Školní vzdělávací program „Celý den pod širým nebem učíme se z přírody“ František Hrubín ::: Lesní školka Stromky také školku mají, sedí v řadě, nešeptají do souseda nestrkají. A kde je pan učitel? Všude, kam se podíváte, žáčkům v létě od půl páté ukazuje slunko zlaté na pasece plné včel. Kdo je ten pan učitel? Všichni ho tak dobře znáte, o borůvky obíráte, hlavu má až u nebes. My to víme, je to les!
1. Identifikační údaje o mateřské škole Název: Dětský klub Šárynka (dále jen DKŠ) právní forma zřizovatele: občanské sdružení Zřizovatel: Ekodomov o.s. V Podbabě 29b, 160 00 Praha 6 Telefon: 910 256 149, 734 406 003 Pracoviště mateřské školy: V Podbabě 29b, 160 00 Praha 6, zahrada, sad a okolní lesy a louky náležející MHMP. e-mail:
[email protected] www.sarynka.cz IČ: 26664488 DIČ: CZ26664488 Vedoucí projektu: Johana Passerin Název vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program „Celý den pod širým nebem učíme se z přírody“ je zpracován podle RVP PV. Zpracovala: Johana Passerin Odborně přehlédla: PhDr. Tereza Valkounová (Vošahlíková) Ph.D., Mgr. Veronika Kaločová Platnost dokumentu: dokument platí od 1. 9. 2012
2. Obecná charakteristika školy, podmínky vzdělávání, organizace vzdělávání. Provozní doba: pondělí – pátek 9:00 hod – 16:00 hod Počet tříd: 2 věkově smíšené třídy, rozdělená na 2 skupiny: 1. skupina pondělí – středa, 2. skupina čtvrtek – pátek. Dítě dochází do své stálé skupiny (2,3 4 nebo 5 dní v týdnu). Skupiny jsou neměnné, tj. není možnost zvolit si jakékoli 2 nebo 3 dny v týdnu. Tím je zaručena kontinuita programu a ucelenost kolektivu. Počet dětí 16 ve skupině Mateřská škola přijímá děti, které dosáhnou v příslušném kalendářním roce 3 let věku a děti do věku 6 let nebo děti s odkladem školní docházky. Počet pedagogických pracovníků - průvodců: celkem jsou zapojeny 4 osoby, které vykonávají přímou pedagogickou činnost, a další lektoři mimoškolních vzdělávacích aktivit. Po celý den jsou přítomny neustále dvě učitelky.
Rytmus dne Denní časový rozvrh:
8:00 – 9:00 - příchod dětí, praktické činnosti aktivity dle výběru a zájmu dětí, zatápění v kamnech, rozdělávání ohně, krmení zvířat. Po příchodu se mohou děti připojit k práci učitelek, nebo si hrát v zahradě. 9:00 – 9:15 přivítání v kruhu, zpěv, pohybové a rytmické hry 9:30 - 10:00 svačina 10:30 – 11:30 pobyt v přírodě, procházka. Vzdělávací činnost související s daným obdobím. 11.30 – 11:45 návrat, osobní hygiena, převlékání, zklidnění 11:45 – 12:15 vyprávění pohádky 12.15 – 12:45 příprava oběda, prostírání, společná průpověď a oběd 12:45 – 13:00 úklid a příprava na odpočinek, vyzvedávání dětí, které jdou po obědě. 13:00 – 14:15 odpočinek dětí – relaxace, společná pro všechny děti. Je důležité, aby každé dítě mělo možnost zklidnění, nebo i spánku. Dětem na začátku odpočinku hrajeme na hudební nástroje, zpíváme. Další část odpočinku je ticho a klid. Větší děti (od 5ti let) zůstávají v jurtě
s druhou učitelkou. Umyjí a uklidí nádobí a pak jsou v klidu uvnitř, kde mají možnost po pracovat např. tkaní, malovat si, hrát stolní hry. 14:15 – 15:45 – odpolední program (tematicky zaměřené odpolední aktivity Dramatická výchova hrou, Artefiletika, Písnička, Táborníček, mající pravidelné místo v rytmu týdne.) 15:30 – 15:45 odpolední svačinka, rozloučení průpovědí. 15:45 - 16:00 – odchod dětí Po 16,00 hod. je provoz v DKŠ ukončen. Výjimkou jsou pouze Slavnosti nebo předem dohodnuté akce. Rodičům s dětmi je i po skončení provozu umožněn pobyt na zahradě. Obědy jsou dováženy od firmy Bionea. Výdejna je v kanceláři Ekodomova. Některé dny připravují děti s učitelkami svačinu společně v rámci programu. Např. vaří kaši, krájí jablka apod. Nápoje si nosí děti vlastní v termoskách nebo lahvích. Doporučeny jsou: neslazený čaj, voda, v zimě teplá ovocná šťáva, vše nikoli vařící, ale dostatečně teplé. Děti si samostatně umí otevřít termosku, nalít nápoj, termosku zavřít a uklidit do bedýnky k tomu určené nebo do batůžku. Dvakrát týdně připravují svačinu rodiče, kteří se zapisují na službu přípravy svačiny. Svačinu připravují rodiče doma se svými dětmi pro všechny spolužáky – např. pečou koláč, chleba, připravují pomazánku, krájí jablka. Příprava probíhá v souladu s vyhláškou 137/2004 sb. Příprava svačinek doma rodiči & dětmi má sociální a ekologický aspekt. Snažíme se o minimalizaci odpadů (obalů) a veškerý odpad třídíme a biologicky rozložitelný odpad kompostujeme.
4. Zázemí a prostorové podmínky Podle pravidel platných pro německé lesní mateřské školy, kterými se inspirujeme, musí mít lesní mateřská škola kdykoli přístupné zázemí s možností vytápění, kde se mohou děti ohřát, převléknout se a usušit si věci. Naší třídou je především zahrada o rozloze 3500m2 a přilehlé lesy a louky o rozloze cca dalších 20.000m2. V tomto prostoru trávíme většinu času v daném dni - více času venku než uvnitř. V období duben-říjen je to 80%-95% času, v zimním období 50%-60% času venku. Zázemí Dětského klubu Šárynka tvoří ovčí vlnou zateplená jurta o ploše 28,26m2 a maringotka o ploše 14m2. Celkem tedy 42,26m2. Jurta je využívána především jako: - prostor pro uložení pomůcek, výtvarných potřeb, pomůcek pro ruční práce, didaktických pomůcek, malého množství hraček, hygienických potřeb) - šatna -jídelna -ateliér Maringotka slouží jako ložnice pro odpolední odpočinek dětí a úložný prostor pro pomůcky a nářadí. Venkovní prostory MŠ tvoří starý sad s výměrou 3500m, který je postupně přeměňován v permakulturní zahradu. Má charakter zahrady v přírodním stylu. Děti zde mohou využívat k volné hře řadu přírodních prvků: skrýše v lískovém křoví, vrbičkové stavby (týpí, spirála a iglú), přírodní pískoviště, stromy určené k lezení, ohniště, přírodní amfiteátr v létě využívaný
jako divadlo. Na zahradě je rovněž množství volných klád, kamenů, prken a špalků, které děti mohou využít při stavbách a hraní si na role. Další zázemí má školka v prostorách zřizovatele, Ekodomova o.s., kde se nachází: - kancelář vedoucí Dětského klubu Šárynka - sklad sezónních pomůcek (kostýmy na slavnosti, výtvarné pomůcky, nářadí, hudební nástroje) a knihovna - kuchyň pro přípravu svačin a výdejna obědů pro děti a pedagogy - koupelna a wc (úklidové prostředky)
5. Vybavení školky Jurta: 28 dětských židlí, 6 stolečků, 2 stoly, knihovnička, skříň, šatnové skříňky, 18 karimatek, krbová kamna, osvětlení. Lůžkoviny – spací pytle mají děti vlastní. Rezervní deky, koberečky, pohankové polštářky. Učební pomůcky (ručně vyrobené dřevěné skládačky, vývojové puzzle apod.), výtvarný materiál, nádobíčko, panenky, dřevěné kostky, hudební nástroje. Většina hraček má charakter materiálu nebo předmětů s předem neurčeným účelem. Venkovní prostory: pískoviště/bahniště, svislé lano na houpání, jezírko pro vodní rostlinstvo, vodní stavbu. Zahrada v přírodním stylu neobsahuje žádné uměle vyrobené herní prvky, jen přírodní útvary a tvarované keře vhodné pro volnou hru. Zahrada poskytuje dětem bezpočet příležitostí hrát si s materiály (písek, bláto, voda, Staré kuchyňské nádobí, konvičky, nářadí, lopatky, kyblíky; větve, klády, špalky, kameny, klacíky; pod dohledem dospělého mohou děti pracovat s pilkou a nožem; mohou zahradničit na záhonech, kde jsou pěstovány bylinky, květiny a zelenina) a lézt na stromy. Maringotka: karimatky, izolační žíněnky, spacáky, police, stůl, skříň. Kancelář: pracovní stůl s židlí, police, skříň, počítač. Provozní prostory: skříň (regály) na čistící prostředky a ochranné pomůcky, pračka, ručníky, utěrky. Kuchyně: kuchyňská linka, umyvadlo, sporák, lednice, trouba na ohřev stravy, rychlovarná konvice, dvojdřez.
6. Pedagogická koncepce Dětský klub Šárynka je inspirován lesními mateřskými školami. Vznikl v r. 2009 na základě zahraničních zkušeností zakladatelky Kateřiny Hodkové. Lesní mateřské školy jsou obecně platformou bez ideologického základu. V Dětském klubu Šárynka je stěžejním pedagogickým zaměřením waldorfská pedagogika 6.1. Svobodná mateřská škola Většina programu se odehrává venku za každého počasí. Z charakteru zázemí a každodenního pobytu v přírodě vyplývá ekovýchovné zaměření. Školka pracuje na principech waldorfské pedagogiky, ale nemůže se nazývat waldorfskou MŠ, jelikož zatím nesplňuje jedno z osmi kritérií pro udělení statusu waldorfská MŠ (aby dva členové kolegia měli jak předepsané státní vzdělání pedagogické pro předškolní pedagogiku, tak ukončený seminář waldorfské pedagogiky pro MŠ a aby školka byla provozována dle zásad waldorfské pedagogiky po dobu minimálně dvou let). Zároveň není Dětský klub Šárynka zařazen do sítě MŠMT. Waldorfská pedagogika je uplatňována v přístupu k dětem i při tvorbě plánu činností.
Respektujeme právo na dětství a vývojové fáze dítěte. Při práci s dětmi si uvědomujeme, že dítě potřebuje zažít svět jako dobrý, krásný, bezpečný a smysluplný. Pracujeme s přírodními materiály a ve školce nemáme téměř žádné hračky, které by měly jasně daný účel, kromě hraček umožňujících dětem hrát si na život (nádobíčko a dětské nářadí na zahradu, šité panenky, šátečky, látky). Velký důraz klademe na volnou hru, při níž mají děti prostor rozvíjet kreativitu. Důležitou součástí naší pedagogické koncepce je vyprávění pohádek souvisejících s cykly roku. Dbáme na zajištění smyslových a emocionálních potřeb dítěte. Je zajištěn polední klid uvnitř a dětem jsou dány pevné hranice v podobě pravidel zajišťujících bezpečí a respektující atmosféru. Velkou roli v DKŠ hraje umělecká výchova, především prostřednictvím divadla a výtvarného umění. Naplňujeme myšlenku R. STeinera „Učitel by měl být především umělcem.“ Děti se učí nápodobou, prostřednictvím správně předkládaných vzorů. Proto je v Šárynce hodně zapojujeme do praktických činností, přípravy jídla, prostření stolu, úklidu, zahradničení, opatrování ohně. Ve školce třídíme odpad a kompostujeme. Pracujeme s dětmi na různých projektech podle filosofie „dítě je samo sobě učitelem“. Pedagog nepřináší dětem hotové poznání, ale klade otázky a nabízí podněty k tomu, aby dítě podle svých vlastních schopností nalezlo odpověď samo. Díky tomu, že děti jsou většinu dne venku po celý rok, mají možnost přirozeně se učit přírodním a fyzikálním zákonům. Většina našich pomůcek je jedinečná, ručně vyrobená z kartonu, papíru, přírodnin. Učitelky si je vyrábí ve většině případů samy, nebo hledají jejich alternativu, která se vyskytuje v přírodě. S jejich využitím dětem se snažíme dětem prakticky přiblížít, jak věci fungují, jaké mají místo v řádu věcí, jak spolu souvisejí. Své pevné místo mají v naší školce řemesla (práce se dřevem, vlnou atd.). Snažíme se o pochopení věcí v jejich přirozeném kontextu, aniž bychom je museli vyjmout z jejich světa nebo je kvůli poznání zničit. Učíme se prožitkem a pozorováním, s úctou k přírodě a k jejím zákonům. Inspiruje nás rovněž systém Respektovat a být respektován. Tento prvek je zastoupen zejména ve způsobu komunikace s dětmi i mezi námi navzájem a ve způsobu řešení nedorozumění mezi dětmi. Snažíme se děti přivést k tomu, aby s druhými soucítily a dokázaly si uvědomit, jak se cítí ten druhý. V případě konfliktu mezi dětmi nesoudíme, nehledáme viníky, pouze konstatujeme, co vidíme, že se děje. Nejednáme z pozice moci. Naše soužití v Šárynce nám usnadňují pravidla, tzv. Dohody, díky nimž se můžeme cítit v přírodě a ve školce bezpečně. Týkají se zejména soužití se živly (oheň, voda), hygieny, bezpečného pohybu v terénu, rytmu dne atd. Pedagogický přístup k dětem v Šárynce není v žádném případě „volnou výchovou“ ale naopak výchovou ke svobodě. Snažíme se, aby láska, svoboda, respekt a hranice byly v rovnováze. Dospělí mají zodpovědnost, tudíž mají i autoritu. V každodenním programu klademe důraz na práci s rytmem, rytmicky se opakující činnosti, nádech a výdech, klid a aktivitu. V rámci měsíce(roku) pociťujeme střídající se
všední a sváteční prožitky. Velkou událostí jsou oslavy narozenin ve školce. Je vyprávěn narozeninový příběh a celá oslava má povahu rituálu. Lidové tradice a slavnosti jsou vodítkem při přípravě plánu činností na ten který měsíc. Čerpáme z kulturního dědictví našich zemí (křesťanské, židovské, slovanské, keltské) a snažíme se z nich vytěžit a předat poselství důležitá pro současnost. Vedeme děti i k poznávání jiných kultur a náboženství a k úctě k nim. Na přípravě slavností se podílejí i rodiče. Věkově smíšený kolektiv umožňuje dětem učit se od sebe navzájem. Mladší děti jsou vedeny k samostatnosti, kterou pozorují u větších. Starší děti se učí trpělivosti, shovívavosti a dalším sociálním dovednostem. Menším dětem pomáhají s praktickými věcmi jako je oblékaní, zavazování bot nebo pomoc s hygienou. Velké děti mají své důležité role pomocníků při stolování a udržování ohně. 6.2. Rozvoj kompetencí pro život Zamýšlíme se nad tím, jaké kompetence děti skutečně potřebují pro život. Kromě cílových kompetencí RVP PV máme proto na zřeteli i tzv. Kompetence pro život, jak je formuloval v Norsku žijící pedagog Godi Keller. Sebejistota, sebevědomí – naší snahou je, aby školka byla bezpečným prostorem, kde se mohou děti svobodně vyjádřit, kde nemá místo násilí a kde základem komunikace je úcta a respekt. Chráníme právo dětí na dětství a snažíme se, aby vše, s čím se děti u nás setkají, bylo přiměřené jejich věku. Chceme, aby děti věřily v sebe a ve svou schopnost tvořit a ovlivňovat svůj život. Mnoho dětí na prahu dospělosti (v pubertě) říká: „to nemá cenu, vždyť je to jedno.“ Jsme přesvědčeni, že pramen životní radosti a touhy po vzdělání je v dětství a že úkolem pedagoga je ten pramen opatrovat a nikoli vkládat do dětí nějaké ‚poznání‘. Děti se důvěře v sebe učí nejen tím, že s nimi v bezpečném prostoru školky jednáme respektujícím způsobem, ale také tím, že mohou lézt, šplhat, měnit zahradu podle sebe; stavět si z klacků, schovat se v křoví, rozdělat si oheň. Naší snahou je hledat skutečné, autentické prožitky, témata, která se týkají našeho života. Zároveň jako autority chráníme tento bezpečný prostor. Bezpečí navozuje i pravidelnost činností a jejich opakování. Důvěra ve svět a v lidi- naším cílem je vytvořit atmosféru důvěry. Slovy waldorfské pedagogiky – ukazovat dětem, že svět je dobrý. Strach nahrazujeme (i u sebe, při své práci pedagogů) bdělostí a pozorností. To platí jak při hře, tak v komunikaci. Snažíme se vše dělat vědomě. Tuto kompetenci nemůže v dítěti podporovat průvodce, který ji sám postrádá – práce tedy začíná již u výběru pedagogů, kteří musejí být přinejmenším schopni se pokusit v sobě tyto kompetence rozvíjet také. Pokud by dítě nevěřilo ve svět a v lidi, jakou by mělo motivaci se vzdělávat, něco se učit? Domníváme se také, že jistou míru naivity a důvěřivosti, se kterou děti přicházejí do školky, je třeba chránit jako zdroj sil, z nichž se později rodí vůle k učení. Zvědavost v dětech podporujeme a probouzíme tím, že dítěti nedáváme hotové vědění, ale otázky, příběhy, obrazy, vhodné podněty. V Dětském klubu Šárynka se snažíme o to, aby veškeré poznání děti nabývaly skrze prožitek a smyslové vjemy, nikoli přes intelekt.
Také přírodní prostor, ve kterém se děti pohybují, podporuje jejich zvědavost = vůli k učení. Les a zahrada v přírodním stylu nabízí možnost zkoumání, objevování a hry s prvkem překvapení a rizika (které musí být úměrné věku a schopnostem dítěte). Tam, kde schází překvapení a tajemství, nedochází k učení. Děti potřebují zažít, že mají možnost ovlivnit svůj život a že si mohou dovolit být zvědavé. Sociální schopnosti a cítění - velkou výhodou lesní mateřské školy je autentické prostředí a učení se zážitky a přímou zkušeností. Sociální cítění vzniká prožitky skutečnosti, životem mezi lidmi a dobrými příklady. Děti se učí nápodobou. V dnešní době, kdy se rychle rozvíjející virtuální technologie dostávají i do předškolního vzdělávání, jsou sociální kompetence a soucit velmi aktuální téma. Naší snahou je vést děti k soucitu, sociálnímu chování, vědomí souvislostí a tvořivosti. Jak se to děje? Především musejí průvodcové dětí kultivovat svoji vůli a pěstovat své dobré návyky, a to nejen pokud jsou ve školce, ale ve svém vlastním životě. Otevřenost – stejně také tady platí, že průvodce dětem musí být dobrým příkladem. Jsme otevření a snažíme se vyvarovat dogmatického přístupu, jehož opakem je vědomý přístup. Jsme připraveni improvizovat a inovovat („re-think“). Silná vůle, schopnost překonávat těžkosti a krize (tzv. resilience) Silná vůle a schopnost překonávat těžkosti se formuje v dětství tím, že dítě má možnost zažít tyto zkušenosti: - vztah s jednou pečující osobou, následovaný později pevným vztahem s dalšími osobami. V naší školce dbáme na to, aby mohl mezi pedagogem, dítětem a rodinou vzniknout vztah. Ten je základem práce. Snažíme se, aby po celou dobu předškolní docházky dítě provázela alespoň jedna stálá učitelka. - dítě zažívá pocit autority a bezpečného prostředí, tj. není na něm odmalinka břemeno rozhodovat se o věcech, které jsou neadekvátní jeho věku. Dítě zažívá bezpečí pevných hranic. Ačkoli v DKŠ se vyhýbáme autoritativní výchově, jsme pro děti autoritou a poskytujeme jim oporu pevných hranic. Ve výchově respektujeme individuality dítěte, ale nevychováváme individualisty. - dítě zažívá možnost učit se prožitkem a zkušeností. Dítě vidí, že to, co po něm vychovatel chce, sám dělá a naopak. Dítě se učí především prostřednictvím nápodoby (v předškolním věku). To je v DKŠ dětem dopřáváno plnou měrou, už díky samotnému uspořádání provozu školky, která je v podstatě vedena jako velká domácnost a hospodářství. Učitelky ve školce samy uklízejí, perou a věší prádlo, někdy vaří, opravují nářadí a hračky, nosí vodu, zatápějí v kamnech, štípají dřevo, pečují o zahradu, stříhají stromy atd. - dítě potřebuje kvalitativní prožitek času – díky tomu, že většinu času trávíme s dětmi venku, děti skrze smyslovou zkušenost chápou střídání ročních období. Slavíme s dětmi svátky v koloběhu roku a zachováváme určité rituály během týdne a dne – děti tak chápou kvalitu období např. Velikonoc, Dušiček a dalších období roku.
-dítě potřebuje zažít positivní zkušenost školy/školky jako bezpečného místa, kde je přijímáno jako jedinečná bytost a kde se učitelé/průvodci zajímají o jeho život (osud). Zažít „jsem chtěný“. Poznává svět jako smysluplný a srozumitelný. V DKŠ dopřáváme dětem elementární zážitky. Optimistický přístup – životní radost – děti do věku cca 9 let oplývají životní radostí a positivním, otevřeným přístupem. Úkolem průvodců je tuto životní radost opatrovat. R. Steiner jako jednu z vlastností učitele uvádí smysl pro humor a tak se snažíme o tu správnou míru optimismu. Nepleteme si humor a bavení dětí, o to nám opravdu nejde.
6.3. Rozvoj klíčových kompetencí RVP PV Pobytem v přírodě ve věkově smíšeném malém kolektivu dětí je umožněn optimální rozvoj v hlavních oblastech kompetencí RVP PV. Děti se v DKŠ učí prostřednictvím zážitků a přímou zkušeností. Do programu zařazujeme tematické oblasti doporučené Rámcovým vzdělávacím programem. Jde nám především o harmonický rozvoj dítěte. Dítě a jeho tělo Les nabízí pestré podmínky pro rozvoj hrubé motoriky. Při každém pobytu v lese děti trénují rovnováhu na nerovném povrchu, mohou běhat, lézt, přeskakovat a nosit větvě a kameny, klouzat po blátivém či zmrzlém povrchu atd. Výhodou neupraveného přírodního terénu je to, že je neustále proměnlivý jak v průběhu roku, tak vzhledem k počasí, a tak děti nejenže rozvíjejí hrubou motoriku, ale zároveň také pozornost a soustředěnost. Děti se při pohybu v neupraveném terénu rovněž učí rozpoznat a respektovat hranice své fyzické zdatnosti. Rozvoj jemné motoriky probíhá prostřednictvím manipulace s drobnými přírodninami (jehličí, kamínky, tráva), při jednoduchých ručních pracích (práce s vlnou, tkaní, plstění, navlékání korálků, šípků), a práci na zahrádce (sázení semínek). Pomocí výtvarných činností cvičíme s dětmi také předškolní motorické dovednosti (držení tužky) podobně jako v běžné MŠ. Pro rozvoj jemné i hrubé motoriky je rovněž důležité to, že děti vedeme k samostatnosti při oblékání a svlékání. Poskytujeme minimum nutné pomoci, aby děti nebyly odrazeny neúspěchem. Pro mnohé 4-5 leté děti (pokud přijdou do DKŠ až v tomto věku) je často sebeobsluha výzvou. Konkrétní činnosti pro rozvoj oblasti Dítě a jeho tělo: chůze, běh, skoky a poskoky, hody, lezení, turistika, sezónní činnosti manipulace s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem (zahradní práce, volná hra, stavby v lese, práce s nožem, pilkou) zdravotně zaměřené činnosti (ranní dechové, hlasové a protahovací cvičení s prvky jógy) smyslové a psychomotorické hry (hlavolamy, hádanky, hmatová krabice, hmatová stezka) hudební a hudebně pohybové hry a činnosti jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti (oblékání sebe nebo mladších spolužáků, úklid věcí na místo, stlaní, prostírání, úklid nádobí, mletí, zalévání, krájení, vaření, příprava svačiny, nalévání pití, tkaní na rámu, pletení věnečků z kvítí aj.)s
situace přispívající k osvojování návyků zdravého životního stylu (osobní hygiena)
Dítě a ten druhý V přírodě i ve skupině vzniká celá řada situací sociálních interakcí vyžadujících spolupráci, respekt, řešení konfliktů dohodou, rozpoznání pocitů druhého - Sociální kompetence. Při pobytu v lese hraje důležitou roli vzájemná pomoc. Vždy platí obecné pravidlo, že dospělý je příkladem. Je proto ochotný pomoci, vyslechnout, projevit soucit, navrhuje řešení situace atd. Sociální kompetence se rozvíjejí během volné hry, kdy se děti sdružují za účelem společné činnosti, nebo při spolupráci na společných úkolech, které nabízí pedagog. Jednou z velmi podstatných sociálních kompetencí je respekt k druhému. S tím souvisí i dodržování dohodnutých pravidel jako je nezasahování do soukromí ostatních (např.do batůžků či osobního prostoru) či hledání dohody. Děti se rovněž učí rozpoznat cítění své a druhých. Učíme se vyjít druhým vstříc, ustoupit, ale také přijmout pomoc, omluvu atd. Konkrétní činnosti pro rozvoj oblasti Dítě a ten druhý:
respektující přístup pedagogů, práce s dítětem a rodinou založená na vztahu společný konsensus – dodržování pravidel (např. klid a ticho u ranního kruhu, svačin a oběda, neskákání do řeči, oslovování jménem) positivní příklady ze strany průvodců a starších dětí (hledání dohody, respektující komunikace) dostatek různých příležitostí k verbální i neverbální komunikaci dítěte s druhým dítětem i s dospělým hraní rolí, divadlo, dramatické činnosti, hudební a hudebně pohybové hry činnosti ve dvojicích, ve skupinkách, při nichž je potřeba spolupráce, případně nalezení řešení problému ranní kruh, společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému klidné naslouchání pohádkám a příběhům oslavy narozenin, dávání a přijímání dárků podpora dětských přátelství hry, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého situace, kdy je třeba rozdělit se o jídlo (odpolední svačiny z domova, kdy si děti dávají ochutnat, nebo situace, že někomu dojde v termosce pití), půjčit hračku, oblečení (např. když někdo promokne a nemá již vlastní suché převlečení) pomoc mladším dětem. Zde je potřeba podotknout, že děti vnímají reálnost situací. Např. v zimě venku v přírodě je potřeba kamarádovi pomoci, aby skupina fungovala. Není to „hra na pomáhání“, ale reálná situace. Za roky fungování jsme se přesvědčili, že děti mají daleko větší schopnost sociální kooperace, než od nich dospělí očekávají. situace, kdy je potřeba vyřešit vzájemný spor apod. Spory pokud možno za děti nerozhodujeme, nesoudíme, nehledáme viníka. hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých
Dítě a jeho psychika Děti se v lesní mateřské škole učí poznat vlastní hranice, pocity a potřeby. Rozvíjejí tak vnímání sebe sama. Jednou z prvních příležitostí pro rozvoj poznání vlastních potřeb a pocitů v lesní mateřské škole je proměnlivost teploty v různých ročních obdobích a při
různých činnostech. Děti jsou vybavené a oblečené svými rodiči, kteří se řídí více či méně úspěšnou předpovědí počasí. Např. při intenzivní pohybové aktivitě se však děti i v mrazivém dni mohou zahřát. Pak je důležité, aby rozpoznaly svoje potřeby a dokázaly si říci o pomoc. Neupravený přírodní terén, zejména les, ve své rozmanitosti nabízí celou řadu aktivit, při nichž dítě může rozvíjet své sebe-vědomí. Každé dítě si může najít strom, na který dokáže vylézt, kládu, kterou dokáže přelézt, rostlinu, kterou už pozná. Zároveň také poznává, že se ve svých schopnostech mezi sebou přirozeně lišíme. Každý však v něčem vyniká. Smíšená skupina také umožňuje každému dítěti prožít si postupně několik rolí: Nejprve je malým dítětem rozkoukávajícím se ve skupince a hledajícím útočiště u pedagogů nebo starších sourozenců. Tomuto dítěti přísluší právo pozorovat, „nakoukávat“, jak se co dělá. Druhým rokem je dítě již o něco zkušenější. Již se pouští samostatně do objevování a do her, ale stále ještě vzhlíží ke starším dětem jako k velkému vzoru, s vědomím, že vše ještě neumí a nedokáže a ani se to po něm nepožaduje. Nakonec se dítě stává zkušeným členem skupiny. Již zná své místo a schopnosti, pravidla a dohody. Již ledacos nejen může, ale i musí. Vyznačuje se nastupujícími známkami školní zralosti – občasnou nechutí k povinnostem, ale i nadšením ukázat mladším dětem jak se co dělá. Touha předvést své schopnosti a pomáhat mladším (poučit je) je zevnitř motivované potřeby se učit.Často si všímáme předškoláků, kteří sami hlídají dodržování pravidel nebo s vážností informují dospělé návštěvníky (např. osoby na praxi) jak se co dělá (např. jak je potřeba chovat se při štípání dřeva). V DKŠ s dětmi hrajeme divadlo, dramatizujeme pohádky, zpíváme, rytmizujeme, vyprávíme pohádky. S předškoláky občas vyrážíme na delší výlety a na vzdálenější místa, neboť nám připadá důležité, aby se děti naučily orientovat ve svém životním prostoru (prostředí), získaly prostorovou orientaci, kterou už většina lidí v dnešní době ztrácí (díky dojíždění automobily do práce, školky, na kroužky atd.) Malé děti naopak neopouštějí bezpečný rytmus školky a známý prostor zahrady a lesa. Konkrétní činnosti pro rozvoj oblasti dítě a jeho psychika: a) Jazyk a řeč slovní hříčky, jazykolamy rytmické hry, učení se básničkám, písním a říkadlům rozhovory, vyprávění zážitků, příběhů, naslouchání těmto vyprávěním komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv divadlo – učení se básní, říkanek a písniček nazpaměť, improvizace, posilování odvahy vystupovat před druhými poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování divadla vyprávění toto, co dítě slyšelo či vidělo hra na ozvěnu, skládání rýmů, slovní fotbal (poznávání struktury řeči) umění mlčet ve správnou chvíli! Uvědomování si vhodnosti použití toho či onoho vyjádření, slova, výrazu. Seznámení s jinými jazyky prostřednictvím životních situací (jinojazyčné děti ve školce, kterým dáváme prostor pro např. zpívání písně v jejich jazyce.) b) Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod. (určování rostlin, sběr bylin, hry s vodou, přelévání, plnění, přesypávání, hra s přírodninami)
volné hry a experimenty s materiálem a předměty (práce se semeny, jarní zahradní činnosti, zimní krmení ptáků na krmítkách) smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení vnímání, zrakové a sluchové paměti a pozornosti apod. výtvarné činnosti dramatické činnosti vytváření map
c) Sebepojetí, city a vůle školka jako bezpečný prostor bez násilí, s pevným rytmem a známými vztahovými osobami, bezpečí na fyzické, verbální i mentální rovině. respektující, vstřícná a citlivá komunikace možnost zažít uspokojení z výsledků své práce při praktických činnostech v zahradě a při hospodaření činnosti umožňující nalézat dítěti jeho místo ve světě a skupině (každý něco dokáže, nejsme všichni stejní, každý jsme však důležitý) činnosti zajišťující spokojenost, radost, veselí a pohodu podpora důvěry dítěte ve vlastní síly a schopnosti, dostatečné oceňování jeho snahy a úsilí („To dokážeš, ale jsem ti nablízku, abych ti pomohl, kdyby bylo třeba“) přiměřené činnosti a úkoly umožňující dítěti dosáhnout úspěchu (vaření, praní na valše, zahradničení, stavení domečků v lese) příležitosti a hry vyžadující vůli, vytrvalost a sebeovládání zkrášlování prostoru, možnost převlékání se do kostýmů a hraní rolí (hra na rodinu, na princeznu, na rytíře atd.) poslech (klasických) pohádek a příběhů obsahujících archetypy, vzory a nezkarikované archetypy, příběhy vítězství dobra nad zlem předškoláci: výlety do okolí, za kulturními památkami, návštěva divadla, parků, návštěva jiné školky, školy poznávání okolí místa, kde žiji, kam chodím do školky
Dítě a společnost Ačkoli většinu času trávíme s dětmi v lese a v přírodě, nejsou ochuzeny o kulturní podněty. Kulturní povědomí získávají zejména díky Slavnostem, které se konají každý měsíc a čerpají z lidových svátků a tradic. V lesní MŠ nejsou předpřipravené hračky a děti si předměty hry nalézají v přírodninách kolem sebe. Rozvoj tvořivosti a fantazie je v lesní mateřské škole součástí téměř každé činnosti. Rozvoj mravních hodnot se u dítěte děje výhradně pozorováním a nápodobou, proto dětem umožňujeme zapojit se do každé naší praktické činnosti. Děti také ještě neznají rozdíl mezi pojmy práce a hra. Vše je pro ně hra. Pozorují dospělé a chtějí se zapojit do jejich práce, být užitečné. Proto najdou v lesní školce připravené malé hrabičky a lopatky, skutečně sázejí semínka, připravují si svačinky atd. Důležitým úkolem je vést děti k pořádku, k uklízení vypůjčených i vlastních věcí, pomůcek a nářadí – v přírodě se totiž vše snadno zničí, ztratí, zakutálí do trávy. Příroda je v tomto nemilosrdná učitelka, která mnohdy nedává šanci na opravný pokus: např. venku zapomenutou zmoklou knížku již nejde opravit.V relativně malém prostoru jurty se neuklizené bačkůrky snadno ztratí ve změti bot.
Velký důraz klademe na to, aby dětem bylo dopřáno mnoho pohybu a prostoru, ale aby „nezdivočely“. Děje se to tak, že všechny uvolňující činnosti jsou vyvažovány klidovými, přes poledne jsou děti záměrně uvnitř a odpočívají, svoboda je vyvažována zodpovědností (povinnosti u předškoláků). Konkrétní činnosti pro rozvoj mravních kvalit a kulturního chování autentičtí profesionální pedagogové, kteří se věnují svému osobnímu rozvoji. Žijí stejné morální kvality jako lidé i jako pedagogové. estetické a pohodové pozitivní vzory chování (respektující komunikace mezi pedagogy, rodiči a dětmi) tolerance) příležitosti poznávat mravní hodnoty v jednání lidí, např. i skrze pohádky a příběhy a jejich dramatizaci (spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost apod.) příležitost poznávat hodnotu věcí i lidské práce pravidla a rituály ve školce, které zajišťují bezpečný prostor a pohodové vzájemné soužití přípravy společných slavností (zapojení rodičů do příprav dle jejich možností) zpěv, tanec a rytmické pohybové činnosti poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní seznamování s lidovou slovesností, literaturou, hudbou, výtvarným uměním, kulturními tradicemi, zvyky apod. oslavy svátků naší kulturní tradice, ale také svátků jiných kultur Dítě a svět Tato oblast je v naší školce orientována přirozeně ekovýchovně. Je tomu tak mj. proto, že se nacházíme na kraji CHKO, ve starém historickém sadu a posláním zřizovatele naší školky (Ekodomov o.s.) je osvěta v oblasti biologicky rozložitelných odpadů a EVVO. Heslem je „Vracíme, co si bereme“. Děti v DKŠ tedy přirozeně a nenásilně načerpávají znalosti o přírodě a ekologii. Děti jsou v předškolním věku přirozeně zvědavé a proměnlivá příroda vyvolává četné otázky „co je to“ a „proč se takto děje“. Pobyt v přírodě je proto ideální příležitostí pro postupné poznávání a pojmenovávání jejích částí a dějů. Součástí vzdělávacího plánu je pozorování a poznávání procesu proměny věcí v přírodě. Příroda rovněž poskytuje ojediněle široké spektrum podnětů, které se průběžně proměňují se změnami počasí a ročního období. Děti tak mají unikátní příležitost naučit se tyto podněty vnímat, reagovat na ně a prostřednictvím vlastního prožitku pochopit souvislosti dějů v přírodě. Děti dlouhodobým pobytem v přírodě získávají velké množství na sebe logicky navazujících informací, které rozvíjí komplexní systém myšlení. Příroda se stává přirozenou součástí jejich každodenního života. Konkrétní činnosti pro rozvoj oblasti dítě a svět. přirozené poznávání rozmanitosti světa přírody experimenty s různými materiály a surovinami pozorování stavu životního prostředí péče o zahradu a zvířata péče o místa v přírodě, která navštěvujeme (např. jejich čištění od odpadků, ačkoli to jsou obecní pozemky) poučení o možných nebezpečích a způsobech, jak se chránit (např. nesbíráme houby,
nejíme v přírodě nic, co 100% neznáme a neprojde schválením pedagoga, dáváme pozor na odpadky – např. riziko nálezu použité injekční stříkačky a jak se chovat atd.) poučení o možných nepříznivých vlivech činnosti člověka na životní prostředí a jak je eliminovat (přiměřeně věku dětí) – Voda, Vzduch, Země – jak se o ně starat a neubližovat Matce Zemi
6.4. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj Klíčové kompetence pro udržitelný rozvoj ukazují, že je potřeba jednat s ohledem na potřeby současných i budoucích obyvatel planety Země. Kompetence pro udržitelný rozvoj jsou pro nás např. vodítkem při evaluaci vlastní pedagogické práce a při uspořádávání chodu školky a jejího hospodaření, ale také pro tvorbu jednotlivých vzdělávacích projektů/bloků (Např. projekt Matka Země). Dětský klub Šárynka je držitelem titulu „Školka blízká přírodě“ http://skolkablizkaprirode.cz/cs/podminky-pro-titul
7. Spolupráce s rodiči Fungování klubu Šárynka by bylo bez spolupráce rodičů nemyslitelné. Rodiče pomáhají při budování zázemí a spolupracují při přípravě a pořádání Slavností a jiných akcí (jarmarky apod.). Důvody pro zapojení rodičů jsou zejména: podpora svépomoci jako jednoho z principů udržitelného rozvoje dětského klubu Šárynka vytvoření platformy pro vznik rodičovské komunity jako prostoru pro navázání přátelských vztahů, vzájemnou podporu a sdílení zkušeností atd. příležitosti seznámení pedagogů s rodiči jako předpoklad porozumění specifickým potřebám dětí při tzv. společných činnostech pracují bok po boku učitelé, rodiče i přátelé DKŠ. Ke komunikaci slouží interní webové stránky, které slouží jako virtuální nástěnka. Jsou na ní zveřejňována důležitá oznámení a jiné aktuality, nachází se na nich diskusní fórum, link na fotogalerii a archiv důležitých dokumentů. Nezbytná je i osobní komunikace pedagogů s jednotlivými rodiči. Ta probíhá jednak pravidelně při vyzvedávání dětí a dále při návštěvě pedagoga v rodině, která se uskutečňuje zpravidla na začátku školního roku docházky toho kterého dítěte do DKŠ. Návštěva vytváří prostor pro bližší seznámení se s rodinou a porozumění potřebám dítěte.
7. Evaluační systém Evaluace v DKŠ má několik rovin a zabývá se jak pohledem na dítě, tak pohledem na vlastní práci pedagogů.
7.1. Měsíční Ohlédnutí slouží pro rodiče, aby měli představu, co děti ve školce uplynulý měsíc prožily. Zároveň ale také sleduje, jak jsou naplňovány výchovně vzdělávací cíle DKŠ. Ohlédnutí je tvořeno komentovaným pásmem fotografií ze života školky, přičemž jsou dotčeny také body RVPPV , Udržitelného rozvoje a„kompetencí pro život“. Tím probíhá zároveň i autoevaluace, jelikož si pedagogický pracovník uvědomí, zda v programu školky byly harmonicky zapojeny všechny oblasti. Ohlédnutí vypracovává pedagogický pracovník zodpovědný za tvorbu pedagogického plánu na daný měsíc/pololetí. 7.2. Pololetní a závěrečné Ohlédnutí pro jednotlivé děti: si klade za cíl sledovat, jak jsou naplňovány potřeby dětí. Jeho sepsání předchází konference pedagogů, kteří o dětech podrobně hovoří. Zamýšlejí se nad těmito oblastmi: (rekapitulace minulého, pokud bylo), obraz dítěte, co mu prospívá, co ho baví, co ho posiluje, co ho oslabuje, v čem vyniká, v čem potřebuje pomoci, co budeme pro dítě dělat, prosba rodičům o zpětnou vazbu, vztahové mapy dítěte atd. Tímto Ohlédnutím se také pedagogové zamýšlejí nad svojí prací, zda k dítěti hledali cestu, zda jej vnímali, jak vidí svou spolupráci s ním atd. Konference a následné sepsání Pololetního/závěrečného Ohlédnutí se uskuteční vždy v pololetí (leden/únor) a na konci školního roku (červenec). 7.3 Jaká je kvalita sociálních vztahů v prostředí naší MŠ Spolupráce s rodiči, komunikace v kolegiu pracovníků, rozložení a naplňování kompetencí jednotlivých členů kolegia, komunikace s veřejností, komunikace se zřizovatelem - nad těmito otázkami se zamýšlejí pedagogové při společných setkáních minimálně 1x za 3měsíce. Příležitostí k tomu je např. rozšířené kolégium, společný víkend, společná účast na seminářích atd. 7.4. Kolegia slouží zejména k řešení provozně technických záležitostí. V pedagogické části jsou na programu zprávy o probíhajících výchovně vzdělávacích činnostech, konzultace o jednotlivých dětech a plánování nadcházejících slavností. Rozhodování o pedagogických a organizačních otázkách je výsledkem společného konsensu. Tento způsob spolupráce přispívá k vědomému postoji každého k projednávané otázce, k vnímání a respektování názorů ostatních a k vytváření rovnoprávného společenství. Kolegia slouží i k zamyšlení nad body uvedenými pod 7.3., pokud je to potřeba. Kolegia se konají jednou týdně. 7.5. Autoevaluace je obsažená ve všech zmíněných krocích 7.1-7.4. Kromě toho si každá z učitelek vede vlastní epizodické záznamy, které umožňují reflexi práce s dětmi i její působení v rámci celého organizmu školky. Frekvenci a formu zápisů si učitelky zvolí na počátku školního roku samy (denní, týdenní, po blocích). Záznamy je možné vést i v elektronické podobě na sdílených dokumentech google. 7.6. Schůzky s rodiči se konají 3-4x za školní rok a slouží nejen k řešení provozně technických záležitostí, ale také k probrání otázek uvedených pod bodem 7.3., zejména
komunikace s kolegiem, komunikace s veřejností, finanční záležitosti, otázky ohledně budování zázemí atd. 7.7. Hospodaření MŠ Za rozhodování v oblasti hospodaření je zodpovědná vedoucí DKŠ. Svá rozhodnutí v oblasti hospodaření dělá v součinnosti s finančním manažerem a předsedou o.s. Ekodomov. 7.8. Členství v Asociaci lesních mateřských škol (ALMŠ) Dětský klub Šárynka je jedním ze zakládajících členů ALMŠ, která vznikla v prosinci 2010. Členství je určitou zárukou neustálého vzdělávání se a informovanosti v oblasti legislativy atd. ALMŠ usiluje o začlenění lesních mateřských škol do legislativního rámce platného pro předškolní vzdělávání v ČR. 8. Použitá literatura a prameny: Heckmann, Helle – Slow Parenting Heckmann, Helle – Nokken, Garden for Children Heckmann, Helle – In the Garden, To Play Is To Learn Smolková, Táňa – V úctě dítě přijmout Smolková, Táňa - Na cestě od lilie k růži Wiechert, Christof - “Research into Resilience” (článkek Waldorf Journal Project #17) Keller, Godi : přednáška 6.1.2012 v Praze a webové stránky Koehler , Henning – Co děti skutečně potřebují (článek) Koehler , Henning: Není problémových dětí. O nezbytnosti proměny pedagogického myšlení s množstvím praktických cvičení pro učitele a rodiče. Wild , Rebecca –Láska, svoboda, respekt, hranice Liedlof, Jane – Koncept kontinua Steiner, Rudolf – Výchova dítěte a metodika vyučování Steiner, Rudolf – Všeobecná nauka o člověku jako základ pedagogiky RVP PV
