ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

pro základní vzdělávání CESTA

Č. j.: 365/2013

Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ......................................................................................................4 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ..............................................................................................1 2.1 Vybavení školy..................................................................................................................1 2.2 Charakteristika pedagogického sboru.................................................................................1 2.3 Dlouhodobé projekty .........................................................................................................1 2.4 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ................................................................................1 3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU .................................3 3.1 Zaměření školy ..................................................................................................................3 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie ........................................................................................3 Vzdělání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.............................................................5 3.3 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním .........................5 3.4 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním ..................................................................5 3.5 Vzdělání žáků mimořádně nadaných .................................................................................5 4.1 Poznámky k učebnímu plánu .............................................................................................8 4.2 Začlenění průřezových témat .............................................................................................8 4.3 Evvoluce ...........................................................................................................................9 Výukové balíčky: ................................................................................................................9 4.3 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace ..............................................................0 4.3.1 Předmět: Český jazyk a literatura ................................................................................0 4.3.2 Předmět: Anglický jazyk ........................................................................................... 14 4.4 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace .................................................................. 21 4.4.1 Předmět: Matematika ................................................................................................ 21 4.5 Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie ............................................... 38 4.5.1 Předmět: Informatika ............................................................................................... 38 4.6 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět .............................................................................. 42 4.6.1 Předmět: Prvouka ..................................................................................................... 42 4.6.2 Předmět: Vlastivěda .................................................................................................. 57 4.6.3 Předmět: Přírodověda ............................................................................................... 72 4.6 Vzdělávací oblast: Umění a kultura ................................................................................. 92 4.6.1 Předmět: Výtvarná výchova ...................................................................................... 92 4.6.2 Předmět: Hudební výchova ..................................................................................... 101 4.7 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví ................................................................................ 115 4.7.1 Předmět: Tělesná výchova ...................................................................................... 115 4.8 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce .......................................................................... 130 4.8.1 Předmět: Pracovní činnosti ..................................................................................... 130 5. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVANÍ ŽÁKŮ.................................0 5.1 Zásady hodnocení výsledků vzdělávání .............................................................................0 5.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole .............................................................................1

5.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků ........................................................................1 5.4 Stupně hodnocení prospěchu .............................................................................................2 5.5 Klasifikace ve vyučovacích předmětech ............................................................................2 5.6 Stupně hodnocení chování .................................................................................................3 5.7 Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení .........................................4 5.8 Způsob získávání podkladů pro hodnocení ........................................................................5 6 AUTOEVALUACE ŠKOLY ...................................................................................................6 6.1 Oblasti autoevaluace ..........................................................................................................6 6.2 Cíle a kritéria autoevaluace ................................................................................................6 6.3 Nástroje autoevaluace ........................................................................................................6

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP:

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání CESTA

Název školy:

Základní a Mateřská škola Vysoký Chlumec

Adresa školy:

Vysoký Chlumec 5, 262 52

Jméno ředitele:

Mgr. Eva Buriánová

Kontakty:

telelefon: 318 865 230 e-mail [email protected] www stránky www.skolachlumec.eu/

IČO:

750 30 276

Zřizovatel:

Městys Vysoký Chlumec

Adresa:

Vysoký Chlumec 14, 262 52

Kontakty:

městys Vysoký Chlumec účetní (fa Ekonomia)

Platnost dokumentu:

od 2. 9. 2013

ŠVP byl schválen školskou radou dne:

27. 8. 2013

............................................ Mgr. Eva Buriánová ředitelka školy

318 865 280 318 841 179

razítko školy

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Jsme školou 1. stupně a spolu se speciální třídou a Mateřskou školou tvoříme jeden celek. Kapacita této školy je až 80 žáků, avšak skutečný stav se pohybuje okolo 20 dětí. Proto v současné době probíhá výuka ve dvou třídách a ve třídě speciální. Škola se nachází uprostřed vesnice Vysoký Chlumec, která je domovem většiny žáků. Avšak díky dobrým dopravním spojům a blízkosti autobusové zastávky, je dostupná i dětem z okolních vesnic (Pořešice, Vápenice).

2.1 Vybavení školy Ve škole jsou tři třídy včetně speciální a jedna počítačová pracovna. Součástí školy je také družina a školní kuchyně s jídelnou. K sportovním aktivitám žáci využívají tělocvičnu, školní zahradu a dvůr. Prostorné chodby garantují příznivé podmínky pro relaxační a oddychové činnosti žáků. K výuce i ve volných chvílích mohou využívat PC. Starší žáci mají možnost získávat informace na internetu. K dispozici k výuce je také plazmová televize, CD přehrávače, dataprojektor, kopírka A3. Třídy jsou vybaveny interaktivními tabulemi. Škola je od podzimu 2013 vybavena notebooky a fotoaparáty pro žáky v rámci projektu WOSA. Všem je přístupná malá školní knihovna. Děti mohou využít v kroužcích keramickou pec, tkalcovský stav. Škola je také vybavena plošinou pro tělesně postižené, využívá auto, které slouží především ve speciální třídě. Škola má hygienické zázemí v souladu s normami - šatna, WC. Nemalou výhodou školy je její okolí, blízkost lesa a rybníků, které využíváme pro názornou výuku.

2.2 Charakteristika pedagogického sboru Do pedagogického sboru patří: ředitelka, 1 třídní učitelka, 1 učitelka pro výuku cizího jazyka, 1 učitelka ve speciální třídě, 1 asistenta pedagoga pro speciální třídu a vychovatelka v družině. Učitelky mají odbornou kvalifikaci pro 1. stupeň. Pedagogové se dále vzdělávají na různých seminářích pořádaných VISK, NIDV, Elrond.

2.3 Dlouhodobé projekty Projekty dotvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Zařazované formy projektů jsou: ročníkové (krátkodobé, celoroční) a celoškolní. Příprava, realizace a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu, motivují žáky a podporují spolupráci všech pedagogů a žáků.

2.4 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Spolupráce s rodiči se neustále vyvíjí. Rodiče mohou navštívit školu kdykoliv po vzájemné dohodě s učitelkou. Je snahou rodiče o dění ve škole informovat nejen na třídních schůzkách, ale průběžně. Škola pořádá již pravidelně v prosinci vánoční besídku s jarmarkem pro rodiče, v červnu se stává již tradicí Zahradní slavnost pro rodiče a přátele školy.

Od roku 2005 pracuje ve škole Školská rada, jejímž cílem je propojenost mezi školou, obcí a rodiči. V okolí se nacházejí ještě další malotřídní školy, s nimiž rádi spolupracujeme – ZŠ Počepice a ZŠ Nechvalice. Pro děti organizujeme společně již tradičně sportovní dopoledne, plánujeme společně plavecký výcvik, popřípadě školní výlet. Patří sem také vzájemné návštěvy a spolupráce s organizací Stéblo v Boroticích, která se zaměřuje na práci s postiženými lidmi.

3. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 Zaměření školy Jako malotřídní škola s malým počtem dětí, je naší hlavní nabízející prioritou rodinné prostředí, individuální přístup, velká možnost využití různých efektivních a moderních metod výuky. V naší škole vytváříme podmínky pro vzdělávání dětí zdravých a dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, což jsou děti zdravotně postižené či znevýhodněné nebo děti sociálně znevýhodněné, ale také mimořádně nadané. Chceme žáky vést k úctě k životu a k hodnotám vycházejících z křesťanských kořenů evropské kultury. Snažíme se podporovat rozvoj osobnosti žáků, jejich individualitu, sebeúctu, identitu, příslušnost k obci, regionu a státu. Považujeme za důležité naznačit dětem cestu zdravého životního stylu. Chceme vést děti ke kladnému vztahu k životnímu prostředí.

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie Základním cílem a smyslem vzdělávání je získávání klíčových kompetencí. „Kompetence“ znamená připravenost, nebo způsobilost zvládat běžné i náročné životní situace. Za klíčové jsou považovány: kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanské, kompetence pracovní. Každá z těchto kompetencí má tři složky – tvoří ji znalosti (víme o něčem) dovednosti (umíme to dělat) a postoje (chceme to dělat, protože v tom vidíme smysl). O tom zda budou děti znalosti a dovednosti získané ve škole skutečně používat v životě, rozhodují do značné míry postoje, které si k nim vytvoří. Osvojit si pozitivní postoj k učení a vzdělávání, nedopustit, aby učení bylo spojeno s nepříjemnými pocity jako je stres a nuda – to je jedním ze základních úkolů naší školy. K rozvoji a utváření klíčových kompetencí žáků na naší škole vytváříme tyto podmínky a uplatňujeme tyto společné postupy - strategie:

Strategie směřující ke kompetenci k učení o o o o o o o o o o o

dle možností využíváme konkrétní názornou pomůcku, aby žák využil co nejvíce smyslů při učení během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním – namalování, převyprávění, stručný zápis textu učíme žáky vyhledávat, zpracovávat a používat potřebné informace v literatuře a na internetu žáci se zúčastní různých soutěží ve všech předmětech mnohé úkoly řeší společně ve skupinách postupně vedeme k samostatnosti a tvořivosti dáváme možnost žákům využívat jejich vlastní zkušenosti ve výuce vytváříme návyky k samostatnému učení snažíme se o propojení některých výukových předmětů, o jejich návaznost a tím i o lepší pochopení souvislostí a probrané látky vedeme žáky k sebehodnocení a hodnocení druhých učitelé motivují žáky k učení pochvalou, povzbuzením

Strategie směřující ke kompetenci řešení problémů o o o o o

při výuce využíváme problémové úlohy z praktického života vedeme žáky k samostatnému myšlení, k utváření vlastního názoru a obhájení si ho v jednotlivých předmětech učíme žáky řešit problémy, které mají souvislost s daným předmětem vedeme žáky k tomu, aby hledali způsob řešení problému samostatně, ale i při spolupráci ve skupině chceme, aby byl žák samostatně schopen vyhledat materiály související s řešením problému z různých možných zdrojů (ústních, tištěných, počítačových, televizních…), orientovat se v nich a použít je k samotnému řešení problému

Strategie směřující ke kompetenci komunikativní vedeme žáky k vhodné komunikaci mezi sebou, s učiteli a s ostatními dospělými ve škole i mimo školu o učíme žáky formulovat a vyjadřovat své názory a pocity v komunitním kruhu, v rámci diskuse, diskusních skupin, učíme je pravidlům diskuse a pravidlům práce ve skupině o učíme děti naslouchat a respektovat názor jiných o s ohledem na věk vedeme žáky k schopnosti formulování a vyjadřování svých myšlenek v písemném či ústním projevu o seznamujeme žáky s různými typy textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest o učíme žáky základním občanským dovednostem – telefonování, psaní dopisů a krátkých zpráv o vedeme žáky ke kultivovanému ústnímu projevu - ústní zkoušení referáty, přednes na tradičních besídkách o učíme žáky práci s internetem, komunikovat prostřednictvím elektronické pošty o ve výtvarné a hudební výchově necháváme žáky pokusit se vyjádřit své dojmy o žáci se podílení na záznamech o dění ve škole o učíme žáky cizí jazyk o

Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální o o o o o

žáci poznávají svou roli ve třídě, v rodině a mezi ostatními lidmi ve vyučování pracují děti ve skupinách, vzájemně si pomáhají usilujeme, aby žáci prokázali schopnost střídat své role ve skupině vedeme žáky, aby v případě potřeby dokázali požádat o pomoc a sami byli ochotni pomoc prokázat směřujeme žáky ke vzájemné ohleduplnosti a úctě, vzájemné toleranci

Strategie směřující ke kompetenci občanské o vedeme žáky k dodržování pravidel slušného chování, společenských norem, zákonů o Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách o děti se učí respektovat individuální rozdíly (národnostní, kulturní) o učíme žáky podat první pomoc, vědomě pečovat o své zdraví, vyhýbat se situacím ohrožujícím jejich život, zareagovat v krizových situacích o umožňujeme žákům v rámci školy návštěvu divadla a různých kulturních či sportovních akcí v okolí školy o podporujeme u žáků ekologické cítění (třídění odpadu, úklid školního pozemku, hospodaření s teplem, výlety za poznáním přírody)

Strategie směřující ke kompetenci pracovní o o o o o

učíme žáky zručnosti při práci s různými materiály vedeme k udržování pořádku na pracovním místě děti se učí zodpovědnosti při plnění různých úkolů a služeb dohlížíme na dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při pracovních činnostech žáci jsou vedeni k poznávání různých oborů lidské činnosti

Vzdělání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami klademe důraz na spolupráci s rodiči žáka a školského poradenského zařízení. Za nutné také považujeme neustálé zkvalitňování odbornosti pedagogických pracovníků.

3.3 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Žáci, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. V případě, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí.

3.4 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Hlavním problémem těchto dětí bývá zpravidla nedostatečná znalost českého jazyka. Tyto děti jsou na naší škole klasifikováni ústním hodnocením. V případě potřeby vytváříme individuální vzdělávací plán a zajišťujeme individuální péči. I zde je nutná úzká spolupráce s rodiči a odborným pracovištěm.

3.5 Vzdělání žáků mimořádně nadaných Naše škola se neuzavírá ani dětem mimořádně nadaným. Pro nadaného žáka učitelka připravuje a zadává školní práci, která odpovídá a rozvíjí úroveň jeho dovedností a schopností v oblasti, ve které je dítě nadané. V naší malotřídní škole se mohou tyto děti zapojovat do práce vyššího ročníku přímo ve třídě. V rámci vyučování matematiky projevují tito žáci kvalitní koncentraci, dobrou paměť, zálibu v řešení problémových úloh a svými znalostmi přesahují stanovené požadavky.

Umožňujeme jim práci na počítači (vzdělávací programy), individuálně s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy), i pracovat ve vyučování s vyššími ročníky. V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky…), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Žáci výtvarně a hudebně nadaní jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné nebo hudební obory při základních uměleckých školách. Pohybově nadaní žáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci, ochotě pomáhat slabším.

4. UČEBNÍ PLÁN

5.roč.

naše dotace

minimální časová dotace

7

7

35+5

35

3

3

3

9

9

5+1

4+1

4+1

20+6

20

1

1

1+1

1

1+1

1+1

2

2

12+2

12

Vzdělávací Vzdělávací oblasti obory Předmět

1.roč.

2.roč.

3.roč.

4.roč.

Český jazyk a literatura

7+2

7+2

7+1

Český jazyk Jazyk a jazyková Anglický komunikace Cizí jazyk jazyk Matematika a její aplikace Matematika Matematika Informační a komunikační technologie

Člověk a jeho svět

4

4+2

Informatika Informatika Prvouka

Prvouka

Vlastivěda

Vlastivěda

2

2

2

Přírodověda Přírodověda Výtvarná výchova

Výtvarná výchova

1

1

1

2

2

7

Umění a kultura

Hudební výchova

Hudební výchova

1

1

1

1

1

5

12

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

10

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

5 14

18-22 22

22-26 24

22-26 26

22-26 26

Člověk a Pracovní svět práce činnosti Disponibilní časová dotace rozsah počtu hodin v ročníku naše dotace

18-22 20

118

4.1 Poznámky k učebnímu plánu V naší malotřídní škole je snahou v předmětech Český jazyk a Matematika ročníky dělit dle možností do skupin mladších a starších žáků. Především první ročník pracuje co nejvíce samostatně. Výuka je realizována v týdenních cyklech, které jsou zaznamenávány do třídní knihy. Disponibilní hodiny jsou použity k posílení jednotlivých předmětů tak, aby bylo možno naplňovat výchovné a vzdělávací strategie a vznikl rozvrh hodin, ve kterém lze realizovat výuku pěti ročníků na škole tvořené pouze jednou třídou. Český jazyk V prvním ročníku má předmět komplexní charakter, od 2. ročníku je členěn na Komunikační a slohovou výchovu, Jazykovou výchovu a Literární výchovu. V 1. až v 5. ročníku se v rámci předmětu realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova a Multikulturní výchova. Prvouka, přírodověda a vlastivěda V rámci předmětů se realizují průřezová témata Výchova demokratického občana, Environmentální výchova, Multikulturní výchova, Osobnostní a sociální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Tělesná výchova Ve 2. a 3. ročníku probíhá výuka plavání vždy v rozsahu 20 vyučovacích hodin.

4.2 Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve školním vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. V rámci Environmentální výchovy jsou žáci vedeni k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí. Žáci jsou podporováni v aktivní účasti na ochraně a citlivém utváření životního prostředí. EV ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. EV se v základním vzdělávání věnuje základním podmínkám života, ekosystémům, vztahu člověka k prostředí a souvislostem lidských aktivit s problémy životního prostředí. Smyslem průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova je pomáhat všem žákům utvářet si praktické životní dovednosti a pomáhat jim hledat vlastní cestu ke spokojenému životu a kvalitním mezilidským vztahům. Specifikem OSV je, že předmětem učení je sám žák, jeho osobnost a jeho vztahy s lidmi. OSV se v základním vzdělávání zabývá rozvojem schopností poznávání, sebepoznáním a sebepojetím, seberegulací, psychohygienou a kreativitou, věnuje se poznávání lidí, mezilidským vztahům, komunikaci, spolupráci a soutěži a také hodnotám, postojům, praktické etice a dovednostem rozhodování a řešení problémů. Smyslem průřezového tématu Multikulturní výchova je seznamovat žáky s rozmanitostí kultur, prohlubovat jejich poznání vlastní identity, rozvíjet jejich smysl pro respekt a solidaritu, nacházet způsoby spolupráce s odlišnými kulturami. MkV souvisí i s mezilidskými vztahy ve škole, vztahy mezi školou a rodinou, vztahy školy s místní komunitou. MkV se v základním vzdělávání zabývá kulturními odlišnostmi, mezilidskými vztahy, etnickým původem lidí, multikulturalitou a principy sociálního smíru a solidarity. Průřezové téma Výchova demokratického občana má žákům pomoci orientovat se v pluralitní demokratické společnosti, konstruktivně řešit problémy s ohledem na zájmy celku a s vědomím svých práv a povinností. Zároveň má vést k uplatňování slušné komunikace a

demokratických způsobů řešení každodenních osobních i společenských problémů. Výuce průřezového tématu mohou pomoci demokratická atmosféra třídy a školy. VDO informuje o možnostech demokraticky se podílet na rozhodnutích celku (společenství či komunity) a umožňuje žákům ověřit si význam dodržování pravidel na sobě samých. VDO se v základním vzdělávání zabývá kategoriemi občana, občanské společnosti a státu, věnuje se vztahu občanské společnosti a školy, formám participace občanů v politickém životě a principům demokracie. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech je výchovou budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností. Rozvíjí vědomí evropské identity, otevírá horizonty poznání a perspektivy života v evropském a světovém prostoru a seznamuje s možnostmi, které tento prostor poskytuje. VMS objasňuje vazby mezi lokální, národní, evropskou a světovou úrovní uvažování, rozhodování a jednání a podporuje ve vědomí a jednání žáků hodnoty humanismu. Prohlubuje porozumění událostem, které mají vliv na vývoj Evropy a světa a zdůrazňuje osobní odpovědnost za dění ve společnosti. VMS v základním vzdělávání posiluje individuální zájem žáka o Evropu a svět, evropskou identitu a život člověka jako Evropana. Smyslem průřezového tématu Mediální výchova je vybavit žáky základní úrovní mediální gramotnosti. MV nabízí poznatky týkající se mediální komunikace a také základní dovednosti práce s médii. MV vede žáky k poučenému vyhodnocování mediálních sdělení z hlediska jejich záměru a z hlediska jejich vztahu k realitě. MV se v základním vzdělávání věnuje kritickému vnímání mediálních sdělení, interpretaci vztahu médií a reality, stavbě mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vlivu médií ve společnosti a také praktické tvorbě mediálních sdělení a práci v realizačním týmu. Tato témata prolínají všechny předměty (viz charakteristika daných předmětů). Dále jsou žáci s nimi seznamováni v projektech, které na naší škole probíhají. Zařazované formy projektů jsou: ročníkové (krátkodobé, celoroční) a celoškolní (taktéž krátkodobé i celoroční). Příprava, realizace, výstupy a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu, motivují žáky a podporují spolupráci všech pedagogů a žáků. Naše škola je partnerskou školou projektu Ochrany fauny ČR - EVVOLUCE, který nabízí výukové balíčky využitelných ve všech průřezových tématech, kdy vždy je nosná environmentální výchova. V projektu vytvořené výukové balíčky proto obsahují ucelenou řadu pracovních listů, didaktických her, prezentací a názorných pomůcek k jednomu tématu vhodnou k okamžitému použití do výuky.

4.3 Evvoluce Výukové balíčky: BABO, RAĎ – výukový materiál k průřezovým tématům osobnostní a sociální výchova a environmentální výchova cíl: Žáci poznají a pozorují ekosystém v okolí své školy, zapíší výsledky pozorování. Žáci se seznámí s pojmem ekosystém a s významem rovnováhy ekosystému, vyjmenuji příčiny a důsledky narušeni rovnováhy ekosystému. Žáci určí druh ekosystému a rozpoznají, které organismy do kterého přírodního prostředí patři. Žáci znají pojem domino efekt, uvedou přiklad

domino efektu v přírodě i v životě, rozvíjejí schopnost spolupráce ve skupině a schopnost se rozhodovat. Žáci umí používat různé metody rozhodování. Žáci umí posoudit metody rozhodování a na základě vlastního výběru si vhodnou techniku zvolí. TY A JÁ – výukový materiál k průřezovým tématům osobností a sociální výchova a environmentální výchova cíl: Žáci poznají sami sebe a své kamarády a uvědomí si své začleněni do třídního kolektivu. Žáci vyjádří základní emoce, zamysli se nad kladnými i zápornými vlastnostmi, naučí se respektovat prostor druhých, znají zodpovědnost spojenou s chovem domácího mazlíčka. Žáci prozkoumávají vlastní chováni k přírodě, diskutuji o tom, co vše může znamenat slušnost a ohleduplnost a co může způsobit lhostejnost. ABY NÁM BYLO DOBŘE - výukový materiál k průřezovým tématům výchova demokratického občana a environmentální výchova cíl: Seznámit žáky s pojmem životni prostředí a prozkoumat stav životního prostředí ve své obci. Poznat stav jednotlivých složek ŽP a snažit se pochopit klíčové mechanismy ovlivňující jeho kvalitu včetně osobni odpovědnosti. U NÁS V KOCOURKOVĚ – výukový materiál k průřezovým tématům výchova demokratického občana a environmentální výchova cíl: Žáci vysvětlí, co je město a jaké budovy jsou obvykle ve městě. Žáci vědí a popíši, jak funguje samospráva obce, kdo je starosta a zastupitele, co jsou a jak funguji volby. Žáci poznají různé druhy odpadků a dokážou je umístit do správných recyklačních nádob. V oblasti vodního hospodářství znají funkci čistíren a umí pojmenovat koloběh vody v přírodě. ABY NÁM DOMA BYLO DOBŘE - demokratického občana a environmentální výchova cíl: Seznámit žáky s pojmem životni prostředí a prozkoumat stav životního prostředí ve své obci. Poznat stav jednotlivých složek ŽP a snažit se pochopit klíčové mechanismy ovlivňující jeho kvalitu včetně osobni odpovědnosti. PŘÍBĚH EVROPY – výukový materiál k průřezovým tématům výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a environmentální výchova cíl: Žák popíše vybrané události, které ovlivnily současnou podobu Evropy, orientuje se na časové ose a dává jednotlivé události do souvislosti. JINÝ KRAJ – JINÝ MRAV - výukový materiál k průřezovým tématům multikulturní a environmentální výchova cíl: Žák najde na mapě nebo globusu Indii, Austrálii, Českou republiku, vyjmenuje zvířata typická pro danou zemi. TADY STRAŠÍM JÁ - výukový materiál k průřezovým tématům multikulturní a environmentální výchova cíl: Prostřednictvím pohádkových bytosti z různých časti světa poznávat kulturní a sociální odlišnosti, ale i podobnosti života. Informovat o souvislostech v biosféře, vztazích člověka a prostředí a důsledcích lidských činnosti na životni prostředí.

NOČNÍ OČI - výukový materiál k průřezovým tématům environmentální výchova cíl: Představit žákům, co se všechno děje v noci, když spi; přiblížit jim noční děni v přírodě; naučit je pracovat s kompasem a orientovat se podle světových stran; objasnit jim dopady umělého osvětleni a s nim spojené spotřeby elektřiny na životni prostředí. HURÁ VEN - výukový materiál k průřezovým tématům environmentální výchova Cíl: Žáci vnímají rozmanitost přírody a rozvíjí environmentální senzitivitu, seznamují se se základními přírodovědnými znalostmi a principy. Žáci pojmenují prvky krajinného rázu, vysvětlí, co vytváří duch (atmosféru) místa i pojem horizont. Žáci vysvětlí, jak může voda tvarovat krajinu, popíší vznik cest, vliv člověka v krajině a uvedou příklad pozůstatků jeho činnosti na krajinu. Žáci se orientují v mapě, odhadují vzdálenosti, rozlišují vzdálenosti, řádu metrů, kilometrů a centimetrů. Žáci pojmenují vybrané půdní vlastnosti, popíší vznik půdy a její význam. Popíší části rostliny a vytvoří herbář. Rozliší různé druhy mraků, směr a sílu větru a uvedou příklady využití větrné energie. NA NOVÉ ADRESE - výukový materiál k průřezovým tématům environmentální výchova cíl: Představit žákům živočichy obývající lidská sídla, seznámit je s tím, jak městské prostředí ovlivňuje chováni zvířat, a vest je k vnímavému přístupu k našim zvířecím podnájemníkům. DOBRÉ RÁNO NÍZKÁ LHOTO - výukový materiál k průřezovým tématům mediální a environmentální výchova cíl: Napomoci vytvořit představu o fungováni medii na regionální úrovni, jejich roli v každodenním životě v regionu, vest ke schopnosti zapojovat se do mediální komunikace, rozvíjet komunikační schopnost, učit komunikovat o problematice životního prostředí a vest k osobni angažovanosti. AHOJ KAMARÁDI, MÁME VÁS RÁDI - výukový materiál k průřezovým tématům mediální a environmentální cíl: Seznámit žáky s přínosy a možnými riziky mediální zábavy s důrazem na televizní vysílaní a svět počítačových her. Pomoci jim nalézt potřebný odstup a vhodně uživatelské návyky. V neposlední řadě je pak upozornit na to, jaký vliv má využívání mediálních technologii na životni prostředí.

4.3 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace 4.3.1 Předmět: Český jazyk a literatura

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje ve všech ročnících: v 1. ročníku – 9 hodin týdně v 2. ročníku – 9 hodin týdně v 3. ročníku– 8 hodin týdně ve 4. ročníku – 7 hodin týdně v 5. ročníku – 7 hodin týdně Vzdělávací obsah předmětu: Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura:   

směřuje k ovládnutí základních jazykových jevů pro dorozumívání v ústní i písemné podobě k osvojování a rozvíjení čtenářských schopností vede k využívání různých zdrojů informací – př. slovníky, encyklopedie, katalogy, pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další vývoj

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení -

učitel vede žáky ke stálému zdokonalování čtení učitel vytváří podmínky pro získávání dalších informací potřebných k práci žáci jsou motivováni k aktivnímu zapojování se do vyučovacího procesu

Kompetence k řešení problémů -

žáci navrhují různá řešení problémů, dokončují úkoly a zdůvodňují své závěry žáci si vzájemně radí a pomáhají učitel hodnotí práci žáků způsobem, který jim umožňuje vnímat vlastní pokrok

Kompetence komunikativní -

učitel vede žáky k výstižnému a kultivovanému projevu žáci dokáží prezentovat své myšlenky a názory

Kompetence sociální a personální -

učitel organizuje práci ve skupinách, aby žáci spolupracovali při řešení problémů učitel vede žáky k prezentaci svých myšlenek a názorů a k vzájemnému respektu učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky žáci respektují pokyny pedagogů

Kompetence občanské učitel využívá literatury naučné i vědecké k vytváření postoje k přírodě, k životnímu žáci zvládnou komunikaci i ve vyhraněných situacích pro žáky s postižením jsou k dispozici vhodně přizpůsobené pracovní materiály Kompetence pracovní -

žáci jsou vedeni k organizování a plánování učení učitel se zajímá, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky učitel požaduje dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů

prostředí

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 1. Časová dotace: 9. hodin Očekávané výstupy – RVP

Téma: Komunikační a slohová výchova

- porozumí přiměřeným mluveným pokynům

- naslouchání

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV

-respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

- naslouchání,

OSV

- pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost

-základní techniky mluvených projevů

OSV

- v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči, - čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

- základní techniky mluvených projevů, vyjadřování závislé na komunikační situaci, komunikační žánry: pozdrav, oslovení, omluva, prosba, - čtení – praktické čtení, technika čtení

OSV

- písemný projev,

TV

- písemný projev, základní hygienické návyky, technika psaní

OSV

Výstup vyučovacího předmětu žák:

Učivo

OSV

- zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním, píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev. Téma: Jazyková výchova

- odlišuje krátké a dlouhé samohlásky, zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky.

- zvuková stránka jazyka, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči.

OSV

Téma: Literární výchova

- čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku,

- tvořivé činnosti s literárním textem, přednes vhodných literárních textů, dramatizace, volná reprodukce, vlastní

OSV

výtvarný doprovod - vyjadřuje své pocity z přečteného textu

- volná reprodukce, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod,

OSV

- odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

- poslech literárních textů.

OSV




Učivo

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata OSV

- plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

- čtení – praktické čtení (technika, pozorné čtení, plynulé a orientační prvky v textu), - věcné čtení vyhledávací, klíčová slova,

- porozumí písemným i mluveným pokynům přiměřené složitosti

- čtení a mluvený projev

OSV

- respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

- mluvený projev – vyjadřování závislé na komunikační závislosti; žánry: vzkaz, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu, základní komunikační pravidla - mluvený projev – základy techniky,

OSV

- mluvený projev – základy techniky

OSV

- volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimo školních situacích,

- mluvený projev – mimojazykové prostředky řeči, základní komunikační pravidla

OSV VMEGS

- na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev

- mluvený projev – vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry: vzkaz, prosba, zpráva, oznámení, vypravování, dialog,

VMEGS OSV

- zvládá základní hygienické návyky spojené s psaním,

- písemné projev – základní hygienické návyky, technika psaní,

- pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost - v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči,

OSV

TV

- správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev

- písemný projev – technika psaní,

OSV

- píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

- písemný projev – žánry: pozdrav, adresy, blahopřání, omluvenka, pozvánka - mluvený projev – dialog na základě obr. materiálu

OSV

rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje krátké a dlouhé samohlásky,

- zvuková stránka jazyka – sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin,

OSV

- porovnává významy slov – slova opačného významu, souřadná, nadřazená a podřazená

- slovní zásoba – slova a pojmy, význam slov,

OSV

- porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc

- tvarosloví – slovní druhy (podstatná jména, slovesa),

OSV

- rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky,

- pravopis-lexikální,

OSV

- odůvodňuje a píše správně i/y po tvrdých a měkkých souhláskách, dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě mimo morfologický šev, velká písmena na zač. věty a v typických případech vlastních jmen.

- pravopis-lexikální

OSV


- tvořivé činnosti s literárním textem, přednes vhodných literárních textů

OSV OSV

- vyjadřuje své pocity z přečteného textu,

- tvořivé činnosti s literárním textem, volná reprodukce, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod,

OSV OSV

- rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vypravování pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů a svých schopností.

- základní literární pojmy, poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání

OSV

- seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh. Téma: Jazyková výchova


OSV

OSV – 1.5. - tvořivé činnosti s literárním textem.




Učivo


- žák plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

čtení praktické čtení (technika, pozorné čtení, plynulé a orientační prvky v textu), - věcné čtení – vyhledává klíčová slova, čtení jako zdroj informací,

- porozumí písemným i mluveným pokynům přiměřené složitosti,

- čtení a mluvený projev,

OSV

- respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru

mluvený projev – vyjadřování závislé na komunikační závislosti; žánry: vzkaz, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu, základní komunikační pravidla,

OSV

- pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost

- mluvený projev, základy techniky,

OSV

- v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči,

- mluvený projev, základy techniky,

OSV

- volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimo školních situacích,

- mluvený projev, mimojazykové prostředky řeči, základní komunikační pravidla,

OSV

- na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev,

- mluvený projev, vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry: vzkaz, prosba, zpráva, oznámení, vypravování, dialog,

OSV VMEGS

- píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení

- písemný projev žánry: pozdrav, adresa, blahopřání,

OSV

omluvenka, pozvánka, zpráva, oznámení, dopis, vzkaz, popis,

Téma: Jazyková výchova

- seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

- mluvený projev – dialog na základě obr. materiálu

OSV

- porovnává významy slov – slova opačného významu, souřadná, nadřazená, podřazená a vyhledává v textu slova příbuzná,

- slovní zásoba – slova a pojmy, význam slov,

OSV

- tvarosloví – slovní druhy,

OSV

-rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky

- pravopis-lexikální, zvuková stránka jazyka

OSV

- odůvodňuje a píše správně i/y po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech, velká písmena na zač. věty a v typických případech vlastních jmen.

- pravopis-lexikální

OSV


- tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů

OSV

- vyjadřuje své pocity z přečteného textu,

- tvořivé činnosti s literárním textem – volná reprodukce, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod

OSV 1.8.

- základní literární pojmy, poslech literárních textů, čtení a naslouchání

OSV

- pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů a svých schopností.

- tvořivé činnosti s literárním textem.

OSV

- žák zvládá základy správného tvoření dechu, hlasu, artikulace a správného držení těla; dokáže hlasem a pohybem vyjadřovat základní emoce a rozpoznávat je v chování druhých,

- psychosomatické dovednosti – práce s dechem, správné tvoření hlasu, držení těla, verbální a neverbální komunikace

OSV

- porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost


rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vypravování

Téma: Dramatická výchova v 1. – 3. ročníku

- rozlišuje herní a reálnou situaci; přijímá pravidla hry; vstupuje do jednoduchých rolí a přirozeně v nich jedná,

- herní dovednosti – vstup do role, jevištní postava

OSV MuV

- zkoumá témata a konflikty na základě vlastního jednání

- náměty a témata v dramatických situacích – jejich nalézání a vyjadřování

OSV

- spolupracuje ve skupině na tvorbě jevištní situace; prezentuje ji před spolužáky; sleduje prezentace ostatních,

- sociálně komunikační dovednosti – spolupráce, komunikace v běžných životních situacích, v herních situacích a v situacích skupinové inscenační tvorby, prezentace, reflexe a hodnocení, - typová postava – směřování k její hlubší charakteristice; činoherní i loutkářské prostředky, - dramatická situace, příběh – řazení situací v časové následnosti, - inscenační prostředky a postupy – jevištní tvar na základě improvizované situace a minipříběhu; přednes, - komunikace s divákem – prezentace, sebereflexe, - základní stavební prvky dramatu – situace, postava, konflikt - současná dramatická umění a média – divadelní, filmová, televizní, rozhlasová a multimediální tvorba, - základní divadelní druhy – činohra, zpěvohra, loutkové divadlo

OSV

- reflektuje s pomocí učitele svůj zážitek z dramatického díla (divadelního, filmového, televizního, rozhlasového).

OSV

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 4. Časová dotace: 7. hodin Očekávané výstupy - RVP

Výstup vyučovacího předmětu

Učivo

žák: Téma: Komunikační a slohová výchova

Téma: Téma:Jazyková


- žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas

- čtení – praktické, - věcné

- rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává,

- čtení – věcné, vyhledávací, klíčová slova, zdroj informací,

OSV

- posuzuje úplnost a neúplnost jednoduchého sdělení

- naslouchání – zaznamenat slyšené, reagovat otázkami, - písemný projev – žánry písemného projevu

OSV

- reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta,

- naslouchaní – věcné naslouchání, - čtení – věcné čtení

OSV

- vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku

- mluvený projev – základní komunikační pravidla a komunikační žánry

- volí správnou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru

- mluvený projev – základy techniky mluveného projevu, vyjadřování závislé na komunikační situaci,

OSV MuV VMEGS OSV

- rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace,

- mluvený projev

OSV

- píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry. - porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová

- písemný projev – žánry písemného projevu, jednoduché tiskopisy, vypravování. - slovní zásoba a tvoření slov

OSV OSV

výchova


- rozlišuje ve slově kořen, část příponovou a předponovou

- slovní zásoba a tvoření slov, stavba slova

OSV

- určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu

- tvarosloví,

OSV

- rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary

- tvarosloví, slovní zásoba,

OSV

- vyhledává základní skladební dvojici

- skladba,

OSV

- odlišuje větu jednoduchou a souvětí

- skladba,

OSV

- užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje,

- skladba,

OSV

- píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách

- pravopis.

OSV

- vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je,

- poslech literárních textů, - zážitkové čtení a naslouchání, - tvořivé činnosti s literárním textem, - tvořivé činnosti s literárním textem

OSV

- základní literární pojmy

OSV

- základní literární pojmy

OSV

- volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma,

OSV OSV

- rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů, - při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 5. Časová dotace: 7. hodin Očekávané výstupy - RVP


Výstup vyučovacího předmětu

Učivo

žák:

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata OSV

- žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas,

- čtení – praktické, - věcné

- rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává,

- čtení – věcné, vyhledávací, klíčová slova, zdroj informací,

OSV

- posuzuje úplnost a neúplnost jednoduchého sdělení

- naslouchání – zaznamenat slyšené, reagovat otázkami, - písemný projev – žánry písemného projevu,

OSV

- reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta,

- naslouchaní – věcné naslouchání, - čtení – věcné čtení

OSV

- vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku,

- mluvený projev – základní komunikační pravidla a komunikační žánry,

- rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě

- věcné naslouchání,

- volí správnou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru,

- mluvený projev – základy techniky mluveného projevu, vyjadřování závislé na komunikační situaci,

OSV MuV VMEGS OSV ME OSV

- rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace,

- mluvený projev

OSV

- píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry - sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký

- písemný projev – žánry písemného projevu, jednoduché tiskopisy, vypravování, inzerát, vzkaz - mluvený a písemný projev.

OSV OSV

mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti Téma: Jazyková výchova

- porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová,

- slovní zásoba a tvoření slov,

OSV

-rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku,

- slovní zásoba a tvoření slov, stavba slova

OSV

- určuje slovní duhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu,

- tvarosloví,

OSV

- rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary,

- tvarosloví, slovní zásoba.,

OSV

- vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty,

- skladba,

OSV

- odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí,

- skladba,

OSV

- užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje

- skladba

- pravopis

OSV

- zvládá základní příklady syntaktického pravopisu (koncovky podstatných a přídavných jmen tvrdých a měkkých, shoda podmětu s přísudkem )

-pravopis

OSV

- vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je,

- poslech literárních textů, zážitkové čtení a naslouchání, - tvořivé činnosti s literárním textem

OSV

volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma, - rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů,

- tvořivé činnosti s literárním textem

OSV

- základní literární pojmy.

OSV

- při jednoduchém rozboru literárních textů používá

- základní literární pojmy.

OSV

- píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách,


elementární literární pojmy. Téma: Dramatická výchova v 4. -5. ročníku

- žák propojuje somatické dovednosti a kombinuje je za účelem vyjádření vnitřních stavů a emocí vlastních i určité postavy,

- psychosomatické dovednosti – práce s dechem, správné tvoření hlasu, držení těla, verbální a neverbální komunikace

OSV

- pracuje s pravidly hry a jejich variacemi; dokáže vstoupit do role a v herní situaci přirozeně a přesvědčivě jednat

- herní dovednosti – vstup do role, jevištní postava - psychosomatické dovednosti – práce s dechem, správné tvoření hlasu, držení těla, verbální a neverbální komunikace

OSV MuV

- rozpoznává témata a konflikty v situacích a příbězích; nahlíží na ně z pozic různých postav; zabývá se důsledky jednání postav,

- náměty a témata v dramatických situacích – jejich nalézání a vyjadřování - sociálně komunikační dovednosti – komunikace v běžných životních situacích, hodnocení

OSV MuV

- pracuje ve skupině na vytvoření menšího inscenačního tvaru a využívá přitom různých výrazových prostředků

- sociálně komunikační dovednosti – spolupráce, komunikace v běžných životních situacích, v herních situacích a v situacích skupinové inscenační tvorby - typová postava – směřování k její hlubší charakteristice; činoherní i loutkářské prostředky

OSV MuV

4.3.2 Předmět: Anglický jazyk

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Předmět je realizován ve 3., 4. a 5. ročníku vždy po 3 hodinách týdně. Obsahové vymezení Anglický jazyk je významný cizí jazyk. Poskytuje žákům jazykový základ pro komunikaci v Evropě i ve světě. Výuka je zaměřena na nácvik porozumění mluvenému slovu, na osvojení zvukové podoby jazyka a na gramatiku. Žáci pracují především s učebnicí a pracovním sešitem. V kombinaci se zvukovou nahrávkou napodobují správnou výslovnost rodilých mluvčích. Bohatě jsou využívány říkanky, písničky, nacvičování dialogů a konverzace. Kromě výkladu, poslechu, četby, procvičování gramatiky, dialogů a reprodukce textů ve zvukové i písemné podobě je ve vyučovacích hodinách kladen důraz na samostatnou práci žáků, vyhledávání informací a práci se slovníkem. Součástí vyučování jsou i hry, soutěže, zpěv, výukové programy na PC a interaktivní tabuli a krátkodobé projekty. Organizace Během vyučovací hodiny pracují žáci ve třídě nebo venku a využívají různé formy práce. Učitel a žáci používají při vyučování všechny dostupné metody a pomůcky. V jedné třídě pracuje více ročníků, kdy mladší žáci se seznamují s novou látkou a starší žáci si ji opakují. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení  žák vybírá pro učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení  vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činností praktickém životě  operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí  poznává smysl a cíl učení, kriticky zhodnotí své výsledky a diskutuje o nich Kompetence k řešení problémů    

vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problému vyhledá informace vhodné k řešení problému, objevuje varianty řešení, nenechá se odradit nezdarem ověřuje prakticky správnost řešení problému, osvědčené postupy aplikuje analogicky kriticky myslí, svá rozhodnutí je schopen obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a činy

Kompetence komunikativní  formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i mluveném projevu  naslouchá druhým, vhodně reaguje, zapojí se do diskuse, obhajuje svůj názor, vhodně argumentuje  využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální     

účinně spolupracuje ve skupině, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na vytváření příjemné atmosféry a dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé i větší skupině, chápe potřebu efektivně spolupracovat s ostatními při řešení úkolu čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj

Kompetence občanské  respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, odmítá útlak a hrubé zacházení  chápe základní principy, ne nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností Kompetence pracovní  dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na nové pracovní podmínky  využívá získané znalosti a zkušenosti v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost Průřezová témata zařazená v předmětu Anglický jazyk Ve výuce anglického jazyka jsou důsledně rozvíjena témata Osobnostní a sociální výchova , Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Průřezová témata Environmentální výchova a Mediální výchova se objevují spíše okrajově v souvislost i s probíraným tématem.

Vzdělávací obsah 1 RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy - 1. období žák 1.1 vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby 1.2 rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje 1.3 rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova 1.4 pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění

1.5

používá abecední slovník učebnice

2 RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy - 2. období žák 2.1 rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům 2.2 rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci 2.3 čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu 2.4 vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku 2.5 používá dvojjazyčný slovník 3 PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy - 2. období žák 3.1 sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení; vyplní své údaje do formuláře 3.2 reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace 3.3 obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu 4 INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy - 2. období žák 4.1 aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne požadovanou informaci

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Anglický jazyk Ročník: 3. Časová dotace: 3. hodin Očekávané výstupy - RVP

Výstup vyučovacího předmětu Žák:

Učivo

vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby píše základní jednoduchá slova pozdraví se a rozloučí, představí se, oznámí svůj věk používá slovo prosím (please), děkuji (thank you) reaguje na jednoduché pokyny učitele nebo spolužáků používá neurčité členy a, an a určitý člen the tvoří množné číslo u pravidelných podstatných jmen seznámí se s nepravidelnými množným číslem u vybraných frekventovaných podstatných jmen používá písemně i ústně číslovky od 1 do 20 užívá v jednoduchých větách zájmena osobní a vybraná zájmena nesamostatná přivlastňovací (moje – my, tvoje – your) vytváří jednoduché oznamovací věty se slovesy like, have, be vyhledává slova v abecedním slovníku učebnice pojmenuje základní části lidského těla speluje jednoduchá slova s pomocí učitele, spolužáků nebo učebnice

Anglické hlásky - výslovnost, přídech ( r, ae, w, the,…)

Svátky, tradice, zvyky

1.1, 1.2, 1.3

seznamuje se s některými svátky anglicky mluvících zemí ( Halloween, Vánoce, Velikonoce) seznamuje s předložkami (na – on, v – in) a s rozdílným překladem do češtiny doplňuje vazbu tam je/jsou (there is/are) do jednoduchých vět

1.1, 1.3, 1.5

čte nahlas plynule jednoduché věty, říkadla, písničky

Četba

1.1, 1.3

1.1, 1.2, 1.4

1.1, 1.3, 1.4, 1.5

1.3 1.1, 1.3

Pozdravy, prosba, poděkování, pokyny, rozhovory Tématické okruhy – zvířata, hračky, jídlo, barvy, tělo Člen určitý a neurčitý Podstatná jména Číslovky Zájmena Slovesa mít rád (like), mít (have), být (be)

Abeceda Spelování

Prostředí rodina, domov, škola, město Vazba tam je/jsou

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV – rozvoj schopnosti poznávání; mezilidské vztahy; spolupráce; řešení problémů; komunikace MKV – cizí jazyk jako nástroj dorozumění a vzdělávání Čj – formy společenského styku; abeceda Ma – sčítání a odčítání Prv – tradice a zvyky Hv – písničky

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Anglický jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 3. hodin Očekávané výstupy - RVP 2.3 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 3.1, 3.2, 3.3, 4.1

2.1, 2.2, 2.3, 3.2, 3.3

2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 3.1, 3.2, 3.3

Výstup vyučovacího předmětu Žák: vyslovuje podle fonetických pravidel hláskuje jednoduchá slova bez pomoci učitele a učebnice sestaví jednoduché písemné nebo ústní sdělení a odpověď na sdělení dodržuje slovosled v anglické větě vyžádá si informaci o jménu, věku,… a sám na tyto otázky reaguje používá některé předložky (on, in, under,to, for, from,…) využívá spojky and, or, but používá vazbu tam je/jsou ve větách, popíše známé prostředí tvoří pravidelné i nepravidelné množné číslo u frekventovaných podstatných jmen používá u podstatných jmen člen určitý a neurčitý užívá zájmena v jednoduchých větách oznamovacích nebo tázacích, tvoří přivlastňovací pád rozlišuje a používá ve větách přivlastňovací zájmena samostatná a nesamostatná

Učivo Anglické hlásky, abeceda Jednoduchá sdělení Pozdravy, žádost, popis, rozhovory, dotazník, formulář Umístění předmětu Spojky a (and), nebo (or), ale(but) Vazba tam je/jsou (there is/are) Tématické okruhy – Přátelé, bydlení, Zájmy, čas, nakupování, venkov Podstatná jména Zájmena: tento(this), tamten (that), kdo (who), co (what) Nesamostatná přivlastňovací zájmena: moje (my), tvoje,vaše (your), její (her), jeho (his), naše (our), jejich (their), přivlastňovací pád

používá slovesa can v jednoduchých větách reaguje na pokyny v rozkazovacím způsobu, tvoří rozkazovací způsob určuje tvary sloves (mít, být) v jednotlivých osobách, tvoří otázku a zápor v přítomném čase prostém, užívá je, ve větách, rozezná jejich zkrácený tvar seznamuje s některými frázovými slovesy a s jejich používáním ve větách tvoří otázku a zápor v přítomném čase prostém s pomocí slovesa do rozlišuje ve větě přítomný čas prostý a průběhový

Slovesa Moci, umět (can), Rozkazovací způsob Mít (have got), být (be) Frázová slovesa Pomocné sloveso do

jmenuje dny v týdnu a roční období

Čísla, dny, roční období

4.1

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata.

OSV – rozvoj schopnosti poznávání; mezilidské vztahy; spolupráce; řešení problémů; komunikace VMGES – zvyky a tradice národů Evropy MKV – multikulturalita Ma – sčítání, odčítání; čas Hv - písničky

užívá číslovky od 1 do 100, zeptá se na množství zeptá se, kolik je hodin, a odpoví

Kolik ( how many) Určování času – celé hodiny

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Předmět: Anglický jazyk Ročník: 5. Časová dotace: 3. hodin

Očekávané výstupy - RVP 2.1, 2.4, 2.5, 3.1, 4.1

2.1, 2.2, 3.2, 3.3, 4.1 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 3.1, 3.2, 3.3, 4.1

Výstup vyučovacího předmětu Žák:

Učivo

vyžádá si konkrétní předmět, poděkuje vyhledá si neznámá slova ve dvojjazyčném slovníku reaguje na pokyny učitele a spolužáka nebo pokyn zadá používá u podstatných jmen člen určitý a neurčitý, koncovku množného čísla hláskuje zadané slovo bez pomoci učitele, učebnice představí sebe, svoji rodinu a přátele vyžádá si informaci o druhé osobě

Prosba, poděkování Škola, práce, pokyny

používá ve větách sloveso umět, moci (can), mít rád (like), tvoří s nimi otázku a zápor v přítomném čase prostém používá osobní zájmena s některými předložkami, zájmena ukazovací a přivlastňovací tvoří přítomný čas průběhový v jednoduchých větách tvoří jednoduché věty tázací a záporné s využitím pomocného slovesa do používá rozkazovací způsob podá informace o čase používá správný tvar slovesa ve třetí osobě čísla jednotného v čase přítomném prostém používá u sloves některé předložkové vazby zeptá se na datum a odpoví vytváří jednoduché věty v minulém čase prostém

Záliby, orientace v prostoru, činnosti, zvířata, oblečení, čas, moje rodina, můj domov řadové číslovky

Anglicky mluvící země, cestování, zvyky, tradice


OSV – rozvoj schopnosti poznávání; mezilidské vztahy; spolupráce; řešení problémů; komunikace VMGES – zvyky a tradice národů Evropy MKV – multikulturalita Př – zvířata; části lidského těla Vl – zážitky z cest do zemí EU Hv - písničky

4.4 Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace 4.4.1 Předmět: Matematika

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Předmět je realizována v 1. - 5. ročníku: 1. ročník – 4 hodiny. 2. ročník – 6 hodin. 3. ročník – 6 hodin 4. ročník – 5 hodin 5. ročník – 5 hodin. Žáci z každého ročníku pracují během vyučovací hodiny ve třídě nebo v počítačové učebně a využívají k učení různé formy práce. Během hodiny učitel a žáci používají všechny dostupné vyučovací pomůcky. V jedné třídě pracuje více ročníků, během výuky mohou žáci z různých ročníků pracovat společně. Vzdělávací obsah předmětu: Vzdělávací obsah je rozdělen na čtyři tematické okruhy:    

čísla a početní operace závislosti, vztahy a práce s daty geometrie v rovině a prostoru nestandardní aplikační úlohy a problémy

Do předmětu matematika jsou také zařazena témata FINANČNÍ GRAMOTNOSTI. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení. Žák je veden učit se přesně a stručně vyjadřovat užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev, rozvíjí abstraktní, exaktní a logické myšlení k věcné a srozumitelné argumentaci.

Pestrá paleta podnětů umožňuje žákovi intelektuální seberealizaci, která je základem jeho poznání smyslu této práce a jádrem motivace k další práci. Kompetence k řešení problémů. Série úloh a problémů různé náročnosti dovoluje žákovi budovat vlastní řešitelské strategie i meta-strategie a tyto dále obohacovat, upřesňovat a rozvíjet. Zdůrazněn je spekulativní přístup, který kultivuje kritické myšlení žáka. Kompetence komunikativní. Podporována je vzájemná interakce žáků, zejména schopnost porozumět různým typům písemné informace, schopnost artikulovat vlastní myšlenku, interpretovat myšlenku spolužáka a efektivně pracovat ve skupině. Kompetence sociální a personální. Úspěšným řešením problémů narůstající obtížnost získává žák sebedůvěru a poznání, že jeho radost je závislá na klimatu třídy jej vede k sociálně pozitivnímu chování. Buduje vlastní autonomii s tendencí k příští autokoncepci . Kompetence občanské. Dovede hájit svoje přesvědčení bez antagonistického postoje k přesvědčení spolužáka. Umí účinně pomáhat spolužákovi a spolupracovat ve skupině. Kompetence pracovní. Radost, kterou žák zažívá z úspěšného intelektuálního rozvoje, buduje jeho potřebu smysluplné práce. Dovede si vážit času, vyhledává možnosti dalšího růstu. Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Je široce zastoupena ve všech ročnících v hodinách matematiky úlohami, které si žádají vzájemnou spolupráci a komunikaci žáků, rozvíjejí dovednost řešit problém a schopnost rozhodovat. Výchova demokratického občana V průběhu vzdělávání vede učitel vyučovací hodiny jako model otevřeného partnerství. Žák se stává rovnocenným partnerem učitele. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech V matematice jsou zařazeny úlohy, u nichž může učitel využít rodinné příběhy, zážitky, zkušenosti z Evropy a světa. Multikulturní výchova Některými úlohami může učitel podtrhnout jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti a rozvíjet schopnost žáků udržovat tolerantní vztahy. Environmentální výchova Schopnost statistické evidence, kterou učebnice rozvíjí, může učitel využít v mezipředmětových vztazích při objevování okolního prostředí. Mediální výchova Zařazení úloh s různým řešením umožňuje učiteli vést žáky ke schopnosti identifikovat postoj a názor řešitele.

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Předmět: Matematika Ročník: 1. Časová dotace: 4. hodiny Očekávané výstupy - RVP


ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Žák používá přirozená Rozumí číslům do 20, užívá jej v různých sémantických i čísla k modelování strukturálních modelech. reálných situací, počítá Počítá v oboru do 20. předměty v daném Rozumí slovu polovina. souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků.

Učivo

Numerace v oboru do 20. Modelování situací v prostředí předmětů, kroků, trojúhelníků, šipek her s kostkami, tvarových modelů čísel, neposedů, busů, hadů, schodišť, číselných trojic, sousedů, her na obchod, hadích sítí. Práce s mincemi. Čtení čísel. Psaní číslic. Porovnávání čísel. Rytmus dynamický, statický. Propedeutika číselné osy krokování, uspořádání podle počtu, podle velikosti, doplňování počtu. Propedeutika cyklické adresy: ciferník.

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. Čj – rytmizace říkanek Prv – hra na obchod FG - mince

Čte, zapisuje a porovnává čísla, užívá a píše vztah rovnosti a nerovnosti. Užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose.

Má vhled do různých reprezentací malých čísel; umí porovnávat čísla do 20.

Provádí zpaměti jednoduché početní operace.

Umí používat aditivní triádu i v kontextu.

Paměťové řešení situací v dynamických prostředích: krokování, bus, sčítací trojúhelníky, neposedy, číselné trojice, hadi.

Prv – úlohy z přírody Čj – čtení s porozuměním

Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní.

Umí řešit úlohy (i s antisignálem). Umí tvořit analogické úlohy. Má zkušenosti s jednoduchou kombinatorickou situací. Má zkušenost s jevem náhody.

Řešení slovních úloh sémantických i strukturálních. Řešení situačních úloh. Tvorba úloh.

Prv - čas Prv – dopravní prostředky

Rozumí číselné ose, má intuitivní představu záporného čísla.. Chápe pojmy vpravo, vlevo, před, za.

Čj - psaní Pč – navlékání korálků Vv – rytmizace Tv – krokování Prv - měření

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Orientuje se v čase Umí číst a nastavit celé hodiny, zná strukturu týdne, má představu věku.

Týden, hodiny, věk.

Popisuje závislosti z praktického života

Umí evidovat jednoduché statické i dynamické situace pomocí ikon, slov, šipek i tabulky.

Prostředí bus. Krokování.

Doplňuje tabulky, schémata

Umí doplnit tabulku i použít ji jako nástroj organizace souboru objektů. Orientuje se ve schématech.

Doplňování tabulky. Cesta v grafu. Řešení grafu.

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Rozezná a modeluje Do geometrie žák vstupuje přes prostor modelováním. jednoduché tvary a Umí slovně vyjádřit jednoduchou prostorovou situaci. Umí stavět souměrné útvary; a přestavovat krychlovou stavbu podle plánu a zapsat těleso vymodeluje jednoduchá plánem. tělesa; nachází v realitě Má intuitivní představu tvaru čtverce i trojúhelníku a v prostředí jejich reprezentace. dřívkových obrazců i origami. Umí vyparketovat daný obdélník.

Orientace v prostoru. Krychlové stavby. Plán stavby. Dřívkové tvary. Papírové tvary (origami).

Vv – souměrnost Prv – tělo Pč – skládání papíru, stříhání papíru



ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Žák používá přirozená Žák sčítá a odčítá i s přechodem přes desítku, sčítá a odčítá v čísla k modelování oboru do 100. reálných situací, počítá Počítá po desítkách, po jedné v oboru do 100. předměty v daném Porovnává a zaokrouhluje. souboru, vytváří soubory s Žák získává porozumění pro násobení jednomístným číslem daným počtem prvků. v různých kontextech sémantických i strukturálních. Rozumí slovům polovina, čtvrtina, osmina a třetina

Čte, zapisuje a porovnává čísla, užívá a píše vztah rovnosti a nerovnosti.

Rozšiřuje počítání v číselném oboru do 100. Zapisuje a čte čísla v oboru do 100. Chápe rovnost a nerovnost i v různých sémantických kontextech (např. peníze).

Užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose.

Porovnává čísla a užívá číselnou osu do 100 jak na modelování stavu tak i změny nebo porovnání.

Provádí zpaměti jednoduché početní operace. Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace.

Násobí jako opakované sčítání. Dělí v oboru probraných násobilek. Dělí na části, dělí po částech. Umí řešit úlohy na násobení a dělení v oboru násobilek (i s antisignálem). Umí tvořit analogické úlohy. Řeší a vytváří slovní úlohy se dvěma různými početními výkony.

Učivo


Numerace v oboru do 100. Násobky 1 – 10. Modelování situací v prostředí busů, kroků, kostkových her, schodišť, Dědy Lesoně, součtových trojúhelníků, neposedů, sčítacích tabulek, hadů, pavučin, číselných trojic, sousedů, peněz, výstavišť. Propedeutika kmenových zlomků Ikonický jazyk v celém prostředí Dědy Lesoně Porovnávání čísel v početních FG – peníze úlohách, v pravidelnostech, slovních úlohách. Rovnost v prostředí kroků rovnost a nerovnost v celém prostředí Dědy Lesoně. Pravidelnosti. Propedeutika číselné osy. Propedeutika cyklické adresy: ciferníky Propedeutika násobení. Dělení na části, dělení po částech. Řešení úloh sémantických z prostředí kroků, schodišť, busů, peněz, Dědy Lesoně, strukturálních z prostředí součtových trojúhelníků, pavučin,

Rozumí kombinatorickému kontextu násobení. ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Orientuje se v čase Umí číst minuty, orientuje se v kalendáři – den, měsíc, rok. Popisuje závislosti Umí evidovat složitější statické i dynamické situace pomocí ikon, z praktického života slov, šipek, tabulky a grafu. Umí z náhodných jevů tvořit statistický soubor.

sčítacích tabulek, barevných trojic, hadů, výstavišť, rozkladů, sousedů. Kombinatorické situace

Hodiny, kalendář. Celé prostředí kroků / schodišť, Prv . čas busů, cyklotras, Dědy Lesoně včetně dalších úloh, při nichž se data evidují v tabulce a grafem. Doplňuje tabulky, Používá tabulku jako nástroj organizace souboru objektů do 100. Doplňování tabulky včetně celého schémata Umí vybrat objekty podle zadaných vlastností, umí třídit soubor prostředí busů. objektů. Cesta v grafu včetně celého prostředí Umí pracovat s orientovaným i neorientovaným grafem a s grafem výstavišť. ohodnoceným Řešení grafu v celém prostředí pavučin. Výběr objektu jistých vlastností, třídění GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Rozezná a modeluje Umí pracovat s krychlovými tělesy. Orientace v rovině, cyklotrasy. jednoduché tvary a Orientuje se v 2D , ve čtverečkovaném papíru a využívá jej. Krychlové stavby, jejich plány a souměrné útvary; Získává zkušenosti se základními rovinným útvary. Umí tvořit síť proces konstrukce krychlových vymodeluje jednoduchá krychle a o vztahu krychle – její síť umí komunikovat v staveb. tělesa; nachází v realitě metaforickém jazyce. Parkety. jejich reprezentace. Umí poznat jednotky délky 1cm, 1m, jednotky objemu 1l. Má Tvary ze dřívek. Měření. intuitivní představu měření obsahu mřížového 4úhelníka.

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Předmět: Matematika Ročník: 3. Časová dotace: 6. hodiny Výstup vyučovacího předmětu žák:

Očekávané výstupy - RVP

Učivo

ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Žák používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků.

Žák se orientuje v zápisu desítkové soustavy do 1000. Sčítá a odčítá v oboru do 1000. Získává porozumění pro násobení jednomístným číslem. Aritmetické operace i vztahy mezi čísly poznává v různých jazycích, různých kontextech sématických i strukturálních. Rozumí slovům polovina, čtvrtina, osmina, třetina, šestina a pětina. Žák užívá závorky.

Čte, zapisuje a porovnává čísla, užívá a píše vztah rovnosti a nerovnosti.

Rozšiřuje počítání v číselném oboru do 1000. Zapisuje a čte čísla v oboru do 1000. Chápe rovnost a nerovnost i v různých sémantických kontextech (např. délka, obsah, čas, peníze)

Užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné

Porovnává čísla a užívá číselnou osu do 1000 jak na modelování adresy, stavu, tak změny i porovnání. Porovnává trojciferná čísla

Numerace v oboru do 1000 Násobky Modelování situací v prostředí (průběžně) rodiny, busu, kroků, kostkových her (náhoda), schodiště, Dědy Lesoně, součtových trojúhelníků, neposedů v kombinaci s jiným prostředím, sčítacích tabulek, násobilkových tabulek, hadů, pavučin, číselných trojic, sousedů, peněz, násobilkových obdélníků, číselných tabulek, výstavišť, cyklotras, algebrogramů, indického násobení. Propedeutika kmenových zlomků Propedeutika dvojkové soustavy v prostředí bilandských peněz Ikonický jazyk v celém prostředí Děda Lesoň Porovnávání čísel v početních úlohách, při měření Rovnost v prostředí kroků, rovnost a nerovnost v celém prostředí Děda Lesoň Pravidelnosti Propedeutika číselné osy včetně


celého prostředí schodiště Úlohy o věku Provádí zpaměti Dobře se orientuje v situacích s násobením i dělením. Umí násobit Násobení (násobky) vícemístná čísla a dělit trojmístné číslo jednomístným. jednoduché Dělení na části, dělení po částech, početní operace. Dělí v oboru probraných násobilek. Dělí na části, dělí po částech. včetně některých úloh z prostředí Dědy Lesoně Řeší a tvoří úlohy, ve Umí řešit slovní úlohy na násobení a dělení v oboru násobilek (i Řešení úloh sémantických z prostředí kterých aplikuje a s antisignálem) i slovní úlohy se dvěma různými početními kroky/schodiště, bus, peníze, Děda modeluje osvojené početní výkony. Lesoň strukturálních z prostředí operace. součtové trojúhelníky, pavučiny, Umí tvořit analogické úlohy. Rozumí kombinatorickému kontextu násobení. Buduje řešitelské sčítací tabulky, číselné tabulky, strategie – řetězení od konce, vyčerpání všech možností, rozklad barevné trojice, hadi, výstaviště, rozklad, sousedé, neposedové, na podúlohy násobilkové obdélníky a dalších slovních úloh. Kombinatorické situace ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Orientuje se v čase Prohlubuje si znalosti o měření času, užívá ciferník i jako stupnici. Hodiny, kalendář včetně úloh o věku Popisuje závislosti Umí evidovat složitější statické i dynamické situace pomocí ikon, Celé prostředí kroků/schodiště, busu, slov, šipek, tabulky a grafu. z praktického života cyklotras, Dědy Lesoně včetně dalších úloh, kde data se evidují Umí z náhodných jevů tvořit statistický soubor. Pracuje s daty, v tabulce a grafem eviduje je tabulkou i grafem, organizuje soubor dat. Propedeutika statistiky Nabývá vhledu do statistického souboru. Vytváří (ne)orientovaný Prostředí rodiny graf. Používá tabulku jako nástroj organizace souboru objektů do 1000. Doplňování tabulky, celé prostředí Doplňuje tabulky, schémata bus Cesta v grafu, včetně celého prostředí výstaviště Řešení grafu - celé prostředí pavučin Tvorba grafu Výběr objektu jistých vlastností, třídění GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Rozezná a modeluje Umí pracovat s krychlovými tělesy ve třech různých jazycích. Rovinné útvary jednoduché tvary a Pozná různé trojúhelníky a čtyřúhelníky (i nekonvexní), kružnici, Geoboard a čtverečkovaný papír, souměrné útvary; dále kvádr, hranol, jehlan, válec, kužel a kouli. Zná pojmy vrchol, mřížový bod ose.

pomocí číselné osy

vymodeluje jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentace.

hrana, stěna, úhlopříčka, střed, obvod, povrch, obsah, objem a vlastnosti (rovinná souměrnost). Umí narýsovat rovinné útvary. Seznamuje se s relací kolmost a rovnoběžnost ve 2D i 3D (modeluje). Využívá čtverečkovaného papíru, jazyka šipek k propedeutice souřadnic v 2D.

Orientace v rovině v prostředí cyklotras Krychlové stavby, jejich plány a proces konstrukce krychlové stavby Parkety Dřívkové tvary Měření Obvod a obsah Střihy na krychle (sítě krychle)



ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Žák využívá při pamětném Žák počítá (sčítá, odčítá, násobí, porovnává a zaokrouhluje) v i písemném počítání číselném oboru do 1 000 000. komutativnost a Využívá početní operace k modelování sémantických situací. asociativnost sčítání a násobení

Učivo

Numerace v oboru do 1 000 000. Pořadí početních operací. Modelování situací v prostředích a) sémantických: autobus, krokování a schody, děda Lesoň, peníze, Biland, výstaviště b) strukturálních: stovková tabulka, hadi a pavučiny

Provádí písemné početní Buduje procept vícemístných přirozených čísel a operací s nimi. operace v oboru Dělí dvoumístným číslem (se zbytkem). přirozených čísel Má vytvořenu představu záporného čísla jako adresy. Umí účelně propojovat písemné i pamětné počítání (i s použitím kalkulačky). Seznamuje se s jazykem písmen

Pamětné i písemné sčítání, odčítání, násobení. Písemné odčítání obvyklým i modifikovaným způsobem, písemné násobení obvyklým i indickým způsobem. Písemné dělení dvoumístným číslem (se zbytkem). Pohyb po číselné ose – propedeutika záporných čísel. Algebrogramy, hadi, pavučiny

Zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel

Porovnávání čísel v různých prostředích. Číselné řady Zaokrouhlování. Měření a zaokrouhlování získaných údajů Číselné rytmy a pravidelnosti Sémantické modely čísel osy (horizontální i vertikální)

Provádí složitější operace na číselné ose (zahušťování, zvětšování, zmenšování, fragmentace, změna měřítka.


Hospodaření domácnosti: rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti.

Trojí role čísla na číselné ose (adresa, změna, vzdálenost) Využití aritmetických operací k modelování situací a procesů v prostředích a) sémantických: autobus, krokování a schody, děda Lesoň, peníze, Biland, b) strukturálních: součtové trojúhelníky, násobilkové obdélníky, hadi a pavučiny, stovková tabulka, sčítací tabulky, neposedy v kombinaci s jiným prostředím, algebrogramy, sousedé, číselné trojice, číselná kouzla, algebrogramů, indického násobení, Kombinatorické situace

Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel

Řeší slovní úlohy (i dynamické) včetně úloh s antisignálem. Umí tvořit analogické úlohy. Rozumí kombinatorickému pojetí násobení.

Modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku

Vysvětlí a znázorní vztah mezi celkem a jeho částí vyjádřenou zlomkem na příkladech z běžného života. Využívá názorných obrázků k určování 1/2,1/4, 1/3, 1/5, 1/10 celku. Vyjádří celek z jeho dané poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny.

Kmenové zlomky v kontextu části (počtu, veličiny včetně času, úsečky, rovinného obrazce).

Porovná, sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem v oboru kladných čísel

Porovná zlomky se stejným jmenovatelem (poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny)

Čitatel, jmenovatel, zlomková čára

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Čte a sestavuje Rozvíjí si algoritmické myšlení (program a podprogram). Rozumí jednoduchým kombinatorickým a pravděpodobnostním situacím. jednoduché tabulky a diagramy

Evidence souboru dat tabulkou. Doplňování scházejících údajů do strukturované tabulky (např. bus, stovková tabulka). Využití tabulky k porozumění pravděpodobnostních jevů.

Další náměty do výuky: - skládání origami - mozaiky - krájení dortu, pizzy - zlomkovnice

Vyhledává, sbírá a třídí data

Používá tabulky a grafy k modelování a řešení různých situací. Tvoří obdobné úlohy. Pracuje s daty: umí z náhodných jevů tvořit statistický soubor, eviduje soubor dat a organizuje je tabulkou i grafem. Nabývá vhled do statistického souboru.

GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Narýsuje a znázorní Rozšiřuje zkušenosti s dalšími rovinnými útvary (např. úhel, základní rovinné útvary, nekonvexní mnohoúhelník) a tělesy i v prostředí čtverečkovaného papíru. užívá jednoduché konstrukce Umí sestrojit 2D i 3D útvary daných vlastností (jednoduché konstrukce). Aktivně používá některé geometrické jazyky.

Sčítá a odčítá graficky Získává zkušenosti s měřením v geometrii včetně některých

Diagramy různých typů (vývojové, výstaviště, cyklostezky, pavučiny) Organizační principy. Závislosti v různých prostředích aritmetických a) sémantických: autobus, krokování a schody, děda Lesoň, peníze, Biland, cyklotrasy a autobusové linky, výstaviště, rodina b) strukturálních: součtové trojúhelníky, násobilkové obdélníky, hadi a pavučiny, stovková tabulka, sčítací tabulky, algebrogramy, sousedé, číselné trojice, číselné řady, číselná kouzla, a geometrických: cesty po čtvercové mříži, mřížové i nemřížové objekty, parkety, dřívka, krychlové stavby a krychlová tělesa. Propedeutika statistiky a pravděpodobnosti Práce s parametrem jak propedeutika funkčního myšlení. Rovinné útvary: čtverec, obdélník, čtyřúhelník, pěti- a šestiúhelník, trojúhelník – rovnoramenný, rovnostranný, pravoúhlý, kruh a kružnice v různých prostředích. Šipkový zápis rovinného útvaru. Chirurgie. Sova. Krychlové stavby, jejich plány, půdorys a nárys, proces konstrukce a přestavby krychlové stavby. Koule, kužel, válec, kvádr, jehlan. Sítě těles Měření a poměřování.

úsečky; určí délku lomené čáry,obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran Sestrojí rovnoběžky a kolmice

jednotek. Pozná různé jednoduché mnohoúhelníky

Evidence údajů. Kmenové zlomky v kontextu části (úsečky, rovinného obrazce).

Rozvíjí představy o kolmosti, rovnoběžnosti, shodnosti, Vzájemná poloha dvou přímek. podobnosti, posunutí, otočení. Popis konstrukce kolmic a Seznamuje se s relací kolmost a rovnoběžnost ve 2D i 3D rovnoběžek. Konstrukce čtverce a obdélníku (modeluje). pomocí jejich úhlopříček. Reprezentace úhlů pomocí hodin. Určí obsah obrazce Rozvíjí představy o obvodu, obsahu a objemu prostřednictvím Parkety, dřívková geometrie pomocí čtvercové sítě a čtvercové sítě. Geodeska a čtverečkovaný papír, užívá základní jednotky Prohlubuje své zkušenosti s analýzou a syntézou skupiny mřížový útvar obsahu Určování obsahu útvaru metodou rovinných útvarů. rámování. Uvědoměle pracuje s jednotkami. Měření: obvod, obsah, objem Rozpozná a znázorní ve Rozvíjí představy o středové i osové souměrnosti. čtvercové síti jednoduché Využívá čtverečkovaného papíru, jazyka šipek k propedeutice osově souměrné útvary a souřadnic v 2D. určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

Středová i osová souměrnost Symetrie v různých geometrických prostředích: výstaviště, cesty, mřížové i nemřížové objekty, parkety, dřívka, krychlové stavby a krychlová tělesa

NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY Řeší jednoduché praktické Ovládá některé řešitelské strategie jako: pokus-omyl, řetězení, od konce, slovní úlohy a problémy, vyčerpání všech možností, rozklad na podúlohy, simplifikace. jejichž řešení je do značné Objevuje zákonitost jako cestu k urychlení řešení úlohy. míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky SLO A POČETNÍ OPERACE

Úlohy v různých prostředích a) sémantických: autobus, krokování a schody, děda Lesoň, peníze, Biland, výstaviště, rodina b) strukturálních: součtové trojúhelníky, násobilkové obdélníky, hadi a pavučiny, stovková tabulka, sčítací tabulky, algebrogramy, sousedé, číselné trojice, číselné řady, číselná kouzla c) geometrických: parkety, dřívka



Učivo

ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Žák využívá při pamětném Žák počítá v číselném oboru přes 1 000 000. Umí řešit jednoduché i písemném počítání úlohy s parametrem a zobecňovat získaná poznání. komutativnost a asociativnost sčítání a násobení

Numerace i v oboru přes 1 000 000. Pořadí početních operací. Modelování situací v prostředích a) sémantických: autobus, krokování a schody, děda Lesoň, Biland; b) strukturálních: stovková tabulka, hadi a pavučiny. Obdélníková čísla, dělitelnost, grafy dělitelů. Provádí písemné početní Počítá v některých jiných číselných soustavách (souvislost mezi Pamětné i písemné sčítání, odčítání, operace v oboru písemnými algoritmy). násobení. Bilandská a ciferníková přirozených čísel Řeší jednoduché rovnice a soustavy rovnic, přičemž využívá i aritmetika, triády. Písemné dělení jazyk písmen. dvoumístným číslem (se zbytkem). Umí pomocí modelů řešit úlohy se závorkami v oboru celých čísel. Pohyb po číselné ose včetně Dělí dvoumístným číslem (se zbytkem). záporných čísel. Násobilkové Umí účelně propojovat písemné i pamětné počítání (i s použitím obdélníky, šipkové grafy, hadi. kalkulačky). Rovnice v různých prostředích (Lesoň, hadi, Myslím si číslo.). Zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel

Provádí složitější operace na číselné ose (zahušťování, zvětšování, zmenšování, fragmentace, změna měřítka).

Porovnávání čísel v různých prostředích a jejich zaokrouhlování. Číselné řady, číselné rytmy a pravidelnosti. Figurální čísla.


Řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel

Řeší slovní úlohy (i dynamické) včetně úloh s antisignálem. Umí tvořit analogické úlohy.

Využití aritmetických operací k modelování situací a procesů v prostředích a) sémantických: autobus, krokování a schody, děda Lesoň, Biland, b) strukturálních: součtové trojúhelníky, násobilkové obdélníky, hadi a pavučiny, stovková tabulka, sčítací tabulky, neposedové v kombinaci s jiným prostředím, algebrogramy, sousedé, algebrogramy, indické násobení, … Kombinatorické situace, pravděpodobnost a náhoda

Modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku

Vyjádří celek z jeho dané poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny

Řešení a tvorba slovních úloh k určování celku z dané poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny

Porovná, sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem v oboru kladných čísel Přečte zápis desetinným číslem a vyznačí na číselné ose desetinné číslo dané hodnoty.

Sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem (poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny) pomocí názorných obrázků a tyto početní operace zapisuje

Využití názorných obrázků (např. čtvercová síť, kruhový diagram, číselná osa)

Vysvětlí a znázorní vztah mezi celkem a jeho částí vyjádřenou desetinným číslem na příkladech z běžného života Přečte, zapíše, znázorní desetinná čísla v řádu desetin a setin na číselné ose, ve čtvercové síti nebo v kruhovém diagramu porovná desetinná čísla v řádu desetin a setin

Porozumí významu znaku " – " pro zápis celého záporného čísla a toto číslo vyznačí na číselné ose.

Znázorní na číselné ose, přečte, zapíše a porovná celá čísla v rozmezí – 100 až + 100 nalezne reprezentaci záporných čísel v běžném životě

Uspořádání desetinných čísel a zlomků a jejich znázornění na číselné ose. Desetinné číslo Porovnávání desetinných čísel Využití názorných obrázků (např. čtvercová síť, kruhový diagram, číselná osa) Číselná osa (kladná a záporná část) Měření teploty, vyjádření dlužné částky

Další náměty do výuky: - krájení dortu, pizzy - zlomkovnice

Poznámka: Učitel v hodinách využívá uvolněné úlohy výzkumu TIMSS a úlohy z mezinárodní soutěže Klokan. Další náměty do výuky: pozorování a měření

ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Čte a sestavuje Používá tabulky a grafy k modelování a řešení různých situací. jednoduché tabulky a Pracuje s daty: umí z náhodných jevů tvořit statistický soubor, diagramy eviduje soubor dat a organizuje je tabulkou i grafem.

Vyhledává, sbírá a třídí data

Vytváří projekty orientované ke statistice (sběr dat a jejich základní zpracování). V některých situacích umí použít písmeno ve funkci čísla. Zapisuje proces, tvoří program pro situaci s jedním parametrem. Umí řešit jednoduché kombinatorické a pravděpodobnostní situace. GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Narýsuje a znázorní Rozšiřuje zkušenosti s dalšími rovinnými útvary (např. úhel, základní rovinné útvary, nekonvexní mnohoúhelník) a tělesy (čtyřstěn). Umí sestrojit 2D i užívá jednoduché 3D útvary daných vlastností (jednoduché konstrukce). konstrukce Aktivně používá některé geometrické jazyky. Umí řešit jednoduché výpočtové i konstrukční úlohy o trojúhelníku i o některých čtyřúhelnících a pravidelných mnohoúhelnících.

Sčítá a odčítá graficky Prohlubuje zkušenosti s měřením v geometrii. Poznává pravidelné úsečky; určí délku lomené mnohoúhelníky, určuje jejich obvod, seznamuje se s jejich čáry, obvod konstrukcí. mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran.

Evidence souboru dat tabulkou, organizační principy. Doplňování scházejících údajů do strukturované tabulky. Sloupcový graf. Využití tabulky k porozumění pravděpodobnostních jevů: Vennovy diagramy, vývojové diagramy. Závislosti v různých prostředích aritmetických (sémantických i strukturálních). Propedeutika statistiky a pravděpodobnosti. Průměr. Rovinné útvary: čtverec, obdélník, čtyřúhelník, trojúhelník (rovnoramenný, rovnostranný, pravoúhlý), kruh a kružnice. Pravidelné mnohoúhelníky a jejich úhlopříčky. Konvexní a nekonvexní mnohoúhelníky. Klasifikace útvarů. Šipkový i souřadnicový zápis rovinného útvaru. Krychlové stavby, jejich plány, půdorys a nárys. Popis konstrukce a přestavba krychlové stavby. Koule, kužel, válec, kvádr, jehlan, čtyřstěn. Sítě těles. Reprezentace úhlů. Měření a zaokrouhlování získaných údajů. Evidence údajů. Zlomky v kontextu části (úsečky či rovinného obrazce).

Sestrojí rovnoběžky a kolmice Určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu

Upevňuje představy o kolmosti, rovnoběžnosti, shodnosti, podobnosti, posunutí, otočení. Má představu o vzájemné poloze přímek a rovin ve 3D. Upevňuje představy o obvodu, obsahu a objemu. Prohlubuje své zkušenosti s analýzou a syntézou skupiny rovinných útvarů. Uvědoměle pracuje s jednotkami

Rozpozná a znázorní ve Rozvíjí představy o středové i osové souměrnosti. čtvercové síti jednoduché Pracuje se souřadnicemi v 2D s využitím čtverečkovaného papíru. osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY Řeší jednoduché praktické Ovládá některé řešitelské strategie jako: pokus-omyl, řetězení od slovní úlohy a problémy, konce, vyčerpání všech možností, rozklad na podúlohy, jejichž řešení je do značné simplifikace. míry nezávislé na Objevuje zákonitost jako cestu k urychlení řešení úlohy. obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky

Popis konstrukce kolmic a rovnoběžek. Konstrukce čtverce a obdélníku pomocí jejich úhlopříček. Parkety, čtverečkovaný papír, mřížový útvar. Určování obsahu útvaru metodou rámování. Jednotky délky, obsahu a objemu, včetně nestandardních jednotek. Určování obvodu a obsahu 2D útvarů. Určování objemu, povrchu a kostry krychle a hranolu. Sítě krychle, kvádru, tetraedru, trojbokého hranolu. Středová i osová souměrnost. Symetrie v různých geometrických prostředích: výstaviště, cesty, mřížové i nemřížové objekty, parkety, dřívka, krychlové stavby a krychlová tělesa. Osa úhlu.

Úlohy v různých prostředích a) sémantických: autobus, krokování a schody, děda Lesoň, peníze, Biland, výstaviště, rodina; b) strukturálních: součtové trojúhelníky, násobilkové obdélníky, hadi a pavučiny, stovková tabulka, sčítací tabulky, algebrogramy, sousedé, číselné trojice, číselné řady, číselná kouzla; c) geometrických: parkety, dřívka.

4.5 Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie 4.5.1 Předmět: Informatika

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Vyučovací předmět je realizován jako samostatný předmět ve 4. ročníku – 1 hodina týdně v 5. ročníku - 1 hodina týdně Vzdělávací obsah předmětu        

poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních informačních a komunikačních technologií porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem algoritmické myšlení porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti učení a racionálnější organizaci práce tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím se na internetu či jiných médiích šetrné práci s výpočetní technikou

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení - zadávanými úkoly jsou žáci vedeni k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě Kompetence k řešení problémů - žáci jsou vedeni zadáváním úloh a projektů k tvořivému přístupu při jejich řešení, učí se chápat, že v životě se při práci s informačními a komunikačními technologiemi budou často setkávat s problémy, které nemají jen jedno správné řešení, ale že způsobů řešení je více Kompetence komunikativní - žáci se také učí pro komunikaci na dálku využívat vhodné technologie – některé práce odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty Kompetence sociální a personální

- žáci jsou přizváni k hodnocení prací - žák se učí hodnotit svoji práci i práci ostatních, při vzájemné komunikaci jsou žáci vedeni k ohleduplnosti a taktu, učí se chápat, že každý člověk je různě chápavý a zručný Kompetence občanské - žáci jsou seznamování s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla ...) tím, že je musí dodržovat - při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými cestami Kompetence pracovní - žáci dodržují bezpečnostní a hygienická pravidla pro práci s výpočetní technikou - žáci mohou využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst

Průřezová témata zařazená v předmětu Informatika Osobnostní a sociální výchova Kreativita a pravidla komunikace Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Vyhledávání a komunikace se světem Mediální výchova Pirátství, svoboda slova, pluralita názorů

Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět: Informační a komunikační technologie Ročník: 4. Časová dotace: 1 hodina Očekávané výstupy - RVP


Využívá základní -vysvětlí pojem špatná a dobrá informace standardní funkce počítače -předávání informací v historii a jeho nejběžnější periferie -vysvětlí pojem software Respektuje Pravidla bezpečné práce s hardware -respektuje pravidla bezpečné práce s hardwarem i softwarem a postupuje poučeně v případě jejich závady i software a postupuje poučeně v případě jejich závady.

Chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím

-využívá základní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie -v textovém editoru dokáže napsat krátký text, formátovat písmo odstavce obrázky.., dokáže kopírovat text, vkládat tabulky, soubor umí uložit a znovu otevřít pro opětovné použití

Učivo Základní pojmy informační činnosti – informace. Bezpečnost práce s počítačem Periferie – monitor, klávesnice, myš, tiskárna, skener Jednoduchá údržba počítače, postupy při běžných problémech s hardwader a software

Textové editory – otevření a uložení souboru, psaní znaků, mazání,

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. ČJ

Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Předmět: Informační a komunikační technologie Ročník: 5. Časová dotace: 1 hodina



Učivo

-textový dokument upravuje, zarovnání textu, odsazení řádků, vkládání Využívá základní standardní funkce počítače obrázku, tiskne dokument -umí vytvořit tabulku ve Wordu, vkládání speciálních symbolů a jeho nejběžnější periferie

Operační systémy a jejich funkce. Textové editory –práce s bloky, volba písma, kopírování slov, textu, psaní textu, vkládání, obrázků, klipartů, vkládání a úprava wordartu, vložit číslo stránky, vkládání tabulky

Při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty

-rozezná základní služby internetu -komunikuje prostřednictvím internetu

Vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích

-vyhledává informace na internetu přičemž používá jednoduché a vhodné cesty

Informační zdroje, informační instituce. Elektronická pošta – e-mail definice e-mailové adresy, nový e-mail, psát zprávu Internet – služby internetu World wide web - www stránky, práce s prohlížečem, vyhledávače, způsoby vyhledávání, zajímavé stránky

Komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení

-používá on-line komunikaci – chat -seznámí se i internetovým obchodem a elektronických bankovnictvím -umí používat internetové rozhlasové a TV vysílání

Metody a nástroje vyhledávání informací.

Pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru

-pracuje s digitálním fotoaparátem -obrázek umí zvětšit, zmenšit, otočit, vymazat, vytisknout, uložit

Základní funkce textového a grafického editoru. Digitální fotoaparát


4.6 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.6.1 Předmět: Prvouka

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Prvouka se vyučuje v 1. až 3. ročníku vždy 2 hodiny týdně. Žáci z každého ročníku pracují během vyučovací hodiny ve třídě nebo v počítačové učebně a využívají k učení různé formy práce. Během hodiny učitel a žáci používají všechny dostupné vyučovací pomůcky. V jedné třídě pracuje více ročníků, během výuky mohou žáci z různých ročníků pracovat společně. Vzdělávací obsah předmětu Vzdělávací obsah je členěn do pěti tematických okruhů:  Místo, kde žijeme  Lidé kolem nás  Lidé a čas  Rozmanitost přírody  Člověk a jeho zdraví

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení Učíme žáky pracovat s literaturou (encyklopedie, knihy, časopisy, mapy). Průběžně – pozorování, experimentování, záznam informací. Vyhledávání informací na internetu. Zjišťování informací od rodičů a dalších dospělých. Kompetence k řešení problémů Vedeme žáky k tomu, aby vyjádřili svůj názor, aby řešení konfliktů ve vztahu s vrstevníky a rodiči. Ekonomické chování jako situace rozhodování. Umožňujeme žákům řešit různé problémy. (Analogie mezi řešením problému počítačem a člověkem.) Situace při vytvoření modelových situací

Učíme žáky diskutovat o daném problému. Průběžně – logické operace třídění (kategorizace), přiřazování, uspořádání v časovém sledu. Kompetence komunikativní Komunikace při práci ve dvojicích, skupinové a kooperativní práci. Učíme ústně i písemně formulovat závěry pozorování a provádění pokusů. Kompetence personální a sociální Témata - Bezpečnost v dopravě, Bezpečnost u vody, Chování při úrazu, Prevence a postup při týrání a zneužívání, Ohled k zájmům a potřebám druhých, Respektování odlišnosti, Odmítání návykových látek a dalších forem rizikového chování, Požární bezpečnost a přivolání pomoci při haváriích, živelních pohromách a v dalších situacích ohrožení. Kompetence občanské Vedeme žáky k dodržování pravidel slušného chování a společenských norem a zákonů. Nenásilné řešení konfliktů. ČR – parlamentní demokracie. Základní dělba mocí ve státě. Snažíme se vést žáky k respektování druhých, jejich odlišností a názorů Kompetence pracovní Vedeme žáky k ochraně životního prostředí. Vedeme žáky k samostatné práci, spolehlivosti a zodpovědnosti za své jednání. Seznámení s profesemi. Průřezová témata zařazená v předmětu Prvouka: Osobnostní a sociální výchova Poznávání – uvědomuji si svoje smysly a učím se je lépe využívat. Co ohrožuje dýchací, oběhovou a nervovou soustavu Sebepoznávání – nikdo není jako já, psychohygiena. Co potřebujeme k životu. Posouzení a zvládnutí krizové situace. Poznávání lidí – každý jsme jiný. Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – jak hospodařit s kapesným. Odolnost vůči manipulativní komunikaci v reklamě Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola – společná tvorba pravidel třídy, pravidla jsou důležitá. Občan, občanská společnost a stát – žijeme v obci. Republikánské zřízení našeho státu, demokratické tradice – 28. říjen. Přednosti a nesamozřejmost demokracie – 17. listopad Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Objevujeme Evropu a svět – děti jako já. Objevujeme Evropu a svět – co máme společného a čím se lišíme. Globální problémy – nedostatek vody, rozvojová pomoc jako závazek rozvinutých zemí. Projevy globalizace na příkladu mezinárodního obchodu. Multikulturní výchova Kulturní diference – každý jsme jiný, s každým mám něco společného. Multikulturalita – děti jako já. Migranti v české společnosti. Lidé odlišných etnik. Existence odlišných kalendářů a letopočtů v různých kulturách. Pronásledování menšin v době nacismu.

Environmentální výchova Ekosystémy – les. Základní podmínky života – co potřebujeme k životu, co potřebují zvířata k životu. Lidské aktivity a problémy životního prostředí – kde bydlím, třídíme odpad, člověk a les. Ekosystémy – voda. Vývoj krajiny, dopady urbanizace, důsledky znečišťování vody. Zásady hospodaření s vodou. Ekosystémy – travní porosty. Znečištění vzduchu. Výchova spotřebitele – důsledky spotřebního chování pro životní prostředí na příkladu mezinárodního obchodu. Mediální výchova Média ve společnosti – kde mám přístup do knihovny, k internetu. Vymezení a typy médií, obsah médií – analýza mediálního sdělení, produkce reklamního sdělení. Okolnosti vzniku písma a důsledky pro lidskou společnost.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: Prvouka Ročník: 1. Časová dotace: 2 hodiny Očekávané výstupy - RVP


Učivo

MÍSTO, KDE ŽIJEME

MOJE ŠKOLA • KDE BYDLÍM • MOJE CESTY

Žák vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo.

Hovoří o tom, co očekává od školy. Orientuje se v budově školy. Popíše polohu a vysvětlí funkci vybraných místností školy. Uvede některé profese potřebné pro chod školy. Vysvětlí rozdíly mezi chováním během hodiny a o přestávkách. Popíše pozici v prostoru třídy: P–L, před–za.

Škola – prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy.

Uvede svou adresu. Porovná a najde rozdíly v bydlení a dostupnosti služeb mezi různými typy sídel. Popíše, kde a jak si mohou děti v okolí jeho bydliště hrát, sportovat a odpočívat. Uvede, kde lidé nakupují.

Domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště.

Popíše pozici v obci: P–L, před–za. Vyjádří, co má v místě svého bydliště rád a co by chtěl změnit.

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. Komunikace s dospělými ve škole. Popis uspořádání v prostoru je základem geometrie. Odpovědné občanství začíná v obci. Ochrana zdraví v dopravě

Žák rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí.

Popíše a při nácviku předvede správné chování chodce na chodníku a na krajnici, při přecházení vozovky na přechodu pro chodce a mimo něj. Vysvětlí význam světelných signálů pro chodce. Označí riziková místa na své cestě do školy a popíše, jak je bezpečně zvládnout.

Bezpečná cesta do školy; riziková místa a situace.

LIDÉ KOLEM NÁS

JSEM JEDINEČNÁ BYTOST • MOJI SPOLUŽÁCI • MOJE RODINA • HOSPODAŘENÍ • JAK LIDÉ PRACUJÍ

Žák projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků.

Vyjmenuje své dosavadní úspěchy a zvláštní dovednosti. Uvede alespoň tři věci, jež se mu na něm líbí. Na modelové situaci pojmenuje charakteristiky dětí a porovná podobnosti a rozdíly. Uvede tři věci, které má společné se svým spolužákem. Na modelové situaci popíše způsob vzdělávání dětí z různých částí světa. Porovná, co mají děti společného a čím se liší.

Sebepoznání. Zdravé a vyrovnané sebepojetí.

Žák rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v

Uvede příklady potřeb, které dětem uspokojuje jejich rodina. Vysvětlí význam rodiny pro její členy. Uvede různé typy rodin

Rodina – postavení jedinece v rodině, role členů rodiny,

Personální kompetence, osobnostní a sociální výchova. Soužití ve třídě – škola demokratického občanství.

rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi., projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům.

(možnosti soužití). Pojmenuje příbuzenské vztahy v užší rodině. Na modelové situaci pojmenuje předpokládané pocity jejích účastníků. Dokáže zhodnotit konfliktní situace z hlediska různých účastníků. Navrhne způsob řešení konfliktu. Pozorně naslouchá druhým, uvede důležité údaje z vyprávění spolužáka. Uvede a zdůvodní pravidla třídy. Zhodnotí dodržování pravidel třídy za krátké období. Vysvětlí význam pravidel ve společnosti.

Žák používá peníze v běžných situacích.

Dokáže přiřadit k malému obnosu peněz zboží, které lze za něj Rozhodování o koupit. Analyzuje situaci, kdy se rozhoduje o kapesném, uvede hodnotách výhody a nevýhody alternativ. Sestaví seznam potravin na (nákupech, každodenní nákup. spoření) Pojmenuje skupiny potravinářského zboží a dokáže zhruba je nástrojem odhadnout ceny základních potravin. rozvoje Uvede profese, jež se podílejí na péči o les a na zpracování dřeva. Práce, zaměstnání, pracovní postupy. kompetence k U vybraných profesí popíše náplň práce. Popíše postup těžby a Práce fyzická a duševní, zaměstnání, řešení problémů. zpracování dřeva. Uvede příklady využití dřeva. řemesla. TRVÁNÍ ČASU • HODINY • SLED UDÁLOSTÍ • DNY A TÝDNY • CYKLUS ROKU Hovoří o subjektivním vnímání času v různých situacích. Subjektivní vnímání času, Pojmy celek, Odhaduje trvání běžných denních činností. Čte hodiny. Určuje na orientace v čase a časový řád. polovina ciferníku čtvrt, půl a celou hodinu. Přiřazuje k časovým údajům Určování času - čtení hodin, týdny, a čtvrtina. běžné denní činnosti. měsíce, roky, kalendář. Děje v přírodě i tradice Dokáže uspořádat události podle vztahu dříve – později než… svázané s rytmy Vyjmenuje a seřadí jednotlivé části dne, přiřazuje k nim typické času. činnosti. Vyjmenuje dny v týdnu. Rozeznává měsíce v roce a Slunce a Země. přiřazuje je k ročním obdobím. Přiřadí charakteristické události k jednotlivým obdobím v roce. POZOROVÁNÍ STROMŮ • PLODY • LES • OVOCE A ZELENINA • PRVNÍ KVĚTY JARA • MOJE ZVÍŘÁTKO • JAK SE CHOVAT KE PSŮM • ZVÍŘATA DOMÁCÍ A VOLNĚ ŽIJÍCÍ • Z ČEHO JSOU VĚCI KOLEM NÁS • TŘÍDĚNÍ ODPADŮ Pojmenuje části stromu a označí rozdíly mezi dvěma druhy Rostliny a živočichové – stromů. Rozpozná na základě určujících znaků běžně se znaky života, životní vyskytující stromy (dub, buk, lípu, javor). Přiřadí k běžným potřeby a projevy. listnatým stromům listy a plody. Vytvoří informační list o Stavba rostlinného těla. Environmentální vybraném listnatém stromu. Vysvětlí fáze ročního cyklu v životě Životní podmínky některých výchova. stromů. rostlin a zvířat. Likvidace versus

Žák odvodí význam a potřebu povolání a pracovních činností. LIDÉ A ČAS Žák využívá časové údaje při řešení situací v denním životě. Žák rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

ROZMANITOST PŘÍRODY Žák pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích.

příbuzenské a mezigenerační vztahy. Život a funkce rodiny. Soužití lidí, mezilidské vztahy, komunikace, chování lidí, pravidla. Ohleduplnost, etické zásady, zvládnutí vlastní emocionality; riziková situace; rizikové chování, předcházení konfliktům Hospodaření a nakupování, obchody, peníze.

Etnické a kulturní diference. Zájem o život dětí v jiných zemích Evropy a světa a o jejich problémy.

Žák roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě.

Žák provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti. ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle.

Popíše vnitřní stavbu plodu známého ovoce (jablka). Vysvětlí Základní společenstva – les. recyklace význam semen. Najde u různých typů ovoce semena a označí, jak Opatrné a ohleduplné chování odpadu. jsou uložena. U vybraných druhů zeleniny označí části rostlin, jež k přírodě - ke zvířatům, k lesu. jíme. Popíše základní stavbu cibulovitých rostlin. Rozpozná jarní květiny (sněženky, krokusy, hyacinty, narcisy a tulipány). Uvede příklady dalších jarních květin typických pro lokalitu svého bydliště. Žák vyjmenuje potřeby zvířátka, s nímž má zkušenost. Popíše péči o zvířátko. Uvede možné problémy, se kterými je nutné počítat při rozhodování o pořízení zvířátka. Popíše, jak se chová pes v různých situacích; uvede vhodné reakce člověka. Vysvětlí, co pes potřebuje. Rozpozná a pojmenuje rodiny domácích a volně žijících zvířat. Na příkladu popíše, jak se domácí zvířata chovají a co lidem dávají. Ze svého okolí uvede příklady využití produktů živočišného původu. U vybraných lesních zvířat popíše životní podmínky. Žák určí materiál, z nějž jsou vyrobeny předměty denní potřeby Jednoduché pokusy. Látky (kov, plast, dřevo, sklo…). Dokáže popsat vlastnosti těchto a jejich vlastnosti – třídění běžných materiálů a určit další příklady jejich využití. Vede záznamy o materiálů. svém zkoumání. Vysvětlí význam třídění / recyklace odpadů. Uvede zásady správného třídění odpadů. Na příkladech dokáže rozlišit odpady vhodné ke třídění, určí, do které skupiny odpadů patří. ZDRAVÁ VÝŽIVA • ZDRAVÉ ZUBY • LIDSKÉ TĚLO A JEHO FUNKCE • NEBEZPEČNÉ SITUACE Jmenuje části lidského těla. Popíše části těla, jež se podílejí na smyslovém vnímání. Rozliší vjemy podle toho, kterými smysly je rozpozná. Popíše vývoj chrupu během života dítěte a dospělého. Vysvětlí funkci různých tvarů zubů při zpracovávání potravy. Popíše rizika pro zdraví zubů. Uvede zásady péče o chrup. Uvede základní potřeby dítěte a přiřadí k nim příklady jejich uspokojování. Uvede průvodní znaky běžných dětských nemocí. Uvede postup domácí léčby nemocí z nachlazení a význam jednotlivých opatření. Vyjmenuje pravidla zdravé výživy a uvede možné následky jejich nedodržování. Ze seznamu vybere potraviny, jež jsou potřebné pro

Lidské tělo – popis viditelných částí. Chrup a péče o něj. Životní projevy a potřeby. Péče o zdraví – Zdravý životní styl, denní režim správná výživa, výběr a způsoby uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim.

Personální a sociální kompetence – rozvoj schopností vnímat. Ohleduplnost k lidem se smyslovým postižením. Komunikace s

Rozezná nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa pro hru a trávení volného času; uplatňuje základní pravidla bezpečného chování účastníka silničního provozu, jedná tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe a jiné, ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek.

zdravý vývoj dítěte. Dokáže sestavit jídelníček pro zdravou svačinu. Rozliší na příkladu režimu dne zdravé a nezdravé návyky. Vysvětlí, jak denní režim ovlivňuje zdraví. Určí možná nebezpečí při modelové situaci činnosti ve volném čase. Dokáže rozeznat situace, v nichž je nutné požádat o pomoc dospělé. V modelové situaci umí odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná.

Zdraví a nemoc. Prevence úrazů. Bezpečné chování v rizikovém prostředí. Mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry ) příčina a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru) integrovaný záchranný systém.

cizími lidmi. Tělesná výchova – význam sportů a pohybových aktivit pro zdraví.



Učivo


MÍSTO, KDE ŽIJEME Žák vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo.

Vybere orientační body v okolí školy. Pomocí modelového plánu okolí školy popíše cestu do školy. Popíše zjednodušeně dopravní síť v okolí své školy (svého bydliště). Vysvětlí význam určování světových stran.

Obec, místní krajina – její části, poloha v krajině.

Žák rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí. Uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu.

Uvede, jaký typ autosedačky musí vzhledem ke své velikosti používat a proč. Určí vybrané dopravní značky a důvod jejich užití. Uvede povinnou výbavu cyklisty v silničním provozu. Vyjmenuje pravidla, která upravují chování cyklisty (bruslaře na kolečkových bruslích…).

Pravidla upravující chování cyklisty. Povinná výbava cyklisty. Bezpečné cestování v autě, v hromadné dopravě.

Dopravní síť.

Dopravní značky, předcházení rizikových situacím v dopravě a v dopravních prostředcích (bezpečnostní prvky). Žák začlení svou obec do příslušného kraje a obslužného centra ČR. Žák rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří její estetické hodnoty a rozmanitost

Uvede orientační body a významné linie obce a místní krajiny. Určí části, které tvoří obec, v níž žije. Podle světových stran nebo významných linií uvede sousední obce. Popíše zjednodušeně dopravní síť města/oblasti.

Orientační body a významné linie obce a místní krajiny. Části naší obce. Sousední obce/města podle světových stran nebo významných linií.

Žák pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci.

U vybraných budov v obci vysvětlí jejich funkci. Pojmenuje památky a vysvětlí význam pojmu památka. Charakterizuje způsob bydlení ve městě před sto lety a dnes.

Význačné budovy v obci.

Geometrie – vztahy objektů v prostoru. Výtvarná výchova kresba krajiny. Jazyková a komunikační výchova – dopravní značky jako příklad symbolického komunikačního systému.

Výtvarná výchova umělecká hodnota památky, počátky

rozlišování uměleckých slohů. LIDÉ KOLEM NÁS Žák projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům.

Vysvětlí, co mají společného a v čem se mohou lišit lidé z různých kultur. Uvede příklad, jak odlišné kulturní projevy odrážejí podmínky, v nichž lidé žijí. Uvede příklad, jak se kultury vzájemně obohacují.

Antropologické konstanty společné lidem všech kultur a etnik a rozdíly v jejich konkrétní podobě na příkladu svátků a slavení.

Žák rozlišuje blízké příbuzenské vztahy, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi.

Sestaví rodokmen své rodiny do generace prarodičů. Zohledňuje potřeby různých členů rodiny.

Soužití lidí – mezilidské vztahy. Role a odpovědnost členů rodiny včetně dětí.

Žák používá peníze Identifikuje situace, kdy v běžném životě potřebujeme vodu, v běžných situacích. uvědomuje si její hodnotu (i finanční). Určí situace a spotřebiče Průřez. témata: s největší spotřebou vody. environmentální Popíše cestu pitné vody z vodního zdroje až po vypouštění výchova; globální splaškových vod. výchova. Žák odvodí význam U vybraných profesí popíše náplň práce: profese v nemocnici a při a potřebu různých zásahu u úrazu; profese při tvorbě a šíření televizního povolání a pracovních vysílání. činností. ROZMANITOST PŘÍRODY Žák pozoruje, popíše Charakterizuje ekosystémy tekoucí vody a vodní nádrže, uvede a porovná viditelné příklady organismů. proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích. Žák roztřídí některé Uvede příklady příbřežních a vodních rostlin rybníků. Uvede

Estetickovýchovné předměty – výtvarné, slovesné, hudební projevy naší kultury a etnických skupin, které u nás žijí. Matematika – genealogické relace symetrické a nesymetrické, tranzitivita relací…

Infrastruktura v obci – vodovody a kanalizace. Úprava vody. Hospodaření s vodou.

Matematika – výpočty spotřeby vody.

Profese ve zdravotnictví. Profese v médiích. Práce geologa.

Význam vzdělání pro přípravu na výkon profese – motivace k učení.

Voda v přírodě – výskyt, vlastnosti, formy vody. Ekosystémy v blízkosti vodních ploch. Vodní živočichové.

Estetickovýchovné předměty – voda a život kolem ní v umění.

Proměny života ve vodě a okolo

přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě. Žák provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů. LIDÉ A ČAS Žák využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě.

příklady obyvatel rákosin, živočichů žijících pod a nad hladinou rybníků. U vybraných druhů popíše specifika jejich života. Popíše proměny života v rybníce a jeho okolí v cyklu roku.

vody v průběhu roku.

Uvede, jaké má voda vlastnosti a v jakých situacích se s nimi setkáváme. Uvede podmínky, za kterých se voda vyskytuje v jednotlivých skupenstvích. Popíše koloběh vody v přírodě. Popíše aktuální stav počasí. Vysvětlí, jak vybrané meteorologické jevy vznikají a jaké mohou mít důsledky.

Voda – vlastnosti. Pokusy s vodou. Skupenství (termín nevyžadujeme). Počasí, oblačnost, srážky.

Čte časové údaje s přesností na minutu. Převádí časové údaje v analogovém a digitálním vyjádření, ve dvanácti a čtyřiadvacetihodinovém systému.

Čtení času. Jednoduchý jízdní řád. Denní režim, roční období.

Pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky; významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije.

Charakterizuje způsob bydlení ve městě před sto lety. Identifikuje nejzřetelnější změny do současnosti v oblasti udržování hygieny, zajištění dopravy a spojů ve městě.

Generace prarodičů. Bydlení ve městě před 100 lety. Regionální památky.

Žák rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Jednotlivým ročním obdobím přiřadí svátky v naší zemi tradičně slavené. U vybraných svátků vysvětlí obsah a způsob slavení. Uvede příklady slavení svátků jiných kultur.

Svátky rodinné, svátky v přírodním cyklu roku, svátky s náboženskými kořeny a svátky občanské.

Jazyk a jazyková komunikace – cizí jazyky – svátky a zvyky okolních zemí jako důležité reálie.

Přehled orgánových soustav a jejich význam. Typy úrazů a jednání dítěte při nich

Tělesná výchova – význam pohybu, odpočinku

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Uplatňuje hygienické, Vyjmenuje alespoň tři soustavy potřebné pro fungování lidského režimové a jiné zdravotně těla. preventivní návyky Rozliší typy úrazů podle toho, jaké funkce lidského těla ohrožují.

Matematika – orientace na časové ose, šedesátková soustava. Průřez. téma: multikulturní výchova.

s využitím elementárních znalostí o lidském těle. Dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných.

Dokáže posoudit, zda je při úrazu nebo náhlé zdravotní příhodě ohrožen život. Umí přivolat pomoc. Charakterizuje fáze vývoje člověka od narození po stáří a smrt.

Chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe a jiné, ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek.

Rozezná krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneužívání…) a navrhne, kde vyhledat pomoc. V modelové situaci určí oběť a pojmenuje možná nebezpečí této situace. V modelové situaci umí zareagovat jako svědek těchto situací.

– první pomoc. Vývoj dítěte/člověka. Základní potřeby v různých obdobích. V nemocnici.

pro zdravý vývoj orgánových soustav. Jazyková a komunikační výchova – komunikace v krizové situaci. Krizové situace (šikana, týrání, Jazyková a sexuální zneužívání). Zdroje pomoci. komunikační Chování v roli svědka nebezpečné výchova – situace. schopnost vyjadřovat vztahové, emoční a další problémy v mezilidském soužití a komunikovat o nich s odborníkem.



Učivo


MÍSTO, KDE ŽIJEME Žák vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo.

Sestaví jednoduchý plán nejbližšího okolí školy. Vyznačí v plánu obce, města nebo části krajiny orientační body a významné linie. Určí světové strany v prostoru i na plánu. Vysvětlí rozdíly mezi plánem a mapou.

Orientační body a linie, světové strany.

Žák rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí. Uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu.

Dokáže řešit jednoduché dopravní situace z pozice chodce a cyklisty.

Dopravní síť v obci.

Osobní bezpečnost – sociální a personální kompetence.

Žák začlení svou obec do příslušného kraje a obslužného centra ČR. Rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty. Pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí.

Popíše krajinu v nejbližším okolí obce. Uvede charakteristiky jednotlivých typů krajin. Přiřadí krajinu vlastního regionu k určitému typu. Popíše tvary zemského povrchu regionu. Práce s mapou – ukáže na mapě způsoby označení povrchových útvarů. Vysvětlí, jak krajina ovlivňuje život v regionu. Popíše, jak člověk působí na životní prostředí regionu.

Okolní krajina (místní oblast, region). Zemský povrch a jeho tvary. .Výroba, služby a obchod.

Průřez. téma environmentální výchova.

Naše vlast – domov, krajina, národ.

LIDÉ KOLEM NÁS Žák projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům. Žák rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi. .

Uvede příklady přátelského chování v daných situacích. Vysvětlí, co často bývá příčinou konfliktů mezi kamarády. Analyzuje běžný konflikt mezi dětmi a navrhne jeho možná řešení.

Soužití lidí – mezilidské vztahy. Komunikace. Pravidla chování lidí. Vlastnosti lidí Pravidla ve státě – zákony. Principy demokracie.

Informační a komunikační výchova.

Uvede příklady toho, kdy a jak přijímáme a šíříme informace.

Základní komponenty počítače. Mikroprocesor jako součást běžných zařízení.

Žák používá peníze v běžných situacích.

Analyzuje situaci nakupování jako proces uzavírání smluvního vztahu. Vysvětlí zájmy, práva a povinnosti obou smluvních stran. Popíše cestu vybraných druhů zboží od výrobce ke spotřebiteli.

Zboží a služby. Prodej/koupě jako smluvní vztah. Zákon nabídky a poptávky.

Průřez. téma výchova demokratického občana.

Vysvětlí, co často bývá příčinou konfliktů v rodině. Na modelové situaci ukáže možnosti hledání společného řešení. Uvede příklady možností, jak dítě může přispět k lepšímu soužití v rodině. Vysvětlí funkce pravidel pro soužití mezi lidmi. Popíše proces, jakým vznikají zákony.

Žák odvodí význam a Popíše funkci vybraných profesí při výrobě a distribuci zboží. potřebu různých povolání Vysvětlí význam dělby práce a spolupráce. a pracovních činností. ROZMANITOST PŘÍRODY Žák pozoruje, popíše a Vysvětlí, proč rostliny kvetou, a uvede příklady rozmnožování porovná viditelné rostlin. proměny v přírodě Charakterizuje přírodní společenství luk. Uvede příklady rostlin a v jednotlivých ročních živočichů, kteří na louce žijí. obdobích. Uvede příklady kulturních rostlin a vysvětlí jejich užitek pro Roztřídí některé člověka. Uvede vhodné podmínky pro jejich pěstování. Popíše přírodniny podle postup zemědělských prací při pěstování vybraných kulturních

Klíčová kompetence občanská.

Výrobci, obchodníci, pracovníci služeb. Půda. Ekosystémy travních porostů, jejich rostliny a živočichové. Jak se rostliny živí a proč kvetou. Kulturní rostliny, hospodářský význam.

Průřez. téma mediální výchova. Význam vědy a techniky v běžném životě. Průřez. téma výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Klíčová kompetence pracovní. Environmentální výchova.

nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě. Žák provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů. LIDÉ A ČAS Žák využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě.

plodin.

Žák rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.

Uvádí veličiny, které je možné u vybraných předmětů měřit. Pojmenuje a používá jednoduchá měřidla. Uvede doklady přítomnosti vzduchu. Vyjmenuje nejdůležitější složky vzduchu. Vysvětlí, za jakých podmínek může vzniknout nebo se udržovat hoření.

Veličiny délka, objem a hmotnost. Jejich měření.

Matematika – geometrie.

Vzduch – hry a pokusy. Hoření, hašení ohně.

Ochrana občana za mimořádných situací.

Zdůvodní potřebu počítání času a vysvětlí způsob sestavení kalendáře. Vysvětlí význam letopočtu a uvede příklady letopočtů používaných ve světě.

Kalendáře, letopočty, generace.

Multikulturní výchova – kalendáře velkých kultur.

Vysvětlí význam hmotných památek pro poznávání minulosti. Popíše hlavní rozdíly života lovce-sběrače a zemědělce. Vysvětlí, jak souvisel vznik prvních civilizací (písmo, státní organizace) s přechodem k zemědělství. Porovná z několika hledisek život a práci na vesnici dříve a dnes.

Pravěk a starověk.

Přírodovědné učivo – život rostlin, kulturní rostliny.

Uvede příklad zvyku spojeného s Velikonocemi a jeho původní význam.

Život lovců mamutů (loveckosběračské kultury). Neolitická revoluce, vznik zemědělství. Velikonoce židovské, křesťanské a lidové.

Multikulturní výchova

Státní svátky a významné dny. Uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lodí; na příkladech porovná minulost a současnost.

Žák charakterizuje způsob obživy lovců-sběračů. Popíše rozdíly ve Současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, bydlení, způsobu obživy lovců sběračů a zemědělců.

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Uplatňuje základní Popíše proces trávení. Určí jednotlivé složky stravy a

předměty denní potřeby.

Složky stravy – sacharidy, tuky,

Osobnostní a

hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle.

Dodržuje zásady bezpečného chování, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe a jiné, ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek. Reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech.

charakterizuje jejich vliv na zdraví člověka. Vysvětlí zásady zdravé výživy. Na příkladech dokáže rozlišit zdravé a nezdravé prvky v jídelníčku. Vysvětlí, co je stres a jak vzniká. Na příkladech rozliší situace, které stres vyvolávají. Popíše možné působení stresu na zdraví člověka. Uvede chování, které stresu předchází nebo jej minimalizuje. V modelové situaci odmítne nabízené experimentování s návykovými látkami nebo jiným rizikovým chováním (viz tematický celek Lidé kolem nás).

Vysvětlí a v modelové situaci předvede postup přivolání pomoci v případě požáru a jiné nehody.

bílkoviny, vitaminy, minerální látky. Trávicí soustava a trávení. Zásady zdravé výživy a životního stylu.

Stres a jeho příčiny, předcházení stresu a minimalizace účinků. Nebezpečné látky. Nebezpečnost návykových látek, jejich odmítnutí.

Situace požáru, technické havárie, živelní pohromy a jiných případů hromadného ohrožení.

sociální výchova – hygiena a psychohygiena. Klíčová kompetence personální a sociální.

4.6.2 Předmět: Vlastivěda

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Vlastivěda je realizován ve 4. ročníku – 2 hodiny týdně v 5. ročníku – 2 hodiny týdně Žáci z každého ročníku pracují během vyučovací hodiny ve třídě nebo v počítačové učebně a využívají k učení různé formy práce. Během hodiny učitel a žáci používají všechny dostupné vyučovací pomůcky. V jedné třídě pracuje více ročníků, během výuky mohou žáci z různých ročníků pracovat společně. Vzdělávací obsah předmětu Vzdělávací obsah je rozdělen na tři okruhy Místo, kde žijeme - chápání organizace života v obci, ve společnosti - praktické poznávání místních, regionálních skutečností, s důrazem na dopravní výchovu - postupné rozvíjení vztahu k zemi, národní cítění Lidé kolem nás - upevnění základů vhodného chování a jednání mezi lidmi - uvědomování si významu a podstaty tolerance, pomoci, solidarity, úcty, - snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen - seznamování se se základními právy a povinnostmi i problémy ve společnosti i ve světě - směřování k výchově budoucího občana demokratického státu Lidé a čas - orientace v dějích čase, postup událostí a utváření historie věcí a dějů - snaha o vyvolání zájmů u žáků samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z historie a současnosti

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

Kompetence k učení Průběžně – pozorováni, záznam informaci. Vyhledávaní informaci z různých zdrojů, práce s internetem. Porovnávaní různých informaci, vyhledávaní podobnosti a rozdílů. Kompetence k řešení problémů Průběžně – logické operace, tříděni, přiřazovaní, uspořádávání v časovém sledu. Nahlíženi situaci z různých hledisek, identifikováni různých názorů a postojů. Vyhledávaní morálních dilemat a jejich analýza. Vyhledávaní příčin a důsledků – určovaní kauzálních vztahů. Kompetence komunikativní Průběžně – ústní a písemné formulováni závěrů aktivit. Komunikace při práci ve dvojicích, skupinách a kooperativní práci. Psaný text jako prostředek mediální komunikace. Identifikace a interpretace obsahu sděleni vybraných zpráv. Oceněni významu komunikace v soužití lidi s různými odlišnostmi. Kompetence sociální a personální Význam a důsledky zásad rovnosti a názorové plurality ve společnosti. Tolerance a komunikace jako předpoklady soužití různých kultur. Nahlížení situaci z různých perspektiv jako prostředek prevence konfliktů, ale také předsudků a stereotypů. Kompetence občanská Průběžně – určování cílů a prostředků politického boje. Charakteristika vývoje hierarchického uspořádaní společnosti. Zařazení jednotlivce do společenské struktury. Porovnávání postavení jednotlivých vrstev v minulosti a současnosti. Kompetence pracovní Vývoj technologii při výrobě nástrojů a nářadí. Dělba práce, její předpoklady a důsledky. Rozvoj řemesel a obchodováni a jeho dopady na způsob života. Trhy, obchod a rozvoj měst. Význam rozvoje vzdělanosti. Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova - Analýza situaci, různost pohledů, snaha o porozumění. Právo a spravedlnost – základní lidská práva. Lidé na kraji společnosti. Výchova demokratického občana - Uspořádaní středověké společnosti – postaveni jednotlivých vrstev společnosti – hierarchie x rovnost. Boje o moc, pravidla nástupnictví v historii. Revoluce a povstání. Základy státního zřízeni a politického systému ČR. Statni správa a samospráva. Obecní samospráva. Většina a menšiny – práva menšin. Současné možnosti jednotlivce při řešeni společenských problémů.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - Válečný konflikt v mezinárodních souvislostech. Mezinárodní konflikty – mezinárodní smlouvy a dohody diplomacie. Mezinárodní organizace. Evropská unie. Globální problémy lidstva – sociální problémy – přistěhovalectví. Potlačovaní práv skupin a jednotlivců. Multikulturní výchova - Reformace – náboženské konflikty. Svoboda vyznáni – tolerance. Soužití lidi, porozuměni odlišnostem, komunikace. Cestovní ruch – kulturní a přírodní památky Evropy. Environmentální výchova - Místo k životu – lidské potřeby a nároky na krajinu. Utvářeni středověké a novověké kulturní krajiny. Získávání zemědělské půdy, vývoj zemědělského hospodařeni. Zakládaní a vývoj sídel. Nerostné zdroje a jejich těžba. Zdroje energie v minulosti. Vliv dopravy na krajinu. Typy krajin v Evropě a jejich charakteristiky. Mediální výchova - Kultura – podoby a projevy kultury, masová kultura. Úloha medii v demokracii. Rozlišováni faktů a názorů. Manipulativní formulace.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: Vlastivěda Ročník: 4. Časová dotace: 2 hodiny Očekávané výstupy - RVP


Učivo


MÍSTO KDE ŽIJEME Žák určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu.

Na mapě Evropy žák rozliší nížiny a typy vysočin, uvede jejich příklady. Pokusí se odhadnout stáří pohoří. Popíše proces vzniku nížin a uvede souvislost se zvětráváním.

Žák určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich.

Žák určí na mapě světové strany. Rozliší velké a male měřítko. Urči vzdálenost na mapě měřítka 1 : 100 000. Žák přečte a rozliší mapové znaky a interpretuje jejich význam. Orientuje se v kategoriích polohopisu a výškopisu. Rozlišuje způsoby znázornění jevů na mapách. Žák orientuje mapu podle světových stran a podle objektů v terénu. Urči polohu svého bydliště vzhledem ke krajině a státu. Urči vzdálenost na mapě měřítka 1 : 100 000. Osvojí si vyhledávaní lokalit podle údajů v rejstříku. Žák rozlišuje mezi plánem, mapou a glóbem. Načrtne jednoduchý plán se stanovením směrů, orientačních bodů a s porovnáním vzdálenosti. Stanoví základní prvky obsahu mapy. Žák rozlišuje mezi náčrtem, plánem, globem a základními typy map. Má představu o základních a nejpoužívanějších druzích map. Rozezná mapu topografickou a všeobecnou od tematické. Pochopi, proč se vzhled různých druhů map liší. Žák urči podmínky vhodné ke vzniku a rozvoji sídla. Charakterizuje různé funkce sídla. Popíše závislost funkci sídla na jeho velikosti.

Žák rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává na mapách naši republiky a Evropy jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidi.

Místo vhodné k životu. Poloha ČR v Evropě. Podnebí, tvary povrchu, vodstvo Evropy. Evropa a svět – kontinenty, evropské státy. Typy krajin v Evropě a jejich charakteristiky. Orientace, měřítko a legenda mapy. Práce s mapou.

Environmentální výchova

Mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky. Práce s mapou. Lidská sídla, vesnice, města. Zakládaní a vývoj sídel v čase. Funkce sídel. Druhy a význam dopravy.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Žák vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídleni, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického.

Žák zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest, porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích. Žák rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam.

Žák urči na mapě členské státy EU. Určí na mapě světadíl Evropu. Porovná jej s ostatními světadíly. Vyhledá na mapě prvky horizontální členitosti. Rozliší různé typy pobřeží. Žák určí, které podnebné pásy se nacházejí v Evropě. Tyto pásy charakterizuje. Rozlišuje kontinentalitu podnebí. Popíše některé z faktorů, jež ovlivňuji podnebí daného místa. Vysvětli pojem sněžná čára a srážkový stín. Žák použije na krajinu v okolí své školy poznatky tykající se prvků a typů krajiny. Při jejím popisu rozliší prvky utvářené v dávné minulosti a ty, které vznikly nedávno. Žák identifikuje rozdíly a podobnosti středověkých měst z různých kulturních oblasti Evropy. Dokáže alespoň částečně vysvětlit důvody těchto rozdílů. Žák ukáže na mapě uzemní rozsah zemi Koruny české a porovná jej s rozlohou současné České republiky. Žák vyjmenuje jednotlivé typy krajiny, charakterizuje je a lokalizuje na mapě Evropy. Porovná jednotlivé typy z hlediska životních podmínek pro člověka. Rozliší kulturní a přírodní krajinu. Žák vysvětlí, co je příčinou globalizace světa. Uvede příklady toho, jak globalizace ovlivňuje život rodiny, v níž žije. Žák charakterizuje pojmy rekreace, turistika a cestovní ruch. Uvede příklady druhů cestovního ruchu. Vyhledá na mapě příklady evropských turistických lokalit. Popíše možné turistické aktivity v místě bydliště. Žák vysvětli rozdíl mezi kulturními a přírodními památkami. Vyhledá na tematické mapě památky UNESCO v České republice.

Místo vhodně k životu. Zakládaní a vývoj sídel v čase. Lidská sídla, vesnice, města. Funkce sídel. Evropa jako kontinent. Podnebí, tvary povrchu, vodstvo Evropy. Typy krajin v Evropě a jejich charakteristiky.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Minulost obce. Kultura – podoby a projevy kultury, masová kultura. Globalizace. Soužití lidi, komunikace. Druhy cestování. Kulturní a přírodní památky Evropy.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova

Základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly, armáda ČR.

Státní symboly, armáda ČR. Proč potřebujeme stát. Základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva.

Výchova demokratického občana.

Žák vysvětlí, jakým způsobem se předávala moc mezi přemyslovskými knížaty. Urči příčiny bojů o moc a uvede příklady řešení mocenských sporů. Popíše důsledky mocenských sporů pro české knížectví.

Boje o moc, pravidla nástupnictví. Kultura – podoby a projevy kultury. Kulturní instituce, masová kultura a subkultura.

Kompetence sociální a personální Osobnostní

LIDÉ KOLEM NÁS Žák vyjádří podle vlastních zkušenosti základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje

pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (v městě).

Žák rozlišuje základní rozdíly mezi lidmi obhájí a odůvodní své názory, připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešeni.

Žák rozpozná ve svém okolí jednáni a chováni, která se už tolerovat nemohou a která porušuji základní lidská práva nebo demokratické principy.

Žák definuje, co je stát, a vysvětli jeho funkce. Uvede příklady státních instituci, s nimiž občane přicházejí do styku. Vysvětli, čemu vybrané instituce napomáhají, a popíše, jakým způsobem. Žák vysvětli pojem obecni samospráva. Popíše, o které záležitosti se stará obecni zastupitelstvo. Vysvětli základní rozdíly v samosprávě malých obci a velkých měst. Rozliší přímé a nepřímé zapojeni do veřejného života obce. Žák rozpozná české statni symboly. Uvede příklady míst a situaci, kde se statni symboly používají. U vybraných míst a situaci vysvětli význam používání symbolu. Žák vysvětlí, co je typické pro jeho kulturu. Popíše rozdíly ve způsobu svého života a života spolužáka. Vyjádří pocity lidi žijících v obtížných životních podmínkách. V modelové situaci uvede argumenty důležité pro rozhodování lidí při změně způsobu života. Uvede příklady možných životních obtíži přistěhovalců v ČR. Objasni důvody, proč se lidé stěhují. Žák vysvětlí na modelové situaci rozdíly v životních podmínkách a ve způsobu života dvou děti. Navrhne řešení vedoucí k lepšímu soužití lidi různých kultur (v rámci modelové situace). Žák je ochoten poznávat odlišné způsoby života různých lidi a respektovat je. Žák uvede hlavni myšlenky reformy církve podle Jana Husa. Žák vysvětli důvody použití násilí ze strany účastníků konfliktu. Uvede pozitivní i negativní důsledky husitských válek. Vysvětli, proč je obtížné hodnotit toto období jednoznačně. Žák vysvětli úlohu diplomatů a funkci velvyslanectví dnes. Charakterizuje povahu vztahů mezi současnými státy a zdůvodni potřebnost mezinárodních organizaci. Uvede příklady mezinárodních organizaci a jejich činnosti. Žák uvede příklady několika menšin žijících v ČR. Na příkladech dokumentuje, proč mohou mít příslušníci menšin problémy s prosazováním svých práv. Vysvětli, proč je nutné ochraňovat práva menšin. V modelové situaci se žák pokusí vyjádřit pocity lidi při obtížném prosazování svých práv. Projeví ochotu pomoci spolužákovi cizinci překonat obtíže v neznámém prostředí. Žák na přikladu vysvětli, jak mohou media pomoci řešit problémy.

Základy státního zřízeni a politického systému ČR. Obecni samospráva. Pravidla slušného chováni. Právo a spravedlnost – základní lidská práva. Mezinárodní smlouvy a dohody. Mezinárodní organizace.

a sociální výchova Kompetence občanské Výchova demokratického občana

Hierarchie středověké společnosti. Reformace. Soužití různých vyznáni. Porozuměni odlišnostem. Mezinárodní konflikty. Diplomacie. Současné problémy v soužití lidi. Pomoc, tolerance, solidarita.

Kompetence sociální a personální Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova

Většina a menšiny. Práva menšin. Přistěhovalectví. Globální problémy lidstva. Sociální problémy. Náboženské konflikty. Svoboda vyznání. Potlačování práv skupin a jednotlivců.

Kompetence občanské Výchova demokratického občana Multikulturní výchova

Žák se orientuje v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích, odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy. Žák poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města).

LIDÉ A ČAS Žák pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy. Žák využívá archivů,

Uvede příklady, jak se media snaží upoutat naši pozornost. Vysvětli, co znamená, že jsou media nezávislá na státu. Žák v textu rozliší pasáže, které mají za cíl vytvářet špatné mínění o určité skupině obyvatel. Rozlišuje informace (fakta) a názory.

Válečný konflikt v mezinárodních souvislostech. Úloha medii v demokracii. Rozlišování faktů a názorů. Manipulativní formulace.

Žák popíše charakter vztahu osadníka a vrchnosti v nově osídlených oblastech. Vysvětli pojem poddanství.

Dělba práce. Vývoj platidel. Vlastnické vztahy ve středověké společnosti. Daně a dávky.

Žák popíše strukturu společnosti raného středověku. Porovná postaveni příslušníků různých vrstev. Vysvětli, jak ovlivnilo společenské postavení jednotlivce jeho životni šance. Popíše možnosti společenského vzestupu. Žák pochopi, jakým způsobem se vedla politická jednání ve středověku. Vysvětli, jak se mohl česky kníže stát králem. Uvede příklady rozmachu moci Přemyslovců.

Uspořádaní středověké společnosti. Postaveni jednotlivých vrstev společnosti. Lide na okraji společnosti. Revoluce a povstání. Základy státního zřízeni a politického systému ČR. Statni správa a samospráva. Obec (město), minulost a současnost obce (města). Obchod firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům“

Žák seřadí nejvýznamnější změny ve způsobu života v době kamenné. Rozliší, které projevy poukazuji na starší a které na mladší období. Řadí události podle časových údajů. Vyznačí událost na časové ose. Přiřadí ji podle letopočtu k danému období. Na konkrétních příkladech z období vlády Karla IV. žák vysvětli

Časová následnost. Práce s časovou osou. Počítaní času na staletí, tisíciletí; letopočet, periodizace dějin. Řazeni historických události. Archeologické nálezy, hmotné

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Mediální výchova

Kompetence občanské Výchova demokratického občana

knihoven, sbírek muzei a galerii jako informačních zdrojů k pochopení minulosti. Zdůvodni základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek.

Žák rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naši vlasti s využitím regionálních specifik k.

význam pojmu rozkvět státu. Charakterizuje znaky architektury středověku, vyjmenuje další příklady středověké kultury. Uvede, jaké dopady na život v Praze mělo to, že se stala sídelním městem římského císaře. Vysvětli, jaký význam měla pro země Koruny české nově založena univerzita. Žák rozpozná historické objekty současných měst. Dokáže vysvětlit, proč jsou některé objekty památkově chráněny. U vybraných památek urči jejich původní účel a význam pro život města. Popíše vzhled těchto objektů. Žák vysvětlí, které funkce plnila města ve středověku. U každé z nich uvede konkrétní příklady osob, úřadů, instituci a budov, jež se na plnění teto funkce podílely. Charakterizuje postavení obyvatel měst a uvede rozdíly v porovnání s postavením venkovského obyvatelstva. Žák uvede názvy kmenů, které žily na našem území v období kolem počátku našeho letopočtu. Uvede faktory, jež ovlivňovaly proces osidlování krajiny. Žák vysvětlí, proč docházelo ve 4. a 5. století k velkým přesunům obyvatelstva. Vysvětli, proč Slované vystřídali na našem území Germány. Urči základní životni potřeby člověka. Porovná životni potřeby v minulosti a v současnosti. Vnímá souvislost mezi životními potřebami člověka a přizpůsobováním krajiny. Žák popíše proces osidlování území našeho státu Slovany. Vysvětli důvody, proč byly některé oblasti hustě osídleny a jiné zůstaly neobydlené. Popíše, jak první Slované bydleli. Žák popíše podmínky příznivé pro vznik a rozvoj Velkomoravské říše. Vysvětli politické postavení Velkomoravské říše. Popíše, jakým přínosem pro zemi bylo přijeti křesťanství. Vysvětli, jaký význam měla pro Velkomoravskou říši byzantská misie. Žák vysvětli předpoklady a příčiny historických událostí. U vybraných událostí dokáže upozornit na jejich důsledky. Žák vysvětlí význam státu pro jeho obyvatele. Popíše proces utváření hradské soustavy. Vysvětli význam hradských středisek pro fungování státu. Žák vysvětlí, proč se písmo v historii postupně zjednodušovalo. Vysvětli, jak se kláštery ve středověku zasloužily o rozvoj

prameny. Lidé a obory zkoumající minulost. Regionální památky, péče o památky. Vyznam muzeí v regionech. Začátky písemnictví, písemné prameny. Praha sídlem římského císaře. Univerzita – centrum vzdělanosti. Život ve středověkém městě. Kulturní památky Evropy. Technické památky. Hornictví. Zdroje energie v novověku. Druhy cestovního ruchu. Nejstarší osídlení na našem území. Báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj. Křesťanství a počátky písemnictví. Svobodni – nesvobodni – poddaní – urozeni. Úloha církve ve středověku. Univerzita – Společenství vzdělaných. Kultura středověku. Kritika církve, reformace. Úloha vzděláni v historii. Vynálezy, které přispívají k rozvoji vzdělanosti a informovanosti lidí. Změny v novověku. Různost křesťanských Náboženství a konflikty moci. Začátek mezinárodních jednání.

Kompetence občanské Výchova demokratického občana Uměni a kultura Mediální výchova Kompetence k učení

vzdělanosti. Žák uvede příklady, proč lidé ve vrcholném středověku potřebovali vzdělání a proč je pro nás důležité dnes. Vysvětli, jak vynález knihtisku ovlivnil přístup lidi ke vzdělání. Vysvětli, co a jak ovlivňuje současnou „propojenost“ světa. Žák charakterizuje přinos vlády Habsburků v 16. a na přelomu 17. století v českých zemích. Uvede příklady památek z této doby, popíše, které změny životního stylu je možné z památek rozpoznat. Žák popíše, jak se válečný konflikt rozšířil dále po Evropě. Uvede překlady zájmů, které hájily bojující strany. Vysvětli důvody dlouhého trvání válečného konfliktu. Popíše úlohu diplomatů při jednání o míru po třicetileté válce. Žák porovnává a hodnotí Žák vysvětli význam kovů pro způsob obživy. Zdůvodni počátky na vybraných ukázkách dělby práce v době železné. způsob života a práce Žák charakterizuje míru kulturní vyspělosti slovanského předků na našem území obyvatelstva a uvede vybrané příklady jejich pracovních postupů. v minulosti a současnosti s Žák propojí znalosti o přírodních podmínkách vhodných využitím regionálních k zemědělskému hospodaření s poznatky o postupu osidlování specifik. našeho území. Porovná své znalosti postupů při zemědělském hospodaření s možnostmi rolníků raného středověku. Pochopi funkční uspořádaní tradiční zemědělské usedlosti. Z řady příkladů si žák vytvoří představu o každodenním životě raně středověkých obyvatel venkova. Uvědomí si značnou závislost jejich života na přírodních podmínkách během roku. Žák pochopi vzájemnou provázanost obyvatel venkova a trhových osad. Žák zdůvodní potřebu osidlování nových území. Vysvětli proces utváření pozemkové šlechty jako politicky a právní důsledek procesu kolonizace. Žák pochopi příčiny rozvoje měst ve středověku. Porovná postavení měšťana s postavením poddaného zemědělce. Porozumí významu výsad, jež byly udělovány městům. Rozlišuje způsoby života různých sociálních vrstev městského obyvatelstva. Žák popíše situaci českých zemi po vymření Přemyslovců a zdůvodni potřebu zvolit nového krále. Uvede požadavky, které jsou pro výkon funkce panovníka důležité, a důvody volby

Důsledky používáni kovů Kompetence v zemědělství a v řemeslech. pracovní Rozvoj řemesel a obchodování a jeho dopady na způsob života. Trhy, obchod a rozvoj měst. Význam rozvoje vzdělanosti. Vývoj technologii při výrobě nástrojů a nářadí. Změny v zemědělském hospodařeni a jejich dopad. Každodenní život zemědělců. Život obyvatel během válečných konfliktů.

dynastie Lucemburků. Vysvětli význam propojení českých zemi s politikou a kulturou zapadni Evropy. Na příkladech z české historie žák uvede způsoby, jak ve středověku získávali panovnici nova území pod svou vládu. Vysvětli význam pojmu země Koruny české a zdůvodni vydávání listin Karlem IV. Žák charakterizuje změny, které přinesl novověk. Uvede, jak se tyto změny projevily v životě lidi. Žák charakterizuje hospodářské zázemí novověku. Uvede příklady dochovaných technických památek. Popíše zdroje energie využívané v novověku. Žák popíše příčiny a důsledky stavovského povstání. Vysvětli důsledky porážky povstání pro různé skupiny obyvatel. Popíše změny způsobu válčení, k nimž došlo od středověku do novověku. Popíše dopad vojenských tažení na obyvatelstvo zemí, kde se válčilo. Žák uvede hlavni myšlenky reformy církve podle Jana Husa. Vysvětli problémy spjaté s uskutečňováním jeho myšlenek. Zdůvodni, proč představitelé církve odsoudili Husa k smrti.

Žák objasni historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů. ROZMANITOST PŘÍRODY Žák objevuje a zjišťuje Žák vyhledá na mapě řeky Volhu a Vltavu. Vyhodnotí možné propojenost prvků živé a pramenné oblasti. Stanoví pravděpodobné místo odtoku vody neživé přírody, princip v krajině. Popíše rozdíl mezi horním a dolním tokem řeky. Rozliší rovnováhy přírody a vody přírodní a uměle. Popíše vznik ledovce. Vyhledá ledovce na nachází souvislosti mapě. Vyjmenuje možnosti využití umělých vodních nádrži. mezi konečným vzhledem přírody a činnosti člověka. Žák zhodnotí některé Žák rozliší různé druhy dopravy. Charakterizuje dopravu osobni konkrétní činnosti člověka a nákladní. Získá přehled o vývoji dopravních prostředků. Popíše v přírodě a rozlišuje vztah mezi různými druhy dopravy a dopravními zařízeními. aktivity, které mohou Vysvětli význam dopravních tras. Vysvětli vztah dopravy ke prostředí i zdraví člověka krajině a životnímu prostředí. podporovat, nebo Žák rozezná působení člověka na krajinu a charakterizuje typy poškozovat. krajiny – přírodní, kulturní a zdevastovanou.

Křesťanství a význam vzdělanosti. Reformace, náboženská tolerance.

Získávání zemědělské půdy. Zemědělské hospodařeni v minulosti. Zakládaní a vývoj sídel v čase. Typy krajiny. Nerostné zdroje a jejich těžba. Zdroje energie. Utváření středověké a novověké kulturní krajiny. Vliv dopravy na krajinu.



Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. Časová dotace: 2 hodiny Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata.


Učivo

Žák určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu.

Žák uvede přírodní podmínky ČR. Žák popíše své bydliště a jeho historii, posoudí vliv jeho obyvatel na ně. Žák uvede administrativní členění ČR, vysvětlí podmínky vzniku aglomerací.

Místní krajina. Okolní krajina (místní oblast, region). Administrativní členění ČR. Praha a vybrané oblasti.


Žák vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického.

Žák vysvětlí působení přírodních složek v procesu utváření krajiny. Žák charakterizuje hospodářství ČR. Popíše jednotlivé kraje ČR a zdůvodní některé jevy podmíněné historicky či přírodně. Žák uvede příklady vlivu přírodních podmínek na hospodářství kraje. Žák charakterizuje plánované hospodářství za socialismu a zemědělskou velkovýrobu.

Vliv krajiny na život lidí. Působení lidí na krajinu a životní prostředí. Chráněná území ČR. Kraje ČR – přírodní podmínky, surovinové zdroje a jejich využití, výroba, služby a obchod. Změny hospodářské strategie za socialismu.


Žák vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí.

Žák vyhledá na mapě požadované geografické jevy. Na základě mapy charakterizuje krajinu a zdůvodní umístění základních zemědělských oblastí v ČR. Žák uvede hlavní města evropských zemí. Určí polohu jednotlivých evropských zemí vůči ČR

Přírodní podmínky ČR. Osídlení jednotlivých krajů ČR. Součastnost obce. Státy Evropy. Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování.

Myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova

Žák zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti a jiných

Žák vyjmenuje několik sociálních problémů v České republice. Popíše, jak vybraný sociální problém řeší stát.

Domov, stát, svět – způsoby života, kultury migrace, cestování. Rozdíly životní úrovně v různých částech světa.

Myšlení v evropských a globálních souvislostech Osobnostní a sociální výchova. Etická výchova.

Očekávané výstupy - RVP MÍSTO, KDE ŽIJEME

zemích.

Výchova demokratického občana.

LIDÉ KOLEM NÁS Žák vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití.

Žák rozlišuje základní rozdíly mezi lidmi, obhájí a odůvodní své názory, připustí svůj omyl a dohodne se na společném postupu řešení.

Žák vysvětlí, jak se rozvoj průmyslu projevil v uspořádání společnosti. Žák vysvětlí proces usilování obyvatel států o větší spoluúčast na politickém rozhodování. Představí proces národního obrození v kontextu politických snah českého národa. Vysvětlí důvody vzniku československých legií a popíše jejich význam pro založení Československa. Žák poukáže na rozdílné postavení občana v demokratickém a totalitním zřízení a charakterizuje demokratické fungování státu. Žák na základě příběhů konkrétních lidí popíše, jaké problémy přináší život v chudobě. Jednoduše vysvětlí, jak a proč jsou porušovány pracovní a hygienické podmínky pracovníků v některých chudých zemích. Vysvětlí výrok „Rozdělení bohatství lidem na Zemi je nespravedlivé“. Žák vyjmenuje aspoň tři důsledky válečných konfliktů a vysvětlí dvě jejich příčiny. Uvede alespoň dvě formy možné pomoci, kterou mohou nabídnout bohaté země pro omezení válek v chudých zemích. Žák vyjadřuje solidaritu s lidmi žijícími v obtížných podmínkách.

Změny uspořádání novověké společnosti. Proces osvobozování člověka. Politická práva. Ústava a důsledky jejího vyhlášení. Soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace. Chování lidí – principy demokracie. Právo a spravedlnost – protiprávní jednání a korupce, právní ochrana občanů a majetku včetně nároku na reklamaci soukromé vlastnictví duševních hodnot.

Žák poukáže na cíle národnostního hnutí ve 2. polovině 19. století v Evropě a určí jeho důsledky a vliv na další politické události. Žák charakterizuje životní podmínky dělníků v průběhu 19. století. Zdůvodní politické aktivity dělníků a rozliší prostředky a cíle sociálních demokratů a komunistů. Žák určí významné politické instituce demokratického státu, vysvětlí význam politické opozice v demokracii. Žák uvede opatření, která mají od konce 2. světové války zabránit zločincům proti lidskosti Žák charakterizuje priority komunistické vlády, uvede sociální

Rozdíly mezi poddanstvím a občanstvím. Národnostní uvědomování. Řešení sociálních a globálních problémů. Společné řešení problému. Konflikt a dohoda. Soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace. Chování lidí – principy demokracie

Osobnostní výchova Výchova demokratického občana Etická výchova

Základní globální problémy – sociální problémy, problémy konzumní společnosti, chudoba, hlad, válečné konflikty, nízká vzdělanost, nízká úroveň zdravotní péče, problémy životního prostředí. Mezinárodní pomoc, charita. Globální odpovědnost. Kompetence občanské Osobnostní a sociální výchova Kompetence komunikativní

Žák rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy.

Žák se orientuje v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích. Odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy. LIDÉ A ČAS Žák rozeznává současné

reformy a zhodnotí jejich dopad na občany. Žák charakterizuje a zdůvodní způsoby vedení studené války. Žák popíše činnost disidentu a vysvětlí roli disidentů v průběhu sametové revoluce. Žák diskutuje o problémech dostupnosti zdravotní péče u nás a v chudých zemích. Uvede argumenty pro zahraniční finanční pomoc chudým zemím a proti ní. Žák popíše způsob získání a udržení moci komunistů v Rusku. Objasní hlavní myšlenku nacismu, uvede skupiny obyvatel ohrožené nacismem. Popíše důsledky nacismu pro Židy v průběhu 2. světové války. Žák uvede charakteristiky uplatňování moci v totalitním státě. Zdůvodní represe prováděné komunistickým režimem. Žák vyjmenuje několik sociálních problémů v České republice. Popíše, jak vybraný sociální problém řeší stát. Žák na základě příběhů konkrétních lidí rozebere příčiny sociálního vyloučení a problémy s ním spojené. Objevuje a respektuje jinakost a kulturní rozmanitost ve svém okolí. Vyjadřuje solidaritu s lidmi žijících v obtížných podmínkách a je ochoten přispět ke zlepšení situace. Uvede alespoň tři příčiny toho, proč mnohé děti na světě nemohou chodit do školy. Uvede alespoň tři způsoby, jak mohou vzdělaní lidé pomoci zemi, ve které žijí. Žák charakterizuje změny ve výrobě, které přinesl rozvoj průmyslu. Uvede ekonomické zdroje potřebné pro rozvoj podnikání. Vysvětlí význam vzdělání, organizace práce pro hospodářský úspěch Baťových závodů. Žák popíše hospodářské změny prosazované komunistickými vládami. Popíše a zdůvodní společenské a hospodářské proměny venkova po roce 1948.

Žák vysvětlí dopady začínajícího procesu modernizace na život ve

Nacionalismus. Holocaust. Komunismus. Represe za socialismu. Totalitní systémy. Invaze vojsk Varšavské smlouvy 1968.

Osobnostní výchova Kompetence občanské Myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova demokratického občana

Modernizace a vývoj vlastnických vztahů. Vlastnické vztahy v socialismu. Tržní hospodářství. Globalizace a její důsledky. Rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti. Hotovostní a bezhotovostní forma peněz. Způsob placení. Banka jako správce peněz, úspory, půjčky.

Osobnostní výchova Výchova demokratického občana Kompetence občanské

Politické a hospodářské změny 19.

Osobnostní

a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik.

Žák srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik.

městech. Na příkladu Prahy představí nové instituce měst. Žák uvede důvody evropských států pro vstup do 1. světové války. Žák určí problémy, které provázely vznik Československa. Popíše národnostní složení nového státu. Popíše proces utváření významného správního, společenského a kulturního centra nové republiky v Brně. Žák popíše mírová jednání mezi evropskými mocnostmi po 1. světové válce, uvede důvody napětí ve společnosti meziválečného Německa. Žák popíše situaci ohrožení Československa ve 30. letech 20. století a strategii obrany naší republiky. Žák uvede požadavky nacistického Německa na vládu Československa v roce 1938. Charakterizuje důsledky uzavření Mnichovské dohody. Žák představí průběh 2. světové války. Žák vysvětlí důvody státního převratu v únoru 1948. Určí jednotlivé kroky, pomocí nichž komunisté uchopili moc. Žák vysvětlí důvody rozdělení světa ve 2. polovině 20. století, popíše důsledky tohoto rozdělení pro občany východního bloku. Žák vysvětlí přínos reformního hnutí v Československu v 60. letech 20. století. Žák vysvětlí důvody sametové revoluce a uvede, jaké změny přinesla. Časově zařadí rozdělení Československa a uvede názvy obou nástupnických států. Na příkladu přechodu textilní výroby z domácností a její koncentrace do průmyslových středisek žák pochopí význam jednotlivých fází procesu zprůmyslnění a jeho důsledky. Žák vysvětlí změny ve funkcích moderních měst a určí instituce a budovy ve městech, které tyto funkce naplňují. Žák charakterizuje postavení Čech a Moravy během 2: světové války. Žák uvede priority hospodářské strategie Československa po roce 1948. Zdůvodní profilování československého průmyslu. Žák určí dopady studené války na život. Žák určí pozitivní a negativní dopady kolektivizace zemědělství na jednotlivce v Československu. Žák uvede důvody vpádu sovětských vojsk a popíše důsledky

stol. Národnostní složení a konflikty. Národní socialismus a život v protektorátu. Poválečný odsun obyvatelstva a změny v osídlení ČR. Socialistická republika, reálie života v socialismu. Obnovení demokracie, problémy polistopadového vývoje.

výchova Výchova demokratického občana Kompetence občanské Myšlení v evropských a globálních souvislostech

Vynálezy a rozvoj technologií. Začátky průmyslové výroby. Změny životního stylu. Industrializace a její dopady na životní prostředí. Koncentrace obyvatelstva a související problémy. Vývoj informačních technologií a jeho důsledky. Nejnovější poznatky současnosti. Moderní technologie v naší domácnosti. Věda a výzkum.

Environmentální výchova Mediální výchova

Žák využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek. Žák objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů.

sovětské okupace v následujících letech. Žák uvede rozdělení vědeckých oborů do skupin. Vysvětlí, jak mohou přispět k rozvoji společnosti. Žák popíše vzhled historických objektů a přiřadí je ke stavebnímu slohu. Žák popíše, jaké změny způsobila modernizace ve vybavení a vzhledu měst. Uvede znaky moderní architektury. Žák charakterizuje úlohu propagandy během 2. světové války. Žák určí na mapě chráněná území v ČR a kulturní památky a vyhledá o nich informace. Žák vysvětlí proces vzniku samostatného Československa. Žák popíše konec 2. světové války a charakterizuje podíl spojeneckých vojsk a Sovětského svazu na ukončení války. Žák vysvětlí důvody sametové revoluce a uvede, jaké změny přinesla.

ROZMANITOST PŘÍRODY Žák objevuje a zjišťuje Žák zdůvodní umístnění průmyslových center. Uvede důvody pro propojenost prvků živé rozšiřování výroby energií a zhodnotí možnosti výroby energií. a neživé přírody, princip Žák vysvětlí, jak lidé (a on sám) přispívá k znečišťování životního rovnováhy přírody a prostředí. Uvede, jak mohou lidé (a on sám) zmírnit dopady nachází souvislosti mezi znečišťování životního prostředí. Najde na internetu či v jiných konečným vzhledem zdrojích informace o zvoleném problému životního prostředí. přírody a činností Zpracuje informace o problému životního prostředí do člověka. srozumitelného textu. Žák zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat.

Žák uvede důsledky budování těžebního průmyslu na životní prostředí a život občanů. Popíše důsledky převažujícího způsobu získávání elektrické energie v ČR.

Budování národních kulturních institucí. Památky a památníky jako svědkové minulosti. Pamětníci, soukromé dějiny. Vývoj ochrany území, typy chráněných území.

Kompetence k učení

Vznik samostatného Československa Výchova – česká státnost. Principy demokratického demokracie. občana Výročí konce druhé světové války – uctění obětí války, význam ochrany lidských práv. Den boje studentů za svobodu – nové budování demokratického zřízení. Hospodářské využití přírodních podmínek krajiny. Současné typy zemědělského hospodaření a faktory, které je ovlivňují. Vliv zdrojů energie na umístění průmyslových podniků. Změny lokalizačních faktorů průmyslových podniků. Hledání rovnováhy mezi hospodářským využíváním přírodních zdrojů a ochranou krajiny.



4.6.3 Předmět: Přírodověda

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Přírodověda je realizován ve 4. ročníku – 2 hodiny týdně v 5. ročníku – 2 hodiny týdně Žáci z každého ročníku pracují během vyučovací hodiny ve třídě nebo v počítačové učebně a využívají k učení různé formy práce. Během hodiny učitel a žáci používají všechny dostupné vyučovací pomůcky. V jedné třídě pracuje více ročníků, během výuky mohou žáci z různých ročníků pracovat společně. Vzdělávací obsah předmětu Tento předmět je realizován v pěti tematických oblastech Místo, kde žijeme - okolní krajina (místní oblast, region) - zemský povrch, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, působení lidí na krajinu a životní prostředí Lidé kolem nás - základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, principy demokracie - základní globální problémy, problémy konzumní společnosti, globální problémy přírodního prostředí Lidé a čas - orientace v čase - kalendáře, letopočet, režim dne - současnost a minulost v našem životě Rozmanitost přírody - Země jako planeta sluneční soustavy - rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody, rostliny, houby, živočichové, znaky života, životní potřeby a podmínky - rovnováha v přírodě - vliv lidské činnosti na přírodu, ochrana přírody a životního prostředí, likvidace odpadů, živelné pohromy, ekologické katastrofy Člověk a jeho zdraví

-

lidské tělo, biologické a fyziologické funkce a potřeby člověka, vývoj jedince, základy lidské reprodukce partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy péče o zdraví, první pomoc odpovědnost člověka za své zdraví situace hromadného ohrožení

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení  učitel umožňuje žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie a odbornou literaturu  žáci získávají informace o přírodě, učí se pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování Kompetence k řešení problémů  učitel zařazuje metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům žáci sami  žáci se učí řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, učí se vyhledávat informace vhodné k řešení problémů. Kompetence komunikativní  učitel vede žáky k používání správné terminologie  žáci si rozšiřují slovní zásobu v osvojovaných tématech, k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech  žáci se učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných Kompetence sociální a personální  učitel zadává úkoly, při kterých žáci mohou pracovat společně  žáci pracují ve skupině, učí se spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, respektují názory a zkušenosti druhých  učitel se zajímá o náměty, názory a zkušenosti žáků Kompetence občanské  učitel buduje u žáků ohleduplný vztah k přírodě  učitel vyžaduje dodržování pravidel slušného chování  žáci se učí poznávat a chápat rozdíly mezi lidmi, učí se tolerantnímu chování a jednání, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci, chování v situacích ohrožení vlastního zdraví i zdraví a bezpečnosti druhých  učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

Kompetence pracovní  učitel umožňuje žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat  učitel vede žáky ke správným způsobům užití pomůcek, vybavení, techniky  učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti  žáci si utvářejí pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržují vymezená pravidla Průřezová témata Osobnostní a sociální výchova Poznávání – uvědomuji si svoje smysly a učím se je lépe využívat. Sebepoznávání – nikdo není jako já, psychohygiena. Co potřebujeme k životu. Posouzení a zvládnutí krizové situace. Poznávání lidí – každý jsme jiný. Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola – společná tvorba pravidel třídy, pravidla jsou důležitá. Občan, občanská společnost a stát – žijeme v obci. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Objevujeme Evropu a svět – děti jako já. Objevujeme Evropu a svět – co máme společného a čím se lišíme. Projevy globalizace na příkladu mezinárodního obchodu. Multikulturní výchova Kulturní diference – každý jsme jiný, s každým mám něco společného. Multikulturalita – děti jako já. Migranti v české společnosti. Lidé odlišných etnik. Existence odlišných kalendářů a letopočtů v různých kulturách. Pronásledování menšin v době nacismu. Environmentální výchova Ekosystémy – les. Základní podmínky života – co potřebujeme k životu, co potřebují zvířata k životu. Lidské aktivity a problémy životního prostředí – kde bydlím, třídíme odpad, člověk a les. Ekosystémy – voda. Vývoj krajiny, dopady urbanizace, důsledky znečišťování vody. Zásady hospodaření s vodou. Ekosystémy – travní porosty. Znečištění vzduchu. Výchova spotřebitele – důsledky spotřebního chování pro životní prostředí na příkladu mezinárodního obchodu. Mediální výchova Média ve společnosti – kde mám přístup do knihovny, k internetu. Vymezení a typy médií, obsah médií – analýza mediálního sdělení, produkce reklamního sdělení. Okolnosti vzniku písma a důsledky pro lidskou společnost.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: Přírodověda Ročník: 4. Časová dotace: 2 hodiny



Učivo


MÍSTO, KDE ŽIJEME Žák určí světové strany v přírodě i podle mapy a orientuje se podle nich. Řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě.

Žák určí hlavní a vedlejší světové strany na směrové růžici. Žák určí hlavní světové strany pomocí Slunce a hlavní i vedlejší světové strany pomocí buzoly či kompasu.

Orientační body a linie, světové strany.

Žák popíše princip fungování kompasu či buzoly. Žák uvádí příklady využití určování světových stran v běžném životě.

Žák vyhledává jednoduché Žák pomocí mapy ČR určí, jakými horninami jsou tvořena údaje o přírodních a významná pohoří ČR. sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí.

Zemský povrch a jeho tvary.

Žák porovná přírodu v naší vlasti i v jiných zemích.

Žák uvádí příklady různých typů podnebí na Zemi. Žák vyjmenuje a na mapě světa vyhledá podnebné pásy, stručně charakterizuje teplotu v jednotlivých podnebných pásech.

Zemský povrch a jeho tvary.

Žák vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního. LIDÉ KOLEM NÁS

Žák vyjmenuje druhy vod z hlediska využívání člověkem. Žák zhodnotí chuťové vlastnosti vybraných pramenitých a minerálních vod České republiky a na mapě České republiky vyhledává místa zdroje těchto vod.

Vodstvo na pevnině

Žák vyjádří na základě vlastních zkušeností

Žák vysvětlí pojem sociální chování, uvede příklady sociálního chování platného v naší společnosti.

Chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování,

Surovinové zdroje. Vodstvo na pevnině

Svět – kontinenty

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Multikulturní výchova

Rozšíření rostlinstva a živočichů..

Osobnostní a sociální

základní vztahy mezi lidmi.

Žák rozlišuje mezi projevy sociálního a asociálního chování, vysvětlí význam dodržování pravidel sociálního chování pro chod společnosti .

ohleduplnost, etické zásady, zvládání vlastní emocionality; rizikové situace, ; rizikové chování, předcházení konfliktům

výchova.

Práva dítěte, práva a povinnosti žáků ve škole. LIDÉ A ČAS Žák rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti.

Žák porovná a popíše vlastními slovy rozdíl mezi předchůdci člověka a člověkem dnešním. Žák popíše dle obrázků život v tlupě předvěkých lidí a využití předmětů každodenní potřeby.

Původ člověka. Předchůdci člověka. Průběh lidského života. Proměny způsobu života, bydlení, předměty denní potřeby

ROZMANITOST PŘÍRODY Žák objevuje a zjišťuje Žák porovná a popíše pomocí obrázků vznik pásemného a propojenost prvků živé sopečného pohoří. a neživé přírody, princip Žák porovná základní druhy hornin a způsob jejich vzniku. rovnováhy přírody nachází Žák určí nejběžnější druhy minerálů pomocí jejich fyzikálních a souvislosti mezi chemických vlastností. konečným vzhledem Žák porovná a popíše vybrané půdní druhy, popíše vznik humusu, přírody a činností zdůvodní význam minerálů obsažených v půdách. člověka. Žák uvede příklady zúrodňování půdy a znehodnocování úrodné půdy. Žák definuje význam vody na Zemi, rozdělí vodu z různých hledisek a podle významu. Žák zhodnotí chuťové vlastnosti vybraných pramenitých a minerálních vod ČR a na mapě vyhledá místa zdroje těchto vod. Žák pomocí obrázku popíše koloběh vody v přírodě. Žák k vybraným výrobkům či přírodninám vytvoří řadu přírodnina – surovina – výrobek. Žák rozlišuje přírodniny živé a neživé. Žák vyjmenuje vlastnosti živých organismů a porovná je s vlastnostmi přírodnin neživých.

Nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty. Zvětrávání, vznik půdy a její význam. Voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život Látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství.

Matematika. Pracovní výchova. Environmentální výchova.

Žák vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období.

Žák vysvětlí příčiny střídání dne a noci, na glóbusu ukáže, na kterých místech je v určitém okamžiku den a noc. Žák popíše pohyb Slunce pozorovatelný z určitého místa na Zemi a s tím související pohyb stínů. Žák popíše pohyb vesmírných těles na noční obloze a zdůvodní, proč nejediným pozorovatelným tělesem na denní obloze Slunce. Žák vyjmenuje planety Sluneční soustavy a popíše pohyb Země a ostatních planet kolem Slunce. Žák stručně charakterizuje Slunce a planety Sluneční soustavy. Žák popíše působení gravitační síly Slunce na Zemi a ostatní planety Sluneční soustavy. Žák popíše vzájemný pohyb Slunce, Země a Měsíce. Žák vyjmenuje jednotlivé vrstvy Země včetně stručné charakteristiky (skupenství, složení). Žák uvádí příklady různých typů podnebí na Zemi. Žák vyjmenuje a na mapě světa vyhledá podnebné pásy, stručně charakterizuje teplotu v jednotlivých podnebných pásech. Žák vysvětlí příčiny rozmanitých teplotních podmínek na Zemi v souvislosti s oběhem Země kolem Slunce a naklonění zemské osy. Žák pojmenuje počáteční dny ročních období z astronomického hlediska a popíše polohu Země vůči Slunci v těchto dnech. Žák uvede příklady změny podnebí v souvislosti s globálním oteplováním. Žák vysvětlí rozdíl mezi podnebím a počasím, rozpozná popis podnebí a počasí na modelových příkladech. Žák přečte záznam počasí z ikon a číselných údajů, zapíše aktuální stav počasí pomocí ikon a číselných údajů.

Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období.

Žák zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů

Žák popíše, jak abiotické podmínky podmiňují vznik přírodních společenstev na určité lokalitě. Žák charakterizuje vybraná přírodní společenstva, rozlišuje přírodní společenstva přirozená a umělá. Žák rozliší rodové a druhové názvy, v atlasech rostlin a živočichů vyhledá organismy podle jejich druhového názvu, vysvětlí význam používání druhových názvů organismů při charakteristice přírodních společenstev.

Společenstvo lesa, louky, vody. Životní projevy organismů Potravní vztahy v přírodě. Organismy různých společenstev. Adaptace organismů na podmínky v různých biomech světa.

Environmentální výchova.

prostředí. Žák porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu jednoduché klíče a atlasy.

Žák charakterizuje přírodní společenstvo les, rozlišuje typy lesů na základě druhového složení. Žák popíše proměny listnatého lesa v průběhu roku. Žák popíše význam vody pro živé organismy, způsob příjímání vody u vybraných organismů. Žák vysvětlí význam vody jako životního prostředí, porovná prostředí sladkovodní a slanovodní. Žák popíše příklady adaptace živočichů a rostlin (případně člověka) na chlad, horko, nedostatek srážek, v travnatých oblastech bez stromů a naopak v oblastech lesnatých. Žák k vybraným výrobkům či přírodninám vytvoří řadu přírodnina – surovina – výrobek. Žák rozlišuje přírodniny živé a neživé. Žák vyjmenuje vlastnosti živých organismů a porovná je s vlastnostmi přírodnin neživých. Žák popíše způsob získání potravy u rostlin a živočichů. Žák popíše základní princip fotosyntézy. Žák na základě soupisu potravy roztřídí živočichy na masožravce, býložravce a všežravce. Popíše jakým způsobem jsou živočichové přizpůsobeni příjmu své potravy. Žák popíše základní princip dýchání. Žák popíše způsob příjmu kyslíku u rostlin, hub a živočichů. Žák uvede příklady živočichů dýchajících plícemi, žábrami a vzdušnicemi. Žák popíše základní princip pohlavního rozmnožování a porovnání je s rozmnožováním nepohlavním. Žák popíše způsob opylení a oplození u rostlin, uvede příklady rostlin rozmnožujících se pomocí semen a pomocí výtrusů. Žák popíše různé způsoby rozmnožování živočichů, vyjmenuje příklady živočichů rozmnožujících se vejci a živočichů, kteří rodí živá mláďata. Žák porovná způsob rozmnožování rostlin, hub a živočichů.

Voda v živých organismech. Adaptace organismů na podmínky v různých biomech světa. Adaptace organismů na změny počasí v průběhu roku. Znaky živých organismů – příjem vody a potravy, dýchání, rozmnožování, pohyb. Třídění rostlin. Třídění živočichů. Organismy různých společenstev. Určování organismů.


Žák uvede příklady možností pohybu rostlin. Žák přiřadí způsob pohybu a typ končetiny sloužící k pohybu různých živočichů. Žák porovná způsob pohybu rostlin, hub a živočichů. Žák určí vybrané druhy lesních dřevin, bylin, hub a živočichů s pomocí atlasů a určovacích klíčů, zařadí je do známých taxonomických skupin, vytvoří modelový potravní řetězce společenstva les. Žák charakterizuje přírodní společenstvo louky, vyjmenuje typické zástupce rostlin a živočichů a určí je pomocí určovacích klíčů a atlasů. Žák popíše způsoby adaptace živočichů žijících v přírodním společenstvu louky, vytvoří modelové potravní řetězce společenstva. Žák charakterizuje přírodní společenstvo řeky, vyjmenuje typické zástupce rostlin a živočichů tohoto společenstva. Zařadí je do známých taxonomických skupin a uvede příklady potravních řetězců tohoto společenstva. Žák zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat.

Žák zhodnotí, jakým vliv má příroda na život člověka a naopak člověk na přírodu. Žák navrhne, jakým způsobem by bylo možné šetřit a zachovat čistotu vzduchu a vody a zajistit dostatek potravy. Žák vysvětlí význam lesního společenstva pro člověka a uvede příklady, jak člověk lesní společenstva ovlivňuje. Žák vyjmenuje, jakým způsobem lidé ovlivňují pozitivně i negativně vodní toky a navrhne regulaci vodního toku v souladu s přirozenou regenerací krajiny. Žák vyjmenuje typy chráněných území včetně konkrétních případů z nejbližšího okolí školy. Popíše důvody ochrany přírodních celků

Ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy.

Pracovní výchova. Environmentální výchova.

i jednotlivých organismů. Žák vysvětlí význam ikon znázorňujících žádoucí a nežádoucí chování v chráněných územích, navrhne způsob chování v chráněných územích i přírodě jako takové. Žák založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu.

Žák určí hlavní světové strany pomocí Slunce a hlavní i vedlejší světové strany pomocí buzoly či kompasu. Žák popíše princip fungování kompasu či buzoly. Žák určí nejběžnější druhy minerálů pomocí jejich fyzikálních a chemických vlastností. Žák popíše vznik humusu, zdůvodní význam minerálů obsažených v půdách. Žák definuje pojem objem, vyjmenuje jednotky objemu a měřidla objemu. Žák změří objem kapalin a pevných těles.

Vlastnosti a porovnávání látek a měření veličin s praktických užíváním základních jednotek. Zkoumáme magnetickou sílu; Zkoumáme půdu a její vlastnosti; Zkoumáme vlastnosti vody a její význam; Zkoumáme počasí; Třídíme rostliny; Třídíme živočichy; Zkoumáme sami sebe; Pozorujeme chráněné území

Žák změří a zaznamená teplotu vzduchu, množství srážek, směr větru, zaznamená aktuální stav oblačnosti. Žák zaznamená aktuální stav počasí pomocí meteorologických značek – teplotu vzduchu, množství srážek, směr větru, aktuální stav oblačnosti a své záznamy porovná s předpovědí počasí. Žák převede záznam teploty do grafu, vyčte z něj údaje o maximální, minimální a průměrné teplotě. Žák popíše aktuální stav rostlin a živočichů, vysvětlí souvislosti mezi teplotou a stavem přírody. ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Žák využívá poznatků o Žák popíše jednotlivé části kosterní soustavy, popíše vnitřní stavbu Lidské tělo – stavba těla, základní lidském těle k vysvětlení kosti. funkce a projevy, životní potřeby. základních funkcí Žák jednoduše popíše stah svalu a princip pohybu kostí jednotlivých orgánových způsobeného svaly. soustav a k podpoře Žák vyjmenuje orgány jednotlivých orgánových soustav (nervové, vlastního zdravého oběhové, dýchací, trávicí, močové, krycí) a stručně charakterizuje způsobu života. funkci jednotlivých orgánů i soustav jako celku. Žák vysvětlí souvislosti mezi příjmem kyslíku a potravy, výdejem

škodlivých látek ven z těla a transportem látek po těle. Žák rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození.

Žák vyjmenuje a na obrázku ukáže pohlavní orgány muže a ženy. Žák popíše proces oplození vajíčka spermií. Žák popíše změny ženské postavy v souvislosti s těhotenstvím, uvede pravidla, která by těhotná žena měla dodržovat a chování k ženám v průběhu těhotenství. Žák vyjmenuje jednotlivá období lidského života a stručně je charakterizuje. Žák změří hmotnost a některé délkové míry svého těla a na jejich základě vysvětlí souvislost mezi ním a velikostí oblečení a bot. Žák vytvoří schéma členů své rodiny a doplní k nim období života, ve kterém se nacházejí.

Žák uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události. Vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a cyklista. Žák uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou. Žák rozpozná život

Žák vyjmenuje příklady běžných nemocí a jejich příznaků.

Žák porovná princip a léčbu při onemocnění způsobeném bakteriemi a viry. Žák navrhne, jak by se měli chovat nemocní a zdraví lidé vůči sobě navzájem. Žák vyhodnotí možná riziková chování v souvislosti s úrazy a navrhne, jak jim předcházet. Žák předvede jak účinně přivolat pomoc při úrazech.

Pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce. Partnerství, manželství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina, vztahy v rodině, partnerské vztahy, etická stránka vztahů, etická stránka sexuality.

Péče o zdraví – zdravý životní styl, denní režim, správná výživa

Bezpečné chování v silničním provozu, dopravní značky, předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích (bezpečnostní prvky) Péče o zdraví – zdravý životní styl, denní režim, správná výživa

První pomoc při úrazech.

Osobnostní a sociální výchova. Environmentální výchova.

ohrožující zranění, ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: Přírodověda Ročník: 5. Časová dotace: 2 hodina



Učivo


MÍSTO, KDE ŽIJEME Žák rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí.

Žák charakterizuje jednotlivé uživatelské skupiny polních plodin, třídí polní plodiny do těchto skupin. Žák vyhledá na mapě, odkud se k nám vybrané druhy ovoce dováží. Žák porovná výhody a nevýhody bydlení v různých lokalitách. Zhodnotí bydlení z hlediska bezpečnosti. Žák vyjmenuje příčiny zásahů člověka do krajiny. Žák zhodnotí změny ve své obci.

Podmínky pro pěstování rostlin v ČR. Zemědělské oblasti ČR. Ovoce tropických a subtropických oblastí. Globalizace. Podmínky ovlivňující kvalitu bydlení. Pokojové rostliny. Domácí mazlíčkové. Chráněná území.

Environmentální výchova Multikulturní výchova

Rozšíření půd. Minulost a současnost obce. Působení lidí na krajinu a životní prostředí.

Žák vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, vlastnického.

Žák porovná s pomocí map podmínky pro pěstování rostlin na území ČR. Žák charakterizuje podmínky pro pěstování polních plodin v regionu svého bydliště Žák vyjmenuje typy chráněných území v ČR, na mapě vyhledá tato území ve svém kraji.

Žák zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života

Žák vyhledá informace o vybrané pokojové rostlinně a převypráví je svými slovy spolužákům. Žák uvede příklady ovoce rostoucího na bylinách, stromech, palmách a liánách. Zná domácí mazlíčky a umí se o některé postarat.

Zemědělské oblasti ČR. Globalizace. Podmínky ovlivňující kvalitu bydlení. Zeleň v okolí bydliště. Výroba elektrické energie. Ochrana přírody v ČR.


Ovoce tropických a subtropických oblastí. Globalizace. Pokojové rostliny. Domácí mazlíčkové. Rozšíření rostlinstva a živočichů.

Environmentální výchova Multikulturní výchova

Žák popíše bydlení na vesnici, ve městě a v satelitním městečku.

a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích. LIDÉ KOLEM NÁS Žák vyjádří základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě).

Žák vlastními slovy charakterizuje pojem globalizace. Zhodnotí výhody a nevýhody globalizace.

Žák poukáže v nejbližším Žák vyjmenuje příčiny zásahům člověka do krajiny. společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města). Odhadne a zkontroluje Analyzuje situaci nakupování jako proces uzavírání smluvního cenu nákupu a vrácené vztahu. Vysvětlí zájmy, práva a povinnosti obou smluvních stran. peníze, na příkladu ukáže Popíše cestu vybraných druhů zboží od výrobce ke spotřebiteli. nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy. LIDÉ A ČAS Žák využívá archivů, Žák vyhledá v textu informace o jednotlivých polních plodinách. knihoven, sbírek muzeí a Žák vyjmenuje činnosti související s ochranou přírody, které galerií jako informačních zajišťuje obec – odbor životního prostředí. zdrojů pro pochopení Žák vyhledá v územním plánu obce, které části jsou určeny minulosti; zdůvodní k bydlení, podnikání a jako zeleň. základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek. ROZMANITOST PŘÍRODY Žák objevuje a zjišťuje Žák pomocí informací uvedených na obalu či na štítku určí

Základní globální problémy – významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostředí.

Environmentální výchova Osobnostní a sociální výchova

Bioodpad. Globalizace. Šetření elektrickou energií. Změny v krajině způsobené člověkem. Ochrana přírody v ČR. Chování člověka vůči přírodě. Chráníme přírodu.


Vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek; rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti; hotovostní a bezhotovostní forma peněz, způsoby placení; banka jako správce peněz, úspory, půjčky Regionální zvláštnosti v oblékání a stravování. Využívání elektrické energie v minulosti a dnes. Změny v krajině způsobené člověkem. Ochrana přírody v regionu bydliště i v ČR. Seznamy zvláště ohrožených druhů rostlin a živočichů.


Podmínky pro pěstování rostlin

Environmentální

propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody, nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka.

přírodninu, ze které byla vyrobena potravina nebo oděv. Žák charakterizuje jednotlivé uživatelské skupiny polních plodin, třídí polní plodiny do těchto skupin. Žák vyjmenuje materiály používané při stavbě domu a uvede konkrétní příklady jejich použití. Žák přiřadí obrázek vybrané dřeviny k jejímu popisu. Žák vysvětlí důvody pěstování okrasných rostlin. Žák uvádí příklady ptáků žijících v blízkosti lidských obydlí.

v ČR. Zemědělské oblasti ČR. Polní plodiny. Ovocné dřeviny. Tropické a subtropické ovoce. Hospodářská zvířata. Podmínky ovlivňující kvalitu bydlení. Okrasné dřeviny. Pokojové rostliny. Nebezpečné organismy v našem domě. Bioodpad.

výchova

Na poli. V sadu a na vinici. Rybníkářství. Příroda ve městě. Pokojové rostliny. Nebezpečné organismy v našem domě. Význam jednotlivých druhů živočichů pro přírodní společenstva.


Polní plodiny. Ovocné dřeviny. Tropické a subtropické ovoce. Hospodářská zvířata. Bakterie. Plísně ušlechtilé a škodlivé.

Environmentální výchova. Osobnostní a sociálnívýchova

Žák určí vybrané dřeviny pomocí atlasu nebo určovacího klíče. Žák vypracuje kartu stromu/keře na základě pozorování a s pomocí odborné literatury. Žák zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí

Žák vyjmenuje příklady nevítaných organismů, které můžeme najít v lidských obydlích. Žák popíše možné negativní důsledky tohoto soužití. Žák navrhne, jak předcházet nebo omezit přítomnost těchto organismů v obydlí.

Žák porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy.

Žák roztřídí zeleninu do uživatelských skupin. Žák uvede reálné situace, kde by se mohl s uživatelským tříděním setkat.

Žák vyjmenuje důvody pěstování důvody pěstování pokojových rostlin v domácnosti. Žák vyjmenuje příklady pokojových rostlin okrasných listem a okrasných květem. Žák popíše obecně péči o pokojové rostliny.

Žák roztřídí polní plodiny do jednotlivých uživatelských skupin. Žák určí vybrané obiloviny s pomocí určovacího klíče. Žák charakterizuje jednotlivé podskupiny uživatelského třídění ovoce, roztřídí ovoce do těchto uživatelských podskupin. Žák popíše viditelné rozdíly mezi předloženými odrůdami jablek.

Žák uvede příklady rostlin, u kterých rozlišujeme více odrůd. Žák pojmenuje vybrané druhy tropického ovoce. Žák porovná život volně žijících zvířat oproti zvířatům domácím. Žák popíše způsob péče o domácí zvířata. Žák vyjmenuje příklady zvířat, u kterých rozlišujeme různá plemena. Žák vyjmenuje příklady ryb chovaných v našich rybnících. Žák vyhledá název vybrané pokojové rostliny podle obrázku. Žák vyhledá informace o vybrané pokojové rostlině a převypráví je svými slovy spolužákům. Žák svými slovy charakterizuje pojmy plevel a škůdce. Žák sestaví potravní řetězec a potravní síť vybraného společenstva a vysvětlí změny ve společenstvu, ke kterým by mohlo dojít při vyhynutí některých druhů z potravní sítě. Žák vysvětlí, jak se dostávají škodlivé látky z půdy do těl organismů. Žák uvede příklady situací, při kterých se může setkat s plísněmi a kvasinkami. Žák zařadí plísně a kvasinky mezi houby. Žák porovná podmínky k životu plísní, kvasinek a vybraných hub vytvářejících plodnice. Žák uvede příklady jedovatých rostlin a hub a nebezpečných živočichů. Žák zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka

Žák vlastními slovy charakterizuje pojem bioodpad. Žák vyjmenuje různé příklady likvidace odpadu bioodpadu. Žák roztřídí odpad určený k recyklaci. Žák zhodnotí možnosti třídění bioodpadu ve své domácnosti. Žák vlastními slovy charakterizuje pojem globalizace.

Zemědělství v ČR. V sadu a na zahradě. Hospodářská zvířata. Bioodpad. Podmínky ovlivňující kvalitu bydlení. Energetické suroviny. Výroba a distribuce elektrické energie. Šetření


podporovat nebo poškozovat.

Žák vyjmenuje druhy energie, se kterými se setkává v každodenním životě. Žák uvede příklady přeměny energie. Žák zdůvodní význam sluneční energie pro život na Zemi. Žák charakterizuje energetické suroviny včetně míst jejich výskytu na území ČR. Žák vyjmenuje příklady obnovitelných a neobnovitelných zdrojů energie. Žák popíše společné vlastnosti uhlí a dřeva. Žák vlastními slovy popíše vznik elektrického náboje. Žák popíše jak reagují souhlasně a nesouhlasně nabitá tělesa. Žák uvede příklady vodičů a izolantů. Žák vysvětlí důsledky nesprávného zapojení monočlánků do elektrospotřebičů. Žák navrhne a značkami zakreslí jednoduchý elektrický obvod. Žák sestaví jednoduchý elektrický obvod podle plánu. Žák vyhodnotí modelové situace a nevrhne úspory energie v těchto situacích. Žák vyjmenuje, jakým způsobem lze šetřit elektrickou energií v domácnosti. Žák vyhledává v textu informace o různých typech elektráren. Žák na základě zjištěných informací porovná výhody a nevýhody jednotlivých typů elektráren. Žák uvede příklady elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie a jejich význam pro krajinu. Žák vyhledá a do mapky vyznačí výskyt energetických surovin, polohu elektráren a trasy ropovodů a plynovodů ve svém kraji. Žák uvede příklady zásahů člověka do krajiny.

elektrickou energií. Hygiena. Čisticí prostředky. Změny v krajině způsobené člověkem. Znečištění vzduchu, vody a půdy. Ochrana přírody.

Žák charakterizuje vlastními slovy pojmy devastace a rekultivace krajiny. Žák uvede příklady negativních zásahů člověka do vybraných společenstev. Žák navrhne způsoby, jak chránit přírodní společenstva. Žák vyhledá v seznamu ohrožených rostlin/živočichů, zda je konkrétní organismus chráněný a do které kategorie ochrany spadá. Žák vyjmenuje typy chráněných území v ČR, na mapě vyhledá tato území ve svém kraji. Žák uvede příklady ohrožených organismů ve světě a důvody jejich ohrožení. Žák uvede funkce botanických a zoologických zahrad, především jejich význam v ochraně ohrožených druhů. Stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně bránit.

Žák porovná výhody a nevýhody bydlení v různých lokalitách. Žák zhodnotí místo svého bydlení z hlediska bezpečnosti. Žák vysvětlí chování ropy při ropných haváriích. Žák navrhne řešení situace při úniku zemního plynu. Žák charakterizuje vlastními slovy pojem živelní pohroma včetně příkladů. Žák popíše možné dopady živelních pohrom na život lidí. Žák vysvětlí svými slovy pojem integrovaný záchranný systém. Žák popíše, jak se chovat při evakuaci, zdůvodní význam dodržování pokynu složek integrovaného záchranného systému. Žák vyjmenuje, co by mělo být obsahem evakuačního zavazadla.

Rizika v přírodě – rizika spojená s ročními obdobími a sezónními činnostmi; mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi Mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén) požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém

ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Žák využívá poznatků Žák vlastními slovy charakterizuje pojem domov. o lidském těle k vysvětlení Žák vysvětlí význam dodržování pořádku v pokoji. základních funkcí Žák vyjmenuje požadavky na vhodné zařízení pokoje. jednotlivých orgánových soustav Žák svými slovy charakterizuje pojem imunitní systém. a podpoře vlastního Žák popíše význam kůže a bílých krvinek pro imunitu svého těla. zdravého způsobu života.

Podmínky ovlivňující kvalitu bydlení. Hygiena. Imunitní systém lidského těla. Nemoci přenosné a nepřenosné, ochrana před infekcemi přenosnými krví (hepatitida, HIV/AIDS)


Žák uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v nebezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku Žák účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob.

Žák vyjmenuje sportovní aktivity, při kterých může hrozit zranění a zdůvodní používání konkrétních ochranných pomůcek při těchto aktivitách.

Žák uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události. Vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a cyklista. Žák uplatňuje základní

Žák vyjmenuje sportovní aktivity, při kterých může hrozit zranění a zdůvodní používání konkrétních ochranných pomůcek při těchto aktivitách.

Místo pro učení. Ochranné prostředky při volnočasových aktivitách.

Žák vyjmenuje místa a situace, ve kterých mu může hrozit nákaza bakteriemi.

Žák navrhne způsoby, jak předcházet zranění v konkrétních životních situacích. Žák sestaví seznam pravidel, která by se měla dodržovat jako prevence před zraněním.

Žák vyjmenuje místa a situace, ve kterých mu může hrozit nákaza

Bezpečné zacházení s elektrickou energií. Zacházení s nebezpečnými látkami. Bezpečnost při volnočasových aktivitách. Chování při živelných pohromách. Mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém. Imunitní systém lidského těla.

Environmentální výchova. Osobnostní a sociální výchova

Environmentální

dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

Zacházení s nebezpečnými látkami. Bezpečnost při volnočasových aktivitách. Chování při živelných pohromách. Zdravotní rizika spojená se znečištěným vzduchem, vodou a půdou.

výchova


Žák navrhne způsob jednání při drobných poraněních kůže a předvede způsob ošetření tohoto poranění.

Přivolání pomoci v případě ohrožení fyzického a duševního zdraví – služby odborné pomoci, čísla tísňového volání, správný způsob volání na tísňovou linku

Žák navrhne, jakým způsobem používat a skladovat léky a čistící prostředky v domácnosti. Žák na obalech od čistících prostředků vyhledá, jakým způsobem se bezpečně používají.

První pomoc při poranění elektrickým proudem. První pomoc při požití nebezpečných látek. Označování nebezpečných látek.

bakteriemi. Žák navrhne způsob prevence před nákazou bakteriemi z vody, potravy, vzduchu a půdy. Žák zdůvodní nebezpečí vyplývající z konzumace potravin napadených plísní. Žák uvede příklady využití ušlechtilých plísní a kvasinek. Žák vyjmenuje činnosti související s osobní hygienou a vysvětlí jejich význam pro zdraví. Žák na základě informací uvedených na obalech hygienických potřeb určí, komu jsou určeny a jakým způsobem se správně používají. Žák charakterizuje svými slovy pojmy čistý a špinavý/znečištěný vzduch. Žák vyjmenuje faktory přispívající ke znečištění vzduchu. Žák vyhledá na mapě oblasti s největší a nejmenší mírou znečištění vzduchu na území ČR. Žák uvede příklady znečišťování vody v krajině. Žák popíše vliv znečištění vody na život rostlin a živočichů. Žák uvede příklady ničení půdy člověkem. Žák navrhne možnosti šetření pitnou vodou v domácnostech. Žák popíše vliv znečištění půdy na život rostlin a živočichů.

Žák rozpozná život ohrožující zranění, ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc.

Žák uvede příklady nepříznivého působení Slunce na živé organismy.

Žák rozpozná typ nebezpečí podle ikon uvedených na obalech nejen čistících prostředků. Žák popíše, jak se zachová při nálezu chráněného nebo zraněného živočicha, na modelových příkladech posoudí, zda se lidé v situaci zachovali správně.

4.6 Vzdělávací oblast: Umění a kultura 4.6.1 Předmět: Výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 1. – 3. ročníku 1 hodinu týdně, ve 4. a 5. ročníku 2 hodiny týdně. Je součástí vzdělávacího oboru Umění a kultura. Žáci pracují během vyučovací hodiny ve třídě nebo venku a využívají k učení různé formy práce. Během hodiny učitel a žáci používají všechny dostupné vyučovací metody a pomůcky. V jedné třídě pracuje více ročníků. Žáci mohou zpracovávat jedno téma dle svých možností a schopností. Vzdělávací obsah předmětu     

směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o výtvarné umění vede k porozumění základním pojmům ve výtvarné výchově seznamuje se základními zákonitostmi při používání různých výtvarných technik učí chápat umělecký proces jako způsob poznání a komunikace učí užívat různorodé umělecké vyjadřovací prostředky pro vyjádření svého vnímání, cítění, poznávání

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení  žáci jsou vedení k samostatnému pozorování a vnímání reality a řešení výtvarných problémů  učitel vede žáky k aktivnímu vizuálně obraznému vyjádření Kompetence k řešení problémů  učitel vede žáky k tvořivému přístupu při řešení výtvarných úkolů  žáci využívají získaná poznání při vlastní tvorbě Kompetence komunikativní  žáci se zapojují do diskuse  respektují názory jiných  žáci pojmenovávají vizuálně obrazné elementy, porovnávají je, umí ocenit vizuálně obrazná vyjádření



učitel vede žáky k obohacování slovní zásoby o odborné termíny z výtvarné oblasti

Kompetence sociální a personální  žáci umí tvořivě pracovat ve skupině  učitel vede žáky ke kolegiální pomoci  žáci respektují různorodost téhož vizuálně obrazného vyjádření, možnost alternativního přístupu Kompetence pracovní  žáci užívají samostatně vizuálně obrazné techniky  žáci dodržují hygienická a bezpečnostní pravidla  učitel vede žáky k využívání návyků a znalostí v další praxi Kompetence občanské  žáci chápou a respektují estetické požadavky na životní prostředí  učitel pomáhá žákům vytvořit si postoj k výtvarným dílům Průřezová témata zařazená v předmětu Výtvarná výchova Environmentální výchova  

Práce s přírodním materiálem (koláž, frotáž..) Téma pomáhá a umožňuje žákům pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, vede žáky k uvědomění si základních podmínek života a odpovědnost současné generace za život v budoucnosti.

Osobnostní a sociální výchova (OSV)    

Připravuje na řešení problémů, rozhodování se a převzetí zodpovědnosti za svá rozhodnutí Napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů jednání Vede k objevování sebe a okolního světa, k cítění prostoru, rytmu a pohybu Výstavka dětských ilustrátorů - Při vytváření výstavy dětských ilustrátorů ve třídě se zaměříme na rozvoj smyslového vnímání, kreativity a uplatnění estetična - jako např. estetiky chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a osvojování si světa.

Multikulturní výchova 

Žáci se učí komunikovat, spolupracovat ve skupině - i nesourodé, učí se uplatňovat svá práva, respektovat práva druhých, chápat i tolerovat odlišné zájmy, názory, schopnosti.

Výchova demokratického občana 

Rozvíjí schopnost komunikovat, naslouchat názoru druhého.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech  

Témata Vánoc, Velikonoc, masopustu Toto téma částečně rozvíjí a podporuje komunikativní a formulační dovednosti, vychází ze životních zkušeností žáka

Mediální výchova 

Děti se učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy, naplnění volného času. Vede k chápání umění jako prostředku komunikace

Očekávané výstupy – RVP Očekávané výstupy – 1. období žák 1.1 rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ 1.2 v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace 1.3 vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky 1.4 interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření; odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností 1.5 na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil Očekávané výstupy - 2. období žák 1.6 při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) 1.7 užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku: v plošném vyjádření linie a barevné plochy; v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup; v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model 1.8 při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy 1.9 nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě

1.10 osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření; pro vyjádření nových i neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění) 1.11 porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace 1.12 nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 1. Časová dotace:1 hodina Výstup vyučovacího předmětu žák:

Očekávané výstupy - RVP 1.1, 1.3, 1.4

Žák: ovkami, vodovými, temperovými barvami

1.1, 1.3, 1.4 Používá jednoduché tvary, jejich různé velikosti a kombinuje j

1.2, 1.3

Modeluje z plastelíny

Učivo Malba – rozvíjení smyslové citlivosti, teorie barvy (barvy základní, doplňkové a jejich kombinace) Kresba – rozvíjení smyslové citlivosti, výrazové vlastnosti linie, tvaru, jejich kombinace v ploše, vnímání velikosti, hra s linií Technika prostorového vyjádření Další výtvarné techniky

1.2, 1.3, 1.4 dní materiál, využívá vlastní fantazii 1.5

Seznámí se s některými známými ilustrátory dětských knih

Ilustrace

Vyjádří se k vlastní tvorbě

Osobní postoj v komunikaci se spolužáky, atd.., výsledky a záměr tvorby

1.4, 1.5

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV- rozvoj schopnosti poznávání mezilidské vztahy spolupráce řešení problémů komunikace kreativita MKV – kulturní diference Prv – ovoce, zelenina

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 2. Časová dotace: 1 hodina Výstup vyučovacího předmětu žák:


Učivo

1.1, 1.2, 1.3, 1.4

Žák:

Rozvíjení smyslové citlivosti – barvy, linie, tvary, objekty

1.1, 1.2, 1.3, 1.4

Pracuje s papírem i jinými materiály (vlna, listí, …) a dotváří je dle vlastní fantazie (nalepování, tiska,…)

Vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, hračky, objekty, ilustrace

1.5

Používá výtvarné techniky na základě vlastní životní zkušenosti (citový prožitek, vnímání okolního světa,….) a fantazie

Osobní postoj v komunikaci v rámci různých skupin (spolužáci, rodina,..), výsledky a záměr tvorby

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV- rozvoj schopnosti poznávání mezilidské vztahy spolupráce řešení problémů komunikace kreativita MKV – kulturní diference Čj – ilustrace Prv – roční období

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 3. Časová dotace: 1 hodina Výstup vyučovacího předmětu žák:

Očekávané výstupy - RVP 1.1, 1.2, 1.3, 1.4

Žák:

1.1, 1.2, 1.3, 1.4 využívá a kombinuje vizuálně obrazné elementy a prostředky (barva, linie, modelování)

1.4 vyjadřuje se výtvarně na základě svého smyslového vnímání 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 pracuje s předměty originálním způsobem

Učivo Jednotlivé vizuálně obrazné elementy (tvar, objem, textura) a jejich vztahy (podobnost, kontrast, struktura, rytmus), rozlišování neobvyklých materiálů a nástrojů (ruka,dřívko, nit, kůže,….) Fantazijní představy, hra s barvou, plošné a prostorové vyjádření, originalita ve vyjádření vlastních prožitků Souvislost zraku, ostatních smyslů (čich, hmat, chuť, sluch) a pohybu Kombinace neobvyklých předmětů, alternativní použití linie, objemu, plochy a textury k vyjádření k vyjádření osobního zážitku Tolerance a porovnávání, tvorba a interpretace uznávaných autorů, ilustrace dětských knih, fotografie

I 1.4, 1.5

rozlišuje ilustraci a fotografii na zlepšení prostředí školy

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV- rozvoj schopnosti poznávání mezilidské vztahy spolupráce řešení problémů komunikace kreativita MKV – kulturní diference Pč – tradice, lidové zvyk

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 4. Časová dotace: 4. ročník – 2 hodiny Výstup vyučovacího předmětu žák:

Očekávané výstupy - RVP 1.6, 1.7, 1.8, 1.9, 1.10

Žák: echniky pro konkrétní výtvarné vyjádření

1.6, 1.11

Vnímání a motivace přístupů k vizuálně obrazným vyjádřením (vizuální, statické, dynamické, fantazijní,…),

1.11, 1.12

Komunikace – osobní postoj v komunikaci, záměr tvorby, proměny obsahu vlastních děl, ilustrátoři

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. Malba – míchání barev, světlostní a OSV- rozvoj teplotní kontrast, výrazové vlastnosti schopnosti barev, kombinace a proměny prvků poznávání vizuálně obrazného vyjádření v mezilidské vztahy ploše, objemu a prostoru, uplatnění spolupráce spontaneity, hledání nových kontextů řešení problémů pro uplatnění samostatně komunikace vytvořených a přejatých obrazových kreativita znaků, otisk MKV – kulturní diference Čj – blahopřání obrazotvorné prvky Př – zvířata, rostliny Komunikuje o obsahu svých děl Učivo

známých výtvarníků 1.9

1.7, 1.8, 1.9, 1.10

Kresba – výrazové vlastnosti linie, kompozice v ploše, kompozice v ploše, kresba různým materiálem, písmo, comics Techniky plastického vyjadřování – modelování z papíru, modurity, …. Textilní techniky, dekorativní činnost Další techniky – koláž, frotáž, práce s přírodními materiály,…, fotografie

Užívá a kombinuje prvky obrazného vyjádření v ploše a prostoru Aplikuje své zkušenosti při prostorovém vyjadřování vyjádření na základě smyslového vnímání, které uplatňuje pro vyjádření nových prožitků materiály, kombinuje je s ostatními

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Výtvarná výchova Ročník: 5. Časová dotace: 5. ročník – 2 hodiny Výstup vyučovacího předmětu žák:


Žák:

Učivo Malba – hra s barvou, emociální malba, podobnost, rytmus, výrazové vlastnosti barev

ní vztahy 1.8, 1.10, 1.11, 1.12 Uplatňuje svůj osobitý přístup k realitě inspirace

1.6, 1.7 Pracuje s linií

Ověřování komunikačních účinků – osobní postoj v komunikaci - proměny komunikačního obsahu (záměr tvorby a proměny obsahu vlastních děl) Ilustrátoři dětských knih, malíři Kresba – výrazové vlastnosti linie, kompozice v ploše a prostoru, kresba různým materiálem, kresba dle skutečnosti a fantazie, písmo

prostorovém vyjádření a uspořádání prvků 1.6, 1.7, 1.8, 1.9, 1.10 Experimentuje s kompozičními přístupy a principy terpretaci vizuálně obrazného vyjádření nových a neobvyklých pocitů a prožitků

Techniky plastického vyjádření – modelování z papíru, …. Techniky textilní, dekorativní, koláž, grafika PC, comics, sochy, fotografie

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV- rozvoj schopnosti poznávání mezilidské vztahy spolupráce řešení problémů komunikace kreativita MKV – kulturní diference MDV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality (reklama, plakát) fungování a vliv médií ve skutečnosti (role filmu a televize) Př – krajina, rostliny, živočichové

4.6.2 Předmět: Hudební výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje jako samostatný předmět v 1. až 5. ročníku 1 hodinu týdně. Žáci pracují ve třídě nebo v družině s využíváním audiovizuální techniky, za pomoci různých forem s využitím dostupných vyučovacích pomůcek. Vzdělávací obsah předmětu Vzdělávací obsah je rozdělen do čtyřech oblastí vokální činnost – práce s hlasem, kultivace pěveckého i mluveného projevu instrumentální činnost – hra na hudební nástroje a jejich využití při reprodukci a produkci hudebně pohybová činnost – ztvárnění hudby pohybem, tancem, gesty poslechová činnost – aktivní vnímání hudby, poznávání žánrů, stylů a podob

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení   

žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase učitel vede žáky k užívání správné terminologie a symboliky učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch

Kompetence k řešení problémů 

rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby

  

rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální učitel sleduje při hodině pokrok všech žáků učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání

Kompetence komunikativní    

žák rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem žák reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků učitel vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky

Kompetence sociální a personální   

žáci jsou vedeni ke kritickému usuzování a posuzování žánrů a stylů hudby učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání učitel vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé

Kompetence občanská  

žák je veden ke kritickému myšlení nad obsahy hudebních děl učitel umožňuje žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků

Kompetence pracovní   

využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře, tanečním pohybem vyjadřuje hudební náladu učitel sleduje při hodině pokrok všech žáků učitel vede žáky k používání obecně známých termínů, znaků a symbolů

Průřezová témata zařazená v předmětu Hudební výchova: Environmentální výchova Lidové písně a říkadla. Státní hymna ČR. Žáci objevují a rozlišují zvuky posbírané na vycházkách v přírodě, při hrách a všude kolem nás. Učí se vnímat krásu přírody vyjádřenou v lidové písni, učí se doprovázet písně s přírodní tématikou napodobením zvuků z přírody (kapky deště, bzukot včel, vítr, sykot hada, klapot koňských kopyt…). Při poslechu naší státní hymny si žáci uvědomují, o čem se v ní zpívá (krása české krajiny - je nutné uchovat ji i pro budoucí generace). Písně o zimě a koledy. Projekt Vánoce. Žáci se učí vnímat krásu zimní krajiny prostřednictvím hudby. Hrou na jednoduché rytmické hudební nástroje a pohybem těla se učí vyjádřit dění v zimní přírodě (např. padá sníh, ticho v krajině apod.). Zimní krajina je kouzelná, ale umí být také nevlídná. Zvířata z ní radost nemají. Děti při hře na otázku a odpověď napodobují zvuky zvířat a uvědomují si, která zvířata to mají v zimě těžší a která jednodušší. Lidové písně o jaru. Projekt Jaro. Žáci zpívají písně o probouzejícím se jaru, učí se vnímat krásu jarní přírody, jak je zachycena v lidových písních. Prožívají radost ze zvuku a pohybu, radost z estetického a vkusného životního prostředí ve třídě, ve škole a v okolí školy. Učí se citlivému vztahu mezi člověkem a přírodou prohloubeného hudbou. Při prvních zkušenostech s poslechem vážné hudby poznávají přírodní tématiku i v dílech známých hudebních skladatelů (Rimskij-Korsakov: Let čmeláka). Poslechové skladby. Žáci si uvědomují, že hudba má svůj jazyk, kterému lze porozumět. Umělec umí vyjádřit dění v přírodě (úryvek z Pastorální symfonie č. 6 L. van Beethovena, V. Novák: Bouře). Hra na vítr – uvědomování si přírodních jevů a jejich vlivu na život člověka. Camille Saint Saens: Karneval zvířat: Děti pozorují, jak skladatel líčí různá zvířata, který tvor byl zachycen hudbou co nejvěrněji. Rozhovor o ZOO, proč jsou zvířata v ZOO, jak člověk škodí a jak pomáhá přírodě. Franz Schubert: Pstruh: Píseň, německý text, zpívá se v ní o pstruhovi. Rozhovor na téma, kde žijí pstruzi, čistota vody. Poslechové skladby. Při zpěvu písně Pět minut v Africe si děti procvičují sólový a skupinový zpěv. Opět využijeme textu písně k rozhovoru o zoologické zahradě. Poslech. Líčení přírodního jevu – bouře v dílech hudebních Žáci vnímají krásu přírody zobrazenou prostřednictvím hudby (V. Novák: V Tatrách, A. Vivaldi: Čtvero ročních období, L. van Beethoven: Symfonie č. 6 Pastorální). Ve všech ukázkách je vylíčena bouře. Příroda je přívětivá, ale některé jevy jsou i nebezpečné, zvláště bouře na horách. Písně o zimě. Žáci se učí vnímat krásu zimní krajiny prostřednictvím hudby. Zpěv doprovázejí hrou na jednoduché rytmické nástroje a vyjadřují tak dění v zimní přírodě.

Osobnostní a sociální výchova Lidové písně a říkadla Při zpěvu písní se žáci cvičí v pozornosti a soustředění. Poznávají, že zpěvem lze pozitivně naladit mysl a tím vytvořit dobrý vztah k sobě samému i k druhým. Tento přínos působí na rozvoj osobnosti ve všech hodinách hudební výchovy. Prostřednictvím písně se rozvíjí smyslové vnímání, kreativita a komunikace (žáci ztvárňují řečí těla obsah písně, seznamují se s řečí zvuků a slov). Písně. Poslech. Projekt Jaro. Žáci jsou vedeni k úctě k lidové tvořivosti minulosti i dneška. Všímají si života lidí v písních. Neustále je posilován citový prožitek a estetický zážitek při zpěvu. Jsou vedeni ke zpěvu z radosti a pro radost. Lidové písně. Rytmický a pohybový doprovod písní. Žáci rozvíjejí smyslové vnímání a kreativitu. Učí se vnímat hudbu, vytvářejí vlastní doprovod písně a do tohoto vyjádření promítají své vlastní já. Učí se využívat hudbu jako zdroj pozitivního naladění mysli. Hudba je tu proto, aby lidem dělala radost. Tento přínos průřezového tématu OSV je součástí každé hodiny hudební výchovy. Písně. Žáci dokáží doprovodit píseň pohybem (F. Hrubín, P. Jistel: Notám diví se náš klouček). Žáci se cvičí v pozornosti, soustředění a vlastní tvořivosti. Vytvářejí svůj doprovod písně a do tohoto vyjádření promítají své já. Učí se využívat hudbu jako zdroj pozitivního naladění mysli. Tento přínos průřezového tématu OSV je součástí každé hodiny hudební výchovy. Poslech hudby – B. Smetana, A. Dvořák Žáci se seznamují s dílem hudebních skladatelů. Při poslechu se rozvíjí smyslové vnímání, pozornost a soustředění, dovednosti zapamatování si. Pro umocnění pozitivního působení hudby lze, aby se žáci přenesli během poslechu v představách do té situace, ve které se cítí dobře a bezpečně. Multikulturní výchova ( Lidová hudba Téma umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Žáci se seznamují s jednotlivými oblastmi lidové tvorby, poznávají její specifika, odlišnost a originalitu, a to nejen v hudbě. Poskytuje žákům základní znalost o různých etnických s kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti. Uvědomuje si vlastní identitu a zároveň získává schopnost tolerovat odlišnost jiných národností, etnik a sociálních skupin. Žáci se seznámí s tancem lidovým, společenským a uměleckým. Výchova demokratického občana Pěvecké dýchání, nácvik písní

Zpíváme v situacích běžných i nezvyklých. Zpěv nám pomáhá udržet stejný pracovní rytmus, dodává člověku odvahu a chuť do života. Odedávna lidem umožňuje vyjádřit různé vášně a pocity. Shrnutí učiva o melodii, poslech romské hudby – V. Bílá V tomto tématu se využívá zkušeností a poznatků žáků z běžného života. Utváří pozitivní postoj k jinakosti a kulturní rozmanitosti, rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem. Státní hymna Téma umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy. Vede žáka k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení. Tato oblast se zaměřuje na vztah k domovu a vlasti, rozvíjí vztah k sobě samému i ostatním lidem. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Hudební nástroje – pojem virtuos. Žáci se seznamují s díly českých i cizích skladatelů a hudebních virtuosů. Toto poznání podněcuje u žáků zájem o osobnostní vzory. Virtuos je umělec, kterého zná celý svět (N. Paganini, J. Suk). Světoví hudební skladatelé Téma prohlubuje porozumění kulturním kořenům. Seznamuje žáky s různými hudebními skladateli a žánry. Ozřejmuje význam kulturního a historického dědictví. Mediální výchova Koledy Poslech a zpěv koled a vánočních skladeb (J. J. Ryba: Česká mše vánoční) – povídání o vzniku koled: bývaly doby, kdy nevysílala televize, neexistoval rozhlas ani gramofon; když si lidé chtěli poslechnout hudbu, museli si sami zahrát a zazpívat. Dnes jsme v době vánoční zahrnováni hudbou, koledami z médií. Bývá jí až příliš, doplňuje i reklamu a nákupy, což není vhodné.

Očekávané výstupy - RVP Očekávané výstupy – 1. období žák 1.1 zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase 1.2 rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem 1.3 využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře 1.4 reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie 1.5 rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby 1.6 rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální Očekávané výstupy - 2. období žák 1.7 zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti 1.8 orientuje se v zápisu jednoduché písně či skladby a podle svých individuálních schopností a dovedností ji realizuje 1.9 využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché popřípadě složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní 1.10 rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby 1.11 vytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace 1.12 rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny 1.13 ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Hudební výchova Ročník: 1. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup vyučovacího předmětu žák:

Očekávané výstupy - RVP 1.1 1.2 1.4 1.1

Žák:

intonačně a rytmicky správně zpívá

1.10

nástroje Podle svých možností předvede hru na jednoduché rytmické nástroje

1.15 Doprovází zpěv nebo pohyb tleskáním, pleskáním, luskáním, podupy, atd. le hudby hudbu

1.2 1.3

Rozlišuje zvuky, hlas – mluvu a zpěv, píseň a nástrojovou skladbu

housle, kytara, flétna) Seznámí se s notovou osnovou a houslovým klíčem

Učivo Vokální činnosti Zpívání písní Tvoření tónu Výslovnost Získávání intonačních a rytmických schopností Zpěv ve skupině Instrumentální činnosti Používání jednoduchých nástrojů Hudebně pohybové činnosti Hudebně pohybové hry Prvky hry na tělo do rytmu nebo jako doprovod Pochod, chůze s doprovodem Improvizovaný pohyb na poslouchanou hudbu Ukolébavka Poslechové činnosti Tóny, zvuky, hlasy, hudba – vokální a instrumentální Poslech hudebních skladeb různých žánrů; fanfáry, ukolébavky, hymna ČR Nejznámější hudební nástr Seznámení s pojmy z hud. nauky Notová osnova Seznámení s houslovým klíčem

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. Osobnostní rozvoj (rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a seberealizace, psychohygiena, kreativita) sociální rozvoj (poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice) MKV kulturní diference Tv pohyb jako přirozená potřeba


Očekávané výstupy - RVP 1.1, 1.2 1.4 1.4

Učivo

Žák:

rytmicky zpívá s doprovodem i bez doprovodu, využívá opory bránice, správně artikuluje Použije nástroj k vlastnímu zpěvu, k rytmizaci textu

1.5 1.5 1.11

e do hudebně pohybových her Používá prvky hry na tělo a doprovází tímto způsobem zpěv svůj nebo spolužáků

1.3 Vysvětlí nutnost tolerance v hudbě i jiných oblastech života – basa, trubka, velký a malý buben Rozpozná a zapíše houslový klíč a noty celé do notové osnovy

Zpívání písní Pěvecké dýchání, hlasová hygiena Rozezpívání, jeho funkce Reakce na dirigenta Zpěv sólo, ve skupině, artikulace, měkké nasazení, opora bránice Instrumentální činnosti Rytmická cvičení, rytmizace textu Hra na rytmické nástroje (i improvizované) Hudebně pohybové činnosti Práce s hudebně pohybovými hrami Hra na tělo Pohybové vyjádření hudebního výrazu a nálady, reprodukce pohybu Prvky tanečního pohybu Mazurka Poslechové činnosti Práce s poslechovými skladbami Tolerance k různým hudebním žánrům Písně pro děti – lidové i populární Další hudební nástroje Seznámení s pojmy z hud. nauky Houslový klíč, noty celé Vzestupná, sestupná melodie

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV osobnostní rozvoj (rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a seberealizace, psychohygiena, kreativita) sociální rozvoj (poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice) MKV kulturní diference lidské vztahy Čj artikulace



Žák: i několik nových písní, pracuje s nimi pauza) rozsahu upání a klesání melodie, při zpěvu sleduje záznam písně v notové osnově

Učivo Vokální činnosti Zpívání písní Další pěvecké techniky Rozezpívání, hlasová hygiena Kánon Melodizace textu Stoupání a klesání melodie Notový záznam Změny tempa a dynamiky

1.10

Instrumentální činnosti Hra na nástroj Rytmický doprovod ve 2/4 a 3/4 taktu

1.5 1.11

Hudebně pohybové činnosti Práce s hudebně pohybovými hrami Taneční kroky, dvoudobá a třídobá taneční chůze, tanec ve dvojici Základy taktování

Seznámí se s taktováním na 2 a 3 doby

1.3

Vyslechne v klidu kratší ukázky symfonické nebo nástrojové skladby, seznámí se s epizodami ze života autorů – akordeon, činely, klarinet Rozlišuje hudbu podle její společenské funkce

Poslechové činnosti Práce s poslechovými skladbami (Smetana, Dvořák) Další hudební nástroje Hudba k zábavě, tanci, slavnostní hudba, relaxační hudba Vánoční hudba - koledy Ukázka práce dirigenta

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV osobnostní rozvoj (rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a seberealizace, psychohygiena, kreativita) sociální rozvoj (poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice) MKV kulturní diference lidské vztahy Čj melodie věty Aj anglická píseň

Vyhledá v notovém záznamu a vysvětlí repetici -dur, vyjmenuje její noty

Seznámení s pojmy z hud. nauky Repetice Nota celá, půlová a osminová Noty stupnice C-dur (c1 – c2)

Vzdělávací oblast: Umění a kultura Předmět: Hudební výchova Ročník: 4. Časová dotace: 1 hodina týdně Očekávané výstupy - RVP 1.6 1.9

Výstup vyučovacího předmětu žák: Pracuje s písněmi v dur i moll, některé písně zazpívá sólo nebo ve skupině zpaměti údaje o její historii

1.10

-dur Používá jednoduché nástroje dle svých schopností rytmicky vhodně a technicky správně

Učivo Vokální činnosti Zpívání písní, písně lidové, umělé, starší, moderní Hymna ČR Další pěvecké techniky Prodlužování výdechu Melodizace a rytmizace textů Orientace v notovém záznamu Stupnice C-dur, durové stupnice Instrumentální činnosti Hra na jednoduché Orffovy nástroje Předehra, mezihra, dohra

1.11

Aktivně spolupracuje při hudebně pohybových hrách nebo tancích se na tanec, pokusí se o improvizaci

Hudebně pohybové činnosti Práce s hudebně pohybovými hrami nebo tanci Tance – polka, mazurka, prvky populárních tanců, improvizace Taneční kroky – přísuvný, poskočný, cvalový, zhoupnutí Taktování na 2 a 3 doby

1.8

Pozorně vyslechne krátké symfonické, komorní či nástrojové koncertní skladby, seznámí se s epizodami ze života autorů

Poslechové činnosti Práce s poslechovými skladbami (Smetana, Dvořák, Mozart, Beethowen, popř. Janáček) Vánoční hudba (koledy, vánoční písně – i populární) Relaxační hudba Rozlišení melodie a doprovodu

bu pro relaxaci

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV osobnostní rozvoj (rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a seberealizace, psychohygiena, kreativita) sociální rozvoj (poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice) MKV kulturní diference lidské vztahy Aj anglická píseň

Další hudební nástroj 1.7 Zapíše a vyhledá v notovém záznamu noty c1 – g2, pomocné linky -dur Odliší tóny podle délky, výšky, síly a barvy

Seznámení s pojmy z hud. nauky Noty c1-g2, pomocné linky Stupnice C-dur Noty s tečkou, obloučky Vlastnosti tónu


Očekávané výstupy - RVP 1.6 1.9

Žák: populární hudby – country, folk)

1.10

Technicky správně a rytmicky používá Orffovy nástroje k doprovodu

1.11

Aktivně se zapojuje do hudebně pohybových her nebo tanců, navrhuje jejich obměny je svůj prožitek z populární hudby, dle svých schopností tančí polku, valčík, mazurku, předvede pokus o další tance

1.8

V klidu pozorně vyslechne krátké symfonické, komorní nebo nástrojové koncertní skladby, posoudí význam uvedených skladatelů (hudebních skupin), seznámí se s epizodami z jejich života nástroje z nižších ročníků poslechu vhodné hudby

Učivo Vokální činnosti Zpívání písní Upevňování vokálních dovedností Počátky dvojhlasu, kánon Stupnice a kvintakord dur Rytmická cvičení Sjednocování hlasového rozsahu Instrumentální činnosti Doprovod pomocí Orffových nástrojů Doprovod podle notového záznamu Hudebně pohybové činnosti Práce s hudebně pohybovými hrami nebo tanci Procvičování pohybových prvků z nižších ročníků Moderní tanec na pop, regionální lidový tanec, společenský tanec Taktování na 4 doby Poslechové činnosti Práce s poslechovými skladbami (významní skladatelé – Bach, Janáček; hudební skupiny – Beatles, Ježek a V+W, Olympic apod. a jejich tvorba) Další hudební nástroje Lidové kapely, rocková kapela, symfonický orchestr

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV osobnostní rozvoj (rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a seberealizace, psychohygiena, kreativita) sociální rozvoj (poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice) MKV kulturní diference lidské vztahy Aj anglická píseň

Hudba dříve a dnes Relaxační hudba Žák:

lastní notový záznam jednoduché melodie

Seznámení s pojmy z hud. nauky Seznámení s oktávami Seznámení se stupnicemi dur Předznamenání, interval Basový klíč, nota šestnáctinová Vlastní notový záznam

4.7 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 4.7.1 Předmět: Tělesná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení - je realizována v 1. - 5. ročníku - v každém ročníku jsou 2 hodiny týdně Tělesná výchova je realizována v tělocvičně, na hřišti, na školním dvoře či v okolí školy. Plavání děti navštěvují v plaveckém bazénu v Příbrami. Žáci cvičí ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. Učitelka v hodinách využívá různé metody a formy práce. Spolu s dětmi používá veškeré dostupné náčiní a nářadí. Vzdělávací obsah předmětu Vzdělávací obsah je rozdělen na 3 tematické okruhy: a) činnosti ovlivňující zdraví -význam pohybu pro zdraví, příprava organismu, zdravotně zaměřené rychlosti,vytrvalosti,síly,pohyblivosti,koordinace pohybu,hygiena při TV,bezpečnost při pohybových činnostech

činnosti,rozvoj

různých

forem

b) činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností - pohybové hry, základy gymnastiky, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti,průpravné úpoly,základy atletiky,základy sportovních her,turistika a pobyt v přírodě,plavání,lyžování a bruslení,další pohybové činnosti c) činnosti podporující pohybové učení - komunikace v TV, organizace při TV,zásady jednání a chování, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností,měření a posuzování pohybových dovedností,zdroje informací o pohybových činnostech Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetenci žáků Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k osvojení si základního tělocvičného názvosloví,učí se cvičit podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení,změří základní pohybové výkony a porovnají je s předchozími,orientují se v informačních zdrojích o aktivitách a sportovních akcích.

Učitel umožňuje žákům,aby se naučili na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti nebo výsledky. Kompetence k řešení problémů Uplatňují zásady bezpečného chování ve sportovním prostředí a adekvátně reagují v situaci úrazu spolužáka,řeší problémy v souvislosti s nesportovním chováním, nevhodným sportovním prostředím a nevhodným sportovním náčiním a nářadím. Učitel dodává žákům sebedůvěru,podle potřeby žákům v činnostech pomáhá. Kompetence komunikativní Žáci jsou vedeni ke spolupráci při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích, učí se reagovat na základní povely a pokyny a sami je i vydávají, zorganizují jednoduché pohybové soutěže, činnosti a jejich varianty. Učitel vede žáky k vzájemnému naslouchání a oceňování přínosu druhých, vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci. Kompetence sociální a personální Žáci jsou vedeni k jednání v duchu fair - play - dodržují pravidla, označí přestupky, respektují opačné pohlaví, zvládají pohybové činnosti ve skupině. Učitel zadává úkoly při kterých žáci mohou spolupracovat, umožňuje každému žákovi zažít úspěch. Kompetence občanská Podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu a projevují přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti, spojují svou pohybovou činnost se zdravím, zařazují si do vlastního pohybového režimu korektivní cvičení, jsou vedeni ke kritickému myšlení, hodnotí cvičení,učí se být ohleduplní a taktní. Učitel žákům umožňuje, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků. Kompetence pracovní Žáci jsou vedeni učitelem k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě,učí se užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní. Průřezová témata zařazená v předmětu Tělesná výchova: Environmentální výchova Hry v přírodě, turistika Na vycházkách mohou děti vidět konkrétní příklady poškozování krajiny a životního prostředí. Při pobytu v přírodě vedeme žáky k ochraně životního prostředí. Žáci si musí uvědomit správné a nesprávné chování v přírodě.

Osobnostní a sociální výchova Umí se dohodnout pro spolupráci v družstvu Žáci se učí, různé míčové hry. Při nich je důležitá spolupráce, děti se učí vnímat ostatní spoluhráče s jejich specifickými vlastnostmi a schopnostmi. Spolupráce vyžaduje zvládnutí vlastního chování. Učí se tedy sebekázni, regulaci vlastního chování, zdravé a vyrovnané sebepojetí. Multikulturní výchova Soutěže družstev Děti dostávají úkoly, ve kterých je nutná spolupráce. Žáci se při spolupráci v družstvech učí přijmout druhého jedince se stejnými právy. Dále si uvědomují, že všechny etnické a sociální skupiny a všechny kultury jsou si rovny a žádná není nadřazená. Učí se žít a komunikovat ve skupině a chápat a respektovat a tolerovat práva a názory druhých. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Jednotlivé atletické discipliny, Olympijský den pořádaného školou Sleduje sportovní dění v ČR, Evropě i světě Očekávané výstupy - RVP Očekávané výstupy - 1. období žák 1.1 spojuje pravidelnou každodenní pohybovou činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti 1.2 zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení 1.3 spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích 1.4 uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy 1.5 reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti a její organizaci Očekávané výstupy - 2. období žák 1.6 podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti 1.7 zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením 1.8 zvládá v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti; vytváří varianty osvojených pohybových her 1.9 uplatňuje pravidla hygieny a bezpečného chování v běžném sportovním prostředí; adekvátně reaguje v situaci úrazu spolužáka 1.10 jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti spolužáka a reaguje na pokyny k vlastnímu provedení pohybové činnosti 1.11 jedná v duchu fair play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových činnostech opačné pohlaví

1.12 užívá při pohybové činnosti základní osvojované tělocvičné názvosloví; cvičí podle jednoduchého nákresu, popisu cvičení 1.13 zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy 1.14 změří základní pohybové výkony a porovná je s předchozími výsledky 1.15 orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách a sportovních akcích ve škole i v místě bydliště; samostatně získá potřebné informace

Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Předmět: Tělesná výchova Ročník: 1. Časová dotace: 2 hodiny Výstup vyučovacího předmětu žák:


Učivo

Žák:

Zásady bezpečnosti a hygieny Příprava organismu a relaxace

bezpečnosti při všech pohybových činnostech na základní pokyny a gesta učitele hygienické návyky

1.3 1.4

činnostmi a se zklidněním po zátěži poloh

Atletika Zjednodušené startovní povely a signály Průpravná cvičení k běžecké rychlosti a vytrvalosti Rychlý běh na 20 – 40 m Běh v terénu Odraz z místa Skok do dálky z místa Hod míčkem z místa

1.4

apodobuje pohyby ostatních

Gymnastika Základní cvičební polohy, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného náčiní a nářadí Rytmizovaný pohyb, napodobení pohybu Skákání přes švihadlo Držení těla a soustředění na cvičení Kotoul vpřed Skoky prosté odrazem snožmo Chůze na lavičce s dopomocí

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV osobnostní rozvoj (sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena) sociální rozvoj (poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice) MKV kulturní diference

Šplh na tyči do výše max. 2m s dopomocí 1.1 1.3 1.4

přirozenou potřebu těla

1.4

Žák: míč odpovídající velikosti a hmotnosti

přehazované

Pohybové hry Základní pravidla osvojovaných pohybových her Sportovní hry Manipulace s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti Základní přihrávky Základy sportovní hry – vybíjená, přehazovaná

1.1

Plavání Základní plavecký výcvik

1.1 1.4

Bruslení, sáňkování, turistika, pobyt v přírodě



Učivo

Žák: sady

Zásady bezpečnosti a hygieny Příprava organismu a relaxace

bezpečnosti při všech pohybových činnostech hygienické návyky činnostmi a se zklidněním po zátěži

1.3 1.4

Rozlišuje nízký a polovysoký start

u hodu míčkem z místa a z chůze 1.4 dby pohybem Seznámí se s technikou odrazu na odrazovém můstku

Atletika Základy nízkého a polovysokého startu Rychlý běh na 30 – 50 m Běh v terénu Odraz z místa Skok do dálky z místa Hod míčkem z místa a z chůze Gymnastika Základní gymnastické pojmy Držení těla při cvičení Vyjádření rytmu pohybem Skákání přes švihadlo Kotoul vpřed Nácvik odrazu na odrazovém můstku Chůze na lavičce s dopomocí (různé obměny) Šplh na tyči alespoň 2m s dopomocí

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV osobnostní rozvoj (sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena) sociální rozvoj (poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace, kooperace a kompetice) MKV kulturní diference

1.1 1.3 1.4

1.4

spolužáky při pohybových hrách Používá v pohybové hře i hračky a jiné předměty

Žák: různými způsoby na místě i při chůzi vybíjené a přehazované

Pohybové hry Základní pravidla osvojovaných her, spolupráce Využití netradičního náčiní k pohybovým hrám Přetahy Sportovní hry Manipulace s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti na místě i v pohybu Základní sportovní hry – vybíjená, přehazovaná se zjednodušenými pravidly

1.1

Plavání Základní plavecký výcvik

1.1


1.4


Očekávané výstupy - RVP 1.5 1.3 1.2

Žák: bezpečnosti při všech pohybových činnostech

Učivo Zásady bezpečnosti a hygieny Příprava organismu a relaxace Vhodné oblečení a obuv

zklidnění po zátěži

1.9 1.3 1.4

různém prostředí, dodržuje základní hygienické návyky Jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti, reaguje na pokyny k vlastním chybám Používá nízký a polovysoký start Používá základní techniky běhu, připravuje start (čáru) míčkem z místa i z rozběhu

1.4

Rozliší základní pojmy různých cviků, poloh, postojů, pohybů né druhy nářadí a náčiní

plhá na tyči s dopomocí učitele

Hodnocení pohybových schopností svých i spolužáků, reakce Atletika Nízký a polovysoký start Rychlý běh do 60 m Běh v terénu Odraz z místa Skok do dálky z místa Hod míčkem z místa a z rozběhu Základní cvičební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu Názvy používaného nářadí a náčiní Držení těla při cvičení Skákání přes švihadlo Kotoul vpřed Odraz na odrazovém můstku Chůze na lavičce (různé obměny) Šplh na tyči alespoň 3 m bez dopomoci Tvořivé vyjádření rytmu pohybem Pohybové hry


Rozlišuje základní pojmy při vysvětlování pravidel hry dní prostředí a pomůcky

Žák: si základy driblingu vybíjené a přehazované, osvojuje si herní činnosti a dovednosti jednotlivce, snaží se je využívat při hře

Základní pojmy – pravidla her Variace her jednoho druhu Využití přírodního prostředí k pohybovým hrám Přetahy Sportovní hry Manipulace s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti na místě i v pohybu Základní sportovní hry – vybíjená, přehazovaná se zjednodušenými pravidly Plavání Základní plavecký výcvik Bruslení, sáňkování, turistika, pobyt v přírodě


Očekávané výstupy - RVP 1.13 1.12 1.13 1.6 1.9 1.11

1.11

Žák: bezpečnosti při všech pohybových činnostech zklidnění po zátěži čení a obutí pro pohybové činnosti v různém prostředí, dodržuje základní hygienické návyky Jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti, reaguje na pokyny k vlastním chybám

1.8

Změří a zapíše výkony v jednotlivých disciplinách a porovná je s předchozími výsledky

1.9

(čáru) a vydává povely pro start

1.8

Používá základní pojmy osvojených cviků, poloh, postojů, pohybů

1.11

1.11

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV Zásady bezpečnosti a hygieny Příprava organismu a relaxace osobnostní rozvoj Vhodné oblečení a obuv (sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena) sociální rozvoj (poznávání lidí, Hodnocení pohybových schopností mezilidské svých i spolužáků, reakce vztahy, Měření a zaznamenávání výkonů, komunikace, pomůcky pro měření výkonů kooperace a Základní techniky běhů, hodů, skoků kompetice) Nízký start na povel, polovysoký MKV start kulturní diference Rychlý běh na 60 m Hv Vytrvalostní běh v terénu12–15 min hospodaření s Vytrvalý běh na dráze 600 m dechem Průpravná cvičení pro odrazovou sílu rytmus a obratnost, pro hod míčkem taneční kroky Skok do dálky s rozběhem Hod míčkem s rozběhem Gymnastika Základní cvičební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu Názvy používaného nářadí a náčiní Základní dopomoc a záchrana při cvičení Učivo

Provede odraz na odrazovém můstku 1.11

Skáče roznožku přes kozu s odrazem z můstku dopomocí učitele

1.10

poskok a přísun, rozlišuje tanec na 2 a 3 doby Používá základní pojmy při vysvětlování pravidel hry

1.8 h netradičního náčiní

1.9

Hází a chytá míč různými způsoby na místě i při chůzi, dribluje na místě a při chůzi,

1.10

po zemi, střelba na branku

1.8

– vybíjená, přehazovaná, florbal, zdokonaluje herní činnosti a dovednosti jednotlivce, využívá je při hře 1.6 1.6 1.8

Skákání přes švihadlo Kotoul vpřed Stoj na rukou s dopomocí Odraz na odrazovém můstku Roznožka přes kozu odrazem z můstku Chůze na lavičce (různé obměny) Šplh na tyči do výšky 4 m bez dopomoci, šplh na laně Tvořivé vyjádření rytmu pohybem, základní taneční krok 2/4 a 3/4 Pohybové hry Základní pojmy – pravidla her Variace her jednoho druhu Využití přírodního prostředí k pohybovým hrám Využití netradičního náč Sportovní hry Manipulace s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti na místě i v pohybu, přihrávky Základní sportovní hry – vybíjená, přehazovaná, florbal se zjednodušenými pravidly Plavání Základní plavecký výcvik Bruslení, sáňkování, turistika, pobyt v přírodě


Očekávané výstupy - RVP 1.13 1.12 1.13

Žák: bezpečnosti při všech pohybových činnostech před pohybovými činnostmi a zklidnění po zátěži

1.6 1.9

různém prostředí, dodržuje základní hygienické návyky Jednoduše zhodnotí kvalitu pohybové činnosti, reaguje na pokyny k vlastním chybám

1.11 1.8

Změří a zapíše výkony v jednotlivých disciplinách a porovná je s předchozími výsledky

1.9

(čáru) a vydává povely pro start

1.11

azu a hodu míčkem

Používá základní pojmy osvojených cviků, poloh, postojů, pohybů

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV Zásady bezpečnosti a hygieny Příprava organismu a relaxace osobnostní rozvoj Vhodné oblečení a obuv (sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena) sociální rozvoj (poznávání lidí, Hodnocení pohybových schopností mezilidské svých i spolužáků, reakce vztahy, komunikace, kooperace a Atletika kompetice) Měření a zaznamenávání výkonů, MKV pomůcky pro měření výkonů Základní techniky běhů, hodů, skoků kulturní diference Př Nízký start na povel, polovysoký lidské tělo (hoch start – dívka) Rychlý běh na 60 m Vytrvalostní běh v terénu12–15 min Hv taneční kroky Vytrvalý běh na dráze 800 m Průpravná cvičení pro odrazovou sílu hudební nebo pohybové a obratnost, pro hod míčkem vyjádření nálady Skok do dálky s rozběhem Hod míčkem s rozběhem Skok do výšky Gymnastika Základní cvičební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu Učivo

l vzad

1.8

Žák:

1.11

1.10 1.8

kroky, obměňuje je, používá poskok a přísun, rozlišuje tanec na 2 a 3 doby Používá základní pojmy při vysvětlování pravidel hry, určí funkci hry, pojmenuje používané náčiní dí a pomůcky

1.9

Hází a chytá míč různými způsoby na místě i při chůzi, dribluje na místě, při chůzi i v mírném běhu

1.10

po zemi, střelba na branku

1.8

– vybíjená, přehazovaná, florbal, minifotbal, zdokonaluje herní činnosti a dovednosti jednotlivce, využívá je při hře je základní hráčské role v družstvu a dodržuje je při hře

Názvy používaného nářadí a náčiní Základní dopomoc a záchrana při cvičení Skákání přes švihadlo Kotoul vpřed a vzad Stoj na rukou s dopomoc Odraz na odrazovém můstku Roznožka a skrčka přes kozu odrazem z můstku Základy chůze na kladině (různé obměny) Šplh na tyči do výšky 4 m bez dopomoci, šplh na laně Tvořivé vyjádření rytmu pohybem, základní taneční krok 2/4 a 3/4 Pohybové hry Základní pojmy související s funkcemi her, pravidly a používaným náčiním Variace her více druhů Využití přírodního prostředí a pomůcek pro pohybové hry Využití netradičního náčiní a námětů na přípravu vlastního náčiní Pohybové vyjadřování Sportovní hry Manipulace s míčem odpovídající velikosti a hmotnosti na místě i v pohybu, přihrávky Základní sportovní hry – vybíjená, přehazovaná, florbal, minifotbal se zjednodušenými pravidly Základní role ve hře Zásady hry fair play Plavání

Plavecký výcvik

1.6 (dle podmínek a možností školy)


4.8 Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce 4.8.1 Předmět: Pracovní činnosti

Charakteristika vyučovacího předmětu Časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Pracovní činnosti se vyučuje jako samostatný předmět v 1. až 5. ročníku 1 hodinu týdně.

Vzdělávací obsah předmětu   

žáci se v něm učí pracovat s různými materiály osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu.

Tento předmět je rozdělen do čtyř tematických okruhů:    

Práce s drobným materiálem Konstrukční činnosti Pěstitelské práce Příprava pokrmů

Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků Kompetence k učení

 žáci si osvojují základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí, učí se používat vhodné nástroje, nářadí a pomůcky při práci i v běžném životě

 učitel umožňuje žákům používat různé materiály, vhodné nástroje a nářadí  učitel pozoruje pokrok u všech žáků Kompetence k řešení problémů

 učitel zadává úkoly způsobem, který umožňuje volbu různých postupů  žáci promýšlejí pracovní postupy při plnění zadaných úkolů  učitel se snaží rozvíjet u žáků tvořivost, vede je k uplatňování vlastních nápadů Kompetence komunikativní

 žáci si rozšiřují slovní zásobu v oblasti pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek, učí se popsat postup práce  učitel vede žáky k užívání správné terminologie Kompetence sociální a personální

 učitel vede žáky ke spolupráci a vzájemné pomoci  žáci pracují ve skupině, vytvářejí společné práce, při kterých se učí spolupracovat a respektovat nápady druhých, společně se snaží o dosažení kvalitního výsledku Kompetence občanské  učitel vytváří u žáků pozitivní vztah k práci a vede je k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce  učitel umožňuje žákům, aby na základě jasných kritérií hodnotili své činnosti nebo výsledky  učitel umožňuje každému žákovi zažít úspěch Kompetence pracovní  učitel vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti a hygieny včetně používání ochranných pracovních prostředků  učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálu a pracovních nástrojů  učitel zohledňuje rozdíly v pracovním tempu jednotlivých žáků a podle potřeby žákům v činnostech pomáhá  žáci správně a zodpovědně zachází s pracovními pomůckami

Průřezová témata zařazená do předmětu Pracovní činnosti Environmentální výchova   

podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě, k přírodnímu a kulturnímu dědictví

Osobnostní a sociální výchova   

učí toleranci a pohledu na svět očima druhých, (umět vyslechnout a přijmout názor druhých, umět prosadit svůj názor) učí pravidlům vzájemné komunikace, komunikace v různých situacích, utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě, analýze vlastních i cizích postojů a hodnot napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů jednání

Výchova demokratického občana   

rozvíjí schopnost komunikovat na základě dovednosti kritického myšlení, naslouchat názoru druhého vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení, rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku vede k sebeúctě, sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti

Očekávané výstupy – RVP 1 PRÁCE S DROBNÝM MATERIÁLEM Očekávané výstupy - 1. období žák 1.1 vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů 1.2 pracuje podle slovního návodu a předlohy Očekávané výstupy - 2. období žák 1.3 vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu 1.4 využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic 1.5 volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu 1.6 udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu 2 KONSTRUKČNÍ ČINNOSTI Očekávané výstupy - 1. období žák 2.1 zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi Očekávané výstupy - 2. období žák 2.2 provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž 2.3 pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu 2.4 dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu 3 PĚSTITELSKÉ PRÁCE Očekávané výstupy - 1. období žák 3.1 provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování 3.2 pečuje o nenáročné rostliny Očekávané výstupy - 2. období žák 3.3 provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování 3.4 ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny 3.5 volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní

3.6 dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu 4 PŘÍPRAVA POKRMŮ Očekávané výstupy - 1. období 4.1 připraví tabuli pro jednoduché stolování 4.2 chová se vhodně při stolování Očekávané výstupy - 2. období žák 4.3 orientuje se v základním vybavení kuchyně 4.4 připraví samostatně jednoduchý pokrm 4.5 dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování 4.6 udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni

Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Pracovní činnosti Ročník: 1. Časová dotace: 1 hodina Výstup vyučovacího předmětu žák:

Očekávané výstupy - RVP 1.1, 1.2

Žák: lovního návodu

2.1

vuje stavebnicové prvky dle vlastní fantazie

3.1, 3.2

provádí jednoduché úkony s pokojovými rostlinami (zalévání, setí,…)

4.1, 4.2

pojmenuje některé zásady správného stolování a společenského chování

1.4

seznamuje s lidovými zvyky

Spojitost s jinými Učivo předměty. Průřezová témata. Práce s drobným materiálem (papír, OSV- rozvoj textil, přírodniny) schopnosti poznávání mezilidské vztahy spolupráce řešení problémů Konstrukční činnosti (stavebnice, komunikace sestavování modelů) Pěstitelské práce (základní podmínky kreativita Prv – tradice, pro pěstování rostlin, pěstování zvyky rostlin ze semen, ovoce, zelenina) ovoce, zelenina Příprava pokrmů Lidové zvyky

Organizace práce

1.6, 2.4, 3.6, 4.6 dodržuje pořádek na pracovišti, zásady bezpečnosti a hygieny


Očekávané výstupy - RVP 1.1, 1.2, 1.5

Žák:

2.1 3.1, 3.2, 3.5

Uplatňuje základy péče o pokojové rostliny (zalévání, přesazování,..)

Příprava pokrmů (jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování)

4.1, 4.2

1.4

Spojitost s jinými Učivo předměty. Průřezová témata. Práce s drobným materiálem OSV- rozvoj (přírodniny, modelovací hmota, schopnosti papír,….) poznávání mezilidské vztahy spolupráce řešení problémů komunikace Konstrukční činnosti (stavebnice, kreativita práce s návodem Pěstitelské práce (základní podmínky Prv – sezóní práce pro pěstování rostlin, pokojové rostliny) Úprava okol

Seznamuje s lidovými zvyky a tradicemi, materiály a technikami

Lidové tradice a zvyky Organizace práce


Vzdělávací oblast: Člověk a svět práce Předmět: Pracovní činnosti Ročník: 3. Časová dotace: 1 hodina Spojitost s jinými Očekávané výstupy - RVP Učivo předměty. Průřezová témata. 1.1, 1.2, 1.3 Žák: Práce s drobným materiálem OSV- rozvoj (vlastnosti materiálů, využití schopnosti vá přírodní materiál pracovních nástrojů, pomůcek, poznávání jednoduché pracovní postupy, papír, mezilidské vztahy materiálů textil, přírodniny…) spolupráce řešení problémů komunikace kreativita Prv – tradice, 2.1 Sestavuje stavebnicové prvky dle jednoduchého návodu nebo Konstrukční činnosti zvyky předlohy půda a její 3.1, 3.2 Aplikuje při pěstování základy péče o pokojové rostliny (zalévá, Pěstitelské práce (základní podmínky význam podmínky pro přesazuje, …) pro pěstování rostlin, pěstování ze život semen v místnosti) Výstup vyučovacího předmětu žák:

pozorování 4.1, 4.3, 4.4, 4.6 Vyjmenuje potřebné potraviny, pomůcky a nástroje k výrobě jednoduchého pokrmu

Příprava pokrmů (základní vybavení kuchyně, výběr a nákup potravin, jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování) Organizace práce




Žák:

Učivo Práce s drobným materiálem (vlastnosti materiálu, využití pracovních pomůcek a nástrojů, jednoduché pracovní postupy, využití tradic a lidových zvyků,..)

tradici druhy stehu bezpečnosti práce

Konstrukční činnosti (práce se stavebnicemi, práce s návodem)

2.2, 2.3, 2.4 podle slovního návodu nebo předlohy

3.3, 3.4, 3.5, 3.6 Provádí jednoduché pěstitelské činnosti (množení, sázení, setí,…)

Pěstitelské činnosti (základní podmínky pro pěstování rostlin, pěstování rostlin, rostliny léčivé, okrasné, pomůcky a nástroje)

nástroje a nářadí

4.3, 4.4, 4.5, 4.6 Seznámí se s přípravou jednoduchého pokrmu ve studené a teplé kuchyni (potřebné potraviny, jejich nákup, pomůcky)

Příprava pokrmů (základní vybavení kuchyně, výběr a nákup potravin, pravidla správného stolování, příprava jednoduchého pokrmu)

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. OSV- rozvoj schopnosti poznávání mezilidské vztahy spolupráce řešení problémů komunikace kreativita Př – dělení rostlin podmínky pro život životospráva



Žák:

lidových tradic Udržuje pořádek na pracovním místě, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce 2.2, 2.3, 2.4 tavebnicové prvky

3.3, 3.4, 3.6

tuje rostliny podle daných zásad Seznámí se s bylinkami a jejich využitím při přípravě pokrmů, s rostlinami jako drogami, s některými rostlinami, které mohou způsobovat alergie

Spojitost s jinými předměty. Průřezová témata. Práce s drobným materiálem (různé OSV- rozvoj materiály a jejich kombinace, využití schopnosti pracovních pomůcek a nástrojů, poznávání jednoduché pracovní postupy, tradice mezilidské vztahy a lidové zvyky) spolupráce řešení problémů komunikace kreativita Př – drogy, Konstrukční činnosti (práce se alergie stavebnicí, práce s jednoduchým první pomoc při náčrtem) drobných poraněních Pěstitelské činnosti (základní podmínky pro pěstování rostlin, alergie, rostliny jako droga, zelenina, bylinky) Učivo

hodnotí výsledek

4.3, 4.4, 4.5, 4.6

e studené a teplé kuchyně Aplikuje pravidla správného stolování a společenského chování

aze

Příprava pokrmů (základní vybavení kuchyně, studená, teplá kuchyně, pravidla správného stolování a společenského chování, příprava tabule)

5. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVANÍ ŽÁKŮ

5.1 Zásady hodnocení výsledků vzdělávání 1. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka je vyjádřeno na vysvědčení klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. V průběhu školního roku jsou především mladší žáci hodnoceni pomocí razítek, obrázků. O celkovém způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě. 2. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 3. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. 4. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. 5. Průběžná klasifikace se uplatňuje při hodnocení dílčích výsledků a projevů žáka. 6. Klasifikace souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace. 7. Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl, zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k jeho věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 8. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. 9. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi. 10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. 11. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. 12. Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně. 13. Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem a zájmům. 14. Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů. 15. Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - případně kdykoliv na požádání zákonných zástupců žáka. V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednají v pedagogické radě. 16. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 17. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

18. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. 19. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, žádá zákonný zástupce o přezkoušení žáka krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. 20. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 21. V pátém ročníku zpracuje třídní učitel výstupní hodnocení žáka, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

5.2 Zásady pro hodnocení chování ve škole 1. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel, rozhoduje o ní ředitel po projednání v pedagogické radě. 2. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období. 3. Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. 4. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. 5. Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě. 6. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informování třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případně mimořádného porušení školního řádu.

5.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. 2. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. 3. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: - co se mu daří, - co mu ještě nejde, - jak bude pokračovat dál. 5. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 3 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace

5.4 Stupně hodnocení prospěchu 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 – výborný, 2 – chvalitebný, 3 – dobrý, 4 – dostatečný, 5 – nedostatečný Celkové hodnocení: Prospěl s vyznamenáním (jenom jedničky a dvojky, průměr známek do 1,5) Prospěl (klasifikace bez pětky) Neprospěl (jedna nebo více pětek) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

5.5 Klasifikace ve vyučovacích předmětech Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo

tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Ve vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

5.6 Stupně hodnocení chování Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 – velmi dobré, b) 2 – uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé. Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. 4 Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií 1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 3. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání. 4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. 5. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 5 Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace

5.7 Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení Žák je slovně hodnocen na žádost svých rodičů Prospěch Ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 – výborný ovládá bezpečně 2 – chvalitebný ovládá 3 – dobrý v podstatě ovládá 4 – dostatečný ovládá se značnými mezerami 5 – nedostatečný neovládá Úroveň myšlení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost v myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Úroveň vyjadřování 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný

výstižné a poměrně přesné celkem výstižné myšlenky vyjadřuje ne dost přesně myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí, řešení úkolů, chyby, jichž se žák dopouští 1 – výborný užívá vědomostí a dovedností spolehlivě a uvědoměle, pracuje samostatně, přesně a s jistotou 2 – chvalitebný menších chyb

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen

3 – dobrý odstraňuje chyby 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Píle a zájem o učení 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

5.8 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky : - soustavným diagnostickým pozorováním žáka, - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami, - analýzou různých činností žáka, - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (PPP), - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. 2. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 3. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do7 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům. Při hodnocení využívá i sebehodnocení žáka. 4. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 5. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 6. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 7. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje, nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům. 8. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádějí až po dostatečném procvičení učiva.

9. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.

6 AUTOEVALUACE ŠKOLY 6.1 Oblasti autoevaluace      

materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání průběh vzdělávání školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou výsledky vzdělávání řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

6.2 Cíle a kritéria autoevaluace Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Cíle: Udržení stávajících podmínek vzdělávání Efektivní komunikace mezi zaměstnanci školy a jejich spolupráce Řešení problémů Zajišťování bezpečnosti Pozitivní klima školy Dobrý vztah rodičů ke škole Realizace konzultačních dnů, třídních schůzek Spolupráce s PPP Dosahování dílčích výstupů vyučovacích předmětů Dosahování očekávaných výstupů z RVP Naplňování klíčových kompetencí žáků Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje. Kritéria: Dostatek finančních zdrojů na zabezpečení chodu školy Naplněnost školy v rámci demografie obce a individuálních možností rodičů Postupné naplňování výstupů ŠVP Uplatňování individuálního přístupu k žákům Podávání informací rodičům Vyhledávání, účast a využití DVPP ve výuce Mapování realizace školního vzdělávacího programu Prostorové a materiální podmínky

6.3 Nástroje autoevaluace     

rozbor dokumentace školy rozhovory s učiteli, rodiči dotazníky pro rodiče, žáky a učitele srovnávací prověrky, dovedností testy hospitace

6.4 Časové rozvržení autoevaluačních činností  hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku)  sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek škol. roku)  projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou  projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok (do konce října)  dovednostní testy žáků – Testy dětských schopností (data box, Mensa ČR)  testy– Scio (dle potřeby)  srovnávací prověrky (průběžně celý škol. rok)  dotazníky na klima školy Průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents