Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

„Škola je dílnou moudrosti, kam všichni učitelé i žáci rádi chodí“

Předkladatel: Základní škola Blovice, okres Plzeň-jih

Základní údaje o škole: Adresa školy:

Družstevní 650 336 01 Blovice

Ředitel školy:

Mgr. Růžena Kohoutová

Zástupce pro 1. stupeň + koordinátor tvorby ŠVP Mgr. Václava Kopecká Zástupce pro 2. stupeň + koordinátor tvorby ŠVP Mgr. Ivana Loulová Telefon: 371522108 Fax: 371522108 E-mail: [email protected] www.zs-blovice.cz IČO :

69 982 198

Identifikátor zařízení: IZO : Základní škola: Školní družina: Školní jídelna:

600 070 441 102 264 813 115 500 081 102 628 025

Zřizovatel školy: Město Blovice Masarykovo nám. 143 33601 Blovice Platnost dokumentu od: 1. 9. 2013 ŠVP Škola základ života pro všechny č. 2 byl projednán školskou radou dne: 23. 9. 2013 a zapsán pod čj. ŘŠ 121/13 Tímto se ruší platnost ŠVP č. 1 z 1. 9. 2007 č.j. ŘŠ 8/07 včetně dodatků. Průběžné úpravy a dodatky dosáhly takového rozsahu, že byly zapracovány do nového ŠVP č. 2

V Blovicích: 2. 9. 2013

..…………………………… Mgr. Růžena Kohoutová, ředitelka školy 2

razítko

Obsah 1.

Úvod: Základní údaje o škole

1–3

2.

Charakteristika školy 2.1 Úplnost a velikost školy

4

2.2 2.3

Vybavení školy Charakteristika pedagogického sboru

4-5 5

2.4 2.5

Projekty Spolupráce s rodiči a s dalšími subjekty

5 6-7

3.

4.

5.

6.

7.

Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy a její základní filozofie 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie 3.3 Zabezpečení výuky žáků se SVP 3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných 3.5 Průřezová témata

8 8 -11 11 - 13 13 - 14 14 – 33

Učební plán 4.1 Učební plán pro 1. stupeň 4.2 Učební plán pro 2. stupeň 4.3 Poznámky k učebnímu plánu

34 35 36 – 37

Učební osnovy 5.1 Název a charakteristika předmětů

38 – 131

Pravidla pro hodnocení žáků 6.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.2 Pravidla pro hodnocení v konkrétních předmětech 1

132 – 139 40 – 158

Vlastní hodnocení školy 7.1 Oblasti vlastního hodnocení 7.2 Cíle vlastního hodnocení 7.3 Kritéria vlastního hodnocení 7.4 Nástroje evaluace

159 159 159 160

Příloha č. 1 - Obsahy učiva Příloha č. 2 – ŠVP – Školní družina Příloha č. 3 – Příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením Příloha č. 4 - Přehled změn v upraveném ŠVP Příloha č. 5 – Seznam zkratek používaných v ŠVP

3

2.

Charakteristika školy

Historie školy První písemná zpráva o blíže neurčené blovické škole je z roku 1628. První budovou, o které je známo, že byla školou, byla stará farní škola vedle kostela, kde se vyučovalo do roku 1863. Ve funkcích učitelů a ředitelů blovické školy se během let vystřídala celá řada vynikajících osobností. Spisovatel a děkan F. Vacek Kamenický, básník Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský, Kašpar Kursa a zejména kulturní a vlastivědný pracovník František Raušar. Během let se škola stěhovala do několika budov po městě. Až roku 1962 zde byla vystavěna škola nová, kam se přestěhovala spolu se základní školou také střední výchovně vzdělávací škola, později gymnázium. V letech 2001 – 2003 proběhla na škole celková rekonstrukce, kterou škola získala nové prostory a byla celkově opravena. Byla zde, kromě jiného, vybudována také plavecká učebna, dětské dopravní hřiště, keramická dílna a upraven park v areálu školy. Další akce na obnovu a zkrášlení školy se chystají.

2.1

Úplnost a velikost školy

Základní škola Blovice je úplná základní škola s devíti postupnými ročníky. Na prvním i druhém stupni je zpravidla po třech třídách v ročníku. Kapacita školy je 650 dětí. Budova základní školy je umístěna v obytné zóně blovického sídliště v parkovém areálu společně s budovou gymnázia. V její blízkosti se nachází také mateřská škola. Je to jediná základní škola v našem městě a plní funkci spádové školy pro okolní obce. Do školy dojíždí kolem 230 žáků. Její prostory i vzdělávací program jsou koncipovány tak, aby mohly sloužit i dětem potřebujícím zvláštní péči.

2. 2

Vybavení školy

Škola má dva pavilóny, sekci sportovní s malou a velkou tělocvičnou a jeden pavilón pro školní jídelnu a školní družinu. V prosinci roku 2003 byla ukončena generální rekonstrukce školy a od té doby je plně využíváno také 14 odborných učeben, kam patří dvě počítačové učebny, kuchyňka, dílna, učebna hudební a výtvarné výchovy, chemická a fyzikální laboratoř a odborná učebna přírodopisu. Na prvním stupni jsou k dispozici dvě herny. Škola také disponuje keramickou dílnou s pecí a plaveckou třídou na výuku základů plavání. Ke škole také patří sportovní hřiště s novým víceúčelovým hřištěm. Obě hřiště jsou využívána i gymnáziem. V roce 2006 bylo v areálu školy dáno do provozu nové dopravní hřiště, kam za výukou dopravní výchovy dojíždí děti celého okresu. Ve škole je dále zařízena zubní ordinace, která slouží k preventivním prohlídkám a ordinace školního psychologa, který do školy pravidelně dojíždí. Školní družina má nyní pět oddělení. 4

V současné době probíhá vybavování moderní technikou a novým nábytkem. Škola patří mezi nejlépe vybavené školy v okolí.

2.3

Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogický sbor má v současné době 38 členů. Vedení tvoří ředitelka a dvě zástupkyně. Na škole pracuje rozšířené vedení, které se průběžně schází. Jeho členy jsou kromě vedení vedoucí učitelky 1. a 2. stupně, vedoucí školní jídelny, školní družiny, výchovné poradkyně, školník, zástupce odborů a metodik prevence Téměř všichni pedagogičtí pracovníci jsou plně kvalifikovaní. Všichni pedagogové se účastní vzdělávacích programů v rámci dalšího vzdělávání. Prioritou jsou cizí jazyky, ICT, odborné programy a programy pro žáky s SVP. Na škole funguje tým prevence, který řeší společně s třídními učiteli, rodiči a dalšími subjekty výchovné a vzdělávací problémy žáků k všestranné spokojenosti. Obsazení školní družiny tvoří vedoucí a 4 vychovatelky. Na dopravním hřišti vyučuje v sezóně externí pracovník, kterému pomáhá jedna vychovatelka. Na naší škole pracuje stálý tým pedagogů, kteří jsou schopni plodné spolupráce, většinou jsou kreativní, mají smysl pro povinnost a hledají cesty, jak žákům i jejich zákonným zástupcům vyjít vstříc. Naše škola je školou malého města, kam dojíždí velké procento žáků z okolních vesnic. Někteří žáci pochází z velmi slabého a nepodnětného sociálního prostředí, a zase naopak, někteří žijí na velice vysoké úrovni materiálního zabezpečení. Proto je skladba našich žáků pestrá a vyžaduje širokou nabídku. Náš ŠVP Škola základ života pro všechny předpokládá, že naši školu vyhledají i žáci fyzicky znevýhodněni. Počítáme s jejich vzděláváním a máme k tomu i materiální zabezpečení- bezbariérovost. Po prvním stupni nám mnoho nadaných žáků odchází do primy sousedního gymnázia, takže počet i úroveň žáků druhého stupně se tím sníží. Nicméně i tak žáci druhého stupně vykazují velice dobré výsledky nejen v běžné školní práci, ale i na olympiádách a soutěžích.

2.4

Projekty

V realizaci je projekt „Učíme se interaktivně“ z programu EU –Peníze do škol ( 2010 – 2013) V realizaci je projekt „ Blended learning“ – Když samotná škola nestačí z programu OPVK ( 2013 – 2015) Z prostředků získaných z těchto projektů je financováno materiální vybavení školy moderní technikou a hrazeno vzdělávání pedagogů.

5

2.5

Spolupráce s rodiči a spolupráce s dalšími subjekty

Spolupráce s rodiči Velmi podstatné pro správnou realizaci ŠVP je vtažení rodičů do vzdělávacího procesu svých dětí. To není možné bez dobré vzájemné komunikace mezi učiteli a rodiči. Rodiče jsou pravidelně seznamováni s obsahem plánů výuky jednotlivých ročníků a s výsledky chování a vzdělávání svých dětí. Na naší škole velmi dobře funguje Unie rodičů, která podporuje i finančně aktivity školy. Jednání Unie rodičů se pravidelně účastní ředitelka školy. Rodiče jsou u nás informováni formou klasických třídních schůzek, konzultačních dnů, dnů otevřených dveří anebo návštěvami v hodinách, které lze po domluvě uskutečnit. V některých ročnících probíhají také přátelská setkání s rodiči v rámci nějakých příležitostí vánoční setkání, loučení s prvním stupněm, společné víkendové učení. Školní sněm V lednu 2007 byl zvolen na naší škole poprvé školní sněm. Žáci se jeho prostřednictvím podílejí na řízení školy, dávají podněty a připomínky k životu školy, navrhují a organizují své projekty ( např. školní rozhlas). Partnerství mezi žáky 2. a 1. stupně Žáci osmých ročníků se stávají patrony prvňáčků, které vítají první den do školy, pořádají vzájemně různé akce, vyrábějí pro sebe dárky, organizují dětský den, mikulášskou besídku, společné vystoupení pro rodiče…Vzájemná spolupráce pokračuje i mezi žáky devátých a druhých ročníků. Školská rada Školská rada byla ustavena k 1. 1. 2006. Je sedmičlenná a schází se podle připraveného plánu. Na její jednání je pravidelně zvána ředitelka školy. Spolupráce s dalšími subjekty a) Spolupráce se zřizovatelem školy - Městem Blovice je tradičně velmi dobrá a úspěšná. Vedení města vychází škole a jejím požadavků maximálně vstříc. Škola se na oplátku aktivně podílí na akcích města. Panu starostovi i ostatním zastupitelům záleží na tom, aby byla v Blovicích kvalitně pracující školská zařízení, tedy i základní škola. b) Spolupráce s PPP a s SVČ Plzeň – Naše škola úzce spolupracuje s Pedagogickopsychologickou poradnou Plzeň-jih. Její pracovníci se pravidelně starají o naše problémové žáky, a to ke spokojenosti rodičů i učitelů. Velmi prospěšná je i spolupráce se Střediskem výchovné péče Plzeň, kam bývají na určitou dobu umístěni někteří žáci naší školy. Je tam umožněn přístup nejen rodičům, ale i učitelům, což je velmi prospěšné pro obě strany. c) Spolupráce s místní i plzeňskou policií – Každoročně využíváme dopravní policii na besedy a k pomoci organizace okresního kola dopravní soutěže mladých cyklistů.

6

d) Spolupráce s DDM Blovice – S blovickým domem dětí spolupracujeme hlavně při organizování soutěží a olympiád. Vzájemně si poskytujeme bezplatný pronájem prostor na pořádání akcí, či na realizaci některých, zvláště sportovním aktivit. e) Partneři školy – škola už několik let velice úzce spolupracuje s některými firmami v Blovicích, které podporují další rozvoj školy. Nadstandardní aktivity Školní družina – je to základní článek zařízení výchovy mimo vyučování. Jejím posláním je zabezpečení odpočinku, zájmové činnosti a rekreace žáků. Vhodné střídání práce a odpočinku přispívá k odstranění únavy z předchozí školní činnosti. Mimo to plní družina i funkci sociální, tzn. dohled nad žáky po určitou dobu před nebo po skončení vyučování. Plavecká učebna – plavecká třída na naší škole slouží nejen dětem naší školy, ale i dětem mateřských škol v okolí, které sem jezdí na základní plavecké výcviky. Dále zde probíhá plavání rodičů s dětmi, volné plavání se ŠD. I hodiny volného plavání jsou našim dětem po celý rok k dispozici. Keramická dílna – keramickou dílnu v naší škole mohou využívat děti i jejich rodiče v odpoledních hodinách při setkáních s keramikou .Tato setkání vedou učitelky naší školy. Logopedie- logopedii na naší škole zajišťuje odborná lektorka, paní učitelka Základní školy internátní Blovice, která má náležité předpoklady. Škola ji najímá, takže se žákům věnuje přímo po vyučování ve škole, je v úzkém kontaktu se zákonnými zástupci žáků, a to zcela bezplatně. Výuka na DDH – na naší škole je zajišťována dopravní výchova pro žáky celého okresu Plzeň - jih. Ve spolupráci s městem a oblastním pracovištěm Besipu. Školní jídelna - objekt školní jídelny je po rekonstrukci v roce 2000. Kapacita jídelny je 1000 obědů, ale v současné době není celá využitá. Jídelna vaří i pro studenty Gymnázia Blovice a cizí strávníky. Denně se vaří dva obědy, žáci mají možnost výběru.

7

3.

Charakteristika Školního vzdělávacího programu Škola základ života pro všechny „ Účelem vzdělávání není pouze vědět, ale především umět používat.“ H.Spencer

3. 1. Zaměření školy a její základní filozofie Posláním školy není jen zprostředkování sumy vědomostí a zkoušení žáků, zda si látku zapamatovali. V našem novém vzdělávacím programu Škola základ života se škola stává místem, které žáky motivuje k aktivnímu učení se nejen encyklopedickým vědomostem, ale i dovednostem učit se a řešit problémy. Nejde o to hromadit množství vědomostí místo jejich kvality, ale snažit se rozvíjet schopnosti žáků tak, aby je uměli uplatnit v životě a mohli se sami dál vzdělávat. Náš vzdělávací program klade hlavní důraz na komunikaci, spolupráci a práci s informacemi. Zaměřuje se proti předávání hotových poznatků žákům. Žák by měl sám nové poznatky hledat, objevovat, třídit a svá poznání konstruovat, zdůvodnit řešení a jasně a zřetelně formulovat závěry. ŠVP Škola základ života se hlásí také k českému činnostnímu učení, které je založeno na samostatné práci žáků, vede je k vlastnímu uvažování, kladení otázek, pozorování a srovnávání. Žák je veden k samostatnosti v rozhodování, uvažování a řešení problémů. Náš program je pozitivní vůči všem žákům, dbá přirozené skladby žákovských kolektivů, nevyčleňuje žádné skupiny žáků, každý má prostor na individuální projev a názor. Respektuje individuální tempo žáků a podněcuje je k tvořivé práci tím, že kladným hodnocením povzbuzuje jejich sebevědomí. Činnostní učení vede žáky ke spolupráci a učí je, že trvalých vědomostí lze nabýt hlavně na základě vlastních činností. Jedním z cílů našeho vzdělávacího programu je naučit se chránit své tělesné i duševní zdraví, být odpovědný sám za sebe. Proto jsme do obsahu učiva zařadili v rozšířené míře učivo dopravní výchovy. Naše škola má v tomto oboru dlouholetou tradici i podmínky na tento druh výuky. Význam výchovy dětí, coby účastníků silničního provozu, není třeba zdůrazňovat. Protože je naše škola spádová pro mnoho okolních obcí a nepatří mezi městské školy, stává se centrem i pro mimoškolní vyžití. Proto náš program nabízí co nejvíce aktivit, aby za nimi děti nemusely jezdit do velkých měst. Škola je otevřená různým zdrojům informací, zdrojům nových vyučovacích metod, spolupráci s rodiči a dalšími institucemi, proměnám klimatu školy.

3. 2 Výchovné a vzdělávací strategie vzdělávacího programu Škola základ života pro všechny Hlavní důraz ve své vzdělávací práci klade škola na komunikaci, spolupráci, práci s informacemi, aby se naše škola stala školou konstruktivní a tvořivou. Děti by měly pochopit význam vzdělávání jako základu pro spokojený a plný život.

8

K tomu, aby škola zajistila rozvoj klíčových kompetencí žáků, musí uplatňovat společné postupy. Pedagog musí být organizátorem a vyučujícím, který musí umět plánovat. Pedagog musí být kompetentní zastávat funkci koordinátora kooperativní práce. 1. Využívání různých zdrojů informací (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní) Učitelé učí žáky pracovat s různými zdroji informací-elektronickými, tištěnými… Žáci mají k dispozici školní počítače s připojením na internet. 2. Využívání nových vyučovacích metod a organizačních forem výuky (skupinová práce, dialog, projekty, integrace výukových oblastí, kooperativní vyučování, činnostní učení…) 3. Strategie činnostního učení: - dát žákovi přiměřený čas k učení a vést je k trvalému osvojení vědomostí - vytvářet prostředí, kde se žáci cítí dobře a chtějí se učit, prostor pro seberealizaci a sebedůvěru - rozvíjet klima dobrých vztahů mezi žáky - vést k vlastní organizaci učení - volit učivo ve shodě s individuálními možnostmi žáků, smysluplné učení, respektovat možnosti žáků - využívat vhodných učebnic a učebních pomůcek - hodnotit znalosti žáků, ne jejich slabiny - poznávání a aplikování poznatků v praxi - využívání objevování na základě tvořivosti žáků - využívat sebekontrolu a sebehodnocení žáků (kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní…) 4. Spolupráce s rodiči a dalšími institucemi Školská rada, obec, pedagogicko- psychologická poradna, spolky a sdružení, Unie rodičů Žáci se účastní veřejných akcí, aktivně na nich vystupují nebo se podílí na jejich organizaci. ( kompetence k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské…) 5. Proměna klimatu školy Tvůrčí, partnerská komunikace mezi učiteli, mezi učitelem a žákem, školní sněm, bezpečnost, pochopení a tolerance, týmová práce… Kompetence k řešení problémů, komunikativní, pracovní Strategie směřující k naplňování klíčových kompetencí: Strategie směřující ke kompetenci k učení - zařazujeme do výuky problémové vyučování, experiment - využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků - zadáváme žákům samostatné práce vyžadující aplikaci teoretických poznatků - zadáváme žákům motivační domácí úkoly

9

Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů: - vytváříme pro žáky praktické problémové úlohy a situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy - nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení Strategie směřující ke kompetenci komunikativní: - klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování - umožňujeme žákům prezentovat vlastní názory při ranním kruhu - vytváříme dostatečný prostor pro vyjadřování žáků při problémovém vyučování v komunikačních kruzích - žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunikační kruh) - využíváme školní časopis – ve výuce i jako prostředek komunikace mezi žáky - umožňujeme žákům podílet se na přípravě rozhlasových relací - vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace, …) Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální: - na tvorbě pravidel ve třídách se podílejí sami žáci, v 6. ročníku se touto problematikou zabývá osobnostní kurz - důsledně vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulování se žáci sami podíleli - žáci mají možnost ke školnímu řádu vznášet připomínky přes žákovský parlament - od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci - vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola) - využíváme komunikačního kruhu, řízené diskuse, prezentace názorů žáků ve všech předmětech - orientujeme se na skupinovou práci, spolupráci ve třídě (příprava setkávání), vzájemnou pomoc při učení - do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny, kooperativní vyučování - v rámci spolupráce s různými věkovými skupinami organizujeme společné akce starších a mladších žáků, akce pro zákonné zástupce a veřejnost Strategie směřující ke kompetenci občanské: - pravidla chování ve škole jsou postupně vypracovávána ve spolupráci s žáky - již od prvního ročníku vyžadujeme od žáků spolupodílení se na vytváření pravidel „vlastní“ třídy - vyžadujeme od žáků hodnocení vlastního chování i chování spolužáků, hledání společného řešení při nedodržování pravidel třídy či školního řádu – vyžadujeme od žáků přijetí zodpovědnosti za plné dodržování pravidel třídy i školního řádu - umožňujeme žákům vznášet připomínky ke školnímu řádu přes žákovský parlament - k prezentaci vlastních názorů žáků využíváme ranní kruh, komunikační kruh, diskusní kruh - při ranním kruhu je žákům poskytována možnost projevit dle vlastního uvážení své pocity a nálady a upozornit na fyzické a psychické násilí, se kterým se setkávají

10

-

-

ve výuce je používána metoda hraní rolí pro přiblížení různých životních situací a jejich řešení, využíváme prožitkové vyučování škola pořádá akce připomínající lidové tradice (vánoční den, velikonoční den) škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže a další akce pro město – vystoupení pro veřejnost, účast žáků na akcích města, vystupování pro seniory i pro mateřské školy využití školní jídelny – pořádáme „týden evropské kuchyně“ – požadujeme zapojení žáků do projektu nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity (kulturní, sportovní, rekreační apod.) jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům

Strategie směřující ke kompetenci pracovní: - nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků zájmovou činnost a smysluplné využití volného času - možnost volby je u žáků rozvíjena na 2. stupni volbou volitelných předmětů - různými formami (exkurze, film, beseda apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi – cíleně ujasňujeme představu žáků o reálné podobě jejich budoucího povolání a o volbě vhodného dalšího studia - zapojujeme žáky do přípravy školních projektů - vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení - žádnou prací žáky netrestáme

3. 3

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Naše škola má ve svém názvu Škola základ života pro všechny. Je otevřená všem dětem se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálně znevýhodněným i žákům mimořádně nadaným. Metodik prevence a výchovní poradci ve spolupráci s třídními učiteli zajišťují speciální potřeby těchto žáků. Spolupracují se speciálními zařízeními, které poskytují odbornou diagnostiku a pomoc. Na tomto základě jsou využívány nejvhodnější metody a postupy výuky. Všichni žáci jsou integrováni do tříd. Naše škola je jednou z mála bezbariérových škol v našem okolí, takže i technické zázemí pro výuku máme velmi dobré. Pro každého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami je ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka, odbornými poradci, zpracován třídním učitelem individuální vzdělávací plán. Jeho struktura vychází z platné právní úpravy. Poskytování poradenských služeb ve škole Poradenské služby na naší škole zajišťují dva výchovní poradci a metodik prevence, školní psycholog, logopedka a speciální pedagogové s SPC. Zaměření poradenských služeb: - poradenství při školní neúspěšnosti - poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů - poradenství v obtížných životních situacích žákům i zákonným zástupcům v souvislosti s výchovou dětí - poradenství zákonným zástupcům žáka ve výchově a vzdělání jejich dítěte - řešení odkladů a dodatečných odkladů při přijímání dítěte k základnímu vzdělávání - kariérové poradenství, volba školy

11

- poradenství ke vzdělávání mimořádně nadaných dětí - logopedická ambulance - poradenství k integraci žáků se speciálně vzdělávacími potřebami, včetně žáků se sociálním znevýhodněním - metodická podpora učitelů - poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení a spolupráce s nimi Výchovní poradci a metodik prevence pravidelně konzultují se školním psychologem a zařizují jeho setkání s žáky i s jejich zákonnými zástupci. Realizují konzultace pro zákonné zástupce i učitele podle potřeby. Pokud to bude potřeba, škola zažádá o zřízení funkce asistenta pedagoga. 3.3.1 se zdravotním postižením a 3.3.2 se zdravotním znevýhodněním Vzdělávání žáků zrakově a sluchově postižených Forma individuální integrace. Žáci se vzdělávají podle učebního plánu běžných tříd a na základě speciálního IVP. Nutná je častá komunikace se zákonnými zástupci žáka a pravidelná spolupráce s Centrem pro zrakově postižené. Speciální péče bude probíhat v oblastech: prostorová orientace a samostatný pohyb, zraková a sluchová orientace, práce se speciálními pomůckami, logopedická péče, zdravotní tělesná výchova. Vzdělávání žáků s tělesným postižením Forma individuální integrace. Žáci se vzdělávají podle učebního plánu běžných tříd a na základě IVP. Podle míry postižení mají žáci omezení ve výtvarné výchově, pracovních činnostech, tělesné výchově (lze nahradit zdravotní TV), případně v ostatních předmětech. Škola je bezbariérová, takže do péče o postižené dítě lze kromě asistenta pedagoga zapojit i spolužáky k drobné pomoci. Je nutná častá a pravidelná konzultace se zákonnými zástupci a jejich prostřednictvím s odbornými lékaři a psychology. Vzdělávání žáků s ADHD Jedná se o žáky hyperaktivní, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulzivní a snadno unavitelní. Opět forma individuální integrace. Ve spolupráci s PPP je pro ně sestaven optimální IVP. Je kladen zvýšený důraz na samostatné uvažování, rozhodování a kritické myšlení, výchovu k práci a spolupráci. Učitel musí stanovit jasná pravidla chování a důsledně trvat na jejich dodržování, dále zavést systém pochval a trestů a spravedlivě hodnotit. Velice často mají tito žáci problémy s docházkou do školy a problémy výchovné. Proto na naší škole je zabezpečeno několik programů: Prevence sociálně patologických jevů Metodik prevence vytváří společně s ostatními pedagogy Minimální preventivní program pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Je v kontaktu s oddělením péče o dítě, kurátory a sdruženími poskytujícími služby v této oblasti. Škola sleduje rizika a při varovných signálech, svolává setkání se zákonnými zástupci, konzultace s žáky a nabízí podporu a poradenství, či kontakty na jiné odborníky.

12

Součástí prevence jsou metody výuky – vztah učitel-žák, komunikace s žáky i zákonnými zástupci, otevřený dialog, atmosféra důvěry.. Prevence probíhá i při realizaci jednotlivých průřezových témat a dalších vzdělávacích oblastí. Do této problematiky jsou zapojeni i žáci prostřednictvím školního sněmu. Psychologická péče Třídní učitelé jsou pro své žáky prvními poradci v řešení různých problémů. Žáci se na ně obrací v obtížných situacích, do kterých se dostávají jak ve škole, tak i jinde. Výchovní poradci nebo metodik prevence pak pomáhají třídním učitelům řešit obtížnější problémy, podporují komunikaci mezi zákonnými zástupci a učitelem a žákem. Na naší škole funguje Poradenské centrum, které zajišťuje osobní pohovory mezi zákonnými zástupci a učiteli i ostatními odborníky. Zde se řeší potíže žáků s učením, s chováním, ve vztazích k dospělým i dětem, agrese i šikany apod. A to nejen ve vztahu žák-škola, ale i zákonný zástupce - žák. Je zde zajišťován kontakt se školním psychologem i školní logopedkou, zákonným zástupcům i žákům soukromě jsou poskytovány informace o dalších možnostech a formách pomoci. Speciálně pedagogická péče Speciálně pedagogickou péči koordinuje výchovný poradce pro daný stupeň a metodik prevence. Pomáhají třídnímu se sestavením individuálního plánu a zajišťují odbornou radu speciálního pedagoga a psychologa. Individuální práce probíhá mimo třídu a zajišťuje ji buď třídní učitel nebo speciální pedagog. Její rozsah je v souladu s doporučením odborného pracoviště a vychází z koncepce a podmínek školy. V rámci této péče je poskytováno poradenství zákonným zástupcům a ostatním učitelům metodická pomoc. Škola podle potřeby bude usilovat o asistenta pedagoga. 3.3.3 se sociálním znevýhodněním Žákům ze sociálně slabších skupin, kteří mají finanční problémy a jejichž zákonní zástupci nemohou zabezpečit náklady spojené s výukou, je ve spolupráci s diecézní charitou našeho města poskytován finanční příspěvek.

3.4 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Škola podporuje a vyhledává mimořádně nadané žáky, spolupracuje s poradenským pracovištěm a na základě jeho závěrů sestavuje a realizuje individuální vzdělávací program IVP. Mimořádně nadaným žákům lze umožnit na základě žádosti jejich zákonných zástupců komisionální zkoušky pro přeřazení do vyššího ročníku. Zařazení problematiky vzdělávání nadaných žáků vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování. Výuka je volena forma skupinové práce, kde je nadaným žákům zadávána práce podle jejich dovedností a možností. Dále jsou nadaní žáci při samotné výuce pověřováni náročnějšími částmi zadaných úkolů. Pohybově a sportovně nadaní žáci jsou podporováni v aktivitách, kde projevují největší zájem a talent, reprezentují školu na soutěžích a závodech, hlavně v atletice a kolektivních hrách. Při škole pracuje sportovní kroužek a kroužek aerobiku. Žáci mohou navštěvovat i hodiny volného plavání v naší plavecké učebně.

13

Žáci s hudebním nadáním jsou vhodným způsobem zapojováni do činností v hodinách, doprovází na nástroj, hrají ve školní hudební skupině, zpívají v pěveckém sboru a vystupují na různých kulturních akcích školy i města. Žákům výtvarně nadaným a manuálně zručným jsou zadávány náročnější práce v různých technikách, jejich práce jsou prezentovány na veřejnosti a zasílány do soutěží. Výtvarně nadaní žáci mohou navštěvovat kroužek keramiky a dalších výtvarných technik. Nadaní žáci mohou na určité oblasti výuky navštěvovat vyšší ročníky. Výuka cizích jazyků probíhá na 2. stupni ve skupinách sestavených podle úrovně znalostí. Pro žáky se zájmem o přírodu je ve škole kroužek, kde se děti připravují na soutěž Mladý zahrádkář.

3.5 Průřezová témata 1. Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj - rozvoj schopnosti poznávání - sebepoznání a sebepojetí - seberegulace a sebeorganizace - psychohygiena - kreativita Sociální rozvoj - poznávání lidí - mezilidské vztahy - komunikace - kooperace a kompetence Morální rozvoj - řešení problémů a rozhodovací schopnosti - hodnoty, postoje a praktická etika 2. -

Výchova demokratického občana občanská společnost a škola občan, občanská společnost a stát formy participace občanů v politickém životě principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

3. -

Výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech Evropa a svět nás zajímá objevujeme Evropu a svět jsme Evropané

4. -

Multikulturní výchova kulturní diference lidské vztahy etnický původ

14

-

multikultura princip sociálního míru a solidarity

5. -

Enviromentální výchova ekosystémy základní podmínky života lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí

6. Mediální výchova -

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti tvorba mediálních sdělení práce v realizačním týmu

Konkrétní výuka průřezových témat probíhá formou integrace do předmětů, jako samostatný předmět a formou projektů. ( viz. tabulky )

15

I. stupeň Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola

1.

2.

3.

Škola

Prostředí školy

Orientace v míst bydliště

Obec

Prv

Prv

Části obce, poloha Návštěva Měst Ú Prv

4.

5.

Vybrané regiony Praha Vl

Vl

Místo kde žijeme

Regiony

Naše vlast

Hymna Hv

Samospráva v místě bydliště Prv

Evropa a svět

Státní správa a samospráva státní symboly Vl Evropa ČR a sousední státy vztahy mezi nimi zákl. seznámení EU Vl,

16

Občan a obč. spol. a stát Lidé kolem nás Rodina

příbuzenské vztahy Prv

Povolání a prac. činnosti Prv mezilidské vztahy Prv, obchod, firmy zájmové spolky v místě bydliště Prv

Soužití lidí

Pravidla slušného chování

Chování lidí

Principy demokracie (vláda, prezident) Vl

Prv

Vlastnictví

Právo a spravedlnost

Práva a povinnosti žáků školy (ŠŘ) Prv



Základní globální

Práva a povinnosti žáků školy (ŠŘ) Vl

Nejbližší spol. a živ. prostředí a návrh na změny Př

problémy

Lidé a čas Předměty denní potřeby

Bydlení a proměny způsobu

17

Státní svátky

Soukromé, veřejné osobní vlastnictví Vl Práva a povinnosti žáků školy (ŠŘ) Vl Právní ochrana občanů a majetku Vl

života Prv, Vv Prv

Rodný kraj (báje a mýty z okolí domova) Vl, Čj, Prv

a významné dny Vl Minulost a současnost péče o památky Čtení bájí a pověstí Vl, Čj

Formy participace občanů v politickém životě Naše vlast Státní správa a samospráva volby Vl

Principy demokracie jako formy vlády ČR součást společnosti vyspělých států vztahy mezi nimi základní seznámení s EU Vl Vycházíme z témat

Člověk a společnost ( pouze II. stupeň). Člověk a jeho svět( Přírodověda a Vlastivěda I. stupeň) Téměř nezařazený je tématický okruh 3. Formy participace občanů v politickém životě ( zde pouze Obec jako základní jednotka samosprávy státu, organizace v obci) a 4. Principy demokracie jako formy vlády …( pouze řešení konfliktů v rodině a ve společnosti, ČR jako součást EU).

18

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Název tematického okruhu Evropa a svět nás zajímá

1.

2.

3.

4.

5.

VV – zážitky a zkušenosti z Evropy a světa (dovolená v Evropě) ČJ – lidová slovesnost – vyprávění pohádek (severské poh.)

AJ/NJ – zvyky a tradice národů Evropy ČJ – rodinné příběhy, život dětí v jiných zemích (společná četba Astrid Lindgrenová)

HV – lidová slovesnost – koledy v jiných jazycích

VL – naši sousedé v Evropě Projekt Den Evropy * Školní výlet – místa a artefakty,události v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu

VL – naše vlast a Evropa,

VL – státní a evropské symboly, Evropské krajiny Vl – evropská integrace, kořeny a zdraje evropské civilizace

Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané



PRV – lidské rasy

*Projekt Den Evropy - vyhledání zemí EU (plakát Oxford univerzity press) - návrh plakátu, rozdělení činností - každý žák podle svých možností vyrobí větší napodobeninu 1 vlajky země EU (čtvrtka, pastelky, fix) – sám rozměří pole - uděláme zvětšeninu mapy Evropy bez popisu, vybarvíme země různými barvami, napíšeme zkratky zemí - tvorba české vlajky a vlajky Unie – větší formáty - výroba písmen nadpisu – Česká republika a Evropská unie - každý žák zkusí ztvárnit věc, která symbolizuje ČR – např. výrobek, zvyk, hrad, osobnost…- nejlepší práce budou součástí plakátu, ohraničení plakátu tvoří nalepené vlajky zemí Evropské unie

19

Osobnostní a sociální výchova Název tématického celku Rozvoj schopností poznávání

1.

2.

Člověk a jeho svět cvičení smyslového vnímání, pozornosti, soustředění Člověk a jeho svět rodina, práva a povinnosti, vztahy k druhým lidem

Čj - řešení problémů

Seberegulace Čj, M sebekontrol a sebeorganizac a e

Tv sebeovládá ní sportovní soutěže umět prohrávat

Sebepoznání a sebepojetí

Psychohygien a

Člověk a jeho svět dovednosti pro pozitivní naladění mysli

Kreativita

Poznávání lidí

Mezilidské vztahy

Člověk a jeho svět co vím o sobě, moje chování

Čl. a jeho světvzájemné poznávání ve třídě Člověk a jeho svět -

3.

Čj - popis sebe-kladné a záporné vlastnosti Čl. a jeho svět hodnocení mé osoby spolužáky Prv Čl. a jeho světorganizace vlastního času Prv Čj - dobrá organizace času

4.

5.

Čj - dovednosti pro učení

Čj dovednosti pro studium

Čl. a jeho světplánování učiva,stanovová ní osobních cílů

Člověk a jeho svět plánování studia

Člověk a jeho svět - zvládání stresových situací, hledání pomoci při potížích

Vv -rozvoj základních rysů kreativity umění a kultura AjaxAjax-chyby respektován při poznávání í odlišností lidí

Čl. a jeho svět-vztahy

Čj - vztahy a naše skupina 20

Člověk a jeho svět tvořivost v mezilidskýc h vztazích

Čl. a jeho světumí vyjádřit

Čl. a jeho svět-lidská

Komunikace

Kooperace a kompetice

Řešení problémů a rozhodovací schopnosti Hodnoty, postoje, praktická etika

péče o dobré vztahy, respektová ní se, podpora a pomoc Čj - cvičení pozorování, aktivní naslouchání , pozdrav

a naše třída, pravidla slušného chování

Čl. a jeho světkomunikace v různých situacíchomluva, prosba, žádost

Čj, M pozitivní myšlení

Čj seberegulac e při nesouhlasu, dovednost ustoupit, navazovat na druhé

vztahy mezi lidmi

práva jako regulativ vztahů, principy demokracie

Čjkomunikaceinformování, odmítání, přesvědčován í, řešení konfliktů

Čj-používání spisovné a nespisovné češtiny

Čj- dialogpravidla, vedení

Čj - sociální dovednostiřešení konfliktů, podřízení se

Čj - vedení a organizování práce skupiny

Čl. a jeho Čj, M - zvládání světučebních problémy v problémů mezilidských vztazích AjaxAjaxpomáhá spolehlivost, ostatním, spravedlivost, odpovědnos při pomoci t neočekává protislužbu

21

Čj - řešení problémů v seberegulaci

Multikulturní výchova Název tématického okruhu Kulturní diference

Lidské vztahy

1.

2.

3.

Člověk a jeho zvláštnosti, kultura lidí (Prv, Aj) Právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci(Prv)

Odlišnosti různých etnik (Prv, Aj) Právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci (Prv)

Etnický původ

Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity

22

4.

5.

Základní informace o různých etnických skupinách v ČR (Vl)

Základní informace o různých etnických skupinách v ČR (Vl)

Mediální výchova Název tématického okruhu Kritické čtení a vnímání mediálních ...

1.

2.

3.

4.

5.

hledání rozdílů mezi informativním, zábavným a reklamním sdělením (Čj)

Fungování a vliv médií ve společnosti

média v životě dítěte, vliv na režim dne (Prv)

role filmu a televize v životě dítěte a rodiny (Prv)

Práce realizačního týmu

cíl, časový harmonogram, rozdělení úkolů a zodpovědnosti (Vl, Pč)

Projekty: Evropa a my: 5. ročník, Vl, Vv, Pč (rozhlas - vyhlášení dne Evropy) Pohádka: 3. ročník, Čj, Vv (sestavení výstavky pohádkových knih

23

Environmentální výchova Ekosysté my

1.

2.

3.

4.

5.

Les-les v našem prostředí(Pr v),výrobky z přírodnin( Pč)

Les-produkční významy lesa(Prv),Já do lesa nepojedu(Hv), modelování houby(Pč)

Les-produkční významy lesa(Prv),Až já pojedu(Hv),hou by(Vv,Pč)

Les-rozšíření učiva(Př),Život v lese(Lv)

Polevýznam,zm ěny okolní krajiny(Prv ) Vodní zdrojelidské aktivity spojené s vodním hospodářst vím(Prv)

Polehospodaření(Pr v)

Pole-význam a způsoby hospodaření(Pr v)

Lesmimoprod ukční význam lesa(Př),bá seň Lesní studánka(L v) Pole-pole a jeho okolí(Př)

Vodní zdrojeviz 1.r.(Prv)

Vodní zdrojedůležitost pro krajinnou ekologii(Prv),sk upenství vody(Lv)

Lidské sídloměsto-vesniceumělý ekosystém(Prv) ,Květiny na louce(Vv)

Lidské sídloměsto-vesniceumělý ekosystém-fce a vztahy k okolí(Prv)

24

Pole-pole a jeho okolí-rozšíření učiva(Př)

Vodní Vodní zdrojezdrojerozšíření rozšíření znalostí(Př) učiva(Př),T álinský rybník(Hv)

Lidské sídloměstovesniceaplikace na místní podmínky( Př) Kulturní krajinapochopení vlivu přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek(Př)

Moře-druhová odlišnost(Př) Tropický deštný lesporovnání,druho vá rozmanitost,ohro žování(Př) Lidské sídloměsto-vesnicerozšíření učiva(Př),paměti hodnosti Prahy(Vv),histor ické jádro obce(Vv) Kulturní krajinaupevnění učiva ze 4.r.(Př)

Voda-vztahy vlastností vody a života,význam vody pro lidské aktivity(Prv)

Voda-pitná voda ve světě a u nás(Prv)

Vodaochrana čistoty(Př)

Vodaupevňování znalostí(Př)

Ovzdušívýznam pro život na Zemi(Prv)

Ovzdušíviz.3.r.(Př)

PůdaPůda-zdroj Půda-zdroj propojenost výživy,ohrožení výživy(Prv) složek půdy(Prv) prostředí(Pr v)

Půdaohrožení půdy,situac e v okolí(Př)

Ovzdušíohrožování ovzduší a klimatické změny(Př) Půda-upevnění znalostí(Př)

Základní podmínk y života

Přírodní zdrojezdroje surovinové a energetické (Př)

Energie-energie a život,vliv energ.zdrojů na spol.rozvoj,využ ívání energie(Př) Přírodní zdrojejejich vyčerpatelnost,v livy na prostředí(Př)

Zemědělství a živ.prostředíodpady,hospod aření s odpady(Prv),s voz odpadů(Vv)

Lidské aktivity a problém y životního prostředí

Ochrana přírodyvýznam (Prv)

Ochrana přírodyvýznam(Prv)

Ochrana přírodyvýznam(Prv)

25

Ochrana přírody a kulturních památek(Př )

Průmysl a životní prostředí-vliv průmyslu na prostředí(Př) Odpady a hospodaření s odpadyodpady a příroda(Př) Ochrana přírody a kulturních památek(Př)

Vztah člověka k prostředí

Změny v krajiněkrajina dříve a dnes(Prv) Náš životní styl-spotřeba věcí,energie,od pady(Prv)

26

Náš životní stylzpůsoby jednání a vlivy na prostředí(Př) Prostředí a zdravírozmanitost vlivů prostředí na zdraví(Př) Nerovnoměrnost života na Zemirozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi(Př),Rozdíl né podmínky života na Zemi(Lv)

II. stupeň Výchova demokratického občana Název tématického okruhu Občanská společnost a škola

6.

7.

8.

Ov-Obec, škola

Z-Životní úroveňzpůsob života

Z-Tradice národů-menšin Př-Vývoj lidského života Ov-Člověk jako občan Ch-Laboratorní řád Př-Lidské rasy

Z-Státy EU VKZ-Osobní a sociální rozvoj

Občan, občanská společnost a stát

Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády…

Ch-Ochrana živ. prostředí

9.

Ov-Člověk jako občan Ch-Laboratorní řád Z-Mezinárodní organizace Ov-Člověk a stát Z-Státní zřízení jednotlivých států světa

Ov-Člověk a stát Z-Formy vlády jednotlivých zemí světa F-Jaderná fyzika Hv-(průběžně)-respektovat názory druhých na hudební umění -respektovat kulturní odlišnosti D-Řeckodemokracie

Z-Kulturní, národnostní, náboženské odlišnosti států

27

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Název tématického okruhu Evropa a svět kolem nás

6.

7.

Aj-Školní rok v Británii M-Převod měny, porovnávání přirozených čísel Z-Rok, kalendář, čas Lv-Na cestě

Aj-Jídlo a tradiční rodinné zvyky Z-Zvyky a tradice jednotlivých zemí Evropy Př-Ochrana přírody Lv-Nikdy se nevzdávej

Objevujeme Evropu a svět

Aj-Británie zdravotnictví Ov-Naše vlast Z-Globální problémy D-Srovnání kultur nejstarších evropských civilizací

Jsme Evropané Aj-Britské školství

8.

Aj-Život a bydlení v Británii Ch-Voda a vzduch-ve světě M-Statistika, finanční mat. Z-Zvyky a tradice Evropy Lv-Psoty lopoty Aj-USA Aj-Kanada M-Promile, Ch-Ochrana procenta životního D-Zámořské prostředí objevy M-Finanční Z- Evropa + matematika, svět: průmysl, statistika zemědělství, F-Spalovací doprava motory Hv-Poznání a D-Ekonomické objevování a pol. změny folklóru v Evropě různých kultur Z-Evropa+ČR: a zemí průmysl, -hudební zemědělství, nástroje doprava různých kultur Aj-Trávení Aj-Státy a volného času tradiční zvyky Britů Ch-Zákady D-Stěhování chem. výroby národů, M-StatistikaSlované typy grafů Z-Postavení Z-Postavení Evropy ve ČR v Evropě světě PřPř-EU a Zdravotnictví zemědělství, EU obratlovci

28

9. Aj-New York Ch-Chemie a společnost-průmysl, průmyslové zdroje, paliva M-Statistika a finanční mat. Př-Nerostné bohatství Lv-Osudy

Aj-Londýn Ov-Státní symboly Ch-Ochrana živ prostředí M-Statistika, finanční matematika F-Meteorologie, jaderná fyzika Z-Svět: doprava, průmysl,zemědělství D-Poznatky o vědě a kultuře v 1.republice a po 2.sv. válce

Aj-Slavné osobnosti Ov-Nadnárodní společnost Ch-Chemie a společnost-průmysl, plasty Z-EU mezinárodní organizace Př-Těžba nerostů F-Jaderná fyzika,astronomie,

Osobnostní a sociální výchova Název tématického okruhu Rozvoj schopností poznávání

6.

7.

M-Deset.čísla, objemy F-Laboratorní práce Pč-technické výkresy, nákresy, dokumentace

M-Zlomky, obsahy, procentaslov. úlohy F-Laboratorní práce

Sebepoznávání a sebepojetí

Hv-Vliv hudebního díla

Seberegulace a sebereorganizace

M-Čtvrtletní práce Pč-Bezpečnost a ochrana při práci s nářadím

Psychohygiena

M-ČP

Kreativita

Sloh-průběžně Lv-Úsměvy a šibalství Hv-Tvorba doprovodů (6.-9.)

Poznávání lidí

Lv-příběhy odvahy a dobrodružství

Lv-Jak jsem potkal lidi

Mezilidské vztahy

Lv-Příběhy

Lv-O přátelství a

8.

M-Soustavy rovnic, válec, kruh, finanční matematika Ch-Chemické výpočty z rovnic, řešení problémů Př-Smyslové soustavy, pozornost, soustředění F-laboratorní práce Vkz-Sexuální Ov-Člověk jako výchova, obecné osobnost problémy řešení Pfvproblémů Sebepoznání Př-Období lidského života, vývoj člověka M-Čtvrtletní M-Čtvrtletní práce práce Pč-Bezpečnost Pfv-Plánování práce, dodržování akční technologií Pč-Rozpočet, Vkz-Volnočasové příjmy, výdaje aktivity M-ČP M-ČP Př-Léčiva, Př-1.pomoc, krytos. rostliny léčiva M-Konstrukční M-konstrukční úlohy s grafy úlohy, Sloh-průběžně lichoběžníky, Lv-průběžně rovnoběžníky Lv-průběžně Sloh-průběžně

29

9. M-soustavy 2 rovnic, objemy:koule, jehlan, kuželsl.úlohy, finanční mat. Ch-Chemické výpočty: roztoky, řešení problémů Pč-Práce podle návodu, tvorba konstrukčních prvků

M-Čtvrtletní práce

M-ČP

M-Grafy Ch-Chemie a společnost, zlepšení životního prostředí Sloh-průběžně Lv-průběžně Ch-Laboratorní Ch-Laboratorní práce práce Lv-Psoty lopoty Lv-Osudy Ov

Aj-Rodina a

Lv-Osudy

Komunikace

odvahy a dobrodružství

lásce Ov-Člověk a lidská práva

Tv-Míčové hry Sloh-průběžně

Př-Etologie obratlovců Tv-Míčové hry Sloh-průběžně

Pč-Úprava stolu a stolování, technologické postupy, kázeň a bezpečnost

Kooperace a kompetice

Řešení problémů a rozhodovací schopnosti Hodnoty, postoje, praktická etika

Ov-Domov, rodina Lv-Maléry a patálie

Lv-O přátelství a lásce

30

vztahy Ov-Člověk a lidská práva Ch-Laboratorní práce Př-Lidské rasy Ov-Globální problémy lidstva Př-Etologie člověka Tv-Míčové hry Ch-Laboratorní práce Hv-Jednoduché doprovody ve skupině Ch-Laboratorní práce PfvRozhodování Ov-Člověk jako osobnost Lv-Psoty lopoty

Ch-Člověk a společnost Tv-Míčové hry Sloh-průběžně

Ch-laboratorní práce

Ch-Laboratorní práce

Ov-Životní perspektivy Hv-Návštěva muzikálu Lv-Naruby aneb Jak vychovávat vychovatele

Multikulturní výchova Název tématického celku Kulturní diference

6.

7.

8.

9.

Hv-Lidová píseň, kulturní akce, česká a ostatní kultura (průběžně)

D-Vznik náboženství Z-Rasy, odlišnosti kultur, náboženství PřZemědělství různých kultur

M-Statistika, grafy, finanční matematika Př-Lidské rasy, rasismus, národ

Ov-Lidská práva Z-Rasy

Ov-Člověk v soc. vztazích D-Husitské revoluční hnutí, 30.léta válka ChLaboratorní práce Př-Vývoj člověka

D-2.sv.válka, rarismus Ch-Chemie a společnost:průmysl, ochrana životního prostředí M-Statistika, finanční matematika Z-Rasy, náboženství Z-Rasy

Lidské vztahy

Etnický původ Mutikulturalita

Princip sociálního smíru a solidarity

Lv-Na cestě

Z-Národnostirůzný způsob života Z-Rovnost ras

Ov-Lidská práva Z-Rasismus

31

ChLaboratorní práce Hv-Poznání a respektování kulturních odlišností Př-Rasismus

D-Holocaust F-Jaderná fyzika Ch-Člověk, společnost a chemie Z-Rovnost ras

Ov-Lidská práva Z-Rasismus

Mediální výchova Název tématického okruhu Kritické čtení a vnímání mediálních...

6.

7.

8.

9.

Z-Sledování a vyhodnocování předpovědí počasí Čj-Lv, sloh

M-Procenta F-Optika Čj-Lv, sloh

Ch-Voda a vzduch-reklama Př-Romská otázka-lidské rasy Čj-Lv, sloh

Ch-Detergenty, enzymy, vliv reklamy M-Finanční mat. Čj-Lv, sloh Hv-Přínos v oblasti hudby F-Meteorologie Ch-Chemie a společnost M-Grafy a jejich znázorňování Ch-Chemie a živ. prostředí

Čj-Lv, Interpretace vztahu mediálních jazykový a slohový výcvik sdělení…

Stavba mediálních sdělení Vnímání autora med. sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti

Tvorba med. sdělení

Ch-Vzduchhavárie v průmyslových podnicích

Čj-Lv

Čj-Lv

Čj-Lv Ov

Čj-Lv

Ov

F-Optika Ov

Ov Hv-Vznik rock  rollu

Čj-Slohový výcvik

Čj-Slohový výcvik

Ch-Nástěnkachemie a společnost Čj-Slohový výcvik Ch-Exkurzevodárna

F-Jaderná fyzika, meteorologie Ov Hv-Vliv médií na kulturu Ch-Chemie a společnosttvorba nástěnky Čj-Slohový výcvik Ch-Exkurzepivovar

Práce realizačního týmu

32

Environmentální výchova Název tématického okruhu Ekosystémy

6.

7.

8.

9.

M-Převody jednotek Z-Atmosféra, hydrosféra, biosféra… Př-Bezobratlí, n.rostliny Z-Postavení země ve vesmíru+geosystémy Př-Ochrana biodiverzity F-Látky a tělesa

M-Měřítko Př-Strunatci +obratlovci, mechorosty, nahosemenné +krytosemenné M-Celá čísla F-Mech. vlastnosti kapalin a plynů Pč-Půda

M-Měřítko plánu a mapy

Z-Lidská sídla+kulturní krajina F-Meteorologie

Ch-Fotosyntéza, dýchání Př-Přírodní zdrojemineral.+petrol. F-Meteorologie, polovodiče, jaderná fyzika

Lidské aktivity a problémy živ. prostředí

Př-Ochrana přírody, zemědělství+Zp Pč-Průmysl a životní prostředí, odpady a hospodaření s nimi

M-Procenta, přímá a nepřímá úměrnost PčZemědělství a živ. prostředí Vkz -Péče o zdraví a pohybové aktivity

Ch-Voda a vzduch-čistota a smog Př-Zdroj výživy, čistota ovzdušídýchací soustava F-Spalovací motory, elektrárny Ch-Voda, vzduch, ozón. vrstva,oxidyskleník.efekt M-Společná práce, rovnice Př-Genetika F-Spalovací motory Pč-odpad a jeho ekologická likvidace

Vztah člověka k prostředí

M-Převody jednotek Pč-Ochrana přírody, přírodních zdrojů

Z-Rozdílné podmínky na Zemi Pč-Náš životní styl, prostředí a zdraví

Základní podmínky života

33

Ch-Voda a vzduch-smog, čistota ovzduší M-Měřítko plánu a mapy Z-Místní region Př-Člověk, čistota ovzduší a vody

Ch-Prům. hnojiva, plasty, fosilní paliva, ropa, chemická výroba M-Soustava rovnic, společná práce, úlohy o pohybu Př-Průmysl a ŽP., fosilní paliva, ochrana přírody, odpadové hospodářství Ch-Recyklace odpadů M-Finanční matematika Z-Rozdílné podmínky na Zemi-globální problémy Př-Podmínky života

4.

Učební plán

4.1

Učební plán pro 1. stupeň

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace

1.

2.

3.

4.

5.

8+1

8+1

5+2

6+1

35 + 6

--

--

3

3

3

9

Matematika

4

4+1

4+1

4+1

4+1

20 + 4

Prvouka

2

2

2

--

--

6

Přírodověda

--

--

--

1+1

2

3+1

Vlastivěda

--

--

--

1+1

2

3+1

Informační a telekomunikační Informatika technologie

--

--

--

0+1

1

1+1

Umění a kultura

Hudební výchova

1

1

1

1

1

5

Výtvarná výchova

1

2

1

2

1

7

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2+1

10 + 1

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

20

22

24

26

26

118

Český jazyk a literatura

8+1

Celkem

Cizí jazyk

Matematika a její aplikace

Člověk a jeho svět

Celkem Disponibilní hodiny 1. a 2. roč.

118 hodin 14 18 – 22 hod.

3. – 5. roč.

34

22 – 26 hod.

4.2

Učební plán pro 2. stupeň

Vzdělávací oblasti

Předměty Český jaz.a liter. Anglický jazyk

6.

7.

8.

9.

DČD

Celkem

4+1

4

4

3+2

3

18

3

3

3

3

3

2

2

7

7

4

3+2

3

18

1

2

3

12

Německý jazyk Jazyk a jazyková komunikace

Praktická cvičení v AJ

Matematika a její aplikace

Matematika

4+1

4

Informatika

Informatika

1

1

Dějepis

2

2

2

2

Občanská výchova

1

1

1

1

2

2

12 Člověk a společnost

Chemie

1

Přírodopis

1+1

2

1+1

1+1

3

Zeměpis

1+1

2

2

1+1

2

Fyzika

2

1+1

2

1

1

Tělesná výchova

2

2

2

2

Výchova ke zdraví

1

Hudební výchova

1

1

1

1

Výtvarná výchova

2

2

1

1

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1

1

1

Volitelné

Volitelné

1

1

2

2

31

32

24

122

27

Člověk a příroda

10 Člověk a zdraví

1

10 Umění a kultura

30

Celkem – 122 hodin Disponibilní hodiny (DH) –24

35

29

3

4.3

Poznámky k učebnímu plánu

1.stupeň Informační a komunikační technologie na prvním stupni Vyučovací předmět zahrnuje 1 disponibilní hodinu v rámci 4. ročníku pro seznámení se základy práce s počítačem a práce s jednoduchými programy, vhodnými pro danou věkovou skupinu. V 5. ročníku je předmět vyučován 1 hodinu týdně. Cizí jazyk na prvním stupni Na 1. stupni je realizován Cizí jazyk v rámci vyučovacích předmětů Anglický jazyk. Vyučuje se ve 3. - 5. ročníku tři vyučovací hodiny týdně. Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk Vzdělávací oblast se v 1., 2. a 3. ročníku vyučuje 8 hodin týdně, ve 4. ročníku 5 hodin týdně a v 5. ročníku 6 hodin týdně. Vzhledem k obsahu a rozsahu učiva byla přiřazena v 1., 2., 3. a 5. ročníku 1 disponibilní hodina týdně, ve 4. ročníku 2 disponibilní hodiny týdně. V rámci tohoto předmětu budou příležitostně probírány v 1. a 2. roč. základy anglického jazyka (formou říkadel a her). Matematika a její aplikace Vyučovací předmět matematika se vyučuje v 1.-5. ročníku 4 hodiny týdně. Vzhledem k obsahu a rozsahu učiva je výuka navýšena ve 2.-5. ročníku o 1 disponibilní hodinu týdně. Umění a kultura Výtvarná výchova, Pracovní činnosti, Hudební výchova, Tělesná výchova Výtvarná výchova se vyučuje v 1., 3. a 5. ročníku 1 hodinu týdně, ve 2. a 4. ročníku 2 hodiny týdně. Z důvodů vytvoření dostatečného prostoru na realizaci průřezových témat byla přiřazena v 5. ročníku 1 disponibilní hodina týdně. V 1. a 2. ročníku je možnost prolínání jednotlivých předmětů v rámci vyučovací hodiny (podle tématického zaměření a obsahu učiva). Dodatek k učebnímu plánu platný od školního roku 2014/2015. I.stupeň Vyučovací předmět tělesná výchova – v rámci tohoto předmětu byla posílena časová dotace o 1 disponibilní hodinu ve výuce v 5. ročníku. Zároveň byla snížena časová dotace ve výuce výtvarné výchovy v 5. ročníku, celková časová dotace na I. st. zůstává 118 hodin.

36

2. stupeň Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Vzhledem k náročnosti přestupu z 1. na 2. stupeň je přidána v 6. ročníku 1 disponibilní hodina, která bude využita na procvičování probíraného učiva. V 9. ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny. Cizí jazyk Součástí této vzdělávací oblasti je Další cizí jazyk, který je zařazen od 7. ročníku. Časová dotace po zavedení druhého cizího jazyka je navýšena z disponibilních hodin, a to v 7. roč. 3 hodiny a v 8. – 9. roč. 2 hodiny týdně. U některých žáků, v odůvodněných případech, jsou tyto disponibilní hodiny využity pro upevňování a rozvíjení prvního cizího jazyka v předmětu Praktická cvičení v Anglickém jazyce. Matematika a její aplikace Matematika Vzhledem k náročnosti přestupu z 1. na 2. stupeň je přidána v 6. ročníku 1 disponibilní hodina, která bude využita na procvičování probíraného učiva. V 9. ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny Informační a komunikační technologie Informatika Z důvodu prohlubování a rozšiřování znalostí a dovedností při práci na PC je přidána 1 disponibilní hodina v 7. a jedna v 9. ročníku. Člověk a společnost Občanská výchova Vzhledem k zařazení aktuálních témat je přidána 1 disponibilní hodina v 9. ročníku. Člověk a příroda Přírodopis Vzhledem k náročnosti učiva je 6., 8. a 9. ročníku přidáno po jedné disponibilní hodině. Zeměpis V 6. a 9. ročníku je přidáno po 1 disponibilní hodině. Fyzika V 7. ročníku vzhledem k náročnosti učiva je přidána 1 disponibilní hodina. Volitelné Jsou vyučovány v 8. – 9. ročníku po jedné hodině týdně. Hodiny jsou čerpány z disponibilní časové dotace. Žáci volí z aktuální nabídky pro daný školní rok.

37

5.

Učební osnovy

5.1

Název a charakteristika předmětů

1. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 1.

období

Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 1.- 2.ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Český jazyk, ve 3. ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů Český jazyk a Anglický jazyk.

ČESKÝ JAZYK

Vzdělávací cíle  vyjadřovat srozumitelně, zejména mluvenou řečí, myšlenky, psanou formou se vyjadřovat jen v jednoduchých větách  rozumět spisovné řeči mluvené, čtené i psané  číst správně a s porozuměním texty přiměřené délkou i obsahem  znát příklady literárních děl vhodných pro daný věk včetně ilustrací – využít dětské časopisy  číst s porozuměním jednoduché naučné texty  vnímat krásu a bohatost mateřského jazyka  v tomto období se vytváří vztah žáků k literatuře a jejich zájem o četbu, tedy začíná  výchova budoucích čtenářů

Charakteristika výuky Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány:  komunikační a slohovou výchovou  čtením a literární výchovou  psaním  jazykovou výchovou Komunikace v českém jazyce se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy. V komunikační výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), mluvit a rozhodovat se na základě vnímaných pokynů a přečteného textu. Žáci se učí

38

výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, učí se rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni. Komunikační dovednosti žáků jsou vytvářeny nejen ve všech složkách českého jazyka, ale ve všech vyučovacích předmětech. Slovní zásoba je rozšiřována zejména využitím učiva prvouky, četby a vlastních zážitků. V tomto období je kladen důraz zejména na ústní vyjadřování žáků. Samostatná písemná forma vyjadřování je uplatňována od 3. ročníku. Při prvním písemném vyjadřování lze používat krátké jednoduché věty o tom, co žáci prožili, nebo co dobře poznali. Pro rozvoj vyjadřovacích schopností v prvním vzdělávacím období využíváme -

rozhovory žáků k určitému tématu formulace otázek a odpovědí k danému tématu vyprávění podle obrázku a obrázkové osnovy, vlastních zážitků, přečteného textu možnosti svobodného výběru způsobu vyjádření myšlenek, využívá mezipředmětových vztahů využití dětských knih a encyklopedií

se

Komunikační výchova tedy obsahuje činnosti a) receptivní, tj. čtení a naslouchání b) produktivní (tvořivé činnosti), tj. mluvený a písemný projev žáka

Při výuce čtení v tomto období se snažíme naučit všechny žáky číst přiměřeně náročné, umělecké i naučné texty jasně, zřetelně a s porozuměním. Při čtení textů se obohacuje slovní zásoba žáků a rozvíjí se úroveň vyjadřování. Čtení se využívá v prvouce. Při prožívání literárních ukázek poznávají žáci život dětí i dospělých, učí se chápat a hodnotit jejich životní příběhy, činy, charaktery a lidské vztahy. Žáci se při vyučování čtení učí esteticky prožívat a chápat přiměřené texty, později je výrazně číst, přenášet, vyprávět, ilustrovat. Podle popisu vyrobit, jindy text dramatizovat. Při čtení, poslechu a recitaci se zjemňuje smyslové vnímání žáků, bystří se pozorování, rozvíjí se představivost a fantazie, cvičí se paměť žáků, rozvíjí se pojmové i obrazné myšlení. V čítankách určených k činnostnímu učení čtení je věnována dostatečná pozornost volbě příjemných, délkou i obsahem přiměřených textů mladšímu školnímu věku. Mezipředmětovým vztahům a volbě témat pro samostatnou práci žáků je zde věnována pozornost. V literární výchově seznamujeme žáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací. Při výuce psaní v tomto období získávají žáci správné psací dovednosti, základy čitelného, přiměřeně hbitého a úhledného rukopisu. Píší slova a texty vhodného a žákům přiměřeného obsahu, který vyjadřuje zkušenosti žáků nebo poznatky získané v jiných vyučovacích předmětech. Písanky připravené pro toto období se zaměřují na psaní s porozuměním.

39

V jazykové výchově v 1. období základního vzdělávání se žáci učí prostě a jasně vyjadřovat spisovným jazykem, s využitím slovní zásoby odpovídající věku žáků a zároveň poznávají žáci elementární základy mluvnické stavby jazyka a osvojují si základní pravopisné jevy. Dbá se na rozvoj slovní zásoby žáků a postupně se vytváří návyky správné spisovné výslovnosti. Jazykové vyučování má velký význam pro rozvoj myšlení žáků, žáci se učí jazykové a pravopisné jevy pozorovat, srovnávat, třídit i zobecňovat. Nejprve je pozorují, hovoří o nich. Tak dochází k mnoha elementárním zobecněním a procvičování poznaných jazykových a pravopisných jevů. Pozornost je věnována výcviku v pravopise lexikálním. Ústní i písemné vyjadřování se rozvíjí pokud možno v souvislosti s poznáváním skutečností, které děti obklopují. Žáci zpočátku při samostatném vyjadřování reagují na otázky a pokyny učitele, později vytvářejí souvislé projevy na témata blízká jejich zájmům a zkušenostem. V hodinách českého jazyka tohoto období nejsou ostré hranice mezi učivem mluvnice, slohového výcviku, literární výchovy a psaní. Je-li k tomu vhodná příležitost, lze složky českého jazyka zpestřit dramatickou výchovou. Dramatická výchova rozvíjí tvořivost dětí a přispívá k obohacení jejich slovní zásoby. Učíme žáky volně, beze strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce. Pomocí dramatické výchovy se žáci učí slušnosti, vzájemnému respektování i tvořivému řešení praktických situací. Učí se též cítit s druhými, vzájemně si pomáhat.

Dramatická výchova v 1. období základního vzdělávání Pomocí dramatické výchovy -

rozvíjíme u dětí jejich tvořivost učíme je svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory rozvíjíme a obohacujeme slovní zásobu žáků učíme žáky tvořivě řešit praktické problémy vedeme žáky k slušnosti a respektování spolužáků, rodičů i ostatních dospělých v jejich okolí naučit se cítit s druhými a pomáhat se navzájem

S vyučováním českého jazyka v 1.-3. ročníku jsou bezprostředně spojeny počátky prvoučného vyučování. Zkušenosti žáků získané pozorováním okolní přírody a života lidí se prohlubují čtením uměleckých textů. Myšlení a řeč žáků se přitom rozvíjí v souladu s rozvojem fantazie, citů, vůle a smyslu pro krásu.

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: v 1. – 3. ročníku – 9 hodin týdně Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura:  směřuje k ovládnutí základních jazykových jevů pro dorozumívání v ústní i písemné podobě 40

 k osvojování a rozvíjení čtenářských schopností  vede k využívání různých zdrojů informací – př. slovníky, encyklopedie, katalogy, pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další vývoj Vyučovací předmět český jazyk a literatura je úzce spjat s ostatními vyučovacími předměty. V předmětu se realizují tematické okruhy průřezového tématu. Osobnostní a sociální výchova. V rámci jazykové komunikace je v 1. a 2. ročníku zařazováno seznamování s anglickým jazykem – formou písní a her.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení    

žáci jsou vedeni ke stálému zdokonalování čtení učit žáky získané informace uplatnit ve své práci učitel stanovuje dílčí vzdělávací cíle v pravopisu žáci jsou motivováni k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu

Kompetence k řešení problémů    

žáci navrhují různá řešení problémů, dokončují úkoly a zdůvodňují své závěry žáci si vzájemně radí a pomáhají žáci jsou hodnoceni způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok žáci si upevňují účelné rozhodování a jednání v různých situacích

Kompetence komunikativní    

žáci se učí výstižnému a kultivovanému projevu žáci dokáží prezentovat své myšlenky a názory žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech žáci se učí vzájemnému naslouchání a zdůvodňování svých závěrů, vzájemně si radí a pomáhají si

Kompetence sociální a personální    

žáci se učí pracovat ve skupinách, efektivně spolupracují učitel vede žáky k prezentaci svých myšlenek a názorů a k vzájemnému respektu žákům jsou vytvářeny příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky žáci respektují pokyny pedagogů

Kompetence občanské  žáci se seznamují s literaturou naučnou i vědeckou, učí se vytvářet postoje k přírodě, k životnímu prostředí  žáci zvládnou komunikaci i ve vyhraněných situacích  pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály

41

Kompetence pracovní  žáci jsou vedeni k organizování a plánování učení  žáci plní učitelovy požadavky na dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů

ANGLICKÝ JAZYK

Vzdělávací cíle -

motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk, postupně začít chápat význam angličtiny pro život poznávat a prakticky využívat základní pravidla výslovnosti vést žáky k získání schopnosti číst s porozuměním jednoduché texty činnostní formou naučit žáky jednoduchá pravidla gramatiky a zdvořilostní fráze základní fráze procvičovat s pomocí obrázků, předmětů, CD a různých manuálních činností

-

získávat první poznatky o zemích, kde se mluví anglicky rozumět jednoduchým pokynům v angličtině a reagovat na ně pochopit jazyk jako důležitý nástroj celoživotního vzdělávání rozvíjet pozitivní vztah k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti

Charakteristika výuky Výuka anglického jazyka v 1. období tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. Nejdůležitější v tomto období je probuzení zájmu o výuku anglického jazyka . Dovednost porozumět je nadřazena dovednosti číst a písemně se vyjadřovat. Metody a formy práce jsou založeny na pozorování, poslechu, imitaci, tvořivých činnostech a hře. Výuka vychází z praktického použití.Slovní zásoba je volena z okruhu zájmů dětí tohoto věku. Výuka je výrazně propojena s mateřským jazykem,ale též s hudební, pohybovou, výtvarnou a dramatickou výchovou. Při výuce je třeba pracovat s vhodnými učebnicemi a pomůckami zpracovanými přiměřeně věku. Používají se motivující cvičení jako např. rozhovory, příběhy, komiksy, hry, jednoduchá poslechová cvičení, básničky, písničky, kreslení, cvičení zahrnující rukodělné aktivity a další. Výuka se zaměřuje především na rozvoj poslechu a mluvení (od neverbální komunikace až k jednoduchým rozhovorům). Jazyková výuka, cílem je podporovat rozvoj komunikačních kompetencí. Kultivovat jazykové dovednosti a využívat jako nedílnou součást všech vzdělávacích oblastí.

Obsahové,časové a organizační vymezení -

vyučuje se ve 3. ročníku 3 hodiny týdně v jazykových učebnách, v učebnách VT . klasické dělení na skupiny v rámci ročníku získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k tomuto předmětu osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností a k aktivnímu využití účinné komunikace v cizím jazyce 42

-

získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení: - k dlouhodobé práci na osvojení si cizího jazyka - k vyhledávání a třídění informací - k systematickému používání naučených jazykových prostředků - k posouzení vlastního učení - k práci s chybou Kompetence k řešení problémů - ke zvolení vhodných postupů řešení analýzou dosavadních znalostí Kompetence komunikativní - k souvislému a kultivovanému vyjadřování slovem a písmem - k poslouchání a zapojení se do rozhovoru - k porozumění a práci s psanými texty - ke spolupráci s ostatními Kompetence sociální a personální - k zapojení se do skupin a práce ve dvojicích - ke zdvořilosti a respektu a toleranci k druhým - k efektivní spolupráci - k pozitivnímu náhledu na sebe sama Kompetence občanské - k respektování tradic, kulturních hodnot - k zdravému životnímu stylu, pohybu Kompetence pracovní - k plnění svých povinností - k používání abecedně řazeného slovníku s fonetickým přepisem

43

2. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání, a je realizována ve 4.-5.ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů Český jazyk, Anglický jazyk.

ČESKÝ JAZYK

Vzdělávací cíle         

ovládat základní jazykové jevy pro dorozumívání v ústní i písemné podobě rozvíjet kultivovaný písemný i ústní projev osvojovat si souvislé, plynulé a srozumitelné vyjadřování osvojovat si pravidla pro vytváření psaných textů podle komunikačního záměru a jejich využívání v praxi osvojovat a rozvíjet čtenářské dovednosti porozumět různým druhům textů věcné i odborné povahy vnímat literaturu jako specifický zdroj poznání a prožitků získávat estetické zážitky při komunikaci s vhodnými literárními texty a rozvíjet trvalý zájem o četbu využívat různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, internet atd.) pro rozšiřování znalostí a dovedností

Charakteristika výuky Cíle výuky českého jazyka a literatury jsou naplňovány  komunikační a slohovou výchovou  čtením a literární výchovou  psaním  jazykovou výchovou V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu. V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, formulovat vlastní názory o přečteném díle. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti interpretace literárního textu. Při výuce psaní získávají žáci správné psací dovednosti, rozvíjí čitelný, hbitý a úhledný rukopis. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem srozumitelného vyjadřování. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem k získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. 44

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících: ve 4. – 5. ročníku – 7 hodin týdně Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura:  směřuje k ovládání základních jazykových jevů pro dorozumívání v ústní i písemné podobě  k osvojování a rozvíjení čtenářských schopností  vede k využívání různých zdrojů informací – př. slovníky, encyklopedie, katalogy, pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další vývoj Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je úzce spjat s ostatními vyučovacími předměty. V předmětu se realizují tematické okruhy průřezového tématu, osobnostní a sociální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí Kompetence k učení    

žáci jsou vedeni ke stálému zdokonalování čtení učit žáky získané informace uplatnit ve své práci učitel stanovuje dílčí vzdělávací cíle v pravopisu žáci jsou motivováni k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu

Kompetence k řešení problémů    

žáci navrhují různá řešení problémů, dokončují úkoly a zdůvodňují své závěry žáci si vzájemně radí a pomáhají žáci jsou hodnoceni způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok žáci si upevňují účelné rozhodování a jednání v různých situacích

Kompetence komunikativní    

žáci se učí výstižnému a kultivovanému projevu žáci dokáží prezentovat své myšlenky a názory žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech žáci se učí vzájemnému neslouchání a zdůvodňování svých závěrů, vzájemně si radí a pomáhají si

Kompetence sociální a personální  žáci se učí pracovat ve skupinách, efektivně spolupracují  učitel vede žáky k prezentaci svých myšlenek a názorů a k vzájemnému respektu  žákům jsou vytvářeny příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky  žáci respektují pokyny pedagogů 45

Kompetence občanské  žáci se seznamují s literaturou naučnou i vědeckou, učí se vytvářet postoje k přírodě, k životnímu prostředí  žáci zvládnou komunikaci i ve vyhraněných situacích  pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály Kompetence pracovní  žáci jsou vedeni k organizování a plánování učení  žáci plní učitelovy požadavky na dodržování dohodnuté kvality, postupů a termínů

ANGLICKÝ JAZYK


motivovat žáky k zájmu o anglický jazyk, postupně začít chápat význam angličtiny pro život poznávat a prakticky využívat základní pravidla výslovnosti vést žáky k získání schopnosti číst s porozuměním jednoduché texty činnostní formou naučit žáky jednoduchá pravidla gramatiky a zdvořilostní fráze základní fráze procvičovat s pomocí obrázků, předmětů, CD a různých manuálních činností

-

získávat první poznatky o zemích, kde se mluví anglicky rozumět jednoduchým pokynům v angličtině a reagovat na ně pochopit jazyk jako důležitý nástroj celoživotního vzdělávání rozvíjet pozitivní vztah k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti

Charakteristika výuky Výuka anglického jazyka v 1. období tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. Nejdůležitější v tomto období je probuzení zájmu o výuku anglického jazyka . Dovednost porozumět je nadřazena dovednosti číst a písemně se vyjadřovat. Metody a formy práce jsou založeny na pozorování, poslechu, imitaci, tvořivých činnostech a hře. Výuka vychází z praktického použití.Slovní zásoba je volena z okruhu zájmů dětí tohoto věku. Výuka je výrazně propojena s mateřským jazykem,ale též s hudební, pohybovou, výtvarnou a dramatickou výchovou. Při výuce je třeba pracovat s vhodnými učebnicemi a pomůckami zpracovanými přiměřeně věku. Používají se motivující cvičení jako např. rozhovory, příběhy, komiksy, hry, jednoduchá poslechová cvičení, básničky, písničky, kreslení, cvičení zahrnující rukodělné aktivity a další. Výuka se zaměřuje především na rozvoj poslechu a mluvení (od neverbální komunikace až k jednoduchým rozhovorům). Jazyková výuka, cílem je podporovat rozvoj komunikačních kompetencí. Kultivovat jazykové dovednosti a využívat jako nedílnou součást všech vzdělávacích oblastí.

46

Obsahové,časové a organizační vymezení -

vyučuje se ve 3. ročníku 3 hodiny týdně v jazykových učebnách, v učebnách VT . klasické dělení na skupiny v rámci ročníku získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k tomuto předmětu osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností a k aktivnímu využití účinné komunikace v cizím jazyce získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení: - k dlouhodobé práci na osvojení si cizího jazyka - k vyhledávání a třídění informací - k systematickému používání naučených jazykových prostředků - k posouzení vlastního učení - k práci s chybou Kompetence k řešení problémů - ke zvolení vhodných postupů řešení analýzou dosavadních znalostí Kompetence komunikativní - k souvislému a kultivovanému vyjadřování slovem a písmem - k poslouchání a zapojení se do rozhovoru - k porozumění a práci s psanými texty - ke spolupráci s ostatními Kompetence sociální a personální - k zapojení se do skupin a práce ve dvojicích - ke zdvořilosti a respektu a toleranci k druhým - k efektivní spolupráci - k pozitivnímu náhledu na sebe sama Kompetence občanské - k respektování tradic, kulturních hodnot - k zdravému životnímu stylu, pohybu Kompetence pracovní - k plnění svých povinností - k používání abecedně řazeného slovníku s fonetickým přepisem

47

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 1. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je v 1. - 3. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Matematika. MATEMATIKA


osvojování základních matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka důraz na porozumění základním pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich zdokonalování grafických projevů žáka - od kresleného obrázkového názoru k náčrtům postupné osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka matematiky a způsobů jejich užití rozvíjení paměti prostřednictvím numerických výpočtů důvěra ve vlastní schopnosti, soustavná sebekontrola, systematičnost

Charakteristika výuky Matematické vzdělávání v tomto období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, vyjadřují výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat. Pojmy čísel první desítky a početní výkony s nimi prováděné se vyvozují pomocí žákovských pomůcek a vždy ve spojení s manipulací každého žáka s uvedenými pomůckami. Velmi dobrým prostředkem k rozvoji pozornosti i k projevu míry pochopení probíraného učiva jsou hovory žáků k činnostem. Je nutné v řadě vyučovacích hodin po sobě následujících nechat daný pojem postupně objevit a přijmout všemi žáky, poznané učivo krátce v každé hodině procvičovat.

Obsahové, časové a organizační vymezení -

vyučuje se v 1. ročníku 4 hodiny, ve 2. a 3. ročníku 4 vyučovací hodiny týdně a vzhledem k obsahu a rozsahu učiva byla přiřazena 1 disponibilní hodina týdně žáci z každého ročníku pracují během vyučovací hodiny ve třídě nebo v počítačové učebně žáci využívají k učení různé formy práce během hodiny žáci používají všechny dostupné vyučovací pomůcky

48

Vzdělávací oblast matematika je tvořena třemi tematickými okruhy: 1. Číslo a početní operace Žáci si postupně osvojují aritmetické operace - porovnávání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání, násobení, dělení v oboru do 1000, užívají lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose 2. Závislosti, vztahy a práce s daty Žáci se orientují v čase, provádí jednoduché převody jednotek času, popisují jednoduché závislosti z praktického života, doplňují tabulky, schémata a posloupnosti čísel. 3. Geometrie v rovině a v prostoru Žáci se učí objevovat, rozlišovat, určovat a modelovat základní geometrické rovinné a prostorové útvary. Učí se měřit a odhadovat délku, poznávají základní jednotku délky. Učí se základy grafického projevu v geometrii.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - učí se přesně a stručně vyjadřovat užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh - zdokonalují grafický projev - mají podíl na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků - ví, co se mají naučit Kompetence k řešení problémů - učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti - pracují s chybou a hledají cestu k správnému řešení - plánují úkoly a postupy - sami dochází k řešení a závěrům Kompetence komunikativní - žáci se učí přesnému a stručnému vyjadřování používáním matematického jazyka - učí se kultivovanému projevu Kompetence sociální a personální - žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování, srozumitelné argumentaci, ke kolegiální radě a pomoci - učí se pracovat v týmu Kompetence občanská - žáci se učí hodnotit svoji práci a práci ostatních - jsou vedeni k ohleduplnosti a taktu Kompetence pracovní - žáci se učí využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech - jsou vedeni k vytváření zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v životě - pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály

49

2. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je ve 4. - 5. ročníku realizována prostřednictvím vzdělávacího předmětu Matematika.

MATEMATIKA


osvojování základních matematických pojmů na základě aktivních činností každého žáka důraz na porozumění základním pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům rozvíjení kombinatorického a logického myšlení vedení žáků ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich prostor pro aktivní projev žáka - vymýšlení úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky, efektivní využívání osvojených poznatků přesné a stručné vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky provádění rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonalování grafického projevu rozvíjení paměti prostřednictvím numerických výpočtů důvěra ve vlastní schopnosti, soustavná sebekontrola, systematičnost

Charakteristika výuky Matematické vzdělávání v tomto období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Matematika rozvíjí pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, vyjadřují výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat.


vzhledem k obsahu a rozsahu učiva byla přiřazena 1 disponibilní hodina týdně žáci z každého ročníku pracují během vyučovací hodiny ve třídě nebo v počítačové učebně žáci využívají k učení různé formy práce během hodiny žáci používají všechny dostupné vyučovací pomůcky

Vzdělávací oblast matematika je tvořena čtyřmi tématickými okruhy: 1. Číslo a početní operace Žáci si postupně osvojují aritmetické operace - porovnávání, zaokrouhlování, sčítání, odčítání,

50

násobení a dělení v oboru přirozených čísel.

2. Závislosti, vztahy a práce s daty Žáci si na základě porovnávání uvědomují změny a závislosti známých jevů. Porovnávají velikosti věcí a čísel, pochopí závislosti prostřednictvím práce s grafem, diagramem a tabulkou. 3. Geometrie v rovině a v prostoru Žáci se učí objevovat, rozlišovat a určovat základní geometrické rovinné a prostorové útvary. Geometricky modelují reálné situace, hledají geometrické útvary ve svém okolí a pojmenovávají je. Procvičují převádění jednotek délky, hmotnosti, času a objemu. Učí se grafickému projevu v geometrii. 4. Nestandardní aplikační úlohy a problémy Žáci při řešení uplatňují logické myšlení, řeší úlohy z reálného světa, analyzují reálné situace. Snaží se pochopit problém, utřídit údaje, pomocí konkrétního názoru modelovat situaci, následně řešit a formulovat odpověď.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - učí se přesně a stručně vyjadřovat užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh - zdokonalují grafický projev - rozvíjí abstraktní, exaktní, kombinatorické a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci - mají podíl na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků - ví, co se mají naučit Kompetence k řešení problémů - učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k sebekontrole, k systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti - učí se provádět rozbor problémů a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu, vyhodnocování správnosti výsledků - pracují s odbornou literaturou - pracují s chybou a hledají cestu k správnému řešení - plánují úkoly a postupy - sami dochází k řešení a závěrům Kompetence komunikativní - žáci se učí přesnému a stručnému vyjadřování používáním matematického jazyka - jsou vedeni k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu Kompetence sociální a personální - žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování, srozumitelné argumentaci, ke kolegiální radě a pomoci - učí se pracovat v týmu

51

Kompetence občanská - žáci se učí hodnotit svoji práci a práci ostatních - jsou vedeni k ohleduplnosti a taktu - při zpracování informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení Kompetence pracovní - žáci se učí využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech - jsou vedeni k vytváření zásoby matematických nástrojů pro řešení reálných situací v životě - pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály - žáci vyhledávají a kombinují informace z různých informačních zdrojů - využívají příležitosti k interpretaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů

Vzdělávací oblast: Informatika a komunikační technologie 2. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována ve 4.-5. ročníku prostřednictvím předmětu Informatika. INFORMATIKA


-

poznání úlohy informací porozumění práce s informací- vznik, uložení, přenos, zpracování, vyhledávání, ; praktické využití schopnost formulovat svůj požadavek umět využít výpočetní techniku a výukový software ke zvýšení efektivnosti učení šetrná práce s výpočetní technikou, respektování práv duševního vlastnictví

Charakteristika výuky Vzdělávání v oblasti výpočetní techniky umožňuje všem žákům získat základní dovednosti ve světě informací, zpracovat získané informace a využít je v dalším vzdělávání. Získané dovednosti jsou dobrým předpokladem na uplatnění na trhu práce, podmínkou k profesnímu růstu a k rozvíjení zájmové činnosti. Dovednosti získané v tomto vzdělávacím oboru umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku ve všech oblastech základního vzdělávání.


je realizován ve 4. a 5. ročníku po jedné hodině týdně (všichni žáci v 5. ročníku získají základy práce na počítači pro vstup na 2. stupeň )

52

Žáci jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Dále jsou vedeni k praktickému zvládnutí práce s grafikou, textem. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací, které se učí vyhledávat na Internetu. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů se učí používat elektronickou poštu.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - zadávanými úkoly jsou žáci vedeni k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě, pro toto poznávání využívají zkušeností s jiným SW, spolupráci s ostatními žáky, nápovědu (help) u jednotlivých programů, literaturu apod. - tím, že žáci využívají svých poznámek při praktických úkolech, se žáci učí pořizovat si takové poznámky, které jim pak pomohou při praktické práci s technikou Kompetence k řešení problémů -

-

žáci jsou vedeni zadáváním úloh a projektů k tvořivému přístupu při jejich řešení, učí se chápat, že v životě se při práci s informačními a komunikačními technologiemi budou často setkávat s problémy, které nemají jen jedno správné řešení, ale že způsobů řešení je více vyučující v roli konzultanta - žáci jsou vedeni nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce

Kompetence komunikativní -

žáci se učí pro komunikaci na dálku využívat vhodné technologie – některé práce odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty při komunikaci se učí dodržovat vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou technologii, náležitosti apod.)

Kompetence sociální a personální -

při práci jsou žáci vedeni ke kolegiální radě či pomoci, případně při projektech se učí pracovat v týmu, rozdělit a naplánovat si práci, hlídat časový harmonogram apod. žáci jsou přizváni k hodnocení prací - žák se učí hodnotit svoji práci i práci ostatních, při vzájemné komunikaci jsou žáci vedeni k ohleduplnosti a taktu, učí se chápat, že každý člověk je různě chápavý a zručný

Kompetence občanské -

-

žáci jsou seznamování s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla ...) tím, že je musí dodržovat (citace použitého pramene, ve škole není žádný nelegální SW, žáci si chrání své heslo ...) při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými cestami

53

Kompetence pracovní -

žáci dodržují bezpečnostní a hygienická pravidla pro práci s výpočetní technikou žáci mohou využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 1.období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 1.-3. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Prvouka.

PRVOUKA


učit žáky pozorovat přírodní jevy a orientovat se v prostoru a čase na základě činností a pozorování vytvářet nové představy o jednoduchých, chápání žáků dostupných, ale podstatných věcech a jevech, které je obklopují doma, ve škole, v obci vést žáky k tomu, aby předměty a jevy pojmenovávali a vyjadřovaly o nich své myšlenky, soudy, názory učit žáky, aby na základě svých vlastních zkušeností docházeli k jednoduchým pojmům a objevování souvislostí vytvářet žákům pozitivní vztah k rodině, spolužákům, škole, domovu i k přírodě a rozvíjet pozitivní vlastnosti žáků dát žákům poučení o lidském těle a ochraně zdraví naučit žáky cílevědomému osvojování základních hygienických návyků a návyků kulturních poznávat podstatu zdraví a příčiny jeho ohrožení, vznik nemocí a úrazů a jejich předcházení

Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Cíle jsou naplňovány prostřednictvím vlastních zkušeností žáků. Učitel řídí vyučování tak, aby žáci docházeli k novým poznatkům zejména na základě vlastních činností a přímého pozorování. Žáci mohou různé věci a jevy pozorovat např. při řízených činnostech, na vycházkách, při pokusování, při zacházení s různými nástroji a předměty. Činností vyučování prvouce podněcujeme aktivitu všech žáků. Průběžně a v souvislosti s různými vyučovacími

54

předměty vedeme žáky k tomu, aby výsledky svých pozorování, zjištění a objevování zaznamenávali různými způsoby, to je výtvarně i písemně. V tomto období využijeme co nejvíce regionálních přírodních i společenských jevů. Charakteristické pro výuku prvouky v 1. období základního vzdělávání je její prolínání s učivem ostatních předmětů. Právě toto prolínání témat dává možnost vytváření mnoha malých projektů, které výuku obohatí a učivo spojí se životem kolem dětí. Výuku prvouky vhodně doplňují obrazy, videozáznamy, filmy, besedy, vycházky i exkurse. Potřebné vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět získávají žáci především tím, že pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace atd.

V prvouce se věnujeme - pozorování věcí – jejich vlastností a zařazujeme je do přírodního a společenského dění - výchově smyslového vnímání a způsobům pozorování určitých předmětů a jevů - základům jazykového vyjadřování – využíváme českého jazyka (výslovnost, vyprávění, říkadla, básně, písně, pohádky …) - procvičování pozornosti, paměti, představivosti, obrazotvornosti … - ochraně přírody, kulturních památek a výsledků lidské práce - technické výchově (spojení výtvarnou v. a praktickými činnostmi) - pohybové výchově (ve spojení s tělesnou výchovou a hudební výchovou) - zdravotní výchově a znalosti lidského těla, režim dne - mravní výchově (vytváření správných návyků a vztahů k lidem)


vyučuje se v prvním ,druhém a třetím ročníku dvě hodiny týdně pozorování a pojmenovávání věcí, jevů a dějů, jejich vzájemných vztahů a souvislostí utváří se prvotní ucelený obraz světa poznávání sebe i nejbližšího okolí seznámení s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy vnímání lidí a vztahů mezi nimi všímání si podstatných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů porozumění světu kolem sebe a vnímání základních vztahů ve společnosti porozumění soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům chápání současnosti jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti

-

vzdělávací obsah je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme –důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků ( např. v dopravní výchově) Lidé kolem nás – upevňování základů vhodného chování a jednání mezi lidmi, seznámení se základními právy a povinnostmi Lidé a čas – orientace v dějích a čase Rozmanitost přírody – poznávání Země jako planety sluneční soustavy, poznávání proměnlivosti a rozmanitosti živé i neživé přírody Člověk a jeho zdraví – základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování různých životních situací. Poznávání sebe na 55

základě poznávání člověka jako živé bytosti.Řešení modelových situací- důležitá hodnota v životě člověka.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by v budoucnu mohli uspět. - poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí - upevňování správných návyků preventivního chování - orientace ve světě informací - časové a místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací - učitel pomáhá řešit a třídit informace podle zvolených nebo zadaných kritérií - učitel motivuje žáky pro celoživotní učení Kompetence k řešení problémů - žáci si upevňují účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých - poznávají a ovlivňují svou jedinečnost - učitel pomáhá žákům, aby došli k samostatným objevům, řešením a závěrům - učitel učí žáky pracovat s odbornou literaturou, encyklopediemi apod., využívají různých informačních zdrojů Kompetence komunikativní Žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech. - jsou vedeni k samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci - pojmenovávají pozorované skutečnosti a zachycují je ve vlastních projevech, názorech a výtvorech - přirozeně vyjadřují pozitivní city ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí - učitel podporuje u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů, kladení otázek k věci, vzájemnému se naslouchání a zdůvodňování svých závěrů, vzájemně si radí a pomáhají si Kompetence sociální a personální Žáci pracují ve skupině. - efektivně spolupracují na řešení problémů - učí se respektovat názory druhých - přispívají k diskusi - učitel učí se věcně argumentovat - učitel vede děti k oceňování svých názorů a přínosů Kompetence občanské - učitel utváří ohleduplný vztah k přírodě i kulturním výtvorům - učitel motivuje žáky hledat možnosti aktivního uplatnění ochrany přírody - učitel vede žáky k respektování pravidel 56

Kompetence pracovní Žáci jsou vedeni k utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti. - učitel učí žáky používat různé materiály, nástroje a vybavení - učitel zohledňuje soudobý stav a poznání a technického rozvoje

2.období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována ve 4. – 5. ročníku prostřednictvím vzdělávacího předmětu Přírodověda a Vlastivěda. PŘÍRODOVĚDA


učit žáky objevovat vztahy mezi živou a neživou přírodou, chápat souvislosti rovnováhy v přírodě a sledovat vzhled přírody v souvislosti s činností člověka sledovat změny v přírodě v souvislosti s pohyby Země ve vesmíru vést žáky ke sledování živých přírodnin v existujících společenstvech a chápání jejich vzájemné závislosti a začlenění do prostředí učit žáky pozorovat základní projevy přírodnin a podle nich vyvozovat třídění do systému vést žáky k objevování přírodních jevů na základě pozorování a pokusů učit žáky pozorovat vlastní tělo a na základě poznatků vést k chápání funkcí a činností jednotlivých soustav poznávat a chápat rozdíly mezi lidmi, kulturní a tolerantní chování a jednání na základě respektu vést k samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k bezpečné komunikaci prostřednictvím elektronických médií přiblížit žákům vznik života před narozením a sledovat jeho vývoj po narození učit žáky sledovat činnosti ohrožující zdraví a život člověka a vyvozovat z nich poučení pro zdravý způsob života poznávat a upevňovat preventivní chování, účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech

Charakteristika výuky Výuka vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v 2. období se realizuje v předmětu Přírodověda a dotací 2 hodiny týdně ve 4. i v 5. ročníku a navazuje na výchovné a vzdělávací cíle předmětu Prvouka. Tyto cíle jsou rozšiřovány v pěti tématických okruzích Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. Žáci se učí pozorovat, objevovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich významné vztahy a souvislosti. Poznávají sami sebe, učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich a chránit je. Na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, (včetně situací ohrožení). Učí se poznávat, že Země a jejich život 57

na ní tvoří jediný celek, že všechny jevy a děje spolu souvisí a jsou v rovnováze a jakékoli narušení může být pro další život rozhodující. Všechny poznatky i souvislosti vycházejí z pozorování skutečných jevů, z prožitků a zkušeností žáků z jejich života, ale i z modelových situací a pokusů. Informace získávají žáci z literatury a dalších informačních zdrojů. Zjištěné výsledky i jejich třídění žáci zaznamenávají a prezentují různými způsoby. Nezbytnou součástí výuky jsou vycházky, exkurze, besedy a nejrůznější projekty.


vyučuje se ve 4. ročníku1 hodina a 1 disponibilní hodina týdně, v 5. ročníku 2 hodiny týdně přírodověda je součástí vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, který je členěn do pěti tematických okruhů:

Místo, kde žijeme okolní krajina (místní oblast, region) - zemský povrch, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, působení lidí na krajinu a životní prostředí Lidé kolem nás -

základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, principy demokracie základní globální problémy, problémy konzumní společnosti, globální problémy přírodního prostředí Lidé a čas - orientace v čase - kalendáře, letopočet, režim dne - současnost a minulost v našem životě Rozmanitost přírody - Země jako planeta sluneční soustavy - rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody, rostliny, houby, živočichové, znaky života, životní potřeby a podmínky - rovnováha v přírodě - vliv lidské činnosti na přírodu, ochrana přírody a životního prostředí, likvidace odpadů, živelné pohromy, ekologické katastrofy Člověk a jeho zdraví - lidské tělo, biologické a fyziologické funkce a potřeby člověka, vývoj jedince, základy lidské reprodukce - zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života - partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy - péče o zdraví,poskytování první pomoci - osvojování si bezpečného chování a vzájemné pomoci v různých životních situacích - odpovědnost člověka za své zdraví - situace hromadného ohrožení Součástí výuky je exkurze do planetária.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení  žáci používají vhodné učební pomůcky, encyklopedie a odbornou literaturu

58

 získávají informace o přírodě, učí se pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování

Kompetence k řešení problémů  žáci se učí řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, učí se vyhledávat informace vhodné k řešení problémů. Kompetence komunikativní  žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech  žáci se učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných Kompetence sociální a personální  žáci pracují ve skupině, učí se spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, respektují názory a zkušenosti druhých  učitel se zajímá o náměty, názory a zkušenosti žáků Kompetence občanské  žáci se učí poznávat a chápat rozdíly mezi lidmi, učí se tolerantnímu chování a jednání, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci, chování v situacích ohrožení vlastního zdraví i zdraví a bezpečnosti druhých  učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch Kompetence pracovní  učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti  žáci si utvářejí pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržují vymezená pravidla

VLASTIVĚDA


žáci se učí orientovat v dějinách a v čase, utvářejí historii věcí a dějů události v rodině, obci a regionu nejdůležitější okamžiky v historii naší země zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů orientace v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu orientace ve světě informací, časové a místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací

59

Charakteristika výuky Výuka vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v 2.období se realizuje v předmětu Vlastivěda, s dotací 2 hodiny týdně ve 4. i v 5. ročníku. Navazuje na výchovné a vzdělávací cíle předmětu Prvouka. Tyto cíle jsou rozšiřovány v pěti tématických okruzích Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody a Člověk a jeho zdraví. Žáci se učí pozorovat, objevovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich významné vztahy a souvislosti. Poznávají sami sebe, učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi. Učí se poznávat, že Země a jejich život na ní tvoří jediný celek, že všechny jevy a děje spolu souvisí a jsou v rovnováze.


je realizována ve 4. ročníku - 1 hodina týdně + 1 disponibilní hodina týdně v 5. ročníku - 2 hodiny týdně - vlastivěda se realizuje ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět - vzdělávací obsah je rozdělen na pět tematických okruhů, ve vlastivědě se realizují tři okruhy Místo, kde žijeme - chápání organizace života v obci, ve společnosti - praktické poznávání místních, regionálních skutečností, s důrazem na dopravní výchovu - postupné rozvíjení vztahu k zemi, národní cítění Lidé kolem nás - upevnění základů vhodného chování a jednání mezi lidmi - uvědomování si významu a podstaty tolerance, pomoci, solidarity, úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen - seznamování se se základními právy a povinnostmi, se světem financí ale i problémy ve společnosti i ve světě - směřování k výchově budoucího občana demokratického státu Lidé a čas - orientace v dějích a v čase, postup událostí v čase a utváření historie věcí a dějů - snaha o vyvolání zájmů u žáků samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z historie a současnosti

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - učí se vyznačit v jednoduchém plánu obce místo bydliště, školy, cestu na určené místo - učí se začlenit obec (město) do příslušného kraje Kompetence k řešení problémů - učí se rozlišit přírodní a umělé prvky v okolní krajině - žáci v hodině pracují s odbornou literaturou, encyklopediemi apod. - učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

Kompetence komunikativní - učí se vyjádřit různými způsoby estetické hodnoty a rozmanitost krajiny 60

- využívá časové údaje při popisu různých situací, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti Kompetence sociální a personální - rozlišuje vztahy mezi lidmi, národy - odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností - učitel vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů a jiných forem záznamů - žák pracuje v heterogenní pracovní skupině Kompetence občanské - pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události v oblastech ČR (případně ve státech Evropy) - projevuje toleranci přirozeným odlišnostem lidské společnosti Kompetence pracovní - uplatňuje elementární poznatky o lidské společnosti, soužití a o práci lidí, na příkladech porovnává minulost a současnost - žáci při úkolech vzájemně spolupracují

Vzdělávací oblast: Umění a kultura 1.období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 1.-3. ročníku ve dvou samostatných vyučovacích předmětech: Hudební výchova a Výtvarná výchova.

HUDEBNÍ VÝCHOVA


naučit žáky čistě a výrazně zpívat lidové i umělé dětské písně v hlasovém rozsahu přiměřeném žákům mladšího školního věku nacvičit správné dýchání a tvoření tónů rozvíjet hudební sluch a paměť na melodii i slova učit rozlišovat a udržovat určitý rytmus rozvíjet hudebnost zařazováním poslechu lidových písní i poslechu hodnotné vážné hudby vhodné pro tento věk a vést žáky k zájmu o hudbu poznat a dbát o rozvoj talentovaných žáků probouzet u žáků zájem o vlastní pěvecké a hudební aktivity

Charakteristika výuky Hlavními složkami hudební výchovy jsou zpěv a poslech hudby. Těžištěm hudebně-výchovné práce je zpěv. Láska k hudbě se nejsnáze probouzí zpěvem, neboť při něm je žák aktivní a tvořivý. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí pěvecké i hudební návyky žáků. Nejčastější formou 61

tohoto období je zpěv jednohlasný. Učitel dbá individuálních zvláštností dětského hlasu, vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Dále je třeba pamatovat na to, aby rozsah a poloha písní odpovídaly rozsahu a poloze dětského hlasu. V hudební výchově je třeba střídat činnosti tak, aby děti nezpívaly po celou vyučovací hodinu. Výběr písní má být rozmanitý, má napomáhat hlasovému výcviku. V tomto období jsou pro zpěv nejvhodnější lidové písně, dětmi oblíbené písně umělé, vhodné je využívat i písní místních nebo krajových. Součastně s výcvikem pěveckých dovedností rozvíjí zpěv hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus. Smysl pro rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním jednoduchých doprovodných nástrojů (ozvučná dřívka, bubínek, tamburína, činely apod.) ke zpěvu žáků. Vnímání hudby se rozvíjí v celé hudebněvýchovné práci, nejvýrazněji při poslechnu hudby. Poslechem se učí žáci hudbu citové prožívat a soustředit se. Přitom jsou žáci vedeni k tomu, aby vyjadřovali a srovnávaly své dojmy z poslechu hudebních skladeb. Zpěv by se měl stát pro děti přirozenou potřebou pro vyjádření pohody a radosti, a to i v jiných předmětech než Hv. Proto výuku hudební výchovy vedeme tak, aby se stala pro žáky příjemnou a oblíbenou. K dobrému rozvíjení pěveckých dovedností žáků v tomto období velmi dobře napomáhá každodenní zpěv zařazovaný v průběhu vyučování jako doplněk učiva nebo jako příjemná relaxační chvilka. Ve zpěvu i poslechu je nezbytné se vracet k probraným písním a skladbám. Jen tak žák může dobře zvládnout melodii a slova písně, zapamatovat si hudební skladbu. Stále zdokonalovanou reprodukcí písní a opakovaným poslechem se prohlubuje vztah žáků k hudebním dílům i intenzita jejich estetického prožitku. Při výuce hudební výchovy je třeba věnovat pozornost hudebně nadaným žákům, dbát o jejich další rozvoj, doporučovat zájmovou činnost. Zpěvem, poslechem, jednoduchým doprovodem písní na dětské hudební nástroje a pohybovým projevem se stávají děti aktivními provozovateli hudby.


hudební výchova se realizuje ve vzdělávacím oboru Umění a kultura je realizována v 1. - 3. ročníku - 1 hod. týdně vzdělávací obsah je rozdělen do čtyřech oblastí

vokální činnost – práce s hlasem, kultivace pěveckého i mluveného projevu instrumentální činnost – hra na hudební nástroje a jejich využití při reprodukci a produkci hudebně pohybová činnost – ztvárnění hudby pohybem, tancem, gesty poslechová činnost – aktivní vnímání hudby, poznávání žánrů, stylů a podob organizace - žáci pracují ve třídě nebo v hudební učebně s využíváním audiovizuální techniky, za pomoci různých forem s využitím dostupných vyučovacích pomůcek.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

62

Kompetence k učení - žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase - učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky - učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

Kompetence k řešení problémů - rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu - rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální - žáci se navzájem naslouchají Kompetence komunikativní - žák rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem - reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie Kompetence sociální a personální - žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování a posuzování žánrů a stylů hudby - učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání - učitel vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé Kompetence občanská – žák je veden ke kritickému myšlení nad obsahy hudebních děl Kompetence pracovní - využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře, tanečním pohybem vyjadřuje hudební náladu - učitel vede žáky k používání obecně známých termínů, znaků a symbolů

VÝTVARNÁ VÝCHOVA


rozvíjet tvořivé schopnosti žáků, pěstovat jejich estetické cítění a vkus vytvářet kladný citový vztah k výtvarnému umění probouzet a rozvíjet schopnosti výtvarného vyjadřování žáků vytvářet základní pracovní návyky pro výtvarnou činnost žáků seznamovat žáky s výtvarnými nástroji, materiály a technikami dát dítěti možnost osobitého výtvarného vyjádření určitého prožitku nebo představy neovlivněného v nuceným výtvarným vzorem objevovat tvary věcí kolem nás, výtvarně experimentovat,hra s linií malováním, kreslením a modelováním rozvíjet barevnou, tvarovou i prostorovou představivost a jemnou motoriku pozorovat a porovnávat jednoduché předměty, hledat a odlišovat jejich barevnost, tvary a struktury učit se prezentovat svůj výtvarný projev a naslouchat sdělení druhých

63

-

výtvarné dovednosti využívat v ostatních předmětech a naopak hudbou, četbou, vyprávěným příběhem, dramatickým dílem podněcovat výtvarné představy žáků seznamovat žáky s ilustracemi v dětských knihách, poznávat nejznámější malíře – ilustrátory podílet se na výzdobě třídy, školy příležitostně navštěvovat výtvarné výstavy v regionu

Charakteristika výuky Výtvarná výchova je součást procesu rozvoje estetických vztahů žáků ke skutečnosti i k umění.Výtvarné činnosti rozvíjejí tvořivost, fantazii a estetické cítění, umožňují žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností. Děti se snaží vyjadřovat své představy výtvarnými prostředky. Je potřebné dát dítěti svobodu a do jeho kreseb nezasahovat. V prvním období převládá bezprostřednost výtvarného projevu dítěte a spontánnost. Vhodná motivace podněcuje uvolnění dětské fantazie. Děti potom často tvoří s velkým zaujetím a prožívají velkou radost z toho, co vytvořily. Úlohou učitele je posilovat sebevědomí žáků, rozvíjet dětskou fantazii a podněcovat zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací. V tomto období je vhodné zařazovat různé hravé činnosti a experimentování. Je dobře, když svůj výtvarný projev mohou žáci obhájit , vysvětlit spolužákům a vyslechnout jejich názor. Zde má učitel možnost jemně působit na vytváření výtvarného vkusu žáků.

Výtvarná výchova vede žáka - k uvědomování si barev a barevných kombinací, struktur a tvarů - ke svobodnému výtvarnému vyjádření - ke správnému zacházení s výtvarnými nástroji, barvami, apod. - k schopnosti samostatné volby výtvarné techniky - k účasti na vytváření prostředí, ve kterém se učíme a žijeme Ve všech formách výtvarného projevu(v kresbě, malbě, grafice, modelování, prostorovém vytváření, v kombinovaných technikách…) se projevuje osobnost dítěte. Téměř všechny náměrové okruhy výtvarné výchovy blízce souvisí s výukou ostatních předmětů. Tím se nabízí možnost k mezipředmětovým vztahům, zvláště v prvouce. Výtvarné práce dítě vytváří - na základě vlastní představy - podle skutečnosti Výtvarná práce z představy má zpočátku ilustrativní charakter, vypráví o zážitcích a zkušenostech žáků a o jeho citovém životě .Motivací k těmto kresbám může být prožitek z her, ze čteného textu, z osobního prožitku, z vycházky apod. Výtvarné práce podle skutečnosti vyjadřují obvykle první dojem žáka z pozorování. Postupně se učí pozorně vnímat skutečnost a výtvarně vystihnout její podobu. Mnohý žák se v mladším školním věku snáze vyjadřuje kresbou než slovy. Kresbou může snadno vyjadřovat porozumění čtenému příběhu.

64

K vytváření hlubšího vztahu k výtvarnému umění využíváme výstavy, besedujeme nad knihami a jejich ilustrátory. Vycházkami během roku získáváme náměty, zajímavosti a postřehy k další práci. Na vytváření výtvarného vkusu žáka má vliv prostředí(rodina, škola, obec), kde dítě žije. Nemalý vliv má i technika( fotografie, televize, video, počítače).Některé činnosti mohou dětem ukázat, jak lze tuto moderní techniku vhodně využít ( televizní pořady, reklama, počítačová grafika, internet, plakáty, loutky…). Výtvarné činnosti pomáhají k výchově citlivého člověka, který si všímá okolního světa a jeho projevů.

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět výtvarná výchova se vyučuje v 1.až 3.ročníku následovně: 1.ročník – 1 hodina týdně 2.ročník – 2 hodiny týdně 3.ročník – 1 hodina týdně

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení -vedení k samostatnému pozorování a vnímání reality - zaujímání postoje k výtvarnému dílu

Kompetence k řešení problémů - tvořivý přístup při řešení výtvarných úkolů - využívání vlastních poznatků při tvorbě Kompetence komunikativní - respektování názorů jiných, zapojení se do diskuze - pojmenování výtvarné situace - obohacení slovní zásoby o odborné termíny z výtvarné oblasti Kompetence sociální a personální - tvořivá práce ve skupině - vedení ke spolupráci - respektování odlišných výtvarných projevů Kompetence pracovní - dodržování hygieny a bezpečnosti při práci - správné a zodpovědné zacházení s výtvarnými pomůckami Kompetence občanská - vytváření si vlastního postoje k výtvarným dílům - vedení k odpovědnosti za estetickou úroveň svého díla - objektivní hodnocení svých výtvarných děl

65

2.období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 4.- 5. ročníku ve dvou samostatných vyučovacích předmětech: Hudební výchova a Výtvarná výchova.

HUDEBNÍ VÝCHOVA


žáci se učí intonačně čistě a výrazně zpívat lidové i umělé dětské písně v hlasovém rozsahu přiměřeném věku nacvičují správné dýchání a tvoření tónů rozvíjejí hudební sluch a paměť rozlišují a udržují mírně složitý rytmus učitel zařazuje poslech lidových písní i poslech hodnotné vážné hudby, vede žáky k zájmu o hudbu pozná a dbá o rozvoj talentovaných žáků probouzí u žáků zájem o vlastní pěvecké a hudební aktivity

Charakteristika výuky Hlavní složkou hudební výchovy na 1.stupni jsou zpěv a poslech. Zpívaná píseň nejlépe rozvíjí pěvecké i hudební dovednosti a návyky žáků. Nejčastější formou tohoto období je zpěv jednohlasný i dvojhlasný. Učitel vede žáky k tomu, aby zpívali čistě, lehce a bez křiku. Rozsah a poloha písní musí odpovídat rozsahu a poloze dětského hlasu. Je důležité, aby v hodinách docházelo ke střídání činností, aby děti nezpívaly celou vyučovací dobu. Současně s výcvikem pěveckých dovedností rozvíjí zpěv hudební sluch žáků, jejich smysl pro čistou intonaci a rytmus. Rytmus snadno a dobře rozvíjíme častým zařazováním doprovodných nástrojů ke zpěvu. Poslechem se žáci učí hudbu citově prožívat a soustředit se. Zpěv by se měl stát součástí i jiných předmětů. Ve zpěvu i poslechu je nezbytné se vracet k probraným písním a skladbám. Je třeba věnovat pozornost hudebně nadaným žákům, dbát o jejich rozvoj. Zpěvem, poslechem a doprovodem písní na hudební nástroje a pohybovým projevem se stávají děti aktivními pozorovateli.


hudební výchova se realizuje ve vzdělávacím oboru Umění a kultura je realizována v 4. - 5. ročníku - 1 hod. týdně vzdělávací obsah je rozdělen do čtyřech oblastí

vokální činnost – práce s hlasem, kultivace pěveckého i mluveného projevu instrumentální činnost – hra na hudební nástroje a jejich využití při reprodukci a produkci hudebně pohybová činnost – ztvárnění hudby pohybem, tancem, gesty

66

poslechová činnost – aktivní vnímání hudby, poznávání žánrů, stylů a podob organizace - žáci pracují ve třídě nebo v hudební učebně s využíváním audiovizuální techniky, za pomoci různých forem s využitím dostupných vyučovacích pomůcek.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase - učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky - učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch Kompetence k řešení problémů - rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby - rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální - žáci se navzájem naslouchají Kompetence komunikativní - žák rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem - reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie Kompetence sociální a personální - žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování a posuzování žánrů a stylů hudby - učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání - učitel vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé Kompetence občanská – žák je veden ke kritickému myšlení nad obsahy hudebních děl Kompetence pracovní - využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře, tanečním pohybem vyjadřuje hudební cit - učitel vede žáky k používání obecně známých termínů, znaků a symbolů

VÝTVARNÁ VÝCHOVA


chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence spoluvytváření příjemné atmosféry pro tvorbu pochopení a poznávání uměleckých hodnot v širších souvislostech

67

-

-

formování tolerantního přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti i minulosti a k potřebám různorodých skupin, národů a národností postupné nalézání a vyjadřování osobních prožitků a postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě

Charakteristika výuky Výtvarná výchova při interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadních a aktuálních zkušeností žáka a umožňuje mu uplatňovat jedinečné pocity a prožitky. V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech – tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost a fantazii. Tvůrčími činnostmi je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky. Ve čtvrtém a pátém ročníku začíná být dětská fantazie a představivost usměrňována rozvíjejícím se intelektem. Žáci postupně přecházejí od hravých činností k uvědomělejší výtvarné práci. Jejich tvorba se stále bezprostřední, děti si zachovávají citový vztah k okolnímu světu.

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje v 4. a 5.ročníku následovně: 4.ročník – 2 hodiny týdně 5.ročník – 1 hodina +1disponibilní hodina týdně (vzhledem k rozsahu učiva)

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci jsou vedeni k samostatnému pozorování a vnímání reality - žáci se učí zaujímat postoje k výtvarnému dílu Kompetence k řešení problémů - tvořivý přístup při řešení výtvarných úkolů - využívání vlastních poznatků při tvorbě Kompetence komunikativních - respektování názorů jiných, zapojení se do diskuze - pojmenování výtvarné situace - obohacení slovní zásoby o odborné termíny z výtvarné oblasti Kompetence sociální a personální - tvořivá práce ve skupině - vedení ke spolupráci - respektování odlišných výtvarných projevů Kompetence pracovní

68

-

dodržování hygieny a bezpečnosti při práci správné a zodpovědné zacházení s výtvarnými pomůckami

Kompetence občanská - vytváření si vlastního postoje k výtvarným dílům - vedení k odpovědnosti za estetickou úroveň svého díla - objektivní hodnocení svých výtvarných děl

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 1.období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 1.-3.ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Tělesná výchova.

TĚLESNÁ VÝCHOVA


-

rozvoj pohybových schopností a dovedností žáků rozvíjet smysl pro účelný a krásný pohyb získat návyky správného držení těla, nacvičovat základní cviky k získání těchto návyků vést žáky k vědomému zvládnutí pohybu, zařazovat cviky na koordinaci pohybů zvyšovat pohybový rozsah a obratnost žáků upevňovat charakterové vlastnosti žáků, rozvíjet sociální vztahy získávat pocit nutnosti pravidelného cvičení jako součástí správného životního stylu vštípit dětem radostný pocit z pohybu vědomě ovládat pohyby, zavádět taneční prvky (lidové písničky), umět hudbu vyjádřit pohybem – pohybové ztvárnění hudby pochopit důležitost organizace a spolupráce hlavně formou her (dodržování pravidel, umět se podřídit kolektivu, spolupracovat…) neustále seznamovat s dodržováním bezpečnostních zásad umět slyšet, vnímat, reagovat na povely učitele (nejen na píšťalku, ale i na jiné podněty – slovní, gestikulační …) naučit žáky umět se připravit na sportovní výkony – zvolit vhodnou obuv, vhodné oblečení (sepnout vlasy, odložit hodinky a jiné cennosti …) posilovat tělesnou kondici a duševní pohodu správně zvolenými aktivitami, vhodnými a přiměřenými tomuto věku z hlediska správné organizace a bezpečnosti je vhodné zvládnout s dětmi základy pořadových cvičení (nástupy, povely pozor, pohov …) využívat různá kondiční cvičení k rozvoji a zvýšení pohybových schopností žáků – to je zvyšovat obratnost, vytrvalost, rychlost, pohyblivost (za pomocí různého náčiní, využití různých druhů nářadí, přeskoky, odrazy, překonávání překážek, různé druhy běhů…) vnímat důležitost průpravných cvičení (rozcviček), jako prostředků pro zlepšení a odstranění nedostatků, které vznikají z jednostranného zatížení páteře či ze špatného způsobu života, nedostatku sportovních aktivit

69

-

seznamovat žáky s důležitostí správného rozcvičení, využívat veškeré kompenzační prostředky (protahovací, uvolňovací cvičení, strečink, …) učit žáky cítit, vnímat hudbu a vyjádřit jí pohybem, snažit se rozvíjet rytmické cítění, začleňovat taneční prvky (lidové písničky) rozvíjet dovednosti žáka zvládnutím základů atletické abecedy (běhy, skoky, hody …) neméně důležité je zvládnutí průpravných cvičení pro míčové hry, správné zvládnutí a ovládání technik házení, chytání, přihrávání seznamovat žáky s nácvikem jednoduchých základů miniher vkládat dle možností cvičení v různém prostředí, seznamovat žáky s pohybem na hřišti, ve volné přírodě, školy v přírodě v lese dle možnosti zařadit zimní sporty (bobování, sáňkování, lyžování, bruslení) vštípit základy plaveckých dovedností nesoustředit se na hodiny Tv, ale začleňovat do vyučování další pohybové aktivity – vycházky, pohybové chvilky, cviky ve třídě na správné držení těla)

Charakteristika výuky Veškeré tělesné a pohybové aktivity vedou k všestrannému rozvoji žáka, nejen ke zvýšení jeho pohybových schopností a dovedností, ale i k posílení jeho charakterových vlastností (zodpovědnost, spolupráce, vytrvalost, odvaha, schopnost respektovat pokyny, umět se podřídit kolektivu …) Tělesná výchova pěstuje u žáků kladný vztah ke sportu a pohybu vůbec, aby se sport stal součástí jejich zdravého životního stylu. Systémem jednoduchých pohybových a sportovních aktivit vede ke zvyšování tělesné zdatnosti a k správnému držení těla žáků. Vštěpování pohybových nácviků a vyvoláním u dětí radostného pocitu z pohybu se podílíme na zvyšování jejich psychické odolnosti vůči negativním vlivům svého okolí a na posilování jejich charakterových vlastností. Základní a důležitou metodou, která slouží ke splnění všech těchto cílů a úkolů je HRA a dodržování herních pravidel. Osvojením základů herních technik a taktických postupů, zvyšujeme u žáků nejen pohybové schopnosti, ale také podporujeme jejich prostorovou orientaci, schopnost správného a rychlého rozhodování i schopnost pohotově reagovat. Neustále opakujeme a věnujeme patřičnou pozornost bezpečnosti při výuce Tv, upozorňujeme na možnosti úrazů, snažíme se vštípit pocit zodpovědnosti za své chování a svoji bezpečnost, pocit sounáležitosti a ohleduplnosti ke svým spolužákům. Tělesná výchova je předmět, kde je nutný diferencovaný přístup k žákům podle jejich momentální tělesné zdatnosti. Zde musíme citlivě hodnotit každého žáka, vzhledem k jeho individuálním možnostem a předpokladům pro zvládnutí různých pohybových aktivit. V hodinách Tv se nezaměříme jen na rozvoj a zdokonalování pohybových schopností, ale také vštěpujeme důležité hygienické zásady s tím spojené. Pohybové činnosti by měly prolínat a doplňovat i další oblasti výchovy, měly by se objevovat i v dalších předmětech jako např. vhodné rozcvičky, pohybové hry, taneční prvky. Správně řízená výuka tělesné výchovy vyžaduje, aby učitel

70

-

kladl na žáky tělovýchovné požadavky, které jsou přiměřené jejich tělesné a pohybové vyspělosti dbal rozdílu mezi chlapci a děvčaty volil program s ohledem na roční období a materiálně technické vybavení školy dbal bezpečnosti žáků a vedl žáky k nacvičování vhodné a správné dopomoci a záchrany při cvičení účelně zaměstnával co nejvíce žáků vhodnými bezpečnými úkoly ke cvičení ve družstvech

Hlavní organizační formou vyučovacího procesu je vyučovací hodina tělesné výchovy. Vyučovací hodiny tělesné výchovy se nespojují do dvouhodin, rovnoměrně se rozkládají do týdenního rozvrhu.

Zařazování kurzu plavání 1.třída - 1-2 hod. za rok - seznámení s pobytem ve vodě, s pravidly a bezpečností při pobytu ve vodě 2.a 3.třída - 10 lekcí v 2.tř. , 10 lekcí v 3.tř. – povinný plavecký výcvik - splývání, správné dýchání, plavání s plaveckými pomůckami (pásy, desky, kroužky) - zvládnutí plavání bez pomůcek - plavecký styl prsa a znak Zdravotní plavání – volitelný předmět pro žáky doporučené lékařem Tělovýchovné chvilky Do vyučovacích hodin ostatních předmětů je vhodné vkládat tělovýchovné chvilky. Zařazují se, když se u žáků začne projevovat únava. Jejich programem jsou koordinační, vyrovnávací i kondiční cviky, které žák zná z výuky Tv v daném ročníku. Cvičební prostory – tělocvičny třeba udržovat v čistotě a jejich vybavení kontrolovat vždy před užitím. Teplota vzduchu v tělocvičně by měla být přiměřená, neměla by být nižší než 16 C ۫ . Na vyučovací hodiny Tv se žáci převlékají do cvičebních úborů. Z pedagogických důvodů používá cvičební úbor i učitel. Pro zvýšení odolnosti organizmu se doporučuje, aby výuka Tv probíhala často na hřišti nebo v terénu. Chceme prospět zdraví žáků, a proto realizujeme mimoškolní tělovýchovné aktivity žáků ve spolupráci s rodiči, sportovními oddíly aj. - kroužky – pohybové hry, dětský aerobik - tělovýchovné soutěže

Charakteristika některých cvičení zařazovaných pravidelně do hodin Tv

71

Vyrovnávací cviky Jsou to průpravná gymnastická cvičení, která jsou zaměřena na uvolnění a protažení jednotlivých svalových skupin. V tomto období posilovací cviky zařazujeme jen jednoduché. Pozornost věnujeme cvičením koordinačním, cvičení na zvětšování pohybového rozsahu kloubů. Také na podporu návyku správného držení těla. Cvičení mohou být prováděna v rytmických obměnách s možností hudebního doprovodu. Patří sem cvičení prostná, s náčiním i na nářadí, na místě i za pohybu. Dbáme při tom na přiměřený čas pro zařazování těchto cvičení do vyučovacích hodin. Kondiční cvičení Cvičeni se zaměřením na rychlost, pohyblivost, obratnost, vytrvalost, to jsou: běh, skoky, házení, cvičení rovnováhy, lezení, šplhání překonávání překážek, gymnastická cvičení s náčiním i bez náčiní (např. s míči, se švihadly, na lavičkách, žebřinách apod.) Rytmická cvičení a tanec Rytmická cvičení jsou velmi vhodnou součástí vyučování v 1. – 3. ročníku, zařazujeme je nejen do vyučovacích hodin Tv, ale též do hodin hudební výchovy i českého a anglického jazyka. Podporují značnou měrou dobrou psychický vývoj žáků. Cvičení zařazujeme jako rytmizaci jednoduchých a dětem známých pohybů podle hudebního doprovodu, v 1. a 2. r. cvičíme i podle říkanek a písní. Tanec pomáhá zvládnout základní pohyby paží, nohou a trupu. Učíme žáky základní taneční kroky. Zaměřujeme se na estetický pohybový projev v přiměřeném tempu a dětem srozumitelném rytmu.

Obsahové, časové a organizační vymezení - je realizována v 1. - 3. ročníku - v každém ročníku jsou 2 hodiny týdně Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy: a) činnosti ovlivňující zdraví - význam pohybu pro zdraví,příprava organismu,zdravotně zaměřené činnosti, - rozvoj různých forem - rychlosti,vytrvalosti,síly,pohyblivosti,koordinace pohybu, - hygiena při TV,bezpečnost při pohybových činnostech b) činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové hry,základy gymnastiky,rytmické a kondiční formy cvičení pro děti,průpravné úpoly,základy atletiky,základy sportovních her,turistika a pobyt v přírodě, plavání, lyžování a bruslení, další pohybové činnosti c) činnosti podporující pohybové učení - komunikace v TV,organizace při TV, zásady jednání a chování,pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, měření a posuzování pohybových dovedností, zdroje informací o pohybových činnostech.

72

Organizace - žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí v tělocvičně,na hřišti, ve volné přírodě nebo v plaveckém bazénu. V úvodu hodiny všichni absolvují nástup,rozcvičku a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu sportování.Ke konci dochází k závěrečnému zklidnění - relaxaci. Žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi.Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce.Spolu s dětmi používá veškeré dostupné náčiní a nářadí.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení  žáci jsou vedeni k osvojení si základního tělocvičného názvosloví, změří základní pohybové výkony a porovnají je s předchozími,orientují se v informačních zdrojích o aktivitách a sportovních akcích.  Učitel umožňuje žákům,aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo výsledky. Kompetence k řešení problémů  uplatňují zásady bezpečného chování ve sportovním prostředí a adekvátně reagují v situaci úrazu spolužáka,řeší problémy v souvislosti s nesportovním chováním, nevhodným sportovním prostředím a nevhodným sportovním náčiním a nářadím.  Učitel dodává žákům sebedůvěru,podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Kompetence komunikativní  žáci jsou vedeni ke spolupráci při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích, učí se reagovat na základní povely a pokyny a sami je i vydávají, zorganizují jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty.  Učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých,vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci. Kompetence sociální a personální  žáci jsou vedeni k jednání v duchu fair - play - dodržují pravidla,označí přestupky, respektují opačné pohlaví, zvládají pohybové činnosti ve skupině.  Učitel zadává úkoly při kterých žáci mohou spolupracovat,umožňuje každému žákovi zažít úspěch. Kompetence občanská  podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu a projevují přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti, spojují svou pohybovou činnost se zdravím, zařazují si do vlastního pohybového režimu korektivní cvičení, jsou vedeni ke kritickému myšlení, hodnotí cvičení,učí se být ohleduplní a taktní.  Učitel žákům umožňuje,aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků.

Kompetence pracovní - žáci jsou vedeni učitelem k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě,učí se užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní.

73

2. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována ve 4.–5. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Tělesná výchova.

TĚLESNÁ VÝCHOVA


rozvíjet nové pohybové dovednosti a schopnosti poznávat vlastní fyzické a zdravotní předpoklady a pohybové možnosti získat hygienické návyky (důležitost vhodného oblečení a obuvi) rozvíjet pohybové dovednosti, které vedou ke kultivaci pohybového projevu zvyšovat obratnost a pohybový rozsah seznamovat žáky s důležitostí správného rozcvičení pro další činnost opakovaně seznamovat žáky s důležitostí dodržování bezpečnostních pravidel při prováděných činnostech – prevence zranění rozvíjet sociální vztahy a role v pohybových činnostech využívat jednání fair play při pohybových činnostech a jeho aplikace do běžného života osvojovat si dovednosti při organizaci jednoduchých činností, hrách vlastní seberealizace v oblíbené pohybové aktivitě nebo oblíbeném sportu dbát na správné držení těla při pohybových hrách získávat návyky při dodržování pravidel her, spolupráci, taktice, kreativitě přechod od spontánní pohybové činnosti k činnosti řízené a výběrové podle možností a přírodních podmínek zařadit do výuky zimní sporty rozvíjet základní plavecké dovednosti

Charakteristika výuky Hodinám tělesné výchovy ve 4. a 5. ročníku jsou věnovány 2 hodiny týdně. Výuka probíhá zpravidla koordinovaně. Veškeré činnosti navazují na výuku v předcházejícím 1. období. Ve 2. období se ve výuce zaměřujeme na rozvoj nových pohybových schopností a dovedností. Protože dochází k různému tělesnému rozvoji dětí, měl by se respektovat a dodržovat individuální přístup. Takové dítě je vhodné pozitivně motivovat, aby dosáhlo požadované činnosti ve vlastním tempu. Do výuky zařazujeme hry, které vedou k rozvoji spolupráce, taktiky, přizpůsobení se kolektivu. V hodinách Tv se snažíme pěstovat v dětech kladný vztah k pohybové a sportovní aktivitě vůbec. Motivací je i účast na školních i mimoškolních sportovních soutěžích.

74

Obsahové, časové a organizační vymezení - je realizována v 4. - 5. ročníku, 2 hodiny týdně Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy: činnosti ovlivňující zdraví  význam pohybu pro zdraví,příprava organismu,zdravotně zaměřené činnosti,  rozvoj různých forem - rychlosti,vytrvalosti, síly, pohyblivosti,koordinace pohybu,  hygiena při TV,bezpečnost při pohybových činnostech činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  pohybové hry,základy gymnastiky,rytmické a kondiční formy cvičení pro  děti,průpravné úpoly,základy atletiky,základy sportovních her,turistika a pobyt v  přírodě,plavání,lyžování a bruslení,další pohybové činnosti činnosti podporující pohybové učení  komunikace v TV,organizace při TV, zásady jednání a chování, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností,měření a posuzování pohybových dovedností,zdroje informací o pohybových činnostech. Organizace - žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí v tělocvičně,na hřišti, ve volné přírodě nebo v plaveckém bazénu. V úvodu hodiny všichni absolvují nástup, rozcvičku a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu sportování.Ke konci dochází k závěrečnému zklidnění - relaxaci. Žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. Učitel v hodinách využívá různé metody a formy práce.Spolu s dětmi používá veškeré dostupné náčiní a nářadí.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení  žáci jsou vedeni k osvojení si základního tělocvičného názvosloví,učí se cvičit podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení,změří základní pohybové výkony a porovnají je s předchozími,orientují se v informačních zdrojích o aktivitách a sportovních akcích.  učitel umožňuje žákům, aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo výsledky. Kompetence k řešení problémů  žáci uplatňují zásady bezpečného chování ve sportovním prostředí a adekvátně reagují v situaci úrazu spolužáka,řeší problémy v souvislosti s nesportovním chováním, nevhodným sportovním prostředím a nevhodným sportovním náčiním a nářadím.  učitel dodává žákům sebedůvěru,podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Kompetence komunikativní  žáci jsou vedeni ke spolupráci při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích, učí se reagovat na základní povely a pokyny a sami je i vydávají, zorganizují jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty.

75

 učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých,vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci. Kompetence sociální a personální  žáci jsou vedeni k jednání v duchu fair - play - dodržují pravidla,označí přestupky, respektují opačné pohlaví, zvládají pohybové činnosti ve skupině.  Učitel zadává úkoly při kterých žáci mohou spolupracovat,umožňuje každému žákovi zažít úspěch. Kompetence občanská  -žáci se podílí na realizaci pravidelného pohybového režimu a projevují přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti, spojují svou pohybovou činnost se zdravím, zařazují si do vlastního pohybového režimu korektivní cvičení, jsou vedeni ke kritickému myšlení, hodnotí cvičení,učí se být ohleduplní a taktní.  Učitel žákům umožňuje,aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků. Kompetence pracovní  žáci jsou vedeni učitelem k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě,učí se užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní.

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 1.období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 1. – 3. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Pracovní činnosti. PRACOVNÍ ČINNOSTI


-

všechny pracovní praktické činnosti žáků pomáhají rozvoji jejich rozumové činnosti, rozšiřují jejich obzor rozvíjet jemnou motoriku žáků a jejich manuální zručnost vytvářet základní pracovní dovednosti a návyky vést žáky k dovednosti rozlišovat materiály, uvažovat o různých možnostech opracování materiálů a všímat si jejich vlastností umět rozlišovat jednoduché pracovní nástroje, poznat k čemu slouží a naučit se s nimi bezpečně zacházet a volit pro určitou pracovní činnost vhodný pracovní nástroj praktické činnosti s různým materiálem a nástroji pomáhají zpřesňovat představy dětí o věcech a jevech okolního světa postupně vytvářet pozitivní vztah žáků k práci získávat aktivní vztah k ochraně životního prostředí dát prostor žákovským nápadům pro praktické práce a tvůrčí činnosti

76

Charakteristika výuky Vzdělávací obsah pracovních činností je rozdělen na tematické okruhy:  práce s drobným materiálem  konstrukční činnosti  pěstitelské práce  příprava pokrmů Praktické činnosti v 1. období základního vzdělání jsou vyučovacím předmětem s úzkými vazbami na ostatní předměty.Výuka komplexním způsobem přispívá k rozvoji žáků. Rozvíjí jejich motorické schopnosti, manuální dovednosti a pracovní návyky.Žáci se učí spolupracovat, organizovat svoji práci, pracovat v týmu.Žák se učí bezpečnosti práce, organizaci práce a prostředí. V průběhu praktických činností v 1. – 3. ročníku jsou utvářeny jen základní informace o materiálech, pomůckách a nářadí. Při práci s drobným materiálem učíme žáky stříhat, ohýbat, spojovat dávat výrobkům pěkný vzhled. Při práci s papírem učíme žáky poznat vlastnosti a druhy papíru, učíme je správně držet nůžky, stříhat celou délkou ostří nůžek i částí ostří. Učíme je, jak s nimi bezpečně zacházet.Při modelování poznávají žáci vlastnosti modelovací hmoty, vytvářejí z ní jednoduché předměty.

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět pracovní činnosti se vyučuje v 1.až 3.ročníku následovně: 1.ročník – 1 hodina týdně 2.ročník – 1 hodina týdně 3.ročník – 1 hodina týdně

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení -

osvojování základních pracovních dovedností a návyků , používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek používání různých materiálů

Kompetence k řešení problémů -

zadávání úkolů způsobem, který umožňuje volbu různých postupů promýšlení pracovního postupu rozvíjení tvořivosti , uplatnění vlastních nápadů


rozvoj slovní zásoby ( pracovní nástroje, pomůcky, popis pracovního postupu) užívání správné terminologie

77


spolupráce a vzájemná pomoc práce ve skupině (spolupráce, respektovat nápady druhých)


vytváření pozitivního vztahu k práci, hodnocení svých pracovních výsledků


vedení k dodržování obecných pravidel, bezpečnosti a hygieny( používání ochranných pracovních pomůcek) správné používání materiálů a pracovních nástrojů zohlednění pracovního tempa jednotlivců

2.období PRACOVNÍ ČINNOSTI Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována ve 4. - 5. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Pracovní činnosti.


získávat pracovní dovednosti a návyky z různých oblastí vést žáky k osvojení si jednoduchých i netradičních materiálů vytvářet si aktivní vztah k tvorbě a ochraně životního prostředí poznání odpadových materiálů a jejich vlastnosti osvojení si zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce

Charakteristika výuky Vzdělávací obsah pracovních činností je rozdělen na tematické okruhy:  práce s drobným materiálem  konstrukční činnosti  pěstitelské práce  příprava pokrmů Výuka podporuje rozmanitost i odlišnosti, směřuje k rozvoji individuálních schopností dětí a pozitivního vztahu k práci. Při práci s papírem a kartonem vedeme žáky k poznávání vlastností papíru a kartonu. Při práci s drobným materiálem učíme je rozlišovat přírodní a technické materiály. Při práci s modelovací hmotou poznávají různé druhy materiálů a jejich vlastnosti. Při realizaci pěstitelských prací pečují o nenáročné rostliny, vedou pěstitelské pokusy. 78

Získávají základní orientaci ve vybavení kuchyně, přípravě jednoduchých pokrmů a výběru potravin.

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Pracovní činnosti se vyučuje ve 4. a 5.ročníku následovně: 4.ročník – 1 hodina týdně 5.ročník – 1 hodina týdně

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - osvojování základních pracovních dovedností a návyků , používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek - používání různých materiálů Kompetence k řešení problémů - zadávání úkolů způsobem, který umožňuje volbu různých postupů - promýšlení pracovního postupu - rozvíjení tvořivosti , uplatnění vlastních nápadů Kompetence komunikativní - rozvoj slovní zásoby ( pracovní nástroje, pomůcky, popis pracovního postupu) - užívání správné terminologie Kompetence sociální a personální - spolupráce a vzájemná pomoc - práce ve skupině (spolupráce, respektovat nápady druhých) Kompetence občanské - vytváření pozitivního vztahu k práci, - hodnocení svých pracovních výsledků Kompetence pracovní - vedení k dodržování obecných pravidel, bezpečnosti a hygieny( používání ochranných pracovních pomůcek) - správné používání materiálů a pracovních nástrojů - zohlednění pracovního tempa jednotlivců

79

2. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 3. období

Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání. Do této oblasti je nově začleněn Další cizí jazyk. Výuka je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů Český jazyk a literatura, Anglický jazyk a Německý jazyk, v odůvodněných případech Praktická cvičení v Aj. ČESKÝ JAZYK A LITERATURA


-

chápat jazyk jako svébytný historický jev, ve kterém se odráží historický a kulturní vývoj národa, jako významný sjednocující činitel národního společenství a jako důležitý a nezbytný nástroj celoživotního vzdělávání rozvíjet pozitivní vztah k mateřskému jazyku, chápat jeho význam pro přesné, logické a věcné vyjádření reality, k získávání, ale i předávání informací, ale také jako bohatého mnohotvárného prostředku pro individuální prožívání uměleckého díla, sdílení těchto zážitků i vyjádření vlastních prožitků vážit si umění a literatury jako zdroje poznání a pochopení určité epochy, jako zdroje rozvíjení emocionálního a estetického vnímání zvládnout běžná pravidla komunikace, účastnit se diskusí, vyjadřovat a obhajovat svůj názor v rámci kultivovaného, všestranně rozvinutého projevu získávat informace v literatuře, slovnících, sdělovacích prostředcích a informační technice, učit se je objektivně hodnotit a zpracovávat

Charakteristika výuky Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány - komunikační a slohovou výchovou - jazykovou výchovou - literární výchovou Komunikace v českém jazyce se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy.

80

Všechny složky oboru Český jazyk a literatura se ve výuce vzájemně prolínají. Jejich úspěšné zvládnutí je předpokladem pro poznávání, získávání vědomostí a osvojování dovedností v dalších oborech vzdělávacího procesu.

Obsahové, časové a organizační vymezení V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), kultivovaně psát a mluvit a rozhodovat se na základě přečteného i slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej, učit se posuzovat také jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu, používat složitější větnou stavbu. Komunikační dovednosti žáků jsou vytvářeny ve všech vyučovacích předmětech. Číst s porozuměním různé druhy textů věcné i odborné povahy, včetně orientace v tabulkách a grafech vede žáky k pochopení souvislostí, k souvislému vyjadřování, stanovení hlavní myšlenky, problému, vytváření osnovy. Ve 3. vzdělávacím období si žáci utvrzují pravidla pro vytváření psaných i ústních textů různých slohových postupů. K osvojování souvislého plynulého a srozumitelného vyjadřování podle komunikačního záměru mluvčího a typu komunikační situace se využívají mluvené projevy připravené i nepřipravené, jsou zadávány samostatné práce, navozovány různé situace z běžného života, které žáci mají řešit na základě vlastních zkušeností. Důležitou součástí komunikační výchovy je rozvoj slovní zásoby, využití všech možných zdrojů k získávání informací a práce na počítači (práce se slovníky, encyklopediemi, bibliografií, internetem) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání. Žák se učí nejen obhajovat svůj názor podložený přesvědčivými argumenty, ale také cíleně poslouchat druhé, zaujímat kritický i sebekritický postoj. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy (podoby). Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V literární výchově jsou žáci vedeni ke čtení s porozuměním, k práci s textem, k rozlišování specifických znaků literárních druhů, k základní orientaci v dílech českých i světových spisovatelů. Na základě osvojování a rozvíjení čtenářských zkušeností získávají kladný vztah k literatuře a zájem o četbu a další kulturní prožitky, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje. Uvědomují si souvislosti mezi historickými událostmi a literaturou, v níž se odrážejí. Prostřednictvím regionální literatury se rozvíjí u žáků také zájem o obec, město, kraj, v němž žijí, a zájem o občanské dění. Vyučování bude probíhat v kmenových třídách. Vyučovací předmět český jazyk je vyučován jako samostatný předmět v šestém až devátém ročníku. - v šestém ročníku 5 hodin týdně - v sedmém ročníku 4 hodiny týdně - v osmém ročníku 4 hodiny týdně

81

-

v devátém ročníku 5 hodin týdně


žáci vyhledávají a třídí informace a propojují je do širších významových celků osvojují si základní jazykové a literární pojmy kriticky hodnotí výsledky svého učení a diskutují o nich využívají prostředků výpočetní techniky


žáci vyhledávají informace vhodné k řešení problému využívají získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení samostatně řeší problémy a volí vhodné způsoby řešení uvážlivě rozhodují


žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, výstižně a kultivovaně se vyjadřují ústně i písemně naslouchají promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagují účinně se zapojují do diskuse a vhodně obhajují své názory rozumí různým typům textů a záznamů využívají informačních a komunikačních prostředků

Kompetence sociální a personální - žáci účinně spolupracují ve skupině - podílejí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - věcně argumentují Kompetence občanské -

žáci respektují přesvědčení druhých lidí chrání naše tradice, kulturní i historické dědictví aktivně se zapojují do kulturního dění mají pozitivní postoj k uměleckým dílům

Kompetence pracovní - žáci dodržují hygienu práce - dodržují bezpečnostní pravidla pro práci s výpočetní technikou - využívají svých znalostí v běžné praxi

82

ANGLICKÝ JAZYK


v cizím jazyce se předpokládá dosažení úrovně A2 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky) rozumět názvům věcí ve třídě a škole, číslům, jednoduchým instrukcím učitele reagovat na základní otázky rozumět frázím běžného života kolem nás pochopit smysl jasných zpráv orientovat se v přiměřených textech a pracovat s nimi – najít základní informace, odpovědi na otázky, obměňovat věty, sestavovat text podle pokynů vyhledat informace – ve slovníku, literatuře, jízdních řádech, jídelních lístcích, na internetu sestavit osobní dopis, pohlednici, blahopřání, vyplní formulář s osobními daty vyjádřit svůj názor, zážitky, přání zpracovat základní témata formou projektu

Charakteristika výuky Výuka v 6. – 9. ročníku shrnuje a prohlubuje vědomosti žáka ve všech oblastech jazykového vzdělání na základní škole. Využíváme náročnější metody práce, např. tvorbu krátkodobých nebo dlouhodobých, individuálních nebo skupinových projektů. K tomu slouží nové zdroje a způsoby poznávání faktů – internet, výukové programy na PC, časopisy, knihy, TV. Vedeme žáky k aktivnímu využívání získaných vědomostí a znalostí. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.


-

získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k tomuto předmětu osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností a k aktivnímu využití účinné komunikace v cizím jazyce získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce porozumění přiměřeně (jazykově, obsahově, rozsahem) náročnému ústnímu sdělení na úrovni osvojených znalostí poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, vyhledání nejdůležitějších informací o zemích studovaného jazyka a k práci s nimi pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respektu a tolerance k odlišným kulturním hodnotám jiných národů vyučuje se v 6. – 9. ročníku 3 hodiny týdně dělení na skupiny v rámci ročníku

83

Formy realizace: Vyučovací hodina - skupinové vyučování, dialogy, výklad, poslech, četba, reprodukce textu (písemná ústní), samostatná práce (vyhledávání informací, práce se slovníkem a s autentickými materiály), hry, soutěže, recitace, dramatizace, zpěv, výukové programy na PC, krátkodobé projekty Olympiády Výjezdy do zahraničí Příležitostné akce Projekty

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství - pochopení jazyka jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání - rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti Kompetence k učení - žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení - žáci propojují získané poznatky do širších celků - žáci poznávají smysl a cíl učení Postup: - vedení žáků k ověřování výsledků - zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace Kompetence k řešení problémů - žáci jsou schopni pochopit problém - žáci umí vyhledat vhodné informace Postup: - kladení vhodných otázek - umožnění volného přístupu k informačním zdrojům Kompetence komunikativní - žáci komunikují na odpovídající úrovni - žáci rozumí promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat Postup: - vedení žáků k výstižnému a souvislému projevu - vytváření příležitostí pro komunikaci mezi žáky - vedení žáků k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve dvojicích,… Kompetence sociální a personální - žáci spolupracují ve skupině - žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu - žáci jsou schopni sebekontroly Postup: - hodnocení žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok - vedení žáků k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti - podněcování žáků k argumentaci

84

Kompetence občanské - žáci respektují názory ostatních - žáci se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace Postup: - vedení žáků k prezentaci jejich myšlenek a názorů - vedení žáků k diskusi - vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si Kompetence pracovní - žáci jsou schopni efektivně organizovat svou práci Postup: - napomáhání při cestě ke správnému řešení - zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků

PRAKTICKÁ CVIČENÍ V ANGLICKÉM JAZYCE


v cizím jazyce se předpokládá dosažení úrovně A1(podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky) rozumět názvům věcí ve třídě a škole, číslům, jednoduchým instrukcím učitele reagovat na základní otázky rozumět frázím běžného života kolem nás pochopit smysl jasných zpráv orientovat se v přiměřených textech a pracovat s nimi – najít základní informace, odpovědi na otázky, obměňovat věty, sestavovat text podle pokynů vyhledat informace – ve slovníku, literatuře, jízdních řádech, jídelních lístcích, na internetu sestavit osobní dopis, pohlednici, blahopřání, vyplní formulář s osobními daty vyjádřit svůj názor, zážitky, přání zpracovat základní témata formou projektu

Charakteristika výuky Výuka v 7. – 9. ročníku shrnuje a prohlubuje vědomosti žáka ve všech oblastech jazykového vzdělání na základní škole. Využíváme metody práce, např. tvorbu individuálních nebo skupinových projektů. K tomu slouží nové zdroje a způsoby poznávání faktů – internet, výukové programy na PC, časopisy, knihy, TV. Vedeme žáky k aktivnímu využívání získaných vědomostí a znalostí. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.


získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k tomuto předmětu 85

-

-

osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností a k aktivnímu využití účinné komunikace v cizím jazyce získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce porozumění přiměřeně (jazykově, obsahově, rozsahem) náročnému ústnímu sdělení na úrovni osvojených znalostí poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, vyhledání nejdůležitějších informací o zemích studovaného jazyka a k práci s nimi pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respektu a tolerance k odlišným kulturním hodnotám jiných národů vyučuje se v 7. – 9. ročníku 3 hodiny týdně

Formy realizace: Vyučovací hodina - skupinové vyučování, dialogy, výklad, poslech, četba, reprodukce textu (písemná ústní), samostatná práce (vyhledávání informací, práce se slovníkem a s autentickými materiály), hry, soutěže, výukové programy na PC, krátkodobé projekty Projekty

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství - pochopení jazyka jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání - rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti Kompetence k učení - žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení - žáci propojují získané poznatky do širších celků - žáci poznávají smysl a cíl učení Postup: - vedení žáků k ověřování výsledků - zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace Kompetence k řešení problémů - žáci jsou schopni pochopit problém - žáci umí vyhledat vhodné informace Postup: - kladení vhodných otázek - umožnění volného přístupu k informačním zdrojům Kompetence komunikativní - žáci komunikují na odpovídající úrovni - žáci rozumí promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagují Postup: - vytváření příležitostí pro komunikaci mezi žáky - vedení žáků k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve dvojicích,… Kompetence sociální a personální - žáci spolupracují ve skupině - žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu - žáci jsou schopni sebekontroly 86

Postup: - hodnocení žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok - vedení žáků k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti - podněcování žáků k argumentaci Kompetence občanské - žáci respektují názory ostatních - žáci se umí zodpovědně rozhodnout podle dané situace Postup: - vedení žáků k prezentaci jejich myšlenek a názorů - vedení žáků k diskusi - vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si Kompetence pracovní - žáci jsou schopni organizovat svou práci Postup: - napomáhání při cestě ke správnému řešení - zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků

NĚMECKÝ JAZYK

Vzdělávací cíle - vzdělávání v Dalším cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A1 - jazyku ve věnována tříhodinová a dvouhodinová dotace - žák rozumí známým a každodenním výrazům a základním frázím vycházejících z konkrétních potřeb, umí tyto výrazy a fráze používat - umí představit sebe a ostatní - klade jednoduché otázky týkající se místa kde žije, lidí, které zná, věcí, které vlastní - odpovídá na tyto otázky - dokáže se jednoduchým způsobem domluvit - reálie německy mluvících zemí Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Vdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství - pochopení jazyka a jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání - rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství - rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti

87

Charakteristika výuky Výuka dalšího cizího – německého jazyka probíhá v 7. – 9. ročníku. Je realizována formou povinného předmětu. Vyučování probíhá v jazykové učebně a v kmenových třídách. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí.

Obsahové, časové a organizační vymezení - vyučuje se v sedmém až devátém ročníku, tři a dvě hodiny týdně - je povinnou součástí základního vzdělávání, vzdělávání pouze doplňuje a rozšiřuje - vzdělání umožňuje žákům pochopit kulturu a zvyklosti cizích národů - odbourává jazykové bariéry a předsudky - umožňuje komunikaci mezi lidmi - naučí žáky reagovat a komunikovat v běžných každodenních situacích - získávání zájmu o studium cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k tomuto předmětu - osvojení potřebných jazykových znalostí a dovedností a k aktivnímu využití účinné komunikace v cizím jazyce - získání schopnosti číst s porozuměním přiměřené texty v daném cizím jazyce - porozumění přiměřeně (jazykově, obsahově, rozsahem) náročnému ústnímu sdělení na úrovni osvojených znalostí - poznání kultury zemí příslušné jazykové oblasti, vyhledání nejdůležitějších informací o zemích studovaného jazyka a k práci s nimi - pochopení významu znalosti cizích jazyků pro osobní život, formování vzájemného porozumění mezi zeměmi, respektu a tolerance k odlišným kulturním hodnotám jiných národů - vyučuje se v 7. – 9. ročníku 3 a 2 hodiny týdně - dělení na skupiny v rámci ročníku

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení žáci propojují získané poznatky do širších celků žáci poznávají smysl a cíl učení Postup: - vedení žáků k ověřování výsledků - zadávání úkolů, při kterých žáci vyhledávají a kombinují informace Kompetence k řešení problémů žáci jsou schopni pochopit problém žáci vyhledají vhodné informace Postup: - kladení vhodných otázek - umožnění volného přístupu k informačním zdrojům

88

Kompetence komunikativní žáci komunikují na odpovídající úrovni žáci rozumí promluvám druhých lidí a vhodně na ně reagovat Postup: - vedení žáků k výstižnému a souvislému projevu - vytváření příležitostí pro komunikaci mezi žáky - vedení žáků k aktivitám, které mohou být vykonávány individuálně, ve dvojicích,… Kompetence sociální a personální žáci spolupracují ve skupině žáci se podílejí na utváření příjemné atmosféry v týmu žáci jsou schopni sebekontroly Postup: - hodnocení žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok - vedení žáků k tomu, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti podněcování žáků k argumentaci Kompetence občanské žáci respektují názory ostatních žáci se zodpovědně rozhodnou podle dané situace Postup: - vedení žáků k prezentaci jejich myšlenek a názorů - vedení žáků k diskusi - vedení žáků ke vzájemnému naslouchání si Kompetence pracovní žáci efektivně organizují svou práci Postup: - napomáhání při cestě ke správnému řešení zohledňování rozdílů ve znalostech a pracovním tempu žáků

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 3. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Matematika. MATEMATIKA


prostor pro aktivní projev žáka – vymýšlení úloh žáky, využití jejich zájmů, komunikace mezi žáky, efektivní využívání osvojených poznatků grafické projevy žáka – od kresleného obrázkového názoru k náčrtům postupné osvojování prvních matematických pojmů, početních výkonů, postupů, základů jazyka matematiky a způsobů jejich užití popisovat a řešit reálné situace s využitím matematických znalostí, provádět odhady zdůvodňovat a ověřovat výsledky 89

-

rozvíjet logické myšlení např. řešením konstrukčních a slovních úloh využívat matematických poznatků a dovedností v jiných předmětech a v praxi – měření, porovnávání, odhadování rozvíjet paměť žáků pomocí numerických výpočtů matematických vzorců a algoritmů dbát na přesné a stručné vyjadřování - matematický jazyk, symbolika, rozbory, zápisy umět vyhledat a vyhodnotit data z tabulek a grafů rozvíjet schopnost spolupráce při řešení úloh z běžného života – k výsledku lze dospět různými způsoby posilovat důvěru ve vlastní schopnosti, rozvíjet systematičnost, vytrvalost, přesnost, vynalézavost, tvořivost využití matematiky v životě, příprava na další studium odborných předmětů rozvíjení zkušeností s matematickým modelováním pomocí činností, kterými se žáci učí poznávat a nalézat situace, které dokážou matematicky popsat využívání zkušeností žáků z domova i ze života kolem nich

Charakteristika výuky Vzdělávací oblast klade důraz na porozumění základním myšlenkám, pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si osvojují matematické pojmy, algoritmy, symboliku. Učí se využívat získané vědomosti a dovednosti v praktickém životě. Žáci využívají při práci výpočetní techniku, především kalkulátory a výukové programy. Matematické vzdělání vede žáky k přesnému vyjadřování, rozvíjí logické uvažování, důslednost, vytrvalost, pečlivost, schopnost sebekontroly, tvořivost, sebedůvěru. Matematika má ve vzdělání nezastupitelnou roli, prolíná celým vzdělávacím procesem na základní škole, tvoří osu vzdělávacího působení, vytváří předpoklady pro další studium a pro úspěšné uplatnění ve většině oborů profesionální přípravy. Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je rozdělena do tematických okruhů -

-

-

-

číslo a proměnná – žáci si osvojují početní operace v oboru přirozených, celých a racionálních čísel, učí se získávat údaje měřením, odhadováním, porovnáváním, zaokrouhlováním a výpočtem, seznamují se s pojmem proměnná, učí se matematizovat reálné situace závislosti, vztahy a práce s daty – žáci poznávají a uvědomují si změny a závislosti známých jevů z běžného života, učí se analyzovat změny a závislosti z tabulek, diagramů a grafů, jednoduché případy sami vyjadřují matematickým předpisem, tabulkou, grafem geometrie v rovině a v prostoru – žáci určují a znázorňují geometrické útvary, učí se porovnávat, odhadovat, určovat velikost úhlu, obvody, obsahy, povrchy a objemy, řeší úlohy z praxe, zdokonalují svůj grafický projev nestandardní aplikační úlohy a problémy – žáci se učí řešit úlohy z běžného života, problémové úlohy, které je nutí uplatňovat logické myšlení, třídit údaje, provádět náčrtky

90

Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět matematika se vyučuje jako samostatný předmět

-

v 6. a 9. ročníku .......... 5 hodin týdně v 7. a 8. ročníku .......... 4 hodiny týdně v 6.roč. aritmetika a geometrie v 7.roč. aritmetika a geometrie v 8.roč. aritmetika,algebra a geometrie v 9.roč. algebra a geometrie

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci si osvojují základní matematické pojmy a vztahy postupnou abstrakcí a zobecňováním - využívají prostředků výpočetní techniky Kompetence k řešení problémů - zjišťují, že realita je složitější než její matematický model - provádějí rozbor problému a plánu řešení, odhadování výsledků - učí se volit správný postup při řešení slovních úloh - jsou vedeni k ověřování výsledků Kompetence komunikativní - žáci zdůvodňují matematické postupy - vytvářejí hypotézy - komunikují na odpovídající úrovni - jsou vedeni k užívání správné terminologie a symboliky Kompetence sociální a personální -

žáci spolupracují ve skupině podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu učí se věcně argumentovat, schopnosti sebekontroly

Kompetence občanské - formují si volní a charakterové rysy - respektují názory ostatních - zodpovědně se rozhodují podle dané situace - jsou vedeni k tomu, aby brali ohled na druhé - žáci na základě jasných kritérií hodnotí svoji činnost nebo její výsledky Kompetence pracovní - zdokonalují si grafický projev - jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce

91

Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie 3. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 6., 7. a 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Informatika.

INFORMATIKA


poznání úlohy informací porozumění práci s informací – vznik, uložení, přenos, zpracování, vyhledávání, praktické využití schopnost ověřit věrohodnost získané informace využitím více zdrojů dokázat využít výpočetní techniku a výukový software ke zvýšení efektivnosti učení dokázat prezentovat výsledky své práce s využitím vhodného softwaru respektování práv duševního vlastnictví šetrná práce s výpočetní technikou

Charakteristika výuky Vzdělávání v oblasti výpočetní techniky umožňuje všem žákům získat základní dovednosti ve světě informací, zpracovat získané informace a využít je v dalším vzdělávání. Získané dovednosti jsou dobrým předpokladem na uplatnění na trhu práce, podmínkou k profesnímu růstu a k rozvíjení zájmové činnosti. Dovednosti získané v tomto oboru umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku ve všech oblastech základního vzdělávání.


realizován v 6. ,7. a 9. ročníku po jedné hodině týdně (všichni žáci I. stupně získají základy práce s PC pro vstup na II. stupeň) Obsahové vymezení: - zpracování a využití informací - textový editor Word - grafické editory, program malování - tabulkový procesor Excel - PowerPoint Během školního roku žáci 9. ročníku zpracovávají ročníkovou práci.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - zadávanými úkoly jsou žáci vedeni k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě, pro toto

92

-

poznávání využívají zkušeností s jiným SW, spolupráci s ostatními žáky, nápovědu u jednotlivých programů, literaturu apod. tím, že žáci mohou využívat svých poznámek při praktických úkolech, se žáci učí pořizovat si takové poznámky, které jim pomohou při praktické práci s technikou

Kompetence k řešení problémů - žáci jsou vedeni zadáváním úloh a projektů k tvořivému přístupu při jejich řešení, učí se chápat, že v životě se při práci s informačními a komunikačními technologiemi budou často setkávat s problémy - vyučující v roli konzultanta – žáci jsou vedeni nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce Kompetence komunikativní - žáci se učí pro komunikaci na dálku používat vhodné technologie Kompetence sociální a personální - při práci jsou žáci vedeni ke kolegiální radě či pomoci, případně při projektech se učí spolupracovat v týmu, rozdělit a naplánovat si práci, hlídat časový harmonogram - žáci jsou přizváni k hodnocení prací – žák se učí hodnotit svoji práci i práci ostatních, při vzájemné komunikaci jsou žáci vedeni k ohleduplnosti a taktu, učí se chápat, že každý člověk je různě chápavý a zručný Kompetence občanské - žáci jsou seznamování s vazbami na legislativu a obecné morální zákony - při zpracování informací jsou vedeni žáci ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím internetu Kompetence pracovní - žáci dodržují bezpečnostní a hygienická pravidla pro práci s výpočetní technikou - žáci mohou využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 3. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů Dějepis a Občanská výchova. DĚJEPIS


rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa poznávání společenských jevů, dějů, osobností, které vytvářely obraz světa hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnání v evropském a celosvětovém měřítku utváření pozitivního vztahu k minulosti

93

-

rozlišování mýtů a skutečnosti, objektivní posouzení společenských jevů současnosti a minulosti osvojování práce s různými texty, materiály a dokumenty a jejich užívání jako zdroje informací orientování se v mnohotvárnosti historických, sociálních, kulturních, etických, politických, právních i ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života poznávání jednotlivých událostí a jevů v širších historických souvislostech formování úcty k vlastnímu národu a rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i společenství rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a k přiměřenému obhajování práv zařazování událostí do chronologické následnosti a vysvětlování jejich vzájemných vztahů chápání souvislostí celospolečenského dění se životem lidí ve vlastním regionu příležitost souvisle vyprávět o poznatcích, zaujímat k nim vlastní stanovisko

Charakteristika výuky Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Hlavním posláním je u žáků rozvíjet vědomí o předávání historické zkušenosti. Důležité je poznávání dějů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do současnosti. Významně se uplatňuje zřetel k hodnotám evropské civilizace.Znalost různých historických epoch má pomáhat k orientaci v mnohotvárnosti faktů tvořících rámec každodenního života. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není uzavřenou minulostí. Významně se uplatňuje zřetel k dějinám regionu, znalost významných osobností a památek vlastního regionu. Žák získává z různých zdrojů informace o historických skutečnostech, orientuje se v čase a prostoru, komunikuje a prezentuje výsledky své práce. Výuka též vychovává k tolerantnosti, k respektování lidských práv a zaměřuje se na prevenci rasistických postojů. Vybavuje žáka znalostmi pro život v demokratické společnosti.

Obsahové, časové a organizační vymezení Výuka dějepisu probíhá v kmenových třídách nebo v odborné učebně dějepisu. Je realizována v 6. – 9. ročníku 2 hodinami týdně. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu dějepis směřuje k: - rozvíjení vlastního historického vědomí - vnímání obrazu hlavních vývojových linií - získávání orientace v historickém čase - pochopení souvislostí dějinných událostí a procesů - chápání kulturní rozmanitosti světa - utváření pozitivního hodnotového systému

94

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci vyhledávají a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívají v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě - operují s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádějí věci do souvislostí - propojují do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytvářejí komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy Kompetence k řešení problémů - žáci vyhledávají informace vhodné k řešení problému, nacházejí jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívají získané vědomosti a dovednosti - samostatně řeší problémy - kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, jsou schopni je obhájit Kompetence komunikativní - žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu - účinně se zapojují do diskuse, obhajují své názory a vhodně argumentují - rozumějí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů - využívají informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem Kompetence sociální a personální - žáci účinně pracují ve skupině - podílejí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - přispívají k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu Kompetence občanské - žáci respektují přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, jsou schopni vcítit se do situací ostatních lidí - odmítají útlak a hrubé zacházení, uvědomují si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí - chápou základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy Kompetence pracovní - žáci si utvářejí pracovní návyky v samostatných i týmových činnostech - orientují se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru - používají účinně materiály a vybavení, dodržují vymezená pravidla

95

OBČANSKÁ VÝCHOVA


-

dodržování mravních norem a pravidel soužití lidí, uvědomování si odpovědnosti za vlastní názory, jednání a z toho plynoucí následky rozpoznávání názorů a postojů, které ohrožují komunikaci mezi lidmi, ohrožují jejich psychiku či dokonce i život, aktivní vystupování proti nesprávným názorům vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů za využívání vhodných prostředků komunikace zvládání konfliktů, hledání kompromisů rozvíjení respektu k odlišnostem lidí, skupin, společenství, národů rozvíjení zájmu o současnost i minulost vlastního národa i národů jiných, jejich kulturpředevším evropské, včetně kolektivní obrany a činností armády. získání poznatků v důležitých hospodářských, politických a právních otázkách získávání orientace v činnostech místních, regionálních, státních i mezinárodních institucí a organizací, NATO a rozvíjí jejich orientaci ve světě financí. spojování osvojených poznatků s vlastními životními zkušenostmi a jejich využívání při reálných životních situací porozumění své osobnosti, uvědomění si svých kladů i záporů, akceptování jiných osobností, objektivní hodnocení lidí uvědomění si významu životních rolí přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování při běžných rizikových situacích i při mimořádných událostech. uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných, rizikových i mimořádných událostech i poznávání otázek obrany státu orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního (rodinného) rozpočtu s ohledem na měnící se životní situaci upevnění znalostí pravidel silničního provozu využívání znalostí pravidel silničního provozu v praxi seznamují se s prací Policie ČR --

Charakteristika výuky Výchova k občanství dává žákovi znalosti a dovednosti, které mu mají umožnit aktivní zapojení do života společnosti. Výuka vytváří u žáka hodnoty, které mu mají pomoci orientovat se v sociální sféře, rozumět sám sobě, ale i druhým. Výchova k občanství vede žáka k respektování osobnosti a k optimálnímu řešení životní situace ve spojení se svými zkušenostmi. Seznamuje žáky se vztahy v rodině, společnosti, s činností politických, hospodářských institucí a orgánů. Důležitou součástí výchovy je, že učí žáky uplatňovat mravní zásady a pravidla společenského soužití.Rozvíjí právní a občanské vědomí žáků a jejich vědomí sounáležitosti k evropskému společenství. Je výchovou k toleranci a respektování lidských práv bez rozdílu rasy a národa. Vzdělání vychází z poznání regionu a postupně se rozšiřuje na kraj, stát, kontinent, svět.

96

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučuje se v 6. – 9. ročníku jednu hodinu týdně. Výuka se realizuje v kmenových třídách, v počítačové učebně, ve veřejných prostranstvích mimo školu. - výuka vede k sebepoznávání žáků - pomáhá formovat vědomí odpovědnosti za vlastní život - formuje vnitřní postoje žáků k důležitým oblastem lidského života - utváří vztahy žáků ke skutečnosti - přispívá k orientaci ve významných okolnostech společenského života - postupně formuje a rozvíjí občanský profil žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti - žáci získané poznatky hodnotí, třídí a vyvozují z nich závěry Kompetence k řešení problémů - žáci tvořivě přistupují k řešení problému, umí vyhledat vhodné informace, pracovat s nimi a umí nalézt řešení - žáci umí kriticky myslet a jsou schopni hájit svá rozhodnutí Kompetence komunikativní - žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory souvisle a kultivovaně - žáci umí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují - žáci komunikují na odpovídající úrovni - žáci umí využívat ke komunikaci vhodné technologie Kompetence sociální a personální - žáci umí spolupracovat v týmu, vzájemně si naslouchají a pomáhají - žáci upevňují dobré mezilidské vztahy - žáci umí hodnotit svoji práci i práci ostatních Kompetence občanské - žáci znají legislativu a obecné morální zákony a dodržují je - žáci respektují názory ostatních - žáci si formují volní a charakterové rysy - žáci se zodpovědně rozhodují podle dané situace Kompetence pracovní - žáci efektivně organizují vlastní práci - žáci správně používají techniku a vybavení

97

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda 3.období Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Tato oblast je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Fyzika, v 8. - 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Chemie, v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů Přírodopis a v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Zeměpis. FYZIKA


navázat a dále rozvíjet zájem žáků o zkoumání přírodních a vesmírných jevů a zákonitostí naučit žáky využívat pro zkoumání různé metody: metody racionálního a empirické metody ( měření, pokusy, pozorování ) v průběhu celého období se zamýšlet nad průběhem a příčinami různých fyzikálních procesů a jevů, učit žáky na tyto procesy a jevy hledat a formulovat odpovědi v mezích možností matematizovat fyzikální procesy a děje ( fyzikální zákony, pomocí fyzikálních veličin a vzorečků ) orientace v základních fyzikálních pojmech a jevech rozebírat problematiku využitelnosti obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, zaměřit se na tuto problematiku v rámci Evropy a celého světa odhalování souvislostí mezi přírodními podmínkami, fyzikálními jevy a zákony a životem lidí v ČR, v Evropě a ve světě učit se k šetrnému chování ke svému zdraví a ke svému okolí

Charakteristika výuky Vzdělávací obor Fyzika zahrnuje okruhy problémů spojených se zkoumáním přírody, fyzikálních jevů a zákonů, jejího vlivu na člověka a naopak. Fyzika je zaměřena na poznání přírody, vesmíru a jejich zákonitostí jako celistvého systému, jehož součásti jsou navzájem propojeny a vzájemně se ovlivňují. Cíle výuky by měly být naplňovány zejména - rozvíjením a prohlubováním dříve získaných znalostí o fungování přírodních a fyzikálních, vesmírných procesů, zákonitostí a jevů - využitím jednoduchých pozorování, pokusů, měření, jejich zpracováním a interpretací získaných dat, která se žáci snaží zhodnotit a hledat mezi nimi souvislosti

98

-

vyhledáváním údajů v tabulkách, encyklopediích a na internetu rozvíjením schopností naučit se předvídat vlivy různých činností člověka na důležité přírodní systémy, fyzikální zákony a později toho využívat v každodenním životě

Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět fyzika je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7. a 8. ročníku dvě hodiny týdně a v 9.ročníku jednu hodinu týdně. Vzdělávání v předmětu fyzika: - směřuje k podpoře hledání a poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí - vede k rozvíjení a upevňování dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti a procesy - učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi - směřuje k osvojení základních fyzikálních pojmů a odborné terminologie - podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka s demonstračními pomůckami - skupinová práce (s využitím pomůcek, přístrojů a měřidel, pracovních listů, odborné literatury) - samostatné pozorování - krátkodobé projekty Řád učebny fyziky je součástí vybavení učebny , dodržování pravidel je pro každého žáka závazné.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žák vyhledává, třídí a propojuje informace - používá odborné terminologie - samostatně měří, experimentuje a porovnává získané informace - nalézá souvislostí mezi získanými daty Kompetence k řešení problémů - žák se učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení postupu jeho řešení, vyhodnocení získaných dat na zadaných úkolech Kompetence komunikativní - práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi - žáci formulují své myšlenky v písemné i mluvené formě Kompetence sociální a personální - využívání skupinového vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problémů, k pocitu zodpovědnosti a k ochotě pomáhat

99

Kompetence občanské - žáci si uvědomují globální problémy planety a snaží se šetrně využívat elektrické energie, a posuzují efektivitu jednotlivých energetických zdrojů - žáci se přiklání k upřednostňování obnovitelných zdrojů ve svém budoucím životě Kompetence pracovní - žáci dodržují a upevňují bezpečné chování při práci s fyzikálními přístroji a zařízeními CHEMIE


-

-

-

navázat a dále rozvíjet zájem žáků o zkoumání přírodních jevů a zákonitostí naučit žáky využívat pro zkoumání různé metody: metody racionálního uvažování a empirické metody (měření, pokusy, pozorování) v průběhu celého období se zamýšlet nad průběhem a příčinami různých chemických procesů, učit žáky formulovat otázky jak tyto procesy probíhají a v mezích možností formulovat odpovědi orientace v základních chemických pojmech formou praktických činností a projektů se zapojovat do konkrétních aktivit, které vedou k šetrnému chování k přírodním systémům rozebrat problematiku využívání obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, zaměřit se na tuto problematiku z pohledu blízkého regionu, celé republiky, ale i globální odhalování souvislostí mezi přírodními podmínkami, chemickými procesy a životem lidí v blízkém okolí, regionu, na celém území republiky, v Evropě a ve světě učit se šetrnému chování ke svému zdraví, zdraví ostatních učit se získat správné návyky chování

Charakteristika výuky Vzdělávací obor Chemie zahrnuje okruhy problémů spojených se zkoumáním přírody, přírodních zákonitostí a získaných faktů. Obor Chemie přímo vybízí k příležitosti poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Cíle výuky by měly být naplňovány zejména - rozvíjením a prohlubováním dříve získaných základních znalostí o fungování chemických procesů a zákonitostí - využitím jednoduchých pozorování, měření, jejich zpracováním a vlastní interpretací získaných dat, která se žáci snaží z různých pohledů zhodnotit a hledat mezi nimi souvislosti - vyhledáváním potřebných údajů v různých zdrojích informací - rozpoznáváním důležitosti přírodních zákonitostí a procesů pro svůj život - rozvíjením schopnosti naučit se předvídat vlivy různých činností člověka na důležité přírodní systémy a později toho využívat v každodenním životě

100

Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku po dvou hodinách týdně v odborné učebně chemie. Obecná chemie: stavba atomu periodická soustava prvků Anorganická chemie: prvky – kovy – nekovy oxidy roztoky redoxní reakce Organická chemie: uhlovodíky deriváty uhlovodíků plasty přírodní látky

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci jsou vedeni k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto přeměny nastávají, k jejich popisu, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení - používají správné chemické termíny, symboly a značky - žáci samostatně či ve skupinách formulují závěry na základě pozorování a pokusů Kompetence k řešení problémů - žákům jsou předkládány problémové situace související s učivem chemie - mají možnost volit různé způsoby řešení - mají možnost obhajovat svá rozhodnutí - žáci promýšlejí pracovní postupy praktických cvičení Kompetence komunikativní - žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory, vyjadřují se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném a ústním projevu - zapojují se do diskuse, obhajují své názory a vhodně argumentují Kompetence sociální a personální - žáci jsou podněcováni ke smysluplné diskusi a podílejí se na utváření atmosféry v týmu - žáci se učí respektovat názory jiných a pracují ve skupině Kompetence občanské - žáci respektují pravidla pro práci s chemickými látkami, řád učebny a laboratorní řád - dodržují pravidla slušného chování

101

-

jsou předkládány situace, ve kterých se žáci učí chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí

Kompetence pracovní - žáci bezpečně používají materiály, nástroje a vybavení - dodržují vymezená pravidla / povinnosti z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí - žáci si utvářejí pracovní návyky v samostatných i týmových činnostech - žáci využívají poznatky v běžné praxi PŘÍRODOPIS


-

navázat a dále rozvíjet zájem žáků o zkoumání přírodních jevů a zákonitostí naučit žáky využívat pro zkoumání různé metody: metody racionálního uvažování a empirické metody (měření, pokusy, pozorování) v průběhu celého období se zamýšlet nad průběhem a příčinami různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, učit žáky formulovat otázky jak tyto procesy probíhají a v mezích možností formulovat odpovědi orientace v základních přírodovědných pojmech formou praktických činností a projektů se zapojovat do konkrétních aktivit, které vedou k šetrnému chování k přírodním systémům rozebrat problematiku využívání obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie, zaměřit se na tuto problematiku z pohledu blízkého regionu, celé republiky, ale i globální odhalování souvislostí mezi přírodními podmínkami a životem lidí v blízkém okolí, regionu, na celém území republiky učit se šetrnému chování ke svému zdraví, zdraví ostatních učit se získat správné návyky chování

Charakteristika výuky - směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny - poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům - umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se (živá – neživá příroda) - podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování - učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě (laboratorní práce) - vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti člověka na přírodních zdrojích - seznamuje žáka se stavbou živých organismů - seznamuje žáka s anatomií a fyziologií člověka

102

Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku po dvou hodinách týdně. Vzdělávací obsah je členěn do těchto vzdělávacích okruhů: Obecná biologie -

buňka rostlinná a živočišná organismy jednobuněčné a mnohobuněčné orgánové soustavy bakterie a viry projevy života

Biologie hub - houby bez plodnic a s plodnicemi - lišejníky Biologie rostlin - anatomie, morfologie a fyziologie rostlin - systém rostlin - význam a ochrana rostlin Biologie živočichů - stavba a funkce org. soustav - systém živočichů - rozšíření, význam a ochrana živočichů Biologie člověka - anatomie a fyziologie orgánových soustav - fylogeneze a ontogeneze člověka Neživá příroda - vznik a stavba Země - vnitřní a vnější geologické procesy - nerosty a horniny, krystaly, půdy - vývoj zemské kůry a organismů na Zemi - geologická stavba ČR Základy ekologie - organizmy a prostředí (vzájemné vztahy) - populace společenstva - přirozené a umělé ekosystémy - potravní řetězce - rovnováha v ekosystému - ochrana přírody a životního prostředí, chráněná území

103

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žák vyhledává, třídí a propojuje informace - používá odborné terminologie - samostatně měří, experimentuje a porovnává získané informace - nalézá souvislostí mezi získanými daty Kompetence k řešení problémů - žák se učí využívat základní postupy badatelské práce, tj. nalezení problému, formulace, hledání a zvolení postupu jeho řešení, vyhodnocení získaných dat na zadaných úkolech

Kompetence komunikativní - práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi - žáci formulují své myšlenky v písemné i mluvené formě Kompetence sociální a personální - využívání skupinového vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problémů, k pocitu zodpovědnosti a k ochotě pomáhat Kompetence občanské - žáci si uvědomují globální problémy planety - žáci se přiklání k upřednostňování obnovitelných zdrojů ve svém budoucím životě Kompetence pracovní - žáci bezpečně používají materiály, nástroje a vybavení - dodržují vymezená pravidla / povinnosti z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí - žáci si utvářejí pracovní návyky v samostatných i týmových činnostech - žáci využívají poznatky v běžné praxi ZEMĚPIS (GEOGRAFIE)


-

získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, poznávání hlavních grafických objektů, jevů , procesů a souvislostí mezi nimi, osvojování a používání základních geografických pojmů a poznávacích metod získávání a rozvíjení dovedností pracovat s plány, s mapami, s atlasy a s dalšími geografickými podklady a zdroji informací vytvářet a podporovat aktivní přístup při rozvoji a ochraně životního prostředí podchytit a rozvíjet smysl pro respektování veškeré přírody na Zemi a vážit si všech lidských výtvorů podporovat a rozvíjet trvalý zájem o poznávání vlastní země a zemí našich sousedů, regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka – občana planety Země 104

Charakteristika výuky Zeměpisné vzdělání umožňuje žákům porozumět přírodním faktům a jejich zákonitostem, pomáhá lépe se orientovat v běžném životě. Přírodu bereme jako celek, jehož části se navzájem ovlivňují. Při praktických činnostech se žáci učí pozorovat přírodní objekty, měřit je a z výsledků vyvozovat závěry. Při výuce poznávají důležité vztahy mezi přírodou a lidskou činností, hlavně závislost na přírodních zdrojích a vlivy činnosti člověka na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učivo zeměpisu postupně seznámí žáky i s postavením planety Země ve vesmíru, s přírodními podmínkami pro veškeré organismy i pro člověka. Společenskovědní charakter umožňuje poznat a pochopit problémy růstu populace ve světě, problémy s výživou lidstva či ochranou přírody.

Obsahové, organizační a časové vymezení Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. Ve všech ročnících dvě hodiny týdně. Zeměpis se vyučuje v odborné učebně. Řád učebny zeměpisu je nedílným vybavením učebny, dodržování uvedených pravidel je pro každého žáka závazné. Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k: - získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí - získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací - respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí - rozvoji trvalého zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa - rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování - aplikování geografických poznatků v praktickém životě Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání: - frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem - skupinová práce (s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu) - zeměpisné vycházky s pozorováním - projekty Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda: - chemie: znečištění atmosféry, hydrosféry, biosféry,… - fyzika: sluneční soustava, vesmír, … - přírodopis: rozšíření živočichů a rostlin, biotopy, CHKO, národní parky, … Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí: - matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy, diagramy, … - ICT: zdroj aktuálních informací a jejich zpracování - dějepis: kultura národů, historie států,…

105

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti - žáci získané poznatky kriticky posuzují, porovnávají a formulují závěry - žáci poznávají smysl a cíl učení, mají pozitivní vztah k učení - vyhledávají, shromažďují, třídí, porovnávají informace, používají odbornou terminologii, nalézají souvislosti mezi získanými poznatky a využitím v praxi - využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů Kompetence komunikativní - žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu - žáci se učí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují - jsou vedeni ke komunikaci mezi sebou a učitelem a k dodržování předem stanovených pravidel k naslouchání a respektování názorů druhých k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů Kompetence k řešení problémů - žáci jsou schopni pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o možnostech řešení - žáci se učí myslet kriticky, jsou schopni hájit svá rozhodnutí - jsou vedeni k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů k využívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků k odpovědím na otevřené otázky k práci s chybou Kompetence sociální a personální - žáci spolupracují ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňují dobré mezilidské vztahy, pomáhají si a jsou schopni o pomoc požádat, učí se vzájemnému naslouchání - jsou vedeni k využívání skupinového a inkluzivního vyučování k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání k ochotě pomoci a o pomoc požádat k spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení a k následnému hodnocení svých výsledků k dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů Kompetence občanské - žáci respektují názory druhých, uvědomují si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu - žáci se rozhodují zodpovědně podle dané situace - žáci chápou základní environmentální problémy, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí, jednají v zájmu trvale udržitelného rozvoje - jsou vedeni k dodržování pravidel slušného chování k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje 106

k tomu, aby brali ohled na druhé k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí Kompetence pracovní - žáci jsou seznámeni s pravidly bezpečného chování v terénu - žáci jsou vedeni k efektivní práci - jsou vedeni k dodržování pravidel bezpečného chování v terénu k vyhledávání a využívání různých zdrojů informací

Vzdělávací oblast: Umění a kultura 3. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacích předmětů Hudební výchova a Výtvarná výchova.

HUDEBNÍ VÝCHOVA


vést žáky ke vnímání hudby jako důležité součásti života jedince a celé společnosti pomáhat žákům pronikat do podstaty hudby a hudebního umění vést žáky k chápání hudebního jazyka jako specifické formy komunikace pomáhat žákům pomocí vokálního projevu, hudebních nástrojů i pohybu vyjádřit své pocity a představy pomáhat žákům zvládnout roli posluchače a respektovat hudební projev druhých pomáhat žákům orientovat se v širokém spektru hudebních stylů a žánrů současnosti a minulosti vést žáky k pochopení různorodé hudební kultury různých národů a národností vytvořením zásoby naučených písní, zařazováním instrumentálních a hudebně pohybových aktivit ruku v ruce s vytvářením vhodného prostředí pro vlastní hudební projev žáků rozvíjet jejich celkovou hudebnost

Charakteristika výuky Hlavními složkami hudební výchovy jsou pěvecké, instrumentální a poslechové činnosti doplněné hudebně pohybovými aktivitami. Těžištěm hudebně výchovné práce je i v tomto období zpěv, doplněný jednoduchými instrumentálními činnostmi a pohybem, protože žák je při těchto činnostech aktivní a tvořivý a dobře zvládnutá píseň je prostředkem vyjádření radosti a pohody a zároveň přináší estetický prožitek. Poslechem hudby se žáci učí soustředit, hodnotit, vytvářet si vlastní názory a postoje k hudebnímu umění minulosti i současnosti. Žák by měl mít příležitost uplatňovat své individuální hudební schopnosti a dovednosti. Zpěvem, poslechem, jednoduchým doprovodem i pohybem se stávají žáci aktivními provozovateli hudby.

107

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučování bude probíhat v odborné učebně. Vyučovací předmět hudební výchova je vyučován jako samostatný předmět v šestém až devátém ročníku 1 hodinu týdně. Hudební výchova se uskutečňuje prostřednictvím pěveckých, instrumentálních, poslechových a hudebně pohybových činností, které jsou vzájemně provázány a navzájem se doplňují.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - vedení žáků k učení se prostřednictvím vlastní tvorby - zprostředkování pohledu na umění a kulturu jako na způsob poznávání světa - vnímání uměleckých slohů a děl v jejich historickém kontextu Kompetence k řešení problémů - vedení žáků k tomu, aby vyhledávaly vazby mezi druhy umění a uměleckými žánry na základě podobnosti jejich znaků a témat, která jsou jimi zpracovávána - kritické myšlení při posuzování uměleckého díla i vlastní tvorbě Kompetence komunikativní - otvírání možností přistupovat k umění a kultuře jako ke způsobu dorozumívání - rozvoj dovedností důležitých pro vedení dialogu nebo diskuse o dojmu z uměleckého díla Kompetence sociální a personální - předkládání dostatečného množství příkladů pro vytváření potřeby pohybovat se v estetickém prostředí - poskytování prostoru pro osobité hudební projevy žáků Kompetence občanské - seznamování žáků s významnými hudebními díly a jejich autory - podchycování zájmu žáků o kulturní dění - vytváření potřeby návštěv hudebních koncertů a hudebních projektů Kompetence pracovní - vedení žáků ke koncentraci na pracovní výkon a dodržování vymezených pravidel - vytváření pozitivního vztahu k hudebním činnostem VÝTVARNÁ VÝCHOVA


rozvíjení tvořivých schopností a tvůrčího potenciálu žáků, jejich výtvarného vyjadřování, pěstování jejich estetického cítění uplatňování teoretických a praktických poznatků s výtvarnými výrazovými prostředky v jejich vlastní výtvarné činnosti rozvíjení představivosti, fantazie a výtvarného myšlení učit je prezentovat svůj výtvarný projev výtvarně experimentovat

108

-

pracovat s různými materiály seznamovat je s netradičními výtvarnými technikami naučit je základními výtvarnými výrazovými prostředky ztvárnit konkrétní i abstraktní téma učit je orientovat se v oblastech výtvarného umění – malířství, sochařství, grafika, architektura, užité umění a také v dějinách výtvarné kultury vést žáky k pochopení umění jako způsobu poznání a komunikace navštěvovat vhodné umělecké besedy a výstavy seznamovat je s regionálním výtvarným uměním vytvářet vstřícné a podnětné prostředí pro jejich vlastní tvorbu, využívat jejich výtvarné práce jako prezentaci – nástěnky, výzdoba třídy, veřejnost

Charakteristika výuky Výtvarná výchova je realizována prostřednictvím tvůrčích činností žáka, ve kterých se uplatňuje vlastní vnímání, myšlení, cítění, prožitky a fantazie. Umožňuje žákovi vyjadřovat se k různým tématům a situacím. Svůj výtvarný projev mají žáci možnost prezentovat, obhájit, vysvětlit spolužákům, vyslechnout jejich názory a zároveň říci svůj názor na práci ostatních. Ve všech formách výtvarného projevu se prezentuje osobnost žáka a dává mi možnost individuálně se vyjádřit. Žák se postupně učí vytvářet si vztah k výtvarnému umění, výtvarným hodnotám, učí se zaujímat k nim svůj postoj, vnímat pozitivní i negativní, je veden k všímání si okolního světa.

Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Výtvarná výchova je vyučován jako samostatný předmět v 6.,7.,8. a 9.ročníku. V 6. a 7.ročníku po 2 hodinách, v 8. a 9.ročníku po hodině.Výuka probíhá v odborné učebně i mimo budovu (v plenéru, v muzeu). Žáci se učí používat různé výtvarné techniky (malba, kresba, kolorovaná kresba a další výtvarné techniky), pracují s nejrůznějšími materiály jako dřevo, papír, látka apod. Využívají svoji fantazii, výtvarně zpracovávají své prožitky, představy, zkušenosti a poznatky z reálného života.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání – skupinové vyučování, samostatná práce, kolektivní práce, krátkodobé projekty. Kompetence k učení - při teoreticky zaměřených hodinách si žáci vytvářejí takové učební materiály, aby je mohli dále využívat pro vlastní učení - žáci při tvorbě poznávají vlastní pokroky a při konečném výstupu si dokáží zpětně uvědomit problémy související s realizací - strategie – učitel zadává jednotlivé úkoly tak, aby si každý žák mohl sám zorganizovat svou vlastní činnost - učitel využívá kladného hodnocení k motivaci pro další výtvarnou činnost

109

Kompetence k řešení problémů - žákům je předkládán dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení problémů souvisejících s výběrem výtvarné techniky, materiálů a pomůcek - při zadání úkolu rozpozná žák výtvarný problém a hledá nejvhodnější způsob řešení - strategie – učitel zadává úkoly způsobem, který umožní volbu různých postupů Kompetence komunikativní - při práci ve skupině dokáže žák vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a tolerovat názor druhých - strategie – učitel klade dostatek prostoru pro střetávání a komunikaci různými formami – písemně, pomocí technických prostředků, výtvarnými prostředky - učitel dohlíží na dodržování etiky komunikace – naslouchání, respektování originálních i nezdařených názorů Kompetence sociální a personální - žáci se učí respektovat pravidla při práci v týmu, dodržovat je a svou pracovní činností kladně ovlivňovat kvalitu práce - strategie – učitel dodává žákům sebedůvěru a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá - učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch - učitel v průběhu výuky zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků Kompetence občanské - při propagaci školních akcí žáci vytvářejí plakáty a upoutávky, kterými prezentují školu - žáci respektují názor druhých - žáci prezentují výsledky své práce a účastní se výtvarných soutěží - strategie – učitel podporuje občanské cítění žáků při vytváření propagačních materiálů Kompetence pracovní - při samostatné práci jsou žáci vedeni ke koncentraci na pracovní výkon, jeho dokončení a dodržují vymezená pravidla - žáci vytvářejí pozitivní vztah k manuálním činnostem - žáci při práci s výtvarným materiálem dodržují hygienická pravidla - strategie – učitel vede žáky ke správným způsobům využití materiálu, nástrojů a vybavení - učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality a postupů

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 3. období

Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 6. – 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Tělesná výchova a v 6.a 8. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví.

110

TĚLESNÁ VÝCHOVA


poznávání významu tělesné a duševní zdatnosti pro celý život poznání vlastních tělesných předpokladů a možností pro aktivní tělesnou činnost rozvíjení osobních pohybových dovedností vnímání prožitků z vlastní pohybové sportovní činnosti poznávání a rozvíjení vztahů v pohybových činnostech uplatňování vztahů fair play v životě osvojování dovedností organizovat pohybové činnosti

Charakteristika výuky Tělesná výchova plní ve vzdělávání především funkci regenerace a kompenzace jednostranné zátěže působené pobytem ve škole, ale i činnostmi mimo školu. Další její význam je v rozvoji pohybových dovedností i v kultivaci pohybu, především pak v poznávání možností rozvoje zdravotně orientované zdatnosti - její úroveň má zásadní význam pro aktuální zdraví a významně ovlivňuje zdravotní předpoklady i v dospělosti. Pohybové vzdělávání přechází od spontánní pohybové činnosti k činnosti řízené a výběrové s uspokojováním vlastních pohybových potřeb i zájmů a s využíváním možností samostatně ovlivňovat svůj pohybový projev a zdatnost. Charakteristické pro základní vzdělávání je rozpoznání a rozvíjení pohybových předpokladů. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení.

Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět tělesná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 6. ročníku 2 hodiny týdně v 7., 8. a 9. ročníku 2 hodiny týdně Výuka probíhá v tělocvičně a na venkovním hřišti. -

činnosti podporující pohybové učení respektování pokynů vyučujícího znalost tělovýchovných pojmů, povelů, signálů organizace prostoru a činnosti, výběr sportovní výzbroje a výstroje pravidla osvojovaných her, závodů, soutěží posuzování, měření a hodnocení pohybových činností činnosti ovlivňující zdraví znalost významu pohybových aktivit pro zdraví kázeň a fair play přístup k ostatním účastníkům sportovní činnosti poctivé sebepoznání a sebehodnocení vytyčení reálných cílů, nepřeceňování se bezpečnost a hygiena pohybových činností, prostředí, vlastní osoby činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností vhodné prostorové a materiální vybavení dostatek času pro postupné získávání pohybových dovedností a návyků

111

Vzdělávací obsah je členěn do tématických okruhů: gymnastika – akrobacie, cvičení na nářadí, cvičení s náčiním, rytmická cvičení úpolová cvičení atletika – skoky, hody, běhy a jejich kombinace pohybové hry se zaměřením na rychlost, vytrvalost, výbušnost sportovní hry – košíková, kopaná, odbíjená lyžování – sjezdové lyžování

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci poznávají smysl a cíl svých aktivit - plánují, organizují a řídí vlastní činnost - užívají osvojené názvosloví na úrovni cvičence, rozhodčího, diváka, čtenáře, uživatele internetu - různým způsobem zpracují informace o pohybových aktivitách ve škole - učitel sleduje pokrok všech žáků a dodává jim sebedůvěru Kompetence k řešení problémů - žáci vnímají nejrůznější problémové situace a plánují způsob řešení problémů - vyhledávají informace vhodné k řešení problémů - kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, jsou schopni je obhájit - uvědomují si zodpovědnost svých rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí - učitel pracuje s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu de správnému řešení - žáci jsou vedeni učitelem ke správným způsobům řešení problémů Kompetence komunikativní - žáci komunikují na odpovídající úrovni - účinně se zapojují do diskuze – osvojí si kultivovaný ústní projev - žáci dodržují pravidla slušného chování Kompetence sociální a personální - žáci spolupracují ve skupině - podílejí se na vytváření pravidel práce v týmu - v případě potřeby poskytnou pomoc nebo o ni požádají - vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje sebedůvěru a samostatný rozvoj - učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch a zadává takové úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat Kompetence občanské - žáci respektují názory ostatních - formují si volní a charakterové rysy - zodpovědně se rozhodují podle dané situace - aktivně se zapojují do sportovních aktivit - rozhodují se v zájmu podpory a ochrany zdraví - rozlišují a uplatňují práva a povinnosti vyplývající z různých rolí (hráč, rozhodčí, divák…) - žáci na základě jasných kritérií hodnotí své činnosti nebo výsledky

112

-

učitel vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé a vyžaduje dodržování pravidel slušného chování

Kompetence pracovní - žáci jsou vedeni efektivně při organizování vlastní práce - spoluorganizují svůj pohybový režim - využívají znalostí a dovedností v běžné praxi - ovládají základní postupy první pomoci - dodržují obecná pravidla bezpečnosti

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ


poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty pochopení zdraví jako stavu tělesné, duševní a sociální pohody a k usilování o vyrovnanost těchto složek v každodenním životě rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví (nemoc, úraz, osobní ohrožení, návykové látky) a k osvojování dovedností jim předcházet nebo je řešit upevňování způsobů jednání, která neohrožují zdraví vlastní, ani zdraví jiných lidí získávat, hodnotit a využívat pochopení tělesných, fyziologických a psychických změn spojených s dospíváním spoluvytváření vhodných vztahů v rodině a v širším společenství (škola, vrstevníci) utváření a upevňování základů odpovědného chování a rozhodování v otázkách partnerství a rodičovství získávání orientace v základní péči o děti, handicapované a nemocné získávání orientace v základní otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního chování v souvislosti s ochranou zdraví, etikou, morálkou a vírou poznávání zdravotních a psychosociálních rizik návykových látek a osvojování způsobů jejich odmítání upevnění návyků poskytovat základní první pomoc získat hygienické a stravovací návyky upevnění pozitivních mezilidských vztahů

Charakteristika výuky Vzdělávání je zaměřeno na - preventivní ochranu zdraví - na základní hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky - na dovednosti odmítat škodlivé látky - předcházení úrazům - získávání orientace v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního chování - upevnění návyků poskytovat základní první pomoc - vytváření pozitivních vztahů mezi rodiči a dětmi, přáteli, partnery, lidmi vůbec - dopravní výchovu, pravidla silničního provozu, zejména pro chodce a cyklisty

113

Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět výchova ke zdraví se vyučuje jako samostatný předmět v 6. a v 8. ročníku 1 hodinu týdně. Vzdělávací obsah je členěn do těchto tematických okruhů:  VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ  ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE  ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ  RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH PREVENCE  HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ  OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci jsou vedeni k efektivnímu učení - vyhledávají a třídí informace, využívá je v procesu učení - vytváří si komplexnější pohled na přírodní a společenské jevy - plánují, organizují a řídí vlastní učení

Kompetence k řešení problémů - žáci vnímají nejrůznější problémové situace – mimořádné situace, krizové situace a plánují způsob řešení problémů - vyhledávají informace vhodné k řešení problémů - kriticky myslí - jsou schopni obhájit svá rozhodnutí Kompetence komunikativní - žáci komunikují na odpovídající úrovni - osvojí si kultivovaný ústní projev - účinně se zapojují do diskuze - uplatňují bezpečné a odpovědné sexuální chování s ohledem na zdraví a etické partnerské vztahy Kompetence sociální a personální - žáci spolupracují ve skupině - podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - v případě potřeby poskytnou pomoc nebo o ni požádají Kompetence občanské - žáci respektují názory ostatních - formují si volní a charakterové rysy - zodpovědně se rozhodují podle dané situace 114

-

chápou základní ekologické souvislosti, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí rozhodují se v zájmu podpory a ochrany zdraví

Kompetence pracovní - žáci si zdokonalují grafický projev - jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce - mohou využít ICT pro hledání informací - využívají znalostí v běžné praxi - ovládají základní postupy první pomoci

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 3. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována v 6., 8. a 9. ročníku prostřednictvím vyučovacího předmětu Pracovní činnosti.

PRACOVNÍ ČINNOSTI


vést žáky k osvojení základních pracovních návyků a dovedností k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě k organizaci i k plánování práce vytvářet pozitivní vztah k práci nést odpovědnost za kvalitu své práce i kvalitu společných výsledků práce učit žáky tvůrčímu způsobu přemýšlení a uplatňování vlastních nápadů a tvořivosti při pracovní činnosti

-

rozvíjet poznávání okolního světa a aplikovat tyto poznatky při vlastní pracovní činnosti rozvíjet sebedůvěru, chápaní práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci rozvíjet podnikatelského myšlení poznání, že technika jako součást lidské kultury je vždy spojena s pracovní činností člověka orientovat se v různých oborech lidské činnosti osvojit uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce, základů organizace a plánování práce a technologické kázně vypěstovat u žáků dovednosti nezastupitelné při rozhodování o důležitých životních krocích a při plánování vlastní budoucnosti rozšířit poznatky žáků o světě práce, naučit žáky orientovat se v důležitých profesních informacích, na základě dostupných informací se správně rozhodnout o volbě budoucího povolání orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního (rodinného) rozpočtu s ohledem na měnící se životní situaci

-

-

115

Charakteristika výuky Výuka vzdělávací oblasti Člověk a svět práce ve 3. období se realizuje v předmětu Pracovní činnosti. Vzdělávací obsah se zaměřuje na praktické dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důležitou složku, nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Koncepce vzdělávání vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a v širších souvislostech. Žáci pracují ve skupinách – týmech, střídají jednotlivé činnosti, řeší problémové úkoly. Učí se pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnosti samostatně i v týmu. Ve všech tématických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáka se postupně buduje systém, který žákům pomáhá orientovat se v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojit si potřebné poznatky a dovednosti významné pro volbu vlastního profesního zaměření. Tato vzdělávací oblast přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování při běžných rizikových situacích i při mimořádných událostech. Seznamuje žáky s hospodářským životem a rozvíjí jejich orientaci ve světě financí.

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět pracovní činnosti se vyučuje jako samostatný předmět v 6., 8. a 9. ročníku. Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně. Z organizačních důvodů může být vyučování upraveno na 2 hodiny jednou za 14 dní. Výuka probíhá ve školních dílnách, v kmenových třídách a v okolí školy. Součástí výuky jsou exkurze, návštěvy výstav a projekty zaměřené na rozvoj profesní orientace. Vzdělávací obsah je ve 3. období členěn do tří tematických okruhů: Práce s technickými materiály, Provoz a údržba domácnosti, Svět práce.

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - praktické osvojování práce podle návodu - vedení žáků k plánování činností při práci s technickými materiály a při přípravě pokrmů - předkládání dostatečného množství příkladů pro pochopení technické dokumentace jednoduchých zařízení - poznávání výhod pořizování náčrtu při nejrůznějších činnostech - poznávání vlastností materiálu a surovin a jejich použitelnost - kritické zhodnocení výsledků práce a diskuse o nich - nasměrování dalšího učení vzhledem k potřebě zvoleného povolání - vyhledávání, třídění, porovnávání a systematizace informací, vyvozování závěrů - propojování poznatků z různých oblastí do komplexnějšího celku

116

Kompetence k řešení problémů - uvědomování si potřeby praktického ověřování řešení problémů - aplikace řešení při obdobných zadání a hledání nových způsobů využití dovednosti při práci s technickými materiály a přípravě pokrmů - předkládání dostatečného množství příkladů nutnosti být schopen prakticky používat - osvojené poznatky pro uplatnění na trhu práce - pojmenování problémů souvisejících s volbou povolání a pracovní činností lidí - vyhledávání vhodných informací nutných k řešení - uvědomění si zodpovědnosti za svá rozhodnutí, schopnost obhajování svých myšlenek Kompetence komunikativní - vedení k účinné komunikaci při práci s technickými materiály - seznamování s přesným významem pojmů se vztahem k práci s technickými materiály a při přípravě pokrmů - formulace a vyjadřování vlastních myšlenek, jejich konfrontace s výroky ostatních - předkládání dostatku podnětů a příležitostí pro vlastní prezentaci žáků Kompetence sociální a personální - spolupráce ve dvojici a ve skupině - přiřazování různých rolí v pracovní skupině a jejich prožívání - uvědomění si nutnosti dodržování určitých pravidel a potřeby ohleduplnosti na pracovišti Kompetence občanské - otevírání prostoru pro pochopení různých činností člověka na životní prostředí a spoluzodpovědnosti za jeho ochranu - umožnění tvořivého přístupu žáků k plnění zadaných témat Kompetence pracovní - vedení k uvědomělému a bezpečnému používání všech používaných nástrojů a materiálů - vedení ke snaze o provedení práce v co nejlepší kvalitě - vytváření pracovních návyků - předkládání srovnání hospodárnosti různých postupů, které vedou k témuž cíli - vyhledávání možných rizik při různých činnostech a hledání cest k jejich minimalizaci - získání poznatků o různých pracovních činnostech z různých úhlů pohledu

117

Vzdělávací oblast: Volitelné předměty 3. období Tato oblast je povinnou součástí základního vzdělání a je realizována volitelnou formou v 8. a 9. ročníku. Žáci si volí z nabídky těchto předmětů: Dějepisný seminář, Přírodovědný seminář, Čtenářská dílna, Tvořivá dílna a Technické práce.

DĚJEPISNÝ SEMINÁŘ


rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnání v evropském a celosvětovém měřítku utváření pozitivního vztahu k minulosti osvojování práce s různými texty, materiály a dokumenty a jejich užívání jako zdroje informací poznávání jednotlivých událostí a jevů v širších historických souvislostech formování úcty k vlastnímu národu a rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i společenství rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a k přiměřenému obhajování práv

Charakteristika výuky Hlavním posláním je u žáků rozvíjet vědomí o předávání historické zkušenosti. Důležité je poznávání dějů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do současnosti. . Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není uzavřenou minulostí. Významně se uplatňuje zřetel k dějinám regionu, znalost významných osobností a památek vlastního regionu. Žák získává z různých zdrojů informace o historických skutečnostech, orientuje se v čase a prostoru, komunikuje a prezentuje výsledky své práce. Vybavuje žáka znalostmi pro život v demokratické společnosti.

Obsahové, časové a organizační vymezení Dějepisný seminář je volitelný předmět a je vyučován dle zájmu v 8. nebo v 9.ročníku.. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu dějepis směřuje k: - rozvíjení vlastního historického vědomí - pochopení souvislostí dějinných událostí a procesů - utváření pozitivního hodnotového systému

118

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - žáci vyhledávají a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívají v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě - operují s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádějí věci do souvislostí - propojují do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytvářejí komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy Kompetence k řešení problémů - žáci vyhledávají informace vhodné k řešení problému, nacházejí jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívají získané vědomosti a dovednosti - samostatně řeší problémy - kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, jsou schopni je obhájit Kompetence komunikativní - žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu - účinně se zapojují do diskuse, obhajují své názory a vhodně argumentují - rozumějí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů - využívají informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem Kompetence sociální a personální - žáci účinně pracují ve skupině - podílejí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - přispívají k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu Kompetence občanské - žáci respektují přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, jsou schopni vcítit se do situací ostatních lidí - odmítají útlak a hrubé zacházení, uvědomují si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí - chápou základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy Kompetence pracovní - žáci si utvářejí pracovní návyky v samostatných i týmových činnostech - orientují se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru - používají účinně materiály a vybavení, dodržují vymezená pravidla

119

ČTENÁŘSKÁ DÍLNA


vyjadřovat svůj názor v rámci všestranně rozvinutého projevu ústního i písemného rozšiřování a prohlubování vzdělávacího oboru český jazyk a literatura podpora četby, porozumění a interpretace textu vytváření pozitivního vztahu k literatuře

Charakteristika výuky Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány - literární výchovou - čtenářskými dílnami - slohovou výchovou (vlastní tvorba)

Obsahové , časové a organizační vymezení Čtenářská dílna je volitelný předmět a je vyučován dle zájmu v 8. a 9.ročníku. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Čtenářská dílna směřuje k tomu, že žáci: - samostatně i společně čtou - využívají audiovizuální techniku - zpracovávají dlouhodobé i krátkodobé projekty - pracují ve skupinách - pokoušejí se o vlastní tvorbu

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - vyhledávají a třídí informace a propojují je do širších významových celků - osvojují si základní literární pojmy - kriticky hodnotí výsledky svého učení a diskutují o nich - využívají prostředků výpočetní techniky Kompetence k řešení problémů - vyhledávají informace vhodné k řešení problému - využívají získaných dovedností k objevování různých variant řešení - samostatně řeší problémy a volí vhodné způsoby řešení Kompetence komunikativní - formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu - naslouchají promluvám druhých lidí a vhodné na ně reagují - účinně se zapojují do diskuse a vhodně obhajují své názory - dokáží interpretovat literární dílo

120

Kompetence sociální a personální - účinně spolupracují ve skupině - podílejí se na utváření příjemné atmosféry v týmu - věcně argumentují Kompetence občanské - respektují přesvědčení druhých lidí - chrání naše tradice, kulturní i historické dědictví - aktivně se zapojují do kulturního dění - mají pozitivní postoj k uměleckým dílům Kompetence pracovní - pracuje s výukovými programy - prohlubuje své znalosti a umí je prakticky využít - pracují s literárními texty - pokoušejí se o vlastní tvorbu PŘÍRODOVĚDNÝ SEMINÁŘ


navázat a dále rozvíjet zájem žáků o zkoumání přírodních jevů a zákonitostí naučit žáky využívat pro zkoumání různé metody: metody racionálního uvažování a empirické metody (měření, pokusy, pozorování) formou praktických činností a projektů se zapojovat do konkrétních aktivit, které vedou k šetrnému chování k přírodním systémům odhalování souvislostí mezi přírodními podmínkami a životem lidí v blízkém okolí, regionu, na celém území republiky, v Evropě a ve světě učit se šetrnému chování ke svému zdraví, zdraví ostatních učit se získat správné návyky chování

Charakteristika výuky Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruhy problémů spojených se zkoumáním přírody, přírodních zákonitostí a získaných faktů. Výuka ve 3. období probíhá v těchto vzdělávacích oborech: fyzika, chemie, přírodopis, zeměpis a ve volitelném předmětu přírodovědný seminář. Celá vzdělávací oblast přímo vybízí k příležitosti poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Cíle výuky jsou naplňovány zejména - rozvíjením a prohlubováním dříve získaných základních znalostí o fungování přírodních procesů a zákonitostí - využitím jednoduchých pozorování, měření, jejich zpracováním a vlastní interpretací získaných dat, která se žáci snaží z různých pohledů zhodnotit a hledat mezi nimi souvislosti

121

-

vyhledáváním potřebných údajů v různých zdrojích informací rozpoznáváním důležitosti přírodních zákonitostí a procesů pro svůj život rozvíjením schopnosti naučit se předvídat vlivy různých činností člověka na důležité přírodní systémy a později toho využívat v každodenním životě aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě

Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět Přírodovědný seminář se vyučuje jako volitelný předmět v 8. nebo v 9. ročníku v odborné učebně přírodopisu a chemie. Je možná kombinace jednotlivých témat Př a Ch.


žáci jsou vedeni k systematickému pozorování jako základní formě zjišťování chemických vlastností látek a jejich přeměn používají správné chemické termíny, symboly a značky žáci samostatně či ve skupinách formulují závěry na základě pozorování a pokusů žáci jsou vedeni k samostatnému pozorování přírodnin a porovnávání získaných informací


žákům jsou předkládány problémové situace související s učivem přírodopisu a chemie

-

žáci promýšlejí pracovní postupy praktických cvičení a mikroskopování


žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v písemném projevu zapojují se do diskuse, obhajují své názory a vhodně argumentují


žáci se podílejí se na utváření atmosféry v týmu žáci se učí respektovat názory jiných a pracují ve skupině


žáci respektují pravidla pro práci s chemickými látkami, řád učebny a laboratorní řád dodržují pravidla slušného chování jsou předkládány situace, ve kterých se žáci učí chápat požadavky na kvalitní životní prostředí

122


žáci bezpečně používají materiály, nástroje a vybavení dodržují vymezená pravidla / povinnosti z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí žáci si utvářejí pracovní návyky v samostatných i týmových činnostech žáci využívají poznatky v běžné praxi

TVOŘIVÁ DÍLNA

Vzdělávací cíle - vést žáky k rozvíjení schopností a tvůrčího potenciálu - pěstovat a rozvíjet estetické cítění žáků - spojovat teoretické a praktické poznatky a uplatňovat je v samostatné či skupinové – kolektivní výtvarné - pracovní činnosti - rozvíjet fantazii a výtvarné myšlení - seznamovat se z různými materiály a jejich zpracováním - používat netradiční výtvarné techniky - ztvárňovat výtvarně různá témata reálná i abstraktní -orientovat se v užitém umění a zhotovit jednoduché dekorativní předměty - rozvíjet podnikatelské myšlení - k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě - k organizaci i k plánování práce - vytvářet pozitivní vztah k práci - osvojit uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a technologické kázně - podporovat úsilí a vůli na dosažení kvalitního výsledku - rozšířit poznatky žáků o světě práce, světě umění a umožnit jim tak správně se rozhodnout o volbě budoucího povolání

Charakteristika výuky Tento předmět je realizován prostřednictvím tvůrčí činnosti žáka. Žák nejen plní požadované úkolů, ale při tvořivé práci se uplatňuje i jeho osobní cítění - estetický prožitek a fantazie.Žák si pod vedením pedagoga vytváří vztah k umění . Učitel organizuje vhodně návštěvy galerií, výstav i muzeí. Pedagog vede žáky ke kritickému vnímání okolního světa, jeho barevnosti. Žáci pracují ve skupinách- týmech, nebo samostatné. Rozšiřují si okruh svých dovedností a rozvíjí své estetické myšlení.Ve všech tématických okruzích jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny práce.

Obsahové, časové a organizační vymezení

123

Volitelný předmět Tvořivá dílna je vyučován jako volitelný předmět v 8. nebo v 9. ročníku,. Výuka probíhá v učebně výtvarné výchovy, ve školních dílnách, ale i v ostatních prostorách a okolí školy. Součástí výuky jsou exkurze, návštěvy výstav a galerií. Vzhledem k materiálně technickým podmínkám a pedagogickým záměrům školy je vzdělávací obsah členěn do šesti tématických okruhů: -

Práce s papírem Přírodní materiály Ruční práce Příprava pokrmu Základy technického zobrazování Práce se dřevem

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - osvojují si pracovní postupy podle návodu - vedení žáků k plánování činností - poznávají výhody pořizování náčrtu při nejrůznějších činnostech - poznávají vlastností materiálů a surovin a jejich použitelnost - propojují poznatky z různých oblastí do komplexnějšího celku Kompetence k řešení problému -

aplikují řešení při obdobných zadání a hledání nových způsobů využití dovednosti při práci vyhledávají vhodné informace nutné k řešení rozhodují o nejvhodnějším způsobu řešení k získání kvalitního díla-výrobku


vyjadřuje svůj názor při práci v kolektivu a dokáže jej obhájit toleruje názory druhých užívá správnou terminologii


spolupracuje ve dvojici a ve skupině uvědomuje si nutnost dodržovat určitá pravidla a potřebu ohleduplnosti při práci zodpovídá za výsledky své práce ovlivňuje svou činností kvalitu „výrobku“ přijímá rady a pomoc pedagoga


vytváří si pozitivní vztah k práci hodnotí své pracovní výsledky žáci tvořivě přistupují k plnění zadaných úkolů

124

-

vytvářejí „výrobky“ které prezentují školu respektují navzájem své názory


používají bezpečně nástroje a materiály provádějí práci v co nejlepší kvalitě vytvářejí si dobré pracovní návyky získávají poznatky o různých pracovních činnostech

TECHNICKÉ PRÁCE Vzdělávací cíle -

Vést žáky k rozvíjení schopností a tvůrčího potenciálu

-

Spojovat teoretické a praktické poznatky a uplatňovat je v samostatné či skupinové práci – kolektivní pracovní činnosti

-

Seznamovat se s různými technickými materiály a jejich zpracováním a použitím

-

K používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě

-

K organizaci i k plánování práce

-

Podporovat úsilí a vůli na dosažení kvalitního výsledku

-

Chápat práci a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci

-

Vytvářet pozitivní vztah k práci poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka

-

Vést žáky k tvořivosti a uplatňování vlastních nápadů při pracovních činnostech

-

Osvojit uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a technologické kázně

-

Orientovat se ve světě práce a umožnit žákům správně se rozhodnout o volbě budoucího povolání

Charakteristika výuky Tento předmět je realizován prostřednictvím tvůrčí činnosti žáka. Žák nejen plní požadované úkoly, ale při tvořivé práci uplatňuje i své osobní cítění. Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Žák si pod vedením pedagoga vytváří vztah k práci. Učitel organizuje vhodné exkurze do technických podniků, aby se mohli odpovědně rozhodovat o dalším profesním zaměření. Pedagog vede žáky ke kritickému vnímání okolního světa. Ve všech tematických okruzích jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny práce.

Obsahové, časové a organizační vymezení 125

Volitelný předmět Technické práce je vyučován jako volitelný předmět v 8. nebo v 9. ročníku. Výuka probíhá ve školních dílnách a i ostatních prostorách školy. Součástí výuky jsou exkurze to výrobních provozů. Vzhledem k materiálně technickým podmínkám a pedagogickým záměrů školy je vzdělávací obsah členěn do čtyř tematických okruhů: -

Práce se dřevem

-

Práce s plasty

-

Práce s kovovými materiály

-

Technické kreslení


Osvojují si pracovní postupy podle návodu

-

Vedení žáků k plánování činností

-

Poznávají výhody pořizování náčrtu při nejrůznějších činnostech

-

Propojování geometrických znalostí s praktickou činností mezi reálným prostorem a různými způsoby jeho zobrazování

-

Propojování poznatků z různých oblastí do komplexního celku


Vedení žáků ke kritickému posuzování vhodnosti jednotlivých přístupů

-

Vyhledávání vhodných informací nutných k řešení

-

Rozhodovat o nejvhodnějším způsobu řešení k získání kvalitního výrobku

-

ke kritickému myšlení a schopnosti uvážlivých rozhodnutí


vyjadřuje svůj názor při práci v kolektivu a dokáže jej obhájit

-

tolerovat názory druhých

-

užívání správné terminologie


spolupracuje ve dvojici i ve skupině

-

uvědomuje si nutnost dodržovat určitá pravidla a potřebu ohleduplnosti při práci

-

zodpovídá za výsledky své práce 126

-

ovlivňuje svou činností kvalitu výrobku

-

přijímá rady a pomoc pedagoga


vytváří si pozitivní vztah k práci

-

Hodnotí své pracovní výsledky

-

Tvořivě přistupuje k plnění zadaných úkolů

-

Respektují navzájem své názory


Používají bezpečně nástroje a materiály

-

Provádějí práci v co nejlepší kvalitě

-

Vytvářejí si dobré pracovní návyky

-

Získávají poznatky o různých pracovních činnostech

Vzdělávací oblast: Nepovinné předměty 3. období Tato oblast je nepovinnou součástí základního vzdělání a je realizována volitelnou formou v 1. – 9. ročníku prostřednictvím nepovinného předmětu Náboženství.

NÁBOŽENSTVÍ

1. Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského životního postoje a jednání. Umožňuje přístup k biblickému poselství, ke křesťanské tradici, seznamuje s křesťanským způsobem života a pomáhá při hledání základních lidských hodnot a orientaci v tomto světě. Předmět je nepovinný a je nabízen žákům všech ročníků na prvním i druhém stupni. Podle počtu přihlášených žáků se dělí na skupiny. Vyučování má časovou dotaci jednu hodinu týdně. Římsko-katolické náboženství je vyučováno podle platných předpisů římskokatolické církve.

2. Vzdělávací obsah

127

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu zpracovává učitel náboženství podle platných osnov vydaných Českou biskupskou konferencí v roce 2004 nebo osnov schválených diecézním biskupem a podle Kompendia katechismu katolické církve, vydaného Karmelitánských nakladatelstvím v Kostelním Vydří v roce 2006. Náboženská výchova rozšiřuje a obsahuje kompetence (srv. Tabulka č. 1 Vztah vzdělávacích oblastí a kompetencí, www.kc.bcb.cz, heslo Metodika) 1. V kompetencích k učení žák: - rozumí křesťanských symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění, - získá komplexnější pohled na úlohu náboženství v historii národa. 2.

V kompetencích k řešení problémů žák: - využívá získané vědomosti k vytváření osobního hodnotového systému i v transcendentní rovině a je schopen své názory obhájit, - vnímá situace v oblasti kulturně-historických památek a kriticky zpracovává informace o řešení konkrétních problémů.

3.

V kompetenci komunikativní žák: - je ohleduplný k názorům druhých, jeho argumenty nejsou ovlivněny předsudky, ale vychází ze získaných vědomostí, v dialogu se projevuje kultivovaně s vědomím, že před Bohem jsou si všichni rovni, - orientuje se v biblických textech podle jejich literárních druhů, rozlišuje v náboženské literatuře mýty od historicky doložených textů. -

4.

V kompetencích sociálních a personálních žák: - vnímá svou sounáležitost s druhými na základě generačních, náboženských, kulturních a národnostních vazeb, - aktivně se podílí na vytváření pozitivních vztahů v rodině a společenstvích (škola i mimoškolní aktivity) s přihlédnutím ke svým možnostem a limitům.

5. V kompetencích občanských žák: - uvědomuje si, že pro fungování lidské společnosti je nezbytných předpokladem dodržování práva svobodně projevovat své náboženství nebo víru stejně jako dodržování lidských práv, jak je uvedeno v „Listině základních lidských práv a svobod“, - respektuje náboženské, kulturní a národností odlišnosti jiných národů, se kterými se v rámci migrace setkává, rozlišuje obsah pojmů imigrace a asimilace. 6. V kompetencích pracovních žák: – je schopen využívat svých znalostí, vědomostí a schopností k zapojení do pracovního procesu s vědomím, že hodnota lidské práce není měřitelná pouze výkonem, – poznává, že společnost ve svých podnikatelských záměrech musí s ohledem na lidskou solidaritu dávat pracovní příležitosti i fyzicky nebo mentálně postižených lidem s přihlédnutím k jejich možnostem a limitům.

128

Předmět obsahuje vybrané tematické okruhy těchto průřezových témat

1.

Osobnostní a sociální výchova 1.1 Náboženská výchova z hlediska osobnostní a sociální výchovy Z hlediska osobnostní a sociální výchovy hraje neženská výchova důležitou roli. V charakteristice průřezového tématu osobnostní a sociální výchova se říká: Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu. Tento cíl není možné splnit bez otázek po smyslu života, jeho naplnění, transcedenci atd. 1.2 Náboženská výchova přispívá k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností, schopností - učí uvědomovat si sama sebe jako jedinečnou a neopakovatelnou bytost, - vede k reflexi svého jednání, - napomáhá v hledání smyslu života, - prostřednictvím obřadů a symbolů působí jako harmonizační faktor duševního zdraví. V oblasti postojů a hodnot - vychovává k dodržování mravních a etických norem, - pomáhá utvářet osobní identitu, - motivuje k naplňování hodnot tzv. „vyššího principu“.

2. Výchova demokratického občana 2.1 Náboženská výchova z hlediska výchovy demokratického občana Náboženská výchova přispívá k tomu, aby se člověk mohl orientovat ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti a aby mohl zachovat a rozvíjet svou lidskou důstojnost, respekt k druhým s ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.

2.2 Náboženská výchova přispívá k výchově demokratického občana V oblasti vědomostí, dovedností, schopností - učí zachovávat mravní a etické normy jako předpoklad pro fungování demokratické společnosti, - vychovává k uvědomování si osobní odpovědnosti za své jednání, - vede k uplatňování ideálů solidarity a lásky k bližnímu. V oblasti postů a hodnot - motivuje k postoji tolerance vůči druhým, - vychovává k uvědomování si hodnoty každého lidského života ve všech jeho fázích, - vede k participaci na životě společnosti v oblasti solidarity a altruismu.

129

3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 3.1 Náboženská výchova z hlediska výchovy k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí, se dva tisíce let formovaly v křesťanském prostředí. 3.2 Náboženská výchova přispívá k rozvoji myšlení v evropských a globálních souvislostech V oblasti vědomostí, dovedností, schopnosti - prohlubuje vědomosti o souvislostech a kontinuitě dvoutisíciletých křesťanských dějin Evropy, - učí kritickému srovnání evropské kultury s kulturami ostatních světadílů, - vede k poznání životních osudů významných křesťanských osobností a iniciuje zájem – osobní vzory. V oblasti postojů a hodnot - pomáhá překonávat předsudky, - kultivuje vztah sekularizované společnosti k náboženským tématům, - podporuje pozitivní postoj k tradičním křesťanským hodnotám. 4. Multikulturní výchova 4.1 Náboženská výchova z hlediska multikulturní výchovy Náboženská výchova přispívá k tomu, aby multikulturní výchova, která zprostředkovává poznání vlastního zakotvení a porozumění odlišných kulturách, rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti, byla zasazena do křesťanského kontextu. Aby si žáci osvojili kompetenci myšlení a orientaci v křesťanských souvislostech. 4.2 Náboženská výchova přispívá k multikulturní výchově V oblasti vědomostí, dovedností, schopností - prohlubuje všeobecné znalosti z oblasti světových náboženstvích, - učí tolerantnosti k jiným náboženským skupinám a tím také k jiným skupinám etnickým a kulturním, - umožňuje rozšíření znalosti multikulturní terminologie: církev, řeholní život, misie atd. V oblasti postojů a hodnot - učí vnímat odlišnosti náboženských, etnických a kulturních skupin jako obohacující faktor, - na základě křesťanského učení o lásce k bližnímu pomáhá uvědomovat si neslučitelnost jakékoliv diskriminace s principy moderní společnosti, - vede k angažovanosti v oblasti lidských práv.

130

5. Environmentální výchova 5.1 Náboženská výchova z hlediska environmentální výchova Náboženská výchova je předpokladem k porozumění problémům, kterými se zabývá environmentální výchova. To znamená, že vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, protože zaměřuje jeho pozornost k otázkám existence člověka i světa. 5.2 Náboženská výchova podporuje environmentální výchovu V oblasti vědomostí, dovedností, schopností - zasazením do kontextu světa stvoření ukazuje přírodu jako jedinečnou a neopakovatelnou a vede tím ke schopnosti žasnout nad jejím uskupením, - svým eschatologickým učením pomáhá uvědomovat si nadčasové souvislosti mezi jednáním člověka a stavem životního prostředí, - pomáhá uvědomovat si mravní a etické hranice v oblasti výzkumu a rozvoji věd. V oblasti postojů a hodnot - poukazem na nezměrnost stvoření a neopakovatelnost lidství vymezuje předpoklady k utvoření pravdivé a úplné představy o velikosti lidského bytí. 6. Mediální výchova 6.1 Náboženská výchova z hlediska mediální výchovy Náboženská výchova se stává mostem mezi prostým osvojením základní mediální gramotnosti, práce s médii, snahou vybavit žáka schopností orientovat se v medializovaných obsazích a umět volit odpovídající médium pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času tím, že přispěje k odlišení virtuálního světa od světa, ve kterém žijeme. 6.2 Náboženská výchova přispívá k mediální výchově: V oblasti vědomostí, dovedností, schopností - naznačuje i jiné rozměry komunikace než mediální, - rozvíjí komunikační schopnosti pro vedení dialogu v pluralitní společnosti s odkazem na účtu k partnerovi, se kterým je dialog veden, - pomáhá rozvíjet analytický přístup k obsahu mediálních informací a obohacuje jeho prostor o mravní rozměr, - vede ke schopnosti rozeznávat platnost a význam argumentace ve veřejném projevu. V oblasti postojů a hodnot - rozvíjí citlivost vůči stereotypům, předsudkům a zjednodušujícím úsudkům v mediálních projevech o náboženských hodnotách, - napomáhá uvědomění si vlastní odpovědnosti za způsob komunikace a vytváří základy pro pochopení spravedlnosti a mravnosti v mediální komunikaci,

- učí formulovat vlastní názor a kriticky hodnotit obsahy mediálních zpráv.

131

6.

Pravidla pro hodnocení žáků

6.1

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Kapitola I.

Obecná ustanovení

1. Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydává ředitelka školy tuto přílohu školního řádu.

Kapitola II.

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Hodnocení průběhu výsledků vzdělávání žáků vychází z posouzení míry dosažení výstupů pro jednotlivé předměty školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné a respektuje individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení.

1. Zásady pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků -

Hodnocení vychází z jasných cílů a úkolů v jednotlivých oblastech a etapách vzdělávání.

-

Hodnocení:  Zdůrazňuje individuální pokrok žáka  Popisuje naplnění očekávaných výstupů  Podněcuje žáka k dalšímu rozvoji ( hodnocení je motivační, neorientuje se na chybu)

2. Kritéria a způsoby získávání podkladů pro hodnocení žáka                 

Komunikace učitel – žák, průběžné ověřování výsledků vzdělávání Přihlédnutí ke speciálním vzdělávacím potřebám žáků Výsledky ze skupinové práce, hodnocení spolupráce ve skupině Individuální písemné úkoly Komplexní úkoly a testy jsou podkladem pro průběžné písemné hodnocení Použité standardizované testy Sebehodnocení žáka (ústní i písemná forma, průběžné) Zvládání výstupů z jednotlivých vzdělávacích oblastí v rámci individuálních možností Chování žáka při vyučování a na akcích pořádaných školou Dodržování školního řádu Práce v týmu Přístup žáka ke svému vzdělávání, k plnění školních úkolů a povinností Řešení problémových situací Úroveň komunikačních dovedností Tvůrčí způsoby řešení a samostatnost Vedení žákovské dokumentace Převádění poznatků do praxe

132

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí stupni prospěchu: 1 2 3 4 5

výborný chvalitebný dobrý dostatečný nedostatečný

Na naší škole hodnotíme kombinací stupňů prospěchu a slovního hodnocení. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace. Pro objektivní hodnocení žáka ze vzdělávacích předmětů na konci pololetí musí mít učitel nejméně 3 stupně prospěchu nebo jiný způsob hodnocení jim adekvátní. Stupeň 1 ( výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen studovat samostatně vhodné texty. Stupeň 2 ( chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

133

Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadovaná intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede uplatnit ani s pomocí učitele své vědomosti. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají závažné nedostatky. Tyto nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření je zavedeno hodnocení čtyřmi stupni, na 1. stupni třemi stupni.

3. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: 1. Prospěl(a)s vyznamenáním 2. Prospěl(a) 3. Neprospěl(a) 4. Nehodnocen(a) 1. Prospěl(a) s vyznamenáním- není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm horším než 2- chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 2 2. Prospěl(a)- není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm 5nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením 3. Neprospěl(a) - je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5- nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

134

4. Nehodnocen(a) – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. Hodnotí třídní učitel na základě podkladů celého týmu učitelů, kteří daného žáka učí v hodnoceném období.

4. Slovní hodnocení (SH) Podmínky: - Ředitel školy a zákonný zástupce žáka jsou předen seznámeni s formou a způsoby SH - Ředitel školy souhlasí s používáním SH - Zákonný zástupce souhlasí s použitím SH - SH je doporučeno třídním učitelem ve spolupráci s PPP SH je alternativa hodnocení, kterou si učitel vybírá sám na základě vlastního rozhodnutí a používá ji jako formu závěrečného (pololetního) hodnocení ve vyučovacích předmětech. V průběhu školního roku může učitel používat vedle klasifikace a SH též jejich kombinace či dalších funkčních způsobů hodnocení, které mají potřebnou výpovědní hodnotu pro žáka i jeho zákonné zástupce. V předmětech s převahou výchovného zaměření bude v souladu s požadavky výchovně vzdělávacího programu hodnocena především tvořivost, dovednost spolupracovat, aktivita v činnostech a vztah k nim, kvalita dovedností, návyků a postojů, schopnost sebehodnocení a hodnocení druhých… V předmětech naukového charakteru pak kvalita myšlení, samostatnost, tvořivost, přesnost a výstižnost vyjadřování, kvalita a rozsah vědomostí, dovedností a návyků, kvalita výsledků činnosti, dovednost učit se, spolupracovat, úroveň samostatného a tvořivého rozhodování, schopnost hodnocení žáka, zájem žáka,… Za SH nelze považovat zápis klasifikačního stupně jeho slovním ekvivalentem – např. výborný, dobrý, apod. Pro zápis SH budou školy používat speciální tiskopisy vysvědčení. Pořadí hodnocených předmětů bude respektovat pořadí předmětů uvedené v učebním plánu. Vedení katalogových listů bude realizováno následovně: - při použití klasifikační stupnice – zápisem klasifikačního stupně - při použití SH – přílohou ke katalogovému listu Škola zajistí přepis slovního hodnocení: - pro potřeby přijímacího řízení - v případě vyžádání základní školou, na kterou žák přestupuje 5. Postup do dalšího ročníku Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci 2. pololetí nebo po opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň „ prospěl“. Žák může opakovat ročník na každém stupni ZŠ pouze jednou.

135

Opravné zkoušky 1. Žákovi školy, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm „ nedostatečný“, ředitel školy umožní vykonat opravné zkoušky. 2. Žák vykoná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám, umožní mu ředitel vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15.9. Do té doby žák podmínečně navštěvuje nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu opravnou zkoušku. 3. Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu bez omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm nedostatečný 4. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální. Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel nebo jím určený učitel b) učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen nebo jiný učitel daného předmětu c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené RVP 5. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy 6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 7. Výsledek zkoušky již nelze napadnout, stanoví ho komise hlasováním. Výsledek se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. Komisionální přezkoušení Má-li zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. Nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka. Je-li vyučujícím v daném předmětu ředitel školy, požádá krajský úřad. Pokud není stanoveno jinak, jmenuje ředitel školy nebo krajský úřad komisi, a to do 14 dnů od doručení žádosti zákonného zástupce Další zásady hodnocení 1. Nelze-li žáka hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení 1. pololetí. Není-li možné hodnotit žáka ani v náhradním termínu v 1. pololetí se nehodnotí.

136

2. Nelze-li žáka hodnotit na konci 2. pololetí, určí ředitel školy náhradní termín, a to tak, aby hodnocení žáka proběhlo nejpozději do konce září příštího školního roku. Do té doby navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník nebo opět devátý. 3. Ředitel školy může na žádost zákonného zástupce povolit opakování ročníku žákovi, který již jednou na příslušném stupni opakoval, z vážných důvodů. 4. Ředitel školy může žákovi, který po skončení povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti zákonného zástupce pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce roku, v němž žák dosáhne 18. roku věku.

6. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou poruchou učení nebo chování se při jeho klasifikaci přihlédne k charakteru jeho postižení a jeho individuálním možnostem. U žáka s SVP 1. - 9. ročníku může ředitel školy rozhodnout na základě žádosti zákonného zástupce o použití SH. Zásady: 1. Hodnocení vychází z individuálního vzdělávacího plánu 2. Dochází k úpravě metod a obsahu učiva na základě individuálních potřeb žáka

Kapitola III. Výchovná opatření Pochvala ředitele školy  Ředitel školy uděluje na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu ředitele školy za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za mimořádně úspěšnou práci. 

Třídní učitel uděluje na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy pochvalu třídního učitele nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.



Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele školy

Pravidla pro udělení výchovného opatření  Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele.  Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.  Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

137

 Udělení výchovného opatření se zaznamenává bez zbytečného odkladu do dokumentace školy. Udělení pochvaly ředitele se zaznamenává na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.  Výchovná opatření jsou odůvodněná a tyto důvody jsou včas oznámeny příslušným žákům a zákonným zástupcům.  Všem sankcím předchází pedagogičtí pracovníci prevencí, opakováním pravidel chování, individuálními rozhovory s žáky, spoluprací se zákonnými zástupci a kolegy.  Napomenutí třídního učitele je zpravidla první sankcí, kdy jde o méně závažné porušení pravidel chování stanovených ve školním řádu  Důtka třídního učitele následuje po opakovaném a závažnějším porušení pravidel chování stanovených ve školním řádu  Důtka ředitele školy následuje až po závažném porušení pravidel chování nebo dlouhodobého, opakovaného porušování pravidel a po zhodnocení a projednání v pedagogické radě. Za zvláště závažné porušení pravidel se považuje: -

-

hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči druhým, ponižování, formy týrání, šikana ohrožení bezpečnosti a zdraví svého i druhých ve škole, nerespektování pokynů pedagogického pracovníka, které vedou k ohrožení bezpečnosti a zdraví druhých, neomluvená neúčast na vyučování (neomluvené, zameškané hodiny), porušení zákazu užívání návykových látek (alkohol, omamné a psychotropní látky) ve škole a manipulace (rozumí se nabízení, přinášení, prodej, opatření, přechovávání) s nimi v prostorách školy, vandalismus (rozumí se svévolné ničení nebo ničení v důsledku neukázněnosti majetku školy), krádeže

 V případě závažného porušení pravidel chování nebo dlouhodobého, opakovaného porušování pravidel spolupracuje škola se zákonnými zástupci žáka, zve rodiče k účasti na schůzce s třídním učitelem, ředitelem, na jednání výchovné komise, případně osloví odborné instituce, úřady, které pomáhají v řešení v této oblasti.  Uděluje se max. jedno napomenutí, max. jedna důtka třídního učitele a max. jedna důtka ředitele školy za jedno pololetí.

Kapitola IV. Hodnocení chování Hodnocení chování žáka je na vysvědčení klasifikování těmito stupni: 1 2 3

velmi dobré uspokojivé neuspokojivé

138

Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření nebyla účinná. Stupeň 1 ( velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a aktivně prosazuje všechna ustanovení školního řádu. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy, přispívá k jeho uplatňování a k utváření pracovních podmínek pro vyučování a pro výchovu mimo vyučování. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v podstatě v souladu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu školy. Žák se dopustí závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Např. je přistižen při kouření, používání OPL nebo alkoholu v prostorách školy, je mu prokázáno (pomocí zdravotních testů), že je pod vlivem OPL nebo alkoholu v prostorách školy, ničí majetek školy, zachová se vulgárně nebo agresivně vůči zaměstnancům školy nebo spolužákům, má neomluvenou docházku. Žák je přístupný výchovnému působení a snaží se své chování napravit. Žák se účastnil nebo přihlížel páchání násilí nebo šikany. Stupeň 3 (neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům chování nebo školnímu řádu, stále narušuje činnost kolektivu nebo se dopouští poklesků v mravném chování. Opakovaně je přistihován při kouření a používání OPL a alkoholu v prostorách školy, je mu opakovaně dokázáno (pomocí zdravotních testů), že je pod vlivem OPL a alkoholu v prostorách školy, opakovaně se chová vulgárně a agresivně k zaměstnancům školy a spolužákům, je mu prokázáno úmyslné ublížení (šikana), svým bezohledným jednáním způsobí zranění, má neomluvenou docházku, opakovaně ničí školní majetek, je mu prokázáno, že se dopustil krádeže. Žák není přístupný výchovnému působení a nesnaží se své chování napravit. Žák se dopustil ve svém volném čase závažného trestného činu nebo přestupku, týrání osob či zvířat, krádeže, vandalismu, násilí, šikany s následky na zdraví jiných osob apod.

Kapitola V. Závěrečné ustanovení 1. Pravidla pro hodnocení vzdělávání žáků byla projednána na pedagogické radě jako součást školního řádu a následně schválena školskou radou jako součást školního řádu.

139

6.2

Pravidla pro hodnocení v konkrétních předmětech

1. stupeň Hodnocení 1. ročník

Při hodnocení ve všech předmětech přistupujeme ke každému žákovi individuálně. Neporovnáváme tedy výsledky dětí mezi sebou, ale hodnotíme každého podle jeho možností a předpokladů. Hodnotíme jeho snahu, pokrok a píli.Ve všech předmětech 1. ročníku jsou žáci průběžně hodnoceni pomocí symbolů – razítka, známkou, ústní motivace a hodnocení. Žáka vedeme k sebehodnocení i k hodnocení spolužáka. Na vysvědčení jsou žáci hodnoceni známkou,v průběhu roku jsou žáci hodnoceni známkou i slovně( nejméně 2krát ročně hodnotí učitel slovně ).

Český jazyk Za aktivitu a snaživou práci při hodinách žáci získávají motivační razítka, po několika týdnech jsou hodnoceni razítkem, známkou ( podle pravidel pro hodnocení známkou).

Matematika Hodnotíme některá cvičení motivačním razítkem, body nebo známkou. Hodnotíme též aktivitu a snahu při vyučování. Prvouka Bude- li žák aktivně pracovat v průběhu celé výuky, získává motivační razítka. Ústní pochvalu a motivační razítka získávají žáci též za vědomosti a práci ve skupinách. Známka na vysvědčení vyjadřuje snahu, píli a aktivitu.

Hudební, výtvarná, tělesná výchova a pracovní činnosti Žáci jsou hodnoceni ústní pochvalou nebo motivačním razítkem. Známka na vysvědčení vyjadřuje snahu, píli a aktivitu.

Chování, pracovitost a píle Průběžně učitel hodnotí chování a pracovitost žáka.Většinou učitel hodnotí slovně, nejméně 2krát ročně hodnotí chování a snahu slovním hodnocením.

Pravidla pro hodnocení známkou 1 - Práce bezchybná,téměř bezchybná 2 – Žák se dopouští drobných nebo větších chyb ojediněle 3 – Žák se dopouští drobných nebo větších chyb častěji 4 – Žák se dopouští drobných nebo větších chyb často 5 – Žák neovládá učivo-podstatné chyby

140

Hodnocení žáků se speciálními výukovými potřebami Všichni žáci budou hodnoceni s přihlédnutím k doporučení z pedagogicko psychologické poradny, žákům budou sestaveny individuální vzdělávací plány.Tyto plány budou pravidelně vyhodnocovány a upravovány učitelem ve spolupráci s výchovným poradcem. Sebehodnocení Ústní sebehodnocení při některých činnostech ( ranní kruh, hodnocení skupinové práce). Hodnocení 2. ročník Při hodnocení ve všech předmětech přistupujeme ke každém žákovi individuálně. Hodnotíme žákovu snahu, pokrok a píli. Ve všech předmětech jsou žáci průběžně hodnoceni ústně, motivačním razítkem a známkou ( podle pravidel pro hodnocení známkou). Zároveň žáka vedeme k sebehodnocení i k hodnocení spolužáka. Český jazyk Mluvnice Vybraná pravopisná cvičení, samostatná práce do škol. sešitu a diktáty hodnotíme známkou ( podle pravidel pro hodnocení známkou). Sloh a komunikace Hodnotíme bohatost slovní zásoby, správnou formulaci vět, tvoření výstižných a pěkných spojení. – hodnotíme ústně. Čtení a psaní Při čtení hodnotíme plynulost a správnost, porozumění a reprodukci čteného textu. Při hodnocení hlasitého čtení neporovnáváme žáky mezi sebou, ale hodnotíme pokrok, kterého dosáhli. Hodnotíme také zájem o čtení ( besedy o knížkách, čtenářský denník).hodnotíme ústně i známkou. Při hodnocení psaní se zaměřujeme na správné tvary písmen, sklon a úhlednost písma. Tolerujeme postupně se vyvíjející rukopis žáka. Velký důraz klademe na kontrolu napsaného textu, na snahu vyvarovat se pravopisných chyb.- hodnotíme ústně i známkou. Matematika Hodnotíme aktivitu, práci v hodině, ovládnutí výstupů ŠVP. Hodnotíme ústně i známkou, nejméně 2krát ročně učitel hodnotí práci slovně do žákovské knížky.

Prvouka, Tv, Pč, Vv, Hv V průběhu celého školního roku je hodnocena aktivita a píle žáka.Hodnotíme ústně nebo motivačním razítkem. Známka na vysvědčení vyjadřuje míru aktivity a píle během celého pololetí.

141

Pravidla pro hodnocení známkou 1 - Práce bezchybná,téměř bezchybná 2 – Žák se dopouští drobných nebo větších chyb ojediněle 3 – Žák se dopouští drobných nebo větších chyb častěji 4 – Žák se dopouští drobných nebo větších chyb často 5 – Žák neovládá učivo-podstatné chyby Hodnocení žáků se speciálními výukovými potřebami Všichni žáci budou hodnoceni s přihlédnutím k doporučení z pedagogicko psychologické poradny, žákům budou sestaveny individuální vzdělávací plány.Tyto plány budou pravidelně vyhodnocovány a upravovány učitelem ve spolupráci s výchovným poradcem. Sebehodnocení Ústní sebehodnocení při některých činnostech ( ranní kruh, hodnocení skupinové práce). Vybarvování symbolů v žákovské knize. Hodnocení 3. -5. ročník

Český jazyk 3. – 5. ročník Žák je v průběhu roku hodnocen ústně i známkou ( podle pravidel pro hodnocení známkou). Mluvnice Hodnotíme stupeň ovládání výstupů podle ŠVP, aktivitu při výuce, samostatnost a iniciativu Dovednost komunikovat a spolupracovat ve skupině, pravidelnost a pečlivost plnění úkolů Čtení a psaní Hodnotíme porozumění a reprodukci textu, čtení s přednesem, kvalitu a kvantitu domácí četby ( čtenářský deník, besedy o četbě , referáty). Při psaní hodnotíme používání správných tvarů písma, sklon, úhlednost, čistota textu ( členění, úprava ). Sloh, komunikace Hodnotíme schopnost písemné a ústní komunikace ( výstižnost, bohatost jazyka, obsahová správnost). Anglický jazyk 3. – 5. ročník I Důraz je kladen na celkový přístup žáka k předmětu. Podněcujeme zájem, snahu, píli, aktivitu v hodinách, velmi důležitá je také domácí příprava žáků. V pololetí a na konci školního roku je žák klasifikován známkou . Osnovou jsou výstupy ŠVP. 3.ročník V tomto ročníku se žáci seznamují s jazykem a získávají k němu pozitivní vztah. Vše formou her, soutěží, říkadel, básní, písní, kreslením, vybarvováním, dramatických etud. Soustředíme se především na mluvenou formu. 142

4.ročník Žáci opakují a dále prohlubují slovní zásobu. Učivo se rozšiřuje o správné psaní slovíček, frází a vět. Projekty se posouvají k popisu obrázků jednoduchými větami. Stále přetrvává důraz na hravou a tvořivou formu vyučování. 5.ročník V tomto ročníku se prohlubují znalosti cizího jazyka. Zvětšuje se slovní zásoba. Formy a metody práce zůstávají rozmanité jako v předchozích ročnících. Je kladen větší důraz na zvládnutí a osvojení si gramatiky podle osnov ŠVP, na samostatnou práci a činnosti ve skupinách, na práci s textem a použití slovníku. Necháváme žáky více se zapojovat do vyučovacího procesu a být tvořiví ve vztahu ke svým spolužákům. Oblasti hodnocení Aktivita –přístup žáků v hodinách a jejich zapojení se do různých činností Snaha,píle – pečlivost a snaha podle možností žáků, plnění DÚ, vlastní iniciativa Samostatné,skupinové práce – umět zadaný úkol či práci zpracovat samostatně či naopak umět spolupracovat a tvořit ve skupině žáků Projekty – přístup a splnění daných projektů Kontrola znalostí známkou dle tabulky pro hodnocení známkou. Matematika 3. – 5. ročník Žák je v průběhu hodnocen ústně i známkou (dle pravidel pro známkování). V matematice klademe důraz na stupeň ovládání poznatků podle ŠVP. Žák je hodnocen při numerickém počítání, dále je hodnocen při výpočtu slovních úloh (podle pravidel pro hodnocení slovních úloh) při práci v geometrii ( podle tabulky na hodnocení geometrie). Geometrie: Hodnotíme přesnost a kvalitu rýsování, dodržení zadání, správný zápis bodů a úseček. 1 – přesné, čisté, tence narýsované, správně podle zadání 2 – narýsované správně podle zadání, ale drobné nedostatky v kvalitě rýsování 3 – větší nedostatky v kvalitě a přesnosti rýsování 4 – větší odchylky od zadání, nekvalitně narýsováno 5 – nedodržení zadání Slovní úlohy: 1 – samostatné a správné řešení slovní úlohy 2 – drobné chyby v řešení slovní úlohy 3 – správný postup, ale chybný výpočet slovní úlohy 4 – zásadní chyby v postupu řešení slovní úlohy 5 - úlohu nedokáže splnit ani s dopomocí učitele Hodnocení žáků se speciálními výukovými potřebami Všichni žáci budou hodnoceni s přihlédnutím k doporučení z pedagogicko psychologické poradny, žákům budou sestaveny individuální vzdělávací plány.Tyto plány budou pravidelně vyhodnocovány a upravovány učitelem ve spolupráci s výchovným poradcem. Sebehodnocení a slovní hodnocení Ústní sebehodnocení průběžně při některých činnostech ( ranní kruh, hodnocení skupinové práce apod.).

143

Sebehodnocení - 4krát ročně v žákovské knize. Slovní hodnocení žáka – učitel hodnotí výsledky práce slovně 2krát ročně v žákovské knize. Výchovy 3. – 5. ročník Stupeň

1 Výborný

Hudební výchova Výtvarná výchova Pracovní činnosti Žák při hodině aktivní Pracuje svědomitě a se zájmem Pečlivě se připravuje na hodinu Projevuje velkou snahu o dosažení výkonu vzhledem k individuálním schopnostem

Žák pracuje v hodině s menší aktivitou a 2 Chvalitebný méně svědomitě Snaží se o dosažení výkonu odpovídajícího svým schopnostem bez větší píle Projevuje menší zájem o předmět

3 Dobrý

Žák se připravuje na vyučování nepravidelně Projevuje malý zájem o předmět Nesnaží se o dosažení dobrých výsledků při hodině Potřebuje neustálé pobídky k práci Vyrušuje práci

Tělesná výchova

Žák při hodině aktivní Cvičí se zájmem Projevuje velkou snahu o dosažení co nejlepšího výkonu vzhledem k individuálním schopnostem Příkladně spolupracuje při hrách a soutěžích Dodržuje přesně herní pravidla Je ohleduplný, ctí sportovní chování Pravidelně se připravuje na hodiny (cvičební úbor, obuv) Pravidelně se připravuje na hodiny Snaží se o dosažení výkonu odpovídajícího svým schopnostem bez větší píle Občas úmyslně poruší herní pravidla Menší přestupky proti sportovnímu chování Žák se připravuje na vyučování nepravidelně Má malý zájem o předmět Neprojevuje se snaha o dosažení dobrých výkonů Žák nespolupracuje s ostatními Úmyslně porušuje herní pravidla Projevuje se nesportovní chování Častá nepřipravenost na hodinu (cvičební úbor, obuv) Úmyslná nekázeň při hodině

Informační a komunikační technologie 3. – 5. ročník Informační a komunikační technologie se hodnotí třemi stupni známek. Osnovou jsou výstupy ŠVP. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

144

Stupeň 1 ( výborný) Žák ovládá požadované poznatky, pojmy, funkce počítače, pracuje uceleně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Projevuje samostatnost a tvořivost. Výsledky činnosti jsou kvalitní. Je schopen pracovat samostatně a tvořivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, pojmy, funkce počítače. Při vykonávání požadovaných činností má nepodstatné mezery. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí vypracovat dílčí úkoly. Stupeň 3 ( dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení poznatků mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků se vyskytují chyby. Při samostatné práci má těžkosti. Prvouka 3. ročník Hodnotíme stupeň ovládnutí výstupů ŠVP, aktivitu a zájem při výuce, samostatnost a iniciativu. Dále se hodnotí dovednost komunikovat a spolupracovat ve skupině, pravidelnost a pečlivost plnění úkolů, vyhledávání informací a práce s nimi. Vlastivěda 4. - 5. ročník Žák je hodnocen slovně i známkou, součástí známky je míra zvládnutí učiva podle ŠVP a práce s mapou. Žák je hodnocen ústně i známkou. Přírodověda 4. - 5. ročník Součástí hodnocení je známka( podle tabulky pro známkování ), dále je hodnocena skupinová práce a plnění dobrovolných úkolů. Na vysvědčení je žák hodnocen známkou, jejíž součástí je též projevená snaha a píle. Hodnocení známkou 1 - Práce bezchybná,téměř bezchybná 2 – Žák se dopouští drobných nebo větších chyb ojediněle 3 – Žák se dopouští drobných nebo větších chyb častěji 4 – Žák se dopouští drobných nebo větších chyb často 5 – Žák neovládá učivo-podstatné chyby Hodnocení žáků se speciálními výukovými potřebami Všichni žáci budou hodnoceni s přihlédnutím k doporučení z pedagogicko psychologické poradny, žákům budou sestaveny individuální vzdělávací plány.Tyto plány budou pravidelně vyhodnocovány a upravovány učitelem ve spolupráci s výchovným poradcem.

145

2. stupeň Český jazyk V průběhu i na vysvědčení bude v 6.-9. ročníku hodnoceno známkou. 1) mluvnice -

v každém ročníku 6 kontrolních diktátů 1 pololetní a 1 závěrečná prověrka – přehled probraného učiva pravopisná cvičení a mluvnické prověrky jazykové rozbory aktivita skupinová práce při hodině plnění domácích úkolů

2) literatura -

možnost referátu o přečtené knize, spisovateli recitace básně aktivita práce s textem, rozbor přečteného textu

3) sloh a jazyková komunikace -

mluvní cvičení vlastní tvorba v rámci výuky i domácí přípravy

Při klasifikaci se bude dále přihlížet k aktivitě, vztahu k předmětu, píli a zájmu o učení, grafickému projevu a úpravě písemností a zapojení do týmové práce. Při hodnocení mluvnické části jsou nejdůležitější známky z kontrolních diktátů, pololetních a závěrečných prací, protože obsahují širší okruh učiva. Výslednou známku ovlivní i výkony v dílčích úkolech. Při celkovém hodnocení bude uplatněna rovnocennost všech tří složek (mluvnice, literatura, sloh a komunikace). Klasifikace bude provedena podle následujících kritérií: výborně – žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje ucelené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů. Myslí logicky, jeho projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. chvalitebně – žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně uplatňuje poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí logicky, ve výsledcích jsou menší nedostatky. dobře – žák ovládá poznatky, pojmy a zákonitosti s pomocí učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický. dostatečně – žák má velké mezery v požadovaných znalostech a dovednostech, při práci je nesamostatný a potřebuje soustavnou pomoc učitele. V logice se vyskytují závažné chyby a myšlení není tvořivé.

146

nedostatečně – Žák si neosvojil požadované poznatky a dovednosti uceleně a není schopen ani za pomoci učitele učivo zvládnout.

Anglický jazyk V průběhu školního roku i na vysvědčení bude hodnocení formou známky, u SPU možnost slovního hodnocení. Žáci jsou včas upozorněni na opakovací testy a ty jsou zapsány v třídní knize. Možné způsoby získávání podkladů pro klasifikaci: - písemné testy - ústní zkoušení - referáty, aktivita v hodinách - zpracování projektů - samostatná práce Klasifikace bude provedena podle následujících kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené vědomosti a dovednosti. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice. Jeho ústní a písemný projev je správný a přesný, účinně se zapojuje do diskuze. Je schopen samostatně studovat přiměřené texty v cizím jazyce, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice v podstatě uceleně. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Zapojuje se do diskuze. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty a řešit problémy. Stupeň 3 (dobrý) Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností dopouští chyb. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Částečně se zapojuje do diskuze. Cizojazyčné texty je schopen studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí a dovedností vyskytují velmi závažné chyby. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do

147

diskuze. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro skupinu přínosné.

Matematika Možné způsoby získávání podkladů pro klasifikaci : - práce v hodinách a aktivita - čtvrtletní práce - tématické prověrky - ústní a písemné zkoušení - domácí úkoly - samostatná práce - grafický projev - úspěšná účast v soutěžích Způsoby hodnocení : - bodové hodnocení – známkou - procentové hodnocení - sebehodnocení - slovní hodnocení Hodnocení žáků : výborný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi.Samostatně a tvořivě uplatňuje ucelené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky, jeho projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně uplatňuje poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí logicky a ve výsledcích jsou menší nedostatky. dobrý Žák ovládá poznatky, pojmy a zákonitosti s pomocí učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický. dostatečný Žák má velké mezery v požadovaných znalostech a dovednostech, při práci je nesamostatný a potřebuje soustavnou pomoc učitele. V logice se vyskytují závažné chyby a myšlení není tvořivé. nedostatečný Žák si neosvojil požadované poznatky a dovednosti uceleně a není schopen ani za pomoci učitele učivo zvládnout.

148

Informatika Při klasifikaci výsledků se v souladu se ŠVP hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu - kvalita výsledků činností - osvojení účinných metod samostatného studia Hodnocení žáků : výborný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti uceleně. Samostatně a tvořivě uplatňuje poznatky a dovednosti při řešení praktických úkolů. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně uplatňuje poznatky a dovednosti při praktických činnostech. Myslí logicky. dobrý Žák ovládá poznatky, pojmy a zákonitosti s pomocí učitele. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Pracuje samostatně. dostatečný Žák má velké mezery v požadovaných znalostech a dovednostech, při práci je nesamostatný a potřebuje soustavnou pomoc učitele. Myšlení není tvořivé.

Dějepis Zásadou je, aby konečné hodnocení žáka vycházelo z celé škály žákovy činnosti a nebylo jednostranné . Kritéria pro hodnocení jsou tedy tato: -

ústní zkoušení- žák vypráví, popisuje, vysvětluje, argumentuje

-

písemné zkoušení – jedná se o souhrnné testy prověřující faktografii i souvislosti, vztahy apod.

-

samostatná práce – přímo v hodině nebo jako domácí úkol, žák pracuje s textem, získává a třídí informace, dělá poznámky

-

referáty – hodnotí se výběr informací (mají ostatní obohatit o nové poznatky), přiměřený obsah, uvedení zdroje informací, kvalita prezentace, úroveň celého připraveného referátu

149

-

aktivita- při vyučování, účast v soutěžích, apod.

-

skupinová práce – ochota a schopnost pracovat v týmu, spolehlivost při plnění zadaných úkolů, samostatnost, komunikace ve skupině

-

dobrovolné ústní zkoušení – jednou za pololetí si žák sám může určit téma zkoušení

Stupnice hodnocení žáků Výborný - žák ovládá uceleně požadované poznatky, chápe vztahy mezi nimi. Dokáže je samostatně a tvořivě uplatňovat při řešení úkolů. Dovede správně formulovat své myšlenky a samostatně pracuje s různými historickými dokumenty. Chvalitebný – žák ovládá požadované poznatky, chápe vztahy mezi nimi.Dobře se orientuje v historických dokumentech a ve výsledcích jsou menší nedostatky. Dobrý – žák ovládá základní poznatky s pomocí učitele. V logice se vyskytují chyby, ve výsledcích činnosti se projevují častější nedostatky. Dostatečný – žák má značné nedostatky v požadovaných znalostech a dovednostech. Při práci je nesamostatný, vyžaduje soustavnou pomoc učitele.Žákovo myšlení není tvořivé. Nedostatečný – žák si neosvojil ani základní poznatky a dovednosti, není schopen ani za pomoci učitele učivo zvládnout.

Občanská výchova Občanská výchova je zaměřena především na vytváření postojů, formování vlastních názorů a uplatňování získaných vědomostí v občanském životě. V průběhu klasifikačního období budou žáci hodnoceni podle těchto kriterií: 1. Samostatná práce a) Zpracování úkolů doma i ve škole b) Referáty c) Způsoby prezentace (ústně a písemně) Klasifikace: 1 – práce bezchybná, téměř bezchybná 2 – žák se dopouští drobných nebo větších chyb ojediněle 3 – žák se dopouští drobných nebo větších chyb častěji 4 – žák se dopouští drobných nebo větších chyb často 5 – žák neovládá učivo – podstatné chyby a neplnění úkolů 2. Skupinová práce (týmová) a) jak skupina vybírá a zpracovává informace b) jak zdůvodní výběr c) jak dokáže diskutovat (argumentovat)

150

d) jakou formou skupina zpracovala zadaný úkol Klasifikace - bodování žáků ve skupinách s následnou klasifikací. Výsledky práce skupin se budou zapisovat do karet a na konci tématického celku budou body sečteny a procentuálně se vyhodnotí práce každého žáka. Hodnotící tabulka: Výborně Chvalitebně Dobře Dostatečně Nedostatečně

100% - 90% 89 % - 70% 69% - 40% 39% - 29% 19% - 0%

3. Znalostní testy Klasické hodnocení podle tabulky 1 – práce bezchybná, téměř bezchybná 2 – žák se dopouští drobných nebo větších chyb ojediněle 3 – žák se dopouští drobných nebo větších chyb častěji 4 – žák se dopouští drobných nebo větších chyb často 5 – žák neovládá učivo – podstatné chyby

Fyzika Možné způsoby získávání podkladů pro klasifikaci: 1. písemné prověrky na teoretické znalosti, na výpočty, testy 2. ústní zkoušení 3. měření fyzikálních veličin 4. referáty, práce v hodinách 5. úspěšná účast na FO Hodnotící kritéria: Výborně - má výborné znalosti fyzikálních zákonů, umí vysvětlit většinu fyzikálních jevů a samostatně logicky propojuje své znalosti s praxí a sám vymýšlí další využití fyzikálních znalostí v jiných oblastech. Zná většinu fyzikálních vzorců a umí je samostatně použít i ve složitých příkladech. Je schopen samostatně měřit fyzikální veličiny. Chvalitebně – má dobré znalosti fyzikálních zákonů a umí vysvětlit většinu fyzikálních jevů a spojit své znalosti s praxí. Zná fyzikální vzorce a umí je samostatně použít ve složitějších příkladech, samostatně změří většinu fyzikálních veličin. Dobře – má znalost o fyzikálních zákonech a jevech, ala neumí spojit s praxí, zná fyzikální vzorce a umí je samostatně použít v jednoduchých příkladech. Samostatně změří většinu fyzikálních veličin. Dostatečně – snaží se, má základní znalosti o fyzikálních zákonech a jevech, zná vzorce a umí je s pomocí prakticky použít v nejjednodušších příkladech. S pomocí ostatních žáků je schopen změřit základní fyzikální veličiny. Nedostatečně – nesnaží se, chybuje v nejjednodušších fyzikálních zákonech a jevech, nezná vzorce, při měření fyzikálních veličin se vůbec nezapojuje.

151

Chemie Možné způsoby získávání podkladů pro klasifikaci : - Ústní a písemné zkoušení - Práce v hodinách a aktivita - Laboratorní práce - Tématické prověrky - Samostatná práce - Úspěšná účast v soutěžích - Domácí úkoly Způsoby hodnocení : - Bodové hodnocení – známkou - Procentové hodnocení - Sebehodnocení - Slovní hodnocení - Praktické dovednosti v laboratoři a zápis laboratorních prací Hodnocení žáků : Výborný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje ucelené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů – laboratorní práce.Myslí logicky, jeho projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně uplatňuje poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí logicky a ve výsledcích jsou menší nedostatky. Dobrý žák ovládá poznatky, pojmy a zákonitosti s pomocí učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Je méně samostatný při laboratorních prací. Dostatečný žák má velké mezery v požadovaných znalostech a dovednostech, při práci je nesamostatný a potřebuje soustavnou pomoc učitele. V logice se vyskytují závažné chyby a myšlení není tvořivé. Nedostatečný Žák si neosvojil požadované poznatky a dovednosti uceleně a není schopen ani za pomoci učitele učivo zvládnout.

-

1. Referát : Samostatné zpracování tématu Zdroje informací (minimálně 2), např. internet, kniha, časopis Zajímavost – alespoň 2 Délka 3-5 minut Referát bude přednesen zpaměti, je možné nahlédnout do textu Je zadáván podle probíraného učiva V závěru nebo v úvodu je nutné říci z jaké literatury je čerpáno

152

2. Laboratorní práce : 4-5 za školní rok, zpracování protokolu a testu Výborný - samostatná práce v laboratoři podle pokynů učitele (ve dvojicích) - správné a samostatné vypracování protokolu a závěrečného testu Chvalitebný - samostatná práce v laboratoři podle pokynů učitele (ve dvojicích) - vypracování protokolu a závěrečného testu s menšími chybami Dobrý - nedostatky při praktické činnosti i při zpracovaní protokolu, hrubé chyby v testu Dostatečný - velké nedostatky při pracovní činnosti a hrubé chyby v protokolu a nezvládnutí testu Přírodopis Kritéria hodnocení : Ústní a písemné zkoušení Samostatné referáty na zadané téma Samostatná řešení zadaných úkolů (i volitelných) Práce v hodinách a aktivita Úspěšná účast v soutěžích Domácí úkoly (př. herbář) Ústní zkoušení : Výborný – samostatný plynulý projev bez chyb nebo jen s chybami Chvalitebný – samostatný plynulý projev s většími chybami Dobrý – kratší projev žáka, na pomocné otázky reaguje chybně Dostatečný – odpovědi na většinu otázek chybné, je vidět snaha Nedostatečný – vše špatně, na otázky nereaguje Písemné zkoušení : Krátký test shrnující látku celé lekce. Je upravený tak, aby se dal vyčíslit bodově. Otázka je formulována tak, aby byla jednoznačná odpověď. Referát : - Samostatné zpracování tématu - Zdroje informací (minimálně 2), např. internet, kniha, časopis - Zajímavost – alespoň 2 - Délka 3-5 minut - Referát bude přednesen zpaměti, je možné nahlédnout do textu - Je zadáván podle probíraného učiva - V závěru nebo v úvodu je nutné říci z jaké literatury je čerpáno - Je vhodný obrázek Laboratorní práce : 2- 4 za školní rok - samostatná práce podle pokynů učitele (ve dvojicích) - správné a samostatné vypracování protokolu a závěrečného testu

153

Zeměpis Možné způsoby získávání podkladů pro klasifikaci : práce v hodinách a aktivita ústní zkoušení prověrky samostatná práce referáty úspěšná účast v soutěžích Způsoby hodnocení : známka bodové hodnocení sebehodnocení Hodnocení žáků : výborný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje ucelené poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí logicky, jeho projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Dokáže samostatně pracovat s mapou. chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně uplatňuje poznatky a dovednosti při řešení úkolů. Myslí logicky a ve výsledcích jsou menší nedostatky. Dobře se orientuje v mapě. dobrý Žák ovládá poznatky, pojmy a zákonitosti s pomocí učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. V mapě se orientuje někdy jen s pomocí učitele. dostatečný Žák má velké mezery v požadovaných znalostech a dovednostech, při práci je nesamostatný a potřebuje častou pomoc učitele i při práci s mapou. V logice se vyskytují závažné chyby a myšlení není tvořivé. nedostatečný Žák si neosvojil požadované poznatky a dovednosti uceleně a není schopen ani za pomoci učitele učivo zvládnout.

Hudební výchova V průběhu i na vysvědčení bude v 6.-9. ročníku hodnoceno známkou. Při klasifikaci bude přihlédnuto k míře hudebního nadání, které ovlivňuje získané hudební dovednosti. Podklady pro klasifikaci tvoří: -

vztah k předmětu

154

-

aktivita v hodinách zpěv (sólový, za doprovodu melodického nástroje nebo hudební nahrávky) zpěv ve skupině, vícehlas doprovod na rytmické nástroje orientace v notovém zápisu znalost hudebních pojmů a hudebních značek vnímavý poslech hudby, rozpoznání skladeb, nástrojů, hudební skupiny hudební slohy vědomosti z hudebních dějin (vážná hudba, populární hudba) možnost referátu pohybový projev taktování talent a jeho využití

Výtvarná výchova Klasifikace – průběžně i na vysvědčení budou výkony žáků hodnoceny známkou. Hodnotící hlediska - Aktivní přístup k tvořivé činnosti - Osobitý tvůrčí přístup, představivost, individualita projevu, originalita - Samostatná tvořivá práce - Pracovní zaujetí, snaha dosáhnout cíle - Talent a jeho využití - Materiální příprava Hodnocení žáků: výborný Žák je při hodinách aktivní. Pracuje svědomitě a se zájmem. Pečlivě se na hodiny připravuje a projevuje velkou snahu o dosažení co nejlepšího výkonu vzhledem ke svým individuálním schopnostem. chvalitebný Žák pracuje v hodinách s menší aktivitou a méně svědomitě. Snaží se o dosažení výkonu odpovídajícího svým schopnostem bez větší píle. Projevuje menší zájem o předmět. dobrý Žák se připravuje na vyučování nepravidelně. Projevuje malý zájem o předmět, potřebuje neustále pobídky k práci. Nesnaží se o dosažení dobrých výsledků při hodině. dostatečný Žák se nepřipravuje na vyučování. Nejeví zájem o předmět, narušuje práci. Neprojevuje žádnou snahu dosáhnout výsledků podle svých možností a schopností. Výchova ke zdraví Možné způsoby získávání podkladů pro klasifikaci : - práce v hodinách a aktivita - ústní a písemné zkoušení - domácí úkoly - samostatná práce a praktické práce

155

Způsoby hodnocení : - bodové hodnocení – známkou - procentové hodnocení - hodnocení praktické činnosti - slovní hodnocení Hodnocení žáků : výborný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti uceleně. Samostatně a tvořivě uplatňuje poznatky a dovednosti při řešení praktických úkolů. Myslí logicky, jeho projev je správný, přesný a výstižný. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. chvalitebný Žák ovládá požadované poznatky, pojmy a zákonitosti, chápe vztahy mezi nimi. Samostatně uplatňuje poznatky a dovednosti při praktických činnostech. Myslí logicky. dobrý Žák ovládá poznatky, pojmy a zákonitosti s pomocí učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Pracuje samostatně. dostatečný Žák má velké mezery v požadovaných znalostech a dovednostech, při práci je nesamostatný a potřebuje soustavnou pomoc učitele. Myšlení není tvořivé. nedostatečný Žák si neosvojil požadované poznatky a dovednosti uceleně a není schopen ani za pomoci učitele učivo zvládnout.

Tělesná výchova Kriteria hodnocení: Aktivita žáka Zlepšení ukazatelů pohybových schopností, porovnání osobní výkonnosti Úroveň pohybových dovedností a znalostí z oblasti tělesné kultury a sportu

Charakteristika klasifikačních stupňů: Výborný -

Má zájem o probírané učivo v plném rozsahu Vyvíjí maximální úsilí při rozvoji pohybových schopností, osvojování dovedností a znalostí Ve všech hodinách uvědoměle a přesně plní zadané úkoly Při sportovních hrách dodržuje pravidla a chová se v duchu fair play

156

-

Cvičí vždy ve cvičebním úboru Tvořivě uplatňuje získané vědomosti a dovednosti Za pololetí splní všechny požadavky Dosahuje výborných výkonů

Chvalitebný - Má zájem o probírané učivo v plném rozsahu - Spolupracuje při rozvoji pohybových schopností, osvojování dovedností a znalostí - Při sportovních hrách dodržuje pravidla a chová se v duchu fair play - Nemá vždy cvičební úbor - S malými nedostatky uplatňuje získané vědomosti a dovednosti - Za pololetí splní všechny požadavky - Výkony jsou převážně výborné nebo velmi dobré Dobrý Dostatečný -

Má jen částečný zájem o probírané učivo Někdy až po opakované pobídce učitele rozvíjí pohybové schopnosti, dovednosti a znalosti Zadané úkoly plní nedbale, nepřesně Při sportovních hrách dodržuje pravidla a chová se v duchu fair play Ne vždy má cvičební úbor S malými nedostatky uplatňuje získané vědomosti a dovednosti Za pololetí nesplní všechny požadavky Výkony jsou převážně průměrné

Nemá zájem o pohybový rozvoj Většinou necvičí Výkony jsou převážně podprůměrné Převážně nenosí cvičební úbor Pracovní činnosti

Hodnocení žáků: Stupeň 1 – výborný Žák pracuje snaživě, jeho výrobky jsou zdařilé, případně s drobnými chybami, které nevznikly jeho hrubou nedbalostí. Požadované intelektuální a motorické činnosti vykonává pohotově. Pracuje samostatně a tvořivě. Grafický projev je přesný a estetický. Znalosti technických pojmů a postupů jsou na slušné úrovni. Používá správnou terminologii. Dodržuje bezpečnost práce, chyby se snaží neprodleně odstraňovat. Stupeň 2 – chvalitebný Žák pracuje snaživě, ale jeho výrobky nejsou zcela zdařilé. K některým činnostem musí být pobídnut. Jeho grafický projev vykazuje určité nedostatky, nikoli však základní. Má určité znalosti technických pojmů a postupů. Bezpečnost práce ovládá s drobnými nedostatky. Stupeň 3 – dobrý

157

Žák je poměrně často pobízen k práci. Jeho výrobky jsou nezdařilé. Grafický projev vykazuje silné nedostatky. V technických pojmech a znalostech má mezery. Bezpečnost práce mu dělá občas potíže.

Stupeň 4 – dostatečný Žák se snaží vyhýbat práci a jeho výrobky jsou na velmi nízké úrovni. Jeho grafický projev je na velmi nízké úrovni. Bezpečnost práce je na nízké úrovni.

Volitelné předměty Klasifikace – průběžně i na vysvědčení budou žáci hodnoceni klasifikačním stupněm 1 - 4.

Náboženství Náboženství je zařazeno jako nepovinný předmět. Žáci jsou hodnoceni klasifikačním stupněm 1 – 3.

158

7.

Vlastní hodnocení školy

Kvalitní hodnocení je základem práce v jakémkoli oboru. Autoevaluace je hodnotící proces, jehož cílem je dopad jeho závěrů na další zkvalitňování práce školy. Základní otázky: - Co hodnotíme? - Proč hodnotíme? - Co se chceme dovědět? - Jak hodnocení ovlivní naši další činnost? Autoevaluace by měla poskytnout zpětnou vazbu. Zásady autoevaluace: - Připustit si nedostatky a uvědomit si je - Pojmenovat příčiny a odhalit je - Zvolit správnou nápravu

7.1

Oblasti vlastního hodnocení a) Soulad RVP a ŠVP Škola základ života pro všechny b) Individuální vzdělávací potřeby žáků c) Podmínky vzdělávání-materiální, technické, ekonomické a hygienické d) Spolupráce s rodiči e) Plnění ŠVP f) Výsledky vzdělávání g) Práce učitelů h) Školní klima

7.2

Cíle vlastního hodnocení a) b) c) d) e) f) g) h)

7.3

Zajištění souladu ŠVP Škola základ života pro všechny s RVP pro ZV Učitelé dbají na zohledňování individuálních vzdělávacích potřeb žáků Zajištění všech podmínek pro vzdělávání žáků Zapojení rodičů do všech oblastí vzdělávacího procesu Zvládnutí klíčových kompetencí a výstupů Dobré uplatnění žáků v dalším životě Aktivita tvořivost, kreativita a plnění ŠVP, sebevzdělávání, aprobovanost Přátelské a motivující klima

Kritéria vlastního hodnocení a) b) c) d) e)

Spokojenost rodičů s prací školy Uplatnění žáků v dalším životě Kvalifikovanost ped. pracovníků Zapojení do DVPP Nabídka individuální péče

159

7.4

Nástroje evaluace -

pozorování, sběr dat hodnocení klasifikace žáků dotazníky, ankety testy-vnější i vlastní hospitace auto evaluace učitelů vnější auto evaluace rozbory zkoušek diskuse hodnocení plnění plánů rozbor školní dokumentace další vzdělávání ped. pracovníků úspěchy v soutěžích akce pro veřejnost pedagogická tvořivost spolupráce se Školním sněmem rozbory žákovských prací

Výsledné sebehodnocení školy je výsledek užití mnoha nástrojů. Uvedený výčet není úplný ani uzavřený.

160

Školní vzdělávací program

Recommend Documents