ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Tyršova základní škola, Brno, Kuldova 38 Fakultní škola Pedagogické fakulty MU platný od 1. 9. 2007

Mgr. Libuše Nečasová (ředitelka školy)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ..................................... 3 Identifikační údaje................................................................................................ 3 Základní charakteristika školy ................................................................................ 3 CHARAKTERISTIKA ŠVP................................................................................................ 4 Výchovné a vzdělávací strategie ............................................................................ 5 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami .............................. 6 Vzdělávání mimořádně nadaných žáků................................................................... 7 Začlenění průřezových témat................................................................................. 7 Samostatné předměty ................................................................................... 7 Projekty a tradice školy ................................................................................. 7 Integrace průřezových témat do jednotlivých vyučovacích předmětů ............. 10 UČEBNÍ PLÁN............................................................................................................. 16 Poznámky k ŠUP ................................................................................................ 21 UČEBNÍ OSNOVY – 1. stupeň...................................................................................... 23 Český jazyk........................................................................................................ 23 Anglický jazyk .................................................................................................... 27 Matematika ........................................................................................................ 30 Informatika ........................................................................................................ 34 Člověk a jeho svět .............................................................................................. 36 Tělesná výchova................................................................................................. 44 Hudební výchova................................................................................................ 50 Výtvarná výchova ............................................................................................... 53 Praktické činnosti ............................................................................................... 56 UČEBNÍ OSNOVY – 2. stupeň...................................................................................... 59 Český jazyk........................................................................................................ 59 Matematika ........................................................................................................ 70 Anglický jazyk .................................................................................................... 75 Fyzika ................................................................................................................ 78 Zeměpis............................................................................................................. 89 Dějepis .............................................................................................................. 94 Přírodopis ........................................................................................................ 103 Chemie ............................................................................................................ 110 Občanská výchova............................................................................................ 119 Výtvarná výchova ............................................................................................. 124 Hudební výchova.............................................................................................. 128 Výchova ke zdraví ............................................................................................ 131 Informatika ...................................................................................................... 137 Praktické činnosti ............................................................................................. 140 Osobnostně-sociální výchova............................................................................. 146 Tělesná výchova............................................................................................... 151 Mediální výchova .............................................................................................. 157 Seminář z matematiky ...................................................................................... 161 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY ............................................................ 163 Hodnocení žáka ve škole a pravidla pro hodnocení ............................................. 163 Autoevaluace školy ........................................................................................... 168 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ ........................................................................................ 171

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ŠKOLY A IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Identifikační údaje Název, sídlo: Tyršova základní škola, Brno, Kuldova 38 příspěvková organizace, IČO: 48 51 11 11 telefon: 545 425 061 fax: 545 425 060 e-mail: [email protected] www.zskuldova.cz Zřizovatel školy: Statutární město Brno - městská část Brno – Židenice Gajdošova 7, Brno – Židenice, 615 00 tel.: 548 426 111 Ředitelka školy: Mgr. Libuše NEČASOVÁ Koordinátoři ŠVP:

Mgr. Michaela Jedličková Mgr. Tomáš Flegr Mgr. Jan Tvrdík

Základní charakteristika školy Tyršova základní škola je plně organizovanou městskou školou, ve které se vzdělávají převážně děti z městské části Brno-Židenice. Součástí školy jsou I. a II. stupeň základní školy, školní družina, školní jídelna. Na prvním stupni je v každém ročníku jedna třída, na druhém stupni v každém ročníku dvě třídy. Do vzniku školního vzdělávacího programu byli žáci vzdělávání podle vzdělávacího programu Základní škola (č. j. 16847/96-2). Následuje tabulka s počty tříd, oddělení, žáků a strávníků ve školním roce 2006/2007:

Školní rok 2006/2007

Počty tříd / ročníků

Celkový počet žáků

Průměrný počet žáků na třídu

Počet tříd

Počet ročníků

1. stupeň

5

5

135

27,0

2. stupeň

8

4

195

24,4

Celkem

13

9

330

25,4

Počet oddělení

Počet žáků

Průměrný počet žáků na oddělení

3

79

26,3

Školní družina

Počet strávníků - Počet strávníků žáků dospělých Školní jídelna

297

34

Ve škole pracuje 21 učitelů, 3 vychovatelky, 5 zaměstnanců školní jídelny a 5 provozních zaměstnanců. Všichni učitelé jsou aprobováni a věkový průměr pedagogického sboru je neobvykle nízký. Specifikem školy je rovněž nezvykle vysoký počet mužů – učitelů. Od založení školy (1932) probíhá vyučování v budově, která je v současnosti zapsána jako státem chráněná památka z období funkcionalismu. Kromě kmenových tříd mají žáci k dispozici tělocvičnu, hudebnědivadelní sál, učebnu informatiky, multimediální učebnu přírodovědných předmětů, jazykovou učebnu, učebnu dílen, keramickou dílnu, učebnu hudební výchovy, žákovskou cvičnou kuchyni a školní klub s knihovnou. Pro výuku tělesné výchovy a pro školní družinu využíváme rovněž travnaté fotbalové hřiště ČAFC Židenice a hřiště s umělým povrchem, které se nachází v bezprostřední blízkosti školy. Velmi kvalitní zázemí má 1. třída a školní družina. Díky podpoře zřizovatele jsou mnohé odborné učebny nově zrekonstruované (multimediální učebna, dílny, cvičná kuchyně, školní družina) nebo je jejich rekonstrukce plánována v nejbližším období (hudebna, 1. třída, multimediální učebna pro projektové vyučování). Velká pozornost a nemalé finanční prostředky jsou vynakládány na vybavení učebny informatiky, která je pravidelně každý rok doplňována novými počítači. V každé třídě včetně družiny a knihovny je rozvedena počítačová síť s kvalitním připojením k internetu. Školská rada byla při Tyršově základní škole dle § 167 a 168 zákona č. 561/2004 Sb. v platném znění zřízena MČ Brno-Židenice s účinností ode dne 31. 10. 2005 na dobu neurčitou. Velkou pomocí pro školu je spolupráce s Klubem rodičů, který pořádá řadu akcí pro děti i pro dospělé a finančně podporuje z dobrovolných příspěvků rodičů mnoho aktivit školy. V případě potřeby spolupracujeme velmi úzce s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Brně, Kohoutova ul.

CHARAKTERISTIKA ŠVP Základní snahou vedení školy je, aby v poměrně malém a příjemném prostředí panovala rodinná atmosféra přátelství a úcty mezi dětmi, učiteli, dalšími zaměstnanci, rodiči a všemi, kteří školu navštíví. Školní vzdělávací program Tyršovy základní školy nabízí dětem široké možnosti rozvíjení jejich talentu, je stručným shrnutím obsahu výuky ve všech vzdělávacích oblastech a předmětech. Od 6. ročníku škola již 10 let nabízí dětem možnost vzdělávat se ve třídách s rozšířenou výukou matematiky a informatiky, díky kterým školu navštěvuje i mnoho dětí z celého Brna a přilehlého okolí. Ve třídě s rozšířenou výukou matematiky a informatiky jsou děti kvalitně připraveny na studium na střední škole, což potvrzují výsledky nezávislých testů (SCIO, Kalibro) i výsledky našich žáků v přijímacích řízeních. Díky variabilitě školního vzdělávacího programu se mohou na studium na střední škole kvalitně připravit rovněž žáci v třídě bez zaměření. Pro děti bez studijních ambicí nabízí školní vzdělávací program volbu předmětů, v nichž se žáci nemusí věnovat náročných tématům jednotlivých předmětů, ale spíše prakticky zaměřeným činnostem. Díky zaměření školy získají všichni žáci kvalitní základy nejen v ovládání, ale i praktickém využívání moderních informačních technologií. Měli by se stát moderními občany našeho státu s dobrou úrovní „informační gramotnosti“. Snahou školy je rozvíjet žáky po všech stránkách. Kromě přírodovědných předmětů, které mají „zelenou“ už díky profilaci školy, je žákům nabízen kvalitní program i v humanitně zaměřených předmětech. Tento program bývá často realizován formou nejrůznějších projektů, jako např. Lepší osud za cenu kávy (adopce chlapce v Keni), oživování folklórních a kulturních tradic anebo v neposlední řadě nepovinné předměty jako Rétorika, Umělecký přednes či Literárně-dramatický kroužek. V hodinách výtvarné výchovy a praktických činností se děti věnují neustálým úpravám interiéru školy. Každého návštěvníka školních budov jistě upoutají malby přes celé stěny, velkoplošné nástěnné projekty či nejrůznější modely umístěné na chodbách školy. Vše to jsou díla žáků vytvořená v běžných hodinách. V duchu odkazu Miroslava Tyrše, jehož jméno se objevuje v čestném názvu školy (k němu se škola vrátila při příležitosti 70. výročí jejího založení) se žáci i zaměstnanci věnují sportu v nejrůznějších podobách. Žáci se v rámci výuky často zúčastňují nejrůznějších soutěží, ve kterých dosahují dobrých výsledků, další soutěže si navzájem organizují. Hojně navštěvovány jsou také kroužky se sportovním zaměřením. Po stránce hudebně-dramatické se mohou děti vyžít v pěveckém či dramatickém kroužku.

Škola se snaží vyjít vstříc rodinám, ve kterých se rozhodli pro uskutečňování povinné školní docházky formou individuální výuky.

Výchovné a vzdělávací strategie Rámcový vzdělávací program pro základní školy formuluje šest základních klíčových kompetencí, které by měly být po celou dobu povinné školní docházky cílevědomě a soustavně rozvíjeny v maximální možné míře u všech žáků. V Tyršově základní škole proto všichni zaměstnanci školy používají následující postupy, metody a formy práce, kterými se snažíme děti co nejlépe připravit pro následující život:

Klíčová kompetence

Kompetence k učení

Kompetence k řešení problémů

Kompetence komunikativní

Kompetence sociální a personální

Postupy, metody a formy práce •

Vedeme žáka k samostatnému vyhledávání a třídění informací k danému tématu; k tomu, aby se nespokojil s jediným zdrojem informací, ale aby si ověřoval pravdivost přijatých informací.

•

Vytváříme situace, ve kterých musí žák prokázat schopnost porozumět textu.

•

Ve výuce zřetelně odlišujeme učivo základní a rozšiřující.

•

Vedeme žáky k tomu, aby jejich písemný projev byl čitelný a vhodně strukturovaný tak, aby mohl sloužit jako učební pomůcka.

•

Předkládáme žákům úkoly adekvátní jejich možnostem, abychom na jedné straně posílili jejich potřebu po hlubším a dlouhodobém vzdělávání, ale na druhé straně jim jej neznechutili.

•

Dáváme žákům možnost, aby se učili tím, že učí druhé.

•

Učíme žáky vyhledat chybu a poučit se z ní.

•

Předkládáme žákům takové úkoly, které umožňují kreativní či originální řešení.

•

Dbáme na rozvoj žákova konkrétního i abstraktního uvažování s přihlédnutím k jeho možnostem.

•

Vedeme žáka k tomu, aby si dokázal stanovit pořadí úkolů dle jejich důležitosti.

•

Při řešení problémových úkolů se nespokojujeme se zkratkovitými přístupy, ba naopak vyžadujeme logická řešení založená na důkladné analýze.

•

Učíme žáky předcházet vzniku některých problémů, které je budou potkávat či by je případně mohly potkat nejen ve škole, ale i v životě.

•

Vedeme žáky k tomu, aby užívali český jazyk jako nástroj poznání a myšlení a dbali na jeho rozvíjení a o totéž se pokoušeli i v jazycích cizích.

•

Vytváříme atmosféru, ve které žáci dokáží své názory, potřeby i případný nesouhlas vyjádřit adekvátním způsobem.

•

Podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky

•

Do výuky zařazujeme diskusi, při které dbáme na dodržování základních pravidel (naslouchání, role moderátora apod.).

•

Umožňujeme žákům prezentovat výsledky své práce na širším fóru; dbáme na srozumitelnost prezentace.

•

Diferencujeme úkoly vhodné pro samostatnou i pro skupinovou práci tak, aby si žák uvědomoval klady a zápory obou forem práce a aby dokázal pro zadaný úkol vybrat vhodnější.

•

Jednáme s žáky tak, aby získávali zdravý přístup k autoritám, tj. vztah založený na partnerství a zároveň na respektu a úctě.

•

Vedeme žáky k tomu, aby své emoce vyjadřovali svobodně a vhodným způsobem a aby vhodným způsobem přijímali emoce druhých.

•

Posilujeme v žácích pocity empatie vedoucí k nezištné pomoci druhým.

Kompetence občanské

Kompetence pracovní

•

Vyžadujeme od žáků respekt k výsledkům práce druhých.

•

Vedeme žáky ke zdravému sebevědomí; k poznání, využití a rozvoji jejich silných i slabých stránek.

•

Učíme žáky zastávat různé role v pracovní skupině.

•

Vyžadujeme dodržování společně dohodnutých pravidel.

•

Vedeme žáky ke kvalitnímu využívání volného času.

•

Snažíme se preventivně působit proti vzniku nejrůznějších závislostí.

•

Dáváme žákům prostor pro obhajobu vlastního názoru, avšak vyžadujeme respekt k názorům druhých.

•

Seznamujeme žáky s jejich povinnostmi i právy na nejrůznějších úrovních (škola, město, stát…), vyžadujeme dodržování z obou stran.

•

Podporujeme spolupráci s obcí a dalšími složkami státní správy a samosprávy.

•

Posilujeme pocit sounáležitosti k a zodpovědnosti za sociální skupiny, jejichž je žák součástí (např. rodina, škola, město, stát, civilizace).

•

Vedeme žáky k zodpovědnosti za vlastní i svěřený majetek.

•

Zařazováním vhodných projektů se snažíme vést žáky k zodpovědnému přístupu k životnímu prostředí.

•

Vedeme žáky k aktivnímu postoji proti zlu v nejrůznějších podobách.

•

Vedeme žáka k efektivnímu a zodpovědnému využití času k práci i odpočinku.

•

Trváme na dodržování hygienických návyků.

•

Vyžadujeme, aby žák přicházel do výuky vybaven vhodnými pomůckami.

•

Seznamujeme žáky s využitím vhodných nástrojů, pomůcek, materiálů; zásadní důraz klademe na zvládnutí a využití informačních technologií.

•

Pomáháme žákovi získat představu o možnostech jeho uplatnění na pracovním trhu.

•

Za dobře odvedenou práci pochválíme.

•

Přístupem k plnění vlastních pracovních povinností – svou svědomitostí a dochvilností dáváme žákům příklad správné pracovní morálky.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Na naší škole začleňujeme žáky se specifickými poruchami učení nebo chování a žáky s jiným, například sociálním, znevýhodněním do běžných tříd. Svým obsahem se vzdělávací proces u těchto žáků zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Jejich poruchy či jiná znevýhodnění jsou individuálně zohledňována všemi učiteli s rozdílností danou charakterem jednotlivých předmětů. Žáci s těžšími poruchami jsou integrováni a vzděláváni podle individuálních vzdělávacích plánů, které jsou zpracovány učiteli jednotlivých předmětů na základě vyšetření z pedagogicko-psychologické poradny a schváleny ředitelkou školy. Při způsobu ověřování znalostí i formy hodnocení je postupováno podle metodického pokynu MŠMT a je možné na žádost rodičů hodnotit žáka slovním hodnocením. Škola zajišťuje: - spolupráci s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálně pedagogickým centrem, zdravotnickým zařízením (diagnostika, doporučení pro výuku, úprava školního prostředí, příprava na povolání); - připravenost učitelů na výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; - úzkou spolupráci vyučujících s výchovným poradcem a zákonnými zástupci žáka; - individuální práci s žákem a respektování jeho pracovního tempa; - při výuce a hodnocení zohledňování druhu, stupně a míry postižení nebo znevýhodnění; - možnost změn v uspořádání třídy pro skupinové vyučování a výchovné činnosti;

-

širší možnosti sportovního vyžití k uvolnění psychického a fyzického napětí; využívání odlišných metod; spolupráci s psychologem, sociálním pracovníkem, příp. s dalšími odborníky; vypracování individuálního vzdělávacího plánu u integrovaných dětí; žákovi možnost používat vhodné relaxační a kompenzační pomůcky; respektovaní zdravotního stavu jedince; podporu nadání a talentu žáka.

Vzdělávání mimořádně nadaných žáků Škola se snaží rozvíjet talent a nadání všech žáků. Výuka v hodinách bývá organizována tak, aby úroveň úkolů umožňovala rozvoj nadaným žákům. Na prvním stupni žáci po domluvě vyučujících navštěvují hodiny ve vyšším ročníku. Na druhém stupni jsou nadaní žáci soustředěni ve třídách s rozšířenou výukou matematiky a informatiky, ve kterých u většiny žáků cítíme vyšší vnitřní motivaci ve všech předmětech, čímž je vytvářen prostor pro rychlejší pracovní tempo, hlubší porozumění učivu a zařazování nadstandardních témat. Výuka anglického jazyka probíhá na obou stupních ve skupinách diferencovaných podle úrovně jazykových dovedností žáka. Za určitých podmínek nabízíme také možnost mezi skupinami přestoupit. Nadaní žáci mohou rozvíjet svůj talent účastí v různých školních soutěžích, ze kterých je možné postoupit do dalších kol. Rovněž jsou jim svěřovány významné úkoly při celoškolních projektech. Při zjišťování mimořádného nadání žáků spolupracuje škola s pedagogicko- psychologickou poradnou a na základě závěrů odborného vyšetření sestavuje a realizuje Individuální vzdělávací plán (IVP) se strukturou dle platné právní úpravy. Nadanému žákovi pak učitel připravuje a zadává školní práci, která odpovídá úrovni jeho dovedností, a v oblasti jeho nadání je intenzivně rozvíjí. Mimořádně nadaní žáci mohou být přeřazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky.

Začlenění průřezových témat Pokrytí průřezových témat je ve ŠVP zajištěno všemi možnými způsoby. Některá průřezová témata jsou nabízena jako samostatný předmět, část je zajištěna formou projektů, ostatní jsou integrována do výuky běžných předmětů.

Samostatné předměty Ve ŠVP jsou začleněny předměty Osobnostně-sociální výchova (v 7. ročníku) a Mediální výchova (v 8. ročníku). Další informace nalezneme ve ŠUP a v charakteristikách obou předmětů.

Projekty a tradice školy Součástí ŠVP je několik třídních, ročníkových či celoškolních projektů a tradic školy, ve kterých jsou dětem nenásilnou formou vštěpovány poznatky z oblastí zasahujících několik nebo všechna průřezová témata. Následuje výčet pravidelných akcí a projektů TZŠ:

Lepší osud za cenu kávy Projekt, který Tyršova základní škola organizuje od školního roku 2005/2006, má za cíl podporovat v dětech pocity solidarity s chudými a důležitosti pomoci potřebným. Vždy jedna třída (osmý nebo devátý ročník) vymýšlí, chystá a realizuje společenský či sportovní program (anebo obojí), jehož cílem je charitativní sbírka na podporu školou adoptovaného keňského chlapce Ramadhaniho Mwingy Tsumy. Jen jedna třída sice organizuje, ale do projektu je každoročně aktivně zapojena celá škola i širší veřejnost. V rámci projektu jsou posilovány klíčové dovednosti žáků. Projekt je realizován převážně v hodinách Výchovy k občanství a výchovy ke zdraví, částečně také v českém jazyku, informatice, pracovních činnostech a výtvarné výchově. Při realizaci projektu jde o to, aby si žáci uvědomili, že i v jejich silách je pomoci druhému člověku. Dále jde o to: aby kontaktovali úřady, obecně prospěšné společnosti, firmy a občanské spolky, které jim s projektem pomáhají; aby se naučili plánovat, organizovat a nést zodpovědnost za svou práci (ta je zde doslova „hmatatelná“); aby se naučili spolupracovat; aby se posílilo sociální cítění dětí atd.

Recyklace je půvabná Po chodbách školy jsou již od školního roku 2004/2005 rozmístěny kontejnery, do kterých žáci vyhazují prázdné PET obaly od nápojů. Praktickým způsobem se takto žáci od 1. třídy seznamují

s problematikou třídění odpadu. Projekt, včetně výroby kontejnerů, domluvy s firmou zajišťující rozvoz i následnou recyklaci, organizace veřejné přednášky a plošné propagace myšlenek trvale udržitelného rozvoje (plakáty, speciál školního časopisu Kuldovák), je dalším z třídních projektů žáků devátého ročníku, jehož plody sklízíme dodnes. Pravidelně se opakuje pouze kampaň na podporu třídění odpadu a dalších ekologických témat, a to v několika různých vyučovacích předmětech.

Lidé a jejich svět Ve třídách osmého ročníku zařazujeme projekt s pracovním názvem „Multikulturalita“, který prvořadě propojuje učivo předmětů Zeměpis a Občanská výchova, ale zasahuje také do oblasti hudební výchovy, výtvarné výchovy či českého jazyka (žáci si procvičí především mluvený projev). Projekt probíhá ve dvou dnech (v každém pololetí jeden vyučovací den): vždy během čtyř vyučovacích hodin za sebou, kdy jsou střídány různé aktivity formou hovoru v komunitním, příp. diskusním kruhu, skupinové nebo samostatné práce. Projekt je zaměřen na poznání rozmanitosti různých kultur, jejich tradic a hodnot a uvědomění si své vlastní kulturní identity. Cíle projektu jsou: -

uvědomit si, že náš pohled na ostatní civilizace (kultury) nemusí být automaticky správný, že naše vnímání odlišných kultur je ovlivněno nevědomými předsudky a stereotypy; zažít a pochopit pojmy jako haló-efekt, psychologická chyba prvního dojmu, předsudek, stereotyp, diskriminace apod. a uvědomit si, jak mohou být tyto procesy škodlivé; zjistit, jak složitá je identita jednotlivce a naučit se definovat identitu skupiny; podpořit rozvoj smyslu pro spravedlnost, solidaritu a toleranci; vést k chápání a respektování rostoucí sociální a kulturní rozmanitosti; uvědomit si, že odlišnost může být pozitivní jev; porozumět tomu, že zákonitosti skupinové identity fungují i ve vztazích ve škole.

Ve třídě začínáme „ledolamkami“ a posléze postupně v komunitním, příp. diskusním kruhu „oťukáváme“ téma. Následně jsou žáci náhodně rozděleni do skupin, ve kterých zjišťují nejprve, které vlastnosti, postoje, zájmy, apod. mají všichni členové skupiny společné, definují svou skupinovou identitu. Dále si během kooperativní aktivity uvědomí důležitost každého člena skupiny a prospěšnost, dokonce i nutnost spolupráce s ostatními skupinami. Během dalších aktivit se učí přes rozdílné názory ve skupině najít společné řešení problému.

Škola v přírodě pro 6. ročník Vzhledem k tomu, že od 6. ročníku rozšiřujeme počet tříd v ročníku z jedné na dvě, kvůli čemuž přicházejí do školy noví žáci, pořádáme vždy v září seznamovací školu v přírodě, která je zaměřena na vzájemné poznávání, respekt vůči druhému a posilování vztahů v nově vzniklém třídním kolektivu. Výuka probíhá ve skupinách a má netradiční obsah, zaměřený na poznávání nových spolužáků i sebe sama a posilování přátelských vztahů ve třídě. V odpoledních hodinách pořádají sami žáci nejrůznější aktivity.

Netradiční zápis do budoucí 1. třídy Zápis do budoucí první třídy probíhá již několik let ve dvou dnech. V pátek odpoledne se na podobě zápisu výrazným způsobem podílejí jak učitelky 1. stupně a vychovatelky ŠD, tak především žáci osmého ročníku, kteří budoucím prvňáčkům chystají prohlídku školy převlečeni za pohádkové postavy a nenásilnou formou vedou děti k tomu, aby předvedly své znalosti, dovednosti a návyky.

Začátek a konec školního roku Začátek i konec školního roku jsou velmi zásadní okamžiky, někdo se těší v září do školy, jiní se těší v červnu z ní. Na naší škole se to snažíme zpříjemnit jak nově příchozím, tak i těm v červnu odcházejícím. Obě slavnostní akce se tradičně konají na slavnostně vyzdobeném školním dvoře a jejich cílem je posílit rodinný charakter naší školy. V den zahájení školního roku vítají prvňáčky u vchodu do školy „deváťáci“, kteří jim předají pozornost na uvítanou a uvedou je na slavnostně vyzdobený dvůr. Tam čekají nachystané židle a pódium. Na něm jsou představeni všichni učitelé a zaměstnanci školy. Den před koncem školního roku probíhá tamtéž loučení se starým školním rokem. Každá třída si pro tuto příležitost připraví krátké vystoupení, paní ředitelka poděkuje všem zaměstnancům za celoroční práci a odmění žáky úspěšné v soutěžích a na sportovních akcích. V den vysvědčení se prvňáčci přicházejí rozloučit s „deváťáky“, kteří je na začátku školního roku vítali

ve škole. Pro každého odcházejícího žáka mají připravený drobný dárek, který jim má připomínat naši školu. Vzápětí je vyprovodí ze školy.

Slavnost vzniku republiky Pravidelně v době oslav výročí založení Československa probíhá slavnostní setkání v blízkosti školy (u tzv. Lípy svobody). Zde si žáci připomínají okolnosti vzniku našeho samostatného státu. Tento významný den jim přiblíží nejen srozumitelný historický výklad připravený některým z žáků vyšších ročníků, ale také lidové písně a tématicky laděná poezie. Cílem akce je především posílit úctu k tradicím země a symbolům státu i historické povědomí žáků. Někteří studenti dostanou také příležitost vystoupit před početným publikem.

Mikulášská nadílka Mikulášskou nadílku připravují žáci devátých ročníků ve spolupráci se svými třídními učiteli a s učitelkami prvního stupně. Drobné sladkosti předávají „deváťáci“ převlečeni za Mikuláše, anděly a čerty. Mladší žáci jim předtím zpívají písničky nebo recitují básničky.

Vánoční jarmark Tradiční Vánoční jarmark je půlroční projekt, do kterého se zapojují všichni žáci prvního i druhého stupně. Probíhá od začátku října do poloviny prosince. V průběhu vyučovacích hodin výtvarné výchovy, pracovní výchovy, dílen a vaření žáci vyrábějí dárkové předměty. Ty potom sami prodávají na Vánočním jarmarku, který se koná v době adventu. Vybrané peníze se použijí na nákup naučných knih, encyklopedií a drobného materiálu pro výrobu pomůcek.

Cíle projektu jsou: -

seznámit se s historií a tradicemi Vánoc; spolupodílet se na vybavení pomůckami pro skupinovou práci; hodnotit a vybrat svoje výrobky a rozhodnout o jejich kvalitě (žáci oceňují zboží); poznat náročnost a mistrovství rukodělných prací; zdokonalit se v komunikaci při prodeji a nákupu dárků; zapojit se aktivně do činnosti školy; naučit se spolupracovat; seznámit žáky různých ročníků; organizovat svoji práci; udržovat své pracovní i prodejní místo v pořádku.

Vynášení Smrtky aneb vítáni jara Vynášení Smrti patří ke starobylým tradicím vyhánění zimy a vítání jara. Děti v pracovních činnostech vystrojí „Smrt“ jako dětskou pannu a v čele průvodu s ní žáci prvního stupně kráčí od školy k řece Svitavě. Zde je pak symbol odcházející zimy pedagogickým dozorem zapálen a hozen do řeky. Definitivně tak voda zimu odnáší a nastává jaro.

Týden dětské radosti Týden dětské radosti byl poprvé vyhlášen koncem června školního roku 1945/46 jako oslava návratu k normálnímu školnímu životu po celoročních opravách vážného poškození exteriéru a interiéru budovy, ke kterému došlo během osvobozování Brna. Týden dětské radosti byl „tečkou“ za válkou a oslavou počátku nového života. Školní kronika vypráví, že v tomto týdnu žáci se svými učiteli chodili na výstavy, divadelní a filmová představení a na vycházky za město. Od 50. let se již kronika o těchto svátečních dnech nezmiňuje. K plnému docenění původního postavení naší školy a významu starých tradic dochází až koncem 90. let. Tyršova obecná škola pokusná byla pro celou republiku školou vzorovou, neboť se v ní vyučovalo podle moderních výchovně-vzdělávacích metod již ve 30. letech, kdy vznikla – navíc byla první školou v Československu, kde se společně vzdělávali chlapci i dívky. V posledním týdnu školního roku 2000/2001 byl poprvé znovu po 55 letech vyhlášen Týden dětské radosti s výše zmíněnou tradiční náplní, která však byla obohacena o sportovní vyžití. Vedle kulturních akcí chodí žáci se svými učiteli na koupaliště, je možnost pořádat nejrůznější třídní i mezitřídní soutěže a děti z 1. stupně mají tradičně svůj Sportovní den. Týden dětské radosti je pro žáky odměnou za jejich celoroční náročnou práci a přispívá ke stmelení třídních kolektivů i školy jako celku. Jedná se o jakési přirozené a příjemné „nárazníkové pásmo“, kdy je dítě

ještě se svými spolužáky a učiteli, ale užívá si s nimi v klidu a bez stresu, takřka v prázdninovém tempu.

Miniparlament a Žákovský parlament TZŠ Zástupci jednotlivých tříd se pravidelně (nejlépe jednou měsíčně) scházejí na zasedáních žákovského parlamentu. Mají možnost navrhovat nejrůznější akce, novinky apod., které jsou poté předkládány zaměstnancům školy k posouzení. Některé návrhy putují do parlamentu opačným směrem a jsou předloženy dětem k rozhodnutí. Žáci 1. stupně mají své vlastní fórum (Miniparlament), které je přizpůsobeno věku dětí. Cílem pro zřízení a fungování parlamentu a miniparlamentu bylo především: seznámit děti se základními prvky fungování demokratických orgánů; posílit vědomí potřeby podřídit se rozhodnutí většiny a zároveň možnosti vyslovit svůj názor a mít možnost jím ovlivnit okolní dění; poskytnout dětem prostor pro odpovědné obhajování svých vlastních názorů.

Dny otevřených dveří Tradičním prvkem otevřenosti školy vůči veřejnosti jsou Dny otevřených dveří, které se konají v Tyršově základní škole čtyřikrát během každého školního roku. Děti i učitelé mají možnost demonstrovat před rodiči a ostatními návštěvníky svou práci.

Den matek ve školní družině V rámci odpolední družinové činnosti připravují k svátku Dne matek děti 1. až 5. třídy pro své maminky, babičky a jiné hosty vystoupení, které se koná v sále naší školičky. Nejdříve děti vytvoří návrhy pozvánek pro maminky. Paní vychovatelky vybírají vhodné obrázky a děti vlastní rukou napíší text pozvánky. Děvčata z hudebního kroužku předvedou kytičku uvitou z písní a tanců, pohádku zahrají děti z dramatického kroužku. O drobné občerstvení pro maminky a hosty se starají děvčátka z kroužku “Mámo, už to umím“. A to vše pod vedením jejich paní vychovatelek. Děti tak poděkují svým maminkám za lásku, laskavost, péči i starostlivost.

Literárně-dramatický kroužek V rámci Tyršovy základní školy bývalo zvykem, že koncem každého školního roku se konalo představení žákovského divadelního souboru. Budeme se snažit o obnovení této hezké kulturní tradice, která náš školní sál vždy naplnila diváky. Literárně-dramatický kroužek (Avodluk III) bude jako již tradičně řízen ředitelkou naší školy a navazuje na divadelní soubory Avodluk I a Avodluk II, které již v uplynulých letech připravily k premiéře nejedno kvalitní drama. V rámci kroužku jsou žáci vedeni k součinnosti a spolupráci, procvičují svůj mluvený projev i schopnost vyjádřit emoce a další mnohé schopnosti a dovednosti.

Poetický podvečer Tradiční akcí, která bývá na Tyršově základní škole vynechána pouze výjimečně, je také Poetický podvečer, pásmo hudebních a recitačních vystoupení žáků, která si děti připravují v rámci literárnědramatického kroužku, hodin českého jazyka a literatury i ve svém volném čase a poté prezentují před svými učiteli i rodiči, čímž se učí vystupovat na veřejnosti a odolávat stresu a trémě, kultivují svůj mluvený projev a učí se rozumět hudbě a literatuře.

Integrace průřezových témat do jednotlivých vyučovacích předmětů Zbývající průřezová témata jsou začleněna do běžných předmětů. Jednoduchý přehled poskytuje následující tabulka, podrobnější popis vždy v tabulkách jednotlivých výukových obsahů ve sloupci Průřezová témata, mezipředmětové vztahy. Jednotlivá průřezová témata jsou v těchto tabulkových souborech zapsána formou zkratek, jejichž výčet uvádíme v abecedním pořádku: EGS: Výchova v evropských a globálních souvislostech, ENV: Enviromentální výchova, MED: Mediální výchova, MUL: Multikulturní výchova, OSV: Osobnostně-sociální výchova, VDO: Výchova demokratického občana a MPV: mezipředmětové vztahy – za touto zkratkou je vždy uvedena zkratka příslušného předmětu a heslovitě naznačena souvislost.

Průřezová témata - 1. stupeň: Průřezové téma

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání

Č Hv Vv

Č Vv Hv

Č Vv Hv

Č Vv Hv

Č Vv Hv

Sebepoznání a sebepojetí

Č Hv Prv Vv

Č Vv Hv Prv

Č Vv Hv Prv

Č Vv Hv

Č Vv Hv

Seberegulace a sebeorganizace

Č Prv Hv Tv Vv

Č Vv Tv Hv Prv

Č Vv Tv Hv Prv

Č Vv Tv Hv Vla

Č Vv Tv Hv Vla

Psychohygiena

Č Hv Tv

Č Tv Hv

Č Tv Hv

Č Tv Hv

Č Tv Hv

Kreativita

Č Hv Vv Prč

Č Prč Hv Vv

Č Prč Vv Hv

Č Prč Vv Hv Vla Č Prč Vv Hv Vla

Poznávání lidí

Č Prv

Č Prv

Č Prv

Č Vla

Č Vla

Mezilidské vztahy

Č Prv Hv Tv

Č Tv Hv Prv

Č Tv Hv Prv

Č Tv Hv Vla

Č Tv Hv Vla

Komunikace

Č M Tv Hv Prv Prč

Č Prč M Tv Hv Prv

Č Prč M Tv Hv Prv Aj

Prč M Tv Hv Vla Prč M Tv Hv Vla Č Aj Č Aj

Kooperace a kompetice

Č M Tv Hv Prv Vv Prč

Č Prč Vv M Tv Hv Prv

Č Prč Vv M Tv Hv Prv Aj

Prč Vv M Tv Hv Prč Vv M Tv Hv Č Vla Aj Č Vla Aj

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Č Prv Prč

Č Prč Prv

Č Prč Prv

Prč Č Vla

Prč Č Vla

Hodnoty, postoje, praktická etika

Č

Č

Č

Č

Č

Sociální rozvoj

Morální rozvoj

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská společnost a škola

Č Prv

Č Prv

Č Prv

Vla Č

Vla Č

Občan, občanská společnost a stát

Prv

Prv

Prv Hv

Vla Vv

Vv Vla

Formy participace občanů v politickém životě

Prv

Prv

Prv

Vla

Vla

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Prv

Prv

Prv

Vla

Vla

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 11

Evropa a svět nás zajímá

Tv

Tv Hv

Tv Hv Aj

Tv Vla Hv Aj

Tv Hv Vla Aj

Objevujeme Evropu a svět

Tv

Tv

Tv Aj

Tv Vla Vv Aj

Vv Tv Vla Aj

Aj

Vla Aj

Vla Aj

Aj

Aj Vla Č Hv

Aj Hv Vla Č

Lidské vztahy

Aj Vla Hv

Aj Vla Hv

Etnický původ

Vla Č

Vla Č

Jsme Evropané

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní diference

Multikulturalita

Prč

Prč

Prč

Vla Č Hv Prč

Aj Prč Hv Vla Č

Princip sociálního smíru a solidarity

Vv

Vv

Vv

Vv

Vv

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy

Prv Vv Prč

Prč Vv Prv

Prč Vv Prv

Prč Vv Vla M

Prč Vv M Hv Vla

Základní podmínky života

Tv

Tv Prv

Tv Prv

Tv Vla

Tv Vla

Lidské aktivity a problémy životního prostředí Prv

Prv

Prv

Vla

Vla

Vztah člověka k prostředí

Prč Vv Prv

Prč Vv Prv

Prč Vv Vla Č

Prč Vv Č Vla

Prv Vv Prč

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Č Prv Tv M Prč

Č Prč M Tv Prv

Č Prč M Tv Prv

Prč M Tv Č Vla Hv Aj

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

ČM

ČM

ČM

MČ

MČ

Stavba mediálních sdělení

Č

Č

Vnímání autora mediálních sdělení

Č Hv

Hv Č

Tv Č Hv

Hv Tv Č

Vv Č

Vv Č

Č Vla

Vla Č

Fungování a vliv médií ve společnosti

Tv

Tv

Tv

Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

Prv

Prv

Prv

12

Prč M Tv Hv Č Vla Aj

Průřezová témata - 2. stupeň: Průřezové téma

6. ročník

7. ročník

8. ročník

9. ročník

OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání

Hv Ov Př Rv Tv Vv

Ov Hv Př PrČ Rv Tv Vv

PrČ Ov Hv Ch Př Rv Tv Vv

Ov Ch Hv PrČ Př Rv Tv Vv

Sebepoznání a sebepojetí

M Hv Ov PrČ Rv Vv Tv

Ov Hv PrČ Rv Tv Vv

PrČ Ov Hv Rv Tv Vv

Rv Ov Hv PrČ Tv Vv

Seberegulace a sebeorganizace

Hv Ov PrČ Tv Vv

Ov Hv PrČ Tv Vv

Ov Hv PrČ Tv Vv

Ov Hv Ch PrČ Tv Vv

Psychohygiena

Rv Hv Tv Vv

Rv Hv Tv Vv

Rv Hv Tv Vv

Rv Hv Tv Vv

Kreativita

M Hv Př PrČ Tv Vv

Hv Př PrČ Tv Vv

Hv Ch Př PrČ Vv Tv

Hv Ch PrČ Vv Tv Př

Poznávání lidí

M Ov Rv Tv

Ov M Rv Tv

Ov Rv Tv

Ov Rv Tv

Mezilidské vztahy

Aj Hv Ov Rv Tv

Aj Ov Hv M Rv Tv

Ov Aj Hv Rv Tv

Aj Ov Hv Tv Rv

Komunikace

Aj Hv Ov Př Rv Tv Vv

Aj Ov Hv Př Rv Tv Vv

Ov Aj Hv Př Ch Tv Rv Vv

Ov Ch Aj Př Tv Hv Rv Vv

Kooperace a kompetice

Hv M Ov Př PrČ Tv

Hv PrČ Ov Př Tv

Ov Hv Př PrČ Tv

Hv PrČ Ov Př Tv

Sociální rozvoj

Morální rozvoj

D

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Ov PrČ Rv Tv

PrČ Ov Rv Tv

Ov PrČ Rv Tv

PrČ Ov Rv Tv

Hodnoty, postoje, praktická etika

Ov Rv Tv

Ov Rv Tv

Ov Rv Tv Z

Ov Rv Tv

13

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA Občanská společnost a škola

Ov PrČ

PrČ Ov

Ov PrČ

Ov PrČ

Občan, občanská společnost a stát

Č D Hv Ov PrČ Tv

PrČ Č D Hv Ov Tv

PrČ Ov Č Hv Tv

PrČ Č D Hv Ov Tv Z

Formy participace občanů v politickém životě

Č D Ov

Č D Ov

Č D Ov

Č D Ov Z

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

D Č Ov

Ov Č

Č D Ov

Ov Č D Z

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Evropa a svět nás zajímá

D Aj Hv Vv Z

Hv Z Aj Vv

Z Hv Aj Vv

Hv Z Aj D Vv

Objevujeme Evropu a svět

D Aj Hv Z

D Z Aj Hv PrČ

Aj Z Hv PrČ

Aj Z D Hv

Jsme Evropané

Č Aj D Z

Z Č Aj D

Č Aj Z D

Z Ov Č Aj D

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA Kulturní diference

Aj D Hv Ov Př Z

Ov Z Aj D Hv PrČ

Ov Aj Hv PrČ Z

Ov Hv Aj D PrČ Z

Lidské vztahy

Aj Hv Ov Z

Ov Aj D Hv Z

Ov Hv Aj D Z

Ov Z Aj Hv D

Etnický původ

D Př Z

DZ

D Ov Z

Ov D Př Z

Multikulturalita

Č Aj D Hv Vv Z

Č Z Aj Hv PrČ Vv

PrČ Č Aj Hv Vv Z

PrČ Č Aj Hv Vv Z

Z

Z

Z

Princip sociálního smíru a solidarity

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy

D Př Z

D Př Z

Př Z

Př Z

Základní podmínky života

D Př Z

D Př Z

Ch Př Z

Př Ch Z

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Ov Př PrČ Tv Z

PrČ Ov M Př Tv Z

Ov Z Č Př D Ch PrČ Tv

PrČ Př Z Ov Ch Č Tv

14

Vztah člověka k prostředí

Ov Př PrČ Vv Z

Ov Př PrČ Vv Z

Z Ov Č Ch Př PrČ Vv

PrČ Ov Z Př Č Ch Vv

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Č Aj Hv Ov Rv Tv Vv

Tv Ov Č Aj Hv M PrČ Rv Vv

Tv PrČ Ov Č Aj Hv M Rv Vv

Tv Ov Č Aj Hv Rv Vv Z

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Aj Vv

Aj M Vv

Aj M Vv

Aj Vv

Stavba mediálních sdělení

Č Vv

Č Vv

Č M Vv

Č Vv

Vnímání autora mediálních sdělení

Hv

Hv Vv

Hv Vv

Hv D Vv

Fungování a vliv médií ve společnosti

Tv Vv

Tv M Vv

Tv M Vv

Tv D Vv

Tvorba mediálního sdělení

Č Vv

Vv Č

Č Vv

Č Vv

Práce v realizačním týmu

Č Ov Rv

Č Ov Rv

Č Ov Rv

Č Ov Rv

15

UČEBNÍ PLÁN

ŠUP pro 1. stupeň Ročník Vzdělávací oblast

Jazyk a jazyková komunikace

Vzdělávací obor

Vyučovací předmět

Český jazyk a literatura

Český jazyk

Cizí jazyk

Anglický jazyk

Matematika Matematika a její a její aplikace aplikace Informační Informační a a komunikační komunikační technologie technologie Člověk a jeho svět Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce

Matematika

Z toho DČD*

2

1.

2.

3.

4.

5.

9

9

8

7

7

40

3

3

3

9

5

5

4

24

2

1

1

2

1

14

2

5

5

Informatika

Člověk a jeho svět

CELKEM předměty

2

2

2

4

4

Výtvarná výchova

1

1

1

2

2

Hudební výchova

1

1

1

1

1

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

1

1

1

1

1

5

1

2

2

26

118

9

12

Člověk a svět práce

Praktické činnosti

Volitelné předměty

1

Celková povinná časová dotace

21

16

22

23

26

ŠUP pro 2. stupeň (bez zaměření) Ročník Vzdělávací oblast


Vzdělávací obor

Vyučovací předmět 6.

7.

8.

9.

Z toho DČD*

1


Český jazyk

4

4

4

5

17

Cizí jazyk

Anglický jazyk

3

3

3

3

12

Matematika

5

4

4

4

17

1

Informatika

2

2

4

3

1

2

Matematika Matematika a její a její aplikace aplikace Informační Informační a a komunikačn komunikační technologie í technologie

Fyzika Chemie

Člověk a příroda

2

1

2

2

22

Člověk a společnost

Přírodopis

2

2

1

1

Zeměpis

2

1

2

1

Dějepis

2

1

1

2

Občanská výchova

1

1

2

12 Mediální výchova

1

Osobnostní a sociální výchova

Umění a kultura

1

Výtvarná výchova

2

2

2

Hudební výchova

1

1

1

Výtvarná výchova/Hudební výchova Tělesná výchova

Člověk a zdraví

Člověk a svět práce

CELKEM předměty

10 1

2

2

2

2

11 Výchova ke zdraví Člověk a svět práce

Praktické činnosti Volitelné předměty

17

1

1

1

1

1

1

2

5

1

2

4

6

12

12


29

18

30

31

32

122

18

ŠUP pro 2. stupeň (se zaměřením) Ročník Vzdělávací oblast


Vzdělávací obor

CELKEM předměty

Vyučovací předmět 6.

7.

8.

9.


Český jazyk

4

4

4

4

16

Cizí jazyk

Anglický jazyk

3

3

3

3

12

Matematika

5

4

4

5

18

2

Seminář z matematiky

1

1

1

0

3

3

Informatika

1+1

1

3

1

1

2

Matematika Matematika a její a její aplikace aplikace Informační Informační a a komunikačn komunikační technologie í technologie

Fyzika Chemie

Člověk a příroda

2

1

2

2

22

Člověk a společnost

Přírodopis

2

2

1

1

Zeměpis

2

1

2

1

Dějepis

2

1

1

2

Občanská výchova

1

1

2

12 Mediální výchova

1

Osobnostní a sociální výchova

Umění a kultura

1

Výtvarná výchova

2

2

2

Hudební výchova

1

1

1

Výtvarná výchova/Hudební výchova Člověk a zdraví Člověk a svět práce

Z toho DČD*

10 1

Tělesná výchova

2

2

2

2

Výchova ke zdraví

1

1

1

Praktické činnosti

1

1

1

3

Volitelné předměty

2

4

6

12

11 Člověk a svět práce

19

12


27

20

30

32

31

122

18

Poznámky k ŠUP 1. stupeň Český jazyk •

V 1. ročníku má předmět komplexní charakter. Ve 2. třídě si žáci mohou vybrat z hodin zaměřených na literární výchovu nebo hodin zaměřených na výuku čtení s porozuměním. Tato hodina je navýšena z disponibilní časové dotace. V 1. a 2. ročníku jsou třídy děleny na skupiny v jedné hodině týdně. Od 2. do 5. ročníku je předmět členěn na jazykovou výchovu, slohovou a komunikační výchovu a literární výchovu. Ve 4. a 5. ročníku se v rámci předmětu realizují průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova a Mediální výchova, proto je předmět posílen o jednu hodinu týdně z disponibilní časové dotace.

Matematika •

V 1. ročníku je třída dělena na dvě skupiny jednou týdně. Ve 3. a 4. ročníku je předmět posílen jednou hodinou z disponibilní časové dotace.

Informatika •

Ve 4. ročníku je předmět posílen jednou hodinou z disponibilní časové dotace.

Člověk a jeho svět •

o o o

Ve 4. a 5. ročníku je předmět posílen jednou hodinou z disponibilní časové dotace. Posílení je určeno k realizaci projektů, které zahrnují tematické okruhy průřezových témat Výchova demokratického občana, Enviromentální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Dělení zaměření hodin je v jednotlivých ročnících následující: 1. ročník: 2 hodiny týdně (obě části – avšak s důrazem na část přírodovědnou); 2.-3. ročník: 1 hodina/týden část přírodovědná + 1 hodina/týden část vlastivědná; 4.-5. ročník: 2 hodiny/týden část přírodovědná + 2 hodiny/týden část vlastivědná.

2. stupeň (třídy bez zaměření) Český jazyk •

Předmět je členěn na jazykovou výchovu, slohovou a komunikační výchovu a literární výchovu. V 9. ročníku je předmět posílen o jednu hodinu týdně z disponibilní časové dotace (K procvičení a zopakování celého učiva.).

Matematika •

V 6. ročníku je předmět posílen jednou hodinou z disponibilní časové dotace.

Informatika •

Je vyučována v 6. a 7. ročníku a bude posílena o 3 hodiny z disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah je doplněn o rozšiřující vzdělávací obsah. Posílení je také určeno k realizaci projektů z tematického okruhu průřezového tématu Multimediální výchova.

Člověk a společnost •

Vzdělávací obsah této oblasti je rozdělen do čtyř předmětů. Dějepis, Občanská výchova, Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. V náplni předmětů Osobnostní a sociální výchova a Multimediální výchova jsou začleněny výstupy z oblasti Člověk a společnost. V 7. ročníku v předmětu Osobnostní a sociální výchova je třída dělena na dvě skupiny.

Hudební a výtvarná výchova •

V 9. ročníku bude v 1. pololetí vyučována hudební výchova a v 2. pololetí výtvarná výchova s dotací jedné hodiny týdně.

Praktické činnosti •

V 9. ročníku je předmět posílen o jednu hodinu týdně z disponibilní časové dotace.

Volitelné předměty •

Jsou dotovány z disponibilní časové dotace. Další cizí jazyk je realizován v 7. až 9. ročníku vždy dvěma hodinami týdně. Přehled volitelných předmětů včetně jejich vzdělávacích obsahů bude tvořit přílohu k ŠVP.

Nepovinné předměty •

Přehled nepovinných předmětů včetně jejich vzdělávacích obsahů bude také součástí přílohy k ŠVP.

21

2. stupeň (třídy se zaměřením) Český jazyk •

Předmět je členěn na jazykovou výchovu, slohovou a komunikační výchovu a literární výchovu.

Matematika •

Ve všech ročnících je předmět posílen z disponibilní časové dotace. Důvodem je zařazení rozšiřujících témat.

Informatika •

Je vyučována v 6. a 7. ročníku a bude posílena o 1 hodinu z disponibilní časové dotace. Vzdělávací obsah je doplněn o rozšiřující vzdělávací obsah. Posílení je také určeno k realizaci projektů z tematického okruhu průřezového tématu Multimediální výchova. V 6. ročníku budou do výuky informatiky integrovány výstupy ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce z tematického okruhu Využití digitálních technologií.

Člověk a společnost •

Vzdělávací obsah této oblasti je rozdělen do čtyř předmětů. Dějepis, Občanská výchova, Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. V náplni předmětů Osobnostní a sociální výchova a Multimediální výchova jsou začleněny výstupy z oblasti Člověk a společnost. V 7. ročníku v předmětu Osobnostní a sociální výchova je třída dělena na dvě skupiny.

Hudební a výtvarná výchova •

V 9. ročníku bude v 1. pololetí vyučována výtvarná výchova a v 2. pololetí hudební výchova s dotací jedné hodiny týdně.

Praktické činnosti •

Chybějící hodina v 6. ročníku je integrována do náplně výukového obsahu předmětu Informatika ve stejném ročníku.

Volitelné předměty •

Jsou dotovány z disponibilní časové dotace. Další cizí jazyk je realizován v 7. až 9. ročníku vždy dvěma hodinami týdně. Přehled volitelných předmětů včetně jejich vzdělávacích obsahů bude tvořit přílohu k ŠVP.

Nepovinné předměty •

Přehled nepovinných předmětů včetně jejich vzdělávacích obsahů bude také součástí přílohy k ŠVP.

22

UČEBNÍ OSNOVY – 1. STUPEŇ Český jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován od prvního do devátého ročníku. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a souvisejících tematických okruhů průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Časová dotace předmětu na prvním stupni je v 1. třídě devět hodin, ve 2. třídě deset hodin, ve 3. třídě osm hodin, ve čtvrté a páté třídě potom hodin sedm. Ve 2. třídě mají žáci navíc možnost výběru z hodin zaměřených na literární výchovu nebo hodin zaměřených na výuku čtení s porozuměním (viz. ŠUP). Předmět je formálně členěn na tři okruhy: jazykovou výchovu, slohovou a komunikační výchovu a výchovu ke čtenářství. V předmětu se kromě vlastního vzdělávacího obsahu realizují též některé tematické okruhy všech průřezových témat. Výuka probíhá většinou v kmenových třídách, upřednostňovanou formou realizace je vyučovací hodina. Některá témata, zejména z oblasti literatury, jsou realizována formou krátkodobých projektů. Dalším způsobem naplňování cílů předmětu jsou návštěvy knihoven, práce s knihou a texty na internetu. Důraz je kladen na rozvoj komunikačních dovedností, tomu je podřízena i výuka gramatiky. Upřednostňujeme skupinovou práci. Většina tříd je této formě výuky přizpůsobena také rozestavěním lavic v učebnách. Na 1. stupni je naším prvořadým cílem dát žákům základní nástroje vzdělávání – schopnost číst a psát. Klademe přitom důraz na čtení s porozuměním a zvládnutí základní české gramatiky. Snažíme se proto rozvíjet schopnost dorozumívat se, vedeme děti k obohacování slovní zásoby a seznamujeme je se spisovnou podobou češtiny. Výuku mluvnice chápeme nikoliv jako cíl, ale jako cestu, na níž díky poznávání struktury jazyka mohou žáci rozvíjet své komunikační dovednosti. Z vyučovacích metod využíváme často aktivizující metody – inscenační, situační a didaktické hry. Pro rozvoj spolupráce žáků při řešení náročnějších úkolů využíváme skupinovou a partnerskou metodu výuky. Samostatná práce žáků je nedílnou součástí výuky. Prokazujeme respekt osobnosti každého žáka, vnímáme specifika jeho myšlení a snažíme se u něj rozvinout kritické myšlení. Využíváme i metodu brainstormingu umožňuje třídit nápady a dále je zpracovávat. Společnými projekty chceme v žácích vzbudit hlubší zájem o danou problematiku.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení

• Rozvíjíme u žáků dovednosti potřebné k osvojování učiva. • Žákům dáváme dostatek možností, při nichž používají osvojené jazykové dovednosti i v jiných oblastech. • Vedeme žáky k pečlivému vedení záznamů a ukládání informací. • Seznamujeme žáky s mluvnickými a literárními termíny souvisejícími s probíraným učivem.


• Vedeme žáky k samostatnému vyhledávání pravidel, jimiž se řídí probírané mluvnické jevy. • Vedeme žáky k tomu, aby uměli nalézt chyby v textu a odůvodnit správné psaní. • Učíme žáky pracovat se slovníky.

Kompetence komunikativní • • • • •

V rámci probíraných žánrů vedeme žáky ke správné formulaci obsahu sdělení. Nabízíme žákům dostatek příležitostí k porozumění probíraným literárním textům. Pomocí literárního i mluvnického učiva rozšiřujeme slovní zásobu žáků. Vedeme žáky ke správné, srozumitelné stavbě větných celků. Procvičujeme a zdokonalujeme vypravěčské schopnosti žáků.

23


• Vytváříme příležitosti k diskuzím v malých skupinách i v rámci celé třídy. • Vedeme žáky ke schopnosti požádat o pomoc.


• Seznamujeme žáky s naším slovesným dědictvím a vysvětlujeme jim jeho význam pro národní určení. • Podporujeme v žácích potřebu literárního projevu, recitace a četby.


• Vedeme žáky k dodržování hygienických pravidel při čtení a psaní. • Dbáme na to, aby si žáci svůj pracovní prostor udržovali v čistotě.

Vzdělávací obsah předmětu Jazyková výchova Téma

Žák by (se/si) měl… • samostatně vytvářet synonyma, antonyma, homonyma, slova nadřazená, podřazená, citově zabarvená; • porovnávat význam slov;

Nauka o slově

• rozlišovat slova spisovná, nespisovná, vulgární, nářeční; • rozpoznat v písemném i mluveném projevu slova nespisovná • u jednoduchých slov dokázat rozlišit část předponovou, kořen, část příponovou a koncovku; • být obeznámen s existencí tzv. nulové koncovky.

24

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MED – beseda OSV – věkově odpovídající spisové vyjadřování , rozvoj slovní zásoby OSV – rozvoj slovní zásoby

Téma

Žák by (se/si) měl… • určit u běžně používaných slov slovní druh;

Tvarosloví

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MED – samostatný mluvený projev

• využívat v mluveném projevu správné tvary slov; • psát správně koncovky podstatných a přídavných jmen. • vyhledat samostatně podmět a přísudek a označit základní skladební dvojici;

Skladba

MED – samostatný písemný projev

• psát správně koncovky sloves při shodě přísudku s holým podmětem; • rozlišit větu jednoduchou od souvětí.

Slohová a komunikační výchova Téma

Žák by (se/si) měl…

• plynule číst přiměřeně náročný text; • číst s porozuměním; • vyjádřit vlastními slovy obsah přečteného textu; • umět orientovat v textu; Čtení

• rozlišit v textu důležité a okrajové informace.

25

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VDO – občanská společnost a škola – adresa školy, svoje práva a povinnosti MED – práce s dětskými časopisy, společné hodnocení článků OSV – řešení problémů v rámci třídy, právo říci svůj názor ENV – ekosystémy, člověk součást přírody, vztah člověka k přírodě, odpady, ochrana životního prostředí MUL – hodnocení mezilidských vztahů, porovnávání zvyků v kulturně diferencovaných rodinách

• pozorně naslouchat ostatním; • vhodně formulovat otázky; • uplatňovat při komunikaci s druhými běžné zdvořilostní formy (poděkování, prosba, žádost, pozdrav); • kontrolovat svůj mluvený projev; Naslouchání a mluvený projev

• znát zásady komunikace s dospělými , vrstevníky.

• dodržovat správné hygienické návyky; • bezpečně ovládat techniku psaní;

Písemné projevy

• s pomocí učitele rozlišit i napsat adresu, blahopřání, pozdrav, sms, omluvenku, vzkaz, dopis ad.; • napsat krátké vypravování;

VDO – občanská společnost a škola – svoje práva a povinnosti MED – práce s dětskými časopisy, rozvoj vkusu, společné hodnocení článků, formulace otázek OSV – řešení problémů v rámci třídy, právo říci svůj názor, vzájemné poznání a soužití ve třídě MED – vyjádření vlastního stanoviska, společné hodnocení článku OSV – požádat o něco, odmítnout, komunikace mezi vrstevníky a komunikace s dospělými MUL – vyprávění o sobě

OSV – Relaxační chvilky, dechová cvičení MED – práce s dětskými časopisy, tvorba vlastní zprávy, oznámení, pozvánky aj. OSV – psychohygienické návyky, popis osob VDO – adresa školy i trvalého bydliště, jméno školy

• napsat běžný popis osoby.

Literární výchova Téma

Žák by (se/si) měl… • vyjádřit dojmy z četby vlastními slovy a zaznamenat je;

Zážitkové čtení

• zvolit vhodnou knihu pro svou četbu.

26

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – mezilidské vztahy – pravidla, do je dobré a co špatné, žebříček hodnot, naslouchání druhým, rozvoj kreativity, vyprávění příběhu

Téma

Žák by (se/si) měl… • umět přednést přiměřeně náročný literární text; • vyjádřit jednoduchou dramatizací přečtený text; • volně reprodukovat text;

Literární projevy

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – rozdělení rolí ve skupině, dvojici, rozvoj komunikačních schopností, kreativita, vyprávění příběhu OSV – samostatné vyjadřování, žebříček hodnot

• vytvořit jednoduchý text na dané téma; • rozlišit prózu a poezii; • rozpoznat hádanku, pohádku, bajku a povídku; • vyjmenovat několik autorů dětské literatury;

Anglický jazyk Charakteristika předmětu Předmět spadá do oblasti Jazyk – jazyková komunikace (společně s předměty Český jazyk a Německý jazyk) a zahrnuje poznatky z oboru Anglický jazyk. Vzdělávací obsah předmětu je rozpracován do období, ne do ročníků. Časová dotace připadající v průběhu od 3. do 5. ročníku jsou 3 hodiny týdně. Třída je podle úrovně znalostí zjišťovaných na základě rozřazovacího testu na konci školního roku (ve 3. ročníku na jeho začátku) rozdělena na dvě skupiny. Ve výjimečných případech má žák možnost přestoupit do jiné skupiny – vždy musí uvést důvody; rozhodnutí závisí na uvážení vyučujících. Výuka je realizována především ve třídách a v učebně informatiky (zde využíváme různé výukové programy, např. Terasoft, i další možnosti informačních technologií). Za účelem sledování autentických materiálů a videoprojekcí navštěvujeme také jazykovou a multimediální učebnu. Ve výuce anglického jazyka používáme klasické metody – práce s textem, rozhovor a napodobování. Zaměřujeme se však především na aktivizující výukové metody jako jsou diskuse, metody inscenační a situační. Využíváme též komplexních metod – frontální výuka, partnerská a skupinová výuka, samostatná práce žáků, brainstorming a projektová výuka. Pro větší zapojení a zvýšení motivace žáků pořádáme recitační soutěž v cizích jazycích.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení • • • • •

Pracujeme s autentickými materiály, klademe otevřené otázky vztahující se k danému materiálu. Vedeme žáky k fixování a hlubšímu porozumění systému jazyka. Dbáme na propojování informací z různých oborů. Používáme anglické názvosloví. Na žácích žádáme zhodnocení naší i jejich vlastní práce.


• Nacvičujeme různé problémové situace a jejich možná řešení, diskutujeme o řešení a hledáme jiná. • Povzbuzujeme žáky k trvalému úsilí o zvládnutí anglického jazyka.

27


Používáme všechny dostupné materiály (texty,obrázky, nahrávky, videa…). Upřednostňujeme komunikaci v anglickém jazyce. Dbáme na kultivovaný ústní i písemný projev, chyby opravujeme. Klademe motivující otázky, diskutujeme a vyžadujeme výstižné odpovědi. Trénujeme, jak správně reagovat v běžných životních situacích.

Kompetence sociální a personální • • • •

Pracujeme často ve skupinách. Dbáme na zapojení všech žáků do diskuse. Na začátku školního roku vytváříme pravidla práce pro každou skupinu. Dbáme na to, aby se žáci vyjadřovali bez obav, proto chválíme každou snahu.


• Pěstujeme přátelské vztahy ve skupině, dodržujeme a vyžadujeme dodržování stanovených pravidel. • Stanovíme přesně práva a povinnosti žáků, soustředíme hodně pozornosti na to, abychom je neporušovali.


• Zdůrazňujeme nutnost ovládnutí anglického jazyka pro jejich budoucnost. • Vybíráme informace nutné pro jejich další vzdělávání.

Vzdělávací obsah předmětu Téma

Žák by (se/si) měl ... • zopakovat slovo po učiteli; • vyslovovat anglické hlásky a slova; • vlastními slovy vysvětlit rozdíly mezi psanou a zvukovou podobou anglických hlásek a slov;

Pravidla výslovnosti

• zopakovat po učiteli přečtený text; • číst texty v angličtině; • ovládat hláskování (spelling) dané slovní zásoby • známou slovní zásobu vyslovit i napsat. • porozumět řečenému;

Rozkazovací způsob

• vykonat požadovanou činnost, vhodně zareagovat.

28

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MUL – specifické rysy jednotlivých jazyků/skupin jazyků OSV – komunikace v reálných situacích MPV – ČJ – správné čtení, vnímání systému jazyka

Téma

Žák by (se/si) měl ... • rozumět dané slovní zásobě;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – ČJ – synonyma, homonyma

• z kontextu domyslet smysl konverzace; Slovní zásoba

• uvědomovat mnohovýznamovost anglických slov (synonymie, homonymie); • rozlišit slovní druhy; • nahradit podstatná jména zájmeny. • ovládat anglickou abecedu;

Práce se slovníkem

MPV – ČJ – slovníky, slovníkářství

• rozeznat části dvojjazyčného slovníku; • vyhledat ve slovníku neznámé výrazy. • z kontextu domyslet smysl textu; • využívat předkládaný materiál (video-, audionahrávka) k přípravě výstupu.

Poslech (písničky a pohádky)

MED – kritické vnímání mediálních sdělení – identifikace základních orientačních prvků v textu

• porozumět požadavku; • porozumět textu; Otázka

EGS – lidová slovesnost – Evropa a svět nás zajímá MUL – multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování MPV – ČJ – poslech textu, vnímání mluvené řeči HV – poslech

• vyhledat informaci; • odpovědět na otázku. • uplatňovat pravidla anglické skladby; • charakterizovat postavení přísudku a podmětu v anglické větě;

Slovosled • zformulovat vlastní sdělení slovně i písemně (způsob oznamovací, otázka, zápor).

29

Matematika Charakteristika předmětu Předmět Matematika navazuje svým vzdělávacím obsahem na zkušenosti a dovednosti získané doma nebo v předškolním zařízení. Časová dotace předmětu je v 1. – 4. ročníku pět hodin týdně, v 5. ročníku pak čtyři hodiny týdně. Výuka probíhá v kmenové učebně. V hodinách matematiky rozvíjíme vědomosti a dovednosti, které žáci potřebují v praktickém životě, analyticko-syntetické myšlení, logiku a schopnost řešit problém. Ve vyučování se zaměřujeme na schopnost žáků učit se, spolupracovat, vedeme žáky k zodpovědnosti a tvořivosti, učíme je komunikovat a řešit problémové úkoly. Soustavně zařazujeme nestandardní úlohy a problémy, u nichž je nutno využívat logického myšlení a nejen mechanicky naplňovat postup. Získané matematické dovednosti žáci využívají k řešení životních situací. Ve vyučovacím procesu pracují žáci nejen samostatně, ale učí se dosáhnout cíle i ve dvojici nebo větší skupině. Předmět Matematika je rozdělen na okruhy: • Početní operace (sčítání, odčítání, násobení, dělení, slovní úlohy, číselná osa, zaokrouhlování). • Geometrie (rovinné i prostorové útvary). • Problémové úkoly. • Práce s daty. • Zlomky. V tematickém okruhu početní operace si žáci postupně osvojují aritmetické operace (porovnávání, sčítání, odčítání, násobení, dělení, zaokrouhlování). Dbáme na správné provádění daných operací, algoritmické porozumění, tzn. proč je práce prováděna zvoleným (daným) postupem. Důraz klademe na významové porozumění – schopnost využití dané operace v reálné situaci. V oblasti geometrie se žáci učí objevovat, rozlišovat a určovat základní rovinné i prostorové útvary, vyhledávají je ve svém okolí a správně pojmenovávají. Procvičují převádění jednotek, uvědomují si využití této operace v reálných situacích. Řešení problémových úkolů může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech z oblasti školské matematiky, ale je nutné zde využívat logické myšlení. Takovéto úlohy by měly prolínat všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se na nich učí řešit rychle a správně situace a úkoly, které před ně klade a bude klást běžný život. V okruhu práce s daty si žáci na základě pozorování uvědomují změny a souvislosti známých jevů. Porovnávají velikosti věcí i čísel, při práci s grafem, diagramem či tabulkou se učí chápat vzájemné závislosti jednotlivých veličin. V tematickém celku zlomky se žáci seznamují s významem tohoto pojmu i s jeho využitím v praxi. V hodinách matematiky žáci mohou používat kalkulačky.


• Vytváříme u žáka zásobu systémových matematických nástrojů (početních operací, metod k řešení úloh apod.). • Vedeme žáky k používání vzorců a početních úkonů při řešení úloh vycházejících z reálného života. • Při práci využíváme také znalosti a informace z jiných oborů. • Nabízením nových problémových úkolů rozvíjíme u žáků logické myšlení, dáváme jim možnost používat znám.


• Učíme žáky využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech (odhady, porovnávání, měření atd.). • Vedeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k hledání různých možností správného řešení zadaných úkolů. • Provádíme se žáky rozbor úloh, plánujeme jejich řešení, vedeme žáky k volbě správného postupu k dosažení výsledku. • Vedeme žáky k rozvíjení spolupráce při řešení problémových úkolů.

30

• Kde je to možné, necháváme na žácích, zda požádají o pomoc nebo zda se rozhodnou úlohu vyřešit samostatně. • Využíváme informace z různých oborů.


• Vedeme žáky k dodržování pravidel skupinové práce. • Kde je to možné, necháváme na žácích, zda požádají o pomoc nebo zda se rozhodnou úlohu vyřešit samostatně. • Používáme matematickou symboliku. • Probouzíme v žácích poznání, že prosba a poděkování otevírají dveře. • Vyslechneme ve vhodné době názory žáků, o problémech s nimi diskutujeme, dbáme na zapojení co největšího počtu žáků do takto vyvolané diskuse. • Dbáme na kvalitní prezentaci výstupů ze skupinové práce.


• Všichni společně sestavujeme pravidla pro skupinovou práci a také dohlížíme na jejich dodržování. • Ve skupině se snažíme spolupracovat, vážíme si práce druhých, respektujeme osobnost jednotlivců i míru jejich schopností. • Diskutujeme o problémech při skupinové práci, snažíme se společně hledat vhodná řešení. • Vedeme žáky k uvědomění si vlastní hodnosty, k tomu, aby se ani nepodceňovali, ani nepřeceňovali.


• Osvojujeme si pravidla správného chování k sobě i k ostatním lidem.


• Vedeme žáky k dodržování hygienických pravidel při práci se sešitem a učebnicí. • Pomáháme žákům poznávat a rozvíjet jejich schopnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci. • Vedeme žáky k samostatnému rozhodnutí o postupu práce.


Žák by (se/si) měl ... • řešit algoritmus sčítání a odčítání přirozených čísel do 1 000 000 (zpaměti i písemně); • bezpečně ovládat pamětné násobení a dělení do 100;

Početní operace

• písemně vypočítat násobení dvojciferným i trojciferným činitelem; • vypočítat a kontrolovat dělení jednociferným a dvojciferným dělitelem; • získat představu o písemném dělením dvojciferným dělitelem;

31

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – využívání algoritmů v praxi

Téma

Žák by (se/si) měl ... • rozumět zadání slovní úlohy;

Slovní úlohy

• umět řešit jednoduché a složené slovní úlohy vedoucí k jednomu nebo dvěma výpočtům s přirozenými čísly; • rozlišit podstatné od nepodstatného, analyzovat, aplikovat a řešit. • porovnávat přirozená čísla do 1 000 000 a zobrazit je na číselné ose;

Číselná osa a zaokrouhlování

• používat zaokrouhlování s požadovanou přesností.

• na základě dat zaznamenat a sestrojit jednoduché grafy;

Práce s daty

• orientovat se v grafech i diagramech a umět z nich číst; • orientovat se v jízdních řádech; • používat jednoduché převody jednotek času.

• zapsat zlomek podle daného zadání; Zlomek a jeho části

• sčítat a odčítat zlomky se stejným jmenovatelem; • vypočítat část z celku; • řešit jednoduché slovní úlohy s využitím zlomků.

32

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MED – hledání a získávání informací ENV – řešení slovních úloh z oblasti životního prostředí MPV – ČJ – pochopení jazykového zadání matematické úlohy MPV – Člověk a jeho svět – souvislost se záznamem historických událostí na časovou osu OSV – využívání odhadu a zaokrouhlování v praxi

OSV – spolupráce ve skupině MED – vyhledávání informací MPV – ČJ, Člověk a jeho svět

Téma

Žák by (se/si) měl ... • narýsovat základní rovinné útvary (konstrukce); • sestrojit rovnoběžky a kolmice, určit vzájemnou polohu dvou přímek;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – pečlivost a přesnost při práci MPV – ČJ, Člověk a jeho svět, Člověk a svět práce

• graficky sčítat a odčítat úsečky; • s pomocí učitele aplikovat použití vzorce pro výpočet obvodu a obsahu čtverce a obdélníka (slovní úlohy) Geometrie

• používat jednoduché převody jednotek délky; • zapsat a přečíst jednotky obsahu; • narýsovat osu a střed úsečky; • narýsovat osově souměrné útvary; • poznat a pojmenovat: kvádr, krychli, jehlan, kužel,válec, kouli. • porozumět úkolu;

Problémové úkoly

• rozlišit podstatné od nepodstatného; • zdůvodnit nestandardní postup řešení slovní úlohy.

33

OSV – spolupráce ve skupině MPV – ČJ – pochopení jazykového zadání matematické úlohy

Informatika Charakteristika předmětu Předmět Informatika je na 1. stupni vyučován pouze ve 4. a 5. třídě s dotací jedné hodiny týdně, přičemž v pátém ročníku je hodina čerpána z disponibilní časové dotace. V rámci tohoto předmětu si žáci osvojí základní postupy při ovládání osobního počítače, seznámí se základními hardwarovými komponenty, jejich umístěním a funkcí. Ve výuce využívají možností sítě Internet. Získávají zkušenosti s vyhledáváním, tříděním a dalším zpracováváním materiálů, které celosvětová síť nabízí. Seznámí se s jednoduchými postupy při tvorbě počítačových programů. Výuka informatiky probíhá na prvním stupni v celé třídě.


• Podporujeme u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména zařazováním vhodných problémových úkolů. • Vytváříme u žáků zásoby pojmů z IT (software, hardware), způsoby práce s PC, které žák efektivně využívá při řešení úkolů.


• Nabízíme žákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného života a vedoucích k samostatnému uvažování a řešení problémů. • Nabízíme nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení. • Provádíme se žáky rozbor úkolu (problému) - tvoříme plán jeho řešení.


• Nabízíme žákům příležitost využívat informační a komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro komunikaci a spolupráci s ostatními. • Žáci svá díla prezentují a obhajují před spolužáky.


• Připravujeme žákům aktivity, při nichž jsou nuceni spolupracovat a komunikovat navzájem. • Nabízíme žákům možnosti, jak si rozšířit svou kvalifikaci v oblasti výpočetní techniky a jejího užívání a tím i lepší start na druhý stupeň a posléze i do života.


• Nabízíme dostatečné množství situací k propojení problematiky dítěte, jeho zájmové činnosti a společnosti (počítačové pirátství, kultura chatování, problematika PC her).


• Nabízíme žákům projekty, ve kterých se mimo jiné budou učit ovládat zařízení IT. • Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplné dokončení práce.

34


Žák by (se/si) měl ...

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy

• využívat základní standardní funkce počítače a jeho nejběžnější periferie Základy práce s PC

• respektovat pravidla bezpečné práce s hardwarem i softwarem a postupovat poučeně v případě jejich závady • chránit data před poškozením, ztrátou a zneužitím • při vyhledávání informací na internetu používat jednoduché a vhodné cesty

Základy práce s internetem

• vyhledávat informace na portálech, v knihovnách a databázích • komunikovat pomocí internetu či jiných běžných komunikačních zařízení

Základy práce s grafickým souborem

• pracovat s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru

35

MED - kritické čtení a vnímání mediálních sdělení identifikování základních orientačních prvků v textu OSV – prezentace vlastní práce

Člověk a jeho svět Charakteristika předmětu Tento vyučovací předmět má za úkol vytvořit prvotní ucelený obraz světa, zahrnuje v něm poznatky celého lidstva během jeho vývoje a vyznačuje základní vztahy v něm. Využívá v co největší míře zkušeností dítěte z jeho nejbližšího okolí a prostředí, učí ho vnímat pravdivý obraz světa, orientovat se v něm, zaujmout v životě správný postoj. Využívá poznatků a dovedností dítěte z jeho vlastních zážitků a zkušeností, taktéž z jeho poznatků o rodině nabytých životem a ukazuje mu cestu k poznávání souvislostí, že „vše souvisí se vším“ a že člověk je neoddělitelnou součástí celého vesmíru. Vzhledem k obšírnosti předmětu je tento rozdělen na dvě části, které blíže specifikují jeho obsah – část přírodovědnou část vlastivědnou. Předmět (obě jeho části paralelně) je vyučován ve všech ročnících (1.5.třída) prvního stupně. Pro přehlednost a lepší organizaci vyučování jsou mu vyhrazeny tyto hodinové dotace: • 1. ročník: 2 hodiny týdně (obě části – avšak s důrazem na část přírodovědnou); • 2.-3. ročník: 1 hodina/týden část přírodovědná + 1 hodina/týden část vlastivědná; • 4.-5. ročník: 2 hodiny/týden část přírodovědná + 2 hodiny/týden část vlastivědná. Při členění témat předmětu Člověk a jeho svět vycházíme z toho, že v prvním období (1.-3. třída) dítěte převládá zájem o přírodu, která jej od narození obklopuje a je proto bližší jeho chápání. Proto je kladen v 1.-3. ročníku důraz na část přírodovědnou. V druhém období (4.-5. ročník) je žák již schopen vnímat a porozumět abstrakci, hledat podstatu jevů a hledat řešení zadaných úkolů. V tomto období je proto kladen větší důraz na část vlastivědnou. Výuka probíhá ve většině případů ve třídě, součástí předmětu Člověk a jeho svět ovšem rovněž jsou: skupinová práce, projektové dny na prvním stupni, pokusy a pozorování, návštěva hvězdárny, návštěva knihovny, výstav, galerií či muzeí, vycházky s odborným výkladem, práce s naučnou literaturou a s encyklopediemi i školy v přírodě.

Charakteristika přírodovědné části Zaměřujeme se na vztahy živých a neživých přírodnin na Zemi, na ochranu životního prostředí, na zkoumání věcí a látek dětem tohoto věku blízkých i na prvotní seznámení se vztahy ve vesmíru. Do této části jsou začleněna témata o lidském těle, zdraví, výživě a také témata zaměřená na osobní bezpečí žáků.

Charakteristika vlastivědné části V této části se žáci učí orientovat na mapě České republiky i na mapě Evropy, seznamují se s místy a s historickými událostmi z dějin našeho národa. Ukazujeme jim Českou republiku jako součást Evropské unie a vysvětlujeme jim souvislosti vývoje lidstva, náboženství a kulturních tradic. Učíme se vnímat jednotlivé národy jako jedinečné, jedinec v našem pojetí je svébytná osobnost s právem na svobodný život. Do vlastivědné části předmětu jsou zahrnuta témata připomínající historické události, jež se vážou ke svátkům a významným dnům.


• Podněcujeme přirozenou touhu žáka objevovat nové informace o přírodě a okolním světě. • Nabízíme různé způsoby a možnosti, jak se dovědět co nejnovější poznatky (zejména při exkurzích a vycházkách). • Učíme žáky informace vyhledávat, třídit a řadit podle základních znaků. • Pro hlubší pochopení souvislostí přírodních i historických jevů a zákonitostí. • Povzbuzujeme a vítáme každou aktivitu, která vede k získání zajímavých poznatků. • Podporujeme u žáků snahu o získávání informací vlastním pozorováním, experimentováním. • Při projektech dáváme žákovi dostatek prostoru k vyjádření i ke kritickému zhodnocení procesu (výsledku) učení. • Používáme odbornou literaturu, encyklopedie i video.

36

Kompetence k řešení problémů • • • • • • •

Na základě pokusu nabízíme různé možnosti vyhodnocení problému. Při nezdaru započatého „výzkumu“ jej opakujeme a trváme na jeho dokončení. V terénu nabízíme možnost srovnání a vedeme k výběru správného postupu. Umožňuje žákovi, aby na základě vlastního pozorování vyvodil závěr a ten obhájil. Nabízíme prostor k řešení problému na základě vlastní zkušenosti dítěte. Klademe důraz na plánování a promýšlení způsobu řešení. Podporujeme u žáků hledání rozličných variant řešení a vedeme je k výběru nejvhodnějšího řešení na základě diskuse.

Kompetence komunikativní • • • • • • • •

Zadáváme referáty a dbáme při tom na správném a věcném vyjadřování v písemném i ústním projevu. Úroveň porozumění textu i látce kontrolujeme otevřenými otázkami. Doporučujeme a nabízíme vhodné vlastivědné a přírodovědné televizní a rozhlasové pořady. V rámci projektů učíme spolupráci s ostatními. Chválíme a slovně hodnotíme dobrovolnou prezentaci žáka. Dáváme dostatek prostoru k diskusi a naslouchání. Podporujeme vyhledávání informací z různých zdrojů. Klademe otevřené otázky.


• Spoluutváříme pravidla skupinové a projektové práce. • Věkovou různorodostí skupin, zejména při projektových dnech 1. stupně, se podílíme na vytváření příjemné atmosféry při práci. • Na exkurzích, vycházkách a besedách dbáme na vhodné jednání s ostatními lidmi a chování žáků případně korigujeme. • Dbáme na dostatek prostoru pro spolupráci ve skupině žáků tak, aby si pomáhali a přitom se respektovali.


• Zařazujeme dostatek pozorování a pokusů za účelem pochopení základních lidských hodnot. • V rámci besedy a na konkrétních příkladech ilustrujeme možnosti ochrany vlastní osoby před ohrožením. • Návštěvami výstav, muzeí a galerií se podílíme na vytváření povědomí o historických a kulturních tradicích. • Nabízíme vhodné aktivity k zapojení se do kulturního dění ve škole i v obci a takovéto snahy povzbuzujeme. • Podporujeme vznik a vyhraňování občanských postojů vzhledem k nejbližšímu okolí i vzdálenějšímu životnímu prostředí. • Uvádíme dětem kladné vzory. • Poskytujeme know-how na ochranu zdraví svého i druhých.


• Poskytujeme know-how na ochranu zdraví svého i druhých, dbáme na dodržování pravidel bezpečnosti práce. • Dbáme na dodržování ochrany kulturních a historických památek. • Seznamujeme se zákonnými normami pro ochranu národního kulturního dědictví i se sankcemi za jeho poničení. • Podle možností se zapojujeme do akcí pořádaných dobrovolnými ekologickými sdruženími. • Hledáme cesty ke zlepšení spolupráce ve skupinách a tím i jejich činnosti. • Vytváříme podmínky pro uvědomělé plnění povinností a závazků. Jdeme příkladem.

37

Vzdělávací obsah předmětu Žák by (se/si) měl ... 1. období

Téma

Místo, kde žijeme

•

určit svoji adresu;

•

orientovat se v plánku svého bydliště;

•

rozpoznat a popsat stručně bližší a vzdálenější okolí.

Žák by (se/si) měl... 2. období •

blíže specifikovat polohu svého bydliště (vzhledem ke škole, regionu, státu);

•

používat mapu k určení regionu ČR.

Domov

• vlastními slovy popsat změny v nejbližším okolí; Místo, kde žijeme

• načrtnout plánek bezpečné cesty do školy;

Škola • orientovat v prostorách školy.

Místo, kde žijeme Obec

• vyjmenovat některé památky Brna, ke kterým se vztahují pověsti a vlastními slovy popsat; • rozpoznat pravdu a smyšlený příběh.

• na základě dotazníku definovat základní dopravní značky;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Projekt: Místo, kde žijeme (jeden den, pro celý 1. stupeň) OSV – práce ve skupinách MED – vyhledávání informací VDO – řešení problému EGS – navrhování zlepšení životního prostředí v okolí ENV – pozorování okolní krajiny, srovnávání OSV – přesně definovat pravidla silničního provozu, chápat jejich nutnost a vysvětlit, proč se jimi řídit

Projekt : Místo, kde žijeme

• diskutovat o možnostech, jak zajistit bezpečnost silničního provozu v okolí školy. • dokázat vysvětlit podstatu pověsti; • vybrat a zařadit pověst k historické památce; • porovnat rozdíl pověstí našeho a jiného (okolní státy); • předvést dramatizaci

38

Projekt: Místo, kde žijeme MPV – ČJ – sloh, čtení, VV

Téma

Žák by (se/si) měl ... 1. období • vybrat v terénu správně turistickou značku a orientovat se podle ní; • porozumět principu hledání světových stran na mapách (turistických i obecných);

Místo, kde žijeme Okolní krajina

• vybrat několik značek na mapě a srovnat je s okolními značkami ve volné krajině;

Žák by (se/si) měl... 2. období • srovnávat a blíže specifikovat povrch okolní krajiny a krajiny státu s krajinami jiných podnebních pásem;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Projekt: Místo, kde žijeme Realizace učiva: školy v přírodě

• na základě médií vytvořit vlastní názor na změny v krajině globálně a jejich příčiny.

• popsat a najít orientační body; • v terénu najít a pojmenovat přírodní a umělé prvky v krajině. • demonstrovat práci s buzolou; • načrtnout plánek známé krajiny; • pojmenovat druhy map a popsat jejich odlišnosti; • zařadit při pobytu v terénu pravidla bezpečnosti. Místo, kde žijeme Mapy

Projekt: Cestujeme po Evropě • zorganizovat pohybovou (Realizace ve 4. a 5. třídě) aktivitu v terénu MED – hledání a získávání s důrazem informací, třídění a výběr na dodržováním OSV – spolupráce ve skupině, bezpečnosti; komunikace, hledání kompromisu. respektování a • provést kritiku a pomoc následně navrhnout OSV – dodržování pravidel správné řešení MUL – poznání jiných národů, nevhodného chování lidí nutnost dorozumívání se při v přírodě; cestování • umět ukázat na mapě ČR hlavní a jiná velká města; • shrnout poznatky o hospodářské situaci v ČR a v jiných státech Evropy; • ukázat hlavní města nejvyspělejších států EU; • vlastními slovy srovnat státy vyspělé, méně vyspělé a zaostalé, uvést příklady a najít na mapě.

39

Téma

Lidé kolem nás Rodina

Žák by (se/si) měl ... 1. období • vyvodit, vyjádřit a vytvořit pravidla pro soužití ve škole, v rodině i celé společnosti; • vyjmenovat členy své rodiny, jejich funkci a úkoly.

• rozeznat správné a nesprávné chování; • zobecnit pojem „slušné chování“; Lidé kolem nás Mezilidské vztahy

Lidé kolem nás Právo, spravedlnost, vlastnictví

• zařadit pojem „demokracie“ ke konkrétním pravidlům;

Žák by (se/si) měl... 2. období • řídit se vytvořenými pravidly;

• najít rozdíly a odlišnosti různých modelů fungování rodin a předvést jako divadlo; • analyzovat svoje chování v rodině, ve třídě, v kolektivu, vysvětlit a obhájit ho; • vysvětlit pojem „demokracie“ vlastními slovy a pochopit její fungování;

• tolerovat a chápat slabší spolužáky a pomáhat jim. • kategorizovat osobní věci;

• zařadit druhy vlastnictví;

• rozhodnout, co je hmotný a co nehmotný majetek;

• rozlišit pojmy zákon a morálka a uvést příklady;

• mít povědomí o právech a povinnostech vyplývajících ze školního řádu a znát práva dítěte; • odhadnout právní a protiprávní jednání ve společnosti; • vysvětlit pojem návyková látka a předvést dramatizací jejího odmítnutí.

MUL, OSV – dramatizace rodinných situací a obhajoba postojů

• nakreslit schéma fungování rodiny;

• rozpoznat porušování pravidel soužití a vlastními slovy popsat příklady porušování demokracie v současném světě.

• popsat přednosti i nedostatky svého kamaráda i svoje;


• najít rozdíl mezi zákonem a morálkou; • uvést příklady různých politických stran; • porovnat a vysvětlit rozdíl mezi politickou stranou a církví; • formulovat svými slovy jeden ze zákonů fungování EU a jiných mezinárodních institucí a hodnotit jeho

40

MUL – orientace a znalost základních pojmů OSV – tvorba vlastních pravidel třídy MED – srovnávání vlastností a chování dětských hrdinů MPV – český jazyk – čtení a sloh

ENV – dramatizace vybraných situací MED – četba základních pravidel a norem Projekt: Co praotec Čech nevěděl (pro 4.a 5. třídu)

Žák by (se/si) měl ... 1. období

Téma

• pojmenovat a uvést příklady „konzumní společnosti“; • definovat problémy životního prostředí v blízkém okolí;

Lidé kolem nás

• vybrat vhodnou možnost řešení konkrétního problému ochrany živ. prostředí.

Globální problémy

•

Lidé kolem nás Orientace v čase

Žák by (se/si) měl... 2. období


• diskutovat o důsledcích života konzumní společnosti, uvést klady a zápory a zaujmout osobní stanovisko;

MED, ENV vyhledáváním a prezentací OSV – vytvoření osobního postoje a jeho zdůvodnění

• popsat svými slovy aktuální změny ve společnosti a ve světě; • najít v novinách, časopisech či v televizním zpravodajství příklad „globálního problému“.

ve vztahu k sobě uvést příklady minulosti, přítomnosti a budoucnosti;

• na časové přímce vyznačit rok a určit letopočet;

•

zařadit na časovou přímku mezníky vývoje lidstva obecně;

•

• uspořádat vzestupně významné události našich dějin od Sámovy říše až po současnost

porovnat způsob života kdysi a dnes;

•

orientovat vzhledem ke svému životu na jednoduché časové přímce.

• vybrat významné události z historie našeho národa • srovnávat život v různých historických obdobích • vysvětlit vznik a význam státních svátků z historického či náboženského hlediska

41

Projekt : Významné osobnosti našeho národa (pro 4. a 5. třídu) MED – vyhledávání a třídění informací OSV – komunikace ve skupině ENV – porovnávání způsobu života VDO – hodnocení historických jevů

Téma

Žák by (se/si) měl ... 1. období • uvědomovat význam vody, vzduchu a půdy pro zachování života; • umět v terénu rozlišit prvky živé a neživé přírody;

Rozmanitost neživé a živé přírody

• určovat společné vlastnosti látek.

Žák by (se/si) měl... 2. období • zjišťovat propojenost živé a neživé přírody; • chápat principy rovnováhy v životě;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV, MUL, OSV – vysvětlení jednoduchých pokusů před spolužáky či rodiči. EGS, MED, ENV – Projekt: Vesmír (Den kosmonautiky 12.4.)

• rozlišovat poznatky o horninách a nerostech; • orientovat v základních jednotkách a základní prakticky používat; • vysvětlit střídání ročních období, dne a noci;

Látky a jejich vlastnosti

• začlenit planety do sluneční soustavy; • umět jednoduše vysvětlit střídání dne a noci • být seznámen s historickými mezníky výzkumu vesmíru. • vysvětlit historické mezníky výzkumu vesmíru

Rozmanitost neživé a živé přírody

• diskutovat a možné budoucnosti pobytu lidí ve vesmíru

Vesmír a Země • rozeznat základní znaky života;

Rozmanitost neživé a živé přírody Živá příroda

ENV – zamyšlením se nad budoucností Země

• znát význam živé přírody pro život člověka; • vyjmenovat a rozeznat dané živé přírodniny.

• třídit organismy do známých skupin s pomocí atlasu a encyklopedií všichni; • znát průběh a způsob života vybraných rostlin a živočichů; • zkoumat základní společenstva, zdůvodnit vzájemné vztahy, shody, rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí.

42

Projekt: Země ENV, OSV, EGS – exkurze do ZOO


Téma •

•

Rozmanitost • neživé a živé přírody Ochrana životního prostředí

Člověk a jeho zdraví

•

•

rozlišit historický význam památek;

•

diskutovat o jejich ochraně a navrhovat možná řešení;

•

pracovat s mapou ČR a Evropy a vybrat významné historické památky;

vysvětlit svými slovy možnosti ochrany památek;

•

vyjmenovat několik organizací na ochranu přírodního bohatství;

být obeznámen s pojmy národní park, DHKO, chráněná památka ad.

•

vysvětlit význam průmyslové revoluce v souvislosti s ochranou životního prostředí;

•

hodnotit problémy životního prostředí v celosvětovém měřítku;

•

naplánovat, založit pokus o vyhodnotit výsledky pokusu.

•

porovnat člověka v minulosti s člověkem dnešního typu, včetně chování;

•

umět pojmenovat části lidského těla a vysvětlit fungování vnitřního ústrojí;

vyjádřit vlastními slovy co je to památka a uvést několik příkladů z daleké i blízké minulosti, ze svého okolí a města; rozlišovat aktivity prospívající životnímu prostředí a zdraví člověka od těch škodlivých;

•

popsat vlastními slovy historický vývoj člověka;

•

umět pojmenovat základní části lidského těla;

•

uplatňovat základní hygienické návyky;

•

být seznámen s preventivními aktivitami; •

• Lidské tělo, péče a výživa


dodržovat vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví, základní hygienické návyky atd.

rozlišit základní vývojové etapy lidského života;

•

být seznámen se základy sexuální výchovy;

•

uvědomovat nebezpečí hromadného ohrožení;

•

ošetřit drobná zranění a zajistit lékařskou pomoc.

43

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Projekt: Země OSV – hledat možnosti zapojit se aktivně EGS – řešení problému mezi minulostí a současností ENV, EGS, OSV, MED, VDO – akce spojené s ekologickým centrem Rezekvítek.

Projekt: Školní jídelna MUL – historickými doklady (obrázky) ukázat shodný vývoj člověka jako savce MED, OSV, EGS MPV – přesahy do ČJ, AJ, M, VV, PRČ


Téma

Osobní bezpečí


•

znát základní čísla nouzového volání;

•

umět bezpečně chovat v roli chodce a cyklisty;

•

být seznámen s krizovými situacemi (šikana, týrání, sexuální zneužívání);

•

orientovat v krizových situacích;

•

•

být seznámen s protidrogovou prevencí

přivolat pomoc při krizových situacích;

•

•

uvědomovat nebezpečí hromadného ohrožení

přiměřeně reagovat na situaci hromadného ohrožení;

•

chovat obezřetně při setkání s neznámými lidmi, odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná, požádat o pomoc pro sebe nebo jiné dítě (jiného člověka).

•

prohlubovat znalosti v oblasti protidrogové prevence;

•

účelně plánovat svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek, s ohledem na oprávněné nároky jiných osob.

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy Projekt: Bezpečně do školy MED – protidrogová prevence OSV – asertivní jednání VDO – pomoc v krizi, plánování

Tělesná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova je vyučován od prvního do devátého ročníku v časové dotaci 2 hodiny týdně. Převažující formou výuky je vyučovací hodina. Na prvním stupni cvičí skupiny chlapců a dívek společně, na druhém stupni jsou rozděleni. Kromě toho je obsah předmětu realizován v blocích (kurzy plavání ve 3. ročníku, sportovní soutěže). Výuka probíhá v tělocvičně, na hřišti a v bazénu. Obsahem tohoto předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Tělesná výchova a souvisejících tematických okruhů průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Cílem je získat kladný vztah k pohybovým aktivitám a sportu, vytvářet návyky zdravého životního stylu vedoucí k vědomému utužování zdraví a tím i zkvalitnění života. Dbáme na dodržování a respektování sportovní etiky, pravidel a jednání fair-play Asociace školních sportovních klubů, jejímž jsme členem. Dovednosti znalosti vedoucí k zdravému životnímu stylu a kladnému vztahu k pohybovým aktivitám navazují na znalosti a dovednosti získané v předmětu Prvouka na prvním stupni. Úzké mezipředmětové vztahy nalezneme k fyzice (pohyb těla a těles …), informatice (videoukázka, statistika …), hudební výchově (rytmizace, cvičení na hudbu …), dramatické výchově (vyjádření nálady pohybem …) a dalším. Používanými metodami jsou: ukázka, výklad, pokus – omyl, frontální výuka, skupinová výuka, individuální výuka. Nadaným sportovcům a dětem se zájmem o sport nabízíme zapojení do kroužků organizovaných školním sportovním klubem a doporučujeme k dalšímu rozvoji v oddílech výkonnostního a vrcholového sportu. V předmětu se kromě vlastního vzdělávacího obsahu realizují tematické okruhy průřezových témat.

44

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení • • • • • •

Nabízíme žákům různé formy pohybových aktivit pro trávení volného času. Zařazujeme do hodin vhodná relaxační cvičení a kontrolujeme přesnost jejich provádění. Nabízíme žákům různé sportovní vyžití podle jejich individuálních možností a potřeb. Seznamujeme žáky s netradičními sporty včetně pravidel. Vedeme žáky ke sledování vývoje vlastní tělesné zdatnosti. Vysvětlujeme souvislosti mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou.

Kompetence k řešení problémů • • • • •

Učíme žáky zejména v kolektivních hrách (při porušení pravidel) řešit problémové situace. Hledáme vhodné taktiky v individuálních i kolektivních sportech. Vhodně volenými soutěžemi ukazujeme možnosti řešení neshod. Srovnáváme a hodnotíme odlišné způsoby řešení konfliktů při mimoškolních soutěžích. Vedeme žáky k uvažování nad technikou při ovládnutí cviku nebo sportovního prvku a k samostatnému sledování a odstraňování chyb.


• Používáme základní tělovýchovné názvosloví, povely a pokyny. • Při sportovních soutěžích a kláních učíme vhodně komunikovat hráče se spoluhráči, protihráči i rozhodčími a organizátory. • Otevíráme diskusi o taktice družstva. • Dbáme na vhodné vyjadřování a mluvní projev zejména při kolektivních hrách. • Vytváříme pravidla a dbáme na jejich dodržování při nesouhlasu s názorem rozhodčího.

Kompetence sociální a personální • • • • • • •

Dodržujeme pravidla fair-play při všech pohybových aktivitách a podporujeme olympijskou myšlenku. Všímáme si ohleduplného a čestného jednání a chválíme jej. Zdůrazňujeme respekt k odlišnostem každého jednotlivce. Ukazujeme dětem potřebu spolupráce ve sportovním týmu – rozdělení rolí. Poskytneme základní první pomoc při lehkém zranění. Budujeme a pěstujeme v dětech sebedůvěru na základě respektování názorů každého žáka. Na základě osobních výkonů podporujeme správnou představu žáka o jeho fyzických schopnostech a možnostech • Chválíme a kladně hodnotíme každý individuálně zlepšený sportovní výkon a činnost.


• Názorně ukazujeme a popisujeme sportovní agresivitu. • Podporujeme aktivní sportování žáků a jejich vztah k reprezentaci školy, obce, státu. • Doporučujeme místa k pohybovým a sportovním aktivitám v okolí školy, při kterých žák respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí • Dodržujeme pravidla fair-play. • Jdeme dětem příkladem, co se týče hygienických návyků při tělesných aktivitách. • Umožňujeme žákům, aby si vyzkoušeli poskytnutí první pomoci při úrazech lehčího charakteru.

Kompetence pracovní • • • • • •

Podporujeme zvládnutí všech aktivit v souvislosti s individuálními možnostmi jedince. Hledáme možná rizika při pohybových činnostech a hledáme cesty k jejich minimalizaci. Povzbuzujeme k vytrvání a překonávání překážek fyzických i psychických. Pravidelně kontrolujeme splnění a dokončení vytčených cílů. Dbáme na dodržování základních hygienických pravidel – a toto kontrolujeme. Poskytujeme informace z televize, tisku, časopisů apod. o tom, jaké jsou možnosti, cíle i rizika spojená se sportem a pohybovými aktivitami v osobním i profesním životě.

45

Vzdělávací obsah předmětu Žák by (se/si) měl … 1. období

Téma

Činnost ovlivňující zdraví

•

snažit využívat některé cviky v osobním životě;

•

chápat důležitost přiměřené fyzické zátěže pro zdraví.

•

vědomě zapojit do přípravy organismu před aktivitou;

•

vyžadovat relaxační cvičení nejen v hodinách tělesné výchovy.

Žák by(se/si) měl … 2. období •

samostatně vést rozcvičení před pohybovou aktivitou.

•

postupně zařazovat do svého života cviky na rozehřátí organismu, uklidňující a protahovací;

•

několik cviků přesně provádět.

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – umožňujeme samostatné vedení části hodiny

Význam pohybu pro zdraví

Příprava organismu

Zdravotně zaměřené činnosti

•

srovnat protahovací cvičení se • silovými;

•

popsat část těla, kterou vybraný cvik protahuje;

•

dokázat předvést správné držení těla.

•

uběhnout podle svých možností delší trať a snažit se vědomě o její prodlužování.

Rozvoj rychlosti, vytrvalosti a síly

•

Hygiena při TV

•

vybírat vhodné sportovní oblečení a obuv pro různé činnosti (tělocvična, hřiště); dodržovat základní hygienická a bezpečnostní pravidla při sportovních aktivitách.

předvést několik protahovacích cvičení před třídou;

•

popsat cvičení, které vede k prevenci špatného držení těla, používat preventivní cvičení a snažit se o sebekontrolu.

•

odhadnout svoje možnosti k vytrvalostnímu běhu;

•

uvědoměle zvyšovat nároky na sebe při vytrvalostním běhu.

•

vybírat samostatně vhodný sportovní oděv a obuv i při mimoškolním aktivitách;

•

46

upozornit na porušování bezpečnosti při hrách a při pohybu.

VDO – získané dovednosti využívá žák/yně v hodinách i v životě

OSV – používání sebekontroly

OSV – překonávání překážek

MPV – Člověk a jeho svět – hygienické zásady

Žák by (se/si) měl … 1. období

Téma

Bezpečnost při pohybových aktivitách

Činnost ovlivňující úroveň pohybových dovedností

Žák by(se/si) měl … 2. období

•

odkládat náčiní na vymezené místo;

•

určit, co je třeba ošetřit při • lehkém poranění v hodině TV;

•

pohybovat se ve vymezeném prostoru.

•

používat netradiční náčiní v různých honičkách a soutěžích ve družstvech;

•

zapojit se aktivně do her a respektovat prostor v tělocvičně i na hřišti.

•

dodržovat bezpečnost v šatnách;

Základy gymnastiky

provést stoj na lopatkách, kotoul vpřed i vzad s pomocí nakloněné roviny;

•

předvést skok do kleku (s odrazem z můstku) na bednu;

•

správnou technikou vyšplhat na tyči do dvou metrů;

•

pokusit se o přemet stranou a stoj na rukou s dopomocí učitele;

•

zdolat lavičku jako nakloněnou rovinu;

•

udržet rovnováhu na úzké kladince v základním postavení;

•

provádět správný úchop na žebřinách;

•

pokusit se o poskytnutí první pomoci při lehkém zranění spolužáka.

•

vymyslet jednoduchou aktivitu (honičku, hru) s použitím tradičního i netradičního náčiní;

•

samostatně určit aktivitu a zhodnotit včetně pravidel.

•

provést stoj na lopatkách, kotoul vpřed i vzad;

•

předvést skok do dřepu (s odrazem z můstku) na bednu;

•

zvládnout roznožku přes kozu;

•

správnou technikou na čas vyšplhat na tyči tří metrů;

•

zvládnout přemet stranou a stoj na rukou (oporou o stěnu);

•

zkusit si správný úchop na kruzích a průpravné cviky;

•

udržet rovnováhu na úzké kladince ve složitějším postavení;

•

provádět se správným úchopem na žebřinách jednoduché cviky;

47

ENV – vedení k ohleduplnosti a ochraně okolí

správně používat a uložit nářadí a náčiní do vymezených prostor;

Pohybové hry a aktivity

•


OSV – formulování přesných pokynů a pravidel ENV – podněcování aktivního přístupu k pohybu MED – využívání shlédnutých pohybových aktivit v médiích MPV – Člověk a svět práce (výroba pomůcek)

OSV – překonávání zábran z jednotlivých cviků


Téma

Rytmické a kondiční formy

Základy atletiky

Základy sportovních her


•

dodržet rytmus hudby spolu s jednoduchými cviky;

•

propojit samostatně cviky s hudbou;

•

podle vzoru s hudbou vyjádřit krok polkový a valčíkový;

•

•

rozlišit a s hudbou předvést krok polkový a valčíkový;

vyjádřit hudbu pohybem (improvizace).

•


•

provést povely k běhu na 50 m a porovnat svůj výkon i výkon spolužáků;

•

házet kriketovým míčkem více než 15 m;

•

na povely běhat z nízkého startu 50 m;

•

zvládnout předvést správnou techniku hodu kriketovým míčkem;

•

uběhnout 300 m na čas podle svých možností;

•

používat správnou techniku skoku do výšky;

•

zvládnout správnou techniku skoku do dálky s odrazem.

•

zařadit některé atletické disciplíny, které nejsou zařazeny do olympijských her.

•

procvičovat správnou techniku přihrávek a chytání na vybíjenou;

•

zvládnout „vybíjenou“ a bezpečně ovládat pravidla;

•

driblovat s basketbalovým míčem oběma rukama na místě i v pohybu;

•

oběma rukama driblovat s basketbalovým míčem přes překážky;

•

správně si vybrat florbalovou hokejku a zvládnout základní techniku zpracování míčku;

•

zvládnout technicky správně hod na koš;

•

vyzkoušet si „dvojtakt“;

chytat a nadhazovat basebalový míček;

•

používat pravidla florbalu ve hře;

vyzkoušet si přihrávky vzad s ragbyovým míčem;

•

pochopit techniku a základní pravidla basebalu, zkusit hru na hřišti;

•

pokusit se o správnou volejbalovou přihrávku včetně podání.

• • •

rozlišovat mezi pravidly jednotlivých míčových her;

•

vyzkoušet základy fotbalu;

•

dokázat dodržovat pravidla

48

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MED – vnímání a chápání hudby MPV – hudební výchova, hudba jako prostředek k tanci a pohybu

ENV – srovnávání významu sportu rekreačního a vrcholového

OSV – dodržování pravidel fair-play OSV – zvládnutím pravidel dáváme nové možnosti k aktivnímu trávení volného času OSV – vyžadování dodržování pravidel EGS – udržování kultivovaného projevu při kolektivních hrách OSV – komunikace a spolupráce v týmu


Téma

•

orientovat se v terénu podle turistických značek;

•

překonávat terénní překážky v přírodě;

Turistika a pobyt • v přírodě •

Plavání

Činnost podporující pohybové učení

dodržovat pravidla slušného chování v dopravním prostředku; rozpoznat značky chráněného území.

•

uplavat libovolným plaveckým způsobem 30 m;

•

dodržovat hygienická pravidla v bazénu.

•

reagovat na signály a povely;

•

řídit se názvoslovím používaným učitelem.

Žák by(se/si) měl … 2. období •

samostatně vyhledat trasu značenou turistickými značkami;

•

chovat se v chráněném území podle pravidel;

•

rozlišovat rozdíly pravidla chování v přírodě a v chráněné oblasti;

•

určit různé způsoby překonání přírodní překážky.

•

uplavat plaveckým stylem „prsa“ 50 m.

•

používat základní názvosloví při vedení rozcvičky;

•

používat základní signály a povely.

•

dokázat vymezit prostor potřebný k vybrané sportovní aktivitě

•

podávat hlášení na začátku vyuč. hodiny

•

rozlišit rozdíly v pravidlech a dodržovat je podle druhu herní činnosti;

•

posoudit porušení pravidla;

•

znát pravidla: vybíjené, malé házené, bezdotykového ragby, přehazované, basketbalu.

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – zdůrazňování potřeby ochrany životního prostředí MED – orientace v mapách ENV – vytvořením modelových situací v terénu pěstujeme návyky a zodpovědnost k přírodě

Komunikace v TV •

v neznámém prostředí rozhodovat o druhu a způsobu sportovní činnosti.

Organizace

Pravidla a zásady jednání

•

dodržovat pravidla osvojených her;

•

se měl řídit v herních činnostech fair-play.

49

VDO – vedení k disciplinovanosti


Téma

Měření a posuzování pohybových dovedností

Zdroje informací o pohybových činnostech


•

zhodnotit svůj výkon v porovnání s ostatními;

•

zhodnotit zlepšení svého výkonu;

•

zapojit se do testování tělesné zdatnosti.

•

zapojit se do testování tělesné zdatnosti.

•

sledovat školní informační tabule o pořádaných sportovních akcích.

•

zapojit se do sportovních soutěží a anket na školních vývěskách.


EGS – prohlubování zájmu o sportovní dění EGS – výběr sportovních vzorů

Hudební výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova je vyučován od prvního do pátého ročníku v časové dotaci 1 hodina týdně. Výuka celé třídy jako jedné skupiny probíhá v učebně hudební výchovy. Předmět vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. Hudební činnosti jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti – jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi – sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně- pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření. Obsahem vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků. Obsahem instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci. Obsahem hudebně pohybových činností jsou snahy ztvárnit hudbu pomocí pohybu, tance a gest, reagovat na tóny pohybem. Obsahem poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat. Obsahem instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci.


• Vedeme žáky k tomu, aby se naučili rozumět obecně používaným termínům hudební oblasti a aby je dovedli používat. • Ukazujeme žákům, že přehled v oblasti umění a kultury jim umožní prožitky z těchto oborů lidské činnosti intenzivněji prožívat. • Vedeme žáky k učení se prostřednictvím vlastní tvorby. • Vedeme žáky k vnímání uměleckých slohů a díla v jejich historickém kontextu.

Kompetence k řešení problémů 50

• Vedeme žáky k tomu, aby při svém hodnocení umění postupovali uvážlivě, tak aby svůj názor byli schopni obhájit. • Předkládáme žákům dostatečné množství estetických prožitků a poskytujeme jim dostatek prostoru k tomu, aby si uvědomili, že každý člověk je jedinečná osobnost, která vnímá určitou hudbu jinak. • Otevíráme před žáky možnosti volby vhodných hudebních vyjadřovacích prostředků. • Vedeme žáky ke kritickému myšlení při posuzování uměleckého díla i vlastní tvorby.


• Vedeme žáky k tomu, aby vnímali i mimojazykové vyjadřování a aby sami tuto komunikaci využívali. • Ukazujeme žákům, že vyslechnou názor druhých lidí na společně prožitý estetický prožitek a vhodně na něho reagovat může být přínosem. • Poskytujeme dětem dostatečný prostor k jejich vlastnímu kulturnímu, uměleckému projevu.


Vysvětlujeme a budujeme zásady chování na kulturních akcích. Předvádíme dětem na příkladech nezbytnost přebírání zkušeností druhých lidí pro vlastní zdokonalování. Na základě respektování názorů každého žáka posilujeme v dětech sebedůvěru. Poskytujeme prostor pro osobité hudební projevy žáků.


• Vysvětlujeme žákům potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní a historické dědictví. • Budujeme v dětech pozitivní postoj k uměleckých dílům, smysl pro kulturu a tvořivost. • Vedeme žáky k tomu, aby se aktivně zapojovali do kulturního dění. • Seznamujeme žáky s významnými hudebními díly a jejich autory.


• Objasňujeme žákům základní pravidla pro grafický záznam hudby jako vhodného prostředku pro dorozumívání. • Vysvětlujeme potřebu pohybových aktivit pro člověka.

Výchovné a vzdělávací strategie Téma

Vokální činnosti

žák by měl •

být seznámen se základy pěveckých dovedností (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónů, dynamika) a hlasovou hygienou;

•

poznat a realizovat 2/4, 3/4 a 4/4 takt;

•

zazpívat kánon, lidový dvojhlas;

•

rozpoznat durovou a mollovou tóninu;

•

pojmenovat základní prvky notového zápisu písně (notová osnova, nota, pomlka, houslový klíč, takt, dynamická znaménka);

•

podílet se na vytváření ronda a variací.

51

průřezová témata MUL – lidské vztahy – vzájemné obohacování různých kultur – možnost obohatit se o písně různých národů, hledat v nich podobnosti a rozdíly EGS – Projekt: Evropa a svět nás zajímá – hudba z různých koutů světa– zpěv písní v originálním jazyce VDO – úcta ke státním symbolům – hymna OSV – Mezilidské vztahy – stará řemesla, poznávání hodnot lidské práce v písních

Téma


• využívat podle svých individuálních schopností a dovedností jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře; Instrumentální činnosti

• vytvořit předehru, mezihru a dohru s využitím tónového materiálu písně; • aktivně se zapojovat do hudebních her (ozvěna – otázka, odpověď);

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – rozvoj schopností poznávání – opakování rytmu; sebepoznání a sebepojetí – hra na tělo – rytmus – vzájemná spolupráce při hudebních činnostech; komunikace – hra na ozvěnu. – hlas, hudební nástroje, rytmus - hra na otázku a odpověď

• rozpoznat jednoduchou písňovou formu (a – b). • pohybem vyjádřit dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt; Hudebně pohybové činnost

• zapojit se do tanečních her se zpěvem; • být seznámen se základními kroky lidových tanců;

OSV – sebe-regulace a sebeorganizace – práce ve dvojicích, skupinách – učí se spolupráci; nácvik vytrvalosti, zodpovědnosti; nácvik vytrvalosti, zodpovědnosti MPV – TV – vyjádření písně pohybem, pantomima – spojení pohybu a hudby

• podle svých možností předvést pantomimu a pohybovou improvizaci s využitím tanečních kroků. • rozlišit tóny s různou délkou, silou, barvou a výškou;

Poslechové činnosti

• rozpoznat v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozornit na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelně harmonické změny; • odlišit hudbu taneční, pochodovou, ukolébavku apod.

52

MED – vnímání mediálních sdělení – získávání informací o hudbě a hudebních skladatelích prostřednictvím médií; OSV – moderní hudba a její hodnocení, vyjádření vlastního názoru ENV – ekosystémy – proměny přírody v ročních obdobích v poslechových skladbách MUL – multikulturalita – poslech písní jiných národů v originálním jazyce EGS – Projekt: Evropa a svět nás zajímá – poznávání historie, hudby, hudebních žánrů a skladatelů

Výtvarná výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova na 1. stupni navazuje svým obsahem na získané poznatky, zkušenosti a dovednosti z předškolních zařízení a domova žáka. Vyučuje se v 1. – 5. ročníku. V 1., 2., 3., ročníku je tento předmět dotován 1 hodinou týdně, ve 4. a 5. ročníku 2 hodinami týdně. Cílem Výtvarné výchovy je vybavit žáka estetickým cítěním, které bude využívat při tvorbě svého nejbližšího prostředí. Ve výtvarném projevu žák využívá především výtvarného působení linie, barev, barevnosti, přírodnin, textilu, papíru a prostorových materiálů. Nechává na sebe působit vliv výtvarných děl. V předmětu Výtvarná výchova se zaměříme především na posílení individuálního pojetí výtvarné společnosti, na směřování k obdivu výtvarných děl a estetické oceňování přírody a přírodních jevů. Do hodin Výtvarné výchovy začleňujeme krátkodobé projekty. Výtvarná díla děti poznávají při exkurzích v galeriích, při besedách o výtvarných dílem dětem 1. stupně blízkých. Také vycházky jsou možnou formou realizace předmětu. Žáci pracují nejen na individuálních projektech, ale také na skupinových pracích a modelech.


• Nabízíme žákům různé varianty a nabídky k posouzení výtvarného díla, autora, technik. • Volíme vhodné experimenty k rozvíjení barevného cítění. • Poskytujeme záležitosti k porovnávání proporcí předmětu a částí těla.

Kompetence k řešení problému.

• Nabízíme dostatek příležitostí k pozorování a řešení výtvarných a prostorových úkolů. • Dáváme prostor pro kritické zhodnocení práce své i svých vrstevníků, necháváme je obhajovat výsledky svých prací. • Pomáháme při řešení výtvarných problémů, nabízíme ukázky z projevů různých výtvarníků.


• Poskytujeme dostatek prostoru k vyjadřování svého názoru, necháváme žáky obhajovat svá stanoviska a argumentovat. • Umožňujeme také využívat jiné informační kanály. • Dbáme na vhodný mluvení projev a tvoříme pravidla komunikace.


• Sestavujeme pravidla společné práce. • Využíváme stanovených pravidel ke spolupráci. • Respektujeme druhé, ponecháváme prostor pro vzájemnou pomoc.

Kompetence občanské • • • •

Snažíme se vcítit do prožívaných situací. Vedeme k úctě k tradicím a používáme lidové techniky. Jsme si vědomi nutnosti zachovávání životního prostředí. Respektujeme pravidla stanovená skupinou, třídou, společností, nesouhlas vyjadřujeme kultivovaně.


• Vedeme k dodržování správného postupu při práci. • Učíme si organizovat si práci. • Dbáme na vedení k zodpovědnosti za svou práci.

53

Vzdělávací obsah předmětu

•

•

Vlastní výtvarné vyjadřování

•

rozpoznávat a • pojmenovávat prvky vizuálně obrazného • vyjádření – linie, tvary, objemy, barvy, objekty; • v tvorbě uplatňovat vlastní životní zkušenosti; volit vhodné obrazné vyjádření, vyjádřiv rozdíly.

Výtvarné vyjádření skutečnosti

Práce dekorativní a prostorové


Žák by (se/sí) měl … 1. období

Téma

rozvíjet svou fantazii a představivost; poznávat základní a podvojné barvy a vhodně je používat; dokázat výtvarně vyjádřit proporce lidské postavy a hlavy, konfrontovat svou představu se skutečností;

•

dokázat vyjádřit vnitřní stavbu a vnitřní členění přírodních objektů pomocí výtvarné linie;

•

rozvíjet své prostorové vidění, cítění a vyjadřování na základě pozorování prostorových jevů a vztahů;

•

tvary užitkových předmětů srovnávat a vyjadřovat výtvarně v ploše i prostoru.

• dokázat řešit úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická i asymetrická řešení);

• dokázat řešit úkoly dekorativního charakteru v ploše (symetrická i asymetrická řešení);

• dokázat kompozičně řešit plochu s použitím libovolných geometrických prvků.

• seznamovat se s funkcí písma (sdělnou a výtvarnou); • poznávat písmo jako dekorativní prvek; • poznávat základní prostorové útvary a modelovat podle skutečnosti; • dokázat kompozičně řešit plochu s použitím libovolných geometrických prvků.

54

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – propojení s předměty Člověk a jeho svět – lidské tělo, živá příroda Projekty spojené s předměty – Člověk a jeho svět, český jazyk ENV – propojení s předměty Člověk a jeho svět, Hv (na základě poslechu vytvořit obrazně vizuální dílo – Vltava) EGS – zvyky v jiných zemích – Vánoce, Velikonoce – výtvarné zpracování

OSV – prolínání s předměty ČJ a Člověk a jeho svět – plakáty s protikuřáckou, protidrogovou tematikou VDO – modely sídlišť, obytných ploch. ZOO, domů, utváření smyslů pro propojení účelů a vnějšího vzhledu

Téma

Žák by (se/sí) měl … 1. období

Výtvarné umění kolem nás

• na základě vlastní zkušenosti nalézat a do komunikace zapojovat obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral upravil.

Výtvarné umění a životní prostředí

• podle výrazových prostředků poznat díla některých dětských ilustrátorů (Čechová, Pacovská);

Výtvarné umění v literatuře, obrazy pro děti

• dokázat porovnat výrazové prostředky různých ilustrátorů, poznávat ilustraci jako umělecký prostředek



• poznat některé aspekty kultury odívání a kultury bydlení v naší i některých jiných kulturách;

MUL + OSV – vcítění a podpora lidí s handicapem – Projekt: Lepší osud za

• nalézat vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání ostatními smysly.

cenu kávy

• podle výrazových prostředků poznat díla některých dětských ilustrátorů; • rozlišovat hračky současné a lidové; • dokázat porovnat výrazové prostředky různých ilustrátorů, poznávat ilustraci jako umělecký prostředek; • chápat odlišnosti uměleckého vyjádření skutečnosti od přesné podoby světa; • poznávat různé druhy výtvarného umění;

• seznamovat se s díly malířů, sochařů, architektů; • poznávat estetickou úroveň předmětů denní potřeby.

55

ENV – Projekt: Zvíře – žák zpracovává výtvarně životní prostředí vymyšleného zvířete, propojení s ČJ a Člověk a jeho svět MED – tvoření reklam a plakátů na knihy, filmy, dětské časopisy – vztahy mezi informací a výtvarnou stránkou věci

Praktické činnosti Charakteristika předmětu Předmět Člověk a svět práce navazuje svým vzdělávacím obsahem na zkušenosti a dovednosti žáků, získané doma a v předškolním zařízení. Vyučuje se v 1. – 5. ročníku, časová dotace je 1 hodina týdně. V rámci tohoto předmětu klademe důraz na rozvoj jemné motoriky žáků, jejich manuální zručnost, představivost a obrazotvornost, posilujeme jejich pozitivní vztah k práci a jejím výsledkům, odpovědnost a cílevědomost. Vedeme žáky k aktivní ochraně životního prostředí, dodržování pravidel společenského chování, ke komunikaci a spolupráci. Žáci si tak osvojují dovednosti důležité pro svůj život a tím se postupně vytváří i základ pro jejich budoucí odpovědné chování a volbu povolání. Předmět je rozdělen na čtyři okruhy: práce s drobným materiálem, práce montážní a demontážní, pěstitelské práce a příprava pokrmů. Při práci s drobným materiálnem žáci pracují s tradičními a netradičními (papír, karton, textil, dřevo, plastelína apod.) materiály, poznávají jejich vlastnosti, třídí je. Seznamují se s různým nářadím, učí se ho správně pojmenovat a bezpečně s ním pracovat. Při práci jsou využívány i prvky lidových tradic. Činnosti s různými materiály a nástroji pomáhají zpřesňovat představy dětí o věcech a jevech okolního světa. Náplní pěstitelských pracích je péče o květiny, pěstitelské pokusy, vycházky do přírody a její pozorování v různých ročních obdobích. Práce montážní a demontážní mají velký význam pro všestranný rozvoj myšlení a zručnosti žáků. Upevňují jejich trpělivost, důslednost, rozvíjejí jejich fantazii. Okruh příprava pokrmů je tvořený učivem o vybavení kuchyně, o potravinách a přípravou jednoduchých studených a teplých jídel. Při všech činnostech se žáci učí dodržovat bezpečnost a hygienu práce. Žáci pracují samostatně, ve dvojicích nebo ve skupinách. Při práci využíváme projekty. Jeho výuka probíhá ve třídě nebo ve cvičné kuchyni. Je doplňována sledováním naučných filmů, návštěvou výstav, exkurzemi, vycházkami do přírody. Předmět Člověk a svět práce prolíná také do ostatních předmětů, často je hodina vhodně propojena s celoškolním nebo třídním projektem a žáci zde vyrábějí různorodé předměty okrasné i denního použití. Jako hlavní metody práce volíme takové, které podporují samostatnost a spolupráci dětí, jejich vlastní aktivitu a tvořivost, vyhodnocování a řešení problémů, formulování a ověřování vlastních názorů, utřídění informací a hledání souvislostí mezi nimi.


• Nabízíme vhodné pracovní postupy. • Vedeme žáky k plánování a organizaci pracovních postupů. • Při práci využíváme znalosti z jiných předmětů.

Kompetence k řešení problémů • • • • •

Vedeme žáky k promýšlení a plánování pracovního postupu. Hledáme nové varianty pracovního postupu. Vedeme žáky k hledání a odstraňování příčin nezdaru. Zvažujeme, zda úkol dokážeme vyřešit sami nebo zda potřebujeme pomoc. Vedeme žáky k zodpovědnosti za svá rozhodnutí.


• Vedeme k tvorbě a dodržování pravidel při skupinové práci. • Umíme vyslechnou názor druhých, snažíme se o problému diskutovat, dbáme na zapojení všech žáků do diskuse. • Při skupinové práci vhodně prezentujeme svůj názor. • Dokážeme požádat o pomoc, poděkujeme. • Nabízíme informace z různých zdrojů.

56

• Vedeme ke správnému pojmenovávání pomůcek a materiálů.

Kompetence sociální a personální • • • • •

Sestavujeme a dodržujeme pravidla při skupinové práci. Snažíme se respektovat názory druhých a poučit se z nich pro svůj vlastní názor. Při skupinové práci vedeme žáky k ohleduplnosti. Respektujeme schopnosti druhých. Jsme si vědomi své vlastní hodnoty, nepodceňujeme se, nepřeceňujeme se.


Názornými příklady vedeme k úctě vůči lidovým tradicím. Vedeme žáky k rozhodnosti a zodpovědnosti v každé situaci. Chráníme své zdraví a zdraví druhých, umíme poskytnout první pomoc při drobném poranění. Ochraňujeme životní prostředí.


• Volíme shodné pracovní postupy. • Vedeme žáky k tomu, aby si dokázali zorganizovat svoje pracovní místo, dbáme na bezpečnost a hygienu práce, ochranu zdraví svého i druhých. • Vytváříme u žáků povědomí o základních pracovních dovednostech a postupech.


Práce s drobným materiálem

Práce montážní a demontážní

Žák by (se/si) měl ... •

využívat při tvořivých činnostech s různými materiály prvky lidových tradic;

•

pracovat samostatně podle předlohy;

•

seznámit s vlastnostmi materiálů i jednoduchých pomůcek a nástrojů;

•

dodržovat zásady bezpečnosti práce;

•

poskytnout první pomoc při úrazu.

•

provádět montáž a demontáž samostatně podle předlohy, slovního návodu, využívat vlastní fantazii;

•

sestavit stavebnici podle návodu (i bez něj);

•

sestavit model z vlastních prvků;

•

narýsovat jednoduchý technický náčrt a pracovat podle něj.

57

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – péče o životní prostředí MUL – seznámení se s lidovými tradicemi, úcta k nim MPV – ČJ, Člověk a příroda, VV

OSV – spolupráce ve skupině (vyslechnout názor druhých, diskutovat, najít vhodné řešení) MPV – ČJ, VV

Téma

Pěstitelské práce


samostatně vést pěstitelské pokusy a pozorování a dokázat je zaznamenat;

•

samostatně pečovat o náročnější pokojové a jiné rostliny a pěstovat je podle daných zásad;

•

podle druhů pěstitelských činností volit zcela samostatně pomůcky, náčiní a nástroje;

•

znát základní podmínky pro pěstování rostlin a dokázat je ověřit pokusem;

•

znát základní jedovaté rostliny;

•

znát některé rostliny, které se zneužívají k výrobě drog.

•

připravit samostatně jednoduchý studený i teplý pokrm, pracovat podle návodu (receptu);

•

znát zásady správné výživy a řídit se jimi při přípravě jídla;

•

nakoupit samostatně potřebné potraviny;

•

provést úpravu stolu pro slavnostní příležitost;

•

dbát na hygienu a bezpečnost práce v kuchyni;

•

poskytnout první pomoc při úrazu;

•

znát základní elektrické přístroje používané v kuchyni.

Příprava pokrmů

58

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – pečovat o koutek přírody, správně pojmenovat rostliny; péče o životní prostředí MED – hledání informací MPV – ČJ, VV, Člověk a jeho svět EGS – orientace v globálních problémech souvisejících se zdravím

OSV – spolupráce ve skupině, osvojení pravidel stolování MED – získávání informací MPV – ČJ, Člověk a příroda

UČEBNÍ OSNOVY – 2. STUPEŇ

Český jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět má časovou dotaci 4 vyučovací hodiny v šestém až osmém ročníku (z toho po 1 hodině jazyková i literární výchova a 2 hodiny komunikační a slohová výchova – z toho jednu hodinu považujme za disponibilní, tedy využívanou podle momentální potřeby žáků). V devátém ročníku je ve třídě bez zaměření předmět vyučován 5 hodin týdně. Pro všechny žáky 9. ročníku s prohloubeným zájmem o mateřský jazyk je ještě v nabídce nepovinný předmět Cvičení z českého jazyka. Předmět se vyučuje od šestého do devátého ročníku pro celou třídu. Výuka probíhá většinou ve třídách, výjimečně i mimo školu – výstavy spjaté s literaturou či venkovní lokace při výuce slohu. Klasická vyučovací hodina je pro předmět český jazyk a komunikace základní vyučovací jednotkou, nicméně některé části učiva budou realizovány v rámci projektů. Výuka prohlubuje znalosti žáků ve všech třech výše jmenovaných oblastech, vedeme žáky ke schopnosti správně rozumět psanému i mluvenému textu, pochopitelně také k praktickému nácviku tvorby takovýchto sdělení, logicky uspořádaných textů, důraz klademe též na nácvik správného psaní (pravopisu), rozpoznání základních literárních žánrů a interpretaci uměleckých i jiných textů, vedeme žáky k samostatné četbě a přesnému vyjadřování. Vyučovací obsah této vzdělávací oblasti se částečně realizuje také v předmětech osobnostně-sociální výchova a mediální výchova. Podstatou však zůstává, že mateřským jazykem hovoří žáci ve všech předmětech s výjimkou cizích jazyků, tedy i při výuce ostatních oborů by se mělo dbát na spisovnost a správnost (i vhodnost) jazykového projevu. Důraz je kladen na žákovu schopnost vhodně reagovat v rozličných komunikačních situacích a podle jejich specifik variovat způsob jazykového vyjadřování. Své výstupy žáci při vyučování vždy zdůvodňují a následně hodnotí (sebe i druhé, včetně učitele). Výuka předmětu se realizuje na 1. i 2. stupni ZŠ, na druhém stupni prohlubuje a rozvíjí znalosti nabyté v prvních pěti ročnících ZŠ, rozvíjí žákovy stylistické i kognitivní dovednosti, prohlubuje znalosti české gramatiky i literární vědy.


• Pracujeme na nácviku různých způsobů učení se. • Zadáváme takové úkoly, k jejichž splnění je nutná práce s informacemi. • Předkládáme ke konkrétním (společenským, jazykovým i literárním) problémům protikladné (i kontroverzní) názory veřejnosti a publicistů a vedeme žáky k zaujetí určitého stanoviska a k jejich obhajobě či odmítnutí. • Probíráme s žáky výsledky jejich práce, vyžadujeme také jejich vlastní zhodnocení kvality práce ve vyučování. • Motivujeme žáky k vyhledávání chyb ve vlastních textech a k jejich opravě. • Používáme odborné termíny. • Uvádíme obsah učiva do širších souvislostí, dbáme na propojování s informacemi z jiných oborů.


• Zadáváme problémové úkoly. • Na příkladech z literatury (i médií) ukazujeme vhodné i nevhodné modely chování v problémových situacích. • Vedeme žáky k formulaci a obhajobě vlastního světonázoru. • V literárních textech se snažíme, aby žák vnímal určité chování či situaci jako problém.


• Žákům předkládáme různorodé texty (publicistické, administrativní, umělecké). • Vhodně formulovanými dotazy ověřujeme porozumění textu. • Motivujeme k vyhledávání chyb v textu.

59

• Využíváme různorodá média (TV, video) k jazykovému využití, také u konkrétních textů v literární výchově vedeme žáky k jejich interpretaci – porozumění. • Pracujeme s jejich vlastními výtvory a zlepšujeme jejich vyjadřování. • V rámci mezipředmětových vztahů pracujeme na překladech cizojazyčných textů. • Na základě analýzy vyvozujeme obecná pravidla. • Vedeme žáky ke kritickému zhodnocení obsahu textu i výsledků vlastní práce. • Vedeme žáky k tvorbě vlastních písemných i ústních sdělení v rámci vybraných slohových útvarů, na maximum podporujeme tvořivost. • Provádíme nácvik kultivované diskuze a argumentace (částečně realizováno také v OSV – asertivní komunikace, rozlišení komunikace verbální a neverbální). • Při ústních projevech dbáme na to, aby žák respektoval pravidla komunikace a využíval ve vhodné míře všech komunikačních prostředků (verbálních, nonverbálních i paralingválních). • Při písemné komunikaci vedeme k přiměřenosti formy i výběru jazykových prostředků dle tématu, adresáta i komunikačního záměru. • Motivujeme k vzájemnému naslouchání si. • Procvičujeme spisovnou a srozumitelnou komunikaci v rámci mluvních cvičení a (řízených) rozhovorů.


Vyžadujeme aktivitu od všech žáků, kde je to vhodné, vedeme je ke kooperaci. Stanovujeme se žáky pravidla a vedeme k jejich dodržování. Vytváříme takovou atmosféru, v níž se žák neobává vyslovit svoje názory. Vedeme žáky k sebereflexi. Chválíme.


• Během výuky dbáme na dodržování společenských norem, upevňujeme vzorce přátelského chování. • Utváříme u žáků povědomí o historickém a kulturním dědictví našeho národa. • Motivujeme je k tvořivosti a k aktivnímu se zapojení do života školy a společnosti (s žáky formulujeme záznamy ze zasedání Žákovského parlamentu, žurnalistika). • Pro práci v hodinách vyhledáváme (a žákům předkládáme k přečtení, pochopení i zaujetí názoru) texty s aktuální tematikou, pracujeme i s novinovými články, hledáme souvislosti mezi různými texty i názory i v nich.


• Pro zkvalitnění výuky používáme dostupných informačních zdrojů. • Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k práci (z hlediska kvality). • Zdůrazňujeme český (spisovný) jazyk jako vhodný komunikační rámec pro další vzdělávání, při získávání zaměstnání a také výkonu mnoha konkrétních povolání. • Ve vyšším ročnících klademe důraz na samostatnost a svébytnost projevu mluveného i písemného.


Žák by (se/si) měl… • pod vedením učitele a ve společné diskuzi vyhledávat v konkrétních textech fakta a názory;

Čtení, naslouchání

• formulovat otázku tak, aby vedla k ověření faktu v daném textu; • kriticky hodnotit význam faktu; • porovnat získané informace z textu s dalším nezávislým zdrojem.

60

Téma

Žák by (se/si) měl… • v objektivních i subjektivních sdělení hledat jejich znaky a odlišovat je; • být schopen pozorně naslouchat; • vyzkoušet tvorbu subjektivně zabarveného popisu – líčení; • vytvořit/napsat originální popis pracovního postupu; • v daných textech (delší čas na seznámení s textem) rozpoznat a svými slovy charakterizovat komunikační záměr sdělení; • diskutovat s partnerem (partnery) na dané téma, vhodně argumentovat, správně se dotazovat apod.

Naslouchání, mluvený projev, písemný projev

• na základě diskuse či vybraného tématu napsat úvahu; • v manipulujících textech vyhledat společné znaky; • rozlišovat manipulující texty od informativních; • převádět manipulující texty na informativní a naopak • vytvořit manipulijící text– pro lepší uvědomění si jeho síly a záludnosti: reklamu, emotivní reportáž (odlišit názory a fakta, příběh podle fotografie; • vytvořit informativní text, zprávu, oznámení, strukturovaný životopis aj.; • obhájit (ne prosadit) vlastní názor s použitím promyšlené argumentace; • zaujmout kritický postoj k textu z hlediska sdělného i etického. • trénovat různé komunikační situace, svou reakci v nich; • volit vhodné jazykové prostředky dle komunikační situace;

Naslouchání, mluvený projev

• diskutovat o vhodnosti použitých prostředků v konkrétních situacích; • uvědomovat si a formulovat komunikační zásady a normy; • využívat nabyté dovednosti ke kultivovanému projevu. • rozpoznat nejčastější odchylky od spisovné normy;

Čtení, naslouchání, mluvený projev, písemný projev

• odlišovat spisovný a nespisovný jazyk; • při veřejném projevu (na půdě školy vždy) dodržovat zásady kultivovaného projevu; • vhodně používat spisovný jazyk – podle komunikační situace posoudí vhodnost určitého komunikačního žánru.

61

Téma

Žák by (se/si) měl… • trénovat mluvený projev; • uvědomovat kritéria hodnocení mluvených projevů; • připravit projev, referát či příspěvky a dotazy do diskuse; • posuzovat kvalitu mluveného projevu;

Mluvený projev

• vhodně užívat verbálních, neverbálních i paralingválních prostředků. • seznámit s pravidly diskuse; • aktivně zapojovat do diskuse v různých rolích; • respektovat pravidla diskuse; • respektovat pokyny moderátora diskuse, v pozici moderátora vyžadovat řídící roli a pevně ji držet ve svých rukou. • pojmenovat téma textu; • pochopit vertikální (odstavce, kapitoly, části, epizody) členění textu vzhledem k obsahu sdělení; • vytvořit osnovu textu dle hlavních myšlenek, formulovat teze textu;

Čtení, písemný projev, mluvený projev

• vyhledat klíčová slova, udělat si výpisky, na jejich základě vypracovat výtah z textu, popřípadě připravit výklad z oboru, který jej/ji zajímá; • orientovat se v textu, vyhledat další informace či alespoň získané ověřit – formulovat vhodně otázky, vyhledat jiné nezávislé zdroje; • dle osvojených znalostí vytvořit referát a ten přednést – pouze na základě tezí, osnovy referátu.

62

Téma

Žák by (se/si) měl… • rozlišovat jednotlivé slohové útvary; • definovat jejich znaky a účel; • seznámit s nejčastějšími stylistickými chybami, nedostatky ve slohových útvarech, ve vyjadřování obecně; • porovnat slohové útvary s literárními žánry, podle toho, jejich využití v konkrétních textech určitého literárního žánru; • použít styl adekvátní účelu sdělení;

Písemný projev

• vyhledat v textu stylistické chyby; • opravit chyby v textu; • vytvořit na základě znalostí a dovedností dosud získaných vlastní text, v němž se vyvaruje chyb a bude dbát na dodržování pravidel mezivětného navazování; • využívat poznatků o jazyce a stylu ve svých písemných projevech; • zkoušet psát tvořivě; • napsat objednávku, pozvánku, úřední dopis, charakteristiku ad.; • vyjadřovat své postoje ke sdělovanému obsahu. • seznámit se zásadami spisovné výslovnosti, jak slov českých, tak běžně užívaných slov cizích ;

Zvuková stránka jazyka

• při mluveném projevu dbát na správný přízvuk slovní i větný, soustředit se na intonaci a frázování mluvy své i druhých; • rozlišit spisovnou a nespisovnou výslovnost; • užívat ve svém mluveném i psaném projevu spisovný jazyk. • vyjmenovat způsoby obohacování slovní zásoby; • rozumět stavbě slova; • provést rozbor slova z hlediska jeho stavby; • uvést příklady jednotlivých způsobů tvoření českých slov;

Slovní zásoba a tvoření slov

• doplnit si znalosti o přenesených pojmenováních, s nimi pracovat a vhodně jich užívat; • rozpoznávat přenesená pojmenování; • rozumět frazérům; • vhodně používat běžně známých a užívaných frazérů ve svých slovesných projevech. • seznámit se s jednotlivými příručkami a jejich funkcí;

Používání Pravidel pravopisu a dalších příruček

• vysvětlit, k čemu jednotlivé příručky použít; • s pomocí učitele používat příručky k práci; • rozlišovat vhodnost použití příruček a samostatně s nimi pracovat.

63

Téma

Žák by (se/si) měl… • trénovat rozlišování jednotlivých slovních druhů na základě sémantiky; • s pomocí učitele rozpoznávat obtížně určitelná slova a zařazovat je ke správným slovním druhům;

Tvarosloví

• rozlišovat spisovnou a nespisovnou podobu slov; • vyvozovat z příkladů základní znaky slov nespisovných i výrazů obecné češtiny; • z nespisovné podoby slova vytvořit jeho spisovný tvar; • z charakteristik jednotlivých stylů, situací a slohových útvarů vyvodí, kdy je vhodné či nutné použít spisovný jazyk. • doplňovat si znalosti o jazykové normě a základní pravidla se naučit zpaměti;

Jazykové normy

• poznávat jazykovou normu v praxi; • uvědomovat si důležitost jazykové normy; • nabyté znalosti využívat při tvorbě jazykových projevů. • rozlišit slovo nadřazené, podřazené a souřadné; • zdůvodnit význam těchto vztahů pro pravopis (velká písmena) i pro stylistické použití; • graficky vyjádřit stavbu věty; • pochopit stavbu české věty; • modifikovat větu tak, aby se změnil významový poměr slov; • rozlišit významové poměry souřadně spojených slov;

Skladba

• vytvářet věty podle grafického zadání; • rozpoznat větu řídící a závislou, souřadné připojení vět; • v řídící větě najít konkrétní slovo, které je vedlejší větou zpřesňováno a dle toho určit druh věty závislé; • rozpoznat významový poměr mezi souřadně spojenými větami; • graficky vyjádřit souvětí; • dle grafického zadání utvořit větu; • znát pravidla pro psaní přímé řeči; • vysvětlit rozdíl mezi přímou a nepřímou řečí.

64

Téma

Žák by (se/si) měl… • rozlišit slovo základové, odvozené, slova příbuzná; • najít kořen ve slovech příbuzných, včetně jeho mutací, vzniklých odvozováním; • naučit se zpaměti vyjmenovaná slova a uvědomit si, že jde o pravopisný jev kořene; • aplikovat znalosti o vyjmenovaných slovech v písemném projevu; • definovat základní pravidla pravopisu vlastních názvů a aplikovat je v písemném projevu;

Pravopis

• bezpečně používat pravopis předpon a přípon; • uvědomit si vznik zdvojených hlásek a skupin hlásek spojením předpony a přípony s kořenem; • správně skloňovat a časovat ohebné slovní druhy; • aplikovat pravopisná pravidla ohebných slovních druhů v písemném projevu; • seznámit ve větě jednoduché i v souvětí s běžnými pravidly interpunkce; • reprodukovat je a trénuje jejich použití; • aplikovat pravidla interpunkce ve svém písemném projevu. • seznámit s rozdíly mezi jazykem spisovným a nespisovným; • rozlišit jazykové útvary nářeční a nadnářeční (interdialekty) – s důrazem na obecnou češtinu; • definovat pojmy slang, argot a profesní mluva; • rozpoznávat diferenciace sociálně vymezených jazykových vrstev (slang apod.); • posoudit proměny slovní zásoby z časového hlediska a vysvětlit pojmy archaismus, historismus, neologismus; • nalézt v textu archaismy, historismy či neologismy;

Obecné poučení o jazyce

• zhodnotit text z hlediska slovní zásoby s příznakem expresívnosti – dětská slova, eufemismy, pejorativa, augmentativa, vulgarismy ad.; • být schopen rozlišit několik základních skupin jazyků, především nám blízkých; • dokázat rozdělit slovanské jazyky na podskupiny a vyjmenovat jejich zástupce; • rozlišit, které ze slovanských jazyků používají latinku a které azbuku; • vysvětlit, jaké jsou vzájemné shody i rozdíly jednotlivých jazyků, s důrazem na slovenštinu.

65

Téma

Žák by (se/si) měl… • číst text s porozuměním; • v díle orientovat; • seznámit se stavbou textu, najít hlavní myšlenku;

Tvořivé činnosti, způsoby interpretace literárních a jiných děl

• reprodukovat text (jeho význam); vlastními slovy interpretovat smysl díla; • vhodně formulovat otázky k rozboru čteného textu; • definovat pojmy téma, kompozice, vypravěč, postava… • orientovat se v literárním díle, určit stránku tematickou, kompoziční a jazykovou; • popsat strukturu a jazyk literárního díla. • definovat základní literárněvědné pojmy; • reprodukovat základní fakta o stylu vybraných autorů (výrazný autorský styl podmínkou – Vančura, Čapek, Poláček, Neruda, Mácha, Erben, Škvorecký …); • doplnit do literárního textu slova a části vět podle smyslu; • vysvětlit pojem autorský styl; • popsat po přečtení ukázky styl autora jednoduchou literárněvědnou terminologií;

Základy literární historie a teorie, literární druhy a žánry

• odhadnout autora u základních beletristických děl české literatury; • aplikovat poznatky o individuálním stylu autora při rozboru neznámého úryvku z autorova textu; • uvést vztah mezi dvěma autory, literárními texty či třeba dvěma literárními díly nebo historií a jejím zachycením v díle; • analyzovat krátký literární text; • uvědomit zvukovou podstatu poezie, její blízkost hudbě; • porovnat několik ukázek z díla jednoho autora (či několika „příbuzných“ autorů) a vyvodit na jejich základě poznatky o jeho (jejich) individuálním stylu.

66

Téma

Žák by (se/si) měl… • popsat styl svých oblíbených literárních děl; • myšlenky v díle obsažené dokázat formulovat svými slovy; • objasnit důvody, pro které se mu literární dílo či ukázka z něj líbí (nelíbí); • diskutovat o kvalitách, oblibě či přínosu dobře jemu/jí známé knihy (autora, -ky); • specifikovat své osobní literární (čtenářské) preference a zájmy; • napsat sdělení o knize, filmu, divadle či výstavě nebo výletě do kulturního deníku, přednést před třídou; • oponovat kultivovaně protikladným názorům na svou oblíbenou knihu; • zdůvodnit svůj názor na každý analyzovaný text;

Tvořivé činnosti s textem, způsoby interpretace, základy literární teorie, literární druhy, žánry

• zhodnotit svou vlastní literární tvorbu i díla spolužáků, zhodnotit kvalitu textu i kvalitu výuky či své činnosti a myšlenek při práci s textem; • reprodukovat se správnou intonací a výrazem vhodný literární text; • odhadnout konec krátké, jednoduché povídky; • opravit nevhodně/nepřesně/kostrbatě formulované části svých vlastních literárních pokusů; • vyjádřit význam/chápání textu jinak: obrazem, fragmentem textu, filmem, přeformulováním do jiného žánru apod. • navrhnout název básně či krátké povídky; • vyzkoušet napsat několik vlastních literárních textů v rámci výuky určitého směru či autora; • modifikovat vhodně zápletku detektivky; • vybrat vhodnou formu zpracování zadaného tématu.

67

Téma

Žák by (se/si) měl… • registrovat aktuální dění v literatuře; • rozhodnout mezi dvěma variantami textu pro tu správnou podle citu; • kategorizovat literární žánry (tzn. rozlišit několik základních žánrů lyrických, epických aj.); • rozlišit vysoký a nízký styl; • posoudit rozdíly mezi hodnotnou a konzumní literaturou; • argumentovat ve prospěch hodnotné literatury; • obhájit význam beletrie před pohlcením konzumní literaturou;

Literární druhy a žánry, základy literární historie a teorie

• vyjmenovat základní literární druhy a žánry; • přiřadit k jednotlivým znakům nejdůležitější znaky; • definovat funkci jednotlivých druhů a žánrů a vzájemně je porovnat; • uvést výrazné představitele jednotlivých druhů i žánrů; • rozpoznat typické rysy literárního směru na typickém úryvku významného díla/představitele tohoto směru; • vyhledat a pojmenovat typické rysy literárního směru v dalších úryvcích děl jiných představitelů téhož uměleckého směru a uvědomit si možné modifikace jeho rysů; • být schopen zobecnit rysy uměleckého směru, pojmenovat je a vyhledat základní informace o významných představitelích a jejich typických dílech; • pochopit a vysvětlit souvislost rysů uměleckého směru s kulturně historickým pozadím doby. • zhodnotit pozitiva a negativa ztvárnění určitého námětu v psané a filmové podobě a naopak, nebo v psané a zdramatizované podobě a naopak; • uvědomovat si, jaká rizika přináší převedení literárního díla do filmové či divadelní podoby; • na základě zadaného tématu, literatury či autora dokázat najít požadované informace v jednotlivých druzích informačních zdrojů;

Literární druhy a žánry, literatura a film, literatura a divadlo

• aktivně číst, navštěvovat některou z knihoven a o přečteném si vést záznamy; • využívat různé druhy médií k ucelenému a svébytnému názoru na danou problematiku; • zhodnotit pozitiva a negativa ztvárnění určitého námětu v psané a filmové podobě a naopak, nebo v psané a zdramatizované podobě a naopak; • uvědomovat si, jaká rizika přináší převedení literárního díla do filmové či divadelní podoby.

68

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy • OSV – samostatný předmět pro sedmý ročník: správný mluvený projev – monolog (mluvní cvičení); asertivní komunikace, dialog; diskuse; schopnost předcházet v komunikaci konfliktům; porozumění druhému, pozorné naslouchání; využití každodenní komunikace; uvědomění si rozdílů mezi lidmi a jejich názory; rozvoj komunikačních dovedností – využití neverbální komunikace; rozvoj kognitivních schopností (pozornost, soustředění se na cílů. • VDO – pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti prostřednictvím seznámení se s jazykem řádů, pravidel a zákonů; média jako zdroj informací – schopnost orientovat se v problémech a konfliktech otevřené, demokratické společnosti – práce s denním tiskem; uplatňování zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení; schopnost zaujmout vlastní stanovisko v pluralitě názorů, schopnost kompromisu; učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů. • EGS – osvojování a upevňování vzorců chování evropského občana a smyslu pro zodpovědnost; v diskuzi dochází k rozvíjení schopnosti racionální úvahy. • MUL – seznámení se s kulturními a jazykovými menšinami na našem území; schopnost žít a komunikovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin; vyhledání významů slov z oblasti multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance ad.; formou např. volby vhodných textů vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance a diskriminace. • ENV – dáváme prostor pro psaní textů s tématy jako ekosystémy, podmínky života, problémy životního prostředí apod. • MED – samostatný předmět pro osmý ročník: styčných bodů s jazykovou, slohovou a literární výchovou je přehršel, namátkou uveďme: schopnost analyzovat mediální sdělení, jejich interpretace z hlediska informační kvality; vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů, výběr výrazových prostředků; osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace; rozvíjení komunikačních schopností – stylizace psaného i mluveného projevu (proslov, projev);

Z hlediska pozice předmětu Český jazyk, komunikace a literatura v síti mezipředmětových vztahů je zcela zřejmý ten nejpodstatnější fakt, a to že čeština je vyučovacím jazykem všech vzdělávacích a výchovných předmětů (snad vyjma cizích jazyků) v rámci povinné školní docházky. Nicméně jednou za čas – podle tématu – jsou vztahy k některým předmětům silnější. Ty uvádíme samostatně. Nepochybně však najdeme i jiné mezipředmětové vztahy, než níže konkretizované, ale to již jen výjimečně – uveďme jako příklad, že v podstatě z jakéhokoli oboru lidské činnosti mohou žáci volit témata pro veřejné (třídní) proslovy, přednášky; dále se ČJ při probírání témat jako židovská, křesťanská aj. literatura dostává do vztahu k religionistice; jestliže je řeč o futurismu v literatuře, mohou nám tu posloužit pracovní činnosti, fyzika či informatika, taktéž u science-fiction; při tvorbě životopisu, žádosti, odvolání či inzerátu zdůrazníme důležitost těchto útvarů pro trh práce – volba povolání; velmi úzká spolupráce se dá předpokládat s informatikou či dramatickým kroužkem. • Výtvarná výchova – líčení (subjektivně zabarvený popis), tvorba dadaistické básně; velké vypravování v 9. ročníku – výsledná povídka poslouží jako podklad ke komiksové adaptace; obrazový doprovod k reportáži ze slohových cvičení; experimentální poezie – na cestě mezi slovem a obrazem; druhy písem – latinka, azbuka, arabské, čínské, francouzské znaky, Brailovo písmo, kaligrafie, grafologie. • Cizí jazyky – možnost překládat texty; ukazovat si, co mají jazyky společného a v čem se liší (němčina, angličtina, čeština, slovenština …); cizí jazyk je vyučován na pozadí znalosti české gramatiky; pravopis cizích vlastních jmen i přejatých jmen obecných; kultura jazyka a řeči (spisovná, hovorová a nespisovná rovina jazyka je ve všech moderních jazycích) – lze ukázat. • Zeměpis – při výuce o indoevropské skupině jazyků, jazycích slovanských; při dialektologii (nauce o nářečích) – vyhledání /zakreslení) jednotlivých nářečních oblastí; terminologie, psaní odborného textu (výklad, výtah, proslov, přednáška…). • Dějepis – rozlišení různých období podle jazykového stylu – vztah mezi úrovní jazyka a společnosti, národní obrození, vznik samostatného československého státu, samostatné ČR; strukturní a nestrukturní útvary jazyka a jejich historický vývoj; historie jazyka; terminologie, psaní odborného textu (výklad, výtah, proslov, přednáška…); umění a kultura starého Řecka a Říma – cizí vlastní jména, cizí slova v češtině; historie a její místo v literatuře (Bible, další náboženské texty, epos, historický román, neorealismus…); vliv český spisovatelů na mezinárodní úrovni. • Přírodopis – fyziognomie lidských mluvidel (fonetika – hlásková stavba jazyka); terminologie, psaní odborného textu (výklad, výtah, proslov, přednáška…); morfologie jako společný podobor (stavba rostliny či těla živočicha/stavba slova). • Hudební výchova – akustika (zde i fyzika) při nauce o hláskách; rytmus písně a básně – společné zákonitosti; opera, muzikál – spojení slova a hudby; písničkáři, spisovatelé a hudebníci v jedné osobě; hudba jako motiv (kompozice románu, v básni, v příběhu, reprezentována postavou atd.). • Občanská výchova – témata literárních děl mohou být vhodným impulsem k diskuzi na nějaké celospolečenské téma – literatura jako nositelka velkých myšlenek; pro práci s novinovými články volíme ty, které mohou žákům

pomoci se zorientovat v nějakém aktuálním tématu či vhodně k rozličným tématům výchovy k občanství.

69

Matematika Charakteristika předmětu Vyučovací předmět matematika na 2. stupni navazuje svým vzdělávacím obsahem na matematiku 1. stupně. Předmět je zaměřen na rozvoj dovedností žáků, nikoliv pouze znalostí a vědomostí. Tím jsou dány i metody práce zaměřené především na samostatnou práci žáků, sebekontrolu, řešení problémů a práci ve skupinách. V obou třídách je v 6. ročníku vyučováno 5 hodin týdně, od 7. do 9. ročníku 4 hodiny týdně s možností volitelného předmětu Cvičení z matematiky v devátém ročníku. Žáci jsou vedeni k zvládnutí základních dovedností a početních operací tak, aby splnili potřebné výstupy. Učivo je procvičováno na jednoduchých až středně těžkých příkladech, upřednostňován je úsudek a logické myšlení. Třídy se zaměřením na matematiku a informatiku mají navíc od 6. do 9. ročníku jednohodinový Seminář z matematiky zaměřený na rozvíjení matematické logiky, přípravu na soutěže a řešení kombinovaných problémových úloh.


• Podporujeme u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména zařazováním vhodných problémových úkolů, logických úloh, matematických hádanek , kvizů, rébusů apod. • Vytváříme u žáků zásoby matematických nástrojů ( početních operací, algoritmů, metod řešení úloh), které žák efektivně využívá při řešení úkolů vycházejících z reálného života a praxe.


• Nabízíme žákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného života a vedoucích k samostatnému uvažování a řešení problémů. • Podporujeme u žáků nalézání různých variant řešení zadaných úloh. • Nabízíme nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení. • Provádíme se žáky rozbor úkolu (problému) - tvoříme plán jeho řešení, odhadujeme výsledky, volíme správný postup k vyřešení problému a k vyhodnocujeme správnost výsledku vzhledem k zadání. • Poskytujeme žákům prostor pro vyslovování hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a pro jejich ověření.


• Nabízíme žákům příležitost využívat informační a komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro komunikaci a spolupráci s ostatními. • Užíváme matematického jazyka včetně matematické symboliky. • Pracujeme s grafy, tabulkami, diagramy apod.


Vedeme žáky k účinné spolupráci ve skupině. Zdůrazňujeme vzájemné respektování odlišných postupů při řešení úloh. Vyžadujeme aktivitu od všech žáků, kde je to vhodné, vedeme je ke kooperaci. Stanovujeme se žáky pravidla a vedeme k jejich dodržování. Vytváříme takovou atmosféru, v níž se žák neobává vyslovit svoje názory. Vedeme žáky k sebereflexi. Chválíme.


• Nabízíme dostatečné množství situací k propojení problematiky dítěte, jeho zájmové činnosti a společnosti (slovní úlohy, kvizy, hádanky). • Zařazujeme úlohy s ekologickou problematikou.

70


• Nabízíme žákům projekty a další činnosti (modelování a výroba různých těles), ve kterých se mimo jiné budou učit zvládat základní pracovní činnosti (práci s různými materiály - papírem, textilem, dřevem, kovem). • Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplné dokončení práce.

Vzdělávací obsah předmětu 6. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • rozpoznat přirozené číslo a umět ho znázornit na číselné ose; • porovnávat přirozená čísla a zaokrouhlovat je; • ovládat matematické operace a znát jejich vlastnosti;

Přirozená čísla

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – D – časová osa OSV – rozdělování žáků do skupin, kreativita, sebepoznání a sebepojetí

• řešit slovní úlohy s přirozenými čísly; • rozeznat prvočíslo a složené číslo; • poznat dělitelnost 2,3,4,5,6,8,9,10; • rozložit číslo na prvočinitele; • určit NSD a NSN dvou a tří přirozených čísel. • rozpoznat desetinné číslo a umět ho znázornit na číselné ose;

MPV – FY – měření

• porovnávat desetinná čísla a zaokrouhlovat je; Desetinná čísla

• ovládat matematické operace s desetinnými čísly; • vypočítat aritmetický průměr; • řešit slovní úlohy s desetinnými čísly; • převádět desetinné číslo na zlomek. • rozumět zápisu zlomků;

Zlomky

• sčítat a odčítat zlomky se stejným jmenovatelem;

MPV – PRČ – vaření podle receptů, technické práce; HV – noty

• převádět desetinné zlomky na desetinná čísla; • používat zlomky v jednoduchých reálných situacích. • popsat a znázornit úhel; • určit druhy úhlů; • používat úhloměr;

Úhel

• přenášet úhel na polopřímku; • sestrojit osu úhlu; • početně a graficky sčítat a odčítat úhly.

71

MPV – VV – perspektiva, různé úhly pohledu; PRČ – práce s pomůckami, nářadím, technické kreslení; FY – optika, různé úhly pohledu;

Téma

Žák by (se/si) měl ... • poznat shodné útvary;

Osová souměrnost

• sestrojit obrazy v osové souměrnosti;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – FY – optika; PRČ – šablony

• poznat osově souměrný útvar a určit počet os souměrnosti. • popsat vlastnosti trojúhelníku • znát druhy trojúhelníku Trojúhelník

• narýsovat trojúhelník, jeho výšky a těžnice • sestrojit kružnici opsanou a vepsanou trojúhelníku • vypočítat obvod a obsah; • popsat vlastnosti krychle a kvádru;

Kvádr a krychle

MPV – VV – zobrazování obrazců, těles; FY – kapaliny

• sestrojit síť a obraz ve volném rovnoběžném promítání; • pochopit, co je povrch a co objem, vyvodit a použít vzorce.

Jednotky

• znát značky jednotek délky, obsahu, objemu a hmotnosti;

MPV – FY – měření

• převádět jednotky délky, obsahu, objemu a hmotnosti.

7. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • rozumět významu a zápisu zlomku a smíšených čísel;

Zlomky

• zlomky porovnávat a znázorňovat na číselné ose; • rozšiřovat zlomek a krátit do základního tvaru; • zapsat zlomek desetinným číslem; • ovládat matematické operace se zlomky. • rozumět pojmu celá čísla a porovnávat je; • ovládat početní operace s celými čísly; • rozpoznat racionální čísla,porovnávat je a znázorňovat na číselné ose;

Racionální čísla

• ovládat početní operace s racionálními čísly.

72

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – Z – vyjadřování počtu obyvatel v jednotlivých světadílech, rozlohy světadílů apod. vzhledem k počtu obyvatel na Zemi a rozloze Země OSV – poznávání lidí ve skupině, třídě MPV – FY – přirovnání číselné osy k teploměru a používání celých čísel ve významu hodnot naměřené teploty; CH – kationy a aniony; D – určování výročí významných osobností a historických událostí; znázornění období před Kristem a po Kristu na časové ose

Téma

Žák by (se/si) měl ... • znát a použít věty o shodnosti trojúhelníků; • najít obrazy útvarů ve středové souměrnosti;

Geometrie v rovině

• rozumět vlastnostem rovnoběžníků;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – ČJ – psaní tiskacím písmem; VV – znázorňování zrcadlově souměrných útvarů apod.

• sestrojit jednoduché rovinné obrazce; • vypočítat obvod a obsah trojúhelníku, rovnoběžníku a lichoběžníku. • pojmenovat hranoly a narýsovat jejich síť; Hranoly

• načrtnout a sestrojit jednoduché hranoly v rovině; • vypočítat povrch a objem hranolů. • počítat s poměrem; • s porozuměním používat měřítko map a plánů;

Přímá a nepřímá úměrnost

• rozpoznat úlohy na přímou a nepřímou úměrnost; • použít trojčlenku v úlohách na úměrnost; • řešit úlohy na procenta a promile.

MPV – FY – závislost hmotnosti dané látky na objemu dané látky, převody jednotek hmotnosti a objemu MPV – Z – určování vzdáleností na mapě podle měřítka apod.; FY – znázorňování daného fyzikálního jevu do grafu, čtení informací z grafů MED – znázorňování informací o světě procenty ENV – znázorňování množství vyprodukovaného odpadu procenty v jednotlivých zemích

8. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • vypočítat druhou mocninu;

Druhá mocnina a odmocnina

Pythagorova věta

Mocniny s přirozeným mocnitelem

• odhadnout druhou odmocninu pomocí čtvercových čísel;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – Z – obsah čtverce interpretovat jako rozlohu daného státu

• odhadnout a určit druhou mocninu a odmocninu podle tabulek. • rozumět Pythagorově větě; • používat prakticky Pythagorovu větu.

MPV – D – seznámení s životem starověkých řeckých učenců

MPV – PŘ, Z – znázorňování velkých čísel (počet krvinek • provádět základní početní operace s mocninami; v těle, hmotnost Země apod.) pomocí mocnin • zapsat rozvinutý zápis čísla pomocí mocnin 10. • upravovat mocniny s přirozeným mocnitelem;

73

Téma

Žák by (se/si) měl ... • určit hodnotu daného číselného výrazu se závorkami;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – INF – tvorba jednoduchých programů

• zapsat slovní text jako výraz s proměnnými; V ý ra z y

• sčítat, odčítat a násobit mnohočleny; • používat vzorce (a+b)2, a2 – b2 ; • vytýkat před závorku. • používat Thaletovu větu; • sestrojit tečnu z bodu ke kružnici; • určovat vzájemnou polohu kružnic a přímek; • vypočítat obvod a obsah kruhu;

Kruh, kružnice, válec

• načrtnout válec; • sestrojit síť a vypočítat povrch a objem válce; • řešit slovní úlohy vedoucí k výpočtům obvodu a obsahu kruhu; • řešit slovní úlohy vedoucí k výpočtům povrchu a objemu válce. • řešit lineární rovnice a provádět zkoušku;

Lineární rovnice

• řešit slovní úlohy vedoucí k lineárním rovnicím.

MPV – FY, CH – přirovnání řešení rovnic k vážení na rovnoramenné váze, vyjadřování neznámé proměnné ze vzorce

• provádět a vyhodnocovat jednoduchá statistická MED – práce s daty v mediálních sděleních šetření; Základy statistiky

• vypočítat aritmetický průměr, určit modus a medián; • vytvořit a číst sloupkový a kruhový diagram.

9. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • určovat, kdy má LV smysl;

Lomený výraz

• krátit a rozšiřovat LV;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – FY, CH – vyjádření neznámé ze vzorce

• sčítat, odčítat, násobit a dělit LV; • řešit lineární rovnice s LV.

Soustavy rovnic o dvou neznámých

• řešit soustavy rovnic dosazovací a sčítací metodou a provádět zkoušku; • řešit slovní úlohy vedoucí k řešení soustavy rovnic. • sestrojit síť jehlanu a kužele;

Jehlan, kužel, koule

• vypočítat povrch a objem jehlanu, kužele a koule.

74

MPV – FY – objem, povrch, hustota

Téma

Žák by (se/si) měl ... • poznat funkci a určit definiční obor a obor hodnot;

Funkce

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – FY, CH, INF – grafy

• sestrojit graf lineární funkce a nepřímé úměrnosti; • řešit graficky soustavu dvou rovnic. • určit podobné útvary v rovině a jejich poměr podobnosti;

Podobnost

• znát a použít věty o podobnosti trojúhelníků; • sestrojit podobný útvar v daném poměru;

MPV – VV – obkreslování, imitace skutečnosti, napodobení – portrét, krajina; PŘ – oko, lupa, mikroskop

• rozdělit úsečku v daném poměru. • vypočítat úrok z vkladu po zdanění; Základy finanční matematiky

• počítat jednoduché úročení; • řešit úlohy z praxe.

VDO – výchova samostatného a zodpovědného občana – v nakládání s penězi MPV – OV – majetek, spoření, státní finance

Anglický jazyk Charakteristika předmětu Předmět spadá do oblasti Jazyk – Jazyková komunikace (společně s Českým jazykem a Německým jazykem). Zahrnuje poznatky z oboru Anglický jazyk. Vzdělávací obsah předmětu je rozpracován do období, ne do ročníků. Časová dotace jsou 3 hodiny týdně od 6. do 9. ročníku. Třídy z jednoho ročníku jsou rozděleny do 3 skupin podle úrovně znalostí na základě rozřazovacího testu na konci školního roku (resp. v 6. ročníku na začátku školního roku). Ve výjimečných případech má žák možnost přestoupit do jiné skupiny na základě uvedení důvodu a po pečlivém uvážení vyučujících. Výuka je realizována především ve třídách a v učebně Informatiky (zde využíváme různé výukové programy, např. Terasoft a další možnosti informačních technologií). Také navštěvujeme jazykovou učebnu a učebnu multimediální ke sledování autentických materiálů a videoprojekcí. Pro větší zapojení žáků a větší motivaci k jazykovému vzdělávání pořádáme recitační soutěž v cizích jazycích. Ve výuce anglického jazyka používáme klasické metody – práce s textem, rozhovor a napodobování. Zaměřujeme se ale především na aktivizující výukové metody jako jsou diskuse, metody inscenační a situační a jazykové hry. Využíváme též komplexních metod – frontální výuka, partnerská a skupinová výuka, samostatná práce žáků, brainstorming a výuka projektová.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení • • • • •

Pracujeme s autentickými materiály, klademe otevřené otázky vztahující se k danému materiálu. Vedeme žáky k fixování a hlubšímu porozumění systému jazyka. Dbáme na propojování informací z různých oborů. Používáme anglické názvosloví. Žádáme zhodnocení naší i vlastní práce žáků.


• Nacvičujeme různé problémové situace, hledáme možná řešení a diskutujeme o řešení zvoleném.

75

• Povzbuzujeme k vytrvalému úsilí o zvládnutí anglického jazyka.


Používáme všechny dostupné materiály (texty, obrázky, nahrávky, videa,..). Upřednostňujeme komunikaci v anglickém jazyce. Dbáme na kultivovaný ústní i písemný projev, chyby opravujeme. Diskutujeme, klademe motivující otázky, vyžadujeme výstižné odpovědi. Trénujeme, jak správně reagovat v běžných životních situacích.


Plánuje a často zařazujeme kooperativní výuku – týmovou práci. Dbáme na zapojení všech žáků do diskuse. Na začátku školního roku vytváříme pro každou skupinu pravidla práce. Dbáme na to, aby se žáci vyjadřovali bez obav, proto chválíme každou snahu.


• Pěstujeme přátelské vztahy ve skupině, dodržujeme a vyžadujeme dodržování stanovených pravidel. • Dohodneme se s žáky na právech a povinnostech.


• Zdůrazňujeme nutnost ovládnutí anglického jazyka pro fungování v budoucnosti. • Vybíráme informace nutné pro další vzdělávání.


Výslovnost, hláskování, slovní zásoba

Žák by (se/si) měl… • zopakovat po učiteli neznámou slovní zásobu; • odhadnout výslovnost neznámé slovní zásoby dle vžitých pravidel;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – ČJ – stejné písmo/latinka, správná výslovnost, základ jakéhokoli porozumění MUL – specifické rysy jazyků

• číst texty. • přeložit neznámá slova, neznámé výrazy domyslet z kontextu, popř. vyhledat; Jednoduchá sdělení1, slovní zásoba, základní vztahy (otázky)2, slovní zásoba

• porozumět požadavku; • porozumět textu, používat slovník; • vyhledat informaci;

MPV – ČJ – schopnost porozumět sdělení je tím hlavním v každém jazyku – příklady ze života – z mateřského jazyka MED – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - identifikování základních orientačních prvků v textu

• odpovědět na otázku; • rozumět dané slovní zásobě; • z kontextu domyslet smysl konverzace.

1

Jednoduchá sdělení – oslovení, reakce na oslovení, pozdrav, přivítání, rozloučení, představování, omluva, reakce na omluvu, poděkování a reakce na poděkování, prosba, žádost, přání, blahopřání, žádost o pomoc, službu, informaci, souhlas/nesouhlas, setkání, společenský program. 2 Základní vztahy – existenciální (Kdo?…), prostorové (Kde? Kam?…), časové (Kdy?…), kvalitativní (Jaký? Který? Jak?…), kvantitativní (Kolik?…)

76

Téma

Žák by (se/si) měl… • vybrat gramatické pravidlo, kterým identifikuje dané slovo; • vysvětlit, které informace jsou podstatné;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – ČJ – mnohovýznamovost českých slov, vyhledávání v českých slovnících, české slovníkářství a jeho význam v historii

• podstatné neznámé výrazy vyhledat ve slovníku; Gramatické struktury, typy vět, tvoření slov, práce se slovníkem dvojjazyčným a výkladovým, anglická abeceda

• ovládat anglickou abecedu; • rozeznat části slovníku; • najít požadované slovo; • uvědomit si mnohovýznamovost anglických slov; • orientovat se ve struktuře slovníku; • používat slovník účelně a automaticky; • vysvětlit rozdíl mezi dvojjazyčným a výkladovým slovníkem; • používat výkladový slovník ve správných situacích.

Slovní a písemná sdělení o rodině, škole a dalších tematických okruzích

• ovládat hláskování a výslovnost dané slovní zásoby; • uplatňovat pravidla anglické skladby; • aplikovat poznatky o struktuře předkládaných sdělení; • sdělovat svůj záměr dle stylových pravidel. • disponovat potřebnou slovní zásobou. • trénovat antonymické a synonymické skupiny slov.

Tvorba a obměna jednoduchých vět a krátkých textů

MPV – ČJ – porovnání anglické skladby s českou MED – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce

MPV – ČJ – komunikace v mateřském jazyce – slohová cvičení

• obměnit text dle zadání a potřeby. • naučí se zpaměti a aplikovat gramatická pravidla. • na základě vžitých pravidel tvořit texty. • porozumět danému textu.

Reprodukce obsahu textu, promluvy a konverzace

Vyžádání jednoduché informace

• vyhledat požadované informace. • reprodukovat obsah textu, promluvy i konverzace

• mít zafixované možnosti použití různých stylů. • Zvolit vhodný styl dle adresáta a situace. • vhodným způsobem vyžádat

77

MPV – ČJ – komunikace v mateřském jazyce – slohová cvičení MED – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení - identifikování základních orientačních prvků v textu MUL + OSV – Komunikace – komunikace v různých situacích, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin MUL + OSV – Lidské vztahy uplatňování principu slušného chování

informaci. Téma

Žák by (se/si) měl… • uplatnit nabyté znalosti, strategie a dovednosti v běžných každodenních situacích.

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – ČJ – komunikace v mateřském jazyce – slohová cvičení EGS – Projekt: Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa MUL + OSV – Komunikace – komunikace v různých situacích, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

Komunikace v každodenních situacích3

Fyzika Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Fyzika má na 2. stupni časovou dotaci 6 hodin týdně (viz ŠUP). V 9. ročníku jsme posílili dotaci o volitelný předmět Přírodovědné praktikum (FY, CH), které rozšiřuje praktické dovednosti žáků. Výuka probíhá převážně v multimediální učebně, výjimečně pracujeme v terénu, zejména při měření a pozorování fyzikálních veličin a jevů. Obsahově se fyzika člení do několika oblastí, které pokrývají široké spektrum přírodních jevů. Vyučování fyziky žákům poskytuje prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Nabízí dobrodružství poznávání a chápání okolního světa, pohled na vlastní existenci coby součást přírody a vesmíru. Jako stěžejní metody volíme ty, které podporují samostatnost a spolupráci dětí, jejich tvořivost. Využíváme frontálních i samostatně prováděných pokusů, experimentů, problémového vyučování, kooperativní výuku a laboratorní práce, vyhodnocování a řešení problémů a snažíme se o co nejužší propojení s podmínkami v reálném životě. Do vyučovacího předmětu Fyzika jsou zařazena průřezová témata: Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.


• Klademe důraz na motivaci, jíž je především účelnost osvojených postupů v běžném životě. • Formou instruktáže zprostředkováváme žákům vizuální, auditivní, audiovizuální a hmatové podněty k jejich praktické činnosti. • Vedeme žáky k experimentování, měření, pozorování fyzikálních objektů. • Pomáháme žákovi osvojit si značky, jednotky a znaky daného oboru formou didaktických her (pexeso se značkami, AZ –kvíz, křížovky). • Využíváme multimediální soubory pro prezentaci jevů, které nemohou být přímo pozorovány, jejichž předvádění je nebezpečné, informace o nových objevech, návody ke cvičení atd.

3

Tematické okruhy – a další mezipředmětové vztahy, jež se objevují spolu s nimi ve výuce Anglického jazyka jsou: domov, rodina, bydlení, škola, volný čas a zájmová činnost (RV), osobní dopis, formulář, dotazník (ČJ), sport (TV), péče o zdraví, stravování (RV, PRČ), město (OV), oblékání, nákupy, příroda (PŘ), počasí (Z), člověk a společnost (OV, D), cestování (Z), sociokulturní prostředí příslušných jazykových oblastí a České republiky (OV, Z).

78

• Vedeme žáka k práci s nejrůznějšími zdroji informace (encyklopedie, internet), které se týkají problematiky fyzikálního poznávání. • Klademe důraz na práci s textem, čtení ve schématech, grafech. • Předkládáme příklady ze života – učení v životních situacích.


• Motivujeme žáka k samostatnému řešení daného problému, napomáháme mu hledat různé postupy či pomůcky umožňující další řešení. • Předkládáme problémové a modelové situace a posilujeme schopnosti žáka využívat vlastních zkušeností. • Klademe důraz na posouzení problému, stanovení cíle, vytvoření plánu, řešení, realizace a zhodnocení. • Zařazujeme metodu kritického myšlení jako činnost, která pomáhá žákům přejít od povrchního k hloubkovému učení, k odhalování souvislostí, k porozumění učiva a k vlastním závěrům. • Vedeme žáky k navrhování co největšího množství nápadů k řešení problémů a potom posouzení jejich užitečnosti. • Umožňujeme žákům řešit problémy experimentováním, měřením, matematickými prostředky. • Vedeme žáky k tvorbě jednoduchých fyzikálních pomůcek z běžně dostupných materiálů.


• Zařazujeme do výuky diskusi, rozhovor pro výměnu zkušeností, hledání odpovědí na méně závažné nebo důležité otázky. • Využíváme dialog pro rozvoj žáka při rozhodování, argumentování, obhajování svých názorů. • Nabízíme žákům využívání informační a komunikační technologie pro komunikaci s okolím. • Vedeme s žáky heuristický rozhovor ke zkoumání reálných jevů. • Předkládáme návrhy na seminární práce – prezentace na dané téma.


• Zařazujeme práci ve skupinách a klade důraz na vytvoření pravidel, ochotu spolupracovat, rozvoj vytrvalosti, tolerantnosti, sebekritičnosti i sebedůvěry. • Uplatňujeme individuální přístup k žákům. • Vnášíme přátelskou atmosféru, posiluje sebedůvěru žáka. • Zařazujeme samostatnou práci pro dosahování pocitu sebeuspokojení žáka. • Rozborem chyb v řešení posilujeme v žákovi vědomí, že omyl je přirozený a že kritickým zkoumáním omylu lze dojít k pokroku.

Kompetence občanské • • • • •

Respektuje zvláštnosti žáka – uplatňuje individuální přístup. Nabízíme zájmové činnosti (soutěže, olympiády, hádanky, detektivky, kvízy). Vedeme žáka k návyku osobního ručení za vlastní výsledek, postoj a názor. Klademe důraz na to, aby žák zastával vyrovnaný postoj k ochraně životního prostředí. Aktivně zapojujeme a motivujeme žáky do různých akcí.


• Motivuje žáky k učení a pomáhá jim nalézt souvislosti vědění a jednání, myšlení a činnosti (využití a smysl v běžném životě). • Nabízíme žákům projekty, práce se stavebnicemi, laboratorní práce. • Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, dodržování bezpečnosti práce, práce podle postupu, hodnocení své práce. • Seznamujeme žáky s vlastnostmi některých materiálů. • Umožňujeme žákům pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji v rámci laboratorních prací a tím posiluje jejich zručnost. • Kontrolujeme dodržování pracovních povinností a tím připravuje žáka k zodpovědnosti.

79




• vysvětlit pojem těleso, rozlišit jej od látky, popsat MPV – CH – stavba látek, vlastnosti látek vlastnosti tělesa; • osvojit si charakteristiky pevných, kapalných a plynných látek i těles. • dokázat popsat vzájemné působení dvou těles a některé jeho projevy; • chápat pojem síla, poznat a popsat účinky gravitační síly a jejího pole;

Tělesa a látky

• pochopit, že dělitelnost je všeobecná vlastnost látek, chápat, že tělesa, látky se skládají z atomů a molekul; • dokázat popsat, popřípadě vymodelovat model molekuly; • poznat prvek a sloučeninu; • dokázat vysvětlit, že částice jsou v neustálém neuspořádaném pohybu, popsat Brownův pohyb, popsat difúzi i kde se s ní může setkat v běžném životě; • popsat model atomu, pojmenovat jeho části i částice v nich; • vysvětlit, jak na sebe jednotlivé částice silově působí. • chápat pojem elektrická síla i elektrické pole; • dokázat tyto pojmy na pokusech demonstrovat;

Elektrická síla, elektrické pole

• popsat elektrování těles při vzájemném dotyku a na pokusech ukázat vzájemné působení zelektrizovaných těles přitažlivými a odpudivými silami; • popsat iont kladný i záporný, vysvětlit rozdíl mezi ním a neutrálním atomem. • vysvětlit, z jakých látek jsou magnety vyrobeny, rozlišit přírodní a umělé; • vysvětlit pojem feromagnetická látka; • popsat části magnetu – póly i netečné pásmo, jejich vlastnosti;

Magnet, magnetické pole

• na jednoduchých pokusech vysvětlit pojem magnetické pole a také vzájemné působení dvou shodných pólů magnetů i dvou neshodných pólů, i magnetů na tělesa z feromagnetických látek; • ukázat na jednoduchých pokusech s pilinami magnetické pole, vysvětlit rozdíl mezi elektrickým, gravitačním a magnetickým polem;

80

MPV – Z – určení světových stran

Téma

Žák by (se/si) měl ... • ukázat magnetizaci látky, rozlišit magneticky měkkou a magneticky tvrdou ocel. Vysvětlit jejich vlastnosti; • popsat magnetické vlastnosti Země, orientovat se v pojmech severní a jižní zeměpisný pól, i v pojmech severní a jižní magnetický pól.

81


Téma

Žák by (se/si) měl ... • vysvětlit pojem fyzikální veličiny, dokázat porovnat velikosti fyzikálních veličin stejného druhu.; •

• • •

MZV – M – převody jednotek, výpočet průměru; PRČ – vaření, poměry, používání vah, časovače i osvojit si pojmy jednotka, značka jednotky, teploměru; VZ – využití nejmenší dílek a odchylka měření a správný zápis teploměru ve zdravovědě; naměřených či vypočítaných hodnot; TV – měření délky, času; CH vypočítat průměrnou hodnotu naměřených – měření teploty, hustoty při veličin; pokusech; ČJ – čtení s porozuměním, správné ovládat převody jednotek u dále probíraných pochopení zadání slovních veličin; úloh řešit jednoduché slovní úlohy a zvládat formální zápis řešení;

• osvojit si jednotku délky, seznámit se i s její historií, násobky a díly; • vyjmenovat některá délková měřidla a umět je použít k měření délky těles • osvojit si základní jednotku objemu, její díly i násobky; • měřit objem kapalných i pevných těles pomocí odměrného válce;

Fyzikální veličiny


• chápat pojem hmotnost, rozeznat od gravitační síly, znát jednotky hmotnosti a převádět je mezi sebou; • popsat rovnoramenné váhy, umět je použít pro měření hmotnosti pevných i kapalných těles; • umět vhodně použít různé druhy vah a znát jejich výhody a nevýhody; • osvojit si vztah pro výpočet hustoty, vysvětlit hustotu látek na příkladech pomocí tabulek, umět v nich vyhledávat a orientovat se v nich; • vyjmenovat jednotky hustoty a převádět je mezi sebou; • vypočítat jednoduché příklady na výpočet hustoty tělesa a jeho hmotnosti; • osvojit si základní jednotku pro čas, vedlejší jednotky a převádět je mezi sebou; • měřit čas pomocí hodinek, stopek; • vysvětlit změnu objemu kapalného, pevného i plynného tělesa při změně teploty; • popsat teploměr, znát jednotku i značku teploty; • orientovat se v druzích teploměrů i jejich použití; • orientovat se ve čtení grafu, umět ho i s pomocí vytvořit.

82

7. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • objasnit klid a pohyb tělesa, proměnnost jeho polohy vzhledem k jinému tělesu; • vysvětlit pojem trajektorie a dráha; • na příkladech rozlišit různé druhy pohybů;

Klid a pohyb tělesa

• používat pojmy dráha, rychlost, čas za pomocí vzorců umět tyto veličiny vypočítat;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VDO – dodržování pravidel silničního provozu EGS – jednotky rychlosti v různých zemích MPV – M – čtení z grafu, slovní úlohy o pohybech; TV – měření rychlosti

• experimentálně i výpočtem určit průměrnou rychlost pohybu tělesa; • dokázat číst z grafu. • znázornit sílu pomocí orientované úsečky, osvojit EGS – historie objevů fyziky si jednotku síly, znát její násobky i díly; v souvislosti s kulturním dědictvím Evropy • umět použít měřidlo síly – siloměr; MPV – M – využití • umět charakterizovat, znázornit a změřit matematických postupů při výpočtech a nákresech; PRČ gravitační sílu; – využití jednoduchých strojů • osvojit si výpočet gravitační síly; praxi • umět složit 2 síly působící stejným i opačným směrem a to jak experimentálně, tak graficky; • chápat princip skládání sil, užívat pojem výslednice; • popsat vzájemné působení těles i polí; • na příkladech rozlišit účinky posuvné, otáčivé a deformační; • dojít k poznání závislosti posuvných účinků na velikosti síly a na hmotnosti; Síla

• objasnit podstatu Newtonových zákonů a použít je pro objasňování běžných situací, při řešení problémů a úloh; • seznámit se s jednoduchými stroji; • užít pojem páka, rameno síly, moment síly; • při výpočtech uplatnit podmínky pro rovnováhu na páce; • vysvětlit užití a účelnost páky v běžném životě; • poznat kladku pevnou, volnou i kladkostroj, znát jejich použití a umět uplatnit výpočtu rovnováhy k základním výpočtům; • rozlišit pojem tlaková a tahová síla; • změřit velikost třecí síly, na základě zkoumání závislosti velikosti třecí síly na jakosti stykových ploch a na velikosti tlakové síly, vyslovit závěr; • objasnit význam třecí síly v praxi, účelnost jejího zmenšování nebo naopak zvětšování.

83

Téma

Žák by (se/si) měl ... • objasnit účinky vnější tlakové síly na hladinu kapaliny; • vysvětlit Pascalův zákon, objasnit ho na jednoduchých pokusech; • nakreslit jednoduché schéma hydraulického zařízení, vysvětlit ho a popsat jeho užití v praxi;

Mechanika kapalin

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – souvislosti Arch. zák. s důsledky znečištění vody, vodní elektrárny a jejich výhody i nevýhody MPV – D – dějiny vědy, průmyslová revoluce, vědění starých Řeků

• seznámit se na základě pokusů s účinkem gravitační síly na kapalinu, popsat hydrostatickou sílu i hydrostatický tlak, vysvětlit jeho příčiny; • vysvětlit existenci a příčiny vztlakové síly, její využití v praxi; • osvojit si Archimédův zákon, dokázat jej vysvětlit i jeho poznatky použít k výpočtu; • vyvodit podmínky pro plování těles v kapalině a určit souvislost velikosti ponořeného objemu tělesa a hustotou kapaliny. • vysvětlit pojmy a příčiny atmosférického tlaku a ENV – vliv kvality atmosféry tlakové síly s ním související, ověřit to pokusem; na životní prostředí • popsat Torricelliho pokus jako princip měření atmosférického tlaku;

Mechanické vlastnosti plynů

• vyjmenovat a popsat přístroje k měření atmosférického tlaku a tlaku uvnitř nádoby; • aplikovat platnost Archimédova zákona v atmosférickém tlaku, dokázat vysvětli význam těchto poznatků v praxi; • rozlišit pojmy přetlak a podtlak. • používat pojmy světelný zdroj, optické prostředí, MPV – PŘ – lidské oko, vady šíření světla; oka; Z – astronomické úkazy, M – úhly • znát hodnotu rychlosti světla ve vakuu; • vysvětlit vznik stínu i polostínu, měsíční fáze, zatmění Slunce i Měsíce; ; • formulovat zákon odrazu světla, dokázat ho ověřit na pokusu; • sledovat zobrazení tělesa rovinným zrcadlem a graficky ho znázornit;

Světelné jevy

• rozlišit kulová zrcadla a popsat jejich použití v praxi; • popsat a objasnit lom světla na rozhraní různých optických prostředí, dokázat je graficky znázornit; • vysvětlit lom světla na spojce i rozptylce; • popsat oko z fyzikálního hlediska, určit jak napravovat optické vady – krátkozrakost, dalekozrakost; • na základě pokusů optickým hranolem popsat spojité spektrum a tyto poznatky aplikovat na

84

Téma



použití v přírodě – duha.

Určení rychlosti pohybu člověka

Ověřit podmínky pro rovnováhu na páce

• určit vztah pro výpočet průměrné rychlosti, určit které veličiny musí zjistit i která měřidla použije; • změřit délku i čas a vypočítat průměrnou hodnotu. • sestavit rovnoramennou páku, vytvořit sám jednotlivé kombinace a ověřit si rovnovážnou polohu pomocí pokusu; • umět určit sílu, působící na páku, rameno síly a vypočítat její moment. • zjistit objem tělesa s naměřených délek, zapsat vztah pro velikost vztlakové síly;

Archimédův zákon

• změřit tahovou sílu v kapalině i tahovou sílu na vzduchu; • zjistit výslednici sil; • naměřené hodnoty zapsat do protokolu.

8. ročník Téma


MPV – PŘ – energie potravy EGS – pozitivní dopady vědecko-technického vývoje na život člověka v souvislosti za pomocí vzorců umět tyto veličiny vypočítat; s historickými objevy v zemích Evropy, vliv objevu využít poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení parního stroje na rozvoj Evropy konkrétních problémů a úloh; ENV – cena tepelné energie umět používat pojem vnitřní energie k vysvětlení a možnosti omezování úniku fyzikálních jevů; tepla vliv emisí ze charakterizovat teplo jako změnu vnitřní energie spalovacích motorů na ŽP při tepelné výměně;

• umět používat pojmy mechanická práce, výkon, pohybová a polohová energie k objasnění fyzikálních dějů; • •

• • Práce, výkon, energie


• osvojit vzorec pro výpočet tepla, orientaci v tabulkách, umět vyhledat měrnou tepelnou kapacitu látek, porovnávat vlastnosti materiálu a spojit s nimi výhody i nevýhody při tepelné výměně; • určit v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem; • charakterizovat některé z forem tepelné výměny (vedení, proudění, záření); • uvést základní skupenské přeměny (tání, tuhnutí, vypařování, var, kapalnění…); • používat veličiny teplota tání, měrné skupenské teplo tání;

85

Téma



• popsat rozdíl mezi vypařováním a varem, pojmenovat různé změny skupenství; • popsat princip parního stroje; • podle modelu umět popsat základní prvky konstrukce spalovacích motorů; • objasnit rozdíl mezi vznětovým a zážehovým motorem;

MPV – PŘ – nervový systém; CH – elektrický proud v elektrolytech; VZ – ochrana zdraví při • používat pojem elementární náboj, znát jednotku zásahu elektrickým proudem coulomb;

• spojit elektrický náboj s existencí částic s kladným a záporným nábojem ve stavbě atomů;

• na základě pokusu popsat elektrostatickou indukci i polarizaci nevodiče; • na jednotlivých pokusech vysvětlit pojem elektrické pole, graficky znázornit a rozlišit od magnetického a gravitačního pole • definovat elektrický proud jako usměrněný pohyb volných částic; • popsat a jmenovat zdroje elektrického napětí; Elektřina

• vyslovit Ohmův zákon a aplikovat v jednotlivých výpočtech napětí, proudu i odporu; • orientovat se a sestavit graf elektrického proudu závislém na elektrickém napětí; • nakreslit schématické značky jednotlivých součástek elektrického obvodu; • sestavit elektrický obvod a pomocí měřicích přístrojů změřit napětí i proud v jednotlivých částech elektrického obvodu; • používat zákonitosti při zapojování rezistorů za sebou i vedle sebe, k výpočtům elektrického proudu, napětí, odporu v elektrických obvodech; • seznámit se s reostatem a potenciometrem; • převádět desetinné číslo na zlomek;

86

Téma

Žák by (se/si) měl ... • popsat zdroje a druhy zvuku, prostředí, kterým se zvuk šíří; • znát hodnotu rychlosti zvuku ve vzduchu; • definovat kmitočet a na základě něho výšku tónu;

Zvukové jevy

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – HV – tóny, zdroje zvuku; PŘ – ucho ENV – škodlivost hluku MED – rádiové a elektromagnetické vlny

• podle obrázku popsat stavbu ucha, určit hranice slyšitelnosti; • umět používat pojmy ultrazvuk a infrazvuk a dokázat je určit podle frekvence; • popsat nucené chvění a rezonanci; • vysvětlit pojmy dozvuk a ozvěna; • seznámit se s přibližnými hladinami zvuku v dB.

9. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • umět spojit magnetické pole s usměrněným pohybem částic s elektrickým nábojem v elektrickém poli; • vyslovit a použít Ampérovo pravidlo pravé ruky; • popsat elektromagnet a jeho užití v běžném životě;

Elektromagnetismus

• při pokusu ukázat pohybové a otáčivé účinky magnetického pole na vodič, kterým prochází elektrický proud; • seznámit se s vědci Michaelem Faradayem a Hansem Oerstedem; • popsat podle obrázku nebo modelu elektromotor; • popsat a vysvětlit jev elektromagnetická indukce; • pomocí pohybu magnetu vytvářet indukovaný proud; • totéž vytvořit pomocí primárního a sekundárního obvodu s reostatem. Vzniklé jevy popsat do připraveného protokolu a vyslovit závěr.

87

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – výhody a nevýhody elektromotorů v porovnání se spalovacími motory

Téma

Žák by (se/si) měl ... • popsat vznik střídavého proudu; • orientovat se v grafu – sinusoidě; • prokázat znalost pojmů – perioda a kmitočet; • rozlišit alternátor od dynama; • popsat transformátor, vysvětlit rozvodnou síť; • objasnit elektrolýzu, prokázat znalost pojmů – elektroda, elektrolyt, popsat pokovování a využití v běžném životě;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – výhody a nevýhody různých druhů elektráren, dopad přenosu el. energie na ŽP, potřeba recyklace baterií VDO – vyvážené postoje k potřebě výroby elektrické energie MPV – CH – elektrolýza; INF – PC součástky

• popsat princip jiskrového elektrického výboje, elektrického oblouku, výboje ve zředěných plynech; • vysvětlit princip blesku; Elektrický proud

• popsat změnu odporu v polovodičích; • pojmenovat některé druhy polovodičových součástek; • popsat vznik polovodiče typu P i typu N; • popsat princip polovodičové diody; • zapojit do obvodu v propustném i v závěrném směru; • znát užití diody jako usměrňovače a vznik tepavého proudu; • řídit se základními bezpečnostními pravidly pro práci s elektrickým proudem; • zjistit za jakých podmínek je voda vodivá • popsat schéma elektrického obvodu v učebnici a sestavit elektrický obvod. • podat přehled elektromagnetických vln a jejich užití;

Elektromagnetick é záření

ENV – vliv záření na člověka

• vysvětlit pojem – vlnová délka, znát hodnotu rychlosti světla ve vakuu; • popsat zdroje záření i jejich užití; ENV – nebezpečí jaderného materiálu používat pojmy nukleony, nukleonová čísla, VDO – seznámení se s vysvětlí pojem nuklidy; principy jaderné elektrárny znát podstatu 3 druhů záření – alfa, beta i gama, umožňující vyvážený postoj jejich nebezpečnost i způsob ochrany před nimi; k jaderné energetice MPV – Z – jaderné na některých známých přirozených radionuklidech elektrárny; CH – popsat proces přeměny i užití radioaktivity radioaktivita; D – historie v různých oborech činností; vývoje a použití jaderných popsat jaderné reakce – štěpení a slučování jader zbraní; OV – zdroje energie, ekologie; VZ – ochrana atomu; zdraví za mimořádných za pomoci obrázku popsat jaderný reaktor, znát okolností možná nebezpečí jaderných reakcí i způsob ochrany;

• dokázat popsat stavbu atomu; • •

Jaderná energie

•

• •

88

Téma



• popsat historii jaderné energetiky, mít znalosti o způsobech likvidace jaderného paliva, dokázat pohovořit o bezpečnosti jaderné elektrárny. • podat přehled všech těles ve sluneční soustavě; • seznámit se s měřením a jednotkami vzdáleností ve vesmíru; Astronomie, astrofyzika

• popsat rozdíl mezi planetou a hvězdou;

EGS – vývoj astronomie a kosmonautiky v souvislosti s formováním historie Evropy MPV – Z, PŘ – výzkum vesmíru

• dokázat vysvětlit pojem galaxie i polohu naší Země na Mléčné dráze; • orientovat se v základních souhvězdích na obloze; • znát stručné dějiny kosmonautiky; • pozorovat změny Měsíce během několika dnů a pokusit se znázornit je na papír. • zkoumat spotřebu elektrické energie, spotřebu teplé a studené vody;

Spotřeba energie v domácnosti

• procvičit grafické znázorňování naměřených hodnot;

MPV – OV – ekonomická domácnost, domácí rozpočet, energie, zdroje energie – vyčerpatelné, nevyčerpatelné

• seznámit se s cenami energie a pokusit se najít nejnáročnější elektrické spotřebiče;

Zeměpis Charakteristika předmětu Vyučovací předmět zeměpis navazuje na vzdělávací oblast „Člověk a jeho svět“ na 1. stupni. Na 2. stupni se dělí na přírodovědnou a společenskovědní část, v zájmu zachování celistvosti je řazen spíše do vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“. Tím jsou dány i metody práce zaměřené na samostatnou práci žáků, sebekontrolu, řešení problémů a práci ve skupinách. V obou třídách jsou vyučovány v 6. a 8. ročníku 2 hodiny týdně a v 7. a 9. ročníku 1 hodina týdně. V 6. ročníku jsou hoši (dívky) obou tříd na výuku spojeny. Žáci jsou vedeni ke zvládání základních dovedností (práce s glóbem, mapou, buzolou) a vědomostí, k orientaci a používání různých informačních zdrojů. Do výuky bývají zařazeny krátkodobé projekty, např. v 8. ročníku projekt „Multikulturalita“, který zahrnuje průřezové téma.


• Vedeme žáky k používání obecně užívaných pojmů a uváděním věcí do souvislostí. • Podporujeme získávání (pozorováním jevů v přírodě a ve společnosti) a vyhledávání (internet, média, encyklopedie, atlasy, apod.) informací a vyvozování závěrů pro využití v budoucnosti.


• Vedeme žáky k rozpoznávání a pochopení problémů (např. globálních) v přírodě i ve společnosti. • Vedeme žáky k přemýšlení o příčinách a důsledcích různých situací ve světě i kolem nás a k plánování způsobů řešení.

89


• Užíváme zeměpisné symboliky. • Pracujeme s mapami, tabulkami, grafy, diagramy apod. • Nabízíme žákům příležitost využívat informační a komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro komunikaci a spolupráci s ostatními. • Podporujeme žáky k výstižnému vyjádření svých názorů a myšlenek v logickém uspořádání a vhodné argumentaci. • Zdůrazňujeme vzájemné respektování odlišných názorů.


• Vedeme žáky k účinné spolupráci ve skupině. • Zdůrazňujeme vzájemné respektování odlišných názorů.


• Vedeme žáky k respektován přírodních a společenských hodnot a k jejich ochraně. • Vyžadujeme respektování požadavků na kvalitní životní prostředí.


• Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplné dokončení práce.


Žák by (se/si) měl ... • porozumět významu glóbu a mapy v praktickém životě praktickém životě; • pochopit význam poledníků a rovnoběžek; • určit polohu konkrétního místa na glóbu a na mapě; • rozlišit různé druhy map podle měřítka a obsahu; • aplikovat na konkrétních příkladech;

Určování zeměpisné polohy a práce s mapou

• praktické činnosti s mapou; • umět vytvořit jednoduchou mapu.

90

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – D, OV – vývoj lidského poznání; D – představy o tvaru Země v minulosti (Aristoteles), obchodní plavby v minulosti; M – práce s měřítkem, poledníky a rovnoběžky jako polokružnice a kružnice, úhel a jeho značení ve stupních, úhel: odhady vzdáleností grafické vyjádření číselných údajů; PŘ, D – tematické mapy s příslušným obsahem vztahujícím se k předmětu (např. zalesnění, historické mapy); ČJ – zkratky světových stran, názvosloví v mapách; INF – práce s počítačem; VV – estetická stránka vytvořené mapy

• pochopit rozmanitost přírodních podmínek a potřebnost jejich poznání pro život; • určit jednotlivé složky přírodní sféry; Krajina

• rozlišovat a porovnávat složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost; • porovnávat působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost. • umět vyjmenovat a vyhledat na mapě světa jednotlivé světadíly a oceány na Zemi;

Afrika, Austrálie a Antarktida

Téma

• umět přiměřeně zhodnotit polohu a rozlohu Afriky, Austrálie a Antarktidy a porovnat ji s ostatními světadíly; • charakterizovat přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské podmínky Afriky, Austrálie a Antarktidy a porovnat je s ostatními světadíly;

Žák by (se/si) měl ... • rozlišovat zásadní přírodní a společenské znaky jako kritéria vymezení, ohraničení a lokalizaci jednotlivých regionů a vybraných států Afriky; • charakterizovat a vyvozovat shody i rozdíly jednotlivých regionů (států) Afriky podle zásadních přírodních a společenských znaků;

ENV – základní podmínky života, ekosystémy; ČJ – knihy J. Verna; PŘ – ekosystém světa, živé a neživé přírodniny, nerosty a horniny; FY – studium nitra Země na základě rychlosti šíření zemětřesných vln, teplota a tlak MPV – M – přirovnání rozlohy světadílů k obsahům obdélníků, resp. čtverců, D – historické změny hranic států ENV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MUL – kulturní diferenciace, multikulturalita, etnický původ, princip sociálního smíru a solidarity

• zvažovat, jaké změny ve vybraných regionech (státech) Ameriky nastaly, nastávají, mohou nastat a co je jejich příčinou.

7. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • umět přiměřeně zhodnotit polohu a rozlohu Asie a porovnat ji s ostatními světadíly; • charakterizovat přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské podmínky Asie a porovnat je s ostatními světadíly;

Asie

• rozlišovat zásadní přírodní a společenské znaky jako kritéria vymezení, ohraničení a lokalizaci jednotlivých regionů a vybraných států Asie; • charakterizovat a vyvozovat shody i rozdíly jednotlivých regionů (států) Asie podle zásadních přírodních a společenských znaků.

91

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – M – přirovnání rozlohy světadílů k obsahům obdélníků, resp. čtverců; D – historické změny hranic států ENV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí MUL – kulturní diferenciace, multikulturalita, etnický původ, princip sociálního smíru a solidarity

• umět přiměřeně zhodnotit polohu a rozlohu Ameriky a porovnat ji s ostatními světadíly; • charakterizovat přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské podmínky Ameriky a porovnat je s ostatními světadíly;

Amerika

• rozlišovat zásadní přírodní a společenské znaky jako kritéria vymezení, ohraničení a lokalizaci jednotlivých regionů a vybraných států Ameriky; • charakterizovat a vyvozovat shody i rozdíly jednotlivých regionů (států) Ameriky podle zásadních přírodních a společenských znaků; • zvažovat, jaké změny ve vybraných regionech (státech) Ameriky nastaly, nastávají, mohou nastat a co je jejich příčinou.

MPV – M – přirovnání rozlohy světadílů k obsahům obdélníků, resp. čtverců, D – historické změny hranic států ENV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí MUL – kulturní diferenciace, multikulturalita, etnický původ, princip sociálního smíru a solidarity

8. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • umět přiměřeně zhodnotit polohu a rozlohu Evropy a porovnat ji s ostatními světadíly; • charakterizovat přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské podmínky Evropy a porovnat je s ostatními světadíly; • rozlišovat zásadní přírodní a společenské znaky jako kritéria vymezení, ohraničení a lokalizaci jednotlivých regionů a vybraných států Evropy ;

Evropa

• charakterizovat a vyvozovat shody i rozdíly jednotlivých regionů (států) Evropy podle zásadních přírodních a společenských znaků; • zvažovat, jaké změny ve vybraných regionech (státech) Evropy nastaly, nastávají, mohou nastat a co je jejich příčinou; • zvažovat, jaké změny ve vybraných regionech (státech) Evropy nastaly, nastávají, mohou nastat a co je jejich příčinou.

92

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – M – přirovnání rozlohy světadílů k obsahům obdélníků, resp. čtverce; D – historické změny hranic států ENV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí MUL – kulturní diferenciace, multikulturalita, etnický původ, princip sociálního smíru a solidarity

• přiměřeně zhodnotit polohu ČR na mapě Evropy; • charakterizovat přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské podmínky ČR a porovnat je s ostatními státy Evropy; • vymezit a lokalizovat místní oblast podle bydliště nebo školy; Česká republika, místo bydliště, kraje ČR

• hodnotit na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu; • lokalizovat na mapách kraje České republiky a hlavní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit;

ENV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí OSV – hodnoty, postoje, praktická etika MPV – D – historie místa bydliště nebo daného kraje; PŘ – výskyt druhů rostlin a živočichů; ČJ + OV – místní nářečí, významné osobnosti místní oblasti

• hodnotit na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry krajů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku; • přiměřeně analyzovat vzájemné vazby krajů ČR k sobě navzájem.

9. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • posoudit na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst a pohyby;

Obyvatelstvo a sídla

• zhodnotit na konkrétních příkladech „mozaiku“ multikulturního světa;

MUL – multikulturalita, kulturní diference, lidské vztahy, etnický původ, princip sociálního smíru a solidarity

• posoudit, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla; pojmenovat obecné základní geografické znaky sídel. • zhodnotit znaky světového hospodářství, určit na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje;

Světové hospodářství


• porovnat předpoklady a faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit;

MPV – PŘ – geologie Země, horniny a minerály ENV – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

• chápat nezbytnost využívání přírodních zdrojů člověkem a nutnost rozvážného a šetrného přístupu k tomuto využívání; • objasnit vzájemný vztah mezi přírodou a člověkem, tzn. možné vzájemné kladné i záporné působení;

Státy na Zemi

• porovnávat státy světa a mezinárodní organizace na základě podobných a odlišných znaků; • lokalizovat na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech.

93

MPV – D – historické události ve světě; OV – občan, občanská společnost a stát; ČJ – kritické čtení VDO – principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

MED – vnímání a interpretace mediálních sdělení a reality Globální problémy lidstva

• vyvodit možnosti řešení významných problémů planety Země.

• pochopit význam slova globální, na příkladech vysvětlit kladné a záporné projevy globalizace Evropa a svět

• uvědomit si možnosti a limity svého postavení – postavení našeho státu v globálním světě

ENV – základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí EGS – Evropa a svět MPV – ČJ, OV – lidová slovesnost, zvyky a tradice národů nejen Evropy

• rozumět významu informací, nutnosti jejich výběru a ověřování pravdivosti

Dějepis Charakteristika předmětu Dějepis je vyučován na 2. stupni ZŠ od 6. po 9. třídu. Spadá do oblasti Člověk a společnost (společně s Výchovou k občanství). Zahrnuje poznatky z oboru Historie. Výuka je řazena chronologicky od pravěku po 20. století. Důraz je kladen na národní dějiny v kontextu se světovými. Výuka seznamuje žáky s nejdůležitějšími obdobími vývoje společnosti. Dějepisu je věnováno 6 vyučovacích hodin v rámci 2. stupně (viz ŠUP). Výuka je realizována ve třídách a v multimediální učebně, kterou využíváme se sledování historických filmů a dokumentů. K výuce používáme pracovní sešity, atlasy, nástěnné mapy, meotar a různé písemné a hmotné prameny. Do výuky jsou zařazovány mimořádné – nejčastěji mimoškolní – aktivity dle aktuální nabídky (např. CVČ Legato – dějepis formou dramatické výchovy). Pro větší zapojení žáků a motivaci k dalšímu vzdělávání pořádáme různé exkurze, návštěvy muzeí a výstav a olympiády. Ve výuce dějepisu se zaměřujeme na práci s textem a na aktivizující výukové metody jako jsou diskuse, metody inscenační a didaktické hry. Využíváme též komplexních metod – frontální výuka, partnerská a skupinová výuka, samostatná práce žáků, brainstorming a výuka projektová. Mezi základní cíle výuky dějepisu patří, aby žák znal základní fakta dějinného vývoje, orientoval se v základních datech a letopočtech, cítil motivaci k hlubšímu poznávání dějin, vypěstoval si v sobě úctu k dějinám vlastního národa, chápal souvislosti dění regionálního s děním národním, evropským a světovým, zaujímal vlastní stanovisko k probíraným epochám a událostem, měl vědomí souvislosti mezi politickými, hospodářskými a kulturními dějinami, efektivně využíval historickou literaturu, prameny a další informační zdroje.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení • • • •

Zadáváme žákům problémové otázky. Nabízíme činnosti, ve kterých žáci uplatňují poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Podporujeme u žáků kritické posouzení událostí. Žádáme zhodnocení naší i jejich vlastní práce.


• Nabádáme žáky k individuálnímu řešení událostí s odkazy na různé analogické situace. • Pěstujeme v žácích schopnost obhájit svůj postoj k dané problematice.


• Požadujeme po žácích jasné a výstižné vyjadřování k dané problematice v ústní i písemné podobě. • Zapojujeme všechny žáky do diskuse vytvořením vhodných podmínek.

94

• Nabádáme žáky k využití různých informačních zdrojů.


Zdůrazňujeme didaktické aspekty ze života slavných osobností. Chválíme žáky za jejich aktivní přístup. Vytváříme příjemnou pracovní atmosféru. Při skupinové práci dbáme na zapojení všech žáků do řešení problému. Ukazujeme dějiny jako produkt spolupráce celé společnosti.


• Vedeme žáky k toleranci odlišných názorů. • Dbáme, aby žáci pochopili důležitost a smysl právních norem. • Vyžadujeme od žáků slušné chování při návštěvách kulturních institucí. • Povzbuzujeme žáky v respektu vůči historickému a kulturnímu dědictví všech národů.


• Vyžadujeme po žácích dodržování stanovených pravidel a povinností. • Upevňujeme v žácích vědomí o aplikaci osvojených poznatků v budoucnosti.




• pochopit význam předmětu; • vysvětlit cíle a způsob poznávání historie; Smysl a podstata dějepisu

• uvést příklady historických pramenů; • popsat činnost dějepisných institucí; • orientovat se na časové přímce v historickém čase; • rozlišit materialistickou a biblickou teorii vzniku člověka. • vymezit a časově zařadit jednotlivá období pravěku (starší doba kamenná, mladší doba kamenná, pozdní doba kamenná, doba železná, doba bronzová), zakreslit na časové přímce;

Lidská společnost v pravěku

• určit jednotlivé typy člověka a jejich základní znaky; • popsat život člověka (obživa, výroba, duchovní kultura, společenská organizace); • vysvětlit proces zpracování kovů a další zdokonalení zemědělství a výrobě, objasnit význam zemědělství a výroby pro lidskou společnost; • specifikovat oblasti výskytu pravěkých kultur na území ČR.

95

MUL – etnický původ ENV – ekosystémy, základní podmínky života

Téma

Žák by (se/si) měl ... • časově vymezit dobu existence jednotlivých států (Egypt, Mezopotámie, Indie, Čína ad.), zakreslit do časové přímky;

Nejstarší starověké civilizace a jejich kulturní odkaz

• určit polohu na mapě a přírodní podmínky, vysvětlit souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem a rozvojem civilizací;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VDO – občan, občanská společnost a stát, vznik státu ENV – základní podmínky života EGS –Evropa a svět nás zajímá

• charakterizovat společnost (formy vlády, pravomoci panovníka, postavení společenských skupin) a porovnat je s ostatními státy; • uvést příklady významných památek; • objasnit na konkrétních příkladech přínos těchto kultur vývoji světové civilizace. • nalézt jednotlivé části řeckého impéria na mapě; • určit přírodní podmínky a objasnit jejich vliv na rozvoj řecké společnosti; • demonstrovat styky Řeků s okolním světem, kolonizace;

EGS – Jsme Evropané ENV – základní podmínky života VDO – formy participace občanů, občan, občanská společnost a stát, principy demokracie

• charakterizovat společnost, porovnat politické zřízení jednotlivých městských států (Athény, Sparta); Antické Řecko

• vysvětlit podstatu antické demokracie; • určit příčiny, průběh a důsledky válečných konfliktů, s důrazem na Perské války; • seznámit s kulturou starověkého Řecka; • charakterizovat dílo a odkaz významných osobností; • objasnit úlohu bájí, pověstí a náboženství v životě Řeků; • demonstrovat na konkrétních příkladech přínos řecké kultury pro kulturu evropskou. • popsat polohu a přírodní podmínky, objasnit jejich vliv na vývoj římské společnosti; • vyjmenovat a charakterizovat nejstarší římské národy; • porovnat postavení společenských skupin;

Starověký Řím

• vymezit pojem republika v kontextu římských dějin; • objasnit příčiny, průběh a důsledky válečných, konfliktů; • popsat utváření římského impéria, uvést důsledky vzniku římské říše, boj o Středozemí; • rozpoznat souvislost politických změn se změnami v hospodářském životě obyvatel, objasnit změny ve společenském postavení;

96

VDO – občan, občanská společnost a stát EGS – Jsme Evropané

Téma



• vymezit pojem císařství v kontextu římských dějin, porovnat formy vlády – republika x císařství, vysvětlit příčiny a důsledky zániku těchto zřízení; • definovat křesťanství a jeho podstatu; • seznámit s kulturou starověkého Říma; • charakterizovat dílo a odkaz významných osobností; • demonstrovat na konkrétních příkladech přínos římské společnosti pro evropskou civilizaci a kulturu. • srovnat vývoj ve střední Evropě s ostatními částmi světa (pravěk x starověk); Střední Evropa v době římské

EGS – objevujeme Evropu a svět

• popsat život Germánů (obživa, výroba, duchovní kultura, společenská organizace); • charakterizovat styky střední Evropy s antickým Středomořím.

7. ročník Téma

Nový etnický obraz Evropy – Stěhování národů

Žák by (se/si) měl ... • popsat osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše • ukázat na mapě nově vzniklé říše • popsat způsob života „barbarských kmenů“ • určit polohu říší na mapě, vysvětlit souvislost mezi vznikem těchto států a stěhováním národů (Svatá říše římská, Francká říše, Byzantská říše, Sámova říše, Normandie ad.); • objasnit podstatu lenního systému;

Utváření států v západní a východní Evropě

• popsat pokusy Normanů a Turků o podmanění evropského obyvatelstva;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MUL – etnický původ, lidské vztahy EGS – Jsme Evropané MPV – Z – zobrazení pohybu národů na map, jejich potomci MUL – kulturní diference, lidské vztahy OSV – morální rozvoj EGS – Jsme Evropané MPV – Z – vyhledávání, zakreslování v mapě; OV – utváření dnešních národů, VV – kreslení do mapy

• charakterizovat život obyvatel jednotlivých států • vymezit úlohu křesťanství a víry v životě člověka; • popsat konflikty mezi světskou a církevní mocí; • porovnat základní rysy západoevropské a byzantsko-slovanské oblasti; • charakterizovat odkaz významných osobností. • určit polohu arabské říše na mapě;

Arabové a islám

• vysvětlit okolnosti vzniku islámu;

97

OSV – morální rozvoj EGS – objevujeme Evropu a svět

Téma

Žák by (se/si) měl ... • vymezit úlohu islámské víry v životě lidí; • popsat způsob života obyvatelstva; • uvést příklady arabského umění.

• časově zařadit existenci těchto státních útvarů: Závěrečná ustanovení Velkomoravská říše, Český stát za Přemyslovců; Český stát za Lucemburků, Český stát za Jiřího z Poděbrad a Jagellonců; • určit jejich územní rozsah na mapě; • objasnit význam Cyrilometodějské mise a christianizace a jejich přínos pro další generace; Velká Morava a český stát

• uvést souvislosti mezi vývojem na Velké Moravě a v Čechách;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – Z – vyhledávání států s většinou arabského obyvatelstva v minulost i současnosti; OV – islám a jeho současná podoba, příbuzenství křesťanů a muslimů, VV – arabské písmo, geometrické vzory namísto ikon EGS – objevujeme Evropu a svět MPV – Z – určování územního rozsahu jednotlivých státních útvarů, porovnání se současným rozsahem ČR; OV – hospodářské a politické proměny instituce státu; ČJ – využití textů o určité době

• charakterizovat vnitřní vývoj českého státu; • vysvětlit postavení jednotlivých státních útvarů v evropských souvislostech, objasnit hospodářské a politické poměry; • popsat tureckou expanzi do Evropy; • charakterizovat odkaz významných osobností.

Křížové výpravy

• demonstrovat příčiny, průběh a důsledky křížových výprav; • objasnit roli křesťanství v tomto boji. • ilustrovat postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, popsat jejich způsob života;

Struktura středověké společnosti

Kultura středověké společnosti

• objasnit vliv hospodářských změn na život lidí.

VDO – občan, občanská společnost a stát, formy participace občanů v politickém životě MUL – etnický původ ENV – ekosystémy, základní podmínky života MPV – OV – hospodářství ve středověku, společnost, způsob života v minulosti a dnes (a v budoucnosti?)

• charakterizovat románskou a gotickou kulturu, uvést konkrétní příklady těchto kultur v našich zemích i v Evropě; • objasnit vliv škol na rozvoj vzdělanosti; • charakterizovat dílo a odkaz významných osobností.

Husitská revoluce

• rozlišit pojmy „revoluce“ a „reformace“

98

VDO – občan, občanská

Téma a reformace

Žák by (se/si) měl ... • uvést příčiny, průběh a výsledky husitské revoluce • vysvětlit postavení katolické církve vůči „kacířům“ • popsat reformní myšlenky jednotlivých představitelů • vyjmenovat body programu husitů

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy společnost a stát EGS – Jsme Evropané MPV – OV – velké hnutí v českých dějinách; ČJ – husitská literatura, stav českého jazyka doby husitské; HV – chorál, Kdož jsú boží bojovníci

• charakterizovat toto období v kontextu s evropským děním, objasnit význam husitské tradice pro český politický a kulturní život • vymezit vztah mezi křesťanstvím a jinými věroukami • uvést příčiny, průběh a důsledky zámořských objevů • popsat objevné plavby pomocí mapy • objasnit vztah kolonie a jejího vlastníka, posoudit tento vztah z morálního hlediska. Zámořské objevy

• vysvětlit podstatu renesance a humanismu

Renesance a humanismus

• popsat počátky renesance a humanismu v českých zemích a v Evropě, uvést konkrétní příklady těchto kultur v našich, zemích i v Evropě • charakterizovat dílo a odkaz významných osobností

EGS – objevujeme Evropu a svět ENV – ekosystémy MUL – lidské vztahy, etnický původ MZV – Z – využití mapy; OV – definice pojmu kolonie, otrokářství, úvaha nad lidskými právy, morální hledisko kolonizace, neokolonialismus dnešní doby; PŘ – objevy nových rostlinných i živočišných druhů MZV – VV – renesanční malíři a sochaři; OV – humanismus očima dneška; ČJ – renesanční literatura – sonet, novela…, literatura v období humanismu; HV – renesanční hudba

8. ročník Téma


99


• ukázat na mapě panství Habsburků v Evropě před rokem 1526; • objasnit postavení českého státu v podmínkách Evropy a jeho postavení uvnitř habsburské monarchie; Baroko a osvícenství

• představit osobu Rudolfa II., vysvětlit podstatu Rudolfova majestátu; • vysvětlit příčiny a důsledky třicetileté války;

MPV – VV, ČJ – umění a literatura baroka; Z – práce s mapou, OV – definovat pojem monarchie, HV – barokní hudba VGS – Jsme Evropané MUL – lidské vztahy ENV – lidské aktivity a problémy ŽP

• zhodnotit význam revoluce pro další vývoj Anglie, na konkrétních příkladech vysvětlit pojmy: absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus;

• odvodit vznik nových politických teorií, původ osvícenského absolutismu, objasnit pokrok v přírodních a matematických vědách, uvést přednosti kapitalistické společnosti; Kulturní styly

• poznat základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvést jejich představitele, příklady významných kulturních památek, vyjmenovat reformy Marie Terezie, a Josefa II., zhodnotit jejich přínos, odvodit vliv osvícenství na smýšlení společnosti. • objasnit souvislosti mezi francouzskou revolucí a napoleonskými válkami a rozbitím společenských struktur v Evropě, sestavit osnovu revolučních událostí, zhodnotit výsledek revoluce; • vysvětlit model federativního uspořádání, popsat okolnosti vzniku USA; • popsat vztahy mezi koloniemi a Anglií;

Modernizace společnosti

• charakterizovat úsilí významných sociálních skupin, vymezit podstatné ekonomické, sociální, politické a kulturní změny, které jsou typické pro modernizaci společnosti, vysvětlit tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje v Evropě včetně důsledků – průmyslová revoluce; • srovnat emancipační úsilí významných sociálních skupin, uvést požadavky ve vybraných evropských revolucích – revoluční rok 1848; • porovnat fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími evropských národů, uvést jména významných národních buditelů, jejich přínos pro společnost; • vysvětlit příčinu, proč proběhlo NO; • popsat příčiny a důsledky Krymské války; • vysvětlit důsledky vítězství Severu pro další vývoj USA; • charakterizovat soupeření mezi velmocemi a

100

VDO – formy participace občanů v politickém životě, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VGS – Jsme Evropané ENV – lidské aktivity a problémy ŽP MUL – etnický původ MPV – Z – práce s mapou, ČJ – literatura, NO

vymezit význam kolonií; • uvědomit si význam sjednocení pro další vývoj těchto států; • na vybraných příkladech demonstrovat základní politické proudy; • uvést znaky Bachova absolutismu, porovnat se současností národnostní otázku; • popsat snahy o česko-německé vyrovnání; • charakterizovat otázku sociální, změnu ve výrobě a podnikání, politiku měšťanstva, českou kulturu.

9. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • ovládat principy a základní třídy kapitalistické společnosti;

Situace ve světě a v českých zemích před první světovou válkou

• charakterizovat vědecký a technický pokrok na konci 19. století; • uvést hlavní představitele realismu a moderních směrů v literatuře, hudbě, architektuře a výtvarného umění;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – ČJ, HV, VV – realismus v literatuře, hudbě i výtvarném umění VDO – principy demokracie EGS – Evropa a svět nás zajímá

• ovládat situaci ve společnosti a na politické scéně na sklonku první světové války. • pochopit příčinu a podstatu vzniku první světové války; První světová válka a její politické, sociální a kulturní důsledky

VDO – principy demokracie

• popsat nejzásadnější události válečného konfliktu (Dohoda proti Dvojspolku, průběh války, Češi za 1. světové války); • popsat události spojené s VŘSR, výsledky a dopady druhé světové války. • poznat českou politiku a zahraniční odboj za války; • popsat rozpad Rakousko – Uherské monarchie a vznik samostatného Československa;

Vznik ČSR

• uvést hlavní data a okolnosti vzniku samostatné ČSR; • popsat poválečnou ČSR, největší politické strany a jejich představitele; • objasnit hlavní rysy naší poválečné demokracie, hospodářskou a společenskou situaci; • poznat hlavní příčiny a důsledky hospodářské krize u nás.

101

MPV – ČJ – literatura prvorepublikové ČSR; OV – vznik republiky, demokratický režim – jeho charakteristika; Z – práce s mapou MUL – lidské vztahy EGS – objevujeme Evropu a svět VDO – občan, občanská společnost a svět

Téma

Žák by (se/si) měl ... • popsat rozdělení světových velmocí po skončení první světové války, vyjmenovat hlavní politické směry této doby; • pochopit hlavní příčiny a důsledky hospodářské krize ve světě;

Mezinárodně politická a hospodářská situace ve 20. a 30. letech

• popsat hlavní příčiny vzniku extremistických politických proudů, vyjmenovat hlavní představitele a další okolnosti vzniku;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MUL – kulturní diference, Lidské vztahy VDO – principy demokracie EGS – Evropa a svět nás zajímá MED – vnímání autora, fungování a vliv médií

• charakterizovat ruskou společnost mezi dvěma válkami, hlavní politické představitele a situaci v občanské válce; • popsat příčiny agresivní politiky fašistických zemí a jejich dopad na situaci ve světě; • uvést, z jakého důvodu Německo odstoupilo od versailleských dohod a jak stupňovalo svoji agresi vůči ostatním zemím. • popsat příčiny vypuknutí druhé světové války, její první fázi, zasažené země a situaci na bojištích; • popsat podrobně průběh bombardování Británie a celého západního tažení Němců, uvést hlavní bitvy a data; • orientovat v situaci na ruské frontě, uvést příčiny napadení SSSR, hlavní bitvy a data; • vysvětlit, co způsobilo zlom ve válce, které události a bitvy zatlačily Německo do defenzivy, znát situaci na ostatních bojištích ve světě;

Druhá světová válka

• charakterizovat hlavní okolnosti okupace ČSR Německem; • charakterizovat život v protektorátu a způsoby utlačování českého národa Němci; • popsat jednotlivé partyzánské skupiny a další způsoby českého odboje; • analyzovat celkovou porážku Německa a situaci v českých zemích na konci druhé světové války; • popsat postupné osvobozování jednotlivých zemí od fašismu, stanovení demarkační linie a definitivní porážku Německa; • uvědomit následky a dopad druhé světové války na světovou civilizaci; • popsat závěry poválečných jednání, rozdělení Německa a jeho situaci.

102

MUL – kulturní diference, lidské vztahy VDO – principy demokracie EGS – Evropa a svět nás zajímá

Téma

Žák by (se/si) měl ... • zrekapitulovat výsledky poválečných voleb, odstraňování válečných důsledků a celkovou politickou situaci u nás;

Poválečné Československo

• zmapovat vytvoření železné opony a podrobném rozdělení světa na dva nepřátelské bloky;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MUL – lidské vztahy EGS – objevujeme Evropu a svět VDO – občan, občanská společnost a svět

• zmapovat fakta kolem únorové revoluce 1948 a okolnosti nastolení totalitního režimu u nás. • charakterizovat hospodářská a vojenská uskupení této doby, orientovat se v polickém rozdělení a uspořádání světa; Situace v zemích východního bloku

• ovládat politickou situaci u nás, dokázat vyjmenovat hlavní prvky našeho totalitního režimu; • vyjmenovat jednotlivé formy odporu proti našemu totalitnímu režimu. • nastínit celkovou politickou situaci v evropských zemích, charakterizovat jednotlivé vládnoucí režimy;

Svět v letech studené války

• orientovat se v politické situaci u nás a v Evropě v 60. letech; • popsat události kolem okupace ČSSR sovětskými vojsky a její dopady na naši společnost; • charakterizovat postupný pád totality a okolnosti Sametové revoluce.

EGS – objevujeme Evropu a svět VDO – principy demokracie MUL – kulturní diference, lidské vztahy MED – fungování a vliv médií

EGS – objevujeme Evropu a svět, Evropa a svět nás zajímá VDO – principy demokracie MUL – kulturní diference, lidské vztahy MPV – OV – pád komunistického režimu, znovunastolení občanských svobod…

Přírodopis Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Přírodopis je vyučován v 6. a 7. ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně a v 8. a 9. ročníku s časovou dotací 1 hodina týdně. V 7. ročníku je dotace obohacena o volitelný předmět Ekologie, která se zabývá globálními ekologickými problémy. V 9. ročníku o volitelný předmět Zdravověda, která podává informace o lidském těle a první pomoci a přírodovědné praktikum zaměřeno na praktické dovednosti žáků. Výuka probíhá převážně v multimediální učebně, výjimečně v ostatních učebnách, v terénu, v muzeích a zoologických nebo botanických zahradách. Obsahově je přírodopis rozdělen do několika oblastí, které souvisejí s poznáním přírodních zákonů pomocí vlastních prožitků a rozumového poznání, poznání přírody jako systému, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Důraz je kladen na udržování rovnováhy existence živých soustav, včetně člověka. Vyučování přírodopisu žákům poskytuje prostředky a metody pro základní poznatky o přírodních jevech a získávání širších souvislostí s praktickým využitím a poznáváním přírody. Nejčastějšími metodami a formami výuky je výuka založená na samostatnosti a spolupráci žáků, na časovém prostoru k práci, na experimentální činnosti, na činnosti v terénu, na tvořivé činnosti ve formě referátů a na praktické činnosti ve formě laboratorních prací. Do vyučovacího předmětu Přírodopis jsou zařazena průřezová témata: Environmentální výchova, Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

103


• Nabízíme žákům různé způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení. • Vedeme žáky k aktivnímu pozorování a třídění informací (encyklopedie, internet), jejich propojování a systematizaci přírodovědného poznávání. • Vedeme žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků. • Umožňujeme žákům poznávat smysl a cíl učení a umět posuzovat vlastní pokrok. • Na základě prožitku úspěchu vedeme žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání. • Předkládáme příklady ze života. • Používáme televizní výuky pro prezentaci pokusů, které nemohou být přímo pozorovány pro jejich nebezpečnost. • Vedeme žáky k experimentování, pozorování přírodních jevů. • Používáme formu instruktáže, která podává žákům vizuální, auditivní a audiovizuální podněty k jejich praktické činnosti.


• Vedeme žáky k tomu, aby vnímali problémové situace ve škole i mimo ni, učili se rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti. • Ukazujeme žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vedeme je k jejich ověřování a srovnávání. • Vedeme žáky k ověřování správnosti řešení problému, a také k objevování jiných postupů řešení. • Zařazujeme metodu kritického myšlení a umožňujeme řešení problémů experimentováním.


• Rozvíjíme u žáků dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory. • Seznamujeme žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech (encyklopedie, internet, učebnice). • Vedeme žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků. • Zařazujeme do výuky diskusi, rozhovor, výměnu zkušeností a hledání odpovědí, dialog pro upevňování názorů.


• Vedeme žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracování výstupů v oblasti přírodovědného charakteru. • Předkládáme žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vedeme je k jejich dodržování. • Individuálním přístupem budujeme sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj. • Zařazujeme samostatnou práci a klademe důraz na ochotu spolupracovat, toleranci, vytrvalost a rozvoj osobnosti.


Vedeme žáky k chápání základních vztahů a environmentálních problémů. Nabízíme žákům různé zájmové činnosti (soutěže, olympiády). Aktivně zapojujeme žáky do různých akcí. Respektujeme žáka jako osobnost.


• Seznamujeme žáky s vlastnostmi některých látek, materiálů. • Poukazujeme na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vede žáky k jejich eliminaci (bezpečnost práce). • Učíme žáky pracovat podle návodu, předem stanoveného postupu a umožňuje jim hledat vlastní

104

přístup. • Nabízíme žákům projekty, laboratorní práce a pomůcky čímž posiluje jejich zručnost.


Žák by (se/si) měl ... • zhodnotit vliv jednotlivých sfér Země na vznik a vývoj života;

Vznik planety Země a vývoj života na ní

• zhodnotit vliv jednotlivých složek atmosféry a hydrosféry na vznik a vývoj života; • rozpoznat jednotlivé látky, uvést odlišnosti; • utvořit si názor na vznik Země a všeho živého. • rozpoznat rozdíl mezi buňkami rostlin, živočichů, bakterií. Vysvětlit funkci základních organel; • posoudit význam virů a bakterií v přírodě a pro člověka;

Organismy nebuněčné a jednobuněčné

• poznat a zařadit běžné druhy řas; • poznat a zařadit běžné druhy prvoků; • poznat a zařadit běžné druhy plísní.

• znát různé způsoby výživy hub, jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích; Organismy mnohobuněčné (řasy, houby, lišejníky)

• poznat a zařadit běžné druhy řas; • rozpoznat naše nejznámější jedlé a jedovaté houby a porovná je podle charakteristických znaků; • vysvětlit první pomoc při otravě houbami; • objasnit funkci a význam soužití dvou organismů ve stélce lišejníků.

105

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – Z – vrstvy Země, složky atmosféry a hydrosféry; OV – vznik Země podle Bible ENV – ozonosféra, ozonová díra MUL – druhy náboženství, původ lidstva a rasizmu MPV – VV – schéma rostlinné a živočišné buňky; Zdravověda – onemocnění a očkování, nebezpečí plísní na potravinách; D – morové epidemie v dějinách lidstva, vývoj lékařství; Z – výskyt bakterií v extremních podmínkách ve světě ENV – význam bakterií, ropné katastrofy a zpracování pozůstatků bakteriemi, význam řas pro člověka, výroba sýrů, léčiv; LP – prvoci, krásnoočko, trepka velká ENV – význam potravních řetězců a jejich zachování, indikátor čistoty ovzduší, význam a výskyt hub MZV – OV – drogy a možnosti jejich využití i nebezpečí zneužití; Z – tundry a výskyt lišejníků

Téma

Žák by (se/si) měl ... • na základě obrázku rozpoznat, porovnat a objasnit funkce základních orgánů, orgánových soustav živočichů; • rozlišovat a porovnávat skupiny živočichů, zařadit je do hlavních taxonomických skupin;

Živočichové mnohobuněční bezobratlí

• rozlišit a zařadit hlavní zástupce žahavců, ploštěnců, kroužkovců, měkkýšů a ostnokožců; • vysvětlit podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování.

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – čistota vod a půd, význam žížal v ekosystému, rak jako indikátor čistoty vod, přizpůsobení živočichů prostředí, čistota moří, ropné katastrofy na moři MPV – Zdravověda rozšíření a ochrana očkováním před klíštětem; Z – rozšíření cizokrajných druhů, výskyt tropických a subtropických druhů na světě, názvy moří, orientace v atlase světa; LP – části těla hmyzu, zařazení druhů do skupin, určování druhů měkkýšů podle lastury

7. ročník Téma Živočichové mnohobuněční strunatci

Žák by (se/si) měl ... • rozlišit a porovnat vnější a vnitřní stavbu; • uvést jednotlivé zástupce pláštěnců a bezlebečních. • rozlišit a porovnat vnější a vnitřní stavbu; • chápat rozdíl mezi obratlovci a bezobratlými; • umět uvést jednotlivé zástupce; • objasnit na základě pozorování projevy živočichů v přírodě; • určit vybrané skupiny obojživelníků, plazů a ptáků a zařadit do ekosystémů;

Obratlovci

• rozlišit hospodářsky a epidemiologicky významné druhy; • vysvětlit, jaké je bezpečné chování při styku se zvířaty; • rozlišit a porovnat vnější a vnitřní stavbu těla savců, vysvětlit funkci jednotlivých orgánů; • rozlišit a porovnat jednotlivé řády savců, určit vybrané živočichy, zařadit je do jednotlivých řádů; • objasnit na základě pozorování projevy savců v přírodě; • uvést příklady chovu domestikovaných savců a pravidla pro bezpečný styk s nimi.

106

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – význam planktonu v moři MPV – Z – názvy moří a orientace v atlasu světa ENV – úbytek některých druhů, kvalita vod, význam ekosystémů, ekosystémy, význam a dopad domestikace OSV – Projekt: Život ve vodě a ve vzduchu; Savci na území

CR, savci v ZOO MPV – Z – místa výskytu živočichů, výskyt stěhovavých ptáků v jižních zemích, rozšíření savců ve světě; LP – ptačí vejce, peří ptáků

Téma

Žák by (se/si) měl ... • porovnávat vnější a vnitřní stavbu rostlinného těla nižších rostlin;

Nižší rostliny

• poznat a zařadit běžné druhy mechorostů a kapraďorostů;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – důležitost dochování prvohorních rostlin MPV – Z – prvohory; LP – výtrusy kapradin

• vysvětlit jejich význam pro člověka.

Nahosemenné rostliny

• poznat a zařadit naše jehličnany; • odvodit na základě pozorování jeho uspořádání od buňky přes pletiva k orgánům;

ENV – lesy a ovzduší MPV – Z – rozdělení lesů; LP – druhy jehličnanů

• rozlišovat nahosemenné a krytosemenné.

Krytosemenné rostliny

• uvést praktické příklady funkcí jednotlivých orgánů rostlinných těl a jejich vztahu v rostlině jako celku; • vysvětlit fyziologické procesy rostlin (fotosyntéza, dýchání, růst, rozmnožování);

ENV – léčivé rostliny, ochrana přírody a krajiny MPV – Z – klimatické rozdíly „podnebná pásma“, LP – určování rostlin

• určit a rozlišit skupiny rostlin pomocí atlasu; • osvojit si zásady chování v lesním ekosystému;

8. ročník Téma

Původ a vývoj člověka



• objasnit dvě varianty vzniku člověka – stvoření podle Bible a Darwinova vývojová teorie;

MPV – D – vývoj člověka; OV – lidské rasy, rasizmus a boj s ním; VZ, DOM – význam rodiny OSV – Projekt: Rodina MUL – teorie podle Darwina a Bible

• vyjmenovat ve správném pořadí vývojové stupně člověka; • rozlišit biologické znaky; • rozpoznat lidské rasy dle biologických znaků; • objasnit vznik a vývin jedince od početí až do stáří. • vysvětlit podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti;

Základy genetiky

• uvést příklady dědičnosti v praktickém životě; • uvést příklady vlivu prostředí na utváření organismu;

107

MPV – VZ, DOM – plánování rodiny

Téma



• objasnit stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla, soustavy: kosterní a pohybová, trávicí, dýchací, oběhová, vylučovací, nervová, kožní, smyslová a nervová, soustava žláz s vnitřním vyměšováním, pohlavní;

MPV – Zdravověda – onemocnění, zlomeniny, první pomoc při otravách, poruchách příjmu potravy, zástava krvácení, měření tepu, význam očkování; LP – určování kostí, zlomeninyfixace zástava krvácení, masáž srdce, zástava krvácení, masáž srdce; VZ – život v bídě a utrpení; VZ + PRČ – zdravá výživa; Z – výskyt tropického hmyzu; FY – optika – VZ – partnerství, rodina

• vysvětlit funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla; • otravy – konkretizovat obecné zásady první pomoci; • výživa a zdraví -vysvětlit přímé souvislosti mezi složením stravy, způsoby stravování a civilizačními chorobami;

Člověk

• uvést zdravotní rizika spojená s poruchami příjmu potravy a odpovědně se rozhodnout ve prospěch zdravých stravovacích návyků; • vysvětlit zástavu dýchání při funkčním krevním oběhu; • ovládat zásady první pomoci, umělého dýchání z plic do plic; • krvácení-konkretizovat obecné zásady první pomoci; • aplikovat před lékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla. • konkretizovat obecné zásady první pomoci při: podchlazení, bodnutí hmyzem, uštknutí hadem; • posoudit význam péče; • zlomeniny a polohování-konkretizovat obecné zásady první pomoci.

9. ročník Téma

Země a její vnitřní stavba



• zhodnotit vznik jednotlivých sfér Země, vznik a MPV – Z – vývoj Země, stavba, sopečná činnost a trvání života; zemětřesení • vysvětlit stavbu a složení Země; MUL – názory na vznik světa, života • rozlišit důsledky vnitřních a vnějších ENV – pohyb kontinentů, geologických dějů; oteplován Země • vysvětlit děj vrásnění, zemětřesení, sopečná činnost; • posoudit nebezpečí těchto dějů pro člověka.

108

Téma

Žák by (se/si) měl ... • rozpoznat podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny a chápat princip jejich vzniku; • využívat základní principy krystalografie; • zhodnotit praktický význam nerostů a hornin;

Minerály a horniny

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – CH – chemické složení; Z – ložiska na území CR; F – hustota; LP – určování hornin a minerálů OSV – projekt drahokamy a polodrahokamy

• využívat znalostí fyzikální a chemických mastností nerostů k jejich určování a rozdělení do skupin na sulfidy, halogenidy, oxidy, hydroxidy, uhličitany, sírany, křemičitany; • určit a rozlišit jednotlivé minerály a horniny pomocí atlasu; • rozlišit horniny podle způsobu jejich vzniku na: vyvřel – hlubinné, výlevné, usazené – úlomkovité, organogenní, chemické a přeměněné. • porovnat význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy; • rozlišit hlavní půdní typy a půdní druhy v naší krajině;

Vnější geologické děje

MZV – Z – typy půd; PRČ – význam půd; LP – druhy půd ENV – devastace půd

• posoudit význam půd pro výživu rostlin a pro člověka; • uvést příklady devastace půd a možnosti rekultivace; • vyjmenovat jednotlivé druhy vnějších geologických činitelů; • popsat činnost vody, podzemní vody, činnost moře, ledovců, větru, organizmů a člověka. • rozlišit jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků;

Geologická období Země

ENV – vliv podnebí

• vysvětlit význam jednotlivých období pro člověka.

• vysvětlit geologický vývoj a stavbu území České MZV – Z – geologický vývoj na území ČR republiky; Geologická stavba území České republiky

• porovnat geologicky území Českého masivu a Západních Karpat; • uvést na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi.

109

Téma

Žák by (se/si) měl ... • objasnit základní princip existence každého ekosystému; • vysvětlit podstatu jednoduchých potravních řetězců z různých ekosystémů a zhodnotí jejich význam;

Základy ekologie a životního prostředí

• zhodnotit kladný i záporný vliv člověka na životní prostředí; • chápat význam ochrany ŽP, jmenovat a zhodnotit negativní vlivy lidské činnosti na ŽP;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – rovnováha ekosystémů, vliv člověka na životní prostředí, čerpání přírodních zdrojů, ekologické katastrofy OSV – Projekt: Chráněná

území MPV – Z – přírodní zdroje na území ČR

• zhodnotit, jaký význam mají chráněná území pro člověka; • uvést příklady narušení rovnováhy v ekosystému ve svém okolí i ve světě.

Chemie Charakteristika předmětu Vyučovací předmět chemie je vyučován v 8. a v 9. ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně. V 9. ročníku je dotace obohacena o volitelný předmět přírodovědné praktikum, které je zaměřeno na praktické dovednosti žáků. Výuka probíhá převážně v multimediální učebně, výjimečně v ostatních učebnách. Obsahově je chemie rozdělena do několika oblastí, které souvisejí s přírodními ději a činností člověka. Vyučování chemie žákům poskytuje prostředky a metody pro základní poznatky o chemických jevech a získávání širších souvislostí s praktickým využitím a poznáváním přírody. Nejčastějšími metodami a formami výuky je výuka založená na samostatnosti a spolupráci žáků, na časovém prostoru k práci, na experimentální činnosti, na tvořivé činnosti ve formě referátů a na praktické činnosti ve formě laboratorních prací. Do vyučovacího předmětu chemie jsou integrována průřezová témata: Environmentální výchova, Mediální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech


• Nabízíme žákům různé způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení. • Vedeme žáky k aktivnímu pozorování a třídění informací (encyklopedie, internet), jejich propojování a systematizaci přírodovědného poznávání. • Vedeme žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků. • Umožňujeme žákům poznávat smysl a cíl učení a umět posuzovat vlastní pokrok. • Na základě prožitku úspěchu vedeme žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání • Předkládáme příklady ze života. • Používáme televizní pořady pro prezentaci pokusů, které nemohou být pro jejich nebezpečnost pozorovány přímo. • Vedeme žáky k experimentování, pozorování chemických jevů. • Používáme formu instruktáže, která podává žákům vizuální, auditivní a audiovizuální podněty k jejich praktické činnosti.

110


• Vedeme žáky k tomu, aby vnímali problémové situace ve škole i mimo ni, učili se rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti. • Ukazujeme žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vedeme je k jejich ověřování a srovnávání. • Vedeme žáky k ověřování správnosti řešení problému, a také k hledání různých postupů a pomůcek k jinému řešení. • Využíváme metodu kritického myšlení a umožňujeme řešení problémů experimentováním.


• Rozvíjíme u žáků dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory . • Seznamujeme žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech (encyklopedie, internet, učebnice). • Vedeme žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků. • Zařazujeme do výuky diskusi, rozhovor, výměnu zkušeností a hledání odpovědí, dialog pro upevňování názorů.


• Vedeme žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracování výstupů v oblasti přírodovědného charakteru. • Předkládáme žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vedeme je k jejich dodržování. • Individuálním přístupem budujeme sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj. • Zařazujeme samostatnou práci a klademe důraz na ochotu spolupracovat, toleranci, vytrvalost a rozvoj osobnosti.


Vedeme žáky k pochopení základních vztahů a environmentálních problémů. Nabízíme žákům různé zájmové činnosti (soutěže, olympiády). Aktivně zapojujeme žáky do různých akcí. Respektujeme žáka jako osobnost.


• Seznamujeme žáky s vlastnostmi některých látek, materiálů. • Poukazujeme na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vede žáky k jejich eliminaci (bezpečnost práce). • Učíme žáky pracovat podle návodu, předem stanoveného postupu a umožňuje jim hledat vlastní přístup. • Nabízíme žákům projekty, laboratorní práce a pomůcky čímž posiluje jejich zručnost.



111


Téma

Žák by (se/si) měl ... • zhodnotit význam chemie pro člověka; • dokázat vysvětlit, co chemie zkoumá a jaké metody používá;

Chemie jako věda

• posoudit vztah mezi chemickým výzkumem a výrobou;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – projekt chemie kolem nás ENV – chemické látky a ekologické havárie MPV – Zdravověda – první pomoc

• reprodukovat zásady bezpečnosti práce; • pracovat bezpečně s vybranými látkami; • uvést příklady nebezpečných běžně dostupných látek. • rozlišit vlastnosti látek pozorováním (barva, lesk, zápach, skupenství) a pokusem - teplota tání, varu, hustota, rozpustnost, hořlavost, el.a tepelná vodivost; • rozpoznat chemické a fyzikální přeměny látek při pokusech i u běžně známých dějů;

MPV – FY – fyzikální vlastnosti látek, atom, molekula, směsi, fyzikální veličiny; LP – vlastnosti látek, vlastnosti a složení roztoků, filtrace a destilace

• rozlišit směsi a chemické látky; • rozlišit typy různorodých směsí; Vlastnosti látek, směsi a roztoky

• správně používat pojmy koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok; • vypočítat složení roztoků a připraví je v laboratoři i v běžném životě; • vysvětlit vliv teploty, míchání a plošného obsahu na rychlost rozpouštěné pevné látky; • vysvětlit pojem rozpustnost s použitím tabulek; • vysvětlit princip usazování, filtrace, destilace, krystalizace; • prakticky provést filtraci a destilaci a uvést příklady využití v praxi. • rozlišit různé druhy vod podle obsahu minerálních látek a uvést příklady výskytu a využití (vody měkká, tvrdá, minerální, slaná, destilovaná);

Voda

• uvést způsoby získávání pitné vody, objasnit princip vodárny; • uvést a zhodnotit příklady znečišťování vody, objasnit princip čištění vody v čistírně odpadních vod.

112

ENV – čistota vod a jejich znečišťování MPV – Z – vodstvo na území ČR, koloběh vody

Téma

Žák by (se/si) měl ... • uvést složení vzduchu, zdroje nečistot, objasnit pojmy teplotní inverze, smog; • uvést způsob získávání složek ze vzduchu destilací; • vysvětlit význam kyslíku pro člověka a v průmyslové výrobě;

Vzduch

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – čistota ovzduší a jeho znečišťování MPV – Z – vzduch v průmyslové výrobě, kvalita ovzduší; Zdravověda – první pomoc při popáleninách

• uvést způsob přípravy kyslíku v laboratoři; • popsat vlastnosti kyslíku; • vysvětlit pojmy hoření, oxidace, hořlaviny, teplota vznícení; • vysvětlit princip hašení, uvést běžně používané hasící prostředky; • dokázat poskytnout první pomoc při popáleninách; • vysvětlit pojem protonové číslo a užívat jej k označení složení a struktury atomu;

Atom a molekula

• vysvětlit pojmy atomové jádro, protony, neutrony, elektronový obal, elektrony; • používat pojmy atom, molekula, prvek, sloučenina ve správných souvislostech.

113

MPV – FY – prvek, atom, molekula, sloučenina, iont, elektrolýza

Téma

Žák by (se/si) měl ... • zapsat jednoduché schéma vzniku chemické vazby; • používat vybrané názvy a značky chemických prvků; • číst chemické zápisy (vzorce, značky); • rozlišit chemické zápisy prvků a sloučenin; • uvést způsob přípravy, výroby, vlastnosti a použití vodíku; • vysvětlit pojem chemické reakce, chemické rovnice, reaktanty, produkty, chemický rozklad, slučování; • upravit zápis chemického děje na chemickou rovnici; • rozlišit chemický rozklad a slučování, orientovat se v periodické soustavě, rozlišit kovy, polokovy, nekovy;

Chemické prvky a sloučeniny

• uvést vlastnosti a použití vybraných kovů (alkalické, železo, hliník, měď, zinek, stříbro, zlato, hořčík,rtuť); • uvést využití významných slitin v praxi; • uvést vlastnosti a použití významných nekovů (halogeny, síra, uhlík, fosfor) a polokovů; • objasnit pojmy anion, kation, iontová sloučenina, (např. NaCl); • zapsat schéma vzniku iontů; • vyhledat hodnoty elektronegativity v tabulkách a určit typ chemické vazby v jednoduchých sloučeninách; • vysvětlit umístění prvků v periodické soustavě, objasnit periodický zákon; • používat oxidační čísla k psaní a čtení vzorců dvouprvkových sloučenin; • popsat vznik, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných dvouprvkových sloučenin (SO2, NO, NO2, CO, CO2, CaO, Fe2O3, SiO2, Al2O3); • popsat vznik, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných dvouprvkových sloučenin (ZnS, PbS), vysvětlit vznik kyselých dešťů, uvést jejich vliv na životní prostředí a navrhnout opatření, jak jim lze předcházet; • popsat vznik, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných dvouprvkových sloučenin (NaCl, AgBr, KCl); • dokázat vysvětlit princip srážecích reakcí (např. při vzniku halogenidů stříbra) .

114

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – M – rovnice; Z – ložiska kovů, nekovů a polokovů na území ČR; LP – vlastnosti kovů, vyvolávání fotografického materiálu; FY – elektrolýza, fotografieoptika ENV – nebezpečné dvouprvkové sloučeniny v přírodě, kyselé deště

Téma

Žák by (se/si) měl ... • dokázat vysvětlit způsob ředění kyselin; • rozlišit kyseliny kyslíkaté a bezkyslíkaté; • vyjmenovat zásady první pomoci při zasažení pokožky roztokem silné kyseliny nebo hydroxidu;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – Zdravověda – první pomoc při zasažení kyselinou ENV – nebezpečí kyselin

• napsat vzorce, popsat vlastnosti a použití uvedených hydroxidů a kyselin (kyselina chlorovodíková, sírová, dusičná, hydroxid sodný a draselný, vápenatý, amonný) Kyseliny a hydroxidy

• zapsat chemickými rovnicemi způsob výroby kyseliny chlorovodíkové a sírové, zapsat disociaci uvedených kyselin a hydroxidů; • vysvětlit pojem vodíkový kation a hydroxidový anion; • dokázat rozlišit vybrané kyselinotvorné a zásadotvorné oxidy (SO2, CO2, CaO, Na2O) a zapsat jejich reakci s vodou; • rozlišit pojmy amoniak a čpavková voda; • zapsat rovnicí vznik amoniaku, vznik a rozklad hydroxidu amonného.

Kyselost a zásaditost vodných roztoků

• vysvětlit pojem indikátor a uvést příklady (fenolftalein, lakmus); • změřit pH roztoků používaných v běžném životě pomocí univerzálního indikátorového papírku. • sledovat průběh neutralizace vybraných hydroxidů a kyselin a zapsat chemickou rovnicí, objasnit obecný princip neutralizace; • uvést příklady využití neutralizace v běžném životě;

Neutralizace, vznik solí

• vysvětlit pojem neutralizační roztoky; • zapsat chemickými rovnicemi příklady vzniku solí odvozených od H2SO4, H2CO3, HCl, HNO3 neutralizací, reakcí kovů s kyselinou, kovu s nekovem, kyselinotvorného oxidu s hydroxidem, zásadotvorného oxidu s kyselinou, reakcí oxidu kovu s kyselinou, srážením.

115

MPV – LP – pH

9. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • rozeznat redoxní reakce mezi ostatními a určit v zápisu jednoduchých chemických rovnic oxidaci a redukci pomocí oxidačních čísel;

Kovy a jejich vlastnosti

• používat zkrácenou řadu reaktivity kovů k zápisu jednoduchých chemických reakcí rovnicemi, porovnávat prakticky reaktivitu některých kovů;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – FY – radioaktivita, vysoká pec; Z – těžba rud , ložiska ENV – změna krajiny těžbou rud, zplodiny

• vysvětlit princip výroby kovů z rud pomocí redukčního činidla, uvést významné rudy; • popsat výrobu železa ve vysoké peci a výrobu oceli v peci a konvertoru, zapsat jednoduché rovnice reakcí. • zapsat chemické děje probíhající na elektrodách při elektrolýze roztoku (CuCl2, ZnBr2) a taveniny (NaCl, KCl); • uvést způsoby využití v průmyslu, vysvětlit princip galvanického pokovování, elektrolýzy;

Chemické reakce jako zdroj elektřiny

MPV – FY – elektrolýza, jaderné elektrárny; LP – elektrolýza chloridu sodného ENV – skládky kovů, recyklace

• porovnat princip galvanického článku a elektrolýzy; • uvést faktory ovlivňující korozi kovů a způsoby ochrany; • z periodické soustavy dokázat posoudit oxidační vlastnosti halogenů; • dokázat vysvětlit a uvést příklady redukčních a oxidačních činidel (vodík, uhlík, kyslík, chlor). • používat jednotku látkového množství – mol – při čtení chemických rovnic;

MPV – FY – fyzikální vlastnosti; M – trojčlenka

• vypočítat molární hmotnost sloučeniny z molárních hmotností chemických prvků; Látkové množství, zákon zachování hmotnosti

• při výpočtech používat chemické tabulky; • řešit jednoduché výpočtové úlohy z chemických rovnic pomocí matematického vztahu, úvahou a z poměru látkových množství; • uvést faktory ovlivňující průběh chemické reakce (druh látky, koncentrace, teplota, velikost povrchu pevných reaktantů, katalyzátory); • aplikovat zákon zachování hmotnosti.

Teplo a chemické reakce

• vysvětlit pojmy exotermická a endotermická reakce, uvést příklady z běžného života a průmyslu.

116

ENV – teplo v přírodě, globální oteplování

Téma

Žák by (se/si) měl ... • vyjmenovat příklady fosilních a vyráběných paliv, porovnat jejich výhřevnost s použitím grafu; • vysvětlit využití uhlí jako paliva a suroviny, uvést využití produktů v běžném životě a průmyslu; • uvést základní frakce destilace ropy a jejich využití; • vysvětlit podstatu krakování petroleje vzhledem ke zvýšené spotřebě benzinu; • zamyslet se nad vlivem automobilizmu na životní prostředí (testování výfukových plynů);

Zdroje energie

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – Projekt: Uhlí, ropa MPV – PŘ – fosilní paliva; Z – ložiska, těžba na území ČR; FY – motory ENV – problematika tepelných elektráren, ropa a ropné katastrofy, automobilismus, využití netradičních zdrojů, výfukové plyny a životní prostředí

• chemickou rovnicí zapsat přeměnu CO a NO ve výfukových plynech automobilů pomocí katalyzátoru; • prakticky ověřit složení parafinu jako produktu destilace ropy; • zhodnotit spalování přírodních a vyráběných paliv z hlediska péče o životní prostředí; • popsat zásady bezpečného používání svítiplynu, zemního plynu a propan-butanové směsi vzhledem ke složení těchto paliv; • uvést zdroje energie tepelné, elektrické, k pohonu motorových vozidel (vyčerpatelné, nevyčerpatelné); • posoudit možnosti využití bionafty, bioplynu, ethanolu, geotermální energie, jádra atomu jako zdrojů energie. • objasnit vlastnosti uhlíku v organických sloučeninách – čtyřvaznost, typy řetězců, typy vazeb, typy vzorců; • vysvětlit princip názvosloví uhlovodíků;

Charakteristika organických sloučenin

• charakterizovat jednotlivé druhy organických sloučenin (alkany, alkeny, alkiny a areny), dokázat určit jejich modely, zapsat vzorce, u některých (methanu, ethanu, propanu a butanu; ethylenu, propylenu; acetylenu; benzenu a naftalenu) uvést výskyt a použití; • chemickou rovnicí zapsat spalování methanu, ethanu a propanu (butanu). • dokázat aplikovat obecný princip názvosloví halogenderivátů při psaní a čtení vzorců (chlorethan, tetrachlormethan, vinylchlorid, tetrafluorethylen);

Halogenderiváty

• aplikovat uhlovodíkový zbytek methyl, ethyl, vinyl; • uvést význam uvedených halogenderivátů; • vysvětlit pojem freony vzhledem k životnímu prostředí;

117

ENV – freony a ozonosféra MPV – Z, PŘ – atmosféra

Téma

Žák by (se/si) měl ... • charakterizovat alkoholy, zapsat vzorce a uvést vlastnosti a použití methanolu, ethanolu, glycerolu;

Alkoholy a aldehydy

• rovnicí zapsat vznik ethanolu z cukru a jeho hoření;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VZ + OSV – zneužívání alkoholických nápojů, opilost, nebezpečí ENV – ekologické havárie

• chápat nebezpečí požívání alkoholických nápojů; • uvést vzorec a význam formaldehydu, acetaldehydu a acetonu. • charakterizovat karboxylové kyseliny, zapsat vzorce kyseliny mravenčí, octové, jejich disociaci, neutralizaci, reakce s kovy a oxidy kovů;

Karbonylové sloučeniny

• pojmenovat soli uvedených karboxylových kyselin;

ENV – nebezpečí kyselin v přírodě MPV – LP – kyselina octová a její využití

• prakticky ověřit složení konzumního octa; • zapsat esterifikaci kyseliny octové a mravenčí s ethanolem (methanolem) a porovnat s neutralizací; • uvést kyseliny vázané v tucích a z aminokyselin vázaných v bílkovinách zapsat vzorec kyseliny aminooctové. • chemickými rovnicemi zapsat vznik polyethylenu, polvinylchloridu;

Plasty

• dokázat vysvětlit pojem polymerace, makromolekula, zkratky PE, PVC, PS;

ENV – recyklace, spalování plastů MPV – LP – molekulové modely uhlovodíků a jejich derivátů

• uvést vlastnosti a význam plastů a syntetických vláken (i vhledem k životnímu prostředí). • zapsat vznik glukosy při fotosyntéze chemickou rovnicí; • uvést zdroje, význam a vlastnosti glukosy, sacharosy, škrobu, glykogenu, celulosy; • uvést zdroje, vlastnosti tuků, slovně vyjádřit jejich vznik; • slovně popsat výrobu a složení sodného mýdla a uvést výhody a nevýhody používání mýdel a saponátů; Výživa, složky potravy

• vyjmenovat příklady zdrojů bílkovin, slovně vyjádřit jejich složení; • objasnit obecné zásady při správné skladbě potravy, uvést princip metabolismu jednotlivých složek; • uvést význam biokatalyzátorů pro rostlinný a živočišný organismus a pro průmyslovou výrobu; • prakticky provést důkaz tuků a karboxylových kyselin v přírodním materiálu (ovoce, zelenina);

118

MPV – PŘ – fotosyntéza rostlin, živočišné a rostlinné tuky, trávení a výživa; LP – vlastnosti sacharidů, výroba mýdla, karboxylové kyseliny v ovoci a zelenině; VZ – nebezpečí drog a návykových látek, zdravá výživa ENV – pesticidy a životní prostředí, nebezpečí otravných bojových látek Zdravověda – význam léků

Téma



• hodnotit složení potravy z hlediska uznávaných zásad zdravé výživy; • uvést nebezpečí spojené s konzumací drog a jiných návykových látek (doping, tabák, kofein).

Životní prostředí a chemie

• dokázat využít poznatky o chemii a výrobcích s ohledem na své zdraví a ochranu životního prostředí; • aplikovat školní poznatky v praktickém životě; • zvolit nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek.

OSV – havárie nebezpečných látek ENV – havárie nebezpečných látek, ochrana životního prostředí, recyklace, odpady a skládky

Občanská výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět se vyučuje od šestého do devátého ročníku – pro celou třídu. V 6. a 7. ročníku jednu hodinu týdně a v 9. ročníku dvě hodiny týdně. V 7. ročníku je zařazen předmět Osobnostní a sociální výchova, který naplňuje tematické okruhy stejnojmenného průřezového tématu a integruje také některá témata z obsahu předmětu Občanská výchova. V 8. třídě je zařazen předmět Mediální výchova, který rovněž integruje témata z předmětu Občanská výchova a zároveň v něm budou realizovány body z průřezového tématu Mediální výchova. Výuka probíhá většinou ve třídách, ale v rámci předmětu využíváme také vhodných objektů (organizací) mimo školu – exkurze, výstavy, vycházky apod. Předmět směřuje k tomu, aby žáci byli platnými členy společnosti, aktivními občany, kteří znají svá práva i povinnosti (a dbají jich), aktivně se podíleli na utváření hodnot a vztahů. Obecně formulovaným cílem výuky celého předmětu jsou žáci vysoce tolerantní, kteří respektují zákony a jsou schopni nést důsledky za své činy, chápou, že demokracie neznamená absolutní svobodu a mají pozitivní vztah ke společnosti a státu. Výuka seznamuje žáky s problémy současnosti a vede k hledání řešení, dává žákům možnost zapojit se aktivně do života společnosti, umožňuje jim proniknout do systému uspořádání moci v demokratickém státě, seznamuje je s obecnými zákonitostmi lidského chování a poskytuje jim příležitost se k určitým aspektům chování vyjádřit. Důraz je kladen na praktické využití poznatků, proto se v rámci Výchovy k občanství snažíme realizovat co největší část učiva v krátkodobých i dlouhodobých projektech (viz. níže). Vyžadujeme po žácích osobní zapojení, snahu o pochopení problému a kreativitu při jeho řešení. Tyto výstupy žáci při projektové výuce vždy zdůvodňují a následně hodnotí (sebe i druhé, včetně učitele). Výuka předmětu se realizuje na 2. stupni ZŠ, přesto můžeme říci, že navazuje na učivo 1. stupně: především prakticky rozvíjí již naučené dovednosti při kooperativní výuce (na 1. stupni TZŠ velmi často používaná) a částečně také na vyučovací předmět Vlastivěda.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení •

• • •

Zadáváme promyšleně formulované úkoly, při nichž je nutno vyhledat a třídit informace k danému tématu. Všechna témata probíráme z různých aspektů a společně se žáky propojujeme poznatky do širších celků, hledáme souvislosti. Předkládáme ke konkrétním (společenským) problémům protikladné (i kontroverzní) názory veřejnosti a publicistů a vedeme žáky k zaujetí určitého stanoviska a k jejich obhajobě či odmítnutí. Vyžadujeme od žáků hodnocení naší i jejich vlastní práce.

119

Kompetence k řešení problémů • • • • • •

Zadáváme problémové úkoly. Diskutujeme možná řešení aktuálních problémů, podněcujeme žáky ke kultivované argumentaci. Připravujeme různé (krátkodobé i dlouhodobé) projekty. Využíváme rozmanité materiály (články z tisku, video-dokumenty, obrázky, konkrétní předměty…). Při modelových situacích nacvičujeme vhodné chování v mezilidských vztazích. Snažíme se uplatňovat zážitkové vyučování jako prostředek hlubšího pochopení společenského vývoje.


Při všech projevech (ústních i písemných) dbáme na kultivované vyjadřování. Podněcujeme žáky k účinné diskusi. Procvičujeme pravidla diskuse a dbáme na jejich neustálé dodržování všemi účastníky. Při výuce využíváme všech dostupných informačních zdrojů. Při projektové výuce motivujeme žáky k zapojení veřejnosti (případně také úřadů státní správy a samosprávy).


Vyžadujeme aktivitu od všech žáků. Žáky vedeme ke kooperaci. Vedeme žáky k sebepoznání a sebehodnocení. Stanovujeme se žáky pravidla a vedeme k jejich dodržování. Vytváříme takovou atmosféru, v níž se žák neobává vyslovit svoje názory. Pravidelně s žáky diskutujeme o fungování společnosti, jejích problémech a aktuálních událostech. Vedeme žáky k sebereflexi, posilujeme jejich sebedůvěru častými – ale odůvodněnými – pochvalami.

Kompetence občanské • • •

• • • •

Během výuky dbáme na dodržování společenských norem, upevňujeme vzorce přátelského chování. Diskutujeme se žáky o morálce a principech chování mezi lidmi. Při dramatických scénkách korigujeme jednání žák tak, aby se naučili respektovat druhé, vážili si celospolečenských hodnot a dbali na dodržování zákonnosti. Utváříme u žáků povědomí o historickém a kulturním dědictví našeho národa. Motivujeme je k tvořivosti a k aktivnímu se zapojení do života školy a společnosti – v rámci různých projektů s dosahem na veřejnost či v rámci fungování Žákovského parlamentu. Pro práci v hodinách vyhledáváme (a žákům předkládáme k přečtení, pochopení i zaujetí názoru) texty s aktuální tematikou, pracujeme i s novinovými články, hledáme souvislosti mezi různými texty i názory i v nich. Poskytujeme žákům možnost vyjádřit se k problémům životního prostředí, podporujeme je při recyklaci odpadů; v rámci projektů rozvíjíme jejich zájem o trvale udržitelný rozvoj.

Kompetence pracovní • • • • •

Pro zkvalitnění výuky používáme dostupných informačních zdrojů. Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k práci (z hlediska kvality i ochrany zdraví). Nabízíme žákům možnost při kooperaci zastávat různorodé role, aby tak byl nucen pracovat ve změněných podmínkách. Nabízíme žákům informace z pracovního trhu, aby se na něm orientoval a dokázal zvážit své možnosti. V rámci různorodých činností vedeme žáky k tvořivosti a rozvíjení podnikatelského myšlení.

120


Žák by (se/si) měl… • zvládnout popsat typy a formy států; • rozlišovat typy a formy států; • vysvětlit pojem státní moc; • uvést složky státní moci, porovnat jejich úlohu; • uvést orgány státní moci, vysvětlit jejich činnost a spolupráci; • uvést příklady institucí a jejich úlohu;

Stát a jeho uspořádání

• vysvětlit pojem demokracie;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – D – formy států; Z – samospráva; Z – globalizace VDO – občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování, formy participace občanů v politickém životě MUL – multikulturalita ENV – vztah člověka k prostředí, lidské aktivity a problémy životního prostředí

• uvést příklady demokratických států; • na svých zkušenostech objasnit výhody demokracie; • vysvětlit pojem a smysl voleb, jejich průběh a pravidla; • uvést příklady, jak výsledky voleb ovlivnily Židenice; • uvést příklady lokálních problémů; • nabídnout řešení osobní i obecné. • vyjmenovat symboly státu;

Státní symboly

• vysvětlit účel symbolů státu;

MPV – Z – státní symboly VDO – občan, občanská společnost a stát

• vysvětlit způsoby používání státních symbolů. • vysvětlit pojem nacionalismus, uvést příklady nacionalismu; Nacionalismus nebo vlastenectví

• vysvětlit pojem vlastenectví, uvést jeho příklady;

MPV – D – nacionalismus VDO – občan, občanská společnost a stát

• rozlišit na příkladech nacionalismus a vlastenectví; • zdůvodnit nepřijatelnost nacionalismu. • vyjmenovat některé kulturní instituce; • popsat svůj kulturní zážitek; • na základě svých poznatků a zážitků porovnat a zhodnotit aktuální nabídku kulturních institucí; • vysvětlit pojem média, propaganda, reklama;

Kultura a média

• vlastními slovy vysvětlit účel manipulace; • rozeznat manipulaci v médiích nebo reklamě; • uvést důsledky reklamy a propagandy.

121

MPV – VV, HV – kultura; ČJ – manipulace v jazyce; D – propaganda MED – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Téma

Žák by (se/si) měl… • vysvětlit pojem solidarita; • na příkladech doložit význam solidarity; • vyjmenovat některé krizové situace lidského života; • uvést možnosti pomoci lidem v krizových situacích; • vysvětlit různé způsoby komunikace a chování;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – Z – národnostní menšiny MUL – kulturní diference, lidské vztahy VDO – občan, občanská společnost a stát OSV – komunikace hodnoty, postoje, praktická etika kooperace a kompetice, mezilidské vztahy

• vysvětlit příčiny některých konfliktů; • navrhnout jiný způsob řešení než násilný; • vysvětlit pojem tolerance; • na příkladech doložit její projevy, nebo naopak absenci tolerance; Soužití mezi lidmi

• najít kladné stránky kultur jiných národů, nebo názorů ostatních; • vysvětlit pojem menšiny a uvede některé; • akceptovat názory a vkus ostatních; • vysvětlit pojmy: rasismus, xenofobie, extremismus; • v příkladech lidského jednání rozdělit jednotlivé negativní postoje; • popsat důsledky těchto negativních postojů z hlediska utlačovaných; • chovat se smířlivě; • vysvětlit účinky spolupráce, uvést příklady; • srovnat možnosti spolupráce ve škole, doma a v obci; • na příkladech vysvětlit klady a zápory spolupráce. • vysvětlit pojem sebekritika; • srovnávat vlastní sebekritiku s kritikou od ostatních; • uvést vztah mezi sebekritikou a možnostmi dalšího rozvoje;

Struktura osobnosti, osobní rozvoj

• rozdělit vlastnosti na charakterové, volní, temperamentu a rozumové; • vysvětlit podíl těchto vlastností na chování člověka; • objasnit význam vůle, na vlastních příkladech uvést, kdy může vůle pomoci k dobrému výsledku; • vyjmenovat kladné a záporné charakterové vlastnosti; • rozpoznávat je v běžných situacích; • zhodnotit a korigovat vlastní chování;

122

OSV – sebepoznání a sebepojetí, seberegulace a sebeorganizace, poznávání lidí

Téma



• uvést příklady práce na zdokonalování osobnosti; • posoudit, které jsou vhodné pro něj/ni. • vyjmenovat některé formy vlastnictví; • v příkladech rozlišit formy vlastnictví a porovnat je; • vysvětlit pojem duševní vlastnictví;

MPV – D – formy vlastnictví, hospodářství, daňová politika; VZ – morálka; Z – mezinárodní vztahy; M – výpočet daně, procenta

• vlastními slovy popsat potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví; • rozpoznat nevhodnost svého jednání a uvést důsledky nevhodného jednání; • popsat vlastní způsoby zacházení s kapesným a svými věcmi;

Formy vlastnictví, peníze, hospodářství

• vyjmenovat rizika neuváženého zacházení s penězi a svěřeným majetkem, srovnat konkrétní příklady; • vysvětlit, jakou funkci plní banky, uvést příklady bankovních služeb, srovnat služby dvou vybraných bank; • nakupovat a vysvětlit potřebu právního ošetření koupě; • uvést příklady některých občanskoprávních vztahů; • vysvětlit základy daňové politiky; • vysvětlit pojem clo, mezinárodní obchod; • uvést příklady některých příspěvků občanům; • definovat pojem výroba, obchod a služba; • porovnat úlohu těchto složek v hospodářství; • uvést příklady součinnosti, vysvětlit pojem trh a uvést příklady. • vysvětlit pojem lidská práva;

Lidská práva

• uvést příklady chování v souladu s lidskými právy a příklady protiprávního jednání;

MPV – Z, D – lidská práva VDO – občan, občanská společnost a stát

• uvést klady a zápory ochrany lidských práv a svobod. • vysvětlit původ právních vztahů a důvody pro jejich existenci; • dodržovat právní ustanovení – řády; • uvést příklady rizik při jejich porušování; Právní vztahy

• na příkladech vysvětlit rozdíly mezi trestným činem a přestupkem a uvést příklady; • vysvětlit podstatu vandalského chování; • zdůvodnit nepřijatelnost vandalských činů; • vyjmenovat možnosti, jak zabránit vandalismu, nebo jak na něj upozornit;

123

MPV – VP – pracovní vztahy OSV – hodnoty, postoje, praktická etika VDO – občan, občanská společnost a stát, principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Téma



• znát telefonní čísla na policii, hasiče a záchranku; • vysvětlit pojem EU, její význam a popsat proces jejího vznikání; • uvést příklady práv občanů v rámci EU; • vyjmenovat dané organizace; • objasnit obsah jejich činnosti;

EGS – jsme Evropané MPV – Z – globalizace MUL – multikulturalita ENV – vztah člověka k prostředí VDO – občan, občanská společnost a stát

• posoudit jejich význam a výhody; • vysvětlit pojem globalizace; Globalizace

• uvést vhodné příklady projevů globalizačních procesů z všedního života; • porovnat jejich klady a zápory; • uvést na příkladech klady a zápory globalizace; • vyjádřit svůj názor; • vysvětlit příčiny a nastínit důsledky; • vysvětlit pojem terorismus; • uvést příklady terorismu a jeho důsledků; • zaujmout vlastní postoj.

Výtvarná výchova Charakteristika předmětu Výtvarná výchova specifickým způsobem – uměleckým osvojováním světa – umožňuje žákům poznávat objektivní a subjektivní realitu, v níž žijí, nacházet v ní estetické hodnoty a čerpat z nich pro obohacení svého duchovního života. Cílem je též vypěstovat u žáků potřebu tyto estetické hodnoty chránit a vlastní tvůrčí prací rozmnožovat. Žáci jsou vedeni k tomu, aby získané poznatky a dovednosti využívali ve svém životě. Při niterném a následně výtvarném zpracování okolního světa vycházejí ze smyslových – zejména vizuálních vjemů, které se tímto zpětně rozvíjejí i kultivují, a souběžně se prohlubuje jejich vztah k celé oblasti výtvarné kultury. Žáci v tomto procesu také získávají praktické i teoretické poznatky o výtvarných dovednostech a technikách, což jim spolu s fantazií umožňuje posilovat kreativní stránku jejich osobnosti, rozvíjet nonverbální sebevyjádření a vhodným výběrem výtvarných technik a prvků vizuálně obrazných vyjádření vytvářet vlastní originální obraz reality. Teoretické i praktické zkušenosti žáci získávají v kontextu výtvarného umění a jeho historického vývoje. To vede k prohlubování jejich vztahu nejen k výtvarnému umění, ale i k celé oblasti umění, neboť součástí procesu uměleckého osvojování světa je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat. Vzdělávací obsahy výtvarné výchovy lze shrnout do tří hlavních okruhů: rozvíjení smyslové citlivosti, uplatňování subjektivity, ověřování komunikačních účinků. Výuka výtvarné výchovy je realizována převážně v rámci školní budovy, ale též v terénu (např. studie stromu, zobrazování jednotlivých budov nebo celé ulice – pro ověření zákonitostí a účinků perspektivy, práce na školním dvoře apod.). Také besedy o umění jsou realizovány jak ve školní budově, tak při návštěvách výstavních síní, výukových programech MG a tematických vycházkách za kulturními památkami města Brna. Výuka výtvarné výchovy je realizovaná od 6. do 8. ročníku, s časovou dotací 2 hodiny týdně, v deváté třídě si žák může vybrat, zda bude navštěvovat hudební výchovu nebo výchovu výtvarnou (viz. ŠUP). Výuku je možné ji rozdělit do dvou fází: 6. - 7. ročník: Těžiště práce je v individuální tvorbě, při níž žáci poznávají realitu, která je obklopuje, hledají a osvojují si zákonitosti, pravidla, prostředky i způsoby jejího zobrazení a při tom získávají výtvarné

124

návyky i zručnost. Zařazované projekty jsou krátkodobé. 8. - 9. ročník: Na základě získaných vědomostí a dovedností převažuje vytváření nové výtvarné skutečnosti jako odrazu reality. Pracují na dlouhodobých projektech a častěji jsou zařazovány formy týmové práce. Výtvarná výchova se specifickým způsobem podílí na procesu, v němž si žáci osvojují klíčové kompetence, nutné pro další vzdělávání i uplatnění ve společnosti.


• V procesu výtvarného osvojování světa učíme žáky samostatně pozorovat, experimentovat s možnostmi využití různých technik a postupů, získané výsledky porovnávat a vyvozovat z nich závěry pro další využití. • Dbáme na to, aby žáci svoji práci plánovali a organizovali (zpočátku jim postupy práce předkládáme a doporučujeme, ve vyšších ročnících předpokládáme jejich stále větší samostatnost). • Rozvíjíme u nich schopnost kriticky hodnotit dílčí i finální výsledky své práce, diskutovat o nich a obhajovat způsob svého pojetí i výtvarného zpracování.


• Žáky vedeme k uvážlivému postupu při hodnocení umění i práce druhých a k tomu, aby si uvědomovali, že různí lidé vnímají stejnou věc různě. • Zejména při týmové spolupráci na společných výtvarných dílech, kde dochází ke střetu různých individualit a názorů, vzniká řada problémových situací, při jejichž řešení posilujeme u žáků schopnost hledat logické a empirické postupy při jejich řešení. • Učíme žáky rozpoznat příčiny problému, předvídat možnosti jeho vzniku a plánovat jeho řešení na základě vlastního úsudku i zkušenosti.


• Výtvarným osvojováním světa prostřednictvím různých technik a forem práce vytváříme u žáků nonverbální schopnosti sdílet svoje prožitky, postoje a myšlenky. • Učíme žáky, aby na základě těchto vlastních schopností přistupovali s větším porozuměním k umění i kultuře jako ke specifickému způsobu vyjadřování a snažili se lépe chápat sdělnou funkci umění. • Komunikativní verbální dovednosti rozvíjíme u žáků zejména při hodnotících komentářích k vlastním i cizím výsledkům tvůrčí činnosti.


• Při práci ve skupinách pomáháme žákům vytvářet pravidla práce i spolupráce, přijímat vhodnou a přiměřenou roli a zodpovědně ji vykonávat. • Vedeme žáky k pochopení významu příjemné atmosféry pro efektivitu práce.


• Dohlížíme na to, aby žáci při týmové spolupráci respektovali názor druhých a zároveň byli schopni učinit zodpovědné rozhodnutí nutné pro dosažení stanoveného cíle. • Veškerou aktivní činností žáků i jejich účastí na besedách o umění či výstavách u nich vytváříme pozitivní postoj k uměleckým dílům a smysl pro tvořivost i kulturu, vhodnou volbou témat, v návaznosti na kulturní dění školy i města (eventuálně státu), a veřejnou prezentací výtvarných děl žáků utváříme podmínky i pro jejich budoucí aktivní zapojování do kulturního dění ve společnosti.


• Průběžně dbáme, aby žáci dodržovali vymezená pravidla práce s materiály a nástroji (zejména s noži a rydly) i pravidla a postupy práce samotné, a to s ohledem na ochranu zdraví i kvalitu výrobku. • Usilujeme o to, aby získané pracovní zkušenosti i dovednosti viděli v širším kontextu – uplatnění v soukromém životě,eventuálně i v budoucím profesním zaměření.

125


Žák by (se/si) měl ... • co nejvíce rozšířit škálu prvků vizuálně obrazných vyjádření, s nimiž pracuje, uvědomovat si jejich specifika a výrazové možnosti, umět je vhodně vybrat a vytvářet;

Linie, barva, objekt – výrazové prostředky

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – PRČ – manuální zručnost, dovednosti práce s různými nástroji, bezpečnost práce, vytrvalost apod.

• dbát na tvar a sílu linie kresby i na její vhodné umístění v ploše; • uvažovat nad odstíny (valéry) barev, tvary jednotlivých barevných skvrn i nad jejich umístěním v ploše; • využívat plastické i prostorové prostředky při tvorbě objektu.

Design

• dokázat tyto prvky modifikovat a měnit jejich kvality; • využívat různorodé výrazové prostředky povrchové úpravy. • v průběhu vlastní tvorby, výtvarných experimentů a interpretací uměleckých děl pochopit vztahy mezi prvky vizuálně obrazného vyjádření a účinky jejich vzájemných kombinací a uspořádání;

Kompozice

MPV – D – souvislost proměn výtvarného umění s historickými proměnami

MPV – ČJ – písmo a jeho sdělná i estetická funkce; Z – naše životní prostředí (příroda, města…); VO – vztah k okolnímu světu, lidem a výsledkům jejich práce

• pochopit význam kompozice pro působivost díla, seznámit se s jejími zákonitostmi a výrazovými možnostmi; • vysvětlit pojmy: harmonie, kontrast a rytmus ve vztahu k vizuálnímu umění (kresba, malba, koláž… ale též film, video-art ad.).

Výtvarné techniky

MPV – PŘ – lidská figura – • rozšířit znalosti o co nejširší škálu proporce, pohybové ústrojí, výtvarných technik a metod, jejich činnost svalů, mimika…; M – výrazových specifik a možností: kresba (tužkou, rudkou, uhlem, tuší i krása a proměny architektury, perspektiva a její zákonitosti; HV fixaci); malba (vodové barvy, krycí – odlišnosti a specifika vyjádření barvy, suchý a mastný pastel); objektivní skutečnosti, pocitů a kolorovaná kresba; grafika dojmů – srovnání s VV (monotyp, tisk z koláže, linoryt); textilní tvorba (základy tkaní, „niťák“); koláž a frotáž.

126

Téma

Techniky pro vytváření objemu

Žák by (se/si) měl ... • být schopen vybrat a použít v elementární podobě následující techniky pro získání osobitých výsledků: plastické práce z papíru; kašírování; práce se sádrou; asambláž;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – INF – počítačová grafika, digitální technologie a jejich využití ve výtvarné tvorbě

• vytvářet fotografie, animace i počítačovou grafiku ke zvolenému tématu.

Vizuálně obrazná vyjádření

• využívat těchto zkušeností a schopností v oblasti prvků vizuálně obrazných vyjádření, výtvarných forem, metod a technik při vlastní tvůrčí činnosti tak,aby co nejpřesněji zobrazil objektivní realitu, svoje představy i podněty z fantazie a zachytil jevy a procesy v proměnách a vztazích; • rozlišovat ilustraci textů, volnou malbu, grafiku, plastiku, comics, zdobné písmo, plakát, reklamu;

ENV – při zobrazování skutečnosti vedeme žáky k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, uměleckým osvojováním skutečnosti vytváříme u žáků pozitivní postoje ke skutečnosti, která nás obklopuje, i k životu samotnému jako k nejvyšší hodnotě; zařazujeme ekologická témata (eko-plakát, eventuálně ekofór pro celostátní soutěž apod.)

