Biskupské gymnázium Skuteč
Školní vzdělávací program „Škola jako místo setkávání“
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání realizovaný na nižším stupni gymnázia
zpracováno podle RVP ZV
Platnost dokumentu: od 31. 8. 2008 (3.verze) pro 1. ročník osmiletého gymnázia
Datum:
Razítko školy:
2
Podpis ředitele:
Obsah 1. Identifikační údaje.................................................................................................................. 5 1.1. Název ŠVP ...................................................................................................................... 5 1.2. Předkladatel ..................................................................................................................... 5 1.3. Zřizovatel ........................................................................................................................ 5 1.4. Další údaje....................................................................................................................... 5 1.5. Kontakty .......................................................................................................................... 6 2. Charakteristika školy.............................................................................................................. 8 2.1. Úplnost a velikost školy .................................................................................................. 8 2.2. Vybavení školy................................................................................................................ 8 2.3. Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................. 9 2.4. Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce............................................................. 9 2.4.1. Projekt Handicapovaní žáci na gymnáziu ................................................................ 9 2.4.2. Česko-italský projekt Skuteč – Udine (2003 – 2007) ............................................ 10 2.4.3. Skutečský majáles .................................................................................................. 10 2.4.4. Předvánoční týden .................................................................................................. 10 2.5. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ........................................................................... 11 2.5.1. Město Skuteč .......................................................................................................... 11 2.5.2. Školská rada ........................................................................................................... 11 2.5.3. Rada školské právnické osoby ............................................................................... 11 2.5.4. Římskokatolická farnost Skuteč............................................................................. 11 2.5.5. Výchovné a kariérní poradenství............................................................................ 11 2.5.6. PPP Chrudim .......................................................................................................... 12 2.6. Charakteristika žáků ...................................................................................................... 12 3. Charakteristika ŠVP ............................................................................................................. 13 3.1. Zaměření školy.............................................................................................................. 13 3.2. Profil absolventa............................................................................................................ 14 3.3. Základní rysy ŠVP ........................................................................................................ 15 3.4. Organizace přijímacího řízení ....................................................................................... 16 3.5. Organizace maturitních zkoušek ................................................................................... 16 3.6. Výchovné a vzdělávací strategie ................................................................................... 17 3.6.1. Kompetence k učení ............................................................................................... 17 3.6.2. Kompetence k řešení problémů.............................................................................. 17 3.6.3. Kompetence komunikativní ................................................................................... 17 3.6.4. Kompetence sociální a personální.......................................................................... 18 3.6.5. Kompetence občanské............................................................................................ 18 3.6.6. Kompetence pracovní............................................................................................. 18 3.7. Formy a metody realizace ŠVP ve vztahu k rozvoji kompetencí ................................. 18 3.8. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami................................ 19 3.9. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných............................................................ 19 3.10. Začlenění průřezových témat ...................................................................................... 20 4. Učební plán .......................................................................................................................... 21 5. Učební osnovy...................................................................................................................... 23 5.1. Průřezová témata ........................................................................................................... 23 5.1.1. Osobnostní a sociální výchova ............................................................................... 23 5.1.2. Výchova demokratického občana .......................................................................... 23 5.1.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech ............................... 24 5.1.4. Multikulturní výchova............................................................................................ 24 5.1.5. Environmentální výchova ...................................................................................... 24 3
5.1.6. Mediální výchova ................................................................................................... 25 5.2. Jazyk a jazyková komunikace ....................................................................................... 29 5.2.1. Český jazyk a literatura .......................................................................................... 30 5.2.2. Anglický jazyk ....................................................................................................... 34 5.2.3. Francouzský jazyk.................................................................................................. 42 5.2.4. Italský jazyk ........................................................................................................... 46 5.2.5. Německý jazyk ....................................................................................................... 49 5.3. Matematika a její aplikace............................................................................................. 52 5.3.1. Matematika............................................................................................................. 52 5.4. Informační a komunikační technologie......................................................................... 59 5.4.1. Informatika ............................................................................................................. 59 5.5. Člověk a společnost....................................................................................................... 62 5.5.1. Dějepis.................................................................................................................... 63 5.5.2 Občanská nauka....................................................................................................... 67 5.6. Člověk a příroda ............................................................................................................ 72 5.6.1. Fyzika ..................................................................................................................... 73 5.6.2. Chemie ................................................................................................................... 79 5.6.3. Biologie .................................................................................................................. 87 5.6.4. Zeměpis .................................................................................................................. 93 5.7. Umění a kultura ............................................................................................................. 98 5.7.1. Hudební výchova.................................................................................................... 99 5.7.2. Výtvarná výchova ................................................................................................ 101 5.8. Kultura ducha .............................................................................................................. 103 5.8.1. Náboženství .......................................................................................................... 104 5.8.2. Religionistika ....................................................................................................... 109 5.9. Člověk a zdraví............................................................................................................ 112 5.9.1. Tělesná výchova ................................................................................................... 113 5.9.2. Výchova ke zdraví................................................................................................ 121 5.10. Člověk a svět práce ................................................................................................... 125 5.10.1. Svět práce ........................................................................................................... 126 5.10.2 Práce s laboratorní technikou .............................................................................. 128 5.10.3 Využití digitálních technologií............................................................................ 132 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy................................................................................ 133 6.1. Východiska.................................................................................................................. 133 6.1.1. Cíle, kritéria a nástroje hodnocení........................................................................ 134 6.2. Hodnocení žáka ........................................................................................................... 135 6.2.1. Klasifikace............................................................................................................ 135 6.2.2. Hodnocení klíčových kompetencí ........................................................................ 135 6.2.3. Výstupní hodnocení.............................................................................................. 135 6.3. Hodnocení činnosti školy ............................................................................................ 135 6.3.1. Hodnocení žáky a rodiči....................................................................................... 135 6.3.2. Hodnocení učiteli ................................................................................................. 135 6.3.3. Průzkumy ............................................................................................................. 136 6.3.4. Přehled intervalů hodnocení činnosti školy ......................................................... 136 6.4. Výroční zpráva o činnosti školy.................................................................................. 137
4
1. Identifikační údaje 1.1. Název ŠVP „Škola jako místo setkávání“ - Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání realizovaný na nižším stupni gymnázia, zpracováno podle RVP ZV. Nižším stupněm gymnázia se rozumí první čtyři roky z celkové délky (8 let) studia studijního oboru 79-41K/81 Gymnázium – všeobecné. Studijní forma vzdělávání: denní
1.2. Předkladatel Název školy:
Biskupské gymnázium Skuteč
Identifikátor zařízení: 610 100 840 Adresa:
Vítězslava Nováka 584 539 73 Skuteč
Ředitel:
Mgr. Jarmila Polanská
Koordinnátor ŠVP:
Mgr. Milan Horák
Právní forma:
školská právnická osoba
IČO:
70156247
1.3. Zřizovatel Biskupství královéhradecké právní forma: církev, církevní právnická osoba, IČO: 00445134 Adresa: Velké náměstí 35 500 01 Hradec Králové Statutární zástupce: Mons. ThLic. Dominik Duka OP
1.4. Další údaje Právnická osoba vykonává činnost těchto škol a školských zařízení: 1. Střední škola Nejvyšší povolený počet žáků ve škole: 360 žáků 2. Domov mládeže Nejvyšší povolený počet lůžek: 32 lůžek Adresa: Vítězslava Nováka 96 539 73 Skuteč 3. Školní jídelna Nejvyšší povolený počet stravovaných: neuvádí se 4. Školní klub (ŠK) 60 žáků Nejvyšší povolený počet žáků v ŠK: 5
IZO: 110 100 859 IZO: 150 002 921
IZO: 150 002 912 IZO: 150 078 064
Obory vzdělávání: Biskupské gymnázium Skuteč 1. 79-41-K/408 Gymnázium – živé jazyky studium denní cílová kapacita: 120 žáků vstupní požadavky: absolventi ZŠ charakter studia: střední škola - gymnázium 2. 79-41-K/81 Gymnázium – všeobecné studium denní cílová kapacita: 240 žáků vstupní požadavky: 5. r. ZŠ před koncem PŠD charakter studia: střední škola – gymnázium
délka studia: 4 roky
délka studia: 8 roků
Třídy ve škole: Označení tříd Prima Sekunda Tercie Kvarta Kvinta Sexta Septima Oktáva
Vysvětlivky k označení tříd První ročník osmiletého studijního cyklu Druhý ročník osmiletého studijního cyklu Třetí ročník osmiletého studijního cyklu Čtvrtý ročník osmiletého studijního cyklu Pátý ročník osmiletého a první ročník čtyřletého studijního cyklu Šestý ročník osmiletého a druhý ročník čtyřletého studijního cyklu Sedmý ročník osmiletého a třetí ročník čtyřletého studijního cyklu Osmý ročník osmiletého a čtvrtý ročník čtyřletého studijního cyklu
Datum zařazení do sítě škol: 14. 12. 1999 Datum zahájení činnosti:
01. 09. 2000
1.5. Kontakty Škola: www.bigyskutec.cz e-mail:
[email protected]
tel:
469 326 360, 731 598 780
fax:
469 326 361
tel. DM:
732 552 687
tel. ŠJ:
469 326 363
6
Zřizovatel: http://www.diecezehk.cz e-mail:
[email protected]
tel.:
495 063 611
fax:
495 512 850
Mgr. Stanislava Kučerová (Odbor církevního školství):
[email protected] , 495 063 672, 737 215 320
7
2. Charakteristika školy 2.1. Úplnost a velikost školy Škola leží ve městě Skutči zajímavém zejména svou hudební tradicí. Dopravní spojení je dobré pouze z větších center jako jsou Chrudim a Hlinsko (možnost využít jak autobus a vlak). Do vesnic z blízkého okolí Skutče je autobusové spojení horší zejména v odpoledních hodinách. Velikost školy Jazykové gymnázium V. J. Tomáška ve Skutči bylo zřízeno Biskupstvím královehradeckým ve školním roce 2000/2001 a to jako škola otevřená pro každého, bez rozdílu náboženského přesvědčení. Na jeho vzniku se významně podílelo město Skuteč, které vznikající škole poskytlo zázemí, a v neposlední řadě i školský úřad v Chrudimi. Od 26. 8. 2006 naše škola nese nové jméno: Biskupské gymnázium Skuteč. Biskupské gymnázium díky společnému úsilí vedení, pedagogů, zaměstnanců a přátel školy rychle získalo dobrou pozici. Nejvyšší povolený počet žáků ve škole je 360 žáků ve dvanácti třídách osmiletého a čtyřletého studia. Počet tříd se postupným zvyšováním kapacity po vzniku školy stabilizuje od školního roku 2007/2008 na 12 a tento počet tříd je již konečný. Naplněnost tříd odpovídá regionálnímu významu školy. V posledních letech se na naplněnosti nižšího gymnázia významně projevila klesající demografická křivka. Průměrný počet žáků na třídu se ve čtyřletém gymnáziu pohybuje kolem 29, v osmiletém je průměrný počet žáků ve třídě 20. V současnosti (školní rok 2006/2007) jsou na škole 4 třídy čtyřletého a 7 tříd osmiletého gymnázia - v 11 třídách studuje 256 žáků. Úplnost školy Gymnázium, jako střední škola, ve svém osmiletém studiu poskytuje druhý stupeň základního vzdělání pro žáky od primy až do kvarty, což odpovídá 6.-9. ročníku základní školy. Již nyní máme též zkušenosti s integrací žáků s různými handicapy (tělesná a zdravotní postižení, speciální poruchy učení, sociálně slabá prostředí). Za zvlášť důležité považujeme do budoucna školu vybavit bezbariérovými vstupy pro tělesně postižené žáky, kterým tak bude umožněna ještě lepší integrace mezi zdravé vrstevníky.
2.2. Vybavení školy Komplex školy tvoří dvě izolované budovy v jediném areálu. Od roku 2000 byly postupně vybavovány nejenom kmenové učebny, učebny jazyků, učebny výpočetní techniky, učebna výtvarné výchovy, aula, posluchárna přírodních věd, laboratoř, meditační místnost, ale i zázemí pro vedení školy, sborovna a kabinety. Nelze zapomenout též na postupné vybavování nebo výměnu příslušenství v šatnách, tělocvičně, školní kuchyni a jídelně, školním klubu a domově mládeže. Takže škola je po stránce vybavení a prostor přizpůsobena kvalitnímu a příjemnému studiu. Oba objekty jsou koncipovány na 12 kmenových učeben s dostatečným prostorem pro odborné učebny a ostatní zázemí nutné ke kvalitnímu studiu. Ve škole jsou 2 počítačové učebny, 3 jazykové učebny, laboratoř pro chemii a biologii, jedna tělocvična, multifunkční 8
aula, která může sloužit jako malá knihovna se studovnou, učebna hudební výchovy, jazyková učebna a též jako místo ke komorní divadelní, hudební, filmové nebo přednáškové produkci. Všechny odborné učebny a specializované prostory jsou dobře vybavené, k dispozici pro výuku jsou moderní technická zařízení – dataprojektory, videa a DVD přehrávače. Škola též vlastní 7 notebooků, které jsou k dispozici jak vyučujícím, tak i žákům (dlouhodobě nemocným nebo se speciálními vzdělávacími potřebami. Žáci ze vzdálenějších míst mohou využívat školní klub a v omezené míře také domov mládeže. Stravování zajišťujeme ve školní jídelně jídly z vlastní školní kuchyně. Prostory školní kuchyně a jídelny máme v dlouhodobém pronájmu od města Skutče. Hygienické podmínky školy jsou v podstatě vyhovující. Ve všech budovách školy je sociální zařízení na slušné úrovni. Pouze na některých sociálních zařízeních je teplá voda. V oblasti psychohygienické škola vychází z upraveného režimu vyučování s ohledem na hygienu a věk žáků. Sestavení rozvrhu respektuje základní hygienické normy, navíc žákům umožní zapojit se do zájmové činnosti ve škole i mimo ni. Cílem školy je vytvářet nadále příznivé klima a respektovat individualitu žáků. Při práci s žáky se speciálními potřebami (se speciálními poruchami učení či chování, talentovanými i s žáky ze sociálně slabšího prostředí) bude škola využívat odborné pomoci speciálního pedagoga.
2.3. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor stále není stabilizován. Tvoří ho včetně vedení 25 - 27 učitelů. Potřebnou kvalifikaci má zhruba 80 % pracovníků, kvalifikovanost každoročně narůstá, protože nekvalifikovaní pracovníci si doplňují kombinovaným studiem vysokoškolské vzdělání. Škola podporuje všechny formy dalšího vzdělávání učitelů. O velikosti a kvalifikovanosti pedagogického sboru a o absolvovaných formách dalšího vzdělávání učitelů lze se dočíst ve výročních zprávách za školní roky 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007. Každý z pracovníků dbá na profesní růst, prochází různými odbornými vzdělávacími akcemi, aby mohli pak plně využít svůj potenciál ve vlastní praxi nebo k rozšíření nabídky školního vzdělávacího programu v rámci volitelných či nepovinných předmětů, popřípadě kroužků. Pedagogický sbor je schopný týmové práce, vzájemné komunikace a spolupráce a to nejen mezi sebou, ale i směrem k žákům a rodičům. Pro posílení vzájemné spolupráce učitelů byly ve školním roce 2007/2008 vytvořeny předmětové komise. Vedoucí těchto složek jsou garantem aplikace veškeré strategie a evaluace ve školním vzdělávacím programu.
2.4. Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce 2.4.1. Projekt Handicapovaní žáci na gymnáziu Od května 2006 je naše gymnázium zapojeno do projektu SROP spolufinancovaného z Evropských strukturálních fondů „Handicapovaní žáci na gymnáziu – poskytování nových vzdělávacích služeb pro žáky se zdravotním postižením a znevýhodněním v systému středoškolského vzdělávání“. Hlavním cílem tohoto projektu je integrovat sociálně vyloučené skupiny (žáci se speciálními vzdělávacími potřebami /SVP/) do komunity a následnou realizací projektu umožnit těmto žákům přijetí na školu, následné vzdělávání zohledňující specifika jejich potřeb, úspěšné dokončení studia s možností studia na VŠ a získání pracovního uplatnění na trhu práce. Součástí projektu jsou školení pro pedagogický sbor v oblastech: práce s žáky s SVP, počítačová gramotnost, tvorba interaktivních vzdělávacích 9
materiálů (audionahrávky a vizualizace vzdělávacích témat) a jejich využití ve výuce, dobrovolnictví. 2.4.2. Česko-italský projekt Skuteč – Udine (2003 – 2007) Tento projekt zaštiťuje a podporuje Biskupství královehradecké a Honorární konzulát České republiky se sídlem v Udine. Naší partnerskou školou je klasické gymnázium Jacopa Stelliniho ve městě Udine, které je centrem autonomního italského kraje Friuli. Základním komunikačním jazykem je jazyk anglický, ale žáci mají také možnost vzájemné konverzace v jazyce italském a německém. Obě školy mají navíc společnou zkušenost s výukou jazyka latinského a hluboký vztah k hudbě. Projekt je založen na vzájemném poznávání, chápání a respektování historických, kulturních a náboženských tradic obou regionů. Součástí každoročního pobytu českých žáků v Itálii v Udine a naopak italských žáků v Čechách ve Skutči je i účast na vyučování a společná práce ve vybraných hodinách. Ve školním roce 2006/2007 jsme zahájili již čtvrtý rok projektu a naši žáci se jeli podívat do Udine již podruhé. V rámci pobytu v Itálii jsme navštívili města Benátky, Aquileia, Tarvisio a Grado. Opět jsme se setkali s honorárním konzulem České republiky, Dr. Paolem Pettiziolem a dalšími představiteli autonomního kraje Friuli. Navštívili jsme také Arcibiskupský palác v Udine. Věříme, že projekt bude pokračovat úspěšně i v budoucnu především díky opravdovému zájmu českých a italských žáků, rodičů i učitelů. 2.4.3. Skutečský majáles Od května 2005 pořádá Biskupské gymnázium Skuteč třídenní studentské majálesové slavnosti. Součástí této akce je bohatý kulturní program: setkání s významnou osobností, majálesový průvod žáků v maskách, stavění máje, hudebně-dramatická pásma studentů Biskupského gymnázia Skuteč i okolních škol či zájezdní divadelní představení. Vrcholem této akce je Dětská majálesova olympiáda, což je všeobecná vědomostně-sportovní soutěž, které se pravidelně účastní přibližně 500 dětí z 10 základních škol z blízkého okolí. Tato kulturně-společenská akce je pravidelně zakončena večerním happeningem hudebních skupin pod širým nebem na Palackého náměstí. Tento projekt je realizován za podpory Města Skuteč, Pardubického kraje a drobných sponzorů ze Skutče a okolí. 2.4.4. Předvánoční týden Od prosince 2006 nabízí Biskupské gymnázium Skuteč svým studentům i ostatním hostům bližší seznámení s některými aktuálními problémy současnosti. První ročník této akce se zaměřil na téma multikulturalita. Pod názvem Multikulturní týden aneb Sbohem předsudkům byla v rámci besed, workshopů, výstav a přednášek významných osobností všem zúčastněným nabídnuta možnost hlouběji nahlédnout do rozmanitosti kultur a národnostních menšin v současném světě a problémů, které s tím souvisí. Tento ročník věnoval po jednom dni tématice kultury a života Romů, židů, muslimů a křesťanů. Druhý ročník věnovaný lidským právům pod názvem Týden lidských práv aneb i Ty můžeš změnit svět - bojuj s námi! opět prostřednictvím besed, workshopů, výstav a přednášek významných osobností představil svým účastníkům z řad žáků a zaměstnanců školy i veřejnosti aktuální problematiku nedodržování lidských práv ve světě. V tomto ročníku se 10
Biskupské gymnázium Skuteč pokusilo o vytvoření nové tradice, která souvisí s pořádáním předvánočního prodeje výrobků žáků školy ve městě na dobročinné účely. Výtěžek této sbírky byl slavnostně předán na podporu organizace Naše Dítě při besedě s její ředitelkou ing. Zuzanou Baudyšovou. Taktéž tato akce je realizována za podpory Města Skuteč, Pardubického kraje a drobných sponzorů ze Skutče a okolí.
2.5. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty 2.5.1. Město Skuteč Město Skuteč podporuje činnost školy v mnoha směrech. Vedle finanční podpory při zajišťování výše uvedených akcí se také spolupodílí na jejich organizaci zajištěním bezpečnostní ostrahy či propůjčení městských prostor. Každodenní chod školy pak podporuje mimo jiné propůjčením městských sportovišť k výuce tělesné výchovy. 2.5.2. Školská rada V souladu s ustanovením § 167 zákona č. 561/2004 Sb., zřídilo Biskupství královéhradecké na podzim 2005 školskou radu při Biskupském gymnáziu ve Skutči. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům nezletilých žáků, zletilým žákům a studentům, pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Devítičlenná školská rada při Biskupském gymnáziu ve Skutči je tvořena 3 zástupci učitelů, 3 zástupci za zřizovatele, 2 zástupci rodičů nezletilých žáků a 1 zástupcem zletilých žáků. 2.5.3. Rada školské právnické osoby Rada školské právnické osoby (ŠPO) je tvořena 3 až 15 členy, které jmenuje a odvolává zřizovatel dané ŠPO, a zasedá nejméně dvakrát ročně. Rada ŠPO dbá na zachování účelu, pro který byla škola zřízena, schvaluje mimo jiné její rozpočet a jeho změny, roční účetní uzávěrku, vnitřní mzdový předpis a organizační řád školy či rozhoduje o případných doplňkových činnostech školy. Rada ŠPO dále vydává souhlas k majetkoprávním a dalším právním úkonům, které jsou upřesněny v § 132 zákona č. 561/2004 Sb.. Jednání rady ŠPO se účastní i ředitel školy s hlasem poradním. 2.5.4. Římskokatolická farnost Skuteč Výuku povinně volitelných předmětů náboženství a religionistika na Biskupském gymnáziu ve Skutči převážně zajišťuje místní farnost. Dalším významným prvkem ve spolupráci školy a farnosti je postava spirituála školy, kterým bývá zpravidla místní farář či kněz. Vedle pravidelné organizace studentských bohoslužeb či mší svatých při významných událostech v životě školy je spirituál školy nejen duchovní oporou všem studentům i zaměstnancům školy, kterým jim je v rámci možností kdykoli k dispozici. 2.5.5. Výchovné a kariérní poradenství Funkci výchovného poradce vykonává pedagogický pracovník, která má patřičnou kvalifikaci. Zvláštní péče je věnována zejména žákům 1. ročníku a primy (zážitkový kurz) a
11
maturantům (zprostředkování informací o možnostech dalšího studia na VOŠ a VŠ, přípravy ke zkouškám, profesní testy, přihlášky na VŠ). 2.5.6. PPP Chrudim Biskupské gymnázium Skuteč v roce 2006 v rámci projektu SROP „Handicapovaní žáci na gymnáziu“ zahájilo spolupráci s pedagogicko psychologickou poradnou v Chrudimi. Mgr. Ivana Sodomková, pracovnice PPP Chrudim, vedla ve školním roce 2006/2007 školení pedagogického sboru na téma dobrovolnictví a práce s žáky s SVP. Ve školním roce 2007/2008 spolupracovala se školou coby externí psycholožka a vedle svých pravidelných návštěv (jedenkrát za měsíc), během kterých konzultovala problematiku integrovaných žáků převážně s výchovným poradcem a třídními učiteli, byla v případě potřeby k dispozici ostatním pedagogům, studentům i rodičům.
2.6. Charakteristika žáků Žáci si mohou vybrat z rozšířené nabídky jazyků (angličtina, němčina, francouzština, italština, latina). Žáci gymnázia se v závěru studia mohou profilovat nejen v jazykových, ale i v humanitních a přírodovědných předmětech. Volitelné předměty v posledních dvou ročních umožňují našim absolventům pokračovat ve studiu na jakékoliv vysoké škole dle jejich vlastního zájmu a výběru. K životu naší školy neodmyslitelně patří sportovní vyžití: lednový lyžařský kurz pro žáky sekundy a kvint, turistický kurz pro žáky septim nebo reprezentace školy v oblastních či krajských kolech soutěží v kolektivních sportech. K dalším aktivitám, které jsou spjaty s životem školy, patří sborový zpěv, kde žáci mohou rozvíjet svůj hudební talent, studentské bohoslužby, zapojení se do různých kreativních či charitativních projektů. Naši žáci pravidelně reprezentují svoji školu ve školních soutěžích okresní i krajské úrovně (ekoolympiáda, chemická a biologická olympiáda, konverzační či recitační soutěž v anglickém a německém jazyce. Organizujeme odborné exkurse a přednášky na téma ekologie, dospívání, člověk v tísni, drogy, komunistické žaláře a pod.. Z kulturních akcí pravidelně pořádáme vánoční besídku, koncerty, maturitní ples a akademii na závěr školního roku. Žáci každého ročníku mají možnost zúčastnit se během roku několika kulturních akcí ve Skutči i v jiných městech. Za velký kulturní svátek považujeme Skutečský majáles poprvé uskutečněný v roce 2006. Zvlášť kladně byla hodnocena jeho součást „Dětská majálesová olympiáda“ pořádaná jako sportovní a vědomostní soutěž pro okolní základní školy. Přitom není důležité, kdo zvítězí, ale že žáci mají možnost změřit své síly, poznat nové kamarády a pocítit radost ze společenství. V kolektivu je síla a ne vždy je možné spoléhat jen a jen na sebe.
12
3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zaměření školy Škola se hlásí k tradici gymnaziálního vzdělání ve městě Skutči v 50. a 60. letech minulého století. Studijní plány jsou ve shodě s generalizovaným plánem, předepsaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Spektrum všeobecně-vzdělávacích předmětů je široké a již od začátku studia si žáci mohou volit předměty nepovinné, a to dle svých zájmů. Cílem studia je nejen dosažení znalostí a dovedností potřebných k přijetí na vysoké školy, ale také zakotvení etických norem, souvisejících s křesťanskými kořeny naší společnosti. Učební plány jsou vygenerovány tak, aby si žáci mohli volit od začátku studia náboženství nebo religionistiku, ve kterých cíleně míříme k toleranci vůči jiným náboženským a etnickým skupinám. Z tohoto důvodu nás potěšilo 2. místo, kterého jsme dosáhli v soutěži programu podpory etické výchovy nadačního fondu Josefa Luxe v roce 2004. Zmíněné cíle nezůstávají jen teoretickou platformou, ale naplňujeme je i integrací žáků s tělesným postižením nebo specifickými poruchami učení. Škola staví na empatii a podporuje socializaci integrovaných žáků do kolektivů, což zvyšuje nároky na spolužáky i učitele. Ideálem je dosažení vzdělanostní úrovně v harmonii se sociálním cítěním a širokým kulturním rozhledem. Z tohoto důvodu je již tradicí naše účast na charitativních akcích a sbírkách: Šance dětem ulice, Bílá pastelka, Tříkrálová sbírka. Škola podporuje adopcí na dálku indického chlapce Mosese Fernandese, který by bez naší pomoci neměl přístup ke vzdělání. Naši žáci jsou vedeni nejenom k odpovědnému přístupu, ale globálně k životu v jeho podstatě. Již od vzniku jsme součástí sítě škol MRKEV (školy zabývajících se metodikou a realizací komplexní ekologické výchovy) a spolupracujeme s Ekocentrem Paleta v Pardubicích. Aktivity v oblasti enviromentální výchovy byly oceněny certifikátem „Ekologická škola Pardubického kraje 4. stupně“. Snaha o ekologizaci celého provozu školy vyústila v přehodnocení způsobu vytápění a získání dotace z Ministerstva životního prostředí na instalaci tepelných čerpadel. Žáci se povinně učí dva živé jazyky: je možné si zvolit angličtinu, němčinu, francouzštinu a italštinu, k této dvojici přistupuje ještě po dva roky povinná latina. Stejné jazyky nabízíme ve formě nepovinně-volitelných předmětů a konverzací. Další aktivity vedou směrem k zabezpečení kontaktů s jazyky, kulturou a historií evropských zemí. Studenti francouzštiny se podíleli na projektu „Sokrates – Symfonie jazyků“. Našimi partnerskými školami byly: Collége privé Jeanne d´Arc – Saint Joseph v Pessacu ve Francii Lyceum Krakov, Polsko Gymnázium Námestovo, Slovensko Lyceum Pontevedra, Španělsko Základní škola Espoon Kanpunki, Finsko. Stále více se prohlubuje další jazykový projekt v italském Udine. Nezaměnitelnou součástí naší školy jsou duchovní aktivity organizované školním spirituálem. Patří sem pravidelné středeční studentské bohoslužby, duchovní víkendy či adventní koncerty v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Skutči. O hudební produkci se
13
starají členky naší scholy. Účast žáků na zmíněných akcích jazykového a duchovního charakteru je dobrovolná. Svůj vztah k hudbě, tanci či mluvenému slovu mohou žáci formovat v dramatickém kroužku, který nás v letošním roce reprezentoval na 15. ročníku Celostátní přehlídky církevních škol v zájmové umělecké činnosti v Odrách. Škola je připojena prostřednictvím radiového spojení na vysokorychlostní internet. Toto médium nám napomáhá ve výuce informatiky, zároveň však používáme i jiné metody, např. E-learning v biologii apod. Žáci mohou připojení využívat v počítačové učebně bezplatně. Kabinety učitelů, sborovna, kancelář a všechny kmenové učebny jsou zapojeny do počítačové sítě. Spolupráce s městem Skuteč nám umožňuje zvýhodněné vstupy na městská sportoviště. Využíváme atletickou dráhu, umělý trávník, krytý zimní stadion, sokolovnu a plavecký bazén. Organizujeme ve dvou turnusech lyžařské výcvikové zájezdy na Benecko. Již šestým rokem nabízíme kromě běžeckého a sjezdového lyžování také velice žádaný snowboardový výcvik. Letní výcvikový turistický zájezd přivedl žáky septimy do rekreačního zařízení Orlice na začátek Zemské Brány. Účast žáků na výcvikových zájezdech je nepovinná, přesto kapacity každoročně naplníme. Samozřejmě, že umístění školy nepřináší jenom výhody. Většiny žáků vyššího gymnázia a části žáků gymnázia nižšího se dotýká problém dopravní dostupnosti. Vyšli jsme jim vstříc zkrácením přestávek, nabízíme ubytování ve vlastním domově mládeže a členství ve školním klubu. Školní klub slouží k volnočasovým aktivitám dojíždějícím žákům před a po vyučování. Naše budova je spojená s budovou ZUŠ, a tak žáci v klubu čekají na své hodiny. Pod dozorem vychovatelky školního klubu tráví žáci nižšího gymnázia i svoje polední přestávky. Přestože gymnázium existuje pouze sedm let (v roce 2007) a k maturitní zkoušce jsme přivedli jen čtyři ročníky žáků, doufáme, že naše pedagogické snažení se časem zúročí a výsledky ukáže čas. Úspěšnost našich maturantů při přijímacím řízení na vysoké a vyšší odborné školy ve školním roce 2005/2006 byla 85,72%.
3.2. Profil absolventa ŠVP je postaven tak, aby nabídl žákům školy dobrou úroveň všeobecného středoškolského vzdělání, rozvoj jejich nadání, vědomostí, dovedností a také přispíval ke kultivaci postojů důležitých pro jejich osobní rozvoj. ŠVP není zaměřen jednostranně. Je otevřený, reaguje na změny v oblasti vědy a techniky, přijímá podněty mravní, estetické i společenské, orientuje se na vědomé vytváření zdravého životního stylu. Náš absolvent by tak měl být otevřenou osobností s vědomým hodnotovým systémem, pevným morálním základem, člověkem cítícím sounáležitost se společností i prostředím, ve kterém žije. Profil absolventa z hlediska osvojených klíčových kompetencí: Kompetence k učení - otevřenost vůči vzdělání, vnitřní motivovanost ke vzdělávání, dovednost učit se, kvalitní všeobecný vzdělanostní základ, vědomosti v souvislostech, tvořivost, kritické myšlení, schopnost sebereflexe. Kompetence k řešení problémů – odvaha problémy vyhledávat a řešit, vytrvalost, předvídavost, důslednost, schopnost spolupráce.
14
Kompetence komunikativní – schopnost vyjádření vlastního názoru a jeho obhájení, umění naslouchat názorům druhých, tolerance, schopnost využívat všech prostředků komunikace, schopnost interpretace přijímaných informací. Kompetence sociální a personální - rozvoj vlastních psychických, fyzických i duchovních předpokladů, vytváření vlastního názoru a životního stylu, sociální inteligence, ochota spolupracovat a pomáhat, ohleduplnost, slušnost, empatičnost, kultivovanost, zodpovědnost. Kompetence občanské - pozitivní vztah ke světu, úcta k životu, respekt k právům druhých, tolerance, ale i kritičnost, schopnost hájit svá práva, chápání potřeb druhých, zodpovědnost k sobě, druhým, ale i k prostředí, ve kterém žije. Kompetence pracovní – vědomé budování profesní kariéry, experimentální postupy práce, efektivní organizace práce, pracovní návyky, ovládání laboratorní a digitální techniky, dodržování zásad bezpečnosti.
3.3. Základní rysy ŠVP Naše škola, jako škola církevní svým zaměřením staví nejen na představě moderní školy odpovídající potřebám společnosti 21.století, ale i na rozvoji intelektových, osobnostních, morálních a duchovních předpokladů jednotlivce a individuálních potřeb každého žáka školy. Z tohoto pohledu považujeme za základní pilíře ŠVP následující rysy: 1) Nabídka komplexního všeobecného vzdělání. Snažíme se umožnit žákům utvářet si mnohostranný obraz světa, nalézat v něm souvislosti a orientovat se v něm. 2) Být dobrou volbou všem žákům. Snažíme se zvýšit aktivitu při oslovování vhodných uchazečů již na základních školách, spolupracovat se ZŠ při tvorbě ŠVP, zároveň hledat nové formy práce tak, aby se rozvíjelo nadání mimořádně talentovaných žáků v jednotlivých oborech, ale hledat cesty k integraci žáků s různými handicapy a žáků se specifickými potřebami. 3) Velká míra volitelnosti předmětů. Volitelnost se netýká jenom vysokého počtu nabízených volitelných předmětů, ale i volby v mimovyučovacích aktivitách – kurzy, volnočasové aktivity atd. Tento princip budeme dále prohlubovat, nabízet žádané semináře. 4) Příprava na vysokoškolské studium. Na VŠ se pravidelně hlásí více než 97 % absolventů, úspěšnost za poslední tři roky 86,7 %. V tomto vysokém čísle je schován velký počet oborů a fakult, na které se žáci hlásí a jsou přijímáni. 5) Propojení výchovné a vzdělávací stránky školy s duchovním zaměřením školy. Mnoho let je na škole budován systém aktivit, které přispívají k harmonickému rozvoji osobnosti žáka. Projekty sociální výchovy (např. Multikulturní týden v roce 2006), projekty etické výchovy, dramatické výchovy, hudebního a pěveckého souboru, divadelní přehlídky, též duchovní aktivity organizované školním spirituálem. Patří sem pravidelné středeční studentské bohoslužby, duchovní víkendy či adventní koncerty v kostele Nanebevzetí Panny Marie ve Skutči apod. Usilujeme o duchovní, etický a sociální rozměr výchovy a vzdělávání, potřebný jak ze společenského hlediska všeobecně, tak i z pohledu osobnostního rozvoje budoucí inteligence. 15
6) Korektní a vstřícné vztahy. Vědomě budované vztahy mezi žáky a učiteli, mezi žáky napříč ročníky i otevřené vztahy mezi vedením školy, učiteli i žáky. Velice důležitá pro naplnění záměrů ŠVP je kvalitní mezioborová komunikace. 7) Kvalitní učitelé.Vysoká míra aprobovanosti, ztotožnění se s programem a principy školy, odborná i osobnostní kvalita učitelů, jejich schopnosti a dovednosti naplnit záměry ŠVP, příležitost a ochota hledat odpovídající metody a formy práce – to jsou základní předpoklady pro naplnění záměrů ŠVP. Škola chce i nadále zajišťovat dobré podmínky pro seberealizaci, systematické vzdělávání i materiální zabezpečení všech učitelů školy. 8) Příjemné prostředí a kvalitní vybavení. Škola je umístěna v historicky zajímavé a krásné lokalitě, s dokončenou vybaveností všech prostor a dostatečným zázemím pro realizaci ŠVP ve všech ohledech. Dobré prostorové podmínky pro výuku i mimovyučovacích aktivit se pravidelně zlepšují neustálým doplňováním technického vybavení pro kvalitní a z hlediska metod a forem různorodou a efektivní výuku. Snažíme se zároveň u žáků vytvářet pocit sounáležitosti se školou, vztah k prostředí, ve kterém studují. 9) Autoevaluace školy. Škola vytváří vlastní systém hodnocení úspěšnosti záměrů a cílů ŠVP. Jedná se o hodnocení kvality a úrovně vzdělávání ze strany vedení školy, žáků i rodičů, ale i sledování výsledků osobnostního rozvoje žáka. V roce 2006 se ve škole provedl dotazníkový průzkum, který si kladl za cíl zmapovat současný stav (rozsahu, efektivity a kvality vzdělávání z pohledu žáků a jejich rodičů, možnosti volnočasových aktivit) a nabídl též možnosti dalšího rozvoje školy.
3.4. Organizace přijímacího řízení Podmínkou pro přijetí uchazeče do čtyřletého i osmiletého studia (obory 79-41-K/401, resp. 79-41-K/81) je úspěšné složení přijímacích zkoušek z českého jazyka a matematiky. Otázky nepřekračují úroveň učebních osnov pro ZŠ. Výsledky těchto testů tvoří 80 procent z celkového počtu bodů, zbylých 20 procent tvoří studijní výsledky z předchozího studia na ZŠ (v této části se též zohledňují účasti v různých soutěžích či olympiádách). Žáci s vynikajícími studijními výsledky po celou dobu studia na ZŠ jsou přijímání ke studiu bez nutnosti skládání přijímacích zkoušek. Počet přihlášených žáků na osmileté i čtyřleté gymnázium se v posledních letech mírně snižuje. Přijímací řízení pro školní rok 2007/2008: osmileté gymnázium počet přihlášek 17 počet přijatých žáků 17 čtyřleté gymnázium počet přihlášek 33 počet přijatých žáků 28
3.5. Organizace maturitních zkoušek Maturitní zkouška na Biskupském gymnáziu Skuteč probíhá v souladu s vyhláškou č. 672/2004 Sb. ze dne 21. prosince 2004, kterou se mění vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů. Škola se připravuje na přechod k tzv. státní maturitní zkoušce.
16
3.6. Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie, jimiž škola utváří a rozvíjí klíčové kompetence žáků, odpovídají koncepci školy i skutečnosti, že na školu přicházejí kvalitní žáci, především do osmiletého gymnázia. Z tohoto důvodu je kladen důraz na přiměřené postupy, formy a metody jak v rovině vzdělávací a výchovné, tak v i rovině duchovní.
Klíčové kompetence základního vzdělávání realizované na gymnáziu Při realizace výchovných a vzdělávacích cílů je z hlediska rozvoje jednotlivých kompetencí na škole kladen důraz především na níže uvedené postupy: 3.6.1. Kompetence k učení Učitelé motivují žáky k otevřenosti v oblasti poznávání, zadávají žákům problémové úkoly, vedou je k využívání odborné literatury a internetu. Učitelé vedou žáky k samostatné práci s informacemi (vyhledávání, zpracování, vyhodnocování různých zdrojů) Učitelé umožňují žákům prezentovat jejich práci (referáty, eseje, seminární práce, celoškolní přehlídky – Školní akademie, Majáles atd.) Učitelé poskytují žákům prostor k diskusi a hledání různých řešení předložených problémů. 3.6.2. Kompetence k řešení problémů Učitelé podněcují žáky k hledání a formulování problémů, umožňují jim navrhovat a porovnávat různá řešení, pracovat v menších skupinách i samostatně. Učitelé vedou žáky k argumentaci podložené důkazy. Učitelé zapojují žáky do přípravy mimovyučovacích aktivit, jejich organizace a vedení (Školní akademie, Majáles a Multikulturní týden atd.). Učitelé podporují řešení problémů s mezioborovým přesahem. 3.6.3. Kompetence komunikativní Učitelé vytvářejí žákům prostor pro zapojení do kolektivu spolužáků, spolupráci, prezentaci postojů (mezitřídní aktivity), pro komunikaci v nových skupinách ( projekty napříč ročníkem, celoškolní projekty apod.). Učitelé podněcují žáky k výstižné a kultivované komunikaci ústní i písemné (seminární práce a referáty - jejich prezentace, celoškolní přehlídky apod.). Ve výuce, ale i mimo ni, jim pomáhají s porozuměním oborové terminologii, pochopení zápisů, grafů, statistických přehledů. Učitelé motivují a vedou žáky k osobitému a sebevědomému projevu, umožňují jim prezentaci různých aktivit (prezentace zájmové činnosti, projekty dramatické výchovy, sbor, orchestr, výstavy atd.). Učitelé pro žáky pravidelně připravují zahraniční zájezdy a mezinárodní projekty. Učitelé společně s žáky připravují setkání s různými osobnostmi společenského i politického života (besedy – např. v rámci Multikulturního týdne). Škola umožňuje žákům neomezený přístup k internetu, vede je k jeho smysluplnému využívání a komunikaci s okolím. 17
3.6.4. Kompetence sociální a personální Škola se zaměřuje na budování a rozvíjení dobrých mezilidských vztahů mezi žáky navzájem, ale i vztahů mezi žáky a učiteli. Celá výchovná koncepce vede k vytváření a posilování vztahů nejen uvnitř jednotlivých ročníků, ale i mezi žáky různých ročníků i typů studia (výsledkem je kvalitní sociální komunikace, odmítání šikany, respektování ostatních). Učitelé respektují individualitu žáků a vedou k tomu i žáky. Škola podporuje individuální zájmy žáků, podporuje jejich rozvoj nabídkou mimovyučovacích aktivit. Učitelé posilují samostatné a zodpovědné chování žáků při organizování různých činností a akcí školního, ale i meziškolního charakteru (akce kulturní, společenské, sportovní, přehlídky, soutěže atd.). 3.6.5. Kompetence občanské Žáci spolurozhodují o různých otázkách chodu školy (výzdoba tříd, skladba volitelných předmětů, organizace školních akcí atd.). Škola ve svém učebním plánu zapojuje žáky do činnosti občanských sdružení (pomoc postiženým, adopce na dálku, sbírky apod.). Učitelé vedou žáky k toleranci vůči jiným kulturám (např. spolupráce s nadací Člověk v tísni). Učitelé zařazují do výuky návštěvu různých institucí (parlament, soudy atd.) Učitelé organizují návštěvy zajímavých osobností společenského a kulturního života.
3.6.6. Kompetence pracovní Učitelé motivují a vedou žáky k tomu, aby znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých oblastech využívali v zájmu své přípravy na budoucí studium a povolání. Učitelé učí žáky vědomě užívat a ovládat digitální techniku. Učitelé vyžadují, aby žáci při pracovních činnostech dodržovali vymezená pravidla týkající se práce s uvedenou technikou a zásady bezpečnosti včetně první pomoci. Učitelé vedou žáky k bezpečnému ovládání laboratorní techniky a efektivnímu průběhu experimentální práce.
3.7. Formy a metody realizace ŠVP ve vztahu k rozvoji kompetencí Při realizaci záměrů ŠVP se využívají formy a metody preferující dělení žáků do menších skupin i výuku podle úrovně žáků, jejich předpokladů a zájmů. Konkrétně se jedná o: Vyučovací hodiny povinných předmětů základní forma využívající metody frontálního, skupinového i projektového vyučování, používaná ve všech předmětech studia na gymnáziu. Pro vybrané předměty jsou žáci děleni na menší skupiny v rámci tříd (jazyky, výchovné předměty, informatika, religionistika a náboženství), ale i v rámci ročníku či napříč ročníky (volitelné předměty). Důraz je kladen na rozvoj kompetencí k učení, k řešení problému, kompetencí komunikativních, kompetencí občanských (zejména v religionistice a náboženství). 18
Skupiny povinných předmětů podle úrovně a zájmu žáků vzhledem k organizaci výuky, která staví na volbě a zájmu žáků o jednotlivé předměty, je možné v těchto předmětech využít metody umožňující individuálnější přístup. Jedná se o cizí jazyky, kdy je dělen podle zájmu od Tercie vždy celý ročník osmiletého studia, dále pak o výuku estetické výchovy, kde žáci volí mezi výtvarnou výchovou, hudební výchovou, samozřejmě také o výuku náboženství a religionistiky. Tyto formy jsou vhodné především k rozvoji kompetencí k řešení problému, ale i kompetencí k učení a komunikaci. Laboratorní práce – malé skupiny s možností individuální či skupinové práce, s převahou rozvoje praktických dovedností jsou vytvářeny ve všech přírodovědných předmětech především k rozvoji kompetencí k řešení problému. Jednorázové akce – diskusní akce, besedy, přehlídky, soutěže, exkurze apod. - tvoří nedílnou součást výchovně vzdělávacího profilu školy (základní přehled je uveden v úvodní charakteristice školy). Dotváří podobu školy, nabízí žákům, velice často bez ohledu na ročník studia, možnost rozvoje kompetencí komunikativních, sociálních i občanských. Důležité je, že žáci jsou velice často spoluorganizátory jednotlivých akcí (Majáles, Školní akademie apod.). Lyžařský kurz – je součástí ŠVP a slouží k naplnění obsahu a cílů některých průřezových témat, ale i jednotlivých vzdělávacích oblastí. Je zaměřen na rozvoj kompetencí komunikativních, sociálních a personálních i kompetencí občanských, k rozvoji různých kompetencí jsou pak využívány i sportovní dny. Společně strávený čas mimo budovu školy výrazně utužuje třídní kolektiv. Své vhodné pole působnosti zde nachází i spirituál školy. Dlouhodobé projekty a soutěže doplňují formy používané k naplnění cílů ŠVP a k rozvoji všech základních kompetencí především o aktivity dlouhodobé povahy, na nichž se podílejí žáci různých ročníků i druhů studia. V současnosti se jedná o projekty dramatické výchovy. Žáci se zapojují a mohou rozvíjet své předpoklady i v soutěžních přehlídkách a olympiádách (ChO, BiO, sportovní a jazykové soutěže atd.)
3.8. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V případě, že je u žáka diagnostikována LDM (lehká mozková disfunkce) nebo SPU (specifická porucha učení), navazujeme spolupráci s PPP (Pedagogicko psychologickou poradnou). Podle potřeby je handicapovaným žákům poskytována i péče formou individuálního vzdělávacího plánu, konzultací, případně možností individuálních zkoušek. V rámci dalšího rozvoje školy bude škola usilovat o celkovou rekonstrukci školy, aby škola po stránce vybavení a prostor byla přizpůsobena ke kvalitnímu a příjemnému studiu i pro žáky pohybově handicapované. Pohybově handicapovaným žákům je tak bude umožněna integrace mezi zdravé vrstevníky.
3.9. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných V současné době na škole nestudují žáci mimořádně nadaní. Škola však dlouhodobě směřuje k zabezpečení rozvoje nadaných žáků. Důraz je kladen na prostorové i materiální zajištění výuky, ale hlavně na zajištění kvalitní výuky - náročného obsahu a vhodných forem a metod práce. 19
Proto je v rámci ŠVP kladen důraz na: využívání metod výuky s preferencí individuálního přístupu, prosazování forem výuky v nichž je preferován individuální přístup, využívání možností individuálních konzultací, využívání možností mimovyučovacích aktivit, zařazování žáků do skupin podle úrovně znalostí, vytváření studijních skupiny napříč ročníky, vysokou a všestrannou nabídku volitelných předmětů, zařazování volitelných předmětů podle zájmu žáků. Z hlediska prostorového a materiálního zajištění výuky jsou samozřejmostí odborné učebny pro počítačovou i jazykovou výuku, laboratoř pro fyziku, chemii a biologii, učebna hudební i výtvarné výuky, multifunkční společenská místnost, tělocvična a též široká nabídka městských sportovišť – sokolovna, hřiště s přírodní i umělou trávou, krytý bazén a zimní stadion. Všechny odborné učebny a specializované prostory jsou technicky dobře vybavené, žáci mají neomezený přístup na vysokorychlostní internet, k vybavení patří mimo jiné i zázemí školního klubu a meditační místnost.
3.10. Začlenění průřezových témat O realizaci tématických okruhů všech průřezových témat pojednává kapitola 5.1..
20
4. Učební plán Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace
Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a společnost
Vyučovací předměty
Minim. Prima dotace
Celkem
5
4
4
2
17
Anglický jazyk
12
5
4
3
4
4
16
Druhý jazyk
6
0
0
3
3
6
6
Matematika
15
5
4
4
4
2
17
1
0
0
0
2
1
1
1
1/11)
4
2
2
2
2
0 0
2/0,11) 2/0,11) 2/0,21) 2/0,21)
1
8
2/0,21), 2/0,11), 2/0,11),
2
6
1 2
8 8
Informatika
Člověk a svět práce1)
Občanská nauka
Člověk a svět práce1)
11
Dějepis
Chemie
Člověk a svět práce1) Člověk a svět práce1) Výchova ke zdraví2) Výchova ke zdraví2)
Hudební výchova Výtvarná výchova
Kultura ducha Náboženství - Volitelný předmět Religionistika
0
21
10 Náboženství, Religionistika, Etická výchova
4
Tělesná výchova
0,252)
1/0,251) 1/0,751)
0,52)
0,252)
2/0,252) 2/0,752) 2 2
8
2 2
2 2
2
1
1
0
0
4
2
2
1
1
0
6
1
1
1
1
4
4
2
2
2
2
0
8
-
Ch
Ch, Bi
Ch, Bi
-
-
Fy
Fy, Ch
Fy, Ch
Fy, Ch
-
-
Inf
Inf
-
ON
-
-
30
30
31
31
24
122
10 Výchova ke zdraví Práce s laboratorní technikou
Člověk a svět práce
Z toho disponibilní
4
Zeměpis
Člověk a zdraví
Quarta
15
Biologie
Umění a kultura
Sekunda Tercie
Český jazyk
Fyzika
Člověk a příroda
Zahrnuté obory
Využití digitálních technologií
3
Svět práce
Celkem
Poznámky k učebnímu plánu: 1. Druhý jazyk – žáci si volí z jazyků: německý, francouzský, italský, ruský
21
2. Vzdělávací oblast Kultura ducha je realizována volitelným předmětem Náboženství/Religionistika (studenti si volí mezi předměty Náboženství a Religionistika) 3. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je realizovaná tématickými okruhy Svět práce (v quartě s jednohodinovou dotací v rámci výuky ON), Práce s laboratorní technikou (v primě až quartě v rámci výuky předmětů Fy, Ch o celkové dotaci 1 hodina) a Využití digitálních technologií (v tercii a quartě v rámci předmětu Inf o dotaci 1 hodina). Celkově má tato oblast tedy tříhodinovou dotaci. 4. Vzdělávací oblast člověk a zdraví je realizována vzdělávacími obory Tělesná výchova (dvouhodinová dotace od primy do quarty) a Výchova ke zdraví (v sekundě až quartě s celkovou jednohodinovou dotací v rámci výuky Ch, v tercii a quartě s celkovou jednohodinovou dotací v rámci výuky Bi). Celkově má tato oblast tedy desetihodinovou dotaci.
22
5. Učební osnovy 5.1. Průřezová témata Charakteristika průřezových témat Průřezová témata reprezentují v ŠVP okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí 2. stupně základního vzdělávání realizovaného na gymnáziu. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Všechna průřezová témata mají jednotné zpracování. Lze je nalézt v RVP ZV. Obsahují charakteristiku průřezového tématu, v níž je zdůrazněn význam a postavení průřezového tématu v základním vzdělávání. Dále je vyjádřen vztah ke vzdělávacím oblastem a přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka jak v oblasti vědomostí, dovedností a schopností, tak v oblasti postojů a hodnot. Obsah průřezových témat doporučený pro základní vzdělávání je rozpracován do tematických okruhů. Každý tematický okruh obsahuje nabídku témat (činností, námětů). Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností. Průřezová témata jsme na naší škole využili jako součást vzdělávacího obsahu vyučovacích předmětů. Stručná charakteristika jednotlivých průřezových témat: 5.1.1. Osobnostní a sociální výchova Smyslem tématu je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti a hledat vlastní cestu k životní spokojenost založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu.Téma má úzkou vazbu k Výchově k občanství, především k části „Člověk ve společnosti“, konkrétně k tématům: lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití a dále k části „Člověk jako jedinec“ k tématům: podobnost a odlišnost lidí, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj.Osobnostní a sociální výchova klade důraz na získávání praktických dovedností spjatých s uvedenými tématy, která se uskutečňují prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí. V tematickém okruhu osobnostní rozvoj lze podle aktuální potřeby žáků zařadit témata: rozvoj schopností poznávání, sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, psychohygiena a kreativita. V tematickém okruhu sociální rozvoj lze zařadit témata: poznávání lidí, mezilidské vztahy, komunikace a kooperace. V tematickém okruhu morální rozvoj lze využít tématu:řešení problémů a rozhodovací dovednosti i tématu hodnoty, postoje, praktická etika. 5.1.2. Výchova demokratického občana Téma směřuje k rozvoji kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a řešení konfliktů a problémů demokratickým způsobem.Má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti a umožnit
23
mu konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení. Výchova k občanství má velmi blízkou vazbu k výchově demokratického občana. především v tématech: principy demokracie a demokratického rozhodování a řízení, lidská a občanská práva, ve kterých se klade důraz na participaci jednotlivců-občanů na společném a politickém životě demokratické společnosti. Při realizaci tematických okruhů: občanská společnost a škola;občan, občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě; principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování je vhodné vycházet z reálných životních situací a z životní zkušenosti žáků. 5.1.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Téma zdůrazňuje evropskou dimenzi ve vzdělávání, podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění. Podstatnou součástí je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností.Toto průřezové téma rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Výchova k občanství dává dostatek prostoru pro realizaci tématu, především v učivu, které zdůrazňuje sociální, ekonomické, právní a kulturní souvislosti v evropské a globální dimenzi.Objasňuje také vazby mezi lokální, národní, evropskou a globální úrovní uvažování, rozhodování a jednání. Téma má úzkou vazbu především k učivu:“Mezinárodní vztahy, globální svět“.Podněcuje zájem žáků o Evropu a svět a zprostředkovává jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. 5.1.4. Multikulturní výchova Multikulturní výchova umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí kultur, jejich tradicemi a hodnotami a na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování sociální a kulturní rozmanitosti, přispívá k odstraňování nepřátelství a předsudků. Multikulturní výchova má úzkou vazbu k Výchově k občanství, především k části „Člověk ve společnosti, konkrétně k tématům: kulturní život, rozmanitost kulturních projevů, kulturní hodnoty a tradice, lidská setkání, přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi, rovnost a nerovnost, vztahy mezi lidmi, mezilidská komunikace, problémy lidské nesnášenlivosti – intolerance, rasismus, xenofobie, diskriminace.V části „Člověk jako jedinec“ se vztahuje k učivu: podobnost a odlišnost lidí, rozdíly v prožívání, myšlení a jednání. V části „Stát a právo“ se téma vztahuje k učivu o lidských právech, porušování lidských práv a diskriminaci. 5.1.5. Environmentální výchova Téma vede žáky k poznání odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace. Umožňuje jim pochopení vztahů člověka k životnímu prostředí a vede je k uvědomění si základních podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti. Ve výchově k občanství téma odkrývá souvislosti mezi ekologickými, technicko-ekonomickými a sociálními jevy s důrazem na význam preventivní obezřetnosti v jednání a další principy udržitelnosti rozvoje.Téma lze využít především v učebním okruhu „Člověk ve společnosti“, konkrétně v učivu: naše obec, region, kraj, naše vlast- ochrana kulturních památek a přírodních objektů. V učebním okruhu
24
„Mezinárodní vztahy, globální svět“ se téma dotýká problematiky nerovnoměrnosti života na Zemi, významných globálních problémů současnosti a možných důsledků pro život lidstva. 5.1.6. Mediální výchova Média mají výrazný vliv na chování jedince ve společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života lidí. Pro uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa. Mediální výchova má blízkou vazbu na Výchovu k občanství, především tím, že média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umožňují hledat souvislosti mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v evropském i celosvětovém měřítku.Ve výuce lze využít především téma: fungování a vliv médií ve společnosti, vliv médií na každodenní život, politický život a kulturu, role médií v politickém životě a v politických změnách. Výčet průřezových témat a jejich tématických okruhů:
Čísla tématických okruhů
1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 1.10. 1.11.
Čísla tématických okruhů 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.
1. průřezové téma: OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita Sociální rozvoj Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace Kooperace a kompetice Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika
2. průřezové téma: VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování
25
3. průřezové téma: Čísla tématických okruhů 3.1. 3.2. 3.3.
Čísla tématických okruhů 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5.
Čísla tématických okruhů 5.1. 5.2. 5.3. 5.4.
Čísla tématických okruhů
6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 6.7.
VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané
4. průřezové téma: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity
5. průřezové téma: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí
6. průřezové téma: MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Tematické okruhy receptivních činností: kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti Tematické okruhy produktivních činností: tvorba mediálního sdělení práce v realizačním týmu
26
Realizace tématických okruhů průřezových témat: 1. průřezové téma: OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Osobnostní rozvoj AJ- secunda, FJ – tercie, ON – prima, secunda, tercie, Ch – secunda, tercie, quarta, Nb – prima, Rlv – 1.1. prima, Bi – prima, secunda, tercie, quarta, Z – quarta, Fy– prima, secunda, tercie, quarta AJ – quarta, ON – prima, secunda, tercie, Nb - prima, secunda, tercie, Rlv – prima, Bi – tercie, quarta, Z 1.2. quarta ČJ – quarta, ON – prima, secunda, tercie, Ch – secunda, tercie, Nb - prima, Rlv - prima, Bi - prima, 1.3. tercie, quarta, Z - quarta ON – prima, secunda, tercie, Ch – secunda, tercie, quarta, Nb - prima, Rlv - prima, tercie, Bi - quarta, Z – 1.4. quartan, Fy - tercie ČJ – tercie, quarta, AJ – prima, secunda, quarta, ON – prima, secunda, tercie, quarta, Ch - secunda, 1.5. tercie, Nb - prima, Rlv - prima, Bi - prima, quarta, Z - quarta Sociální rozvoj ČJ – prima, secunda, AJ – prima, secunda, ON – prima, secunda, tercie, quarta, Ch – quarta, Nb – prima, 1.6. secunda, tercie, quarta, Rlv – prima, secunda, tercie, quarta, Bi - quarta, Z - quarta ČJ – prima, secunda, secunda, FJ – tercie, quarta, ON – prima, secunda, tercie, quarta, Ch - secunda, 1.7. tercie, quarta, Nb - prima, tercie, quarta, Rlv – prima, quarta, tercie, Bi - quarta, Z - quarta ČJ – prima, secunda, quarta, AJ – prima, secunda, tercie, quarta, FJ – tercie, quarta, 1.8. IJ – tercie, NJ – tercie, quarta, ON – prima, secunda, tercie, quarta, Ch – quarta, Nb - prima, tercie, quarta, Rlv - prima, Bi - prima, tercie, quarta, Z – prima, quartan, Fy – prima, secunda, tercie, quarta AJ – prima, secunda, tercie, quarta, FJ – tercie, ON – prima, secunda, tercie, quarta, Ch - secunda, tercie, 1.9. quarta, Nb - prima, Rlv - prima, Bi – prima, secunda, tercie, quarta, Z – prima, quartan, Fy – prima, secunda, tercie, quarta Morální rozvoj AJ – prima, secunda, tercie, quarta, ON – prima, secunda, tercie, quarta, Ch - secunda, tercie, quarta, Nb 1.10. - quarta, Bi – prima, secunda, quarta, Z – quartan, Fy - tercie ČJ – tercie, quarta, AJ – prima, secunda, ON – prima, secunda, tercie, quarta, Ch - secunda, tercie, 1.11. quarta, Nb - prima, secunda, quarta, Rlv - prima, Bi – prima, secunda, tercie, quarta, Z - quarta
2. průřezové téma:VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA 2.1. 2.2. 2.3. 2.4.
AJ- secunda, ON – prima, Ch - quarta, Bi - prima, quarta ON – prima, secunda, tercie, quarta, Bi - tercie, quarta, Z – tercie, Fy - quarta ON – prima, tercie, Ch - quarta, Z - quarta D – quarta, ON – prima, tercie, Bi - prima, tercie, Z - tercie
3. průřezové téma: VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 3.1. 3.2. 3.3.
ČJ – tercie, quarta, AJ – prima, secunda, tercie, FJ – tercie, IJ – quarta, NJ – tercie, ON – quarta, Ch secunda, tercie, quarta, Bi - prima, secunda, quarta, Z – tercie, quarta, Fy - tercie AJ – prima, secunda, tercie, quarta, FJ – tercie, quarta, D – secunda, tercie, ON – quarta, Nb – secnda, Rlv – secunda, quarta, Z – tercie, quarta D – prima, secunda, ON – quarta, Nb – quarta, Rlv - secunda, Z – tercie, quarta, Fy - quarta
4. průřezové téma: MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5.
ČJ – prima, secunda, tercie, quarta, AJ- secunda, ON – prima, secunda, tercie, quarta, Nb - secunda, tercie, quarta, Rlv – secunda, quarta, Bi – tercie, Z – prima, secunda, tercie AJ- secunda, ON – secunda, tercie, Nb - prima, secunda, tercie, quarta, Rlv – prima, secudna, quarta, Bi tercie, quarta, Z - tercie ON – secunda, tercie, Bi - tercie, Z – prima, tercie ČJ – prima, secunda, AJ – prima, secunda, IJ – quarta, NJ – tercie, quarta, ON – secunda, tercie, quarta, Nb – tercie, Rlv – secunda, quarta, Z – prima, secunda, tercie ON – secunda, tercie, quarta, Nb - quarta
27
5. průřezové téma: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 5.1. 5.2. 5.3. 5.4.
AJ – tercie, ON - quarta, Bi - prima, secunda, quarta, Z – prima, secunda, tercie ON – quarta, Ch - secunda, tercie, Bi - prima, secunda, quarta, Z – prima AJ – tercie, ON – quarta, Ch - secunda, tercie, quarta, Nb - quarta, Bi - prima, secunda, quarta, Z – prima, secunda, quarta, Fy – tercie, quarta ČJ – tercie, quarta, AJ – tercie, FJ – quarta, ON – quarta, Ch - secunda, tercie, quarta, Nb - secunda, Bi prima, secunda, quarta, Z – prima, tercie, quarta, Fy - – prima, tercie, quarta
6. průřezové téma: MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 6.7.
Tematické okruhy receptivních činností: ČJ – prima, secunda, AJ- secunda, tercie, D – quarta, ON – secunda, Ch – quarta, Bi - quarta, Z - prima ČJ – prima, ON – secunda, Ch – quarta, Bi – tercie ČJ – prima, AJ – tercie, ON – secunda ČJ – prima, ON – secunda, Bi - quarta ČJ – quarta, ON – secunda, Ch - secunda, tercie, quarta, Bi - tercie Tematické okruhy produktivních činností: AJ - tercie AJ - tercie
Vyučovací předměty a jejich zkratky: Název vyučovacího předmětu Český jazyk Anglický jazyk Francouzský jazyk Italský jazyk Německý jazyk Matematika Informatika Občanská nauka Dějepis Fyzika
Použitá zkratka ČJ AJ FJ IJ NJ M Inf ON D Fy
Název vyučovacího předmětu Chemie Biologie Zeměpis Hudební výchova Výtvarná výchova Náboženství Religionistika Tělesná výchova Laboratorní práce
28
Použitá zkratka Ch Bi Z HV VV Nb Rlv TV Lab
5.2. Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace je realizována v povinných vyučovacích předmětech – český jazyk a literatura, anglický jazyk a volitelném druhém jazyku. Jako druhý jazyk mají možnost si žáci volit mezi francouzským jazykem, italským jazykem a německým jazykem. Druhý jazyk je pro všechny žáky školy povinný a žáci si jej volí z aktuální nabídky pro daný školní rok. Druhý jazyk je vyučován od tercie. Všechny tyto vyučovací předměty mají společné hlavní cíle – vybavit žáky dovednostmi, vytvořit jim nástroje vzdělávání pro všechny oblasti vzdělávání. Jazykové vzdělávání pojímáme jako cestu k rozvoji přesného a logického myšlení. Jazyk chápeme především jako prostředek pro sdělování myšlenek a pocitů. Je bezprostředně spojen s myšlením, je jedním z prostředků myšlení. Chápeme jej v rovině kulturní, sociální a psychické. Oblast zahrnuje vyučovací předměty (které jsou zároveň vzdělávacími obory): 5.2.1. Český jazyk 5.2.2. Anglický jazyk 5.2.3. Francouzský jazyk 5.2.4. Italský jazyk 5.2.5. Německý jazyk
29
5.2.1. Český jazyk a literatura
Charakteristika vyučovacího předmětu:
Cíle výuky českého jazyka jsou naplňovány: - komunikační a slohovou výchovou - jazykovou výchovou - literární výchovou
Komunikace v českém jazyce se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy. Všechny složky oboru Český jazyk a literatura se ve výuce vzájemně prolínají. Jejich úspěšné zvládnutí je předpokladem pro poznávání, získávání vědomostí a osvojování dovedností v dalších oborech vzdělávacího procesu. V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), kultivovaně psát a mluvit a rozhodovat se na základě přečteného i slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej, učit se posuzovat také jazykové prostředky textové výstavby a kompozici textu, používat složitější větnou stavbu. Komunikační dovednosti žáků jsou vytvářeny ve všech vyučovacích předmětech. Číst s porozuměním různé druhy textů věcné i odborné povahy, včetně orientace v tabulkách a grafech vede žáky k pochopení souvislostí, k souvislému vyjadřování, stanovení hlavní myšlenky, problému, vytváření osnovy. Ve 3. vzdělávacím období si žáci utvrzují pravidla pro vytváření psaných i ústních textů různých slohových postupů. K osvojování souvislého plynulého a srozumitelného vyjadřování podle komunikačního záměru mluvčího a typu komunikační situace se využívají mluvené projevy připravené i nepřipravené, jsou zadávány samostatné práce, navozovány různé situace z běžného života, které žáci mají řešit na základě vlastních zkušeností. Důležitou součástí komunikační výchovy je rozvoj slovní zásoby, využití všech možných zdrojů k získávání informací a práce na počítači (práce se slovníky, encyklopediemi, bibliografií, internetem) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání. Žák se učí nejen obhajovat svůj názor podložený přesvědčivými argumenty, ale také cíleně poslouchat druhé, zaujímat kritický i sebekritický postoj. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka, učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy (podoby). Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V literární výchově jsou žáci vedeni ke čtení s porozuměním, k práci s textem, k rozlišování specifických znaků literárních druhů, k základní orientaci v dílech českých i světových spisovatelů. Na základě osvojování a rozvíjení čtenářských zkušeností získávají kladný vztah k literatuře a zájem o četbu a další kulturní prožitky, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje. Uvědomují si souvislosti mezi historickými událostmi a literaturou, v níž se odrážejí. Prostřednictvím regionální literatury se rozvíjí u žáků také zájem o obec, město, kraj, v němž žijí, a zájem o občanské dění. 30
Výchovné a vzdělávací strategie: Výchovné a vzdělávací strategie ŠVP rozvíjejí klíčové kompetence, jež odpovídají kompetencím stanoveným v RVP ZV, jednak tomu. Samostatná i skupinová práce, zodpovědná práce s primárními i sekundárními zdroji informací vede k osvojení kompetence k učení, kompetence řešení problémů i kompetencí sociálních a personálních. Metody komplexní analýzy a interpretace nejen literárních textů vedou k posílení kompetencí komunikativních, k respektování názorové plurality i formování a formulování vlastních názorů a postojů a učí nejen nalézat odpovědi, ale i umění pokládat otázky. V rámci předmětu český jazyk a literatura se také počítá se společnými projekty s předměty občanská nauka, výtvarná výchova, hudební kultura nebo dějepis. Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků ve třídě, probírané učivo...) a budou konkretizovány v tematických plánech jednotlivých vyučujících. Nižší stupeň gymnázia pracuje s učebnicemi, s texty, které připravují učitelé dle vlastního výběru v souladu s osnovami sami (xerokopie), žáci též pracují s odbornou literaturou. PRIMA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: rozlišuje základní literární druhy a žánry, dokáže je porovnávat a zná jejich funkci
charakterizuje útvary národního jazyka, jazykovědy a pojmy s ní spojené
ovládá základy spisovné výslovnosti, spisovně vyslovuje česká a cizí běžně užívaná slova samostatně pracuje s jazykovými příručkami (Pravidla českého pravopisu, SSČ aj.) a dokáže vyhledávat informace vztahující se k učivu rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí - dokáže sestavit osnovu a rozpoznává typické prostředky jazykové a stylistické - rozlišuje slohové postupy a získané znalosti prakticky využívá - dokáže rozeznat důležité informace od nepodstatných a této schopnosti využívá při učení - obohacuje svou slovní zásobu o odborné termíny - rozlišuje subjektivní sdělení od úředního prostřednictvím stylistických a jazykových vyjádření
UČIVO - charakteristika literárních druhů (lyrika, epika, drama) - rozlišení poezie a prózy - ústní lidová slovesnost (pohádky, pověsti, báje aj.) - jazyk a nauka o jazyce rozvrstvení národního - jazyka, jazyk spisovný a nespisovný - postavení češtiny mezi indoevropskými jazyky - zvuková stránka jazyka (výslovnost a přízvuk)
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 4. 1. 4. 4.
- seznámení se s jazykovými příručkami
- větné členy - věty jednočlenné a dvojčlenné - souvětí souřadné a podřadné - reprodukce textu - vypravování - popis – předmětu, osoby, děje, pracovního postupu - zpráva, oznámení - objednávka, tiskopisy - výpisky - výtah z odborného textu - blahopřání - dopis – osobní, úřední
6. 1. 6. 2. 6. 3. 6. 4.
PRIMA A SECUNDA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: správné třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a správně je dokáže využívat ve vhodné komunikační situaci rozlišuje druhy vět dle komunikačních situací a vhodně je dokáže využít
UČIVO - určování slovních druhů - mluvnické významy a tvary slov - stupňování přídavných jmen a příslovcí - slovesný vid - druhy vět podle postoje mluvčího
31
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
zvládá v písemném projevu pravopis lexikální, slovotvorný a syntaktický ve větě jednoduché i souvětí
v mluveném projevu vhodně užívá verbální a neverbální prostředky řečí rozlišuje v mluveném projevu a psaném textu fakta od názorů a hodnocení, vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří poznámky, výpisky či výtah z přečteného textu a samostatně připravit referát dorozumívá kultivovaně, výstižně vhodnými jazykovými prostředky
- shoda podmětu s přísudkem - základy interpunkce - psaní velkých písmen - koncovky přídavných jmen - pravopisná cvičení - verbální a neverbální komunikace
1. 8.
- kritické čtení textu - výtah, výpisky - čtení s porozuměním
6. 1.
- formální a neformální styl
1. 6. 1. 7. 1. 8. 1. 6. 1. 7. 1. 8. 6. 1.
se zapojuje do diskuse a využívá zásady a pravidla komunikace
- zásady komunikace - diskuse
uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel
- členění textu (horizontální a vertikální) - interpunkce
SECUNDA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: charakterizuje středověkou literaturu, rozlišuje její žánry a orientuje se v základních dílech a autorech tohoto období
charakterizuje humanistickou literaturu u nás i ve světě a orientuje se v základních dílech a autorech tohoto období rozlišuje nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov a dokládá to příklady v textu zvládá rozlišení větných členů a převádění na vedlejší věty - dokáže sestavit osnovu a rozpoznává typické prostředky jazykové a stylistické - rozlišuje slohové postupy a získané znalosti prakticky využívá - dokáže rozeznat důležité informace od nepodstatných a této schopnosti využívá při učení - obohacuje svou slovní zásobu o odborné termíny - rozlišuje subjektivní sdělení od úředního prostřednictvím stylistických a jazykových vyjádření
UČIVO - počátky písemnictví (egyptské, hebrejské, indické písemnictví a písemnictví Mezopotámie) - antická literatura - středověká literatura - počátky písemnictví na našem území - literatura renesance a humanismu (v Itálii, Francii, Velké Británii a Španělsku) - česká a latinská pobělohorská literatura - způsoby obohacování slovní zásoby (odvozování, zkracování, skládání) - stavba slova - slova jednoznačná a mnohoznačná - větné členy - druhy vedlejších vět - vypravování - popis – uměleckých děl, osoby, děje, pracovního postupu, charakteristika - výtah z odborného textu - životopis - žádost, pozvánka
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 4. 1. 4. 4.
4. 1.
TERCIE: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
- formulace otázek na dané téma a aktivní vstup do rozhovoru, procvičování subjektivně zabarveného popisu
TERCIE A QUARTA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní
UČIVO - slovní zásoba a význam slova
32
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se SSČ a dalšími jazykovými příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci zvládá rozlišení větných členů a převádění na vedlejší věty rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí Žák dle svých schopností rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití rozlišuje nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov a dokládá to příklady v textu rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě vlastních dispozic a osobních zájmů
- práce s vhodnými jazykovými příručkami; jádro a rozvoj slovní zásoby - slovní druhy a jejich funkce ve větě; komplexní jazykové rozbory; projev mluvený a psaný - zásady pro výběr jazykových prostředků a specifika textu - větné členy - druhy vedlejších vět - poměr mezi větami a větnými členy, souvětí souřadné a podřadné - interpunkce jednoduché věty a souvětí
- obecné výklady o jazyce, vývoj jazyka, skupiny jazyků; disciplíny jazykovědy
3.1. 4.1.
- způsoby obohacování slovní zásoby (odvozování, zkracování, skládání) - stavba slova - slova jednoznačná a mnohoznačná - porovnávání různých zdrojů informací a zaujímání postojů ke sdělovanému obsahu - zpracování úvahy na dané téma, uplatnění vlastních zkušeností, názorů a postojů, zvláštnost fejetonu v české literatuře
1.5. 1.11. 5.4.
QUARTA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu v mluveném a psaném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních i nonverbálních i paralingválních prostředků řeči odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru
UČIVO - zvuková stránka věty, spodoba znělosti a artikulační, melodie věty; prostředky řeči - pravidla komunikace, vedení diskuse a dialogu - funkční styly, slohové postupy a útvary podle záměru mluvčího
- rozlišení různých komunikačních situací a vhodné zvolení komunikačních prostředků, přiměřené reakce na danou komunikační situaci
33
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
1. 3. 1.8. 6.5.
5.2.2. Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Cíle výuky anglického jazyka jsou naplňovány řečovými dovednostmi: - receptivními - produktivními - interaktivními
Vyučovací předmět anglický jazyk je charakterizován jako první jazyk, který mají všichni žáci od primy. Je to předmět povinný. Výuka probíhá ve třídách, které bývají v případě dostatečného počtu žáků děleny na dvě skupiny. Výuka je realizována pomocí: projektů, zájezdů, výukových materiálů (učebnice, časopisy, denní tisk, výukové programy, internet, autentické audio a video materiály). Výuka anglického jazyka je zaměřena hlavně na rozvoj komunikativní kompetence, ať již v osobním kontaktu s lidmi z různých zemí světa či prostřednictvím informačních technologií. Výuka angličtiny v primě až quartě směruje k dosažení úrovně A2 stanovené v RVP pro ZV.
Výchovné a vzdělávací strategie: kompetence k učení: - Učitelé ve výuce prezentují různé způsoby přístupů ke studiu jazyka a žáky vedou k tomu, aby je využívali. - Žáci jsou vedeni k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby. Tam, kde je to možné, využívají učitelé srovnání s jinými jazyky, které žáci znají, i s mateřštinou. - Žáci dostávají takové úkoly, v jejichž rámci samostatně vyhledávají a zpracovávají informace z cizojazyčných textů. - Součástí hodin i domácí přípravy je práce se slovníky, referenčními příručkami, multimediálním jazykovým softwarem a internetem. - Důvěru ve své jazykové schopnosti i návyky nutné k samostatné práci s jazykem získávají žáci extenzivní četbou upravených i autentických textů. kompetence k řešení problémů: - Učitelé poskytují žákům prostor k samostatnému řešení jazykových problémů i k jejich různým řešením. Využívají příležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vedou žáky k jeho respektování. - Neustálou prací s texty, kterým ne vždy beze zbytku rozumějí, či obsahují neúplné věty i odstavce, se žáci učí zacházet s nekompletními informacemi. Jsou vedeni k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu. - Ve výuce jsou simulovány modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat v praktickém životě (psaní dopisů na různá témata, rozhovory v různých kontextech, poslech neznámých mluvčích atd.). - Žáci jsou postupně vedeni k řešení prací většího rozsahu a komplexnějšího charakteru (např. zpracování informací z cizojazyčné literatury a prezentace výsledků před třídou). 34
-
V rámci konverzace na různá témata je po žácích vyžadována zřetelná argumentace při vyjadřování názorů.
kompetence komunikativní : - Rozvoj komunikativní kompetence je obsažen v samé podstatě předmětu. Dovednosti spojené s čtením, poslechem, mluvením a psaním rozvíjejí učitelé u žáků standardními metodami výuky cizího jazyka. - Ke komunikaci s rodilými mluvčími a anglicky mluvícími cizinci vůbec dostávají žáci příležitost v rámci výměn, poznávacích zájezdů i školou organizovaných zahraničních kurzů. - V rámci konverzace učitelé kultivují u žáků schopnost vyjádření vlastního názoru a jeho obhájení, stejně tak jako umění naslouchat názorům druhých a tolerovat odlišnosti. - Při práci s jazykovým materiálem vedou učitelé žáky k přesnosti, k identifikaci podstatných informací a rozvíjejí jejich interpretační schopnosti. kompetence sociální a personální: - Párovým a skupinovým řešením úkolů v hodinách žáci rozvíjejí své schopnosti spolupracovat. - Členění do skupin napříč ročníkem, flexibilita tohoto členění i kurzy a výměny, kterých se účastní žáci z různých tříd i ročníků, poskytují žákům možnost setkávání a spolupráce s různými lidmi. - Specifický charakter učení jazyka rozvíjí u žáků schopnost soustavné práce s dlouhodobými cíli.
PRIMA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: používá základní pozdravy a vhodně na ně reaguje představí sám sebe i jiné osoby. vytváří rozhovory, zjišťující základní údaje o jiné osobě popisuje osoby, objekty a činnosti znázorněné na obrázku či ve třídě popisuje záliby a koníčky své či svých přátel v kontrastu s činnostmi právě probíhajícími či znázorněnými na obrázku stručně charakterizuje a hodnotí jednotlivá roční období Rozlišuje situace vhodné pro použití obou základních přítomných časů. ústně i písemně vyjadřuje datum prostřednictvím řadových číslovek a měsíců seznamuje se se svátky v anglicky mluvící zemi, porovnává je se zvyky v ČR popisuje některá zvířata a lidi, používá vhodná ukazovací zájmena vypráví o domácích mazlíčcích čte a reprodukuje krátký text. vytváří rozhovory, dotazuje se na konkrétní informace o daném zvířeti a odpovídá na takovéto dotazy nahrazuje jména osob, zvířat a věcí vhodným osobním zájmenem v podmětovém i předmětovém tvaru seznamuje se s životem zvířat v anglicky mluvící zemi písemně i ústně vyjadřuje činnosti či události
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
Pozdravy získávání a poskytování osobních informací popisování lidí, objektů, činností
1.8
přátelé, škola řadové číslovky záliby, koníčky, počasí zvyky v ČR a anglicky mluvící zemi
3.1, 4.4 Multikulturní výchova - multikulturalita Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – Evropa a svět nás zajímá
zvířata, domácí mazlíčci přídavná jména osobní a ukazovací zájmena
3.1, 3.2
zdraví, lékaři
1.8, 1.9, 1.10, 1.11
35
MV-Př MV-Inf
probíhající v minulosti rozlišuje mezi slovesy pravidelnými a nepravidelnými vytváří rozhovory, otázky, záporné i kladné věty vztahující se k minulým událostem píše krátký omluvný dopis Srovnává život v minulosti s životem v současnosti. Seznamuje se s informacemi o nemocech, lékařích a nemocnicích v současnosti i minulosti, v ČR i ve světě vyjadřuje plány v blízké budoucnosti, táže se na ně a odpovídá pomocí vazby „To be going to“ rozumí slyšeným instrukcím a vhodně na ně reaguje píše a vypráví recept na zvolené jídlo používá dané množstevní výrazy, rozlišuje mezi počitatelnými a nepočitatelnými podstatnými jmény seznamuje se s členy určitými, neurčitými a slovy some, any a rozdíly v jejich použití všímá si nepravidelností ve výslovnosti anglických slov v souvislosti na jejich hláskování poznává stravovací návyky v anglicky mluvící zemi
minulé události pravidelná, nepravidelná slovesa v anglickém MV-Dej jazyce MV-Inf
blízká budoucnost v restauraci jídla, nápoje, recepty počitatelná a nepočitatelná podstatná jména členy, some, any množstevní výrazy rozdíly v hláskování a výslovnosti anglických slov
3.2
užívá přídavná jména v druhém a třetím stupni popisuje a srovnává různé země a kraje vyhledává potřebné informace ve slyšeném či čteném textu rozlišuje mezi pravidelnými (krátkými či dlouhými) a nepravidelnými přídavnými jmény ve vztahu k vytváření jejich druhého a třetího stupně získává základní zeměpisné informace o anglicky mluvící zemi používá přídavná jména a příslovce vypráví o povinnostech pomocí vazby "To have to" používá základní struktury pro vyjádření návrhů ("Why don't we, Shall") Čte s porozuměním krátký text. Seznamuje se s využitím volného času vrstevníků v anglicky mluvící zemi Tvoří projekt na některá z následujících témat: Můj život, Zvířata, Život v minulosti, Jídlo, Moje země, Volný čas, koníčky
země, kontinenty a různá místa na Zemi stupňování přídavných jmen, srovnávání
1.8, 3.2
MV-VV MV-Inf MV-VZ
MV-Inf MV-Zem
zábava, volný čas přídavná jména a příslovce příslovce četnosti vyjadřování návrhů, povinností
1.6, 1.9, 3.2 MV-VV MV-Inf
tvorba projektů MV-VV, Inf,
SECUNDA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: stručně představí sebe a své kamarády popisuje minulé události nejen ve svém životě tvoří rozhovory v minulém čase vytváří zdvořilé žádosti vyjadřuje své pocity širokou škálou výrazů třídí a vyhledává informace v delším čteném či slyšeném textu vypráví o své rodině a dokáže pojmenovat členy širší rodiny a vztahy mezi nimi
UČIVO minulý čas, výraz "Ago" běžné i zásadní události v životě jedince vyjádření žádostí rodina, rodinné vztahy Otázka typu "What ... like?"
36
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.6, 1.7, 1.8 MV - ON
vyhledává informace ve čteném či slyšeném textu o sportech tvoří rozhovor na téma sport, vyjadřuje svůj vztah ke sportům pomocí slova "Like" vyjadřuje plány do budoucna rozlišuje použití přítomného času pro děj prostý a průběhový vytváří dotazník na téma využití volného času a ústně shrnuje získané poznatky seznamuje se s životem v anglické rodině čte a vypráví o budoucnosti a předpovědích do budoucnosti vytváří rozhovory, otázky a kladné i záporné odpovědi zaměřené na budoucnost vyhledává informace v čteném i slyšeném textu vyjádřuje nabídku pomocí slova "will" zpracovává dotazník na téma budoucnost a ústně shrnuje získané poznatky píše krátký text o vývoji v budoucnosti
Sport, volný čas Škola, předměty budoucí plány, předpovědi přítomný čas prostý a průběhový slovesné vazby typu "Like + ...-ing"
4.1, 4.2, 4.4
vyjádření budoucnosti pomocí "will" předpovědi do budoucnosti vyjádření nabídek, návrhů a rozhodnutí pomocí "will"
1.5
mluví o dějích probíhajících v minulosti, rozlišuje mezi ději vyjadřovanými minulým časem prostým a průběhovým používá časové výrazy spolu s vhodnými předložkami vážící se k minulosti popisuje situaci odehrávající se na obrázku v minulosti vypráví o události v minulosti, tvoří rozhovor o takovýchto událostech třídí informace v daném čteném i slyšeném textu, shrnuje své poznatky a odpovídá na otázky k textu seznamuje se s všeobecnými (zeměpisnými, historickými, aj.) informacemi o anglicky mluvící zemi seznamuje se s významnými památkami a historií Londýna rozpoznává tyto památky na obrázcích a vypráví o nich pomocí mapy popisuje cestu z daného místa na místo jiné vyjadřuje plány přítomným časem průběhovým, povídá o nich a ptá se na plány ostatních pracuje se složitějším souvislým textem, třídí informace a reprodukuje jeho obsah srovnává různá místa za použití široké škály přídavných jmen a zájmen
minulý čas průběhový časové výrazy, předložky pravidla konverzace ustálená slovní spojení části domu
rozpoznává situace vyžadující použití času předpřítomného na základě poslechu pracuje s otázkami a tvrzeními vyjadřuje rozhodnutí a volí vhodné struktury pro odmítání návrhů popisuje děje v nedávné minulosti rozlišuje mezi pravidelnými a nepravidelnými slovesy, jejich infinitivem, časem minulým a příčestím minulým vypráví o filmech, hercích a herečkách čte a poslouchá text o reáliích a historii týkajících se známého místa v anglicky mluvící zemi
předpřítomný čas příčestí minulé u sloves pravidelných i nepravidelných rozhodnutí, odmítnutí návrhu film, televize, kino
MV – Vv, Inf, ON
MV - Zem
3.2
MV- Vv, Inf, Zem
členy blízká budoucnost, plány popis cesty přídavná jména, srovnávání, zájmena
MV – Dě, Zem 3.1, 3.2, 6.1
MV – Vv, Inf, Zem
37
rozlišuje zákazy a příkazy a vhodnými gramatickými prostředky je sám vytváří porovnává britský a český školní řád žádá o rady a sám dává rady k různým problémům hovoří o problémech mezi rodiči a dětmi, hledá řešení těchto problémů pracuje s delším textem, odpovídá na otázky a třídí informace rozlišuje základní frázová slovesa od klasických sloves, seznamuje se s doslovným a idiomatickým překladem různých výrazů Pracuje se složitějším a rozsáhlejším textem, třídí informace a odpovídá na otázky, které se k němu váží, převypráví daný delší příběh
škola, problémy frázová slovesa povinnosti, pravidla, řády rady, doporučení can, must, should
Rozpozná výrazy, které se vážou k situacím v nedávné minulosti, vyjadřuje je a táže se na ně pomocí času předpřítomného a doplňuje vhodným příslovcem (ever, never, aj.) vkládá do věty důraz vypráví o svých zkušenostech a ptá se na zkušenosti ostatních čte text a na jeho základě opravuje nepřesné informace seznamuje se se známými osobnostmi anglicky mluvících zemí ze všech oblastí života
předpřítomný čas: ever, never velká čísla kladení důrazu ve výslovnosti
Tvoří projekt na některá z následujících témat: moje rodina, nevyřešený detektivní příběh, ideální město, významná česká osobnost
Tvorba projektů
1.1, 1.7, 1.10, 1.11, 2.1, 3.1, 6.1
MV – ON
1.6, 1.9, 3.1
MV – Vv, Inf, Děj, Čj 1.5, 1.8, 1.9, 1.10
TERCIE: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: píše formální žádost o práci, seznamuje se strukturou formálního dopisu rozlišuje mezi situacemi popisovanými přítomným časem prostým a průběhovým, uvědomuje si výjimky vážící se na stavová slovesa čte inzeráty, orientuje se v nich a vyhledává potřebné informace ústně i písemně charakterizuje své ideální zaměstnání a různé osoby seznamuje se s fonetickou abecedou používá předpřítomný čas pro popis svých zkušeností a ve spojení s předložkami since a for popisuje osoby a věci pomocí přídavných jmen modifikovaných příslovci popisuje vzhled různých osob, oblečení a jednotlivé části oblečení čte text o módě a britské mládeži a vyhledává dané informace významově i gramaticky rozlišuje použití minulého času prostého i průběhového čte a poslouchá text, třídí a vyhledává v něm dané informace vyjádří gratulaci a vhodně na ni reaguje pojmenovává věci dané potřeby a materiálů, z nichž jsou vyrobeny poslouchá informace o důležitých vynálezech a tyto informace následně písemně i ústně reprodukuje
UČIVO přítomnost zaměstnání, inzeráty popisování lidí formální dopis přítomné časy, stavová slovesa fonetická abeceda
móda, oblečení, vzhled předpřítomný čas - since, for fonetický přepis výslovnosti přídavná jména a příslovce - too, enough
minulost věci denní potřeby, materiály gratulace vynálezy
38
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 6.1, 6.3, 6.6, 6.7
3.1
seznamuje se s modálními slovesy a jejich tvarech v různých časech a osobách popisuje člověka, části těla a různé zdravotní problémy rozšiřuje si slovní zásobu vážící se k jídlu, zdravému životnímu stylu, zdravotním problémům a prostředkům na jejich řešení vyjadřuje obavy a rady týkající se zdraví seznamuje se základními reáliemi anglicky mluvící země popisuje obrázek zobrazující nějakou činnost, použivá vazby "there is/are ... -ing" vyjadřuje svou lítost vytváří souvislý text z jednotlivých neuspořádaných útržků v mluveném i psaném projevu hojně používá přídavná jména vytváří synonyma a antonyma daných přídavných jmen identifikuje a popisuje zvuky, které slyší ve výslovnosti izolovaných slov se soustředí na zdůraznění jejich správné části rozlišuje významově i gramaticky mezi předpřítomným a minulým časem vypráví o svých zkušenostech a zážitcích, diskutuje je s ostatními rozšiřuje si slovní zásobu z oblasti filmu, televize, televizních hvězdách vyhledává klíčové informace v psaných i čtených textech vytváří z podstatných jmen vhodnou koncovkou jména přídavná seznamuje se s reáliemi anglicky mluvící země poznává formu a význam prvního kondicionálu vyjadřuje svůj souhlas či nesouhlas pomocí frází "So do I, Nor do I." čte rozsáhlejší text a z kontextu dedukuje význam nových slov seznamuje se se základními frázovými slovesy v mluveném projevu se soustředí na správné kladení důrazu ve větě poznává fráze často používané při reakcích na různá sdělení, vyjádřuje radost, zklamání seznamuje se s trpným rodem, uvědomuje si významový i gramatický rozdíl mezi rodem činným a trpným uvědomuje si strukturu věty - rozlišuje podmět, přísudek, předmět převádí informace z rodu trpného do činného a naopak diskutuje na téma životní prostředí, zvířata, rostliny, počasí poslouchá předpověď počasí a reprodukuje podstatné informace seznamuje se s tradičním počasím v anglicky mluvící zemi vyjadřuje možnosti pomocí sloves "might" Tvoří projekt na některá z následujících témat: zaměstnání, móda, život teenagerů, život v minulosti, zdraví a mládež, reálie naší země, nadpřirozené jevy, životopis známé osobnosti, přátelé, životní prostředí, léto v naší zemi
zdraví a fitness jídlo části lidského těla u lékaře, dieta způsobová slovesa reálie anglicky mluvící země
1.10, 3.1, 5.3, 5.4
There is/are ... -ing přídavná jména vyjádření lítosti slovesa popisující zvuky důraz ve slově
štěstí a sláva předpřítomný čas, minulost film, televize, televizní hvězdy tvorba slov - přídavná jména
1.8, 1.9, 1.10, 3.2
první kondicionál vyjádření souhlasu frázová slovesa důraz ve větě reakce na různá sdělení
6.1
životní prostředí, počasí, zvířata předpověd počasí trpný rod vyjádření možnosti
3.2, 5.1, 5.3
tvorba projektů
1.5, 1.8, 1.9, 1.10
39
QUARTA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: představí sebe i jiné osoby pozdraví, odpoví na pozdrav tvoří zjišťovací otázky a odpovídá na ně pracuje s dvojjazyčným slovníkem vypráví o různých způsobech způsobech komunikace píše neformální dopis
UČIVO Pozdravy, společenské výrazy poskytování a získávání osobních informací shrnutí časů prostých (přítomný, minulý, budoucí) otázky s tázacími zájmeny práce s dvojjazyčním slovníkem komunikace neformální dopis
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.8
MV – ČJ MV – D, Inf
seznamuje se s anglicky mluvícími zeměmi a fakty o nich rozlišuje možnosti použití sloves have a have got – tvoří věty a odpovídá na otázky s těmito slovesy používá výrazy každodenního života související s domácností popisuje místnosti v domě vytváří a rozvíjí rozhovory na dané obecné téma popisuje danou osobu
Anlgicky mluvící země přítomné časy Have / have got dům, místnosti, věci a činnosti vážící se k domu a domácnosti pravidla úspěšné konverzace popis osoby
MV-Z 3.2
tvoří věty i otázky vztahující se k minulosti gramaticky i významově rozlišuje použití minulého času prostého a průběhového čte a reprodukuje daný příběh vytváří nová slova pomocí přípon a předpon vyjadřuje časová určení včetně vhodných předložek píše příběh o události v minulosti
minulé časy tvorba slov - derivace - předpony a přípony časové výrazy činnost vyjádřena pomocí slovesa "have" a podstatného jména spojky a výrazy spojující myšlenky
1.5 MV – ČJ
rozlišuje mezi počitatelnými a nepočitatelnými podstatnými jmény vytváří věty obsahující výrazy charakteristické pro počitatelná a nepočitatelné podstatná jména, kvantifikuje počitatelná i nepočitatelná podstatná jména užívá složená podstatná jména obsahující slova some, any, every, no seznamuje se s pravidly pro použití členů v angličtině a aplikuje je v písemném i mluveném projevu osvojuje si fráze související s tématem „nakupování“, hovoří a diskutuje na toto téma seznamuje se s různými položky formulářů, vyplňuje je
počitatelná a nepočitatelná podstatná jména množstevní výrazy some, any, every, no+ jejich kombinace se slovy body, thing, where použití členů obchody, nakupování, ceny oblečení vyplňování formulářů
1.10
seznamuje se s pravidly pro vytváření spojení dvou sloves ve větě a používá je v písemném i mluveném projevu rozlišuje mezi slovesy “would like“ a “like“ a tvoří rozhovory obsahující tyto výrazy popisuje budoucí děje spontánní a plánované tvoří rozhovory týkající se budoucích dějů diskutuje problémy daného aktuálního tématu tvoří ustálená slovní spojení začínající slovesy “have, go, come“ vyjadřuje pocity a dojmy, popisuje obrázky a dané situace píše pohlednici
vazby sloves, would like, like vyjádření budoucnosti - going to, will ustálená slovní spojení pocity, dojmy psaní pohledu
1.8
MV-Z
MV-HV
MV-OV
40
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností:
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
zjišťuje informace o daných věcech či skutečnostech pomocí otázek typu “What .. like?“ tvoří otázky používající slovo like – otázky typu “Do you like …?“ a “What ... like?“ používá druhé a třetí tvary přídavných jmen srovnává dané věci a skutečnosti, táže se ně a podává informace o nich seznamují se se synonymy a antonymy často používaných přídavných jmen popisují cestu k danému místu na obrázku písemně či ústně popisuje známé místo
přídavná jména, stupňování přídavných jmen, srovnávání sloveso like a otázky typu "What ... like?" synonyma, antonyma určování cesty z místa na místo tvoření slov - přídavná jména vztažné věty, vztažná zájmena popis místa
MV-Z
používají předpřítomný čas prostý v kontrastu s časem minulým a přítomným osvojuje si charakteristické výrazy pro čas minulý a předpřítomný a používá je v psaném i mluveném projevu poznává rozdíly mezi předpřítomným časem a časem přítomným či minulým tvoří věty obsahující příslovce a často používaná ustálená slovní spojení tvoří otázky na daná témata, odpovídá krátkými větami a poskytuje doplňující informace píše svůj životopis nebo životopis jiné osoby
předpřítomný čas– for, since, yet, already příslovce, příslovce a přídavná jména ustálená slovní spojení tvorba rozhovorů, krátké odpovědi, dodatečné informace životopis
1.2
1.8, 1.9
MV-HV
41
5.2.3. Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Cíle výuky anglického jazyka jsou naplňovány řečovými dovednostmi: - receptivními - produktivními - interaktivními Francouzský jazyk jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk RVP ZV a je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka je v jednotlivých ročnících zaměřena na rozvoj všech jazykových dovedností a jejich postupné prohlubování. Při stanovení jednotlivých výstupů a jejich dílčích úrovní jsme vycházeli ze Společného evropského referenčního rámce. Tomu odpovídá i zvolený učebnicový soubor, který umožňuje zvládnutí mezinárodních zkoušek DELF. Cílem předmětu je naučit žáky komunikovat v běžných situacích každodenního života, porozumět slovu psanému i mluvenému, seznámit žáky s kulturou a reáliemi Francie a některých frankofonních zemí. Prioritou jsou komunikativních schopnosti žáků. Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení: - Učitelé ve výuce prezentují různé způsoby přístupů ke studiu jazyka a žáky vedou k tomu, aby je využívali. - Žáci jsou vedeni k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby. Tam, kde je to možné, využívají srovnání s jinými jazyky, které žáci znají, i s mateřštinou. - Žáci dostávají takové úkoly, v jejichž rámci samostatně vyhledávají a zpracovávají informace z cizojazyčných textů. - Součástí hodin i domácí přípravy je práce se slovníky, referenčními příručkami, multimediálním jazykovým softwarem a internetem. - Důvěru ve své jazykové schopnosti a návyky nutné k samostatné práci s jazykem získávají žáci extenzivní četbou francouzských textů. Kompetence k řešení problémů: - Učitelé poskytují žákům prostor k samostatnému řešení jazykových problémů i k jejich různým řešením. Využívají příležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vedou žáky k jeho respektování. - Neustálou prací s texty, kterým ne vždy beze zbytku rozumějí, se žáci učí zacházet s nekompletními informacemi. Jsou vedeni k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu. - Ve výuce jsou simulovány modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat v praktickém životě (psaní dopisů na různá témata, rozhovory v různých kontextech, poslech neznámých mluvčích atd.). - Žáci jsou postupně vedeni k řešení prací většího rozsahu a komplexnějšího charakteru (např. zpracování informací z cizojazyčné literatury a prezentace výsledků před třídou). - V rámci konverzace na různá témata je po žácích vyžadovaná zřetelná argumentace při vyjadřování názorů.
42
Kompetence komunikativní: - Rozvoj komunikativní kompetence je obsažen v samé podstatě předmětu. Dovednosti spojené s čtením, poslechem, mluvením a psaním rozvíjejí učitelé u žáků standardními metodami výuky cizího jazyka. - Ke komunikaci s rodilými mluvčími a francouzsky mluvícími cizinci vůbec dostávají žáci příležitost v rámci projektů (např. Socrates – Symfonie jazyků) a poznávacích zájezdů. - V rámci konverzace učitelé kultivují u žáků schopnost vyjádření vlastního názoru a jeho obhájení, stejně tak jako umění naslouchat názorům druhých a tolerovat odlišnosti. - Při práci s jazykovým materiálem vedou učitelé žáky k přesnosti, k identifikaci podstatných informací a rozvíjení jejich interpretačních schopností. Kompetence sociální a personální: - Párovým a skupinovým řešením úkolů v hodinách žáci rozvíjejí své schopnosti spolupracovat. - Členění do skupin napříč ročníkem, flexibilita tohoto členění i kurzy a výměny, kterých se účastní žáci z různých tříd i ročníků, poskytují žákům možnost setkávání a spolupráce s různými lidmi. - Specifický charakter učení jazyka rozvíjí u žáků schopnost soustavné práce s dlouhodobými cíli. Kompetence občanské: - V rámci konverzace vedou učitelé žáky k tomu, aby vyjádřili svůj názor, aby zaujali stanovisko k problémům společenským, sociálním i kulturním. - Učitel vede žáky k diskusím na aktuální témata, během nichž žáci argumentují a obhajují své názory. - Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vnímání jiných kulturních, duševních a etických hodnot. Kompetence pracovní: - Žáci jsou vedeni k zodpovědnému přístupu při plnění svých povinností, k dodržování stanovených pravidel a závazků. - Učitel vede žáky k tomu, aby si uvědomovali význam a možnosti využití získaných vědomostí a dovedností v profesním životě.
TERCIE:
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Čtení Vyslovuje a čte nahlas plynule, rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova, čte foneticky správně jednoduchý text. Porozumění a poslech Rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám, rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje, rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a
UČIVO Fonetika – abeceda, fonetická transkripce, zvuková podoba slova a její zvláštnosti, základní rozdíly mezi psanou a mluvenou podobou slova.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.8.
1.1. Gramatické kategorie – podstatná jména a členy, číslovky do 1 000, slovesa avoir, être, aller, faire, slovesa v infinitivu končící na – er, otázka a zápor, přivlastňovací zájmena, zvratná slovesa; věta jednoduchá a pořádek slov ve větě.
43
odpověď na otázku, používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník. Mluvení Sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulářů, reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace. Psaní Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět.
Slovní zásoba a komunikační situace tematické okruhy: rodina, volný čas a zájmy, každodenní život; pozdravit, představit se, rozloučit se, poděkovat.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností:
UČIVO
Čtení Vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby, v jednoduchém textu vyhledává informaci, odpovídá na otázku související s textem, používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník. Porozumění a poslech rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám; rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje, rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu Mluvení Tvoří a obměňuje jednoduché věty, sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulářů, zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace Psaní Tvoří a obměňuje jednoduché věty, napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět.
Fonetika – složitější hlásky hláskové skupiny. Gramatické kategorie – podstatná jména a členy, rozkazovací způsob, slovesa pouvoir, vouloir, boire, manger, prendre, složený minulý čas se slovesem avoir, blízká budoucnost, předložky místa a ve spojení s názvy zemí, přídavná jména barev a pro popis, výrazy množství ve spojení s předložkou de, člen dělivý, zájmenný předmět v postavení přímém. Slovní zásoba a komunikační situace tematické okruhy: rodina, volný čas a zájmy, škola, město, oblečení, potraviny, každodenní život; omluva, prosba, žádost, vyjádření svého názoru; vytvořit jednoduchý dopis, krátké vyprávění a popis
3.1.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.7.,1.8.,1.9. 3.2.
QUARTA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Čtení Čte foneticky správně přiměřeně náročný text, aktivně používá dvojjazyčný slovník, rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku, vytvoří odpověď na otázku vztahující se k textu. Porozumění a poslech Rozumí jednoduché a zřetelné promluvě, rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje, rozumí pokynům týkajících se organizace výuky, rozumí výrazům a větám týkajících se osvojovaných témat. Mluvení Sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, reprodukuje jednoduchý text. Psaní
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.7., 1.8.,
Fonetika – základní druhy intonace, přízvuk, fonetické jevy. Gramatické kategorie – složený čas minulý 5.4. s avoir a être + shoda v příčestí minulém, zápor ve složeném minulém čase, ukazovací zájmena nesamostatná, příčestí minulé na –é a některých nepravidelných sloves, osobní zájmena samostatná, zájmena tázací, 3.2. jednoduchý budoucí čas, zájmenný předmět v postavení přímém i nepřímém, srovnávání, podmiňovací způsob sloves vouloir, pouvoir, sloveso devoir, vyjádření nutnosti výrazem il faut, základní předložkové vazby a spojovací výrazy. prosba a žádost, žádost o službu, o pomoc, o informaci, vyjádření souhlasu a nesouhlasu, názoru Slovní zásoba a komunikační situace tematické okruhy: aktivity během dne, povolání, výrazy ve vztahu k CV, volný čas a prázdniny, životní prostředí, popis předmětů a místa; prosba a žádost, žádost o službu, o
44
Napíše krátký dopis, e-mail, SMS, vytvoří jednoduchý popis, krátké vyprávění, v rámci probíraných tematických okruhů.
pomoc, o informaci, vyjádření souhlasu a nesouhlasu, názoru, přání, ujištění se, srovnávání, základní zdvořilostní obraty.
45
5.2.4. Italský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Cíle výuky anglického jazyka jsou naplňovány řečovými dovednostmi: - receptivními - produktivními - interaktivními Italský jazyk jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk RVP ZV a je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Italský jazyk je vyučován tak, aby logicky navazoval na výuku anglického a českého jazyka. Vyučovací předmět italský jazyk je realizován v tercii a quartě. V rámci vyučovacího předmětu italský jazyk jsou realizována následující průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských souvislostech a Multikulturní výchova.
Výchovné a vzdělávací strategie: kompetence k učení: - Učitelé ve výuce prezentují různé způsoby přístupů ke studiu jazyka a žáky vedou k tomu, aby je využívali. - Žáci jsou vedeni k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby. Tam, kde je to možné, využívají učitelé srovnání s jinými jazyky, které žáci znají, i s mateřštinou. - Žáci dostávají takové úkoly, v jejichž rámci samostatně vyhledávají a zpracovávají informace z cizojazyčných textů. - Součástí hodin i domácí přípravy je práce se slovníky, referenčními příručkami, multimediálním jazykovým softwarem a internetem. - Důvěru ve své jazykové schopnosti i návyky nutné k samostatné práci s jazykem získávají žáci extenzivní četbou upravených i autentických textů. kompetence k řešení problémů: - Učitelé poskytují žákům prostor k samostatnému řešení jazykových problémů i k jejich různým řešením. Využívají příležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vedou žáky k jeho respektování. - Neustálou prací s texty, kterým ne vždy beze zbytku rozumějí, či obsahují neúplné věty i odstavce, se žáci učí zacházet s nekompletními informacemi. Jsou vedeni k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu. - Ve výuce jsou simulovány modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat v praktickém životě (psaní dopisů na různá témata, rozhovory v různých kontextech, poslech neznámých mluvčích atd.) - Žáci jsou postupně vedeni k řešení prací většího rozsahu a komplexnějšího charakteru (např. zpracování informací z cizojazyčné literatury a prezentace výsledků před třídou) - V rámci konverzace na různá témata je po žácích vyžadována zřetelná argumentace při vyjadřování názorů.
46
kompetence komunikativní: - Rozvoj komunikativní kompetence je obsažen v samé podstatě předmětu. Dovednosti spojené s čtením, poslechem, mluvením a psaním rozvíjejí učitelé u žáků standardními metodami výuky cizího jazyka. - Ke komunikaci s rodilými mluvčími dostávají žáci příležitost v rámci projektu s naší partnerskou školou - Klasické gymnázium Jacopa Stelliniho ve městě Udine. - V rámci konverzace učitelé kultivují u žáků schopnost vyjádření vlastního názoru a jeho obhájení, stejně tak jako umění naslouchat názorům druhých a tolerovat odlišnosti. - Při práci s jazykovým materiálem vedou učitelé žáky k přesnosti, k identifikaci podstatných informací a rozvíjejí jejich interpretační schopnosti. kompetence sociální a personální: - Párovým a skupinovým řešením úkolů v hodinách žáci rozvíjejí své schopnosti spolupracovat. - Členění do skupin napříč ročníkem, flexibilita tohoto členění i kurzy a výměny, kterých se účastní žáci z různých tříd i ročníků, poskytují žákům možnost setkávání a spolupráce s různými lidmi. - Specifický charakter učení jazyka rozvíjí u žáků schopnost soustavné práce s dlouhodobými cíli.
TERCIE: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby.
UČIVO Základní pravidla výslovnosti a pravopisu
Rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám.
pozdravy, oslovení, představování, poděkování
Rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje.
pojmenování předmětů, základní vlastnosti
Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého přítomný čas prostý textu, dokáže vyhledat potřebnou informaci a formulovat odpověď na otázku. Sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích. Vyplní základní údaje do formulářů.
přídavná jména číslovky základní 1 – 100 reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně poslechová cvičení obtížného textu, promluvy a jednoduché vyprávění v přítomném času konverzace. napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení a správně používá základní gramatické struktury a věty
otázka a zápor použití základních předložek "a, di, con"
zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník.
směrování a orientace vyhledávání neznámých slov z jednoduchého textu
vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky
čtení – procvičování
47
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.8.
správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby.
zápis známého textu podle diktátu
rozumí známým každodenním výrazům, základním frázím a jednoduchým větám.
žádost, telefonní rozhovor, v restauraci, dialog v přít. čase na každodenní téma
rozumí jednoduchým pokynům a je schopen na ně adekvátně reagovat.
porozumění jednoduchému návodu, receptu
1.8-
QUARTA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO Žák dle svých schopností: rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, porozumění textu: složený minulý čas v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku, orientuje se v používání času přítomného a minulého. používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník.
popis - práce se slovníkem rozšiřování slovní zásoby pomocí slovníku vyhledávání internacionalismů
sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině, vyplní základní údaje do formulářů.
názvy profesí a činností časový rozvrh dne životopis
reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a dokáže v konverzaci využít vazbu „cel´ho“.
vazba „ce l´ho“ konverzace a reprodukce textu
napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur.
vyjádření zájmu a nevole ("piacere, preferire") omluva, přání, pozvání
zapojí se do jednoduché konverzace prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace a orientuje se v používání času budoucího prostého.
vyhledání a získání potřebné informace budoucí čas prostý
48
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
3.1.
4.4.
5.2.5. Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení: Vyučovací předmět Německý jazyk pokrývá vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a vychází ze vzdělávacího obsahu oboru Další cizí jazyk.V rámci předmětu je věnována pozornost dílčím aspektům všech průřezových témat, Cíle výuky anglického jazyka jsou naplňovány řečovými dovednostmi: - receptivními - produktivními - interaktivními Německý jazyk jako vyučovací předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk RVP ZV a je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace.
Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení: - Učitelé ve výuce prezentují různé způsoby přístupů ke studiu jazyka a žáky vedou k tomu, aby je využívali. - Žáci jsou vedeni k hledání souvislostí jak u jazykových struktur, tak u slovní zásoby. Tam, kde je to možné, využívají srovnání s jinými jazyky, které znají, i s mateřštinou. - Žáci dostávají takové úkoly, v jejichž rámci samostatně vyhledávají a zpracovávají informace z cizojazyčných textů. - Součástí hodin i domácí přípravy je práce se slovníky, referenčními příručkami, multimediálním jazykovým softwarem a internetem. - Důvěru ve své jazykové schopnosti a návyky nutné k samostatné práci s jazykem získávají žáci extenzivní četbou německých textů. Kompetence k řešení problémů: - Učitelé poskytují žákům prostor k samostatnému řešení jazykových problémů i k jejich různým řešením. Využívají příležitosti demonstrovat komplexní charakter jazyka a vedou žáky k jeho respektování. - Neustálou prací s texty, kterým ne vždy beze zbytku rozumějí, se žáci učí zacházet s nekompletními informacemi. Jsou vedeni k nutnosti domýšlení, hledání souvislostí a smyslu. - Ve výuce jsou simulovány modelové situace, se kterými se žáci mohou setkat v praktickém životě (psaní dopisů na různá témata, rozhovory v různých kontextech, poslech neznámých mluvčích atd.). - Žáci jsou postupně vedeni k řešení prací většího rozsahu a komplexnějšího charakteru (např. zpracování informací z cizojazyčné literatury a prezentace výsledků před třídou). - V rámci konverzace na různá témata je po žácích vyžadovaná zřetelná argumentace při vyjadřování názorů.
49
Kompetence komunikativní: - Rozvoj komunikativní kompetence je obsažen v samé podstatě předmětu. Dovednosti spojené s čtením, poslechem, mluvením a psaním rozvíjejí učitelé u žáků standardními metodami výuky cizího jazyka. - Ke komunikaci s rodilými mluvčími a německy mluvícími cizinci vůbec dostávají žáci příležitost v rámci poznávacích zájezdů. - V rámci konverzace učitelé kultivují u žáků schopnost vyjádření vlastního názoru a jeho obhájení, stejně tak jako umění naslouchat názorům druhých a tolerovat odlišnosti. - Při práci s jazykovým materiálem vedou učitelé žáky k přesnosti, k identifikaci podstatných informací a rozvíjení jejich interpretačních schopností. Kompetence sociální a personální: - Párovým a skupinovým řešením úkolů v hodinách žáci rozvíjejí své schopnosti spolupracovat. - Specifický charakter učení jazyka rozvíjí u žáků schopnost soustavné práce s dlouhodobými cíli. Kompetence občanské: - V rámci konverzace vedou učitelé žáky k tomu, aby vyjádřili svůj názor, aby zaujali stanovisko k problémům společenským, sociálním i kulturním. - Učitel vede se žáky debaty a diskuse na aktuální témata, během nichž žáci obhajují své názory. Kompetence pracovní: - Učitel vede žáky k tomu, aby získané vědomosti uměli využít ve svém budoucím povolání. - Žáci jsou vedeni k zodpovědnému přístupu při plnění svých povinností, k dodržování stanovených pravidel a závazků.
TERCIE: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO Žák dle svých schopností: vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky pravidla výslovnosti a pravopisu, bez správně jednoduché texty složené ze známé interpunkce slovní zásoby rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám.
pozdravy, oslovení, představování, poděkování
rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje
pojmenování předmětů otázky na čas a základní vlastnosti
porozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku.
přítomný čas a blízká budoucnost jednotné a množné číslo podstatných jmen
umí používat abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník
vyhledání neznámých slov z jednoduchého textu
podle vlastní dosažené úrovně sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a vyplní základní údaje do formulářů.
člen určitý a neurčitý, přídavná jména, základní číslovky 1 – 100, 1. a 4. pád
dle vlastních schopností reprodukuje ústně i
poslechová cvičení
50
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.8.
písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace.
vyprávění v přítomném čase slovosled věty oznamovací slovesa „haben, sein, es gibt“ základní silná slovesa a slovesa s odlučitelnou předponou
napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za použití základních gramatických struktur a vět na jím dosažené úrovni.
vyjádření otázky a záporu osobní a přivlastňovací zájmena základních předložek
podle svých schopností je schopen se zapojit do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace.
směrování a orientace modální slovesa
3.1.
TERCIE A QUARTA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby.
UČIVO čtení – procvičování zápis známého textu podle diktátu
rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám.
žádost, telefonní rozhovor, v restauraci dialog v přítomném čase na každodenní téma
rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje
znalost rozkazovacího způsobu porozumění jednoduché-mu návodu či receptu neurčitý podmět „man“
porozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku.
porozumění textu: složený minulý čas a imperfektum, préteritum modálních sloves
umí používat abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník.
popis práce se slovníkem rozšiřování slovní zásoby pomocí slovníku – vyhledávání internacionalismů
podle vlastní dosažené úrovně sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a vyplní základní údaje do formulářů.
názvy profesí a činností, časový rozvrh dne, životopis, přídavná jména přivlastňovací zájmena, základní číslovky 100 – 1 000 000 předložky se 3. a 4. pádem
dle vlastních schopností reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace.
osobní a přivlastňovací zájmena konverzace a reprodukce textu
napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za použití základních gramatických struktur a vět na jím dosažené úrovni.
vyjádření zájmu, nevole, souhlasu a nesouhlasu, omluva, přání, pozvání
podle svých schopností je schopen se zapojit do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace.
konverzace s použitím stupňováním přídavných jmen vyhledání a získání potřebné informace orientace ve městě vedlejší věty se spojkou „weil, dass, wenn, als“ postavení sloves ve větě
51
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.8.
4.4.
5.3. Matematika a její aplikace Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací.
5.3.1. Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Matematika poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Vzdělávání v matematice je zaměřeno na osvojení matematických postupů, pojmů, jejich vzájemných vztahů a způsobu užití. Klade důraz na rozvoj myšlení, logické a kritické usuzování. Formuje charakterové vlastnosti jako je důslednost, vytrvalost, schopnost sebekontroly, vynalézavost, tvořivost. Žáci v matematice mají získat početní dovednosti, aby si uměli poradit s praktickými úlohami běžného života, bez problému rozpoznat příčiny a důsledky, odvodit nové skutečnosti, naučit se přesně rýsovat, pracovat s tabulkami a grafy, vyhledávat informace, ověřovat pravdivost svých tvrzení, určovat a znázorňovat geometrické útvary, zkoumat tvary a prostor. Předmět matematika je úzce spjat s ostatními předměty (např. fyzika – převody jednotek, rovnice, zeměpis – měřítko, výpočty, chemie - řešení rovnic, převody jednotek)
Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení – učitel: - uspořádá učivo v čase, respektuje návaznosti a vztahy uvnitř učiva, dbá na rovnoměrné zatížení žáků v průběhu školního roku, - motivuje žáky vhodnými otázkami a problémovými úlohami z každodenního života - vytváří ve třídě atmosféru podporující soustředěnou práci, - systematicky oceňuje dobrou práci žáků – přesnost, vytrvalost, duševní činorodost, koncepční schopnost; netoleruje ledabylost a malou snahu, - vede postupně žáky k samostatné práci s matematickými informacemi, - poskytuje podporu nadaným žákům v účasti v matematických soutěžích (olympiáda, Klokan atd.) a ve vzdělávacích aktivitách mimo vyučování (korespondenční semináře, přednášky apod.). Kompetence k řešení problému – učitel: - vedle standardních metod vytváří příležitosti k investigativní a aplikační činnosti žáků,
52
-
poskytuje žákům pomoc a zpětnou vazbu při hledání formulace problému a jeho řešení, vytváří příležitost k prezentaci řešení problému, posiluje odvahu žáků k řešení problémů, vede žáky k předvídání dalších kroků při řešení problému, diskutuje se žáky o verifikaci řešení problému, o příčinách a důsledcích chyb, vytváří příležitost k prezentaci řešení problému.
Kompetence komunikativní – učitel: - postupně vede žáky k užívání symbolického jazyka matematiky a k přesné argumentaci, - využívá matematický software, internet, video a další informační technologie, - rozvíjí grafické dovednosti žáků, - užívá a vyžaduje v hodinách kultivované, věcné a srozumitelné vyjadřování a totéž, vyžaduje od žáků, vede žáky k osvojování symbolického jazyka matematiky, - moderuje žákovské debaty, rozlišuje argumentaci o řešení problému od hodnocení řešitele. Kompetence sociální – učitel: - organizuje činnost žáků ve dvojicích, skupinách, vede žáky k vlastní organizaci práce, skupiny, k zodpovědnosti za činnost skupiny, - oceňuje projevy úcty k práci druhých. Kompetence občanské – učitel: - podporuje zodpovědný vztah k plnění povinností, ke studiu, - vede žáky k toleranci, ale také ke kritickému hodnocení názorů jiných.
PRIMA A SECUNDA ČÍSLO A PROMĚNNÁ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: provádí početní operace v oboru přirozených, přirozená čísla celých a desetinných čísel znázorňuje přirozená, celá a desetinná čísla na číselné ose
porovnává přirozená, celáa desetinná čísla zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
dělitelnost přirozených čísel - prvočíslo, číslo složené, násobek, dělitel, nejmenší společný násobek, největší společný dělitel, kritéria dělitelnosti celá čísla - čísla navzájem opačná, číselná osa
modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel desetinná čísla - rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě, převody jednotek určí hodnotu číselného výrazu výrazy - číselný výraz a jeho hodnota formuluje a řeší reálnou situaci pomocí jednoduchých lineárních rovnic rovnice - jednoduché lineární rovnice analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru přirozených, celých a desetinných čísel
53
Fyzika – převody jednotek
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
rovinné útvary – bod, přímka, polopřímka, úsečka, kružnice, kruh, úhel, trojúhelník, čtyřúhelník (čtverec, obdélník), mnohoúhelník, kružnice, kruh, vzájemná poloha přímek v rovině (typy úhlů), shodnost útvarů (úsečka, úhel, čtverec, kruh)
charakterizuje a třídí základní rovinné útvary sestrojí dvě rovnoběžky, kolmici z bodu k přímce určuje velikost úhlu měřením a výpočtem odhaduje a vypočítá obvod trojúhelníku, čtverce, obdélníku a obsah čtverce, obdélníku
metrické vlastnosti v rovině - druhy úhlů, vzdálenost bodu od přímky, trojúhelníková nerovnost
využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh
prostorové útvary – seznámení s tělesy (hranol, kvádr, krychle, válec, jehlan, kužel)
načrtne a sestrojí rovinné útvary
konstrukční úlohy - množiny všech bodů dané vlastnosti (osa úsečky, osa úhlu), osová souměrnost, středová souměrnost
klade důraz na přesnost a čistotu projevu
Výtvarná výchova – osová a středová souměrnost
načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové a osové souměrnosti, určí osově a středově souměrný útvar určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu
NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
číselné a logické řady, číselné a obrázkové analogie
TERCIE
ČÍSLO A PROMĚNNÁ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO Žák dle svých schopností: provádí početní operace v oboru celých a zlomky - převrácené číslo, smíšené číslo, racionálních čísel; užívá ve výpočtech složený zlomek druhou mocninu a odmocninu porovnává racionální čísla zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor
procenta - procento, promile; základ, procentová část, počet procent; jednoduché
54
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
úrokování užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek - část (přirozeným číslem, zlomkem, desetinným číslem, procentem) řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek) matematizuje jednoduché reálné situace mocniny a odmocniny - druhá mocnina a s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu, odmocnina sčítá a násobí mnohočleny analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
výrazy - číselný výraz a jeho hodnota; proměnná, výrazy s proměnnými, mnohočleny
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
rovinné útvary – úhel, trojúhelník (druhy, střední příčky, výšky, těžnice, kružnice opsaná a vepsaná), čtyřúhelník (lichoběžník, rovnoběžník), pravidelné mnohoúhelníky, shodnost (věty o shodnosti trojúhelníků), obsah (trojúhelníku, čtyřúhelníku, mnohoúhelníku)
načrtne a sestrojí rovinné útvary užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti trojúhelníků
metrické vlastnosti v rovině – trojúhelníková nerovnost, Pythagorova věta
určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti
prostorové útvary – hranol, kvádr, krychle (objem, povrch)
odhaduje a vypočítá objem a povrch těles
jednoduché konstrukční úlohy – trojúhelník, čtyřúhelník, šestiúhelník, osmiúhelník
načrtne a sestrojí sítě základních těles načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu
NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO Žák dle svých schopností: užívá logickou úvahu a kombinační úsudek číselné a logické řady při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných číselné a obrázkové analogie situací logické a netradiční geometrické úlohy řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí
55
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
QUARTA ČÍSLO A PROMĚNNÁ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a plánů
UČIVO poměr - měřítko, úměra, trojčlenka
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Zeměpis - měřítka map
matematizuje jednoduché reálné situace výrazy - proměnná, mnohočleny, lomené s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu, výrazy sčítá, odčítá, násobí a dělí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním, , sčítá, odčítá, násobí a dělí lomené výrazy formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a nerovnic
rovnice a nerovnice - lineární rovnice a nerovnice, intervaly
Fyzika, chemie - rovnice
analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti
vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
závislosti a data - příklady závislostí z praktického života a jejich vlastnosti funkce - pravoúhlá soustava souřadnic, přímá úměrnost, nepřímá úměrnost
matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku charakterizuje a třídí základní rovinné útvary
UČIVO rovinné útvary – kružnice a oblouk (délka), kruh, úseč a výseč (obsah), vzájemná poloha přímky a kružnice, tětiva, vzájemná poloha dvou kružnic
prostorové útvary - rotační válec (povrch, objem)
odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh načrtne a sestrojí rovinné útvary
konstrukční úlohy - množiny všech bodů dané vlastnosti (osa úsečky, osa úhlu, středy kružnic daných vlastností, Thaletova kružnice), konstrukce tečny z bodu ke kružnici, složitější konstrukční úlohy trojúhelníku a čtyřúhelníku
určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti odhaduje a vypočítá objem a povrch těles načrtne a sestrojí sítě základních těles
56
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu
NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
logické a netradiční geometrické úlohy
ČÍSLO A PROMĚNNÁ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO Žák dle svých schopností: formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnice – rovnice s neznámou ve rovnic a jejich soustav jmenovateli, kvadratické rovnice, soustavy dvou rovnic se dvěma neznámými analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data porovnává soubory dat určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem
UČIVO závislosti a data - příklady závislostí z praktického života a jejich vlastnosti, nákresy, schémata, diagramy, grafy, tabulky; četnost znaku, aritmetický průměr, modus, medián
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Informační a výpočetní technika – diagramy
funkce - pravoúhlá soustava souřadnic, přímá úměrnost, nepřímá úměrnost, lineární funkce, funkce absolutní hodnota, kvadratická funkce
matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů
GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: určuje velikost úhlu
UČIVO
užívá k argumentaci a při výpočtech věty o podobnosti trojúhelníků
rovinné útvary - podobnost (věty o podobnosti trojúhelníků), funkce úhlu (sinus, kosinus, tangens, kotangens ostrého úhlu, vztahy mezi funkcemi úhlu)
určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti
prostorové útvary - jehlan, rotační kužel, komolý jehlan a kužel, koule
odhaduje a vypočítá objem a povrch těles načrtne a sestrojí sítě základních těles
57
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Fyzika
načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu
58
5.4. Informační a komunikační technologie Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie v sobě zahrnuje vzdělávací obory Informatika a Člověk a svět práce (tématický okruh Využití digitálních technologií), který je integrován v rámci předmětu Informatika s jednohodinovou dotací. Tato oblast umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních a digitálních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky. Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.
5.4.1. Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Informatika je jediným vzdělávacím oborem vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie v rámci RVP ZV. Tento předmět v sobě integruje tématický okruh Využití digitálních technologií o dotaci 1 hodina. Výuka směřuje k: - k osvojení si základních poznatků a dovedností z vybraných oblastí (hardware, software – aplikační programy /textové a grafické editory, tabulkové procesory, programy pro vytváření prezentací/, operační systém, počítačová bezpečnost, počítačová síť, internet, způsoby komunikace, bezdrátové spojení, přídavná zařízení); - podchycení a rozvíjení zájmu o sledování novinek v oblasti informačních a komunikačních technologií na trhu; - uvědomění si široké škály možností využití digitálních technologií v různých oblastech každodenního života; - získávání a upevňování dovedností pracovat samostatně i v rámci týmu při zpracování jednotlivých projektů a jejich prezentaci. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení - učitel: - vede žáky k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení.
59
Kompetence k řešení problémů - učitel: - podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů, - provokuje intelekt žáků otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutečnosti. Kompetence komunikativní - učitel: - předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci, - vyžaduje od žáků střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření, - podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků včetně komunikace živé. Kompetence sociální - učitel: - nabádá žáky k zodpovědnému přístupu k předmětu, řešení úkolů i k jiným každodenním aktivitám. Kompetence občanské - učitel: - na příkladech působení prvků z oblasti ICT na společnost odhaluje žákům základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu, - učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti ICT ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná, a motivuje žáky k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou.
TERCIE a QUARTA VYHLEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A KOMUNIKACE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnost a vzájemnou návaznost
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
vývojové trendy informačních technologií hodnota a relevance informací a informačních zdrojů, metody a nástroje jejich ověřování internet
ZPRACOVÁNÍ A VYUŽITÍ INFORMACÍ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY UČIVO Žák dle svých schopností: ovládá práci s textovými a grafickými editory počítačová grafika, rastrové a vektorové i tabulkovými editory a využívá vhodných programy aplikací uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem
tabulkový editor, vytváření tabulek, porovnávání dat, jednoduché vzorce
pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví
prezentace informací (webové stránky, prezentační programy, multimédia)
používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji
ochrana práv k duševnímu vlastnictví, copyright, informační etika
zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
60
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Člověk a svět práce – okruh Využití digitálních technologií – integrováno
PRÁCE S DIGITÁLNÍ TECHNIKOU OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: ovládá základní funkce digitální techniky
UČIVO práce s digitální technikou (skener, digitální fotoaparát, CD, DVD apod.)
diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky závady/problémy a jejich odstraňování komunikuje pomocí daných komunikačních zařízení
mobilní služby
61
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Člověk a svět práce – okruh Využití digitálních technologií – integrováno
5.5. Člověk a společnost Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a společnost v základním vzdělávání vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů, rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání v dané vzdělávací oblasti je prevence rasistických, xenofobních a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, k rovnosti mužů a žen a výchova k úctě k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích. Vzdělávací oblast Člověk a společnost zahrnuje vzdělávací obory Dějepis, Výchova k občanství (Občanská nauka) a Svět práce, který je integrován v rámci Občanské nauky i s příslušnou hodinovou dotací – 1 vyučovací hodina. Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí a do celého života školy a mají přímou vazbu zejména na společenskovědní část vzdělávacího oboru Zeměpis, který je v zájmu zachování jeho celistvosti umístěn ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda.
62
5.5.1. Dějepis Charakteristika předmětu Vyučovací předmět dějepis je určen žákům prvního až čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia a je vyučován v rozsahu dvou hodin týdně. Předmět dějepis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Podílí se na integraci průřezových témat: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Výchova demokratického občana a Mediální výchova. Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důležité je poznávání dějů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do současnosti. Důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace a znalost různých historických epoch. Podstatné je rozvíjení časových a prostorových představ, které umožní žákům lépe pochopit historické děje a jevy. Žáci jsou vedeni k tomu, že historie není uzavřenou minulostí, ale je spíše kladením otázek, jimiž se současnost prostřednictvím minulosti ptá po svém smyslu a své možné budoucnosti. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionu, znalostí významných osobností i památek. Vzdělávací oblast se zaměřuje na prevenci rasistických postojů, vychovává k toleranci a respektování lidských práv. Je kladen důraz na to, aby žák získával informace z dostupných zdrojů o historických skutečnostech, aby se orientoval v historickém čase a prostoru, aby komunikoval a prezentoval výsledky své práce. Důležitá je práce s informačními médii, pomoc archívů, muzeí, knihoven a galerií.
Výchovné a vzdělávací strategie: Výchovné a vzdělávací strategie ŠVP rozvíjí klíčové kompetence, jež odpovídají kompetencím stanoveným v RVPZV. Samostatná i skupinová práce (prezentace témat z odborné literatury), zodpovědná a kritická práce s primárními i sekundárními zdroji informací vede k osvojení kompetence k učení, kompetence řešení problémů i kompetencí sociálních a personálních. Při prezentaci individuálních výstupů (biografické medailónky, referáty z odborné literatury) se žáci navzájem hodnotí, což rozvíjí jak jejich schopnost přijímat kritické názory druhých, tak dovednost hodnotit získané informace a formulovat kritiku. Problémová interpretace historických událostí, komparativní metoda i kritika ideologicky zatížených výkladů dějin vedou k posílení kompetencí komunikativních a kompetencí k řešení problémů, k respektování názorové plurality i formování a formulování vlastních názorů a postojů a učí nejen nalézat odpovědi, ale i umění pokládat otázky. Občanské kompetence si žáci osvojují, když jsou konfrontováni s peripetiemi vývoje evropských demokracií, s politickými i totalitárními ideologiemi a s evropskou politickou kulturou. Konfrontace s názorovou a kulturní pluralitou vede žáky k tomu, aby byli tolerantní vůči druhým, zároveň však rozvíjí i jejich dovednost kritického hodnocení. Výuka klade důraz též na to, aby žáci k historickým událostem a jejich problémovým interpretacím zaujímali hodnotící postoje, aby se hodnotově zorientovali v kulturním, sociálním i politickém kontextu. Žáci jsou tímto motivováni k občanské odpovědnosti. Testování znalostí se neorientuje pouze na faktografickou extenzivní úroveň historického poznání, otázky jsou často formulovány problémově, což rozvíjí schopnost žáka logicky a věcně argumentovat, propojovat a systematizovat získané 63
informace. V rámci předmětu Dějepis se také počítá se společnými projekty s předměty Občanská nauka a Český jazyk a literatura. Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků ve třídě, probírané učivo...) a budou konkretizovány v tematických plánech jednotlivých vyučujících.
PRIMA
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: uvede konkrétní příklady důležitosti historie. uvede zdroje informací o minulosti, rozlišuje typy pramenů, pojmenuje instituce, kde jsou historické prameny shromažďovány.
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
historie, archeologie, pomocné vědy historické, muzea, knihovny, galerie, archívy, historické prameny písemné a hmotné
orientuje se na časové ose, vyhledává zdroje informací a řadí chronologicky historické epochy.
práce s časovou osou, přiřazování událostí k ose
charakterizuje život a kulturu pravěkých sběračů a lovců.
vývojové etapy člověka - lovec, zemědělec, řemeslník, umělec a vývoj jeho náboženských představ
objasní souvislosti mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních zemědělských civilizací a vysvětlí význam zpracování kovů pro lidskou společnost.
paleolit, mezolit, neolit, eneolit, u nás a ve světě, doba bronzová, železná (Halštat, Latén), Keltové, Germáni
uvede příklady archeologických kultur a nalezišť na našem území.
pravěké umění u nás a ve světě
rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých starověkých civilizací.
Mezopotámie, Egypt, Čína, Indie
uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví.
starověká kultura a její význam
objasní vliv antické kultury na vzdělanost a kulturu Evropy a uvede významné osobnosti antiky. uvede a porovná existující náboženství, formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech.
antické Řecko a Řím
3.3.
SECUNDA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: vyjmenuje nejdůležitější raně středověké státy, ukáže je na historické mapě a určí jejich charakteristické rysy vysvětlí strukturu středověké společnosti a ilustruje postavení jednotlivých společenských vrstev vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, rozumí základním pojmům z oblasti křesťanství a islámu objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj počátků českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech, uvede základní znaky
UČIVO vytváření raně středověké Evropy a formování feudální společnosti, Franská a Byzantská říše, křesťanství, arabský svět a islám
první státní útvary na našem území a ve střední Evropě v 9. a 10. století, první Přemyslovci, románský sloh
64
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 3.3.
románského slohu. charakterizuje život ve středověkém městě a na vesnici, popíše změny v politickém vývoji českého státu, objasní příčiny, průběh a důsledky křížových výprav a stoleté války a orientuje se na historické mapě, uvede základní znaky gotického slohu.
vznik měst a jejich význam, středověká vzdělanost, Čechy za posledních Přemyslovců, křížové výpravy, Lucemburkové na českém trůně, gotika, stoletá válka
zná příčiny, vývoj a důsledky husitského hnutí charakterizuje význam vlády Jiřího z Poděbrad charakterizuje postavení českého státu za vlády Jagellonců
husitství, osobnost Jiřího z Poděbrad, Jagellonci
vysvětlí podstatu pojmu humanismus, popíše materiální a duchovní podstatu renesance, popíše příčiny, průběh a důsledky zámořských objevů, objasní význam a uvede hlavní osobnosti reformace, vymezí postavení českého státu uvnitř habsburské monarchie.
humanismus, renesance, zámořské objevy, reformace, Habsburkové na českém trůně
objasní příčiny vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky.
třicetiletá válka
na příkladech evropských dějin popíše jednotlivé formy vlády.
státní zřízení ve Francii, Anglii, Rusku a habsburské říši
rozpozná základní znaky baroka a uvede významné představitele a příklady kulturních památek
barokní kultura
65
3.2.
TERCIE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: objasní duchovní pozadí osvícené doby, vysvětlí podstatu osvícenského absolutismu
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
osvícenství, osvícenský absolutismus v evropských státech
vyloží příčiny, průběh a důsledky Velké francouzské revoluce a napoleonských válek, vysvětlí vliv průmyslové revoluce na sociální uspořádání společnosti a objasní podstatné ekonomické, politické a kulturní změny v Evropě
velká francouzská revoluce, vzestup a pád Napoleona I., ponapoleonská Evropa, Vídeňský kongres a období restaurace, průmyslová revoluce a její sociální důsledky, zrod kapitalistické společnosti
objasní pojem nacionalismus a vysvětlí jeho vliv na revoluční hnutí v Evropě v 1. polovině 19. století
revoluční rok 1848 v Evropě a v českých zemích
vysvětlí úsilí jednotlivých společenských a národnostních skupin v boji za občanská práva, charakterizuje vznik nových politických proudů a objasní význam pojmů: konzervatizmus, liberalismus a demokratismus
občanská válka v USA, sjednocení Itálie a Německa, habsburská monarchie a české země ve 2. polovině 19. století
popíše soupeření mezi velmocemi, vymezí význam kolonií a vysvětlí podstatu imperialismu
imperialismus a kolonialismus
popíše jednotlivé fáze 1. světové války a chápe její důsledky
1. světová válka, poválečné uspořádání světa
3.2.
QUARTA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: zhodnotí postavení a význam ČSR v evropských souvislostech a její vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí, vysvětlí vznik hospodářské krize
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
vznik a vývoj ČSR, světová hospodářská krize
rozpozná vliv hospodářské krize na formování totalitních systémů. vymezí hlavní znaky demokracie, charakterizuje jednotlivé totalitní systémy a jejich důsledky a zdůvodní příčiny a vliv vypjatého nacionalismu. zhodnotí vývoj ČSR v období před vypuknutím 2. světové války
ohrožení demokracie totalitou a nástup totalitních režimů v Evropě
zná nejdůležitější etapy 2. světové války, orientuje se v problematice holocaustu, objasní formy zahraničního a domácího odboje, zhodnotí politické, ekonomické a kulturní důsledky války
2. světová válka a poválečné uspořádání světa
vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa, zná pojmy z oblasti politiky, uvede příklady střetávání obou bloků popíše poválečný vývoj v ČSR
rozdělení světa, bipolarita, studená válka
popíše politický, hospodářský kulturní vývoj v ČSR a zhodnotí ČSR ve světových souvislostech
ČSR v 60. až 80. letech: pokus o ekonomickou reformu, Pražské jaro a srpen 1968, normalizace
zdůvodní příčiny rozpadu socialistického bloku a prokáže základní orientaci v problémech současného světa.
revoluce 1989, vznik ČR a její postavení ve světě
66
2.4.
6.1.
5.5.2 Občanská nauka
Charakteristika předmětu
Občanská nauka (Výchova k občanství) vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Výuka se zaměřuje na vytváření kvalit, které souvisejí s orientací žáků v sociální realitě a s jejich začleňováním do různých společenských vztahů a vazeb, vede je k realistickému sebepoznání a poznávání osobnosti druhých lidí a k pochopení vlastního jednání i jednání druhých lidí v kontextu různých životních situací. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších společenstvích, s hospodářským životem, činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby zapojení jednotlivců do občanského života. Občanská nauka učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky k aktivní účasti na životě demokratické společnosti. Výuka se zaměřuje na utváření pozitivních občanských postojů a rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému společenství. Důležitou součástí vzdělávání je prevence rasistických, xenofobních a extremistických postojů a výchova k toleranci a respektování lidských práv. Vzdělávání vychází z poznávání nejbližšího okolí a bezprostředních mezilidských vztahů a postupně se přechází k poznávání stále širších kontextů společenských jevů, dějů, vztahů a institucí. Poznávání společnosti a mezilidských vztahů se opírá o životní praxi a aktuální životní zkušenosti žáků. Učební činnosti směřují k osvojování praktických dovedností a k jejich aplikaci v reálných životních situacích. Občanská nauka v sobě integruje Výchovu k občanství a Svět práce i s příslušnými hodinovými dotacemi – 3 vyučovací hodiny a 1 vyučovací hodinu. Výchovné a vzdělávací strategie: Občanskou nauku vnímáme na nižším stupni gymnázia převážně jako předmět výchovný, směřující zejména k vytváření vztahů a postojů k poznávanému. V Občanské nauce se soustředíme zejména na osobnostní (vědomí sebe, sebepoznání) a sociální (sdílení, spolupráce) výchovu žáků, na vytváření potřebné důvěry a jistoty ve školním prostředí. Skupinová práce, diskuse, techniky dramatické výchovy (rozvíjíme hlavně kompetence sociální a personální a kompetence komunikativní). Žáci se soustřeďují na vlastní samostatnou práci, stanovují její harmonogram, konzultují, organizují si pracovní čas (kompetence k učení, kompetence k řešení problémů). Přes analýzu základních právních, politologických a ekonomických pojmů by měl žák vnímat a respektovat právní rámec společnosti, chápat pozitivní i restriktivní stránky práva jako nutné prostředky ochrany jednotlivce i celku, podílet se na utváření prostoru demokracie, chtít spoluvytvářet občanskou společnost a učit se přijímat zodpovědnost za prostor, který sdílí s ostatními. Diskuse, skupinová práce, podílení se na mimovyučovacích aktivitách, popř. jejich organizace, kontakt s orgány státní správy (rozvíjíme hlavně kompetence občanské, kompetence k řešení problémů, kompetence pracovní)
67
Žáci hledají své hodnoty, vytvářejí si postoje, formulují názory a jsou vedeni k tomu, aby se s nimi nebáli vstoupit do diskuse, argumentovat (rozvíjíme hlavně kompetence sociální a personální, kompetence komunikativní a občanské) Vhodným učivem jsou tak témata etická, politologická , ekologická; dále pak analýza mediálních sdělení, aktuální společenská témata. Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků ve třídě, aktuální problémy…) a budou konkretizovány v tematických plánech jednotlivých vyučujících. PRIMA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: a) získává orientaci v chodu školy b) seznamuje se s hodnotovou orientací školy
a) získává orientaci v aktivitách místních a regionálních institucí, organizací b) dokáže rozlišit tradice a obyčeje svého kraje, identifikuje se s regionem a) objasní účel symbolů státnosti b) rozlišuje projevy vlastenectví a nacionalismu c) podchycení a rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře d) formování úcty k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům a rozvíjení respektu k odlišnostem lidí, skupin a různých společenství a) porozumění významu životních rolí, rozpoznávání důsledků různých rozhodnutí a způsobů jednání b) respektování a uplatňování mravních principů a pravidel společenského soužití,vhodné chování v důležitých sociálních situacích, přebírání odpovědnosti za vlastní názory, jednání a rozhodnutí i za jejich následky
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
člověk ve společnosti NAŠE ŠKOLA život ve škole práva a povinnosti žáků vklad vzdělávání pro život
2.1. (+ osobnostní a sociální výchova)
člověk ve společnosti NAŠE OBEC, REGION, KRAJ důležité instituce zajímavá a památná místa významní rodáci člověk ve společnosti NAŠE VLAST pojem vlasti a vlastenectví státní symboly zajímavá a památná místa významné osobnosti co nás proslavilo státní svátky
2.2. 2.3. 4.1.
člověk ve společnosti RODINA A DOMOV rozdělení rolí v rodině hodnota domova postavení rodiny ve společnosti pravidla společenského soužití
Celé téma 1(osobnostní a sociální výchova)
68
2.2. 2.3. 2.4. 4.1.
SECUNDA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: a) posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů b) se naučí respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití, vhodně se chovat v důležitých sociálních situacích, přebírat odpovědnost za vlastní názory, jednání a rozhodnutí i za jejich následky a) přiměřeně uplatňuje svá práva a respektuje práva a oprávněné zájmy druhých lidí, posoudí význam ochrany lidských práv a svobod b)rozpoznává netolerantní, rasistické, xenofobní a extremistické projevy v chování lidí c) využívá vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, zvládání zásad účinného řešení konfliktů a hledání kompromisů a k přiměřenému obhajování svých práv a) zhodnotí nabídku kulturních institucí a cíleně z ní vybírá akce, které ho zajímají b) kriticky přistupuje k mediálním informacím, vyjádří svůj postoj k působení propagandy a reklamy na veřejné mínění a chování lidí a) dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi b) vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
člověk ve společnosti ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI přirozené a sociální rozdíly mezi lidmi rovnost a nerovnost rovné postavení mužů a žen lidská solidarita potřební lidé ve společnosti pomoc lidem v nouzi
1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 2.2.
Stát a právo LIDSKÁ PRÁVA základní lidská práva práva dítěte, jejich ochrana poškozování lidských práv, šikana, diskriminace
1.4. 1.7. 1.11. 4.2. 4.5.
Člověk ve společnosti KULTURNÍ ŽIVOT rozmanitost kulturních projevů kulturní hodnoty kulturní tradice kulturní instituce masová kultura masmédia Stát a hospodářství MAJETEK A VLASTNICTVÍ formy a vlastnictví hmotné a duševní vlastnictví, jejich ochrana hospodaření s penězi, majetkem a různými formami vlastnictví
4.1. 4.3. 4.4. 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 1.5. 1.10. 1.11.
Člověk jako jedinec VNITŘNÍ SVĚT ČLOVĚKA vnímání, prožívání, poznávání, s posuzování skutečnosti, sebe i druhých lidí systém osobních hodnot, sebehodnocení stereotypy v posuzování jiných lidí
Celé téma 1(osobnostní a sociální výchova)
c) rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané d) rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti e) na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu a) objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života b) objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek c) rozpozná projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání
69
TERCIE: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: a) hodnotí a na příkladech doloží význam vzájemné solidarity mezi lidmi, vyjádří své možnosti, jak může v případě potřeby pomáhat lidem v nouzi a v situacích ohrožení b) uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích a) objasní potřebu tolerance ve společnosti, respektuje kulturní zvláštnosti i odlišné názory b) popíše, jak lze usměrňovat a kultivovat charakterové a volní vlastnosti, rozvíjet osobní přednosti, překonávat osobní nedostatky a pěstovat zdravou sebedůvěru a) objasní, jak může realističtější poznání a hodnocení vlastní osobnosti a potenciálu pozitivně ovlivnit jeho rozhodování, vztahy s druhými lidmi i kvalitu života
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
Člověk ve společnosti VZTAHY MEZI LIDMI osobní a neosobní vztahy mezilidská komunikace konflikty v mezilidských vztazích problémy lidské nesnášenlivosti
1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 4.2. 4.4.
Člověk jako jedinec PODOBNOSTI A ODLIŠNOSTI LIDÍ projevy chování, rozdíly v prožívání, myšlení a jednání osobní vlastnosti, dovednosti a charakter
Celé téma 4 (multikulturní výchova)
Člověk jako jedinec OSOBNÍ ROZVOJ životní cíle a plány životní perspektiva význam motivace, aktivity a vůle
Celé téma 1(osobnostní a sociální výchova)
Stát a právo PRÁVNÍ ZÁKLADY STÁTU znaky státu, typy a formy státu státní občanství ČR Ústava ČR složky státní moci, jejich orgány a instituce
2.2. 2.3. 2.4.
Stát a právo PRINCIPY DEMOKRACIE znaky demokratického způsobu rozhodování a řízení státu politický pluralismus, sociální dialog a jejich význam a formy voleb do zastupitelstva
2.3. 2.4.
Stát a právo PRÁVNÍ ŘÁD ČESKÉ REPUBLIKY význam a funkce právního řádu orgány právní ochrany občanů soustava soudů právní norma, předpis, publikování právních předpisů
2.3. 2.4.
b) posoudí vliv osobních vlastností na dosahování individuálních i společných cílů, objasní význam vůle při dosahování cílů a překonávání překážek c) rozpozná projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání a) rozlišuje nejčastější typy a formy států a na příkladech porovná jejich znaky b) rozlišuje a porovnává úkoly jednotlivých složek státní moci ČR i jejich orgánů a institucí, uvede příklady institucí a orgánů, které se podílejí na správě obcí, krajů a státu a) objasní výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů b) vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů a) objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství b) provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahyosobní přeprava, koupě, oprava či pronájem věci c) dodržuje právní ustanovení, která se na něj vztahují a uvědomuje si rizika jejich porušování d) rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů e) rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady
70
QUARTA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: a) rozpozná projevy záporných charakterových vlastností u sebe i u druhých lidí, kriticky hodnotí a vhodně koriguje své chování a jednání b) se naučí respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla společenského soužití, vhodně se chovat v důležitých sociálních situacích, přebírat odpovědnost za vlastní názory, jednání a rozhodnutí i za jejich následky c) posoudí a na příkladech doloží přínos spolupráce lidí při řešení konkrétních úkolů a) dodržuje zásady hospodárnosti, popíše a objasní vlastní způsoby zacházení s penězi a se svým i svěřeným majetkem, vyhýbá se rizikům v hospodaření s penězi b) vysvětlí, jakou funkci plní banky a jaké služby občanům nabízejí c) rozlišuje, ze kterých zdrojů pocházejí příjmy státu a do kterých oblastí stát směruje své výdaje, uvede příklady dávek a příspěvků, které ze státního rozpočtu získávají občané rozlišuje a porovnává úlohu výroby, obchodu a služeb, uvede příklady jejich součinnosti na příkladu chování kupujících a prodávajících vyloží podstatu fungování trhu
a) objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství b) provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých smluv upravujících občanskoprávní vztahyosobní přeprava, koupě, oprava či pronájem věci c) rozlišuje a porovnává úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů d) rozpozná protiprávní jednání, rozliší přestupek a trestný čin, uvede jejich příklady a) popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů b) rozlišuje význam a funkci institucí EU c) dokáže vysvětlit pojem „euroobčan“ a) uvede některé významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše výhody spolupráce mezi státy a) uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady a zápory b) uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj názor a popíše jejich hlavní příčiny i možné důsledky pro život lidstva c) objasní souvislosti globálních a lokálních problémů d) uvede příklady mezinárodního terorismu a zaujme vlastní postoj ke způsobům jeho potírání
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
Člověk ve společnosti ZÁSADY LIDSKÉHO SOUŽITÍ morálka a mravnost svoboda a vzájemná závislost, pravidla chování dělba práce a činnosti, výhody spolupráce
1.6. 1.7. 1.8. 1.9. 1.10.
Stát a hospodářství PENÍZE funkce a podoby peněz, formy placení rozpočet rodiny a státu význam daní
1.11. 4.5.
Stát a hospodářství VÝROBA, OBCHOD, SLUŽBY - jejich funkce a návaznost Stát a hospodářství PRINCIPY TRŽNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ nabídka a poptávka trh, podstata fungování trhu nejčastější právní formy podnikání Stát a právo PRÁVNÍ JEDNÁNÍ druhy a postihy protiprávního jednání, trestní postižitelnost Stát a právo PRÁVO V KAŽDODENNÍM ŽIVOTĚ význam právních vztahů důležité právní vztahy a závazky z nich vyplývající styk s úřady
1.10.
Mezinárodní vztahy, globální svět EVROPSKÁ INTEGRACE podstata, význam, výhody Evropská unie a ČR Mezinárodní vztahy, globální svět MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ekonomická, politická a bezpečnostní spolupráce mezi státy, její výhody významné mezinárodní organizace Mezinárodní vztahy, globální svět GLOBALIZACE projevy, klady a zápory významné globální problémy, způsoby jejich řešení
71
1.5. 1.10. 1.11.
2.2.
1.11.
3.1. 3.2. 3.3. 3.1. 4.4. 4.5.
3.1. 1.9. 4.1. 4.4. 4.5. 5.1. 5.2. 5.3. 5.4.
5.6. Člověk a příroda Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím i potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování. Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Zvláště významné je, že při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky (Jak? Proč? Co se stane, jestliže?) a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování. Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří - spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním - také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je, v zájmu zachování celistvosti oboru, umístěn celý v této vzdělávací oblasti. Vzdělávací oblast Člověk a příroda kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.
72
5.6.1. Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Fyzika je jedním ze vzdělávacích oborů vzdělávací oblasti Člověk a příroda v rámci RVP ZV (Fyzika, Chemie, Biologie, Zeměpis), který žákovi umožňuje poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Předmět rozvíjí dovedností žáků objektivně a spolehlivě pozorovat, měřit, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Osvojením si základních fyzikálních pojmů, veličin a zákonitostí vede žáky k porozumění fyzikálních jevů a procesů, vyskytujících se v přírodě, běžném životě i v technické či technologické praxi. Předmět Fyzika seznamuje žáky s možnostmi a perspektivami moderních technologií, učí žáky rozlišovat příčiny fyzikálních dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Výuka směřuje k: - podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, s využíváním jednoduchých fyzikálních pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích, - k osvojení si základních poznatků z vybraných okruhů učiva (látky a tělesa, pohyb těles, síly, mechanické vlastnosti tekutin, energie, zvukové děje, elektromagnetické a světelné děje, vesmír), - vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat fyzikální jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů, - získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce při provádění fyzikálních pozorování, měření a experimentů.
Výchovné a vzdělávací strategie: K utváření a rozvíjení klíčových kompetencí, jak je definuje RVP ZV, volí předmět fyzika strategie, pro něž je typická modernost, otevřenost, menší náročnost a širší pohled na smysl výuky. Snahou je učinit tradičně spíše obtížný předmět přístupnějším tak, aby podněcoval zájem většího počtu žáků. Předmět fyzika je zřetelněji začleněn do širšího proudu směřování školy, pro něž bude ve vztahu k žákovi typický důraz na rozvoj klíčových kompetencí spíše než úzké odbornosti Kompetence k učení – učitel: - ukázkami konkrétních technických aplikací matematické přesnosti a spolehlivosti a podněcováním žáka k vlastním jednoduchým výpočtům motivuje jej k osvojení si základů kvantitativní gramotnosti, - uchopováním žákovy denní reality z fyzikálního pohledu rozšiřuje jeho obzor o znalosti a dovednosti technické a fyzikální, podněcuje jeho zvídavost a rozšiřuje jeho poznávací potenciál, - vede žáka k práci s nejrůznějšími zdroji informace a informačními technologiemi, - kombinací otázek a úloh různé složitosti a délky řešení včetně krátkých numerických výpočtů zpaměti posiluje žákovu schopnost soustředit se, 73
-
srovnáváním dat z různě věrohodných zdrojů učí v žákovi nutnosti ověřovat data a vede ho k opatrnému a kritickému pohledu na zdroje informací, trvalou připomínkou otevřenosti vědeckých faktů veřejné kontrole a podporou skupinové práce probouzí v žákovi touhu po správnosti a pravdivosti obecně, trvalými poukazy na omezenost modelových situací a složitost skutečnosti pomáhá v utváření kladného vztahu k vědění a studiu, opakovanými poukazy na formální podobnost objevovaných vztahů vede žáka k samostatnému nalézání souvislostí různé šíře, odkazy k fyzikálnímu zázemí každodenní technické reality v něm posiluje vědomí fyzikálního myšlení.
Kompetence k řešení problémů – učitel: - trvalým navozováním fyzikálních problémů buduje v žákovi pozitivní přístup k problémovým situacím obecně, - vhodnými poukazy k fyzikálnímu modelu coby silnému nástroji řešení reálných situací učí žáka odlišit podstatné od nepodstatného, - kde jen možno, podněcuje žáka k odhadování, uhádnutí výsledku, učí jej řádovému, hrubému odhadu, a tak pěstuje jeho dovednost učinit si představu o rozměru kterékoli (fyzikální) situace, - vstřícným postojem k odpovědím podporuje žáka v hledání řešení rozmanitými cestami a rozšiřuje jeho rejstřík technik, jak se řešení dobrat, - cení intuitivní přístupy, podporuje je odkazy k podobné povaze některých objevů a zásadně nechává žákům pootevřený prostor pro nápad, - systematicky učí žáka nahradit reálnou situaci zjednodušeným modelem, - vede žáka k hrdosti na vlastní i nepřesné a přibližné řešení a nutí jej k úsilí nedokonalý model trvale nahrazovat modelem kvalitnějším, - posiluje v žákovi vědomí, že chyby jsou nutným a cenným zdrojem poučení, - trvale žáka vede k přísnému rozlišení modelu od reality, upozorňuje ho na úskalí spojená s úzce vědeckým pohledem na svět a vhodnými odkazy mu pomáhá vytvářet si co nejbohatší rejstřík interpretace skutečnosti, - trvalým poukazem na chybu měření a vyžadováním údaje o přesnosti měření při každé kvantitativní zmínce upozorňuje žáka na nejistotu coby nedílnou součást poznání a učí jej pozitivnímu přístupu k nedokonalostí své i okolního světa, - probouzí v žákovi úctu k vlastním schopnostem poznání. Kompetence komunikativní – učitel: - posilováním prvků soustředěné skupinové práce vede žáky k zážitku věcné, efektivní, neemotivní komunikace, - vhodně volenými ukázkami číselných hodnot na hranici žákovy představivosti otevírá mu prostředí vědeckých a technických dat coby přitažlivé a zajímavé a hodné diskuse, - věcným a nezaujatým hodnocením žákovských vstupů a vyjádření vede žáka důsledně ke korektnímu zacházení s vědeckou informací tak, aby se učil vědeckému sdělení elementárně porozumět, popř. je nezkresleně tlumočit, - moderováním žákovských debat a prezentací myšlenkových přístupů učí žáka laskavě, ale pevně schopnosti rozlišit, zda vědeckému sdělení rozumí, - pomáhá žákovi osvojovat si návyk vyjadřovat se korektně, věcně a střízlivě, uvážlivě zacházet s číselnými údaji a vždy za ně ručit znalostí míry jejich přesnosti, - trvalými poukazy na přibližnost vědeckého poznání a povinnost testovat a vyvracet vědecké hypotézy učí žáka chápat i diskusi jako příležitost spíše nalézt nedostatky ve vlastním úhlu pohledu než dokazovat svůj názor, 74
-
ceněním (i chybných) kritických poznámek, vyzdvižením oprávněnosti námitek žáků v konkrétních situacích, vracením těch, kdo se zmýlili, ihned zpět do debaty učí žáka nediskvalifikovat předem chybující a obecně vnímat všechny účastníky diskuse ne jako protivníky ohrožující jeho pravdu, nýbrž jako partnery, kteří jej obohacují a s nimiž se nenásilně a v příznivé atmosféře dobírá pohledu obecnějšího a úplnějšího.
Kompetence sociální a personální - učitel : - upozorňuje na přesah základních fyzikálních zákonů a jejich vztah k osobnímu lidskému hledání a dotazování, - častým pobytem ve fyzikální situaci „nevychází“ vede žáka k pozitivnímu přístupu k obtížím coby přirozeným jevům, - seznamuje žáka se zkušeností, že život vždy přesahuje osobní modelovou představu - vedle vědomí sebe sama, vede žáky skrze společné aktivity (práce ve skupinách, sdílení experimentálních dat, prezentace) k silnému prožitku smyslu týmové práce, - oceněním schopnosti žáka alespoň elementárně se orientovat v dosud neznámém (totiž fyzikálním) myšlenkovém prostředí v něm posiluje hrdost nad výsledky vlastního úsilí, - rozborem chyb v řešení posiluje v žákovi vědomí, že omyl je přirozený, - využívá celou škálu hodnocení v korektním a přátelském prostředí, buduje v žákovi schopnost zvládat situace nedostatečnosti, pomáhá mu učit se vnímat rozmanitost a odlišnost jako přirozený rys života, hledat vlastní místo v životě a společnosti a zažívat stratifikaci ne jako nespravedlnost, nýbrž jako přirozené rozdělení úkolů, při němž nadanější pomáhají slabším a slabší ctí a respektují nadané v atmosféře vzájemné lidské úcty. Kompetence občanské – učitel: - vede žáka k osvojení si úkolu a povinnosti coby přirozené a neobtěžující součásti života, - nácvikem číselných odhadů a výpočtů a odhadů chyby výsledku vede žáka k návyku osobního ručení za vlastní výsledek, postoj a názor, - trvalým pobytem v prostředí otázky a problému pomáhá žákovi zvykat si na postoj otevřený, nebojácný a tolerantní. Kompetence pracovní – učitel: - umožní žákovi pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji v rámci laboratorních prací a tím posiluje jeho zručnost, - dbá na dodržování bezpečnosti při experimentálních činnostech a tak dbá o ochranu jeho zdraví při práci, - důsledným vyžadováním plnění úkolů a dodržování pracovních povinností vytváří pocit zodpovědnosti, - zadává a kontroluje dlouhodobější a domácí práce a tím připravuje žáky na soustavnou práci.
75
PRIMA LÁTKY A TĚLESA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty
UČIVO měřené veličiny - délka, objem, hmotnost, teplota a její změna, čas
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Ch, Z, M, D 1.1, 1.8, 1.9, 5.4, Člověk a svět práce – okruh Práce s laboratorní technikou – integrováno
délková a objemová roztažnost
využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, výpočet hustoty tělesa, práce s tabulkami hmotností a objemem při řešení praktických problémů uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí
skupenství látek - souvislost skupenství látek s jejich částicovou stavbou; difúz
uvede konkrétní příklady jevů dokazujících vzájemné silové působení těles, změří sílu
gravitační síla - přímá úměrnost mezi gravitační silou a hmotností tělesa
experimentem prokáže vzájemné přitahování a odpuzování elektricky nabitých těles experimentálně určí póly magnetu, znázorní průběh indukčních čar magnetického pole, popíše magnetické pole Země
elektrické a magnetické pole - elektrická a magnetická síla; bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními
SECUNDA POHYB TĚLES, SÍLY OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu
UČIVO pohyby těles - pohyb rovnoměrný a nerovnoměrný
využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles
popis pohybu – trajektorie dráha a čas, graf závislosti dráhy na čase
změří velikost působící síly určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici
druhy sil, siloměr, graf závislosti prodloužení na počtu závaží, znázornění síly, skládání sil, rovnováha sil, výslednice dvou sil stejných a opačných směrů, deformační účinky síly třecí síla - ovlivňování velikosti třecí síly v praxi
aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů
rovnováha na páce a pevné kladce
Využívá Newtonovy pohybové zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích
Newtonovy zákony - první, druhý (kvalitativně), třetí
76
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY D, M, TV, Bi, Z, IVT 1.1., 1.8., 1.9. Člověk a svět práce – okruh Práce s laboratorní technikou – integrováno
MECHANICKÉ VLASTNOSTI TEKUTIN OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů
předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní
UČIVO Pascalův zákon - hydraulická zařízení tlaková síla a tlak - vztah mezi tlakovou silou, tlakem a obsahem plochy, na niž síla působí
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Bi, 1.1., 1.8., 1.9. Člověk a svět práce – okruh Práce s laboratorní technikou – integrováno
hydrostatický a atmosférický tlak - souvislost mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny; souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře
uvede přiklad prokazující existenci vztlakové Archimédův zákon - vztlaková síla; potápění, síly v kapalinách a plynech vznášení se a plování těles v klidných určí pokusem i výpočtem velikost vztlakové tekutinách síly působící na těleso v kapalině
TERCIE ENERGIE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa
UČIVO formy energie - pohybová a polohová energie; vnitřní energie; elektrická energie a výkon, práce, účinnost
využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem využívá poznatky o vzájemných přeměnách kinetické a potenciální energie určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY D, M, TV, Bi, Z 1.1, 1.8, 1.9, 3.1, 5.3, 5.4 Člověk a svět práce – okruh Práce s laboratorní technikou – integrováno
teplo,přeměny skupenství - tání a tuhnutí, skupenské teplo tání; vypařování a kapalnění; hlavní faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny
zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí
ZVUKOVÉ DĚJE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí
UČIVO vlastnosti zvuku - látkové prostředí jako podmínka vzniku šíření zvuku, rychlost šíření zvuku v různých prostředích; odraz zvuku na překážce, ozvěna; pohlcování zvuku; výška zvukového tónu
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Bi, Hv 1.1, 1.4, 1.10, 5.3, 5.4
ELEKTROMAGNETICKÉ DĚJE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu
UČIVO elektrický obvod - zdroj napětí, spotřebič, spínač, rozvětvený el. obvod
77
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Ch, Bi 1.1, 1.8, 5.3, 5.4 Člověk a svět práce – okruh Práce s laboratorní technikou – integrováno
rozliší vodič, izolant na základě analýzy jejich vlastností
vodič a izolant, elektrování těles, siločáry el. pole
využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů
elektrické a magnetické pole - elektrický náboj, měření el. proudu a napětí, zdroj el. napětí; tepelné účinky elektrického proudu; elektrický odpor
dodržuje pravidla bezpečnosti práce s elektrickými přístroji a zařízeními
bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními
QUARTA ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí
UČIVO elektrické a magnetické pole - stejnosměrný elektromotor; střídavý proud, alternátor transformátor
rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností zapojí správně polovodičovou diodu
el. proud v kovových vodičích, v kapalinách a plynech, polovodičích
využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní popíše základní druhy elmg. vln podle vlnové délky a určí kmitočet
mag. pole cívky s proudem, elektromagnet, elektromotor, elmg. indukce
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Ch, Z, Bi, M, Vv 1.1, 1.8, 1.9, 2.2, 3.3, 5.3, 5.4 Člověk a svět práce – okruh Práce s laboratorní technikou – integrováno
elmg. záření, zdroje
využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh
vlastnosti světla - zdroje světla; rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích; stín, zatmění Slunce a Měsíce; zobrazení odrazem na rovinném, dutém a vypuklém zrcadle rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou (kvalitativně); zobrazení lomem tenkou různých prostředích, zda se světlo bude lámat spojkou a rozptylkou (kvalitativně); rozklad ke kolmici či od kolmice, a využívá této bílého světla hranolem skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami optické vlastnosti oka, lupa, mikroskop, dalekohled zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí
formy energie - výroba a přenos elektrické energie; jaderná energie, štěpná reakce, jaderný reaktor, jaderná elektrárna; ochrana lidí před radioaktivním zářením obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie
VESMÍR OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností
UČIVO Sluneční soustava - její hlavní složky; měsíční fáze hvězdy
78
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Z, D 1.1, 1.8, 1.9, 5.2
5.6.2. Chemie Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Chemie je jedním ze vzdělávacích oborů vzdělávací oblasti Člověk a příroda v rámci RVP ZV (Fyzika, Chemie, Biologie, Zeměpis), který žákovi umožňuje poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Předmět rozvíjí dovedností žáků objektivně a spolehlivě pozorovat, měřit, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Osvojením si základních chemických pojmů, veličin a zákonitostí vede žáky k porozumění chemických jevů a procesů, vyskytujících se v přírodě, běžném životě i v technické či technologické praxi. Předmět Chemie seznamuje žáky s možnostmi a perspektivami moderních technologií, učí žáky rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi, předvídat je, popř. ovlivňovat, a to hlavně v souvislosti s řešením praktických problémů. Výuka směřuje k: - podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí, s využíváním jednoduchých chemických pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích, - vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat chemické jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů, - získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s vybranými nebezpečnými látkami.
Výchovné a vzdělávací strategie: kompetence k učení – učitel: - klade žákům jasně formulované otázky, - vede žáky k používání správné terminologie a symboliky, - vede žáky k využívání odborné literatury, internetu, ..., - vede žáky k prezentaci své práce ( za použití různých informačních zdrojů – viz předchozí bod). kompetence k řešení problémů – učitel: - klade důkaz na argumentaci podloženou důkazy, - podporuje řešení problémů s mezioborovým přesahem, - zadává žákům problémové úlohy a důsledně dohlíží na jejich řešení, - pomáhá žáky směrovat ke správným zdrojům informací potřebných k řešení zadaných problémů. kompetence komunikativní – učitel: - v průběhu hodin (i laboratorních cvičení) vytváří podmínky pro vzájemnou komunikaci (otevřeně s žáky komunikuje), - vede žáky k souvislému a dobře formulovanému projevu,
79
-
problémové úlohy zadává tak, aby žáci museli při jejich plnění kombinovat různé komunikační zdroje (např. Internet,...).
kompetence sociální a personální – učitel: - zadává žákům skupinovou práci a vytváří podmínky, které každému umožní zapojit se do činnosti, - vede žáky k samostatnosti při plnění zadaných úkolů, - respektuje individualitu žáků, - věnuje se jak mimořádně nadaným žákům, tak i slabým žákům, - při práci s nebezpečnými chemickými látkami vede žáky k ochraně zdraví, - pomáhá svým výkladem vytvoření návyků zdravého životního stylu (především v oblasti stavování). kompetence občanské – učitel: - vede žáky k ekologickému myšlení ( př. Třídění odpadu,... ), - je pro žáky příkladem ve vztahu k přírodě, - opakovaně upozorňuje žáky na pravidla bezpečnosti při zacházení s chemickými látkami, - vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám, - důsledně dohlíží na slušné chování žáků nejen ve škole a při školních akcích, ale i mimo ně. kompetence pracovní – učitel: - vede žáky k využívání získaných znalostí a zkušeností v zájmu přípravy na budoucí studium (resp. povolání), - vede žáky k bezpečnému ovládání laboratorní techniky při práci v laboratoři, - důsledně dohlíží na dodržování zásad bezpečnosti při práci v laboratoři.
SECUNDA A TERCIE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Žák dle svých schopností: - zařadí chemii mezi přírodní vědy - uvede čím se chemie zabývá - rozliší fyzikální tělesa a látky - uvede příklady chemického děje - rozpozná u běžně známých dějů, zda dochází k přeměnám látek - uvede příklady chemické výroby v regionu a zhodnotí význam i případná rizika pro společnost a pro obyvatele v okolí chemických závodů - rozliší chemickou vědu a chemickou výrobu - uvede základní fyzikální a chemické vlastnosti látek (barva, zápach, hustota, teplota tání, teplota varu, kujnost, teploty tání, teploty varu, tepelná a elektrická vodivost, rozpustnost ve vodě) - rozliší známé látky podle jejich různých vlastností (barva vypařování, zkapalnění, sublimace, zápach, rozpustnost ve vodě) - navrhne a provede jednoduché chemické
UČIVO Úvod do chemie - vymezení předmětu chemie - látky a tělesa - chemické děje - chemická výroba
Vlastnosti látek (barva, skupenství, rozpustnost ve vodě, kujnost, tepelná a elektrická vodivost, hustota)
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Fyzika-předmět zkoumání, Dějepis- Egypt, Řecko, vědeckotechnická revoluce 1.1.
Fyzika- fyzikální vlastnosti látek
Fyzika- jednotky SI
1.5., 1.9.
Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou - integrováno
80
pokusy a zaznamená jejich výsledek - popíše společné a rozdílné vlastnosti vybraných látek - rozpozná skupenství látek a jejich změny (tání, tuhnutí,
Nebezpečné látky a přípravky -R-věty,S-věty, varovné značky a jejich význam Mimořádné události -havárie chemických provozů, úniky nebezpečných látek - pracuje bezpečně s vybranými dostupnými Bezpečnost při experimentální činnosti a běžně používanými látkami a hodnotí jejich - zásady bezpečné práce v laboratoři a rizikovost běžném životě - posoudí nebezpečnost vybraných - první pomoc při úrazu v laboratoři dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí -objasní nejefektivnější jednání v modelových situacích havárie s únikem nebezpečných látek -ovládá telefonní čísla tísňových linek a také integrovaného systému - umí poskytnout první pomoc
-rozlišuje směsi a chemické látky - rozliší různorodé a stejnorodé směsi - rozliší různé druhy různorodých směsí (suspenze, emulze, pěna, dým, mlha), uvede příklady z běžného života
Směsi - různorodé a stejnorodé směsi (roztoky) - složky směsi - složení roztoků
- uvede příklad pevné, kapalné a plynné stejnorodé směsi - správně (v souvislostech) použije pojmy: složky roztoku, rozpouštěná látka, rozpouštědlo, rozpustnost, koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok - aplikuje poznatky o vlivu teploty, míchání rozpouštěné látky na rychlost jejího rozpouštění při vysvětlení známých situací z běžného života
1.10., 1.11. Výchova ke zdraví - integrováno 6.5.
1.7.,1.11.
1.5.
Fyzika- vlastnosti látek, přírodopis-krev, zeměpis-podnebí
1.5. Fyzika- Brownův pohyb, teplota varu
1.3.,1.5. Oddělování složek směsí - usazování, filtrace, destilace, - krystalizace, sublimace Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou - integrováno
- sestaví jednoduchou filtrační aparaturu a provede filtraci - popíše jednoduchou destilační aparaturu a vysvětlí princip destilace - navrhne postup oddělování složek směsí v běžném životě - vysvětlí princip usazování, krystalizace a sublimace - uvede význam oddělování složek směsí při recyklaci odpadu a v průmyslových čistících zařízeních.
Žák dle svých schopností: - rozezná a pojmenuje různá skupenství vody v přírodě - na příkladech uvede význam vody pro existenci života - uvede základní vlastnosti vody a její využití v praxi - rozliší vodu destilovanou, pitnou (včetně stolní), užitkovou, odpadní, napájecí a uvede příklady jejich výskytu a využití - popíše oběh vody v přírodě, vysvětlí jeho princip - podle schématu popíše výrobu pitné vody a čištění odpadních vod - prokáže znalost složení vzduchu - vysvětlí význam ozonové vrstvy pro život na Zemi - označí kyslík jako nezbytnou složku pro hoření látek ve vzduchu - objasní význam destilace zkapalněného
1.3., 1.4.
5.2., 5.3., 5.4.
Přírodopis- životní prostředí
Voda a vzduch
Fyzika-skupenství Přírodopis- vznik života Zeměpis- hydrosféra
Přírodopis- atmosféra, fotosyntéza a dýchání, zeměpis- vznik vesmíru a Země, fyzikatekutiny 5.2. 5.3. 5.3.,5.4. Přírodopis- ekosystémy, biotické složky ekosystému, koloběh látek v přírodě, bioindikátoru, ochrana přírody Zeměpis- atmosféra,hydrosféra Výchova ke zdraví - integrováno
81
vzduchu - vysvětlí pojem skleníkový efekt, uvede jeho příčinu a důsledky - uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v regionu i v domácnosti - navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění - uvede význam vzduchu a vody pro chemickou výrobu
5.2, 5.3., 3.1. 5.3.
- používá pojmy atom, molekula ve správných souvislostech - popíše složení atomu
Částicové složení látek - molekuly, atomy, protony, neutrony, atomové jádro, elektrony, elektronový obal, valenční elektrony
- používá značky a názvy nejznámějších chemických prvků:
Protonové číslo, chemické prvky, periodická soustava chemických prvků
Fyzika- struktura atomu
5.4.
Al, Mg, Cl, I, Si, O, Li, Mn, Cu, Pb, Pt, S, Na, Ag, C, Ca, H, Zn, Au, Fe, Sn, K, N,, Ti, V, Cr W, U, Os, Co, Ni, Hg - vysvětlí, co udává protonové číslo - vyhledá v tabulkách názvy prvků ke známým protonovým číslům a naopak., zapíše správně ke značce prvku protonové číslo - používá pojmy chemické látky, chemický prvek, chemická sloučenina a chemická vazba ve správných souvislostech - rozliší chemickou značku prvku a chemický vzorec sloučeniny - ze vzorce (a z modelu molekuly) chemické sloučeniny odvodí kvalitativní i kvantitativní složení chemické látky (počet prvků a jejich název, počet atomů jednotlivých prvků v molekule) Chemická vazba, chemické sloučeniny - orientuje se v periodické soustavě chemických prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti -vysvětlí vznik chemické vazby a pomocí elektronegativity rozlišuje nepolární, polární a iontové vazby - z elektroneutrálního atomu odvodí vznik kationu a anionu uvede příklady praktického využití nekovů (H, O, N, Cl S, C)
82
Matematika- základní početní operace
SECUNDA A TERCIE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: - rozliší výchozí látky a produkty chemické reakce a určí je správně v konkrétních příkladech - provede jednoduché chemické reakce (včetně jednoduché přípravy plynů a jejich jímání) - uvede příklady chemických reakcí probíhajících v přírodě a chemických reakcí používaných při chemické výrobě - uvede zákon zachování hmotnosti pro chemické reakce - zapíše jednoduchými chemickými rovnicemi vybrané chemické reakce - přečte chemické rovnice - určí oxidační číslo atomů prvků v halogenidech - zapíše z názvů vzorce halogenidů a naopak ze vzorců názvy - popíše vlastnosti , význam a použití halogenidů - určí oxidační číslo atomů prvků v oxidech - zapíše z názvů vzorce oxidů a naopak ze vzorců jejich názvy - popíše vlastnosti a použití vybraných oxidů a posoudí vliv těchto látek na životní prostředí
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
Chemické reakce - výchozí látky a produkty - chemický děj Přírodopis- fotosyntéza, dýchání Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou - integrováno Zákon zachování hmotnosti, chemické rovnice, úpravy (vyčíslení) chemických rovnic
1.1. Matematika- zákl. početní operace
Halogenidy - fluoridy, chloridy, bromidy, jodidy
Oxidy (siřičitý, sírový, uhličitý, uhelnatý, vápenatý, dusnatý, dusičitý, křemičitý)
Sulfidy (olovnatý, zinečnatý)
Přírodopis- minerály
Přírodopis- rudy Výchova ke zdraví - integrováno
Kovové a nekovové prvky - periodicita vlastností v periodické soustavě
- určí oxidační číslo atomů prvků v sulfidech - zapíše z názvů vzorce sulfidů a naopak ze vzorců jejich názvy - uvede příklady praktického využití kovů - rozlišuje mezi kovem a jeho slitinou - jmenuje složky slitin kovů (cín, mosaz, bronz, dural) a jejich využití
Žák dle svých schopností: - vypočítá složení roztoku, hmotnost látky v roztoku podle vzorce pro hmotnostní zlomek - prakticky připraví roztok daného složení - bezpečně rozpouští hydroxidy, poskytne první pomoc při zasažení těmito látkami - zapíše z názvů vzorce hydroxidů a naopak ze vzorců jejich názvy - popíše vlastnosti a použití vybraných hydroxidů
Roztoky -složení, hmotnostní zlomek
1.11. Přírodopis- kůže, oko, první pomoc Hydroxidy (sodný, draselný, vápenatý, amonný)
Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou - integrováno Výchova ke zdraví - integrováno 1.11.
Kyseliny (sírová, chlorovodíková, dusičná) - bezkyslíkaté a kyslíkaté kyseliny
- bezpečně ředí roztoky kyselin, poskytne první pomoc při zasažení těmito látkami - zapíše z názvů vzorce bezkyslíkatých a kyslíkatých kyselin a naopak ze vzorců jejich názvy - popíše vlastnosti a použití vybraných Kyselost a zásaditost roztoků, pH kyselin - vysvětlí, jak vznikají kyselé deště a jak jim lze předcházet Neutralizace - rozliší kyselé a zásadité roztoky pomocí indikátorů pH - orientuje se na stupnici pH a používá
Matematika- přímá úměrnost 1.9
Soli, průmyslová hnojiva - průmyslová hnojiva
83
Matematika- základní početní operace Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou - integrováno 1.1. Výchova ke zdraví - integrováno Přírodopis- biotické složky ekosystému.,korovcovití, jehličnany, plavuně Zeměpis- atmosféra Výchova ke zdraví - integrováno
univerzální indikátorový papírek - bezpečně provede neutralizaci zředěných roztoků známých kyselin a zásad, uvede názvy a vzorce výchozích látek a produktů a zapíše je chemickými rovnicemi - uvede příklady uplatnění neutralizace v praxi
Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou - integrováno
- rozliší, které látky patří mezi soli - provede jednoduché přípravy solí - uvede význam průmyslových hnojiv
Přírodopis – úživnost vod, bioindikátor Zeměpis - zemědělství
QUARTA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: -rozliší anorganické a organické sloučeniny - rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich vzorce, vlastnosti a použití - uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy, zemního plynu a uhlí - uvede příklady fosilních a průmyslově vyráběných paliv a popíše jejich vlastnosti a použití - posoudí vliv spalování různých paliv (včetně pohonných látek pro automobily) na životní prostředí - rozlišuje obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie - používá bezpečně spotřebiče na topné plyny v domácnosti a plynové kahany při školních experimentech - rozliší pojmy: uhlovodíky, deriváty uhlovodíků - na příkladech vzorců známých derivátů uhlovodíků rozliší uhlovodíkový zbytek a funkční (charakteristickou) skupinu - rozliší a zapíše vzorce vybraných derivátů uhlovodíků - uvede vlastnosti a příklady použití těchto látek - uvede výchozí látky a produkty esterifikace a rozliší esterifikaci mezi ostatními typy chemických reakcí - uvede výchozí látky, produkty a podmínky fotosyntézy - rozliší bílkoviny, tuky, sacharidy a vitaminy, uvede příklady zdrojů těchto látek pro člověka a posoudí různé potraviny z hlediska obecně uznávaných zásad zdravé výživy
UČIVO Uhlovodíky a jejich zdroje -alkany -cykloalkany -alkeny -alkyny - aromatické sloučeniny
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Přírodopis-klasifikace organismů,plankton, kapradiny, přesličky, plavuně, karbonizace 5.3,5.4. Zeměpis- nerostné bohatství, průmysl, potrubní a lodní doprava 6.5. 3.1.
Přírodopis- udržitelný rozvoj Výchova ke zdraví - integrováno Deriváty uhlovodíků - halogenové deriváty - alkoholy a fenoly - aldehydy a ketony - karboxylové kyseliny - estery, esterifikace,
1.1. Matematika-shodná zobrazení
Fyzika- vlastnosti látek Přírodní látky - sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy - fotosyntéza
6.1.,6.2. Plasty a syntetická vlákna (polyethylen, polypropylen, polystyren, polyvinylchlorid, polyamidová a polyesterová vlákna)
Přírodopis- fotosyntéza, trávící soustava, výživa
5.3.,5.4. Chemické reakce -látkové množství -koncentrace roztoků
- rozpozná plasty od dalších látek, uvede příklady názvů, vlastností a použití - posoudí vliv používání plastů na životní prostředí - rozpozná názvy přírodních a syntetických vláken a uvede jejich výhody i nevýhody při jejich používání
Výchova ke zdraví - integrováno Zeměpis- průmysl ČR
- vypočítá hmotnost reaktantu nebo produktu z chemické rovnice
Matematika- rovnice, přímá úměrnost
84
- vypočítá koncentraci zadaného roztoku
- vysvětlí pojmy: oxidace, redukce - určí, které ze známých reakcí patří mezi redoxní reakce - popíše výrobu surového železa a oceli - vysvětlí pojem: koroze; uvede příklady činitelů ovlivňujících rychlost koroze, uvede způsoby ochrany ocelových výrobků před korozí - experimentálně ověří vliv různých činitelů na průběh koroze - objasní, co je podstatou galvanického článku a uvede příklady praktického využití - objasní, co je podstatou elektrolýzy a uvede příklady praktického využití - rozliší, které ze známých reakcí jsou exotermické a které endotermické - rozpozná označení hořlavých látek, uvede zásady bezpečné manipulace s těmito látkami - uvede, jak postupovat při vzniku požáru, zná telefonní číslo pro přivolání hasičů, poskytne první pomoc při popálení aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu -zhodnotí využívání prvotních a druhotních surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi -aplikuje znalosti o principech hašení požárů na modelovou situaci z praxe - orientuje se v přípravě a využívání různých látek v praxi a jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka -projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu - dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce
-dává do souvislosti zdravotní psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životníperspektivu mladého člověka -uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni - v případě potřeby vyhledá pomoc sobě nebo druhým - projevuje odpovědně chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech -v případě potřeby poskytne adekvátní pomoc
Redoxní reakce - oxidace a redukce - výroba železa a oceli - koroze - galvanický článek - elektrolýza
Zeměpis- nerostné suroviny, přírodopisminerály
Fyzika-elektrický proud, galvanický článek, elektrolýza Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou - integrováno
Fyzika- teplo, výhřevnost paliv Energie a chemické reakce - exotermické a endotermické reakce - obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie - fosilní a průmyslově vyráběná paliva Chemie a společnost -chemický průmysl v ČR -průmyslová hnojiva -tepelně zpracovávané materiály- cement, vápno, sádra, keramika - plasty - detergenty pesticidy a insekticidy -hořlaviny- význam tříd nebezpečnosti
Přírodopis- první pomoc
2.3. 5.3.
1.10.,1.11.
-léčiva a návykové látky
Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence -auto-destruktivní závislosti- zdravotní a sociální rizika - zneužívání návykových látek - návykové látky (bezpečnost v dopravě, trestná činnost, dopink ve sportu)
5.3. Výchova ke zdraví - integrováno Přírodopis- udržitelný rozvoj Zeměpis – zdroje surovin Občanská výchova- mimořádná situace, občanská společnost, enviromentální výchova Člověk a svět práce – Práce s laboratorní technikou - integrováno 5.4.,1.10.
Bezpečné chování -komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, pohyb v rizikovém prostředí -konfliktní a krizové situace
Výchova ke zdraví - integrováno Přírodopis- zdraví, dýchací soustava, oběhová soustava Občanská výchova- občanská společnost
Dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví - bezpečné prostředí ve škole -ochrana zdraví při různých činnostech -bezpečnost v dopravě, znalost pravidel silničního provozu
1.7.,1.8. 1.4. Výchova ke zdraví - integrováno 1.10.,1.11 2.1.
Ochrana člověka za mimořádných událostí - živelní pohromy, terorismus
Občanská výchova- komunikace 1.6.,1.8., 1.9. 1.7.,1.10.. Zeměpis- živelní pohromy
- doloží na příkladech význam chemických výrob pro naše hospodářství a pro člověka - uvede příklady prvotních a druhotných surovin pro chemické výroby vysvětlí pojem: bitech nologie; uvede příklady biotechnologií - na konkrétních příkladech doloží, jak
Chemie a společnost - chemické výroby - otravné látky - pesticidy - biotechnologie, enzymy - léčiva - drogy - detergenty
85
Zeměpis- chemický průmysl v ČR 1.8.,1.9.
Přírodopis- bakterie, houby, udržitelný rozvoj, zdraví
dochází ke - potraviny znečišťování životního prostředí a jak tomu - chemie a životní prostředí předcházet - ochrana člověka za mimořádných situací - vyjmenuje nejznámější chemické podniky v okolí, uvede příklady jejich výroby a posoudí možná nebezpečí při vzniku havárií - na modelových příkladech uvede zásady chování za mimořádných situací ohrožujících zdraví a život člověka během přírodních a průmyslových havárií v blízkosti bydliště (školy) - uvede příklady chování při nadměrném znečištění ovzduší - bezpečně zachází s běžnými mycími a čisticími prostředky používanými v domácnosti - rozpozná označení hořlavých a výbušných látek, uvede zásady bezpečné práce s běžně prodávanými hořlavinami a výbušninami - uvede příklady otravných látek a způsoby ochrany proti nim - uvede příklady volně i nezákonně prodávaných drog a popíše příklady následků, kterým se vystavuje jejich konzument
86
Občanská výchova- životní styl, enviromentální výchova Výchova ke zdraví - integrováno 5.3.
1.10.,1.11.
5.3. Zeměpis – přírodní katastrofy-zemětřesení, tsunami, hurikán
1.6.,1.10.
Přírodopis- zdraví Občanská výchova – návykové látky
5.6.3. Biologie Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Biologie je jedním ze vzdělávacích oborů vzdělávací oblasti Člověk a příroda v rámci RVP ZV (Fyzika, Chemie, Biologie, Zeměpis), který žákovi umožňuje poznávání přírody jako systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Předmět rozvíjí dovedností žáků objektivně a spolehlivě pozorovat, měřit, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Osvojením si základních chemických pojmů, veličin a zákonitostí vede žáky k porozumění jevů a procesů, vyskytujících se v přírodě a běžném životě. V předmětu Biologie žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka Výuka směřuje k: - podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních přírodovědných pojmů a zákonitostí, s využíváním jednoduchých pozorování a pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích, - vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských postojů.
Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení – učitel: - zadává samostatnou práci, např. referáty, problémové úlohy, doporučuje další studijní zdroje (populárně naučnou literaturu, časopisy, internet apod.), a tím nutí žáky k samostatnosti a aktivitě při učení, - kriticky hodnotí věrohodnost jednotlivých informačních zdrojů (např. tisk, televize, internet), - systematicky kontroluje a objektivně hodnotí práci žáků, - osobním přístupem motivuje žáky k učení. Kompetence k řešení problémů – učite: - svými výkony v hodinách biologie vybaví žáky vědomostmi, znalostmi a dovednostmi potřebnými pro rozpoznání „problému“ a jeho řešení, - zadává žákům, zejména během půlených hodin a na hodinách laboratorních cvičení, problémové úlohy a metodicky dohlíží na jejich řešení, - při řešení problémů umožňuje žákům hledat a nacházet nové přístupy a nová řešení. Kompetence komunikativní – učitel: - otevřeně komunikuje s žáky, 87
-
se vyjadřuje jasně, srozumitelně, věcně a gramaticky správně, totéž vyžaduje i od žáků, zadává úlohy, při jejichž řešení musí žáci kombinovat různé komunikační technologie (tisk, televize, internet).
Kompetence sociální a personální – učitel: - zadává žákům skupinou práci a dohlíží, aby se každý zodpovědně a konstruktivně zapojil do řešení, - veřejně kritizuje a potírá jakékoli náznaky neúcty, nadřazenosti či snahy o zneužívání odlišného temperamentu, sebevědomí nebo postavení jednotlivce v rámci pracovní skupiny nebo třídy, - skupinovou diskusí o výsledcích práce jednotlivce nebo skupiny rozvíjí schopnost žáků v sociálním kontextu sebekriticky hodnotit sama sebe. Kompetence občanské – učitel: - je svým vztahem k přírodě a lidem pro žáky příkladem, - důrazně dohlíží na slušné a ohleduplné chování žáků nejenom ve škole a během školních akcí, ale vždy a všude.
PRIMA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: rozliší základní projevy a podmínky života
- popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů, bakterií a hub - objasní funkci základních organel a umí zařadit vybrané organismy do systému - uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka - aplikuje praktické metody poznávání přírody, samostatně pracuje s lupou a mikroskopem, dokáže připravit mikroskopický preparát - rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a pozná je podle charakteristických znaků
UČIVO Vznik a vývoj života, Význam vody, dýchání, růst a rozmnožování Názory na vznik života Viry Jednobuněčné organismy Bakterie Buňka Jednobuněčné rostliny Jednobuněční živočichové Jednobuněčné houby Mikroskop Významní biologové a jejich objevy
Pozná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů
1.10.,1.11 5.1. 5.1. 5.3., Ch- Výroba piva F- Optika D-Významné objevy novověku 1.3.,1.5.,1.8.,1.9.
5.4.
5.1.
Lišejníky
CH- Jedy
- objasní funkci dvou organismů v stélce lišejníku Pozná a zařadí dané zástupce běžných druhů řas Objasní jejich vývoj a využití hospodářsky významných zástupců
2.1.,2.4., Ov- Zdraví
Houby bez plodnic Houby s plodnicemi
- vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech -ovládá zásady sběru, zpracování hub, příznaky otravy houbami a zásady 1. pomoci
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.1., Z –Vznik Země Nb,Rlv,Ov- Názory na vznik života
Z- Vodstvo 5.2.,5.3.
Mnohobuněčné rostliny- nižší rostliny
1.1.,1.3.,1.5.,.3.1.
Bezobratlí živočichové – žahavci, ploštěnci, hlísti, měkkýši, kroužkovci,členovci
1.1.,1.10.
88
Určuje vybrané živočichy a zařazuje je do hlavních taxonomických skupin Odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě.
5.3.,5.4.
Na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí Zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka,rozliší epidemiologický významné druhy.
5.1., Ov- Zdraví
SECUNDA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Pozná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů. Rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy a zařazuje je do hlavních taxonomických skupin.
UČIVO Strunatci – paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci Stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla
1.1.
Vývoj , vývin a systém živočichů Rozšíření, význam a ochrana živočichů
Odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě.
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 3.1., Z- zoogeografické oblasti
5.1.,5.3.
Projevy chování živočichů
Na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí. Zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka a uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku s živočichy. Odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla a objasní stavbu a význam částí těla vyšších rostlin (kořen, stonek, list, semeno, plod) Vysvětlí princip fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin (fotosyntéza , dýchání, růst, rozmnožování) Rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů
Z – zemědělství Vyšší rostliny Anatomie a morfologie rostlin
1.1.,
Fyziologie rostlin
5.2. Ch- fotosyntéza, dýchání
Systém rostlin - mechorosty, plavuně, přesličky, kapraďorosty, nahosemenné a krytosemenné rostliny
Ch- zdroje uhlovodíků (uhlí) 1.1.,1.9.
Význam rostlin a jejich ochrana. 1.10,1.11,5.3.,5.4. Z -Ochrana přírody, národní parky
Odvodí na základě pozorování přírody přizpůsobení rostlin podmínkám prostředí.
89
TERCIE: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy
- orientuje se ve vývojových stupních fylogeneze člověka - objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří - vysvětlí dopady předčasné sexuální zkušenosti mladistvých na kvalitu života a dovede posoudit různé způsoby chování lidí z hlediska poruchy pohlavní identity - vysvětlí role členů komunity a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu z hlediska prospěšnosti zdraví - vysvětlí na příkladech změny tělesné, duševní a společenské v průběhu dospívání - rozlišuje příčiny běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby - aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla - vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a dokáže o něm diskutovat - dává do souvislosti způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky - svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc
UČIVO Anatomie a fyziologie – soustava opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací, rozmnožovací, řídící, vyšší nervová činnost a hygiena duševní činnosti Fylogeneze a ontogeneze člověka, rozmnožování člověka, sexuální dospívání a reprodukční zdraví
4.1,4.2,4.3, OV - dospívání
1.11,1.7,2.2
Změny v životě člověka a jejich reflexe – dětství, puberta, dospívání
Nemoci, úrazy a prevence, život ohrožující stavy
1.2,1.3,1.4 Výchova ke zdraví - integrováno
6.2,6.5,1.8,1.9, Ch – první pomoc při otravě chemickými látkami Výchova ke zdraví - integrováno
Životní styl, zdravý způsob života a péče o zdraví, režim dne OV – životní styl 1.1,1.2,1.3,1.4,1,4.2,.7,1.8,1.11 Výchova ke zdraví - integrováno
- vysvětlí pozitivní a negativní dopad životního stylu na zdraví člověka - vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím - vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví - dovede posoudit různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých - zná zásady osobní, intimní a duševní hygieny a usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti - uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.1,1.2,1.4,1.7, OV - zdraví
Dědičnost a proměnlivost organismů
1.11,2.4,4.3
90
QUARTA: OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: - objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života
UČIVO Země – vznik a stavba
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.1.,1.5, Z - Země
- rozpozná podle principů krystalografie a charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek
Nerosty a horniny
Ch - chemické sloučeniny
- rozlišuje příčiny a důsledky vnitrních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin a oběhu vody
Vnější a vnitřní geologické procesy
Z - reliéf
- porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní druhy a typy v naší přírodě - jmenuje příklady devastace půdy a možnosti její rekultivace
Půdy
Z – půdy v ČR 5.1,5.2,5.3,5.4
Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi - rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků - uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi
Z – podnebí a počasí 6.1,6.4
Geologický vývoj a stavba území ČR
Z – geologická stavba ČR 3.1.
- podle geologické mapy pohovoří o stavbě Českého masivu a Karpat
Organismy a prostředí
Ch-Cemie a společnost 5.1,5.2,5.3,5.4
Ochrana přírody a životního prostředí
5.1,5.2,5.3,5.4 Ch – látky „stvořené“ člověkem Ch – chemie pomáhá i ohrožuje Ch – oxidy, halogenderiváty, zdroje uhlovodíků Z – chráněná území Výchova ke zdraví - integrováno
- respektuje přijatá pravidla soužití a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů (rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek)
Vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity Vztahy ve dvojici
2.1,2.2,1.6,1.8,1.9,1.10,1.11
- samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím - zná význam preventivní lékařské péče a také zdravotní a sociální rizika návykových látek, patologického hráčství a práce s počítačem - vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků (šikana), médií, sekt (individuální násilí, zneužívání, sexuální kriminalita) - uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi - dokáže vyhledat služby odborné pomoci
Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence – stres, civilizační choroby, auto-destruktivní závislosti
- uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - rozlišuje a uvede příklady systému organismů – populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému - vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam - uvede příklady kladných a záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému - vyvozuje osobní odpovědnost ve prospěch řešení globálních problémů - vysvětlí význam chráněných území a uvede příklady z okolí svého bydliště
1.2,1.3,1.4,1.7,1.8,1.9,1.10,1.11,6.1,6.4 Ch- Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence Ch- Bezpečné chování Výchova ke zdraví - integrováno
Ch- Chemie a společnost Hodnota a podpora zdraví – celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci
- dovede aktivně vyhledat programy podpory zdraví a vyvozuje osobní odpovědnost za svoje zdraví
1.2,1.3,1,4,5.3 Výchova ke zdraví - integrováno
91
- dává do souvislosti působení změny kvality životního prostředí na zdraví, rozlišuje principy udržitelného rozvoje na Zemi - formuje vztah k sobě samému a k druhým lidem směrem k zdravému a vyrovnanému sebepojetí - pomocí přiměřených osobních cílů zvládá problémové situace - aktivně vyhledává pomoc při řešení problémových situací - na základě empatie respektuje postoje a názory druhých lidí, je schopen dialogu, efektivní a asertivní komunikace a kooperace v různých situacích - rozvíjí prosociální chování v mezilidských vztazích - formuje hodnotové postoje a rozhodovací dovednosti
Osobnostní a sociální rozvoj Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace činností a chování Psychohygiena Mezilidské vztahy, komunikace a kooperace Morální rozvoj
92
1.1,1.2,1.3,1.4,1.5,1.6,1.7,1.8,1.9,1.10, 1.11,4.2,6.1 Výchova ke zdraví - integrováno
5.6.4. Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Zeměpis vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP ZV, ze vzdělávacího oboru Zeměpis. Dále tento předmět integruje vybrané tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova. Při výuce se používají výkladové hodiny s použitím didaktické a IT techniky, samostudium, skupinová práce, referáty, diskuse, exkurze, přednášky.
Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení Učitel: - podává žákům výklad zeměpisné látky a vede žáky k zápisu konkrétních zeměpisných informací, - ke konci hodiny ověřuje získané poznatky žáků, - nabízí žákům širší informace na základě geografických materiálů (mapy, tabulky, grafy, statistiky, obrázky, filmy, …), - vede žáky k využívání učebních pomůcek (atlas, mapa, glóbus) pro získávání a ověřování informací, - zadává žákům témata ke zpracování či úkoly v podobě zajímavostí nebo aktualit, - v rámci celé výuky nabízí žákům odbornou i populárně naučnou literaturu. Kompetence k řešení problémů Učitel: - předkládá žákům problémová témata v rámci konkrétního učiva, žáci jsou vedeni k diskusím, k řešení některých zeměpisných otázek, k vytváření alternativ řešení, - v rámci exkurzí, výletů a vycházek do okolí jsou žáci vedeni k užívání teoretických poznatků v praxi, jejich získané poznatky jsou konfrontovány se skutečností a upevňovány. Kompetence komunikativní Učitel: - pracuje se žáky ve skupinách, kde společně komunikují a spolupracují během řešení úkolů, - zadává vytváření projektů, kdy každý žák uplatňuje své vědomosti a schopnosti, - hodnotí žákův projev a vystupování v rámci zkoušení, diskusí nebo příspěvků v podobě referátů, zajímavostí či aktualit a také při práci s mapou a odbornou literaturou. Kompetence sociální a personální Učitel: - zadáváním problémových úkolů nebo projektů učí žáka samostatnosti i spolupráci při jejich řešení, vede k diskusi, a tím se žák učí komunikaci, vystupování, řešení problémových situací, výběru a třídění poznatků.
93
Kompetence občanské Učitel: - organizuje exkurze a přednášky. Kompetence pracovní Učitel: - podporuje žáky v dovednosti využívat zeměpisné pomůcky (glóbus, atlas, turistická mapa) a odbornou literaturu (encyklopedie, statistické ročenky, …), - kladně hodnotí systematickou, pečlivou práci a aktivitu žáků v hodině i přípravu žáků na hodinu zeměpisu, - důsledným přístupem, jasnými požadavky a systematickou kontrolou jejich plnění vede žáky k zodpovědnosti a vytváří v nich pracovní i studijní návyky. PRIMA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: posoudí Zemi jako vesmírné těleso zhodnotí postavení Země ve vesmíru a v rámci Sluneční soustavy porovná Zemi s ostatními tělesy Sluneční soustavy konkretizuje tvar a velikost Země objasní pohyby Země a jejich důsledky rozlišuje pojmy planeta, hvězda, meteorická tělesa, družice planet, galaxie charakterizuje polohu, pohyby, fáze Měsíce
UČIVO Planeta Země Země jako vesmírné těleso, tvar a rozměry Země, pohyby Země Slunce a Sluneční soustava Vesmír – vývoj poznání o vesmíru Měsíc – jediná přirozená družice Země
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Bi – Země – vznik a stavba Fy – měřené veličiny, Sluneční soustava IVT– internet D – vývoj poznání o tvaru Země
porovnává tvar Země s glóbem používá glóbus a orientuje se na něm orientuje se na mapě, získává potřebné informace z tematických map určuje polohu a čas místa na Zemi používá základní geografickou a kartografickou terminologii hodnotí geografické informace a využívá zdroje dat pomocí mapy se orientuje v terénu
Glóbus a mapa glóbus a mapa glóbus poledníky a rovnoběžky, zeměpisná síť mapa – obraz Země druhy map, obsah mapy, měřítko práce s mapou, měření na mapách určování polohy kartografie práce s turistickou mapou místní krajina
vysvětlí pojem krajinná sféra a její složky rozliší jednotlivé složky přírodní sféry, porovnává je a nachází souvislosti
Obecný fyzický zeměpis krajinná sféra fyzickogeografická sféra a její jednotlivé složky
objasní stavbu zemského tělesa, pohyb litosférických desek rozlišuje pojmy sopečná činnost a zemětřesení popíše vznik pohoří posuzuje zemský povrch jako výsledek složitého působení vnitřních a vnějších činitelů a lidské činnosti charakterizuje dno oceánu
Litosféra stavba Země litosféra, litosférické desky, pohyby litosférických desek vulkanismus a zemětřesení horotvorná činnost dno oceánu
Bi – geologické vědy, nerosty a horniny, vnější a vnitřní geologičtí, činitelé v místní krajině
popíše složení atmosféry pracuje s porozuměním s pojmy počasí a podnebí objasní elementárním způsobem oběh vzduchu v atmosféře objasní práci meteorologů vymezí podnebné pásy na mapě a charakterizuje je
Atmosféra složení atmosféry meteorologické prvky, počasí, podnebí oběh vzduchu na Zemi podnebné pásy
Bi – vznik a význam atmosféry, podnebí a počasí Fy – rychlost větru, teplota, vlhkost vzduchu
charakterizuje pojem hydrosféra objasní a zdůvodní oběh vody v přírodě rozliší a lokalizuje oceány a pevninské
Hydrosféra oběh vody na Zemi oceány, vlastnosti a pohyby mořské vody
94
6.1 - vyhledávání zdrojů dat, práce s informacemi a jejich interpretace 1.8, 1.9– vycházka do okolí, zkoušení orientace
5.2, 5.3– klimatické změny, kvalita ovzduší, ozonová díra
Bi – vznik a význam hydrosféry pro vznik a rozvoj života
vodstvo pracuje s porozuměním s pojmy oceány a moře, pohyby mořské vody, bezodtoké oblasti rozlišuje pojmy pramen, ústí, povodí, rozvodí, úmoří rozlišuje pojem pevninský a horský ledovec
povrchová voda podpovrchová voda ledovce
5.2, 5.4 – ochrana vody v globálním měřítku, význam vody pro život
objasní vznik a složení půd rozliší půdní druhy a typy charakterizuje půdotvorné činitele
Pedosféra vznik a složení půd půdní druhy a typy půdotvorní činitelé
Bi – pedologie
Biosféra přírodní krajiny šířková pásovitost výšková stupňovitost
Bi – ekosystémy
zhodnotí vzájemné působení mezi přírodou a člověkem vyvodí a analyzuje globální ekologické problémy
Ekologie, ochrana přírody ekologie, ochrana přírody globální ekologické problémy lidstva
OV – přírodní a kulturní bohatství Bi – organizmy a prostředí, ochrana přírody a ŽP
vymezí obsah a cíle předmětu regionální geografie
Zeměpis světadílů a oceánů zeměpis světadílů a oceánů
pomocí mapy světa určí polohu Afriky a souvislost s danými oceány a světadíly analyzuje povrch Afriky na základě podnebných pásů popíše podnebí, určí a zdůvodní místa s max. a min. množstvím srážek stanoví přírodní celky a popíše typickou flóru a faunu geobiomů provede regionalizaci Afriky z hlediska přírodních i společenských poměrů porovná a vyhodnotí dané regiony z hlediska přírodních podmínek, nerostných surovin, obyvatel, náboženství, ekonomické vyspělosti a orientace některých států zdůvodní problémy rozvojové Afriky při opakování využívá obecně zeměpisné i tematické mapy Afriky
Afrika poloha, rozloha, členitost pobřeží Afriky povrch, podnebí, vodstvo Afriky rostlinstvo, živočišstvo, přírodní zdroje Afriky objevování a kolonizace, obyvatelstvo a oblasti Afriky severní arabská Afrika, tropická Afrika, jižní Afrika současné problémy Afriky
objasní pojem biosféra porovná jednotlivé přírodní krajiny na Zemi na základě jejich charakteristik určí podle mapy rozložení přírodních krajin na Zemi
5.1, 5.2
Ch – D – zámořské objevy, kolonialismus 5.1 – ohrožení ekosystémů a rovnováhy v přírodě, ochrana krajiny v Africe 4.1, 4.3, 4.4 halogenderiváty (freony)
SECUNDA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: pomocí mapy určí polohu, popíše povrch a stanoví podnebné pásy v Austrálii a krajinné rozdíly jednotlivých oblastí vyčte osídlování Austrálie a zdůvodní rozdíly v hustotě osídlení určitých oblastí zhodnotí hospodářství Austrálie – nerostné suroviny, průmysl, zemědělství, obchod popíše rozdělení Oceánie a stručně analyzuje přírodní a hospodářské podmínky (podrobněji Nový Zéland) popíše přírodní podmínky těchto oblastí
UČIVO Austrálie poloha, rozloha, povrch, podnebí, vodstvo, rostlinstvo a živočišstvo Austrálie objevení Austrálie a její obyvatelstvo Australský svaz, přírodní zdroje Austrálie
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY D – zámořské objevy 4.1 – původ obyvatel
Oceánie Oceánie
Arktida a Antarktida Arktida a Antarktida určí polohu Ameriky a její rozdělení, které charakterizuje hlavně z hlediska socioekonomického popíše povrch a podnebí Severní Ameriky posoudí obyvatelstvo, vyspělost a hospodářství Kanady a USA pomocí mapy popíše povrch a podnebí Střední Ameriky porovná dané regiony z hospodářského hlediska
Amerika poloha a rozdělení Ameriky povrch, podnebí, vodstvo a příroda Severní Ameriky Kanada, USA přírodní poměry Střední Ameriky Mexiko, Středoamerické země povrch, podnebí, vodstvo a příroda Jižní Ameriky Karibské státy, Brazílie, Laplatské státy,
95
D – zámořské objevy 4.1 – staré indiánské kultury 5.3 – problém kácení deštného lesa a vymírání druhů
popíše povrch a podnebí Jižní Ameriky a zdůvodní podíl přírodních podmínek na vyspělosti jednotlivých regionů zhodnotí hospodářství regionů Jižní Ameriky při opakování využívá všech map
Andské státy
určí polohu, rozlohu a povrch světadílu porovná regiony na základě podnebí a geobiomů porovná skladbu obyvatelstva v Asii v minulosti a dnes vymezí, analyzuje a porovná jednotlivé regiony Asie (JZ, J, JV, V) podle znaků přírodních i socioekonomických podrobněji popíše hospodářsky nejvýznamnější státy a skupiny států, zhodnotí jejich ekonomiku a vyspělostní úroveň
Asie povrch, podnebí, vodstvo a přírodní krajiny Asie obyvatelstvo Asie oblasti Asie jihozápadní, jižní, jihovýchodní a východní Asie
podle mapy světa určí rozložení pevniny a vodstva na Zemi posoudí význam a využití světového oceánu
Světový oceán světový oceán
D – staroorientální státy 5.1 – geobiomy, ekosystémy, přírodní zdroje, využívání člověkem 4.1, 4.4 – kulturní diference Asie (národnost, jazyk, rasy, náboženství, náboženské střety)
5.1 – ekosystém moře, přírodní zdroje, ohrožení oceánů a moří
TERCIE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: určí polohu a rozlohu světadílu posoudí povrch, podnebí a krajinu rozliší obyvatelstvo a lokalizuje významná města v Evropě pomocí mapy stanoví místa těžby, průmyslové a zemědělské oblasti, posoudí druhy a využití dopravních cest a určí turistické oblasti v Evropě určí mezinárodní evropské organizace stručně zhodnotí především ekonomickou situaci určitých oblastí a států v Evropě
UČIVO Evropa zeměpisná tvář našeho světadílu přírodní poměry – povrch, vodstvo, podnebí a vegetační pásy lidé a města v Evropě nerostné suroviny, průmyslové a zemědělské oblasti Evropy doprava a cestovní ruch v Evropě územní rozdíly a ekonomická spolupráce, Evropská unie regionální geografie Evropy (J, Z, S Stř., JV, V)
orientuje se na politické mapě světa uvede aktuální počet nezávislých států světa, vyhledá nově vzniklé státy uvede příklady závislých území ve světě rozlišuje a porovnává státy světa podle zeměpisné polohy, počtu obyvatel, rozlohy, státního zřízení a formy vlády, správního členění uvede příklady integrace světa a mezinárodní spolupráce
Politický zeměpis nezávislé státy a závislá území obyvatelstvo státu, území státu, státní moc státní hranice, typy hranic, tvar a poloha státního území státní zřízení, správní členění státu integrace světa a mezinárodní spolupráce
rozlišuje jednotlivé složky socioekonomické sféry
Socioekonomic-ký zeměpis obyvatelstvo, sídla, světové hospodářství
orientuje se v počtu a rozmístění obyvatel Obyvatelstvo na Zemi, vyhodnocuje aktuální demografické obyvatelstvo světa ukazatele porovná oblasti světa na základě hustoty zalidnění rozliší obyvatelstvo světa podle biologických, kulturních a ekonomických znaků
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY Bi – ochrana přírody a ŽP D – tzv. starý kontinent, historický základ států 5.1 – typy přírodních krajin a jejich využití člověkem, ochrana životního prostředí 4.1 – kulturní diference v Evropě (rasy, jazyky, národnosti, menšiny) 3.2, 3.3 – evropská civilizace, integrace, spolupráce zemí, Evropská unie D – vznik států 2.2, 2.4 – státní zřízení, forma vlády 3.1, 3.3 – mezinárodní spolupráce, orientace v evropském a mezinárodním prostoru
D – nejstarší osídlené oblasti, demografická revoluce, urbanizace 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 – rozmanitost různých etnických skupin, vztahy mezi lidmi, rasismus, xenofobie, diskuse na dané téma
popíše typy sídel, nejvýznamnější aglomerace a konurbace, proces urbanizace
Sídla a urbanizace sídla a urbanizace
Hospodářství světa světové hospodářství zemědělství a rybolov průmysl doprava a spoje služby cestovní ruch
specifikuje zemědělství, průmysl, dopravu, služby a cestovní ruch lokalizuje na mapách hlavní světové zdroje určí a vyhledá hlavní oblasti světového hospodářství – zemědělské, průmyslové uvede a vyhledá příklady států podle stupně rozvoje, charakterizuje jejich ekonomiku
96
D – průmyslová revoluce, význam dopravy (objevné plavby) Ch – chemizace v zemědělství a její vliv na přírodu a zdraví člověka, kvalitu potravin, chemický průmysl, petrochemie 3.1 – závislost světového hospodářství
rozdělení světa podle vyspělosti
popíše intenzitu, výhody a nevýhody jednotlivých druhů dopravy popíše a zhodnotí význam služeb popíše a uvede předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a jeho význam ukáže na mapě hlavní oblasti a střediska cestovního ruchu ve světě
na těžbě nerostných surovin, jejich vyčerpatelnost, možnost alternativních řešení, šetření energie 5.4 – vliv hospodářství na životní prostředí
QUARTA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: určí geografickou polohu ČR určí postavení naší země v Evropě popíše povrch, vznik a vývoj reliéfu a horopisné celky charakterizuje podnebí státu analyzuje povrchové i podpovrchové vodstvo, půdy, rostlinstvo a živočišstvo na území ČR uvede způsob ochrany přírody u nás a zhodnotí životní prostředí v ČR zhodnotí obyvatelstvo, stanoví hustotu osídlení, národnostní, rasové a náboženské složení obyvatel pomocí daných ukazatelů vyjádří ekonomickou úroveň státu a určí strukturu hospodářství popíše a lokalizuje průmyslová odvětví určí podmínky pro zemědělství, stanoví zemědělské oblasti a zem. produkci popíše využití dopravy v ČR zhodnotí služby, cestovní ruch, zahraniční obchod a spolupráci ČR klasifikuje přírodní, společenské a hospodářské podmínky krajů ČR podle mapy lokalizuje místní region a popíše jeho využití z hlediska přírodního i hospodářského
UČIVO Česká republika Česká republika na mapě Evropy přírodní podmínky povrch a geomorfologické členění podnebí vodstvo, půdy, rostlinstvo a živočišstvo ochrana přírody a životní prostředí obyvatelstvo a sídla hospodářství průmysl zemědělství doprava a spoje služby, rekreace, cestovní ruch, zahraniční obchod kraje České republiky místní region
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY OV – přírodní a kulturní bohatství Bi – geologická stavba, ochrana přírody, chráněná území ČR Ch – využití nerostných surovin, chemický průmysl, petrochemie v ČR a v místním regionu ČJ – nářečí D – vznik měst, vývoj urbanizace, historie průmyslové výroby v ČR, historie místního regionu Fy – typy elektráren 3.2, 3.3 – poloha ČR na mapě Evropy 5.3, 5.4 – stav životního prostředí, způsoby ochrany, vliv hospodářství na životní prostředí (těžba, průmyslové závody, doprava) 1.1 – 1.11 – národnostní menšiny, rasismus, xenofobie, vlastní názor 3.1, 3.3 – postavení hospodářství v rámci EU a světa, spolupráce v rámci EU, zahraniční investice 2.3
97
5.7. Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp. V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími obory Hudební výchova a Výtvarná výchova. Žákům na nižším gymnáziu se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění a uplatňování různorodosti výrazových prostředků při hledání variant řešení společně zvolených témat umožňují projekty. Ty otevírají společný prostor pro získání dovedností a poznatků překračujících rámec jednotlivých oborů a přispívají tak k osobitějšímu a originálnějšímu sebevyjádření i hlubšímu porozumění uměleckému dílu.
98
5.7.1. Hudební výchova Charakteristika předmětu Jedná se o povinný předmět s dotací 2 hodin týdně v primě a 1 hodiny týdně v secundě a tercii. Umění v širším slova smyslu umožňuje žákům jiný než racionální způsob poznávání světa. Jde o oblast, která má také svůj specifický způsob dorozumívání – využívá tzv. umělecké prostředky. Při uměleckém osvojování světa dochází u žáků k rozvoji specifického cítění, tvořivosti a vnímavosti vůči uměleckému dílu a prostřednictvím tohoto díla také k sobě samému a k okolnímu světu. Žák je veden k tomu, aby si uvědomoval historické souvislosti a společenské kontexty, které oblast umění ovlivňují. Inspirací pro činnosti se stávají také literární a dramatická díla. Hudební výchova vede žáka k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a jejímu užívání jako svébytného prostředku komunikace. To se děje prostřednictvím čtyř základních typů činností: vokálních, instrumentálních, pohybových a poslechových. Tyto hudební činnosti rozvíjejí žákovu hudebnost – jeho hudební schoponosti, které může následně projevit (sólově, ve sborovém zpěvu či instrumentálním souboru) svými individuálními dovednostmi. Obsahem vokálních činností je práce s hlasem; cílem je kultivace pěveckého i mluvního projevu na základě správých dechových a pěveckých návyků. Obsahem instrumentálních činností je hra na jednoduché hudební (zobcová flétna, metalofo a rytmické nástroje (Orffův instrumentář) a její využití při doprovodech či improvizaci. Obsahem pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem poslechových činností je aktivní vnímání znějící hudby, rozpoznávání barev hudebních nástrojů, různých složek hudby a následné slovní vyjádření tohoto vnímání
Výchovné a vzdělávací strategie: Hodiny hudební výchovy se vyučují zčásti ve specializované učebně HV, disponující příslušnou audiovizuální technikou a klavírem. Nedílnou součástí výchovných a vzdělávacích strategií, které se realizují v rámci předmětu hudební kultury, jsou i mimoškolní akce: výstavy, koncerty, exkurze. Výuka probíhá v kombinaci receptivních aktivit a tvořivých činností. Směřuje k utváření individuální vkusu žáka v kontextu objektivních estetických měřítek a kulturních vývojových tendencí. Výuka klade důraz na rozvoj komunikace s využitím specifických možností hudebního jazyka. Učitel vede k aktivnímu pěstování hudby (realizuje se formou skupinových aktivit), hlubšímu zájmu o obor, zdravému sebevědomí a odpovědnosti, přispívá k socializaci jedince ve skupině (kompetence personální a sociální, kompetence komunikativní, kompetence občanské). Učitel nabízí žákům prostor pro sebereflexi, vyjádření názorů, postojů a estetických soudů (kompetence personální a sociální, kompetence komunikativní, kompetence občanské). Prosazuje a ukotvuje tradiční hodnoty evropských kulturních tradic a současně podporuje pluralitu s ohledem na neevropské kontexty; pomáhá v zasazování aktuálního 99
kulturního trendů do širších historických a filozofických a společenských souvislostí (kompetence občanské). Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků, probírané učivo, aktuální problémy…) a budou konkretizovány v tematických plánech jednotlivých vyučujících.
PRIMA, SECUNDA A TERCIE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: využívá své individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách (zpěv, doprovod písní, tanec, sluchová analýza apod.) uplatňuje získané pěvecké návyky při zpěvu; zpívá podle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní vokální projev druhého
UČIVO vokální činnosti pěvecký projev – rozšiřování hlasového rozsahu, hlasová hygiena, deklamace, jednohlasý zpěv, vícehlas – kánon, lidový dvojhlas intonace, zvuková analýza – intervaly čisté, malé, velké; kvintakordy a jejich obraty; tóniny dur i moll (melodická, harmonická, aiolská), pentatonika, dórská tónina reflexe vokálního projevu – vlastní vokální projev i vokální projev ostatních, hledání možností zlepšení (transpozice, využití jiné hudební činnosti)
reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy, témata i části skladeb, vytváří a volí instrumentální činnosti jednoduché doprovody, provádí jednoduché hra na hudební nástroje – reprodukce motivů, hudební improvizace témat, jednoduchých písní pomocí nástrojů Orffova instrumentáře, zobcových fléten, rozpozná některé z tanců různých stylových klavíru, kontrabasu, kytary apod. ; nástrojová období, zvolí vhodný typ hudebně improvizace – předehry, mezihry, dohry; pohybových prvků k poslouchané hudbě a variace, apod.; hudební doprovod předvede jednoduché pohybové etudy vyjadřování hudebních i mimohudebních myšlenek pomocí hudebního nástroje orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité výrazové prostředky a charakteristické hudebně pohybové činnosti sémantické prvky, chápe jejich význam taktování, taneční kroky, vlastní pohybový v hudbě a na základě toho přistupuje výraz (improvizace) k hudebnímu dílu jako k logicky utvářenému orientace v prostoru – hudební a pohybová celku paměť – reprodukce určitých pohybových etud při tanci či při pohybových hrách zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou skladbu do stylového období a porovnává ji z hlediska poslechové činnosti její slohové a stylové příslušnosti s dalšími orientace ve slyšené skladbě a její analýza – skladbami pohyb melodie, její pravidelnost/ nepravidelnost, hudební formy; zvukomalba vyhledává souvislosti mezi hudbou a jinými a jiné výrazové prostředky druhy umění hudební dílo a její autor – skladba v kontextu jiných hudebních i nehudebních děl, doby rozpozná hudební formu jednoduché písně či vzniku, v souvislosti s životem autora; skladby (variace, rondo, fuga, árie, apod.) inspirace, epigonství, kýč, módnost, modernost, stylová provázanost hudební styly a žánry – jejich funkce vzhledem k životu jedince i společnosti, kulturním tradicím a zvykům interpretace znějící hudby – slovní charakterizování hudebního díla (slohové a stylové zařazení), vlastní hodnocení, preference
100
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY český jazyk – stylová období (literatura) občanská výchova – společnost a kultura; mladá generace a hudba (nebezpečí přemíry hluku, hudba a drogy…) zeměpis – folklórní zvyky různých zemí (Rumunsko, Francie, Skotsko, africké státy, Indie…) výtvarná výchova – slohová období – společné prvky v architektuře, malířství a v hudbě náboženství a religionistika (etická výchova) – duchovní památky (hudba, literatura); způsoby komunikace (hudba jako způsob komunikace, „super-řeč“ dějepis – slohová období – gotika, renesance, baroko, osvícenství, …
5.7.2. Výtvarná výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Umění a kultura a umožňuje žákům i jiné než racionální poznávání světa – poznávání okolního i svého vnitřního světa prostřednictvím výtvarných činností a postupně se formulujícího výtvarného myšlení. Toto poznání směřuje k tomu, aby se naučili rozumět výtvarnému umění, rozumět jeho jazyku a významům, aby se učili chápat výtvarnou kulturu v nejširším slova smyslu jako nedílnou součást svého duchovního života a bohatství společnosti. Kultivuje schopnosti žáků svět kolem sebe citlivě vnímat, prožívat jej, objevovat v něm estetické hodnoty. Cílem předmětu je, aby žáci si žáci prakticky osvojili potřebné výtvarné dovednosti a techniky, rozvíjeli svou přirozenou potřebu vlastního výtvarného vyjádření, svou fantazii a prostorovou představivost, smysl pro originalitu a vlastní výraz. Aktivity vycházející ze vzdělávacího obsahu Výtvarné výchovy pomáhají vytvářet kreativní stránky osobnosti žáka a pochopení kontinuity proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film). Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní tvorbu, vnímání, interpretaci, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. Konkrétní výtvarné práce volí učitel sám podle svého uvážení s ohledem na aktuální roční období, akce (výstavy a soutěže), zkušenosti a potřeby žáků. Učitel vede žáky k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám minulosti i současnosti a k pochopení kulturním projevům a potřebám skupin, národů a národností.
Výchovné a vzdělávací strategie: Žák je veden k pochopení umění jako specifického způsobu poznávání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace (rozvíjí své komunikativní kompetence), k chápaní kultury a umění v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence, k učení se prostřednictvím vlastní tvorby (rozvoj pracovních kompetencí), k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot (rozvíjení kompetencí k učení a kompetencí personálních a sociálních). Žák je dále veden k spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulostí a kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností (dochází tak k rozvoji kompetencí občanských a sociálních). Žák si uvědomuje sebe samého jako svobodného jedince, jenž přistupuje ke světu tvořivě a aktivně překonává životní stereotypy a emocionální chudobu, dále zaujímá osobní účast v procesu tvorby , který chápe jako způsob vyjadřování osobních prožitků a postojů k jevům světa (rozvoj personálních kompetencí a komptencí k řešení problému).
101
PRIMA, SECUNDA, TERCIE A QUARTA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností:
UČIVO ROZVÍJENÍ SMYSLOVÉ CITLIVOSTI
- vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření a jejich vztahů; uplatňuje je pro vyjádření vlastních zkušeností, vjemů, představ a poznatků - seznámí se s tecnikami kresby, malby, grafiky prostorového tvoření, prvky designu - variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků - užívá vizuálně obrazná vyjádření k zaznamenání vizuálních zkušeností, zkušeností získaných ostatními smysly a k zaznamenání podnětů z představ a fantazie
- užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích; k tvorbě užívá některé metody uplatňované v současném výtvarném umění a digitálních médiích - počítačová grafika
prvky vizuálně obrazného vyjádření linie, tvary, objemy, světlostní a barevné kvality(nauka o barvě), textury; vztahy a uspořádání prvků v ploše, objemu, prostoru a v časovém průběhu (podobnost, kontrast, rytmus, dynamické proměny, struktura), ve statickém i dynamickém vizuálně obrazném vyjádření
uspořádání objektů do celků v ploše, objemu, prostoru a časovém průběhu vyjádření vztahů, pohybu a proměn uvnitř a mezi objekty (lineární, světlostní, barevné, plastické a prostorové prostředky a prostředky vyjadřující časový průběh) ve statickém i dynamickém vyjádření
reflexe a vztahy zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly - vědomé vnímání a uplatnění mimovizuálních podnětů - interpretuje umělecká vizuálně obrazná při vlastní tvorbě; reflexe ostatních vyjádření současnosti i minulosti; vychází při uměleckých druhů (hudebních, tom ze svých znalostí historických dramatických) souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků smyslové účinky vizuálně obrazných -vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vyjádření - umělecká výtvarná tvorba, vlastní osobité vyjádření; porovnává a fotografie, film, tiskoviny, televize, hodnotí jeho účinky s účinky již existujících i elektronická média, reklama; výběr, běžně užívaných vizuálně obrazných kombinace a variace ve vlastní tvorbě vyjádření
- rozliší působení vizuálně obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku, v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného i symbolického obsahu
- porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření; vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů
UPLATŇOVÁNÍ SUBJEKTIVITY prostředky pro vyjádření emocí, pocitů, nálad, fantazie, představ a osobních zkušeností -manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění v prostoru, akční tvar malby a kresby, uspořádání prostoru, celku vizuálně obrazných vyjádření a vyjádření proměn; výběr, uplatnění a interpretace
typy vizuálně obrazných vyjádření hračky, objekty, ilustrace textů, volná malba, skulptura, plastika, animovaný film, comics, fotografie, elektronický obraz, reklama, vizualizované dramatické akce, komunikační - ověřuje komunikační účinky vybraných, grafika; rozlišení, výběr a uplatnění pro upravených či samostatně vytvořených vlastní tvůrčí záměry vizuálně obrazných vyjádření v sociálních vztazích; nalézá vhodnou formu pro jejich přístupy k vizuálně obrazným vyjádřením prezentaci - hledisko jejich vnímání, hledisko jejich motivace (fantazijní, symbolická, založená na smyslovém vnímání, racionálně konstruktivní, expresivní); reflexe a vědomé uplatnění při vlastních tvůrčích činnostech
102
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
5.8. Kultura ducha Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast vzdělávání má žákům umožnit setkání s transcendentním rozměrem, tak jak jej známe z různých náboženských systémů. Žáci jsou konfrontování s naukou a hodnotami, které jsou součástí jednotlivých nábožensko – kulturních tradic, učí se o nich uvažovat a hodnotit je. Žáci jsou vyučováni v duchu odstraňování jakýchkoliv předsudků, k toleranci a úctě k duchovnímu rozměru lidského života. Kultura ducha je specifickou vzdělávací oblastí naší školy, která v sobě integruje římskokatolické náboženství a etickou výchovu nebo religionistiku a etickou výchovu.
103
5.8.1. Náboženství Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení Předmět žákům umožňuje formulovat otázky týkající se základních životních hodnot, postojů a jednání, konfrontovat je s vědecky a křesťansky formulovanými pohledy na svět a hledat svou vlastní životní hodnotovou orientaci. Nabízí přístup k biblickému poselství, k učení křesťanských církví a k jejich tradici a otevírá možnost života s církví. Předmět je určen všem žákům, kteří projeví zájem. Časové a organizační vymezení Předmět je vyučován formou volitelného předmětu s časovou dotací 1 hodinu týdně. Předmět je nabízen žákům čtyřletého i osmilého gymnázia, realizuje se podle aktuálního zájmu (i ve skupinách tvořených z více ročníků). Výuka volitelného předmětu se uskutečňuje v rámci hlavního vyučovacího času.
Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení: V předmětu poskytujeme dostatek obsahů, které umožňují základní vhledy žáků do struktury jazyka náboženství ve srovnání s jazykem vědy, tak, aby žáci porozuměli symbolickému způsobu vyjadřování v jazyce bible i v jazyce církve, aby postupně integrovali náboženský způsob vnímání a chápání světa do celku svého vztahu ke světu vedle pohledu přírodních a humanitních věd a aby projevovali zájem o dialog mezi těmito obory i v dalším životě. Pomocí obsahu učební látky rozvíjíme schopnosti žáků vnímat události svého života a zpracovávat je jako životní zkušenost, tj. schopnost transformovat na základě reflexe prožitých událostí své jednání v budoucnosti. V předmětu se systematicky zabýváme etickým rozměrem života žáků. Metodicky nám půjde o poskytnutí dostatku příležitostí k reflexi problémových situací, o jejichž řešení se žáky diskutujeme a vedeme je k tomu, aby zdůvodňovali návrhy svých řešení při schopnosti hledat kritéria pro volbu takových řešení s pozorností všechny učení církve. Tímto zaměřením tedy současně rozvíjíme také kompetenci žáků k řešení problémů na všech úrovních. Kompetence komunikativní: Prohlubujeme porozumění různým typům textů zejména v oblasti textů poetických, obrazných a náboženských ve srovnání s jinými typy textů. Vedeme žáky k tomu, aby dokázali rozlišit různé literární druhy v bibli, ocenit jejich krásu a reflektovat významovou různost jejich sdělení. Schopnost neverbální komunikace obohacujeme o vnímání a porozumění symbolice rituálního jednání jako součásti utváření slavnosti. Ve výuce žákům zprostředkováváme přiměřené množství vjemů, se kterými dále pracujeme.
Kompetence sociální a personální: Rozvíjení osobnosti žáka umožňujeme zejména systematickým zaměřením na základní principy křesťanského vztahu k lidem, který definuje prosocialitu člověka jako „lásku k bližnímu“. Žáky motivujeme k utváření kompetence rozvíjením principu „starší a silnější 104
pomáhají mladším a slabším“, pokud je předmět vyučován ve věkově smíšených skupinách. Žáci pracují často ve dvojicích a v malých skupinách, v nichž si mají možnost uvědomit, co vše s sebou přináší kooperativní způsob práce. Tuto kompetenci rozvíjíme především tematickým otevíráním systematické práce na duchovním rozměru osobnosti žáků, týkající se umění ztišení a vnitřní koncentrace a meditace, které jsou předpokladem k hlubší reflexi při vytváření vlastního sebeobrazu. Žáky vedeme prostřednictvím motivace k účasti na postupně se diferencujících cvičeních a aktivitách. Kompetence občanské: Vedeme žáky k vytváření a rozvíjení tolerantních postojů vzhledem k příslušníkům jiných náboženství a různých křesťanských konfesí, ale i k většinové ateistické společnosti. Zaměřujeme se především na porozumění postojům jinak světonázorově či nábožensky smýšlejících lidí a z tohoto porozumění potom rozvíjíme budování tolerantních postojů díky tomu, že žáci lépe rozumí kulturnímu a historickému kontextu existence jiných náboženství. Navozujeme dostatek podnětů vedoucích k uvědomělému a přitom nenásilnému postoji odporu proti fyzickému a psychickému násilí. Využíváme příklady konfliktů z historie i ze současnosti, o nichž diskutujeme, hledáme příčiny konfliktů a vzory osobností, které se díky svým křesťanským postojům zasadily o jejich nápravu. Orientujeme se také na sociální rozměr viny a hříchu. Žáky seznamujeme s kořeny židovskokřesťanské tradice, o něž se opírá kodex základních lidských práv (viz Listina základních práv a svobod). Kompetence tedy prohlubujeme ve směru od norem a zákonů, opírajících se o příslušné principy, k hodnotám, které tyto principy zdůvodňují. Rozvíjíme vědomí postoje odpovědnosti žáků jednak všechny světu samotnému, jednak všechny lidem, ale také všechny Bohu. Svobodné rozhodování člověka se tak opírá o vazbu na větší počet transcendentních hodnot, než jak je tomu v případě jiných světonázorových postojů. Postoj zodpovědnosti dáváme do vztahu k hodnotě svobody a v rámci předmětu hledáme jejich vzájemný vztah a vztah k Boží autoritě. Umožňujeme porozumění vztahu náboženství a kultury nejen v křesťanství (všechny kultuře evropské), ale i v jiných světových náboženstvích, a to zejména prezentací obsahů týkajících se světových náboženství ve vztahu ke křesťanství. Žákům dáváme šanci integrovat náboženský rozměr života do celku kultivace vlastního vztahu ke kultuře, a to v jejím historickém i současném projevu. Volbou metody rozhovorů s příslušníky jiných náboženství a světonázorů a kontaktu s kulturním zázemím jiných náboženství a světonázorů motivujeme k toleranci a k dalšímu zájmu o příslušníky jiných náboženství a kultur. Postoj křesťanské odpovědnosti za svět vytváříme a podporujeme zejména důrazem na reflexi symboliky biblické zprávy o stvoření, z níž vyplývá nejen požadavek odpovědného zacházení s přírodou, ale i souvislost mezi kvalitou vlastního duchovního rozměru své existence a kvalitou vztahu k přírodě. Prohlubujeme tedy motivaci k vnějšímu zacházení se světem do motivace plynoucí z duchovního postoje ke světu, jehož projevem je vlastní aktivní šetrné chování všechny světu. Kompetence pracovní: Rozvíjíme zdravý postoj žáků vůči požadavkům na výkon ze strany současné společnosti. Postupně je vedeme, aby práci chápali nejen jako zdroj výdělku zajišťující určitou životní úroveň, ale díky obsahům zprostředkovávajícím křesťanské pojetí práce ji vnímali také jako povolání spolupracovat na rozvíjení dobré budoucnosti pro lidi a svět.
105
PRIMA: Etická výchova OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: používá přiměřené způsoby komunikace
UČIVO Komunikace (verbální, neverbální, komunikace činem)
nalézá své slabé a silné stránky a učí se je Důstojnost lidské osoby přijímat ( úcta k sobě, pozitivní hodnocení druhých ) vytváří pozitivní hodnocení druhých v běžných i ztížených podmínkách uplatňuje způsoby tvořivého myšlení Tvořivost používá kreativní přístup v mezilidských ( využití tvořivého přístupu v mezilidských vztazích vztazích )
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.1; 1.6; 1.8
1.2; 1.7; 1.11
1.5; 1.7
vnímá a respektuje city druhého člověka a vhodně na ně reagovat nalézá negativní dopady jednání pod vlivem prudkých emocí
Empatie (teorie a praxe vcítění se)
1.2; 1.3; 1.4; 1.7; 1.8;
obhajuje svůj názor vnímá a oceňuje jiný názor
Asertivita (techniky asertivního jednání, vymezení se vůči pasivnímu a agresivnímu chování)
1.1; 1.7; 1.8
prozkoumává různé nabídky života a rozlišuje mezi nimi oceňuje hodnoty druhých
Reálné a zobrazené vzory ( rozvoj smyslu pro hodnoty, učení nápodobou )
1.5; 1.6; 1.11
spolupracuje ve skupině rozvíjí vztahy, které v životě vytváří
Pomoc, přátelství, spolupráce ( pomoc fyzická a verbální darování, ochota rozdělit se; spolupráce při studiu )
1.5; 1.6; 1.8; 1.9; 4.2
SECUNDA: Bible, Vyznání víry OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: analyzuje Bibli jako svědectví lidí o osvobozujícím jednání Boha vůči člověku pracuje s Biblí a vyhledávat v ní rozlišuje literární druhy v Písmu prozkoumává biblické pojetí člověka a jeho života interpretuje biblické poselství jako výzvu pro život člověka popisuje životní příběh Ježíše Krista hodnotí hlavní etické nároky Ježíšova učení reprodukuje poselství knih Nového zákona, které mají původ od apoštolů popisuje, jak křesťané prožívají adventní dobu a vánoční svátky vyjadřuje vlastními slovy základními vědomostmi o křesťanském poselství vánočních svátků
UČIVO Úvod do Písma svatého (charakteristika, rozdělení – knihy Starého a Nového zákona; božská a lidská stránka Bible – inspirace, kánon, jazyk,psací materiál, opisy a předávání)
Starý zákon (seznámení s hlavními příběhy knih Genesis, Exodus, 1. a 2. knihy Samuelovy a 1. a 2. knihy královské; příběhy hlavních proroků)
Nový zákon (seznámení s hlavními příběhy Ježíšůva života - narození, veřejné působení, ukřižování, vzkříšení; Pavel z Tarsu – život a dílo, rozbor jeho listů; listy a život ostatních apoštolů)
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.6; 3.2
1.6; 1.11; 4.1; 4.2
1.6; 1.11; 4.1; 4.2
1.6; 3.2; 4.1
1.2; 4.2
orientuje se v základním obsahu křesťanské víry 4.1; 4.2 popisuje základní biblické obrazy Boha zdůvodňuje Boží existenci
Advent a vánoce (smysl slavení liturgie adventu, adventní tradice a zvyky; hlavní svátky vánočního okruhu)
popisuje křesťanský pohled na svět a člověka porovnává vlastní zkušenost a zkušenost víry
106
1.2; 5.4
církve definuje, kým je pro křesťany osoba Ježíše Krista
1.11; 4.1; 4.2 Věřím (víra v životě člověka; vztah víry a rozumu; uvedení do vyznání víry křesťanů, rozdíl mezi věřím – věříme, vznik a rozdělení základních vyznání víry) Kdo je Bůh (význam pojmu Bůh; důvody pro Boží existenci; Boží vlastnosti ve světle Písma; Nejsvětější Trojice – svědectví Písma a Tradice) Stvoření (jak Bůh tvoří; vztah Boha a stvoření; viditelný svět, svět člověka, neviditelný svět - andělé)
Vykoupení (proč člověk potřebuje vykoupení; vtělení, Ježíšův skrytý a veřejný život, velikonoční události; význam Ježíšova života, smrti a vzkříšení)
TERCIE: Vyznání víry - církev a její slavení; svátosti OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: popisuje křesťanství jako skutečnost, která je prožívána v církvi rozlišuje, jaké vlastnosti má mít církev Ježíše Krista
UČIVO Co je církev (obrazy ve Starém a Novém zákoně, vlastnosti církve podle Nicesko – cařihradského vyznání víry, poslání; ostatní křesťanské církve)
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.6; 1.7; 4.2
1.6; 1.7
vysvětluje jaké místo v církvi má každý na základě svobodného rozhodnutí orientuje se ve střídání všedních dnů a křesťanských svátků rozlišuje jejich rozdílnou náplň a funkci
Naše místo v církvi (Boží pozvání – povolání; praktický život křesťana ve společenství; služba v církvi)
4.1; 4.4
vysvětluje smysl lidského života, zná jeho náboženskou interpretaci pojmenovává konečný cíl života církve i jedince
Slavící církev (bohoslužba – význam a struktura; liturgický rok – slavení Kristových tajemství)
4.1
popisuje, jaké místo v životě církve mají svátosti
Vítězná církev (eschatologie – završení života člověka, věčnost a její prožívání – nebe, peklo, očistec; Maria - ve světle Písma a Tradice; svatí)
4.1; 4.4
popisuje význam obřadů uvedení do života víry
1.6; 1.8; 4.1
1.2; 1.6; 1.7 vysvětluje podstatu svátostí, psychologický a duchovní účinek zpovědi, vztah křesťana k nemoci a nemocným vnímá církev jako společenství vysvětluje smysl a prožívání křesťanského manželství popisuje, jaké je místo duchovních v církvi
Svátosti církve (pojema zařazení do kontextu života z víry; počet a rozdělení) 1.6; 1.7; 1.8 Iniciační svátosti (křest – Písmo, magisterium, slavení a udělování; biřmování – završení křtu, udělování, eucharistie – názvy, slavení) Uzdravující svátosti (smíření – význam pokání v životě křesťana, slavení svátosti smíření; pomazání nemocných – udělování, účinky)
Svátosti pro společenství
107
(manželství – křesťanské chápání, výlučnost a nerozlučitelnost, překážky; kněžství – služba v církvi, slavení - udělovatel a přijímající, stupně svěcení)
QUARTA: Etika - Desatero OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: vnímá základní křesťanské etické principy hodnotí různé modely jednání a vzájemně je porovnává vysvětluje křesťanské pojetí svobody a odpovědnosti uplatňuje pozornost vůči morálním konfliktům v rozsahu svých dětských zkušeností
UČIVO Rozhodování v životě člověka (proces rozhodování, hodnoty, možnost volby, svoboda – co ji ovlivňuje, historické výklady)
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.6; 1.10; 1.11
vnímá skutečnost vlastního svědomí a vysvětluje jeho funkci popisuje všeobecně uznávané i specificky křesťanské normy
Svědomí a normy (rozdělení, dějinné pohledy, poznávání a používání norem)
1.7; 1.11
vnímá desatero jako základ etického minima křesťanské kultury
Desatero (biblický původ, obsah – srovnání s jinými etickými kodexy, kontext Písma)
3.3; 4.1; 4.2
interpretuje, co pro křesťana konkrétně znamená vztah k Bohu prožívá neděli vysvětluje hodnotu lidského života od jeho početí do přirozeného konce a význam norem desatera pro žití vztahů člověka
1.6; 1.11 Vztah k Bohu (1. - 3. přikázání – víra, naděje a láska jako ctnosti, které jsou božské; úcta k Bohu – tajemství a smysl pro posvátno, neděle – význam, jak ji prožívá křesťan) Vztah k bližním (4. – 10. přikázání – Bůh dává přikázání jako dar; rodina v Božím plánu; ochrana života od početí do přirozeného konce proti ohrožením; láska muže a ženy; úcta k majetku a svobodě druhého; právo člověka na pravdu)
108
1.6; 1.7; 1.8; 1.11; 4.2; 4.5; 5.3
5.8.2. Religionistika Charakteristika vzdělávacího předmětu Obsahové vymezení Předmět žákům umožňuje formulovat otázky týkající se základní nauky, tradic a hodnot historických i současných náboženství a umožňuje žákům konfrontovat své vlastní životní hledání a hodnoty se zkušeností velkých náboženských systémů. Nabízí vhled do formování jednotlivých světových kultur. Časové a organizační vymezení Předmět je vyučován formou volitelného předmětu s časovou dotací 1 hodinu týdně. Předmět je nabízen žákům čtyřletého i osmiletého gymnázia, realizuje se podle aktuálního zájmu (i ve skupinách tvořených z více ročníků). Výuka volitelného předmětu se uskutečňuje v rámci hlavního vyučovacího času. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení: V předmětu poskytujeme dostatek obsahů, které umožňují základní vhledy žáků do struktury jazyka náboženství ve srovnání s pohledem přírodních a humanitních věd. Snažíme se integrovat náboženství jako normální součást kultury a historického dědictví. Pomocí obsahu učební látky rozvíjíme schopnosti žáků vnímat události svého života a zpracovávat je jako životní zkušenost, tj. schopnost transformovat na základě reflexe prožitých událostí své jednání v budoucnosti. V předmětu se systematicky zabýváme etickým rozměrem života žáků. Metodicky nám jde o poskytnutí dostatku příležitostí k reflexi problémových situací, o jejichž řešení se žáky diskutujeme a vedeme je k tomu, aby sami uvažovali a rozhodovali se. Kompetence komunikativní: Prohlubujeme porozumění různým typům textů zejména v oblasti textů poetických, obrazných a náboženských ve srovnání s jinými typy textů. Vedeme žáky k tomu, aby dokázali rozlišit různé literární druhy v textech světových náboženských tradic, ocenit jejich krásu a reflektovat významovou různost jejich sdělení. Schopnost neverbální komunikace obohacujeme o vnímání a porozumění symbolice rituálního jednání jako součásti utváření slavnosti. Kompetence sociální a personální: Rozvíjení osobnosti žáka umožňujeme zejména systematickým zaměřením na základní principy mezilidských vztahů. Žáky motivujeme k utváření kompetence rozvíjením principu – zlatého pravidla - „co nechceš aby druzí dělali tobě, nedělej ty jim“. Kompetence občanské: Vedeme žáky k vytváření a rozvíjení tolerantních postojů vzhledem k příslušníkům jiných náboženství. Zaměřujeme se především na porozumění postojům jinak světonázorově či nábožensky smýšlejících lidí a z tohoto porozumění potom rozvíjíme budování tolerantních postojů díky tomu, že žáci lépe rozumí kulturnímu a historickému kontextu existence jiných náboženství. Žáky seznamujeme s kořeny židovskokřesťanské tradice, o něž se opírá kodex základních lidských práv (viz Listina základních práv a svobod). Kompetence tedy 109
prohlubujeme ve směru od norem a zákonů, opírajících se o příslušné principy, k hodnotám, které tyto principy zdůvodňují. Rozvíjíme vědomí postoje odpovědnosti žáků vůči světu a lidem. Umožňujeme porozumění vztahu náboženství a kultury nejen v křesťanství (všechny kultuře evropské), ale i v jiných světových náboženstvích, a to zejména prezentací obsahů týkajících se světových náboženství ve vztahu ke křesťanství. Žákům dáváme šanci integrovat náboženský rozměr života do celku kultivace vlastního vztahu ke kultuře, a to v jejím historickém i současném projevu. Kompetence pracovní: Rozvíjíme zdravý postoj žáků vůči požadavkům na výkon ze strany současné společnosti. Postupně je vedeme, aby práci chápali jako možnost spolupracovat na rozvíjení dobré budoucnosti pro lidi a svět. PRIMA: Etická výchova OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: používá přiměřené způsoby komunikace
UČIVO Komunikace (verbální, neverbální, komunikace činem)
nalézá své slabé a silné stránky a učí se je Důstojnost lidské osoby přijímat ( úcta k sobě, pozitivní hodnocení druhých ) vytváří pozitivní hodnocení druhých v běžných i ztížených podmínkách Tvořivost uplatňuje způsoby tvořivého myšlení používá kreativní přístup v mezilidských (využití tvořivého přístupu v mezilidských vztazích vztazích )
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.1; 1.6; 1.8
1.2; 1.7; 1.11
1.5; 1.7
vnímá a respektuje city druhého člověka a vhodně na ně reagovat nalézá negativní dopady jednání pod vlivem prudkých emocí
Empatie (teorie a praxe vcítění se)
1.2; 1.3; 1.4; 1.7; 1.8;
obhajuje svůj názor vnímá a oceňuje jiný názor
Asertivita (techniky asertivního jednání, vymezení se vůči pasivnímu a agresivnímu chování)
1.1; 1.7; 1.8
prozkoumává různé nabídky života a rozlišuje mezi nimi oceňuje hodnoty druhých
Reálné a zobrazené vzory ( rozvoj smyslu pro hodnoty, učení nápodobou )
1.5; 1.6; 1.11
spolupracuje ve skupině rozvíjí vztahy, které v životě vytváří
Pomoc, přátelství, spolupráce ( pomoc fyzická a verbální darování, ochota rozdělit se; spolupráce při studiu )
1.5; 1.6; 1.8; 1.9; 4.2
SECUNDA: Úvod do religionistiky; Starověká a světová náboženství OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: používá základní terminologii oboru religionistika popisuje náboženství, jeho projevy a roli u „primitivních“ národů a ve starověkých civilizacích
nachází rozdíly a společné prvky v učení a filozofii východních náboženství a jejich
UČIVO základní terminologie religionistiky – rozlišení sakrálního a profánního; rozdělení náboženství
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 4.1; 4.4
4.1; 4.3 Tematické okruhy zaniklá evropská nábo-ženství (Slované, Germáni, Keltové) starověké civilizace (Mezopotámie, Egypt, Řecko, Řím)
110
1.6; 3.2; 4.4
vlivu na společnost
Tematické okruhy Hinduismus – historie, nauka, praxe, Buddhismus – Buddha a jeho dílo, Náboženství Číny - taoismus, konfucianismus
TERCIE: Judaismus; Křesťanství OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: popisuje základní informace o judaismu
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY důležité události z historie židovského národa 3.2; 4.1 a osobnosti dějin Izraele učení judaismus hlavní židovské svátky a jejich význam směry judaismu
vysvětluje základní obsah křesťanské víry
víra a učení křesťanství (shrnutí vyznání víry - zaměření na katolicismus)
orientuje se ve struktuře Bible
struktura Bible, podstata symbolického a 1.6; 4.4 metafo-rického vyjádření, lite-rární druhy biblického textu příběh stvoření světa jako obraz a jako výzva člověku k úctě ke světu a ke spoluzodpovědnosti za svět příběhy zdůrazňující podstatné prvky identity věřícího člověka
vyjmenovává svátosti a základní křesťanské svátky, vysvětluje jejich významu
svátosti a hlavní křesťanské svátky (význam a slavení)
hledá rozdíly a společné prvky v učení křesťanských církví vyjmenovává a vysvětluje rozdíly a společné prvky v učení judaismu a křesťanství
UČIVO
3.2; 3.3; 4.1
1.6; 3.2
4.1; 4.2; 4.4 křesťanské církve (vzájemné shody a rozdíly: pravo-slaví, protestantské církve) 4.1; 4.4 věroučné rozdíly judaismu a křesťanství
QUARTA: Islám; Nové náboženské směry OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Vysvětluje základní prvky islámu a popisuje jeho vliv na společnost a běžný život muslimů
UČIVO víra a učení islámu (Muhammad, dějiny, pravidla a zákony muslimské společnosti muslimské svátky
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY 1.6; 1.7; 3.2; 4.1; 4.4
popisuje východiska a zásady vzájemné tolerance jednotlivých náboženství
ekumenický dialog
4.1; 4.2; 4.4
interpretuje učení velkých sekt a nových náboženství a shrnuje jejich negativní projevy a působení
charakteristika sekt a nových náboženství Tematické okruhy (Svědkové Jehovovi, moonisté, mormoni, amiši apod.)
1.6; 1.7; 4.1; 4.2; 4.4
111
5.9. Člověk a zdraví Charakteristika vzdělávací oblasti Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Je utvářeno a ovlivňováno mnoha aspekty, jako je styl života, zdravotně preventivní chování, kvalita mezilidských vztahů, kvalita životního prostředí, bezpečí člověka atd. Protože je zdraví základním předpokladem pro aktivní a spokojený život a pro optimální pracovní výkonnost, stává se poznávání a praktické ovlivňování rozvoje a ochrany zdraví jednou z priorit základního vzdělávání. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro ovlivňování zdraví (poznatky, činnosti, způsoby chování), s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o problematiku zdraví. Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikace v modelových situacích i v každodenním životě školy. Proto je velmi důležité, aby celý život školy byl ve shodě s tím, co se žáci o zdraví učí a co z pohledu zdraví potřebují. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví (integrována i s příslušnou hodinovou dotací do předmětů Biologie a Chemie) a Tělesná výchova. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají (aplikují), a do života školy. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je rozdělen (i s příslušnou hodinovou dotací – 2 hod.) do vyučovacích předmětů Chemie (1 hod.) a Biologie (1 hod.).
112
5.9.1. Tělesná výchova Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního režimu pohybové činnosti pro uspokojování vlastních pohybových potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a kompenzaci různého zatížení, pro podporu zdraví a ochranu života. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje. Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení – v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. Proto se nedílnou součástí tělesné výchovy stávají korektivní a speciální vyrovnávací cvičení, která jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách tělesné výchovy pro všechny žáky nebo jsou zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení.
Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie, jimiž učitelé rozvíjí a utváří klíčové kompetence svých žáků, odpovídají koncepci školy. Při výuce důraz na přiměřené postupy, formy i metody a to jak v rovině vzdělávací, tak i výchovné. Učitel realizuje společné postupy, které vedou ve vyučovacím předmětu tělesná výchova k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Výuka tělesné výchovy se bezprostředně dotýká všech klíčových kompetencí vzdělávání: Kompetence k učení - učitel: - Vytváří prostor pro dostatečné osvojování pohybových dovedností správnými metodickými postupy v tělesné výchově, - opakováním naučených pohybových dovedností vede žáky k poznání vlastní fyzické a pohybové výkonnosti, - nechá žáky samostatně vybrat vhodné kondiční, posilovací nebo relaxační cviky pro rozcvičení, - vhodnou motivací představuje žákům tělesnou aktivitu jako prostředek kompenzace psychického zatížení a jako vlastní uspokojení, - zařazováním vhodných sportovních aktivit posiluje u žáků sebekontrolu a sebeovládání, - vhodně zvolenou zátěží při cvičeních učí žáky rozpoznat zdraví prospěšné i zdraví ohrožující tělesné aktivity, - vede žáky k zodpovědnosti za své zdraví jako nejdůležitější životní hodnotu, - hygiena při tělesné výchově, - otužování při tělesné výchově a sportovních kurzech, - dodržování zásad bezpečnosti při cvičení v tělesné výchově, - vlastním přístupem ke sportovním aktivitám je žákům osobním příkladem. 113
Kompetence k řešení problémů - učitel: - navozuje problémové situace, které motivují žáky k týmové spolupráci, nutnosti stanovit taktiku hry, - řešit herní situace a problémy (např. sestavováním družstev z rozdílně technicky a fyzicky výkonných žáků), - umožňuje žákům podílet se na přípravě vlastních sportovních akcí - plánovat, realizovat a hodnotit tyto akce, - přidělením role rozhodčího učí žáky jednat přiměřeně ve vypjatých situacích, - přidělením role organizátora učí žáky hájit své stanovisko, vyjádřit svůj názor. Kompetence komunikativní - učitel: - dbá na kulturní vyjadřování v hodinách tělesné výchovy, - učí žáky vyjadřovat se přesně, konkrétně, jednoznačně a srozumitelně používáním správného názvosloví tělesné výchovy, - důrazem na dodržování pravidel vede žáky ke hře v duchu „fair – play“. Kompetence sociální a personální - učitel: - podporuje sportovní činnosti ve skupinách, kde je nutná spolupráce a podíl celé skupiny na dosaženém výsledku, při lyžařských kurzech, sportovních turnajích a soutěžích, - v hodinách TV zařazuje cviky, které vedou žáka k vzájemné pomoci - dopomoc a záchrana, - vyžaduje v hodinách dodržování pravidel bezpečnosti, - umožní žákům podílet se na vytváření pravidel chování při sportovních činnostech, - podporuje možnost zapojení i neprůbojných a málo iniciativních žáků a rozvíjí jejich schopnost zastávat různé role (obměňováním vedoucích žáků v družstvech), - učí žáky pracovat v týmech, vnímat své vzájemné odlišnosti jako podmínku úspěšné spolupráce, - podporuje vzájemnou pomoc žáků, vytváří situace, kdy se žáci vzájemně potřebují. Kompetence občanské a pracovní - učitel: - netoleruje v hodině sociálně patologické jevy, nekamarádské chování a odmítnutí požadované pomoci, důsledně dbá na dodržování pravidel chování, - uplatňuje pozitivní hodnocení a motivaci žáků, - učí žáky chování v krizových nebo zdraví a život ohrožujících situacích, - praktickými ukázkami a modelovými situacemi seznamuje žáky s technikou první pomoci, - vyžaduje vhodné sportovní vybavení pro výuku, - podle možností na konci vyučovací hodiny zařazuje její hodnocení a vede žáky k sebehodnocení, - vhodnou motivací vede žáky k postupnému pohybovému sebezdokonalování a posiluje jejich sebevědomí, - dohlíží na to, aby příprava cvičebního nářadí splňovala zásady bezpečnosti, a tím vede žáky k ochraně zdraví, - vede žáky k pozitivnímu vztahu k práci, žádnou prací netrestá, kvalitní práci pochválí.
114
PRIMA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností:
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
ČLOVĚK A SPORT Připraví se samostatně pro různou pohybovou činnost. Sestaví si svůj individuální ozdravný program a vytvoří denní režim v souladu se zásadami zdravého životního stylu. Pečuje o svoji tělesnou zdatnost a zdraví. Používá základní cviky a sestavy pro různé účely a dovede je převážně samostatně využít v denním režimu. Sestaví svůj pohybový režim, pravidelně se věnuje některému sportu nebo jiné pohybové aktivitě. Posoudí praktické jednání a rozhodování i ve vypjatých situacích (úraz, nevhodné klimatické podmínky, znečištěné ovzduší ...).
Pojmy osvojovaných činností Význam biorytmů pro zdraví a pohybovou aktivitu Základní pojmy spojené s jednotlivými druhy cvičení Zdravý životní styl, odmítání škodlivin
ATLETIKA Rozpozná význam atletiky jako vhodné průpravy pro jiné sporty. Užívá a rozpozná základní startovní povely. Užívá základy techniky dalších osvojovaných disciplín. Aplikuje průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti. Dokáže sestavit tabuli rekordů.
Základní pravidla atletických soutěží Základy techniky disciplín Průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti: běh (rychlý, vytrvalostní), skok (daleký, vysoký), hod (granátem, průprava vrhu koulí) Základy evidence výkonů
GYMNASTIKA Používá aktivně osvojované pojmy. Provede kotoul vpřed a vzad, přemet stranou, roznožku přes nářadí, výmyk na hrazdě. Ukáže využité gymnastické prvky a užívá při přípravě krátké sestavy. Provádí zdravotně pohybové a kulturně estetické funkce pohybu s hudebním doprovodem. Ukáže základní aerobní cvičení s hudbou. Zvládne základní prvky sebeobranného cvičení
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Ovládá základní pravidla a uplatňuje je ve hře. Snaží se o fair play jednání při hrách, má radost ze hry. Objasní, rozpozná základní rozdíly mezi jednotlivými druhy sportovních her (kolektivní, individuální, brankové, síťové, pálkové, atd.). Zdůvodní význam pohybových her pro navazování a upevňování mezilidských kontaktů. Rozpozná, která hra je vhodná pro určitý věk, počet hráčů, prostředí. Provede základní údržbu náčiní a úpravu hřišť před utkáním a po utkání. Uplatňuje taktiku hry a dodržuje ji za pomoci spoluhráčů a učitele. Rozpozná základní herní činnost jednotlivce a kombinace a uplatňuje je ve hře.
Pojmy, odvozené cvičební polohy a postoje Zapojení do řízení a samostatného hodnocení kvality Rytmická a kondiční gymnastika Akrobacie – přeskoky, hrazda, prostná Kondiční cvičení – šplh tyč, lano Rychlostně silová cvičení Technika a estetika pohybu Různé druhy pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem Protahovací a napínací cvičení (strečink) Záchrana a dopomoc
UČIVO SPORTOVNÍ HRY Základní pravidla sportovních her Radost ze hry, prožitek, spolupráce Herní role a funkce (brankář, kapitán, atd.) Úkoly vyplývající z herních funkcí a rolí ve hře Význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností Základní principy pro řízení a rozhodování pohybových her Příprava a organizace utkání Specifikace bezpečnosti a hygieny při sportovních hrách Úprava různých povrchů hřišť Sportovní hry: fotbal, basketbal, volejbal, florbal Netradiční hry: ringo, softbal
115
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
Používá 1 – 2 plavecké způsoby, startovní skok a obrátku. Zvládá plavání pod vodou Seznámí se s činností při záchraně tonoucího. Předvede dopomoc unavenému plavci
PLAVÁNÍ (Dle možností školy) Základní plavecké disciplíny Dopomoc unavenému plavci Význam plavání pro zdraví a regeneraci Zásady pobytu pod vodou Vodní pólo a jiné hry ve vodě
BRUSLENÍ Ukáže jednoduché prvky při jízdě. (Dle možností školy) Zařadí bruslení jako vhodnou pohybovou i Jednoduché prvky při jízdě – jízda vpřed a společenskou činnost vzad, obraty, zastavení, změna směru Osvojení sportu na ledě, hry na ledě – hokej
LYŽOVÁNÍ Ukáže jednoduché prvky při jízdě. (Dle možností školy) Provede ošetření lyží Jednoduché prvky při jízdě – pluh, základní Zařadí lyžování jako vhodnou pohybovou i (kročný) oblouk, oblouk z přívratu vyšší lyží společenskou činnost. Osvojení sportu na horách Způsoby přivolání pomoci Zásady první pomoc při úrazu na lyžích
SECUNDA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností:
UČIVO ČLOVĚK A SPORT
Připraví se samostatně pro různou pohybovou činnost. Sestaví si svůj individuální ozdravný program a vytvoří denní režim v souladu se zásadami zdravého životního stylu. Pečuje o svoji tělesnou zdatnost a zdraví. Používá základní cviky a sestavy pro různé účely a dovede je převážně samostatně využít v denním režimu. Sestaví svůj pohybový režim, pravidelně se věnuje některému sportu nebo jiné pohybové aktivitě. Posoudí praktické jednání a rozhodování i ve vypjatých situacích (úraz, nevhodné klimatické podmínky, znečištěné ovzduší ...).
Pojmy osvojovaných činností Význam biorytmů pro zdraví a pohybovou aktivitu Základní pojmy spojené s jednotlivými druhy cvičení Zdravý životní styl, odmítání škodlivin
ATLETIKA Rozpozná význam atletiky jako vhodné průpravy pro jiné sporty. Užívá a rozpozná základní startovní povely. Užívá základy techniky dalších osvojovaných disciplín. Aplikuje průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti. Dokáže sestavit tabuli rekordů.
Základní pravidla atletických soutěží Základy techniky disciplín Průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti: běh (rychlý, vytrvalostní), skok (daleký, vysoký), hod (granátem, průprava vrhu koulí) Základy evidence výkonů
GYMNASTIKA Používá aktivně osvojované pojmy. Provede kotoul vpřed a vzad, přemet stranou, roznožku přes nářadí, výmyk na hrazdě. Ukáže využité gymnastické prvky a užívá při přípravě krátké sestavy. Provádí zdravotně pohybové a kulturně estetické funkce pohybu s hudebním doprovodem. Ukáže základní aerobní cvičení s hudbou Zvládne základní prvky sebeobranného cvičení Ovládá bezpečně záchranu a dopomoc při osvojovaných cvicích.
Pojmy, odvozené cvičební polohy a postoje Zapojení do řízení a samostatného hodnocení kvality Rytmická a kondiční gymnastika Akrobacie – přeskoky, hrazda, prostná Kondiční cvičení – šplh tyč, lano Rychlostně silová cvičení Technika a estetika pohybu Různé druhy pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem Protahovací a napínací cvičení (strečink) Záchrana a dopomoc
116
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
SPORTOVNÍ HRY Ovládá základní pravidla a uplatňuje je ve hře. Snaží se o fair play jednání při hrách, má radost ze hry. Objasní, rozpozná základní rozdíly mezi jednotlivými druhy sportovních her (kolektivní, individuální, brankové, síťové, pálkové, atd.). Zdůvodní význam pohybových her pro navazování a upevňování mezilidských kontaktů. Rozpozná, která hra je vhodná pro určitý věk, počet hráčů, prostředí. Provede základní údržbu náčiní a úpravu hřišť před utkáním a po utkání. Uplatňuje taktiku hry a dodržuje ji za pomoci spoluhráčů a učitele. Rozpozná základní herní činnost jednotlivce a kombinace a uplatňuje je ve hře.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Používá 1 – 2 plavecké způsoby, startovní skok a obrátku. Zvládá plavání pod vodou Seznámí se s činností při záchraně tonoucího. Předvede dopomoc unavenému plavci Zhodnotí zdravotní a rozvojový význam plavání.
Ukáže jednoduché prvky při jízdě. Zařadí bruslení jako vhodnou pohybovou i společenskou činnost.
Ukáže jednoduché prvky při jízdě. Provede ošetření lyží Zařadí lyžování jako vhodnou pohybovou i společenskou činnost. Zásady první pomoc při úrazu na lyžích
Základní pravidla sportovních her Radost ze hry, prožitek, spolupráce Herní role a funkce (brankář, kapitán, atd.) Úkoly vyplývající z herních funkcí a rolí ve hře Význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností Základní principy pro řízení a rozhodování pohybových her Příprava a organizace utkání Specifikace bezpečnosti a hygieny při sportovních hrách Úprava různých povrchů hřišť Sportovní hry: fotbal, basketbal, volejbal, florbal Netradiční hry: ringo, softbal
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
PLAVÁNÍ (Dle možností školy) Základní plavecké disciplíny Dopomoc unavenému plavci Význam plavání pro zdraví a regeneraci Zásady pobytu pod vodou Vodní pólo a jiné hry ve vodě
BRUSLENÍ (Dle možností školy) Jednoduché prvky při jízdě – jízda vpřed a vzad, obraty, zastavení, změna směru Osvojení sportu na ledě, hry na ledě - hokej
LYŽOVÁNÍ (Dle možností školy) Jednoduché prvky při jízdě – pluh, základní (kročný) oblouk, oblouk z přívratu vyšší lyží Osvojení sportu na horách Způsoby přivolání pomoci
TERCIE OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností:
UČIVO ČLOVĚK A SPORT
Připraví se samostatně pro různou pohybovou činnost. Sestaví si svůj individuální ozdravný program a vytvoří denní režim v souladu se zásadami zdravého životního stylu. Pečuje o svoji tělesnou zdatnost a zdraví. Používá základní cviky a sestavy pro různé účely a dovede je převážně samostatně využít v denním režimu. Sestaví svůj pohybový režim, pravidelně se věnuje některému sportu nebo jiné pohybové aktivitě. Posoudí praktické jednání a rozhodování i ve vypjatých situacích (úraz, nevhodné klimatické podmínky, znečištěné ovzduší ...).
Pojmy osvojovaných činností Význam biorytmů pro zdraví a pohybovou aktivitu Základní pojmy spojené s jednotlivými druhy cvičení Zdravý životní styl, odmítání škodlivin
117
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
GYMNASTIKA Používá aktivně osvojované pojmy. Provede kotoul vpřed a vzad, stoj na rukou, přemet stranou, roznožku přes nářadí, výmyk na hrazdě. Ukáže využité gymnastické prvky a užívá při přípravě krátké sestavy. Provádí zdravotně pohybové a kulturně estetické funkce pohybu s hudebním doprovodem. Ukáže základní aerobní cvičení s hudbou Zvládne základní prvky sebeobranného cvičení Ovládá bezpečně záchranu a dopomoc při osvojovaných cvicích.
Pojmy, odvozené cvičební polohy a postoje Zapojení do řízení a samostatného hodnocení kvality Rytmická a kondiční gymnastika Akrobacie – přeskoky, hrazda, prostná Kondiční cvičení – šplh tyč, lano Rychlostně silová cvičení Technika a estetika pohybu Různé druhy pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem Protahovací a napínací cvičení (strečink) Záchrana a dopomoc
SPORTOVNÍ HRY Ovládá základní pravidla a uplatňuje je ve hře. Snaží se o fair play jednání při hrách, má radost ze hry. Objasní, rozpozná základní rozdíly mezi jednotlivými druhy sportovních her (kolektivní, individuální, brankové, síťové, pálkové, atd.). Zdůvodní význam pohybových her pro navazování a upevňování mezilidských kontaktů. Rozpozná, která hra je vhodná pro určitý věk, počet hráčů, prostředí. Provede základní údržbu náčiní a úpravu hřišť před utkáním a po utkání. Určí taktiku hry a dodržuje ji za pomoci spoluhráčů a učitele. Rozpozná základní herní činnost jednotlivce a kombinace a uplatňuje je ve hře.
Používá 3 plavecké způsoby, startovní skok a obrátku. Zvládá plavání pod vodou Seznámí se s činností při záchraně tonoucího. Předvede dopomoc unavenému plavci Zhodnotí zdravotní a rozvojový význam plavání.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Ukáže jednoduché prvky při jízdě. Zařadí bruslení jako vhodnou pohybovou i společenskou činnost.
Základní pravidla sportovních her Radost ze hry, prožitek, spolupráce Herní role a funkce (brankář, kapitán, atd.) Úkoly vyplývající z herních funkcí a rolí ve hře Význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností Základní principy pro řízení a rozhodování pohybových her Příprava a organizace utkání Specifikace bezpečnosti a hygieny při sportovních hrách Úprava různých povrchů hřišť Sportovní hry: fotbal, basketbal, volejbal, florbal Netradiční hry: ringo, softbal
PLAVÁNÍ (Dle možností školy) Základní plavecké disciplíny Dopomoc unavenému plavci Význam plavání pro zdraví a regeneraci Zásady pobytu pod vodou Vodní pólo a jiné hry ve vodě
UČIVO BRUSLENÍ (Dle možností školy) Jednoduché prvky při jízdě – jízda vpřed a vzad, obraty, zastavení, změna směru Osvojení sportu na ledě, hry na ledě – hokej
LYŽOVÁNÍ Ukáže jednoduché prvky při jízdě. (Dle možností školy) Provede ošetření lyží Jednoduché prvky při jízdě – pluh, základní Zařadí lyžování jako vhodnou pohybovou i (kročný) oblouk, oblouk z přívratu vyšší lyží společenskou činnost. Osvojení sportu na horách Zásady první pomoci při úrazu na lyžích Ošetření lyží a bot Způsoby přivolání pomoci
118
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
QUARTA OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností:
UČIVO
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
ČLOVĚK A SPORT Připraví se samostatně pro různou pohybovou činnost. Sestaví si svůj individuální ozdravný program a vytvoří denní režim v souladu se zásadami zdravého životního stylu. Pečuje o svoji tělesnou zdatnost a zdraví. Používá základní cviky a sestavy pro různé účely a dovede je převážně samostatně využít v denním režimu. Sestaví svůj pohybový režim, pravidelně se věnuje některému sportu nebo jiné pohybové aktivitě. Posoudí praktické jednání a rozhodování i ve vypjatých situacích (úraz, nevhodné klimatické podmínky, znečištěné ovzduší ...).
Pojmy osvojovaných činností Význam biorytmů pro zdraví a pohybovou aktivitu Základní pojmy spojené s jednotlivými druhy cvičení Zdravý životní styl, odmítání škodlivin
ATLETIKA Rozpozná význam atletiky jako vhodné průpravy pro jiné sporty. Užívá a rozpozná základní startovní povely. Užívá základy techniky dalších osvojovaných disciplín. Aplikuje průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti. Provede organizaci jednotlivých soutěží, změří a zapíše výkony. Dokáže sestavit tabuli rekordů.
Základní pravidla atletických soutěží Základy techniky disciplín Průpravná cvičení pro jednotlivé atletické činnosti: běh (rychlý, vytrvalostní), skok (daleký, vysoký), hod (granátem, vrh koulí) Základy evidence výkonů Pojmy olympijské disciplíny
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností:
UČIVO GYMNASTIKA
Používá aktivně osvojované pojmy. Provede kotoul vpřed a vzad, stoj na rukou, přemet stranou, roznožku přes nářadí, výmyk na hrazdě. Ukáže využité gymnastické prvky a užívá při přípravě krátké sestavy. Provádí zdravotně pohybové a kulturně estetické funkce pohybu s hudebním doprovodem. Ukáže základní aerobní cvičení s hudbou Zvládne základní prvky sebeobranného cvičení Ovládá bezpečně záchranu a dopomoc při osvojovaných cvicích.
oužívá 3 plavecké způsoby, startovní skok a P obrátku. Zvládá plavání pod vodou Seznámí se s činností při záchraně tonoucího. Předvede dopomoc unavenému plavci Zhodnotí zdravotní a rozvojový význam plavání.
Pojmy, odvozené cvičební polohy a postoje Zapojení do řízení a samostatného hodnocení kvality Rytmická a kondiční gymnastika Akrobacie – přeskoky, hrazda, prostná Kondiční cvičení – šplh tyč, lano Rychlostně silová cvičení Technika a estetika pohybu Různé druhy pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem Protahovací a napínací cvičení (strečink) Záchrana a dopomoc
PLAVÁNÍ (Dle možností školy) Základní plavecké disciplíny Dopomoc unavenému plavci Význam plavání pro zdraví a regeneraci Zásady pobytu pod vodou Vodní pólo a jiné hry ve vodě
BRUSLENÍ Ukáže jednoduché prvky při jízdě. (Dle možností školy) Zařadí bruslení jako vhodnou pohybovou i Jednoduché prvky při jízdě – jízda vpřed a společenskou činnost. vzad, obraty, zastavení, změna směru Osvojení sportu na ledě, hry na ledě - hokej
119
PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY
LYŽOVÁNÍ Ukáže jednoduché prvky při jízdě. (Dle možností školy) Provede ošetření lyží Jednoduché prvky při jízdě – pluh, základní Zařadí lyžování jako vhodnou pohybovou i (kročný) oblouk, oblouk z přívratu vyšší lyží společenskou činnost. svojení sportu na horách O Zásady první pomoci při úrazu na lyžích šetření lyží a bot O Způsoby přivolání pomoci
120
5.9.2. Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví je rozdělen (i s příslušnou hodinovou dotací – 2 hod.) do vyučovacích předmětů Chemie (1 hod.) a Biologie (1 hod.). Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova. Vzdělávání je zaměřeno na preventivní ochranu zdraví, na základní hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, na dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházení úrazům, získávání orientace v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního chování, upevnění návyků poskytovat základní první pomoc. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Žáci jsou vedeni k: - efektivnímu učení, vyhledávají a třídí informace, využívá je v procesu učení, - vytváří si komplexnější pohled na přírodní a společenské jevy, - plánují, organizují a řídí vlastní učení. Učitel: - se zajímá o náměty, názory, zkušenosti žáků, - zadává úkoly, které vyžadují využití poznatků z různých předmětů, - zařazuje metody, při kterých docházejí k závěrům , řešením sami žáci, - sleduje při hodině pokrok všech žáků. Kompetence k řešení problémů Žáci: - vnímají nejrůznější problémové situace – mimořádné situace, krizové situace a plánují způsob řešení problémů, - vyhledávají informace vhodné k řešení problémů, kriticky myslí, jsou schopni obhájit svá rozhodnutí. Učitel: - klade otevřené otázky, - ukazuje žákovi cestu ke správnému řešení prostřednictvím jeho chyb, - podněcuje žáky k argumentaci. Kompetence komunikativní Žáci: - komunikují na odpovídající úrovni, - si osvojí kultivovaný ústní projev, účinně se zapojují do diskuse, 121
-
uplatňují bezpečné a odpovědné sexuální chování s ohledem na zdraví a etické partnerské vztahy.
Učitel: - vede žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu, - vytváří příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů, - vytváří příležitosti pro relevantní komunikaci mezi žáky. Kompetence sociální a personální Žáci: - spolupracují ve skupině, - se podílí na utváření příjemné atmosféry v týmu, - v případě potřeby poskytnou pomoc nebo o ni požádají. Učitel: - zadává úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat, - vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, - vyžaduje dodržování pravidel slušného chování. Kompetence občanské Žáci: - respektují názory ostatních, - si formují volní a charakterové rysy, - se zodpovědně rozhodují podle dané situace, - rozhodují se v zájmu podpory a ochrany zdraví. Učitel: - vede žáky k tomu, aby brali ohled na druhé, - umožňuje, aby žáci na základě jasných kritérií hodnotili svoji činnost nebo její výsledky, - se zajímá, jak vyhovuje žákům jeho způsob výuky. Kompetence pracovní Žáci: - si zdokonalují grafický projev, - jsou vedeni k efektivitě při organizování vlastní práce, - mohou využít ICT pro hledání informací, - využívají znalostí v běžné praxi, - ovládají základní postupy první pomoci. Učitel: - umožňuje žákům, aby při hodině pracovali s odbornou literaturou, encyklopediemi, - vede žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti, - vytváří pro žáky příležitosti k aplikacím v modelových situacích.
122
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery; pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě) vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví
UČIVO
ZAŘAZENÍ DO PŘEDMĚTU A ROČNÍK
VZTAHY MEZI LIDMI A FORMY SOUŽITÍ vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství a rodičovství vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity – rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek
Bi - Quarta
vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví posoudí různé způsoby chování lidí
OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ ROZVOJ sebepoznání a sebepojetí – vztah k sobě samému, vztah k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí seberegulace a sebeorganizace činností a chování – cvičení sebereflexe, sebekontroly, sebeovládání a zvládání problémových situací; stanovení osobních cílů a postupných kroků k jejich dosažení psychohygiena v sociální dovednosti pro předcházení a zvládání stresu, hledání pomoci při problémech mezilidské vztahy, komunikace a kooperace – respektování sebe sama i druhých, přijímání názoru druhého, empatie; chování podporující dobré vztahy, aktivní naslouchání, dialog, efektivní a asertivní komunikace a kooperace v různých situacích morální rozvoj – cvičení zaujímání hodnotových postojů a rozhodovacích dovedností; dovednosti pro řešení problémů v mezilidských vztazích; pomáhající a prosociální chování
Bi - Quarta
z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví
HODNOTA A PODPORA ZDRAVÍ celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci – složky zdraví a jejich interakce, základní lidské potřeby a jejich hierarchie (Maslowova teorie) podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví podpora zdraví v komunitě – programy podpory zdraví
Bi - Quarta
optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a životními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování
ZMĚNY V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA A JEJICH REFLEXE dětství, puberta, dospívání – tělesné, duševní a společenské změny sexuální dospívání a reprodukční zdraví – předčasná sexuální zkušenost; těhotenství a rodičovství mladistvých; poruchy pohlavní identity
Bi - Tercie
ZDRAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA A PÉČE O ZDRAVÍ výživa a zdraví – zásady zdravého stravování, vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví; poruchy příjmu potravy tělesná a duševní hygiena – zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otužování, význam pohybu pro zdraví
Bi - Tercie
usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí
dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá
123
odbornou pomoc projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce
režim dne ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy – bezpečné způsoby chování (nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy); preventivní a lékařská péče; odpovědné chování v situacích úrazu a život ohrožujících stavů (úrazy v domácnosti, při sportu, na pracovišti, v dopravě)
samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím
RIZIKA OHROŽUJÍCÍ ZDRAVÍ A JEJICH Ch - Quarta PREVENCE stres a jeho vztah ke zdraví – kompenzační, relaxační a regenerační techniky k překonávání únavy, stresových reakcí a k posilování duševní odolnosti dává do souvislostí zdravotní a civilizační choroby – zdravotní rizika, psychosociální rizika spojená se zneužíváním preventivní a lékařská péče návykových látek a životní perspektivu auto-destruktivní závislosti – zdravotní a mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální sociální rizika zneužívání návykových látek, dovednosti a modely chování při kontaktu se patologického hráčství, práce s počítačem; sociálně patologickými jevy ve škole i mimo návykové látky (bezpečnost v dopravě, ni; v případě potřeby vyhledá odbornou trestná činnost, dopink ve sportu) pomoc sobě nebo druhým skryté formy a stupně individuálního vyhodnotí na základě svých znalostí a násilí a zneužívání, sexuální kriminalita – zkušeností možný manipulativní vliv šikana a jiné projevy násilí; formy sexuálního vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené zneužívání dětí; komunikace se službami dovednosti komunikační obrany proti odborné pomoci manipulaci a agresi bezpečné chování – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, pohyb v rizikovém prostředí, přítomnost v konfliktních a krizových situacích projevuje odpovědné chování v situacích Ch – Secunda, Tercie dodržování pravidel bezpečnosti a ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při ochrany zdraví – bezpečné prostředí ve mimořádných událostech; v případě potřeby škole, ochrana zdraví při různých činnostech, poskytne adekvátní první pomoc bezpečnost v dopravě, znalost pravidel silničního provozu manipulativní reklama a informace – reklamní vlivy, působení sekt ochrana člověka za mimořádných událostí - živelní pohromy, terorismus
124
5.10. Člověk a svět práce Charakteristika vzdělávací oblasti Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech. Žáci si osvojují základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Žáci jsou soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je na nižším gymnáziu realizován tématickými okruhy Svět práce (integrováno v předmětu Občanská nauka) a Práce s laboratorní technikou a využití digitálních technologií (integrováno v předmětech Informatika, Fyzika, Chemie).
125
5.10.1. Svět práce Tématický okruh Svět práce, i s příslušnou hodinovou dotací (1 hodina), je integrován v předmětu Občanská nauka. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Žáci jsou vedeni: - k vyhledávání a třídění informací na základě jejich pochopení, propojení a systematizaci, k jejich efektivnímu využívání v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě, - k poznávání smyslu a cíle učení, pozitivnímu vztahu k učení, k posouzení vlastního pokroku, určování překážek či problémů bránících učení. Kompetence k řešení problémů Žáci jsou vedeni: - k dovednosti vnímat nejrůznější problémy, - k vyhledávání informací k řešení problému, - k samostatnému řešení problémů, - k ověřování praktického řešení problému, - ke kritickému myšlení, uvážlivému rozhodování, - k uvědomování si zodpovědnosti za své rozhodování. Kompetence komunikativní Žák: - naslouchá promluvám druhých, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, - formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném a ústním projevu, - využívá získané komunikativní dovednosti ve vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi. Kompetence sociální a personální Žák: - vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj, ovládá a řídí své jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty, - chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají. Kompetence občanské Žák: - chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu, - rozhoduje se zodpovědně podle dané situace. Kompetence pracovní Žák:
126
-
-
využívá znalosti a dovednosti získané v této vzdělávací oblasti v zájmu vlastního rozvoje a přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělání a profesním zaměření, orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí. Posoudí své možnosti při rozhodování o volbě vhodného povolání a profesní přípravy. Využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání. Prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce.
UČIVO Trh práce – povolání lidí, druhy pracovišť, pracovních prostředků, pracovních objektů, charakter a druhy pracovních činností; požadavky kvalifikační, zdravotní a osobnostní; rovnost příležitostí na trhu práce Volba profesní orientace – základní principy; sebepoznávání: osobní zájmy a cíle, tělesný a zdravotní stav, osobní vlastnosti a schopnosti, sebehodnocení, vlivy na volbu profesní orientace; informační základna pro volbu povolání, práce s profesními informacemi a využívání poradenských služeb Možnosti vzdělávání – náplň učebních a studijních oborů, přijímací řízení, informace a poradenské služby Zaměstnání – pracovní příležitosti v obci (regionu), způsoby hledání zaměstnání, psaní životopisu, pohovor u zaměstnavatele, problémy nezaměstnanosti, úřady práce; práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů Podnikání – druhy a struktura organizací, nejčastější formy podnikání, drobné a soukromé podnikání
127
ZAŘAZENÍ DO PŘEDMĚTU A ROČNÍK ON - Quarta
5.10.2 Práce s laboratorní technikou Tématický okruh Práce s laboratorní technikou o celkové dotaci 1 hodina týdně je integrován v předmětech Fyzika a Chemie. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení – učitel: - uchopováním žákovy denní reality z fyzikálního pohledu rozšiřuje jeho obzor o znalosti a dovednosti technické a fyzikální, podněcuje jeho zvídavost a rozšiřuje jeho poznávací potenciál, - vede žáka k práci s nejrůznějšími zdroji informace a informačními technologiemi, - srovnáváním dat z různě věrohodných zdrojů učí v žákovi nutnosti ověřovat data a vede ho k opatrnému a kritickému pohledu na zdroje informací, - trvalou připomínkou otevřenosti vědeckých faktů veřejné kontrole a podporou skupinové práce probouzí v žákovi touhu po správnosti a pravdivosti obecně, - trvalými poukazy na omezenost modelových situací a složitost skutečnosti pomáhá v utváření kladného vztahu k vědění a studiu, - odkazy k fyzikálnímu zázemí každodenní technické reality v něm posiluje vědomí fyzikálního myšlení, - vede žáky k prezentaci své práce. Kompetence k řešení problémů – učitel: - vstřícným postojem k odpovědím podporuje žáka v hledání řešení rozmanitými cestami a rozšiřuje jeho rejstřík technik, jak se řešení dobrat, - systematicky učí žáka nahradit reálnou situaci zjednodušeným modelem, - vede žáka k hrdosti na vlastní i nepřesné a přibližné řešení a nutí jej k úsilí nedokonalý model trvale nahrazovat modelem kvalitnějším, - posiluje v žákovi vědomí, že chyby jsou nutným a cenným zdrojem poučení, - trvale žáka vede k přísnému rozlišení modelu od reality, upozorňuje ho na úskalí spojená s úzce vědeckým pohledem na svět a vhodnými odkazy mu pomáhá vytvářet si co nejbohatší rejstřík interpretace skutečnosti, - trvalým poukazem na chybu měření a vyžadováním údaje o přesnosti měření při každé kvantitativní zmínce upozorňuje žáka na nejistotu coby nedílnou součást poznání a učí jej pozitivnímu přístupu k nedokonalostí své i okolního světa, - probouzí v žákovi úctu k vlastním schopnostem poznání, - klade důraz na argumentaci podloženou důkazy. Kompetence komunikativní – učitel: - posilováním prvků soustředěné skupinové práce vede žáky k zážitku věcné, efektivní, neemotivní komunikace, - pomáhá žákovi osvojovat si návyk vyjadřovat se korektně, věcně a střízlivě, uvážlivě zacházet s číselnými údaji a vždy za ně ručit znalostí míry jejich přesnosti, - trvalými poukazy na přibližnost vědeckého poznání a povinnost testovat a vyvracet vědecké hypotézy učí žáka chápat i diskusi jako příležitost spíše nalézt nedostatky ve vlastním úhlu pohledu než dokazovat svůj názor.
128
Kompetence sociální a personální – učitel: - upozorňuje na přesah základních fyzikálních zákonů a jejich vztah k osobnímu lidskému hledání a dotazování, - častým pobytem ve fyzikální situaci „nevychází“ vede žáka k pozitivnímu přístupu k obtížím coby přirozeným jevům, - seznamuje žáka se zkušeností, že život vždy přesahuje osobní modelovou představu, - vedle vědomí sebe sama, vede žáky skrze společné aktivity (práce ve skupinách, sdílení experimentálních dat, prezentace) k silnému prožitku smyslu týmové práce, - rozborem chyb v řešení posiluje v žákovi vědomí, že omyl je přirozený, - vede žáky k samostatnosti při plnění zadaných úkolů, - využívá celou škálu hodnocení v korektním a přátelském prostředí, buduje v žákovi schopnost zvládat situace nedostatečnosti, pomáhá mu učit se vnímat rozmanitost a odlišnost jako přirozený rys života, hledat vlastní místo v životě a společnosti a zažívat stratifikaci ne jako nespravedlnost, nýbrž jako přirozené rozdělení úkolů, při němž nadanější pomáhají slabším a slabší ctí a respektují nadané v atmosféře vzájemné lidské úcty, - při práci s nebezpečnými chemickými látkami vede žáky k ochraně zdraví. Kompetence občanské – učitel: - vede žáka k osvojení si úkolu a povinnosti coby přirozené a neobtěžující součásti života, - nácvikem číselných odhadů a výpočtů a odhadů chyby výsledku vede žáka k návyku osobního ručení za vlastní výsledek, postoj a názor, - trvalým pobytem v prostředí otázky a problému pomáhá žákovi zvykat si na postoj otevřený, nebojácný a tolerantní, - vede žáky k ekologickému myšlení, - opakovaným upozorňováním vede žáky k dodržování pravidel bezpečnosti při zacházení s chemickými látkami. Kompetence pracovní – učitel: - umožní žákovi pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji v rámci laboratorních prací a tím posiluje jeho zručnost, - dbá na dodržování bezpečnosti při experimentálních činnostech a tak dbá o ochranu jeho zdraví při práci, - důsledným vyžadováním plnění úkolů a dodržování pracovních povinností vytváří pocit zodpovědnosti, - zadává a kontroluje dlouhodobější a domácí práce a tím připravuje žáky na soustavnou práci.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností:
UČIVO
změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa
měřené veličiny - délka, objem, hmotnost, teplota a její změna, čas
uvede konkrétní příklady jevů dokazujících vzájemné silové působení těles, změří sílu
gravitační síla - přímá úměrnost mezi gravitační silou a hmotností tělesa
experimentem prokáže vzájemné přitahování a odpuzování elektricky nabitých těles experimentálně určí póly magnetu, znázorní průběh indukčních čar magnetického pole,
elektrické a magnetické pole - elektrická a magnetická síla; bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízeními
129
ZAŘAZENÍ DO PŘEDMĚTU A ROČNÍK
Fy - Prima
popíše magnetické pole Země
změří velikost působící síly určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici
druhy sil, siloměr, graf závislosti prodloužení Fy - Secunda na počtu závaží, znázornění síly, skládání sil, rovnováha sil, výslednice dvou sil stejných a opačných směrů, deformační účinky síly třecí síla - ovlivňování velikosti třecí síly v praxi
aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů
rovnováha na páce a pevné kladce
určí pokusem i výpočtem velikost vztlakové síly působící na těleso v kapalině
Archimédův zákon - vztlaková síla; potápění, vznášení se a plování těles v klidných tekutinách
určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem
teplo,přeměny skupenství - tání a tuhnutí, skupenské teplo tání; vypařování a kapalnění; hlavní faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny
Sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu
elektrický obvod - zdroj napětí, spotřebič, spínač, rozvětvený el. obvod
rozliší vodič, izolant na základě analýzy jejich vlastností
vodič a izolant, elektrování těles, siločáry el. pole
využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů
elektrické a magnetické pole - elektrický náboj, měření el. proudu a napětí, zdroj el. napětí; tepelné účinky elektrického proudu; elektrický odpor
dodržuje pravidla bezpečnosti práce s elektrickými přístroji a zařízeními
bezpečné chování při práci s elektrickými přístroji a zařízením
rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí
elektrické a magnetické pole - stejnosměrný elektromotor; střídavý proud, alternátor transformátor
rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností zapojí správně polovodičovou diodu
el. proud v kovových vodičích, v kapalinách a plynech, polovodičích
využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní.
mag. pole cívky s proudem, elektromagnet, elektromotor, elmg. indukce
rozliší známé látky podle jejich různých vlastností (barva vypařování, zkapalnění, sublimace, zápach, rozpustnost ve vodě)
Vlastnosti látek (barva, skupenství, rozpustnost ve vodě, kujnost, tepelná a elektrická vodivost, hustota)
navrhne a provede jednoduché chemické pokusy a zaznamená jejich výsledek popíše společné a rozdílné vlastnosti vybraných látek rozpozná skupenství látek a jejich změny (tání, tuhnutí, …) pracuje bezpečně s vybranými dostupnými Nebezpečné látky a přípravky a běžně používanými látkami a hodnotí jejich -R-věty,S-věty, varovné značky a jejich rizikovost význam Mimořádné události v modelových situacích havárie s únikem -havárie chemických provozů, úniky nebezpečných látek nebezpečných látek -ovládá telefonní čísla tísňových linek a také Bezpečnost při experimentální činnosti integrovaného systému - zásady bezpečné práce v laboratoři a - umí poskytnout první pomoc běžném životě - první pomoc při úrazu v laboratoři
130
Fy – Tercie
Fy – Quarta
Ch – Secunda, Tercie
sestaví jednoduchou filtrační aparaturu a provede filtraci
Oddělování složek směsí - usazování, filtrace, destilace, - krystalizace, sublimace
popíše jednoduchou destilační aparaturu a vysvětlí princip destilace navrhne postup oddělování složek směsí v běžném životě vysvětlí princip usazování, krystalizace a sublimace uvede význam oddělování složek směsí při recyklaci odpadu a v průmyslových čistících zařízeních. provede jednoduché chemické reakce (včetně Chemické reakce jednoduché přípravy plynů a jejich jímání) - výchozí látky a produkty - chemický děj prakticky připraví roztok daného složení bezpečně rozpouští hydroxidy, poskytne první pomoc při zasažení těmito látkami
Roztoky -složení, hmotnostní zlomek Hydroxidy (sodný, draselný, vápenatý, amonný)
bezpečně ředí roztoky kyselin, poskytne první pomoc při zasažení těmito látkami
Kyseliny (sírová, chlorovodíková, dusičná) - bezkyslíkaté a kyslíkaté kyseliny
bezpečně provede neutralizaci zředěných roztoků známých kyselin a zásad
Neutralizace
experimentálně ověří vliv různých činitelů na Redoxní reakce průběh koroze poskytne první pomoc při popálení aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu
Ch – Quarta
Chemie a společnost -hořlaviny- význam tříd nebezpečnosti
aplikuje znalosti o principech hašení požárů na modelovou situaci z praxe
131
5.10.3 Využití digitálních technologií Tématický okruh Využití digitálních technologií o celkové dotaci 1 hodina týdně je integrován v předmětu Informatika. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení - učitel: - vede žáky k systematickému pojetí procesu zpracovávání a vyhodnocování informací, k uvědomění si významového jádra sdělení. Kompetence k řešení problémů - učitel: - podněcuje v žácích snahu o samostatné nalezení řešení problémů, - provokuje intelekt žáků otázkami jdoucími za povrchní pohled na skutečnosti. Kompetence komunikativní - učitel: - předkládá skupinové aktivity s přiřazením rolí a pravidel pro komunikaci, - vyžaduje od žáků střídmé, jasné a logicky strukturované vyjádření, - podporuje v žácích zájem o smysluplné využívání komunikačních prostředků včetně komunikace živé. Kompetence sociální - učitel: - nabádá žáky k zodpovědnému přístupu k předmětu, řešení úkolů i k jiným každodenním aktivitám. Kompetence občanské - učitel: - na příkladech působení prvků z oblasti ICT na společnost odhaluje žákům základní pravidla zapojení jedince do jejího chodu, - učí žáky kriticky posuzovat jednotlivá řešení problémů z oblasti ICT ve společnosti, oceňovat ta dobrá a užitečná, a motivuje žáky k aktivnímu zapojení vlastní tvorbou.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Žák dle svých schopností: Získává a používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy mezi údaji zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediální formě
UČIVO počítačová grafika, rastrové a vektorové programy
tabulkový editor, vytváření tabulek, porovnávání dat, jednoduché vzorce prezentace informací (webové stránky, prezentační programy, multimédia) ochrana práv k duševnímu vlastnictví, copyright, informační etika
ovládá základní funkce digitální techniky
práce s digitální technikou (skener, digitální fotoaparát, CD, DVD apod.)
diagnostikuje a odstraňuje základní problémy při provozu digitální techniky závady/problémy a jejich odstraňování komunikuje pomocí daných komunikačních zařízení
mobilní služby
132
ZAŘAZENÍ DO PŘEDMĚTU A ROČNÍK Inf – Tercie, Quartan
6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1. Východiska Hodnocení žáků a autoevaluace školy tvoří důležitou součást Školního vzdělávacího programu Biskupského gymnázia Skuteč. Směřuje jednak k tomu, aby žáci, respektive jejich rodiče získali dostatečné a hodnověrné informace o tom, jak zvládají požadavky na ně ŠVP kladené a jednak k tomu, aby škola (vedení, učitelé), respektive odborná i laická veřejnost získala informace o tom, jak jsou naplňovány cíle, které byly ŠVP stanoveny. Důraz je kladen nejen na konstatování úrovně stavu, ale také na zjišťování souvislostí a okolností, které výsledný stav ovlivňují. Propojením získaných informací tak získávají žáci, učitelé i vedení školy důležitou zpětnou vazbu pro svoji další práci.
Vlastní hodnocení školy je v souladu s vyhláškou MŠMT č.15/2005 zaměřeno na: - cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, a jejich reálnost a stupeň důležitosti - posouzení, jakým způsobem škola plní stanovené cíle s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech - oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření - účinnost opatření obsažených ve vlastním hodnocení
V pravidelných, do chodu školy pevně zařazených intervalech (viz 6.3.) tak sledujeme: - podmínky ke vzdělávání - průběh vzdělávání - úroveň podpory žáků (problémoví žáci, handicapovaní žáci, mimořádně nadaní žáci) - výsledky vzdělávání - řízení školy (personální práce, podmínky ke vzdělávání, naplňování cílů ŠVP) - úroveň výsledků práce školy
133
6.1.1. Cíle, kritéria a nástroje hodnocení Cíle, kritéria a nástroje hodnocení jednotlivých oblastí jsou uvedeny níže, termíny hodnocení pak v části 6.3.4. Výsledky hodnocení, stejně jako závěry a opatření se pravidelně objevují ve výroční zprávě.
Oblast
Cíl
Kritérium
Nástroj
Podmínky ke vzdělávání
příjemné a inspirativní prostředí, kvalitní vybavení s patřičným využitím
spokojenost žáků, rodičů i učitelů
dotazník pro žáky, rodiče, SWOT analýza učitelů
Průběh vzdělávání
sebehodnocení učiteli, kvalitní práce učitelů při spokojenost žáků a dotazník pro žáky, naplňování záměrů ŠVP rodičů, kvalita výsledků srovnávací testy
Podpora žáků
přiměřená podpora nadaných, ale i problémových a handicapovaných žáků
Výsledky vzdělávání
úspěšné absolvování studia, zvládnutí výstupů ŠVP, rozvoj kompetencí ŠVP
Řízení školy
efektivní chod školy, plnění zásad ŠVP, převaha pozitivního vytvoření podmínek pro hodnocení realizaci učitelů i žáků
Výsledky práce školy
naplnění koncepčních záměrů ŠVP
kvalita výsledků
výsledky soutěží, srovnávací testy
kvalita výsledků
klasifikace, hodnocení klíčových kompetencí, výstupní hodnocení v quartě, srovnávací testy
výrazná převaha spokojených či spíše spokojených respondentů
134
SWOT analýza, dotazník pro rodiče a absolventy
dotazník pro rodiče a absolventy
6.2. Hodnocení žáka 6.2.1. Klasifikace Žák je pravidelně hodnocen během celého školního roku podle zásad stanovených Školním řádem Biskupského gymnázia Skuteč (část V. Hodnocení – Klasifikační řád). Vysvědčení (pololetní i výroční) je vyjádřením výsledů práce za uvedené pololetí. Hodnocení je vyjádřeno známkami 1 – 5 ( viz 7.1. - Klasifikační řád ) ve všech předmětech. 6.2.2. Hodnocení klíčových kompetencí K sledování cílů ŠVP i kvality jejich naplnění u jednotlivých žáků slouží pravidelné hodnocení úrovně kompetencí a kvality jednotlivých výstupů stanovených ŠVP (viz kapitola 3.6. a osnovy předmětů ). Obecné kompetence jsou definovány konkrétními výstupy v jednotlivých vzdělávacích oblastech nebo i v jednotlivých předmětech. Žák tak získává pravidelnou informaci a impuls pro svoji práci. 6.2.3. Výstupní hodnocení Týká se žáků quarty a navazuje na hodnocení klíčových kompetencí. Pro potřeby tohoto hodnocení je vypracován záznamový list, který vychází z obecných kompetencí definovaných konkrétními výstupy ŠVP pro jednotlivé předměty.
6.3. Hodnocení činnosti školy 6.3.1. Hodnocení žáky a rodiči Směřuje především k sledování průběhu vzdělávání, podmínek vzdělávání a koncepčních záměrů vyjádřených v ŠVP. Konkrétně je naplňováno takto: - hodnocení výuky jednotlivých předmětů na konci každého školního roku hodnotí žáci pomocí dotazníku výuku v předmětech podle rozhodnutí vedení školy - hodnocení podmínek a koncepčních záměrů žáci všech ročníků provádějí jedenkrát za čtyři roky pomocí dotazníku vyhodnocení podmínek vzdělávání i realizace a správnosti záměrů ŠVP. Podobně zaměřený dotazník zaměřený především na porovnání očekávání a reality vyplňují i rodiče žáků a absolventi. Průzkum probíhá jedenkrát za čtyři roky a výsledky obou sledování jsou prezentovány na www.bigyskutec.cz . 6.3.2. Hodnocení učiteli Učitelé provádějí průběžně sebehodnocení své výuky a zároveň jsou hodnoceni i předsedy PK a vedením školy z náslechů při hospitacích. Učitelé, stejně jako žáci a rodiče provádějí jedenkrát za čtyři roky hodnocení podmínek výuky i koncepčních zásad a jejich naplňování pomocí SWOT analýzy. Zároveň také probíhá v uvedené oblasti hodnocení činnosti vedení školy. Výsledky jsou využity ke korekci koncepčních záměrů, případně úpravě ŠVP.
135
6.3.3. Průzkumy Nedílnou součástí autoevaluace školy jsou i průzkumy, jejichž výsledky slouží především k získání informací o úspěšnosti jednotlivých školních aktivit. Pravidelně probíhá každoročně průzkum úspěšnosti absolventů školy při přijímacím řízení na VŠ. Též pravidelně probíhají průzkumy různého charakteru – průzkum situace na drogové scéně i dalších negativních společenských jevů. Blíže o těchto sledovaných skutečnostech pojednává Minimální preventivní program. Výsledky jsou zveřejňovány ve výroční zprávě. 6.3.4. Přehled intervalů hodnocení činnosti školy Hodnocení, průzkumy: Výuka – sebehodnocení učiteli
probíhá průběžně podle potřeb učitelů i vedení školy
Výuka – hodnocení žáky
probíhá každý rok, podle rozhodnutí vedení školy
Hodnocení klíčových kompetencí probíhá každý rok Výstupní hodnocení
probíhá každý rok v quartě
Přijímání na VŠ
úspěšnost přijímání se vyhodnocuje každý rok
Drogový průzkum
nepravidelně, nejméně jedenkrát za čtyři roky
Dotazníky, analýzy: X … ANO, 0 … NE
1.rok
2.rok
3.rok
4.rok
Výuka – sebehodnocení učiteli probíhá průběžně podle potřeb učitelů i vedení školy Přijímání na VŠ
X
X
X
X
Výroční zpráva
X
X
X
X
Drogový průzkum
0
0
0
X
Dotazník žáků
X
X
X
X
Dotazník rodičů
0
X
0
X
SWOT analýza učitelů
0
X*
0
X
* dle rozhodnutí vedení školy
136
6.4. Výroční zpráva o činnosti školy Osnova výroční zprávy stejně jako termíny zpracování a projednání jsou dány Školským zákonem. Výroční zpráva o činnosti školy obsahuje vždy: -
-
základní údaje o škole (například název, sídlo, charakteristika školy, zřizovatel školy, údaje o vedení školy, adresa pro dálkový přístup, údaje o školské radě), přehled oborů vzdělání, které škola vyučuje a jsou zařazeny ve školském rejstříku, přehled pracovníků školy, údaje o přijímacím řízení nebo o zápisu k povinné školní docházce a následném přijetí do školy, údaje o výsledcích vzdělávání žáků podle cílů stanovených školním vzdělávacím programem a podle poskytovaného stupně vzdělání včetně výsledků maturitních zkoušek, údaje o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, údaje o aktivitách a prezentaci školy na veřejnosti, údaje o výsledcích inspekční činnosti provedené Českou školní inspekcí, základní údaje o hospodaření školy.
Výroční zpráva se zpracovává vždy za období předcházejícího školního roku a po schválení školskou radou a projednání v pedagogické radě je po 31. 10. zveřejněna na www.bigyskutec.cz.
137