LEGENDA
N
a Bike Brno zapůsobil jako zjevení: štíhlý, s nakrátko ostříhanými vlasy permanentně skrytými pod čepicí a nazrzlým poloknírkem, polomuškou na bradě a kosodélníkovými brýlemi - to byl jeden z vynálezců horského kola GARY FISHER. Tři dny byl hostem veletrhu na pódiu a ve stánku Trek, v neděli byl hlavním aktérem vyjížďky s brněnskými cyklisty na „Príglu“, tedy na přehradě. Navíc ve středu 5.listopadu v Brně oslavil své 58. narozeniny.
10
KOLO PRO ŽIVOT
Dostal za to speciální cenu a velký dort. A minuty s ním u mikrofonu byly nezapomenutelné… Jak se ti veletrh v Brně zamlouval? „Úžasné! Netušil jsem, že je tak rozsáhlý s tolika exponáty a také s tolika lidmi, kteří se zajímají o cyklistiku.“
„Kdo by neměl radost, i když my jsme v té první chvíli na nic podobného nemysleli. Jen jsme se chtěli bavit. Tlačili jsme kola do kopců, nebo jsme je vyváželi na náklaďácích, a pak se spouštěli dolů. Kola většinou nevydržela a je zázrak, že jsme to přežili my! Dneska je kolo, samozřejmě i horské, prostředkem k upevňování zdraví.“
Máš radost z toho, že tě lidé poznávají a že tě označují za vynálezce horského kola? Vždyť vy jste vlastně změnili dějiny cyklistiky!
Vybavíš si ještě ta svá první kola? „Jasně, byla to skládačka ze starých předválečných kol, která byla podobná támhle těm,“
Text: Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová
Minuty s Garym Fisherem
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:42
StrÆnka 11
LEGENDA říká Gary a ukazuje k expozici historických kol, která zde vystavoval František Babický.. „Byla to kola bez brzd, jak je známe dnes. Měla vzadu torpedo, široké pláště, pak jsme k nim s Charlie Kellym začali přidávat různé věci z motorek, třeba pružící vidlice, bubnové brzdy, brzdové páky, bowdeny.“ Ty jsi také spolupracoval s Tomem Ritcheyem… „Byl to stejný blázen jako my. Od roku 1974 jsme stavěli kola z nejrůznějších starých součástek. Až v roce 1979 jsme vytvořili něco, co by se dalo nazvat horským kolem. Bylo na tu dobu drahé, stálo 1 300 dolarů a my jich přesto za první rok prodali 160! To byly první vydělané peníze.“ Jak jste to dokázali? „Dostali jsme se do jedné ranní, velmi populární televizní show. Uspět můžete jen s dobrým marketingem a reklamou. To se nám povedlo.“ Prý jste do toho šli s kapitálem jen 600 dolarů…? „Od zájemců jsme nejdřív vybrali zálohy, teprve pak nakoupili materiál a postavili kola.Jinak to nešlo. Zvlášť, když nám americké banky odmítly dát úvěr.“
Od roku 1974 jsme stavěli kola ze starých součástek. Až v roce 1979 jsme vytvořili něco jako horské kolo. jsem v týmu s Gregem Lemondem, který Tour vyhrál. Pak mi ale řekli, že už jsem starý - bylo mi 39 let, a tak jsem najednou začal mít čas na horská kola.“ Kalifornie, šedesátá léta, to jsou hippies, marihuana…To jsi byl taky? „V té době se snad nic jiného ani dělat nedalo. Měl jsem vlasy do půlky zad a americká federace mi kvůli tomu zakázala závodit. Bylo mi osmnáct, a tak jsem další čtyři roky jezdil jako osvětlovač s jednou kapelou. Dneska se k muzice chvílemi vracím. Nedávno jsem s jednou skupinou hrál po klubech na basovou kytaru.“ A ty vlasy? „Když jsem se vrátil k cyklistice, jeli jsme na nějaké závody do Mexika. Celník mne nechtěl kvůli těm dlouhým vlasům pustit přes hranice.. Jedu domu, říkám. A kamarád Charlie povídá, ať neblázním, že na ty závody musíme, že jsou pro nás důležité. O.K, říkám a vydali jsme se
hledat krám, kde prodávali nůžky. A tak jsme vzali ty moje vlasy a ustřihli je! Přijeli jsme zpátky na hranice, já tomu celníkovi ukázal ten můj skalp, on se usmál a pustil nás. Byla to trochu bláznivá doba.“ Jaké je tvoje postavení ve firmě Gary Fisher, která je pod křídly firmy Trek? „Řekl bych, že něco jako inspirátor. Vždycky mne bavilo přicházet s technickými novinkami, byla to třeba kola s 29 palci, snažím se i o výrazné úpravy geometrie kola. Tak třeba ta původní Genesis geometrie je nahrazena geometrie Genesis2, to kolo jsme sem do Brna přivezli.“ Takže nelituješ, že jsi přijel? „V žádném případě. Jsem v Čechách potřetí Češi jsou úžasní. A ten veletrh taky.“ Jo, a koho jsi volil? Obamu nebo McCaina? „Jasně, že Obamu. Mc Cain je takovým klonem Bushe a toho já moc nemusím!“ 6
A u koho jste pak získali větší peníze? „Od Japonců. Proto na ně nedám dopustit, proto na všech mým kolech je Shimano. Ve spolupráci s nimi například vznikl trojpřevodník a další dnes běžné věci.“ Víš, kolik kol s tvým jménem jezdí po světě? „Odhadl bych to na 2 milióny.“ A ty sám se ještě svezeš? „V Kalifornii, kde jsem doma, jsou pro to ideální podmínky. Jezdím jak na biku, tak na silničce. Ročně asi 8 000 kilometrů.“ Na silničce? „Jasně, vždyť já ve dvanácti letech jako silničář začínal a toužil jsem jet na Tour de France. Byl
KOLO PRO ŽIVOT
11
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:42
StrÆnka 12
OCELOVÍ LETCI PETR FRANK, JIŘÍ PINĎÁK, DAN HEŘMAN
Svého času provozoval na vrcholové úrovni atletiku, pak osmnáct dlouhých let nedělal nic, a posléze, jak sám říká, vrcholově jedl knedlíky. „Na trnkobraní ve Vizovicích jsem jich snědl 103! A zajímavý byl i „trénink“: připravoval jsem se v Česku v čínské restauraci u švédského stolu,“ směje se.
Když se pojišťovák pojistí P
ojišťovna Kooperativa má v současnosti 2 miliony klientů. Kolem 4 milionů pojistných smluv a je druhou největší pojišťovnou na českém trhu. Před časem se v rámci projektu Kolo pro život spojila s Českou spořitelnou, pro účastníky připravila dokonce i speciální produkt známý jako Pojištění 777. A ve startovním poli se zákonitě objevují i dresy Kooperativy. Jeden z týmů znají snad všichni: na hrudi se skví název OCELOVÍ LETCI, na ramenou pak logo Kooperativy.
12
KOLO PRO ŽIVOT
Zatímco ostatní zaměstnanci Kooperativy se zúčastňují spíš závodů v jejich regionu, Oceloví letci se snaží závodit ve všech závodech KPŽ po celé republice. Tým, který vznikl v roce 2006, je osmičlenný. Tvoří ho šest mužů a dvě ženy, ale "zdravé" jádro představují analytik Jiří Pinďák, likvidátor Petr Frank a vedoucí ekonomického úseku Zdeněk Víšek. „My tři jezdíme od samého začátku existence klubu, pak se k nám přidali další a další,“ vysvětluje Jiří Pinďák, který je kapitánem týmu a jako takový si vybírá sestavu pro jednotlivé závody.
Ale protože je, jak říká exhibicionista, přišel nápad utvořit cyklistický tým ze zaměstnanců Kooperativy a začít závodit. Dnes kouzlu cyklistiky „kooperativáci“ doslova propadli. „Letos jsem jel třináct závodů Kola pro život, ale s dalšími to je celkem jedenadvacet startů,“ počítá Pinďák. „Ale Petr Frank je ještě pilnější, Zdeněk Víšek jezdí jen o málo méně.“ Jako analytik, který sleduje, zda finance v pojišťovně tečou správným směrem, také samozřejmě umí zanalyzovat správnost a úspěšnost vstupu Kooperativy do této velké sportovní akce. „Je to logické. Stabilní společnost se musí rozvíjet, jak Česká spořitelna, tak pojišťovna Kooperativa mají své benefity. A když se ty dvě skupiny lidí spojí, mohou daleko lépe prodávat své produkty. A to je asi to nejdůležitější, proč se Kooperativa a Česká spořitelna objevují společně. Je to starost o finance klientů, úvěry, hypotéky, cestovní pojištění, pojištění majetku, pojištění proti živelním pohromám, životní pojištění - těch produktů je prostě celá řada,“ říká Jiří Pinďák. Když v roce 2005 pojišťovna Kooperativa přišla s dnes již známým Pojištěním 777, hned na závodech v Plzni se celý tým okamžitě nechal pojistit. A Pinďák vypráví příhodu: „Víte co se mi stalo? Nikdy jsem nevěřil, že když má člověk pojistku a končí její platnost, že se něco přihodí. 7. května mi dobíhalo pojištění, a já si 9. května zlomil kotník! Až při vyplňování pojistné události jsem se při pohledu na ono koncové datum dost orosil, pojistka by totiž po roce skončila. Takže už při podepisování smlouvy 777 Kč, dosti unaven po plzeňském závodě, jsem si nechal smlouvu prozíravě prodloužit na 10 let. Takže teď už mám zajištěno, že se Kooperativa postará o mé zdraví na dalších 10 let! A jako analytik jsem si dokázal spočítat, že tam není ani žádné navýšení. Můžu být tedy
Text: Robert Bakalář / Foto: archiv Jiřího Pinďáka
Nápad z exhibicionismu
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:42
StrÆnka 13
OCELOVÍ LETCI klidný. Navíc tohle pojištění neplatí jen pro závody Kola pro život, ale obecně, a dokonce i v zahraničí. Jak víte, tam jsou služby setsakra drahé!“
Zkušenost na vlastní kůži Jirka Pinďák ví, o čem mluví. Vypovídá o tom jeho fotka po Prissnitzově šedesátce České spořitelny. „Startoval jsem z druhé „lajny“, měl jsem ji vyjetou o fous. Po startu se hned stoupalo, ale dýchalo se mi bez problémů a držel jsem si tempo. Z vrcholu následoval asfaltový sjezd. Najednou se zezadu přiřítil nějaký magor, narazil do mne a zaklesli jsme se do sebe řidítky. Jediné, co mi v té šedesátce letělo hlavou bylo, že to bude bolet. Bolelo. Přilba na tři kusy, sedlo sedřené až na skelet, z předního kola osma. Říkám si, že jsem přece do Jeseníků nejel čtyři hodiny proto, abych skončil na třetím kilometru. Nejdřív jsem s potrhaným obličejem hledal zdravotníky, aby mi ránu sešili. Jenže neměli šití. Vtipně mi ale poradili, abych si otékající oko ledoval. Dobrá rada, jet 40 km s ledovým INZERCE
obkladem a řídit jednou rukou. Nakonec se ukázalo, že nemají ani led! A tak jsem pokračoval dál, a až pak mi kamarádi vyprávěli, jak jsem vypadal: prý jsem byl zřízený jako dobrovolník, který se postavil do ringu proti Tysonovi.“
V cíli čekala Jirku Pinďáka cesta do šumperské nemocnice, kde lékaři nejprve konstatovali naprasklou lícní kost (což naštěstí nebyla pravda) a ránu mu sešili pár stehy. „No, a já si uvědomil, jak je fajn zaprvé přežít, ale zadruhé přežít s kooperativáckým pojištěním 777! Jo, a ještě jeden bonbónek,“ usmívá se Pinďák. „Můj parťák Zdenda Víšek si na posledním Kole v Trutnově pro změnu zlomil klíční kost. Naštěstí i on má ty tři sedmičky…!“ 6
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:42
StrÆnka 14
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:42
StrÆnka 15
SVĚT KOL A KPŽ Gary pokřtil Markétu
Pomohl dres?
Gary Fisher, pokládaný za jednoho z „vynálezců“ horského kola, byl hostem brněnského Bike Brno. Při té příležitosti pokřtil naší cyklistické kamarádce, ale především jedné z nejlepších světových cyklistických fotografek Markétě Navrátilové, nádhernou knihu, 150 absolutně úžasných fotek z největších a nejslavnějších závodů světa.
Jirka Píša organizoval Pražskou ligu, která byla součástí seriálu Kolo pro život. Jako manažer klubu D.I.M.P Giant se stará o sourozence Škarnitzlovy a také o Terezu Vaňkovou. Na jaře ho málem navěky přemohla totální ztráta imunity a dlouho byl na rozhraní života a smrti. Až do podzimu byl Jiří Píša v nemocnicích v péči lékařů, teď už je doma. Protože jsme si řekli, že Kolo je Pro Život, nechali jsme pro Jirku vyrobit speciální žlutý dres s tímto symbolem, protože žlutá je v cyklistice symbolem vítězství. Na Bike Brno ho podepsali snad všichni cyklisté, kteří byli hosty na pódiu, včetně legendy Gary Fishera. Když pak Jirka ukázal dres své malé dceři Emě, oblékla si ho a prý ho tátovi odmítla vrátit.
(FOTO J.NĚMEC - MTBS)
Spořitelní dítě Tomáš Trunschka byl v roce 1998 na MEJ horských kol v Belgii třetí, když se evropským šampionem stal nejlepší biker současnosti Julien Absalon. (Trunschka byl navíc v Táboře na MS v cyklokrosu do 23 let druhý a o rok později v Belgii třetí.) Po několikerém cestování mezi domácími i zahraničními týmy nakonec loni zakotvil v přístavu ČS MTB Teamu a úspěšně. Před odjezdem na Crocodile Trophy (tam skončil třetí) stačil ještě být u porodu svého prvorozeného syna Aleše, který se narodil 17. září. S maminkou Pavlínou jim to všem náramně slušelo. (FOTO ARCHIV T.TRUNSCHKY)
Spořivý „Spěšňas“ Milan Spěšný patří už léta nejen mezi českou, ale i světovou bikerskou špičku, což před časem potvrdil svým 14. místem v celkovém pořadí Světového poháru. Až do loňska jezdec týmu Merida se pro sezónu 2009 rozhodl změnit klubové barvy a stal se posilou spořitelní squadry. Věří, že mu to přinese nové impulsy a chtěl by v barvách ČS MTB Teamu dál míchat kartami na českém bikerském nebi.
(FOTO MTBS)
(FOTO ARCHIV M.SPĚŠNÉHO)
Slíbila a splnila Tereza Huříková je v desítce nejlepších světových bikerek - v roce 2008 skončila celkově devátá, ale stala se vítězkou Světového poháru do 23 let (tam může jezdit ještě dva roky.) Před olympiádou si rozložila studium na vimperském gymnáziu tak, aby mohla maturovat až po olympijských hrách. Co slíbila, to splnila. Zkoušku dospělosti zvládla bez problémů, stejně jako krosové tratě. Na snímku společně s Terezou stojí zleva ředitelka gymnázia Eva Piherová, třídní Jitka Kovářová a Vojta Huřík (FOTOR.HAJNÍK)
Svorada v terénu! To by mohlo znít jako senzační zpráva, jenže nejde o jednoho z nejlepších světových cyklistů konce 20. století Jána Svoradu, který zaznamenal 78 profesionálních vítězství, ale o jeho syna, rovněž Jana. Medailista z domácích žákovských a kadetských mistrovství ve sjezdovém lyžování (!) si jednou na domácí trati v Brně zkusil horská kola a zalíbilo se mu to. Před novým školním rokem přestoupil do Vimperka na sportovní gymnázium, kde ho má pod křídlem Jirka Lutovský. (FOTO ARCHIV KPŽ)
KOLO PRO ŽIVOT
15
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:42
StrÆnka 16
OSOBNOST
Cesta za šunkou T
uhle hlášku si určitě ještě pamatujete: „Mohl jsem vám poslat úplně normální vánoční přání - a krásný! Nějaký to falešný štěstí, umělý zdraví…“ Z obrazovky se na vás přitom dívala tvář herce, režiséra a všeuměla PETRA ČTVRTNÍČKA. Ten Čechy nejdřív oslovil jako spouautor České sody. Pak přišly další reklamy, famózní „fotbalové“ divadelní představení IVÁNKU, KAMARÁDE…, každotýdenní Kinobox. Jenže mi jednou kluci z pražské „69“, kde se prodávají kola Specialized, říkají: Tuhle si u nás byl kolo koupit pan Čtvrtníček. A tak jsme se sešli v divadle Na zábradlí. Na schůzku do divadelního klubu přišel nejen pozdě, ale navíc i v montérkách od malty. Že prý něco dělal na baráku a nestačil se převléci.
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 17
OSOBNOST
Text: Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová
Co si myslíte o baronu Draisovi, který vynalezl kolo? Že s ním přišel proto, že chtěl být za svou milovanou Mínou rychleji než pěšky, nebo že byl naopak líný chodit pěšky, ptám se. „Kdo to byl baron Drais?“ ptá se. No přece ten, co vynalezl kolo, říkám. „Ale to bylo vynalezeno přece dávno před nějakým baronem. A ten člověk, co kolo vynalezl, má podle mě někde hrob neznámého cyklisty! To bylo dávno, dávno ve starověku!“ Dobrá, povídám. Tak pojďme dál. O vás lidé z branže říkají, že jste mistrem zkratky… „To jako myslíte, že to máme zkrátit a já půjdu domů…?“, odvětí. (V tu chvíli mi bylo jasné, že tohle bude zajímavý, ale nelehký rozhovor.) Ne, myslím na vaši Českou sodu, internetový seriál o gynekologii a další. Nejste třeba mistrem zkratky proto, že jste trochu líný dělat větší věci? „To si nemyslím. Myslím, že líný nejsem. Ale delší věci vyžadují strašně času! Já jsem zařízený tak, že dělám strašně věcí najednou. Zatím se mi daří stíhat těch hodně věcí na té malé ploše. Takže to není tak, že bych neměl odvahu na ty delší věci, ale nemám na ně čas. A když vidím, jak někteří ti kluci, moji kamarádi, režiséři od filmu, na projektu stráví 2 roky, tak si říkám, že by mi to snad ani za to nestálo. Já bych to chtěl udělat třeba za 14 dní, ale to se nedá, a tak radši dělám ty menší věci, ale pořádně. Já, to co dělám, to můžu třeba v polovině zastavit a udělat to znovu a jinak. Ale když je člověk v půlce natáčení celovečerního filmu, tak je už povinen to dokončit, protože je vázaný smlouvou, časem dalších lidí. Tam nemáte šanci rozhodnout se, že chcete něco přetočit z druhého natáčecího dne. Ale já si myslím, že ta delší plocha na mě ještě čeká. Ono už teď - vždyť Platonov u nás na divadle trvá tři hodiny dvacet a hry Petra Lébla, ve kterých se skoro nedá škrtat, trvají taky přes tři hodiny.“ Když vás lidi pozorují a dívají se na vás: myslíte, že vás berou tak, jakože jste vyšel z reklamy…
jsou autentické hlášky těch fotbalových bafuňářů, a Jirka povídá: Tak zítra budeme mít první zkoušku! A do měsíce byla premiéra.“ Najdou se tací, kteří vám nemůžou odpustit, že je to na samé hranici slušnosti, někteří puritáni dokonce tvrdí, že je to za hranicí vkusu. „Neznám takového člověka! Dokonce manželka jednoho váženého pána (oba jsou ze staré školy) mi řekla: Péťo, já jsem prvních pět minut nedejchala, kolik jsem slyšela sprostejch slov. Ale pak už mi to znělo jako pohádka a já se pak přistihla, že už mi to ani nepřijde a začala jsem mluvit taky tak… To je prostě jazyk, to je jednoduše výrazový prostředek. Lábus se jednou po představení svléká a říká mi: Člověče, tam je 25 dost sprostejch slov, která pořád opakujeme. A já teď jdu číst z Bible do kostela…“ „…já myslel, že řeknete, že jsem vyšel z módy!“ …nebo vás berou i jako charakterního herce? „Já se především považuji za charakterního člověka, ale za charakterního herce ne. Já jsem ochotník a netajím se tím. Nic z toho, co teď dělám, jsem nevystudoval. (I když se tím teď docela slušně živím.) Ale charakterní herec…? To je někdo úplně jiný! Já jsem ochotník, hraju úplně jiné role, mám úplně jiný přístup. Já si z toho moc hlavu nedělám. Svou roli se na jevišti snažím říct jak nejlíp umím a podle toho, jak si myslím, že je správné.“ Dobře, ale to je interpretace textu jiných autorů. Ale jak je to s interpretací vašich vlastních textů, třeba jak jste dělali s Jiřím Lábusem tu proslulou hru Ivánku, kamaráde… Jak tenhle nápad vznikal? „Tak, že jsem si jednou na zájezdě s divadlem koupil u benzinové stanice noviny a když jsem ty odposlechy četl, tak mne okamžitě napadlo, že tohle musí na jeviště. S Jirkou nás dala dohromady kolegyně Jitka Schneiderová. Já mu o půlnoci volal, vysvětlil mu situaci, že tam je samá píča a tak, a že to je něco neuvěřitelného. Že to
Pojďme k tomu vašemu kolu a k cyklistice. Když člověk dospěje do určitého věku, tak obvykle trochu zleniví. Ale vy jste si ve čtyřiceti pořídil kolo… „To je jinak. První kolo mi bylo koupeno, když mi bylo šest let. Od té doby na kole jezdím pořád. Ale když mi bylo čtyřicet, zjistil jsem, že si můžu dovolit nějaký lepší kolo a pak ještě jedno a pak další. Když si to člověk může dovolit koupit, tak si to prostě koupí. Kdybych nemohl, tak jezdím pořád na tom starém. Teď mám dokonce takové kolo, které se jmenuje Subaru, protože s tímhle autem jezdí jeden můj kamarád závody a oni taková kola dělají k těm autům…“ Komediant a kolo. Ono těch lidí z vaší branže, kteří jezdí na kole, je víc. Co byste řekl na téma herec a kolo? „Tak to já vůbec nevím, co bych řekl! To je to samé jako svářeč a kolo. Herec se chce projet na kole stejně jako ten svářeč. Ale že by herci chtěli jezdit na kole jen proto, že večer poskakují na jevišti, tak to vůbec…!“ Jedno tajemství na vás vím: ve šluknovském výběžku absolvujete každoročně triatlon.
KOLO PRO ŽIVOT
17
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 18
OSOBNOST „Jo, to je dobrý: 300 metrů plavání, tři a půl kilometru běh a asi 30 km kolo. Já vždycky jezdím na poslední místo, protože pro vítěze i posledního je připravená patnáctikilová šunka. Za první místo to je jasný - ten první se na to nadře. A to poslední místo…? To je cena útěchy. Mně samozřejmě nezajímá být třeba třetí, nebo předposlední. Buď první, což je blbost, nebo poslední. A to si vždycky hlídám, aby mi ta šunka neutekla. Aby nějaký blbec třeba nepíchnul, já si toho nevšiml a pak bych skončil předposlední. To bych se naštval!“ Lidi vás přes reklamu, Kinobox a další pořady budou brát asi jako klauna. Ale jak vás poslouchám, tak vy zase až takový klaun nejste… „Pozor - reklama je strašně vážná práce. To začíná tím, že se člověk vůbec nezasměje při schvalovacích jednáních s klientem. Pak se nezasměje, když mu seškrtají rozpočet, určitě se nesměje,
Herec se chce projet na kole stejně jako ten svářeč když musí vstávat ve čtyři hodiny ráno a jít na plac, pak se nezasměje odpoledne, když zjistí, že bude časově přetahovat a bude muset platit přesčasy a nezasměje se ani ve střižně. Nejdřív sice ano, ale pak ho klient vyvede z omylu, protože to chce jinak. Takže fakt žádná sranda. Ono tam toho klaunovství fakt moc není, jen to tak vypadá.“ -Mně se z toho našeho povídání pořád nějak vzdaluje ta cyklistika. Říká se, že je to společenský celosvětový fenomén, tak co vlastně dává vám? „Pohyb, radost z toho, že se člověk dokáže vlastní silou a vůlí někam dopravit. Už i u nás se z toho stala taková normální věc. Ale i tak je to nic proti Holandsku - tam jezdí na kole každý. Když jsme tam byli s mojí ženou - ona byla ve
škole a já se flákal - tak jsme si skoro obden kupovali kola…“ Proč obden. To vám nestačilo, že jste si koupili kolo jednou? „Stačilo, jenže to naše nám skoro vždycky někdo sebral. (Já bych řekl ukradl, ale to se nesluší.) A tak jsme šli a koupili si nové starší kolo. Určitě taky kradené. Ale tam to tak prostě funguje.“ A co u nás? „Člověk v sobě objevuje to kouzlo bicyklu. Skoro všichni jsme na kole jezdili jako děti, ale pak ne. Až potom jsme zase zjistili, že když se svaly hýbou jinak než šlapáním na plyn a na brzdu v autě, že je to fajn. A že člověk má večer větší hlad. Takže vám přeju dobrou chuť…!“ 6
PROJEKT
Páček shledáček o je nezapomenutelný pozdrav herce Pavla Nového, který se složitě dostává z těžkého onemocnění, jež ho na dlouhou dobu přikovalo k invalidnímu vozíku. I proto se Pavel Nový stává tváří občanského sdružení ČERNÍ KONĚ, které se zrodilo s podporou Kola pro život proto, aby podpořilo tělesně handicapované při jejich sportování, speciálně se zaměřením na cyklistiku a paracycling. A není náhodou, že v čele sdružení Černí koně je Tomáš Pouch, který v mládí po úraze přišel o nohu, ale na závodech Kola pro život ho nemůžete pro jeho gargantuovskou postavu přehlédnout. Společně s Pavlem Novým a dvěma vozíčkáři, kteří utrpěli zranění páteře poté, co je srazilo auto, svůj záměr poprvé prezentovali na veletrhu Bike Brno.
18
KOLO PRO ŽIVOT
Takže cíl sdružení? „Především se chceme zaměřit na pořízení dvou závodních handbiků, které bychom bezplatně zapůjčili každému handicapovanému, aby si tuto disciplinu vyzkoušel. Cena se pohybuje kolem 200 000 korun a v této oblasti chceme spolupracovat s organizacemi tělesně postižených.“ A dál? „Chtěli bychom vytvořit dva týmy: první tým handbike paracycling team - bychom chtěli podporovat jak při závodech, tak při tréninku. Účast na závodech není nijak levná a technika je také drahá. Druhým úkolem je vytvoření týmu horských kol, jehož úkolem by měly být starty na závodech Kola pro život. Přispěli bychom tak ke zviditelnění celého projektu před partnery a sponzory.“
To není lehký cíl. Koho jste získali na svou stranu? „Opravdu to není snadná cesta, a tak jsme rádi za každou podanou ruku a pomoc. Pracovat s námi bude Pavel Nový, ten už byl i na Bike Brno, mistr světa v biketrialu a patron projektu Pepa Dressler, Jan Tománek, zkušený paracyklista a řada dalších známých i méně známých tváří.“ 6
Text: Robert Bakalář / Foto: archiv Černých koní
T
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 19
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 20
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 21
TEST
Specialized FSR XC Pro 09 V
Text + foto: Robert Virt
letošním roce prezentovaná řada FSR XC se díky nové konstrukci rámu více přiblížila dražšímu modelu Stumpjumper FSR. Nový celoodpružený Specialized změnil umístění tlumiče do vertikální polohy, nesmělo chybět ani módní esovité tvarování spodní rámové trubky. Ale nejmarkantnější rozdíly jsou ve funkčnosti, změnily se jízdní vlastnosti, ale také se například zvětšil rozsah nastavení výšky sedla. Celkově se jeho atraktivita určitě zvýší i díky příznivé ceně, jež se pohybuje zhruba v rozmezí třiceti až padesáti tisíc podle zvolené výbavy.
crosscountry, zejména nižším těžištěm. Lepší vedení stopy sice ubralo na stylu enduro, ale přidalo na jistotě ve vyšších rychlostech. Současně se zvýšila stabilita v prudkých výjezdech. V technických pasážích a náročnějších sjezdech nyní oceníme i možnost hlubšího zasunutí sedlovky do rámu, než u loňského modelu. Horní rámová trubka tvoří pomyslnou přímku mezi hlavovkou a zadními patkami.
Hluboké snížení slopingu přidalo na atraktivitě, ani krátké „zavětrování“ se sedlovou trubkou nijak nepřekáží. Mohutný svařenec u hlavové trubky je výsledkem prohnutí rámu, tak se ještě v této partii značně zvýšila pevnost konstrukce. Ačkoliv stroj disponuje zdvihy 120 mm vpředu i vzadu, není nijak indisponován pro klasické XC či maraton. Naopak, při optimálním nastavení nebo dokonce zavření chodů lockoutem, dokáže spolehlivě překonávat rychlé pasáže včetně táhlých stoupání. Dosažení vzpřímenějšího posedu, zejména díky vlaštovkám s absencí nástavců, nás ale spíše láká do technických pasáží. Příjemné je nastavení tlumiče ve třech polohách, kdy mimo dvě krajní polohy je zde ještě „propedal“. Ten se snaží eliminovat houpání při silové jízdě, přitom nás ušetří případných kopanců od zadního kola. Pro lepší trakci byla zvolena varianta plášťů Captain s šířkou 2.2 vpředu a pouze 2.0 vzadu. Těžší jezdci musí zadní gumu hustit na vyšší tlak pro dosažení nižšího valivého odporu, zlepší tím ale i záběrové schopnosti na středně tvrdém povrchu. Novinkou je přehazovačka Shimano XT ve variantě Shadow. Důležitým komponentem jsou kotoučovky Avid Juicy 4 RSL, kde přední disk má průměr 185 mm (u L a XL dokonce 203 mm)a zadní 160 (185) mm. Dávkování brzdné síly je velmi citlivé, ani není třeba čekat na „zajetí“ kola. Stroj se celkově tváří velmi sebevědomě, dává pocit mnohem dražší varianty. Jediné, co prozrazuje jeho sociální postavení, jsou černé kliky Shimano. Celkově se ale jedná o kolo s vysokou užitnou hodnotou. 6
Testovaný model je nejvyšší z řady FSR XC, nese tradiční označení Pro. Rám s novou geometrií i konstrukčním řešením je postaven z duralové slitiny M4. Čtyřčepová zadní stavba nyní umožňuje zvýšený zdvih oproti minulému modelu z deseti na dvanáct centimetrů. Také se změnila ovladatelnost kola, je ještě blíže
KOLO PRO ŽIVOT
21
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 22
AUSTRÁLIE
Krokodýli jenedohnali P
řijeli - zvítězili. Tak prostě by se dal ocenit výkon české squadry, která se pod hlavičkou VIG Racing a patronací společnosti Unicorn, vydala dobýt Austrálii. Jeden z nejtěžších světových etapových závodů horských kol - CROCODILE TROPHY - se letos odehrával v české režii. V deseti etapách musely tři týmy VIG („jednička“, „dvojka“ a „masters“) překonat 1 200 km pouští, polopouští a pralesem, s převýšením 11 855 metrů. V elitní kategorii patřila první tři místa výhradně Čechům. A ještě jeden důležitý fakt: většina z českých účastníků má za sebou starty v seriálu Kolo pro život. Celkový vítěz „krokodýla“ - Ondřej Fojtík je zároveň dvojnásobným vítězem své kategorie… Prvním třem, kteří pokořili Austrálii, jsme položili shodné otázky: 1/ Nejtěžší okamžik 2/ Nejkrásnější okamžik 3/ Na jakou příhodu si vzpomenete TOMÁŠ TRUNSCHKA (V roce 1998 byl třetí na JME horských kol, v roce 2007 zvítězil na Salzkammergut, zaměřuje se na maratony. Jezdec ČS MTB, v Austrálii dojel třetí.) 1/ Byl jsem dobře připravený, takže krize mne nepřekvapila žádná. V přípravě jsem byl čtyři až sedm hodin denně na kole, a to se projevilo. 2/ Nejkrásnější dojem? Každý den, kdy jsme dojeli do cíle. Vyhrál jsem dvě etapy, jednou jsem byl třetí. Jen ten prach byl hrozný. 3/ Měl jsem štěstí, že jsem ani jednou nespadl. Jednou ve sjezdu mne něco šlehlo přes nohu. Říkal jsem si, jestli to byla větev a nebo jestli mne uštknul had. Naštěstí to byla větev.
22
KOLO PRO ŽIVOT
ONDŘEJ FOJTÍK (V letech 2007 a 2008 vyhrál kategorii Elite KPŽ, na Crocodile Trophy byl dvakrát druhý v letech 2004 a 2007. V roce 2008 se stal celkovým vítězem Crocodile Trophy, závodí za Toyota Dolák.) 1/ Nejtěžší okamžik jsem neměl žádný. Horší by ale bylo, kdybych po dvou druhých místech konečně nevyhrál. S cílem být první jsem do Austrálie jel.
Text: Robert Bakalář / Foto: Michal Červený (mtbs.cz)
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 23
2/ Když jsme dojeli do cíle na břehu oceánu. A taky to, že jsem vyhrál nejtěžší etapu. Tenhle závod se rozhodoval osmý a devátý den. Do té doby jsme byli s Martinem Horákem od sebe jen 30 vteřin. V těhle etapách jsem získal nejdřív čtyři a půl minuty a pak tři minuty na Horáka. Naše hlavní taktika ale byla, aby nám neodjel někdo z cizích soupeřů. Taktika: na lídra se neútočí, u nás nebyla. Ty rozhodující etapy jsme s Martinem jeli „na férovku.“ 3/ Když na mne něco přistálo pod stromy, tak jsem se lekl. Bál jsem se hadů. V jedné etapě jsme ujeli s Ivanem Rybaříkem: já na špici, on za mnou. Vjedeme do zatáčky a na silnici stočený skoro třímetrový had se vztyčenou hlavou a nastartovaný na útok. Vyhnul jsem se a křikl na Ivana. Ten mi pak řekl, že kdybych nezakřičel, asi by ho trefil. Po takovém uštknutí je prý do šesti minut po vás!
MARTIN HORÁK (Specialista na maratony. Na TransAlp vyhrál etapu a celkově skončil třetí, startoval v JAR na Cap Epic, na Alpen Tour. V Austrálii skončil druhý) 1/ Ani náznak krize jsem nezažil. Jen před závodem při tréninku jsme spadli a já zlomil zadní kolo. Měli jsme ale tři celá náhradní kola, takže žádný problém nenastal. Nerad vzpomenu snad jen na to, že jsem byl stále zahleněný od prachu. 2/ Dojetí do cíle poslední etapy na pláži v Port Douglas. 3/ Sjížděli jsme s Trunschkou takový ostrý sjezd. Jel jsem za ním a soustřeďoval jsem se na stopu, když mne najednou něco šlehlo přes obličej a přes ucho. Chvíli to bolelo, pak jsem začal „cedit“ krev. Nějaká ostrá větev mně roztrhla ucho, ale doktor Martinek to ani nemusel šít, jen to zalepil.
Čeští cyklisté rozhodli o osudu dlouhého závodu vlastně už první den: Trunschka vyhrál první etapu o víc jako dvě minuty před Fojtíkem a Horákem. Ostatní soupeři pak až na Australany rezignovali. Češi pak soupeře už jen udržovali v nejistotě, kdo je vlastně favoritem. 6
KOLO PRO ŽIVOT
23
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 24
SOUTĚŽ
Bylo to zajímavé a zábavné. V pražském Fitness Relax Club v Butovicích se odehrávalo závěrečné dějství soutěžní hry 9. ročníku Kolo pro život, které mělo určit, kdo se stane novým majitelem Toyoty Aygo a komu budou patřit další zajímavé ceny. Hlavními aktéry byli: profesionálka Tereza Huříková z ČS MTB Teamu, amatérský jezdec Jan Svoboda z pojišťovny Kooperativy, Barbora Černá z České spořitelny a člen souboru Divadla na Vinohradech Pavel Batěk. Jejich úkol byl zdánlivě jednoduchý, absolvovat na ergometrech Kettler simulovaný úsek Oderské mlýnice, který byl promítán v reálu na obří obrazovce. Ti, kteří splnili základní pravidlo hry - startovat alespoň na třech závodech seriálu, měli odpo-
24
KOLO PRO ŽIVOT
vědět na tuto soutěžní otázku: „Jaký bude součet časů dosažených čtyřčlenným týmem na vymezeném simulovaném úseku trati Oderská mlýnice, ujetém na cyklistickém ergometru Kettler Ergorace se softwarem UniVet Systém. Délka simulovaného úseku je 6 548 metrů a převýšení na tomto úseku je 197 metrů.“ Jestliže v roce 2004 splnilo základní podmínku hry 376 účastníků a na otázku odpovědělo 213 startujících, pak letos tutéž podmínku na třech závodech splnilo 1001 účastníků, přičemž na herní otázku odpovědělo 429 závodníků či závodnic. Jak první, tak druhý letošní údaj jsou až dosud nejvyšší v historii KPŽ. A jak si počínali naši demonstrátoři? Celkový součet časů představoval 1:03:48 hod.
Jak to funguje UniVET Systém je sportovní software od české firmy SportSoft. Když je venku nepříjemně a vám se sice nechce ven, ale trénovat byste chtěli, tenhle systém vám to umožní. „Program nabízí kompletní tréninkový deník, prohlížení a vytváření virtuálních tras a speciální tréninky ve spolupráci s ergometrem,“ říká Petr Samek. „Pokud máte ergometr Kettler, nainstalujete si program a můžete jet. Program simuluje, včetně sklonu, zátěž ergometru tak, abyste si připadali jako v závodě. Takže, budete-li mít na trati „stojku“, buďte si jisti, že se vám nohy na ergometru určitě nebudou točit lehce!“
Text: Robert Bakalář / Foto: Václav Novák a archiv Pavla Vinohradského
Šlapání o cenu
Tereza HUŘÍKOVÁ: čas 15:06 min, 245 wattů. Pavel BATĚK: čas 17:09 min., 204 wattů Jan SVOBODA: čas 15:26 min.,262 wattů Barbora ČERNÁ: 15:57 min., 215 wattů. (Tereza Huříková měla jako jediná sporttester a její tepová hodnota po dobu jejího výkonu byla 169 tepů/min.)
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 25
SOUTĚŽ Výsledky finálové soutěže KPŽ 2008 1. cena Toyota Aygo - Pavel Vinohradský, tip: 01:03:35,12 (rozdíl 12,88 vt.) 2. věcná cena v hodnotě 50 000 Kč - Svatopluk Ševčík, tip 01:35,00 (- 13 vt.) 3. věcná cena v hodnotě 40 000 Kč - Petr Tomek, tip 01:04:02,52 (- 14,52 vt.) 4. věcná cena v hodnotě 30 000 Kč - Dušan Hrdina, tip 01,03:33,33 (- 14,68 vt.) 5. věcná cena v hodnotě 20 000 Kč - Michal Beran, tip 01:03:29,25 (- 18,75 vt.)
Kategorie mládež
Parta ze SportSoftu celý rok natáčela trasy Kola pro život, které následně zpracovala a připravila jak k prohlížení, tak dokonce k projetí na ergometru! „Náš systém ale umožňuje víc a dokonce zdarma!,“ zdůrazňuje Petr Samek. "Bezplatná verze Lite nabízí propracovaný tréninkový deník,
prohlížení a editování libovolných tras, ale i diskusi na internetovém portále Mákni.cz". A co dál? Společný projekt Kola pro život, SportSoft a firmy Kettler je sice na začátku, ale už se připravuje zimní série virtuálních závodů na trasách Kola pro život! Takže se máte na co těšit. 6
1. věcná cena v hodnotě 30 000 Kč - Jiří Svítek, tip 01:03:28,56 (rozdíl 19,44 vt.) 2. věcná cena v hodnotě 20 000 Kč - Jakub Štěpánek, tip 01:04:17,36 (- 29,36 vt.) 3. věcná cena v hodnotě 15 000 Kč - Jiří Javůrek, tip 01:05:05,05 (-1:17:05 min.)
Auto za věrnost Vítězem letošní finálové hry je čtyřiapadesátiletý inženýr PAVEL VINOHRADSKÝ, otec dvanáctiletých dvojčat a sedmnáctileté dcery. Pracuje pro zahraniční firmu, která se zabývá hydroizolacemi a sport - i když to nebyla jenom cyklistika - ho provází celý život. Jestliže Kolo pro život uzavřelo letos 9. ročník, pak Pavel Vinohradský je stálým účastníkem už od roku 2001. „Prvním závodem byla Jizerská 50,“ říká pražský rodák, který od 6 let žil v Brně, ale v roce 1986 se přestěhoval do Dobřejovic, kousek za Prahou. „To je dobrá lokalita pro trénink,“ připomíná. „Můžu vyrazit směrem na Říčany, na Sázavu nebo na Stříbrnou Skalici.“ Od mládí byl vedený ke sportu. „Od šesté do deváté třídy jsem v Brně chodil do experimentální atletické třídy, ale po „základce“ přišla taková ta pubertální pauza. Na vysoké škole jsem se vrátil k lyžím a taky se projížděl na silničním kole. K horským kolům jsem se dostal už v roce 1993.“ Prvním horským kolem šťastného vítěze bylo GT, do loňska jezdil na stroji CUBE, teď má Specialized - Epic. A to auto, které letos vyhrál, mu tak trochu patří za věrnost. V letech 2004 a 2005 startoval na 13 závodech, loni jel třikrát, letos čtyřikrát. A už se dokonce třikrát dostal do závěrečné hry, ale jen s částečnými úspěchy. „Poprvé jsem byl už na Brumlovce, kde tehdy zpíval Janek Ledecký, v roce 2004 jsem ve své kategorii Prestige Trophy získal třetí cenu a o rok později
dokonce druhou - to bylo v hotelu Olympik,“ říká inženýr Vinohradský. A jak vlastně dokázal, že se zmýlil o pouhých 12,88 vteřiny? „Zašel jsem si do studia Relax, kde se finálová hra odehrávala a kde se zrovna program instaloval. Zajímalo mne, jak to funguje. Tak jsem si v trenýrkách a v keckách trať projel a vyšel mi čas 15:15 minut. Říkal jsem si, že Tereza bude lepší, ti další dva naopak budou horší a herec, protože nejezdí pravidelně, jim to trochu pokazí. Tak jsem si tipnul… a ono to vyšlo. O těsných 12 setin vteřiny,“ říká šťastný výherce, který teď přemýšlí, co s Toyotou bude dělat, protože v rodině už mají dvě auta. „Asi ji necháme dceři, až jí bude osmnáct.“
KOLO PRO ŽIVOT
25
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 26
PRESTIGE TROPHY
Prosím, seznamte se
ROMAN BULIS (M 15) Říká, že ke sportu ho odmalička vedli rodiče. Váhal mezi fotbalem a cyklistikou, zprvu sice vyhrál fotbal, ale nakonec se kvůli zranění vrátil ke kolu. S rodiči absolvoval celodenní cyklistické výlety a rád vzpomíná na
26
KOLO PRO ŽIVOT
dobu před 10 lety, kdy Kolo pro život vzniklo, protože to začínal závodit u Vlastibora Konečného na populárním SME Cupu. První závod Kola pro život jel v Jistebnici a tvrdí, že těch 60 km pro něj tehdy bylo peklo, protože jako kadet nebyl na tak dlouhou trasu zvyklý. V současnosti je studentem Pardubického gymnázia a pochvaluje si výborné podmínky, které mu umožňují týdně trénovat 15 - 18 hodin, což za měsíc vydá až 70 hodin tréninku. Materiálně se o něj jako o studenta starají rodiče, ale odhaduje, že ročně ho cyklistika stojí kolem 40.000 korun a bylo by to prý mnohem víc, nebýt sponzorské podpory firmy 4Ever. Nejhezčím zážitkem letošní sezóny bylo vítězství na "Drásalovi", byť přiznává, že vyhrál se štěstím, protože vedoucí závodník jeho kategorie přetrhl 5 km před cílem řetěz. Svého vítězství v kategorii si váží, i když říká, že kdyby prý jezdila celá česká juniorská špička, propadl by se v celkovém pořadí o něco níž.
DAVID KNÍŽE (M 19) Před 10 lety prý sice na kole jezdil, ale jen po parkovišti závodních strojů, protože se věnoval závodům motokár. Ale když mu ani zisk dvou titulů mistra České republiky nepomohl vstoupit do světa velkých aut, vyměnil čtyři kola za dvě. Říká, že je to obrovský rozdíl jak po finanční, tak fyzické stránce. Prvním závodem seriálu Kolo pro život byla Vimperská 50, ale přestože to byla premiéra, nic zvláštního si prý ze závodu nevybavuje. Snad jen to, že když
chce člověk jezdit v popředí, musí trénovat, a to dost intenzivně. A tak David měsíčně věnuje tréninku mezi 50 až 60 hodinami. Na otázku, jak je to s financemi, odpovídá, že to radši ani nesleduje, ale že bez podpory týmu by všechno bylo mnohem náročnější. Za nejhezčí zážitek roku 2008 pokládá, že se mohl stát součástí vítězného týmu Toyota Dolák a že i s jeho podporou mohl vyhrát ve své kategorii, a to přesto, že se kolu věnuje teprve tři roky.
napamatuje, ale krk by prý dal za to, že to byl Drásal v Holešově. Protože se musí taky něčím živit, zbývá mu na kolo zhruba patnáct hodin týdně, což mu vychází asi na šedesát hodin měsíčně. O nákladech na závodění sice moc nepřemýšlí, ale když to sečetl, vyšlo mu, že na sezónu potřebuje zhruba 50.000 korun a k tomu utratí asi 13.000 Kč na cestovném. Za svou účast na Kole pro život, kterou sleduje od roku 2005, startoval asi na 35 závodech a celkem jich vyhrál dvacet sedm! Přesto říká, že nejhezčím zážitkem letošní sezóny pro něj bylo setkání s kamarádkou na závěrečném závodě KPŽ v Trutnově. Když se ho zeptáte, co pro něj letošní vítězství v seriálu znamená, tak s trochou úsměvu odpoví, že to, že ho snad z týmu Superior riders pro nadbytečnost nevyhodí!
SVATOPLUK JANEČKA (M 30) Přiznává, že kolu propadl už dřív. Když Kolo pro život začínalo, už na kole jezdil i závodil. Jaký byl jeho první seriálový závod si přesně
RADIM KUNČICKÝ ((M 40) Býval atletem-profesionálem, ale zradilo ho zdraví, takže absolvoval několik operací achillovy šlachy. Když musel nuceně předčasně končit s běháním, hledal vhodnou alternativu sportovního vyžití a našel ji před 10 lety právě v cyklistice, která mu zprvu sloužila jako prostředek rehabilitace. Před 10 lety, když poprvé startoval na Drásalovi, tak prý na dlouhé trati poznal, že cyklistika není běh! Vzpomíná i na Pražskou ligu, kterou pořádal Jirka Píša, kterému přeje brzké uzdravení. Dnes se na kole „vozí", jak sám říká, zhruba 13 hodin týdně a jelikož mu prý intenzivní trénink činí potíže,
Text: Robert Bakalář / Foto: Václav Novák
I
takhle bychom mohli začít hodnocení pořadí těch nejlepších z 9. ročníku Kola pro život a 4. ročníku Prestige Trophy v jednotlivých kategoriích. Letos se vyhlášení konalo v mimořádném prostředí vozovny ve Střešovicích v sousedství babiček tramvají a dědečků autobusů a trolejbusů. Devátého ročníku nejucelenějšího a nejpopulárnějšího českého cyklistického seriálu, jehož součástí byl i Český pohár v půlmaratónu, se v patnácti závodech zúčastnilo 13.000 cyklistů, v Prestige Trophy bodovalo 3.000 mužů a žen. Ti nejlepší si do Prahy přijeli pro ocenění a všem zahrála oblíbená skupiny Čechomor. Tady jsou vizitky nejlepších….
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 27
PRESTIGE TROPHY
nahrazuje ho objemem. Letos má v sedle 13.000 km a 1.000 km na lyžích. Otázku, kolik ho jeho koníček stojí, odmítá. Říká, že je to prostě koníček a každý koníček něco stojí. Kolo a vybavení má sponzorsky od Authora, a tak ho daleko víc ničí hledání volného času. Je trochu na vážkách, když má vzpomenout na nejhezčí zážitek sezóny. Říká, že neví, zda je nejhezčí nebo spíš nejintenzivnější, ale to, co prý v Polsku připravil Véna Hornych, ještě nikdy nezažil: pasáže, které se nedají ani vyjet ani sjet, víc jak 20% trati na "kašpárka"… Na tenhle závod prý rozhodně nikdy nezapomene. Na letošní ročník KPŽ se připravoval, a tak první místo bere jako vydařenou sezónu s malými šrámy. Dodává ale také, že ví, že řada lidí preferuje jiné závody a že je určitě víc závodníků, kteří umí jezdit i na vyšší úrovni. Sklání se ale i před těmi, kteří absolvují celý seriál bez nároků na umístění: jen prostě přijet, odjet závod a užít si atmosféru. A slibuje, že se v příštím roce pokusí těmto hobíkům vyrovnat!
VÁCLAV KOCIÁN (M 50) Už 17 let jezdí do práce na kole. Říká, že právě tyhle „pracovní“ jízdy tvoří největší součást jeho tréninku,
protože jinak by se prý k němu nedonutil. I když si k tomu ještě občas přidá pár středečních tréninků s kolegy ze Staré Boleslavi. Když se ho zeptáte na důvod a základ vítězství, tak řekne, že za to může bezesporu veslování, kterému se závodně věnoval 15 let. Své cyklistické závodnické začátky spojuje s Pražskou ligou, která byla také součástí Kola pro život. Představu o čase věnovaném cyklistice prý moc velkou nemá. Prostě jen dojíždí do práce a na zpáteční cestě si to podle nálady a počasí občas protáhne, ale víc jak 10.000 km ročně prý nenajezdí. Náklady na celou sezónu prý raději ani nepočítá, ale protože kdysi 5 let pracoval jako mechanik v dílně Jiřího Bareše a pomáhal mu stavět kola, dokáže si spoustu věcí opravit nebo vyrobit sám. Teď si nemůže vynachválit sponzorskou pomoc Martina Havleny, který tým Author Masters, materiálně podpořil. Z letošní vítězné sezóny má samozřejmě velkou radost, ale radost měl prý i z toho, že už je konec: stačil totiž objet, až na závod v Rakousku, celý seriál a bylo prý toho už dost! První místo v kategorii pokládá za naplnění svých snů, absolvovat všechny závody a vyhrát, i když říká, že v práci musí čelit narážkám svých kolegů, kteří mu říkají, že má v hlavě
místo mozku smotanou galusku. Sám ale přiznává, že je to pravda, protože jak v práci, tak doma se všechno točí kolem cyklistiky.
ONDŘEJ FOJTÍK (Elite) Před deseti lety dvojnásobný vítěz Prestige Trophy a legendární Crocodile Trophy sice závodil na kole, ale zdaleka netušil, že se stane snad nejúspěšnějším seriálovým jezdcem. V té době totiž jezdil pod
taktovkou Jaroslava Laciny v Kolíně. Ale na svůj první závod seriálu zapomenout nemůže: byl to totiž jeho „domácí" závod v Holešově. Ano, populární „Drásal." Díky firmě Toyota Dolák se mohl stát profesionálem na plný úvazek. Týdně sedí na kole zhruba 30 hodin a k tomu regenerace i odpočinek. Zdůrazňuje, že právě díky podpoře týmu se může cyklistice věnovat naplno. Pro své výkony nemá ani problémy materiálové: kolo má zapůjčené z Meridy a náklady na benzin prý ani nepočítá. Mezi největší zážitky sezóny 2008 patří samozřejmě vítězství v Holešově na Česká spořitelna Bikemaraton Drásal. Říká, že v seriálu je to jeho nejoblíbenější závod a podle umístění v něm hodnotí celou sezónu. Na otázku, co pro něj první místo v elitní kategorii znamená, odpoví, že to bylo splnění jednoho z cílů, které v letošní sezóně měl.
PETRA KOTTOVÁ (Z 19) Protože odmalička byla vedená k aktivnímu sportovnímu životu, přišla jí cyklistika jako zcela normální, protože na kole prostě už jako dítě jezdit uměla. Prvním závodem KPŽ, na který ráda vzpomíná, byla před 7 lety Jizerská 50 České spořitelny. Říká, že nepatří k těm, kteří by sledovali každý kilometr, který ujedou, ale je to prý zhruba tolik, kolik stihne obyčejný pracující člověk odpoledne poté, co se domů vrátí z práce. Na otázku, kolik ji stojí na cestovném, startovném, ale i za náhradní díly, celá sezóna odpovídá, že to si může spočítat každý sám. Že to není zanedbatelná částka, ale zároveň dodává, že nebýt sponzorské pomoci Milana Doláka, určitě by se tolika závodů seriálu nemohla zúčastnit. Petra za nejhezčí a nezapomenutelný zážitek sezóny 2008 považuje závod v polské Gluzsycy. To prý byl závod opravdu pro horská kola - a chvílemi spíš
pro kamzíky. Pokazila ho jen nezvládnutá organizace. Říká, že z celkového vítězství ve své kategorii v seriálu Kolo pro život má velkou radost a že se z něj raduje stejně jako z mistrovských dresů amatérských soutěží závodů horských kol SAC a UAC. A dodává, že ale úplně největší radost má ze svého týmu Toyota Dolák 2, v němž se sešla výborná parta lidí a díky hou-
KOLO PRO ŽIVOT
27
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 28
PRESTIGE TROPHY ževnatosti a výborné spolupráci se jim všem podařilo vybojovat umístění na stupních vítězů, což asi málokdo čekal.
BARBORA RADOVÁ (Z 30) Před 10 lety studovala Vysokou školu báňskou v Ostravě a jediné kolo, které tehdy měla, bylo horské
a tudíž má sezonu „pokrytou“ ze sponzorských prostředků, takže do kola další peníze dávat nemusí. Za nejkrásnější závod sezóny považuje Karlovarský AM bikemaraton České spořitelny, tam se sešlo na startu více „holek“, které se chtěly dostat na „bednu“, říká. Nakonec z toho byl souboj s Ilonou Bublovou, který pro ni skončil sice „jen“ druhým místem, ale na druhé straně dobrým pocitem z hezky zajetého závodu. Barbora přiznává, že jejím hlavním letošním cílem bylo vyhrát Český pohár v půl maratónu, což se jí sice nepovedlo, ale má radost i z toho, že zvítězila ve své kategorii v Prestige Trophy a na vyhlášení se velmi těšila. Za tu námahu to stálo, říká.
IVANA LINKOVÁ (Z 40) kolo značky Biria, na kterém se údajně dalo jezdit jedině na rande! Velmi živě si vybavuje i svůj první start v seriálu: bylo to teprve v roce 2007 v Brně na Brno - Černá Hora - Brno České spořitelny. Říká, že závod se jí velmi líbil, ale překvapil ji svou délkou a také kopci, ty nečekala. Tvrdí, že si vždycky představovala, že závody seriálu Kolo pro život jsou sotva na dvě hodiny, ale tady byla v sedle skoro tři hodiny! V současné době se údajně věnuje kolu naplno, což je ale, jak sama dodává, relativní. Podle ní záleží na mnoha faktorech, třeba zda se připravuje na nějaký závod nebo zda probíhá soustředění. Může se však pochlubit tím, že trénuje denně kromě pondělí, to je z ní prodavačka v cyklistickém obchodě. Přiznává, že cyklistika stojí peníze, ale zároveň dodává, že měla štěstí na to, že se jí podařilo zajistit sponzory,
28
KOLO PRO ŽIVOT
Když seriál vznikal, hrála ještě aktivně házenou, ale už tehdy si brala kolo na každou dovolenou. Na svůj první závod vzpomíná ráda. Byla to tehdejší Olomoucká Buřinka. Na kole sedí čtyři až šest hodin týdně. Říká, že by chtěla víc, ale prostě chybí čas. A musí prý také na závody vydělávat! O penězích, které svému koníčku věnuje, se
moc rozšiřovat nechce, protože závodí nejen sama, ale i manžel, dcera a její přítel. Jasně, že nás to nějakou tu "kačku" ročně stojí, ale jsou i dražší koníčky, říká Ivana. Ze závodů, které absolvovala ji utkvěl v hlavě ten polský - byl sice hodně náročný, ale i krásný. Z vítězství ve své kategorii má radost, protože jak sama říká, je to příjemný pocit po dlouhé a náročné sezóně, a navíc je to prý i odměna pro manžela, který jí byl v každém závodě oporou.
JAROSLAV JISKRA (zaměstnanci Finanční skupiny ČS) Říká, že před 10 lety se po zhruba desetiletém lenošení zase začal projíždět na kole. (Svého času byl úspěšným dráhovým cyklistou pražské Dukly.) Na svůj první závod si vzpomíná naprosto přesně. Byla to Pražská liga na Proseku. A dodává, že každý, kdo ho zná a ví, jak „miluje“ kopce, pochopí, jak hlubokou a nesmazatelnou stopu v něm zanechala prosecká sjezdovka. Protože zaměstnání v České spořitelně se ošidit nedá, vychází mu na trénink kolem pěti hodin týdně, k tomu samozřejmě i závody, což je, jak sám konstatuje, strašně málo. Z vlastní zkušenosti může říci, že cyklistika je strašně spravedlivý sport, který nejde ošidit. A dodává, že když není čas na trénink, nelze pomýšlet na úspěch. A podle toho prý i jeho účinkování letos vypadalo. Když se ho zeptáte na peníze, hraje „mrtvého brouka“ a říká, že nepoví, protože by to prý mohla číst jeho manželka. Co však poví, je to, že cyklistika je pro něj celoživotní a osudová láska. A dodá: „Když
máte někoho rád, tak si taky nevedete evidenci, na kolik vás přišel (nebo přišla.)“. Za nejhezčí a nejhlubší zážitek letošního ročníku považuje lidskost Jana Chrobáka a Libora Foukala na „Drásalovi“
a hvězdný výkon Ivany Loubkové v Odrách. A protože humor mu není cizí, tak na otázku co znamená vítězství v kategorii pro něj, odpoví: „Že ještě nemusím přibrat několik kilogramů, abych mohl usilovat o vítězství v „těžkých váhách“, ale pořád mám ještě šanci v kategorii Zaměstnanci FSČS!“
JAN HRUŠKA (vítěz ČP v půlmaratonu) Před 10 lety patřil k nejlepším českým silničářům a tehdy závodil pod vedením Jiřího Ženíška v týmu eD systém - ZVVZ. To ještě netušil, že je to jeho předposlední sezóna v Čechách před odchodem do Španělska a do týmu Vitalicio Seguros. Dva roky na to vyhrál prolog a časovku na Giro d´Italia a stal se prvním Čechem, který jel v růžovém. Byť ještě profík ve Španělsku, poprvé se na startu KPŽ objevil v roce 2005 a bylo to na Priessnitzově šedesátce ČS v Jeseníkách. Protože ještě loni měl ve Španělsku profesionální smlouvu, velmi výrazně se jeho tréninkové porce liší od ostatních. Říká sice, že přijde na to, jaký je to týden a jaký měsíc, a co všechno se dá započítat do času věnovaného kolu, ale že
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 29
PRESTIGE TROPHY
opravdu jen trénink vychází na 20 30 hodin týdně a měsíčně to vydá 80 až 130 hodin. Asi má štěstí, že se svým jménem a věhlasem nemusí náklady na závody příliš počítat, ale že i tak kombinuje vlastní investice se sponzorskou výpomocí. Dodává pro ilustraci, že letos za závody nacestoval minimálně 8.000 km, spotřeboval osm řetězů a deset párů brzdových destiček. Za mimořádný závod letošní sezóny považuje ten první na Orlíku, a to ze dvou důvodů:
bylo to na blátě, které - jak sám tvrdí - nemusí, a hlavně to byl jeho první vítězný závod v seriálu. To ho motivovalo do dalších závodů. Za zajímavý zážitek považuje i Pražské schody, i když tam byl, jak říká, spíš jako pojízdný divák. Vítězství v Českém poháru, jak podotýká, je pro něj důležité z několika důvodů: za prvé, že ještě nepatří do starého železa, ale také proto, že poznal, že se má ještě pořád co učit, aby nemusel všechno dohánět jen výkonností.
ILONA BUBLOVÁ (vítězka ČP v půlmaratónu) Spolu se sestrou Petrou patřily svého času k nejlepším závodni-
cím v mládežnických kategoriích nejen v Česku, ale i v Evropě. Ilona v době před deseti lety, kdy seriál začínal, ale ještě hlavně závodně lyžovala. V rámci letní přípravy lyžaři běhali, trénovali na kolečkových lyžích a občas také využívali silniční kolo. Ilona dnes říká, že už tenkrát ji to dost bavilo.
Ve svých startech má prý ale zmatek. Říká, že první start v seriálu absolvovala zřejmě v době, kdy vítězové dostávali za vítězství kola. Dnes je partnerkou Tomáše Vokrouhlíka, vychovávají spolu potomka, ale čas na kolo se vždycky najde. Třikrát týdně se jede lehce projet, pak následuje víkendový závod a další den opět lehké vyjetí. Tvrdí, že až se jim podaří ratolest umístit do jeslí, bude mít na trénink víc času. Říká, že má oproti řadě dalších účastníků tu výhodu, že většinu materiálových nákladů jí hradí klub RockMachine CykloMax. Na otázku, jaký je její nejsilnější zážitek uplynulého ročníku, odvětí, že to bylo v cíli po vítězství na Oderské mlýnici. 6
KŘIŠŤÁLOVOVÝ POHÁR ZA PRVENSTVÍ V KOOPERATIVA TEAM PRESTIGE TROPHY SI ODVÁŽÍ TÝM TOYOTA DOLÁK 1
KOLO PRO ŽIVOT
29
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 30
VÝSLEDKY Prestige Trophy Individuál
Český pohár v 1/2 maratonu 2008
ELITE Poř. 1 2 3
ELITE Jméno Ondřej Fojtík Oldřich Hakl Václav Ježek
Team Toyota Dolák Toyota Dolák SPINNING MB - ALPINE PRO
Body 901,64 845,28 801,76
Roman Bulis Josef Kobliha Michal Pavlas
4EVER-CYKLO BULIS 4EVER-CYKLO BULIS BIKE RANCH Team
513,1 506,9 480,6
David Kníže Jan Černý Vít Galandák
SUPERIOR RIDERS Toyota Dolák Toyota Dolák
830,16 730,9 727,64
AUTHOR MASTERS SUPERIOR RIDERS Survival-Walmark Colnago team
649,6 638,32 617,32
Václav Kocian Josef Ibehej Jiří Šťastný
AUTHOR MASTERS Toyta Dolák SPINNING MB - ALPINE PRO
671,76 570,88 569,44
Rudolf Hronza Vladimír Barták Stanislav Hájek
BS JOMA JINDŘICHŮV HRADEC ŠuTri SPINNING MB - ALPINE PRO
377,6 353,9 228,2
1 2 3
CYKLOTRENINK.com DIMP-GIANT CYCLING TEAM ČS MTB TEAM
329,5 325,2 142,8
1 2 3
Toyta Dolák MTB TEAM PŘÍCHOVICE SPINNING MB - ALPINE PRO
555,8 504,44 444,9
1 2 3
Barbora Radová Michaela Procházková Bohdana PŮLPÁNOVÁ
PROFIL MRX Bike Team Kralupy Survival - Walmark MTB Dark Team
450,3 386,32 313,6
1 2 3
Ivana Linková Kamila VOJTÍŠKOVÁ Mirka Špalková
ELEVEN-AGNESI Dekhome Cannondale KEBEK Chomutov
359,2 343,12 335,84
1 2 3
Z15-18 Veronika Jarošová Tereza Vaňková Jana Valešová
Z19-29 Petra Kottová Pavlína Černá Jana Kábrtová
Z30-39 1 2 3
Z40 1 2 3
Počet závod. 13 13 12 11 10 10 10 10 10 9 9
Jméno Stanislav Zábranský Půlpán Matěj Jiří Jurečka Klára ŠABAKOVÁ Adam Kašpar Daniel BABOR Martina Zapletalová Dominika KUBÁTOVÁ Šárka NĚMCOVÁ Eisenkolb Matěj KAŠPAR Filip
Kategorie M14 D6 M14 Z10 M10 M10 Z10 Z10 Z14 D6 D6
Narozen 1994 2003 1996 1999 1998 1999 1998 1999 1996 2002 2002
Město Menhartice Pardubice Kladruby nad Labem Chomutov Praha 3 Zdice Holešov Liblice Vrchlabí III. Praha 9 PRAHA 3
Biker nad 100kg
30
1 2 3
EXEJEANS Chomutov Survival-Walmark Colnago team EXEJEANS Chomutov
376,8 375,6 358,4
Survival-Walmark Colnago team KEBEK Chomutov Survival-Walmark Colnago team
374,4 345,1 314,4
Pavel Rybařík Petr Krupička Petr Soják
Survival-Walmark Colnago team Velosport-Valenta team KC KOOPERATIVA
287 250,8 236,9
Rudolf Hronza Vladimír Barták Augustin Hoffmann
BS JOMA JINDŘICHŮV HRADEC ŠuTri KC KOOPERATIVA LIBEREC
226,1 204,4 137,1
CYKLOTRENINK.com DIMP-GIANT CYCLING TEAM Galaxy Cyklošvec
206,7 195,4 113,4
Poštovní spořitelna - MARIN MTB TEAM SPINNING MB - ALPINE PRO Česká spořitelna MTB
261,1 254,1 244,3
Ilona Bublová Barbora Radová Bohdana PŮLPÁNOVÁ
ROCK MACHINE CYKLOMAX PROFIL MRX Survival - Walmark MTB Dark Team
299,8 265,4 189,8
Mirka Špalková Ivana Linková Jana Žáčková
KEBEK Chomutov ELEVEN-AGNESI OCELOVÍ LETCI
193,6 186,2 96,8
Jméno Jan Hruška Pavel Zerzan Václav Ježek
Team CYKLOTRENINK.com ČESKÁ SPOŘITELNA MTB SPINNING MB - ALPINE PRO
Body 488,8 470,7 463,9
Jméno Ilona Bublová Barbora Radová Alena Krnáčová
Team ROCK MACHINE CYKLOMAX PROFIL MRX Poštovní spořitelna - MARIN MTB TEAM
Body 299,8 265,4 261,1
Václav Jelínek Petr Soukup Luboš Krátký
1 2 3
Václav Smazal David Král Petr Pánek
1 2 3
Jméno Jan Jírů Milda Tom Tempír Jaroslav Malý
Team Auto Mastík MTB team DEKHOME CANNONDALE/DEKHOME cannondale LAWI-CRAZY TEAM SPINNING MLADÁ BOLESLAV
KOLO PRO ŽIVOT
Z15-18 Veronika Jarošová Tereza Vaňková Andrea Drengubáková
Z19-29 Alena Krnáčová Jana Kábrtová Karolina Stolařová
Z30-39
Z40
Absolutní pořadí Muži Poř. 1 2 3
Soutěž JXT 2008 - nejpilnější závodníci
Poř. 1 2 3
372,8 371,7 346
M60
M60
1 2 3
Pelľs team CYKLOTRENINK.com IVT Náchod
Ondřej Kobliha Zbyněk Kugler Tomáš Tichý
M50-59
M50-59
1 2 3
328,4 313 305,3
M40-49
Radim Kunčický Jiří Borák Václav Smazal
1 2 3
Whirlpool Author Junior HK 4EVER-CYKLO BULIS 4EVER-CYKLO BULIS
M30-39
M40-49
1 2 3
Body 488,8 470,7 463,9
Radek Ostrčil Josef Kobliha Roman Bulis
1 2 3
723,52 723,16 707,56
Svatopluk Janečka Miroslav Janota Zdeněk Stieber
1 2 3
1 2 3
Toyota Dolák MTB TEAM PŘÍCHOVICE SPINNING MB - ALPINE PRO
M30-39 1 2 3
Team CYKLOTRENINK.com ČESKÁ SPOŘITELNA MTB SPINNING MB - ALPINE PRO
M19-29
M19-29 1 2 3
Jméno Jan Hruška Pavel Zerzan Václav Ježek
M15-18
M15-18 1 2 3
Poř. 1 2 3
Body 235,76 201,42 164,86
Ženy Poř. 1 2 3
Kooperativa Team Prestige Trophy 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Toyota Dolák 1 SUPERIOR RIDERS TOYOTA DOLÁK 2 SPINNING MB – ALPINE PRO Team 1 MTB TEAM PŘÍCHOVICE AUTHOR MASTERS KEBEK bikers A Bike Team Kralupy DEKHOME cannondale Survival-Walmark Colnago team
15657.42 15067.50 14640.00 14501.62 14479.90 14150.48 13739.40 13343.52 13170.06 13107.50
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 31
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:43
StrÆnka 32
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:44
StrÆnka 33
SVĚT KOL A KPŽ Mistr v čele
Ředitelka Hanka spěchala
Pepa Dressler je nejen mistrem světa a vede populární cyklistickou školu v rámci závodů KPŽ, ale má daleko širší záběr: pomáhá i nemocným dětem, které trpí vrozenou nemocí - cystickou fibrozou. Patronem klubu nemocných je herec Ivan Trojan. V posledním listopadovém týdnu se tak v Praze sešli zástupci nadace „Černí koně“ v čele s Tomášem Pouchem (bohužel jen oni) a vydali se v sněžném počasí na propagační jízdu na podporu pomoci nemocným dětem. (FOTO T.POUCH)
Hana Kaňkovská fakt spěchala. Sotva koncem června „odšéfovala“ další ročník Olomoucké padesátky Kooperativy, do níž ji před časem zatáhli bratři Jiří, Martin, Josef a Alojz, chystala se přivést na svět svého potomka. Ten se vyklubal v září, takže vám představujeme další „ředitelské“ dítě a další přírůstek do cyklisticky poblázněné rodiny Kaňkovských - dcerušku Aňu, která se po příteli Tomášovi jmenuje Vingrálková. (FOTO H.KAŇKOVSKÁ)
Ministr válí
Nás nic neporazí!
Že vám je tvář tohoto neznámá? Mohla by. Je to ministr obrany Slovenské republiky Jaroslav Baška. Velký fanoušek cyklistiky se totiž společně se svými cyklistickými přáteli z Dohňan nedaleko Púchova zúčastnil seriálu KPŽ Oderská mlýnice! A teď pozor, v Dohňanech se letos konal jeden ze závodů mezinárodního kalendáře UCI (vítězem se stali Jaroslav Kulhavý a Janka Štefková) a toto městečko nedaleko moravskoslovenského pomezí se v roce 2010 stane hlavním městem evropského bikingu! Dohňany totiž budou pořadateli evropského šampionátu horských kol.
Ještě jednou se unikátní fotografií vracíme k letošnímu ročníku Pražských schodů, na který se spustila jedna z nejhorších bouří posledního desetiletí. Dala by se nazvat - Nás nic neporazí! Takhle totiž zachytil atmosféru těsně po předčasném ukončení závodu, kdy byla přerušena dodávka elektrického proudu a hrozilo tak, že ulétnou všechny brány a poutače, objektiv fotoaparátu Tomáše Mastíka. (FOTO TOMÁŠ MASTÍK)
S Kolem pro život k abstinenci Rád bych se s Vámi podělil o zážitky ze seriálu Kolo pro život z pohledu terapeuta TK Sananim. Občanské sdružení SANANIM je v ČR jedním z nejstarších a dnes i největších nestátních poskytovatelů služeb v oblasti prevence, péče a léčby závislostí na nealkoholických drogách. Generálním partnerem o.s. SANANIM je Nadace České spořitelny, která podporuje také Terapeutickou komunita v Němčicích, kde působím. Klienti, kteří se k nám přihlásí, přicházejí dobrovolně, s cílem léčit se ze své závislosti na nealkoholických drogách po dobu jednoho roku. Během léčení nacházejí motivaci vést v budoucnu řádný život a v tom jim mimo jiné pomáhá i sport . Pro všechny klienty se v rámci léčby připravují sportovně zátěžové akce . Ti, kteří mají na víc a chtějí se poprat se svojí znovu nalezenou kondicí, mají již několik let, díky organizátorům Kolo pro život, možnost se postavit na start jednotlivých závodů seriálu. Testují si tak svoji sportovní výkonnost a zdatnost spolu s ostatními stovkami závodníků. To je pro ně opravdu mimořádný zážitek! Mohu to posoudit z vlastní zkušenosti. Moje závažná nevyléčitelná nemoc mi sice vzala mnoho sportů, ale na kole to ještě mohu zkusit. Už jsem ani nedoufal, že ten báječný pocit někdy zažiju. Dnes se mnou startují dokonce i někteří němčičtí exklienti, kteří po léčbě abstinují, pracují a ve volném čase sportují. Kolo se tak stalo jejich lékem a zároveň prostředekem k prožití prima chvil v příjemném kolektivu. Mohou tak za svojí neradostnou minulostí udělat tlustou čáru. České spořitelně a organizátorům KPŽ patří náš velký dík za bezplatné startovné, dresy a kamarádské přijetí na závodech. Spolu s klienty se každý rok těším na neopakovatelnou atmosféru a zážitky. MIROSLAV ZACHARIÁŠ TK SANANIM NĚMČICE
(FOTO M. PANÁČEK)
KOLO PRO ŽIVOT
33
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:44
StrÆnka 34
KPŽ DAN KOUŘIL
Říká, že kolo mu dává fyzickou i psychickou svobodu a že na něm člověk jednoduše „přepne“ a pak vidí svět a lidi kolem sebe jinak - prý dokonce lepší! Na otázku, jak se bankovní úředník dostane ke kolu a nikoliv ke golfu říká, že asi není typickým bankovním úředníkem a že golf a cyklistika se nedají porovnávat. Golf už podle něj dnes není „in“ a on sám zná několik významných manažérů a šéfů významných finančních ústavů, kteří propadli jak horské, tak silniční cyklistice. Dodává, že lidem, kteří tenhle seriál vymysleli a realizovali, patří dík.
Dan KOUŘIL
Tváře Kola pro život T
o číslo je úžasné - letos si opět skoro třináct tisíc milovníků kola, cyklisticky, zdravého životního stylu vyzvedlo startovní číslo a vydalo se do boje s kilometry. Potkávají se navzájem, sice se většinou neznají jmény, ale poznávají se například podle tváří…
Libor CÍSAŘ
maratón a ta cyklistická atmosféra ho, jak dnes říká, zcela pohltila. Začal potkávat stejné tváře, začal se s nimi přátelit a mnohá z těch přátelství vydržela doposud. Dnes má tři kola, říká, že jsou to už členové rodiny, a také dcera už měla v pěti letech tři exempláře. I do banky jezdí na kole. Ke kolu „dotlačil“ nejen všechny členy rodiny, ale i pár přátel, s nimiž si o Kole pro život nejdřív povídal, a pak i oni zkusili ten závodnický pocit.
(zaměstnanec UniCredit Group) Pravidelně je vidět na Pražských schodech. Poprvé je absolvoval už v roce 1999 a nevynechal ani jednou, i když si párkrát v prvních letech natloukl. Říká ale, že to k tomu patří a každý by si prý Schody měl ,už kvůli atmosféře, zkusit. Když před lety startoval na Malevilu, ani prý netušil, že jede první ročník seriálu KPŽ. S kolem se „zasnoubil“ jako mnozí z těch, kteří jsou dnes na startu. Před 13 lety vážil skoro metrák, několikrát na ulici i zkolaboval a pár měsíců byl i doma. Kladl si otázku, co s ním bude, a pak rasantně přeházel životní priority a koupil si první horské kolo. Přihlásil se na první
34
KOLO PRO ŽIVOT
LIBOR CÍSAŘ
Na rozdíl od řady jiných, provázela cyklistika Dana Kouřila už od páté třídy, kdy se přihlásil do oddílu Sigmy Olomouc, ten vedl Vašek Ryba. A protože, jak vzpomíná, asi nebyl nejhorší, dostal se nejdřív do Tréninkového střediska mládeže v Uničově a pak dokonce do Vrcholového střediska mládeže Favoritu Brno, kde se z něj stal dráhař - stíhač. Pod vedením skvělého trenéra Miloše Jelínka se objevil i v juniorské reprezentaci a na mistrovství světa v Moskvě byl se svými kamarády čtvrtý ve stíhacím závodě družstev. Zákonitě následovala cesta do slavné a hvězdné Dukly Praha (chtěl na vojnu nastoupit i se zlomenou klíční kostí, což samozřejmě nešlo). Zde se potkal například s jedním z pozdějších profesionálů Lubošem Lomem, mistrem světa z roku 1986 a dnes trenérem Sváťou Buchtou a dalšími. Jako trenéři tehdy v Dukle působili Karel Randák, Martin Penc a také Roman Čermák - ano, dnešní ředitel projektu Kola pro život. Dan říká, že každý z těchto vynikajících trenérů mu předal něco jiného a například Pencovu soustavu posilovacích cviků cvičí dodnes. Pak ale éra Dukly skončila. Chvíli ještě spolupracoval s Františkem Kloučkem a krátký čas jezdil v jeho týmu závody horských kol. Jenže netrvalo dlouho, aby pochopil, že v nové době se cyklistikou neuživí, a tak se z Prahy vrátil do Olomouce. Vystudovaný průmyslovák hledal novou identitu, přemýšlel o založení prodejny a opravny kol, pak se ale dostal k hasičům. Dnes vzpomíná, že se mu tam líbilo, ale
Text: Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová, archiv Libora Císaře a Terezy Vaňkové
(policista)
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:44
StrÆnka 35
KPŽ nepřečkal zkušební dobu a u olomouckých hasičů skončil vlastně dřív, než začal. Tak se nakonec dostal k Policii ČR, uniformu dnes nosí dvanáctým rokem a v současné době vyšetřuje dopravní nehody na úseku mezi Olomoucí a Ostravou. Kouzlo kola ale nepominulo: je několikanásobným mistrem ČR policejního mistrovství republiky, letos byl dokonce osmý na mistrovství Evropy, které se konalo v Nizozemí! O svém současném sportování s nadsázkou říká, že se snaží tělo udržovat v přiměřeném chátrání. Kromě kola jezdí ještě na běžkách a na carvingových lyžích. Závodům se sice nevyhýbá, ale absolvuje za rok tak maximálně čtyři, rozhodně prý Rampušáka v Orlických horách. A nikdy nemůže vynechat ani Olomouckou padesátku Kooperativy, kterou nejen že má za rohem, ale navíc ji organizuje rodina Kaňkovských. Vždyť s Jirkou a Martinem s cyklistikou začínal. (A navíc se tam po dlouhých letech sešel i se svým bývalým trenérem Romanem Čermákem.)
TEREZA VAŇKOVÁ
Tereza VAŇKOVÁ („dítě“ Kola pro život) Dnes půvabná sedmnáctiletá slečna je spjatá s cyklistikou doslova a do písmene. V roce 1999 jí bylo osm let, když ji rodiče Lucie a Miloš postavili na start jejího prvního závodu, ale na kole drandila už od svých tří let. V Černošicích skončila tehdy druhá. A proč je Terezka „dítětem“ Kola pro život? Rozhodně proto, že jen v roce 2008 startovala na 14 závodech, z nichž 5x vyhrála a 8x byla na stupních vítězů. Kromě toho vyhrála ještě 9 dalších závodů na silnici, v terénu nebo v cyklokrosu! A jak sama říká, poprvé se v KPŽ zviditelnila tím, že v roce 2004 v jedné z doprovodných dětských soutěží vyhrála soutěž v kreslení dívek do 14 let svým autoportrétem! Táta Miloš byl sportovní všeuměl, od žáků hrál v Praze fotbal, s manželkou se věnovali koním, tenisu, a to byla jasná cesta dcer za sportem. (On to ale má táta Miloš složité, protože kromě ženy Lucie má ještě první dceru Lucii, další dceru Terezu a třetího benjamínka Petru!) Byla to maminka Lucie, která vlastně přivedla rodinu ke Kolu pro život. Stalo se tak v roce 2000 na
Točné. Zatímco ve svém prvním pořádném závodě cross country tehdy maminka skončila devátá, Tereza si premiéru odbyla v témže roce v Olomouci. Bylo jí devět let. (Její starší sestra Lucka byla třetí, Terezka ve svém prvním závodě skončila čtvrtá. A máma Lucie byla v maratónu pátá.) Systematičnost do cyklistiky jí vnesl rok 2002 (to jí bylo jedenáct), když rodiče zjistili, že ve škole, kam Tereza chodí, existuje cyklistický kroužek, který vedl mnohonásobný medailista z mistrovství světa v cyklokrosu Miloslav Kvasnička. Ten dokázal dát dohromady kolem sebe spoustu dětí a jejich nadšení vtiskl důležitý řád. A zřejmě i Terezu udržel u cyklistiky, takže v roce 2004 si tahle drobounká žákyně vybojovala bronz na mistrovství ČR horských kol mezi kadetkami! V roce 2006 přestoupila Tereza do týmu DIMP GIANT, společně s Jitkou Škarnitzlovou a Luckou Velechovskou začala jezdit i cyklokros a tohle dívčí trio se stalo nejlepším „holčičím“ kadetským týmem. Svůj první půlmaratón absolvovala Tere-
za v patnácti letech v roce 2004, byla to Vinařská 50 v Šatově. V keckách mezi ženami dojela desátá, rodinný klan Vaňků tehdy skončil pátý. O rok později bylo tohle „mládě“ na Pražské 50 druhé za Terezou Huříkovou a bylo rozhodnuto: hlavní závodní náplní budou Kolo pro život a Český pohár v půlmaratónu! A hned první závod KPŽ v Plzni v roce 2006 znamenal nejen slavné vítězství, ale také fakt, že v každém ze 13 závodů toho roku byla Tereza na stupních vítězů. V Českém poháru skončila třetí, na domácím šampionátu na ni zbyla „jen“ bramborová medaile. Ale z cyklokrosu si přivezla stříbro. Všestrannost téhle mladé dámy je obdivuhodná. V roce 2007 nejenže v rámci Kola pro život v Super Prestige vyhrála svou kategorii, ale stala se i vítězkou Českého poháru v půlmaratónu. A protože jí to pořád nestačilo, začala závodit i na kolečkových bruslích a mezi ženami dokonce vyhrála i LifeInLine Tour. (A jakoby mimochodem získala i stříbro na silničním mistrovství republiky dvojic s Ester Kopečkovou a bronz na šampionátu v půlmaratónu.) V roce 2008 Tereza zůstala věrná hlavně Kolu pro život a půlmaratónům. Bojovala jak mohla, jenže na Veroniku Jarošovou, která vyhrála jak Prestige Trophy, tak Český pohár v půlmaratónu, to nestačilo. Nicméně z mistrovství ČR v půlmaratónu má letos Tereza stříbro a společně s Veronikou vybojovaly společně bronz v časovce dvojic na silnici! Půvabná mladá dáma studuje druhým rokem obor výstavnictví na Střední uměleckoprůmyslové škole a studium jí jde velmi dobře. Skromně přiznala, že na vysvědčení měla vyznamenání, ale také dodala, že to letos byl docela záběr, protože trénovat kvůli škole mohla až po páté hodině odpoledne. Přemýšlí, zda bude pokračovat ve studiu grafiky nebo případně architektury. Mezi květnem a prosincem se kromě závodů připravuje dvakrát až třikrát týdně po dvou hodinách. A její bilance Kola pro život? Leckdo může závidět: dvakrát vítězství v Prestige Trophy (letos druhé místo), 59 závodů, 21 vítězství, 25 druhých míst a 6 bronzových medailí, celkem tedy dvaapadesátkrát na stupních vítězů! Kdo by to do ní tehdy před lety řekl - Tereza je fakt dítětem Kola pro život! 6
KOLO PRO ŽIVOT
35
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:44
StrÆnka 36
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:44
StrÆnka 37
VÍTĚZNÝ TÝM Rybaříka a prohrát s nimi nebyla ostuda. A řekli jsme si, že Toyota Dolák je tým nejen´na jednu sezónu, a šli jsme trénovat!“ Jakou máte metodu k získávání lidí do svého týmu? „Dalo by se říci, že je to normální manažerská práce jako třeba v hokeji. To je případ elity. A co se týče hobíků? Stále přibývá těch, kteří se ozývají sami. Z toho máme obrovskou radost.“ Dalo by se spočítat, kolik lidí ten váš zdaleka viditelný červený dres obléklo? „Odhadli bychom to zhruba na padesátku těch, kteří se na startovní čáru postavili.“
Od čtyř ke dvěma
Cesta k týmovému vítězství
Text: Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová
J
e to taková filozofická otázka: co bylo dřív? Slepice nebo vejce? U Doláků je podobná otázka zodpovězena rychle. Bratři Luboš a Milan propadli nejdřív autům (to je ta slepice) a teprve potom kolům. Milan se za volantem soutěžní Toyoty buď stal mistrem republiky nebo poslal auto šrotu. Mistrovské tituly v soutěžích vybojoval v letech 1992 a 1995. Pak ale přišel brácha Luboš s nápadem, že by mohli zkusit závody na kolech. Bylo to v roce 2002. Jejich červené dresy se objevily poprvé na startu v zahajovacím závodě ve Vimperku. Tak se zrodil tým TOYOTA DOLÁK, který v soutěži týmů získal v roce 2008 nejen vítězství, ale navíc i třetí místo. Jak jste, pánové, přišli na nápad vyměnit auto za kola? „Na horských kolech jezdí spousta automobilových závodníků, Takže to byl vlastně plynulý pře-
chod z kokpitu do sedla kola. Ale až s příchodem seriálu Kolo pro život jsme se kolu začali věnovat systematicky. Takže se dá říci, že náš tým je dítětem Kola pro život, což asi v Austrálii, kde vyhrál Ondra Fojtík, asi nevědí!“ Jsou členové vašeho týmu i vašimi zaměstnanci? Kolik vás vlastně dohromady jezdí? „Samozřejmě jsou v našem týmu i naši zaměstnanci, ale jinak jsou to nadšenci za všech koutů republiky. Kromě „eliťáků“ samozřejmě, protože ti našimi zaměstnanci vlastně jsou. Ten početn se mění - v současnosti je nás asi třicet.“ Letos jste týmovou soutěž vyhráli, loni jste o vítězství přišli v Odrách. Hodně jste to tenkrát oplakali? „Loňské Odry byla nádherná událost. Ale „Rybaříci“ byli tehdy hodně dobří. Jejich oderské uskupení byl mistrovský manažerský kousek Pavla
Proč to děláte? Vždyť byste klidně mohli ležet na gauči a dívat se na televizi, a místo toho třeba i Milanova žena kouzlu kola propadla? „Asi nezůstaneme nikdy v klidu. No, a ta televize? Koukat se dá tak možná ještě na Eurosport, když se jede Tour de France. A vy asi víte proč…!“ Jako závodníci určitě uznáváte prestiž. Je pro vás hodně prestižní, když vaše týmy obsadily první a třetí místo? „Od mládí jsme závodníci a je jedno, jestli se jedná o auto nebo o kolo. Takže je to bezesporu otázka prestiže. Navíc to třetí místo bylo tak trochu nad plán. Když jsme ale ke konci sezóny vycítili i tuhle šanci, pracovali pro tento náš tým všichni ostatní, včetně týmu vítězného.“ Vaši lidé vyhráli dvě kategorie: Petra Kottová a Ondřej Fojtík. A „Fója“ pak vyhrál i jeden z nejtěžších závodů světa. Jak velkou radost z toho máte? „Petra a Ondra jsou už dnes bikovými pojmy. A radost z jejich výkonů máme poměrně často. A Ondrovo vítězství v Austrálii muselo udělat radost snad všem, kteří jezdí Kolo pro život, protože to je jasný důkaz o výkonnosti celého pelotonu. Zdá se, že se v Kolo pro život asi pomalu nejezdí…“ 6
KOLO PRO ŽIVOT
37
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:44
StrÆnka 38
SPORT LIFE
Několik domácích importérů usilovalo o získání exkluzivity pro dovoz americké „kultovky“ Yeti, nakonec se to podařilo Ultrasportu. Vedle několika fullů s logem sněžného muže, byly vidět i stroje Niner specializující se na devětadvacetipalcová kola. Tedy česká premiéra hned dvou renomovaných značek z USA.
K
DYŽ SOUČASNÝ BIKE BRNO POD JINÝM NÁZVEM V ROCE 1991 ZAČÍNAL, SEŠLO SE VE ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU SOTVA 27 VYSTAVOVATELŮ. KDYŽ SE BIKE BRNO PŘED SEDMI LETY PŘESTĚHOVAL DO AREÁLŮ BRNĚNSKÉHO VÝSTAVIŠTĚ, BYLO V JEDNOM PAVILONU K DISPOZICI 3 100 METRŮ ČTVEREČNÍCH VÝSTAVNÍ PLOCHY. TREND CYKLISTICKÉ ROZPÍNAVOSTI POKRAČOVAL. V DALŠÍCH LETECH TO UŽ NEBYL JEDEN PAVILON, ALE DVA. A LETOS? VÝSTAVIŠTĚ BRNO NABÍDLO CYKLISTŮM UŽ TŘI PAVILONY , NA NICHŽ SE PREZENTOVALO 165 VYSTAVOVATELŮ A 350 ZNAČEK, KTEŘÍ PŘEDSTAVILI SVÉ VÝROBKY NA 9 140 ČTVEREČNÍCH METRŮ. TOHLE PATŘILO MEZI TECHNICKÉ LAHŮDKY…
38
KOLO PRO ŽIVOT
Německý Kettler je mezi cyklisty především symbolem pro trenažéry a cestovní kola. Ale nyní se v jeho nabídce více objevují i sportovní stroje určené do lehkého terénu. Hlavní pozornost je kladena na krosy: ty jsou jak v pánském, tak i v dámském provedení rámu. Svým vybavením se řadí do střední třídy této kategorie. Španělská firma Rotor pomalu přesvědčuje jezdce o výhodnosti převodníků vycházejících z oválu. Zmenšení jejich průměrů v oblasti tzv. mrtvých bodů umožňuje efektivněji využívat vaší sílu. Navíc ve spojení s duralovými klikami Agilis se jedná o designově i funkčně zajímavý kousek. Vyrábějí se ve verzích MTB i silniční, s roztečemi 104/64 BCD, 130 i 110 milimetrů. Středové složení SABB může být osazeno keramickými ložisky.
Text / foto: Robert Virt, Mike Koukal (bikenet.cz)
Zaklepali jsme v Brně
Litespeed je světovou jedničkou co se titanových rámu týká. A tak tři exponáty pražského Bicycle Cafe patřily vůbec k nejexkluzivnějším kouskům výstavy i pokud jde o ceny. U silničního stroje není problém hmotnost lehce přes pět kilogramů, což demonstrovala digitální váha. Celoodpružený bike na snímku má přesně 9,32 kg. K titanovému rámu skvěle ladí oranžový elox německých ultralehkých komponentů Tune.
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:44
StrÆnka 39
SPORT LIFE Nestor české cyklistiky Čestmír Kalaš, sází především na individuální výrobu cyklistického oblečení přesně podle vašich požadavků. Tak se mezi jeho klienty řadí mnoho týmů, včetně různých klubů především z řad takzvaných hobíků u nás, ale i v zahraničí.
I pro dětské bikery má Specialized připraven celoodpružený stroj s označením A1 FSR. Jeho dvacet čtyři palců velká kola jej řadí do kategorie juniorů zhruba od deseti let. Vzhledem k velikosti rámu jsou zdvihy 75 mm a 51 mm u vidlice dostačující. Absolutní letošní novinkou je vstup francouzského Mavicu do oblasti výroby cyklistického oblečení a doplňků, ale zajímavé jsou především tretry. Pro MTB nabízí tři základní modely: žlutý Fury se svým image řadí k silniční variantě Zxellium. V nabídce jsou i další varianty, až po turistické, včetně dámské kolekce.
Domácí Rubena se opět blýskla produkcí i pro náročné jezdce. Pláště jak Charybdis či Scylla jim dělají radost již několik let, a to dokonce i v bezdušovém provedení UST. Samozřejmě dané dezény nalezneme na několika dalších typových variantách.
V letošním trendu bílé nemohou zůstat pozadu ani výrobci plášťů, natož italští! Proto Geax připravil „White collection“. Tuto verzi nalezneme u modelů Saguaro a Lobo Mas Loco v bezdušovém provedení TNT, a u modelu Tatoo. U novinky pro crosscountry Gatto se musíme zatím spokojit s klasickou černou.
Rodina Willierů v posledních letech prorazila na výsluní především silniční produkcí. Ale věnují se i MTB: celoodpružený model Oro Puro je toho důkazem. V případě zájmu jej lze objednat s odpružením Rock Shox a nebo DT. Dovozce KCK překvapil také brýlemi Rudy Project, které jsou opět po letech pod jeho křídly.
Premiéru si v Brně odbyla polská značka Kross. Nejedná se pouze o kola krosová, jak by nás mohl zmást název, ale v nabídce je celá škála především horských modelů včetně celoodpružených. Specialista na brzdové systémy Ashima se objevil v expozici Cyklo Profi. Udělal radost nejen příznivcům véček, či silničářům svými excelentními špalíky, ale především bikerům výběrem ocelových kotoučů. Ty, díky sofistikované konstrukci a kvalitnímu materiálu, dosahují velmi dobré hmotnosti - např. ve velikosti 160 mm váží pouze 85 gramů.
KOLO PRO ŽIVOT
39
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 40
SPORT LIFE FSA, jednoho z největších světových výrobců dílů, jsme mohli konečně vidět s novinkami na veletržním stánku, což dříve zvykem nebývalo. Změnil se totiž dovozce pro český a slovenský trh. Dema je známý výrobce kol ze Slovenska. FSA tak bude nyní dostupné v bohatě zásobeném skladu včetně náhradních dílů, a to v celém sortimentu!
Na sadě Driven ukazuje Sun Race, že kvalitativně míří mezi elitu. Bikeři tak budou mít další volbu k osazení svého stroje nekonvenčními díly. K perfektně designově zvládnuté přehazovačce brzy jistě přibude i přesmykač, aby byla sada kompletní. Pro fajnšmekry je připravena kazeta s titanovými pastorky.
Přilby Catlike jsou oblíbeny jak u závodních týmů, tak u hobíku pro jejich nízkou hmotnost a originální design, ale také pro obrovský výběr barevných variant. Z novinek je zajímavá neustále inovovaná přilba Kompakt, která se dočkala vylepšeného upínání s otočným systémem.
Samostatný stylový stánek plný novinek předvedl Schwalbe. Tunery, ladící do barev, určitě nadchnou verze pláště Nobby Nic s červenými, stříbrnými a bílými linkami na bocích. Mimo to se prezentoval nový XC vzorek Rocket Ron, redesignovaný Fat Albert, a další libůstky.
K vidění bylo množství vylehčených biků jeden z nejkrásnějších byl italský Sintesi 424. Oslňoval hmotností 7,19 kg a je nutno dodat, že karbonový rám je vybaven pevnou karbonovou vidlicí a zapletenými koly s náboji American Classic, a ráfky No Tubes. (Pak se dá kouzlit s gramy.)
Převodovku Hammerschmidt, novinku Sramu, která nahrazuje klasické dva převodníky u all mountain kol, si mohl kdokoli vyzkoušet v expozici Cyklo Žitný. Jinak byla k vidění ještě namontována na kolech Scott a Ghost v samostatných expozicích.
40
KOLO PRO ŽIVOT
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 41
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 42
TRÉNINK
o je další z otázek, na kterou vám odpovíme v rámci seriálu článků o cyklistickém tréninku, připravovaném ve spolupráci s trenérem Vojtěchem Beranem ze sportovního tréninkového serveru alltraining.cz.
T
úspěšnou, pro některé méně a někteří zůstali za svým očekáváním, dumaje nad tím, kde udělali chybu. Brzo se stmívá, kolo odložené někde v koutě a vy přemýšlíte, zda má vůbec cenu v tomto období trénovat.
Pro většinu z vás letošní sezóna skončila již před několika měsíci. Pro mnohé byla zajisté
Proč trénovat i v zimním období?
TRÉNUJTE CHYTŘE! Trénujte pod odborným vedením! Vánoční nabídka ro všechny účastníky seriálu KOLO PRO ŽIVOT: 15% sleva na tréninkový program na sezónu 2008/2009. Více informací na
www.alltraining.cz
42
KOLO PRO ŽIVOT
Zimní příprava není zrovna moc oblíbená etapa. Počasí je sychravé, v mnohých oblastech smog, brzy se stmívá a času pro trénink je tak pro pracujícího člověka velmi málo. Chybí závodní program a s ním spojená motivace a proto jediné, co všechny cílevědomé sportovce žene vpřed, je víra ve zlepšení stávající výkonnosti pravidelným systematickým tréninkem. Věřte však, že právě v zimním období nejlépe odstraníte slabiny, které vás limitují v závodním zatížení. I když u většiny z vás začíná závodní program až ke konci dubna, je důležité se stále udržovat v kondici a nevynechat zimní přípravu. Dodržovat trénin-
kový řád a pravidelnost. Než se opět vrhnete do tréninkového procesu, je třeba si uvědomit, že přípravné období je od toho, aby jste se připravili na novou sezónu a systematicky trénovali. Vyvarujte se proto velkému poměru vysoké intenzity, která jen vaší výkonnost nekontrolovatelně požene vpřed a váš vrchol by mohl nastat třeba již v brzkých jarních měsících. V měsících přípravného období je třeba začít pracovat nejen na vaší obecné fyzické kondici, ale také cíleně budovat kromě oblíbené aerobní výkonnosti také výkonnost silovou. Obě cenné složky tréninku jsou pevným pilířem pro vaši budoucí vysokou výkonnost v nastávající sezóně a jejich vybudování vyžaduje dlouhodobý pravidelný trénink. Zatímco první zlepšení aerobního výkonu můžeme pozorovat již po 6 - 8 týdnech, výkon silový je třeba rozvíjet několik měsíců a první adaptační změny přijdou nejdříve po třech měsících. K tréninku můžete využívat
Foto: archiv Vojtěcha Berana
Jak trénovat v zimním přípravném období
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 43
TRÉNINK Příklady týdenního tréninkového mikrocyklu
Úterý Trénink zaměřený na rozvoj rychlosti (všeobecnou tréninkovou přípravou) Náplň + charakter: - veškeré kolektivní sporty - důraz na intenzitu a rychlost provedení Délka: do 1,5 hod Intenzita: celkový průměr okolo 75% maximální TF (tepové frekvence), krátké sprinty maximální úsilí
Čtvrtek Trénink zaměřený na rozvoj silových schopností (všeobecnou tréninkovou přípravou) Náplň + Charakter: - Kruhový trénink (ve fitcentru) Rozcvičení (cca 15 min, aerobním zatížením) Cíl: Procvičit celé tělo, na procvičení trupu a paží jsou vhodné cviky využívající vlastní váhu těla. Ideální je 12 -15 různých cviků, které zopakujete ve dvou až třech sériích, délka kontrakce 30 - 40 sec Délka: do 1 hod Intenzita: celkový průměr okolo 65% maximální TF, poměr mezi zatížením a odpočinkem 1:1, úsilí 75% z maximální možné váhy prováděného cviku, provedení - svižně
Středa Volno
Pátek Volno
(trénuji 4x v týdnu, celkem 9 hod)
Pondělí Volno (regenerační den, vhodná masáž)
i nespecifické tréninkové prostředky jako jsou běh, plavání, běžkové lyžování, trénink v posilovně a kondiční posilování vlastní vahou těla. Cyklistický trénink nemusíte přehánět. Poměr mezi speciálním zatížením na kole a nespecifickým zatížením volte půl na půl.
Jak sestavit tréninkový týden? Zatížení můžeme rozdělit následovně: dvě čtvrtiny tréninkového objemu využijeme k rozvoji vytrvalostních schopností (cyklistika, běh, běžecké lyžování, plavání) a jednu a půl čtvrtiny k rozvoji silových schopností. Vhodný je zejména kruhoINZERCE
vý trénink absolvovaný v posilovně, při kterém procvičíte celé tělo. Zvýšenou pozornost pak věnujte procvičení dolních končetin. Nezapomínejte alespoň 1x týdně na rozvoj silové připravenosti na kole, při skupinovém tréninku se nebojte dát do mírného kopce těžší převod a nechat v sedle svého stroje pěkně posilovat dolní končetiny. Poslední část tréninkového objemu věnujte rozvoji rychlosti. Ideálně 1x týdně se snažte také maximálně zatížit váš organismus krátkými rychlými spurty (úseky). Toto zatížení může být zařazeno i v první třetině při vytrvalostním výkonu. Zvolit můžete také intenzivní kolektivní hru,
Sobota Rozvoj základní vytrvalosti (Silnice/ MTB/ Běžkové lyžování) Náplň + Charakter: Mírná až střední intenzita, profil rovinný až mírně zvlněný Délka: 2,5 hod Intenzita: celkový průměr okolo 65% maximální TF, otáčky snaha (alespoň 90 -100 ot/min) Neděle Rozvoj základní vytrvalosti (Silnice/ MTB) Náplň + Charakter: Mírná až střední intenzita, profil rovinný až mírně zvlněný Délka: 3,3 hod Intenzita: celkový průměr okolo 65% maximální TF, otáčky snaha (alespoň 90 -100 ot/min)
kde se nenuceně a bez větších problémů dostanete do oblasti maximálního zatížení. Tímto harmonickým rozložením intenzity v průběhu celého týdenního tréninkového bloku, předejdete nadměrnému přetížení organismu a vaše výkonnost se bude v průběhu přípravného období posouvat stále výš. Předpokládáme, že většina z vás trénuje 3 - 4x týdně, a proto jsme připravili jeden týdenní mikrocyklus, který vám ukáže jak správně zatížit svůj organismus tak, aby tréninkový proces byl co nejvíce efektivní. Připravil Mgr. Vojtěch Beran
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 44
ZE ZÁKULISÍ
R
OMAN ČERMÁK, bývalý cyklistický reprezentant a účastník OH stál u zrodu seriálu Kolo pro život. S Českou spořitelnou začínal spolupracovat již v roce 1994. Tehdy založil se svým kolegou, před rokem tragicky zesnulým, Michalem Pickem první profesionální bikový tým, který pod názvem Česká spořitelna MTB funguje dodnes. V roce 2000 předal manažerské žezlo Michalovi a začal se naplno věnovat seriálu Kolo pro život. Společně s Jirkou Adamem, Sváťou Fořtem a Tomášem Hyklem dnes tvoří tým, který celý seriál řídí. Nyní připravují desátý ročník! Máš za sebou devět let seriálu Kolo pro život. Jak vypadá tvůj pohled zpět na začátky? Když jsme v roce 2000 spouštěli první ročník, vůbec jsme netušili, do jaké míry se celý seriál rozroste a hlavně, že přežije tak dlouhou dobu. Šlo to tehdy velmi rychle. V únoru jsme podepsali smlouvu s Českou spořitelnou a v dubnu odstartoval první závod. Nebylo zdaleka tolik
44
KOLO PRO ŽIVOT
závodů na výběr, jako dnes. Jezdily se klasické bikemaratony, většinou stokilometrové trasy. Krátkých závodů, které by byly sjízdné pro méně zdatné bikery, mnoho nebylo. Oslovil jsem tehdy své kamarády, zkušené cyklisty, jestli nechtějí uspořádat závod, který by byl součástí nově vzniklého seriálu Kolo pro život. V jednom roce tak vznikla celá řada nových závodů. V jejich čele stáli bývalí skvělí závodníci jako Ludo Nazarej, Petr Konečný, Jura Kaňkovský nebo Honza Slavíček. V začátcích do seriálu patřila také Pražská liga skvělého pořadtele Jirky Píši. Přidali se k nám také ostřílení organizátoři, „srdcaři“ Jaromír Ondušák, Jarda Bachner, kteří do seriálu přivedli legendárního Drásala. Od začátku jsme razili zásadu, že závody musí pořádat lidé, kteří mají kolo rádi a rozumí duši cyklisty. Jak se dál celý seriál vyvíjel? Chtěli jsme, aby závody byly nejen pro špičkové cyklisty, ale i pro ty, kteří trénují jen příležitostně. Přitom bylo naším cílem vytvořit v dějišti závodů
dokonalou iluzi velkého sportovního podniku. Pak už byl jen krůček k tomu, abychom spustili velkou bodovanou celoroční soutěž úplně pro všechny. Od eliťáků, přes juniory a hobíky, až po veteránské kategorie mužů i žen. Od roku 2005 se tak Kolo pro život stalo skutečným seriálem s unikátním bodovým systémem a žebříčky. Revoluční novinkou bylo spuštění týmové soutěže. V jednom týmu se může sejít profesionální jezdec s mámou od dětí, talentovaným juniorem nebo zkušeným borcem na prahu šedesátky. Ti všichni mají stejnou šanci přinést pro svůj tým body. V letošním roce jsme pro změnu spustili řazení jezdců na startu podle výkonnosti. Myslím, že to přispělo k většímu klidu před startem a také se snížilo množství pádů, ke kterým docházelo po startu. Seriál se samozřejmě dál vyvíjí. Stále je co vylepšovat. Co všechno znamená Kolo pro život? Název Kolo pro život zněl tehdy možná trochu nadneseně, ale ukázalo se, že to není vůbec
Text: Dave / foto: Markéta Navrátilová
Kolo nás baví
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 45
ZE ZÁKULISÍ prázdný slogan. Během těch devíti let jsem poznal mnoho lidí, kterým kolo doslova změnilo život. Některým závodění dalo nový smysl života. Objevili v sobě netušené možnosti. Pro jiné je to zase výzva, jak překonat sám sebe. Třeba jen zhubnout nebo odbourat stres. V neposlední řadě jsou to setkání s přáteli, navazování nových známostí. Jsou i dvojice, které se na Kole pro život seznámily a vzaly se. Každopádně chceme, aby Kolo pro život bylo pro všechny. Není to na úkor sportovní stránky? Přiznám se, že jsem se setkal s názorem, že závody Kolo pro život jsou příliš lehké. Mezi cyklisty platí rčení: Není lehký závod. Když je rovinatá trať, jede se takovým tempem, že výsledná tepovka je často vyšší, než kdyby trasa vedla v kopcích. Závody, které se jely jako součást Českého poháru v půlmartatonu měly bezesporu vysokou sportovní úroveň. Na startu se vždy sešla domácí špička. A co teprve závody jako Drásal nebo Manitou Železné hory! Oba patří z hlediska fyzické náročnosti mezi nejtěžší nejen u nás, ale také v Evropě, a to jak délkou, tak převýšením. Takže není pravda, že v seriálu Kolo pro život jsou lehké závody. Spíše jde o to, že nezařazujeme extrémně technicky náročné pasáže. Podle našich zkušeností drtivá většina cyklistů má ráda jezdivé trasy, kde nemusí seskakovat z kola a tlačit do kopce . Je to dáno také přírodními podmínkami. V lesích nás ochranáři mimo cesty nepustí. Podmínky pro náročnou horskou cyklistiku u nás nejsou takové jako v Alpách. Přesto počtem závodů a celkovou účastí patříme jako Česká republika k velmocem! Čím si vysvětluješ takovou zapálenost pro závody? Myslím, že jako národ jsme hraví a soutěživí. Do svých koníčků jsme ochotni investovat víc,než je v západní Evropě běžné. Kolo je úžasný stroj plný technických vychytávek. Snoubí se v něm špičková technika s designem. A to je chytlavé. Takové kolo si přirozeně chceme pořádně užít. Ideálním místem pro to jsou závody. Kde jinde se můžete poměřovat se soupeři nebo sám se
sebou? Jedete po zabezpečené a vyznačené trase, můžete se v klidu zastavit na občerstvovačkách. V cíli dostanete napít a najíst, můžete se vysprchovat, umýt kolo a hlavně máte s kým bezprostředně rozebírat zážitky.
zujeme realizační týmy, jezdíme po závodech, řešíme přepravu materiálu a jeho údržbu. Na seriálu se podílí spousta dalších lidí. K tomu patří každodenní administrativa, která nás už pochopitelně tolik nebaví :-)
Jak vlastně vypadá příprava celého seriálu? Co obnáší každý rok znovu a znovu organizovat takový rozsáhlý projekt. Je to pestrá práce. Jeden den sedíme v obleku na obchodním jednání s partnerem seriálu a probíráme detaily smlouvy . Druhý den si to pro změnu svištíme na čtyřkolce po trase budoucího závodu a zaměřujeme data GPS. Asi proto nás to baví! Na první pohled to není vidět, ale rozsah naší práce je velký. Vše jede nepřetržitě. S velkým časovým předstihem připravujeme rozpočet. S tím souvisí mnoho času stráveného na cestách a při jednáních. Vše musí být podepsáno nejpozději do ledna. Souběžně začíná příprava seriálu. Výběr nových závodů, prohlídka tratí, řešíme změny a úpravy. Je potřeba vyro-
Jak vybíráte závody do seriálu? Má nějaký nový pořadatel šanci na zařazení do seriálu? V průběhu let vykrystalizoval tým pořadatelů. Za tu dobu se dobře známe, víme co od sebe můžeme čekat. Když se společně sejdeme, jsme spíš jako velká rodina. Dokážeme se vzájemně respektovat a to je pro spolupráci důležité. Každopádně se nebráníme spolupráci s dalšími. Případnému zařazení nového závodu musí předcházet předložení nabídky, která obsahuje jasnou představu o termínu, místě a trase závodu. Lokalita musí splňovat naše požadavky. Samozřejmě rozhodující jsou pořadatelské zkušenosti. Vše probíhá nejméně s ročním předstihem.
bit trička, dresy, medaile, poháry. Jenom triček je 16.000 ! V době od ledna do března probíhají práce na celém systému. Řešíme pravidla, bodování. Jednáme s médii o propagaci seriálu. Jak začnou závody mění se styl práce. Organi-
Financování celého projektu je náročné. Máme rozpočet, který musíme naplnit. Teprve pak můžeme svoje představy realizovat. Od roku 2000 výrazně vrostly náklady. Jenom výroba a rozesílání časopisu Kolo pro život zdarma všem nás stojí ročně 1,6
Jak probíhá financování seriálu?
KOLO PRO ŽIVOT
45
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 46
ZE ZÁKULISÍ
milionu. Z našeho rozpočtu poskytujeme pořadatelům finanční podporu, dodáváme jim další materiál a služby. Startovné je příjem pořadatelů, který je má motivovat k vysoké kvalitě zajištění tratí. Naší prioritou je bezpečnost a značení tras. Většina z pořadatelů příjem ze startovného používá na další klubovou činnost. Takže i tady pomáhá Kolo pro život cyklistice. Ovlivní nějak blížící se ekonomická krize seriál Kolo pro život? Naštěstí máme dlouhodobé a stabilní partnery, a tak nemusíme mít bezprostředně obavy. S Českou spořitelnou začínáme desátý rok spolupráce, s pojišťovnou Kooperativa již pátý ! To o něčem svědčí. Každopádně podnikání v oblasti sportovní reklamy je rizikové i v podmínkách, kdy je ekonomika stabilní. V případě krize toto riziko výrazně roste, protože sport bývá v případě škrtů první na ráně. Pro nás to znamená jediné - tvrdě pracovat a snažit se být nejlepší. To je šance na přežití. A jaké jsou plány do budoucna? Jednoznačně chceme dál posouvat kvalitu závodů. Trasy musí být perfektně vyznačené. Velkou pozornost budeme věnovat zajištění bezpečnosti závodníků. Výkonnost všech startujících výrazně vzrostla. Jezdí se čím dál rychleji. Na jedné straně je úžasné být svědkem takového vývoje, na druhé straně to na nás a pořadatele klade vyšší nároky. Závody chceme ještě více chápat jako sportovní den pro celou rodinu. Pozornost věnujeme novým trendům v oblasti techniky. Týká se to zejména sledování průběhu závodů pomocí GPS a jeho zobrazování v cíli. S tím souvisí také příprava prvních polovirtuálních závodů ve fitkách, abychom se v zimě nenudili. Jen doufám, že i my budeme mít víc času si také zazávodit. Kolo nás totiž baví. 6
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 47
Časopis ZDARMA všem, kteří o něj mají zájem! POZOR NOVINKA: Časopis je pro rok 2009 nezbytné objednat na www.kolopro.cz/casopis Časopis Kolo pro život nám za dobu své existence pěkně vyrostl, od černobílého sešitu s výsledky až po celobarevný časopis s nákladem 23000 kusů vydávaný 4x ročně. Časopis rozesíláme automaticky všem bikerům, kteří se u nás za posledních 5 let zaregistrovali. A právě v tom je ten zakopaný pes! Někteří závodníci se během této doby přestěhovali nebo už na závody nejezdí, ale časopis dostávají stále. Vzhledem k obrovskému počtu výtisků (časopis je s přehledem největší cyklo magazín v ČR), rostoucímu poštovnému atd., nám tak neúměrně a možná i zbytečně rostou náklady.
DVDéčko s trasami a dobrovolný příspěvek na časopis
Proto bychom vás chtěli požádat o provedení objednávky časopisu v regist-
I nadále chceme udržet časopis zdarma. Budeme však rádi, když časopis podpoříte
račním systému na www.kolopro.cz/casopis a současnou kontrolu adresy
symbolickým příspěvkem ve výši 120,- Kč. Není to příspěvek povinný a záleží jen na
k zasílání. Doufáme, že tak v roce 2009 budeme posílat zdarma časopis skutečně
vašem rozhodnutí. Spolu s 1. číslem časopisu pak dostanete i DVDéčko s 6 ti trasami
jen těm, kteří o něj mají zájem.
závodů KPŽ 2009. Trasy jsou natočené kamerou z pohledu jezdce, všechny jsou doplněné profilem, převýšením a vlastní jízda je průběžně zobrazována na leteckém snímku. Na DVDéčku je i unikátní software UniVET System Lite Edition, pomocí kterého je možné nahrát osobní tréninková data a trasy na internet. Předem Vám za příspěvek děkujeme a jsme rádi, že se vám časopis líbí.
INZERCE
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 48
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 49
KPZ4_2008.qxd
INZERCE
9.2.2009
12:45
StrÆnka 50
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 51
KPZ4_2008.qxd
9.2.2009
12:45
StrÆnka 52
