ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY HORAŢĎOVICE
Láska ke všem uměním spojuje nás v jeden tým
Obsah 1
IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................. 3
2
CHARAKTERISTIKA ŠKOLY .................................................................................................... 4 2.1
Počet oborů, velikost ............................................................................................................ 4
2.2
Historie a současnost ........................................................................................................... 4
2.3
Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................... 4
2.4
Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce.......................................... 4
2.5
Vybavení školy a její podmínky .......................................................................................... 5
3
ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE ............................................................................................... 6
4
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ............................................................................ 7
5
VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU ........................................................................ 9
6
7
8
5.1
Přípravné studium ................................................................................................................ 9
5.2
Studijní zaměření Hra na klavír ........................................................................................ 12
5.3
Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje .......................................... 16
5.4
Studijní zaměření Hra na housle ...................................................................................... 19
5.5
Studijní zaměření Hra na violu ......................................................................................... 23
5.6
Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu ...................................................................... 27
5.7
Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu ......................................................................... 31
5.8
Studijní zaměření Hra na trubku....................................................................................... 35
5.9
Studijní zaměření Hra na baskřídlovku ........................................................................... 39
5.10
Studijní zaměření Hra na trombon, pozoun .................................................................... 43
5.11
Studijní zaměření Hra na kytaru ....................................................................................... 47
5.12
Studijní zaměření Hra na bicí nástroje ............................................................................ 52
5.13
Studijní zaměření Komorní a souborová hra .................................................................. 56
5.14
Studijní zaměření Hudební nauka .................................................................................... 57
VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU ............................................................... 59 6.1
Přípravné studium .............................................................................................................. 61
6.2
Studijní zaměření Výtvarná tvorba ................................................................................... 62
VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ-DRAMATICKÉHO OBORU ................................... 65 7.1
Přípravné studium .............................................................................................................. 66
7.2
Studijní zaměření Dramatické a slovesné ...................................................................... 67
ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŢÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ........ 78 1
9
VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ................................................................ 79
10 HODNOCENÍ ŢÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY ................................................ 80 10.1
Zásady a způsob hodnocení ţáků ................................................................................... 80
10.2
Oblasti vlastního hodnocení školy ................................................................................... 81
2
1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP: Skolní vzdělávací program Základní umělecké školy Horaţďovice Láska ke všem uměním spojuje nás v jeden tým
Předkladatel: Základní škola a Základní umělecká škola, příspěvková organizace Blatenská 540 341 01 Horaţďovice IČO: 75005557 Ředitelka školy: Mgr. Jaroslava Šimková Telefon: 376 512 514, 376 512 585 E-mail:
[email protected],
[email protected]
Zřizovatel:
Město Horaţďovice Mírové náměstí 1 341 01 Horaţďovice Telefon: 376 547 521 E-mail: ……
[email protected]
Platnost dokumentu od: 25. 5. 2012
razítko školy
podpis ředitele
3
2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Počet oborů, velikost Na ZUŠ Horažďovice se vyučují tyto obory: hudební obor, literárně-dramatický obor, výtvarný obor. Kapacita školy je 230 žáků.
2.2 Historie a současnost ZUŠ Horažďovice vznikla v roce 1952 a navázala na bohatou kulturní tradici města Horažďovic a celého regionu. Patří mezi nejmenší ZUŠ v Plzeňském kraji. Škola sídlí v budově spolu se ZŠ praktickou, kde má vyčleněny vlastní prostory. K 1. 1. 2012 byla ZUŠ převedena pod nového zřizovatele Město Horažďovice a stala se součástí nově vzniklé organizace Základní škola a Základní umělecká škola Horažďovice.
2.3 Charakteristika pedagogického sboru Škola má kolem 12 pedagogů. Všichni pedagogové se věnují umělecké činnosti i mimo zaměstnání. Předností našeho pedagogického sboru je týmová a mezioborová spolupráce.
2.4
Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce
ZUŠ Horažďovice pravidelně spolupracuje s mnoha organizacemi v regionu. Především rozvíjíme spolupráci se školskými zařízeními. Pro mateřské školy pořádáme tematické programy spojené s prohlídkou školy. Pro základní školy připravujeme každoročně projekt Fidli fidli, který má vždy jedno téma pro všechny obory (např.: řemesla, pohádky, moře, cirkus apod.). Na programu se podílí celý pedagogický sbor a všechny obory. Jednou za dva roky škola organizuje Den otevřených dveří, který svou tématikou koresponduje s projektem Fidli fidli. Cílem je představit práci školy nejen dětem, ale i rodičům. Úzce spolupracujeme s dětskými sbory při ZŠ Komenského v Horažďovicích. Literárně-dramatický obor se kromě účasti na řadě přehlídek a festivalů prezentuje akcí „Dramaťácká sklizeň“. Výtvarný obor úzce spolupracuje s Galerií Califia. Spolupráce se zřizovatelem zahrnuje účast na akcích města: Den pro dětskou knihu, Adventní trhy, vernisáže v Městském muzeu Horažďovice, Slavnosti kaše apod. Účastníme se také koncertů místních hudebních spolků (Pěvecký spolek Prácheň, Original band) Každoročně se podílíme na společném koncertu ZUŠ klatovského regionu. 4
2.5
Vybavení školy a její podmínky
Vzhledem k tomu, že finanční prostředky pro provoz ZUŠ nejsou poskytovány zřizovatelem, ale zajišťují je pouze příspěvky na vzdělávání žáků hrazené rodiči, je nutné v této oblasti hledat další zdroje. Nejefektivnější cestou je kromě hospodárného využití stávajících prostředků čerpání financí z grantových programů a případných sponzorských darů. Pro jejich získávání je klíčová dobrá spolupráce s rodičovskou základnou a podnikatelskými subjekty města a okolí. Vybavení školy hudebními nástroji, učebními pomůckami, výtvarnými potřebami a ostatním zařízením je dle finančních možností každým rokem doplňováno a obnovováno. Postupně zakládáme hudební archiv školy, umožňující zapůjčení nástrojů žákům, což zároveň podporuje zájem o studium.
5
3
ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE
Prioritou naší školy, kterou již několik let poměrně úspěšně rozvíjíme, je úzká mezioborová spolupráce. Žáci díky ní mají možnost získat nejen odborné, ale i sociální návyky a dovednosti. Prohlubují kvalitu svých volních vlastností. Tento fakt je z pohledu školy klíčový pro rozvoj osobnosti mladého člověka současnosti. Z tohoto důvodu podporujeme souborovou hru a pořádání mezioborových projektů. Do budoucna chceme tento trend rozvíjet a umožnit vzdělávání maximálnímu počtu zájemců dle možností školy.
6
4
VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE
Strategie pro kompetenci k umělecké komunikaci Vzbuzujeme u žáků zájem a lásku k umění vlastním příkladem. Vycházíme vstříc individuálním potřebám a schopnostem jednotlivých žáků. Hledáme souvislosti mezi teorií a praktickým materiálem, s nímž pracujeme. Umožňujeme žákům účastnit se mezioborové spolupráce – projektů. Diskutujeme se žákem nad volbou látky pro tvorbu a interpretaci. Seznamujeme žáka se základními návyky a dovednostmi důležitými pro práci v HO, LDO a VO. Nabízíme a volíme zajímavé didaktické pomůcky a materiály pro osvojení základních vědomostí a dovedností v oblasti uměleckého vyjadřování žáka. Respektujeme osobní umělecký názor žáka. Sledujeme nové trendy v metodice svého oboru a uplatňujeme je při výuce. Vedeme žáky ke schopnosti propojovat teoretické poznatky s jejich praktickým využitím. Pomocí sebehodnocení učíme žáky sledovat vlastní pokrok a hodnotit výsledky svého výkonu. Vedeme žáky k pochopení uměleckého díla na základě srovnání ukázek např. žánrů, stylových období, způsobů provedení a různé kvality.
Strategie pro kompetenci osobnostně sociální Vedeme žáka k systematické a cílené práci na hodinách i v rámci domácí přípravy. Spolupracujeme s rodiči při zajišťování pravidelné domácí přípravy. Vedeme žáka k základním sociálním a pracovním dovednostem (pozdravit, uklidit, spolupracovat na společném díle bez konfliktů, popř. vzniklé konflikty učíme žáky řešit a hledat dohodu a kompromis na společném uměleckém díle a projektech, vedeme žáky k naslouchání jeden druhému atd.) Vedeme žáka k sebereflexi, motivujeme ho pozitivním hodnocením.
7
Pomáháme utvářet skupinová pravidla. Vytváříme atmosféru důležitosti vzájemné spolupráce a tolerance při jakékoliv skupinové činnosti. Vedeme žáka k mezioborové spolupráci na společných projektech. Umožňujeme žákovi uvědomit si spoluodpovědnost za společnou práci. (docházka na vystoupení, zkoušky, dodržování pravidel v kolektivu, podílení se na přípravě a organizaci vystoupení). Vedeme žáka k účasti na kulturních akcích školních a mimoškolních.
Strategie pro kompetenci kulturní Vedeme žáka k aktivní i pasivní účasti na uměleckých a kulturních akcích různého druhu (divadlo, koncert, výstava). Diskutujeme se žákem o návštěvě koncertů, výstav a divadelních představení, ale i o interních přehrávkách a jiných vystoupeních a prezentacích. Vedeme žáky k aktivní účasti při reprezentaci školy a snažíme se jít příkladem. Vytváříme společně se žáky vlastní školní tradice. Podporujeme žáka k začlenění uměleckých aktivit do jeho života. Zapojujeme do kulturních aktivit členy rodiny, kamarády společnou účastí aktivní či pasivní. Podporujeme spolupráci ZUŠ se školskými zařízeními ve městě a místními kulturními spolky a soubory.
8
5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU Charakteristika hudebního oboru: Základní studium hudebního oboru poskytuje vzdělávání ve dvou cyklech. Po absolvování přípravného ročníku pokračuje žák sedmiletým studiem I. cyklu (1. – 7. ročník), které je zakončeno absolventským koncertem. Studium II. cyklu (1. – 4. ročník), určené žákům od 14 let, uzavírá také veřejný absolventský koncert. Povinnou a nedílnou součástí studia hudebního oboru v prvních pěti letech je hudební nauka. Poskytuje žákům teoretické i praktické znalosti a dovednosti potřebné při výuce hry na zvolený nástroj. Počínaje čtvrtým ročníkem I. cyklu žák až do konce studia povinně navštěvuje předmět Komorní a souborová hra. V něm rozvíjí a uplatňuje získané dovednosti a návyky, které si osvojil v předchozím studiu.
Naše škola nabízí tato studijní zaměření: Hra na klavír Hra na elektronické klávesové nástroje Hra na smyčcové nástroje (housle, viola) Hra na dechové nástroje (zobcová flétna, příčná flétna, trubka, trombon) Hra na kytaru (klasická) Hra na bicí nástroje
9
5.1 Přípravné studium hudebního oboru Přípravné studium hudebního oboru se realizuje takto: 1) Přípravná hudební výchova 1 (PHV 1) 2) Přípravná hudební výchova 2 (PHV 2) 3) CVRČCI 1) PHV 1 je určena pro děti od 5 let. Žáci jsou přijímáni na základě talentové zkoušky. Předmět 1. pololetí 2. pololetí PHV 1 2 1 Nástroj* 1 *Poznámka: Výuka probíhá individuálně nebo ve skupinách maximálně dvou žáků na základě doporučení učitele a schválení zástupce pro ZUŠ. 2) PHV 2 je určena pro žáky, kteří absolvovali PHV 1. Nově nastupující žáci jsou přijímáni na základě talentové zkoušky. Předmět 1. pololetí 2. pololetí PHV 2 1 1 Nástroj* 1 1 *Poznámka: Výuka probíhá individuálně nebo ve skupinách maximálně dvou žáků na základě doporučení učitele a schválení zástupce pro ZUŠ. Očekávané výstupy: Žák zná notovou osnovu, houslový klíč, základy notopisu, základní notové hodnoty, c1-c2 v houslovém klíči, pomlky, jednoduché takty reaguje pohybem na dynamické a tempové změny v hudbě předvede jednoduchý rytmus zpívá jednoduché písně s doprovodem 3) CVRČCI jsou určeni pro děti od 5 let. Žáci jsou přijímáni na základě přihlášek. Charakteristika předmětu: Tento soubor se osvědčuje zejména pro děti předškolního a mladšího školního věku jako seznámení s hudebními činnostmi volnější a hravou formou. Pokud děti nejsou ještě rozhodnuté pro hudební nástroj, ale rády zpívají a projevují zájem o hudbu, je to pro ně ideální start. V rámci nácviku písniček a programů na různá vystoupení, která jsou součástí výuky, se seznamují s jednoduchými nástroji orffovského instrumentáře, se základními tanečními kroky a získávají základní návyky důležité nejen pro veřejná 10
vystoupení. Žáci mohou navštěvovat soubor Cvrčci zároveň s PHV a také mohou pokračovat v nižších ročnících studia na ZUŠ. Věková rozdílnost pak dětem upevňuje sociální návyky ( starší pomáhají mladším apod.) Učební plán Předmět Cvrčci
1.pololetí 1
2.pololetí 1
Očekávané výstupy: Žák Získá zájem o hudební činnosti na základě hudebně-pohybových aktivit Osvojuje si základní návyky spolupráce v rámci kolektivu Zapojuje se do veřejných vystoupení
11
5.2 Studijní zaměření Hra na klavír I. stupeň Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na klavír 1 1 1 1 1 1 1 Komorní a souborová 1 1 1 1 hra* Hudební nauka 1 1 1 1 1 * Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících.
II. stupeň Předmět Hra na klavír Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na klavír Přípravné studium Žák rozumí jednoduchému notovému zápisu zahraje jednoduché lidové písně portamento umí správně sedět u nástroje předvede správné držení ruky
Základní studium I. stupně 1. ročník Žák
orientuje se na celé klaviatuře hraje portamento, staccato, legato propojí jednoduchý notový zápis s vlastní hrou na nástroj ovládá hru dvojhmatů zahraje lidové písně s jednoduchým doprovodem 12
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
2. ročník Žák
hraje durové stupnice od bílých kláves protipohybem zvlášť vnímá náladu skladby a snaží se jí vyjádřit používá při hře elementární pedalizaci zvládá souhru při čtyřruční hře
3. ročník Žák
hraje durové stupnice protipohybem dohromady a akordy s obraty zvlášť hraje a transponuje lidové písně s pomocí základních harmonických funkcí používá při hře základní návyky a dovednosti a základní výrazové prostředky zahraje jednoduchou skladbu zpaměti
4. ročník Žák
hraje stupnice dur a moll v rovném pohybu s akordy a jejich obraty dohromady hraje skladby různých stylových období využívá při doprovodu písní akordické stylizace používá současný a synkopický pedál
5. ročník Žák
prohlubuje schopnost stylového vyjádření skladeb zahraje podle akordických značek s jednoduchou figurací pozná kvalitu svého výkonu doprovodí ostatní nástroje při komorní hře
13
6. ročník Žák
hraje stupnice v kombinovaném pohybu s akordy a jejich obraty hraje melodické ozdoby samostatně pedalizuje hraje z listu na přiměřené úrovni
7. ročník Žák
hraje velký rozklad akordů zvlášť samostatně nacvičí skladbu umí následně uplatnit sluchovou sebekontrolu zhodnotí vlastní výkon i výkony ostatních samostatně využívá získané zkušenosti ve čtyřruční hře nebo komorní hře
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák zná základní stylová období v hudbě aktivně se podílí na volbě repertoáru dle vlastních preferencí 2. ročník Žák hraje stupnice kombinovaně, čtyřhlasé akordy a velký rozklad dohromady zná významné autory jednotlivých stylových období a jejich dílo spolupracuje při komorní hře se svými kolegy 3. ročník Žák hraje z listu skladby odpovídající náročnosti samostatně nastuduje skladbu a zvolí výrazové prostředky dokáže využít svých znalostí ke správné stylové interpretaci skladby 14
4. ročník Žák
si obhájí volbu repertoáru a zvolenou interpretaci skladby aktivně působí v hudebních seskupeních zaměřených dle jeho vlastního zájmu
15
5. 3 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje I. stupeň Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na elektronické 1 1 1 1 1 1 1 klávesové nástroje Komorní a souborová 1 1 1 1 hra* Hudební nauka 1 1 1 1 1 * Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících.
II. stupeň Předmět Hra na elektronické klávesové nástroje Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na elektronické nástroje Přípravné studium Žák
dokáže popsat nástroj orientuje se na klaviatuře správně sedí u nástroje a má správné postavení ruky rozumí jednoduchému notovému zápisu interpretuje jednoduché melodie hraje jednoprstý doprovod k jednoduchým melodiím
Základní studium I. stupně 1. ročník Žák
umí hrát všemi prsty dokáže zahrát stupnice v jedné oktávě (C-H) hraje jednoduché písně s jednoprstým doprovodem
16
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
2. ročník Žák
hraje durové stupnice protipohybem (C-H, F-As) orientuje se v notovém zápisu a dovede podle něj hrát získává představu o základních rytmech a základních zvukových barvách – zná zákl.rytmy (polka, valčík, country, beat, ballad, swing) při hře prakticky využívá dominantní septakord
3. ročník Žák
hraje durové stupnice s křížky rovným pohybem s akordy a jejich obraty dokáže zahrát jednoduchou píseň zpaměti hraje jednoduché lidové písně z listu pozná synkopický rytmus, triolu, tečkovaný rytmus a dovede je zahrát dokáže vytvořit doprovod k jednoduchým lidovým písním
4. ročník Žák
hraje mollové stupnice s křížky rovným pohybem s akordy a jejich obraty samostatně volí ve zvukovém i doprovodném rejstříku používá formální části doprovodu (intro, ending, fill in) transponuje jednoduché písně osvojuje si zákonitosti souborové hry
5. ročník Žák
hraje durové stupnice s béčky rovným pohybem s akordy a jejich obraty zná hru akordického doprovodu zvládá hru z listu náročnějších skladeb se dovede podílet na aranžmá v souborové hře
6.ročník Žák
hraje mollové stupnice s béčky rovným pohybem s akordy a jejich obraty dovede využívat hru akordů (dim, maj7, sus4) hraje zpaměti náročnější skladby transponuje přiměřeně náročné skladby 17
ovládá základy klavírní techniky (legato, staccato, portamento, pedalizuje)
7. ročník Žák
využívá interpretační dovednosti výběrem skladeb různých stylů a žánrů s důrazem na harmonickou a melodickou přesnost provedení, správného výběru zvukového i doprovodného rejstříku dovede samostatně nastudovat přiměřeně náročnou skladbu dovede uplatnit sluchovou sebekontrolu, umí rozpoznat chybu u sebe i u spoluhráče aktivně se zapojuje do čtyřruční hry či hry v souboru
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák
zvládá korepetici mladších žáků hraje podle sluchu melodie a vytváří k nim doprovod
2. ročník Žák
zvládá obtížnější klavírní skladby v souboru využívá své znalosti v instrumentaci a aranžování
3. ročník Žák
zvládá vytvořit doprovod u písniček obhájí si samostatný výběr skladeb
4. ročník Žák
dovede zahrát z listu náročné skladby a dovede je transponovat získané dovednosti uplatňuje ve čtyřruční hře či při hře v souboru
18
5.4 Studijní zaměření Hra na housle I. stupeň
Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na housle 1 1 1 1 1 1 1 Komorní a souborová 1 1 1 1 hra* Hudební nauka 1 1 1 1 1 *Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících.
II. stupeň Předmět Hra na housle Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
3. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na housle Přípravné studium Žák
se seznamuje s nástrojem a jeho držením zná správný postoj při držení nástroje získává základní návyky a průpravu pro držení smyčce orientuje se v notovém zápisu na jednotlivých strunách ovládá krátké smyky na středu smyčce hraje základní prstoklad alespoň v pizzicatu
Základní studium I. stupně 1. ročník Žák
zvládá držení houslí i smyčce ovládá základní prstoklad dur nebo moll podle zvolené houslové školy zvládá základní dělení smyku v detaché a chápe základní princip legata zná funkci lokte při přechodu přes struny 19
4. ročník 1 1
2. ročník Žák
ovládá prstoklad dur, moll a jejich kombinace ve stupnici, základní melodii při hře používá základní smyky detaché a legata a jejich kombinace rozlišuje používání základní dynamiky p, f, rychlého pomalého tempa v rámci jednoduché melodie
3. ročník Žák
umí kombinovat alespoň 3 prstoklady na všech strunách používá kombinace smyků detaché a legata přes struny rozlišuje při hře základní dynamická a tempová označení zahraje zpaměti jednoduchou skladbu
4. ročník Žák
hraje všechny prstoklady v 1. poloze zvládá složitější dělení smyků a jejich kombinace (legato, detaché, staccato,martele) zná základní prstoklady ve 3. poloze dokáže kombinovat 1. a 3. polohu v dur a moll prstokladu poznává techniku vibrata a jeho význam pro kvalitu tonu používá při hře dynamická a výrazová označení crescendo, decrescendo, ritardando, accelerando aktivně se zapojuje v souborové hře
5. ročník Žák
zvládá hru v 1. a 3. poloze, obě polohy spojuje pomocí výměn používá jednoduché dvojzvuky 1. poloze kombinované s prázdnou strunou zná jednoduché dvojhmaty tercie a sexty umí použít vibrato ke zkvalitnění tónu se aktivně zapojuje v souborové nebo komorní hře hraje jednoduché melodie z listu
20
6. ročník Žák
při hře používá výměny do 1. - 5. polohy používá složitější smyky, které vyžaduje studovaná skladba (řadové staccato,spiccato) používá při hře výrazové prostředky v souvislosti s charakterem interpretované skladby a samostatně je dokáže zvolit aktivně se zapojuje v souborové hře, př. ve hře komorní
7. ročník Žák
ovládá hru v 1. - 5. poloze a plynulé výměny v rámci 3oktávových stupnic používá při hře všech částí smyčce ve všech dynamických odstínech používá jednoduché dvojhmaty a vibrato dokáže samostatně pracovat se skladbou ve smyslu interpretace nálady a dobového zařazení aktivně se zapojuje v souborové hře nebo ve hře komorní
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák
zahraje rychlejší legatové kombinace používá hraní v polohách podle svého uvážení a podle toho, co vyžaduje daná skladba aktivně se zapojuje do souborů a hudebních uskupení různých žánrů podle vlastního zájmu
2. ročník Žák
Zvolí samostatně prstokladovou variantu podle návodu učitele Zahraje v pomalém tempu detaché v jednoduchých dvojhmatech
3. ročník Žák
Zhodnotí a obhájí vlastní interpretaci dané skladby Se zapojuje do různých hudebních uskupení na základě vlastního žánrového zaměření a zájmu
21
4. ročník Žák
Samostatně zvolí skladbu a nastuduje ji, obhájí její interpretaci
22
5.5
Studijní zaměření Hra na violu
Hra na violu je alternativou pro žáky, kteří mají zájem o tento nástroj a mají také určité fyziologické dispozice (větší ruka, silnější prsty apod.). To však není podmínkou. Viola je nástroj sametového zvuku středních poloh, je tedy zvukově položená níže. To je výborným předpokladem pro souborovou hru, kterou naše škola podporuje ve své koncepci celého ŠVP. Výhodou pro žáka, který začne hrát na violu je absolvování alespoň 3. ročníku ve studiu předmětu Hra na housle. Lze však na základě přijímacího řízení nastoupit do 1. ročníku i bez této podmínky, pokud je splněn věkový limit 10 let.
I. stupeň
Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na violu* 1 1 1 1 1 1 1 Komorní a souborová 1 1 1 1 hra** Hudební nauka 1 1 1 1 1 *Na violu začíná žák hrát minimálně ve věku 10 let na základě doporučení učitele. ** Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících. II. stupeň Předmět Hra na violu Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na violu 1. ročník Žák
popíše svůj nástroj, zná rozdíly mezi houslemi a violou ovládá správný postoj a držení nástroje zná violový klíč a čte základní řady na strunách hraje durový prstoklad a jednoduché melodie zná základní návyky a průpravu pro držení smyčce zvládá krátké smyky, hru v půlových notách hraje durový prstoklad
23
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
2. ročník Žák
zvládá držení violy a smyčce hraje durový a mollový prstoklad a jednoduché melodie zvládá dělení smyku v detaché a chápe princip legata umí použít loket při přechodu přes struny umí použít při hře dynamiku p, f, mf
3. ročník Žák
ovládá dur a moll prstoklad a jejich kombinace umí používat základní smyky detaché a legata a jejich kombinace používá základní tempová označení allegro, moderato, lento jako rychlé, mírné, pomalé hraje zpaměti jednoduchou píseň
4. ročník Žák
dokáže kombinovat alespoň 3 prstoklady na všech strunách používá základní kombinace smyků legata a detaché i rychlejším tempu zná označení crescendo, decrescendo, ritardando zahraje zpaměti jednoduchou skladbu
5. ročník Žák
zvládá všechny základní prstoklady v 1. poloze a používá je při hře zná prstoklad 3. polohy dur a moll umí popsat základní techniku vibrata hraje z listu jednoduchou melodii zvládá složitější dělení smyků ( detaché,legato, martelé,staccato) se aktivně zapojuje v souborové hře
24
6. ročník Žák
zvládá hru v 1. a 3. poloze, obě polohy spojuje pomocí výměn rozšiřuje základní smyčcovou techniku o nové prvky (spiccato) používá vibrato ke zkvalitnění tónu se aktivně zapojuje v souborové nebo komorní hře podílí se na výběru skladby s učitelem
7. ročník Žák
umí použít při hře 1. - 5. polohu a jejich výměny samostatně vybere výrazové prostředky pro svoji interpretaci dané skladby a dokáže svůj výběr obhájit zná jednoduché dvojhmaty (tercie, sexty) se aktivně zapojuje v souborové nebo komorní hře
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák
ovládá hru ve všech polohách a používá je podle vlastního uvážení hraje složitější smykové variace legata a detaché v rychlejších tempech aktivně se zapojuje v souborové nebo komorní hře
2. ročník Žák
vybere si samostatně skladbu a dokáže ji samostatně nastudovat s pomocí učitele používá různé odstíny vibrata pro interpretaci skladby
3. ročník Žák
nastuduje samostatně vybranou skladbu a obhájí vybrané výrazové prostředky hraje z listu jednoduché skladby různých žánrů
25
4. ročník Žák
Se aktivně zapojuje do různých hudebních uskupení různých žánrů a stylů na základě svých možností, zkušeností a zájmu
26
5.6 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu
I. stupeň 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na zobcovou flétnu* Komorní a souborová hra** Hudební nauka
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
*Výuka probíhá maximálně ve skupince dvou žáků. O rozdělení žáků rozhoduje zástupce pro ZUŠ na základě doporučení vyučujícího. Předmět hra na zobcovou flétnu je realizován ve hře na sopránovou, altovou a tenorovou flétnu. ** Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících. II. stupeň Předmět Hra na zobcovou flétnu Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na zobcovou flétnu
Přípravné studium Žák
předvede správný postoj při hraní (držení nástroje, postavení prstů) zná zásady správného dýchání (dýchání do břicha, nezvedá při nádechu ramena, vydechuje plynule podle délky tónu). dokáže zahrát jednoduché lidové písně popíše zásady péče o nástroj – skládání a rozkládání, hygiena nástroje. zná a popíše zásady nasazení tónu
27
Základní studium I. stupně
1. ročník Žák
umí hrát s doprovodem klavíru hraje v dvojhlase s učitelem nebo žákem umí zahrát lidovou píseň zpaměti hraje z listu jednoduché písně hraje v rozsahu c1 – d2,b1,fis1 hraje legato, tenuto zná a hraje správnou délku not
2. ročník Žák
hraje legato a umí ho používat při své hře popíše a pozná v notovém zápise nasazení staccato se orientuje v notové lince dvojhlasu dovede hrát v duu zná a používá při hře základní dynamiku - piano, forte hraje v rozsahu c1 – g2, fis2
3. ročník Žák
hraje podle daného rytmu přednesové skladby s doprovodem hraje v duu, triu předvede hru staccato zná a používá agogiku předvede probírané stupnice a tvoří akordy (T) hraje v rozsahu c1 – a2
4. ročník Žák
dovede hrát delší skladby v rychlém tempu 28
zná základy hry na altovou flétnu hraje v rozsahu c1 – h2 hraje v souboru
5. ročník Žák
předvede znalost probraných stupnic a tvoří akord zná a hraje příraz a využívá ho při své hře rozumí a popíše trylek hraje v rozsahu c1 – c3 umí samostatně vybrat skladbu hraje delší a technicky náročnější přednesy dokáže číst zápis altové flétny
6. ročník Žák
ovládá prstoklad altové flétny hraje trylek, příraz a používá ho při své hře zná a hraje triolu, synkopu a tečkovaný rytmus hraje v rozsahu c1 – d3 hraje skladby různých stylů – jazz, country, folk pracuje samostatně s dynamikou, používá dynamická znaménka (p, mf, f, zesilování, zeslabování) zná další typy fléten – sopraninová, tenorová, basová zná a vysvětlí pojem vibrato
7. ročník Žák
hraje z listu technicky náročnější skladby v rychlém tempu při hře používá probrané melodické ozdoby doprovází i mladší žáky hraje a používá vibrato při své hře hraje na altovou flétnu v celém rozsahu nástroje hraje všechny stupnice dur i moll a tvoří akord
29
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák
hraje na dostupné typy fléten – tenorová, sopraninová podílí se na výběru repertoáru s ohledem na dané vystoupení
2. ročník Žák
hraje v komorní a v souborové hře náročnější skladby různých stylů a žánrů samostatně nastuduje přiměřeně náročnou skladbu
3. ročník Žák hraje z listu náročnější souborové party různých stylů a žánrů hraje náročnější skladby různých stylů a žánrů samostatně nastuduje náročnější skladbu různých stylových období s využitím všech svých získaných znalostí a dovedností
4. ročník Žák samostatně vybere skladbu a volí vhodnou dynamiku a melodické ozdoby hodnotí kvalitu svého výkonu a umí o něm diskutovat
30
5.7 Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu
I. stupeň
Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na příčnou flétnu* 1 1 1 1 1 1 1 Komorní a souborová 1 1 1 1 hra** Hudební nauka 1 1 1 1 1 *Na příčnou flétnu začíná žák hrát minimálně ve věku 10 let na základě doporučení učitele. ** Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících.
II. stupeň Předmět Hra na příčnou flétnu Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na příčnou flétnu Základní studium I. stupně 1. ročník Žák
popíše zásady péče o nástroj (skládání a rozkládání, hygiena nástroje) popíše zásady správného dýchání dodržuje správný postoj při hře (držení nástroje, správné postavení rukou na flétně) zná a předvede nasazení a ukončení tónu hraje v rozsahu d1 – e2, b1, fis1 umí zahrát krátkou lidovou píseň zahraje lidovou píseň s doprovodem klavíru hraje tenuto na dlouhých vydržovaných tónech
2. ročník Žák pracuje správně s dechem 31
prodlužuje délku not na jeden výdech hraje v rozsahu c1 – f2, cis2, dis2, hraje s doprovodem klavíru nebo jiného nástroje hraje jednoduchou skladbu z listu hraje legato, tenuto
3. ročník Žák
rozumí pojmům - dynamika, tempo hraje staccato a bez problémů používá legato používá při hře základní dynamiku – forte, piano zná a předvede melodické ozdoby – trylek hraje v rozsahu c1 – c3 hraje zpaměti krátké skladby hraje v duu, triu hraje z listu jednoduchou skladby v rozsahu oktávy
4. ročník Žák
zná jednoduché skladby různých stylů a žánrů (jazz, folk, lidová, country, rag) hraje v souboru zná a vysvětlí pojem vibrato hraje trylek a používá ho při své hře hraje v rozsahu c1 – d3 zná a hraje triolu, synkopu a tečkovaný rytmus zdokonaluje správné dýchání – prodlužuje délku jednoho výdechu hraje staccato hraje z listu náročnější skladby v rychlém tempu
5. ročník Žák
rozumí a zná pojem nátryl, příraz hraje v rozsahu c1 – f3 nasazuje tón pomocí technik (staccato, tenuto, legato) zná a vysvětlí ladění svého nástroje dodržuje při hře tempová označení samostatně určí fráze a nádechy 32
6. ročník Žák
hraje skladby v rychlém tempu ovládá vibrato a používá ho při své hře zná a hraje dvojité staccato hraje v rozsahu c1 – a3 samostatně určí nádechy a dodržuje hudební fráze naladí podle sluchu svůj nástroj hraje náročnější skladbu z listu zná a hraje všechny stupnice a tvoří akord hraje probrané melodické ozdoby samostatně nastuduje jednoduchou skladbu
7. ročník Žák
umí naladit samostatně svůj nástroj využívá při hře dynamiku – p, f, mf, pp hraje náročnější skladby v rychlém tempu zná a hraje skladby různých stylů a žánrů hraje v celém rozsahu nástroje zná a hraje všechny probrané stupnice a tvoří akord aplikuje při hře všechny techniky nasazení (legato, staccato, tenuto, dvojité staccato) samostatně nastuduje náročnější skladbu různých stylů a žánrů
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák hraje náročnější skladby různých stylů a žánrů využívá při hře probrané melodické ozdoby 2. ročník Žák se podílí na výběru repertoáru podle daného typu vystoupení samostatně volí vhodnou dynamiku
33
3. ročník Žák samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu dolaďuje při své hře tón podle sluchu samostatně volí svůj repertoár různých stylů a žánrů
4. ročník Žák samostatně nastuduje skladby různých stylů a žánrů uplatňuje své dovednosti v souborech i mimo ZUŠ hodnotí svůj výkon, umí ho obhájit a diskutovat o něm
34
5.8
Studijní zaměření Hra na trubku
Charakteristika předmětu: Trubka nebo-li Trumpeta patří do skupiny dechových žesťových nástrojů (žesť=plech). Trubka, podobně jako ostatní žesťové nástroje, má svůj původ v hraní na zvířecí rohy či duté zvířecí kosti. Primitivní trubky se objevily již ve starověku. Ve středověku měla trubka důležitou úlohu při zahajování rytířských turnajů, oslavách vítězů apod. Trubky měly původně rovnou trubici, která byla však kvůli své délce nepraktická; v 15. století měla trubka esovitě zahnutou trubici a od počátku 16. století má již smyčkový tvar. Trubky a lesní rohy dlouho mohly používat jen své alikvotní tóny až po vynalezení ventilů a pístů na počátku 19. století, od této doby zaujímá důležité místo téměř ve všech hudebních stylech a často se používá i jako sólový nástroj.
