ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Základní škola Jihlava, Demlova 32 Školní vzdělávací program pro přípravnou třídu verze: 20112012

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu základní školy

Platnost dokumentu od 3. 9. 2012

Mgr. Zdeněk Nosek ředitel školy

-1-


Realizace vzdělávací činnosti Při tvorbě vzdělávacího programu vycházíme z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání s přihlédnutím ke specifickým požadavkům pro děti ze znevýhodněného sociálně kulturního prostředí. Bereme v úvahu skutečnost, že mezi těmito dětmi existují velké rozdíly v podmínkách, ve kterých ve svých rodinách vyrůstají. Prvotním úkolem tedy je „dorovnání“ jejich znalostí, prožitků s ostatní populací tak, aby v průběhu dalšího vzdělávání mohly naplno rozvinout svůj potenciál. Při výběru činností se řídíme věkem a stupněm rozvoje dětí, jejich potřebami, zájmem a pedagogickým záměrem. Bereme v úvahu, že každé dítě má právo být jiné, mít jiné potřeby a rozvíjet se svým tempem. Vzdělávání je uskutečňováno ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit. V didakticky cílené činnosti je plněn konkrétní vzdělávací cíl formou záměrného i spontánního učení. Toto učení je založeno na aktivní účasti dítěte, smyslovém vnímání, prožitkovém a interaktivním učení, zpravidla ve skupinách a individuálně. Preferovány jsou hravé a tvořivé činnosti. S dětmi, které mají vadu řeči pracujeme během logopedických chvilek, dále také individuálně. Mezi záměry vzdělávání patří také aktivity školy (výlety, návštěvy divadel, muzea, knihovny, výstav, plavání, bruslení, společné akce s rodiči).

Charakteristika přípravné třídy Přípravná třída byla zřízena za základě § 47 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se souhlasem Odboru školství, mládeže a sportu Magistrátu města Jihlavy. Do přípravné třídy jsou zařazeny děti s odkladem povinné školní docházky na základě vyšetření pedagogicko-psychologické poradny a doporučení dětského lékaře. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. je možné přípravnou třídu zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 7 dětí. V případě zařazení nižšího počtu je nutné povolení výjimky udělené dle § 23 odst. 2 školského zákona zřizovatelem. Nejvyšší počet dětí v přípravné třídě je 15.

Materiálně technické podmínky přípravné třídy Přípravná třída se nachází v prostorách ZŠ Jihlava, Demlova 32. Přípravná třída má k dispozici třídu, která vytváří vhodné prostředí pro nejrůznější činnosti. Pro děti je vytvořen koutek - prostor pro volnou hru dětí, pracovní prostředí u stolků, svačinu (správné stolování u stolků ) a úložné prostory pro portfolio, stavebnice, hry, -2-


pomůcky, hračky, atd. Třída je vybavena PC, interaktivní tabulí, elektronickými varhany a didaktickými materiály. Dětem je k dispozici hygienické zařízení a k odkládání svršků je určena šatna. Využívány jsou také prostory školní tělocvičny, sportoviště školy, divadelní sál, zahrada a okolí školy. K vybavení přípravné třídy také patří knihovna s dětskou i odbornou literaturou, CD s dětskými písničkami a pohádkami, CD s anglickými písničkami. Další možností je zapůjčení pomůcek z kabinetu pro 1. stupeň.

Organizace vzdělávání Výchovně vzdělávací činnost vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Školní vzdělávací program je sestaven ve formě integrovaných bloků – témat a podtémat uspořádaných podle ročních období a jednotlivých měsíců. Režim dne je přizpůsoben individuálním potřebám dětí. Podle aktuálního zdravotního stavu, únavy a pozornosti dětí jsou zařazovány činnosti řízené, spontánní a individuální, v nichž se vzájemně prolínají vzdělávací oblasti stanovené RVP PV. Velká pozornost je věnována pobytu dětí venku, který je naplňován formou tematických vycházek, pobytem u školy nebo v parku, sportovní činností na hřišti. Děti z přípravné třídy mají možnost se také zúčastňovat všech kulturních, sportovních a soutěžních akcích jako žáci 1. stupně, dále mají možnost navštěvovat své starší kamarády ve vyučování a tím probíhá nenásilná adaptace na povinnou školní docházku. K prohlubování svých zájmů a koníčků jim v odpoledních hodinách slouží široká nabídka kroužků i školní družina.

Dokumentace Přípravná třída se nezapočítává do povinné školní docházky, děti se neklasifikují. Každý měsíc dostávají zákonní zástupci žáka slovní hodnocení, v němž jsou zaznamenány pokroky dětí ve výuce, doporučení pro práci doma. Na konci školního roku se slovně zhodnotí, s jakým výsledkem dítě přípravnou třídu absolvovalo. Pedagog vede třídní knihu s realizovanými činnostmi a absencemi žáků.

Personální obsazení V přípravné třídě je pedagog – třídní učitel dětí. Pedagog má přesně dané rozdělení kompetencí tak, aby vše vedlo k co nejefektivnějšímu narovnání sociálního znevýhodnění dětí. Pedagog zodpovídá za formální obsah vzdělávání, vedení dokumentace, samotnou výuku, styk s rodiči.

-3-


Vzdělávací obsah a časový plán Hlavním cílem vzdělávacího programu je duševní a tělesný rozvoj dětí s přihlédnutím na rozvoj sociálních vztahů s kladnými mravními zásadami, posilování estetického cítění. Respektujeme tři základní rámcové cíle, které vytyčuje rámcový program pro předškolní vzdělávání: 1. během všech činností a aktivit dětí máme na paměti, že dítě se učí prožitkově 2. během tohoto učení dítě získává hodnoty, které mu usnadní zařazení do společnosti 3. dítě musí mít vždy dostatek příležitostí projevit se, seberealizovat a uplatňovat své potřeby Obsah vzdělávání je uspořádán do měsíčních bloků a týdenních témat, ve kterých plníme cíle specifické a podcíle průběžné (jsou naplňovány každodenními činnostmi) a konkrétní (pro konkrétní plánované činnosti). Denní plán práce: 8.00 – 8.30 Co nás dnes čeká? Ranní kruh.

8.40 – 9.30 Zahájení výuky dle týdenního plánu.

9.30 – 10.00 Svačina.

-4-

10.00 – 11.20 Pokračování ve výuce. Pracovní činnosti.

11.20 – 11.40 Dokončení práce. Rekapitulace.


Jednotlivé měsíční bloky: Jsou rozpracovány jako výstupy vzdělávání, které vedou k získávání klíčových kompetencí dětí. září: "Moje přípravná třída"    

Poprvé v PT, adaptace, značky Já a moji kamarádi Na zahradě, na poli - rostliny Zahrada - ovoce, zelenina

říjen: "Dary podzimu"    

Stromy kolem nás Domácí zvířata Z pohádky do pohádky za zvířátky Dopravní prostředky

listopad: "Svět kolem nás"    

V lese Věci a předměty kolem nás Já a písnička Mikuláš - lidové tradice

prosinec: "Vánoční čas"   

Zimní svátky - lidové tradice Zima v přírodě Zima v poezii a próze

leden: "Krásy zimy"    

Zima Zimní sporty Zima v pohádce Voda a její proměny

-5-


únor: "Lidé kolem nás"    

Lidské činnosti Moje tělo, Alenka stůně Moje rodina Říkadla a rýmovačky

březen: "Předjaří"    

Já a kniha, knihovna Divadlo Hudební koncert Předjaří v přírodě

duben: "Chráním přírodu"     

Jarní příroda Barvy, počty Svátky jara Jarní květiny Mláďata

květen: "Barevné jaro"    

Kde bydlím - já a moje město Svátek matek Věci kolem mě - geometrické tvary Malý - velký, dlouhý – krátký

červen: "Přípravka končí"    

Svátek dětí Pohádka s dětským hrdinou Co už znám a vím Léto v písničkách

-6-


Klíčové kompetence Školní vzdělávací program je koncipován tak, aby na úrovni školy vytvářel co nejlepší předpoklady pro postupné osvojování klíčových kompetencí, které stanovuje RVP PV a které tvoří jeho základní strategii. V etapě předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence:

Kompetence k učení 

 



    

objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá přitom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, které dítě obklopují, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat systematicky podle instrukcí a pokynů je schopno dobrat se k výsledkům odhaduje své síly, učí se hodnotit své osobní pokroky i oceňovat výkony druhých pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí

Kompetence k řešení problému  

 



všímá si dění i problému v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá dosavadních zkušeností, fantazii a představivost při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací, využívá je v dalších situacích

-7-


    

zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit chápe, že vyhýbat se řešení problému nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu

Kompetence komunikativní        



ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícný, iniciativní a aktivní je výhodou ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, interaktivní tabule, telefon atp.) ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku

Kompetence sociální a personální     

samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy

-8-


    

napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování

Kompetence činnostní a občanské     



   

svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých, zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky, má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)

-9-


Evaluace Evaluační činnost probíhá v několika rovinách:   

Hodnocení práce pedagoga formou hospitací. Evaluace dětí je prováděna na konci měsíce, dle oblastí a konkrétních znalostí, dovedností a návyků dětí. Děti jsou také v průběhu roku vedeny k sebehodnocení a v závěru roku je této problematice věnováno jedno podtéma.

- 10 -

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents