ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

č.j.: 25/13

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY v Novém Městě pod Smrkem

JEN TALENT NESTAČÍ

Obsah 1. Identifikační údaje .............................................................................................. 3 2. Charakteristika školy .......................................................................................... 4 2.1 Počet oborů, velikost ...................................................................................... 4 2.2 Historie a současnost ...................................................................................... 4 2.3 Charakteristika pedagogického sboru ............................................................. 4 2.4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce .......................... 5 2.5 Vybavení školy a její podmínky ..................................................................... 5 3. Zaměření školy a její vize ................................................................................... 6 3.1 Zaměření školy ............................................................................................... 6 3.2 Vize školy ....................................................................................................... 6 4. Výchovně vzdělávací strategie ............................................................................ 7 5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů ................................................................. 8 5.1 Hudební obor .................................................................................................. 8 5.1.1 Přípravné studium ................................................................................. 8 5.1.2 Studijní zaměření .................................................................................. 14 5.1.2.1 Studijní zaměření - Hra na klavír ............................................. 14 5.1.2.2 Studijní zaměření - Hra na zobcovou flétnu ............................ 23 5.1.2.3 Studijní zaměření - Hra na příčnou flétnu..................................28 5.1.2.4 Studijní zaměření - Hra na housle ............................................ 32 5.1.2.5 Studijní zaměření - Hra na kytaru ............................................ 37 5.1.2.6 Studijní zaměření - Hra na akordeon ....................................... 42 5.1.2.7 Studijní zaměření - Sborový zpěv ............................................ 47 5.2 Výtvarný obor ................................................................................................. 52 5.2.1 Přípravné studium ................................................................................. 52 5.2.2 Studijní zaměření .................................................................................. 53 5.2.2.1 Studijní zaměření - Výtvarné vyjadřování ............................... 53 6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami .................. 57 7. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných ............................................................ 58 8. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy ....................................................... 59 8.1 Zásady a způsob hodnocení žáků ................................................................... 59 8.2 Oblasti vlastního hodnocení školy.................................................................. 60

2

1. Identifikační údaje Název ŠVP:

Školní vzdělávací program Základní umělecké školy v Novém Městě pod Smrkem

Motivační název:

Jen talent nestačí

Předkladatel: Název školy: Základní umělecká škola, Nové Město pod Smrkem, okres Liberec, příspěvková organizace Adresa školy: Žižkova 309, Nové Město pod Smrkem 463 65 IČ: 72741830 Ředitelka školy: Mgr. Martina Funtánová Telefon: 482 325 238 E-mail: [email protected]

Zřizovatel: Název: město Nové Město pod Smrkem, okres Liberec Adresa: Palackého 280, Nové Město pod Smrkem, 463 65 IČ: 00263036 Telefon: 482 360 320 E-mail: [email protected]

Platnost dokumentu od: 1. 9. 2013

Podpis ředitele a razítko:

3

2. Charakteristika školy 2.1 Počet oborů, velikost Základní umělecká škola v Novém Městě pod Smrkem patří mezi menší školy tohoto typu v Libereckém kraji. Má zřízen umělecký obor hudební, výtvarný a literárně-dramatický, literárně-dramatický obor nepracuje. Nejvyšší povolený počet žáků ve škole je 156. Kapacita školy není dlouhodobě naplněna.

2.2 Historie a současnost Základní umělecká škola v Novém Městě pod Smrkem zahájila svou činnost v listopadu roku 1990, kdy se oddělila od Základní umělecké školy ve Frýdlantu, jejíž pobočkou byla od září 1985. Základní umělecká škola v Novém Městě pod Smrkem nejprve sídlila v budově v ulici Palackého, kde však byly nevyhovující a nedostatečné prostory. Proto se v roce 1998 přestěhovala do budovy v Žižkově ulici. K oboru hudebnímu a výtvarnému byl v roce 1996 zřízen obor literárně-dramatický, který však od roku 2006 zejména z důvodu malého počtu zájemců o studium nepracuje. Základní umělecká škola v současnosti poskytuje vzdělávání v oboru výtvarném a hudebním. Připravuje své žáky jak k dalšímu studiu na uměleckých a pedagogických školách, tak pro amatérskou uměleckou činnost. Úspěšně se zúčastňuje soutěží v obou uměleckých oborech. Sama pořádá a organizuje koncerty, výstavy, soutěže a obohacuje tak kulturní život Nového Města pod Smrkem.

2.3 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor je dlouhodobě stabilní a zkušený v oblasti uměleckého vzdělávání. Svým přístupem se snaží o vytvoření pozitivního vztahu mezi školou a žákem a klade velký důraz na spolupráci se zákonnými zástupci. Pořádáním koncertů, výstav a dalších akcí podporuje dobré jméno školy.

4

2.4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce Základní umělecká škola připravuje každoročně přehlídku pěveckých souborů "Zpívání pod Smrkem" pro mateřské, základní a základní umělecké školy zejména z oblasti Frýdlantska a pro žáky převážně novoměstských škol pravidelně vyhlašuje výtvarnou soutěž „Tvořte s námi“. V oblasti regionální ani mezinárodní zatím s žádnou organizací základní umělecká škola dlouhodobě nespolupracuje.

2.5 Vybavení školy a její podmínky Základní umělecká škola sídlí v centru města. V budově o dvou podlažích se nachází učebny, výtvarný ateliér, malý koncertní sál, ředitelna a sborovna. Vybavení školy, které je průběžně doplňováno a vylepšováno, odpovídá standardním potřebám výuky v základní umělecké škole. V hudebním oboru mohou žáci využívat kromě akustických nástrojů i nástroje elektrické a bohatý Orffův instrumentář. Ve výtvarném oboru je k dispozici hrnčířský kruh a vypalovací pec. Škola je vybavena také moderní audiovizuální a záznamovou technikou. Ve všech učebnách je možný přístup k internetu. Základní umělecká škola je umístěna ve starší budově, a proto nemá bezbariérový přístup, splňuje však platné hygienické a bezpečnostní normy.

5

3. Zaměření školy a její vize 3.1 Zaměření školy Základní umělecká škola je otevřena všem, kteří projeví o základní umělecké vzdělávání zájem a prokážou pro ně potřebné předpoklady, talent. Škola nevzdělává jen ty, pro které bude umění jejich životním cílem a povoláním, ale zejména ty, pro něž se stane umění ušlechtilou celoživotní zálibou. Základní umělecká škola nemá specifické zaměření. Je standardní školou, která nabízí možnost uměleckého vzdělávání v oblasti s vysokou nezaměstnaností. Vedeme žáky k toleranci, vzájemnému respektu, empatii, spolupráci, k respektování pravidel, zodpovědnosti a k vhodnému společenskému chování. Vzhledem ke své velikosti nabízíme klidné pracovní a tvůrčí prostředí, přátelskou atmosféru. Velký důraz klademe na spolupráci a komunikaci se zákonnými zástupci.

3.2 Vize školy „Umění“ dělá lidi jemnějšími, mravnějšími, rozumnějšími. (M. Luther)

chceme:  dlouhodobým působením vychovat z každého žáka kulturní osobnost, která si váží uměleckých a společenských hodnot a umění se stane součástí jejího života  aby se bývalí žáci k nám vraceli jako rodiče se svými dětmi  udržet si dobré jméno ve městě a posilovat jej v regionu i kraji

6

4. Výchovně vzdělávací strategie pro kompetenci k umělecké komunikaci  uplatňujeme individuální přístup, při prohlubování vědomostí a rozvíjení dovedností žáka respektujeme jeho možnosti a schopnosti  při interpretační činnosti žáka využíváme jeho znalosti z oblasti teorie a dějin umění  poslechem, studiem uměleckého díla seznamujeme žáka s potřebnými teoretickými znalostmi a vytváříme u žáka přehled o vývoji umění a charakteristice jednotlivých uměleckých období pro kompetenci osobnostně sociální  pořizováním záznamů koncertů, organizováním výstav a společným hodnocením výsledku umožňujeme žákovi porovnat vlastní výkon s výkony ostatních a ohodnotit kvalitu vlastního projevu  trpělivým přístupem, stálým opakováním základních společenských pravidel a potřebných pracovních návyků vedeme žáka k zodpovědnosti a ohleduplnosti  při přípravě na kulturní akce vedeme žáky k zodpovědnosti za společné dílo, spolupráci, toleranci a vzájemné úctě pro kompetenci kulturní  v prostorách školy informujeme žáka o kulturním dění v regionu i mimo něj  diskutujeme s žákem o uměleckých hodnotách, o tom, co je kvalitní, estetické  pořádáme kulturní akce pro žáky mateřských a základních škol, pro zákonné zástupce a veřejnost

7

5. Vzdělávací obsah uměleckých oborů 5.1 Hudební obor 5.1.1 Přípravné studium Přípravné studium hudebního oboru nabízí dvě varianty. A) Příprava ke hře na hudební nástroj Tato varianta svým vzdělávacím obsahem připravuje žáky na základní studium hry na zvolený hudební nástroj. Učební plán Počet hodin v týdnu 1. 2.

Název vyučovacího předmětu Příprava ke hře na hudební nástroj

1

1

Přípravná hudební výchova

1

1

B) Přípravný sborový zpěv Tato varianta svým vzdělávacím obsahem připravuje žáky na základní studium sborového zpěvu. Učební plán Počet hodin v týdnu 1. 2.

Název vyučovacího předmětu

2

Přípravný sborový zpěv

8

2

Poznámky k učebním plánům  žáci přijati do přípravného studia v pěti letech navštěvují přípravné studium dva roky, žáci přijati v šesti letech navštěvují přípravné studium jeden rok  předmět příprava ke hře na hudební nástroj se vyučuje individuálně nebo ve skupině maximálně čtyř žáků  vyučovací hodinu předmětu příprava ke hře na hudební nástroj lze v týdnu rozdělit na dvě části, při skupinové výuce se vyučovací hodiny nebo její části účastní vždy celá skupina  výuka přípravného sborového zpěvu probíhá ve skupině společně s žáky I. stupně základního studia  hodinová dotace přípravného sborového zpěvu může být navýšena dle schopností žáků, náročnosti repertoáru a dle potřeb školy

Učební osnovy vyučovaných předmětů vyučovací předmět: Příprava ke hře na hudební nástroj a) příprava ke hře na klavír školní výstupy 1. ročníku žák:  reaguje na pokyny učitele a komunikuje s ním  aktivně prožívá pocitová cvičení, svůj pocit u klavíru vyjádří  rozliší a pojmenuje levou a pravou ruku a rozezná notový zápis pro pravou a levou ruku  rozliší a pojmenuje prsty pomocí slovního označení  zahraje jednoduché motivky podle sluchu za pomoci učitele školní výstupy 2. ročníku žák:  orientuje se na klávesnici vzhledem k oktávám  pojmenuje bílé klávesy  rozliší a pojmenuje prsty pomocí slovního označení a čísel  zahraje jednoduché motivky a lidové písně podle sluchu  hraje úhozem portamento  hraje každou rukou zvlášť  přenáší ruce po celé klávesnici b) příprava ke hře na zobcovou flétnu školní výstupy 1. ročníku žák:  při hře na zobcovou flétnu stojí na obou nohou, mírně rozkročeně se stabilní spodní částí těla  hraje zvuky různé síly a délky na různé části zobcové flétny  správně se nadechuje a vydechuje 9

          

pomocí dechu zeslabuje a zesiluje zvuky napodobuje zvuky z běžného života hraje zvuky podle svých představ správný prst umístí na odpovídající zvukový otvor použije pomocné hmaty / tříprstík, dvouprstík a jednoprstík / zpívá, počítá a hraje v rytmu základních hodnot zahraje jednoduché rytmické cvičení nápodobou pečuje správně o zobcovou flétnu dodržuje správný postup při rozložení a složení zobcové flétny pojmenuje jednotlivé části zobcové flétny využívá pohybu těla pro hladké spojení tónů

školní výstupy 2. ročníku žák:  uplatňuje základní návyky / postoj, správné dýchání a držení nástroje/  hraje tóny g1- d2  orientuje se v jednoduchém notovém zápisu  hraje jednoduchá prstová cvičení a skladbičky v celých, půlových a čtvrťových notách  hraje ve 4/4 taktu  hraje legato a staccato  hraje stabilní rovný tón se správným nasazením a ukončením  hraje s přirozeným postavením rukou a prstů c) příprava ke hře na housle školní výstupy 1. ročníku žák:  reaguje na pokyny vyučujícího a komunikuje s ním  uchopí housle a smyčec do správné ruky  zahraje jednoduché rytmické cvičení na prázdné struně nápodobou  zahraje jednoduché rytmické říkadlo na prázdné struně  napodobuje zazpívané nebo zahrané tóny školní výstupy 2. ročníku žák:  dle pokynů učitele zaujme správný postoj při hře  dle pokynů učitele správně drží housle a smyčec  vyjmenuje části houslí a názvy strun  hraje různými částmi smyčce na prázdných strunách se správnou polohou pravého lokte  hraje pizzicato a arco  orientuje se v jednoduchém notovém zápisu  zahraje píseň a cvičení na jedné struně

10

d) příprava ke hře na kytaru školní výstupy 1. ročníku žák:  reaguje na pokyny vyučujícího a komunikuje s ním  střídá dva prsty pravé ruky (i,m)  rozliší a pojmenuje prsty pomocí slovního označení  zahraje jednoduché rytmické cvičení nápodobou  zahraje jednoduché rytmické říkadlo na prázdné struně školní výstupy 2. ročníku žák:  dle pokynů učitele správně sedí a drží nástroj  rozliší a pojmenuje prsty pomocí slovního označení  užívá střídavý úhoz dvou a tří prstů pravé ruky /apoyando/  hraje palcem /apoyando případně i tirando/  zahraje říkanku, krátkou rytmickou ozvěnu na jednotlivých strunách  zahraje jednoduché rytmické cvičení podle notového zápisu  orientuje se v notovém označení strun  doprovodí jednoduchou melodii hrou na prázdných strunách  zahraje říkanku s doprovodem učitele  sluchově rozliší a zahraje dynamiku /piano, forte/ e) příprava ke hře na akordeon školní výstupy 1. ročníku žák:  reaguje na pokyny učitele a komunikuje s ním  rozliší a pojmenuje levou a pravou ruku  rozliší a pojmenuje prsty pomocí slovního označení  zahraje jednoduchý motivek podle sluchu za pomoci učitele  pojmenuje části akordeonu  vede měch napodobením učitele školní výstupy 2. ročníku žák:  orientuje se na klávesnici vzhledem k oktávám  orientuje se na základní řadě basů C, G a pojmenuje je  pojmenuje bílé klávesy  rozliší a pojmenuje prsty pomocí slovního označení a čísel  zahraje lidovou píseň podle sluchu pravou rukou  hraje úhozem portamento  hraje každou rukou zvlášť  vede měch podle pokynů vyučujícího

11

vyučovací předmět: Přípravný sborový zpěv školní výstupy 1. ročníku žák:  klidně dýchá, prodlužuje výdech  deklamuje text písně  interpretuje zpěv pomocí hry na ozvěnu  opakuje rytmické motivy, zachová puls  pohybově reaguje na hudbu - chůze, běh, poskoky, změny tempa, výšky, síly školní výstupy 2. ročníku žák:  na druhém žáku zhodnotí přirozený pěvecký postoj  používá přirozeně svůj hlas, nepřepíná hlasivky hlasitým zpěvem  reaguje na úvodní a závěrečná dirigentská gesta  interpretuje v kolektivním zpěvu jednoduché lidové a umělé písně  vystoupí s pěveckým sborem před publikem  pojmenuje notovou osnovu, houslový klíč, takt, notu, pomlku  orientuje se v jednoduchých hudebních celcích - předehra, mezihra, dohra, opakování  pohybově vyjádří jednoduchou lidovou nebo dětskou umělou píseň dle návodu vyučujícího

vyučovací předmět: Přípravná hudební výchova školní výstupy 1. ročníku žák:  sluchově rozliší zvuk a tón  zopakuje tón, jednoduchou melodii  pohybem nebo graficky znázorní výšku tónu  graficky zaznamená nebo zpěvem rozliší sílu tónu  pohybově reaguje na změny tempa  vyjádří slovem, barvou, symbolem náladu písně  vnímá barvu tónu, sluchově rozliší a pojmenuje hudební nástroje vyučované ve škole  rytmizuje slova, věty, říkadla  zazpívá jednoduchou lidovou nebo dětskou umělou píseň s oporou nástroje  pohybově vyjádří jednoduchou lidovou nebo dětskou umělou píseň  užívá notovou osnovu  v notovém zápise pozná houslový klíč, takt, taktovou čáru, notu  intonuje, zahraje motiv g e, g a g e  použije v písni ostinátní doprovod

12

školní výstupy 2. ročníku žák:  určí počet hraných tónů (1,2)  intonuje na podkladu známých písní  pozná zápis jednoduchého melodického motivu na základě pomocných písní  rozliší a pojmenuje základní noty a pomlky podle délky (osminová, čtvrťová, půlová, celá)  rozliší těžké a lehké doby, vyjádří tleskáním, hrou na rytmický nástroj, pohybem  rozliší dvoučtvrťový, tříčtvrťový, čtyřčtvrťový a celý takt  zaznamená jednoduchý rytmický motiv  zahraje jednoduchý rytmický doprovod dle notového zápisu  samostatně zazpívá jednoduchou lidovou nebo dětskou umělou píseň  orientuje se v jednoduchých hudebních celcích - předehra, mezihra, dohra, opakování  napíše houslový a basový klíč, noty, pomlky (osminové, čtvrťové, půlové, celé)  užívá pomocné linky  orientuje se v rozsahu f - g2 v houslovém klíči, f – c1 v basovém klíči  užívá pojem stupnice, oktáva

13

5.1.2 Studijní zaměření 5.1.2.1 Studijní zaměření: Hra na klavír Vzdělávací zaměření: Hra na klávesové nástroje Učební plány Základní studium I. stupně Název vyučovacího předmětu Hra na klavír

1.

Počet hodin v týdnu 2. 3. 4. 5. 6.

7.

1

1

Souborová hra 1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Základní studium II. stupně Počet hodin v týdnu 1. 2. 3. 4.

Název vyučovacího předmětu Hra na klavír

1

1

1

1

Souborová hra

1

1

1

1

Poznámky k učebním plánům  předmět hra na klavír se vyučuje individuálně  předmět hudební nauka a souborová hra se vyučuje v ročníkově smíšených skupinách  předmět souborová hra se realizuje docházením do smíšeného instrumentálního souboru  souborovou hru může žák navštěvovat dle svých schopností dříve nebo později, než je stanoveno učebním plánem  souborovou hru může žák navštěvovat déle než dva roky, v tomto případě je mu navýšena hodinová dotace tohoto vyučovacího předmětu  žáci přijati ke studiu na II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia plní nejprve vzdělávací obsah I. stupně s ohledem na své dispozice

14

Učební osnovy vyučovaných předmětů

vyučovací předmět: Hra na klavír I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  sedí správně u klavíru /uvolněné držení těla, přirozený tvar ruky/  vyjádří jednoduchý rytmický zápis hrou na tělo, na Orffovy nástroje nebo na jedné klávese na klavíru pravou nebo levou rukou  hraje úhozem portamento a legato  hraje se základním tempovým a dynamickým odstíněním  hraje s pedálem podle návodu vyučujícího  zahraje čtyřruční skladbu s vyučujícím školní výstupy 2. ročníku žák:  koordinuje obě ruce  hraje dvojhmaty a jednoduché akordy  zahraje durovou stupnici  zahraje jednoduchou píseň podle sluchu, doprovodí ji základními tóny na tónice a dominantě  hraje úhozem portamento, legato a staccato  používá pedál podle návodu pedagoga a v jednoduchých případech i samostatně  hraje s rozšířeným tempovým a dynamickým odstíněním  orientuje se v rytmické i melodické složce notového zápisu  zahraje jednoduchou skladbu soudobého autora  zahraje zpaměti jednoduchou skladbu školní výstupy 3. ročníku žák:  orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu  náladu skladby vyjádří elementárními výrazovými prostředky  zahraje durovou stupnici a akordy  zahraje jednoduchou píseň a doprovodí ji základními tóny na tónice, dominantě a subdominantě  zahraje jednoduchou skladbu z období klasicismu a romantismu  zahraje jednoduchou lidovou píseň a transponuje ji  dle svých schopností se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem  zahraje čtyřruční skladbu se spolužákem školní výstupy 4. ročníku žák:  zahraje mollovou stupnici a akordy  samostatně nastuduje část skladby 15

   

zahraje jednoduchou píseň a doprovodí ji akordy na tónice, dominantě a subdominantě zahraje přípravné polyfonní cvičení zahraje z listu skladbu v pětiprstové poloze reaguje na základní značky melodických ozdob v notovém zápisu a některé hraje příraz, nátryl

školní výstupy 5. ročníku žák:  samostatně nastuduje delší část skladby  hraje skladby dalších hudebních období  zahraje polyfonní skladbu  doprovodí sólový nástroj  reaguje na základní značky melodických ozdob v notovém zápisu a některé hraje mordent, skupinka  podílí se na výběru skladeb školní výstupy 6. ročníku žák:  orientuje se v základních akordových značkách a hraje podle nich  samostatně nastuduje jednoduchou skladbu  orientuje se v základech stylizace doprovodů vzhledem k charakteru písně  hraje čtyřručně se spolužákem  zahraje z listu skladbu odpovídající technické úrovni nižších ročníků  zahraje skladbu vycházející z blues  reaguje na základní značky melodických ozdob v notovém zápisu a některé hraje - obal školní výstupy 7. ročníku žák:  uplatňuje sluchovou sebekontrolu  k vyjádření nálady skladby využije zvukové možnosti nástroje  propojuje získané technické a výrazové dovednosti při interpretaci  využívá vhodnou dynamiku, tempové rozlišení, agogiku, frázování při interpretaci skladeb různých stylů a žánrů  zahraje skladbu z oblasti vyššího populáru  interpretuje skladby různých stylů a žánrů a orientuje se v jejich technické, obsahové a výrazové stránce  reaguje na základní značky melodických ozdob v notovém zápisu a některé hraje - trylek

II. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  hraje durové a mollové stupnice  k vyjádření svých představ využívá dosavadní zkušenosti, schopnosti a možnosti  hraje podle akordových značek, a to i ve vhodných obratech  zhodnotí interpretaci klavírní skladby 16

   

doprovodí sólový nástroj nebo zpěv při hře zpaměti využívá znalosti o výrazu, harmonii, formě a obsahu hrané skladby popíše vznik a vývoj klávesových nástrojů vyjmenuje významná díla pro klavír a další klávesové nástroje našich i zahraničních hudebních skladatelů různých stylových období a žánrů  si vybere skladbu dle svého zájmu  samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu školní výstupy 2. ročníku žák:  rozliší skladby různých národů a stylových epoch  volí vhodné výrazové prostředky při interpretaci charakteristických skladeb různých stylových epoch  pohotově hraje z listu  hraje durové a mollové stupnice v rychlejším tempu  improvizuje doprovody k písním včetně předehry a dohry  vyjmenuje významné české a světové klavírní interprety současnosti  vyjmenuje významné české a světové klavírní interprety minulosti  rozliší různé způsoby interpretace určitého klavírního díla školní výstupy 3. ročníku žák:  uplatní odborné znalosti při nácviku technicky obtížných částí ve skladbě  zahraje zpaměti skladbu většího rozsahu  hraje z urtextu za pomoci učitele  vytvoří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento názor formuluje  vyhledá skladbu podle svých interpretačních a posluchačských zkušeností, hudebních vědomostí a dovedností a některou skladbu nastuduje  hraje podle akordových značek včetně stylizace doprovodů  hraje v duu se spolužákem  orientuje se v možnostech uplatnění klavíru a dalších klávesových nástrojů v různých stylech a žánrech  vyjmenuje významné klavírní soutěže u nás i v zahraničí školní výstupy 4. ročníku žák:  pohotově doprovodí lidovou i umělou píseň  v doprovodech vystihne charakter interpretované písně  zjednoduší si notový zápis a ten zahraje  vytvoří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento názor uplatní při interpretaci daných skladeb  hraje samostatně z urtextu  zahraje polyfonní skladbu většího rozsahu  vytvoří si názor na způsob interpretace klavírního díla, např. vzhledem k jeho stylovosti, a tento názor slovně vyjádří  vytvoří si názor na způsob hry určitého klavíristy a tento názor slovně vyjádří

17

vyučovací předmět: Souborová hra I. stupeň základního studia školní výstupy 3. ročníku žák:  respektuje pravidla souborové hry - dochvilnost v docházce na zkoušky i veřejná vystoupení  při zkoušce dodrží potřebnou kázeň i v době, kdy sám nehraje  pečuje o nástroj a notový materiál  individuelně, případně za pomoci učitele hlavního předmětu se připravuje na zkoušky  zrakově i sluchově se orientuje se v partituře  orientuje se v notovém zápise svého partu  hraje podle značek a zkratek v notovém zápise  sleduje spoluhráče, odpoutává se od vlastního hlasu  společně nasadí s ostatními nástroji, reaguje na pokyn k nástupu  reaguje na dirigentská gesta  dodržuje zásady správného vystupování na jevišti, volí vhodné oblečení školní výstupy 4. ročníku žák:

     

hraje z listu přiměřeně náročné části partu užívá sluchovou sebekontrolu, zvuku souboru podřizuje svůj výkon dbá na čistotu tónu, ladění v unisonu i akordech aktivně a zodpovědně spolupracuje s ostatními při vytváření společného zvuku, výrazu vyjádří náladu skladby v souladu s ostatními využívá dovednosti získané z vyučovací hodiny hry na hudební nástroj a znalosti z předmětu hudební nauky

školní výstupy 5. ročníku žák:  využívá širokou dynamickou stupnici  tvoří čistý a vyrovnaný tón v souladu s ostatními nástroji školní výstupy 6. ročníku žák:  samostatně nastuduje část partu skladby  zhodnotí úroveň svého přednesu v porovnání s ostatními  hraje s tempovým a dynamickým odstíněním v souladu s ostatními školní výstupy 7. ročníku žák:  zformuluje a obhájí názor na společnou interpretaci skladby, respektuje názory druhých  je tolerantní, schopný pomoci

18

II. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  využívá nástrojové, technické a výrazové schopnosti nástroje v celém jeho rozsahu  správně reprodukuje hlavní a vedlejší melodie  pohotově reaguje při maximálním respektování notového zápisu a pravidel souhry  během hry analyzuje ladění svého nástroje a v případě potřeby samostatně doladí školní výstupy 2. ročníku žák:  aktivně se podílí na volbě vhodných výrazových prostředků při interpretaci skladeb různých stylových epoch a žánrů školní výstupy 3. ročníku žák:  aktivně, tvořivě a zodpovědně spolupracuje s ostatními při vytváření společného zvuku, výrazu a způsobu interpretace skladeb školní výstupy 4. ročníku žák:  samostatně obohatí instrumentaci skladby  nacvičí se skupinou nástrojů odpovídající part

vyučovací předmět: Hudební nauka I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  rozliší a pojmenuje houslový a basový klíč, orientuje se v houslovém a basovém klíči v přiměřeném rozsahu  pojmenuje a seřadí oktávy  orientuje se v jednočárkované, dvoučárkované a malé oktávě, čte noty v notové osnově a na pomocných linkách  pojmenuje a vysvětlí posuvky, čte noty s posuvkou  zazpívá hraný tón, přenese hluboký a vysoký tón do své polohy  sluchově rozliší celý tón a půltón  vysvětlí pojmy stupnice, tónina  popíše stavbu durové a mollové stupnice, rozliší je sluchem dle opěrné písně  vysvětlí funkci tečky u noty a pomlky  vytleská notový zápis s tečkou u noty čtvrťové a půlové  intonuje jednoduchou melodii v rozsahu sexty  zapíše dle sluchu jednoduchý rytmicko-melodický motiv  rozliší a pojmenuje základní tempová označení (allegro, moderato, andante)  rozliší a pojmenuje základní dynamická označení (piano, forte, mezzoforte) 19

   

vysvětlí a pojmenuje značky a zkratky v notovém zápise vytvoří a zapíše vlastní jednoduché předvětí a závětí zařadí hudební nástroj do skupiny dle jeho barvy zvuku (strunné, dechové, bicí) vyslechne jednoduchou skladbu - ukolébavka, pochod, tanec, slovně vyjádří její charakter, náladu

školní výstupy 2. ročníku žák:  orientuje se v durových a mollových stupnicích do 3 křížků a 3 bé  orientuje se v 3/8, 4/8, 6/8 taktu, v alla breve  orientuje se v přiměřeně náročném notovém zápisu, pozná předtaktí, neúplný takt  utvoří a určí základní intervaly  utvoří a určí durový a mollový kvintakord  sluchově rozliší dvojzvuk a trojzvuk  zazpívá a sluchově rozliší durový a mollový kvintakord s pomocí opěrných písní  orientuje se v obratech durového i mollového kvintakordu  transponuje jednoduchou melodii do jiné tóniny  intonuje a sluchově rozpozná základní intervaly s pomocí opěrných písní  vytleská a zapíše rytmické cvičení s použitím šestnáctinových not a pomlk, trioly a synkopy  rozliší tónorod zpívané písně nebo hrané skladby  vysvětlí základní přednesová označení  vyslechne přiměřeně náročnou skladbu, dokáže skladbu charakterizovat dle svých schopností  vysvětlí rozdíl mezi lidovou a umělou hudbou  rozliší dechový, smyčcový, symfonický, lidový orchestr  vytvoří vlastní melodický a rytmický útvar, který interpretuje  zazpívá durovou a mollovou píseň s vlastním jednoduchým doprovodem školní výstupy 3. ročníku žák:  orientuje se ve všech durových a mollových stupnicích  zaznamená vlastní jednoduchou hudební myšlenku  určí paralelní a stejnojmenné stupnice  utvoří a určí odvozené intervaly  utvoří a určí dominantní septakord  orientuje se v základních harmonických funkcích - T, D, S  vytvoří jednoduchý harmonický doprovod s pochopením harmonických funkcí  vytleská, zahraje a zapíše přiměřeně náročné rytmické cvičení  intonuje jednoduchou melodii v durové a mollové tónině  pojmenuje pěvecké hlasy a uvede příklady pěveckých souborů podle jejich obsazení  vysvětlí pojmy dirigent, sbormistr  orientuje se v rozdělení hudebních nástrojů  orientuje se v jednoduché partituře; identifikuje part  uvede příklady komorních souborů a orchestrů dle obsazení a zaměření  rozliší a charakterizuje skladebné druhy vokálně instrumentální hudby  vysvětlí pojmy forma, motiv, téma  orientuje se v písňové formě, rondu a variacích 20

 používá základní italské názvosloví, samostatně vyhledá neznámý význam  uvede příklad divadel - Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Národní divadlo v Praze  vyslechne přiměřeně náročnou skladbu, vyjádří svůj pocit, dojem školní výstupy 4. ročníku žák:  vysvětlí stavbu stupnice pentatonické, chromatické a celotónové  orientuje se v harmonické stavbě tóniny i s akordy na vedlejších stupních  vysvětlí pojem konsonance a disonance  vysvětlí enharmonickou záměnu  utvoří a určí zvětšený a zmenšený kvintakord  zapíše dle sluchu přiměřeně náročný rytmicko-melodický motiv  pozná ve skladbě (písni) změnu tóniny – modulace, tonální skok  charakterizuje programní a absolutní hudbu  rozliší skladebné druhy programní hudby - melodram, symfonická báseň, balet  popíše stavbu sonátové formy a fugy školní výstupy 5. ročníku žák:  pojmenuje a popíše církevní stupnice  pojmenuje, utvoří, rozliší intervaly přesahující oktávu  pojmenuje a rozliší druhy septakordu  utvoří a určí obraty dominantního septakordu  vysvětlí označení způsobu hry nebo zpěvu a grafické symboly v notovém zápise  charakterizuje jednotlivá období z hlediska hudebního vyjadřování, hudebních forem, skladebních druhů  vyjádří názor na znějící hudbu, dokáže jej zdůvodnit na základě svých znalostí a zkušeností (vyjadřovací prostředky, druh, forma atd.) školní výstupy 6. ročníku žák:  teoretické vědomosti uplatní při praktických činnostech - intonace, sluchová analýza, zpěv, doprovod  zdůvodní význam teoretických vědomostí pro vlastní interpretaci a tvůrčí myšlení  orientuje se v grafickém záznamu přiměřeně náročného hudebního díla, dle svých schopností jej realizuje  samostatně vyhledá informace o nejvýznamnějších představitelích české a světové hudby  charakterizuje významné české a světové hudební skladatele, s ostatními diskutuje o jejich významu a přínosu školní výstupy 7. ročníku žák:  orientuje se ve vývoji hudby, vysvětlí souvislosti vývoje  na základě aktivního poslechu zařadí ukázku do hudebního období  orientuje se v druzích a žánrech hudby, porovná způsoby interpretace  na základě svých znalostí, posluchačských a interpretačních zkušeností vyjádří názor na znějící hudbu, svůj názor zdůvodní 21

II. stupeň základního studia Vzdělávací obsah oblasti Recepce a reflexe hudby je na II. stupni základního studia rozpracován ve vyučovacím předmětu individuální (skupinové) výuky.

22

5.1.2.2 Studijní zaměření: Hra na zobcovou flétnu Vzdělávací zaměření: Hra na dechové nástroje

Učební plány Základní studium I. stupně Název vyučovacího předmětu Hra na zobcovou flétnu

1.

Počet hodin v týdnu 2. 3. 4. 5. 6.

7.

1

1

Souborová hra 1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Základní studium II. stupně Počet hodin v týdnu 1. 2. 3. 4.

Název vyučovacího předmětu Hra na zobcovou flétnu

1

1

1

1

Souborová hra

1

1

1

1

Poznámky k učebním plánům  předmět hra na zobcovou flétnu se vyučuje individuálně nebo ve skupině maximálně čtyř žáků  předmět hudební nauka a souborová hra se vyučuje v ročníkově smíšených skupinách  předmět souborová hra se realizuje docházením do flétnového souboru nebo smíšeného instrumentálního souboru  v případě, že žák navštěvuje více instrumentálních souborů, může mu být navýšena minimální hodinová dotace souborové hry  souborovou hru může žák navštěvovat dle svých schopností dříve nebo později, než je stanoveno učebním plánem  souborovou hru může žák navštěvovat déle než dva roky, v tomto případě je mu navýšena hodinová dotace tohoto vyučovacího předmětu  žáci přijati ke studiu na II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia plní nejprve vzdělávací obsah I. stupně s ohledem na své dispozice

23

Učební osnovy vyučovaných předmětů

vyučovací předmět: Hra na zobcovou flétnu I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  správně drží tělo a zobcovou flétnu  správně artikuluje, pracuje s dechem  hraje podle rytmického zápisu (noty celé, půlové, půlové s tečkou, čtvrťové a osminové)  hraje vydržované a opakované tóny  orientuje se v jednoduchém notovém zápisu  zahraje cvičení a skladbu ve dvou, tří, čtyřčtvrťovém taktu  používá prstovou techniku dle svých schopností  zahraje zpaměti přiměřenou skladbu  zahraje dle sluchu jednoduchou melodii  používá staccato, tenuto, legato  hraje jednoduchá cvičení s doprovodem  zahraje stupnici C dur školní výstupy 2. ročníku žák:  používá správnou hmatovou techniku  používá techniku částečného odkrývání palcového otvoru  používá staccato, tenuto, legato, ligaturu  zahraje přiměřeně náročnou přednesovou skladbu a lidovou píseň s doprovodem klavíru  zahraje durovou stupnici a akordy  zahraje stupnici a moll a její akordy  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  zahraje z listu čtyřtaktový motiv složený ze základních not  zahraje jednoduchý motivek podle sluchu  hraje s dynamickým odstíněním školní výstupy 3. ročníku žák:  využívá při hře základní návyky a dovednosti, tvoří kvalitní tón dle svých možností  využívá sluchovou představivost a sluchovou sebekontrolu  používá melodické ozdoby – příraz, nátryl  zahraje cvičení se složitějšími rytmy – synkopa, tečkovaný rytmus, triola se správnou artikulací  při hře různých skladeb správně frázuje  elementárními výrazovými prostředky dokáže vyjádřit náladu skladby  orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu  zahraje souběžné stupnice a akordy  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu 24

 zahraje z listu jednoduchou melodii nebo jednoduchou lidovou píseň  zahraje jednoduchou lidovou píseň podle sluchu  dle svých schopností se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem školní výstupy 4. ročníku žák:  hraje durové a mollové stupnice v celém rozsahu nástroje  hraje obraty kvintakordu v celém rozsahu nástroje  hraje různé druhy rytmu, tempa, používá frázování  u jednoduché přednesové skladby určí tóninu, takt, rytmus, frázování  zahraje přednesové skladby v různých stylech a formách (kánon, staré tance z období renesance a baroka, tango, valčík)  při souhře s dalším hudebním nástrojem uplatňuje sluchovou kontrolu  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  zahraje z listu krátký motiv s tečkovaným rytmem školní výstupy 5. ročníku žák:  tvoří čistý a kvalitní tón  hraje stejnojmenné stupnice v celém rozsahu nástroje  hraje obraty dominantního septakordu v celém rozsahu nástroje  samostatně nastuduje část skladby a zařadí ji do hudebního období  zahraje sólovou skladbu s doprovodem jiného nástroje  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  zahraje z listu jednoduchou přednesovou skladbu školní výstupy 6. ročníku žák:  využívá získaných dovedností a návyků při hře jak sólové, tak v souhře s jiným hudebním nástrojem  hraje v celém rozsahu nástroje s využitím dynamiky, tempového rozlišení, frázování a agogiky  používá výrazových prostředků ke zdokonalení přednesu hraných skladeb  orientuje se v přiměřeně náročné skladbě a dokáže ji samostatně nastudovat  zahraje přednesové skladby různých stylů a forem  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  zahraje z listu skladbu na úrovni nižších ročníků s použitím melodických ozdob  na základě sluchové představivosti zahraje jednoduchou lidovou píseň v různých tóninách školní výstupy 7. ročníku žák:  samostatně využívá vhodnou dynamiku, tempové rozlišení, agogiku, frázování při interpretaci skladeb různých stylů a žánrů  dle svých schopností tvoří v celém rozsahu nástroje kvalitní tón  zahraje přiměřeně obtížnou skladbu z listu  transponuje melodii 25

 zahraje zpaměti i náročnější přednesové skladby v různých stylech a formách  zahraje z listu skladbu na úrovni nižších ročníků II. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:

         

zodpovědně pečuje o svůj hudební nástroj pohotově se orientuje v notovém zápise automaticky využívá získaných znalostí, návyků a dovedností v celém rozsahu nástroje samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu samostatně řeší problematiku techniky hry na nástroj v celém jeho rozsahu - dýchání, frázování využívá širokou dynamickou stupnici, tempové rozlišení, agogiku pohotově hraje melodické ozdoby využívá dosavadní zkušenosti, schopnosti a možnosti při uvědomělém přístupu k hraným skladbám popíše vznik a vývoj dechových nástrojů vyjmenuje významná díla pro zobcovou flétnu a další dechové nástroje našich i zahraničních hudebních skladatelů

školní výstupy 2. ročníku žák:  udrží rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry  volí vhodné výrazové prostředky při interpretaci charakteristických skladeb různých stylových epoch  rozliší skladby různých národů a stylových epoch  vyhledává informace o hrané skladbě a tyto využije při nácviku skladby  vyjmenuje významné interprety na zobcovou flétnu a další dechové nástroje ze současnosti i minulosti školní výstupy 3. ročníku žák:  interpretuje skladby různých stylů a žánrů a orientuje se v jejich technické, výrazové a obsahové stránce  dbá na přesnou a muzikální reprodukci na základě rozboru a pochopení autorova záměru v interpretované skladbě  samostatně vyhledá vzorovou interpretaci skladby  vyhledá skladbu podle svých interpretačních a posluchačských zkušeností, hudebních vědomostí a dovedností a některou skladbu nastuduje  orientuje se v možnostech uplatnění zobcové flétny a dalších dechových nástrojů v různých stylech a žánrech  vyjmenuje významné soutěže dechových nástrojů a dechových souborů, orchestrů u nás i v zahraničí

26

školní výstupy 4. ročníku žák:  na základě svých zkušeností, dovedností, vědomostí a vlastního zájmu samostatně nastuduje skladbu dle vlastního výběru  zahraje skladbu většího rozsahu a formy, orientuje se v notovém zápise  ke studiu skladeb dle vlastního výběru využívá poslech vzorových interpretací, vlastních interpretačních zkušeností, vědomostí a dovedností  vytvoří si a zformuluje názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů  vytvoří si názor na způsob interpretace skladby pro zobcovou flétnu a tento názor slovně vyjádří  vytvoří si názor na způsob hry určitého flétnisty a tento názor slovně vyjádří vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu souborová hra je uveden na str. 18 v kapitole 5.1.2.1 vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu hudební nauka je uveden na str. 19 v kapitole 5.1.2.1

27

5.1.2.3 Studijní zaměření: Hra na příčnou flétnu Vzdělávací zaměření: Hra na dechové nástroje

Učební plány Základní studium I. stupně Název vyučovacího předmětu Hra na příčnou flétnu

1.

Počet hodin v týdnu 2. 3. 4. 5. 6.

7.

1

1

Souborová hra 1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Základní studium II. stupně Počet hodin v týdnu 1. 2. 3. 4.

Název vyučovacího předmětu Hra na příčnou flétnu

1

1

1

1

Souborová hra

1

1

1

1

Poznámky k učebním plánům  ke studiu na příčnou flétnu jsou zpravidla přijímáni žáci od 9 let, příprava na zobcovou flétnu není podmínkou  předmět hra na příčnou flétnu se vyučuje individuálně  předmět hudební nauka a souborová hra se vyučuje v ročníkově smíšených skupinách  předmět souborová hra se realizuje docházením do flétnového souboru nebo smíšeného instrumentálního souboru  v případě, že žák navštěvuje více instrumentálních souborů, může mu být navýšena minimální hodinová dotace souborové hry  souborovou hru může žák navštěvovat dle svých schopností dříve nebo později, než je stanoveno učebním plánem  souborovou hru může žák navštěvovat déle než dva roky, v tomto případě je mu navýšena hodinová dotace tohoto vyučovacího předmětu  žáci přijati ke studiu na II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia plní nejprve vzdělávací obsah I. stupně s ohledem na své dispozice

28

vyučovací předmět: Hra na příčnou flétnu I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  zaujme správný postoj při hře na příčnou flétnu  pojmenuje jednotlivé části nástroje  předvede nasazení tónů na artikulační slabiky „tü, kü“  používá brániční dýchání  hraje vydržované tóny  orientuje se v jednoduchém notovém zápisu  zahraje dle sluchu jednoduchou melodii  popíše zásady péče o nástroj školní výstupy 2. ročníku žák:  vydrží delší úsek hry na jeden nádech  zahraje v pomalém tempu stupnice a akordy  vysvětlí hudební pojmy - repetice, kánon, předtaktí, prima volta, seconda volta, koruna, ligatura  zopakuje jednoduchou předehranou melodii  dle svých schopností se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem  zahraje zpaměti jednoduchou písničku školní výstupy 3. ročníku žák:  využívá při hře základní návyky a dovednosti, tvoří kvalitní tón dle svých možností  vysvětlí a předvede hru staccato  využívá sluchovou představivost a sluchovou sebekontrolu  hraje s dynamickým odstíněním  správně při hře frázuje  vyjádří náladu skladby - smutně, vesele  orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu  zahraje jednoduchou lidovou píseň podle sluchu školní výstupy 4. ročníku žák:  hraje durové a mollové stupnice v rozsahu dvou oktáv v rytmických variacích  zahraje synkopický a tečkovaný rytmus  při souhře s dalším hudebním nástrojem uplatňuje sluchovou kontrolu  vysvětlí tempová označení adagio, andante, moderato, allegro, hraje v předepsaném tempu  vysvětlí hudební pojmy ritardando, accelerando, použije je při hře  při hře využije základní dynamické odstíny - p, mf, f  u jednoduché přednesové skladby určí tóninu, takt, rytmus, frázování  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu 29

školní výstupy 5. ročníku žák:  hraje tóny v rozsahu c1 - d3  předvede a uplatní melodické ozdoby  předvede akcent při použití bráničních svalů  samostatně vyhledá v partu technicky obtížná místa  samostatně nastuduje část skladby  zahraje z listu předložený part školní výstupy 6. ročníku žák:  při hře prokáže pokročilejší prstovou techniku  hraje v tempu durové a mollové stupnice, obraty kvintakordu a dominantní septakord  hraje chromatické postupy dle zadání  využívá výrazových prostředků (tempo, dynamika, frázování) ke zdokonalení přednesu hraných skladeb  na základě sluchové představivosti zahraje jednoduchou lidovou píseň v různých tóninách školní výstupy 7. ročníku žák:  dbá na kvalitu tónu, kultivovanost projevu v celém zvládnutém rozsahu  orientuje se ve studované skladbě (forma, pasáže k nácviku atd.)  při domácí přípravě samostatně nastuduje ve skladbě dynamiku, tempo a další výrazové prostředky s ohledem na hudební styl a žánr  na koncert nastuduje skladby různých stylů a forem II. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:

         

zodpovědně pečuje o svůj hudební nástroj pohotově se orientuje v notovém zápise automaticky využívá získaných znalostí, návyků a dovedností v celém rozsahu nástroje samostatně pracuje s barvou a kvalitou tónu samostatně řeší problematiku techniky hry na nástroj v celém jeho rozsahu - dýchání, frázování využívá širokou dynamickou stupnici, tempové rozlišení, agogiku pohotově hraje melodické ozdoby využívá dosavadní zkušenosti, schopnosti a možnosti při uvědomělém přístupu k hraným skladbám vyjmenuje další příbuzné flétny a charakterizuje je vyjmenuje významná díla pro dechové nástroje našich i zahraničních hudebních skladatelů

30

školní výstupy 2. ročníku žák:  udrží rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry  vyhledává informace o hrané skladbě a tyto využije při nácviku skladby  samostatně vybere skladbu z odlišných stylových období nebo hudebních žánrů, zvolený styl nebo žánr charakterizuje  vyjmenuje významné interprety na dechové nástroje ze současnosti i minulosti školní výstupy 3. ročníku žák:  dbá na přesnou a muzikální reprodukci na základě rozboru a pochopení autorova záměru v interpretované skladbě  samostatně vyhledá vzorovou interpretaci skladby  vyhledá skladbu podle svých interpretačních a posluchačských zkušeností, hudebních vědomostí a dovedností a některou skladbu nastuduje  orientuje se v možnostech uplatnění dechových nástrojů v různých stylech a žánrech  vyjmenuje významné soutěže dechových nástrojů a dechových souborů, orchestrů u nás i v zahraničí školní výstupy 4. ročníku žák:  na základě svých zkušeností, dovedností, vědomostí a vlastního zájmu samostatně nastuduje skladbu dle vlastního výběru  zahraje skladbu většího rozsahu a formy, orientuje se v notovém zápise  ke studiu skladeb dle vlastního výběru využívá poslech vzorových interpretací, vlastních interpretačních zkušeností, vědomostí a dovedností  vytvoří si a zformuluje názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů  vytvoří si názor na způsob interpretace skladby pro příčnou flétnu a tento názor slovně vyjádří  vytvoří si názor na způsob hry určitého flétnisty a tento názor slovně vyjádří

vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu souborová hra je uveden na str. 18 v kapitole 5.1.2.1 vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu hudební nauka je uveden na str. 19 v kapitole 5.1.2.1

31

5.1.2.4 Studijní zaměření: Hra na housle Vzdělávací zaměření: Hra na smyčcové nástroje Učební plány Základní studium I. stupně Název vyučovacího předmětu Hra na housle

1.

Počet hodin v týdnu 2. 3. 4. 5. 6.

7.

1

1

Souborová hra 1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Základní studium II. stupně Počet hodin v týdnu 1. 2. 3. 4.

Název vyučovacího předmětu Hra na housle

1

1

1

1

Souborová hra

1

1

1

1

Poznámky k učebnímu plánu  předmět hra na housle se vyučuje individuálně  předmět hudební nauka a souborová hra se vyučuje v ročníkově smíšených skupinách  předmět souborová hra se realizuje docházením do smíšeného instrumentálního souboru  souborovou hru může žák navštěvovat dle svých schopností dříve nebo později, než je stanoveno učebním plánem  souborovou hru může žák navštěvovat déle než dva roky, v tomto případě je mu navýšena hodinová dotace tohoto předmětu  žáci přijati ke studiu na II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia plní nejprve vzdělávací obsah I. stupně s ohledem na své dispozice

32

Učební osnovy vyučovaných předmětů

vyučovací předmět: Hra na housle I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  správně drží tělo, paže, jejich jednotlivé části a housle  správně staví prsty na struny při správném umístění levého lokte  lehce drží smyčec a rovně jej vede  koordinuje pohyby pravé a levé ruky  hraje krátké smyky u středu, u žabky a u špičky  hraje détaché horní a dolní polovinou smyčce, celým smykem  správně nasadí smyčec, tvoří znějící tón  orientuje se v jednoduchém notovém zápise a ve značkách pro houslovou hru  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu, píseň školní výstupy 2. ročníku žák:  hraje durový a mollový prstoklad v první poloze  hraje détaché různými částmi smyčce  hraje legato na jedné struně  hraje détaché a legato přes struny  zahraje durovou a mollovou stupnici v první poloze  zahraje jednoduchý motivek a lidovou píseň podle sluchu  zahraje z listu čtyřtaktový motiv složený ze základních not  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  odstíní dynamiku - p,f,mf  uplatní se v souhře s dalším nástrojem školní výstupy 3. ročníku žák:  využívá při hře získané základní návyky a dovednosti  tvoří kvalitní tón dle svých možností  užívá prstoklady v první poloze na více strunách  využívá sluchovou představivost a sluchovou sebekontrolu  zahraje durovou a mollovou stupnici v první poloze přes dvě oktávy  náladu skladbu vyjádří elementárními výrazovými prostředky (dynamika, tempo)  orientuje se v jednoduchém hudebním útvaru a hudebním zápise  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  dle svých schopností se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem školní výstupy 4. ročníku žák:  hraje dvojhmaty v první poloze 33

 zahraje cvičení se složitějšími rytmy (trioly, tečkovaný rytmus, synkopy) a v rychlejším tempu  orientuje se v notovém zápise nacvičovaných skladeb  kombinuje smyky - détaché, legato, staccato  využívá dynamiku, změny tempa  zahraje z listu jednoduchou melodii nebo jednoduchou lidovou píseň  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu školní výstupy 5. ročníku žák:  naladí samostatně nástroj  užívá všechny prstoklady v 1. poloze, vzájemně je spojuje  hraje v polohách s použitím jednoduchých výměn  uplatní vibrato v přednesu skladby  zahraje technické cvičení ve složitějších rytmických variantách  pod vedením učitele charakterizuje a uplatní výrazové prostředky jednotlivých stylových období  hraje s tónovou kulturou, dbá na kvalitu tónu, výraz  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu školní výstupy 6. ročníku žák:  zahraje durovou a mollovou stupnici s přechodem do 3. polohy  zahraje durové a mollové rozložené akordy přes dvě oktávy s výměnou polohy  užívá dvojhmaty a trylky  užívá spiccato  využívá melodické ozdoby a vibrato  samostatně nastuduje jednoduchou skladbu  ve skladbách různých stylů a žánrů využívá pod vedením učitele odpovídající výrazové prostředky školní výstupy 7. ročníku žák:  dbá na tónovou a intonační sebekontrolu i ve vyšších polohách  využívá barevné a dynamické odstínění kvalitního tónu  zahraje durovou a mollovou stupnici přes 3 oktávy  orientuje se v notovém zápise - rozezná základní členění, tóninové vztahy a stavbu melodie  vystihne rozdíly hudební řeči v různých slohových obdobích a žánrech  dle vlastních hudebních představ volí přiměřené výrazové prostředky při samostatném studiu skladby  orientuje se v zápise interpretované skladby (forma, grafické symboly, označení)  melodicky improvizuje  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  zahraje z listu cvičení (skladbu) v rychlejším tempu a náročnějším rytmu

34

II. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  využívá osvojenou techniku obou rukou (lehkost, zběhlost, volný pohyb levé ruky) při vytváření kvalitního a vyrovnaného tónu  využívá volného pohybu levé ruky po celém hmatníku, plynule mění polohy  využívá široké spektrum druhů smyků  zahraje jednohlasou stupnici v rozsahu dvou i tří oktáv v rychlejším tempu  užívá melodické ozdoby, legato, staccato  vhodně užívá vibrato  dbá o zvukovou kvalitu tónu při systematické sluchové sebekontrole  využívá dosavadní zkušenosti, schopnosti a možnosti při uvědomělém přístupu k hraným skladbám  popíše vznik a vývoj houslí a dalších smyčcových nástrojů  vyjmenuje významná díla pro housle a další smyčcové nástroje našich i zahraničních hudebních skladatelů školní výstupy 2. ročníku žák:  zahraje jednohlasou stupnici v rozsahu dvou i tří oktáv ve smykových variantách  orientuje se v notovém zápise a použije na základě svých zkušeností, dovedností, vědomostí vhodný prstoklad, smyk  vystihne rozdíl mezi skladbami různých stylových epoch  volí vhodné výrazové prostředky při interpretaci charakteristických skladeb různých stylových epoch  interpretuje skladby soudobých autorů  pohotově hraje z listu  vyslechne a posoudí vzorové interpretace houslových skladeb  improvizuje melodii v dané tónině  vyjmenuje významné české a světové houslové interprety současnosti  vyjmenuje významné české a světové houslové interprety minulosti  rozliší různé způsoby interpretace určitého houslového díla, svůj názor vyjádří školní výstupy 3. ročníku žák:  zahraje skladby většího rozsahu a různých stylů  dbá na přesnou a muzikální reprodukci na základě rozboru a pochopení autorova záměru v interpretované skladbě  při interpretaci skladby využívá jemné barevné a dynamické odstíny  udržuje rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry  samostatně vyhledá vzorovou interpretaci skladby  nastuduje skladbu dle vlastního výběru  vytváří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento názor zformuluje, vhodně prezentuje a obhájí  vyjmenuje možnosti uplatnění houslí a dalších smyčcových nástrojů v různých stylech a žánrech  vyjmenuje významná smyčcová hudební tělesa 35

školní výstupy 4. ročníku žák:  vyjádří své vnitřní hudební představy v hudebních formách kompozičních nebo v improvizaci  zahraje skladby polyfonní a skladby většího rozsahu a větších forem (variace, sonátová forma, rondo)  ke studiu skladeb dle vlastního výběru využívá poslech vzorových houslových skladeb, interpretačních zkušeností, vědomostí a dovedností  vytvoří si názor na způsob interpretace houslového díla a tento názor slovně vyjádří  vytvoří si názor na způsob hry určitého houslisty a tento názor slovně vyjádří vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu souborová hra je uveden na str. 18 v kapitole 5.1.2.1 vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu hudební nauka je uveden na str. 19 v kapitole 5.1.2.1

36

5.1.2.5 Studijní zaměření: Hra na kytaru Vzdělávací zaměření: Hra na strunné nástroje Učební plány Základní studium I. stupně Název vyučovacího předmětu Hra na kytaru

1.

Počet hodin v týdnu 2. 3. 4. 5. 6.

7.

1

1

Souborová hra 1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Základní studium II. stupně Počet hodin v týdnu 1. 2. 3. 4.

Název vyučovacího předmětu Hra na kytaru

1

1

1

1

Souborová hra

1

1

1

1

Poznámky k učebnímu plánu  předmět hra na kytaru se vyučuje individuálně nebo ve skupině dvou žáků  předmět hudební nauka a souborová hra se vyučuje v ročníkově smíšených skupinách  předmět souborová hra se realizuje docházením do smíšeného instrumentálního souboru  souborovou hru může žák navštěvovat dle svých schopností dříve nebo později, než je stanoveno učebním plánem  souborovou hru může žák navštěvovat déle než dva roky, v tomto případě je mu navýšena hodinová dotace tohoto předmětu  žáci přijati ke studiu na II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia plní nejprve vzdělávací obsah I. stupně s ohledem na své dispozice

37

Učební osnovy vyučovaných předmětů vyučovací předmět: Hra na kytaru I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  vyjmenuje části kytary a názvy strun  dodržuje správné držení těla a kytary  použije správné postavení pravé a levé ruky  použije prstovou techniku pravé ruky (p,i,m,a)  orientuje se na hmatníku v první poloze  orientuje se ve značkách pro kytarovou hru  orientuje se v přiměřeně náročném notovém zápise  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou melodii, píseň školní výstupy 2. ročníku žák:  použije základní úhozy, hraje s dopadem i bez dopadu  zahraje dvojhlas, případně trojhlas harmonicky i rozloženě  zahraje durovou a mollovou stupnici v první poloze  používá harmonické funkce (T,D) a akordy v doprovodech lidových písní, hraje dle akordických značek  zahraje jednoduchý motivek a lidovou píseň podle sluchu  zahraje z listu čtyřtaktový motiv složený ze základních not  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  uplatní se v souhře s dalším nástrojem školní výstupy 3. ročníku žák:  užívá při hře získané návyky a dovednosti, tvoří kvalitní tón dle svých možností  hraje trojhlas a vícehlas harmonicky rozloženě  orientuje se na hmatníku do V. pražce  zahraje durovou a mollovou stupnici v první poloze přes dvě oktávy  uplatní malé barré (F dur)  užívá harmonické funkce (T,D,S) a akordy v doprovodech a kadencích, hraje dle akordických značek  akordy zahraje harmonicky i rozloženě  uplatní základní tónové rejstříky - sul ponticello, sul tasto  náladu skladby vyjádří elementárními výrazovými prostředky (tempo, dynamika)  využívá sluchovou představivost a sluchovou sebekontrolu  orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu  zahraje z listu jednoduchou melodii nebo jednoduchou lidovou píseň  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  dle svých schopností se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem 38

školní výstupy 4. ročníku žák:  samostatně si naladí nástroj  využívá legáta a tlumení tónů (případně staccato)  zahraje cvičení se složitějšími rytmy a v rychlejším tempu, orientuje se v notovém zápise  orientuje se v polohách  zahraje jednohlasou stupnici přes dvě oktávy, dle schopností s výměnou polohy i bez výměny polohy  v kadencích a doprovodech písní použije durové i mollové akordy (rozšíření kadence o II. a VI. stupeň)  zahraje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů  samostatně nastuduje jednoduchou skladbu  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu školní výstupy 5. ročníku žák:  hraje s tónovou kulturou, dbá na kvalitu tónu, výraz  zahraje technická cvičení ve složitějších rytmických, dynamických a úhozových variantách  zahraje jednohlasou dvouoktávovou stupnici s výměnou polohy  uplatní velké barré v kadencích i doprovodech  doprovodí píseň podle notace i akordických značek  orientuje se ve vyšších polohách, plynule mění polohy  pod vedením učitele charakterizuje a uplatní výrazové prostředky jednotlivých stylových období  samostatně nastuduje delší část skladby  orientuje se v přiměřeně náročných hudebních útvarech  doprovodí sólovou melodii  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu školní výstupy 6. ročníku žák:  orientuje se po celém hmatníku  zahraje intervalovou stupnici  hraje kadence, vytváří vlastní doprovody dle svých schopností  užívá melodické ozdoby a vibrato  hraje vzestupné a sestupné legato, užívá přirozené i umělé flažolety  uplatní výrazové prostředky ke zdokonalení přednesu skladeb různých stylů a žánrů  orientuje se v přiměřeně náročné skladbě a samostatně ji nastuduje  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu školní výstupy 7. ročníku žák:  hraje plynule ve vyšších polohách a v základních tóninách  hraje durové a mollové stupnice a kadence  orientuje se v zápise interpretované skladby (forma, grafické symboly, označení)  zahraje z listu cvičení (skladbu) v rychlejším tempu a náročnějším rytmu 39

 vystihne rozdíly hudební řeči v různých slohových obdobích a žánrech  samostatně nastuduje skladbu nebo její část s užitím odpovídajících výrazových prostředků  melodicky i harmonicky improvizuje  užívá sluchovou sebekontrolu při interpretaci skladby i při improvizaci

II. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  využívá osvojenou techniku obou rukou (lehkost, zběhlost) při vytváření kvalitního a vyrovnaného tónu  aplikuje dosavadní zkušenosti, schopnosti a možnosti při uvědomělém přístupu k hraným skladbám  zahraje jednohlasou stupnici v rozsahu dvou oktáv v rychlejším tempu  se samozřejmostí užívá melodické ozdoby, legato, staccato  vhodně užívá rejstříky a vibrato, tlumení, tremolo, arpeggio  tvoří kvalitní a vyrovnaný tón  dbá o zvukovou kvalitu tónu, úhozu při systematické sluchové sebekontrole  zahraje stupnici s prstovými variantami pravé ruky a zdokonalováním výměn poloh levé ruky  hraje zvětšené a zmenšené akordy, kvintakordy a jejich obraty  vysvětlí symboly akordových značek, které určují charakter akordu  zahraje zpaměti přiměřeně náročnou skladbu  popíše vznik a vývoj kytary a strunných nástrojů  uvede některá významná díla pro kytaru školní výstupy 2. ročníku žák:  vystihne rozdíl mezi skladbami různých stylových epoch  užívá vhodné výrazové prostředky při interpretaci charakteristických skladeb různých stylových epoch  hraje skladby soudobých autorů  improvizuje doprovody k písním včetně předehry a dohry  pohotově hraje z listu  vyslechne a posoudí vzorové interpretace kytarových skladeb  hraje náročnější varianty repetování prstů pravé ruky  vyjmenuje významné české a světové kytarové interprety současnosti  vyjmenuje významné české a světové kytarové interprety minulosti  vnímá odlišnosti a podobnosti ve způsobech interpretace určitého kytarového díla, svůj názor vyjádří školní výstupy 3. ročníku žák:  hraje skladby většího rozsahu a různých stylů 40

 dbá na přesnou a muzikální reprodukci na základě rozboru a pochopení autorova záměru v hrané skladbě  udrží rovnováhu mezi technickou a výrazovou složkou hry  samostatně vyhledá vzorovou interpretaci skladby  vytvoří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento názor zformuluje  hraje pasážové běhy  hraje stupnice jednohlasé i intervalové v technické i tónové dokonalosti, v rychlejším tempu  hraje rozložené čtyřhlasé akordy v celém rozsahu s důrazem na čisté znění při změnách poloh levé ruky  hraje podle akordových značek včetně stylizace doprovodů s volně improvizovaným basem  vyjmenuje možnosti uplatnění kytary a dalších strunných nástrojů v různých stylech a žánrech školní výstupy 4. ročníku žák:  pohotově doprovodí lidové i umělé písně  v doprovodech vystihne charakter interpretované písně  při interpretaci skladby uplatní jemné barevné a dynamické odstíny  vyjádří své vnitřní hudební představy v hudebních formách kompozičních nebo v improvizaci  zahraje skladby polyfonní a skladby většího rozsahu a větších forem (variace, sonátová forma, rondo)  orientuje se v nejpoužívanějších stylech doprovodů jak v oblasti lidových písní, tak skladeb populárního, tanečního a jazzového charakteru (waltz, swing, blues, balada a další podle zájmu žáka)  na základě svých posluchačských a interpretačních zkušeností, dovedností, vědomostí a vlastního zájmu samostatně nastuduje skladbu dle svého výběru  vytvoří si názor na způsob interpretace kytarového díla a tento názor slovně vyjádří  vytvoří si názor na způsob hry určitého kytaristy a tento názor slovně vyjádří vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu souborová hra je uveden na str. 18 v kapitole 5.1.2.1 vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu hudební nauka je uveden na str. 19 v kapitole 5.1.2.1

41

5.1.2.6 Studijní zaměření: Hra na akordeon Vzdělávací zaměření: Hra na akordeon Učební plány Základní studium I. stupně Název vyučovacího předmětu Hra na akordeon

1.

Počet hodin v týdnu 2. 3. 4. 5. 6.

7.

1

1

Souborová hra 1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Základní studium II. stupně Počet hodin v týdnu 1. 2. 3. 4.

Název vyučovacího předmětu Hra na akordeon

1

1

1

1

Souborová hra

1

1

1

1

Poznámky k učebnímu plánu  předmět hra na akordeon se vyučuje individuálně  předmět hudební nauka a souborová hra se vyučuje v ročníkově smíšených skupinách  předmět souborová hra se realizuje docházením do smíšeného instrumentálního souboru  souborovou hru může žák navštěvovat dle svých schopností dříve nebo později, než je stanoveno učebním plánem  souborovou hru může žák navštěvovat déle než dva roky, v tomto případě je mu navýšena hodinová dotace tohoto předmětu  žáci přijati ke studiu na II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia plní nejprve vzdělávací obsah I. stupně s ohledem na své dispozice

42

Učební osnovy vyučovaných předmětů

vyučovací předmět: Hra na akordeon I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  správně sedí a drží akordeon  orientuje se na klávesnici, orientuje se na základní řadě basů C, G, D, F  vede správně měch podle označení v notovém zápisu  hraje úhozem portamento a legato  hraje se základním tempovým a dynamickým odstíněním  hraje podle notového zápisu školní výstupy 2. ročníku žák:  koordinuje obě ruce a dbá na jejich správné postavení  hraje dvojhmaty a jednoduché akordy pravou rukou  orientuje se na základní, pomocné a akordové řadě basů – C, G, D, F, příslušné terciové basy a příslušné durové akordy  vede správně měch podle značek – správně nasadí a ukončí tón  zahraje durovou stupnici a příslušné akordy pravou rukou  zahraje jednoduchou píseň podle sluchu, doprovodí ji tónikou a dominantou  hraje úhozem portamento, legato a staccato  hraje s rozšířeným tempovým a dynamickým odstíněním  zahraje jednoduchou skladbu soudobého autora  zahraje zpaměti jednoduchou skladbu školní výstupy 3. ročníku žák:  orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu  orientuje se na základní, pomocné a akordové řadě basů – C, G, D, A, E, F, příslušné terciové basy, příslušné durové a mollové akordy, příslušné dominantní septakordy  zahraje durovou stupnici a akordy oběma rukama dohromady  zahraje jednoduchou píseň a doprovodí ji základními harmonickými funkcemi tónikou, dominantou a subdominantou  zahraje jednoduchou skladbu z období klasicismu a romantismu  zahraje jednoduchou lidovou píseň podle sluchu a transponuje ji  dle svých schopností se uplatňuje v souhře s dalším nástrojem školní výstupy 4. ročníku žák:  zahraje jednoduchou píseň a doprovodí ji akordy na tónice a dominantě  samostatně nastuduje část skladby  zahraje mollovou stupnici a akordy pravou rukou  rozšiřuje polohy v levé ruce 43

 zahraje jednoduché skladby hlavních hudebních období – baroka, klasicismu, romantismu  zahraje přípravné polyfonní cvičení  reaguje na základní značky melodických ozdob v notovém zápisu a některé hraje – příraz, nátryl  zahraje z listu skladbu v pětiprstové poloze školní výstupy 5. ročníku žák:  doprovodí sólový nástroj  samostatně nastuduje delší část skladby  zahraje jednoduchou píseň a doprovodí ji akordy na tónice, dominantě a subdominantě  orientuje se v základech stylizace doprovodů  rozšiřuje polohy v levé ruce – orientuje se na všech řadách basů běžně používaných  zahraje durovou a mollovou stupnici a jejich akordy oběma rukama dohromady  hraje skladby dalších hudebních období  zahraje polyfonní skladbu  reaguje na základní značky melodických ozdob v notovém zápisu a některé hraje – mordent, skupinka  využívá barevných možností nástroje – zvládá základy techniky rejstříkování  zahraje část jednoduché skladby z listu i v rozšířené poloze  podílí se na výběru skladeb školní výstupy 6. ročníku žák:  orientuje se v základních akordových značkách a hraje podle nich  orientuje se v celém rozsahu melodické části akordeonu  zahraje durovou stupnici v protipohybu  samostatně nastuduje jednoduchou skladbu  reaguje na základní značky melodických ozdob v notovém zápisu a některé hraje – obal  zahraje skladbu vycházející z blues – boogie-woogie, swing aj.  zahraje z listu skladby odpovídající technické úrovni nižších ročníků  zahraje skladbu v duu se spolužákem školní výstupy 7. ročníku žák:  ovládá prstovou techniku pravé i levé ruky  zahraje chromatickou stupnici  uplatňuje sluchovou sebekontrolu  reaguje na základní značky melodických ozdob v notovém zápisu a hraje je – trylek  nastuduje skladbu dle vlastního výběru  zahraje skladbu z oblasti vyššího populáru  zahraje přednesovou skladbu zpaměti  propojuje získané technické a výrazové dovednosti  orientuje se v základní technice rejstříkování podle druhu nástroje  dodržuje základy stylové interpretace přednesových skladeb  interpretuje skladby různých stylů a žánrů a orientuje se v jejich technické, obsahové a výrazové stránce 44

II. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  ovládá nástrojovou a měchovou techniku hry a frázování  zahraje chromatickou stupnici pravou a levou rukou  využívá dosavadní zkušenosti, znalosti a dovednosti při uvědomělém přístupu k hraným skladbám  zahraje melodii s doprovodem podle akordových značek  vyhledá základní informace o hrané skladbě a tyto informace využije při samostatném nácviku části skladby  dbá o zvukovou kvalitu tónu  doprovodí sólový nástroj nebo zpěv  popíše vznik a vývoj akordeonu  vyjmenuje významná díla pro akordeon našich i zahraničních hudebních skladatelů  samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu  vyslechne a zhodnotí interpretaci akordeonové skladby  si vybere skladbu dle svého zájmu školní výstupy 2. ročníku žák:  rozliší skladby různých stylových epoch  užívá nástrojové, technické a výrazové možnosti nástroje  volí vhodné výrazové prostředky při interpretaci charakteristických skladeb různých stylových epoch  pohotově hraje z listu  zahraje durovou a mollovou stupnici v rychlejším tempu  tvoří kultivovaný tón  vyhledává skladby podle svých interpretačních a posluchačských zkušeností  improvizuje doprovody k písním včetně předehry a dohry  vyjmenuje významné české a světové akordeonové interprety současnosti i minulosti  zhodnotí odlišnosti a podobnosti ve způsobech interpretace určitého akordeonového díla školní výstupy 3. ročníku žák:  uplatní odborné znalosti při nácviku technicky obtížných míst ve skladbě  zahraje zpaměti skladbu většího rozsahu  interpretuje skladby různých stylů a žánrů (např.: hudba barokní, klasicistní, hudba 19. a 20. století, hudba moderních hudebních proudů, jazzu a hudba ovlivněná jazzem)  při interpretaci skladeb používá vhodnou artikulaci, dynamiku, tempová rozlišení, frázování, agogiku  vytvoří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento názor formuluje  hraje podle akordových značek včetně stylizace doprovodů  vyjmenuje možnosti uplatnění akordeonu v různých stylech a žánrech  vyjmenuje významné akordeonové soutěže u nás i v zahraničí

45

školní výstupy 4. ročníku žák:  doprovodí lidovou i umělou píseň  v doprovodech vystihne charakter interpretované písně  vyjmenuje skladby významných českých a světových autorů různých stylů a žánrů  interpretuje skladby různých stylů a žánrů a orientuje se v jejich technické, výrazové a obsahové stránce  vytvoří si názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento názor uplatní při interpretaci daných skladeb  nastuduje skladbu dle vlastního zájmu a zaměření  zahraje polyfonní skladbu většího rozsahu  vytvoří si názor na způsob hry určitého akordeonisty a tento názor slovně vyjádří  vytvoří si názor na způsob interpretace akordeonového díla, např. vzhledem k jeho stylovosti, a tento názor slovně vyjádří vyučovací předmět: Souborová hra Vzdělávací obsah předmětu souborová hra je uveden na str. 18 v kapitole 5.1.2.1 vyučovací předmět: Hudební nauka Vzdělávací obsah předmětu hudební nauka je uveden na str. 19 v kapitole 5.1.2.1

46

5.1.2.7 Studijní zaměření: Sborový zpěv Vzdělávací zaměření: Sborový zpěv Učební plány

Základní studium I. stupně

1.

Počet hodin v týdnu 2. 3. 4. 5. 6.

7.

Sborový zpěv

1

1

2

2

2

2

2

Sborová nauka

1

1

1

1

1

1

1

Název vyučovacího předmětu

Základní studium II. stupně Počet hodin v týdnu 1. 2. 3. 4.

Název vyučovacího předmětu Sborový zpěv

3

3

3

3

Poznámky k učebním plánům  výuka probíhá v bloku podle počtu a složení žáků v jedné nebo dvou ročníkově smíšených skupinách, v případě dvou skupin rozhoduje o zařazení žáka vyučující dle jeho schopností a dovedností  hodinová dotace sborového zpěvu může být navýšena dle schopností žáků, náročnosti repertoáru a dle potřeb školy  žáci přijati ke studiu na II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia plní nejprve vzdělávací obsah I. stupně s ohledem na své dispozice

47

Učební osnovy vyučovaných předmětů

vyučovací předmět: Sborový zpěv I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  správně a přirozeně artikuluje  používá hlas v celém svém rozsahu  za pěvecké nebo nástrojové opory čistě intonuje  na pokyn učitele zaujme správný pěvecký postoj  při vystoupení sboru udržuje vizuální kontakt s dirigentem školní výstupy 2. ročníku žák:  správně dýchá, nezvedá ramena při dýchání  otevírá ústa, zřetelně vyslovuje  opakuje jednoduché melodické motivy  zpívá čistě a rytmicky přesně v unisonu  při zpěvu zachová správné tempo  reaguje na dirigentská gesta  v průběhu zkoušky dodržuje kázeň, reaguje na gesta a pokyny učitele  během vystoupení souboru udrží správný pěvecký postoj školní výstupy 3. ročníku žák:  čistě interpretuje jednoduché lidové a umělé písně, jednohlasně a pokusně dvouhlasně  tvoří hlavový tón  správnou artikulací podporuje intonační čistotu  rozlišuje základní dynamiku  pracuje s jednoduchými dětskými rytmickými nástroji  pečuje o svůj notový materiál školní výstupy 4. ročníku žák:  dodržuje základy dechové techniky, měkce nasadí tón  hospodaří s dechem, správně frázuje  dodržuje zásady hlasové hygieny, nezpívá v nepřirozené hlasové poloze  zpívá legato, staccato, brumendo  zvládá písňový repertoár, zná bezpečně zpaměti texty písní  zazpívá svůj part v jednoduchém dvojhlase lidové písně s instrumentální podporou školní výstupy 5. ročníku žák:  udrží svůj hlas v jednoduchém dvojhlase, čistě intonuje s instrumentálním doprovodem  snaží se vědomě o správné ladění s dalším hlasem 48

    

pracuje s větším rozsahem dynamiky správně frázuje při interpretaci písní různých žánrů zpívá se zaujetím s jistotou reaguje na dirigentská gesta - změny tempa, dynamiky ve sborové partituře sleduje svůj hlas, dodržuje předepsané tempo, dynamiku atd.

školní výstupy 6. ročníku žák:  zpívá hlasová cvičení v dur i moll  pokouší se o kultivovaný sólový zpěv, tvoří vyrovnané vokály v celém svém rozsahu  zpívá a capella jednodušší skladby  zazpívá vícehlasně (trojhlasně) kánon, quodlibet  na akcích sboru se chová vhodným způsobem, je příkladem pro mladší členy školní výstupy 7. ročníku žák:  využívá vyrovnané hlasové rejstříky  je oporou pro mladší zpěváky při nácviku daného hlasu  vnímá vyváženost jednotlivých hlasů v homofonii i jednoduché polyfonii  na základě svých znalostí a zkušeností vhodně interpretuje skladby různých období

II. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  uplatňuje návyky dechové techniky, tvorby tónu, artikulace  využívá vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu  ovládá intonačně čistý zpěv svého partu s instrumentálním doprovodem i bez něj  zpívá jednoduché skladby z listu  vyjmenuje regionální autory sborových skladeb a úprav lidových písní pro pěvecké sbory školní výstupy 2. ročníku žák:  samostatně se orientuje v notovém zápisu sborového zpěvu  dodržuje vypěstované návyky kultivovaného sborového zpěvu  využívá výrazové schopnosti svého hlasu  vyhledá informace o nejznámějších světových autorech sborových skladeb, sdělí je ostatním žákům školní výstupy 3. ročníku žák:  aktivně se podílí na volbě výrazových prostředků  čistě intonuje svůj part ve skladbách a capella i ve skladbách s instrumentálním doprovodem  aktivně a zodpovědně spolupracuje s ostatními 49

 vyhledá informace o nejznámějších českých autorech sborových skladeb, sdělí je ostatním žákům školní výstupy 4. ročníku žák:  interpretuje intonačně čistě z listu vedlejší melodie  identifikuje charakteristickou ukázku sborové tvorby  orientuje se ve sborové literatuře různých slohových období a žánrů

vyučovací předmět: Sborová nauka I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  čte noty v notové osnově a na pomocných linkách - jednočárkovaná, dvoučárkovaná a malá oktáva  zazpívá nebo vytleská vlastní jednoduché předvětí nebo závětí, které zaznamená  identifikuje notový zápis dle opěrné písně  vytleská jednoduchý notový zápis - nota a pomlka celá, půlová, čtvrťová  aktivně zná taktovací schémata pro dvoudobé a třídobé metrum školní výstupy 2. ročníku žák:  aktivně používá notu a pomlku osminovou a půlovou s tečkou  čte noty s posuvkou, vysvětlí funkci křížku, bé, odrážky  popíše stavbu durové a mollové stupnice  rozezná durovou a mollovou píseň školní výstupy 3. ročníku žák:  transponuje jednoduchou melodii do své hlasové polohy, do jiné tóniny  vyjmenuje základní intervaly, zazpívá je, určí je  orientuje se ve struktuře jednoduché sborové partitury  zná české názvy pro základní italská označení síly a tempa  orientuje se v jednoduchých hudebních formách - písňová forma, rondo, variace školní výstupy 4. ročníku žák:  popíše stavbu durového a mollového kvintakordu, pomocí opěrné písně je zazpívá  chápe souvislost mezi harmonickými funkcemi a akordickými značkami, vytvoří a zahraje jednoduchý doprovod  zařadí hudební nástroj do skupiny dle jeho barvy zvuku

50

školní výstupy 5. ročníku žák:  provede rozbor notového zápisu - určí zejména tóninu, takt, vysvětlí hudební značky a zkratky, při rozboru užívá správné hudební pojmy, názvy  při intonaci, nácviku svého hlasu z notového zápisu využívá znalosti o stupnicích, akordech, intervalech  aktivně používá notu a pomlku šestnáctinovou  zhodnotí způsob interpretace ve vyslechnuté ukázce vzhledem k hudebnímu druhu školní výstupy 6. ročníku žák:  identifikuje druh pěveckého sboru, pojmenuje jej  zná významné regionální pěvecké sbory  charakterizuje vývoj především vokální hudby v jednotlivých obdobích školní výstupy 7. ročníku žák:  zazpívá z listu rytmicky a intonačně správně jednoduchou melodii  identifikuje druh pěveckého hlasu, pojmenuje jej  orientuje se ve struktuře sborových partitur, v rozložení pěveckých hlasů  zhodnotí výkon pěveckého sboru, případně výkon jednotlivých členů, svůj názor zdůvodní  dle charakteristických znaků zařadí vyslechnutou ukázku do hudebního období

II. stupeň základního studia Vzdělávací obsah oblasti Recepce a reflexe hudby je na II. stupni základního studia rozpracován ve vyučovacím předmětu sborový zpěv.

51

5.2 Výtvarný obor 5.2.1 Přípravné studium Učební plán Počet hodin v týdnu 1. 2.

Název vyučovacího předmětu

3

Přípravná výtvarná výchova

3

Poznámky k učebnímu plánu  žáci přijati do přípravného studia v pěti letech navštěvují přípravné studium dva roky, žáci přijati v šesti letech navštěvují přípravné studium jeden rok  výuka žáků přípravného studia probíhá ve skupině společně s žáky I. stupně základního studia

Učební osnovy vyučovaných předmětů vyučovací předmět: Přípravná výtvarná výchova školní výstupy 1. ročníku žák:  pracuje a tvoří se zájmem, jeho projev je spontánní, přirozený a uvolněný  reaguje na motivaci, na téma a je schopen o své práci krátce komunikovat  podílí se na udržování pořádku svého pracovního místa a dodržuje hygienu školní výstupy 2. ročníku žák:  pracuje samostatně i ve skupinách a spolupracuje s učitelem i ostatními žáky  rozlišuje základní výtvarné pojmy  všímá si věcí a dějů ve své bezprostřední blízkosti – doma, ve škole, ve městě (architektura, ilustrace, fotografie, film, lidové tradice…)  s pomocí pedagoga dodržuje základní pracovní, bezpečnostní a hygienické návyky  zhodnotí a sdělí, co se mu líbí a nelíbí, co ho zaujalo

52

5.2.2 Studijní zaměření 5.2.2.1 Studijní zaměření: Výtvarné vyjadřování

Učební plány

Základní studium I. stupeň Název vyučovacího předmětu Výtvarné vyjadřování a kultura

1.

Počet hodin v týdnu 2. 3. 4. 5. 6.

7.

3

3

3

3

3

3

3

Základní studium II. stupeň Název vyučovacího předmětu

1. 3

Výtvarné vyjadřování a kultura

Počet hodin v týdnu 2. 3. 3

3

4. 3

Poznámky k učebním plánům  výuka probíhá podle počtu a složení žáků v jedné nebo dvou ročníkově smíšených skupinách, v případě dvou skupin rozhoduje o zařazení žáka vyučující dle jeho schopností a dovedností  žáci přijati ke studiu na II. stupeň základního studia bez absolvování I. stupně základního studia plní nejprve vzdělávací obsah I. stupně s ohledem na své dispozice

53

Učební osnovy vyučovaných předmětů vyučovací předmět: Výtvarné vyjadřování a kultura I. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  aktivně a zodpovědně přistupuje ke své práci – osobitě svůj úkol řeší  nad tématem a výtvarným problémem přemýšlí a komunikuje s pedagogem i ostatními žáky, společně hledá řešení  zpracuje téma i výtvarný problém prostřednictvím základních výtvarných technik (kresba, malba, modelování, výtvarná hra či akce)  zkoumá, experimentuje, ověřuje a prožívá pokud možno všemi smysly  pozná významné památky ve svém blízkém okolí  reaguje na výtvarné impulsy z blízkého prostředí (ukázky související s vlastní tvorbou, ilustrace, kulturní akce…) školní výstupy 2. ročníku žák:  rozlišuje svět reálný a fantazijní  vnímá hodnoty výtvarné, literární, hudební, přírodní, ekologické a lidské  intuitivně zachází se základními obrazotvornými prvky plošného i prostorového vyjádření (bod, linie, skvrna, plocha, prostor, tvar…), všímá si jejich kvalit, vlastností a vztahů (řád, chaos, shoda, podobnost…), jejich účinky porovná a zhodnotí  má povědomí o kulturních akcích a kulturních zařízeních svého regionu (muzea, galerie, divadlo apod.) školní výstupy 3. ročníku žák:  vědomě užívá a zachází s nástroji a materiály – při práci dodržuje pravidla bezpečnosti  využívá různé výtvarné techniky a jejich možnosti dle svých individuálních schopností (kresba, malba, grafika, prostorové činnosti, objektová a akční tvorba)  používá správně základní výtvarné pojmy (přiměřeně k věku)  vědomě pracuje se základními obrazotvornými prvky (linie, barva, tvar, plocha, prostor), experimentuje, vnímá pokud možno všemi smysly  pod vedením pedagoga zhodnotí výsledek a společně s ostatními žáky vystihne důvody úspěchu či neúspěchu  je tolerantní a empatický k ostatním žákům i k jejich tvorbě  přiměřeně svým schopnostem vyjádří své pocity a názory nad výtvarným dílem školní výstupy 4. ročníku žák:  rozliší a pojmenuje základní výtvarné techniky 54

 rozlišuje v rámci svých možností výtvarné prostředky, materiály, techniky i formát a užívá je s ohledem na dané téma či motiv  komponuje a tvoří na základě svých prožitků, pozorování a vnímání  vyjádří své pocity a dojmy nad výtvarným dílem a pokusí se o jednoduchou analýzu (vše v mezích svých možností a schopností) školní výstupy 5. ročníku žák:  pod vedením pedagoga nazírá na téma a výtvarný problém z různých úhlů pohledu, volí osobité řešení  komponuje a řeší tvarové, barevné, lineární i prostorové vztahy (harmonie- kontrast, rytmus, dynamika, vyváženost, objem…)  přepisuje realitu osobitým způsobem  hovoří o tématu i vlastní tvorbě, používá správnou výtvarnou terminologii  inspiruje se uměním (hudba, literatura, divadlo, výtvarné umění) a nachází souvislosti s vlastní tvorbou školní výstupy 6. ročníku žák:  vědomě užívá a pracuje se základními obrazotvornými prvky plošného i prostorového vyjadřování, řeší jejich vztahy a uspořádání (prostor, kompozice, perspektiva, struktura, objem, světlo…) uvědomuje si jejich kvality i působení a tyto prvky pojmenuje  své pocity, emoce nebo návrhy převede do odpovídající výtvarné podoby (kresba, malba, grafika, prostorová činnost či objekt nebo akční tvorba) svůj záměr vysvětlí  vnímá rozdíl mezi skutečností a fantazií, vnějším a vnitřním světem (uvědomuje si výtvarný posun od reality k osobitému pojetí a zpracování námětu) školní výstupy 7. ročníku žák:  volí výtvarné prostředky a techniky s ohledem na výraz a námět, kombinuje je, svůj záměr při diskuzi obhájí  zachytí realitu tvaru, barev, světel a stínů  spolupracuje, je zodpovědný za svoji i společnou práci, pomáhá spolužákům radou i příkladem  je si vědom, že prostřednictvím výtvarného díla může komunikovat s okolím  zhodnotí svoji práci, argumentuje s použitím základních výtvarných termínů, respektuje názory a tvorbu ostatních, uvědomuje si chyby  vystihne hlavní znaky vybraných uměleckých slohů a směrů ze současnosti i historie, inspiruje se pro něj zajímavými podněty  ve své tvorbě užívá moderní média (fotografii), orientuje se v základních tendencích moderního umění, v nových technikách a materiálech

55

II. stupeň základního studia školní výstupy 1. ročníku žák:  zpracuje dané téma, analyzuje ho z různých úhlů pohledu, rozebere hlubší významy a myšlenky  zohledňuje různé asociace a souvislosti, diskutuje  pracuje týmově, podílí se na společném projektu a koordinuje dílčí fáze školní výstupy 2. ročníku žák:  řeší výtvarný problém a zohledňuje různá hlediska. Hledá, zkouší a experimentuje, svůj vlastní výtvarný názor obhájí  vědomě volí formu v návaznosti na obsah, buduje kompoziční vztahy s ohledem na konečný výraz a působení díla  se znalostí obrazotvorných prvků plošného i prostorového vyjadřování a se znalostí jejich vlastností a působení přistupuje k výtvarnému problému a samostatně komponuje a tvoří školní výstupy 3. ročníku žák:  pracuje se znaky a symboly, zná postup stylizace  používá nadsázku, proměnu, abstrakci a významové posuny  hledá inspiraci v umění, historii i současných světových událostech, uvědomuje si souvislosti a hlubší význam pro člověka, tyto myšlenky pak zúročí při své činnosti  samostatně experimentuje s vyjadřovacími prostředky současného výtvarného umění, používá nezvyklé materiály, nástroje, postupy školní výstupy 4. ročníku žák:  zná různé způsoby ztvárnění (figurace, deformace, parafráze…)  vyhledá potřebné informace a materiály a aplikuje je ve své tvorbě  tvoří samostatně a systematicky, vytvoří i komplexní celky  při tvorbě diskutuje, svá rozhodnutí obhájí, poučí se, je tolerantní k odlišným výtvarným projevům a názorům  argumentuje a obhájí svou práci se znalostí výtvarné terminologie  orientuje se ve vývoji dějin výtvarného umění a uvědomuje si historické souvislosti  je schopen prezentace a instalace vlastní i cizí tvorby

56

6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se uskutečňuje v souladu s platnou legislativou. Ředitelka školy, po posouzení rozsahu a závažnosti postižení nebo znevýhodnění, může povolit na základě doporučení školského poradenského zařízení a na žádost zákonného zástupce žáka nebo na žádost zletilého žáka individuální vzdělávací plán. Individuální vzdělávací plán není součástí školního vzdělávacího programu, nýbrž svébytným dokumentem, který je vytvářen zpravidla na jeden školní rok. Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka. U žáků, u kterých pozorujeme specifické vzdělávací potřeby a kteří nejsou diagnostikováni specializovaným pracovištěm, volíme individuální přístup s ohledem na jejich konkrétní potřeby. Uchazeči o studium s tělesným postižením jsou do základní umělecké školy přijímáni s ohledem na architektonické řešení školy, budova není vybavena bezbariérovým přístupem. Při hodnocení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Posuzuje se zejména individuální pokrok žáka.

57

7. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se uskutečňuje v souladu s platnou legislativou. Ředitelka školy může povolit na základě doporučení školského poradenského zařízení a na žádost zákonného zástupce žáka nebo na žádost zletilého žáka individuální vzdělávací plán. Individuální vzdělávací plán není součástí školního vzdělávacího programu, nýbrž svébytným dokumentem, který je vytvářen zpravidla na jeden školní rok. Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka. Žákovi, který dosahuje vynikajících studijních výsledků, ale nemá doporučení ze školského poradenského zařízení, může být nadstandardně navýšena hodinová dotace. Při hodnocení žáka se posuzuje zejména jeho individuální pokrok.

58

8. Hodnocení žáků a vlastní hodnocení školy 8.1 Zásady a způsob hodnocení žáků Zásady hodnocení žáků Pojetí hodnocení Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím které získává informace o tom, jak danou problematiku zvládá, v čem se zlepšil a v čem ještě chybuje. Při hodnocení klademe důraz na vhodnou formulaci, přednost dáváme pozitivnímu vyjádření, neboť hodnocení by mělo být pro žáka vždy motivující. Kritéria hodnocení  individuální pokrok žáka, porovnání jeho aktuálního výkon s předchozími výsledky  snaha, píle, zájem, svědomitost, angažovanost, schopnost spolupráce, vzájemné pomoci, tolerance  aktivita a samostatnost při řešení zadaných úkolů, činností a problémů  zvládnutí školních výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů

Způsob hodnocení žáků Organizace hodnocení Žákovi oznamujeme výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňujeme. Vedeme soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem. O výsledcích žáka jsou zákonní zástupci průběžně informováni v žákovské knížce. Hodnocení probíhá průběžně v celém časovém období. Nelze-li žáka hodnotit na vysvědčení ze závažných objektivních příčin, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín klasifikace. Je-li žák uvolněn z pravidelné docházky do předmětu hudební nauka, stanoví ředitelka školy náhradní způsob výuky, obsah a rozsah zkoušky. Žáci přípravného studia získávají na konci školního roku potvrzení o návštěvě přípravného studia v daném školním roce. Ředitelka školy a odpovídající učitelé jsou povinni seznámit ostatní vyučující s doporučením školských poradenských zařízení, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikaci žáka i k způsobu získávání podkladů. Formy ověřování vědomostí a dovedností žáků  sledování přístupu žáka vzhledem k průběhu a výsledkům jeho vlastní práce  rozhovor se žákem  analýza výsledků činností žáka (koncerty, vystoupení, výstavy, soutěže...)  komisionální zkouška 59

- zkouška na konci přípravného studia - zkouška na konci základního studia I. a II. stupně (může nahradit absolventský koncert, výstava) - přeřazení mimořádně nadaného žáka do některého vyššího ročníku bez absolvování předcházejícího ročníku nebo ročníků - opravná zkouška - zkouška z vyučovacího předmětu, kde je žák uvolněn z pravidelné docházky Způsoby hodnocení průběžné hodnocení  klasifikace  slovní hodnocení  motivační hodnocení (+, -, symbol, obrázek)  sebehodnocení vysvědčení  klasifikace

8.2 Oblasti vlastního hodnocení školy Vlastním hodnocením školy sledujeme tyto oblasti:  podmínky ke vzdělávání  průběh vzdělávání  výsledky vzdělávání  klima školy

Cílem vlastního hodnocení uvedených oblastí je zjistit aktuální informace o jejich úrovni, naplánovat možnosti jejich dalšího rozvoje a tím stále zdokonalovat činnost školy. Četnost provádění vlastního hodnocení je nejméně 1x za 5 let.

60