• vyzkoušet si ve vlastní praxi ilustrovat knihu nebo vytvořit grafiku nebo udělat animaci na PC nebo nakreslit velký plakát nebo natočit reklamu. • výtvarně vyjadřovat nejen vizuální zkušenosti, ale též vjemy a dojmy získané ostatními smysly: akční a dynamická kresba, malba a grafika; Prostředky pro vyjádření a vytváření pocitů, nálad, afektu, postojů a vztahů

• vybírat, kombinovat a vytvářet prostředky pro vlastní osobité vyjádření, uplatňovat je a interpretovat: manipulace s objekty, uspořádání prostoru, výrazové prostředky tváře a pohybů těla;

OSV – u žáků je rozvíjena kreativita, kvalita poznávání skutečnosti, kooperace (při skupinové práci), psychohygiena (pozitivní naladění mysli při tvůrčí práci, uvolnění od stresu), rozvoj komunikace při obhajobě své tvorby, rozvoj neverbální komunikace – pocity a postoje, sebepoznávání a sebevyjádření výtvarnými prostředky

• vnímat svoji výtvarnou činnost jako nonverbální způsob sdílení prožitků, postojů a myšlenek.

Prezentace výtvarné tvorby

• být schopen zdůvodnit svůj výběr výtvarných prvků, forem, metod a technik, vysvětlit a obhájit výsledky své tvorby s ohledem na záměr a v diskusi ověřovat komunikační účinky použitého výběru;se stejným záměrem vyjadřovat a vysvětlovat svůj postoj k výtvarným pracím svých spolužáků; • v diskusích nad pracemi vlastními i druhých trénovat adekvátní používání základních pojmů z oblasti výtvarného umění.

127

VDO – rozvoj disciplinovanosti a sebekritiky, při týmových pracích je umožněno žákům podílet se na rozhodnutí celku s vědomím vlastní zodpovědnosti za svoje rozhodnutí a jeho důsledky, uvědomění si důležitosti dohodnutých pravidel a řádů pro fungování týmu, prohlubování empatie a aktivního naslouchání

Téma

Interpretace výtvarného umění


Žák by (se/si) měl ... • nalézat vhodnou formu pro prezentaci výtvarných prací

MED – uvědoměním si specifické „řeči“ výtvarné výchovy vedeme žáky ke schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běžné mediální produkce MUL – žáky motivujeme k tomu, aby si uvědomovali kulturní rozmanitosti i vlastní identitu, tradice a hodnoty

• uplatňovat zkušenosti získané vlastní výtvarnou činností při interpretaci uměleckých vizuálně obrazných vyjádření

EGS – besedami o umění rozvíjíme schopnost srovnávat projevy kultury v globálním kontextu, nacházet společné znaky i odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech

• rozlišit a pojmenovat běžné druhy výtvarného umění: grafika (grafické listy, písmo, plakát); malba (figurální, krajinomalba, zátiší, abstrakce); plastika (reliéf, socha, objekt); architektura, umělecká fotografie ad. • vnímat záměr autora a jeho cílený výběr výtvarných prostředků • uvědomovat si vliv společenského a kulturního pozadí doby na tvorbu umělce i osobní, společenskou a kulturní podmíněnost svých hodnotových soudů a postojů k dílu

Hudební výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova je vyučován od šestého do osmého ročníku v časové dotaci 1 hodina týdně. V deváté třídě si žák může vybrat, zda bude navštěvovat hudební výchovu nebo výchovu výtvarnou. Výuka celé třídy jako jedné skupiny probíhá v učebně hudební výchovy. Předmět vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. Hudební činnosti, jako činnosti vzájemně se propojující, ovlivňující a doplňující, rozvíjejí ve svém komplexu celkovou osobnost žáka, především však vedou k rozvoji jeho hudebnosti – jeho hudebních schopností, jež se následně projevují individuálními hudebními dovednostmi – sluchovými, rytmickými, pěveckými, intonačními, instrumentálními, hudebně pohybovými, hudebně tvořivými a poslechovými. Prostřednictvím těchto činností žák může uplatnit svůj individuální hlasový potenciál při sólovém, skupinovém i sborovém zpěvu, své individuální instrumentální dovednosti při souborové hře a doprovodu zpěvního projevu, své pohybové dovednosti při tanci a pohybovém doprovodu hudby a v neposlední řadě je mu dána příležitost „interpretovat“ hudbu podle svého individuálního zájmu a zaměření. Obsahem vokálních činností je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu v souvislosti s uplatňováním a posilováním správných pěveckých návyků. Obsahem instrumentálních činností je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební reprodukci i produkci. Obsahem hudebně pohybových činností je ztvárňování hudby a reagování na ni pomocí pohybu, tance a gest. Obsahem poslechových činností je aktivní vnímání (percepce) znějící hudby, při níž žák poznává hudbu ve všech jejích žánrových, stylových i funkčních podobách, učí se hudbu analyzovat a interpretovat.

128


• Vedeme žáky k tomu, aby se naučili rozumět obecně používaným termínům hudební oblasti a aby je dovedli používat. • Ukazujeme žákům, že přehled v oblasti umění a kultury jim umožní prožitky z těchto oborů lidské činnosti intenzivněji prožívat. • Vedeme žáky k učení se prostřednictvím vlastní tvorby. • Vedeme žáky k vnímání uměleckých slohů a díla v jejich historickém kontextu.


• Vedeme žáky k tomu, aby při svém hodnocení umění postupovali uvážlivě, tak aby svůj názor byli schopni obhájit. • Předkládáme žákům dostatečné množství estetických prožitků a poskytujeme dostatek prostoru k tomu, aby si uvědomili, že různí lidé vnímají stejnou věc různě. • Otevíráme před žáky možnosti volby vhodných hudebních vyjadřovacích prostředků. • Vedeme žáky ke kritickému myšlení při posuzování uměleckého díla i vlastní tvorby.


• Vedeme žáky k tomu, aby vnímali i mimojazykové vyjadřování a aby sami tuto komunikaci využívali. • Ukazujeme žákům, že vyslechnout názor druhých lidí na společně prožitý estetický prožitek a vhodně na něho reagovat může být přínosem. • Poskytujeme dětem dostatečný prostor k jejich vlastnímu kulturnímu, uměleckému projevu.


Vysvětlujeme a společně upřesňujeme zásady chování na kulturních akcích. Předvádíme dětem na příkladech nezbytnost přebírání zkušeností druhých lidí pro vlastní zdokonalování. Na základě respektování názorů každého žáka posilujeme v dětech sebedůvěru. Poskytujeme prostor pro osobité hudební projevy žáků.


• Vysvětlujeme žákům potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní a historické dědictví. • Budujeme v dětech pozitivní postoj k umění, smysl pro kulturu a tvořivost. • Vedeme žáky k tomu, aby se aktivně zapojovali do kulturního dění. • Seznamujeme žáky s významnými hudebními díly a jejich autory.


• Objasňujeme žákům základní pravidla pro grafický záznam hudby jako vhodného prostředku pro dorozumívání. • Představujeme hudbu jako jednu z volnočasových aktivit, jimiž člověk uvolňuje stres, jako pohybovou aktivitu pro člověka potřebnou, zpěv – blahodárný vliv na dýchání.

129


Žák by (se/si) měl… • používat základy pěveckých dovedností (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba tónů, dynamika); • převést do notového zápisu jednoduché rytmy v 2/4, 3/4 a 4/4 taktech; • být schopen samostatně provést hlasovou rozcvičku;

Vokální činnosti

• poznat a samostatně realizovat 2/4, 3/4 a 4/4 takt a složitější rytmy; • zazpívat kánon, lidový dvojhlas, vícehlasé písně a doprovodit je jednoduchým rytmem; • rozpoznat durovou a mollovou tóninu; • zapsat základní prvky notového zápisu písně (notová osnova, nota, pomlka, houslový klíč, takt, dynamická znaménka) včetně složitějších rytmických útvarů (triola, synkopa apod.);

Téma

Žák by (se/si) měl… • převést do notového zápisu jednoduché rytmy ve 2/4, 3/4, 4/4 taktech i složitější rytmy a takty.

• aktivně se zapojovat do hudebních her (ozvěna – otázka, odpověď);

Instrumentální činnosti

• využívat podle svých individuálních schopností a dovedností jednoduché hudební nástroje a části těla k doprovodné hře; • vytvořit předehru, mezihru a dohru s využitím tónového materiálu písně; • rozpoznat malou a velkou písňovou formu.

• pohybem samostatně vyjádřit dvoudobý, třídobý a čtyřdobý takt; • zapojit se do tanečních her se zpěvem; Hudebně pohybové činnost

• rozpoznat základní kroky lidových tanců; • podle svých možností předvést pantomimu a pohybovou improvizaci s využitím tanečních kroků;

130

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MUL – lidské vztahy – vzájemné obohacování různých kultur, kulturní diferenciace – písně různých národů, zpěv písní v originálním jazyce, hledat v nich podobnosti a rozdíly EGS – Evropa a svět nás zajímá – hudba z různých koutů světa VDO + MPV – OV – úcta ke státním symbolům – hymna

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – lidské aktivity problémy životního prostředí – stará řemesla,poznávání hodnot lidské práce v písních OSV – rozvoj schopností poznávání – opakování rytmu, sebepoznání a sebepojetí – hra na tělo – rytmus mezilidské vztahy – vzájemná spolupráce při hudebních činnostech, komunikace – hra na ozvěnu – hlas – hra na otázku a odpověď OSV – sebe-regulace a sebe-organizace – práce ve dvojicích, psychohygiena – znázornění pohybu, pantomima; kreativita – vyjádření písně pohybem – nácvik vytrvalosti, zodpovědnosti

• rozlišit tóny s různou délkou, sílou, barvou a výškou • rozpoznat v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozornit na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelně harmonické změny • odlišit hudbu taneční, pochodovou, ukolébavku apod. • vytvořit si komplexní pohled na hudbu vážnou a populární Poslechové činnosti

• seznámit se s nejznámějšími díly české a světové hudby a rozpoznat ukázky z ní • dokázat uvést autora a zařadit ho do správného časového období • poznat a popsat odlišnosti hudby chrámové, koncertní, hudby k tanci , k práci • dokázat vyjádřit své pocity při poslechu hudby • seznámit se blíže s hudební formou jednoduché písně či skladby (písňová forma, rondo, variace) a rozpoznat je

MED – vnímání mediálních sdělení – získávání informací o hudbě a hudebních skladatelích prostřednictvím internetu, vnímání autora sdělení – hodnocení, vyjádření vlastního názoru ENV – ekosystémy – proměny ročních období v poslechových skladbách MUL –– poslech písní jiných národů v originálním jazyce kulturní diference – seznamování se s kulturou jiných etnik EGS – Evropa a svět nás zajímá – poznávání historie hudby, žánrů a skladatelů

Výchova ke zdraví Charakteristika předmětu Vyučovací předmět má časovou dotaci jednu hodinu týdně. Předmět se vyučuje od šestého do osmého ročníku – pro celou třídu. Výuka probíhá většinou ve třídách, občas se žáky navštívíme nějaký vhodný vzdělávací program, jež jsou v průběhu školního roku nabízeny různými státními i soukromými společnostmi i uměleckými spolky ( v minulosti například Láska Ano, děti ještě Ne /antikoncepční prostředky, jejich výhody a nevýhody/, Jsem debil, mám vymaštěnou hlavu /upozornění na nebezpečí drog formou hudebně-dramatickou/ či programy Jednoho světa). Předmět směřuje k tomu, aby žáci a žákyně dbali na své zdraví a na zdravé životní prostředí, aby chránili také zdraví a bezpečí druhých, aby dodržovali základní hygienické návyky, znali všemožné nebezpečné situace a dokázali v nich vhodně reagovat, aby prostě byli platnými členy společnosti a aktivně se podíleli na utváření hodnot a vztahů v ní. Obecně (a maximalisticky) formulovaným cílem výuky celého předmětu jsou žáci , kteří aktivně budují tělesné, duševní i sociální zdraví a kteří se vědomě vyhýbají nezdravému životnímu stylu a šíří myšlenky a principy zdravého živ. stylu. Výuka také seznamuje žáky s obecnými zákonitostmi lidského chování a poskytuje jim příležitost se k určitým aspektům chování vyjádřit. Osobnostní výchova je nezbytnou součástí Výchovy ke zdraví. Jde nám o žáka, který zná sám sebe, uvědomuje si své klady (ty posiluje) i zápory (s těmi bojuje), je přátelský, tolerantní, sebevědomý, ale skromný, žák, který si váží mezilidských vztahů a správně je buduje, který zná zásady zdravé výživy i rizika tzv. civilizačních chorob. Žák/-yně staví zdraví na nejvyšší místo v hodnotovém žebříčku. Důraz je kladen na praktické využití poznatků, proto se v rámci Výchovy ke zdraví snažíme realizovat co největší část učiva prostřednictvím zážitkového učení, dramatické výchovy a častých krátkodobých projektů. Vyžadujeme po žácích osobní zapojení, snahu o pochopení problému a kreativitu při jeho řešení. Výstupy žáci vždy zdůvodňují a následně hodnotí (sebe i druhé, včetně učitele). Na vyučování z období 1. stupně navazuje Výchova ke zdraví především na ony části vyučování, které vyučující prvního stupně věnují povídání se žáky, rozhovorům o jejich životech, radostech i strastech, navazuje na „rady do života“, které nezbytně všichni vychovatelé (v první řadě rodiče) používají, ale též na pozorné naslouchání a empatii učitele/-ky apod. Tento předmět je částečně dědicem předmětu Rodinná výchova, jen některé oblasti zdůrazňuje a jiné malinko oslabuje. Je to předmět moderní, jehož blízkými sestrami jsou Výchova k občanství, Osobnostně-sociální výchova, Etika, Etiketa a Zdravověda a Tělesná výchova, a sestřenicemi též Přírodopis či Chemie nebo Mediální výchova.

131


• Předkládáme žákům nejrůznější materiály (texty, videonahrávky, brožury), které je chtějí ovlivňovat a vedeme je k jejich posouzení. • Vyžadujeme od žáků hodnocení naší i jejich vlastní práce. • Informace o zdravém životním stylu uvádíme v souvislostech a co nejvíce věcí také prakticky, co nejčastěji využíváme hmotné pomůcky. • Vedeme žáky k využití získaných poznatků v osobním životě.


• Diskutujeme možná řešení aktuálních otázek z oblasti zdraví, nové objevy a názory, podněcujeme žáky ke kultivované argumentaci. • Využíváme rozmanité materiály (články z tisku, video-dokumenty, obrázky, konkrétní předměty…). • Při modelových situacích nacvičujeme vhodné chování v mezilidských vztazích. • Snažíme se uplatňovat zážitkové vyučování jako prostředek hlubšího pochopení lidského vývoje (vývoje jedince). • Přehráváme nejrůznější reálné (či modelové) situace (ve škole, na veřejnosti, doma), které simulují určitý problém a hledáme jejich vhodné řešení. • Dotazujeme se žáků na jejich osobní zkušenosti, názory, myšlenky, problémy, nápady, vedeme je cíleně ke kreativitě.

Kompetence komunikativní • • • •

Při všech projevech (ústních i písemných) dbáme na kultivované vyjadřování. Podněcujeme žáky k účinné diskusi. Při výuce využíváme všech dostupných informačních zdrojů. Vedeme žáky k pozornému naslouchání (komunitní kruh/kruh přátelství) a vhodné argumentaci.


• Vyžadujeme aktivitu od všech žáků. • Předkládáme žákům různorodé dotazníky a pracovní listy směřující k jejich vlastnímu sebepoznání a posílení sociálních vztahů. • Vedeme žáky k sebepoznání a sebehodnocení. • Žáky vedeme ke kooperaci. • Vytváříme takovou atmosféru, v níž se žák neobává vyslovit svoje názory. • Se žáky pravidelně diskutujeme o fungování třídního (školního) kolektivu, jeho problémech a aktuálních událostech. • Vedeme žáky k sebereflexi, posilujeme jejich sebedůvěru častými – ale odůvodněnými – pochvalami.


• Během výuky dbáme na dodržování společenských norem, upevňujeme vzorce přátelského chování. • Diskutujeme se žáky o morálce a principech chování mezi lidmi. • Při dramatických scénkách korigujeme jednání žák tak, aby se naučili respektovat druhé, vážili si hodnot a šířili hodnoty pozitivní. • Utváříme u žáků povědomí o hodnotě zdraví a prospěšnosti zdravého životního stylu. • Motivujeme k aktivnímu přijetí zodpovědnosti za vlastní zdraví.


• Pro zkvalitnění výuky používáme dostupných informačních zdrojů. • Zdůrazňujeme hodnotu zdraví na pracovním trhu, ale také žáky seznamujeme s případy lidí, kteří se se svým zdravotním hendikepem dokázali vyrovnat. • Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k práci (z hlediska kvality i ochrany zdraví). • V rámci různorodých činností vedeme žáky k tvořivosti a rozvíjení zdravého myšlení i životního stylu.

132


Žák by (se/si) měl... • ve skupině vytvořit pravidla práce a soužití, která se zaváže dodržovat; • v modelových situacích si uvědomit, jaké prožitky a důsledky s sebou nese porušování těchto pravidel; • uvést příklad pozitivní a negativní komunikace v konkrétních situacích, hledat alternativy;

Mezilidské vztahy, komunikace a kooperace

• uvědomovat si výhody a přínos pozitivní komunikace a používat ji ve škole i rodině; • pracovat ve skupině, vysvětlit pravidla kooperace; • v konkrétních (praktických) situacích poznávat výhody kooperace;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV – komunikace, kooperace, mezilidské vztahy EGS – spolupráce napříč třídou/Evropou – Evropa a svět nás zajímá VDO – občan a občanská práva v demokratické společnosti MPV – ČJ – příklady různých forem soužití z literatury; PRČ + TV – výhody spolupráce

• rozdělit komunitu do několika skupin, které na něj mají vliv – tento vliv charakterizovat; • vysvětlit, jakou roli tito členové hrají; • uvést příklady pozitivního a negativního vlivu komunity (rodiny, třídy, obce, společnosti) z hlediska zdraví a přiřadit možné vlivy jednotlivým členům komunity. • uvést příklady tělesného, duševního a sociálního zdraví; Člověk ve zdraví a nemoci

• vyjmenovat základní lidské potřeby, sestavit si svůj hodnotový žebříček; • na příkladech rozhodovat o důležitosti jednotlivých hodnot;

133

MPV – PŘ – stavba lidského těla, zdraví; TV – podpora zdraví OSV – hodnoty, postoje, praktická etika, komunikace, sebepoznání, sebepojetí

Téma

Žák by (se/si) měl...


• diskutovat ve skupině o umístění jednotlivých hodnot na svém žebříčku; • popsat chování lidí z hlediska zdraví při konkrétních situacích; • navrhnout možná a lepší řešení těchto situací; • uvědomit si odpovědnost každého za své zdraví; • vysvětlit hodnotu zdraví; • z příkladů vybrat ukázky zodpovědného a nezodpovědného vztahu autora k vlastní osobě; • vysvětlit, proč je zdraví důležité; • vyjádřit svůj názor a podpořit ho příklady z vlastní zkušenosti; • diskutovat na téma zdraví. • uvědomit si nutnost podpory a ochrany zdraví; • dle svých zkušeností poradit ostatním ohledně zdraví; • podporovat zdravý způsob života; • uvést příklady nesprávných stravovacích návyků a jejich důsledků; • navrhnout správné stravovací návyky; Zdravý životní styl

• vést si záznam o svém stravování; • najít klady a zápory ve svém záznamu; • uvést zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek, provozování hazardních her; • posoudit souvislosti mezi jejich zneužíváním a životní perspektivou mladého člověka; • vyjmenovat základní návykové látky (drogy); • konkretizovat služby odborné pomoci; • ovládat první pomoc při otravě alkoholem a jinými návykovými látkami; • projevovat kladný vztah k sobě samému;

134

MPV – PŘ + CH + PRČ – skladba stravy; TV – podpora zdraví; VO – drogy, návykové látky OSV – komunikace, psychohygiena, hodnoty, postoje, praktická etika OSV – Projekt: Drogy a boj proti jejich zneužívání

Téma



• dobrovolně se podílet na programech podpory zdraví. • vyjmenovat některé přenosné choroby; • vysvětlit jejich příčiny a důsledky; • uvést na příkladech způsoby prevence některých chorob; • na příkladech zhodnotit chování lidí vzhledem k riziku nakažení přenosnými i jinými chorobami; Běžné, přenosné a civilizační choroby

MPV – PŘ – nemoci, stres a jeho příčiny; TV – předcházení civilizačním chorobám OSV - řešení problémů a rozhodovací dovednosti, psychohygiena

• vyjmenovat možnosti, jak a kde hledat pomoc a léčbu; • v modelových situacích hledat vlastní způsob řešení, žádat o pomoc; • vlastními slovy popsat stres; • uvést na příkladech negativní stránky stresu; • vyjmenovat některé relaxační techniky a formy trávení volného času (psychohygiena); • vysvětlit, které ze způsobů relaxace jsou pro něj přijatelné; • uvést klady a zápory technik, které sám využívá. • vyjmenovat a vlastními slovy popsat fyziologické změny v období dospívání; • rozlišit přiměřené a nepřiměřené reakce na tyto změny;

Lidský vývoj, dospívání a jeho nástrahy

• uvědomit si nutnost a zákonitost těchto změn, navrhnout možnosti, jak je zvládnout; • v situacích vybrat kultivované a hrubé chování k opačnému pohlaví; • vlastními slovy vysvětlit, co je možno považovat za sexuální chování; • na konkrétních situacích rozlišit odpovědné a neodpovědné sexuální chování;

MPV – PŘ – tělesné změny, dospívání, sexualita pohlavní nemoci, plánované rodičovství, antikoncepce; PŘ + CH – návykové látky; ČJ – jazyk manipulace OSV – sebepoznání a sebepojetí, hodnoty, postoje, praktická etika, komunikace MED – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

• vyjmenovat a vysvětlit možné důsledky nebezpečného sexuální chování; Téma


135


• vysvětlit role matky a otce v rodině; • prokázat základní znalosti v problematice lidské reprodukce a v potřebách dítěte po narození; • chovat ve vztahu k opačnému pohlaví kultivovaně; • vyjmenovat nemoci přenosné pohlavním stykem; • konkretizovat možnosti antikoncepce; • rozhodovat se odpovědně ve vztahu k opačnému pohlaví; • vyjmenovat a vlastními slovy popsat účinky běžně užívaných návykových látek; • na konkrétních situacích hledat příčiny a důsledky užívání návykových látek; • trénovat možnosti chování při kontaktu se sociálně-patologickými jevy; • rozeznat znaky, dle nichž lze poznat, že je člověk v kontaktu se sociálně-patologickými jevy, podléhá auto-destruktivním závislostem; • hledat a navrhnout možnosti řešení, v případě potřeby vyhledat pomoc; • na konkrétních textech a situacích hledat manipulující a agresivní chování či komunikaci; • dle svých znalostí a zkušeností popsat, jaký vliv – zda kladný či záporný- na něj mohou mít vrstevníci, média, sekty; • trénovat na modelových situacích možnosti obrany proti manipulujícímu a agresivnímu chování a komunikaci.

136

Téma

Žák by (se/si) měl... • vyjmenovat situace ohrožení zdraví a mimořádné události; • znát zásady bezpečného chování, dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví;

Ochrana člověka za mimořádných událostí

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – PŘ – první pomoc OSV – hodnoty, postoje, praktická etika, řešení problémů a rozhodovací dovednosti

• popsat, jaké jsou náležitosti osobního bezpečí, které situace či chování ho ohrožují – skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání; sexuální kriminalita; • trénovat způsoby reakce a chování v těchto situacích; • popsat a vysvětlit zásady poskytnutí první pomoci; • trénovat poskytování první pomoci.

Informatika Charakteristika předmětu V rámci předmětu informatika si žáci osvojí základní postupy při ovládání osobního počítače, seznámí se s základními hardwarovými komponenty, jejich umístěním a funkcí. Ve výuce využívají možností sítě Internet. Získávají zkušenosti s vyhledáváním, tříděním a dalším zpracováváním materiálů, které celosvětová síť nabízí. Seznámí se s jednoduchými postupy při tvorbě počítačových programů. Výuka informatiky probíhá ve skupinách tak, aby každý žák měl k dispozici počítačovou stanici se základním softwarovým a hardwarovým vybavením. V 6. a 7. ročníku se učí využívat pokročilejší funkce běžných kancelářských programů, základy zpracování multimediálních souborů, elementární základy programování a seznámení se s hardwarovými komponenty. Ve třídách se zaměřením je 6. ročníku do hodin informatiky integrován výukový obsah předmětu Pracovní činnosti (tematický okruh využití digitálních technologií). Od 8. ročníku probíhá výuka informatiky ve volitelných seminářích, ze kterých si žáci podle svého uvážení vybírají témata, která jim jsou blízká a ve kterých se chtějí zdokonalovat. Pokud se dále nechtějí vzdělávat v oboru informatiky, mohou si vybrat ze souběžně probíhajících volitelných předmětů s jinou náplní.


• Podporujeme u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména zařazováním vhodných problémových úkolů. • Vytváříme u žáků zásoby pojmů z IT (software, hardware), způsoby práce s PC, které žák efektivně využívá při řešení úkolů.

Kompetence k řešení problému

• Nabízíme žákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného života a vedoucích k samostatnému uvažování a řešení problémů. • Nabízíme nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení. • Provádíme se žáky rozbor úkolu (problému) – plánujeme jeho řešení.


• Nabízíme žákům příležitost využívat informační a komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro

137

komunikaci a spolupráci s ostatními. • Jako výstup stanovujeme, že žáci svá díla prezentují a obhajují před spolužáky.


• Nabízíme dostatečné množství situací k propojení problematiky dítěte, jeho zájmové činnosti a společnosti (počítačové pirátství, kultura chatování, problematika PC her).


• Nabízíme žákům projekty, v nichž se mimo jiné budou učit ovládat různá zařízení IT. • Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplné dokončení práce.

Vzdělávací obsah předmětu 6. – 7. ročník Téma

Žák by (se/si) měl ... • vysvětlit, co to je informace, jak se měří, jak počítač komunikuje; • definovat binární kód;

Informace

• používat kódovací tabulky; • vysvětlit, jaký je rozdíl mezi bitem a bytem. • pojmenovat jednotlivé části sestavy a popsat, k čemu slouží; • zapojit PC a popsat zjednodušeně funkci vnitřních části PC; • popsat nejdůležitější části základní desky; • vysvětlit princip procesoru, popsat jeho vlastnosti, výrobce a chlazení;

Počítačová sestava, její části a zařízení

• vysvětlit a popsat vlastnosti grafické, zvukové, síťové, TV a video karty; • popsat vlastnosti a vysvětlit funkci pamětí ROM, RAM a cache; • popsat vlastnosti a vysvětlit funkci a princip zápisu a čtení u pevného disku i u diskety; • vysvětlit princip, jak pracuje CD-ROM, jaký je rozdíl mezi optickými disky, jaké jsou jejich vlastnosti; • popsat princip a parametry flashdisků a paměťových karet; • konkretizovat princip funkce klávesnice a myši, vyjmenovat, jaké jsou typy klávesnic a myší;

138

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VDO – občan a jeho právo na informace MED – „nehmotné“ informace vládnou světu – internet MPV – M – matematický základ jakékoli počítačové operace EGS – propojení světa prostřednictvím počítačových sítí je na postupu – aktualizace lidských schopností; EGS + MPV – OV + Z – celosvětový globální trh s počítači a jejich komponenty, práce s mapou, hospodářské důsledky VDO + OSV + MPV – VZ – počítače jako pomůcka potřebným, lidem se ztíženou pracovní schopností – špatný zrak, sluch… - počítače pomáhají ENV – počítače a ŽP – materiály, recyklace

Téma



• popsat princip funkce tabletu a scanneru; • objasnit vlastnosti monitoru, rozdíly mezi LCDmonitorem a klasickým monitorem; • přiblížit princip funkce tiskárny, vyjmenovat, jaké jsou typy tiskáren; • popsat typy zvukových zařízení (reproduktory, sluchátka, midi) i herních ovladačů (joysticky, gamepady, volanty) a digitálních zařízení (kamery, fotoaparáty) a vysvětlit jejich funkci.

• zvládat základy práce v prostředí WINDOWS XP, práce s okny, pracovní plocha, hlavní panel, spuštění programu, přepínání mezi programy, práce se složkami a soubory, tento počítač, průzkumník, okolní počítače, vytváření složek a zástupců, odstranění souboru či složky, obnovení smazaných souborů nebo zástupců, přihlášení do sítě, úprava vlastního prostředí;

Základy práce s PC

• zvládat základy práce s textovým editorem WORD, ovládání klávesnice, prostředí textového editoru, formální požadavky na text, odstavec, druhy písma, úprava stránky, otevření a uložení souboru, opravy chyb a překlepů, vkládání dalšího textu, spojování souborů, označování textu, přemísťování a kopie. WORD, vkládání obrázků a objektů, kreslení, možnosti 3D, jednoduché animace textu, vytváření tabulky, průvodce tabulkou, zalamování stránek, zalomení oddílu, práce se sloupci, kombinace různého počtu sloupců v jednom dokumentu; • být schopen práce se šablonou, definice pojmů dokument a šablona, definice stylů a jejich používání; • prokázat základy tvorby a úpravy bitmapových obrázků v Gimpu; • prokázat základní znalosti tvorby a úpravy dokumentů (obrázků) v programu Zoner Callisto; • vytvořit jednoduchou prezentaci na zadané

139

VDO – legalizace softwaru EGS – Evropa a svět nás zajímá – schopnost komunikovat s celým světem VDO + OSV – informační gramotnost jako předpoklad úspěchu v současné společnosti MED – internet – nejnovější médium, možnosti jeho zneužití, jeho výhody, rychlost, aktuálnost, cena, nebezpečí – nový druh závislosti (MPV – VZ, PŘ, VO)

Téma



téma s využitím vyhledaných materiálů; • použít prezentační program pro představení své práce; • dokázat komunikovat pomocí e-mailu, posílat hromadné zprávy a přílohy; • hledat informace na Internetu, stahovat soubory; • dokázat komprimovat složky a soubory; • získat základy programování, sestavit jednoduchý vlastní program.

8. - 9. ročník Žákům budou nabízeny volitelné semináře s následujícími tématy: Digitální fotografie a zvuk, Digitální video, Tvorba prezentací, Servis PC a hardware, Linux – úvod do OS, Tvorba webových stránek pomocí HTML a PHP, Programování. Cílem této inovace je, aby se žáci mohli více specializovat, případně rozvíjet do hloubky své dosavadní znalosti, aby se každá žákyně či žák mohli rozvíjet podle svých potřeb, zájmů a cílů. Podrobnější vzdělávací obsah bude do Školního vzdělávacího programu školy doplněn v průběhu 1. pololetí školního roku 2007/2008, kdy bude ŠVP připomínkován, opraven a znovu předložen ke schválení.

Praktické činnosti Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Praktické činnosti je na 2. stupni vyučován v časové dotaci čtyři až pět hodin týdně (viz. ŠUP). Ve třídách se zaměřením je náplň 6. ročníku integrována do předmětu Informatika. V 8. ročníku jsme dotaci posílili o 2 hodiny týdně ve volitelném předmětu Elektrotechnika a v 9. ročníku ve volitelném předmětu Rukodělné práce. Předmět se vyučuje v kmenových třídách, ve cvičné kuchyňce, cvičném bytě, v dílnách a v přírodě. Formálně vyučovací předmět členíme na pět okruhů: pěstitelské práce a chovatelství, dílny, příprava pokrmů, využití digitálních technologií a svět práce. Při výuce klademe důraz na rozvoj tvořivosti, manuální zručnosti, výchovy ke zdraví, dodržování pravidel společenského chování, komunikace i spolupráce. Předmět směřuje k tomu, aby si žáci osvojili dovednosti důležité pro jejich další život. Jako stěžejní metody volíme ty, které podporují samostatnost a spolupráci dětí, vlastní aktivitu a tvořivost, vyhodnocování a řešení problémů.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení • • • • • • •

Klademe důraz na motivaci a smysl osvojených postupů v běžném životě. Vedeme žáky k plánování činností při práci s technickými materiály a při přípravě pokrmů. Pomáháme žákovi si prakticky osvojit práci podle návodu. Předkládáme množství příkladů pro pochopení návodů, technické dokumentace jednoduchých zařízení. Formou instruktáže zprostředkováváme žákům vizuální a hmatové podněty k jejich praktické činnosti. Vedeme žáka k práci s různými materiály, týkajících se poznávání jejich vlastností a jejich použitelnosti. Předkládáme množství technik pro praktické využití.

140


• Předkládáme žákům množství příkladů k využití osvojených poznatků pro uplatnění na trhu práce. • Vedeme žáky k aplikaci a hledání nových způsobů využití dovedností při práci s technickými materiály a přípravě pokrmů. • Motivujeme žáka k samostatnému řešení daného problému, napomáháme mu hledat různé postupy, pomůcky pro přispění k jinému řešení. • Vedeme žáky ke kreativitě a otevřenosti při produkci nápadů na řešení konkrétních problémů a také k posouzení jejich užitečnosti.


Předkládáme dostatek podnětů a příležitostí pro vlastní prezentaci žáků. Zařazujeme do výuky diskusi, rozhovor pro výměnu zkušeností. Zahrnuje dialog pro rozvoj žáka při rozhodování souvisejících s volbou povolání. Nabízíme žákům dostatek možností využívat informační a komunikační technologie. Vedeme žáka k účinné komunikaci při práci s technickými materiály.


• Zařazujeme práci ve skupinách a klademe důraz na vytvoření pravidel, ochotu spolupracovat, rozvoj vytrvalosti, tolerantnosti, sebekritičnosti i sebedůvěry.


Umožňujeme a podporujeme tvořivý přístup žáka k plnění zadaných témat. Aktivně zapojujeme žáka do různých akcí (především Vánoční jarmark, a i mnohé jiné). Vedeme žáka ke zvyku ručit za výsledek své práce. Respektujeme konkrétní zvláštnosti každé žákyně i žáka.


• Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, dodržování bezpečnosti práce, práce podle postupu, hodnocení vlastní i naší práce. • Seznamujeme žáky s vlastnostmi některých materiálů. • Umožňujeme žákům pracovat s nejrůznějšími pomůckami a přístroji a tím posilujeme jejich zručnost. • Kontrolujeme dodržování pracovních povinností a tím připravujeme žáka k zodpovědnosti. • Vedeme žáka ke snaze o provedení práce v co nejlepší kvalitě. • Napomáháme žákům v rozhodování o dalším vzdělávání a profesní orientaci.


Žák by (se/si) měl ... • osvojit si zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; • poskytnout první pomoc při úrazu nářadím, materiálem a elektrickým proudem;

Příprava a bezpečnost práce

• osvojit si základní zásady jednání se zvířaty a zvěří – ochrana zdraví – být schopen poskytnout první pomoc; • ovládat čtení jednoduchého technického výkresu; • dokázat vypracovat pracovní výkres;

141

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – VZ – ochrana vlastního zdraví

Téma

Žák by (se/si) měl ... • poznat vybrané materiály a jejich vlastnosti; • osvojit si jednoduché pracovní postupy; • získat základní a praktické pracovní dovednosti a návyky z různých oblastí, zejména při ručním opracování dostupných materiálů; • v rámci získaných dovedností samostatně zhotovit výrobek; • umět si zorganizovat a naplánovat svou pracovní činnost; • umět připravit sádru, využít ji pro výrobu různých výrobků , sádrování nedostatků ve zdi;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – FY – technika, stroje, nástroje, bezpečnost; M – geometrie; VV – kreslení, šablony, druhy barev a jejich použití ENV – vztah člověka k prostředí, problémy životního prostředí, hospodaření s odpady s ohledem na životní prostředí, vnímání estetických hodnot prostředí OSV – kreativita, sebepoznání, kooperace, sebeorganizace, řešení problémů VDO – bezpečné zacházení s nářadím a materiálem MUL (+ VV) – řemesla a tradice různých kultur a zemí EGS – techniky ručních prací

• seznámit se s keramickou hlínou, vyzkoušet si ji zpracovat, vytvářet keramické výrobky; Práce s materiály

• získat základní a praktické dovednosti při ručním zpracování korku či při práci s papírem; • aplikovat tyto techniky na vytvoření výrobků; • získat základní a praktické dovednosti při ručním opracování dostupných a vhodných materiálů; • ovládat a používat pracovní nástroje a pomůcky; • poznat vybrané materiály a jejich užité vlastnosti, suroviny, plodiny; • seznámit se s různými technikami ručních prací: malba na sklo, batikování, decoupage, výroba svíček, práce s kůží a koženkou, práce s textilem, drátkování, aranžování květin, mozaika – dlažba, kraslice; • využít jejich znalosti k výrobě vlastních výrobků. • seznámit se základními opravami v domácnosti – zámečnictví, tapetování;

Bezpečnost a hygiena práce

• dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny při práci s nářadím; • dokázat poskytnout první pomoc při úrazu.

Půda, rostliny,

• vysvětlit vznik a význam půdy;

142

MPV – PŘ – druhy dřevin, ovoce,

Téma zvířata a jejich ochrana

Žák by (se/si) měl ... • prakticky ověřit složení půdy; • zhodnotit význam kompostu a hnojiv při pěstování rostlin; • rozpoznat osivo, sadbu, výpěstky zeleniny; • uvést význam, rozdělení a zástupce zeleniny;

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy zelenina, podmínky potřebné pro pěstování rostlin; Z – zemědělství, hospodářství – podmínky u nás i ve světě; CH – postřiky, hubení škůdců ENV – změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, ochrana biologických druhů

• dokázat pěstovat zeleninu z výsevu a z výsadby (u vybraného druhu); • zhodnotit význam; • uvést skupiny a zástupce polních plodin; • určit osivo obilnin a dalších vybraných druhů; • vysvětlit význam; • uvést zástupce jednotlivých skupin ovocných rostlin; • rozlišit plody; • pěstovat vybraný druh na školním pozemku; • průběžně pečovat o pokojové rostliny; • upravovat okrasné plochy;

• vysazovat okrasné keře, růže, trvalky; • zhodnotit význam používání biologických metod ochrany; • vysvětlit klady mechanického způsobu likvidace plevelů a porovnat s chemickým způsobem; • posoudit vliv neuváženého používání chemických přípravků na životní prostředí; • projevit pozitivní vztah k přírodě. • vědět o způsobu chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty

Kuchyně a (nejen) její vybavení

• používat základní kuchyňský inventář; • bezpečně obsluhovat základní

143

MPV – F – obsluha spotřebičů, bezpečnost, vážení, měření objemu; PŘ – výživa, cukry, tuky, bílkoviny,

Téma

Žák by (se/si) měl ... kuchyňské spotřebiče; • udržovat pořádek a čistotu; • dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny; • poskytnout první pomoc při úrazu; • sestavit jídelníček, nakoupit potraviny, dokázat je správně uskladnit; • připravit jednoduché pokrmy tepelnou úpravou i za studena; • dodržovat zásady zdravé výživy; • kulturně stolovat a chovat se společensky; • dokázat uplatnit princip slavnostního stolování v rodině; • provést základní úklid kuchyně; • znát základní bezpečnostní pravidla pro práci s elektrickým proudem; • umět poskytnout první pomoc při úrazu proudem; • získat základy montážních prací v elektrickém rozvodu;

Elektromontážní a elektrotechnické práce

• popsat základní funkce elektronických součástek a jejich využití; • bezpečně zapojit jednoduché elektrické obvody podle schématu; • ovládat letování; • používat základní měřící přístroje; • nalézt chybu v elektrickém obvodu a navrhnout její odstranění; • navrhnout a sestavit modely z papíru;

Modelování

• sestavit funkční modely z dalších materiálů (plasty, dřevo apod.); • používat vhodné nástroje a materiály pro práci s jednotlivými materiály;

Sebepoznání

• realisticky hodnotit svou osobnost, své schopnosti, své osobní zvláštnosti, předpoklady, možnosti i omezení; • uvědomovat si důležitost sebepoznání pro správnou volbu

144

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy vitamíny ENV – šetrná spotřeba energie, MUL – kultura stolování různých národů, etiketa EGS – stravování a druhy pokrmů v jiných zemích, typická jídla dané země VDO – ochota pomáhat druhým, respektování kulturních a jiných odlišností- vegetariánství.. MED – vliv reklamy na nákup potravin, spotřebičů

Téma


Žák by (se/si) měl ... povolání; • vyzkoušet si a znát techniky sebepoznávání. • uvědomit si, co mu/jí v kvalitním rozhodování;

Rozhodování

brání

• učit se rozhodovat svobodně, rychle a v souladu se svými potřebami, zájmy, schopnostmi a příležitostmi. • získat zkušenosti s plánováním činnosti a tvorbou portfolia;

Akční plánování • nabytých schopností využívat při Projektu Občan;

Možnosti absolventa ZŠ

Rovnost příležitostí na trhu práce

• seznámit se s možnostmi dalšího, především středoškolského vzdělávání – důraz však klademe také na motivaci k celoživotnímu vzdělávání. • seznámit se s celou šíří nabídek na trhu práce, vědět, které obory a jaká zaměstnání jsou nejžádanější, nejprestižnější, nejlépe placená; • provést nácvik hledání práce, psaní inzerátu, registrace na internetový server pro hledání práce, psaní životopisu…

145

Osobnostně-sociální výchova Charakteristika předmětu Předmět je vyučován v sedmém ročníku s časovou dotací jedna hodina týdně. Vyučování probíhá v menší skupině, pokud to organizační možnosti dovolí, je každá třída rozdělena na skupinu chlapců a děvčat. Důvody jsou následující: /1./ Odbourat v počátcích stud a zábrany ve vyjadřování. /2./ Nižší počet žáků v hodině umožní snazší vysvětlení i nácvik komunikačních dovedností a také /3./ hlubší pochopení a osvojení si smyslu lidské spolupráce. Předpokládá se, že v rozvíjení a utužování klíčových kompetencí se bude se žáky pokračovat v sedmém i v následujících ročnících napříč všemi výchovně-vzdělávacími předměty. Výuka probíhá ve třídách, kde však vhodně využíváme rozmanité uspořádání nábytku, lavic a židlí – s ohledem na cíl a organizaci konkrétního tématu (samostatná práce, práce ve dvojicích, ve skupinách, diskuse, dramatická scénka, hraní rolí apod.). Hlavním cílem předmětu je rozvíjet klíčové kompetence žáků (komunikace, kooperace, samostatnost, výkonnost, kreativita, odpovědnost, spolehlivost, učení, zdůvodňování a hodnocení), jejichž poznávání, rozvíjení a prohlubování se věnujeme postupně v případě komunikace, kooperace či hodnocení a průběžně při nácviku zdůvodňování, kreativity či samostatnosti. Žáci v rámci OSV také dlouhodobě řeší konkrétní problém: pravidla fungování Žákovského parlamentu – volby do něj, jeho pravomoci, vytvářejí tedy postupně – v návaznosti jednoho ročníku na druhý jakousi Ústavu ŽP Tyršovy ZŠ. Dle našeho názoru by předmět osobnostně-sociální výchova měl sloužit jako jakási „přípravka“ pro zbývající dva roky studia na ZŠ (a poté pro SŠ a SOU, potažmo i pro jejich produktivní fázi života), neboť na naší škole je poměrně časté využívání skupinové práce, kooperace, dramatické výchovy i projektového vyučování. Proto předpokládáme, že tento předmět se u budoucích generací může promítnout do jejich schopnosti samostatně a prozíravě se rozhodovat a orientovat se na pracovním trhu. Osobnostně-sociální výchova je úzce spojena s ostatními předměty s převládající výchovnou složkou a vztahem k budoucnosti žáků a žákyň jakožto občanů, rodičů a zaměstnanců či zaměstnavatelů (především RV, OV, a VP). Máme za to, že jeho samostatná existence v našem ŠVP by mohla mít pozitivní vliv i na jejich flexibilitu, kreativitu při práci, samostatnost a výkonnost. Výuka předmětu se realizuje na 2. stupni ZŠ, navazuje však úzce na způsob práce, jímž vedou své třídní kolektivy kolegyně na 1. stupni: především prakticky rozvíjí již naučené dovednosti při kooperativní výuce.


• Zadáváme promyšleně formulované úkoly, při nichž je nutno soustředit se výhradně na téma a svou vlastní práci. • Zajímavá témata současnosti probíráme z různých aspektů a společně se žáky hledáme souvislosti. • Předkládáme ke konkrétním situacím každodenního života různé možnosti řešení (reagování) a vedeme žáky k zaujetí stanoviska i k jeho obhajobě či odmítnutí. • Vyžadujeme od žáků hodnocení naší i jejich vlastní práce.


• Zadáváme problémové úkoly. • Věnujeme se společně s dětmi kreativnímu řešení jednoduchých problémových úkolů. • Diskutujeme možná řešení aktuálních problémů (s důrazem na život školy), podněcujeme žáky ke kultivované argumentaci. • Při modelových situacích nacvičujeme vhodné chování v mezilidských vztazích, vedeme žáky k zaujetí postoje i ke zhodnocení chování ostatních spolužáků. • Snažíme se uplatňovat zážitkové vyučování jako prostředek hlubšího pochopení pocitů druhých, posilujeme u žáků empatii.


• Při všech projevech (ústních i písemných) dbáme na kultivované vyjadřování.

146

• Vysvětlujeme a nacvičujeme prostředky neverbální komunikace (nejen gesta a mimika). • Provádíme nácvik konkrétních komunikačních technik, vedeme žáky k účinné verbální komunikaci, nácvik probíhá formou dramatické výchova, přehráváním realistických životních situací i formou psaní scénářů. • Snažíme se vést žáky k pochopení, že správnou komunikací lze předcházet konfliktům, ale špatnou je lze i vyvolat. • Podněcujeme žáky k účinné diskusi. • Procvičujeme pravidla diskuse a dbáme na jejich neustálé dodržování všemi účastníky.


Vyžadujeme aktivitu od všech žáků. Žáky vedeme ke kooperaci. Vedeme žáky k sebepoznání a sebehodnocení. Stanovujeme se žáky pravidla pro skupinovou práci, diskusi i práci jedince a vedeme k jejich dodržování. • Vytváříme takovou atmosféru, v níž se žák neobává vyslovit svoje názory. • Pravidelně s žáky diskutujeme o fungování školy i o jejich vlastních problémech. • Vedeme žáky k sebereflexi, posilujeme jejich sebedůvěru častými – ale odůvodněnými – pochvalami.


• Během výuky upevňujeme vzorce přátelského chování. • Diskutujeme se žáky o morálce a principech chování mezi lidmi. • Při dramatických scénkách korigujeme jednání žáků tak, aby se naučili respektovat druhé, vážili si celospolečenských hodnot a dbali na dodržování zákonnosti. • Motivujeme je k tvořivosti a k aktivnímu se zapojení do života školy i společnosti – v rámci tvorby pravidel fungování Žákovského parlamentu.


• Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k práci (z hlediska kvality i ochrany zdraví). • Podporujeme kreativitu dětí a vedeme je k větší flexibilitě, samostatnosti a výkonnosti. • Posilujeme schopnosti žáků samostatně a prozíravě se rozhodovat a orientovat se v různých prostředích (včetně prostředí pracovního trhu). • Vedeme žáky k lepšímu sebepoznání a tím i k lepšímu rozhodování. • Nabízíme žákům možnost při kooperaci zastávat různorodé role, aby tak byl nucen pracovat ve změněných podmínkách.



147


Téma

Žák by (se/si) měl… • pěstovat svou vůli, podřizovat se sebevýchově; • znát své potřeby, zájmy, přednosti i nedostatky a vhodně těchto znalostí využívat; • hledat a konkretizovat svou vlastní identitu; • seznámit s potřebami, zájmy, přednostmi i nedostatky svátých spolužáků; • vypracovat Mapu vlastní identity, Mimimedailónek na některého ze spolužáků a představit se také prostřednictvím autorské básně o sobě; • uvědomovat si své vlastní priority a cíle; • samostatně formulovat, které vlastnosti a schopnosti vnímá jako důležité a chtěl/a by je mít;

Sebehodnocení, sebepoznání, psychohygiena

• vysvětlit pojem žebříček hodnot, chápat důležitost tohoto pojmu, posilovat u sebe i svých spolužáků kladné hodnoty; • vytvořit si seznam svých úspěchů a neúspěchů, s důrazem na úspěchy; • plánovat realisticky svou budoucnost; • soustředit se vždy výhradně na vlastní výkon, nehodnotit zatím druhé a jejich práci, soustředit se na zlepšení svých výkonů bez ohledu na ostatní; • získat pozitivní vztah k sobě samému; • posilovat své sociální dovednosti – předcházet stresovým situacím; • zvládat regulaci vlastního chování; • přispívat k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni.

148

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy OSV + VDO + EGS + ENV + MPV – ČJ – komunikační podstata jazyka – jedná se o nástroj jednání v nejrůznějších životních situacích. MPV – D + Z + PŘ – pozitivní působení žáka/-yně na úroveň mezilidských vztahů, na stav a naladění společnosti; OV + VZ – lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj; ČJ + VV + HV –zaměření na smyslové vnímání, kreativitu, vytváření mimouměleckých estetických prací, objektů a projektů; PRČ + VV + DOM ad. (Člověk a svět práce) – zdokonalení dovedností pro spolupráci a komunikaci v týmu a různých pracovních situacích; posilování klíčových kompetencí potřebných pro flexibilitu studenta na trhu práce

Téma

Žák by (se/si) měl… • vysvětlit a na příkladech ukázat, jaké formy komunikace využívají lidé (v kontrastu se světem zvířat, důraz na domácí zvířata); • využívat vstřícné způsoby komunikace ve svém veřejném, pracovním a soukromém životě; • využívat uvážlivě komunikační dovednosti; • uvědomovat si důležitost neverbální komunikace, její informační nosnost; • formulovat srozumitelně otázku;

Druhy a způsoby komunikace

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy ENV – vedení k zodpovědné péči o domácí mazlíčky VDO – občan a občanská práva EGS – komunikace napříč národy MED – schopnost prezentovat svůj názor srozumitelně MPV – napříč všemi předměty, avšak nadmíru ČJ + AJ + NJ – mluvený a psaný projev, formulace otázek, asertivní komunikace, pozorné naslouchání

• být schopen pozorně naslouchat, chápat důležitost naslouchání při komunikaci s druhými; • formulovat pregnantně odpovědi; • posilovat svou schopnost empatie, přispívat k dobré náladě ve společnosti; • předcházet nedorozuměním v mezilidských vztazích a tím i stresovým situacím; • snažit konstruktivně řešit konfliktní situace a asertivně jednat s lidmi (např. vracení prošlého výrobku nevrlé prodavačce apod.) • získat základní sociální dovednosti pro řešení konfliktů; • uvědomovat si užitečnost spolupráce při řešení problémů; • zaujímat při skupinové práci různé role, dokázat si správně vybrat svou roli a svědomitě ji naplňovat; • pracovat se zaměřením na cíl/úkol; • rozvíjet své individuální dovednosti pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky);

Kooperace

• vést a organizovat skupinu; • být tolerantní k různosti lidí, jejich názorů a postojů, dokázat se přizpůsobit; • být nápomocný svým spolupracovníkům, soustředit bezvýhradně na práci svého týmu a využívat všech svých dovedností a schopností k nejlepšímu možnému splnění úkolu; • využívat základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti: vytvářet systém jasné a srozumitelné komunikace, využívat signály a jednoduché pokyny jako základ účelné komunikace ve skupině; • (žáci společně) tvořit Kolektivní báseň;

149

VDO – spolupráce občanů na místní i státní úrovni, volby, občanská hnutí, politické strany MUL + EGS – posílení schopnosti spolupracovat i na nadnárodní úrovni ENV – ochrana ŽP – snaha všech – nutná spolupráce podle hesla:

Mysli globálně, jednej lokálně MPV – napříč všemi předměty, kde je využívána kooperativní výuka, osvojení základní návyků zrychlí, zlepší a zpřesní práci týmů v hodinách

Téma

Žák by (se/si) měl… • definovat různé způsoby chování ve společnosti, uvědomovat si, který je vlastní jemu/jí, vnímat výhody i rizika tohoto chování, rizika minimalizovat; • uvědomovat si důležitost prvního setkání a prvního dojmu při komunikaci s lidmi; • plánovat své činnosti realisticky, s ohledem na schopnost dodržet především všechny dané sliby. • v rámci nejrůznějších aktivit (Burza vědomostí, Řešení problémů, Cesta, Co je pro mě nejcennější, Životní cíle, Kdo mě ovlivňuje?, Podpůrná gymnastika) prohlubovat poznání sebe sama; • vysvětlit vztah zodpovědnosti a právního řádu, rozlišovat mezi pojmy nezletilý, mladistvý; • uvědomovat si principiální zodpovědnost za své činy;

Posilování odpovědnosti za vlastní činy

• zjistit, jaké jsou jeho studijní předpoklady, jaký způsob učení je pro něj nejvhodnější; • posilovat své silné stránky, snažit se minimalizovat své nedostatky v oblasti učení; • formovat své studijní dovednosti; • uvědomovat si nutnost celoživotního vzdělávání; • ujasnit si svou motivaci k učení; • dbát na dodržování základních zásad pro kvalitní studium (vhodné studijní prostředí, kvalitní židle i stůl, dostatek světla, vhodná doba k učení, čerstvý vzduch, pravidelnost); • vysvětlit pojem brainstorming, využívat brainstormingu v úvodní fázi řešení problému; • vypracovat mentální mapu k danému problému, vytýčit si základní cíle své práce; • rozlišovat mezi předloženými nápady ty neuskutečnitelné a nesmyslné od nosných, zajímavých a kreativních řešení; • být tolerantní k různosti lidí, jejich názorů, postojů i přístupů k řešení problémů.

150

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VDO – občan a jeho odpovědnost za vlastní činy MPV – ČJ – mluvený kultivovaný projev, psaný projev; VV – časté využití výtvarných technik; HV – využití hudby – instrumentální i zpívané k naladění se na činnost, díky zajímavému, přiléhavému textu apod. ENV – posilování vlastní zodpovědnosti za stav ŽP, ohleduplnější chování k ŽP ve svém okolí i jinde

Téma

Žák by (se/si) měl… • vybrat nejvhodnější řešení zadaného problémového úkolu; • navrhnout podrobnější postup s ohledem na splnění stanovených cílů;

Řešení problémů

• při skupinové práci rozdělovat úkoly a role ve skupině, dbát na samostatné a zodpovědné plnění osobních úkolů.

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy VDO + EGS – občan a občanská práva, schopnost řešit problém, hledat správné řešení, získat spolubojovníky, spolupracovníky… MED – využití médií při řešení problému

• získávat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací; • prezentovat zajímavým způsobem svá (nebo skupinová) řešení; • kultivovat svůj mluvený projev; • vytvářet vlastní prezentaci. • hodnotit svou vlastní práci – v porovnání se zadaným cílem;

Hodnocení, sebehodnocení

MPV – napříč všemi předměty

• hodnotit práci učitele – v čas k tomu určený a podle daných kritérií; • hodnotí spravedlivě přínos jednotlivých členů při práci ve skupině.

Tělesná výchova Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova je na 2. stupni vyučován od šestého do devátého ročníku v časové dotaci dvě hodiny týdně. Převažující formou výuky je vyučovací hodina. Na prvním stupni cvičí skupiny chlapců a dívek dohromady, na druhém stupni jsou rozděleni. Kromě toho je obsah předmětu realizován v blocích (lyžařský a snowboardový výcvikově vzdělávací kurz v 7. ročníku, sportovní soutěže). Výuka probíhá v tělocvičně, na hřišti, bazénu, na svahu. Obsahem tohoto předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Tělesná výchova a souvisejících tematických okruhů průřezových témat Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Cílem je získat kladný vztah k pohybovým aktivitám a sportu, vytvářet návyky zdravého životního stylu vedoucí k vědomému utužování zdraví a tím i zkvalitnění života. Dále pak dodržování a respektování sportovní etiky, pravidel a jednání fair-play Asociace školních sportovních klubů, jejíž jsme členem. Dovednosti a znalosti vedoucí k zdravému životnímu stylu a kladnému vztahu k pohybovým aktivitám navazují na znalosti a dovednosti získané v předmětu Prvouka na prvním stupni. Úzké mezipředmětové vztahy nalezneme k fyzice (pohyb těla a těles, úhly, …), informatice (video-ukázka, statistika, …), hudební výchově (rytmizace, cvičení na hudbu, …), dramatické výchově (vyjádření nálady pohybem, …), občanské výchově (reprezentace školy, role v družstvu, …) a dalším. Používanými metodami výuky jsou: ukázka, výklad, pokus – omyl, využíváme frontální, skupinovou i individuální výuku. Nadaným sportovcům a dětem se zájmem o sport nabízíme zapojení do kroužků organizovaných školním sportovním klubem a doporučujeme k dalšímu rozvoji v oddílech výkonnostního a vrcholového sportu. V předmětu se kromě vlastního vzdělávacího obsahu realizují tématické okruhy průřezových témat.

151

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení • • •

Poznání vlastních pohybových schopností a jejich individuální rozvoj. Prožívání souvislostí mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou. Systematické sledování vývoje vlastní fyzické zdatnosti.

Kompetence k řešení problémů • •

Přemýšlení o technice při ovládnutí cviku, sportovního prvku a hledání cesty k odstranění chyb. Hledání vhodné taktiky v individuálních i kolektivních sportech.

Kompetence komunikativní • • •

Vyslechnutí a přijetí pokynů vedoucího družstva. Otevírání prostoru k diskuzi o taktice družstva. Pořizování záznamů a obrazových materiálů ze sportovních činností a jejich prezentace.


Ukázat dětem potřebu spolupráce ve sportovním týmu, důležitost rolí v družstvu. Budovat a pěstovat v dětech sebedůvěru na základě respektování názorů každého žáka. Předvést na příkladech nezbytnost přebírání zkušeností druhých lidí pro sebezdokonalování. Dodržovat pravidla fair-play a podporovat myšlenky olympijského hnutí.


Podpora aktivního sportování a vztahu k reprezentaci školy, obce, státu. Objasnění a podání příkladu potřeby dodržování hygieny při tělesných aktivitách. První pomoc při úrazech lehčího charakteru. Emoční i věcné seznámení se škodlivostí používání drog a jiných škodlivin.

Kompetence pracovní • • • •

Příklady nutnosti dodržování pravidel nejen ve sportu, ale v celém životě. Vyhledávání možných rizik při pohybových činnostech a hledání cest jejich minimalizace. Zpracování a prezentace naměřených výkonů s důrazem na individuální změny vysvětlení potřeby pohybových aktivit pro člověka, který se nevěnuje sportu.

Vzdělávací obsah předmětu Učivo Činnost ovlivňující zdraví

Význam pohybu pro zdraví


využívat některé cviky v osobním životě;

•

chápat důležitost přiměřené fyzické zátěže pro zdraví;

•

samostatně vést rozcvičení před pohybovou aktivitou;

•

pravidelně provozovat mimoškolní sportovní aktivitu.

152

Průřezová témata, přesahy do jiných oborů OSV – samostatné vedení části hodiny

Učivo

Příprava organismu

Zdravotně orientovaná zdatnosti

Hygiena při TV

Bezpečnost při pohybových aktivitách


vědomě zapojit do přípravy organismu před aktivitou;

•

vyžadovat relaxační cvičení během a v závěru hodin tělesné výchovy;

• •

postupně zařazovat do svého protahovací cvičení zařadit před i po posilovacími cviky;

•

popsat část těla, kterou vybraný cvik protahuje;

•

dokázat předvést správné držení těla;

•

předvést několik protahovacích cvičení před třídou;

•

popsat cvičení, které vede k prevenci špatného držení těla;

•

vybírat vhodné sportovní oblečení a obuv pro různé činnosti (tělocvična, hřiště);

•

vybírat samostatně vhodný sportovní oděv a obuv i při mimoškolních aktivitách;

•

upozorňuje na porušování bezpečnosti při hrách a při

•

uložit nářadí a náčiní do vymezených prostor;

•

dodržovat bezpečnost v šatnách, na sportovištích, výletech, LVK;

•

znát základy ošetření lehkého poranění v hodině TV;

•

dát účinnou dopomoc spolužákovi;

•

zabezpečit žíněnkami cvičební prostor.

153

Průřezová témata, přesahy do jiných oborů VDO – získané dovednosti využívá v hodinách i v životě

OSV – používání sebekontroly

MPV – Člověk a jeho svět

ENV – vedení k ohleduplnosti a ochrany okolí

Učivo


vymyslet jednoduchou aktivitu (honičku, hru) s použitím tradičního i netradičního náčiní;

Činnost ovlivňující úroveň pohybových dovedností

•

zapojit se aktivně do honiček a závodivých her a respektovat prostor v tělocvičně i na hřišti;

Pohybové hry a aktivity

•

samostatně určit aktivitu a zhodnotit včetně pravidel.

•

provést sestavu: stoj na rukou do kotoulu vpřed, kotoul vzad do stoje, přemet stranou;

•

předvést skok s odrazem z můstku přes bednu;

•

provést sestavu: stoj na rukou do kotoulu vpřed, kotoul vzad do stoje, přemet stranou;

•

zvládnout skrčku a roznožku přes kozu;

•

správnou technikou na čas vyšplhat na tyči a bez přírazu na laně 4,5 m.

•

výmykem vyskočit na dosažnou hrazdu, přešvihnout (provést libovolný toč) a podmetem seskočit;

•

umět nabrat kmih a provést otočky na kruzích a bezpečně seskočit;

•

provést polohové výdrže na kruzích a bezpečně seskočit.

•

dodržet rytmus hudby spolu s jednoduchými cviky;

•

propojit samostatně cviky s hudbou;

•

rozlišit a s hudbou předvést krok polkový a valčíkový;

•


Základy gymnastiky

Rytmické a kondiční formy cvičení

154

Průřezová témata, přesahy do jiných oborů OSV – formulování přesných pokynů a pravidel ENV – podněcování aktivního přístupu k pohybu MPV – Člověk a svět práce (výroba pomůcek)

OSV – překonávání zábran z jednotlivých cviků

MPV – Hudební výchova MED – vnímání a pochopení hudby

Učivo


provést povely k běhu na 60 m a porovnat svůj výkon i výkon spolužáků;

•

vylepšit přísunovou techniku vrhu koulí z bočního postoje;

•

vyzkoušet techniku vrhu koulí s otočkou;

•

korigovat chyby ostatních i své;

•

uběhnout 1500m (800m=D) na čas podle svých možností;

•

používat správnou techniku skoku dalekého a vysokého s rozběhem.

•

zvládnout řešit herní situace a vytvářet herní kombinace fotbalu (volejbalu) a házené;

•

využít nácviku herních kombinací v basketbale při hře;

•

zdokonalovat herní činnosti jednotlivce ve florbalu;

•

naučit se herní činnosti jednotlivce a herní kombinace softbalu a rugby-touch;

•

dokázat dodržovat pravidla „fair play“ při jednotlivých herních činnostech;

•

rozumět rozšířeným pravidlům her.

•

samostatně vyhledat trasu značenou turistickými značkami;

•

překonávat terénní překážky v přírodě;

•

chovat se v chráněném území podle pravidel;

•

dodržovat pravidla slušného chování v dopravním prostředku i v přírodě;

•

rozpoznat značky chráněného území.

Atletika

Sportovní hry

Turistika a pobyt v přírodě

155

Průřezová témata, přesahy do jiných oborů ENV – srovnávání významu sportu rekreačního a vrcholového

OSV – vyžadování dodržování pravidel „fair play“ i pravidel her OSV – zvládnutí základů pravidel, využití možnosti k aktivnímu trávení volného času EGS – udržování kultivovaného projevu při kolektivních hrách, podpora při sportovní reprezentaci OSV – komunikace a spolupráce v týmu

ENV – zdůrazňování potřeby ochrany životního prostředí MED – orientace v mapách ENV – vytváření modelových situací v terénu pěstujeme návyky a zodpovědnost k přírodě

Učivo


získat teoretické znalosti o výstroji a výzbroji lyžaře a snowboardistu;

•

prohloubit informace o možnosti a bezpečnosti pohybu v zimní přírodě;

•

sledovat a informovat ostatní o nových trendech.

•

používat základní názvosloví při nástupu a vedení rozcvičky;

•

reagovat na signály a povely;

•

řídit se pokyny učitele;

•

sdělit učiteli ihned zdravotní problém.

•

podávat hlášení na začátku vyučovací hodiny;

•

plynule projít školou a přes přechod;

•

zorganizovat tým na školní turnaje;

•

kooperovat a spoluorganizovat sportovní a kulturní akce školy.

•

poznat naše současné sportovní osobnosti a významné reprezentanty ČR z historie;

•

mít základní informace a přehled o významných sportovních soutěžích a znát olympijskou myšlenku;

•

chápat negativní význam užití návykových látek.

Lyžování, snowboarding

Činnost podporující pohybové učení Komunikace v TV

Organizace

Historie a současnost sportu

156

Průřezová témata, přesahy do jiných oborů

MUL – zná sportovce různých etnických a kulturních skupin

Učivo


rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti hráče, rozhodčího, diváka;

•

posoudit porušení pravidla: florbalu, basketbalu, fotbalu(CH), volejbalu(D), házené, softbalu, rugby touch;

•

dodržovat pravidla osvojených her v duchu fair-play a spolupracovat s rozhodčím.

•

být schopen přepravy v MHD, a dodržovat základní pravidla slušného chování při cestě na sportovní akci;

•

reprezentovat svoji školu a naplňovat olympijskou myšlenku a pravidla člena ŠSK.

•

zhodnotit zlepšení (zhoršení) svého výkonu (popř. vyvodit závěr);

•

zapojit se do testování tělesné zdatnosti;

•

sledovat školní informační tabule o pořádaných sportovních akcích a zapojit se do sportovních soutěží a anket na školních vývěskách.

Pravidla osvojovaných pohybových činností

Zásady jednání a chování v různém prostředí a při různých činnostech

Měření výkonů a posuzování dovedností

Průřezová témata, přesahy do jiných oborů VDO – vedení k disciplinovanosti

EGS – prohlubování zájmu o sportovní dění,výběr sportovních vzorů MED – zpracovávání naměřených výkonů a výsledků soutěží

Mediální výchova Charakteristika předmětu Hlavním cílem Mediální výchovy je rozvinutí mediální gramotnosti do takové úrovně, aby využívání médií byla činnost, kterou má jedinec co nejvíc pod vlastní kontrolou a již si dokáže řídit tak, aby mohl mediální nabídky co nejvíce využívat a zároveň nebyl zasažen ve svém názoru či svých záměrech manipulován. Důležitou součástí předmětu je práce s reklamou jako médiem na hranici vkusu a etického srozumění – poskytujeme žákům možnost nedat se reklamou a propagandou snadno ovlivnit, posilujeme jejich schopnost argumentovat a nepřijímat automaticky názory druhých – ať už z reklam nebo článků běžných novin. Výuka mediální výchovy probíhá v celé třídě v 8. ročníku s časovou dotací 1 hodina týdně, ovšem bude rozvržena do vícehodinových bloků (patrně dvouhodinových ve čtrnáctidenním cyklu). První část, ve které se žáci seznámí s obecnými principy fungování médií bude probíhat zpravidla v kmenové třídě s využitím multimediálních pomůcek (projektor, video, notebook). Druhá část, ve které budou žáci mít za úkol vytvářet své vlastní mediální produkty, bude probíhat na různých místech – diferencovaně podle zvoleného způsobu prezentace (kmenová třída, počítačová učebna, divadelní sál apod.). V rámci předmětu by žáci měli ve spolupráci s učiteli ČJ a AJ vytvářet školní časopis Kuldovák – a to v internetové a „nástěnkové“ podobě (nikoli v podobě tištěné – úspora papíru) – na internetu by časopis měl mít dvouměsíční periodicitu a na nástěnkách by se informace o dění ve škole, v Brně, ČR i ve světě měly

157

měnit každý týden. Dále žáci – ve spolupráci s učiteli D a ČJ – vytvářejí pravidelná školní rozhlasová hlášení – směřovaná k oslavě/připomenutí nějakého svátku či významného dne nebo k zrekapitulování výsledků různých školních i mimoškolních soutěží a aktivit. Tyto činnosti dosud žáci vykonávali za silné podpory učitelů – budeme se snažit vést je v tomto směru k samostatnosti.

Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení •

• • •

Zadáváme promyšleně formulované úkoly, při nichž se žáci učí na základě vlastní zkušenosti, prožitku apod. Propojujeme poznatky do širších celků, hledáme souvislosti. Vedeme žáky k zaujetí určitého stanoviska a k jejich obhajobě či odmítnutí. Vyžadujeme od žáků hodnocení své vlastní práce i práce ostatních.

Kompetence k řešení problémů • • • •

Zadáváme problémové úkoly. Diskutujeme možná řešení, podněcujeme žáky ke kultivované argumentaci. Vedeme žáky k práci na krátkodobých i dlouhodobých projektech, k rozvržení práce. Využíváme rozmanité obrazové, zvukové a textové materiály, vedeme žáky k jejich využití, vyhledání, třídění.

Kompetence komunikativní • •

• • • •

Při všech projevech dbáme na kultivované vyjadřování i naslouchání. Posilujeme schopnost žáků argumentovat formou připravených, řízených i improvizovaných rozhovorů. Vedeme žáky ke zdravé diskusi, dbáme na efektivní vedení diskuse. Při výuce využíváme všech dostupných informačních zdrojů. Dbáme na to, aby naši „redaktoři“ vždy uváděli své zdroje. Motivujeme žáky k zapojení veřejnosti, usilujeme o odbourávání nezdravých zábran.


Vyžadujeme aktivitu od všech žáků. Žáky vedeme ke spolupráci, k respektu k vlastní i spolužákově roli ve skupině. Stanovujeme se žáky pravidla a vyžadujeme jejich dodržování. Vytváříme při výuce otevřenou a bezpečnou atmosféru. Diskutujeme se žáky o fungování společnosti a odpovědnosti jednotlivce za stav společnosti. Ukazujeme žákům promyšlenost reklam tak, aby později dokázali odhalit i jemnější formy manipulující komunikace. Vedeme žáky k sebereflexi, sebehodnocení, posilujeme jejich zdravé sebevědomí.

Kompetence občanské • •

•

Rozvíjíme v žácích právní vědomí, seznamujeme je se psanými i nepsanými pravidly. Při praktických úkolech vedeme žáky k zájmu o společenské problémy a motivujeme je k aktivnímu postoji. Vedeme žáky k vědomí, že svou občanskou aktivitou mohou něco změnit, rozpohybovat.

Kompetence pracovní • • • •

Vedeme žáky k dobrému využití času při řešení problémů. Seznamujeme žáky s možnostmi využití moderních technologií. Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k práci (z hlediska kvality i ochrany zdraví). Vedeme žáky k tvořivosti.

158


Média a jejich role ve společnosti

Média, publikum, technologie a reklama

Zpravodajství


být schopen popsat vliv médií na každodenní život jednotlivce i společnosti;

•

pěstovat kritický postoj k mediálnímu sdělení;

•

rozlišit ve sdělení zábavní, informativní a reklamní prvky;

•

být seznámen se základy regulace médií ve společnost.

•

rozlišit typy mediálních sdělení a mediálních produktů v závislosti na cílové skupině.

•

být seznámen se základními prvky v různých mediálních technologiích (text, obraz, film, zvuk, digitální technologie);

•

být seznámen s fungováním a cíly mediálních společností;

•

porozumět cílům a prostředkům reklamních sdělení.

•

rozlišit různé typy mediálních sdělení a všímat si charakteristických prvků jednotlivých typů sdělení;

•

sledovat zpravodajství – noviny, rozhlas, televize, internet – porovnávat výhody a nevýhody jednotlivých médií;

•

vnímat vliv autora na vyznění mediálního sdělení.

159

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – ČJ – čtení s porozuměním, komunikace manipulující a nemanipulující; OV – nebezpečí a výhody plynoucí z médií s globálním dosahem

EGS – globalizovaná společnost – vše se odehrává tady a teď – získáváme informace z celého světa VDO – občan a jeho právo na informace

Téma

Tvůrčí psaní a publicistické žánry


•

tvořit esteticky působivé texty na zvolená i zadaná témata;

•

procvičovat svoji schopnost vyjadřovat se přesně, výstižně a barvitě prostřednictvím rozmanitých slohových cvičení;

•

znát a aplikovat pravidla pro reportáž;

•

napsat alespoň jednu vlastní reportáž;

•

formulovat otázky, rozlišuje otázky zjišťovací, doplňovací, ale i řečnické;

•

vytvořit návrh rozhovoru pro některého z učitelů TZŠ;

•

vyzkoušet napsat portrét či medailon vybraného pedagoga TZŠ;

•

seznámit se s pravidly pro psaní úvahy i fejetonu;

•

odlišit fejeton od běžného úvahového textu i od eseje;

•

napsat úvodník školního časopisu;

•

prakticky zautomatizovat své psaní zpráv, oznámení a inzerátů.

•

uplatnit teoretické znalosti při tvorbě vlastního mediálního sdělení;

• • Tvorba vlastního mediálního produktu

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – ČJ – stylistická a obecně jazyková pravidla, pravopis, zákonitosti jednotlivých žánrů

MPV – ČJ – stylistická a obecně jazyková pravidla; INF – seznámit se s typografickými pravidly pro úpravu zpracovávání textů, textů a při psaní na PC je dodržovat; obrázků, zvukových a obrazových nahrávek zakomponovat do textu obrázek jako přílohu, na počítači ilustraci;

•

pracovat s formátováním textu, s vzhledem stránky tak, aby závěrečné rozvržení článků bylo vkusné a přesné;

•

vykonávat úpravy textu, opravovat pravopisné chyby, vyhledat a odstranit i chyby gramatické a stylistické;

•

pracovat na tvorbě vlastního mediálního sdělení ve skupině.

160

Seminář z matematiky Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Seminář z matematiky je na 2. stupni povinný pro žáky třídy se zaměřením v 6. až 8. ročníku v časové dotaci 1 hodina týdně. Svým vzdělávacím obsahem rozvíjí znalosti žáků z matematiky a ukazuje jim praktickou využitelnost matematických postupů. Používané metody práce vyžadují žákův aktivní přístup, logické myšlení a odhad. Seminář z matematiky je zaměřený na rozvíjení matematické logiky a prostorové představivosti, na řešení rébusů, hádanek a kombinovaných problémových úloh a na přípravu na matematické soutěže. Často je využívána kooperativní výuka a různé matematické hry.


• Podporujeme u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména zařazováním vhodných problémových úkolů, logických úloh, matematických hádanek , kvizů, rébusů apod. • Vytváříme u žáků zásoby matematických nástrojů ( početních operací, algoritmů, metod řešení úloh), které žák efektivně využívá při řešení úkolů vycházejících z reálného života a praxe.

Kompetence k řešení problémů • • • •

Nabízíme žákům dostatek úloh a příkladů vedoucích k samostatnému uvažování a řešení problémů. Podporujeme u žáků nalézání různých variant řešení zadaných úloh. Nabízíme nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení. Provádíme se žáky rozbor úkolu (problému) – tvoříme plán jeho řešení, odhadujeme výsledky, volíme správný postup k vyřešení problému a vyhodnocujeme správnost výsledku vzhledem k zadání. • Poskytujeme žákům prostor pro vyslovování hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a pro jejich ověření.


• Nabízíme žákům příležitost využívat informační a komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro komunikaci a spolupráci s ostatními. • Užíváme matematického jazyka včetně matematické symboliky.


Vedeme žáky k účinné spolupráci ve skupině. Zdůrazňujeme vzájemné respektování odlišných postupů při řešení úloh. Vytváříme takovou atmosféru, v níž se žák neobává vyslovit svoje názory. Vedeme žáky k sebereflexi. Chválíme.


• Nabízíme dostatečné množství situací k propojení problematiky dítěte, jeho zájmové činnosti a společnosti (slovní úlohy, kvizy, hádanky, hry).


• Vyžadujeme od žáků zodpovědný přístup k zadaným úkolům, úplné dokončení práce.

161


Žák by (se/si) měl ... • vyřešit jednoduché algebrogramy • vyřešit jednoduché hádanky s přirozenými čísly • tvořit slovní úlohy podle zadání

Hry s čísly

• určit vynechané číslice ve vyřešených mat. příkladech

Průřezová témata, mezipředmětové vztahy MPV – M – přirozená a desetinná čísla OSV – rozdělování žáků do skupin, kreativita, sebepoznání a sebepojetí, dramatizace

• předvést zajímavou matematickou úlohu nebo kouzlo Matematické řady

• vyřešit jednoduché číselné řady • vytvořit vlastní číselnou řadu • rozumět zápisu římských čísel

Římská čísla

MPV – M – přirozená čísla

MPV – D – římští filosofové

• vyřešit slovní úlohy s římskými čísly • vyřešit zápalkové rébusy s římskými čísly • porozumět zápisu a jednotce rychlosti

Úlohy o čase

• vyřešit jednoduché slovní úlohy o pohybu • sestavit obrazec z daných geometrických dílků

Geometrické skládačky

Počítání geometrických obrazců

Obrázky jedním tahem

Sudoku

• vytvořit z obrázku jednoduché geometrické puzzle

MPV – F – pohyb, jednotky pohybu OSV – rozdělování žáků do skupin, kreativita, spolupráce MPV – PRČ – práce s nůžkami

• systematicky spočítat množství daného geometrického útvaru • poznat řešitelnost nakreslení obrázku jedním tahem

MPV – M – geometrie

• nakreslit jedním tahem zadaný obrázek • rozumět pravidlům řešení sudoku

MPV – Z – Asie

• vyřešit sudoku pro začátečníky

7. - 8. ročník Podrobnější vzdělávací obsah Semináře z matematiky bude do Školního vzdělávacího programu školy doplněn v průběhu 1. pololetí školního roku 2007/2008, kdy budou připomínkovány, opraveny a ve formě dodatků znovu předloženy ke schválení vzdělávací obsahy Semináře z matematiky v obou dodatcích.

162

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáka ve škole a pravidla pro hodnocení A) Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou Je nutné nezaměňovat pojmy hodnocení a klasifikace. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, převádí hodnocení na klasifikační stupně. To umožňuje snadnější srovnání výkonu. I klasifikace však musí být vždy provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty úspěchu či neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat, jak dále prohlubovat úspěšnost apod. Hodnocení probíhá co nejčastěji, je nutné podtrhnout jeho motivační, diagnostickou i regulativní funkci. V Tyršově základní škole jsou žáci hodnocení ve všech předmětech klasifikačními stupni. Výjimkou jsou předměty Občanská výchova, Výchova ke zdraví a Osobnostně-sociální výchova na 2. stupni, kde jsou žáci hodnoceni slovním hodnocením. Pokud by zákonný zástupce žáka měl zájem, aby byl žák hodnocen slovně, musí požádat o povolení slovního hodnocení ředitelku školy.

B) Hodnocení prospěchu a chování musí být: −

Jednoznačné

−

Srozumitelné

−

Srovnatelné s předem stanovenými kritérii

−

Věcné

−

Všestranné

C) Hodnocení a klasifikace chování −

Hodnocení chování žáků provádějí vyučující průběžně, jsou si vědomi motivační funkce hodnocení chování. Třídní učitel sleduje chování žáků, třídy, atmosféry v ní, vztahy mezi žáky, monitoruje sociální vztahy ve třídě. Dává prostor k vyjádření žákům, jejich názorům věnuje pozornost, bere je na zřetel. Na základě toho hodnotí chování žáků v třídnických hodinách, které probíhají pravidelně, nejméně jedenkrát za dva týdny.

−

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a navrhuje k posouzení pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování včetně dodržování školního řádu během klasifikačního období.

−

Výchovná opatření může být žákovi uděleno dle Vyhlášky o základní škole č. 48/2005 Sb. z 18.1.2005, § 17. Výchovným opatřením je pochvala, napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy. Není možné zaměňovat klasifikaci z chování s výchovným opatřením.

a) pochvaly - pochvala vyučujícího předmětu a pochvala třídního učitele se udělují na základě jejich vlastního rozhodnutí za výrazný projev školní iniciativy, za déletrvající úspěšnou práci nebo reprezentaci školy v soutěžích a olympiádách. - pochvala ředitele školy – ředitel ji může udělit na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby po projednání v pedagogické radě za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou vynikající práci nebo výrazně úspěšnou reprezentaci školy v soutěžích a olympiádách. Pochvala se zaznamenává do katalogového listu žáka, pochvala ředitele školy výjimečně též v doložce na vysvědčení.

b) opatření k posílení kázně

163

Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: - napomenutí nebo důtka třídního učitele – může ji udělit třídní učitel žákovi podle závažnosti provinění. Udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. - důtka ředitele školy – uděluje ji ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Napomenutí nebo důtky se udělují před kolektivem třídy. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení.

−

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace z chování:

Stupeň 1 – velmi dobré Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští jen ojediněle. Je však přístupný k výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 – uspokojivé Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování, školního řádu, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se i přes udělená opatření k posílení kázně dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 – neuspokojivé Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti řádu školy nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele dopouští dalších přestupků. Známka z chování může být snížena bez prodlení až o dva stupně v příslušném klasifikačním období za: - nošení, držení a zneužívání návykových látek v areálu školy (včetně kouření) - psychický a fyzický nátlak, omezování osobní svobody a ublížení na zdraví - úmyslné způsobení škod a ničení majetku. Do známky z chování se nezahrnuje chování žáka mimo školu (netýká se akcí pořádaných školou), protože podle čl. 18 Úmluvy o právech dítěte jsou za chování žáka v plném rozsahu odpovědni jeho rodiče. Neomluvená absence a záškoláctví se odrážejí v kázeňských opatřeních a známce z chování a u jednotlivých žáků se posuzují individuálně. Ředitelka školy vydala dne 1.9.2003 příkaz pro postup třídních učitelů a výchovného poradce při evidování a hlášení neomluvených hodin žáků na OPD. Dle vnitřního řádu školy musí být žák omluven svými zákonnými zástupci do 3 dnů. Jestliže se tak nestane, třídní učitel kontaktuje zástupce žáka telefonicky. Pokud nedojde k omluvě žáka a vznikají neomluvené hodiny, postupuje TU dle svého uvážení: dopis rodičům, kázeňské opatření. Jestliže se počet neomluvených hodin zvýší na 20, je TU povinen oznámit tuto skutečnost výchovnému poradci, který počet neomluvených hodin žáka oznámí dopisem na příslušný orgán péče o dítě zároveň s popisem opatření, která škola učinila. Nedojde-li k nápravě, zprávy na OPD se budou opakovat vždy po dalších neomluvených 20 hodinách zameškané školní docházky dítěte. Dokumentace o hlášeních bude uložena u výchovného poradce, TU si ve svém pedagogickém deníku značí termíny konzultací s VP, termíny poskytování zpráv rodičům a pečlivě uváží postup a průběh udělování kázeňských opatření.

D) Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci ve vyučovacích předmětech Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka

164

- sledováním výkonů žáka a jeho připraveností na vyučování - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami - analýzou výsledků činnosti žáka - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologické poradny a zdravotnických služeb - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka −

Žák musí být z předmětu hodnocen alespoň dvakrát za každé čtvrtletí; podklady pro hodnocení budou získávány různými formami s ohledem na individuální možnosti žáka a povahu předmětu. V předmětech s převahou výchovného působení bude žák hodnocen minimálně dvakrát za pololetí.

−

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů.

−

Kontrolní písemné práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

−

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka.

−

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden; výjimkou je nepřítomnost žáka na základě žádosti rodičů o uvolnění žáka z vyučování v průběhu školního roku - žáci nemusejí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací - účelem není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí - učitel klasifikuje jen probrané a procvičené učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, není-li následně procvičeno a začleněno do systému a do souvislostí - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva •

Pravidla pro zohlednění klasifikace žáka po absenci: - po nemoci, kdy nepřítomnost trvala tři po sobě následující pracovní dny, má žák právo být první den po příchodu do školy neklasifikován - po nepřítomnosti trvající více než jeden týden nebude klasifikován tři pracovní dny - individuální plán vypracují vyučující po nepřítomnosti žáka trvající déle než tři týdny v případě, že o něj žák nebo zákonný zástupce žáka projeví zájem. - na zohlednění nemá nárok žák, jehož nepřítomnost je z důvodu rekreace nebo jiných aktivit, které se netýkají školy.

•

Třídní učitelé, případně výchovný poradce, jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením pedagogicko-psychologických vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikaci žáka a ke způsobu získávání podkladů pro klasifikaci. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv výchovného poradce nebo třídních učitelů na pedagogické radě. Zprávy z pedagogicko-psychologické poradny jsou důvěrné.

E) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

165

Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.

F) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují

166

velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

G) Hodnocení a klasifikace žáků se specifickými poruchami učení Žáci se specifickými poruchami jsou hodnoceni metodami, postupy a kritérii, které na základě odborného vyšetření doporučí pedagogicko-psychologická poradna. Vyučující klade důraz na druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace bude provázena hodnocením, zejména vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodu, jak mezery a nedostatky překonávat. Navrhne-li školní speciálně pedagogicko-psychologické zařízení integraci žáka v důsledku závažnosti zjištěných specifických poruch učení, může ředitel školy povolit, aby byl pro dítě se specifickými poruchami učení vypracován pro kterýkoli předmět příslušným vyučujícím individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude dítěti v příslušných předmětech poskytovat ucelené a zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím, dítětem a jeho zákonnými zástupci.

H) Hodnocení a klasifikace žáka vzdělávaného individuálně Žák může být vzděláván individuálně (zák. č. 561/2004 Sb., § 41). Individuálně vzdělávaný žák koná každé pololetí zkoušky z příslušného učiva. Nelze-li žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců od skončení pololetí.

I) Hodnocení a klasifikace žáků mimořádně nadaných a talentovaných Také v případě žáků, u nichž školské poradenské zařízení diagnostikovalo mimořádné nadání, respektuje škola doporučené způsoby a kriteria hodnocení.

J) Zásady pro používání slovního hodnocení Při hodnocení prospěchu žáka může být použito slovní hodnocení. O jeho použití rozhodne ředitelka školy na základě návrhu učitele a žádosti zákonných zástupců žáka. Přechází-li žák na jinou školu, je jeho hodnocení na vysvědčení převedeno na klasifikační stupně (viz Vyhláška o základním vzdělávání ze dne 18.1.2005, § 15, odst. 3). Žák je hodnocen slovně, je-li u něj prokázána specifická vývojová porucha učení, smyslová nebo tělesná vada, vada řeči. Vyučující respektují doporučení pedagogicko-psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků, volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách (ŠVP). Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat.

K) Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci 2. pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň „prospěl“. Nelze-li žáka pro závažné objektivní důvody klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

167

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. Pokud je žákovi odložena klasifikace nebo vykonává opravnou zkoušku, je vždy zkoušen komisionálně (dle § 52 a 53 zák. č. 561/2004 Sb. a § 22 odst. 2-6 a § 23 Vyhl. z 18.1.2005 o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky).. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Žák může opakovat ročník pouze jednou na 1. stupni (tzn. v 1. – 5. ročníku) a pouze jednou na 2. stupni (v 6. – 9. ročníku). Je-li žák hodnocen klasifikačními stupni, celkový prospěch žáka je hodnocen v 1. – 9. ročníku takto: o

prospěl s vyznamenáním – není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než 2 (chvalitebný), průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré.

o o

prospěl – není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“. neprospěl – je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm „nedostatečný“.

−

Je-li žák hodnocen slovně nebo kombinací slovního hodnocení a klasifikace, po převedení hodnocení na klasifikační stupně se postupuje stejně, jako v bodě 5.

−

Podle školského zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky č. 48 o základním vzdělávání ze dne 18.1.2006, § 16, se žákovi při odchodu na střední školu nebo víceleté gymnázium vydá výstupní hodnocení, jež je souhrnným hodnocením žáka za celé období povinné školní docházky.

Autoevaluace školy Tyršova základní škola používá následující autoevaluační nástroje. Základním cílem jejich používání je, aby bylo možné v případě, že se v práci školy vyskytnou negativní rysy, včas a účinně zareagovat v dané oblasti a předejít vzniku větších problémů.

Oblasti

Cíle

Nástroje

Časové rozvržení

• Zhodnocení práce školy ve školním roce

Výroční zpráva o činnosti školy

1 x za rok

• Zjištění silných a slabých stránek školy

SWOT analýza

1 x za 3 roky

Čtvrtletní uzávěrka

1 x za čtvrtletí

Činnost školy

Finanční audit Hospodaření školy

Nezávisí na škole

• Hospodaření se svěřenými finančními prostředky

Inspekce ČŠI Namátková kontrola účetních dokladů ze strany vedení školy

168

1 x za čtvrtletí

Spolupráce s rodiči

• Zjištění názorů rodičovské veřejnosti na fungování školy

Dotazník pro rodiče

1 x za 2 roky

Třídní schůzky a hovorové hodiny, kontrola zápisů ze TS

Každé 2 měsíce

Dotazník Můj pan učitel

1 x za rok

Dotazník

1 x za rok

Vyšetření v PPP

Dle individuální potřeby

Hospitace vedení školy

1 x za pololetí

Vzájemná pedagogická hospitace

1 x za rok

Inspekce ČŠI


• Včasné odstranění případných nedostatků

Kontrola pedagogické dokumentace

1 x za čtvrtletí

• Zjištění plánů, potřeb a názorů pedagogických pracovníků

Řízený rozhovor

1 x za pololetí

Kalibro a SCIO testy

1 x za rok

Rozbor úspěšnosti při přijímacím řízení

1 x za rok

Elektronické portfolio žáka

Průběžně po celou

• V případě většího nesouladu vyhledání příčin a nástrojů ke zlepšení situace • Zjištění názorů žáků na kvalitu práce učitelů z jejich pohledu • Získání zpětné vazby pro učitele i vedení školy

Hodnocení školy žáky

• Zjištění názorů žáků na klima školy • Odhalení skrytých negativních jevů • Zjištění individuálních potřeb žáka • Zvyšování úrovně pedagogického procesu • Předcházení krizovým situacím • Získání zpětné vazby pro obě strany

Pedagogická práce jednotlivých pracovníků

• Zajištění souladu se ŠVP v odpovídající míře

• Porovnání výsledků vzdělávání v rámci republiky u žáků • Odhad možné úspěšnosti při přijímacím řízení na SŠ Výsledky vzdělávání

• Zjištění úspěšnosti absolventů při přechodu na SŠ • Získání přehledu o

169

pokrocích žáka

Vedení školy

• Hodnocení práce ředitelky školy

dobu docházky

Hodnocení zřizovatelem


• Zajištění bezpečnosti práce ve škole

Revize způsobilých firem a pracovníků

Dle plánů

• Zjištění stavu školy

Kontrola připravenosti školy na výuku

1 x za týden

Bezpečnost práce

170

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Školní vzdělávací program Tyršovy základní školy (dále jen ŠVP) je stručným shrnutím školních vzdělávacích obsahů základního vzdělávání. Systém vzdělávacích předmětů se mírně změnil ve prospěch větší vzájemné propojenosti a spolupráce mezi jednotlivými předměty. Ve ŠVP se objevují také nové předměty, z nichž některé pokrývají určité průřezové téma (např. Mediální výchova) nebo se jedná o předměty přejmenované, tak se např. předmět Rodinná výchova nyní jmenuje Výchova ke zdraví. Částečně se v některých předmětech pozměnil také jejich vzdělávací obsah. Velkou modernizací projde ještě v průběhu školního roku 2007/2008 především výuka předmětu Informatika v 8. a 9. ročníku. Školní vzdělávací program sestává z několika nezbytných částí – obsahuje základní charakteristiku školy i samotného ŠVP; popisuje, jak bude zabezpečena výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i mimořádně nadaných žáků; vysvětluje, jakým způsobem budou průřezová témata integrována do jednotlivých vyučovacích předmětů; prostřednictvím tabulky přehledně mapuje průřezová témata a jejich naplňování; najdete zde také učební plán a vysvětlující poznámky k němu, dále učební osnovy s charakteristikami a vzdělávacími obsahy jednotlivých předmětů a v neposlední řadě kapitolu hodnocení žáků a autoevaluace školy. O některé další dodatky a doplňky bude ŠVP rozšiřován již ve školním roce 2007/2008 a případně i v následujících letech. Jednotlivé případné dodatky budou vždy projednány ve Školské radě, schváleny a podepsány ředitelkou školy a připojeny k současné verzi ŠVP, před začátkem školního roku 2008/2009 do ní poté budou zakomponovány. O všech inovacích tak mohou být informováni nejen učitelé a žáci, ale i rodiče žáků a v případě zájmu i širší veřejnost. Školní vzdělávací program ve schválené a podepsané verzi bude přístupný na internetových stránkách školy a v tištěné podobě u hospodářky školy a u zástupkyně ředitelky. ŠVP byl projednán ve Školské radě na jejím zasedání dne 29.8.2007 a schválen ředitelkou Tyršovy základní školy, Mgr. Libuší Nečasovou, dne 31.8.2007.

V Brně, dne 31.8.2007

…………………………………………....... ředitelka školy

171

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents