Školní vzdělávací program

Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice, tel./fax: 572 548 198, 572 548 788, http://www.edukomplex.cz/ssos, e-mail: [email protected]

Školní vzdělávací program Komerční právo Distanční forma studia

Kunovice, 2014 1

2

Obsah 1

ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................... 6 1.1 NÁZEV ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU (ŠVP) .................................................................. 6 1.2 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ................................................................................................................ 6 1.3 FORMA VZDĚLÁVÁNÍ..................................................................................................................... 6 1.4 PŘEDKLADATEL ............................................................................................................................ 6 1.4.1 Název školy ........................................................................................................................... 6 1.4.2 Adresa školy ......................................................................................................................... 6 1.4.3 Jméno ředitele ...................................................................................................................... 6 1.4.4 Kontakty ............................................................................................................................... 6 1.5 ZŘIZOVATEL ................................................................................................................................. 6 1.5.1 Jméno zřizovatele ................................................................................................................. 6 1.5.2 Adresa .................................................................................................................................. 6 1.5.3 Kontakty ............................................................................................................................... 7 1.6 PLATNOST DOKUMENTU ................................................................................................................ 7 1.7 DALŠÍ DOPORUČENÉ ÚDAJE ........................................................................................................... 7 1.7.1 Kód a název oboru vzdělání ................................................................................................. 7 1.7.2 Stupeň poskytovaného vzdělání ............................................................................................ 7 1.7.3 Jméno koordinátora tvorby ŠVP .......................................................................................... 7

2

PROFIL ABSOLVENTA .................................................................................................................. 8 2.1 NÁZEV A ADRESA ŠKOLY, ZŘIZOVATEL ......................................................................................... 8 2.2 NÁZEV ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU, KÓD A NÁZEV OBORU VZDĚLÁVÁNÍ, PLATNOST .. 8 2.3 POPIS UPLATNĚNÍ ABSOLVENTA V PRAXI – PROFIL ABSOLVENTA .................................................. 8 2.4 OČEKÁVANÉ KOMPETENCE ABSOLVENTA ..................................................................................... 8 2.4.1 Klíčové kompetence získané studiem podle tohoto ŠVP ....................................................... 9 2.4.2 Odborné kompetence .......................................................................................................... 12 2.5 ZPŮSOB UKONČENÍ VZDĚLÁNÍ A POTVRZENÍ DOSAŢENÉHO VZDĚLÁNÍ, STUPEŇ DOSAŢENÉHO VZDĚLÁNÍ................................................................................................................................................ 13

3

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU................................... 15 3.1 POPIS CELKOVÉHO POJETÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ŠVP ........................................................................... 15 3.2 REALIZACE KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ......................................................................................... 18 3.2.1 Klíčové kompetence závazně určené RVP .......................................................................... 18 3.2.2 Realizace odborných kompetencí v tomto ŠVP................................................................... 29 3.3 REALIZACE PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT.............................................................................................. 36 3.3.1 Průřezová témata závazně určená RVP.............................................................................. 36 3.3.2 Průřezová témata v tomto ŠVP ........................................................................................... 41 3.4 ZPŮSOB A KRITÉRIA HODNOCENÍ ŢÁKŮ ....................................................................................... 43 3.5 PODMÍNKY PŘIJETÍ KE VZDĚLÁNÍ ................................................................................................ 44 3.6 CHARAKTERISTIKA OBSAHU A FORMY PROFILOVÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY.......................... 44 b) Volitelné zkoušky společné části maturitní zkoušky, na které bude škola v rámci ŠVP své ţáky připravovat ......................................................................................................................................... 45 3.7 PŘÍSTUPY KE VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI........................... 45 3.8 PŘÍSTUPY KE VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ NADANÝCH ............................................................................ 46 3.9 PŘÍSTUPY KE VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH .................................................. 46 3.10 PŘÍSTUPY KE VZDĚLÁVÁNÍ PROSPĚCHOVĚ SLABÝCH ŢÁKŮ ......................................................... 46 3.11 PŘÍSTUPY KE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH ŢÁKŮ ............................................................................ 46

4

UČEBNÍ PLÁN ................................................................................................................................ 47

5

ROZPRACOVÁNÍ OBSAHU VZDĚLÁNÍ V RVP DO ŠVP ....................................................... 51

6

UČEBNÍ OSNOVA .......................................................................................................................... 52 6.1 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ...................................................................................................... 52 6.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................. 52 6.1.2 Výchovné a vzdělávací strategie ......................................................................................... 52 6.1.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ........................................................................... 53 6.2 CIZÍ JAZYK I. – ANGLICKÝ JAZYK/POKROČILÝ ............................................................................ 62 6.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................. 62 6.2.2 Výchovné a vzdělávací strategie ......................................................................................... 62 3

6.2.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ........................................................................... 63 6.3 CIZÍ JAZYK I. – ANGLICKÝ JAZYK/ZAČÁTEČNÍCI ......................................................................... 69 6.3.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................. 69 6.3.2 Výchovné a vzdělávací strategie ......................................................................................... 69 6.3.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ........................................................................... 70 6.4 CIZÍ JAZYK I. – NĚMECKÝ JAZYK ................................................................................................ 76 6.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................. 76 6.4.2 Výchovné a vzdělávací strategie ......................................................................................... 76 6.4.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ........................................................................... 77 6.5 CIZÍ JAZYK II. – RUSKÝ JAZYK .................................................................................................... 83 6.5.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................. 83 6.5.2 Výchovné a vzdělávací strategie ......................................................................................... 83 6.5.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ........................................................................... 84 6.6 MATEMATIKA ............................................................................................................................. 89 6.6.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................. 89 6.6.2 Výchovné a vzdělávací strategie ......................................................................................... 89 6.6.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ........................................................................... 90 6.7 ZÁKLADY PŘÍRODNÍCH VĚD ........................................................................................................ 98 6.7.1 Charakteristika vyučovacího předmětu .............................................................................. 98 6.7.2 Výchovné a vzdělávací strategie ......................................................................................... 98 6.7.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ........................................................................... 99 6.8 DĚJEPIS ..................................................................................................................................... 105 6.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 105 6.8.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 106 6.8.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 107 6.9 OBČANSKÁ NAUKA ................................................................................................................... 114 6.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 114 6.9.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 114 6.9.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 115 6.10 TĚLESNÁ VÝCHOVA .................................................................................................................. 127 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 127 6.10.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 128 6.10.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 129 6.11 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ........................................................................... 131 6.11.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 131 6.11.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 131 6.11.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 132 6.12 EKONOMIKA.............................................................................................................................. 136 6.12.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 136 6.12.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 136 6.12.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 137 6.13 ÚČETNICTVÍ .............................................................................................................................. 142 6.13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 142 6.13.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 143 6.14 MANAGEMENT A MARKETING ................................................................................................... 147 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 147 6.14.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 148 6.15 HOSPODÁŘSKÝ ZEMĚPIS ............................................................................................................ 152 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 152 6.15.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 152 6.15.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 153 6.16 PRÁVO ...................................................................................................................................... 155 6.16.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 155 6.16.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 155 6.16.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 156 6.17 PÍSEMNÁ A ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE ................................................................................ 164 6.17.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 164 6.17.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 166 6.18 PRAXE ....................................................................................................................................... 168 6.18.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 168 6.18.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 168 6.18.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 169 6.19 CVIČENÍ Z MATEMATIKY ........................................................................................................... 173 4

6.19.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 173 6.19.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 173 6.19.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 173 6.20 SEMINÁŘ Z OBČANSKÉ NAUKY .................................................................................................. 180 6.20.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 180 6.20.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 180 6.20.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 181 6.21 ŘÍMSKÉ PRÁVO.......................................................................................................................... 192 6.21.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 192 6.21.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 192 6.21.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 193 6.22 SEMINÁŘ Z PRÁVA ..................................................................................................................... 195 6.22.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 195 6.22.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 195 6.22.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 196 6.23 PRÁVNÍ LOGIKA ........................................................................................................................ 198 6.23.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 198 6.23.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 198 6.23.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 198 6.24 KONVERZACE Z ANGLICKÉHO JAZYKA ...................................................................................... 200 6.24.1 Charakteristika vyučovacího předmětu ............................................................................ 200 6.24.2 Výchovné a vzdělávací strategie ....................................................................................... 200 6.24.3 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu ......................................................................... 201 7

POPIS ZAJIŠTĚNÍ VÝUKY V DANÉM ŠVP ............................................................................ 203 7.1 7.2

8

PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ŠKOLY ............................................................................................ 203 MATERIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ŠKOLY ............................................................................................ 204

SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY PŘI REALIZACI ŠVP ................................ 206 8.1 8.2

DLOUHODOBÉ PROJEKTY, MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE ............................................................. 206 SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY .............................................................................................. 206

5

1 1.1

Úvodní identifikační údaje Název školního vzdělávacího programu (ŠVP)

Komerční právo

1.2

Vzdělávací program

Čtyřletý vzdělávací program

1.3

Forma vzdělávání

4 roky, distanční

1.4

Předkladatel

1.4.1

Název školy

Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o.,

1.4.2

Adresa školy

Osvobození 699, 686 04 Kunovice

1.4.3

Jméno ředitele

JUDr. Radomíra Veselá

1.4.4

Kontakty

Tel.: 572 548 198 Web: www.stredni.cz E-mail: [email protected] Jméno pracovníka pro informace: Mgr. Martina Vyoralová

1.5

Zřizovatel

1.5.1

Jméno zřizovatele

prof. Ing. Oldřich Kratochvíl, Ph.D., CSc., MBA, Dr.h.c.

1.5.2

Adresa

Javorová 1522, 698 01 Veselí nad Moravou 6

1.5.3

Kontakty

e-mail: [email protected]

1.6

Platnost dokumentu

Platnost od 1. 2. 2014. Samostatný dokument nahrazuje v části týkající se distanční formy studia stávající ŠVP.

1.7

Další doporučené údaje

IČO: 25323822 IZO: 060370009 RED IZO: 600015572

1.7.1

Kód a název oboru vzdělání

63-41-M/01 Ekonomika a podnikání

1.7.2

Stupeň poskytovaného vzdělání

Střední, vzdělání s maturitní zkoušku

1.7.3

Jméno koordinátora tvorby ŠVP

Mgr. Martina Vyoralová

Razítko školy:

Podpis ředitele:

7

2 2.1  

2.2

Profil absolventa Název a adresa školy, zřizovatel Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o., Osvobození 699, 686 04 Kunovice Zřizovatel: prof. Ing. Oldřich Kratochvíl, Ph.D., CSc., MBA, Dr.h.c.

Název školního vzdělávacího programu, kód a název oboru

vzdělávání, platnost 

Komerční právo

Kód a název oboru vzdělávání 


Platnost od 1. 2. 2014  Komerční právo

2.3

Popis uplatnění absolventa v praxi – profil absolventa

Absolvent se uplatní zejména v povoláních zaměřených na výkon ekonomických, obchodně podnikatelských a administrativních činností v podnicích a institucích zaměřených na komerční právo, včetně oblasti veřejné správy. Příklady povolání: pracovník pro výkon administrativy v justici, v advokátní a notářské kanceláři, v oblasti státní správy a samosprávy, v realitní kanceláři, pracovník obchodního oddělení, ekonom, účetní, finanční referent, referent marketingu, atd.

2.4 





 

Očekávané kompetence absolventa disponuje rozvinutými dovednostmi potřebnými pro sebereflexi a sebehodnocení, utvoří si adekvátní sebevědomí, má pozitivní hodnotovou orientaci, která odpovídá poţadavkům demokratické společnosti, popíše fungování demokracie, osvojí si vědomosti a dovednosti potřebné k aktivnímu občanskému ţivotu, neboť ovládá znalosti z práva ústavního, občanského, obchodního, pracovního, správního, práva sociálního zabezpečení, trestního a práva mezinárodního a má dobrou orientaci v právních normách, které je upravují, tudíţ je připraven plnit své občanské povinnosti a respektovat zákony a etické normy demokratické společnosti, uvědomuje si svou národní a evropskou identitu, svá lidská práva a respektuje práva ostatních lidí; je připraven k souţití s lidmi se zdravotním znevýhodněním, s příslušníky společenských minorit, nepodléhá xenofobii, rasismu a intoleranci, ţák se orientuje ve světovém hospodářství a chápe význam ekonomické integrace, orientuje se v oblasti práva zemí Evropské unie a v mezinárodním právu, 8

    

  

získá znalosti právní administrativy, získá a podá potřebné informace, logicky a výstiţně se vyjadřuje o běţných věcech, kulturních záţitcích i odborné problematice, uvědomuje si význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění, osvojil si společenskou a řečovou etiketu, aplikuje jazyk jako prostředek komunikace, vhodně jej uţívá v nejrůznějších situacích, kultivovaně se ústně i písemně vyjadřuje, definuje důleţité společenské normy a dodrţuje je, jedná s lidmi, pohotově a kultivovaně se vyjadřuje v mateřském jazyce a je neustále motivován ke studiu cizích jazyků, pouţívá dva cizí jazyky jako prostředek interkulturní komunikace, k poznávání kulturního bohatství jiných národů, k vzájemnému porozumění a pochopení, k získávání informací z různých zdrojů pro studium i pro potřeby svého povolání, pro mezinárodní spolupráci, řeší samostatně, pohotově a zodpovědně úkoly na svěřeném pracovišti a pracuje podle stanovených technologických postupů, pracuje v týmu, upevňuje interpersonální vztahy, má všeobecný kulturní rozhled, chápe umění jako specifickou výpověď o skutečnosti a jeho přínos pro ţivot člověka, je si vědom hodnoty kulturních a historických památek, je ochoten je ochraňovat.

2.4.1

Klíčové kompetence získané studiem podle tohoto ŠVP

a) Kompetence k učení KK1 Obsah vzdělávání v tomto ŠVP směřuje k tomu, aby se absolvent učil efektivně, samostatně vyhodnocoval dosaţené výsledky a pokrok a reálně si stanovoval potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání. Absolvent:  získá pozitivní vztah k učení a vzdělávání; KK1-1  ovládá různé techniky učení, vytváří si vhodný studijní reţim a podmínky; KK1-2  uplatňuje různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), efektivně vyhledává a zpracovává informace; je čtenářsky gramotný; KK1-3  porozumí mluveným projevům (např. výklady, přednášky, proslovy aj.), pořizuje si poznámky; KK1-4  při učení vyuţívá různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí; sleduje a hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímá hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí; KK1-5  popíše moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání. KK1-6 b) Kompetence k řešení problémů KK2 Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent samostatně řešil běţné pracovní i mimopracovní problémy. Absolvent:  porozumí zadání úkolu nebo určit jádro problému, získá informace potřebné k řešení problému, navrhne způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodní je, vyhodnotí a ověří správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky; KK2-1  uplatňuje při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace; KK2-2  volí prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, vyuţívá zkušeností a vědomostí nabytých dříve; KK2-3  spolupracuje při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). KK2-4

9

c) Komunikativní kompetence KK3 Vzdělávání v ŠVP směřuje k tomu, aby se absolvent vyjadřoval v písemné i ústní formě v různých učebních, ţivotních i pracovních situacích. Absolvent:  vyjadřuje se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentuje; KK3-1  formuluje své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; KK3-2  účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje; KK3-3  zpracovává administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běţná i odborná témata; KK3-4  dodrţuje jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; KK3-5  zaznamenává písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.); KK3-6  vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování; KK3-7  dosahuje jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce; KK3-8  dosahuje jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běţné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě); KK3-9  popíše výhody znalosti cizích jazyků pro ţivotní i pracovní uplatnění, je motivován k prohlubování svých jazykových dovedností v celoţivotním učení. KK3-10 d) Personální a sociální kompetence KK4 Vzdělávání směřuje k tomu, aby si absolvent stanovoval na základě poznání své osobnosti přiměřené cíle osobního rozvoje v oblasti zájmové i pracovní, pečoval o své zdraví, spolupracoval s ostatními a přispíval k utváření vhodných mezilidských vztahů. Absolvent:  posuzuje reálně své fyzické a duševní moţnosti, odhaduje důsledky svého jednání a chování v různých situacích; KK4-1  stanovuje si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a ţivotních podmínek; KK4-2  reaguje adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; KK4-3  ověřuje si získané poznatky, kriticky zvaţuje názory, postoje a jednání jiných lidí; KK4-4  má odpovědný vztah ke svému zdraví, pečuje o svůj fyzický i duševní rozvoj, je si vědom důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí; KK4-5  adaptuje se na měnící se ţivotní a pracovní podmínky a podle svých schopností a moţností je pozitivně ovlivňuje, aktivně řeší své sociální i ekonomické záleţitosti, je finančně gramotný; KK4-6  pracuje v týmu a podílí se na realizaci společných pracovních a jiných činností; KK4-7  přijímá a odpovědně plní svěřené úkoly; KK4-8  podněcuje práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvaţuje návrhy druhých; KK4-9  přispívá k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhá předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým. KK4-10 e) Občanské kompetence a kulturní povědomí KK5 Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent uznával hodnoty a postoje podstatné pro ţivot v demokratické společnosti a dodrţoval je, jednal v souladu s udrţitelným rozvojem a podporoval hodnoty národní, evropské i světové kultury. Absolvent:  jedná odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu; KK5-1 10

       

dodrţuje zákony, respektuje práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupuje proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; KK5-2 jedná v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívá k uplatňování hodnot demokracie; KK5-3 uvědomuje si – v rámci plurality a multikulturního souţití – vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupuje s aktivní tolerancí k identitě druhých; KK5-4 zajímá se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; KK5-5 popíše význam ţivotního prostředí pro člověka a jedná v duchu udrţitelného rozvoje; KK5-6 uznává hodnotu ţivota, uvědomuje si odpovědnost za vlastní ţivot a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany ţivota a zdraví ostatních; KK5-7 uznává tradice a hodnoty svého národa, zhodnotí jeho minulost i současnost v evropském a světovém kontextu; KK5-8 podporuje hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a vytváří si k nim pozitivní vztah. KK5-9

f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám KK6 Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent optimálně vyuţíval svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry a s tím související potřebu celoţivotního učení. Absolvent:  buduje si odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomuje si význam celoţivotního učení a přizpůsobuje se měnícím pracovním podmínkám; KK6-1  získává přehled o moţnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhoduje o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; KK6-2  získává reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o poţadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a srovnává je se svými představami a předpoklady; KK6-3  získává a vyhodnocuje informace o pracovních i vzdělávacích příleţitostech, vyuţívá poradenských a zprostředkovatelských sluţeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; KK6-4  vhodně komunikuje s potenciálními zaměstnavateli, prezentuje svůj odborný potenciál a své profesní cíle; KK6-5  pojmenuje obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; KK6-6  vysvětlí podstatu a princip podnikání, popíše představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; vyhledává a posuzuje podnikatelské příleţitosti v souladu s realitou trţního prostředí, svými předpoklady a dalšími moţnostmi. KK6-7 g) Matematické kompetence KK7 Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent funkčně vyuţíval matematické dovednosti v různých ţivotních situacích. Absolvent:  správně pouţívá a převádí běţné jednotky; KK7-1  pouţívá pojmy kvantifikujícího charakteru; KK7-2  provádí reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; KK7-3  nachází vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, vymezí je, popíše a správně vyuţije pro dané řešení; KK7-4  čte a vytváří různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); KK7-5  aplikuje znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; KK7-6  efektivně aplikuje matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běţných situacích. KK7-7 11

h) Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi KK8 Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent pracoval s osobním počítačem a jeho základním a aplikačním programovým vybavením, ale i s dalšími prostředky ICT a vyuţíval adekvátní zdroje informací a efektivně pracoval s informacemi. Absolvent:  pracuje s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií; KK8-1  pracuje s běţným základním a aplikačním programovým vybavením; KK8-2  seznamuje se s novými aplikacemi; KK8-3  komunikuje elektronickou poštou a vyuţívá další prostředky online a offline komunikace; KK8-4  získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě Internet; KK8-5  pracuje s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s vyuţitím prostředků informačních a komunikačních technologií; KK8-6  uvědomuje si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupuje k získaným informacím, je mediálně gramotný. KK8-7

2.4.2

Odborné kompetence

a) Vést správní agendy, tzn. absolvent: OK1  orientuje se v našem právním systému a právním řádu, rozumí základním právním pojmům, pracuje se zdroji právních informací; OK1_1  popíše strukturu a působnost orgánů státní správy a samosprávy, základní podmínky a postupy realizace práv a povinností adresátů veřejnoprávního působení; OK1_2  aplikuje základní právní normy a správní řád při řešení standardních pracovních činností a situací v jednotlivých (vybraných) oblastech a úsecích veřejné správy; OK1_3  odpovědně provádí potřebná šetření a rozhodnutí o nárocích klientů, dodrţuje správní řád; OK1_4  zpracovává věcně, jazykově a formálně správně jednoduché právní písemnosti a podklady; OK1_5  samostatně zpracovává, kontroluje nebo vystavuje správní a jiné úřední písemnosti a dokumenty; OK1_6  dodrţuje předpisy pro evidenci a ukládání písemností a ochranu údajů; OK1_7  provádí šetření, rozbory činností, výpočty a stanovování poplatků, zpracovávají podklady pro statistiky apod. činnosti; OK1_8  pracují s počítačovými programy pro státní správu a samosprávu a s portálem státní správy; OK1_9  vyuţívá racionálně pro práci prostředky kancelářské techniky, ovládá desetiprstovou hmatovou metodu; OK1_10  dbá na dodrţování zákonnosti ve veřejné správě, jedná v duchu etiky státního úředníka. OK1_11 b) Být připraven spolupracovat na programech rozvoje regionu a evropské spolupráce, tzn. absolvent: OK2  má přehled o ekonomicko-sociálním rozvoji a stavu ţivotního prostředí v regionu ve srovnání s ostatními regiony České republiky (dále jen „ČR“); OK2_1  vyhledává a připravuje podklady pro sestavení místních rozpočtů a záměrů rozvoje regionu a obce; OK2_2  zhodnotí cíle a strategie EU, má přehled o nástrojích a prostředcích evropské politiky a moţnostech jejich vyuţití pro místní a regionální rozvoj, vyhledává potřebné informace; OK2_3 12

 

popíše funkci euroregionů a moţnosti mezinárodní spolupráce na regionální úrovni; OK2_4 pracuje s odbornou literaturou a informačními systémy, vyuţívá pro získávání informací znalostí cizích jazyků. OK2_5

c) Komunikovat s veřejností, tzn. absolvent: OK3  uplatňuje dovednosti ze sociální a řečové komunikace při ústním i písemném styku s občany i s institucemi; OK3_1  v kontaktu s klienty dodrţuje rovnováhu mezi asertivitou a empatií, reaguje přiměřeně ve vypjatých situacích; OK3_2  zachovává mlčenlivost a diskrétnost, dbá na ochranu osobnosti; OK3_3  vyuţívá získaných informací k poradenství občanům (klientům); OK3_4  poskytuje úplné informace; OK3_5  řídí se principy profesní etiky, jedná podle mravního kodexu státního úředníka. OK3_6 d) Dbát o bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. absolvent: OK4  aplikuje bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udrţení certifikátu jakosti podle příslušných norem; OK4_1  pojmenuje a dodrţuje základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence; OK4_2  osvojí si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohroţující pracovní činnosti, včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeje apod.), rozpozná moţnost nebezpečí úrazu nebo ohroţení zdraví a zajistí odstranění závad a moţných rizik; OK4_3  popíše systém péče státu o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uplatňuje nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); OK4_4  získá vědomosti o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a poskytne první pomoc sám. OK4_5 e) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo sluţeb, tzn. absolvent: OK5  aplikuje kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; OK5_1  dodrţuje stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti OK5_2  dbá na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo sluţeb, zohledňuje poţadavky klienta (zákazníka, občana). OK5_3 f) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udrţitelného rozvoje, tzn. absolvent: OK6  popíše význam, účel a uţitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; OK6_1  zvaţuje při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běţném ţivotě) moţné náklady, výnosy a zisk, vliv na ţivotní prostředí, sociální dopady; OK6_2  nakládá s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na ţivotní prostředí. OK6_3

2.5

Způsob ukončení vzdělání a potvrzení dosaţeného vzdělání,

stupeň dosaţeného vzdělání Způsob ukončení vzdělání maturitní zkouškou je z hlediska průběhu, obsahu i hodnocení shodný s denní formou studia. 13

Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Profilová část maturitní zkoušky Ředitelka školy určí nabídku povinných zkoušek tak, aby nejméně dvě ze tří zkoušek ţák konal ze vzdělávací oblasti odborného vzdělávání. Jedna z povinných zkoušek musí být konána formou praktické zkoušky nebo formou maturitní práce a její obhajoby před zkušební maturitní komisí.

14

3 3.1

Charakteristika školního vzdělávacího programu Popis celkového pojetí vzdělávání v ŠVP

Hlavní cíle ŠVP respektují závěry mezinárodní konference UNESCO „Vzdělávání pro 21. století“. Aby tyto cíle byly realizovány, je obsah vzdělávání rozčleněn do osmi vzdělávacích oblastí:  jazykové vzdělávání a komunikace,  společenskovědní vzdělávání,  přírodovědné vzdělávání,  matematické vzdělávání,  estetické vzdělávání,  vzdělávání pro zdraví,  vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích,  odborné vzdělávání. Distanční forma studia je upravena ustanovením § 25 odst.1, 2 písm. d) z. č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, jako samostatné studium uskutečňované převáţně nebo zcela prostřednictvím informačních technologií, popř. spojené s individuálními konzultacemi. Jedná se tedy o individualizovanou výuku, která nevyţaduje přítomnost učitele. Učitel se často v rámci distanční formy studia označuje jako tutor. Takové označení zdůrazňuje odlišnou úlohu učitele v distanční formě vzdělávání od jeho úlohy v denní formě vzdělávání. (V překladu tutor znamená domácí či soukromý učitel, konzultant.) Ţáci distanční formy mají k dispozici jiné formy komunikace a spolupráce se svými učiteli: a) standardní formy komunikace, jakými je poštovní listovní styk či telefonní rozhovory, b) nové formy komunikace, jakými jsou počítačové interaktivní programy, elektronická pošta (e-mail), Internet či videokonference. Novým metodám komunikace jsou přizpůsobeny po metodické a didaktické stránce učební pomůcky studia. Jeho účastníkem můţe být kaţdý ţák, který je starší 18ti let, pokud je schopen na odpovídající úrovni studovat a má vlastní odpovědnost za cíl, kterého chce dosáhnout. Proto škola klade velký důraz na motivaci učitelů i ţáků. Vstupní předpoklady uchazečů o distanční formu studia jsou obvykle zhodnoceny dosavadní profesní praxí, a tudíţ vyšší, neţ u ţáků přicházejících ze základní školy. V takovém případě naše škola umoţňuje dospělým ţákům na základě ţádosti adresované řediteli školy absolvovat obsah studia prvního ročníku tohoto ŠVP za prvních pět měsíců školního roku a obsah druhého ročníku za dalších pět měsíců studia. Pro ţáky, kteří před započetím studia absolvovali minimálně dva roky středoškolského studia, anebo získali výuční list, je vypracován učební plán, který obsah studia rozčlení fakticky do tří let studia. V prvním roce studia absolvují ţáci obsah prvních dvou let obsahu studia tohoto ŠVP. Třetí a čtvrtý ročník studia je standardní a je realizován v následujících dvou letech studia. S moţností takové organizace studia je ţák před jeho zahájením podrobně seznámen. Vztah ţáka a učitele je značně individualizován. Hlavní úlohou učitele je pomáhat ţákovi jeho vzdělávání organizovat a řídit, orientuje ţáka v problémech a směřuje ho k jejich řešení. Ţák si v rámci obecných pravidel sám určuje postup studia, coţ je velkou výhodou distanční formy studia. V případě, ţe ţák výuku samostatně nezvládá, má moţnost vyuţít nejen osobní konzultace s tutorem, ale i nabízenou rozvrhovou strukturu. Vzdělávání v ŠVP „Ekonomika a podnikání – Komerční právo“ má ţáky vybavit klíčovými kompetencemi pro zařazení do odpovídajících pracovních pozic. Dalšími významnými cíli vzdělávacího programu jsou: 15

  

vybavit ţáky klíčovými kompetencemi na úrovni, kterou předpokládá RVP „Ekonomika a podnikání“, vybavit ţáky širokým vzdělanostním základem na úrovni, kterou popisuje RVP „Ekonomika a podnikání“, připravit ţáky k celoţivotnímu učení, profesnímu, občanskému i osobnímu uplatnění.

Základem studia je vyuţití informačních zdrojů. Ţáci se učí pracovat s informačními zdroji, analyzovat informace a smysluplně je vyuţívat, ať jiţ formou moderních metod výuky, tj. vyuţitím elektronických textů, testů, videokonferencí, ale i vyuţitím ke zjišťování potřebných informací z různých domácích i zahraničních internetových zdrojů, hodnocením ţáků v adresářích vyučujících, elektronickým zápisem průběhu výuky, včetně úkolu a dalších informací pro ţáky, rovněţ v adresáři vyučujících. Obsah ŠVP posiluje nástroje pro rozvoj tvořivého myšlení. Ţáci získávají potřebné odborné kompetence, schopnost přistupovat tvořivě k řešení profesních problémů, kompetence pro vedení malých týmů, kompetence v oblasti plánování, organizování a hodnocení. Tento ŠVP je jedinečný rozsahem výuky právních disciplín. Cílem vzdělávacího procesu je dynamický člověk s předpoklady pro vysokoškolské studium právního či příbuzného směru, který se orientuje nejen v zákonodárství ČR, ale i v právu Evropské unie, ovládá počítačovou techniku, má dostatečný jazykový potenciál a je všestranně připraven prosadit se i v nejtvrdší konkurenci. V tomto duchu je vzdělávací proces neustále inovován. Ţákům je v rámci výuky poskytována mimořádná právní průprava. Rozsah studia práva na naší škole v oboru komerční právo je nadstandardní ve srovnání s ostatními středními školami v regionu i na republikové úrovni. Ţáci se v průběhu studia naučí nejen orientaci v právním řádu ČR, ale také získají znalosti z komunitárního i mezinárodního práva, rozšíří svou počítačovou gramotnost, jazykové schopnosti, schopnost organizace práce v týmu, osvojí si vysokou úroveň vyjadřovacích schopností a kultury projevu. Dalším specifikem tohoto ŠVP je intenzivní nasazení jazykové výuky ţáků nejen v předmětech cizí jazyk, ale také zapojení cizího jazyka do výuky odborných předmětů, a práce s informačními zdroji. Výuka Práva je úzce spjata s praxí. Prohlubuje nejen právní vědomí ţáků, ale i jejich sociální cítění a obecnou znalost společenské reality. Studium je koncipováno tak, aby absolventi střední školy byli připraveni ke studiu na vysokých školách právnického, popř. příbuzného směru. Pokud se absolventi rozhodnou pouze pro středoškolskou formu vzdělání jsou připraveni k výkonu zaměstnání ve všech oblastech veřejné správy. U ţáků se dále systematicky rozvíjí odpovědnost, etika, estetika, kultivuje chování, postoje, přičemţ navazuje na jejich vstupní znalosti a zkušenosti. Vzdělávání ve ŠVP „Komerční právo“ má ţáky vybavit klíčovými kompetencemi a všeobecným rozhledem na úrovni středoškolsky vzdělaného člověka, pomocí ţáků vybudovat potřebné kompetence pro zařazení do odpovídajících pracovních pozic a připravit ţáky pro vysokoškolské vzdělávání, další typy terciárního vzdělávání pro celoţivotní vzdělávání, další profesní specializaci i pro občanský ţivot. Organizace výuky Organizace výuky ţáků v tomto ŠVP se řídí ustanoveními § 23 - § 31 školského zákona. Organizace roku se řídí metodickým materiálem „Organizace školního roku“, který kaţdoročně zveřejňuje MŠMT ČR. Veškerá legislativa a aktivity školy jsou potom zapracovány do ročního plánu školy, který je v elektronické podobě k dispozici všem učitelům i ţákům. Organizace výuky se i v rámci distanční výuky řídí v kaţdém pololetí alespoň zčásti rozvrhem, který je opět v elektronické podobě k dispozici všem učitelům i ţákům., přestoţe rozhodující část studia je 16

realizována individuálně. Ve vyučovacím procesu distančního studia převaţují moderní metody výuky nad těmi klasickými. Realizace praktického vyučování Veškerá výuka v tomto ŠVP je prakticky zaměřená. V rámci daného pololetí mají ţáci od III. ročníku vyučovací předmět Praxe, kterou ţáci realizují v podnikové či veřejné sféře. Mezi školou a subjektem praxe se uzavírá dohoda, v níţ subjekt praxe určí zodpovědného pracovníka, který ţáka vede a odpovídá za splnění obsahu a cílů praxe. Ţáci si vedou výkaz o praxi a vedoucí praxe tuto v průběhu studia 4x hodnotí.. Škola si pravidelně kontroluje pracovní výsledky ţáka a hodnotí je v souladu s hodnocením příslušného vedoucího praxe.

17

3.2

Realizace klíčových kompetencí

3.2.1

Klíčové kompetence závazně určené RVP

a) Kompetence k učení

mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání KK1-1 ovládat různé techniky učení, umět si vytvořit vhodný studijní reţim a podmínky; KK1-2 uplatňovat různé způsoby práce s textem (zvl. studijní a analytické čtení), umět efektivně vyhledávat a zpracovávat informace; být čtenářsky gramotný; KK1-3 s porozuměním poslouchat mluvené projevy (např. výklad, přednášku, proslov aj.), pořizovat si poznámky; KK1-4 sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí;

Realizace klíčové kompetence: KK1 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Občanská nauka

4. Předmět/pololetí

Občanská nauka

Občanská nauka

Občanská nauka

Občanská nauka

Český jazyk

Český jazyk

Český jazyk

Český jazyk Občanská nauka Právo

Český jazyk

Český jazyk

Český jazyk

Český jazyk

Občanská nauka

Občanská nauka

Občanská nauka

Občanská nauka

KK1-5 18

znát moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání.

Občanská nauka

Právo

KK1-6

b) Kompetence k řešení problémů.

porozumět zadání úkolu nebo určit jádro problému, získat informace potřebné k řešení problému, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, a zdůvodnit jej, vyhodnotit a ověřit správnost zvoleného postupu a dosaţené výsledky; KK2-1 uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení (logické, matematické, empirické) a myšlenkové operace;

Realizace klíčové kompetence: KK2 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Management Právo Právo Občanská nauka Právo

Matematika

Matematika

Občanská nauka Český jazyk Dějepis Právo

Management Právo

4. Předmět/pololetí Právo

Matematika Právní logika Praxe

Matematika Praxe




Management Právo

Právo Praxe

Právo Praxe

KK2-2 volit prostředky a způsoby (pomůcky, studijní literaturu, metody a techniky) vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, vyuţívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve; KK2-3 spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). KK2-4 19

c) Komunikativní kompetence Realizace klíčové kompetence: KK3

vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentovat; KK3-1 formulovat své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně; KK3-2 účastnit se aktivně diskusí, formulovat a obhajovat své názory a postoje; KK3-3 zpracovávat administrativní písemnosti, pracovní dokumenty i souvislé texty na běţná i odborná témata; KK3-4 dodrţovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; KK3-5 dodrţovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii; KK3-5 zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z

1. Předmět/pololetí Český jazyk Právo

Ročník 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Český jazyk Písemná a Právo elektronická komunikace Český jazyk Právo

4. Předmět/pololetí Český jazyk Písemná a elektronická komunikace Právo

Český jazyk Právo


Český jazyk Písemná a elektronická komunikace Právo Právní logika

Český jazyk Písemná a elektronická komunikace Právo

Občanská nauka Právo




Právo

Právo

Písemná a elektronická komunikace Právo

Písemná a elektronická komunikace Právo







Právo

Právo

Český jazyk

Český jazyk

Český jazyk

Český jazyk

20

textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.); KK3-6 vyjadřovat se a vystupovat v souladu se zásadami kultury projevu a chování; KK3-7 dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro komunikaci v cizojazyčném prostředí nejméně v jednom cizím jazyce; KK3-8 dosáhnout jazykové způsobilosti potřebné pro pracovní uplatnění dle potřeb a charakteru příslušné odborné kvalifikace (např. porozumět běţné odborné terminologii a pracovním pokynům v písemné i ústní formě); KK3-9 chápat výhody znalosti cizích jazyků pro ţivotní i pracovní uplatnění, být motivováni k prohlubování svých jazykových dovedností v celoţivotním učení.

Český jazyk Cizí jazyk 1

Český jazyk Cizí jazyk 1,2 Právo



Cizí jazyk 1

Cizí jazyk 1,2

Cizí jazyk 1,2

Cizí jazyk 1,2

Český jazyk Cizí jazyk 1

Český jazyk Cizí jazyk 1,2



Cizí jazyk 1

Cizí jazyk 1,2

Cizí jazyk 1,2

Cizí jazyk 1,2

KK3-10

21

d) Personální a sociální kompetence

posuzovat reálně své fyzické a duševní moţnosti, odhadovat důsledky svého jednání a chování v různých situacích;

Realizace klíčové kompetence: KK4 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Tělesná výchova Tělesná Tělesná výchova výchova

KK4-1 stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a ţivotních podmínek;

Tělesná výchova

KK4-2 reagovat adekvátně na hodnocení svého vystupování a způsobu jednání ze strany jiných lidí, přijímat radu i kritiku; KK4-3 ověřovat si získané poznatky, kriticky zvaţovat názory, postoje a jednání jiných lidí; KK4-4 mít odpovědný vztah ke svému zdraví, pečovat o svůj fyzický i duševní rozvoj, být si vědomi důsledků nezdravého ţivotního stylu a závislostí; KK4-5 adaptovat se na měnící se ţivotní a pracovní podmínky a podle svých schopností a moţností je pozitivně

4. Předmět/pololetí Tělesná výchova





Občanská nauka Tělesná výchova

Právo

Ekonomika

22


ovlivňovat, být připraveni řešit své sociální i ekonomické záleţitosti, být finančně gramotní; KK4-6 pracovat v týmu a podílet se na realizaci společných pracovních a jiných činností; KK4-7 přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly; KK4-8 podněcovat práci týmu vlastními návrhy na zlepšení práce a řešení úkolů, nezaujatě zvaţovat návrhy druhých; KK4-9 přispívat k vytváření vstřícných mezilidských vztahů a k předcházení osobním konfliktům, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k druhým.

Management Právo

Právo

Právo

Právo

Všechny předměty

Všechny předměty

Všechny předměty

Všechny předměty

Právo

Management Občanská nauka


KK4-10

e) Občanské kompetence a kulturní povědomí.

jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním zájmu, ale i ve veřejném zájmu;

Realizace klíčové kompetence: KK5 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Právo Právo Právo Občanská nauka Občanská nauka Občanská nauka

KK5-1 23

4. Předmět/pololetí Právo Občanská nauka

dodrţovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí (popř. jejich kulturní specifika), vystupovat proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; KK5-2 jednat v souladu s morálními principy a zásadami společenského chování, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; KK5-3 uvědomovat si v rámci plurality a multikulturního souţití vlastní kulturní, národní a osobnostní identitu, přistupovat s aktivní tolerancí k identitě druhých; KK5-4 zajímat se aktivně o politické a společenské dění u nás a ve světě; KK5-5 chápat význam ţivotního prostředí pro člověka a jednat v duchu udrţitelného rozvoje; KK5-6 uznávat hodnotu ţivota, uvědomovat si odpovědnost za vlastní ţivot a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany ţivota a zdraví ostatních; KK5-7 uznávat tradice a hodnoty svého národa, chápat jeho minulost i současnost v

Právo Občanská nauka












Dějepis Občanská nauka Ekonomika Management Právo

Dějepis Občanská nauka Ekonomika Management Právo

Dějepis Občanská nauka Právo

Dějepis Občanská nauka Právo

Tělesná výchova

Tělesná výchova

Tělesná výchova Občanská nauka Právo

Tělesná výchova

Občanská nauka

Občanská nauka

Občanská nauka

Občanská nauka

Dějepis Právo

Dějepis

Dějepis Občanská nauka

Dějepis

24

evropském a světovém kontextu; KK5-8 podporovat hodnoty místní, národní, evropské i světové kultury a mít k nim vytvořen pozitivní vztah.

Dějepis Právo



Dějepis Právo

KK5-9

f) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám.

mít odpovědný postoj k vlastní profesní budoucnosti, a tedy i vzdělávání; uvědomovat si význam celoţivotního učení a být připraveni přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám;

Realizace klíčové kompetence: KK6 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Právo Právo Právo Občanská nauka Občanská nauka Občanská nauka

KK6-1 mít přehled o moţnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru; cílevědomě a zodpovědně rozhodovat o své budoucí profesní a vzdělávací dráze; KK6-2 mít reálnou představu o pracovních, platových a jiných podmínkách v oboru a o poţadavcích zaměstnavatelů na pracovníky a umět je srovnávat se svými představami a předpoklady; KK6-3 umět získávat a vyhodnocovat informace o pracovních i vzdělávacích

4. Předmět/pololetí Právo Občanská nauka

Právo

Právo

Ekonomika Účetnictví

Občanská nauka

Občanská nauka

25



příleţitostech, vyuţívat poradenských a zprostředkovatelských sluţeb jak z oblasti světa práce, tak vzdělávání; KK6-4 vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat svůj odborný potenciál a své profesní cíle;

Právo

Management

KK6-5 znát obecná práva a povinnosti zaměstnavatelů a pracovníků; KK6-6 rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání; dokázat vyhledávat a posuzovat podnikatelské příleţitosti v souladu s realitou trţního prostředí, svými předpoklady a dalšími moţnostmi.

Právo

Ekonomika

Ekonomika

Právo

Právo

KK6-7

g) Matematické kompetence

správně pouţívat a převádět běţné jednotky; KK7-1 pouţívat pojmy kvantifikujícího charakteru;

Realizace klíčové kompetence: KK7 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Matematika Matematika Matematika

4. Předmět/pololetí Matematika

Matematika

Matematika

Matematika

26

Matematika

KK7-2 provádět reálný odhad výsledku řešení dané úlohy; KK7-3 nacházet vztahy mezi jevy a předměty při řešení praktických úkolů, umět je vymezit, popsat a správně vyuţít pro dané řešení; KK7-4 číst a vytvářet různé formy grafického znázornění (tabulky, diagramy, grafy, schémata apod.); KK7-5 aplikovat znalosti o základních tvarech předmětů a jejich vzájemné poloze v rovině i prostoru; KK7-6 efektivně aplikovat matematické postupy při řešení různých praktických úkolů v běţných situacích.

Matematika

Matematika

Matematika Právní logika

Matematika

Matematika

Matematika

Matematika Právní logika Právo

Matematika

Matematika Ekonomika

Matematika Ekonomika Písemná a elektronická komunikace Informační a komunikační technologie

Písemná a elektronická komunikace Informační a komunikační technologie Matematika

Matematika Písemná a elektronická komunikace Informační a komunikační technologie

Matematika

Matematika

Matematika

Matematika

Matematika

Matematika

Matematika Právní logika

Matematika

KK7-7

h) Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi.

pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních

Realizace klíčové kompetence: KK8 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Písemná a Písemná a Písemná a elektronická elektronická elektronická komunikace komunikace komunikace Informační a Informační a Informační a komunikační komunikační komunikační 27

4. Předmět/pololetí Písemná a elektronická komunikace Informační a komunikační

technologií; KK8-1 pracovat s běţným základním a aplikačním programovým vybavením; KK8-2 učit se pouţívat nové aplikace; KK8-3 komunikovat elektronickou poštou a vyuţívat další prostředky online a offline komunikace; KK8-4 získávat informace z otevřených zdrojů, zejména pak s vyuţitím celosvětové sítě Internet; KK8-5 pracovat s informacemi z různých zdrojů nesenými na různých médiích (tištěných, elektronických, audiovizuálních), a to i s vyuţitím prostředků informačních a komunikačních technologií; KK8-6 uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní.

technologie

technologie

technologie

technologie

Informační a komunikační technologie


Informační a komunikační technologie Právo
















Informační a komunikační Technologie Právo

Informační a komunikační Technologie Právo





KK8-7

28

3.2.2

Realizace odborných kompetencí v tomto ŠVP

a) vést správní agendy

orientovat se v našem právním systému a právním řádu, rozumět základním právním pojmům, pracovat se zdroji právních informací; OK1_1 znát strukturu a působnost orgánů státní správy a samosprávy, základní podmínky a postupy realizace práv a povinností adresátů veřejnoprávního působení; OK1_2 umět aplikovat základní právní normy a správní řád při řešení standardních pracovních činností a situací v jednotlivých (vybraných) oblastech a úsecích veřejné správy;

Realizace klíčové kompetence: OK1 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Právo Právo Právo

4. Předmět/pololetí Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo Praxe

Právo

Právo

Právo Praxe

Právo Praxe

OK1_3 odpovědně provádět potřebná šetření a rozhodnutí o nárocích klientů, dodrţovat správní řád; OK1_4 zpracovávat věcně, jazykově a formálně správně jednoduché právní písemnosti a podklady;

Právo

Právo

29

OK1_5 samostatně zpracovávat, kontrolovat nebo vystavovat správní a jiné úřední písemnosti a dokumenty; OK1_6 dodrţovat předpisy pro evidenci a ukládání písemností a ochranu údajů; OK1_7 provádět šetření, rozbory činností, výpočty a stanovování poplatků, zpracovávat podklady pro statistiky apod. činnosti; OK1_8 pracovat s počítačovými programy pro státní správu a samosprávu a s portálem státní správy; OK1_9 vyuţívat racionálně pro práci prostředky kancelářské techniky, ovládat desetiprstovou hmatovou metodu;

OK1_10 dbát na dodrţování zákonnosti ve veřejné správě, jednali v duchu etiky státního úředníka.

Právo

Právo

Právo Praxe

Právo Praxe

Právo Praxe

Právo Praxe

Právo Praxe

Právo Praxe

Písemná a elektronická komunikace




Právo

Právo

Právo Praxe

Právo Praxe

OK1_11

30

b) Být připraven spolupracovat na programech rozvoje regionu a evropské spolupráce

mít přehled o ekonomickosociálním rozvoji a stavu ţivotního prostředí v regionu ve srovnání s ostatními regiony ČR;

Realizace klíčové kompetence: OK2 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Právo

OK2_1 umět vyhledat a připravit podklady pro sestavení místních rozpočtů a záměrů rozvoje regionu a obce;

Právo

OK2_2 chápat cíle a strategie EU, mít přehled o nástrojích a prostředcích evropské politiky a moţnostech jejich vyuţití pro místní a regionální rozvoj, umět vyhledat potřebné informace;

Právo

OK2_3 znát funkci euroregionů a moţnosti mezinárodní spolupráce na regionální úrovni; OK2_4 Pracovat s odbornou literaturou a informačními systémy, vyuţívat pro získávání informací znalosti cizích jazyk.

4. Předmět/pololetí

Právo

Právo

OK2_5

31

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

c) Komunikovat s veřejností

uplatňovat dovednosti ze sociální a řečové komunikace při ústním i písemném styku s občany i s institucemi;

Realizace klíčové kompetence: OK3 Ročník 1. 2. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Právo

3. Předmět/pololetí Právo Praxe


Právo

Právo Praxe

Právo Praxe

Právo

Právo Praxe

Právo Praxe

Právo

Právo Praxe

Právo Praxe

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

OK3_1 v kontaktu s klienty dodrţovat rovnováhu mezi asertivitou a empatií, reagovat přiměřeně ve vypjatých situacích; OK3_2 zachovávat mlčenlivost a diskrétnost, dbát na ochranu osobnosti; OK3_3 vyuţívat získaných informací k poradenství občanům (klientům); OK3_4 poskytovat úplné informace; OK3_5 řídit se principy profesní etiky, jednat podle mravního kodexu státního úředníka. OK3_6

32

d) Dbát o bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci

chápat bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udrţení certifikátu jakosti podle příslušných norem;

Realizace klíčové kompetence: OK4 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Právo Praxe

OK4_1 znát a dodrţovat základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence; OK4_2 osvojit si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohroţující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeje apod.), rozpoznali moţnost nebezpečí úrazu nebo ohroţení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a moţných rizik; OK4_3 znát systém péče státu o zdraví

Právo Praxe

Praxe

Právo Praxe

Praxe

Právo

33

4. Předmět/pololetí Praxe

pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce); OK4_4 být vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. OK4_5

e) Usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo sluţeb

chápat kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopn osti a dobrého jména podniku;

Realizace klíčové kompetence: OK5 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Praxe

OK5_1 dodrţovat stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; OK5_2 dbát na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo sluţeb, zohledňovat poţadavky klienta (zákazníka,

Právo

34


Právo Praxe

Praxe

Právo Praxe

Právo Praxe

občana). OK5_3

f) Jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udrţitelného rozvoje

znát význam, účel a uţitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení;

Realizace klíčové kompetence: OK6 Ročník 1. 2. 3. Předmět/pololetí Předmět/pololetí Předmět/pololetí Právo Praxe

OK6_1 zvaţovat při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běţném ţivotě) moţné náklady, výnosy a zisk, vliv na ţivotní prostředí, sociální dopady;

Právo Praxe

OK6_2 nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na ţivotní prostředí.

Právo

OK6_3

Tento ŠVP tedy realizuje všechny klíčové kompetence, které určuje RVP.

35

4. Předmět/pololetí Praxe

Praxe

3.3

Realizace průřezových témat

3.3.1

Průřezová témata závazně určená RVP

a) Občan v demokratické společnosti Charakteristika tématu Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace ţáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie. Nejde však pouze o postoje, hodnoty a jejich preference, ale také o budování občanské gramotnosti ţáků, tj. osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana. Výchova k demokratickému občanství se netýká jen společenskovědní oblasti vzdělávání, v níţ se nejvíce realizuje, ale prostupuje celým vzděláváním a nezbytnou podmínkou její realizace je také demokratické klima školy, otevřené k rodičům a k širší občanské komunitě v místě školy. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu K odpovědnému a demokratickému občanství je třeba mít dostatečně rozvinuté klíčové kompetence (komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, kompetence k řešení problémů a k práci s informacemi…), proto je jejich rozvíjení při výchově k demokratickému občanství velmi významné. Kromě toho jsou ţáci vedeni k tomu, aby:  měli vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnost morálního úsudku,  byli připraveni si klást základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení,  hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní,  byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci,  dovedli se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně vyuţívat masová média pro své různé potřeby,  dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení,  byli ochotni se angaţovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech,  váţili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého ţivotního prostředí a snaţili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. Obsah tématu a jeho realizace Výchova k odpovědnému a aktivnímu občanství v demokratické společnosti zahrnuje vědomosti a dovednosti z těchto oblastí:  osobnost a její rozvoj,  komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů,  společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboţenství,  historický vývoj (především v 19. a 20. století),  stát, politický systém, politika, soudobý svět,  masová média,  morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita,  potřebné právní minimum pro soukromý a občanský ţivot. Těţiště realizace průřezového tématu se předpokládá:  v důsledně a promyšleně prováděné etické výchově, vedoucí k občanským ctnostem (humanita, láska k lidem, soucítění, přátelství, pomoc, odpovědnost, spolupráce, aktivita pro dobré věci…). Občanské ctnosti úzce souvisí s tím, jaký je člověk ve svém soukromí – v neveřejné oblasti svého proţívání a jednání. Ke skutečnému lidství a dobré morálce, projevující se v prosociálním chování, by měly vést všechny vyučovací předměty – všechny 36

  





sloţky školního kurikula, a to především pouţitím proţitkové výukové strategie, která obsahuje přijetí ţáka učitelem i skupinou ţáků, pozitivní motivaci, proţitek ţákova úspěchu. Cílem je kladný přístup ţáka k sobě samému a z toho pramenící jeho kladný přístup k ţivotu, k ostatním lidem, k ţivé i neţivé přírodě, ke kulturním a jiným hodnotám, které lidé vytvářejí, ve vytvoření demokratického klimatu školy (např. dobré přátelské vztahy mezi učiteli a ţáky a mezi ţáky navzájem), v náleţitém rozvrţení prvků průřezového tématu do jednotlivých částí školního vzdělávacího programu včetně plánované činnosti ţáků mimo vyučování, v cílevědomém úsilí o dobré znalosti a dovednosti ţáků, které jsou nezbytně potřebné pro informované a odpovědné občanské a jiné rozhodování a jednání; tyto vědomosti a dovednosti budou ţáci nejvíce získávat ve vyučovacích předmětech zaměřených na výchovu k občanství a společenskovědní vzdělávání, v promyšleném a funkčním pouţívání strategií výuky, např. pouţívání aktivizujících metod a forem práce ve výuce, jako je problémové a projektové učení, kooperativní učení, různé diskusní a simulační metody, metody směřující k rozvoji prosociálního chování, k rozvoji funkční gramotnosti ţáků (tj. schopnost číst textový materiál s porozuměním, interpretovat jej, hodnotit a pouţívat pro různé účely) atp., v realizaci mediální výchovy.

b) Člověk a ţivotní prostředí Charakteristika tématu Udrţitelný rozvoj patří mezi priority EU, včetně naší republiky. Nezbytným předpokladem jeho realizace je příprava budoucí generace k myšlení a jednání v souladu s principy udrţitelného rozvoje, k vědomí odpovědnosti za udrţení kvality ţivotního prostředí a jeho jednotlivých sloţek a k úctě k ţivotu ve všech jeho formách. Průřezové téma Člověk a ţivotní prostředí se podílí na zvyšování gramotnosti pro udrţitelnost rozvoje a přispívá k realizaci jednoho z pěti základních směrů rozvoje lidských zdrojů. Environmentální vzdělávání a výchova poskytuje ţákům znalosti a dovednosti potřebné. Gramotnost pro udrţitelnost rozvoje zahrnuje systém znalostí o zákonitostech přírody, o vztazích člověka k prostředí, o současných globálních a regionálních problémech lidstva, o moţnostech a způsobech jejich řešení prostředky ekonomickými, sociálně právními, vědeckými a technickými za aktivní účasti občanů a jejich vzájemné spolupráce na místní, regionální a globální úrovni. (Strategie rozvoje lidských zdrojů pro ČR. Praha, Úřad vlády ČR, MPSV ČR 2003). Pro pochopení principu udrţitelnosti, podněcuje aktivní integrovaný přístup k realitě a ovlivňuje etické vztahy k prostředí. V souvislosti s jejich odborným vzděláváním poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a vyuţívání moderní techniky a technologie v zájmu udrţitelnosti rozvoje. Hlavním cílem průřezového tématu Člověk a ţivotní prostředí je vést ţáky k tomu, aby:  pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy,  chápali postavení člověka v přírodě a vlivy prostředí na jeho zdraví a ţivot,  porozuměli souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udrţitelnému rozvoji,  respektovali principy udrţitelného rozvoje,  získali přehled o způsobech ochrany přírody, o pouţívání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udrţitelného rozvoje,  samostatně a aktivně poznávali okolní prostředí, získávali informace v přímých kontaktech s prostředím a z různých informačních zdrojů,  pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snaţili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů, 37

 osvojili si základní principy šetrného a odpovědného přístupu k ţivotnímu prostředí

v osobním a profesním jednání,  dokázali esteticky a citově vnímat své okolí a přírodní prostředí,  osvojili si zásady zdravého ţivotního stylu a vědomí odpovědnosti za své zdraví.

Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu Přínos průřezového tématu je ve třech rovinách:  informativní, směřující k získání potřebných znalostí a dovedností, jejich chápání a hodnocení,  formativní, zaměřené zejména na vytváření hodnot a postojů ve vztahu k ţivotnímu prostředí (etických, citových, estetických apod.),  sociálně-komunikativní, zaměřené na rozvoj dovedností vyjadřovat a zdůvodňovat své názory, zprostředkovávat informace, obhajovat řešení problematiky ţivotního prostředí a působit pozitivním směrem na jednání a postoje druhých lidí. Obsah tématu a jeho realizace Průřezové téma je začleněno v rámcovém vzdělávacím programu do cílů vzdělávání a výsledků vzdělávání v různých souvislostech. Získané vědomosti a dovednosti se v průřezovém tématu propojují a doplňují tak, aby vznikl ucelený obraz ukazující sloţitost souvislostí v přírodě, ve společnosti, mezi přírodou a člověkem a jeho ţivotním prostředím. Ve sloţce všeobecného vzdělávání je průřezové téma začleněno především do přírodovědného vzdělávání v tématech ekologie a člověk a ţivotní prostředí, dále je začleněno v společenskovědním vzdělávání, estetickém vzdělávání a vzdělávání pro zdraví. V odborné sloţce je průřezové téma diferencovaně začleněno do obsahových okruhů podle charakteru oborů vzdělání. Zaměřuje se zejména na materiálové a energetické zdroje, na kvalitu pracovního prostředí, vlivy pracovních činností na prostředí a na zdraví, na technické a technologické procesy a řídicí činnosti. Obsah průřezového tématu Člověk a ţivotní prostředí zahrnuje témata:  biosféra v ekosystémovém pojetí (znalosti o abiotických a biotických podmínkách ţivota, o ekologické přizpůsobivosti, o vzájemných vztazích organismů a prostředí, o struktuře a funkci ekosystémů, o významu biodiverzity a ochrany přírody a krajiny),  současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí (klimatické změny, ohroţování ovzduší, vody, půdy, ekosystémů i biosféry z různých hledisek rozvoje lidské populace, vliv prostředí na lidské zdraví),  moţnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a udrţitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském ţivotě (např. nástroje právní, ekonomické, informační, technické, technologické, organizační, prevence negativních jevů, principy udrţitelnosti rozvoje). Průřezové téma je vhodné realizovat ve školním vzdělávacím programu kombinací tří základních způsobů:  komplexně – v samostatném ekologickém vyučovacím předmětu (modulu) nebo v uceleném bloku ekologického učiva zahrnutého do některého vhodného předmětu (modulu), který umoţňuje integraci a doplnění poznatků o ekologii a ţivotním prostředí, komplexní pohled na udrţitelnost rozvoje v občanském ţivotě a v daném oboru vzdělání a uvědomění si vlastní odpovědnosti za kvalitu ţivotního prostředí,  rozptýleně (difúzně) – v logických souvislostech v jednotlivých vyučovacích předmětech (modulech) všeobecně vzdělávací i odborné sloţky vzdělávání, v praktickém vyučování,  nadpředmětově – v ţákovských projektech. Průřezové téma lze realizovat různými metodami a formami v rámci teoretického a praktického vyučování a mimoškolními aktivitami. V praktickém vyučování je vhodné vést ţáky ke správnému nakládání s odpady, vyuţívat úsporné spotřebiče a postupy, dodrţovat poţadavky na bezpečnost a hygienu práce. Problémově zadávané otázky, úkoly nebo situace mají ţákům umoţnit nejen pochopení a procvičování probíraného učiva, ale i uplatnění jejich dalších znalostí z různých oblastí vzdělávání i z mimoškolního prostředí. Vzdělávací a 38

výchovný význam mají ţákovské projekty s environmentální problematikou propojenou s odborným učivem a s odbornou praxí. Při realizaci environmentálního vzdělávání a výchovy doporučujeme spolupracovat se středisky a centry ekologické výchovy a s dalšími ekologickými institucemi a pracovišti. c) Člověk a svět práce Charakteristika tématu Jedním ze základních cílů vymezených tímto rámcovým vzdělávacím programem je příprava takového absolventa, který má nejen určitý odborný profil, ale který se díky němu dokáţe také úspěšně prosadit na trhu práce i v ţivotě. Průřezové téma Člověk a svět práce doplňuje znalosti a dovednosti ţáka získané v odborné sloţce vzdělávání o nejdůleţitější poznatky a dovednosti související s jeho uplatněním ve světě práce, které by mu měly pomoci při rozhodování o další profesní a vzdělávací orientaci, při vstupu na trh práce a při uplatňování pracovních práv. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu Téma Člověk a svět práce přispívá k naplňování cílů vzdělávání zejména v rozvoji následujících obecných kompetencí:  identifikace a formulování vlastních priorit,  práce s informacemi, vyhledávání, vyhodnocování a vyuţívání informací,  odpovědné rozhodování na základě vyhodnocení získaných informací,  verbální komunikace při důleţitých jednáních,  písemné vyjadřování při úřední korespondenci. Hlavním cílem průřezového tématu je vybavit ţáka znalostmi a kompetencemi, které mu pomohou optimálně vyuţít svých osobnostních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění na trhu práce a pro budování profesní kariéry. Uskutečňování tohoto cíle předpokládá:  vést ţáky k tomu, aby si uvědomili zodpovědnost za vlastní ţivot, význam vzdělání a celoţivotního učení pro ţivot, aby byli motivováni k aktivnímu pracovnímu ţivotu a k úspěšné kariéře,  zorientovat ţáky ve světě práce jako celku i v hospodářské struktuře regionu, naučit je hodnotit jednotlivé faktory charakterizující obsah práce a srovnávat tyto faktory se svými předpoklady, seznámit je s alternativami profesního uplatnění po absolvování studovaného oboru vzdělání,  naučit ţáky vyhledávat a posuzovat informace o profesních příleţitostech, orientovat se v nich a vytvářet si o nich základní představu,  naučit ţáky vyhledávat a posuzovat informace o vzdělávací nabídce, orientovat se v ní a posuzovat ji z hlediska svých předpokladů a profesních cílů,  naučit ţáky písemně i verbálně se prezentovat při jednání s potenciálními zaměstnavateli, formulovat svá očekávání a své priority,  vysvětlit ţákům základní aspekty pracovního poměru, práv a povinností zaměstnanců a zaměstnavatelů i základní aspekty soukromého podnikání, naučit je pracovat s příslušnými právními předpisy,  zorientovat ţáky ve sluţbách zaměstnanosti, přivést je k účelnému vyuţívání jejich informačního zázemí. Obsah tématu a jeho realizace Obsah tématu je moţné rozdělit do následujících obsahových celků:  hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce (pracovní činnosti, pracovní prostředky, pracoviště, mzda, pracovní doba, moţnosti kariéry, společenská prestiţ apod.), jejich aplikace na jednotlivé alternativy uplatnění po absolvování příslušného oboru vzdělání a navazujících směrů vyššího a vysokoškolského studia, vztah k zájmům, studijním výsledkům, schopnostem, vlastnostem a zdravotním předpokladům ţáků,  trh práce, jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, poţadavky zaměstnavatelů, 39







 

 

soustava školního vzdělávání v ČR, návaznosti jednotlivých druhů vzdělávání po absolvování střední školy, význam a moţnosti dalšího profesního vzdělávání včetně rekvalifikací, nutnost celoţivotního učení, moţnosti studia v zahraničí, informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce, písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování ţádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních ţivotopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, výběrová řízení, nácvik konkrétních situací, zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její sloţky a výpočet, moţnosti zaměstnání v zahraničí, soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti, s nimiţ je třeba při podnikání počítat, orientace v občanském a ţivnostenském zákoně, podpora státu ve sféře zaměstnanosti, informační, poradenské a zprostředkovatelské sluţby v oblasti volby povolání a hledání zaměstnání a rekvalifikací, podpora nezaměstnaným, práce s informačními médii při vyhledávání pracovních příleţitostí.

Zařazení tématu do školních vzdělávacích programů se uskuteční tak, ţe jednotlivé obsahové celky budou začleněny do odpovídajících vyučovacích předmětů (odborných i všeobecně vzdělávacích) vymezených vzdělávacím programem. Je ţádoucí zaměřit probírání tematických celků vedoucích k poznávání světa práce nejen na oblasti uplatnění v příslušném směru a oboru vzdělání, ale – s ohledem na rostoucí mobilitu pracovních sil a potřebu snadno se adaptovat na změněné podmínky nebo procházet různými rekvalifikacemi – také na svět práce komplexně, a to alespoň na úrovni základní orientace. Příslušné kompetence by ţák měl nabývat především vlastním objevováním při řešení konkrétních problémů, při práci s konkrétními informacemi a při simulování konkrétních interpersonálních situací. d) Informační a komunikační technologie Charakteristika tématu Dovednosti v oblasti informačních a komunikačních technologií mají podpůrný charakter ve vztahu ke všem sloţkám kurikula. Cílem je naučit ţáky pouţívat základní a aplikační programové vybavení počítače, a to nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání. Rovněţ je důleţité naučit ţáky pracovat s informacemi a s komunikačními prostředky. Je zřejmé, ţe s rozvojem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích na základní škole bude úkolem střední školy mj. vyrovnání úrovně připravenosti ţáků na určitý standard a poskytování hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů vzdělání. Obsah tématu a jeho realizace V březnu roku 2004 schválila vláda ČR strategický dokument v oblasti rozvoje informační společnosti – tzv. Státní informační a komunikační politiku. V dokumentu je mj. zmiňována nutnost objektivního hodnocení dovedností a znalostí v oblasti počítačové gramotnosti. Za základ je zde povaţován systém certifikací ECDL (European Computer Driving Licence). Obsah průřezového tématu vymezuje příslušná výše uvedená klíčová kompetence a vzdělávací oblast. Oblast vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích svým obsahem a rozsahem splňuje poţadavky (základní úrovně) systému ECDL. Těţiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických úkolů. Je-li pouţita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned následovalo praktické procvičení vyloţeného učiva. 40

Proces seznamování se s metodami a prostředky informačních a komunikačních technologií (ukázka nových činností, jejich praktické vyzkoušení na počítači a následné pochopení nové látky) je často jen úvodem do problematiky, stále častěji však bude navazovat na znalosti ţáků ze základní školy a předchozího vzdělávání. Tento ŠVP realizuje všechna průřezová témata, které určuje RVP.

3.3.2

Průřezová témata v tomto ŠVP

a) Občan v demokratické společnosti Průřezové téma: Občan v demokratické společnosti Tematický okruh Osobnost a její rozvoj Komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů Společnost – jednotlivec a společenské skupiny, kultura, náboţenství Historický vývoj (především v 19. a 20. století) Stát, politický systém, politika, soudobý svět Masová média Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita Potřebné právní minimum pro soukromý a občanský ţivot

1. Občanská nauka Management

Ročník / Vyučovací předmět 2. 3.

4.

Právo

Občanská nauka Dějepis Právo Management Dějepis

Dějepis

Dějepis Římské právo

Dějepis


Občanská nauka

Občanská nauka

Občanská nauka

Management Právo Občanská nauka

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Právo

Ekonomika Právo

b) Člověk a ţivotní prostředí Průřezové téma: Člověk a ţivotní prostředí Tematický okruh Biosféra v ekosystémovém pojetí Současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí Moţnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a udrţitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském ţivotě

Ročník / Vyučovací předmět 2. 3.

1. Základy přírodních věd Ekonomika

Management

Základy přírodních věd

Právo

41

4.

c)

Člověk a svět práce

Průřezové téma: Člověk a svět práce Tematický okruh Hlavní oblasti světa práce, charakteristické znaky práce

Ročník / Vyučovací předmět 2. 3. Právo

1. Ekonomika

Ekonomika

Trh práce, jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, poţadavky zaměstnavatelů Soustava školního vzdělávání v ČR, návaznosti jednotlivých druhů vzdělávání po absolvování střední školy, význam a moţnosti dalšího profesního vzdělávání včetně rekvalifikací, nutnost celoţivotního učení, moţnosti studia v zahraničí Informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce Písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování ţádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních ţivotopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, 62 výběrová řízení, nácvik konkrétních situací Zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její sloţky a výpočet, moţnosti zaměstnání v zahraničí Soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, činnosti, s nimiţ je třeba při podnikání počítat, orientace v ţivnostenském zákoně a občanském zákoníku Podpora státu sféře zaměstnanosti, informační, poradenské a zprostředkovatelské sluţby v oblasti volby povolání a hledání zaměstnání a rekvalifikací,

4.

Právo

Právo

Informační a komunikační technologie Management

Právo


Management

Právo Písemná a elektronická komunikace


Právo

Ekonomika Účetnictví

Účetnictví

Ekonomika

Právo

Právo

Ekonomika

42

Právo

podpora nezaměstnaným



Průřezové téma: Informační a komunikační technologie Ročník / Vyučovací předmět Tematický okruh 1. 2. 3. Informační a Informační a Informační a Základní pojmy informačních a komunikační komunikační komunikační komunikačních technologií technologie technologie technologie

4. Informační a komunikační technologie

Práce s informačními médii při vyhledávání pracovních příleţitostí



d) Informační a komunikační technologie

Pouţívání počítače a správa souborů


Zpracování textu


Právo

Právo

Tabulkový procesor


Pouţití databází (pomocí MS Excel)


Prezentace


Práce s internetem a komunikace

3.4


Způsob a kritéria hodnocení ţáků

Distanční studium je zaloţeno na odlišném přístupu ke studujícím. K evidenci výkonů ţáků slouţí adresář vedený pod jejich příjmením ve sloţce „b05_studenti“ intranetové sítě. Ţáci do této sloţky ukládají zpracované úkoly a vypracované seminární práce. Vyučující sledují, zda ţáci průběţně plní jejich poţadavky, přičemţ v případě potřeby je kontaktují prostřednictvím emailové pošty či telefonicky. Výsledky samodiagnostických testů, samostatných prací a dalších cvičných úkolů zaznamenávají v adresáři učitele pod svým příjmením a označením skupiny ţáků ve sloţce 03_hodnocení_studentů. Hodnocení ţáků se řídí kaţdoročně schváleným klasifikačním řádem. Způsoby hodnocení Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se hodnotí stupni prospěchu: 43

1 - výborný, 2 - chvalitebný, 3 - dobrý, 4 - dostatečný, 5 - nedostatečný. Paralelně se známkovacím systémem na SGaSOŠ, s. r. o. běţí i bodový systém. Kaţdý vyučující uděluje ţákovi za veškerou práci body a tomu odpovídající známku. Kritéria hodnocení Jednotlivým známkám odpovídá hodnotící stupnice: 0% - 49% - nedostatečný 50% - 59% - dostatečný 60% - 72% - dobrý 73% - 85% - chvalitebný 86% - 100% - výborný Vyhodnocení evidence hodnocení ţáků slouţí škole zpětně k inovaci a zdokonalení programu, popř. k odhalení moţných obtíţí v rámci studia. V případě zpracování samostatných prací vyučující zadává téma a rozsah práce. Obecná pravidla pro zpracování těchto prací jsou obsaţena ve sloţce „b03_povinná literatura a pomůcky“.

3.5

Podmínky přijetí ke vzdělání

Pro jednotlivé školní roky bude SGaSOŠ, s.r.o. přijímat uchazeče v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou MŠMT ČR č. 671/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kritéria přijetí ţáka: Podrobná kritéria pro přijímací řízení jsou vţdy zveřejněna na webových stránkách školy (www.stredni.cz) do 1. 9. toho školního roku, v němţ uchazeči podávají přihlášku ke studiu. Přijímací zkoušky uchazeči studia nekonají. Ţáci jsou do distanční formy studia přijímáni do naplnění kapacity na základě prospěchu dosaţeného na posledním dosaţeném stupni vzdělání. O přijetí/nepřijetí ke studiu rozhoduje ředitelka školy na základě stanovených kritérií. Výsledky přijímacího řízení Výsledky 1. kola přijímacího řízení zveřejní ředitelka školy na veřejně dostupném místě - v písemné podobě v budově školy a na webových stránkách www.stredni.cz. V souladu s platnou legislativou jsou po ukončení přijímacího řízení uchazeči a zákonní zástupci nezletilých uchazečů informováni o výsledcích 1. kola a je jim vystaveno rozhodnutí. Rozhodnutí o přijetí/nepřijetí uchazeče je odesláno uchazečům. Předpoklady zdravotní způsobilosti Přijímaní ţáci ke studiu musí být zdravotně způsobilí dané studium absolvovat a po jeho ukončení pracovat v profesích tohoto ŠVP.

3.6 Charakteristika obsahu a formy profilové části maturitní zkoušky Organizace maturitní zkoušky je dostupná na webových stránkách školy (www.stredni.cz). a) Způsob ukončení vzdělání, potvrzení dosaţeného vzdělání a klasifikace Způsoby a podmínky ukončování vzdělávání stanovuje ust. § 72 a § 77 - § 82 z. č. 561/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhláška MŠMT ČR č. 177/2009Sb., v platném znění. Pro 44

profilovou část maturitní zkoušky je určená nabídka povinných zkoušek, jejichţ obsah je v souladu s učebními osnovami povinných vyučovacích předmětů vymezených ve školním vzdělávacím programu a s učebními osnovami maturitních seminářů. b) Volitelné zkoušky společné části maturitní zkoušky, na které bude škola v rámci ŠVP své ţáky připravovat Výběr volitelných předmětů bude doplněn s ohledem na státní maturitu.

3.7 Přístupy ke vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Se zdravotním postiţením a se zdravotním znevýhodněním: Vzdělávání ţáků se zdravotním postiţením a zdravotním znevýhodněním se na naší škole uskutečňuje pro ţáky denní formy studia formou individuální integrace do běţných tříd (§ 16 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb.). V distanční formě vzdělávání se snaţíme vytvářet výše uvedeným ţákům podmínky pro úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich speciálních vzdělávacích potřeb, a to především:  individuálním přístupem jednotlivých vyučujících,  vytvářením příznivé společenské atmosféry v rámci komunikace s ţáky,  kombinacemi speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami pouţívanými ve vzdělávání běţné populace,  nabídkou individuálního studijního (vzdělávacího) plánu,  zohledněním druhu, stupně a míry postiţení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání. Vzdělávání ţáků se zdravotním znevýhodněním (ţáci dlouhodobě nemocní, ţáci s poruchami učení, ţáci zdravotně oslabení) Pomoc těmto ţákům poskytujeme:  zařazením častějších přestávek pro tyto ţáky v případě zkoušky  zajištěním individuálních vzdělávacích plánů  zajištěním prostorů pro relaxaci ţáků zdravotně oslabených  zohledněním zdravotního znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání Se sociálním znevýhodněním Vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním, tj. ţáků (§ 16 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb.), kteří pocházejí z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němţ vyrůstají ţáci pocházející z majoritní populace. Jsou to tedy převáţně ţáci z různých u nás jiţ ţijících menšin nebo ţáci přicházející k nám v rámci migrace. Vzdělávání ţáků se sociálním znevýhodněním se na naší škole uskutečňuje formou jejich individuální integrace do běţných tříd v případě denní formy studia. V této organizační podobě vzdělávání se snaţíme vytvářet výše uvedeným ţákům podmínky pro jejich úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich potřeb, a to především:  individuální (skupinovou) péčí,  pomocí při překonávání jazykové bariéry (zabezpečením jazykové přípravy), odpovídajícími metodami a formami práce,  pravidelnou komunikací a zpětnou vazbou,  prostřednictvím bezplatné školní právní poradny.

45

3.8

Přístupy ke vzdělávání ţáků nadaných

Jedním z prioritních cílů našeho ŠVP je důkladně a dokonale připravit naše ţáky k dalšímu studiu. Proto je významné zařazení problematiky výchovy a vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných ţáků do ŠVP. Tito ţáci mají své specifické vzdělávací potřeby, které je nutné ze strany školy reflektovat a vytvářet pro ně vhodné podmínky a dále je rozvíjet a podporovat. Rozpoznat nadaného ţáka je záleţitostí déletrvajícího pedagogického procesu. Během našeho vyučovacího procesu klademe důraz na pozorování ţáků při školní i mimoškolní činnosti ze strany jednotlivých vyučujících (a jejich následné spolupráci a komunikaci ohledně těchto ţáků). Dále pak věnujeme pozornost rozborům výsledků práce ţáků a hodnocení testů a úloh. Nezbytnou součástí našeho pozorování jsou také rozhovory se ţáky. Třídní učitel se tak v našem pojetí stává důleţitým prostředníkem právě mezi ţáky a vyučujícími, je tím, který by měl pomoci při rozpoznání nadaného ţáka a být garantem následné péče o něj.

3.9

Přístupy ke vzdělávání ţáků mimořádně nadaných

Mimořádné nadání ţáků vyplývající z písemného doporučení školského poradenského zařízení škola rozvíjí na základě zásad individuálního a diferenčního přístupu Ţákům mimořádně nadaným umoţňujeme uspokojovat jejich vzdělávací potřeby a specifika prostřednictvím: a) individuálních vzdělávacích plánů, b) prohloubení vzdělávacího obsahu v jednotlivých předmětech, c) zadávání specifických úkolů v jednotlivých předmětech, d) asistence učiteli při výuce jednotlivých předmětů, e) přípravy samostatných prací, f) zapojení do společných projektů.

3.10

Přístupy ke vzdělávání prospěchově slabých ţáků

Prospěchově slabým ţákům jsou nabízeny mimořádné konzultační hodiny a v případě nutnosti také organizovaný individuální přístup.

3.11

Přístupy ke vzdělávání dospělých ţáků

K dospělým ţákům je volen ze strany pedagogického sboru odlišný přístup vycházející z toho, ţe se jiţ jedná o zralé osobnosti, u nichţ nelze hovořit o výchově, ale o procesu rozvíjení lidského potenciálu. Klíčové kompetence tedy fakticky rozvíjejí kompetence jiţ vytvořené.

46

Učební plán

4

Distanční forma vzdělávání je uskutečňována prostřednictvím informačních technologií s tím, ţe škola můţe vypsat potřebný počet tutoriálů s individuálními konzultacemi. Vzdělání je plně elektronizováno a obsah studia je totoţný s obsahem denní formy studia tohoto ŠVP. Výčet všech vyučovacích předmětů vychází z následujícího učebního plánu denní formy studia: Vzdělávací oblasti Jazykové vzdělání a komunikace + Estetické vzdělávání

Matematické vzdělávání Přírodovědné vzdělávání Společensko-vědní vzdělávání

Vyučovací předměty

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

Český jazyk a literatura

3

3

3

4

Cizí jazyk 1

4

3

3

3

Cizí jazyk 2

0

3

3

3

7

9

9

10

3

2

2

2

3

2

2

2

2

0

0

0

2

0

0

0

Dějepis

2

2

2

1

Občanská nauka

2

2

2

1

4

4

4

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

1

1

1

1

1

1

1

Ekonomika

2

2

0

0

Účetnictví

2

2

0

0

Management a marketing

2

2

0

0

Hospodářský zeměpis

2

0

0

0

Právo

5

8

8

7


1

1

1

1

Praxe

0

0

4

4

Matematika Základy přírodních věd

Tělesná výchova Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání v inf. a kom. technologiích

Odborné vzdělávání

Volitelné předměty


14

15

13

12

Cvičení z matematiky

0

0

2

2

Seminář z občanské nauky

0

0

2

2

Římské právo

0

0

2

0

Seminář z práva

0

0

2

2

Právní logika

0

0

0

2

Konverzace z AJ

0

0

0

2

0

0

2

4

33

33

33

33

Celkem

Poznámky ke vzdělávacím oblastem:  Jazykové vzdělání a komunikace a Estetické vzdělávání zahrnuje Český jazyk a literaturu a dva cizí jazyky.  Matematické vzdělávání obsahuje Matematiku.  Přírodovědné vzdělávání zahrnuje Základy přírodních věd.  Do společenskovědního vzdělávání patří Dějepis a Občanskou nauka.  Vzdělávání pro zdraví zahrnuje Tělesnou výchovu. 47

    

Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích reprezentuje Informační a komunikační technologie. Odborné vzdělávání představuje Ekonomika, Účetnictví, Management a marketing, Hospodářský zeměpis, Právo, Písemná a elektronická komunikace a Praxe. Praxe zahrnuje učební praxi v rozsahu 6 týdenních hodin a odbornou praxi v rozsahu 4 týdnů za celou dobu vzdělávání. Odborná praxe se realizuje v průběhu 3. ročníku 2 týdenními hodinami. Volitelné předměty představují časovou dotaci pro další vzdělávací aktivity určené k vytvoření nabídky rozvíjející klíčové kompetence a prohlubující a funkčně rozvíjející vzdělávací obsah předmětů v ŠVP. Hodinová dotace volitelných předmětů činí 2 vyučovací hodiny u ţáků III. ročníků a 4 vyučovací hodiny, tj. 2 vyučovací předměty s dvouhodinovou dotací u ţáků IV. ročníků.

Názvy vyučovacích předmětů jsou odvozeny od vzdělávacích oblastí a obsahu okruhů vymezených v RVP. Názvy předmětů jsou v souladu s předmětem. Distanční forma výuky se vyznačuje individualizovanou výukou, která nevyţaduje osobní přítomnost učitele ani tvoření studijních skupin. Hlavním objektem procesu je studující, který ke zvládnutí studia potřebuje takové studijní pomůcky, které mu umoţní samostatné studium. Na naší škole se studium zahajuje informační schůzkou, na které se ţáci seznamují se systémem studia. Vyzkouší si, jak funguje přihlašovací heslo do intranetové sítě, a dále se obeznámí se strukturou této intranetové sítě, kterou pro distanční formu studia tvoří následující ikony: b01_ţhavé informace b02_rozvrh b03_povinná literatura a pomůcky b04_kontakty b05_studenti b06_učitelé b07_archív ţhavé informace Ţáci jsou rozděleni do nejméně dvou skupin (dle počtu ţáků), přičemţ v 1. skupině označované DH jsou ţáci toliko se základním vzděláním a ve 2. skupině označené DG jsou ţáci, kteří mají výuční list anebo ukončené alespoň 2 roky střední školy. Takové rozdělení umoţňuje přizpůsobení tempa studia vstupním znalostem ţáků. Ţáci se dále seznamují s obsahem jednotlivých sloţek, a dále s tím, jakým způsobem bude postupovat jejich vzdělání. Rozdělení ţáků do studijních skupin se osvědčilo jako mechanismus pro stimulaci studijního úsilí. Na internetové adrese: http://is.vos.cz mají ţáci k dispozici nejen elektronický evidenční systém, ale také intranetovou knihovnu, samodiagnostické elektronické testy, úloţiště videonahrávek výuky a rozvrhovou strukturu. Vyhodnocení evidenčního systému ukázalo, ţe slabinou ţáků v distanční formě studia je obvykle cizí jazyk , a proto mají ţáci moţnost vyuţívat „on-line kurz anglického jazyka pro začátečníky“ namluvený rodilým mluvčím, který výuku doplňuje a usnadňuje. Kaţdý učitel distanční formy studia je pro ţáky dosaţitelný kdykoliv na e-mailové adrese, která je tvořena pro jednoduchost kontaktu následujícím způsobem: příjmení uč[email protected]. Kromě e-mailového kontaktu můţe ţák v průběhu studia vyuţívat konzultační hodiny učitele formou osobní konzultace, a v případě, ţe mu samostudium působí obtíţe, má k dispozici rozvrh situovaný cca 2x za kalendářní měsíc na sobotu a neděli, kdy se můţe osobně zúčastnit výukových celků zaměřených na nejobtíţnější pasáţe probírané látky. Mezi učiteli a ţáky distanční formy studia dále funguje elektronický komunikační systém. Jako vodítko pro samostudium slouţí ţákovi adresář učitele, který má následující strukturu: 01_tematický plán 02_ přípravy a zápisy 48

03_hodnocení_studentů 04_seznam studentů 05_studijní texty Pod ikonou 01 má ţák k dispozici rozpracované jednotlivé výukové celky, které jsou rozčleněny časově v souladu s rozvrhovou strukturou, aby si ţák mohl vybrat, zdali zvládne výukový celek samostudiem nebo, zda potřebuje osobní konzultaci s učitelem či účast na plánované výuce dle rozvrhu. Pokud ţáci zvolí moţnost samostudia, pak mají k dispozici zápis z výuky, včetně rad učitele a odkazů na pouţitou literaturu a pomůcky, který mají uloţený ve sloţce „05_studijní texty“. Učební texty jsou doplněny prezentacemi a videonahrávkami, které mají ţáci k dispozici v úloţišti videonahrávek. Ve sloţce „03_hodnocení studentů“ jsou vyznačeny poţadavky na ukončení předmětu či vzdělávací oblasti, přičemţ v případě písemných prací mají ţáci k dispozici nejen příručku s radami, jak písemnou práci zpracovat, ale i vzor, který jim slouţí jako vodítko. Písemné práce a další zadané úkoly ukládají ţáci ve svém adresáři ve sloţce příslušného vyučovacího předmětu, anebo v listinné podobě zasílají vyučujícímu. V téţe sloţce učitel vyznačuje i hodnocení práce ţáka. Distanční studium je zaloţeno na odlišném přístupu učitelů ke studujícím. K evidenci výkonů ţáků slouţí adresář pod jejich příjmením vedený ve sloţce „b05_studenti“ na intranetové síti. Vyučující sledují, zda ţáci průběţně plní jejich poţadavky, přičemţ v případě potřeby je kontaktují prostřednictvím e-mailové pošty či telefonicky. Výsledky samodiagnostických testů, samostatných prací a dalších cvičných úkolů zaznamenávají v adresáři učitele pod svým příjmením a označením skupiny ţáků ve sloţce „03_hodnocení_studentů“. Vyhodnocení této evidence slouţí škole zpětně k inovaci a zdokonalení programu, popř. k odhalení moţných obtíţí v rámci studia. V případě zpracování samostatných prací vyučující zadává téma a rozsah práce. Obecná pravidla pro zpracování těchto prací jsou obsaţena ve sloţce „b03_povinná literatura a pomůcky“. Ţáci mají v průběhu studia moţnost pracovat bez kontaktu s učitelem, nicméně musí splnit poţadavky jednotlivých vyučovacích předmětů, pokud poţadavky nesplní, zakončují výuku převáţně písemnou zkouškou z celého obsahu učiva za pololetí. Dospělým ţákům se doporučuje navštěvovat školu dle rozvrhové struktury, aby výuku zvládli. Dávkování učiva je rozčleněno dle tematických plánů obsaţených ve sloţce „01_tematický plán“ adresáře učitele a koresponduje s rozvrhovou strukturou. Rozvrhovou strukturu zaměřenou na stěţejní výukové celky mají k dispozici všichni ţáci distanční formy studia. Ţáci vyuţívají nejen studijní materiály vyuţívané v denní formě studia, ale i prezentace a další elektronické materiály, které jim usnadňují pochopení učiva. Studijní materiály a pomůcky jsou doplněny videonahrávkami stěţejních výukových celků. Jednotlivé výukové celky jsou doplněny kontrolními otázkami a úkoly, a dále elektronickými samodiagnostickými testy, které umoţňují ţákům nejen nastudovat jednotlivé výukové celky, ale i ověřit získané znalosti v průběhu vzdělávání. Ve vyučovacích předmětech Matematika, Český jazyk a Anglický jazyk se vyuţívají vstupní testy k ověření vstupních znalostí ţáků. Studium není zaloţeno na standardní výuce, ale na účelově zpracovaných studijních materiálech. Šance na úspěch ve studiu zvyšuje zejména přístup vyučujících a jejich snaha o stimulaci studijního úsilí ţáků. K tomuto cíli směřuje uspořádání adresáře vyučujícího, který pomáhá ţákovi jednak v orientaci ve způsobu studia, a dále mu umoţňuje učivo rozčlenit časově i obsahově. Navíc vyučující ţákovi předkládá nástroje, které mu umoţňují vyhodnotit pokrok, který ve studiu udělal – otázky v textu, cvičení, příklady a další diagnostika. Ţáci 49

pravidelně udrţují kontakty v rámci výukových skupin, jednak elektronicky, ale také mají moţnost scházet se v rámci rozvrhových struktur, coţ jim usnadňuje studium a umoţňuje sdílet studijní problémy. Škola stanoví organizační postupy při studiu, adresář distanční formy studia obsahuje přehled vyučujících pro tuto formu studia. Korespondence s ţáky je prováděna nejen prostřednictvím sloţky „b01_ţhavé informace“, ale také elektronickou poštou. Ţáci jsou pravidelně informování o moţnostech konzultací i účasti na výukových celcích. Takto realizovaná výuka přináší ţákům sníţení nákladů na dopravu a ubytování, na nákup studijních textů a šetří jim časové ztráty. Náklady na vzdělání tedy tvoří zejména školné, jehoţ výše je stanovena tak, aby nepůsobila diskriminačně a studium na naší škole bylo široce dostupné.

50

Rozpracování obsahu vzdělání v RVP do ŠVP

5

Rozpracování obsahu vzdělání v RVP do ŠVP vychází z denní formy studia:

Škola:

Soukromé gymnázium, střední odborná škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, s. r. o., Kunovice

Kód a název RVP:


Název ŠVP:

Komerční právo ŠVP

RVP Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy

Min. počet týdenních vyuč. hodin celkem

Vyučovací předmět

Počet týdenních vyuč. hodin celkem

Vyuţití disponibilních hodin

Jazykové vzdělávání: Český jazyk 2 cizí jazyky Společenskovědní vzdělávání

5 16 5

Přírodovědné Vzdělávání

4

Matematické vzdělávání

8

Estetické vzdělávání

5

Vzdělávání pro zdraví

8

Vzdělávání v inf. a kom. technologiích

Ekonomika

4

9

Účetnictví a daně

6

Obchodní činnost

6

Komunikace

6

Český jazyk

8

1. cizí jazyk

13

2. cizí jazyk

9

Dějepis

5

Občanská nauka

5


2


2

Matematika

9

1

Český jazyk

5

-

Tělesná výchova

8

-


4

-

Ekonomika

4

1


4

Učební praxe

2

Účetnictví

4

Odborná praxe

2

Právo

28

Odborná praxe

2


4

Učební praxe

2

Volitelný předmět

6

3 6 5

-

24

-

Disponibilní hodiny

46

Celkem dle RVP

128

Navýšení hodin dle legislativy

4

Občanská nauka Dějepis

2 2

-

132

51

132

46

Celkem

6

-

6

Učební osnova

6.1

Český jazyk a literatura

6.1.1

Charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, který zaujímá důleţité postavení ve výchovně vzdělávacím procesu, v 1. – 4. ročníku odborných škol se realizuje vzdělávací obsah oboru Český jazyk a literatura z RVP. Český jazyk a literatura je povinný maturitní předmět. Skládá se ze dvou sloţek – literární komunikace a jazyková komunikace v 1. – 4. ročníku odborných škol. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých sloţek vzájemně prolíná. Výuka českého jazyka a literatury úzce spolupracuje s dalšími předměty – Dějepis, Cizí jazyk, Další cizí jazyk, Výtvarná výchova, popř. přírodovědné předměty v rámci práce s odbornými texty. Český jazyk a literatura integruje některé tematické okruhy těchto průřezových témat: Občan v demokratické společnosti, Člověk a ţivotní prostředí, Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie. Jazykové vzdělávání v českém jazyce vede ţáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duševního ţivota. Obecným cílem je rozvíjet komunikační kompetenci ţáků a naučit je uţívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací na základě jistých jazykových a slohových znalostí. Vzdělávání v oblasti jazyka se rovněţ podílí na rozvoji sociálních kompetencí ţáků. K tomu přispívá i estetické vzdělávání a toto pak prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev ţáků. Výuka českého jazyka a literatury u distanční formy studia se realizuje pomocí samostudia a konzultací s učitelem. Konzultace probíhají několikrát v měsíci, vţdy o víkendech, kdy se probere určitá část učiva a zbytek je zadán ţákům k samostudiu. Ţáci jsou vyučování pomocí učebnic z českého jazyka a literatury pro střední odborné školy a také pomocí elektronických textů, které mají zpracované od učitele českého jazyka a literatury. V elektronických textech s odkazem na příslušnou literaturu je uvedeno základní učivo, které ţákům slouţí jako osnova při samostudiu. Ţáci také plní z domu diagnostické testy, které jsou zaměřeny na učivo literatury i mluvnice. Známky z těchto testů jsou pak zapracovány do hodnocení ţáků. Samostudium se také realizuje formou konzultací, osobně po domluvě s učitelem, nebo pomocí emailů. K dispozici jsou také nahrávky hodin, které probíhají formou videokonference. Domácí úkoly jsou typu - práce s textem, pravopisné cvičení, větný rozbor a slohová cvičení. Stěţejním domácím úkolem je četba (čtenářský deník) a četba k maturitní zkoušce. Maturitní četbu zpracovávají ţáci za kaţdé pololetí a odevzdávají ji učiteli ke kontrole a zhodnocení. Ţáci jsou hodnocení za pololetí tak, ţe v průběhu pololetí píší test z probraného učiva, odevzdají četbu, splní elektronické testy z domu, napíší slohové práce a splní domácí úkoly.

6.1.2

Výchovné a vzdělávací strategie

V hodinách Českého jazyka a literatury jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí vyuţívány následující strategie:  v hodinách uplatňujeme aktivizující metody vedoucí k bliţšímu poznávání českého jazyka a literatury, 52

       



vedeme ţáky k samostatnému a kritickému vyhledávání informací z různých zdrojů při zpracovávání referátů, popř. seminárních prací, učíme ţáky analýze textu, schopnosti charakterizovat odborný a umělecký text, nabízíme ţákům metody vedoucí k hlubšímu uvaţování o problému (diskuze, metody kritického myšlení), učíme ţáky, aby uplatňovali český jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace, vedeme ţáky k tomu, aby adekvátně k situaci formulovali svoje myšlenky, přiměřeně věku pouţívali odbornou terminologii, v rámci skupinové práce se snaţíme, aby měl ţák prostor pro uplatnění svých individuálních schopností, vědomostí a dovedností, snaţíme se, aby ţáci vyuţívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě, vyjadřovali se srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory, prostřednictvím literárních děl, návštěv filmových a divadelních představení seznamujeme ţáky se současným i minulým ţivotem, učíme je, aby byli schopni zaujmout určitý odpovědný postoj k otázkám sociálním, kulturním, ekonomickým i ekologickým, vedeme ţáky, aby chápali jazyk jako jev, v němţ se odráţí historický a kulturní vývoj národa.

6.1.3

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 1. ročník Výsledky vzdělání Žák:

 objasní rozdíly mezi fiktivním a reálným světem a popíše, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu  rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým  na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu  při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie  rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu  při interpretaci literárního textu ve všech jeho kontextech uplatňuje prohloubené znalosti o struktuře literárního textu, literárních ţánrech a literárněvědných termínech  samostatně interpretuje

Učivo Základy literární teorie

53

Poznámky

dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl  tvořivě vyuţívá informací z odborné literatury, internetu, tisku, kriticky je třídí a vyhodnocuje  získané schopnosti a dovednosti tvořivě vyuţívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl  specifikuje pojem lidová slovesnost  zařadí typická díla do jednotlivých  uměleckých směrů a příslušných  historických období  vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení  vysvětlí význam Starého zákona a Nového zákona pro vývoj evropské literatury  vybere charakteristické znaky antické literatury na vybraných dílech, zvláště Homérových eposech a řeckých tragédiích  vystihne podstatu středověké literatury, na konkrétních dílech popíše vliv křesťanství na literaturu  srovná základní díla renesanční literatury s díly středověkými  objasní znaky baroka, klasicismu a osvícenství na konkrétních dílech  uvede charakteristické znaky preromantické literatury  odlišuje různé varianty národního jazyka a vhodně jich vyuţívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikací

Lidová slovesnost

Nejstarší památky české a světové literatury, od starověku k preromantismu

Poučení o jazyku

ODS: Role médií 54

 rozliší útvary národního jazyka  na daných textech vyloţí základní rysy českého jazyka a vysvětlí zákonitosti jeho vývoje i současné vývojové tendence spisovné češtiny  odlišuje různé varianty národního jazyka a vhodně jich vyuţívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikací  rozliší útvary národního jazyka  na vybraných textech vyloţí základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence  pouţívá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání, vhodně aplikuje zvukové prostředky řeči  v mluveném projevu správně uţívá neverbálních prostředků řeči a interpretuje je  v mluveném projevu správně volí výrazové prostředky  ve svém projevu uplatňuje znalosti zásad českého pravopisu, tvarosloví, slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka  řídí se zásadami správné výslovnosti

Čeština a jazyky slovanské

v moderních dějinách Vývoj komunikace – posunky, řeč, písmo, tisk, vysílání

Historický vývoj českého jazyka ODS: Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí – specifické rysy různých jazyků

Zvuková stránka jazyka

Grafická stránka jazyka Styl prostě sdělovací Získávání a zpracování informací Monolog a dialog ODS: Spolupráce a soutěţ – zapojení do školního kola olympiády CJL, účast v literárních soutěţích

 opraví pravopisné chyby v daných textech  pouţívá různé prostředky textového navazování; rozčlení text podle jeho obsahově tematické sloţky  posuzuje a interpretuje komunikační účinky textu,  v mluveném projevu vhodně uţívá 55

neverbálních prostředků řeči a interpretuje je  v mluveném projevu vhodně volí výrazové prostředky  vyhledává informace z příruček, knih a internetu  najde konkrétní informaci na internetu a ověří její správnost v nezávislém zdroji  zpracovává z odborného textu výtahy, výpisky, konspekty  samostatně vyuţívá různých informačních zdrojů  správně uţívá základy konverzace  efektivně a samostatně vyuţívá různých  informačních zdrojů

2. ročník Výsledky vzdělání Žák:  vystihne charakteristické rysy romantismu, realismu, naturalismu na vybraných dílech světové literatury  uvede typické rysy tvorby světových autorů a jejich vliv na vývoj literatury  objasní rysy české literatury v období romantismu, realismu a naturalismu  na konkrétních dílech vyhledá typické rysy těchto uměleckých směrů a porovná je se znaky ve světové literatuře  vyhledá česká specifika  představí určitý druh slovníku  efektivně a samostatně vyuţívá různých informačních zdrojů  orientuje se v soustavě jazyků  objasní základní principy morfologie

Učivo Vývoj světové literatury 19. století

Poznámky ODS: Ţijeme v Evropě – referáty o významných osobnostech

Vývoj české literatury v 19. století

Slovní zásoba Tvoření slov ODS: Mediální produkty a jejich významy Uţivatelé, Účinky mediální

Morfologie

56

 ve svém projevu uplatňuje znalosti zásad českého pravopisu, tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka  interpretuje a analyzuje základní útvary publicistického stylu  rozpozná postoje a různé názory z hlediska vlastních zkušeností  napíše analytický článek, reportáţ, fejeton  v mluveném projevu vhodně uţívá neverbálních prostředků řeči a interpretuje je v řeči  v mluveném projevu vhodně volí výrazové prostředky

produkce a vliv médií, referáty o médiích v regionu

Základní útvary publicistického stylu, analytický článek, reportáţ, fejeton a reklama

3. ročník Výsledky vzdělání Žák:  objasní základní znaky moderní poezie v dílech symbolistů, impresionistů a dekadentů  postihne další vývoj literatury v uměleckých směrech – kubismus, futurismus, kubofuturismus a expresionismus, dadaismus, surrealismus  vysvětlí rozdíly v tvorbě moderních a avantgardních básníků  na konkrétních dílech popíše básnické a jazykové prostředky avantgardy  vystihne podstatné znaky českého symbolismu, impresionismu, dekadence, zaměří se na básnické prostředky a témata  odhalí vliv světové avantgardy na českou avantgardu, vyhledá společné a odlišné rysy tvorby

Učivo

Poznámky

Avantgarda ve světové literatuře

Česká literatura přelomu 19. a 20. století

Česká avantgarda

57

ODS: Média a mediální produkce Role médií v moderních dějinách, tvorba vlastních příspěvků

 objasní základní rysy literatury ovlivněné válkou  objasní odraz války v české literatuře a její specifika  odliší různost témat v meziválečné světové próze  popíše znaky uměleckých proudů meziválečné české literatury, představitele a tematiku  vyuţívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího  vědomě uţívá různých jazykových a syntaktických prostředků s ohledem na konkrétní situace  sděluje a vysvětluje nové poznatky, názory  napíše seminární práci z oblasti jazykové nebo literární  posuzuje a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří všestrannou analýzou textu  píše odborné i neformální referáty  interpretuje a analyzuje základní útvary odborného stylu  rozpozná postoje a různé názory z hlediska vlastních zkušeností  v mluveném projevu vhodně uţívá nonverbálních prostředků řeči a interpretuje je v řeči  v mluveném projevu vhodně volí výrazové

Odraz první světové války ve světové literatuře

První světová válka v české literatuře Světová literatura mezi dvěma světovými válkami

ODS: Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů – organizace třídních diskuzí k aktuálním problémům ve společnosti a ve škole

Česká meziválečná literatura

Syntax, větná stavba (větné členy, vztahy), výpověď, aktuální větné členění, textová syntax

Styl odborný Úvaha, výklad Styl prakticky odborný

ODS: Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů – organizace třídních diskuzí k aktuálním problémům ve společnosti a ve škole 58

prostředky  vyhledává informace z příruček, knih, internetu  najde konkrétní informaci na internetu a ověří správnost v nezávislém zdroji  zpracovává z odborného textu výtahy, výpisky, konspekty  pouţívá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti; rozčlení text podle jeho obsahově tematické sloţky  vhodně uţívá základy konverzace  efektivně a samostatně vyuţívá různých informačních zdrojů

4. ročník Výsledky vzdělání Žák:

Učivo

 objasní základní rysy literatury ovlivněné válkou  odliší různost témat v poválečné světové próze

Odraz druhé světové války ve světové literatuře

 vystihne podstatné znaky vývoje české literatury po 2. světové válce, témata a představitele  vystihne základní rysy přelomu století 20. a 21. v české i světové literatuře  vyhledá autory, kteří k němu osobně promlouvají  propojí historické a kulturní události s literaturou  objektivně zhodnotí literární dílo  vysvětlí význam literatury a umění pro ţivot člověka  analyzuje text, umí aplikovat nabyté znalosti  argumentuje při interpretaci textu i při obhajobě práce vlastní

Literatura v Čechách po druhé světové válce

Česká a světová literatura posledního dvacetiletí 20. století a počátku 21. století

Interpretace literárních textů

59

Poznámky

 pouţívá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti; rozčlení text podle jeho obsahově tematické sloţky  posuzuje a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří všestrannou analýzou textu  v mluveném projevu vhodně uţívá nonverbálních prostředků řeči a interpretuje je v řeči  v mluveném projevu vhodně volí výrazové prostředky  vyhledává informace z příruček, knih, internetu  najde konkrétní informaci na internetu a ověří správnost v nezávislém zdroji  posuzuje a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří všestrannou analýzou textu  dokáţe mluvit kultivovaně  vědomě uţívá různých jazykových prostředků s ohledem na konkrétní situaci  zpracovává z odborného textu výtahy, výpisky, konspekty  vytváří text s týmţ obsahem, ale s různými postoji  vyhledává a ověřuje informace  vyplní úřední formuláře, napíše ţivotopis  zná zásady vstupního pohovoru  správně uţívá v mluvených projevech správnou výslovnost, argumentaci  vede slovní spor  vytváří v diskusi strategie a taktiky  naslouchá druhým, reaguje na to, co říkají  aktivně a produktivně se

Styl administrativní Styl umělecký Styl řečnický Styl esejistický

60

ODS: Sociální komunikace – referáty

účastní diskusí  formuluje zřetelně stanovisko v diskusi  napíše seminární práci z oblasti jazykové nebo literární  v mluveném projevu vyuţívá základních principů rétoriky  pouţívá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti; rozčlení text podle jeho obsahově tematické sloţky

61

6.2

Cizí jazyk I. – Anglický jazyk/pokročilý

6.2.1


Obsahové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Tento předmět je na naší škole vyučován od prvního do čtvrtého ročníku. Cílem výuky je vytvořit u ţáků předpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy i celého světa. Předmět se zaměřuje nejen na prohlubování znalostí jazykových prostředků a funkcí (v oblastech jako jsou fonetika, pravopis, gramatika, lexikologie a základy syntaxe), důraz je kladen i na schopnost dorozumět se cizím jazykem. Neméně důleţitým bodem je neustálé rozšiřování slovní zásoby, tak aby ţák byl dobře připraven na maturitní zkoušku, která je srovnatelná s úrovní B1 SERR (Společný evropský referenční rámec pro jazyky). Výuka probíhá formou pravidelných konzultací s podporou digitálních nahrávek probíraného učiva, viz rozvrh hodin. Testy, které pokrývají celé probírané učivo, se píší v dohodnutých termínech nebo po individuální domluvě. Ve výuce se usiluje o naplnění klíčových kompetencí (kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanská a kulturní povědomí, kompetence k podnikavosti, kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi) a realizují se tematické okruhy průřezových témat. Výuka jazyka také souvisí s obsahem jiných předmětů, jako je např. Český jazyk a literatura, Základy společenských věd, Dějepis, Zeměpis, Informatika a výpočetní technika, Právo, Ekonomika. Obsah těchto předmětů se prolíná během celého studia. Výsledky vzdělání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení ţák:         

pochopil hlavní myšlenky jazykově delších a sloţitějších textů a našel hlavní body, postihl detailní informace, rozlišil základní a doplňující informace v textu, vyuţíval různé příruční materiály, např. slovníky, encyklopedie, informativní literaturu, rozuměl smyslu a obsahu promluvy z médií a z nahrávky, dokázal s dostatečnou mírou plynulosti konverzovat s rodilými mluvčími ve známé oblasti, logicky a jasně strukturoval souvislý písemný text, který odpovídá pravidlům úpravy textů, dokázal napsat text ze své oblasti a podchytil v něm jasně jeho význam, vyjádřil jasně a srozumitelně své myšlenky a názory, ústně či písemně reprodukoval čtený nebo slyšený text.

6.2.2


V hodinách Anglického jazyka jsou utvářeny a vyuţívány následující klíčové kompetence, které napomáhají k rozvíjení schopností ţáků:  vedeme ţáky k samostatné práci, k sebehodnocení a organizaci vlastní domácí přípravy, ke kritickému myšlení, kdy za pomoci analyzují zdroje informací, jejich kvalitu a kriticky přijímají hodnocení svých výkonů, 62



     

   

za pomoci různých informačních zdrojů a pramenů ţáci samostatně zpracovávají zadané témata a úkoly, na základě kterých jsou vedeni k vyjadřování a obhajování vlastního názoru na nejrůznější témata a tím prezentují svoje poznatky a zkušenosti, ověřujeme celkový rozvoj ţáka prostřednictvím testových metod, jako je psaní esejí i jiných slohových útvarů, zadávání testů, účasti na soutěţích, rozpoznají gramatické a stylistické chyby v textu, objasní je na základě získaných poznatků, opraví a vyjádří své názory z hlediska obsahu, rozvíjíme jejich vlastní představivosti, fantazie a kreativní myšlení, ţáci poznávají a hodnotí své individuální schopnosti a podle toho si volí vlastní styl učení, vytváří si vlastní pohled na problém pomocí individuálních i týmových prezentací, dialogů, kreativního psaní, četbou, ověřují správnost získaných znalostí a dovedností – schopnost komunikace s rodilými mluvčími, vyuţívají své jazykové znalosti v ústní i písemné komunikaci s rodilými mluvčími za pouţití informačních a komunikačních technologií, jako je např. internet, práce se slovníkem atd., prezentují svoje poznatky nejen před třídou, ale i na veřejnosti, svoje znalosti a dovednosti si ověřují v různých komunikačních situacích prostřednictvím dialogů různé úrovně, kriticky hodnotí nejen svoje výkony, ale i výkony svých spoluţáků a toto hodnocení zdůvodňují, získávají a rozvíjejí svoje kompetence v průběhu celého studia prostřednictvím zvolených vhodných metod (kritické myšlení, problémové vyučování, diskuse, prezentace….) a témat (problémy dnešního světa, zdravý ţivotní styl, ochrana ţivotního prostředí……).

6.2.3

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 1. ročník

Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky, pomalu a zřetelně vyslovené  rozumí hlavním myšlenkám poslechu  pochopí nejen hlavní myšlenku textu v učebnici, ale i jednoduššímu autentickému materiálu  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  vyuţívá různé druhy slovníků, literaturu, internet

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  základní druhy intonace, přízvuk, základní fonetické rysy

Poznámky KKK3-6 KKK3-7 KKK3-8 KKK3-9 KKK3-10

Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, pozor na jejich dělení Gramatika  vyjadřování přítomnosti, minulosti a budoucnosti  předpřítomný čas  podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a příslovce  člen určitý a neurčitý  otázka a zápor  vztaţné věty

63

Metody  rozhovory, diskuse, domácí úkoly, pracovní listy, role plays, vyjádření vlastního názoru o přečtené kníţce

Čtení  čte srozumitelně kratší i delší texty za účelem sdělení obsahu informace  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci  orientuje se v textu  přečte s porozuměním zadanou literaturu (přiměřená náročnost) Mluvení  stručně vyjádří svůj názor  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němţ se vyskytuje známá slovní zásoba  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do jednoduché konverzace a udrţuje ji Psaní  sestaví jednoduchý, souvisle členěný text týkající se známého tématu  osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu

Lexikologie  rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, frázová slovesa, tvoření slov pomocí přípon a předpon, synonyma a hononyma, formální a neformální výrazy Komunikační situace  pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, ţádost, odmítnutí, orientace v místě Tematické okruhy  rodina a vztahy  bydlení  volný čas  ţivotní styl (svátky, jídlo, nakupování, tradice)  kultura  literatura nejen anglická  zdraví a nemoci Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka  základní geografické, společenskopolitické , ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti

Propojení s vyučovacím předmětem CJL  vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému  vyuţití znalostí cizích slov přejatých z anglického jazyka  porovnání českého a anglického gramatického systému

2. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky, pomalu a zřetelně vyslovené  rozumí hlavním myšlenkám poslechu  pochopí nejen hlavní myšlenku textu v učebnici, ale i jednoduššímu autentickému materiálu  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  další rozvoj intonace, přízvuku, základní fonetické rysy, porozumění slyšenému textu, asimilace Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, grafická úprava základních formálních textů (osobní a úřední dopis, ţivotopis, dotazník) Gramatika  předpřítomný a předminulý čas  trpný rod  modální slovesa a jejich opisy

64


Metody  rozhovory, diskuse, domácí úkoly,  pracovní listy, role plays, vyjádření vlastního názoru o

 vyuţívá různé druhy slovníků, literaturu, internet

Čtení  čte srozumitelně kratší i delší texty za účelem sdělení obsahu informace  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci  orientuje se v textu, identifikuje strukturu textu  přečte s porozuměním nejen zadanou literaturu, ale i text v časopise Mluvení  vyjádří svůj názor na známé téma, či téma, které ho zajímá  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němţ se vyskytuje známá i méně známá slovní zásoba  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do konverzace a udrţuje ji  dbá o gramatickou správnost a cítí jistá jazyková omezení Psaní  sestaví souvisle členěný text týkající se známého tématu  osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu  popíše záţitek, jednoduchou příhodu  vyplní správně jednoduché formuláře  napíše pohlednici, stručný ţivotopis, dopis do časopisu

 podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce  vztaţné věty  časové a podmínkové věty  infinitiv  tvoření slov Lexikologie  práce s textem, rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, frázová slovesa, tvoření slov pomocí přípon a předpon, synonyma a hononyma, formální a neformální výrazy Komunikační situace  pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, ţádost, rada, doporučení, odmítnutí, blahopřání, orientace v místě, ţádost o zaměstnání, vypravování příběhu, popis obrázku, dopis do časopisu, osobní dopis, úřední dopis, vzkaz, inzerát Tematické okruhy  rodina a vztahy  bydlení  volný čas, cestování  vzdělání  počasí, ochrana ţivotního prostředí  ţivotní styl (svátky, jídlo, tradice)  kultura  móda a odívání  nakupování  literatura nejen anglická  zdraví a nemoci Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu  základní geografické, společenskopolitické , ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti  vztahy s ČR

65

přečtené kníţce, popis obrázku, psaní dopisu, vyhledávání a čtení informativníc h materiálů

Propojení s vyučovacím předmětem CJL  vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému  překlady z anglického jazyka do českého jazyka a opačně

3. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky  rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu  pochopí smysl textu v učebnici  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  postihne různé názory a stanoviska související s delším projevem rodilých mluvčích  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  vyuţívá různé typy slovníků, literatury, internetu Čtení  čte srozumitelně a plynule i delší texty za účelem sdělení obsahu či nějaké informace  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci  orientuje se v textu, identifikuje strukturu textu  přečte s porozuměním nejen zadanou literaturu, ale i text v časopise např. Bridge Mluvení  vyjádří svůj názor na známé téma  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do konverzace a udrţuje ji, dokáţe prosadit svá stanoviska  dbá o gramatickou správnost a cítí jistá jazyková omezení Psaní  sestaví souvisle členěný text týkající se známého tématu

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  další rozvoj intonace, přízvuku, základní fonetické rysy, porozumění slyšenému textu Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, upevňování pravopisných návyků, grafická úprava základních formálních textů (osobní a úřední dopis, ţivotopis, dotazník) Gramatika  gerundium  podmiňovací způsob  podmínková souvětí  frázová slovesa  infinitiv  trpný rod  příslovce  modální slovesa  desetinná čísla, zlomky a procenta  rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou Lexikologie  práce s textem, rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, frázová slovesa, tvoření slov pomocí přípon a předpon, synonyma a hononyma, formální a neformální výrazy Komunikační situace  pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, ţádost, rada, doporučení, odmítnutí, blahopřání, sdělení stanoviska, argumentace, přesvědčování, vyjádření lítosti a porozumění, zjišťování názoru, jednoduchý telefonický rozhovor, orientace v místě, ţádost o zaměstnání, vypravování příběhu, popis obrázku, dopis do časopisu, osobní dopis, úřední dopis, vzkaz, inzerát Tematické okruhy  rodina a vztahy  bydlení  cestování  kultura a umění  sport  světové problémy, aktuální společenské problémy  jazyky a národnosti, ČR a Evropa  média 66

Poznámky KKK3-6 KKK3-7 KKK3-8 KKK3-9 KKK3-10 Metody  rozhovory, diskuse, domácí úkoly, pracovní listy, role plays, hry, prezentace vlastního názoru na různá témata, porovnání reálií anglicky mluvících zemí a jejich historie, hodnocení literárních ukázek, psaní dopisů, emailů Propojení s vyučovacím předmětem CJL  vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému  překlady z anglického jazyka do českého jazyka a opačně

 osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu  popíše záţitek, příhodu  vyplní správně vybrané formuláře  napíše pohlednici, ţivotopis, dopis, e-mail

 vzdělání  počasí, ochrana ţivotního prostředí, roční období  ţivotní styl (svátky, jídlo, tradice)  móda a odívání, nakupování  zdraví a nemoci Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu  základní geografické, společenskopolitické, ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti  vztahy s ČR  významné osobnosti a jejich díla

4. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky  rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu  pochopí smysl textu v učebnici  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  postihne různé názory a stanoviska související s delším projevem rodilých mluvčích  reaguje adekvátně v komunikačních situacích  odvodí význam méně známých slov  přednese souvislý projev na dané téma  vyuţívá různé typy slovníků, literatury, internetu Čtení  čte srozumitelně a plynule i delší texty  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci  orientuje se v textu, identifikuje strukturu textu  přečte s porozuměním

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  další rozvoj a opakování intonace, přízvuku, základní fonetické rysy, rozvoj porozumění slyšenému textu Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, upevňování pravopisných návyků, grafická úprava základních formálních textů (osobní a úřední dopis, ţivotopis, dotazník) Gramatika  gerundium  podmiňovací způsob  podmínková souvětí  frázová slovesa  infinitiv  trpný rod  příslovce  modální slovesa  vyjadřování přítomnosti, minulosti a budoucnosti  mnoţné číslo  časová souslednost  rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou Lexikologie  práce s textem, rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, frázová slovesa, idiomy, formální i neformální výrazy, spojky Komunikační situace 67


Metody  rozhovory, diskuse, domácí úkoly, pracovní listy, role plays, hry, prezentace vlastního názoru na různá témata, porovnání reálií anglicky mluvících zemí a jejich historie, hodnocení literárních ukázek, úvaha, psaní dopisů, emailů, vyhledávání v mapě, práce s PC a internetem

nejen zadanou literaturu, ale i text v časopise např. Bridge nebo i zahraniční literaturu  vyuţívá různé techniky čtení  zaujme stanovisko a názor na přečtené literární dílo Mluvení  vyjádří i zdůvodní svůj názor a stanovisko  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do debaty a udrţuje ji, dokáţe v případě potřeby prosadit svá stanoviska  dbá o gramatickou správnost a cítí jistá jazyková omezení  komunikuje s rodilými mluvčími na běţná témata  orientuje se ve světové problematice

 pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, ţádost, rada, doporučení, odmítnutí, blahopřání, sdělení stanoviska, argumentace, přesvědčování, vyjádření lítosti a porozumění, zjišťování názoru, jednoduchý telefonický rozhovor, orientace v místě, ţádost o zaměstnání, vypravování příběhu, popis obrázku, dopis do časopisu, osobní dopis, úřední dopis, vzkaz, inzerát, pracovní interview Tematické okruhy  rodina a vztahy  bydlení  cestování  kultura a umění  sport  světové problémy, aktuální společenské problémy, současné dění  jazyky a národnosti, ČR a Evropa  média  vzdělání a školství  počasí, ochrana ţivotního prostředí, roční období  věda a technika Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu  základní geografické, společenskopolitické, ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti  vztahy s ČR  významné osobnosti a jejich díla

68

Propojení s vyučovacím předmětem CJL  vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému  znalost správné struktury českého písemného a ústního projevu  překlady z anglického jazyka do českého jazyka a opačně

6.3

Cizí jazyk I. – Anglický jazyk/začátečníci

6.3.1


Obsahové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Tento předmět je na naší škole vyučován od prvního do čtvrtého ročníku. Cílem výuky je vytvořit u ţáků předpoklady pro mezikulturní v rámci Evropy i celého světa. Předmět se zaměřuje nejen na prohlubování znalostí jazykových prostředků a funkcí (v oblastech jako jsou fonetika, pravopis, gramatika, lexikologie a základy syntaxe), důraz je kladen i na schopnost dorozumět se cizím jazykem. Neméně důleţitým bodem je neustálé rozšiřování slovní zásoby, tak aby ţák na konci studia dosáhl minimálně úrovně A2 SERR (Společný evropský referenční rámec pro jazyky). Výuka probíhá formou pravidelných konzultací s podporou digitálních nahrávek probíraného učiva, viz rozvrh hodin. Testy, které pokrývají celé probírané učivo, se píší v dohodnutých termínech nebo po individuální domluvě. Ve výuce se usiluje o naplnění klíčových kompetencí (kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanská a kulturní povědomí, kompetence k podnikavosti, kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi) a realizují se tematické okruhy průřezových témat. Výuka jazyka také souvisí s obsahem jiných předmětů, jako je např. Český jazyk a literatura, Základy společenských věd, Dějepis, Zeměpis, Informatika a výpočetní technika, Právo, Ekonomika. Obsah těchto předmětů se prolíná během celého studia. Výsledky vzdělání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení ţák:  pochopil hlavní myšlenky jazykově delších a sloţitějších textů a našel hlavní body, postihl detailní informace,  rozlišil základní a doplňující informace v textu,  vyuţíval různé příruční materiály, např. slovníky, encyklopedie, informativní literaturu,  rozuměl smyslu a obsahu promluvy z médií a z nahrávky,  dokázal s dostatečnou mírou plynulosti konverzovat s rodilými mluvčími ve známé oblasti,  logicky a jasně strukturoval souvislý písemný text, který odpovídá pravidlům úpravy textů,  dokázal napsat text ze své oblasti a podchytil v něm jasně jeho význam,  vyjádřil jasně a srozumitelně své myšlenky a názory,  ústně či písemně reprodukoval čtený nebo slyšený text.

6.3.2


V hodinách Anglického jazyka jsou utvářeny a vyuţívány následující klíčové kompetence, které napomáhají k rozvíjení schopností ţáků.  vedeme ţáky k samostatné práci, k sebehodnocení a organizaci vlastní domácí přípravy, ke kritickému myšlení, kdy za pomoci analyzují zdroje informací, jejich kvalitu a kriticky přijímají hodnocení svých výkonů,

69



     

   

za pomoci různých informačních zdrojů a pramenů ţáci samostatně zpracovávají zadané témata a úkoly, na základě kterých jsou vedeni k vyjadřování a obhajování vlastního názoru na nejrůznější témata a tím prezentují svoje poznatky a zkušenosti, ověřujeme celkový rozvoj ţáka prostřednictvím testových metod jako je psaní esejí i jiných slohových útvarů, zadávání testů, účasti na soutěţích, rozpozná gramatické a stylistické chyby v textu, objasní je na základě získaných poznatků, opraví a vyjádří své názory z hlediska obsahu, rozvíjíme jejich vlastní představivosti, fantazie a kreativního myšlení, ţáci poznávají a hodnotí své individuální schopnosti a podle toho si volí vlastní styl učení, vytvářejí si vlastní pohled na problém pomocí individuálních i týmových prezentací, dialogů, kreativního psaní, četbou, ověřují správnost získaných znalostí a dovedností – schopnost komunikace s rodilými mluvčími, vyuţívají své jazykové znalosti v ústní i písemné komunikaci s rodilými mluvčími za pouţití informačních a komunikačních technologií jako je např. internet, práce se slovníkem, prezentují svoje poznatky nejen před třídou, ale i na veřejnosti, svoje znalosti a dovednosti si ověřují v různých komunikačních situacích prostřednictvím dialogů různé úrovně, kriticky hodnotí nejen svoje výkony, ale i výkony svých spoluţáků a toto hodnocení zdůvodňují, získávají a rozvíjejí svoje kompetence v průběhu celého studia prostřednictvím zvolených vhodných metod (kritické myšlení, problémové vyučování, diskuse, prezentace….) a témat (problémy dnešního světa, zdravý ţivotní styl, ochrana ţivotního prostředí……).

6.3.3


Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  reaguje na jednoduchá sdělení  pochopí jednoduššímu autentickému materiálu  rozumí hlavním myšlenkám poslechu  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky, pomalu azřetelně vyslovené  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  poţádá o zopakování nebo objasnění výrazů či vět, kterým nerozumí  - vyuţívá v omezené míře překladový slovník Čtení  čte kratší i jednoduché delší texty za účelem sdělení obsahu informace  vyhledá v textu hlavní myšlenku  orientuje se

Učivo

Poznámky

Jazykové prostředky a funkce Fonetika  základní druhy intonace, přízvuk, základní fonetické rysy Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, pozor na jejich dělení Gramatika  -slovesa to be, to have  přítomný prostý a průběhový čas  podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa, předloţky a příslovce  člen určitý a neurčitý  otázka a zápor  rozkazovací způsob

Lexikologie  rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, frázová slovesa, tvoření slov pomocí přípon a předpon, synonyma a hononyma, 70

KKK3-6 KKK3-7 KKK3-8 KKK3-9 KKK3-10

Metody  rozhovory, diskuse, domácí úkoly, pracovní listy, role plays

v jednoduchém textu  přečte s porozuměním zadanou literaturu (přiměřená náročnost)

Mluvení  jednoduchou formou představí sebe i své přátele a je schopen podat nejzákladnější informace  sdělí o sobě některá základní fakta (jméno, věk, povolání, místo původu)  stručně vyjádří svůj názor  klade jednoduché otázky a na poloţené otázky odpovídá  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němţ se vyskytuje známá slovní zásoba  zapojí se do jednoduché konverzace Psaní  sestaví jednoduchý, souvisle členěný text týkající se známého tématu  osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu

formální a neformální výrazy Komunikační situace  pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, ţádost, odmítnutí, orientace v místě Tematické okruhy  rodina a vztahy  bydlení  volný čas  vzdělání  ţivotní styl (jídlo, nakupování, tradice)  kultura Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka  základní geografické, společenskopolitické , ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti

2. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky, pomalu a zřetelně vyslovené  rozumí hlavním myšlenkám poslechu  pochopí nejen hlavní myšlenku textu v učebnici, ale i jednoduššímu autentickému materiálu  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  základní druhy intonace, přízvuk, základní fonetické rysy Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících Gramatika  vyjadřování přítomnosti, minulosti a budoucnosti  předpřítomný čas 71


Metody  rozhovory, diskuse, domácí úkoly, pracovní listy, role

 reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  vyuţívá různé druhy slovníků, literaturu, internet Čtení  čte srozumitelně kratší i delší texty za účelem sdělení obsahu informace  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci  orientuje se v textu  přečte s porozuměním zadanou literaturu (přiměřená náročnost) Mluvení  stručně vyjádří svůj názor  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němţ se vyskytuje známá slovní zásoba  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do jednoduché konverzace a udrţuje ji Psaní  sestaví jednoduchý, souvisle členěný text týkající se známého tématu  osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu

 podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a příslovce  člen určitý a neurčitý  otázka a zápor

Lexikologie  rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, formální a neformální výrazy Komunikační situace  pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba  orientace v místě Tematické okruhy  rodina a vztahy  bydlení  volný čas  ţivotní styl (jídlo, nakupování, tradice)  kultura Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka  základní geografické, společenskopolitické , ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti

plays

Propojení s vyučovacím předmětem CJL  vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatickéh o systému  vyuţití znalostí cizích slov přejatých z anglického jazyka  porovnání českého a anglického gramatickéh o systému

3. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky, pomalu a zřetelně vyslovené  rozumí hlavním myšlenkám poslechu  pochopí nejen hlavní myšlenku textu v učebnici, ale i autentickému materiálu  rozumí instrukcím a

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  další rozvoj intonace, přízvuku, základní fonetické rysy, porozumění slyšenému textu, asimilace Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, grafická úprava základních formálních textů (osobní a úřední dopis, ţivotopis, dotazník) 72

Poznámky KKK3-6 KKK3-7 KKK3-8 KKK3-9 KKK3-10 Metody  rozhovory, diskuse, domácí úkoly,  pracovní

pokynům týkajících se organizace vyučování  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  vyuţívá různé druhy slovníků, literaturu, internet Čtení  čte srozumitelně kratší i delší texty za účelem sdělení obsahu informace  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci  orientuje se v textu, identifikuje strukturu textu  přečte s porozuměním nejen zadanou literaturu, ale i text v časopise Mluvení  vyjádří svůj názor na známé téma, či téma, které ho zajímá  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němţ se vyskytuje známá i méně známá slovní zásoba  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do konverzace a udrţuje ji  dbá o gramatickou správnost a cítí jistá jazyková omezení Psaní  sestaví souvisle členěný text týkající se známého tématu  osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu  popíše záţitek, jednoduchou příhodu  vyplní správně jednoduché formuláře  napíše pohlednici, stručný ţivotopis, dopis do časopisu

Gramatika  předpřítomný a předminulý čas  trpný rod  modální slovesa a jejich opisy  podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa a příslovce  vztaţné věty  časové a podmínkové věty  infinitiv  tvoření slov Lexikologie  práce s textem, rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, frázová slovesa, tvoření slov pomocí přípon a předpon, synonyma a hononyma, formální a neformální výrazy Komunikační situace  pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, ţádost, rada, doporučení, odmítnutí, blahopřání, orientace v místě, ţádost o zaměstnání, vypravování příběhu, popis obrázku, dopis do časopisu, osobní dopis, úřední dopis, vzkaz, inzerát Tematické okruhy  rodina a vztahy  bydlení  volný čas, cestování  vzdělání  počasí, ochrana ţivotního prostředí  ţivotní styl (svátky, jídlo, tradice)  kultura  móda a odívání  nakupování  literatura nejen anglická  zdraví a nemoci Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu  základní geografické, společenskopolitické , ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti  vztahy s ČR

73

listy, role plays, vyjádření vlastního názoru o přečtené kníţce, popis obrázku, psaní dopisu, vyhledávání a čtení informativn ích materiálů

Propojení s vyučovacím předmětem CJL  vyuţití znalosti české lingvistické terminologi e a českého gramatické ho systému  překlady z anglickéh o jazyka do českého jazyka a opačně

4. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky  rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu  pochopí smysl textu v učebnici  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  postihne různé názory a stanoviska související s delším projevem rodilých mluvčích  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  vyuţívá různé typy slovníků, literatury, internetu Čtení  čte srozumitelně a plynule i delší texty za účelem sdělení obsahu či nějaké informace  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci  orientuje se v textu, identifikuje strukturu textu  přečte s porozuměním nejen zadanou literaturu, ale i text v časopise např. Bridge Mluvení  vyjádří svůj názor na známé téma  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do konverzace a udrţuje ji, dokáţe prosadit svá stanoviska  dbá o gramatickou správnost Psaní  sestaví souvisle členěný text týkající se známého tématu  osvojí si rozdíly mezi

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  další rozvoj intonace, přízvuku, základní fonetické rysy, porozumění slyšenému textu Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, upevňování pravopisných návyků, grafická úprava základních formálních textů (osobní a úřední dopis, ţivotopis, dotazník) Gramatika  gerundium  podmiňovací způsob  podmínková souvětí  frázová slovesa  infinitiv  trpný rod  příslovce  modální slovesa  desetinná čísla, zlomky a procenta  rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou Lexikologie  práce s textem, rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, frázová slovesa, tvoření slov pomocí přípon a předpon, synonyma a homonyma, formální a neformální výrazy Komunikační situace  pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, ţádost, rada, doporučení, odmítnutí, blahopřání, sdělení stanoviska, argumentace, přesvědčování, vyjádření lítosti a porozumění, zjišťování názoru, jednoduchý telefonický rozhovor, orientace v místě, ţádost o zaměstnání, vypravování příběhu, popis obrázku, dopis do časopisu, osobní dopis, úřední dopis, vzkaz, inzerát Tematické okruhy  rodina a vztahy  bydlení  cestování  kultura a umění  sport  světové problémy, aktuální společenské problémy  jazyky a národnosti, ČR a Evropa 74

Poznámky KKK3-6 KKK3-7 KKK3-8 KKK3-9 KKK3-10 Metody  rozhovory, diskuse, domácí úkoly, pracovní listy, role plays, hry, prezentace vlastního názoru na různá témata, porovnání reálií anglicky mluvících zemí a jejich historie, hodnocení literárních ukázek, psaní dopisů, emailů

Propojení s vyučovacím předmětem CJL  vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému  překlady z anglického jazyka do českého jazyka a opačně

    

formálními a neformálními jazykovými prostředky osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu popíše záţitek, příhodu vyplní správně vybrané formuláře napíše pohlednici, ţivotopis, dopis, e-mail

 média  vzdělání  počasí, ochrana ţivotního prostředí, roční období  ţivotní styl (svátky, jídlo, tradice)  móda a odívání, nakupování  zdraví a nemoci Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu  základní geografické, společenskopolitické, ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti  vztahy s ČR  významné osobnosti a jejich díla

75

6.4

Cizí jazyk I. – Německý jazyk

6.4.1


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu V předmětu Německý jazyk je důraz kladen na prohlubování znalostí jazykových prostředků a funkcí (v oblastech jako jsou fonetika, pravopis, gramatika, lexikologie a základy syntaxe), důraz je kladen i na schopnost dorozumět se cizím jazykem. Neméně důleţitým bodem je neustálé rozšiřování slovní zásoby, tak aby ţák byl dobře připraven na maturitní zkoušku, která je srovnatelná s úrovní B2 SERR (Společný evropský referenční rámec pro jazyky). Rozdělení ţáků je realizováno do skupin a to podle úrovně znalosti cizího jazyka na základě jejich výsledků ze základní školy. Výuka je zaměřena na naplnění klíčových kompetencí (kompetence občanská, kompetence komunikativní, kompetence k učení, kompetence sociální a personální), téţ jsou realizovány tematické okruhy průřezových témat (environmentální výchova a mediální výchova, osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova). Kompetence ţáků jsou rozvíjeny i mimo vyučovací hodiny a to v rámci poznávacích zájezdů a dalších doprovodných akcí týkajících se tohoto jazyka. Výuka jazyka má souvislost také s jinými předměty, jako jsou Základy společenských věd, Zeměpis, Dějepis, Český jazyk a literatura, Informatika a výpočetní technika, Ekonomika, Právo, Operace v zahraničním obchodě. Po dobu celého studia je kladen důraz na vzájemné prolínání výše uvedených předmětů.

6.4.2


V hodinách Německého jazyka jsou utvářeny především tyto klíčové kompetence, které následně rozvíjí schopnosti ţáků i jejich osobnost:  klademe důraz na různé strategie učení: např. řešení problémových situací, analýzu textů apod.,  ţáky vedeme k samostatné práci, coţ napomáhá kritickému sebehodnocení i lepšímu přijímání hodnocení od vyučujícího, coţ dosahujeme za pomoci domácích úkolů a jiných prací, které ţák musí vypracovat více méně samostatně,  ţákům pomáháme při ověřování získaných dovedností a znalostí,  ţáky vedeme k rozvíjení kreativního myšlení,  ţáky vedeme k rozpoznávání chyb v textu, dále k jejich korekci na základě získaných poznatků,  při výuce klademe důraz na vyuţití dialogu, jako důleţitého prostředku v učení se cizímu jazyku. Ţáci cizím jazykem otevřeně sdělují své názory a připomínky k výuce, ve vyučování jsou ve značné míře zastoupeny komunikativní situace, hrané scénky, apod.,  do výuky jsou zařazeny také informační zdroje, jako je internet, slovníky apod. Tyto rozvíjí u ţáků schopnost hledání alternativních řešení daných situací, která je vyuţitelná nejen při vyučování, ale především dále v běţném ţivotě,  vyučující dbá na to, aby ţáci nabyté vědomosti otevřeně pouţívali téţ mimo areál školy.

76

6.4.3


Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky  rozumí hlavním myšlenkám poslechu  pochopí nejen hlavní myšlenku textu v učebnici, ale také v jednodušším autentickém materiálu  vyuţívá různé druhy slovníků, literaturu, internet  rozumí organizačním instrukcím a pokynům týkajících se vyučování  reaguje přiměřeně v běţných komunikačních situacích Čtení  orientuje se v textu  čte srozumitelně kratší i delší texty, sdělí získané informace  přečte s porozuměním zadanou literaturu (přiměřená náročnost)  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci Mluvení  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němţ se vyskytuje známá slovní zásoba  reaguje přiměřeně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do jednoduché konverzace a udrţuje ji  stručně vyjádří svůj názor Psaní  osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  základní druhy intonace, přízvuk, základní fonetické rysy

Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, správné psaní malých a velkých písmen Gramatika  préteritum, perfektum  pořádek slov ve větě  větný rámec  vedlejší věty  podstatná jména  přídavná jména  zájmena  zápor  předloţky  číslovky  slovesa  závislý infinitiv Lexikologie  rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, tvoření slov pomocí přípon a předpon, synonyma a homonyma Komunikační situace  pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, ţádost, odmítnutí, orientace v místě Tematické okruhy  kulturní ţivot  móda  v nákupním domě  orientace ve městě  bydlení  lidské vztahy  četba - Erich Maria Remarque – Drei Kameraden Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka  základní rozdíly mezi kulturou v německy mluvících zemích a v ČR  přiblíţení ţivotního stylu v německy mluvících zemích 77

Poznámky KK3-6 KK3-7 KK3-8 KK3-9 KK3-10

Metody rozhovory, diskuse, skupinová práce, domácí úkoly, pracovní listy, hra rolí, vyjádření vlastního názoru o přečtené kníţce

Propojení s vyučovacím předmětem CJL vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému vyuţití znalostí cizích slov přejatých z německého jazyka porovnání českého a německého gramatického systému

 sestaví jednoduchý, souvisle členěný text týkající se známého tématu

2. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  rozumí hlavním myšlenkám poslechu  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky, pomalu a zřetelně vyslovenému  pochopí nejen hlavní myšlenku textu v učebnici, ale i v jednodušším autentickém materiálu  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  vyuţívá různé druhy slovníků, literaturu, internet Čtení  čte srozumitelně kratší i delší texty za účelem sdělení získaných informací  orientuje se v textu, identifikuje strukturu textu  přečte s porozuměním nejen zadanou literaturu, ale i text v časopise  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci Mluvení  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němţ se vyskytuje známá i méně známá slovní zásoba  dbá o gramatickou správnost, cítí však jistá jazyková omezení  vyjádří svůj názor na známé téma, či téma, které ho zajímá  reaguje přiměřeně

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  další rozvoj intonace, přízvuku, základní fonetické rysy, porozumění slyšenému textu Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, grafická úprava základních formálních textů (osobní a úřední dopis, ţivotopis, dotazník) Gramatika  časové údaje  nepřímé otázky  vztaţné věty  přídavná jména, příslovce, slovesa  větný rámec  infinitivní konstrukce  modální částice  nulový člen  konjunktiv préterita  tvoření slov Lexikologie  práce s jednodušším textem, rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, tvoření slov pomocí přípon a předpon, synonyma a homonyma Komunikační situace  seznámení, představení, poděkování, pozdrav, oslovení, popis domu a vybavení pokoje, popis obrázku, dotaz na cestu, dorozumění se na veřejnosti, orientace ve městě, popis dopravních prostředků, telefonování, ţádost o zaměstnání, vypravování příběhu, dopis do časopisu, osobní dopis, úřední dopis, vzkaz, inzerát Tematické okruhy  sport  zdraví (zranění)  školní systém  reálie (Rakousko)  stravování  reálie (Německo)  četba – Doris Dorrie - Geld 78


Metody rozhovory, diskuse, skupinová práce, domácí úkoly, pracovní listy, hra rolí, vyjádření vlastního názoru o přečtené kníţce, popis obrázku, psaní dopisu, vyhledávání a čtení informativníc h materiálů

Propojení s vyučovacím předmětem CJL vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému překlady z německého jazyka do českého jazyka a opačně

v běţných komunikačních situacích  zapojí se do konverzace a udrţuje ji Psaní  osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  vyplní správně jednoduché formuláře  napíše pohlednici, stručný ţivotopis, dopis do časopisu  sestaví souvisle členěný text týkající se známého tématu  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  popíše záţitek, jednoduchou příhodu  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu

Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka  základní rozdíly mezi kulturou v německy mluvících zemích a v ČR  přiblíţení ţivotního stylu v německy mluvících zemích  vztahy mezi německy mluvícími zeměmi a ČR  podrobné reálie Německa a Rakouska

3. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky  pochopí smysl textu v učebnici  rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu  rozumí organizačním instrukcím a pokynům učitele  postihne různé názory a stanoviska související s delším a sloţitějším projevem  reaguje přiměřeně v běţných komunikačních situacích  vyuţívá různé typy slovníků, literatury, internetu

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  další rozvoj intonace, přízvuku, základní fonetické rysy, porozumění slyšenému textu Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů podobně znějících, upevňování pravopisných návyků, grafická úprava základních formálních textů (osobní a úřední dopis, ţivotopis, dotazník) Gramatika  zájmena, přídavná jména, spojky  zápor  trpný rod  vztaţné věty  příčestí přítomné  příčestí minulé  vedlejší věty  préteritum

79

Poznámky KK3-6 KK3-7 KK3-8 KK3-9 KK3-10 Metody rozhovory, diskuse, skupinová práce, domácí úkoly, pracovní listy, hra rolí, hry, prezentace vlastního názoru na různá témata, porovnání reálií německy mluvících zemí a jejich

Čtení  čte srozumitelně a plynule i delší texty za účelem sdělení získané informace  orientuje se v textu, identifikuje strukturu textu  přečte s porozuměním nejen zadanou literaturu, ale i text v časopise např. Freundschaft  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci Mluvení  vyjádří svůj názor na známé téma  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text  reaguje přiměřeně v běţných komunikačních situacích  dbá o gramatickou správnost, cítí však jistá jazyková omezení  zapojí se do konverzace a udrţuje ji, dokáţe prosadit svá stanoviska Psaní  osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  sestaví souvisle členěný text týkající se známého tématu  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu  popíše záţitek, příhodu  napíše pohlednici, stručný ţivotopis, dopis, e-mail  vyplní správně vybrané formuláře

   

perfektum plusquamperfektum konjunktiv préterita konjunktiv plusquamperfekta

Lexikologie  práce se sloţitějším textem, rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, tvoření slov pomocí přípon a předpon, synonyma a homonyma, formální a neformální výrazy Komunikační situace  seznámení, představení, poděkování, pozdrav, oslovení, popis domu a vybavení pokoje, popis obrázku, dotaz na cestu, dorozumění se na veřejnosti, orientace ve městě, popis dopravních prostředků, telefonování, ţádost o zaměstnání, vypravování příběhu, dopis do časopisu, osobní dopis, úřední dopis, vzkaz, inzerát Tematické okruhy  klima, počasí  jídlo, zdravé stravování  reálie (Česká republika)  doprava  ochrana ţivotního prostředí  četba – Goethe, Schiller

historie, hodnocení literárních ukázek, psaní dopisů, emailů Propojení s vyučovacím předmětem CJL - vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému - překlady z německého jazyka do českého jazyka a opačně

Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu  základní geografické, společenskopolitické, ekonomické, kulturní a historické reálie německy mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti  vztahy s ČR  významné osobnosti a jejich díla

4. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky  pochopí smysl textu v učebnici  rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  další rozvoj a opakování intonace, přízvuku, základní fonetické rysy, rozvoj porozumění slyšenému textu Pravopis  pravidla pravopisu, správné psaní výrazů 80


Metody rozhovory,

 rozumí organizačním pokynům a instrukcím vyučujícího  postihne různé názory a stanoviska související s delším a sloţitějším projevem  reaguje přiměřeně v komunikačních situacích  přednese souvislý projev na dané téma  odvodí význam méně známých slov  vyuţívá různé typy slovníků, literaturu, internet Čtení  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci  čte srozumitelně a plynule i delší texty  přečte s porozuměním nejen zadanou literaturu, ale i text v časopise např. Freundschaft, také zahraniční literaturu  vyuţívá různé techniky čtení  zaujme stanovisko a názor na přečtené literární dílo  orientuje se v textu, identifikuje strukturu textu Mluvení  vyjádří i zdůvodní svůj názor a stanovisko  reaguje přiměřeně v běţných komunikačních situacích  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text  zapojí se do debaty a udrţuje ji, dokáţe v případě potřeby prosadit svá stanoviska  orientuje se ve světové problematice  dbá o gramatickou správnost, cítí však jistá jazyková omezení  komunikuje s vyučujícím na běţná témata

podobně znějících, upevňování pravopisných návyků, grafická úprava základních formálních textů (osobní a úřední dopis, ţivotopis, dotazník) Gramatika  přídavná jména, příslovce, předloţky, číslovky  závislý infinitiv  větný rámec  náhradní infinitiv  infinitivní konstrukce  zlomky  slovesa s odlučitelnou a neodlučitelnou předponou  slovesa s dílem odlučitelnou a dílem neodlučitelnou předponou  časové věty

Lexikologie  práce s textem, rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy, uţitečné fráze, idiomy, formální i neformální výrazy, spojky

Komunikační situace  seznámení, představení, poděkování, pozdrav, oslovení, popis domu a vybavení pokoje, popis obrázku, dotaz na cestu, dorozumění se na veřejnosti, orientace ve městě, popis dopravních prostředků, telefonování, ţádost o zaměstnání, vypravování příběhu, dopis do časopisu, osobní dopis, úřední dopis, vzkaz, inzerát Tematické okruhy  reálie (Berlín)  svátky, zvyky  trh práce  reálie (Švýcarsko)  média  četba – Bruder Grimm: Konig Drosselbart Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu  základní geografické, společensko-politické, ekonomické, kulturní a historické reálie německy mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  podrobné reálie Švýcarska  podrobné reálie Berlína  ţivot v zemích dané jazykové oblasti  vztahy s ČR

81

diskuse, skupinová práce, domácí úkoly, pracovní listy, hra rolí, hry, prezentace vlastního názoru na různá témata, porovnání reálií německy mluvících zemí a jejich historie, hodnocení literárních ukázek, úvaha, psaní dopisů, emailů, vyhledávání v mapě, práce s PC a internetem

Propojení s vyučovacím předmětem CJL vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému znalost správné struktury českého písem. a ústního projevu překlady z německého jazyka do českého jazyka a opačně

Psaní  osvojí si rozdíly mezi formálními a neformálními jazykovými prostředky  sestaví souvisle členěný text týkající se známého tématu  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  vyplní správně vybrané formuláře  napíše pohlednici, strukturovaný ţivotopis, dopis, e-mail, úřední i osobní dopis se správnou strukturou, stíţnost, skupinovou slohovou práci i resumé  popíše záţitek, příhodu

 významné osobnosti a jejich díla

82

6.5

Cizí jazyk II. – Ruský jazyk

6.5.1


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Ročník Hodinová dotace

1. -

2. -

3. 2

4. 2

Výuka ruského jazyka je zaměřena na osvojení a další postupné prohlubování všech jazykových prostředků a zpočátku receptivních, poté zejména produktivních řečových dovedností. Probíhá ve všech oblastech, tj. v oblasti poslechu, čtení, mluvení a psaní. Dále jsou rozvíjeny znalosti fonetiky, pravopisu, gramatiky, lexikologie, morfologie a syntaxe. Pozornost je věnována správnému zvládnutí slovní zásoby, skloňování, časování a podobnostem a odlišnostem mezi oběma jazyky. Výuka probíhá několikrát v měsíci, vţdy o víkendech, kdy se probere určitá část učiva a zbytek je zadán ţákům k samostudiu. Jsou pouţívány pracovní sešity, pracovní listy, informační technologie a práce se slovníkem, hodnotí se pomocí průběţných testů, ústního projevu ţáka, zadaných esejí, dú či projektů. K jejichţ uloţení je vytvořen příslušný adresář. Mezipředmětové vazby jsou nejvíce rozvíjeny v předmětech Český jazyk a jsou rozvíjeny během celého studia.

Výsledky vzdělání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení ţák:  pochopil hlavní myšlenky jazykově delších a sloţitějších textů a našel hlavní body, postihl detailní informace,  rozlišil základní a doplňující informace v textu,  vyuţíval různé příruční materiály, např. slovníky, encyklopedie, informativní literaturu,  rozuměl smyslu a obsahu promluvy z médií a z nahrávky,  dokázal s dostatečnou mírou plynulosti konverzovat s rodilými mluvčími ve známé oblasti,  logicky a jasně strukturoval souvislý písemný text, který odpovídá pravidlům úpravy textů,  dokázal napsat text ze své oblasti a podchytit v něm jasně jeho význam,  vyjádřil jasně a srozumitelně své myšlenky a názory,  ústně či písemně reprodukoval čtený nebo slyšený text.

6.5.2


V hodinách ruského jazyka jsou utvářeny a vyuţívány následující klíčové kompetence, které napomáhají k rozvíjení schopností ţáků.  vedeme ţáky k samostatné práci, k sebehodnocení a organizaci vlastní domácí přípravy, ke kritickému myšlení, kdy za pomoci analyzují zdroje informací, jejich kvalitu a kriticky přijímají hodnocení svých výkonů,  za pomoci různých informačních zdrojů a pramenů ţáci samostatně zpracovávají zadané témata a úkoly, na základě kterých jsou vedeni k vyjadřování a obhajování vlastního názoru na nejrůznější témata a tím prezentují svoje poznatky a zkušenosti,  ověřujeme celkový rozvoj ţáka prostřednictvím testových metod jako je psaní esejí i jiných slohových útvarů a zadávání testů,  rozpozná gramatické a stylistické chyby v textu, objasní je na základě získaných poznatků, opraví a vyjádří své názory z hlediska obsahu,  rozvíjíme jejich vlastní představivosti, fantazie a kreativního myšlení, ţáci poznávají a hodnotí své individuální schopnosti a podle toho si volí vlastní styl učení, 83



vytvářejí si vlastní pohled na problém pomocí individuálních i týmových prezentací, dialogů, kreativního psaní, četbou, vyuţívají své jazykové znalosti v ústní i písemné komunikaci za pouţití informačních a komunikačních technologií jako je např. internet, práce se slovníkem atd., prezentují svoje poznatky nejen před třídou, ale i na veřejnosti, svoje znalosti a dovednosti si ověřují v různých komunikačních situacích prostřednictvím dialogů různé úrovně, kriticky hodnotí nejen svoje výkony, ale i výkony svých spoluţáků a toto hodnocení zdůvodňují, získávají a rozvíjejí svoje kompetence v průběhu celého studia prostřednictvím zvolených vhodných metod (kritické myšlení, diskuse, prezentace atd.) a témat (zdravý ţivotní styl, ochrana ţivotního prostředí atd.)

    

6.5.3


Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky, pomalu a zřetelně vyslovené  rozumí hlavním myšlenkám poslechu  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  vyuţívá různé druhy slovníků, literaturu, internet Čtení  osvojí si tiskací azbuku  čte srozumitelně kratší texty  vyhledá v textu hlavní myšlenku  orientuje se v textu  přečte s porozuměním zadanou literaturu (přiměřená náročnost) Mluvení  

stručně vyjádří svůj názor reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němţ se vyskytuje známá slovní zásoba  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do jednoduché konverzace Psaní  - osvojí si psací azbuku  sestaví jednoduchý, souvisle členěný text týkající se známého tématu  odlišuje výslovnost slov od jejich pravopisu  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění

Učivo

Poznámky

Jazykové prostředky a funkce Fonetika  přízvuk,  redukce,  základní intonační konstrukce,  výslovnost šeplavek,  výslovnost zvratných koncovek sloves,  pohyblivý přízvuk Pravopis  psaní i/y,  jotovaná písmena,  pravopis podobných a odlišných písmen azbuky,  měkké a tvrdé písmeno -e-,  správné psaní jmen rodinných příslušníků, států a příslušníků národů,  ruská pomlčka Gramatika  tvoření jména po otci  rodové koncovky přídavných jmen,  osobní zájmena,  přivlastňovací zájmena,  zvratná slovesa,  otázka a zápor,  vykání,  minulý čas,  budoucí čas Lexikologie  Další rozšíření slovní zásoby,  tvoření slov pomocí přípon a předpon,  mezijazyková homonyma 84

KK3-7 KK3-8 KK3-9 KK3-10 Metody  rozhovory, diskuse, skupinová práce, domácí úkoly, psaní dopisu, pracovní sešit. Propojení s vyučovacím předmětem CJL  další vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému,  překlady z ruského jazyka do českého a opačně.

  

spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu popíše svoji rodinu popíše, jak tráví volný čas ona jeho blízcí

Morfologie  skloňování osobních zájmen ve všech pádech,  číslovky základní,  1. a 2. časování,  zvratná slovesa,  koncovky 7.p.j.č. u názvů povolání  slovesa skupiny –ova-/-eva-,  některé slovesné vazby odlišné od češtiny  slovesa se změnou ve kmeni,  vztah mezi 1. a 2. časováním a změnou ve kmeni Komunikační situace  pozdrav, poděkování, představení, pozvání, oslovení, rozloučení, omluva, ţádost, odmítnutí, seznámení se Tematické okruhy  představení se, osobní údaje..  jazyky a národnosti,  na návštěvě,  rodina,  povolání,  volný čas, zájmy, záliby,  seznámení se Reálie zemí studovaného jazyka  základní geografické a kulturní ruské reálie,  jídlo v zemích dané jazykové oblasti,  V. Vysockij,  L.N.Tolstoj, B. Pasternak

3. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky  rozumí hlavním i vedlejším myšlenkám slyšeného textu  pochopí nejen hlavní myšlenku textu v učebnici  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  vyuţívá různé druhy slovníků, literaturu, internet

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  další intonační IK konstrukce, zejména IK 3, IK 4  pohyblivý přízvuk,  porozumění slyšenému textu  plynulá četba textů Pravopis  řadová číslovka, nepsaní tečky  datum, moţnosti tvoření  minulý čas u zvratných sloves  pohyblivé -o-/-e- u podst. jmen, 85

Poznámky KK3-7 KK3-8 KK3-9 KK3-10 Metody rozhovory, diskuse, skupinová práce, domácí úkoly, pracovní sešit, Internet-ruské servery, popis obrázku, vyhledávání a čtení

Čtení  čte srozumitelně kratší i delší texty za účelem sdělení obsahu informace  vyhledá v textu hlavní myšlenku i detailní informaci  orientuje se v textu, identifikuje strukturu textu  přečte s porozuměním nejen zadanou literaturu, ale i text v časopise Mluvení  vyjádří svůj názor na známé téma, či téma, které ho zajímá  reprodukuje přečtený či vyslechnutý text, v němţ se vyskytuje známá i méně známá slovní zásoba  reaguje adekvátně v běţných komunikačních situacích  zapojí se do konverzace a udrţuje ji  dbá o gramatickou správnost a cítí jistá jazyková omezení Psaní  sestaví souvisle členěný text týkající se známého tématu  osvojí si jazykové prostředky popisu a vyprávění  spojí řadu kratších úseků do lineárního sledu  popíše záţitek, jednoduchou příhodu  vyplní správně jednoduché formuláře  napíše pohlednici,  sestaví rozvrh hodin

Gramatika  sloveso učit se,  infinitivní věty,  slovesa se změnou kmenové souhlásky,  časové věty,  slovesné vazby,  příslovce Lexikologie  překlad a analýza textu,  moţnosti nahrazení některých slov a tím další rozšíření slovní zásoby,  uţitečné fráze,  tvoření slov pomocí přípon a předpon,  synonyma a mezijazyková hononyma, Morfologie  pádová struktura, pádové otázky, kto a što ve všech pádech  zvládnutí skloňování základních podstatných jmen ve všech rodech a pádech j. a mn. čísla,  nesklonná podst. jména,  přivlastňovací zájmena,  řadové číslovky, sloţené řadové číslovky  předloţkové vazby po a posle  podstatná jména m. rodu zakončená na -a-, -ja-, jejich skloňování  slovesa pohybu  pouţití slova tam  4.p. mn.č. podstatných jmen, kategorie ţivotnosti a neţivotnosti Komunikační situace  orientace ve městě, ve školní budově, v supermarketu, nákup zboţí, jízdenky, rozvrh hodin, rada, popis obrázku, osobní dopis, inzerát Tematické okruhy  škola,  vyučování,  doprava,  nakupování,  Praha,  Petrohrad,  Moskva Reálie zemí studovaného jazyka  Moskva a Petrohradnejvýznamnější historické 86

informativních materiálů Propojení s vyučovacím předmětem CJL  další vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému,  překlady z ruského jazyka do českého a opačně.

  

památky, další kulturní a historické reálie Ruska, Moskevské metro, A.S.Puškin

4. ročník Výsledky vzdělání Žák: Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky  rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu  pochopí smysl textu v učebnici  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  postihne různé názory a stanoviska související s delším projevem rodilých mluvčích  reaguje adekvátně ve většině komunikačních situací  vyuţívá různé typy slovníků, literatury, internetu

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika  znalost všech intonačních konstrukcí,  plynulost projevu, tj.  dodrţování pravidel redukce, přízvuku, intonace,  tvrdostí a měkkostí souhlásek i samohlásek,  porozumění slyšenému textu Pravopis  vyjádření data (ne datumu) v dopise  letopočet  slovesa platit a plakat  slovesa s částicí se, si, odlišnosti od češtiny  barvy hnědý, šedý a modrý,  odborná slovní zásoba  upevňování pravopisných návyků Gramatika  modální slovesa, v přítomném, minulém a budoucím čase,  vztaţná zájmena,  předloţky,  spojky,  příslovce,  přací věty Lexikologie  práce s textem,  práce se slovníkem,  rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy,  uţitečné fráze,  barvy, pouţití,  vazby odlišné od češtiny podobat se, čekat, rozumět,  vybrané frazeologismy,  odborná slovní zásoba v rozsahu cca 15 % celkového lexika Morfologie 87

Poznámky KK3-7 KK3-8 KK3-9 KK3-10 Metody  rozhovory, diskuse, skupinová práce, domácí úkoly, pracovní sešit,  pracovní listy, popis obrázku, psaní dopisu, vyhledávání a čtení informativních materiálů Propojení s vyučovacím předmětem CJL  vyuţití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému  překlady z českého ho jazyka do ruského jazyka a opačně.

        

zvládnutí skloňování přídavných jmen ve všech rodech a pádech j. a mn. čísla, vazba podobat se, příslovce, skloňování řadových číslovek a zájmen, vyjádření vzájemnosti, zájmena jaký a který, pouţití psaní data v dopise, spojky souřadící a podřadící, proto a protoţe, pouţití, předloţka pro, pouţití

Komunikační situace  poděkování, odmítnutí, prosba, ţádost, rada, sdělení stanoviska, zjišťování názoru, vyjádření moţnosti, nemoţnosti, nutnosti, potřebnosti atd. Tematické okruhy  setkání  vzhled člověka  oblečení, móda  charakterové rysy  počasí  roční období

Reálie zemí studovaného jazyka  další rozšíření ruských reálií rusky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR,  typické ruské oblečení, boty,  ukázky děl Puškin, Turgeněv, Čechov, Lermontov

88

6.6

Matematika

6.6.1


Obsahové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Matematické vzdělávání má kromě funkce všeobecně vzdělávací ještě funkci průpravnou pro odbornou sloţku vzdělávání. Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova přemýšlivého člověka, který bude umět pouţívat matematiku v různých ţivotních situacích (v odborné sloţce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním ţivotě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.). Vzdělávání směřuje k tomu, aby ţáci dovedli:  vyuţívat matematických vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě: při řešení běţných situací vyţadujících efektivní způsoby výpočtu a poznatků o geometrických útvarech,  aplikovat matematické poznatky a postupy v odborné sloţce vzdělávání,  matematizovat reálné situace, pracovat s matematickým modelem a vyhodnotit výsledek řešení vzhledem k realitě,  zkoumat a řešit problémy včetně diskuse výsledků jejich řešení,  číst s porozuměním matematický text, vyhodnotit informace získané z různých zdrojů – grafů, diagramů, tabulek a internetu, přesně se matematicky vyjadřovat,  pouţívat pomůcky: odbornou literaturu, internet, PC, kalkulátor, rýsovací potřeby. V afektivní oblasti směřuje matematické vzdělávání k tomu, aby ţáci získali:  pozitivní postoj k matematice a zájem o ni a její aplikace,  motivaci k celoţivotnímu vzdělávání,  důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci. Na úvodním tutoriálu se ţáci seznámí s obsahem, poţadovanými výstupy včetně rozsahu vědomostí a dovedností, důleţitými termíny a doporučenou literaturou. Při studiu jsou kromě tradičních učebních materiálů vyuţívány elektronické studijní texty s interaktivními prvky, audiovizuální nahrávky, matematický software. Nedílnou součástí vzdělávacího procesu jsou konzultace. Tyto jsou moţné v termínech daných v rozvrhu dostupném po přihlášení na internetu, prostřednictvím e-mailové korespondence nebo osobně po individuální domluvě. Ověřování osvojených znalostí a dovedností probíhá prostřednictvím písemných prací zaměřených na jednotlivé tematické celky a domácích úkolů. Maturitní zkoušku lze skládat v její společné části.

Ročník Hodinová dotace

6.6.2

1. 3

2. 2

3. 2

4. 2


Kompetence k učení  učitel vede ţáky k přesnému a stručnému vyjadřování spojeného s uţíváním matematického jazyka, včetně symboliky  učitel vede postupně ţáky k samostatné práci s matematickými informacemi  učitel rozvíjí u ţáků abstraktní, exaktní, kombinatorické a logické myšlení Kompetence k řešení problému  učitel se zajímá o náměty, názory, zkušenosti ţáků 89

    

učitel klade otevřené otázky a vybízí ţáky k nejvhodnějšímu způsobu řešení problémových úloh učitel do výuky zařazuje úlohy, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami ţáci učitel umoţňuje, aby ţáci pracovali s odbornou literaturou učitel motivuje ţáky k práci s grafy, tabulkami a diagramy učitel podle potřeby ţákům v činnostech pomáhá, pracuje s chybou ţáka jako s příleţitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení

Kompetence komunikativní  učitel se vyjadřuje přesně a srozumitelně a totéţ vyţaduje od ţáků  vede ţáky k uţívání symbolického jazyka matematiky, k přesné formulaci tvrzení  vyuţívá matematický software, internet a další informační technologie Kompetence sociální a personální  učitel úspěšným řešením úloh přiměřené obtíţnosti ţákům umoţňuje získávat a rozvíjet sebedůvěru Kompetence občanské  učitel rozvíjí zodpovědný vztah ţáka k plnění povinností, ke studiu  ukazuje na uplatnění matematiky v různých oblastech praktického ţivota

6.6.3


Učivo

Poznámky

 provádí aritmetické operace v mnoţině reálných čísel  pracuje s různými tvary zápisu reálného čísla a jejich převody  provádí operace s desetinnými čísly včetně zaokrouhlování, určuje řád čísla  řeší praktické úlohy na procenta a řeší trojčlenku  znázorňuje racionální číslo na číselné ose  zařazuje číslo do příslušného číselného oboru  pouţívá pojmy opačné číslo a převrácené číslo  znázorňuje reálné číslo nebo jeho aproximaci na číselné ose  pouţívá druhé odmocniny  aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty  účelně vyuţívá kalkulátor

Číselné obory Druhy čísel Obor přirozených čísel Obor celých čísel Obor racionálních čísel Obor reálných čísel Druhá odmocnina a třetí odmocnina Absolutní hodnota reálného čísla

ZPV – aplikace v úlohách KK2-2 KK4-8 KK7

 rozezná základní mnoţinové operace

Mnoţiny Základní mnoţinové pojmy

KK2-2 KK4-8

90

 vyuţívá Vennovy diagramy při výpočtu praktických slovních úloh  zapisuje a znázorňuje intervaly, určuje jejich průnik a sjednocení

Vennovy diagramy Intervaly

KK7

 čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky  uţívá správně logické spojky a kvantifikátory  rozlišuje definice a větu, rozlišuje předpoklad a závěr věty  rozlišuje správný a nesprávný úsudek  vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení

Výroková logika Výrok a jeho negace Sloţené výroky – konjunkce a disjunkce Sloţené výroky – implikace a ekvivalence Negace sloţených výroků Kvantifikované výroky a jejich negace

MV – práce s počítačem Právní logika KK2-2 KK4-8 KK7

 rozlišuje prvočíslo a číslo sloţené, rozkládá přirozené číslo na prvočinitele  uţívá pojem dělitelnosti přirozených čísel a znaky dělitelnosti  určí největší společný dělitel a nejmenší společný násobek přirozených čísel

Elementární teorie čísel Zápisy přirozených čísel, násobek a dělitel čísla Znaky dělitelnosti Prvočísla a sloţená čísla Největší společný dělitel, nejmenší společný násobek

KK2-2 KK4-8 KK7

 provádí operace s mocninami s celočíselným exponentem  ovládá početní výkony s mocninami

Mocniny s přirozeným a celým mocnitelem Mocniny s přirozeným mocnitelem Mocniny s celým mocnitelem

ZPV – aplikace v úlohách KK2-2 KK4-8 KK7

 upravuje číselné výrazy  určuje hodnotu výrazu  určuje nulový bod výrazu  provádí početní operace s mnohočleny  rozkládá mnohočleny na součin uţitím vzorců a vytýkáním

Mnohočleny Výrazy Sčítání, násobení a dělení mnohočlenů Rozklad mnohočlenů

KK2-2 KK4-8 KK7

 provádí operace s lomenými výrazy  určuje definiční obor lomeného výrazy

Lomené výrazy Krácení a rozšiřování lomených výrazů Sčítání a násobení lomených výrazů Dělení lomených výrazů Vyjádření neznámé ze vzorce Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy Lineární rovnice Lineární nerovnice Soustavy lineárních rovnic Rovnice v součinovém tvaru Nerovnice v součinovém tvaru

ZPV – aplikace v úlohách KK2-2 KK4-8 KK7 ZPV – aplikace v úlohách KK2-2 KK4-8 KK7

 řeší lineární rovnice o jedné neznámé, lineární rovnice v součinovém a podílovém tvaru  vyjadřuje neznámou ze vzorce  pouţívá lineární rovnice

91

při řešení slovní úlohy  řeší početně soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých  stanovuje definiční obor rovnice  řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli o jedné neznámé  řeší lineární nerovnice s jednou neznámou a jejich soustavy, nerovnice v součinovém a podílovém tvaru

Rovnice v podílovém tvaru Nerovnice v podílovém tvaru Rovnice s absolutními hodnotami Nerovnice s absolutními hodnotami Soustavy dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými

 řeší neúplné a úplné kvadratické rovnice  pouţívá vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice  pouţívá kvadratickou rovnici při řešení slovní úlohy  řeší rovnice s neznámou pod odmocninou  při řešení rovnic rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy  graficky znázorňuje řešení rovnic a nerovnic  analyzuje a řeší problémy, v nichţ aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav

Kvadratické rovnice a nerovnice, iracionální rovnice Neúplná kvadratická rovnice Obecná kvadratická rovnice Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice Kvadratická nerovnice Rovnice a nerovnice a součinovém a podílovém tvaru Rovnice a nerovnice s absolutními hodnotami Rovnice a s neznámou pod odmocninou Soustavy lineárních a kvadratických rovnic

KK2-2 KK4-8 KK7

 pouţívá uţít různá zadání funkce a pouţívat s porozuměním pojmy: definiční obor, obor hodnot, hodnota funkce

Obecné poznatky o funkcích pojem funkce, definiční obor a obor hodnot graf funkce vlastnosti funkcí (parita, monotónnost, omezenost, extrémy, periodičnost)

KK2-2 KK4-8 KK7


Učivo

 rozlišuje jednotlivé druhy funkcí, načrtne jejich grafy a určí jejich vlastnosti  modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí, výsledek hodnotí vzhledem k realitě  vyuţívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů  provádí operace s mocninami a odmocninami  provádí operace s výrazy obsahujícími mocniny a odmocniny  řeší aplikační úlohy s vyuţitím poznatků o funkcích

Funkce lineární funkce, konstantní funkce kvadratická funkce funkce s absolutní hodnotou lineární lomená funkce, nepřímá úměrnost mocninné funkce (s přirozeným, celým a racionálním exponentem) inverzní funkce exponenciální a logaritmické funkce logaritmy, vlastnosti logaritmů exponenciální a logaritmické rovnice a nerovnice

92

Poznámky KK2-2 KK4-8 KK7

 pouţívá pojem orientovaný úhel a jeho hodnoty v míře stupňové a obloukové  definuje goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku  definuje a znázorňuje goniometrické funkce v oboru reálných čísel, určuje definiční obor a obor hodnot, sestrojuje graf  určuje vlastnosti goniometrických funkcí, určuje intervaly monotonie, maxima, minima  vyuţívá vlastnosti a vztahy mezi goniometrickými funkcemi při řešení jednoduchých goniometrických rovnic  aplikuje poznatky z trigonometrie při řešení jednoduchých rovinných praktických úloh

Goniometrie a trigonometrie Goniometrické funkce ostrého úhlu Velikost úhlu v míře stupňové a v míře obloukové Orientovaný úhel Funkce sinus a kosinus Funkce tangens a kotangens Goniometrické rovnice Základní vztahy mezi hodnotami goniometrických funkcí Součtové vzorce Vztahy mezi goniometrickými funkcemi Sinová věta Kosinová věta Uţití sinové kosinové věty v praxi

KK2-2 KK4-8 KK7

 správně uţívá základní pojmy z planimetrie  rozlišuje základní druhy rovinných obrazců  vyuţívá náčrtu při řešení rovinného problému  vyuţívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině  uţívá věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků v početních i konstrukčních úlohách  řeší úlohy na metrické vlastnosti rovinných útvarů  určuje obvod a obsah základních druhů rovinných obrazců  řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy  zobrazí rovinný útvar v libovolném shodném zobrazení a ve stejnolehlosti  řeší jednoduché konstrukční úlohy pomocí shodných zobrazení a stejnolehlosti  řeší planimetrické problémy motivované praxí

Planimetrie Základní rovinné útvary Trojúhelník Mnohoúhelníky Kruţnice, kruh, úhly v kruţnici Euklidovy věty, Pythagorova věta Konstrukce úsečky dané velikosti Mnoţiny bodů dané vlastnosti Konstrukční úlohy Shodná zobrazení v rovině Stejnolehlost

KK2-2 KK4-8 KK7

93


Učivo

Poznámky

 správně pouţívá základní stereometrické pojmy  zdůvodňuje a vyuţívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary  zobrazí ve volném rovnoběţném promítání hranol a jehlan, sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles  vyuţívá náčrt při řešení prostorového problému  určuje vzájemnou polohu dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin  v úlohách aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly  určuje odchylku dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin  určuje vzdálenost bodu od roviny, bodu od přímky, dvou přímek  určuje povrch a objem základních těles s vyuţitím funkčních vztahů a trigonometrie;  řeší stereometrické problémy motivované praxí, aplikuje poznatky z planimetrie ve stereometrii

Stereometrie vzájemná poloha dvou přímek, přímky a roviny, dvou rovin (řešení stereometricky) kritéria rovnoběţnosti a kolmosti dvou rovin, přímky a roviny volné rovnoběţné promítání, určení řezu těles rovinou metrické vztahy prostorových útvarů řešené stereometricky (vzdálenost bodů, bodu od přímky v E2 i E3, bodu od roviny, dvou rovnoběţných a mimoběţných přímek, přímky od roviny s ní rovnoběţné, dvou rovnoběţných rovin odchylka dvou přímek, přímky od roviny, dvou rovin) tělesa: hranol, jehlan, čtyřstěn, válec, kuţel, koule, mnohostěny povrchy a objemy těles a jejich částí

KK2-2 KK4-8 KK7

 vysvětlí posloupnost jako zvláštní případ funkce  aplikuje znalosti o funkcích při úvahách o posloupnostech a při řešení úloh o posloupnostech  určuje posloupnost vzorcem pro n-tý člen, graficky, výčtem prvků  určuje aritmetickou posloupnost a chápe význam diference  pouţívá základní vzorce pro aritmetickou posloupnost  určuje geometrickou posloupnost a chápe význam kvocientu

Posloupnosti a jejich vlastnosti Pojem posloupnost Rekurentní určení posloupnosti Vlastnosti posloupností Aritmetická posloupnost Uţití aritmetické posloupnosti Geometrická posloupnost Uţití geometrické posloupnosti Vlastnosti aritmetických a geometrických posloupností Nekonečná geometrická řada

KK2-2 KK4-8 KK7

94

 pouţívá základní vzorce pro geom. posloupnost  vyuţívá poznatků o posloupnostech při řešení problémů v reálných situacích  provádí výpočty jednoduchých finančních záleţitostí a orientuje se v základních pojmech finanční matematiky  rozpoznává kombinatorické skupiny (variace, variace s opakováním, permutace a kombinace), uţívá vztahy pro jejich počet a pouţívá je v reálných situacích  upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly  pouţívá binomickou větu při řešení úloh  pouţívá pojmy náhodný jev, jistý jev, nemoţný jev, opačný jev, nezávislost jevů, sjednocení a průnik jevů  určuje pravděpodobnost náhodného jevu, vypočítá pravděpodobnost sjednocení nebo průniku dvou jevů  vyuţívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti

Kombinatorika, pravděpodobnost, statistika Základní kombinatorická pravidla Variace Permutace Kombinace Variace s opakováním Vlastnosti kombinačních čísel Binomická věta /Pascalův trojúhelník/ Náhodné pokusy Mnoţina moţných výsledků pokusu Jevy Pravděpodobnosti Pravděpodobnosti jevů Sčítání pravděpodobností

KK2-2 KK4-8 KK7

 vysvětluje a pouţívá pojmy statistický soubor, rozsah souboru, statistická jednotka, statistický znak, četnost a relativní četnost  vypočítává četnost a relativní četnost hodnoty znaku, sestavuje tabulku četností, graficky znázorňuje rozdělení četností  určuje charakteristiky polohy a variability (průměry, modus, medián, rozptyl, směrodatná odchylka)  vyhledává a vyhodnocuje statistická data v grafech a tabulkách  při výpočtech vyuţívá výpočetní techniku  ekonomicky interpretuje

Statistika Statistický soubor a jeho charakteristiky /váţený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, směrodatná odchylka, /, jednotka, znak Rozdělení četností, grafické znázornění

ZPV IFT- aplikace na úlohách v praxi KK2-2 KK4-8 KK7

95

statistické výsledky


Učivo

Poznámky

 určuje vzdálenost dvou bodů a souřadnice středu úsečky  pouţívá pojmy vektor a jeho umístění, souřadnice vektoru a velikost vektoru  provádí operace s vektory (součet vektorů, násobení vektorů reálným číslem, skalární součin vektorů)  uţívá parametrické vyjádření přímky, obecnou rovnicí přímky a směrnicový tvar rovnice přímky v rovině  určuje a aplikuje v úlohách polohové a metrické vztahy bodů, přímek a rovin  řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině

Analytická geometrie Souřadnice v rovině a v prostoru Vzdálenost bodů Střed úsečky Orientované úsečky Operace s vektory Parametrické vyjádření přímky Vzájemná poloha přímek Obecná rovnice přímky Řešení úloh polohových a metrických v rovině Směrnicový tvar přímky

KK2-2 KK4-8 KK7

 charakterizuje jednotlivé druhy kuţeloseček  vyuţívá charakteristické vlastnosti kruţnice k určení jejího analytického vyjádření  z analytického vyjádření určuje základní údaje o kruţnici  určuje vzájemnou polohu přímky a kruţnice

Kuţelosečky Kruţnice Kruţnice a přímky

KK2-2 KK4-8 KK7

 definuje zavedení komplexního čísla, jeho reálnou a imaginární sloţku  provádí základní operace s komplexními čísly/ sčítání, odčítání, násobení a dělení/  určí absolutní hodnotu komplexního čísla  načrtne a vysvětlí grafické znázornění komplexního čísla v Gaussově rovině  převede komplexní číslo z algebraického tvaru a goniometrický tvar a opačně  aplikuje Moivreovu větu, chápe její význam

Komplexní čísla Zavedení komplexních čísel Operace s komplexními čísly Absolutní hodnota komplexního čísla Komplexní čísla jako body Gaussovy roviny Goniometrický tvar komplexního čísla Součin a podíl komplexních čísel v goniometrickém tvaru Moivreova věta Kvadratické rovnice s reálnými koeficienty Binomické rovnice

KK2-2 KK4-8 KK7

96

 řeší kvadratické rovnice s reálnými koeficienty v oboru komplexních čísel  řeší binomické rovnice

97

6.7


6.7.1



1. 2

2. 0

3. 0

4. 0

Předmět Základy přírodních věd přispívá k hlubšímu pochopení přírodních jevů a zákonů, k formování ţádoucích vztahů k přírodnímu prostředí a umoţňuje ţákům proniknout do dějů, které probíhají v ţivé i neţivé přírodě. Učí ţáky klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k nim relevantní, na důkazech zaloţené odpovědi. Ve výuce se aplikují teoretické poznatky na praktických příkladech, které se vyskytují v praxi a se kterými se můţe ţák setkat. Na úvodním tutoriálu se ţáci seznámí s obsahem, poţadovanými výstupy včetně rozsahu vědomostí a dovedností, důleţitými termíny a doporučenou literaturou. Při studiu jsou kromě tradičních učebních materiálů vyuţívány elektronické studijní texty s interaktivními prvky. K průběţnému ověřování dosaţených studijních výsledků mohou ţáci vyuţívat elektronické testy. Nedílnou součástí vzdělávacího procesu jsou konzultace. Tyto jsou moţné v termínech daných v rozvrhu dostupném po přihlášení na internetu, prostřednictvím e-mailové korespondence nebo osobně po individuální domluvě. V průběhu studia zpracovávají ţáci samostatnou práci na zadané téma. Ověřování osvojených znalostí a dovedností probíhá prostřednictvím elektronických testů a komplexní písemné práce. Vyučování směřuje k tomu, aby ţáci uměli:  vyuţívat přírodovědných poznatků a dovedností v praktickém ţivotě ve všech situacích, které souvisejí s přírodovědnou oblastí,  logicky uvaţovat, analyzovat a řešit jednoduché přírodovědné problémy,  pozorovat a zkoumat přírodu, provádět experimenty a měření, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje,  komunikovat, vyhledávat a interpretovat přírodovědné informace a zaujímat k nim stanovisko, vyuţívat získané informace v diskusi k přírodovědné a odborné tematice,  porozumět základním ekologickým souvislostem a postavení člověka v přírodě a zdůvodnit nezbytnost udrţitelného rozvoje,  posoudit chemické látky z hlediska nebezpečnosti a vlivu na ţivé organismy. V afektivní oblasti směřuje přírodovědné vzdělávání k tomu, aby ţáci získali:  motivaci přispět k dodrţování zásad udrţitelného rozvoje v občanském ţivotě i odborné pracovní činnosti,  pozitivní postoj k přírodě,  motivaci k celoţivotnímu vzdělávání v přírodovědné oblasti.

6.7.2


Občanské kompetence Ţák prostřednictvím studia tohoto předmětu:  jedná odpovědně, samostatně, aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný  chápe význam ţivotního prostředí pro člověka a jedná v duchu udrţitelného rozvoje 98



umí myslet kriticky, tj. dokáţe zkoumat věrohodnost informací, tvoří si vlastní úsudek a je schopen o něm diskutovat

Komunikativní kompetence Ţák prostřednictvím studia tohoto předmětu:  se vyjadřuje přiměřeně v projevech mluvených i psaných a vhodně se prezentuje  formuje své myšlenky srozumitelně a souvisle v písemné podobě přehledně a jazykově správně  účastní se aktivně diskusí, formuluje a obhajuje své názory a postoje, respektuje názory druhých  vyjadřuje se a vystupuje v souladu se zásadami kultury projevu a chování  zpracovává texty na odborná témata  pouţívá přírodovědnou terminologii Personální a sociální kompetence Ţák prostřednictvím studia tohoto předmětu:  reálně posuzuje své tělesné i duševní moţnosti, získá odhad výsledků svého jednání v různých situacích  stanovuje si cíle a priority podle svých osobních schopností a ţivotních podmínek  efektivně se adaptuje na měnící se ţivotní podmínky, přejímá svěřené úkoly a aktivně pracuje v týmu Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně pracovat s informacemi Ţák prostřednictvím studia tohoto předmětu:  pracuje s běţným základním a aplikačním programovým vybavením  získává informace z otevřených zdrojů, zejména pak z celosvětové sítě Internet

6.7.3


 charakterizuje názory na vznik a vývoj ţivota na Zemi  vyjádří vlastními slovy základní vlastnosti ţivých soustav  popíše buňku jako základní stavební a funkční jednotku ţivota  vysvětlí rozdíl mezi prokaryotickou a eukaryotickou buňkou  charakterizuje rostlinou a ţivočišnou buňku a uvede rozdíly  uvede základní skupiny organismů a porovná je  objasní význam genetiky  popíše stavbu lidského těla a vysvětlí funkci orgánů a orgánových

Učivo Základy biologie  vznik a vývoj ţivota na Zemi, geologické éry Země,  biologický vývoj  společné znaky ţivých soustav  typy buněk  rozmanitost organismů a jejich charakteristika  (rostliny, houby, ţivočichové),  základní projevy ţivých organismů (metabolismus, pohyb, dráţdivost, růst, vývoj, dědičnost  a proměnlivost)  biologie člověka  zdraví a nemoc

99

Poznámky TEV KK5-7 PT - Člověk a ţivotní prostředí

soustav  vysvětlí význam zdravé výţivy a uvede principy zdravého ţivotního stylu  uvede příklady bakteriálních virových a jiných onemocnění a moţnosti prevence  vysvětlí základní ekologické pojmy  charakterizuje abiotické (sluneční záření, atmosféra, pedosféra, hydrosféra) a biotické faktory prostředí (populace, společenstva, ekosystémy)  charakterizuje základní vztahy mezi organismy ve společenstvu  uvede příklad potravního řetězce  popíše podstatu koloběhu látek v přírodě z hlediska látkového a energetického  charakterizuje různé typy krajiny a její vyuţívání člověkem

Ekologie  základní ekologické pojmy (ekologie, ţivotní prostředí, biotop, biocenóza, organismus, populace, ekosystém, biosféra)  abiotické faktory prostředí  a jejich vlivy na organismy  biotické faktory prostředí  potravní řetězce  potravní pyramida  koloběh látek v přírodě a tok energie  typy krajiny

KK5-6 PT - Člověk a ţivotní prostředí

 popíše historii vzájemného ovlivňování člověka a přírody  hodnotí vliv různých činností člověka na jednotlivé sloţky ţivotního prostředí  charakterizuje působení ţivotního prostředí na člověka a jeho zdraví  charakterizuje přírodní zdroje surovin a energie z hlediska jejich obnovitelnosti, posoudí vliv jejich vyuţívání na prostředí  popíše způsoby nakládání s odpady  charakterizuje globální problémy na Zemi  uvede základní znečišťující látky  v ovzduší, ve vodě a v půdě a vyhledá informace o aktuální situaci  uvede příklady chráněných území v ČR a v regionu  uvede základní ekonomické, právní a informační nástroje společnosti na ochranu přírody a prostředí

Člověk a ţivotní prostředí  vzájemné vztahy mezi člověkem a ţivotním prostředím  dopady činností člověka na ţivotní prostředí  přírodní zdroje energie a surovin  odpady  globální problémy lidstva  ochrana přírody a krajiny  nástroje společnosti na ochranu ţivotního prostředí  zásady udrţitelného rozvoje  odpovědnost jedince za ochranu přírody a ţivotního prostředí

DEJ OBN KK5-6 KK5-7 PT - Člověk a ţivotní prostředí

100

 vysvětlí udrţitelný rozvoj jako integraci environmentálních, ekonomických, technologických a sociálních přístupů k ochraně ţivotního prostředí  zdůvodní odpovědnost kaţdého jedince za ochranu přírody, krajiny a ţivotního prostředí  na konkrétním příkladu z občanského  ţivota a odborné praxe navrhne řešení vybraného environmentálního problému.  dokáţe porovnat fyzikální a chemické vlastnosti různých látek  popíše stavbu atomu, vznik chemické vazby  zná názvy, značky a vzorce vybraných  chemických prvků a sloučenin  popíše charakteristické vlastnosti nekovů, kovů a jejich umístění v periodické soustavě prvků  popíše základní metody oddělování sloţek ze směsí a jejich vyuţití v praxi  vyjádří sloţení roztoku a připraví roztok poţadovaného sloţení  vysvětlí podstatu chemických reakcí a zapíše jednoduchou chemickou reakci chemickou rovnicí  provádí jednoduché chemické výpočty, které lze vyuţít v odborné praxi  dodrţuje zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví při manipulaci  s chemickými látkami

Obecná chemie  chemické látky a jejich vlastnosti  částicové sloţení látek, atom, molekula  chemická vazba  chemické prvky, sloučeniny  chemická symbolika  periodická soustava  směsi a roztoky  chemické reakce, chemické rovnice  základní výpočty v chemii

MAT

 vysvětlí vlastnosti anorganických látek  tvoří chemické vzorce a názvy vybraných  anorganických sloučenin, při odvozování  vzorců vyuţívá oxidační číslo atomu prvku

Anorganická chemie  významné anorganické látky- halogenidy, oxidy, kyseliny, hydroxidy, soli  názvosloví vybraných anorganických sloučenin  vlastnosti a uţití vybraných prvků a anorganických sloučenin v kaţdodenním ţivotě a jejich vztah k ţivotnímu prostředí

KK5-6 KK5-7 PT - Člověk a ţivotní prostředí

101

 charakterizuje vybrané prvky a anorganické sloučeniny a zhodnotí jejich vyuţití  v odborné praxi a v běţném ţivotě, posoudí  je z hlediska vlivu na zdraví a ţivotní  prostředí  charakterizuje základní skupiny  uhlovodíků a jejich vybrané deriváty a tvoří jednoduché chemické vzorce a názvy  uvede významné zástupce jednoduchých organických sloučenin a zhodnotí jejich vyuţití v odborné praxi a v běţném ţivotě, posoudí je z hlediska vlivu na zdraví a ţivotní prostředí

Organická chemie  vlastnosti atomu uhlíku  základ názvosloví organické chemie  vybrané organické sloučeniny v běţném ţivotě, jejich praktické vyuţití a vliv na zdraví člověka a stav ţivotního prostředí

TEV KK5-6 KK5-7 PT - Člověk a ţivotní prostředí

 charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny  charakterizuje nejdůleţitější přírodní látky  popíše vybrané biochemické děje.

Biochemie  chemické sloţení ţivých organismů  přírodní látky, proteiny, sacharidy, lipidy, nukleové kyseliny, biokatalyzátory  biochemické děje

TEV

 orientuje se v podstatě významných oborů  fyziky  rozliší fyzikální veličiny a uvede jednotky  rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché  úlohy na pohyb hmotného bodu  určí síly, které působí na tělesa, a popíše,  jaký druh pohybu tyto síly vyvolají  určí mechanickou práci a energii  při pohybu tělesa působením stálé síly  vysvětlí na příkladech platnost zákona  zachování mechanické energie  určí výslednici sil působících na těleso  aplikuje Pascalův a Archimédův zákon  při řešení úloh

Mechanika  jednotky SI  pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kruţnici  Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitační a tíhová síla, setrvačnost, zrychlení  mechanická práce, kinetická a potenciální energie,  zákon zachování mechanické energie  posuvný a otáčivý pohyb, skládání sil  tlakové síly a tlak v tekutinách, Pascalův a Archimédův zákon

MAT KK7

 vysvětlí význam teplotní roztaţnosti látek v přírodě a v technické praxi

Termika  teplota a její měření, teplo, teplotní roztaţnost látek

MAT KK7

102

 vysvětlí pojem vnitřní energie soustavy (tělesa) a způsoby její změny  popíše principy nejdůleţitějších tepelných motorů  popíše přeměny skupenství látek a jejích význam v přírodě a v technické praxi

 teplo a práce, přeměny vnitřní energie tělesa  tepelné motory  struktura pevných látek a kapalin, přeměny skupenství

 popíše elektrické pole z hlediska jeho působení na bodový elektrický náboj  řeší úlohy s elektrickými obvody s pouţitím Ohmova zákona  popíše princip a pouţití polovodičových součástek s přechodem PN  určí magnetickou sílu v magnetickém poli vodiče s proudem  popíše princip generování střídavých proudů a jejich vyuţití v energetice

Elektřina a magnetismus  elektrický náboj tělesa, elektrická síla, elektrické  pole, kapacita vodiče  elektrický proud v látkách, zákony elektrického proudu, polovodiče, izolanty, Ohmův zákon, elektrický odpor, napětí  magnetické pole, magnetické pole elektrického proudu, elektromagnetická indukce  vznik střídavého proudu, přenos elektrické energie střídavým proudem

MAT KK7

 rozliší základní druhy mechanického vlnění a popíše jejich šíření  charakterizuje základní vlastnosti zvuku  chápe negativní vliv hluku a zná způsoby ochrana sluchu  charakterizuje světlo jeho vlnovou délkou a rychlostí v různých prostředích  řeší úlohy na odraz a lom světla  řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami  vysvětlí optickou funkci oka a korekci jeho vad  popíše význam různých druhů elektromagnetického záření

Vlnění a optika  mechanické kmitání a vlnění  zvukové vlnění  ultrazvuk a jeho vyuţití  světlo a jeho šíření, odraz a lom světla, optické jevy v přírodě  zrcadla a čočky, oko, oční  vady a jejich korekce  druhy elektromagnetického záření, rentgenové záření  vyuţití ultrafialového a infračerveného světla

MAT KK7

 popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska energie elektronu  popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní nukleony  vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše způsoby ochrany před jaderným zářením  popíše princip získávání

Fyzika atomu  model atomu, laser  nukleony, radioaktivita, jaderné záření  jaderná energie a její vyuţití

PT - Člověk a ţivotní prostředí

103

energie v jaderném reaktoru  charakterizuje Slunce jako hvězdu  popíše objekty ve sluneční soustavě  zná příklady základních typů hvězd.

Vesmír  Slunce, planety a jejich pohyb, komety  hvězdy a galaxie

104

6.8

Dějepis

6.8.1


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu


1. 2

2. 2

3. 2

4. 1

Společenskovědní vzdělávání Obecným cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit ţáky na aktivní a odpovědný ţivot v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace ţáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uváţlivě nejen ve vlastní prospěch, ale téţ pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němţ ţijí. Vzdělávání směřuje k tomu, aby ţáci získali nebo si rozvinuli tyto obecné kompetence:  vyuţívat svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě: ve styku s jinými lidmi a různými institucemi, při řešení praktických otázek svého politického i filozoficko-etického rozhodování, hodnocení a jednání, při řešení svých problémů právního a sociálního charakteru,  získávat a kriticky hodnotit informace z různých zdrojů – z verbálních textů (tj. tvořených slovy), z ikonických textů (obrazy, fotografie, schémata, mapy…) a kombinovaných textů (např. film),  formulovat věcně, pojmově a formálně správně své názory na sociální, politické, praktické ekonomické a etické otázky, náleţitě je podloţit argumenty, debatovat o nich s partnery. Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nikoli na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický ţivot a celoţivotní vzdělávání. K této dobré přípravě je samozřejmě třeba vybraných vědomostí a dovedností, které jsou prostředkem ke kultivaci historického vědomí (především v dějinách 20. století), dále také ke kultivaci politického, sociálního, právního a ekonomického vědomí ţáků a k posilování jejich mediální a finanční gramotnosti. Učivo tvoří systémový výběr z obecných (hlavně evropských) a českých dějin. Protoţe hodinová dotace dějepisu v učebních plánech jednotlivých oborů je v odborném školství nízká, bylo učivo vybráno nikoliv dosud obvyklým způsobem - na základě historických událostí, ale vytyčením vybraných důleţitých pojmů do tematických celků a jejich zařazením buď do základního učiva, nebo do učiva rozšiřujícího (pro vyšší hodinovou dotaci v učebním plánu). Obvyklá chronologická cesta výběru učiva byla zachována.

Dějepis je v odborném školství součástí společenskovědního vzdělávání především ve studijních oborech, protoţe plní nezastupitelnou integrující roli při začleňování mladého člověka do společnosti. Je zaloţen na poznatcích soudobých historických věd, a tak vytváří ţákovo historické vědomí. Zároveň systematizuje různorodé historické informace, s nimiţ se ţák ve svém ţivotě setkává (masmédia, umění, obecná výměna informací...) a má významnou úlohu pro rozvoj jeho občanských postojů a samostatného myšlení. Výuka dějepisu v odborném školství navazuje na znalosti ţáků získané v základním vzdělávání a dále je rozvíjí tak, aby ţáci na základě poznání minulosti hlouběji porozuměli své současnosti.

105

Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním posláním je kultivace historického vědomí jedince, zejména ve smyslu předávání historické zkušenosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leţí kořeny většiny současných společenských jevů. Významným způsobem zohledňuje základní hodnoty evropské civilizace, pomáhá ţákům lépe proniknout k pochopení historických jevů a dějů. Předmět Dějepis úzce souvisí s předmětem Zeměpis, ale také s předměty ostatními (důleţité objevy a jejich význam pro rozvoj lidstva, náboţenství, kultura, literatura). Ţák je veden k tomu, aby zejména:  chápal, ţe historie není jen uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů, ale je kladením otázek,  chápal historické kořeny společenských jevů, dějů a změn a jejich souvislosti v reálném i historickém čase,  rozlišoval mýty a skutečnost, objektivně posuzoval společenské jevy současnosti i minulosti a rozpoznal myšlenkovou manipulaci,  cítil úctu k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, získal respekt ke kulturním či jiným odlišnostem lidí, skupin i různých společenství. Výuka dějepisu u distanční formy studia se realizuje převáţně formou samostudia a konzultací s učitelem. Tematicky zaměřené konzultace probíhají několikrát v měsíci, vţdy o víkendech. Další konzultace jsou moţné po domluvě s učitelem nebo pomocí emailů. Ţáci jsou vyučování pomocí učebnic, elektronické učebnice a také pomocí elektronických textů, které mají zpracované od učitele dějepisu. V elektronických textech s odkazem na příslušnou literaturu je uvedeno základní učivo, které ţákům slouţí jako osnova při samostudiu. Ţákům jsou k dispozici také nahrávky hodin, které probíhaly s vyuţitím videokonference. Domácí úkoly v předmětu dějepisu jsou zpracovávány formou referátů. Ţáci si zvolí ze zveřejněného seznamu téma a na něj vypracují referát, který odevzdají učiteli ke kontrole a ohodnocení. Ţáci jsou hodnocení za pololetí tak, ţe v průběhu pololetí píší test z probraného učiva a odevzdají referáty.

6.8.2


V hodinách Dějepisu jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí vyuţívány následující postupy, které jsou uplatňovány v průběhu celého studia v závislosti na věku a postupně se rozvíjejících schopnostech a dovednostech ţáků. Kompetence k učení    

ţáci jsou vedeni k samostatnému a kritickému vyhledávání informací z různých historických pramenů a jejich kritickému hodnocení ţáci pracují s odbornou literaturou i moderními informačními technologiemi ţáci teoretické poznatky aplikují v praktických činnostech – referáty, prezentace, seminární práce do výuky zařazujeme školní aktivity (exkurze, výstavy atp.), které ţákům umoţní rozšířit jejich znalosti

Kompetence k řešení problémů     

ţáci se účastní a spolupracují na školních a meziškolních projektech analyzují historický a odborný text, oddělují obecné a jednotlivé ţákům jsou předkládány úkoly, které je nutí uţívat metody logického uvaţování (induktivní a deduktivní soudy atp.) vedou diskusi, skládat argument a správně argumentovat ţáci jsou vedeni, aby vystihovali a popisovali podstatu konfliktních situací, hledali různá řešení a navzájem je hodnotili 106

Kompetence komunikativní    

ţáci jsou vedeni v písemných i mluvených projevech k vyuţívání příslušné odborné terminologie formou samostatných výstupů formulují své postoje, hodnocení a poţadavky ţáci si navzájem hodnotí prezentace, snaţí se identifikovat chybnou a nepřesnou formu komunikace a vyhnout se jí ţáci organizují a hodnotí práci jednotlivce i skupiny

Kompetence sociální a personální   

v rámci spolupráce při skupinové práci má ţák moţnost a prostor uplatňovat svoje individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti ţáci vytváří pracovní plán, časový harmonogram a jsou schopni ho upravovat v závislosti na svých potřebách a výsledcích práce zadáváním skupinových úkolů se ţáci učí hledat konsensus mezi individuální a kolektivní potřebou

Kompetence občanské   

ţáci se prostřednictvím filmů, knih atd. učí toleranci v multikulturním prostředí, otevřenosti a toleranci k odlišnostem při výuce poukazujeme na záporné znaky totalitní společnosti, tím si ţáci posilují svůj vztah ke kladným občanským hodnotám a občanské společnosti vůbec rozborem historických dokumentů se ţáci učí sledovat a kriticky hodnotit události kolem sebe, nepodléhat falešně jednoduchým řešením

Kompetence pracovní 

při přípravě individuálních i skupinových prezentací se ţáci učí systematické práci, plánování činností a přebírání osobní odpovědnosti za své výsledky ve studiu i v ţivotě

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Průřezová témata se prolínají s oborem Vzdělávání a komunikace v českém jazyce (český jazyk a literatura) a Společenskovědní vzdělávání (občanský a společenskovědní základ a historie, úvod do filozofie, mezinárodní vztahy a globalizace, umění a kultura).

6.8.3


 charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého,  rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace,  zamýšlí se nad příčinami rozdílné interpretace historických událostí a dokládá je konkrétními příklady,

Učivo Úvod do studia historie  význam historického poznání pro současnost,  práce historika, historické informace, jejich typy, účel a moţnost vyuţití,  historické prameny,  pomocné vědy historické (paleografie, chronologie, heraldika, numismatika, genealogie),  periodizace lidských dějin

107

Poznámky

 hodnotí význam studia historie pro vlastní profesní i osobnostní rozvoj a uvede typy historických pramenů,  vyjmenuje pomocné vědy historické a vysvětlí jejich obsah,  objasní hlavní mezníky v dějinách lidské společnosti.  objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní ţivot lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku,  objasní pojem archeologická kultura  formuluje hlavní teorie vzniku člověka,  vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti,  hledá souvislosti mezi proměnami přírodních podmínek a vývojem člověka  vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské činnosti a uţívání kovů  zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichţ vyrůstá evropská civilizace,  srovnává civilizační úroveň různých oblastí světa, vysvětluje rozdíly, hledá příčiny a důsledky rozdílů,  objasní ţidovství, vazbu mezi ţidovstvím a křesťanstvím, další neevropské náboţenské kulturní systémy,  popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin.  objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě, vysvětlí podstatu vztahu mezi

Člověk a ţivotní prostředí

Pravěk  předchůdci člověka a antropogeneze rodu homo (člověk schopný, vzpřímený, rozumný a dnešního typu),  doba kamenná: paleolit, mezolit, neolit, eneolit  doba bronzová,  doba ţelezná  doba římská  doba stěhování národů

Starověk  staroorientální státní útvary: Mezopotámie, Egypt, Palestina, Fenicie, Palestina, Indie a Čína,  antické státy: řecké městské státy, Makedonie a Řím

Středověk Raný středověk  stěhování národů,  utváření středověké Evropy (byzantskoslovanská oblast, francká říše, oblast 108

světskou a církevní mocí v západním a východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboţenství a církve ve středověké společnosti,  definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5.11. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích (1),  objasní proces vzniku islámu a muslimských států  charakterizuje jejich specifika a posoudí odlišnosti ve vztahu k Evropě  zhodnotí způsoby a výsledky střetávání se křesťanského světa a islámu  objasní podmínky vzniku raně středověkých států,  vysvětlí proměnu vzájemného postavení světské a církevní moci  charakterizuje zlomové události a klíčové osobnosti středověkých států  zhodnotí znaky a projevy středověké kultury  definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 11. – 14. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích,

západní, východní a střední Evropy)  křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství  barbarské státy, evropský Západ a Východ,  islám a Arabové,  počátky státních útvarů na našem území (Sámo, Velká Morava),  český stát v raném středověku,  kultura románská, vzdělanost a umění,

Vrcholný středověk

 papeţství a císařství, boj o investituru,  kříţové výpravy,  venkov a zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace,  vláda posledních Přemyslovců,  středověká vesnice a město  změny v zemědělství a vesnická kolonizace  rozvoj města, městská kolonizace,


Učivo

 charakterizuje základní rysy vývoje na našem území v kontextu událostí ve světě.

Pozdní středověk  vláda Lucemburků,  gotická kultura, vzdělanost a umění,  pokusy o nápravu církve (Husovi předchůdci a Jan Hus),  husitská revoluce,  vláda Jiřího z Poděbrad,  Jagellonci na českém trůnu,

 rozpozná nové filozofické

Počátky novověku 109

Poznámky

a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady,  objasňuje rozdíly mezi středověkým a renesančním pojetím člověka a státu,  porozumí důsledkům zámořských objevů, jeţ vedly k podstatným hospodářským mocenskopolitickým změnám,  popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj,  posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry,  určí a zhodnotí myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století,  ilustruje projevy osvícenství v českém prostředí,  na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udrţení.

 renesance a humanismus,  zámořské objevy a jejich dopad na politicko-hospodářský vývoj,  reformace a protireformace,  evropské monarchie v 16.-17.století. Šíření reformace v Evropě,  český stát za vlády Habsburků  první burţoazní revoluce,  rivalita a spolupráce evropských velmocí v raném novověku; třicetiletá válka ,  absolutismus a stavovství,  barokní umění.

Velké občanské revoluce (Osvícenství)  osvícenství (filosofie, vynálezy, významné osobnosti),  průmyslová revoluce,  osvícenské reformy v českých zemích,  boj amerických kolonií za nezávislost,  Velká francouzská revoluce,  Evropa za napoleonských válek, Společnost a národy  Utváření novodobých národních společenství, emancipačních hnutí sociálních skupin,  Vídeňský kongres – uspořádání Evropy po napoleonských válkách, systém Svaté aliance

 objasní vznik novodobého českého národa  a jeho úsilí o emancipaci

3. ročník Výsledky vzdělání Žák:  Vysvětlí emancipační hnutí národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu

Učivo České národní obrození (obranná, ofenzívní a vrcholná část),  revoluční rok 1848/49, boj za občanská práva, vzestup nacionalismu (risorgimento, pokus o sjednocení německých zemí, revoluce v habsburské monarchii a českých zemích), 110

Poznámky



 



včetně jeho specifických rysů, ilustruje na konkrétních příkladech projevy modernizace a industrializace v českém prostředí, analyzuje cíle české politiky ve druhé polovině 19. století, vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jeţ byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období, vyhledává a popisuje kolonie evropských států, provede rozbor důsledků koloniální expanze pro jednotlivé kontinenty

 evropské země ve druhé polovině 19. století (vznik Itálie a Německa),

 politické, společenské a hospodářské proměny v českých zemích ve 2. polovině 19. století,

 předpoklady a projevy imperiální politiky velmocí,  Rusko, USA a ostatní světové velmoci (vnitřní vývoj a mezinárodní postavení),  koloniální expanze, Moderní doba. Situace v letech 19141939  vznik Trojspolku a Dohody  vzájemné střetávání velmocí, diplomatické a vojenské aktivity v předvečer 1. světové války, mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů

 srovnává cíle válčících států, provádí kritiku cílů vyhlašovaných a skutečných,  uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku,

 vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnost potenciálních obětí jim čelit,  vysvětluje postavení českých zemí, kategorizuje postoj

Občan v demokratické společnosti  1. světová válka, české země v době války, první československý odboj,  revoluce v Rusku, upevňování bolševického reţimu,  poválečné uspořádání světa – versailleský mírový systém,  vznik Československa (společenské, politické, sociální a hospodářské poměry),

 mezinárodní politika ve 20. letech 20. století  velká hospodářská krize a vzestup totalitních ideologií,  situace ve světě a Evropě ve 30. letech 20. století (nacismus v Německu, fašistická agrese v Africe, občanská válka ve Španělsku, čistky v SSSR), 111

obyvatelstva k válečným konfliktům,  provádí rozbor podmínek a příčin vzniku Československa,  objasňuje příčiny dynamiky meziválečného vývoje,  vysvětlí souvislosti mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil,  popíše a zhodnotí ţivotní způsob v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury.

 politický, hospodářský vývoj ČSR ve třicátých letech,  Appeseament – politika usmiřování – cesta k Mnichovu,  mnichovská krize a její důsledky,  vznik druhé československé republiky,  kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury)

4. ročník Výsledky vzdělání Žák:  charakterizuje 2. světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky,

 charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy, nejvýznamnější konflikty,  vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a situaci ve střední Evropě a v naší zemi,  porovná a vysvětlí způsob ţivota a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích,  popíše mechanismy a prostředky postupného

Učivo Moderní doba. Situace ve světě od roku 1939  okupace českých zemí, vznik protektorátu Čechy a Morava,  2. světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust),  druhý československý odboj – boj za obnovu samostatného státu,  Evropa a svět po 2. světové válce, vznik OSN, princip sociálního státu,  Studená válka, východní blok, jeho hospodářský a sociální vývoj,  SSSR jako světová velmoc; RVHP, Varšavská smlouva,  Vývoj v Československu poválečném období do roku 1969,  vznik Izraele a blízkovýchodní konflikty,  Euroatlantická spolupráce a vývoj demokratických zemí. USA jako světová velmoc,  Dekolonizace; „třetí svět“, ekonomické, demografické a politické postavení v globálním světě,  Československo v době normalizace, 112

Poznámky

sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování,  vymezí základní problémy soudobého světa a moţnosti jeho dalšího vývoje,  analyzuje rozpad Československa a vznik ČR

 Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě – Helsinky, postupná „koroze“ sovětského bloku,  pád komunistických reţimů a jeho důsledky; sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě,  globální problémy moderní společnosti.

113

6.9

Občanská nauka

6.9.1




1. 2

2. 2

3. 2

4. 1

Vyučovací předmět vychází v 1. – 4. ročníku střední odborné školy ze vzdělávacího oboru Společenskovědní vzdělávání. V rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata: Občan v demokratické společnosti, Člověk a ţivotní prostředí, Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie. Obecným cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit ţáky na aktivní a odpovědný ţivot v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace ţáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uváţlivě nejen pro vlastní prospěch, ale také pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němţ ţijí. Výuka je realizována přichystanými studijními materiály, které jsou doplňovány diagnostickými testy a aktualitami z konkrétní společenskovědní oblasti. Jsou vyuţívány informační technologie, hodnotí se pomocí písemných testů, elektronických testů a zadaných referátů. K prezentaci učiva, předávání studijních materiálů a komunikaci se ţáky je vytvořena adresářová struktura, coţ umoţňuje samostatné studium, důleţitou roli zde hrají zadané referáty či seminární práce, k čemuţ je vytvořen příslušný adresář. Získané znalosti se na závěr prověří shrnujícím písemným testem.

6.9.2


V hodinách Občanské výchovy jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí vyuţívány následující postupy:  vedeme ţáky k tomu, aby vyuţívali svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě,  učíme je, aby sledovali aktuální společenské dění, byli schopni zaujmout určitý odpovědný postoj k otázkám sociálním, kulturním, ekonomickým i ekologickým,  vedeme ţáky k tomu, aby získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů,  vedeme ţáky k tomu, aby vybraná témata zpracovali jako referáty nebo samostatné práce, v nichţ vyuţijí různé zdroje informací a získané informace analyzují a porovnávají,  vedeme ţáky k tomu, aby v zadaných projektech řešili zadaný problém,  motivujeme ţáky k tomu, aby pro svá tvrzení našli odpovídající důkazy a formulovali podloţené závěry,  vedeme ţáky k tomu, aby byli schopni formou uceleného výkladu jasně, srozumitelně a věcně prezentovat své názory na aktuální problém.

114

6.9.3


Výsledky vzdělání Žák: ČLOVĚK JAKO JEDINEC:

Učivo ČLOVĚK JAKO JEDINEC: PSYCHOLOGIE:

PSYCHOLOGIE: PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA: PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA:  uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace v sociální skupině  objasní vznik psychologie a orientuje se v základních psychologických směrech  roztřídí jednotlivé disciplíny a objasní jejich význam pouţitím vhodných příkladů  charakterizuje základní metody výzkumu v psychologii a jejich uplatnění v praxi PODSTATA LIDSKÉ PSYCHIKY:  charakterizuje pojmy psychika, proţívání, chování, vědomí a nevědomí  zná pojem determinace  uvede a charakterizuje jednotlivé vlivy na rozvoj osobnosti člověka

 obecné otázky psychologie

 vznik a vývoj psychologie a její směry (experimentální psychologie, behaviorismus, psychoanalýza, analytická psychologie, humanistická psychologie)  předmět psychologie a základní členění psychologických disciplín

 metody výzkumu v psychologii

PODSTATA LIDSKÉ PSYCHIKY:  základní pojmy psychologie:  psychika (determinace lidské psychiky)  proţívání  chování  vědomí  nevědomí

 uvede příklady, proč se lidé odlišují ve svém chování, odůvodní tyto odlišnosti  uvede příklady faktorů, které ovlivňují proţívání, chování a činnost člověka  objasní rozdíl mezi proţíváním a chováním, uvede vhodné příklady PSYCHICKÉ JEVY OSOBNOSTI:

PSYCHICKÉ JEVY OSOBNOSTI:

Psychické vlastnosti osobnosti:

Psychické vlastnosti osobnosti: 115

Poznámky PT – Občan v demokratické společnosti

Temperament:  objasní pojem temperament  seznámí se s druhy temperamentu podle různých typologií  pokusí se zařadit sebe sama do některé z typologií Schopnosti:  objasní pojem schopnosti, popíše a charakterizuje stupně schopnosti (vlohaschopnost-nadání-talentgenialita)  -dokáţe pouţít poznatky a aplikovat je na vlastní osobu

 temperament, druhy temperamentu

 schopnosti, stupně schopnosti (vlohaschopnost-nadání-talent-genialita)

Charakter:  objasní pojem charakter  dokáţe popsat charakter známého člověka či sebe sama Motivy a postoje:  objasní pojem motivy, potřeba, hodnoty a postoje  orientuje se v řazení potřeb - Abraham Maslow Volní vlastnosti:  objasní pojem volní vlastnosti  charakterizuje seberegulační vlastnosti osobnosti a uvede jejich druhy Inteligence:  objasní, čím je inteligence determinována  seznámí se s metodou zjišťování IQ  vyjmenuje stupně inteligence  - zná bodovou hodnotu průměrného IQ

 charakter

 motivy a postoje, hierarchie potřeb podle Maslowa

 volní vlastnosti (seberegulační vlastnosti osobnosti)

116

PSYCHICKÉ JEVY OSOBNOSTI: Psychické procesy osobnosti: Poznávací procesy: Vnímání:  objasní pojem vnímání  charakterizuje jednotlivé druhy vnímání (zrakové, čichové, chuťové, sluchové, pohybové, dotekové, hmatové)  popíše druhy záţitků ve vnímání - pojmy vjem a počitek (rozpozná rozdíl mezi počitkem a vjemem)  vyjmenuje a charakterizuje uţitím vhodných příkladů různé druhy počitků Představivost:  objasní pojem představa a představivost  charakterizuje různé druhy představ, dokáţe je rozlišit

Fantazie:  charakterizuje pojem fantazie a popíše její druhy (bezděčná, záměrná, reprodukující, tvůrčí)  objasní pojem originalita Myšlení, řeč:  objasní pojem myšlení  charakterizuje jednotlivé druhy myšlení a uvede k nim příklady z praxe  rozpozná jednotlivé myšlenkové operace a uvědomí se mezi nimi rozdíl v praxi  sám vymyslí příklady myšlenkových operací  popíše formy myšlení (pojem, soud, úsudek a důkaz)

 inteligence:  stupně inteligence  IQ PSYCHICKÉ JEVY OSOBNOSTI: Psychické procesy osobnosti: Poznávací procesy (kognitivní): Vnímání  druhy vnímání  druhy záţitků ve vnímání (vjem a počitek)  druhy počitků

Představivost, představy:  druhy představ

Fantazie  druhy fantazie  originalita

Myšlení:  druhy myšlení  myšlenkové operace  formy myšlení

Řeč: 117

 objasní vztahy mezi myšlením a řečí  charakterizuje druhy řeči (vnitřní a vnější řeč)  uvede zásady správné verbální a neverbální komunikace Procesy paměti: Paměť:  charakterizuje paměť  seznámí se s fázemi paměti a jejími druhy  dokáţe uvést praktické příklady  popíše jednotlivé druhy paměti a uvede k nim příklady Motivační procesy: City:  seznámí se se znaky citů, druhy a postavením citů v ţivotě člověka Vůle:  charakterizuje pojem vůle PSYCHICKÉ JEVY OSOBNOSTI:

Řeč:  druhy řeči  komunikace

Procesy paměti: Paměť:  fáze paměti zapamatování (druhy zapamatování), uchování a vybavení (tři typy vybavení)  druhy paměti (ultrakrátká, krátkodobá a dlouhodobá)

Motivační procesy: (citové a volní)  city (emoce) jejich druhy a vlastnosti  vůle PSYCHICKÉ JEVY OSOBNOSTI: Psychické stavy osobnosti:

Psychické stavy osobnosti: Stavy pozornosti: Pozornost:  objasní pojem pozornost  seznámí se s druhy pozornosti  uvede příklady z praxe PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI:  objasní pojem osobnost  charakterizuje dynamiku a statiku osobnosti a uvede konkrétní příklady  uvede charakteristické znaky osobnosti  seznámí se s různými teoriemi osobnosti a uvede hlavní představitelé těchto teorií VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE:  charakterizuje jednotlivé etapy vývoje člověka a jejich vývojové úkoly

Stavy pozornosti: Pozornost  druhy pozornosti  pojmy vědomí, podvědomí, spánek Citové stavy PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI:  osobnost  psychická struktura osobnosti (dynamika osobnosti – psychické vlastnosti a statika osobnosti – rysy osobnosti)  teorie osobnosti

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE:  etapy vývoje člověka a jejich vývojové úkoly  teorie vývoje

118

 porovná vývoj člověka v jednotlivých ţivotních etapách  uvede příklady vývojových úkolů v daných etapách  - seznámí se s hlavními teoriemi vývoje PSYCHOLOGIE ČINNOSTI:  dokáţe si uvědomit činnost člověka v souladu s- rozezná základní druhy lidské činnosti (hra, učení, práce a tvořivá činnost)  jeho činnostmi  Aktivace a motivace:  seznámí se s pojmy aktivace a motivace a dokáţe je pouţít  Hra:  seznámí se s druhy her a pouţije příklady z dětství  Učení:  charakterizuje pojem učení, druhy učení  dokáţe navrhnout vhodnou strategii učení  uvědomí si podmínky zlepšit podmínky učení  seznámí se s efektivním učením  Práce:  naváţe na poznatky a praxi v této problematice  Tvořivá činnost:  uvědomí si základní význam tvůrčího myšlení a tvůrčí práce člověka PSYCHOLOGIE V KAŢDODENNÍM ŢIVOTĚ: Psychologie jednání a chování:

PSYCHOLOGIE ČINNOSTI:     

aktivace, motivace hra učení práce tvořivá činnost, kreativita

PSYCHOLOGIE V KAŢDODENNÍM ŢIVOTĚ: Psychologie jednání a chování:  chování a jednání

 uvědomí si, ţe kaţdé jednání a chování má i psychickou stránku  uvede vhodné příklady ze ţivota

Řešení konfliktů:  konflikt  druhy konfliktů  řešení konfliktu

 Řešení konfliktů:  seznámí se s druhy konfliktů a jejich podstatou  uvede moţnostmi řešení konfliktů a pokusí se navrhnout vhodné řešení

Psychohygiena:  psychické a duševní zdraví  zásady, metody a význam duševní hygieny  stres, stresové situace a jejich zvládání  deprivace, frustrace  duševní poruchy (neurózy, psychózy a 119

daného konfliktu

psychopatie)

 Psychohygiena:  seznámí se s pojmem psychohygiena  navrhne jak pečovat o své psychické a duševní zdraví  charakterizuje pojmy stres, deprivace a frustrace  - orientuje se v jednotlivých duševních poruchách a uvede jejich konkrétní příklady

2. ročník Výsledky vzdělání Žák: ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI:  definuje svoje sociální vazby  objasní charakteristické rysy různých komunikačních situací  uvede konkrétní příklady formálních a neformálních vztahů  popíše sociální strukturu české společnosti

 objasní své sociální role v různých skupinách  identifikuje předsudek v konkrétní situaci, respektuje kulturní a sociální odlišnosti členů různých sociálních skupin  na konkrétních příkladech vysvětlí význam sociální kontroly, vyjmenuje její moţné podoby v rodině, třídě, škole, obci, regionu, státě  objasní, co je to sociální změna, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní a porovná je z hlediska dopadu na jednotlivce a společnost,

Učivo

Poznámky

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI: Společenská podstata člověka:  sociologie jako věda  vývoj a význam sociologie  společenská podstata člověka  sociální vazby  socializace  mezilidské vztahy  formální a neformální komunikace Sociální struktura společnosti:  sociální útvary  společenské instituce  sociální nerovnost  sociální mobilita Jedinec ve skupině:  sociální nerovnost  předsudky a stereotypy, další chyby v sociálním poznávání

 normy chování, sankce – formy, význam, význam sociální kontroly a její podoby

Sociální fenomény a procesy:  rodina a krize rodiny  změny sociálních rolí muţe a ţeny

120

PT - Občan v demokratické společnosti

doloţí svá tvrzení argumenty  korektně a citlivě řeší problémy zaloţené na mezilidských vztazích  posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného ţivota, partnerských vztahů, manţelství a rodičovství  projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte

 zhodnotí vliv všech médií na ţivot člověka

 vysvětlí, co to je sociálně patologické chování  zaujímá odmítavý postoj k sociálně patologickému jednání

 vztahy v rodině  mezigenerační souţití  pomoc nemocným a handicapovaným lidem       

partnerské vztahy manţelství a rodičovství neúplná rodina náhradní rodinná péče a její formy ústavní péče volba ţivotního partner sociální chování v intimních vztazích otevřenost, tolerance, respektování druhého, empatie, trpělivost, odpovědnost, sebepoznání a sebeúcta  ţivotní prostředí Masmédia:  vliv masmédií na člověka (hodnoty, ţivotní styl)  kultura a její funkce  práce a její funkce Sociální problémy  nezaměstnanost  kriminalita  extremismus  sexuálně motivovaná kriminalita – pornografie, pedofilie, dětská prostituce, obchod se ţenami  formy individuálního násilí a zneuţívání – šikana, brutalita, zanedbávané a týrané děti  autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevy-zdravotní a psychosociální rizika  sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, sloţitých a krizových situacích – duševní hygiena

PT – Informační a komunikační technologie

PT - Člověk a svět práce

3. ročník Výsledky vzdělání Žák: OBČAN VE STÁTĚ:  vysvětlí, za jakých okolností vznikají státy, uvede podmínky právní existence státu

Učivo OBČAN VE STÁTĚ: Stát: znaky a funkce státu, státní suverenita formy státu, právní stát

 objasní pojem právní stát  rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády)

Poznámky

Historické a současné pojetí státu

121

PT – Občan v demokratické společnosti

 stručně popíše strukturu Ústavy ČR a uvede základní okruhy práv a svobod občanů ČR

Ústava ČR – struktura, přehled základních ustanovení

 vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a která oblasti ţivota upravuje  objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé sloţky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR

 vyloţí podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu  popíše formy přímé a nepřímé demokracie  vysvětlí, jaký význam má referendum a za jakých okolností se pouţívá

Rozdělení státní moci v ČR, funkce a úkoly orgánů státní moci

Demokracie: principy a podoby demokracie

přímá a nepřímá demokracie e její podoby referendum

 porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě

občanská práva a povinnosti podstata a fungování občanské společnosti

 objasní nutnost ochrany lidských práv, rozpozná příklady jejich porušování

Lidská práva: zakotvení lidských práv v dokumentech porušování a ochrana lidských práv

 uvede okruh problémů, se kterými se občan můţe obracet na ombudsmana

funkce ombudsmana

 porovnává programy vybraných politických stran  uvede příklady prostředků, které mohou občané pouţít k vyjádření svých politických názorů  vyloţí podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje moţné formy aktivní participace občanů v ţivotě obce či širších společenstvích  popíše, jak můţe občan ovlivňovat politické dění


Politické subjekty:  politické strany a jejich programy  volby

 volební systémy

 občan a obec 122



v obci a ve státě  uvede okruh problémů, se kterými se můţe občan obracet na jednotlivé státní úřady  uvede příklady, jak můţe občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem můţe přispívat k řešení záleţitostí týkajících se veřejného zájmu  uvede příklady důleţitých ideologií a zhodnotí jejich vliv na ţivot společnosti  objasní podstatu a význam politického pluralizmu pro ţivot ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií OBČAN A PRÁVO:  vysvětlí smysl a účel práva  objasní vztah mezi morálkou a právem  objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami  odůvodní účel sankcí při porušení právní normy  rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady, vysvětlí pojem způsobilost k právním úkonům  popíše Právní řád ČR, vysvětlí systém právních odvětví, popíše legislativní proces

Ideologie: znaky a funkce přehled vybraných ideologií


OBČAN A PRÁVO: Právo a spravedlnost: smysl a účel práva prameny práva morálka a právo


právní norma, sankce

Právo v kaţdodenním ţivotě: fyzická a právnická osoba, právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům


právní řád ČR – jeho uspořádání systém právních odvětví, legislativní proces

 na příkladu ukáţe moţné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek

smlouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky smluv

 vymezí podmínky vzniku a zániku důleţitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manţelství) i

Právní vztah:  vznik a zánik právního vztahu  práva a povinnosti účastníků  pojem vlastnictví 123


 pojem manţelství

práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů  popíše právnické profese  rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení  rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postiţitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti  rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních problémů, s nimiţ se na ně mohou občané obracet  ve svém jednání respektuje platné právní normy MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT:  objasní historické kořeny a důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy

 popíše strukturu EU  rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti  stručně uvede podmínky členství  posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na kaţdodenní ţivot občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva

Orgány právní ochrany:  funkce a úkoly, právnické profese 

účel a průběh občanského soudního řízení



trestní řízení, orgány činné v trestním řízení, jejich úkoly trestný čin a přestupek





systém právního poradenství, činnost a úkoly občanských poraden

MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT: Evropská integrace:  podstata a význam integrace  proces integrace EU:  Evropská unie – význam a podmínky členství, základní práva a povinnosti členských zemí, členské země  orgány EU

 zhodnotí význam evropské měny  evropská měna  objasní vztah orgánů EU a státní moci ČR

 vysvětlí význam mezinárodních organizací

 vztah mezi EU a ČR Mezinárodní spolupráce:  důvody, význam a výhody  spolupráce

124


 objasní činnost RE,  NATO, OSN  uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR  uvede příklady institucí, na něţ se můţe obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí  posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich moţné důsledky  charakterizujte termín globalizace

   

významné mezinárodní organizace a společenství – RE, NATO, OSN, jejich účel a náplň Činnosti

 konzulát, velvyslanectví

Globalizace:  proces globalizace

 -na konkrétních příkladech objasní globalizační tendence

 klady, zápory a dopady globalizace

 orientuje se v globálních problémech, vybere nejdůleţitější a odůvodní výběr

 globální problémy

PT – Člověk a ţivotní prostředí

4. ročník Výsledky vzdělání Žák: ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY:  objasní podstatu filozofického tázání

Učivo ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY: Podstata filozofie:  filozofie jako věda

 popíše základní filozofickou otázku

 základní filozofická otázka

 vysvětlí základní filozofické problémy a disciplíny

 základní filozofické problémy a disciplíny

 popíše vztah mýtu a filozofie  porovná východiska filozofie, mýtu, náboţenství, vědy a umění k uchopení

 vztah filozofie k mýtu  vztah filozofie k náboţenství, vědě  a umění

125

Poznámky

skutečnosti a člověka  rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení

Filozofie v dějinách:  periodizace dějin filozofie  klíčové etapy a směry  filozofického myšlení

 rozlišuje významné náboţenské systémy, identifikuje projevy náboţenské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení

Víra v lidském ţivotě:  podoby víry, znaky náboţenské  víry  náboţenské systémy, církve  sekty

 rozumí pojmu etická norma a respektuje tyto normy  rozpozná zneuţívání etických norem – ukázka na konkrétních příkladech  posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem

Etika:  etická norma, svědomí

126

6.10

Tělesná výchova

6.10.1


Obsahové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Tělesná výchova si klade za cíl vybavit ţáky znalostmi a dovednostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a bezpečnost, a tak rozvinout a podpořit jejich chování a postoje ke zdravému způsobu ţivota a celoţivotní odpovědnosti za své zdraví. Vede ţáky k tomu, aby znali potřeby svého těla v jeho biopsychosociální jednotě a rozuměli tomu, jak působí výţiva, ţivotní prostředí, dodrţování hygieny, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávání negativních emocí a stavů, jednostranné činnosti, mezilidské vztahy a jiné vlivy na zdraví. Důraz se klade na výchovu proti závislostem. V tělesné výchově se usiluje zejména o výchovu a vzdělávání pro celoţivotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Ţáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností. Vzdělávání směřuje k tomu, aby ţáci dovedli:  váţit si zdraví jako jedné z prvořadých hodnot potřebné ke kvalitnímu proţívání ţivota a cílevědomě je chránit; rozpoznat, co ohroţuje tělesné a duševní zdraví,  racionálně jednat v situacích osobního a veřejného ohroţení,  chápat, jak vlivy ţivotního prostředí působí na zdraví člověka,  znát prostředky, jak chránit své zdraví, zvyšovat tělesnou zdatnost a kultivovat svůj pohybový projev; usilovat o dosaţení optimálního pohybového rozvoje v rámci svých moţností,  posoudit důsledky komerčního vlivu médií na zdraví a zaujmout k mediálním obsahům kritický odstup,  vyrovnávat nedostatek pohybu a jednostrannou tělesnou a duševní zátěţ,  pociťovat radost a uspokojení z prováděné tělesné (sportovní) činnosti,  usilovat o pozitivní změny tělesného sebepojetí,  vyuţívat pohybových činností, pravidel a soutěţí ke správným rozhodovacím postupům podle zásad fair play,  kontrolovat a ovládat své jednání, chovat se odpovědně při sportu a při pohybových činnostech vůbec; podle potřeby spolupracovat,  preferovat pravidelné provádění pohybových aktivit v denním reţimu; eliminovat zdraví  ohroţující návyky a činnosti. Na úvodním tutoriálu probíhá přednáška na téma zdravý ţivotní styl a ochrana zdraví. Ţáci v průběhu studia samostatně zpracovávají referáty dle poţadavků zveřejněných na školní síti. Ročník Hodinová dotace

1. 2

2. 2

127

3. 2

4. 2

6.10.2


Klíčové kompetence 1. Kompetence k učení  pro vykonání pohybových úkolů vyhledává vhodné způsoby, metody a strategie  rozvíjí pohybovou aktivitu cíleně vyučování  uţívá odborné termíny – názvosloví při pořadových cvičeních, názvosloví obecně uţívané při jednotlivých sportech, má přehled o struktuře soutěţí sportovních svazů  samostatně pozoruje a zkouší jednotlivé pohybové dovednosti během výuky i v multimédiích, ze kterých rovněţ získává aktuální informace z oblasti sportu nejen v blízkém okolí, ale i ve světě  podílí se na realizaci pravidelného pohybového reţimu 2. Kompetence k řešení problémů  k řešení problémů vyuţívá vlastního úsudku a předchozí zkušenosti  reaguje na vzniklé situace nejen podle naučeného schématu, ale vytváří i nové – kreativní varianty řešení  kriticky hodnotí a domýšlí důsledky vlastního rozhodnutí při řešení problémů s ohledem na zdraví svoje i svých spoluţáků 3. Kompetence komunikativní  je schopen vyjádřit se výstiţně, srozumitelně a kultivovaně 4. Kompetence sociální a personální  rozvíjí svoji zdravou sebedůvěru a koriguje své jednání směrem, který jej naplňuje a přispívá k pocitu sebeúcty 5. Kompetence občanské  má na mysli nejen své vlastní cíle a hodnoty, ale chápe i situaci ostatních  proti nepřiměřenému psychickému i fyzickému zacházení a útlaku aktivně vystupuje  ctí obecně přijímané principy (zákony, školní řád, bezpečnostní pokyny, společenské normy, ...) ve škole i mimo ni  rozhoduje a chová se zodpovědně při organizaci sportovních aktivit, v krizových situacích ohroţujících zdraví a ţivot člověka 6. Kompetence pracovní  přizpůsobuje se i ve změněných nebo obměněných pracovních podmínkách

128

6.10.3

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 1. – 4. ročník: Výsledky vzdělání

Ţák  prokáţe dovednosti při poskytování první pomoci sobě a jiným

 aktivně vstupuje do organizace svého pohybového reţimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně a s konkrétním účelem

 usiluje o zlepšení své tělesné  zdatnosti: z nabídky zvolí  vhodný rozvojový program

 samostatně se připraví před pohybovou činností a ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěţovanými svaly

 uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně známém prostředí sportovišť, přírody, silničního provozu, předvídá moţná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim svou činnost

Učivo Činnosti ovlivňující zdraví

Poznámky

První pomoc  úrazy a náhlé zdravotní příhody  zajištění ţivotně důleţitých funkcí  zlomeniny Význam pohybu pro zdraví  rekreační a výkonnostní sport Prevence a korekce jednostranného zatíţení a svalových dysbalancí  cvičení správného drţení těla  odstraňování svalových dysbalancí  strečinková cvičení  dechová cvičení  relaxační cvičení Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech první pomoc při TEV a sportu v různém prostředí a klimatických podmínkách

Činnosti podporující pohybové učení Komunikace v TV tělocvičné názvosloví osvojovaných činností – Organizace prostoru a pohybových činností – v podmínkách školních sportovišť - sportovní výstroj a výzbroj Historie a současnost sportu – významné soutěţe a sportovci, Pravidla osvojovaných pohybových činností - her, závodů, soutěţí

 odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se zdravím 129

Člověk a ţivotní prostředí

a sportem, upraví pohybovou aktivitu vzhledem k údajům o znečištěném ovzduší  naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví, ochrana přírody při sportu

130

6.11


6.11.1


Časové, obsahové a organizační vymezení ročník

1.

2.

3.

4.

hodinová dotace

1

1

1

1

Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit ţáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Ţáci porozumí základům informačních a komunikačních technologií, naučí se na uţivatelské úrovni pouţívat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běţným aplikačním programovým vybavením. Jedním ze stěţejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií je, aby ţáci zvládli efektivně pracovat s informacemi a dovedli komunikovat pomocí internetu. Další částí vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích představuje práce s prezentační technikou. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je dále vhodné rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichţ příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oborů. Průřezová témata: Člověk a svět práce, Informační a komunikační technologie.

6.11.2


Ţáci:     

    

se seznámí se základním názvoslovím pouţívaným v současném informačním prostředí, pouţívají počítače a jejich periferie při své školní práci, uvědomují si výhody a rizika spojená s pouţíváním informačních technologií, pracují s prostředky správy operačního systému, na základní úrovni a jsou schopni konfigurovat operační systém a nastavit jeho uţivatelské prostředí, orientují se v běţném operačním systému, chápou strukturu dat a moţnosti jejich ukládání, rozumí a orientují se v systému adresářů, ovládají základní práce se soubory jako jsou vyhledávání, kopírování, přesuny a mazání, zvládnou principy algoritmizace úloh a naučí se sestavovat algoritmy řešení konkrétních úloh, pracují s nápovědami v základních aplikačních programových vybaveních, vybírají a pouţívají vhodných programových prostředků pro řešení konkrétních úkolů, vytvářejí, upravují a archivují textové dokumenty, vytvářejí jednoduché multimediální dokumenty.

131

6.11.3

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

1. ročník Výsledky vzdělání

Učivo

Ţák:  vysvětlí základní princip fungování počítače a přídavných prvků  vysvětlí pojmy, které se vyskytují v prostředí informačních technologií  pouţívá počítače ke své práci studiu  připojí přídavná zařízení k počítači

Úvodní informace k problematice informačních technologií  základní pojmy a princip fungování počítače  hardware a software počítače  vstupní a výstupní zařízení počítače  schéma počítače, význam jednotlivých bloků, cesty dat  periferní zařízení

Ţák:  charakterizuje druhy operačních systémů  charakterizuje vývoj informačního systému Windows  pouţívá prostředí operačního systému Windows  nastavuje uţivatelské prostředí operačního systému Windows Ţák:  pouţívá souborových manaţerů k základní práci se soubory jako je vyhledávání, kopírování, přesun, mazání, komprimace dat, atd.

Operační systém  význam a druhy operačních systémů se zaměřením na operační systém Windows  nástroje a příslušenství operačního systému Windows  instalace operačního systému Windows

Ţák:  chrání své zdraví před negativními účinky působení ICT prostředků jako je elektromagnetické záření, potíţe s pohybovým aparátem, psychikou a stresem Ţák:  pouţívá Internet jako základní otevřený informační zdroj a vyuţívá jeho přenosové a komunikační dovednosti  pouţívá internetové vyhledávače k získávání informací  aplikuje získané zásady pravidel etického chování při komunikaci elektronickou poštou

Poznámky

Adresářová struktura  charakteristika termínů soubor, adresář, kořenový adresář, stromová struktura  přehled programů pro správu souborů  třídění a ukládání získaných informací na příslušné paměťové média disketa, CD, DVD, flash, komprese souborů typ ZIP, RAR Ergonometrie, hygiena a bezpečnost práce s ICT  ochrana zdraví  vyuţívání prostředků ICT handicapovanými osobami

Elektronická komunikace  práce s internetem a vyuţívání jeho sluţeb  čtení webových adres  elektronická pošta  FTP přístup  etika v elektronické poště

132

KK7-5 KK8-1 KK8-2 KK8-3 KK8-4 KK8-5 KK8-6 KK8-7 PT:Člověk a svět práce Informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce

Práce s informačními médii při vyhledávání pracovních příleţitostí Informační a komunikační technologie Základní pojmy informačních a komunikačních technologií Zpracování textu Práce s internetem a komunikace

Ţák:  zabezpečuje svůj počítač před napadením viry

Ţák:  klasifikuje druhy grafických dat  pojmenuje výhody a nevýhody jednotlivých grafických dat  vyuţívá jednotlivých typů grafických dat při své práci

Antivirová ochrana počítače  problematika antivirové ochrany počítače  desatero antivirové ochrany počítače  zabezpečení dat před zneuţitím, přístupová práva, práce s hesly Počítačová grafika  charakteristika vektorových dat a bitmapových dat  rozlišení DPI, počítání s DPI  barevné reţimy

2. ročník Ţák: Počítačové sítě  zapojuje dataprojektor k PC a  Práce s dataprojektorem a jeho nastavit zobrazení připojení k PC Ţák:  vysvětlí práci v prezentačním programu PowerPoint  vytvoří vlastní prezentaci  dokáţe být úspěšným při prezentaci  vytváří jednoduché www stránky pomocí prezentačního programu PowerPoint

Ţák: - definuje tabulkový editor a jeho základní logiku fungování - pouţívá tabulkový editor Excel - řeší pomocí tabulkového editoru Excel problémy z praxe

Prezentační program PowerPoint  prezentační program obecně se zaměřením na prezentační program PowerPoint  tvorba multimediálních prezentací  práce s aplikací prezentačního programu PowerPoint  vkládání videa, časování snímků - volba barevných kombinací - podmínky úspěšné prezentace - tvorba jednoduché www stránky pomocí prezentačního programu PowerPoint Tabulkový editor - základní principy tabulkových editorů - tabulkový editor Excel - buňka a její adresace - práce se vzorcem a jeho struktura - popis základních operací v MS Excelu - popis funkcí v MS Excelu Textový editor WORD - charakteristika textového editoru - práce s textovým editorem (zaloţení dokumentu, uloţení dokumentu, atd.) - nastavení stránky - stylování dokumentu - tvorba obsahu - klávesové zkratky - tvorba jednoduchých www stránek v prostředí textového editoru

Ţák: - pouţívá textový editor WORD - dokáţe nastavit stránku dokumentu - dokáţe pracovat se styly a upravovat textový dokument - dokáţe vkládat hypertextové odkazy v textovém dokumentu - dokáţe vytvářet a upravovat tabulky v textovém editoru - dokáţe pouţívat vytvořených šablon - dokáţe se generovat obsah - dokáţe se vkládat zápatí a záhlaví, stránkovat stránky 3. ročník

133

KK7-5 PT:Člověk a svět práce Práce s informačními médii při vyhledávání pracovních příleţitostí Informační a komunikační technologie Základní pojmy informačních a komunikačních technologií Pouţívání počítače a správa souborů Prezentace Zpracování textu

Ţák: 



Ţák:   

dokáţe získávat a vyuţívat informace z otevřených internetových zdrojů zejména z oblasti internetového obchodování dokáţe pouţívat poptávek a nabídek na e-trţištích a tím zvýšit svoji konkurenceschopnost

objasní základními pojmy v prostředí zpracování dat vysvětlí funkci člověka v procesu zpracování dat navrhne uspořádání organizace datové základy

Ţák:  upravuje bitmapový obrázek a jeho vlastnosti, 24bit, grayscale atd.  definuje bitmapový soubor  zná formáty bitmapových obrázků, jpe, gif, png atd. Ţák:  vytváří jednoduché www stránky psaným HTML kódem  vysvětlí rozdíl mezi statickými a dynamickými www stránkami

Internetové obchodování, internetové trţiště  úvod do problematiky internetového obchodování  internetové obchodování mezi firmami  e-trţiště a jejich přínosy

Vymezení základních pojmů ze zpracování dat  vymezení teoretické a aplikované informatiky  vymezení základních pojmů ze zpracování dat, proces zpracování dat  datová základna, technické a programové prostředky  funkce člověka ve zpracování dat  postup řešení úlohy  organizace datové základny  operace na datové základně Bitmapová grafika  Úprava bitmapového obrázku  Tvorba přání, svátky atd.  Změna atribut obrázku

Tvorba WWW stránek  pravidla tvorby HTML dokumentu  programování HTML dokumentu  kostra HTML dokumentu  dynamické www stránky

PT Informační a komunikační technologie Základní pojmy informačních a komunikačních technologií Informační a komunikační technologie Základní pojmy informačních a komunikačních technologií Tabulkový procesor Pouţití databází (pomocí MS Excel)

KK7-5

134

4. ročník Výsledky vzdělání

Učivo

Ţák:  vytváří jednoduché databáze, včetně jejich filtrování

Databázové systémy  databázové programy  o aplikaci MS Access  základní objekty pouţívané v aplikaci MS Access  úpravy a návrhy formuláře  dotazy a práce s nimi Práce s prezentační technikou a digitálním fotoaparátem  dataprojektor a práce s ním  popis konektorů dataprojektoru  digitální fotoaparát  paměťové karty  fotografování s digitálním fotoaparátem  úpravy uloţených fotografií E-mail a počítačová pošta  představení e-mailu jako komunikačního prostředku  představení poštovní aplikace Microsoft Outlook a práce v prostředí této poštovní aplikace

Ţák:  pracuje s dataprojektorem  pracuje s digitálním fotoaparátem  upravuje fotografie pomocí grafického programu

Ţák:  pracuje v prostředí Microsoft Outlook  prohlíţí zprávy odpovídat na ně  pouţívá poštovních aplikací i ve spojení s dynamickými www stránkami Ţák:  pracuje v prostředí grafického programu CorelDraw  vytváří jednoduché letáky, broţury  vytváří dokumenty s vektrovou grafikou Ţák:  vyuţívá tabulkového editoru při řešení praktických úkolů v předmětech jako je například statistika, ekonomika a matematika

Poznámky

Grafické programy  představení grafického programu CorelDraw  zásady grafické a typografické úpravy dokumentu  estetické zásady dokumentů, zlatý řez, kompozice Další moţnosti tabulkového editoru Microsoft Excel  praktické cvičení při řešení příkladů z oblasti statistiky, ekonomiky a matematiky

135

PT Informační a komunikační technologie Základní pojmy informačních a komunikačních technologií

Informační a komunikační technologie Základní pojmy informačních a komunikačních technologií

6.12

Ekonomika

6.12.1


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Ročník

1.

2.

3.

4.

Hodinová dotace

2

2

0

0

6.12.2


Cílem předmětu ekonomika je rozvíjet ekonomické myšlení ţáků a vést je k hospodárnému jednání, chování a uplatňování ekonomických hledisek při alokaci zdrojů. Ţáci získávají základní teoretické znalosti z oblasti mikroekonomie a makroekonomie, které si na příkladech převedou do praxe. Důleţitou součástí výuky je seznámení se se základy podnikání, hlavními činnostmi podniku a rolí podnikání v národním hospodářství. Učivo o finančním hospodaření podniku umoţní ţákům porozumět principu hospodaření podniku. Dále se ţáci seznámí s problematikou finančního trhu. Pozornost je také věnována manaţerským dovednostem. V rámci předmětu se téţ ţáci seznámí se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Okruh má úzké mezipředmětové vztahy s obsahovým okruhem účetnictví a management. Obsahový okruh je dále úzce propojen s průřezovými tématy člověk a svět práce, občan v demokratické společnosti, člověk a ţivotní prostředí a zároveň i se standardem finanční gramotnosti pro střední vzdělávání. V prvním ročníku se předmět zabývá základy ekonomiky a ekonomikou podniku, ţákům je vysvětlen a přiblíţen princip fungování podniku s důrazem na jeho hlavní činnosti. Ve druhém ročníku jsou ţáci seznámeni s problematikou bankovnictví, pojišťovnictví a cenných papírů. Ţáci se dále seznámí s novými pojmy, souvislostmi a vazbami týkajícími se národohospodářského koloběhu a makroekonomických ukazatelů. Vyučování směřuje k tomu, aby ţák:  získal základní znalosti, dovednosti a kompetence z ekonomiky na úrovni současného poznání,  porovnal výhody a rozdíly jednotlivých forem podnikání,  orientoval se v subjektech finančního trhu, činnostech bank a obchodování s cennými papíry,  posoudil výhodnost uloţení peněz podle aktuálních nabídek dostupných bankovních produktů,  rozuměl pojmům jako národní produkt, výroba, nezaměstnanost, cenová hladina a inflace, státní rozpočet, veřejný dluh a vládní výdaje, faktory určující úspěch transformace hospodářské politiky a jejich aplikace v praxi,  orientoval se v problematice řízení podniku,  při rozhodování byl schopen v typických případech vzít v úvahu více hledisek, např. ekologické, sociální a jiné,  vyuţíval ICT technologie a pracoval s informačními zdroji. Metody výuky budou zaměřeny na zvládnutí předepsaného učiva, aplikace teorie do praktických příkladů, samostatné myšlení a dovednosti při prosazování svých názorů a postojů, které povedou k rozvoji klíčových kompetencí. Vyučující budou vyuţívat nových forem vzdělávání, plně vyuţívat Internetu a jiných multimediálních prostředků. 136

Ţáci se učí technikám samostatného učení a práce (autodidaktické metody) – jedná se zejména o samostatné práce ţáků, týmové práce – seminární práce, domácí úkoly. Znalosti ţáků jsou ověřovány i formou diagnostických elektronických testů, na kterých si ţáci své znalosti potvrdí. Ţáci budou hodnoceni průběţně, důraz bude kladen na jejich samostatné analytické myšlení, iniciativu, propojení teorie s praxí a morálně-volní a charakterové stránky. Jednotlivými sloţkami, které se do celkového hodnocení započítávají, jsou aktuality, aktivita, písemné testy, ústní zkoušení a projekty.

6.12.3

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 1. ročník Výsledky vzdělávání

Orientuje se v zásadách BOZP jako je pracovní doba a povinné přestávky, pracovní úrazy a jejich dokumentace, hygiena práce, poţární prevence. Dále definuje základní ekonomické pojmy, jako je ekonomika a ekonomie, makroekonomie a mikroekonomie, potřeby.

Učivo Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce, poţární prevence  základní povinnosti  zajišťování BOZP  bezpečnostní poţadavky  prevence úrazů Podstata fungování trţní ekonomiky základní ekonomické pojmy – potřeby, mikroekonomie, makroekonomie, ekonomika

Definuje pojmy jako je spotřeba, statek, sluţba, ţivotní úroveň, ţivotní prostředí, hospodaření a efektivnost, hrubý domácí produkt a hrubý národní produkt. Prakticky aplikuje své potřeby, které souvisí se studiem a jeho osobním ţivotem. Určí, zda poskytovaná sluţba je veřejného nebo soukromého charakteru.

Základní ekonomické pojmy  spotřeba  statky  sluţby  ţivotní úroveň  ţivotní prostředí  hospodaření a efektivnost

Graficky znázorní koloběh ekonomiky. Definuje nabídku, poptávku, trh, mnoţství, cenu a rovnováţný bod, které graficky znázorní. Vysvětlí pojem zákon klesající poptávky a zákon rostoucí nabídky (vliv ceny na poptávku a nabídku) a určí faktory, které mohou poptávku a nabídku ovlivnit. Orientuje se v sektorech národního hospodářství.

Výrobní faktory, trh  vzácnost výrobních faktorů  nabídka  poptávka  hospodářství  národohospodářská odvětví a sektory

Definuje pojmy, jako jsou

Podnikání jako základ ekonomiky 137

Poznámky KK4-6 KK5-5 KK6-3 KK6-7 KK7-5 OK1-5 OK2-4 OK2-5 OK2-6 OK4-1 OK4-3 OK4-4 OK4-5 OK6-1 OK6-2 OK6-3 Metody a formy práce, pomůcky  Odborná slovní zásoba v JAA  Internet – ekonomické tabulky.  Časopis Ekonom. PT: Člověk a ţivotní prostředí současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí moţnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a

podnik, podnikatel, podnikání, příleţitost. Rozliší pojmy zaloţení a vznik podniku. Zná postup zaloţení ţivnosti a podmínky pro její získání.

   

Charakterizuje hlavní znaky jednotlivých obchodních společností. Dále vybere vhodnou formu podnikání na konkrétní typ společnosti a popíše postup zaloţení obchodní společnosti. Rozliší pojmy jako je zrušení a zánik podniku. Vysvětlí důvod vzniku a rozdíly mezi příspěvkovou organizací, rozpočtovou organizací a nadací.

právní formy podnikání - obchodní společnosti, ostatní organizace  zrušení a zánik podniku

Definuje pojem zásobování, výroba a odbyt. Popíše zásobovací proces, stanoví systém objednávek, které prakticky vypočítá. Rozezná fáze výrobního procesu a typy výroby. Posoudí vztah výroby, kvality a ceny. Vybere nejvhodnější distribuční cestu.

Hlavní činnosti podniku  zásobování  výroba  odbyt

Ţák rozezná majetek podniku. Stanoví a charakterizuje to, co patří do dlouhodobého majetku hmotného, nehmotného, finančního a do majetku krátkodobého (oběţného). Ţák vysvětlí důvody, proč majetek odepisujeme, dokáţe majetek zařadit do odpisové skupiny a následně majetek odepsat. Na příkladu ukáţe postup pořízení materiálu. Pochopí význam managementu a marketingu v podniku.

podnikatelský záměr podnikání zaloţení a vznik podniku právní formy podnikání - ţivnosti

Podnikové činnosti  hospodaření s dlouhodobým majetkem  hospodaření s oběţným majetkem  management  marketing

udrţitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském ţivotě (např. nástroje právní, ekonomické, technologické)

PT: Člověk a svět práce - soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, orientace v ţivnostenském zákoně a obchodním zákoníku PT: Člověk a svět práce - soukromé podnikání, podstata a formy podnikání, rozdíly mezi podnikáním a zaměstnaneckým poměrem, výhody a rizika podnikání, nejčastější formy podnikání, orientace v ţivnostenském zákoně a občanském zákoníku

Mezipředmětové vazby – Teorie obchodu – dělba práce, transakční 138

teorie Mezipředmětové vazby – Management a marketing – management, marketing Ţák určí jednotlivé kategorie zaměstnanců a moţnosti jejich získávání, dále sepíše pracovní smlouvu a výpověď. Definuje podmínky pro rozvázání pracovní smlouvy. Orientuje se v problematice odměňování zaměstnanců, dokáţe vypočítat čistou mzdu. Ţák definuje pojem náklady a výnosy, dokáţe vypočítat hospodářský výsledek. Graficky znázorní náklady, výnosy a bod zvratu. Dokáţe určit cenu výrobku nebo sluţby nákladovou metodou a vysvětlit princip tvorby cen dalšími metodami. Uvede moţnosti zvyšování výnosů. Orientuje se v daňové soustavě a určí, které daně platí. Vypočítá vybrané daně. Ţák rozliší vlastní a cizí kapitál, který dále dokáţe dělit. Pozná, který typ kapitálu je za jakých okolností nejvýhodnější.

Hospodaření se zaměstnanci  získávání zaměstnanců  problematika vzniku a zániku pracovního poměru  odměňování zaměstnanců  výpočet mzdy

Finanční hospodaření podniku  náklady  výnosy  výsledek hospodaření  cena  daně

PT: Člověk a svět práce - zákoník práce, pracovní poměr, pracovní smlouva, práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, mzda, její sloţky a výpočet

Mezipředmětové vazby – Ekonomika – náklady, výrobní faktory

Zdroje financování, finanční řízení  vlastní kapitál  cizí kapitál  krátkodobé a dlouhodobé financování

2. ročník Výsledky vzdělávání Orientuje se v bankovní soustavě ČR. Definuje centrální banku, její funkce a význam pro ČR. Ovládá funkce komerčních bank. Určí hlavní produkty, které banky nabízejí a určí výhodnost jejich pouţití v různých situacích. Definuje a popíše funkce peněz a jejich historii. Dále rozliší hotovostní a bezhotovostní peníze a platební styk. Rozezná platební a debetní karty. Dokáţe si zřídit účet a

Učivo Bankovní systém: Pojem a struktura Ústřední banka, její základní funkce a nástroje Ostatní banky, základní funkce bank Bankovní zásady Peníze a peněţní oběh: Hotovostní peníze Bezhotovostní peníze Platební styk 139

Poznámky KK5-5 KK6-7 KK7-5 OK2-1 OK2-2 OK2-3 Metody a formy práce, pomůcky:  Odborná slovní

trvalý příkaz. Definuje pojem elektronické obchodování.

Multiplikace depozit

Definuje pojem pojišťovna a odbornou terminologii pojišťoven. Vysvětlí druhy pojištění, způsob sjednání pojištění. V případě pojistné události ví, jak postupovat.

Pojišťovnictví a pojištění: Základní pojmy Druhy pojištění Formy pojištění Subjekty

Vysvětlí princip fungování stavebního spoření, podmínky zaloţení a vedení stavebního spoření. Zná výhody stavebního spoření a podmínky pro moţnost čerpání úvěru ze stav. spoření.

Stavební spoření: Princip fungování Podmínky a výhody Státní podpora Úvěr ze stavebního spoření

Ţák vysvětlí a vyplní cenné papíry jako je směnka, šek. Vysvětlí náleţitosti akcií a obligací. Orientuje se na burzovním a mimoburzovním trhu, tj. na RM systému.

Cenné papíry a burzy: Cenné papíry - akcie, obligace, směnky Finanční trh Kapitálový trh RM systém, BCPP Světová burza

Ţák se orientuje v moţnostech zhodnocení peněz. Dokáţe porovnat výhodnost jednotlivých forem a vybrat tu nejideálnější. Orientuje se v kurzovním lístku CB i ostatních bank (směnáren). Rozliší pojmy valuta a deviza. Rozezná platební a debetní karty, jejich výhody a nevýhody. Pochopí výhody a nevýhody běţného účtu. Orientuje se v nejběţnějších způsobech komunikace klienta s bankou. Rozezná jednotlivé druhy úvěrů. Dokáţe porovnat jednotlivé typy úvěrů a jejich výhodnost. Vysvětlí podmínky a postup pro získání úvěru. Ţák vysvětlí jednotlivé makroekonomické ukazatele, jako je HDP, nezaměstnanost, inflace a platební bilance. Graficky znázorní ekonomický cyklus a jednotlivé fáze popíše s dopady na firmy. Ţák definuje státní rozpočet a jeho strukturu, kdo ho sestavuje, kdo ho vede, aktuální stav státního rozpočtu a s tím spojenou zadluţenost státu. Definuje pojmy jako globalizace, internacionalizace, barterův systém, popíše komparativní a absolutní výhodu v mezinárodním obchodě. Uvede příklady mezinárodních organizací. Vysvětlí důvody integrace Evropské

zásoba v JAA  Internet – statistiky  Časopis Ekonom.

Běţné formy zhodnocení peněz: Termínované vklady Vkladní kníţky Spořící účty Podílové fondy Měnové kurzy: Kurzovní lístek ČNB a ostatních bank. Devizový trh Bankovní produkty a sluţby: Běţné účty - druhy, rozdělení Platební karty - kreditní a debetní Komunikace s bankou Úvěry Druhy úvěrů Podmínky pro získání úvěru Postup při poskytování úvěru

Národní hospodářství: HDP Nezaměstnanost Inflace Platební bilance Státní rozpočet

Světová ekonomika: Mezinárodní obchod Evropská unie

140

PT: Člověk a svět práce - trh práce,

unie, její hlavní přednosti a nedostatky a historický vývoj tohoto seskupení. Orientuje se v orgánech Evropské unie a jejich představitelích a v neposlední řadě vysvětlí vztah ČR a EU, ČR a EURO.

jeho ukazatele, všeobecné vývojové trendy, poţadavky zaměstnavatelů - podpora státu sféře zaměstnanosti, informační, poradenské a zprostředkovatelské sluţby v oblasti volby povolání a hledání zaměstnání a rekvalifikací, podpora nezaměstnaným

141

6.13

Účetnictví

6.13.1




1. 2

2. 2

3. 0

4. 0

Předmět účetnictví pomáhá rozvíjet ekonomické myšlení ţáků a poskytuje jim znalosti principů účtování. Osvojení učiva je nezbytným předpokladem pro vytvoření ucelené představy o vztahu mezi ekonomickou realitou a jejím číselným vyjádřením. Součástí učiva je i manaţerské účetnictví. V průběhu studia si ţáci osvojí techniku a metody účtování a naučí se pouţívat účetnictví pro získávání informací nutných nejen pro zabezpečení finančního zdraví podniku, ale i pro rozumnou alokaci podnikových zdrojů, poznají nezbytnost daňové zátěţe. Okruh má úzké mezipředmětové vztahy s obsahovým okruhem ekonomika a s odborným zaměřením. Část problematiky, zejména v oblasti dovedností na počítači, je moţno zařadit do výuky dalších předmětů, například ekonomika, komunikace ve sluţbách. Ţáci:  seznámí se základními účetními pojmy,  vyhotovuje účetní doklady a účtovat v peněţním deníku,  orientuje se v právních normách souvisejících s účetnictvím,  prohlubuje znalosti účetních pojmů,  seznamuje se s metodickými prvky podvojného účetnictví, umí pracovat s účtovou osnovou pro podnikatele a účtovat základní účetní operace v oblasti investičního majetku,  základním cílem je pochopení podstaty podvojného účetnictví a logické zdůvodnění kaţdého účetního případu,  absolvováním získá ţák ucelený přehled o základním účtování ve všech účtových třídách.  účtuje na rozvahových i výsledkových účtech,  sestavuje účtový rozvrh, otevírá i uzavírá účty. Při výuce je třeba zaměřit se zejména na základní a trvalé poznatky umoţňující operativní adaptibilitu ve měnících se ekonomických podmínkách. Ţáci jsou vedeni k samostatnému uvaţování a hodnocení ekonomických a účetních jevů. Učí se důsledně kontrolovat výsledky své práce, pracovat pečlivě, přehledně a soustavně. Strategie výuky je zaměřena na zvládnutí předepsaného učiva, aplikace teorie do praktických poznatků, samostatné myšlení a dovednosti při prosazování svých názorů a postojů. K tomu budou vyučující vyuţívat všech dostupných a zejména nových progresivních forem vzdělávání, jako je plné vyuţití Internetu a jiných multimediálních prostředků. Ţáci se učí technikám samostatného učení a práce (autodidaktické metody) – jedná se zejména o náročnější samostatné práce ţáků, týmové práce – seminární práce, domácí úkoly. Znalosti ţáků jsou ověřovány i formou diagnostických elektronických testů, na kterých si ţáci své znalosti potvrdí. Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení ţák:  pracoval se základními doklady pouţívanými v platebním styku (včetně elektronické podoby),  sestavoval kalkulace úplných a neúplných nákladů, jednoduché rozpočty a na základě výsledků přijímal závěry,  orientoval se v problematice poskytování a zajištění úvěru a v podmínkách leasingu, prováděl výpočty úroků,  vypočítal ukazatele pro účely finanční analýzy a interpretoval výsledky, 142

     

prováděl účetní uzávěrku a závěrku, účtoval v syntetické a analytické evidenci náklady a výnosy včetně časového rozlišení, transformoval hospodářský výsledek na základ daně z příjmů, orientoval se v soustavě daní a v její správě, prováděl potřebné výpočty daní, sociálního a zdravotního pojištění, účtoval o daních a o tvorbě, rozdělení a pouţití hospodářského výsledku, orientoval se v zakladatelském rozpočtu, ve výkazu rozvaha, výkazu zisků a ztrát, daňových přiznáních k DPH a k daním z příjmů.

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Průřezová témata prolínají vyučovacím předmětem, zejména Informační a komunikační technologie (ţáci vyhledávají informace týkajících se probraných témat), Jazyk a jazyková komunikace (výuka probíhá částečně pomocí účetního softwaru) a Člověk a svět práce (ţáci se učí pracovní morálce, týmové práci, brainstormingu).

6.13.2


Výsledky vzdělávání

Učivo

Ţák definuje svůj ţivotní cíl. Orientuje se v zákoně č. 563/1991 Sb. Vyjmenuje obecně uznávané účetní zásady. Dokáţe definovat daňovou evidenci a účetnictví. Dokáţe popsat základní dokumenty v účetnictví jako je příjmový pokladní doklad, výdajový pokladní doklad, skladová karta, kniha došlých a vydaných faktur, faktura, výpis z bankovního účtu.

Ţáci se seznámí s cílem výuky, definují svůj ţivotní cíl. Ţáci budou seznámeni s hodnotícím systémem.

Ţák dokáţe vyplnit příjmový pokladní doklad, výdajový pokladní doklad, skladovou kartu, knihu došlých a přijatých faktur, fakturu. Dokáţe evidovat a vést Deník, Hlavní knihu, Deník pohledávek a závazků, Deník peněţních prostředků, Pomocné knihy. Ţák dokáţe určit jednotlivé fáze v koloběhu účetních dokladů.

Náleţitosti účetních dokladů Základní dokumenty daňové evidence a účetnictví

Ţák dokáţe účetně správně opravit účetní doklady, rozezná archivační dobu jednotlivých účetní dokumentů.

Opravy a archivace účetních dokladů

Úvod do účetnictví  význam a historický vývoj účetnictví, zákon o účetnictví 563/91 Sb. základní ustanovení, české účetní standarty, obecně uznávané účetní zásady, účetní soustavy, Základní dokumenty, členění účetnictví, charakteristika účetnictví.

Koloběh účetních dokladů ve firmě  přijetí  kontrola  evidence  archivace  skartace

143

Poznámky Metody a formy práce, pomůcky  Tiskopisy (příjmový pokladní doklad, výdajový pokladní doklad, skladová karta, kniha došlých faktur, faktura, výpis z bankovního účtu)  Odborná slovní zásoba v JAA OK1_1 OK1_3 OK1-6 OK1-8 OK2-6 OK2-7 OK28 OK6-2

Vysvětlí pojmy inventura a inventarizace a jejich význam. Určí, kolikrát do roku se inventarizuje jednotlivý majetek. Vysvětlí postup inventarizace. Určí postup při vzniku manka či přebytku. Ţák dokáţe rozeznat majetek podniku a kapitál podniku. Stanoví a charakterizuje to, co patří do dlouhodobého majetku hmotného, nehmotného, finančního a do majetku krátkodobého. Stanoví a určí, co patří do kapitálu vlastního a cizího. Ţák definuje rozvahu, funkci rozvahy a její druhy. Dále pak vysvětlí bilanční princip. Sestaví zahajovací a počáteční rozvahu podniku. Ţák vysvětlí důvody, proč majetek odpisujeme, dokáţe majetek zařadit do odpisové skupiny a následně majetek odepsat. Vybere vhodnou metodu odpisu majetku v závislosti na situaci podniku. Ţák otevře na začátku roku nebo při zahájení činnosti účty jak pasivní tak i aktivní. Dále pak na konci roku nebo s ukončením podnikatelské činnosti uzavře tyto účty. Ţák zaúčtuje pořízení materiálu či zásob (zboţí, polotovary, nedokončená výroba, zvířata, obaly), převedení na sklad, výdej do spotřeby. Orientuje se v účtování pořízení materiálu způsobem A a B. Zaúčtuje manko, škodu a přebytek ve skladu.

Ţák dokáţe zaúčtovat pořízení majetku hmotného, nehmotného, finančního, které pořídí z vlastních nebo cizích zdrojů (nákupem). Tento majetek pak dále převede do uţívání, odepíše a vyřadí.

Ţák zaúčtuje poskytnutí úvěru a vyúčtování DPH. Vysvětlí podstatu DPH, pojmy plátce a poplatník, sazby a způsob výpočtu DPH. Účtování úroků z úvěrů a vkladů. Ţák účtuje pohyby na účtech 211 a 221. Ţák účtuje pohyby na účtu 311 a 321, přijaté a poskytnuté provozní zálohy, účtování problematiky zaměstnanců a závazků k nim.

Inventura a inventarizace

Aktiva, pasiva, rozvaha Majetek podniku Zdroje financování podniku

Rozvaha - obsah, druhy, Funkce bilančního principu. Zařazení majetku a kapitálu podniku do rozvahy. Odpis

Otevírání a uzavírání účtů.

Účtová třída 1 Účtování v účtové třídě 1

Účtování - majetek 0 Účtování pořízení a vyřazení dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek finanční majetek Krátkodobý finanční majetek

Účtová třída 2 Úvěry a DPH bankovní úvěry, DPH a jeho účtování účtování finančního majetku DPH a jeho účtování Účtová třída 3

144

2.ročník Výsledky vzdělávání

Učivo Opakování 0-3 třída

Ţák charakterizuje kapitál a dlouhodobé závazky. Dále účtuje o kapitálu a dlouhodobých závazcích. Seznámí se s účtem 491 a pohyby na tomto účtu. Orientuje se v jednotlivých druzích nákladů vyplývajících z účtové třídy 5 a jejich účtování. Orientuje se v jednotlivých druzích výnosů vyplývajících z účtové třídy 6 a jejich účtování. Ţák provede uzávěrku nákladových a výnosových účtů, vypočítá hospodářský výsledek a sestaví Výkaz zisku a ztráty. Ţák vypočítá hospodářský výsledek a transformuje ho na základ daně z příjmů. Orientuje se v dani z příjmu právnických osob a dani z příjmů fyzických osob. Ţák charakterizuje dopad zisku nebo ztráty na finanční situaci podniku. Zaúčtuje tvorbu a rozdělení hospodářského výsledku a otevření účtů na začátku nového účetního období. Ţák rozdělí a zaúčtuje zisk, který vznikl hospodařením podniku. Dále uhradí a zaúčtuje vzniklou ztrátu v důsledku hospodaření. Ţák vysvětlí důleţitost kalkulace, Sestaví předběţné kalkulace úplných nákladů metodou přiráţkovou. Ţák srovná údaje předběţné a výsledné kalkulace, sestaví kalkulace s neúplnými náklady, doporučí vhodné opatření na základě výsledků kalkulací. Stanoví vhodnou výši ceny. Zpracuje jednoduchý rozpočet.

Účtová třída 4

Poznámky Metody a formy práce, pomůcky  Odborná slovní zásoba  Tiskopis daňového přiznání FO a PO. OK1_1 OK1_3 OK6-2

Náklady

Výnosy

Uzávěrka

Hospodářský výsledek

Zisk a ztráta

Rozdělení zisku Kalkulace

Kalkulace

145

Zpracuje souhrnný účetní příklad.

Opakování

146

6.14


6.14.1


Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Ročník

1.

2.

3.

4.

Hodinová dotace

2

2

0

0

Vyučovací předmět je zaměřen na získání základních poznatků z historie a teorie managementu a seznámení se základními dovednostmi manaţera. Ţáci se učí týmové práci v malých pracovních skupinách. Učí se teorii a dovednostem plánování, organizování, motivování, komunikace, kontrolování, rozhodování a operativnímu plánování. Úvod do marketingu připraví základy pro další rozvoj znalostí a dovedností ţáků v oblasti marketingu. Poznají problematiku jednotlivých prvků marketingového mixu, marketingového informačního systému, marketingové strategie, segmentace trhu a dalších oblastí.

Obecné cíle Ţáci:  seznámí se se základními pojmy a historií managementu,  získají základní znalosti a dovednosti managementu,  poznají problematiku nejdůleţitějších činností management,  seznámí se s klíčovými vlastnostmi, dovednostmi a kompetencemi manaţerů,  učí se pracovat v malém a středním týmu a taky vést malý tým,  pochopí podstatu marketingové činnosti a základní pojmy marketingu,  poznají jednotlivé prvky marketingového mixu a dokáţe tento mix vzájemně kombinovat,  naplánují a realizují menší marketingový průzkum,  seznámí se se specifiky marketingu v mezinárodním prostředí. Ve výuce se prolínají vyučovací metody, prostředky a organizační procesy výuky. Autodidaktické metody – ţáci se učí technikám samostatného učení a práce – jedná se zejména o náročnější samostatné práce ţáků, týmové práce – seminární práce, domácí úkoly. Znalosti ţáků jsou ověřovány i formou diagnostických elektronických testů, na kterých si ţáci své znalosti ověří.

Výsledky vzdělání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení ţák:  orientoval se v základních pojmech managementu,  získané znalosti managementu aplikoval v praxi,  znal základní prvky řízení, rozhodování a dalších činností manaţera,  komunikoval s okolím a správným způsobem motivovat své podřízené,  při rozhodování byl schopen v typických případech vzít v úvahu více hledisek (např. ekologické, sociální a jiné) a rozhodovat se tak racionálně,  organizoval nejen svou práci, ale i práci ostatních,  uskutečnil jednoduchý marketingový výzkum,  odhadl chování a jednání spotřebitelů a uměl na ně správě reagovat,  zvolil správnou marketingovou strategii, která zabezpečí růst firmy,  dokázal se správně orientovat v cenových strategiích a metodách tvorby cen,  vypracoval marketingový plán,  správným způsobem a správně zvolenou metodou oslovil v případě potřeby obyvatele.

147

Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a k aplikaci průřezových témat Průřezová témata se prolínají vyučovacím předmětem, zejména Člověk a svět práce Informace jako kritéria rozhodování o další profesní a vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce. Písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování ţádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních ţivotopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, výběrová řízení, nácvik konkrétních situací. Člověk a ţivotní prostředí - Současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí, Občan v demokratické společnosti - Historický vývoj (především v 19. a 20. století), Masová média, Komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů

6.14.2


Výsledky vzdělávání Ţák definuje svůj ţivotní cíl. Orientuje se v historii managementu a jeho vývoji. Rozpozná hlavní představitele a jejich přínos do managementu. Vysvětlí základní pojmy a funkce managementu Definuje význam manaţera v organizaci. Ţák dokáţe rozlišit specifika rozhodování v jistotě, nejistotě a za rizika v různém čase. Určí jednotlivé fáze rozhodovacího procesu. Definuje rozhodovací kritéria a priority. Ţák aplikuje proces rozhodování do praxe. Ţák dokáţe rozlišit specifika plánování z pohledu časového hlediska a z pohledu hierarchie manaţerů. Vytvoří marketingový plán,

Učivo Ţáci se seznámí s cílem výuky, definují svůj ţivotní cíl. Ţáci budou seznámeni s hodnotícím systémem. Úvod do managementu  význam a historický vývoj managementu a hlavní představitelé,  definice managementu,  základní funkce managementu,  postavení manaţera v organizaci

Rozhodování  charakteristika procesu,  fáze procesu,  rozhodovací kritéria a priority.

Plánování  typy plánů,  struktura plánů,  zpracování plánů,  hodnocení plánů.

Definuje základní styly vedení a aplikuje je na praktickém příkladě. Vysvětlí rozdíl mezi materiální a nemateriální motivací a aplikuje jednotlivé způsoby motivace sebe sama. Na praktickém příkladu realizuje výběr zaměstnanců – přijímací pohovor

Vedení  popis procesu,  motivační teorie,  základní metody personální  práce,  výběr zaměstnanců a odměňování.

Vysvětlí rozdíly mezi jednotlivými typy organizačních struktur, posoudí jejich vhodnost a výhodnost, stejně

Organizování  typy organizačních struktur,  jejich vhodnost a výhodnost, 148

Poznámky Odborné časopisy Odborná slovní zásoba v JAA Týmová práce KK2-4 KK4-7 KK4-9 KK5-5 OK1-7 OK2-4 KK2-1 KK6-4 OK3-4 OK3-5 OK5-1 OK5-3

PT: Občan v demokratické společnosti Historický vývoj (především v 19. a 20. století), Masová média, Komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů člověk a svět práce Informace jako kritéria rozhodování o další profesní a

jako typy vazeb v organizačních strukturách. Graficky znázorní nejběţnější organizační struktury. Definuje kontrolu a fáze kontrolního procesu. Vysvětlí důleţitost jednotlivých typů kontrol na praktickém příkladu. Definuje základní pojmy marketingu, prvky marketingového mixu. Určí základní rozdíly mezi výrobkem a sluţbou. Vysvětlí význam doprovodných sluţeb a značky u výrobků. Graficky znázorní ţivotní cyklus výrobku a na praktickém příkladu tento cyklus vysvětlí. Navrhne moţnosti, jak prodlouţit ţivotní cyklus výrobku.

 typy vazeb v organizačních strukturách,  plánování organizačních struktur Kontrola  význam kontroly,  druhy a funkce kontroly,  metody sjednání nápravy Marketing – definice, základní pojmy  význam a základní pojmy marketingu,  prvky marketingového mixu,  výrobek a sluţba jako základní prvek marketingového mixu,  rozdíl mezi výrobkem a sluţbou, doprovodné sluţby a servis, image a dobré jméno značky, inovace jako nástroj k prodlouţení ţivotnosti výrobku

Vysvětlí význam ceny. Vybere vhodnou metodu stanovení ceny v závislosti na situaci na trhu. Začlení cenu do ţivotního cyklu výrobku. Rozpozná nekalé cenové praktiky pouţívané prodejci.

Cena jako součást marketingového mixu  význam ceny,  metody stanovení ceny,  strategie stanovení ceny výrobku,  volba ceny podle typu trţní situace,  stanovení ceny podle ţivotního cyklu výrobku.

Vysvětlí rozdíly mezi jednotlivými typy distribuce. Definuje funkce maloobchodu, velkoobchodu a jednotlivých mezičlánků distribuční cesty. Graficky znázorní komunikační model a na praktickém příkladu popíše jednotlivé fáze tohoto modelu. Definuje základní formy komunikace, rozdíl mezi reklamou a PR. Vybere správnou formu komunikace s veřejností s ohledem na druh výrobku a potenciální zákazníky.

Distribuce výrobků a sluţeb  organizace distribučních cest,  kritéria pro volbu distribučních cest,  logistika a řízení zásob Komunikace  základní komunikační schéma,  formy marketingové komunikace,  způsoby podpory prodeje

Vysvětlí rozdíly mezi jednotlivými marketingovými strategiemi a definuje jejich specifika. Definuje marketingové prostředí podniku, mikroprostředí a makroprostředí. Aplikuje vliv těchto prostředí na konkrétní firmu.

Marketingová strategie a její základní znaky  marketingová koncepce řízení podniku.  organizace marketingu v podniku.  kontrola marketingových činností. Definice prostředí marketingu  spotřebitelské trhy,  mikroprostředí podniku,  makroprostředí.

149

vzdělávací dráze, vyhledávání a posuzování informací o povoláních, o vzdělávací nabídce, o nabídce zaměstnání, o trhu práce. Písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování ţádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních ţivotopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, výběrová řízení, nácvik konkrétních situací.

Definuje zásady marketingového výzkumu. Vysvětlí důleţitost výzkumu, rozdíl mezi výzkumem a průzkumem. Aplikuje průzkum, pomocí dotazníku na praktickém příkladu.

Pojem a struktura MIS. Zdroje dat. Výzkum trhu. Obecné zásady marketingového výzkumu. Proces marketingového výzkumu.

2. ročník Výsledky vzdělávání

Učivo

Poznámky

Úvodní hodina, cíle výuky managementu, hodnotící systém.  historické a současné pojetí strategického řízení  poslání, filozofie, vize strategického managementu malých a středních podnik

Odborné časopisy Odborná slovní zásoba v JAA Týmová práce

Definuje modely strategického myšlení. Určí důleţitost podnikatelského prostředí – vnějšího i vnitřního. Definuje význam těchto prostředí s aplikací na konkrétní firmu ve svém okolí.

Modely strategického myšlení  definice strategického myšlení  analýzy podnikatelského prostředí vnitřní prostředí vnější prostředí celkové prostředí

PT: Člověk a ţivotní prostředí - Současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí,

Vysvětlí strategické cíle MSP, vlády a velkých podniků a jasně stanoví prioritní cíle v daných oblastech. Zhodnotí podnikatelskou strategii firmy ze svého okolí.

Strategické cíle malých a středních podniků  strategické cíle vlády  podnikové strategie a jejich hierarchie  konkrétní podnikatelské strategie  hodnocení strategie

Na modelovém příkladu firmy implementuje vhodnou organizační strukturu, odůvodní její podobu a definuje delegování pravomocí na jednotlivých pozicích.

Implementace strategie malých a středních podniků  tvorba organizačních struktur  realizace strategie  delegování pravomocí

Orientuje se v historii strategického managementu a v jeho vývoji. Definuje historické a současné pojetí strategického managementu. Vysvětlí základní pojmy – vize, strategie, poslání, filozofie. Vysvětlí pojem MSP.

Definuje strategické řízení a to v aplikaci na řízení lidských zdrojů v závislosti na styly vedení manaţera. Zná teorii tří kruhů a aplikuje ji do týmové spolupráce ţáků. Vyjmenuje vlastnosti manaţera v závislosti na etiku a motivaci. Definuje základní pojmy mezinárodního marketingu. Vysvětlí rozdíly mezi tuzemským a zahraničním trhem,

Strategické řízení lidských zdrojů  budování manaţerského týmu  výběr manaţerů, etika,  motivace

Úvod do mezinárodního marketingu  marketing a mezinárodní podnikání  přístupy k problematice internacionalizace 150

KK5-5 OK3-4 OK5-1

definuje pojmy globalizace, internacionalizace. Vyjmenuje moţné bariéry vstupu na zahraniční trhy.

 základní koncepce mezinárodního marketingu

Definuje okolí podniku v globálním prostředí. Charakterizuje pojmy mezinárodní trh, mezinárodní zákazník apod. Seznámí spoluţáky se specifiky vybraných zemí v závislosti na chování spotřebitele , specifika obchodního jednání a moţnými riziky vstupu na zahraniční trhy.

Mezinárodní prostředí, mezinárodní trh a mezinárodní zákazník  politické a právní prostředí  ekonomické prostředí  sociální a kulturní prostředí  technologické prostředí Rizika mezinárodního podnikání

Definuje zásady marketingového výzkumu mezinárodních trhů. Vysvětlí důleţitost výzkumu, rozdíl mezi výzkumem a průzkumem. Aplikuje průzkum, pomocí dotazníku na praktickém příkladu v anglickém jazyce.

Výzkum trhu a marketingové strategie  metody mezinárodního výzkumu  průběh a řízení mezinárodního výzkumu

Vysvětlí význam doprovodných sluţeb a značky u výrobků určených na zahraniční trh. Graficky znázorní ţivotní cyklus výrobku a na praktickém příkladě tento cyklus vysvětlí. Navrhne moţnosti, jak prodlouţit ţivotní cyklus výrobku. Vysvětlí specifika distribuce v mezinárodním marketingu.

Produkt v mezinárodním marketingu  mezinárodní výrobková politika  mezinárodní značková politika firmy  fáze ţivotního cyklu výrobku  balení výrobku pro zahraniční trhy Distribuce v mezinárodním marketingu

Vysvětlí význam ceny v mezinárodním obchodu. Vybere vhodnou metodu stanovení ceny v závislosti na situaci na trhu. Definuje základní formy komunikace na mezinárodním trhu, rozdíl mezi reklamou, PR a přímým marketingem. Vybere správnou formu komunikace s veřejností s ohledem na druh výrobku a potenciální zákazníky.

Mezinárodní cenová strategie  volba cenové strategie  proces tvorby ceny Mezinárodní komunikační politika  komunikační strategie v mezinárodním prostředí  mezinárodní reklama, podpora prodeje, public relation, přímý marketing

151

6.15


6.15.1




1. 2

2. -

3. -

4. -

Cílem hospodářského zeměpisu je poskytnout ţákům takový souhrn kompetencí, tj. vědomostí, dovedností a postojů, které jsou potřebné pro jejich praktické uplatnění v běţném a profesním ţivotě a zároveň podporují a doplňují kompetence osvojované v dalších, zejména odborných předmětech. Hospodářský zeměpis se zaměřuje především na geografické aspekty světového hospodářství a jejich souvislosti a dopady na ekonomiku a společnost. Učivo předmětu hospodářský zeměpis se prezentuje ve dvou celcích – Globální geografické aspekty světového hospodářství a Regionální aspekty světového hospodářství. Rozvíjí geografické myšlení nezbytné pro pochopení geografických, kulturních, politických a demografických souvislostí světové ekonomiky. Výuka je zaměřena na hospodářství klíčových světových regionů a států jednotlivých kontinentů. Výuka je realizována pomocí studijních materiálů, které jsou ţákům poskytovány v elektronické podobě. Ve výuce se uplatňují informační technologie, hodnotí se pomocí elektronických testů a zadaných referátů. K prezentaci učiva, předávání studijních materiálů a komunikaci se ţáky je vytvořena adresářová struktura, coţ umoţňuje samostatné studium, získané znalosti se na závěr prověřují písemným testem. Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení ţák:  pochopil různorodost národnostních a kulturních odlišností světa z hlediska jazyka, náboţenství,  seznámil se s vybranými sociálními problémy světa, např. demografický vývoj, migrace, urbanizace, negramotnost, hlad,  orientoval v aktuální politické a ekonomické situaci současného světa, popsal integrační a dezintegrační procesy v současném světě,  samostatně hodnotil geografické objekty, systémy, regiony, jevy, procesy podle zvolených kritérií, kategorizoval je podle určitých znaků a zasadil je do širších sociálních, kulturních, politických a ekonomických souvislostí,  získal představu o politicko-hospodářské situaci v různých makroregionech světa,  v konkrétní oblasti (regionu), uvedl vzájemné odlišnosti a podobnosti jednotlivých států světa,  srovnal hospodářskou pozici České republiky s ostatními členskými státy Evropské unie,  vyhledával a analyzoval geografické informace z hlediska regionální správy.

6.15.2


Ve výuce se prolínají vyučovací metody, prostředky a organizační procesy výuky (technologie výuky). Autodidaktické metody – ţáci se učí technikám samostatného učení a práce – jedná se zejména o náročnější samostatné práce ţáků, domácí samostudium.

152

6.15.3


Výsledky vzdělání Vysvětlí základní dělení geografie Porovná ukazatele hrubá míra porodnosti a úmrtnosti, střední délka ţivota Vysvětlí příčiny rozdílu přirozeného přírůstku obyvatel v jednotlivých částech světa Začlení světové jazyky do jednotlivých jazykových skupin Vysvětlí důvody nerovnoměrného rozmístění obyvatel Na mapě vyznačí nejhustěji zalidněné oblasti světa Rozliší jednotlivé typy migrace Charakterizuje největší problémy chudých států Rozdělí státy podle stupně rozvoje hospodářství Vysvětlí, jaký je vliv geografické polohy na hospodářský rozvoj Na příkladech vysvětlí pojmy internacionalizace, integrace, globalizace Charakterizuje zemědělství, systémy hospodaření a porovná jednotlivé hlavní oblasti produkce potravin Lokalizuje hlavní průmyslové oblasti světa Vymezí jednotlivá průmyslová odvětví Popíše jednotlivé druhy a sloţky dopravy Na mapě ukáţe hlavní centra cestovního ruchu Vyjmenuje sloţky zahraničního obchodu a státy s největší hodnotou zahraničního obchodu Rozdělí státy na závislé a samostatné, definuje pojmy kolonizace a dekolonizace Popíše současné světové konflikty Seznámí se s moţnými zdroji dat vyuţitelnými pro veřejnou správu (týkající se ČR i světa) Charakterizuje hospodářsky vyspělé makroregiony Popíše geoekonomickou osu Evropy Vyjmenuje typická průmyslová odvětví v ČR

Učivo Úvod do geografie

Obyvatelstvo Demografické charakteristiky Světový populační vývoj Jazyková a náboţenská rozmanitost Rozmístění obyvatelstva

Migrace Osídlení Urbanizace Sociální problémy a kulturní rozdíly

Světová ekonomika Nerovnoměrnost rozloţení světového hospodářství Hlavní trendy současné ekonomiky Mezinárodní organizace Primární sektor Základní charakteristiky zemědělství Světová potravinová produkce Sekundární sektor Obecné charakteristiky a hlavní centra průmyslu, průmyslová odvětví

Terciérní sektor Doprava Cestovní ruch Zahraniční obchod

Politika a ekonomika Formování politické mapy současného světa Krizové oblasti světa Aplikovaná geografie Hospodářsky vyspělé makroregiony Hospodářství makroregionu Evropa Hospodářství České republiky 153

Poznámky

Na mapě ukáţe jádrové oblasti tohoto makroregionu Popíše japonský hospodářský zázrak a s ním spojený rozvoj tzv. Asijských tygrů Popíše odlišnosti ekonomiky Austrálie od ostatních vyspělých makroregionů Vysvětlit důleţitost Ruska pro světovou ekonomiku Charakterizuje ekonomiku Číny Popíše důleţitost států bohatých na ropu pro světové hospodářství

Hospodářství makroregionu Severní Amerika Hospodářství makroregionu Východní Asie Hospodářství makroregionu Austrálie a Oceánie Hospodářství makroregionu Sever Eurasie Hospodářsky méně vyspělé makroregiony

154

6.16

Právo

6.16.1



Ročník

1.

2.

3.

4.

Hodinová dotace

5

8

8

7

Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení si ţák osvojil:  principy teorie státu a práva,  základy ústavního práva,  základní znalosti všech odvětví práva, se kterými v praxi přijde do styku,  problematiku harmonizace právního řádu ČR s právem EU,  práci s právními normami a jejich aplikaci v praxi,  organizaci a řízení firem a orgánů státní správy a samosprávy,  vývojové trendy ve společnosti, ekonomice a právu,  práci s různými zdroji informací z oblasti práva,  efektivní vyuţívání moderní kancelářské a komunikační techniky. Na úvodním tutoriálu se ţáci seznámí s obsahem, poţadovanými výstupy, včetně rozsahu vědomostí a dovedností, důleţitými termíny a doporučenou literaturou. Při studiu jsou kromě tradičních učebních materiálů vyuţívány elektronické studijní texty, právní portály na Internetu, prezentace vytvořené tutorem a videokonference, kterých se mohou ţáci zúčastnit aktivně nebo vyuţít materiály z úloţiště videonahrávek. Nedílnou součástí vzdělávacího procesu jsou konzultace. Probíhají v termínech daných na základě rozvrhové struktury dostupné po přihlášení na internetu, prostřednictvím e-mailové korespondence nebo osobně po individuální domluvě. Ověřování osvojených znalostí a dovedností probíhá prostřednictvím písemných prací zaměřených na jednotlivé tematické celky, domácích úkolů a diagnostických testů.

6.16.2


V hodinách Práva jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí vyuţívány následující postupy:  vedeme ţáky k tomu, aby vyuţívali svých právních vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě,  vedeme ţáky k tomu, aby získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů, reagovali na aktuální události z oblasti práva,  vedeme ţáky k tomu, aby vybraná témata zpracovali jako referáty nebo samostatné práce, v nichţ vyuţijí různé zdroje informací a získané informace analyzují a porovnávají,  zadáváme ţákům skupinovou práci, při které si ţáci sami hodnotí pracovní činnost a korigují nedostatky,  motivujeme ţáky k tomu, aby pro svá tvrzení našli odpovídající důkazy a formulovali podloţené závěry,  vytváříme různé modelové situace, ve kterých si ţáci ověřují naučené komunikační dovednosti,  vedeme ţáky k tomu, aby byli schopni formou uceleného výkladu jasně, srozumitelně a věcně prezentovat své názory na aktuální problém,  ţáky vedeme k tomu, aby ve skupinové práci zastávali různé pozice, 155



seznamujeme ţáky s metodami řešení konfliktů a vedeme je k tomu, aby tyto metody uplatnili v modelových situacích i v reálném ţivotě, zadáváme aktuální témata k řízené diskuzi, ve které ţáci porovnávají své názory, obhajují vhodnou formou svá stanoviska a učí se argumentovat, na modelových situacích (simulované soudní jednání, jednání v parlamentu, pracovní pohovor) seznamujeme ţáky se základními principy občanské společnosti a s právy a povinnostmi občana, organizujeme, podle aktuálních moţností, besedy s významnými osobnostmi politického, kulturního ţivota a vedeme ţáky k aktivnímu naslouchání při těchto příleţitostech.

 



6.16.3


      

   

       

vysvětlí pojem právo, spravedlnost, právní stát na příkladech rozlišuje druhy právních norem na konkrétních příkladech rozliší platnost a účinnost právních norem objasní charakter základních právních vztahů a uvede příklady právní ochrany popíše proces přijímání zákonů vysvětlí znaky jednotlivých právních aktů rozliší normativní právní akty od individuálních právních aktů

na konkrétních příkladech doloţí, co vymezuje Ústava ČR a Listina základních práv a svobod vysvětlí, kdo reprezentuje jednotlivé formy státní moci vysvětlí význam právní ochrany práv, popíše úkoly a postavení veřejného ochránce práv v ČR definuje pojem rodina v pojetí našeho právního řádu a v pojetí EU popíše základní pojmy z oblasti rodinného práva vysvětlí, co všechno je nutno splnit, aby bylo moţno uzavřít manţelství dle našeho právního řádu objasní, jakým způsobem a za jakých podmínek lze manţelství uzavřít popíše povinnosti a práva mezi manţely definuje moţnosti zániku manţelství a jeho právní důsledky popíše práva a povinnosti mezi dětmi a rodiči, vysvětlí, jak spravovat majetek nezletilého

Učivo

Poznámky

Základy práva. Právo a spravedlnost, právní stát Společnost, sociální normy, právní řád a právní ochrana občanů Právo a jeho význam ve společnosti Právní kultury a právní vědomí Prameny práva Systém právního řádu v ČR Stát a jeho funkce ve společnosti, právní stát Struktura státní moci v ČR Legislativní proces Právo a jeho aplikace Ústavní právo. Ústava ČR

PT – Občan v demokratick é společnosti

Orgány státní moci Listina základních práv a svobod Lidská práva a jejich dodrţování, spravedlnost Právní ochrana občanů Veřejný ochránce práv Rodinné právo.

Předmět a zásady rodinného práva Prameny rodinného práva Rodina a její postavení v ČR Manţelství  uzavření manţelství  vztahy mezi manţely, práva a povinnosti  způsoby zániku manţelství  právní následky zániku manţelství Rodiče a děti  obecně o vztazích mezi 156

PT – Občan v demokratick é společnosti



popíše nároky na jednotlivé druhy vyţivovací povinnosti popíše vliv náhradní rodinné výchovy na další vývoj nezletilých dětí a moţnosti společnosti jejich postavení zlepšit popíše, kde lze hledat informace a pomoc při řešení rodině právních problémů vysvětlí rodinnou politiku v ČR

  



rozliší na konkrétních případech jednotlivé právní vztahy vysvětlí rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobu, vysvětlí význam právní osobnosti a kdy člověk nabývá svéprávnosti a jak můţe být omezena, sestaví plnou moc, vyhledá v občanském zákoníku nebo výňatku z něho příslušnou právní úpravu, vysvětlí náleţitosti právních jednání a rozpozná jejich neplatnost, provádí počítání času a rozliší lhůty v právu.

     

rodiči a dětmi  určování rodičovství a jeho popírání  práva povinnosti rodičů a dětí  společnost a výkon práv a povinností rodičů  osvojení  opatrovnictví Výţivné  nárok na výţivné  rozsah vyţivovací povinnosti  trvání vyţivovací povinnosti  druhy vyţivovací povinnosti Pěstounství Ústavní výchova Soukromé právo – obecná část.  charakteristika předmětu  základní zásady soukromého práva  účastníci soukromoprávních vztahů  zastoupení  právní skutečnosti a vztahy


Učivo

Poznámky

 vyhledá příslušnou právní úpravu v občanském zákoníku nebo výňatku z něho,  definuje pojmový aparát z oblasti věcných práv  aplikuje znalosti z oblasti vlastnických práv na typické ţivotní situace,  vyhledá v občanském zákoníku nebo výňatku z něho základní moţnosti dědění,  řeší jednoduché případové studie z oblasti dědického práva

Absolutní majetková práva. Věcná práva  drţba  vlastnictví  spoluvlastnictví  věcná práva k cizím věcem Dědické právo



aplikuje poznatky o smlouvách na běţné ţivotní situace, na typických příkladech posoudí, kdy je moţno odstoupit od smlouvy,

Relativní majetková práva pohledávky a závazky.  vznik, obsah, změna a zánik závazků  zajištění a utvrzení dluhů


ukáţe, jak správně postupovat při

Smlouvy. Ochrana

PT –





157


reklamaci, popíše, jaké závazky vznikají z běţných smluv, na případu z praxe ukáţe moţné důsledky vyplývající z nedodrţení smlouvy uplatňuje získané znalosti k ochraně práv spotřebitele vyuţívá tzv. komunikačních prostředků na dálku

spotřebitele při uzavírání smluv. Závazky z právních jednání Darování, koupě a další smluvní typy Zpracování jednoduchých smluv Obchodování po internetu

na konkrétních případech posuzuje oprávněnost poţadavku na náhradu škody, vysvětlí, jak při postupovat při uplatnění náhrady škody,

Závazky z deliktů.  předpoklady vzniku odpovědnosti  obecná odpovědnost za škodu  rozsah a způsob náhrady škody  zvláštní odpovědnost  bezdůvodné obohacení

 

vysvětlí obsah ochrany osobnosti popíše prostředky ochrany osobnosti

Ochrana osobnosti a osobních dat.



vysvětlí význam práva duševního vlastnictví vysvětlí, kdo je autor popíše prostředky ochrany práva duševního vlastnictví

Právo v oblasti duševního vlastnictví.



definuje předmět občanského práva procesního a jeho základní pojmy

Občanské právo procesní. Pojem a zásady občanského práva procesního

  

popíše soustavu soudů v ČR vysvětlí fungování civilního soudnictví rozlišuje jednotlivé soudní instance

Soustava soudů v ČR.



vysvětlí činnost soudů a soudců, advokacie a notářů

Soudci, notáři, advokáti.



rozlišuje jednotlivé subjekty občanskoprávního řízení, vyhotovuje plnou moc vysvětluje principy zastoupení

Další účastníci řízení a jejich zastoupení.


charakterizuje jednotlivé procesní úkony a jejich podmínky vysvětlí řešení simulované situace popíše řešení rodině právního problému před civilním soudem zpracuje jednoduchý vzor ţaloby definuje jednotlivá stádia řízení před civilním soudem

Řízení před soudem I. stupně.


   

 

 

      

158



 uplatňuje prostředky verbální komunikace  

vysvětlí pojem dokazování charakterizuje jednotlivé důkazní prostředky a vymezí jejich odlišnosti

Dokazování.



definuje jednotlivé druhy soudního řízení rozebere rozdíly mezi jednotlivými druhy rozhodnutí popíše jednotlivé fáze soudního rozhodování na konkrétních případech určí, kdy nastala právní moc soudního rozhodnutí vyhotovuje písemnosti

Soudní rozhodnutí.

rozlišuje řádné a mimořádné opravné prostředky sepíše jednoduché odvolání vysvětlí podmínky přípustnosti opravných prostředků

Opravná řízení.

 

popíše činnost exekutora vysvětlí, jak se lze domáhat plnění z vymahatelného rozhodnutí

Výkon rozhodnutí.

 

vysvětlí význam správního soudnictví popíše, jak probíhá řízení před správním soudem vysvětlí funkci Nejvyššího správního soudu

Správní soudnictví.

zná zásady i úskalí insolvenčního řízení definuje základní pojmový aparát z této oblasti vysvětlí zásady i úskalí insolvenčního řízení

Insolvenční řízení.

      

   

3. ročník Výsledky vzdělání Žák:  definuje pojmový aparát z oblasti pracovního práva  popíše pracovněprávní vztahy  vysvětlí význam zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích

Učivo

Poznámky

Pracovní právo.  Pojem, předmět a systém  Základní zásady a funkce

PT – Člověk a svět práce

 vypracuje pracovní smlouvu, výpověď z pracovního poměru i dohodu o rozvázání pracovního poměru  na konkrétních případech rozlišuje formy vzniku a skončení pracovního poměru  popíše zásady nakládání s osobním spisem a chápe pojem "ochrany osobních údajů"  vyhotoví jednoduchou ţalobu z této právní oblasti

Pracovní poměr.


 na praktických příkladech vysvětlí

Bezpečnost a ochrana zdraví

PT – Člověk a svět

159

význam bezpečnosti práce a princip prevenční povinnosti

při práci.

práce

vysvětlí zásady péče o zaměstnance  definuje základní pracovní podmínky ţen, mladistvých a osob se zdravotním postiţením  popíše překáţky v práci

Odměňování, dovolená a péče o zaměstnance.




aplikuje základy individuálního a kolektivního pracovního práva na konkrétní pracovněprávní vztahy koncipuje jednoduché písemnosti z této oblasti

Kolektivní pracovní právo.


má ucelený přehled o otázkách zaměstnanosti v ČR

Právní otázky zaměstnanosti.


definuje a rozlišuje jednotlivé pojmy z této oblasti práva tak, aby se při další výuce lépe orientoval  aplikuje základní právní normy z oblasti správního práva hmotného

Správní právo.



Veřejná správa.


Právo ochrany ţivotního prostředí.

PT – Člověk a ţivotní prostředí

 vysvětlí základní úkoly a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance při zajišťování BOZP  zdůvodní úlohu státního odborného dozoru nad bezpečností práce  uvede příklady bezpečnostních rizik, event.  nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci  uvede povinnosti pracovníka i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu 







   

definuje jednotlivé orgány samosprávy, objasní jejich význam pro společnost definuje práva a povinnosti orgánů jednotlivých úseků definuje pojem ţivotního prostředí objasní aspekty jeho ochrany zpracuje projekt ochrany ţivotního prostředí



definuje správní řízení, jeho zásady a normy, které toto řízení upravují,  popíše jednotlivé fáze správního řízení

Správní řízení.



Základy správního práva

vysvětlí, co je protiprávní jednání a

160

postup státních a samosprávních orgánů v této oblasti - druhy sankcí, způsoby jejich ukládání

trestního.



definuje základní pojmový aparát trestního práva hmotného a zásady trestního zákoníku

Trestní právo hmotné.

 

vysvětlí, co je trestný čin vysvětlí podmínky trestní odpovědnosti

Trestní odpovědnost.



popíše obecné lidské jednání z hlediska trestnosti

 

vysvětlí a rozlišuje jednotlivé druhy trestů a ochranných opatření



Tresty a ochranná opatření.

vysvětlí specifika kriminality páchané mladistvými  popíše rizika mající vliv na kriminalitu mladistvých

Kriminalita páchaná mladistvými.



popíše charakteristické znaky jednotlivých druhů trestné činnosti

Jednotlivé druhy trestné činnosti.



vysvětlí specifika trestné činnosti páchané na dětech a mladistvých popíše, jak se chovat při styku s kriminalitou na dětech

Kriminalita páchaná na dětech a mladistvých.

definuje základní pojmy z trestního řádu vysvětlí zásady trestního řízení

Trestní právo procesní.

vysvětlí základní činnosti jednotlivých orgánů činných v trestním řízení, jejich postavení a vzájemnou spolupráci mezi nimi popíše základní práva a povinnosti dalších subjektů trestního řízení

Orgány činné v trestním řízení.

 

popíše jednotlivé důkazní prostředky rozlišuje je a vysvětlí jejich sílu při dokazování

Dokazování.

  

popíše jednotlivé fáze trestního řízení vysvětlí jejich význam zařazuje jednotlivé úkony orgánů činných v trestním řízení do jednotlivých stádií trestního řízení

Jednotlivé fáze trestního řízení.

 

popíše řízení před soudem vysvětlí, jaké moţnosti poskytuje náš právní řád subjektům v odvolacím řízení definuje podmínky zkráceného řízení vysvětlí, jak bude postupovat, pokud

Řízení před soudem.

   



 

161

 

se stane svědkem či obětí trestné činnosti popíše, jak se vede trestní řízení proti mladistvému uplatňuje prostředky verbální komunikace

 

vysvětlí priority trestní politiky v ČR aplikuje poznatky z trestního práva na současnou trestní politiku

Trestní politika v ČR.



definuje základní pojmový aparát v oblasti sociálního zabezpečení definuje obsah sociálních sluţeb a péče vyhodnocuje trendy ve vývoji sociálního zabezpečení popíše základní systémy sociálního zabezpečení rozlišuje jednotlivé druhy zabezpečení zdraví u sociálně znevýhodněných osob popíše jednotlivé druhy nemocenského pojištění a sociální péče aplikuje zákony o sociální potřebnosti a o sociálním minimu

Právo sociálního zabezpečení.

     


Učivo

 definuje základní pojmový aparát v oblasti obchodního práva  vysvětlí význam obchodního rejstříku  orientuje se ve výpisu z obchodního rejstříku,

Obchodní právo. Pojem obchodního práva Prameny obchodního práva. Základní pojmy. Obchodní rejstřík.

 vysvětlí, kdo můţe být v ČR podnikatelem a za jakých podmínek  na typických příkladech posoudí, zda jde o podnikání  definuje a srovnává ohlašovací a koncesovanou ţivnost  aplikuje ţivnostenský zákon,  na příkladu ukáţe postup získání ţivnostenského listu  vysvětlí, v čem tkví význam hospodářské soutěţe  popíše jednotlivá nekalosoutěţní jednání,  vysvětlí, jak se lze těmto jednáním bránit

Podnikatel a podnikání. Právní formy podnikání. Nekalosoutěţní jednání a hospodářská soutěţ

 popíše jednotlivé obchodní korporace  sestaví společenskou smlouvu  vysvětlí rozdíl mezi druţstvem a obchodní společností,

Obchodní korporace. Obchodní společnosti - druhy, zaloţení, vznik a zánik Druţstva

 popíše náleţitosti smluv v oblasti

Soukromoprávní vztahy 162

Poznámky

podnikání  na konkrétním případu ukáţe, jak řešit odpovědnost za vady  na příkladu posoudí moţnost odstoupení od smlouvy

v podnikatelské činnosti (dříve obchodně závazkové). Nejčastější typy obchodních smluv Vznik, změna a zánik smluvního vztahu

 definuje základní pojmy z oblasti mezinárodního práva,  popíše a rozlišuje subjekty mezinárodního práva  rozlišuje prameny mezinárodního práva a definuje jejich odlišnosti od pramenů práva vnitrostátního,  popíše právní i ekonomické dopady na subjekty, které porušují zásady a pravidla mezinárodního práva,

Mezinárodní právo. Mezinárodní společenství Subjekty mezinárodního práva Prameny mezinárodního práva Normy a zásady mezinárodního práva Mezinárodněprávní odpovědnost Sankce RB OSN Mírové mise OSN Diplomatické a konzulární orgány Právo mezinárodních smluv

 popíše vznik EU,  definuje činnost orgánů EU a rozlišuje je,  sleduje a vyhodnocuje zapojení a plnění povinností ČR ve vztahu k EU

Právo a instituce EU: Historický vývoj a předpoklady vzniku EU Základní pilíře EU Smlouva o EU Orgány a instituce EU Právo EU Politika EU Vstup ČR do EU

163

6.17


6.17.1


Časové, obsahové a organizační vymezení

ročník hodinová dotace

1. 1

2. 1

3. 1

4. 1

U ţáků je podporováno samostatné logické uvaţování a pěstován kultivovaný písemný projev, a to z hlediska vhodné odborné stylizace, logické, věcné i gramatické správnosti a vyhovující formální úpravy v souladu s normou pro úpravu písemností. V oblasti elektronické komunikace jsou ţáci vedeni k jejímu racionálnímu vyuţívání. Součástí obsahového okruhu je rozvoj profesních komunikativních kompetencí ţáků v oblasti obchodně-podnikatelské, administrativní a sociální, které se rozvíjejí po stránce obsahové i formální, a to jak v českém jazyce, tak i v jazyce cizím. Oblast písemné komunikace zahrnuje především osvojování tvorby dokumentů obchodního styku, personální agendy, operační evidence a dalších forem podnikové komunikace. Okruh má úzké mezipředmětové vztahy s obsahovým okruhem - vzdělání v informačních a komunikačních technologií. Ţáci rychle a přesně ovládají počítačovou klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou. Vyuţívají editační funkce textového editoru, samostatně stylizují standardní písemnosti. Vytvářejí tabulky s vyuţitím moţností tabulkového procesoru. Při vypracování dokumentů v textovém editoru a tabulkovém procesoru správně aplikují poţadavky normalizované úpravy písemností. Dodrţují předpisy pro archivaci písemností a ochranu osobních dat. Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení ţák:  přesně a rychle ovládal klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou,  ovládal v plném rozsahu klávesnici počítače bez pouţití náhledu na prstoklad,  vyhotovoval písemnosti spojenou s osobní korespondencí, a to věcně, jazykově a formálně správně, v souladu s normalizovanou úpravou písemností,  sestavoval a vyhotovoval tabulky,  vyuţíval kancelářské techniky,  vyřizoval korespondenci a vedl příslušnou agendu podniku,  samostatně a správně vyhotovoval písemnosti v hospodářském styku a ve styku s bankou a poštou,  dodrţoval předpisy pro archivaci písemností a ochranu osobních dat. Hlavním cílem předmětu obchodní korespondence je naučit ţáky psát rychle a přesně na počítači všemi deseti prsty. K tomuto účelu je vyuţíván program Psaní 2003, který ţáka sám vede, zadává úkoly, kontroluje jeho práci a práci ţáka také hodnotí. Dále se výuka zaměřuje na tvorbu obchodní osobní korespondence, a to jak českém, tak i v anglickém jazyce včetně sestavování a vyhotovování tabulek. Cílem je tedy postoupit ţákům dostatečný základ psaní obchodních dopisů pro případ, ţe by po ukončení školy vykonávali pracovní pozice pracovníků vyřizujících mezinárodní korespondence pro českou firmu, případně zástupce zahraničních firem. Vyučovaný předmět je zaměřen na získávání dovedností ovládat klávesnici počítače desetiprstovou hmatovou metodou, vyhotovovat různé druhy obchodních i osobních písemností v normalizované úpravě, příp. s vyuţitím šablon dopisních předtisků. Získávat vědomosti o obsahové náplni a stylizaci obchodních dopisů, dokázat vytvářet tabulky v rámci normy pro obchodní korespondenci. 164

Vyučující uděluje ţákům za veškerou práci (testy, přepis textu, tvorbu tabulek, tvorbu dopisu, znalosti předpisů souvisejících s archivaci písemností a ochranou osobních dat, aktivitu) body a tomu odpovídající známku. Všechny známky a body za čtvrtletí jsou zveřejněny v adresáři vyučujících příslušného předmětu. Na konci čtvrtletí se sečtou všechny body a vyučující přidělí výslednou známku, která odpovídá výsledku práce ţáka za dané období. Klasifikace probíhá prostřednictvím průběţných testů, zaměřených na ověření rychlosti a přesnosti psaní, a to formou opisování textů, nebo formou diktátu, dále tvorby obchodních dopisů, a to jak v českém, tak i cizím jazyce, tvorbu tabulek a se znalostí předpisů souvisejících s archivací písemností a ochranou osobních dat. Hodnocení výkonů v psaní podle čistých úhozů za minutu a podle přesnosti – 1. ročník

Měsíc/známka Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen

1 80 90 100 110 120 130 140 150 160 160

2 70 80 90 100 110 120 130 140 150 150

3 60 70 80 90 100 110 120 130 140 140

4 50 60 70 80 90 100 110 120 130 130

Hodnocení výkonů v psaní podle čistých úhozů za minutu a podle přesnosti – 2. ročník

Měsíc/známka Září Říjen Listopad Prosinec Leden Únor Březen Duben Květen Červen

1 160 170 180 190 200 205 210 215 220 220

2 150 160 170 180 190 195 200 205 210 210

3 140 150 160 170 180 185 190 195 200 200

Hodnocení přesnosti

Známka 1 2 3 4 5

Procento chyb do 0, 20 0, 21 – 0, 40 0, 41 – 0, 60 0, 61 – 0, 80 0, 80 – a více 165

4 130 140 150 160 170 175 180 185 190 190

6.17.2


Výsledky vzdělání Ţák: ovládá písmena klávesnice dle programu Psaní 2003, který přizpůsobí další ovládání písmen dle snahy, přesnosti a šikovnosti ţáka ovládá v plném rozsahu klávesnici počítače bez pouţití náhledu na prstoklad přesně a rychle ovládá klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou; vyhotovuje písemnosti spojené s provozem věcně, jazykově a formálně správně a v souladu s normalizovanou úpravou písemností.

Ţák: přesně píše desetiprstovou hmatovou metodou ; pracuje podle norem pro vyhotovování obchodních dopisů a dalších písemností; v dopisech do zahraničí pouţívá příslušnou úpravu; sestavuje a vyhotovuje tabulky; vyuţívá kancelářské techniky;

Ţák: zpracovává věcně, jazykově a formálně správně odborné písemnosti, vyřizuje korespondenci a vede příslušnou agendu; provádí ověřování opisů a podpisů, vystavování duplikátů; dovede poradit občanům při sestavování právních a správních písemností a písemností právnickým osobám; sestavuje propagační písemnosti; zná předpisy související s archivací písemností a ochranou osobních dat.

Učivo 1. ročník Základy psaní na klávesnici program psaní 2003 sám vede ţáka a přizpůsobuje se jeho postupu, ověřování znalostí probíhá formou testování (opisování textu).

2. ročník Profesní komunikace vyuţití techniky v komunikaci normalizovaná úprava písemností a manipulace s nimi vyhotovování obchodních písemností (tabulky, nabídka, objednávka, reklamace, urgence, upomínka, příkaz ředitele, směrnice, oběţník, ţádost o pracovní místo, ţivotopis, zrušení pracovního poměru, plná moc, dluţní úpis, obchodní ţaloba, apod.) Technika administrativy úprava textu normalizovaná úprava písemností manipulace s písemnostmi organizace administrativního pracoviště elektronická komunikace kancelářská technika vyhotovování obchodních písemností (tabulky, nabídka, objednávka, reklamace, urgence, upomínka, příkaz ředitele, směrnice, oběţník, ţádost o pracovní místo, ţivotopis, zrušení pracovního poměru, plná moc, dluţní úpis, obchodní ţaloba, apod.) 3. ročník Úřední, právní a správní písemnosti. Propagační písemnosti. vyhotovování obchodních písemností (tabulky, nabídka, objednávka, reklamace, urgence, upomínka, příkaz ředitele, směrnice, oběţník, ţádost o pracovní místo, ţivotopis, zrušení pracovního poměru, plná moc, dluţní úpis, obchodní ţaloba, reklamní letáky, vizitky, reklamní materiály, apod.)

166

Poznámky KK8-1

KK7-5 KK8-1 PT: Člověk a svět práce - Písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování ţádostí o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních ţivotopisů, průvodních (motivačních) dopisů, jednání s potenciálním zaměstnavatelem, přijímací pohovory, výběrová řízení, nácvik konkrétních situací

KK3-1 KK3-2 KK3-4 KK7-5 KK8-1

Ţák: samostatně a správně vyhotovuje písemnosti v hospodářském styku a ve styku s bankou a poštou; zpracovává věcně, jazykově a formálně správně odborné písemnosti, vyřizuje korespondenci a vede příslušnou agendu; provádí ověřování opisů a podpisů, vystavování duplikátů; dovede poradit občanům při sestavování právních a správních písemností a písemností právnickým osobám; sestavuje propagační písemnosti; samostatně a správně vyhotovuje písemnosti v hospodářském styku a ve styku s bankou a poštou;

Písemnosti v hospodářském styku a písemnosti ve styku s bankou a poštou

4. ročník Úřední, právní a správní písemnosti. Propagační písemnosti. vyhotovování obchodních písemností (tabulky, nabídka, objednávka, reklamace, urgence, upomínka, příkaz ředitele, směrnice, oběţník, ţádost o pracovní místo, ţivotopis, zrušení pracovního poměru, plná moc, dluţní úpis, obchodní ţaloba, reklamní letáky, vizitky, reklamní materiály, apod.)

167

KK3-1 KK3-2 KK3-4 KK7-5 KK8-1

6.18

Praxe

6.18.1



1. 0

2. 0

3. 4

4. 4

Praxí získávají ţáci znalosti a praktické zkušenosti jednak s aplikací nástrojů právní politiky státu, a tím rozvíjejí svou odbornost, a dále obsahových okruhů Ekonomika, Účetnictví a daně a Obchodní činnost.

6.18.2


Praxe zahrnuje učební praxi v rozsahu 6 týdenních hodin a odbornou praxi v rozsahu 4 týdnů za celou dobu vzdělávání. Odborná praxe se realizuje v průběhu 3. ročníku 2 týdenními hodinami. O formě praxe rozhoduje ředitel školy, v případě oboru komerční právo se praxe realizuje na reálných pracovištích podniků v rozsahu 4 hodin týdně ve třetím a čtvrtém ročníku. O formě praxe rozhoduje ředitel školy, v případě oboru komerční právo se praxe realizuje na reálných pracovištích podniků v rozsahu 4 hodin týdně ve třetím a čtvrtém ročníku. Teoretickou část předmětu praxe tvoří zejména obsah vyučovacího předmětu právo, a dále vyučovacích předmětů management, ekonomika, účetnictví, písemná a elektronická komunikace a informační a komunikační technologie. Cílem je postupná aplikace teoretických znalostí ţáka v praxi, rozvoj jeho právního vědomí, osobnosti a aktivity. Výkon praxe je zaměřen téţ na postupný rozvoj manaţerských schopností ţáka. Přidanou hodnotou praxe je bezprostřední spolupráce mezi pracovištěm ţáka a školou. Pracoviště /podnik/ se zavazuje umoţnit ţákovi výkon praxe, která je součástí výuky na svých pracovištích v různých oblastech práva, ekonomiky, účetnictví a obchodní činnosti. Ţáci si vedou výkaz o praxi, který musí třídní učitel jednou za měsíc zkontrolovat. Ţák si do výkazu o praxi eviduje jednotlivé splněné části učebních osnov. Zápisy ověřuje zodpovědný pracovník podniku. Za výsledné hodnocení zodpovídá vedoucí praxe. Ten také klasifikaci eviduje v třídním výkazu. Pravidelné hodnocení ţáka zodpovědným pracovníkem praxe zvyšuje studijní úsilí ţáka. Praxe postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení ţák:  vyuţíval svých právních vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě,  seznámil se s metodami řešení konfliktů a tyto metody uplatnil v reálném ţivotě,  disponoval rozvinutými dovednostmi potřebnými pro sebereflexi a sebehodnocení, utvořil si adekvátní sebevědomí, měl pozitivní hodnotovou orientaci, která odpovídá poţadavkům demokratické společnosti,  chápal fungování demokracie, osvojil si vědomosti a dovednosti potřebné k aktivnímu občanskému ţivotu, byl připraven plnit své občanské povinnosti a respektovat zákony a etické normy demokratické společnosti,  uvědomoval si svá lidská práva a respektoval práva ostatních lidí; byl připraven k souţití s lidmi se zdravotním znevýhodněním, s příslušníky společenských minorit, nepodléhal xenofobii, rasismu a intoleranci, 168



chápal jazyk jako prostředek komunikace, dokázal jej vhodně uţívat v nejrůznějších situacích, dovedl se kultivovaně ústně i písemně vyjadřovat, uvědomoval si význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění, osvojil si společenskou a řečovou etiketu, uměl získávat a podávat potřebné informace, byl schopen logicky a výstiţně se vyjadřovat o běţných věcech, kulturních záţitcích i odborné problematice, správně pouţíval odborné terminologie, porozuměl závislostem, uměl zpracovat získané údaje formou grafů, diagramů, tabulek atd., uvědomoval si odpovědnost za vlastní zdraví, projevoval smysl pro čestnost, spolupráci a vzájemnou pomoc, byl ohleduplný k ostatním, ovládal programové vybavení při řešení právních úloh včetně práce, s internetem při vyhledávání informací, komunikoval pomocí elektronické pošty, ovládal základní funkce operačního systému, pracoval s programy příslušenství Windows včetně práce s multimédii.

       

K realizaci tohoto vyučovacího předmětu nedochází jen na konkrétním pracovišti ţáka, ale zpětným působením se odráţí i ve výuce Práva řešením problémů přenesených ţákem buď jako konkrétní případy nebo jako případy modelové.

6.18.3

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 3. ročník Výsledky vzdělání ţáka

   

popíše profil pracoviště orientuje se v organizaci pracoviště definuje kompetence pracovníků popíše úkoly a cíle pracoviště

 pojmenuje jednotlivé vnitřní předpisy a rozlišuje je  vyhledává v nich informace o organizaci a struktuře pracoviště  komparuje vnitřní předpisy pracoviště s obecnými právními předpisy  aplikuje teoretické právní znalosti v praxi  vysvětlí základní úkoly a povinnosti zaměstnavatele  při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci  dodrţuje ustanovení týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence  uvede základní bezpečnostní poţadavky při výkonu praxe  a dbá na jejich dodrţování  uvede příklady bezpečnostních rizik, event.  nejčastější příčiny úrazů a jejich prevenci  poskytne první pomoc při úrazu na pracovišti

Učivo

Poznámky

Seznámení s pracovištěm praxe.

PT – Člověk a svět práce Pracovní a vnitřní předpisy pracoviště.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Poţární prevence.

169


 uvede povinnosti pracovníka  i zaměstnavatele v případě pracovního úrazu  na praktických příkladech vysvětluje význam bezpečnosti práce a princip prevenční povinnosti

 definuje hlavní úkoly personálního řízení  aplikuje v praxi teoretické poznatky z oblasti řízení lidských zdrojů  ověřuje v praxi komunikační poznatky  uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace na pracovišti  aplikuje poznatky z oblasti komunikace na profesionální vztahy zaměstnanců k ţadatelům či zákazníkům

Práce v kolektivu a její aspekty.

 orientuje se v zákonné úpravě mzdových předpisů  vypočte hrubou mzdu, zdravotní a sociální pojištění  rozliší v praktických situacích pracovní smlouvy a dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr  popisuje rozdíly mezi jednotlivými typy org. struktur  srovnává jejich vhodnost a výhodnost  orientuje se v kontrolních mechanismech pracoviště

Mzdy, zdravotní a sociální zabezpečení. Organizační normy.

 pracuje s uţivatelským systémem PC na pracovišti  zpracovává věcně, jazykově a formálně správně jednoduché odborné písemnosti  definuje formy doručování v návaznosti na učivo práva  aplikuje teoretické poznatky z oblasti doručování do praxe  rozlišuje jednotlivé fáze aplikačního procesu  na praktických příkladech specifikuje jednotlivé subjekty řízení  aplikuje teoretické poznatky na problematiku zastupování  vyhledává v příslušných právních předpisech ustanovení týkající se shora uvedené problematiky  sepisuje plnou moc obecnou i procesní  sestavuje jednoduchá podání  popisuje jejich náleţitosti  vyhotovuje obchodní písemnosti  vyuţívá techniku v komunikaci

Práce na počítačových uţivatelských systémech. Úřední písemnosti a jejich doručování.

Aplikační činnost. Procesy aplikace. Jednoduchá podání.

170


4. ročník  definuje obecně uznávané účetní zásady  srovnává je se specifiky účetnictví na pracovišti  definuje základy archivace a skartace  rozlišuje účetní doklady  vysvětluje základy spisové agendy

Základy účetních operací prováděných na pracovišti.

 popisuje základní pracovní podmínky zaměstnanců  definuje principy ochrany osobních údajů  na podmínky konkrétního pracoviště aplikuje zásady: rovného zacházení, zákazu diskriminace a důsledků porušení práv a povinností vyplývajících z pracovně-právních vztahů

Pracovně-právní agenda na pracovišti.

 pracuje s právními normami  uţívá základní daňové a účetní pojmy, rozlišuje je  pracuje s účtovým rozvrhem  sestavuje jednoduché smlouvy a rozlišuje jejich typy  interpretuje jednoduchá rozhodnutí státních orgánů  rozlišuje jednotlivé druhy rozhodnutí  specifikuje vlastnosti rozhodnutí  orientuje se v úředním styku  zvládá komunikaci se zákazníkem

Jednoduché účetní a právnické činnosti.

 na konkrétních případech z pracoviště rozlišuje a definuje jednotlivé hmotně-právní pojmy z oblasti práva:  obchodního,  správního,  občanského,  trestního,  rodinného,  pracovního.

Aplikace hmotně-právních předpisů v praxi.

 zná náleţitosti soukromoprávních smluv  na konkrétním případu demonstruje, jak řešit  odpovědnost za vady;  na příkladu posoudí moţnost odstoupení od smlouvy

Obchodně závazkové vztahy.  obchodní smlouvy  vznik, změna a zánik smluvního vztahu  typy smluv

 sepisuje jednoduché smlouvy  vysvětlí význam právního ošetření právních vztahů  definuje podmínky vymáhání, jeho

Uzavírání jednoduchých smluv a jejich vymáhání.

Archivace. Spisová sluţba.

171


formy a srovnává je  uţivatelsky pracuje se vzory podání a rozhodnutí v tištěné i elektronické formě   zná podmínky a postupy reklamace zboţí  na příkladech vysvětlí postup při vyřizování reklamace;  řeší různé situace při reklamaci zboţí  pracuje s příslušnými právními normami  zvládá komunikaci se zákazníkem při případných stíţnostech a reklamacích zboţí

Ochrana spotřebitele.

172

6.19

Cvičení z matematiky

6.19.1



1.

2.

3.

4.

-

-

2

2

Předmět Cvičení z matematiky realizuje obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace RVP. Předmět je vyučován ve třetím a čtvrtém ročníku jako volitelný předmět. Konkrétní obsah učiva i výstupy souvisí aktuálně s hloubkou učiva probraného v rámci povinného předmětu Matematika. Vzdělávání v tomto předmětu vychází z obsahového, časového a organizačního vymezení předmětu Matematika. Organizační formy a metody práce se pouţívají adekvátně charakteru učiva a cílům vzdělávání.

6.19.2


Jsou totoţné se strategiemi vyučovacího předmětu Matematika

6.19.3


Výsledky vzdělání Žák:  provádí aritmetické operace v číselných oborech  pracuje s různými tvary zápisu racionálního čísla a jejich převody  provádí operace s desetinnými čísly včetně zaokrouhlování, určuje řád čísla  řeší praktické úlohy na procenta a řeší trojčlenku  znázorňuje racionální číslo na číselné ose  zařazuje číslo do příslušného číselného oboru  pouţívá pojmy opačné číslo a převrácené číslo  znázorňuje reálné číslo nebo jeho aproximaci na číselné ose  pouţívá druhé odmocniny  aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty  - účelně vyuţívá kalkulátor

Učivo Číselné obory  Druhy čísel  Obor přirozených čísel  Obor celých čísel  Obor racionálních čísel  Obor reálných čísel  Druhá odmocnina a třetí odmocnina  Absolutní hodnota reálného čísla

173

Poznámky KK2-2 KK7-1 KK7-2 KK7-3 KK7-4 KK7-5 KK7-6 KK7-7

 rozezná základní mnoţinové operace  vyuţívá Vennovy diagramy při výpočtu praktických slovních úloh  - zapisuje a znázorňuje intervaly, určuje jejich průnik a sjednocení

Mnoţiny  Základní mnoţinové pojmy  Vennovy diagramy  Intervaly

 čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky  uţívá správně logické spojky a kvantifikátory  rozlišuje definice a větu, rozlišuje předpoklad a závěr věty  rozlišuje správný a nesprávný úsudek  - vytváří hypotézy, zdůvodňuje jejich pravdivost a nepravdivost, vyvrací nesprávná tvrzení

Výroková logika  Výrok a jeho negace  Sloţené výroky – konjunkce a disjunkce  Sloţené výroky – implikace a ekvivalence  Negace sloţených výroků  Kvantifikované výroky a jejich negace

 rozlišuje prvočíslo a číslo sloţené, rozkládá přirozené číslo na prvočinitele  uţívá pojem dělitelnosti přirozených čísel a znaky dělitelnosti  - určí největší společný dělitel a nejmenší společný násobek přirozených čísel

Elementární teorie čísel  Zápisy přirozených čísel, násobek a dělitel čísla  Znaky dělitelnosti  Prvočísla a sloţená čísla  Největší společný dělitel, nejmenší společný násobek

 provádí operace s mocninami s celočíselným exponentem  - ovládá početní výkony s mocninami

Mocniny s přirozeným a celým mocnitelem  Mocniny s přirozeným mocnitelem  Mocniny s celým mocnitelem Mnohočleny  Výrazy  Sčítání, násobení a dělení mnohočlenů  Rozklad mnohočlenů

 upravuje číselné výrazy  určuje hodnotu výrazu  odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí  určuje nulový bod výrazu  provádí početní operace s mnohočleny  - rozkládá mnohočleny na součin uţitím vzorců a vytýkáním  provádí operace s lomenými výrazy  - určuje definiční obor lomeného výrazy

 řeší lineární rovnice o jedné neznámé, lineární rovnice v součinovém a podílovém tvaru  vyjadřuje neznámou ze vzorce  pouţívá lineární rovnice při

Lomené výrazy  Krácení a rozšiřování lomených výrazů  Sčítání a násobení lomených výrazů  Dělení lomených výrazů  Vyjádření neznámé ze vzorce Lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy  Lineární rovnice  Lineární nerovnice  Grafické řešení lineární rovnice a nerovnice  Soustavy lineárních rovnic 174

Mezipředmětová vazba s předmětem Základy přírodních věd – smykové a valivé tření a hybnost hmotného bodu

Mezipředmětová vazba s předmětem Základy přírodních věd

Mezipředmětová vazba s předmětem Základy přírodních věd – Newtonův zákon

řešení slovní úlohy  řeší početně i graficky soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých  stanovuje definiční obor rovnice  řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli o jedné neznámé  - řeší lineární nerovnice s jednou neznámou a jejich soustavy, rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru

      

Rovnice v součinovém tvaru Nerovnice v součinovém tvaru Rovnice v podílovém tvaru Nerovnice v podílovém tvaru Rovnice s absolutními hodnotami Nerovnice s absolutními hodnotami Soustavy dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými  Grafické řešení soustav lineárních rovnic a nerovnic se dvěma neznámými

 řeší neúplné a úplné kvadratické rovnice  pouţívá vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice  pouţívá kvadratickou rovnici při řešení slovní úlohy  řeší rovnice s neznámou pod odmocninou, při řešení rovnic rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy  graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav  - analyzuje a řeší problémy, v nichţ aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav

Kvadratické rovnice a nerovnice, iracionální rovnice

 načrtne grafy elementárních funkcí (v základním i posunutém tvaru) a určí jejich vlastnosti  - formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí

Obecné poznatky o funkcích

 modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí  vyuţívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů  - řeší aplikační úlohy s vyuţitím poznatků o funkcích

 pouţívá pojem orientovaný úhel a jeho hodnoty v míře stupňové a obloukové  definuje goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku  definuje goniometrické funkce na intervalech, určuje definiční obor a obor hodnot

 Neúplná kvadratická rovnice  Obecná kvadratická rovnice  Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice  Kvadratická nerovnice  Rovnice a nerovnice a součinovém a podílovém tvaru  Rovnice a nerovnice s absolutními hodnotami  Rovnice a s neznámou pod odmocninou  Soustavy lineárních a kvadratických rovnic

 pojem funkce, definiční obor a obor hodnot  graf funkce  vlastnosti funkcí (parita, monotónnost, ohraničenost, extrémy, periodičnost) Funkce    

lineární funkce, konstantní funkce kvadratická funkce funkce s absolutní hodnotou lineární lomená funkce, nepřímá úměrnost  mocninné funkce (s přirozeným, celým a racionálním exponentem)  inverzní funkce  exponenciální a logaritmické funkce  logaritmy, vlastnosti logaritmů  exponenciální a logaritmické rovnice a nerovnice Goniometrie a trigonometrie  Goniometrické funkce ostrého úhlu  Velikost úhlu v míře stupňové a v míře obloukové  Orientovaný úhel  Funkce sinus a kosinus  Funkce tangens a kotangens  Goniometrické rovnice 175

KK2-2 KK7-1 KK7-2 KK7-3 KK7-4 KK7-5 KK7-6 KK7-7

a sestrojuje graf  určuje vlastnosti goniometrických funkcí, určuje intervaly monotonie, maxima, minima  - aplikuje poznatky při řešení praktických úloh s uţitím trigonometrie  správně uţívá pojmy z planimetrie  řeší planimetrické problémy motivované praxí  správně pouţívá geometrické  pojmy  zdůvodňuje a vyuţívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině  na základě vlastností třídí útvary  vyuţívá náčrtu při řešení  rovinného problému  řeší polohové a nepolohové  konstrukční úlohy uţitím  mnoţin všech bodů dané  vlastnosti  zobrazí rovinný útvar  v libovolném shodném  zobrazení a ve stejnolehlosti  řeší jednoduché konstrukční  úlohy pomocí shodných  zobrazení a stejnolehlosti

 Základní vztahy mezi hodnotami goniometrických funkcí  Součtové vzorce  Vztahy mezi goniometrickými funkcemi  Sinová věta  Kosinová věta  Uţití sinové kosinové věty v praxi Planimetrie  Základní rovinné útvary  Trojúhelník  Mnohoúhelníky  Kruţnice, kruh, úhly v kruţnici  Euklidovy věty, Pythagorova věta  Konstrukce úsečky dané velikosti  Mnoţiny bodů dané vlastnosti  Konstrukční úlohy  Shodná zobrazení v rovině (osová a středová souměrnost)  Posunutí, otočení  Stejnolehlost


Učivo

 správně pouţívá geometrické pojmy  zdůvodňuje a vyuţívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary  určuje vzájemnou polohu útvarů, vzdálenosti a odchylky  vyuţívá náčrt při řešení prostorového problému  v úlohách početní geometrie  aplikuje funkční  vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly  zobrazí ve volné rovnoběţné projekci hranol a jehlan,

Stereometrie  vzájemná poloha dvou přímek, přímky a roviny, dvou a tří rovin (řešení stereometricky)  kritéria rovnoběţnosti a kolmosti dvou rovin, přímky a roviny  volné rovnoběţné promítání, určení řezu těles rovinou a průnik přímky s rovinou  metrické vztahy prostorových útvarů řešené stereometricky (vzdálenost bodů, bodu od přímky v E2 i E3, bodu od roviny, dvou rovnoběţných a mimoběţných přímek, přímky od roviny s ní rovnoběţné, dvou rovnoběţných rovin  odchylka dvou přímek, přímky od roviny, dvou rovin)  tělesa: hranol, jehlan, čtyřstěn, válec, kuţel, koule, mnohostěny  povrchy a objemy těles a jejich částí 176

Poznámky KK2-2 KK7-1 KK7-2 KK7-3 KK7-4 KK7-5 KK7-6 KK7-7

sestrojí a zobrazí rovinný řez těchto těles  nebo jejich průnik s přímkou  - řeší stereometrické problémy motivované praxí, aplikuje poznatky z planimetrie ve stereometrii  aplikuje znalosti o funkcích při úvahách o posloupnostech a při řešení úloh o posloupnostech  určuje posloupnost vzorcem pro n-tý člen, graficky, výčtem prvků  určuje aritmetickou posloupnost a chápe význam diference  pouţívá základní vzorce pro aritmetickou posloupnost  určuje geometrickou posloupnost a chápe význam kvocientu  pouţívá základní vzorce pro geometrickou posloupnost  vyuţívá poznatků o posloupnostech při řešení problémů v reálných situacích  řeší úlohy finanční matematiky  - interpretuje z funkčního hlediska sloţené úrokování, aplikuje geometrickou posloupnost ve finanční matematice

Posloupnosti a jejich vlastnosti  Pojem posloupnost  Rekurentní určení posloupnosti  Vlastnosti posloupností  Aritmetická posloupnost  Uţití aritmetické posloupnosti  Geometrická posloupnost  Uţití geometrické posloupnosti  Vlastnosti aritmetických a geometrických posloupností  Nekonečná geometrická řada

 rozpoznává kombinatorické skupiny (variace, variace s opakováním, permutace a kombinace), určuje jejich počty a pouţívá je v reálných situacích  řeší reálné problémy s kombinatorickým podtextem / charakterizuje moţné případy, vytváří model pomocí kombinatorických skupin a určuje jejich počet/  upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly  pouţívá binomickou větu při řešení úloh  pouţívá pojmy náhodný jev, jistý jev, nemoţný jev,

Kombinatorika, pravděpodobnost, statistika  Základní kombinatorická pravidla  Variace  Permutace  Kombinace  Variace s opakováním  Permutace s opakováním  Kombinace s opakováním  Vlastnosti kombinačních čísel  Binomická věta /Pascalův trojúhelník/  Náhodné pokusy  Mnoţina moţných výsledků pokusu  Jevy  Pravděpodobnosti  Pravděpodobnosti jevů  Sčítání pravděpodobností

177

opačný jev, nezávislost jevů, sjednocení a průnik jevů  určuje pravděpodobnost náhodného jevu, vypočítá pravděpodobnost sjednocení nebo průniku dvou jevů  - vyuţívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti  vysvětluje a pouţívá pojmy statistický soubor, rozsah souboru, statistická jednotka, statistický znak, četnost a relativní četnost  vypočítává četnost a relativní četnost hodnoty znaku, sestavuje tabulku četností, graficky znázorňuje rozdělení četností  určuje charakteristiky polohy a variability (průměry, modus, medián, rozptyl, směrodatná odchylka)  vyhledává a vyhodnocuje statistická data v grafech a tabulkách  při výpočtech vyuţívá výpočetní techniku  - ekonomicky interpretuje statistické výsledky

Statistika  Statistický soubor a jeho charakteristiky /váţený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka/, jednotka, znak  Rozdělení četností, grafické znázornění

 určuje vzdálenost dvou bodů a souřadnice středu úsečky  pouţívá pojmy vektor a jeho umístění, souřadnice vektoru a velikost vektoru  provádí operace s vektory  uţívá parametrické vyjádření přímky, obecnou rovnicí přímky a směrnicový tvar rovnice přímky v rovině  uţívá parametrické vyjádření roviny a obecnou rovnici roviny  určuje a aplikuje v úlohách polohové a metrické vztahy bodů, přímek a rovin  - řeší analyticky polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině

Analytická geometrie  Souřadnice v rovině a v prostoru  Vzdálenost bodů  Střed úsečky  Orientované úsečky  Operace s vektory  Parametrické vyjádření přímky  Vzájemná poloha přímek  Obecná rovnice přímky  Řešení úloh v rovině  Směrnicový a úsekový tvar přímky  Parametrické vyjádření přímky a roviny v prostoru  Obecná rovnice roviny  Polohové úlohy v prostoru  Metrické úlohy

 vyuţívá charakteristické vlastnosti kuţeloseček k určení analytického vyjádření  charakterizuje jednotlivé druhy kuţeloseček, pouţívá jejich vlastnosti a analytické vyjádření  určuje vzájemnou polohu

Kuţelosečky a kulová plocha  Kruţnice  Kruţnice a přímky  Elipsa  Parabola  Hyperbola  Kulová plocha

178

KK2-2 KK7-1 KK7-2 KK7-3 KK7-4 KK7-5 KK7-6 KK7-7 Mezipředmětová vazba s předmětem Základy přírodních věd- vektory

přímky a kuţelosečky  -vyuţívá charakteristické vlastnosti kuţeloseček k určení analytického vyjádření  - z analytického vyjádření určuje základní údaje o kuţelosečce  definuje zavedení komplexního čísla, jeho reálnou a imaginární sloţku  provádí základní operace s komplexními čísly/ sčítání, odčítání, násobení a dělení/  určí absolutní hodnotu komplexního čísla  načrtne a vysvětlí grafické znázornění komplexního čísla v Gaussově rovině  převede komplexní číslo z algebraického tvaru a goniometrický tvar a opačně  aplikuje Moivreovu větu při praktických příkladech a chápe její význam  řeší kvadratické rovnice v oboru komplexních čísel  řeší binomické rovnice  - aplikuje vyuţití všech operací s komplexními čísly na praktických příkladech

Komplexní čísla  Zavedení komplexních čísel  Operace s komplexními čísly  Absolutní hodnota komplexního čísla  Komplexní čísla jako body Gaussovy roviny  Goniometrický tvar komplexního čísla  Součin a podíl komplexních čísel v goniometrickém tvaru  Moivreova věta  Kvadratické rovnice s reálnými koeficienty  Binomické rovnice  Kvadratické rovnice s komplexními koeficienty

 definuje okolí bodu  rozlišuje limitu ve vlastním a nevlastním bodě  pouţívá derivaci funkce v geometrické i fyzikální interpretaci  - vyuţívá derivaci při popisu průběhu funkce

Elementární funkce  základní vlastnosti funkcí  přehled elementárních funkcí Spojitost funkce Limita funkce  limita funkce v bodě  limita funkce v nevlastním bodě Derivace funkce  derivace funkce v bodě  derivace elementárních funkcí  průběh funkce Primitivní funkce  pojem primitivní funkce  základní vzorce pro primitivní funkci  integrační metody Určitý integrál  pojem určitý integrál  výpočet určitých integrálů  uţití integrálního počtu

 integruje primitivní funkce  rozlišuje a vhodně pouţívá integrační metody  - vyuţívá určitý integrál pro výpočet obsahu plochy a objemu rotačních těles

179

6.20

Seminář z občanské nauky

6.20.1



1. -

2. -

3. 2

4. 2

Vyučovací předmět Seminář z občanské výchovy navazuje na společenskovědní vzdělávání a rozšiřuje jej. Semináře z občanské výchovy se účastní především ţáci, kteří budou maturovat z Občanské nauky. Obecným cílem společenskovědního vzdělávání v odborném školství je připravit ţáky na aktivní a odpovědný ţivot v demokratické společnosti. Společenskovědní vzdělávání směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace ţáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany svého demokratického státu, aby jednali uváţlivě nejen pro vlastní prospěch, ale také pro veřejný zájem. Kultivuje jejich historické vědomí, a tím je učí hlouběji rozumět jejich současnosti, učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němţ ţijí. V semináři z občanské nauky navazujeme na jiţ získané znalosti z předchozích ročníků. Součástí Semináře z občanské nauky jsou také vybrané kapitoly z dějepisu. Organizační formy a metody práce se pouţívají adekvátně charakteru učiva a cílům vzdělávání. Výuka je realizována přichystanými studijními materiály, které jsou doplňovány diagnostickými testy a aktualitami z konkrétní společenskovědní oblasti. Jsou vyuţívány informační technologie, hodnotí se pomocí elektronických testů a zadaných referátů. K prezentaci učiva, předávání studijních materiálů a komunikaci se ţáky je vytvořena adresářová struktura, coţ umoţňuje samostatné studium, důleţitou roli zde hrají zadané referáty a seminární práce, k čemuţ je vytvořen příslušný adresář. Získané znalosti se na závěr prověří shrnujícím písemným testem.

6.20.2


V hodinách semináře občanské nauky jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí vyuţívány následující postupy:  vedeme ţáky k tomu, aby vyuţívali svých společenskovědních vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě,  vedeme ţáky k tomu, aby získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů,  vedeme ţáky k tomu, aby vybraná témata zpracovali jako referáty nebo samostatné práce, v nichţ vyuţijí různé zdroje informací a získané informace analyzují a porovnávají,  zadáváme ţákům skupinovou práci, při které si ţáci sami hodnotí pracovní činnost a korigují nedostatky,  vedeme ţáky k tomu, aby v krátkodobých a dlouhodobých projektech samostatných i skupinových řešili zadaný problém,  motivujeme ţáky k tomu, aby pro svá tvrzení našli odpovídající důkazy a formulovali podloţené závěry,  vytváříme různé modelové situace, ve kterých si ţáci ověřují naučené komunikační dovednosti, 180

     



vedeme ţáky k tomu, aby byli schopni formou uceleného výkladu jasně, srozumitelně a věcně prezentovat své názory na aktuální problém, seznamujeme ţáky s různými metodami sebereflexe formou hraní rolí, proţitkových psychoher, ţáky vedeme k tomu, aby ve skupinové práci zastávali různé pozice (mluvčí, zapisovatel apod.), seznamujeme ţáky s metodami řešení konfliktů a vedeme je k tomu, aby tyto metody uplatnili v modelových situacích i v reálném ţivotě, zadáváme aktuální témata k řízené diskuzi, ve které ţáci porovnávají své názory, obhajují vhodnou formou svá stanoviska a učí se argumentovat, na modelových situacích (simulované soudní jednání, jednání v parlamentu, pracovní pohovor) seznamujeme ţáky se základními principy občanské společnosti a s právy a povinnostmi občana, organizujeme, podle aktuálních moţností, besedy s významnými osobnostmi politického, kulturního ţivota a vedeme ţáky k aktivnímu naslouchání při těchto příleţitostech.

6.20.3


Výsledky vzdělání Žák: ČLOVĚK JAKO JEDINEC:

Učivo ČLOVĚK JAKO JEDINEC: PSYCHOLOGIE:

PSYCHOLOGIE: PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA: PSYCHOLOGIE JAKO VĚDA:  uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace v sociální skupině  objasní vznik psychologie a orientuje se v základních psychologických směrech  roztřídí jednotlivé disciplíny a objasní jejich význam pouţitím vhodných příkladů

 obecné otázky psychologie

 vznik a vývoj psychologie a její směry (experimentální psychologie, behaviorismus, psychoanalýza, analytická psychologie, humanistická psychologie)

 charakterizuje základní metody výzkumu v psychologii a jejich uplatnění v praxi

 předmět psychologie a základní členění psychologických disciplín

PODSTATA LIDSKÉ PSYCHIKY:

PODSTATA LIDSKÉ PSYCHIKY:

 charakterizuje pojmy psychika, proţívání, chování, vědomí a nevědomí  zná pojem determinace  uvede a charakterizuje jednotlivé vlivy na rozvoj osobnosti člověka  uvede příklady, proč se lidé odlišují ve svém chování, odůvodní tyto

 - metody výzkumu v psychologii

 základní pojmy psychologie:  psychika (determinace lidské psychiky)  proţívání  chování  vědomí  nevědomí 181

Poznámky


odlišnosti  -uvede příklady faktorů, které ovlivňují proţívání, chování a činnost člověka  - objasní rozdíl mezi proţíváním a chováním, uvede vhodné příklady PSYCHICKÉ JEVY OSOBNOSTI:


Psychické vlastnosti osobnosti: Psychické vlastnosti osobnosti: Temperament:  objasní pojem temperament  seznámí se s druhy temperamentu podle různých typologií  pokusí se zařadit sebe sama do některé z typologií

 temperament, druhy temperamentu

Schopnosti:  objasní pojem schopnosti, popíše a charakterizuje stupně schopnosti (vloha-schopnost-nadání-talentgenialita)  -dokáţe pouţít poznatky a aplikovat je na vlastní osobu Charakter:  objasní pojem charakter  dokáţe popsat charakter známého člověka či sebe sama

 schopnosti, stupně schopnosti (vlohaschopnost-nadání-talent-genialita)

Motivy a postoje:  objasní pojem motivy, potřeba, hodnoty a postoje  orientuje se v řazení potřeb Abraham Maslow Volní vlastnosti:  objasní pojem volní vlastnosti  charakterizuje seberegulační vlastnosti osobnosti a uvede jejich druhy Inteligence:  objasní, čím je inteligence determinována  seznámí se s metodou zjišťování IQ  vyjmenuje stupně inteligence  zná bodovou hodnotu průměrného IQ

HISTORIE:  vyhodnocuje vznik různých forem států  vyhodnotí přínos antické civilizace pro rozvoj lidstva  uvede přínos křesťanství pro rozvoj osobnosti člověka

 charakter

 motivy a postoje, hierarchie potřeb podle Maslowa

 volní vlastnosti (seberegulační vlastnosti osobnosti)  inteligence:  stupně inteligence  IQ STAROVĚK  Orientální despocie  Antické Řecko  Antický Řím  Vznik křesťanství

182



Psychické procesy osobnosti: Psychické procesy osobnosti: Poznávací procesy: Vnímání:  objasní pojem vnímání  charakterizuje jednotlivé druhy vnímání (zrakové, čichové, chuťové, sluchové, pohybové, dotekové, hmatové)  popíše druhy záţitků ve vnímání pojmy vjem a počitek (rozpozná rozdíl mezi počitkem a vjemem)  vyjmenuje a charakterizuje uţitím vhodných příkladů různé druhy počitků Představivost:  objasní pojem představa a představivost  charakterizuje různé druhy představ, dokáţe je rozlišit

Poznávací procesy (kognitivní): Vnímání druhy vnímání druhy záţitků ve vnímání (vjem a počitek) druhy počitků

Představivost, představy: druhy představ

Fantazie:  charakterizuje pojem fantazie a popíše její druhy (bezděčná, záměrná, reprodukující, tvůrčí)  objasní pojem originalita Myšlení, řeč:  objasní pojem myšlení  charakterizuje jednotlivé druhy myšlení a uvede k nim příklady z praxe  rozpozná jednotlivé myšlenkové operace a uvědomí se mezi nimi rozdíl v praxi  sám vymyslí příklady myšlenkových operací  popíše formy myšlení (pojem, soud, úsudek a důkaz)

Fantazie druhy fantazie originalita

Myšlení: druhy myšlení myšlenkové operace formy myšlení

Řeč:  objasní vztahy mezi myšlením a řečí  charakterizuje druhy řeči (vnitřní a vnější řeč)  uvede zásady správné verbální a neverbální komunikace Procesy paměti: Paměť:  charakterizuje paměť  seznámí se s fázemi paměti a jejími druhy  dokáţe uvést praktické příklady  popíše jednotlivé druhy paměti a uvede k nim příklady

Řeč: druhy řeči komunikace 183

Motivační procesy: City:  seznámí se se znaky citů, druhy a postavením citů v ţivotě člověka Vůle:  charakterizuje pojem vůle

Procesy paměti: Paměť:  fáze paměti zapamatování (druhy zapamatování), uchování a vybavení (tři typy vybavení)  druhy paměti (ultrakrátká, krátkodobá a dlouhodobá)

Motivační procesy: (citové a volní)  city (emoce) jejich druhy a vlastnosti


 vůle PSYCHICKÉ JEVY OSOBNOSTI:

Psychické stavy osobnosti:

Psychické stavy osobnosti:

Stavy pozornosti: Pozornost:  objasní pojem pozornost  seznámí se s druhy pozornosti  uvede příklady z praxe

Stavy pozornosti: Pozornost  druhy pozornosti  pojmy vědomí, podvědomí, spánek Citové stavy

HISTORIE:  -definuje způsob obţivy, sociální  -rozvrstvení, mocenské zápasy vnitřní i zahraniční  -vyhodnotí klady a zápory kulturního ţivota středověké společnosti  -analyzuje specifika českých dějin v evropských souvislostech určí příčiny, popíše průběh a vyvodí důsledky historických jevů PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI:  objasní pojem osobnost  charakterizuje dynamiku a statiku osobnosti a uvede konkrétní příklady  uvede charakteristické znaky osobnosti  - seznámí se s různými teoriemi osobnosti a uvede hlavní představitelé těchto teorií VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE:

STŘEDOVĚK:  Charakteristické rysy středověké společnosti a její vývoj  Vztah církve a státu ve středověku  Kultura středověku  Český stát ve středověké Evropě

PSYCHOLOGIE OSOBNOSTI: osobnost psychická struktura osobnosti (dynamika osobnosti – psychické vlastnosti a statika osobnosti – rysy osobnosti) teorie osobnosti

VÝVOJOVÁ PSYCHOLOGIE: etapy vývoje člověka a jejich vývojové 184

 charakterizuje jednotlivé etapy vývoje člověka a jejich vývojové úkoly  porovná vývoj člověka v jednotlivých ţivotních etapách  uvede příklady vývojových úkolů v daných etapách  - seznámí se s hlavními teoriemi vývoje PSYCHOLOGIE ČINNOSTI:  dokáţe si uvědomit činnost člověka v souladu s- rozezná základní druhy lidské činnosti (hra, učení, práce a tvořivá činnost)  jeho činnostmi Aktivace a motivace:  seznámí se s pojmy aktivace a motivace a dokáţe je pouţít Hra:  seznámí se s druhy her a pouţije příklady z dětství Učení:  charakterizuje pojem učení, druhy učení  dokáţe navrhnout vhodnou strategii učení  uvědomí si podmínky zlepšit podmínky učení  seznámí se s efektivním učením Práce:  naváţe na poznatky a praxi v této problematice Tvořivá činnost:  uvědomí si základní význam tvůrčího myšlení a tvůrčí práce člověka

úkoly -teorie vývoje

PSYCHOLOGIE ČINNOSTI: aktivace, motivace hra učení práce tvořivá činnost, kreativita

PSYCHOLOGIE V KAŢDODENNÍM ŢIVOTĚ:

PSYCHOLOGIE V KAŢDODENNÍM ŢIVOTĚ:

Psychologie jednání a chování:

Psychologie jednání a chování: chování a jednání

 uvědomí si, ţe kaţdé jednání a chování má i psychickou stránku  uvede vhodné příklady ze ţivota Řešení konfliktů:  seznámí se s druhy konfliktů a jejich podstatou  uvede moţnostmi řešení konfliktů a pokusí se navrhnout vhodné řešení daného konfliktu Psychohygiena:  seznámí se s pojmem psychohygiena  navrhne jak pečovat o své psychické a duševní zdraví  charakterizuje pojmy stres, deprivace a frustrace

Řešení konfliktů:  konflikt  druhy konfliktů  řešení konfliktu

Psychohygiena: psychické a duševní zdraví zásady, metody a význam duševní hygieny stres, stresové situace a jejich zvládání deprivace, frustrace duševní poruchy (neurózy, psychózy a psychopatie)

185

 - orientuje se v jednotlivých duševních poruchách a uvede jejich konkrétní příklady ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI:  definuje svoje sociální vazby  objasní charakteristické rysy různých komunikačních situací  uvede konkrétní příklady formálních a neformálních vztahů

 popíše sociální strukturu české společnosti

 objasní své sociální role v různých skupinách  identifikuje předsudek v konkrétní situaci, respektuje kulturní a sociální odlišnosti členů různých sociálních skupin  na konkrétních příkladech vysvětlí význam sociální kontroly, vyjmenuje její moţné podoby v rodině, třídě, škole, obci, regionu, státě

 objasní, co je to sociální změna, rozlišuje změny konstruktivní a destruktivní a porovná je z hlediska dopadu na jednotlivce a společnost, doloţí svá tvrzení argumenty

ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI: Společenská podstata člověka:  sociologie jako věda  vývoj a význam sociologie  společenská podstata člověka  sociální vazby  socializace  mezilidské vztahy  formální a neformální komunikace Sociální struktura společnosti:  sociální útvary  společenské instituce  sociální nerovnost  - sociální mobilita Jedinec ve skupině:  sociální nerovnost  předsudky a stereotypy, další chyby v sociálním poznávání

 normy chování, sankce – formy, význam, význam sociální kontroly a její podoby Sociální fenomény a procesy:  rodina a krize rodiny  změny sociálních rolí muţe a ţeny

 korektně a citlivě řeší problémy zaloţené na mezilidských vztazích  posoudí hodnoty, které mladým lidem usnadňují vstup do samostatného ţivota, partnerských vztahů, manţelství a rodičovství

 vztahy v rodině  mezigenerační souţití  pomoc nemocným a handicapovaným lidem

 projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte

      

partnerské vztahy manţelství a rodičovství neúplná rodina náhradní rodinná péče a její formy ústavní péče volba ţivotního partner sociální chování v intimních vztazích otevřenost, tolerance, respektování druhého, empatie, trpělivost, odpovědnost, sebepoznání a sebeúcta  ţivotní prostředí 186

PT - Občan v demokratické společnosti

 zhodnotí vliv všech médií na ţivot člověka

 vysvětlí, co to je sociálně patologické chování  zaujímá odmítavý postoj k sociálně patologickému jednání

OBČAN VE STÁTĚ:  vysvětlí, za jakých okolností vznikají státy, uvede podmínky právní existence státu

Masmédia:  vliv masmédií na člověka (hodnoty, ţivotní styl)  kultura a její funkce  práce a její funkce Sociální problémy  nezaměstnanost  kriminalita  extremismus  sexuálně motivovaná kriminalita – pornografie, pedofilie, dětská prostituce, obchod se ţenami  formy individuálního násilí a zneuţívání šikana, brutalita, zanedbávané a týrané děti  autodestruktivní závislosti a kriminalita související s těmito jevyzdravotní a psychosociální rizika  sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v nečekaných, sloţitých a krizových situacích – duševní hygiena OBČAN VE STÁTĚ: Stát:  znaky a funkce státu, státní suverenita  formy státu, právní stát

 objasní pojem právní stát  rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády)  stručně popíše strukturu Ústavy ČR a uvede základní okruhy práv a svobod občanů ČR  vymezí, jakou funkci plní ve státě ústava a která oblasti ţivota upravuje  objasní, proč je státní moc v ČR rozdělena na tři nezávislé sloţky, rozlišuje a porovnává funkce a úkoly orgánů státní moci ČR  vyloţí podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu  popíše formy přímé a nepřímé demokracie  vysvětlí, jaký význam má referendum a za jakých okolností se pouţívá  porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě

 Historické a současné pojetí státu  Ústava ČR – struktura, přehled základních ustanovení  Rozdělení státní moci v ČR, funkce a úkoly orgánů státní moci

Demokracie:  principy a podoby demokracie

 přímá a nepřímá demokracie a její podoby  referendum

 občanská práva a povinnosti  podstata a fungování občanské 187

PT – Informační a komunikační technologie PT - Člověk a svět práce


 objasní nutnost ochrany lidských práv, rozpozná příklady jejich porušování  uvede okruh problémů, se kterými se občan můţe obracet na ombudsmana  porovnává programy vybraných politických stran  uvede příklady prostředků, které mohou občané pouţít k vyjádření svých politických názorů  vyloţí podstatu komunálních a parlamentních voleb, na příkladech ilustruje moţné formy aktivní participace občanů v ţivotě obce či širších společenstvích

společnosti Lidská práva:  zakotvení lidských práv v dokumentech  porušování a ochrana lidských práv  funkce ombudsmana Politické subjekty:  politické strany a jejich programy  volby

 volební systémy

 popíše, jak můţe občan ovlivňovat politické dění v obci a ve státě  uvede okruh problémů, se kterými se můţe občan obracet na jednotlivé státní úřady

 občan a obec

 uvede příklady, jak můţe občan ovlivňovat společenské dění v obci a ve státě a jakým způsobem můţe přispívat k řešení záleţitostí týkajících se veřejného zájmu  uvede příklady důleţitých ideologií a zhodnotí jejich vliv na ţivot společnosti

Ideologie:  znaky a funkce  přehled vybraných ideologií

 objasní podstatu a význam politického pluralismu pro ţivot ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií OBČAN A PRÁVO:

OBČAN A PRÁVO:

 vysvětlí smysl a účel práva  objasní vztah mezi morálkou a právem  objasní, v čem spočívá odlišnost mezi morálními a právními normami  odůvodní účel sankcí při porušení právní normy  rozlišuje fyzickou a právnickou osobu, uvede jejich příklady, vysvětlí pojem způsobilost k právním úkonům

Právo a spravedlnost:  smysl a účel práva  prameny práva  morálka a právo  právní norma, sankce

Právo v kaţdodenním ţivotě:  fyzická a právnická osoba, právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům

188

 popíše Právní řád ČR, vysvětlí systém právních odvětví, popíše legislativní proces  na příkladu ukáţe moţné důsledky neznalosti smlouvy včetně jejích všeobecných podmínek

 vymezí podmínky vzniku a zániku důleţitých právních vztahů (vlastnictví, pracovní poměr, manţelství) i práva a povinnosti účastníků těchto právních vztahů  popíše právnické profese  rozeznává, jaké případy se řeší v občanském soudním řízení a jaké v trestním řízení  rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postiţitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti  rozlišuje náplň činnosti základních orgánů právní ochrany, uvede příklady právních problémů, s nimiţ se na ně mohou občané obracet  ve svém jednání respektuje platné právní normy MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT:  objasní historické kořeny a důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy

 popíše strukturu EU  rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti  stručně uvede podmínky členství  posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na kaţdodenní ţivot občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva  zhodnotí význam evropské měny  objasní vztah orgánů EU a státní moci ČR  vysvětlí význam mezinárodních organizací

 právní řád ČR – jeho uspořádání  systém právních odvětví, legislativní proces  smlouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky smluv Právní vztah:  vznik a zánik právního vztahu  práva a povinnosti účastníků  pojem vlastnictví  - pojem manţelství Orgány právní ochrany:  funkce a úkoly, právnické profese  účel a průběh občanského soudního řízení

 trestní řízení, orgány činné v trestním řízení, jejich úkoly  trestný čin a přestupek

 systém právního poradenství, činnost a úkoly občanských poraden MEZINÁRODNÍ VZTAHY, GLOBÁLNÍ SVĚT: Evropská integrace:  podstata a význam integrace  proces integrace EU:  Evropská unie – význam a podmínky členství, základní práva a povinnosti členských zemí, členské země  orgány EU

 evropská měna  vztah mezi EU a ČR Mezinárodní spolupráce:  důvody, význam a výhody  spolupráce 189

 objasní činnost RE,  NATO, OSN  uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR  uvede příklady institucí, na neţ se můţe obrátit v případě problémů při pobytu v zahraničí  posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich moţné důsledky

   

významné mezinárodní organizace a společenství – RE, NATO, OSN, jejich účel a náplň Činnosti

 konzulát, velvyslanectví

  charakterizujte termín globalizace

Globalizace:  proces globalizace

 na konkrétních příkladech objasní globalizační tendence

 klady, zápory a dopady globalizace

 orientuje se v globálních problémech, vybere nejdůleţitější a odůvodní výběr

 globální problémy

 ověří si schopnosti a znalosti pomocí TSP

Testy studijních předpokladů

4. ročník Výsledky vzdělání Žák: ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY:  objasní podstatu filozofického tázání  popíše základní filozofickou otázku  vysvětlí základní filozofické problémy a disciplíny  popíše vztah mýtu a filozofie  porovná východiska filozofie, mýtu, náboţenství, vědy a umění k uchopení skutečnosti a člověka

 rozliší hlavní filozofické směry, uvede jejich klíčové představitele a porovná řešení základních filozofických otázek v jednotlivých etapách vývoje filozofického myšlení

Učivo ÚVOD DO FILOZOFIE A RELIGIONISTIKY: Podstata filozofie:  filozofie jako věda  základní filozofická otázka  základní filozofické problémy a disciplíny  vztah filozofie k mýtu  vztah filozofie k náboţenství, vědě  a umění Filozofie v dějinách:  periodizace dějin filozofie  klíčové etapy a směry  filozofického myšlení

190

Poznámky

 rozlišuje významné náboţenské systémy, identifikuje projevy náboţenské a jiné nesnášenlivosti a rozezná projevy sektářského myšlení

Víra v lidském ţivotě:  podoby víry, znaky náboţenské  víry  náboţenské systémy, církve  sekty

 rozumí pojmu etická norma a respektuje tyto normy  rozpozná zneuţívání etických norem – ukázka na konkrétních příkladech  posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce, objasní dějinnou proměnlivost základních etických pojmů a norem HISTORIE:  určí příčiny, popíše průběh a vyvodí  důsledky historických jevů  určí dopady válečných konfliktů na ţivot  jedince i společnosti  podporuje nutnost boje za mírové souţití  národů  chápe potřebu boje za demokracii

Etika:  etická norma, svědomí

 zná všechny maturitní okruhy a orientuje se v dané problematice

Kapitoly z dějin 20. století  1. světová válka a její důsledky pro další vývoj světa  2. světová válka  boj za svobodu a demokracii  Studená válka  problémy současnosti: – integrace, – globalizace, – terorismus, – problémy 3. světa atd. Maturitní otázky (opakování a shrnutí)

191

6.21

Římské právo

6.21.1



1. 0

2. 0

3. 2

4. 0

Účelem tohoto volitelného předmětu je neformálním způsobem seznámit ţáka se základními instituty římského práva. Ţák získá ucelený přehled o vzniku, vývoji i reţimu římského práva. Výuka rozebírá periodizaci dějin římského státu a práva, jednotlivé instituty římského práva a vysvětluje jejich aspekty a význam pro soudobou právní praxi. Předmět se dále zabývá otázkami vzniku a vývoje římského soukromého i veřejného práva, objasňuje jednotlivé instituty z oblasti jednotlivých oblastí práva a přináší z nich poučení pro současné právo. Vzdělání v oblasti římského práva má tedy jednak historické hledisko výkladu, tj. chronologický přehled vývoje římského práva, orientaci v historické posloupnosti, a tak umoţňuje pochopení jednotlivých fází vývoje římského práva a jeho institutů. Ţák osvojením pojmového aparátu římského práva lépe a snáze pochopí instituty práva současného, a tak se studium římského práva stává jedním z komponentů celkové kulturní úrovně ţáka, posiluje uskutečnění cílů v oblasti odborně právní i didaktické a do budoucna povede k posílení mravního poslání ţáka nejen jako právníka, ale i jako všestranně vzdělaného jedince. Dále poskytuje základní informace z jednotlivých oblasti římského práva, dávají ucelený přehled o jeho historii, pramenech i institutech římského soudnictví a jeho formách. Římské právo z větší části ovlivňovalo vývoj práva kontinentálního, a tudíţ tvoří jeho určitý základ. Základní znalost římského práva se tak stala nezbytnou pro pochopení Evropského práva.

6.21.2


V hodinách Římské právo jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí vyuţívány následující postupy:      

vedeme ţáky k tomu, aby vyuţívali svých vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě, vedeme ţáky k tomu, aby vybraná témata zpracovali jako referáty nebo samostatné práce, v nichţ vyuţijí různé zdroje informací a získané informace analyzují a porovnávají, zadáváme ţákům skupinovou práci, při které si ţáci sami hodnotí pracovní činnost a korigují nedostatky, vedeme ţáky k tomu, aby v krátkodobých a dlouhodobých projektech samostatných i skupinových řešili zadaný problém, motivujeme ţáky k tomu, aby pro svá tvrzení našli odpovídající důkazy a formulovali podloţené závěry, vedeme ţáky k tomu, aby byli schopni formou uceleného výkladu jasně, srozumitelně a věcně prezentovat své poznatky.

192

6.21.3


Výsledky vzdělání Ţák:  vysvětlí význam římského práva pro současnost  popisuje vývoj římského práva  charakterizuje jednotlivé prameny práva

 definuje subjekty a objekty práv  charakterizuje právní jednání, rozhodnutí a právní skutečnosti

 definuje základní pojmy z římského rodinného práva  popisuje vztahy mezi rodiči a dětmi

 definuje jednotlivá vývojová stádia římského soudnictví  srovnává je se současnou úpravou  popisuje základní instituty vlastnického římského práva a práv věcných  aplikuje poznatky z této oblasti do současné právní úpravy

 popisuje instituty závazkového práva  aplikuje poznatky z této oblasti do současné právní úpravy

Učivo Význam římského práva a jeho vznik Vývoj římského státu Vývoj římského práva  zvykové právo  právo v období republiky  právo v období císařském Prameny římského práva Římské právo soukromé Subjekty práv  osoby fyzické – přirozené  osoby právnické Právní postavení svobodných osob Objekty práv Nabývání a zánik práv  právní jednání  soudní rozsudky a úřední výroky  bezprávné činy  čas Římské právo rodinné Právo manţelské  rodina  římské manţelství  příbuzenství Rodiče a děti  moc otcovská  poručenství  opatrovnictví Římské soudnictví Soudy a jejich organizace Vývojová stádia soudního řízení Exekuční řízení Římská práva věcná Vlastnické právo  nabytí vlastnického práva  jeho zánik  ochrana vlastnického práva  drţba Věcná práva k věci cizí  sluţebnosti  ostatní věcná práva  zástavní právo Římské právo závazkové Závazek  vznik  obsah  změna, zánik a zajištění závazku  právní ochrana závazku Jednotlivé kontrakty  verbální  literární  reálné  konsensuální 193

Poznámky

 popisuje základní pojmy dědického práva  aplikuje poznatky z této oblasti do současné právní úpravy

 definuje základní pojmy z trestního práva hmotného i procesního  rozlišuje jednotlivé typy trestních procesů a popisuje je

 neformální úmluvy  obligace z bezprávných činů Římské právo dědické  posloupnost testamentární - závěť a její formy  posloupnost zákonná  posloupnost prétorská  postavení a právní ochrana dědice  odkazy Římské právo trestní  zločin  delikt  trest  komiciální proces  akuzační proces  císařský proces

194

6.22

Seminář z práva

6.22.1



1. -

2. -

3. 2

4. 2

Výuka postupně a promyšleně směřuje k tomu, aby po jejím ukončení si ţák osvojil:  principy teorie státu a práva,  základy ústavního práva,  základy právní logiky a argumentace,  základy veřejné správy,  provedení úkonů v rámci jednotlivých druhů řízení,  základní znalosti všech odvětví práva, se kterými v praxi přijde do styku,  problematiku harmonizace právního řádu ČR s právem EU,  práci s právními normami a jejich aplikaci do praxe,  organizaci a řízení firem a orgánů státní správy a samosprávy,  vývojové trendy ve společnosti, ekonomice a právu,  práci s různými zdroji informací z oblasti práva,  efektivní vyuţívání moderní kancelářské a komunikační techniky. Účelem tohoto volitelného předmětu je procvičení a rozšíření znalostí z vyučovacího předmětu Právo se zaměřením na praktické aplikace teoretických znalostí. Proto v semináři z práva navazujeme na jiţ získané znalosti z předchozích ročníků a prohlubujeme je pomocí referátů, prezentací, testů, skupinové práce, diskusí, případových studií, atd. Organizační formy a metody práce se pouţívají adekvátně charakteru učiva a cílům vzdělávání.

6.22.2


V Semináři práva jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí vyuţívány následující postupy:  vedeme ţáky k tomu, aby vyuţívali svých právních vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě,  vedeme ţáky k tomu, aby získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů, reagovali na aktuální události z oblasti práva,  vedeme ţáky k tomu, aby vybraná témata zpracovali jako referáty nebo samostatné práce, v nichţ vyuţijí různé zdroje informací a získané informace analyzují a porovnávají,  zadáváme ţákům skupinovou práci, při které si ţáci sami hodnotí pracovní činnost a korigují nedostatky,  vedeme ţáky k tomu, aby v krátkodobých a dlouhodobých projektech samostatných i skupinových řešili zadaný problém,  motivujeme ţáky k tomu, aby pro svá tvrzení našli odpovídající důkazy a formulovali podloţené závěry,  vytváříme různé modelové situace, ve kterých si ţáci ověřují naučené komunikační dovednosti,  vedeme ţáky k tomu, aby byli schopni formou uceleného výkladu jasně, srozumitelně a věcně prezentovat své názory na aktuální problém,  ţáky vedeme k tomu, aby ve skupinové práci zastávali různé pozice,  seznamujeme ţáky s metodami řešení konfliktů a vedeme je k tomu, aby tyto metody uplatnili v modelových situacích i v reálném ţivotě, 195

  

zadáváme aktuální témata k řízené diskuzi, ve které ţáci porovnávají své názory, obhajují vhodnou formou svá stanoviska a učí se argumentovat, na modelových situacích (simulované soudní jednání, pracovní pohovor) seznamujeme ţáky se základními principy občanské společnosti a s právy a povinnostmi občana, organizujeme, podle aktuálních moţností, besedy s významnými osobnostmi politického, kulturního ţivota a vedeme ţáky k aktivnímu naslouchání při těchto příleţitostech.

6.22.3

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 3.ročník Výsledky vzdělání Ţák:

Učivo

Poznámky

 definuje stát, jeho znaky, formy a vysvětluje jeho funkci  analyzuje strukturu státní moci, srovnává s ČR a zeměmi EU  popisuje a analyzuje proces přijímání zákonů

Základy teorie státu. Stát a jeho funkce ve společnosti Struktura státní moci v ČR Legislativní proces


 na příkladech rozlišuje a analyzuje druhy právních norem a právních vztahů  na konkrétních příkladech rozlišuje platnost a účinnost právních norem  rozpozná charakter základních právních vztahů  definuje znaky jednotlivých právních aktů  rozlišuje normativní právní akty od individuálních právních aktů

Základy teorie práva. Společnost a sociální normy Právo a jeho význam ve společnosti Právní kultury a právní vědomí Prameny práva Systém právního řádu v ČR Právo a jeho aplikace


 definuje základní pojmový aparát ústavního práva  analyzuje odborný text a rozlišuje jednotlivé instituty ústavního práva  vysvětluje úkoly a postavení veřejného ochránce práv

Ústavní právo. Ústava ČR Listina základních práv a svobod Lidská práva a jejich dodrţování


 vysvětluje význam římského práva pro současnost  popisuje vývoj římského práva  charakterizuje jednotlivé prameny práva

Základy římského práva. Význam římského práva a jeho vznik Vývoj římského státu Vývoj římského práva  zvykové právo  právo v období republiky  právo v období císařském Prameny římského práva

Veřejný ochránce práv

4. ročník  charakterizuje formální logiku  osvojuje si pojmový aparát a orientuje se v něm  ovládá práci s výroky  řeší příklady z této problematiky  aplikuje zvláštní argumenty právní logiky (důkaz

Základy právní logiky. Logika Logika a psychologie Logika a etika Základy právní argumentace

196

vyloučením, důkaz od silnějšího pojmu k slabšímu, podle podobnosti)  definuje a rozlišuje jednotlivé pojmy z této oblasti práva tak, aby se při další výuce lépe orientoval  definuje jednotlivé orgány veřejné správy  definuje principy modernizace veřejné správy  pouţívá příslušný portál

Základy veřejné správy. Vymezení pojmu veřejná správa Státní správa Organizace místní správy Modernizace veřejné správy Portál veřejné správy

 definuje předmět jednotlivých druhů řízení  pouţívá základní pojmový aparát v této oblasti  rozlišuje jednotlivé subjekty řízení a prakticky zvládá poţadavky na jejich identifikaci  vyhotovuje zmocnění a plnou moc  objasňuje principy zastoupení  charakterizuje jednotlivé procesní úkony a jejich podmínky  řeší simulované situace  má ucelený přehled o fungování jednotlivých druhů řízení v ČR

Jednotlivé druhy řízení:  občanské soudní řízení  správní řízení  soudní řízení správní  trestní řízení  insolvenční řízení

 sepisuje jednoduchá rozhodnutí z uvedených odvětví práva  řeší případové studie z těchto oblastí práva  analyzuje aktuální dění v oblasti práva

Praktické aplikace:  z práva občanského  rodinného  pracovního  trestního

197

6.23

Právní logika

6.23.1



1. 0

2. 0

3. 2

4. 0

Účelem tohoto volitelného předmětu je prezentovat logiku a potřebu jejího vyuţívání v právní praxi. Jejím těţištěm je výklad principů normativní logiky, včetně nejnovějších výsledků této disciplíny.

6.23.2


V hodinách Právní logika jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí vyuţívány následující postupy:  motivujeme ţáky k tomu, aby pro svá tvrzení našli odpovídající důkazy a formulovali podloţené závěry,  vedeme ţáky k tomu, aby vyuţívali logiku při aplikaci právních vědomostí a dovedností v praktickém ţivotě,  vedeme ţáky k tomu, aby získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů, reagovali na aktuální události z oblasti práva za pouţití logiky,  vedeme ţáky k tomu, aby vybraná témata zpracovali jako referáty nebo samostatné práce, v nichţ vyuţijí různé zdroje informací a získané informace analyzovali a porovnávali,  zadáváme ţákům skupinovou práci, při které si ţáci sami hodnotí pracovní činnost a korigují nedostatky,  zadáváme aktuální témata k řízené diskuzi, ve které ţáci porovnávají své názory, obhajují vhodnou formou svá stanoviska a učí se argumentovat.

6.23.3


Výsledky vzdělání Žák:  definuje formální logiku  aplikuje pojmový aparát v právním myšlení

Učivo Co je logika. Jazyk z hlediska logiky. Druhy jazykových výrazů: jména, konstanty a proměnné, funktory, výroky a výrokové formy. Logika a právní myšlení.

 formuluje výroky  řeší příklady z této problematiky

Výroková logika. Sloţené výroky. Jazyk výrokové logiky. Logické spojky. Pravdivosti. Úsudková schémata výrokové logiky (pravidlo odloučení).

 definuje třídy a vztahy mezi nimi  řeší operace se třídami a příklady z této problematiky

Logika tříd (mnoţin). Pojem třídy. Vztah mezi třídami. Operace s třídami. 198

Poznámky

 rozlišuje, neguje a správně pouţívá existenční a obecné kvantifikátory

Predikátová logika. Predikáty. Kvantifikace. Formule predikátové logiky. Odvozování v predikátové logice.

 rozlišuje jednotlivé druhy vztahů a definuje je

Logika vztahů. Pojem vztahů. Vlastnosti vztahů. Typy vztahů. Deontická logika. Modální logika a její druhy. Pojem normy, norma a normativní věta. Logická struktura právních norem. Modality normativnosti. Pojmy a definice. Co jsou pojmy a termíny. Obsah a rozsah pojmů. Definice a jejich druhy. Pravidla definování.

 aplikuje modální operátory („je moţné, je nutné, je nemoţné“)

 definuje pojmy a termíny, popisuje jejich obsah a rozlišuje je navzájem



odvozuje platné závěry z předpokladů  formuluje obecné hypotézy

Logika a metodologie. Teorie metod právní vědy. Metody poznání opírající se o poznatky logiky (analýza, syntéza, dedukce, indukce, abstrakce).

 aplikuje zvláštní argumenty právní logiky  (důkaz vyloučením, důkaz od silnějšího pojmu k slabšímu, podle podobnosti)

Teorie právní argumentace. Tzv. zvláštní argumenty právní logiky. Logická teorie otázek a odpovědí.

199

6.24

Konverzace z anglického jazyka

6.24.1



Ročník

1.

2.

3.

4.

Hodinová dotace

-

-

-

2

Předmět se zaměřuje nejen na prohlubování znalostí jazykových prostředků a funkcí (v oblastech jako jsou fonetika, pravopis, gramatika, lexikologie a základy syntaxe), důraz je kladen i na schopnost dorozumět se cizím jazykem. Neméně důleţitým bodem je neustálé rozšiřování slovní zásoby tak, aby ţák byl dobře připraven na maturitní zkoušku, která je srovnatelná s úrovní B2 SERR (Společný evropský referenční rámec pro jazyky). Ve výuce se usiluje o naplnění klíčových kompetencí (kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální, kompetence občanská, kompetence k podnikavosti) a realizují se tematické okruhy průřezových témat (občan v demokratické společnosti, člověk a ţivotní prostředí, člověk a svět práce). Kompetence ţáků jsou rozvíjeny i mimo vyučovací hodiny, a to v rámci jazykových soutěţí a dalších doprovodných akcí, týkajících se tohoto jazyka. Do výuky jsou zapojeni i rodilí mluvčí. Výuka jazyka také souvisí s obsahem jiných předmětů, jako je Český jazyk a literatura, Základy společenských věd, Dějepis, Zeměpis, Informatika a výpočetní technika, Právo, Ekonomika. Obsah těchto předmětů se prolíná během celého studia.

6.24.2


V hodinách Konverzace z anglického jazyka jsou utvářeny a vyuţívány následující klíčové kompetence, které napomáhají k rozvíjení schopností ţáků:          

vedeme ţáky k samostatné práci, k sebehodnocení a organizaci vlastní domácí přípravy, ke kritickému myšlení, kdy za pomoci analyzují zdroje informací, jejich kvalitu a kriticky přijímají hodnocení svých výkonů, za pomoci různých informačních zdrojů a pramenů ţáci samostatně zpracovávají zadané témata a úkoly, na základě kterých jsou vedeni k vyjadřování a obhajování vlastního názoru na nejrůznější témata a tím prezentují svoje poznatky a zkušenosti, ověřujeme celkový rozvoj ţáka prostřednictvím testových metod jako je psaní esejí i jiných slohových útvarů, zadávání testů, účasti na soutěţích, rozpozná gramatické a stylistické chyby v textu, objasní je na základě získaných poznatků, opraví a vyjádří své názory z hlediska obsahu, rozvíjíme jejich vlastní představivosti, fantazie a kreativního myšlení, ţáci poznávají a hodnotí své individuální schopnosti a podle toho si volí vlastní styl učení, vytvářejí si vlastní pohled na problém pomocí individuálních i týmových prezentací, dialogů, kreativního psaní, četbou, ověřují správnost získaných znalostí a dovedností – schopnost komunikace s rodilými mluvčími, vyuţívají své jazykové znalosti v ústní i písemné komunikaci s rodilými mluvčími za pouţití informačních a komunikačních technologií jako je např. internet, práce se slovníkem, prezentují svoje poznatky nejen před třídou, ale i na veřejnosti, svoje znalosti a dovednosti si ověřují v různých komunikačních situacích prostřednictvím dialogů různé úrovně, 200



kriticky hodnotí nejen svoje výkony, ale i výkony svých spoluţáků a toto hodnocení zdůvodňují, získávají a rozvíjejí svoje kompetence v průběhu celého studia prostřednictvím zvolených vhodných metod (kritické myšlení, problémové vyučování, diskuse, prezentace….) a témat (problémy dnešního světa, zdravý ţivotní styl, ochrana ţivotního prostředí……),



6.24.3


Porozumění a poslech  porozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky  rozumí hlavním myšlenkám delšího poslechu  pochopí smysl textu v učebnici  rozumí instrukcím a pokynům týkajících se organizace vyučování  postihne různé názory a stanoviska související s delším    

projevem rodilých mluvčích reaguje adekvátně v komunikačních situacích odvodí význam méně známých slov přednese souvislý projev na dané téma vyuţívá různé typy slovníků, literatury, internetu

Učivo Jazykové prostředky a funkce Fonetika

 další rozvoj a opakování intonace, přízvuku  základní fonetické rysy, rozvoj porozumění slyšenému textu

Lexikologie

 práce s textem  rozšíření slovní zásoby v souvislosti s probranými tématy  uţitečné fráze, frázová slovesa  idiomy  formální i neformální výrazy

Komunikační situace               

pozdrav, poděkování, představení, oslovení, rozloučení, omluva, prosba, ţádost, rada, doporučení, odmítnutí, blahopřání, sdělení stanoviska, argumentace, přesvědčování, vyjádření 201

Poznámky

        

lítosti a porozumění, zjišťování názoru, jednoduchý telefonický rozhovor, orientace v místě, ţádost o zaměstnání, vypravování příběhu, popis obrázku, dopis do časopisu, osobní dopis, úřední dopis, vzkaz, inzerát, pracovní interview

Tematické okruhy  rodina a vztahy  bydlení  cestování  kultura a umění  sport  světové problémy, aktuální společenské problémy, současné dění  jazyky a národnosti, ČR a Evropa  média  vzdělání a školství  počasí, ochrana ţivotního prostředí, roční období  věda a technika

Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu  základní geografické, společensko-politické, ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí ve srovnání s reáliemi ČR  ţivot v zemích dané jazykové oblasti  vztahy s ČR  významné osobnosti a jejich díla

202

7 7.1

Popis zajištění výuky v daném ŠVP Personální zabezpečení školy

V učitelském sboru je rovnoměrné zastoupení učitelů s různou délkou pedagogické praxe. Personálně je škola stabilizovaná, počet pracovníků odpovídá potřebám školy. Většina pedagogických a nepedagogických pracovníků školy, včetně ředitelky školy, splňují poţadovanou kvalifikaci. V zájmu všech pedagogických pracovníků a zaměstnanců školy je zapotřebí zvyšování své kvalifikace pro rozvoj aprobovanosti učitele. V rámci distanční formy vzdělávání plní učitel odlišnou úlohu. Vyučující (tutor) si plní zejména následující povinnosti:  pomoc při výběru studijního programu, studijních pomůcek a materiálů,  pomoc při řešení studijních i osobních problémů studujících během studia,  konzultace týkající se obsahu učiva,  opravy, hodnocení a odesílání samostatných prací přidělených studujících,  celkové hodnocení výsledků studia přidělených studujících,  písemná hlášení o průběhu a výsledcích výuky,  má funkci examinátora. Naše škola má stabilizovaný a věkově mladý, plně kvalifikovaný učitelský sbor, jehoţ předností je vyváţený poměr muţů a ţen. Učitelé si neustále doplňují své vzdělání účastí na seminářích, odborných školeních a konferencích. Pedagogický sbor je doplněn provozními zaměstnanci. Ve škole funguje systém pravidelného hodnocení pracovníků, důraz je kladen na osobnostní a profesní rozvoj pracovníků. Škola má stanoveny priority pro vzdělávání pedagogických pracovníků. Ve škole pracuje výchovný poradce, dále škola spolupracuje s psychologem, který se kaţdoročně podílí na sestavení plánu práce školního psychologa. Ve škole funguje bezplatná školní právní poradna. Ředitelka má jednoznačně stanovenu filozofii vývoje školy v dlouhodobém časovém horizontu. Základním cílem vzdělávání je rozvoj osobnosti ţáků, posilování jejich sebevědomí, kreativity, schopnosti empatie, respektování a tolerování odlišností. Tyto záměry nejsou pouze obecnými proklamacemi. V kaţdodenním chodu školy lze zaznamenat aktivity vedoucí k jejich naplnění. Vzdělávací strategie školy jsou zaloţeny na projektové, environmentální a proţitkové výchově a výuce. Krátkodobé plánování vychází z dlouhodobých cílů a aktuálních potřeb, odpovídá reálným podmínkám školy. Způsob řízení pedagogického procesu je funkční, zaloţený na partnerském respektování pedagogů a ţáků. Ředitelka školy účelně delegovala část povinností a pravomocí souvisejících s chodem školy na svého zástupce. Jejich spolupráce je neformální, pro naplňování stanovených vzdělávacích strategií velmi přínosná. Do řídících procesů se příznivě promítají nadstandardně dobré vztahy mezi vedením školy a ostatními zaměstnanci zaloţené na naprosté otevřenosti, důvěře a vzájemném respektu. Oboustranně otevřenou komunikací mezi vedením školy a učiteli a důrazem na týmovou práci škola usiluje o naplňování deklarovaného etického kodexu zaměstnanců vzdělávacího komplexu. Pro vzdělávání ţáků škola vytváří zdravé a bezpečné prostředí. Ţáci jsou prokazatelně poučováni o ochraně zdraví při vzdělávacích činnostech. Plně funkční je i poradenský servis školy. Ve škole funguje Projekt školní právní poradny.

203

Materiální zabezpečení školy

7.2

Základem distančního studia je sice zejména vyuţití informačních zdrojů, nicméně pro jeho průběh je nezbytné konstatovat, ţe technický stav, velikost a vybavenost prostor školy odpovídá příslušným poţadavkům a normám. Škola má dostatečný počet odborných učeben, které jsou velmi dobře vybaveny pomůckami. Prostory kmenových učeben odpovídají normám a svou vybaveností umoţňují okamţité vyuţití didaktické techniky v souladu s cíli a učebním plánem (ŠVP). Škola má knihovnu, která je průběţně modernizována a doplňována, ţáci i učitelé do ní mají přístup. Provoz knihovny je zajištěn speciálním pracovníkem. Dále má k dispozici tělocvičnu, která odpovídá hygienickým normám. Škola je kvalitně vybavena učebnicemi a studijními testy, které jsou ţáky vyuţívány k výuce. Škola je patřičně vybavena učebními pomůckami a didaktickou technikou, která je udrţována v dobrém stavu. Celková maximální cílová kapacita školy dle zřizovací listiny je 1500 ţáků. Hlavní budova školy je umístěna na okraji Města Kunovic, nicméně ţáci mají díky dobré dopravní obsluţnosti snadnou dopravu do okresního města i okolních obcí. Kmenové učebny: Škola na základě nájemních smluv má k dispozici dle poţadavků rozvrhu dvě budovy v Kunovicích na adrese Osvobození čp. 699 a Osvobození čp. 861. Velkou výhodou těchto dvou budov je jejich bezprostřední blízkost. a) Osvobození 861, Kunovice „blok F“ / uţitná plocha budovy je 686 m / 2

b)

Třídy

Počet míst

Plocha m2

Vyuţití

F1 F3 F4 F5 F6 F7 P1 P2 P3

26 30 30 30 22 28 30 24 30

47 50 50 50 39 48 53 43 65

Učebna práva Učebna Učebna Učebna Učebna Učebna Počítačová učebna Počítačová učebna Počítačová učebna

Osvobození 699, Kunovice „blok E“ / uţitná plocha budovy je 1077 m2 /. Třídy E0 E1 E3 E5 E6 E8 E9

Počet míst 24 104 44 14 20 23 15

Plocha m2 41 76 65 58 62 38 26

Vyuţití Jazyková učebna Přednáškový sál Učebna Grafická učebna Elektro-laboratoř Elektro-laboratoř Elektro-laboratoř

Všechny budovy jsou k výuce ţáků vyuţívány jiţ od vzniku školy a všechny odpovídají hygienickým poţadavkům. (Na učebnách E6, E8 a E9 jsou elektro-laboratoře, které ţáci oboru komerční právo nevyuţívají.)

204

Vybavení školy Nezbytnou součástí pro kvalitní výuku je dobře vybavená knihovna a studovna. Knihovna je brána jako jeden ze základních zdrojů informací. Součástí knihovny je studovna s počítači, kde ţáci mají moţnost pracovat s internetem. Samozřejmě v knihovně nechybí ani vlastní skripta jednotlivých pedagogů. K evidenci knih a výpůjček slouţí program, který pracuje pomocí čárkových kódů. Knihovna je ţákům i učitelům přístupná ve všední dny i o víkendech. Kromě odborné literatury je nedílnou součástí vybavení knihovny také pravidelný odběr odborných časopisů z oblasti ekonomiky, marketingu, managementu, práva i počítačů. Naše škola má jiţ nyní vybudovanou kvalitní počítačovou síť. Počítačové učebny, jejichţ vybavení bez problémů zvládá i náročné grafické programy a postupně jsou připravovány i pro mnohem náročnější aplikace, práce s komprimací a zpracováním videa. V současné době jsou jiţ všechny počítače na naší škole připojeny k lokální síti a jejím prostřednictvím i k internetu. Samozřejmostí je pravidelná modernizace vnitřního vybavení školy nábytkem a učebními pomůckami atd. Ţáci mají k dispozici odbornou učebnu F1, která slouţí k výuce práva. Kromě standardního vybavení má zařízení upravené jako soudní síň. Domov mládeţe Ke škole patří soukromý Domov mládeţe, který se nachází v okrajové části Kunovic, na ulici: Na Záhonech1068. Je to moderní stavba rodinného typu.

205

8 8.1

Spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce

Naše škola participuje na řešení grantu „Kurz managementu a řízení lidských zdrojů pro řídící pracovníky na základních a středních školách /CZ. 1. 07/1.3.09/01.0004/“. Spolupracuje s následujícími partnerskými školami: Kunovice – Evropský polytechnický institut, s. r. o., soukromá vysoká škola, Kunovice – Vyšší odborná škola právní, s.r.o., Roţnov pod Radhoštěm – Střední škola informatiky, elektrotechniky a řemesel, Otrokovice – Střední odborná škola, Střední odborné učiliště Valašské Meziříčí – Mateřská škola, základní škola a střední škola pro sluchově postiţené, Uherské Hradiště - Soukromá střední škola, s.r.o. Dále usiluje o další spolupráci s partnerskými školami v rámci projektu Tandem, v němţ se zaměřujeme na anglicky a německy mluvící země.

8.2

Spolupráce s jinými subjekty

1. Spolupráce se školskou radou Školská rada je tříčlenná, zastoupená dvěma pedagogickými pracovníky a jedním zástupcem zletilých ţáků a zákonných zástupců nezletilých ţáků. Členové školské rady se na svých zasedáních vyjadřují k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování, schvalují výroční zprávu o činnosti školy, školní řád, pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání ţáků, podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy, projednává zprávy České školní inspekce, podává podněty ředitelce školy ke zlepšení chodu školy jak po stránce provozní, tak po stránce plnění vzdělávacích cílů. Schází se pravidelně, nejméně 4x ročně. 2. Spolupráce s místními a regionálními partnery Pro osobnostní rozvoj ţáků jsou přínosné velmi široké, dlouhodobě stabilní iniciativy školy, v rámci nichţ škola spolupracuje s následujícími partnery:  Psychologicko-pedagogická poradna Uherské Hradiště,  Město Kunovice,  Středisko rané péče EDUCO Zlín, o. s. – účast na akcích organizovaných občanským sdruţením,  Okresní soud Uherské Hradiště,  Policie ČR,  Podnikatelský inkubátor Kunovice,  Městská knihovna Kunovice.

206

Školní vzdělávací program

Recommend Documents