ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Š K O L N Í V ZD Ě L Á V A C Í P R O G R A M PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ZPRACOVANÝ PODLE RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO OBOR VZDĚLÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UPRAVUJÍCÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM.

Výchovného ústavu, dětského domova se školou, základní školy, střední školy a školní jídelny, Místo 66

1

Výchovný ústav, dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna, Místo 66 ŠVP ZŠS „Učíme se pro život“

1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE NÁZEV PROGRAMU

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ ZPRACOVANÝ PODLE RÁMCOVÉHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU PRO OBOR VZDĚLÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UPRAVUJÍCÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

MOTIVAČNÍ NÁZEV

" UČÍME SE PRO ŽIVOT "

PŘEDKLADETEL:

NÁZEV ŠKOLY

VÝCHOVNÝ ÚSTAV, DĚTSKÝ DOMOV SE ŠKOLOU, ZÁKLADNÍ ŠKOLA, STŘEDNÍ ŠKOLA A ŠKOLNÍ JÍDELNA , MÍSTO 66

ADRESA, KONTAKTY

Místo 66; 431 58 Místo tel.: 474 658 216, fax: 474 658 302, [email protected], www.vudds.cz

IČO, IZO, REDIZO

IČ: 613 54 741, IZO: 150 002 769, REDIZO: 650 002 733

ŘEDITEL ŠKOLY

Mgr. Miloš Dvořák

KOORDINÁTOR ŠVP

Mgr. Ivana Dudková

PRÁVNÍ FORMA

příspěvková organizace

ZŘIZOVATEL:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy odbor 24 - speciálního vzdělávání a institucionální výchovy

ADRESA, KONTAKTY

Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 - Malá Strana tel. 257 193 111, fax 257 193 647

PLATNOST DOKUMENTU (1. VERZE) OD:

1. 9. 2010

DATUM: 30. srpna 2010

PODPIS ŘEDITELE: RAZÍTKO ŠKOLY:

2


DODATEK K ŠVP 1. Dodatek č. 1 – 1. 2. 2012 Na základě metodického doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení čj. 2029/2010-28 ze dne 1. 11. 2010 a směrnice k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízení čj. VÚM 155/2012/IDu došlo ke změně užívání termínu. Místo pojmu prevence sociálně patologických jevů se bude užívat ve vzdělávání pojem prevence rizikového chování. Zapsala Mgr. Ivana Dudková Dodatek č. 1 ŠVP ZŠS Učíme se pro život schválila dne 25. 1. 2012 pedagogická rada, školská rada a ředitel školského zařízení Mgr. Miloš Dvořák.

2. Dodatek č. 2 – 1. 9. 2012 Na základě vyhlášky č. 256/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb. dochází ke změně školního vzdělávacího programu: a) Byla zrušena kapitola 6.1.8 – Hodnocení výsledků práce v zájmových útvarech organizovaných školou. b) V kapitole 5 Učební osnovy bylo vypuštěno učivo a dílčí výstupy na 1. stupni základní školy v předmětu Tělesná výchova: V 1. a 3. ročníku bylo vypuštěno učivo Pobyt ve vodním prostředí, hygiena plavání; adaptace na vodní prostředí; hry ve vodě, plavání a dílčí výstup k danému učivu adaptovat se na vodní prostředí. Ve 4. -6. ročníku bylo vypuštěno učivo Pobyt ve vodním prostředí, hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, hry ve vodě, aquagymnastika, plavání a dílčí výstupy k danému učivu zvládnout základy plavání, osvojit si techniku jednoho plaveckého způsobu, provádět pády, skoky do vody z nízkých poloh. Zapsala Mgr. Ivana Dudková Dodatek č. 2 ŠVP ZŠS Učíme se pro život schválila dne 31. 8. 2012 pedagogická rada, školská rada a ředitel školského zařízení Mgr. Miloš Dvořák.

3


2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Historie V prostorách současného školského zařízení byla zřízena 1. září 1991 Pomocná škola internátní Místo 66 jako rozpočtová organizace pod č. j. 19 035/92-241. Dodatkem č. 2 pod č. j. 25 018/95-60 byla pomocná škola internátní změněna na Výchovný ústav pro děti a mládež, Místo dne 1. ledna 1996. Na základě zákona č. 109/2002 Sb. o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů a změnou rozhodnutím zřizovatele č. j. 32 297/2003-21 k datu 1. 1. 2004 byl změněn název na Výchovný ústav a Dětský domov se školou, Místo. V souladu s § 143 odst. 2 a podle § 149 odst. 4 zákona č. 561/ 2004 S., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon, ve znění pozdějších předpisů pod č. j. 36 326/2005-21 se do školského rejstříku zapsal název právnické osoby: Výchovný ústav dětský domov se školou, základní škola, střední škola a školní jídelna, Místo 66 (dále jen VÚ, DDŠ, ZŠ, SŠ a ŠJ) s účinností od 1. 1. 2006.

2.2 Úplnost a velikost školy Škola je zřízena při VÚ, DDŠ, ZŠ, SŠ a ŠJ Místo 66, které je koedukovaným školským zařízením náhradní rodinné výchovy pro děti s mentálním postižením se soudně nařízeným předběžným opatřením, ústavní nebo ochrannou výchovou.

Školské zařízení v soudobé době sdružuje tyto součásti: 1. Základní škola Obory vzdělání podle Klasifikace kmenových oborů vzdělání a Rámcové vzdělávací programy: 79-01-B/001 Základy vzdělání 79-01-B/001 Pomocná škola – dobíhající soustava 79-01-B/01 Pomocná škola – nová soustava, výuka podle ŠVP. 79-01-C Základní vzdělávání 79-01-C/001 Základní škola – dobíhající soustava 79-01-C/01 Základní škola – nová soustava, výuka podle ŠVP. Kapacita: 32 žáků 2. Střední škola Studijní / učební obory podle Klasifikace kmenových oborů vzdělání: Praktická škola 78-62-C/001 Praktická škola jednoletá 78-62-C/002 Praktická škola dvouletá Kapacita: 24 žáků 3. Školní jídelna – kapacita 120 jídel 4. Dětský domov se školou – kapacita - 4 výchovné skupiny, tj. 32 lůžka

4


5. Výchovný ústav – kapacita - 3 výchovné skupiny, tj. 24 lůžka Jsme školou úplnou, ale převážně s 5. až 9. postupným ročníkem, v případě základní školy speciální 10. postupným ročníkem, ve střední škole s 1. až 2. postupným ročníkem. Nacházíme se v malé obci v Místě u Chomutova. Naplněnost jednotlivých tříd a školy v průběhu roku kolísá, což je typické vzhledem k našemu druhu zařízení. Naplněnost tříd se odvíjí od kapacity školského zařízení, a to je 56 žáků.

2.3 Vybavení školy Výuka probíhá ve třech budovách, které jsou umístěné v areálu ústavu: budova školy, hlavní budova, víceúčelová hala. V budově školy je 5 tříd, je přízemní s málo prostornými učebnami, které jsou z bezpečnostního a hygienického hlediska vyhovující, méně vyhovující jsou z pedagogického hlediska zejména proto, že příčky mezi jednotlivými učebnami nezajišťují dostatečnou zvukovou izolaci. Ve třídách, kde se vzdělávají žáci s mentálním postižením, není potřebný prostor pro odpočinkové a jiné oddechové či vzdělávací činnosti. Dále je ve škole kabinet pomůcek, dvě sborovny, šatny a potřebné sociální zařízení. Ve škole se nachází počítačová učebna, která je vybavena 8 počítači, které jsou připojeny k internetu. Ve sborovnách se nachází dva počítače pro učitele, které jsou též připojeny k internetu, jeden počítač je připojen k síti – Intranet, dále jsou pedagogům k dispozici notebook, tiskárny, kopírka, scanner. Jedna třída, jídelna, keramická dílna a ošetřovna, která je určena k ošetření úrazu a zároveň slouží jako izolace pro nemocné děti, se nachází v hlavní budově zařízení. Interiér školy je z estetického hlediska na velmi dobré úrovni, o výzdobu učeben i chodby se starají společně učitelé a žáci. Výzdobu tvoří žákovské výtvarné a rukodělné práce, ale i tabelární výukové obrazy. Kmenové učebny jsou vybavené víceúčelovým a funkčním zařízením; žákovské stolky jsou výškově nastavitelné a vyhovují výšce žáků. Všichni žáci jsou v potřebné míře vybaveni učebnicemi a pracovními sešity se schvalovací doložkou MŠ MT ČR. V rámci výuky pracovního vyučování mají žáci k dispozici a využívají pracovní oděvy, ochranné rukavice a pracovní obuv. Škola je vybavena moderní elektronikou, má ve svém inventáři CD přehrávače, DVD přehrávač, video, videokameru, digitální fotoaparát, radiomagnetofony, zpětný projektor, 2 interaktivní tabule, apod. Fond pomůcek se stále doplňuje. V blízké budoucnosti se počítá s výstavbou nové školy. Škola má k dispozici velký pozemek (5,5 ha) se skleníkem, záhony a políčkem, bazénem a moderní víceúčelovou halu, ve které se nachází třída SŠ, odborné učebny, tj. tělocvična, dílna, školní kuchyňka, posilovna. Odborné učebny jsou vybavené bezpečným povrchem, nářadím a náčiním. Pozemky, dílny a kuchyně jsou vybavené vhodnými přístroji, nářadím, atd. Navíc jsou ve víceúčelové hale k dispozici prostory pro uložení pomůcek a přípravnou práci učitele (kabinety), vybavené odpovídajícím úložným nábytkem a pomůckami pro výuku v jednotlivých vzdělávacích oblastech a vhodným zařízením pro přípravu učitele a jeho odpočinek; prostory pro odkládání oděvu a obuvi, prostory pro osobní hygienu žáků a učitelů – WC a umývárny vybavené dostatečným počtem hygienických zařízení odpovídajících fyziologickým potřebám daného věku a příslušným normám. K pohybovým aktivitám žáci využívají nejen tělocvičnu, třídu, která je vybavena stoly na stolní tenis, fitcentrum, ale též sportovní hřiště v areálu s tenisovou stěnou, volejbalovým kurtem, s basketbalovými koši a hřiště, které náleží obci. Materiální vybavení je dostatečné, na tvorbě mnoha pomůcek se podílejí učitelé i sami žáci. Žáci během dne dodržují pitný režim, dostávají pestré svačiny dle norem a zásad kvalitní výživy.

5


K pobytu dětí je využíváno čtyř samostatných objektů – v domcích jsou k dispozici prostory kluboven, vícelůžkové ložnice, potřebné sociální zázemí. Školní jídelna se nachází v hlavní budově, je atypická, celkový počet míst u stolu je 64. Kultura stolování má velmi dobrou úroveň. Ke každému podávanému jídlu je připraveno dostatečné množství vhodného nápoje, v jídelně a na dalších určených (volně přístupných) místech jsou umístěny konvice tak, aby děti měly možnost napít se kdykoliv v průběhu dne. Ve vlastnictví ústavu je čistička odpadních vod.

2.4 Charakteristika pedagogického sboru Vzdělávání ve škole zajišťuje 10 pedagogů (včetně ředitele zařízení a zástupce ředitele), z toho okolo 60% učitelů nesplňuje požadavky zákona č. 563/2004 Sb. Pět učitelů si doplňují zákonem předepsané vzdělání. Ve sboru pracuje též výchovný poradce, jeho funkci vykonává zástupce ředitele, koordinuje spolupráci mezi školou a ústavem. Pracuje podle celoročního plánu. Pozornost věnuje poruchám chování, poskytuje odborné konzultace učitelům, vede individuální poradnu pro žáky, spolupracuje s dalšími institucemi. Dále máme poradce pro volbu povolání a úvodu do světa práce, metodika prevence rizikových jevů a environmentální výchovy, metodika ICT. Prioritou školy je doplnění si kvalifikace učitelů. Dále je velký důraz kladen na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Prioritními oblastmi DVPP jsou psychologie, pedagogika, moderní metody v didaktice předmětů, multikulturní výchova, nově cizí jazyky, a v neposlední řadě i práce s výpočetní a komunikační technikou. V uplynulých letech učitelé prošli úrovní Z ve školení práce na počítači v projektu PI SIVPZ a někteří pedagogové prošli úrovní P (úvodní modul, volitelné moduly: počítačová grafika a digitální fotografie, tabulkové procesory, ICT ve výuce na 1. stupni). Cílem je rutinní práce na počítači, komunikace prostřednictvím elektronické pošty a využívání výpočetní, komunikační a prezentační techniky ve vhodných případech i ve výuce žáků. Dále firma AV Media a EDUWORK proškolil pracovníky v obsluze interaktivní tabule. Ředitel a zástupce ředitele sledují na seminářích trendy ve školství, legislativu, prošli seminářem Komunitní principy a efektivní řízení týmu. Ředitel školy prošel psychoterapeutickým výcvikem SUR; jedna učitelka prošla seminářem psychosociální rozvoj osobnosti pedagogického pracovníka v zařízeních náhradní rodinné péče a využívání supervize. Sbor je smíšený s většinovou převahou žen, věkově je pestrý – od mladých spolupracovníků až po zkušené kolegy. V zařízení pracuje i speciální pedagog – etoped. Zařízení pravidelně navštěvuje pediatr a dětská psycholožka. Učitelé úzce spolupracují s dalšími pedagogickými pracovníky, jejichž počet odpovídá počtu rodinných či výchovných skupin. Úsek zdravotní péče zabezpečuje kvalifikovaná zdravotní sestra (absolventka střední zdravotnické školy) s dlouhodobou praxí. Sociálně právní agendu a celou danou sféru kompetenčně zajišťují dvě kvalifikované sociální pracovnice.

2.5 Charakteristika žáků Žáky školy jsou převážně děti s lehkým či středně těžkým mentálním postižením, s poruchami chování a se soudně nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou. Do zařízení jsou vřazovány děti s nedokončenou školní docházkou (dětský domov se školou), ty jsou vřazeny do základní školy dle stupně postižení a dále žáci s ukončenou školní docházkou (výchovný ústav), kteří navštěvují střední školu.

6


Výuka probíhá v šesti - sedmi třídách, v nichž pracujeme podle vzdělávacího programu Pomocná škola, podle ŠVP ZV – LMP „Učíme se pro život“ a ŠVP ZŠS „Učíme se pro život“, ve střední škole pracujeme dle vzdělávacího programu Praktická škola. Ve třídách základní školy i střední školy se vyučuje zpravidla více ročníků. Děti se základní školní docházkou jsou do našeho zařízení umisťovány na základě rozhodnutí Dětského diagnostického ústavu, střediska výchovné péče, základní školy, mateřské školy a školní jídelny Liberec, U Opatrovny 3; 460 01 Liberec. Chlapci s ukončenou školní docházkou jsou do našeho zařízení umisťováni na základě rozhodnutí Diagnostického ústavu pro mládež, Lublaňská 33; 120 00 Praha 2. Dívky s ukončenou školní docházkou jsou do našeho zařízení umisťovány na základě rozhodnutí Diagnostického ústavu a střediska výchovné péče, Na Dlouhé mezi 19; 147 00 Praha 4 - Hodkovičky. Individuálně vzděláváme i dětí cizích státních příslušníků.

2.6 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola je zapojena do několika projektů v rámci spolupráce s Policií ČR, do celostátního programu „Les ve škole – škola v lese“, které nabízí Sdružení Tereza a do programu „Recyklohraní“ – celostátní hra pro školy pořádaná pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Od školního roku 2010/2011 byl zahájen projekt EU PENÍZE ŠKOLÁM. Škola bude vybavena v rámci projektu 2 interaktivními tabulemi, bude nově vybavena 8 počítači PC učebna, učitelé budou proškoleni v rámci DVPP Čtenářská gramotnost, Anglický jazyk, ICT kurzy. Pedagogové vzájemně spolupracují na školních projektech, pořádáme také kulturně – vzdělávací, ozdravné nebo sportovně zaměřené pobyty, lyžařské kurzy, kurzy bruslení … Třídní kolektivy vyjíždějí na řadu exkurzí. Mezinárodní spolupráce v současné době není vzhledem k charakteru zařízení realizována.

2.7 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Spolupráce s rodiči žáků je vzhledem k typu zařízení velmi malá. Rodiče mohou školu navštívit kdykoliv po vzájemné dohodě s vedením školy; v době odjezdů žáků na prázdniny, v době akcí pro veřejnost (např. Vánoce, Rozloučení se školním rokem … ). Rodiče jsou o činnosti školy informování i prostřednictvím webových stránek zařízení. Při škole pracuje Školská rada, která byla zřízena ze zástupců zřizovatele, učitelů a rodičů v roce 2006. Škola spolupracuje s diagnostickými ústavy, s výchovnými ústavy, dětskými domovy se školou – účast na olympiádách, soutěžích, přehlídek, s ostatními základními školami praktickými a speciálními v regionu – systém regionálních přehlídek a soutěží, spolupracuje úzce s Pedagogicko psychologickou poradnou v Chomutově, s Policií ČR, se sociálními pracovníky a kurátory žáků, s místní tělovýchovnou jednotou. Na vysoké úrovni je spolupráce ústavu s obcí, zařízení se v současné podobě v obci etablovalo. Děti se zúčastňují všech akcí pořádaných obcí, pomáhají s údržbou komunikace a pravidelně pomáhají nejstarším občanům obce s těžšími pracemi (práce na zahradě, skládání uhlí, příprava palivového dřeva, apod.).

7


3 CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 3.1 Pojetí školního vzdělávacího programu 3.1.1

Zaměření školy

Školní vzdělávací program Učíme se pro život je určen žákům se středně těžkou mentální retardací. Všichni žáci v našem zařízení jsou děti s poruchou chování, jsou u nás umístěné z důvodu nařízené ústavní výchovy či uložené ochranné výchovy. Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP) vychází z koncepce přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělání základní škola speciální upravující vzdělávání žáků se středně těžkým mentálním postižením (dále jen RVP ZŠS) a z koncepce, která vznikla snahou o inovaci pedagogického procesu a života školy vůbec, analýzou vlastních možností a schopností pedagogického sboru, navázáním na tradice školy, z požadavků žáků. Koncepce školy a celkové pojetí a cíle ŠVP vycházejí ze základních charakteristik, které definují jak směřování školy, tak i specifika výchovy a vzdělávání žáků s postižením. Při tvorbě ŠVP jsme vycházeli z nutnosti přizpůsobit výuku současným podmínkám a požadavkům, přičemž jsme respektovali omezení našich žáků, respektujeme u nich různorodost osobnostních zvláštností a problémů. Školní vzdělávací program Učíme se pro život je založen na ucelené výchově a výuce. Umožňuje, aby ve vhodně upravených podmínkách a při odborné speciálně pedagogické péči si žáci osvojovali základní vědomosti, dovednosti a návyky. Převažují v něm aktivity hravé a manuálně-pracovní. Jsme si vědomi toho, že hra obohacuje citové a rozumové vnímání okolního světa. Umožňuje žákům rozvíjet jejich vlastní schopnosti a vyrovnávat se s obtížnými životními situacemi. Nenásilnou formou a při pozitivní motivaci zapojujeme žáky do procesu vyučování. Prostřednictvím her uspokojujeme specifické potřeby žáků během celé školní docházky. Vedeme žáky k získávání praktických zkušeností, které jim usnadní orientaci v dalším životě i ve společnosti. Velká pozornost je věnována pracovnímu vyučování, které je realizováno v dílně, ve cvičné kuchyni a na školním pozemku. Žáci se zdokonalují v manuální zručnosti, soběstačnosti a získávají řadu praktických zkušeností pro život. Ve vyučovacím procesu zdůrazňujeme rovnoměrnost v kombinaci s hrou a relaxací. Poskytujeme žákům uplatnění pomocí zájmových kroužků, které vedou k rozšíření a zdokonalení jejich schopností a dovedností. Snažíme se zapojit žáky do různých soutěží v rámci školy i regionu (výtvarná přehlídka, soutěž zručnosti, soutěže se sportovním zaměřením, kulturních přehlídek). Podstatou práce našeho školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy je reedukace svěřených dětí, tedy komplexní speciálně pedagogická péče směrovaná k nápravě a kompenzaci jejich problémů, zahrnujících často závažné osobnostní poruchy a deficity. Důležitou úlohu v plnění těchto cílů plní tým pedagogických pracovníků, který vytváří individuální reedukační programy pro děti, z nichž vyplývá činnost rodinných a výchovných skupin, která spolu se školou nabízí širokou škálu zájmových útvarů, ale též bohatou nabídku akcí i o vedlejších prázdninách, letního tábora o prázdninách hlavních, celoškolních i mimoškolních akcí v průběhu školního roku. V rámci výchovných i rodinných skupin je též možný přístup k informačním technologiím i ve volném čase žáků. Chceme rozvíjet silné stránky školy a maximálně eliminovat a napravovat to, co považujeme za nedostatky.

Jsme škola „rodinná“ Úkolem všech pedagogických pracovníků je vytvořit v našem školském zařízení zdravé inspirující prostředí kopírující rodinné zázemí se záměrem v maximální míře eliminovat negativní vlivy původního závadového sociálního prostředí, kompenzovat vadné návyky, saturovat potřeby dítěte ve všech oblastech a rozvíjet jeho osobnost.

8


Vzhledem k menšímu počtu žáků panuje ve škole i v jednotlivých třídách „rodinná“ atmosféra. Každý vyučující zná dobře všechny žáky školy, i s jejich klady a nedostatky. Každý žák zná stejně dobře všechny zaměstnance školy, na každého z nich se může kdykoli obrátit s žádostí o radu či pomoc. Mezi žákem a pedagogem musí existovat pocit vzájemného respektu a důvěry. Žáci jsou vedeni k pocitu sounáležitosti a spoluodpovědnosti za „svou“ školu, podílejí se na její výzdobě a údržbě. Estetické prostředí a celkové klima školy navozují pocit bezpečí a pohody. Atmosféra školy je klíčová pro naplňování všech klíčových kompetencí, především pak kompetencí komunikativních, sociálních a personálních. Plnohodnotnými účastníky veškerého dění ve škole jsou další pedagogové (kmenoví vychovatelé, asistenti pedagoga) a popř. rodiče. Ti všichni se mohou, kromě návštěv školy či organizace školních i mimoškolních akcí, spolupodílet na tvorbě případných individuálních vzdělávacích plánů a na určování vhodných strategií při řešení prospěchových nebo kázeňských problémů svých dětí. Kdykoli též mohou projevit výhrady vůči práci školy či nesouhlas se zvolenými metodami a postupy, přičemž jejich názory a podněty nesmí zůstat nevyslyšeny.

Ve škole pracujeme na budování respektu a toleranci Jsme přesvědčeni, že nejužitečnějším přístupem ke zdolávání obtížných úkolů je takový vztah mezi učiteli a žáky i mezi žáky navzájem, v němž není nikdo z nich důležitější, v němž jeden respektuje druhého. Ve vzdělávacím procesu nejde pouze o vědomosti, dovednosti a výkony, ale také o postoje, názory a hodnotovou orientaci. Jsme školou s dětmi s různým oslabením, s různým handicapem. Je proto naší povinností snažit se jim být vzorem příkladného chování k druhým, vzorem pro respektování jejich osobnosti a uznávat je „takové, jaké jsou“. Pokládáme za velmi důležité, aby se v průběhu školní docházky nestálé, mnohdy povrchní, vztahy mezi spolužáky proměňovaly na skutečně partnerské. Partnerství by se mělo projevovat vzájemnou ohleduplností, tolerancí, ochotou druhému pomoci a povzbudit ho, schopností spolupracovat při práci, ale i zvládáním konfliktních situací. Pracujeme na odbourávání agresivity, šikany a přetvářky. Chceme hledat možnosti aktivnějšího zapojení do projektů a programů městských i celostátních, zvláště pak těch, které jsou zaměřeny na prevenci rizikových jevů – kriminalitě, drogové závislosti a xenofobii. Do projektů, které napomáhají poznávání a chápání kulturních odlišností, rozvoji přátelství a vytváření šetrného vztahu k přírodě i lidským výtvorům.

Připravujeme žáky na skutečný život Lidé s jakoukoli formou postižení jsou vždy ve svém životě znevýhodněni vůči ostatní populaci. Ještě více to platí pro naše žáky, proto maximálně umožňujeme žákům osvojení sebeobslužných činností a základních pracovních dovedností a návyků na takovou úroveň, aby je byli schopni využít v občanském životě a při plnění požadavků podporovaného zaměstnání nebo chráněných dílen. Učivo je redukováno na osvojení základních vědomostí a dovedností v jednotlivých vzdělávací oblastech a vzdělávacích oborech, prakticky zaměřených činností a pracovních dovedností. V rámci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, jejíž hodinové dotace jsou oproti běžné základní škole výrazně navýšeny, si žáci postupně osvojují základy všech běžných domácích činností, sebeobslužných činností, jednoduchých řemeslných dovedností a návyků. Velký důraz je kladen též na rodinnou a sexuální výchovu, péči o dítě a výchovu ke zdravému životnímu stylu. V tomto směru se ve vzdělávacím plánu prolínají témata několika učebních oblastí. Zvýšená pozornost je věnována pro život nezbytným komunikativním schopnostem. Tomu odpovídá i využití disponibilních hodin pro rozvoj především verbální komunikace v předmětech český jazyk, její používání a rozvoj v ostatních vzdělávacích oblastech. Z výše uvedených důvodů pokračujeme ve výchově a vzdělávání žáků se středně mentálním postižením ve střední škole při našem zařízení, kam žáci po ukončení docházky v základní škole speciální nastupují.

9


Jsme škola blízká přírodě Jak lokalita školy, tak znalosti a zkušenosti velké části pedagogů jsou dobrým předpokladem pro netradiční formy výuky a dalších aktivit směřujících k poznávání přírody a k jejímu porozumění. Naší snahou je přibližovat dětem skutečnou přírodu, její součásti a zákonitosti, objasnit jim vzájemné propojení a závislosti člověka a přírody. Hlavním cílem je pak vytvářet a podporovat pozitivní vztah ke všemu živému kolem nás. Tento vztah může být východiskem k utváření ostatních klíčových postojů, vztahů a hodnotových orientací. Tento směr našeho snažení je realizován v rámci výuky příslušných předmětů, výuky v blocích, odpovídajících průřezových témat, školních projektů a praktických činností. Do přímého kontaktu se živou přírodou přicházejí žáci při vyučovacích hodinách a dalších aktivitách v okolní přírodě. Environmentální výchova zahrnuje soustavné udržování přírodních lokalit v okolí školy. V tomto směru ŠVP výrazně propojuje vzdělávací oblasti Člověk a příroda, Člověk a svět práce a Člověk a společnost.

3.1.2

Poskytování poradenských služeb ve škole

Žákům poskytujeme i poradenské služby. Poradenské služby zajišťuje výchovný poradce, speciální pedagog – etoped ve spolupráci s metodikem prevence, vedením školy, třídními učiteli, sociálními pracovnicemi a dalšími pedagogickými pracovníky.

Zaměření poradenských služeb: 

Poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií, poradenství rodičům žáka ve výchově a vzdělávání.



Poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů – rodině a žákovi, postupy řešení ve spolupráci výchovného poradce a pedagogických pracovníků.



Poradenství v obtížných životních situacích žákům, rodičům v souvislosti s výchovou dětí.



Kariérové poradenství, volba školy.



Poradenství žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků z odlišného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním.



Metodická podpora učitelů v psychologických a speciálně pedagogických dovednostech při pedagogické práci s žáky.



Poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení a spolupráce s dalšími odbornými institucemi. Výchovný poradce realizuje konzultační hodiny pro žáky podle individuální potřeby.

Kariérové poradenství Výchovný poradce a koordinátor kariérového poradenství žákům a rodičům žáků, ve spolupráci s třídním učitelem a vedením školy, zajišťuje organizaci přihlašování a přestupu k dalšímu vzdělávání. Ve vzdělávací oblasti „Člověk a svět práce“ probíhá rozvoj žáků vzhledem k jejich profesnímu zaměření, sebepoznání, orientaci ve světě práce. Ve spolupráci s poradenskými zařízeními je vytvářena nabídka diagnostiky k zaměření žáka vzhledem k dalšímu vzdělávání a povolání, k dispozici jsou žákům informační materiály o středním školství a trhu práce.

10


Prevence sociálně patologických jevů Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Strategii prevence sociálně patologických jevů“ pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Spolupracuje s výchovným poradcem a etopedem zařízení. Součástí prevence jsou metody výuky – otevřený dialog a vstřícný vztah učitele a žáka, intenzivní komunikace s jejich vychovateli, popř. rodiči atd. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. Výchovný poradce je v kontaktu se sociálními pracovnicemi zařízení, v kontaktu s oddělením péče o dítě příslušných úřadů městských částí a kurátory pro děti a mládež a sdruženími poskytující služby v této oblasti. Školské zařízení monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech koordinuje další postup. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence sociálně patologických jevů, využívá vybrané programy.

Psychologická péče Na vedení školy, etopeda, výchovného poradce, sociální pracovnice, na pedagogické pracovníky, školního psychologa, který do zařízení pravidelně dojíždí, se mohou žáci kdykoliv ve škole obrátit a požádat ho o konzultaci a podporu v obtížných psychosociálních situacích.

Hlavní a dílčí cíle vzdělávacího programu Cílem základní školy speciální je rozvíjet psychické i fyzické schopnosti a předpoklady žáků a vybavit je takovými vědomostmi, dovednostmi a návyky, které jim umožní, aby se v maximální možné míře zapojili do společenského života. O úspěšnosti zapojení žáků do společnosti nerozhoduje pouze úroveň jejich rozumových schopností a kvalita jejich vědomostí a dovedností, ale také jejich vztah k ostatním lidem, jejich schopnost komunikovat a navazovat osobní vztahy a v neposlední řadě i jejich osobní vlastnosti, povahové rysy a úroveň jejich chování. Základní škola speciální proto ve své pedagogické práci především akcentuje složku výchovnou, to znamená vede žáky ke kladnému a přátelskému vztahu k lidem, k potřebě zapojit se do společnosti, ke kultivovanému společenskému chování, tak, aby soužití s nimi nekladlo na jejich okolí neúměrné nároky, rozvíjí jejich komunikační schopnosti a dovednosti, které jsou nezbytným předpokladem jejich sociální integrace. Velkým problémem, komplikujícím vzdělávání žáků s mentálním postižením, je nejen snížená úroveň jejich rozumových schopností, ale také některé jejich další psychické zvláštnosti, zejména nedostatečná úroveň koncentrace jejich pozornosti a zpravidla velmi nízká úroveň rozvoje jejich volních vlastností. Někteří psychologové dokonce soudí, že právě tyto psychické zvláštnosti jsou větší brzdou vzdělávání žáků s mentálním postižením než sama jejich mentální retardace. Žáci s mentálním postižením, zejména v mladším školním věku, zpravidla neprojevují spontánní zájem o získávání nových poznatků a většinou nejsou schopni soustředěně sledovat průběh vyučování. Je velmi obtížné dovést i tyto žáky k určité míře odpovědnosti za výsledky školní práce a za jejich vlastní chování a jednání. Vyžaduje to nejen velkou trpělivost učitelů, ale především jejich značnou pedagogickou tvořivost v přístupu k jednotlivým žáků a umění najít pro každého z nich takové motivační činitele, které vzbudí jeho zájem o učení a vzdělávání. Jestliže úroveň volních vlastností žáků základní školy speciální je často brzdou jejich učení, pak jeho oporou je jejich emocionalita. Množí z našich žáků jsou velmi citově vnímaví a citlivě reagují na chování svého okolí vůči své osobě. Podaří-li se navázat dobré citové vztahy mezi žákem a jeho učitelem, je to důležitý krok k úspěšné školní práci.

11


Cíl

Co představuje v životě školy a žáka a ve výuce

1.

Vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

2.

Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

3.

Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

4.

Podněcovat žáky k myšlení na podkladě názoru a k řešení problémů

5.

Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

6.

Připravovat žáky k tomu, aby si uvědomovali svá práva a naplňovali své povinnosti

7.

Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city, vhodné projevy chování, jednání, prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, k okolnímu prostředí i k přírodě

 Prostor pro střetávání a komunikaci různými formami (ústně, písemně, výtvarnými prostředky, pomocí technických prostředků atd.).  Dodržování etiky komunikace (věcnost, naslouchání, prostor pro různé názory, respektování originálních, nezdařených aj. názorů).  Základ pro hledání a objevování problémů.  Základ spolupráce a společného prožívání.  Předpoklad poznávání sebe a vztahů k jiným.  Práce v týmu.  Osvojování sebeobslužných činností.  Uplatňování sebehodnocení žáků.  Informační a poradenské činnosti v oblasti profesní orientace.  Osvojování základních pracovních dovedností a návyků.  Výstupní hodnocení žáků.  Osvojování dovedností a návyků ustálenými postupy, dbát na jejich dodržování formou průběžné pozitivní motivace.  Dostatek informačních zdrojů a učebních impulsů (nabídek) - knihovna, Internet, exkurze.  Propojení informací se skutečným životem.  Poznávání vlastních možností.  Prezentace vlastních výsledků.  Práce v motivujícím prostředí.  Práce s učivem přiměřeným k jejich individuálním schopnostem a dovednostem.  Hodnocení formou zpětné vazby.  Výuka bez situací nerovnosti a ponížení.  Stanovení dílčích cílů.  Zařazování metod, které podporují zvídavost.  Využívání kladného hodnocení.  Dobré výsledky podporují motivaci.  Osobní příklad.  Podpora názorného myšlení a úzkého sepětí s realitou vytvářet stereotypy chování pro uplatnění v konkrétních životních situacích.  Uplatňování mezipředmětových vztahů.  Praktická cvičení.  Vedení žáků ke schopnosti reálného pohledu na svou osobu i na osoby ve svém nejbližším okolí, porozumět chování a činnostem druhých.  Umožnit žákům zažít uspokojení z výsledků společné práce.  Uplatňování sebehodnocení žáků.  Jasná pravidla pro soužití ve škole – práva, povinnosti.  Atmosféra demokracie a přátelství.  Spolupráce učitelů a podíl na řízení školy.  Spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, popř. zákonnými zástupci a dalšími partnery.  Rozvíjet u žáků schopnost vyjádřit své požadavky a potřeby.  Podporovat rozvoj jejich samostatnosti.  Nutnost dodržování mravních hodnot a slušného jednání.  Vhodnou formou prosazovat své zájmy.  Pracovat se školním řádem, vnitřním řádem.  Školní parlament – účast zástupců tříd.  Tribuny – účast všech žáků s možností vyjádření se k ději ve školském zařízení, otevřená komunikace, hodnocení chování a prospěchu.  Schránka důvěry.  Zajišťovat žákům dostatek příležitostí k získávání zkušeností v činnostech, které je uspokojují a přinášejí jim radost.  Umožnit žákům podílet se na jednoduchých sociálních aktivitách: účast ve školním parlamentu, na tribunách školy, při projektech …  Orientace ve vlastním citovém životě a v citových vztazích.  S pomocí dospělých řešit své emoce.  Učit otevřeně a kultivovaně projevovat své city.  Učit ohleduplnému a citlivému vztahu k lidem, k přírodě a ke kulturním a etickým hodnotám.

12


8.

Učit žáky chránit vlastní zdraví i zdraví jiných

9.

Vést žáky k ohleduplnosti k jiným lidem a učit je žít společně s ostatními lidmi

 Vytvářet a upevňovat poznatky a dovednosti v péči o zdraví, v oblasti osobního bezpečí a při ochraně před možným sexuálním zneužíváním.  Vést žáky k pozitivnímu myšlení, k osvojení režimu podporujícího zdraví:  Čistota prostředí školy.  Vhodné hygienické zázemí.  Vhodné prostředí - účelnost, funkčnost, estetičnost, bezpečí - spoluúčast na jeho úpravě.  Organizace denního režimu ve prospěch žáků (časová, obsahová).  Zdravý stravovací a pitný režim.  Kompenzační a hygienické přestávky v učení.  Pohybové relaxační přestávky, dostatečná nabídka pohybových aktivit pro každého (včetně víkendových a prázdninových zájezdů).  Škola bez kouře a drog.  Důsledná prevence šikany a násilí.  Vztahy ve škole - úcta, sounáležitost, uznání.  Poskytování dostatku příležitostí k získání zkušeností s jinými lidmi a vedení žáků k poznání a toleranci k odlišnostem různých skupin ve společnosti.  Otevřenost vůči spolužákům.  Solidarita s druhými.  Rozvíjení kritických postojů k negativním projevům ve škole i společnosti.  Rozvíjení schopnosti empatie.  Multikulturní výchova – porozumění odlišnému způsobu života lidí z jiných kultur.  Vytváření podmínek pro adaptaci nových žáků.  Ohleduplnost vůči starým a nemocným lidem.

Škola stává místem, kde žáci nejen získávají kvalitní vzdělávací péči, ale kde cítí přátelské prostředí, nebojí se případných neúspěchů a dostává se jim vědomostí, dovedností a návyků, které plně využijí v praktickém životě.

3.3 Výchovné a vzdělávací strategie „Všechno, co je třeba, je vnést do školy a do učebny tolik světla, kolik jenom dokážeme, poskytnout dětem tolik pomoci a vedení, kolik potřebují a o kolik požádají, naslouchat s porozuměním, když se jim chce mluvit, a potom uhnout z cesty. Můžeme jim důvěřovat, že zbytek dojdou … “ (John Holt: Jak se děti učí.)“ Výše zmíněné motto jednoznačně naznačuje směřování učitele k naplňování klíčových kompetencí žáků. Je nenápadným režisérem při kooperativní práci. Pedagog musí být dovedným organizátorem i vyučujícím, musí umět plánovat. Práce pedagoga předpokládá tedy jisté manažerské schopnosti, jinak řečeno musí být kompetentní.

Strategie vedoucí k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí Kompetence k učení  Využíváme různé způsoby učení se (pamětné, logické, činnostní, učení se individuálně, ve skupinách, z různých zdrojů).  K osvojování metod práce a vytváření vlastních strategií a postupů učení využíváme názorných ukázek, her, soutěží a dalších aktivit, různých metod (frontální, skupinová, individuální, práce na projektech).  Umožňujeme žákům pozorovat a popř. experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry.  Umožňujeme žákům pracovat s různými zdroji informací (knihy, ICT, média, ústní informace).  Využíváme vhodných učebních pomůcek pro individuální činnosti žáků.  Na začátku vyučovací jednotky vyvodíme cíl, na konci vyučovací jednotky společně zhodnotíme jeho dosažení.  Využíváme sebekontrolu a sebehodnocení žáků.  Společně se žáky tvoříme individuální plány ke zvládnutí úkolu, k překonání překážky.

13


   

Hodnotíme znalosti žáků, nikoli jejich slabé stránky. Umožňujeme žákům účast v soutěžích. Do výuky vhodně začleňujeme obecně používané termíny, znaky a symboly. Na praktických příkladech seznamujeme žáka s možnostmi jeho následného pracovního uplatnění v praktickém životě a motivujeme ho k dalšímu vzdělávání.

Kompetence k řešení problémů  Učíme žáky vnímat problémové situace ve škole i mimo ni.  Nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení.  Výuku vedeme tak, aby žáci hledali různá řešení problémů řešením známých a opakujících se situací na základě nápodoby a vlastních zkušeností a svoje řešení dokázali následně dle svých schopností obhájit.  Vytvářením a rozvíjením mezipředmětových vztahů podněcujeme žáky k hledání souvislostí a totožných postupů.  Předkládáním alternativních řešení problémových situací učíme žáka samostatnému rozhodování.  Vedeme žáky k zodpovědnosti za svá rozhodnutí a ke zhodnocení svých činů přiměřeně ke svým možnostem a schopnostem.  Soustavným povzbuzováním a kladným hodnocením podněcujeme žákovo sebevědomí a důvěru k vlastním rozhodnutím.  Pomocí naučených stereotypů a získaných zkušeností řešit problémové situace a nenechat se odradit nezdarem.  Otevřeností a atmosférou vzájemné důvěry vytváříme žákovi prostor ke sdělování vlastních problémů.  Umožňujeme žákovi otevřeně se vyjadřovat k problémům kolektivu i školy a navrhovat společná řešení.  Vedeme třídní kolektivy ke společnému řešení kázeňských či vztahových problémů.  S využitím informačních zdrojů, názorných ukázek a prvků dramatizace vedeme žáka k rozpoznávání a předcházení nebezpečí a k zafixování si správného jednání v případě vlastního ohrožení či ohrožení jiné osoby.

Kompetence komunikativní  Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu.  Zadáváním jednoznačných, srozumitelných pokynů a otázek učíme žáka naslouchat a co nejlépe porozumět obsahu sdělení.  Učíme žáky formulovat otázky, vysvětlovat, vést dialog a diskusi.  Vedeme žáky k dodržování základních principů a pravidel komunikace.  V hodinách vedeme žáky k prezentaci svého názoru a jeho obhajobě.  Formou her a cvičení učíme žáka zvládat způsoby neverbální komunikace.  K vyjadřování se snažíme použít i jiné výrazové prostředky (hudbu, malbu, pohyb apod.).  Nácvikem i praktickými činnostmi učíme žáka poznávat a správně používat technické komunikační prostředky.  Používáme metody týmové práce a jejich prostřednictvím vedeme žáky ke spolupráci při vyučování, ke komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu.  Vedeme žáka ke klidnému a věcnému řešení konfliktních situací, jdeme mu v tomto směru příkladem.  Formou skupinové práce vedeme žáka k respektování komunikačních bariér a odlišností.  Umožňujeme žákům denně prezentovat vlastní názory v ranním kruhu.

Kompetence sociální a personální  Pozitivním hodnocením a soustavným vyzdvihováním kladných osobnostních kvalit žáka vytváříme a upevňujeme pocit jeho vlastní jedinečnosti.  Vedeme žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování a vzájemného soužití ve škole i mimo ni.  Na tvorbě pravidel ve třídách se podílejí sami žáci.

14


 Vytvářením různě strukturovaných týmů rozvíjíme u žáka schopnost zastávat ve skupině různé role a uvědomovat si odlišnou míru odpovědnosti.  Žáci mají možnost ke školnímu řádu vznášet připomínky; ve škole funguje žákovská samospráva (pracovní schůzky s ředitelem, tribuny).  Vedeme žáky k ohleduplnosti, úctě a slušnosti při jednání s druhými lidmi.  Učíme žáky odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi lidmi.  Rozvíjíme klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem.  Zprostředkováním osobních kontaktů a prožitků vedeme žáka k toleranci a porozumění ve vztahu ke starším, nemocným či postiženým lidem.  Formou besed a dlouhodobě zaměřených programů seznamujeme žáky s možnými riziky sociálně patologických jevů a jejich následky a důsledky.  Posilováním sebeúcty a základního právního povědomí žáka se snažíme předcházet jeho možnému fyzickému a psychickému zneužívání.

Kompetence občanské  Důsledným dodržováním zásad chování a pravidel soužití daných řádem školy vytváříme základní rámec školních i společenských norem.  Uplatňováním některých demokratických principů v životě školy vytváříme základní povědomí o základních právech a povinnostech občana v demokratické společnosti.  Vedeme žáka k rozpoznávání projevů rasismu a xenofobie, tyto projevy netolerujeme ani mezi žáky, ani mezi pedagogy.  Vedeme žáky k aktivnímu rozvíjení a ochraně svého fyzického, duševního a sociálního zdraví.  Vytváříme u žáků smysl pro kulturu a tvořivost, vedeme žáky k respektování a ochraně našich tradic a kulturního i historického dědictví, utváříme u žáků pozitivní postoj i uměleckým dílům.  Aktivně žáky zapojujeme do kulturního dění a sportovních aktivit školy.  Vedeme žáky k ochraně přírody, k pochopení základních ekologických souvislostí a environmentálních problémů.  Vedeme žáky k odmítání fyzického násilí, hrubého zacházení a vulgárního vyjadřování.  Netolerujeme agresivní, hrubé, vulgární a nezdvořilé projevy chování žáků.  Kázeňské přestupky řešíme individuálně.  Žákům je poskytována možnost dle svého uvážení projevit své pocity a nálady a upozornit na fyzické i psychické násilí, se kterým se setkávají.  Na konkrétních příkladech demonstrujeme pozitivní a negativní projevy chování lidí.

Kompetence pracovní  Průběžně vedeme žáka k získávání základních pracovních návyků a postupů a dodržování pravidel bezpečnosti práce.  Vedením pracovních činností ve skupinách a společným hodnocením týmové práce učíme žáka pracovat v kolektivu a rozšiřujeme komunikační schopnosti při kolektivní práci.  Nabídkou zájmových útvarů podněcujeme u žáků zájmovou činnost a smysluplné využití volného času.  Zapojujeme žáky do přípravy školních projektů.  Pozitivní vztah k práci u žáka podněcujeme účastí žáka na zlepšování školního prostředí (výzdobě tříd a společných prostor školy, údržbě a úpravách okolního areálu školy).  Vyžadujeme od žáků zhodnocení vlastní práce i práce spolužáků a návrhy na zlepšení.  Různými formami (exkurze, film, beseda, apod.) seznamujeme žáky s různými profesemi.

3.4 Zabezpečení výuky žáků s kombinací postižení Škola bude nadále poskytovat základní vzdělávání žákům se speciálními vzdělávacími potřebami: se zdravotním postižením - mentálním, s vývojovou poruchou chování či například mentálním a dalším zdravotním postižením (vadou řeči, tělesným, zrakovým, sluchovým postižením).

15


Všichni žáci jsou žáky se sociálním znevýhodněním (soudně nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní výchovou či uloženou ochrannou výchovou). Děti s nařízenou ochrannou výchovou nejsou koncentrovány do uzavřené skupiny, nejsou podrobovány žádnému zvláštnímu režimu, jsou integrovány do běžných rodinných a výchovných skupin. Dále jsou to žáci z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, žáci ohrožené sociálně patologickými jevy. Jsme otevření i žákům se zdravotním znevýhodněním. Pro vzdělávání těchto žáků se škola snaží zabezpečit materiálně technické vybavení a další podmínky (speciální pedagogy, snížený počet žáků ve třídách, apod.). Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vyžaduje odbornou připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní prostředí, které za přispění všech podpůrných opatření umožňuje žákům rozvíjení jejich vnitřního potenciálu, směřuje je k celoživotnímu učení, k odpovídajícímu pracovnímu uplatnění, a tím podporuje jejich sociální integraci. K dispozici je v zařízení speciální pedagog – etoped, který ve spolupráci s pedagogickými pracovníky zajišťuje vzdělávací potřeby žáků ve spolupráci s poradenskými zařízeními, zajišťuje odbornou diagnostiku. Na základě diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. V případě potřeby, na základě odborného posudku poradenského pracoviště, speciální pedagog, třídní učitel a další pedagogičtí pracovníci, ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka, vytváří a realizují individuální vzdělávací plán (IVP). Struktura IVP vychází z platné právní úpravy, je doplněna v případě potřeby dohodou o formě podílu žáka a spolupráce se zákonnými zástupci. Aby žáci mohli zvládnout cíle ŠVP, které vzhledem k závažnosti svého postižení znamenají značně vysoké nároky, potřebují nejen speciálně pedagogickou péči svých učitelů a vychovatelů, ale i pomoc psychologů a dalších odborníků, kteří již v současné době působí ve speciálně pedagogických centrech pro mentálně postižené, spolupracujeme s odborníky v diagnostickém ústavu. Naši žáci ale především přichází s diagnostikou z dětského diagnostického ústavu a s tzv. Minimálním programem rozvoje osobnosti, na který pedagogové navazují a pokračují v dalším rozvíjení osobnosti žáků. Tito žáci mají výkyvy v chování. Je nutné toto chování usměrňovat s pedagogickým optimismem a taktně, avšak důsledně. Usměrňujeme žáky v osobnostní výchově, vedeme je k rovnému přístupu k méně nadaným spolužákům k toleranci, ochotě pomáhat slabším. Vzhledem k danému zaměření školy je disponibilní časová dotace dále věnována především na podporu vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace, Matematika a její aplikace, Člověk a zdraví, Umění a kultura, Člověk a svět práce. Rozvrh hodin a týdenní časové dotace jsou zpracovány na každý školní rok tak, aby byl naplněn učební plán daného ročníku. Práce učitelů v naší škole je dále velmi ovlivněna tím, že žáci přichází v průběhu celého školního roku, jejich vědomosti mají velmi rozdílnou a často velmi nízkou úroveň. Ke splnění učebního plánu pro daný ročník, je přístup učitele k žákům nutně zaměřen na odstraňování nedostatků a získání kladného přístupu dětí ke vzdělávání.

16

3.5 Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tématické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Abychom této možnosti využili co možná nejlépe, nevytváříme pro průřezová témata samostatné vyučovací předměty, ale integrujeme je do jiných vyučovacích předmětů a realizujeme jejich obsah formou projektů, ve kterých musí žáci používat znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů. Zařazení jednotlivých tématických okruhů průřezových témat je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti a jednotlivá témata jsou uvedena v tabulkách vyučovacích předmětů. Pro lepší orientaci uvádíme ještě přehled všech průřezových témat a jejich tematických okruhů v tabulce.

17


Průřezové téma

1. stupeň

Osobnostní a sociální

1.

2.

3.

výchova

ročník

ročník

ročník

1. Rozvoj schopností poznávání

2. Sebepoznání a sebepojetí

3. Seberegulace a sebeorganizace

4. Psychohygiena

2. stupeň 4.

5.

ročník ročník Osobnostní rozvoj

6.

7.

8.

9.

10.

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

VU, ČJ, VV

VU, ČJ, VV

VU, ČJ, VV

VU, ČJ, VV

VU, ČJ, VV

VU, ČJ, VV

ČJ, HV, VV

ČJ, HV, VV

ČJ, HV, M

ČJ, HV

M, TV, HV

M, TV, HV

M, TV, HV

M, HV, PČ

M, HV, PČ

M, HV, PČ

ČAS, ČAP

ČAS, ČAP

VV, ČAP

VV, ČAP

PČ

PČ

PČ

PČ, M

PČ, M

VZ, PČ

M, VZ, PČ

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VV

VV

ČAP

ČAP

TV

TV

TV

TV

TV

TV

TV

TV

TV, VZ

TV, VZ

VV

VV

VV

VV

VV

VV

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

VU

VU

VU

VU

VU

VU

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

TV

TV

TV

TV

TV

TV

TV

VZ

VZ

VU

VU

VU

VU

VU

VU

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

TV

TV

VZ

VZ

ČAS

ČAS

VZ

VZ

ČAS

ČAS

VZ

VZ

TV

TV

Sociální rozvoj 5. Poznávací schopnosti

6. Mezilidské vztahy

7. Komunikace

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

ČAS

ČAS

VU, ČJ

VU, ČJ

VU, ČJ

VU, ČJ

VU, ČJ

VU, ČJ

ČJ, TV

ČJ, TV

ČJ, TV

ČJ, TV

HV

HV

HV

HV, VV

HV, VV

HV, VV

ČAS

ČAS

ČAS, VV

ČAS, VV

TV

TV

TV

TV

TV

TV

HV

HV

HV, VZ

HV, VZ

18


Průřezové téma

1. stupeň

Osobnostní a sociální výchova 8. Spolupráce a soutěživost

2. stupeň

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

VU

VU

VU

VU

VU

VU

PČ

PČ

PČ

PČ

TV

TV

TV

TV

TV

TV

TV

TV

TV

TV

PČ

PČ

PČ

ČAS

ČAS

VZ

VZ

TV

TV

ČAS

ČAS

VZ

VZ

TV

TV

Morální rozvoj 9. Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

10. Hodnoty, postoje, praktická etika

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

Tabulka 1

19

VU

VU

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS


Průřezové téma

1. stupeň

2. stupeň

Výchova demokratického

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

občana

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

1. Občanská společnost a škola

2. Občan, občanská společnost a stát

3. Formy participace občanů

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

VU

v politickém životě

Tabulka 2

20

VU

VU

VU

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

ČAP

ČAP

ČAP

ČAP

VZ

VZ

ČAS

ČAS

VZ

VZ

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS


Průřezové téma

1. stupeň

2. stupeň

Výchova k myšlení

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

v evropských

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

a globálních souvislostech 1. Evropa a svět nás zajímá

2. Objevujeme Evropu a svět

3. Jsme Evropané

VU

VU

VU

ČAP

ČAP

ČAS

ČAS

ČJ

ČJ

ČJ

HV

HV

HV

HV

VU

VU

VU

ČAP

ČAP

ČAP

ČAP

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

VU

VU

Tabulka 3

21

VU

ČAP

ČAP


Průřezové téma

1. stupeň

Multikulturní výchova

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

1. Kulturní rozdíly

2. Lidské vztahy

3. Etnický původ

2. stupeň

VU

HV

HV

HV

VU

VU

HV

HV

HV

HV

ČAS

ČAS

HV

HV

HV

HV

HV

HV, ČAS

HV, ČAS

VU

VU

VU

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

VZ

VZ

VU

Tabulka 4

22

VU

VU

HV

HV

HV

HV

ČAP

ČAP

ČAS

ČAS


Průřezové téma

1. stupeň

Environmentální výchova

2. stupeň

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

1. Ekosystémy

VU

VU

VU

VU

VU

VU

ČAP

ČAP

2. Základní podmínky života

PČ

PČ

PČ

VU

VU

VU

ČAP

ČAP

ČAP

ČAP

PČ

PČ

PČ

PČ

PČ

PČ

PČ

VU

VU

VU

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

ČAP

ČAP

ČAP

ČAP

TV

TV

3. Lidské aktivity a problémy

VU

VU

VU

životního prostředí

4. Vztah člověka k prostředí

VU

VU

VU

VU

VU

VU

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

TV

TV

TV

TV

TV

TV

ČAP

ČAP

ČAP

ČAP

Tabulka 5

23


Průřezové téma Mediální výchova

1. Vnímání mediálních sdělení

2. Interpretace vztahu

1. stupeň

2. stupeň

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ročník

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

I

I

I

I

ČAS

ČAS

ČJ

ČJ

I

I

ČJ

ČJ

mediálních sdělení a reality

3. Fungování a vliv médií

ČJ

ČJ

ve společnosti

Tabulka 6

24

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

ČJ

ČAS

ČAS

ČAS

ČAS

VZ

VZ


3.6 Projekty Podle podmínek školy zařadíme tyto projekty: 

Barevný svět



Branný závod



Čím budu



Den Země



Les ve škole, škola v lese



Recyklohraní



Olympijský den



Vánoce

25


4 UČEBNÍ PLÁN UČEBNÍ PLÁN – 1. STUPEŇ Vzdělávací oblast

Jazyková komunikace

Vzdělávací obory

Čtení Psaní Řečová výchova Matematika

Vyučovací předměty

Zkratka předmětů

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

5. ročník

6. ročník

Český jazyk

ČJ

5+1D

5+1D

7

7

7

7

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví Tělesná výchova

Matematika

M

2

2

2

2+1D

2+1D

2+1D

Informatika Věcné učení Hudební výchova Výtvarná výchova

I VU HV VV

3 2 2

3 2 2

3 2 2

3 1+1D 1

1 2 1+1D 1

Tělesná výchova

TV

3

3

3

3

Člověk a svět práce Průřezová témata Celkem vyučovacích hodin

Pracovní činnosti

PČ

3 PT 21

3 PT 21

3+1D PT 23

4 PT 23

PT – průběžné plnění průřezových témat D – disponibilní časová dotace

26

Minimální časová dotace

Disponibilní časová dotace

Celková časová dotace

16 10 12 12

2

40

3

15

1 2 1+1D 1

2 16 18

0 0 3

2 16 21

3

3

18

0

18

4 PT 23

4+1D PT 24

21 PT 125

2 PT 10

23 PT 135


Poznámky: 1.

Na 1. stupni jsme posílili hodinové dotace vzdělávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace o 2 hodiny, Matematika a její aplikace o 3 hodiny, Umění a kultura o 3 hodiny, Člověk a svět práce o 2 hodiny.

2.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace jsou naplňovány v předmětu Český jazyk, který využívá časové dotace vzdělávacích oborů Čtení, Psaní, Řečová výchova.

3.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace jsou naplňovány v předmětu Matematika.

4.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie jsou naplňovány v předmětu Informatika. Předmět Informatika je vyučován od 5. ročníku. Aplikace dovedností z předmětu využívají žáci téměř ve všech předmětech od 5. ročníku.

5.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět jsou naplňovány v předmětu Věcné učení.

6.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Umění a kultura jsou naplňovány v předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova.

7.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a zdraví jsou naplňovány v předmětu Tělesná výchova.

8.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a svět práce jsou naplňovány v předmětu Pracovní činnosti.

9.

Žádné předměty nejsou vzájemně integrovány, ale učivo v rámci předmětů jednotlivých oblastí je sladěno a vzájemně na sebe navazuje. Průřezová témata jsou součástí předmětů (projektů) a nevyučují se samostatně viz tabulka str. 17 až 24.

27


UČEBNÍ PLÁN – 2. STUPEŇ Vzdělávací oblast

Český jazyk

ČJ

6

6

6

5+1D

Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a společnost Člověk a příroda

Matematika

M

3

3

3

3

Minimální časová dotace 12 7 4 12

Informatika Člověk a společnost Člověk a příroda

I ČAS ČAP

1 2 2

1 2 2

1 2 4

1 2 4

4 8 12

0 0 0

4 8 12

Umění a kultura

Hudební výchova Výtvarná výchova

HV VV

1+1D 1

1+1D 1

1+1D 1

1+1D 1

8

4

12

Výchova ke zdraví

VZ

-

-

1

1

2

0

2

Tělesná výchova

TV

3+1D

3+1D

3+1D

3+1D

12

4

16

Pracovní činnosti

PČ

5+1D PT 27

5+1D PT 27

6 PT 30

6 PT 30

22 PT 103

2 PT 11

24 PT 114

Jazyková komunikace

Člověk a zdraví

Vzdělávací obory Čtení Psaní Řečová výchova Matematika

Hudební výchova Výtvarná výchova Výchova ke zdraví Tělesná výchova

Člověk a svět práce Průřezová témata Celkem vyučovacích hodin

Vyučovací předměty

Zkratka předmětů

7. ročník

8. ročník

9. ročník

PT – průběžné plnění průřezových témat D – disponibilní časová dotace

28

10. ročník

Disponibilní časová dotace

Celková časová dotace

1

24

0

12


Poznámky: 1.

Na 2. stupni jsme posílili hodinové dotace vzdělávacích oblastí Jazyk a jazyková komunikace o 1 hodinu, Umění a kulturu o 4 hodiny, Člověk a zdraví o 4 hodiny, Člověk a svět práce o 2 hodiny.

2.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace jsou naplňovány v předmětu Český jazyk, který využívá časové dotace vzdělávacích oborů Čtení, Psaní, Řečová výchova.

3.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace jsou naplňovány v předmětu Matematika.

4.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie jsou naplňovány v předmětu Informatika. Předmět Informatika je vyučován od 5. ročníku. Aplikace dovedností z předmětu využívají žáci téměř ve všech předmětech od 5. – 10. ročníku.

5.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a společnost jsou naplňovány v předmětu Člověk a společnost

6.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a příroda jsou naplňovány v předmětu Člověk a příroda.

7.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Umění a kultura jsou naplňovány v předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova.

8.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a zdraví jsou naplňovány v předmětech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova.

9.

Očekávané výstupy vzdělávací oblasti Člověk a svět práce jsou naplňovány v předmětu Pracovní činnosti.

10. Žádné předměty nejsou vzájemně integrovány, ale učivo v rámci předmětů jednotlivých oblastí je sladěno a vzájemně na sebe navazuje. Průřezová témata jsou součástí předmětů (projektů) a nevyučují se samostatně viz tabulka str.17 – 24.

29


5 UČEBNÍ OSNOVY 5.1 Jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Rozvíjí u žáků osvojení a používání mluvené i písemné podoby jazyka. Žáci se učí vnímat různá sdělení, rozumět jim a reprodukovat je. Jazykový rozvoj žáků probíhá paralelně s rozumovým a emocionálním zráním. Vzdělávací oblast zahrnuje učivo zaměřené na rozvoj smyslového a citového vnímání, vyjadřovacích schopností, čtení a psaní. Obsah vzdělávací oblasti Jazyková komunikace zahrnuje vzdělávací obory Čtení, Psaní a Řečová výchova. Tyto vzdělávací obory jsme integrovali a realizujeme je ve vyučovacím předmětu Český jazyk.

5.1.1 Vyučovací předmět: Český jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět Český jazyk je utvořen integrací vzdělávacích obsahů vzdělávacích oborů Čtení, Psaní a Řečová výchova. Obsah vzdělávacího předmětu Český jazyk je tedy rozdělen do tří specifických složek: Čtení, Psaní a Řečová výchova. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. Psaní se realizuje v menších časových celcích. Řečová výchova se realizuje jako samostatná hodina. Obsahem Čtení je postupné osvojování písmen, slov a vět, které vede k rozvíjení čtecí dovednosti, vnímání obsahu čteného textu a čtení snadného krátkého textu s porozuměním. Důležité je povzbuzovat u žáků zájem o čtení, jako jeden ze zdrojů informací. Psaní rozvíjí grafické dovednosti žáků, jejich jemnou motoriku a grafomotoriku, a tím zároveň stimuluje jejich myšlení. Získávání grafických dovedností, postupné zvyšování kvality a rychlosti písma a praktické využívání získaných dovedností dává žákům možnost jednoduché písemné komunikace. Řečová výchova se zaměřuje na osvojení a užívání mateřského jazyka v jeho mluvené podobě, správné a srozumitelné vyjadřování a rozvíjí komunikační dovednosti žáků, které jsou předpokladem funkčního dorozumívání s okolím, úspěšné sociální integrace a jejich dalšího vzdělávání. Vzhledem k individuálně variabilním schopnostem je nezbytné rozvíjení a budování řeči přiměřeně věku a schopnostem jednotlivých žáků. Náprava vadné výslovnosti řeči lze na základní škole speciální organizovat různými formami práce v závislosti na potřebách dětí a na možnostech, schopnostech a odborné kvalifikace učitelů. Je možné pracovat s celým kolektivem třídy, se skupinou či dvojicí žáků i individuálně s jednotlivými žáky. Při nápravě závažnějších vad výslovnosti je nezbytná odborná logopedická péče. Při práci je uplatňován diferencovaný přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, je kladen důraz na slovní projev. Individuálně se přistupuje i k závěrečnému hodnocení těchto žáků.

30


Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: 

rozvíjení řečových schopností a myšlení



srozumitelnému vyjadřování ústní i písemnou formou a kultivovanému projevu v běžných situacích



dorozumívání v běžných komunikačních situacích, ke sdělování názorů



osvojení techniky čtení a psaní



získávání základních dovedností pro pochopení čteného textu



zvládání orientace v jednoduchých textech různého zaměření



získávání zájmu o čtení a rozvíjení schopnosti reprodukovat snadný krátký text



zvládání opisu jednoduchého textu, psaní krátkých slov i podle diktátu



praktickému využití získané dovednosti psaní

Vyučovací předmět Český jazyk se vyučuje v 1.a 2. ročníku 6 hodin týdně s využitím disponibilní časové dotace. Ve 3. až 6. ročníku 7 hodin týdně. V 7. až 9. ročníku má časovou dotaci 6 hodin týdně, v 10 ročníku se předmět vyučuje také 6 hodin týdně díky posílení předmětu disponibilní časovou dotací. Výuka probíhá většinou ve třídách, někdy v učebně informatiky, neboť využíváme všech dostupných výukových programů. Občas pracujeme v terénu. Učitelé využívají dostupných materiálů a metod. Žáci se podílejí na výstavbě hodiny, učí se pracovat s vlastními chybami. Tam, kde je to vhodné, jsou děleni do skupin. Dalším způsobem naplňování cílů předmětu jsou návštěvy knihoven a divadelních představení, práce s knihou a texty na internetu, využití audiovizuální techniky, dramatizace textu, práce s dotazníky a tiskopisy. Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání:     

skupinové vyučování samostatná práce kolektivní práce frontální výuka projekty

Do vyučovacího předmětu Český jazyk jsou zařazena průřezová témata:    

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení  Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací pomocí textů, informací žákům blízkých, vycházejících z každodenního života  Vedeme žáky ke zvládnutí techniky čtení dodržováním návykových stereotypů učení.  Snažíme se, aby žák chápal pochvalu jako motivaci k dalšímu učení a měl zájem o získání nových poznatků.

31


 Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich dovednost zvládnout základy čtení a psaní, a tím jejich úspěšnější zapojení do společnosti.  Učíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos.

Kompetence k řešení problémů  Vedeme žáky k překonávání problémů přiměřeně k jejich možnostem.  Vedeme žáky k řešení známých a opakujících se situací na základě nápodoby a vlastních zkušeností.  Vedeme žáky k postupnému zdokonalování práce s informacemi ze všech možných zdrojů (ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu), tak aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat.

Kompetence komunikativní  Vedeme žáky ke správné formulaci obsahu sdělení přiměřeně k jejich možnostem a schopnostem navozováním situací z praktického života a jejich dramatizací.  Učíme žáky využívat informace, porozumět běžně užívaným textům a záznamům pomocí čtení časopisů, kuchařských knih, jízdních řádů, encyklopedií, návodů k použití přístrojů využívaným v každodenním životě, pomocí Internetu …  Vedeme žáky zvládat jednoduchou formu písemné komunikace neustálým procvičováním a upevňováním zvládnutého učiva přiměřeného k jejich schopnostem.  Učíme žáky účinně se zapojit do diskuze a vhodně obhajovat své názory a postoje prací ve skupině, dodržováním dohodnutých pravidel chování.  Využíváním vhodných literárních textů a jejich následnou dramatizací, běžnou komunikací ve třídě rozšiřujeme slovní zásobu žáků.

Kompetence sociální a personální  Vytváříme příležitosti k tomu, aby žáci mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy, aby se podíleli na utváření příjemné atmosféry v týmu.  Vedeme žáky k tomu, aby dokázali požádat o pomoc zvyšováním jejich sebedůvěry, přátelským klimatem ve třídě, ve škole.

Kompetence občanské  Učíme žáky získat povědomí o základních právech a povinnostech občanů dodržováním dohodnutých pravidel chování ve třídě, dodržováním školního řádu.  Pravidelným osvojováním návyků a dovedností ústní i písemné komunikace se snažíme žáky připravit k jednoduššímu uplatnění ve společnosti.

Kompetence pracovní  Učíme žáky dodržovat hygienická pravidla pro čtení, psaní a práci s výpočetní technikou, vedeme žáky k přípravě a udržování jejich učebního prostoru.  Motivujeme žáky k pracovní výdrži, ke koncentraci na pracovní výkon a k jeho dokončení.  Umožňujeme žákům reálně posoudit výsledek své práce i práce ostatních respektováním pravidel práce ve skupině.  Vedeme žáky k využívání znalostí a zkušeností v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost.

32


Vzdělávací oblast: JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: ČESKÝ JAZYK ROČNÍK: 1. - 3. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS

ŠKOLNÍ DÍLČÍ VÝSTUPY

UČIVO

PŘESAHY A VAZBY (MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA)

Žák by měl:  dbát na správnou výslovnost, tempo řeči a pravidelné dýchání

 číst slabiky a dvojslabičná slova, skládat slova ze slabik

 tvořit věty podle obrázků

 orientovat se na stránce i řádku

Čtení  správně provádět dechová, mimická a Základy techniky mluveného projevu (dýchání, artikulační cvičení tvoření hlasu, výslovnost, slovní přízvuk, intonace,  užívat správný slovní přízvuk rytmizace).  volit přiměřené tempo řeči  hovořit zřetelně a srozumitelně  při krátkém mluveném projevu volit správnou rytmizaci a intonaci  vyvodit hlásky pomocí říkanky a obrázku Vyvozování hlásek a písmen.  sluchově upevňovat nové písmeno na začátku Čtení obrázků a písmen, slabik. slova a dalších pozicích Skládání slov ze slabik.  osvojit si vyvozené samohlásky a písmena Čtení dvojslabičných slov z otevřených slabik. (malá i velká): a i Rozvíjení sluchového vnímání – využití her.  používat a a i ve funkci spojky mezi obrázky Rozvoj fonematického sluchu, motorických  osvojit si vyvozená písmena : m, M, v,V: o, dovedností – využití her, diferenciace hlásek ve slově. O, u, U, l, L, e, E  číst otevřené slabiky s osvojenými písmeny  skládat slova ze slabik  číst dvojslabičná slova z otevřených slabik  číst obrázky zleva doprava, rozpoznat rozdíly Čtení obrázků. mezi obrázky, třídit je podle významu a řadit Tvoření jednoduchých vět pomocí obrázků. podle dějové posloupnosti Sociální čtení.  skládat obrázky s následně vyprávět příběh podle obrázků  tvořit věty podle návodných obrázků  tvořit jednoduché věty a rozvíjet souvislé vyjadřování  číst obrázky v řádku zleva doprava Diferenciační cvičení pro rozvoj zrakového i  rozvíjet prostorovou a směrovou orientaci sluchového vnímání. podle průpravných her a cvičení  seznámit se s leporely

33

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění. OSV – Řeč těla, řeč zvuků a slov. HV – Rytmická, dechová a intonační cvičení.

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění PČ – Modelování písmen


 chápat obsah krátkých vět doplněných obrázkem

 zvládat základní hygienické návyky spojené se psaním  dodržovat správné držení psacího náčiní

 vyvodit písmena podle obrázků  psát a spojovat písmena a tvořit slabiky  odlišovat délku samohlásek

 psát velká hůlková písmena  napsat hůlkovým písmenem své jméno

 reprodukovat jednoduché říkanky a básničky

 koncentrovat se a poslouchat krátké pohádky a Čtení obrázků. příběhy Naslouchání – koncentrační cvičení , poslech  nacvičovat a přednést jednoduchá říkadla, pohádek, veršů a říkadel. básničky  dramatizovat krátké pohádky a příběhy Psaní  rozvíjet psychomotorické schopnosti, jemnou Rozvíjení psychomotorických schopností, jemné motoriku a pohybovou koordinaci motoriky, grafomotoriky a pohybové koordinace. (uvolňovací cviky, grafomotorická cvičení, Uvolňovací cvičení. motivované přípravné cviky, hry) Čmárání, kroužení.  osvojovat si potřebné hygienické, pracovní a Horní a dolní oblouky oběma směry. estetické návyky spojené se psaním Horní a dolní oblouky opakovaně.  správně držet psací náčiní Vodorovné čáry zleva doprava. Svislé čáry zleva doprava. Svislé a šikmé čáry shora dolů a zdola nahoru. Smyčky, ovály, vlnovky. Šikmé čáry na obě strany- „zuby na pile“. Horní a dolní zátrh.  psát písmena se kterými se seznámil ve čtení Rozeznávání hlásek a písmen. (velká jen ta, která se od malých neodlišují Psaní písmen, slabik s procvičenými písmeny se tvarem)- a, A, i, I, m, M, v, V, e, E, o, O, l, snadnými spojovacími tahy (ma, mu, mo, la, le, li, lo, lu). L, u, U  naučená písmena spojovat ve slabiky Délka samohlásek.  dodržovat správné pořadí písmen Opis a přepis.  rozpoznat samohlásky a odlišovat jejich délku  psát velká hůlková písmena se kterými se Psaní hůlkového písma. seznámil ve čtení – A, I, M, V, E, O, L, U Rozeznávání hůlkového písma. Alternativní nácvik psaní.  seznámit se se správným prováděním dechových, mimických a artikulačních cvičení  nacvičovat správnou výslovnost hlásek  užívat správný slovní přízvuk  volit správné tempo řeči  hovořit zřetelně a srozumitelně  volit správnou rytmizaci a intonaci při krátkém mluveném projevu

Řečová výchova Dechová, hlasová a artikulační cvičení. Výslovnost, intonace, rytmizace. Edukace a reedukace řeči, rozvíjení fonematického sluchu. Přednes a rytmizace jednoduchých říkanek a krátkých básniček.

34

OSV – Cvičení dovedností zapamatování. OSV - Řeč těla, řeč zvuků a slov. HV – Písně, rytmizace říkadel. Dechová cvičení. TV – Rytmická cvičení, tanečky.


 dokázat se koncentrovat na poslech pohádek a krátkých příběhů  reprodukovat krátký text podle otázek

 odpovídat na otázky slovem, větou  popsat jednoduché obrázky

 snažit se porozumět jednoduchému čtenému textu  rozvíjet fonematický sluch  pokusit se porozumět a následně reprodukovat krátký text a správně odpovídat na položené otázky  naučit se naslouchat  pokusit se správně odpovídat na položené otázky  pokusit se pojmenovat jednoduché obrázky

Naslouchání - koncentrační cvičení. Poslech předčítaného textu: pohádek, veršů, říkadel a krátkých příběhů. Reprodukce a dramatizace: říkanky, básničky, jednoduché příběhy.

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování. VV – Ilustrace.

Rozvoj komunikace jako prostředek orientace v sociálních situacích. Alternativní a augmentativní způsoby komunikace. Popis obrázků.

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování

35

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování.




UČIVO


Žák by měl:

 zvládat čtení probraných tiskacích i psacích písmen  rozlišit stejně znějící slova různého významu

     

 umět reprodukovat krátký text podle ilustrací a návodných otázek  orientovat se ve větě  číst s porozuměním jednoduché věty

    

 přednášet krátké říkanky a básničky

   

 psát písmena, která umí číst  ovládat psaní hůlkového písma





Opakování učiva ze 3.ročníku Čtení osvojit si vyvozená písmena: t, T, y,Y, s, S, j, Vyvozování hlásek a písmen. J, p, P, n, N, š, Š ,d, D, z, Z, k, K, b, B, c, C, Čtení - analyticko-syntetická činnosti. Dělení a skládání slov. r, R, č, Č, h, H, ou, ž, Ž číst otevřené slabiky s osvojenými písmeny Čtení slabik, slov. skládat slova ze slabik Diferenciační cvičení. číst dvojslabičná slova i trojslabičná slova z otevřených slabik číst jednoslabičná slova s uzavřenou slabikou typu: mám, sám, tam číst uzavřené slabiky a dvojslabičná slova, která mají zavřenou slabiku na konci seznámit se s literaturou pro děti a mládež Alternativní způsoby čtení. zaměřit se na vnímání obsahu čteného textu Naslouchání – koncentrační cvičení, poslech číst snadné texty s porozuměním pohádek, veršů a říkadel. plynule číst slabiky, slova a snadné věty Čtení a tvoření jednoduchých vět. s porozuměním číst věty se snadnými slovy s přiměřeným obsahem prohlížet si a číst dětské časopisy seznámit se s orientací ve větě tichým čtením dokázat se koncentrovat na přednes a Naslouchání – koncentrační cvičení, poslech veršů reprodukci krátkých říkadel a básniček a říkadel. přenášet říkadla a básničky Reprodukce a přednes veršů a říkadel. Psaní psát písmena, se kterými se seznámil ve čtení Psaní psacího a hůlkového písma. (velká jen ta, která se od malých neodlišují Základní hygienické návyky při psaní. tvarem) - t, T, y, s, S, j, J, p, P, n, N, š, Š, d, D, z, Z, k, K, b, B, c, C, r, R, č, Č, h, H, ou, ž, Ž rozvíjet psychomotorické schopnosti, jemnou motoriku a pohybovou koordinaci (uvolňovací cviky, grafomotorická cvičení, motivované přípravné cviky, hry)

36

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění. OSV – Řeč těla, řeč zvuků a slov. PČ – Modelování písmen. VV – Koláž, vyhledávání písmen.

VMEG - lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy

M – Říkadlo „O Palečkovi“- posloupnost čísel.


 opisovat a přepisovat slabiky a jednoduchá slova

 psát písmena a slabiky podle diktátu  opsat číslice  reprodukovat krátké texty podle jednoduché osnovy

 vyprávět zhlédnutý filmový nebo divadelní příběh podle návodných otázek

 vyprávět jednoduchý příběh podle obrázků  popsat osoby, předměty podle reálu nebo vyobrazení za pomoci doprovodných otázek  domluvit se v běžných situacích  zvládat slovní formy společenského styku – pozdrav, prosba, poděkování  dramatizovat jednoduchý krátký příběh z oblasti, která je žákům blízká

 osvojovat si potřebné hygienické , pracovní a estetické návyky spojené se psaním  správně zacházet s psacím náčiním  naučená písmena spojovat ve slabiky Směrová orientace; orientace na řádku a na stránce.  opisovat a přepisovat jednoduchá slova Psaní psacího písma, slabik , slov i podle  dodržovat správný poměr výšky, velikost a nápovědy. sklon Opis a přepis.  orientovat se v liniatuře a dodržovat ji Psaní krátkých slovních spojení.  psát osvojená písmena a slabiky podle diktátu Rozeznávání hlásek a písmen.  dodržovat správné pořadí písmen Psaní psacího písma a slabik.  opisovat číslice 1-20 Psaní číslic Řečová výchova  zvládnout reprodukci krátkého textu podle Reprodukce a dramatizace: říkanky, básničky, osnovy jednoduché příběhy.  správně dýchat při mluveném projevu Dechová, hlasová a artikulační cvičení.  nacvičovat správnou výslovnost hlásek Výslovnost, rytmizace, artikulace.  užívat správný slovní přízvuk  volit správné tempo řeči  hovořit zřetelně a srozumitelně  volit správnou rytmizaci a intonaci při krátkém mluveném projevu  správně provádět dechová, mimická a artikulační cvičení  koncentrovat se na zhlédnutí filmového nebo Reprodukce, dramatizace příběhu. divadelního příběhu Film, divadlo.  pokusit se správně odpovídat na položené otázky  vyprávět příběhu dle návodných otázek  správně seřadit obrázky podle dějové Vyprávění jednoduchých příběhů. posloupnosti Řazení obrázků podle dějové posloupnosti.  vyprávět příběh podle obrázků  popsat osoby, předměty nebo vyobrazení Popis osob a předmětů podle reálu. s pomocí doprovodných otázek Popis obrázků.  procvičovat jazykové prostředky vhodné pro Rozvoj komunikace jako prostředek orientace danou komunikační situaci (pozdrav, prosba, v sociálních situacích. poděkování, omluva, …) Alternativní a augmentativní způsoby komunikace.  dramatizovat situace vhodné při učení Základní komunikační pravidla (oslovení, zdvořilé zdvořilostnímu jednání vystupování).  rozvíjet kulturu mluveného projevu Dramatizace krátkého příběhu z oblasti, která je  dramatizovat jednoduchý krátký příběh žákům blízká. Mimojazykové prostředky řeči – mimika, gesta.

37

M – Psaní číslic. M – Říkadlo „O Palečkovi“- posloupnost čísel. OSV – Řeč těla, řeč zvuků a slov. HV – Dechová cvičení.

MEV – Vnímání mediálních sdělení. MEV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality. MEV - Fungování a vliv médií na společnost. M - Řazení a třídění předmětů.

.

OSV – Komunikace

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování. VU – Hlasy zvířat. VV – Ilustrace.


Vzdělávací oblast: JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: ČESKÝ JAZYK ROČNÍK: 7. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:

 číst všechna tiskací i psací písmena



 zvládat čtení krátkého jednoduchého textu  orientovat se ve čteném textu

  

 zapamatovat si obsah přečteného textu a umět reprodukovat snadný krátký text

   

 přednášet říkanky a básničky

  

 získat pozitivní vztah k literatuře

 

 opsat slova a jednoduché věty  podepsat se psacím písmem 

přepsat krátký jednoduchý text

     

Opakování učiva ze 6. ročníku Čtení postupně si osvojit hlásky: f, F, g, G, ř, Ř, Vyvozování hlásek a písmen. ch, Ch číst slabiky a slova, která žák sám píše Práce s textem. číst slova se souhláskovými skupinami Tiché čtení s porozuměním. v různé obtížnosti Prohlubování čtenářských dovedností. číst slova, věty a obsahově přiměřené snadné texty číst snadné krátké texty s porozuměním orientace v textu tichým čtením číst snadné krátké texty s porozuměním Poslech a reprodukce – poslech příběhů, pohádek. umět reprodukovat krátké texty Reprodukce přečteného textu. Poslech čteného textu s využitím PC, CD, DVD. číst a zapamatovat si krátké básničky a texty Recitace. písní zvládnout přednes jednoduchých říkanek dbát na správnou výslovnost, tempo řeči a pravidelné dýchání číst leporela, dětské knihy a časopisy, texty Základní literární pojmy: rozpočitadlo, hádanka, písní říkadlo, báseň, pohádka, pověst, spisovatel, básník, seznámit se s literárními pojmy: rozpočitadlo, kniha, čtenář, divadlo, film, herec. hádanka, říkadlo, báseň, pohádka, pověst, Literární druhy: literatura pro děti a mládež. spisovatel, básník, kniha, čtenář, divadlo, Obrázkové knihy, časopisy. film, herec. Psaní psát písmena, se kterými se seznámil ve čtení: Psaní psacího písma. Opis slov a jednoduchých vět. f, F, g, G, ř, Ř, ch, Ch napsat vlastní jméno a příjmení přepisovat slabiky, slova a krátké věty Přepis slov- převedení tištěných písmen do psané psát velká písmena na začátku věty podoby. spojovat písmena ve slabiky, slova a psát Přepisování slov a vět. krátké věty Psaní na PC. dodržovat správné pořadí písmen a úplnost slov, psát krátké věty

38

OSV – Rozvoj schopnosti poznávání.

I – Využití výukových programů.




psát slabiky a jednoduchá slova i podle diktátu

 dbát na čitelný písemný projev

 psaní číslic i podle nápovědy  dosáhnout srozumitelného mluveného projevu, širší slovní zásoby, snažit se o zřetelnou výslovnost  používat věty se správnými gramatickými strukturami

 psát písmena,slabiky a krátká slova podle diktátu  rozvíjet psychomotorické schopnosti, jemnou a pohybovou koordinaci (uvolňovací cviky, grafomotorická cvičení, motivované přípravné cviky, hry)  osvojovat si potřebné hygienické , pracovní a estetické návyky spojené se psaním  správně zacházet s psacím náčiním  dodržovat správný poměr výšky, velikost, sklon a správné tvary písmen  orientovat se v liniatuře a dodržovat ji  psát číslice v oboru 1-100     

 dbát na kulturu mluveného projevu

 komunikovat vhodně v běžných situacích a zvládat základní pravidla komunikace

     

 popsat děje, jevy a osoby na obrázcích

 

 vyprávět vlastní zážitky a popsat své pocity

 

 převyprávět vyslechnutý, přiměřeně náročný příběh, divadelní nebo filmové představení

Diktát slabik a slov. Úprava psaného textu.

Psaní číslic.

M – Psaní číslic.

Řečová výchova Edukace a reedukace řeči. Rozšiřování slovní zásoby. Rozvíjení fonematického sluchu.

procvičovat správnou výslovnost hlásek hovořit zřetelně a srozumitelně volit správné tempo řeči správně provádět dechová, mimická a artikulační cvičení vybírat vhodná slova, rozšiřovat a obohacovat si slovní zásobu užívat správný slovní přízvuk volit přiměřené tempo řeči volit správnou rytmizaci a intonaci při krátkém mluveném projevu vytvořit jednoduchý souvislý jazykový projev osvojit si základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu) respektovat základní formy společenského styku (pozdravit, poděkovat, omluvit se, blahopřát, oslovit, formulovat krátký vzkaz) jednoduše pojmenovat a popsat osoby předměty a jejich vlastnosti popsat jednoduché činnosti a děje, dodržovat posloupnost děje na základě pozorování aktivně se zapojovat do hovoru – vyprávění vlastních zážitků a pocitů vyjádřit své pocity a nálady pohybem, gestem, zvukem

 soustředit se na poslech přiměřeně náročného příběhu.  dokázat se soustředit na shlédnutí divadelního

Základy techniky mluveného projevu správné dýchání, výslovnost, intonace a rytmizace. Vypravování, tvoření otázek, odpovědi na otázky Základní komunikační pravidla. Konverzační cvičení. Alternativní způsoby komunikace. Mimojazykové prostředky řeči – mimika, gesta. Dramatizace forem společenského styku. Alternativní způsoby komunikace – sociální čtení. Popis dějů, jevů a osob na obrázcích.

OSV – Komunikace MUV – Lidské vztahy MEV – Mediální výchova

Mimojazykové prostředky řeči – mimika gesta. Vyjádření emocí, nálad gestem, výrazem obličeje, postojem apod. Způsoby vyjadřování pocitů libosti či nelibosti

OSV - Rozvoj schopnosti poznávání. OSV - Sebepoznání a sebepojetí. OSV – Psychohygiena. OSV – Komunikace. OSV – Hodnoty, postoje. MEV – Mediální výchova.

Divadelní a filmová představení, poslech příběhů a pohádek. Reprodukce.

39


 dramatizovat jednoduchý příběh nebo pohádku

nebo filmového představení  dokázat převyprávět vyslechnutý či zhlédnutý příběh  pokusit se zdramatizovat jednoduchý příběh nebo pohádku

Dramatizace.

40


Vzdělávací oblast: JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: ČESKÝ JAZYK ROČNÍK: 8. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:

 číst všechna tiskací i psací písmena

 zvládat čtení jednoduchého, krátkého textu  orientovat se ve čteném textu

 zapamatovat si obsah přečteného textu a umět reprodukovat snadný krátký text  přednášet říkanky a básničky

Opakování učiva ze 7. ročníku Čtení  číst všechna písmen abecedy Čtení všech písmen abecedy, slabik, slov, krátkých  číst slova se souhláskovými skupinami vět. v různé obtížnosti Vyvozování hlásek a písmen. Práce s textem. Prohlubování čtenářských dovedností  umět číst slabiky di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě  číst slova se souhláskovými skupinami v různé obtížnosti a slov se skupinami di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě  číst slabiky a slova, která žák sám píše  číst slova, věty a obsahově přiměřené snadné texty  orientovat se v textu tichým čtením  orientovat se v kalendáři, katalogu, reklamních textech  umět reprodukovat krátké texty


 číst a zapamatovat si krátké básničky a texty písní  zvládnout přednes jednoduchých říkanek  dbát na správnou výslovnost, tempo řeči a pravidelné dýchání  číst leporela, dětské knihy a časopisy, texty písní  rozpoznávat literární pojmy: rozpočitadlo, hádanka, říkadlo, báseň, pohádka, pověst, spisovatel, básník, kniha, čtenář, divadlo, film, herec.

 opsat slova a jednoduché věty

 psát písmena abecedy

OSV – Rozvoj schopností poznávání.

Čtení - analyticko-syntetické činnosti. Dělení a skládání slov. Čtení slabik a slov se skupinami di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě. Práce s textem. Tiché čtení s porozuměním. Prohlubování čtenářských dovedností.

Poslech a reprodukce – poslech příběhů, pohádek. Reprodukce přečteného textu. Čtení s využitím PC. Recitace. Základní literární pojmy - říkanka, báseň.

Poslech čteného textu s využitím PC, CD, DVD. Základní literární pojmy: rozpočitadlo, hádanka, říkadlo, báseň, pohádka, pověst, spisovatel, básník, kniha, čtenář, divadlo, film, herec. Literární druhy: literatura pro děti a mládež. Obrázkové knihy, časopisy. Psaní Psaní psacího a hůlkového písma.

41

I – Využití výukových programů.

I – Využití výukových programů. MEV – Mediální výchova.


 napsat nebo opsat jednoduché sdělení podle předlohy  přepsat krátký jednoduchý text  podepsat se psacím písmem

 psát slabiky a jednoduchá slova i podle diktátu  dbát na čitelný písemný projev

 napsat nebo opsat běžné písemnosti – adresa, přání, dopis podle vzoru

 psaní číslic i podle nápovědy  dosáhnout srozumitelného mluveného projevu, širší slovní zásoby, snažit se o zřetelnou výslovnost  používat věty se správnými gramatickými strukturami  dbát na kulturu mluveného projevu

 komunikovat vhodně v běžných situacích a

 spojovat písmena ve slabiky, slova a psát Opis slov a jednoduchých vět. krátké věty Přepis slov- převedení tištěných písmen do psané  dodržovat správné pořadí písmen a úplnost podoby. slov, psát krátké věty Přepisování slov a vět.  napsat jména a příjmení rodičů, jména Psaní na PC. sourozenců  přepisovat slabiky, slova a krátké věty  psát velká písmena na začátku věty  psát písmena,slabiky a krátká slova podle Diktát slabik a slov. diktátu  rozvíjet psychomotorické schopnosti,jemnou Úprava psaného textu. a pohybovou koordinaci (uvolňovací cviky, grafomotorická cvičení, motivované přípravné cviky,hry)  osvojovat si potřebné hygienické , pracovní a estetické návyky spojené se psaním  správně zacházet s psacím náčiním  dodržovat správný poměr výšky, velikost,sklon a správné tvary písmen  orientovat se v liniatuře a dodržovat ji  dodržovat vzdálenost mezer mezi slovy  osvojovat si úpravu písemných prací (nadpis, Úprava psaného textu, psaní krátké korespondence. okraje, odstavec, vzdálenost mezi písmeny a Psaní adresy. slovy)  napsat vlastní jméno a příjmení, datum narození, adresu  napsat pohlednici s pozdravem, krátký dopis podle vzoru  psát číslice v oboru 1 - 100 Psaní číslic. Řečová výchova  procvičovat správnou výslovnost hlásek Edukace a reedukace řeči.  hovořit zřetelně a srozumitelně Rozšiřování slovní zásoby.  volit správné tempo řeči Rozvíjení fonematického sluchu.  správně provádět dechová, mimická a artikulační cvičení  vybírat vhodná slova, rozšiřovat a obohacovat si slovní zásobu  užívat správný slovní přízvuk Základy techniky mluveného projevu správné  volit přiměřené tempo řeči dýchání, výslovnost, intonace a rytmizace.  volit správnou rytmizaci a intonaci při Vypravování, tvoření otázek, odpovědi na otázky. krátkém mluveném projevu  vytvořit jednoduchý souvislý jazykový projev  osvojit si základní komunikační pravidla Základní komunikační pravidla.

42

M – Psaní číslic.

OSV – Komunikace


zvládat základní pravidla komunikace



 převyprávět vyslechnutý, přiměřeně náročný příběh, divadelní nebo filmové představení 

 dramatizovat jednoduchý příběh nebo pohádku  dramatizovat jednoduchý krátký příběh z oblasti, která je žákům blízká

(oslovení, zahájení a ukončení dialogu)  respektovat základní formy společenského styku (pozdravit, poděkovat, omluvit se, blahopřát, oslovit, formulovat krátký vzkaz)  jednoduše pojmenovat a popsat osoby předměty a jejich vlastnosti  popsat jednoduché činnosti a děje, dodržovat posloupnost děje na základě pozorování  aktivně se zapojovat do hovoru – vyprávění vlastních zážitků a pocitů  vyjádřit své pocity a nálady pohybem, gestem, zvukem

Konverzační cvičení. Alternativní způsoby komunikace. Mimojazykové prostředky řeči – mimika, gesta. Dramatizace forem společenského styku. Alternativní způsoby komunikace – sociální čtení. Popis dějů, jevů a osob na obrázcích.

MUV – Lidské vztahy MEV – Mediální výchova

Mimojazykové prostředky řeči – mimika gesta. Vyjádření emocí, nálad gestem, výrazem obličeje, postojem apod. Způsoby vyjadřování pocitů libosti či nelibosti.

 soustředit se na poslech přiměřeně náročného příběhu.  dokázat se soustředit na shlédnutí divadelního nebo filmového představení  dokázat převyprávět vyslechnutý či zhlédnutý příběh  pokusit se zdramatizovat jednoduchý příběh nebo pohádku


OSV - Rozvoj schopnosti poznávání. OSV - Sebepoznání a sebepojetí. OSV – Psychohygiena. OSV – Komunikace. OSV – Hodnoty, postoje. MEV – Mediální výchova.

Dramatizace.

43




UČIVO


Žák by měl:

 číst všechna tiskací i psací písmena  zvládat čtení jednoduchého krátkého textu

  

 orientovat se ve čteném textu

 zapamatovat si obsah přečteného textu a umět reprodukovat snadný krátký text  přednášet říkanky a básničky


 orientovat se v jednoduchých návodech podle obrázků

 opsat slova a jednoduché věty  podepsat se psacím písmem

      

Opakování učiva z 8. ročníku Čtení číst všechna písmen abecedy Čtení všech písmen abecedy, slabik, slov, krátkých číst slova se souhláskovými skupinami vět. v různé obtížnosti Prohlubování čtenářských dovedností. číst slova, věty a obsahově přiměřené snadné texty číst snadné krátké texty s porozuměním Práce s textem. orientovat se v textu tichým čtením Tiché čtení s porozuměním. orientovat se v kalendáři, katalogu, Čtení obrázkových knih, časopisů, encyklopedií, reklamních textech kalendářů, katalogů, reklamních letáků, denního číst nápisy a texty k obrázkům tisku. číst obrázkové knihy encyklopedické povahy číst snadné krátké texty s porozuměním Poslech a reprodukce – poslech příběhů, pohádek. reprodukovat krátké texty Reprodukce přečteného textu. Čtení s využitím PC.

 číst a zapamatovat si krátké básničky a texty písní  zvládnout přednes jednoduchých říkanek  dbát na správnou výslovnost, tempo řeči a pravidelné dýchání  číst nebo se koncentrovat se na poslech čteného textu  číst knihy pro děti a mládež, dětské časopisy  shlédnout divadelní a filmová představení  rozpoznávat literární pojmy  číst názvy ulic ve městě  číst mapy, plány města, kalendáře  číst návody k různým činnostem a návody k použití na obalech různých výrobků  orientovat se v kuchařské knize


MEV – Mediální výchova.

I – Využití PC.

Recitace. Základní literární pojmy - říkanka, báseň.

Čtení nebo poslech čteného textu s využitím PC, CD, DVD. Základní literární pojmy: rozpočitadlo, hádanka, říkadlo, báseň, pohádka, pověst, spisovatel, básník, kniha, čtenář, divadlo, film, herec. Literární druhy - literatura pro děti a mládež.. Návody s obrázky k použití výrobků a k činnostem. Práce s mapou, plánem města, kalendářem. Čtení kuchařské knihy.

Psaní  psát všechna písmena, se kterými se seznámil Psaní psacího a hůlkového písma. ve čtení Opis slov a jednoduchých vět.

44

I – Využití PC. OSV – Rozvoj schopností poznávání. MEV – Mediální výchova.

I - Využití PC.


 přepsat krátký jednoduchý text

 dbát na čitelný písemný projev

 psát slabiky a jednoduchá slova i podle diktátu  napsat nebo opsat jednoduché sdělení podle předlohy  napsat nebo opsat běžné písemnosti – adresa, přání, dopis podle vzoru

 psaní číslic i podle nápovědy  dosáhnout srozumitelného mluveného projevu, širší slovní zásoby, snažit se o zřetelnou výslovnost  používat věty se správnými gramatickými strukturami

 spojovat písmena ve slabiky, slova a psát krátké věty  psát velká písmena na začátku věty  napsat vlastní jméno a příjmení, datum narození, adresu  napsat jména a příjmení rodičů, jména sourozenců  přepisovat slabiky,slova a krátké věty

Přepis slov- převedení tištěných písmen do psané podoby. Přepisování slov a vět. Psaní na PC. Úprava psaného textu.

 rozvíjet psychomotorické schopnosti, jemnou a pohybovou koordinaci (uvolňovací cviky, grafomotorická cvičení, motivované přípravné cviky, hry)  osvojovat si potřebné hygienické , pracovní a estetické návyky spojené se psaním  správně zacházet s psacím náčiním  dodržovat správný poměr výšky, velikost,sklon a správné tvary písmen  orientovat se v liniatuře a dodržovat ji  psát písmena,slabiky a krátká slova podle Diktát slov. diktátu  osvojovat si úpravu písemných prací (nadpis, Úprava psaného textu, psaní krátké korespondence. okraje, odstavec, vzdálenost mezi písmeny a Psaní adresy. slovy)  napsat pohlednici s pozdravem, krátký dopis podle vzoru  napsat přání k Vánocům, k svátku, k narozeninám  vyplnit jednoduchý dotazník,  vést deník  psát symboly a číslice v oboru 1-1000 Psaní číslic. Řečová výchova  procvičovat správnou výslovnost hlásek Edukace a reedukace řeči.  hovořit zřetelně a srozumitelně Rozšiřování slovní zásoby.  volit správné tempo řeči Rozvíjení fonematického sluchu.  správně provádět dechová, mimická a artikulační cvičení  vybírat vhodná slova, rozšiřovat a obohacovat si slovní zásobu

45

I - Využití PC.

M – psaní čísel a symbolů


 dbát na kulturu mluveného projevu

 užívat správný slovní přízvuk  volit přiměřené tempo řeči  volit správnou rytmizaci a intonaci při krátkém mluveném projevu  vytvořit jednoduchý souvislý jazykový projev

Základy techniky mluveného projevu správné dýchání, výslovnost, intonace a rytmizace. Vypravování, tvoření otázek, odpovědi na otázky.

 komunikovat vhodně v běžných situacích a zvládat základní pravidla komunikace

 osvojit si základní komunikační pravidla (oslovení, zahájení a ukončení dialogu)  respektovat základní formy společenského styku (pozdravit, poděkovat, omluvit se, blahopřát, oslovit, formulovat krátký vzkaz)

Základní komunikační pravidla. Konverzační cvičení. Alternativní způsoby komunikace. Mimojazykové prostředky řeči – mimika, gesta. Dramatizace forem společenského styku.


 jednoduše pojmenovat a popsat osoby předměty a jejich vlastnosti  popsat jednoduché činnosti a děje, dodržovat posloupnost děje na základě pozorování  aktivně se zapojovat do hovoru – vyprávění vlastních zážitků a pocitů  vyjádřit své pocity a nálady pohybem, gestem, zvukem

Alternativní způsoby komunikace – sociální čtení. Popis dějů, jevů a osob na obrázcích. Mimojazykové prostředky řeči – mimika gesta. Vyjádření emocí, nálad gestem, výrazem obličeje, postojem apod. Způsoby vyjadřování pocitů libosti či nelibosti.

OSV - Rozvoj schopnosti poznávání. OSV - Sebepoznání a sebepojetí. OSV – Psychohygiena. OSV – Komunikace. OSV – Hodnoty, postoje.

 soustředit se na poslech přiměřeně náročného příběhu.  dokázat se soustředit na shlédnutí divadelního nebo filmového představení  dokázat převyprávět vyslechnutý či zhlédnutý příběh


MEV – Mediální výchova.


 převyprávět vyslechnutý, přiměřeně náročný příběh, divadelní nebo filmové představení

46

OSV – Komunikace MUV – Lidské vztahy MEV – Mediální výchova


5.2 Matematika a její aplikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je realizována v povinném vyučovacím předmětu Matematika. Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je založena na praktických činnostech a dovednostech, které žáci nejčastěji využijí v běžném životě, posiluje schopnost logického myšlení a prostorové představivosti. Žáci se seznamují se základními matematickými pojmy, symboly, postupy a způsoby jejich užití. Učí se používat matematické pomůcky včetně kalkulátoru. Matematika prolíná celým základním vzděláváním, učí je dovednostem a praktickým činnostem využitelným v praktickém životě. Důležitou součástí matematického vzdělávání je osvojení dovedností z geometrie. Žáci poznávají základní geometrické tvary a tělesa, učí se pečlivosti a přesnosti při měření. Oblast zahrnuje vyučovací vzdělávací obor: 5.2.1

Matematika

5.2.1 Vyučovací předmět: Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika a její aplikace je rozdělen na tematické okruhy: Řazení a třídění předmětů Čísla a početní operace Závislosti, vztahy a práce s daty Základy geometrie Tematický okruh Řazení a třídění předmětů se zařazuje na prvním stupni základního vzdělávání. Žáci se učí tvořit skupiny podle velikosti, řadit předměty podle určitých vlastností a společných jevů. Rozvíjí si prostorovou a směrovou orientaci, logické myšlení a paměť, učí se chápat a osvojovat si kvantitativní vztahy. Tematický okruh Čísla a početní operace je zařazen na 1. stupni i na 2. stupni. Žáci se postupně seznamují s reálnými čísly, osvojují si rozklad čísel, vytváří si konkrétní představu o číslech, osvojují si postupy základních matematických operací. Jedná se především o sčítání, odčítání, násobení. Získané dovednosti jsou procvičovány a upevňovány při manipulaci s mincemi a bankovkami. V tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty se žáci učí třídění a seskupování dat podle určitých kritérií, jejich vzájemných souvislostí a závislostí. Osvojují si základy měření, seznamují se s časovými souvislostmi, určují čas, učí se základní jednotky délky, hmotnosti a obsahu. V tematickém okruhu Základy geometrie žáci rozeznávají a pojmenovávají základní geometrické útvary, poznávají geometrická tělesa, která se vyskytují v jejich okolí. Učí se zacházet s geometrickými pomůckami. Vyučovací předmět Matematika se vyučuje v 1. až 10. ročníku. V 1. až 3. ročníku se vyučují 2 hodiny týdně, ve 4. až 10. ročníku 3 hodiny týdně. Ve 4. až 6. ročníku jsme využili k posílení disponibilní časovou dotaci. Výuka probíhá většinou ve třídách, někdy v učebně informatiky, neboť využíváme všech dostupných výukových programů. Občas pracujeme v terénu, kdy si děti své vědomosti procvičují v praktickém životě.

47


Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání:     


Do vyučovacího předmětu Matematika jsou zařazena průřezová témata: 

Osobnostní a sociální výchova

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení  Vedeme žáky k užívání matematického jazyka včetně symboliky, zdokonalujeme grafický projev prováděním zápisů při řešení úloh  Vedeme žáky k vytváření prostorové představivosti, rozvíjíme myšlení prostřednictvím matematických operací.  Pracujeme s učebními pomůckami, učebními materiály a s učebnicemi pro rozvoj schopností získávání informací.  Používáním matematických úloh z praktického života uplatňujeme matematické znalosti a dovednosti.  Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch a zhodnotit vlastní pokrok.  Učíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos.

Kompetence k řešení problémů  Učíme žáky vnímat problémové situace, rozpoznávat problémy a hledat nejvhodnější způsob řešení užíváním matematických úloh z praktického života, řešením známých a opakujících se situací na základě nápodoby a vlastních zkušeností.  Pozitivní motivací vybízíme žáky k hledání různých řešení problému, dokázat si svoje řešení obhájit.  Pomáháme žákům učit se neodradit nezdarem při řešení problému, dokázat požádat o radu a řídit se jí prostřednictvím pozitivní motivace, pochvalou, zažitím úspěchu.

Kompetence komunikativní  Pomáháme žákům porozumět obsahu sdělení, přiměřeně na něj reagovat poskytováním dostatečného časového prostoru k vyjádření, individuálním přístupem k žákům a vhodným výběrem matematických úloh z každodenního života.  Začleňujeme metody skupinového učení a jejich prostřednictvím vedeme žáky ke spolupráci při vyučování.

Kompetence sociální a personální  Pomáháme žákům posilovat své sebevědomí na základě poznání a pochopení svých možností, schopností vhodným výběrem matematických úloh.  Ve výuce využíváme metody skupinové práce a vzájemné pomoci při učení.

Kompetence občanské  Dodržováním pravidel chování vedeme žáky k povědomí o základních právech a povinnostech občanů.

Kompetence pracovní  Vedeme žáky k rozvíjení základních pracovních dovedností upevňováním naučených stereotypů i získaných zkušeností.

48


Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA ROČNÍK: 1. - 3. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  orientovat se v pojmech všechno – nic, hodně – málo, malý – velký, dlouhý – krátký, stejně – více – méně, široký – úzký  třídit předměty podle velikosti, barev, tvaru, obsahu

 řadit předměty zleva doprava  orientovat se v prostoru – nad, pod, před, za, vedle, na začátku, na konci, nahoře - dole  číst, psát a používat číslice v oboru do 5, numerace do 10  psát číslice 1 – 5 i podle diktátu

 znát matematické pojmy +, -, = a umět je zapsat  sčítat a odčítat s užitím názoru v oboru do 5  orientovat se v číselné řadě 1 až 10  umět rozklad čísel v oboru do 5

Řazení a třídění předmětů  seznámit se a pochopit pojmy všechno – nic, hodně Porovnávání prvků, tvoření skupin prvků, třídění – málo, malý – velký, dlouhý – krátký, stejně – podle různých kriterií (stejně – více – méně, více – méně, široký – úzký všichni – nikdo, všechno – nic, hodně – málo,  třídit předměty podle velikosti, barev, tvaru, drahý - levný). obsahu Manipulace s předměty, řazení předmětů dle  vytvářet různé skupiny dle různých kriterií dané vlastnosti (malý – velký, krátký – dlouhý, malý – menší, velký – větší, krátký – kratší, dlouhý – delší).  seznámit se, upevnit, pochopit výrazy: vpravo, Orientace na ploše. vlevo Číselné řady.  řadit předměty zleva doprava  seznámit se a pochopit výrazy nad - pod, před, za, Orientovat se na ploše (na začátku – na konci, vedle, na začátku, na konci, nahoře - dole nad - pod, před, za, vedle, nahoře - dole ). Číslo a početní operace  vytvářet konkrétní představy o přirozeném čísle Obor přirozených čísel 1-5. v oboru do 5 Pojem čísla 1-5 a číslice 1-5.  číst a psát čísla v oboru do 5 Přiřazování čísla 1- 5 k prvkům a naopak.  počítat na konkrétních předmětech – počítadle Zápis číslice 1-5.  počítat předměty v daném souboru Pojem čísla 0 a číslice 0.  vytvářet různé soubory o daném počtu prvků Zápis číslice 0.  zapsat číslice 1-5  psát dle diktátu číslice 1-5  naučit se číst, zapisovat a používat symboly +,-,=. Matematické pojmy a jejich zápis.  porovnávat, sčítat a odčítat čísla s použitím symbolů  názorně sčítat a odčítat v oboru do 5 Sčítání do 5. manipulačními činnostmi Odčítání do 5. Početní operace s 0.  porovnávat množství v oboru do 5 Porovnávání čísel v oboru do 5.  vytvářet různé soubory o daném počtu prvků Číselná osa do 5.  rozkládat čísla v oboru do 5 Zápis a rozklad čísla v desítkové soustavě.

49

OSV - Rozvoj schopností poznávání. OSV – Spolupráce a soutěživost.

TV – Prostorová orientace. TV – Prostorová orientace.

ČJ - Zápis čísel. Čtení čísel. OSV - Rozvoj schopností poznávání. PČ – Práce s drobným materiálem.

OSV - Rozvoj schopností poznávání. OSV – Spolupráce a soutěživost. PČ – Stavebnice. PČ – Práce s drobným materiálem. OSV - Rozvoj schopností poznávání. ČJ – Zápis čísel. OSV - Rozvoj schopností poznávání.


 používat výrazy pod, nad, před, za, nahoře, dole, vpředu, vzadu  modelovat jednoduché situace podle pokynů a s využitím pomůcek  doplňovat jednoduché tabulky, schémata a posloupnosti čísel v oboru do 10  uplatňovat matematické znalosti při manipulaci s drobnými mincemi  porovnat délky různých předmětů, rozlišit kratší - delší  poznat a pojmenovat základní geometrické tvary (čtverec, obdélník, kruh, trojúhelník)  rozlišit základní geometrické tvary na různých předmětech

Závislosti, vztahy a práce s daty  seznámit se a pochopit výrazy nad - pod, před, za, Úlohy na orientaci v prostoru. vedle, na začátku, na konci, nahoře - dole Modelování jednoduchých situací.  manipulovat s předměty dle určitých kritérií  doplňovat jednoduché tabulky na sčítání a odčítání  doplňovat číselnou řadu 0 - 5  umět používat platidla

Jednoduché tabulky v oboru do 5.

PČ – Práce s papírem. PČ – Práce s drobným materiálem. TV – Prostorová orientace. OSV – Spolupráce a soutěživost. PČ – Stavebnice. Práce s modelínou. ČJ – Zápis čísel.

Peníze (mince 1, 2, 5).

VU – Hra na obchod.

Základy geometrie  porovnat délky předmětů Porovnávání délky předmětů.  rozlišit kratší - delší  poznat a pojmenovat základní tvary - čtverec, kruh, Základní geometrické tvary čtverec, obdélník, trojúhelník, obdélník (ze stavebnic, tvarově kruh, trojúhelník. shodných magnetů, náčrtníků a výkresů)  rozlišit základní geometrické tvary na různých předmětech

50

OSV - Rozvoj schopností poznávání. OSV - Rozvoj schopností poznávání. PČ – Stavebnice. VV – