Střední průmyslová škola, Ostrava – Vítkovice, příspěvková organizace Zengrova 1, 703 00 Ostrava – Vítkovice, tel.: 552304232, URL: www.spszengrova.cz, e-mail:
[email protected]
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
Název školního vzdělávacího programu
Strojírenství – výpočetní technika
Kód a název oboru vzdělání 23-41-M/01 Strojírenství
1
Obsah 1. Úvodní identifikační údaje ................................................................................................... 4 2. Profil absolventa ................................................................................................................. 5 2.1. Základní identifikační údaje ............................................................................................. 5 2.2. Popis uplatnění absolventa v praxi .................................................................................. 5 2.3. Výčet kompetencí absolventa ......................................................................................... 5 2.3.1.
Odborné kompetence ............................................................................................... 5
2.3.2.
Klíčové kompetence ................................................................................................. 6
2.4. Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání, stupeň dosaženého vzdělání .................................................................................................................................. 7 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu ................................................................ 8 3.1. Základní identifikační údaje ............................................................................................. 8 3.2. Popis celkového pojetí vzdělávání .................................................................................. 8 3.3. Organizace výuky ......................................................................................................... 10 3.4. Způsob hodnocení žáků ................................................................................................ 11 3.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných 11 3.6. Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence .......................... 12 3.7. Podmínky pro přijetí ke vzdělání ................................................................................... 13 3.8. Způsob ukončení vzdělávání......................................................................................... 13 4. Učební plán ...................................................................................................................... 14 4.1. Souhrn .......................................................................................................................... 14 4.2. Převodní tabulka z RVP do ŠVP ................................................................................... 15 4.3. Přehled využití týdnů ve školním roce ........................................................................... 16 5. Tabulky kompetencí.......................................................................................................... 17 5.1. Klíčové kompetence ...................................................................................................... 18 5.2. Odborné kompetence.................................................................................................... 22 5.3. Průřezová témata.......................................................................................................... 25 6. Osnovy předmětů ............................................................................................................. 28 6.1. Anglický jazyk ............................................................................................................... 28 6.2. Automatizace ................................................................................................................. 36 6.3. Český jazyk a literatura .................................................................................................. 38 6.4. Dějepis .......................................................................................................................... 48 6.5. Ekonomika..................................................................................................................... 51 6.6. Elektrotechnika .............................................................................................................. 57 6.7. Fyzika ............................................................................................................................ 63 6.8. Chemie .......................................................................................................................... 69 6.9. Informační a komunikační technologie ........................................................................... 75 6.10. Konstruování v CAD .................................................................................................... 84 6.11. Kontrola a měření ........................................................................................................ 86 6.12. Matematika .................................................................................................................. 89 2
6.13. Mechanika ................................................................................................................... 99 6.14. Mikroprocesorová technika .........................................................................................103 6.15. Německý jazyk ...........................................................................................................105 6.16. Občanská nauka .........................................................................................................114 6.17. Praxe ..........................................................................................................................119 6.18. Počítačem řízené stroje ..............................................................................................122 6.19. Ruský jazyk ................................................................................................................124 6.20. Stavba a provoz strojů ................................................................................................131 6.21. Strojírenská technologie .............................................................................................135 6.22. Technické kreslení ......................................................................................................141 6.23. Tělesná výchova .........................................................................................................145 6.24. Základy ekologie .........................................................................................................153 7.Požadavky na zabezpečení školního vzdělávacího programu ..........................................157 7.1. Personální podmínky ...................................................................................................157 7.2. Základní materiální podmínky ......................................................................................157 7.3. Organizační podmínky .................................................................................................158 7.4. Podmínky BOZP ..........................................................................................................158 8. Spolupráce se sociálními partnery ...................................................................................160 8.1. Úřad práce ....................................................................................................................160 8.2. Vysoké školy.................................................................................................................160 8.3. Podnikatelská sféra ......................................................................................................160 8.4. Rodiče a žáci ................................................................................................................160 8.5. Asociace CZESHA........................................................................................................160 8.6. Základní školy..............................................................................................................160
3
1. Úvodní identifikační údaje Název školy
Střední průmyslová škola, Ostrava–Vítkovice, příspěvková organizace
Adresa školy
Zengrova 1, 703 00 Ostrava-Vítkovice
Zřizovatel
Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 Ostrava
Název ŠVP
Strojírenství – výpočetní technika
Kód a název oboru
23-41-M/01 Strojírenství
Stupeň vzdělání
Střední vzdělání s maturitní zkouškou
Délka a forma studia
Čtyřleté denní studium
Vypracováno dle
RVP pro obor vzdělávání 23-41-M/01 Strojírenství, vydaného MŠMT dne 28.6. 2007, č.j. 12 698/2007-23
Datum platnosti
1. 9. 2016
Jméno ředitele
Mgr. Tomáš Řežáb
Razítko školy
Telefonní čísla
552304232
E-mailová adresa
[email protected]
Adresa webu
http://www.spszengrova.cz
4
2. Profil absolventa 2.1.
Základní identifikační údaje
Název školy Adresa školy Zřizovatel Název ŠVP Kód a název oboru vzdělávání Stupeň vzdělání Délka a forma studia Datum platnosti
2.2.
Střední průmyslová škola, Ostrava-Vítkovice, příspěvková organizace Zengrova 1, 703 00 Ostrava-Vítkovice Moravskoslezský Kraj, 28. října 117, 702 18 Ostrava Strojírenství – výpočetní technika 23-41-M/01 Strojírenství Střední vzdělání s maturitní zkouškou Čtyřleté denní studium 1. 9. 2016
Popis uplatnění absolventa v praxi
Absolventi se mohou uplatnit zejména ve středních technickohospodářských funkcích ve strojírenství i v příbuzných technických oborech při zajišťování projektové a technologické stránky výroby, při organizaci provozu, údržbě a provozu strojů a zařízení, v obchodnětechnických službách, marketingu apod. Mohou nalézt uplatnění nejen v podnicích strojírenských, ale také například v automobilních, potravinářských i jiných podnicích regionu, v energetice, stavebnictví, dopravě, zemědělství, elektrotechnickém průmyslu aj. Dále se mohou uplatnit ve sféře drobného soukromého podnikání. Příklady pracovních pozic, na kterých se mohou absolventi uplatnit: konstruktér, technolog, programátor a obsluha CNC strojů, dílenský mistr, dispečer, dílenský plánovač, kontrolor jakosti, technický manažer provozu a další. Je připraven ke studiu všech oborů na vysokých školách a vyšších odborných školách se zaměřením na strojírenství a ke studiu dalších, převážně technických oborů na technických univerzitách. Absolvent je vzděláván tak, aby získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro celoživotní vzdělávání a uplatnění na trhu práce.
2.3.
Výčet kompetencí absolventa
Vzdělávání v oboru strojírenství směřuje v souladu s cíli středního odborného vzdělávání k tomu, aby si žáci vytvořili, v návaznosti na základní vzdělávání a na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující odborné a klíčové kompetence.
2.3.1. Odborné kompetence Absolvent: ovládá a používá odbornou terminologii; efektivně rozhoduje a organizuje technologické, provozní a jiné pracovní procesy; aplikuje získané technické a technologické poznatky v provozu; čte a zhotovuje technické výkresy strojních součástí a sestav; konstruuje jednotlivé strojní součásti a funkční podsestavy, vytváří výrobní výkresy a výkresy sestav s rozpiskami, sestavuje další navazující konstrukční dokumentaci; používá programy pro počítačovou podporu projekčních prací, konstrukce a řízení výroby; ovládá na prakticky využitelné úrovni některý z aktuálních programů v oblasti CAD/CAM; 5
-
-
volí vhodný materiál a jeho tepelné nebo chemicko-tepelné zpracování; navrhuje způsoby přeměny polotovaru ve výrobek a strojní zařízení, nástroje a přípravky pomocí nichž se tato přeměna uskutečňuje; vyhotovuje jednoduché technologické postupy na výrobu strojních součástí s respektováním ekonomických, ekologických a bezpečnostních hledisek; aplikuje hlavní strojírenské technologie používané ve výrobě; má všeobecné znalosti v oblasti normalizace a standardizace; používá metody kontroly a řízení jakosti a spolehlivosti výrobků; pracuje s měřidly a přístrojovou technikou při technických měřeních a kontrole jakosti výrobků; provádí pevnostní výpočty spojovaných součástí a dílců a využívá k výpočtům počítačovou podporu; aplikuje základní zákony statiky, pružnosti a pevnosti, hydromechaniky a termomechaniky v praxi; využívá znalostí o vlivu provozních zatížení na pevnost strojních součástí a na změnu jejich tvaru (deformace); využívá poznatků z elektrotechniky a elektroniky včetně znalostí základních měřících metod; má znalosti o výpočetní technice, jejím provozu a údržbě a zná možnosti jejího využití; ovládá běžné kancelářské programy, práci s internetem a dovede využívat informačních zdrojů v pracovním i mimopracovním životě; rozumí základním pojmům a vztahům z ekonomiky podniku, informační soustavě a jejím oborům, metodám plánování a ekonomiky práce; rozumí matematickým pojmům na středoškolské úrovni a vztahům mezi nimi, umí vyhledávat, hodnotit a třídit matematické informace a dokáže používat získané matematické poznatky při řešení problémů a úkolů v běžných profesních i životních situacích; ovládá vybrané manuální zručnosti a dovednosti, aby mohl pracovat i v náročných dělnických profesích.
2.3.2. Klíčové kompetence Absolvent je veden tak, aby: získal pozitivní vztah k práci, učení a vzdělávání; zvládal práce s informacemi a informačními zdroji (textem, výkladem, přednáškou, atd.); využíval prostředků informačních a komunikačních technologií v pracovním i v osobním životě; řešil samostatně, pohotově a zodpovědně úkoly na svěřeném pracovišti a pracoval podle stanovených technologických postupů; uplatňoval při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; byl schopen aktivně pracovat v týmu, vytvářet a upevňovat mezilidské vztahy a vhodně jednat s lidmi; dodržoval jazykové normy mateřského jazyka v ústním i písemném projevu, dokázal se plynule, výstižně a logicky vyjadřovat k tématům z oblasti profesní, obecné a společenské; chápal výhody znalosti cizích jazyků; využíval jeden cizí jazyk v odborné i osobní komunikaci na úrovni úplného středního odborného vzdělání B1; posuzoval reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadoval důsledky svého jednání a chování v různých situacích; měl odpovědný vztah ke svému zdraví, pečoval o svůj fyzický i duševní rozvoj a byl si vědom důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; dodržoval platné zákony, respektoval práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; 6
-
-
2.4.
byl si vědom vzájemného vztahu svobody a odpovědnosti i rovnosti svobod a práv každého občana a jednal v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování; znal obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; dodržoval obecné a pro obor specifické zásady bezpečnosti práce, ochrany zdraví při práci, hygieny práce, požární prevence a ochrany životního prostředí; dodržoval principy efektivního ekonomického a ekologického provozu s ohledem na udržitelný rozvoj.
Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání, stupeň dosaženého vzdělání
Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou. Maturitní zkouška se koná dle platného znění školského zákona a dalších prováděcích předpisů. Profilová část maturitní zkoušky se skládá z povinných maturitních předmětů - stavba a provoz strojů, strojírenská technologie a praktická zkouška z odborných předmětů. V rámci profilové části maturitní zkoušky musí žáci obhájit své teoretické a praktické znalosti tak, aby naplnili profil absolventa. Úkoly zadané žákům v části praktické maturitní zkoušky jsou směrovány k praktické aplikaci technických výpočtů s důrazem na využití IKT, zejména pak CAD a CAM systémů. V rámci profilové zkoušky se žáci mohou přihlásit k dobrovolné zkoušce z cizího jazyka nebo matematiky. Volba dobrovolné zkoušky profilové části je vázána na společnou část. Pokud žák maturuje ve společné části z cizího jazyka, může si v profilové části zvolit dobrovolnou zkoušku z matematiky. Pokud žák maturuje ve společné části z matematiky, může si v profilové části zvolit dobrovolnou zkoušku z cizího jazyka. Hodnocení dobrovolné zkoušky se nezapočítává do celkového hodnocení maturitní zkoušky. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce.
7
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1.
Základní identifikační údaje
Název školy Adresa školy Zřizovatel Název ŠVP Kód a název oboru vzdělávání Stupeň vzdělání Délka a forma studia Datum platnosti
3.2.
Střední průmyslová škola, Ostrava–Vítkovice, příspěvková organizace Zengrova 1, 703 00 Ostrava-Vítkovice Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 Ostrava Strojírenství – výpočetní technika 23-41-M/01 Strojírenství Střední vzdělání s maturitní zkouškou Čtyřleté denní studium 1. 9. 2016
Popis celkového pojetí vzdělávání
Vzdělávací program připravuje žáky pro výkon činností středních technickohospodářských pracovníků a vysoce kvalifikovaných dělnických činností, souvisejících především s obsluhou CNC techniky, v oblasti strojírenství, kteří jsou schopni přizpůsobit se i práci v příbuzných oborech. Vysokou flexibilitu jim umožňuje zaměření na výpočetní techniku. Nemalou součást tvoří jazykové vzdělávání, výchova k občanství a získávání praktických zkušeností a dovedností v učební a odborné praxi. Vzdělávací program připravuje absolventy ke studiu všech oborů na vysokých školách a vyšších odborných školách se zaměřením na strojírenství i ke studiu dalších, převážně technických oborů na technických univerzitách. Absolvent je vzděláván tak, aby získal vědomosti, dovednosti a návyky potřebné pro celoživotní vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Součinností výchovy a vzdělávání se harmonicky rozvíjí osobnost žáka. Spojením všeobecného a odborného vzdělání jsou vychováváni lidé, kteří jsou schopni logicky myslet, samostatně pracovat a dále se vzdělávat, kteří ovládají svůj obor a mají široký kulturní rozhled. Obsahovou náplň studia tvoří učivo všeobecné a učivo odborné. Předměty obsažené ve všeobecné části poskytují žákům vědomosti a dovednosti v oblasti jazykové a komunikační, přírodovědné, společenskovědní, matematické, estetické, ekonomické, tělovýchovné, informačních a komunikačních technologií a vzdělávání pro zdraví. A. Všeobecně vzdělávací oblast Vzdělávání a komunikace v českém jazyce a Vzdělávání a komunikace v cizím jazyce poskytuje žákům vědomosti o systému jazyka a o jeho prostředcích. V českém jazyce se vytváří základ pro rozvoj kultivovaného, logicky, stylisticky a gramaticky správného projevu. Učivo cizího jazyka poskytuje nejen poznatky o vybraných jazykových prostředcích, ale i vědomosti, které přibližují danou zemi a její obyvatelstvo. Kromě toho vytváří dovednosti komunikativní – řečové. Učivo z oblasti literární seznamuje žáky se společenskou a uměleckou funkcí literatury a s jejími hlavními vývojovými etapami a rysy. Rozvíjí vztah žáků k estetickým hodnotám a pomáhá upevňovat jejich morální a charakterové vlastnosti. Pro oblast Vzdělání a komunikace v českém jazyce budou vyučován předmět český jazyk a literatura. V oblasti Vzdělávání a komunikace v cizím jazyce budou žáci připravováni ve dvou cizích jazycích. Cizí jazyk 1, anglický jazyk, bude zakončen v odborné i osobní komunikaci úrovní úplného středního odborného vzdělání B1. Cizí jazyk 2 bude zakončen úrovní A2. Žák si dle možností školy zejména s vazbou na organizaci výuky bude moci vybrat cizí jazyk 2 mezi ruštinou a němčinou v návaznosti na znalosti získané studiem na základní škole. Výuka cizích 8
jazyků přispívá svými tématy nejen k rozvoji jazykových a komunikativních kompetencí, ale i k rozvoji osobnostnímu, vzdělávání pro zdraví, ochraně životního prostředí, znalostí reálií a cizojazyčných kultur. Oblast Společenskovědního vzdělávání a Estetického vzdělávání seznamuje žáky s vývojem lidské společnosti, s filozofickými směry, se zásadami společenského chování, s mezilidskými vztahy, s etikou. Vyprofilovány byly předměty Dějepis a Občanská nauka, kde žáci získají komunikativní, personální, sociální, občanské kompetence a kulturní povědomí a kompetence k pracovnímu uplatnění. Vztah k estetickým hodnotám vytváří též literární a jazykové vzdělávání. Oblast Vzdělávání pro zdraví zastupuje vyprofilovaný předmět Tělesná výchova. Vzdělávání pro zdraví prostupuje však celým ŠVP a k výuce těchto kompetencí přispívají částečně všechny vyučované předměty. Učivo tělesné výchovy rozvíjí motoriku žáků, všeobecné pohybové schopnosti a specifické pohybové dovednosti. Přispívá k upevňování volních vlastností, jakými jsou vytrvalost, uvědomělá kázeň, překonávání překážek a kladný vztah ke kolektivu. V oblasti Matematického a Přírodovědného vzdělávání poskytují žákům soubor vědomostí a dovedností na středoškolské úrovni předměty Matematika, Fyzika, Chemie a Základy ekologie. Zároveň tyto předměty rozvíjí schopnost žáků získané poznatky rozšiřovat a aplikovat v rámci odborné složky vzdělání. Výrazně se podílí na prohlubování vztahů žáka k tvorbě a ochraně životního prostředí. Vzdělání v informačních a komunikačních technologiích bylo, vzhledem k počítačovému zaměření oboru, posíleno, aby byla zajištěna kvalitní příprava žáků v oblasti využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a práci s informacemi. Ekonomické vzdělávání je důležitou součástí všeobecného vzdělávání. Seznamuje žáky nejen s makroekonomikou, ale učí je ekonomickému myšlení, kompetencím k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám. Vyprofilovaným předmětem je předmět Ekonomika, do které spadá i problematika marketinku. B. Odborné předměty specializace Složku odborného vzdělávání představuje základní a speciální odborné učivo. Základní odborné učivo poskytuje žákům širší a dlouhodobě platné vědomosti, dovednosti a návyky v oblasti způsobů myšlení a metod práce. Speciální odborné učivo představuje pružný systém, jehož náplň se mění podle požadavků praxe a technického rozvoje. Vzdělávací oblast Projektování a konstruování učí žáky porozumět základní odborné terminologii oboru. Vyprofilovanými předměty jsou Technické kreslení, Mechanika, Konstruování v CAD, Stavba a provoz strojů, Praxe a Strojírenská technologie. Vzdělávací oblasti Strojírenská technologie a Stavba a provoz strojů jsou odborným základem a těžištěm vzdělávacího oboru strojírenství. Na jejich zajištění byl využit velký podíl disponibilních hodin. Vyprofilovanými předměty vzdělávací oblasti Strojírenská technologie jsou Strojírenská technologie, Praxe, Počítačem řízené stroje a Kontrola a měření a ve vzdělávací oblasti Stavba a provoz strojů je to předmět Stavba a provoz strojů, Mechanika, Kontrola měření, Praxe, Automatizace a Elektrotechnika. V těchto předmětech získají žáci kompletní odborné kompetence absolventa a prohlubují si souběžně kompetence klíčové. Vzdělávací program je zaměřen na využívání výpočetní techniky. Jedná se o počítačovou podporu projekčních prací, konstrukce a řízení výroby. O tuto počítačovou podporu se bude opírat vzdělávací oblast Strojírenská technologie a Stavba a provoz strojů a částečně ji bude využívat oblast Projektování a konstruování. Ze vzdělávací oblasti Strojírenská technologie bude počítačová podpora využívána nejvíce v předmětu Počítačem řízené stroje, částečně v předmětech Strojírenská technologie a Kontrola a měření. Ze vzdělávací oblasti Stavba a provoz strojů je na počítačové podpoře založen předmět Stavba a provoz strojů a částečně ji bude využívat i předmět Kontrola a měření. Z předmětů všeobecně
9
vzdělávacích bude počítačová podpora částečně využívána v předmětech Fyzika, Matematika a Ekonomika a pro podporu výuky cizích jazyků. Významnou složkou vzdělávání je vzdělávání žáků pro udržitelný rozvoj tzv. environmentální výchova. Environmentální výchova je průřezově zařazena do všech předmětů vyučovacího procesu. Základem je předmět Základy ekologie. Cílem vzdělávacího programu je v neposlední řadě naučit žáky, aby pochopili nezbytnou vzájemnou provázanost jednotlivých vyučovaných předmětů a vnímali výuku jako jeden nerozdělitelný celek.
3.3.
Organizace výuky
Výchovně vzdělávací proces je organizován formou čtyřletého denního studia dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). Výchovně vzdělávací proces je plánován v 1. až 3. ročníku studia na 34 týdnů a ve 4. ročníku na 28 týdnů. Součástí vzdělávacího procesu jsou kurzy. V 1. ročníku žáci absolvují adaptační kurz, který je zpravidla dvoudenní a probíhá v září. Hlavním úkolem tohoto kurzu je formou her a vhodně volených přednášek stmelit kolektiv třídy. Vedení školy může v případě nezájmu ze strany žáků zrušit konání adaptačního kurzu. V 1. ročníku také probíhá lyžařský kurz. Účast na lyžařském kurzu je dobrovolná a v případě malého zajmu ze strany žáků může ředitelství školy konání lyžařského kurzu zrušit. Na druhou stranu se v případě velkého zájmu nevylučuje organizace lyžařského kurzu v zahraničí. Ve 2. ročníku žáci absolvují zpravidla týdenní turistický kurz. Tento kurz je věnován především rozvoji kompetencí zaměřených na zdravý životní styl. Kurz je koncipován tak, aby byl přiměřeně finančně náročný, a tím byl dostupný pro všechny žáky. V případě zájmu ze strany žáků může být turistický kurz situován i do zahraničí. V průběhu školního roku se žáci zúčastňují kulturních, odborných a výchovných akcí (divadelní a filmová představení, přednášky, výstavy, exkurze, výchovné pořady apod.) a dalších aktivit vyplývajících z ročního plánu školy (sportovní turnaje, odborné soutěže apod.). V rámci mimoškolních aktivit žáci navštěvují mimo aktivit uvedených v předchozím odstavci i řadu kroužků. Jejich nabídka je přizpůsobena požadavkům žáků a možnostem školy. Již pravidelně nabízíme kroužky diagnostiky vozidel, jazykové kroužky, přípravu k přijímacím zkouškám na VŠ, kurz kybernetiky apod. Dle možností bývají zařazovány i výjezdy žáků do zahraničí. V případě, že to dovolí finanční prostředky z vlastních nebo jiných zdrojů, může vedení školy rozhodnout o posílení výuky libovolného předmětu, při zachování maximálních počtů hodin v ročníku a v souhrnu za celé studium. Toto posílení výuky bude zaměřeno na zavedení nových technologií do výuky nebo pro zařazení nových témat s ohledem na zvýšení konkurenceschopnosti absolventů v následném studiu a praxi. Pro osvojení si praktických dovedností žákem je určen předmět praxe, vyučovaný dle platného učebního plánu. Do druhého a třetího ročníku je zařazena povinná 14-denní odborná praxe (květen/červen) v reálných pracovních podmínkách firem. V rámci rozvoje komunikačních dovedností si mohou žáci domluvit a zajistit praxi ve firmě sami. Škola následně s firmou uzavře smlouvu o vykonání praxe žáka. Na závěr praxe ve firmě žák vypracuje zprávu, jejíž minimální obsah i rozsah je žákům předán před nástupem na odbornou praxi. Žákovská zpráva je důležitou součástí klasifikace předmětu praxe. V průběhu praxe jsou žáci na pracovištích kontrolováni. Praktické využívání počítačové podpory probíhá v rámci předmětu Informační a komunikační technologie. Částečně je počítačová podpora využívána i v dalších předmětech podle možností školy.
10
Výuka ve škole je realizována v běžných i odborných učebnách. Je řízena rozvrhem, který je sestaven tak, aby respektoval specifika jednotlivých předmětů a metody výuky (dělení hodin, spojování hodin, bloky v čtrnáctidenním cyklu, kurzy, sportovní akce, odborné exkurze). Nedílnou součástí vzdělávání žáků je i příprava na aktivní uplatnění na trhu práce. Zvýšená pozornost je věnována bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a dodržování pracovněprávních předpisů a problematice ochrany člověka za mimořádných událostí. Této problematice se věnují všichni učitelé v rámci svých předmětů a výchovného působení na žáky. Studium je zakončeno maturitní zkouškou, jejíž organizace se řídí školským zákonem, prováděcími vyhláškami a konkrétními organizačními opatřeními.
3.4.
Způsob hodnocení žáků
Základem pro hodnocení žáků je klasifikační řád, který je součástí školního řádu, a platná legislativa. Pro hodnocení žáků a ověřování zvládnutí základních požadovaných znalostí jsou používány různé formy hodnocení – ústní, písemné, grafické a testy. Dosažené výsledky jsou hodnoceny známkou. Žáci budou hodnoceni tak, aby hodnocení mělo motivační charakter. Podklady pro hodnocení jsou také praktické úkoly. Klasifikace vychází nejen z výsledků zkoušení žáka, ale je zohledněn i přístup žáka k řešení jednotlivých úloh a procvičování učiva. Hodnoceny jsou vědomosti, dovednosti a návyky. Při klasifikaci výsledků v předmětech se v souladu s požadavky tematických plánů hodnotí:
3.5.
ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení činných metod samostatného studia, osvojení odborných dovedností, projevující se zvládnutím nejúčelnějších způsobů práce, které zajišťují její kvalitní výsledky, úroveň organizace práce a pracoviště, dodržování předpisů k zajištění BOZP, hospodárné využívání surovin, materiálů a energie, hospodárná obsluha a údržba strojů, přístrojů a zařízení.
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných je zajišťováno v souladu s platnou legislativou. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou například žáci se specifickými poruchami učení nebo chování, žáci se zdravotním postižením, či zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Tito žáci jsou ve škole evidováni a je jim věnována individuální péče. 11
Žákům se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je ve spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou, na základě závěrů vyšetření pedagogickopsychologické poradny a ve spolupráci s rodiči, vypracován individuální vzdělávací plán. Individuální vzdělávací plán vypracovává třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem a ostatními vyučujícími. V případě, že není nutné vypracovat individuální vzdělávací plán, jsou žáci s diagnostikovanou specifickou poruchou chování při výuce zohledněni. Žáci nejsou vystavováni neočekávaným úkolům a časovým tlakům. Žákům jsou úlohy vhodně zadávány a je jim umožněno používat kompenzační pomůcky. Zkoušení žáka probíhá tou formou, která je pro každého takto znevýhodněného žáka nejpřijatelnější. Je zachováván v největší míře pozitivní přístup v hodnocení žáka. Žáci však nejsou z žádného předmětu uvolněni a nejsou jim vytvářeny speciální tematické plány, protože tito žáci jsou schopni náplň jednotlivých předmětů zvládnout. Individuální vzdělávací plán se sestavuje i pro žáky mimořádně nadané. I v těchto případech výchovný poradce při sestavování individuálního plánu spolupracuje s pedagogickopsychologickou poradnou, minimálně vychází ze závěru vyšetření, kde je uvedeno, zda je žák nadaný celkově nebo pouze na jeden předmět, nebo skupinu příbuzných předmětů. Těmto žákům škola nabízí možnost dále svůj talent rozvíjet například: - metodou rozšíření učiva nad rámec osnov tak, aby pro nadaného žáka představovalo odpovídající stimul; - účastí na olympiádách nebo soutěžích, nebo korespondenčních seminářích; - doporučením další odborné literatury; - umožněním individuálních konzultací; - vhodným zapojením do skupinové práce jako vedoucí skupiny nebo její člen. Škola umožní těmto žákům vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, nebo je ředitel školy, za podmínek daných školským zákonem, přeřadí do vyššího ročníku. Individuální vzdělávací plán může získat i žák, který se významným způsobem zapojuje do sportovní reprezentace. Tyto případy jsou posuzovány individuálně na základě vyjádření sportovního oddílu a doporučení poradny.
3.6.
Realizace bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence
Neoddělitelnou součástí teoretického i praktického vyučování je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany. Výchova k bezpečné a zdraví neohrožující práci je součástí každého vzdělávacího programu. Vychází z právních a ostatních předpisů platných v době výuky. Tyto požadavky budou vyučujícím doplněny o vyčerpávající informace o možných rizicích ohrožení života a zdraví, kterým jsou žáci při výuce vystaveni. Škola a pedagogové jsou při výuce povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Na žáky se při praktickém vyučování vztahují ustanovení zákoníku práce, která upravují pracovní dobu, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, péči o zaměstnance a pracovní podmínky žen a mladistvých, a další předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Prostory pro výuku musí odpovídat svými podmínkami požadavkům stanoveným platnými zdravotnickými předpisy. Součástí BOZP je i problematika chování žáků v situacích osobního a obecného ohrožení a osvojení zásad první pomoci. Vzdělávání je směrováno k tomu, aby absolvent: chápal bezpečnost práce jako součást péče o zdraví své i spolupracovníků; 12
-
3.7.
dodržoval příslušné právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a hygienické předpisy; používal osobní ochranné pracovní prostředky podle platných právních norem, předpisů a směrnic pro dané jednotlivé činnosti a pracovní postupy; uplatňoval oprávněné nároky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví, bezpečnostních a protipožárních předpisů při práci či případném pracovním úrazu.
Podmínky pro přijetí ke vzdělání Přijímání ke vzdělávání se řídí platnou legislativou.
Studium je určeno pro chlapce a dívky, kteří: - Splnili povinnou školní docházku. - Splnili podmínky přijímacího řízení. - Splnili podmínky zdravotní způsobilosti uchazečů o studium – potvrzeno lékařem na přihlášce. Součástí přijímacího řízení může být přijímací zkouška, která je sestavena z učiva ZŠ z předmětů Český jazyk a Matematika. Kritéria a podrobné informace zveřejňujeme na webových stránkách školy. K přijetí je nutná lékařská prohlídka. Obor však nevyžaduje stanovení zvláštních zdravotních požadavků.
3.8.
Způsob ukončení vzdělávání
Vzdělávání v tomto vzdělávacím programu vede k dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou a ukončuje se maturitní zkouškou. Dokladem o dosažení středního vzdělání je vysvědčení o maturitní zkoušce. Žák může konat maturitní zkoušku, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání. Účelem maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených školním vzdělávacím programem, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, dovedností a postojů žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností. Obsah a organizace maturitní zkoušky se řídí platnou legislativou. Z všeobecně vzdělávacích předmětů budou žáci povinně maturovat ve společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka nebo matematiky. Profilovou část maturitní zkoušky bude žák konat z odborných maturitních předmětů. Jsou to stavba a provoz strojů a strojírenská technologie. Součástí profilové části maturitní zkoušky je praktická maturitní zkouška, která je organizována v souladu s platnou legislativou a její pojetí stanoví ředitel školy (viz kapitola 2.4.). Dosažený stupeň vzdělání – střední vzdělání s maturitní zkouškou.
13
4. Učební plán 4.1. P.Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24.
Souhrn Název předmětu Český jazyk a literatura Cizí jazyk 1 (Anglický jazyk) Cizí jazyk 2 (Německý jazyk/Ruský jazyk) Dějepis Občanská nauka Matematika Fyzika Chemie Základy ekologie Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Technické kreslení Mechanika Stavba a provoz strojů Strojírenská technologie Konstruování v CAD Kontrola a měření Praxe Počítačem řízené stroje Automatizace Elektrotechnika Mikroprocesorová technika Součet Nepovinný předmět – Cizí jazyk 2 Součet s nepovinným předmětem
1. 3 3 2 2 1 4 2 1 1 2 2 0 3 3 0 2 0 0 0 0 0 2 0 33 0 33
Ročník 2. 3. 2 4 3 4 0 0 0 0 1 1 4 3 0 0 0 0 0 0 2 2 2 2 0 1 3 0 3 2 3 3 3 4 0 0 0 2 3 3 0 2 0 0 0 0 2 0 31 33 2 0 33 33
4. 3 4 0 0 0 3 2 0 0 2 1 2 0 0 4 3 2 0 3 0 2 0 0 31 0 31
Součet 12 14 2 2 3 14 4 1 1 8 7 3 6 8 10 12 2 2 9 2 2 2 2 128 2 130
14
Vzdělání a komunikace v českém jazyce
5
Společenskovědní vzdělání
5
Estetické vzdělání Vzdělání pro zdraví Vzdělání a komunikace v cizím jazyce
5 8 10
Přírodovědné vzdělání
6
Matematické vzdělání
12
Vzdělání v informačních a komunikačních technologiích
6
Ekonomické vzdělání
3
Projektování a konstruování
Strojírenská technologie
Stavba a provoz strojů
Disponibilní hodiny CELKEM
18
10
12
28 128
7
Český jazyk a literatura Dějepis 5 Občanská nauka 5 Český jazyk a literatura 8 Tělesná výchova Cizí jazyk 1 (ANJ) 16 Cizí jazyk 2 (NEJ, RUJ) Fyzika 6 Chemie Základy ekologie 14 Matematika Informační a komunikační 7 technologie
1
2
3
4
2
1
3
1
2 1 1 2 3 2 2 1 1 4 2 3
4
3
3
2
2
1
7
1
2
1 1 2 3
1 1 2 4
2 2 4 2
3 3
3
2
7 2 3 5 8 14 2 4 1 1 14
3
Ekonomika Technické kreslení Konstruování v CAD Stavba a provoz strojů 21 Mechanika Praxe Strojírenská technologie Strojírenská technologie Praxe 15 Počítačem řízené stroje Kontrola a měření Stavba a provoz strojů Mechanika Kontrola a měření 18 Praxe Automatizace Elektrotechnika Mikroprocesorová technika 3 Automatizace 128
Týdenní vyučovací hodiny za studium
Týdenní vyučovací hodiny v ročnících
Vyučovací předmět
Min. týdenní vyučovací hodiny za studium Týdenní vyučovací hodiny za studium
Převodní tabulka z RVP do ŠVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy
4.2.
2 1
3 3 2 2 33 31
3 6 2 2 1 4 3 3 3 3 1 3 3 9 3 3 2 2 1 1 2 4 6 2 5 1 1 3 1 1 2 2 1 1 33 31 128
Poznámky k učebnímu plánu Dělení hodin ve vyučovacích předmětech je v pravomoci ředitele školy, který musí postupovat v souladu s požadavky BOZP a s předpisy stanovenými MŠMT pro dělení tříd: v případě poklesu počtu žáků ve třídách nebo k dosažení větší hospodárnosti výuky mohou být vytvářeny skupiny žáků z více tříd a třídy mohou budou slučovány; 15
-
4.3.
ve 2. ročníku je žákům nabízen nepovinný předmět Cizí jazyk 2 (Německý jazyk, Ruský jazyk) s 2hodinovou dotací týdně; učivo je uspořádáno do předmětů s rozsahem uvedeným v učebním plánu; obsah osnovy předmětu rozpracovávají učitelé na příslušný školní rok do tematických plánů; v tematickém plánu je pak provedeno časové rozložení výuky stanovené osnovou předmětu; tematický plán schvaluje pro příslušný školní rok ředitel školy, tematický plán je součástí dokumentace školy.
Přehled využití týdnů ve školním roce
Činnost Vyučování podle učebního plánu Adaptační kurz Lyžařský výcvik Sportovně turistický kurz Odborná praxe Maturitní zkouška Rezerva Celkem
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
Celkem
34 1 1
34
34
28
1 2
2
1 38
2 38
130 1 1 1 4 4 5 146
2 38
4 0 32
16
5. Tabulky kompetencí Vysvětlivky k tabulkám kompetencí: ANJ Anglický jazyk AUT Automatizace CJL Český jazyk a literatura DEJ Dějepis EKO Ekonomika ELE Elektrotechnika FYZ Fyzika CHE Chemie IKT Informační a komunikační technologie KOC Konstrukční cvičení KOM Kontrola a měření MAT Matematika MEC Mechanika MIT Mikroprocesorová technika NEJ Německý jazyk OBN Občanská nauka PRA Praxe PRS Počítačem řízené stroje RUJ Ruský jazyk SPS Stavba a provoz strojů STT Strojírenská technologie TEK Technické kreslení TEV Tělesná výchova ZEK Základy ekologie
17
c) Komunikační kompetence
b) kompetence a) kompetence k učení k řešení problému
Klíčové kompetence A Předmět N J 1 X 2 3 4 5 6 7 1 2 3 4
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
d) Personální a sociální kompetence
1
e) Občanské kompetence a kulturní povědomí
5.1.
2 3 4 5
A C D E E F C I K K M M M N O P P R S S T T Z U J E K L Y H K O O A E I E B R R U P T E E E T L J O E Z E T C M T C T J N A S J S T K V K
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
6
7
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X
X
X
X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X
X X X X X
X
X X X X X X
X X
X X X X X X X X X
X X
X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X x X
X X X X
X X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
10
X X X X
1
X
X X
X X X
X
X
2
X
X X
X X X
X
X X X X X
3
X
X X
X X X X
X
4
X
X X
X
X
5
X
X X
X X
X
6
X X X X
X X X
X X X X
X X X
7
X
X X
X X X
X
X X X
8
X
X X
9
X X X
X X
X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X
8
X X X X X
X X X X X X X X X X
X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X
X X X X X X X X
X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X
X
X X
X
X X
X 18
f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám
9
X
X X
1
X
X X X
X X X
2
X
X X
X
3
g) Matematické kompetence
X X
X
X
X
5
X
X
6
X
X
7 1
h) Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií
X
4
X
X
X X X
X X X X
X
X X X X X
X
X X X
X X X X
X X X
X X X X
X X X X
2
X X X
3
X X X
X X X X X
X X
X X
4
X X
X X X
5
X X
X X X X
X X
6
X
X
X X
7
X X
X X X X
X X
X X X X
X
X X
X X
X X X X X
X X X
X
X
X X X X
X
X X X X X
1
X
X X
2
X
X X
3
X
X
X
4
X
X X
X X X
X
5
X
X X
X X X X
X X
6
X
X X
X X X
X
X
X X X
X
7
X
X X
X X X
X
X
X X
X
X X X X X X X X X X X X X X
X X X
X X
X X X
X
X X X X
X
X X X
X X X X X X X X X X X X
Legenda: A. Kompetence k učení 1. mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; 2. ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; 3. uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; 4. s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; 5. využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí; 6. sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; 7. znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. B. Kompetence k řešení problémů 1. porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; 2. uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; 3. volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; 4. spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). C. Komunikativní kompetence 1. vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat; 2. formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně;
19
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata; dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.); vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce; dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běžné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě); chápat výhody znalosti cizích jazyků pro životní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoživotním učení.
D. Personální a sociální kompetence 1. posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; 2. stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; 3. reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; 4. mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; 5. adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti, být finančně gramotní; 6. pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; 7. přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; 8. podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých; 9. přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. E. Občanské kompetence a kulturní povědomí 1. jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; 2. dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; 3. jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; 4. uvědomovat si – v rámci plurality a multikulturního soužití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; 5. zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; 6. chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje; 7. uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; 8. uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; 9. podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah. F. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám 1. mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; 2. mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; 3. mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; 4. umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; 5. vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; 6. znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků;
20
7.
rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi.
G. Matematické kompetence 1. správně používat a převádět běžné jednotky; 2. používat pojmy kvantifikujícího charakteru; 3. provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; 4. nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení; 5. číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.; 6. aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; 7. efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích. H. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií 1. pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; 2. pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; 3. učit se používat nové aplikace; 4. komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace; 5. získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; 6. pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; 7. uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.
21
Odborné kompetence A A C D E E F C I K K M M M N O P P R S S T T Z N U J E K L Y H K O O A E I E B R R U P T E E E Předmět: J T L J O E Z E T C M T C T J N A S J S T K V K 1 X X X
X
2
a)
3 4
X
5
X
X
6 7
X
8
X X
X X
X
2
b)
3
X
4
X
5 6
X
7
X X
8 1
c)
2 3 4
d)
1
X
X
X
X
3 4
e)
X X X X
X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
2 3 4
f)
X
X
1
X X X
X X
X
X X X X
3 4 5 1
g)
X X X X
2
2
2
X X
X X
3 1 2
X X X X X X X X
X X X X X X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X
5
1
X X X X X X X X X X
1
h)
5.2.
X X
X X X X X X X X X X X X X X X X
X
X X X
X
X
X X X X X X X X X X X X
X X X
X
X X X
X 22
3 4
X
X X X X X X X
X
X X
X
X X
X
Legenda: A. Navrhovat a konstruovat strojní součásti, mechanizmy a části strojů, nástroje, nářadí, přípravky aj. výrobní pomůcky, volit prvky technického vybavení budov, technologického vybavení pracovišť apod. a navrhovat jejich umístění, tzn. aby absolventi: 1. navrhovali základní druhy spojů a volili spojovací součásti, navrhovali a dimenzovali strojní součásti k přenosu pohybu, potrubí a armatury aj. konstrukční prvky strojů a zařízení; 2. zpracovávali návrhy jednoduchých tekutinových mechanizmů sestavených ze standardních prvků; 3. konstruovali jednoduché řezné nástroje, nástroje ke tváření, jednoduché přípravky, měřidla aj. výrobní pomůcky; 4. volili pro strojní součásti a nástroje vhodné materiály, druhy polotovarů, druhy a rozměry předvýrobků; u kovových materiálů předepisovali jejich tepelné zpracování, povrchovou úpravu apod.; 5. četli a vytvářeli výkresy součástí, výkresy sestavení, schémata aj. produkty grafické technické komunikace používané ve strojírenství; orientovali se v jednoduchých stavebních výkresech a jednoduchých elektrotechnických schématech; 6. zpracovávali k výkresům součástí a sestavení další navazující konstrukční dokumentaci; 7. dimenzovali strojní součásti a konstrukce, kontrolovali jejich namáhání a deformace; 8. uplatňovali zásady technické normalizace a standardizace, využívali při řešení technických úloh normy, strojnické tabulky aj. zdroje informací. B. Navrhovat způsoby, technická zařízení, nářadí, nástroje, výrobní pomůcky a technologické podmínky k přeměně surovin, předvýrobků a polotovarů na strojírenské výrobky, tzn. aby absolventi: 1. navrhovali technologické postupy hotovení jednodušších součástí a postupy montáže jednodušších podskupin či výrobků; 2. vytvářeli popisy jednotlivých technologických operací pro výrobu nesložitých součástí; 3. určovali stroje, zařízení, komunální nástroje, nářadí, měřidla a další výrobní pomůcky pro uskutečnění jednotlivých technologických operací; 4. navrhovali základní koncepci jednoduchých operačních nástrojů, nářadí, měřidel a dalších výrobních pomůcek; 5. stanovovali technologické podmínky pro operace obrábění, tváření, tepelného zpracování apod.; 6. určovali pomocné a provozní materiály a hmoty, potřebné k uskutečnění předepsaných technologických operací; 7. vytvářeli programy pro vykonávání jednodušších pracovních operací na číslicově řízených strojích; 8. navrhovali způsoby a podmínky kontroly jakosti součástí a výrobků. C. Navrhovat systémy péče o technický stav strojů a zařízení, způsoby zjišťování jejich technického stavu, postup práce při jejich revizích, údržbě a opravách, tzn. aby absolventi: 1. zpracovávali v souladu se servisní a provozní dokumentací strojů a zařízení plány jejich ošetřování a údržby; 2. navrhovali s použitím servisní dokumentace strojů a zařízení způsoby zjišťování jejich technického stavu či závad; 3. rozhodovali o způsobu opravy závad běžných konstrukčních uzlů a agregátů strojů a zařízení; 4. vedli záznamy o provozu, údržbě a opravách strojů a zařízení; 5. zpracovávali údaje pro objednávky potřebných náhradních dílů a komponent strojů a zařízení. D. Měřit základní technické veličiny, tzn. aby absolventi: 1. používali měřidla a měřicí přístroje, vhodně aplikovali běžné způsoby kontroly a měření základních technických veličin; 2. měřili délkové rozměry, úhly, tvary, vzájemnou polohu ploch a prvků součástí a jakost jejich povrchu; 3. prováděli zkoušky mechanických vlastností technických materiálů, jednoduché zkoušky jejich technologických vlastností, zkoušky vlastností provozních hmot a materiálů, kontrolu strojních součástí a nástrojů a podíleli se dílčími měřeními na komplexních měřeních a zkouškách strojů a zařízení; 4. vyhodnocovali výsledky uskutečněných měření a zpracovávali o nich záznamy a protokoly.
23
E. Využívat prostředky informačních a komunikačních technologií pro podporu efektivní práce, tzn. aby absolventi: 1. využívali aplikační programy pro podporu projektové a konstrukční přípravy výroby; 2. využívali aplikační programy pro podporu technologické přípravy výroby; 3. využívali aplikační programy pro podporu péče o technický stav strojů; 4. prezentovali myšlenky a návrhy s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií. F. Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: 1. chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; 2. znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; 3. osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik; 4. znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); 5. byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. G. Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi: 1. chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; 2. dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; 3. dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana). H. Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: 1. znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; 2. zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; 3. efektivně hospodařili s finančními prostředky; 4. nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí.
24
5.3.
Průřezová témata A A C D E E F C I K K M M M N O P P R S S T T Z N U J E K L Y H K O O A E I E B R R U P T E E E Předmět: J T L J O E Z E T C M T C T J N A S J S T K V K 1 X X X X 2 X
X X X X X X X X X X X X X X
a
b) Člověk a životní prostředí
a) Občan v demokratické společnosti
3 X
4 5 6 X 7 X
X X X
8 X X
a
9 X
a
c) Člověk a svět práce
X X 4 X X 5 X X 6 X X 7 X X 8 X X 9 X X 10 X X 11 X X 12 X X 13 X X 14 X 15 X X X X 16 X X X 1 X 2 X X X X X 3
X X 10 X X 11 X X 12 X X 13 X X 1 X X 2 X 3 X X X X 4 X X 5 X X 6 X X 7 X 8 X 9 X 10 X
X X X X
X X X X X X X
X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X
X X X X X
X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X x X X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X X X X
X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X
X X X X X X
X
X X X
X X
x
X
X X X
X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X 25
11 X
X
12
d) IKT
1 X 2 X
a
3 X 4 X 5
X X X X X X X X X
X X
X X X X X X X
X X X X
X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X x X X
X X X X X X X X X X X X X
Legenda: A. Občan v demokratické společnosti. Žáci jsou vedeni k tomu, aby: 1. měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; 2. byli připraveni si klást základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení; 3. hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní 4. byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci; 5. dovedli se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své různé potřeby; 6. dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; 7. byli ochotni se angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech; 8. vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí: - osobnost a její rozvoj; - komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů; - společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboženství; - historický vývoj (především v 19. a 20. století); - stát, politický systém, politika, soudobý svět; - masová média; - morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita; - potřebné právní minimum pro soukromý a občanský život. B. Člověk a životní prostředí Hlavním cílem je vést žáky k tomu aby: 1. pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; 2. chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život; 3. porozuměli souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udržitelnému rozvoji; 4. respektovali principy udržitelného rozvoje; 5. získali přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; 6. samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů; 7. pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů; 8. osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání; 9. dokázali esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí; 10. osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví. Přínos je ve třech rovinách: informativní, směřující k získání potřebných znalostí a dovedností, jejich chápání a hodnocení; formativní, zaměřené zejména na vytváření hodnot a postojů ve vztahu k životnímu prostředí (etických, citových, estetických apod.; sociálně-komunikativní, zaměřené na rozvoj dovedností vyjadřovat a zdůvodňovat své názory; zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky životního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí.
26
C. Člověk a svět práce. Přispívá k naplňování cílů vzdělávání zejména v rozvoji následujících obecných kompetencí: 1. identifikace a formulování vlastních priorit; 2. práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využívání informací; 3. odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací; 4. verbální komunikace při důležitých jednáních; 5. písemné vyjadřování při úřední korespondenci. Hlavním cílem je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování předpokládá: - vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře; - zorientovat žáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání; - naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu; - naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů; - naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority; - vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy; - zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí. D. Informační a komunikační technologie. Jejím cílem je: 1. naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání; 2. naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky; 3. vyrovnání úrovně připravenosti žáků na určitý standard a poskytování hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů vzdělání; Dovednosti mají podpůrný charakter: - žáci musí nejprve pochopit základní principy informačních a komunikačních technologií; - žáci se musí být schopni orientovat ve výpočetním systému.
27
6. Osnovy předmětů 6.1. Anglický jazyk 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Vzdělávání v anglickém jazyce vede žáky k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, které odpovídá úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Vede žáky k rozšíření celkového kulturního rozhledu a přispívá k rozvoji myšlenkových procesů a samostatné duševní práce. Prohlubuje a doplňuje systém jazykového vzdělání, které žáci získávají v mateřském, eventuálně v jiném cizím jazyce, a systém znalostí poskytovaných jinými vyučovacími předměty a zdroji informací. Cíle výuky ANJ jsou tedy hlavně komunikativní, výchovně vzdělávací, poznávací, receptivní, produktivní a interaktivní se zaměřením na přípravu ke státní maturitě. Výuka živému jazyku se významně podílí na intelektuálním a sociálním rozvoji osobnosti žáka, prohlubuje jeho všestranné i odborné vzdělání, rozvíjí jeho specifické vlohy a zájmy i estetickou stránku osobnosti, obohacuje jeho poznání a podmiňuje kvalitu jeho soustavného růstu, má významnou úlohu pro rozvoj občanských postojů a samostatného kritického myšlení. Charakteristika učiva Obsahem výuky je systematické rozvíjení a prohlubování znalostí, dovedností a návyků, zaměřených na: - jazyk, jeho zvukovou a grafickou stránku, jeho slovní zásobu a gramatiku; - řeč jako fungování jazyka v procesu komunikace zahrnuje jednak dovednosti receptivní (porozumění vyslechnutému projevu a čtenému textu), jednak produktivní (ústní a písemný projev) a interaktivní řečové dovednosti a strategie (ústní interakce); - znalosti reálií anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi České republiky. V průběhu čtyřletého studia si žáci osvojí následující složky učiva: 1) Řečové dovednosti: - poslech s porozuměním rozumět souvislému projevu vyučujícího i rodilého mluvčího pronášenému v normálním hovorovém tempu i s méně pečlivou výslovností, s přiměřeným množstvím neznámého jazykového materiálu, tj. do 5% neznámých výrazů či tvarů s převahou takových, jejichž význam lze odhadnout z kontextu či ze situace, žák dovede: rozpoznat téma, pochopit hlavní myšlenku, pochopit záměr či názor mluvčího, postihnout hlavní body, postihnout specifické informace, porozumět orientačním pokynům, porozumět jednoduchým technickým informacím k předmětům každodenní potřeby; - ústní projev v rozsahu aktivně osvojených jazykových prostředků umět pohotově, jazykově správně i společensky vhodně reagovat v běžných situacích každodenního života, vést dialog, klást otázky, vhodně a adekvátně situaci reagovat na projevy partnera, v reakcích umět vyjádřit i svoje postoje, shrnout informace, sdělit hlavní myšlenky či informace z delšího vyslechnutého či přečteného přiměřeně náročného textu, text umět komentovat a hodnotit, vysvětlit, proč něco představuje problém, souvisle hovořit na všeobecná témata i na jednoduchá témata týkající se společenského, kulturního, politického
28
-
-
-
či hospodářského života anglicky mluvících zemí, umět přednést krátký referát na dané téma s použitím poznámek či osnovy; čtení s porozuměním číst s porozuměním přiměřeně náročné texty s neznámým jazykovým materiálem v rozsahu přibližně 5%, umět využívat logického odhadu významu neznámých výrazů či tvarů z kontextu, umět při četbě využívat překladový i výkladový slovník a další informativní literaturu – encyklopedie, mluvnické příručky, CD-ROM, internet..., umět pochopit hlavní myšlenku, porozumět přáním nebo pocitům autora, porozumět popisu událostí, vyhledat specifické informace, shromáždit specifické informace z různých částí textu, případně z více krátkých textů, porozumět jednoduchým návodům, předpisům, značením, nápisům, pokynům...; písemný projev umět písemně zaznamenat hlavní myšlenky nebo informace z vyslechnutého projevu nebo přečteného textu, samostatně, popř. s využitím slovníku či jiných příruček transformovat vyslechnutý či přečtený text, zformulovat v jednoduchých větách vlastní myšlenky ve formě dopisu, blahopřání, pozvánky či jiného sdělení, sestavit popis, charakteristiku, životopis, zprávu, jednoduchou úvahu či vyprávění, popsat vlastní pocity, požádat o specifické informace, zeptat se na názor, postoj, pocity, problém..., zodpovědět jednoduché dotazy; ústní interakce žák dovede: zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace, udílet a požádat o podrobné orientační pokyny, zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy, vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor, stručně komentovat a posoudit názor, reagovat na vyjádřené pocity, diskutovat o problému, rozvinout argumentaci, zapojit se do diskuse, ve které jde o výměnu faktografických informací nebo řešení problémů praktického rázu, a pokračovat v diskusi navzdory některým problémům, shrnout, kam diskuse dospěla, srovnat, posoudit a diskutovat alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat), zodpovědět běžné dotazy, zodpovědět otázky týkající se podrobností (např. o krátké povídce, článku, pořadu), zopakovat část toho, co partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí, požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno.
2) Jazykové prostředky: - výslovnost (osvojit si zvukovou stránku jazyka, tj. správnou výslovnost, přízvuk v rámci slova, mluvního taktu a věty, důrazový přízvuk, vázání, rytmus a melodie rozličných typů vět s důrazem na odlišnosti od češtiny); - slovní zásoba a její tvoření (aktivně si osvojit přibližně 2300 lexikálních jednotek, tj. přibližně 8 lexikálních jednotek v jedné vyučovací hodině, včetně základní frazeologie běžného společenského styku a asi 200 výrazů z odborné terminologie studovaného oboru, receptivně si osvojit dalších asi 300 – 500 lexikálních jednotek, získat základní znalosti o významové a stylistické stránce jazyka, zejména mnohoznačnost slova, zásady spojovatelnosti slov, synonyma, antonyma.a mezinárodně užívaná slova); - gramatika (aktivně si osvojit základní jevy morfologie a syntaxe anglického jazyka nezbytné pro porozumění v běžných situacích každodenního života – vyjádření otázky, záporu, základních časových a prostorových vztahů, kvantity a kvality, srovnání, podmínky, možnosti a nemožnosti, jistoty a nejistoty,zákazu, příkazu, přání, žádosti, receptivně si osvojit méně frekventované jevy potřebné pro porozumění při četbě textů); - grafická podoba jazyka a pravopis (osvojit si pravopis probrané slovní zásoby a pravopisné změny, k nimž dochází při tvorbě probraných gramatických tvarů, osvojit si základní pravidla interpunkce).
29
3) Základní tematické okruhy - Rodina, společenský styk (členové rodiny, základní příbuzenské vztahy, popis a charakteristika osoby, základní osobní údaje, věk, stav, adresa, vzhled i charakterové vlastnosti, zaměstnání, povolání, záliby, rodinné zvyklosti a oslavy, všední dny a svátky v rodinném kruhu, návštěva hostů, styky s přáteli, včetně písemného styku. - Bydlení (bydlení ve velkých městech a na venkově, základní vybavenost městských čtvrtí, domů a bytů, zařízení bytu, prostředí ve kterém žijeme ve srovnání s anglicky mluvícími zeměmi). - Město, ve kterém žijeme (orientace ve městě, hlavní budovy, nejznámější kulturně historické památky, doprava, nákupy, služby, kulturní život města,...). - Cestování (dopravní prostředky, jejich přednosti a nevýhody, dopravní kázeň, místa, která rádi navštěvujeme, případně chtěli bychom navštívit, cestování do zahraničí a formality s tím spojené, ubytování v hotelu, autokempu apod., orientace ve městě podle plánku. - Volný čas a jeho organizace (možnosti trávení volného času – prázdniny, dovolené, sport, četba, divadlo, film, vlastní oblíbené či neoblíbené činnosti, koníčky, organizace práce a účelné využívání volného času, denní a týdenní osobní program). - Životní prostředí, příroda (čas, počasí a jeho předpovědi, dny, měsíce, roční období, světové strany a základní zeměpisné termíny, nejběžnější názvy rostlin a zvířat, vztah k přírodě a její ochrana, přírodní katastrofy a úloha člověka). - Oblékání (základní části oděvu a jejich nákupy, vhodné oblečení pro různé příležitosti, současná móda a vkus v oblékání, módní časopisy a návrháři, ...). - Péče o zdraví (základní části lidského těla, názvy běžných nemocí, úrazy a zdravotní potíže, jak jim předcházet a kam se obrátit, v případě potíží, srovnání s anglicky mluvícími zeměmi, správná životospráva, výživa, stravování, názvy běžných jídel a nápojů, potravin, tělesná a duševní hygiena, význam sportu a pobytu v přírodě pro zdraví, jak předcházet nemocem). - Věda a technika (vymoženosti vědy a techniky v každodenním životě s důrazem na zvolený obor studia, nejvýznamnější představitelé vědy a techniky, průmyslová revoluce a její vliv na společenské změny, životní prostředí, ...). - Vzdělání ( školství a mimoškolní vzdělání, školní předměty, školský systém v ČR, shody a odlišnosti ve školských systémech s anglicky mluvícími zeměmi). - Česká republika, Spojené království a ostatní anglicky mluvící země (základní geografické a demografické údaje, informace o hlavních městech a oblastech, společenském zřízení, společenských zvycích, kultuře, tradicích, společenských konvencích, o nejvýznamnějších kulturních památkách, zajímavých místech a oblastech, národních parcích, dále nejvýznamnější historické etapy a události, významní představitelé umění, vědy a techniky, problematika každodenního života, ...).
Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka anglického jazyka směřuje k tomu, aby žáci dovedli: -
-
komunikovat v anglickém jazyce v různých situacích života, v projevech mluvených i psaných, vyjádřit vlastní myšlenky, názory a morální stanoviska, např. omluvu či lítost, popsat pocity a reakce, např. libost či nelibost, souhlas či nesouhlas, překvapení či obavu, vyjádřit myšlenky, přesvědčení, pocity, sny a přání – své i např. literární postavy; měli vhodnou míru sebevědomí, ale byli schopni i sebehodnocení, jednali v souladu s humanitou, vlastenectvím a zásadami demokracie, chápali a respektovali tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů, jazykových oblastí, etnických skupin či sociálního zařazení,vážili si života, zdraví, materiálních a duchovních hodnot, chovali se správně k životnímu prostředí, ale zároveň aby sebou nenechali manipulovat;
30
-
využívat vybrané metody a postupy efektivního studia anglického jazyka ke studiu dalších jazyků, případně k dalšímu vzdělávání, využívat vědomosti a dovednosti získané při výuce mateřského jazyka při studiu cizích jazyků.
Všechny složky učiva a jednotlivé dovednosti (poslech, četba, ústní a písemný projev i interakce žáka a partnera v komunikaci) se vztahují ke konkrétním a běžným tématům a ke každodenním a snadno předvídatelným situacím, které mohou nastat např. při interakci s rodilým mluvčím jak v České republice tak i při cestování do zahraničí (ubytování, nakupování, jednání s úřady, dotaz na cestu, ...). Témata a situace se týkají oblasti osobní (rodina, přátelé, bydlení, ...), osobnostní (koníčky, zájmy, charakterové vlastnosti), veřejné (doprava, služby, společenské události a oslavy), vzdělávací a poznávací (výuka, akce pořádané školou) a pracovní (brigády, plány do budoucna, běžné profese, ...). Pojetí výuky Anglický jazyk se vyučuje v prvním a druhém ročníku 3 hodiny týdně, ve třetím a čtvrtém ročníku 4 hodiny týdně. Žáci si osvojí dovednosti nezbytné pro osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, které odpovídá úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Žáci si osvojují britskou variantu anglického jazyka. Během studia jsou receptivně seznamováni s odlišnostmi varianty americké. Učivo je z didaktického hlediska rozděleno do výše zmiňovaných kategorií. Je samozřejmé, že v procesu učení se všechny kategorie přirozeně a nenásilně propojují, není žádoucí vyučovat je izolovaně. K podpoře výuky jazyka se pracuje s multimediálními výukovými programy a internetem, žáci jsou zapojováni do projektů a soutěží, jsou organizovány zájezdy a navazovány kontakty a spolupráce se zahraničím. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení výsledků žáků probíhá na základě ústního i písemného zkoušení podle platných legislativních norem. Studium je zakončeno státní maturitní zkouškou. Úroveň ústního projevu žáka je posuzována ve vztahu ke komunikačnímu záměru, s ohledem na posuzovanou úroveň (začátečník x pokročilý), důraz je kladen na to, zda žák sdělil, co sdělit měl (dodržení zadaného tématu), tedy nejen pouhé sledování chyb, zároveň je zde kladen důraz na správnou výslovnost a intonaci, vázání slov a srozumitelnost. Písemný projev je možno posuzovat z několika hledisek, opět ve vztahu ke komunikačnímu záměru – tedy zda pisatel dokázal sdělit to, co měl, jak sdělil to, co měl... Posuzují se různé charakteristické prvky písemného projevu: odděleně je posuzován obsah, organizace, slovní zásoba, gramatika... Každému posuzovanému prvku jsou přiděleny body, jejichž součet dává výsledné skóre. Hodnotí se tedy: - adekvátnost vzhledem k zadání, jednoznačnost sdělení, věcná správnost; - dodržení tématu; - formální náležitosti požadovaného typu textu; - rozsah, relevantnost a srozumitelnost myšlenek a/nebo informací a jejich logická uspořádanost; - dodržení požadované délky textu; - rozsah a přesnost prostředků textové návaznosti; - členění textu; - přesnost a vliv na srozumitelnost sdělení; - pravopis; 31
rozsah jazykových prostředků a funkcí; účinek sdělení na příjemce. Hodnocení písemného projevu žáka se řídí závaznými kritérii hodnocení a doporučeními v metodických pokynech pro hodnotitele písemných prací. -
Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Výuka jazyka spočívá hlavně v rozvoji klíčové kompetence komunikativní, která se pomítá do všech oblastí, dovedností, tematických celků, využívá k tomu vhodně zvolené jazykové prostředky a vyučovací metody. V každé hodině je nutno dbát na to, aby hovořil každý žák, je kladen důraz na aktivní komunikaci. Žáci se učí argumentovat, obhajovat svůj názor, ale jsou vedeni i k naslouchání, tedy soustředění se na verbální i neverbální složku komunikace. Pro výuku jazyka je nezbytný nácvik klíčové kompetence k učení, neboť nácvik studijního čtení, vyhledávání klíčových slov a frází, formulování hlavních myšlenek textu, vytváření otázek, psaní poznámek či výpisků je nedílnou součástí výuky jazyka. Kompetence k řešení problému se promítá především do ústní interakce, ale v menší míře i do písemného projevu. Žáci se učí zjistit, předat, ověřit si a potvrdit nekomplikované informace, udílet a požádat o podrobné orientační pokyny, zahájit, udržovat a ukončit jednoduchý rozhovor a do určité míry se chopit v rozhovoru iniciativy, vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjádřil svůj názor, stručně komentovat a posoudit názor, reagovat na vyjádřené pocity, diskutovat o problému, rozvinout argumentaci, zapojit se do formální diskuse, ve které jde o výměnu faktografických informací nebo řešení problémů praktického rázu, a pokračovat v diskusi navzdory některým problémům, shrnout, kam diskuse dospěla, srovnat, posoudit a diskutovat alternativní řešení problému (např. kam se má jít/co se má dělat), zodpovědět běžné dotazy, zopakovat část toho, co partner v komunikaci řekl, aby se ujistil, že si vzájemně rozumí, požádat o zopakování, objasnění nebo rozvedení toho, co bylo právě řečeno... Metody kooperativního učení, koncentrační a motivační aktivity včetně brainstormingu se uplatní především v klíčové kompetenci sociální a personální. Žáci se učí naslouchat druhým, podílet se na řešení daného problému společnými silami i akceptovat názor ostatních... Je třeba dbát zejména na to, aby se vyjádřili všichni, aby všichni žáci ve skupině měli dostatek prostoru pro své sebevyjádření, aby měli možnost sdělit své pocity a nálady... Klíčová kompetence občanská se promítá především do tematických celků učiva týkajících se srovnávání České republiky a anglicky mluvících zemí. Ať už jde o reálie, tradice a zvyky v oblékání, rozdílnost národních jídel, systém zdravotnictví či školství, pojetí oslav svátků a vztah ke kulturním památkám... Kompetence občanská se však odráží i ve vztahu ke člověku samotnému, uznávání individuálních rozdílů mezi lidmi obecně i mezi žáky samotnými, vede k respektu vůči sobě, ostatním, společnosti, vede k pečlivosti ve vztahu k povinnostem a k zodpovědnosti za svoji odvedenou práci. Kromě těchto klíčových kompetencí se do výuky anglického jazyka promítají průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby: - se dokázal orientovat v hromadných sdělovacích prostředcích, využíval je, kriticky hodnotil a učil se být odolný vůči myšlenkové a názorové manipulaci; - uměl jednat s lidmi, diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; - byl ochoten se angažovat nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích; - vážil si materiálních a duchovních hodnot, snažil se je chránit a zachovat pro budoucí generace; 32
-
byl tolerantní a respektoval tradice a společenské zvyklosti daného sociokulturního prostředí; vystupoval aktivně proti projevům rasové nesnášenlivosti a xenofobie.
Člověk a životní prostředí Žák je veden k tomu, aby: - poznával svět a učil se mu rozumět; - chápal význam strategie udržitelného rozvoje světa a seznamoval se s jejím zajišťováním v zemích dané jazykové oblasti; - chápal a respektoval nutnost ekologického chování v souvislosti s lidským zdravím; - pochopil vlastní odpovědnost za své jednání a snažil se aktivně podílet na ochraně životního prostředí; - dokázal esteticky a citově vnímat své okolí; - osvojil si zásady zdravého životního stylu. Informační a komunikační technologie Žák je veden k tomu, aby: - používal internet při vyhledávání informací a aktuálních údajů z oblasti společenskopolitického a kulturního dění v zemích dané oblasti; - využíval různé softwarové programy (MSWord, Excel a PowerPoint) pro tvorbu svého jazykového portfolia, pro vlastní prezentaci i pro referáty, výpisky, přehledy, anotace...; - využíval on-line učebnic, encyklopedií, slovníků a testů pro domácí samostudium. Člověk a svět práce: Žák je veden k tomu, aby se: - úspěšně uplatnil na základě svých osobnostních a odborných předpokladů na trhu práce; - naučil vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvořit si o nich základní představu; - uměl verbálně i písemně prezentovat při jednání s potencionálními zaměstnavateli (osobní pohovory, žádost o místo, odpověď na inzerát, profesní životopis.
2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání Žák - rozumí přiměřeným souvislým projevům a diskusím rodilých mluvčích pronášeným ve standardním hovorovém tempu; - odhaduje význam neznámých výrazů podle kontextu a způsobu tvoření; - nalezne v promluvě hlavní a vedlejší myšlenky a důležité informace; - porozumí školním a pracovním pokynům; - rozpozná význam obecných sdělení a hlášení; - čte s porozuměním věcně i jazykově přiměřené texty, orientuje se v textu; - sdělí obsah, hlavní myšlenky či informace vyslechnuté nebo přečtené; - přednese připravenou prezentaci ze svého oboru a reaguje na jednoduché dotazy publika;
Učivo 1. Řečové dovednosti - receptivní řečová dovednost sluchová = poslech s porozuměním monologických i dialogických projevů; - receptivní řečová dovednost zraková = čtení a práce s textem včetně odborného; - produktivní řečová dovednost ústní = mluvení zaměřené situačně i tematicky; - produktivní řečová dovednost písemná = zpracování textu v podobě reprodukce, osnovy, výpisků, anotací ...; - jednoduchý překlad; - interaktivní řečové dovednosti = střídání receptivních a produktivních činností, - interakce ústní; - interakce písemná.
33
-
-
-
-
-
-
vypráví jednoduché příběhy, zážitky, popíše své pocity; sdělí a zdůvodní svůj názor; pronese jednoduše zformulovaný monolog před publikem; vyjadřuje se téměř bezchybně v běžných předvídatelných situacích; zaznamená písemně podstatné myšlenky a informace z textu, zformuluje vlastní myšlenky a vytvoří text o událostech a zážitcích v podobě popisu, sdělení, vyprávění, dopisu a odpovědi na dopis; vyjádří písemně svůj názor na text; vyhledá, zformuluje a zaznamená informace či fakta týkající se studovaného oboru; přeloží text a používá slovníky i elektronické; zapojí se do hovoru bez přípravy; vyměňuje si informace , které jsou běžné při neformálních hovorech; při pohovorech, na které je připraven, klade vhodné otázky a reaguje na dotazy tazatele; vyřeší většinu běžných denních situací, které se mohou odehrát v cizojazyčném prostředí; požádá o upřesnění nebo zopakování sdělené informace, pokud nezachytí přesně význam sdělení; přeformuluje a objasní pronesené sdělení a zprostředkuje informaci dalším lidem; uplatňuje různé techniky čtení textu; ověří si i sdělí získané informace písemně zaznamená vzkazy volajících; vyplní jednoduchý neznámý formulář; vyslovuje srozumitelně co nejblíže přirozené výslovnosti, rozlišuje základní zvukové prostředky anglického jazyka a koriguje odlišnosti zvukové podoby; komunikuje s jistou mírou sebedůvěry a aktivně používá získanou slovní zásobu včetně vybrané frazeologie v rozsahu daných tematických okruhů, zejména v rutinních situacích každodenního života a vlastních zálib; používá opisné prostředky v neznámých situacích, při vyjadřování složitých myšlenek; používá vhodně základní odbornou slovní zásobu ze svého studijního oboru; uplatňuje základní způsoby tvoření slov v jazyce; dodržuje základní pravopisné normy v písemném projevu, opravuje chyby.
2. Jazykové prostředky - výslovnost (zvukové prostředky jazyka); - slovní zásoba a její tvoření; - gramatika (tvarosloví a větná skladba); - grafická podoba jazyka a pravopis.
34
3. Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce -
-
-
vyjadřuje se ústně i písemně k tématům osobního života a k tématům zaměření studijního oboru; řeší pohotově a vhodně standardní řečové situace i jednoduché a frekventované situace týkající se pracovní činnosti; domluví se v běžných situacích, získá a poskytne informace; používá stylisticky vhodné obraty umožňující nekonfliktní vztahy a komunikaci.
-
-
-
-
-
prokazuje faktické znalosti především o geografických, demografických, hospodářských, politických i kulturních faktorech anglicky mluvících zemí včetně vybraných poznatků studijního oboru, a to i z jiných vyučovacích předmětů, a uplatňuje je také v porovnání s reáliemi mateřské země; uplatňuje v komunikaci vhodně vybraná sociokulturmí specifika daných zemí.
tematické okruhy - osobní údaje, dům a domov, každodenní život, volný čas, zábava, jídlo a nápoje, služby, cestování, mezilidské vztahy,, péče o tělo a zdraví, nakupování, vzdělávání, zaměstnání, počasí, Česká republika, anglicky mluvící země, tematické okruhy dané zaměřením studijního oboru; komunikační situace - získávání a předávání informací, např. sjednání schůzky, objednávka služby, vyřízení vzkazu...; jazykové funkce - obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, vyjádření žádosti, prosby, pozvání, odmítnutí, radosti, zklamání, naděje apod.
4. Poznatky o zemích - vybrané poznatky všeobecného i odborného charakteru k poznání anglicky mluvící země, oblasti, kultury, umění a literatury, tradic a společenských zvyklostí; - informace ze sociokulturního prostředí v kontextu znalostí o České republice.
35
6.2. Automatizace 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět navazuje a doplňuje hlavně předměty elektrotechnika, mikroprocesorová technika, informační a komunikační technika, stavba a provoz strojů, strojírenská technologie, ekologie, občanská nauka, ekonomika a praxe. Vychází především z předmětu fyzika a matematika na úrovni základní školy. Obecným cílem je uvědomit si mezipředmětové souvislosti a vybavit žáky základním penzem informací o technických prostředcích, které jsou k dispozici a se kterými pracuje naprostá většina strojního zařízení ve všech oblastech lidského konání. Charakteristika učiva Teorie (2 hod ob týden): na blokovém schématu regulace a na konkrétní aplikaci v hodinách měření ukázat měření a snímání elektrických a neelektrických veličin, převodníky, poměrové členy, regulátory, akční členy. Praxe (2 hod ob týden): při měření v laboratořích elektrotechniky a automatizace nacvičit základy - viz výše. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Zvládnout elementární systém informací v tomto interdisciplinárním předmětu a spolupodílet se na budování vztahu k technice jakožto oboru duševně zajímavého, sloužícího k naplnění potřeb člověka včetně aspektů filosofických (hodnotová hierarchie člověka), místo ve společnosti a v přírodě), ekonomických a ekologických (udržitelný rozvoj) - jakkoliv jsou tyto kategorie fakticky provázány. Pojetí výuky Pro naplnění výše uvedených bodů, při uvážení možností školy, úrovně přijímaných žáků a hodinové dotace, probíhá ve 4. ročníku teoretická a praktická výuka dle MŠ2 - umístěno na webu školy – pod názvem Automatizace, v praktické výuce žáci ve skupinách max. po 12 odměří typicky 15 úloh dle charakteristiky učiva. Taky absolvují exkurze po škole (vytápění kotelna a dílny - strojní vybavení, obojí s důrazem na automatizaci). Výukové metody přiměřené pro maturitní vzdělávání: výklad, řízená diskuse, demonstrace pomůcek (ukázky průmyslových komponent), vypracování referátů - především z vlastní praxe žáků (domácnost, dílna, brigáda, zaměstnání rodičů apod.) V praxi žáci pod dohledem samostatně zapojují obvody, nastavují veličiny, měří je, zapisují a vyhodnocují. V prvním pololetí zprávy o měření zpracovávají na předepsaný formulář ručně, ve druhém pololetí na PC a tisknou. Tím se prohlubují a upevňují jejich schopnosti technického vyjadřování v ruční i strojové formě. Hodnocení výsledků žáků Ústní, orientační a písemné zkoušení v rozsahu daném školním/klasifikačním řádem v teoretickém vyučování a hodnocení formální a obsahové stránky zpráv o měření; dále viz školní/klasifikační řád (ucelenost, přesnost, trvalost, kvalita a rozsah znalostí, samostatnost, tvořivost, aktivita, zájem, vztah). Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět je nedílnou součástí systému znalostí, dovedností a návyků v celkovém profilu absolventa, dnes tzv. kompetence: - komunikativní (vyjadřování ústní, rukopisné a na PC - sám a hlavně při týmové práci, - personální (asertivita, akceptování názoru jiných, využití zkušeností svých i ostatních), - sociální (zodpovědnost, spolehlivost, profesionalita, tolerance, spoléhání se na sebe sama), 36
-
odborné (viz výše, s pochopením potřeby celoživotního vzdělávání).
2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání - chápe a umí vysvětlit pojmy ovládání, regulace, mechanizace, automatizace, kybernetizace; - umí změřit typické případy statických a dynamických (přechodových) charakteristik; - chápe rozdíl mezi analogovým a digitálním signálem; - zná základní zobrazovací a zapisovací přístroje; - naučí se základům výrokové logiky, logické funkce, Booleovou algebru, tabulku stavů, minimalizovat log. funkce dle Karnaughovy mapy a přímou minimalizaci, - umí nakreslit symbolické značky a schémata log. obvodu; - umí popsat a vysvětlit druhy sekvenčních klopných obvodů; - ve schématu regulačního obvodu vysvětlí význam jednotlivých členů; - popíše dynamické vlastnosti regulovaných soustav; - chápe rozdíl (výhody/nevýhody) nespojitých a spojitých regulátorů; - rozlišuje typy regulačních pochodů (stabilita, jakost, regulátory P, I, D; - zná základní logické funkce, členy a jejich el. schémata a pravdivostní tabulky; - umí sestavit logický obvod dle zadání (kontakty, relé, tranzistor, IO); - chápe využití mikroprocesorové techniky v automatickém řízení. Na blokovém schématu - popíše účel jednotlivých stavebních prvků; - popíše i jejich fyzikální princip; - vysvětlí jejich vzájemné interakce.
Učivo Automatické řízení - ovládání, regulace; - vlastnosti prvků automatizace. Přístroje pro získávání, přenos, zpracování a zobrazení informací - pneumatické, hydraulické, elektrické, elektronické. Kombinační a sekvenční automatiky.
Regulační technika
Číslicová technika
Praktická aplikace.
37
6.3. Český jazyk a literatura 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Jazykové vzdělávání rozvíjí komunikační kompetenci žáků. Český jazyk je vnímán jako prostředek dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jazykových a slohových znalostí. Sociální a odborné kompetence se řadí k obecným cílům jazykového vzdělávání, neboť vedou a vychovávají žáky ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich estetického, duchovního, profesního a praktického života. Charakteristika učiva Předmět český jazyk a literatura se skládá ze tří oblastí, které se vzájemně prolínají a doplňují, čímž vytváří jednotný systém jazykových a estetických dovedností. Stylistický výcvik klade důraz na aktivní rozvoj vyjadřování žáků a analytické poznání systému jazyka, podporuje funkční užití jazyka jako nástroje myšlení. Soustavně se tak rozvíjí dovednost a schopnost žáků mluvit a jednat s lidmi, používat spisovného jazyka jako kodifikované společenské normy, pracovat s textem a informacemi v tradiční i elektronické podobě. Literární poznatky spoluvytváří názory, postoje, zájmy, vkus žáků na život ve světě, jehož jsou nedílnou součástí. Zvýšená pozornost se klade výchově ke čtenářství, mediální výchově, rétorice a hlasové výchově, kultuře osobního projevu s bohatou slovní zásobou spisovného českého jazyka. Výuka českého jazyka a literatury vede žáka ke sdělnému, kultivovanému jazykovému projevu, který je předpokladem pro společenské pracovní uplatnění. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí
-
Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci: uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace; využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali svoje názory; chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění; získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele; chápali jazyk jako jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa; uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria; chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti; chápali význam umění pro člověka; správně formulovali a vyjadřovali svoje názory; ctili a chránili materiální kulturní hodnoty; získali přehled o kulturním dění; uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury.
Pojetí výuky Výuka předmětu navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, rozvíjí je vzhledem ke společenskému a profesnímu zaměření žáků. Cílem je tyto vědomosti kvalitou i kvantitou prohloubit a rozšířit. Aktivní, kreativní, motivovaný žák dovede aplikovat teoretické 38
poznatky a praktické dovednosti v samostatné a týmové práci. Řešení problémových situací formou komunikačních her, soutěží, projektové učení, prezentace, tvůrčí psaní, mediální výchova, besedy, exkurze, ale též tradiční metodické postupy ( výklad, práce s textem klasickým i elektronickými informacemi) rozvíjí klíčové kompetence a umožňují vytvořit otevřený a efektivní systém poznatků. Spojení teorie s praxí, rozvoj sociálních kompetencí, kladný vztah ke kulturním, morálním, estetickým hodnotám vytváří předmět výuky CJL. K tomu nesporně přispívá využití mezipředmětových vztahů. Aktivní rozvoj vyjadřování žáků se stylistickým výcvikem a obecným poznáním systému jazyka a literární výchova s funkcí esteticko-výchovnou jsou jádrem výuky českému jazyku. Prostřednictvím vybraných literárních děl , literárních poznatků a literárně výchovných činností a poznatků z dalších vyučovacích předmětů se podílí na utváření názorů, postojů, zájmů, vkusu žáka. Výuka jazyka českého a literatury klade důraz na požadavek komunikativnosti, nezanedbává však přiměřená poučení teoretická. Sleduje se tak rozvoj abstraktivního myšlení žáků a získání základu pro studium cizích jazyků. Hodnocení výsledků žáků V problematice hodnocení se vychází z předpokladu podmínění kompetencí osobnostními vlastnostmi, charakterovými rysy, sociálním zázemím a rozdílnou zralostí žáka. U žáků s LMD hodnocení a klasifikace podléhá opatřením pedagogicko-psychologického specialisty školy. Strukturované hodnocení obsahuje kritéria v oblastech psaní, čtení, vyjadřování a rozvoje schopnosti žáka vlastní sebereflexe(mluvní cvičení, prezentace aj.). Do hodnocení žáka se zahrnují dvě slohové práce, které se píší v každém ročníku, kontrolní diktáty, písemné práce, schopnost interpretovat a analyzovat vybraná umělecká díla, dovednosti stylistické, schopnost porozumět textu a opravit stylistické nedostatky, jazykové analýzy a průběžné ústní zkoušení. Při klasifikaci ústního zkoušení jsou zohledňována také následující kritéria: - věcná a jazyková správnost, relevantnost informací a jejich rozsah, - prezentace tvrzení, strategie argumentace, - volba jazykových prostředků, srozumitelnost, strukturovanost projevu dané komunikační situaci. Učební osnova je určena pro výuku CJL v rozsahu 12 týdenních vyučovacích hodin za studium. Učivo je strukturováno do tradičních celků, které se vzájemně prostupují a prolínají celým učivem: - zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností; - komunikační a slohová výchova; - práce s textem a získávání informací; - literatura a ostatní druhy umění; - práce s literárním textem; - kultura. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Z hlediska klíčových dovedností se klade důraz na to, aby žák: komunikativní kompetence - uměl číst s porozuměním texty různého druhu, stylu a žánru a efektivně zpracovával získané informace; - rozuměl ikonickým textům, tj. vyobrazením, mapám, schématům atd.( aby uměl využívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení, k přijímání a výměně informací); - vyjadřoval se kultivovaně a v souladu s normami českého jazyka, a to ústně i písemně; 39
-
porozuměl a zpracoval informaci z různých zdrojů a předával je vhodným způsobem s ohledem na jejich uživatele;
personální kompetence - na základě práce v týmu dokázal spolupracovat, užívat sady kritérií pro hodnocení práce, přijímal hodnocení; - porovnal charakteristické znaky, projevy a individuální přístupy v dílech výrazných osobností; sociální kompetence - byl schopen práce v týmu a skupině, dokázal spolupracovat, aktivně se podílel na řešení zadaného úkolu(práce s texty), navrhoval postupy řešení a vybíral optimální řešení; - porozuměl vztahu vývoje životních podmínek, společnosti, náboženských představ a umění; kompetence řešení běžných pracovních a mimopracovních problémů - dokázal pochopit a analyzovat zadání úkolu, stanovit pracovní postup; - dokázal zvolit vhodnou metodu, dokázal vypracovat strukturovaný text; - dokázal zvolit vhodný slohový útvar a postup( v podobě seminárních písemných a maturitních prací, domácích úkolů, zpráv z exkurzí, protokolů odborných předmětů); kompetence využívání prostředků informačních a komunikačních technologií a efektivní práce s nimi a s informacemi - rozvíjel dovednost získat potřebné informace v široké škále otevřených zdrojů, kriticky hodnotil a využil je pro dosažení výsledku v praktické odborné činnosti; kompetence k aplikaci matematických postupů - dokázal pochopit cíl úkolu z textového zadání(u slovních úloh); dokázal pracovat s mimojazykovými symboly a značkami, znal jejich význam a praktické využití; - dokázal pracovat s obrazovým materiálem; - dokázal aplikovat obecné myšlenkové postupy, jako je abstrakce, indukce, dedukce, analogie, komparace. Průřezová témata Předmět český jazyk a literatura ve vzdělávacích oblastech vzdělávání a komunikace v českém jazyce a estetickém vzdělání přispívá k rozvoji průřezových témat: Občan v demokratické společnosti Žáci se dokážou orientovat v masových médiích, využívat je a kriticky hodnotit, dokážou rozpoznat a bránit se jednoduché myšlenkové manipulaci díky mediální výchově; jednat s lidmi, diskutovat o citlivých, případně kontroverzních otázkách, efektivně pracovat s informacemi, tj. umět získávat a kriticky vyhodnocovat informace. Člověk a životní prostředí Rozvojem komunikativní kompetence se dokážou žáci vyjadřovat, zdůvodňovat své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky životního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. Člověk a svět práce Rozvojem komunikativní kompetence se žáci orientují ve vyhledávání a posuzování informací o profesních příležitostech, vytváří si o nich určitou představu, posuzují informace z hlediska vzdělávací nabídky i profesní nabídky. Písemně i verbálně se prezentují s pomocí 40
médií a komunikačních technologií při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulují svá očekávání a své priority. Informační a komunikační technologie Žáci se zaměřují rozvojem komunikativní kompetence na práci s informacemi a s komunikačními prostředky vzhledem k rozvoji informačních a komunikačních technologií. Odborné kompetence -
žáci zvládají verbálně popsat určité technologické operace; žáci se orientují v problematice uplatňování zásad odborné normalizace a standardizace, využívají při řešení úloh normy aj. zdroje informací; žáci jsou seznámeni se zpracováním údajů pro objednávky zboží ve verbální rovině; žáci dokáží prezentovat myšlenky s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; žáci chápou bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i svých spolupracovníků; žáci jsou seznámeni se zásadami a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci; žáci se orientují v systému péče o zdraví pracujících; žáci chápou kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; žáci jsou informováni o významu, účelu a užitečnosti vykonávané práce.
2. Rozpis učiva Výsledky vzdělávání
Žák - orientuje se v soustavě jazyků; - řídí se zásadami správné výslovnosti; - v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu; - v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví; - rozlišuje spisovný jazyk a jeho varianty, obecnou češtinu, slangy a argot, dialekty, rozpozná stylově příznakové jevy; - rozumí základní terminologii oboru; - ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci; - dokáže získat a zpracovat informace z otevřených zdrojů; - vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny; - pracuje s nejnovějšími normativními příručkami českého jazyka; - chápe význam interpunkčních znamének; - odhaluje a odstraňuje jazykové a stylizační nedostatky; - používá adekvátní slovní zásobu včetně odborné terminologie; - orientuje se v pravopisu, v psaní velkých
Učivo
Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností 1. ročník - úvod do jazyka ; - nauka o zvukové stránce jazyka ; - jazyková kultura, mluvní cvičení; - praktický řečnický výcvik ; - nauka o písemné stránce jazyka ; - hlavní principy českého pravopisu, VJR ; - nauka o slovní zásobě tvoření slov, stylové rozvrstvení; - obohacování slovní zásoby ; - slovní zásoba vzhledem k oboru vzdělávání, terminologie; 2. ročník - jazyková kultura; - praktický řečnický výcvik; - zvukové prostředky a ortoepické normy jazyka; - nauka o slovní zásobě; - tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby, jazykové vrstvy; - slovní zásoba vzhledem k oboru vzdělávání, terminologie;
41
písmen; - nahradí běžné cizí slovo českým; - orientuje se ve výstavbě textu; - ovládá a uplatňuje základní principy jeho výstavby; - orientuje se v nauce o větě a souvětí; - uplatňuje znalosti ze skladby ve svém logickém vyjadřování; - uplatňuje základní jazykové normy jako základ pro studium cizích jazyků; - řídí se zásadami správné výslovnosti; - odhaluje a odstraňuje jazykové nedostatky; - chápe význam interpunkčních znamének v jazykovém projevu; - provede rozbor souvětí; - dokáže vysvětlit klíčové fáze vývoje jazyka; - má základní představu o podobě textů v jednotlivých etapách vývoje českého jazyka a dokáže je rozlišit;
- orientuje se ve výstavbě textu; - ovládá a uplatňuje základní principy jeho výstavby;
- pravopis, psaní velkých písmen, interpunkce, hranice slov v písmu; - gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantická funkce; - morfologie – mluvnické kategorie jmen a sloves; - větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu; 3. ročník - praktický řečnický výcvik – KOD; - tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby; - slovní zásoba vzhledem k oboru vzdělávání, terminologie; - pravopis – interpunkce; - gramatické tvary a konstrukce a jejich sémantická funkce, VJR; - skladba, analýza textu, větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu, věta a výpověď; 4. ročník - obecná poučení o jazyce a o podobě a vývoji češtiny, praktická cvičení; - národní jazyk a jeho útvary; - vývojové tendence spisovné češtiny; - postavení češtiny mezi ostatními indoevropskými jazyky; - jazyk a myšlení; - tvoření slov, stylové rozvrstvení a obohacování slovní zásoby; - slovní zásoba vzhledem k oboru vzdělání; - základní typy poznávacích metod a myšlenkových postupů; - pravopisná cvičení;
42
- vhodně se prezentuje; - umí argumentovat, obhajovat svá stanoviska; - rozumí základním pojmům stylistiky a používá je; - rozlišuje jazykové prostředky textové výstavby; - ovládá techniku mluveného slova, umí klást otázky a vhodně formulovat odpovědi; - adekvátně využívá emocionální a emotivní stránky mluveného i psaného slova, vyjadřuje postoje neutrální, pozitivní i negativní; - vyjadřuje se věcně správně, jasně a srozumitelně; - umí přednést krátký projev; - vystihne charakteristické znaky různých druhů projevů a rozdíly mezi nimi; - rozpozná funkční styl, dominantní slohový postup a v typických případech i slohový útvar; - posoudí kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu; - sestaví jednoduché zpravodajské a propagační útvary ( zpráva, reportáž, pozvánka, nabídka,...); - odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru v základních útvarech odborného stylu, především popisného a výkladového; - sestaví základní projevy administrativního stylu; - vhodně používá jednotlivé slohové postupy a základní útvary; - má přehled o slohových postupech uměleckého stylu; -vhodně prezentuje sebe i pracovní tým; - ovládá práci s hlasem; - ovládá prostředky verbální a neverbální komunikace; - orientuje se v problematice vedení týmu, zná předpoklady manažerské práce; - odhadne autorskou strategii; - rozliší komunikační funkce textu; - chápe cíle, formy, a způsoby masmédií s jazykem; - rozpozná útvarové a funkční prostředky užité v textu; - identifikuje více interpretačních pojetí, odhalí dezinterpretaci textu; - orientuje se a prakticky užívá pravidla profesní komunikace; - rozezná typ textu a funkčnost užitých jazykových prostředků;
2. Komunikační a slohová výchova 1. ročník - nauka o slohu, podstata komunikace; - slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní; - slohové rozvrstvení slovní zásoby; - informační slohový postup, knihovny; - prostěsdělovací funkční styl; - vypravování; - mluvený projev a jeho úskalí; - referát; - grafická a formální úprava jednotlivých písemných projevů, dopis; - praktická cvičení; 2. ročník - projevy prostěsdělovací, administrativní, prakticky odborné, jejich základní znaky, postupy a prostředky( osobní dopis, krátké informační útvary - oznámení, zpráva, telegram, SMS záznam z porady, technická zpráva, hodnocení, inzerát a odpověď na inzerát, komentář ); - popis, charakteristika, životopis; - druhy řečnických projevů; - novinářství a publicistika; - grafická a formální úprava písemných projevů; 3. ročník - prezentace šitá na míru; - komunikační situace, komunikační strategie; - vyjadřování přímé a zprostředkované technickými prostředky; - monologické i dialogické, formální i neformální; - připravené i nepřipravené; - odborný styl, výklad; - administrativní styl; - úřední a odborné projevy; - konspekt, rešerše, resumé; - životopis – různé formy zpracování; - publicistika, reklama; - literatura faktu a umělecká literatura; - praktická cvičení KOD, hlasová výchova, rétorika, mediální výchova, manažerské dovednosti aj.; 4.ročník - úvaha, kritika, esej; - umělecká literatura a styl; - grafická a formální úprava písemných projevů; - praktická cvičení;
43
- používá klíčových slov při vyhledávání informačních pramenů; - samostatně zpracovává informace; - rozumí obsahu textu i jeho zdrojům; - zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů; - umí si informace vybírat a přistupovat k nim kriticky; - používá klíčových slov při vyhledávání informačních pramenů;
- samostatně zpracovává informace; - rozumí obsahu textu i jeho částem; - pořizuje z odborného textu výpisky a výtah; - dělá si poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů; - umí vypracovat anotaci i rešerši; - má přehled o denním tisku a tisku své zájmové oblasti; - zaznamenává bibliografické údaje;
- samostatně pracuje s informacemi; - chápe cíle, formy a způsoby práce masmédií s jazykem; - zná neetické postupy a prostředky žurnalistiky a rozlišuje je v mluveném projevu; - odhadne autorskou strategii; - postihne situace navozenou textem, hlasem, neverbální komunikací; -
3. Práce s textem a získávání informací 1.ročník - informatická výchova, knihovny a jejich služby, noviny, časopisy a jiná periodika, internet; - techniky a druhy čtení, orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu; - zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby; - práce s různými příručkami pro školu i veřejnost, práce s médii; 2. ročník - informatická výchova, knihovny a jejich služby, noviny, časopisy a jiná periodika, internet; - analýza textů a produkční projevy; - techniky a druhy čtení, orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu; - získávání a zpracování informací z textu odborného, administrativního ve formě anotace; - mediální výchova a její prostředky; - zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby; - práce s různými příručkami pro školu a veřejnost, práce s médii; 3. ročník - informatická výchova, knihovny a jejich služby, noviny, časopisy a jiná periodika, internet; - techniky a druhy čtení, orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu; - publicistické druhy a žánry textu; - získávání a zpracování informací z textu publicistického a zpravodajského ve formě anotace, konspektu, resumé, jejich třídění a hodnocení; - zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby; - práce s různými příručkami pro školu i veřejnost; - práce s odbornými příručkami a médii; 4. ročník - informatická výchova, knihovny a jejich služby, noviny, časopisy a jiná periodika, internet; - techniky a druhy čtení, orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu; - získávání informací z různých zdrojů, firemní literatura; - zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby; - práce s různými příručkami pro školu i veřejnost, práce s médii; - produkční projevy;
44
- zařadí typická díla do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných historických období; - zhodnotí význam autora i díla pro dobu, v níž tvořil; - posoudí význam literárního díla pro příslušný umělecký směr i pro další generace; - interpretuje umělecká díla; - vyjádří vlastní prožitky z daných uměleckých děl; - samostatně vyhledává informace v kulturní oblasti; - aplikuje teoretické poznatky literatuře při práci s uměleckým textem; - rozumí příčinám vzniku slovanské literatury na našem území; - vysvětlí důvody různorodosti literárních žánrů v období 13. - 15. století; - chápe důležitost reformačního hnutí ve společnosti v průběhu 15. století; - vysvětlí smysl a význam renesanční kultury; - vysvětlí barokní pojetí kultury; - vysvětlí klasicismus v kultuře a osvícenské názory; - pozná různé umělecké směry v architektuře, malířství, v hudbě a literatuře; - interpretuje preromantická literární díla; - rozumí příčinám vzniku národního obrození; - interpretuje vybraná díla světových a českých romantiků; - vysvětlí základní rysy realismu; - interpretuje díla májovců, ruchovců a lumírovců; - umí vysvětlit základní prvky venkovského realismu a interpretuje vybraná díla českých i světových realistů; - porovná realismus s venkovskou a městskou tematikou; - chápe realistické drama jako složku folklóru; - umí rozeznat základní umělecké směry literatury přelomu 19. a 20. století;
- zná základní tendence ve vývoji české a světové meziválečné poezie, prózy a dramatu;
4. Literatura a ostatní druhy umění 1. ročník - umění jako specifická výpověď o skutečnosti; - funkce umělecké literatury; - úvod do čtenářství; - základní literárněvědné pojmy; - základy literární teorie; - literární historie – úvod; - aktivní poznání různých druhů umění, našeho i světového, současného i minulého, v tradiční i mediální podobě; - vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech; - základy kultury a vzdělanosti; - česká literatura v raném středověku; - literatura v národních jazycích doby vlády Karla IV. a Václava IV.; - literatura doby reformního hnutí a doby husitské; - humanismus a renesance v evropském umění; - vývoj české literatury v době pobělohorské; - klasicismus a osvícenství; - počátky národního obrození; 2. ročník - vývoj české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech; - druhé období národního obrození; - romantismus český a ve světových literaturách; - kritický realismus v evropských literaturách 1. poloviny 19. století; - generace roku 1848; - májovci; - ruchovci a lumírovci; - historická próza ve 2. polovině 19.století; - kritický realismus v evropských literaturách ve 2. polovině 19. století; - kritický realismus v české literatuře konce 19. století; - realistické drama; - nové tendence a směry, česká moderna na přelomu 19. a 20. století; 3. ročník - próza před 1. světovou válkou; - téma 1. světové války v literatuře; - česká a evropská poezie 20. let 20. století; - česká a evropská próza 20. let 20. století; - evropská a americká próza 30. let 20. století; - pragmatická generace v próze i dramatu; - česká a slovenská próza 30. let 20. století; - česká a světová poezie 30. let 20. století; - české a světové meziválečné drama; - literární věda a literární kritika mezi válkami; - literatura za okupace; - stylizační postupy moderní prózy; - vnitřní monolog, - metoda volných asociací a pásma obrazů;
45
- rozezná typická literární díla jednotlivých období po 2. světové válce ( historická, dokumentární, psychologická, budovatelská, samizdatová, exilová a oficiální ); - interpretuje umělecké texty; - umí rozeznat literární brak; - vybírá si v umělecké literatuře taková díla, která pozitivně působí na vývoj morálněvolních vlastností;
- rozezná umělecký text od neuměleckého; - vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a rozdíly mezi nimi; - rozezná literární brak; - text interpretuje a debatuje o něm; - konkrétní literární díla klasifikuje podle základních druhů a žánrů; - při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie a poetiky;
- chápe význam komunikace ve významu jazykového dorozumívání; - orientuje se v nabídce kulturních institucí; - porovná typické znaky kultur hlavních národností na našem území; - popíše vhodné společenské chování v dané situaci; - chápe cíle, formy a způsoby práce masmédií s jazykem; - orientuje se v nabídce kulturních institucí; - porovná typické znaky kultur hlavních národností na našem území; - popíše vhodné společenské chování v dané situaci;
- orientuje se v nabídce kulturních institucí; - porovná typické znaky kultur hlavních národností na našem území; - popíše vhodné společenské chování v dané situaci;
4. ročník - světová kultura po roce 1945; - vývoj české literatury po roce 1945; - charakter poezie od konce války do současnosti; - významné tendence v próze od konce světové války do současnosti; - vývoj dramatu v české kultuře po světové válce; - česká literární kritika a žurnalistika v současnosti; 5. Práce s literárním textem 1– 4. ročník - základy literární vědy; - literární druhy a žánry ( lyrika, epika, drama ); - četba a interpretace literárního textu (shromažďování materiálu, výběr a zpracování informace ); - metody interpretace literárního textu; - tvořivé činnosti, praktická cvičení ( besedy o četbě, aktuálních problémech literatury, orientace v literárních časopisech, sestavovaní bibliografie, práce se slovníky, encyklopediemi, literární a odborné exkurze ); 6. Kultura 1.ročník - kulturní instituce v regionu severní Moravy; - společenská kultura – principy a normy kulturního chování, společenská výchova, kultura bydlení, lidové umění; - estetické a funkční normy při výrobě předmětů používaných v běžném životě; - ochrana a využívání kulturních hodnot; 2. ročník - kulturní instituce v regionu severní Moravy; - společenská kultura – principy a normy kulturního chování, společenská výchova, kultura bydlení, lidové umění; - estetické a funkční normy při výrobě předmětů používaných v běžném životě; - ochrana a využívání kulturních hodnot; 3. ročník - kulturní instituce v regionu severní Moravy; - kultura národností na našem území; - společenská kultura – principy a normy kulturního chování, společenská výchova, kultura bydlení, lidové umění; - estetické a funkční normy při výrobě předmětů používaných v běžném životě; - ochrana a využívání kulturních hodnot;
46
- má představu o manipulativních postupech; - postihne situaci navozenou textem; - odhadne autorskou strategii.
4. ročník - kulturní instituce a v regionu severní Moravy; - společenská kultura – principy a normy kulturního chování, společenská výchova, kultura bydlení, lidové umění; - estetické a funkční normy při výrobě předmětů používaných v běžném životě - ochrana a využívání kulturních hodnot; - funkce reklamy a propagačních prostředků a její vliv na životní styl.
47
6.4. Dějepis 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu V souvislosti s omezeným počtem hodin předmětu na průmyslové škole je hlavním cílem dějepisu získat základní vědomosti a dovednosti, které utvářejí historické vědomí, orientaci v čase, chápání postavení člověka ve společnosti od dávných dob do současnosti. Sociální a odborné kompetence pak vedou žáky ke kritickému myšlení, schopnosti uvědomovaní si historických souvislostí. Charakteristika učiva Učivo se skládá z několika tematických celků, tvoří výběr z českých a světových dějin. Důraz je kladen na dějiny 20. a 21. století. Žák se učí orientovat v čase, je schopen charakterizovat základní vývojové etapy lidstva, kromě nejdůležitějších historických událostí umí zhodnotit i postavení člověka v běžném každodenním životě. Poznatky o vývoji lidstva mu pomáhají v utváření si vlastního názoru na různé ideologie politické i náboženské. Výuka dějepisu doplňuje učivo řady dalších předmětů, jako je matematika, estetika, občanská nauka, ekologie a řady dalších. Učí je chápat i řadu pojmů z oblasti ekonomie, ve vztahu k oboru umí uvést příklady úspěchů vědy a techniky. Výuka předmětu dějepis navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, které jsou rozšiřovány a prohlubovány. Průřezová témata navazují a doplňují poznatky jiných předmětů. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka dějepisu má za cíl, aby žáci: - chápali zákonitosti existence člověka ve společnosti; - přisvojili si zákony etiky, morálky; - chápali význam kultury v životě člověka; - získávali informace z různých zdrojů a uměli je kriticky vyhodnotit; - na základě získaných poznatků dokázali formulovat a vyjádřit vlastní názory a postoje; - uvědomovali si výhody, úskalí a nebezpečí současného světa. Pojetí výuky Výuka dějepisu má za cíl prohloubit a rozšířit vědomosti a dovednosti žáků, které získali na základní škole. Tradiční metodické postupy by s ohledem na vybavenost školy byly rozšířeny o práci s internetem, která doplní výklad učitele, práci s textem, mapami, historickými dokumenty, dokumentárními filmy na CD a DVD. Skupinová práce žáků a projektové učení povede i k učení se práce v týmu, řešení problémových situací. Prezentace vlastních seminárních prací, referátů a besedy vedou k osvojení si zákonitostí rétoriky, schopnosti obhájit a prezentovat svůj názor. Pro obohacení výuky jsou do výuky zařazovány historické exkurze v rámci regionu a kraje, ale také do zahraničí. Prohlídky historických objektů jsou doplňovány besedami s přímými účastníky událostí.
48
Hodnocení výsledků žáků Při hodnocení je přihlédnuto k obtížnosti a množství učiva, faktografické znalosti jsou hodnoceny spolu s hloubkou porozumění učivu o historických procesech, schopnosti použít získané poznatky k pochopení historických souvislostí . Hodnotí se i schopnost získávat a zpracovávat informace, důraz je kladen na schopnost správného sebehodnocení výsledků. Písemné práce, ústní zkoušení, referáty a seminární práce, případně projekty budou hodnoceny z hlediska faktografické správnosti, ale i schopnosti správného vyjadřování a zájmu o problematiku. Aktivní přístup ke studiu historie bude při hodnocení výsledků žáka na předním místě. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Z hlediska klíčových kompetencí si žák: - osvojí správné studium a porozumění textu; - osvojí práci individuální i práci v týmu, je schopen spolupracovat; - umí zvolit správný postup k organizaci vlastního učení; - dokáže spojit poznatky z různých předmětů, je schopen porovnávat, formulovat závěry, argumentovat, obhájit a zdůvodnit své stanovisko; - na základě získaných poznatků umí vytvořit vlastní kulturní, národní a osobní identitu a je tolerantní k identitě jiných lidí. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti: Žák poznává a chápe výhody a nevýhody různých společenských uspořádání, učí se být hrdý na tradice a historii vlastního národa, poznává jeho minulost v evropském a světovém kontextu. Učí se diskutovat, pracovat ve skupině, polemizovat s názory protichůdnými, Řešit problémové situace. Umí adekvátně vystupovat – osvojí si zásady kulturního projevu a chování. Člověk a životní prostředí: Fakta o vývoji lidské společnosti žáka učí vážit si pokroku ve vědě a technice, ale také si uvědomovat dopad lidského konání na životní prostředí. Učí se využívat a chápat své postavení v rámci společnosti, orientuje se v globálních problémech lidstva. Člověk a svět práce Učí se zodpovědnému přístupu k zadaným úkolům, uvědomuje si své závazky vůči ostatním členům kolektivu v rámci týmové práce. Je schopen přiměřeně řešit zátěžové a problémové situace, vytváří vstřícné mezilidské vztahy. Učí se porozumět zadaným úkolům, jejich důležitosti, nepodléhá předsudkům a stereotypům. Získává informace z různých zdrojů. Navrhuje postupy řešení, umí vyhodnocovat a ověřovat správnost postupu. Formuluje své cíle a priority. Informační a komunikační technologie Žák pracuje s osobním počítačem a dalšími dostupnými prostředky komunikačních technologií. V rámci svých úkolů získává informace i z internetu.
49
2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání Žák: - pochopí smysl poznávání minulosti; - pozná kulturu starověkých civilizací, hodnoty judaismu a křesťanství; - charakterizuje znaky středověku a jeho kulturu, osvojí si znalosti o vzniku Českého státu; - uvědomí si význam změn za renesance a humanismu; - pochopí dopady nerovnoměrného vývoje novověké Evropy na kulturní a ekonomický rozvoj jednotlivých států; - definuje znaky renesance, baroka a klasicismu; - objasní význam osvícenství na vývoj vzdělanosti v Evropě; - na příkladech vysvětlí boj za občanská a národní práva, který souvisel se vznikem občanské společnosti; - vysvětlí okolnosti boje českého národa za samostatnost; - národních států v Německu a v Itálii na válečné události v Evropě 20. století; - dokáže uvést příklady památek umění 19. století; - popíše dopad první světové války na další vývoj evropské civilizace; - charakterizuje První československou republiku; - vysvětlí nebezpečí vzniku totalitních diktatur; - objasní cíle válčících stran ve druhé světové válce, charakterizuje válečné zločiny – vč. holocaustu; - umí charakterizovat uspořádání poválečné Evropy, objasní pojem studená válka, charakterizuje komunistický režim v ČR a jeho vývoj; - chápe smysl pádu komunistických diktatur a jejich nebezpečnost; - charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí její přínos.
Učivo
-
Člověk v dějinách – základní historiografické pojmy .
-
Starověk – nejstarší civilizace, antická kultura, základy evropské civilizace.
-
Středověk – kultura, stát, společnost, technický pokrok, románský sloh a gotika.
-
Raný novověk – přínos humanismu a renesance, zámořské objevy, reformace a protireformace, Český stát za vlády Lucemburků, Jagellonců a Habsburků.
-
Dějiny 19. století: velké občanské revoluce, národní hnutí v Evropě a v českých zemích, česko-německé vztahy, český stát v rámci Habsburské monarchie, průmyslová revoluce, urbanizace, demografický vývoj, sociální struktura kapitalistické společnosti, postavení žen a menšin ve společnosti, vzdělání a věda v 19. století.
-
Dějiny 20. století: předválečné uspořádání světa a 1. světová válka, poválečná situace v Evropě, demokracie a diktatura – vznik fašismu a komunismu, dějiny l. republiky, hospodářská krize a její vliv na začátek 2. světové války, nejvýznamnější události 2. sv. války, Československo za války, holocaust, důsledky války.
-
Poválečné uspořádání světa– studená válka komunistická diktatura v Československu a její vývoj, rozvoj vědy a techniky ve 20. století.
-
Soudobý svět – nejvýznamnější světová náboženství, konflikty v soudobém světě, dějiny Evropské unie, NATO, OSN.
-
Globální problémy soudobého světa.
50
6.5. Ekonomika 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Vyučovací předmět ekonomika seznamuje žáky se základními ekonomickými vztahy a s ekonomickým prostředím, ve kterém se jako zaměstnanci i podnikatelé budou pohybovat. Cílem výuky předmětu je, aby žáci porozuměli podstatě podnikatelské činnosti a dovedli se správně orientovat v ekonomických souvislostech reálného života. Žáci si osvojují základní činnosti související se zaměstnaneckými i podnikatelskými aktivitami ve svém oboru. Charakteristika učiva Obsah učiva vychází z postavení předmětu v celkové koncepci oboru vzdělání. Dřívější jednoznačná a velmi podrobná dělba práce se důsledně uplatňuje pouze ve větších podnicích. V malých podnicích a zejména v samostatném podnikání musí absolvent prakticky zvládat množství ekonomických činností, nebo alespoň dobře rozumět jejich podstatě, proto je obsah učiva zaměřen na fungování tržní ekonomiky, podnikání, pracovně právní vztahy, finanční trh, daňovou soustavu, národní hospodářství a EU. Pojetí výuky Cílem obsahového okruhu je naučit žáky myslet v ekonomických souvislostech a chovat se racionálně v osobním i profesním životě. Žáci získávají základní přehled o tržním systému, jsou vedeni k porozumí obsahu základních ukazatelů úrovně ekonomiky a úlohy státu v tržní ekonomice. Žáci získávají přehled o typických podnikových činnostech. Obsahový okruh zahrnuje rovněž učivo o právní úpravě podnikání a pracovního poměru. Učí se posoudit obsah typických právních dokumentů jako je pracovní smlouva a dohoda o provedení práce. Učivo prohlubuje právní vědomí žáka a učí jej uplatňovat získané poznatky na typových příkladech. Důležité je také naučit žáky efektivnímu hospodaření s finančními prostředky, a to jak v osobním, tak i v profesním životě a základy fungování finančního trhu. Žáci se učí orientovat v nabídce bankovních a pojistných produktů. Ve výuce jsou žáci vedeni k samostatnému vyhledávání a zpracování informací, např. při komunikaci s bankou pomocí internetového bankovnictví apod. Samostatně provádějí potřebné výpočty (např. daní), a učí se je správně interpretovat. Hodnocení výsledků žáků Z každého probraného tematického celku budou žáci psát písemnou práci. Každý žák musí absolvovat písemnou práci ze všech tematických celků. Odborné kompetence Dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: - chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků)
51
-
-
-
i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; znali a dodržovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a možných rizik; znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout.
Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi: - chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; - dodržovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; - dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta (zákazníka, občana). Jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: - znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; - zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; - efektivně hospodařili s finančními prostředky; - nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. Klíčové kompetence Absolventi by měli: - mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; - uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; - mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; - mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; - umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; - vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle; - znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; - rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, - administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příležitosti v souladu s realitou tržního prostředí, svými předpoklady a dalšími možnostmi.
52
Průřezová témata Člověk a svět práce Žáci jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře; − zorientovat žáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání; − naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu; − naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů; − naučit žáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority; − vysvětlit žákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy; − zorientovat žáky ve službách zaměstnanosti, přivést je k účelnému využívání jejich informačního zázemí.
2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání
Učivo
3. ročník Žák: - vysvětlí základní úkoly a povinnosti organizace BOZP; - správně používá a aplikuje základní ekonomické pojmy; - vyjádří formou grafu určení rovnovážné ceny; - na příkladu popíše tržní mechanismus;
- na příkladech charakterizuje průběh výrobní činnosti; - umí vysvětlit rozdíly mezi kusovou, sériovou a hromadnou výrobou; - na příkladech vypočte produktivitu práce a zná způsoby zvyšování produktivity práce;
1. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
2. Podstata a fungování tržní ekonomiky - potřeby, statky, služby, spotřeba; - výroba, výrobní faktory; - trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, zboží, cena.
3. Výrobní podnik - výrobní proces; - typy výroby, výrobní program; - produktivita práce; - organizační uspořádání podniku; - péče o jakost.
53
- rozliší základní druhy oběžného majetku; - na příkladu ukáže postup pořízení materiálu; - vypočte plánovanou spotřebu materiálu; - umí vypočíst rychlost a dobu obratu; - se orientuje v členění dlouhodobého majetku; - zná způsoby pořízení DM; - chápe pojem odpis dlouhodobého majetku;
- používá platební nástroje, chápe princip a význam placení v tuzemské i zahraniční měně, smění peníze, - analyzuje a charakterizuje nástroje platebního styku, zná možnosti získávání a ukládání peněz vč. zajištění rizik, - rozumí pojmům úrok, úroková míra, vklad, RPSN, aj. Propočítá úroky z vkladů, orientuje se v oblasti úročení úvěrů. - stanoví cenu produktů na základě dostupných hodnot, vysvětlí odlišnosti tvorby cen, zná marketingové metody pro stanovení ceny, rozporná běžné cenové praktiky, - vysvětlí podstatu inflace, důsledky a dopady na příjmy obyvatel, - charakterizuje oblasti a možnosti dlouhodobého finančního plánování, dokáže je porovnat, - definuje příjmy a výdaje domácího rozpočtu, pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje, sestaví rozpočet, navrhne řešení deficitu a přebytku, objasní rozdíl mezi předlužením a zadlužením.
4. Zabezpečení podniku oběžným majetkem - členění oběžného majetku; - zásoby, pořízení a oceňování zásob; - spotřeba materiálu; - rychlost obratu zásob. 5.Zabezpečení podniku dlouhodobým majetkem - členění dlouhodobého majetku; - pořízení dlouhodobého majetku; - odpisy; 6. Finanční gramotnost - peníze, placení, - nástroje platebního styku, - úrokování, - tvorba cen a cenové praktiky, - inflace, - finanční plánování, - rozpočet domácností.
4. ročník Žák - na příkladu sestaví pracovní smlouvu; - zná způsoby rozvázání pracovního poměru;
- orientuje se v podmínkách pro zřizování živnosti; - chápe jednotlivé kroky při zakládání firmy; - umí sestavit podnikatelský záměr;
7. Pracovně právní vztahy - vznik a zánik pracovního poměru; - pracovní smlouva; - dohoda o prac. činnosti a o provedení práce.
8. Živnostenský zákon - podmínky provozování živností; - členění živností; - činnosti související se založením firmy; - podnikatelský záměr.
54
- má základní znalosti o společnostech osobních – v.o.s., kom. spol.; - má základní znalosti o společnostech kapitálových – a.s., s.r.o.; - umí vysvětli pojem akcie; - dokáže charakterizovat druhy a formy akcií; - zná jednotlivé součásti hrubé mzdy; - zná způsob propočtu časové a úkolové mzdy; - na příkladech umí vypočíst čistou mzdu; - se orientuje v systému přímých a nepřímých daní; - umí sestavit daňové přiznání pro daň z příjmu;
9. Zákon o obchodních korporacích - osobní a kapitálové společnosti; - pojem akcie, jejich druhy a formy.
10. Mzdová soustava - pojem časová a úkolová mzda; - hrubá a čistá mzda.
11. Daňová soustava - daňový systém a státní rozpočet; - daně přímé; - daně nepřímé.
- umí vysvětlit pojem marketing; - zná jednotlivé součásti marketingového mixu;
12. Marketing - pojem marketing; - marketingový mix.
- zná jednotlivé náklady podniku; - chápe systém přirážkové kalkulace; - umí vypočíst cenu výrobku;
13. Náklady podniku - pojem náklady a jejich členění; - kalkulační členění nákladů; - propočet přirážkové kalkulace; - stanovení ceny výrobku.
- umí rozlišit majetkové a úvěrové cenné papíry; - chápe rozdíl ve funkcích centrální banky a komerčních bank; - chápe funkci stavební spořitelny, penzijních fondů a pojišťoven.
- uvede příklady podniků ve vybraných odvětvích NH; - vysvětlí hodnotu ukazatelů národního hospodářství; - vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na finanční situaci obyvatel.
- popíše strukturu EU, aplikuje poznatky o společném trhu; - uvede příklady organizací ovlivňujících mezinárodní ekonomiku – Světová banka, Mezinárodní měnový fond, OECD, OPEC.
14. Finanční trh - cenné papíry; burza cenných papírů; funkce centrální banky a komerčních bank; penzijní fondy stavební spořitelny; pojišťovny. 15. Národní hospodářství - činitelé ovlivňující úroveň národního hospodářství; - hrubý domácí produkt, nezaměstnanost, inflace.
16. Evropská unie - vztah EU – Česká republika; - další organizace ovlivňují mezinárodní ekonomiku.
55
- umí sestavit žádost o místo a životopis; - zná základní pravidla chování při výběrovém řízení.
17. Umění prezentovat se na trhu práce - uplatnění asertivních prvků v komunikaci; - chování při výběrovém řízení; - životopis, žádost o místo.
56
6.6. Elektrotechnika 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět navazuje na učivo předmětů fyzika, matematika. Jeho zvládnutí umožňuje žákům orientovat se v dějích v základních elektrických obvodech a pochopit principy činnosti jednoduchých elektrických zařízení. Charakteristika učiva Předmět elektrotechnika těsně navazuje na učivo předmětů: fyzika, matematika. Odborný předmět, který se vyučuje v 1. ročníku je průřezem chování elektrických prvků, včetně jejich zapojení do stejnosměrných a střídavých obvodů. Předmět vede k rozvoji technického a ekonomického myšlení a dále k aktivnímu využívání technických norem, odborné literatury, osobního kalkulátoru, výpočetní techniky a textů v elektronické podobě. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Žák porozumí vývoji elektrických zařízení a jejich vlivu na životní prostředí. Žáci jsou připravováni na budoucí uplatnění ve strojírenských i nestrojírenských odvětvích. Pojetí výuky Při výuce elektrotechniky jsou využívány běžné výukové metody (výklad, práce s odbornou literaturou, práce s osobním kalkulátorem, práce s elektronickými informacemi a texty, diskuse). Důraz je kladen na orientaci žáka v probírané látce, propojení teoretických informací s příklady z praxe, aktivní osvojování učiva činností žáků. Žákovské programy – žáci se účastní dle svých schopností a možností soutěží, kde mohou aplikovat poznatky z technických předmětů. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Zvládnutí požadavků je ověřováno prostřednictvím opakovacích písemných prací k hlavním tématům. Dále se hodnotí žákova komunikativní dovednost, schopnost technicky správně se vyjadřovat, formulovat, analyzovat a řešit problémy aplikace stavby a provozu strojů a využívání moderních informačních technologií při tvorbě výkresové dokumentace – programů v rámci tohoto předmětu. Do hodnocení je zahrnuta i jeho aktivita v hodinách a postoj při řešení kolektivních i individuálních zadání. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Žák se seznámí a osvojí si standardní přístupy a postupy pro vývoj a praktické aplikace jednoduchých elektrických prvků, využívá získané informace, odbornou literaturu a další informační zdroje.
57
Klíčové kompetence: Komunikativní kompetence – žák se srozumitelně a přehledně vyjadřuje v mluvených i psaných projevech, při respektování platných norem a předpisů a dále zpracovává programy v zadané úpravě. Získává základní znalosti, které následně aplikuje na pochopení náročnějšího učiva a řešení praktických úkolů. Personální kompetence – žák využívá ke svému učení zkušeností jiných lidí a získaných pracovních návyků, učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Přijímá nejen hodnocení svých výsledků samostatné práce ze strany učitele, ale i jeho rady a kritiku. Sociální kompetence – žák odpovědně plní zadané úkoly, snaží se porozumět zadání, navrhnout způsob řešení a zdůvodnit jej. Nezaujatě zvažuje návrhy druhých, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů, nepodléhá předsudkům v přístupu k jiným lidem. Samostatnost při řešení úkolů – využívá návody pro řešení daného problému a dovede stanovit různé varianty řešení, u kterých zvažuje výhody a nevýhody a dovede vybrat optimální variantu řešení. Dále využívá studijní literatury, metod výpočtů a výpočetní techniky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák získává informace otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh použít vhodné schémata a postupy výpočtů. Využívá znalostí jednoduchých matematických operací, vzorců ke stanovení potřebných parametrů a převodů jednotek. Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Pracovní uplatnění – žák je seznámen s důležitostí znalostí technického kreslení, s problematikou strojních součástí, funkčních celků strojů, jejich účelem a funkcemi pro budoucí žákovo uplatnění na trhu práce. Připravuje se být schopen přizpůsobit se měnícím se pracovním podmínkám. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák je veden k odpovědnosti při řešení úkolů, kritickému hodnocení své práce, k diskusím nad konkrétními úlohami. Je veden ke komunikaci a zásadám slušného chování ve společnosti. Člověk a životní prostředí Při řešení úkolů se žák snaží uplatňovat takové metody a postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Uvědomuje si problematiku odpadů, pamatuje na způsoby minimalizace jejich vzniku, druhy a jejich zneškodňování. Dále si uvědomuje spotřebu energie, materiálů, ekonomické hlediska a celkový vliv člověka na živou přírodu. Člověk a svět práce Žák je vychován tak, aby své vědomosti a dovednosti dovedl uplatnit na trhu práce. Žáci jsou vedeni k samostatnosti a odpovědnosti k jejich budoucímu pracovnímu uplatnění, k uvědomění si vlastní hodnoty na trhu práce. Vyučovaný předmět podporuje přesné vyjadřování, dovednost získávat a efektivně využívat informace z různých zdrojů. Informační a komunikační technologie Žák využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií, efektivně je využívá v průběhu vzdělávání i při samostatném řešení praktických úkolů.
58
2. Rozpis učiva 1. ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák 1. Základní pojmy a fyzikální principy Soustava SI, násobky a díly jednotek popíše vznik elektrického proudu v látkách
2. Stejnosměrný proud nakreslí schéma zapojení elektrického obvodu za použití schematických značek prvků řeší úlohy s elektrickými obvody s použitím Ohmova zákona aplikuje Kirchhoffovy zákony a další poučky při řešení elektrických obvodů řeší úlohy užitím vztahu R = ς*l/S; 3. Elektrostatické pole vypočítá kapacitu kondenzátorů řeší elektrické obvody s kondenzátorem se stejnosměrným i střídavým zdrojem napětí určí elektrickou sílu v poli bodového elektrického náboje popíše elektrické pole z hlediska jeho působení na bodový elektrický náboj vysvětlí princip a funkci kondenzátoru 4. Elektrochemie vysvětlí princip chemických zdrojů napětí vysvětlí princip elektrolýzy
5. Magnetické pole vysvětlí magnetizační charakteristiku feromagnetické látky určí magnetickou sílu v magnetickém poli vodiče s proudem a popíše magnetické pole indukčními čarami řeší magnetické obvody
- elektrický stav tělesa, Elektronová teorie - elektrický proud v kovech, elektrický proud v kapalinách - elektrické pole - elektrický potenciál, elektrické napětí, elektrický proud - jednotky a jejich rozměr - základní rozdělení materiálů v Elektrotechnice
- zákony elektrického proudu, elektrické obvody - Ohmův zákon - Kirchhoffovy zákony - zdroje elektrické energie - stejnosměrné obvody
- elektrický náboj tělesa, elektrická síla, elektrické pole, tělesa v elektrickém poli - elektrická indukce, elektrická pevnost izolantů, silové působení elektrostatických polí - kondenzátory, kapacita, spojování kondenzátorů, kapacita vodiče
- vedení elektrického proudu v kapalinách, chemické zdroje elektrického proudu - vedení elektrického proudu v plynech
- magnetické pole, magnetické pole elektrického proudu, magnetická síla - magnetické vlastnosti látek - magnetizační křivka, hysterézní smyčka - magnetické obvody
59
6. Elektromagnetická indukce vysvětlí jev elektromagnetické indukce a jeho význam v technice vysvětlí princip elektromagnetické indukce a její vztah na fungování různých elektrických strojů a přístrojů) změří indukčnost a jakost cívky
7. Střídavý proud řeší elektrické obvody s aktivními a pasivními prvky v oblasti střídavého proudu vysvětlí vznik elektromagnetického kmitání v oscilačním obvodu charakterizuje základní vlastnosti obvodů střídavého proudu vysvětlí vznik elektromagnetického kmitání v oscilačním obvodu popíše princip generování střídavých proudů a jejich využití v energetice sestaví podle schématu elektrický obvod a změří elektrické napětí a proud popíše využití elektromagnetického vlnění ve sdělovacích soustavách
8. Trojfázová soustava řeší úlohy na práci a výkon elektrického proudu rozumí podstatě výroby a distribuci elektrické energie
9. Rozdělení elektrických strojů uvede rozdělení elektrických strojů, objasní základní pojmy elektrických strojů orientuje se v požadavcích a parametrech elektrických strojů 10. Transformátory vysvětlí princip činnosti transformátoru a popíše jeho konstrukci objasní režimy chodu transformátoru, účinnost transformátoru, uvede základní zapojení vinutí trojfázových transformátorů uvede možnosti řízení napětí
- elektromagnetická indukce, indukčnost - indukční zákon, Lencovo pravidlo, pravidlo pravé ruky - vlastní a vzájemná indukčnost cívek - vířivé proudy - ztráty v železe
- vznik střídavého proudu - efektivní a střední hodnota střídavých veličin - obvody střídavého proudu - jednoduché střídavé obvody s jednotlivými prvky R, L, C - složené obvody, sériové a paralelní řazení prvků R, L, C - elektromagnetické kmitání, elektromagnetický oscilátor, vlastní a nucené elektromagnetické kmitání, rezonance - vznik a vlastnosti elektromagnetického vlnění, přenos informací elektromagnetickým vlněním - střídavý proud v energetice - výkon střídavého proudu: činný, zdánlivý, jalový, účiník
- vznik trojfázového proudu, trojfázová soustava střídavého proudu, transformátor - druhy zapojení trojfázové proudové soustavy a základní druhy zapojení zátěže - práce a výkon trojfázové soustavy
- rozdělení elektrických strojů - základní pojmy a názvosloví - požadavky a parametry elektrických strojů (krytí, chlazení, izolace, tvary, značení svorek) -význam, použití a konstrukce transformátoru - princip činnosti transformátoru, indukované napětí a převod transformátoru -zvláštní transformátory (autotransformátory, měřicí, pecové a svařovací transformátory)
60
transformátoru, orientuje se v provedení a použití speciálních transformátorů 11. Asynchronní stroje vysvětlí princip činnosti asynchronního motoru, objasní jeho konstrukci, možnosti spouštění, řízení otáček a reverzaci chodu objasní činnost jednofázových asynchronních motorů, popíše jejich provedení, spouštění a praktické použití, orientuje se v provedení a použití lineárního motoru 12. Synchronní stroje vysvětlí rozdíly v režimech synchronního stroje - motor a alternátor, objasní princip činnosti synchronního stroje, chápe význam alternátorů v rámci energetiky orientuje se v možnostech spouštění synchronních motorů, uvede provedení a možnosti použití krokových motorů a selsynu 13. Stejnosměrné stroje objasní rozdělení a konstrukci stejnosměrných strojů, chápe princip motoru a vznik tažné síly uvede princip dynama a vznik indukovaného napětí ve vinutí kotvy orientuje se v zapojení, charakteristikách a použití stejnosměrných motorů a dynam 14. Komutátorové motory na střídavý proud objasní význam a rozdělení komutátorových strojů na střídavý proud vysvětlí provedení, vlastnosti, řízení a použití jednofázového komutátorového motoru
15. Elektrické přístroje a zařízení objasní rozdělení elektrických přístrojů, rozumí základním pojmům v oblasti elektrických přístrojů vysvětlí konstrukci a použití elektrických přístrojů nízkého napětí, elektromagnetů, elektromagnetických stykačů a relé rozlišuje vlastnosti elektrických přístrojů pro spínání, jištění, proudovou ochranu popíše základní požadavky na elektrické rozvody a přípojky pro menší stroje či
- rozdělení, význam a konstrukce asynchronních strojů - princip činnosti asynchronních strojů, vznik točivého magnetického pole - synchronní a asynchronní otáčky, skluz - jednofázové asynchronní motory, konstrukce, vlastnosti, spouštění a použití - lineární asynchronní motor
- rozdělení, význam a konstrukce synchronních strojů - princip činnosti synchronního stroje
- rozdělení, význam a konstrukce stejnosměrných strojů - princip činnosti stejnosměrného motoru, točivý moment, otáčky kotvy
- význam a rozdělení komutátorových strojů na střídavý proud - jednofázové, význam, konstrukce, vlastnosti a použití
- rozdělení elektrických přístrojů, základní pojmy a názvosloví - spínací přístroje (rozdělení, funkční části, podmínky dobrého vodivého styku, vznik a zhášení oblouku) - elektrické přístroje nízkého napětí, spínače nn, pojistky, jističe, chrániče, elektromagnetické stykače a relé - rozvody, pohony, ovládací prvky, jištění, elektrické a elektronické řídicí systémy, kombinované řídicí systémy
61
zařízení a jejich pohony (napětí, příkon, velikost jističe, potřebu např. nevýbušného provedení rozvodu apod.) orientuje se v zapojení elektrických přístrojů dle schématu 16. Základy elektrotechnického kreslení chápe podstatu technické normalizace a technického zobrazování dokáže používat značení pasivních a aktívních součástí, rozumí významu čar a značek 17. Výroba a rozvod elektrické energie orientuje se v principu výroby a distribuce elektrické energie vysvětlí princip usměrňovače střídavého proudu
18. Užití elektrické energie objasní principy činnosti světelných zdrojů, jejich vlastnosti a praktické využití popíše základní domácí a průmyslové elektrické tepelné spotřebiče 19. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím orientuje se v zásadách bezpečnosti práce při činnostech na elektrickém zařízení
(elektrohydraulické, elektropneumatické)
- druhy elektrotechnických výkresů - značky a schémata elektrotechnických obvodů
- výroba stejnosměrného napětí, usměrňovače - výroba střídavého napětí - rozvodné soustavy a napětí, elektrické stanice
- elektrické světlo a osvětlení - elektrické teplo a chlazení
- význam, druhy ochran, první pomoc při úrazu elektrickým proudem - bezpečnostní předpisy pro obsluhu a zacházení s elektrickým zařízením
62
6.7. Fyzika 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Vyučovací předmět fyzika žákům umožňuje poznávání přírody jako systému a chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy. Vyučování probíhá ve vazbě na matematiku, ostatní přírodovědně vzdělávací předměty a na předměty odborné. Důležitým cílem fyziky je vybavit žáky vědomostmi a dovednostmi, které jim umožní hlouběji a komplexněji pochopit přírodní jevy a zákonitosti probíhající v neživé přírodě. Žáci se učí vysvětlit a využívat fyzikální poznatky v praktickém životě a pochopit fyzikální princip činnosti některých technických zařízení. Fyzikální vzdělávání vede žáky k zvídavosti a rozvoji logického myšlení, k podpoře a formování přesného vyjadřování stanovením fyzikálních problémů a jejich řešením. Aktivně používají fyzikální terminologii, pracují s fyzikálními vzorci a jednotkami, učí se charakterizovat fyzikální děj, provádí odhad a kontrolu správnosti výsledku. Učí se sestrojit graf závislosti dvou veličin, odečítají z grafů hodnoty veličin. Charakteristika učiva Vyučovací předmět fyzika je předmětem všeobecně vzdělávacím, ale plní i funkci průpravnou pro odbornou složku vzdělávání. Učivo navazuje na fyzikální poznatky získané na základní škole a dále je rozvíjí a prohlubuje. Osvojením si základních fyzikálních pojmů, veličin a zákonitostí fyzikální vzdělávání vede žáky k porozumění fyzikálních jevů a procesů, které se vyskytují v přírodě, v běžném životě i v technické praxi. Učivo je členěno do celků, které v dané posloupnosti představují logicky uspořádaný systém. Úvodním tématem je mechanika. Žáci poznají jednotlivé druhy pohybů těles a základní zákony mechaniky. Následuje téma molekulová fyzika a termika, které prohloubí poznatky o stavu těles z hlediska jejich mikrostruktury. Žáci pracují s pojmy vnitřní energie, ideální plyn, stavové změny, tepelné děje v plynech, deformace pevných látek, změny skupenství látek. Dalším probíraným celkem je struktura kapalin, v němž se žáci seznámí s kapilárními jevy. Stěžejními tématy závěrečné kapitoly elektřina a magnetismus jsou elektrický proud v kovech, kapalinách a plynech, magnetické pole. Začátek čtvrtého ročníku je věnován rozsáhlejšímu opakování učiva prvního ročníku. Následuje mechanické kmitání a vlnění, jehož důležitou součástí je zvuk. Dalším probíraným tématem je střídavý proud a elektromagnetické kmitání a vlnění. V optice se žáci seznamují s šířením světla v různých prostředích, s jevy interference, ohyb a polarizace světla. V geometrické optice zjišťují vlastnosti obrazů vznikajících na optických zobrazovacích soustavách (zrcadla, čočky, optické přístroje). Dále se žáci seznámí s poznatky kvantové a jaderné fyziky, které jsou základem moderní fyziky, a s principy Speciální teorie relativity. Závěr studia fyziky patří astrofyzice. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka fyziky směřuje k tomu, aby žáci získali důvěru ve vlastní schopnosti a dovednosti a fyzikální znalosti uměli aplikovat v odborné složce vzdělávání i v praktickém životě. Učí se volit efektivní způsoby výpočtů, logicky uvažovat a tvořit si vlastní úsudek. Žáci jsou vedeni k tomu, aby zkoumali a řešili fyzikální problémy, o výsledcích a možných řešeních vedli diskuse a získali návyk ověřovat správnost výsledků řešených úloh. Je také důležité, aby získali pozitivní vztah k přírodě a chránili ji.
63
Pojetí výuky Při výuce fyziky je kladen důraz na pochopení podstaty přírodních jevů a souvislostí mezi nimi. Vyučující podle typu probírané látky volí tradiční metody vyučování (výklad, vysvětlování, frontální pokusy, procvičování učiva pod dohledem učitele), ale i moderní vyučovací metody, které jsou do výuky řazeny tak, aby zvýšily kvalitu a efektivitu vzdělávacího procesu. Jde například o dialog, diskusi, využití prostředků ICT, samostatné práce a referáty, studium literatury, vyhledávání informací z odborných časopisů, internetu. Při samostatných referátech se žáci učí prezentovat výsledky své práce a při následné diskusi obhajovat své myšlenky před kolektivem. Žáci se učí pracovat s pomůckami, které jim umožní provádět jednoduché pokusy. Hodnocení výsledků žáků Kritéria hodnocení a klasifikace žáků jsou v souladu s klasifikačním řádem, který je součástí školního řádu. Je třeba hodnotit objektivně, aby hodnocení mělo motivační charakter. U žáků jsou hodnoceny teoretické vědomosti i dovednosti při řešení příkladů. Tyto vědomosti i dovednosti jsou ověřovány po celý školní rok ústně i písemnou formou. Při pololetní klasifikaci se vychází z hodnocení žáka při ústním i písemném zkoušení i z jeho celkového přístupu k vyučovacímu předmětu a k plnění studijních povinností. Hodnotí se i zpracování referátů a jejich prezentace, schopnost samostatného úsudku a aktivita v hodinách. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Žáci by si měli v hodinách fyziky prohloubit a utřídit již získané poznatky, osvojit a rozvinout nové dovednosti potřebné k poznávání zákonitostí vnějšího světa. Mezi nejdůležitější kompetence rozvíjené ve vyučovacích hodinách fyziky patří: Klíčové kompetence: Personální a sociální kompetence – učit se samostatnému a zodpovědnému jednání, pracovat ve skupině na řešení společně zadaného úkolu, navrhovat postup řešení a zvažovat návrhy ostatních členů skupiny, učit se adekvátně reagovat na hodnocení výsledků své práce a přijímat kritiku, stanovovat si cíle podle svých zájmů a schopností, ověřovat si získané poznatky, odpovědně plnit zadané úkoly, přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů. Matematické kompetence – aplikovat matematické postupy při řešení praktických úkolů, řešit matematické vztahy mezi fyzikálními veličinami, pracovat s grafy, tabulkami, diagramy, správně používat a převádět jednotky, používat pojmy kvantifikujícího charakteru, provádět odhad výsledku řešení dané úlohy a nacházet vztahy mezi jevy a umět je popsat. Komunikativní kompetence – učit se srozumitelně a věcně vyjadřovat, formulovat myšlenky správně i v písemné podobě, formulovat problém a řešit ho adekvátním způsobem (slovně, symbolicky, grafem), účastnit se aktivně diskusí, zpracovávat texty na odborné téma, dodržovat odbornou terminologii a porozumět jí, zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování. Kompetence k řešení problémů – samostatně řešit úkoly (seminární a ročníková práce), zpracovávat protokoly, učit se analyzovat zadání úkolu a navrhnout řešení, spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi, uplatňovat při řešení problémů různé metody řešení, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve.
64
Kompetence k učení - mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky, poslouchat výklad a pořizovat si poznámky, využívat ke svému učení různé informační zdroje, umět vyhledávat a zpracovat informace, přijímat hodnocení výsledků svého učení, znát možnosti svého dalšího vzdělávání. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií – využívat informačních technologií (informačních a vzdělávacích serverů na internetu), aplikací při samostatné práci (textových a tabulkových editorů, prezentačních programů), komunikovat elektronickou poštou, pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích a to s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií, uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím. Občanské kompetence - uznávat hodnoty podstatné pro život v demokratické společnosti, učit se jednat odpovědně, samostatně, ve vlastním, ale i veřejném zájmu, respektovat práva a osobnost jiných lidí, jednat v souladu se zásadami společenského chování, chápat význam životního prostředí pro člověka. Kompetence k pracovnímu uplatnění – mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a k vzdělávání, uvědomovat si význam celoživotního učení. Odborné kompetence – znát a dodržovat základní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence, znát zásady poskytování první pomoci, nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti: Žáci jsou vedeni k aktivitě, k diskuzím, učí se obhajovat svůj názor a respektovat výsledky práce druhých. Upevňují si základy slušného chování k sobě navzájem i k pedagogům. Jsou vedeni k tomu, aby měli vhodnou míru sebevědomí, zodpovědnosti, byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci, byli kriticky tolerantní, dovedli se orientovat v mediálních obsazích a vážili si dobrého životního prostředí. Člověk a životní prostředí: Žáci se učí vážit si dobrého životního prostředí a chránit jej pro budoucí generace. Vytvářejí si návyky k šetření vodou, elektrickou energií a k třídění odpadů. Jsou vedeni k hygieně osvětlení a k ochraně před škodlivým zářením. Dozvídají se o jaderných katastrofách a jejich účinku na lidský organismus a přírodu. Jsou vedeni k tomu, aby pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami a vlastní odpovědnost za své jednání. Učí se chápat postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví, respektovat principy udržitelného rozvoje, samostatně poznávat okolní prostředí a získávat informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů. Člověk a svět práce: Žáci jsou vedeni k pečlivosti a důslednosti. Učí se spolupracovat, komunikovat a pomáhat druhým, pracovat s informacemi, vyhledávat je a zodpovědně se rozhodovat na základě jejich vyhodnocení. Účastní se akcí pořádaných vysokými školami, exkurzí. Uvědomují si, že fyzika je důležitou součástí strojírenství, stavebnictví, elektrotechniky, energetiky, výzkumu. Vytvářejí si představu o svých schopnostech a uvědomují si nutnost celoživotního vzdělávání, které je předpokladem uplatnění na trhu práce.
65
Informační a komunikační technologie: Žáci se učí získávat a využívat informace z různých zdrojů a pro prezentaci svých závěrů.
používat výpočetní techniku
2. Rozpis učiva 1. ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák - rozliší pohyby podle trajektorie a rychlosti; - řeší úlohy o pohybech s využitím vztahů mezi veličinami; - použije Newtonovy pohybové zákony v jednoduchých úlohách; - určí síly, které v přírodě a v technických zařízeních působí na tělesa; - vypočítá mechanickou práci a energii při pohybu tělesa působením stále síly; - analyzuje jednoduché děje s využitím zákona zachování mechanické energie; - určí výkon a účinnost při konání práce; - popíše základní druhy pohybů v gravitačním poli; - určí výslednici sil působících na těleso a jejich momenty; - určí těžiště tělesa jednoduchého tvaru; - aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při řešení úloh na tlakové síly v tekutinách; - vysvětlí změny tlaku v proudící tekutině.
1. Mechanika - kinematika (pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici, skládání pohybů); - dynamika (Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, vztažná soustava); - mechanická práce a energie (výkon, účinnost, zákon zachování mechanické energie); - gravitační pole (Newtonův gravitační zákon, gravitační a tíhová síla, pohyby v gravitačním poli, Sluneční soustava); - mechanika tuhého tělesa (skládání sil, moment síly, těžiště tělesa); - mechanika tekutin (tlakové síly a tlak v tekutinách, proudění tekutin).
uvede příklady potvrzující kinetickou teorii látek; změří teplotu v Celsiově teplotní stupnici a vyjádří ji jako termodynamickou teplotu; popíše vlastnosti látek z hlediska jejich částicové stavby; vysvětlí pojem vnitřní energie soustav a způsoby její změny; řeší jednoduché případy tepelné výměny pomocí kalorimetrické rovnice; řeší úlohy na děje v plynech s použitím stavové rovnice pro ideální plyn; vysvětlí mechanické vlastnosti těles z hlediska struktury pevných látek; popíše příklady deformací pevných těles a řeší úlohy na Hookův zákon; vysvětlí význam roztažnosti látek v přírodě a v technické praxi a řeší úlohy na teplotní délkovou roztažnost; popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v přírodě a v technické praxi;
2. Molekulová fyzika a termika - základní poznatky termiky; - vnitřní energie (teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa, tepelná kapacita, měření tepla); - částicová stavba látek, vlastnosti látek z hlediska molekulové fyziky; - ideální plyn (stavové změny ideálního plynu, práce plynu, tepelné motory); - pevné látky (struktura pevných látek, deformace pevných látek); - kapaliny (struktura kapalin, kapilární jevy, přeměny skupenství látek, skupenské teplo, vlhkost vzduchu).
-
-
66
-
určí elektrickou sílu v poli bodového elektrického pole, popíše elektrické pole z hlediska jeho působení na bodový elektrický náboj, vysvětlí princip a funkci kondenzátoru, popíše vznik elektrického proudu v látkách, řeší úlohy s elektrickými obvody s použitím Ohmova zákona, sestaví podle schématu elektrický obvod a změří elektrické napětí a proud, řeší úlohy užitím vztahu R=ρ.l/S, řeší úlohy na práci a výkon elektrického proudu, vysvětlí elektrickou vodivost polovodičů, kapalin a plynů, popíše princip a použití polovodičových součástek s přechodem PN, vysvětlí princip chemických zdrojů napětí. zná typy výbojů v plynech a jejich využití; popíše magnetické pole indukčními čarami; určí magnetickou sílu v magnetickém poli; vysvětlí jev elektromagnetické indukce a jeho význam v technice;
3. Elektřina a magnetismus - elektrický náboj (náboj tělesa, elektrická síla, elektrické pole, kapacita vodiče), - elektrický proud v látkách ( elektrický proud v kovech, v polovodičích, kapalinách a plynech, zákony elektrického proudu, elektrické obvody), - magnetické pole (magnetické pole elektrického proudu, magnetická síla, magnetické vlastnosti látek, elektromagnetická indukce, indukčnost),
4. ročník Výsledky vzdělávání
Žák - popíše princip generování střídavých proudů a jejich využití v energetice; - charakterizuje základní vlastnosti obvodů střídavého proudu; - vysvětlí princip transformátoru a usměrňovače střídavého proudu; - vysvětlí vznik elektromagnetického kmitání v oscilačním obvodu; - popíše využití elektromagnetického vlnění ve sdělovacích soustavách.
-
popíše vlastní kmitání mechanického oscilátoru a určí příčinu kmitání; popíše nucené kmitání mechanického oscilátoru a určí podmínky rezonance; rozliší základní druhy mechanického vlnění popíše jejich šíření v látkovém prostředí; charakterizuje základní vlastnosti zvukového vlnění a zná jejich význam pro vnímání zvuku; chápe negativní vliv hluku a zná způsoby ochrany sluchu.
Učivo
Elektřina a magnetismus - střídavý proud (vznik střídavého proudu, obvody střídavého proudu, střídavý proud v energetice, trojfázová soustava střídavého proudu, transformátor), - elektromagnetické kmitání (elektromagnetický oscilátor, vlastní a nucené elektromagnetické kmitání, rezonance), - elektromagnetické vlnění (vznik a vlastnosti elektromagnetického vlnění, přenos informací elektromagnetickým vlněním). 4. Mechanické kmitání a vlnění - mechanické kmitání (vlastní a nucené kmitání mechanického oscilátoru, rezonance); - mechanické vlnění (druhy mechanického vlnění, šíření vlnění v prostoru, odraz vlnění); - zvukové vlnění (vlastnosti zvukového vlnění, šíření zvuku v látkovém prostředí, ultrazvuk).
67
-
-
-
-
-
-
charakterizuje světlo, jeho vlnovou délku a rychlosti světla v různých prostředích; řeší úlohy na odraz a lom světla; řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami; popíše oko jako optický přístroj; vysvětlí principy základních typů optických přístrojů; vysvětlí podstatu jevů interference, ohyb a polarizace světla; popíše význam různých druhů elektromagnetického záření z hlediska působení na člověka a využití v praxi.
5. Optika - světlo a jeho šíření (vlnová délka světla, rychlost světla, odraz a lom světla); - zobrazování zrcadlem a čočkou; - oko jako optický přístroj; - principy optických přístrojů; - interference, ohyb a polarizace; - elektromagnetické záření (spektrum elektromagnetického záření, rentgenové záření, vlnové vlastnosti světla).
popíše důsledky plynoucí z principů speciální teorie relativity pro chápání prostoru a času; zná souvislost energie a hmotnosti objektů pohybujících se velkou rychlostí.
6. Speciální teorie relativity - principy speciální teorie relativity; - základy relativistické dynamiky.
chápe základní myšlenku kvantové fyziky, tzn. vlnové a částicové vlastnosti objektů mikrosvěta; objasní podstatu fotoelektrického jevu a jeho praktické využití ; charakterizuje základní modely atomu; popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska energie elektronu; popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní nukleony; vysvětlí podstatu radioaktivity a jaderného záření a popíše způsoby ochrany před tímto zářením; popíše štěpnou reakci jader uranu a její praktické využití v energetice; posoudí výhody a nevýhody způsobů, jimiž se získává elektrická energie.
7. Fyzika mikrosvěta - základní pojmy kvantové fyziky; - fotoelektrický jev; - elektronový obal atomu (model atomu, spektrum atomu vodíku, laser); - jádro atomu (nukleony, radioaktivita, jaderné záření, elementární a základní částice); - jaderná energie (zdroje jaderné energie, jaderný reaktor, bezpečnostní a ekologická hlediska jaderné energetiky).
charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše Sluneční soustavu; popíše vývoj hvězd a jejich uspořádání do galaxií; zná současné názory na vznik a vývoj vesmíru, vysvětlí nejdůležitější způsoby, jimiž astrofyzika zkoumá vesmír.
8. Astrofyzika - Slunce a hvězdy - galaxie a vývoj vesmíru - výzkum vesmíru
68
6.8. Chemie 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Chemie plní funkci všeobecně vzdělávacího předmětu. Klade důraz na poznávání základních přírodovědných poznatků, na důležitost udržování životní rovnováhy a na uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Výuka chemie přispívá k získávání a upevňování znalostí a dovedností odpovědně pracovat podle pravidel bezpečnosti práce, jak při profesních, tak soukromých aktivitách. Významně se podílí na utváření správných postojů žáka vůči prostředí. Charakteristika učiva Výuka chemie navazuje na poznatky získané v tomto předmětu v základním vzdělávání, dále je rozvíjí a prohlubuje. Předmět je zařazen do prvního ročníku studia. Učivo je zaměřeno na poznávání jednodušších chemických látek a chemických reakcí, na řešení problémových úloh (většinou uzavřených s odpovídající náročností) a na využitelnost učiva chemické povahy pro každodenní život. Učivo se skládá ze čtyř celků: obecné chemie, anorganické chemie, organické chemie a biochemie. V učivu obecné chemie si žáci prohlubují znalosti o vlastnostech a vnitřní struktuře základních a vybraných chemických látek. Žáci se učí matematické a grafické metody výpočtů směsí a roztoků, seznamují se s významnými separačními metodami izolace látek ze směsí. Největší důraz je kladen na problematiku krystalů, směsí a samostatnou práci v oblasti chemických výpočtů. V anorganické chemii je důraz kladen na nejvýznamnější nekovy, kovy, polokovy v integrovaných obvodech, jejich sloučeniny a slitiny. V organické chemii se žáci seznamují s významnými vybranými skupinami organických sloučenin, jejich složením a principy tvorby vzorců a názvů. Zdůrazněna je problematika plastů. Biochemie seznamuje žáky s chemickou podstatou života člověka a existence živé přírody, na základě chemické stavby přírodních látek a biochemických procesů v živém organismu žáci poznávají souvislost zdraví člověka a živé přírody se zdravým životním prostředím a s nutností jeho ochrany. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Vzdělávání v předmětu chemie směřuje k tomu, aby po jejím ukončení žák: - správně používal chemické názvosloví, vztahy, veličiny a jednotky užívané v chemii; - znal podstatu látek a jejich rozdělení; - dokázal řešit jednoduché chemické úlohy o směsích a roztocích; - znal podstatu chemických reakcí a uměl řešit jednoduchou chemickou rovnici; - uměl popsat vznik chemické vazby a její typy; - znal výskyt, vlastnosti, výrobu a použití nejvýznamnějších nekovů, polokovů a kovů, jejich sloučenin, s důrazem na jejich aplikaci v běžném životě; - rozlišil podle původu anorganické a organické látky; - rozuměl pojmu plasty, jejich rozdělení a využití jako významného materiálu moderního člověka 21.století; - popsal vybrané biochemické děje. Výuka chemie směřuje rovněž k nácviku: - utváření si vlastního názoru na širokou škálu problémů, které se v běžném životě vyskytují; 69
-
kultivované obhajoby vlastních názorů; odhadu vlastních schopností; prezentace výsledků své práce; hodnocení práce své i jiných.
Pojetí výuky Výuka chemie má být pro žáky zajímavá a má vzbuzovat zájem o poznatky z chemie a o poznávání přírody, jejích zákonitostech a možnostech aplikací. Při výuce je kladen důraz na logické porozumění probíraným jevům, chemickým a biochemickým procesům. Vedle výkladu a frontálního procvičování učiva je preferován i individuální přístup k žákům. Ten je realizován především formou zadávání různých učebních úloh a prezentací. Do výuky je tak začleněna práce s výpočetní technikou, zejména forma vyhledávání, posuzování a zpracování informací. Výuka bude doplněna i jednoduchými demonstračními pokusy, které přispívají ke správnému pochopení chemických jevů a metod chemického bádání, vždy však s dodržením platné legislativy. Hodnocení výsledků žáků V rámci hodnocení žáků je zčásti využíváno klasické ústní zkoušení a především zkoušení formou didaktických testů. Při hodnocení žáka je kladen důraz na schopnost aplikovat poznatky v praktickém životě. Je vytvořeni i prostor pro nácvik sebehodnocení žáků a kultivované hodnocení žáků navzájem. Při hodnocení je vytvořeno takové prostředí, v němž převládají prvky pozitivní motivace pro další učení. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět nejvíce rozvíjí tyto kompetence: Kompetence k učení: - cílené pozorování vlastností látek a jejich přeměn, vyvozování závěrů pro výuku ve škole i pro běžný život; - posuzování věrohodnosti informací, jejich zpracování z hlediska důležitosti a jejich využití k dalšímu učení i pro běžný život; - poznávání souvislostí chemických poznatků s poznatky získanými v jiných přírodních a odborných vědách; - uvědomělé plánování, organizování a vyhodnocování vlastních učebních činností; - využívání chyb jako prostředků pozitivní motivace pro další učení a pro vytváření kladného postoje k chemii a k dalším disciplínám. Kompetence k řešení problémů: - hledání, navrhování a používání různých informací a postupů při řešení školních úloh a problémů v běžném životě; - porovnávání odborných názorů, mediálních tvrzení a vlastních znalostí i praktických zkušeností s významem chemie v každodenním životě. - řešení problémů souvisejících s užíváním chemikálií v běžném životě, posuzování těchto řešení z hlediska jejich správnosti, jednoznačnosti a porovnávání efektivity různých řešení; - týmové řešení chemických problémů. Komunikativní kompetence: - přehledné a terminologicky správné vyjadřování výsledků učební činnosti a poznatků z běžného života souvisejícími s vlastnostmi látek a jejich přeměn; 70
-
přátelská komunikace se spolužáky; obhajování svých názorů souvisejících s vlastnostmi látek a jejich přeměn.
Personální a sociální kompetence: - poznávání výhod týmové spolupráce při řešení problémů, porozumění myšlenkám druhých, jejich respektování a adekvátní reakce na ně; - přijímání kritiky své činnosti, poučení se z ní a vyvození si závěrů pro svou další činnost; - odhadování důsledků svého jednání a chování v různých situacích při výuce i v běžném životě; - přijímání a odpovědné plnění svěřených úkolů. Občanské kompetence a kulturní povědomí: - respektování možnosti rozvoje a zneužití chemie; - dodržování zásad chování občanů při úniku nebezpečných látek; - uznávání hodnot podstatných pro život v demokratické společnosti (zodpovědné a samostatné jednání ve vlastním i veřejném zájmu, respektování práv a osobností jiných lidí). Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám: - plánování činností při pozorování a experimentech, zpracovávání a vyhodnocování získaných dat; - dodržování zásad bezpečné práce s chemikáliemi v učebně i v běžném životě. Matematické kompetence: - správné používání veličin a jednotek při chemických výpočtech, odhadování výsledků, využívání tabulek a grafů; - aplikace matematických postupů při řešení praktických úkolů. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi: - užívání počítače při studiu, k prezentacím své učební činnosti; - vyhledávání informací na internetu a posuzování jejich věrohodnosti. Odborné kompetence: - zpracovávání a správné interpretování dat získaných prostřednictvím pozorování, experimentů a měření; - dodržování zásad bezpečné práce a ochrany zdraví při práci (znalost základních právních předpisů pro práci s chemikáliemi a chemickými přípravky) a požární prevence; - znalost a používání zásad poskytování první pomoci při úrazech vzniklých manipulací s chemikáliemi, chemickými přípravky, případně dalšími pomůckami v chemické laboratoři či v běžném životě; - nakládání s materiály, energiemi, odpady, vodou a dalšími látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. Ve výuce chemie se realizují tato průřezová témata: Občan v demokratické společnosti: Žáci jsou vedeni k aktivitě a diskuzím mj. nad současnými globálními, regionálními i lokálními problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí (vyhodnocují pravdivost reklamy ve vztahu ke složení látek a jejich účincích na zdraví člověka, vyhodnocují zprávy týkající se znečištění vody a ovzduší, srovnávají znalosti o vybraných sloučeninách obsažených ve spotřebních výrobcích, interpretují zprávy s chemickou tématikou uváděné v médiích a zaujímají k nim stanoviska, obhajují svůj názor a respektují práci druhých).
71
Člověk a životní prostředí: Žáci se učí pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí, udržování zdravého prostředí, jeho chránění pro budoucí generace a předcházení jeho znečišťování. Zhodnotí význam vody pro život na Zemi, uvedou příklady znečišťování vody a vzduchu, navrhnou vhodná řešení omezení jejich znečišťování, vytváří si návyky k šetření vodou. Zhodnotí vliv činnosti člověka na změny obsahu kyslíku a ozonu v plynném obalu Země. Uvedou příklady fosilních a průmyslových paliv, zhodnotí jejich využívání a posoudí vliv spalování paliv na životní prostředí. Rozliší obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, uvedou příklady havárií způsobených ropou či zemním plynem nebo jejich produkty. Dále rozumí významu fotosyntézy pro život na Zemi. Posoudí vliv vybraných látek na životní prostředí, mj. vliv plastů, zhodnotí ekonomický a ekologický význam recyklace odpadů a vytvářejí si návyky k třídění odpadů. Dozvídají se o jaderných katastrofách a jejich účinku na lidský organismus a přírodu. Člověk a svět práce: Žáci jsou vedeni k pečlivosti, důslednosti, učí se spolupracovat, komunikovat a vzájemně si pomáhat. Uvědomují si, že chemie je důležitou součástí života společnosti. Vytváří si představu o svých schopnostech a dovednostech a uvědomují si nutnost celoživotního vzdělávání jako důležitého předpokladu uplatnění na trhu práce. Informační a komunikační technologie: Žáci se učí získávat a využívat ke studiu informace z různých zdrojů (CD, DVD a dalších přenosných médií), vyhledávají informace na internetu a posuzují jejich věrohodnost a používat počítače k prezentacím své učební činnosti.
72
2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání
Žák: - dokáže objasnit cíle jednotlivých chemických disciplín a vliv chemie na životní prostředí; - dokáže porovnat fyzikální a chemické vlastnosti různých látek, popsat změny skupenských stavů látek; - popíše stavbu atomu; - umí rozlišit chemicky čisté látky a směsi; - zná základní disperzní soustavy; - popíše základní separační metody oddělování složek ze směsí a jejich využití v praxi; - vyjádří složení roztoku a připraví roztok požadovaného složení; - zná názvy, značky a vzorce vybraných chemických prvků a sloučenin; - rozumí pojmu krystalická látka a umí vysvětlit základní rozdíly jednotlivých druhů krystalů včetně jejich reálných poruch; - vysvětlí podstatu chemických reakcí a zapíše jednoduchou chemickou reakci chemickou rovnicí; - provádí jednoduché chemické výpočty, které lze využít v odborné praxi i v běžném životě; - zná podstatu jednotlivých radioaktivních záření a jejich vliv na lidské zdraví; - popíše obecné zákonitosti a vysvětlí základní vztahy platné v periodické soustavě prvků; - popíše vznik chemické vazby a chápe rozdíly mezi jednotlivými typy chemických vazeb; - chápe chemické děje z pohledu termochemie a chemické kinetiky a dokáže popsat faktory, které ovlivňují průběh reakce; - umí objasnit pojmy kyselina, zásada, neutralizace, pH roztoku a zhodnotit roztok z hlediska kyselosti nebo zásaditosti v návaznosti na hodnotě pH; - vysvětlí oxidaci a redukci; - objasní pojem elektrolyt a elektrolýza;
Učivo
1. Obecná chemie - chemie a její disciplíny, význam chemie; - chemické látky a jejich vlastnosti; - složení a struktura chemických látek; - chemické prvky a sloučeniny; - chemická symbolika; - krystaly; - směsi a roztoky; - disperzní soustavy; - chemické výpočty; - chemické reakce, chemické rovnice; - radioaktivita; - periodická soustava prvků; - chemická vazba; - chemický děj.
73
-
-
-
-
-
-
-
tvoří chemické vzorce a názvy vybraných anorganických sloučenin; vysvětlí vlastnosti anorganických látek; charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny a zhodnotí jejich využití v odborné praxi i v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví člověka a k životnímu prostředí,
objasní základní vlastnosti atomu uhlíku; uvede a popíše význam a základní vlastnosti organických sloučenin a jejích přírodních zdrojů; charakterizuje typy vazeb v molekulách organických sloučenin; charakterizuje základní typy reakcí organických sloučenin; charakterizuje skupiny uhlovodíků a jejich vybrané deriváty a tvoří jejich chemické vzorce a názvy; dokáže popsat složení a strukturu polymerů, jejich obecné vlastnosti a chování vůči vyšším teplotám; uvede významné zástupce organických sloučenin a zhodnotí jejich využití v odborné praxi a v běžném životě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví člověka a k životnímu prostředí; charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny; charakterizuje nejdůležitější přírodní látky (lipidy, sacharidy, bílkoviny, nukleové kyseliny); charakterizuje biokatalyzátory (enzymy, hormony, vitamíny); popíše vybrané biochemické děje.
2. Anorganická chemie - názvosloví anorganických sloučenin; - anorganické látky (oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli); - složení a struktura chemických látek; - vodík, kyslík, voda; - nekovové prvky; - polokovy; - kovové prvky; - vybrané prvky a anorganické sloučeniny v běžném životě a v odborné praxi. 3. Organická chemie - vlastnosti atomu uhlíku; - vazby v molekulách organických sloučenin; - reakce organických sloučenin; - základ názvosloví organických sloučenin; - přírodní zdroje organických sloučenin; - uhlovodíky; - deriváty uhlovodíků; - chemie makromolekulárních látek (plasty); - organické sloučeniny v běžném životě a odborné praxi.
4. Biochemie - chemické složení živých soustav; - přírodní látky (lipidy, sacharidy, bílkoviny, nukleové kyseliny); - biokatalyzátory; - biochemické děje.
74
6.9. Informační a komunikační technologie 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a zpracovávat informace. Žáci si osvojí používání základního a aplikačního programového vybavení počítače. Načerpané znalosti uplatní v praxi, i během dalšího vzdělávání. Žáci se budou správně se orientovat při řešení problémů spojených s využíváním ICT a naučí se optimálně využívat možnosti Internetu. Znalosti ICT využijí žáci v dalších odborných předmětech, což jim umožní efektivně pracovat, dále rozvíjet a rozšiřovat získané vědomosti . Rovněž se budou dobře orientovat v moderních strojírenských technologiích. Obecným cílem je, aby se žákům stal počítač běžným pracovním nástrojem pro řešení úkolů souvisejících s vlastním studiem i s budoucí praxí. Charakteristika učiva Učivo je rozděleno do tří tematických celků. První tematický celek se zabývá obecnými pojmy informačních technologií, základy práce s počítačem, legislativou a autorským zákonem, textovými editory a tabulkovými procesory a vede k praktickému používání těchto programů. Žáci se rovněž naučí prakticky používat prezentační technologie a získají obecné znalosti v široké problematice zpracování multimediálních informací. Druhý tematický celek je věnován problematice počítačových sítí, základní orientaci v dělení sítí, architekturách a fungování sítí a naučí žáka základním znalostem pro aktivní používání internetu. Ve třetím tematickém celku se výuka zabývá základními principy využívání databázových systémů. Žáci se naučí ovládat databázový systém a zvládat jednoduché práce s ním. Další výuka v tomto celku se orientuje na práci s grafickými formáty pomocí vhodných programových prostředků pro úpravu a vytváření grafiky. V další části tohoto tematického celku se žáci zamyslí nad logikou zpracování úloh, jejich algoritmizací. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi porozuměli základním principům v oblasti informačních technologií, aby si osvojili práci s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky IC a využívali adekvátní zdroje informací. Pojetí výuky Výuka je koncipována tak, aby vedla žáky uplatňovat jejich znalosti a dovednosti v samostatných cvičeních, i s vazbou na další předměty. Část výuky je realizována teoretickou formou, kdy jsou žákům vysvětleny a prezentovány potřebné informace ke zvládnutí daného tematického celku. Při této formě výuky je v maximální míře využívána prezentační technika i Internet k názorným ukázkám. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. dovedností je hodnocení výsledků z praktických cvičení – zpracované jejich analýzy závěry, vypracované projekty, projektová dokumentace, na daná témata apod. V oblasti, kde je obtížné praktické ověření realizováno kontrolními testy a ústní, formou.
Základním ověřováním výstupy řešených úloh, realizované prezentace znalostí, je hodnocení
75
Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Žáci se seznámí a osvojí si standardní přístupy a postupy v problematice informačních a komunikačních technologií, využívají získané informace, odbornou literaturu a další informační zdroje při současném studiu, následném studiu, nebo práci. Klíčové kompetence: Kompetence k učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni efektivně se učit, vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn. že absolventi by měli: - mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; - ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní režim a podmínky; - uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět - efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; - s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; - využívat ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí; - sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení ze strany jiných lidí; - znát možnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni řešit samostatně běžné pracovní i mimopracovní problémy, tzn. že absolventi by měli: - porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosažené výsledky; - uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; - volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, využívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; - spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni vyjadřovat se v písemné i ústní formě v různých učebních, životních i pracovních situacích, tzn. že absolventi by měli: - vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat; - formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; - účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; - zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běžná i odborná témata; - dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; - zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.); - vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování. Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli připraveni stanovovat si na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečovat o své zdraví,
76
spolupracovat s ostatními a přispívat k utváření vhodných mezilidských vztahů, tzn. že absolventi by měli: - posuzovat reálně své fyzické a duševní možnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích; - stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a životních podmínek; - reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; - ověřovat si získané poznatky, kriticky zvažovat názory, postoje a jednání jiných lidí; - mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého životního stylu a závislostí; - adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky a podle svých schopností a možností je pozitivně ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záležitosti; - pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; - přijímat a plnit odpovědně svěřené úkoly; - podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvažovat návrhy druhých; - přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi uznávali hodnoty a postoje podstatné pro život v demokratické společnosti a dodržovali je, jednali v souladu s trvale udržitelným rozvojem a podporovali hodnoty národní, evropské i světové kultury, tzn. že absolventi by měli: - jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; - dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; - jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; - chápat význam životního prostředí pro člověka a jednat v duchu udržitelného rozvoje; - uznávat hodnotu života, uvědomovat si odpovědnost za vlastní život a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni optimálně využívat svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoživotního učení, tzn. že absolventi by měli: - mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoživotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; - mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; - mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o požadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; - umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích příležitostech, využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání. Matematické kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni funkčně využívat matematické dovednosti v různých životních situacích, tzn. že absolventi by měli: - správně používat a převádět běžné jednotky; 77
-
používat pojmy kvantifikujícího charakteru; provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně využít pro dané řešení; číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běžných situacích.
Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi pracovali s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a využívali adekvátní zdroje informací a efektivně pracovali s informacemi, tzn. absolventi by měli: - pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; - pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; - učit se používat nové aplikace; - komunikovat elektronickou poštou a využívat další prostředky online a offline komunikace; - získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s využitím celosvětové sítě Internet; - pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií; - uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Charakteristika tématu Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie. Nejde však pouze o postoje, hodnoty a jejich preference, ale také o budování občanské gramotnosti žáků, tj. osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana. Výchova k demokratickému občanství se netýká jen společenskovědní oblasti vzdělávání, v níž se nejvíce realizuje, ale prostupuje celým vzděláváním a nezbytnou podmínkou její realizace je také demokratické klima školy, otevřené k rodičům a k širší občanské komunitě v místě školy. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu K odpovědnému a demokratickému občanství je třeba mít dostatečně rozvinuté klíčové kompetence (komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, kompetence k řešení problémů a k práci s informacemi,…), proto je jejich rozvíjení při výchově k demokratickému občanství velmi významné. Kromě toho jsou žáci vedeni k tomu, aby: -
měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní; 78
-
byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci; dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; vážili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro budoucí generace.
Člověk a životní prostředí Charakteristika tématu Udržitelný rozvoj patří mezi priority EU včetně naší republiky. Nezbytným předpokladem jeho realizace je příprava budoucí generace k myšlení a jednání v souladu s principy udržitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek a k úctě k životu ve všech jeho formách. Průřezové téma Člověk a životní prostředí se podílí na zvyšování gramotnosti pro udržitelnost rozvoje a přispívá k realizaci jednoho z pěti základních směrů rozvoje lidských zdrojů. Environmentální vzdělávání a výchova poskytuje žákům znalosti a dovednosti potřebné pro pochopení principu udržitelnosti, podněcuje aktivní integrovaný přístup k realitě a ovlivňuje etické vztahy k prostředí. V souvislosti s jejich odborným vzděláváním poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a využívání moderní techniky a technologie v zájmu udržitelnosti rozvoje. Hlavním cílem průřezového tématu Člověk a životní prostředí je vést žáky k tomu aby: - pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; - chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a život; - získali přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; - samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů; - pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů; - osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním a profesním jednání; - dokázali esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí; - osvojili si zásady zdravého životního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu - Přínos průřezového tématu je ve třech rovinách: - informativní, směřující k získání potřebných znalostí a dovedností, jejich chápání a hodnocení; - formativní, zaměřené zejména na vytváření hodnot a postojů ve vztahu k životnímu prostředí (etických, citových, estetických apod.); - sociálně-komunikativní, zaměřené na rozvoj dovedností vyjadřovat a zdůvodňovat své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky životního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. Člověk a svět práce Charakteristika tématu Jedním ze základních cílů vymezených tímto rámcovým vzdělávacím programem je příprava takového absolventa, který má nejen určitý odborný profil, ale který se díky němu dokáže také úspěšně prosadit na trhu práce i v životě. Průřezové téma Člověk a svět práce doplňuje znalosti a dovednosti žáka získané v odborné složce vzdělávání o nejdůležitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další profesní a vzdělávací orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv. 79
Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu Téma Člověk a svět práce přispívá k naplňování cílů vzdělávání zejména v rozvoji následujících obecných kompetencí: - identifikace a formulování vlastních priorit; - práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a využívání informací; - odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací; Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit žáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně využít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování tohoto cíle předpokládá: - vést žáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní život, význam vzdělání a celoživotního učení pro život, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře; - naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu; - naučit žáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů. Informační a komunikační technologie Charakteristika tématu Jedním z nejvýznamnějších procesů, probíhajících v současnosti v ekonomicky vyspělých zemích, je budování tzv. informační společnosti. Informační společnost je charakterizována podstatným využíváním digitálního zpracovávání, přenosu a uchovávání informací. Technologickou základnou této proměny je využívání prvků moderních informačních a komunikačních technologií. V době budování informační a znalostní společnosti je vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích nejen nezbytnou podmínkou úspěchu jednotlivce, ale i celého hospodářství. Ze zpracování informací prostředky informačních a komunikačních technologií se stává také významná ekonomická aktivita. Informační a komunikační technologie stále více pronikají i do tradičních sektorů, tj. do průmyslu, zemědělství, prostupují občanskými a společenskými aktivitami, jsou součástí využití volného času. Tento vývoj přináší nové pracovní příležitosti a zásadně ovlivňuje charakter společnosti – dochází k přesunu zaměstnanosti nejen do oblasti práce s informacemi, ale i do oblasti služeb obecně. Vyhledávání, zpracovávání, uchovávání i předávání informací se stává prakticky nezávislé na časových, prostorových, či kvantitativních omezeních. Informační a komunikační technologie již v současnosti pronikají nejenom do všech oborů, ale také do většiny činností, a to bez ohledu na intelektuální úroveň, na které jsou vykonávány; je tedy zcela nezbytné promítnout požadavky na práci s prostředky informačních a komunikačních technologiích do všech stupňů a oborů vzdělání. Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Žáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je využívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běžnou součástí jejich osobního a občanského života. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu Dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem složkám kurikula. Cílem je: - naučit žáky používat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání, 80
-
naučit žáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky, vyrovnání úrovně připravenosti žáků na určitý standard a poskytování hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů vzdělání.
Dovednosti mají podpůrný charakter - žáci musí nejprve pochopit základní principy informačních a komunikačních technologií, - žáci musí být schopni orientovat se ve výpočetním systému.
2. Rozpis učiva 1. ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
- používá počítač a jeho periferie (obsluhuje je,
- hardware, software, osobní počítač, principy
-
-
-
-
-
detekuje chyby, vyměňuje spotřební materiál); je si vědom možností a výhod, ale i rizik a omezení spojených s používáním výpočetní techniky (zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat před zničením, porušování autorských práv); aplikuje výše uvedené – zejména aktivně využívá prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením; pracuje s prostředky správy operačního systému, na základní úrovni konfiguruje operační systém, nastavuje jeho uživatelské prostředí; orientuje se v běžném systému – chápe strukturu dat a možnosti jejich uložení, rozumí a orientuje se v systému adresářů, ovládá základní práce se soubory odlišuje a rozpoznává základní typy souborů a pracuje s nimi; využívá nápovědy a manuálu pro práci se základním a aplikačním programovým vybavením i běžným hardware; má vytvořeny předpoklady učit se používat nové aplikace, zejména za pomoci manuálu a nápovědy, rozpoznává a využívá analogií ve funkcích a ve způsobu ovládání různých aplikací; vybírá a používá vhodné programové vybavení pro řešení běžných konkrétních úkolů;
-
fungování, části, periferie, základní a aplikační programové vybavení, operační systém, jeho nastavení, data, soubor, složka, souborový manažer, komprese dat, prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením, ochrana autorských práv, nápověda, manuál,
- vytváří, upravuje a uchovává strukturované
- textový procesor, - základy tvorby maker a jejich použití,
- ovládá běžné práce s tabulkovým procesorem
- tabulkový procesor,
textové dokumenty (ovládá typografická pravidla, formátování, práce se šablonami, styly, objekty, hromadnou korespondenci, tvoří tabulky, grafy, makra);
(editace, matematické operace, vestavěné a vlastní funkce, vyhledávání, filtrování, třídění, tvorba grafu, databáze, kontingenční tabulky a grafy, příprava pro tisk, tisk);
81
- vytváří jednoduché multimediální dokumenty (tedy dokumenty, v nichž je spojena textová, zvuková a obrazová složka informace) v některém vhodném formátu (HTML dokument, dokument textového procesoru atp.);
- chápe specifika práce v síti (včetně rizik), využívá -
jejích možností a pracuje s jejími prostředky; komunikuje elektronickou poštou, ovládá i zaslání přílohy, či naopak její přijetí a následné otevření; ovládá další běžné prostředky online a offline komunikace a výměny dat;
- volí vhodné informační zdroje k vyhledávání -
-
požadovaných informací a odpovídající techniky k jejich získávání; získává a využívá informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet, ovládá jejich vyhledávání, včetně použití filtrování; orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, provádí jejich výběr a dále je zpracovává; zaznamenává a uchovává textové, grafické i numerické informace způsobem umožňujícím jejich rychlé vyhledání a využití; uvědomuje si nutnost posouzení validity informačních zdrojů a použití informací relevantních pro potřeby řešení konkrétního problému; správně interpretuje získané informace a výsledky jejich zpracování následně prezentuje vhodným způsobem s ohledem na jejich další uživatele; rozumí běžným i odborným graficky ztvárněným informacím (schémata, grafy apod.);
- zná základní typy grafických formátů, volí -
odpovídající programové vybavení pro práci s nimi a na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje; pracuje s aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti;
- software pro tvorbu prezentací, - spolupráce částí balíku kancelářského software ( import a export dat…).
- počítačová síť, server, pracovní stanice, - připojení k síti a její nastavení, - specifika práce v síti, sdílení dokumentů a prostředků,
- e-mail, organizace času a plánování, chat, messenger, videokonference, telefonie, FTP...,
- informace, práce s informacemi, - informační zdroje, - Internet,
- grafika (vektorová, formáty, základy práce -
v SW nástrojích), další aplikační programové vybavení.
82
2. ročník
- Na pokročilé úrovni tvoří a upravuje 2D i 3D
- grafika (vektorová, formáty, základy práce
-
- další aplikační programové vybavení.
grafiku, využívá k tomu příslušné programy; pracuje s grafickými aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti.
v SW nástrojích),
3. ročník
- Na pokročilé úrovni tvoří a upravuje 2D i 3D
- grafika (vektorová, formáty, základy práce
-
- další aplikační programové vybavení.
grafiku, využívá k tomu příslušné programy; pracuje s grafickými aplikacemi používanými v příslušné profesní oblasti.
v SW nástrojích),
4. ročník
- ovládá základní práce v databázovém procesoru
- databáze,
- zná základní typy grafických formátů, volí
- grafika (rastrová, vektorová, formáty,
(editace, vyhledávání, filtrování, třídění, relace, tvorba sestav, příprava pro tisk, tisk);
-
odpovídající programové vybavení pro práci s nimi a na základní úrovni grafiku tvoří a upravuje; používá běžné základní a aplikační programové vybavení (aplikace dodávané s operačním systémem, dále pracuje zejména s aplikacemi tvořícími tzv. kancelářský SW jako celkem);
- ovládá principy algoritmizace úloh a je schopen
komprese, základy práce v SW nástrojích),
- algoritmizace.
sestavit algoritmus řešení konkrétní úlohy (dekompozice úlohy na jednotlivé elementárnější činnosti za použití přiměřené míry abstrakce).
83
6.10. Konstruování v CAD 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem předmětu je prohloubit vzdělání žáků v oblasti CAD technologií (Computer Aided Desing - počítačová podpora konstruování) ve vazbě na ostatní předměty vzdělávací oblasti „Projektování a konstruování“. Předmět rozvijí především prostorovou představivost a technické myšlení žáků s pomocí softwarových produktů. Cílem je schopnost žáků prakticky používat minimálně dva produkty CAD systémů. Charakteristika učiva Vyučovací předmět konstruování v CAD patří do obsahového okruhu Projektování a konstruování. Konstruování v CAD přímo navazuje na předmět Informační a komunikační technologie, kde žáci získávají základní znalosti ovládání CAD systémů. Osnovy jsou zpracovány pro výuku v oboru, kde budoucí profesní uplatnění klade vysoké nároky na znalosti CAD systémů. Konkrétním cílem předmětu je seznámit žáky s praktickou aplikací daných programů a naučit je plně využívat. Žáci navrhují součásti a strojní sestavy, zpracovávají výkresovou dokumentaci a vytvářejí prezentační materiály. Stále jsou vedeni k tomu, aby si uvědomovali nutnost kreativního přístupu k navrhování a nezbytnost zvyšování odborných znalostí. Žáci zde uplatní vědomosti, získané zejména v předmětech stavba a provoz strojů, strojírenská technologie a technické kreslení. Tento předmět je součástí bloku maturitních předmětů. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Předmět vytváří a prohlubuje motivaci žáků k dalšímu studiu zvoleného oboru. Povzbuzuje hrdost na využívání nejmodernějších technologií. Dále pak vytváří návyky k trvalému a pravidelnému vzdělávání v oboru v souladu s rozvojem softwaru a výpočetní techniky. Obecně pak napomáhá rozvoji technického myšlení. Pojetí výuky Výuka předmětu je pojata z větší části jako samostatná práce žáků. Před zadáním práce je zpravidla vyučujícím přednesena problematika, týkající se tématu vyučovací hodiny. Žáci pak svou práci konzultují s vyučujícím během vyučování. Žáci zde uplatní vědomosti, získané zejména v předmětech stavba a provoz strojů, strojírenská technologie a technické kreslení. Tímto se prohlubují mezipředmětové vztahy v odborných předmětech. Výuka je vedena tak, aby si žáci uvědomili využitelnost nových poznatků v dalším studiu a při výkonu povolání. Žáci jsou vedeni k tvůrčí práci jak v týmu, tak i samostatně. Výuka probíhá v odborné počítačové učebně. Probírá se metoda řešení konstrukčních úloh, následují praktická cvičení. Každý žák má samostatné pracoviště. Výuka probíhá formou výkladu, základními pomůckami jsou dataprojektor a ukázky řešených úloh. Hlavní částí výuky je samostatné řešení úkolů žáky. Tito pracují samostatně nebo v týmu pod vedením pedagoga vlastním tempem podle zadání a je jim ponechán prostor pro samostatnou tvůrčí činnost. Při konstruování a navrhování jsou dodržovány všechny platné normy pro oblast strojírenství (např. normy pro technické kreslení) a prohlubovány znalosti odborných předmětů. 84
Hodnocení výsledků žáků Žák je hodnocen na základě odevzdaného výsledku praktického úkolu, který se zpravidla sestává z modelu a výkresové dokumentace, případně výpočtových zpráv. Výslednou známkou je průměr známek ze všech praktických úkolů. Zohledněn je i iniciativní přístup žáka k originálnímu řešení jednotlivých úloh. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Žáci zdokonalují své kompetence při práci s prostředky informačních technologií. Dále pak znalosti a dovednosti v oblasti projektování a konstruování, rozvíjejí svou prostorovou představivost, kreativitu a samostatné myšlení. Žáci jsou schopni modelovat součásti, navrhovat sestavy, vytvářet výkresovou dokumentaci a prezentovat svoji práci. Kompetence, které jsou rozvíjeny v předmětu konstruování v CAD : -
-
Komunikativní kompetence: žák zpracovává konkrétní projekty, dodržuje technické normy a odbornou terminologii. Obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Personální kompetence: žák se učí efektivně pracovat, využívat zkušeností svých spolužáků a pedagogů. Učí se přijímat hodnocení výsledků, kritiku i rady ze strany jiných lidí. Sociální kompetence: žák se učí přijímat a odpovědně řešit zadané úkoly. Využívá týmové spolupráce. Odborné kompetence: žák používá počítače a další prostředky informačních technologií. Vytváří 3D modely, navrhuje sestavy. Generuje výkresovou dokumentaci. Prezentuje výsledky své práce. Používá vhodné nadstavby aplikací. Získává prostorovou představivost a kreativní přístup k práci. Rozvíjí technické myšlení. Dodržuje technické normy.
2. Rozpis učiva 4.ročník – software Autodesk Inventor
Výsledky vzdělávání
-
žák využívá inženýrských nadstaveb k řešení technických problémů a má povědomí o speciálních možnostech používaného software;
-
žák využívá teoretických znalostí z předmětu Stavba a Provoz Strojů k praktickým konstrukčním cvičením
-
žák využívá informačních technologií k získávání informací a dat.
Učivo
-
generátor hřídele; výpočet řemenového převodu; výpočet řetězového převodu; návrh ozubeného soukolí; úvod do pevnostní analýzy praktická cvičení navazující na SPS
-
využití Internetu v technické praxi; stahování podkladů servery zaměřené na strojírenství.
85
6.11. Kontrola a měření 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu kontrola a měření je poskytnout žákům praktické znalosti a dovednosti. Učí je převádět znalosti z teoretických předmětů na konkrétní činnosti kontrolními a měřícími postupy ověřovat správnost a pravdivost informací získaných ve výuce. Manuální prací se žáci seznamují se základy měření a získávají tím základ pro pochopení složitějších technologií. Používáním základních metod kontroly a měření, jejich praktickým používáním získávají žáci základní návyky potřebné pro tuto činnost a ověřují si fyzikální poznatky a vlastnosti materiálů. Samotnou činností, zpracováním konkrétního měření se žáci učí samostatnosti, spolupráci, získávání a vyhodnocování potřebných informací z různých zdrojů. Žáci poznají celou škálu měřidel a podmínek měření, ověří si metody měření fyzikálních i mechanických vlastností materiálů. Osvojené metody měření, pojmy, vztahy a procesy jim pomáhají proniknout hlouběji do podstaty oboru a propojovat jednotlivé oblasti kontroly a měření s oblastí řízení jakosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci dovedli: - zpracovávat a vyhodnocovat výsledky měření - zapisovat výsledky měření a zpracovávat protokoly o měřeních - používat k činnostem výpočetní techniku - vyhodnocovat informace získané z různých zdrojů (diagramů, tabulek a internetu) - naučit se přesnosti a preciznosti ve vyjadřování a to jak po technické stránce, tak v oblasti odborné - používat pomůcky – odbornou literaturu, internet, kalkulátor a rýsovací potřeby. Vzdělávání předmětu kontrola a měření směřuje k tomu, aby žáci získali: - motivaci k celoživotnímu vzdělávání; - důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci. Charakteristika učiva Učivo předmětu rozděleno na několik tematických celků. Předkládá žákovi základy kontroly a měření strojních součástí a fyzikálních a mechanických vlastností látek, žáci si ověřují znalosti prováděním měření dle zadaných úloh. Pojetí výuky V předmětu převažuje výuka formou praktického provádění činností ověřujících teoretické znalosti získané ve výuce. Důraz je kladen na osvojení si pracovních návyků a postupů, na samostatnost a iniciativu žáka. Žák pracuje podle pokynů vyučujícího, využívá odbornou literaturu, technické výkresy, pracovní postupy a informační technologie. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem a v předmětu kontrola a měření ověřuje praktické znalosti a dovednosti, které žáci v tomto a v ostatních teoretických předmětech získali. Žáci při výuce ve školních laboratořích aplikují své znalosti na měření konkrétních výrobků. Hodnocena je správnost pracovního postupu, kvalita provedení měření a kvalita zpracování výsledků měření.
86
Při kontrole a měření jsou žáci hodnoceni za správnost volby měřících přístrojů, dodržování metrologických zásad měření. Žáci zpracovávají o měřeních protokoly a kvalita jejich obsahu, zpracování grafů, výsledků měření a závěrů slouží k hodnocení osvojených znalostí a schopností žáka popsat, shrnout a vyhodnotit prováděná měření. Hodnocena je schopnost žáka pracovat se získanými informacemi, získávat informace z různých zdrojů a následně je vyhodnocovat, schopnost komunikovat a spolupracovat, tvořit dokumentaci a v konečné fázi obhájit zvolené postupy a výsledky své práce. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Klíčové kompetence: Kompetence k učení – žák má pozitivní vztah k učení a vzdělávání, s porozuměním poslouchá mluvené projevy a pořizuje si poznámky, využívá ke svému učení vlastní zkušenosti i zkušenosti jiných lidí, učí se sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí, poznává možnosti svého dalšího vzdělání v oboru. Kompetence k řešení problémů – žák se učí porozumět zadání úkolu, získat informace potřebné k jeho řešení, navrhovat způsob řešení, ověřit a vyhodnotit správnost zvoleného postupu. Při řešení úkolů uplatňuje logické a matematické myšlenkové operace, volí pomůcky a literaturu vhodné pro splnění úkolů, spolupracuje s jinými lidmi (týmové řešení). Komunikativní kompetence – žák zpracovává konkrétní projekty v písemné i elektronické formě, dodržuje technické normy, odbornou terminologii a pracovní postupy. Projekty tvoří v písemné i grafické podobě přehledně a jazykově správně. Aktivně se účastní diskusí, formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, obhajuje své názory a řešení, respektuje názory druhých. Umí se orientovat v pracovních postupech a písemných zadáních. Personální kompetence - žák se učí efektivně pracovat, vyhodnocovat dosažené výsledky, využívat ke svému učení zkušeností jiných lidí a získaných pracovních návyků, učit se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Učí se přijímat hodnocení svých výsledků ze strany jiných lidí, adekvátně na ně reagovat, přijímat radu i kritiku. Učí se pracovat v týmu a odpovědně plnit svěřené úkoly. Sociální kompetence – žák se učí přijímat a odpovědně řešit zadané úkoly, nezaujatě zvažuje návrhy druhých, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů, nepodléhá předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem. Samostatnost při řešení úkolů – žák rozvíjí schopnost porozumět zadání úkolu, určit prostředky a způsoby vhodné pro jeho uplatnění, využívat vědomostí, dovedností a zkušeností, nabytých dříve. Praktickou činností se učí přesnosti a pečlivosti, osvojuje si pracovní postupy a návyky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák se učí pracovat s běžným základním a novým aplikačním programovým vybavením, učí se používat nový aplikační software, získávat informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh použít vhodné algoritmy, využívat a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata). Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Využívá znalostí vzorců ke stanovení potřebných parametrů. Pracovní uplatnění – žák získává přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru a povolání, připravuje se být schopen přizpůsobit se měnícím se pracovním podmínkám. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností a dovedností měl vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti. 87
Člověk a životní prostředí Žák si osvojuje a tříbí názory na spotřebu energie, na používané měřící metody a pracovní postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí, učí se uplatňovat nejen kritérium ekonomické efektivnosti, ale i hledisko ekologické - vliv člověka na živou přírodu. Člověk a svět práce Žák si uvědomuje význam a důležitost technického měření a dokumentace v praxi a pro jeho uplatnění na trhu práce. Je motivován k aktivnímu pracovnímu životu a k úspěšné kariéře. Informační a komunikační technologie Žák využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií, efektivně je využívá v průběhu vzdělávání i při samostatném řešení praktických úkolů. 2. Rozpis učiva 3.ročník
Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák/žákyně
Tematický celek
zná základní zásady a normy v oblasti certifikace a jakosti výrobků uplatňuje při měřeních znalost základů metrologie a teorie chyb měří s potřebnou přesností délky různými měřidly a měřicími přístroji měří úhly, tvary a jakost povrchu zná metody zkoušek povrchových a vnitřních vad bez porušení materiálu měří součásti se závity seznámí se s přístroji a zařízeními ke komplexnímu měření rozměrů a kontrole geometrických tvarů součástí zapisuje, zpracovává, analyzuje a vyhodnocuje výsledky měření, zpracovává zprávy a protokoly o měřeních využívá k uvedeným činnostem výpočetní techniku s příslušnými aplikačními programy
Jednotky SI Teorie chyb Lícovací soustava Statistická měření Měřidla délková Kalibry Měřidla úhlů Úchylkoměry Měření drsnosti povrchu Měření tvrdosti Tahová zkouška Měření vrubové houževnatosti Měření závitů Měření povrchových a vnitřních vad bez porušení materiálu Měření tloušťky povrchových vrstev Ergonomická měření
Pozn. Žák měří teplotu, tlak, vlhkost aj. fyzikální veličiny v předmětu AUTOMATIZACE.
88
6.12. Matematika 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Matematické vzdělávání plní funkci všeobecně vzdělávacího předmětu. Cílem předmětu je výchova člověka k tomu, aby dovedl využívat matematické postupy, metody a zákonitosti jak v odborném prostředí při řešení technických problémů, tak i v osobním životě, volnočasových aktivitách, budoucím zaměstnání. Matematika vede žáka k tomu, aby uměl problém pojmenovat, analyzovat a navrhnout efektivní způsob řešení, aby dovedl pracovat s geometrickými informacemi, uměl matematizovat reálné situace a diskutovat o vstupních parametrech. Žák je směřován k tomu, aby uměl číst s porozuměním matematický text, přesně se vyjadřoval, byl schopen získávat informace z tabulek, grafů a diagramů a využíval tyto nástroje pro prezentování svých záměrů. Mezi obecné cíle patří také schopnost používat při práci pomůcky – kalkulátor, výpočetní techniku, rýsovací potřeby, odbornou literaturu. Předmět u žáka rozvíjí jeho logické schopnosti a dovedností a vede k lepšímu a snazšímu pochopení mnoha zákonitostí okolního světa. Matematika přispívá k uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Charakteristika učiva Výuka matematiky navazuje na poznatky získané v tomto předmětu v základním vzdělávání, dále je rozvíjí a prohlubuje. Předmět je zařazen do všech ročníků studia. Učivo je rozděleno do logických celků, které nelze vnímat izolovaně, neboť existuje velká míra provázanosti mezi jednotlivými kapitolami. První ročník je věnován prohloubení učiva základní školy, po kterém následuje problematika matematické logiky, teorie množin, počítání s mocninami, odmocninami a algebraickými výrazy. Následují lineární a kvadratické funkce, rovnice, nerovnice a jejich soustavy. Žák se učí pracovat s technickými vzorci, parametry, absolutní hodnotou a s grafickým způsobem vyjadřování. Učivo prvního ročníku uzavírá řešení rovnic s parametrem. V druhém ročníku žák studuje planimetrii – kapitolu zaměřenou na grafické a početní řešení geometrických úloh v rovině. Následujícím tématem jsou funkce – zná a popisuje jejich vlastnosti a učí se je používat při řešení různých typů úloh. Velký prostor je věnován goniometrii a trigonometrii, které mají rozsáhlé využití nejen v dalších přírodovědných předmětech. Další tematický celek je učivo stereometrie – geometrie v prostoru, která žáka obohacuje o prostorovou představivost. Určování objemů a povrchů těles a jejich částí význam této kapitoly podtrhuje. V některých odborných předmětech je nutná znalost komplexních čísel, které završují učivo druhého ročníku. Učivo třetího ročníku je věnováno vektorové algebře, analytické geometrii lineárních útvarů v rovině i v prostoru Žák je seznámen s různými pohledy na body, přímky a roviny. V dalším tématu pak pracuje s analytickou geometrií kvadratických útvarů v rovině – kuželosečkami. Následující tematický celek je věnován posloupnostem a řadám, které jsou základem moderního oboru – finanční matematiky. V závěru třetího ročníku žák studuje základními principy kombinatoriky. Ve čtvrtém ročníku je dále prohloubeno učivo kombinatoriky v kapitolách týkajících se počtu pravděpodobnosti a statistiky, což jsou témata užitečná při řešení úloh z praxe. Stěžejními celky čtvrtého ročníku jsou úvod do diferenciálního a integrálního počtu. Jsou jistým vrcholem učiva středoškolské matematiky s velkým množstvím aplikací v technických předmětech. Kromě toho jsou základem vysokoškolské matematiky a jejich zvládnutí usnadní přechod žáka do dalšího stupně vzdělávání. V předmětu matematika je rovněž kladen důraz na matematické okruhy použitelné v informačních a komunikačních technologiích. Při výuce je podporováno řešení problémových úloh a využitelnost učiva matematiky v běžném životě.
89
Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Vzdělávání v předmětu matematika směřuje k tomu, aby po jeho ukončení žák: - využíval matematických vědomostí a dovedností v praktickém životě při řešení běžných situací vyžadujících efektivní způsoby výpočtů, logického uvažování a poznatků o geometrických útvarech; - samostatně aplikoval matematické znalosti a dovednosti v odborné složce vzdělávání; - analyzoval, matematizoval a algoritmizoval reálné situace; - pracoval s matematickými modely, vyhodnotil výsledky řešení vzhledem k realitě a odhadnul jejich důsledky pro své okolí; - zkoumal a řešil praktické problémy, vedl o nich a jejich výsledcích řešení diskuse; - četl s porozuměním matematické texty, vyhodnotil informace získané z různých pramenů (grafů, diagramů, tabulek, internetu); - se přesně matematicky vyjadřoval a formuloval své myšlenky a postoje; - používal pomůcek, odborné literatury, PC, kalkulátoru, rýsovacích potřeb apod.; - si vypěstoval pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace; - získal motivaci k celoživotnímu vzdělávání; - důvěřoval ve své vlastní schopnosti a dovednosti; - byl důsledný a precizní ve své práci. Výuka matematiky směřuje rovněž k nácviku: - utváření si vlastního názoru na širokou škálu problémů, které se v běžném životě vyskytují; - kultivované obhajoby vlastních názorů; - odhadu vlastních schopností; - prezentace výsledků své práce; - hodnocení práce své i jiných. Pojetí výuky Výuka předmětu matematika má být pro žáky zajímavá a má vzbuzovat zájem o poznávání jejích zákonitostí a možných aplikací. Při výuce je kladen důraz na logické porozumění probíranému tématu s významným podílem procvičování příkladů. Velký podíl výuky zaujímá samostatná i týmová práce žáků pod odborným vedením vyučujícího. Významným prvkem při matematickém vzdělávání je samostatné řešení domácích prací, kterými si žáci ověřují správné pochopení probírané látky a upevňují získané dovednosti a znalosti. Při výuce je používáno vhodných učebních pomůcek – kalkulátorů, rýsovacích potřeb, literatury, případně počítačů. Nadaní žáci s vysokým zájmem o danou problematiku své schopnosti mohou využít při různých matematických soutěžích, a naopak při vzdělávání slabších žáků či žáků se zdravotním či sociálním znevýhodněním je přihlíženo k jejich schopnostem. Vedle výkladu a frontálního procvičování učiva je preferován také individuální přístup k žákům. Ten je realizován především formou zadávání různých učebních úloh a seminárních prací. Učitel žákům zadá v průběhu studia několik seminárních prací z různých oborů matematiky. Do výuky je tak začleněna práce s výpočetní technikou, zejména forma vyhledávání, posuzování a zpracování informací. V průběhu každého tematického celku žák píše několik písemných prací, následně pak je každý tematický okruh zakončen rozsáhlejší písemnou prací a v průběhu jednoho školního roku žáci dále píší čtyři čtvrtletní písemné práce. Do výuky je rovněž zařazeno průběžné opakování učiva. Kromě toho je zařazeno opakování učiva k maturitě na konci čtvrtého ročníku. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků je v souladu s klasifikačním řádem školy a probíhá v několika formách. V rámci hodnocení žáků je využíváno klasické ústní a písemné zkoušení. Nejčastější formou 90
jsou písemné práce, při kterých je ověřováno zvládnutí daného tématu žáky. Forma ústního zkoušení navíc prověřuje přesné vyjadřování a zhodnotí výstup před spolužáky. Kromě těchto forem zkoušení je v hodinách matematiky dále využíváno i frontální zkoušení, zejména u porozumění novým pojmům, vztahům a zákonitostem. Během studia jednotlivých tematických celků žák píše několik písemných prací, a během jednoho školního roku čtyři čtvrtletní písemné práce, které mají nejvyšší váhu při hodnocení žáka. Doplňujícím prvkem je hodnocení samostatné práce žáků, jejich domácích prací, aktivního přístupu k výuce a dobrovolných aktivit, např. reprezentací v matematických soutěžích. Při hodnocení je kladen důraz na schopnost aplikovat poznatky v praxi. Vedle toho je vytvořen prostor pro nácvik sebehodnocení žáků a kultivované hodnocení žáků navzájem. Při hodnocení vytvoříme takové prostředí, v němž převládá pozitivní motivace pro další učení. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět nejvíce rozvíjí tyto kompetence: Kompetence k učení: - cílené uvědomování si matematických vztahů a zákonitostí, vyvozování závěrů pro výuku ve škole i pro běžný život; - posuzování věrohodnosti informací, jejich zpracování z hlediska důležitosti a jejich využití k dalšímu učení i pro běžný život; - poznávání souvislostí matematických poznatků s poznatky získanými v jiných přírodních a odborných vědách; - uvědomělé plánování, organizování, zpracování a vyhodnocování získaných dat a vlastních učebních činností; - využívání chyb jako prostředků pozitivní motivace pro další učení a pro vytváření kladného postoje k přírodovědným disciplínám. Kompetence k řešení problémů: - práce s informacemi, porozumění odbornému textu, tabulkám a grafům; - aplikace základních matematických postupů při řešení praktických úloh a kompetence k pracovnímu uplatnění; - hledání, navrhování a používání různých informací a algoritmů při řešení školních úloh i problémů v běžném životě; - posuzování řešení úkolů z hlediska jejich správnosti, jednoznačnosti a porovnávání efektivity různých řešení; - týmové řešení matematických problémů. Komunikativní kompetence: - přesné a správné vyjadřování výsledků učební činnosti a poznatků z běžného života, logické myšlení a odvozování; - obhajování svých názorů na řešení úkolů; - přátelská komunikace se spolužáky; - vystupování v souladu se zásadami slušného chování ve společnosti. Personální a sociální kompetence: - přijímání a odpovědné plnění svěřených úkolů; - poznávání výhod týmové spolupráce při řešení problémů ve škole i při posuzování situací z běžného života; - porozumění myšlenkám druhých, jejich respektování a adekvátní reakce na ně; - odhadování důsledků svého jednání a chování v různých situacích při výuce i v běžném životě; - přijímání kritiky své práce, poučení se z ní a vyvození si závěrů pro svou další činnost ve výuce i v běžném životě. Občanské kompetence a kulturní povědomí: - motivace k práci, důslednost, pečlivost, zodpovědnost a vytrvalost v překonávání překážek; - stimulace k aktivitě, angažovanosti a k diskusím nad konkrétními úlohami z praxe; 91
vedení k odpovědnosti nejen ve vztahu k životnímu prostředí (vhodnou volbou tematicky zaměřených příkladů); - uznávání hodnot podstatných pro život v demokratické společnosti (zodpovědné a samostatné jednání ve vlastním i veřejném zájmu, respektování práv a osobností jiných lidí). Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám: - rozvoj adaptability a podpora získávání předpokladů pro celoživotní vzdělávání. Matematické kompetence: - správné používání veličin a jednotek při matematických výpočtech, odhadování výsledků, využívání tabulek a grafů; - vytváření vztahů mezi jevy a předměty a následná tvorba a aplikace matematických postupů při řešení praktických úloh a jejich správné využití pro dané řešení; - aplikace znalostí o základních matematických útvarech, jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; - zaznamenávání hodnot veličin do tabulek, sestrojování diagramů a grafů popisujících vztahy mezi veličinami. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi: - užívání počítače při studiu, k prezentacím své učební činnosti; - vyhledávání informací na internetu a posuzování jejich věrohodnosti. -
Ve výuce matematiky se realizují tato průřezová témata: Občan v demokratické společnosti: Žáci si cíleně upevňují zásady slušného chování k sobě navzájem i pedagogům. Jsou v každé hodině vedeni k aktivitě, diskuzím nad konkrétními úkoly, učí se obhajovat svůj názor a respektovat výsledky práce druhých. V kapitolách Planimetrie a Stereometrie řeší úlohy na polohové a metrické vlastnosti rovinných a prostorových útvarů a posilují tím svoji představivost. V kapitolách Posloupnosti a řady, Kombinatorika, Pravděpodobnost a statistika se učí orientovat, využívat a zároveň kriticky hodnotit masová média. Žáci samostatně vyhledávají data potřebná k výpočtům a posilují tak svoji mediální gramotnost, zároveň se učí efektivně hospodařit s vlastními finančními prostředky a v návaznosti na ekonomické předměty posilují svoji finanční gramotnost. V průběhu celého studia matematiky pak rozvíjí své logické myšlení potřebné k analýze, řešením a diskuzím reálných situací. Učí se vnímat matematiku jako systémový aparát nejen pro další vědní disciplíny, ale i pro fungující chod řady odvětví demokratické společnosti. Člověk a životní prostředí: Do výuky jsou zařazovány slovní úlohy týkající se problémů životního prostředí (otázky energetických zdrojů, vliv dopravy na životní prostředí, třídění odpadů aj.) Diskuze nutí žáky hledat souvislosti s danou problematikou a vzbuzuje zájem o ekologii a ochranu životního prostředí. Žáci se učí využívat k výpočtům statistické výzkumy vztahující se k životnímu prostředí, výsledky porovnávat a vyhodnocovat. Člověk a svět práce: Žáci jsou vedeni k aktivitě, důslednosti, pečlivosti, zodpovědnosti a vytrvalosti v překonávání překážek. Při týmové práci se učí spolupracovat, dělit práci, pomáhat druhým a vzájemně komunikovat. Účastní se akcí pořádaných vysokými školami, exkurzí. Uvědomují si, že matematické znalosti a dovednosti jsou nedílnou součástí života ve společnosti. Vytváří si reálnou představu o svých schopnostech a dalším možném vzdělávání na vyšších odborných školách nebo vysokých školách. Uvědomují si nutnost celoživotního vzdělávání, které je předpokladem uplatnění na trhu práce.
92
Informační a komunikační technologie: Žáci se učí získávat a využívat ke studiu informace z různých zdrojů (CD, DVD a dalších přenosných médií), vyhledávají informace na internetu a posuzují jejich věrohodnost a používají počítače k prezentacím své učební činnosti. 2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání
Žák: - používá různé zápisy reálného čísla; - provádí aritmetické operace v množině reálných čísel; - zná a umí použít pravidla o dělitelnostech přirozených čísel; - používá goniometrických funkcí při řešení úloh na pravoúhlý trojúhelník; - ovládá práci s kalkulátorem; - řeší praktické úlohy s využitím procentového počtu;
-
používá jazyk výrokové logiky; používá kvantifikátory a logické spojky; tvoří tabulku pravdivostních hodnot složených výroků a řeší slovní úlohy;
-
rozumí pojmu množina a podmnožina a umí je zapsat a určit; graficky znázorní a provede základní množinové operace; chápe význam absolutní hodnoty reálného čísla; graficky znázorní a provede množinové operace s intervaly;
-
Učivo
1. ročník Opakování učiva základní školy - elementární teorie čísel; - číselné obory; - goniometrické funkce ostrého úhlu.
Základy matematické logiky - výroková logika, výroky; - kvantifikované výroky; - pravdivostní tabulky; - složené výroky, tautologie, kontradikce. Teorie množin a intervaly - množiny a vztahy mezi nimi; - množinové operace; - absolutní hodnota reálného čísla; - intervaly.
93
-
-
-
-
-
-
-
-
provádí početní operace s mocninami; rozumí zápisu výrazu s odmocninou, je schopen jej upravovat (částečně odmocňovat a usměrňovat); provádí početní operace s odmocninami; vysvětlí význam definičního oboru výrazu; používá základní algebraické vzorce, ovládá vytýkání; umí rozložit mnohočlen; provádí početní výkony s mnohočleny, lomenými výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami; ovládá vyjádření neznámé z technických vzorců; vysvětlí pojem funkce, definiční obor funkce, obor hodnot funkce, graf funkce; zná předpis lineární funkce, načrtne graf lineární funkce a funkce s absolutní hodnotou a zapíše jejich vlastnosti; řeší lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy; řeší jednoduché rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou; třídí úpravy rovnic na ekvivalentní a neekvivalentní; převádí jednoduché reálné situace do matematických struktur, pracuje s matematickým modelem a výsledek vyhodnotí vzhledem k realitě; zná předpis kvadratické funkce; nalezne vrchol kvadratické funkce, načrtne její graf a zapíše její vlastnosti; řeší kvadratickou rovnici; určí diskriminant; popíše vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice; řeší kvadratickou nerovnici; používá grafické metody řešení kvadratické nerovnice; řeší soustavu lineární a kvadratické rovnice; řeší iracionální rovnici; třídí úpravy rovnic na ekvivalentní a neekvivalentní (důsledkové); převádí jednoduché reálné situace do matematických struktur, pracuje s matematickým modelem a výsledek vyhodnotí vzhledem k realitě; rozumí významu parametru v rovnici; řeší lineární a kvadratickou rovnici s parametrem;
Mocniny a odmocniny - mocniny s přirozeným mocnitelem; - mocniny s celočíselným mocnitelem; - mocniny s racionálním mocnitelem; - odmocniny. Algebraické výrazy - výrazy s proměnnými.
Lineární funkce, rovnice a nerovnice - funkce a její základní vlastnosti; - lineární funkce a její vlastnosti; - lineární funkce s absolutní hodnotou; - lineární rovnice; - soustavy lineárních rovnic; - slovní úlohy; - nerovnice v součinovém a podílovém tvaru; - lineární nerovnice; - soustavy lineárních nerovnic.
Kvadratická funkce, rovnice a nerovnice - kvadratická funkce a její vlastnosti; - kvadratická rovnice; - slovní úlohy; - kvadratická nerovnice; - soustavy lineární a kvadratické rovnice; - iracionální rovnice.
Rovnice s parametry - lineární a kvadratické rovnice s parametry.
94
-
-
-
-
-
-
-
-
rozumí základním geometrickým pojmům; řeší konstrukční úlohy na shodná a podobná zobrazení; řeší další konstrukční úlohy, vysvětlí význam diskuse nad počty řešení; popíše vlastnosti stejnolehlosti, umí je využít v konstrukčních úlohách; užívá věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků v početních i konstrukčních úlohách; řeší úlohy na polohové a metrické vlastnosti rovinných útvarů, rozlišuje základní druhy rovinných útvarů, určí jejich obvod a obsah, řeší praktické úlohy; používá goniometrických funkcí, Pythagorovy věty a Euklidových vět v početních a geometrických úlohách; rozlišuje jednotlivé druhy funkcí, načrtne jejich grafy a určí jejich vlastnosti; určuje další vlastnosti složitějších funkcí; definuje logaritmus, používá pravidla pro počítání s logaritmy; převádí jednoduché reálné situace do matematických struktur, pracuje s matematickým modelem a výsledek vyhodnotí vzhledem k realitě; řeší exponenciální a logaritmické rovnice, určí definiční obor logaritmu; používá grafy k řešení exponenciálních a logaritmických nerovnic; analyzuje a řeší fyzikální a technické problémy pomocí funkčních vztahů; pracuje s úhly ve stupňové a obloukové míře; definuje goniometrické funkce na jednotkové kružnici, popíše význam těchto funkcí; zná grafy goniometrických funkcí; ovládá vlastnosti goniometrických funkcí; používá vzorce pro práci s goniometrickými funkcemi, upravuje výrazy s goniometrickými funkcemi; ovládá metody řešení goniometrických rovnic; řeší úlohy v pravoúhlém trojúhelníku; používá sinovou a kosinovou větu, řeší úlohy v obecném trojúhelníku; používá goniometrické funkce v praktických úlohách;
2. ročník Planimetrie - základní planimetrické pojmy, polohové a metrické vztahy mezi nimi; - trojúhelník a jeho určení; - úhly v kružnicích; - množiny bodů dané vlastnosti; - geometrické zobrazení v rovině; - shodná a podobná zobrazení v rovině; - shodnost a podobnost trojúhelníků; - stejnolehlost; - Pythagorova věta; - Euklidovy věty; - obsahy a obvody rovinných obrazců.
Funkce - základní pojmy a vlastnosti funkcí; - lineární funkce; - funkce s absolutní hodnotou; - kvadratická funkce; - nepřímá úměrnost; - lineární lomená funkce; - mocninná funkce; - inverzní funkce; - exponenciální funkce; - logaritmická funkce; - logaritmus; - logaritmické a exponenciální rovnice.
Goniometrie a trigonometrie - velikost úhlu v obloukové a stupňové míře; - goniometrické funkce obecného úhlu; - vztahy mezi goniometrickými funkcemi; - úprava goniometrických výrazů; - goniometrické rovnice; - věta sinová a kosinová; - řešení obecného trojúhelníku.
95
-
-
-
-
-
-
-
-
určí vzájemnou polohu dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin; zjistí odchylku dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin a vzdálenost bodu od přímky a roviny; klasifikuje a znázorní prostorová tělesa, popíše jejich vlastnosti; určí objem a povrch tělesa; znázorní komplexní číslo v Gaussově rovině; ovládá početní operace s komplexními čísly v algebraickém tvaru; vysvětlí goniometrický tvar komplexního čísla a jeho význam; provádí operace násobení, dělení, umocňování a odmocňování komplexních čísel; rozumí užití Moivreovy věty; řeší kvadratickou rovnici v oboru komplexních čísel;
znázorní bod a vektor na přímce, v rovině a v prostoru, nalezne střed úsečky; provádí operace s vektory (součet, násobení reálným číslem, skalární součin), určí úhel vektorů, charakterizuje kolmé vektory; rozumí lineární závislosti a nezávislosti vektorů a umí je použít; užívá různá analytická vyjádření přímky v rovině a v prostoru; řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů a přímek v rovině a v prostoru; provádí další operace s prostorovými vektory (vektorový součin); užívá různá analytická vyjádření roviny v prostoru; řeší analyticky polohové a metrické vztahy bodů, přímek a rovin v prostoru;
definuje a charakterizuje jednotlivé kuželosečky; užívá různé rovnice pro vyjádření jednotlivých kuželoseček; řeší analyticky polohové vztahy přímek a kuželoseček; vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ funkce; určí posloupnost vzorcem pro n-tý člen,
Stereometrie - základní stereometrické pojmy; - polohové a metrické vztahy mezi nimi; - tělesa ve volném rovnoběžném promítání; - povrchy a objemy těles.
Komplexní čísla - komplexní číslo v Gaussově rovině; - algebraický tvar komplexního čísla; - operace s komplexními čísly; - goniometrický tvar komplexního čísla; - Moivreova věta; - řešení kvadratických rovnic v množině všech komplexních čísel.
3. ročník Vektorová algebra - soustava souřadnic; - body na přímce, v rovině, v prostoru; - vektory.
Analytická geometrie lineárních útvarů - analytické vyjádření přímky v rovině a v prostoru; - analytické vyjádření roviny v prostoru; - vzájemná poloha bodu a přímky, dvou přímek, bodu a roviny, přímky a roviny, dvou rovin; - vzdálenost bodu od přímky, dvou rovnoběžek, bodu od roviny, přímky od roviny; - odchylka dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin. Analytická geometrie kvadratických útvarů – kuželosečky - kružnice; - elipsa; - hyperbola; - parabola; - vzájemná poloha přímky a kuželosečky. Posloupnosti a řady - pojem posloupnosti; - aritmetická posloupnost; - geometrická posloupnost;
96
-
-
-
-
-
-
-
-
výčtem prvků, graficky, rekurentním vzorcem; rozliší a řeší úlohy na aritmetickou a geometrickou posloupnost; vysvětlí problém pravidelného růstu či poklesu hodnoty, orientuje se v základních pojmech a řeší úlohy z finanční matematiky, pracuje s pojmem úrokování; charakterizuje nekonečnou geometrickou řadu, rozumí jejímu součtu a užívá ji při řešení numerických i geometrických úloh; používá kombinatorické pravidlo součinu v praktických úlohách; užívá vztahy pro počet variací, permutací a kombinací bez opakování; užívá vztahy pro počet variací, permutací a kombinací s opakováním; počítá s faktoriály a kombinačními čísly; používá binomickou větu, vysvětlí její užití při práci s výrazy; chápe rozdíl mezi náhodným pokusem a náhodným jevem; určí četnost náhodného jevu; určí pravděpodobnost náhodného jevu, vlastnosti pravděpodobnosti, sjednocení a průnik jevů; vysvětlí nezávislé pokusy; užívá pojmy statistický soubor, jednotka a znak, absolutní a relativní četnost, variační rozpětí; čte, vyhodnotí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji; určí základní charakteristiky polohy statistického souboru; určí základní charakteristiky variability statistického souboru; vysvětlí limitu funkce v bodě a popíše její význam; aplikuje věty o limitách funkcí v konkrétních úlohách; popíše vztah limity a derivace funkce; ovládá základní derivační postupy, pracuje s derivačními vzorci; aplikuje derivaci při řešení geometrických problémů; pomocí nástrojů diferenciálního počtu vyšetří monotónnost, extrémy, inflexní body, konvexnost a konkávnost, průběh zadané funkce, rozumí pojmu asymptota; řeší slovní úlohy o extrémech s využitím diferenciálního počtu; chápe derivaci jako další efektivní nástroj pro řešení matematických problémů;
-
nekonečná geometrická řada; užití posloupností a řad v praxi; finanční matematika.
Kombinatorika - kombinatorické pravidlo součinu; - variace, permutace, kombinace bez opakování; - variace, permutace, kombinace s opakováním; - kombinační čísla, Pascalův trojúhelník; - binomická věta. 4. ročník Pravděpodobnost a statistika - náhodný pokus a náhodný jev; - četnost náhodného jevu; - pravděpodobnost náhodného jevu; - pravděpodobnost sjednocení a průniku náhodných jevů; - nezávislé jevy; - náhodná veličina; - statistický soubor, jednotka, znak; - četnosti a jejich grafické znázornění; - charakteristiky polohy; - charakteristiky variability.
Diferenciální počet - limita funkce; - derivace funkce v bodě; - geometrický význam derivace funkce; - derivace složených funkcí; - průběh funkce; - slovní úlohy.
97
-
má představu o definici neurčitého integrálu, chápe pojem primitivní funkce; používá vzorce pro integrování; užívá jednodušší metody integrace; vysvětlí význam určitého integrálu jako důležitého matematického nástroje; určí obsahy rovinných obrazců užitím integrálního počtu; určí objemy rotačních těles užitím integrálního počtu;
Integrální počet - primitivní funkce, neurčitý integrál; - základní integrační vzorce; - základní integrační metody; - určitý integrál; - obsahy rovinných obrazců; - objemy rotačních těles.
Systematizace a upevňování poznatků středoškolské matematiky -
-
vnímá matematiku jako provázaný systém a aparát pro další vědní disciplíny; používá matematické metody v přírodovědných, technických, ekonomických a dalších předmětech; logicky analyzuje, řeší a diskutuje reálné situace; užívá získaných dovedností a znalostí v praxi; opakuje získané znalosti a dovednosti k maturitní zkoušce.
98
6.13. Mechanika 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Vzdělávání v oblasti mechaniky přispívá k pochopení fyzikálních zákonů a jejich následné aplikaci na poli statiky, pružnosti a pevnosti, kinematiky, dynamiky, termomechaniky a mechaniky tekutin. Umožňuje žákům lépe navrhovat stroje a jejich části včetně mechanismů. Žák umí vyhledávat informace v tabulkách a orientuje se v odborné literatuře, kterou využívá pro řešení daných problémů. Žák umí nakreslit a vysvětlit schéma určitého zařízení. Žák vysvětluje význam fyzikálních poznatků a využívá je v praktickém životě. Charakteristika učiva Výuka mechaniky navazuje na fyzikální poznatky získané v základním vzdělávání a podstatným způsobem je rozvíjí. Zvládnutí předmětu mechanika je zcela zásadní pro další profilující předměty, které na mechanice staví. Pro řešení úloh mechaniky jsou do předmětu implementovány moderní informační technologie jako výkonný prostředek pro efektivní modelování mechanických procesů. Pozornost je věnována tematickým celkům, které mají zásadní význam pro průmyslovou praxi (statika; pružnost a pevnost; kinematika; dynamika; termomechanika; mechanika tekutin). Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Výuka směřuje k tomu, aby po jejím ukončení žák: - správně používal pojmy, vztahy, jednotky, grafy a diagramy z oblasti mechaniky; - rozlišoval výpočtové modely a realitu; - aplikoval výpočtové modely a jejich řešení na zadaných úlohách; - uměl řešit úlohy mechaniky a opatřovat si k tomu vhodné informace; - používal obecné poznatky k vysvětlení konkrétních mechanických jevů; - dokázal samostatně aplikovat zákony mechaniky na zadaných úlohách, uměl zpracovávat a vyhodnocovat získané výsledky a vyvozovat z nich závěry; - uplatňoval získané poznatky mechaniky v odborné průmyslové praxi, dalším vzdělávání i v běžném občanském životě. Pojetí výuky Žáci pod vedením vyučujícího řeší samostatné práce a samostatně vypracovávají zadané domácí práce. Žáci se zapojují do skupinové práce s efektivní výměnou názorů a poznatků. Využívají výpočetní techniku pro řešení praktických úloh a pro názorné předvedení a vysvětlení potřebných teoretických vědomostí nutných pro zvládnutí dané látky. Hodnocení výsledků žáků Kritéria se řídí dle školního klasifikačního řádu. Hodnocení probíhá formou testování, ústního zkoušení se zapojením celé studijní skupiny, písemných prací na procvičení příkladů. Hodnotí se také aktivita během výuky a při samostatném řešení zadaných příkladů.
99
Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Klíčové kompetence: Rozvoj komunikativních kompetencí – žák formuluje myšlenky srozumitelně a správně i v písemné podobě, zpracovává testy a informace z médií (odborné časopisy, internet). Řeší správně fyzikální úlohy (obecné řešení, číselné řešení, zápis jednotek). Rozvoj personálních kompetencí – žák přijímá hodnocení svých výsledků. Rozvoj sociálních kompetencí – žák pracuje ve skupině na řešení zadaného úkolu (řešení fyzikální úlohy), navrhuje postup řešení. Zvažuje návrhy ostatních ve skupině. Samostatné řešení úkolů – zpracování úkolů navazujících na předmět Stavba a provoz strojů. Dovednost analyzovat zadání úkolu, získat informace potřebné k řešení úkolu, navrhnout řešení (pomůcky, literaturu, metody techniky). Využití informačních technologií – internet (informační a vzdělávací servery). Aplikace matematických postupů – matematické vztahy mezi fyzikálními veličinami, práce s grafy, tabulkami, diagramy, převody jednotek a používání osobního kalkulátoru. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Přínos předmětu spočívá ve volbě metod práce (týmová práce, diskuse, problémové učení). Člověk a životní prostředí Úspory materiálů a ekologie jejich volby při řešení konstrukcí. Člověk a svět práce Efektivně využívat nabyté informace na trhu práce, naučit se určité míře sebekritice a umět posoudit a vhodně nabídnout své schopnosti za odpovídající odměnu. Informační a komunikační technologie Žák využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií, efektivně je využívá v průběhu vzdělávání i při samostatném řešení praktických úkolů. 2. Rozpis učiva 1. ročník Výsledky vzdělávání − rozumí pojmům statiky: vektor, skalár, síla a její určení, moment síly, silová dvojice a silový účinek; − aplikuje metody nahrazení sil a silových dvojic − rozumí úloze statiky − řeší výslednici a rovnováhu rovinné soustavy sil početními a grafickými metodami: síly působící na jedné nositelce, různoběžné síly se společným působištěm, rovnoběžné síly a obecnou soustavu sil. − řeší úlohy rovnováhy těles v rovině na základě znalosti a aplikace uvolňování vazeb, znalosti stupňů volnosti a způsobu uložení. − rozlišuje pojmy statická a tvarová určitost; − řeší početně jednoduché úlohy rovinných prutových soustav.
Učivo Statika Úvod do statiky Silové soustavy a jejich rovnováha
Uvolňování a rovnováha těles Prutové soustavy
100
− rozumí pojmům těžiště a stabilita těles; − řeší polohu těžiště složené rovinné čáry a složené rovinné plochy početními metodami; − řeší stabilitu proti převržení tělesa. − řeší jednoduché úlohy s třením smykovým; vláknovým, třením v čepech, odporem proti valení.
Těžiště a stabilita
Tření a pasivní odpory
2. ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
− rozumí terminologii pružnosti a pevnosti: prvky nosných konstrukcí, působení sil na tělesa, deformace, vnitřní a vnější síly; − rozumí míře napětí jako intenzitě vnitřních sil a rozlišuje druhy napětí; − rozumí úloze pružnosti a pevnosti. − rozumí závislosti mezi zatížením, deformacemi a napětím; − zná zkoušku tahem a na jejím základě určuje mechanické vlastnosti materiálů a dovolená napětí; − zná základní zákon pružnosti a pevnosti; − charakterizuje namáhání, zná pevnostní rovnice, seznámí se s kontrolním a návrhovým výpočtem a výpočtem únosnosti, určuje nebezpečný průřez a řeší deformace strojních částí. − zná základní tvary stykových ploch; − rozumí vztahu pro výpočet tlaku ve stykových plochách; − umí správně určit průmět opěrné stykové plochy při kontrole na otlačení. − charakterizuje namáhání, zná pevnostní rovnici; − řeší úlohy prostého smyku a stříhání materiálu. − rozumí významu: polární moment průřezu a průřezový modul v krutu; − umí dohledat průřezové charakteristiky kruhových průřezů v tabulkách; − charakterizuje namáhání, zná pevnostní rovnici; − řeší samostatně úlohy krutu kruhových průřezů a deformace hřídelů namáhaných na krut. − rozumí významu: kvadratický moment průřezu a průřezový modul v ohybu; − umí dohledat průřezové charakteristiky jednoduchých průřezů v tabulkách; − charakterizuje namáhání, zná pevnostní rovnici. − aplikuje metodu řezu při řešení nosníků, kde určuje početně a graficky znázorňuje průběh posouvající síly a ohybového momentu; − rozlišuje normálová a smyková napětí při ohybu a řeší deformaci při ohybu; − rozumí významu a aplikacím nosníků stejného napětí;
Pružnost a pevnost Úvod do pružnosti a pevnosti
− rozumí vzniku složeného namáhání a jeho projevům; − zná kombinace normálových napětí a kombinace normálových a tečných napětí; − řeší jednoduché úlohy ohybu a krutu kruhových hřídelů;
Namáhání na tah a tlak
Kontrola stykových ploch na otlačení
Namáhání na smyk Namáhání na krut
Namáhání na ohyb
Složená namáhání
101
− používá odbornou terminologii z oblasti namáhání na vzpěr; − zná oblast pružného a nepružného vzpěru; − řeší jednoduché úlohy vzpěru; − používá odbornou terminologii z oblasti; − rozumí příčinám únavových lomů, druhům cyklů a tvarové pevnosti.
Vzpěr
Tvarová pevnost a cyklické namáhání
3. ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
− rozumí pojmům: mechanismus, stupně volnosti rovinných mechanismů, převod; − vypočítává převodové poměry jednoduchých a složených převodů, stanovuje základní veličiny kinematických mechanismů; − zná a rozumí terminologii dynamiky: pohybové zákony, setrvačná síla, impuls síly a hybnost, odstředivá a dostředivá síla, mechanická práce, výkon, účinnost, mechanická energie a zákon o zachování energie; − řeší úlohy dynamiky posuvného a otáčivého pohybu těles; − zná a rozumí terminologii mechaniky tekutin: tekutina, kapalina, vzdušina, vlastnosti skutečných a ideálních tekutin; − rozumí úloze mechaniky tekutin; − rozumí pojmům: absolutní tlak, přetlak, podtlak, hydrostatický tlak; − řeší úlohy tlakové síly namáhající dno nádrže, tlak na boční stěnu nádrže, spojené nádoby a měření tlaku; − řeší další jednoduché úlohy hydrostatiky (Archimédův zákon a Pascalův zákon); − rozumí pojmům: hmotnostní a objemový průtok, proudění, zákonům hydrodynamiky; − řeší jednoduché úlohy proudění ideálních a skutečných tekutin (rovnice kontinuity a Bernoulliho rovnice); − používá a zná terminologii termomechaniky: teplota, tlak, objem, měrný objem, hustota, měrná tepelná kapacita, množství tepla, tepelný tok, objemový a hmotnostní průtok; − rozumí úloze termomechaniky; − řeší problémy spojené s ohříváním různých látek, s tavením kovů a otázky spojené s dilatací strojních součástí vlivem teplotních změn; − řeší jednoduché úlohy dourčení stavu ideálních plynů a aplikuje hlavní zákony termodynamiky; − řeší úlohy vratných a nevratných změn stavu plynu: izochorická, izobarická, izotermická, adiabatická a polytropická; − rozlišuje sdílení tepla sáláním, vedením a prouděním; − řeší jednoduché úlohy prostupu tepla různými typy stěn.
Kinematika Kinematika soustavy těles
Dynamika Úvod do dynamiky
Dynamika těles Mechanika tekutin Úvod do mechaniky tekutin
Hydrostatika
Hydrodynamika
Termomechanika Úvod do termomechaniky
Termostatika Termodynamika plynů
Sdílení tepla
102
6.14. Mikroprocesorová technika 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět navazuje na učivo předmětů stavba a provoz strojů, praxe, elektrotechnika, fyzika, matematika. Jeho zvládnutí umožňuje žákům poznat základní stavební prvky elektrických obvodů s důrazem na polovodiče. Charakteristika učiva Předmět mikroprocesorová technika těsně navazuje na učivo předmětů: elektrotechnika a stavba a provoz strojů. Odborný předmět, který se vyučuje ve 2. ročníku má žákům umožnit komunikaci s odborníky v oboru elektro. Předmět vede k rozvoji technického a ekonomického myšlení a dále k aktivnímu využívání technických norem, odborné literatury, osobního kalkulátoru, výpočetní techniky a textů v elektronické podobě. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Žák pochopí vývoj elektroniky a její vliv na celý náš život. Žáci jsou připravováni na budoucí uplatnění ve strojírenských i nestrojírenských odvětvích. Pojetí výuky Při výuce mikroprocesorové techniky jsou využívány běžné výukové metody (výklad, práce s odbornou literaturou, práce s osobním kalkulátorem, práce s elektronickými informacemi a texty, diskuse). Důraz je kladen na orientaci žáka v probírané látce, propojení teoretických informací s příklady z praxe, aktivní osvojování učiva činností žáků. Žákovské programy – žáci se účastní dle svých schopností a možností soutěží, kde mohou aplikovat poznatky z technických předmětů. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Zvládnutí požadavků je ověřováno prostřednictvím opakovacích písemných prací k hlavním tématům. Dále se hodnotí žákova komunikativní dovednost, schopnost technicky správně se vyjadřovat, formulovat, analyzovat a řešit problémy aplikace stavby a provozu strojů a využívání moderních informačních technologií při tvorbě výkresové dokumentace – programů v rámci tohoto předmětu. Do hodnocení je zahrnuta i jeho aktivita v hodinách a postoj při řešení kolektivních i individuálních zadání. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Žák se seznámí a osvojí si standardní přístupy a postupy pro vývoj a praktické aplikace jednoduchých elektrických prvků, využívá získané informace, odbornou literaturu a další informační zdroje. Klíčové kompetence: Komunikativní kompetence – žák se srozumitelně a přehledně vyjadřuje v mluvených i psaných projevech, při respektování platných norem a předpisů a dále zpracovává programy
103
v zadané úpravě. Získává základní znalosti, které následně aplikuje na pochopení náročnějšího učiva a řešení praktických úkolů. Personální kompetence – žák využívá ke svému učení zkušeností jiných lidí a získaných pracovních návyků, učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Přijímá nejen hodnocení svých výsledků samostatné práce ze strany učitele, ale i jeho rady a kritiku. Sociální kompetence – žák odpovědně plní zadané úkoly, snaží se porozumět zadání, navrhnout způsob řešení a zdůvodnit jej. Nezaujatě zvažuje návrhy druhých, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů, nepodléhá předsudkům v přístupu k jiným lidem. Samostatnost při řešení úkolů – využívá návody pro řešení daného problému a dovede stanovit různé varianty řešení, u kterých zvažuje výhody a nevýhody a dovede vybrat optimální variantu řešení. Dále využívá studijní literatury, metod výpočtů a výpočetní techniky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák získává informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh použít vhodné schémata a postupy výpočtů. Využívá znalostí jednoduchých matematických operací, vzorců ke stanovení potřebných parametrů a převodů jednotek. Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Pracovní uplatnění – žák je seznámen s důležitostí znalostí technického kreslení, s problematikou strojních součástí, funkčních celků strojů, jejich účelem a funkcemi pro budoucí žákovo uplatnění na trhu práce. Připravuje se být schopen přizpůsobit se měnícím se pracovním podmínkám. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák je veden k odpovědnosti při řešení úkolů, kritickému hodnocení své práce, k diskusím nad konkrétními úlohami. Je veden ke komunikaci a zásadám slušného chování ve společnosti. Člověk a životní prostředí Při řešení úkolů se žák snaží uplatňovat takové metody a postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Uvědomuje si problematiku odpadů, pamatuje na způsoby minimalizace jejich vzniku, druhy a jejich zneškodňování. Dále si uvědomuje spotřebu energie, materiálů, ekonomické hlediska a celkový vliv člověka na živou přírodu. Člověk a svět práce Žák je vychován tak, aby své vědomosti a dovednosti dovedl uplatnit na trhu práce. Žáci jsou vedeni k samostatnosti a odpovědnosti k jejich budoucímu pracovnímu uplatnění, k uvědomění si vlastní hodnoty na trhu práce. Vyučovaný předmět podporuje přesné vyjadřování, dovednost získávat a efektivně využívat informace z různých zdrojů. Informační a komunikační technologie Žák využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií, efektivně je využívá v průběhu vzdělávání i při samostatném řešení praktických úkolů.
104
2. Rozpis učiva 2. ročník Výsledky vzdělávání Žák 1. Části elektronických zařízení a přístrojů popíše běžné elektronické součástky, pasivní prvky, aktivní prvky i integrované obvody a objasní jejich funkci a základní pracovní charakteristiky, uvede způsob jejich označování a má přehled o jejich typickém využití vyhledává a zjišťuje charakteristické údaje v katalozích elektronických prvků
Učivo
- základní prvky elektronických obvodů a elektrotechnické součástky, včetně prvků užívaných ve frekvenčně závislých elektronických obvodech - polovodičové součástky a typická zapojení pro různá frekvenční zařízení - integrované obvody, funkce některých typických obvodů
2. Základní části elektronických zařízení a přístrojů popisuje s porozuměním činnost elektrického funkčního celku nebo bloku popisuje s porozuměním činnost elektrického funkčního celku nebo bloku znázorněného na schématu zapojení
- síťové napáječe, usměrňovače a stabilizátory - elektronické zesilovače pro běžná frekvenční pásma - operační zesilovače - optoelektronika - elektromagnetické kmitání, elektromagnetický oscilátor, vlastní a nucené kmity elektromagnetické kmitání, rezonance - vznik a vlastnosti elektromagnetického vlnění, přenos informací elektromagnetickým vlněním - oscilátory - klopné obvody - výkonová elektronika
3. Číselné soustavy objasní různé číselné soustavy a uvede převody mezi soustavami
- převody čísel mezi soustavami - aritmetické operace ve dvojkové soustavě - kódy
4. Logické funkce objasní logické funkce a obvody včetně jejich realizace uvede zákony Booleovy algebry a De Morganovy zákony, dokáže je použít
- základní logické funkce - pravdivostní tabulka - úplný soubor funkcí - de Morganovy vztahy, Booleova algebra - minimalizace
5. Kombinační logické obvody popisuje a řeší kombinační logické obvody
- integrované obvody základních funkcí - multiplexory, demultiplexory - převodníky kódů, sčítačky
105
6. Sekvenční logické obvody popisuje a řeší sekvenční logické obvody
- klopné obvody, posuvné registry - děličky, čítače - složité sekvenční obvody
7. Paměťové obvody popisuje a řeší paměťové obvody
- rozdělení pamětí, vlastnosti - statické a dynamické paměti - zápis a čtení paměti
8. Mikroprocesory popisuje mikroprocesory
- blokové schéma, řídící jednotka - ALU, řadiče, vnitřní paměti
9. Mikropočítač popisuje činnost mikropočítače
-
vnitřní struktura
106
6.15. Německý jazyk 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Výuka cizích jazyků je významnou součástí všeobecného vzdělávání žáků. Rozšiřuje a prohlubuje jejich komunikativní kompetenci a celkový kulturní rozhled a zároveň vytváří základ pro jejich další jazykové a profesní zdokonalování. Ve výuce cizích jazyků je třeba vedle zprostředkování kognitivní výkonnosti žáka (jazykové vědomosti gramatické, lexikální, pravopisné, fonetické atd.) klást důraz na motivaci žáka a jeho zájem o studium cizího jazyka. Je proto nutné používat metody směřující k propojení školního prostředí s reálným prostředím existujícím mimo školu – multimediální programy, internet, organizovat poznávací zájezdy, zapojovat žáky do soutěží. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné době nezbytná jak z hlediska globálního, protože přispívá k bezprostřední, a tudíž i účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, neboť usnadňuje přístup k aktuálním informacím a osobním kontaktům, a tím umožňuje větší mobilitu a nezávislost žáka. Výuka cizích jazyků si tedy klade dva hlavní cíle: - komunikativní, cíl hlavní, daný specifikou předmětu a vymezený výstupními požadavky a cíli, vede žáky k získání klíčových komunikativních jazykových kompetencí a připravuje je k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům; - výchovně vzdělávací přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů a jejich respektování. Vzdělávání ve druhém cizím jazyce směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá minimální úrovni A2 Společného evropského referenčního rámce. Charakteristika učiva Výuka cizích jazyků probíhá v dělených třídách. V oboru Strojírenství-Výpočetní technika lze německý jazyk studovat jako druhý cizí jazyk. Výuka je dotována 2 hodinami týdně v 1. a 2. ročníku. V 2. ročníku je však německý jazyk uváděn jako nepovinný předmět. Obsahem výuky je systematické rozvíjení řečových dovedností zahrnujících dovednosti receptivní, produktivní i interaktivní, přiměřeného rozsahu jazykových prostředků, tj. slovní zásoby, gramatiky, zvukové a grafické stránky jazyka (produktivně si žák osvojí asi 570 lexikálních jednotek za školní rok, z toho obecně odborná a odborná terminologie tvoří asi 15% u úrovně A2). Řečové dovednosti - společenské a zdvořilostní fráze (pozdrav, prosba, poděkování, oslovení, představování, rozloučení); - vyjádření, odůvodnění a obhájení postoje nebo názoru (souhlas, nesouhlas, odmítnutí, zákaz, možnost, nemožnost); - emoce (libost, nelibost, zájem, nezájem, zklamání, překvapení, obava, vděčnost, sympatie, lhostejnost); - morální stanovisko (omluva, odpuštění, pochvala, lítost); - pokyn k činnosti (žádost, přání, prosba, pozvání); - vlastní písemný projev (vzkaz, pozdrav, přání, blahopřání, pozvání, osobní dopis, úřední dopis – inzerát, žádost, strukturovaný životopis, pozvánka, charakteristika); - písemný projev (vypravování, popis aj.); 107
-
stručné zaznamenání čteného či slyšeného projevu.
Tematické okruhy - domov, rodina; - osobní charakteristika; - kultura a umění; - sport, volný čas; - bydlení, obchody a služby; - stravování, péče o zdraví; - cestování, doprava, ubytování; - škola a studium, zaměstnání; - věda a technika; - počasí, roční doby; Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Vzdělávání směřuje k tomu, aby: - si žáci osvojili strategii učení a byli motivováni pro celoživotní vzdělávání; - byli schopni spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých; - se projevovali jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti; - se ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti. Pojetí výuky Výuka má být pro žáky zajímavá, má v nich vzbuzovat zájem a kladně je motivovat. K tomu přispívá i vhodný výběr základních učebnic, kterými jsou DIREKT NEU 1, 2 – úroveň A1 až A2. Vedle základní učebnice používáme doplňkové studijní materiály, např. časopisy Freundschaft, JUMA, prospekty, letáčky, plánky, hudbu, konverzační učebnice, Deutschsprachige Länder, audio a videonahrávky. Nezbytným pomocníkem výuky jsou informativní mapy (gramatické, zeměpisné), obrazový materiál, slovníky, jazykové příručky a encyklopedie. Podle úrovně žáků lze do výuky zařazovat jazykové hry, filmy, rozhlasové nahrávky, multimediální výukové programy, internet apod. Učitel má využívat evropské programy, integrovat odborný jazyk do výuky, organizovat exkurze, besedy, podporovat vedení jazykového portfolia apod. Cílem všech těchto aktivit je snaha vypěstovat u co největší části žáků potřebu dorozumět se s mluvčími z daných jazykových oblastí. Hodnocení výsledků žáků V souvislosti s RVP je žádoucí zavést takové způsoby hodnocení, které směřují k omezení reproduktivního pojetí výuky. Důraz se klade na informativní a výchovné funkce hodnocení. Žáci budou vedeni k tomu, aby byli schopni objektivně kritického sebehodnocení a sebeposuzování. Učitelé budou motivovat žáky k pravidelnému vedení jazykového portfolia, které žákům umožní relativně přesně si ověřit výsledky, kterých v jazykovém vzdělání dosáhli. Způsoby hodnocení by měly spočívat v kombinaci známkování, slovního hodnocení či využívání bodového systému. Frekvence známek by měla být asi 4 – 6 známek za pololetí. Základní formou hodnocení výsledků vzdělání je klasifikace vyjádřená známkou podle stupnice 1 – 5. Definice úrovně vědomostí a kompetencí odpovídající jednotlivým stupňům známek vycházejí z definic klasifikačního řádu školy, se kterým je třeba žáky seznámit. Při hodnocení se přihlíží nejen ke gramatické a lexikální správnosti, ale zohledňuje se také rozsah a rozmanitost použitých jazykových a stylistických prostředků.
108
Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Komunikativní kompetence Žák je veden k tomu, aby byl schopen: - vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci a vhodně se prezentovat v souladu s pravidly daného kulturního prostředí; - formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; - reprodukovat slyšený projev, účastnit se diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, respektovat názory druhých; - písemně zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí; - zpracovávat přiměřeně náročné texty na běžná i odborná témata. Personální a sociální kompetence Žák by měl být připraven a schopen: - efektivně se učit a pracovat, využívat ke svému učení zkušenosti jiných lidí, učit se na základě zprostředkovaných zkušeností; - sebekriticky vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok, přijímat radu a kritiku; - stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností a zájmové a pracovní orientace; - přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; - pracovat v týmu, využívat cizího jazyka jako jazyka komunikace při týmové práci; - rozlišovat a respektovat role (vedoucí, účastník); - respektovat jiný názor při týmové práci; - využít schopností každého jednotlivce při týmové práci; - vyměňovat si navzájem zkušenosti; - nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem a kulturám. Kompetence k řešení problémů Žák je veden k tomu, aby byl schopen: - uplatňovat získané dovednosti k řešení jakéhokoliv problému, kde je nutná znalost cizího jazyka; - orientovat se v cizím jazykovém prostředí; - logicky uvažovat a uplatňovat kreativitu a fantazii při řešení problémů; - zpracovat dlouhodobý úkol samostatně i v týmu; - přijímat odpovědnost za výsledek řešení problému. Kompetence k učení Žák je veden k tomu, aby byl schopen: - získávat efektivně poznatky z různých zdrojů (knihy, internet, časopisy …); - učit se slova ve vztazích (asociogramy, protiklady), vnímat důležité a méně důležité výrazy; - hodnotit sám sebe (při práci s portfoliem); - uvědomit si vlastní pokrok za určitou dobu (nejen ve srovnání s ostatními); - využít rozvoje jednotlivých dovedností v jednom cizím jazyce (poslech a čtení s porozuměním …) v dalších cizích jazycích; - rozvíjet sluchovou paměť (pravidelným poslechem zvukových nahrávek). Kompetence k pracovnímu uplatnění Žák je veden k tomu, aby: - znal alternativy uplatnění jazykového vzdělání na trhu práce a požadavky zaměstnavatelů na jazykovou gramotnost; Kompetence občanská Žák je veden k tomu, aby:
109
-
se seznámil se způsobem života, zvyky a obyčeji v německy mluvících zemích a zaujímal stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem.
Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby: - měl vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; - dokázal se orientovat v hromadných sdělovacích prostředcích, využíval je, kriticky hodnotil a učil se být odolný vůči myšlenkové a názorové manipulaci; - uměl jednat s lidmi, diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; - byl ochoten angažovat se nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích; - vážil si materiálních a duchovních hodnot, snažil se je chránit a zachovat pro budoucí generace; - byl tolerantní a respektoval tradice a společenské zvyklosti daného sociokulturního prostředí; - vystupoval aktivně proti projevům rasové nesnášenlivosti a xenofobie. Člověk a životní prostředí Žák je veden k tomu, aby: - poznával svět a učil se mu rozumět; - chápal význam strategie udržitelného rozvoje světa a seznamoval se s jejím zajišťováním v zemích dané jazykové oblasti; - chápal a respektoval nutnost ekologického chování v souvislosti s lidským zdravím; - dokázal esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní vlivy; - dokázal vyjádřit, zdůvodnit a obhájit své názory na životní prostředí a působit pozitivně na jednání a postoje druhých lidí. Informační a komunikační technologie Žák je veden k tomu, aby: - používal internet při vyhledávání informací a aktuálních údajů z oblasti společenskopolitického a kulturního dění v zemích dané oblasti; - využíval on-line učebnic a testů pro domácí samostudium; - pracoval s informacemi a komunikačními prostředky; - byl schopen orientovat se ve výpočetním systému. Člověk a svět práce Žák je veden k tomu, aby se: - úspěšně uplatnil na základě svých osobnostních a odborných předpokladů na trhu práce; - naučil vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientoval se v nich a vytvořil si o nich základní představu; - naučil vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientoval se v ní a posuzoval ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů.
110
2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání
Učivo Dle učebnice DIREKT NEU 1 Němčina pro střední školy 1. ročník
-
-
-
-
-
žák zdraví a loučí se; sděluje důležité informace o sobě; získává informace o ostatních; představí sebe i ostatní osoby; vypráví o svých plánech do budoucna;
žák sděluje údaje o jiných osobách; pojmenovává činnosti týkající se zaměstnání; sděluje informace na téma národnosti – své i ostatních; informuje o svém budoucím zaměstnání i zaměstnání ostatních; vyjmenuje názvy států a jejich obyvatel (národností);
žák pojmenovává a představuje členy své rodiny; vypráví o své rodině, o svých domácích zvířatech; naučí se vyjadřovat vztahy; připravit a vést školní anketu; vyhledávat informace z inzerátů; naučí se napsat inzerát;
žák se naučí informovat o problémech a potížích; vyjádřit prosbu o pomoc; odmítnout a uvést důvod odmítnutí; vyjádřit lítost; zdůvodňovat (např. odmítnutí), žádat o dovolení používat modální slovesa (können, wollen, müssen, dürfen,…); napsat oznámení;
žák se naučí názvy potravin a hotových jídel; vyslovit, čemu dává přednost;
ERSTE KONTAKTE PRVNÍ KONTAKTY -
články, slovní zásoba, poslechová cvičení, dialogy, reálie – osobní život; G: přítomný čas pravidelných sloves a slovesa „sein“, osobní zájmena, pořádek slov ve větě oznamovací a tázací, kladná a záporná odpověď, tázací příslovce Wo?, číslovky základní 1-20.
LEUTE LIDÉ -
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – osobní údaje; G: přítomný čas sloves pravidelnýchopakování, přítomný čas sloves nepravidelných, tázací zájmena „wer?“, „was?“ a příslovce „woher?“, názvy jazyků, určení rodu podstatných jmen podle přípony, číslovky základní 20 a výše.
DIE FAMILIE VON JULIA JULIINA RODINA -
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – rodinný život; G: sloveso „haben“, člen určitý a neurčitý, 1. a 4. pád neurčitého a určitého členu, přivlastňovací zájmena, zápor nicht a kein, plurál podstatných jmen, tvar „möcht-“ v přítomném čase.
KANNST DU MIR BITTE HELFEN? MŮŽEŠ MI PROSÍM POMOCI? -
-
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život (zdraví), osobní a společenský život (sport), svět kolem nás (cestování); G: přehled způsobových sloves, jejich význam a postavení ve větě, vazba wie geht es?.
GUTEN APPETIT! DOBROU CHUŤ! -
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život
111
-
vyprávět o svých stravovacích návycích; objednávat v restauraci; vyjádřit svůj názor na pokrmy; vyhledávat v textu informace, které ho zajímají; procvičí se řízený rozhovor s argumentací;
-
(potravinářské zboží, jídla) a svět kolem nás (stravovací zařízení); G: přítomný čas nepravidelných sloves, rozkazovací způsob, zápor nicht, kein, nichts, složená slova, všeobecný podmět man, přídavná jména odvozená od vlastních jmen zeměpisných.
TYPISCHE UND UNTYPISCHE TAGESABLÄUFE TYPICKÝ A NETYPICKÝ PRŮBĚH DNE -
žák se naučí určovat čas a denní doby; pojmenovat činnosti v každodenním životě; vyprávět o svém dnu; popisovat průběh dne jiných osob; připravovat a vést rozhovory; napsat vzkaz;
-
-
-
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život (rodinný, povinnosti, životní styl); G: slovesa s odlučitelnou a neodlučitelnou předponou, určení času, osobní zájmena ve 4. pádě,zu Hause x nach Hause (ABI) Fertigkeitstraining: procvičování všech řečových dovedností.
2. ročník Dle učebnice DIREKT NEU 1 Němčina pro střední školy
-
-
žák se naučí vyprávět o zájmech – svých i jiných osob; vyprávět o plánech do budoucna; popisovat a charakterizovat osoby; připravovat a vést rozhovor; vyjádřit mínění o jiných lidech; vyjadřování vztahů; napsat soukromý dopis;
žák se naučí názvy obchodů a provozoven a druhů zboží; sdělovat informace o plánovaných nákupech; formulovat nabídku, přijímat a odmítat nabídku; popisovat činnosti týkající se volného času; domlouvat si setkání (schůzku); popsat polohu objektu; informovat o kulturních akcích; podávat informace v obchodě; napsat pozvánku; žák se naučí názvy míst a institucí ve městě; popisovat polohu institucí a památek ve městě; ptát se na cestu a odpovídat na podobné otázky; ptát se na dopravní prostředky a odpovídat na tyto otázky; vyprávět, co se nalézá ve městě;;
FREUNDE & FREUNDINNEN PŘÁTELÉ & PŘÍTELKYNĚ -
-
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život (člověk, vzhled, vlastnosti, zájmy …), osobní a společenský život (způsoby trávení volného času); G: přítomný čas sloves geben,helfen,gefallen, skloňování přivlastňovacích zájmen ve 3. pádě, osobní zájmena ve 3. pádě, tázací zájmeno „wer“, 2. pád jmen vlastních.
GESCHÄFTE,LOKALE, TREFFPUNKTE OBCHODY, LOKÁLY, MÍSTA SETKÁNÍ -
-
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život (prodej a služby), osobní a společenský život (způsoby trávení volného času, účast na kulturních akcích); G: předložky se 3. a 4. pádem po otázkách „wo?“ a „wohin?“, řadové číslovky
Unsere Stadt…,unser Haus Naše město,…náš dům -
-
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – svět kolem nás (turistika a cestování); G: přítomný čas sloves „liegen, stehen“, způsobové sloveso „wissen“, předložky se 3. a 4.pádem,předložky pro popis cesty
112
-
žák vypráví o své škole a třídě; pojmenovává činnosti týkající se školního života, školní předměty; informuje o svém rozvrhu hodin; vyslovuje své názory na téma škola, školní předměty; připravuje a vede interview; vyjadřuje zájem, záliby;
Schule und danach Škola a potom… články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život; G: minulý čas-préteritum, minulý časperfektum, pomocná slovesa, minulý čas pomocných sloves (ABI) Fertigkeitstraining: procvičování všech řečových dovedností.
-
-
Dle učebnice DIREKT NEU 2 Němčina pro střední školy -
žák se naučí vylíčit událost (nehodu) s použitím minulého času; popsat situace vyobrazené na obrázku
-
formulovat předpoklady; vyjádřit posloupnost událostí; ve vyprávění používat předložky (určující místo);
-
žák se naučí popsat, jakému způsobu a formě trávení volného času dává přednost; žák se naučí zjednodušeně popsat počítač, činnosti s počítačem provádět anketu; vyjádřit názor na téma prázdniny; povídat si na téma počasí; povídat si na téma priority v souvislosti s dovolenou či prázdninami jiných osob; formulovat návrhy s použitím vět se spojkou „wenn“; používat předložky při popisování míst výletu nebo pobytu; napíše e-mail.
-
Schnell ans Ziel (mit dem Auto) RYCHLE K CÍLI -
články, slovní zásoba, poslechová cvičení, dialogy, reálie – svět kolem nás (cestování a turistika); G: perfektum
URLAUB UND MEHR… Dovolená a více…nejen s počítačem -
-
články, slovní zásoba, odborná literatura, poslechová cvičení, dialogy, reálie – osobní a společenský život (trávení volného času), svět kolem nás (cestování a turistika, dopravní prostředky, nocleh, poznávání měst a památek …); G:zeměpisné názvy souvětí podřadné préteritum
113
6.16. Občanská nauka 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Připravit žáky na aktivní občanský život v demokratické společnosti. Pozitivně ovlivňovat hodnoty žáků tak, aby se mohli stát slušnými, aktivními občany demokratického státu. Charakteristika učiva Důraz je kladen nikoliv na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický život a potřebu celoživotního vzdělávání. Učivo je rozděleno do tří ročníků. Obsahově je uspořádáno do tematických celků, které jsou řazeny na základě logické posloupnosti, náročnosti, potřebnosti a mentální vyspělosti žáků. Rozdělení tematických celků do ročníků: 1. ročník Člověk v lidském společenství Člověk jako občan 2. ročník
Člověk jako občan Člověk a právo Soudobý svět
3. ročník
Člověk v lidském společenství Člověk a svět (praktická filozofie) Člověk a svět práce
Učivo občanské nauky navazuje na učivo ostatních předmětů – právní nauka, dějepis, český jazyk a literatura, ekonomika, ekologie, matematika a informační a komunikační technologie. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci: - jednali odpovědně a přijímali odpovědnost za své rozhodnutí a jednání; žili čestně; - cítili potřebu občanské aktivity, vážili si demokracie a svobody, usilovali o její zdokonalování; - kriticky posuzovali skutečnost kolem sebe, přemýšleli o ní a utvářeli si vlastní úsudek; - uznávali lidský život za nejvyšší hodnotu, vážili si ho a chránili jej; - na základě vlastní identity ctili identitu jiných lidí a oprostili se ve vztahu k nim od předsudků, intolerance, rasismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti; - cílevědomě zlepšovali a chránili životní prostředí, jednali v duchu udržitelného rozvoje; - vážili si hodnot lidské práce, jednali hospodárně, neničili hodnoty a pečovali o ně; - kladli si v životě praktické otázky filozofického a etického charakteru a hledali na ně - v diskusi s jinými lidmi a se sebou samými odpovědi. Pojetí výuky Výuka občanské nauky má výrazný výchovný charakter. Obecným cílem předmětu je přispět k přípravě žáků na soukromý a občanský život v demokratické společnosti a pomoci jim porozumět složitému světu. Občanská nauka má žáky vést k osobní odpovědnosti a ke kritickému myšlení jako základu pro uvážlivé jednání v životě. Výuku je možno doplnit 114
o mimotřídní a mimoškolní činnosti, besedy s odborníky z praxe např. policisty, pracovníky ÚP a Renarkonu, návštěvou soudu apod. Metody a formy výuky: Metody usměrňující zájem – motivační vyprávění, motivační rozhovor, motivační skupinová diskuze. Expoziční metody – výklad (vysvětlení), popis, rozhovor, skupinová diskuze, samostatná práce v hodinách i v domácí přípravě, práce s odborným textem, práce s informačními zdroji. Fixační metody – procvičování, ústní opakování, praktické upevňování dovedností. Hodnocení výsledků žáků Kriteriem hodnocení bude známka vytvořená na základě zkoušení (písemné, ústní). Významná zde bude hloubka žákova porozumění společenským jevům a procesům, schopnost používat poznatky při praktickém řešení různých problémů, kriticky myslet a diskutovat a pracovat s verbálními a ikonickými texty. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Klíčové kompetence: Kompetence k učení – mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání, s porozuměním poslouchat mluvené projevy, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí, znát možnosti dalšího vzdělávání. Komunikativní kompetence – rozvíjet vyjadřovací schopnosti, posilovat dovednost diskuze a formulování vlastních stanovisek, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování. Personální kompetence - reálně posuzovat své fyzické a duševní možnosti, stanovit si cíle podle svých osobních schopností a zájmů, efektivně se učit a pracovat, využívat zkušenost jiných a dále se vzdělávat. Sociální kompetence – schopnost adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky, pracovat v týmu, přijímat a plnit úkoly a přispívat k vytvoření dobrých mezilidských vztahů. Občanské kompetence a kulturní povědomí – dodržovat zákony, respektovat právo a osobnost druhých lidí, vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci, jednat v souladu s morálními principy, přispívat k uplatňování hodnot demokracie, uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu. Samostatné řešení běžných pracovních a mimopracovních problémů – schopnost porozumět úkolu a určit jádro problému, navrhnout způsob řešení a vyhodnotit správnost zvoleného postupu, při řešení problému uplatňovat různé metody myšlení (logické, matematické). Využívat prostředky informační a komunikačních technologií a efektivní práce s nimi a s informacemi – získávat informace z otevřených zdrojů (internet), pracovat s informacemi, a to především s využitím prostředků informačních a komunikačních technologií. Kompetence k pracovnímu uplatnění – mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce, reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách, být schopen vhodně komunikovat s potencionálními zaměstnavateli.
115
Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žáci budou vedeni k vhodné míře sebevědomí a schopnosti morálního úsudku, ke hledání kompromisů mezi osobní svobodou a sociální odpovědností, ke schopnosti odolávat manipulaci, k orientaci v masových médiích (kriticky hodnotit) a k uvážlivému přemýšlení o materiálních a duchovních hodnotách. Člověk a životní prostředí Žáci budou vedeni k poznávání světa a jeho lepšímu rozumění, k úctě k životu a neživé přírodě a k hospodárnému jednání, které souvisí s ekologickými hledisky. Člověk a svět práce Žáci budou schopni identifikovat a formulovat vlastní priority, pracovat s informacemi, vyhledávat je a správně využívat, odpovědně se rozhodnout na základě získané informace a verbálně komunikovat při důležitých jednáních. Informační a komunikační technologie Žáci budou využívat základní aplikační programové vybavení počítače jako podporu pro předmět občanská nauka, informace z otevřených zdrojů (internet).
2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání
Žák: - objasní, co je tělesná a duševní stránka osobnosti; charakterizuje jednotlivá období lidského života; - vysvětlí příčiny individuálních rozdílů mezi lidmi; - rozpozná projevy lidí různého temperamentu; - objasní význam taktního chování; - objasní, na čem závisí efektivita učení; - dovede řešit konfliktní situace; - dovede rozpoznat, co je pro jedince a společnost škodlivé; - charakterizuje současnou českou společnost, její etnické a sociální složení; - vysvětlí význam péče o kulturní hodnoty; - debatuje o pozitivech i problémech multikulturního soužití, objasní příčiny migrace lidí; - posoudí, kdy je v praktickém životě rovnost pohlaví porušována; - rozliší pravidelné a nepravidelné příjmy a výdaje a na základě toho sestaví rozpočet domácnosti; - navrhne, jak řešit schodkový rozpočet a jak naložit s přebytkovým rozpočtem; - vybere nejvýhodnější úvěrový produkt - dovede posoudit služby nabízené peněžními ústavy a jinými subjekty a jejich rizik;
Učivo 1. ročník Člověk v lidském společenství - osobnost člověka; - etapy lidského života a jejich znaky; - struktura osobnosti; - učení; - slušné chování; - komunikace a zvládání konfliktů; - sociálně patologické jevy a nejčastější formy závislosti; - společnost, společnost tradiční a moderní; - hmotná kultura, duchovní kultura; - současná česká společnost, společenské vrstvy, elity a jejich úloha; - rasy, etnika, národy a národnosti; majorita minorita ve společnosti, multikulturní soužití; migrace, migranti, azylanti; - postavení mužů a žen, genderové problémy; - majetek a jeho nabývání, rozhodování o finančních záležitostech jedince a rodiny, rozpočtu domácnosti, zodpovědné hospodaření; - řešení krizových finančních situací, sociální zajištění občanů.
116
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
charakterizuje demokracii a objasní, jak funguje a jaké má problémy (korupce, kriminalita…); objasní význam práv a svobod a popíše způsoby, jak lze ohrožená lidská práva obhajovat; dovede kriticky přistupovat k mediálním obsahům a pozitivně využívat nabídky masových médií; charakterizuje současný český politický systém, objasní funkci politických stran a svobodných voleb; uvede příklady funkcí obecné a krajské samosprávy; vysvětlí, jaké projevy je možné nazvat politickým radikalismem, nebo politickým extremismem; vysvětlí, proč je nepřijatelné propagovat hnutí omezující práva a svobody jiných lidí; uvede příklady občanské aktivity ve svém regionu, vysvětlí, co rozumí občanskou společností;
vysvětlí pojem právo, právní stát, právní vztah; popíše soustavu soudů v ČR a činnosti policie, soudů, advokacie a notářství; vysvětlí, kdy je člověk způsobilý k právním úkonům a má trestní odpovědnost; popíše, jaké závazky vyplývají z běžných smluv; dovede hájit své spotřebitelské zájmy, např. podání reklamce; popíše práva a povinnosti mezi dětmi a rodiči, mezi manželi; objasní postupy vhodného jednání, stane-li se obětí nebo svědkem jevů jako je šikana, lichva, korupce, násilí, vydírání atp.;
popíše rozčlenění soudobého světa; charakterizuje základní světová náboženství; vysvětlí konflikty v soudobém světě, uvede příklady řešení, debatuje o možném budoucím vývoji; objasní postavení České republiky v Evropě a v soudobém světě; charakterizuje soudobé cíle EU a posoudí její politiku; popíše funkci a činnost OSN a NATO; vysvětlí zapojení ČR do mezinárodních struktur a podíl ČR na jejich aktivitách; uvede příklady projevů globalizace a debatuje o jejích důsledcích;
Člověk jako občan - základní hodnoty a principy demokracie; - lidská práva, jejich obhajování, veřejný ochránce práv, práva dětí; - svobodný přístup k informacím, masová média, kritický přístup k médiím.
2. ročník Člověk jako občan - stát, stát na počátku 21. století, český stát, státní občanství v ČR; - česká ústava, politický systém v ČR, struktura veřejné správy, obecní a krajská samospráva; - politika, politická ideologie; - politické strany, volební systém a volby; - politický radikalismus a extremismus, současná česká extremistická scéna a její symbolika, mládež a extremismus; - teror, terorismus; - občanská participace, občanská společnost; - občanské ctnosti potřebné pro demokracii a multikulturní soužití. Člověk a právo - právo a spravedlnost, právní stát; - právní řád, právní ochrana občanů, právní vztahy; - soustava soudů v České republice; - vlastnictví, právo v oblasti duševního vlastnictví; smlouvy, odpovědnost za škodu; - rodinné právo; - správní řízení; - trestní právo – trestní odpovědnost, tresty a ochranná opatření, orgány činné v trestním řízení; - kriminalita páchaná na dětech a mladistvými; - notáři, advokáti a soudci. Soudobý svět - civilizační sféry a kultury, nejvýznamnější náboženství; - velmoci, vyspělé státy, rozvojové země a jejich problémy; - evropská integrace; - NATO, OSN, zapojení ČR do mezinárodních struktur; - konflikty v soudobém světě; - globální problémy, globalizace.
117
-
-
-
vysvětlí, čím jsou nebezpečné některé náboženské sekty a náboženský fundamentalismus; vysvětlí, jaké otázky řeší filozofie; dovede používat pojmový aparát; dovede pracovat s jemu obsahově a formálně dostupným textem; debatuje o praktických filozofických a etických otázkách; uvědomuje si mravní povinnost člověka;
určí, jak je možno získat určitou kvalifikaci; orientuje se v možnostech získání zaměstnání ve svém regionu; uvede, kdy vzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti.
3. ročník Člověk v lidském společenství - víra a ateizmus, náboženství a církve, náboženská hnutí, sekty, náboženský fundamentalismus. Člověk a svět - vznik filozofie a základní filozofické problémy; - hlavní filozofické disciplíny; - proměny filozofického myšlení v dějinách; - česká filozofie – T. G. Masaryk; - význam etiky v životě člověka; - etika a její předmět, základní pojmy etiky; morálka, mravní hodnoty a normy, mravní rozhodování a odpovědnost; - kořeny naší etiky; - typy moderní etiky; - životní postoje a hodnotová orientace, člověk mezi touhou po vlastním štěstí a angažováním se pro obecné dobro a pro pomoc jiným lidem. Člověk a svět práce - hospodářská struktura příslušného regionu; - návštěva úřadu práce; - podpora státu sféře zaměstnanosti – informační, poradenské a zprostředkovatelské služby v oblasti volby povolání, hledání zaměstnání a rekvalifikace, podpora nezaměstnaným.
118
6.17. Praxe 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem výuky je získání praktických zkušeností z oblasti strojírenství, elektrotechniky a výpočetní techniky. Žáci se učí správným postupům, dodržují zásady bezpečné práce a také získají přehled o výrobních technologiích. Žáci řeší manuální prací základní pracovní postupy a tím získají základ pro pochopení složitějších technologií. Charakteristika učiva Praxe je vyučována ve třech ročnících ve školních dílnách i odborných učebnách. Výuka praxe vhodně doplňuje výuku v odborných předmětech. Rozvíjí jak manuální zručnost v oblasti výroby, tak dovednosti v kontrole a měření, navíc žáci získávají samostatnost, vztah k práci. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Praxe vede žáky k tomu, aby na základě dosažených výsledků a získaných schopností a dovedností měli vhodnou míru sebevědomí a odpovědnosti. Zde si tvoří názory na spotřebu energie, používané technologické postupy a metody, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Uvědomuje si problematiku odpadů a vliv člověka na životní prostředí. Pojetí výuky Výuka praxe je řešena z převážné části jako soustavné cvičení a aplikování získaných znalostí v rámci teoretické výuky a exkurzí. Výuka musí být pro žáky zajímavá, vzbuzovat u nich touhu po poznávání praktických přístupů k výrobě. Důraz je kladen na aplikování pracovních návyků a postupů, na samostatnost a iniciativu žáků. Výklad učiva je podpořen příklady z praxe, názornými pomůckami a modely. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni za vhodné aplikování teoretických poznatků na výrobu konkrétních výrobků. Posuzuje se vhodné použití pracovních postupů, nástrojů a měřidel, dodržování bezpečnosti práce a iniciativní přístup k řešení zadaných úkolů. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Praxe jako předmět přináší ověření teoretické výuky při praktické tvořivosti a aplikaci. Žáci zde mají možnost aplikovat a demonstrovat své poznatky v oblasti technologických postupů a práce s technickou dokumentací. Praktickou činností se učí přesnosti a pečlivosti, osvojují si pracovní postupy a návyky. Při řešení úkolů musí žák vždy uplatňovat takové metody a technologické postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Žák je vychován tak, aby své vědomosti a dovednosti dovedl uplatnit na trhu práce.
119
2. Rozpis učiva 2.ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák/žákyně
Tematický celek
-
zná zásady bezpečné práce; zná technologie ručního zpracování;
-
zná technologie svařování obalenou elektrodou, plamenem; zná technologii svařování plastů;
-
zná postup ručního kování; zná postup tepelného zpracování;
-
zná technologie strojního obrábění; ovládá základní operace soustružení a frézování.
Ruční zpracování kovů
Základy svařování
Základy kování a tepelného zpracování
Základy strojního obrábění
3.ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák/žákyně
Tematický celek
- zná základní pojmy programování CNC; - umí vytvořit CNC program pro soustruh a frézku pomocí G funkcí a cyklů; - umí vybrat vhodné nástroje a provést simulaci CNC programu.
Programování CNC 1
-
umí základní operace soustružení; umí vyrobit výrobek dle dokumentace;
Soustružení
-
umí základní operace frézování; umí vyrobit výrobek dle dokumentace.
Frézování
120
4.ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák/žákyně
Tematický celek
- umí vytvořit CNC program pro soustruh a frézku , provést jeho odladění na stroji;
Programování CNC 2
- umí vytvořit CAM program pro gravírovací frézku; -
umí naostřit nástroje pro obrábění; umí vyrobit součásti pro údržbu strojů; zná základy montáží;
- zná základy programování produkčního CNC soustruhu a frézky v řídícím systému stroje; - umí zvolit nástroje a navrhnout řezné podmínky
Ostření nástrojů a údržba strojů
Programování CNC 3
121
6.18. Počítačem řízené stroje 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu je naučit žáky programovat CNC obráběcí stroje za pomocí CAM technologií. K vytvoření těchto programů se využívá znalostí z teorie obrábění, CAD systémů a praktické výuky obrábění. Charakteristika učiva V předmětu jsou využívány znalosti z předmětů strojírenská technologie, nauka o materiálu, technické kreslení a praxe. Žák samostatně za pomocí výpočetní techniky vypracuje CNC program pro obrábění, navrhne nástroje dle katalogu, vypracuje technologický postup a nakonec provede počítačovou simulaci, kde ověří správnost CNC programu. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Žáci se naučí správně používat novou odbornou terminologii a začleňovat ji do již známých výrobních postupů. Aktivně se zúčastňují diskuzí, formulují své myšlenky srozumitelně a souvisle, obhajují své názory při řešení úloh. Získané znalosti pak aplikují při programování CNC strojů. Pojetí výuky Výuka je prováděna v počítačové učebně, kde jsou k dispozici CAM programy, které tvoří základ pro tvorbu CNC programů, dále žáci využívají CAD programy pro tvorbu výkresové dokumentace nebo pro tvorbu modelů, na které lze aplikovat CNC program. Nedílnou součástí výuky je připojení k internetu za účelem získání podkladů o nástrojích a CNC strojích. Hodnocení výsledků žáků Žáci jsou hodnoceni průběžně, na základě vytvoření dílčích částí programu a po zvládnutí těchto dílčích částí vypracují komplexní CNC program dle výkresové dokumentace. Tato výuka je aplikována na minimálně dva CAM systémy. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Žák dovede využívat informací při řešení zadaných úkolů, učí se přijímat a odpovědně řešit zadané úkoly, nezaujatě zvažuje návrhy druhých, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů. Využívá prostředků informačních a komunikačních technologií – umí vyhledat pro získání určitých informací odpovídající informační zdroj. Získané informace dovede efektivně využívat.
122
2. Rozpis učiva 3.ročník
Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák/žákyně zná CAM prostředí dovede využít kreslící prostředky CAM navrhuje nástroje vytvoří technologický postup dovede pracovat s výkresovou dokumentací používá databázi nástrojů využívá CAD systémy využívá internet pro informace o nových strojích, nástrojích umí správně volit řezné podmínky umí simulovat obráběcí proces a odstranit případné nedostatky dodržuje zásady BOZP
Tematický celek Programování CAM (2 systémy )
123
6.19. Ruský jazyk 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Výuka cizích jazyků je významnou součástí všeobecného vzdělávání žáků. Rozšiřuje a prohlubuje jejich komunikativní kompetenci a celkový kulturní rozhled a zároveň vytváří základ pro jejich další jazykové a profesní zdokonalování. Ve výuce cizích jazyků je třeba vedle zprostředkování kognitivní výkonnosti žáka (jazykové vědomosti gramatické, lexikální, pravopisné, fonetické atd.) klást důraz na motivaci žáka a jeho zájem o studium cizího jazyka. Je proto nutné používat metody směřující k propojení školního prostředí s reálným prostředím existujícím mimo školu – multimediální programy, internet, organizovat poznávací zájezdy, zapojovat žáky do soutěží. Aktivní znalost cizích jazyků je v současné době nezbytná jak z hlediska globálního, protože přispívá k bezprostřední, a tudíž i účinnější mezinárodní komunikaci, tak i pro osobní potřebu žáka, neboť usnadňuje přístup k aktuálním informacím a osobním kontaktům, a tím umožňuje větší mobilitu a nezávislost žáka. Výuka cizích jazyků si tedy klade dva hlavní cíle: - komunikativní, cíl hlavní, daný specifikou předmětu a vymezený výstupními požadavky a cíli, vede žáky k získání klíčových komunikativních jazykových kompetencí a připravuje je k efektivní účasti v přímé i nepřímé komunikaci včetně přístupu k informačním zdrojům; - výchovně vzdělávací přispívá k formování osobnosti žáků, učí je toleranci k hodnotám jiných národů a jejich respektování. Vzdělávání ve druhém cizím jazyce směřuje k osvojení takové úrovně komunikativních jazykových kompetencí, která odpovídá minimální úrovni A2 Společného evropského referenčního rámce. Charakteristika učiva Výuka cizích jazyků probíhá v dělených třídách. V oboru Strojírenství-Výpočetní technika lze ruský jazyk studovat jako druhý cizí jazyk. Výuka je dotována 2 hodinami týdně v 1. a 2. ročníku. V 2. ročníku je však ruský jazyk uváděn jako nepovinný předmět. Obsahem výuky je systematické rozvíjení řečových dovedností zahrnujících dovednosti receptivní, produktivní i interaktivní, přiměřeného rozsahu jazykových prostředků, tj. slovní zásoby, gramatiky, zvukové a grafické stránky jazyka (produktivně si žák osvojí asi 570 lexikálních jednotek za školní rok, z toho obecně odborná a odborná terminologie tvoří asi 15% u úrovně A2). Řečové dovednosti - společenské a zdvořilostní fráze (pozdrav, prosba, poděkování, oslovení, představování, rozloučení); - vyjádření, odůvodnění a obhájení postoje nebo názoru (souhlas, nesouhlas, odmítnutí, zákaz, možnost, nemožnost); - emoce (libost, nelibost, zájem, nezájem, zklamání, překvapení, obava, vděčnost, sympatie, lhostejnost); - morální stanovisko (omluva, odpuštění, pochvala, lítost); - pokyn k činnosti (žádost, přání, prosba, pozvání); - vlastní písemný projev (vzkaz, pozdrav, přání, blahopřání, pozvání, osobní dopis, úřední dopis – inzerát, žádost, strukturovaný životopis, pozvánka, charakteristika); - písemný projev (vypravování, popis aj.); - stručné zaznamenání čteného či slyšeného projevu. 124
Tematické okruhy - domov, rodina; - osobní charakteristika; - kultura a umění; - sport, volný čas; - bydlení, obchody a služby; - stravování, péče o zdraví; - cestování, doprava, ubytování; - škola a studium, zaměstnání; - věda a technika; - počasí, roční doby; Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Vzdělávání směřuje k tomu, aby: - si žáci osvojili strategii učení a byli motivováni pro celoživotní vzdělávání; - byli schopni spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých; - se projevovali jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti; - se ve vztahu k jiným lidem oprostili od předsudků, xenofobie, intolerance, rasismu, agresivního nacionalismu, etnické, náboženské a jiné nesnášenlivosti. Pojetí výuky Výuka má být pro žáky zajímavá, má v nich vzbuzovat zájem a kladně je motivovat. K tomu přispívá i vhodný výběr základních učebnic, kterými jsou Радуга по новому – úroveň A1 až A2. Vedle základní učebnice používáme doplňkové studijní materiály, např. časopisy, prospekty, letáčky, plánky, hudbu, konverzační učebnice, audio a videonahrávky. Nezbytným pomocníkem výuky jsou informativní mapy (gramatické, zeměpisné), obrazový materiál, slovníky, jazykové příručky a encyklopedie. Podle úrovně žáků lze do výuky zařazovat jazykové hry, filmy, rozhlasové nahrávky, multimediální výukové programy, internet apod. Učitel má využívat evropské programy, integrovat odborný jazyk do výuky, organizovat exkurze, besedy, podporovat vedení jazykového portfolia apod. Cílem všech těchto aktivit je snaha vypěstovat u co největší části žáků potřebu dorozumět se s mluvčími z daných jazykových oblastí. Hodnocení výsledků žáků V souvislosti s RVP je žádoucí zavést takové způsoby hodnocení, které směřují k omezení reproduktivního pojetí výuky. Důraz se klade na informativní a výchovné funkce hodnocení. Žáci budou vedeni k tomu, aby byli schopni objektivně kritického sebehodnocení a sebeposuzování. Učitelé budou motivovat žáky k pravidelnému vedení jazykového portfolia, které žákům umožní relativně přesně si ověřit výsledky, kterých v jazykovém vzdělání dosáhli. Způsoby hodnocení by měly spočívat v kombinaci známkování, slovního hodnocení či využívání bodového systému. Frekvence známek by měla být asi 4 – 6 známek za pololetí. Základní formou hodnocení výsledků vzdělání je klasifikace vyjádřená známkou podle stupnice 1 – 5. Definice úrovně vědomostí a kompetencí odpovídající jednotlivým stupňům známek vycházejí z definic klasifikačního řádu školy, se kterým je třeba žáky seznámit. Při hodnocení se přihlíží nejen ke gramatické a lexikální správnosti, ale zohledňuje se také rozsah a rozmanitost použitých jazykových a stylistických prostředků.
125
Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Komunikativní kompetence Žák je veden k tomu, aby byl schopen: - vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci a vhodně se prezentovat v souladu s pravidly daného kulturního prostředí; - formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; - reprodukovat slyšený projev, účastnit se diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje, respektovat názory druhých; - písemně zaznamenávat podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí; - zpracovávat přiměřeně náročné texty na běžná i odborná témata. Personální a sociální kompetence Žák by měl být připraven a schopen: - efektivně se učit a pracovat, využívat ke svému učení zkušenosti jiných lidí, učit se na základě zprostředkovaných zkušeností; - sebekriticky vyhodnocovat dosažené výsledky a pokrok, přijímat radu a kritiku; - stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností a zájmové a pracovní orientace; - přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; - pracovat v týmu, využívat cizího jazyka jako jazyka komunikace při týmové práci; - rozlišovat a respektovat role (vedoucí, účastník); - respektovat jiný názor při týmové práci; - využít schopností každého jednotlivce při týmové práci; - vyměňovat si navzájem zkušenosti; - nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem a kulturám. Kompetence k řešení problémů Žák je veden k tomu, aby byl schopen: - uplatňovat získané dovednosti k řešení jakéhokoliv problému, kde je nutná znalost cizího jazyka; - orientovat se v cizím jazykovém prostředí; - logicky uvažovat a uplatňovat kreativitu a fantazii při řešení problémů; - zpracovat dlouhodobý úkol samostatně i v týmu; - přijímat odpovědnost za výsledek řešení problému. Kompetence k učení Žák je veden k tomu, aby byl schopen: - získávat efektivně poznatky z různých zdrojů (knihy, internet, časopisy …); - učit se slova ve vztazích (asociogramy, protiklady), vnímat důležité a méně důležité výrazy; - hodnotit sám sebe (při práci s portfoliem); - uvědomit si vlastní pokrok za určitou dobu (nejen ve srovnání s ostatními); - využít rozvoje jednotlivých dovedností v jednom cizím jazyce (poslech a čtení s porozuměním …) v dalších cizích jazycích; - rozvíjet sluchovou paměť (pravidelným poslechem zvukových nahrávek). Kompetence k pracovnímu uplatnění Žák je veden k tomu, aby: - znal alternativy uplatnění jazykového vzdělání na trhu práce a požadavky zaměstnavatelů na jazykovou gramotnost;
126
Kompetence občanská Žák je veden k tomu, aby: - se seznámil se způsobem života, zvyky a obyčeji v německy mluvících zemích a zaujímal stanoviska ke společenským, kulturním, geografickým a ekologickým odlišnostem. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák je veden k tomu, aby: - měl vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; - dokázal se orientovat v hromadných sdělovacích prostředcích, využíval je, kriticky hodnotil a učil se být odolný vůči myšlenkové a názorové manipulaci; - uměl jednat s lidmi, diskutovat o citlivých a kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení; - byl ochoten angažovat se nejen ve vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích; - vážil si materiálních a duchovních hodnot, snažil se je chránit a zachovat pro budoucí generace; - byl tolerantní a respektoval tradice a společenské zvyklosti daného sociokulturního prostředí; - vystupoval aktivně proti projevům rasové nesnášenlivosti a xenofobie. Člověk a životní prostředí Žák je veden k tomu, aby: - poznával svět a učil se mu rozumět; - chápal význam strategie udržitelného rozvoje světa a seznamoval se s jejím zajišťováním v zemích dané jazykové oblasti; - chápal a respektoval nutnost ekologického chování v souvislosti s lidským zdravím; - dokázal esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní vlivy; - dokázal vyjádřit, zdůvodnit a obhájit své názory na životní prostředí a působit pozitivně na jednání a postoje druhých lidí. Informační a komunikační technologie Žák je veden k tomu, aby: - používal internet při vyhledávání informací a aktuálních údajů z oblasti společenskopolitického a kulturního dění v zemích dané oblasti; - využíval on-line učebnic a testů pro domácí samostudium; - pracoval s informacemi a komunikačními prostředky; - byl schopen orientovat se ve výpočetním systému. Člověk a svět práce Žák je veden k tomu, aby se: - úspěšně uplatnil na základě svých osobnostních a odborných předpokladů na trhu práce; - naučil vyhledávat a posuzovat informace o profesních příležitostech, orientoval se v nich a vytvořil si o nich základní představu; - naučil vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientoval se v ní a posuzoval ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů.
127
2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání
Učivo Dle učebnice Радуга по новому-učebnice ruštiny
-
-
-
sděluje důležité informace o sobě; získává informace o ostatních; má jasno o přízvuku-rozlišuje přízvučné a nepřízvučné slabiky procvičí si některá písmena ruské azbuky
žák zdraví a loučí se; představí sebe i ostatní osoby; telefonicky umí domluvit setkání procvičí si další písmena ruské azbuky tázací a oznamovací věty
žák pojmenovává a umí zacházet se základními frázemi vyzná se ve funkci jotovaných písmen umí vyjmenovat příslušníky národů
1. ročník
Как тебя зовут? Jak se jmenuješ? -
články, slovní zásoba, poslechová cvičení, dialogy, reálie – osobní život;
Познакомьтесь! Seznamte se! -
články, slovní zásoba, poslechová cvičení, dialogy, reálie – osobní údaje; G:1. pád podstatných jmen, oficiální a neoficiální oslovení, číslovky základní
Вы говорите по-русски? Hovoříte rusky? -
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – rodinný život; G:časování základních sloves zápor u sloves další číslovky základní У ДИМЫ В ГОСТЯХ
-
-
žák se naučí informovat o problémech a potížích; vyjádřit prosbu o pomoc; odmítnout a uvést důvod odmítnutí; vyjádřit lítost; zdůvodňovat (např. odmítnutí), žádat o dovolení
žák pojmenovává a představuje členy své rodiny; vypráví o své rodině, o svých domácích zvířatech; naučí se vyjadřovat vztahy; vyhledávat v textu informace, které ho zajímají; procvičí se řízený rozhovor s argumentací;
U Dimy na návštěvě -
-
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život, osobní a společenský život G:podstatná jména po číslovkách podst. jména v 1. až 3. pádě jednotného čísla osobní zájmena v 1. až 3. pádě časování vybraných sloves číslovky 100-900
Наша семья Naše rodina -
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – rodinný život G: podstatná jména po číslovkách 2,3,4 přivlastňovací zájmena v 1. pádě a v mn. čísle časování sloves s pohyblivým přízvukem
128
-
žák se naučí názvy zaměstnání a činností s nimi souvisejících; vyjmenovat povahové vlastnosti a dovednosti potřebné k jejich vykonávání; pojmenovat jejich klady a zápory; mluvit o výběru povolání a odůvodnit jej;
Профессия,Интервью Profese, interview -
-
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život (rodinný, povinnosti); G:7. pád j. č. vybraných podst. jmen 4. pád osobních zájmen časování dalších vybraných nepravidelných sloves
2. ročník Dle učebnic Радуга по новому 1
a Радуга по новому 2
-
-
žák se naučí vyprávět o zájmech svých i jiných osob; připravovat a vést rozhovor; vyjádřit mínění o jiných lidech; vyjadřování vztahů; pojmenovat činnosti v každodenním životě; popisovat činnosti týkající se volného času
žák se naučí napsat seznamovací inzerát formulovat, přijímat a odmítat nabídku; domlouvat si setkání (schůzku);
Свободное время Volný čas -
-
Знакомство.Объявления Seznámení, inzeráty -
-
-
-
žák vypráví o své škole a třídě; vyslovuje své názory na téma škola připravuje a vede interview;
pojmenovává činnosti týkající se školního života informuje o svém rozvrhu hodin; pojmenovává školní předměty;
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní životosobní a společenský život -způsoby trávení volného času; G:I. a II. časování vybraných sloves zvratná slovesa slovesa se změnou kmenových souhlásek některé slovesné vazby
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život (služby) G: slovesa se změnou kmenových souhlásek-pokračování zvratná slovesa-pokračování další slovesné vazby skloňování osobních zájmen
В школе Ve škole -
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život; G:řadové číslovky v 1. a 6. pádě minulý čas vyjádření vykání
На занятиях. На перемене Ve vyučování. O přestávce -
články, slovní zásoba, obrazy, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život; G: předložkové vazby odlišné od češtiny skloňování tázacích zájmen кто, что skloňování vybraných podst. jmen
129
В торговом центре V obchodním centru -
žák se naučí názvy obchodů a provozoven a druhů zboží; sdělovat informace o plánovaných nákupech; formulovat, přijímat a odmítat nabídku; podávat informace v obchodě;
-
články, slovní zásoba, poslechová cvičení, dialogy, reálie – každodenní život G:časování dalších vybraných sloves pohyblivé –o-,-e- u podstatných jmen 4. pád mn. čísla další vazby
130
6.20. Stavba a provoz strojů 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Předmět navazuje na učivo předmětů technické kreslení, mechanika, strojírenská technologie, konstruování v CAD, praxe, kontrola a měření, automatizace, elektrotechnika, fyzika, ekologie, ekonomika, matematika. Jeho zvládnutí umožňuje žákům orientovat se v konstrukčním provedení strojních součástí a spojů, různých druhů strojů a zařízení a jejich příslušenství. Tato orientace sleduje dvojí cíl: jednak umožňuje žákům navrhovat složitější strojní celky, jednak je připravuje na výkon pracovních činností, souvisejících se zabezpečováním provozuschopnosti strojů a zařízení. Předmět je součástí odborných maturitních předmětů. Charakteristika učiva Předmět stavba a provoz strojů těsně navazuje na učivo předmětů: technické kreslení, mechanika, konstruování v CAD a strojírenská technologie. Odborný předmět, který se vyučuje ve 2., 3. a 4. ročníku. Výuka stavby a provozu strojů seznamuje žáky s problematikou strojních součástí, jejich účelem a funkcemi a s problematikou funkčních celků strojů. Vysvětluje fyzikální principy a funkce strojů a jejich použití v provozu, umožňuje žákům porozumět a konstruovat složitější celky a také připravuje žáky na výkon pracovních činností, souvisejících s provozuschopností strojů a zařízení. Komplexnost předmětu vede k rozvoji technického a ekonomického myšlení a dále k aktivnímu využívání technických norem, odborné literatury, osobního kalkulátoru, výpočetní techniky a textů v elektronické podobě. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Žák porozumí konstrukci, výrobě a provozu částí a mechanizmů strojů a vlivu člověka na životní prostředí. Žáci jsou připravováni na budoucí uplatnění ve strojírenských i nestrojírenských odvětvích. Pojetí výuky Při výuce stavby a provozu strojů jsou využívány běžné výukové metody (výklad, práce s odbornou literaturou, práce s osobním kalkulátorem, práce s elektronickými informacemi a texty, diskuse). Důraz je kladen na orientaci žáka v probírané látce, propojení teoretických informací s příklady z praxe, aktivní osvojování učiva činností žáků. Žákovské programy – výkresy ve 3. a 4. ročníku jsou dle schopností a možností žáků realizovány v rámci předmětu Konstruování v CAD, kde žáci aplikují poznatky získané v tomto předmětu. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Zvládnutí požadavků je ověřováno prostřednictvím opakovacích písemných prací k hlavním tématům. Dále se hodnotí žákova komunikativní dovednost, schopnost technicky správně se vyjadřovat, formulovat, analyzovat a řešit problémy aplikace stavby a provozu strojů 131
a využívání moderních informačních technologií při tvorbě výkresové dokumentace – programů v rámci tohoto předmětu. Do hodnocení je zahrnuta i jeho aktivita v hodinách a postoj při řešení kolektivních i individuálních zadáních. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Žák se seznámí a osvojí si standardní přístupy a postupy ke konstrukci strojů a k problematice jejich provozu a údržby, využívají získané informace, odbornou literaturu a další informační zdroje, s využitím výpočetní techniky zpracovávají výkresovou dokumentaci a technickou zprávu. Klíčové kompetence: Komunikativní kompetence – žák se srozumitelně a přehledně vyjadřuje v mluvených i psaných projevech, při respektování platných norem a předpisů a dále zpracovává programy v zadané úpravě. Získává základní znalosti, které následně aplikuje na pochopení náročnějšího učiva a řešení praktických úkolů. Personální kompetence – žák využívá ke svému učení zkušeností jiných lidí a získaných pracovních návyků, učí se i na základě zprostředkovaných zkušeností. Přijímá nejen hodnocení svých výsledků samostatné práce ze strany učitele, ale i jeho rady a kritiku. Sociální kompetence – žák odpovědně plní zadané úkoly, snaží se porozumět zadání, navrhnout způsob řešení a zdůvodnit jej. Nezaujatě zvažuje návrhy druhých, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobních konfliktů, nepodléhá předsudkům v přístupu k jiným lidem. Kompetence k učení a k řešení problémů – využívá návody pro řešení daného problému a dovede stanovit různé varianty řešení, u kterých zvažuje výhody a nevýhody a dovede vybrat optimální variantu řešení. Dále využívá studijní literatury, metod výpočtů a výpočetní techniky. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – žák získává informace z otevřených zdrojů, zejména z celosvětové sítě Internet. Aplikace matematických postupů – žák se učí při řešení praktických úloh použít vhodné schémata a postupy výpočtů. Využívá znalostí jednoduchých matematických operací, vzorců ke stanovení potřebných parametrů a převodů jednotek. Sestavuje ucelené řešení praktického úkolu na základě dílčích výsledků. Pracovní uplatnění – žák je seznámen s důležitostí znalostí technického kreslení, s problematikou strojních součástí, funkčních celků strojů, jejich účelem a funkcemi pro budoucí žákovo uplatnění na trhu práce. Připravuje se být schopen přizpůsobit se měnícím se pracovním podmínkám. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Žák je veden k odpovědnosti při řešení úkolů, kritickému hodnocení své práce, k diskusím nad konkrétními úlohami. Je veden ke komunikaci a zásadám slušného chování ve společnosti. Člověk a životní prostředí Při řešení úkolů se žák snaží uplatňovat takové metody a postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Uvědomuje si problematiku odpadů, pamatuje na způsoby minimalizace jejich vzniku, druhy a jejich zneškodňování. Dále si uvědomuje spotřebu energie, materiálů, ekonomické hlediska a celkový vliv člověka na živou přírodu.
132
Člověk a svět práce Žák je vychován tak, aby své vědomosti a dovednosti dovedl uplatnit na trhu práce. Žáci jsou vedeni k samostatnosti a odpovědnosti k jejich budoucímu pracovnímu uplatnění, k uvědomění si vlastní hodnoty na trhu práce. Vyučovaný předmět podporuje přesné vyjadřování, dovednost získávat a efektivně využívat informace z různých zdrojů. Informační a komunikační technologie Žák využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií, efektivně je využívá v průběhu vzdělávání i při samostatném řešení praktických úkolů. 2. Rozpis učiva 2. ročník Výsledky vzdělávání − navrhuje tvar, rozměry a materiál zákl. strojních součástí, prvků a součástí konstrukcí, nástrojů, nářadí, výrobních pomůcek; − navrhuje pro dané použití druh, způsob a provedení rozebíratelných a nerozebíratelných spojů; − předepisuje pro rozebíratelné spoje druh, rozměry a počet spojovacích součástí a způsob jejich pojištění; − určuje pro svarové spoje druhy svarů, jejich základní rozměry, technologii svařování, přídavný materiál apod.; − navrhuje pro ostatní nerozebíratelné spoje, druh, rozměry a počet spojovacích součástí, velikost přesahu apod.; − navrhuje způsoby utěsňování spojů, způsoby utěsňování pohybujících se součástí a volí prvky používané k utěsňování; − navrhuje koncepci jednoduchých příhradových konstrukcí; − navrhuje konstrukční provedení styku několika prutů svařovaných a nýtovaných konstrukcí;. - určuje síly v jednotlivých prvcích konstrukčních uzlů a prvky dimenzuje
Učivo Strojní součásti a spoje -spojovací součásti; -pojišťování rozebíratelných spojů; -součásti k přenosu sil a momentů; -potrubí a jeho příslušenství; -spoje a utěsňování strojních součástí.
Kovové a nekovové konstrukce -nosník, -příhradové konstrukce stavebních, prvků, stožárů, dopravních strojů apod., -rámy strojů a zařízení,
3. ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
− navrhuje podle zadaných parametrů jednoduché i složené převody ozubenými koly, řemenové a řetězové převody; − detailně navrhuje konstrukční provedení základních prvků převodů (ozubených kol, řemenic, hřídelí a jejich uložení) a provádí potřebné výpočty; − navrhuje koncepci jednoduchých
Prvky a agregáty strojů a zařízení -brzdy a spojky, -mechanické převody a jejich součásti, -kinematické mechanizmy, -tekutinové mechanizmy.
133
kinematických mechanizmů, navrhuje jejich součásti; − navrhuje jednoduché tekutinové mechanizmy (např. pneumatické upínání obrobků). sestavené ze standardizovaných prvků
4. ročník Výsledky vzdělávání
Učivo
− navrhuje koncepci řešení konstrukčních podskupin či skupin hnacích, pracovních a dopravních strojů a zařízení; − rozlišuje jednotlivé druhy strojů a zařízení, kategorizuje je podle základních parametrů a zná podmínky pro jejich provoz; − rozlišuje jednotlivé druhy dopravních prostředků a jejich základních typů; − vyhledává a shromažďuje o dopravních prostředcích údaje nezbytné pro rozhodování o optimálním řešení způsobu dopravy či přepravy.
Stroje a zařízení -energetické stroje a zařízení; -hnací stroje; -pracovní stroje a zařízení; -dopravní stroje a zařízení; -zařízení zabezpečující pohodu prostředí. Dopravní prostředky -silniční vozidla; -kolejová vozidla; -plavidla; -letadla.
Níže uvedené obsahové okruhy stavby a provozu strojů dané RVP jsou vyučovány v předmětech: Elektrotechnika - elektrická výstroj strojů. Automatizace - řídicí a automatizační systémy. Praxe - provozuschopnost strojů a zařízení.
Výsledky vzdělávání
Učivo
- vyjadřuje základní požadavky na elektrické rozvody a přípojky pro menší stroje či zařízení (napětí, příkon, velikost jističe, typ zásuvky, potřebu např. nevýbušného provedení rozvodu apod.); - zná základní principy činnosti jednotlivých druhů řídicích a automatizačních systémů, jejich účel, možnosti využití a jejich základní stavební prvky; - orientuje se v blokových schématech jednoduchých řídicích a automatizačních systémů; - vypracovává pro dané stroje (skupiny strojů, strojní zařízení, vozidla apod.) plány údržby, revizí a plánovaných oprav; - vypracovává pro dané stroje (skupiny strojů, strojní zařízení, vozidla apod.) seznamy potřebných náhradních součástí či komponent, požadavky na druhy a množství energií a provozních hmot.
Elektrická výstroj strojů - rozvody; - pohony; - ovládací prvky, jištění. Řídicí a automatizační systémy - elektrické a elektronické; - elektrohydraulické a elektropneumatické.
Provozuschopnost strojů a zařízení - údržba a opravy strojního zařízení a vozidel; - náhradní díly; - druhy provozních hmot; - energie pro provoz strojů.
134
6.21. Strojírenská technologie 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Cílem předmětu je získání komplexních vědomostí o způsobech přeměny polotovarů v hotové výrobky, včetně znalostí o materiálech, strojích a nástrojích. Žáci mají dosáhnout dovednosti vytvořit návrh výrobního procesu formou výrobních postupů, stanovit technologické podmínky a normy času pro technologické operace. Získají znalosti návrhu vhodných pomůcek pro výrobu, jako jsou přípravky, nástroje pro tváření za studena i za tepla apod. Naučí se využívat platné normy a aplikační programy v oblasti technologické přípravy výroby. Předmět je součástí odborných maturitních předmětů. Charakteristika učiva Učivo dává přehled o základních technických materiálech používaných ve strojírenství, jejich označování, vlastnostech a vhodnosti použití. Seznamuje se základy metalografie a tepelného zpracování. Dává znalosti z oblasti navrhování polotovarů, výroby součástí třískovým obráběním na konvenčních strojích a speciálními metodami obrábění. Dává dovednosti navrhování a konstrukce nástrojů, nářadí a přípravků. Poskytuje přehled o povrchových úpravách výrobků. Ve všech částech učiva je kladen důraz na volbu technologie výroby a na zpracování jednoduchých technologických postupů. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí Žák porozumí materiálům, výrobě polotovarů a výrobků a vlivu člověka na životní prostředí. Žáci jsou připravováni na budoucí uplatnění ve strojírenských odvětvích. Pojetí výuky Při výuce jsou využívány metody výkladu a práce s učebními texty, strojnickými tabulkami a dalšími učebními pomůckami (elektronické informace, modely, obrazy, odborné exkurze do provozů). Důraz je kladen na aktivní osvojování učiva činností žáků. Po seznámení s danou problematikou a poskytnutí určitého množství informací výkladově ilustrativní formou žáci řeší zadané úkoly a aplikují získané vědomosti a dovednosti v konkrétní situaci. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je v souladu s klasifikačním řádem školy. Ústní zkoušení prověří vyjadřovací schopnosti žáka, věcnost, správnost, rozsah informací a schopnost reagovat na připomínky učitele. Součástí je i kritické hodnocení, žáci se učí hodnotit vlastní projevy i projevy svých spolužáků. Po ukončení příslušného tematického celku probíhá testování žáků. Má prověřit zvládnutí daného učiva. Další formou hodnocení je hodnocení výsledků zadaných úloh, důraz je kladen na samostatnost a originalitu řešení, prezentaci práce, práci v týmu apod. Nedílnou součástí hodnocení žáků jsou i dobrovolné aktivity žáků a jejich zapojení do odborných soutěží (např. soutěž ve středoškolské odborné činnosti).
135
Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Klíčové kompetence: Komunikativní kompetence – žák dovede využívat informací při řešení zadaných úkolů. Při vysvětlování využívá názorné pomůcky k objasnění sdělení, jako jsou náčrty, grafy apod. Zpracovává materiály v zadané úpravě. Personální kompetence – pracuje na dosažení kolektivních cílů, přičemž nese osobní odpovědnost za plnění úkolů. Využívá učitelovu podporu, k jeho hodnocení přistupuje kladně. Sociální kompetence – žák se učí přijímat a odpovědně řešit zadané úkoly, nezaujatě zvažuje návrhy druhých, přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhá předsudkům a stereotypům v přístupu k jiným lidem. Samostatnost při řešení úkolů – při řešení zadaných úkolů dovede problém identifikovat a analyzovat. Využívá návody pro řešení daného problému a dovede stanovit různé varianty řešení, u kterých zvažuje výhody a nevýhody, a dovede vybrat optimální variantu řešení za pomoci učitele. Využití prostředků informačních a komunikačních technologií – umí vyhledat pro získání informací odpovídající informační zdroj. Získané informace dovede efektivně využívat. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Přínos předmětu je realizován tím, že žák je veden k aktivitě, odpovědnosti při řešení úkolů, k diskusím a kritickému hodnocení své práce. Člověk a životní prostředí Při řešení úkolů musí žák vždy uplatňovat takové metody a technologické postupy, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Člověk a svět práce Žák je vychováván tak, aby své vědomosti a dovednosti dovedl uplatnit na trhu práce. Žáci jsou vedeni k samostatnosti a odpovědnosti k jejich budoucímu pracovnímu uplatnění, k uvědomění si vlastní hodnoty na trhu práce. Informační a komunikační technologie Žák využívá prvků moderních informačních a komunikačních technologií, efektivně je využívá v průběhu vzdělávání i při samostatném řešení praktických úkolů.
136
2. Rozpis učiva 1.ročník Výsledky vzdělávání
Žák/žákyně seznámí se s náplní předmětu porozumí pojmům strojírenská výroba, strojírenská technologie, metalurgie umí rozlišit fyzikální, mechanické a technologické vlastnosti materiálů zná podstatu zkoušek vlastností zná princip výroby surového železa, oceli a litin umí vysvětlit číselné značení materiálu navrhuje a předepisuje materiály pro výrobu strojních součástí, nástrojů, nářadí apod. pomocí strojnických tabulek posoudí vhodnost použití materiálu pro dané součásti zná použití odlitků ve strojírenství zná jednoduchý postup odlévání do pískových, kovových, keramických a skořepinových forem navrhuje tvar a rozměry odlitku seznámí se s jednotlivými způsoby spojování kovů a nekovů navrhuje vhodnost použitých technologií, postup a podmínky práce navrhuje technologii a podmínky svařování jednoduchých svařenců
Učivo Tematický celek Přehled strojírenské technologie
Základní vlastnosti materiálů a jejich zkoušení
Technické materiály – železné a neželezné kovy
Polotovary vyráběné odléváním
Polotovary vyráběné svařováním, pájením a lepením
2.ročník Výsledky vzdělávání
Žák/žákyně zná princip práce číslicově řízených strojů umí vysvětlit použití číslicového řízení při obrábění, měření součástí, manipulaci a přípravných pracích strojírenské výroby zná základní pojmy programování NC strojů zná význam polotovarů a jejich začlenění do výrobního procesu určí základní druhy a velikost přídavků navrhuje polotovary dle ČSN, navrhuje druhy polotovarů pro výrobu součástí navrhuje tvar a rozměry nenormalizovaných polotovarů, zhotovuje náčrty jako podklad pro jejich konstrukci stanovuje druhy a rozměry normalizovaných předvýrobků pro výrobu strojních součástí
Učivo Tematický celek
NC a CNC stroje
Polotovary
137
seznámí se se základními pojmy obrábění ruční a strojní obrábění, kinematika obrábění, geometrie břitu, tvorba třísky, vznik tepla při obrábění, obrobitelnost, produktivita a hospodárnost obrábění charakterizuje úhly na řezném nástroji zná činitele, které ovlivňují drsnost obrobené plochy volí optimální řezné podmínky zná základní způsoby dělení materiálu stanovuje rozdělení operací strojního obrábění do jednotlivých úseků a úkonů volí pro jednotlivé operace strojní zařízení volí pro jednotlivé operace potřebné nářadí, nástroje, měřidla a další výrobní pomůcky určuje pro jednotlivé operace velikost přídavků na další obrábění či zpracování stanovuje technologické podmínky a parametry provádění jednotlivých operací zná podstatu fyzikálních a chemických metod obrábění umí tyto metody aplikovat na obrábění jednotlivých druhů materiálů chápe principy a použití jemného obrábění umí navrhnout způsob obrábění v souvislosti se stupněm přesnosti a dosažené drsnosti povrchu
Základy obrábění
Klasické způsoby obrábění, obráběcí stroje a nástroje
Speciální metody obrábění
Dokončovací metody obrábění
3.ročník Výsledky vzdělávání
Žák/žákyně seznámí se s podstatou koroze zná způsoby ochrany povrchu vhodnou technologií, konstrukcí, výběrem vhodného materiálu určuje způsob přípravy povrchů před jejich povrchovou úpravou navrhuje druh povrchové úpravy součástí seznámí se se základními druhy plastů, jejich vlastnostmi a použitím seznámí se se základními způsoby zhotovování polotovarů z plastů seznámí se s podstatou práškové metalurgie, s postupem výroby polotovarů, s výrobky práškové metalurgie seznámí se se základními pojmy – plastická deformace, zotavení, rekrystalizace, textura, deformační zpevnění určuje správné teploty tváření, navrhuje zařízení pro ohřev materiálu a doby ohřevu materiálu zná druhy tváření – kování, válcování, speciální navrhuje tvar a rozměry výkovku
Učivo Tematický celek
Technologie povrchových úprav
Polotovary z plastů
Polotovary vyráběné práškovou metalurgií
Polotovary vyráběné tvářením za tepla
138
zná vnitřní stavbu kovů a slitin zná typy krystalových mřížek umí nakreslit a popsat křivky chladnutí kovů a slitin vysvětlí základní pojmy - likvidus, solidus, eutektikum, eutektoid zná význam a využití rovnovážného diagramu Fe-Fe3C zná základní způsoby tepelného a chemicko-tepelného zpracování vysvětlí jejich účel a použití navrhuje technologické postupy pro tepelné a chemicko-tepelné zpracování stanovuje sled technologických operací výroby strojních součástí, částí konstrukcí, nástrojů, nářadí, výrobních pomůcek vypracovává popisy výrobních technologických operací obrábění a tepelného zpracování navrhuje pro jednotlivé technologické operace potřebná výrobní zařízení, nářadí, nástroje, měřidla, přípravky a další výrobní pomůcky stanovuje rozměry předvýrobků a polotovarů stanovuje technologické podmínky a parametry pro jednotlivé výrobní operace; navrhuje způsoby kontroly jakosti výrobků
Nauka o materiálu
Technologické postupy – praktická cvičení
4.ročník
Výsledky vzdělávání
Učivo
Žák/žákyně seznámí se s použitím měřidel osy díry/čepu od okraje, od dvou okrajů, s měřidlem roztečí dvou děr/čepů umí vypočítat jejich rozměry a navrhnout konstrukci a materiál dovede určit použití a druhy přípravků zná ustavovací a upínací prvky přípravků seznámí se s mechanickými, pneumatickými, hydraulickými, kombinovanými, elektromagnetickými a speciálními přípravky charakterizuje jednotlivé druhy tváření plošného a objemového zná základy technologie stříhání, tažení, ohýbání a protlačování navrhuje a řeší volbu výchozího polotovaru pro plošné a objemové tváření posuzuje možnosti výroby součástí tvářením navrhuje způsoby tváření a jejich rozdělení do jednotlivých operací
Tematický celek
Mezioperační měřidla
Přípravky
Polotovary vyráběné tvářením za studena
139
navrhuje technologický postup tepelného zpracování součásti navrhuje technologický postup měření součásti a měřidla navrhuje vrtací přípravek navrhuje postupové prostřihovadlo
Technologické postupy – praktická cvičení
Pozn.: Tematické celky Montáže a Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce a požární prevence jsou zařazeny do předmětu praxe.
140
6.22. Technické kreslení 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Vzdělávání v oblasti technického kreslení přispívá k rozvoji základních vlastností budoucího technika a umožní mu orientaci v technickém problému v návaznosti na další obory vzdělávání. Zaměřuje se na aplikaci získaných dovedností v jeho budoucím profesním životě. Charakteristika učiva Technické kreslení je postaveno na základech učiva geometrie základní školy, které postupně rozvíjí. Předmět vede k rozvíjení prostorové představivosti. Velká pozornost je věnována oblastem normalizace a technické dokumentace, zobrazování těles jak v prostoru, tak v rovině, kótování, tolerování a předepisování drsnosti povrchu v návaznosti na předmět strojírenská technologie. Další oblast tvoří kreslení normalizovaných strojních součástí dle platných norem v návaznosti na předmět stavba a provoz strojů. Poslední část tvoří kreslení sestavných výkresů spolu s úplnou výkresovou dokumentací. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí – odborné kompetence Žák je výukou veden k tomu, aby po skončení studia byl schopen: - správně přečíst výkres a výkresovou dokumentaci; - správně graficky řešil technické problémy; - orientoval se v oblasti platných státních, evropských a mezinárodních norem; - rozlišoval různé druhy výkresové dokumentace; - s pomocí výpočetní techniky byl schopen dovést zadaný úkol do konce, včetně vypracování dalších náležitostí dokumentace; - byl schopen výsledky své práce prezentovat před kolektivem spolupracovníků a obhájit je. Pojetí výuky Výuka je členěna do dvou částí, kdy první tvoří teoretický výklad problému a druhou pak vlastní práce žáka, kdy žák je veden učitelem k samostatné práci. Důraz je kladen na přesnost, pečlivost a návaznost na další oblasti vzdělávání. Ve výuce je zařazováno kreslení dle modelů ke zlepšení představivosti žáka, která je nezbytná pro jeho budoucí povolání. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení je prováděno v souladu s klasifikačním řádem školy. Základem pro hodnocení žáka jsou výsledky při plnění zadání. Důraz je kladen na technickou správnost řešení a grafickou úpravu úkolu. V rámci teoretických řešení je využíváno běžné zkoušení ústní i písemné dle požadavků klasifikačního řádu. Důraz je kladen na důkladný rozbor práce jednotlivých žáků formou obhajoby před kolektivem žáků. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Díky výuce je žák veden k rozvoji komunikativních dovedností, s důrazem kladeným na obhajobu své práce. Je veden k využívání platných norem a tvorbě výkresové dokumentace, 141
kde plně zúročí své znalosti předmětu. Je veden k přesnosti a preciznosti pro další roky výuky a pro budoucí povolání technika. Technické kreslení žáka vybaví potřebnými znalostmi pro jeho budoucí profesi. Na předmět technické kreslení úzce navazují předměty využívající získaných dovedností jako je stavba a provoz strojů, strojírenská technologie, informativní a komunikativní dovednosti, počítačem řízené stroje, deskriptivní geometrie, praxe apod. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti: Žák je veden k aktivitě, schopnosti diskutovat nad zadanými tématy a vlastním řešením. Je kladen důraz na komunikaci mezi žáky a aplikaci zásad diskuze se schopností korigovat výsledky svého řešení na základě proběhlé diskuze. Člověk a životní prostředí : Žák je veden k ohleduplnosti k životnímu prostředí, hledání alternativních řešení vhodných pro nové podmínky, učí se uplatňovat nejen ekonomické, ale i ekologické řešení. Uvědomuje si nutnost druhotného zpracování surovin a odpadů, třídění nebezpečných odpadů apod. Člověk a práce : Technickým kreslením je žák veden k získání dovednosti jednoduchého a efektivního popisování problému s následným řešením. Rovněž je veden k osvojení dovednosti vyhledávání zdrojů informací a orientaci v nich. Informační a komunikativní technologie : Žák je technickým kreslením připravován pro využívání informativních a komunikativních technologií a k samostatnosti v řešení zadaných úkolů. 2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání Žák zná:
druhy čar, měřítka, formáty výkresů, povinnou a doporučenou výbavu výkresu;
základy normalizace;
- základy technického zobrazování těles do průměten, používá promítání do 3 kvadrantů; využívá znalostí při volbě potřebného počtu průmětů;
Učivo
Význam TEK a normalizace
Zobrazování těles na technických výkresech 1. Promítání 2. Řezy a průřezy, šrafování 3. Zjednodušování obrazů
- samostatně rozhoduje o vhodnosti použití druhu pohledů; -
využívá znalostí řezů a průřezů,
-
zjednodušování pohledů;
142
Kreslení dle modelů
-
správné řešení umístění tělesa v prostoru pro určení základních pohledů;
-
doplňuje nezakreslené detaily v pohledech;
-
správně řeší řezy a průřezy těles;
-
správné řešení kótování jednoduchých i
Kótování těles složených těles; -
správnou volbu soustavy kót v návaznosti na předmět strojírenská technologie a praxe;
-
základní pojmy pro tolerování, kreslí toleranční pole s pomocí tabulek;
-
rozpoznává soustavy uložení (jednotná díra, hřídel, nesoustavné uložení…);
-
samostatně vyhledává doporučená a přednostní uložení;
-
samostatně pracuje s tabulkami;
1. Základní pojmy 2. Soustavy kót 3. Kótování jednoduchých i složených těles
Tolerování těles 1. Základní pojmy 2. Soustavy uložení 3. Typy uložení
Tolerování tvaru a polohy -
podstatu a nutnost geometrických tolerancí; tvaru a polohy
1. Souosost 2. Rovnoběžnost 3. Rovinnost
-
základní pojmy a princip posuzování drsnosti povrchu
-
souvislosti s předmětem strojírenská technologie a kontrola a měření
-
parametry pro posuzování drsnosti
Drsnost povrchu 1. Základní pojmy 2. Ra, Ry, Rz 3. Praktická řada drsností 4. Posuzování povrchu
-
základy tepleného zpracování a protikorozních povlaků a umí předepsat jejich aplikaci na součást
Předepisování úpravy povrchu a tepelného zpracování
143
Kreslení strojních součástí
-
práci s tabulkami při kreslení normalizovaných i nenormalizovaných součástí
1. Šrouby a matice, podložky
-
návaznost na předměty Praxe a Stavba a provoz strojů
3. Hřídele
-
tolerování a předepisování drsnosti povrchu pro funkční i nefunkční plochy
2. Kolíky, čepy, závlačky, pojistné kroužky 4. Ložiska 5. Ozubená kola 6. Klínové řemenice 7. Řetězová kola, rohatky, západky 8. Pružiny
-
základy technologie výroby svarků a odlitků a základě těchto dovedností umí nakreslit, okótovat a tolerovat jednoduchou součást
Kreslení svarků a odlitků
Nýty a nýtované konstrukce -
podstatu návrhu nýtu a nýtované konstrukce
-
základy rozvíjení obrazů pro výrobu svarku z trubek
1. Nýty 2. Nýtované konstrukce
Potrubí a rozvinuté pláště
144
6.23. Tělesná výchova 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoživotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Žáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, k pozitivnímu prožívání pohybu a sportovního výkonu, k zájmu kompenzovat negativní vlivy způsobu života, ke spolupráci při společných aktivitách a soutěžích. V tělesné výchově se rozvíjejí jak pohybově nadaní, tak zdravotně oslabení žáci. Charakteristika učiva Učivo v tělesné výchově představuje plánovitý systém vědomostí, pohybových dovedností a schopností, které si má žák osvojit zejména v praxi, ale i v teorii. Žáci zvládnou rozmanitá tělesná cvičení - všestranně rozvíjející, kondiční, koordinační, relaxační, rytmická, pořadová aj. Osvojí si základy techniky, taktiky, tréninku a pravidel kopané, košíkové, odbíjené, gymnastiky, atletiky, posilování, úpolů, plavání a dalších sportovních her dle podmínek školy (florbal, softbal, stolní tenis, nohejbal, bruslení, badminton aj.). Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí
-
Vzdělání směřuje k tomu, aby po jejím ukončení žáci dovedli: získat pozitivní postoj k tělesné výchově a sportu, k pohybu všeobecně; aktivně se zapojovat do tělovýchovných a sportovních činností a usilovat o pozitivní změny své tělesnosti; racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohrožení; chápat, jak vlivy životního prostředí působí na zdraví člověka (vzduch, voda, hluk, chemické látky aj.); preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním režimu; eliminovat zdraví ohrožující návyky a činnosti; usilovat o optimální pohybový rozvoj v rámci svých schopností; pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti a sportovního výkonu; vyrovnat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěž, připravit a provádět tělesná cvičení a pohybové aktivity s cílem pozitivně působit na zdravotní stav organismu; aktivně spolupracovat při organizaci tělovýchovných činností a sportovních soutěží; orientovat se v základních pravidlech a základech techniky a herních činností v jednotlivých sportovních odvětvích; dbát na bezpečnost, znát principy úrazové prevence a zásady první pomoci; dbát na dodržování osobní hygieny; kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně při pohybových činnostech a sportu všeobecně; využívat pohybových činností, pravidel a soutěží ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play;
Pojetí výuky Výuka tělesné výchovy navazuje na vědomosti, pohybové dovednosti a schopnosti získané a rozvinuté na základní škole. Základní organizační formou povinného předmětu 145
tělesná výchova je spojení dvou vyučovacích hodin do jedné cvičební jednotky (90 minut) jedenkrát v týdnu. Nepovinné činnosti jsou nabízeny školou žákům dle jejich zájmu a dle podmínek školy. Učivo je strukturováno do tematických celků, které se vzájemně prolínají a prostupují učivem tělesné výchovy ve všech ročnících. Pro žáky prvních ročníků je pořádán lyžařský a snowboardový kurz. Učivo 2. ročníku je rozšířeno o letní sportovně turistický kurz, který se uskutečňuje jak v tuzemsku, tak v zahraničí. K dalšímu rozvoji pohybových aktivit přispívají celoroční sportovní přebory naší školy a účast na soutěžích a přeborech v rámci AŠSK a ASPV, ve kterých je škola registrována. Oblast chování člověka při mimořádných událostech je kromě hodinové dotace v každém ročníku realizována formou odborných přednášek a návštěvou Integrovaného záchranného systému. Vedle tradičních metod hromadného a skupinového nácviku a procvičování bude uplatňován individuální přístup, zejména u žáků s rozdílným stupněm schopností a dovedností. Hodnocení výsledků žáků Žák je hodnocen na základě zjišťování úrovně všeobecných pohybových dovedností a stupně osvojení teoretických poznatků. Součástí hodnocení jsou i postoje žáka k plnění úkolů školní a mimoškolní tělesné výchovy. Pro hodnocení jsou využívány různé metody diagnostické a metody individuálního přístupu. Testování, měření výkonů a konkrétních pohybových dovedností se provádí jako součást jednotlivého tematického celku. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Klíčové kompetence: Kompetence k učení – mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí. Komunikativní kompetence – rozvíjejí vyjadřovací schopnost, vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování. Sociální kompetence – byt schopen práce v týmu a skupině, dokázat spolupracovat a vybírat optimální řešení, přispívat k zlepšení mezilidských vztahů a předcházet konfliktům. Personální kompetence – reálně posuzuje své schopnosti, pečuje o své duševní a fyzické zdraví, stanovit si cíle a priority na základě svých schopností. Kompetence k práci informačních a komunikačních technologií a k práci s informacemi – získávat informace ze sítě Internet, zpracovávat je a třídit, komunikovat elektronickou poštou Průřezová témata: Člověk a životní prostředí Tělesná výchova vede k odpovědnosti člověka za uchování životního prostředí, k vytváření hodnot a postojů ve vztahu k němu. Přispívá k informovanosti v oblasti ekologie člověka (vliv člověka na lidské zdraví, problematika drog, vývoj člověka). Vede k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Učí jednat hospodárně, ekonomicky a efektivně. Občan v demokratické společnosti Žáci jsou ve výuce vedeni ke schopnosti morálního úsudku a sebeodpovědnosti, díky častým diskusím se učí jednat s lidmi, a díky tomu mohou hodnotit situaci a nalézat
146
kompromisy. Při různých aktivitách dochází ke kontaktu s ostatními, a tím i k specifickým situacím, v nichž se učí rychle a samostatně jednat. Člověk a svět práce Tělesná výchova rozvíjí schopnost komunikovat a jednat, učí žáky analyzovat a vyhodnocovat situaci. Přispívá k zajištění optimálního zdravotního stavu. Informační a komunikační technologie: Digitálním zpracováním výsledků pohybových aktivit lze přispět k větší přehlednosti jednotlivých výkonů žáků. Takto vytvořené hodnocení je transparentní. Využitím audiovizuální techniky lze snadněji provést korekci negativních návyků při provádění pohybových aktivit v rámci hodin tělesné výchovy 2. Rozpis učiva
Výsledky vzdělávání 1. ročník -
-
-
-
volí sportovní vybavení odpovídající příslušné sportovní činnosti a okolním podmínkám; seznamuje se s odbornou terminologií; dokáže vyhledat potřebné informace týkající se zdraví a pohybu;
Učivo 1. Péče o zdraví Úvod. Bezpečnost a hygiena v TEV - zásady chování - pravidla her a soutěží, záchrana a dopomoc - náplň a režim hodin - hodnocení v TEV – testy, zásady klasifikace - teoretické poznatky – sport jako prostředek proti xenofobii, intoleranci a rasismu
racionálně jedná v situaci osobního a veřejného ohrožení; popíše úlohu státu a místní samosprávy při ochraně zdraví a životu obyvatel; dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví jak na ně reagovat; prokáže dovednosti poskytnutí první pomoci;
-
Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí
-
První pomoc
rozvíjí orientaci v prostoru a čase; uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách; koordinuje pohyby; rozpoznává souhyby; aplikuje dovednosti; umí využívat pohybové činnosti pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti;
2. Gymnastika - Gymnastika – cvičení na nářadí, akrobacie, šplh - Rytmická gymnastika, cvičení bez náčiní, polkový, valčíkový krok - Kondiční cvičení (posilování), aerobic
umí uplatňovat zásady sportovního tréninku; dokáže vyhledávat potřebné informace z oblasti zdraví a pohybu; dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost; ovládá kompenzační cvičení k regeneraci; tělesných a duševních sil, i vzhledem k požadavkům budoucího povolání;
3. Atletika - Technika běhu (rychlý, vytrvalý) a nízkého startu - Technika skoku do výšky a do dálky, z místa snožmo - Hody – granátem (chlapci) a kriketovým míčkem (dívky)
147
-
využívá pohybových činností pro zvyšování tělesné zdatnosti; zvládne techniku základních atletických disciplín;
-
rozpozná ukazatele své tělesné zdatnosti; předvídá situace; zvládne základní techniku pádu; charakterizuje úpolové sporty, ovládá základní techniku ochrany;
-
komunikuje při pohybových činnostech – dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěží a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci; dovedou uplatňovat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sportovních odvětvích; participuje na týmových herních činnostech družstva; dovede rozlišovat sportovní od nesportovního jednání;
-
-
-
-
-
-
-
-
5. Sportovní hry - Kopaná (chlapci) - Košíková - Florbal - Stolní tenis - Softbal
koriguje pohybový režim dle svých schopností; zvyšuje svoji vytrvalost a kondici; prokáže schopnost poskytnutí první pomoci při tonutí; vyrovnává jednostrannou tělesnou a duševní zátěž; uplatňuje své znalosti s cílem pozitivně působit na zdravotní stav organismu; volí sportovní vybavení (výstroj a výzbroj) odpovídající příslušné činnosti a okolním podmínkám (klimatickým, hygieně, bezpečnosti) a dovede je udržovat a ošetřovat; uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách; zvládne orientaci v terénu za ztížených podmínek; dovede přizpůsobit jízdu aktuálním podmínkám uplatňuje získané vědomosti a poznatky na veřejných sjezdovkách. 2. ročník
-
4. Úpoly - Pády – vpřed, vzad - Základní sebeobrana
6. Lyžování – kurz - Základy sjezdového lyžování - Základy snowboardingu - Základy běžeckého lyžování - Chování při pobytu v horském prostředí - První pomoc
volí sportovní vybavení odpovídající příslušné sportovní činnosti a okolním podmínkám; seznamuje se s odbornou terminologií; dokáže vyhledat potřebné informace týkající se zdraví a pohybu;
1. Péče o zdraví Úvod. Bezpečnost a hygiena v TEV - zásady chování - pravidla her a soutěží, záchrana a dopomoc - náplň a režim hodin - hodnocení v TEV – testy, zásady klasifikace - teoretické poznatky – sport jako prostředek proti xenofobii, intoleranci a rasismu
racionálně jedná v situaci osobního a veřejného ohrožení;
-
Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí
148
-
-
-
-
-
-
-
-
-
popíše úlohu státu a místní samosprávy při ochraně zdraví a životu obyvatel; dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví jak na ně reagovat; prokáže dovednosti poskytnutí první pomoci; sobě a jiným; rozvíjí orientaci v prostoru a čase; uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách; koordinuje pohyby; rozpoznává souhyby; aplikuje dovednost; umí využívat pohybové činnosti pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti; seznamuje se s organizačními prvky soutěže; umí uplatňovat zásady sportovního tréninku; dokáže vyhledávat potřebné informace z oblasti zdraví a pohybu; dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost; ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k požadavkům budoucího povolání; využívá pohybových činností pro zvyšování tělesné zdatnosti; zvládne techniku základních atletických disciplín; komunikuje při pohybových činnostech – dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěží a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci; dovedou uplatňovat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sportovních odvětvích participuje na týmových herních činnostech družstva; dovede rozlišovat sportovní od nesportovního jednání; ovládá negativní emoce; předvídá situace; zvládne základní techniku pádu; charakterizuje úpolové sporty, ovládá základní techniku ochrany; umí zpevnit a uvolnit své;
seznamuje se s přípravou akce; orientuje se v krajině; seznamuje se základy, principy a možnostmi různých sportů; utváří si pohybovou gramotnost pro netradiční sporty.
-
První pomoc
2. Gymnastika - Gymnastika – cvičení na nářadí, akrobacie, šplh - Rytmická gymnastika, cvičení bez náčiní, - Kondiční cvičení (posilování), aerobic
3. Atletika - Technika běhu (rychlý, vytrvalý) a nízkého startu - Technika skoku do výšky a do dálky, z místa snožmo - Hody – granátem (chlapci) a kriketovým míčkem (dívky) - Vrh koulí
4. Sportovní hry - Kopaná (chlapci) - Košíková - Florbal - Stolní tenis - Softbal - Odbíjená
5. Úpoly - Pády – stranou, přes překážku - Základní sebeobrana (navazuje na 1. ročník)
6. Sportovně - turistický kurz - Cykloturistika - Topografie a střelba ze vzduchovky - Horská turistika - Vodní turistika - Netradiční sporty (lezení, ringo, plážový volejbal, spinnig aj.) - První pomoc
149
3. ročník -
-
-
-
-
-
-
-
volí sportovní vybavení odpovídající příslušné sportovní činnosti a okolním podmínkám; seznamuje se s odbornou terminologií; dovede se zapojit do organizace sportovních akcí; umí si připravit program osobního tréninku; diskutuje a argumentuje o etice v partnerských vztazích; racionálně jedná v situaci osobního a veřejného ohrožení; popíše úlohu státu a místní samosprávy při ochraně zdraví a životu obyvatel; dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví jak na ně reagovat; prokáže dovednosti poskytnutí první pomoci sobě a jiným; rozvíjí orientaci v prostoru a čase; uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách; koordinuje pohyby; rozpoznává souhyby; aplikuje dovednosti; umí využívat pohybové činnosti pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti; seznamuje se s organizačními prvky soutěže; umí uplatňovat zásady sportovního tréninku; dokáže vyhledávat potřebné informace z oblasti zdraví a pohybu; dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost; ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k požadavkům budoucího povolání; využívá pohybových činností pro zvyšování tělesné zdatnosti; zvládne techniku základních atletických disciplín; komunikuje při pohybových činnostech – dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěží a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci; dovedou uplatňovat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sportovních odvětvích; participuje na týmových herních činnostech družstva; dovede rozlišovat sportovní od nesportovního jednání;
1. Péče o zdraví Úvod. Bezpečnost a hygiena v TEV - zásady chování - pravidla her a soutěží, záchrana a dopomoc - náplň a režim hodin - hodnocení v TEV – testy, zásady klasifikace - teoretické poznatky – sport jako prostředek proti xenofobii, intoleranci a rasismu
-
Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí
-
První pomoc
2. Gymnastika - Gymnastika – cvičení na nářadí, akrobacie, šplh - Rytmická gymnastika, cvičení bez náčiní, - Kondiční cvičení (posilování), aerobic
3. Atletika - Technika běhu (rychlý, vytrvalý) a nízkého startu - Technika skoku do výšky a do dálky, z místa snožmo - Vrh koulí
4. Sportovní hry - Kopaná (chlapci) - Košíková - Florbal - Stolní tenis - Softbal - Odbíjená
150
-
ovládá negativní emoce; předvídá situace; zvládne základní techniku pádu; charakterizuje úpolové sporty, ovládá základní techniku ochrany; umí zpevnit a uvolnit své tělo.
5. Úpoly - Pády – stranou, přes překážku - Přetahování - Základní sebeobrana (navazuje na 2. r.)
4. ročník -
-
-
-
-
-
-
-
volí sportovní vybavení odpovídající příslušné sportovní činnosti a okolním podmínkám; seznamuje se s odbornou terminologií; dovede se zapojit do organizace; umí si připravit program osobního; diskutuje a argumentuje o etice v partnerských vztazích; racionálně jedná v situaci osobního a veřejného ohrožení; popíše úlohu státu a místní samosprávy při ochraně zdraví a životu obyvatel; dovede rozpoznat hrozící nebezpečí a ví, jak na ně reagovat; prokáže dovednosti poskytnutí první pomoci sobě a jiným; rozvíjí orientaci v prostoru a čase; uplatňuje zásady bezpečnosti při pohybových aktivitách; koordinuje pohyby; rozpoznává souhyby; aplikuje dovednosti; umí využívat pohybové činnosti pro všestrannou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti; umí uplatňovat zásady sportovního tréninku; zjišťuje fyziologické hodnoty a motorické výkony; dovede vyvodit závěr z naměřených hodnot; dovede rozvíjet svalovou sílu, rychlost, vytrvalost, obratnost a pohyblivost; ovládá kompenzační cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil, i vzhledem k požadavkům budoucího povolání; využívá pohybových činností pro zvyšování tělesné zdatnosti; zdokonaluje techniku základních atletických disciplín; komunikuje při pohybových činnostech – dodržuje smluvené signály a vhodně používá odbornou terminologii; dovede se zapojit do organizace turnajů a soutěží a umí zpracovat jednoduchou dokumentaci; dovedou uplatňovat techniku a základy taktiky v základních a vybraných sportovních odvětvích;
1. Péče o zdraví Úvod. Bezpečnost a hygiena v TEV - zásady chování - pravidla her a soutěží, záchrana a dopomoc - náplň a režim hodin - hodnocení v TEV – testy, zásady klasifikace - teoretické poznatky – sport jako prostředek proti xenofobii, intoleranci a rasismu -
Zásady jednání v situacích osobního ohrožení a za mimořádných událostí
-
První pomoc
2. Gymnastika - Gymnastika – cvičení na nářadí, akrobacie, šplh - Rytmická gymnastika, cvičení bez náčiní, - Kondiční cvičení (posilování), aerobic
3. Atletika - Technika běhu (rychlý, vytrvalý) a nízkého startu - Technika skoku do výšky a do dálky, z místa snožmo - Vrh koulí
4. Sportovní hry - Košíková - Florbal - Stolní tenis - Softbal - Odbíjená
151
-
-
-
participuje na týmových herních činnostech družstva; dovede rozlišovat sportovní od nesportovního jednání; aplikuje naučené kombinace při samotné hře; osvojuje si základní filozofii sebeobranných činností; předvídá situace zná právní aspekt využití a zneužití bojových prvků; charakterizuje úpolové sporty, ovládá základní techniku ochrany; respektuje specifika bezpečnosti při úpolech.
5. Úpoly - Úpolové hry - Základní prvky juda - Přetahování
Tělesná cvičení v 1. - 4. ročníku jako součást všech tematických celků - Pořadová, všestranně rozvíjející, kondiční, koordinační, kompenzační, relaxační aj.
152
6.24. Základy ekologie 1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl vyučovacího předmětu Obecným cílem vzdělávání ve vyučovacím předmětu základy ekologie je poskytnout žákům nezbytné poznatky z oblasti biologie a ekologie, ze kterých bude vycházet ekologická výchova a vzdělávání k ochraně životního prostředí ve vazbě na další vzdělávací předměty (chemie, fyzika). Cílem je naučit žáky využívat přírodovědných poznatků a dodržovat zásady trvale udržitelného rozvoje v profesním i osobním životě. Učivo předmětu navazuje na poznatky, které žáci získali na základní škole. Charakteristika učiva Učivo je zaměřeno na tematické celky, které shrnují základy biologie, ekologie a problematiku člověk a životní prostředí. Důraz bude kladen na dopady činnosti člověka na životní prostředí, na pochopení nutnosti jednat v osobním životě i v odborné činnosti v souladu se strategií udržitelného rozvoje, především při nakládání s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami. Teoretickou výuku doplňujeme exkurzemi, přednáškami s odborníky, vycházkami v okolí Ostravy. Předmět je vyučován v 1. ročníku v dotaci 1 vyučovací hodiny týdně, celkem tedy 34 vyučovacích jednotek za studium.
-
-
Ekologické vzdělávání směřuje k tomu, aby žák: pochopil ekologické a biologické pojmy a zákonitosti a uměl je ve správných souvislostech používat; porozuměl zákonitostem biosféry a vztahům mezi organizmy a prostředím a uměl aplikovat získané znalosti do každodenního jednání a chování; získal informace o vlivu činností člověka na jednotlivé složky prostředí, o možnostech jeho ochrany a uvědomil si odpovědnost každého jedince za ochranu a zlepšení životního prostředí; osobním příkladem v občanském a profesním životě přispíval k šetrnému zacházení s přírodními zdroji, surovinami a energií a k minimalizaci odpadu; uvědomil si závažnost komplexních vlivů životního prostředí na člověka a jeho zdraví a význam prevence onemocnění; seznámil se s organizaci ochrany přírody a prostředí v ČR a v EU a s problémy na lokální, regionální a globální úrovni; utvářel si názory, postoje a hierarchii životních hodnot v souladu s myšlenkami udržitelného rozvoje jako jediné možné pozitivní alternativy rozvoje lidské společnosti.
Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů hodnot a preferencí
-
Výuka ekologie směřuje k tomu, aby žáci: měli důvěru ve své vlastní dovednosti a schopnosti; získali pozitivní vztah k přírodě a chránili ji; uvědomovali si důležitost a nezbytnost ochrany životního prostředí celospolečensky; dokázali pracovat s informacemi z denního tisku, internetu, odborné literatury; uměli diskutovat o problémech životního prostředí, zaujímat stanovisko a obhájit své názory.
153
Pojetí výuky Ve výuce se uplatňují různé metody a formy vyučování v závislosti na druhu tematického celku. Nejpoužívanější metoda je informačně receptivní, tj. předávání hotových informací žákům. Realizuje se formou ústního výkladu (monologické, dialogické metody, řízená diskuse). Výklad učiva je doplněn didaktickými pomůckami (modely, obrázky) a názornými ukázkami přírodních zákonitostí na multimediálních nosičích. Tyto demonstrační metody mají funkci jednak fixační, jednak motivační. K dalším používaným metodám patří metoda samostatné práce, která zvyšuje tvořivost a aktivitu žáků. Tento způsob výuky je vhodný zejména u tematických celku, které souvisejí s praktickým životem, a žáci mohou tak své vědomosti aktivně využít. Pro zvýšení zájmu o předmět je důležité zařadit metodu pozorování, a to v rámci organizační formy vycházky nebo exkurze, při které žáci mají možnost lépe pochopit děje, souvislosti a podmíněnosti v přírodě. Hodnocení výsledků žáků Při průběžném hodnocení žáka bude kladen důraz na hloubku porozumění danému učivu a schopnost aplikovat poznatky v praxi. Konečná klasifikace žáka v pololetí je výsledkem dílčích známek, které mají podle způsobu zkoušení různou váhu: 1. individuální ústní zkoušení (jedenkrát za pololetí); 2. písemné zkoušení (po ukončení tematického celku); 3. aktivita ve vyučovací hodině, samostatnost při řešení úkolu, plnění domácích úkolu, vypracování referátů a jejich prezentace. Kromě známkování podle klasifikačního řádu je kladen důraz i na slovní hodnocení a sebehodnocení žáku. Popis přínosu předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Předmět biologie a základy ekologie rozvíjí především následující kompetence: Kompetence k učení – mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání, umět si vytvořit (plánovat, organizovat) vhodný studijní režim a podmínky, umět vyhledávat a zpracovat informace, vyhodnocovat vlastní učební činnosti, znát možnosti svého dalšího vzdělávání. Kompetence k řešení problémů – samostatně řešit úkoly (seminární práce, referát), zpracovávat protokoly. Učit se analyzovat zadání úkolu a navrhnout řešení, spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmoví řešení úkolů). Komunikativní kompetence – učit se srozumitelně a věcně vyjadřovat, formulovat myšlenky správně i v písemné podobě, formulovat problém a řešit ho adekvátním způsobem (slovně, symbolicky), přátelská komunikace se spolužáky. Personální kompetence – přijímání a odpovědné plnění svěřených úkolů, učit se adekvátně reagovat na hodnocení výsledků své práce a přijímat kritiku, odhad důsledků svého jednání a chování v různých situacích při výuce i v běžném životě. Občanské kompetence - uznávat hodnoty podstatné pro život v demokratické společnosti, učit se jednat odpovědně, samostatně, ve vlastním, ale i veřejném zájmu, respektovat práva a osobnost jiných lidí. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií – využívat informačních technologií (informačních a vzdělávacích serverů na internetu), aplikací při samostatné práci. Průřezová témata: Občan v demokratické společnosti: Žáci jsou vedeni k aktivitě, k diskuzím, učí se obhajovat svůj názor a respektovat výsledky práce druhých. Upevňují si základy slušného chování k sobě navzájem i k pedagogům. 154
Člověk a životní prostředí: Žáci se učí pozitivnímu vztahu k životnímu prostředí, udržování zdravého prostředí, jeho chránění pro budoucí generace a předcházení jeho znečišťování. Zhodnotí význam vody pro život na Zemi, uvedou příklady znečišťování vody a vzduchu, rozumí pojmu smog a teplotní inverze, znají příklady zdrojů informací o čistotě ovzduší, navrhnou vhodná řešení omezení jejich znečišťování, vytváří si návyky k šetření vodou. Zhodnotí vliv činnosti člověka na změny obsahu kyslíku a ozonu v plynném obalu Země. Uvedou příklady fosilních a průmyslových paliv, zhodnotí jejich využívání a posoudí vliv spalování paliv na životní prostředí. Rozliší obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie, uvedou příklady havárií způsobených ropou či zemním plynem nebo jejich produkty. Dále rozumí významu fotosyntézy pro život na Zemi. Posoudí vliv vybraných látek na životní prostředí, mj. vliv průmyslových hnojiv a plastů, zhodnotí ekonomický a ekologický význam recyklace odpadů a vytvářejí si návyky k třídění odpadů. Člověk a svět práce: Žáci jsou vedeni k pečlivosti, důslednosti, učí se spolupracovat, komunikovat a vzájemně si pomáhat. Uvědomují si, že přírodní vědy jsou důležitou součástí života společnosti. Vytváří si představu o svých schopnostech a dovednostech a uvědomují si nutnost celoživotního vzdělávání jako důležitého předpokladu uplatnění na trhu práce. Informační a komunikační technologie: Žáci se učí získávat a využívat informace z různých zdrojů a používat výpočetní techniku pro prezentaci svých závěrů. 2. Rozpis učiva 1. ročník: 34 hodin Výsledky vzdělávání žák/žákyně - charakterizuje názory na vznik a vývoj života na Zemi; - vlastními slovy vyjádří základní vlastnosti živých soustav; - popíše buňky, porovná typy buněk (autotrofní, heterotrofní); - uvede příklady základních skupin organismů a porovná je; - zorientuje se v základních genetických pojmech, uvede příklady využití genetiky v praxi; - popíše základní stavbu lidského těla; - zná zásady zdravé výživy a zdravého životního stylu; - uvede původce bakteriálních a jiných virových onemocnění, zná způsob ochrany před nimi; - popíše, jak faktory životního prostředí ovlivňují lidské zdraví; - popíše vliv fyzického a psychického zatížení na lidský organismus; -
vysvětlí základní ekologické pojmy; charakterizuje vztahy mezi organismem a prostředím;
Učivo 1. Základy biologie - Vznik a vývoj života na Zemi - Vlastnosti živých soustav - Buňka - Rozmanitost organismů a jejich charakteristika - Biologie člověka - Genetika – dědičnost - Stavba a funkce orgánových soustav - Zdraví a nemoc - Péče o zdraví
2. Základy ekologie - Základní ekologické pojmy, organismus a prostředí - Ekologické faktory prostředí
155
-
-
-
rozliší a charakterizuje abiotické a biotické faktory prostředí; vysvětlí potravní vztahy v přírodě; popíše podstatu oběhu látek a toku energie v přírodě; charakterizuje různé typy krajiny;
má přehled o historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody; dovede vyjádřit vzájemné vztahy mezi člověkem a životním prostředím; charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti; orientuje se ve způsobech nakládání s odpady a možnostech snížení jejich produkce, způsob řešení v regionálním i lokálním měřítku; uvede příklady globálních problémů ŽP a možnosti jejich řešení; uvede základní látky znečisťující ovzduší, vodu a půdu; uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu; vysvětlí pojem trvale udržitelný zdroj; zdůvodní odpovědnost každého jedince za ochranu přírody, krajiny a ŽP; navrhne řešení vybraného environmentálního problému;
- OZZO, čistička vod, energetika, výukové programy ZOO Ostrava
-
Potravní řetězce Koloběh látek v přírodě a tok energie Typy krajiny
3. Člověk a životní prostředí - Člověk a vývoj jeho vztahu k přírodě - Člověk a jeho vztahy k přírodě - Vzájemné vztahy mezi životním prostředím a člověkem
4. Exkurze, výstava, přírodovědná vycházka
156
7.Požadavky na zabezpečení školního vzdělávacího programu Název školy Adresa školy Zřizovatel Název ŠVP Kód a název oboru vzdělávání Stupeň vzdělání Délka a forma studia Datum platnosti
Střední průmyslová škola, Ostrava – Vítkovice, příspěvková organizace Zengrova 1, 703 00 Ostrava-Vítkovice Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 Ostrava Strojírenství – výpočetní technika 23-41-M/01 Strojírenství Střední vzdělání s maturitní zkouškou Čtyřleté denní studium 1. 9. 2016
Pro uskutečňování školního vzdělávacího programu je nutné vytvořit vhodné realizační podmínky v oblast personální, materiální a bezpečnosti práce. Pouze ucelený, vzájemně se podmiňující komplex těchto požadavků umožní vytvoření optimálního vzdělávacího prostředí, které je nutnou podmínkou pro úspěšnou realizaci ŠVP a dosažení stanovených cílů a výsledků vzdělávání. Vytváření optimálních podmínek pro uskutečňování školního vzdělávacího programu je potřebné zejména v následujících oblastech.
7.1.
Personální podmínky
Pro kvalitní realizaci školního vzdělávacího programu zajišťují výuku jednotlivých předmětů dle učebního plánu odborně a pedagogicky způsobilí pracovníci. Pro zajištění kvalitní výuky a bezpečnosti práce a s ohledem na kapacitu učeben jsou žáci v konkrétních předmětech děleni do skupin. Žáci jsou zpravidla děleni do skupin zejména v předmětech cizí jazyky, v předmětech, kde to vyžaduje zajištění bezpečnosti práce, a v předmětech využívajících bezprostředně výpočetní techniku tak, aby každý žák měl vlastní pracoviště. Odborná praxe ve třetím ročníku v délce čtyř týdnů je realizována u firem v regionu. Vedení školy zajistí soulad vzdělávacích a výchovných činností pedagogických pracovníků s cíli vzdělávání stanovenými zákonem a RVP příslušného oboru vzdělání. Všechny předměty budou přednostně vyučovány plně aprobovanými učiteli, kteří průběžně procházejí systémem dalšího vzdělávání i dalšími kurzy.
7.2.
Základní materiální podmínky
Výuka je zajišťována v kmenových (univerzálních) učebnách pro konkrétní třídy. Ty jsou vybaveny základním víceúčelovým, estetickým a funkčním zařízením, v učebnách speciálních odborných pro výuku jazyků, výpočetní techniky, přírodovědných, odborných aj. předmětů, v laboratořích a dílnách vybavených speciálním nábytkem, přístroji, nástroji, materiálem a pomůckami potřebnými pro realizaci cílů a obsahu vzdělávání stanovených školním vzdělávacím programem a v kapacitě odpovídající požadavkům BOZP nebo umožňující dělení tříd na skupiny, popř. podle charakteru předmětu umožňující také individuální práci žáků. Předmět tělesná výchova je vyučován v tělocvičně, posilovně, herně stolního tenisu, na školním dvoře, v předem objednaném bazénu, resp. na přilehlých sportovištích vždy podle potřeby školy a dle možností provozovatelů sportoviště (např. blízký sportovní stadion – atletika apod.) Škola má k dispozici nezbytné prostory pro ukládání nářadí, nástrojů, materiálů a učebních a jiných pomůcek.
157
Prostory pro přípravnou práci učitelů – kabinety jsou vybaveny nábytkem s potřebnými úložnými prostory dle konkrétních požadavků vyučovaného předmětu. Každý kabinet má k dispozici pro potřeby pedagogů počítač připojený ke školní počítačové síti a k internetu. Škola má k dispozici i další prostory a jejich vybavení nezbytné pro jiné vzdělávací či podpůrné aktivity, jako jsou prostory pro řízení školy, osobní hygienu, prostory pro odkládání oděvu a obuvi, knihovnu aj. K dispozici je nářadí, materiály, učebnice, didaktická a výpočetní technika, učební pomůcky potřebné pro výuku v jednotlivých oblastech vzdělávání, tělocvičné nářadí a náčiní aj. Součástí školy jsou také dílny vybavené klasickými obráběcími stroji, zařízeními pro ruční obrábění, školními CNC stroji, automobilní diagnostickou a jinou moderní technikou. Stravování žáků je zajištěno ve vlastní výdejně stravy. Dovoz stravy je zajištěn. Škola dále disponuje školním bufetem a několika automaty (na teplé a studené nápoje a drobnosti – cukrovinky).
7.3.
Organizační podmínky
Škola splňuje požadavky školské legislativy na organizaci a průběh středního vzdělávání, a to ve vazbě na formu vzdělávání v teoretickém vyučování, v učební praxi a ve výchově mimo vyučování. Odborná praxe žáků je zajišťována na pracovištích právnických nebo fyzických osob odpovídajících oboru vzdělání. Žáky seznamujeme s nejdůležitějšími znalostmi a dovednostmi souvisejícími s jejich uplatněním ve světě práce a vybavujeme je kompetencemi, které jim pomohou při rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze. Do každodenní praxe jsou zaváděna témata směrovaná na environmentální výchovu a osvětu Svým zaměřením rozvíjíme nadstandardně kompetence žáků v oblasti efektivního využívání prostředků informačních a komunikačních technologií při odborném vzdělávání i v osobním a pracovním životě v souladu se státní informační politikou ve vzdělávání. Žáci školy a pedagogové se účastní odborných a jiných soutěží vyhlašovaných v resortu školství. Škola programově zařazuje do výuky problematiku ochrany člověka za mimořádných situací v souladu s právními předpisy pro krizové řízení a civilní nouzové plánování. Oblasti vzdělávání a integrace žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním a žáků vyžadujících jinou speciální péči věnuje škola mimořádnou pozornost. Podporujeme také žáky mimořádně nadané. Těmto žákům slouží speciální vzdělávací programy zaměřené na jejich konkrétní potřeby.
7.4.
Podmínky BOZP
Při vzdělávání žáků a při všech dalších činnostech, které se vzděláváním souvisí, i při činnostech mimoškolních je dbáno důsledně na bezpečnost a ochranu zdraví žáků, dle platných právních předpisů. Na všech akcích školy je zabezpečen odborný dohled nebo přímý pedagogický dozor. Škola má pro výuku k dispozici dvě budovy. Obě budovy jsou v majetku Moravskoslezského kraje. Jejich údržbu zajišťuje škola vlastními prostředky. Pravidelnou technickou kontrolu a všechny předepsané revize zajišťuje škola v obou budovách. Žáci jsou prokazatelně na začátku každého školního roku upozorňováni a podrobně instruováni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vyučování nebo v přímé souvislosti s ním, jsou seznámeni se školním řádem, zásadami bezpečného chování, případně s ustanoveními konkrétních právních norem k zajištění BOZP 158
a požární ochrany souvisejících s konkrétní činností vykonávanou žáky. Prokazatelnost je možné ověřit na konkrétních podpisových arších a v třídních knihách. Časová náročnost vzdělávání podle školního vzdělávacího programu je v souladu s počtem povinných vyučovacích hodin stanovených v rámcovém vzdělávacím programu, který respektuje fyziologické a psychické potřeby žáků, podmínky a obsah vzdělávání. Žáci jsou konkrétními předpisy a postupy chráněni před násilím, šikanou a jinými negativními jevy. Učebny, laboratoře a dílny splňují platné zákony, normy a směrnice.
159
8. Spolupráce se sociálními partnery Název školy Adresa školy Zřizovatel Název ŠVP Kód a název oboru vzdělávání Stupeň vzdělání Délka a forma studia Datum platnosti
Střední průmyslová škola, Ostrava – Vítkovice, příspěvková organizace Zengrova 1, 703 00 Ostrava-Vítkovice Moravskoslezský kraj, 28. října 117, 702 18 Ostrava Strojírenství – výpočetní technika 23-41-M/01 Strojírenství Střední vzdělání s maturitní zkouškou Čtyřleté denní studium 1. 9. 2016
8.1. Úřad práce Spolupráce s úřadem práce bude zaměřena na sledování uplatnění absolventů na trhu práce. Pravidelným hodnocením je možné reagovat na poptávku trhu práce, upravovat učební plán a osnovy jednotlivých předmětů. Cílem je minimalizovat počet absolventů, kteří po ukončení studia budou pobírat podporu v nezaměstnanosti.
8.2. Vysoké školy Spolupráce s vysokými školami je zaměřena na zpětnou vazbu uplatnění absolventů v dalším studiu. Pravidelné konzultace se zástupci strojní fakulty a jednotlivými katedrami odborných předmětů (doplnění výuky ICT učiteli VŠB, stáže žáků OU v odborných a všeobecně vzdělávacích předmětech, partnerství v projektech). Spolupráce s vysokými školami: VŠB – Technická univerzita Ostrava a Ostravská univerzita.
8.3. Podnikatelská sféra Sociálním partnerem jsou především firmy zaměřené na strojírenství a výpočetní techniku v regionu. Jejich požadavky a připomínky budou ovlivňovat především odborné předměty, jejich rozsah a obsah. Důležitou částí spolupráce je možnost výkonu praxe pro žáky 2. a 3. ročníků, odborné stáže učitelů ve firmách, exkurze, účast firemních odborníků v komisích odborných soutěží.
8.4. Rodiče a žáci Rodiče mohou ovlivňovat vzdělávání svých dětí přes Školskou radu, Spolek, ve kterém jsou zvoleni zástupci rodičů všech tříd, a také na pravidelných třídních schůzkách. Žáci mohou ovlivňovat vzdělávání přes Školskou radu jednáním s vedením školy a třídním učitelem.
8.5. Asociace CZESHA Škola je dlouhodobým členem asociace středních odborných škol na krajské a republikové úrovni. Spolupráce s ostatními školami je nezbytným prvkem rozvoje a evaluace školy. V rámci asociace jsme aktivními partnery ve společných projektech.
8.6. Základní školy Pravidelné prezentace vzdělávacího programu na základních školách, dny otevřených dveří s osobní prezentací partnerských firem a informativní dny na škole pro žáky ZŠ jsou rozhodujícím faktorem zvýšení zájmu o odborné vzdělávání.
160
