ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Základní škola a Mateřská škola Benešov nad Ploučnicí, příspěvková organizace IZO 600076211

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání vydán dne 1. 9. 2007 „ŠKOLA HROU“

Benešov nad Ploučnicí 1. září 2010 název ŠVP schválen ŠR dne 16. 9. 2010

Mgr. Dagmar Tesarčíková

Obsah: 1. Identifikační údaje ………………………………………………………………..3 2. Charakteristika školy……………………………………………………………...4 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu………………………………6 4. Přehled učebních plánů…………………………………………………………..14 5. Učební osnovy- samostatná příloha……………………………………………...22 6. Hodnocení a autoevaluace………………………………………………………. 22

2

Základní škola Benešov nad Ploučnicí je od 1. ledna 2002 na základě usnesení Zastupitelstva města č. 797/2002 příspěvkovou organizací s právní subjektivitou. Od 1. ledna 2003 byla přičleněna k organizaci Mateřská škola Benešov nad Ploučnicí a její dosavadní součást – školní jídelna. 12. října 2007 byl usnesením zastupitelstva města Benešova nad Ploučnicí č. 123/2007 změněn název organizace na Základní škola a Mateřská škola Benešov nad Ploučnicí, příspěvková organizace.

1. Identifikační údaje: Název vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, vydán dne 1. 9. 2007 Předkladatel: Název organizace dle zřizovací listiny: Základní škola a Mateřská škola Benešov nad Ploučnicí, příspěvková organizace Adresa organizace: 407 22 Benešov nad Ploučnicí, Opletalova 699 Právní forma: příspěvková organizace Zřizovatel: město Benešov nad Ploučnicí ( IČO: 261 181) Statutární zástupce organizace: Mgr. Dagmar Tesarčíková Identifikační číslo organizace: IČO 70947112 zavedeno u Českého statistického úřadu Ústí nad Labem, ze dne 17. 12. 2001 DIČ 178-70947112 zaregistrováno na Finančním úřadě Děčín ze dne 1. 2. 2002 Identifikátor zařízení: 600 076 211 přidělený MŠMT Praha změnou zařazení do sítě škol s účinností od 1. 1. 2003 IZO Základní školy 102 053 782 IZO Školní družiny 116 100 061 IZO Mateřské školy 107 562 090 IZO Školní jídelny 102 653 208 odloučená pracoviště: Benešov nad Ploučnicí, Komenského 274 Benešov nad Ploučnicí, Cihelní 602 Číslo v rejstříku organizací: 51010553 zavedeno u Okresní správy sociálního zabezpečení Děčín

Škola je nositelem čestného názvu „Informační centrum SIPVZ“ uděleného MŠMT Škola je akreditovaným školícím střediskem pro další vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti výtvarného umění.Vzdělávací programy: Ateliér výchov uměním – od grafiky k malbě a Ateliér výchov uměním- keramická dílna. Akreditace MŠMT číslo:č.j. 2503/2008-25 Kontakt: [email protected]

3

+420 412 586 366 Webovská stránka: www.zsbnpl.cz Zřizovatel: město Benešov nad Ploučnicí adresa: náměstí Míru 1 407 22 Benešov nad Ploučnicí kontakty: funkci zřizovatele vykonává rada města Benešova nad Ploučnicí starosta města: Karel Vrbický, tel. 412 589 801,ústředna 412 589 811, E-mail: [email protected]

2. Charakteristika školy Materiální a technické vybavení školy: Počet počítačových učeben, odborných pracoven a běžných tříd a celkový počet přípojných míst, pracovních stanic a zařízení prezentační techniky ve škole a v jednotlivých učebnách, kabinetech, sborovně a ředitelně počítačové učebny: 2 multimediální učebny: 3 ICT pracovna pro pedagogy: 1 odborné pracovny: 16 běžné třídy: 22 přípojných míst: 40 pracovních stanic: 38 prezentační technika: 6 dataprojektorů (stabilně umístěné) + 1 dataprojektor (mobilní) interaktivní tabule: 5 Popis standardního pracovního prostředí žáka a pedagogického pracovníka, včetně dostupného programové vybavení a výukových informačních zdrojů: Standardní pracovní prostředí žáka představuje lavice a židle, v učebně tabule, někde bílá smaltovaná tabule, didaktické nástěnné prostředky; odlišnost v PC učebnách a interaktivních učebnách, které jsou otevřeny k práci všem žákům i pedagogickým pracovníkům, v jedné odborné učebně dataprojektor pracovní prostředí učitele – učitelé mají přístup k PC, které jsou připojeny ve školní síti a k internetu programové vybavení: MS Win XP, Office XP, 65 výukových programů Způsob zajištění přípojných míst v budově školy (kabeláž počítačové sítě, bezdrátová síť, …) kabeláž lokální počítačové sítě; bezdrátové připojení na lokální síť + internet budovy 1. stupně Rychlost a způsob připojení školy do internetu 2048/256 kb/s Zajišťované serverové služby Internet + poštovní server

4

Způsob zajištění schránek elektronické pošty a prostoru pro webové prezentace školy, žáků a pedagogických pracovníků webhosting Volný - neomezený počet schránek u Czech On Line – 250 MB Další odborné plně vybavené učebny: chemie, fyzika , přírodopis, dějepis a zeměpis, hudební výchova, dvě výtvarné dílny - malířské stojany, grafický lis..., galerie, keramická dílna - pec, hrnčířský kruh...,řemeslná dílna, kuchyně, učebna pěstitelských prací a ekologie, žákovské knihovny, učebny jazyků Prostorové podmínky: Základní škola v Benešově n.Pl. je umístěna ve dvou budovách. První až čtvrtý ročník je v budově Komenského ul. (Bílá škola), pátý až devátý ročník je v budově Opletalovy ul. (NOVA). Žáci mají možnost stravování v blízké jídelně, která není součástí školy. V budově v Komenského ul. je deset kmenových tříd, dvě odborné pracovny (učebna jazyků – knihovna, multimediální učebna), tělocvična, keramická dílna, kabinet výchovné poradkyně, sborovna a deset kabinetů. Jsou zde dvě vybavené místnosti pro činnost školní družiny. V budově v Opletalově ul. je deset kmenových tříd, patnáct odborných učeben (dvě jazykové, chemie, fyzika, přírodopis, dvě výtvarné dílny, hudební výchova, technické práce, pěstitelské práce, domácnost a šití, dvě počítačové učebny, zeměpis-dějepis, dvě multimediální učebny). Dále je ve škole 24 odborných a osobních kabinetů. V budově je aula pro 75 žáků, galerie se zázemím, tělocvična, sborovna, kanceláře vedení školy a administrativy, kabinet výchovné poradkyně a pracovna pedagogicko- psychologické poradny. Ve škole je zařízená místnost pro odloučené pracoviště pedagogicko psychologické poradny Děčín, které slouží pro potřeby školy, PPP a jedenkrát v měsíci i pro rodiče žáků. Škola využívá školní pozemek pro výuku pěstitelství a městské hřiště pro výuku tělesné výchovy.

Hygienické podmínky provozu školy Zařízení má z hlediska hygieny provozu uděleny do 31. 12. 2010 výjimky: budova Opletalova 699 , Komenského 274 a Cihelní 699- §4 odst. 5 vyhl. 410/2005 Sb. - § 9 vyhl. č. 410/2005 sb. - § 18 odst.1,4,5 vyhl. č. 410/2005 Počty žáků ve třídách nepřesahují zákonem stanovený standard, jsou přizpůsobeny velikosti třídy. Charakteristika pedagogického sboru Vedení školy ředitelka školy zástupkyně ředitelky vedoucí uč. 1. st. Specializ. funkce: vých. poradkyně pro I. stupeň vých. poradkyně pro II. stupeň koordinátor EVVO metodik prevence soc.-pat. jevů Pedagogický sbor je třicetičlenný.

5

Učitelky prvního stupně učí všechny aprobovaně. Druhý stupeň je zčásti vyučován pedagogy s kvalifikací pro první stupeň, někteří učitelé si doplňují kvalifikaci magisterským studiem. Škola disponuje několika vynikajícími výtvarníky - zaměření školy je k výtvarnému umění.

Mezinárodní spolupráce: Škola spolupracuje s Pestalozzi Gymnasiem Heidenau. Spolupráce probíhá v pravidelných vzdělávacích akcích, na které škola získává finanční prostředky z evropských fondů a od zřizovatele. Jedná se především o výměnné pobyty žáků, které probíhají dvakrát ročně vždy na 4-5 dní, střídavě na území ČR a SRN. Velké renomé si již získaly i mezinárodní kurzy výtvarného umění, které škola pořádá až čtyřikrát ročně jako akreditované vzdělávací programy. Dlouhodobé projekty Škola má uzavřenou smlouvu o spolupráci s UJEP Ústí nad Labem, Katedrou výchov uměním pro pořádání akreditovaných vzdělávacích kurzů pro dospělé v rámci DVPP, jako odborným garantem Škola každoročně předkládá projekt pro akce pořádané v rámci mezinárodní spolupráce do některého z evropských fondů. Spolupráce se školskou radou Školská rada se schází minimálně dvakrát ročně k projednání výroční zprávy, evaluace, rozpočtu školy atp. Členové školské rady jsou zváni na kulturně-společenské akce školy. Spolupráce s rodiči a zákonnými zástupci Škola pořádá dvakrát ve školním roce individuální třídní schůzky, pro 1. a 6. ročník navíc informační třídní schůzky., setkání s rodiči k volbě povolání dětí, zákonní zástupci mohou informace získávat také na www. školy. Pedagogicko-psychologická poradna Ve škole je odloučené pracoviště p.-p.p., na základě telefonické domluvy si mohou rodiče individuálně domluvit schůzku s psychologem. Charakteristika žáků Školu navštěvují na 2. stupni z cca 40% děti z okolních obcí, na prvním stupni je procento nižší.

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Zaměření školy Škola je zaměřena na výuku výtvarného umění, pro rozvoj žáků i dospělých. V oblasti výtvarného umění má škola vytvořeny ty nejlepší podmínky- dva výtvarné ateliéry, galerii, keramickou dílnu, atrium. Finanční prostředky jsou získávány z evropských fondů a od zřizovatele. Výchovné a vzdělávací strategie ŠVP -ukazatele a cesty k vytváření mravních hodnot, postojů a jednání Ukazatelé příznivého stavu • Žáci i sbor se silně identifikují se školou a jsou hrdí na svou příslušnost ke škole. • Je zřetelné, že všichni mají rovnou příležitost, že se jedná partnersky se smyslem pro čest. • Je zřetelné pěstování dobré atmosféry v celé škole a tato skutečnost je zřejmá v jednání s žáky, učiteli, rodiči a návštěvníky. • Morálka žáků i učitelů je vysoká. • Sbor očekává, že docházka žáků, jejich chování a disciplína budou na vysoké úrovni. 6

• V kontaktech mezi žáky navzájem a mezi žáky a učiteli je možno sledovat dobré vztahy. • Je správně pochopena důležitost pochvaly jako motivujícího a pozitivního aspektu v životě školy a užití pochvaly prostupuje všemi aspekty práce školy. • Vztahy mezi členy sboru jsou velmi pozitivní. • Žáci vkládají do sebe i jiných velká očekávání, nepodceňují se, fandí si navzájem. • Žáci mají příležitost prokazovat zodpovědnost, a mnozí to i dělají. • Žáci pracují svědomitě, dokáží pracovat spolu navzájem, přičemž se tolerují, podporují. • Žáci se chovají se velmi dobře, zdvořile, galantně a taktně, ovládají základní pravidla slušného chování. • Sbor se vypořádává se všemi problémy týkajícími se docházky či kázně citlivě a s pochopením, ale rozhodně, takže narušování vzdělávání je minimalizováno. Cíle a cesty: • Ve vzdělávání zdůrazňovat soupatřičnost se školou, s městem a okolím. • Informovat je o všech pozitivních událostech a lidech – občanech města a okolí, kteří zlepšují sebe nebo okolí. • Za všech okolností jednat čestně a vést ve všech případech k tomu žáky. Vést je k zodpovědnosti něco slíbit a pak to splnit, něco dělat a hlásit se k tomu apod. • Veškeré konflikty, napětí individualizovaně řešit, nenervovat okolí, nepřenášet konflikt dvojice na celou skupinu. • Jakýkoli kontakt s okolím školy provádět zdvořile s vědomím, že ovlivňuji výrazně své okolí a okolí zpětně ovlivňuje mne. • Svými postoji, jednáním, vzorci chování vytvářet příklad dětem – napodobují dospělé. Proto za všech okolností působit pro okolí motivačně, v jiných případech se raději uklidit do ústraní. • Podporovat identitu každého žáka, vlastní originalitu a nezávislost s vědomím příslušnosti k celku. • Podporovat sebevědomí žáka oceněním jeho práce, postoje…sdělovat, že obstojí, že všechno zvládne apod. • Přenášet na žáka drobnými kroky odpovědnost, kterou může unést vzhledem ke svému věku – co slíbil, splní; plní svou povinnost a její porušení napraví; nepřipravenost následně odstraní atd. • Naučit respektovat výrazy CHCI a NECHCI • Vytvářet podmínky pro práci spolu, vést je jasně a cílevědomě k toleranci, ke schopnosti se poslouchat, pomáhat si, ocenit práci druhého. • Ve všech situacích trvat na zdvořilém a taktním jednání – v každé situaci formovat jejich chování – v předmětu občanská a rodinná výchova nacvičovat chování v každodenních situacích. Chlapce vést ke galantnímu chování vůči dívkám a ženám – např. už sezení s dívkou chlapce zjemňuje. • V řešení kázeňských problémů nebo konfliktů postupovat tak, aby došlo k pochopení prohřešku nebo problému, vysvětlit žádoucí normu a se zdůrazněním motivační role výchovného opatření případně hříšníka potrestat. U čestných jedinců funguje vazba na slib a dané slovo – využívat tohoto prvku. Přiznání vyčišťuje a vytváří vnitřní normu, proto vůči přiznanému uplatňovat velkorysost. • Výrazně odmítat vulgárnost, hrubost, neomalenost, drzost, hulvátství a intoleranci (být

v tomto ohledu příkladem). • Odmítat vandalismus jako projev slabošství a nízké kultury člověka. • Vytvářet citlivý vztah ke zvířatům a rostlinám a celé přírodě. Otázky k získání představy o stavu mravního profilu žáků (étosu školy) Dvě základní otázky a jejich obsah: Jak jsou na tom naši žáci z hlediska jejich osobnostního a sociálního rozvoje? Jaká je úroveň jejich vzájemného působení (sociální interakce) a vzájemného sdělování (sociální komunikace)? • Jsou nezávislí v myšlení, jednání, jak vysoká je míra jejich vlastní identity a originality?

7

• dobré Projevují snadno svůj úsudek, dokáží kriticky myslet (říkat co nebo proč je to či špatné a • • • •

uvádět pro to argumenty, proč si to myslí?) Dovedou pohotově reagovat, umějí vyjádřit svůj názor, postoj? Jsou citliví (tolerantní, ohleduplní, vstřícní, laskaví, kultivovaní, taktní) ve svém chování? Umějí jednat s lidmi? Dovedou efektivně spolupracovat, podporovat své kolegy, pomáhat jim v nesnázích a společně sdílet úspěch, či případný neúspěch?

• Dokáží soustředěně pracovat, řešit problém, jsou schopní (ochotni) k tomu vyvíjet úsilí? Projevují odpovědnost? • Projevují sounáležitost s okolní komunitou? • V jaké míře se vyskytují případy nežádoucího chování (agrese, intolerance, hulvátství…)? • Jsou vztahy postaveny na důvěře? ŠVP-významné základní způsobilosti žáka Základem je činnostní pojetí vyučování, střídání myšlenkových a pracovních činností s důrazem na podporu aktivního učení 1. umět užívat znalosti, pojmy, poučky…a dovednosti v souvislostech, umět je aplikovat 2. umět se správně, jasně a srozumitelně vyjadřovat 3. umět se učit tzn. umět vyhledávat informace z různých zdrojů, umět je třídit, rozlišovat podstatné od nepodstatného, umět zdůvodňovat, zobecňovat, vyvozovat závěry apod. 4. umět spolupracovat (vzájemně si pomáhat, podporovat se navzájem, naslouchat, respektovat ostatní…apod.) 5. umět se pozorovat, kontrolovat a hodnotit (i sebe navzájem) 6. přijímat hodnotová měřítka (mravní, občanské a další životní hodnoty) Cílem je, aby učení bylo tak „praktické“, aby vyhovovalo očekávaným reálným požadavkům z hlediska životních, psychických, společenských a pracovních potřeb člověka. Aby zabezpečovalo jeho trvalý celoživotní rozvoj (např., aby měl potřebnou úroveň znalostních způsobilostí, dovedl spolupracovat, akceptoval řád, byl schopen praktikovat kvalitní sociální vztahy, aby měl psychickou kvalitu jako jedinečná osobnost)

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami obecná ustanovení Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu).

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se uskutečňuje: - ve školách samostatně zřízených pro tyto žáky, - v samostatných třídách, odděleních nebo studijních skupinách s upravenými vzdělávacími programy, - formou individuální integrace do běžných tříd. Ve všech organizačních formách vzdělávání je nutné vytvářet žákům podmínky pro jejich úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich speciálních vzdělávacích potřeb.

8

Z důvodu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění žáků je třeba uplatňovat při jejich vzdělávání těchto kombinaci speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami používanými ve vzdělávání běžné populace. Tyto metody nacházejí uplatnění zejména při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností, zlepšování sociální komunikace a dalších specifických dovedností žáků. Základní vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním vyžaduje odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní prostředí, které za přispění všech podpůrných opatření umožňuje žákům rozvíjení jejich vnitřního potenciálu, směruje je k celoživotnímu učení, k odpovídajícímu pracovnímu uplatnění, a tím podporuje jejich sociální integraci RVP ZV stanovuje odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním a je východiskem pro tvorbu ŠVP. Vytvořené ŠVP jsou podkladem pro tvorbu individuálních vzdělávacích plánů. Na úrovni ŠVP je možné přizpůsobit a upravit vzdělávací obsah základního vzdělávání pro tyto žáky tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi těchto žáků. Ze stejného důvodu je možno stanovit i odlišnou délku vyučovací hodiny. Do ŠVP se zařazují speciální vyučovací předměty a předměty speciálně pedagogické péče odpovídající speciálním vzdělávacím potřebám žáků podle druhu zdravotního postižení nebo zdravotního znevýhodnění. Jde zejména o logopedickou péči, znakový jazyk, prostorovou orientaci a samostatný pohyb zrakově postižených, zrakovou stimulaci, práci s optickými pomůckami, čtení a psaní Braillova písma, zdravotní tělesnou výchovu, komunikační a sociální dovednosti apod. ŠVP současně uvádí, jakých kompenzačních a didaktických pomůcek, speciálních učebnic, výukových programů je ve vzdělávání využíváno. Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb a posuzování možností žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním a při jejich vzdělávání poskytují se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců žáka pomoc střediska výchovné péče, školská poradenská zařízení zařazená do rejstříku škol a školských zařízení, (pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogická centra aj.,) a odborní pracovníci školního poradenského pracoviště (zejména speciální pedagog nebo psycholog). Podmínky vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Při plánování a realizaci vzdělávacího procesu je třeba vycházet z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků. Přestože lze nalézt v jednotlivých skupinách žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním společné charakteristiky vzdělávacích potřeb a stejný druh speciálně pedagogické podpory, je třeba mít na zřeteli fakt, že se žáci jako jednotlivci ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Proto i výuka předmětů speciálně pedagogické péče probíhá v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání. Pro úspěšné vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je potřebné zabezpečit tyto podmínky: - uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu a potřeby žáka -

umožnit využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky zabezpečit odbornou výuku předmětů speciálně pedagogické péče zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání odstraňovat architektonické bariéry a provádět potřebné změny, případně úpravy školního prostředí spolupracovat s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními a odbornými pracovníky školního poradenského pracoviště, v případě potřeby spolupracovat s odborníky z jiných resortů (zejména při tvorbě individuálních vzdělávacích plánů)

9

-

spolupracovat s ostatními školami, které vzdělávají žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním podporovat nadání a talent žáků vytvářením vhodné vzdělávací nabídky

Další podmínky týkající se vzdělávání žáků se zdravotním postižením -

umožnit využít ve všech ročnících k posílení předmětů, které vzhledem k postižení žáků vyžadují vyšší časovou dotaci, nebo k zařazení předmětů speciálně pedagogické péče maximální týdenní časové dotace stanovené pro jednotlivé ročníky ve školském zákoně

-

upravit a formulovat očekávané výstupy vzdělávacích oborů v jednotlivých obdobích tak, aby byly pro tyto žáky z hlediska jejich možností reálné a splnitelné, a těmto výstupům přizpůsobit i výběr učiva

-

umožnit ve ŠVP – pokud zdravotní postižení žáka (žáků) objektivně neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru RVP ZV nebo jeho části – nahradit příslušný vzdělávací obsah nebo jeho část příbuzným, případně jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje jeho (jejich) vzdělávacím možnostem (viz poznámky k RUP) uplatňovat alternativní formy komunikace – znaková řeč, Braillovo písmo, náhradní formy komunikace

-

umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy, působení asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně nebo kulturně a jazykově odlišného od prostředí, v němž vyrůstají žáci pocházející z majoritní populace. Jsou to žáci z různých u nás již žijících menšin nebo žáci přicházející k nám v rámci migrace (především azylanti a účastníci řízení o udělení azylu). Počet těchto žáků se ve školách stále zvyšuje. Někteří z těchto žáků se bez závažnějších problémů integrují do běžné školy, jiní se mohou setkávat s různými obtížemi pro svou jazykovou odlišnost nebo proto, že jsou hluboce ovlivněni svými rodinami a jejich kulturními vzorci, projevujícími se v chování, jednání, odlišné hodnotové stupnici, stylu života, pojetí výchovy dětí, vztahu ke vzdělání apod. Žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním a ekonomickým postavením jsou častěji ohroženi sociálně patologickými jevy. Proto je nezbytné i všem těmto žákům věnovat specifickou péči v rozsahu, který potřebují. Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí již od vstupu do školy je ve většině případů jejich nedostatečná znalost vzdělávacího jazyka, což je příznačné pro většinu příslušníků menšin a etnik, u nichž vzdělávání neprobíhá v jejich mateřském jazyce. Pozornost bude proto u těchto žáků nutné věnovat osvojení českého jazyka, ale i seznámení s českým prostředím, jeho kulturními zvyklostmi a tradicemi. Na druhé straně je však třeba zajistit těmto žákům, ve shodě se školským zákonem a za podmínek stanovených tímto zákonem, vzdělávání v jazyce příslušné národnostní menšiny a zajistit možnost získávat v průběhu školní docházky i takové informace, které jim umožní vybírat si z nich prvky pro budování své vlastní identity. K tomu je potřebné doplnit vzdělávací obsah specifickými materiály o historii, kultuře a tradicích jejich národnosti. Dlouhodobým cílem školy musí být integrace žáků z odlišného kulturního a sociálně znevýhodňujícího prostředí, ochrana jejich minoritní kultury a podpora jejich úspěšnosti v majoritní společnosti. Proto je nezbytné, aby škola při přípravě ŠVP vnímala jinou národnost, etnicitu či hodnotovou orientaci všech svých žáků a v rámci možností pružně reagovala na jejich kulturní rozdíly, případně vypracovala pro tyto žáky individuální vzdělávací plány, které by jejich potřebám maximálně vyhovovaly. Podmínky vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Pro úspěšné vzdělávání žáků z kulturně odlišného, a s tím i mnohdy spojeného sociálně znevýhodňujícího prostředí, je nejdůležitějším činitelem především učitel, který své žáky i jejich

10

rodinné prostředí dobře zná, dovede volit vhodné přístupy a vytvářet ve třídě i ve škole příznivé společenské klima. Škola musí využívat výukové postupy vhodné pro rozmanité učební styly žáků a různé způsoby organizace výuky, plánovat výuku tak, aby vycházela ze zájmů, zkušeností a potřeb žáků různých kultur, etnik a sociálního prostředí.

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Se řídí ustanovením § 17 zák. 561/2004 Sb.- vytváření podmínek pro rozvoj mimořádně nadaných žáků - nabídka rozšířené výuky některých předmětů - možnost přeřazení mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním nebo zdravotním postižením Konkrétní opatření -

individuální péče přípravná třída menší počet žáků ve třídě odpovídající metody a formy práce specifické učebnice a materiály zdravotní pomůcky podle druhu postižení pravidelná komunikace a zpětná vazba spolupráce s psychologem, speciálním pedagogem – etopedem, sociálním pracovníkem, případně s dalšími odborníky pracoviště pedagogicko- psychologické poradny v budově školy škola úzce spolupracuje s kurátorem pro děti mládež odboru sociální péče a zdravotnictví magistrátu města Děčína

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Konkrétní opatření - individuální péče - individuální vzdělávací plán - specifické učebnice a materiály - spolupráce s psychologem -

rozvoj specifického nadání v rámci volitelných předmětů a zájmových činností možnost přeřazení do vyššího ročníku přechod na specializovaná školská zařízení- osmiletá gymnázia, sportovní školy, jazykové školy možnost rozvoje výtvarného nadání

11

Průřezová témata 1. stupeň Enviromentální výchova: Cvičení v přírodě 1.-5. roč. CHKO 1.-5. roč. ZOO 1.-5. roč. BOZP- chodec 1.-3. roč BOZP-cyklista 4.-5. roč Náš les 5. roč. Příroda v okolí města 1.-5. roč.

Tv,Prv,VV,sloh Prv, Tv, VV, Pč Prv, VV Prv Pč Vl, Př Prv, Př, Vl, Tv

vycházky, výlety, fotodokumentace výlety, práce v terénu výlety, exkurze, besedy okolí školy, městské komunikace, SMART učebna, školní dvůr výlety, besedy výlety, besedy, film

Mediální výchova:

Městská knihovna 2. roč. Čj exkurze Klubko a Klubíčko 1.-5. roč. Hv kulturní vystoupení pro veřejnost, několikadenní soustředění Multikulturní výchova Evropský den jazyků 3.-5. roč. cizí jazyky Smart, multimediální učebna, beseda Osobnostní a sociální výchova Moje já – spolužáci 1. roč. Prv. VV, Pč, ČJ beseda,dramatizace Moje já- rodina 2. roč. Prv, VV, Pč, ČJ beseda, fotoalbum, strom života Moje já 3. roč. Prv, VV, Pč, ČJ beseda, dramatizace Výchova demokratického občana Naše město- okolí školy 1.-2.roč. Moje město- turismus 3.roč. Moje město- řeka 4. roč Náš kraj 5. roč.

Prv, VV, Pč Prv.VV.Pč, Vl, Čj Vl,ČJ,VV,Pč

vycházky, besedy SMART, beseda, fotodokumentace laboratorní práce, fotodokumentace beseda, Smart, výstava

Výchova k myšlení v evropských souvislostech Jarmark 1.-5. roč. VV,Pč příprava a realizace kulturně společenské akce Lidové zvyky a tradice 1.-5. roč. ČJ,VV představení pro občany města, průvody... 2. stupeň Enviromentální výchova Bezpečnost na silnici 6. - 9. roč. VOZ, ORV, VV beseda s PČR, autoškola Sportovní den 6. – 9. roč. Tv,ORV,VOZ,Př cvičení v přírodě, kurz první pomoci Životní prostředí 7. – 8. roč. Př, Z, VOZ spolupráce s ekologickými org. Mediální výchova Naposled

9. roč.

I, MVU

Publikování na www. stránkách školy

6. – 9. roč.

ČJ, VV, I, ORV, MVU,VOZ

prezentace průběhu školní docházky- DVD, Power- Point Propagace školy

12

Multikulturní výchova Den jazyků 6. – 9. roč. ČJ, CJ, Z, ORV, VV, I, MVU beseda, prezentace Žijeme spolu 6. – 7. roč. ORV, VOZ reportáž, práce s ICT Osobnostní a sociální výchova Jarmark 6. – 9. roč. VV, PČ kulturně společenská akce CJ, ČJ, VV, MVU, ORV, VOZ literární tvorba- publikování Naposled 9. roč. Výchova demokratického občana Občan 8.–9. roč. D, ČJ, ORV, VOZ vyřizování úředních záležitostí Žijeme v našem ... 6.–9. roč ORV, VOZ, CJ,ČJ,I,MVU,VV kampaně,fotodokumentace Výchova k myšlení v evropských souvislostech Lidové zvyky a tradice 6. – 9. ČJ, VV roč. Partnerství 7. roč. CJ, TV, I, Z,ČJ

průvody, divadelní a naučná představení výměnné pobyty žáků ČR- SRN

Šablona projektu Název projektu Předměty: Ročník: Cíle projektu: Obsah projektu: Organizace projektu Výstup z projektu (ověření cíle): Realizační tým: Hodnocení projektu: Poznámky:

Ukázka zpracování projektu Název projektu Předměty: Ročník: Rozsah – vyuč. hodin: Termín realizace: Cíle projektu: Obsah projektu:

Organizace projektu Výstup z projektu (ověření cíle): Realizační tým: Hodnocení projektu:

Živá voda - Ploučnice Vlastivěda, Přírodověda 4. 6 hodin duben Pochopit nutnost zachování čisté vody v řece 1. část – aktivně získané znalosti o řece Ploučnice (internet +) 2. nalézt zásadní informace o čistotě vody (co je to čistá voda) a pochopit vliv člověka na znečišťování vody 3. aktivně provést rozbor vzorku vody, pozorovat život v řece a stopy znečištění (zaznamenat na videozáznam, fotografie - skupiny) 4. beseda s rybářem – vodoznalcem 5. prezentace videozáznamu s komentářem a návrhem řešení ve třídě – učebně získat vstupní znalosti; přenést je do terénu; pod vedením učitelky zaznamenat na video; následně v multiučebně prezentovat s besedou vlastní záznam a záznam skupiny; videozáznamy - fotografie skupin; prezentace s návrhy řešení – případně publikování - výstava pí učitelky vlastivědy a přírodovědy Projekt splnil cíl, žáci aktivně přistoupili zejména k praktické části projektu,vytvořili řadu zajímavých námětů k ochraně vody a řeky Ploučnice; z jejich vlastního hodnocení vyplývá vysoká hodnota projektu – zajímavá práce, zkušenosti i znalosti a přínos

Poznámky:

13

4. Přehled učebních plánů

Učební plán pro 1. stupeň 2007/2008

Ročníky Vzdělávací oblasti

Vyučovací předměty

Celkem 1.

2.

3.

4.

5.

Český jazyk a literatura

9

10

8

7

7

41 (+1)

Anglický jazyk / Německý jazyk

0

0

3

3

4

10(+1)

Matematika

4

5

5

5

5

24 (+2)

Informatika

-

-

-

-

-

-

Prvouka

2

2

3

-

-

7

Přírodověda

-

-

-

1

2

3

Vlastivěda

-

-

-

2

2

4

Hudební výchova

1

1

1

1

1

5

Výtvarná výchova

2

1

1

2

2

8(+1)

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

Člověk a svět práce

Praktické činnosti

1

1

1

1

1

5

21

22

24

24

26

117

Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie

Člověk a jeho svět

Umění a kultura

Celková povinná časová dotace

Poznámky : V posledním sloupci je v závorce uveden počet hodin dané vzdělávací oblasti nad rámec minimální časové dotace stanovené v rámcovém učebním plánu. Důležité změny : 1) Přidány povinně ve 3. ročníku 3 h cizího jazyka 2) Přidána povinně 1 h informatiky do 5. ročníku (viz RUP)

14

Učební plán pro 2. stupeň 2007/2008 Ročníky Vzdělávací oblasti


Celkem 6.

7.

8.

9.

4

5

4

5

18 (+2)

3

3

3

3

12

Matematika

4

4

5

5

18(+2)

Informatika

1

-

-

-

1(+1)

Dějepis

2

2

2

2

8(+2)

Fyzika

2

1

2

2

7(+1)

Chemie

-

-

2

2

4

Přírodopis

2

2

2

1

Zeměpis

2

2

1

2

7(+1) 7(+1)

Hudební výchova

1

1

1

1

Výtvarná výchova

2

2

2

2

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

8



1

1

1

1

4

2

-

-

-

2

Občanská výchova

-

1

1

1

3

Rodinná výchova

-

1

1

1

3

1

2

2

2

7(+1)

29

29

31

32

122

Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a společnost

Člověk a příroda

Umění a kultura

Integrovaný vyučovací předmět

Český jazyk a literatura Anglický jazyk / Německý jazyk

Výchova k občanství a ke zdraví

Volitelné předměty Celková povinná časová dotace

4 8(+2)

Poznámky : Důležité změny: 1) V šesté třídě vznikne integrovaný vyučovací předmět „Výchova k občanství a ke zdraví“, který nahradí (sloučí) stávající vyučovací předměty „Občanská výchova“ a „Rodinná výchova“ 2) tři hodiny volitelný předmětů v 8. a 9. ročníku zaujímá další cizí jazyk - viz níže vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk je do školního roku 2011/2012 zařazen jako volitelný; škola má povinnost jej nabídnout všem žákům nejpozději od 8. ročníku; pro Další cizí jazyk je vymezena disponibilní časová dotace v rozsahu minimálně 6 hodin; pokud si žák nezvolí Další cizí jazyk, volí z nabídky jiné vzdělávací obsahy, které lépe odpovídají jeho zájmům Další cizí jazyk může být německý, francouzský, španělský, italský, ruský, slovenský, polský, případně jiný jazyk; anglický jazyk jako Další cizí jazyk musí škola nabídnout žákům, kteří nezvolili anglický jazyk jako Cizí jazyk

15






Celkem 1.

2.

3.

4.

5.


9

10

8

7

7

40+1


0

0

3

3

4

9+1

Matematika

4

4

5

5

5

22+1

Informatika

-

-

-

-

-

0

Prvouka

2

2

3

-

-

7

Přírodověda

-

-

-

1

2

3

Vlastivěda

-

-

-

2

2

4

Hudební výchova

1

1

1

1

1

Umění a kultura

6+2 Výtvarná výchova

2

2

1

2

2



1

1

1

1

1

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

21

22

24

24

26

117

Celková povinná časová dotace Nepovinné předměty

náprava výv. poruch učení

náprava výv poruch učení

8 3

2

Poznámky : V posledním sloupci je červeně uveden počet hodin dané vzdělávací oblasti nad rámec minimální časové dotace stanovené v rámcovém učebním plánu.

16



Celkem 6.

7.

8.

9.

4

5

4

5

16 +2

3

3

3

3

12

Matematika

4

5

5

5

16+3

Informatika

1

-

-

-

+1

Dějepis

2

2

2

2

6+2

Fyzika

2

1

2

2

6+1

Chemie

-

-

2

2

4

Přírodopis

2

2

2

1

6+1

Zeměpis

2

2

1

2

6+1

Hudební výchova

1

1

1

1

4

Výtvarná výchova

2

2

2

2

6+2

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

8



1

1

1

1

4


Výchova k občanství a ke zdraví Občanská a rodinná výchova

2

2



Umění a kultura


Volitelné předměty Celková povinná časová dotace Nepovinné předměty

6 2

2

2

1

1

2

2

6

29

29

31

32

121

náprava vývojových poruch učení


2

Poznámky : V posledním sloupci je červeně uveden počet hodin dané vzdělávací oblasti nad rámec minimální časové dotace stanovené v rámcovém učebním plánu. Důležité změny:

17






Celkem 1.

2.

3.

4.

5.


9

10

8

7

7

40+1


0

0

3

3

4

9+1

Matematika

4

4

4

5

5

22

Informatika

-

-

-

-

-

0

Prvouka

2

2

3

-

-

7

Přírodověda

-

-

-

1

2

3

Vlastivěda

-

-

-

2

2

4

Hudební výchova

1

1

1

1

1

Umění a kultura


2

2

2

2

2



1

1

1

1

1

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

21

22

24

24

26

117


náprava výv. poruch učení

náprava výv poruch učení

8 3

2


18



Celkem 6.

7.

8.

9.

4

5

4

5

16 +2

3

3

3

3

12

Matematika

5

5

5

5

16+4

Informatika

1

-

-

-

+1

Dějepis

2

2

2

2

6+2

Fyzika

2

1

2

2

6+1

Chemie

-

-

2

2

4

Přírodopis

2

2

2

1

6+1

Zeměpis

2

2

1

2

6+1

Hudební výchova

1

1

1

1

4

Výtvarná výchova

2

2

2

1

6+1

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

8



1

1

1

1

4


Výchova k občanství a ke zdraví Občanská a rodinná výchova

2

2

2



Umění a kultura


Volitelné předměty Celková povinná časová dotace Nepovinné předměty

29

6 2

2

2

2

2

6

30

31

31

121



2

Poznámky : V posledním sloupci je červeně uveden počet hodin dané vzdělávací oblasti nad rámec minimální časové dotace stanovené v rámcovém učebním plánu. Důležité změny:

Dvě hodiny volitelných předmětů v 7.roč- druhý cizí jazyk, v 8. roč- základy druhého cizího jazyka. Posílena matematika v 6. roč.

19






Celkem 1.

2.

3.

4.

5.


9

10

8

8

8

38+5


0

0

3

3

3

9

Matematika

4

4

5

5

5

22+1

Informatika

-

-

-

-

1

1

Prvouka

2

2

2

-

-

6

Přírodověda

-

-

-

1

2

3

Vlastivěda

-

-

-

2

1

3

Hudební výchova

1

1

1

1

1

Umění a kultura


2

2

2

2

2



1

1

1

1

1

5

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

21

22

24

25

26

118



20




Umění a kultura Člověk a zdraví

Vyučovací předměty 6.

7.

8.

9.

4

5

4

5

16 +2

3

3

3

3

12

Matematika

5

5

5

5

16+4

Informatika

1

-

-

1

2

Dějepis

2

2

2

2

8

Fyzika

2

1

2

2

6+1

Chemie

-

-

2

2

4

Přírodopis

2

2

2

1

6+1

Zeměpis

2

2

1

2

6+1

Hudební výchova

1

1

1

-

Výtvarná výchova

2

2

2

1

Tělesná výchova

2

2

2

2

8

2

2

2

1

6+1

1

1

1

1

4

2

2

4

+8

30

31

32

122


Výchova k občanství a ke Integrovaný zdraví vyučovací předmět Člověk a svět práce

Celkem


Volitelné předměty Celková povinná časová dotace

29

10

Nepovinné předměty


21

5. Učební osnovy viz samostatné soubory- ŠVP I. st. ŠVP II.st. Průřezová témata - projektové zpracování Soubory jsou pro svůj značný rozsah uloženy v elektronické podobě.

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla hodnocení žáků Právní vymezení: zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním…vzdělávání (školský zákon) vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání Hodnocení výsledků vzdělávání žáků § 51 školského zákona (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. (3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. (4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. (5) V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

ÚVOD Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění (školský zákon § 44) Učitelé Základní školy Benešov nad Ploučnicí přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativní funkce. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů základního vzdělávání, jak jsou uvedeny ve školském zákoně, rámcovém a školním vzdělávacím programu. STUPNĚ KLASIFIKACE A HODNOCENÍ (1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný

22

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení. (2) Chování žáka je klasifikováno těmito stupni: 1 – velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé (3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a) d) nehodnocen(a) Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci 1. pololetí (4) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a). (5) Hodnocení v přípravné třídě Učitel přípravné třídy vypracuje na konci druhého pololetí školního roku zprávu o průběhu předškolní přípravy dítěte v daném školním roce. Zpráva obsahuje vyjádření o dosažené úrovni hlavních cílů vzdělávání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. Dále zpráva obsahuje: a) vyjádření speciálních vzdělávacích potřeb, předpokládaných schopností, nadání a zájmů dítěte, b) případné doporučení pro přípravu individuálního vzdělávacího plánu pro vzdělávání dítěte v dalším období, c) další doporučení pro vzdělávání dítěte. Zprávu podle odstavce (5) předá škola na konci druhého pololetí školního roku zákonnému zástupci dítěte a škole, ve které bude dítě plnit povinnou školní docházku, pokud se nejedná o školu, ve které bylo dítě zařazeno do přípravné třídy. Zároveň se zpráva stává součástí dokumentace školy.

ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADŮ PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI (1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka, b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, e) analýzou výsledků činnosti žáka, f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny a zdravotnických služeb, zejména u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka. (2) Učitel si počíná tak, aby klasifikoval žáka ze všech aspektů vzdělávacích činností v daném předmětu. Kvalita i kvantita klasifikace (hodnocení) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání žáka.

23

(3) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. (4) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem. Koordinaci zabezpečuje třídní učitel. (5) V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. (6) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka a bez prodlení ji sdělovat prostřednictvím žákovské knížky (deníčku) zákonným zástupcům žáka.

ZÁSADY KLASIFIKACE A HODNOCENÍ z § 14 vyhlášky o základním vzdělávání Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je: jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné. Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Prospěch (1) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen "učitel") uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení. (2) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Hodnotí se kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. (3) Učitel bere při klasifikaci zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření. (4) Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. (5) Hodnocení určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. (6) Případy problémů a skutečností hodných zvláštního zřetele ve vzdělávání žáků se projednávají v pedagogické radě, a to zejména v obdobích 1. a 3. čtvrtletí. (7) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, předkládají učitelé výsledky celkové klasifikace k provedení analýzy výsledků vzdělávání a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. (8) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. Chování (1) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. (2) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období. (3) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k účinnosti předešlých kázeňských opatření.

24

(4) Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování v době vyučování. Porušil-li žák mimo vyučování zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu ve výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování. Slovní hodnocení (1) O použití slovního hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace rozhoduje ředitel. (2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. (3) Při slovním hodnocení se postupuje obdobně podle čl. 6 a zde uvedených zásad a pravidel pro klasifikaci.

Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (1) Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení. (2) Žáci jsou navykáni na situace, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. (3) Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací. (4) Pedagog vede žáka v dovednosti sebe hodnotit ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického rozvoje. KRITÉRIA PRO JEDNOTLIVÉ STUPNĚ KLASIFIKACE CHOVÁNÍ:

Stupeň 1 (velmi dobré) Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. V jeho chování je zřetelná slušnost, respektování ostatních, takt, zdvořilost, ohleduplnost. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování. Stupeň 2 (uspokojivé) Žák se opakovaně dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku. Žák je však přístupný výchovnému působení ze strany školy a projevuje snahu své chyby napravit. Stupeň 3 (méně uspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti školního řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole. VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ

§ 31 školského zákona Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy

25

nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem druhy dalších kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných ocenění. z § 17 vyhlášky o základním vzdělávání

Pochvaly (1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Napomenutí a důtky (1) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele, důtku ředitele školy. (2) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

Další informace k výchovným opatřením (1) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. (2) Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (školní matriky). Udělení pochvaly a jiného ocenění z výše uvedených důvodů se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. (3) Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Při klasifikaci výsledků vzdělávání se hodnotí zejména: 1) kvalita výsledků vzdělávání, 2) píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, 3) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, 4) kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, 5) uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí a jiných činnostech 6) schopnost nalézat, třídit a interpretovat informace, včetně dovednosti využívání ICT 7) kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost, originalita 8) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, 9) osvojení účinných metod samostatného studia, 10) osvojení dovednosti účinně spolupracovat.

Hodnotící stupnice – orientační hodnoty: +++++++++-+++--++---------

100-90 % 89-70 % 69-40 % 39-15 % pod 15 %

prakticky bezchybný stav převládají pozitivní zjištění, dílčí chyby pozitivní a negativní v rovnováze převaha negativních zjištění, výrazné chyby zásadní nedostatky

vynikající, příkladný, výborný velmi dobrý, nadprůměrný, chvalitebný průměrný, dobrý podprůměrný, citelně slabá místa, dostatečný nevyhovující stav, nedostatečný

1 2 3 4 5

26

Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje vlastní práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostatně studovat vhodné texty – dokáže se učit.

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich zisku a třídění, ale zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Nedokáže si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyžaduje výraznou pomoc učitele. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Nedovede pracovat s informacemi, a to i při jejich vyhledávání. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu.

27

HODNOCENÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám. Při hodnocení žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.

VÝSTUPNÍ HODNOCENÍ (1) Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, chování žáka v průběhu povinné školní docházky, dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. (2) Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku. Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí také v pátém a sedmém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY (1) Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky (dále jen „přezkoušení“) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. (2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, a) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. (3) Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. (4) Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. (5) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. (6) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. (7) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

28

INFORMOVÁNÍ ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCŮ ŽÁKA O VÝSLEDCÍCH VZDĚLÁVÁNÍ 1) učitelé jednotlivých předmětů informují obvyklým způsobem (prostřednictvím žákovské knížky, resp. deníčků); třídní učitel tříd 2. stupně jedenkrát měsíčně kontroluje žákovské knížky; třídní učitelé 1. stupně průběžně. 2) učitelé jednotlivých předmětů informují zákonné zástupce na třídních schůzkách, případně v konzultační dny nebo jiných příležitostech z rozhodnutí ředitele školy 3) třídní učitel, nebo učitel tehdy, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají, 4) třídní učitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem s vědomím ředitele nebo jeho zástupce.

DALŠÍ USTANOVENÍ z § 15 vyhlášky o základním vzdělávání

Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.

Vlastní hodnocení školy Metodika vlastního hodnocení školy A. oblasti hodnocení: 1. PROGRAM ŠKOLY sledované jevy a) školní program b) další programová nabídka např. pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, variabilita programu – dotace předmětů, volitelné předměty, projekty, kurzy, průřezová témata c) dokument - ŠVP ukazatele stavu:

• • •

• • •

soulad ŠVP s RVP plnění školního vzdělávacího programu relace mezi vzdělávacím programem a potřebami a podmínkami školy

programová nabídka žákům se speciálními vzdělávacími potřebami soulad nabídky volitelných a nepovinných předmětů s představou žáků a rodičů variabilita ŠVP

metody: • kontrola souladu ŠVP s RVP a skutečné plnění ŠVP • vlastní hodnocení učitelů a žáků

29

2. PODMÍNKY KE VZDĚLÁVÁNÍ sledované jevy a) vliv personálních podmínek na vzdělávání b) materiální, technické a hygienické podmínky vzdělávání – prostory, pomůcky, učebnice, technické prostředky c) kvalita pracovního prostředí školy d) efektivita využívání finančních zdrojů e) rozvoj ekonomických zdrojů (projekty, granty…) ukazatele stavu:

• • • • •

• •

vliv personálních podmínek na kvalitu vzdělávání tvorba a kvalita podmínek pro vzdělávání, pracovní i relaxační činnosti učitelů a žáků funkčnost a estetická úroveň budov, učeben, společenských prostor… kvalita podmínek pro jednání s rodiči a dalšími osobami ve škole vybavenost školy pro možnost účinně a moderně vyučovat - tzn. didaktická úroveň vybavení pomůckami, technikou, studijním materiálem… efektivita využívání finančních zdrojů pro další rozvoj školy zabezpečování nadstandardních zdrojů (mj. účast v projektech, grantech)

metody: • pozorování • kontrola • skupinová diskuse • sebehodnocení vedení školy • sebehodnocení učitelů a žáků • zhodnocení inventarizace

3. PRŮBĚH VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ sledované jevy a) průběh vzdělávání se zřetelem k vytváření cílových hodnot vzdělávání b) dokument - pravidla hodnocení ukazatele stavu:

• •

• • • • • • • • • • •

podpora vytváření cílových kompetencí vzdělávání kvalita jednotlivých oblastí vzdělávání – tzn. příprava, zajištění, organizace, metody, formy, hodnocení, motivace, komunikace, klima vyváženost struktury hodin (vztah k věku žáků a k cílům výuky) návaznost učiva rozmanitost vyučovacích postupů (styly učení) podporujících vytváření žádoucích vzdělávacích způsobilostí žáků účelnost použití metod výuky vzhledem k cíli a tématu vyučování využívání sociálních forem vzdělávání využívání metod samostatné práce žáků individuální přístup k výuce efektivita využívání učebnic, pomůcek a didaktické technika prostor pro individuální nebo skupinové aktivity uplatnění kooperativní techniky učení využití vstupních motivačních metod

30

• • • • • • • •

motivace v průběhu výuky dodržování stanovených pravidla hodnocení prověřování výchozích znalostí a dovedností průběžné vyhodnocování výsledků učení vedení žáků k sebekontrole a sebehodnocení prostor pro vyjadřování vlastního názoru dodržování pravidel komunikace psychosociální podmínky výuky

metody: • školní dokumentace • kontrola a pozorování • skupinová diskuse • sebehodnocení vedení školy • sebehodnocení třídních učitelů, učitelů • hodnocení žáků (např. technikou volného psaní)

4. VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ sledované jevy výsledky vzdělávání vzhledem ke stanoveným cílům vzdělávání ukazatele stavu

• • • •

• • • • • • • • •

efektivní systém zjišťování výsledků vzdělávání dosahování cílových kompetencí vzdělávání podle ŠVP zvládání očekávaných výstupů používání náročnějších myšlenkových dovedností (aplikace, analýza, syntéza, kritické hodnocení) dovednost spolupracovat dovednost komunikovat pracovní dovednosti nízký počet neúspěšných a trestaných žáků vysoký stupeň podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami velmi dobré výsledky v testech úspěšné uplatnění žáků výsledky žáků v soutěžích existence zřetelného společenského a kulturního chování žáků a jejich dobré disciplíny

metody: • školní dokumentace • kontrola a pozorování • skupinová diskuse • sebehodnocení vedení školy • sebehodnocení třídních učitelů, učitelů • hodnocení žáků (např. technikou volného psaní)

31

5. PODPORA ŠKOLY ŽÁKŮM, SPOLUPRÁCE S RODIČI, VZÁJEMNÉ VZTAHY sledované jevy a) kvalita výchovného poradenství b) přístup k informacím a jejich přenos c) kvalita a využívání žákovské a rodičovské iniciativy d) vzájemné vztahy mezi školou, žáky, rodiči a dalších osob a jejich dopad na vzdělávání e) vztahy se zřizovatelem a školskou radou f) klima, kultura, étos školy ukazatele stavu

• • • • • • • • •

kvalita činností výchovného poradce ve vztahu k potřebám školy, žáků a rodičů přístup pracovníků školy, žáků a rodičů k potřebným informacím poskytování potřebných informací zákonným zástupcům žáků kvalita spolupráce rodičů se školou a využívání jejich námětů a připomínek úroveň spolupráce školy s odbornými pracovišti – např. PPP, SPC… existence pocitu sounáležitosti a hrdosti na školu existence zřetelně přívětivého prostředí existence důvěry žáků (i rodičů) k učitelům a vedení školy úroveň morálky žáků a učitelů, vztahů žák/učitel, kultury vzájemných kontaktů

metody: • školní dokumentace • skupinová diskuse • sebehodnocení vedení školy • sebehodnocení učitelů a žáků

6. ŘÍZENÍ ŠKOLY sledované jevy a) kvalita systémového řízení b) plánování řídících činností (koncepce, ŠVP, roční plán, plán DVPP, kontrol…) c) efektivita organizace školy d) metodická podpora kvality výuky – personální rozvoj, DVPP, samostudium… e) systém vedení pedagogických pracovníků - především efektivita výsledků hospitací f) kontrolní systém g) dokument - koncepční záměr rozvoje školy h) dokument - školní řád i) dokument – pravidla hodnocení ukazatele stavu:

• • • • • • • • •

vyhodnotitelnost cílů stanovených v koncepčním záměru rozvoje školy realizovatelnost koncepčních záměrů – zejména ve vztahu k finančnímu rozpočtu koncepčnost řídících činností ve škole - jejich zřetelná strategie míra spoluúčasti pracovníků školy na činnostech spojených s řízením školy účinnost organizační struktury ve vztahu k řízení školy účelnost rozvrhu hodin kvalita a efektivita školního řádu koncepční zajištění personálního rozvoje vztah systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků k dalšímu rozvoji školy a k realizovanému vzdělávacímu programu

32

• • • • • •

systém dalšího vzdělávání a samostudia ve vazbě na potřeby školy zajištění pomoci začínajícím a nekvalifikovaným vyučujícím systém prosazování progresivních trendů vzdělávání kvalita kontroly a hodnocení výsledků vzdělávání (žáci) kvalita kontroly a hodnocení průběhu vzdělávání (učitelé) kvalita kontroly provozu

metody: • školní dokumentace • skupinová diskuse • sebehodnocení vedení školy • sebehodnocení učitelů a žáků 7. ÚROVEŇ VÝSLEDKŮ PRÁCE ŠKOLY sledované jevy a) kvalita výsledků vzdělávání b) prezentace školy c) spolupráce s partnery d) organizace akcí školy – vystoupení, přehlídek, výstav… e) dokument – výroční zpráva ukazatele stavu:

• • • • • • • •

zřetelnost zkvalitňování výsledků vzdělávání propojení zpětné vazby s dalším rozvojem školy prezentace školy na veřejnosti a odezva zapojení školy do vzdělávacích projektů a aktivit organizace vystoupení, koncertů, výstav… účast žáků na soutěžích, olympiádách, přehlídkách… účast žáků a rodičů na akcích školy kvalita výroční zprávy

metody: • pozorování • kontrola • skupinová diskuse

B. Evaluační standardy Standard kvalitní školy • demokratické, srozumitelné a silné vedení, které zdůrazňuje vzdělávací cíle školy • vedení školy účinně, týmově řídí školu, zná sbor, vztahy a komunikace probíhají s vědomím sociálních rolí • vedení školy adekvátně hodnotí učitele, vzdělává se • vedení školy motivuje učitele v jejich dalším vzdělávání a odborném růstu a vytváří jim pro něj podmínky • učitelé mají možnost se účastnit formulace školních pravidel a utváření klimatu školy • učitelé se ztotožňují s cíli výuky a výchovy a spolupracují při jejich realizaci • škola je orientována na žáka, na službu žákům, rodičům, veřejnosti • učitelé adaptují výuku pro potřeby žáků, opravují neporozumění, používají různé vyučovací techniky a strategie • učitelé cítí a projevují odpovědnost za výsledky vzdělávání • škola podporuje aktivitu, tvořivost žáků, kvalitní kognitivní (znalostní) cíle jsou vyrovnané cíli afektivními (osobnostními, sociálními) a psychomotorickými (dovednosti)

33

• • • • • • • • • • •

učitelé vycházejí z předpokladu, že se všichni žáci mohou vzdělávat učitelé vycházejí z předpokladu, že rozhodující pro výsledky vzdělávání je kvalita školy a výuky, nikoli jejich domácí zázemí učitelé dokáží být flexibilní k množství témat při výuce, výběru vyučovacích metod; často používají interaktivní výuku spolu s její individualizací, která bere na zřetel možnosti žáka učitelé jsou moderní osobnosti mající přehled o současném světě a moderním způsobu života, žáci je respektují. ve škole je pozitivní klima, stanovený řád, disciplína, morálka a systém hodnot ve škole převládá optimismus, lidský přístup, podpora s oceněním dobré práce, důvěra a očekávání úspěšného zvládnutí škola má kulturní, dynamicky se proměňující pracovní i relaxační prostředí, které je pro žáky dostatečně motivační a zajímavé škola podporuje spolupráci, učitelé se celoživotně vzdělávají a mají kolegiální a profesionální interakci učitelé vystupují jako autority reprezentující modely chování a jednání interakce učitel - žák má vysokou úroveň škola komunikuje úspěšně s rodiči a okolní komunitou, vytváří společenství podporující školu

Standard kvalitního managementu • existuje účelné dlouhodobé plánování – strategie rozvoje školy • při tvorbě strategie se vychází z důkladné analýzy stavu • proces rozvoje školy zahrnuje všechny pracovníky • vedení školy řídí rozvoj školy • jsou jasně stanovené role (kompetence) a odpovědnost (systémové řízení) • podporují se kreativní a na rozvoji školy participující zaměstnanci • investuje se do lidí (vzdělávání, studium, podmínky, podpora) • existují účinné hodnotící mechanismy (včetně podpory sebehodnocení) • jsou stanovena kriteria pro přidělování nadstandardních složek platu • pěstuje se kultura školy (obraz o škole jako sociální instituci - osobnosti, image, normy jednání, hodnoty...) • dění ve škole se orientuje na službu - potřeby žákům, rodičům, veřejnosti (klientů) • rozvoj školy je vnímán jako zlepšení uspokojení klientů • rozvoj školy je realizován na základě vlastního rozhodnutí • existuje systematická a svobodná komunikace vnitřní i vnější • řídící činnosti jsou zaměřeny na prevenci problémů • podněty zvenčí jsou přijímány jako příležitosti ke zlepšení práce Standard kvalitního vzdělávání • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

vyučování je připraveno s jasným a vhodným cílem, který zapadá do záměrů ŠVP cílům odpovídá obsah, metody a struktura hodiny výuka navazuje, využívá dosavadních znalostí jsou připraveny kvalitní pomůcky, materiály, učebnice, případně podpora technikou učitel věnuje pozornost motivaci k práci, žáky vede k aktivní interakci s tématem v opakovacích či procvičovacích částech učitel poskytuje prostor k aktivitě žákům učitel zvládá technologie moderního vyučování - deduktivní a induktivní vyučovací postupy, techniky metod výkladu, řízeného rozhovoru, diskuse, kooperativního učení žáci mají příležitost organizovat svou vlastní činnost učitel udržuje způsobem práce a jednání, korekcemi, apod. zájem o výuku činnosti jsou střídány, vytváří se prostor k odstranění únavy závěrečná fáze hodiny je účelně využita k rekapitulaci, ohodnocení, motivaci v úvodu hodiny učitel vstřícně, nápaditě motivuje žáky učitel aktualizuje učivo průběžně hodnotí snahu, výkon, pokrok v závěru hodiny učitel motivuje žáky k další práci učitel hodnotí úspěšnost žáka v kontextu jeho dispozic, zejména formativně a diagnosticky hodnotí s vědomím motivace k další práci (ne pro sumu známek z kontrol. hodnocení) využívá širokou škálu možností hodnocení vhodně využívá opatření k posílení kázně a zvládá kázeň ve třídě

34

• • • • • • • •

učitel respektuje názory žáků, podporuje jejich vyjadřování podněcuje k úsudku učitel respektuje potřebu dovednosti písemné komunikace klima je otevřené, vlídné s autoritou učitele učitel působí na žáky povzbuzujícím způsobem, podporuje jejich sebevědomí, jedná důstojně a s úctou umí řešit konfliktní situace výuka má prosociální dopad kázeň není vynucovaná, je důsledkem pozitivního klimatu a učitelova stylu práce

Vlastní hodnocení školy Vlastní hodnocení školy je zpracováno podle vyhlášky č. 15/2005 Sb. kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy a je zaměřeno na: a) cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, a jejich reálnost a stupeň důležitosti, b) posouzení, jakým způsobem škola plní cíle podle písmene a) s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech, c) oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření, Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy: a) podmínky ke vzdělávání, b) průběh vzdělávání, c) podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, d) výsledky vzdělávání žáků, e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Zpracování vlastního hodnocení: Pracovní zařazení Jméno Ředitel školy

Zástupce ředitele školy

Učitelky 1. a 2. stupeň Vedoucí učitelka MŠ

Sledovaná oblast hodnocení (kompetence) DVPP Podmínky ke vzdělávání Personální podmínky Dotazníkové šetření Srovnávací prověrky, testy Průběh vzdělávání Dotazníkové šetření mezi žáky Spolupráce s rodiči Dotazníkové šetření Spolupráce s rodiči

Harmonogram vlastního hodnocení školy: Projednání struktury hodnocení Dotazníkový průzkum mezi žáky Dotazníkový průzkum mezi učiteli Dotazníkový průzkum mezi rodiči Projednání hodnotící zprávy

Pedagogická rada září ..... Květen- červen ..... Květen – červen..... Květen..... Pedagogická rada ..po ukončení sledovaného období

Mgr. Dagmar Tesarčíková ředitelka školy

35

36

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents