ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠVP

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Škola pro život. Vzdělání pro všechny. Najít cestu je umění. Umění je cesta. Tento školní vzdělávací program je kurikulárním dokumentem, který vychází z Rámcového vzdělávacího programu ZUV, přičemž vymezuje specifika a definuje pravidla i průběh vzdělávání v Základní umělecké škole v Rychvaldě.

autor: kolektiv ZUŠ Rychvald 1 Základní umělecká škola, Rychvald, Orlovská 495, příspěvková organizace

OBSAH II..

IIDDEENNTTIIFFIIKKAAČČNNÍÍ ÚÚDDAAJJEE

4

III..

CCHHAARRAAKKTTEERRIISSTTIIKKAA ŠŠKKOOLLYY

5

IIIII.. ZZAAM MĚĚŘŘEENNÍÍ ŠŠKKOOLLYY AA JJEEJJÍÍ VVIIZZEE

7

IIVV.. VVÝÝCCHHOOVVNNÉÉ AA VVZZDDĚĚLLÁÁVVAACCÍÍ SSTTRRAATTEEGGIIEE

8

VV..

VVZZDDĚĚLLÁÁVVAACCÍÍ OOBBSSAAHH UUM MĚĚLLEECCKKÝÝCCHH OOBBOORRŮŮ

10

1.

HUDEBNÍ OBOR

10

1.1

1.2

1.3

1.4

1.0.1 Studijní zaměření Přípravné studium k I. stupni

10

1.0.2 Hudební nauka (HN)

11

1.0.3 Společná hudební praxe (SHP)

14

HRA NA KLÁVESOVÉ NÁSTROJE 1.1.1

Studijní zaměření Hra na klavír

16

1.1.2

Studijní zaměření Hra na elektrické klávesové nástroje

20

HRA NA SMYČCOVÉ NÁSTROJE Studijní zaměření Hra na housle

24

1.2.2

Studijní zaměření Hra na violoncello

28

1.2.3

Studijní zaměření Hra na kontrabas

33

HRA NA DECHOVÉ NÁSTROJE

1.7

38

1.3.1

Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu

39

1.3.2

Studijní zaměření Hra na flétnu

44

1.3.3

Studijní zaměření Hra na klarinet

48

1.3.4

Studijní zaměření Hra na saxofon

53

1.3.5

Studijní zaměření Hra na trubku

57

1.3.6

Studijní zaměření Hra na lesní roh

61

HRA NA STRUNNÉ NÁSTROJE

65

Studijní zaměření Hra na kytaru

65

SÓLOVÝ ZPĚV 1.5.1

1.6

24

1.2.1

1.4.1

1.5

16

70 Studijní zaměření Sólový zpěv

70

SBOROVÝ ZPĚV

74

1.6.1

74

Studijní zaměření Sborový zpěv

HRA NA AKORDEON 1.7.1

79

Studijní zaměření Hra na akordeon

2

79

2.

3.

VÝTVARNÝ OBOR

83

2.1

Studijní zaměření Přípravné studium výtvarného oboru

83

2.2

Studijní zaměření Výtvarná tvorba

84

LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR

88

3.1

Studijní zaměření Přípravné studium literárně-dramatického oboru

88

3.2

Studijní zaměření Literárně-dramatický obor

88

VVII.. ZZAABBEEZZPPEEČČEENNÍÍ VVÝÝUUKKYY ŽŽÁÁKKŮŮ SSEE SSPPEECCIIÁÁLLNNÍÍM MII VVZZDDĚĚLLÁÁVVAACCÍÍM MII PPOOTTŘŘEEBBAAM MII

98

VVIII.. VVZZDDĚĚLLÁÁVVÁÁNNÍÍ ŽŽÁÁKKŮŮ M MIIM MOOŘŘÁÁDDNNĚĚ NNAADDAANNÝÝCCHH

99 100

VVIIIII.. HHOODDNNOOCCEENNÍÍ ŽŽÁÁKKŮŮ AA VVLLAASSTTNNÍÍ HHOODDNNOOCCEENNÍÍ ŠŠKKOOLLYY 1.

Hodnocení žáků

100

2.

Vlastní hodnocení školy

101

3

I. Název:

IDDEENNTTIIFFIIKKAAČČNNÍÍ ÚÚDDAAJJEE

Školní vzdělávací program Základní umělecké školy Rychvald

Předkladatel: Základní umělecká škola, Rychvald, Orlovská 495, příspěvková organizace Orlovská 495, 73532 Rychvald IČO 62 331 698 ředitelka školy: Vlasta Matonogová telefon: +420 596 546 318 e-mail: [email protected] Zřizovatel:

Moravskoslezský kraj 28. října 117, 70200 Ostrava telefon: +420 595 622 222 e-mail: [email protected]

Tento Školní vzdělávací program vstupuje v platnost dne 1. 9. 2013

Vlasta Matonogová

razítko školy

4

II. CHHAARRAAKKTTEERRIISSTTIIKKAA ŠŠKKOOLLYY Historie V září 1959 byla v Rychvaldě otevřena pobočka Lidové školy umění v Petřvaldě. Vyučovalo se v prostorách Hasičské zbrojnice a v tzv. "chudobinci", který stál na pozemku dnešního rychvaldského sídliště. V září 1971 byla stará budova bývalé ZŠ nákladem 1.200.000,- Kč adaptována a přidělena LŠU. Z Petřvaldu se sem přemístilo ředitelství a rychvaldská LŠU se stala školou kmenovou. V září 1990 byla LŠU v Rychvaldě rozdělena na dvě samostatné školy - rychvaldskou a petřvaldskou. Dochází také ke změně názvu na "Základní umělecká škola Rychvald". V lednu 1995 vstoupila ZUŠ Rychvald do právní subjektivity. V září 1995 byla provedena plynofikace ZUŠ a o dva roky později byla kompletní rekonstrukcí koncertního sálu dokončena estetizace a přestavba celé školy (výměna oken, podlahových krytin, stropů, rekonstrukce tříd kolektivní výuky). V září 1997 byla zahájena výuka na odloučeném pracovišti v ZŠ Dolní Lutyně. Od 1.7.2001 je zřizovatelem Moravskoslezský kraj. Následuje série několika rozšíření, které naznačují cestu nového rozvoje: v roce 2004 se rozšířila nabídka nástrojové výuky na pobočce v Dolní Lutyni. Od roku 2006 se třemi rozhodnutími MŠMT zapisují do školského rejstříku tyto změny: 1. 9. 2006 – další místo poskytovaného vzdělávání v budově ZŠ v Dětmarovicích 1. 9. 2007 – otevření literárně - dramatického oboru 1. 9. 2008 – otevření dalších míst poskytovaného vzdělávání (dvou v Dětmarovicích v Rychvaldu)

jednoho

Současnost Základní umělecká škola Rychvald má kapacitu 289 žáků a vyučuje se zde ve třech uměleckých oborech – hudebním, výtvarném a literárně-dramatickém. Hlavním účelem zřízení organizace je poskytování základního uměleckého vzdělávání. Škola nabízí základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech v přípravném studiu, v základním studiu, v rozšířeném studiu a studiu pro dospělé. Vyučování probíhá na kmenové škole v Rychvaldě a dalších pěti místech poskytovaného vzdělávání v základních a mateřských školách v Rychvaldě, v Dolní Lutyni a v Dětmarovicích.

Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce Naše škola je jednou ze tří základních uměleckých škol v České republice, které jsou Přidruženými školami UNESCO. Členství je podmíněno pravidelným zpracováváním aktuálních daných témat prostřednictvím projektových dnů, workshopů, komponovaných večerů, koncertů, apod. Akce mají za úkol vždy předávat konkrétní myšlenky, které kladou důraz na důležitost a závažnost kulturního dědictví regionálního, národního či celosvětového. ZUŠ Rychvald je partnerem škol, měst a obcí, ve kterých působí ve vzdělávání a je nedílnou součástí a organizátorem zdejšího kulturního života (koncerty, výchovné koncerty, vernisáže, komponované večery apod.). Spolupracujeme s mnohými kulturními centry, školami, se zástupci Církve 5

československé husitské a dalšími farnostmi v regionu, neobvyklou spoluprací je spojení s několika centry pro mentálně a zdravotně postižené, pro něž chystáme projekty pravidelně, v minulosti jsme spolupracovali s Janáčkovou filharmonií Ostrava, apod. V současné době nerealizujeme mezinárodní spolupráci. Pravidelně pořádáme výchovné koncerty ve spolupráci s Janáčkovou konzervatoří a gymnáziem v Ostravě, Fakultou umění Ostravské univerzity, pravidelnou akcí je projekt pro rodiče s dětmi našich žáků „Mámo, táto, hraj se mnou“. Mimořádnou aktivitou jsou autorské hry učitelů a žáků hudebního a literárně-dramatického oboru.

Charakteristika pedagogického sboru Převážná část pedagogů je interními zaměstnanci a jejich kvalifikace odpovídá oborům a studijním zaměřením, které se na naší škole vyučují.

Vybavení školy V kmenové škole v Rychvaldu se vyučuje ve dvou dvoupodlažních budovách, které jsou spojeny chodbou. Ve škole je 9 tříd pro individuální výuku, třídy pro výuku PHV, HN a VV, koncertní sál, komorní sál, který je spolu s chodbami využíván pro výstavní činnost, výuku sborového zpěvu, LDO a komorních her, a dále administrativní a provozní prostory. Kmenová škola disponuje jednou multimediální učebnou s interaktivní tabulí pro kolektivní výuku hudební nauky a pořádání projektových dnů. ZUŠ Rychvald organizuje výuku ve třech oborech (HO, VO, LDO) v kmenové škole a na dalších pěti místech poskytovaného vzdělávání. ZŠ Dolní Lutyně (od 1.9.1997) – 5 učeben ZŠ Dětmarovice (od 1.9.2006) – 5 učeben MŠ Dětmarovice střed (od 1.9.2008) – 1 učebna MŠ Dětmarovice Koukolná (od 1.9.2008) – 1 učebna ZŠ Rychvald – Václav (od 1.9.2008) – 2 učebny Naším cílem v oblasti vybavení školy je vytvářet co nejlepší podmínky pro kreativní činnosti žáků a pro dobrou práci pedagogů. Školu postupně vybavujeme novými hudebními nástroji, ke zlepšení psychohygienických podmínek přispělo odhlučnění jednotlivých tříd, vybudování sociálního zařízení pro zaměstnance, úpravy sociálních zařízení pro žáky a úklidové komory, v rámci estetizace prostředí postupně vybavujeme školu novým nábytkem. V neposlední řadě stále zlepšujeme vybavení moderními technologiemi a ICT (4 pracovní stanice pro učitele, multimediální učebna s dataprojektorem, koncertní sál s projekční technikou, audiotechnikou, apod.) a učebními pomůckami.

6

III. ZAAM MĚĚŘŘEEN NÍÍ ŠŠKKO OLLYY AA JJEEJJÍÍ VVIIZZEE Vize školy Naše škola chce být svou nabídkou atraktivní pro své žáky i jejich rodiče, kteří by sem měli chodit rádi Absolventi školy by měli být sebevědomí, kultivovaní a tvořiví lidé, vybaveni všemi kompetencemi pro život ve společnosti Základy hudebního vzdělání bychom chtěli poskytnout každému zájemci – klademe důraz na rovný přístup pro všechny ZUŠ by měla být nedílnou součástí našeho města a obcí, ve kterých působí, a rovnocenným partnerem nejen svému zřizovateli, ale také všem institucím, se kterými v těchto místech spolupracuje

Zaměření školy Zaměření naší ZUŠ vychází z obecných cílů a klíčových kompetencí, obsažených v RVP ZUV, ze silných stránek školy a z dlouholeté tradice činnosti školy. Vychází rovněž z možností a schopností pedagogického sboru a požadavků rodičů i žáků. Našim žákům chceme poskytovat mnoho příležitostí pro prezentaci vlastní práce formou veřejných vystoupení a prostřednictvím účasti na akcích s různorodým zaměřením pořádaných naší školou i jinými subjekty, při kterých většina našich žáků najde své uplatnění a seberealizaci. Vedle těchto aktivit se dále zaměřujeme na:

projekty a akce vznikající ve vzájemné spolupráci žáků i učitelů hudebního, výtvarného a literárně dramatického oboru projektové dny – spontánní tvorba žáků na dané téma; v rámci projektových dnů nabízíme žákům vzdělávání také zábavnou formou prostřednictvím různých soutěží a her předávání myšlenek vycházejících z koncepce Asociace přidružených škol UNESCO s výběrem vhodných témat a se zaměřením na téma „Záchrana kořenů evropské kultury“ obohacení kulturního života v oblasti působení školy

7

IV. VÝÝCCHHOOVVNNÉÉ AA VVZZDDĚĚLLÁÁVVAACCÍÍ SSTTRRAATTEEGGIIEE Výchovné a vzdělávací strategie se vztahují zejména ke klíčovým kompetencím, stanoveným v Rámcovém vzdělávacím programu. Tyto strategie realizují ve škole všichni učitelé, jsou to základní prvky naší práce, jejichž prostřednictvím zajišťujeme směřování žáka ke klíčovým kompetencím. Pro složitost tohoto tématu jsou některé výchovné a vzdělávací strategie vyčleněny z tabulky do jednotlivých oborů. Kromě obecných postupů všech učitelů má tedy každý obor ještě své vlastní, které jsou taktéž závazné. 1) Strategie platné pro všechny obory Učitel:

používá pestré metody a formy práce s využitím znalostí o způsobu vnímání žáků jde žákům příkladem učí práci s chybou seznamuje žáka se styly a obdobím vzniku díla výběrem vhodného studijního materiálu přizpůsobuje nároky na žáka, dle jeho individuálních schopností je trpělivý, povzbuzuje, motivuje a podporuje sebevědomí žáka – např. pochvalou zadáváním domácích úkolů a následným vyhodnocením vede žáka k dlouhodobé systematické práci; dlouhodobou a systematickou prací vede žáka k trpělivosti a vytrvalosti; komunikuje a spolupracuje s rodiči, kteří pomáhají při domácí přípravě, informuje rodiče o nutnosti vytvoření vhodných podmínek v domácím prostředí pro přípravu žáka na vyučování. se zajímá o aktuální učební pomůcky a materiály, novinky, má přehled v literatuře týkající se konkrétního učebního okruhu. doporučuje a navštěvuje kulturní akce, informuje žáka o aktuálním kulturním dění, účastní se kulturních akcí a vede tak žáka k vytváření tradic školy doporučuje vhodný oděv pro veřejné vystoupení i pro jejich návštěvu a objasňuje zásady správného chování zapojuje žáka do kolektivní výuky nebo do mezioborové spolupráce, u žáků tím pěstuje smysl pro zodpovědnost za společné dílo umožňuje žákovi vybrat si pro něj vhodné vystoupení a kulturní akce

2) Strategie uplatněné v Hudebním oboru Učitel: učí žáky základům hudební teorie, čímž napomáhá k hlubšímu a komplexnímu poznání hudby pomocí hudebních i mimohudebních přirovnání seznamuje žáka s obsahem skladby a vede jej tak k prožitku hudby vyhledává a předkládá dobré příklady interpretace; diskutuje se žákem jeho názor na interpretaci a učí žáky samostatně rozpoznávat její kvalitu. podněcuje žáka k aktivnímu samostatnému vyhledávání skladeb a nahrávek 8

při zadání nové látky s žákem diskutuje – umožní žákovi výběr skladby, vybízí žáka k samostatné analýze hudebního zápisu skladeb na úrovni přiměřené k jeho individuálním schopnostem a dovednostem vede žáka ke každodenní pravidelné domácí přípravě zapojuje nejbližší okolí žáka do společného muzicírování vede žáka k pravidelným veřejným vystoupením, kde žák prezentuje, co se v naší škole naučil s žákem diskutuje o kulturních akcích, kterých se účastní a podporuje jeho vlastní názor, učitel žákovi doporučuje návštěvu akcí v jeho okolí 3) Strategie uplatněné v Literárně-dramatickém oboru Učitel: otevírá u žáka možnosti poznat svoji osobnost/chování/charakterové odlišnosti podporuje diskusi o ideálním/vhodném příkladu. volí metodiku, která směřuje k rozvoji a podpoře individuality v souladu se společensky akceptovatelným chováním nabízí pozitiva a negativa v oblasti společenské úspěšnosti; diskutuje s žákem jeho názor v souladu s výslednou potřebou být sebejistý a úspěšný. seznamuje žáky s variabilitou a odlišností v oblasti společenskyakceptovatelného chování. iniciuje žáka k aktivní potřebě být kulturně-vzdělaný, společensky člověk. respektuje individualitu, schopnosti a možnosti každého žáka. při práci s žáky umožní volbu/výběr v nabízených aktivitách. naslouchá, podporuje diskusi a otevřenou spolupráci. respektuje a rozvíjí u žáka sociální inteligenci. nabízí varianty výkladu v oblasti uměleckého díla/představení. pro oblast rozvoje a vnímání volí srozumitelné/kvalitní zdroje. otevírá diskusi v oblasti interpretované práce. konzultuje s žákem jeho názor na různé interpretace konzultuje s žákem jeho názor na kulturní akce, kterých se účastní vede žáky potřebě vnímat svoji osobnost a pracovat se svými nedostatky. vede žáka k radosti z pravidelných veřejných vystoupení, kde žák prezentuje svoji práci, emoce, schopnost aktivně působit a spoluvytvářet výslednou práci. komunikuje s rodiči o potřebě sociální výchovy. s žáky diskutuje o kulturních akcích, kterých se žáci účastní, a podporuje jejich vlastní názor

9

V. VZZDDĚĚLLÁÁVVAACCÍÍ OOBBSSAAHH UUM MĚĚLLEECCKKÝÝCCH HO OBBO ORRŮ Ů

1. HUDEBNÍ OBOR Charakteristika hudebního oboru Hudební obor v základním uměleckém vzdělávání poskytuje žákům, kteří projevili zájem a potřebné předpoklady o studium hudby, základy odborného vzdělání a vychovává z nich zaujaté hudebníky. Prostřednictvím soustavného vzdělávání – aktivní a poučené interpretace, vlastní tvorby, poznávání hudební kultury, osvojením základních teoretických znalostí, využívají žáci hudbu, jako prostředek vzájemné komunikace i osobního sdělení. Uskutečňováním intenzivní cílevědomé výchovy (individuální i kolektivní) v řadě odborných předmětů a také aktivním provozováním hudby žáci prohlubují a rozšiřují své hudební znalosti i dovednosti. Rozvíjejí schopnost vlastního instrumentálního či pěveckého projevu s uměním proniknout do výrazu a struktury hudebního díla. Kritéria pro zařazování žáků v Hudebním oboru: 1) Do přípravného studia jsou zařazovány děti od 5 let (viz kapitola 1.0.1 Studijní zaměření Přípravné studium k I. stupni) 2) Do I. stupně jsou zařazovány děti od 7 let. 3) Do II. stupně jsou zařazovány děti od 14 let.

1.0.1 Studijní zaměření Přípravné studium k I. stupni Přípravné studium má za úkol především celkový rozvoj hudebnosti dítěte. Zahrnuje výchovu hlasovou, pohybovou, rytmickou, instrumentální činnosti a nutné minimum hudební teorie. Metody a formy práce jsou přizpůsobeny věku dítěte. Jedná se o maximálně činnostní pojetí výuky hravou formou. V přípravném studiu žák navštěvuje jednu vyučovací hodinu týdně v předmětu Příprava ke hře na hudební nástroj / Příprava k sólovému zpěvu, která představuje individuální nebo skupinovou výuku, kde se žáci mateřských škol a prvních tříd základních škol seznámí se zvoleným nástrojem / se svým hlasem a uskuteční své první interpretační „pokusy“. Dále pak jednu vyučovací hodinu týdně v kolektivní výuce v předmětu Hudební školička, ve které učiní své první krůčky do světa hudby. Přípravné studium k I.stupni Individuální nebo skupinová výuka

Kolektivní výuka

Název vyučovacího předmětu

Hodinová dotace PS1

PS2

Příprava ke hře na hudební nástroj nebo Příprava k sólovému zpěvu

1

1

Hudební školička

1

1

10

Učební osnovy vyučovacích předmětů Příprava ke hře na nástroj / Příprava k sólovému zpěvu PS1 PS2 Žák dokáže interpretovat: jednoduchou melodii nebo lidovou či umělou píseň nebo instruktivní cvičení / skladbu zpaměti nebo z not s rytmickým nebo melodickým doprovodem nebo bez doprovodu bez nebo s pomocí učitele Hudební školička PS1 Žák:

PS2 intonuje známé jednoduché lidové písně v kolektivu nebo sám používá vybrané nástroje Orffova instrumentáře k jednoduchým rytmickým doprovodům a umí je pojmenovat rytmizuje říkadla pomocí tleskání, hry na tělo dokáže na základě kontrastu rozlišit vlastnosti tónu – délku, výšku, sílu rozumí základním hudebním pojmům – notová osnova, nota, houslový klíč, hudební abeceda, pomlka

Předměty společné pro všechna studijní zaměření v I. a II. stupni hudebního oboru Pro hudební obor platí dále školní výstupy předmětů Hudební nauka a Společná hudební praxe, které jsou společné všem studijním zaměřením. Školní výstupy již nejsou dále uváděny u jednotlivých učebních plánů.

1.0.2 Hudební nauka (HN) Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební nauka Hudební nauka žákovi umožňuje lépe se orientovat ve světě hudby. Poskytuje vědomosti, znalosti a zkušenosti, které žák prakticky využije ve své interpretační činnosti. Učí žáka využít zkušenosti a dovednosti z praxe při vnímání hudby. Jedná se o kolektivní výuku ve skupinách maximálně 20 žáků. HN je určena žákům 1. – 4. ročníku I. stupně základního studia. Je pro žáky hudebního oboru nezbytná. Vzdělávací obsah zahrnuje vědomosti a dovednosti týkající se především – hudebních pojmů, stupnic, intervalů a akordů, rytmu, intonace a hudebních forem, hudebních nástrojů, poslechu a dějin hudby. Cílem výuky je vychovat vnímavého interpreta a posluchače, který je schopen propojit hudební teorii s praxí a hlouběji tak hudbu prožít a pochopit. 11

V základním studiu II. stupně nemá u žádného studijního zaměření Hudební nauka zvláštní hodinovou dotaci, ale náplň učiva charakterem odpovídající Hudební nauce je včleněna do „Hlavního vyučovacího předmětu“ (název předmětu viz učební plány jednotlivých studijních zaměření). Níže uvedené školní výstupy jsou společné pro všechna studijní zaměření. Učební osnovy vyučovacího předmětu Hudební nauka I. stupeň základního studia 1. ročník (HN) Žák

ovládá základní hudební pojmy (vlastnosti tonu, houslový klíč, hudební abecedu, délky not, pomlky takty, posuvky, G klíč, staccato a legato) umí zazpívat lidovou píseň v kolektivu dokáže rozlišit základní dynamická označení rozezná a aplikuje základní rytmické hodnoty poznává lidovou píseň umí používat vybrané nástroje Orffova instrumentáře je schopen aktivně poslouchat vybrané hudební ukázky

2. ročník (HN) Žák

rozvíjí tonálně melodickou, rytmickou a tempovou představivost zná durové stupnice do 4 křížků a do 4 béček a trojzvuk ovládá další hudební pojmy - noty v houslovém a basovém klíči, předznamenání, předtaktí, dynamická znaménka a italské názvosloví pracuje se základními druhy taktů zpívá lidové i umělé písně v kolektivu zná rozdělení lidských zpěvních hlasů


orientuje se v grafickém záznamu hudebního díla v rámci své individuální interpretační potřeby zná princip tvoření dur stupnic a akordů umí určit hlavní stupně T D rozlišuje intervaly čisté a velké rozeznává dechové nástroje dřevěné a žesťové ovládá základní rytmické útvary a reprodukuje jednoduchý rytmický dvojhlas ovládá základní hudební pojmy, označení a názvosloví a dokáže je používat v praxi dokáže objasnit rozdíl mezi vokální a instrumentální hudbou, umí pojmenovat vybrané hudební formy – opera

12


rozumí stavbě stupnic a akordů dur i moll, určuje intervaly čisté, velké a malé v rytmických činnostech zvládá složitější rytmické útvary, je schopen reprodukovat rytmický dvojhlas ve skupině ovládá označení základní dynamické škály, tempa a výrazu dokáže transponovat jednoduchou melodii do jiné tóniny a reprodukovat ji dle svých schopností s využitím základních harmonických funkcí T D umí zařadit nástroje do základních skupin – dechové, strunné a bicí – pojmenovat různá komorní seskupení umí vyjmenovat některá slohová období a přiřadit k nim jednoho představitele je schopen aktivního poslechu hudby a umí vyjádřit svůj názor na hudbu, kterou poslouchá orientuje se v grafickém záznamu hudebního díla v rámci svého hudebního nástroje chápe stavbu stupnic a akordů dur i moll, rozezná základní intervaly a sluchově dokáže rozlišit tónorod skladby rytmicky i intonačně reprodukuje jednoduchý notový zápis, zaznamená jednoduchou hudební melodii je schopen používat nejdůležitější hudební pojmy a označení, názvosloví umí transponovat jednoduchou melodii do jiné tóniny, chápe význam základních harmonických funkcí a je schopen vytvořit jednoduchý doprovod umí pojmenovat různá hudební seskupení, ovládá rozdělení hudebních nástrojů umí vyjmenovat základní slohová období v chronologickém sledu a přiřadit k nim alespoň dva představitele orientuje se ve vybraných barokních a klasicistních hudebních formách aktivně poslouchá hudbu a dokáže vytvořit vlastní názor, který umí obhájit

II. stupeň základního studia Ve II. stupni již předmět nemá hodinovou dotaci, níže uvedené znalosti a schopnosti žák získává v rámci hlavního vyučovacího předmětu. 1. ročník Žák:

zná jednotlivá slohová období od renesance po 20. stol. zná tradiční zkratky notového písma zná základní harmonické funkce

2. ročník Žák:

zná jednotlivá slohová období od renesance po 20. stol., a umí vyjmenovat hlavní představitele 13

rozezná základní melodické ozdoby, které používá

3. ročník Žák:

zná jednotlivá slohová období od renesance po 20. stol., umí je stručně charakterizovat a umí vyjmenovat hlavní představitele orientuje se v základních rytmických figurách tanců

4. ročník Žák:

žák dokáže podrobněji referovat o vybraném hudebním stylu nebo žánru, na který se zaměřil zná nejvýznamnější interprety a skladatele svého oboru je schopen transpozice v základních tóninách dokáže analyzovat formu skladby, kterou studuje

1.0.3 Společná hudební praxe (SHP) Charakteristika předmětu Společná hudební praxe Předmět Společná hudební praxe je určen pro žáky Hudebního oboru, kteří zde mají možnost využít a ověřit si získané schopnosti a dovednosti ve hře na zvolený nástroj, přičemž jsou vedeni k tomu, aby se k této činnosti soustavně připravovali a kvalitně se tak podíleli na hudebním tvaru, který je tvořen větším množstvím interpretů z řad žáků, a také aby přijímali odpovědnost za toto společné dílo. Především se bude jednat o praktické muzicírování v seskupeních nebo souborech s různorodým zaměřením, souborech s ustáleným či neustáleným repertoárem nebo nestylizovaných souborech. Žáci zde budou mít možnost prokázat své schopnosti souhry a společné hudební cítění při sjednoceném vnímání hudebního díla a získat tak možnost rozvíjet své schopnosti, které jim otevírají cestu k nekonečnému množství příležitostí seberealizace na poli hudebního umění. Učební osnovy vyučovacího předmětu Společná hudební praxe 7. ročník I. stupně (SHP) Žák orientuje se v zápisu skladeb v notách nebo akordických značkách, případně v dalších typech hudebního zápisu přispívá zodpovědně k interpretaci hudebního díla maximálně vzhledem ke svým možnostem (úroveň domácí přípravy, pohotovost, dochvilnost) reaguje na pokyny učitele, případně dirigentská gesta dodržuje tempo a rytmus umí pracovat s dynamikou a agogikou zvládá hru s doprovodem orientuje se ve svém partu vyvažuje své hráčské / pěvecké výkony a přizpůsobuje je celku koriguje intonaci svého nástroje (zpěvu) vzhledem k celému souboru 14

4. ročník II. stupně (SHP) Žák:

uplatňuje základní požadavky souhry, ušlechtilost zvuku, čistě intonuje, udržuje rytmickou kázeň a výrazný přednes využívá získaných technických dovedností k překonávání rytmicky – motorických obtíží při nácviku skladeb pro dosažení dynamičnosti, efektivity a anticipace radosti z prožitku hudebně interpretační dovednosti (činnosti) umí se orientovat v partituře a bezpečně reprodukuje notový záznam reaguje na pokyny učitele nebo vedoucího souboru, příp. dirigentská gesta je schopen sólového výkonu, daného v krátkém úseku skladby

15

1.1 Hra na klávesové nástroje 1.1.1 Studijní zaměření Hra na klavír Charakteristika Studijního zaměření Hra na klavír Klavír je jeden z nejrozšířenějších hudebních nástrojů s bohatou tradicí a literaturou. Uplatňuje se jako sólový nástroj, doprovodný ke všem ostatním nástrojům a zpěvu, v komorní, symfonické, taneční a jazzové hudbě. Najdeme ho v hudbě všech stylových období a žánrů. Studijní zaměření Hra na klavír na naší ZUŠ umožňuje žákům seznámit se a osvojit si základní technické a výrazové prvky nástroje, žáci se seznamují s notovým zápisem a všeobecnou hudební teorií, učí se reprodukovat skladby přiměřené obtížnosti a poznávají hodnotnou klavírní literaturu různých stylových období a žánrů. Žáci se věnují hře z listu, hře zpaměti, doprovodům písní. Své získané schopnosti a dovednosti uplatňují a rozvíjí dle svých individuálních možností v sólové, čtyřruční nebo souborové hře různého nástrojového obsazení. Nedílnou součástí výchovy každého hudebníka jsou častá veřejná vystoupení, kde žák prezentuje, co se dosud v ZUŠ naučil. Naše škola nabízí mnoho příležitostí: třídní předehrávky, školní koncerty s několikaletou tradicí a soutěže. Žáci mohou zahájit své studium již ve Studijním zaměření Přípravné studium (pro žáky od 5 let; viz kapitola 1.0.1). První stupeň Studijního zaměření Hra na klavír žáci navštěvují 7 let a pokračují v druhém stupni, který má 4 roky. Oba stupně jsou ukončeny absolventským vystoupením. Studium mohou zahájit i starší žáci. V průběhu celého studia učitelé přizpůsobují výuku individuálním schopnostem a dispozicím žáka (v souladu se školními výstupy). Hlavním cílem výuky je vytvořit u žáka trvalý vztah k hudbě a nástroji. Učíme žáka takovým pracovním a pianistickým návykům, které mu umožňují samostatně nastudovat skladby přiměřené obtížnosti a které podporují jeho vlastní tvořivost. Žák se učí rozpoznávat kulturní hodnoty, účastní se různých akcí a koncertů nejen jako interpret, ale i jako posluchač a stává se tak nedílnou součástí kulturního dění ve svém okolí.

16

Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na klavír

1

1

1

1

1

1

1

Společná hudební praxe a)

1

1

1

1

1

1

1

1

Společná hudební praxe b) Skupinová a kolektivní výuka

1

II. stupeň základního studia 1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace

Individuální výuka

I. stupeň základního studia

Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4

5 Společná hudební praxe c)

1

Společná hudební praxe d) Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16

Celkem minimální počet vyučovacích hodin v I.stupni

Celkem minimální počet vyučovacích hodin ve II. stupni

8

Poznámky k učebnímu plánu: 1) výuka Společné hudební praxe je realizována v takovém hudebním seskupení, které bude žáka nejlépe formovat s ohledem na jeho dosažené výsledky v dosavadním průběhu studia. Výuka Společné hudební praxe bude organizována v počtu minimálně 2 žáků, přičemž se může jednat o seskupení žáků ze stejného nebo odlišného Studijního zaměření a náplní předmětu může být jak komorní hra, tak hra sólo s doprovodem nebo samotný instrumentální doprovod. Výuka může být realizována v některém ze souborů, které jsou ve škole zavedeny, případně v pěveckém sboru 2) variantu nebo změnu varianty předmětu Společná hudební praxe a) – d) navrhuje učitel hlavního vyučovacího předmětu podle individuálních vzdělávacích potřeb žáka; tento návrh schvaluje ředitelka školy; žák může variantu předmětu Společná hudební praxe během studia změnit, podmínkou je splnění minimálně 5 hodin docházky během studia I. stupně a minimálně 4 hodin docházky během studia II. stupně

Učební osnovy předmětu Hra na klavír I. stupeň 1. ročník

žák na pokyn učitele zvládá správné sezení u klavíru žák zná základní rytmické hodnoty žák používá základní druhy úhozů žák umí spojit notový zápis s orientací na klávesách žák je schopen hrát podle notového zápisu v rozsahu jedné oktávy, žák dokáže poslechem rozpoznat základní hudební charaktery

2. ročník žák hraje oběma rukama dohromady žák je schopen hrát dvojhmaty žák zvládá hru stupnic a akordů zvlášť 17

žák hraje z notového zápisu – houslový a basový klíč žák zná základní dynamická označení žák ovládá dynamické rozlišení tónu žák dokáže zahrát zpaměti jednoduché skladby nebo lidové písně

3. ročník

žák ovládá základní prstovou techniku na základní úrovni žák hraje stupnice a akordy dohromady žák používá pedál dle individuálních schopností žáka žák se orientuje na klaviatuře v plném rozsahu žák se orientuje v notové osnově, v houslovém i basovém klíči žák interpretuje skladby různých stylových období žák je schopen svou hrou vyjádřit základní hudební charaktery žák využívá základní harmonické funkce při hře jednoduchých písňových doprovodů žák hraje zpaměti skladby přiměřené obtížnosti

4. ročník

žák zvládá hru stupnic a akordů v rovném pohybu dohromady žák rozeznává základní artikulační znaménka žák používá pedál současný a synkopický žák ovládá dynamické rozlišení melodie a doprovodu žák interpretuje skladby různých stylových období

5. ročník

žák je schopen zahrát jednoduché melodické ozdoby žák je schopen interpretovat polyfonní skladbu žák využívá k nácviku skladby různých druhů úhozů a rytmických variant žák realizuje výraznější dynamické a charakterové rozlišení v hrané skladbě žák interpretuje skladby různých stylových období a žánrů žák se orientuje v základním hudebním italském názvosloví

6. ročník

žák zvládá vyrovnanou hru pasážové techniky žák ovládá hru v rychlejších tempech žák má zvukovou představivost a zvukovou sebekontrolu žák hraje tempově a výrazově odlišné skladby žák interpretuje skladby různých období a žánrů žák je schopen jednoduché analýzy skladby

7. ročník žák je schopen propojit všechny doposud získané technické a výrazové dovednosti za účelem správného provedení skladby žák při studiu skladeb a následné interpretaci využívá sluchovou sebekontrolu žák dovede samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu žák se orientuje v notovém zápisu, umí přečíst potřebné informace pro ztvárnění skladby 18

žák je při interpretaci schopen realizovat dynamické a tempové rozlišení, artikulaci, frázování a agogiku. žák interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylových období a žánrů žák dokáže zahrát přiměřeně obtížnou skladbu z listu žák umí zahrát přiměřeně obtížnou skladbu zpaměti žák je schopen se přizpůsobit při společné interpretaci (dodržuje rytmus, tempo a dynamiku) II. stupeň 1. ročník žák je schopen uplatnit všechny doposud získané technické a výrazové dovednosti a teoretické znalosti za účelem správného nastudování skladby hraje z listu jednoduché skladby. je schopen transponovat písně a jednoduchá cvičení hraje písně a používá různé druhy doprovodu dokáže se zapojit do čtyřruční hry a hry doprovodů v oblasti komorní hry 2. ročník hraje skladby různých stylových období a žánrů. Postupně přesouvá těžiště svého repertoáru na svůj oblíbený styl nebo žánr využívá při nácviku skladeb poslech profesionálních nahrávek 3. ročník žák je schopen vyjmenovat nejvýznamnější skladatelské osobnosti, interprety a hudební tělesa se orientuje v kulturním a hudebním dění ve svém okolí (bydliště, škola) a dle svých možností se do něj zapojuje využívá znalostí o formě, charakteru a obsahu skladby při hře zpaměti 4. ročník žák svůj názor uplatňuje při vlastním nastudování skladeb. Profiluje se podle svého zájmu preferencí- využívá svých posluchačských a interpretačních zkušeností a získaných hudebních vědomostí a dovedností k samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního výběru umí se orientovat v základní literatuře významných světových a českých autorů dokáže se zapojit do čtyřruční hry a hry doprovodů v oblasti komorní hry Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3

19

1.1.2 Studijní zaměření Hra na elektrické klávesové nástroje Charakteristika Studijního zaměření Hra na elektrické klávesové nástroje Při tomto studijním zaměření si žák v prvních dvou ročnících osvojí základy hry na klasický klavír (základní postavení ruky, uvolněný hrací aparát, zvládnutí základní úhozové techniky, samostatnost rukou při hře melodií a doprovodů), od třetího ročníku pak hru na elektrické klávesové nástroje, (dále EKN), se všemi specifiky, které tyto nástroje přinášejí (dokonalé zvládnutí obsluhy a využívání všech technických vymožeností nástroje – variabilita harmonických doprovodů, zvuková barevnost a možnosti její neomezené úpravy, ve vyšších ročnících pak tvorba a interpretace vlastních skladeb podle technických možností daného nástroje).

Individuální nebo skupinová výuka

Hra na klavír

I. stupeň základního studia 1.r.

2.r.

1

1

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

7 Hra na EKN Společná hudební praxe a)

1

1


3.r.

II. stupeň základního studia

Minimální dotace


Minimální dotace

Učební plán

1

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16



8

Poznámky k učebnímu plánu: 1) výuka Společné hudební praxe je realizována v takovém hudebním seskupení, které bude žáka nejlépe formovat s ohledem na jeho dosažené výsledky v dosavadním průběhu studia. Výuka Společné hudební praxe bude organizována v počtu minimálně 2 žáků, přičemž se může jednat o seskupení žáků ze stejného nebo odlišného Studijního zaměření a náplní předmětu může být jak komorní hra, tak hra sólo s doprovodem nebo samotný instrumentální doprovod. Výuka může být realizována v některém ze souborů, které jsou ve škole zavedeny, případně v pěveckém sboru 2) variantu nebo změnu varianty předmětu Společná hudební praxe a) – d) navrhuje učitel hlavního vyučovacího předmětu podle individuálních vzdělávacích potřeb žáka; tento návrh schvaluje ředitelka školy; žák může variantu předmětu Společná hudební praxe během studia změnit, podmínkou je splnění minimálně 5 hodin docházky během studia I. stupně a minimálně 4 hodin docházky během studia II. stupně 3) v tomto studijním zaměření se v předmětech Hra na klavír a Hra na EKN vyučuje individuálně nebo ve skupině maximálně čtyř žáků

20

Učební osnovy předmětu Hra na EKN I. stupeň 1. ročník – hra na klavír Žák:

zvládá základní návyky a dovednosti – správné sezení u nástroje, postavení a koordinace obou rukou, uvolnění celého hracího aparátu a hru vahou celé paže zvládá základní druhy úhozů (portamento, legato, staccato), hru dvojhmatů, orientuje se v rytmickém členění skladeb, dodržuje frázování a prstoklady zvládá hru v houslovém klíči zvládá dynamickou stavbu skladby, dodržuje vedení melodické linky a stavbu fráze umí rozlišit melodii od doprovodu je schopen zahrát lehčí skladbičky zpaměti je schopen souhry při čtyřruční hře s učitelem

2. ročník - hra na klavír Žák:

prohlubuje si smysl pro kvalitu klavírního tónu, vedení hlasů (počátky polyfonie) zvládá hru v basovém klíči zvládá hru stupnic od bílých kláves dur oběma rukama dohromady v protipohybu přes dvě oktávy včetně hry akordů legato, staccato a v rozkladu každou rukou zvlášť zvládá hru z listu v pětiprstové poloze

3. ročník – hra na EKN Žák:

zná základní funkce elektrického klávesového nástroje (dále jen EKN), orientuje se na jeho klávesnici umí rozlišit a používat základní doprovodné funkce nástroje dokáže při použití jednoduchých rytmických schémat zahrát lidovou píseň

4. ročník Žák:

dokáže rozlišit a používat základní harmonické funkce T, S, D a s jejich pomocí zahrát jednoduché skladbičky rozlišuje charakter základních jednoduchých rytmických doprovodů (polka, valčík, beat atp.) a umí je používat orientuje se ve zvukové vybavenosti svého nástroje a dokáže vybrat zvuk nástroje, odpovídající charakteru doprovodu

21

5. ročník Žák:

používá složitější harmonické funkce a orientuje se v jejich způsobu zápisu orientuje se v základních hudebních žánrech a dokáže k vybrané skladbě zvolit vhodný automatický doprovod a k němu přiřadit vhodný zvuk

6. ročník Žák:

orientuje se ve složitějších rytmických doprovodných funkcích nástroje (bossanova, rumba, merenge, salsa) a umí je používat ovládá základní jazzové frázování využívá po technické stránce kompletní vybavení svého nástroje jako intro, ending, fade in, fade out, fill in atp. pohotově během hry dokáže kombinovat a měnit zvuky a využívat variace doprovodů

7. ročník Žák:

dokáže důsledně uplatňovat sluchovou sebekontrolu využívá podle stupně své vyspělosti co nejvíce zvukových možností svého nástroje žák interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů po technické, výrazové a obsahové stránce – využívá dynamiku, frázování zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu se aktivně účastní čtyřruční nebo komorní hry

II. stupeň 1. ročník Žák:

je schopen samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu je schopen transponovat jednoduché skladby využívá při nácviku poslech profesionálních nahrávek

2. ročník Žák:

spolehlivě čte všechny harmonické značky a umí je interpretovat nejen v základních harmonických obratech dokáže rozpoznat a charakterizovat jednotlivé hudební styly a zná jejich nejvýznamnější představitele zapojuje se do souborů nejrůznějšího obsazení a žánrového zaměření

22

3. ročník Žák:

se orientuje v kulturním a hudebním dění ve svém okolí a dle svých možností se do něj zapojuje dokáže rozeznávat uměleckou kvalitu díla a kriticky zhodnotit vlastní i slyšenou interpretaci poslouchá skladby z oblasti nejen standardního, ale i moderního jazzu

4. ročník Žák:

využívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti k vyjádření svých tvůrčích představ využívá interpretační dovednosti výběrem skladeb složitějšího charakteru, skladeb jazzových či alternativních žánrů s důrazem na harmonickou a melodickou přesnost provedení a správného výběru zvukového rejstříku ovládá pokročilé funkce nástroje a plně využívá jeho zvukové a technologické možnosti sleduje nové trendy ve vývoji a využití EKN a zajímá se o ně dokáže zaimprovizovat jednodušší sólo Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3

23

1.2 Hra na smyčcové nástroje 1.2.1 Studijní zaměření Hra na housle Charakteristika Studijního zaměření Hra na housle Studijní zaměření Hra na housle je realizováno ve třech předmětech: 1. Hra na housle - individuální výuka. Žák se zde zpočátku naučí základním návykům houslové hry (postoj, držení houslí a smyčce) a prostřednictvím jednoduchých písní a skladbiček se seznamuje s možnostmi nástroje. Postupně nabyté dovednosti a znalosti zdokonaluje a rozšiřuje pod vedením učitele, který přizpůsobuje náročnost látky individuálním schopnostem žáka. Předpokladem je samozřejmě pravidelná domácí příprava. Po absolvování jednoho nebo dvou stupňů se žáci mohou uplatnit v nejrůznějších amatérských ansámblech, ale studium na ZUŠ je také přípravou k přijímacím zkouškám na střední i vysoké školy uměleckého směru. 2. Společné hudební praxe - podle svých individuálních možností je žák co nejdříve zapojen do některého ze souborů, kde uplatní své dovednosti v praxi. V kolektivu ostatních hráčů si studenti navzájem předávají zkušenosti, rozvíjí se jejich smysl pro zodpovědnost, často také účinkují na veřejných vystoupeních a prožitý úspěch velmi zvyšuje jejich motivaci pro další práci. 3. Hudební nauka. Zabývá se hudební teorií, dějinami hudby, rozvíjí a kultivuje hudební cítění žáků prostřednictvím sluchové analýzy, rytmických cvičení a zpěvu. Je to velmi důležitá součást hudebního vzdělání. Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na housle

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16


24


8


Učební osnovy předmětu Hra na housle I. stupeň 1. ročník Žák:

umí postavit levou ruku a zahrát jednoduchou skladbu v některém základním prstokladu. dokáže uchopit smyčec a vytvořit přiměřeně kultivovaný tón využívá smyk detache zná 4/4 a 2/4 takt, celou, půlovou, čtvrťovou notu a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus a zahrát jej na nástroj.

2. ročník Žák:

umí postavit levou ruku a hrát v dur i moll prstokladu. dokáže hrát celým smyčcem i jeho částmi a vytvořit přiměřeně kultivovaný tón využívá smyk detache a legato zná 4/4, 3/4, 2/4 takt, celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou a půlovou notu s tečkou a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus a zahrát jej na nástroj.

3. ročník Žák: správně drží smyčec, ovládá jej ve všech jeho částech a tvoří kultivovaný tón. zná 4/4, 3/4, 2/4 takt, celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, půlovou notu s tečkou a čtvrťovou notu s tečkou a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus a zahrát jej na nástroj. dokáže kontrolovat intonaci. pojmenuje noty v rozsahu 1. polohy a dokáže je zahrát. orientuje se v durových tóninách po 4 křížky. rozeznává základní přednesové možnosti interpretace skladby: pomalu - rychle, silně - slabě, vesele - smutně atd. dokáže se naučit jednoduchou skladbu zpaměti. 25

je schopen zahrát skladbu za doprovodu učitele nebo jiného žáka. 4. ročník Žák: umí správně postavit levou ruku a ovládá prsty v základních prstokladech ve výchozí poloze v kombinacích na více strunách. zná čtvrťové a osminové takty, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, šestnáctinovou, půlovou notu s tečkou a čtvrťovou notu s tečkou a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus a zahrát jej na nástroj. se umí začlenit do komorní hry. využívá tyto smyky: detache, legato, martele. 5. ročník Žák: ovládá základní dynamiku - p, f. zná čtvrťové, osminové a půlové takty, celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, šestnáctinovou, celou notu s tečkou, půlovou notu s tečkou, čtvrťovou notu s tečkou a osminovou notu s tečkou a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus a zahrát jej na nástroj. je platným členem do komorní hry a reprezentuje školu na koncertech. využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele. 6. ročník Žák:

ovládá základní dynamiku - p, mf, f. ovládá třetí polohu a výměny mezi první a třetí polohou. orientuje se ve všech dur i moll tóninách. bez problémů zvládá souhru s ostatními a veřejná vystoupení. využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato v základní formě. dokáže vibrovat na některých tónech.

7. ročník Žák: ovládá dynamiku ve škále od pp po ff. reguluje místo doteku struny a smyčce a směr smyku - tímto vědomě ovlivňuje kvalitu a barvu tónu. dokáže uvolněně držet smyčec a hrát kteroukoli jeho částí. využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato v základní formě. je schopen sebereflexe - poslouchá se. zvládá výměny a hru ve 3. a některé další poloze. využívá aktivně vibrato. umí zahrát jednoduché dvojhmaty v 1. poloze.

26

orientuje se v taktech čtvrťových, půlových, osminových a všech příslušných rytmických hodnotách, umí analyzovat obtížné rytmy. pojmenuje noty v rozsahu 1. - 3. polohy ve všech tóninách a dokáže je zahrát. dokáže samostatně přečíst notový zápis přiměřeně obtížné skladby při hře z listu i samostatném domácím nácviku. je schopen hry zpaměti. samostatně nacvičí a spolehlivě interpretuje part v komorní hře i v sólovém přednesu. zná část tempových a přednesových označení a dokáže to využít při přednesu skladby. při analýze notového zápisu si vytváří hudební představu a na jejím základě je schopen skladbu zahrát. rozpozná základní hudební období - baroko, klasicismus, romantismus. II. stupeň 1. ročník Žák: zvládá hru ve 4 různých polohách včetně výměn. umí hrát i obtížnější dvojhmaty v 1. poloze. využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato a některý z dalších (např. spiccato, sautille, arpeggio). je schopen částečně samostatné sluchové analýzy hudebního díla. dokáže se zapojit do různých komorních uskupení, kde spolehlivě interpretuje svůj part a chápe svou zodpovědnost za společné dílo. 2. ročník Žák: zvládá hru v 1. - 5. poloze včetně výměn umí hrát i obtížnější dvojhmaty 3. ročník Žák: zvládá hru v 1. - 6. poloze včetně výměn 4. ročník Žák: žák zvládá hru v jakékoli poloze včetně výměn. umí hrát dvojhmaty využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato, spiccato, sautille, arpeggio dokáže samostatně analyzovat notový zápis, vytvořit si prstoklady, smyky, rozpoznat rytmus, frázování a charakter skladby Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3 27

1.2.2 Studijní zaměření Hra na violoncello Charakteristika Studijního zaměření Hra na violoncello Studijní zaměření Hra na violoncello je realizováno ve třech předmětech: 1. Hra na violoncello - individuální výuka, probíhá jedenkrát týdně v délce 45 minut. Žák se zde zpočátku naučí základním návykům hry na violoncello (správné sezení, držení smyčce a postavení levé ruky ) a prostřednictvím jednoduchých písní a skladbiček se seznamuje s možnostmi nástroje. Postupně nabyté dovednosti a znalosti zdokonaluje a rozšiřuje pod vedením učitele, který přizpůsobuje náročnost látky individuálním schopnostem žáka. Předpokladem je samozřejmě pravidelná domácí příprava. Po absolvování jednoho nebo dvou cyklů se žáci mohou uplatnit v nejrůznějších amatérských ansámblech, ale studium na ZUŠ je také přípravou k přijímacím zkouškám na střední i vysoké školy uměleckého směru. 2. Společné hudební praxe - podle svých individuálních možností je žák co nejdříve zapojen do některého ze souborů, kde uplatní své dovednosti v praxi. V kolektivu ostatních hráčů si studenti navzájem předávají zkušenosti, rozvíjí se jejich smysl pro zodpovědnost, často také účinkují na veřejných vystoupeních a prožitý úspěch velmi zvyšuje jejich motivaci pro další práci. 3. Hudební nauka - skupinová výuka, 45 minut jedenkrát týdně. Zabývá se hudební teorií, dějinami hudby, rozvíjí a kultivuje hudební cítění žáků prostřednictvím sluchové analýzy, rytmických cvičení a zpěvu. Je to velmi důležitá součást hudebního vzdělání. Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na violoncello

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16



8

Poznámky k učebnímu plánu: 1) výuka Společné hudební praxe je realizována v takovém hudebním seskupení, které bude žáka nejlépe formovat s ohledem na jeho dosažené výsledky v dosavadním průběhu studia. Výuka Společné hudební praxe bude organizována v počtu minimálně 2 žáků, přičemž se může jednat o seskupení žáků ze stejného nebo odlišného Studijního zaměření a náplní předmětu může být jak komorní hra, tak hra sólo s doprovodem nebo samotný

28

instrumentální doprovod. Výuka může být realizována v některém ze souborů, které jsou ve škole zavedeny, případně v pěveckém sboru 2) variantu nebo změnu varianty předmětu Společná hudební praxe a) – d) navrhuje učitel hlavního vyučovacího předmětu podle individuálních vzdělávacích potřeb žáka; tento návrh schvaluje ředitelka školy; žák může variantu předmětu Společná hudební praxe během studia změnit, podmínkou je splnění minimálně 5 hodin docházky během studia I. stupně a minimálně 4 hodin docházky během studia II. stupně

Učební osnovy předmětu Hra na violoncello

I.stupeň 1. ročník

umí postavit levou ruku a zahrát pizzicato nebo arco jednoduchou píseň v první poloze zná základní noty v basovém klíči dokáže uchopit smyčec a vytvořit přiměřeně kultivovaný tón. využívá smyk detache a legato zná 4/4 a 2/4 takt, celou, půlovou, čtvrťovou notu a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus

2. ročník

umí postavit levou ruku a hrát v první poloze i s přechody přes struny dokáže hrát celým smyčcem i jeho částmi a vytvořit přiměřeně kultivovaný tón. ovládá noty v basovém klíči v první poloze zná 4/4, 3/4, 2/4 takt, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou a půlovou s tečkou a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus

3. ročník

umí správně postavit levou ruku a hrát první poloze na všech strunách správně drží smyčec, ovládá jej ve všech jeho částech a tvoří kultivovaný tón využívá smyk detache a legato zná 4/4, 3/4, 2/4 takt, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, tečkovaný rytmus a příslušné pomlky dokáže kontrolovat intonaci zná noty v basovém klíči a dokáže je zahrát orientuje se v durových tóninách po 4 křížky rozeznává základní přednesové možnosti interpretace skladby: pomalu -rychle, silně -slabě, vesele -smutně atd. dokáže se naučit jednoduchou skladbu zpaměti je schopen zahrát skladbu za doprovodu učitele nebo jiného žáka

4. ročník žák umí správně postavit levou ruku a zvládá hru v první a čtvrté poloze správně drží smyčec, ovládá jej ve všech jeho částech a tvoří kultivovaný tón 29

zná čtvrťové a osminové takty, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, šestnáctinovou, tečkované hodnoty a příslušné pomlky orientuje se v durových tóninách po 4 křížky a 2 béčka umí se začlenit do komorní hry a veřejně vystoupit i sólově využívá tyto smyky: detache, legato, martele 5. ročník

žák ovládá základní dynamiku - p, f ovládá přesuny mezi 1. a 4. polohou používá dynamiku zná noty v tenorovém klíči orientuje se v durových tóninách po 5 křížků,tři béčka a některých mollových je platným členem do komorní hry a reprezentuje školu na koncertech využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele

6. ročník

žák ovládá základní dynamiku - p, mf, f orientuje se ve všech dur i moll tóninách je seznámen s další polohou – druhou nebo třetí umí si sám naladit nástroj zahraje jednoduchou píseň podle sluchu bez problémů zvládá souhru s ostatními a veřejná vystoupení využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato v základní formě dokáže vibrovat na některých tónech

7. ročník žák ovládá dynamiku ve škále od pp po ff reguluje místo doteku struny a smyčce a směr smyku -tímto vědomě ovlivňuje kvalitu a barvu tónu dokáže uvolněně držet smyčec a hrát kteroukoli jeho částí využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato v základní formě je schopen sebereflexe -poslouchá se využívá aktivně vibrato umí zahrát jednoduché dvojhmaty zvládá hru v 1.- 4. poloze i s přesuny orientuje se v taktech čtvrťových, půlových, osminových a všech příslušných rytmických hodnotách, umí analyzovat obtížné rytmy dokáže samostatně přečíst notový zápis přiměřeně obtížné skladby přihře z listu i samostatném domácím nácviku je schopen hry zpaměti samostatně nacvičí a spolehlivě interpretuje part v komorní hře i v sólovém přednesu zná část tempových a přednesových označení a dokáže je využít při přednesu skladby při analýze notového zápisu si vytváří hudební představu a na jejím základě je schopen skladbu zahrát rozpozná základní hudební období -baroko, klasicismus, romantismus

30

II. stupeň 1. ročník

umí postavit levou ruku a hrát v první a čtvrté poloze dokáže hrát celým smyčcem i jeho částmi a vytvořit přiměřeně kultivovaný tón ovládá noty v basovém klíči zná 4/4, 3/4, 2/4 takt, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou a půlovou s tečkou a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus

2.ročník žák umí správně postavit levou ruku a zvládá hru s přesuny mezi první a čtvrtou polohou správně drží smyčec, ovládá jej ve všech jeho částech a tvoří kultivovaný tón zná čtvrťové a osminové takty, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, šestnáctinovou, tečkované hodnoty a příslušné pomlky hraje intonačně čistě rozeznává základní přednesové možnosti interpretace skladby : pomalu -rychle, silně -slabě, vesele -smutně atd. dokáže se naučit jednoduchou skladbu zpaměti orientuje se v durových tóninách po 4 křížky a 2 béčka žák se umí začlenit do komorní hry a veřejně vystoupit i sólově využívá tyto smyky : detache, legato, martele 3.ročník

ovládá 1. – 4. polohu a přesuny mezi jednotlivými polohami a strunami hraje intonačně čistě, používá dynamiku zná noty v tenorovém klíči ovládá základní dynamiku - p, mf, f orientuje se ve všech dur i moll tóninách zahraje jednoduchou píseň podle sluchu žák bez problémů zvládá souhru s ostatními a veřejná vystoupení využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato v základní formě dokáže vibrovat na některých tónech je schopen sebereflexe - poslouchá se je schopen částečně samostatné sluchové analýzy hudebního díla je schopen hry zpaměti

4. ročník

ovládá noty v basovém, tenorovém a houslovém klíči umí hrát dvojhmaty používá vibrato využívá širokou škálu smyků dokáže samostatně analyzovat notový zápis, vytvořit si prstoklady, smyky, rozpoznat rytmus, frázování a charakter skladby je schopen sebereflexe -poslouchá se umí si sám naladit nástroj ovládá dynamiku ve škále od pp po ff 31

reguluje místo doteku struny a smyčce a směr smyku - tímto vědomě ovlivňuje kvalitu a barvu tónu dokáže uvolněně držet smyčec a hrát kteroukoli jeho částí je schopen samostatné sluchové analýzy hudebního díla dokáže se zapojit do různých komorních uskupení, kde spolehlivě interpretuje svůj part a chápe svou zodpovědnost za společné dílo je schopen hry zpaměti Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3

32

1.2.3 Studijní zaměření Hra na kontrabas Charakteristika Studijního zaměření Hra na kontrabas Studijní zaměření Hra na kontrabas je realizováno ve třech předmětech: 1. Hra na kontrabas -individuální výuka, probíhá jedenkrát týdně v délce 45 minut. Žák se zde zpočátku naučí základním návykům hry na kontrabas ( držení smyčce a postavení levé ruky ) a prostřednictvím jednoduchých písní a skladbiček se seznamuje s možnostmi nástroje. Postupně nabyté dovednosti a znalosti zdokonaluje a rozšiřuje pod vedením učitele, který přizpůsobuje náročnost látky individuálním schopnostem žáka. Předpokladem je samozřejmě pravidelná domácí příprava. Po absolvování jednoho nebo dvou cyklů se žáci mohou uplatnit v nejrůznějších amatérských ansámblech, ale studium na ZUŠ je také přípravou k přijímacím zkouškám na střední i vysoké školy uměleckého směru. 2. Společné hudební praxe -podle svých individuálních možností je žák co nejdříve zapojen do některého ze souborů, kde uplatní své dovednosti v praxi. V kolektivu ostatních hráčů si studenti navzájem předávají zkušenosti, rozvíjí se jejich smysl pro zodpovědnost, často také účinkují na veřejných vystoupeních a prožitý úspěch velmi zvyšuje jejich motivaci pro další práci. 3. Hudební nauka -skupinová výuka, 45 minut jedenkrát týdně. Zabývá se hudební teorií, dějinami hudby, rozvíjí a kultivuje hudební cítění žáků prostřednictvím sluchové analýzy, rytmických cvičení a zpěvu. Je to velmi důležitá součást hudebního vzdělání.

Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na kontrabas

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16


33


8


Učební osnovy předmětu Hra na kontrabas I. stupeň 1. ročník Žák:

umí postavit levou ruku a zahrát pizzicato jednoduchou píseň v základní poloze zná základní noty v basovém klíči dokáže uchopit smyčec a vytvořit přiměřeně kultivovaný tón využívá smyk detache zná 4/4 a 2/4 takt, celou, půlovou, čtvrťovou notu a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus

2. ročník Žák:

umí postavit levou ruku a hrát v základní a první poloze dokáže hrát celým smyčcem i jeho částmi a vytvořit přiměřeně kultivovaný tón ovládá noty v basovém klíči v základní a první poloze zná 4/4, 3/4, 2/4 takt, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou a půlovou s tečkou a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus

3. ročník Žák:

umí správně postavit levou ruku a hrát v základní i první poloze na všech strunách správně drží smyčec, ovládá jej ve všech jeho částech a tvoří kultivovaný tón využívá smyk detache a legato zná 4/4, 3/4, 2/4 takt, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, tečkovaný rytmus a příslušné pomlky dokáže kontrolovat intonaci zná noty v basovém klíči a dokáže je zahrát orientuje se v durových tóninách po 4 křížky 34

rozeznává základní přednesové možnosti interpretace skladby : pomalu -rychle, silně -slabě, vesele -smutně atd. dokáže se naučit jednoduchou skladbu zpaměti je schopen zahrát skladbu za doprovodu učitele nebo jiného žáka 4. ročník Žák: umí správně postavit levou ruku a zvládá hru s přesuny mezi základní a první polohou správně drží smyčec, ovládá jej ve všech jeho částech a tvoří kultivovaný tón zná čtvrťové a osminové takty, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, šestnáctinovou, tečkované hodnoty a příslušné pomlky orientuje se v durových tóninách po 4 křížky a 2 béčka umí se začlenit do komorní hry a veřejně vystoupit i sólově využívá tyto smyky: detache, legato, martele 5. ročník Žák:

ovládá základní dynamiku - p, f ovládá 2. polohu a přesuny mezi jednotlivými polohami a strunami používá dynamiku vytváří vlastní basovou linku orientuje se v durových tóninách po 5 křížků,tři béčka a některých mollových je platným členem do komorní hry a reprezentuje školu na koncertech využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele

6. ročník Žák:

ovládá základní dynamiku – p, mf, f orientuje se ve všech dur i moll tóninách dokáže hrát podle akordových značek umí si sám naladit nástroj zahraje jednoduchou píseň podle sluchu bez problémů zvládá souhru s ostatními a veřejná vystoupení využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato v základní formě dokáže vibrovat na některých tónech

7. ročník Žák: ovládá dynamiku ve škále od pp po ff reguluje místo doteku struny a smyčce a směr smyku -tímto vědomě ovlivňuje kvalitu a barvu tónu dokáže uvolněně držet smyčec a hrát kteroukoli jeho částí 35

využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato v základní formě je schopen sebereflexe -poslouchá se využívá aktivně vibrato umí zahrát jednoduché dvojhmaty orientuje se v taktech čtvrťových, půlových, osminových a všech příslušných rytmických hodnotách, umí analyzovat obtížné rytmy dokáže samostatně přečíst notový zápis přiměřeně obtížné skladby přihře z listu i samostatném domácím nácviku je schopen hry zpaměti samostatně nacvičí a spolehlivě interpretuje part v komorní hře i v sólovém přednesu zná část tempových a přednesových označení a dokáže to využít připřednesu skladby při analýze notového zápisu si vytváří hudební představu a na jejím základě je schopen skladbu zahrát orientuje se v akordových značkách a podle nich si vytváří vlastní basovou linku rozpozná základní hudební období -baroko, klasicismus, romantismus


umí postavit levou ruku a hrát v základní a první poloze dokáže hrát celým smyčcem i jeho částmi a vytvořit přiměřeně kultivovaný tón ovládá noty v basovém klíči v základní a první poloze zná 4/4, 3/4, 2/4 takt, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou a půlovou s tečkou a příslušné pomlky - dokáže vytleskat rytmus

2. ročník Žák: umí správně postavit levou ruku a zvládá hru s přesuny mezi základní a první polohou správně drží smyčec, ovládá jej ve všech jeho částech a tvoří kultivovaný tón zná čtvrťové a osminové takty, notu celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, šestnáctinovou, tečkované hodnoty a příslušné pomlky dokáže kontrolovat intonaci rozeznává základní přednesové možnosti interpretace skladby: pomalu -rychle, silně -slabě, vesele -smutně atd. dokáže se naučit jednoduchou skladbu zpaměti orientuje se v durových tóninách po 4 křížky a 2 béčka umí se začlenit do komorní hry a veřejně vystoupit i sólově využívá tyto smyky: detache, legato, martele 3. ročník Žák: ovládá 2. polohu a přesuny mezi jednotlivými polohami a strunami 36

hraje intonačně čistě, používá dynamiku vytváří vlastní basovou linku ovládá základní dynamiku -p, mf, f orientuje se ve všech dur i moll tóninách dokáže hrát podle akordových značek ovládá notaci v basovém klíči zahraje jednoduchou píseň podle sluchu bez problémů zvládá souhru s ostatními a veřejná vystoupení využívá tyto smyky: detache, legato, staccato, martele, řadové staccato v základní formě dokáže vibrovat na některých tónech je schopen sebereflexe -poslouchá se je schopen částečně samostatné sluchové analýzy hudebního díla je schopen hry zpaměti

4. ročník Žák:

ovládá noty v basovém klíči a dokáže je zahrát umí hrát dvojhmaty používá vibrato využívá širokou škálu smyků dokáže samostatně analyzovat notový zápis, vytvořit si prstoklady, smyky, rozpoznat rytmus, frázování a charakter skladby je schopen sebereflexe -poslouchá se umí si sám naladit nástroj orientuje se v akordových značkách a podle nich si vytváří vlastní basovou linku ovládá dynamiku ve škále od pp po ff reguluje místo doteku struny a smyčce a směr smyku -tímto vědomě ovlivňuje kvalitu a barvu tónu dokáže uvolněně držet smyčec a hrát kteroukoli jeho částí je schopen samostatné sluchové analýzy hudebního díla dokáže se zapojit do různých komorních uskupení, kde spolehlivě interpretuje svůj part a chápe svou zodpovědnost za společné dílo je schopen hry zpaměti

Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3

37

1.3 Hra na dechové nástroje Charakteristika Hru na dechové nástroje tvoří větší počet Studijních zaměření, vyučujeme zde hře na zobcovou flétnu, flétnu, klarinet, saxofon, trubku a lesní roh. Tato skupina hudebních nástrojů by se mohla dále rozdělit na nástroje dechové dřevěné a dechové žesťové, přičemž tyto dvě skupiny se vyznačují tím, že jednotlivé nástrojové skupiny a mnohdy i jednotlivé nástroje jsou velmi odlišné jak svou stavbou, tak způsobem tvoření tónu a také samotným zvukem. Žák kteréhokoli Studijního zaměření se kromě těchto výrazných odlišností svého nástroje naučí vnímat také typický témbr a seznámí se s charakteristickou hudbou a literaturou zvoleného nástroje. Protože se jedná o nástroje dechové, žák se naučí ovládat vlastní dech, po celou dobu studia se bude zabývat zdokonalováním bráničněžeberního dýchání a technikou tvoření tónu, stejně tak jako obecnými zásadami kultivovaného hudebního projevu s čistou intonací a technickými možnostmi a limity zvoleného nástroje a jeho údržbou. Na základě získaných zkušeností, schopností a dovedností by měl být absolvent tohoto zaměření schopen souhry s jinými hudebními nástroji s velmi odlišným zvukovým projevem napříč Studijními zaměřeními. Jako jednotící jazyk při společné interpretaci mu bude sloužit hudební terminologie i hudební zápis, který se naučí číst, analyzovat i interpretovat na úrovni odpovídající základnímu uměleckému vzdělání.

38

1.3.1 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Charakteristika Studijního zaměření Hra na zobcovou flétnu Žák Studijního zaměření Hra na zobcovou flétnu se v průběhu studia seznámí se základními vlastnostmi zobcové flétny, v různém pořadí s druhy zobcových fléten (sopraninová, sopránová, altová, tenorová, basová), zpravidla sopránovou zobcovou flétnou nebo dětskou (pětiprstovou) flétnou počínaje. Tento hudební nástroj má velice dlouhou historii a v průběhu studia se snažíme o to, aby se žák propracoval k původním dílům pro zobcovou flétnu, pocházejících z období středověku, renesance a moderní hudby 20. stol. Zobcová flétna má velmi široké spektrum možností využití a velice dobře, zejména v menším komorním obsazení, se pojí se strunnými, klávesovými, dechovými, ale i smyčcovými nástroji a zpěvem. Zobcová flétna tak nachází uplatnění v nejrůznějších souborech, od komorního dua až po flétnový orchestr, či „cimbálovku“. Další možnost využití tohoto Studijního zaměření se nabízí v případě, že žák z nějakého důvodu nemůže hrát na jiný zvolený dechový nástroj nebo v případě, že není pevně rozhodnut pro konkrétní Studijní zaměření. V takovém případě může žák začít studium ve Studijním zaměření Hra na zobcovou flétnu a později přestoupit do jiného studijního zaměření.

Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na zobcovou flétnu

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16



8


39

Učební osnovy předmětu Hra na zobcovou flétnu I. stupeň 1. ročník Žák:

ovládá základy dechové techniky používá základní nasazení tónu (TÝ, DÝ) umí používat hmaty pravé a levé ruky má osvojené správné návyky (postoj, držení nástroje) zvládá hru jednoduchých melodií umí popsat části nástroje, nástroj složit a rozložit, udržovat jeho hygienu dokáže se orientovat v základních hudebních pojmech, notovém zápise, základních rytmických hodnotách

2. ročník Žák:

čte notový zápis v taktu celém, dvoučtvrťovém a tříčtvrťovém ovládá základy hry legato a staccato dokáže pracovat s dechem a zvukem nástroje zvládá koordinaci levé a pravé ruky, prstu a jazyka zvládá používání levého palce při hře tónů dalšího rozsahu nástroje podle svých možností dokáže sluchově vnímat náladu skladby a reprodukovat ji na nástroji dokáže hrát s doprovodem druhého nástroje, zahrát jednoduchou skladbu nebo lidovou píseň a základní stupnice zpaměti

3. ročník Žák:

zvládá hru přefukovaných tónů, umí využít při hře některé tóny 2. oktávy je schopen souhry s dalším nástrojem dokáže se orientovat v notovém zápise, rytmických hodnotách, v jednoduchých hudebních útvarech (píseň, tanec, pochod) dokáže vnímat svou interpretaci skladby a dokáže ji zdokonalovat (technicky, zvukově, výrazově) umí zahrát jednoduchou melodii podle sluchu zvládá hru vybraných stupnic a akordů zpaměti, hru s doprovodem

4. ročník Žák:

hraje na altovou zobcovou flétnu dle svých fyziologických předpokladů ovládá hru staccato a legato 40

dokáže samostatně nastudovat přiměřeně náročnou skladbu v rámci individuálních schopností a dovedností je schopen zahrát z listu jednoduchou melodii dokáže uplatnit a zdokonalovat získané dovednosti a poznatky z předchozích ročníků (smysl pro rytmus, orientaci v not.zápise, dechovou, prstovou, artikulační techniku) dokáže používat dynamické, tempové a výrazové odlišnosti ve skladbě umí vnímat správnost použití nádechu v melodii (frázi) dokáže využívat nové dovednosti – hru staccato, další nové rytmické prvky a rozsahové možnosti nástroje, základní melodické ozdoby dokáže společně s pedagogem analyzovat obtížnosti při studiu nových skladeb a soustředěné na nich pracovat dokáže interpretovat skladby různých stylových období s doprovodem dokáže pokračovat v nácviku dalších stupnic a akordů zpaměti

5. ročník Žák:

dokáže korigovat intonaci při hře zvládá další druh zobcového nástroje – flétnu altovou a jeho specifika (ladění in F, větší rozpětí prstů u hmatů) dokáže využít při hře na altový nástroj doposud získané návyky, znalosti a dovednosti ze sopránové flétny, na kterých neustále cílevědomě pracuje

6. ročník Žák:

hraje části barokních sonát umí využívat základní artikulační prvky je schopen zahrát přiměřeně náročnou skladbu z listu využívá ve hře improvizační prvky, např. melodické ozdoby dokáže zdokonalovat sluchovou kontrolu, tónovou a intonační čistotu hry dokáže rozvíjet prstovou techniku a různé artikulační modely na technicky náročnějších skladbách umí uplatnit plynulost hry, hráčskou jistotu, muzikální projev zvládá souhru s jiným nástrojem či komorním seskupením

7. ročník Žák:

se při hře dokáže orientovat v různých stylech a žánrech dokáže zpaměti zahrát skladbu dle individuálních schopností je schopen určit vhodné výrazové prostředky ve skladbách různých období dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu, řešit její technické obtížnosti, pracovat s kvalitou tónu a dechovou kapacitou, artikulací dokáže využít v interpretaci svou fantazii, představivost, muzikálnost a cit pro frázování 41

umí rozlišovat další druhy zobcových fléten (T, B) dokáže předvést vyvážený absolventský program sólově nebo v komorním obsazení


zvládá hru základních a dalších vybraných melodických ozdob je schopen hrát z listu dle svých individuálních schopností a dovedností hraje tóny třetí oktávy dbá na kvalitní nasazení tónů je schopen nastudovat rytmicky náročnější skladbu bez obtíží je schopen souhry s dalším nástrojem bez pomoci vyučujícího zvládá hru přiměřeně náročných skladeb zpaměti zlepšuje samostatnou práci a volbu výrazových prostředků při nácviku nových skladeb plynule přechází ze sopránového na altový, popř. jiný druh zobcové flétny umí navázat a rozvíjet získané dovednosti, znalosti, technické a výrazové schopnosti 1. stupně studia zobcové flétny a rozšiřuje je o nové prvky a poznatky dokáže věnovat hlouběji pozornost stylovosti skladeb různých období, původnímu repertoáru a tvůrcům zvoleného nástroje

2. ročník Žák:

ovládá hru durových i mollových stupnic s akordy v rytmických obměnách samostatně zvládá řešit technické obtížnosti nacvičovaných skladeb ovládá náročnější rytmické útvary čte notový zápis ve složitých taktech, ve skladbě střídající různé druhy taktů uplatňuje hru dvojitého staccata umí naladit nástroj dokáže si vytvářet vlastní repertoár

3. ročník Žák:

zvládá hru stupnic v rychlejším tempu a s rytmickou přesností kriticky hodnotí vlastní interpretaci umí využívat alternativní hmaty využívá složitější moderní techniky při interpretaci současných skladeb a ovládá jejich základní grafické značení zná zásady správné interpretace skladeb různých stylových období umí členit skladby dle frází zvládá kritiku svého výkonu je schopen uplatnit získané hudební vědomosti a dovednosti k samostatnému studiu nových skladeb umí se orientovat v historickém vývoji nástroje a částečně v repertoáru nástroje 42

dokáže projevit svůj zájem o kulturní dění a hudební život ve svém okolí

4. ročník Žák:

využívá při hře různé artikulační prvky, včetně dvojitého staccata je schopen zahrát z listu přiměřeně náročnou skladbu zvládá dynamiku hry a používá celou dynamickou škálu s intonační čistotou orientuje se v historickém vývoji nástroje a zná nejvýznamnější interprety dokáže rozeznávat uměleckou kvalitu díla a kriticky zhodnotit vlastní i slyšenou interpretaci využívá vědomosti a dovednosti z oblasti hudby v kulturním životě


43

1.3.2 Studijní zaměření Hra na flétnu Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na flétnu

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

2

1

2

2

1

4 16



8


Učební osnovy předmětu Hra na flétnu I. stupeň 1. ročník Žák:

osvojil si správné návyky (postoj, držení nástroje) ovládá základy dechové techniky umí vytvořit správný nátisk používá základní nasazení tónu dbá na kvalitu tónu zná jednotlivé části nástroje, je schopen nástroj správně sestavit dokáže se postarat o nástroj a zná zásady péče o něj zná správný způsob rozehrávání se 44

zvládá hru jednoduchých melodií je schopen hry krátkých skladbiček v jednoduchých rytmických útvarech umí pomocí správných návyků nasadit a ukončit tón

2. ročník Žák:

upevňuje své návyky přirozeného a uvolněného držení nástroje orientuje se v notovém zápise v taktu celém, dvoučtvrťovém a tříčtvrťovém rozvíjí smysl pro rytmus pracuje se všemi získanými technickými a výrazovými dovednostmi s důrazem na tvoření a kvalitu tónu se orientuje v základech hry legato a staccato je schopen hrát skladby s technicky nenáročnými prvky a přiměřeně obtížným rytmem

3. ročník Žák:

při hře klade důraz na nasazení tónu a na kvalitu tónu se orientuje v notovém zápise využívá elementární výrazové prostředky k interpretaci zvládá hru přefukovaných tónů je schopen zahrát jednoduchou melodii bez notového zápisu je schopen souhry s dalším nástrojem se orientuje v základních dynamických odstínech zvládá hru durových stupnic s akordy v dosaženém rozsahu zvládá vydržované tóny v dynamických odstínech

4. ročník Žák:

umí vytvořit a zahrát tónický kvintakord k vybraným stupnicím je schopen zahrát chromatickou stupnici v doposud zvládnutém tónovém rozsahu využívá hru staccato, legato a portamento zdokonaluje základní technické prvky hry a prstovou techniku při hře elementárních etud dokáže samostatně nastudovat přiměřeně náročnou skladbu v rámci individuálních schopností a dovedností je schopen zahrát z listu jednoduchou melodii se orientuje v náročnějších rytmických útvarech

5. ročník Žák:

využívá intonační dovednosti v sólové hře je schopen hrát větší hudební celek bez technických obtíží je schopen vystihnout charakter a náladu skladby s pomocí dalších výrazových prostředků 45

je schopen vyjádřit svůj názor se orientuje v běžných tempových a dynamických označeních zvládá hru jednoduchých melodických ozdob

6. ročník Žák:

umí využívat základní artikulační prvky umí vytvořit a zahrát durovou stupnici s akordy (tónický kvintakord, dominantní septakord) a mollovou stupnici harmonickou i melodickou s akordy (tónický kvintakord, zmenšený septakord) v rozsahu dvou oktáv je schopen zahrát přiměřeně náročnou skladbu z listu prohlubuje znalosti moderní techniky hry využívá ve hře improvizační prvky, např. melodické ozdoby pracuje s většími celky skladeb, ve kterých využívá dynamické a výrazové prostředky s ohledem na stylové období je schopen za asistence učitele naladit nástroj dbá na intonační čistotu hry

7. ročník Žák:

se při hře dokáže orientovat v různých stylech a žánrech je schopen sebereflexe využívá veškerých získaných vědomostí k docílení tvorby kvalitního tónu je schopen vystihnout charakter a náladu skladby a s pomocí výrazových prostředků ji interpretuje zvládá hru technicky náročnějších skladeb nebo cvičení je schopen zahrát zpaměti přiměřeně náročnou skladbu


dokáže navázat a rozvíjet získané dovednosti, znalosti, technické a výrazové schopnosti 1. stupně studia a rozšiřuje je o nové prvky a poznatky (dvojité staccato, vibrato, složitější rytmické útvary a melodické ozdoby) věnuje hlouběji pozornost stylovosti skladeb různých období, repertoáru a jeho tvůrcům studovaného nástroje uplatňuje se v souborové hře různého obsazení a žánrového zaměření

46

2. ročník Žák:

upevňuje nové poznatky a prvky předchozího ročníku využívá další zvukové a rozsahové možnosti nástroje, svoji technickou zběhlost, nátiskovou schopnost, intonační a rytmickou jistotu, hudební cítění při studiu náročnějších skladeb (sólových i komorních), sluchovou sebekontrolu dokáže si vytvořit vlastní repertoár

3. ročník Žák:

umí se orientovat v historickém vývoji nástroje a částečně v repertoáru nástroje dokáže projevit svůj zájem o kulturní dění a hudební život ve svém okolí

4. ročník Žák:

dokáže uplatnit všechny doposud získané znalosti a dovednosti v celém rozsahu nástroje umí samostatně studovat nové skladby a samostatně pracovat s barvou a tónovou kvalitou a řešit problematiku nástrojové techniky dokáže rozeznávat uměleckou kvalitu a kriticky zhodnotit vlastní i slyšenou interpretaci umí používat vědomosti a dovednosti z oblasti hudby v kulturním a osobním životě


47

1.3.3 Studijní zaměření Hra na klarinet Charakteristika Studijního zaměření Hra na klarinet Klarinet patří mezi velmi oblíbené dechové nástroje díky různým možnostem svého využití. Jeho žánrový rozsah je nebývalý a proto se můžeme s ním setkat v symfonické, komorní, dechové, taneční, jazzové i lidové hudbě. Dnes jej můžeme použít díky jeho tónovému zabarvení i v méně obvyklých kombinacích s jinými nástroji. V naší škole se snažíme, aby se žák seznámil se všemi dostupnými možnostmi jeho uplatnění a pak si vybral žánr jemu nejbližší. Nicméně než k tomu dojde, musí zvládnout hru na nástroj ve všech důležitých aspektech hry. Výuka probíhá na základě zavedených postupů, s prostupem moderních vyučovacích postupů a používání audiovizuálních prostředků, jednak při jednotlivých hodinách, tak i dle možností při domácí přípravě. V oblasti Hudební interpretace a tvorba získá žák elementární hudební dovednosti a návyky v předmětech Hra na klarinet a Společná hudební praxe. Individuální výuka probíhá v předmětu Hra na klarinet, kdy jsou pěstovány především kompetence k umělecké komunikaci, a kompetence kulturní. Předmět Společná hudební praxe zahrnuje buď komorní, nebo souborovou hru. V tomto předmětu se pěstují kompetence osobnostně-sociální a taktéž kompetence k umělecké komunikaci. V oblasti Recepce a reflexe hudby získá žák vědomosti převážně v předmětu Hudební nauka, kde také dochází k pěstování osobnostně-sociálních kompetencí a kompetencí kulturních.

Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na klarinet

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16



8


48

Učební osnovy předmětu Hra na klarinet 1. ročník Žák:

zvládne samostatně nástroj sestavit, pojmenovat jeho části, dokáže správně upevnit plátek zvládá elementární práci s dechem (nadechuje se ústy) dokáže správně uchopit nástroj v ústech a vytvořit tón zná správný postoj při hře dokáže nasazovat jazykem na slabiku tu hraje tenuto ve středně silné dynamice rozliší rytmus celých, půlových a čtvrťových not hraje šalmajový rejstřík v rozsahu e – a1 umí správně střídat malíky hraje v pomalém tempu jednoduché písně dle školy zná návyky správné a pravidelné domácí přípravy zná pravidla základní nátiskové hygieny (hra vydržovaných tónů)

2. ročník Žák: zvládá hru tónin s 1 předznamenáními v dosaženém rozsahu dokáže pracovat na zvyšování dechové výdrže (hra vydržovaných tónů na 6 dob) rozlišuje hru osminových not, orientuje se ve struktuře notového zápisu (D. C. al Fine, dal segno, coda apod.) dokáže spojit alespoň 2 tóny hrou legato hraje různé druhy písní, jednoduché etudy a drobné instruktivní skladby zahraje stupnici F dur 3. ročník Žák:

zvládá základy bráničně žeberního dýchání si osvojil správné držení těla i nástroje při hře ovládá bezpečně šalmajový rejstřík a postupně rozvíjí klarinový (střední) rejstřík orientuje se v notovém zápise, zvládá jednoduché rytmické kombinace od celých do osminových hodnot, včetně tečkovaného rytmu v delších hodnotách používá základní dynamické prostředky (např. mf, f) a dokáže je použít v drobné instruktivní skladbě, kterou realizuje na veřejnosti zahraje zpaměti dle svých dispozic drobný hudební útvar pracuje na tónové kvalitě (nasazení Tu, průběh, ukončení tónu) prostřednictvím studia vydržovaných tónů využívá všech získaných dovedností v prstové technice zdokonaluje plynulost přechodu mezi šalmajovým a klarinovým rejstříkem zahraje jednoduchou melodii podle sluchu zahraje stupnice durové do 1 předznamenání, včetně tónického kvintakordu a jeho obratů 49

4. ročník Žák: zdokonaluje prstovou techniku v tóninách s různým počtem předznamenání pomocí etud, partů komorní, souborové hry, instruktivních skladeb zdokonaluje a prohlubuje dýchání a tím zlepšuje hru legato v různých vazbách hraje staccato v pomalých tempech v šestnáctinových hodnotách a ve středních tempech v osminových hodnotách rozliší základní poznámky v notovém zápisu a zvyšuje si zásobu pojmů italského hudebního názvosloví (např. Allegro, Andante, Moderato, Dolce, Lento, Vivo používá při hře crescendo a decrescendo zahraje chromatický rozsah nástroje po c3 v pomalém tempu zahraje plynule stupnice durové do 3 předznamenání, včetně tónického kvintakordu a jeho obratů zvládá nenáročná veřejná vystoupení buď sólově, s doprovodem jiného nástroje, či podkladu nebo v komorní hře 5. ročník Žák:

zdokonaluje dovednost prstové techniky pomocí technických cvičení zdokonaluje vazby v legátu pomocí technických cvičení, především vazby mezi rejstříky používá jednoduché melodické ozdoby (příraz, nátryl, opora) využívá běžný rozsah nástroje e – e3 (f3) ve své hře využívá dynamických možností nástroje, frázování, agogiky (crescendo, decrescendo, ritardando, accelerando

6. ročník Žák:

dokáže pracovat na uvolňování jazyka a zrychlování staccata rozliší různé druhy skladeb a umí jim vtisknout přiměřenou náladu dokáže s pedagogem probírat různé možnosti interpretace rozliší různé druhy frázování včetně základů frázování jazzového (triolový rytmus) zahraje v přiměřeném tempu durové stupnice do 4 předznamenání včetně tónických kvintakordů umí překonávat technické překážky díky hry v různých artikulacích, rytmech, kombinací legata a staccata hraje skladby odlišných stylů a rozlišuje rozdíly v jejich interpretaci zvládne zahrát z listu přiměřeně obtížný part umí zahrát různé melodické ozdoby zvládne dle svých možností elementární transpozici z c hlasu v pomalém tempu

50

7. ročník Žák:

zná svůj nástroj, jeho vznik, historii a uplatnění ovládá celý rozsah nástroje umí pracovat s různým tónovým zabarvením dle charakteru skladby umí pracovat s tempovým rozlišením, frázováním, dynamikou, agogikou dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu hraje skladby různých žánrů a stylů interpretuje skladbu buď sólově, nebo v komorním obsazení dokáže transponovat jednoduchou melodii do c hlasu

1. ročník II. stupně Žák:

hraje skladby různých hudebních žánrů uvolňuje jazyk a zrychluje hru staccato v šestnáctinových hodnotách dbá na vyrovnanost prstové techniky, plynulosti vazeb v legatu zhodnotí svůj výkon a navrhne řešení

2. ročník II. stupně Žák: rozliší detaily a rozdíly v hudebním výrazu (např. mp, mf, f, ff apod., ritenuto, ritardando poco a poco, accel. poco a poco) aplikuje při hře dosud získané vědomosti i dovednosti z hudební nauky, a dále si je prohlubuje rozborem hraných skladeb

3. ročník II. stupně Žák: dokáže pracovat na dalším vlastním rozvíjení nátiskové flexibilnosti, odstínů tónové barevnosti umí při nácviku využívat různé možnosti artikulací, rytmů a jiných technik, kterými si neustále zvyšuje svou technickou vyspělost zdokonaluje práci s dechem a výdrží rozšiřuje si svůj repertoár s ohledem na své zájmy a přednosti umí se postarat o svůj nástroj o jeho údržbu

51

4. ročník II. stupně Žák: rozliší různé styly a útvary a umí vyjádřit vlastní vhled na interpretaci pozná a uplatní při hře různé druhy frázování využije při hře se dle svých preferencí moderní techniky, klarinetové hry (frullato, dvojité staccato, případně čtvrttóny) zná různé zdroje vyhledávání skladeb a aktivně je využívá Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3

52

1.3.4 Studijní zaměření Hra na saxofon Charakteristika Studijního zaměření Hra na saxofon Saxofon získává stále větší popularitu, která je jednak dána specifickým nástrojovým zabarvením, a také různými možnostmi využití. Saxofon se může uplatnit jak symfonické, komorní, či sólové hře. Nicméně největší popularitu získal v taneční, jazzové a v poslední době i v populární hudbě. V naší škole žák pozná všechny možnosti saxofonové hry a podle svých priorit se může na danou oblast zaměřit. Nejprve však musí zvládnout techniku hry na nástroj. Výuka probíhá dle moderních učebních postupů s použitím prostředků audiovizuální techniky, které žáci používají jak při výuce ve škole, tak i podle svých možností při domácí přípravě. V oblasti Hudební interpretace a tvorba získá žák elementární hudební dovednosti a návyky v předmětech Hra na saxofon a Společná hudební praxe. Individuální výuka probíhá v předmětu Hra na saxofon, kdy jsou pěstovány především kompetence k umělecké komunikaci, a kompetence kulturní. Předmět skupinová interpretace probíhá formou komorní, nebo souborové hry. V tomto předmětu se pěstují kompetence osobnostně-sociální a taktéž kompetence k umělecké komunikaci. V oblasti Recepce a reflexe hudby získá žák vědomosti převážně v předmětu Hudební nauka, kde také dochází k pěstování osobnostně-sociálních kompetencí a kompetencí kulturních.

Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na saxofon

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16



8

Poznámky k učebnímu plánu: 1) výuka Společné hudební praxe je realizována v takovém hudebním seskupení, které bude žáka nejlépe formovat s ohledem na jeho dosažené výsledky v dosavadním průběhu studia. Výuka Společné hudební praxe bude organizována v počtu minimálně 2 žáků, přičemž se může jednat o seskupení žáků ze stejného nebo odlišného Studijního zaměření a náplní předmětu může být jak komorní hra, tak hra sólo s doprovodem nebo samotný instrumentální doprovod. Výuka může být realizována v některém ze souborů, které jsou ve škole zavedeny, případně v pěveckém sboru 2) variantu nebo změnu varianty předmětu Společná hudební praxe a) – d) navrhuje učitel hlavního vyučovacího předmětu podle individuálních vzdělávacích potřeb žáka; tento návrh schvaluje ředitelka školy; žák může

53

variantu předmětu Společná hudební praxe během studia změnit, podmínkou je splnění minimálně 5 hodin docházky během studia I. stupně a minimálně 4 hodin docházky během studia II. stupně

Učební osnovy předmětu Hra na saxofon 1. ročník Žák:

zvládne samostatně nástroj sestavit, dokáže správně upevnit plátek zvládá elementární práci s dechem (nadechuje se ústy) dokáže správně uchopit nástroj v ústech a vytvořit tón zná správný postoj při hře dokáže nasazovat jazykem a zvládne hru tenuto v přirozené dynamice rozliší rytmus celých, půlových a čtvrťových not zahraje jednoduchou píseň v rozsahu d1-c2 zná návyky pravidelné přípravy základní nátiskové hygieny (hra vydržovaných tónů, repetovaných tónů)

2. ročník Žák: hraje v rozsahu od d1-c3 dokáže pracovat na prohlubování bráničně-žeberního dýchání, zvyšování dechové výdrže rozlišuje hru osminových not, jednoduchého tečkovaného rytmu, orientuje se ve struktuře notového zápisu (D. C al Fine, D. segno, coda apod.) dokáže spojit alespoň 2 tóny hrou legato hraje různé druhy písní, jednoduché etudy a drobné instruktivní skladby zahraje stupnici G dur včetně tónického kvintakordu a jeho obratů 3. ročník Žák: zvládá základy bráničně žeberního dýchání dbá při hře na správné držení těla i nástroje orientuje se v notovém zápise, zvládá jednoduché rytmické kombinace do osminových hodnot zahraje některé posuvky v dosaženém rozsahu nástroje používá základní výrazové prostředky (mf, f) a dokáže je použít v drobné instruktivní skladbě, kterou dokáže veřejně prezentovat zahraje zpaměti dle svých dispozic drobný hudební útvar dbá na tónovou kvalitu (nasazení Tu, ukončení tónu) zahraje jednoduchou melodii podle sluchu hraje stupnice durové do 1 předznamenání, včetně tónického kvintakordu a jeho obratů

54

4. ročník Žák: zdokonaluje prstovou techniku v různých tóninách pomocí etud, partů komorní, souborové hry, instruktivních skladeb zdokonaluje dýchání a tím zlepšuje hru legato v různých vazbách zahraje staccato v pomalých tempech rozliší základní poznámky v notovém zápisu a zvyšuje si zásobu pojmů italského hudebního názvosloví (např. Allegro, Andante, Moderato, Dolce, Lento, Vivo používá při hře pro něj dostupných výrazových prostředků (cresc.,decresc) rozliší různé druhy frázování včetně frázování swingových triol hraje plynule stupnice durové do 2 předznamenání, včetně tónického kvintakordu a jeho obratů zvládá nenáročné veřejné vystoupení buď sólově s doprovodem jiného nástroje či podkladu nebo v komorní hře 5. ročník Žák:

zdokonaluje dovednost prstové techniky pomocí technických a prstových cvičení zdokonaluje vazby v legátu pomocí prstových cvičení a prohlubování dýchání používá jednoduché melodické ozdoby (příraz, nátryl, opora) zahraje v pomalém tempu chromatickou stupnici v daném rozsahu ve své hře využívá dynamických možností nástroje, frázování, agogiky (crescendo, decrescendo, ritardando, accelerando

6. ročník Žák: dokáže pracovat na uvolňování jazyka a zrychlování staccata umí překonávat technické překážky díky hry v různých artikulacích, rytmech, kombinací legata a staccata hraje skladby odlišných stylů a chápe základní rozdíly v jejich interpretaci dokáže s pedagogem probírat různé možnosti interpretace využívá ve své hře dynamických možností nástroje, frázování rozvine základní dovednosti v oblasti jazzového frázování umí zahrát různé melodické ozdoby (trylek, náraz, skupinku, obal) zahraje z listu přiměřeně obtížnou partituru zahraje jednoduchou melodii v transpozici z c hlasu 7. ročník Žák: zná svůj nástroj, jeho vznik, historii a uplatnění ovládá celý rozsah nástroje umí pracovat s různým tónovým zabarvením 55

umí pracovat s tempovým rozlišením, frázováním, dynamikou, agogikou dokáže samostatně nastudovat přiměřeně obtížnou skladbu hraje skladby různých žánrů a stylů zvládne veřejně interpretovat skladbu buď sólově, nebo v komorním obsazení dokáže transponovat melodii do c hlasu

1. ročník II. stupně Žák: hraje skladby různých hudebních žánrů dbá na vyrovnanost prstové techniky, plynulosti vazeb v legatu zhodnotí svůj výkon a navrhne řešení 2. ročník II. stupně Žák: rozliší detaily a rozdíly v hudebním výrazu (např. mp, mf, f, ff apod., ritenuto, ritardando poco a poco, accel. poco a poco) aplikuje při hře dosud získané vědomosti i dovednosti z hudební nauky, a dále si je prohlubuje rozborem hraných skladeb 3. ročník II. stupně Žák: dokáže pracovat na dalším vlastním rozvíjení nátiskové flexibilnosti, odstínů tónové barevnosti využívá při nácviku různé možnosti artikulací, rytmů a jiných technik, kterými si neustále zvyšuje svou technickou vyspělost zdokonaluje práci s dechem a výdrží při výstavbě frází rozšiřuje svůj repertoár s ohledem na své zájmy a přednosti umí se postarat o svůj nástroj o jeho údržbu 4. ročník II. stupně Žák:

zná různé zdroje vyhledávání skladeb a aktivně je využívá rozliší různé styly a útvary a umí vyjádřit vlastní vhled na interpretaci pozná a uplatní při hře různé druhy frázování a nasazení využívá při hře dle svých preferencí moderní techniky (glissando, slaptone, frullato)


56

1.3.5 Studijní zaměření Hra na trubku Charakteristika Studijního zaměření Hra na trubku Trubka je žesťový hudební nástroj, který se ve svém původním tvaru vyskytoval ve starověku. U starých Řeků se používalo trub k povzbuzení odvahy útočících vojsk. Ve středověku v dobách rytířské slávy byla trubce přisouzena důležitá úloha při zahajování turnajů a oslavách vítězů. Od 17. století má své místo v orchestru, kdy se trubka používá stále hojněji. Koncem 18. století byla opatřena klapkovým zařízením a na počátku 19. století ventily. V současné době se využívá ‐ kromě sólové hry ‐ ve všech typech orchestrů. Uplatnění nachází nejen v klasické nebo taneční hudbě a v jazzu, ale také ve všech žánrech moderní hudby. Studium je v prvním stupni metodicky progresivně rozčleněno a utříděno tak, aby si žák osvojil a dostatečně upevnil schopnosti ovládání nástroje, ve druhém stupni pak zaměřeno na osobnostní rozvoj a hledání vlastního profilu a uplatnění.

Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na trubku

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16



8


57

Učební osnovy předmětu Hra na trubku I. stupeň 1. ročník Žák:

zná základy bráničně-žeberního dýchání zná části svého nástroje a je schopen základní údržby vyvažuje postoj při hře za pomoci učitele umí nasadit a ukončit tóny (hra tenuto) v diatonické řadě ve zvládnutém rozsahu v základních notových hodnotách (celá, půlová, čtvrťová) hraje jednoduchá nátisková cvičení z not 2. ročník Žák:

za pomoci učitele vyvažuje postoj při hře a opravuje držení nástroje ovládá hru vydržovaných tónů koriguje intonaci a sílu tónu je schopen dvou dynamických poloh (forte, piano) zvládne zahrát jednoduchou melodii zpaměti nebo z not

3. ročník Žák:

sám vyvažuje postoj při hře a opravuje držení nástroje ovládá hru tenuto i legato umí korigovat intonaci, sílu a barvu tónu orientuje se v alikvotní řadě a v diatonice ve zvládnutém rozsahu zahraje jednoduchý přednes, krátkou instruktivní skladbu

4. ročník Žák:

umí ve svém rozsahu zahrát souvislou stupnicovou řadu a tónický kvintakord ovládá hru tenuto, legato, staccato orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu je schopen tří dynamických poloh (forte, mezzoforte, piano) zahraje jednoduchý přednes a jednoduchou etudu

5. ročník Žák: zahraje ve svém rozsahu souvislou stupnicovou řadu a tónický kvintakord s obraty 58

umí zahrát jednoduchou přednesovou skladbu zpaměti nebo z not umí zahrát instruktivní skladbu zpaměti nebo z not umí rozlišit durovou a mollovou tóninu hraje přiměřeně intonačně čistě

6. ročník Žák:

interpretuje skladby různých stylových období je schopen svou hrou vyjádřit základní hudební charaktery je schopen plynulého přechodu mezi dynamickými polohami (decrescendo, crescendo) ovládá hru tenuto, staccato, legato, portamento orientuje se ve složitějších hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu

7. ročník Žák: využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu uplatňuje se při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních ovládá elementární transpozici úměrně svým schopnostem


hraje skladby různých hudebních žánrů dbá na uvolněnost hracího aparátu a vědomě užívá a zdokonaluje žeberně-brániční dýchání dbá na vyrovnanost barvy v celém svém rozsahu zhodnotí svůj výkon a navrhne řešení

2. ročník Žák: rozšiřuje svůj repertoár s ohledem na své zájmy a přednosti umí se postarat o svůj nástroj a zvládá jeho údržbu

59

3. ročník Žák: rozliší detaily a rozdíly v hudebním výrazu (např. mp, mf, f, ff apod., ritenuto, ritardando poco a poco, accel. poco a poco) aplikuje při hře dosud získané vědomosti i dovednosti z hudební nauky, a dále si je prohlubuje rozborem hraných skladeb 4. ročník Žák: dokáže pracovat na dalším vlastním rozvíjení nátiskové flexibility, odstínů tónové barevnosti využívá při nácviku různé možnosti artikulací, rytmů a jiných technik, kterými si neustále zvyšuje svou technickou vyspělost zdokonaluje práci s dechem a výdrží při výstavbě frází zná různé zdroje vyhledávání skladeb a aktivně je využívá rozliší různé styly a útvary a umí vyjádřit vlastní vhled na interpretaci využívá při hře dle svých preferencí moderní techniky (glissando, frullato) Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3

60

1.3.6 Studijní zaměření Hra na lesní roh Charakteristika Studijního zaměření Hra na lesní roh Studijní zaměření Hra na lesní roh vychází z dlouholeté tradice výuky hry na tento nástroj, jakož i z hodnotné literatury rozličných slohových období, stylů a žánrů. Lesní roh se mezi žesťovými nástroji nachází někde uprostřed spektra a je charakteristický svým sametovým zvukem, který jej výrazně odlišuje od této skupiny. Pro jeho specifický zvuk je vhodný nejen do seskupení žesťových nástrojů, ale také se výborně pojí s nástroji dechovými dřevěnými a smyčcovými. Univerzálnost jeho využití tak zajistí možnost volby uplatnění v různorodých uskupeních. Uplatnění nachází nejen v klasických, ale také ve všech moderních žánrech. Studium je v prvním stupni metodicky progresivně rozčleněno a utříděno tak, aby si žák osvojil a dostatečně upevnil schopnosti ovládání nástroje, ve druhém stupni pak zaměřeno na osobnostní rozvoj a hledání vlastního profilu a uplatnění.

Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na lesní roh

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16



8


61

Učební osnovy předmětu Hra na lesní roh I. stupeň 1. ročník Žák:

zná základy bráničně-žeberního dýchání zná části lesního rohu a je schopen základní údržby vyvažuje postoj při hře za pomoci učitele umí nasadit a ukončit tóny (hra tenuto) v alikvotní řadě ve zvládnutém rozsahu v základních notových hodnotách (celá, půlová, čtvrťová) na alikvotní řadě hraje legato hraje jednoduchá nátisková cvičení z not 2. ročník Žák:

za pomoci učitele vyvažuje postoj při hře a opravuje držení nástroje ovládá hru vydržovaných tónů koriguje intonaci a sílu tónu je schopen dvou dynamických poloh (forte, piano) zvládne zahrát jednoduchou melodii zpaměti nebo z not

3. ročník Žák:

sám vyvažuje postoj při hře a opravuje držení nástroje ovládá hru tenuto i legato umí korigovat intonaci, sílu a barvu tónu orientuje se v alikvotní řadě a v diatonice ve zvládnutém rozsahu zahraje jednoduchý přednes, krátkou instruktivní skladbu

4. ročník Žák:

umí ve svém rozsahu zahrát souvislou stupnicovou řadu a tónický kvintakord ovládá hru tenuto, legato, staccato orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu je schopen tří dynamických poloh (forte, mezzoforte, piano) zahraje jednoduchý přednes a jednoduchou etudu

62

5. ročník Žák:

zahraje ve svém rozsahu souvislou stupnicovou řadu a tónický kvintakord s obraty umí zahrát jednoduchou přednesovou skladbu zpaměti nebo z not umí zahrát instruktivní skladbu zpaměti nebo z not žák umí rozlišit durovou a mollovou tóninu žák hraje přiměřeně intonačně čistě

6. ročník Žák:

interpretuje skladby různých stylových období je schopen svou hrou vyjádřit základní hudební charaktery je schopen plynulého přechodu mezi dynamickými polohami (decrescendo, crescendo) ovládá hru tenuto, staccato, legato, portamento orientuje se ve složitějších hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu

7. ročník Žák: využívá při hře všechny získané technické i výrazové dovednosti s důrazem na tvoření a kvalitu tónu využívá dynamiku, tempové rozlišení, frázování a agogiku v celém rozsahu nástroje interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů podle svých individuálních schopností samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu uplatňuje se při hře v komorních, souborových nebo orchestrálních uskupeních ovládá elementární transpozici úměrně svým schopnostem II. stupeň 1. ročník Žák:

hraje skladby různých hudebních žánrů dbá na uvolněnost hracího aparátu a vědomě užívá a zdokonaluje žeberně-brániční dýchání dbá na vyrovnanost barvy v celém svém rozsahu zhodnotí svůj výkon a navrhne řešení

2. ročník Žák: rozšiřuje svůj repertoár s ohledem na své zájmy a přednosti umí se postarat o svůj nástroj a zvládá jeho údržbu 63

3. ročník Žák: rozliší detaily a rozdíly v hudebním výrazu (např. mp, mf, f, ff apod., ritenuto, ritardando poco a poco, accel. poco a poco) aplikuje při hře dosud získané vědomosti i dovednosti z hudební nauky, a dále si je prohlubuje rozborem hraných skladeb 4. ročník Žák: dokáže pracovat na dalším vlastním rozvíjení nátiskové flexibility, odstínů tónové barevnosti využívá při nácviku různé možnosti artikulací, rytmů a jiných technik, kterými si neustále zvyšuje svou technickou vyspělost zdokonaluje práci s dechem a výdrží při výstavbě frází zná různé zdroje vyhledávání skladeb a aktivně je využívá rozliší různé styly a útvary a umí vyjádřit vlastní vhled na interpretaci využívá při hře dle svých preferencí moderní techniky (glissando, frullato) Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3

64

1.4 Hra na strunné nástroje 1.4.1 Studijní zaměření Hra na kytaru Charakteristika Studijního zaměření Hra na kytaru Studijní zaměření Hra na kytaru je realizováno v oblasti Hudební interpretace a tvorba individuální nebo skupinovou výukou žáků v integrovaném hlavním předmětu Hra na kytaru a kolektivní výukou Společná hudební praxe. Součástí vyučovacího předmětu Hra na kytaru jsou také další činnosti: Hra z listu, Komorní hra a Elementární improvizace, které vyučující pedagog za účelem naplnění školních výstupů a směřování ke klíčovým kompetencím na základě individuálních potřeb žáka ve vhodném období a v potřebném rozsahu zařazuje. Studijní zaměření Hra na kytaru vychází z dlouholeté tradice hráčské i nástrojařské, také z bohaté a hodnotné literatury obsahující všechny žánry a stylová období. Ke studiu hry na kytaru se přijímají žáci od 7. let. Nevylučuje se však přijímat i žáky mladší či mnohem starší. Cílem výuky je zvládnutí technických a výrazových prostředků nástroje k vyjádření hudebních myšlenek, reprodukci přiměřeně náročných skladeb sólových, komorních či souborových, popřípadě vlastní improvizaci. Žák se seznamuje se základními hudebními a technickými návyky a prvky kytarové hry, která nachází své uplatnění jak ve hře sólové se schopností nést melodii i harmonii, doprovodné a ve spojení s jinými nástroji i v oblasti komorní hudby, taneční či jazzové. Systematickou a progresivně utříděnou metodikou výuky si žák pěstuje správné návyky a pevné základy kytarové hry a po zvládnutí základních pravidel kytarové i prstové techniky rozvíjí pomocí instruktivních cvičení a skladeb nejrůznější úrovně, náročnosti a charakteru schopnost své vlastní interpretace i v oblasti neklasických žánrů. Žák si na nich sám aktivně a tvůrčím způsobem zdokonaluje techniku hry, prohlubuje svoji fantazii a tvůrčí invenci. Postupně ovládá jak tradiční notový zápis, tak i frázování, rytmy, doprovody a harmonii. Orientuje se v základních hudebních pojmech a jevech, žánrové odlišnosti a barevnosti a dává stylové interpretaci patřičný charakter.

Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na kytaru

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16


65


8


Učební osnovy předmětu Hra na kytaru I. stupeň 1. ročník Žák:

zná popis nástroje, jeho jednotlivé části a názvy strun využívá přirozených dovedností a schopností při správném sezení, držení těla nástroje umí zahrát jeden ze základních úhozů prstů pravé ruky zvládá hru palcem na prázdných strunách uplatňuje základní zásady hry levé ruky osvojil si orientaci na hmatníku v rozsahu I. polohy ve spojení s notovým zápisem je schopen synchronizace prstů obou rukou interpretuje jednohlasou melodii, nebo lidovou píseň uplatňuje při hře základní dynamické odstínění (p – f) umí zahrát alespoň jednu lidovou píseň, či jednoduchou melodii zpaměti rozezná kvalitu hraných tónů a správný rytmus realizuje vázanost melodie ve správných rytmických modelech a tempech

2. ročník Žák:

zvládá hru úhozů prstů pravé ruky apoyando i tirando a jejich kombinace propojuje orientaci na hmatníku v I. poloze s plynulým čtením notopisu umí zahrát široký druhý hlas s dopadem, úzký bez dopadu realizuje hru stupnic v 1. poloze s použitím prázdných strun, rytmických a tempových obměn ovládá hru v základních dynamických odstínech / p, mf, f / využívá smysl pro rytmickou přesnost, zvukovou vyrovnanost a plynulost hry umí zahrát dvojhlasou jednoduchou skladbu, nebo lidovou píseň interpretuje dle svých individuálních schopností alespoň dvě skladby zpaměti uplatňuje přípravu pro hru v polohách (posun prstu) disponuje schopností vlastní sluchové sebekontroly hraje skladbičky a cvičení s basem a dvojhlasou přiznávkou 66

3. ročník Žák:

využívá všech poznatků, získaných dovedností a pracovních návyků, jako průpravu k samostatné přípravě do hodin disponuje manuální zručností a motorickými návyky při hře probraných technických prvků ovládá orientaci na hmatníku v rozmezí I. - IV. polohy chápe způsob využití úhozových variant prstů pravé ruky při tvorbě tónu, jeho síly, barvy, razance, ušlechtilosti a čistoty používá při vyjádření nálady skladby elementárních vyjadřovacích prostředků a tónových rejstříků / p, mf, f, / crescendo, decrescendo hraje skladbičky a cvičení s melodií v basu a dvojhlasou přiznávkou, bas s rozloženou přiznávkou, rozložený dvojhlas uplatňuje hru vícehlasu všech prstů pravé ruky a jejich kombinace je schopen interpretovat alespoň dvě skladby různých slohových období zpaměti

4. ročník Žák: zná způsoby pečování o pěstěné nehty, a způsob využití při tvorbě tónu, jeho barvy, síly, razance a ušlechtilosti v úhozech prstů pravé ruky používá tlumení tónu, hru staccata, užití vibráta zahraje rozložené akordy v trojhlasém a čtyřhlasém provedení, harmonicky i melodicky uplatňuje schopnost samostatného studia při domácích přípravách do hodin výuky dokáže dle individuálních dispozic uplatnit hru legáta vzestupného i sestupného využívá základní kadenční postupy při hře doprovodů osvojil si techniku hry malého barré zvládá plynulou výměnu poloh propojuje při interpretaci hudební představivost, rytmickou ukázněnost, výraz a náladu skladby dokáže se uplatnit při souhře v komorním seskupení 5. ročník Žák:

zvládá hru stupnic typových přes dvě oktávy s orientací na hmatníku ve vyšších polohách využívá ve skladbách techniky hry vibráta, arpeggia, flažoletů přirozených, tlumení tónu je schopen porozumět obsahu hraných skladeb a uvědomělému cvičení hry zpaměti disponuje dovedností kultivované hry a přiměřeně zvyšuje nároky na interpretační čistotu ve skladbách větší formy s využitím hlubšího dynamického odstínění a agogiky. osvojil si hru techniky pravé ruky v rozložených akordech a arpegiích v rytmických obměnách využívá hry legáta při hře etud a přednesových skladeb chápe správnost provedení skladeb poslechem kvalitních nahrávek umělců realizuje sám své hudební představy na přiměřeně obtížně volených skladbách, písních i doprovodech interpretuje alespoň dvě přiměřeně obtížné skladby různých slohových období zpaměti 67

6. ročník Žák:

uplatňuje orientaci v základních harmonických funkcích do her doprovodů dle notace i akordických značek umí zahrát stupnice dur i moll typové dvouoktávové, dle možností i intervalové orientuje se na hmatníku do IX. polohy s plynulým čtením notopisu a využívá ve skladbách hru ve vyšších polohách s plynulou výměnou poloh využívá při přednesu skladeb tempové rozlišení, vhodnou artikulaci, agogiku, dynamiku, barvy při tvorbě tónu a citlivě rozeznává jednotlivé fráze ve skladbě, jejich ohraničení a vrcholy rozezná hlavní zásady interpretace skladeb různých stylových období i žánrů osvojil si zásady hry v souborech různého obsazení či komorní hry 7. ročník Žák:

je schopen naladit kytaru dle elektronické ladičky ovládá hru kadencí s užitím velkého barré v různých prstových variantách pravé ruky osvojil si hru melodických ozdob, hru arpegia, rasguada, pizzicáta a flagoletů umělých využívá základní nástrojovou techniku apoyando, tirando a hru akordického vícehlasu v kombinaci prstů pravé ruky disponuje přehledem o stupnicích dur i moll ve všech tóninách (jednohlasé) je schopen při hře na nástroj interpretační čistoty, rytmické kázně, plynulosti hry, artikulace a zpěvné kantilény v synchronizaci prstů levé a pravé ruky za užití dynamiky kytarových rejstříků uplatňuje souhru v komorní hře a je schopen využít získaných dovedností v komorních souborech či amatérských kapelách vhodného nástrojového obsazení II. stupeň 1. ročník Žák:

umí zahrát stupnice jednohlasé, typové dur i moll v rychlejších tempech. chápe kadence ve všech tóninách, hru doprovodů ve složitějších prstových a rytm. obměnách je schopen zachovat při hře na nástroj interpretační čistotu, rytmickou kázeň a plynulost hry využívá většího dynam. rozpětí a odstínění v terasovité dynamice (pp – p – mf – f – ff) realizuje plynulou výměnu poloh, blízkých i vzdálených, skoky. osvojil si pohotovou orientaci na hmatníku a umí ji spojovat s plynulým čtením notopisu zvládá speciální kytarové techniky – flagolety přirozené, rasguado, stacato, tlumení tónu uplatňuje hru malých cyklických forem (suita, malé variace, rondo)

68

2. ročník Žák:

zvládá dvojhlasou paralelní hru v terciích, sextách, oktávách a decimách bez užití basu využívá velkého rozpětí dynamiky a náhlých akcentů i dynamiky svého nástroje osvojil si hru pasáží v mírně rychlém tempu s použitím všech prstů pravé ruky v kombinacích používá melodických ozdob, elementární techniku hry tremola uplatňuje techniku hry s jedním i více upoutanými prsty levé ruky na hmatníku je schopen časté hry ve vedlejších polohách nástroje disponuje schopností hry za použití velkého barré v delším časovém úseku propojuje sám nácvik technických cvičení a dovedností k získání potřebné jistoty pro studium skladeb dle vlastního výběru i žánru k jejich veřejnému vystoupení používá při interpretaci skladeb hru vibráta, pizzicata, obratů akordů s použitím barré

3. ročník Žák:

umí realizovat a spojovat své hudební představy s technickými i výrazovými schopnostmi realizuje veškeré výměny poloh po celém hmatníku zvládá hru skladeb formálně velkého rozpětí, koncertní komorní hra, dua, tria popřípadě SH realizuje studium skladeb s netradiční notací (tabulatury, zápisy skladeb z médií, nahrávek) osvojil si hru smíšenou, vybočení do blízkých vyšších poloh nástroje skluzem, glisandem. dokáže zahrát umělé flagolety, disponuje upevněnou úhozovou technikou prstů pravé ruky je schopen doprovodů dle notace i akordických značek využívá hry legáta odtažného i vzestupného rozlišuje stylovost hry (od renesance po současnost)

4. ročník Žák:

zvládá hru akordických rozkladů na způsob arpeggia, hru přiznávek, úhoz palcem přes struny realizuje doprovody národních, lidových a umělých písní ovládá prstová cvičení v poloze, hbitost levé ruky s využitím rytmických a úhozových variant používá přetahování a roztahování prstů levé ruky, prstoklady většího rozpětí uplatňuje techniku hry s jedním i více upoutanými prsty levé ruky na hmatníku je schopen progresivní dynamiky, dynamické vlny a nuancí tónového zabarvení (rejstříky) realizuje legátovou hru celých částí, pasáží využívá hru melodie podle sluchu a vystižení harmonie formou improvizace harmonického doprovodu je schopen zahrát snadný koncert menšího rozsahu polyfonní formy i přednesu hudby 20.stol. rozezná jednoduché party s představou o tempu, rytmu, charakteru a stylu skladby. Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3

69

1.5 Sólový zpěv 1.5.1 Studijní zaměření Sólový zpěv Charakteristika Studijního zaměření Sólový zpěv Studijní zaměření Sólový zpěv nabízí širokou škálu možností rozvoje žáka, jak po stránce pěvecké, tak i po stránce všeobecného hudebního vzdělání. Poskytuje žákům pod odborným dohledem základy pěveckých dovedností, které povedou k jejich samostatnému hudebnímu projevu. V průběhu studia mají žáci možnost pěstovat smysl pro kultivovaný pěvecký projev, krásu kantilény, zdokonalovat se v intonaci, rytmickém cítění, rozvíjet hudební paměť a sluch. Měli by zvládat zásady správné výslovnosti a při reprodukci písní vycházet z procítění a pochopení obsahu zpívaného textu. Učí se ovládat svůj hlas ve všech hlasových polohách a uvědomovat si jeho kvalitu. Získané zkušenosti by měly být dostačující pro studium na typech škol, kde je podmínkou úspěšné zvládnutí kultivovaného hlasového projevu (učitelství, vychovatelství, herectví, sólová pěvecká dráha). Své znalosti mohou na amatérské úrovni uplatnit v zájmové umělecké činnosti (sólově, ve sboru, komorních ansámblech apod.), či v jiné spoluúčasti na kulturním životě naši společnosti. V neposlední řadě se snažíme u žáka vytvořit takový vztah ke zpívání, který by byl trvalým vyjadřovacím prostředkem jeho hudebních představ. Cílem přípravného studia je ověřit schopnost dalšího hudebního a hlasového vývoje dítěte. Děti učíme hravou a nenásilnou formou pomocí interpretačních a percepčních činností. Rozvíjíme tak melodické a rytmické cítění, pohybově interpretační dovednosti, hudebně intelektové schopnosti. Patří k nim hudební paměť, představivost, elementární dětská tvořivost. Nejvhodnější formou je hra a vytváření konkrétních představ. Vytváření základních pěveckých dovedností se děje postupným zautomatizováním návyků. Dále děti vedeme ke správnému přirozenému držení těla, klidnému dýchání a ke správné výslovnosti. Zpíváme jednoduché písně s pohybovým vyjádřením i bez něho. V přípravném studiu žák navštěvuje jednu vyučovací hodinu týdně s názvem Sólový zpěv, který představuje individuální nebo skupinovou výuku, a jednu hodinu týdně s názvem Hudební školička, což je předmět, ve kterém učiní své první krůčky do světa hudby (kolektivní výuka).

Učební plán 1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Sólový zpěv

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16


70


8


Učební osnovy předmětu Sólový zpěv I. stupeň 1. ročník Žák:

používá přirozené držení těla používá svůj hlas při zachování jeho přirozenosti dovede interpretovat jednoduchou melodii a rytmus projevuje rytmické cítění a hudební paměť zpívá jednoduché lidové a umělé písně je schopen zpívat s jednoduchým doprovodem podporujícím melodickou linku

2. ročník Žák:

dbá na správné držení těla ovládá klidné dýchání osvojil si měkké nasazení tónu dbá na správnou artikulaci dokáže zpívat s jednoduchým doprovodem

3. ročník Žák:

uplatňuje základní pěvecké návyky (přirozený pěvecký postoj, klidné dýchání) a základní technické prvky (měkké nasazení tónu, čistá intonace, správná artikulace) používá hlas v celém svém rozsahu, zachovává jeho přirozený projev a nepřepíná své síly zvládá zpívání jednoduchého legáta rozlišuje základní dynamiku dokáže zpívat s doprovodem zpívá lidové a umělé písně odpovídající jeho schopnostem a věku

71

4. ročník Žák:

dbá na správnou práci s dechovou oporou dokáže měkce tvořit tón zvládá správnou artikulaci používá hlas v celém svém rozsahu při zachování přirozenosti dokáže se orientovat v notovém zápise dokáže zpívat v jednoduchém dvojhlase je schopen zpívat se složitějším doprovodem využívá výrazových prostředků dle svých schopností má povědomí o hlasové hygieně

5. ročník Žák:

ovládá základy pěveckého dýchání zvládá měkké tvoření tónu umí správně artikulovat dokáže používat základní dynamiku a agogiku dodržuje hudební frázování je schopen spolupráce s hudebním doprovodem interpretuje náročnější lidové a umělé písně dokáže zpívat v elementárním vícehlase uplatňuje zásady hlasové hygieny

6. ročník Žák:

dokáže využít získané návyky a dovednosti pěvecké techniky zpívá v rozšířeném hlasovém rozsahu uplatňuje výrazový přednes v skladbách na základě porozumění hudbě a textu zvládá zpěv vícehlasu uplatňuje zásady hlasové hygieny

7. ročník Žák:

ovládá základy pěvecké techniky (žeberně-brániční dýchání,měkké a opřené nasazení tónu, zásady správné artikulace a hlasové kultury) využívá celý svůj hlasový rozsah má vyrovnané hlasové rejstříky podle svých možností má vypěstovaný smysl pro kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu rozumí zpívanému textu a hudbě a volí k němu adekvátní výrazové prostředky interpretuje skladby různých stylů a žánrů je schopen veřejně vystupovat 72

zpívá ve vícehlasých skladbách a orientuje se v jejich notovém zápise vědomě uplatňuje zásady hlasové hygieny je schopen vlastního hodnocení pěveckého výkonu II. stupeň 1. ročník Žák:

dokáže správně používat dechovou techniku má vyrovnané hlasové rejstříky v celém svém rozsahu dodržuje hudební fráze a zvládá zpěv plynulé kantilény používá dynamiku a agogiku dokáže spolupracovat s vícehlasým komorním seskupením

2. ročník Žák: dokáže se orientovat v hudebním zápise i textu dokáže stylově a žánrově správně interpretovat vokální skladby využívá výrazových prostředků dle svých možností 3. ročník Žák: má přehled o základní pěvecké literatuře různých slohových období spolupracuje při korepetici dokáže zhodnotit svůj pěvecký výkon 4. ročník Žák:

uvědoměle používá správnou dechovou techniku má vyrovnaný hlas v celém svém rozsahu zvládá zpěv plynulé kantilény, dodržuje fráze orientuje se v hudebním zápise i textu dovede stylově a žánrově interpretovat vokální skladby různých slohových období používá dynamiku, agogiku a výraz v souvislosti s charakterem dané skladby samostatně pracuje při korepetici dokáže se uplatnit ve vícehlasém komorním seskupení má přehled o základní pěvecké literatuře různých slohových období dokáže kriticky zhodnotit poslouchanou vokální a vokálně-instrumentální hudbu profiluje se podle svého zájmu a preferencí

Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3 73

1.6 Sborový zpěv 1.6.1 Studijní zaměření Sborový zpěv Charakteristika Studijního zaměření Sborový zpěv Sborový zpěv má všechny přednosti kolektivní činnosti, především učí jedince podřizovat se celku, vede ke vzájemné odpovědnosti členů kolektivu, podněcuje žáky k hlubšímu vnímání emocionálních zážitků, potlačuje psychické, fyzické i sociální rozdíly mezi jedinci tím, že před všechny staví stejné úkoly a cíle. Umožňuje dětem a mládeži interpretovat díla nejrozmanitějších epoch, stylů a žánrů a tím přispívá k rozvoji jejich hudebního cítění a hudebního rozhledu. Studium ve studijním zaměření Sborový zpěv žákům nabízí získání odborného vzdělání, které jim umožní uplatnit se podle svých schopností a zájmů jako dobří amatéři (v různých typech sborů a komorních ansámblů), ale také zvolit si takový profesionální směr, jehož předpokladem je úspěšné zvládnutí kultivovaného hlasového projevu (profesionální zpěvák pěveckého sboru, učitel, vychovatel, herec apod.). Žák může studovat pouze studijní zaměření Sborový zpěv (v tomto případě žák nehraje na žádný hudební nástroj ani nenavštěvuje hodiny sólového zpěvu), nebo je může studovat v kombinaci s dalším studijním zaměřením. Ke studiu sborového zpěvu mohou být přijati i žáci z nehudebních oborů školy (výtvarný obor, taneční obor, literárně-dramatický obor). Organizace výuky Předmět Sborový zpěv je realizován formou celosborové zkoušky a dle potřeby je členěn na dělenou hlasovou zkoušku a společnou činnost. Dělená hlasová zkouška zahrnuje Pěveckou hlasovou výchovu, Intonaci, Elementární sluchovou analýzu, které vyučující za účelem naplnění očekávaných výstupů a směřování k získání souhrnu vědomostí, dovedností, schopností a postojů na základě individuálních potřeb žáka do výuky ve vhodném období a v potřebném rozsahu zařazuje. Cílem této hlasové zkoušky je především nácvik samostatného hlasu vícehlasých skladeb. V hodinách sborového zpěvu se žáci věnují především společné interpretaci sborových skladeb. Na každé celosborové zkoušce je přítomen korepetitor, který je nejbližším spolupracovníkem sbormistra a spoluvytváří společné dílo. Žáci jsou v hodinách vyučováni kolektivně. Hudební nauka je společným předmětem všech žáků hudebního oboru a její obsah je nedílnou součástí uměleckého vzdělání (viz kapitola 1.0.2).

74


Základní studium I.stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Minimální disponibilní hod. dotace

Sborový zpěv

2

2

2

2

2

2

3

15

Hudební nauka

1

1

1

1

-

-

-

4


HODINOVÁ DOTACE

Kolektivní výuka

19

Celkem minimální počet vyučovacích hodin za studium

Učební osnovy předmětu Sborový zpěv 1. ročník Žák:

dokáže interpretovat jednoduché dětské a lidové písně ve skupině, s doprovodem klavíru. dokáže intonovat jednoduchá hlasová cvičení ve skupině i samostatně dokáže zazpívat jednoduchou píseň samostatně, s doprovodem klavíru se aktivně podílí na výsledku týmové práce

2. ročník Žák:

dokáže používat základní pěvecké návyky (správné a přirozené držení těla při zpěvu, klidné dýchání) dokáže používat základní technické prvky (čistá intonace, správná artikulace, uvolnění mluvidel, lehké nasazení tonu) zpívá ve své přirozené hlasové poloze, dbá na hlasovou hygienu rozlišuje základní dynamiku a agogiku adekvátně propojuje zpěv s instrumentálním doprovodem dokáže skupinově interpretovat jednoduchý kánon dokáže zazpívat jednoduché sólo v rámci sborové interpretace se aktivně podílí na výsledku týmové práce

3. ročník Žák:

využívá základní návyky a dovednosti (správné uvolněné držení těla při zpěvu, klidné dýchání) a základní technické prvky ( nasazení tonu, hlavový tón, čistá intonace, správná artikulace) používá svůj hlas ve svém rozsahu rozlišuje základní dynamiku a agogiku, má povědomí o legatovém zpěvu adekvátně reaguje na dirigentská gesta dokáže skupinově interpretovat jednoduchý lidový dvojhlas či dvojhlas s drženými tóny 75

dokáže výrazově vystihnout zpívanou skladbu se aktivně podílí na výsledku týmové práce

4. ročník Žák:

je schopen používat svůj hlas při zachování správných pěveckých návyků je schopen čistě intonovat svůj hlas ve vícehlasu zpívá ve skupině dvojhlasé písně se aktivně podílí na výsledném zpracování (pěveckém, příp. i pohybovém a scénickém) zpívaných písní či skladeb se aktivně podílí na výsledku týmové práce dokáže vědomě spojit notový zápis s hudební představou a interpretovat ji.

5. ročník Žák:

je schopen používat svůj hlas při zachování správných pěveckých návyků, správné artikulace dokáže používat svůj hlasový rozsah, dbá na hlasovou hygienu vnímá výstavbu hudební fráze a kantilény intonuje svůj part s instrumentálním doprovodem je schopen vyjádřit základní dynamickou škálu dokáže rozlišit různé hudební žánry aktivně spolupracuje při sborových zkouškách se aktivně podílí na výsledku týmové práce

6. ročník Žák:

je schopen používat svůj hlas při zachování dechové techniky, měkkého nasazení tónu a správné artikulace je schopen využít výrazových prostředků daných skladeb se orientuje ve struktuře sborových partitur uplatňuje zásady hlasové hygieny je schopen veřejného vystoupení se aktivně podílí na výsledku týmové práce

7. ročník Žák: ovládá základy dechové techniky, měkké nasazení tónu, zásady správné artikulace a hlasové kultury využívá rozšířený hlasový rozsah a podle svých možností vyrovnané hlasové rejstříky rozlišuje kultivovaný projev, hudební frázi a kantilénu čistě intonuje svůj part ve vícehlasu s instrumentálním doprovodem orientuje se ve struktuře sborové partitury 76

pracuje s větším rozsahem dynamiky je seznámen s vhodnou interpretací skladeb nejrůznějších období, rozpozná ji ve vybraných hudebních ukázkách a podle vyspělosti ji uplatňuje ve svém hudebním projevu s jistotou reaguje na dirigentská gesta vnímá vyváženost jednotlivých hlasů při realizaci sborové skladby II. stupeň základního studia Základní studium II.stupeň

Kolektivní výuka


Sborový zpěv

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Minimální disponibilní hod. dotace

2

2

2

2

8

HODINOVÁ DOTACE

8


1. ročník Žák:

ovládá základy pěvecké techniky (žeberně-brániční dýchání, měkké a opřené nasazení tónu, zásady správné artikulace a hlasové kultury) používá hlas v celém svém rozsahu při zachování přirozenosti uplatňuje kantilénu a kultivovaný projev v hudební frázi je schopný pohotově číst notový zápis a využívat své hudební paměti při reprodukci skladby je schopen použít adekvátní výrazové prostředky zvládá spolupráci i v komorním hudebním seskupení (dua, tria, kvartety atp.)

2. ročník Žák:

vědomě ovládá základy pěvecké techniky a zná základní fonační a pěvecké pojmy má vyrovnané hlasové rejstříky podle svých možností při reprodukci skladeb dokáže vycházet z pochopení hudebního a slovního obsahu zpívaného textu zpívá z listu jednoduchou melodii je schopen samostatně nastudovat nové skladby v rozsahu svých možností a vědomostí samostatně spolupracuje s menším i větším hudebním ansáblem

3. ročník Žák:

má kultivovaný hlasový projev využívá vyrovnaný hlas ve svém hlasovém rozsahu pohotově čte notový zápis, je schopen jednoduché improvizace zpívá z listu melodickou linku 77

je schopen samostatně nastudovat novou skladbu, stylově a žánrově správně, používá dynamickou i agogickou škálu a výraz v souvislosti s charakterem interpretované skladby

4. ročník Žák: využívá vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu uplatňuje návyky kultivovaného sborového zpěvu (dechová technika, tvorba tónu, artikulace) ovládá intonačně čistý zpěv svého partu v náročnějších skladbách á capella a skladbách s instrumentálním doprovodem zpívá z listu jednodušší skladby jsou schopni aktivní a zodpovědné spolupráce s ostatními Učební osnovy předmětu Hudební nauka viz kapitola 1.0.2 Učební osnovy předmětu Společná hudební praxe viz kapitola 1.0.3

78

1.7 Hra na akordeon 1.7.1 Studijní zaměření Hra na akordeon Charakteristika Studijního zaměření Hra na akordeon Akordeon je vícehlasý hudební nástroj, který se používá k sólové hře, ale také k doprovodu nebo při hře v souboru. Původně lidový nástroj se díky technickému vylepšování, většímu tónovému rozsahu, hezčímu zabarvení tónů i jeho větší nosnosti, stal koncertním nástrojem se širokými možnostmi uplatnění od folklóru až po moderní populární hudbu. Stále větší množství kvalitních původních skladeb pro akordeon posouvá hranici uměleckého uplatnění nástroje. Podle systematicky sestavené metodiky se žák učí zvládat techniku nástroje. Získává tak odborné vzdělání, které mu umožní uplatnit se jak v amatérské tak v profesionální činnosti. Učební plán

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Hra na akordeon

1

1

1

1

1

1

1


1

1

1

1

1

1

1

1


1


2.r.

3.r.

4.r.

Minimální dotace



Minimální dotace


7

1

1

1

1

4

1

1

1

1

1

1

2

2

2

1

4


1


1

1

1

1

1

1

2

1

2

2 4 16



8


79

Učební osnovy předmětu Hra na akordeon I. stupeň 1. ročník Žák:

při hře správně sedí a drží nástroj stiskem klávesy a tahem měchu tvoří rovný tón hraje podle notového zápisu v houslovém klíči pravou rukou v pěti-prstové poloze hraje levou rukou v basovém klíči tóny C, G, D, F, ze základní řady a k nim durové akordy vede měch podle značek při hře rozlišuje forte a piano zvládá souhru obou rukou v pomalém tempu

2. ročník Žák:

zvládá hru legata a staccata zahraje osminové noty zvládá nezávislost rukou při hře legata a staccata v souhře obou rukou čte a interpretuje noty v houslovém klíči v rozsahu h – a2 čte a interpretuje noty v basovém klíči v rozsahu stupnic C a G dur v levém manuálu hraje durové akordy k tónům C G D A F v levém manuálu používá dynamiku mf, crescendo a decrescendo

3. ročník Žák:

orientuje se v rozsahu dvou oktáv na pravém manuálu nástroje v levém manuálu používá durové a septimové akordy plynule vede obrat měchu hraje ve dvojhmatech tenuto a staccato zahraje ritardando, akcent umí hrát v šestnáctinových notách dovede interpretovat krátkou skladbičku zpaměti

4. ročník Žák:

podle fyzických dispozic hraje na 80 basový nástroj, orientuje se na něm a zvládá vedení měchu umí použít rejstříky v průběhu skladby zvládá rychlejší hru v šestnáctinových notách zvládá hru legato ve dvojhmatech hraje mollové akordy v basovém doprovodu uplatňuje samostatnost při domácí přípravě do hodin

80

5. ročník Žák:

hraje na větším nástroji, orientuje se na něm a zvládá vedení měchu měchovou technikou tvoří kultivovaný tón přiměřeně k fyzickým schopnostem při hře používá dynamiku, agogiku a artikulaci hraje durové stupnice a vybrané mollové stupnice k doprovodu písní používá TSD v repertoáru má skladby původní, ale také polyfonní nebo folkové

6. ročník Žák:

umí hrát pravou rukou v terciích a sextách umí použít pravou rukou plynulou výměnu akordů rozlišuje různé žánry a styly vhodnou artikulací a výběrem rejstříků rozeznává jednotlivé fráze ve skladbě a použije vhodnou dynamiku a agogiku zvládá hru doprovodu podle značek dovede se uplatnit ve skupinové hře

7. ročník Žák:

zahraje vybrané stupnice oběma rukama dohromady v rychlejším tempu legato a staccato zahraje čtyřhlasé akordy tenuto a staccato orientuje se v celém rozsahu svého nástroje ovládá značení rejstříků a umí je správně použít užívá vhodně měchovou techniku k artikulaci dovede si zahrát jednoduchou píseň a použít základní funkce k doprovodu


umí zahrát vybrané stupnice dur a moll umí zahrát čtyřhlasé akordy a jejich obraty k vybraným stupnicím dovede využít nově nacvičené prvky měchové techniky zvládá zahrát rozsáhlejší skladbu

2. ročník Žák: zvyšuje svoji technickou dovednost nácvikem pasáží ve dvojhmatech zvyšuje svoji technickou dovednost nácvikem rozložených čtyřhlasých akordů a jejich obratů v rychlejším tempu umí uplatnit náročnější rytmicko-akordické doprovody zvládne nastudovat vícevětou skladbu z klasické literatury pro akordeon dle vlastního výběru

81

3. ročník Žák:

cíleným nácvikem skoků a kombinovaných dvojhmatů zvyšuje své technické dovednosti studuje nové výrazové prostředky v měchové technice a poznatky aplikuje při hře nacvičuje skladby různých žánrů a správně je interpretuje při improvizaci doprovodů používá také vedlejší funkce účastní se hry v souboru

4. ročník Žák:

udržuje si stálý repertoár opakováním dříve nastudovaných skladeb hraje z listu na úrovni nižších ročníků prvního stupně improvizuje doprovody k písním podílí se na výběru absolventského programu při hře uplatňuje získané nástrojové dovednosti


82

2. VÝTVARNÝ OBOR Charakteristika výtvarného oboru Výtvarný obor v základním uměleckém vzdělávání poskytuje žákům rozvíjení výtvarného projevu, vkusu a estetického cítění. Přispívá k harmonickému rozvoji osobnosti mladého člověka s využití všech možností poznávání kulturnosti a rozvíjení vztahu k umění jako specifickému tvůrčímu projevu. Prostřednictvím soustavného vzdělávání se prohlubují tvůrčí předpoklady žáka, rozšiřují se tak jeho estetické a etické hodnoty i praktické dovednosti. Výuka směřuje k rozvoji žáka a formuje jeho světonázorovou složku. Tím se žák podílí na vytvoření určité práce od návrhu po realizaci, nestává se pouhým konzumentem cizích poznatků, ale aktivním účastníkem výtvarné práce, což je základ zdravé seberealizace osobnosti.

2.1 Studijní zaměření Přípravné studium výtvarného oboru Charakteristika Studijního zaměření Přípravné studium výtvarného oboru Přípravné studium je zaměřeno na cílovou skupinu dětí od pěti do sedmi let věku dítěte. Hlavní aktivity jsou směřovány na rozvíjení zájmu o práci s materiálem a důrazem na nápadité výtvarné cítění, bezprostřední prožívání smyslových podnětů. Děti si prostřednictvím různých materiálů a nástrojů zkoušejí jejich vlastnosti a různé způsoby uchopení. Formou hry a volbou přitažlivých námětů si vytváří cit pro tvar a jednotu výtvarného řešení. Zdůrazněním spontánní tvořivosti umožňujeme dětem samostatnou realizaci vlastních nápadů, čímž potlačujeme bezmyšlenkovité kopírování cizích vzorů. Děti se učí nebát se hodnotit práci svou i jiných dětí, tak v úzké vazbě rozvíjí slovní projev (vymýšlení a vyprávění příběhů, ze kterých vyrůstá podoba a výraz výtvarné práce). Vyučovací předmět Výtvarná tvorba: Listové koláže, hra s tvary a přírodninami, barvami, koláže z papíru, skloubení barev v harmonický celek. Práce s přírodním materiálem, výrobky z pálené hlíny, drobné výrobky a ozdoby z papíru a přírodnin, papírové skládanky, práce z krabiček různých tvarů. Seznamování dětí s lidovým uměním, obyčeje, vánoce, velikonoce. Materiály a techniky: Listy stromů a keřů, větvičky, plody ovoce, semínka a jádra, květiny, mušle, kámen, kůže, vlákna, hlína, barvy, textil, tisky, koláže, kresby a malby.

83

Učební plán Hodinová dotace


Učební plán přípravné studium k I.stupni

Výtvarná tvorba

Kolektivní výuka

PS1

PS2

3

3

2.2 Studijní zaměření Výtvarná tvorba Základní studium I. stupně Plošná tvorba: Komponování a vytváření vlastního výrazového projevu. Linie, barva a zajímavý námět, hledání hravých kontaktů s nástrojem a materiálem, osvojování výtvarného jazyka. Prostorová tvorba: Vizuální, hmatový a duševní kontakt s hmotou a nástrojem. Keramika, drobné i větší práce z papíru, pletiva a syntetických materiálů. Objektová a akční tvorba: Vytváření objektů z krabic, látek, na kterých můžeme zachytit moment vzniklé situace. Výtvarná kultura: Seznamování žáků s dějinami výtvarné kultury, současným moderním a umělci našeho regionu. Závěrečná práce absolventa: Vytvoření barevného návrhu na prostorovou kompozici a jeho realizace. Studijní kresba dle předlohy. Materiály a techniky: Tužky, rudky, uhly, tuše, pastely, křídy, tempery, akvarely, keramická hlína, drát. Sbírky vzorků, barev a povrchů (frotáží), grafika, malba, kresba, modelování.

Učební plán Základní studium I.stupeň

Kolektivní výuka

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Minimální hod. dotace

Plošná tvorba

1

1

1

1

1

1

1

7

Prostorová tvorba

1

1

1

1

1

1

1

7

Objektová a akční tvorba

1

1

1

1

1

1

1

7


HODINOVÁ DOTACE

21

Celkem minimální počet vyučovacích hodin za studium *pozn.: Výtvarná kultura je součástí jednotlivých předmětů

84

Učební osnovy 1. ročník Žák:

poznává základní principy výtvarných postupů a dovedností dokáže se svobodně projevovat přistupuje k tvorbě poznáváním dovede používat základní výtvarné techniky dokáže verbálně obhájit svou práci

2. ročník Žák:

dokáže samostatně používat výtvarné postupy a techniky přistupuje k tvorbě poznáváním a sebepoznáváním umí experimentovat s materiály, nástroji a postupy umí obhájit své názory a diskutovat o nich

3. ročník Žák:

samostatně odkrývá jevy a souvislosti vztahů ve světě využívá základní techniky pracuje s vizuálními znaky a symboly dokáže přijmout a reagovat na podněty z výtvarné kultury umí obhájit svou práci

4. ročník Žák:

dokáže samostatně používat základní výtvarné postupy umí používat znalosti a dovednosti získané v předešlých ročnících dokáže pojmout a reagovat na podněty dokáže použít různé výtvarné techniky umí vědomě poznat obrazotvorné prvky dokáže vnímat smyslové podněty a objevovat okolní svět

5. ročník Žák:

navazuje na zkušenosti z předešlých ročníků a poznává zákonitosti výtvarné kompozice individuálně si volí výtvarné prostředky podle potřeby výrazu umí použít výrazové možnosti materiálů a prostředků k samostatné tvorbě umí samostatně hledat souvislosti a vztahy ve světě a formulovat vlastní postoje ve tvorbě 85

6. ročník Žák:

zná základní proporční zákonitosti a základy kompozice umí samostatně použít výtvarné techniky vnímá smyslové podněty a převádí je do vizuální formy umí postupovat od návrhu k realizaci

7. ročník Žák:

zná základy výtvarného projevu a jazyka (plošná tvorba, prostorová tvorba) používá získané vědomosti a umí je prakticky využít zná různé techniky, které při vlastní tvorbě dokáže aplikovat zná základní pojmy z výtvarné kultury samostatně zvládá závěrečnou zkoušku na dané téma

Základní studium II. stupně Výtvarná tvorba: Cesty k obsahu a formě odrážejí novou schopnost citově se ztotožnit s námětem a současně racionálně uvažovat, s nadhledem experimentovat. Žáci si vybírají směr, který odpovídá jejich zaměření. Studijní činností vyvažují volnou tvorbu, pro niž si volí vlastní téma a řeší jeho obsah osobitou výtvarnou formou. Závěrečná práce: Barevný návrh na realizaci plakátu k hudebnímu festivalu Colours of Ostrava. Vytvoření návrhu a realizace keramického setu (váza, mísa). Figurální kresba. Materiály a techniky Tužky, rudky, uhly, barevné pastely, křídy, tuše, tempery, akvarely, hlína, glazury, drát. Frotáže, koláže, grafiky, malby, kresby, modelování.

Učební plán Základní studium II.stupeň

Kolektivní výuka


HODINOVÁ DOTACE


1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Plošná tvorba

1

1

1

1

4

Prostorová tvorba

1

1

1

1

4

Objektová a akční tvorba

0,5

0,5

0,5

0,5

2

Výtvarná kultura

0,5

0,5

0,5

0,5

2 12


86

Učební osnovy 1. ročník Žák:

samostatně analyzuje a hledá srozumitelnost díla hledá roli umění v denním životě objevuje motivaci pro vyjádření podob, jevů a vztahů ovládá popisnou studii, někdy s výraznou nadsázkou pozoruje a vnímá sám sebe, soustředěně prožívá podněty samostatně tvoří ze životních zkušeností respektuje a zkoumá výtvarné projevy a materiály

2. ročník Žák:

vybírá, prožívá podněty a prvky z různých oblastí světového dění a kultury proměňuje vzhled reality zkoumá vzájemné vztahy prvků a prostoru využívá klasické výtvarné postupy vyjadřuje pocity a asociace ve své tvorbě

3. ročník Žák:

navazuje a prohlubuje výtvarné vztahy reflektuje názory druhých, respektuje odlišný výtvarný projev samostatně hledá nové možnosti v nových trendech ve výtvarném světě čerpá z historie výtvarné kultury používá znaky a prvky výtvarného jazyka

4. ročník Žák:

samostatně řeší výtvarné problémy, experimentuje a argumentuje z různých úhlů zkoumá podoby světa, dává hlubší význam akcím zná obrazotvorné prvky plošného a prostorového vyjádření orientuje se v historii vývoje uměleckých slohů stává se nezávislou, samostatnou osobností

87

3. LITERÁRNĚ-DRAMATICKÝ OBOR 3.1 Studijní zaměření Přípravné studium literárně-dramatického oboru Výuka tohoto oboru v přípravném studiu probíhá v předmětu Dramatická průprava v rozsahu 2 vyučovacích hodin týdně.

Učební plán Název vyučovacího předmětu

Učební plán přípravné studium k I.stupni

Kolektivní výuka

Dramatická průprava

Hodinová dotace PS1

PS2

2

2

Učební osnovy předmětu Dramatická průprava 1. a 2. ročník Žák reaguje tělem na změnu rytmu (mění pohyb při změně vytleskávaného rytmu), dodržuje základní pravidla vzájemné komunikace a je schopen účastnit se vedené dramatické hry.

3.2 Studijní zaměření Literárně-dramatický obor Základní studium I. a II. stupně Výuka oboru v základním studiu probíhá ve dvou předmětech: Osobnostně-sociální výchova Hlavním cílem studia je připravit dítě na samostatné, sebevědomé fungování v moderní společnosti. Výuka je zaměřena na oblast sociálních rolí, které sehráváme v každodenním životě, osvojení si žádoucích vzorců chování a jednání. Děti připravujeme na schopnost sebeprezentace, argumentace, schopnosti vyjádřit vlastní názor, akceptace kolegy. Činnosti jsou podporovány za účasti základních kognitivních schopností: myšlení, paměť, pozornost, vůle. Rozvíjíme oblast kultivovaného mluveného projevu s ohledem na maximální míru přirozenosti. Divadelně-tvořivá výchova Hlavním cílem studia je poznání vlastního prožívání (sebe sama), které se následně promítá do našeho jednání a chování. Nejčastějším nástrojem je hra, etuda, improvizace, divadelní tvar, při kterém pracujeme s emocemi, vlastním tělem, využíváme výrazovou škálu nonverbální komunikace (gesta, mimika). Rozvíjíme u dětí tvořivost, oblast vlastní fantazie, literární schopnosti. Pracujeme s celou škálou oblasti vnímání (sluch, čich, chuť, zrak). Výuka je zaměřena na přirozený globální zájem o kulturní oblast (podpora čtení, návštěvy kulturních akcí).

88

Učební plán Základní studium I.stupeň

1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

5.r.

6.r.

7.r.

Min. hod. dotace

1

1

1

1

1

1

1

7

1,5

1,5

1,5

1,5

1,5

1,5

2

11

HODINOVÁ DOTACE


Osobnostně-sociální výchova kolektivní výuka

Divadelně-tvořivá výchova

18


Základní studium II.stupeň


HODINOVÁ DOTACE


1.r.

2.r.

3.r.

4.r.

Osobnostně-sociální výchova

1

1

1

1

4

Divadelně-tvořivá výchova

2

2

2

2

8

kolektivní výuka

12


Učební osnovy pro I.stupeň základního studia 1. ročník I. stupně (Divadelně-tvořivá výchova) Žák dokáže v jednoduchém zadání poslouchat partnera, odpovědět a za pomocí učitele vést rozhovor. Žák umí sdělit a naslouchat v jednoduchých cvičeních, hrách. Žák je motivován pro podporu přirozeného projevu. Žák dokáže obsáhnout a sdělit jednoduchý rýmovaný text s podporou sdělovat a vystihnout základní principy nálady. Žák se dokáže zúčastnit cvičení a her, které jsou zpočátku individuální, později skupinové. Žák umí využít vlastní fantazii při tvorbě jednoduchého zadání. Žák se pokouší využít vlastní fantazii za podpory sluchových a zrakových vjemů. Žák dokáže zpracovat literárně krátký text na jasně vymezené zadání. Žák pracuje s konkrétním zadáním, kde využívá jako zdroj vlastní životní situace. Žák dokáže za pomocí učitele vystupovat v interakci při simulovaných situacích. Žák se aktivně zapojuje do cvičení a her, které motivem vychází z každodenní zkušenosti a situací. Žák dokáže obohatit cvičení o rekvizity, pomůcky, nástroje. Žák je schopen pojmenovat základní emoce, charaktery, se kterými přichází do kontaktu. Žák objevuje potřebu prožitku při účasti ve hře, cvičení. Žák je podporován a stimulován pro sdělení reakce, komentáře.

89

1. ročník I. stupně (Osobnostně-sociální výchova) Cvičení zaměřené na schopnost naučit se poslouchat své tělo, rozumět mu. Využíváme zejména improvizace zaměřené na vnitřní pohled do svého já-relaxační techniky. Hlavním cílem v daném ročníku je také naučit se orientovat v prostoru. Akceptovat zejména polohy vpřed, vzad, stranou, nahoru, dolů. Obohatit tedy svůj běžný pohybový projev o nové nuance. Žák se orientuje na poznání vlastního těla. Žák dokáže využít svých fyzických dispozic, které za pomocí cvičení rozvíjí a obohacuje. Žák zvládá účastnit se jednoduchých relaxačních technik. Žák ovládá prostorové polohy: vpřed, vzad, stranou, nahoru, dolů. Žák se orientuje na potřebu využít základních prvků vlastní mimiky pro dokreslení situace. Žák za pomocí učitele pracuje ve vymezeném prostoru a aktivně jej využívá. Žák udrží pozornost při hrách a oblíbených aktivitách. Žák dokáže pracovat se svou vůlí při složitějších zadáních. Žák se orientuje na potřebu okomentovat shlédnuté cvičení, etudu. Žák za pomocí návodu učitele používá analýzu a syntézu. Žák se učí být divákem a vnímat v širších souvislostech jednoduchý děj. Žák umí za pomocí jednoduchých artikulačních cvičení správně vyslovit hlásky v mluveném projevu. Žák využívá základní pravidla při práci s dechem. Žák je orientován na vlastní tvorbu, zvládá zejména grafické sdělení při konkrétním zadání. Žák je motivován učitelem pro vlastní literární tvorbu. Žák se orientuje na potřebu motivace k vlastnímu čtení. Žák umí přečíst jednoduchý text nahlas. Žák objevuje potřebu a uspokojení z možnosti účastnit se tvořeného díla. Žák za pomocí učitele dokáže obohatit vznikající tvar o své nápady.

2. ročník I. stupně (Divadelně-tvořivá výchova) Žák umí zpracovat jednoduchý přidělený dialog. Žák dokáže v oblasti paměti obsáhnout jednoduchý text. Žák se orientuje na přirozenost svého projevu za podpory a vedení učitele. Žák dokáže pracovat s rýmovaným textem. Žák se orientuje na vlastní osobitost projevu, objevuje vlastní odlišnost. Žák využívá vlastní fantazii při práci na etudě, jednoduchém zadání. Žák dokáže využít vlastní fantazii zejména v grafické/kreslené podobě. Žák se orientuje v základních bodech pro abstraktní vyjádření běžných situací. Žák je podněcován pro schopnost otevřít vlastní svět fantazie. Žák se účastní her a cvičení, ve kterých dokáže vyjádřit (zejména verbálně, slovně) postavu. Žák se orientuje a objevuje další detaily postavy za vedení učitele. Žák je za pomocí učitele zapojován do skupinových improvizací, kde dokáže naslouchat, učí se reagovat, aktivně se účastnit. Žák dokáže sehrát roli v tvořeném celku s ohledem na proporcionalitu děje (začátek, průběh, konec). Žák dokáže využít základní prvky empatie, cítění, prožitku v zadané etudě. Žák umí pojmenovat základní emoce. Žák využívá pro primární prožitek vlastní situace, které přiřazuje a vyvolává na základě předchozí zkušenosti. Žák dokáže za pomocí učitele poskytnout jednoduchý komentář ke shlédnutému tvaru, etudě, celku. 90

2. ročník I. stupně (Osobnostně-sociální výchova) Žák dokáže využít vlastní tělo jako podporu pro vyjádření určité činnosti v zadané etudě. Žák umí pracovat se základními principy rytmiky. Žák se orientuje na pohybovou improvizaci za podpory hudby, melodie. Žák dokáže využít základní formy mimiky v jednoduchém zadání. Žák využívá část prostoru, rekvizitu jako běžnou součást lepšího vyjádření v etudě, hře. Žák se soustředěně účastní krátkých her, cvičení. Žák se orientuje na udržení pozornosti v situacích, kdy je divákem, komentátorem děje. Žák dokáže aktivně pracovat na oblíbených zadáních. Žák se za pomocí učitele orientuje na složitější práci s textem, zadáním. Žák umí použít při vlastní tvorbě základní prvky analýzy a syntézy. Žák dokáže stručně okomentovat, vyjádřit se ve větách. Žák využívá jazykolamy, uvolňovací cvičení. Žák se seznamuje s pravidly práce s dechem. Žák za pomocí učitele umí vytvořit tón v oblasti dechové podpory. Žák využívá škálu hlásek ve svém projevu, objevuje za pomocí učitele jejich melodii, měkkost a tvrdost. Žák dokáže bezchybně hlasitě přečíst krátký text. Žák objevuje potřebu a uspokojení z možnosti účastnit se tvořeného díla. Žák za pomocí učitele dokáže obohatit vznikající tvar o své nápady. 3. ročníku I. stupně (Divadelně-tvořivá výchova) Žák zvládá za pomocí návodu učitele pracovat na přiděleném textu kratšího charakteru. Žák dokáže pojmenovat a zapamatovat si stavbu sděleného textu. Žák pracuje s pravidly srozumitelnosti při sdělování textu. Žák umí použít pravidla intonace. Žák se orientuje za pomocí učitele na schopnost sdělovat s mírou vlastní přirozenosti. Žák ovládá schopnost pracovat s hlavní myšlenkou/jednoduchým zadáním. Žák používá vlastní fantazii pro tvořenou etudu, improvizaci. Žák umí použít vlastní nápady. Žák umí samostatně zpracovat jednoduché zadání. Žák za pomocí učitele dokáže charakterizovat základní znaky tvořené postavy, zejména v oblasti vnějších znaků. Žák spolupracuje a účastní se zadaných improvizací s jednoduchými zásahy učitele. Žák je schopen uchopit přidělenou roli v jednoduché etudě, improvizaci. Žák se orientuje při tvorbě zápletky v zadané etudě, tvorbě. Žák je motivován pro potřebu gradace děje. Žák umí pojmenovat základní pocity, emoce, prožívání. Žák je schopen základní emoce a prožívání za pomocí učitele přiřadit k běžným životním situacím. Žák je motivován charakterizovat pozitiva, negativa prožívání v běžných životních situacích. Žák je veden ke schopnosti odhalit, okomentovat shlédnutou situaci na základě vlastních pocitů přirozenosti. 3. ročník I. stupně (Osobnostně-sociální výchova) Žák umí vytvořit jednoduchou pohybovou etudu na zadané téma. Žák se orientuje na celkové zdokonalení své fyzické kondice a pohybových dispozic. Žák dokáže vnímat symboliku pohybového vyjádření. Žák umí pojmenovat obsáhnout charakter využívaného prostoru za pomocí návodu učitele.

91

Žák zvládá pracovat na krátkých zadáních. Žák je motivován pro práci s pamětí. Umí dlouhodoběji pracovat se zadaným textem, případně dialogem. Žák udrží pozornost ve výukových blocích. Žák se umí vyjadřovat ve větách. Žák umí použít cvičení zaměřená na artikulaci. Žák za pomocí učitele využívá technická cvičení (práce s tečkou, otazníkem, vykřičníkem, uvozovkami). Žák dokáže hlasitě číst a sdělit význam čteného textu. Žák se za pomocí učitele orientuje na koordinaci verbální a nonverbální složky projevu. Žák dokáže podpořit svými nápady tvořený tvar. Žák se orientuje na potřebu být součástí divadelního tvaru, tvořeného díla. Žák dokáže spontánně projevit svůj komentář ke shlédnuté činnosti. Žák je za pomocí učitele podporován pro sdělení vlastního myšlení a formulaci názoru. Žák se účastní mezioborové spolupráce. 4. ročník I. stupně (Divadelně-tvořivá výchova) Žák je schopen zvolit si pracovní text. Žák za pomocí učitele umí rozebrat význam textu. Žák zvládá základní techniky hlasové výchovy (srozumitelnost hlásek, zákonitosti intonace). Žák se za pomocí učitele orientuje na kvalitu svého projevu v oblasti přirozenosti. Žák za pomocí a návodu učitele umí zpracovat základní myšlenku tvořeného tvaru. Žák využívá vlastní portfolio nápadů. Žák se orientuje na svoji fantazii. Žák za pomocí učitele rozvíjí oblast vlastní tvořivosti za podpory sluchu a grafiky. Žák dokáže zpracovat jednoduchou etudu na vlastní téma. Žák za pomocí učitele zvládá vytvořit etudu na zadané téma. Žák se orientuje na vlastní nápady při tvorbě společného tvaru. Žák umí vytvořit vnější podobu postavy. Žák za pomocí učitele zvládá popsat charakterové vlastnosti postavy. Žák při vedení učitele dokáže spoluvytvářet improvizaci. Žák umí vystupovat v zadané etudě. Žák za pomocí učitele participuje při tvorbě děje. Žák za účasti učitele vytváří zápletku. Žák se orientuje v potřebě zápletky děje. Žák vnímá nutnost gradace děje. Žák zvládá pracovat na úrovni pocitů. Žák umí pocity přiřadit ke stereotypním životním situacím. Žák za pomocí učitele umí popsat nové, neprožité emoce. Žák je schopen na základě vlastního úsudku rozpoznat přirozenost. 4. ročník I. stupně (Osobnostně-sociální výchova) Žák využívá základní projevy těla za pomocí návodu učitele pro podporu mluveného slova v etudách, hrách. Žák využívá vlastní praktickou zkušenost pro pojmenování základních emocí. Žák zvládá udržet pozornost při práci v blocích. Žák využívá zejména krátkodobou paměť pro práci na divadelním tvaru. Žák je schopen na základě dlouhodobého opakování obsáhnout jednoduchý text. Žák je motivován pro práci na systematických úkolech a zadáních. Žák dokáže vyjádřit jednoduchou myšlenku, zvládá formulovat spisovně věty. Žák za podpory a návodu učitele používá základní prvky nonverbální komunikace pro podporu mluveného slova. Žák je informován o základních pravidlech dynamiky projevu zacílené na přirozenost projevu. Žák je schopen spolupracovat při tvorbě divadelního tvaru. Žák umí přinášet momentální nápady pro obohacení tvořeného celku. Žák je seznámen za pomocí učitele s dalšími uměleckými oblastmi. Je schopen za pomocí návodu propojení s dalšími oblastmi (hudba, zpěv). Žák je motivován pro 92

schopnost přemýšlet a umět sdělit jednoduchý komentář pro shlédnutý děj, etudu, improvizaci. Žák je veden k naslouchání a ke schopnosti obsáhnout souvislosti a okolnosti. 5. ročník I. stupně (Divadelně-tvořivá výchova) Žák zvládá s pomocí učitele zpracovat společně zvolený text. Žák umí aplikovat základní prvky hlasové výchovy pro potřeby textu. Žák umí pracovat s pocity přirozeného a nepřirozeného projevu. Žák umí zpracovat vlastní téma. Žák je schopen v základech zpracovat zadané téma. Žák disponuje vlastními nápady. Žák pracuje se svoji fantazií. Žák umí obsáhnout vystavění individuální etudy. Žák je schopen za pomoci vedení učitele přinášet vlastní nápady pro tvorbu společného tvaru. Žák se umí zamyslet nad podobou postavy, za podpory učitele umí popsat základní charakter a projevy jednání. Žák vstupuje do základních improvizací v podobě nabídky. Žák umí zpracovat etudu, příběh s jednoduchým dějem. Žák za pomocí spoluhráčů, učitele vytváří zápletku děje. Žák umí navrhnout momenty v gradaci děje. Žák umí pojmenovat a odlišit základní emoce. Žák je schopen spojit emoce s vlastní praktickou zkušeností. Žák za pomocí učitele přiděluje emoce pro potřeby charakteru postavy. Žák se orientuje na potřebu přirozenosti. Žák umí rozpoznat úroveň osobního a uměleckého projevu. 5. ročník I. stupně (Osobnostně-sociální výchova) Žák rozpozná základní projevy svého těla a umí je použít pro lepší vyjádření situace, děje, postoje, emoce. Žák za pomocí učitele objevuje další nuance sebevyjádření. Žák umí udržet pozornost v kratších výukových blocích. Žák je schopen zapamatovat si text v delším časovém horizontu, na základě opakování. Žák pracuje rád a úspěšně na činnostech, které se mu daří. Žák umí slovně komunikovat ve větách. Žák je schopen vyjádřit myšlenkou s cílem sdělit pointu. Žák rozpoznává zákonitosti a vliv dynamiky v mluveném projevu. V oblasti nonverbální komunikace používá opakovaná gesta, na základě předchozí zkušenosti. Orientuje se na přirozenou součást této oblasti k mluvenému projevu. Žák akceptuje ostatní kolegy při tvorbě divadelního tvaru. Žák rozpozná základní umělecké oblasti. Žák zvládá přemýšlet při stanoveném tématu. Za pomocí návodu učitele analyzuje svůj pohled, názor. V jednodušším zadání umí naslouchat a vnímat souvislosti a okolnosti. 6. ročník I. stupně (Divadelně-tvořivá výchova) Žák umí v základních bodech zpracovat zvolený text. Žák ovládá prvky hlasové výchovy. Žák se orientuje a poznává vlastní přirozený projev. Žák umí zpracovat zadané téma. Žák používá vlastní nápady a propojuje je do tvořeného textu. Žák využívá a provokuje vlastní fantazii. Žák dokáže tvořit na základě grafických impulsů.

93

Žák zvládá aktivně vytvářet etudy, pro které využívá svou vlastní fantazii. Žák umí vytvořit individuální tvar. Žák se spolupodílí na tvorbě divadelního tvaru. Žák zvládá přinášet vlastní nápady pro společný celek. Žák rozumí myšlení postavy, orientuje se v jednání postavy. Žák v základních principech dokáže participovat při společných improvizacích. Žák zná principy a zákonitosti dramatické situace, pracuje s jednoduchým dějem. Žák vytváří základní zápletky. Žák disponuje potřebou zaměřit se na gradaci děje a temporytmus tvaru. Žák zná různorodost emocí. Žák disponuje schopností propojit emoce s vlastní zkušeností, situací. Žák umí základní emoce aplikovat pro potřeby charakteru postavy. Žák se orientuje na osobní prožitek. Žák vnímá potřebu přirozenosti. Žák vnímá potřebu pracovat a spolupodílet se na rozvoji vlastního uměleckého projevu. 6. ročník I. stupně (Osobnostně-sociální výchova) Žák využívá vlastní tělo pro komunikaci. Žák se orientuje na nuance svého těla pro dokonalejší sebevyjádření a dále je rozvíjí. Žák dokáže na základě delšího nácviku realizovat zpaměti text. Žák umí definovat klady, zápory, pozitiva a negativa při tvorbě zadané práce. Žák umí ve vyučovacích blocích a přestávkách ovládat svoji pozornost. Žák umí zvládnout zadanou práci na preferovaných úkolech. Žák aktivně ovládá oblast verbální komunikace, zejména v oblasti srozumitelnosti projevu, pracuje na dynamice. V oblasti nonverbální komunikace využívá svá vlastní gesta a mimiku s korekcí pro přirozenost projevu. Žák spolupracuje při tvorbě většího divadelního tvaru s ostatními obory. Žák je seznamován s ostatními uměleckými oblastmi. Žák je veden pro oblast čtení. Žák umí zformulovat reakci. Žák využívá možnost projevit svůj názor ve společné diskusi. Žák umí naslouchat kolegovi. 7. ročník I. stupně (Divadelně-tvořivá výchova) Žák umí zpracovat osobně zvolený text s ohledem na maximální srozumitelnost (prvky dechové a hlasové výchovy). Žák využívá vlastní přirozenost. Žák dokáže text interpretovat v souladu s kulturou osobního projevu. Žák ovládá tvůrčí psaní na zadané nebo vlastní téma. Žák pracuje s vlastními nápady a náměty, které umí do tvořeného textu aplikovat. Žák disponuje vlastní fantazií, která je podpořena grafickými a sluchovými impulsy. Žák umí aktivně vytvářet divadelní tvar, etudu, improvizaci. Žák pro tvorbu využívá vlastní nápady. Žák zvládá pracovat samostatně, umí pracovat ve skupině. Žák ovládá roli, přijímá myšlení a jednání postavy. Žák je schopen vystavět dramatickou situaci v oblasti gradace děje, zápletky. Žák umí pracovat s vlastními emocemi (umí je pojmenovat, snaží se je ovládat). Žák umí pracovat s polaritou emocí s ohledem na vlastní prožitou zkušenost. Žák je schopen tyto zkušenosti použít pro

94

tvořený charakter postavy. Žák je schopen analyzovat a vykreslit postavu s ohledem na maximální míru osobního prožitku a v souladu s přirozeností. Žák vnímá potřebu pracovat a spolupodílet se na rozvoji vlastního uměleckého projevu.

7. ročník I. stupně (Osobnostně-sociální výchova) Žák umí využít vlastní tělo jako prostředek pro komunikaci. Žák umí používat nuance svého těla pro lepší sebevyjádření. Žák disponuje schopnosti využít paměť pro realizovaný tvar. Žák využívá analýzy a syntézy při tvorbě zadané práce. Žák ovládá svoji pozornost. Žák dokáže pracovat na své vůli realizovat a dokončit zadanou práci. Žák umí využívat oblasti komunikace. V oblasti verbální ovládá práci se slovem, dechem, dynamikou, zvládá srozumitelnost projevu. V oblasti nonverbální je informován o oblastech proxemiky, haptiky. Aktivně využívá při komunikaci gesta a mimiku. Vše s ohledem na osobní míru přirozenosti. Žák je podporován v oblasti čtení. Žák je stimulován pro potřebu orientovat se v umělecké oblasti. U žáka je podporována ochota pro mezioborovou spolupráci. Žák umí formulovat vlastní názor. Žák je schopen vydefinovat zpětnou vazbu vůči okolí. Žák využívá vlastní myšlenky pro společnou diskusi. Učební osnovy pro II. stupeň základního studia 1.ročník II. stupně Divadelně-tvořivá výchova: Žák dokáže popsat způsoby chování ve společnosti, které jsou žádoucímodelové. Žák umí použít akceptovatelný model, vzor chování ve vlastní tvořené etudě. Žák za pomocí učitele dokáže přirozeně přijmout odůvodněný model chování a pracuje na jeho osvojení. Žák umí pojmenovat základní části děje. Žák využívá při výstavbě děje zápletku. Divadelně-tvořivá výchova: Žák je motivován pro přirozený projev. Dokáže ohodnotit a poskytnout komentář při hodnocení kolegy/spolužáka. Žák umí na základě přípravy hovořit krátce na zadané téma. Žák umí zpracovat jednoduchou improvizaci, která zahrnuje základní stavbu děje. Při práci s nonverbální komunikací používá jednoduché prvky mimiky a gest, které vychází z naučených, shlédnutých situací. Divadelně-tvořivá výchova: Žák umí pojmenovat emoce a přiřadit k nim adekvátní životní situace. Žák se za pomocí učitele orientuje na popis nálady v tvořeném celku. Žák dokáže vystavět individuální etudu, improvizaci v oblasti gradace děje (zápletka). Osobnostně-sociální výchova: Žák umí zformulovat komentář ke shlédnutému ději, etudě. Žák se za pomocí jednoduchých naučených frází účastní řízené diskuse. Žák dokáže okomentovat pozitivně i negativně situaci, etudu, hru. Žák umí pracovat s vlastním soustředěním pro vnímání druhého.

95

Osobnostně-sociální výchova: Žák umí přijmout zpětnou vazbu od spolužáků k vlastnímu výkonu. Žák za pomocí učitele analyzuje vlastní jednání, chování v hraném celku s cílem komentovat, popsat pozitiva, negativa. Žák je učitelem orientován pro potřebu nutnosti přemýšlet nad vlastním projevem a zdokonalovat práci na sobě samém. Osobnostně-sociální výchova: Žák dokáže popsat shlédnutou kulturní akci (divadlo, koncert, přečtenou literaturu). Žák umí okomentovat pocity, náladu a vysvětlit případnou abstrakci při shlédnuté akci za pomocí učitele. Žák je motivován pro osobní kulturní rozvoj ve formě kladných referencí a osvěty ze strany učitele a spolužáků. 2. ročník II. stupně Divadelně-tvořivá výchova: Žák umí pojmenovat určité sociální role, se kterými přichází do kontaktu v běžném životě. Za pomocí učitele přijímá naučené způsoby chování a aplikuje je do tvořených etud. Žák se za pomocí učitele orientuje na akceptovatelné způsoby chování ve společnosti. Žák umí přijmout pozitivní vzorce jednání. Žák dokáže analyzovat tvořenou etudu ve struktuře dramatické situace. Divadelně-tvořivá výchova: Žák umí rozeznat přirozený projev. Žák dokáže pracovat s vlastním dechem na zadaném textu. Žák se orientuje pro přirozený projev v oblasti improvizace. Žák umí volně hovořit na zadané téma s předchozí přípravou. Žák umí využít naučené prvky v oblasti gestikulace. Žák rozpozná základní výrazové prostředky v oblasti mimiky na základě předchozí diskuse. Žák aplikuje nonverbální komunikaci při výstavbě hrané postavy v etudě, hře. Divadelně-tvořivá výchova: Žák umí vystavět kolektivní etudu, improvizaci v oblasti gradace děje (zápletka). Žák dokáže pojmenovat „bod zvratu“/krizový moment v ději etudy, hry. Žák se orientuje na vystižení nálady v hraném celku. Žák pracuje s vlastními emocemi, využívá základní emocionální projevy pro svoji tvořenou postavu. Žák umí pojmenovat nepropracované detaily ve zpětné vazbě ke shlédnuté hře, etudě. Osobnostně-sociální výchova: Žák se dokáže vyjadřovat ve větách, při jasných situacích s vlastní zkušeností dokáže zformulovat názor. Žák umí v kratších časových úsecích aktivně naslouchat. Žák se orientuje na oblast diskuse pod vedením učitele. Žák dokáže poskytnout aktuální zpětnou vazbu s prvky pozitivního a negativního hodnocení. Osobnostně-sociální výchova: Žák přijímá zpětnou vazbu z hodnocené etudy, improvizace, hry. Žák se orientuje pro potřebu přemýšlet nad vlastním jednáním, projevem a rozvíjí tak základní prvky pro sebereflexi. Osobnostně-sociální výchova: Žák je za pomocí učitele orientován na možnosti kulturních akcí. Žák dokáže využít potřebu kulturního prožitku pro následnou motivaci navštívit divadelní představení, koncert, čtenou literaturu. Žák dokáže přemýšlet a vyjádřit shlédnutou abstrakci. 3. ročník II. stupně Divadelně-tvořivá výchova: Žák umí za pomocí učitele analyzovat tvořené etudy v detailech. Žák umí komentovat výhody, nevýhody hraného podle osobní předchozí zkušenosti. Žák umí propojit zkušenost z etudy, improvizace pro konkrétní životní situaci. Žák dokáže sehrát a vysvětlit složitější sociální role, které jsou sehrávány ve společnosti. Žák aktivně přijímá diskusi v oblasti morálního vnímání chování ve společnosti.

96

Divadelně-tvořivá výchova: Žák výrazněji lépe umí používat verbální složku svého projevu. Žák dokáže hovořit plynule ve větách, volně vyjadřovat své myšlenky s ohledem na míru srozumitelnosti. Žák umí pracovat s dechem, částečně hledá prvky dynamiky. V oblasti nonverbální komunikace využívá naučené prvky mimiky a gestikulace. Divadelně-tvořivá výchova: Žák umí zpracovat na zadané téma pro stavbu etudy, improvizace. Žák dokáže vytvořit etudu, improvizaci s citem pro detail. Žák se za pomocí učitele zaměřuje na náladu a drobné nuance. Žák umí pojmenovat vlastní emoce a prožitek, které pak v základní podobě aplikuje do tvořeného celku. Osobnostně-sociální výchova: Žák dokáže zformulovat myšlenku, ve skupině za podpory učitele diskutuje na navrhované téma. Žák umí poskytnout toleranci v oblasti diskuse ve větším kolektivu za účasti moderátora. Žák aktivně naslouchá. Osobnostně-sociální výchova: Žák dokáže přijmout hodnocení druhé osoby, spolužáka. Žák umí pojmenovat vlastní klady a zápory jako zpětnou vazbu k situaci. Žák má potřebu pracovat a rozvíjet vlastní sebereflexi. Osobnostně-sociální výchova: Žák rozvíjí svůj zájem v dalších kulturních oblastech za pomocí učitele. Je veden k návštěvě kulturních akcí. Žák umí analyzovat shlédnutý děj, dokáže zaměřit své vnímání na abstraktní oblast shlédnutého. Je vnitřně motivován pro kulturní prožitek. 4. ročník II. stupně Divadelně-tvořivá výchova: Žák je schopen pojmenovat a odůvodnit pocity a prožitky z tvořených etud. Žák umí analyzovat improvizace a etudy, které pak aplikuje pro každodenní situace. Žák využívá oblast sociálních rolí, které umí propojit s životní situací. Žák je nositelem vlastního názoru v souladu se základními morálními normami ve společnosti. Divadelně-tvořivá výchova: Žák se dokáže projevovat v souladu s vlastní přirozeností. Žák umí pracovat v oblasti nonverbální složky projevu (aktivní využití mimiky a gestikulace). Žák je schopen komunikovat srozumitelně s prvky přirozené dynamiky. Divadelně-tvořivá výchova: Žák umí pracovat s přesným zadáním na tvorbě etudy, improvizace. Žák dokáže vytvořit etudy, improvizaci s detaily, náladou a nuancemi. Žák používá vlastní prožitek jako hlavní výrazový prostředek. Žák dokáže oslovit diváky svým projevem. Osobnostně-sociální výchova: Žák přijímá ostatní členy skupiny jako plnohodnotné partnery. Žák umí využívat vlastní argumentaci, dokáže zformulovat názor. Žák je schopen aktivně naslouchat. Osobnostně-sociální výchova: Žák umí přijímat zpětnou vazbu, vnímá kritiku jako prostředek pro vlastní zlepšení. Žák dokáže sám sebe ohodnotit. Žák využívá vlastní sebehodnocení pro ponaučení, nápravu, budoucí lepší výsledek. Žák má motivací pracovat na sobě samém. Osobnostně-sociální výchova: Žák je podporován v oblasti zájmu o kulturní oblast a dění. Žák je motivován pro oblast čtení a návštěvy kulturních akcí /divadlo, hudba/. Žák dokáže použít osobní prožitek, náladu z celku, díla pro svoji další osobní motivaci. Žák vnitřně rozvíjí osobní estetickou oblast. Žák umí analyzovat a diskutovat shlédnutý celek (představení, koncert). Žák dokáže pracovat s abstrakcí. 97

VI. ZAABBEEZZPPEEČČEENNÍÍ VVÝÝUUKKYY ŽŽÁÁKKŮŮ SSEE SSPPEECCIIÁÁLLNNÍÍM MII VVZZD DĚĚLLÁÁVVAACCÍÍM MII PPO OTTŘŘEEBBAAM MII

V souladu s platným zákonem a vyhláškou jsou do výuky v naší škole zařazováni také žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, pokud prokážou potřebné schopnosti nutné ke studiu některého z vyučovaných oborů. Tyto žáky vyučujeme speciálními pedagogickými postupy a alternativními metodami, současně zohledňujeme zdravotní hlediska a respektujeme individualitu a potřeby žáka. Umožňujeme využívat všech podpůrných opatření při vzdělávání těchto žáků a úzce spolupracujeme s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, s PPP a SPC. Uplatňujeme princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem i metod výuky, důraz je kladen na přiměřený a rovnoměrný rozvoj klíčových kompetencí. Žáci jsou vyučováni v souladu se školním vzdělávacím programem, učební osnovy jsou přizpůsobeny individuálním potřebám žáků, případně je vypracován individuální vzdělávací plán. Zohledňujeme druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání. Vzhledem ke stavu budov, ve kterých v současné době sídlíme, nemáme bohužel možnost vzdělávat imobilní žáky, budovy nejsou vybaveny bezbariérovým přístupem. Individuální plán je vypracován učitelem, zanesen v třídní knize a schválen ředitelem školy. Žákům poskytujeme takovýto individuální plán na žádost rodiče či zákonného zástupce s doporučením odborného posudku pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra a po schválení ředitelem školy.

98

VII. VZZDDĚĚLLÁÁVVÁÁNNÍÍ ŽŽÁÁKKŮŮ M MIIM MO OŘŘÁÁD DN NĚĚ N NAAD DAAN NÝÝCCH H Mimořádně nadaným žákem se pro účely tohoto ŠVP rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Individuální vzdělávací plán, který je přizpůsoben potřebám, schopnostem, dovednostem a znalostem žáka, je zanesen v třídní knize a schvaluje jej ředitel školy. Individuální plán může upravovat např. způsob a rozsah výuky předmětů, způsob, intervaly nebo kritéria hodnocení žáka, může také upravovat podmínky pro vzdělávání v takovém rozsahu, který odpovídá možnostem školy a jejího personálu.

99

VIII. HOODDNNOOCCEENNÍÍ ŽŽÁÁKKŮŮ AA VVLLAASSTTNNÍÍ HHOODDNNOOCCEENNÍÍ ŠŠKKOOLLYY 1. Hodnocení žáků Proč žáky hodnotíme hodnocení je především zpětnou vazbou pro žáka hodnocení je hodnotnou informací pro zákonné zástupce vedle jiných prostředků je hodnocení pro žáka také odměnou a motivací

Přehled situací, ve kterých hodnotíme

během výuky na konci vyučovací hodiny po veřejném vystoupení při příležitosti závěrečných a postupových zkoušek u talentové nebo přijímací zkoušky při příležitosti pololetní a výroční klasifikace

Způsob hodnocení Klasifikace (tradiční osvědčený způsob hodnocení) Ústní hodnocení při osobním kontaktu se zákonným zástupcem nebo zletilým žákem Vedeme žáka k vlastnímu hodnocení způsobu a výsledku práce

Klasifikace Při pololetní a výroční klasifikaci učitel vychází z očekávaných výstupů daného předmětu, přihlíží k individuálním možnostem žáka a k jeho úrovni práce v hodnoceném období. Výborný – Žák uceleně ovládá školním vzdělávacím programem stanovené očekávané výstupy. Pracuje soustavně, uplatňuje osvojené vědomosti a dovednosti při řešení praktických i teoretických úkolů. Chvalitebný - Žák ovládá školním vzdělávacím programem stanovené očekávané výstupy v podstatě uceleně nebo částečně. Jeho příprava není soustavná, je méně samostatný. Uspokojivý - Žák má v plnění požadavků stanovených školním vzdělávacím programem závažné nedostatky, které je schopen odstranit s intenzivní pomocí učitele. Jeho domácí příprava je nesystematická a nahodilá. Neuspokojivý - Žák si vědomosti a dovednosti stanovené školním vzdělávacím programem neosvojil ani s pomocí učitele, nepřipravuje se do výuky.

Formy ověřování znalostí a dovedností Analýza výkonu žáka Písemný test Ústní zkoušení 100

Ověřování probíhá v individuální, skupinové i kolektivní výuce

Obecné zásady pro hodnocení žáků

Při hodnocení vycházíme z individuálních dispozic žáka Hodnotíme schopnost a výsledky dlouhodobé systematické práce Hodnotíme momentální výkon Hodnotíme vlastní aktivity žáka V předmětu, který má v učebních osnovách stanoveny delší časové celky, přihlíží učitel při hodnocení i klasifikaci k individuálnímu pokroku žáka V individuální nebo skupinové výuce při pravidelné docházce hodnotí učitel známkou v třídní knize zpravidla 1x za měsíc V předmětu Hudební nauka a Společná hudební praxe musí být žák hodnocen známkou nejméně 2x za pololetí

2. Vlastní hodnocení školy Vlastní hodnocení školy je zaměřeno na: a) cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, a jejich reálnost a stupeň důležitosti, b) posouzení, jakým způsobem škola plní cíle s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech, c) oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření, d) účinnost opatření obsažených v předchozím vlastním hodnocení.

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy Ve vlastním hodnocení školy budeme závazně dodržovat hlavní oblasti (vyznačeny tučně), jednotlivé podoblasti se mohou lišit v závislosti na aktuální koncepci a dlouhodobých záměrech školy. Zprávu o průběhu vlastního hodnocení školy zpracováváme jednou za pět let. a) podmínky ke vzdělávání, a. demografické podmínky b. média a propagace c. konkurenční prostředí školy d. prostory a vybavení b) průběh vzdělávání, 101

a. b. c. d. e. f. g.

organizace, metody a formy práce klasifikační řád, školní řád hodnocení, sebehodnocení, klasifikace teoretická složka aktivity žáků další aktivity vztah RVP - ŠVP

c) podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob na vzdělávání, a. spolupráce s rodiči b. samosprávné orgány c. spolupráce s úředními orgány a institucemi d. spolupráce se školami e. UNESCO d) výsledky vzdělávání žáků a studentů, a. účast na soutěžích a přehlídkách b. zprávy ČŠI e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, a. struktura řízení b. pedagogický tým c. personální problematika d. odborné řízení e. DVPP f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům a. rozvoj materiálních podmínek b. efektivita vynakládaných prostředků c. psychohygienické podmínky d. hygienické normy e. bezpečnost žáků f. infrastruktura a vybavení ICT, ICT plán

102

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents