ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY VYŠKOV

Vyškov 2012

Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

4

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1. počet oborů, velikost 2.2. historie, současnost 2.3. charakteristika pedagogického sboru 2.4. dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce 2.5. vybavení školy a její podmínky

5 5 6 6 6

3. ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE

7

4.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE 4.1.Hudební obor 4.2.Výtvarný obor 4.3.Taneční obor 4.4.Literárně-dramatický obor

5. VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU 5.1. Přípravné studium 5.2. Vzdělávací zaměření Hra na klávesové nástroje 5.2.1. Studijní zaměření Hra na klavír 5.2.2. Studijní zaměření Hra na varhany 5.3. Vzdělávací zaměření Hra na smyčcové nástroje 5.3.1. Studijní zaměření Hra na housle 5.3.2. Studijní zaměření Hra na violu

7 8 9 10 10 11 12 14 15 17 19 20 20

5.4. Vzdělávací zaměření Hra na dechové nástroje

23

Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu Studijní zaměření Hra na klarinet Studijní zaměření Hra na hoboj Studijní zaměření Hra na saxofon Studijní zaměření Hra na trubku Studijní zaměření Hra na pozoun Studijní zaměření Hra na tenor – baryton

24 26 28 30 32 34 37 39

5.4.1. 5.4.2. 5.4.3. 5.4.4. 5.4.5. 5.4.6. 5.4.7. 5.4.8.

5.5. Vzdělávací zaměření Hra na strunné nástroje

42

5.5.1. Studijní zaměření Hra na kytaru

42

5.6. Vzdělávací zaměření Hra na bicí nástroje

45

5.6.1. Studijní zaměření Hra na bicí nástroje

45

5.7. Vzdělávací zaměření Sólový zpěv

48

5.7.1. Studijní zaměření Sólový zpěv

48

5.8. Vzdělávací zaměření Elektronické zpracování hudby a zvuková tvorba(EZH-ZT) 51 2

5.8.1. Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje a jejich ovládání 5.9. Vzdělávací zaměření Hra na akordeon

51 55

5.9.1. Studijní zaměření Hra na akordeon

55

5.10. Recepce a reflexe hudby

58

5.11. Skupinová interpretace

61

5.12. Studium pro dospělé

62

5.13. Všeobecné podmínky vzdělávání v hudebním oboru

62

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU

64

6.

6.1. Přípravné studium 6.2. Studijní zaměření 6.3. Všeobecné podmínky vzdělávání ve výtvarném oboru 7.

64 64 68

VZDĚLÁVACÍ OBSAH TANEČNÍHO OBORU

69

7.1. Přípravné studium 7.2. Studijní zaměření 7.3. Všeobecné podmínky vzdělávání v tanečním oboru 8.

70 70 76

VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ DRAMATICKÉHO OBORU 8.1. Přípravné studium 8.2. Studijní zaměření VÝUKY

77 78 79

9.

ZABEZPEČENÍ POTŘEBAMI

ŽÁKŮ

10.

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

89

11.

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY

90

11.1. Zásady a způsoby hodnocení žáků 11.2. Oblasti vnitřního hodnocení školy

SE

SPECIÁLNÍMI

VZDĚLÁVACÍMI 89

90 92

3

1

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Název školy: Adresa školy: IČO: Jméno a příjmení ředitele: Telefon: GSM: Fax: www stránky: e-mail:

Základní umělecká škola Vyškov Nádražní 4, 682 01 Vyškov 70285829 Aleš Musil 517348648 739234612 517334123 zusvy.cz [email protected]; [email protected] [email protected]

Zřizovatel: Název: Adresa: Telefon/fax: e-mail: www stránky:

Jihomoravský kraj Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno 541651111 / 541651209 [email protected] http://www.kr-jihomoravsky.cz

Platnost dokumentu od: 1.9.2012

razítko školy

podpis ředitele

4

2

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1.

Počet oborů, velikost

Vyučuje se ve všech oborech s následujícími stanovenými ukazateli (limity): hudební obor taneční obor výtvarný obor literárně dramatický obor 2.2.

– – – –

380 žáků 90 žáků 90 žáků 60 žáků

Historie a současnost

Hudební vzdělávání ve Vyškově má dlouholetou tradici. Již v roce 1934 uveřejnil Dr. Bohumír Štědroň ve Vyškovských novinách rozsáhlý článek o hudbě, v jehož závěru se zmiňuje o nutnosti zřídit ve Vyškově hudební a pěveckou školu. Trvalo dalších pět let, kdy dne 15. 9. 1939 zahájila svoji činnost Hudební škola ve Vyškově. Celé období druhé světové války pak bylo poznamenáno spory o právní náležitosti, což vyvrcholilo oficiálním zrušením školy. Ke cti tehdejších pedagogů slouží fakt, že ve výuce pokračovali jako učitelé soukromí. Po osvobození a konci války zahájila 15. 11. 1945 činnost Městská škola ve Vyškově pod vedením Jana Štědroně. Do roku 1950 měla škola sídlo v Žižkově ulici č. 17. Poté přesídlila do budovy bývalého Živnodomu na Komenského náměstí č. 2. Zde působila až do roku 1975, kdy musela již značně opotřebovaná budova ustoupit silničnímu průtahu. Jako náhradní byla škole přidělena budova na Smetanově nábřeží. Tak začalo období různých provizorií - 24 let na Smetanově nábřeží, 2 roky v budově zrušeného OSP, až se konečně v roce 2003 dočkala důstojného - i když ne zcela ideálního - řešení v nově rekonstruované budově bývalé Základní školy na Nádražní 4, kde v současné době sídlí spolu s Městskou knihovnou Karla Dvořáčka. Od 1. 9. 1961 byla škola dle nového školského zákona přejmenována na Lidovou školu umění (LŠU) a od 1. 9. 1963 působila jako první plnooborová LŠU na okrese. V šedesátých letech se začalo vyučovat v pobočkách v Ivanovicích na Hané a Rousínově. Z obou těchto poboček se časem staly samostatné LŠU. Koncem sedmdesátých let se vyučovalo i v Pustiměři a Podomí, později i v Drnovicích. V roce 1989 (v padesátém roce trvání) měla škola 570 žáků, 29 učitelů a dva provozní zaměstnance. Od 1. 9. 1990 je škola přejmenována na Základní uměleckou školu. K 1. 1.1993 získala škola právní subjektivitu, aby ji záhy (po osmi měsících) ztratila. Od 1. 1. 2000 získává ZUŠ Vyškov již definitivně právní subjektivitu a o rok později byla převedena pod Krajský úřad Jihomoravského kraje v Brně, který je jejím současným zřizovatelem. Jako jediná v okrese Vyškov od 1. 9. 2004 vyučuje ve všech čtyřech oborech – hudebním, výtvarném, tanečním a literárně-dramatickém. Základní umělecká škola má ve Vyškově své pevné nezastupitelné místo. Podstatnou měrou se podílí na naplňování volného času vyškovské mládeže i na kulturním dění ve městě. Pravidelně jsou hojně navštěvovány koncerty učitelů, závěrečná vystoupení žáků tanečního oboru, výstavy žáků výtvarného oboru, absolventské koncerty aj. Počet akcí za rok 5

organizovaných školou pro veřejnost přesahuje dvacítku. Dalších zhruba 40 akcí za rok připravují učitelé v rámci svých tříd. V současné době má v nově zrekonstruovaných prostorách nadstandardní podmínky pro práci, za což patří dík Městu Vyškov, které se na rekonstrukci podílelo rozhodnou měrou. Jedním z jejích stěžejních úkolů je i příprava žáků všech oborů ke studiu na vyšších odborných školách. Škola tak pokračuje v tradicích rodiny Štědroňovy, Jana Šoupala a dr. Antonína Tučapského. 2.3.

Charakteristika pedagogického sboru

V ZUŠ Vyškov pracuje plně aprobovaný zkušený pedagogický sbor. Všichni učitelé splňují zákonem stanovené podmínky k výkonu učitelského povolání. Věkový průměr se díky plynulé obměně učitelů podstatně nemění a mírně přesahuje 45 let. Pro školu je v závislosti na vykazovaných výkonech (počtu žáků) stanoven závazný limit kolem 20,15 přepočtených úvazků. Z toho připadá po jednom úvazku pro výtvarný a taneční obor, 0,65 úvazku na literárně-dramatický obor a 17,5 úvazku připadá na hudební obory. Z hudebních oborů má největší zastoupení výuka hry na klávesové nástroje (klavír, keyboard, varhany), následuje hra na dechové nástroje, hra na kytaru, pěvecká hlasová výchova, hra na smyčcové nástroje, hra na akordeon a konečně hra na bicí nástroje. Všichni učitelé provádějí každoročně autoevaluaci své činnosti a hodnocení svých tříd (žáků). Na každý školní rok je pravidelně aktualizován Plán dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků s využitím například akreditovaných seminářů, e-learningu apod. 2.4.

Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce

V regionální oblasti škola dlouhodobě spolupracuje s ostatními školami stejného zaměření jak ve vyškovském okrese, tak i v okolních okresech, zejména Prostějov a Brno-město. Její žáci se pravidelně zúčastňují soutěží organizovaných každoročně MŠMT. Využívají tak této možnosti zejména ke srovnání výsledků své práce s jinými školami celého jihomoravského kraje. V rámci mezinárodní spolupráce udržuje škola pravidelné styky se ZUŠ Ferka Špániho v Žilině (Slovensko). Několikrát do roka tak probíhají společné akce s různým tematickým zaměřením zahrnující např. čtyřruční hru na klavír, hru na dřevěné dechové nástroje, souborovou hru či projekt tanečního oboru. Oboustranný zájem otvírá cestu k rozšíření spolupráce i v ostatních oblastech. 2.5.

Vybavení školy a její podmínky

V současné době má škola pro svoji činnost vytvořené velmi dobré podmínky. V roce 2003 se přestěhovala do nově zrekonstruovaných prostor. Byla nově vybavena prakticky kompletním vybavením všech prostor. Na výraznější obměnu však neustále čekají hudební nástroje. Zejména v pořizování a obměně dražších nástrojů (klavírů) má velký dluh, který nemohl zastínit ani nákup jednoho nového křídla ke koncertním účelům. O budovu se dělí spolu s Knihovnou Karla Dvořáčka, což má za důsledek poněkud stísněnější podmínky. Nedostatečné jsou zejména prostory pro převlékání a přezouvání žáků. Sál školy postačuje spíše pro komornější akce do 100 posluchačů. Pro větší akce musí pronajímat prostory MKS Vyškov, zejména Besední a Sokolský dům. Tento nedostatek je však bohatě kompenzován čistým, moderně řešeným prostředím, nadstandardním hygienickým zázemím jak pro žáky, tak pro pedagogy. Třídy jsou celkem slušně odhlučněny a s výjimkou bicích nástrojů se během dosavadního provozu nevyskytl žádný problém. 6

3

ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE

Základní umělecká škola Vyškov chce i nadále poskytovat základy vzdělání ve všech jednotlivých uměleckých oborech - hudebním, tanečním, výtvarném a literárně-dramatickém. Je součástí systému uměleckého vzdělávání v ČR. Chceme udržet a nadále rozvíjet dosavadní úroveň dlouhodobého, systematického a komplexního studia, jehož kvalitu chceme zajišťovat prostřednictvím vlastního hodnocení školy i externí evaluace. Naším hlavním cílem je rozvoj a kultivace uměleckého nadání širokého okruhu zájemců, kteří prokážou potřebné předpoklady ke studiu. Současně budeme věnovat velkou pozornost vyhledávání umělecky mimořádně nadaných jedinců. Cílem našeho snažení je poskytnout základy vzdělání v uměleckých oborech, na které by byli naši žáci a studenti schopni navázat vzděláváním na středních, vyšších odborných školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a na konzervatořích, popřípadě na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením. Vedle mimořádně nadaných žáků chceme i u ostatních žáků vytvořit takový vztah ke zvolenému oboru, aby je doprovázel celým životem a napomáhal jim v hodnotové orientaci současného světa. Ve výuce chceme i nadále vycházet z dlouhodobých tradic uměleckého školství, doplněných o moderní poznatky. Vedle klasického pojetí výuky předpokládáme využití nejnovějších metod a možností, které nám poskytuje zejména výpočetní a audiovizuální technika. Pedagogičtí pracovníci školy jsou vedeni k celoživotnímu vzdělávání tak, aby byli schopni poskytnout vzdělávání na úrovni odpovídající současnosti. Za velmi důležitý považujeme vztah učitele, žáka a rodičů. Zejména spolupráce učitelů a rodičů založena na intenzivním a interaktivním osobním vztahu je nezbytná k tomu, jak úspěšně dovést vzdělávání dítěte na požadovanou uměleckou úroveň. Tj. žáka, který získá dovednosti v ovládání hudebního nástroje, který se umí výtvarně vyjádřit, je schopen ovládat své tělo a předávat prostřednictvím pohybu, slova či dramatického projevu určité vztahy, nálady a emoce, získává základní předpoklady pro schopnost porozumět druhým lidem, úspěšně s nimi spolupracovat, porozumět sám sobě s význačným ovlivňováním svého vlastního osobního rozvoje.

4

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

Výchovná a vzdělávací strategie je zaměřena na postupné získávání klíčových kompetencí žáků. Naším cílem je dosáhnout toho, aby žák • • • • • •

disponoval vědomostmi a dovednostmi, které mu umožňují samostatně volit a užívat prostředky pro umělecké vyjádření byl schopen proniknout do struktury a obsahu uměleckého díla a byl schopen rozeznat jeho kvalitu získal pracovní návyky, které jsou utvářeny soustavnou uměleckou činností a které formují jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci účelně se zapojoval do společných uměleckých aktivit a uvědomoval si svoji odpovědnost za společné dílo byl vnímavý k uměleckým a kulturním hodnotám a chápal je jako důležitou součást lidské existence aktivně přispíval k vytváření i uchování uměleckých hodnot a k jejich předávání dalším generacím 7

Ve všech oborech a činnostech uplatňujeme základní strategický princip přiměřenosti, a to k věku žáků, jejich talentu, rozumové vyspělosti, povahovým vlastnostem a fyzickým dispozicím. Ve spolupráci s rodiči, případně dalšími specialisty, věnujeme odpovídající péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Výuka probíhá ve dvou základních směrech. Prvním je příprava žáků na profesionální dráhu s předpokladem studia zvoleného oboru na vyšších školách. Na tyto žáky jsou kladeny zvýšené nároky a nejpozději od třetího ročníku I. stupně jsou zařazováni do rozšířené výuky. Druhým směrem je příprava amatérského umělce. Zde se klade větší důraz na zájmy žáků, případně rodičů a výuka se více přizpůsobuje jejich představám a potřebám. Pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků jsou v jednotlivých oborech společně uplatňované následující strategické postupy : 4.1.

HUDEBNÍ OBOR

Strategie k umělecké komunikaci • • • • • • •

vedeme žáka k uvolnění celého těla tak, aby mohl co nejefektivněji ovládat hudební nástroj při volbě náročnosti učební látky volíme vždy látku přiměřenou věku a schopnostem žáka s přihlédnutím k jeho přirozenému talentu, fyzickým dispozicím a úrovni intelektu při vytváření dovedností a návyků v ovládaní hudebního nástroje nebo hlasu postupujeme trpělivě a taktně, důsledně však vyžadujeme odstraňování chyb k zamezení vzniku nesprávných návyků do výuky dětí, které nejsou schopny (zejména kvůli nižšímu věku nebo intelektu) pracovat samostatně, usilujeme o výrazné zapojení rodičů tak, aby byla zajištěna efektivita výuky a zároveň posilování spjatosti rodičů se školou a učitelem za jeden ze základních pilířů výuky považujeme vlastní umělecký projev učitele, který žákovi umožňuje na konkrétních příkladech získat představu o optimálním výsledném tvaru uměleckého díla žákům umožňujeme poslech uměleckých děl z nahrávek za využití Internetu a audio techniky, následně dílo společně rozebereme a společně hledáme jeho klady, případně nedostatky každoročně připravujeme každého žáka hudebního oboru k samostatnému veřejnému vystoupení a vytváříme podmínky proto, aby mohl předvést výsledky své práce rodičům v rámci třídních schůzek a následně i širšímu okruhu posluchačů v rámci akcí pořádaných pro veřejnost. Cílem je připravit žáka ke komunikaci s okolím zejména v umělecké, ale také v jakékoliv jiné rovině.

Strategie osobnostně sociální • • •

od počátku u žáků usilujeme o vytváření návyků každodenního cvičení, které je nezbytné k úspěšnému zvládnutí nástroje žáky vedeme k péči o hudební nástroj, vštěpujeme jim základní zásady zejména čistoty a opatrnému zacházení bez fyzického násilí výuku skupinové interpretace zaměřujeme na vytváření silného pocitu odpovědnosti jedince za kolektivní uměleckou produkci. Snažíme se o vytvoření odpovědnosti za každý individuální výkon jako základu odpovídajícímu výsledku 8

•

společné produkce. Žáky motivujeme možnostmi veřejných vystoupení v rámci souborů, aby cítili zpětnou odezvu svého vynaloženého úsilí při všech žákovských vystoupeních individuálních i kolektivních se snažíme vytvářet slavnostní atmosféru dané chvíle umocněnou prostředím, vhodným oblečením a vytvářením celkového příznivého dojmu a dobrého pocitu z vystoupení

Strategie kulturní •

•

navštěvujeme s žáky pravidelně kulturní představení, a to jak profesionálních hudebníků a souborů, tak koncerty žáků a studentů uměleckých škol, diskutujeme o jejich průběhu a usilujeme o společné hodnocení děl po stránce uměleckých výkonů i dramaturgie návštěvu těchto akcí chápeme jako sváteční okamžik a dbáme o přiměřené chování, vystupování a oblečení žáků

4.2. VÝTVARNÝ OBOR

Strategie k umělecké komunikaci • •

•

žáky vedeme k osvojování si jednotlivých výtvarných způsobů a technik tak, aby je byli schopni správně pojmenovat a používat způsobem přiměřeným věku a talentu žáků na konkrétních příkladech vysvětlujeme vztahy mezi formou a obsahem uměleckých děl i jejich vlastních výtvorů. Odhadujeme estetický potenciál věcí denní potřeby i okolního světa a jeho odraz ve výtvarném umění. diskusí vedeme žáky k zaujímaní vlastního názoru na výtvarná díla

Strategie osobnostně sociální • •

•

žáky vedeme ke správným pracovním a hygienickým návykům, seznamujeme je s možnými riziky a vštěpujeme jim základní zásady bezpečnosti při práci s různými materiály a technologickými postupy pravidelně připravujeme výstavy prací žáků, na jejichž realizaci se sami podílí od prvotního zadání, instalací, až po samotné zahájení výstavy. Posilujeme tak jejich vědomí sounáležitosti ke kolektivu, každý výtvor může být veřejně prezentován a zpravidla bývá součástí větší kompozice učitel vede svým příkladem žáky ke slušnému vystupování jak ve výuce (ve škole), tak i při různých výstavách a společenských akcích. Vyvolává diskuse, jejichž cílem je uvědomění si pozitivních i negativních postřehů svého okolí, naučit žáky hodnotit a pojmenovávat své estetické a morální postoje na základě získaných vědomostí a dovedností v konfrontaci s historickými zkušenostmi a reálným životem


•

seznamujeme žáky s historickými uměleckými směry a kulturními tradicemi tak, aby byli schopni pochopit souvislost a propojenost historie a současného života včetně regionálních souvislostí. Vedeme žáky k tomu, aby získané teoretické vědomosti využívali při volbě námětu i praktickém použití výtvarných technik motivujeme žáky k celoživotnímu zájmu o výtvarné umění a kulturu. Sledováním dění v současném uměleckém světě a aktivní účasti (výstavy, kulturně společenské 9

akce, výročí), vyvoláváním diskusí o jejich interních prožitcích usilujeme o to, aby sami sebe vnímali jako součást kulturního a veřejného života 4.3. TANEČNÍ OBOR

Strategie k umělecké komunikaci •

• • •

žáky učíme vnímat své tělo, uvědomovat si a využívat všech možností, které nám nabízí. Učíme je rozvíjet pohybovou kulturu ve všech jeho složkách – rytmus, tempo, dynamika, prostor – dbáme na přesné provedení s cílem přesvědčivě vyjádřit své pocity a nálady velkou pozornost věnujeme konfrontaci s hudební složkou, žáky vedeme ke klasické hudbě s vymezením specifikace pro určitá historická období, ale také k současné hudbě za základ tanečního umění považujeme klasický a lidový tanec, doplněný o současné umělecké trendy obtížnost jednotlivých tanečních prvků volíme přiměřeně k věku a schopnostem žáků. Postupujeme taktně a trpělivě, důsledně však usilujeme o co největší přiblížení k požadovanému provedení.

Strategie osobnostně sociální •

•

snažíme se o probuzení zájmu žáků o taneční umění. Preferujeme spíše kolektivní vystoupení, čímž pěstujeme v žácích osobní odpovědnost za svůj výkon jako základní předpoklad celkového výsledku. To však nevylučuje vytváření prostoru pro růst individualit u mimořádně nadaných žáků důsledně vyžadujeme dochvilnost žáků, používání doporučeného tanečního úboru a obuvi, při všech pohybových aktivitách důsledně dbáme na dodržování zásad bezpečnosti


•

žáky průběžně informujeme o aktuálním dění na tanečních scénách jak domácích, tak světových. V rámci výuky je seznamujeme s historii tance, jeho společensko historickým kontextem. Společně diskutujeme nad zhlédnutými vystoupeními či video ukázkami a tříbíme tím estetiku, vkus a názorové postoje učíme je chápat kořeny a podstatné rysy národní kultury s ohledem na regionální specifika v aplikaci na díla českých hudebních skladatelů a pomáháme tak najít vlastní identitu a jistý řád věcí

4.4. LITERÁRNĚ DRAMATICKÝ OBOR

Strategie k umělecké komunikaci • • •

žáky vedeme k uvědomování si všech komunikačních dovedností, možností svého hlasu a těla a učíme je svým chováním, jednáním, mluvou, gestikulací a mimikou vyjadřovat své vnitřní požitky rozvíjíme schopnost a dovednost jedince vstupovat do záměrně vyvolávaných (fiktivních) situací a adekvátně v nich jednat usilujeme o to, aby si žák uvědomil souvislost mezi literárně dramatickou tvorbou a jinými druhy umění (hudba, taneční a výtvarné umění, literatura) a odpovídajícím způsobem s nimi uměli pracovat 10

•

poskytujeme jim informace k orientaci v základních pojmech divadelní teorie, historie, významu a cílech kritiky a pochopení těchto znalostí jako předpoklad a základ pro vlastní tvorbu

Strategie osobnostně sociální • • •

učíme se vzájemně naslouchat, vnímat pocity druhého, kultivovaně sdělovat své názory a postřehy klademe důraz na tvůrčí přístup k řešení problémových situací a aktivní zapojení do procesu tvorby a realizace individuálních i skupinových projektů žáky vedeme k vnímání a uvědomování si sebe sama jako důležité součásti skupiny, ke schopnosti rozpoznat a pochopit svou roli v ní


• •

5

se žáky pravidelně navštěvujeme divadelní představení amatérských i profesionálních divadel. Usilujeme o to, aby se stali poučenými a vnímavými diváky, schopnými porozumět svébytným prostředkům divadelní fikce, chápající jednání postav, snažící se porozumět různým symbolům, metaforám, jevištním znakům, orientující se ve stavbě různých dramatických žánrů a v jejich zákonitostech. na konkrétních historických příkladech je učíme uvědomovat si společenský dosah divadelní tvorby jako prostředku k vyjádření názorů a postojů tvůrců usilujeme (v rámci možností) o jejich aktivním podílu na divadelním dění v regionu

VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU

Hudební obor umožňuje žákovi prostřednictvím soustavného vzdělávání, aktivní a poučené interpretace, vlastní tvorby, poznávání hudební kultury a osvojením si základních teoretických znalostí využívat hudbu jako prostředek vzájemné komunikace i osobního uměleckého sdělení. Vzdělávací obsah hudebního oboru je členěn do dvou vzájemně provázaných oblastí – Hudební interpretace a tvorba a Recepce a reflexe hudby a je tvořen očekávanými výstupy, které mají činnostní povahu se zaměřením na jejich praktické využití. V oblasti Hudební interpretace a tvorba je žákovi umožněno osvojit si hru na nástroj, zpěv, popřípadě hudební kompoziční techniku – skladbu. Žák získává elementární hudební návyky a dovednosti a následně je rozvíjí nejen jako sólista, ale i jako spoluhráč v komorní a souborové hře nebo ve sborovém zpěvu. Později může uplatnit získané znalosti a vlastní mimořádné nadání v oblasti improvizace, komponování hudby, využívání moderních technologií v hudbě ap. Vzdělávací oblast Hudební interpretace a tvorba se v základním uměleckém vzdělávání realizuje v podobě individuální výuky (např. sólová hra na nástroj) a v podobě kolektivní výuky (např. hra v orchestru, pěvecký sbor, komorní hra, čtyřruční hra jako hra komorní). Vzdělávací oblast Recepce a reflexe hudby umožňuje žákovi orientovat se ve světě hudby, využívat a přenášet zkušenosti, dovednosti a vědomosti získané z praktických činností do vnímání hudby, prostřednictvím aktivního poslechu pak poučeněji interpretovat hudební 11

dílo a kriticky je hodnotit. Realizace vzdělávacího obsahu této oblasti předpokládá činnostní pojetí výuky. Cílem je vychovat poučeného interpreta a posluchače schopného propojit hudební teorii s praxí a hlouběji tak prožít hudbu. Vzdělávací obsah oblasti Recepce a reflexe hudby se realizuje především v podobě kolektivní výuky v předmětu Hudební nauka.

5.1. PŘÍPRAVNÉ STUDIUM Učební plán Model A Kolektivní výuka

Týdenní dotace 1 hodina

Doba trvání 1 rok

Model B Individuální (skupinová) výuka Kolektivní výuka

1 hodina 1 hodina

1 – 2 roky 1 – 2 roky

Model C Kolektivní výuka Individuální (skupinová) výuka

1 hodina 1 hodina

1 rok 2. pololetí

1 hodina

1 – 2 roky

Model D pro děti předškolního věku Individuální (skupinová) Pouze pro mimořádně nadané děti Popis studia a cíle

Přípravné studium je určeno pro děti 5-7 leté a trvá nejdéle dva roky. Děti se přijímají ke studiu na základě prokázaných talentových předpokladů (talentové zkoušky). Přípravné studium není povinné a není zárukou ani podmínkou k přijetí do 1. ročníku základního studia. Předměty:

Přípravná hudební výchova Přípravná nástrojová výchova Přípravná pěvecká výchova Přípravný sborový zpěv

Cílem přípravného studia je podchytit zájem dětí o hudbu, rozvinout talent a pomoci k výběru hudebního nástroje odpovídajícího možnostem a schopnostem dítěte. Nabízíme několik variant studia. Pro dítě vybereme ve spolupráci s rodiči takovou, která nejvíce odpovídá jeho schopnostem, ale také přání, představám a možnostem rodičů. U dětí této věkové kategorie předpokládáme základní zkušenosti s hudbou z rodinného prostředí, mateřské školy či jiných dětských aktivit. Základní forma výuky je hra rozvíjející hudební schopnosti, dovednosti a návyky, hudební fantazii a tvořivost dětí v elementárních činnostech pěveckých, hudebně pohybových a poslechových za využití jednoduchých, převážně bicích hudebních nástrojů. Učitel během výuky sleduje a usměrňuje zájem dětí o další studium na zvolený nástroj. V oblasti hudební teorie se děti nenásilnou formou seznamují se základními hudebními pojmy. 12

V přípravném studiu se obecně zaměřujeme na: a)

b)

c)

d)

Pěvecké činnosti – zpěv je považován obecně za pilíř hudebního rozvoje této věkové kategorie, za přirozený projev každého dítěte, který je nutno neustále pečlivě rozvíjet a kultivovat. Využíváme k tomu písně lidové i umělé přiměřené věku a vyspělosti skupiny co do hudebního zvládnutí i pochopení obsahu. Zpěv má zásadní vliv na rozvoj dítěte protože rozvíjí všechny hudební složky – smysl pro melodii, rytmus, tempo, náladu skladby. Rytmické cítění – je pěstováno jak ve vazbě s pěveckou činností, tak i samostatně. Vytleskáváním, případně dupáním vedeme žáky k pochopení rytmické struktury (metra) písní, rozeznávání přízvuku, později členěním do taktů k vnímání těžkých dob a zvládnutí jednoduchých rytmických ostinátních figur. Kromě tleskání využíváme také pohyb těla a hru na nástroje Orffova instrumentáře. Poslech hudby – děti jsou seznamovány s jednoduchými skladbami rozvíjejícími jejich hudební cítění, vkus, smysl pro hudební formu a učí se sluchem rozeznávat jednotlivé hudební nástroje. Základní teoretické poznatky – seznamujeme je se základními hudebními termíny a učíme je poznávat a psát noty v houslovém klíči v celé notové osnově včetně jejich rytmických hodnot (celé, půlové a čtvrťové noty a pomlky).

Organizace výuky Přípravná hudební výchova se vyučuje ve skupině maximálně 5 - 20 žáků. Ve výuce mohou být přítomni rodiče. Jejich účast však nesmí narušit plynulý průběh výuky. Přípravná nástrojová výchova a Přípravná pěvecká výchova se provádí zpravidla ve skupině 2-4 žáků a její náplň určují učební programy hry na jednotlivé hudební nástroje nebo sólový zpěv. Je možná i individuální výuka. Přípravný sborový zpěv je součástí přípravné hudební výchovy. Lze jej cíleně doplnit o žáky starších ročníků, kteří působí jako vzor, opora i motivační prvek. Osnovy předmětu Přípravná hudební výchova

Žák na konci přípravného studia • • • • • • • • • • • • • • • •

vnímá a rozlišuje rozdíl mezi zvukem a tónem poznává vlastnosti tónu vnímá a pohybem vyjadřuje metrum, reaguje na jeho změny pozná těžkou dobu v taktu a na jejím základě počítá takty pozná a diriguje takty 2/4, 3/4 rozlišuje veselé a smutné ukázky jako průpravu dur-moll poznává zvuk hudebních nástrojů a známé dokáže pojmenovat cítí stejně dlouhé taktové celky, dotváří závětí se zakončením na tónice dokáže opakovat rytmický úryvek rytmicky doprovází skladbičky na Orffovy nástroje je schopen se ve skupinách zapojit do rytmického dvojhlasu je seznámen s notovou osnovou, umí počítat linky a mezery správným směrem píše noty do notové osnovy ovládá základní tónovou řadu, pozná a čte noty v houslovém klíči v notové osnově zapisuje rytmické úryvky hudební morseovkou pozná písně jen podle rytmu, vytleská rytmus písně 13

• • • • •

sluchem pozná probrané intonační modely pomocí modelů zhudebňuje verše a říkadla je schopen dodržovat základní pěvecké návyky zapojuje se při kolektivním nácviku skladeb zvládá základní návyky při veřejném vystoupení.

Osnovy předmětů Přípravná nástrojová výchova a Přípravná pěvecká výchova jsou zpracovány u jednotlivých studijních zaměření, pokud tato zaměření tyto předměty využívají. Přípravná sborová výchova je součástí Přípravné hudební výchovy a osnovy obou těchto předmětů jsou shodné. 5.2. VZDĚLÁVACÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA KLÁVESOVÉ NÁSTROJE Učební plán Týdenní hodinová dotace základní studium 1. stupeň

Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: **) Čtyřruční hra Korepetice Sborový zpěv Komorní hra Hra v souboru

x

x

x

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem hod.

2

2

2

3

3

2

2

16

2

2

2

2

8

Hra na klavír *) Hra na varhany Hudební nauka

Týdenní hodinová dotace rozšířené studium 1. stupeň

Název předmětu Hra na klavír *) Hra na varhany Hudební nauka

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

1

1

1

1,5

1,5

2

2

9

1,5

1,5

1,5

1,5

6

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: **) Čtyřruční hra Korepetice Sborový zpěv Komorní hra Hra v souboru

x

x

x

1

1

1

1

6

1,5

1,5

1,5

1,5

6

Celkem hod.

2

2

2

4

4

3

3

20

3

3

3

3

12

Výuka individuální nebo skupinová v počtu 2 žáků; skupinová výuka možná v přípravném, příp. 1. ročníku I. stupně.

Poznámky *) Stejná hodinová dotace pro všechny vyjmenované nástroje. **) Od 4. ročníku prvního stupně musí být každý žák zařazen nejméně do jednoho povinně volitelného předmětu skupinové interpretace. Tento předmět může být pro každý školní rok jiný.

14

5.2.1. Studijní zaměření Hra na klavír Popis a cíle studijního zaměření Studium je zaměřeno na základní zvládnutí hry na klasický klavír (křídlo nebo pianino). Absolvent studijního zaměření je schopen klavír využít jako sólový i doprovodný nástroj, jako součást komorního souboru, případně orchestru. Na druhém stupni výuky jsou žáci seznamováni s hrou na klavinovu (elektrická obdoba klavíru) k využití zejména zvukových efektů při korepetování (smyčce, cembalo apod.) Osnovy předmětu Hra na klavír Přípravná nástrojová výchova

Žák - je seznámen s nástrojem a způsobem vytvoření tónů, orientací na klávesnici, správnými návyky při sezení a postavením rukou - zvládá hru portamento jednotlivými prsty, skupinami prstů - hraje písně a zhudebněné texty střídáním rukou - má povědomí o dynamické stavbě fráze a celé skladby - je schopen dodržet metrický řád – tleskání rytmu Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - využívá při hře základní návyky a dovednosti (správné sezení u nástroje,uvolnění těla) - dbá na přirozený tvar ruky a orientuje se na nástroji - rozlišuje jednotlivé druhy úhozu (portamento, staccato, legato, odtah) - pěstuje smysl pro prstovou vyrovnanost, stavbu fráze, rozlišení těžkých a lehkých dob, charakter hraných skladeb - orientuje se v notovém zápisu, odlišuje hru melodie od doprovodu - zvládá základní hru dvojhmatů (dudácká kvinta) 2. ročník

Žák - odlišuje hru melodie od doprovodu v pravé i levé ruce - používá synkopický pedál - zvládá pohyb po celé klávesnici (přenášení paže, překládání rukou) - zvládá cvičení pro rozvoj prstové pohotovosti a vyrovnanosti (dynamické, rytmické a úhozové varianty, repetiční technika) - zvládá hru dvojhmatů (legato, staccato) - ovládá hru durových stupnic přes dvě oktávy v protipohybu - hraje tónický kvintakord s obraty tenuto, staccato, rozloženě - podle svých schopností zahraje zpaměti jednoduchou skladbu 3. ročník

Žák - uvědoměle tvoří tón jako prostředek vyjádření - vnímá náladu skladby a je schopen tuto náladu vyjádřit elementárními výrazovými prostředky, zvládá počátky vícehlasu - orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu 15

-

ovládá hru durových a mollových stupnic přes dvě oktávy v rovném pohybu hraje tónický kvintakord s obraty tenuto, staccato, rozloženě ovládá synkopický pedál uvědoměle pracuje s rytmem na základě rytmického cítění rozlišuje různé hudební žánry

4. ročník

Žák - rozlišuje dynamicky a úhozově jednotlivé hlasy ve dvojhmatech i v polyfonní hře - zvládá cvičení s větším rozpětím prstů (závislé na velikosti ruky) - ovládá hru durových i mollových stupnic přes dvě nebo více oktáv a tónický kvintakord s obraty k hraným stupnicím - zvládá koordinaci obou rukou - uplatňuje sluchovou sebekontrolu 5. ročník

Žák - zvládá pasážovou techniku v rychlejších tempech - rozlišuje a umí zahrát melodické ozdoby - pedalizuje skladby s využitím důsledné sluchové kontroly - hraje stupnice v rovném, příp. kombinovaném pohybu v rychlejších tempech přiměřených jeho schopnostem - zahraje čtyřhlasý akord 6. ročník

Žák - uvědoměle tvoří tón různé dynamiky a barevného odstínu na základě sluchové představy - využívá tempové rozlišení, vhodnou artikulaci, frázování a agogiku - zvládá pasážovou techniku - hraje stupnice kombinovaným pohybem - zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu 7. ročník

Žák - propojuje veškeré získané technické i výrazové dovednosti ke stylové interpretaci skladeb po technické, výrazové a obsahové stránce - aktivně se zúčastňuje čtyřruční nebo komorní hry nebo korepetice - má kultivovaný umělecký projev a vystupování - využívá podle stupně své vyspělosti zvukových možností nástroje - samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu Základní a rozšířené studium II.stupně 1. – 2. ročník

Žák - je schopen samostatně využívat získané dovednosti a návyky k vyjádření svých představ - samostatně udržuje a dále rozvíjí zběhlost v prstové technice - aktivně se podílí na výběru studovaných skladeb, hraje z listu jednoduché skladby - je schopen se zapojit do kolektivní interpretace čtyřruční nebo komorní hrou 16

-

zahraje jednoduché doprovody, spolupracuje při komorní hře nebo hře v souborech

3. – 4. ročník

Žák - uvede příklady skladeb významných světových a českých autorů různých stylových období a žánrů - profiluje se podle svého zájmu a preferencí; využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému vyhledávání a studiu skladeb, o které má zájem - dokáže samostatně vytvořit jednoduché prstoklady, vytváří pedalizaci - umí nacvičit samostatně skladbu, kterou konzultuje se svým pedagogem 5.2.2. Studijní zaměření Hra na varhany Popis a cíle studijního zaměření Varhany jsou nazývány královským nástrojem, patří k nejstarším hudebním nástrojům vůbec.Tónový rozsah přesahuje možnosti všech ostatních nástrojů; plností, barevností a dynamikou zvuku nemůže varhanám žádný jiný nástroj konkurovat. Využití varhan je široké jsou nejen nástrojem koncertním, ale slouží také jako doprovodný nástroj při bohoslužbách a obohacují významné společenské události v obřadních síních. Hra na varhany předpokládá předchozí technickou průpravu v délce alespoň čtyř let. Ta se realizuje buď ve hře na klavír či keyboard. Pokud se žák rozhodne pro hru na varhany později a absolvoval již tuto průpravu, je zařazen do ročníku podle úrovně dosažených dovedností. Výuka hry na varhany probíhá v budově ZUŠ na digitálním dvoumanuálovém nástroji značky VISCOUNT. Je také možnost k výuce i koncertům využít varhan s romantickou dispozicí v blízkém farním kostele. Osnovy předmětu Hra na varhany Přípravná nástrojová výchova

Žák - je seznámen s nástrojem (klavír, keyboard) - zná správné použití hracího aparátu (uvolnění paže, postavení ruky, správné sezení a držení těla) - zná hudební abecedu - rozezná houslový a basový klíč - pracuje se základními rytmickými hodnotami - nota celá, půlová, čtvrťová, dvoučtvrťový, tříčtvrťový a čtyřčtvrťový takt Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - má základní návyky a dovednosti (správné sezení u nástroje, uvolnění těla při hře, přirozený tvar ruky) - se orientuje na klávesnici a pojmenuje jednotlivé oktávy a klávesy - ovládá základní technické úhozy – portamento, staccato, legato - zvládá čtení v houslovém i basovém klíči v rozsahu c - c2 17

-

pracuje se základními rytmickými hodnotami – celá, půlová, čtvrťová, půlová s tečkou, čtvrťová s tečkou a osminová nota zná takt celý, tříčtvrťový, dvoučtvrťový rozliší základní dynamická znaménka zahraje zpaměti jednoduchou skladbu

2. ročník

Žák - se orientuje v notovém zápisu a dbá na jeho dodržování - dodržuje základní rytmické hodnoty - pozná melodii a doprovod - používá základní harmonické funkce (T, D, S) - podkládá palec, hraje dvojhmaty a akordy 3. ročník

Žák - hraje durové stupnice - hraje akordy k daným stupnicím - zná základní hudební názvosloví - používá základní harmonické funkce k doprovodu jednoduché melodie 4. ročník

Žák - hraje durové a mollové stupnice - dodržuje rytmické hodnoty a uvědomuje si metrum skladby - je seznámen s dvouhlasou polyfonií a používá jednoduché melodické ozdoby 5. ročník

Žák - je seznámen s varhanami - správně sedí u nástroje, při hře má uvolněné tělo, správné postavení rukou a nohou - orientuje se na manuálech a pedálnici - ovládá základní techniky hry - portamento, legato, tiché výměny prstů, glissando - zná základní výrazové prostředky (artikulace, frázování, agogika) - koordinuje hru rukou a nohou - zná nohokladové značky 6. ročník

Žák - zná jednotlivé skupiny rejstříků - v pedálu používá hru pata – špička - ovládá čtení notového zápisu ze 3 notových osnov současně - zahraje jednoduchou skladbu legatového typu s pedálem - plynule přechází mezi manuály - zahraje 2 stupnice v pedálu 7. ročník

Žák - používá jednotlivé skupiny rejstříků - zvládne hru dvojhmatů v legatu 18

-

používá melodické ozdoby hraje se správným frázováním zahraje jednoduchou čtyřhlasou píseň s pedálem

Základní a rozšířené studium II. stupně 1. ročník

Žák - zná běžně používané ovládací prvky varhan - používá základní artikulaci v polyfonních skladbách - zná rozdíly v interpretaci skladeb různých stylových období 2. ročník

Žák - přizdobí melodii - vytvoří si prstoklad a nohoklad v zadaných skladbách - dodržuje důsledně artikulaci, frázování, agogiku a tempové rozlišení skladeb - zná typy varhanních traktur 3. ročník

Žák - hraje stupnici manuál + pedál dohromady - hraje jednoduchou kadenci s pedálem - zná základní principy varhanní registrace s ohledem na hudební období, formy, styly 4. ročník

Žák -

5.3.

samostatně rejstříkuje využívá další ovládací prvky varhan zahraje jednoduchý čtyřhlas z listu improvizuje předehru a dohru k písni vědomě odlišuje jednotlivé hudební styly a zachovává jejich charakter

VZDĚLÁVACÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA SMYČCOVÉ NÁSTROJE

Učební plán Týdenní hodinová dotace základní studium 1. stupeň

Název předmětu Hra na housle *) Hra na violu Hudební nauka Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: **) Komorní hra Hra v souboru Sborový zpěv Hra v orchestru Hra v projektu Celkem hod.

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

x

x

x

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

2

2

2

3

3

2

2

16

2

2

2

2

8

19

Týdenní hodinová dotace – rozšířené studium 1. stupeň

Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Hra na housle *) Hra na violu

1

1

1

2

2

2

2

11

2

2

2

2

8

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

x

x

x

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

2

2

2

4

4

3

3

20

3

3

3

3

12

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: **) Komorní hra Hra v souboru Sborový zpěv Hra v orchestru Hra v projektu Celkem hod.

Poznámky *) Stejná hodinová dotace pro všechny vyjmenované nástroje. **) Od 4. ročníku prvního stupně musí být každý žák zařazen nejméně do jednoho povinně volitelného předmětu skupinové interpretace. Tento předmět může být pro každý školní rok jiný. 5.3.1. Studijní zaměření Hra na housle 5.3.2. Studijní zaměření Hra na violu Popis a cíle studijního zaměření Výuka na housle a violu vychází z klasické literatury pro housle obohacené o nové poznatky a nové houslové školy. K výuce hry na violu se přechází po zvládnutí základů hry na housle, obvykle v pátém ročníku prvního stupně (závisí na vzrůstu žáka, vzhledem k větší velikosti nástroje). Od 4. ročníku jsou žáci zapojováni do komorní a souborové hry i ve spolupráci s jinými nástroji. Cílem výuky na oba nástroje je získání základních znalostí a dovedností, aby absolvent byl schopen hrát jak sólově, tak v různých nástrojových uskupeních, případně byl schopen uplatnit své znalosti v dalším studiu na odborných školách. Osnovy předmětu Hra na housle (violu) Přípravná nástrojová výchova

Žák - umí zaujmout správný postoj při hře - umí správně držet housle i smyčec - zvládá vyrovnaný tah smyčcem na prázdných strunách - hraje jednoduché písně na jedné struně v dur prstokladu zpaměti nebo podle čísel Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - má správný postoj při držení nástroje, zvládá koordinaci pravé a levé ruky - zvládá postavení prstů v dur prstokladu na všech strunách v základní poloze - používá při hře celý smyčec a zvládá jeho elementární dělení - zahraje zpaměti lidovou píseň nebo jednoduchou skladbu s doprovodem jiného nástroje - se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu 20

2. ročník

Žák - se správně orientuje v dur a moll prstokladech, je schopen prstoklad poznat podle předznamenání - hraje stupnice podle probíraných prstokladů přes jednu a dvě oktávy - je postupně schopen korigovat intonaci podle klavíru - zvládá hru détaché všemi částmi smyčce, legato na jedné struně a přes struny - používá základní dynamiku piano a forte - zahraje zpaměti skladbu odpovídající úrovně s doprovodem jiného nástroje - je schopen hrát jednoduché skladby pro 2 - 3 hlasy (kterýkoli hlas) 3. ročník

Žák - zvládne prstoklad snížený 1. prst a chromatický posun 1. a 2. prstu - využívá při hře základní návyky a dovednosti - využívá jednotlivé části i celý smyčec podle potřeby, tvoří kvalitní tón - zvládá smyky détaché, legato, martellé a jejich kombinaci, přechod přes struny - je připraven na hru ve 3. poloze - vnímá náladu skladby a je schopen tuto náladu vyjádřit elementárními výrazovými prostředky 4. ročník

Žák - zvládá základní prstoklady v 1. poloze, orientuje se v nich - hraje kvalitním tonem s dynamickým odstíněním - zvládá smyky détaché, legato, martellé, staccato - zvládá hru ve 3. poloze, umí spojovat 1. a 3. polohu pomocí výměn, orientuje se v notovém zápisu - je schopen zahrát delší přednesové skladby přiměřené obtížnosti - se zapojuje do komorní nebo souborové hry ve skladbách přiměřené obtížnosti 5. ročník

Žák - zvládá hru v 1., 2. a 3. poloze a umí je spojovat pomocí výměn - zvládá hru stupnic s výměnou do 3. polohy - zvládá základní smyčcovou techniku a rozšiřuje ji o nové technické a dynamické prvky (řadové staccato, sforzato aj.) - je schopen zahrát z listu skladby nižší technické obtížnosti 6. ročník

Žák - je seznámen se 4. a 5. polohou - disponuje poměrně kvalitním tónem - zvládá složitější smyky a jejich kombinace - má větší jistotu při hře v polohách a ve výměnách - samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu - při hře využívá vibrato

21

7. ročník

Žák - pod vedením učitele rozvíjí vlastní hudební představy, přičemž využívá všechny dosud získané technické a výrazové dovednosti - zvládá hru v 1.-5. poloze, využívá plynulé výměny - zvládá základní dvojhmaty - ke zkvalitnění výrazové stránky využívá dostupné možnosti barevného a dynamického odstínění kvalitního tónu - pod vedením učitele rozvíjí vlastní hudební představy a vnímá odlišnosti výrazových prostředků hudby různých stylových období a žánrů - se aktivně uplatňuje při hře komorních, souborových nebo orchestrálních uskupení - se orientuje v zápisu interpretovaných skladeb, rozeznává jejich základní členění, tóninové vztahy a stavby melodie Základní a rozšířené studium II. stupně 1. – 2. ročník

Žák - využívá volného pohybu levé ruky po celém hmatníku a široké spektrum druhů smyků - orientuje se v notovém zápisu, samostatně řeší prstokladové, smykové a výrazové varianty při nácviku a interpretaci skladeb - si vytváří názor na vlastní i slyšenou interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a dokáže jej vhodně prezentovat a obhájit 3. – 4. ročník

Žák - se profiluje podle svého zájmu a preferencí; využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru - samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu - se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb

22

5.4.

VZDĚLÁVACÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA DECHOVÉ NÁSTROJE

Učební plán Týdenní hodinová dotace základní studium 1. stupeň

Název předmětu Hra na zobcovou flétnu *) Hra na příčnou flétnu Hra na klarinet Hra na saxofon Hra na hoboj Hra na trubku Hra na trombon Hra na tenor-baryton Hudební nauka Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: **) Komorní hra Hra v souboru Sborový zpěv Hra v orchestru Hra v projektu Celkem hod.

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

x

x

x

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

2

2

2

3

3

2

2

16

2

2

2

2

8


Název předmětu Hra na zobcovou flétnu *) Hra na příčnou flétnu Hra na klarinet Hra na saxofon Hra na hoboj Hra na trubku Hra na trombon Hra na tenor-baryton Hudební nauka

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

1

1

1

1,5

1,5

2

2

11

1,5

1,5

1,5

1,5

6

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: **) Komorní hra Hra v souboru Sborový zpěv Hra v orchestru Hra v projektu

x

x

x

1

1

1

1

4

1,5

1,5

1,5

1,5

6

Celkem hod.

2

2

2

4

4

3

3

20

3

3

3

3

12

Výuka individuální nebo skupinová v počtu 2-4 žáci.

Poznámky *) Stejná hodinová dotace pro hru na vyjmenované dechové nástroje. **) Od 4. ročníku prvního stupně musí být každý žák zařazen nejméně do jednoho povinně volitelného předmětu skupinové interpretace. Tento předmět může být pro každý školní rok jiný.

23

5.4.1. Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Popis a cíle studijního zaměření Cílem výuky je naučit žáky ovládat hru na všechny typy zobcových fléten (sopraninová, sopránová, altová, tenorová, basová) při sólové a souborové hře. Využíváme k tomu skladeb všech stylových období (od renesance až po moderní techniky). Usilujeme o zavádění nejnovějších metod výuky. Osnovy předmětu Hra na zobcovou flétnu Přípravná nástrojová výchova

Žák - je seznámen se základními návyky a dovednostmi (správné držení těla a nástroje, nasazení a tvorba tónu, dýchání, základní prstová technika) - podle sluchu zahraje jednoduché melodie - orientuje se v jednoduchém notovém zápisu - rozezná rytmickou strukturu dvou a třídobého taktu Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla, nástroje, dýchání, - nasazení a tvorba tónu, prstová technika) - orientuje se v jednoduchém notovém zápisu - hraje podle sluchu jednoduché melodie - hraje podle svých schopností s dalším nástrojem 2. ročník

Žák - při hře využívá další návyky a dovednosti (stabilní rovný tón, používání artikulace, volná prstová technika) - orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a jejich notovém zápisu - dokáže vnímat a rozpoznat náladu skladby 3. ročník

Žák - vnímá náladu skladby a je schopen ji vyjádřit a interpretovat elementárními výrazovými prostředky - podle svých individuálních schopností dokáže zahrát zpaměti jednoduchou skladbu - se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem 4. ročník

Žák - ovládá nástroj v rozsahu dvou oktáv, kde využívá tempové rozlišení, dynamiku, frázování, artikulaci - je schopen nastudovat přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností - hraje v různých komorních nebo souborových uskupeních 24

5. ročník

Žák - ovládá nástroj v rozsahu dvou oktáv včetně chromatiky, kde využívá tempové rozlišení, dynamiku, frázování, artikulaci - při hře využívá všechny dosud získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu - chápe odpovědnost za svou práci v kolektivu 6. ročník

Žák - ovládá hru na altovou zobcovou flétnu - je schopen nastudovat přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností 7. ročník

Žák - při hře využívá všechny dosud získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu - využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje - je schopen nastudovat a interpretovat přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností - hraje v různých komorních nebo souborových uskupeních - chápe odpovědnost za svou práci v kolektivu - ovládá elementární transpozici Základní a rozšířené studium II. stupně 1. – 2. ročník

Žák - uplatňuje všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje - se orientuje v notovém zápisu, samostatně řeší problematiku nástrojové techniky včetně základní péče o nástroj, dýchání, frázování, výrazu při nácviku a interpretaci skladeb - samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu - se aktivně zapojuje do komorní, souborové a orchestrální hry 3. - 4. ročník Žák

-

-

je schopen si vytvořit vlastní názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento svůj názor zformuluje a obhájí se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb se profiluje podle svého zájmu a preferencí; využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru

25

5.4.2. Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu Popis a cíle studijního zaměření Příčná flétna klade na žáka značné fyzické nároky. Studium proto zahajujeme, až když žáci splňují jisté fyzické předpoklady. To bývá obvykle po dovršení 9-10 let věku dítěte. Je možné navázat na výuku zobcové flétny. Cílem předmětu Hra na příčnou flétnu je zvládnutí nástroje na takové úrovni, aby ho žák byl schopen využívat jako aktivní hráč jak v sólové, tak i komorní, souborové nebo orchestrální hře. Osnovy předmětu Hra na příčnou flétnu Přípravná nástrojová výchova

Žák - pracuje na správném držení těla, dechové technice a tvorbě tónu na hlavici nástroje Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - zná zásady správného držení těla, dechové techniky a tvorby tónu - zahraje tóny v rozsahu f1 - f2 - se orientuje v notovém zápisu - rozezná těžkou dobu, orientuje se ve dvou a třídobém taktu - zahraje jednoduchou skladbičku v rozsahu pěti tónů 2. ročník

Žák - zvládá správné držení těla, využívá správné dechové techniky - zahraje tóny v rozsahu c1 - c3 - zahraje stupnice F, G dur 3. ročník

Žák - pracuje na správném držení těla, dechové technice a tvorbě tónu na hlavici nástroje i na celý nástroj se zahnutou nebo rovnou hlavicí - se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu - podle svých schopností zahraje zpaměti jednoduchou skladbu - hraje jednoduchou melodii podle sluchu - podle svých schopností dokáže hrát s dalším nástrojem 4. ročník

Žák - pracuje na správném držení těla, dechové a prstové technice a tvorbě tónu - se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu - je schopen zahrát jednoduchou skladbu zpaměti - je schopen zahrát jednoduchou melodii podle sluchu - se zapojuje do skupinové interpretace

26

5.ročník

Žák - využívá při hře všechny dosud získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu - se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu - interpretuje přiměřeně obtížné skladby - se zapojuje do skupinové interpretace 6.ročník

Žák - využívá při hře všechny dosud získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu - se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu - se zapojuje do skupinové interpretace - je schopen interpretovat jednoduchou přednesovou skladbu 7.ročník

Žák - využívá při hře všechny dosud získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu - využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku - interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností - samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu - se uplatňuje při hře v různých komorních a souborových uskupeních Základní a rozšířené studium II. stupně 1. – 2. ročník

Žák - uplatňuje všechny doposud získané znalosti, technické a výrazové dovednosti v celém rozsahu nástroje - se orientuje v notovém zápisu, samostatně řeší problematiku nástrojové techniky včetně základní péče o nástroj, dýchání, frázování, výrazu při nácviku a interpretaci skladeb - samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu - si vytvoří názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů - se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a zodpovědně spolupracuje na výsledné interpretaci skladeb 3. - 4. ročník

Žák - je schopen si vytvořit vlastní názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento svůj názor zformuluje a obhájí - se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, zodpovědně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb - se profiluje podle svého zájmu a preferencí; využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru 27

5.4.3. Studijní zaměření Hra na klarinet Popis a cíle studijního zaměření Klarinet je dřevěný dechový nástroj, který má velmi široké uplatnění (sólová hra, symfonická, komorní, lidová, dechová, taneční, jazzová hudba). Žák si během studia osvojí základy hry na klarinet, které dále rozvíjí dle svých individuálních schopností. Během výuky se postupně seznámí s různými styly hudby, technikami a způsoby hry na nástroj. Získané znalosti a dovednosti pak dále uplatňuje v sólové, komorní, souborové nebo orchestrální hře. Výuka na klarinet vyžaduje větší fyzickou námahu. Proto jsou do výuky hry na klarinet žáci přijímáni obvykle od 10 let věku. Mladší žák může být přijat v případě, že splňuje určité fyzické předpoklady, případně disponuje vhodným nástrojem, např. plastový B klarinet nebo Es klarinet. Cílem výuky je vést žáka k tvořivé interpretaci skladeb a vychovat z něj aktivního hráče schopného samostatně pokračovat ve svém dalším rozvoji. Učební osnovy předmětu Hra na klarinet Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - zvládá základní péči o nástroj, umí jej popsat, sestavit, rozložit a ovládá manipulaci s plátkem včetně péče o něj - zná zásady správného postoje a držení nástroje při hře - ovládá základní nátiskovou a dechovou techniku a chápe způsob správného tvoření a nasazení tónu - dokáže zahrát nasazovaně snadné skladbičky a jednoduché lidové písně v základním šalmajovém rejstříku v celých, půlových, čtvrťových, popř. osminových notách 2. ročník

Žák - ovládá správný postoj a držení nástroje při hře, rozvíjí nátiskové a dechové schopnosti s oporou bránice - dokáže dle svých schopností koordinovat svůj výdech a tvořit rovný tón a kvalitní nasazení - zvládá hrát ve dvojici s učitelem jednoduchá dueta - ovládá hru tenuto a legato v tónovém rozsahu f – b1 - hraje stupnice do 1 křížku a 1 bé, v těchto tóninách hraje jednoduché skladby a písničky dle svých schopností 3. ročník

Žák - rozlišuje běžná tempová a dynamická označení a umí je dle svých schopností aplikovat při hře - zná zásady správného bráničního dýchání, nasazení a ukončení tónu - ovládá hru tenuto, legato, staccato a přechází plynule ze šalmajového do klarinetového rejstříku - orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu 28

-

hraje stupnice dur do 2 křížků a 2 bé, moll do 1 křížku a 1 bé včetně kvintakordů a jejich obratů interpretuje snadnější skladby zpaměti, dokáže zahrát jednoduchou melodii podle sluchu

4. ročník

Žák - si osvojuje ozev v přechodovém rejstříku a kulturu nasazení a rozšiřuje rozsah hraných tónů - při hře využívá své hudební schopnosti – sluch, rytmus, paměť - hraje lehčí melodické instruktivní skladbičky a písničky, v komorní hře dueta, tria aj. - hraje stupnice dur do 3 křížků a bé, moll do 2 křížků a bé včetně kvintakordů a jejich obratů 5. ročník

Žák - ovládá hru staccato, tenuto, legato, portamento - uplatňuje při hře skladeb technické a výrazové schopnosti (dynamika, agogika, frázování) - umí zahrát jednodušší přednesové skladby - se uplatňuje v komorní a souborové hře - hraje stupnice dur, moll do 3 křížků a bé včetně kvintakordů a jejich obratů 6. ročník

Žák - využívá ozev tónů ve všech rejstřících a dále rozšiřuje podle svých schopností rozsah hraných tónů do e3 - užívá hru staccato a legato s vyrovnanou prstovou technikou, zvládá hru tečkovaného rytmu a hru v artikulacích - hraje přiměřeně obtížné přednesové skladby různých stylů a žánrů - zvládá základní frázování v populární, swingové a jazzové hudbě - hraje stupnice dur a moll do 4 křížků a bé včetně kvintakordů a jejich obratů 7. ročník

Žák - hraje zvukovou vyrovnaností tónů v celém rozsahu nástroje - dokáže plně využít své dovednosti hry na nástroj při komorní a souborové hře - při hře využívá frázování a výslovnost v taneční a jazzové hudbě, dokáže interpretovat soudobé moderní, jazzové a taneční skladby s hudebním doprovodem na CD nebo PC - samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu - se uplatňuje při hře komorních, souborových nebo orchestrálních uskupení - ovládá elementární transpozici Základní a rozšířené studium II. stupně 1. a 2. ročník

Žák - uplatňuje všechny doposud získané zkušenosti a návyky - hraje s intonační jistotou, správnou dechovou technikou při stálé nátiskové připravenosti 29

-

zvládá nástroj v celém rozsahu i s pomocnými hmaty při hře skladeb různých slohových období a žánrů se orientuje v notovém zápisu, samostatně řeší problematiku nástrojové techniky včetně základní péče o nástroj zvládá hru melodických ozdob dle svých schopností zvládá hru z listu je schopen si vytvořit vlastní názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento svůj názor zformuluje a obhájí

3. a 4. ročník

Žák - dokáže zahrát obtížnější skladbu různých období a stylů - samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu - samostatně zvládá interpretaci a frázování taneční a jazzové hudby - se zapojuje do komorní nebo souborové hry - je schopen zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s výkony ostatních žáků - využívá svých získaných zkušeností k samostatnému studiu nových skladeb a k vyhledávání skladeb podle vlastního výběru 5.4.4. Studijní zaměření Hra na hoboj Popis a cíle studijního zaměření Vlastní výuce hry na hoboj předchází hra na zobcovou flétnu, kde se žáci naučí základní návyky ve hře na dřevěný dechový nástroj. Vlastní výuka na hoboj začíná od čtvrtého ročníku prvního stupně. Absolvent výuky hry na hoboj najde uplatnění jak v sólové hře, tak i v různých hudebních uskupeních (např. komorní hra, soubory). Osnovy předmětu Hra na hoboj Přípravná nástrojová výchova

Žák - je seznámen se základními návyky a dovednostmi (správné držení těla a nástroje, nasazení a tvorba tónu, dýchání, základní prstová technika) - podle sluchu zahraje jednoduché melodie - se orientuje v jednoduchém notovém zápisu - rozezná rytmickou strukturu dvou a třídobého taktu Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla, nástroje, dýchání, - nasazení a tvorba tónu, prstová technika) - se orientuje v jednoduchém notovém zápisu - hraje podle sluchu jednoduché melodie - hraje podle svých schopností s dalším nástrojem

30

2. ročník

Žák - při hře využívá další návyky a dovednosti (stabilní rovný tón, používání artikulace, volná prstová technika) - se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a jejich notovém zápisu - dokáže vnímat a rozpoznat náladu skladby 3. ročník

Žák - vnímá náladu skladby a je schopen ji vyjádřit a interpretovat elementárními výrazovými prostředky - podle svých individuálních schopností dokáže zahrát zpaměti jednoduchou skladbu - se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem 4. ročník

Žák - je seznámen s hobojem, s principem hraní, funkcí strojku, údržbou nástroje - pracuje na správném držení nástroje a tvorbě tónu - zná zásady žeberně bráničního dýchání - zvládá základy hmatové techniky - zvládne tónový rozsah od c1 – c2 - ovládá základní dynamiku - se orientuje v notovém zápisu 5. ročník

Žák - zvládá dynamické rozdíly, hru non legato, legato, staccato - se orientuje v rytmických útvarech – trioly, synkopy - zahraje tóny v rozsahu c1 – g2 - využívá žeberně bráničního dýchání - dokáže hrát za doprovodu jiného nástroje - samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu 6. ročník

Žák - usiluje o ušlechtilý tón, přesnou intonaci a dynamiku - je schopen zahrát lidovou píseň zpaměti - využívá výrazové prostředky – ritardando, accelerando, akcent apod. - zahraje tónový rozsah c1 - c3 - uplatňuje návyk řízeného nádechu v notovém zápisu (frázování) 7. ročník

Žák - využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu - využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje - interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností - se uplatňuje při hře v různých komorních nebo souborových uskupeních 31

Základní a rozšířené studium II. stupně 1. - 2. ročník

Žák - uplatňuje všechny doposud získané znalosti, technické a výrazové dovednosti v celém rozsahu nástroje - se orientuje v notovém zápisu, samostatně řeší problematiku nástrojové techniky, zodpovědně spolupracuje na vytváření výrazu při nácviku a interpretaci skladeb - samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu - si vytvoří názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů - je seznámen s výrobou strojků 3. - 4. ročník

Žák - ovládá různé druhy techniky hry - se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a zodpovědně spolupracuje na výsledné interpretaci skladeb - je schopen samostatně naladit nástroj - se profiluje podle svého zájmu a preferencí, vyhledává skladby dle vlastního výběru a využívá dosavadní zkušenosti k jejich samostatnému nastudování - si umí vytvořit strojek odpovídající jeho potřebám 5.4.5. Studijní zaměření Hra na saxofon Popis a cíle studijního zaměření Žák si během studia osvojí základy hry na saxofon, které dále rozvíjí dle svých individuálních schopností. Do předmětu Hra na saxofon jsou žáci přijímáni nejdříve od 10 let věku. Optimální pro výuku hry na saxofon je úplné nebo alespoň částečné zvládnutí hry na klarinet. Saxofonisté jsou ve většině orchestrů využíváni také jako hráči na klarinet. Na tomto základě a na posouzení pedagoga může žák v průběhu studia Hry na klarinet přestoupit na studium oboru Hra na saxofon. Cílem výuky je vést žáka k tvořivé interpretaci skladeb a vychovat z něj aktivního hráče schopného samostatně pokračovat v některém (podle svého zájmu) zvoleném souboru. Učební osnovy předmětu Hra na saxofon Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - zvládá základní péči o nástroj, umí jej popsat, sestavit, rozložit a ovládá manipulaci s plátkem včetně péče o něj - má správný postoj a držení nástroje při hře - ovládá základní nátiskovou a dechovou techniku a dále chápe způsob správného tvoření a nasazení tónu - dokáže zahrát nasazovaně snadné skladbičky a jednoduché lidové písně v jednočárkované oktávě v celých, půlových, čtvrťových, popř. osminových notách

32

2. ročník

Žák - má správný postoj a držení nástroje při hře, rozvíjí nátiskové a dechové schopnosti s oporou bránice - dokáže dle svých schopností koordinovat svůj výdech a tvořit rovný tón a kvalitní nasazení - zvládá přechod do dvoučárkované oktávy - ovládá hru tenuto a legato v tónovém rozsahu d1 – g2 - hraje stupnice do 1 křížku a 1 bé, v těchto tóninách hraje jednoduché skladby a písničky dle svých schopností 3. ročník

Žák - rozlišuje běžná tempová a dynamická označení a umí je dle svých schopností aplikovat při hře - dále upevňuje správné bránicové dýchání, nasazení a ukončení tónu - ovládá hru tenuto, legato, staccato a přechází plynule přes přefukovací klapku do dvoučárkované oktávy až po c3 - interpretuje snadnější skladby a písničky, dle svých schopností dokáže zahrát melodii podle sluchu - zvládá základy souhry s dalším hudebním nástrojem - hraje stupnice dur do 2 křížků a 2 bé, moll do 1 křížku a 1 bé včetně kvintakordů a jejich obratů 4. ročník

Žák - zlepšuje ozev v přechodovém rejstříku a kulturu nasazení a rozšiřuje rozsah hraných tónů v krajních polohách - dále hraním vybraných etud upevňuje správné dýchání, nátisk, kvalitu tónu a zkvalitňuje souhru prstů s jazykem - rozvíjí své hudební schopnosti – sluch, rytmus, paměť - hraje lehčí melodické instruktivní skladbičky a písničky, v komorní hře dueta, tria aj. - hraje stupnice dur do 3 křížků a bé, moll do 2 křížků a bé včetně kvintakordů a jejich obratů 5. ročník

Žák - upevňuje tónovou kulturu a dbá na zvukovou vyrovnanost ve všech rejstřících nástroje - užívá hru staccato, tenuto, legato, portamento - uplatňuje při hře skladeb technické a výrazové schopnosti (dynamika, agogika, frázování) - umí zahrát jednodušší přednesové skladby ve volnějších tempech, v komorní hře dueta, tria aj., popř. hru v souboru - hraje stupnice dur, moll do 3 křížků a bé včetně kvintakordů a jejich obratů 6. ročník

Žák - dbá a zkvalitňuje ozev tónů ve všech rejstřících a dále rozšiřuje podle svých schopností rozsah hraných tónů do e3 - užívá hru staccato a legato s vyrovnanou prstovou technikou 33

-

-

zvládá hru tečkovaného rytmu a hru v artikulacích hraje lehčí až středně těžké přednesové skladby různých stylů a žánrů ve volnějších tempech, zvládá základní frázování v populární, svingové a jazzové hudbě, v komorní hře dueta, tria aj., hru v souboru hraje stupnice dur a moll do 4 křížků a bé včetně kvintakordů a jejich obratů

7. ročník

Žák - hraje zvukovou vyrovnaností tónů v celém rozsahu nástroje - využívá při hře všechny doposud získané technické a výrazové dovednosti - dokáže plně využít své dovednosti hry na nástroj při komorní a souborové hře - zná v základních rysech frázování a výslovnost v taneční a jazzové hudbě, dokáže interpretovat soudobé moderní, jazzové a taneční skladby s hudebním doprovodem na CD nebo PC Základní a rozšířené studium II. stupně 1. a 2. ročník

Žák - uplatňuje všechny doposud získané zkušenosti a návyky v I. stupni studia - hraje s intonační jistotou, správnou dechovou technikou při stálé nátiskové připravenosti - zvládá nástroj v celém rozsahu i s pomocnými hmaty při hře skladeb různých slohových období a žánrů - rozvine výrazovou stránku hry na saxofon (dynamiku, frázování, artikulace) - zvládá hru melodických ozdob - dle svých schopností zvládá hru z listu 3. a 4. ročník

Žák - dokáže zahrát obtížnější skladbu různých období a stylů - zvládá interpretaci a frázování taneční a jazzové hudby - je podle schopností zařazen do komorní nebo souborové hry - je schopen zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s výkony ostatních žáků - využívá svých získaných zkušeností k samostatnosti a ke schopnosti rozšiřovat si dále repertoár bez pomoci učitele 5.4.6. Studijní zaměření Hra na trubku Popis a cíle studijního zaměření Jedná se o výuku na dechový žesťový nástroj s vyššími nároky na fyzickou vyspělost žáka. Její specifikum spočívá v tom, že nenavazuje na kolektivní Přípravnou hudební výchovu a nemá ani Přípravnou nástrojovou výchovu. Na výše uvedené nástroje začíná studium v závislosti zejména na odpovídajících fyzických předpokladech žáka. Fyzický věk v tomto případě není rozhodující. První čtyři roky studia jsou zaměřeny na získání základních všeobecných dovedností. Od pátého roku výuky se žák může rozhodnout pro další zaměření na klasickou, dechovou nebo taneční hudbu. 34

Učební osnovy předmětu Hra na trubku Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - umí správně držet nástroj, zaujímá správný postoj při hraní, zvládá základy bráničně žeberního dýchání. - umí tvořit tóny bzučením ve rtech - ovládá nasazování tónu - zvládá hru tónů základní řady v rozsahu c1- c2 - zahraje tenuto, legato po 2-3 notách v sekundových postupech - zahraje noty v celých, půlových a čtvrťových hodnotách - zahraje stupnici C dur v půlových notách přes jednu oktávu z not - zahraje tonický kvintakord v půlových notách po 3 tónech rozloženě 2. ročník

Žák - ovládá bráničně-žeberní dýchání - tvoří tóny bzučením na rty bez tlaku na nátrubek - zvládá hru tónů základní řady v rozsahu a - c2 - hraje noty v osminových hodnotách a půlové a čtvrťové s tečkou - ovládá hru tenuto, legato po více notách v sekundových a terciových postupech - hraje stupnice C dur, G dur v půlových notách přes jednu oktávu zpaměti - hraje tónické kvintakordy v půlových notách - umí zahrát cvičení v dynamickém odstínění hry f –mf –p - umí zahrát retní vazbu v nízkých polohách (alikvotní tóny) - zahraje jednoduchou melodii podle sluchu - se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem 3. ročník

Žák - využívá základní návyky a dovednosti (správné držení těla a nástroje, práce s dechem a jazykem) - umí zahrát tóny v rozsahu malé g - g2, tyto tóny zahraje téměř bez tlaku na nátrubek - hraje kvalitní dlouhé tóny bez kolísání v intonaci - hraje tenuto a retní pístové a smíšené vazby v rozsahu kvinty - zvládá hru stupnic dur do 2 křížků a 2 bé, mollových do 2 křížků a 2 bé - hraje tónické kvintakordy rozloženě po 3 tónech - zahraje různé rytmické způsoby ve čtvrťových a osminových hodnotách - se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu - vnímá náladu skladby a tuto náladu je schopen vyjádřit a interpretovat elementárními výrazovými prostředky - umí zahrát jednoduchou skladbičku nebo píseň zpaměti 4. ročník

Žák - je schopen se samostatně připravit na veřejné vystoupení - zvládá hru rychlejších tempech v legatu i staccatu - zvládá hru v šestnáctinových hodnotách - hraje legatové pasáže, kombinace legata, tenuta a staccata 35

-

-

využívá agogické změny (ritardando, accelerando) zvládá hru stupnic dur a moll do 4 křížků a 4 bé ve čtvrťovém a osminovém tempu v rozsahu od g po a2, akordy hraje v probíraných stupnicích po 4 tónech s obraty tenuto a legato umí zahrát z listu jednoduché cvičení zahraje jednoduchou skladbu zpaměti, zapojuje se do hry v souboru nebo komorní hře se uplatňuje při hře v komorních seskupeních

5. ročník

Žák - žák zvládá svůj způsob rozehrávání před vlastním cvičením nebo vystupováním - uplatňuje dosavadní získané dovednosti při interpretaci snadnějších sólových skladeb - interpretuje skladby různých slohových období a je schopen je veřejně interpretovat - zvládá hru orchestrálních partů v souborech nebo orchestrech různého zaměření a umí je stylově reprodukovat - dovede zahrát složitější a méně obvyklé takty, střídavé takty, nepravidelné dělení dob, synkopu - hraje durové i mollové stupnice do 5 křížků a 5 bé v rozsahu 2 oktáv ve čtvrťových a osminových hodnotách tenuto,vázaně i staccato, hraje akordy a obraty po 4 tónech a dominantní septakord 6. ročník

Žák - samostatně uplatňuje získané dovednosti při interpretaci zadaných úkolů - zvládá nacvičit skladby různých slohových období a připravit je k veřejnému vystoupení - zvládá hru v souborech a orchestru, jednotlivé party umí stylově reprodukovat - hraje zpaměti durové i mollové stupnice do 6 křížků a 6 bé v rozsahu 2 oktáv ve čtvrťových a osminových hodnotách tenuto, staccato i vázaně včetně akordů - zvládá hru v celém obvyklém rozsahu nástroje - při hře přednesových skladeb umí využít různých výrazových prostředků 7. ročník

Žák - samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu - využívá při hře všechny získané technické a výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu - zvládá hru orchestrálních partů v souborech nebo orchestrech a umí je stylově reprodukovat - zahraje všechny durové i mollové stupnice v celém rozsahu nástroje, tónický kvintakord s obraty po 4 tónech a dominantní septakord - při hře uplatňuje dynamiku, technické rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje - ovládá elementární transpozici Základní a rozšířené studium II. stupně 1. a 2. ročník

Žák - uplatňuje všechny doposud získané zkušenosti a návyky z I. stupně studia 36

-

hraje s intonační jistotou, správnou dechovou technikou při stálé nátiskové připravenosti zvládá nástroj v celém rozsahu i s pomocnými hmaty při hře skladeb různých slohových období a žánrů rozvine výrazovou stránku hry na trubku v celém rozsahu nástroje (artikulaci, frázování) zvládá hru melodických ozdob dle svých schopností zvládá hru z listu

3. a 4. ročník

Žák - dokáže zahrát obtížnější skladbu různých období a stylů - zvládá interpretaci a frázování taneční a jazzové hudby - je podle schopností zařazen do komorní nebo souborové hry - je schopen zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s výkony ostatních žáků - využívá svých získaných zkušeností k samostatnosti a ke schopnosti rozšiřovat si dále repertoár bez pomoci učitele 5.4.7. Studijní zaměření Hra na pozoun Popis a cíle studijního zaměření Jedná se o výuku na dechové žesťové nástroje s vyššími nároky na fyzickou vyspělost žáka. Její specifikum spočívá v tom, že nenavazuje na kolektivní Přípravnou hudební výchovu a nemá ani Přípravnou nástrojovou výchovu. Na výše uvedené nástroje začíná studium v závislosti zejména na odpovídajících fyzických předpokladech žáka. Fyzický věk v tomto případě není rozhodující. K ovládání snižcového pozounu je nutná dostatečná délka paží, která žákům v počátku studia většinou chybí. První roky studia (maximálně tři) jsou proto pro všechny nástroje stejné. Na snižcový pozoun se v případě zájmu přechází od třetího, maximálně čtvrtého ročníku. Během celého studia je možné studium na všechny nástroje různě kombinovat a doplňovat. První čtyři roky studia jsou zaměřeny na získání základních všeobecných dovedností. Od pátého roku výuky se žák může rozhodnout pro další zaměření na klasickou, dechovou nebo taneční hudbu. Učební osnovy předmětu Hra na pozoun Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník (tenor, baryton) Žák - je seznámen s nástrojem a jeho ošetřováním, umí správně držet nástroj, při hraní sedí - zná podstatu vzniku tónu, ovládá bzučení na rty bez nátrubku a na samotný nátrubek - umí tvořit tóny základní řady B-b s omezením tlaku na rty - zná funkci jazyka, břišních a lícních svalů - umí hrát tenuto a legato po 2, 3, 4 i více notách v sekundových postupech - zahraje stupnice B dur (C dur) v půlových notách, tonické kvintakordy 2. ročník (tenor, baryton) Žák - umí správně držet nástroj, zaujímá správný posed (postoj) při hraní

37

-

zvládá základy bráničně-žeberního dýchání tvoří tóny bzučením na rty bez tlaku na nátrubek ovládá zřetelné nasazování tónů (začátek a zakončení) zvládá hru tónů základní řady v rozsahu G - d1 (a - e2) hraje noty v celých, půlových, čtvrťových a osminových hodnotách hraje noty tenuto, legato po 2, 3, 4 a více notách v sekundových a terciových postupech hraje stupnice C, B, D, G dur v půlových notách přes jednu oktávu zpaměti hraje tónické kvintakordy v půlových notách rozloženě po 3 tónech zpaměti umí zahrát cvičení v dynamickém odstínění hry f –mf –p umí zahrát retní vazbu v nízkých polohách

3. ročník (snižcový pozoun) Žák - při hře stojí, navazuje na dovednosti, které získal při studiu hry na tenor nebo baryton - umí tvořit tóny základní řady, zná rozdíly mezi hrou na baryton a snižcový pozoun, zvládá správné držení nástroje, ovládání snižce a jeho ošetřování - dovede přesně vysunout snižec do 1. - 4. polohy, orientuje se ve zbývajících polohách - je schopen provádět sluchovou i vizuální kontrolu, dbá na kulturu tónu a intonační čistotu - hraje stupnice C, B, F dur v rozsahu jedné oktávy, akordy po 3 tónech v obratu v půlových notách tenuto a staccato 4. ročník

Žák - má nátiskovou jistotu v rozsahu F - f1 - ovládá lícní svaly, retní vazby sousedních alikvotních tónů - hraje odlehčeným nátiskem s kulturou tónu - sleduje intonaci sluchem a ovládá přesný posun snižce v 1. - 6. poloze - hraje legato retní a zvládá jednoduchou snižcovou a smíšenou vazbu (legato) - hraje stupnice do 3 křížků a do 4 bé v rozsahu nástroje, akordy po 4 tónech - je schopen nacvičit jednoduché skladby s doprovodem klavíru - se zapojuje do komorní a souborové hry 5. ročník

Žák - ovládá tvorbu tónu v celém rozsahu nástroje - při hře dodržuje intonační čistotu, je schopen dolaďovat výše a níže znějících tóny - využívá dynamických a tempových odstínů cvičení a skladeb - ovládá retní, snižcovou a smíšenou vazbu v pomalejších tempech v rozsahu E - b1 - zahraje durové stupnice do 4 křížků a 4 bé, mollové do 3 křížků a 4 bé v rozsahu nástroje, akordy a obraty po 4 tónech ve čtvrťových hodnotách legato a staccato - umí zahrát jednoduchou skladbu nebo cvičení z listu, zapojuje se do souborové hry - je schopen nacvičit přednesovou skladbu a veřejně ji reprodukovat s doprovodem klavíru 6. ročník

Žák - samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu - je schopen hrát v různých dynamických odstínech - zahraje retní i smíšenou vazbu v rychlejších tempech 38

-

zvládá souhru s jiným nástrojem

7. ročník

Žák - aplikuje získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na kvalitu tónu a kulturu projevu - využívá při hře dynamické a tempové rozlišení v celém rozsahu nástroje - hraje přiměřeně obtížné skladby různých žánrů a období Základní a rozšířené studium II. stupně 1. - 2. ročník

Žák - uplatňuje všechny doposud získané zkušenosti a návyky z I. stupně studia - hraje s intonační jistotou, správnou dechovou technikou při stálé nátiskové připravenosti - zvládá nástroj v celém rozsahu i s pomocnými hmaty při hře skladeb různých slohových období a žánrů - rozvine výrazovou stránku hry v celém rozsahu nástroje (artikulaci, frázování) - zvládá hru melodických ozdob - dle svých schopností zvládá hru z listu 3. - 4. ročník

Žák - dokáže zahrát obtížnější skladbu různých období a stylů - zvládá interpretaci a frázování taneční a jazzové hudby - je podle schopností zařazen do komorní nebo souborové hry - je schopen zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s výkony ostatních žáků - využívá svých získaných zkušeností k samostatnosti a ke schopnosti rozšiřovat si dále repertoár bez pomoci učitele

5.4.8. Studijní zaměření Hra na tenor – baryton Popis a cíle studijního zaměření Jedná se o výuku na dechové žesťové nástroje s vyššími nároky na fyzickou vyspělost žáka. Její specifikum spočívá v tom, že nenavazuje na kolektivní Přípravnou hudební výchovu a nemá ani Přípravnou nástrojovou výchovu. Na výše uvedené nástroje začíná studium v závislosti zejména na odpovídajících fyzických předpokladech žáka. Fyzický věk v tomto případě není rozhodující. Během studia je možné studium na oba nástroje různě kombinovat a doplňovat, případně přejít na snižcový pozoun. První čtyři roky studia jsou zaměřeny na získání základních všeobecných dovedností. Od pátého roku výuky se žák může rozhodnout pro další zaměření na klasickou, dechovou nebo taneční hudbu.

39

Učební osnovy předmětu Hra na tenor (baryton) Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - je seznámen s nástrojem a jeho ošetřováním, umí správně držet nástroj, při hraní sedí - zná podstatu vzniku tónu, ovládá bzučení na rty bez nátrubku a na samotný nátrubek - umí tvořit tóny základní řady B - b s omezením tlaku na rty - zná funkci jazyka, břišních a lícních svalů - umí hrát tenuto a legato po 2, 3, 4 i více notách v sekundových postupech - zahraje stupnice B dur (C dur) v půlových notách, tonické kvintakordy rozloženě po 3 tónech v půlových notách 2. ročník

Žák - umí správně držet nástroj, zaujímá správný posed (postoj) při hraní - zvládá základy bráničně-žeberního dýchání - tvoří tóny bzučením na rty bez tlaku na nátrubek - ovládá zřetelné nasazování tónů (začátek a zakončení) - zvládá hru tónů základní řady v rozsahu G - d1 (a - e2) - hraje noty v celých, půlových, čtvrťových a osminových hodnotách, - hraje noty tenuto, legato po 2, 3, 4 a více notách v sekundových a terciových postupech - hraje stupnice C, B, D, G dur v půlových notách přes jednu oktávu zpaměti - hraje tónické kvintakordy v půlových notách rozloženě po 3 tónech zpaměti - umí zahrát cvičení v dynamickém odstínění hry f –mf –p - umí zahrát retní vazbu v nízkých polohách 3. ročník

Žák - umí zahrát tóny v rozsahu g - g2 (F - f1) bez přílišného tlaku na nátrubek - hraje vydržované tóny bez kolísání v intonaci - hraje retní pístové a smíšené vazby v rozsahu sekundy, tercie, kvarty a kvinty - zvládá hru stupnic dur do 2 křížků a 2 bé, mollových do 2 křížků a 2 bé - hraje tónické kvintakordy s obraty rozloženě po 3 tónech - hraje různé rytmické způsoby ve čtvrťových a osminových hodnotách - ovládá hru tenuto a legato v kvartách, kvintách a sextách - zahraje jednoduchou skladbičku nebo píseň na úrovni 1. ročníku z listu nebo zpaměti 4. ročník

Žák - umí systematickou domácí přípravou rozvíjet a prohlubovat prvky hudebnosti a rozvíjet techniku hry a výrazovou dovednost - zvládá nacvičit několik skladeb, je schopen veřejného provedení - zvládá hru v rychlejších tempech legato i staccato - zahraje různé rytmické způsoby ve čtvrťových, osminových a šestnáctinových hodnotách - hraje legatové pasáže, kombinace legata, tenuta a staccata - umí využívat agogické změny (ritardando, accelerando)

40

-

-

ovládá stupnice dur a moll do 4 křížků a 4 bé ve čtvrťovém a osminovém tempu v rozsahu g - a2 (F - g1), akordy v probíraných stupnicích po 4 tónech s obraty tenuto a legato ve čtvrťových hodnotách je schopen zahrát z listu jednoduché cvičení na úrovni 2. a 3. ročníku, umí zahrát jednoduchou skladbu nebo píseň zpaměti, umí se zapojit do hry v souboru nebo v komorní hře

5. ročník

Žák - žák zvládá svůj způsob rozehrávání před vlastním cvičením nebo vystupováním - uplatňuje dosavadní získané dovednosti při interpretaci snadnějších sólových skladeb - zvládá hru orchestrálních partů v souborech nebo v orchestrech a umí je stylově reprodukovat - umí zahrát známou jednoduchou melodii podle sluchu - umí nacvičit technická cvičení nebo etudy v předepsaných tempech, dovede zahrát složitější a méně obvyklé takty, střídavé takty, čtvrťové trioly, dvě tečky za notou, synkopy 6. ročník

Žák - samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu - je schopen hrát v různých dynamických odstínech - zahraje retní i smíšenou vazbu v rychlejších tempech - zvládá souhru s jiným nástrojem - zvládá nacvičit skladby různých slohových období a jejich veřejnou interpretaci 7. ročník

Žák - aplikuje získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na kvalitu tónu a kulturu projevu - využívá při hře dynamické a tempové rozlišení v celém rozsahu nástroje - samostatně nacvičí a zahraje přiměřeně obtížné skladby různých žánrů a období Základní a rozšířené studium II. stupně 1. - 2. ročník

Žák - uplatňuje všechny doposud získané zkušenosti a návyky z I. stupně studia - hraje s intonační jistotou, správnou dechovou technikou při stálé nátiskové připravenosti - zvládá nástroj v celém rozsahu i s pomocnými hmaty při hře skladeb různých slohových období a žánrů - rozvine výrazovou stránku hry v celém rozsahu nástroje (artikulaci, frázování) - zvládá hru melodických ozdob - dle svých schopností zvládá hru z listu 3. - 4. ročník

Žák - dokáže zahrát obtížnější skladbu různých období a stylů - zvládá interpretaci a frázování taneční a jazzové hudby - je podle schopností zařazen do komorní nebo souborové hry 41

-

5.5.

je schopen zhodnotit svůj výkon a porovnat ho s výkony ostatních žáků využívá svých získaných zkušeností k samostatnosti a ke schopnosti rozšiřovat si dále repertoár bez pomoci učitele VZDĚLÁVACÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA STRUNNÉ NÁSTROJE 5.5.1. Studijní zaměření Hra na kytaru

Učební plán Týdenní hodinová dotace – základní studium 1. stupeň

Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Hra na kytaru

1

1

1

1

1

1

1

7

1

1

1

1

4

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace:* *) Komorní hra Hra v souboru Sborový zpěv Hra v orchestru Hra v projektu

x

x

x

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem hod.

2

2

2

3

3

2

2

16

2

2

2

2

8


Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Hra na kytaru

1

1

1

2

2

2

2

11

1,5

1,5

1,5

1,5

6

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

x

x

x

1

1

1

1

6

1,5

1,5

1,5

1,5

6

2

2

2

4

4

3

3

20

3

3

3

3

12

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: *) Komorní hra Hra v souboru Sborový zpěv Hra v orchestru Hra v projektu Celkem hod.

Výuka individuální nebo skupinová v počtu 2 žáci.

*) Pozn. Od 4. ročníku prvního stupně musí být každý žák zařazen nejméně do jednoho povinně volitelného předmětu skupinové interpretace. Tento předmět může být pro každý školní rok jiný. Popis a cíle studijního zaměření Základy hry se realizují výhradně na klasickou kytaru. V případě zájmu je škola schopna poskytnout žákům základní znalosti a dovednosti hry na elektrickou kytaru. Absolvent školy je schopen interpretace sólových skladeb, zapojit se do souborů různého zaměření. Ovládá hru z not, nebo umí vytvořit hudební doprovod podle akordických značek.

42

Osnovy předmětu Hra na kytaru Přípravná nástrojová výchova

Žák - je seznámen s nástrojem a jeho správným držením - zná zásady postavení pravé a levé ruky - je schopen hrát jednoduché říkanky a krátké rytmické ozvěny na jednotlivých strunách - se orientuje v notovém označení strun - zvládá hru říkanek s doprovodem učitele Základní studium 1. stupně 1. ročník

Žák - využívá základní návyky a dovednosti, správné držení těla a nástroje, má uvolněné, správně postavené držení rukou - používá základní tóny v první poloze od c1 po g2 - je schopen zahrát zpaměti lidovou píseň - dokáže hrát s doprovodem učitele - zahraje C dur stupnici v první poloze s použitím prázdných strun - zvládá základy hry apoyando a tirando 2. ročník

Žák - zvládá orientaci v I. poloze - zahraje dvouhlasou skladbu v kombinaci všech prstů pravé ruky - zahraje stupnice v I. poloze s použitím prázdných strun. - zahraje akordy ke stávajícím stupnicím – T, D7 3. ročník

Žák - využívá základní návyky a dovednosti a používá základní technické prvky a prstovou techniku. - se orientuje v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu - ovládá hru stupnic v I. poloze a kadence bez použití barré - je schopen zahrát jednoduchou skladbu zpaměti - využívá základních harmonických funkcí a akordů při doprovodu písní - se uplatňuje podle svých schopností v souhře s dalším nástrojem - vnímá náladu skladby a je schopen tuto náladu vyjádřit elementárními výrazovými prostředky 4. ročník

Žák - zvládá hru stupnic přes dvě oktávy s použitím prázdných strun s malou výměnou poloh - je seznámen s technikou malého a velkého barré a jeho užitím v kadencích - používá vzestupného legata - je seznámen s tvorbou a hrou chromatické stupnice - používá základní dynamiku - je schopen souhry s dalším nástrojem, zapojuje se do skupinové interpretace - je schopen zahrát jednoduchý doprovod k písním 43

5. ročník

Žák - zvládá techniku chromatické stupnice - používá legata vzestupného a odtažného - umí využít hru přirozených flažoletů - je schopen zahrát z listu skladby nižší technické obtížnosti 6. ročník

Žák - zvládá hru typových stupnic, hraje kadence T, S, D, D7, T s použitím velkého barré - plynule přechází do hry ve vyšších polohách a orientuje se po celém hmatníku - interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů - hraje kadence a vytváří vlastní doprovod podle akordických značek 7. ročník

Žák -

ovládá základní nástrojovou techniku hraje s tónovou kulturou a je schopen naladit si nástroj hraje ve vyšších polohách, orientuje se v notovém zápisu i ve složitějších rytmech je schopen vytvořit samostatný doprovod podle notace i akordických značek

Základní a rozšířené studium II. stupně 1. – 2. ročník

Žák - hraje repertoár různých žánrů a období dle svých schopností, využívá hudební analýzu skladby jako prostředku pochopení skladby - z nahrávky či vlastní interpretace pozná základní prvky hudby jednotlivých slohových období - na základě poslechu si samostatně vybírá skladby k vlastnímu studiu - ovládá různé technické prvky a techniky hry na nástroj - využívá kvality tónu a úhozu k interpretaci hudby v barevných a dynamických odstínech - se orientuje v notovém zápisu, doprovází podle akordických značek - se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, aktivně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace 3. - 4. ročník

Žák - ovládá speciální kytarové techniky – tremolo, legato, rasgueado - samostatně volí způsob hry doprovodu, hraje kadenci a vytváří vlastní hudební doprovod podle individuálních schopností - se zapojuje do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření, aktivně spolupracuje na vytváření jejich společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace - se profiluje podle svého zájmu a preferencí; využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru

44

5.6.

VZDĚLÁVACÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA BICÍ NÁSTROJE 5.6.1. Studijní zaměření Hra na bicí nástroje


Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Hra na bicí nástroje

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

X

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: *) Komorní hra Hra v souboru Sborový zpěv Hra v orchestru Hra v projektu

x

x

x

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem hod.

2

2

2

3

3

2

2

16

2

2

2

2

8


Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Hra na bicí nástroje

1

1

1

1,5

1,5

1,5

1,5

9

1,5

1,5

1,5

1,5

6

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

X

5

x

x

x

x

x

x

x

x

1

1

1,5

1,5

6

1,5

1,5

1,5

1,5

6

2

2

2

4

4

3

3

20

3

3

3

3

12


*) Pozn. Od 4. ročníku prvního stupně musí být každý žák zařazen nejméně do jednoho povinně volitelného předmětu skupinové interpretace. Tento předmět může být pro každý školní rok jiný. Popis a cíle studijního zaměření Výuka je zaměřena na zvládnutí techniky hry na malý buben a bicí soupravu. Problematika techniky hry je procvičována pomocí vhodného notového materiálu a různých cvičení. Žáci se dále učí tvorbu rytmických doprovodů, breaků. Ve vyšších ročnících se žáci seznámí i s hrou na melodické bicí nástroje. Cílem výuky hry na bicí nástroje je, aby žák ovládal techniku hry a byl schopen samostatně vytvářet rytmické doprovody k danému hudebnímu stylu. Žáci se mohou uplatnit jako hráči v různých kapelách a souborech nebo při studiu na konzervatoři.

45

Osnovy předmětu Hra na bicí nástroje Přípravná nástrojová výchova

Žák - zná správné držení těla a paliček - je schopen zopakovat učitelem předehraný rytmický motiv Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák -

využívá při hře správné držení těla a paliček je schopen zopakovat učitelem předehraný rytmický motiv ovládá dělení not v rozsahu celá až šestnáctinová nota je schopen zahrát několik taktů v tempu, které udává učitel ovládá základní koordinaci na bicí soupravě a podle svých schopností je schopen zahrát základní rytmický doprovod s jednoduchým breakem

2. ročník

Žák - ovládá dělení not v rozsahu celá až šestnáctinová nota včetně pomlk a jejich vzájemných kombinací - ovládá základní koordinaci na bicí soupravě a podle svých schopností je schopen zahrát základní rytmický doprovod s jednoduchým breakem - je schopen zahrát několik řádků na malý buben bez zastavení 3. ročník

Žák - využívá při hře základní návyky a dovednosti (správné držení těla, držení paliček) různé techniky hry a základní typy úderů - se orientuje v jednoduchém notovém zápisu - ovládá hru na jednotlivé nástroje bicí soupravy, hru na pedály, hi-hat a činely - ovládá základní rytmické doprovody a jednoduché breaky - se orientuje v základní technice hry na melodické a perkusní bicí nástroje - je schopen koordinovat hru s dalším nástrojem 4. ročník

Žák -

ovládá hru na jednotlivé nástroje bicí soupravy, hru na pedály, hi-hat a činely se orientuje v jednoduchém notovém zápisu zahraje pokročilejší koordinace s využitím všech čtyř končetin zná základní techniku hry na melodické a perkusní bicí nástroje je schopen koordinovat hru s dalšími nástroji

5. ročník

Žák - ovládá hru na jednotlivé nástroje bicí soupravy, hru na pedály, hi-hat a činely - čte notový zápis a je schopen zahrát několikařádkový zápis soupravy bicích nástrojů bez přerušení - má představu o kultuře tónu na blanozvučné, perkusivní a melodické bicí nástroje - ovládá základní techniku hry na melodické a perkusní bicí nástroje 46

-

je schopen podpořit a doplnit hru v souboru

6. ročník

Žák - čte notový zápis a je schopen zahrát několikařádkový zápis soupravy bicích nástrojů bez přerušení - při hře využívá specifika tónů na blanozvučné, perkusivní a melodické bicí nástroje - je seznámen se složitější technikou hry na melodické a perkusní bicí nástroje - je platným členem souboru, dovede udržet požadovaný rytmus po celou dobu skladby 7. ročník

Žák -

zvládá hru jednoduchých partů z listu má představu o kultuře tónu na blanozvučné, perkusivní a melodické bicí nástroje využívá základní techniku hry na melodické a perkusní bicí nástroje při hře na bicí soupravu zvládá rytmické doprovody v základním tvaru i v jednoduchých variacích spolupodílí se na tvorbě a podpoře rytmické složky v souboru

Základní a rozšířené studium II. stupně 1. - 2. ročník

Žák - využívá při hře základní návyky a dovednosti (správné držení těla, držení paliček), různé techniky hry a základní typy úderů - čte notový zápis a je schopen zahrát několikařádkový zápis bicí soupravy bez přerušení - hraje dynamicky na malý buben, používá akcenty, víření - zahraje doprovod složitějších hudebních stylů na soupravu - si umí správně postavit soupravu, umí vyměnit a naladit blánu na bubnu - čte složitější notový zápis - se dokáže vcítit do nálady skladby - je schopen hrát v souborech různého zaměření - má základní přehled o bicích nástrojích - zná různé držení paliček a umí používat hru metliček 3. – 4. ročník

Žák - čte notový zápis a je schopen zahrát několikařádkový zápis bicí soupravy bez přerušení - hraje dynamicky na malý buben, také crescendo a decrescendo, používá akcenty, víření a základní paradiddle v různých dynamikách - zahraje sólovou skladbu pro bicí nástroje - je schopen na soupravu samostatně doprovodit složitější hudební styly - si umí naladit soupravu, používá různé doplňkové nástroje, např. efektové činely, cow belly, woodblocky, chimes a využívá jejich zvuků při hře - na bicí soupravu používá techniku z malého bubnu - je schopen hrát z listu - se dokáže vcítit do nálady skladby, využívá přirozené dělení skladeb - má přehled o bicích nástrojích - ovládá různé držení paliček a umí používat hru metliček 47

5.7.

VZDĚLÁVACÍ ZAMĚŘENÍ SÓLOVÝ ZPĚV 5.7.1. Studijní zaměření Sólový zpěv


Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Sólový zpěv

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: *) Komorní zpěv Zpěv v souboru Sborový zpěv Zpěv v orchestru Zpěv v projektu

x

x

x

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem hod.

2

2

2

3

3

2

2

16

2

2

2

2

8


Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Sólový zpěv

1

1

1

2

2

2

2

11

1,5

1,5

1,5

1,5

6

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

x

x

x

1

1

1

1

4

1,5

1,5

1,5

1,5

6

2

2

2

4

4

3

3

20

3

3

3

3

12

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: *) Komorní zpěv Zpěv v souboru Sborový zpěv Zpěv v orchestru Zpěv v projektu Celkem hod.

Výuka individuální nebo skupinová v počtu 2 žáci.

*) Pozn. Od 4. ročníku prvního stupně musí být každý žák zařazen nejméně do jednoho povinně volitelného předmětu skupinové interpretace. Tento předmět může být pro každý školní rok jiný.

Popis a cíle studijního zaměření Zpěv je specifický umělecký projev lidského hlasu, který je zároveň nejstarším a nejpřirozenějším hudebním vyjádřením člověka. Hlavním cílem výuky sólového zpěvu je, prostřednictvím osvojení pěvecké techniky a stylové interpretace, poskytnout a rozvíjet základní hudební vzdělání žáka vedoucí k jeho samostatnému hudebnímu projevu. Případné vady řeči konzultujeme a řešíme ve spolupráci s logopedickou poradnou. Problematika mutace je vždy posuzována individuálně a ve spolupráci s odbornou foniatrií.

48

Osnovy předmětu Sólový zpěv Přípravná pěvecká výchova

Žák - je seznámen s přirozenou výslovností a intonací řeči - zná základní zásady přirozeného držení těla - se snaží klidně nadechovat - zazpívá jednoduchou píseň Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák - zná zásady správné fonetiky souhlásek a přirozené intonaci řeči - zachovává přirozené (vzpřímené a uvolněné) držení těla - se umí klidně nadechnout - zvládá jednoduchá vokální cvičení, zazpívá jednoduché lidové a umělé písně 2. ročník

Žák - usiluje o správnou fonetiku souhlásek a přirozenou intonaci řeči - se snaží o srozumitelnou artikulaci a má povědomí o pěvecké frázi - se snaží o měkké nasazení tónu - zná základní zásady žeberně-bráničního dýchání (tři fáze dechu – klidný nádech nosem, zadržení, výdech) - je schopen rozlišit elementární dynamiku a rytmus - je schopen zpívat s klavírním doprovodem 3. ročník

Žák - dbá o správnou fonetiku souhlásek a přirozenou intonaci řeči - dodržuje základní návyky žeberně-bráničního dýchání - zná zásady uvolnění hrdla a dolní čelisti se zachováním aktivity mluvidel - si uvědomuje hlavovou rezonanci - usiluje o měkké a opřené nasazení tónu, čistě intonuje a správně artikuluje - zvládá elementární dynamiku, agogiku a rytmus - používá svůj hlas v celém rozsahu, zachovává přirozenost a nepřepíná své síly - má představu o pěvecké frázi a uvědomuje si legatový zpěv - zvládá zpěv zpaměti s jednoduchým doprovodem 4. ročník

Žák - při zpěvu využívá správnou fonetiku souhlásek a přirozenou intonaci řeči - aktivně využívá žeberně-brániční dýchání - dbá o uvolnění hrdla a dolní čelisti se zachováním aktivity mluvidel - vědomě využívá hlavovou rezonanci - dodržuje rytmus a používá dynamiku - zvládá složitější vokální cvičení a zpívá lidové a umělé písně - dodržuje pěveckou frázi a používá legato - má povědomí o zásadách hlasové hygieny 49

5. ročník

Žák - zvládá správnou fonetiku souhlásek a srozumitelně artikuluje - zvládá složitější vokální cvičení vedoucí k prohloubení pěvecké techniky a rozšíření pěveckého rozsahu - zazpívá lidové a umělé písně různého charakteru a stylů - zvládá pěveckou frázi a používá legato - zvládá zpěv zpaměti a orientuje se ve složitějším doprovodu - má povědomí o vícehlasých skladbách - je schopen veřejného vystoupení 6. ročník

Žák - používá hlavovou rezonanci společně s měkkým a opřeným nasazením tónu - zpívá náročnější skladby různého charakteru a stylů, odpovídající jeho aktuálním pěveckým schopnostem - využívá rozšířený hlasový rozsah a podle svých možností vyrovnané hlasové rejstříky - při interpretaci skladeb pracuje na výstavbě jednotlivých frází - se podrobněji seznamuje s vícehlasými skladbami 7. ročník

Žák - ovládá základy dechové techniky, měkké a opřené nasazení tónu, zásady správné artikulace a hlasové kultury, aktivně využívá hlavovou rezonanci - interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů - respektuje jednotlivé fráze; volí adekvátní výrazové prostředky na základě porozumění hudbě a textu - má vypěstovaný smysl pro kultivovaný pěvecký projev, má cit pro hudební frázi a kantilénu - zpívá ve vícehlasých skladbách a orientuje se v jejich notovém zápisu - dbá o zdravý stav pěveckého aparátu a uplatňuje zásady hlasové hygieny Základní a rozšířené studium II. stupně 1. - 2. ročník

Žák - ovládá správnou dechovou techniku a uvědoměle s ní pracuje - používá vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu - zvládá zpěv plynulé kantilény s ohledem na vedení a dodržování frází, dobře se orientuje v hudebním zápisu i textu - se profiluje podle svého zájmu a preferencí - se zajímá o aktuální kulturní dění a orientuje se v pěvecké literatuře 3. a 4. ročník

Žák - kultivovaně interpretuje (stylově a žánrově správně) vokální skladby různých slohových období, používá dynamickou i agogickou škálu a výraz v souvislosti s charakterem interpretované skladby - samostatně pracuje při korepetici, je schopen se uplatnit ve vícehlasém komorním seskupení 50

-

má přehled o základní pěvecké literatuře různých slohových období, kriticky hodnotí poslouchanou vokální a vokálně instrumentální hudbu

5.8. VZDĚLÁVACÍ ZAMĚŘENÍ ELEKTRONICKÉ ZPRACOVÁNÍ HUDBY A ZVUKOVÁ TVORBA (EZH-ZT) 5.8.1. Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje (EKN) a jejich ovládání Učební plán – modul A Týdenní hodinová dotace – základní studium 1. stupeň

Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Hra na EKN

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: *) Čtyřruční hra Hudební doprovod Sborový zpěv Komorní hra Hra v souboru

x

x

x

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem hod.

2

2

2

3

3

2

2

16

2

2

2

2

8


Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

cel

Hra na EKN

1

1

1

1,5

1,5

1,5

1,5

9

1,5

1,5

1,5

1,5

6

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

x

x

x

1

1

1,5

1,5

6

1,5

1,5

1,5

1,5

6

2

2

2

4

4

3

3

20

3

3

3

3

12

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: *) Čtyřruční hra Hudební doprovod Sborový zpěv Komorní hra Hra v souboru Celkem hod.

Výuka individuální nebo skupinová v počtu 2-4 žáci.

*) Pozn. Od 4. ročníku prvního stupně musí být každý žák zařazen nejméně do jednoho povinně volitelného předmětu skupinové interpretace. Tento předmět může být pro každý školní rok jiný. Popis a cíle studijního zaměření Do skupiny elektronických klávesových nástrojů (dále EKN) zahrnujeme ty nástroje, které fungují na principech elektronické tvorby zvuku. Výuka zahrnuje hru na všechny hudební nástroje ovládající elektronické zvukové banky klaviaturou. 51

Cílem výuky je seznámit žáka s elektronickými nástroji na takové úrovni, aby je byl schopen dále využívat buď jako aktivní hráč na klávesy, nebo jako vstupní terminál pro přenášení audio a midi dat do digitálního prostředí. V zásadě je studium pojímáno ve dvou rovinách. V první je to příprava „studiového hráče“. Zde se předpokládá přednostní zájem o tvorbu hudby na PC. Stěžejní důraz bude položen na teorii hudby, harmonii a aranžování skladeb, menší pak na technickou vyspělost hry na nástroj. Ve druhé rovině je to příprava „aktivního hráče“. V této rovině se předpokládá aktivní ovládání kláves přímo při produkci. Zde bude položen hlavní důraz na technickou vyspělost hry na nástroj a ovládání jeho aktivních prvků s okrajovým seznámením s možnostmi využití propojení s PC. Učební osnovy předmětu Hra na elektronické klávesové nástroje Přípravná nástrojová výchova

Žák -

je seznámen s nástrojem a jeho základními funkcemi se orientuje na klávesnici, disponuje základy správného sezení a postavením rukou zvládá hru portamento jednotlivými prsty, skupinami prstů hraje písně a zhudebněné texty střídáním rukou i každou rukou zvlášť je schopen najít základní doprovodné tóny rozezná těžkou dobu, umí rozlišit třídobý a čtyřdobý takt s pomocí učitele umí zahrát písničku s automatickým doprovodem a udrží se v nastaveném tempu a rytmu

Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák -

-

je seznámen s principy fungování nástroje se orientuje po celé klávesnici, zvládá správné držení těla a ovládá hrací aparát rozlišuje jednotlivé druhy úhozu (portamento, staccato, legato, odtah), pěstuje smysl pro prstovou vyrovnanost, stavbu fráze, rozlišení těžkých a lehkých dob, charakter hraných skladeb se orientuje v notovém zápisu, čte noty v houslovém i basovém klíči odlišuje hru melodie od doprovodu zvládá hru dvojhmatů (dudácká kvinta)

2. ročník Žák

-

odlišuje hru melodie od doprovodu v pravé i levé ruce používá synkopický pedál pěstuje volnost a jistotu při pohybu po celé klávesnici (přenášení paže, překládání rukou) rozvíjí prstovou pohotovost a vyrovnanost (dynamické, rytmické a úhozové varianty, repetiční technika) zvládá hru dvojhmatů (legato, staccato) pěstuje metrické a rytmické cítění ovládá hru durových stupnic přes dvě oktávy v protipohybu hraje tónický kvintakord s obraty tenuto, staccato, rozloženě

3. ročník Žák

52

-

uvědoměle tvoří tón jako prostředek vyjádření zvládá počátky vícehlasu se seznamuje s novými hudebními formami ovládá hru durových a mollových stupnic přes dvě oktávy v rovném pohybu hraje tónický kvintakord s obraty tenuto, staccato, rozloženě nacvičuje synkopický pedál poznává různé hudební žánry

4. ročník Žák

-

rozlišuje dynamicky a úhozově jednotlivé hlasy ve dvojhmatech i v polyfonní hře cvičí zvětšování rozpětí prstů (závislé na velikosti ruky) ovládá hru durových i mollových stupnic přes dvě nebo více oktáv a tónický kvintakord s obraty k hraným stupnicím se připravuje ke hře čtyřhlasého akordu stále rozvíjí muzikální projev

5. ročník Žák

-

rozvíjí pasážovou techniku v rychlejších tempech se věnuje nácviku melodických ozdob pedalizuje skladby s využitím důsledné sluchové kontroly cvičí stupnice v rovném, příp. kombinovaném pohybu tak, aby dosahoval vyrovnané hry v rychlejších tempech přiměřených jeho schopnostem hraje čtyřhlasý akord

6. ročník Žák

-

uvědoměle tvoří tón různé dynamiky a barevného odstínu na základě sluchové představy disponuje vyspělou pasážovou technikou neustále prohlubuje muzikální projev hraje stupnice kombinovaným způsobem je seznámen s principy hry velkého rozkladu akordů

7. ročník Žák

-

pracuje na stylové interpretaci skladeb je schopen komorní, čtyřruční hry nebo korepetovat jiné nástroje má kultivovaný umělecký projev a vystupování

Základní a rozšířené studium II.stupně 1. a 2. ročník Žák

-

využívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti ovládá náročnější techniku hry (rychlejší tempo, akordová technika, dynamika, sustain pedalizace) hraje z listu přiměřeně složité skladby se orientuje ve složitějším notovém zápisu, samostatně řeší problematiku nástrojové techniky 53

-

zvládá hru v duu ( čtyřruční hra nebo hra dvou nástrojů ), hraje jednoduché doprovody spolupracuje při komorní hře, v souborech nebo orchestrech různého složení podle individuálních schopností dokáže doprovodit hudební skupinu (band), podle svých schopností tvoří vlastní improvizace využívá všechny dostupné funkce keyboardu, je schopen nahrát jednotlivé stopy skladby a dále je upravovat, je seznámen s tvorbou jednoduchých hudebních aranžmá

3. a 4. ročník Žák

-

-

-

je schopen propojit PC s keyboardem, má povědomí o softwarech zpracovávajících hudbu elektronickou cestou, zná pojmy notátor, sampler, hudební smyčka, zná základy a principy aranžování a tvorby skladeb pomoci PC je schopen si vytvořit názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a svůj názor i obhájit při hře zpaměti využívá znalosti o výrazu, formě a obsahu hrané skladby, profiluje se podle svého zájmu a preferencí má přehled o skladbách významných světových a českých autorů populární hudby, přiměřeně se orientuje i ve vážné hudbě využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru je schopen využívat své zkušenosti v poloprofesionální praxi

54

5.9.

VZDĚLÁVACÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA AKORDEON

5.9.1.

Studijní zaměření Hra na akordeon


Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Hra na akordeon

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

4

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

Povinně volitelný předmět skupinové interpretace: *) Komorní hra Hra v souboru Sborový zpěv Hra v orchestru Hra v projektu

x

x

x

1

1

1

1

4

1

1

1

1

4

Celkem hod.

2

2

2

3

3

2

2

16

2

2

2

2

8


Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

Hra na akordeon

1

1

1

1,5

1,5

1,5

1,5

9

1,5

1,5

1,5

1,5

6

Hudební nauka

1

1

1

1

1

x

x

5

x

x

x

x

x

x

x

x

1

1

1,5

1,5

6

1,5

1,5

1,5

1,5

6

2

2

2

4

4

3

3

20

3

3

3

3

12


*) Pozn. Od 4. ročníku prvního stupně musí být každý žák zařazen nejméně do jednoho povinně volitelného předmětu skupinové interpretace. Tento předmět může být pro každý školní rok jiný. Popis a cíle studijního zaměření Akordeon je přenosný vícehlasý nástroj, který plní v hudebním životě všestrannou funkci. Je uznávaný jako sólový nástroj, ale také jako doprovodný, komorní nebo souborový nástroj v hudební oblasti od vážné po populární hudbu. Na ZUŠ ve Vyškově se vyučuje hra na klávesový akordeon. Žáku je vybrán nástroj, který velikostí odpovídá jeho fyzickým dispozicím. Cílem výuky hry na akordeon je získávat návyky a dovednosti, stejně tak jako rozvíjet hudebně výrazové schopnosti a estetické cítění. V technické oblasti postupně žák zvládá základní technické dovednosti manuální i měchové. V oblasti estetického cítění je žák veden k tomu, aby by se uměl orientovat v různých stylových obdobích. Učivo se vybírá se 55

zřetelem na nadání, schopnosti a celkovou vyspělost žáka. Samozřejmostí je zapojení žáků do interního, veřejného i mimoškolního vystupování v rámci kulturně-společenského života. Učební osnovy předmětu Hra na akordeon Přípravná nástrojová výchova

Žák -

je seznámen s nástrojem a způsobem tvorby tónu je seznámen se správnými návyky - sezení a držení nástroje zvládá základní postavení pravé a levé ruky zvládá základy měchové techniky se orientuje na klaviatuře v elementárním rozsahu zvládá hru jednoduchých písní

Základní a rozšířené studium I. stupně 1. ročník

Žák -

zná správné návyky - sezení a držení nástroje zvládá základní postavení pravé i levé ruky zná základy techniky vedení měchu ovládá počáteční souhru obou rukou rozlišuje hru legato, staccato, tenuto ovládá hru základních basů zvládá podkládání palce pravé ruky čte noty v G a F klíči – v elementárním rozsahu ovládá hru durových stupnic přes jednu oktávu – pravá ruka dokáže při hře rozlišit dynamiku v elementárním rozsahu p – mf – f

2. ročník

Žák -

umí zahrát pravou rukou v různých polohách zvládá akordický doprovod dur s kvintovým a terciovým basem ovládá základní techniku vedení měchu umí nacvičit a zahrát lidovou píseň nebo jednoduchou skladbu zpaměti při hře dodržuje metrické a rytmické cítění ovládá hru durových stupnic a akordů přes jednu oktávu pravou i levou rukou zvládá jednoduchou hru dvojhmatů – pravá ruka

3. ročník

Žák -

dokáže kultivovat kvalitu tónu, dynamiku a výraz zvládá obtížnější prstové a měchové frázování má dobrou hmatovou orientaci dbá na sluchovou sebekontrolu zvládá složitější hru dvojhmatů je seznámen s náročnějšími rytmickými útvary hraje durové stupnice a akordy oběma rukama dohromady přes jednu oktávu hraje legato, staccato, tenuto v kombinaci při souhře obou rukou dokáže rozpoznat charakter studované skladby 56

-

aktivně využívá základní dynamiku p – mf – f, crescendo, decrescendo zvládá hru s jiným nástrojem

4. ročník

Žák -

má zautomatizovanou hmatovou orientaci využívá zvukové a barevné možnosti nástroje, změny registrů zvládá hru dvojhmatů i následných akordů (trojzvuků) zná základ složitějších měchových technik zahraje zpaměti lidovou píseň a jednoduché skladby zahraje z listu jednoduchou skladbu nebo píseň ovládá hru všech durových stupnic a tónických akordů přes dvě oktávy oběma rukama je seznámen s mollovou stupnicí v pravé ruce se zapojuje do komorní a souborové hry

5. ročník

Žák -

při hře využívá všech dovedností a návyků z předchozích ročníků je schopen samostatně procvičovat a zdokonalovat prstovou techniku dbá na výrazovou stránku hry, muzikální projev rozlišuje a umí zahrát jednoduché melodické ozdoby ovládá hru durových stupnic a akordů přes dvě oktávy v protipohybu využívá zvukové a barevné možnosti nástroje pomocí rejstříkových kombinací s pomocí učitele je schopen si vytvořit repertoár různých stylů a žánrů (s přihlédnutím ke svým individuálním zájmům) je schopen zahrát přiměřenou skladbu zpaměti se aktivně účastní komorní nebo souborové hry

6. ročník

Žák -

samostatně upevňuje a zdokonaluje nástrojové návyky z předchozích ročníků je schopen rozlišit hlavní zásady při interpretaci skladeb různých žánrů a stylů hraje stupnice kombinovaným způsobem umí využít techniku rejstříkování v pravé i levé ruce dbá na sluchovou sebekontrolu se orientuje při hře skladeb podle základních akordových značek v levé ruce rozvíjí muzikální projev a kultivuje umělecký projev a vystupování

7. ročník

Žák -

zvládá nastudování přednesové skladby po stránce výrazové, stylové a technické využívá při hře zvukové a barevné možnosti nástroje pomocí rejstříkových kombinací ovládá prstovou techniku pravé i levé ruky zahraje zpaměti vybrané přednesové skladby, zvládá hru přiměřených skladeb z listu se aktivně zapojuje do komorní nebo souborové hry je schopen veřejného kultivovaného uměleckého projevu a vystupování

57

Základní a rozšířené studium II. stupně 1. – 2. ročník

Žák - samostatně zdokonaluje nástrojové návyky z předchozích ročníků, upevňuje, prohlubuje a rozvíjí své technické (prstové, měchové) a výrazové (dynamické, tempové, agogické) dovednosti, zručnost a pohotovost - využívá při hře zvukové a barevné možnosti nástroje pomocí rejstříkových kombinací - zahraje přiměřené skladby zpaměti a z listu - ve spolupráci s učitelem je schopen s přihlédnutím ke svým zájmům a dovednostem si vybrat repertoár skladeb různých stylů a žánrů - zvládá sólovou hru i hru v komorním nebo souborovém uskupení - je schopen hrát podle akordových značek - zvýší muzikálnost a osobitost projevu (využívá znalosti o výrazu a charakteru hrané skladby), dodržuje frázování a kulturu tónu 3. – 4. ročník

Žák - je schopen samostatného výběru skladeb různých stylů a žánrů ( s přihlédnutím ke svým individuálním zájmům a dovednostem) - nastuduje a veřejně interpretuje vybraný program pro absolventské vystoupení (s přihlédnutím ke svým individuálním schopnostem) - vybrané skladby interpretuje zpaměti, při hře využívá znalosti o výrazu hrané skladby a je schopen vlastního uměleckého vyjádření -

se profiluje podle svého zájmu a preferencí; využívá své zkušenosti v neprofesionální umělecké praxi a je schopen se profilovat ve zvoleném žánru

5.10. Recepce a reflexe hudby Popis předmětu a hlavní cíle Oblast recepce a reflexe hudby je v ZUŠ Vyškov realizována v předmětu Hudební nauka. Slouží k získávání všeobecně teoretických znalostí o hudbě, jejím vzniku a vývoji. Je úzce propojena s výukou hry na jednotlivé hudební nástroje a s výukou sólového zpěvu. Pomáhá rozvíjet zejména intonační a rytmické cítění žáků. Seznamuje žáky s jednotlivými uměleckými slohy a směry, pomáhá v orientaci v současné hudbě. Žáci jsou vedeni k vnímání hudby a ke schopnosti vyjadřovat své pocity a prožitky. Hudební nauka je povinná pro žáky všech vzdělávacích zaměření hudebního oboru studující 1. – 5. ročník I. stupně. Žáci, kteří budou přijati do I. stupně základního studia v pozdějším věku, budou zařazeni do HN podle prokázaných znalostí a mohou být zařazeni do vyššího ročníku. V případě většího věkového rozdílu (více než 3 roky fyzického věku) lze přistoupit k individuálnímu plánu výuky. Absolvent I. stupně základní výuky musí v hudební teorii splňovat očekávané výstupy pro 5. ročník hudební nauky. 58

Osnovy předmětu Hudební nauka Základní studium I. stupně 1. ročník

Žák - rozumí základním hudebním pojmům, názvosloví, dynamickým znaménkům a je schopen je užít a pochopit v praxi - se orientuje na dané úrovni v grafickém záznamu hudebního díla (klíč, orientace v taktech) - se orientuje v notovém zápisu dle úrovně dané v učivu (hodnoty not a pomlk, názvy not) - je schopen reprodukovat jednoduché rytmické a intonační útvary - je schopen aktivně poslouchat hudbu a vyjádřit vlastní dojmy a pocity - propojuje teoretické vědomosti s praktickými dovednostmi na úrovni dané učivem 2. ročník

Žák - rozumí hudebním pojmům a názvosloví v rozsahu daném učivem (označení taktů, dynamická znaménka, tempová označení) - se orientuje v grafickém záznamu hudebního díla (klíč, předznamenání, takt, tempo) - se orientuje v notovém zápisu dle úrovně dané v učivu (hodnoty not a pomlk, názvy not v houslovém a basovém klíči) - je schopen reprodukovat a vytvářet jednoduché melodické a rytmické útvary - rozumí stavbě stupnic a akordů, určí půltóny ve stupnici a chápe dělení intervalů - chápe princip dělení hudebních nástrojů - chápe počátky vývoje hudby (v obecné rovině) - je schopen aktivně poslouchat hudbu a vyjádřit vlastní dojmy a pocity - propojuje teoretické vědomosti s praktickými dovednostmi na úrovni dané učivem 3. ročník

Žák - rozumí hudebním pojmům a názvosloví v rozsahu daném učivem (označení taktů, dynamická znaménka, tempová a výrazová /přednesová/ označení) - se orientuje v grafickém záznamu hudebního díla (klíč, předznamenání, takt, tempo, výraz) - se orientuje v notovém zápisu dle úrovně dané v učivu (hodnoty not a pomlk – od celé po šestnáctinovou, názvy not v houslovém a basovém klíči) - je schopen reprodukovat a vytvářet jednoduché melodické a rytmické útvary, zaznamená jednoduchou hudební myšlenku - rozumí stavbě stupnic a akordů durových i mollových, určí půltóny ve stupnici a chápe dělení a tvorbu intervalů, rozezná tónorod hrané skladby - chápe princip dělení hudebních nástrojů, orientuje se v základních hudebních uskupeních, chápe princip rozdělení hlasů - chápe charakteristické znaky a zná hlavní osobnosti hudebních období, která jsou daná učivem 59

-

je schopen aktivně poslouchat hudbu a vyjádřit vlastní dojmy a pocity, umí vyjádřit vlastní názor na vyslechnutou hudbu propojuje teoretické vědomosti s praktickými dovednostmi na úrovni dané učivem

4. ročník

Žák - rozumí hudebním pojmům a názvosloví v rozsahu daném učivem (označení taktů, dynamická znaménka, tempová a výrazová /přednesová/ označení) - se orientuje v grafickém záznamu hudebního díla a je schopen jej svým způsobem realizovat - je schopen reprodukovat a vytvářet jednoduché melodické a rytmické útvary, zaznamená jednoduchou hudební myšlenku - je schopen vytvořit vlastní jednoduché melodické a rytmické útvary - transponuje jednoduchou melodii do jiné tóniny - rozumí významu základních harmonických funkcí - rozumí stavbě stupnic a akordů durových i mollových, určí půltóny ve stupnici a chápe dělení, určování a tvoření intervalů, rozezná tónorod hrané skladby - chápe princip dělení hudebních nástrojů, orientuje se v základních hudebních uskupeních, chápe princip rozdělení hlasů - má základní povědomí o výstavbě skladeb - chápe charakteristické znaky a zná hlavní osobnosti hudebních období, která jsou daná učivem - je schopen aktivně poslouchat hudbu a vyjádřit vlastní dojmy a pocity, umí vyjádřit vlastní názor na vyslechnutou hudbu - propojuje teoretické vědomosti s praktickými dovednostmi na úrovni dané učivem 5. ročník

Žák - chápe a užívá nejdůležitější hudební pojmy, označení a názvosloví (označení taktů, dynamická znaménka, tempová a výrazová /přednesová/ označení) - se orientuje v grafickém záznamu hudebního díla a je schopen jej svým způsobem realizovat - je schopen reprodukovat a vytvářet jednoduché melodické a rytmické útvary, zaznamená jednoduchou hudební myšlenku - je schopen vytvořit vlastní jednoduché melodické a rytmické útvary - transponuje jednoduchou melodii do jiné tóniny - rozumí významu základních harmonických funkcí - rozumí stavbě stupnic a akordů durových i mollových, určí půltóny ve stupnici a chápe dělení, určování a tvoření intervalů, rozezná tónorod hrané skladby - se orientuje v různých hudebních uskupeních, chápe princip rozdělení hlasů i hudebních nástrojů do skupin a sluchem je identifikuje - má základní povědomí o výstavbě skladeb, orientuje se v jednoduchých hudebních formách - chápe souvislosti vývoje hudby, rozpozná charakteristické znaky hudebního vyjadřování v jednotlivých epochách - aktivně poslouchá hudbu, orientuje se v jejích druzích a ve způsobech její interpretace 60

-

na základě svých zkušeností vyjadřuje své názory na znějící hudbu a umí je zdůvodnit propojuje teoretické vědomosti s praktickými dovednostmi, chápe význam tohoto spojení

61

5.11. Skupinová interpretace Popis a hlavní cíle Povinně volitelné předměty skupinové interpretace si volí každý žák za pomoci učitele nejpozději od čtvrtého ročníku prvního stupně. Talentované a schopné žáky je možné zařadit do výuky i dříve. Hlavním cílem skupinové interpretace je vytváření silného pocitu odpovědnosti za každý individuální výkon jako základu odpovídajícímu výsledku společné produkce. Žáky motivujeme možnostmi veřejných vystoupení v rámci souborů, aby cítili zpětnou odezvu svého vynaloženého úsilí. Povinně volitelné předměty skupinové interpretace 1. Hra čtyřručně – pouze pro žáky studijního zaměření Hra na klavír – nejméně dva hráči na klavír hrají každý svůj part 2. Korepetice – pouze pro žáky studijního zaměření Hra na klavír. Za korepetici považujeme doprovod jiného nástroje nebo samostatný klavírní doprovod tanečního oboru. 3. Komorní hra – nejméně dva hráči hrají každý svůj jeden samostatný rovnocenný part 4. Komorní zpěv – nejméně dva zpěváci zpívají každý svůj jeden samostatný rovnocenný part 5. Hra v souboru – skupina maximálně 30 hráčů hraje skladbu menšího nástrojového obsazení, jeden part může hrát více hráčů 6. Zpěv v souboru – sólový nebo komorní zpěv se souborem 7. Hra v orchestru – skupina více než 30 hráčů hraje skladby většího nástrojového obsazení 8. Zpěv v orchestru – sólový nebo komorní zpěv s orchestrem 9. Hra v projektu – aktivní účast hráče na hudební nástroj ve společném projektu s tanečním, výtvarným nebo literárně-dramatickým oborem 10. Zpěv v projektu – aktivní účast zpěváka ve společném projektu s tanečním, výtvarným nebo literárně-dramatickým oborem 11. Sborový zpěv – vícehlasé pěvecké těleso, kde jeden hlas zpívá více žáků, počet není omezen. Určeno pro všechny žáky všech studijních zaměření hudebního oboru. Osnovy všech předmětů skupinové interpretace Základní studium I. stupně 4. – 5. ročník

Žák -

se orientuje v notovém zápisu (partu) je schopen rozlišit jednotlivé hlasy souboru vnímá ostatní spoluhráče, umí se přizpůsobit reaguje na pokyny dirigenta (vedoucího souboru) s pomocí učitele se individuálně připravuje na zvládnutí svého partu při hře umí aplikovat dovednosti a znalosti získané v individuální výuce umí zahrát jednoduchý sólový part nebo zazpívat sólový hlas

6 – 7. ročník

Žák spoluvytváří náladu skladby zvládá sluchovou orientaci, má smysl pro společnou interpretaci 62

-

využívá dynamiku, frázování, tempové rozlišení a agogiku, je schopen rozlišit hlavní a vedlejší melodii

Základní studium II. stupně 1. - 2. ročník

Žák je schopen interpretovat skladby různých stylů a žánrů, správně frázovat, přizpůsobit se ostatním hráčům sleduje gesta dirigenta nebo vedoucího a je schopen na ně reagovat aplikuje všechny získané interpretační dovednosti a spoluvytváří náladu skladby se orientuje ve svém partu, je schopen sluchově rozlišit a opravit případnou chybu 3. - 4. ročník

Žák je schopen samostatně nastudovat a interpretovat svůj part se podílí na vyhledávání repertoáru dle zaměření souboru usiluje o originální svébytnou interpretaci skladeb při dodržení zásad příslušného stylu a období

5.12.

Studium pro dospělé

Název předmětu Hra na …. *) Sólový zpěv Skupinová interpretace **) 1. hra čtyřručně 2. korepetice 3. komorní hra (zpěv) 4. hra (zpěv) v souboru 5. hra (zpěv) v orchestru 6. hra (zpěv) v projektu 7. sborový zpěv

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel.

1

1

1

1

4

x

x

1

1

2

Pozn. *) Název předmětu se doplní podle studijního zaměření (viz základní studium) **) Student si vybere jeden z předmětů skupinové interpretace Platí pro všechny nástroje hudebního oboru a sólový zpěv. Pro každého studenta jsou zpracovány individuální osnovy v závislosti na dosavadních znalostech a zkušenostech s hudební teorií, případně hrou na hudební nástroj. 5.13. Všeobecné podmínky vzdělávání v hudebním oboru Vyučuje se

A) Individuální výuka • individuálně hře na hudební nástroj • individuálně nebo ve skupině maximálně čtyř žáků hře na zobcovou flétnu, hře na elektronické klávesové nástroje a v předmětech vzniklých z modulů EZHZT • individuálně nebo ve skupině maximálně dvou žáků hře na kytaru a v sólovém zpěvu 63

• individuálně sólovému zpěvu a hře na jakýkoli hudební nástroj v rámci studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin B) Kolektivní výuka • ve skupině maximálně dvaceti žáků u předmětu Hudební nauka • velikost a obsazení hudebních formací skupinové interpretace se řídí jejich zaměřením a podmínkami školy. V této oblasti je výuka organizována společně pro žáky I. a II. stupně základního studia, studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studia pro dospělé • s výjimkou individuální výuky si škola může zvolit i jinou než týdenní formu organizace studia, přičemž celková hodinová dotace musí odpovídat týdennímu minimu • vzdělávací zaměření Sólový zpěv je realizováno při individuální výuce jako sólový zpěv, při kolektivní výuce jako sborový nebo komorní zpěv • velikost a obsazení pěveckých sborů se řídí jejich zaměřením a podmínkami školy • u sborového zpěvu je možné výuku organizovat společně pro žáky I. a II. stupně základního studia, studia s rozšířeným počtem vyučovacích hodin a studia pro dospělé Další podmínky vzdělávání

a) Materiálně-technické, bezpečnostní a hygienické podmínky • zdravé prostředí školy podle platných hygienických a bezpečnostních norem • akusticky a prostorově vhodné učebny a další prostory pro realizaci příslušného studijního zaměření umožňující realizaci vzdělávacích obsahů popsaných v ŠVP v plném rozsahu • didaktické pomůcky, informační a komunikační technika a další pomůcky b) Personální podmínky • všichni pedagogičtí pracovníci mají předepsanou odbornou a pedagogickou způsobilost a jsou schopni dále se vzdělávat a zařazovat inovativní změny do vzdělávání • vedoucí pracovníci školy disponují manažerskými schopnostmi, vytvářejí motivující prostředí a usilují o odborný a profesní růst svůj i svých podřízených c) Psychosociální podmínky • ve škole je vytvořeno bezpečné, podnětné a motivující psychosociální klima • jsou vytvořeny podmínky pro ochranu žáků před násilím, šikanou a dalšími patologickými jevy d) Organizační podmínky • všichni učitelé se aktivně podílí na tvorbě a realizaci školního vzdělávacího programu • režim výuky je nastavený tak, aby byl v souladu s možnostmi a potřebami žáků, ve shodě s obsahem vzdělávání • škola disponuje funkčním informačním systémem směrem k žákům, k učitelům, k rodičům, partnerům školy a veřejnosti • na všech úrovních je prováděna pravidelná autoevaluace

64

6

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU

Charakteristika výtvarného oboru Výtvarný obor základní umělecké školy se soustřeďuje na všechny děti a mladé lidi, kteří projevují zájem o výtvarné vzdělávání. V základním studiu usiluje o rozvoj výtvarného cítění a myšlení žáků, které je základem výtvarné komunikace a na neméně důležité uvažování, vcítění se a prožívání. S tím se váže tvořivost jako schopnost originálně nebo více způsoby řešit výtvarné otázky. Studium nabízí nové vyjadřovací prostředky, materiály i témata, na jejichž základě je ovlivňováno jeho přijímání okolního světa a tím mu pomáhá zařadit se do lidského společenství. Rodící se poznání a citové i morální rozvíjení osobnosti dítěte je nejcennějším příspěvkem VO ZUŠ k všeobecnému vzdělání mladé generace. 6.1. Přípravné studium 1.roč. 2.roč.

PVV Výtvarné vyjadřování

3

3

Žák po ukončení Přípravné výtvarné výchovy - spontánně zachycuje realitu odpovídajícím způsobem k svému věku - umí zacházet se základními výtvarnými materiály a nástroji (vedení nástroje, pozorování stop nástrojů) - zná základní barvy a dokáže namíchat barvy sekundární - dokáže pojmenovat základní výtvarné techniky - je schopen vhodně umístit jednoduché prvky do formátu - vychází při tvorbě ze svých pocitů, vzpomínek a formou hry experimentuje s technikami a materiály - je seznámen s hlínou, a to jak se sochařským, tak keramickým přístupem a dbá na práci se špachtlí - využívá spolupráci s učitelem, případně ve skupině 6.2. Studijní zaměření výtvarná výchova Učební plán základního studia I. stupně Týdenní hodinová 1. 2. dotace Plošná tvorba Prostorová tvorba

3

3

3.

4.

5.

6.

7.

3

3

3

3

3

Celkem 21

Roční hodinová dotace pro všechny předměty v jednom školním roce je 99 vyučovacích hodin. Pro každý školní rok je zpracován plán výuky splňující následující hodinové dotace. Rezervu učitel využije dle aktuální situace.

65

Plošná tvorba Prostorová tvorba Rezerva

60 vyučovacích hodin 30 vyučovacích hodin 9 vyučovacích hodin

Učební osnovy předmětu Plošná tvorba Základní studium I. stupně Žák na konci 2. ročníku - výtvarnými experimenty objevuje estetické hodnoty barevných lineárních událostí a výtvarně je dotváří - vyhledá podněty ve svém okolí a zaznamená je kresbou nebo malbou - umí pracovat s tužkou, uhlem nebo rudkou, tuší, suchým i mastným pastelem, temperovými barvami (zná jejich vlastnosti a možnosti) - dokáže vnímat a hodnotit nejen vlastní práci, ale i výsledky práce svých spolužáků - je schopen pracovat v kolektivu, nesobecky se dělí o prostor a pomůcky - respektuje mantinely dané zadáním - přepisuje subjektivně pojatou realitu Žák na konci 5. ročníku -

experimentuje s výtvarnými nástroji, materiály, hraje si s nimi, zkouší jejich vlastnosti a různé způsoby užití a uchopení usiluje o zobrazení reality při zachování spontánnosti a fantazie se snaží o originalitu a svoji realizaci, která vyplývá s citového prožitku prožívá typologicky daná omezení pro barevné vyjádření a malířské podání, proto si volí malířskou techniku podle vlastních potřeb objasní svůj záměr a přizpůsobí se zadání a v daných mantinelech hledá vlastní cestu pracuje s většími formáty, postupuje od celku k detailu vědomě používá základní vyjadřovací prostředky plošné tvorby (linie, barva, tvar, kompozice) tak, aby dokázal zobrazit svoji myšlenku v rámci hodnocení vlastních i cizích prací jasně formuluje své názory, neposmívá se, neuráží má přehled o nejvýznamnějších uměleckých památkách v okolí navštíví v průběhu roku nejméně jednu výstavu v okolí respektuje názory druhých, pokud nesouhlasí nebo nerozumí, tak se snaží diskutovat v souladu s učivem ZŠ se v krátkých besedách zabývá uměním pravěku, Egypta, antiky, křesťanského a románského umění

-

Žák na konci 7. ročníku -

-

cíleně plánuje svoji práci tak, aby ji zvládl dokončit, dodržuje správně výtvarné a technologické postupy ve své tvorbě rozlišuje svět fantazie a reality a záměrně s nimi pracuje vnímá smyslové podněty a vědomě je převádí do vizuální formy prostřednictvím výtvarného jazyka, komponuje tvarové, barevné a prostorové vztahy, proměňuje běžné v nezvyklé zná vlastnosti a možnosti dalších výtvarných technik: akvarel, akrylová barva, linoryt, suchá jehla vědomě používá obrazotvorné prvky plošného vyjádření (bod, linie, tvar, objem, plocha, prostor, světlo, barvy, textura atd.), poznává jejich vlastnosti a vztahy (shoda, podobnost, kontrast, opakování, rytmus, dynamika, struktura, pohyb, proměna v čase) 66

-

-

dokáže pozorovat realitu a vědomě ji převádět do výtvarné podoby dokáže sám sebe vnímat jako autora uměleckého díla navštěvuje vybrané výstavy a dokáže si na ně vytvořit vlastní názor používá základní výtvarné pojmy a termíny si na základě individuálních zkušeností a diskuzí vytváří vlastní výtvarný názor, dokáže formulovat, jaký výtvarný styl nebo tvorba kterého konkrétního malíře je mu blízká a proč respektuje názory odlišné rozebere příčiny svého nezdaru a respektuje odlišné názory v souladu s učivem ZŠ se v krátkých besedách zabývá uměním gotiky, renesance, baroka, secese a uměním konce 19. století porovná vlastnosti prvků a kompozičních alternativ s tvorbou umělců 20. století. seřadí etapy vývoje výtvarného umění a popíše jejich základní znaky

Učební osnovy předmětu Prostorová tvorba Žák na konci 2. ročníku - umí pracovat s hlínou - zná její vlastnosti a možnosti - dokáže vytvořit prostorový objekt i z jiného materiálu než je hlína (drát, papír, provázky, sádra apod.) - kombinuje tradiční a netradiční materiály v prostoru - modeluje ploché kachle s běžnými i netradičními náměty (bludiště pro prsty, mraky aj.) - ztvárňuje v prostorovém pojetí figurální a jiné motivy Žák na konci 5. ročníku -

vědomě používá základní vyjadřovací prostředky prostorové tvorby (tvar, objem, kompozice) tak, aby dokázal zobrazit svoji myšlenku realizuje prostorové objekty je schopen vytvořit instalaci a chápe její význam plasticky ztvárňuje skutečnost a řeší plynulé přechody objemů k sochařské studii užívá podobná témata jako v kresbě a malbě – modeluje řezy, detaily, zvětšeniny, studie struktur aj.


-

ovládá základní techniky modelování z keramické hlíny (přidávání a ubírání hmoty, slepování, dekorování, tvarování z plátů, plastiky, reliéf), práce s papírem (kašírování, tvarování, stříhání, lepení, koláž), kombinované techniky aktivně přistupuje k výtvarným akcím a práci na objektech s využitím klasických i moderních technologií dokáže pozorovat realitu a vědomě ji převádět do výtvarné podoby umí si práci rozplánovat, dodržuje správně výtvarné a technologické postupy je schopen formulovat, který výtvarný styl nebo tvorba kterého konkrétního sochaře je mu blízká a proč v prostoru komponuje pravidelné i nepravidelné sestavy, dodržuje požadavky na členitost tvarových variací

67

Učební plán základního studia II. stupně Ročník ZUŠ

1.

2.

3.

4.

Celkem

Plošná tvorba Prostorová tvorba Výtvarná kultura

3

3

3

3

12

Roční hodinová dotace pro všechny předměty v jednom školním roce je 99 vyučovacích hodin. Pro každý školní rok je zpracován plán výuky splňující následující hodinové dotace. Rezervu učitel využije dle aktuální situace. Plošná tvorba Prostorová tvorba Výtvarná kultura Rezerva

58 vyučovacích hodin 20 vyučovacích hodin 12 vyučovacích hodin 9 vyučovacích hodin

Učební osnovy předmětu Plošná tvorba Žák na konci 2. ročníku -

rozlišuje a propojuje obsah a formu vědomě používá výrazové možnosti vybrané plošné techniky samostatně řeší výtvarné problémy pracuje s vizuálními znaky, symboly se soustřeďuje na kresbu a malbu zátiší podle skutečnosti pracuje s internetem při vytváření souboru vztahujícímu se k jeho zájmům (malba, architektura, písmo, design, ilustrace aj.) analyzuje podněty ze svého prostředí a transformuje je do volné tvorby se soustředí na vyjádření světlostních a barevných vztahů zvládá principy perspektivního vyjádření prostoru kombinuje vztah tvaru a písma v ploše nebo v prostoru prezentuje vlastní výtvarné řady na školních výstavách


zná obrazotvorné prvky plošného vyjádření, jejich výtvarné a výrazové vlastnosti a vztahy, správně používá odbornou terminologii vztahující se k dané oblasti pracuje s vizuálními znaky a symboly, využívá analýzu, syntézu, parafrázi, posuny významu, abstrahování rozlišuje a propojuje obsah a formu, vědomě uplatňuje výrazové a kompoziční vztahy a osobitě je aplikuje formuluje a obhájí své názory, diskutuje, respektuje různá hlediska, umí se poučit prezentuje vlastní práci i druhých, volí vhodné formy adjustace a výstavní koncepce se připraví na talentové zkoušky na zvolené vysoké škole využívá získaných znalostí pro figurální tvorbu vytváří vlastní projekt na zvolené téma

68

Učební osnovy předmětu Prostorová tvorba Žák na konci 2. ročníku - vědomě používá výrazové a kompoziční možnosti zvolené „prostorové“ techniky - komponuje prostorové etudy z materiálů nových nebo deklasovaných - si hraje stavebnice a stavby pozoruje ve vztahu k prostoru - kostky nahrazuje danými tvarovými prvky – odřezky dřeva, plastové láhve a jiné tvary, papírové krabičky, špejle, kameny aj. Žák na konci 4. ročníku - zná prvky prostorového vyjádření, jejich výtvarné a výrazové vlastnosti a vztahy - správně používá odbornou terminologii vztahující se k dané oblasti - vytváří kompozice v ploše (některé formy landartu) – struktury z přírodnin vyplňující daný tvar - z krabiček sestavuje originální konfigurace s architektonickými rysy, navazuje návrhy drobných architektonických zadání Učební osnovy předmětu Výtvarná kultura Žák na konci 2. ročníku - si utváří vlastní výtvarný názor - soustavně se seznamuje s historií dějin výtvarné kultury a podle svých potřeb si z nich vybírá podněty pro svoji tvorbu - analyzuje roli výtvarného jazyka pro sdělnost uměleckého díla - si ověřuje principy perspektivního vyjádření prostoru v malbě renesance - je seznámen s moderním grafickým designem, formuluje své postoje k modernímu umění Žák na konci 4. ročníku - se orientuje v hlavních rysech historického vývoje uměleckých slohů a směrů - se zajímá o vyjadřovací prostředky současného výtvarného umění, vnímá je v širších souvislostech, samostatně vyhledává náměty a inspiraci z různých oblastí světové kultury a vědy, individuálně si z nich vybírá podněty pro svoji tvorbu - si vytváří poučený náhled na výtvarná díla - pojmenovává, porovnává, hodnotí a řadí myšlenky 6.3. Všeobecné podmínky vzdělávání výtvarného oboru Vyučuje se

-

-

jednou týdně 3 vyučovací hodiny (135 minut) včetně Přípravné výtvarné výchovy. Během výuky stanoví učitel dvě pětiminutové přestávky podle povahy probírané látky. Mezi jednotlivými bloky musí být minimálně 10 minutová přestávka. ve skupině 8 – 15 dětí v jedné skupině může být spojeno více ročníků, věkový rozdíl skupiny nesmí být větší než 4 roky v posledním čtvrtletí školního roku pořádá škola reprezentační veřejnou výstavu vybraných výtvarných děl každý stupeň studia je ukončen absolventskou prací

69

Další podmínky vzdělávání

a) Materiální podmínky - veškerý materiál, se kterým žáci pracují, zajišťuje škola - na konci školního roku si mohou žáci se svolením učitele své výtvory ponechat - výjimku tvoří vzorové práce oceněné na soutěžních přehlídkách, které zůstávají majetkem školy b) Hygienické a bezpečnostní podmínky - žáci se na výuku převlékají do pracovních oděvů - po ukončení výuky vždy uklidí svůj stůl a v potřebném rozsahu provedou očistnou hygienu - manipulovat s keramickou pecí a s polotovary z hlíny určenými k vypálení - až do úplného vychladnutí smí pouze učitel, výjimečně žáci druhého stupně pod jeho dohledem

7

VZDĚLÁVACÍ OBSAH TANEČNÍHO OBORU

Charakteristika tanečního oboru Taneční obor umožňuje prostřednictvím pohybových a tanečních aktivit komplexně a systematicky rozvíjet jedince po stránce tělesné a duševní. Každému žákovi – podle míry jeho schopností a zájmu – poskytuje základy odborného vzdělání, které mu umožní uplatnit se jako tanečník při nejrůznějších neprofesionálních aktivitách, v povoláních, pro která je kultura pohybu vhodným předpokladem, případně pokračovat v dalším studiu směřujícím k profesionálnímu působení. Vzdělávání v tanečním oboru žáka seznamuje se stavbou i strukturou lidského těla, zákonitostmi pohybu a poskytuje mu orientaci v různých oblastech spojených s tanečním projevem a kulturou pohybu. Vzdělávací obsah tanečního oboru je členěn do dvou vzájemně provázaných a podmiňujících se oblastí – Taneční tvorba a interpretace a Recepce a reflexe tanečního umění, v rámci kterých jsou vyučovány předměty Taneční a pohybová průprava, Základy tanečních technik a Taneční praxe. Reflexe tanečního umění se prolíná všemi předchozími předměty. Obsah vyučovaných předmětů Taneční a pohybová průprava Vyučuje se v přípravném studiu a v 1. a 2. ročníku. Je zaměřena na ovládání a správné držení těla, zvyšování obratnosti a pružnosti, koordinaci pohybů v závislosti na rytmu. Vytváří a pěstuje schopnost vyjádření pohybem a motivuje vzájemné vztahy v tvořící se skupině. Základy tanečních technik Žáci si osvojují základní taneční prvky lidového, klasického a současného tance. Lidový tanec navazuje na tradici českého lidového umění s důrazem na tance typické pro region Vyškovska. Klasický tanec svým přesně vypracovaným systémem posiluje správné držení těla, smysl pro přesnou formu, pohyblivost a krásu pohybu. Současný tanec pak vede žáky 70

k intenzivnějšímu vnímání, dává více prostoru k individuálnímu výrazu a projevu osobnosti každého jedince, nutí žáky samostatně řešit prostorové, rytmické a výrazové požadavky v souladu s obsahem hudby a tím rozvíjí jejich tvůrčí schopnosti. Taneční praxe Uplatňujeme choreografiích.

všechny

získané

dovednosti

v různých

tanečních

kombinacích

a

Reflexe tanečního umění se prolíná všemi předchozími předměty. Slouží k seznámení žáků s historii tance a baletu, s aktuálními trendy v oblasti tanečního umění jak doma tak i ve světě a pomáhá identifikovat rozdílnost v charakteristických znacích různých žánrů a národních kultur. Žáci rozvíjí schopnosti porozumět komunikačnímu obsahu uměleckého díla, chápat taneční umění v širších souvislostech, hodnotit jak samotné dílo, tak i jeho provedení a umělecký projev.

7.1. Přípravné studium Přípravná taneční výchova

1.roč. 2.roč.

Taneční a pohybová průprava

1

1

Délka studia PTV1 - 1rok - žáci od 6 let PTV2 – 2 roky - žáci od 5 let Do studia jsou zařazování žáci 5-7 letí, (žáci předškolního ročníku MŠ a prvního ročníku ZŠ) Žák po ukončení Přípravné taneční výchovy - si uvědomuje postavení svého těla a přiměřeně jej umí vědomě ovládat - je schopen rytmického pohybu podle hudby - rozezná náladu skladby a je schopen jednoduchého vyjádření pocitu - se zúčastňuje kolektivních formací a umí se podřídit - umí respektovat pravidla tanečních her - se umí pohybovat ve vymezeném prostoru 7.2. Studijní zaměření Taneční obor Učební plán tanečního oboru Týdenní hodinová dotace základní studium 1. stupeň

Název předmětu Taneční a pohybová průprava Taneční praxe Základy taneční techniky Celkem hod.

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

1

1

x

x

x

x

x

2

x

x

x

x

x

x

x

1

1

1

1

1

5

2

2

2

2

8

0,5

0,5

2

2

2

3

3

13

1

1

1

1

4

1,5

1,5

3

3

3

4

4

20

3

3

3

3

12

71

Týdenní hodinová dotace rozšířené studium 1. stupeň

Název předmětu

2. stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

cel

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Cel

1

1

x

x

x

x

x

2

x

x

x

x

x

1

1

1

1

1

1

2

8

2

2

2

2

8

Základy taneční techniky - lidový tanec - současný tanec - klasický tanec

1

1

2

3

3

3

3

16

2

2

2

2

8

Celkem hod.

3

3

3

4

4

4

5

26

4

4

4

4

16

Taneční a pohybová průprava Taneční praxe

Poznámky k organizaci výuky: Základy taneční techniky se vyučují dle ročních plánů výuky. Součástí výuky je „Reflexe tanečního umění“ prolínající se v každém předmětu. Jednotlivé ročníky lze slučovat do skupin v počtu 5 – 15 žáků. Hodinové dotace jsou pro každý školní rok aktualizovány podle ročníků a počtu skupin. Uvedené dotace jsou minimální a lze je navýšit až o polovinu.

Učební osnovy předmětu Taneční a pohybová průprava Základní a rozšířené studium 1. stupně 1. ročník

Žák - zná základní prvky (pomocná místa) držení těla - si uvědomuje všeobecné základy koordinace prvních tanečních pohybů - se umí orientovat ve vymezeném prostoru (po diagonálách, kruzích …) a volném prostoru - rozlišuje různé taneční polohy 2. ročník

Žák - zvládá koordinaci svalových skupin - zná a prakticky provádí základní taneční kroky - rozlišuje dynamiku v tanečním pohybu ( piano, forte) - rozlišuje dvoudobý a třídobý rytmus - vykonává účelové pohyby v prostoru Reflexe tanečního umění Žák na konci 2. ročníku - je schopen verbálně ohodnotit taneční projevy svých spolužáků - si uvědomuje svoji identitu v kolektivu Učební osnovy předmětu Základy taneční techniky Základní a rozšířené studium I.stupně 1. ročník

Žák - zná pomocná místa na těle k využití správného držení těla - ovládá základní taneční kroky 72

-

umí tanečním projevem vyjádřit své emoce umí se orientovat ve vymezeném a volném prostoru zvládá práci ve skupinkách a vzájemně se hodnotit

2. ročník

Žák - zná a prakticky provádí základní taneční kroky - rozlišuje dynamiku v tanečním pohybu - rozlišuje dvou a třídobý rytmus - umí vykonávat účelové pohyby v prostoru Reflexe tanečního umění - je schopen si uvědomit držení těla a základní koordinaci pohybů 3. ročník

Žák Současný tanec - zná a prakticky provádí průpravná cvičení na zemi - umí základní taneční kroky v daných tempech a rytmech - ovládá vědomě jednotlivé svalové partie - se umí pohybově vyjadřovat na zadaná témata - zvládá správné držení těla v základních polohách - reaguje svými pohyby na dynamické změny hudby Lidový tanec - ovládá základní taneční kroky přirozeným projevem - umí rytmy 2/4 a 3/4 T (pohupy, pérování) Klasická taneční technika - zvládá průpravná cvičení na zemi - zná základní principy správného držení těla - zvládá pozice dolních končetin čelem k opoře 4. ročník

Žák Současný tanec - spolupracuje s ostatními ve skupině a zapojuje se do interpretačních i tvůrčích činností - citlivě reaguje na dynamické změny v hudbě - dokáže reagovat na tečkovaný rytmus - dokáže využívat získané poznatky v krátkých pohybových vazbách na místě i v prostoru - v tanečním projevu usiluje o vyjádření vlastních emocí - ovládá jednoduché pohybové vazby v různých polohách - pohybově reaguje na změny hudebního doprovodu - je schopen předvést prostorová a rytmická cvičení Lidový tanec - ovládá základní kroky vybraných lidových tanců Klasická taneční technika - uvědomuje si zásady správného držení těla - zvládá určité taneční prvky (pozice dolních končetin, přenášení váhy) - zvládá základní cviky u opory, přípravné port de bras a 1. port de bras Reflexe tanečního umění - je schopen si uvědomit a popsat obsah taneční kompozice 73

5. ročník

Žák Současný tanec - dokáže elementární části pohybových kreací seskupovat v náročnější vazby - na základě hudební předlohy je schopen vytvářet pohybové motivy - umí vytvořit rytmická cvičení ve 2/4 a 3/4 T a převést do tanečních pohybů - zvládá náročnější taneční pohybové variace v různých polohách - uplatňuje kreativním přístupem vlastní improvizaci - tvořivě přistupuje ke ztvárnění hudebních i nehudebních podnětů Lidový tanec - zvládá jednoduchou krokovou vazbu ve 2/4 a 3/4 T - naučil se základní taneční kroky vybraných tanců z Čech a Moravy dle regionů Klasická taneční technika - získal pružnost a sílu dolních končetin nácviky u opory i v prostoru - zvládá koordinaci pohybů horních a dolních končetin 6. ročník

Žák Současný tanec - umí vytvořit pohybové variace za rytmického doprovodu (bubínky, chrastidla, tamburíny a různé doprovodné nástroje …) - je schopen se tvůrčím způsobem zapojit do interpretačních činností - dokáže zrealizovat zadaný pohybový úkol Lidový tanec - je schopen vytvořit a předvést základní krokové vazby ve 2/4 i 3/4 T - zvládá některé z vybraných tanců určitých regionů Klasická taneční technika - umí koordinovaně zapojit do pohybu horní i dolní končetiny u opory 7. ročník

Žák Současný tanec - je schopen aplikovat zásady a zákonitosti postavení těla v prostoru a ve skupině, zvládá práci s rekvizitami - je schopen se orientovat v hudebním doprovodu, dokáže hudební předlohu pohybově zvládnout a rozlišovat ji - zvládá výrazové, rytmické i prostorové úkoly - využívá naučené techniky v různých vazbách v přízemních polohách a prostoru - rozpoznává a kultivuje svá specifika, podílí se na tvorbě taneční kompozice - uplatňuje bezprostřední emocionální a pravdivý projev s osobitým a účelově pojatým využitím potencionálu jemu dostupné techniky pohybu Lidový tanec - zvládá základní taneční kroky vybraných českých a moravských tanců - je schopen na základě hudební předlohy na ni reagovat - zvládá základní kroky některých vybraných tanců jiných národů Klasická taneční technika - ovládá základní prvky klasické taneční techniky

74

Reflexe tanečního umění - je schopen vnímat a identifikovat charakteristické práce s pohybem v různých oblastech tanečního umění - vnímá a hodnotí komunikační obsah choreografického díla - umí verbálně pojmenovat naučené taneční pohyby - se umí orientovat v různých hudebních žánrech - je schopen objektivně hodnotit svůj taneční projev při vystoupení Učební osnovy předmětu Základy taneční techniky Základní a rozšířené studium II.stupně 1. ročník

Žák Současný tanec - se taneční technikou propracoval k detailnější práci se svým tělem - na základě soustavné průpravy tanečních technik je schopen harmonického projevu - zvládá skupinovou polyrytmii - je schopen subjektivního vyjádření na danou hudební předlohu - dokáže vymyslet variaci tanečních vazeb Lidový tanec - umí základní dupy, tlesky, vedení rukou - ovládá vybrané tance (Sevillanas, Alegrias, Rumba) Historický tanec - umí rozlišit hudební předlohu daného období (renesance, baroko, gotika) - ovládá italské názvosloví základních prvků historického tance renesančního - dokáže rozeznat odlišnosti kostýmů určitého období - zvládá základní taneční kroky včetně názvosloví některých barokních tanců 2. ročník

Žák Současný tanec - využívá kontaktní improvizace - je schopen využít tanečních technik ve svém projevu - umí vytvořit sled pohybů určité kompozice - provádí pohybové úkoly větší technické a obsahové náročnosti v různých oblastech tanečního umění Lidový tanec - ovládá některé vybrané tance (Sevillanas, Rumba…) - je obeznámen s technikou hry na kastaněty - zvládá základní dupy a tlesky Historický tanec - se orientuje v hudebním žánru dané doby - umí vybrané anglické kontratance - je obeznámen s Fullietovou notací - zvládá základní taneční kroky včetně názvosloví některých barokních tanců

75

3. ročník

Žák Současný tanec - se zapojuje při scénickém řešení choreografického díla - si uvědomuje svůj pohyb v čase a prostoru - používá při improvizaci techniku z různých oblastí tanečního umění a dbá na čistotu jejího provedení - zvládá dynamickou stupnici pohybu - využívá vědomě hudby jako zvukového prostředí - je schopen vzájemné inspirace Lidový tanec - ovládá vybrané tance jiných národů Historický tanec - umí některé anglické kontratance 4. ročník

Žák Současný tanec - zvládá základní kroky vybraných cizích lidových tanců - ovládá charakteristický styl provedení tance - umí vytvořit individuálně nebo ve skupině vlastní choreografie s využitím všech získaných pohybových dovedností Lidový tanec - je seznámen s Flamengem Historický tanec - zvládá složitější formu menuetu Reflexe tanečního umění - si uvědomuje principy prováděného pohybu a uplatňuje je ve svém pohybovém vyjádření - užívá základní odborné názvosloví - je schopen sebekritického hodnocení - vnímá a identifikuje charakteristické práce s pohybem v různých oblastech - hodnotí vlastní projev v rámci tanečního vystoupení a jeho přípravy Učební osnovy předmětu Taneční praxe Základní a rozšířené studium 1.stupně 1. – 2. ročník

Žák - předvede krátké improvizace za doprovodu hudby (korepetitora) - umí tanečním projevem vyjádřit své emoce - zvládá práci ve skupinkách a vzájemně se hodnotí - získané taneční dovednosti prezentuje v závěrečném vystoupení - svou aktivitou se umí účastnit dětských tanečních her Reflexe tanečního umění - je schopen verbálně ohodnotit taneční projevy svých spolužáků 3. – 4. ročník

Žák - dokáže ztvárnit krátké taneční skladby s následnou prezentací 76

- umí pracovat se zadaným motivačním úkolem (práce s motivem) - získané poznatky v počáteční formě aplikuje v menších tanečních skladbách - svou individualitu uplatňuje v kolektivní práci Reflexe tanečního umění - si uvědomuje dodržování zásad správného držení těla na místě - umí vnímat obsah taneční kompozice 7. ročník

Žák - kreativním způsobem přistupuje k tvorbě choreografie - systematickou průpravou se umí vyrovnat s náročnějšími tanečními úkoly - tvořivě přistupuje ke ztvárnění jak hudebních, tak i nehudebních podnětů - kreativním způsobem se umí zapojit do tvorby choreografie - získané znalosti uvádí do taneční praxe v daném kolektivu - podílí se na společné tvorbě taneční kompozice - dokáže zvládnout práce s rekvizitami - naučené techniky je schopen využít v tanečním projevu Reflexe tanečního umění - naučené taneční pohyby je schopen verbálně pojmenovat - dokáže zhodnotit realizované taneční pohyby - zjištěné nedostatky umí rozpoznat a uvést na pravou míru, v kolektivu o nich dokáže diskutovat - se umí orientovat v různých hudebních žánrech - je schopen objektivně zhodnotit svůj taneční projev při vystoupeních - získané teoretické znalosti je schopen aplikovat v tanečním projevu Studium pro dospělé Vzdělávací obsah studia pro dospělé je zpracováván pro každou skupinu a školní rok zvlášť s přihlédnutím k vzdělávacím potřebám žáků a studentů. Výuka probíhá v rozsahu minimálně 2 hodin týdně a může být realizována v samostatné skupině minimálně 5 žáků nebo spolu se skupinou žáků II. stupně

7.3. Všeobecné podmínky vzdělávání v tanečním oboru Výuka probíhá - ve skupinách 5 – 15 žáků

-

v jedné skupině může být spojeno více ročníků stejného stupně s přihlédnutím k fyzickým dispozicím a kontinuitě skupiny v posledním čtvrtletí školního roku pořádá škola samostatné závěrečné vystoupení žáků tanečního oboru hudební doprovod může obstarat korepetitor, cíleně vybraná reprodukovaná hudba nebo živá hudba složená k tomuto účelu z žáků a učitelů hudebního oboru každý stupeň studia je ukončený absolventským vystoupením

Materiálně-technické, bezpečnostní a hygienické podmínky

-

zdravé prostředí školy podle platných hygienických a bezpečnostních norem 77

-

-

prostorově a hygienicky vhodný taneční sál a další prostory pro realizaci příslušného studijního zaměření umožňující realizaci vzdělávacích obsahů popsaných v ŠVP v plném rozsahu vhodné prostory pro ukládání oděvů a obuvi prostory umožňující osobní hygienu žáků a učitelů s dostatečným počtem hygienických zařízení odpovídajícím fyziologickým potřebám daného věku didaktické pomůcky, doprovodný nástroj, audio technika, informační a komunikační technika a další pomůcky

Personální podmínky

-

učitel tanečního oboru má předepsanou odbornou a pedagogickou způsobilost a je schopen se dále vzdělávat a zařazovat inovativní změny do vzdělávání

Psychosociální podmínky

-

ve škole je vytvořeno bezpečné, podnětné a motivující psychosociální klima jsou vytvořeny podmínky pro ochranu žáků před násilím, šikanou a dalšími patologickými jevy

Organizační podmínky

-

8

učitel tanečního oboru se aktivně podílí na tvorbě a realizaci školního vzdělávacího programu režim výuky je nastaven tak, aby byl v souladu s možnostmi a potřebami žáků, ve shodě s obsahem vzdělávání škola disponuje funkčním informačním systémem směrem k žákům, k učitelům, k rodičům, partnerům školy a veřejnosti pravidelně je prováděna autoevaluace činnosti učitele i jednotlivých skupin žáků

VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ-DRAMATICKÉHO OBORU

Charakteristika literárně dramatického oboru Literárně-dramatický obor v základním uměleckém vzdělávání usiluje zejména o intenzivní, hravý a velmi svébytný způsob objevování, poznávání a prohlubování tvořivých možností člověka. Obsah LDO podněcuje jak ke spontánnímu lidskému, tak uměleckému projevu a vede k nenásilnému osvojování technických dramatických a divadelních prvků spojených s výrazem. Důležitými a nedílnými zdroji studia LDO jsou nicméně také: pedagogika, psychologie a humanitní vědy v širokém slova smyslu. Dramatická tvorba využívá dále rytmické a taneční, pohybové, mluvní, výtvarné a hudební složky, na jejímž základě se učí děti a mladí lidé propojovat své somatické dovednosti za účelem vyjádření vnitřních stavů, emocí, osobních přání i určité dramatické postavy. Studium se soustřeďuje především na přirozeně osobitý a umělecky společenský růst každého mladého člověka (který se zájmem přichází do LDO).

78

Studium svými divadelními přístupy a technikami cíleně napomáhá především k možnosti různorodého a bohatého fiktivního prožívání na základě rozmanitých společenských vztahů a situací, jež čerpá jak z reálného života a jeho autentických příběhů, tak z pestré nabídky literárních děl. Studium tak umožňuje pochopení a osvojování četných témat a interpretaci v rámci vývojových a tvořivých možností žáka, a tím výrazně otevírá a prohlubuje zkušenosti a sebepoznávání, vnímání, myšlenkový, smyslový a citový obsah člověka. Stává se tak významným hybným nástrojem rozvoje sociability a empatie v uměleckém i osobním postavení mladého člověka ve společnosti. Cílem a hodnotou dramatického vzdělávání na ZUŠ je rozvíjet, poznávat a prohlubovat -

obrazotvornost a tvořivost komunikativní dovednosti a empatii schopnost kritického myšlení umění reflexe a sebereflexe osobní talent/nadání samostatnost, spolupráci a zodpovědnost sebepoznání, pozitivní sebepojetí a sebekontrolu celkový zájem o umění, kulturu a osobní estetické chápání sociální cítění emocionalitu člověka

Vzdělávací obsah literárně-dramatického oboru je členěn do tří vzájemně provázaných oblastí - Interpretace a tvorba, Osobnostní a sociální rozvoj a Recepce a reflexe v rámci kterých jsou vyučovány předměty Dramatická a divadelní tvorba, Pohybová kreativita, Hlasová průprava a přednes a Tvůrčí psaní. 8.1.

Přípravné studium Přípravná literárně dramatická výchova Dramatická průprava

1

Do studia jsou zařazováni žáci 6-7 letí, výjimečně i mladší. Výuka probíhá 1 – 2x týdně. Výuka je kolektivní ve skupině 5 – 8 žáků. Její obsah vychází z diagnózy skupiny a je pro každý školní rok aktualizován. Hodinovou dotaci je možné navýšit o polovinu. V případě nižšího počtu žáků mohou být tito přiřazeni k 1. ročníku Kompetence předmětu Přípravná dramatická průprava Součástí předmětu je především jednoduchá pohybová dramatická hra v různé intenzitě a různé tematické podobě. Jde nám o hraní na základě nejrůznějších fiktivních situací, které děti např. běžně nemohou zažívat. Stěžejním kamenem je prožitek a zkušenost získané z her a jejich další využití v oblastech souvisejících s dramatikou, jako např. výtvarná činnost. Práce v našich hodinách je především velmi hravým, konstruktivním, pozvolným procesem objevování vlastních tvořivých možností. Nabízíme sami sobě v prvé řadě PROSTOR 79

k přirozenému vyjádření, nápadům a znovunalézání osobního světa plného fantazie, poznání, kreativity, fikce, zkušeností a možností. Učíme se tedy brát jako mladí lidé plní možností, kteří jsou schopni osobního uměleckého a lidského projevu i růstu bez bariér. Žák po ukončení Přípravné literárně-dramatické výchovy - vstupuje přirozeně, aktivně a se zájmem do jednoduché dramatické hry - se dokáže v rámci svých vývojových možností myšlenkově, výtvarně, pohybově a rytmicky vyjádřit, popsat slovy jednoduchou dramatickou situaci, činnost, zkušenost, zážitek - umí použít ke sdělení jednoduchou pantomimu - dovede rozlišit a použít - interpretovat jednoduché druhy rytmů, známých zvuků, rozvíjí rytmické cítění a dynamiku - toleruje tvořivý nápad ostatních ve skupině - rozlišuje fiktivní a reálnou situaci v dramatické situaci/hře - zapojuje ve hře smyslové vnímání (orientace v prostoru a s ní spojené zapojování sluchu, zraku, hmatu) - dokáže s pomocí učitele sdělit osobní umělecký nebo osobní zážitek - se dokáže přirozeně a spontánně pohybovat v herních situacích - přijímá pravidla hry a respektuje je - uvolňuje motivovaně představivost, obrazotvornost a fantazii - je schopen koordinace pohybů jemné i hrubé motoriky - se učí řečovým dovednostem - dokáže aktivizovat paměť 8.2. Studijní zaměření Literárně dramatický obor Učební plán literárně-dramatického oboru Týdenní hodinová dotace základní studium 1. stupeň

2. stupeň

Název předmětu

Dramatická a divadelní tvorba

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

1,5

1,5

1,5

2

2

2

3

3

3

0,5

0,5

1

1

1

1

0,5

0,5

0,5

0,5

1

1

0,5

0,5

1

1

4

5

6

6

Pohybová kreativita Hlasová průprava

0,5

0,5

Tvůrčí psaní 2

2

1.r. + 2.r.

3.r.+4.r

cel

0,5

Hlasová průprava a přednes

Celkem hod.

cel

2

3

3

21

12

Poznámky k organizaci výuky: Výuka probíhá u všech ročníků 1 – 2x týdně. Výuka je kolektivní ve skupině 5 – 10 žáků. Hodinové dotace jsou pro každý školní rok aktualizovány podle ročníků a počtu skupin. Uvedené dotace jsou minimální a lze je navýšit až o polovinu.

80

Plánování soustředění v LDO: Plán si stanoví pedagog pro tematicky či organizačně vymezený blok hodin, tzn. sérii hodin např. v rámci víkendového soustředění, workshopu, v němž si žáci osvojí nějakou dovednost, která jim chybí, nebo rozsáhlejší projekt, který nezvládnou ve výuce.

Kompetence oblasti Interpretace a tvorba -

-

-

-

-

prostřednictvím dramatických a situačních her, improvizace, etud a dalších cvičení s žáky aktivně prozkoumáváme a objevujeme pestré možnosti a rozmanité způsoby divadelního vyjádření a rozvíjíme schopnosti potřebné k jejich kvalitnímu a cílenému užívání dle dispozic konkrétních žáků na základě diskusí, rozhovorů, reflexí a cvičení se zpětnou vazbou s žáky zjišťujeme a ověřujeme funkčnost a efektivitu zvoleného uměleckého ztvárnění pro dosažení zamýšleného sdělení reflektujeme s žáky jejich veřejná vystoupení, reakce diváků a přehodnocujeme na základě této reflexe vhodnost zvolených uměleckých prostředků a vybavenost účinkujících žáků k dosažení zamýšleného cíle, volíme na základě této reflexe další postup učitele k rozvoji potřebných schopností a využíváme poznatky při přípravě dalších inscenací připravujeme s žáky divadelní inscenace i sólová vystoupení rozmanitých divadelních žánrů zkoumáme a diskutujeme s žáky obsah připravovaných divadelních her, básní a dalších literárních předloh, společně vybíráme dílo, které žáci nastudují, prozkoumáváme jeho obsah, sdělení, vhodnost tématu pro interprety daného věku, diváckou přitažlivost, přínos sdělení pro publikum a rozmanité aspekty kvality dané divadelní hry hovoříme s žáky o navštívených divadelních představeních, televizních, filmových i rozhlasových inscenacích a o jejich kvalitách

Kompetence oblasti osobnostně sociální -

-

-

-

prostřednictvím cvičení, dramatických a jiných her a jejich reflexí zakládáme a rozvíjíme u žáků smysl pro zodpovědnost za společnou práci, potřebu proces tvorby dovést do konce, kvalitní spolupráci v kolektivu, vědomí vlastního místa ve skupinové práci, které není ani příliš malé, ani příliš velké, rozvíjíme schopnost naslouchat druhému a říci svůj názor, vyslechnout konstruktivní kritiku a též poskytnout druhému citlivou zpětnou vazbu a to vše využít pro zkvalitnění společné i individuální umělecké práce připravujeme s žáky společné divadelní inscenace, které hrajeme pro veřejnost a dáváme tak žákům možnost skutečným zážitkem poznávat, jak nenahraditelný je každý člověk podílející se na společné práci, jak důležité je správně a zodpovědně plánovat práci a dodržet stanovené termíny a prohlubujeme u nich úctu k práci své i druhého při přípravě inscenace dáváme žákům příležitost pochopit vazbu mezi přístupem k práci a jejím výsledkem, potřebu překonání sebe sama při namáhavé přípravě a pocit dobře odvedené práce po jejím zdárném dokončení reflektujeme s žáky i případný pocit momentálního neúspěchu a učíme se s ním zacházet konstruktivně 81

Kompetence oblasti recepce a reflexe -

-

-

reflektujeme s žáky přínos uměleckého díla, a to jak našeho vlastního, vlastní inscenace a výstupy, tak inscenace jiných dětských souborů (např. na festivalech, přehlídkách) i představení v profesionálních divadlech, televizní, filmové a rozhlasové inscenace a jejich konkrétní přínos pro člověka, skupinu lidí všímáme si důležitosti dalších uměleckých oborů i jejich propojení a využití v umění dramatickém a slovesném při přípravě inscenací si s žáky všímáme uměleckých hodnot, které inscenace přináší, hledáme společně cesty, jak tyto hodnoty co nejlépe využít a podpořit připravujeme s žáky konkrétní představení pro veřejnost včetně propagace, hledáme cesty jak zpřístupnit umělecký zážitek co největšímu spektru diváků, aniž bychom ustupovali z uměleckých hodnot směrem k masové kultuře, hledáme cesty jak diváky co nejefektivněji oslovit a otevřít cesty do divadla i lidem, kteří obvykle divadla nenavštěvují pořádáme též představení pro malé děti a hledáme efektivní způsoby sdělení pro tuto věkovou kategorii reflektujeme s dětmi zážitek jejich osobního svědectví mezi vrstevníky, kteří podobnou zkušenost s divadelní tvorbou nemají

Kompetence předmětu Dramatická a divadelní tvorba Motto: Rozvíjení lidské osobnosti pomocí hravého i cíleného tvoření nikdy neznamená úbytek sil a promarnění energie, ale vždycky její NÁRŮST V našich hodinách si můžeme zakusit být na jedné straně sami sebou, bez masky, prožívat svět kolem sebe tak, jak ho ve skutečnosti přirozeně sami cítíme a vyjadřovat své pocity, můžeme diskutovat o vesmíru, o rychlosti naší doby, o vegetariánství nebo o našich snech či o filmech, o škole, a to vše konkretizovat ve scénkách, improvizacích a nakonec i závěrečných vystoupeních. Dále pomocí zajímavých a nevšedních divadelních přístupů a technik můžeme zakusit např. být někým, něčím jiným, tzn. vstoupit do konkrétní role a pomyslnou masku si na nějaký okamžik nasadit a prožít si fiktivně svět jako někdo úplně jiný. Můžeme se stát žvýkačkou, na kterou se řítí náklaďák či úředníkem, který je ve skutečnosti upír. V obou případech se tak můžeme dostat do užšího a intenzivnějšího kontaktu se sebou samými a objevovat své vlastní umění a bohatství, které se v nás ukrývá. S tím souvisí také to, že se učíme vnímat své tělo i duši jako celek. Pracujeme a experimentujeme také se svým hlasem, zkoumáme různé hlasové polohy, recitujeme, pracujeme s intonací a modací. Vciťujeme se a učíme se porozumět obsahu rozsáhlejších literárních děl i dílčích textů (monolog, dialog, próza, báseň). Rozvíjíme se v kreativním pohybu a tanci, učíme se větší tělesné obratnosti, snažíme se hojně využívat svoji obrazotvornost, výtvarné a scénické cítění, učíme se lépe slovně i myšlenkově vyjadřovat a také používat posléze náročnější jevištní formu sdělení. Cíleně a nenásilně tak u sebe posilujeme zároveň smyslové vnímání. A přitom nesmí rozhodně chybět ani hřejivý a povzbudivý humor. Vlastně si neustále hrajeme, improvizujeme na rozmanité hudební žánry, relaxujeme a učíme se relaxační technikám, které nám pomáhají získat energii a odpočinek, a to vše využíváme následně k tvořivé inspiraci. Píšeme improvizované scénáře a básně, skládáme příběhy, učíme se myslet v souvislostech, kombinovat své poznatky a dovednosti a využívat je k osobitému a co nejpravdivějšímu projevu na veřejnosti. 82

A CO JE DŮLEŽITÉ? S žáky potřebujeme mít pocit, abychom tomu, co právě děláme i rozumíme a víme, co v rámci konkrétní činnosti vlastně tvoříme, co nám přináší anebo v čem nás rozvíjí. Tzn. učíme se také vzájemně tvorbu reflektovat. Nemůžeme hrát divadelní hru, aniž bychom neměli jasnou představu o příběhu, postavách a jejich záměrech, a to nelze nalézt pouhým ,,nacvičováním“. Rádi bychom tento výraz pro LDO zcela vymazali. Toho dosahujeme opravdovým, hlubším a hlavně trpělivým tvořivým poznáváním a objevováním. Nejsme tedy pouze nástroji, které jsou používány k naplnění představ a cílů, ale naopak se stáváme postupně více samostatnými, tvořivými lidmi, kteří sami přináší své nápady a povzbuzují se tak vzájemně ke společné tvorbě. Kompetence předmětu Kreativní pohyb V hodinách, v nichž pracujeme se svými pohybovými, případně tanečními možnostmi chceme dosáhnout toho, abychom si byli více vědomi sami sebe a internalizovali si některé dovednosti a procesy tak, že budeme moci využít svého potenciálu k růstu. Pohyb je úzce spjat s naší psychikou, řečí a dechem, proto se soustředíme na propojování těchto souvislostí. Soustředíme se s žáky především na sebeuvědomění, tzn. povědomí o vnitřních dějích, emocionalitu, schopnost vizualizace, imitaci, rozvíjení vnitřního obrazu těla, poskytování a přijímání zpětné vazby, oddělování a spojování částí těla, vnímavost ke svému ,,já“, koordinaci umění se prosadit a rozhodnout se. Kompetence předmětu Hlasová výchova ( přednes) S žáky se soustředíme především na správné posazení hlasu do bránice, opření a následné rozeznění tónu v hlase. Poznáváme, jak vzniká tón v hlase, pracujeme s dechovými a mluvními cvičeními, v nichž se zdokonalujeme a získáváme nezbytné praktické poznatky o funkci mluvidel, využití různého hlasového zabarvení. Učíme se intonovat v rámci konkrétních textových předloh, básní, prózy apod. Uvědomujeme si, co pro náš organismus znamená zdravé a hluboké dýchání. Kompetence předmětu Tvůrčí psaní S žáky společně objevujeme rozmanité pole inspirace k písemnému vyjádření, které se snažíme posléze sdělit pomocí různých dramatických prostředků (melodrama, scénické čtení monolog, dialog, krátký scénář, přednes autorské básně). Rozvíjíme své dispozice spontánním a zároveň uvědomělým způsobem. Využíváme ve své práci hudební a výtvarnou složku k vyjádření zážitků, myšlenek, úvah. Píšeme improvizované momentálně laděné texty, které vznikají na základě okolností (místo, čas, lidé, akce). Učební osnovy předmětu Dramatická a divadelní tvorba Základní studium I. stupně Žák na konci 3. ročníku - umí používat získané a přirozeně osobité pohybové prvky k jednoduché interpretaci - dokáže plně prožít dramatickou hru a situaci - jedná přirozeně a nápaditě v jednoduché dramatické situaci, tematické improvizaci, hře - umí svébytnými pohybovými prostředky s pomocí učitele vyjádřit svoji emoci, postoj, pocit, názor, náladu 83

-

dokáže hravě navrhnout a v rámci svých možností realizovat svůj nápad ve skupině vede jednoduché dramatické jednání ve skupině dokáže přirozeně čerpat podněty ze svého blízkého okolí a využít je v tvorbě dokáže využívat základních dramatických metod (alterace) je schopen krátké veřejné osobní či skupinové interpretace využívá v tvorbě protikladů, asociací, představ, zkušeností dokáže využívat smyslového vnímání a představivosti prohlubuje rytmické cítění a dynamiku kombinuje získané dramatické techniky a aplikuje je

Žák na konci 5. ročníku - a potřeby se vyjadřuje kultivovaným slovním a osobitým projevem (monolog, dialog, povídka, scénář, báseň) - je schopen sebevědomého veřejného vystupování - využívá kreativně a nápaditě svých pohybových možností - vstupuje do etud, dramatických situací a improvizací rozvíjejících schopnost charakterizace, uchopení děje příběhu a jedná v nich na základě specifických a získaných dovedností, zkušeností a prožitku - se podílí aktivně a tvořivě na konkrétním úkolu, je schopen si uvědomovat individuální i skupinové tvořivé podněty a prohlubovat je - dokáže chápat a posléze i realizovat spojitost mezi pohybem, slovem a výrazem - vyjadřuje pomocí konkrétních technik své vlastní myšlenky a emoce - dokáže experimentovat v různých dramatických formách - dovede cílevědomě pracovat s dramatickým prostorem, využívat jeho možností - dokáže rozpoznat, kdy hraní vychází z přirozeného a v rámci daného žánru pravdivého jednání - ve cvičeních, hrách a improvizacích využívá interakci s předmětem a rekvizitou - vytváří v dramatizaci písně, melodie využívající komunikaci divadelního umění s hudbou - prohlubuje práci v kolektivu, rozpozná své místo ve skupině a naplňuje přiměřenou míru sebeprosazení - komunikuje vzájemným zdvořilým způsobem - upevňuje v socializačních hrách a cvičeních vědomí vlastní hodnoty i hodnoty ostatních - respektuje s vědomím druhé, jejich postoje, názory Žák na konci 7. ročníku - dokáže samostatně a cílevědomě uplatňovat vhodné pohybové, taneční a jiné nonverbální prvky, které napomáhají k individuálnímu sólovému či skupinovému výstupu - jedná uvědoměle v tzv. partnerském vztahu na jevišti, umí vést s partnerem dialog - pracuje tvořivě s rekvizitou a proměňuje ji - zná různé druhy loutek a dovede je nápaditě používat - propojuje somatické dovednosti a kombinuje je za účelem vyjádření vnitřních stavů a emocí vlastních i určité postavy - je schopen vybrat a realizovat svůj vlastní námět a osobitě ho se zaujetím interpretovat ve skupině, na veřejnosti - propojuje hudební, pohybové a výtvarné zkušenosti a zážitky a kombinuje je za účelem vyjádření představ, pocitů a emocí vlastních i konkrétní dramatické postavy - prezentuje inscenační tvar před spolužáky na základě sebereflexe a reflexe spolužáků a učitele, je schopen zhodnocení 84

-

prozkoumává témata z více úhlů pohledu a je schopen pojmenovat stěžejní témata a konflikt (zápletku) uvědomuje si analogii mezi fiktivní situací a realitou dokáže rozpoznat pravdivé jednání v rámci daného žánru vnímá umění uvědoměle a zajímá se o ně je schopen tvořivě přijímat a rozvíjet různá herní pravidla spolu s partnerem i samostatně chápe jasný dramaturgický a režijní plán divadelního tvaru, dokáže se podílet částečně na jeho realizaci pracuje ve skupině na vytvoření inscenačního tvaru a využívá přitom různých výrazových prostředků přebírá svým působením v souboru částečnou zodpovědnost za společnou tvorbu a zavazuje se k dokončení inscenace je otevřený variabilitě a proměnám v rámci své role, rolového jednání a je schopen přistupovat k výstavbě inscenačního tvaru otevřeně a aktivně

Učební osnovy předmětu Hlasová průprava (přednes) Základní studium I. stupně Žák na konci 3. ročníku - pracuje s rytmikou a melodií v hlase - intonuje a má smysl pro gradaci - používá v míře mluvní a dechová cvičení - používá lehké jazykolamy, říkanky Žák na konci 5. ročníku - používá vědomě svůj hlasový fond v osobní či skupinové interpretaci - správně posazuje hlas - používá dechová cvičení, správně dýchá - umí hlasově relaxovat - používá aktivně nejrůznější prostředky k uvolnění mluvidel a rozmluvení (jazykolamy, cvičení) - používá charakterové zabarvení hlasu - vyslovuje se správností (tvrdé a měkké souhlásky, výslovnost v koncovkách, důrazy ve slovech, modace, intonace) - interpretuje báseň nebo krátkou prózu Žák na konci 7. ročníku - uplatňuje kultivovaný mluvený projev, zná základy hlasové a dechové hygieny a správného držení těla - používá správnou hlasovou techniku, umí s hlasem pracovat a improvizovat v dramatické charakterové rovině Učební osnovy předmětu Pohybová kreativita Základní studium I. stupně Žák na konci 5. ročníku - využívá nápaditě svých osobitých a přirozených pohybových a tanečních možností - používá relaxační techniky 85

-

dává do souvislostí hudební a scénické prvky s pohybovými a využívá je nápaditě k interpretaci, využívá tvořivě obrazotvornosti a představ za účelem uvědomělého a konkrétního pohybového ztvárnění vlastního či postavy zapojuje smyslové vnímání a emocionalitu v pohybové improvizaci používá nadsázku vytváří etudy s pohybovými a tanečními prvky prohlubující pohybovou fantazii

Žák na konci 7. ročníku - propojuje samostatně hudební, pohybové a výtvarné dovednosti a kombinuje je za účelem vyjádření představ, pocitů a emocí vlastních i konkrétní dramatické postavy - využívá rytmických a tanečních prvků - pracuje s pohybovou tenzí a gradací - využívá k pohybové interpretaci konkrétní prostor a vztah s partnerem - improvizuje - pracuje s výjimečnými výrazovými pohybovými prostředky za účelem komunikace, sebepojetí - má správné držení těla - ovládá několik druhů rytmů - ovládá zdravotní cviky k posílení a relaxaci - využívá tělo jako výtvarně-estetický nástroj - používá vybrané základní (tradiční) i moderní taneční kroky - používá tělesnou dynamiku Učební osnovy předmětu Tvůrčí psaní Základní studium I. stupně Žák na konci 7. ročníku - dokáže tvořivě napsat monolog, krátký scénář, povídku, příběh nebo báseň - píše tvořivě na základě poslechu hudebních děl různých žánrů, částí příběhů a básní, po zhlédnutí výtvarného díla, po návštěvě konkrétního místa atd. - umí napsat improvizovaný text Osobnostní a sociální rozvoj Základní studium I. stupně Žák na konci 3. ročníku - je schopen sebevyjádření, tzn. dokáže s pomocí učitele vyjádřit své vlastní myšlenky a emoce, postoj, pocit, názor a náladu, je schopen totéž bezprostředně přijímat a tolerovat u ostatních ve skupině - je schopen se vyvíjet k sociálnímu porozumění a komunikaci - dovede si osvojit práci ve skupině (kooperace) - umí interaktivně objevit a řešit problém Žák na konci 5. ročníku - dokáže s vlastním vědomím uplatňovat nápady a rozvíjet je - řeší aktivně nastolený nebo vzniklý problém - uplatňuje samostatněji svoji obrazotvornost, fantazii a tvořivost - umí uplatnit nezávislé myšlení a vyjadřování vlastních myšlenek 86

-

je schopen sociálního vědomí a spolupráce

Žák na konci 7. ročníku - je vnímavý k partnerovi (skupině) - dosahuje pozitivního sebepojetí - řeší samostatně problémy - uplatňuje své hodnoty a postoje prostřednictvím umění - zajímá se o ostatní členy skupiny - je schopen se vcítit plně do role - dokáže dotáhnout samostatný či společný tvořivý úkol do konce - naslouchá partnerovi a empaticky se podílí na společné tvorbě/úkolu - přistupuje k dramatické a inscenační tvorbě jako ke společnému tvůrčímu procesu, ve kterém přijímá a plní své úkoly, přijímá zodpovědnost za společnou tvorbu a její prezentaci - akceptuje člověka takového, jaký je, bez podmínek Recepce a reflexe Základní studium I. stupně Žák na konci 7. ročníku - se dokáže prostřednictvím individuální i skupinové tvorby seznamovat s vhodnými uměleckými díly a vybraná díla dává do souvislostí - je schopen zhodnotit na základě získaných vědomostí i dovedností dramatické a literární dílo - reflektuje práci druhých a hodnotí ji - přijímá otevřeně připomínky ke své vlastní práci - naslouchá jiným pohledům, názorům ostatních, přijímá je a je schopen je reflektovat - umí přijmout originalitu každého ve skupině - reflektuje a zaujímá stanoviska k dramatickým dílům či literatuře, se kterou se setkává Interpretace a tvorba Učební osnovy předmětu Dramatická a divadelní tvorba Základní studium II. stupně Žák na konci 4. ročníku II. stupně - se koncentruje ve velké míře - pracuje samostatně během improvizace a cvičení a situačního dramatu - dokáže vést skupinu v tematickém hodinovém plánu - uplatňuje partnerský vztah v situační dramatické akci a na jevišti, používá dialogické jednání - dokáže aplikovat různé typy dramatických metod s jejími konkrétními technikami za účelem osobitého a charakterového vyjádření postavy - dovede používat několik relaxačních technik a vytvořit imaginaci pro určitý typ relaxace - propojuje vědomosti z humanitních oborů a dává poznatky do souvislostí - pracuje neustále na rozvoji své osobnosti ve všech oblastech LDO - dokáže uplatňovat artefiletické a výtvarné poznatky - je schopen vést skupinový projekt 87

-

se vyjadřuje v souvislostech, umí pracovat s variabilitou dramatických situací a nápaditě do nich zasahuje obměňuje dramatické postupy dokáže prožít charakterovou roli a neustále ji znovu poznávat využívá dramatický prostor jako motivaci, inspiraci k výstavbě divadelního produktu (skeč, inscenace, projekt) je schopen analýzy charakterové postavy a pochopení jejího jednání a jejích stavů se umí aktivně podílet z části na dramaturgickém, choreografickém, scénickém a režijním plánu navštěvuje různorodá divadelní představení spoluorganizuje dramatický a divadelní projekt, účast na přehlídce, zajímá se o dění v jiných ročníkových skupinách a jejích výstupech dokáže vybrat námět ke zpracování je schopen přijmout výběr role a využít získaných dovedností a možností za účelem co nejpravdivější a bytostné interpretace pracuje s různými typy žánrů

Učební osnovy předmětu Hlasová průprava a přednes Základní studium II. stupně Žák na konci 4. ročníku II. stupně - umí samostatně pracovat s technikou řeči a výrazu - zdůrazňuje koncovky slov ve větách - samostatně pracuje s přednesovým textem (monolog, poezie, próza, povídka) a využívá rozmanitých slovních výrazových prostředků za účelem osobité a ve svém obsahu pravdivé interpretace - používá samostatně dechová cvičení - umí s hlasem pracovat v různorodých tematických rovinách a charakterových rovinách - pracuje s bráničním, hrudním a mezižeberním dýcháním Učební osnovy předmětu Pohybová kreativita Základní studium II. stupně Žák na konci 4. ročníku II. stupně - samostatně využívá rozmanitých možností těla k vyjádření pocitů, vztahů i přání od spontánního pohybu po taneční a složitější rytmické variace (stepové kroky, flamenco, valčík, tango, polka atd.) - umí vyjádřit radost z pohybu a tance - dokáže komunikovat s partnerem pomocí pohybových a tanečních nápadů - improvizuje - využívá ve velké míře tenzi, uvolnění - pracuje s minimalismem a stylizací - vyjadřuje pohybem vnitřní děj - životní situace, změny a nálady - umí rozlišit pohyb kvalitativní (expresivní a estetický), kvantitativní (rychlost, pomalost) a instrumentální (pohyb, jenž odpovídá situačnímu chování – zvedání šálku, nějaký stereotyp – uhlazení vlasů, sukně apod.) - využívá v dostatečné míře svých zkušeností a ochotu zkoumat a objevovat své tělesné dispozice - přijímá svoji postavu takovou, jaká je a hledá její nejširší využití možností 88

-

tvoří pohybové etudy a výstupy s hudbou rozmanitých žánrů využívá pohybovou grotesku dovede využívat akrobatických a tanečních prvků umí relaxovat

Učební osnovy předmětu Tvůrčí psaní Základní studium II. stupně Žák na konci 4. ročníku II. stupně - dokáže napsat článek do tisku - je schopen napsat reportáž, podklad pro moderování - dovede napsat konstruktivně kritiku na zhlédnuté divadelní představení - umí pro své náměty čerpat z okolí a všedního života, dále ze zkušeností, zážitků, pocitů, setkání, přání a hojně využívá při psaní své obrazotvornosti a fantazie - dokáže své dílo prezentovat v rámci scénického čtení - je schopen napsat literární text s využitím různých žánrů Osobnostní a sociální rozvoj Základní studium II. stupně Žák na konci 4. ročníku II. stupně - je schopen vcítění a empatie - dokáže usilovat o dosažení cíle - umí být zvídavý - usiluje o úspěch a pochvalu - přijímá neúspěch - využívá kritického myšlení - překonává překážky - ovládá sebekontrolu Recepce a reflexe Základní studium II. stupně Žák na konci 4. ročníku II. stupně - uvádí vybrané dílo do sociálních a kulturních souvislostí - dokáže slovně uchopit téma a použité prostředky - používá kritické myšlení a konstruktivně hodnotí dramatické nebo literární dílo, včetně způsobu jeho provedení - objektivně reflektuje a hodnotí práci vlastní i ostatních - je schopen hluboké a vědomé sebereflexe - umí napsat úvahu či krátký článek o zhlédnutém uměleckém díle - přijímá otevřeně různorodost názorů a výkladů v rámci umění, toleruje je Studium pro dospělé Vzdělávací obsah studia pro dospělé i způsob jeho organizace a realizace stanoví ředitel školy na základě individuálního plánu výuky (zaneseného pedagogem v třídní knize), který je 89

v souladu se školním vzdělávacím programem. Výuka se uskutečňuje v rozsahu tří vyučovacích hodin týdně.

9

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Naše škola umožňuje vzdělání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Žáci jsou do této kategorie zařazováni ředitelem školy na základě písemné žádosti rodičů a posudku z pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně pedagogického centra. Při prokázání nezbytných předpokladů ke studiu jsme připraveni těmto žákům vytvořit roční individuální vzdělávací plán, který je sestaven podle platné vyhlášky (č. 73/2005 Sb.) a je součástí dokumentace žáka. Studijní plán pro konkrétního žáka navrhuje učitel a po schválení ředitelem školy je zapsán v třídní knize. Výuka maximálně zohledňuje specifické potřeby a schopnosti žáka, aby byl plně respektován individuální přístup (pomalejší pracovní tempo, jiné rozvržení učiva v rámci školního roku, výuka v kratších blocích). Tuto možnost využíváme i u nediagnostikovaných žáků, kteří jsou schopni postupovat v souladu se školním vzdělávacím programem pouze s individuálním přístupem, kdy vzdělání přizpůsobíme jejich možnostem (volíme jednodušší zadání, pomalejší postup, redukujeme požadavky); individuální vzdělávací plán pro tyto žáky nevytváříme. Školní budova je opatřena bezbariérovým přístupem a výtahem do jednotlivých pater. Bezbariérový přístup je zabezpečen do všech místností včetně hygienického zařízení. Žákům sociálně znevýhodněným poskytujeme slevy na úplatě za vzdělání dle aktuální Směrnice o úplatě za vzdělávání.

10

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Škola má propracován dostatečný systém pro podchycování mimořádně nadaných žáků. K jejich dalšímu rozvoji má dostatek pedagogů, kteří si soustavným dalším studium pedagogických pracovníků prohlubují své vzdělání, seznamují se s novými metodami výuky a poznatky ve svém oboru. Žákům, kteří jsou diagnostikováni z pedagogicko-psychologické poradny jako mimořádně nadaní, může škola umožnit studium s rozšířeným počtem vyučovacích hodin. Těmto žákům je na základě žádosti zákonných zástupců umožněna individualizace vzdělávacího obsahu formou ročního individuálního vzdělávacího plánu, který je sestaven podle platné vyhlášky (č. 73/2005 Sb.) a je součástí dokumentace žáka. Studijní plán pro konkrétního žáka navrhuje učitel a po schválení ředitelem školy je zapsán v třídní knize. Výuka je přizpůsobena potřebám, schopnostem a dovednostem žáka, reflektuje typ a míru jeho nadání. Individuální časové a obsahové rozvržení studia umožňuje rozšíření základního učiva (náročnější úkoly, samostatnost, motivace k soustavné práci na sobě), a tím podporuje osobitý umělecký růst žáka. Žákům s mimořádným talentem, kteří nejsou diagnostikování specializovaným pracovištěm, nezpracovává škola individuální vzdělávací plán, ale snaží se maximálně přizpůsobit podmínky vzdělávání v rámci možností školního vzdělávacího programu. Jedná se o žáky, kteří dlouhodobě prokazují vynikající studijní výsledky nebo se připravují ke studiu na středních či vysokých školách uměleckého směru.

90

11

Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy 11.1. Zásady a způsoby hodnocení žáků

Hodnocení žáků řadíme mezi významné motivační prvky. V hodnocení se přihlíží zejména k osobnímu maximu žáka, k jeho schopnostem a možnostem. Žák nesmí být hodnocením stresován nepřiměřenými požadavky učitele. Na druhé straně však nelze připustit zjevnou ignoraci, nechuť, časté omlouvání a vymlouvání se na jiné aktivity. Nezbytně nutná je i spolupráce s rodiči, přičemž hlavní aktivita je na straně učitele. Cílem a základem každého hodnocení je poskytnout žákovi v dostatečné míře zpětnou vazbu, získání a rozvoj osobnosti. Soustředíme se zejména na individuální tvorbu a růst každého žáka a hodnotíme práci vzhledem k individuálním schopnostem a okolnostem. Žáci jsou významným a hodnotným komunikativním způsobem vedeni k sebehodnocení a sebekontrole. Při hodnocení každého mladého člověka přihlížíme k jeho věku dále k osobnostním rysům, sociálnímu zázemí, ke zdravotním a jiným okolnostem během školního roku.

Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků získává pedagog těmito prostředky: - soustavné sledování procesu tvorby žáka, jeho výkonů a domácí přípravu - různé druhy zkoušek včetně komisionální postupové zkoušky na konci školního roku - sebehodnocení žáka, aktivita, pozornost, tvořivost, sociální schopnosti a další - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci, - pravidelná docházka na výuku, zájem o výuku - účast na koncertech, vystoupeních, výstavách a dalších akcích školy - účast na soutěžích, přehlídkách apod. - projektové a skupinové práce, komorní a souborová hra na nástroj - splnění vzdělávacího obsahu daného ročníku - celková umělecká všestrannost a umělecká aktivita žáka

a) Během roku jsou žáci hodnoceni známkou nebo slovně do žákovského sešitu (minimálně jednou měsíčně). Žáka je možné hodnotit i jednotlivými známkami za splnění dílčích úkolů. Žáci v literárně-dramatickém oboru nedostávají klasifikaci během školního roku. Jejich výkony jsou pedagogem sdělovány ústně průběžně v hodinových blocích.

Zásady pro hodnocení známkou:

-

výborně - 1 žák je schopen samostatně interpretovat přiměřeně obtížnou skladbu žák udělal v řešení určitého problému od poslední lekce významný pokrok žák splnil dílčí úkol 91

dobře - 2 žák je schopen s menší pomocí učitele samostatně interpretovat přiměřeně obtížnou skladbu - žák udělal v řešení určitého problému od poslední lekce znatelný pokrok - domácí příprava žáka mírně zaostává za jeho možnostmi

-

-

-

vyhovující - 3 s výraznou pomocí učitele žák interpretuje přiměřeně obtížnou skladbu žák udělal v řešení určitého problému alespoň dílčí pokrok domácí příprava žáka výrazně zaostává za jeho možnostmi nevyhovující - 4 žák není schopen ani s výraznou pomocí učitele interpretovat přiměřeně obtížnou skladbu žák neřeší určitý problém dle pokynů učitele a nevykazuje žádné známky zlepšení žák neprojevuje žádnou snahu o samostatnou domácí přípravu

b) V pololetí a na konci školního roku hodnotíme žáky známkou z jednotlivých předmětů podle školního vzdělávacího programu. V literárně–dramatickém oboru je hodnocení procesu a výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení tvořeno kombinací slovního hodnocení - evaluace a klasifikace. Slovní hodnocení na vysvědčení je konkrétním slovním vyjádřením dosažené vzdělávací úrovně žáka ve vztahu k cílům vzdělávání stanoveným rámcovým vzdělávacím programem, k vlastním možnostem, přístupu žáka ke vzdělávání a jeho věku. Vysvědčení za I. pololetí dostávají žáci ve formě opisu, výroční vysvědčení na předepsaném tiskovém formuláři za obě pololetí. Žáci přípravných ročníků dostávají na konci školního roku POTVRZENÍ o návštěvě předmětu.

Zásady pro hodnocení známkou na vysvědčení: výborně - 1 - žák je schopen samostatně předvést požadované dovednosti - žák po celé hodnocené období pracoval systematicky - žák splnil za uvedený rok všechny požadavky školního vzdělávacího programu dobře - 2 - žák je schopen s mírnou podporou učitele předvést požadované dovednosti - žák po celé hodnocené období pracoval systematicky s menšími výkyvy - žák splnil za uvedený rok většinu požadavků školního vzdělávacího programu vyhovující - 3 - žák je schopen za výrazné podpory učitele předvést požadované dovednosti - žák splnil za uvedený rok některé požadavky školního vzdělávacího programu a je předpoklad jejich splnění v dalším ročníku - domácí příprava žáka výrazně zaostává za jeho možnostmi 92

nevyhovující - 4 žák není schopen ani s výraznou pomocí učitele předvést požadované dovednosti žák nesplnil za uvedený rok většinu požadavků školního vzdělávacího programu a není předpoklad jejich splnění v dalším ročníku - žák neprojevuje žádnou snahu o samostatnou domácí přípravu

-

Celkové hodnocení na vysvědčení: Žák je hodnocen „Prospěl(a) s vyznamenáním“ pokud je hodnocen z hlavního studijního zaměření známkou výborně a průměr všech předmětů není vyšší než 1,5. Žák je hodnocen „Prospěl(a)“ pokud je hodnocen z hlavního studijního zaměření známkou dobře nebo vyhovující a ze všech ostatních předmětů je hodnocen nejhorší známkou vyhovující. Žák je hodnocen „Neprospěl(a)“ pokud je z kteréhokoliv předmětu příslušného studijního zaměření hodnocen známkou nevyhovující.

11.2. Oblasti vnitřního hodnocení školy Škola zpracovává následující dokumenty. a) Dlouhodobé cíle Základní umělecké školy Vyškov 1x za pět let b) Zpráva o činnosti školy za školní rok Všechny dokumenty a hodnocení jsou strukturovány podle následujících oblastí: a) b) c) d)

podmínky vzdělávání, průběh a výsledky vzdělávání spolupráce s rodiči, vliv vnějších vztahů a okolí na vzdělávání řízení školy, rozvoj lidských zdrojů, další vzdělávání pedagogických pracovníků prezentace výsledků práce školy na veřejnosti, public relation

Hodnocení všech aktivit provádíme průběžně na pedagogické radě. Výsledky a systém hodnocení využíváme k sestavení výroční zprávy.

93

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents