Školní vzdělávací program:

Školní vzdělávací program: 1. pro základní vzdělávání 2. pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením 3. pro obor vzdělání základní škola speciální

„ Škola pro život “ Základní školy a Mateřské školy Litvínov – Janov, Přátelství 160, okres Most Č. J.: 138/2013 Platnost dokumentu: Tento vzdělávací program byl vytvořen na základě Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV), pro základní vzdělávání (RVP ZV) s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, pro obor vzdělávání základní škola speciální (RVP ZŠS), součástí je vzdělávací program pro zájmové vzdělávání ve školní družině a školních klubech. Dokument byl projednán na pracovní poradě 27. 8. 2013, nově upraven, přepracován a projednán na pedagogické radě 2. 9. 2013 s platností od 2. 9. 2013. Dokument vstupuje v platnost dnem 2. 9. 2013 Tímto se zrušuje znění tohoto dokumentu ze dne 1. 9. 2010 ……………………………………………..

PhDr. Miroslava Holubová ředitelka školy

Obsah: 1.

Identifikační údaje

10

2.

Charakteristika školy

11

2.1

Dlouhodobé projekty

14

2.2

Podmínky školy

17

2.3

Formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery

19

2.4

Vlastní hodnocení školy – Autoevaluace

20

3.

Charakteristika školního vzdělávacího programu

23

3.1

Zaměření školy, cíle, poslání

24

3.2

Výchovné a vzdělávací strategie

24

3.3

Priority školního vzdělávacího programu a podpora osvojování klíčových kompetencí

3.4

28

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

36

3.5

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

43

3.6

Začlenění průřezových témat

46

4.

Učební plán

68

4.1

Tabulace učebního plánu pro 1. stupeň základní školy

68

4.2

Tabulace učebního plánu pro 2. stupeň základní školy

68

4.3

Volitelné předměty pro 2. stupeň základní školy

69

4.4

Učební plán pro 1. – 5. ročník základní školy podle vzdělávacích oblastí

4.5 4.6

69

Učební plán pro 6. – 9. ročník základní školy podle vzdělávacích oblastí

70

Poznámky k učebnímu plánu základní školy

70

- doplňující vzdělávací obory - nepovinné předměty 4.7

Tabulace učebního plánu upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupni

4.8

71


2

71

4.9

Učební plán pro 1. – 5. ročník upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podle vzdělávacích oblastí

71

4.10 Učební plán pro 6. – 9. ročník upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podle vzdělávacích oblastí

71

4.11 Poznámky k učebnímu plánu upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

72

- nepovinné předměty 4.12 Projektové dny

72

5.

74

Vzdělávací obsah oblastí Učební osnovy

-

vzdělávací oblast

-

název vyučovacího předmětu

-

charakteristika vzdělávací oblasti a vyučovacího předmětu

-

vzdělávací obsah vyučovacího předmětu – učivo

-

mezipředmětové vztahy, průřezová témata

5.1

Učební osnovy vyučovacích předmětů 1. stupně základní školy

74

Jazyk a jazyková komunikace 5.1.1 Český jazyk

75

5.1.2 Anglický jazyk

79

5.1.3 Německý jazyk

82

Matematika a její aplikace 5.1.4 Matematika

85

Člověk a jeho svět 5.1.5 Prvouka

89

5.1.6 Přírodověda

93

5.1.7 Vlastivěda

97

Umění a kultura 5.1.8 Hudební výchova

101

5.1.9 Výtvarná výchova

105

3

Člověk a svět práce 5.1.10 Pracovní činnosti

109

Člověk a zdraví 5.1.11 Tělesná výchova

112

Informační a komunikační technologie 5.1.12 Informatika 5.2

115

Učební osnovy vyučovacích předmětů 2. stupně základní školy

118


118


122

5.2.3 Německý jazyk

125

5.2.4 Další cizí jazyk

128


131

Informační a komunikační technologie 5.2.6 Informatika

135

Člověk a společnost 5.2.7 Dějepis

138

5.2.8 Občanská a rodinná výchova

141

Člověk a příroda 5.2.9 Fyzika

145

5.2.10 Chemie

148

5.2.11 Přírodopis

151

5.2.12 Zeměpis

155


158


161


164


167

5.2.17 Výchova ke zdraví

170

4

5.2.18 Volitelné předměty

174

Člověk a svět práce - Domácnost

174

Člověk a zdraví - Sportovní výchova

177

Umění a kultura - Užité výtvarné činnosti

180

Člověk a svět práce - Volba povolání

183

Informační a komunikační technologie - Základy administrativy 5.3

186

Učební osnovy vyučovacích předmětů na 1. stupni upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

184


189


193


197

Člověk a jeho svět 5.3.4 Prvouka

200

5.3.5 Přírodověda

200

5.3.6 Vlastivěda

200


204


207


211

Člověk a svět práce 5.3.10 Pracovní činnosti 5.4

215

Učební osnovy vyučovacích předmětů na 2. stupni upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením

5

219


219


223


226


229

Člověk a společnost 5.4.5 Dějepis

232

5.4.6 Občanská výchova

236

Člověk a příroda 5.4.7 Fyzika

240

5.4.8 Chemie

244

5.4.9 Přírodopis

247

5.4.10 Zeměpis

251


254


257

Člověk a zdraví 5.4.13 Výchova ke zdraví

261

5.4.14 Tělesná výchova

265


269

6.

Školní vzdělávací program základní školy speciální

273

6.1.


273

6.2

Zabezpečení výuky žáků s kombinací postižení

273

6.3

Začlenění průřezových témat ve vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením

275

7.

Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením287

7.1


7.2

287

Tabulace učebního plánu pro 1. – 6. ročník pro vzdělávání

6

žáků se středně těžkým mentálním postižením 7.3

Tabulace učebního plánu pro 7. – 10. ročník pro vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením

7.4

7.5

7.6

292 292

Učební plán pro 1. – 6. ročník pro vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením

292

Poznámky k učebnímu plánu

292

Učební plán pro 7. – 10. ročník pro vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením

293


293

Vzdělávací obsah oblastí

293

Učební osnovy pro vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením

294

Jazyk a jazyková komunikace 7.6.1 Čtení

294

7.6.2 Psaní

297

7.6.3 Řečová výchova

300


303

Informatika a komunikační technologie 7.6.5 Informatika

306

Člověk a jeho svět 7.6.6 Věcné učení

309

Člověk a společnost 7.6.7 Věcné učení

313

Člověk a příroda 7.6.8 Prvouka

317


320


322

Člověk a zdraví 7.6.11 Výchova ke zdraví

325

7.6.12 Tělesná výchova

329

7.6.13 Zdravotní tělesná výchova

333

7

Člověk a svět práce 7.6.14 Pracovní výchova 8.

337

Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami

8.1

341


8.2

342

Tabulace učebního plánu pro 1. – 10. ročník pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami

8.3

345

Učební plán pro 1. – 10. ročník pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením

8.4

více vadami

345


345


345

Učební

osnovy

pro

vzdělávání

žáků

s těžkým

mentálním

postižením a souběžným postižením více vadami

345

Člověk a komunikace 8.4.1 Rozumová výchova

346

8.4.2 Řečová výchova

349

Člověk a jeho svět 8.4.3 Smyslová výchova

352


355


358

Člověk a zdraví 8.4.6 Pohybová výchova

361

8.4.7 Zdravotní tělesná výchova

364

8.4.8 Rehabilitační tělesná výchova

367

Člověk a svět práce 8.4.9 Pracovní výchova

370

9.

Přípravný stupeň základní školy speciální

374

9.1


375

8

9.2

Tabulace učebního plánu pro 1. – 3. ročník pro vzdělávání žáků v přípravném stupni

9.3 9.4

378

Učební plán pro 1. – 3. ročník pro vzdělávání žáků v přípravném stupni

378


379

Učební osnovy pro vzdělávání žáků v přípravném stupni

379

Člověk a jeho svět 9.4.1 Smyslová výchova

379

Člověk a komunikace 9.4.2 Rozumová výchova

382


385


388

Člověk a svět práce 9.4.5 Pracovní a výtvarná výchova

392

10.

396

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

10.1 Pravidla pro hodnocení žáků základní školy

398

10.2 Pravidla pro hodnocení žáků s lehkým mentálním postižením

399

10.3. Pravidla pro hodnocení žáků základní školy speciální

399

10.3.1 Pravidla pro hodnocení žáků: Přípravného stupně základní školy speciální

400

Základní školy speciální

400

11.

Školní vzdělávací program přípravné třídy

401

12.

Školní vzdělávací program školní družiny

427

13.

Školní vzdělávací program školního klubu

438

14.

Školní vzdělávací program školní družiny a školního klubu pro žáky s postižením

449

15.

Školní vzdělávací programy mateřských škol

460

16.

Závěrečná ustanovení

461

9

1.

Identifikační údaje

Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a pro obor vzdělání základní škola speciální Motivační název:

„ Škola pro život “

Údaje o škole: Název školy:

Základní škola a Mateřská škola Litvínov – Janov, Přátelství 160, okres Most

Adresa, kontakty: Přátelství 160, Litvínov – Janov PSČ 435 42 Telefon, fax: 476742362 e-mail: [email protected] www.zsjanov.cz Ředitelka školy:

PhDr. Miroslava Holubová

Koordinátorka ŠVP: Alena Pinkasová Právní forma:

příspěvková organizace

IČO: 00832502 Zařazení do sítě škol: od 1. 9. 2005 REDIZO:

600083934

Zřizovatel: Město Litvínov, náměstí Míru 11, Litvínov PSČ 436 91 Kontakty: starosta města

tel.:

476767600

vedoucí odboru sociálních věcí a školství tel.:

476767960

10

2.

Charakteristika školy

Úplnost a velikost školy Škola sdružuje: Škola sdružuje:

IZO:

kapacita:

1. Základní škola

116701013

625 žáků

2. Základní škola speciální

116701013

30 žáků

3. Mateřská škola

116701951

4. Školní družina

116701030

5. Školní klub

150070403

124 žáci

6. Školní jídelna

116701056

neuvádí se

7. školní jídelna-výdejna

166100528

neuvádí se

225 dětí 90 žáků

Plně organizovaná základní škola s vymezenou spádovou oblastí Litvínov – Janov s odloučenými pracovišti. Odloučená pracoviště školy: 1. Litvínov – Janov, Gluckova 101 2. Litvínov – Janov, Gluckova 136 3. Litvínov – Janov, Školská 104 4. Litvínov – Janov, Školská 125

Umístění školy Sídliště Janov bylo zařazeno mezi vyloučené lokality. Část obyvatel žijících na takto vymezeném území je ohrožena sociálním vyloučením, které jim znemožňuje zapojit se do sociálních, politických a ekonomických aktivit většinové společnosti. U obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách se setkáváme převážně s nízkou vzdělaností, významnými nedostatky v oblasti dovedností, velkým počtem studentů předčasně opouštějících školy, se závislostí na sociálních dávkách, orientací na přítomnost a výskytem sociálně patologických jevů, rizikového chování společně s kriminalitou.

11

Sociálně vyloučené rodiny ve větší míře nepřikládají vzdělání tak velký význam, nepodporují děti tolik při jejich domácí přípravě a neprobouzejí a ani nepodporují v dětech aspirace k dosažení vyššího vzdělání a společenského postavení. Děti ze sociálně stabilizovanějších rodin dojíždějí do základních škol mimo Janov, zatímco v naší škole se soustřeďují především děti ze sociálně slabších rodin. V očích veřejnosti pak tento trend negativně ovlivňuje reputaci školy coby školy v podstatě vyhrazené pro specifický typ dětí. Pro žáky plnící povinnou školní docházku je pak organizováno „doučování“ – zkvalitnění přípravy do školy, získání studijních návyků, což může zapůsobit i směrem k sociální inkluzi dítěte i celé jeho rodiny. Škola poskytuje a zajišťuje odpolední program pro děti a žáky v rámci školní družiny, školních klubů a jednotlivých zájmových útvarů. Tato výchovná činnost je poskytována za minimální úplatu vzhledem k sociálním podmínkám rodin v sídlišti. Se skladbou obyvatel sídliště souvisí i bezpečnostní situace na sídlišti, kde se ve zvýšené míře vyskytují sociálně patologické jevy a prvky rizikového chování – vandalství, záškoláctví, prodej drog, gamblerství, narkomanie, alkoholismus a krádeže. Škola má pro daný školní rok zpracovaný Minimálně preventivní program (MPP) – Prevence rizikového chování, jehož součástí je Prevence a řešení šikanování. Prevence má charakter dlouhodobého působení na žáky. Do MPP jsou zahrnuta skupinová sezení se žáky, pravidelné vstupy preventistky Městské policie Litvínov a metodiček prevence školy, návštěvy nízkoprahového centra Jaklík, kroužek PEER aktivistů, vydávání školního časopisu KOUMES, spolupráce s mateřskými školami, projektové DNY PREVENCE, volnočasové a sobotní aktivity, výjezdy, schránka důvěry a internetové poradenství.

Charakteristika žáků Do naší školy často přicházejí děti citově nevyzrálé, labilní, agresivní, neschopné komunikace s druhými osobami, uzavřené, 12

pasivní, s negativním vztahem ke svému okolí, k přírodě a všemu živému. To je způsobováno z velké části nezájmem rodičů věnovat se svým dětem a necitlivostí k potřebám dítěte, ale i umístěním školy v problematické lokalitě janovského sídliště. Výchova je přenechávána rodiči školskému zařízení, na kterém pak zůstává nahradit nebo upravit, co rodiče zameškali a zanedbali. Velmi často chybí základní vybavení žáků pro výuku – psací potřeby, sešity, přezůvky, úbory (v takovém případě dochází k narušování výuky – žák nepracuje a maří práci učitele i spolužáků). Dochází k porušování školního řádu – ničení školního majetku a pomůcek, krádeže školního vybavení, porušování zákona 379/2005 Sb., který zakazuje kouření v prostorách školy (řešeno školou v rámci dostupných výchovných opatření - ředitelské důtky, snížené známky z chování, míjejících se účinkem) Průběh výuky narušují časté dlouhodobé pobyty velkého počtu rodin a opakující se pobyty některých rodin v Anglii, nyní i v jiných zemích, a s tím spojené problémy s výukou – zařazení žáků do ročníku po návratu z dlouhodobého pobytu (chybí znalosti, vědomosti, dovednosti za dobu nedocházky do školy) K dalšímu narušování výuky dochází častými absencemi žáků (skryté záškoláctví, omluvená absence rodiči pouze z obavy krácení nebo pozastavení sociálních dávek) Atmosféru školy narušují i konflikty mezi žáky (potažmo rodinami), které vznikají v sídlišti a bývají často řešeny na půdě školy

Charakteristika pedagogického sboru Řídící pracovníci (ředitelka školy a statutární zástupkyně ředitelky) splňující předpoklad pro výkon funkce dle § 5 odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících získaným vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu školského managementu, usilující o neustálý odborný a profesní růst svůj i svých podřízených, schopní poradit, ale i zaštítit učitele vůči negativním vnějším jevům.

13

Pedagogičtí pracovníci s potřebnými profesními dovednostmi: komunikativní ve směru k žákům, jejich rodičům, ostatním pedagogům a odborníkům zajišťujícím pro školu speciální služby, schopní diagnostikovat žáky a motivovat je k další činnosti, udržet neformální kázeň, průběžně se vzdělávat, hodnotit a modifikovat svou činnost Pedagogický sbor schopný týmové práce, vzájemně vstřícné komunikace a spolupráce Nabídka odborné pomoci žákům a jejich rodičům: psycholog, speciální pedagog, asistent pedagoga

2.1 Dlouhodobé projekty „EU – peníze školám (Šablony)“ Projekt byl zahájen v září 2011 a bude pokračovat do února 2014. Projekt MŠMT je zaměřen na zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách. V naší škole je realizován pod názvem „Škola pro život“. Klíčovými aktivitami jsou: Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti; Individualizace výuky cizích jazyků; Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji výuky cizích jazyků; Metodický kurz pro učitele cizích jazyků; Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT; Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji matematické gramotnosti; Individualizace výuky pro zvýšení efektivity rozvoje přírodovědné gramotnosti a pro posilování empirických činností ve výuce přírodovědných předmětů; Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd; Prevence rizikového chování; Zapojení asistenta pedagoga do procesu inkluzívního vzdělávání žáků se SVP; Vzdělávání pedagogických pracovníků pro oblast digitálních technologií. Projekt je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. „Informační technologie proti barierám“ Projekt byl zahájen v lednu 2012 a potrvá do 31. srpna 2014 a je zaměřen na zlepšení přístupu žáků se speciálními vzdělávacími 14

potřebami ke vzdělávání, zejména s využitím informačních technologií (multimédií), a to prostřednictvím dlouhodobě udržitelných aktivit a výstupů projektu. Mezi klíčové aktivity projektu patří zřízení konzultačního metodického centra pro pedagogy a multimediální interaktivní ICT dílny pro žáky se SVP s možností využití v běžné výuce, které jsou vybaveny 4 sestavami PC a interaktivní tabulí. Centrum i dílna slouží žákům, rodičům, veřejnosti, pedagogické veřejnosti i zaměstnancům školy. Pro pedagogické pracovníky jsou připravovány cykly seminářů, workshopů, tréninkových kurzů, přednášek a exkurzí zaměřených na práci s žáky se SVP, na využití ICT při jejich vzdělávání a na tvorbu vzdělávacích materiálů s praktickým nácvikem. Projekt „ICT PB“ je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. „RO-KA-PO“ Rozvoj kariérového poradenství – HOPES s.r.o. Most Škola je zapojena do projektu, který trvá od ledna 2013 do prosince 2014. Projektu se účastní 30 žáků 8. - 9. ročníků a výchovná poradkyně ZŠ. Hlavním cílem projektu je přispět k rozvoji a zkvalitnění kariérového poradenství pro žáky základních škol z hůře dopravně dostupných oblastí regionu Most (Braňany, Hora Sv. Kateřiny, Lom a Janov), a tak zamezit nesprávné volbě jejich profesní kariéry, která může vést k předčasným odchodům ze systému vzdělávání. Klíčové aktivity projektu jsou zaměřeny na zavedení nových a netradičních aktivit, především ve spolupráci s aktéry na regionálním trhu práce a trhu vzdělávání, které zlepší dostupnost informací a kvalitu kariérového poradenství pro cílovou skupinu. V rámci projektu budou vytvořeny nové interaktivní nástroje a aktivity, které budou pozitivně motivovat žáky ke správné volbě jejich profesní kariéry a zkvalitní metodickou podporu kariérovým poradcům základních škol. Realizací profesní diagnostiky, komplexním sledováním a hodnocením vývoje žáka v oblasti kariérového rozhodování a individuálním poradenstvím získají žáci výraznou podporu při jejich kariérovém rozhodování.

15

Projekt „RO-KA-PO“ je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. M.R.K.E.V. (metodika a realizace komplexní ekologické výchovy) Jako škola zapojená v síti M.R.K.E.V. (metodika a realizace komplexní ekologické výchovy) a mateřské školy v síti Mrkvička soustavně usilujeme o kvalitní a trvale zlepšující se zařazení ekologické (environmentální) výchovy do výuky i do celkového života školy ve smyslu Státního programu EVVO (usnesení Vlády ČR č.1048/2000) a metodického pokynu MŠMT ČR k EVVO ve školách a školských zařízeních č.j. 32 338/2000-22. Škola je členem TEREZA, sdružení pro ekologickou výchovu, pravidelně spolupracuje se SEV SEVER v Litoměřicích a CEV VIANA při Schole Humanitas v Litvínově. V jednotlivých vyučovacích předmětech, výchovných činnostech a projektových dnech jsou využívány mezinárodní, světové a evropské dny k životnímu prostředí. Program MŠMT na podporu škol, které realizují inkluzívní vzdělávání a vzdělávání žáků se sociokulturním znevýhodněním Program je zaměřen na uplatňování principů inkluzívního vzdělávání, práci v přípravných třídách, práci ve třídách s vysokým zastoupením žáků se sociálním znevýhodněním, na nadstandardní práci s těmito žáky, podíl na zajištění individuální podpory dětí a žáků v době mimo vyučování, podíl na realizaci volnočasových či jiných nadstavbových aktivit. „Ovoce do škol“ Projekt je schválený Vládou, vymezený nařízením vlády č.478/2009 Sb. Úkolem projektu je především přispět k trvalému zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, vytvořit zdravé stravovací návyky ve výživě dětí, bojovat proti dětské obezitě a zvrátit klesající spotřebu ovoce a zeleniny bezplatnou distribucí ovoce a zeleniny do škol a doprovodnými opatřeními.

16

2.2 Podmínky školy Materiální: Vybavení pomůckami, učebnicemi a učebními texty Kvalitní kopírovací zařízení a vybavení Didaktické pomůcky Informační a komunikační technika – 6 počítačových učeben, 5 z nich s připojením na internet 12 učeben vybavených interaktivní tabulí Obnova žákovského nábytku v učebnách Pravidelné doplňování knižního fondu knihovny pro žáky i pedagogické pracovníky Obnova vybavení jednotlivých součástí školy Prostorové: Počet kmenových učeben odpovídá počtu tříd Odborné učebny a pracovny: chemie, cvičná kuchyňka, žákovská knihovna, fyzika, přírodopis + zeměpis, informatika, metodické konzultační centrum, dílny, keramická dílna, košíkářská dílna, prostory pro dělenou jazykovou výuku, tělocvičny, sportovní klubovna, sportovní areál, víceúčelové hřiště s umělým povrchem Kabinety: prostory pro uložení pomůcek a přípravnou práci učitele Relaxační prostory pro nenáročné pohybové aktivity Prostory pro zájmovou činnost po vyučování: školní družina, školní klub Prostory pro odkládání oděvu a obuvi: šatny Prostory pro převlékání žáků před tělesnou výchovou a po ní Prostory pro osobní hygienu žáků a zaměstnanců školy: WC, umývárny Školní jídelna Prostory pro další pedagogické a nepedagogické pracovníky školy: pracovny pro vedení školy, sekretariát, správní zaměstnance Hygienické: Obnova žákovského nábytku Zdravé prostředí učeben a ostatních prostor školy podle platných norem

17

Organizační zajištění režimu školy s ohledem na psychické a fyzické zdraví žáků Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků Dodržování zákazu kouření, pití alkoholu a požívání jiných škodlivin a návykových látek ve škole a v areálu školy Psychosociální: Vytváření pohody prostředí, otevřeného partnerství jak mezi žáky a učiteli, tak mezi učiteli a vedením školy Vzdělávání propojené se skutečným životem – osvojování si toho, co má pro žáky praktický smysl, co vede k praktické zkušenosti Věková přiměřenost a motivující hodnocení Naplnění potřeb žáků Příznivé sociální klima – otevřenost a partnerství v komunikaci, úcta, tolerance, uznání, empatie, spolupráce a pomoc druhému, sounáležitost se třídou a školou Ochrana žáků před násilím, šikanou a dalšími projevy rizikového chování Spoluúčast žáků na vzdělávání a životě školy Včasná informovanost o věcech uvnitř školy i mimo ni Respekt k potřebám jedince a jeho osobním problémům Organizační: Účast všech pedagogických pracovníků na přípravě a realizaci školního vzdělávacího programu Základní pravidla pro život školy (školní řád, organizační řád), způsoby projednávání problémů se žáky a jejich rodiči Optimální režim výuky v souladu s věkovými možnostmi a potřebami žáků, ve shodě s obsahem vzdělávání a vhodnými způsoby učení, s návazností povinného a nepovinného vzdělávání Optimální režim života školy v souladu s věkovými potřebami žáků a jejich bezpečností (režim odpočinku, pohybový režim, stravovací a pitný režim, dodržování hygieny, zájmová činnost, mimořádné situace)

18

Všechny aktivity školy směřují k tomu, aby se děti dostaly vně nepodnětného prostředí sídliště. Klíčovým faktorem vzdělávání je posílení motivace rodičů k předškolnímu vzdělávání dětí, tzn. větší využívání mateřských škol nebo přípravných tříd dětmi ze sociálně vyloučené lokality a tedy dočasné vyvázání dětí z nepodnětného prostředí, vytvoření rovných šancí na počátku vzdělávací dráhy a snazší včlenění do běžného dětského kolektivu.

2.3 Formy spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery Funkční a neustále aktualizovaný systém informací směrem k žákům, k učitelům, k vedení školy, k rodičům, partnerům školy a mezi jednotlivými aktéry vzdělávání navzájem Styk s rodiči žáků a jinou veřejností: seznamování se záměry školy, s cíli, způsoby výuky, hodnocením žáků, s pravidly života školy, vzájemné hledání při řešení problémů žáků Vzdělávací strategie otevřená vůči rodičům Prostor pro setkávání učitelů s rodiči (konzultační hodiny, třídní schůzky, informační odpoledne, Prezentace aktivit dětí a žáků, dny otevřených dveří, společné akce) Možnost účasti rodičů ve výuce a na výchovných a vzdělávacích činnostech organizovaných školou Poradní servis pro rodiče ve výchovných otázkách (psycholog, výchovné poradkyně, speciální pedagogové) Informace o jednotlivých žácích potřebné pro individuální formy vzdělávání Vytváření společenských vztahů školy a veřejnosti Spolupráce se: Školskou radou, školskými poradenskými zařízeními (Pedagogicko-psychologická poradna, Speciálně pedagogické centrum), místními a regionálními institucemi (Středisko výchovné péče, Městská policie, Policie ČR, Domovy sociálních služeb…), úzký kontakt se zřizovatelem, který zajišťuje Odbor sociálních věcí a školství. 19

2.4 Vlastní hodnocení školy - Autoevaluace Cílem autoevaluace školy je zabezpečit kvalitu a efektivitu školního vzdělávacího programu. Perioda provádění autoevaluace je 3 roky. Autoevaluace je prováděna v následujících krocích: 1. definování oblastí činností důležitých pro školu 2. stanovení očekávání v cílech školy 3. vytipování efektivních kritérií a sledovaných jevů 4. vypracování evaluační zprávy 5. stanovení úkolů a opatření Hlavní oblasti vlastního hodnocení: 1. Podmínky ke vzdělávání 2. Průběh vzdělávání 3. Školní vzdělávací program „Škola pro život“ 4. Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání 5. Výsledky vzdělávání žáků a studentů 6. Řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků 7. Úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Zdroje informací: 1. pedagogická dokumentace (učební plány, osnovy, apod.) 2. ankety a dotazníky (žákům, učitelům, zaměstnancům školy, rodičům) 3. rozhovory 4. pozorování 5. písemné podklady (posudky, hodnocení, inspekční zprávy, kronika školy, apod.) 6. vnitřní statistické ukazatele (počty žáků, studijní výsledky, apod.)

20

7. vnější statistické ukazatele (demografické faktory, problematika zaměstnanosti spádové oblasti, apod.) 8. externí zdroje (materiály školských orgánů, úřadů práce, obcí, apod.) 9. informace získané z regionálních či jiných médií Oblasti sledovaných činností

Sledované jevy

Podmínky ke vzdělávání



vnější podmínky – demografické, ekonomickotechnologické, přírodní, politické, kulturní, konkurenční prostředí školy, veřejnost



vnitřní podmínky – problematika personální a finanční, zařízení a technologie, informační systémy, systémy hodnocení kvality, řízení školy, koncepční záměry školy, nehmotné faktory školy

Průběh vzdělávání



realizace vzdělávacího programu



organizace, metody a formy práce

Školní vzdělávací program



naplňování cílů

„Škola pro život“



sledování osvojování klíčových kompetencí žáků



naplňování průřezových témat



úpravy ŠVP

Podpora školy žákům,



poradenství pro žáky

spolupráce s rodiči, vliv



nabídka mimoškolních

21

vzájemných vztahů školy, žáků,

aktivit

rodičů a dalších osob na vzdělávání



služby žákům



spolupráce s rodiči



vzájemné vztahy školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání

Výsledky vzdělávání žáků



rozbor výsledků prospěchu žáků



vztah výsledků prospěchu a absence



komisionální a opravné zkoušky



zjišťování názorů žáků



výsledky žáků v soutěžích, olympiádách

Řízení školy, kvalita personální



řízení školy – struktura,

práce, kvalita dalšího vzdělávání

manažerské činnosti,

pedagogických pracovníků

odborné a pedagogické řízení, poradní orgány, žáci a řízení 

personální problematika – složení a kvalita pedagogického sboru, DVPP, kvalita nepedagogických pracovníků, kvalita managementu a personální strategie školy

Úroveň výsledků práce školy,



SWOT analýza – formulace

zejména vzhledem

slabých a silných stránek

k podmínkám vzdělávání

školy, příležitostí a hrozeb

a ekonomickým zdrojům

22

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Vize: Zabezpečení základního vzdělávání, poskytování výchovy žákům, kteří se v důsledku zdravotního postižení či znevýhodnění nemohou úspěšně vzdělávat na základní škole. Poskytování výchovy dětem předškolního věku v mateřské škole.

Poslání: Dosažení maximálně možného rozvoje dítěte, i dítěte s postižením či znevýhodněním, jeho příprava na další studium a k prožití plnohodnotného života. Rozvoj schopností, dovedností a tvořivosti dítěte v předškolním věku, vést k obohacení jeho zkušeností a celkového harmonického rozvoje.

Obecné cíle: 1. Efektivní formy a metody výuky, převaha praktické a názorné činnosti 2. Vytváření sociální záchytné sítě 3. Ekologická orientace školy, výchova k péči o životní prostředí 4. Výchova ke zdravému životnímu stylu

Konkrétní cíle: 1.

Aktivní kontakt s prostředím, přesouvání výuky do terénu, umožnit hluboký prožitek

2.

Vhodné trávení volného času- široká nabídka zájmových kroužků a aktivit

3.

Organizování výchovně-rekreačních pobytů

4.

Aktivní zapojení rodičů do činnosti školy, společné akce, dny otevřených dveří

23

3.1. Zaměření školy 

Pozitivní klima



Praktické dovednosti a jejich využití v životě



Vedení žáků k uvědomování si životních hodnot, priorit, podpora kladného vztahu k práci a seberealizaci



Vedení žáků k čestnému a slušnému chování



Podpora praktických činností



Výchova ke zdravému životnímu stylu



Spolupráce s rodinou a nejbližším okolím žáka v rámci mimoškolní výchovy a výchovy ve volném čase



Vzájemná tolerance a komunikace



Praktické dovednosti a hygienické návyky



Počítačová gramotnost



Všestranná komunikace



Znalost cizích jazyků

3.2. Výchovné a vzdělávací strategie školy 

Směřovat k praktickým dovednostem pro život



Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování



Vést žáky k zodpovědnosti



Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem



Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu



Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení

24



Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti



Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů



Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých



Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu



Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci



Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě



Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný



Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk



Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné



Věnovat se každému dítěti a podle jeho potřeb individualizovat a diferencovat jeho výuku



Snažit se o vstřícné a podnětné zázemí pro každého žáka i v jeho volném čase



Dělat vše i pro pozitivní a podnětné prostředí pro pedagogy



Zabezpečovat základní vzdělávání a poskytovat výchovu žákům základní školy a zároveň žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří se v důsledku zdravotního postižení nemohou úspěšně vzdělávat v základní škole



Poskytovat výchovu dětem předškolního věku v mateřské škole



Pomoci zajistit dítěti již od útlého věku prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení



Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka

25



Dosažení maximálně možného rozvoje dítěte a jeho příprava k prožití plnohodnotného života



Rozšiřovat současnou vzdělávací nabídku škol a získávat tak nové žáky



Schopnost nabídnout a zajišťovat komplexní potřeby žáků a dětí



Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže



Zdravé školní klima = spokojený žák, rodič, pedagog



Vytvářet pozitivní image školy a public relations



Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu



Vzájemné propojení všech součástí organizace, rozšiřování možnosti integrace všemi směry



Pokračování v projektové činnosti a projektovém vyučování, vytváření sociální záchytné sítě-preventivní působení na žáky, děti i rodiče v oblasti sociálně patologických jevů



Vedení lidí - práce s pedagogickým sborem, zvyšování kvalifikovanosti, odborné a pedagogické způsobilosti, podpora dalšího vzdělávání (personální plán), využití aktivity a intence spolupracovníků při řízení, podíl všech zaměstnanců na hodnocení pracovního prostředí, klimatu, sebeevaluaci a evaluaci školy



Aktivní zapojení rodičů do činností školy



Podporovat přednostně klíčové aktivity



Zabezpečovat vzdělávání dospělých, zejména v akreditovaných oblastech

Škola chápe své poslání jako službu žákům a jejich rodičům. Kvalitní komunikace s rodičovskou veřejností je jednou z priorit

26

Pro rozvoj zájmů, dovedností a využití volného času zajišťuje škola dlouhodobě pestrou nabídku zájmových činností v rámci nepovinných předmětů, školní družiny a školního klubu Snaha o zlepšování partnerských vztahů mezi žáky a pedagogy a zpestření výchovně vzdělávacích aktivit podporují tradiční celoškolní akce a projektové dny Individuální péče pedagogů o žáky se projevuje četností zapojení a úspěchy žáků v soutěžích, olympiádách a přehlídkách v oblasti vzdělávání i zájmových činností Do života školy integrujeme plnohodnotně žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo vývojovými a zdravotními poruchami i žáky talentované a nadané Pro zajištění kvalitního chodu školy klade vedení školy důraz na vzájemnou informovanost zaměstnanců, jejich kontrolu a na péči o ně Vedení školy podporuje další vzdělávání pedagogů, přenášení inovací, včetně zapojení studentů pedagogických škol i fakult do praxe Snaha zvyšovat možnost nabídky vzdělávacích a mimoškolních činností a aktivit pro žáky a rodiče Prioritami je rozšiřování a zkvalitňování prostor pro vyučování a zlepšování vybavení školy výukovým zařízením a pomůckami

Strategické cíle 1. Rozšiřovat současnou vzdělávací nabídku škol a získávat tak nové žáky 2. Schopnost nabídnout a zajišťovat komplexní potřeby žáků a dětí 3. Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže 4. Zdravé školní klima = spokojený žák, rodič, pedagog 5. Vytváření pozitivní image školy a public relations 6. Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu

27

7. Vzájemné propojení všech součástí organizace, rozšiřování možnosti integrace všemi směry 8. Pokračování v projektové činnosti a projektovém vyučování, vytváření sociální záchytné sítě - preventivní působení na žáky, děti i rodiče v oblasti sociálně patologických jevů 9. Vedení lidí - práce s pedagogickým sborem, zvyšování kvalifikovanosti, odborné a pedagogické způsobilosti, podpora dalšího vzdělávání (personální plán), využití aktivity a intence spolupracovníků při řízení, podíl všech zaměstnanců na hodnocení pracovního prostředí, klimatu, sebeevaluaci a evaluaci školy 10.Aktivní zapojení rodičů do činností školy

3.3 Priority školního vzdělávacího programu a podpora osvojování klíčových kompetencí Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku, jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků

Logické myšlení a představivost Metody a formy práce, kterých užijeme při osvojování učiva, budou směrovány k propojení obou mozkových hemisfér žáka. Učíme žáka aplikovat matematické postupy do životní praxe, řešit samostatně i společně problémové úkoly. Vyučující umožní žákovi uplatnit tvůrčí přístup, navrhnout vlastní koncepci, či řešení. Podporujeme osvojování logických postupů žákem, zjišťování výsledků na základě vyvozování, pozorování, měření a dalších technik, schopnost zpracovat tyto výsledky a vyvodit z nich závěry. K tomu škola využívá různých forem praktických činností, pokusů a laboratorních prací.

28

Jazyková komunikace Jazykovou komunikaci chápeme jako nástroj ve smyslu dorozumění se mezi lidmi, a to jak v jazyce mateřském, tak i v cizích jazycích. Za základní úkol považujeme zvládnutí čtení s porozuměním v mateřském jazyce, schopnost otevřeně komunikovat, diskutovat. Prací s knihou a využíváním možností školní knihovny se snažíme žáky motivovat k četbě. Výuce anglického a německého jazyka se dostává podstatně většího významu a časového prostoru. Pozitivní vztah k osvojování si cizích jazyků podporujeme kontakty se zahraničními žáky formou vzájemných návštěv a organizováním společných akcí.

Práce s informacemi Škola učí žáka vyhledávat, analyzovat a účelně využívat informace z různých zdrojů. Na 1. stupni bude žák schopen využívat počítač, na 2. stupni se žák naučí aplikovat informační a komunikační technologie ve vzdělávacích oblastech. Žákům slouží odborné učebny výpočetní techniky s připojením na internet.

Osobnostní a sociální výchova Osobnostní a sociální výchova se prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, zejména pak oblastmi Člověk a společnost, Člověk a jeho svět, Člověk a zdraví. Prostředkem nám je například vytváření a řešení modelových situací, kooperativní učení, formy dramatického projevu apod. V kolektivu třídy je věnována pozornost problematice vzájemných vztahů, technikám vedoucím k sebepoznání, sebeporozumění a upevňování sebedůvěry.

29

Důležitým prvkem je společné vytváření bezpečné, zdravé atmosféry ve třídě a ve škole. K tomu je třeba osvojit si domluvená pravidla a umožnit žákům využívat jejich práv. Kladný vliv má též nestresující hodnocení žáka a každodenní podpora sebehodnocení, společného hodnocení a posuzování práce ostatních.

Aplikace získaných vědomostí a dovedností v praxi V souladu se stanovenými cíli se při volbě obsahu soustřeďujeme na výběr takového učiva, které je pro žáka uplatnitelné v životní praxi. Úkoly a úlohy jsou voleny tak, aby pokud možno odrážely realitu současného světa a problematiku života. Je využíváno názorných dostupných pomůcek, praktických situací z každodenního života. Žáci si osvojují dovednosti a návyky potřebné pro životní praxi z nejrůznějších oblastí. Žáci se postupně připravují na volbu budoucího povolání.

Projektové vyučování Pro realizaci cílů a osvojení si klíčových kompetencí žáky zařazujeme výuku kurzu nebo projektového vyučování s tematickým zaměřením, popřípadě exkurze s daným programem. Do rozvrhu pravidelné týdenní výuky zařazujeme projektové dny, výuku v blocích se stanoveným tematickým cílem. Formy výuky umožní mimo jiné vzájemné učení a spolupráci žáků různého věku. Projektové dny jsou organizovány tak, že se uskutečňují pro žáky všech tříd 1. a 2. stupně.

Zájmové činnosti Škola klade důraz na širokou možnost pohybových aktivit, relaxaci a seberealizaci v určitém zájmu žáka.

30

Umožníme žákům rozvoj jejich zájmů formou nabídky povinně volitelných předmětů, nepovinných předmětů, zájmových útvarů a vzdělávacích kurzů. Individuální přístup k žákovi umožňuje naplnění zájmových útvarů odpovídajícím počtem žáků a využití asistentů z řad rodičů.

Kompetence k učení Učitelé školy (budou): -

vytvářet situace, při nichž by žáci měli možnost plánovat, organizovat, řídit i hodnotit vlastní učení a pracovní činnosti (byli k tomu cíleně vedeni)

-

využívat pozitivní motivaci jako jeden ze základních postupů pro utváření trvalého zájmu o učení

-

předkládat žákům konkrétní postupy (návody) vedoucí k efektivnímu učení

-

nabízet žákům dostatek pohybových aktivit pro získání pohybových dovedností a zkušeností a pro ověření jejich významu v životě

-

upozorňovat žáky na zajímavé zdroje informací; vést žáky k samostatnému hledání informačních zdrojů a k využívání informací při učení; umožňovat žákům (vyžadovat od nich) ověřování informací, věrohodné zpracování informací, atd.

-

umožňovat žákům hodnotit svou činnost, výsledky své práce a vlastní pokrok; navozovat situace pro hodnocení žáků navzájem

-

připravovat žáky na celoživotní učení

-

vést sebe, žáky a rodiče k tomu, že důležitější jsou získané dovednosti a znalosti, než známka na vysvědčení

-

na praktických příkladech blízkých žákovi vysvětlovat smysl a cíl učení a posilovat pozitivní vztah k učení

-

podporovat samostatnost a tvořivost

-

podporovat různé přijatelné způsoby dosažení cíle

-

na začátku hodiny vždy žáky seznámit s cílem vyučovací hodiny, na konci vyučovací hodiny vždy s žáky zhodnotit jeho dosažení

31

-

motivovat k učení – snažit se cíleně vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení

-

při hodnocení používat ve zřetelné převaze prvky pozitivní motivace

-

učit práci s chybou

-

učit trpělivosti, povzbuzovat

-

jít příkladem – dalším vzděláváním si rozšiřovat svůj „pedagogický obzor“

Kompetence k řešení problémů Učitelé školy (budou): -

zadávat problémové úlohy, které předpokládají identifikování problému a nalezení vhodného řešení

-

využívat metod dramatické výchovy k řešení konfliktních situací

-

oceňovat více cest, způsobů řešení

-

spolu se žáky řešit situace, které vznikají při vyučování i mimo něj – konflikty mezi žáky, problémy s kázní a chováním, nedodržení pravidel, komunikace s jinými lidmi

-

vést žáky k aktivnímu přístupu při řešení problémů, k vyslechnutí názoru druhých, k diskusi, k vyjádření vlastního postoje, stanoviska a k argumentování, k pomoci druhému

-

vést žáky k samostatnému řešení problému (najít si vhodné informace, požádat o pomoc, řešit nedorozumění…) ve škole i mimo školu

-

nabízet řešení problémů s psychologem, výchovným poradcem, speciálním pedagogem

-

učit žáky nebát se problémů (problémy byly, jsou a budou; problém není hrozba, ale výzva)

-

podporovat různé přijatelné způsoby řešení problému

-

podporovat samostatnost, tvořivost a logické myšlení

-

podporovat týmovou spolupráci při řešení problémů

-

v rámci svých předmětů učit, jak některým problémům předcházet

-

ve škole i při školních akcích průběžně monitorovat, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají

32

-

jít příkladem – učit se sami lépe, s rozumem a s nadhledem řešit různé problémové situace ve škole

Kompetence komunikativní Učitelé školy (budou): -

učit naslouchat a vyjadřovat se ústně i písemně budovat pravidla partnerské oboustranné komunikace mezi žákem a učitelem, mezi žáky navzájem, mezi žáky a dalšími osobami

-

učit diskutovat podle pravidel efektivní diskuse

-

učit dalším prostředkům komunikace (nonverbální komunikace) – v dramatické výchově

-

využívat denních situací k vyjádření zkušeností, názorů, otázek, k výměně informací a názorů, k řešení problémů

-

organizovat projekty napříč školou, při kterých se setkávají a spolupracují žáci různých tříd a ročníků

-

realizovat výstavy a vystoupení žáků na školní akademii, pro děti mateřských škol, pro seniory, rodiče, pro spolužáky

-

jednání s rodiči vést tradičně (třídní schůzky, informační odpoledne), ale i na konzultačních hodinách za účasti učitele, žáka a rodiče

-

zvát rodiče do výuky, na akce školy

-

spolupracovat se studenty pedagogických škol i fakult, vítat i další návštěvy, kterým je potřeba představit naši školu, vysvětlit, co děláme…

-

připravovat příspěvky do školního časopisu Koumes

Kompetence sociální a personální Učitelé školy (budou): -

budovat pozitivní školní a třídní klima

-

vytvářet společně pravidla vzájemného soužití a vracet se k jejich naplňování

-

zařazovat kooperativní činnosti do výuky – práci ve dvojicích i ve skupinách

-

vytvářet projekty pro skupiny žáků 33

-

využívat metod dramatické výchovy k sociálnímu učení

-

proměňovat skupiny, ve kterých se žáci učí

-

učit žáky přijímat rozličné role ve skupině

-

umožňovat žákům objevovat v sobě dobré stránky, hodnoty i příležitosti

-

využívat příležitostí k multikulturní výchově

-

seznamovat žáky a rodiče se školním řádem, zdokonalovat jej z hlediska práv i povinností žáků, rodičů i učitelů a dalších pracovníků školy

Kompetence občanské Učitelé školy (budou): -

vést žáky k respektování přesvědčení druhých lidí, vážit si jejich vnitřních hodnot, ke schopnosti vcítit se do situací ostatních lidí, odmítat útlak a hrubé zacházení, uvědomovat si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

-

respektovat osobnost žáka jako příklad jednání mezi lidmi

-

tolerovat individuální odlišnosti

-

nacvičovat se žáky empatické chování, účinný postup proti netoleranci, násilí, šikaně

-

vést žáky k chápání základních principů, na nichž spočívají zákony a společenské normy; k tomu, aby si byl vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

-

vést žáky k respektu k dohodnutým pravidlům života třídy, školy; vést žáky, aby se podíleli na jejich vytváření

-

nacvičovat se žáky společenské chování, řešení sporů mezi spolužáky

-

vést žáky k rozhodování se zodpovědně podle dané situace

-

vést žáky, aby dokázali poskytnout dle svých možností účinnou pomoc a chovali se zodpovědně v krizových situacích ohrožujících život a zdraví člověka

-

využívat výuky jako řešení problémových situací

-

nacvičovat řešení problémových situací (první pomoc, krizové situace)

34

-

učit žáky respektovat, chránit a ocenit naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevovat pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojovat do kulturního dění a sportovních aktivit

-

pěstovat v žácích úctu ke státním svátkům, k národním tradicím, k dědictví českého národa a seznamovat je s nimi

-

rozvíjet u žáků pozitivní postoj k mateřskému jazyku

-

vést žáky k vytváření vlastních školních a třídních tradic

-

navštěvovat se žáky historické památky, společenské, kulturní a sportovní akce

-

připravovat se žáky třídní besídky, školní akademie, školní výstavy, sportovní turnaje a olympiády, dny otevřených dveří

-

vést žáky k prezentaci školy – podíl žáků na webových stránkách školy a školním časopise Koumes

-

vést žáky k reprezentaci školy v soutěžích, na veřejných akcích

-

učit žáky chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhodovat se v zájmu podpory a ochrany zdraví

-

vést žáky k myšlení v globálních souvislostech (trvale udržitelný rozvoj, podíl všech občanů na jeho udržení)

-

vést žáky k dlouhodobému pozorování změn v životním prostředí

-

vést žáky k třídění odpadu

Kompetence pracovní Učitelé školy (budou): -

učit žáky používat bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržovat vymezená pravidla, plnit povinnosti a závazky, adaptovat se na změněné nebo nové pracovní podmínky

-

stanovovat (pokud možno vyvozovat se žáky) pravidla pracovních postupů při všech činnostech žáků ve škole (z hlediska bezpečnosti a funkčnosti)

-

systematicky vést žáky k řádnému plnění všech povinností a závazků (vnitřní i vnější motivace)

35

-

učit žáky přistupovat k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

-

vést žáky ke kritickému i sebekritickému hodnocení prací z různých hledisek

-

učit žáky využívat znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činit rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

-

systematicky a cíleně vést žáky k profesní orientaci po celou dobu školní docházky (exkurze do firem, odborných pracovišť, na pracovní úřady, diskuse s různými odborníky, atd.)

-

vést žáky ke schopnosti týmové práce, flexibility, adaptace na změny, k organizačním schopnostem

3.4 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a odborného pracoviště. V rámci školy je vzdělávání těchto žáků uskutečňováno formou skupinové integrace ve třídách s upravenými vzdělávacími programy a formou individuální integrace do běžných tříd. Pro tyto žáky jsou zpracovány individuální vzdělávací plány (IVP). Tento plán vypracovává třídní učitel, zpravidla před zahájením školního roku a jeho platnost je jeden školní rok. IVP vychází z vyšetření a doporučení pedagogicko – psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra, je konzultován s pracovníky poradenského pracoviště a zohledňuje i názor zákonného zástupce. IVP vychází 36

z učebních dokumentů a respektuje potřeby žáka. Zákonný zástupce vyjadřuje s IVP svůj souhlas. Obsah individuálního vzdělávacího plánu: základní údaje o žákovi, závěry vyšetření a doporučení odborného pracoviště, konkrétní cíle, organizace výuky, forma zadávání úkolů, způsob hodnocení klasifikace, nezbytné kompenzační pomůcky, učebnice, organizace speciálně pedagogické a psychologické péče, návrh na navýšení finančních prostředků, způsob spolupráce se zákonnými zástupci, podíl žáka na řešení problémů, popis projevů žáka ve škole. Kromě IVP, případně úlev v kvantitě učiva, respektujeme zvláštní a doporučované přístupy. V rámci školy jde pak především o spolupráci vyučujících žáka, třídního učitele, výchovného poradce a vedení školy. Výchovný poradce by měl být tím, kdo bude nejen rodičům, ale i vyučujícím k dispozici při řešení problémů týkajících se těchto žáků. Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků je nutné také zkvalitňování připravenosti pedagogických pracovníků. Velký význam pro úspěšné zvládnutí vzdělávání má spolupráce a komunikace mezi školou a rodinou. Každý učitel si ale musí uvědomit, že rodič je ten, kdo je s dítětem v každodenním kontaktu, má zkušenosti s jeho výchovou, nakonec i rozhoduje. Zároveň je ovšem nutné, aby i rodiče respektovali učitele jako odborníka na danou problematiku. Zásady komunikace učitele s rodičem: -

vytvoření klidné atmosféry

-

dostatek času pro rozhovor

-

nejprve je nutno dítě pochválit, vyjádřit víru ve zlepšení

-

zpočátku pouze popsat (nehodnotit) jevy, situace, chování, příhody

-

uvést zdroje svých informací, totéž umožnit rodiči

-

ujasnit si pojmy s rodiči

-

uvádět konkrétní případy a objasňovat svá stanoviska

-

rozebrat s rodiči možné souvislosti, uvést důvody, co všechno učitel zvážil, než se rozhodl takto reagovat

37

-

nedávat dítěti „nálepky“

-

snažit se rodičům citlivě poradit, nabídnout jim pomoc

-

opakovat „pravidla hry“

Zásady pro práci s dětmi se specifickými poruchami učení: -

kladení reálných cílů, postupné zvyšování nároků

-

chválit nejen výkon, ale i snahu

-

hodnotit je samotné a srovnávat jeho dílčí úspěchy či nedostatky s jeho vlastní osobou

-

pracovat s dítětem často, ale krátkodobě

-

při práci odstranit rušivé vlivy

-

snažit se navodit příjemnou, soustředěnou atmosféru při práci

-

snažit se najít „něco“, v čem je dítě úspěšné

-

pravidelná relaxace

Jak s těmito žáky pracujeme v jednotlivých vyučovacích předmětech Kromě IVP, případně úlev v kvantitě učiva, respektujeme speciální a doporučované přístupy: Dyslexie český jazyk: -

dle stupně poruch nevyvolávat k hlasitému čtení před třídou

-

volit texty odpovídající vyspělosti čtenáře

-

omezit požadavek na písemné zpracování přečteného textu

-

umožnit čtení s okénkem

cizí jazyk: -

preferovat ústní projev

-

neukládat k zapamatování slovíčka

-

upřednostňovat konverzaci

-

poskytnout prodloužený výklad

-

v případě těžké poruchy je možné dítě z předmětu osvobodit

38

matematika: -

slovní úlohy řešit po společném přečtení, za pomoci učitele

-

omezit řešení geometrických úloh zadaných širšími slovními instrukcemi

Dysortografie český jazyk: -

při osvojování a upevňování gramatických pravidel důsledně uplatňovat názor

-

používat zjednodušené přehledy gramatických pravidel

-

do osvojování zapojit co nejvíce smyslových analyzátorů

-

místo diktátu preferovat doplňovací cvičení, opisy, přepisy

-

diktát psát po předchozí domácí přípravě

-

zkrácená forma diktátu, časový prostor pro opravu

-

neklasifikovat nedostatečné práce

-

při opravách zvolit jinou než červenou barvu

-

umožnit při práci využívání názorných přehledů mluvnického učiva

-

zjednodušení učiva

-

prodloužený výklad

-

preferovat ústní zkoušení

-

nehodnotit to, co žák nestihl

-

při psaném projevu umožnit používat tabulku psacího a tiskacího písma

-

kontrolní práce předkládat předtištěné

-

slohové práce zadávat v kratším rozsahu, po domácí přípravě

cizí jazyk: -

psát jen části cvičení

-

znalost slovíček ověřovat jen slovně

-

při opravách zvolit jinou než červenou barvu

39

matematika: -

nevypisovat zadání slovních úloh

-

kontrolní práce předkládat předtištěné

-

nehodnotit kvantitu

-

omezit pětiminutovky (práce s časovým omezením)

-

respektovat pravidlo, že příklad je lepší vidět než jen diktovat

-

pokud je práce časově limitovaná, poskytovat více času

-

využívat práci u tabule pod individuálním dohledem

-

umožnit práci s názorem

ostatní vyučovací předměty: -

nepsat písemné poznámky, pouze zkrácené verze, heslovitě

-

místo písemného úkolu zadávat ústní (aktuality)

-

preferovat ústní zkoušení, testy

-

v sešitech hodnotit obsahovou stránku nikoli úpravu a písmo

-

osvojovat učivo s názorem

-

pracovní listy zpracovávat po částech

-

důraz klást na pochopení zadaného úkolu

Dyskalkulie matematika: -

nutná individuální práce se žákem

-

důraz klást na pochopení zadaného úkolu

-

používat názor (pomůcky, přehledy, tabulky…)

-

poskytovat dostatek času na početní operace (sčítání, odčítání, násobení, dělení)

-

pracovat se speciálními pomůckami

Ve všech organizačních formách vzdělávání je nutné vytvářet žákům se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním podmínky pro jejich úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich speciálních vzdělávacích potřeb. Z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění

40

žáků je třeba uplatňovat při jejich vzdělávání kombinace speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami používanými ve vzdělávání běžné populace. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním vyžaduje odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní prostředí, které za přispění všech podpůrných opatření umožňuje žákům rozvíjení jejich vnitřního potenciálu, směřuje je k celoživotnímu učení, k odpovídajícímu pracovnímu uplatnění, a tím podporuje jejich sociální integraci. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením O zařazení žáka do školy rozhoduje ředitelka po dohodě s rodiči či zákonnými zástupci dítěte na základě vyšetření a doporučení školského poradenského zařízení a s přihlédnutím k možnostem školy (architektonické řešení, asistent, počet žáků ve třídě, zkušenosti a vzdělání učitelského sboru, zabezpečení kompenzačními pomůckami, odborná podpora, spolupráce s rodiči…) i místním specifikům (dopravní obslužnost, dostupnost zdravotně speciální péče, vzdálenost jiné školy od bydliště dítěte…). Nezbytná je úzká spolupráce s odborným pracovištěm, v jehož péči žák je. Seznámíme všechny učitele, kteří vyučují v dané třídě, s postižením dítěte a jeho specifiky. Dohodneme se s rodiči a odborným pracovištěm na možnostech úzké spolupráce. Vysvětlíme vyučujícím způsoby hodnocení žáka, možnosti úlev a tolerancí. Vypracujeme individuální vzdělávací plán. Seznámíme spolužáky s handicapem dítěte a vším, co z toho vyplývá. Ponecháme dítěti v hodinách potřebné pomůcky. Snažíme se zajistit přístup k odborné literatuře a kurzům vztahujícím se k handicapu dítěte.

41

Zásady pro práci s dětmi s postižením: -

respektování zvláštností dítěte

-

včasnost (čím dříve je dítěti a rodičům poskytnuta speciální pomoc, tím lepší je výsledek práce)

-

vývojovost (důležité je „nepřeskakovat“ jednotlivé vývojové etapy)

-

optimální prostředí

-

speciální pomůcky, metody a formy práce

-

všestrannost (dbáme, aby dítě mohlo své znevýhodnění kompenzovat i jinými činnostmi, v nichž je úspěšné)

-

soustavnost

Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním Do této skupiny patří především žáci dlouhodobě nemocní, kteří do školy nedochází nebo se účastní výuky pouze částečně (s ohledem na únavu, momentální zdravotní stav). V ojedinělých případech lze ze zdravotních důvodů využít zvláštního způsobu plnění povinné školní docházky nebo individuálního vzdělávacího plánu. Důležitá je spolupráce s rodinou, individuální péče pedagogů i zájem a pochopení spolužáků. Žákům dlouhodobě nemocným pomáháme zařadit se zpět do kolektivu, poskytujeme individuální konzultace, pomáháme s pochopením učební látky, respektujeme časový prostor potřebný na rekonvalescenci, spolupracujeme s odborníky z řad lékařů, psychologů i pracovníků poradenského zařízení. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němž vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Jsou to žáci z různých u nás žijících menšin nebo žáci přicházející k nám v rámci migrace (azylanti, účastníci řízení o udělení azylu).

42

Žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním a ekonomickým postavením jsou častěji ohroženi rizikovým chováním. Proto je nezbytné i těmto žákům věnovat specifickou péči v rozsahu, který potřebují. Pro úspěšné vzdělávání žáků z kulturně odlišného a mnohdy i sociálně znevýhodněného prostředí je nejdůležitějším činitelem především učitel, který své žáky i jejich rodinné prostředí dobře zná, dovede volit vhodné přístupy, vytvářet ve třídě i ve škole příznivé společenské klima. Škola využívá výukové postupy vhodné pro rozmanité učební styly žáků a různé způsoby organizace výuky, plánuje výuku tak, aby vycházela ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků různých kultur, etnik a sociálního prostředí. Pozornost je třeba při práci s těmito dětmi věnovat nejen osvojení českého jazyka, seznámení se s českým prostředím, kulturními zvyklostmi a tradicemi, ale umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. Zásady pro práci s dětmi se sociálním znevýhodněním: -

individuální nebo skupinová práce

-

přípravná třída

-

v případě potřeby vypracování individuálních vzdělávacích plánů

-

menší počet žáků ve třídě

-

pomoc asistenta pedagoga

-

odpovídající metody a formy práce

-

specifické učebnice a pomůcky

-

pravidelná spolupráce s rodinou

-

spolupráce s odborným pracovištěm, s psychologem, speciálním pedagogem – etopedem, sociálním pracovníkem, případně s dalšími odborníky

-

vytváření příznivého klimatu pro působení těchto dětí na škole

3.5

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Mimořádně nadaní žáci mají své specifické vzdělávací potřeby, na něž je třeba reagovat a vytvářet pro ně vhodné podmínky.

43

Mimořádně nadaný žák může disponovat jedním, ale i několika druhy nadání. Tito žáci potřebují specifickou péči a pomoc ze strany školy i rodiny, především při stimulaci a vytváření vhodných podmínek. Období základního vzdělávání je dostatečně dlouhé pro systematické sledování žáků, pro rozpoznání jejich nadání, pro vhodnou motivaci a rozvoj jejich nadání, pro možnost jejich uplatnění v konkrétních činnostech. Nadání dítěte se dá velmi výrazně ovlivnit, a to oběma směry. Záleží na škole, jak dokáže vyhovět vzdělávacím potřebám těchto žáků. Jde o změnu metod, forem i organizace výuky. Je vhodné spolupracovat při práci s nadanými dětmi s ostatními kolegy, psychologem i různými subjekty mimo školu (pedagogicko-psychologická poradna, společnost pro talent a nadání, MENZA). Pro vytváření pozitivního klimatu mimořádně nadaným žákům je zapotřebí dostatek vnímavosti okolí ke specifikům žáka. Především osobnostní vlastnosti těchto žáků mohou znesnadňovat vytváření nekonfliktních vztahů ať již k vrstevníkům, nebo k učitelům i k sobě samým. Především sklon k perfekcionismu, zvýšená kritičnost k sobě i k okolnímu světu a specifický druh humoru mohou patřit k faktorům, které ovlivňují vytváření vztahů k vrstevníkům – spolužákům. Specifika mimořádně nadaných žáků -

svými znalostmi přesahují stanovené požadavky

-

problematický přístup k pravidlům školní práce

-

tendence k vytváření vlastních pravidel

-

sklon k perfekcionismu a s tím související způsob komunikace s učiteli, který může být i kontroverzní

-

vlastní pracovní tempo

-

vytváření vlastních postupů řešení úloh, které umožňují kreativitu

-

malá ochota ke spolupráci v kolektivu

-

rychlá orientace v učebních postupech

44

-

kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů

-

zvýšená motivace k rozšiřování základního učiva do hloubky, především ve vyučovacích předmětech, které reprezentují nadání dítěte

-

potřeba projevení a uplatnění znalostí a dovedností ve školním prostředí

-

dávají přednost společnosti starších dětí, samotě

-

vnímají souvislosti tam, kde je většina žáků nevidí

Varianty vzdělávání nadaných žáků: Urychlování (akcelerace) – rychlé vzdělávání v základní škole, časný přechod na navazující školy, přeskočení jedné nebo několika tříd Obohacování normální výuky (enrichment) – rozšiřování, obohacování, prohlubování učební látky, vyšší náročnost výuky Přeskupování žáků – speciální třídy a školy, soustřeďování nadaných v rámci školy a třídy, účast na projektech, systém volitelných předmětů, pracovní společenství, spolupráce s různými institucemi Kombinace těchto postupů Pokyny pro práci s nadanými žáky: -

učitel by měl vědět, co žák umí a dát najevo, že to ví

-

poskytovat dostatečné množství podnětů

-

individuální vzdělávací plány

-

doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu

-

zadávání specifických úkolů

-

nabídka podpůrného materiálu (bohatý, variabilní, podnětný)

-

nenutit žáka opakovat základní učivo

-

umožnit účast na činnostech stimulujících další rozvoj

-

zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů

45

-

respektovat individuální učební tempo, umožnit rychlejší postup v učení

-

účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky

-

poskytnout určitou volnost v rozhodování, jak využít ušetřený čas

-

pomoc najít nadaným žákům jim podobné vrstevníky

-

umožnit stanovování vlastních cílů a podílení se na hodnocení své práce

-

využít možnost odborné pomoci

3.6 Začlenění průřezových témat Průřezová témata daná Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením jsou realizována formou začlenění do vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů. Konkrétní výstupy jednotlivých průřezových témat jsou zpracovány do tabulky, kde je uvedeno, v jakém ročníku a v kterém vyučovacím předmětu budou realizována v tomto pořadí: 1. Osobnostní a sociální výchova (OSV) 2. Výchova demokratického občana (VDO) 3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) 4. Multikulturní výchova (MKV) 5. Environmentální výchova (ENV) 6. Mediální výchova (MV) Použité zkratky jednotlivých předmětů: ČJ – český jazyk CJ – cizí jazyk M – matematika M(R) – matematika - rýsování Prv – prvouka Př – přírodověda Vl - vlastivěda I – informatika

46

D – dějepis ORv - občanská a rodinná výchova (ZŠ) Ov – občanská výchova (ZŠ-LMP) F – fyzika Ch – chemie P – přírodopis Z – zeměpis Hv – hudební výchova Vv – výtvarná výchova Pč – pracovní činnosti Tv – tělesná výchova SV – sportovní výchova VZ – výchova ke zdraví VP – volba povolání DOM – domácnost ZA – základy administrativy

1.

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání,



pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

M, Prv, ČJ

ČJ

2.

M, Prv, ČJ

ČJ

3.

Prv

ČJ, Prv

4.

ČJ, Vv

ČJ

5.

M, Hv, Vv, Pč, Tv, ČJ

ČJ

6.

Tv, P, Pč

Hv, Tv, Vv

7.

Tv, Pč

Hv, P, Ov, Vv, Tv

8.

ORv, Tv, Pč

Hv, P, Ov, Vv, M(R), Tv

9.

ORv, Tv, Pč

Hv, P, Ov, Vv, Pč, M(R), Tv

47

Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí



jako

zdroj

informací

o

mně;

moje

tělo,

moje

psychika

(temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí

Třída



ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Vv

2.

Prv, Tv

3.

Prv

ČJ, Prv

4.

ČJ

ČJ

5.

M, Hv, Vv, Pč, Tv

ČJ

6.

Tv, Pč

Hv, Tv, Vv

7.

Tv, SV

Hv, Tv, Ov, Vv

8.

Tv, SV

Hv, Tv, Ov, Vv, VZ

9.

ORv, I, Tv, SV

Hv, Tv, Ov, Vv, VZ

Seberegulace sebeovládání

a –

sebeorganizace regulace

–

cvičení

vlastního jednání

i

sebekontroly,

prožívání,

vůle;

organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Prv, Tv, Pč

2.

ČJ

Prv, Tv, Pč

3.

M

Prv, Tv, Pč

4.

M, Tv

Tv, Pč

5.

M, Př, Vl, Tv

Tv, Pč

6.

M, F

Tv, Pč

7.

M, F, ZA, VZ

ČJ, Ov, Tv, Pč

8.

M, F, SV, ZA

F, M, ČJ, Ov, Tv, Pč, VZ

9.

M, F, ZA

ČJ, Ov, Tv, Pč,VZ

48



Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v

mezilidských

zvládání

vztazích;

stresových

dobrá

situací

organizace

(rozumové

času;

dovednosti

zpracování

problému,

uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ, Hv ČJ, M, Prv

ČJ, Hv

3.



ČJ, Prv, Hv

4.

Př, Vl, Tv

ČJ, Hv

5.

M, Hv, Vv, Tv, Pč

ČJ, Hv

6.

ORV, SV, Tv

Hv, Tv

7.

ORV, SV, Tv, VZ

P, Hv, Tv

8.

P, ORV, SV, Tv, VZ

P, Ov, Hv, Tv, VZ

9.

ORV, SV, Tv

P, Ov, Hv, Tv, VZ

Kreativita

–

cvičení

(pružnosti

nápadů,

pro

rozvoj

originality,

základních

schopnosti

rysů

vidět

kreativity

věci

jinak,

citlivosti, schopnosti „dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

ČJ

Pč, Hv

2.

Pč, Hv, Vv

Pč, Hv

3.

ČJ, M, Pč

ČJ, Pč, Hv

4.

ČJ

ČJ, Pč, Hv

5.

M

ČJ, Pč, Hv

6.

Hv, Vv, I, Pč

Hv

7.

Hv, Vv, Pč

Hv, Pč, P

8.

Hv, Vv, Pč

Hv, Pč, P, Ov

9.

Hv, Vv, I, Pč

Hv, Pč, P, Ov

49

Sociální rozvoj 

Poznávání lidí – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí

Třída



ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Prv, Tv

ČJ, Prv

2.

Prv, Tv

ČJ, Prv

3.

Prv, Tv

ČJ, Prv

4.

Př, Vl, Tv

ČJ, Př

5.

Př, Vl, Tv

ČJ, Př

6.

Pč

ČJ

7.

ČJ

ČJ

8.

Ov, ČJ

9.

Ov, ČJ

Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré

vztahy,

empatie

a

pohled

na

svět

očima

druhého,

respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Prv

2.

ČJ, Prv

Prv

3.

Prv

Prv

4.

ČJ, Př, Vl

ČJ

5.

Př, Vl, Vv, Pč, Tv

ČJ, Vl

6.

ČJ, D, Pč, SV, Tv

Tv

7.

Z, DOM, Tv, Pč, SV, VZ

Ov, P, Tv

8.

ČJ, P, DOM, Pč, SV, Tv, VZ

Ov, P, Tv, VZ

9.

DOM, Tv, Pč, SV

Ov, P, Tv, VZ

50



Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální

i

neverbální

neverbálním

(technika

sdělování);

řeči,

specifické

výraz

řeči,

komunikační

cvičení

v

dovednosti

(monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých

situacích

(informování,

odmítání,

omluva,

pozdrav,

prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci

Třída



ZŠ

ZŠ - LMP

1.

ČJ, Prv

ČJ, Prv

2.

ČJ

ČJ, Prv

3.

CJ

ČJ, Prv

4.

CJ

ČJ, Př

5.

Př, Vl, CJ

ČJ, Př

6.

ČJ, I, D, Pč

Tv

7.

ČJ, CJ, Pč

ČJ, D, Ov, P, Tv

8.

ČJ, CJ, Pč

D, Ov, P, Tv, VZ

9.

ČJ, CJ, I, VP

D, Ov, P, Tv, VZ

Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci

(seberegulace

v situaci

nesouhlasu,

odporu

apod.,

dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních

dovedností pro kooperaci (jasná a

respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence

51

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

ČJ, M, Prv, Tv

2.

Prv

ČJ, M, Prv, Tv

3.

M

ČJ, M, Prv, Tv

4.

ČJ, M, Př, Tv

5.

Př, Vl

ČJ, M, Př, Tv

6.

M, Pč

M, Tv

7.

M, Pč, SV

M, D, Ov, P, Tv

8.

M, Pč, SV

M, D, Ov, P, Tv, VZ

9.

M, Pč, SV

M, D, Ov, P, Tv, VZ

Morální rozvoj 

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí

problémy v mezilidských vztazích, zvládání

učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

ČJ, M, Prv,

Prv

2.

M, ČJ

Prv

3.

M, ČJ

Prv

4. 5.

ČJ, Př M, Př, Vl

ČJ, Př

6. 7.



M P

M, D, Ov, P

8.

M, D, Ov, P, VZ

9.

M, D, Ov, P, Pč, VZ

Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o

kvalitách

respektování

typu atd.;

odpovědnost, pomáhající

52

a

spolehlivost, prosociální

spravedlivost,

chování

(člověk

neočekává

protislužbu);

dovednosti

rozhodování

v

eticky

problematických situacích všedního dne Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

ČJ

2.

Prv, Vv

ČJ

3.

M

ČJ

4.

Vv

ČJ

5.

ČJ

6.

ČJ

7.

P

ČJ, Ov, F

8.

ORv

ČJ, Ov, F

9.

2. 

ČJ, Ov, F

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství

a

demokratického

společenství,

demokratická

atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy žákovských rad či parlamentů); formy participace žáků na životě místní

komunity;

spolupráce

školy

se

správními

institucemi v obci Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Prv

2.

ČJ, Prv

Prv

3.

ČJ, Prv

Prv

4.

Vl

Vl

5.

ČJ, M, Př, Vl

ČJ, Vl

6.

ORv

Z, Vv

7.

Ov, Pč, Vv

8.

Ov, Pč, Vv

9.

VP

Ov, Pč 53

orgány

a



Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti (jeho

práva a povinnosti, schopnost

je aktivně

uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti;

základní

principy

a hodnoty

demokratického

politického

systému

(právo,

spravedlnost,

diferenciace,

různorodost); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)

Třída

ZŠP

1.

Prv

2.

Prv

3.

Prv

4.

Vl

Vl

5.

Př, Vl

ČJ, Vl

6.

D, Z

Z

7.

D, Ov, Pč

8.

D, Ov, Pč

9.



ZŠ

Z

D, Ov, Pč

Formy participace občanů v politickém životě – volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí

54

Třída

ZŠ - LMP

1.

Prv

2.

Prv

3.

Prv

4.

Vl

5.

Př, Vl

Vl

6.

Z

7.

Ov

8.

D, Ov

9.



ZŠ

Z

D, Ov

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie

jako

demokracie;

protiváha

základní

diktatury

kategorie

a

anarchie;

fungování

principy

demokracie

(spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Prv

2.

Prv

3.

Prv

4.

Vl

5.

Př, Vl

Vl

6.

D

Z

7.

Ov

8.

Z

Ov

9.

Z, D, ORv

D, Ov

55

3.

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH



Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ, Prv

3.

Prv

4.



5.

Př, Vl, Vv

Vl

6.

F, Z, Tv, P, Vv

7.

F, Z, P, DOM, Tv, ČJ, CJ

F

8.

F, Ch, I, Z, DOM, ČJ, Tv, Vv, VZ

Z, F, Ov, Pč

9.

F, P, Z, DOM,Tv, Vv, ČJ, ORv

Z, D, F, Ov, Ch

Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ

3.

Prv

4. 5.

Př, Vl, Vv

Vl

6.

Z, Tv

Vv

7.

Z, Tv

Vv

8.

CJ, I, Tv

Z, D, Ov, Vv

9.

Z, Tv

Z, D, Ov, Vv

56



Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

4. 

2.

ČJ

3.

Prv

4.

Vl

5.

Př, Vl, Vv

Vl

6.

Vv, Tv

Vv

7.

Z, Tv

F, Vv

8.

Z, M, Vv, D

F, Z, Ov, Vv

9.

D, Z, M, Vv, Tv

F, Z, Ov, Vv

Prv

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní

diference

–

jedinečnost

každého

člověka

a

jeho

individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě

57

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Vv

2.

Prv, ČJ

3.

ČJ, Prv, Vv, Hv, Pč

4.

ČJ, Vl

5.

ČJ, Vl, Př, Vv, Hv

ČJ

Hv, ORv, Z

Ov

Prv

6. 7.



8.

Ov, Hv, VZ

9.

Ov, Hv, VZ

Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace);

důležitost

integrace

jedince

v rodinných,

vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Vv

ČJ, Prv

2.

ČJ, Prv, Vv

ČJ, Prv

3.

ČJ, Prv, Tv

ČJ, Prv

4.

ČJ, Vl

ČJ

5.

ČJ, Př, Vl

ČJ

6.

M, F, Tv

Tv

7.

M, F, Tv

Ov, Tv

8.

M, F, Z, Tv

Ov, Tv, VZ

9.

M, F, Z, Tv

Ov, Tv, VZ 58



Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost

lidí,

ale

i

jejich

vzájemná

rovnost;

postavení

národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku

Třída



ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Vv

2.

ČJ, Pč

3.

Hv

Prv, Vv

4.

ČJ, Vl

Vv

5.

ČJ, Př, Vl, Hv

ČJ, Vv

6.

M

Vv

7.

M

Ov, P, D, Vv

8.

M, Z

M, Ov, P, D, Vv, Hv

9.

M, Z

Ov, P, D, Vv, Hv

Multikulturalita předpokládaný

– vývoj

multikulturalita v

budoucnosti;

současného

světa

multikulturalita

a jako

prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam

užívání

cizího

jazyka

a celoživotního vzdělávání

59

jako

nástroje

dorozumění

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.



3.

CJ

ČJ, Vv

4.

CJ

ČJ, Vv

5.

ČJ, Př, Vl, CJ

ČJ, Vv

6.

ČJ, CJ, Vv

Hv, Vv

7.

CJ, Vv

Ov, Hv, Vv

8.

ČJ, CJ, Vv

Ov, Hv, Vv

9.

ČJ, CJ, Vv

Ov, Hv, Vv

Princip sociálního smíru a solidarity – odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

Prv Prv

Prv

3.

Prv

4.

Vl

5.

Př, Vl

6.

Tv

7.

Tv

Ov

8.

Tv

Ov

9.

D, ORv, Tv

Ov

60

5. 

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy

–

les

(les

v

našem

prostředí,

produkční

a

mimoprodukční významy lesa); pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní podmínky);

kulturní

krajina

(pochopení

hlubokého

ovlivnění

přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek) Třída

ZŠ

1.

Prv

2.

Prv, Vv

ZŠ - LMP

3.



Prv

4.

Př

Př

5.

Př, Vv, Pč

Př

6.

Z, P

7.

ORv, P

Z, P

8.

Z, F, P

P, Ov

9.

Z, P

P, Ov

Základní podmínky života – voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana biologických

druhů

(důvody

61

ochrany

a

způsoby

ochrany

jednotlivých druhů); ekosystémy – biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí) Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

Prv

3.



Prv

4.

Př

Vl, Př

5.

Př, Vv, Pč

Vl, Př

6.

Tv

Z

7.

Tv

Z, P, D, F, Pč

8.

Z, F, P, Tv, ZA

P, F, Ov, Pč

9.

Z, F, P, Tv, M, ZA

P, Ov, Pč, Ch

Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní

prostředí,

ekologické

zemědělství;

doprava

a

životní

prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; ochrana přírody při masových sportovních akcích – zásady MOV) změny v krajině 62

(krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.) Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Prv

2.

Prv

3.

Prv, Pč, Vv

Prv

5.

Př, Vv, Pč

Vl, Př

6.

P, Vv, Pč, Tv

Vv

7.

Z, Pč, Tv

Z, P, Ov, Vv

8.

M, Ch, F, Pč, Tv

Z, P, Ov, Vv

9.

M, P, Z, Tv, Pč

P, Ov, Pč, Vv, Ch

4.



Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení,

vlastní

názor,

jeho

zdůvodňování

a

prezentace);

prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost

života

na

Zemi

(rozdílné podmínky

prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás)

63

Třída

6.

ZŠ

ZŠ - LMP

1.

Prv

2.

Prv

3.

Prv, Vv, Pč

Prv

4.

Př, Vv, Pč

Př, Vl

5.

Př, Vv, Pč

Př, Vl

6.

Z, Pč, Tv

7.

Z, DOM, Vv, Tv, VZ

Z, P, F, Ov, Pč

8.

Z, F, Ch, DOM, Vv, Tv, VZ

Z, P, F, Ov, Pč, VZ

9.

Z, P, F, Ch, DOM, Vv, Tv

P, F, Ov, Pč, Ch, VZ

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Tematické okruhy receptivních činností: 

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení kritického

přístupu

ke

zpravodajství

– pěstování

a reklamě;

rozlišování

zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů);

hledání

reklamním objasňování

rozdílu

sdělením; jeho

mezi

chápání

cílů

a

informativním, podstaty

pravidel;

zábavním

mediálního

identifikování

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ

3.

ČJ

ČJ

4.

ČJ

ČJ

5.

M, Př, Vl, I, Hv, Vv, Pč

ČJ

6.

Z

ČJ, Vv

7.

I, Z, ZA

ČJ, Vv

8.

F, Hv, Z, ZA

ČJ, Vv

9.

I, ZA

ČJ, Ov, Vv, VZ

64

sdělení,

základních

orientačních prvků v textu Třída

a



interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti

(rozlišení

reality

od

médii

zobrazovaných

stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy

od

a nezaujatého

sdělení postoje);

vycházejících identifikace

ze

znalosti problematiky

společensky

významných

hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ

3.

ČJ

4.

ČJ

5.

M, ČJ, Př, Vl

ČJ

6. 7.

ČJ, M M

ČJ, M, F

8. 9.



ČJ, M, F F

ČJ, M, F, Ov, VZ

stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění,

sestavování

příspěvků

podle

kritérií);

principy

sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), zezábavňující principy (negativita, blízkost, jednoduchost, přítomnost); příklady stavby a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající) 65

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ

3.

ČJ

4.



5.

Př, Vl

ČJ

6.

ČJ

7.

SV

8.

Ch, SV

ČJ, M, F

9.

I, Ch, F, SV

ČJ, M, F, Ch

vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ

3.

ČJ

4.

ČJ

5.

M, Př, Vl, Pč

ČJ

6.

P

ČJ

7. 8.

ČJ ČJ, I

ČJ

9. 

ČJ

fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v

66

každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti); role médií v politických změnách Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ

3.

ČJ

4. 5.

M, ČJ, Vl, Hv, Vv, Pč

ČJ

6.

P

Hv

7.

P, DOM

ČJ, Hv, Pč

8.

Z, DOM, Hv, VZ

ČJ, Hv, Pč

9.

ČJ, Z, P, DOM

ČJ, F, Hv, Pč, VZ

Tematické okruhy produktivních činností: 

tvorba mediálního sdělení – uplatnění

a výběr výrazových

prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního

sdělení

pro

školní

časopis,

rozhlas,

televizi

internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ

3.

ČJ

ČJ

4.

ČJ

ČJ

5.

ČJ

ČJ

6.

Tv

ČJ, Vv

7.

ČJ, Tv

ČJ, Vv

8.

F, I

ČJ, Vv

9.

F, Z, I, Tv

ČJ, F, Vv

67

či



práce v realizačním týmu – redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce

Třída

ZŠ

ZŠ - LMP

1. 2.

ČJ

3. 4.

M, ČJ, Př, Vl

5.

M, ČJ, Př, Vl

ČJ

6.

ČJ

7.

ČJ

8.

ČJ, I

9.

I

ČJ, I

4. Učební plán 4.1 Tabulace učebního plánu pro 1. stupeň základní školy Povinné vyučovací předměty na 1. stupni

4.2 Tabulace učebního plánu pro 2. stupeň základní školy Povinné vyučovací předměty na 2. stupni

68

4.3 Volitelné předměty pro 2. stupeň základní školy Volitelné předměty jsou zařazeny v učebním plánu v 7. – 9. ročníku. Konkrétní nabídka volitelných předmětů je upřesněna v ročním plánu podle podmínek školy a zájmu žáků. Volitelné předměty mají charakter jednoročních kurzů. Výčet povinně volitelných

7. ročník

8. ročník

9. ročník

Domácnost

+

+

+

Sportovní výchova

+

+

+

Užité výtvarné činnosti

+

+

+

předmětů

Volba povolání

+

Základy administrativy

+

+

+

4.4 Učební plán pro 1. – 5. ročník základní školy podle vzdělávacích oblastí 

Disponibilní časová dotace je využita k posílení jednotlivých vzdělávacích oblastí



český jazyk

9 hodin

1. – 5. ročník

matematika

5 hodin

1. – 5. ročník

Dramatická výchova není zařazena samostatně, ale je začleněna do jednotlivých vzdělávacích oblastí a projektových dnů



Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je realizována vyučovacím předmětem prvouka v 1. - 3. ročníku a vyučovacím předmětem přírodověda a vlastivěda ve 4. – 5. ročníku.

69

4.5 Učební plán pro 6. – 9. ročník základní školy podle vzdělávacích oblastí 

Využití disponibilní časová dotace

k posílení jednotlivých vzdělávacích oblastí: český jazyk

4 hodiny

6., 8., 9. ročník

další cizí jazyk

6 hodin

6. – 9. ročník

matematika

3 hodiny

7., 9. ročník

informatika

3 hodiny

6. – 8. ročník

zeměpis

1 hodina

7. ročník

dějepis

1 hodina

6. ročník

fyzika

1 hodina

6. ročník

pracovní činnosti

1 hodina

6. ročník

volitelné předměty (VP): VP celkem

4 hodiny

7. ročník

1 hodina

8. ročník

1 hodina

9. ročník

2 hodiny

4.6 Poznámky k učebnímu plánu základní školy Doplňující vzdělávací obory 

Dramatická výchova se nevyučuje jako samostatný předmět. Je součástí jednotlivých vzdělávacích oblastí a projektových dnů.

Nepovinné předměty Nepovinné předměty jsou vyučovány nad rámec učebního plánu pro přihlášené žáky. 

V 1. – 9. ročníku dle zájmu žáků: Sborový zpěv

(časová dotace 2 hodiny týdně)

Sportovní a pohybové aktivity


Anglický jazyk

(časová dotace 1 hodina týdně)

Dramatická výchova


70

4.7 Tabulace učebního plánu upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupni Povinné vyučovací předměty na 1. stupni

4.8


Povinné vyučovací předměty na 2. stupni

4.9 Učební plán pro 1. – 5. ročník upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podle vzdělávacích oblastí 







Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je realizována vyučovacím předmětem prvouka v 1. - 3. ročníku a vyučovacím předmětem přírodověda a vlastivěda ve 4. – 5. ročníku.

4.10 Učební plán pro 6. – 9. ročník upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením podle vzdělávacích oblastí 





71

4.11 Poznámky k učebnímu plánu upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením Nepovinné předměty Jsou vyučovány nad rámec učebního plánu pro přihlášené žáky. 

V 1. – 9. ročníku dle zájmu žáků: Sborový zpěv


Sportovní a pohybové aktivity


Hra na flétnu


Dramatická výchova


4.12 Projektové dny Způsob začlenění projektových dnů Jednou

ze vzdělávacích

forem

vhodných

pro

osvojení klíčových

kompetencí žáky jsou projektové dny. Projektové dny jsou zakomponovány do ročních plánů práce školy v průměru jedenkrát měsíčně. Za přípravu a realizaci konkrétních projektů jsou odpovědni určení vyučující, případně vedení školy. Pro projektové dny není využita disponibilní časová dotace, ale jsou nepravidelně začleněny do měsíčních plánů jednotlivých ročníků. – pokud bude zařazeno, musí s tím počítat vyučující při zpracování Tematických plánů učiva. Pro každý školní rok jsou vybírány příslušné projektové činnosti odpovídající náplni učiva a možnostem školy. Projektové dny jsou využívány k realizaci průřezových témat a části vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů pro jednotlivé ročníky 1. a 2. stupně. Důraz je kladen na praktické osvojování a prohlubování

dovedností

a

vědomostí

předmětech.

72

získaných

ve

vyučovacích

Využívají se metody a formy práce především založené na spolupráci žáků (práce ve dvojicích, práce ve skupinách). Vzájemně se učí, komunikují s okolím a řeší následné praktické problémy. Hodnocení žáka se opírá o jeho aktivitu a míru zapojení do praktické činnosti. Využívá se zhodnocení žákem vypracovaných pracovních listů, které jsou připraveny pro příslušné projektové dny. Důležitou součástí je také sebehodnocení žáků, které vyplývá z jejich spolupráce ve dvojicích a skupinách. Projektové dny: Zařazení jednotlivých projektových dnů záleží na dohodě vyučujících daného stupně. Zvolené projektové dny jsou uvedeny v Ročním plánu školy pro daný školní rok. 1. stupeň 

Cvičení v přírodě



Naše město – můj domov



Lidové zvyky a tradice



Cesty za kulturou



Bezpečnost na silnicích



Den zdraví, první pomoc



Den v knihovně



Les



Sportovní den



Den barev



Praha – hlavní město ČR



Ochrana člověka za mimořádných událostí



Příroda v jednotlivých ročních obdobích – Stezky Ferdy Mravence



Život ve vodě



Den Země



Den životního prostředí

2. stupeň 

Praktická ekologie

73



Branné cvičení



Lidové zvyky a tradice



Cesta do historie



Cesty za kulturou



Den barev



Naše město



Bezpečnost na silnicích



Den zdraví, první pomoc



Práce s knihou



Les



Sportovní den



Praha – hlavní město ČR



Ochrana člověka za mimořádných událostí



Poznáváme ekosystémy



Život ve vodě



Den Země



Den životního prostředí

5. Vzdělávací obsah oblastí Učební osnovy Pro každý vyučovací předmět učebního plánu pro 1. stupeň a pro 2. stupeň základní školy a pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením na 1. stupni a na 2. stupni jsou zpracovány učební osnovy v tomto členění: 1. název vyučovacího předmětu 2. charakteristika vyučovacího předmětu 3. vzdělávací obsah vyučovacího předmětu – učivo 4. mezipředmětové vztahy, průřezová témata

5.1 Učební osnovy vyučovacích předmětů 1. stupně základní školy 74

Jazyk a jazyková komunikace 5.1.1

Český jazyk

VZDĚLÁVACÍ OBLAST:

Jazyk a jazyková komunikace

VYUČOVACÍ PŘEDMĚT:

Český jazyk

CHARAKTERISTIKA: Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje poznávat společensko-kulturní vývoj lidské společnosti, rozvíjí mezilidskou komunikaci. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vyučovacích předmětech Český jazyk a Cizí jazyk. Vyučovací předmět Český jazyk je rozdělen do tří okruhů:  Komunikační a slohová výchova  Jazyková výchova  Literární výchova V Komunikační a slohové výchově se žáci učí chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), číst s porozuměním, výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky a prožitky. V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby Českého jazyka. Český jazyk je od počátku vzdělávání nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím vhodné četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, formulovat vlastní názory na dílo. Získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky. 75

Týdenní časová dotace: 1. ročník

8 hodin

4. ročník

8 hodin

2. ročník

10 hodin

5. ročník

8 hodin

3. ročník

10 hodin

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, žákovská knihovna, učebna s interaktivní tabulí, divadla, kina, Městská knihovna Litvínov, zahrada školy, les, louka, park Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





































Pokračování v projektové činnosti a projektovém vyučování, vytváření sociální záchytné sítě-preventivní působení na žáky, děti i rodiče v oblasti sociálně patologických jevů 76




Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

77

Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova

78

5.1.2

Anglický jazyk




Anglický jazyk

CHARAKTERISTIKA Předmět Anglický jazyk patří do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Tato oblast zahrnuje vzdělávací předměty Český jazyk, Anglický jazyk a Německý jazyk. Poskytuje žákovi jazykový základ a předpoklady pro komunikaci v rámci integrované Evropy a světa. Obsahem vyučovacího předmětu Anglický jazyk je systematický výcvik v řečových dovednostech v návaznosti na osvojované jazykové prostředky. Osvojování Anglického jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím uplatnění. Znalost Anglického jazyka umožňuje žákovi poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Týdenní časová dotace: 3. – 5. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: odborná učebna cizích jazyků, kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, žákovská knihovna, les, louka, školní hřiště, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 







Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci 79

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život

80

 Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

81

5.1.3

Německý jazyk




Německý jazyk

CHARAKTERISTIKA Předmět Německý jazyk patří do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Tato oblast zahrnuje vyučovací předměty Český jazyk, Anglický jazyk a Německý jazyk. Poskytuje žákovi jazykový základ a předpoklady pro komunikaci v rámci integrované Evropy a světa. Obsahem vyučovacího předmětu Německý jazyk je systematický výcvik v řečových dovednostech v návaznosti na osvojované jazykové prostředky. Osvojování Německého jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím uplatnění. Znalost Německého jazyka umožňuje žákovi poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Týdenní časová dotace: 3. ročník

3 hodiny

4. ročník

3 hodiny

5. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: odborná učebna cizích jazyků, kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, žákovská knihovna Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 








82

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

83


Multikulturní výchova Osobnostní a sociální výchova

84

Matematika a její aplikace 5.1.4

Matematika


Matematika a její aplikace


Matematika

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě. Vyučovací předmět Matematika je rozdělen na tři tematické okruhy:  Čísla a početní operace  Závislosti, vztahy a práce s daty  Geometrie v rovině a v prostoru V tematickém okruhu Čísla a početní operace si žáci osvojují pojem čísla jako určitého počtu věcí, dále dovednost provádět aritmetické operace a učí se propojovat operaci s reálnou situací. V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty si žáci uvědomují změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. V tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují, modelují a znázorňují geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují v jejich okolí. Učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, obvod a obsah. Zdokonalují svůj grafický projev. Součástí matematického vzdělávání jsou nestandardní aplikační úlohy a problémy. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy

85

z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky. Matematika umožňuje využívat prostředky výpočetní techniky a všechny pomůcky upevňující názor při řešení matematických situací. Týdenní časová dotace: 1. – 5. ročník

5 hodin

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, příroda v okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


























86

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

87


Osobnostní a sociální výchova Mediální výchova Výchova demokratického občana

88

Člověk a jeho svět 5.1.5

Prvouka


Člověk a jeho svět


Prvouka

CHARAKTERISTIKA Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se týká člověka, rodiny, společnosti, historie, vlasti, přírody, kultury, techniky a zdraví. Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Vzdělávací obsah předmětu Prvouka je členěn do pěti tematických okruhů:  Místo, kde žijeme  Lidé kolem nás  Lidé a čas  Rozmanitost přírody  Člověk a jeho zdraví V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání svého okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci a ve společnosti. Praktickými činnostmi a úkoly získávají žáci kladný vztah k místu jejich bydliště a naší zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Seznamují se se základními právy a povinnostmi a zároveň i s problémy, které provázejí soužití lidí. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a čase. Hlavním cílem tohoto okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost,

89

o kulturní bohatství regionu i celé země. Důraz je kladen na samostatné vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody u nás. Na základě praktického poznávání okolní krajiny i získaných informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, o vlivu lidské činnosti na přírodu a přispívat k ochraně přírody. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají sebe, a to na základě poznávání člověka jako živé bytosti. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví člověka. Učí se chovat v běžných dopravních situacích. Týdenní časová dotace: 1. – 3. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, žákovská knihovna, příroda v okolí školy, školní zahrada, louka, les, okolí školy, dopravní hřiště Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 














90


































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení

91

 Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Environmentální výchova Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

92

5.1.6

Přírodověda




Přírodověda

CHARAKTERISTIKA Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se týká člověka, rodiny, společnosti, historie, vlasti, přírody, kultury, techniky a zdraví. Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Vyučovací předmět Přírodověda v návaznosti na vyučovací předmět Prvouka se opírá o vybrané poznatky různých přírodovědných oborů a směřuje k získání takových dovedností a vědomostí, které umožní žákům dále aktivně poznávat přírodu, člověka a jím vytvořený svět. Vede žáky k ohleduplnému vztahu k přírodě a k hledání vlastních možností ochrany životního prostředí. Předmět Přírodověda je členěn do dvou tematických okruhů:  Místo, kde žijeme  Rozmanitost přírody  Člověk a jeho zdraví  Lidé kolem nás V tematickém okruhu Místo, kde žijeme, žáci získávají kladný vztah k místu svého bydliště a okolí a naší zemi. Učí se chovat v dopravních situacích. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Na základě praktického poznávání okolní krajiny i získaných informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, o vlivu lidské činnosti na přírodu a přispívat k ochraně přírody.

93

V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají sami sebe, a to na základě poznávání člověka jako živé bytosti. Poznávají, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti. Získávají základní poučení u zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví člověka. Učí se chovat v dopravních situacích. Poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení. Poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech. V tematickém okruhu Lidé kolem nás se žáci orientují v problematice peněz a cen a odpovědného spravování osobního rozpočtu. Osvojují si základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Bezpečné komunikování prostřednictvím elektronických médií. Týdenní časová dotace pro Přírodovědu a Vlastivědu: 4. – 5. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, žákovská knihovna, okolí školy, školní zahrada, louka, les, dopravní hřiště Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 











94































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci 95

Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Rozvíjet schopnosti, dovednosti, znalosti, vést k obohacení zkušeností a k celkovému vývoji žáka  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech Environmentální výchova 96

5.1.7

Vlastivěda




Vlastivěda

CHARAKTERISTIKA Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se týká člověka, rodiny, společnosti, historie, vlasti, přírody, kultury, techniky a zdraví. Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Vyučovací předmět Vlastivěda v návaznosti na vyučovací předmět Prvouka přináší žákům základní poznatky o významných přírodních, hospodářských, společenských, kulturních a historických okolnostech života lidí a o výsledcích jejich činnosti. Seznamuje žáky s nejvýznamnějšími osobnostmi a událostmi regionálních, národních a evropských dějin. Vzdělávací obsah předmětu směřuje především k tomu, aby si žáci vytvořili kladný vztah ke své rodině, škole, obci, regionu a zemi, ve které žijí. Předmět Vlastivěda je členěn do tří tematických okruhů:  Místo, kde žijeme  Lidé kolem nás  Lidé a čas V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání svého okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci a ve společnosti. Praktickými činnostmi a úkoly získávají žáci kladný vztah k místu jejich bydliště a naší zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi. Seznamují se se základními právy a povinnostmi a zároveň i s problémy, které provázejí soužití lidí.

97

V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a čase. Hlavním cílem tohoto okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Důraz je kladen na samostatné vyhledávání, získávání a zkoumání informací z dostupných zdrojů. Týdenní časová dotace pro Vlastivědu a Přírodovědu: 4. – 5. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, žákovská knihovna, muzeum, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 




























Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka 98










Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací,rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti

99

Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

100

Umění a kultura 5.1.8

Hudební výchova


Umění a kultura


Hudební výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Vzdělávání v oblasti Umění a kultura směřuje k pochopení umění jako svébytného prostředku komunikace, vede žáky k učení se prostřednictvím vlastní tvorby a dává velký prostor pro uplatnění subjektivity a fantazie. Ukazuje možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a obohacování emocionálního života. Vzdělávací oblast Umění a kultura je zastoupena vyučovacími předměty Hudební výchova a Výtvarná výchova. Předmět Hudební výchova zahrnuje vokální, instrumentální, hudebně pohybové, hudebně tvořivé a percepční složky, které se vzájemně propojují a doplňují. Žáci získávají základní pěvecké návyky a dovednosti, seznamují se s hrou na jednoduché hudební nástroje, reagují na hudbu pohybem a poznávají hudbu v různých žánrech a stylech. Hudební výchova rozvíjí celkovou dětskou hudebnost, dětské schopnosti, které se projevují sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými dovednostmi.

101

Týdenní časová dotace: 1. – 5. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, odborná učebna hudební výchovy,učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, tělocvičny, školní zahrada, louka Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 
































102

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Rozvíjet schopnosti, dovednosti, znalosti, vést k obohacení zkušeností a k celkovému vývoji žáka  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

103


Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova

104

5.1.9

Výtvarná výchova


Umění a kultura


Výtvarná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Vzdělávání v oblasti Umění a kultura směřuje k pochopení umění jako svébytného prostředku komunikace, vede žáky k učení se prostřednictvím vlastní tvorby a dává velký prostor pro uplatnění subjektivity a fantazie. Ukazuje možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a obohacování emocionálního života. Vzdělávací oblast Umění a kultura je zastoupena vyučovacími předměty Hudební výchova a Výtvarná výchova. Předmět Výtvarná výchova svým pojetím rozvíjí tvořivost a představivost žáků, jejich smyslovou citlivost a podporuje jejich orientaci na ploše i v prostoru. Žáci si osvojují pracovní návyky, základní výtvarné techniky a postupy, pomocí nichž se dokáží výtvarně vyjádřit na dané téma. Zdůrazňujeme komplexní pohled na danou problematiku, zejména využití mezipředmětových vazeb a vztahů k přírodě a lidské společnosti. Žáci jsou vedeni ke kladnému vztahu ke kulturnímu bohatství své vlasti, vytvářejí si vztah k umění prostřednictvím návštěvy kulturních center (muzeum, divadlo, výstavy).

105


1 hodina

4. ročník

2 hodiny

2. ročník

1 hodina

5. ročník

2 hodiny

3. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, okolí školy, školní zahrada, louka, les, park, dvůr školy, školní areál, školní hřiště, žákovská knihovna Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 



































106







Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Rozvíjet schopnosti, dovednosti, znalosti, vést k obohacení zkušeností a k celkovému vývoji žáka  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování

107

 Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova

108

Člověk a svět práce 5.1.10

Pracovní činnosti


Člověk a svět práce


Pracovní činnosti

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Vyučovací předmět Pracovní činnosti je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy:  Práce s drobným materiálem  Konstrukční činnosti  Pěstitelské práce  Příprava pokrmů V předmětu Pracovní činnosti se žáci učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Seznamují se se zásadami bezpečnosti práce a jsou vedeni k jejich dodržování. Týdenní časová dotace: 1. – 5. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, okolí školy, školní zahrada, cvičná kuchyňka, školní dílny, les, louka

109

Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 



































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

110

 Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Rozvíjet schopnosti, dovednosti, znalosti, vést k obohacení zkušeností a celkovému vývoji žáka  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova

111

Člověk a zdraví 5.1.11

Tělesná výchova


Člověk a zdraví


Tělesná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví, s nimiž se žáci seznamují, učí se je aplikovat ve svém životě. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je realizována v souladu s věkem žáků ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova. Obsah předmětu Tělesná výchova směřuje k poznání vlastních pohybových vlastností a zájmů, k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Žáci by měli poznávat sami sebe, hodnotu zdraví. Hlavním cílem je orientovat se na výkonnost v různých sportovních odvětvích i na zdůraznění funkce prožitku pohybu. Tělesná výchova by měla být zpřístupněna i méně nadaným žákům. Žák musí mít dostatek času k osvojení dovedností a tím zažívat pocit radosti a uspokojení z vlastního výkonu. Týdenní časová dotace: 1. ročník

2 hodiny

4. ročník

2 hodiny

2. ročník

2 hodiny

5. ročník

2 hodiny

3. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: tělocvičny, víceúčelové hřiště, učebna s interaktivní tabulí, dětské hřiště, školní sportovní areál, plavecký bazén, les, louka, okolí školy

112







































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže

113

 Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Podporovat žáky k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova

114

Informační a komunikační technologie 5.1.12

Informatika


Informační a komunikační technologie


Informatika

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zahrnuje předmět Informatika, který umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. Informatika se vyučuje na 1. stupni v 5. ročníku 1 hodině týdně. Předmět je již svou podstatou zaměřen na rozvoj dovedností žáků a znalosti a vědomosti mají jen rámcový význam. Tím jsou dány i metody práce, zaměřené především na samostatnou práci žáků, na řešení problému s důrazem na činnostní charakter učení. Učitel vystupuje často jako rádce při individuální pomoci jednotlivým žákům. Postup získávání vědomostí a dovedností z informatiky je veden ve spirále. Tematické celky se v jednotlivých ročnících (5. – 9. ročník) opakují na stále vyšší úrovni podle rozvoje rozumových schopností a znalostí (zejména umění abstrakce a zvládnutí cizích jazyků), sociálního a občanského rozhledu, rostoucích potřeb informací na straně žáka a v neposlední míře rozvojem možností informačních a komunikačních technologií na dané škole. Týdenní časová dotace: 5. ročník

1hodina

Organizační vymezení: učebna PC, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny

115






























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

116

 Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova

117

5.2 Učební osnovy vyučovacích předmětů 2. stupně základní školy Jazyk a jazyková komunikace 5.2.1

Český jazyk




Český jazyk

CHARAKTERISTIKA Předmět Český jazyk patří do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Zahrnuje vzdělávací předměty Český jazyk, Anglický jazyk, Německý jazyk a Další cizí jazyk. Obsah vzdělávacího předmětu Český jazyk má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dovednosti, které si v jeho rámci žáci osvojují, umožňují získávání poznatků ve všech dalších oborech. Důraz je kladen na rozvoj komunikačních dovedností, tomu je podřízena i výuka gramatiky. Prostřednictvím četby žáci poznávají základní literární žánry, formulují vlastní názory na dílo, rozlišují fikci od skutečnosti. Předmět Český jazyk a literatura je rozdělen do tří složek:  Komunikační a slohová výchova  Jazyková výchova  Literární výchova Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. Vyučovací předmět má za cíl naučit žáky srozumitelně se vyjadřovat ústní i písemnou formou spisovného jazyka, vytvořit dovednosti správného hlasitého a tichého čtení a probouzet lásku k rodnému jazyku a zájem o literaturu.

118


5 hodin

7. ročník

4 hodiny

8. ročník

5 hodin

9. ročník

5 hodin

Organizační vymezení: učebna pro výuku českého jazyka, kmenová třída, žákovská knihovna, učebna

s interaktivní

tabulí,

konzultační

metodické

centrum

a

multimediální interaktivní ICT dílny, Městská knihovna Litvínov, učebna PC, divadla, kina Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 
































119

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

120


Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova

121

5.2.2

Anglický jazyk




Anglický jazyk

CHARAKTERISTIKA Předmět Anglický jazyk patří do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Zahrnuje vzdělávací předměty Český jazyk, Anglický jazyk, Německý jazyk a Další cizí jazyk. Poskytuje žákovi jazykový základ a předpoklady pro komunikaci v rámci integrované Evropy a světa. Obsahem vyučovacího předmětu Anglický jazyk je systematický výcvik v řečových dovednostech v návaznosti na osvojované jazykové prostředky. Osvojování Anglického jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím uplatnění. Znalost Anglického jazyka umožňuje žákovi poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Týdenní časová dotace: 6. – 9. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: odborná učebna cizích jazyků, kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, žákovská knihovna, les, louka, školní hřiště, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


122







Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu

123

Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni Průřezová témata:

Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

124

5.2.3

Německý jazyk




Německý jazyk

CHARAKTERISTIKA Předmět Německý jazyk patří do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Tato oblast zahrnuje vzdělávací předměty Český jazyk, Anglický jazyk, Německý jazyk a Další cizí jazyk. Poskytuje žákovi jazykový základ a předpoklady pro komunikaci v rámci integrované Evropy a světa. Obsahem vyučovacího předmětu Německý jazyk je systematický výcvik v řečových dovednostech v návaznosti na osvojované jazykové prostředky. Osvojování Německého jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím uplatnění. Znalost Německého jazyka umožňuje žákovi poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Týdenní časová dotace: 6. – 9. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: odborná učebna cizích jazyků, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, žákovská knihovna, divadla, kina Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





125




Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu

126

Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Multikulturní výchova Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

127

5.2.4

Další cizí jazyk




Další cizí jazyk

CHARAKTERISTIKA Předmět Další cizí jazyk patří do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Tato oblast zahrnuje vzdělávací předměty Český jazyk, Anglický jazyk, Německý jazyk a Další cizí jazyk. Poskytuje žákovi jazykový základ dalšího cizího jazyka (anglického nebo německého) a předpoklady pro komunikaci v rámci integrované Evropy a světa. Obsahem volitelného předmětu Další cizí jazyk je systematický výcvik v řečových dovednostech v návaznosti na osvojované jazykové prostředky. Osvojování Dalšího cizího jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím uplatnění. Znalost Dalšího cizího jazyka umožňuje žákovi poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Týdenní časová dotace: 6. - 7. ročník

1 hodina

8. – 9. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: odborná učebna cizích jazyků, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, žákovská knihovna, divadla, kina Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 







Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci 128

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život

129

 Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk  Snažit se o vstřícné a podnětné zázemí pro každého žáka i v jeho volném čase Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Multikulturní výchova Osobnostní a sociální výchova

130


Matematika




Matematika

CHARAKTERISTIKA Předmět Matematika patří do vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Vzdělávací oblast navazuje na tematický okruh Čísla a početní operace z prvního stupně. Matematika poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje získávat nezbytnou matematickou gramotnost, která je základním předpokladem dalšího úspěšného studia a hraje nezastupitelnou roli v praktickém životě. Vytváří prostřednictvím postupného a návazného poznávání a osvojování matematických pojmů a operací předpoklady pro komunikaci žáků s číselnými a prostorovými vztahy v poznávacích i praktických situacích. Směřuje k osvojování si základních matematických pojmů a vztahů, k porozumění matematickým termínům a symbolice, přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka, k rozvíjení logického myšlení a úsudku, k rozvíjení tvořivosti a schopností řešit problémy. Rozvíjí žákovy schopnosti orientovat se v ostatních vzdělávacích oblastech, vnímat souvislosti mezi nimi, používat prostředky výpočetní techniky a kalkulátory. Předmět Matematika je rozdělen do tří okruhů:  Aritmetika  Algebra  Geometrie Aritmetika – v tomto okruhu se žáci učí chápat pojem číslo, provádět operace s čísly, řešit základní úlohy z praxe a využívat získané poznatky v běžných úlohách z každodenního života.

131

Geometrie – žáci se zde učí určovat, znázorňovat a modelovat geometrické útvary, hledat jejich podobnosti a odlišnosti, vypočítávat obvody, obsahy a objemy rovinných a prostorových útvarů. Učí se přesnosti v měření a rýsování, jsou vedeni ke zdokonalování grafického projevu a k rozvoji prostorové orientace a představivosti. Algebra – seznamuje žáky s pojmem proměnná a s její úlohou při matematizaci reálných situací. Učí žáky řešit aplikační úlohy pomocí lineárních rovnic, osvojovat si poznatky o funkcích a jejich využití v přírodovědných oborech, včetně řešení jednoduchých, technických a ekonomických problémů z praxe. Týdenní časová dotace: 6. ročník

4 hodiny

8. ročník

4 hodiny

7. ročník

5 hodin

9. ročník

5 hodin

Organizační vymezení: odborná učebna matematiky, odborná učebna fyziky, učebna PC Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 




















132

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

133

 Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchov

134


Informatika




Informatika

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zahrnuje předměty Informatika a Základy administrativy, které umožňují všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. Informatika se vyučuje na 1. stupni v 5. ročníku a na 2. stupni od 6. do 9. ročníku, vždy po 1 hodině týdně. Předmět je již svou podstatou zaměřen na rozvoj dovedností žáků a znalosti a vědomosti mají jen rámcový význam. Tím jsou dány i metody práce, zaměřené především na samostatnou práci žáků, na řešení problému s důrazem na činnostní charakter učení. Učitel vystupuje často jako rádce při individuální pomoci jednotlivým žákům. Postup získávání vědomostí a dovedností z informatiky je veden ve spirále. Tematické celky se v jednotlivých ročnících (5. – 9. ročník) opakují na stále vyšší úrovni podle rozvoje rozumových schopností a znalostí (zejména umění abstrakce a zvládnutí cizích jazyků), sociálního a občanského rozhledu, rostoucích potřeb informací na straně žáka a v neposlední míře rozvojem možností informačních a komunikačních technologií na dané škole. Týdenní časová dotace: 5. – 9. ročník

1hodina

135

Organizační vymezení: Učebna PC, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 




















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci 136

Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:


137

Člověk a společnost 5.2.7

Dějepis


Člověk a společnost


Dějepis

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a společnost navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět i na oblast Člověk a příroda. Zahrnuje vyučovací předměty Dějepis a Občanská a rodinná výchova, které svým charakterem výuky vybavují žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho zapojení do života v demokratické společnosti. Obsah vyučovacího předmětu Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší společnosti. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí ani skutkem faktů a definitivních závěrů. Týdenní časová dotace: 6. – 9. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: učebna pro výuku dějepisu, kmenová učebna, žákovská knihovna, učebna

PC,

učebna

s interaktivní

tabulí,

konzultační

metodické

centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, muzeum, archiv, Děkanský kostel v Mostě Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


138
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem

139

 Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

140

5.2.8

Občanská a rodinná výchova




Občanská a rodinná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a společnost navazuje přímo na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět i na oblast Člověk a příroda. Zahrnuje vzdělávací předměty Dějepis a Občanská a rodinná výchova, které svým charakterem výuky vybavují žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho zapojení do života v demokratické společnosti. Občanská a rodinná výchova se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb. Otevírá cestu k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností politických institucí a orgánů. V předmětu Občanská a rodinná výchova se žáci učí respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Tato vzdělávací oblast přispívá také k rozvoji finanční gramotnosti a k osvojení pravidel chování při běžných rizikových situacích i při mimořádných událostech. Týdenní časová dotace: 6. – 9. ročník

1hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, žákovská knihovna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, exkurze dle výběru, okolí školy

141
















































142













Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci  Vést žáky k uplatňování aktivního přístupu k ochraně zdraví, života, majetku při běžných rizikových i mimořádných událostech i poznávání otázek obrany státu Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě

143

 Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Orientovat se v problematice peněz a cen a odpovědně spravovat osobní (rodinný) rozpočet s ohledem na měnící se životní situaci Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Výchova demokratického občana Multikulturní výchova

144

Člověk a příroda 5.2.9

Fyzika


Člověk a příroda


Fyzika

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Zahrnuje vyučovací předměty Fyzika, Přírodopis, Chemie a Zeměpis, které svým charakterem výuky pomáhají žákům hlouběji porozumět přírodním procesům ve vzájemných souvislostech. Obsah vyučovacího předmětu poskytuje žákům základní znalosti a vědomosti o fyzikálních jevech a jejich použití v širších souvislostech v praktickém životě. Rozvíjí dovednosti žáků pozorovat, měřit, experimentovat, vytvářet hypotézy a vyvozovat z nich závěry. Osvojovat si základní a fyzikální pojmy, veličiny a zákonitosti, které vedou k porozumění fyzikálních jevů a zákonitostí, vyskytujících se v přírodě i v běžném životě. Fyzika seznamuje žáky s možnostmi moderních technologií, učí rozlišovat příčiny fyzikálních dějů, souvislostí a vztahů mezi nimi. Vyučovací předmět má za cíl rozvíjet zájem o poznávání přírody jako systému a chápat důležitost udržování přírodní rovnováhy. Týdenní časová dotace: 6. ročník

2 hodiny

8. ročník

1 hodina

7. ročník

1 hodina

9. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: odborná učebna fyziky, učebna PC, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, kmenová učebna

145
























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální

146

 Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví své i ostatních a být za ně zodpovědný  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

147

5.2.10

Chemie




Chemie

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Zahrnuje vyučovací předměty Fyzika, Přírodopis, Chemie a Zeměpis, které svým charakterem výuky pomáhají žákům hlouběji porozumět přírodním procesům ve vzájemných souvislostech. V předmětu Chemie se žáci seznamují se základními chemickými jevy a jejich souvislostí s přírodou. Žáci se učí pozorovat, měřit, experimentovat, vytvářet hypotézy a vyvozovat z nich závěry. Osvojovat si základní chemické pojmy a zákonitosti, které vedou k porozumění chemických jevů a zákonitostí, vyskytujících se v přírodě i v běžném životě. Chemie seznamuje žáky s možnostmi moderních technologií, učí rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislostí a vztahů mezi nimi. Vyučovací předmět má za cíl rozvíjet zájem o poznávání přírody jako systému a chápat důležitost udržování přírodní rovnováhy. Týdenní časová dotace: 8. ročník

2 hodiny

9. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: odborná učebna chemie, kmenová učebna, učebna PC, odborná učebna fyziky, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 







Vést žáky k zodpovědnosti 148
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Směřovat žáky k praktickým dovednostem Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem

149


Mediální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova

150

5.2.11

Přírodopis




Přírodopis

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Zahrnuje vyučovací předměty Fyzika, Přírodopis, Chemie a Zeměpis, které svým charakterem výuky pomáhají žákům hlouběji porozumět přírodním procesům ve vzájemných souvislostech. Obsah vyučovacího předmětu Přírodopis poskytuje žákům základní znalosti a vědomosti o přírodních jevech a jejich použití v širších souvislostech v praktickém životě. V předmětu Přírodopis se žáci seznamují s obecnou biologií a genetikou, biologií člověka, neživou přírodou, s vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a se závislostí člověka na přírodních zdrojích. V předmětu se žáci učí využívat přírodovědné znalosti ve prospěch ochrany přírody. Obsah vyučovacího předmětu Přírodopis poskytuje žákům základní znalosti a vědomosti o přírodních jevech a jejich použití v širších souvislostech v praktickém životě. V předmětu Přírodopis se žáci seznamují s obecnou biologií a genetikou, biologií člověka, neživou přírodou, s vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a se závislostí člověka na přírodních zdrojích. V předmětu se žáci učí využívat přírodovědné znalosti ve prospěch ochrany přírody. Týdenní časová dotace: 6. ročník

2 hodiny

8. ročník

2 hodiny

7. ročník

1 hodina

9. ročník

1 hodina

151

Organizační vymezení: odborná učebna přírodopisu, učebna PC,

konzultační metodické

centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, žákovská knihovna, školní zahrada, příroda v okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení 152

 Podněcovat žáky k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci  Klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, které mají vliv i na ochranu zdraví, životů, životního prostředí a majetku, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Směřovat žáky k praktickým dovednostem Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

153


Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova Mediální výchova

154

5.2.12

Zeměpis




Zeměpis

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Zahrnuje vzdělávací předměty Fyzika, Přírodopis, Chemie a Zeměpis, které svým charakterem výuky pomáhají žákům hlouběji porozumět přírodním procesům ve vzájemných souvislostech. Zeměpis směřuje k osvojování základních vědomostí o Zemi, jako o vesmírném tělese. Žák získá základní vědomosti o přírodních, společenských, hospodářských a kulturních poměrech své vlasti a obce. Získá důležité poznatky o světadílech a oceánech, státech a současných problémech světa. Rozšíří si poznatky o krajinné sféře a životním prostředí. Žák získá dovednosti potřebné pro práci s mapami, statistickými materiály a naučí se v nich orientovat. Učí se samostatně vyhledávat a třídit informace z různých zdrojů. Týdenní časová dotace: 6. ročník

2 hodiny

8. ročník

2 hodiny

7. ročník

2 hodiny

9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: odborná učebna zeměpisu, žákovská knihovna, učebna PC, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





155






















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých

156

Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Multikulturní výchova Mediální výchova Environmentální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

157


Hudební výchova


Umění a kultura


Hudební výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Oblast Umění a kultura je zastoupena vyučovacími předměty Hudební výchova, Výtvarná výchova a Užité výtvarné činnosti. Předmět Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně-pohybových a poslechových činností k porozumění hudbě, k jejímu aktivnímu vnímání a využívání jako svébytného prostředku komunikace. Hudební činnosti rozvíjejí celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebních schopností a dovedností. Týdenní časová dotace: 6. – 9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: odborná učebna hudební výchovy, školní aula, divadla, koncerty, Citadela, ZUŠ Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





158
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem

159

 Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Snažit se o vstřícné a podnětné zázemí pro každého žáka i v jeho volném čase Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Směřovat k praktickým dovednostem pro život Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova

160

5.2.14

Výtvarná výchova


Umění a kultura


Výtvarná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Vzdělávací oblast Umění a kultura je zastoupena vyučovacími předměty Hudební výchova, Výtvarná výchova a Užité výtvarné činnosti. Tato oblast přináší umělecké osvojování světa s estetickým účinkem. Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence.Výtvarná výchova umožňuje rozvíjet a uplatnit při tvůrčích činnostech vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. Týdenní časová dotace: 6. – 7. ročník

2 hodiny

8. - 9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová třída, učebna PC, žákovská knihovna, zahrada, louka, les, hřiště, příroda v okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 








161













Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a věci veřejné Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování

162

 Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Snažit se o vstřícné a podnětné zázemí pro každého žáka i v jeho volném čase Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Environmentální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

163


Pracovní činnosti




Pracovní činnosti

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření profesní orientace žáků. Vzdělávací oblast je cíleně zaměřena na praktické pracovní dovednosti a návyky a je založena na vlastní tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáka. Vzdělávací oblast je realizována ve vyučovacích předmětech Pracovní činnosti a Domácnost. V předmětu Pracovní činnosti si žáci osvojují různé pracovní dovednosti, učí se organizaci práce, rozvíjí si vlastní tvořivost a vytrvalost, jsou vedeni k odpovědnosti za plnění určených úkolů. Seznamují se s technikou, která usnadňuje lidskou práci, jsou vedeni k chápání práce jako příležitosti k seberealizaci.


1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, školní dílny, cvičná kuchyňka, pozemek školy, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, klubovna školního klubu, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


164


































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci

165

Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova

166


Tělesná výchova


Člověk a zdraví


Tělesná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví, s nimiž se žáci seznamují, učí se je aplikovat ve svém životě. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vyučovacích předmětech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Obsah předmětu Tělesná výchova směřuje k poznání vlastních pohybových vlastností a zájmů, k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Žáci by měli poznávat sami sebe, hodnotu zdraví. Hlavním cílem je orientovat se na výkonnost v různých sportovních odvětvích i na zdůraznění funkce prožitku pohybu. Tělesná výchova by měla být zpřístupněna i méně nadaným žákům. Týdenní časová dotace: 6. – 9. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: tělocvičny, školní sportovní areál, víceúčelové hřiště, sportovní klubovna školního klubu Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 




Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování 167































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci

168

Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací,rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Podporovat žáky k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování Kompetence pracovní  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Mediální výchova Výchova demokratického občana Multikulturní výchova Environmentální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

169

5.2.17

Výchova ke zdraví


Člověk a zdraví


Výchova ke zdraví

CHARAKTERISTIKA

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví, s nimiž se žáci seznamují, učí se je aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, způsob jeho ochrany i hloubku problémů spojených s nemocí, či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různými riziky, která ohrožují zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování, které vedou k zachování, či posílení zdraví a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i jiných. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vyučovacích předmětech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví vede žáky k aktivnímu rozvoji a ochraně zdraví v propojení všech jeho složek a učí je být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem se prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí. Žáci si osvojují zásady zdravého životního stylu a jsou vedeni k jejich uplatňování ve svém životě i k osvojování účelného chování při ohrožení v každodenních rizikových situacích i při mimořádných událostech. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví obsahuje výchovu k mezilidským vztahům, žáci si rozšiřují a prohlubují poznatky o sobě i vztazích mezi lidmi, partnerských vztazích, manželství a rodině, škole a společenství vrstevníků. Dále žáci získávají schopnost orientovat se v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního chování, soustředit se na základní hygienické a stravovací návyky, na dovednosti odmítat škodlivé látky a předcházet úrazům.

170

Výchovou ke zdraví také směřujeme žáky k upevňování návyků poskytovat první pomoc, rozvíjet mezilidské vztahy, k sebepoznání a ovládání vlastní vůle. Týdenní časová dotace: 7.- 8. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, žákovská knihovna, učebna s interaktivní tabulí, tělocvičny, exkurze dle výběru, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 



































171










Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti

172

 Vést žáky, aby dokázali poskytnout dle svých možností účinnou pomoc a chovali se zodpovědně v krizových situacích ohrožujících život a zdraví člověka Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti a k poznání zdraví jako důležité hodnoty v kontextu dalších životních hodnot  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova Mediální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

173

5.2.18

Volitelné předměty

Domácnost VZDĚLÁVACÍ OBLAST:



Domácnost

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je realizován v průběhu celého základního vzdělávání. Zahrnuje vyučovací předměty Domácnost a Pracovní činnosti, které vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech. Obsah předmětu Domácnost je zaměřen na praktické pracovní dovednosti a návyky a je založen na vlastní tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáka. Předmět Domácnost se vyučuje jako samostatný volitelný předmět. Vede k získávání základních pracovních dovedností a návyků, k osvojování správné volby a postupu práce, k uplatňování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Dále vede k získávání pozitivního vztahu k práci a odpovědnému a tvořivému postoji k vlastní činnosti a její kvalitě. Týdenní časová dotace: 7. – 9. ročník

1 hodina

U některých ročníků se realizuje dvěma hodinami 1x za 14 dní. Organizační vymezení: cvičná kuchyňka, kmenové učebny, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, klubovna školního klubu, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 






































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci

175

Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací,rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Mediální výchova Environmentální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

176

Sportovní výchova VZDĚLÁVACÍ OBLAST:

Člověk a zdraví


Sportovní výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví, s nimiž se žáci seznamují, učí se je aplikovat ve svém životě. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vyučovacích předmětech Výchova ke zdraví, Tělesná výchova a Sportovní výchova. Obsah volitelného předmětu Sportovní výchova směřuje k prožitku z pohybu a komunikace při pohybu, dobře zvládnout dovednost a pak zpětně kvalitu prožitku umocňovat. Vede žáky samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil, pro podporu zdraví a ochranu života. Týdenní časová dotace: 7. – 9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: tělocvičny, školní sportovní areál, víceúčelové hřiště, sportovní klubovna školního klubu Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 











177

























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých

178

Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Podporovat žáky k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Mediální výchova

179

Užité výtvarné činnosti VZDĚLÁVACÍ OBLAST:

Umění a kultura


Užité výtvarné činnosti

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence - umění a kulturu. Vzdělávací oblast Umění a kultura je zastoupena vyučovacími předměty Hudební výchova, Výtvarná výchova a Užité výtvarné činnosti. Tato oblast přináší umělecké osvojování světa s estetickým účinkem. Hlavním cílem volitelného předmětu Užité výtvarné činnosti je hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií. Umožňovat žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a využívat je při vlastní tvorbě. Vést žáka k odvaze a chuti uplatňovat vlastní tvorbu a techniku. Týdenní časová dotace: 7. - 9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, žákovská knihovna, školní zahrada, louka, les, hřiště, příroda v okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 








180













Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a věci veřejné Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování

181

 Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Snažit se o vstřícné a podnětné zázemí pro každého žáka i v jeho volném čase Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni.

182

Volba povolání VZDĚLÁVACÍ OBLAST:



Volba povolání

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření profesní orientace žáků. Vzdělávací oblast je cíleně zaměřena na praktické pracovní dovednosti a návyky a je založena na vlastní tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáka. Vzdělávací oblast je realizována ve vyučovacích předmětech Pracovní činnosti, Domácnost a Volba povolání. Ve volitelném vyučovacím předmětu Volba povolání se žáci učí orientovat se na trhu práce, seznamují se s dalšími možnostmi vzdělávání a pracovními příležitostmi a vytváří si pozitivní vztah k práci. Týdenní časová dotace: 9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, žákovská knihovna Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 














183



























Zdravé školní klima = spokojený žák, rodič, pedagog






Aktivní zapojení rodičů do činností školy




Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci 184

Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Snažit se o aktivní zapojení rodičů do činností školy Kompetence sociální a personální  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana

185

Základy administrativy VZDĚLÁVACÍ OBLAST:



Základy administrativy

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zahrnuje předměty Informatika a Základy administrativy, které umožňují všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti. Ve volitelném předmětu Základy administrativy získávají žáci základní znalosti a dovednosti při využívání kancelářské techniky, kterých jsou následně schopni využít v praktickém životě. Žáci jsou vedeni k zvládnutí základů techniky psaní deseti prsty, důraz je kladen na přesnost práce a na dodržování normalizované úpravy textů podle normy ČSN 01 6910. Týdenní časová dotace: 7. – 9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: Učebna PC, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 








186

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Vést žáky k zodpovědnosti Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a otevřenosti Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Dosažení maximálně možného rozvoje žáka a jeho příprava k prožití plnohodnotného života Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život

187

 Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova Mediální výchova

188

5.3 Učební osnovy vyučovacích předmětů na 1. stupni upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením Jazyk a jazyková komunikace 5.3.1

Český jazyk




Český jazyk

CHARAKTERISTIKA Předmět Český jazyk patří do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Obsah vzdělávacího předmětu má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Rozvíjí osvojování a správné užívání spisovného jazyka v ústní i písemné podobě. Probíhá paralelně s dalším rozumovým a emocionálním zráním ve většině předmětů. Předmět Český jazyk je rozdělen do tří složek:  Komunikační a slohová výchova, psaní  Jazyková výchova  Literární výchova Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. Vyučovací předmět má za cíl naučit žáky srozumitelně se vyjadřovat ústní i písemnou formou spisovného jazyka, vytvořit dovednosti správného hlasitého a tichého čtení a probouzet lásku k rodnému jazyku a zájem o literaturu. Týdenní časová dotace: 1. - 3. ročník

7 hodin

4. - 5. ročník

6 hodin

189

Organizační vymezení: kmenová učebna, žákovská knihovna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, Městská knihovna Litvínov, divadla, kina Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





































Podporovat přednostně klíčové aktivity 190

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování , jednání a prožívání životních situací,rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti

191

 Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova

192


Matematika



NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU:

Matematika

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je založena na praktických činnostech žáků a sleduje využití matematických dovedností v běžném životě. Ve vyučovacím předmětu Matematika si žáci na 1. stupni osvojují základní matematické pojmy a symboly, jejich zápis, základní matematické postupy a způsoby jejich užití. Obsah předmětu Matematika je rozdělen na tematické okruhy.  Čísla a početní operace  Závislosti, vztahy a práce s daty  Geometrie v rovině a prostoru  Aplikační úlohy V tematickém okruhu Čísla a početní operace se žáci postupně seznamují s čísly, vytváří si konkrétní představu o číslech a číselné ose, osvojují si postupy matematických operací, jejich důležitost a užití. V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty se žáci učí uvědomovat si, jaký má význam třídění a seskupování dat podle určitých kriterií, jejich vzájemné souvislosti a závislosti mezi nimi. V tematickém

okruhu

Geometrie

v rovině

a

prostoru

žáci

rozeznávají, pojmenovávají a znázorňují základní geometrické útvary. Hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás a učí se porovnávat, měřit a zdokonalovat svůj grafický projev. V tematickém okruhu Aplikační úlohy žáci hledají řešení úloh, které může být nezávislé na matematických znalostech a dovednostech. Žáci si rozvíjejí logické myšlení a podle míry rozumové vyspělosti se

193

snaží řešit problémové situace a úlohy z běžného života a hledat více možných řešení. Řeší různé zábavné úlohy, kvízy, rébusy a doplňovačky a učí se samostatně pracovat při využívání prostředků výpočetní techniky a používání některých dalších pomůcek. Týdenní časová dotace: 1. – 2.ročník

4 hodiny

3. – 5.ročník

5 hodin

Organizační vymezení: Kmenová učebna, učebna PC Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 




























Podporovat přednostně klíčové aktivity 194

Utváření a rozvíjení klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci Kompetence sociální a personální  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací,rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování

195


Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Mediální výchova

196


Informatika

VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VYUČOVACÍ PŘEDMĚT:

Informační a komunikační technologie Informatika

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zahrnuje na 1. stupni základy práce s počítačem a základním programovým vybavením. Žáci se prostřednictvím práce v předmětu Informatika naučí znát součásti počítače a jednoduchou údržbu. Naučí se používat textový editor, manažer souborů a dostupné výukové i vzdělávací programy. Naučí se také práci s webovým prohlížečem a elektronickou poštou na elementární úrovni. Získané dovednosti se stávají pro žáky výhodou i v praktickém životě. Týdenní časová dotace: 3. - 5. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: učebna PC, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 














197



















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací,rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem

198


Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

199

Člověk a jeho svět VZDĚLÁVACÍ OBLAST:



Prvouka Přírodověda Vlastivěda

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí základní poznatky žáka o životě společnosti, o živé a neživé přírodě a jejich významu pro člověka. Tato oblast se realizuje v předmětech Prvouka, Vlastivěda a Přírodověda, kde se žáci seznamují se změnami v přírodě během roku a jejich vztahu k činnostem lidí a jejich životem. Učí se utvářet si citový vztah k rodné zemi a nejbližšímu okolí. Žáci si vytvářejí základy hodnotového systému a zdravého životního stylu. Osvojují si a upevňují vhodné chování a jednání, učí se tolerovat jednotlivce a navzájem si pomáhat. Vzdělávací obor oblasti Člověk a jeho svět je členěn do tematických okruhů:  Místo, kde žijeme  Lidé kolem nás  Lidé a čas  Rozmanitosti přírody  Člověk a jeho zdraví Týdenní časová dotace: 1. – 2. ročník

Prvouka

2 hodiny

3. ročník

Prvouka

3 hodiny

4. – 5. ročník

Přírodověda

2 hodiny

Vlastivěda

2 hodiny

200

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, školní areál, školní zahrada, hřiště, okolí školy, les, louka Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 









































201







Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu

202

 Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu Kompetence pracovní:  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:


5.3.4

Prvouka

5.3.5

Přírodověda

5.3.6

Vlastivěda 203


Hudební výchova


Umění a kultura


Hudební výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura se realizuje ve vyučovacích předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova. Tím, že provází žáky po celou dobu školní docházky, přispívá ke kultivaci osobnosti žáka, který dostává prostor k uplatnění tvořivých schopností. Předmět Hudební výchova vytváří u žáků kladný vztah k hudbě, rozvíjí jejich hudebnost, podporuje schopnosti hudbu emocionálně prožít a poskytuje vhled do hudební kultury. Hudební činnosti podporují u žáků rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností – sluchových, rytmických, pěveckých, intonačních, instrumentálních, hudebně tvořivých, poslechových a pohybových. Týdenní časová dotace: 1.- 5. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, odborná učebna hudební výchovy, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, tělocvična Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 








204
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka

205

Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence pracovní:  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:


206

5.3.8

Výtvarná výchova

NÁZEV VZDĚLÁVACÍ OBLASTI:

Umění a kultura


Výtvarná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura se realizuje ve vyučovacích předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova. Tím, že provází žáky po celou dobu školní docházky, přispívá ke kultivaci osobnosti žáka, který dostává prostor k uplatnění tvořivých schopností. V předmětu Výtvarná výchova na 1.stupni se žáci seznamují s výrazovými prostředky výtvarného jazyka. Dochází k všestrannému prohlubování senzibility žáka tím, že mu pomáhá vyjadřovat jeho emoce a dává průchod přirozené aktivitě a fantazii. Vzdělávací obsah předmětu napomáhá vytváření postojů k tvořivému pojímání světa a schopnosti spolupracovat na společné práci a učí žáka toleranci při hodnocení výtvarných projevů ostatních. Při výtvarných činnostech dochází k rozvíjení smyslového vnímání, představivosti, zlepšování jemné motoriky, prostorového vidění a získávání všestranných výtvarných dovedností. Týdenní časová dotace: 1. - 2. ročník

1 hodina

3. – 5. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, školní areál, dvůr školy, školní zahrada, okolí školy, les, louka Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 




Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem 207







































Zabezpečovat vzdělávání dospělých, zejména v akreditovaných oblastech

208

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování

209

 Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu Kompetence pracovní:  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Environmentální výchova

210


Tělesná výchova


Člověk a zdraví


Tělesná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné a duševní pohody a poskytuje žákům základní informace o člověku v souvislosti s ochranou zdraví a její prevence. Učí je vést ke zdravému způsobu života a k péči o své zdraví. Vzdělávací předmět Tělesná výchova zaujímá významné postavení ve vzdělávacím procesu a zahrnuje i Zdravotní tělesnou výchovu. Na 1. stupni se žáci učí chápat hodnotu zdraví, smyslu zdravotní prevence i problémů spojených s poškozením zdraví. Ve shodě s věkem, zdravotním stavem, postižením a pohybovými schopnostmi jsou žáci vedeni od spontánního pojetí pohybu k řízené pohybové aktivitě a vlastní pohybové seberealizaci. Pro pohybové nadání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybového nadání, ale i ovlivnění vlastního zdravotního a pohybového omezení prostřednictvím zařazení nápravných a kompenzačních cvičení. Týdenní časová dotace: 1.- 5. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: tělocvičny, sportovní klubovna školního klubu, školní sportovní areál, víceúčelové hřiště, les, louka, okolí školy, příroda v okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


211














































212

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence pracovní:  Vést žáky k zodpovědnosti

213

 Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Průřezová témata:


214


Pracovní činnosti




Pracovní činnosti

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je jednou ze stěžejních vzdělávacích oblastí v základním vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Předmět Praktické činnosti má úzké vazby na ostatní předměty. Výuka komplexním způsobem přispívá k rozvoji žáků. Žáci jsou cíleně vedeni k rozvíjení komunikačních, motorických a tvořivých schopností, zdokonalení kognitivních funkcí, stimulaci řeči a myšlení. Výuka rozvíjí jejich motorické schopnosti, manuální dovednosti a pracovní návyky. Žáci se učí spolupracovat, organizovat svou práci i práci spolužáků, pracovat v týmu. Učí se základům technologické kázně, bezpečnosti práce, organizaci práce a prostředí. Při výuce jsou upřesňovány představy žáků o věcech a jevech, o kterých hovoří při vyučování a učí se poznatky o nich prakticky využívat. Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na prvním stupni na čtyři tematické okruhy  Práce s drobným materiálem  Práce montážní a demontážní  Pěstitelské práce  Příprava pokrmů


3 hodiny

5. ročník

215

4 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, cvičná kuchyňka, školní dílny, učebna PC, školní pozemek, školní zahrada Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 






































216







Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné

217

Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu Kompetence pracovní:  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni.

Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Multikulturní výchova Environmentální výchova

218

5.4 Učební osnovy vyučovacích předmětů na 2. stupni upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením Jazyk a jazyková komunikace 5.4.1

Český jazyk

VZDĚLÁVACÍ OBLASTI:


VYUČOVACÍH PŘEDMĚT:

Český jazyk

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu, neboť dobré jazykové vzdělání a jazyková kultura patří k podstatným znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat a prosazovat výsledky svého poznávání. Dovednosti získané ve výuce předmětu Českého jazyka jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Osvojení a užívání českého jazyka jako jazyka mateřského v jeho mluvené i písemné podobě otevírá cestu k poznání a pochopení přírodních i společenských skutečností a duchovního bohatství minulosti i dneška. Vytváří se tak předpoklady k úspěšnému dorozumívání s lidmi tím, že učí interpretovat jejich vyjádření a reagovat na ně, učí však také porozumět sám sobě, své roli v různých komunikačních situacích, nalézt vlastní místo mezi vrstevníky i ve společnosti. Vede k formování hodnotové orientace a k citlivému a esteticky účinnému vnímání okolního světa i sebe sama.

219

Předmět Český jazyk je rozdělen do tří složek:  Komunikační a slohová výchova  Jazyková výchova  Literární výchova Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím Dramatické výchovy, zařazené jako doplňující obor vzdělávací oblasti Umění a kultura. Týdenní časová dotace: 6. ročník

6 hodin

7.- 8. ročník

5 hodin

9. ročník

4 hodiny

Organizační vymezení: kmenová

učebna,

učebna

PC,

žákovská

knihovna,

učebna

s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, Městská knihovna Litvínov, divadla, kina Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 






















Zabezpečovat základní vzdělávání a poskytovat výchovu žákům základní školy a zároveň žákům se speciálními vzdělávacími

220

potřebami, kteří se v důsledku zdravotního postižení nemohou úspěšně vzdělávat v základní škole 








Utváření a rozvíjení klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci Kompetence sociální personální  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací,rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu

221

 Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova

222

5.4.2

Anglický jazyk




Anglický jazyk

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Rozvíjí u žáků osvojení a správné používání ústní i písemné podoby spisovného jazyka. Žáci se učí vnímat různá sdělení, rozumět jim a reprodukovat je. Jazykový rozvoj žáků s lehkým mentálním postižením probíhá paralelně s rozumovým a emocionálním zráním. Vzdělávací oblast zahrnuje učivo zaměřené na rozvoj smyslového a citového vnímání, vyjadřovacích schopností, čtení s porozuměním, práce s literárním textem, psaní a základy jednoduché konverzace v cizím jazyce. Předmět Anglický jazyk umožňuje žákům s lehkým mentálním postižením komunikaci v rámci integrované Evropy. Znalost základů cizího jazyka jim pomáhá překonat jazykovou bariéru při cestách do zahraničí, připravuje je k praktickému užívání jazyka, zlepšuje jejich postavení při přestupu do středního vzdělávání i při uplatnění na trhu práce, a tím zamezuje jejich společenské izolaci. Týdenní časová dotace: 6. - 9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, odborná učebna cizích jazyků, školní areál, okolí školy

223



























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

224

Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence pracovní:  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:


225


Matematika




Matematika

CHARAKTERISTIKA Oblast vzdělávání Matematika a její aplikace je založena na praktických matematických činnostech. Prolíná celým základním vzděláváním a postupně pomáhá žákům získávat matematickou gramotnost a učí žáky takové matematické vědomosti a dovednosti, které jim umožní řešit základní problémy a úkoly, s nimiž se budou setkávat v praktickém životě. Žáci si na 2. stupni v předmětu Matematika upevňují základní matematické pojmy a symboly, matematické postupy a způsoby jejich využití. Učí se přesnosti a uplatňování matematických pravidel, používání kalkulátoru a matematických výukových programů. Důležitou součástí matematického vzdělávání je osvojení si rýsovacích technik. Vzdělávací obsah :  Čísla a početní operace  Závislosti, vztahy, práce s daty  Geometrie v rovině a prostoru  Aplikační úlohy Týdenní časová dotace 6.- 9. ročník

5 hodin/1 hodina geometrie - rýsování

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, příroda v okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


























Utváření a rozvíjení klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci 227

Kompetence sociální a personální  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova

228


Informatika

VZDĚLÁVACÍ OBLASTI: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT:

Informační a komunikační technologie Informatika

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie na 2.stupni prolíná všemi oblasti, ve kterých žáci mohou využívat své dovednosti a znalosti práce s počítačem. Žáci si prostřednictvím práce v předmětu Informatika na 2.stupni prohlubují znalosti a dovednosti práce s počítačem. Pomocí této práce rozvíjí své myšlení a logické uvažování, učí se samostatnému rozhodování i možnosti své prezentace. Získané dovednosti se stávají pro žáky výhodou i v praktickém životě. Týdenní časová dotace: 6. - 9. ročník

1hodina

Organizační vymezení: učebna PC, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 

















229










Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování

230


Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

231


Dějepis




Dějepis

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a společnost má nezastupitelnou roli v přípravě žáků na občanský život. Svým obsahem navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Seznamuje žáky s historií našeho národa v kontextu s významnými událostmi světových dějin a učí je poznávat a vážit si hodnot kulturního dědictví. Objasňuje principy existence a fungování demokratické společnosti. Utváří a rozvíjí osobnost žáků po stránce mravní a estetické, formuje jejich vnitřní postoje k důležitým oblastem lidského života a pomáhá jim orientovat se v mezilidských vztazích. Součástí vzdělávání je prevence rasistických, xenofobních a extremistických postojů, výchova k toleranci, respektování lidských práv a k prosazování rovnoprávnosti mužů a žen, výchova k úctě a ochraně přírodního prostředí a kulturních hodnot. V předmětu Dějepis se žáci seznamují se základními poznatky o dějinném vývoji lidstva i vlastního národa, seznamují se s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život v minulosti a mají význam pro současnost. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není pouze věda s výčtem dat a událostí, ale v podobě kulturněhistorických památek obohacuje náš život a dává nám příklady pro jednání i v současnosti. Týdenní časová dotace: 6. - 9. ročník

1 hodina

232

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny žákovská knihovna Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže

233

Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu Kompetence pracovní:  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

234



235

5.4.6

Občanská výchova




Občanská výchova

CHARAKTERISTIKA: Svým pojetím navazuje vzdělávací oblast Člověk a společnost na žákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět na 1. stupni, zejména na tematické okruhy Lidé kolem nás, Místo, kde žijeme, Lidé a čas a Člověk a jeho zdraví a rovněž na výstupy ostatních vzdělávacích oblastí. Předmět Občanská výchova se zaměřuje na formování osobnosti žáků po stránce mravní, citové, volní tak, aby jejich začleňování do společenských vztahů bylo co nejúspěšnější. Žák je v předmětu veden k pochopení různých společenských vztahů a vazeb v minulosti a současnosti, k poznávání sebe i druhých, učí se respektovat a dodržovat pravidla soužití a aktivně se zapojovat do života v demokratické společnosti a v právním státu, učí se pomáhat druhým. Týdenní časová dotace: 6.- 9.ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, žákovská knihovna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, exkurze dle výběru, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





















































237










Utváření a rozvíjení klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka  Snaha probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci Kompetence sociální personální  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u dětí rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu

238

 Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova Multikulturní výchova Environmentální výchova

239


Fyzika




Fyzika

CHARAKTERISTIKA Oblast vzdělávání Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět a je propojena s dalšími vzdělávacími předměty, které svým charakterem umožňují žákům hlouběji porozumět procesům probíhajícím v přírodě, vzájemným souvislostem a vztahům mezi nimi. V předmětu Fyzika se žáci učí poznávat přírodní a socioekonomické podmínky přírodovědného i společenského charakteru a vliv lidské činnosti na stav životního prostředí. Cílem vyučování ve Fyzice je poskytnout žákům základní znalosti a vědomosti o fyzikálních jevech a jejich použití v širších souvislostech v praktickém životě. Týdenní časová dotace: 7.- 9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, odborná učebna fyziky, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 











240



















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka 241

Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu Kompetence pracovní:  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních

242

souvislostech Environmentální výchova Mediální výchova

243

5.4.8

Chemie




Chemie

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Zahrnuje vzdělávací předměty Fyzika, Přírodopis, Chemii a Zeměpis, které svým charakterem výuky pomáhají žákům hlouběji porozumět přírodním procesům ve vzájemných souvislostech. V předmětu Chemie se žáci seznamují se základními chemickými jevy a jejich souvislostí s přírodou, s vědomostmi o chemických jevech a jejich použití uplatnit je v širších souvislostech v praktickém životě. Rozvíjí dovednosti žáků pozorovat, měřit, experimentovat, vytvářet hypotézy a vyvozovat z nich závěry. Osvojovat si základní a chemické pojmy a zákonitosti, které vedou k porozumění chemických jevů a zákonitostí, vyskytujících se v přírodě i v běžném životě. Chemie seznamuje žáky s možnostmi moderních technologií, učí rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislostí a vztahů mezi nimi. Vyučovací předmět má za cíl rozvíjet zájem o poznávání přírody jako systému a chápat důležitost udržování přírodní rovnováhy. Týdenní časová dotace: 9. ročník

1hodina

Organizační vymezení: odborná učebna chemie, kmenová učebna, učebna PC, odborná učebna fyziky

244





















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Snaha probouzet u žáků aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže  Vytvářet u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů  Podněcovat žáky k řešení problémů  Vést žáky k otevřené komunikaci, toleranci a spolupráci

245

Kompetence komunikativní  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Směřovat žáky k praktickým dovednostem Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Podporovat u žáků rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vytvářet příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu Kompetence pracovní  Vést žáky k odpovědnosti  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:


246

5.4.9

Přírodopis




Přírodopis

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která přibližuje přírodovědné učivo na 1. stupni. Dává žákům příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Žáci v předmětu Přírodopis získávají základ pro pochopení a porozumění přírodních zákonitostí a poznatků, které mohou uplatnit v praktickém životě. Seznamují se s vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a se závislostí člověka na přírodních zdrojích. V předmětu se žáci učí využívat přírodovědné znalosti ve prospěch ochrany přírody. Týdenní časová dotace: 6. - 9. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: kmenová třída, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, nízkoprahové centrum Jaklík, školní areál, školní zahrada, okolí školy, les, louka, exkurze dle výběru Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 








247































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže

248

Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu Kompetence pracovní:  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

249


Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Environmentální výchova

250

5.4.10

Zeměpis




Zeměpis

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací obor Člověk a příroda navazuje na Oblast Člověk a jeho svět, která přibližuje přírodovědné učivo na 1. stupni. Předmět Zeměpis umožňuje žákům poznávat přírodní a sociokulturní podmínky v nejbližším okolí, v celé ČR, v Evropě a ve světě. Žáci si osvojují poznatky o prostředí, ve kterém žijí a o své vlasti. Seznamují se pomocí map s zeměpisným uspořádáním světa. Učivo vychází z osobních zkušeností a znalostí žáků a rozvíjí jejich specifické zájmy. Týdenní časová dotace: 6.- 9.ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, školní areál, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 











251
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci

252

 Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu Kompetence pracovní:  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova

253


Hudební výchova

NÁZEV VZDĚLÁVACÍ OBLASTI:

Umění a kultura


Hudební výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura se realizuje ve vyučovacích předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova. Tím, že provází žáky po celou dobu školní docházky, přispívá ke kultivaci osobnosti žáka, který dostává prostor k uplatnění tvořivých schopností. Předmět Hudební výchova na 2. stupni upevňuje u žáků kladný vztah k hudbě, rozvíjí jejich hudebnost, podporuje schopnosti hudbu emocionálně prožít a poskytuje vhled do hudební kultury. Hudební činnosti podporují u žáků rozvoj individuálních hudebních schopností a dovedností – sluchových, rytmických, pěveckých, intonačních, instrumentálních, hudebně tvořivých, poslechových a pohybových. Týdenní časová dotace: 6.- 9. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová třída, odborná učebna hudební výchovy, učebna PC, školní areál, školní zahrada Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 








254
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka

255

Kompetence sociální a personální  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence pracovní:  Směřovat k praktickým dovednostem pro život  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:


256

5.4.12

Výtvarná výchova


Umění a kultura


Výtvarná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura se realizuje ve vyučovacích předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova. Tím, že provází žáky po celou dobu školní docházky, přispívá ke kultivaci osobnosti žáka, který dostává prostor k uplatnění tvořivých schopností. V předmětu Výtvarná výchova na 2. stupni dochází k dalšímu poznávání výrazových prostředků výtvarného jazyka, k všestrannému prohlubování senzibility žáka. Tvůrčí činnosti pomáhají žákům vyjadřovat emoce a dávat průchod přirozené aktivitě a fantazii. Vzdělávací obsah předmětu napomáhá upevnění postojů k tvořivému pojímání světa a schopnosti spolupracovat na společné práci a učí žáka toleranci při hodnocení výtvarných projevů ostatních. Při výtvarných činnostech dochází k dalšímu rozvoji smyslového vnímání, schopnosti vyjadřovat a prezentovat emoce, představy, pocity, zkušenosti a myšlenky. Žáci se učí uplatňovat neverbální komunikaci, využívat příležitosti pro vzájemnou spolupráci, toleranci a tím upevňovat a přehodnocovat postoje a hodnoty. Týdenní časová dotace: 6. ročník

1 hodina

7. – 9. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: kmenová třída, učebna PC, školní areál, okolí školy

257

































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné

258

 Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování Kompetence pracovní:  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:


259

Environmentální výchova Mediální výchova Výchova k evropskému myšlení v globálních souvislostech

260


Výchova ke zdraví


Člověk a zdraví


Výchova ke zdraví

CHARAKTERISTIKA Svým pojetím navazuje vzdělávací oblast Člověk a zdraví na žákovské výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět na 1. stupni. Poskytuje žákům základní informace o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. V předmětu Výchova ke zdraví jsou žáci vedeni ke zdravému způsobu života, k péči o své zdraví, jeho zlepšení a posílení. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí sociální dovednosti a komunikaci, dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v různých situacích. Žák je veden k získávání orientace v základních názorech na zdraví a postupnému uplatňování preventivních činností podporujících zdraví, k dodržování zásad zdravého způsobu života a ochrany zdraví, zodpovědnosti a péče o své zdraví a snaze o jeho zlepšení a posílení, k odmítání škodlivých látek neslučitelných se zdravím a sportem, k rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví vlastní i druhých a osvojování poznatků a dovedností jim předcházet. Žák je veden k samostatné práci, k práci ve skupině, v kolektivu třídy. Učí se samostatně vyhledávat, interpretovat, srovnávat, analyzovat, kriticky hodnotit a zpracovávat informace z různých zdrojů, zároveň se učí utvářet si vlastní názor, obhajovat a korigovat ho v diskusi. Týdenní časová dotace: 8.- 9. ročník

1 hodina

261

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, konzultační metodické centrum a multimediální interaktivní ICT dílny, nízkoprahové centrum Jaklík, školní areál, okolí školy, exkurze dle výběru Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 



































262

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování

263

 Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu Kompetence pracovní:  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

264

5.4.14

Tělesná výchova


Člověk a zdraví


Tělesná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné a duševní pohody a poskytuje žákům základní informace o člověku v souvislosti s ochranou zdraví a její prevence. Učí je vést k zdravému způsobu života a k péči o své zdraví. Vzdělávací předmět Tělesná výchova zaujímá významné postavení ve vzdělávacím procesu a zahrnuje i Zdravotní tělesnou výchovu. Na 2. stupni se žáci učí chápat hodnotu zdraví, smyslu zdravotní prevence i problémů spojených s poškozením zdraví. Ve shodě s věkem, zdravotním stavem, postižením a pohybovými schopnostmi jsou žáci vedeni od spontánního pojetí pohybu k řízené pohybové aktivitě a vlastní pohybové seberealizaci. Pro pohybové nadání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybového nadání, ale i ovlivnění vlastního zdravotního a pohybového omezení prostřednictvím zařazení nápravných a kompenzačních cvičení. Týdenní časová dotace: 6.- 9. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: kmenová třída, učebna PC, učebna s interaktivní tabulí, tělocvičny, sportovní klubovna školního klubu, školní sportovní areál, víceúčelové hřiště, plavecký bazén, okolí školy, les, louka Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


265











































266

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný Kompetence pracovní:  Vést žáky k zodpovědnosti  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk

267



268


Pracovní činnosti




Pracovní činnosti

CHARAKTERISTIKA

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je jednou ze stěžejních vzdělávacích oblastí v základním vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. V předmětu Pracovní činnosti žák získává soubor vědomostí, základních pracovních dovedností a návyků v různých oblastech lidské činnosti, cíleně se zaměřuje a systematicky se ovlivňuje rozvíjení motorických a tvořivých schopností, dovedností a návyků. Žák je veden k pozitivnímu vztahu k práci, k vytváření životní a profesní orientace, ke správné volbě povolání a k uplatnění se v dalším životě i ve společnosti. Žák se učí pracovat samostatně i v týmu a vážit si práce své i druhých. Seznamuje se s různými materiály, s funkcí a užíváním vhodných pomůcek a nářadí. Učí se základům technologické kázně, bezpečnosti práce, organizaci práce a prostředí. Při výuce jsou upřesňovány představy žáků o věcech a jevech, o kterých hovoří při vyučování a učí se poznatky o nich prakticky využívat. Na druhém stupni se počítá s diferenciací podle počtu žáků na Pracovní činnosti dívek (Pčd) a Pracovní činnosti chlapců (Pčh). Učivo celé vzdělávací oblasti je určeno všem žákům, tedy chlapcům i dívkám. Tematický okruh Svět práce je určen výhradně pro 9.ročník. Obsah vzdělávacího předmětu je na 2.stupni rozdělen do sedmi tematických okruhů:  Práce s technickými materiály  Práce s ostatními materiály  Práce montážní a demontážní

269

 Pěstitelské práce a chovatelství  Provoz a údržba domácnosti  Příprava pokrmů  Svět práce. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Týdenní časová dotace: 6. ročník

6 hodin

7. - 9. ročník

5 hodin

Organizační vymezení: kmenová učebna, cvičná kuchyňka, školní dílny, učebna PC, dílny SOŠ Hamr, školní pozemek, školní zahrada Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





























270













Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Vytvořit u žáků pozitivní vztah ke vzdělávání a motivovat je k celoživotnímu učení  Vybavit žáky zvídavostí a zájmem o poznání a o věci veřejné  Probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, i odvahu ukázat, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže Kompetence k řešení problémů  Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Kompetence komunikativní  Vytvořit příjemnou atmosféru mezi učitelem a žákem  Podporovat děti k rozvíjení a utužování přátelských vztahů mezi sebou i mimo školu  Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěch vlastní i druhých  Vést žáky k otevřené komunikaci, spolupráci a toleranci  Rozvoj schopností, dovedností, znalostí, vedení k obohacení zkušeností a celkového vývoje žáka Kompetence sociální a personální  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti

271

 Výuku a výchovu směřovat k sebevzdělávání, budoucímu uplatnění, sociálnímu začlenění všech žáků v rámci multikulturního přístupu  Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě Kompetence občanské  Vést žáky k samostatnému, zodpovědnému a tolerantnímu chování  Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, dušení a sociální zdraví své i ostatních a být za ně odpovědný  Ekologická orientace školy realizovaná formou environmentální výchovy, výchova k péči o životní prostředí a výchova ke zdravému životnímu stylu Kompetence pracovní:  Vést žáky k zodpovědnosti  Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti  Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen kvalifikačními stupni. Průřezová témata:


272

6. Školní vzdělávací program základní školy speciální 6.1 Priority školního vzdělávacího programu a podpora osvojování klíčových kompetencí Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku (viz. 3.3 Priority školního vzdělávacího programu a podpora osvojování klíčových kompetencí), jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků základní školy speciální. Vzhledem k výraznému snížení rozumových schopností a velmi opožděnému psychomotorickému vývoji jsou cíle vzdělávání přizpůsobeny omezeným možnostem žáků. Snahou je dosažení optimálního rozvoje osobnosti žáků a kvality jejich života s přihlédnutím k možnostem daným povahou a stupněm postižení.

6.2 Zabezpečení výuky žáků s kombinací postižení U žáků s kombinovaným postižením (mentálním postižením a dalším zdravotním postižením – tělesným, zrakovým, sluchovým, těžkými vadami řeči a autismem) je třeba uplatňovat při vzdělávání speciálně pedagogické postupy a alternativní metody výuky. Tyto metody nacházejí uplatnění zejména při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností, zlepšování sociální komunikace, sebeobsluhy a dalších dovedností potřebných k úspěšné integraci do společnosti. Vzdělávání těchto žáků vyžaduje odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní prostředí a využití všech podpůrných opatření. Na úrovni ŠVP je přizpůsoben a upraven vzdělávací obsah pro tyto žáky tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a jejich skutečnými možnostmi. Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je třeba vycházet z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a

273

možností žáků (viz. 3.4 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – vzdělávání žáků se zdravotním postižením). Pro úspěšné vzdělávání žáků s kombinací postižení je potřebné zabezpečit tyto podmínky: -

uplatňování zdravotního hlediska a respektování individuality a potřeb žáka

-

umožnit při vzdělávání využívání všech podpůrných opatření

-

uplatňování principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky

-

zabezpečení výuky ve všech předmětech včetně předmětů speciálně pedagogické péče pedagogickým pracovníkem s příslušnou kvalifikací

-

zohlednění druhu, stupně a míry postižení při hodnocení výsledků vzdělávání

-

odstraňování architektonických bariér a provádění potřebných změn, případně úprav školního prostředí

-

spolupráce se zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a s odborníky z jiných resortů při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů

-

spolupráce s ostatními školami, které vzdělávají žáky se stejným druhem postižení

-

umožnit ve ŠVP – pokud zdravotní postižení žáka objektivně neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru RVP ZŠS nebo jeho části – nahradit příslušný vzdělávací obsah nebo jeho část příbuzným, případně jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje jejich vzdělávacím možnostem

-

úprava a formulování očekávaných výstupů vzdělávacích oborů v jednotlivých obdobích tak, aby byly pro tyto žáky z hlediska jejich možností reálné a splnitelné a těmto výstupům přizpůsobit i výběr učiva

274

-

uplatňování alternativních forem komunikace

-

umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy, působení asistenta pedagoga a osobního asistenta ve třídě nebo studijní skupině

-

vytvářet vhodné vzdělávací nabídky a tím podporovat zájmy žáků

6.3 Začlenění průřezových témat ve vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením Průřezová témata daná Rámcovým vzdělávacím programem pro obor vzdělání základní škola speciální jsou realizována formou začlenění do vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů. Konkrétní výstupy jednotlivých průřezových témat jsou zpracovány do tabulky, kde je uvedeno, v jakém ročníku a v kterém vyučovacím předmětu budou realizována. Z uvedených průřezových témat v RVP ZŠS škola vybrala a zařadila tato: 1. Osobnostní a sociální výchova (OSV) 2. Multikulturní výchova (MKV) 3. Environmentální výchova (ENV) 4. Mediální výchova (MV) Použité zkratky jednotlivých předmětů: Čt – čtení Ps – psaní Řv – řečová výchova M – matematika I – informatika Vu – věcné učení Pr – prvouka Hv – hudební výchova Vv – výtvarná výchova VZ – výchova ke zdraví Tv – tělesná výchova Pv – pracovní výchova

275

1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání,



pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů Ročník 1.

Čt, Řv, Pv, Vu, M

2.

Ps, Pv

3.

Tv

4.

Řv, Ps, Vu

5.

Čt, Ps

6.

Čt, Řv, Ps, Vu, Tv, M, Vv, Hv

7.

Pr

8.

Čt, Řv, Pr, M

9.

Vu, Tv, Řv, M

10.

Řv, M

Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí



jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje vztahy k druhým lidem Ročník 1.

Pv

2.

Pv, Vu

3.

Vu

4.

Vu

5. 6.

Vu, Pv

7.

Pr

8.

Řv

9.

Vu

10.

Vu, Pr

276



Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebeovládání; organizace vlastního času

Ročník 1.

Vu

2. 3.

Vu

4. 5. 6.

Vu

7. 8. 9. 10.



Vu

Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; dovednosti zvládání stresových situací (uvolnění - relaxace); hledání pomoci při potížích

Ročník 1.

Vv, Hv, Tv

2.

Vv, Hv, Tv

3.

Vv, Hv, Tv

4.

Vv, Hv, Tv

5.

Vv, Hv, Tv

6.

Vv, Hv, Tv, Pv

7.

Vv, Hv, Tv

8.

Vv, Hv, Tv

9.

Vv, Hv, Tv, Vu

10.

Vv, Hv, Tv, Pv

277

Sociální rozvoj 

Poznávací schopnosti – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě

Ročník 1.

Pv

2. 3.

Vu

4. 5. 6.

Pv

7. 8.



9.

Pv

10.

Vu

Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré

vztahy,

respekt,

podpora,

pomoc;

vztahy

a

naše

skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)

Ročník 1.

Vu

2. 3.

Vu

4. 5. 6. 7.

Vu

8. 9.

Vu

10.

278



Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); komunikace v různých situacích

(informování,

odmítání,

omluva,

pozdrav,

prosba,

přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.) Ročník 1.

Řv, Čt, Hv

2.

Vu

3.

Řv, Hv

4.



5.

Řv, Čt, Hv, Vu

6.

Řv, Čt, Hv

7.

Pr

8.

Řv, Hv

9.

Řv, Hv, Pr

10.

Řv, Vu, Hv

Spolupráce a soutěživost – rozvoj individuálních dovedností pro spolupráci (nesouhlas, odpor apod.); rozvoj sociálních dovedností pro spolupráci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se)

Ročník 1. 2. 3.

Vu

4. 5.

Vu

6. 7. 8. 9.

Vu

10.

Vu

279

Morální rozvoj 

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů problémy v mezilidských vztazích

Ročník 1.

Vu

2. 3. 4. 5.

Vu

6. 7.

Vu

8. 9.

Vu

10. 

Hodnoty, postoje, praktická etika – vytváření povědomí o kvalitách

typu

odpovědnost,

spolehlivost,

spravedlivost,

respektování atd.; dovednosti rozhodování v problematických situacích všedního dne

Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Pv, Vu

7. 8. 9. 10.

Vu

280

2. 

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní rozdíly – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti;

respektování

zvláštností

různých

etnik

(zejména

cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy)

Ročník 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Vu

7. 8. 9. 10.



Vu

Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam

kvality

mezilidských

vztahů

pro

harmonický

rozvoj

osobnosti; osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy

281

Ročník 1. 2. 3. 4.

Hv

5.

Vu

6.

Řv

7.

Pv

8. 9. 10.



Hv Vu, Vv

Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; různé způsoby života

Ročník 1. 2.

Hv

3. 4.

Vv

5. 6. 7.

Pr

8. 9.

Vu

10.

3. 

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy – les (les v našem prostředí, význam lesa); pole (význam,

změny

okolní

krajiny

282

vlivem

člověka,

způsoby

hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek)

Ročník 1.

Vu

2. 3.

Vv

4. 5. 6.

Pv

7.

Pr

8. 9. 10.



Pr

Základní podmínky života – voda (význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda); ovzduší (význam pro život na Zemi, čistota ovzduší); půda (zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí); ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy; energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, vlivy na prostředí, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí)

283

Ročník 1. 2. 3. 4.

Pv

5.

Vu

6. 7.

Pr

8. 9.

Pr

10. 

Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní

prostředí,

ekologické

zemědělství;

doprava

a

životní

prostředí (význam vlivu dopravy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž); průmysl a životní prostředí (vliv průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné

suroviny);

ochrana

přírody

a

kulturních

památek

(význam ochrany přírody a kulturních památek; ochrana přírody při masových sportovních akcích); změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit) Ročník 1.

Vu

2. 3.

Pv

4. 5.

Vu

6.

Vv

7. 8.

Pr

9.

Pv

10.

284



Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, způsoby využívání, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, možnosti a způsoby ochrany zdraví)

Ročník 1. 2. 3.

Vu

4.

Vv

5.

Tv

6.

Pv

7. 8.

Pr

9.

Tv

10.

4. 

Pv, VZ

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA vnímání mediálních sdělení – hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením

Ročník 1. 2. 3. 4. 5.

Řv

6.

Čt

7. 8. 9. 10.

Řv I

285



interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou

Ročník 1. 2. 3.

Čt

4. 5.

Čt

6. 7. 8.

Řv

9.

I

10. 

fungování a vliv médií ve společnosti – vliv médií na každodenní život, role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne; vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti)

Ročník 1.

Řv

2. 3. 4. 5.

Hv

6.

Řv

7. 8. 9. 10.

VZ, Hv, Vv Řv, Pr

286

7. Vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením Vzdělávání je přizpůsobeno žákům se sníženou úrovní rozumových schopností, s psychickými zvláštnostmi, zejména s nedostatečnou úrovní koncentrace pozornosti a nízkou úrovní rozvoje volních vlastností. Vzhledem k těmto nedostatkům jsou žáci schopni osvojit si základy vzdělání. Ve vhodně upravených podmínkách a při odborné speciálně pedagogické péči si žáci osvojují základní vědomosti a dovednosti, vytvářejí si návyky potřebné k orientaci v okolním světě, k dosažení maximální možné míry samostatnosti a nezávislosti na péči druhých osob a k zapojení do společenského života. Vzdělávací činnosti jsou zaměřeny na rozvíjení rozumových schopností a osvojování přiměřených poznatků, na vypěstování návyků sebeobsluhy, vytváření dovedností používat předměty denní potřeby a vykonávat jednoduché pracovní činnosti. Rozvíjení duševních i tělesných schopností žáků je založené na důsledném respektování jejich individuálních zvláštností. Vzdělávací požadavky se přizpůsobují schopnostem a možnostem jednotlivých žáků. Pro vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením je třeba vytvořit optimální podmínky, které vyžadují především přátelskou atmosféru, klidné a nestresující prostředí poskytující pocit jistoty a bezpečí a umožňující koncentraci na práci. Uspokojováním nejen základních potřeb, ale i potřeb psychických a sociálních je dán předpoklad úspěšného vývoje tak, aby v rámci svých možností žáci dosáhli cílů základního vzdělávání.

7.1 Priority školního vzdělávacího programu a podpora osvojování klíčových kompetencí Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku (viz. 3.3 Priority školního vzdělávacího programu a podpora

287

osvojování klíčových kompetencí), jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků základní školy speciální. Vzhledem k výraznému snížení rozumových schopností a velmi opožděnému psychomotorickému vývoji jsou cíle vzdělávání přizpůsobeny omezeným možnostem žáků. Snahou je dosažení optimálního rozvoje osobnosti žáků a kvality jejich života s přihlédnutím k možnostem daným povahou a stupněm postižení.

Cíle vzdělávání: 

Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci – využívání všech dostupných systémů a forem komunikace



Pomáhat žákům, aby poznávali své schopnosti a možnosti a využívali je v osobním i pracovním životě – umožnit žákům osvojení sebeobslužných činností a základních pracovních dovedností a návyků na takové úrovni, aby je byli schopni využít v občanském životě a při plnění požadavků podporovaného zaměstnání nebo chráněných dílen



Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je k učení – pozitivní motivace



Podněcovat žáky k myšlení na podkladě názoru a k řešení problémů – názorné myšlení a úzké sepětí s realitou



Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých – reálný pohled na svou osobu i na osoby ve svém nejbližším okolí, porozumět chování a činnostem druhých, umožnit jim zažít uspokojení z výsledků společné práce



Připravovat žáky k tomu, aby si uvědomovali svá práva a naplňovali své povinnosti – rozvíjet schopnost vyjádřit své požadavky, podporovat rozvoj jejich samostatnosti



Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city, vhodné projevy chování, jednání, prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, k okolnímu prostředí i přírodě – zajistit dostatek příležitostí k získávání zkušeností v činnostech, které je 288

uspokojují a přinášejí jim radost, umožnit jim podílet se na jednoduchých sociálních aktivitách 

Učit žáky chránit vlastní zdraví i zdraví jiných – vytvářet a upevňovat poznatky a dovednosti v péči o zdraví, v oblasti osobního bezpečí a při ochraně před možným sexuálním zneužíváním, vést je k pozitivnímu myšlení, k osvojení režimu podporujícího zdraví



Vést žáky k ohleduplnosti k jiným lidem a učit je žít společně s ostatními lidmi – poskytovat dostatek příležitostí k získávání zkušeností s jinými lidmi a vést je k poznání a toleranci k odlišnostem různých skupin ve společnosti

Klíčové kompetence Snahou ve vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením je vybavit je souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná. Respektováním specifických potřeb těchto žáků je kladen důraz především na klíčové kompetence komunikativní, sociální a personální, pracovní. Na konci základního vzdělání žák dosahuje úrovně klíčových kompetencí podle schopností a v rámci svých možností.

Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání žák: -

ovládá základy čtení, psaní a počítání a využívá je ke svému vzdělávání

-

používá učebnice, učební materiály a učební pomůcky

-

dodržuje návykové stereotypy učení, snaží se o koncentraci na učení

-

chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků

-

používá termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života

-

ovládá elementární způsoby práce s počítačem 289

-

uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích

Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání žák: -

překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem

-

řeší známé opakující se situace na základě nápodoby a vlastních zkušeností

-

vnímá problémové situace a řeší je s pomocí naučených stereotypů i získaných zkušeností

-

nenechá se při řešení problému odradit nezdarem

-

ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problémů

Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání žák: -

komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem

-

rozumí sdělení a reaguje na ně podle svých možností

-

vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem

-

chápe jednoduché, běžně užívané texty, záznamy a obrazové materiály

-

zvládá jednoduchou formu písemné komunikace

-

vyjadřuje své názory a postoje, vhodnou formou obhajuje svůj názor

-

využívá pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky

-

využívá získané komunikační dovednosti k vytváření vztahů potřebných ke společenské integraci

Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání žák: -

má základní představu o vztazích mezi lidmi

-

orientuje se v prostředí, ve kterém žije

-

podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách

-

uplatňuje základní návyky společenského chování

-

navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi

290

-

rozpoznává nevhodné a rizikové chování, je seznámen s možnými důsledky

-

uvědomuje si nebezpečí možného psychického i fyzického zneužívání vlastní osoby

-

prokazuje získanou sebedůvěru při vystupování v neznámém prostředí

Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání žák: -

využívá osvojené návyky a dovednosti k zapojení se do společnosti

-

má povědomí o základních právech a povinnostech občanů

-

dodržuje základní společenské normy a pravidla soužití

-

chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí

-

dokáže e chovat v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka podle pokynů kompetentních osob

Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání žák: -

má osvojené hygienické návyky, zvládá sebeobsluhu podle svých možností

-

zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy při jednoduchých pracovních činnostech

-

pracuje podle naučeného pracovního postupu, podle instrukcí plní zadané jednoduché úkoly

-

soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění

-

respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce

-

přijímá posouzení výsledků své práce

-

dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů

291

7.2


Vzdělávací obory na 1. stupni

7.3


Vzdělávací obory na 2. stupni

7.4

Učební plán pro 1. – 6. ročník pro vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením podle vzdělávacích oblastí Poznámky k učebnímu plánu



Disponibilní časová dotace je využita k posílení vzdělávací oblasti Člověk a svět práce



Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je realizována vzdělávacím oborem Věcné učení v 1. - 6. ročníku.



Zdravotní tělesná výchova je součástí vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Tělesná výchova, jejíž prvky jsou preventivně využívány v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávány žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Samostatně je zdravotní tělesná výchova nabízena žákům s přechodně či trvale změněným zdravotním hodinách

stavem Zdravotní

(III.

zdravotní

tělesné

skupina)

výchovy

v samostatných

(předmět

speciálně

pedagogické péče), kam mohou být zařazeni i žáci z více ročníků.

292

7.5

Učební plán pro 7. – 10. ročník pro vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením podle vzdělávacích oblastí Poznámky k učebnímu plánu



Disponibilní časová dotace je využita k posílení vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.



Zdravotní tělesná výchova je součástí vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Tělesná výchova, jejíž prvky jsou preventivně využívány v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávány žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Samostatně je zdravotní tělesná výchova nabízena žákům s přechodně či trvale změněným zdravotním hodinách

stavem Zdravotní

(III.

zdravotní

tělesné

skupina)

výchovy

v samostatných

(předmět

speciálně

pedagogické péče), kam mohou být zařazeni i žáci z více ročníků.

7.6 Vzdělávací obsah oblastí Učební osnovy Pro každý vyučovací předmět učebního plánu pro vzdělávání žáků se středním mentálním postižením na 1. stupni a na 2. stupni a pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami na 1. stupni a na 2. stupni jsou zpracovány učební osnovy v tomto členění: 1. název vyučovacího předmětu 2. charakteristika vyučovacího předmětu 3. vzdělávací obsah vyučovacího předmětu – učivo 4. mezipředmětové vztahy, průřezová témata

293

Učební osnovy pro vzdělávání žáků se středním mentálním postižením Jazyk a jazyková komunikace 7.6.1

Čtení

VZDĚLÁVACÍ OBLAST :

Jazyková komunikace

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Čtení

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Rozvíjí u žáků osvojení a používání mluvené i písemné podoby jazyka. Žáci se učí vnímat různá sdělení, rozumět jim a reprodukovat je. Jazykový rozvoj žáků probíhá paralelně s rozumovým a emocionálním zráním. Obsahem vzdělávacího oboru čtení je postupné osvojování písmen, slov a vět, které vede k rozvíjení čtecí dovednosti, vnímání obsahu čteného textu a čtení snadného krátkého textu s porozuměním. Týdenní časová dotace: 1. – 2. ročník

2 hodiny

3. – 10. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, relaxační místnost, žákovská knihovna, divadla, kina, školní zahrada Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





294

























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Ovládá základy čtení, psaní a počítání a využívá je ke svému vzdělávání  Používá učebnice, učební materiály a učební pomůcky  Dodržuje návykové stereotypy učení, snaží se o koncentraci na učení  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problémů Kompetence komunikativní  Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem

295

 Chápe jednoduché, běžně užívané texty, záznamy a obrazové materiály Kompetence pracovní  Pracuje podle naučeného pracovního postupu, podle instrukcí plní zadané jednoduché úkoly  Přijímá posouzení výsledků své práce Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení. Průřezová témata:


296

7.6.2

Psaní



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Psaní

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Rozvíjí u žáků osvojení a používání mluvené i písemné podoby jazyka. Žáci se učí vnímat různá sdělení, rozumět jim a reprodukovat je. Jazykový rozvoj žáků probíhá paralelně s rozumovým a emocionálním zráním. Vzdělávací obor psaní rozvíjí grafické dovednosti žáků, jejich jemnou motoriku a grafomotoriku a tím zároveň stimuluje jejich myšlení. Zvyšováním úrovně grafických dovedností a praktické využívání dává žákům možnost jednoduché písemné komunikace. Týdenní časová dotace: 1., 2. a 10. ročník

1 hodina

3. – 9. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 











297












Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Ovládá základy čtení, psaní a počítání a využívá je ke svému vzdělávání  Používá učebnice, učební materiály a učební pomůcky  Dodržuje návykové stereotypy učení, snaží se o koncentraci na učení  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problémů Kompetence komunikativní  Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem  Zvládá jednoduchou formu písemné komunikace Kompetence pracovní  Pracuje podle naučeného pracovního postupu, podle instrukcí plní zadané jednoduché úkoly  Přijímá posouzení výsledků své práce Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

298



299

7.6.3

Řečová výchova



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Řečová výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Rozvíjí u žáků osvojení a používání mluvené i písemné podoby jazyka. Žáci se učí vnímat různá sdělení, rozumět jim a reprodukovat je. Jazykový rozvoj žáků probíhá paralelně s rozumovým a emocionálním zráním. Vzdělávací obor řečová výchova se zaměřuje na osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené podobě, správné a srozumitelné vyjadřování a rozvíjí komunikační dovednosti žáků, které jsou předpokladem funkčního dorozumívání s okolím, úspěšné sociální integrace a jejich dalšího vzdělávání. Týdenní časová dotace: 1. - 6. ročník

2 hodiny

7. – 10. ročník

1 hodina









300



















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Dodržuje návykové stereotypy učení, snaží se o koncentraci na učení  Používá termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problémů Kompetence komunikativní  Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem  Chápe jednoduché, běžně užívané texty, záznamy a obrazové materiály  Rozumí sdělení a reaguje na ně podle svých možností  Využívá pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky

301

 Využívá získané komunikační dovednosti k vytváření vztahů potřebných ke společenské integraci Kompetence sociální a personální  Navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi Kompetence občanské  Využívá osvojené návyky a dovednosti k zapojení se do společnosti Kompetence pracovní  Přijímá posouzení výsledků své práce Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení. Průřezová témata:


302


Matematika



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Matematika

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je založena na praktických činnostech a dovednostech, které žáci nejčastěji využijí v běžném životě. Tato oblast posiluje schopnost logického myšlení a prostorové představivosti. Žáci se seznamují se základními matematickými pojmy, symboly, postupy a způsoby jejich využití. Důležitou součástí je osvojení dovedností z geometrie. Matematika prolíná celým základním vzděláváním, učí žáky dovednostem a praktickým činnostem využitelným v praktickém životě. Vzdělávací obsah oboru je rozdělen na tematické okruhy:  Řazení a třídění předmětů  Čísla a početní operace  Závislosti, vztahy, práce s daty  Základy geometrie Žáci během procesu vzdělávání si postupně utvářejí představy o číslech, osvojují si základní matematické operace a postupy, učí se třídění a seskupování dat. Seznamují se s časovými souvislostmi, poznávají geometrické útvary, tělesa a učí se pracovat s měřidly. Týdenní časová dotace: 1. - 6. ročník

2 hodiny

7. -10. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, relaxační místnost, školní zahrada

303






























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Ovládá základy čtení, psaní a počítání a využívá je ke svému vzdělávání  Používá učebnice, učební materiály a učební pomůcky  Dodržuje návykové stereotypy učení, snaží se o koncentraci na učení  Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků

304

 Používá termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Řeší známé a opakující se situace na základě nápodoby a vlastních zkušeností  Vnímá problémové situace a řeší je s pomocí naučených stereotypů i získaných zkušeností  Nenechá se při řešení problému odradit nezdarem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problémů Kompetence komunikativní  Rozumí sdělení a reaguje na ně podle svých možnost Kompetence pracovní  Zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy při jednoduchých pracovních činnostech  Pracuje podle naučeného pracovního postupu, podle instrukcí plní zadané jednoduché úkoly  Soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění  Přijímá posouzení výsledků své práce

Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova

305


Informatika



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Informatika

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zahrnuje základy práce s osobním počítačem a vybraným základním programovým vybavením, zejména textovým editorem, speciálními výukovými a vzdělávacími programy. Jako nadstandardní učivo je možno v této oblasti zařadit práci s webovým prohlížečem a s poštovním klientem. Žáci si ve vzdělávacím oboru Informatika prostřednictvím práce s výukovými počítačovými programy osvojují obsluhu počítače na elementární uživatelské úrovni a získané dovednosti se pro ně stávají výhodou v praktickém životě tím, že jim usnadní způsob komunikace. Týdenní časová dotace: 5.- 10. ročník

1hodina

Organizační vymezení: učebna PC Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 











306
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Ovládá základy čtení, psaní a počítání a využívá je ke svému vzdělávání  Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků  Ovládá elementární způsoby práce s počítačem  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Nenechá se při řešení problému odradit nezdarem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problému Kompetence komunikativní  Rozumí sdělení a reaguje na ně podle svých možností  Chápe jednoduché, běžné užívané texty, záznamy a obrazové materiály  Zvládá jednoduchou formu písemné komunikace  Využívá pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky

307

 Využívá získané komunikační dovednosti k vytváření vztahů potřebných ke společenské integraci Kompetence sociální a personální  Orientuje se v prostředí, ve kterém žije  Navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi Kompetence občanské  Využívá osvojené návyky a dovednosti k zapojení se do společnosti Kompetence pracovní  Zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy při jednoduchých pracovních činnostech  Pracuje podle naučeného pracovního postupu, podle instrukcí plní zadané jednoduché úkoly  Soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění  Přijímá posouzení výsledků své práce Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení. Průřezová témata:


308


Věcné učení



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Věcné učení

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí vnímání žáků a základní poznatky o okolním světě, životě společnosti, o živé a neživé přírodě. Žáci se učí správně pojmenovat předměty, jevy a situace. Nové znalosti a dovednosti se učí uplatňovat v běžném životě. Poznávají své nejbližší okolí bydliště, jak reagovat při setkání s neznámými lidmi. Vytváří si vztah k přírodě a učí se poznávat důležitost ochrany životního prostředí. Formují si základní hygienické návyky, péči o zdraví a učí se orientovat v čase. Týdenní časová dotace: 1. - 4. ročník

3 hodiny

5. – 6. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, školní zahrada, přírodní prostředí v okolí školy, les, louka, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 














309








































310

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Používá termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problémů Kompetence komunikativní  Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem  Vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem  Využívá pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky Kompetence sociální a personální  Orientuje se v prostředí, ve kterém žije 

Má základní představu o vztazích mezi lidmi

 Uplatňuje základní návyky společenského chování  Navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi Kompetence občanské  Využívá osvojené návyky a dovednosti k zapojení se do společnosti  Dodržuje základní společenské normy a pravidla soužití  Chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí Kompetence pracovní  Má osvojené hygienické návyky, zvládá sebeobsluhu podle svých možností  Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů  Zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy při jednoduchých pracovních činnostech

311

Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení. Průřezová témata:


312


Věcné učení



VYUČOVACÍ OBOR:

Věcné učení

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a společnost má významnou roli v přípravě žáků na občanský život. Obsahem navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Tato oblast utváří a rozvíjí osobnost žáků po stráně mravní, formuje postoje k důležitým oblastem života a pomáhá v orientaci v mezilidských vztazích. Součástí je výchova k toleranci, úctě a ochraně prostředí a kulturních hodnot na základě poznatků o vývoji lidstva i vlastního národa. Vzdělávací obor se zaměřuje na rozvíjení kognitivních funkcí, formování osobnosti žáků po stránce citové a volní, aby začleňování do společenských vztahů bylo co nejúspěšnější. Vzdělávací obsah oboru zahrnuje tematické okruhy:  Historie našeho národa  Člověk ve společnosti  Poznatky o společnosti  Péče o občana Týdenní časová dotace: 7. - 10. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, školní zahrada, přírodní prostředí v okolí školy, les, louka, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


















































314







Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem k získávání nových poznatků  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Řeší známé a opakující se situace na základě nápodoby a vlastních zkušeností  Vnímá problémové situace a řeší je s pomocí naučených stereotypů a získaných zkušeností Kompetence komunikativní  Vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem  Vyjadřuje své názory a postoje, vhodnou formou obhajuje svůj názor  Využívá získané komunikační dovednosti k vytváření vztahů potřebných ke společenské integraci Kompetence sociální a personální  Navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi  Rozpoznává nevhodné a rizikové chování, je seznámen s jeho možnými důsledky  Uvědomuje si nebezpečí možného psychického i fyzického zneužívání vlastní osoby  Prokazuje získanou sebedůvěru při vystupování v neznámém prostředí Kompetence občanské  Dodržuje základní společenské normy a pravidla soužití  Má povědomí o základních právech a povinnostech občanů

315

 Dokáže se chovat v krizových situacích i v situacích ohrožující život a zdraví člověka podle pokynů kompetentních osob Kompetence pracovní  Má osvojené hygienické návyky, zvládá sebeobsluhu podle svých možností  Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů  Zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy při jednoduchých pracovních činnostech Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení. Průřezová témata:


316


Prvouka



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Prvouka

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která přibližuje přírodovědné učivo na 1. stupni základního vzdělávání a kooperuje s ostatními vzdělávacími oblastmi. Žáci získávají základní poznatky o přírodních zákonitostech, které mohou uplatnit v praktickém životě. Seznamují se s vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a se závislostí člověka na přírodních zdrojích. Žáci se učí využívat získané základní přírodovědné znalosti k ochraně přírody. Vzdělávací obor člověk a příroda zahrnuje základní fyzikální, chemické, přírodovědné a zeměpisné poznatky a dovednosti. Týdenní časová dotace: 7. - 10. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, školní zahrada, přírodní prostředí v okolí školy, les, louka, okolí školy Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 











317





































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích 318

Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem Kompetence komunikativní  Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem Kompetence sociální a personální  Orientuje se v prostředí, ve kterém žije 

Má základní představu o vztazích mezi lidmi

 Uplatňuje základní návyky společenského chování Kompetence občanské  Dokáže se chovat v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka podle pokynů kompetentních osob Kompetence pracovní  Má osvojené hygienické návyky, zvládá sebeobsluhu podle svých možností  Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení. Průřezová témata:


319


Hudební výchova


Umění a kultura

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Hudební výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura provází žáky po celou dobu povinné školní docházky. Dává prostor pro uplatnění tvořivých schopností žáků a zprostředkovává jim zážitky prostřednictvím vlastní tvorby a percepce. Naplňuje přirozenou potřebu projevit se a má významný rehabilitační a relaxační charakter. Vzdělávací obor Hudební výchova vytváří u žáků kladný vztah k hudbě, podporuje schopnosti hudbu emocionálně prožít. Hudební činnosti podporují u žáků rozvoj hudebních schopností a individuálních hudebních a pohybových dovedností. Rytmická cvičení pozitivně ovlivňují i rozvoj řeči. Týdenní časová dotace: 1.- 6. ročník

2 hodiny

7.-10. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, relaxační místnost, školní zahrada Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 








320
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení 

Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků

Kompetence komunikativní  Vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem Kompetence sociální a personální  Podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách  Uplatňuje základní návyky společenského chování Kompetence pracovní  Respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova

321

7.6.10

Výtvarná výchova


Umění a kultura

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Výtvarná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura provází žáky po celou dobu povinné školní docházky. Dává prostor pro uplatnění tvořivých schopností žáků a zprostředkovává jim zážitky prostřednictvím vlastní tvorby a percepce. Naplňuje přirozenou potřebu projevit se a má významný rehabilitační a relaxační charakter. Žáci s mentálním postižením mají předpoklady k osvojení hudebních a výtvarných dovedností a mohou v této oblasti dosahovat velice dobrých výsledků. Ve vzdělávacím oboru Výtvarná výchova dochází k poznávání prostředků výtvarného jazyka a k všestrannému prohlubování senzibility žáka. Prostřednictvím tvůrčích činností zaměřených na vnímání, tvorbu a interpretaci se rozvíjí smyslové vnímání, estetické cítění, tvořivost, schopnost vyjadřovat emoce, představy, pocity a zkušenosti. Dále pomáhá uplatňovat neverbální komunikaci a zlepšovat jemnou motoriku. Týdenní časová dotace: 1.-10. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, okolí školy, les, louka, školní zahrada Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 




Rozvíjet osobnost žáka ve směru kreativity, osobní identity, cílevědomosti a samostatnosti 322

























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení 

Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získání nových poznatků

Kompetence komunikativní 

Vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem

Kompetence sociální a personální 

Podílí se na jednoduchých sociálních aktivitách



Uplatňuje základní návyky společenského chování

Kompetence pracovní 

Zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy při jednoduchých pracovních činnostech

323



Pracuje podle naučeného pracovního postupu, podle instrukcí plní zadané jednoduché úkoly



Soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění



Respektuje pravidla práce v týmu a svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce



Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu

rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení. Průřezová témata:

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova Multikulturní výchova Mediální výchova

324


Výchova ke zdraví


Člověk a zdraví

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Výchova ke zdraví

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky základním poznatkům a dovednostem souvisejícím se zdravím, které by měli využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí psychomotorické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti a zlepšuje sociální adaptabilitu. Umožňuje jim rozvoj jejich fyzických a pohybových možností. K osvojení dovedností a poznatků je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Vedou je k pochopení hodnoty zdraví, smyslu zdravotní prevence i problémů spojených s poškozením zdraví, v přiměřené míře k věku a rozumovým schopnostem. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování a rozhodování, které vedou k zachování a posílení zdraví. Tím je zajištěno utváření dovedností a návyků pro uplatnění zdravého životního stylu, osobní a duševní hygieny, výživy, pohybových aktivit apod. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Poskytuje žákům základní informace o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jejich zdraví. Vede je ke zdravému způsobu života a k péči o své zdraví. Žáci si upevňují hygienické, stravovací a pracovní návyky, rozvíjejí sociální a komunikační dovednosti, učí se odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v různých situacích. Týdenní časová dotace: 9.- 10. ročník

1 hodina 325

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, relaxační místnost, tělocvična, školní sportovní areál, školní zahrada Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 






































326







Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků  Používá termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Vnímá problémové situace a řeší je s pomocí naučených stereotypů i získaných zkušeností  Nenechá se při řešení problému odradit nezdarem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení svých problémů Kompetence komunikativní  Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem  Vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem  Vyjadřuje své názory a postoje, vhodnou formou obhajuje svůj názor Kompetence sociální a personální  Orientuje se v prostředí, ve kterém žije  Uplatňuje základní návyky společenského chování  Navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi  Rozpozná nevhodné a rizikové chování, je seznámen s jeho možnými důsledky  Prokazuje získanou sebedůvěru při vystupování v neznámém prostředí

327

Kompetence občanské  Využívá osvojené návyky a dovednosti k zapojení se do společnosti  Dodržuje základní společenské normy a pravidla soužití  Chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí  Dokáže se chovat v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka podle pokynů kompetentních osob Kompetence pracovní:  Má osvojené hygienické návyky, zvládá sebeobsluhu podle svých možností  Soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění  Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů Průřezová témata:


328

7.6.12

Tělesná výchova


Člověk a zdraví

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Tělesná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky základním poznatkům a dovednostem souvisejícím se zdravím, které by měli využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí psychomotorické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti a zlepšuje sociální adaptabilitu. Umožňuje jim rozvoj jejich fyzických a pohybových možností. K osvojení dovedností a poznatků je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Vedou je k pochopení hodnoty zdraví, smyslu zdravotní prevence i problémů spojených s poškozením zdraví, v přiměřené míře k věku a rozumovým schopnostem. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování a rozhodování, které vedou k zachování a posílení zdraví. Tím je zajištěno utváření dovedností a návyků pro uplatnění zdravého životního stylu, osobní a duševní hygieny, výživy, pohybových aktivit apod. Vzdělávací obor Tělesná výchova umožňuje žákům využívat vlastní pohybové možnosti. Ve shodě s věkem, postižením a pohybovými možnostmi je vede od spontánního pojetí pohybu, k řízené pohybové aktivitě a vlastní pohybové seberealizaci. Směřuje k eliminování nedostatků v diferenciaci a koordinaci pohybů. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybových schopností a osvojování pohybových dovedností, ale zároveň i korekce zdravotních oslabení v běžných i specifických formách pohybového učení – v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Korektivní a speciální vyrovnávací cvičení mohou být 329

v hodinách tělesné výchovy preventivně zařazována a využívána u všech žáků nebo jsou využívána pro žáky se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Do Tělesné výchovy je zahrnuta Zdravotní tělesná výchova. Týdenní časová dotace: 1.- 10. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: tělocvična, školní zahrada, školní sportovní areál, víceúčelové hřiště, les, plavecký bazén, hipoterapie Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





























330
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků  Používá termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Nenechá se při řešení problému odradit nezdarem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení svých problémů Kompetence komunikativní  Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem  Vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem  Vyjadřuje své názory a postoje, vhodnou formou obhajuje svůj názor Kompetence sociální a personální  Orientuje se v prostředí, ve kterém žije  Uplatňuje základní návyky společenského chování  Navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi

331

 Prokazuje získanou sebedůvěru při vystupování v neznámém prostředí Kompetence občanské  Využívá osvojené návyky a dovednosti k zapojení se do společnosti  Chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí  Dokáže se chovat v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka podle pokynů kompetentních osob Kompetence pracovní:  Má osvojené hygienické návyky, zvládá sebeobsluhu podle svých možností  Soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění  Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů Průřezová témata:


332

7.6.13

Zdravotní tělesná výchova


Člověk a zdraví

VZDĚLÁVACÍ OBOR:


CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky základním poznatkům a dovednostem souvisejícím se zdravím, které by měli využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí psychomotorické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti a zlepšuje sociální adaptabilitu. Umožňuje jim rozvoj jejich fyzických a pohybových možností. K osvojení dovedností a poznatků je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Vedou je k pochopení hodnoty zdraví, smyslu zdravotní prevence i problémů spojených s poškozením zdraví, v přiměřené míře k věku a rozumovým schopnostem. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování a rozhodování, které vedou k zachování a posílení zdraví. Tím je zajištěno utváření dovedností a návyků pro uplatnění zdravého životního stylu, osobní a duševní hygieny, výživy, pohybových aktivit apod. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybových schopností a osvojování pohybových dovedností, ale zároveň i korekce zdravotních oslabení v běžných i specifických formách pohybového učení – v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Korektivní a speciální vyrovnávací cvičení mohou být v hodinách tělesné výchovy preventivně zařazována a využívána u všech žáků nebo jsou využívána pro žáky se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Žákům s trvale nebo přechodně změněným zdravotním stavem (III. zdravotní skupina) škola nabízí Zdravotní tělesnou výchovu jako 333

alternativní formu tělesné výchovy, jejímž cílem je odstranění nebo zmírnění zdravotního oslabení žáků. Do Zdravotní tělesné výchovy jsou žáci zařazováni na doporučení lékaře. Týdenní časová dotace: 1.- 10. ročník

3 hodiny






























334

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků  Používá termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Nenechá se při řešení problému odradit nezdarem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení svých problémů Kompetence komunikativní  Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem  Rozumí sdělení a reaguje na ně podle svých možností  Vyjadřuje své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem  Vyjadřuje své názory a postoje, vhodnou formou obhajuje svůj názor Kompetence sociální a personální  Orientuje se v prostředí, ve kterém žije  Uplatňuje základní návyky společenského chování  Navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky, respektuje druhé lidi  Prokazuje získanou sebedůvěru při vystupování v neznámém prostředí Kompetence občanské  Využívá osvojené návyky a dovednosti k zapojení se do společnosti  Chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí  Dokáže se chovat v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka podle pokynů kompetentních osob Kompetence pracovní:  Má osvojené hygienické návyky, zvládá sebeobsluhu podle svých možností

335

 Soustředí se na pracovní výkon a je schopen vytrvat při jeho plnění  Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů Průřezová témata:


336


Pracovní výchova



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Pracovní výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je jednou ze stěžejních vzdělávacích oblastí ve vzdělávání žáků s mentálním postižením. Zahrnuje široké spektrum pracovních činností, které vedou žáky k získání souboru vědomostí, základních pracovních dovedností a návyků žáků, a tím přispívá k jejich co nejsamostatnějšímu zapojení do každodenního života a umožňuje jim přípravu na vykonávání jednoduchých pracovních činností. Žáci se učí pracovat samostatně i v týmu a vážit si práce své i druhých. Seznamují se s různými materiály, s funkcí a užíváním vhodných pomůcek a nářadí. Vzdělávací oblast je realizována v průběhu celého základního vzděláváním prvního do desátého ročníku. Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na tematické okruhy:  Sebeobsluha  Práce s drobným materiálem  Práce montážní a demontážní  Pěstitelské práce  Práce v domácnosti  Práce s technickými materiál (zařazena na II. stupni) Ve všech okruzích jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Týdenní časová dotace: 1. – 3.ročník

3 hodiny

4. – 6. ročník

4 hodiny

7. – 8. ročník

5 hodin

9. – 10. ročník

6 hodin

337

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, cvičná kuchyňka, školní dílny, okolí školy, les, louka, školní zahrada, školní areál Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 



































338







Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Chápe pochvalu jako motivaci k dalšímu učení, má zájem o získávání nových poznatků  Uplatňuje získané zkušenosti v praktických situacích  Dodržuje návykové stereotypy učení, snaží o koncentraci na učení Kompetence k řešení problémů  Překonává problémy přiměřeně ke svým možnostem  Ví, na koho se může obrátit o pomoc při řešení problémů Kompetence komunikativní  Komunikuje s druhými lidmi přiměřeně svým schopnostem Kompetence sociální a personální  Orientuje se v prostředí, ve kterém žije  Uplatňuje základní návyky společenského chování Kompetence občanské  Chrání své zdraví, dodržuje naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí Kompetence pracovní  Má osvojené hygienické návyky, zvládá sebeobsluhu podle svých možností  Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

339



340

8.

Vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami

Tito žáci mají tak závažné mentální postižení zpravidla spojené i s dalšími závažnými poruchami motoriky, komunikačních schopností a s dalším zdravotním omezením, že je nutné, aby byli vzděláváni na základě speciálně upraveného vzdělávacího programu. Vlastní obsah vzdělávání žáků s nejtěžšími formami zdravotního postižení je sebeobsluha, hygiena a stravování. Snahou při vzdělávání v přizpůsobených podmínkách a za odborného speciálně pedagogického vedení je, aby si žáci osvojovali elementární vědomosti, dovednosti a návyky, které jim umožní získat určitou míru soběstačnosti. Vzdělávání má nejen jiný obsah a odlišné metody práce, ale vyžaduje i speciálně upravené podmínky odpovídající potřebám žáků a závažnosti jejich postižení. Je to otevřený variabilní proces probíhající s využitím netradičních speciálních metod, které napomáhají překonávat komunikační bariéry. Jedná se především o využívání alternativních a augmentativních systémů komunikace. Vzdělávání je doplněno různými formami rehabilitační tělesné výchovy a relaxačních činností. Pro vzdělávání těchto žáků je charakteristické individualizované vzdělávání. Vnitřní členění tříd nevychází z věkových charakteristik žáků, ale z úrovně jejich individuálních schopností a potřeb, které jsou určující pro obsah vzdělávání. Režim dne je rozdělen na pravidelné střídání výuky, odpočinku a hry, které odpovídá možnostem zatížení žáků. Pro každého žáka je vypracován individuální vzdělávací plán. Všechna podpůrná opatření směřují k rozvíjení celé osobnosti. Vzdělávací program pro žáky s těžkými formami mentálního postižení je plně prostupný se vzdělávacím programem pro žáky se středně těžkým mentálním postižením a v případě akcelerace vývoje rozumových schopností žáka je nejen možné, ale i vhodné jeho převedení do jiného vzdělávacího programu.

341

8.1 Priority školního vzdělávacího programu a podpora osvojování klíčových kompetencí Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku (viz. 3.3 Priority školního vzdělávacího programu a podpora osvojování klíčových kompetencí), jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků základní školy speciální. Velkým problémem komplikujícím vzdělávání těchto žáků je nízká míra rozvinutí psychických funkcí, zejména pozornosti, paměti, ale i volních vlastností potřebných k systematickému osvojování učiva. Tyto funkce je zapotřebí postupně probouzet, i když úspěšnost této činnosti bude u jednotlivých žáků odlišná. Jedná se především o rozvoj elementárních komunikačních dovedností, pohybové samostatnosti, základů sebeobsluhy a maximálně možné soběstačnosti. Velice důležitá je kultivace osobnosti žáků, rozvíjení jejich estetického cítění a zájmů, výtvarných a hudebních schopností a nejjednodušších pracovních dovedností. Při vzdělávání těchto žáků je nutné zajištění atmosféry jistoty a bezpečí jako základu vytváření vztahů.


Vést žáky k osvojení základních hygienických návyků a činností týkajících se sebeobsluhy



Rozvíjet pohyblivost žáků a snažit se o dosažení co nejvyšší možné míry jejich samostatnosti a orientace ve vztazích k okolí



Vést žáky k rozvíjení komunikačních dovedností využíváním systémů alternativní a augmentativní komunikace



Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat s blízkými osobami a vykonávat jednoduché úkony



Vést žáky k vytváření pozitivních vztahů ke spolužákům a k začlenění do kolektivu



Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné osobnosti

342



Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city



Rozvíjet žákovu pozornost, vnímavost a poznání

Klíčové kompetence Vzdělávání těchto žáků je vedeno snahou o to, vybavit je souborem elementárních klíčových kompetencí na úrovni, která je dosažitelná a která jim umožní najít vhodnou formu komunikace a soužití s jejich okolím. Utváření klíčových kompetencí tvoří základ dalšího rozvoje žáků a jejich integrace do společnosti. Vzhledem k závažnému poškození kognitivních funkcí u těchto žáků je kladen důraz především na klíčové kompetence komunikativní, sociální a personální, pracovní.


rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat

-

pozná a rozlišuje základní piktogramy

-

pozná tiskací písmena

-

napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti

-

používá učební pomůcky


řeší známé situace na základě nápodoby či opakování

-

chápe a plní jednoduché příkazy

-

orientuje se v okolním prostředí

-

orientuje se v časovém režimu dne

-

překonává pocity strachu

343


poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace

-

reaguje na své jméno

-

reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas

-

vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky

-

dokáže pozdravit a reagovat na pozdrav vhodným způsobem


uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla

-

zná členy své rodiny a osoby ze svého nejbližšího okolí

-

rozlišuje osoby různého pohlaví (chlapec – dívka, muž – žena)

-

navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím

-

spolupracuje se svými učiteli a spolužáky

-

chová se zdrženlivě k neznámým osobám


zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny

-

poznává a používá předměty denní potřeby

-

rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje

-

využívá jednoduché pracovní techniky při práci s různými materiály

-

podílí se na jednoduchých praktických činnostech

344

8.2

Tabulace učebního plánu pro 1. – 10. ročník pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami

Povinné vzdělávací obory

8.3

Učební plán pro 1. – 10. ročník pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami Poznámky k učebnímu plánu



Disponibilní časová dotace je využita k posílení vzdělávací oblasti Člověk a svět práce



Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je realizována vzdělávacím oborem Smyslová výchova v 1. - 10. ročníku.



Vzdělávací oblast Umění a kultura je realizována samostatným vzdělávacím

oborem

Hudební

výchova

a

samostatným

vzdělávacím oborem Výtvarná výchova v 1. - 10. ročníku. 

Vzdělávací obor Rehabilitační tělesná výchova je alternativní formou zdravotní tělesné výchovy a je zařazena pro žáky na základě doporučení odborného lékaře; zaměření musí odpovídat zdravotnímu stavu specifice postižení.

8.4

Vzdělávací obsah oblastí Učební osnovy pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami

345

Člověk a komunikace 8.4.1

Rozumová výchova


Člověk a komunikace

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Rozumová výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a komunikace umožňuje žákům najít a rozvíjet vhodnou formu komunikace s okolím. Jsou využívány různé formy augmentativní a alternativní komunikace, které vedou k osvojení dovedností dorozumívání se s okolím a vytváření pocitu jistoty a bezpečí, který kontakt se sociálním okolím přináší. Obsah vzdělávacího oboru rozumová výchova je rozdělena na tematické okruhy:  Rozvíjení poznávacích schopností  Rozvíjení logického myšlení a paměti  Rozvíjení grafických schopností V rozumové výchově je snaha o dosažení a rozvíjení rozumových schopností žáků na optimální možné úrovni. Týdenní časová dotace: 1. - 10. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: kmenová třída, učebna PC, relaxační místnost, žákovská knihovna, divadla, kina, školní zahrada Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 








346































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je využívat  Pozná a rozlišuje základní piktogramy  Pozná tiskací písmena  Používá učební pomůcky

347

Kompetence k řešení problémů  Řeší známé situace na základě nápodoby či opakování  Chápe a plní jednoduché příkazy  Orientuje se v okolním prostředí  Orientuje se v časovém režimu dne Kompetence komunikativní  Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace  Reaguje na své jméno  Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky  Dokáže pozdravit a reagovat na pozdrav vhodným způsobem Kompetence sociální a personální  Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla  Zná členy své rodiny a osoby ze svého nejbližšího okolí  Rozlišuje osoby různého pohlaví (chlapec – dívka, muž – žena)  Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky  Chová se zdrženlivě k neznámým osobám Kompetence pracovní  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny  Poznává a používá předměty denní potřeby  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Podílí se na jednoduchých praktických činnostech Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

348

8.4.2

Řečová výchova



VZDĚLÁVÁCÍ OBOR:

Řečová výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a komunikace umožňuje žákům najít a rozvíjet vhodnou formu komunikace s okolím. Jsou využívány různé formy augmentativní a alternativní komunikace, které vedou k osvojení dovedností dorozumívání se s okolím a vytváření pocitu jistoty a bezpečí, který kontakt se sociálním okolím přináší. Vzdělávací obor řečová výchova zahrnuje tematický okruh Rozvíjení komunikační dovednosti, který je nástrojem funkčního dorozumívaní žáků. Vede žáky k rozvíjení slovní zásoby, řečových schopností, komunikačních dovedností, k vnímání a chápání různých jazykových sdělení. Týdenní časová dotace: 1. - 10. ročník

2 hodiny












349
















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Pozná a rozlišuje základní piktogramy  Pozná tiskací písmena  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky Kompetence k řešení problémů  Řeší známé situace na základě nápodoby či opakování  Chápe a plní jednoduché příkazy  Překonává pocity strachu Kompetence komunikativní  Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace  Reaguje na své jméno  Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas  Dokáže pozdravit a reagovat na pozdrav vhodným způsobem  Vyjadřuje své potřeby, pocity, a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky

350

Kompetence sociální a personální  Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla  Zná členy své rodiny a osoby ze svého nejbližšího okolí  Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky Kompetence pracovní  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Podílí se na jednoduchých praktických činnostech Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

351


Smyslová výchova




Smyslová výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět pomáhá žákům poznávat své nejbližší okolí a utvářet si k němu citový vztah. Dále si žáci osvojují vhodné chování a jednání, učí se chápat rozdílnosti mezi jednotlivci, tolerovat je a navzájem si pomáhat a spolupracovat. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí psychické funkce prostřednictvím smyslového vnímání a vztahem k myšlení a řeči rozvíjí smyslové analyzátory. Jejich funkce jsou podmínkou správného vnímání, koncentrace pozornosti, orientace v prostoru, směru nebo čase a tvoří základ pro vytváření představ a pojmů. Tato oblast se realizuje v oboru smyslová výchova těmito vzdělávacími okruhy:  Rozvíjení zrakového vnímání  Rozvíjení sluchového vnímání  Rozvíjení hmatového vnímání  Prostorová a směrová orientace  Rozvíjení čichového a chuťového vnímání Ve výuce se obsahy jednotlivých okruhů vzájemně prolínají všemi vzdělávacími obory ve snaze dosáhnout optimálního rozvoje žáka za využití netradičních speciálních metod a technik v rámci individuálního vzdělávání. Týdenní časová dotace: 1. - 10. ročník

4 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, relaxační místnost, školní zahrada, žákovská knihovna, divadla, kina

352










































353

Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Pozná a rozlišuje základní piktogramy  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti Kompetence k řešení problémů  Orientuje se v okolním prostředí  Orientuje se v časovém režimu dne  Překonává pocity strachu Kompetence komunikativní  Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebi nonverbálními formami komunikace  Reaguje na své jméno Kompetence sociální a personální  Zná členy své rodiny a osoby svého nejbližšího okolí  Rozlišuje osoby různého pohlaví(chlapec-dívka, muž-žena  Uvědomuje si svou osobu prostřednictvím svého těla Kompetence pracovní  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhu a základy osobní hygieny  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Poznává a používá předměty denní potřeby Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

354


Hudební výchova


Umění a kultura

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Hudební výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura přispívá ke kultivaci osobnosti žáků. Působí na jejich chování, posiluje jejich sebevědomí, rozvíjí estetické cítění tím, že dává prostor uplatnění tvořivých schopností a zprostředkování zážitků prostřednictvím vlastní tvorby a percepce. Má značný rehabilitační a relaxační význam, naplňuje přirozenou potřebu projevit se. Vzdělávací obor Hudební výchova utváří u žáků kladný vztah k hudbě, podporuje schopnost hudbu emocionálně prožít. Prostřednictvím hudebních činností dochází k rozvíjení sluchu a motoriky žáků, podporuje rozvoj řečových dovedností. Hudební činnosti pomáhají žákům k odreagování napětí, k překonání únavy, zlepšení nálady a podílí se na koncentraci pozornosti. Týdenní časová dotace: 1.-10. ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, relaxační místnost, školní zahrada Na konci základního vzdělávání žák dosahuje úrovně klíčových kompetencí podle schopností a v rámci svých možností. Vzhledem k závažnému poškození kognitivních funkcí u žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami mohou žáci elementárních klíčových kompetencí dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. 355

































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Napodobuje různé předvedené pohyby Kompetence komunikativní  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky 356

Kompetence sociální a personální  Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

357

8.4.5

Výtvarná výchova


Umění a kultura

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Výtvarná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura přispívá ke kultivaci osobnosti žáků. Působí na jejich chování, posiluje jejich sebevědomí, rozvíjí estetické cítění tím, že dává prostor uplatnění tvořivých schopností a zprostředkování zážitků prostřednictvím vlastní tvorby a percepce. Má značný rehabilitační a relaxační význam, naplňuje přirozenou potřebu projevit se. Vzdělávací obor Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti a dovednosti žáků, dochází k poznávání prostředků výtvarného jazyka, k všestrannému prohlubování senzibility žáka. Pomáhá vyjadřovat emoce a dává průchod přirozené aktivitě a fantazii. Týdenní časová dotace: 1.-10.ročník

1 hodina

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, okolí školy, les, louka, školní areál, školní zahrada Na konci základního vzdělávání žák dosahuje úrovně klíčových kompetencí podle schopností a v rámci svých možností. Vzhledem k závažnému postižení kognitivních funkcí u žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami mohou žáci elementárních klíčových kompetencí dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

358




































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky 359

Kompetence k řešení problémů  Řeší známé situace na základě nápodoby a opakování  Chápe a plní jednoduché příkazy  Překonává pocity strachu Kompetence komunikativní  Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky Kompetence sociální a personální  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky Kompetence pracovní  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Využívá jednoduché pracovní techniky při práci s různými materiály  Podílí se na jednoduchých praktických činnostech Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

360


Pohybová výchova


Člověk a zdraví

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Pohybová výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky základním poznatkům, které mohou využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci. Umožňuje jim rozvíjení zdravotních předpokladů pohybových možností. K osvojení potřebných dovedností a návyků je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Vzdělávací obor Pohybová výchova je zaměřen na zvládnutí základních pohybových dovedností a rozvíjení pohybové kultury. Prostřednictvím pohybových aktivit přispívá ke zmírnění důsledků zdravotního postižení žáků, rozvoji řeči, pomáhá k odreagování napětí, překonávání únavy, zlepšování nálady a podílí se na koncentraci pozornosti. Pohybová činnost tvoří základ rozvoje psychických procesů. Týdenní časová dotace: 1.- 10. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: tělocvična, školní sportovní areál, víceúčelové hřiště, školní zahrada, les, plavecký bazén, hipoterapie Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


361








































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky

362

Kompetence k řešení problémů  Řeší známé situace na základě nápodoby či opakování  Chápe a plní jednoduché příkazy  Orientuje se v okolním prostředí  Překonává pocity strachu Kompetence komunikativní  Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace  Reaguje na své jméno  Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky Kompetence sociální a personální  Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla  Rozlišuje osoby různého pohlaví (chlapec – dívka, muž – žena)  Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky  Chová se zdrženlivě k neznámým osobám Kompetence pracovní:  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny  Pozná a používá předměty denní potřeby  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Podílí se na jednoduchých praktických činnostech Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

363

8.4.7



Člověk a zdraví

VZDĚLÁVACÍ OBOR:


CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky základním poznatkům, které mohou využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci. Umožňuje jim rozvíjení zdravotních předpokladů pohybových možností. K osvojení potřebných dovedností a návyků je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybových dovedností, spontánních i cíleně zaměřených pohybových aktivit, ale zároveň i korekce zdravotních oslabení. Vzdělávací obor Zdravotní tělesná výchova aktivně rozvíjí hybnost žáků, správné držení těla a zvyšuje tělesnou zdatnost. Zaměření musí odpovídat jejich fyzickým, psychickým a zdravotním možnostem, zdravotnímu stavu a specifice postižení. U žáků s těžkým mentálním postižením, u kterých je vzhledem k závažnosti postižení výrazně omezená hybnost, se zařazuje jako alternativa ke Zdravotní tělesné výchově Rehabilitační tělesná výchova. Jejím úkolem je prostřednictvím pohybových aktivit přispívat k rozvíjení hybnosti žáků s nejtěžším postižením a tím současně rozvíjet i jejich rozumové schopnosti a zmírňovat důsledky mentálního postižení. Výuka je zařazena po konzultaci a pod supervizí odborného lékaře a může ji provádět pracovník se speciální kvalifikací (fyzioterapeut, speciální pedagog se somatopedickou kvalifikací s rehabilitačním zaměřením)

364

Týdenní časová dotace: 1.- 10. ročník

4 hodiny
























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky Kompetence k řešení problémů  Řeší známé situace na základě nápodoby či opakování 365

 Chápe a plní jednoduché příkazy  Orientuje se v okolním prostředí  Překonává pocity strachu Kompetence komunikativní  Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace  Reaguje na své jméno  Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky Kompetence sociální a personální  Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla  Rozlišuje osoby různého pohlaví (chlapec – dívka, muž – žena)  Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky  Chová se zdrženlivě k neznámým osobám Kompetence pracovní:  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny  Pozná a používá předměty denní potřeby  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Podílí se na jednoduchých praktických činnostech Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

366

8.4.8

Rehabilitační tělesná výchova


Člověk a zdraví

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Rehabilitační tělesná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky základním poznatkům, které mohou využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci. Umožňuje jim rozvíjení zdravotních předpokladů pohybových možností. K osvojení potřebných dovedností a návyků je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybových dovedností, spontánních i cíleně zaměřených pohybových aktivit, ale zároveň i korekce zdravotních oslabení. U žáků s těžkým mentálním postižením, u kterých je vzhledem k závažnosti postižení výrazně omezená hybnost, se zařazuje jako alternativa ke Zdravotní tělesné výchově Rehabilitační tělesná výchova. Jejím úkolem je prostřednictvím pohybových aktivit přispívat k rozvíjení hybnosti žáků s nejtěžším postižením a tím současně rozvíjet i jejich rozumové schopnosti a zmírňovat důsledky mentálního postižení. Výuka je zařazena po konzultaci a pod supervizí odborného lékaře a může ji provádět pracovník se speciální kvalifikací (fyzioterapeut, speciální pedagog se somatopedickou kvalifikací s rehabilitačním zaměřením) Týdenní časová dotace: 1.- 10. ročník

4 hodiny

367
























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky Kompetence k řešení problémů  Řeší známé situace na základě nápodoby či opakování  Chápe a plní jednoduché příkazy  Orientuje se v okolním prostředí  Překonává pocity strachu 368

Kompetence komunikativní  Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace  Reaguje na své jméno  Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky Kompetence sociální a personální  Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla  Rozlišuje osoby různého pohlaví (chlapec – dívka, muž – žena)  Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky  Chová se zdrženlivě k neznámým osobám Kompetence pracovní:  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny  Pozná a používá předměty denní potřeby  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Podílí se na jednoduchých praktických činnostech Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

369


Pracovní výchova



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Pracovní výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je jednou ze stěžejních vzdělávacích oblastí ve vzdělávání žáků s mentálním postižením. Zahrnuje široké spektrum pracovních činností, které vedou žáky k získání souboru vědomostí, základních pracovních dovedností a návyků žáků, a tím přispívá k jejich co nejsamostatnějšímu zapojení do každodenního života a umožňuje jim přípravu na vykonávání jednoduchých pracovních činností. Žáci se učí pracovat samostatně i v týmu a vážit si práce své i druhých. Seznamují se s různými materiály, s funkcí a užíváním vhodných pomůcek a nářadí. Vzdělávací oblast je realizována v průběhu celého základního vzdělávání a je rozdělena na tematické okruhy:  Sebeobsluha  Práce s drobným materiálem  Práce montážní a demontážní  Pěstitelské práce  Práce v domácnosti Týdenní časová dotace: 1. – 10. ročník

2 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, cvičná kuchyňka, školní dílny, okolí školy, les, louka, školní zahrada, školní areál

370










































371







Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky Kompetence k řešení problémů  Řeší známé situace na základě nápodoby a opakování  Chápe a plní jednoduché příkazy  Orientuje se v okolním prostředí  Překonává pocity strachu Kompetence komunikativní  Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky Kompetence sociální a personální  Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla  Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky Kompetence pracovní  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobné hygieny  Pozná a používá předměty denní potřeby  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Využívá jednoduché pracovní techniky při práci s různými materiály  Podílí se na jednoduchých praktických činnostech

372

Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen klasifikačními stupni – slovní hodnocení.

373

9. Přípravný stupeň základní školy speciální U žáků se středně těžkým mentálním postižením, těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem může příprava na vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální trvat jeden až tři roky. Příprava na vzdělávání v přípravném stupni respektuje vývojové zvláštnosti těchto dětí v době nástupu k plnění povinné školní docházky. Vzhledem k rozsáhlým speciálním vzdělávacím potřebám těchto dětí je zajištěn pro jejich přípravu na vzdělávání přípravný stupeň o třech postupných ročnících pro děti již od 5 let věku. Žáci přípravného stupně jsou průběžně hodnoceni v měsíčních plánech a na konci každého pololetí získávají Osvědčení o docházce do přípravného stupně – kde jsou hodnoceni formou širšího slovního hodnocení. Děti zařazené do přípravného stupně získávají osvědčení o absolvování příslušného ročníku. Po ukončení přípravy na vzdělávání jsou zařazovány podle přání rodičů a dle doporučení školského poradenského zařízení (vzhledem k těžšímu postižení dětí především SPC) do nejvhodnější formy vzdělávání – individuální integrace, skupinové integrace nebo pokračují ve vzdělávání v základní škole speciální. Vzdělávací program pro přípravný stupeň je součástí školního vzdělávacího programu „Škola pro život“ a vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Výchovně vzdělávací činnost je rozčleněna do několika základních tematických okruhů, které se v průběhu každého vyučovacího dne pravidelně střídají, případně se vzájemně prolínají a doplňují. Vzdělávací činnosti probíhají v integrovaných tematických blocích, ve kterých se střídají různorodé činnosti dle výběru učitele, který tímto směřuje k optimálnímu rozvoji žáků. Učivo jednotlivých vzdělávacích bloků je rozčleněno do měsíčních plánů tak, aby byly splněny jednotlivé výstupy. Těžiště práce tvoří rozumová výchova, smyslová výchova, rozvíjení zručnosti a praktických dovedností žáků a tělesná výchova.

374

Žáci přípravného stupně provádějí mnohé aktivity společně se žáky ZŠS, budují si tak správné mezilidské vztahy, rozvíjejí vzájemnou komunikaci a učí se dodržovat jednoduchá společenská pravidla i zásady práce v kolektivu.

9.1 Priority školního vzdělávacího programu a podpora osvojování klíčových kompetencí Společné postupy na úrovni školy, uplatňované ve výuce i mimo výuku (viz. 3.3 Priority školního vzdělávacího programu a podpora osvojování klíčových kompetencí), jimiž škola cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků základní školy speciální. Velkým problémem komplikujícím vzdělávání těchto žáků je nízká míra rozvinutí psychických funkcí, zejména pozornosti, paměti, ale i volních vlastností potřebných k systematickému osvojování učiva. Tyto funkce je zapotřebí postupně probouzet, i když úspěšnost této činnosti bude u jednotlivých žáků odlišná. Jedná se především o rozvoj elementárních komunikačních dovedností, pohybové samostatnosti, základů sebeobsluhy a maximálně možné soběstačnosti. Velice důležitá je kultivace osobnosti žáků, rozvíjení jejich estetického cítění a zájmů, výtvarných a hudebních schopností a nejjednodušších pracovních dovedností. Při vzdělávání těchto žáků je nutné zajištění atmosféry jistoty a bezpečí jako základu vytváření vztahů.


Vést žáky k osvojení základních hygienických návyků a činností týkajících se sebeobsluhy



Rozvíjet pohyblivost žáků a snažit se o dosažení co nejvyšší možné míry jejich samostatnosti a orientace ve vztazích k okolí



Vést žáky k rozvíjení komunikačních dovedností využíváním systémů alternativní a augmentativní komunikace

375



Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat s blízkými osobami a vykonávat jednoduché úkony



Vést žáky k vytváření pozitivních vztahů ke spolužákům a k začlenění do kolektivu



Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné osobnosti



Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city



Rozvíjet žákovu pozornost, vnímavost a poznání

Klíčové kompetence Vzdělávání těchto žáků je vedeno snahou o to, vybavit je souborem elementárních klíčových kompetencí na úrovni, která je dosažitelná a která jim umožní najít vhodnou formu komunikace a soužití s jejich okolím. Utváření klíčových kompetencí tvoří základ dalšího rozvoje žáků a jejich integrace do společnosti. Vzhledem k závažnému poškození kognitivních funkcí u těchto žáků je kladen důraz především na klíčové kompetence komunikativní, sociální a personální, pracovní.


rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat

-

pozná a rozlišuje základní piktogramy

-

pozná tiskací písmena

-

napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti

-

používá učební pomůcky


řeší známé situace na základě nápodoby či opakování

-

chápe a plní jednoduché příkazy

376

-

orientuje se v okolním prostředí

-

orientuje se v časovém režimu dne

-

překonává pocity strachu


poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace

-

reaguje na své jméno

-

reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas

-

vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky

-

dokáže pozdravit a reagovat na pozdrav vhodným způsobem


uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla

-

zná členy své rodiny a osoby ze svého nejbližšího okolí

-

rozlišuje osoby různého pohlaví (chlapec – dívka, muž – žena)

-

navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím

-

spolupracuje se svými učiteli a spolužáky

-

chová se zdrženlivě k neznámým osobám


zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny

-

poznává a používá předměty denní potřeby

-

rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje

-

využívá jednoduché pracovní techniky při práci s různými materiály

-

podílí se na jednoduchých praktických činnostech

377

9.2

Tabulace učebního plánu pro 1. – 3. ročník pro vzdělávání žáků v přípravném stupni

Povinné vzdělávací obory

9.3

Učební plán pro 1. – 3. ročník pro vzdělávání žáků v přípravném stupni

378

9.4

Vzdělávací obsah oblastí Učební osnovy pro vzdělávání žáků v přípravném stupni


Smyslová výchova




Smyslová výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět pomáhá žákům poznávat své nejbližší okolí a utvářet si k němu citový vztah. Dále si žáci osvojují vhodné chování a jednání, učí se chápat rozdílnosti mezi jednotlivci, tolerovat je a navzájem si pomáhat a spolupracovat. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí psychické funkce prostřednictvím smyslového vnímání a vztahem k myšlení a řeči rozvíjí smyslové analyzátory. Jejich funkce jsou podmínkou správného vnímání, koncentrace pozornosti, orientace v prostoru, směru nebo čase a tvoří základ pro vytváření představ a pojmů. Tato oblast se realizuje v oboru smyslová výchova těmito vzdělávacími okruhy:  Rozvíjení zrakového vnímání  Rozvíjení sluchového vnímání  Rozvíjení hmatového vnímání  Prostorová a směrová orientace  Rozvíjení čichového a chuťového vnímání Ve výuce se obsahy jednotlivých okruhů vzájemně prolínají všemi vzdělávacími obory ve snaze dosáhnout optimálního rozvoje žáka za využití netradičních speciálních metod a technik v rámci individuálního vzdělávání.

379

Týdenní časová dotace: 1. - 3. ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, relaxační místnost, školní zahrada, okolí školy, divadla, kina Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Pozná a rozlišuje základní piktogramy

380

 Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti Kompetence k řešení problémů  Orientuje se v okolním prostředí  Orientuje se v časovém režimu dne  Překonává pocity strachu Kompetence komunikativní  Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace  Reaguje na své jméno Kompetence sociální a personální  Zná členy své rodiny a osoby svého nejbližšího okolí  Rozlišuje osoby různého pohlaví (chlapec-dívka, muž-žena)  Uvědomuje sis svou osobu prostřednictvím svého těla Kompetence pracovní  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Poznává a používá předměty denní potřeby Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen slovně.

381

Člověk a komunikace 9.4.2

Rozumová výchova



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Rozumová výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a komunikace umožňuje žákům najít a rozvíjet vhodnou formu komunikace s okolím. Jsou využívány různé formy augmentativní a alternativní komunikace, které vedou k osvojení dovedností dorozumívání se s okolím a vytváření pocitu jistoty a bezpečí, který kontakt se sociálním okolím přináší. Obsah vzdělávacího oboru rozumová výchova je rozdělena na tematické okruhy:  Rozvíjení komunikativních dovedností  Rozvíjení rozumových schopností  Rozvíjení poznávacích schopností  Rozvíjení logického myšlení a paměti  Rozvíjení grafických schopností, jemné motoriky  Rozvíjení volních vlastností V rozumové výchově je snaha o dosažení a rozvíjení rozumových schopností žáků na optimální možné úrovni. Týdenní časová dotace: 1. - 3. ročník

5 hodin

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, relaxační místnost, školní zahrada, okolí školy, divadla, kina Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 


382


































Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Pozná a rozlišuje základní piktogramy  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky Kompetence k řešení problémů  Řeší známé situace na základě nápodoby či opakování  Chápe a plní jednoduché příkazy 383

 Orientuje se v okolním prostředí  Orientuje se v časovém režimu dne Kompetence komunikativní  Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace  Reaguje na své jméno  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky  Dokáže pozdravit a reagovat na pozdrav vhodným způsobem Kompetence sociální a personální  Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla  Zná členy své rodiny a osoby ze svého nejbližšího okolí  Rozlišuje osoby druhého pohlaví (chlapec – dívka, muž – žena)  Navazuje kontakt adekvátně se dorozumívá s okolím  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky Kompetence pracovní  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny  Poznává a používá předměty denní potřeby  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Podílí se na jednoduchých praktických činnostech Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen slovně.

384


Hudební výchova


Umění a kultura

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Hudební výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Umění a kultura přispívá ke kultivaci osobnosti žáků. Působí na jejich chování, posiluje jejich sebevědomí, rozvíjí estetické cítění tím, že dává prostor uplatnění tvořivých schopností a zprostředkování zážitků prostřednictvím vlastní tvorby a percepce. Má značný rehabilitační a relaxační význam, naplňuje přirozenou potřebu projevit se. Zaměřuje se hlavně na rytmická cvičení, zpěv a vyjádření hudby pohybem a podílí se rozvíjení vyjadřovacích schopností žáků. Vzdělávací obor Hudební výchova utváří u žáků kladný vztah k hudbě, podporuje schopnost hudbu emocionálně prožít. Prostřednictvím hudebních činností dochází k rozvíjení sluchu a motoriky žáků, podporuje rozvoj řečových dovedností. Hudební činnosti pomáhají žákům k odreagování napětí, k překonání únavy, zlepšení nálady a podílí se na koncentraci pozornosti. Týdenní časová dotace: 1.- 3.ročník

3 hodiny

Organizační vymezení: kmenová třída, relaxační místnost, školní zahrada Na konci ročníku žák dosahuje úrovně klíčových kompetencí podle schopností a v rámci svých možností. Vzhledem k závažnému

385

poškození kognitivních funkcí u žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami mohou žáci elementárních klíčových kompetencí dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 























Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky Kompetence komunikativní  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky Kompetence sociální a personální  Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla 386

 Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen slovně.

387


Tělesná výchova


Člověk a zdraví

VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Tělesná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky základním poznatkům, které mohou využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí fyzické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti i sociální adaptaci. Umožňuje jim rozvíjení zdravotních předpokladů pohybových možností. K osvojení potřebných dovedností a návyků je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Vzdělávací obor Tělesná výchova je zaměřen na zvládnutí základních pohybových dovedností a rozvíjení pohybové kultury. Je zaměřena na rozvíjení motoriky žáků, jejich pohybových schopností a dovedností a překonávání jejich neobratnosti, případně pasivity. Prostřednictvím pohybových aktivit přispívá ke zmírnění důsledků zdravotního postižení žáků, rozvoji řeči, pomáhá k odreagování napětí, překonávání únavy, zlepšování nálady a podílí se na koncentraci pozornosti. Pohybová činnost tvoří základ rozvoje psychických procesů. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybových dovedností, spontánních i cíleně zaměřených pohybových aktivit, ale zároveň i korekce zdravotních oslabení. Do Tělesné výchovy je zahrnuta Zdravotní tělesná výchova. Zdravotní tělesná výchova aktivně rozvíjí hybnost žáků, správné držení těla a zvyšuje tělesnou zdatnost. Zaměření musí odpovídat jejich fyzickým, psychickým a zdravotním možnostem, zdravotnímu stavu a specifice postižení.

388

U žáků s těžkým mentálním postižením, u kterých je vzhledem k závažnosti postižení výrazně omezená hybnost, se zařazuje jako alternativa ke Zdravotní tělesné výchově Rehabilitační tělesná výchova. Jejím úkolem je prostřednictvím pohybových aktivit přispívat k rozvíjení hybnosti žáků s nejtěžším postižením a tím současně rozvíjet i jejich rozumové schopnosti a zmírňovat důsledky mentálního postižení. Výuka je zařazena po konzultaci a pod supervizí odborného lékaře a může ji provádět pracovník se speciální kvalifikací (fyzioterapeut, speciální pedagog se somatopedickou kvalifikací s rehabilitačním zaměřením) Týdenní časová dotace: 1.- 3. ročník

5 hodin

Organizační vymezení: tělocvična, školní sportovní areál, víceúčelové hřiště, školní zahrada, les, plavecký bazén, hipoterapie Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 






















Učit žáky osvojit si kázeň jako trvalý životní návyk 389



















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení:  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky Kompetence k řešení problémů  Chápe a plní jednoduché příkazy  Orientuje se v okolním prostředí  Překonává pocity strachu Kompetence komunikativní  Poznává známé osoby a dorozumívá se s nimi verbálními nebo nonverbálními formami komunikace  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky  Reaguje na své jméno Kompetence sociální a personální  Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím 390

 Uvědomuje si svoji osobu prostřednictvím svého těla  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky  Chová se zdrženlivě k neznámým osobám Kompetence pracovní:  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny podle svých možností  Poznává a používá předměty denní potřeby  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen slovně.

391


Pracovní a výtvarná výchova



VZDĚLÁVACÍ OBOR:

Pracovní a výtvarná výchova

CHARAKTERISTIKA Vzdělávací oblast Člověk a svět práce zahrnuje široké spektrum pracovních činností, které vedou žáky k získání souboru vědomostí, základních pracovních dovedností a návyků žáků, a tím přispívá k jejich co nejsamostatnějšímu zapojení do každodenního života a umožňuje jim přípravu na vykonávání jednoduchých pracovních činností. Dále přispívá ke kultivaci osobnosti žáků, působí na jejich chování, posiluje jejich sebevědomí, rozvíjí estetické cítění tím, že dává prostor uplatnění tvořivých schopností a zprostředkování zážitků prostřednictvím vlastní tvorby a percepce. Má značný rehabilitační a relaxační význam, naplňuje přirozenou potřebu projevit se. Vzdělávací obor Pracovní a výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti a dovednosti žáků, dochází k poznávání prostředků výtvarného jazyka, k všestrannému prohlubování senzibility žáka. Pomáhá vyjadřovat emoce a dává průchod přirozené aktivitě a fantazii. Žáci se učí pracovat samostatně i v týmu a vážit si práce své i druhých. Seznamují se s různými materiály, s funkcí a užíváním vhodných pomůcek a nářadí. Vzdělávací oblast je realizována v průběhu celého základního vzdělávání a je rozdělena na tematické okruhy:  Sebeobsluha  Práce s drobným materiálem  Práce montážní a demontážní  Pěstitelské práce  Práce v domácnosti  Jednoduché výtvarné techniky 392

Týdenní časová dotace: 1.- 3.ročník

4 hodiny

Organizační vymezení: kmenová učebna, učebna PC, cvičná kuchyňka, školní dílny, okolí školy, les, louka, školní zahrada, školní areál Na konci ročníku žák dosahuje úrovně klíčových kompetencí podle schopností a v rámci svých možností. Vzhledem k závažnému postižení kognitivních funkcí u žáků s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami mohou žáci elementárních klíčových kompetencí dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Výchovné a vzdělávací strategie, které v tomto předmětu vedou k utváření klíčových kompetencí: 





























393


















Utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení  Rozumí jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a je schopen je užívat  Napodobuje různé předvedené pohyby a činnosti  Používá učební pomůcky Kompetence k řešení problémů  Orientuje se v okolním prostředí  Orientuje se v časovém režimu dne  Řeší známé situace na základě nápodoby a opakování  Chápe a plní jednoduché příkazy  Překonává pocity strachu Kompetence komunikativní  Reaguje na jednoduché pokyny, vyjadřuje souhlas či nesouhlas  Vyjadřuje své potřeby, pocity a nálady různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky 394

Kompetence sociální a personální  Navazuje kontakt a adekvátně se dorozumívá s okolím  Spolupracuje se svými učiteli a spolužáky Kompetence pracovní  Rozlišuje předměty různé velikosti a tvarů, uchopuje je a účelně s nimi manipuluje  Využívá jednoduché pracovní techniky při práci s různými materiály  Podílí se na jednoduchých praktických činnostech  Zvládá nejjednodušší úkony sebeobsluhy a základy osobní hygieny podle svých možností  Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí při pracovních činnostech podle naučených stereotypů Cílem hodnocení a sebehodnocení žáka je motivace k dalšímu rozvíjení klíčových kompetencí. Vyučovací předmět je hodnocen slovně.

395

10. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků postupuje škola v souladu s ustanoveními § 51 – 53 Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona). Pravidla a kritéria hodnocení výsledků vzdělávání žáků vymezuje podrobně Vnitřní řád školy – Pravidla pro hodnocení žáků. Pravidla pro hodnocení žáků školy vycházejí: z Vyhlášky o č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, z Vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných,

Pokyn pro učitele (zásady klasifikace): 

Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi



Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým a individuálním zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.



Při hodnocení učitel přihlíží k úsilí vynaloženému žákem, k jeho postojům k učení, jeho snaze, míře jeho postižení a kvalitě jeho výchovného prostředí.



Předmětem klasifikace jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky vzdělávacích programů nebo individuálního vzdělávacího plánu.

396



Podklady pro klasifikaci získává učitel zejména:  Soustavným sledováním výkonu žáka v průběhu vyučování.  Různými druhy prověřování jeho vědomostí, dovedností a návyků (praktické, pohybové, ústní, písemné, grafické)  Analýzou výsledků aktivit žáků, zvláště se zaměřením na manuální zručnost, celkovou sociální vyspělost a samostatnost.  Konzultacemi s ostatními učiteli, vychovateli, případně pracovníky PPP nebo SPC.  Rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka.



Postup při klasifikaci a hodnocení:  Učitel soustavně vede evidenci o klasifikaci žáka.  Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné  V odůvodněných případech lze žáka nehodnotit, o čemž rozhodne ředitelka školy na základě návrhu třídního učitele, případně odborného posudku PPP nebo SPC nebo odborného lékaře.  Učitel informuje nejméně každé čtvrtletí zákonné zástupce žáka o jeho prospěchu a chování. V případě zhoršení prospěchu nebo chování žáka informuje učitel zákonné zástupce neprodleně.  Ředitelka školy dbá na jednotnost měřítek hodnocení všech učitelů.  Přestupuje – li žák na jinou školu, poskytne škola této škole písemnou zprávu o jeho chování, docházce a klasifikaci.  Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocení projevů výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději v následující vyučovací hodině.

397

10.1 Pravidla pro hodnocení žáků základní školy 

Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.



Případné zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických radách.



Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm (stupnicí známek).



Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.



Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů, třídních výkazů a připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu.



Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. a 2. stupně základní školy je na vysvědčení vyjádřeno v jednotlivých vyučovacích předmětech klasifikačními stupni nebo jejich slovním ekvivalentem.

398

10.2 Pravidla pro hodnocení žáků s lehkým mentálním postižením 

Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno klasifikačním stupněm (stupnicí známek). Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.



Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.



Případné zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednávají při pedagogických radách.



Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace do katalogových listů, třídních výkazů a připraví návrhy na opravné zkoušky a klasifikaci v náhradním termínu.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1. a 2. stupně s lehkým mentálním postižením je na vysvědčení vyjádřeno v jednotlivých vyučovacích předmětech klasifikačními stupni nebo jejich slovním ekvivalentem.

10.3 Pravidla pro hodnocení žáků základní školy speciální Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků postupuje škola v souladu s ustanoveními § 51 – 53 Zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona).

399

Pravidla a kritéria hodnocení výsledků vzdělávání žáků vymezuje podrobně řád školy – Vnitřní klasifikační řád.

10.3.1 Pravidla pro hodnocení žáků: Přípravný stupeň základní školy speciální: 

Hodnocení žáků přípravného stupně základní školy speciální provádí učitel svými slovy tak, aby kladně motivoval žáka i jeho rodiče k další práci a vyzvedl dovednosti, které žák zvládl.



V hodnocení žákových výkonů by mělo převažovat hlavně kladné motivující hodnocení, jako je pochvala, uznání, povzbuzení, vyjádření kladného očekávání a podobně.

Základní škola speciální: 

Chování žáků základní školy speciální se nehodnotí.



Hodnocení žáků základní školy speciální je slovní. Má vyjádřit míru zvládnutí vědomostí a dovedností a stupeň samostatnosti žákovi činnosti. Učitelé budou využívat formalizované slovní hodnocení.



Předmětem hodnocení jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov individuálních vzdělávacích plánů.



Žáci jsou hodnoceni i ve všech složkách výchovy, tj. smyslové, hudební, tělesné a pracovní s výtvarnou. Posouzení rozumové složky výchovy je vyjádřeno v hodnocení jednotlivých předmětů.



Při hodnocení zohledňuje učitel druh a stupeň mentálního postižení žáka, jeho zdravotní stav a jeho individuální a věkové zvláštnosti, s akcentem na kultivaci žáka a rozvoj jeho schopností.



Celkový prospěch se na vysvědčení vyjadřuje slovy, prospěl(a), - neprospěl(a)

400

11. Školní vzdělávací program přípravné třídy Školní vzdělávací program přípravné třídy „Pohádkový kolotoč“ Motto:

„Ten náš dětský kolotoč projel celý svět. A teď by chtěl kdoví proč, všechno dětem vyprávět. A tak hračky na chvíli pro vás děti oživí.“

Obec – zřizovatel školy zřizuje se souhlasem Krajského úřadu přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu je možno zřizovat, pokud v ní bude vzděláváno nejméně 7 dětí. Naplňuje se do počtu 15 dětí, se schválenou výjimkou zřizovatele do 19 dětí.

401

O zařazování dětí do přípravné třídy rozhoduje ředitelka školy na základě žádosti zákonného zástupce dítěte a na základě doporučení školského poradenského zařízení. Jestliže je přípravná třída zřízena při základní škole, počítá se do doby vyučování 20 vyučovacích hodin rozdělených na kratší časové úseky se střídáním činností podle potřeb dětí. Přípravná třída se nezapočítává do povinné školní docházky, děti se neklasifikují. K dokumentaci se používá dokumentace pro mateřskou školu. Na konci školního roku se stručně slovně zhodnotí, s jakým výsledkem dítě přípravnou třídu absolvovalo. Děti nedostávají vysvědčení, na konci přípravné třídy obdrží např. „Pochvalný list“ nebo jiné obdobné osvědčení o návštěvě této třídy. Úloha pedagoga v přípravné třídě Pedagog by měl být schopen tento školní program realizovat ve třídě dětí, a to tak, aby – v úzké vazbě s rodiči – umožnil všem dětem optimálně rozvinout všechny předpoklady a pomáhal jim utvářet si pokud možno vstřícný a pozitivní vztah ke škole. Pedagog musí vnímat celou osobnost dítěte, získat je ke spolupráci, přesvědčit je a dovést k citovému prožívání bezprostředních vztahů k okolí. Pedagogové by měli ke své práci přistupovat samostatně, tvořivě, se zdravou mírou sebevědomí a osobní odpovědností. Musí pracovat sami na sobě, aktivně se učit potřebným dovednostem, vyměňovat si zkušenosti, seznamovat se s novými poznatky. Včasné vzdělávání dítěte, stejně tak jako jeho včasný vstup do širšího společenství, má pro dítě a jeho rozvoj i pro jeho pozdější vzdělávání, společenské začlenění a uplatnění v době jeho dospělosti značný význam. Vzdělávací působení vychází z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dětí a ze znalosti jejich aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace. Je třeba, aby se

402

každému dítěti dostalo podpory, péče a stimulace v míře, kterou individuálně potřebuje a v kvalitě, která mu vyhovuje. Dítě se učí především na základě své interakce s okolím a svou vlastní prožitou zkušeností. Činnosti jsou proto založeny na přímých zážitcích dítěte, vycházejí z jeho samostatné činnosti, z dětské zvídavosti a potřeby objevovat. Je důležité poskytovat dostatek prostoru pro spontánní aktivity a dětské plány a zajišťovat dětem dostatečnou možnost projevovat se, bavit se i zaměstnávat přirozeným dětským způsobem. Pedagog působí jako ten, kdo příznivě ovlivňuje prožívání i učení dítěte, jeho aktivitu a výkonnost. Každé dítě dostatečně stimuluje v jeho rozvoji, citlivě podněcuje jeho chuť k učení a pozitivně je motivuje k dalšímu úsilí. Iniciuje vhodné činnosti, připravuje prostředí a nabízí dítěti příležitosti, jak poznávat, přemýšlet, chápat a porozumět sobě i všemu kolem. Nezbytnou součástí práce pedagoga je tvořivá improvizace, pružné a citlivé reagování na okamžitou situaci. Organizace výchovného a vzdělávacího procesu v přípravné třídě Výchovný a vzdělávací program pro přípravnou třídu je zpracován do oblastí učiva. Učivo v těchto oblastech je rozpracováno orientačně. Rozhodující jsou vždy individuální možnosti a schopnosti dětí, jejich tempo zvládání požadavků. S dětmi je třeba postupovat takovým tempem, aby je práce v přípravné třídě zaujala a zároveň v co největší míře napomáhala jejich rozvoji. Přípravná třída je obdobím, které musí dětem ponechat dostatek času a prostoru, aby se mohly postupně seznámit s novou situací, tj. přizpůsobit se a přivyknout všem změnám (nové roli, nové společnosti, novým požadavkům, časovému řádu). Organizace i program přípravné třídy jsou maximálně přizpůsobeny vývojovým a jazykovým možnostem dětí a jejich potřebám. Na samém počátku přípravné třídy je třeba velké trpělivosti, děti je často nutné učit i těm nejzákladnějším návykům. K navázání kontaktu bývá využíván maňásek. Začíná se obvykle s hygienickými

403

návyky a přizpůsobením se kolektivu. Pomalu se přechází k didaktickým a konstruktivním hrám, při kterých děti hravou formou pochopí daný úkol a snáze jej zvládají. Všechno má ve třídě své místo, svůj řád, a tím si děti lépe zapamatují, co kam patří a k čemu co slouží. Pro práci v přípravné třídě je velmi důležité vytvoření příjemného prostředí a radostného ovzduší, aby děti odcházely domů s pocitem uspokojení ze dne prožitého ve škole a těšily se na každý další den. K plnění výchovných a vzdělávacích úkolů je zapotřebí využívat všech, i netradičních metod a forem výuky, děti je třeba v co největší míře motivovat, vzbuzovat jejich zájem o zadaný úkol a jeho dokončení. Jednotlivé činnosti jsou do programu zařazovány promyšleně, s ohledem na rovnováhu psychického zatížení dětí – střídání živějšího pohybu s klidnou prací u stolečků, náročnějších činností s méně náročnými. Délku vyučovací jednotky (zaměstnání) si určuje učitel podle toho, co je předmětem činnosti, podle stavu pozornosti dětí či jejich únavy. Na konci přípravné třídy by měly být děti schopny soustředění asi na 20 minut. Každé dítě je třeba také často chválit a umožnit mu prožít uspokojení z dobře vykonané práce. Od učitele vyžaduje práce v přípravné třídě nejen velkou trpělivost, ale i značnou pedagogickou tvořivost. Jeho role spočívá především ve vytváření motivujícího a stimulujícího prostředí. Navázání kontaktu s rodinou a získání její důvěry je velkým přínosem pro práci v přípravné třídě a pro vzdělávací dráhu dětí. Učitel se musí stále snažit o kontakt s rodinou, vzbudit u rodičů zájem o výsledky činnosti dětí, jejich úspěchy i problémy. Rodiče jsou seznamováni s možnostmi, jak mohou svým dětem pomoci, a to prostřednictvím všech způsobů, které se učiteli podaří realizovat, ať už jsou to návštěvy v rodinách, návštěvy rodičů ve škole při vyučování nebo besídkách či jiných společných akcích, výletech, schůzkách rodičů, aj. Rodiče by měli nabýt přesvědčení, že učitel má opravdový zájem o rozvoj jejich dítěte a že docházka do přípravného ročníku je pro jejich dítě přínosem.

404

Cíle a prostředky Cílem přípravné třídy je systematicky připravovat děti ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí k bezproblémovému začlenění do vzdělávacího procesu od 1. ročníku základní školy a předcházet tak u nich případným neúspěšným začátkům ve školní docházce, které by mohly ohrozit průběh jejich dalšího vzdělávání a tím i jejich perspektivy v dalším životě. Stanoveného cíle se dosahuje uplatňováním nejrůznějších výchovně vzdělávacích prostředků, které svým obsahem i formou odpovídají stupni vývoje dětí. Základem je organizovaná činnost dětí, různé druhy her (didaktické, konstruktivní, soutěživé), rozhovor, učení, vycházky, pracovní, pohybové, hudební a výtvarné činnosti. Školní vzdělávací program je realizován tak, aby v úzké vazbě s rodiči umožnil všem dětem optimálně rozvinout všechny předpoklady a pomáhal jim utvářet pozitivní vztah ke škole. Je třeba vnímat celou osobnost dítěte, získat jej ke spolupráci a dovést k citovému prožívání vztahů k okolí. Je třeba vycházet z pozorování a uvědomění si aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace, aby se každému dítěti dostalo podpory a péče v míře, kterou individuálně potřebuje. Je nutné poskytovat dostatek prostoru pro spontánní aktivity a dětské plány a zajistit dostatečnou možnost projevovat se, bavit se i zaměstnávat přirozeným dětským způsobem. Výchovný a vzdělávací obsah přípravné třídy Obsah školního vzdělávacího programu přípravné třídy je strukturován do oblastí, které reflektují vývoj dítěte, jeho přirozený život, zrání i učení. Interakční oblasti:

biologická psychologická interpersonální sociálně – kulturní environmentální

405

od nich jsou odvozeny oblasti předškolního vzdělávání, které jsou v rámcovém programu nazvány: 1. Dítě a jeho tělo 2. Dítě a jeho psychika 3. Dítě a ten druhý 4. Dítě a společnost 5. Dítě a svět Tyto oblasti vzdělávání jsou, stejně jako oblasti interakční, činně propojeny, vzájemně se ovlivňují a vytvářejí společně fungující celek, v životní skutečnosti nedělitelný. Obsah jednotlivých oblastí se prolíná, prostupuje, vzájemně se podmiňuje, dílčí cíle i dosahované kompetence dítěte na sebe navazují a vzájemně se doplňují, na některých místech pak i částečně překrývají. V rámci různých oblastí se tak přirozeně mohou, i když zpravidla i v jiných souvislostech, opakovat. 1. Dítě a jeho tělo Záměrem vzdělávacího úsilí v oblasti biologické je stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte, podporovat jeho fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj jeho pohybových i manipulačních dovedností, učit je sebeobslužným dovednostem a vést je ke zdravým životním návykům a postojům. Specifické vzdělávací cíle: -

uvědomění si vlastního těla

-

rozvoj pohybových dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, pohyblivosti, dýchání, apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí

-

rozvoj a užívání všech smyslů

-

rozvoj fyzické i psychické zdatnosti

-

osvojení si věku přiměřených praktických dovedností

406

-

osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě

-

osvojení si dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí a vytváření zdravých životních návyků a postojů

Očekávané kompetence: -

zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)

-

koordinovat lokomoci a další polohy či pohyby, sladit pohyb s rytmem a hudbou

-

vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu

-

ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem

-

vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem, apod.)

-

ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, apod.)

-

zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní hygienické a zdravotně preventivní návyky (zvládat osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat, apod.)

-

zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě, pod.)

407

-

pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o růstu těla, o jeho vývoji a změnách, znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem

-

rozlišovat, co prospívá zdraví (výživa, aktivní pohyb, zdravé prostředí, pohoda) a co mu škodí (škodlivé látky a vlivy, nezdravé návyky a závislosti, nemoci, úrazy, nebezpečí hrozící v dopravních situacích, při setkání s cizími lidmi, neznámými věcmi či jevy, apod.)

-

chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých

-

mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem, apod.)

2. Dítě a jeho psychika Záměrem vzdělávání v oblasti psychologické je podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte, rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka, poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle, stejně tak i jeho sebepojetí a sebenahlížení, jeho kreativity a sebevyjádření, stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení. Tato oblast zahrnuje tři „podoblasti“: 2.1

Jazyk a řeč

2.2

Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie

2.3

Sebepojetí, city a vůle

2.1 Jazyk a řeč Specifické vzdělávací cíle: -

rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, porozumění, poslechu) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)

408

-

rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu

-

osvojení některých dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka


správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči

-

vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách

-

porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)

-

formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat

-

učit se nová slova, aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)

-

naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)

-

vyprávět příběh, pohádku

-

popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)

-

chápat slovní vtip a humor

-

sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech

-

utvořit jednoduchý rým

-

poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma

-

vést rozhovor (poslouchat, nehovořit, je-li třeba, sledovat řečníka i obsah, ptát se)

-

domluvit se slovy i gesty

-

sledovat očima zleva doprava

-

rozlišovat některé symboly, porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci

-

rozlišovat a znát některá písmena a číslice

-

poznat napsané své jméno

-

projevovat zájem o knížky

409

2.2 Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie Specifické vzdělávací cíle: -

rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj a kultivace paměti, pozornosti, představivosti, fantazie

-

rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)

-

posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování, apod.)

-

vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení

-

vytváření základů pro práci s informacemi


vnímat všemi svými smysly

-

záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost

-

pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno

-

přemýšlet a to, o čem přemýšlí, také vyjádřit

-

zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)

-

vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušenosti k učení

-

postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí

-

chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, řadit a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, méně, stejně, první, poslední, apod.)

410

-

chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod. v prostoru i v rovině), částečně se orientovat i v čase

-

řešit kognitivní problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, vymýšlet „nápady“

-

naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit

-

vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)

2.3 Sebepojetí, city a vůle Specifické vzdělávací cíle: -

rozvoj pozitivních citů dítěte ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry a relativní citové samostatnosti)

-

rozvoj schopnosti vytvářet a rozvíjet citové vztahy k okolí

-

rozvoj schopností a dovedností vyjádřit pocity, dojmy a prožitky

-

rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání

-

získání schopnosti řídit chování vůlí a ovlivňovat vlastní situaci


odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory

-

uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je

-

rozhodovat o svých činnostech

-

odpovídat za sebe a své jednání ve známých a opakujících se situacích

-

vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích),

411

odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod. -

odhadovat, na co stačí a co zvládne, postupně si uvědomovat své nedostatky, přiznávat si chybu

-

přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky

-

prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

-

vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a kontrolovat ji, dokončit, co započalo

-

poslouchat a plnit smysluplné pokyny a slovní příkazy, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, přistupovat na vysvětlená a pochopená pravidla

-

zorganizovat hru

-

uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí

-

prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)

-

být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem

-

těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás, setkávání se s uměním

-

zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací

3. Dítě a ten druhý Záměrem vzdělávání v interpersonální oblasti je podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému, posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů

412

Specifické vzdělávací cíle: -

rozvoj schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem

-

posilování prosociálního chování ve vztahu k druhému (v rodině, v dětské herní skupině, v přípravné třídě)

-

vytváření prosociálních postojů k druhému (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)

-

rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností

-

ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými


navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho

-

přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství

-

odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná

-

uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je

-

chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přesto, že je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené

-

uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj názor, přijmout jiný názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou

-

oprostit se od nepřiměřených projevů sobectví vůči jinému dítěti, spravedlivě se s ním dělit o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.

-

vnímat, co si druhý přeje či co potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či dítěti s postižením,

413

mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.) -

bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.

-

chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)

4.

Dítě a společnost Zaměřením vzdělávání v oblasti sociálně – kulturní je uvést dítě

do společenství ostatních lidí, do života v lidské společnosti i do světa kultury a umění, pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje, přijmout základní všeobecně uznávané společenské, morální a estetické hodnoty a podílet se na utváření společenské pohody. Specifické vzdělávací cíle: -

rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte

-

vytvoření povědomí o mezilidských a morálních hodnotách

-

rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přizpůsobit se, spolupracovat, podílet se, přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem), vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané

-

rozvoj kulturně estetických dovedností (slovesných, výtvarných, hudebních, dramatických) produktivních i receptivních

-

vytvoření základů estetického vztahu ke světu, k životu, ke kultuře a umění


uplatňovat základní společenské návyky ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, neskákat do řeči, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.)

414

-

pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat

-

začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti

-

adaptovat se na prostředí školy i jeho běžné proměny (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se názoru skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody

-

vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)

-

utvořit si základní dětskou představu o tom, co je dobře a co špatně, co se smí a nesmí (nelhat, nebrat cizí věci, neničit věci kolem sebe, neubližovat, neponižovat, neposmívat se druhým) a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v přípravné třídě, na veřejnosti)

-

odmítat společensky nežádoucí chování (lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu) a bránit se jeho důsledkům, vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají

-

chovat se slušně a zdvořile k dospělým i k dětem, vážit si jejich práce a úsilí

-

dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair

-

zacházet šetrně s hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.

-

vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit je (říci, co se mu líbí či nelíbí, co je baví či nebaví a proč apod.)

-

zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat

415

barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.) -

vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)

5.

Dítě a svět Záměrem vzdělávání v environmentální oblasti je založit u dítěte

elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí – počínaje nejbližším okolím a konče globálními problémy celosvětového dosahu – vytvořit základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte (člověka) k životnímu prostředí. Specifické vzdělávací cíle: -

vytváření vztahu k místu a prostředí, ve kterém dítě žije

-

osvojování jednoduchých poznatků o světě a životě užitečných pro vytváření elementárního povědomí o přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách

-

pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit

-

rozvoj schopnosti přizpůsobovat se přirozenému vývoji a běžným změnám

-

rozvoj schopnosti vážit si života ve všech jeho formách

-

vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem

-

osvojení dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí a k spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí

-

osvojení poznatků a dovedností chránících před nebezpečnými vlivy prostředí

-

rozvoj pocitu sounáležitosti s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

416


osvojit si elementární poznatky o sobě, o rodině, o vývoji, životě a činnostech člověka, o lidské společnosti, o soužití, zvycích a práci lidí, o přírodě a přírodních jevech, o technických přístrojích, se kterými se dítě setkává doma i ve svém okolí

-

orientovat se bezpečně v okolním prostředí, resp. v okolí domova, v prostředí a okolí školy, v obci (ulice, doprava, obchody, lékař a další důležité instituce apod.), všímat si rozmanitosti, změn a dění v nejbližším okolí

-

osvojit si elementární poznatky o místě, ve kterém žije, o své zemi a její kultuře, o jiných zemích a kulturách, o zeměkouli, o vesmíru apod.

-

vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý – jak svět přírody (rostliny, živočichové, krajina, podnebí apod.), tak i svět lidí (tělesné, zdravotní, a rasové, etnické, jazykové, národnostní i jiné rozdílnosti)

-

porozumět, že všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat

-

mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsob, jakým se chová a žije, ovlivňuje jeho vlastní zdraví i životní prostředí

-

rozlišovat aktivity, které mohou zdraví člověka i prostředí podporovat a které je mohou poškozovat; pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, neničit okolí, neubližovat živým tvorům apod.)

-

uvědomovat si, co je nebezpečné (manipulace s některými předměty a přístroji, kontakt se zvířaty, se zdraví ohrožujícími látkami, přírodní a povětrnostní jevy, technické objekty a jevy a další situace, s nimiž se dítě může setkat), odhadnout některá nebezpečí a snažit se jim vyhnout

417

Podmínky vzdělávání v přípravné třídě: Materiální: -

dostatečně velké prostory

-

prostorové uspořádání, které vyhovuje nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí

-

dětský nábytek

-

tělocvičné nářadí, náčiní

-

didaktické pomůcky

-

vybavení hračkami, pomůckami, materiálem a doplňky

-

televize, video, radiomagnetofon, PC

-

děti se samy svými výtvory podílejí na úpravě a výzdobě prostředí

-

prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly dětem přístupné a mohli je shlédnout i jejich rodiče

Životospráva: -

pravidelný rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci

-

pedagogové se sami chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor

Psychosociální: -

děti a dospělí se cítí v prostředí přípravné třídy dobře, spokojeně, jistě a bezpečně

-

pedagogové respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování (jednají nenásilně, přirozeně a citlivě, navozují situace pohody, klidu, relaxace…). Děti nejsou neúměrně zatěžovány, či neurotizovány spěchem a chvatem.

-

všechny děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno ani znevýhodňováno. Jakékoliv projevy nerovností, podceňování a zesměšňování dětí jsou nepřípustné.

418

-

pedagog se vyhýbá negativním slovním komentářům a podporuje děti v samostatných pokusech, dostatečně chválí a pozitivně hodnotí

-

ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora. Dospělí se chovají důvěryhodně a spolehlivě.

-

dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů. Třída je pro ně kamarádským společenstvím, v němž jsou zpravidla rády.

-

pedagog se programově věnuje neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem (prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů u dětí)

Organizační: -

pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělávání

-

děti nacházejí potřebné zázemí, klid, bezpečí

-

veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, aby se zapojovaly do organizace činností, pracovaly svým tempem, atd.

-

jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých i větších skupinách

-

plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí

-

dětem je poskytován dostatek času k osvojování nejzákladnějších hygienických návyků a přizpůsobení se režimu a kolektivu

Personální: -

pedagogové splňují podmínky stanovené zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, splňují odbornou kvalifikaci

-

pedagogové mají zájem o svůj další odborný růst, soustavně se dále vzdělávají

-

pedagogové jednají, chovají se a pracují profesionálním způsobem

419

Spoluúčast rodičů: -

ve vztazích mezi pedagogy a rodiči panuje oboustranná důvěra a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochota spolupracovat

-

pedagogové sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí

-

rodiče mají možnost podílet se na dění v přípravné třídě, účastnit se různých programů

-

rodiče jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v přípravné třídě děje

-

pedagogové pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení

Evaluace a hodnocení -

umožňují zlepšovat, respektive optimalizovat kvalitu pedagogických činností i podmínek, za kterých vzdělávání v přípravné třídě probíhá

-

pro vzdělávání v přípravné třídě a jeho kvalitu je důležité hodnocení individuálních výsledků dětí. Je nutné, aby pedagog věnoval pozornost každému jednotlivému dítěti, průběžně sledoval jeho rozvoj a hodnotil jeho postup v učení i ve vzdělávání. Může tak včas zachytit nedostatky či nerovnoměrnosti, popř. i další odlišnosti a další vzdělávání dítěte těmto zjištěním včas přizpůsobit

-

individuální hodnocení má zvláštní význam i pro počátky sebehodnocení dítěte

-

je prospěšné, aby pedagog vhodným způsobem hovořil s dítětem o pokrocích, kterých dosahuje. Dítě tak snadněji chápe, jak jej vidí dospělí a co se od něho očekává; může tak lépe poznat své možnosti a ovlivňovat své učení a vzdělávání.

-

rozvoj a osobnostní pokroky dítěte by měly být dokumentovány

420

Spolupráce s ostatními součástmi školy, s dalšími institucemi a organizacemi -

s mateřskou školou Školská 104 Litvínov – Janov „Sluníčko“

-

s mateřskou školou Gluckova 136 Litvínov – Janov „Paraplíčko“

-

se školní družinou

-

se třídami 1. stupně základní školy

-

se školním psychologem

-

s Městskou policií Litvínov

Akce přípravné třídy -

poznávací výlety do přírody s ekologickým zaměřením

-

zvyky a obyčeje v průběhu roku (velikonoční, vánoční…)

-

karneval

-

návštěva divadelních představení

-

poznávací zájezdy

-

Den dětí

-

projektové dny

Zájmové kroužky pro děti přípravné třídy Kroužky napomáhají rozvoji aktivního využívání volného času, rozvoji zájmů a zálib, rozvoji nadání jednotlivých dětí -

Šikovné ruce

-

Pilná včelka

-

Informatika

-

Zdravotní cvičení, jóga pro děti

Co by měl znát předškolák Řeč -

reprodukovat říkadla a písně

-

správná výslovnost

-

vyjadřovat se jednoduchou větou

-

umět správně pojmenovat věci a jevy ze svého okolí

-

umět naslouchat

421

-

běžná antonyma a homonyma

-

pěstovat smysl pro rým a rytmus

-

reprodukce rytmu – vyťukávání jednoduchých sestav

-

jednoduché dramatizovatelné texty

-

přednes kratší básně

-

vyprávění – správný slovosled

-

hádanky

-

vnímat krásu textu

-

hádanky – samostatně řešit

-

rozlišit vtip a skutečnost

-

hříčky, „jako“

-

izolace první hlásky (na co slovo začíná)

-

dělení slov na slabiky, dlouhé, krátké

-

souvislé vyjadřování

-

sluchové rozlišení hlásky na konci slova

-

básně s různou tématikou

-

modulace hlasu

-

změna hlásek ve slově (kluk – luk, les – pes)

-

grafické znázornění

-

synonyma, jak to lze říci jinak

-

dvě slova – vznik třetího (tři-kola, barva-slepý)

-

jazykolamy

Grafomotorika -

ťukání, tečky

-

kroužky – kola, švestky

-

svislé čáry, déšť

-

volné čárání, klubíčka

-

ulita

-

čáry svislé a vodorovné

-

houpání

-

důlky

-

kružnice kolem daného středu

422

-

spodní oblouk

-

korálky

-

plot

-

padá sníh

-

ovál kolem středu

-

šikmé čáry (prší)

-

horní oblouk

-

horní oblouk spojený

-

spirály (kouř, telefon, pták)

-

vodorovné čáry

-

ostré lomené čáry

-

vázané kličky

-

zapisování do sítě

-

využívání i detailů

-

sledování cesty – bludiště

Základy matematických znalostí -

základní barvy

-

pravolevá orientace – vzhledem ke své osobě

-

čtení obrázků a daného úkolu vždy zleva doprava

-

pojmy: nahoře x dole, velký x malý, stejný x jiný, všechno x nic

-

umět rozlišit dvě vlastnosti

-

třídění: dva druhy, dvě vlastnosti, dva tvary

-

1, 2, 3

-

1 o více či méně

-

více, méně, stejně

-

větší, menší

-

krátký, dlouhý

-

prostorové uspořádání: vpředu x vzadu, první x poslední, mezi x uprostřed

-

znalosti počtu 1 – 5

-

třídění: tři druhy, tři vlastnosti

-

barevné počty – s procvičováním barev

423

-

více než 1 – 5 (7)

-

diktát – řazení předmětů podle počtu, určení shod

-

patří x nepatří

-

předložky: před, za, hned před, hned za

-

vpravo x vlevo

-

číselná řada 1 – 10

-

střídání barev a tvarů

-

algoritmy

Základy všeobecných znalostí -

znát své jméno a příjmení

-

znát a jmenovat správně svého kamaráda (ne přezdívku), učitele

-

poznat svoji značku

-

orientovat se v ročním období: jaro, léto, podzim, zima, charakteristické znaky jednotlivých období

-

ovoce, zelenina na naší zahrádce, vzhled, užitek

-

stromy a keře, užitek a plody

-

zahradní a luční květiny

-

doprava, dopravní prostředky, semafor,

-

lesní zvířátka

-

lesní plody

-

domácí zvířata a jejich mláďata

-

drobný hmyz

-

cizokrajná zvířata

-

oblečení

-

zvyky a obyčeje – Vánoce, advent, Velikonoce

-

časové pojmy, orientace v čase

-

předměty denní potřeby, vlastnosti, použití

-

rodina, rodinné vztahy

-

adresa, bydliště

-

volně žijící živočichové, péče o ně

-

materiály a jejich vlastnosti: papír, dřevo, sklo, kov

-

protiklady

424

-

ekologie, péče o životní prostředí

-

barvy a jejich odstíny

Pohyb -

chůze: koordinovaná chůze (pohyb paží a nohou)

-

chůze po zvýšené ploše, šikmé ploše

-

různé druhy běhu, se změnami směru

-

orientace v prostoru

-

překračování překážek

-

běh za vodičem

-

osvojování si míčové techniky

-

chůze, běh ve dvojicích

-

řadový útvar s vyhýbáním

-

start, reakce na signál

-

skoky: na místě, snožmo vpřed, vzad, do hloubky a s odrazem

-

skok přes překážku

-

seskok, výskok

-

lezení, v podporu dřepmo po šikmé ploše

-

plazení, pod překážkou

-

přelézání, prolézání, prolézání tunelu

-

míčová technika: házení, koulení, vyhazování

-

hod horním obloukem jednoruč i obouruč

-

házení a koulení na cíl

-

chytání odraženého míče, koulejícího se míče

-

házení ve dvojicích

-

akrobacie, změny poloh těla

-

leh, klek, sed, kolébka

-

stoj jednonož, převaly

-

kotoul ze zvýšené polohy, ze stoje

-

svíčka

Pracovní a hygienické návyky -

hygiena, mytí rukou a obličeje, mytí před a po jídle

425

-

stolování

-

čistota kolem sebe, úklid svého prostředí

-

oblékání, úprava zevnějšku

-

péče, správné zacházení nejen o osobní věci

-

ukládání věcí na místo

-

práce s drobným materiálem, zacházení, neničení

-

motorika, sestavování s vlastní fantazií

-

navlékání

-

šroubování

-

práce s papírem: mačkání, trhání, vytrhávání, stříhání, lepení, skládání

-

kreslení a malování

-

modelování, hnětení, válení, stlačování

Témata, která jsou v tomto dokumentu zpracována, nejsou uzavřena a budou dále upravována a doplňována.

426

12. Školní vzdělávací program školní družiny Základní škola a Mateřská škola Litvínov – Janov, Přátelství 160, okres Most

427

ÚVOD: Školní družina svými prostředky na základě požadavků pedagogiky volného času svým programem navazuje na koncepci ZŠ a vědomosti i dovednosti žáků dále rozvíjí, prohlubuje a upevňuje. Témata, která jsou v tomto dokumentu zpracována,nejsou uzavřena a v průběhu budou upravována a doplňována. ŠVP ŠD je zpracován v návaznosti na RVP pro základní vzdělávání. Vzdělávací program vychází z konkrétních podmínek naší ŠD.

CHARAKTERISTIKA ZAŘÍZENÍ: 

Jsme sídlištní škola, do které chodí děti poznamenané nezájmem rodičů o jejich potřeby, možnosti, jak trávit volný čas.



Děti vyrůstají v rodinách sociálně slabých, mnoho rodičů je nezaměstnaných.



V oddělení ŠD často dochází k častému odhlašování a přihlašování žáků, protože značná část rodičů nepovažuje ŠD za důležitou a upřednostňuje sídlištní volnost před organizovaným volným časem. Dalším důvodem je finanční stránka.



Vlivem těchto okolností vzniká již u žáků 1. stupně problém záškoláctví, poruch chování, odmítání autorit, vztahu k návykovým látkám, ke kouření.

KONKRÉTNÍ CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ: 

Vytvořit pro děti zázemí plné bezpečí, důvěry, pohody a kamarádství. Tvořit základy k tomu, aby děti věděly, jak trávit volný čas.



Rozvíjet sociální kompetence, důležité nejen pro učení, ale i pro další rozvoj žáků. Zdravé sebevědomí, sebejistotu, schopnost být sám sebou, přizpůsobit se životu ve skupině.



Motivovat děti k radosti z objevování, ke stále novým aktivitám, aktivnímu odpočinku, pravidelnosti, řádu.



Naučit děti pozorovat svět kolem sebe, budovat v nich vztah ke svému okolí, k přírodě. Naučit je ekologickému myšlení. 428



Pěstovat v dětech péči o své zdraví, zdraví ostatních, bezpečnost při hře a sportování, zdravý životní styl.



Snažit se naučit děti hodnotit situace vzniklé ve ŠD, škole i mimo ní, hodnotit svou práci i práci druhých.



Pokračovat v dobře započaté spolupráci se školní psycholožkou a rodiči. Řešit výchovné problémy, ale nezapomínat na pochvalu za zlepšení a práci dětí.



Prezentovat práci dětí a činnosti celé ŠD.



Seznamovat děti s jejich právy, ale hovořit také o tom, jaké jsou jejich povinnosti.



Propojovat vzájemně všechny součásti organizace, spolupracovat s MŠ Sluníčko a s MŠ Paraplíčko, přípravnými třídami, třídními kolektivy, školním klubem. NEŠETŘIT ÚSMĚVEM A POCHVALOU!

FORMY A OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ Pravidelná činnost ŠD Spočívá v plnění zájmového vzdělávání dětí podle skladby zaměstnání a v plnění plánů zájmových útvarů ŠIKULOVÉ, VÝTVARNÁ VÝCHOVA, SPORTOVNÍ HRY, TULÁCI. Změny ve skladbě zaměstnání jsou možné podle požadavků dětí, konkrétní situace, či časových možností.

Příležitostné akce ŠD Vycházejí z celoročního plánu ŠD a je možné jejich plánování měnit podle důležitosti a možností. Patří mezi ně např.: 

návštěvy výstav v Městské knihovně (práce dětí), výtvarníků v Galerii Radniční sklípek, Muzeum v Mostě apod.



adventní týden a velikonoce – tradice a zvyky 429



besídka, posezení, oslavy (příležitostně – vánoce, pololetní vysvědčení, nebo konec školního roku)



oslava Dne Země, Dne dětí apod.

Nabídka spontánních aktivit Vychází z přání dětí, hlavně po příchodu z vyučování a oběda, po organizované činnosti ve ŠD i venku. Děti mají možnost vybrat si hru individuálně, či ve skupině podle nálady. Vychovatelka tuto činnost sleduje nebo částečně řídí.

Odpočinková činnost Probíhá jak v budově ŠD, tak venku. 

odpočinek na koberci po příchodu ze školy formou volného výběru her



klidné činnosti při ranní a koncové činnosti ŠD, po hlavním zaměstnání



v relaxační místnosti a ve vymezeném prostoru na zahradě ŠD – pohybové chvilky



relaxační vycházky do blízkého okolí (louka, les, zahrádkářská kolonie) spojené s pozorováním

Příprava na vyučování 

známé i méně známé didaktické hry



tradice, zvyky a pořekadla



drobné stolní hry, při nichž si děti opakují nenásilnou formou učivo (Mikádo, Člověče nezlob se, Kvarteta)



vycházky a výjezdy s cílem poznat okolí školy, města, kraje…



hádanky, jazykolamy, říkadla – vztah k mateřskému jazyku



literární výchova – práce s knihou, poslech čteného slova, vyprávění, dramatizované výstupy

430

Obsah vzdělávání

ČLOVĚK A JEHO SVĚT Místo, kde žijeme

Člověk a jeho zdraví Lidé kolem nás

Rozmanitosti přírody  

Lidé a čas   

Sport Turistika Pobyt v přírodě

 

  

Osobní vztahy Oslavy

 

MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

Literární a jazyková činnost

Děti a rodina Příbuzenské vztahy

Ochrana přírody Sběr papíru Odpady

Orientace v časekalendáře Bajky, pověsti

Komunikativ ní a slohové činnosti

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

Matematická a prostorová představivost

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

431

  

Recitace Četba Dramatizace

  

UMĚNÍ A KULTURA

Literární a dramatická činnost

Výtvarná činnost

Hudební činnost

Zpěv Rytmizace Poslech hudby

   ČLOVĚK A ZDRAVÍ

    

Tělovýchovné činnosti

Kresba-tužka, pastely, uhel, rudka, tuš Malba-tempera, akvarel Prostorové vytvářenípapír, stříhaní, lepení, jednoduché konstrukce

Atletika Sportovní hry Turistika-pobyt v přírodě Bobování Rytmizace-tanec

ČLOVĚK A PRÁCE  

Jednoduché pracovní operace a postupy (stříhání, lepení, ohýbání, tvarování). Prostorové vytváření. Pracovní činnost

432

KLÍČOVÉ KOMPETENCE 1. Kompetence k učení -

aktivně spolupracuje při činnosti

-

nebojí se zeptat, požádat o vysvětlení

-

vyhledává podporu a radu v případě potřeby

-

kriticky hodnotí své činnosti

-

otevřeně diskutuje o své práci s kolektivem, jak by se mohli zdokonalit

-

oceňuje vlastní pokrok

2. Kompetence k řešení problémů -

odhadne to, co by mohlo při práci způsobit problém

-

vytváří a využívá vizuální řešení problémů

-

samostatně i s pomocí vychovatelky systematicky ověřuje správnost řešení

-

rozpozná a uvědomuje si chyby a vyřeší je

3. Kompetence komunikativní -

používá správné a výstižné výrazy, které souvisejí z daným tématem

-

vyjadřuje se souvisle a kultivovaně

-

když mluví před ostatními, pozoruje jejich reakce a jejich chování, a reaguje na ně

-

naslouchá druhým, aniž by je přerušoval

-

naslouchá druhým, když nerozumí, upozorní

4. Kompetence sociální a personální -

probere s ostatními zadaný úkol

-

při obtížích hledá porozumění u spolužáků

-

pod vedením vychovatele navrhuje, co by se příště mohlo dělat jinak

-

neodmítá neprozkoumané nápady

-

neposmívá se

-

při potížích nesvaluje vinu na druhé 433

-

účinně spolupracuje ve skupině

-

podílí se na příjemné atmosféře ve třídě, pokud nezvládne své chování, omluví se

5. Kompetence občanské, činnostní a pracovní -

naplánuje s pomocí vychovatele další činnost

-

pro činnost vybere z nabídky nástroje, které nejlépe odpovídají pro daný úkol

-

při práci udržuje pořádek a čistotu

-

používá bezpečné postupy

-

rozpozná kvalitní práci a dobře splněný úkol

-

prezentuje své práce a navrhuje případné opravy

6. Kompetence k naplnění volného času -

rozvíjí schopnost aktivního využívání volného času

-

vybírá vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí volný čas

-

rozvíjí své zájmy a záliby

-

rozvíjí nadání

-

umí říct „ne“ na nevhodné aktivity

-

umí vhodně reagovat

-

pracovní nasazení a stres dokáže kompenzovat vhodnými a kvalitními aktivitami

7. Kompetence pro Evropu -

být schopen pracovat v týmu

-

řešit konflikty

-

posuzovat a hodnotit

-

brát na sebe zodpovědnost

-

být flexibilní při rychlých změnách

-

nalézat nová řešení

-

organizovat svou vlastní práci

434

PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI v oblasti personální : 

odbornost pedagogických pracovníků s ohledem na druh postižení či znevýhodnění účastníků



dostatečné personální zajištění aktivit

v oblasti materiální : 

vybavenost ŠD speciálními didaktickými pomůckami



zajištění případné zápůjčky potřebného materiálního vybavení

v oblasti organizační : 

vymezení formy či forem integrace



spolupráce s rodiči či jinými zákonnými zástupci účastníka zájmového vzdělávání



využití poradenské pomoci školy, spolupráce se školskými poradenskými zařízeními, případně s diagnostickým ústavem, střediskem výchovné péče, orgánem sociálně právní ochrany dítěte apod.



spolupráce s organizacemi zaměřenými na podporu osob se zdravotním postižením či zdravotním nebo sociálním znevýhodněním

ROZVOJ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ  vhodné zájmové podmínky, vzdělávací aktivity pro tuto skupinu účastníků, tzn. aktivity zaměřené na rozvoj tvořivosti, spolupráce, vztahů a sociální a emocionální inteligence (zájmové kroužky, soutěže, výstavy a jiné prezentace) 

možnost a způsob zařazení účastníka do aktivit primárně určených vyšším věkovým skupinám



odbornou připravenost pedagogických pracovníků

435

MATERIÁLNÍ PODMÍNKY  učíme děti k snadnému udržování pořádku a čistoty 

učíme děti šetřit materiálem určeným k práci a vážit si věcí ke hře, sportování



herny ve ŠD jsou prostorné a zařízené vyhovujícím nábytkem

PERSONÁLNÍ PODMÍNKY  Zájmové vzdělávání ve školní družině zajišťují vychovatelky se středním vzděláním s maturitní zkouškou a odbornou kvalifikací stanovenou pro vychovatele zákonem o pedagogických pracovnících. 

Podle odborného a osobního zaměření vedou zájmovou vzdělávací činnost a zájmové útvary.



Odborné a osobní zaměření je průběžně prohlubováno v kurzech a samostudiem.



Společně tvoří Celoroční plán ŠD, společné celo-družinové akce, oslavy, připravují Plán výjezdů ŠD, zájmové vzdělávání dětí v zájmových útvarech



ve své práci se vzájemně doplňují a spolupracují.



snaží se o pestrý program zájmových činností, přičemž vychází z přání a potřeb dětí.



Spolupracují s třídními učitelkami.



Mají informace z rozšířeného vedení školy a pedagogických rad, pravidelně mívají schůzky Metodického sdružení.



Vychovatelkám je umožněno vedením školy zúčastňovat se školení, případně i dalších vzdělávacích akcí



Vychovatelky mají přístup k pedagogické a odborné literatuře a odborným časopisům

EKONOMICKÉ PODMÍNKY  zájmové vzdělávání je poskytováno za úplatu 

na základě Vnitřní směrnice ke stanování úplaty za školské výchovné zařízení byla stanovena výše úplaty 50,- Kč za měsíc

436

docházky, je to částka stanovená s přihlédnutím k sociálním a finančním problémům, které má většina rodin v Janově 

vzhledem ke změnám, které ve stavech žáků dvou oddělení naší ŠD celoročně probíhají, není částka, kterou získáme na materiálové, či zájmové vybavení ŠD nijak vysoká

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ  ŠD je samostatná budova, děti sice nepřecházejí žádnou komunikaci, ale je potřeba dávat pozor na vozidla, která vjíždějí k MŠ nebo do dvora školy, přecházení probíhá pod dozorem vychovatelky 

ve škole mají děti svoji družinovou šatnu u hlavního vchodu školy, do školy přicházejí pod dohledem třídní učitelky, pouze starší žáci přicházejí z pavilonu D sami



budova ŠD je jednopatrová, děti jsou poučeny o pohybu v budově průběžně během školního roku



v přízemí i v patře je sociální zařízení pro chlapce a děvčata a pro vychovatelky



v přízemí je relaxační místnost, kterou využívají děti pouze pod dohledem a vedením vychovatelky



pokud děti opouštějí místnost – hernu, musí svůj odchod oznámit vychovatelce



rodiče mají možnost být s dětmi v šatně v době odchodu dětí domů, v této době oznamuje odchod dítěte vychovatelce služba určená z řad dětí



služba je poučena o svých povinnostech



v každém patře je jedna dostupná lékárna



pitný režim je zajištěn



stravování zajištěno ve školní jídelně



v případech výjezdů dětí na výlet, jsou děti i jejich rodiče včas informováni a děti poučeny o bezpečnosti

437

13. Školní vzdělávací program školního klubu Základní škola a Mateřská škola Litvínov – Janov, Přátelství 160, okres Most ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍM KLUBU Přátelství 160 Obsah školního vzdělávacího programu pro zájmové vzdělávání 

Konkrétní cíle vzdělávání



Délka a časový plán vzdělávání



Formy vzdělávání



Obsah vzdělávání



Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami



Podmínky pro rozvoj mimořádně nadaných žáků



Podmínky přijímání uchazečů a podmínky průběhu a ukončování vzdělávání



Popis materiálních podmínek



Popis personálních podmínek



Popis ekonomických podmínek



Popis podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví



Klíčové kompetence



Přílohy:

-

Obsahy vzdělávání zájmových útvarů a příležitostné vzdělávací činnosti

-

Vnitřní řád klubu

-

Vnitřní směrnice ke stanovení výše úplaty za školské výchovné zařízení - školní družinu a školní klub

-

Vnitřní směrnice č.13 Vymáhání a odpis pohledávek

-

Pokyn ředitelky školy k poučení žáků – bezpečnost a ochrana zdraví

438

Konkrétní cíle vzdělávání 

Nabízet zájmové vzdělávání formou zájmových vzdělávacích a spontánních činností s různým zaměřením.



Vytvářet základy pro vhodné a aktivní trávení volného času.



Nabízet pestrou a zajímavou skladbu zájmových činností.



Nabízet dobrou atmosféru a komunikační prostředí, posilovat v dětech kladné city a vytvářet pocit bezpečí.



Respektovat individuální schopnosti, dovednosti a přání žáků.



Rozvíjet estetické cítění a motivovat žáky k vlastnímu rozvoji a tvořivosti, podporovat žáky při vytváření příjemného prostředí a výzdoby školního klubu.



Podporovat a vytvářet kladné vztahy k ostatním lidem a žákům, k ochraně přírody a životního prostředí.



Vést žáky k zodpovědnosti, sebeovládání, toleranci a samostatnosti.



Učit žáky řešit problémy.



Upevňovat a podporovat dodržování pravidel slušného chování.



Vytvářet a upevňovat u žáků pocit hrdosti při prezentaci školního klubu a účasti na sportovních a kulturních akcích.



Učit žáky pečovat o své zdraví, dodržovat bezpečnost při všech činnostech zájmového vzdělávání.



Spolupracovat se základní školou, školním klubem v ulici Glückova 101, školní družinou, mateřskou školou Paraplíčko a Sluníčko.

Délka a časový plán vzdělávání Časový plán je možno aktualizovat a upravovat. Je sestaven na dobu jednoho vzdělávacího cyklu. 

Nabídka zájmových útvarů a zápis žáků do zájmového vzdělávání (září)



Zahájení činnosti zájmových útvarů (září)



Pravidelná činnost zájmových útvarů (září – červen)



Bingo, zábavná soutěžní hra (září – červen)

439



Znalostní soutěže (říjen – květen)



Výtvarná soutěž s podzimní tématikou a výstava prací (říjen listopad)



Turnaj ve stolním tenise (listopad)



Čertovské hrátky, zábavné odpoledne (prosinec)



Vánoční pečení cukroví (prosinec)



Výtvarná soutěž se zimní tématikou a výstava prací (prosinec – leden)



Turnaj ve stolním fotbalu (leden)



Valentýnské odpoledne (únor)



Výtvarná soutěž s jarní tématikou (březen – duben)



Velikonoční pečení (březen nebo duben, podle kalendáře)



Velikonoční zábavné odpoledne (březen nebo duben, podle kalendáře)



Sportovní odpoledne (květen)

Formy vzdělávání 1. Pravidelná vzdělávací činnost školního klubu: 

Zaměřená na pravidelnou činnost a plnění plánů zájmových útvarů.



Školní klub nabízí žákům zájmové útvary s různým zaměřením:

-

sborový zpěv

-

florbal

-

vaření

-

šití

-

výtvarné techniky

-

počítače

-

billiard-hockey (šprtec)

-

aerobik

-

stolní tenis

-

míčové hry

-

prevence a vydávání školního časopisu

440

2. Příležitostná činnost školního klubu: 

Zahrnuje příležitostné akce, které vycházejí z celoročního plánu a jejich počet a podobu je možno měnit podle důležitosti a konkrétních možností.



Činnost zahrnuje:

-

zábavná odpoledne

-

sportovní akce

-

plavání

-

soutěže

-

filmy

-

výstavy

-

návštěvy kulturních akcí

-

vycházky

-

výlety

-

účast v soutěžích a turnajích podle nabídky jiných škol a organizací

-

tradice Vánoc a Velikonoc

3. Spontánní činnost školního klubu: 

Jedná se o volnou neorganizovanou činnost pro žáky v oddělení školního klubu.



Nabídka činností:

-

stolní a společenské hry

-

četba

-

volné kreslení

-

televizní hry (playstation)

-

počítače

-

stolní tenis

4. Individuální práce s nadanými žáky Podle nadání doporučovat a nabádat k dalšímu rozvoji jejich schopností formou zapojení se do zájmové činnosti, účastnit se soutěží, prezentovat svoje nadání a schopnosti při akcích klubu i základní školy nebo doporučit k dalšímu odbornému studiu.

441

Obsah vzdělávání Školní klub je zaměřený především na zájmovou vzdělávací činnost v zájmových útvarech, která se může každoročně měnit v souvislosti se zájmem žáků nebo personálními podmínkami. Obsahy vzdělávání zájmových pravidelných činností budou součástí přílohy a zpracovány před zahájením činností zájmových útvarů. Obsahy vzdělávání musí obsahovat: 1) název zájmového útvaru 2) věkovou kategorii 3) výchovně vzdělávací cíl 4) obsah činnosti 5) očekávané výstupy 6) metody práce 7) klíčové kompetence Podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

Školní klub není bezbariérový, a proto neumožňuje přístup pro tělesně postižené.



V rámci spolupráce můžeme nabídnout školní klub v Glückově ulici, který je zaměřený na vzdělávání žáků vyžadující speciální péči a má bezbariérový přístup.



Ostatním žákům se speciálními vzdělávacími potřebami umožnit začlenění do kolektivu a zapojení do zájmového vzdělávání.



V rámci personálních možností zajistit individuální činnosti a aktivity.

Podmínky pro rozvoj mimořádně nadaných žáků 

Vytvářet vhodné zájmové vzdělávací aktivity zaměřené na rozvoj tvořivosti, spolupráce, vztahů a sociální a emocionální inteligence.



Zařadit žáka do aktivit určených vyšším věkovým skupinám.

442

Podmínky přijímání uchazečů a podmínky průběhu a ukončování vzdělávání 

Školní klub mohou navštěvovat žáci od 10 let věku.



Do zájmového vzdělávání školního klubu se mohou přihlásit i žáci jiných škol.



Žáci se přihlašují u vedoucí vychovatelky školního klubu na začátku školního roku, ale i v průběhu školního roku podle svých potřeb a zájmů.



Zájemci vyplní Zápisní lístek a podpisem rodičů potvrdí souhlas k docházce do kluboven školního klubu a zájmového vzdělávání v zájmových útvarech.



Žáci jsou přijímáni do zájmového vzdělávání za úplatu.



Žákům je po zaplacení úplaty

vystaven průkaz člena školního

klubu, který je opravňuje ke vstupu do klubu, zájmového vzdělávání a k využívání víceúčelového hřiště. 

Docházka do kluboven pro spontánní činnost není povinná.



Účast a docházka do zájmového vzdělávání zájmových útvarů je povinná.



Účast na mimořádných akcích mimo prostory školního klubu musí být vždy písemně potvrzená souhlasem a podpisem rodičů na přihlášce.



Přihláška na mimořádné akce musí obsahovat:

-

jméno a příjmení účastníka

-

datum narození

-

pojišťovnu

-

telefonní číslo rodičů

-

název akce

-

datum konání

-

čas (od kdy do kdy)

-

místo srazu a návratu

-

individuální podmínky (poplatek např. cestovné, vstupné)

-

jméno pedagogického doprovodu

443

Podmínky pro vyloučení a ukončení členství v klubu vymezuje Vnitřní řád školního klubu. 

Doklad o ukončení zájmového vzdělávání se vydává pouze na vlastní písemnou žádost rodičů.



Další podmínky pro přijímání uchazečů a podmínky ukončování vzdělávání vymezují Vnitřní směrnice ke stanovení výše úplaty za školské výchovné zařízení školní družinu a školní klub směrnice č.2/2007

Popis materiálních podmínek 

Školní klub má vlastní prostory v budově Základní školy. Má k dispozici dvě klubovny pro stolní a společenské hry, výtvarnou činnost a zájmový útvar šprtce, vybavenou odpovídajícím nábytkem, počítači, televizí, playstationem, videem s DVD přehrávačem, radiomagnetofonem s CD přehrávačem, pomůckami pro výtvarnou a pracovní činnost, elektronickými šipkami a sportovním náčiním a ještě jednu klubovnu pro stolní tenis vybavenou pěti hracími stoly.



Pro vzdělávací zájmovou činnost využívá i jiné prostory a učebny školy, především učebnu hudební výchovy, šití, vaření, tělocvičny a počítače. Pro sportovní činnost využívá sportovní areál školy a víceúčelové hřiště.



Žáci se podílejí na estetické výzdobě prostor a jsou vedeni k šetrnému zacházení s vybavením.



Podle potřeby je školní klub doplňován pomůckami pro výtvarnou, pracovní a sportovní činnost.

Popis personálních podmínek 

Zájmové vzdělávání ve školním klubu zajišťují vedoucí vychovatelka se středním vzděláním s maturitní zkouškou a odbornou kvalifikací stanovenou pro vychovatele zákonem o pedagogických pracovnících a asistenti a pedagogové základního vzdělávání.



Zájmové vzdělávání zajišťují formou zájmových činností. 444



Podle odborného a osobního zaměření vedou zájmovou vzdělávací činnost a zájmové útvary.



Odborné a osobní zaměření je průběžně prohlubováno v kurzech a samostudiem.



Další podmínky vymezuje Vnitřní řád školního klubu.

Popis ekonomických podmínek 

Zájmové vzdělávání je poskytováno za úplatu.



Na základě Vnitřní směrnice ke stanovení úplaty za školské výchovné zařízení, byla stanovena výše úplaty 100,- Kč na jedno pololetí tj. 200,- Kč na školní rok za jednoho žáka.



Částka je stanovena s přihlédnutím k sociálním a finančním problémům rodin v Janově.



Další podmínky vymezuje Vnitřní řád školního klubu, Vnitřní směrnice ke stanovení výše úplaty za školské výchovné zařízení č. 2/2007 a Vnitřní směrnice č. 13 Vymáhání a odpis pohledávek.

Popis podmínek bezpečnosti práce a ochrany zdraví Podmínky pro hygienické a bezpečné působení: 

Organizovat vhodnou činnost a zájmové vzdělávání.



Seznámit žáky s bezpečnostními podmínkami a ochranou zdraví v zájmových vzdělávacích útvarech, provést zápis do Záznamů práce zájmových útvarů.



Seznámit žáky s provozními řády kluboven a učeben.



Informovat žáky o bezpečnosti před každou činností.



Dbát na zdravé prostředí užívaných prostorů.



Dodržovat provozní řády kluboven a učeben.



Předcházet úrazům formou prevence.



Používat bezpečné pomůcky.



Zajistit přístupnost k příruční lékárničce a pravidelně provádět kontrolu a její doplňování.



Poskytnout první pomoc.

445



Provést zápis o úrazu do Knihy úrazů.



Znát kontakt na lékaře či jinou speciální službu.



Informovat rodiče.



Zajistit pitný režim.

Psychosociální podmínky: 

Vytvářet klidné a pohodové prostředí, příznivé sociální klima.



Sledovat chování celého kolektivu, včas vypozorovat a zasáhnout v případě výchovných či jiných problémů (ubližování, šikana, podezření na zdravotní či psychické problémy žáků).



Respektovat potřeby jedince a jeho osobní problémy.



Umožnit žákům aktivně se podílet na životě školního klubu.

Další podmínky vymezuje Pokyn ředitelky školy k poučení žáků o bezpečnosti a ochraně zdraví

Klíčové kompetence 1. Kompetence k učení - aktivně spolupracuje při činnosti - započatou práci dokončí - využívá vhodné naučné metody -

poznává vlastní pokroky a uvědomuje si problémy, které mu brání v učení

-

používá základní pojmy z různých vzdělávacích oblastí

-

učí se nejen spontánně, ale také vědomě

-

umí kriticky zhodnotit své výkony

-


-

rozumí obecně používaným termínům, znakům a symbolům

-

uvědomuje si význam vzdělávání v kontextu s pracovním uplatněním

2.Kompetence k řešení problémů -

vnímá problémové situace 446

-

pozná, že neřešené problémy nevedou k cíli

-

rozlišuje správná a chybná řešení

-

přijímá důsledky svých rozhodnutí

-

dokáže popsat problém

-

dokáže požádat o radu a řídí se jí

-

dokáže přivolat pomoc v případě ohrožení vlastní nebo jiné osoby


vyjadřuje se srozumitelně, souvisle a kultivovaně

-

umí vést dialog

-

rozumí obsahu sdělení a přiměřeně na něj reaguje, nerozumí-li, dokáže se zeptat

-

používá správné a výstižné výrazy

-

umí vyjádřit vlastní názor a vhodnou formou ho obhájit

-

naslouchá druhým

-

využívá získané komunikační dovednosti k vytváření vztahů v soužití a spolupráci s ostatními lidmi


posiluje své sebevědomí

-

zná základní mravní hodnoty

-

respektuje pravidla práce v týmu

-

rozpozná nevhodné a rizikové chování

-

navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky

-

respektuje druhé lidi a snaží se upevňovat dobré mezilidské vztahy

-

posiluje sociální chování a sebeovládání

-

neposmívá se

-

nehledá vlastní chyby v druhých

-

umí se omluvit

-

respektuje dohodnutá pravidla

-

ovládá se a umí řídit svoje jednání a chování

447


respektuje přesvědčení druhých

-

chápe základní principy zákonů a společenské normy

-

je si vědom svých práv a povinností

-

chápe nebezpečí rasismu a xenofobie

-

rozhoduje se zodpovědně

-

umí poskytnout pomoc

-

respektuje a chrání naše tradice, kulturní a historické dědictví

-

chápe základní ekologické souvislosti

-

dodržuje bezpečnost a ochranu zdraví

-

využívá znalostí a zkušeností

-

vytváří si představu svého budoucího pracovního uplatnění

6. Kompetence k naplnění volného času -

rozvijí schopnost aktivního využívání volného času

-

umí účelně a smysluplně trávit volný čas

-

vybírá přiměřené aktivity ke kompenzaci stresu

-

vytváří návyky pro udržování zdravého životního stylu

-

vybírá vhodné způsoby, metody a strategie, organizuje a řídí vlastní volný čas

-


-

umí říci „ne“ na nevhodné aktivity

-

umí vhodně relaxovat

-

rozvijí nadání

-

zvyšuje zdravé sebevědomí

448

14. Školní vzdělávací program školní družiny a školního klubu pro žáky s postižením Základní škola a Mateřská škola Litvínov – Janov, Přátelství 160, okres Most ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM VE ŠKOLNÍ DRUŽINĚ, ŠKOLNÍM KLUBU PRO ZÁJMOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ, Gluckova 101

ÚVOD Školní družina a klub svými prostředky na základě požadavků pedagogiky volného času svým programem navazuje na vzdělávací program školy, v našem případě s ohledem na žáky vyžadující speciální péči. Vědomosti i dovednosti žáků hlavně upevňuje a snaží se dále rozvíjet a prohlubovat. Témata, která jsou v tomto dokumentu zpracována, nejsou uzavřena a budou dále upravována a doplňována.

449

CHARAKTERISTIKA ZAŘÍZENÍ 

Jsme sídlištní škola, do které chodí děti poznamenané nezájmem rodičů o jejich potřeby, i o možnosti, jak trávit volný čas.



Značná část dětí vyrůstá v rodinách sociálně slabých, mnoho rodičů je nezaměstnaných.



Naše ŠD, ŠK je zřízen/a zejména pro děti tříd základní školy speciální, které jsou u nás na škole čtyři.



Pro doplnění kapacity ŠD, ŠK a integraci těchto žáků jsou přijímáni i žáci ze ZŠ praktické i ze ZŠ.

KONKRÉTNÍ CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ 

Zájmově vzdělávat děti formou zájmových a spontánních činností.



Dbát na odpočinkovou činnost a vhodnou relaxaci nejen ve smyslu klidových činností, ale i aktivního odpočinku.



Tvořit základy k tomu, aby děti věděly, jak vhodně a aktivně trávit volný čas.



Snažit se vytvářet pro děti zázemí plné bezpečí, důvěry, pohody a kamarádství.



Respektovat individuální schopnosti a dovednosti žáků.



Úkolem naší práce je položit základy ke klíčovým kompetencím, nebo-li schopnostem umět trávit volný čas, řešit problémy, kompetencím komunikativním, sociálním, občanským a pracovním.



Podporovat u dětí citlivé vztahy k lidem, kamarádům, spolužákům, přírodě.



Učit děti ekologickému myšlení, zaměřovat se na ochranu přírody a životního prostředí.



Učit děti pečovat o své zdraví, chránit si zdraví své i ostatních, dodržovat bezpečnost při hrách a sportování, dbát na zdravý životní styl a zdravou výživu.



Motivovat děti k radosti z objevování, novým aktivitám, aktivnímu životu, pravidelnosti a řádu.

450



Zpříjemňovat prostor ŠD, ŠK, vést děti k tvořivosti a rozvíjet jejich estetické cítění.



Snažit se prezentovat práci dětí ŠD, ŠK a celé činnosti ŠD, ŠK.



Zaměřit se na další spolupráci s ostatními zařízeními naší organizace, tj. s druhým ŠK, ŠD s MŠ Paraplíčko i Sluníčko.



Preferovat pozitivní přístup, hodnocení a působení. Naše hesla: „S úsměvem jde všechno lépe.“ „Pochvaly není nikdy dost.“

FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Pravidelná činnost ŠD, ŠK: 

Spočívá zejména v činnosti a plnění plánů zájmových útvarů.



V ŠD, ŠK fungují tyto zájmové kroužky: -

výtvarný kroužek

-

kroužek plavání

-

keramický kroužek

-

sportovní kroužek

-

kroužek dovedné ruce

Příležitostná činnost ŠD, ŠK: 

Různé příležitostné akce, které vycházejí z celoročního plánu ŠD, ŠK a jejich počet i konkrétní podobu je možno měnit podle důležitosti a konkrétních možností.



Patří mezi ně: -

sportovní akce

-

návštěvy kina

-

oslavy např. Den Země, Den dětí

-

adventní týden – tradice a zvyky

-

velikonoce

-

výstavka prací apod.

451

Individuální činnost ŠD, ŠK: 

V našem případě práce s dětmi vyžadující individuální přístup, individuální činnost vzhledem k jejich postižení.

Spontánní činnosti ŠD, ŠK: 

Vychází z přání dětí – volný výběr her, hraček, činností, vychovatelka tuto činnost sleduje nebo částečně řídí.

Odpočinková činnost v ŠD, ŠK: 

Probíhá jak v budově, místnostech školní družiny, školního klubu, tak venku.





Klidové odpočinkové činnosti: -

relaxace na koberci

-

četba nebo poslech pohádek

-

volný výběr her

-

volné kreslení, omalovánky, apod.

Aktivní odpočinkové činnosti: -

pohybové chvilky

-

závodivé hry v tělocvičně nebo na zahradě

-

míčové hry

-

pohybové hry

-

vycházky do okolí

Vzdělávací činnost školní družiny, školního klubu: 

Zábavná odpoledne -

zábavnou formou (hry, kvízy, soutěže) si ověřit naše vědomosti, dovednosti, co už umíme



Didaktické hry, přiměřené jejich možnostem -

zaměřené na matematiku

-

poznávání přírody, zvířat, rostlin

-

rozšiřování slovní zásoby, vztah k mateřskému jazyku

-

práce s knihou, naučná literatura

452

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ 







Učit se znát -

získávat vědomosti

-

učit se objevovat nové věci

-

získávat poznatky

-

analyzovat je

-

dávat je do souvislostí

-

řešit problémy

Učit se „jak na to“ -

získávat různé dovednosti a návyky potřebné pro život

-

komunikovat

Učit se žít společně -

rozvíjet porozumění s jinými lidmi

-

poznání, že všichni máme práva, ale i povinnosti

-

osvojit si pravidla společenského chování

-

rozvíjet empatii

-

společně řešit problémy

-

pracovat jako člen týmu

Učit se být -

rozvíjet vnitřní kvality jednotlivce

-

budovat jeho hodnotový systém

-

pěstovat zdravý životní styl

Obsah vzdělávání se vždy v daném školním roce doplní o konkrétní rámcové plány konkrétních zájmových kroužků pro daný školní rok.

KLÍČOVÉ KOMPETENCE 1. Kompetence k učení -

aktivně spolupracuje při činnosti

-

započatou práci dokončí

-

využívá vhodné naučné metody

453

-

poznává vlastní pokroky a uvědomuje si problémy, které mu brání v učení

-

používá základní pojmy z různých vzdělávacích oblastí

-

učí se nejen spontánně, ale také vědomě

-

umí kriticky zhodnotit své výkony

-


-

chápe obecně používané termíny, znaky a symboly

-

uvědomuje si význam vzdělání v kontextu s pracovním uplatněním

2. Kompetence k řešení problémů -

vnímá problémové situace

-

chápe, že vyhýbání se problémům nevede k cíli

-

rozlišuje správná a chybná řešení

-

přijímá důsledky svých rozhodnutí

-

dokáže popsat problém

-

dokáže požádat o radu a řídí se jí

-

dokáže přivolat pomoc v případě ohrožení vlastní nebo jiné osoby


vyjadřuje se srozumitelně, souvisle a kultivovaně

-

umí vést dialog

-

rozumí obsahu sdělení a přiměřeně na něj reaguje, nerozumí-li, dokáže se zeptat

-

používá správné a výstižné výrazy

-

umí vyjádřit vlastní názor a vhodnou formou ho obhájit

-

naslouchá druhým, aniž by je přerušoval

-

využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebným k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

454


posiluje své sebevědomí

-

má povědomí o základní mravních hodnotách

-

respektuje pravidla práce v týmu

-

rozpozná nevhodné a rizikové chování

-

navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky

-

respektuje druhé lidi a snaží se upevňovat dobré mezilidské vztahy

-

posiluje sociální chování a sebeovládání

-

neposmívá se

-

při potížích nesvaluje vinu na druhé

-

pokud nezvládne své chování, omluví se

-

dokáže se prosadit i podřídit, přijmout kompromis

-

respektuje dohodnutá pravidla

-

uvědomuje si nebezpečí možného psychického i fyzického zneužívání vlastní osoby


zná základní práva a povinnosti občanů

-

zvládá běžnou komunikaci s úřady

-

chápe nebezpečí rasismu a xenofobie

-

chrání své zdraví

-

uvědomuje si význam zdravého životního stylu

-

podílí se na ochraně životního prostředí

-

dokáže se chovat v krizových situacích

-

zvládá základní pracovní dovednosti

-

má vytvořen pozitivní vztah k manuálním činnostem

-

dodržuje zásady bezpečnosti a ochrany zdraví

-

reálně posoudí výsledek své práce

-

utváří si představu o svém budoucím pracovním uplatnění

6. Klíčové kompetence k naplňování volného času -

rozvíjí schopnost aktivního využívání volného času

455

-

umí účelně a smysluplně trávit volný čas

-

vybírá přiměřené aktivity ke kompenzaci stresu

-

vytváří návyky pro udržování zdravého životního stylu

-

vybírá vhodné způsoby, metody a strategie, organizuje a řídí vlastní volný čas

-


-

umí říci „ne“ na nevhodné aktivity

-

umí vhodně relaxovat

-

rozvíjí nadání

-

zvyšuje zdravé sebevědomí

PODMÍNKY PRO VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Značná část našich klientů jsou děti vyžadující speciální péči, žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. -

s integrací těchto dětí máme již značné zkušenosti

-

celý ŠVP ŠD, ŠK je zpracován s ohledem na tyto děti

-

budova, ve které se ŠD, ŠK nachází, je přízemní a téměř bezbariérová

-

spolupracujeme s třídními učitelkami

-

s rodiči dětí

-

se SPMP „Oáza“ (Sdružení pro pomoc mentálně postiženým)

-

máme možnost se obrátit o radu či pomoc na speciální pedagogy působící na škole

ROZVOJ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ 

vhodné zájmové podmínky, vzdělávací aktivity pro tuto skupinu účastníků tzn. aktivity zaměřené na rozvoj tvořivosti, spolupráce, vztahů a sociální a emocionální inteligence (zájmové kroužky, soutěže, výstavy a jiné prezentace)



možnost a způsob zařazení účastníka do aktivit primárně určeným vyšším věkovým skupinám



odbornou připravenost pedagogických pracovníků

456

PODMÍNKY PŘIJÍMÁNÍ UCHAZEČŮ: 

písemná přihláška, zápisní lístek



činnost školní družiny je určena přednostně pro žáky prvního stupně; mohou být přijati i žáci druhého stupně, pokud nejsou přijati k činnosti klubu



k pravidelné denní docházce do školní družiny lze přijímat i děti z přípravných tříd základní školy nebo přípravného stupně základní školy speciální



školní klub je určen pro žáky druhého stupně, může být přijat i žák prvního stupně, pokud není přijat k pravidelné denní docházce do školní družiny



pro naši školní družinu a náš školní klub přijímáme přednostně děti ze tříd základní školy speciální



z ostatních tříd a škol můžou být přijati žáci do naplnění kapacity

MATERIÁLNÍ PODMÍNKY 

máme k dispozici prostornou a pěkně zařízenou klubovnu



můžeme využívat relaxační místnost s videem a DVD přehrávačem



využíváme malou tělocvičnu přímo v budově, kde je školní družina, školní klub



malou počítačovou učebnu



vybavenou keramickou dílnu



vybavenou košíkářskou dílnu



máme možnost používat vybavenou kuchyňku



prostornou školní zahradu s udržovaným trávníkem



můžeme využívat asfaltové hřiště vedle budovy naší školičky



můžeme využívat i víceúčelové hřiště při hlavní budově



máme dostatečně vybavenou hernu (hry, hračky, stavebnice, mozaiky, skládanky atd.)



vybavení materiálem pro činnost zájmových kroužků i ostatní činnost školní družiny a školního klubu je dostačující

457



učíme děti šetřit materiálem určeným k práci a vážit si her a ostatního vybavení a zařízení a zacházet s ním šetrně

PERSONÁLNÍ PODMÍNKY V ŠD, ŠK pracují vychovatelky se středním vzděláním s maturitní zkouškou a odbornou kvalifikací stanovenou pro vychovatele zákonem o pedagogických pracovnících a vychovatelky - asistentky, každá z nich je ve školní družině, školním klubu dvě odpoledne v týdnu. Zájmové vzdělávání zajišťujeme formou zájmových činností. Podle odborného a osobního zaměření vedeme zájmovou vzdělávací činnost a zájmové útvary. Odborné a osobní zaměření si průběžně prohlubujeme v kurzech a samostudiem. 

všichni se ve své práci vzájemně doplňujeme



snažíme se o pestrý program zájmových činností



vycházíme z přání, potřeb a zájmů dětí



dbáme na bezpečnostní předpisy



snažíme se o další vzdělávání, obohacování, doplňování vědomostí a rozšiřování dovedností -

jak samostudiem

-

tak účastí na školení pořádaných pedagogickým centrem v Mostě, což je nám umožněno vstřícným vedením školy



máme přístup k pedagogické literatuře a odborným časopisům (školní knihovna)

EKONOMICKÉ PODMÍNKY 

zájmové vzdělávání je poskytováno za úplatu



na základě Vnitřní směrnice ke stanovení úplaty za školské výchovné zařízení byla stanovena výše úplaty ve školní družině 50,- Kč na měsíc a ve školním klubu 100,- Kč na pololetí tj. 200,458

Kč na školní rok na osobu, je to částka stanovená s přihlédnutím k sociálním a finančním problémům, které má většina rodin v Janově

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ 

je nutné zajistit nejen bezpečnost fyzickou, ale také sociální a emocionální



při dodržování bezpečnostních podmínek vycházíme z vnitřního řádu školy a školní družiny a školního klubu



máme zpracován provozní řád školní družiny, školního klubu



provozní řád keramické dílny



provozní řád košíkářské dílny



zvláštní pozornost musíme věnovat při přechodu do školní jídelny, která je ve vedlejší budově mateřské školy



pokud děti opouštějí místnost – hernu, musí svůj odchod oznámit vychovatelce



příruční lékárnička je dostupná



pitný režim zajištěn



v případech výjezdů dětí na výlet jsou děti i jejich rodiče včas informováni a poučeni o bezpečnosti

459

15. Školní vzdělávací programy mateřských škol Mateřská škola Gluckova 136 Litvínov – Janov „Paraplíčko“ Mateřská škola Školská 104 Litvínov – Janov „Sluníčko“

460

16. Závěrečná ustanovení Nedílnou součástí školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a školního vzdělávacího programu pro základní školu speciální Základní školy a Mateřské školy Litvínov – Janov, Přátelství 160, okres Most je Roční plán práce školy zpracovaný k datu zahájení nového školního roku, který aktualizuje a upřesňuje text ŠVP pro daný školní rok. Změny ve školním vzdělávacím programu lze provádět na základě požadavků MŠMT, závěrů autoevaluace a evaluace školy nebo na základě návrhů pedagogů školy, Školské rady po ukončení školního roku.

461

Školní vzdělávací program:

Recommend Documents