I. stupeň
Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na trubku 1 1 1 1 1 1 1 Komorní a souborová 1 1 1 1 hra* Hudební nauka 1 1 1 1 1 * Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících.
II. stupeň
Předmět Hra na trubku Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na trubku
Přípravný ročník Vzhledem k fyziologii dítěte je přípravný ročník předmětu Hra na trubku realizován jako přípravný ročník předmětu Hra na zobcovou flétnu, viz strana 26.
35
Základní studium I. stupně 1. ročník Žák
nasazuje tóny pomocí jazyka, vyslovováním " tů, tý, tá " hraje nátisková cvičení (základní tóny) ovládá rozsah kvarty ovládá základní návyky: nátisk, postoj při hře, držení nástroje, údržba nástroje
2. ročník Žák
hraje v rozsahu oktávy hraje v pomalém tempu v celých, půlových a čtvrťových hodnotách hraje stupnice (dur i moll) do 1 křížku a 1 béčka hraje jednoduché písně (melodie) aplikuje při hře základní dynamické rozdíly (slabě, silně)
3. ročník Žák
hraje nátisková cvičení pro rozšíření rozsahu a posilování obličejových svalů hraje stupnice (dur i moll) do 2 křížků a 2 béček s T5 zná rozdíl mezi technikami hry staccato, portamento a legato hraje s využitím crescenda (zesílit) a decrescenda (zeslabit) hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně
4. ročník Žák
hraje v středně rychlém tempu používá dechové návyky a nátiskovou techniku (minimální tlak nátrubku na rty) využívá při hře dynamických prostředků (p - mf - f) hraje v souboru (dle individuální možností je možné začít i dříve) hraje stupnice (dur i moll) do 3 křížků a 3 béček s T5
36
5. ročník Žák
hraje cvičení pro upevnění intonační jistoty a nátiskové flexibility užívá při hře dynamických prostředků (akcent, sforzato) hraje stupnice (dur i moll) do 4 křížků a 4 béček s T5 zahraje jednoduchý notový zápis z listu hraje náročnější skladby
6. ročník Žák
užívá při hře dynamických prostředků (pp - ff) zná měkké a ostré nasazení tónu hraje stupnice (dur i moll) do 5 křížků a 5 béček s T5 rozumí pojmům: dominantní septakord u durových stupnic a zmenšený septakord u mollových stupnic
7. ročník Žák
užívá ušlechtilý tón v rozsahu alespoň dvou oktáv v dynamice pp - ff hraje z listu a zpaměti zná melodické ozdoby chápe pravidla transpozice hraje stupnice (dur i moll) s T5 v rychlejším tempu vyjádří svými slovy hodnocení výkonu svého i spolužáků ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením
Základní studium I. stupně 1. ročník Žák hraje cvičení pro zdokonalení kvality tónu, nátiskové techniky, intonační jistoty a dechové techniky hraje stupnice (dur i moll) s akordy (tónický kvintakord, dominantní septakord a zmenšený septakord)
37
2. ročník Žák využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb dle vlastního výběru ovládá hru násobného staccato
3. ročník Žák hraje stupnice (dur, moll, celotónová a půltónová) s akordy (tonický, dominantní a zmenšený) ovládá a užívá melodické ozdoby
4. ročník Žák ovládá transpozici ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením
38
5.9 Studijní zaměření Hra na baskřídlovku Charakteristika předmětu: Baskřídlovka patří do skupiny dechových žesťových nástrojů (žesť=plech). Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatnění nachází hlavně v dechových orchestrech nebo kapelách. Velmi zřídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem 19. století a začátkem 20. století. Stále je k vidění v tradiční středoevropské dechovce. Baskřídlovka je navíc přímým příbuzným nástrojem Trombonu, jelikož se na oba tyto nástroje užívá stejný nátrubek. Tudíž většina hráčů na pozoun ovládá i baskřídlovku jako druhý nástroj.
I. stupeň
Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na baskřídlovku 1 1 1 1 1 1 1 Komorní a souborová 1 1 1 1 hra* Hudební nauka 1 1 1 1 1 * Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících.
II. stupeň
Předmět Hra na baskřídlovku Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
39
2. ročník 1 1
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na baskřídlovku
Přípravný ročník Vzhledem k fyziologii dítěte je přípravný ročník předmětu Hra na baskřídlovku realizován jako přípravný ročník předmětu Hra na zobcovou flétnu, viz strana 26. Základní studium I. stupně 1. ročník Žák
nasazuje tóny pomocí jazyka, vyslovováním " tů, tý, tá " hraje nátisková cvičení (základní tóny) ovládá rozsah kvarty rozumí notaci v houslovém i basovém klíči ovládá základní návyky: nátisk, postoj při hře, držení nástroje, údržba nástroje
2. ročník Žák
hraje v rozsahu oktávy hraje v pomalém tempu v celých, půlových a čtvrťových hodnotách hraje stupnice (dur i moll) do 1 křížku a 1 béčka hraje jednoduché písně (melodie) aplikuje při hře základní dynamické rozdíly (slabě, silně)
3. ročník Žák
hraje nátisková cvičení pro rozšíření rozsahu a posilování obličejových svalů zná rozdíl mezi technikami hry staccato, portamento a legato hraje stupnice (dur i moll) do 2 křížků a 2 béček s T5 hraje s využitím crescenda (zesílit) a decrescenda (zeslabit) hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně
40
4. ročník Žák
hraje ve středně rychlém tempu používá dechové návyky a nátiskovou techniku (minimální tlak nátrubku na rty) využívá při hře dynamických prostředků (p - mf - f) hraje v souboru (dle individuálních možností je možné začít i dříve) hraje stupnice (dur i moll) do 3 křížků a 3 béček s T5
5. ročník Žák
hraje cvičení pro upevnění intonační jistoty a nátiskové flexibility užívá při hře dynamických prostředků (akcent, sforzato) hraje stupnice (dur i moll) do 4 křížků a 4 béček s T5 zahraje jednoduchý notový zápis z listu hraje náročnější skladby (dle možností zpaměti)
6. ročník Žák
užívá při hře dynamických prostředků (pp - ff) zná měkké a ostré nasazení tónu hraje stupnice (dur i moll) do 5 křížků a 5 béček s T5 rozumí pojmům: dominantní septakord u durových stupnic a zmenšený septakord u mollových stupnic
7. ročník Žák
užívá ušlechtilý tón v rozsahu alespoň dvou oktáv v dynamice pp - ff hraje z listu a zpaměti zná melodické ozdoby chápe pravidla transpozice hraje stupnice (dur i moll) s T5 v rychlejším tempu vyjádří svými slovy hodnocení výkonu svého i spolužáků ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením
41
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák hraje cvičení pro zdokonalení kvality tónu, nátiskové techniky, intonační jistoty a dechové techniky hraje stupnice (Dur i moll) s akordy (tónický kvintakord, dominantní septakord a zmenšený septakord)
2. ročník Žák využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb dle vlastního výběru ovládá hru násobného staccata
3. ročník Žák hraje stupnice (Dur, moll, celotónová a půltónová) s akordy (tonický, dominantní a zmenšený) ovládá a užívá melodické ozdoby
4. ročník Žák ovládá transpozici ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením
42
5.10
Studijní zaměření Hra na trombon (snižcový), pozoun
Charakteristika předmětu: Trombon nebo-li pozoun patří do skupiny dechových žesťových nástrojů (žesť=plech). Pro tento nástroj se užívají dva názvy. Název "Snižcový trombon" pochází z latiny a anglicky mluvících zemí (Trombon, Slide trombone). Druhý název "Pozoun" pochází z němčiny. Je jedním z nejstarších hudebních nástrojů vyrobených z kovu. Vznikl postupným tvarováním rovné trubice (Trompety). První doložená zpráva o existenci tohoto nástroje pochází z 15. století. V minulosti byl Trombon hojně využíván v symfonické hudbě. V současnosti má Trombon široké uplatnění. Je využíván v hudbě symfonické, taneční, jazzové, lidové, ale i jako sólový nástroj za doprovodu klavíru nebo orchestru.
I. stupeň
Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na trombon, 1 1 1 1 1 1 1 pozoun Komorní a souborová 1 1 1 1 hra* Hudební nauka 1 1 1 1 1 * Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících.
II. stupeň
Předmět Hra na pozoun Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na trombon, pozoun
Přípravný ročník Vzhledem k fyziologii dítěte je přípravný ročník předmětu Hra na trombon, pozoun realizován jako přípravný ročník předmětu Hra na zobcovou flétnu, viz strana 26.
43
Základní studium I. stupně 1. ročník Žák
nasazuje tóny pomocí jazyka, vyslovováním " tů, tý, tá " hraje nátisková cvičení (základní tóny) ovládá rozsah kvarty na 1. - 4. poloze snižce ovládá základní návyky: nátisk, postoj při hře, držení nástroje, údržba nástroje
2. ročník Žák
hraje v rozsahu oktávy zná rozdíl mezi hrou staccato, tenuto a portamento hraje tóny na 1. - 7. poloze snižce hraje v pomalém tempu v celých, půlových a čtvrťových hodnotách hraje nátisková cvičení pro zlepšování kvality tónu hraje jednoduché písně (melodie) aplikuje při hře základní dynamické rozdíly (slabě, silně) hraje stupnice (dur i moll) do 1 křížku a 1 béčka
3. ročník Žák
hraje legato (retní) zná pojmy smíšené a snižcové legato hraje nátisková cvičení pro rozšíření rozsahu a posilování obličejových svalů hraje stupnice (dur i moll) do 2 křížků a 2 béček s T5 hraje s využitím crescenda (zesílit) a decrescenda (zeslabit) hraje jednoduché přednesové skladby nebo lidové písně
4. ročník Žák
hraje v středně rychlém tempu používá dechové návyky a nátiskovou techniku (minimální tlak nátrubku na rty) využívá při hře dynamických prostředků (p - mf - f) hraje v souboru (dle individuální možností je možné začít i dříve) 44
hraje stupnice (dur i moll) do 3 křížků a 3 béček s T5 5. ročník Žák
hraje cvičení pro upevnění intonační jistoty a nátiskové flexibility užívá při hře dynamických prostředků (akcent, sforzato) hraje stupnice (dur i moll) do 4 křížků a 4 béček s T5 zahraje jednoduchý notový zápis z listu hraje náročnější skladby
6. ročník Žák
užívá při hře dynamických prostředků (pp - ff) zná měkké a ostré nasazení tónu hraje stupnice (dur i moll) do 5 křížků a 5 béček s T5 rozumí pojmům: dominantní septakord u durových stupnic a zmenšený septakord u mollových stupnic
7. ročník Žák
užívá ušlechtilý tón v rozsahu alespoň dvou oktáv v dynamice pp - ff hraje z listu a zpaměti zná melodické ozdoby hraje stupnice (dur i moll) s T5 v rychlejším tempu vyjádří svými slovy hodnocení výkonu svého i spolužáků ukončí studium I. stupně veřejným vystoupením
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák hraje cvičení pro zdokonalení kvality tónu, nátiskové techniky, intonační jistoty a dechové techniky hraje stupnice (dur i moll) s akordy (tónický kvintakord, dominantní septakord a zmenšený septakord) 45
2. ročník Žák využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb dle vlastního výběru ovládá hru násobného staccato
3. ročník Žák hraje stupnice (dur, moll, celotónová a půltónová) s akordy (tonický, dominantní a zmenšený) ovládá a užívá melodické ozdoby
4. ročník Žák ovládá transpozici ukončí studium II. stupně veřejným vystoupením
46
5.11 Studijní zaměření Hra na kytaru I. stupeň
Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na kytaru 1 1 1 1 1 1 1 Komorní a souborová 1 1 1 1 hra* Hudební nauka 1 1 1 1 1 * Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících.
II. stupeň
Předmět Hra na kytaru Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na kytaru Přípravné studium Žák zná jednotlivé části nástroje a má utvořenu představu o jejich funkcích při provozování hudby je seznámen s osvědčenými pravidly při hře podle tradiční kytarové školy formou analogií, které již ze svého života zná (zvířátka, ovoce, sněhová vločka, semínko pampelišky, hra v kuličky, chůze, bruslení, atd.) má pod vedením učitele osvojena známá pravidla jako sezení u nástroje, držení nástroje, postavení prstů pravé ruky u strun, jednohlasá hra prsty a palcem na prázdných strunách rozlišuje základní rytmy v osminových a čtvrťových hodnotách a dokáže je správně interpretovat umí zahrát úhoz prsty dopadem (apoyando) a palcem bez dopadu (tirando) má osvojena základní pravidla při hře na kytaru jako držení nástroje, sezení, postavení prstů pravé ruky ke strunám, natočení levé ruky ke hmatníku, sklon prstů, zápěstí ví, jaká pravidla platí při hře levou rukou v I. poloze má první kontakt se souhrou pravé a levé ruky a dokáže zahrát krátké diatonické postupy 47
Základní studium I. stupně 1. ročník Žák
je schopen popsat části nástroje a zná jejich funkci rozlišuje tóny na prázdných strunách ovládá správné sezení u nástroje a držení nástroje umí hru dopadem střídavým úhozem prsty im na prázdných strunách e, h, g, d, A, E. umí hrát palcem bez dopadu na strunách d, A, E ovládá hru tónů v I. poloze zvlášť a zahraje několik tónů za sebou v rovném pohybu hraje základní rytmy se složitostí úměrnou svému hudebnímu nadání nadanější žáci ovládají hru jednohlasu s doprovodem basu průměrně nadaný žák zahraje stupnici C-dur
2. ročník Žák
zná diatonické tóny na hmatníku do pátého pole rozlišuje takty, přízvučné a nepřízvučné doby dokáže zahrát krátkou jednohlasou melodii zpaměti, nejčastěji motiv lidové písně hraje stupnice jednooktávové nadaný žák je schopen zahrát dvojhlasy prsty im a prsty proti palci zvládá souhru pravé a levé ruky ví co je to dynamika a rejstříky průměrně nadaný žák odliší forte a piano
3. ročník Žák zná všechny tóny do pátého pole, učí se až do 7. políčka na strunách e, h, g. je schopen podle svých individuálních schopností zahrát zpaměti jednoduchou skladbu včetně dynamiky využívá základních harmonických funkcí a akordů při doprovodu podle svých individuálních schopností hraje stupnice 2 oktávové umí hrát v souhře s druhým nástrojem dokáže zahrát vícehlas s použitím prstů a palce zároveň umí vést melodii – (dynamicky odlišuje podstatné tóny melodie)
48
4. ročník Žák žák interpretuje skladby různých stylových období a žánrů jako baroko, klasicismus, současná tvorba, blues, renesance žák zahraje malé barré, legáto vzestupně i sestupně, flažolet hraje stupnice 3. oktávové typové zvládá hru s dynamikou, používá agogiku žáci s přirozeným rytmickým cítěním jsou schopni se účastnit souborové hry žák používá technické výrazové prostředky jako vibrato, glissando, bubínek)
5. ročník Žák zná tóny do IX. polohy na strunách e, h, g a do IV. polohy na strunách E, A, d hraje 1-3 oktávové stupnice typové ovládá arpeggio, rasguado, legato, flažolety, akordickou hru do V.polohy, barré hmaty používá až v X.poloze 6. ročník Žák čte a hraje doprovody s použitím akordických značek používá při interpretaci většinu již kvalitně zvládnutých kytarových prvků a prostředků zvládá dle svých možností hru z listu a hru zpaměti žák je schopen samostatného přístupu ke studovaným skladbám, kdy následná interpretace již obsahuje většinu potřebných výrazových, přednesových, dynamických a technických prvků, prostředků a parametrů – vychází již z nabytých zkušeností během studia žák se účastní hry v komorních a souborových skupinách 7. ročník Žák je z větší části schopen se již samostatně připravovat na vystoupení. nadaný žák má při hře již kultivovaný tón, přednes, projev.
49
zná a nadaný žák i zvládá všechny základní kytarové prostředky jako velké i malé barré na většině hmatníku, dvoj, tří i čtyřhmaty, arpegia, rasguada, legata, flažolety, tambora, pizicato, sul tasto, ordinary, ponticello a umí je vhodně a vkusně používat při interpretaci skladeb. Základní studium II.stupně 1. ročník Žák
ovládá nástrojovou techniku střední a vyšší obtížnosti orientuje se v notovém zápise různých stylových období je schopen samostatného nastudování skladby včetně výrazových prostředků vytváří vlastní doprovody využívá hru zpaměti uplatňuje se při hře v komorních (i souborových) seskupeních
2. ročník Žák
ovládá techniku tremola umí se vcítit do nálady skladby a vhodně zvolenými výrazovými prostředky ji vyjádřit s ohledem na své individuální možnosti uplatňuje se v souborové či komorní hře umí samostatně pracovat při nácviku technických problémů (používá nácvikové varianty, rytmizace. Rozvíjí kvalitu tónu, pracuje na úpravě nehtů, výrazově interpretuje skladby) samostatně utváří dynamickou koncepci skladby žák má zkušenosti při interpretaci různých slohových období a dokáže vkusně vybrat správné tempo, výraz a vystihne charakter skladby
3. ročník Žák žák dokáže samostatně zvolit tempo skladby rozvíjí své schopnosti hrou v souborech zvládá střídání různých taktů, vnímá jasně a přesně rytmické změny, zná duolový, triolový princip zapojuje se do života společnosti uskutečňováním vlastních koncertních programů i hudební účastí na dalších typech kulturních akcí 50
4. ročník Žák
orientuje se v notovém zápise různých stylových období je schopen samostatného nastudování skladby včetně výrazových prostředků vytváří vlastní doprovody využívá hru zpaměti uplatňuje se při hře v komorních či souborových seskupeních aktivně vyhledává vzory pro interpretaci -Samostatně umí nastudovat jednodušší skladby umí interpretovat na základě zkušeností hudbu všech skladebných období samostatně se již hudebně vyvíjí na základě vlastních znalostí a zkušeností získaných během studia v ZUŠ
51
5.12
Studijní zaměření Hra na bicí nástroje
I. stupeň
Předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník Hra na bicí nástroje 1 1 1 1 1 1 1 Komorní a souborová 1 1 1 1 hra* Hudební nauka 1 1 1 1 1 * Podle individuálních schopností žáka a na základě rozhodnutí učitele může žák navštěvovat předmět Komorní a souborová hra i v nižších ročnících.
II. stupeň
Předmět Hra na bicí nástroje Komorní a souborová hra
1. ročník 1 1
2. ročník 1 1
3. ročník 1 1
4. ročník 1 1
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hra na bicí nástroje Přípravné studium Žák zná správnou polohu sezení u nástroje umí držet paličky hraje jednoduché rytmy Základní studium I. stupně 1. ročník Žák ovládá elementární základy hry na malý buben, správné držení paliček a uvolňování rukou postupně zvládá rytmické cítění základy hry na bicí soupravu, dělení not
52
2. ročník Žák
ovládá náročnější formy hry na malý buben využívá základy hry na bicí soupravu dokáže procvičovat hudební paměť zvládá víření bez dynamického odstínění
3. ročník Žák
ovládá základní rytmické doprovody zvládá víření na malý buben s dynamickým odstíněním hry ovládá hru na bicí soupravu s přidáním hry na TOMY orientuje se v jednoduchém notovém zápisu
4. ročník Žák ovládá hru na jednoduchých beatových doprovodů, jednoduchých breaků na soupravu bicích nástrojů, víření na malý buben, rytmické figury dle akcentů samostatně doprovodí písně nebo skladby různého charakteru (polka, valčík, beat apod.) zahraje složitější party v souborech nebo orchestrech předvede hru z listu 5. ročník Žák při hře na soupravu bicích nástrojů dosáhl dovednosti nezávislého ovládání rukou a nohou dává zřetel na správné držení těla, držení paliček a uvolňování zápěstí ovládá víření na osminových a šestnáctinových notách, přírazy, hru synkop, triol a sextol, akcentů a paradydlů
53
6. ročník Žák zvládá hru s metronomem má zažité správné držení těla při hře na bicí soupravu a malý buben ovládá hru na soupravu bicích nástrojů, používá paradydly v kombinaci s velkým bubnem, malým bubnem a TOM-TOMY hru z listu ovládá dle svých individuálních schopností 7. ročník Žák dosavadní získané dovednosti doplnil znalostmi, které bude schopen použít v souborech nebo v orchestru ovládá hru různých rytmických figur ovládá hru na bicí soupravu s breaky zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu podle potřeby a svých dispozic si seřídí a naladí nástroj Základní studium II. stupně 1. ročník Žák ovládá různé druhy techniky hry
3. ročník Žák ovládá hru z listu, dokáže číst partituru bicích nástrojů
3. ročník Žák doprovodí hudební skupinu (band), tvoří vlastní improvizace a fill in (pro hru na bicí soupravu)
54
4. ročník Žák nastuduje náročnější hudební skladbu pro daný nástroj, má vlastní představu o její interpretaci profiluje se podle svého zájmu a preferencí, využívá své zkušenosti v neprofesionální umělecké praxi
5.13
Studijní zaměření Komorní a souborová hra
Charakteristika předmětu:
Komorní a souborová hra rozvíjí u žáka schopnost týmové spolupráce, která je důležitá nejen pro uměleckou činnost, ale zejména pro život. Koncepce naší školy výrazně podporuje všechny druhy seskupení a propojení mezi obory (viz projekt Fidli fidli, Dramaťácká sklizeň, společná soustředění atd.). 55
Hlavním přínosem je radost ze společné práce, uplatnění získaných hudebních dovedností a motivace pro další studium. Do tohoto předmětu se žáci zařazují od 4. ročníku (viz učební plány). Na základě individuálních schopností a doporučení učitele může žák navštěvovat Komorní a souborovou hru i dříve. Tento předmět se naplňuje v následujících uskupeních: Cvrčci Komorní duo Komorní trio Dechový soubor Smyčcový soubor Čtyřruční hra na klavír Korepetice Hudební skupina (elektrické nástroje) Kolektivní výuka je možno realizovat v rámci soustředění v rozsahu daného množství vyučovacích hodin. Učební osnovy vyučovacího předmětu Komorní a souborová hra Výstupy pro 4. – 7. ročník I. stupně: Žák respektuje dohodnutá pravidla pro společnou práci (např.: osobní příprava, péče o nástroj, docházka na výuku a vystoupení) účastní se společných veřejných vystoupení ovládá základní návyky pro souhru s dalšími nástroji (ladění nástroje, reakce na gesta vedoucího, reakce na spoluhráče, reakce na změny – tempa, dynamiky) hraje z listu jednoduché party různých stylů a žánrů Výstupy pro 1. – 4. ročník II. stupně: Žák
hraje v různých hudebních uskupeních dle vlastních zájmů obhájí vlastní názor na studovanou skladbu zdůvodní výběr výrazových prostředků si samostatně sestaví repertoár na veřejné vystoupení
56
5.14 Studijní zaměření Hudební nauka Charakteristika předmětu:
Hudební nauka je povinnou teoretickou součástí studia vybraného studijního zaměření hudebního oboru po dobu pěti let. Vyučování probíhá 1 hodinu týdně formou kolektivní výuky.
Učební osnovy vyučovacího předmětu Hudební nauka 1. ročník Žák zná základní notové hodnoty a pomlky pojmenuje a zapíše noty: houslový klíč g – c3; basový klíč: c –c1 zná základní hudební pojmy: tónina, stupnice, předznamenání, repetice, staccato, legato, koruna, prima volta, seconda volta, ligatura, Da Capo al Fine, pp, p, mf, f, ff, allegro, moderato, andante zná posuvky (křížek, béčko, odrážka) rozezná takty: 2/4, 4/4, ¾, předtaktí rozumí pojmu celý tón, půltón, stupnice, akord rozlišuje základní skupiny hudebních nástrojů předvede jednoduchý melodický nebo rytmický útvar v rozsahu 2+2 takty (otázkaodpověď) samostatně vytvoří zápis 2/4, ¾, 4/4 taktu 2. ročník Žák
zná durové stupnice do čtyř křížků a čtyř béček zná durový kvintakord a jeho obraty do čtyř křížků a čtyř béček popíše základní rozdělení intervalů zná pojmy triola, synkopa rozezná hudební názvosloví tempové: lento, adagio, vivace, presto rozezná hudební názvosloví přednesové: crescendo, decrescendo, ritardando, accelerando je seznámen s českými hudebními osobnostmi - Antonín Dvořák, Bedřich Smetana na základě poslechu rozezná zvuky hudebních nástrojů
57
3. ročník Žák
popíše kvintový a kvartový kruh zná mollové stupnice do čtyř křížků a čtyř béček a rozezná druhy mollových stupnic zná pojmy paralelní a stejnojmenné stupnice rozezná základní harmonické funkce T, S, D sluchově rozezná základní intervaly rozezná zápis melodických ozdob (trylek, příraz, skupinka, obal, nátryl, náraz) pojmenuje charakter skladby na základě aktivního poslechu zaznamená jednoduchý hudební diktát chápe pojem transpozice zná různá hudební uskupení (duo, trio, smyčcový kvartet, dechový kvintet)
4. ročník Žák
ovládá stupnice dur i moll rozpozná stupnice a akordy dur i moll transponuje jednoduché melodie do jiné tóniny rozpozná základní hudební formy (malá písňová forma, variace) utvoří kadenci do tří křížků a tří béček zná pěvecké hlasy mužské i ženské popíše stavbu septakordu zná pojem komorní, vokální a instrumentální hudba a rozpozná je na základě poslechu
5. ročník Žák
orientuje se v historii a stylových obdobích hudby zná základní představitele jednotlivých stylových období rozumí pojmu polyfonie, homofonie a na základě ukázky je rozezná zná zákonitosti sonátové formy na základě svých zkušeností vyjadřuje svůj názor na poslouchanou hudbu rozlišuje hudební žánry, aktivně poslouchá na základě vlastního výběru
58
6 VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU Charakteristika oboru: Výtvarný obor ZUŠ Horažďovice funguje v Horažďovicích řadu let. Od školního roku 2010 / 2011 nabízí výtvarný obor také výrazněji trojrozměrnou tvorbu a především práci s hlínou a nové možnosti v oblasti keramické tvorby. Žák během výtvarných činností prakticky poznává základní zákonitosti výtvarné tvorby, učí se vyjadřovat skrze různé výtvarné techniky, seznamuje se se současným uměním i historií výtvarné tvorby v předmětu „Výtvarná tvorba“. Žáky připravujeme k přijímacím zkouškám na střední a vysoké školy výtvarného a pedagogického zaměření. Každý u nás hledá a rozvíjí svůj vlastní osobitý výtvarný názor. A skrze svou vlastní tvorbu a umění poznává sám sebe i druhé i svět okolo. Rozvíjí výtvarné cítění a myšlení. Kultivuje morální a citový rozvoj osobnosti dítěte, pomáhá při sebereflexi. Důležité jsou také základy řemesla, protože každé kvalitní umění začíná dovedností a znalostí řemesla. V zimě tvoříme v ateliéru ZUŠ, na jaře a na podzim pokud je teplo chodíme kreslit a tvořit do plenéru (pod širým nebem). Kromě individuální práce podporujeme spolupráci ve skupině, vzájemnou pomoc, podporu a respekt. Završením každého roku je společná výstava všech dětí výtvarného oboru ZUŠ, v termínu určeném galerií, s níž ZUŠ spolupracuje.
Co náš výtvarný obor nabízí? V předmětu nazvaném „Výtvarná tvorba“ jsou obsaženy tyto aktivity: Plošné výtvarné aktivity Trojrozměrná tvorba Intermediální akce Výtvarná kultura 1. Plošné výtvarné aktivity (kresba, grafika, malba, fotografie, písmo) - rozvíjí porozumění a cit pro viděné, ať už viděné vně (krajina, zátiší apod.) nebo uvnitř (vnitřní procesy, emoce, fantasie), přináší schopnost takto viděné jevy přepsat do plochy, pomocí barvy, linie, tvaru. Kromě malby a kresby aktivně děláme také grafiku s použitím grafického lisu. Starší žáci pak tvoří také fotografické práce a využívají písmo (kaligrafie). 2. Trojrozměrná tvorba (modelování a tvorba objektů) - rozvíjí u žáků haptické (z řeckého haptó, dotýkám se) vnímání, jemnou motoriku, kultivuje výtvarné myšlení a cit pro hmotu, objem a prostor. Žáci v naší ZUŠ tvoří zejména keramické plastiky a objektovou tvorbu s využitím různým materiálů. 3. Intermediální akce (animace výtvarného díla, land – art, animovaný film) -výtvarné umění druhé poloviny 20. stol. přineslo podněty, na nichž jsou založeny intermediální akce, v nichž je kladen důraz na hru, nezvyklé zážitky, smyslové podněty, pocity a prožitky dítěte. Výsledky nemusí být hmatatelné, pokud ano, pak v podobě krátkého foto nebo video záznamu. V naší ZUŠ se zabýváme především animací výtvarného díla, land 59
artem a animovaným filmem, ačkoliv příležitostně mohou žáci okusit také další druhy intermediálních akcí (happening, performance atd.). Animace výtvarného díla přináší více porozumění z výtvarného umění (různých výtvarných děl např. v galerii apod.). Land-art je obohacením umělecké tvorby o přírodu a krajinu, přináší dětem vnímání přírody všemi smysly, jejich reakci a citlivou tvorbu v přírodě, v kontaktu s ní a z materiálů, které příroda poskytuje. Animovaný film dětem umožňuje vložit do jejich výtvarné tvorby prvek děje v čase a zrealizovat příběh. 4. Výtvarná kultura -prostupuje rovnoměrně celou výukou. Výtvarná kultura není klasifikována, ale je vnímána jako obohacení vnitřního světa žáka. Jde v ní o hledání souvislostí. O nalézání inspirace a asociací. S žáky v naší ZUŠ navštěvujeme galerie, pokud je možnost tak s komentovanou prohlídkou či galerijním programem nebo galerijní animací. V rámci výuky nalézáme inspiraci v současném i minulém umění skrze knihy, filmy či internet v souvislosti s právě řešeným problémem nebo tématem. V předmětu Výtvarná tvorba je tak smysluplně zahrnuta také recepce a reflexe výtvarného umění.
Struktura studia ve výtvarném oboru ZUŠ Důležitou podmínkou studia VO ZUŠ je zájem o výtvarné aktivity. V přípravném studiu, které je určeno pro děti ve věku od 5 let, si žáci vyzkouší, co obnáší výtvarná práce v kolektivu dětí. Na přípravné studium navazuje I. stupeň výuky určený pro děti do 14 let (ročníky 1. - 7.), zakončený absolventskou výstavou. Žáci pak mohou pokračovat na II. stupni, který je určen pro děti od 14 do 18 let. Během jedné lekce se sejdou žáci různého věku a výtvarného zaměření, kteří pracují podle vlastních individuálních projektů. Často pracují během jedné lekce různí žáci či jejich malé skupinky různými technikami, abychom naplnili cíle a obsah vzdělávání.
60
6.1 Přípravné studium výtvarného oboru Přípravné studium Předmět
1. ročník
2. ročník
3
3
Přípravná výtvarná výchova
Učební osnovy předmětu Přípravná výtvarná výchova 1. ročník Žák
ví, jak správně držet tužku zvládá zpracování keramické hmoty hnětením prsty umí obtiskovat do hmoty předměty uklidí své pracovní místo po práci dodržuje zásady bezpečnosti a hygieny při výtvarné práci
2. ročník Žák
dokáže držet tužku či štětec správným způsobem umí použít různé tloušťky štětců během malby zná keramické špachtle, očko, strunu a rydla zná zásady spojování dvou kusů hlíny
61
6.2 Studijní zaměření Výtvarná tvorba
I. stupeň
Předmět
1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník
Výtvarná tvorba
3
3
3
3
3
3
3
II. stupeň
Předmět
1. ročník
2. ročník
3. ročník
4. ročník
3
3
3
3
Výtvarná tvorba
Učební osnovy předmětu Výtvarná tvorba Základní studium I. stupně 1. ročník Žák
umí využít velikost formátu a zvolit formát na výšku či šířku zná práci s rudkou, uhlem a tuší ví, co je to linie v kresbě umí odebírat a přidávat hmotu zná základní barvy a jejich mísení ví, k čemu slouží různé druhy tužek (2B-8B)
2. ročník Žák
chápe význam světla a stínu v kresbě dokáže experimentovat s výrazem linie v kresbě umí experimentovat s mícháním různých druhů a odstínů barev zná barevný kontrast umí použít keramické špachtle, očko, strunu a rydla při práci s hlínou zná rozdíl mezi abstraktním a konkrétním uměním 62
3. ročník Žák
dokáže během kresby využít různé druhy tužek (2B-8B) míchá z barev základních barvy sekundární aplikuje v praxi malby barevný přepis (využije své barvy v obraze místo reálných) připraví kresbu ke grafické stylizaci na linoryt zná proporce a umí použít vizování vytvoří komorní keramickou plastiku
4. ročník Žák
vyryje a vytiskne linoryt zná barevné spektrum a barvy terciální zhotoví keramický reliéf ví, co je to kompozice ví, co je to anatomie vymodeluje nebo nakreslí figuru
5. ročník Žák dokáže sám vysvětlit spolužákovi tisk linorytu a pomůže jej zrealizovat pod dohledem vyučujícího ví, co je land-art zvládá užít kompozici při práci zná základy barevné a světelné perspektivy umí asistovat a spolupracovat při vytváření krátkého animovaného filmu
6. ročník Žák
natočí krátký film nebo vyrobí loutku sám nebo ve spolupráci ve skupině ví, co je animace výtvarného díla dokáže vytvořit prostorový objekt sám nebo ve spolupráci s jinými žáky ovládá základní techniky kresby tuší, rudkou, uhlem a tužkou umí znalost proporcí využít v praxi zná základy lineární perspektivy 63
7. ročník Žák umí zhodnotit svůj výkon a umí ho obhájit zná základní pravidla zobrazování vnější reality a umí vyjádřit svůj vnitřní svět s využitím prostředků a metod (dle své volby), které se naučil v nižších ročnících připraví a zrealizuje své vlastní ročníkové téma pro svou absolventskou výstavu a dotáhne svou práci do konce a reprezentuje ji během své absolventské výstavy dokáže použít písmo (kaligrafii) a fotografii
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák ve studiích podle skutečnosti aplikuje své znalosti perspektivy (lineární, světelné, barevné) nebo anatomie zná konceptuální umění
2. ročník Žák natočí sám krátký film dle vlastního nápadu nebo použije vlastní animaci výtvarného díla
3. ročník Žák vytvoří land-art
4. ročník Žák připraví a dokončí vlastní výtvarný projekt, který dokáže samostatně prezentovat na absolventské výstavě
64
7 VZDĚLÁVACÍ OBSAH LITERÁRNĚ-DRAMATICKÉHO OBORU Charakteristika oboru: Literárně - dramatický obor (LDO) na naší škole je vyučován jako obor syntetizující, za základ bereme dramatické a slovní aktivity, ale propojujeme je s činnostmi výtvarnými, pohybovými a hudebními. Podporujeme u žáků jejich tvořivý přístup k nabízené látce, rozvíjíme zejména komunikativnost, osobitost a schopnost vžít se do situace, do druhého člověka. Prohlubujeme pozorovací a napodobovací schopnosti tak, aby celkový projev byl spontánní a přirozený. Tyto nabyté dovednosti žáci realizují během studia LDO v přednesu, moderování, divadle, monologu či vlastní literární tvorbě. V literárně - dramatickém oboru žáci pracují jak ve skupině, tak individuálně. Žáci se po absolvování LDO mohou uplatnit v profesích, kde je potřeba kultivovaný a srozumitelný projev; v oblastech, v nichž je žádoucí schopnost empatie a komunikativní dovednosti.
Časové a organizační vymezení studia oboru Výuka LDO ZUŠ se člení na přípravné studium, základní studium I. a II. stupně, rozšířené studium a studium pro dospělé. První stupeň je sedmiletý, druhý čtyřletý. Oběma stupňům předcházejí přípravné ročníky. Při nástupu dítěte mladšího 7 let absolvuje žák přípravné studium LDO, do 1. ročníku nastupuje ve svých sedmi letech. Přípravný ročník 2. stupně je určen novým žákům, kteří zahájí studium ve 14 letech, pokračující absolventi I. stupně navazují studium 1. ročníkem II. stupně. Předmět Přednes se vyučuje od 3. ročníku v menších skupinkách max. po třech žácích, v 6. a 7. ročníku se vyučuje po dvou žácích. Žákům je umožněna bloková výuka, která nahradí běžnou vyučovací hodinu v plné míře. Každý stupeň je ukončen absolventským vystoupením.
65
7.1 Přípravné studium literárně-dramatického oboru Přípravná dramatická výchova I. stupně Předmět Přípravná dramatická výchova
2
Osnovy vyučovacího předmětu Přípravná dramatická výchova Žák
chápe a dodržuje pravidla jednoduché dramatické nebo pohybové hry dokáže udržet a zopakovat jednoduchý rytmus a dynamiku umí vnímat prostor a orientuje se v něm, respektuje členy skupiny při pohybu v něm umí pohotově reagovat na změnu (směru, rytmu, dynamiky) je při činnostech v hodině aktivní, spontánní, ale je schopen respektovat pravidla i spoluhráče se začleňuje do skupiny
Přípravná dramatická výchova II. stupně Předmět Přípravná dramatická výchova
2
Osnovy vyučovacího předmětu Přípravná dramatická výchova Žák nejprve plní osnovy I. stupně, pak II. stupně.
66
7.2 Studijní zaměření dramatické a slovesné Vyučované předměty: Přípravná dramatická výchova Dramatická průprava Dramatická a slovesná tvorba Přednes Pohyb I. stupeň Předmět Dramatická průprava Dramatická a slovesná tvorba Přednes Pohyb
1. ročník 2. ročník 2
3. ročník
4. ročník
5. ročník
6. ročník
7. ročník
2
2
2
2
2
0,5 0,5
0,5 0,5
0,5 0,5
0,5 0,5
0,5 0,5
2
II. stupeň Předmět Dramatická a slovesná tvorba Přednes
1. ročník 2 1
67
2. ročník 2 1
3. ročník 2 1
4. ročník 2 1
Osnovy vyučovacího předmětu Dramatická průprava Základní studium I. stupně 1. ročník Žák si uvědomuje v jednoduché pohybové nebo dramatické hře své partnery v prostoru a reaguje na ně, umí spolupracovat dodržuje skupinová pravidla, na jejichž vzniku se aktivně podílí zvládne jednoduchou partnerskou hru se zástupným textem umí uplatnit svou fantazii a tvořivost při práci s předměty, dokáže je smysluplně oživovat umí správně držet tělo uvědomuje si základní směry pohybu v prostoru zná jednoduché pohybové a dramatické hry, chápe jejich pravidla a smysl umí se uplatnit v jednoduché improvizaci umí převyprávět krátkou příhodu vytvoří jednoduchý rým spontánně sděluje svůj názor 2. ročník Žák
umí převzít danou roli (v příběhu, etudě, cvičení) a podle toho jedná dokáže v rámci situace slovně improvizovat zvládne jednoduchou charakterizaci (v plné hře i ve hře s předmětem) zvládne koordinaci jednoduchého pohybu se zvukem umí ovládnout své tělo v jednoduchých pohybových cvičeních umí vyjmenovat a využít lidské smysly ve hrách určených k jejich rozvoji se umí pohybovat v jednoduchých pohybových hrách a v základních prostorových útvarech dokáže uplatnit pohybové dovednosti v jednoduché dramatické akci a improvizaci se umí zapojit do jednoduchého kolektivního přednesu je schopen samostatného jednoduchého slovního vyjádření (ucelené vyprávění, popis) umí najít problém v příběhu nebo etudě dovede vyprávět o zhlédnutém divadelním představení
68
Osnovy vyučovacího předmětu Dramatická a slovesná tvorba Základní studium I. stupně
3. ročník Žák
dodržuje složitější pravidla dramatické hry, umí je vysvětlit umí popsat svou roli v etudě, umí ji stručně charakterizovat umí uplatnit své vlastní zážitky (v improvizacích, v přednesu i dramatické hře) umí do improvizace zakomponovat problémovou situaci umí spolupracovat na tvorbě situace – pozná začátek, konec a konflikt umí používat jednoduchou rekvizitu (skutečnou i zástupnou) v partnerské i sólové hře zvládne jednoduché pointování, rozumí vtipu a tyto dovednosti uplatňuje při improvizaci či jiném slovním projevu (např. moderování) umí vysvětlit a aktivně používat pojem štronzo najde ve zhlédnutém představení hlavní téma 4. ročník Žák
umí ve cvičeních a etudách navázat kontakt s partnerem a vyjádřit vztah k němu dovede přizpůsobit své jednání změně zadaných okolností a zvládá i výměnu rolí umí vymyslet ve cvičeních dialog s partnerem v improvizaci používá základní principy výstavby jednoduchého dramatického tvaru – okolnosti, zápletka, konflikt umí sepsat jednoduchou situaci se zápletkou, umí popsat její různá řešení umí převyprávět humornou historku nebo vtip dovede najít hlavní téma v příběhu, etudě, improvizaci se podílí na tvorbě kostýmů je schopen fixovat menší roli a jednoduchý děj zvládne kolektivní improvizaci, podílí se na hledání řešení vzniklých situací umí ve skupině citlivě prosadit svůj nápad, jindy se naopak skupině přizpůsobit dovede ohodnotit výkon svůj, popřípadě spolužákův dovede svými slovy ohodnotit zhlédnuté divadelní představení písemně zpracuje vlastní zážitek v různých formách (dopis, vyprávění, vnitřní monolog, kritika)
5. ročník Žák se umí aktivně zapojit do kolektivní improvizace, dramatické hry a slovesného projevu 69
umí najít neotřelá řešení vzniklých situací ví, co to je dramatický konflikt a uplatňuje jej v dramatické hře a improvizaci si udrží svou roli, je schopen ji samostatně fixovat, umí udržet charakter role a popsat jej umí fixovat etudu (divadelní tvar) a předvést ji před divákem se aktivně podílí na tvorbě scénáře a výběru hudby pojmenuje rozdíl mezi verbální a neverbální komunikací dovede vymyslet a sepsat humornou historku nebo vtip umí v nastolené situaci jednat adresně a pohotově, ve výrazu je přesný vysvětlí rozdíl mezi fiktivní a skutečnou situací se zodpovědně podílí na veřejném vystoupení (respektuje dohodnuté časy, chování na jevišti, soustředění při výkonu)
6. ročník Žák umí najít a zpracovat pro vyjádření tématu improvizace své vlastní náměty, o své volbě umí diskutovat je schopen napsat dialog postav a jednoduchý scénář podle předlohy vyhodnotí charakter postav, umí popsat vztahy mezi postavami, vývoj charakteru postavy umí popsat charakteristické rysy satiry, grotesky a parodie pojmenuje rozdíl mezi lyrikou, epikou a dramatem kultivuje svoji slovesnost a hledá prostředky pro osobité a neotřelé vyjadřování je schopen s pomocí učitele moderovat školní akci, koncert dovede přijímat a účinně využít rady a připomínky od spolužáků a učitele
7. ročník Žák aktivně ovládá výrazové prostředky divadla (světlo, hudba, kostým, hlas, gesto, pohyb, dialog, monolog) umí vyjádřit základní emoce s odstupem od sebe sama a umí jednat podle zadané emoce a v zadaných okolnostech umí sepsat ve skupině krátký scénář, vybrat vhodnou hudbu, kostým, rekvizity sepíše a interpretuje autorskou tvorbu (monolog, báseň) umí vést jednoduchou improvizační rozcvičku, umí srozumitelně vysvětlit zadání spolupracuje a komunikuje s partnery v roli popíše rozdíly mezi hereckým a přednesovým projevem realizuje ve skupině dramatický tvar (absolventské představení), tvořivě a odpovědně se na procesu spolupodílí, dokáže si zpracovat a fixovat svou roli 70
je schopen reflexe a sebereflexe procesu lekce, rozezná a pojmenuje v rámci hry pravdivé jednání dokáže sdělit vlastní, ucelený, argumenty a zkušeností podložený názor na zhlédnuté divadelní představení a přečtené literární dílo
Základní studium II. stupně 1. ročník Žák improvizuje v různých dramatických žánrech aktivně pracuje s pojmy téma, námět, myšlenka; žánr napíše vlastní příběh s jasnou stavbou, umí rozlišit expozici, kolizi, krizi, peripetii a katastrofu. zhodnotí dramatické nebo literární dílo včetně způsobu jeho provedení, dokáže pojmenovat a odůvodnit klady a zápory
2. ročník Žák si samostatně vybere vhodnou předlohu pro individuální tvorbu a svým způsobem ji realizuje umí vypracovat na základě vlastního nápadu nebo literární předlohy scénář a charaktery hlavních postav si na základě skutečnosti připraví vlastní podklady (vstupy) pro moderování školní akce, tuto kultivovaně uvede 3. ročník Žák samostatně zpracuje a se skupinou realizuje drobný jevištní tvar na základě literární předlohy analyzuje znaky základních divadelních žánrů a umí je prakticky použít ve své samostatné práci disponuje vědomostmi o autorovi literární předlohy své samostatné práce
71
4. ročník Žák vytvoří herecky charakter postavy, stylizuje v daném žánru, poučeně se podílí na tvorbě jednotlivých složek divadelní inscenace – absolventského představení (scénografie, dramaturgie, scénická hudba, režie) umí aktivně vést část lekce LDO mladších spolužáků samostatně sepíše a interpretuje monolog na závažnější téma, umí práci obhájit dokáže svou práci podrobit sebereflexi, umí zapracovat oprávněnou reflexi od spolužáků a učitele je schopen rozebrat a účinně ohodnotit spolužákův výkon, umí názor zformulovat písemně umí o společném představení napsat novinovou zprávu
72
Osnovy vyučovacího předmětu Přednes
Základní studium I. stupně 3. ročník Žák
přednese zpaměti jednoduchý text popíše a předvede brániční dýchání používá aktivní psychofyzické těžiště, předvede to na sobě umí svými slovy převyprávět text zřetelně artikuluje
4. ročník Žák
si umí s pomocí učitele vybrat text, je schopen ho zpaměti interpretovat umí použít měkký hlasový začátek a melodickou modulaci textu rozumí tomu, co je podtext umí najít v textu hlavní myšlenku ví, co je pauza, rytmus verše, přímá řeč, dialog, zástupná řeč správně dýchá, umí použít dechovou oporu, prodloužený výdech
5. ročník Žák
se naučí delší prozaický text a při přednesu předvede práci s přímou řečí je schopen z místa číst s porozuměním, v poezii čte verše s přesahy dokáže obhájit výběr textu najde v textu hlavní téma, které umí zpracovat do vlastního literárního útvaru se vyjadřuje kultivovaně a přirozeně umí používat podtext rozlišuje prózu, poezii, volný verš
73
6. ročník Žák si dokáže samostatně vybrat a přednést dva texty; najít hlavní myšlenky a ty vlastními slovy interpretovat dodržuje správné zásady kultivovaného přednesu při veřejném vystoupení umí použít při interpretaci textů rytmus, gradaci, dynamiku, frázování, pauzu umí rozebrat a reflektovat svůj výkon
7. ročník Žák vybrané texty tvořivě a kultivovaně, s osobitým zaujetím interpretuje, umí odůvodnit použité výrazové prostředky uplatňuje správné návyky i v běžném mluvním projevu a improvizaci, umí rozlišit spisovnou, hovorovou, nespisovnou a slangovou mluvu předvede ve skupině mluvní rozcvičku interpretuje autorský text, monolog umí rozebrat a reflektovat výkon spolužáka, názor sdělit konstruktivně a pozitivně umí udržovat oční kontakt s publikem ví základní údaje o díle a osobnosti autorů, jejichž text recituje Základní studium II. stupně 1. ročník Žák obohatí interpretaci svých textů dramatickým projevem samostatně vybírá předlohy k přednesu z celého spektra žánrů, dokáže literární žánr poznat a popsat
2. ročník Žák dokáže rozebrat, ohodnotit přednes druhého, upozornit na chyby má základní vědomosti o autorech, jejichž díla interpretuje využívá mimoslovních prostředků komunikace, umí pracovat s očním kontaktem a napětím
74
3. ročník Žák obohatí interpretaci svých textů dramatickým projevem, interpretaci zdůvodní s pomocí učitele umí upravit vybraný text, zásahy umí odůvodnit
4. ročník Žák přiblíží ústní formou život a dílo vybraného básníka a prozaika interpretuje monolog z divadelní hry je schopen reflektovat vlastní přednes, informace písemně zpracovat a formulovat východiska k dalším interpretačním pokusům umí pomoci mladšímu spolužákovi s výběrem textu
75
Osnovy vyučovacího předmětu Pohyb Základní studium I. stupně 3. ročník Žák
ovládá správné držení těla se umí aktivně uvolnit – relaxovat tělo se v prostoru pohybuje bezpečně, vyhýbá se překážkám zvládne jednoduchou akrobacii (kotoul, přeskoky snožmo, stojku s dopomocí) předvede jednoduché přeskoky přes švihadlo a ovládá hru s míčem udrží rytmus a směr pohybu, umí se pohybovat v útvarech (řada, zástup, dvojice)
4. ročník Žák
zvládne skoky (roznožka, skrčka, skok doskočný, poskočný) ovládá taneční kroky (valčík, polka, mazurka) umí pojmenovat a pohybem vyjádřit odlišnost výrazu při různých tempech je schopen vymyslet a předvést sestavu s náčiním (švihadlo, míč, tyč, šátek)
5. ročník Žák vede aktivně pohybovou hru zvládne základní prvky gymnastiky (hvězda, kotoul vzad, výskoky s obratem, poskoky ve dřepu) umí vysvětlit, co je to psychofyzické těžiště, předvede jeho aktivní použití umí pohybově zpracovat buď ve dvojici, nebo skupině jednoduché zadání učitele prokáže v pohybové hře, že vnímá pohyb a dynamiku skupiny, umí skupinu vést zevnitř
6. ročník Žák ví, jak pohybově ztvárnit svou roli a její charakter v divadelní práci si zapamatuje jednoduchou sestavu pohybů a prvků vymyslí drobnou pohybovou etudu 76
umí padat ovládá schopnost pohybově improvizovat při hudbě
7. ročník Žák
vede pohybovou rozcvičku ve skupině mladších spolužáků chápe a umí vysvětlit pravidla pohybových her a aktivit vymyslí a předvede jednoduchou sestavu předvede úroveň pohybových schopností v pantomimické etudě je schopen pohybově improvizovat ve skupině s minimální domluvou předem
77
8 ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŢÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou vyučováni podle individuálního vzdělávacího plánu, který je navržen učitelem a schvaluje ho ředitel školy. Žáci jsou do této kategorie zařazováni ředitelem na žádost rodičů, doporučení učitele a na základě odborného posudku pedagogicko-psychologické poradny.
78
9 VZDĚLÁVÁNÍ ŢÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Žáci mimořádně nadaní jsou vyučováni podle individuálního vzdělávacího plánu, který je navržen učitelem a schvaluje ho ředitel školy. Individuální vzdělávací plán je přizpůsobený schopnostem, dovednostem a potřebám žáka. Žáci jsou do této kategorie zařazováni na základě žádosti rodiče, učitele a na základě odborného posudku pedagogicko-psychologické poradny a na základě jejich mimořádných studijních výsledků.
79
10 HODNOCENÍ ŢÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY
10.1 Zásady a způsob hodnocení žáků Východiskem pro hodnocení žáků ZUŠ je vyhláška č. 71/2005 Sb. O základním uměleckém vzdělávání. Cílem hodnocení žáka je poskytnout žákovi zpětnou vazbu a zároveň mapovat vývoj žáka z pohledu základního uměleckého vzdělávání v určitém časovém období. Hodnocení by mělo být pro žáka motivující a je založeno na individuálním přístupu ke každému žákovi. Zásadním kritériem je zvládnutí výstupů jednotlivých vyučovacích předmětů podle individuálních schopností žáka. Dalším kritériem hodnocení žáka je jeho zodpovědný a aktivní přístup ke studiu. Metody, formy a prostředky pro hodnocení žáka: průběžné a pravidelné sledování výkonů žáka a jeho připravenosti na výuku zkoušky (postupová, závěrečná, písemná, ústní, grafická) rozhovor se žákem a jeho zákonnými zástupci analýza výsledků činnosti konzultace s ostatními učiteli
Základní forma hodnocení – klasifikace Klasifikace každého žáka se odvíjí od individuálního vývoje dítěte v souladu se ŠVP v jednotlivých oborech. Učitel je povinen vést pravidelnou evidenci o klasifikaci žáků. Učitel teoretických předmětů je povinen archivovat písemné práce žáků a případné další podklady pro klasifikaci po celý školní rok (1. září – 31. srpna). individuální výuka – žák je klasifikován minimálně jednou měsíčně kolektivní výuka v teoretických předmětech – v kolektivní výuce žák absolvuje dva písemné testy za pololetí. Hodnocení žáků se SPUCH viz Studium žáků se specifickými poruchami kolektivní výuka v praktických předmětech (VO, LDO) – v kolektivní výuce je žák hodnocen zpětnou reakcí na průběh a výsledek konkrétní aktivity
80
10.2 Oblasti vlastního hodnocení školy Ve Vlastním hodnocení školy – na základě Vyhlášky č. 15/2005 Sb., ve znění pozdějších úprav – škola sleduje výsledky oblastí:
podmínky vzdělávání průběh vzdělávání podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání výsledky vzdělávání žáků a studentů řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům
81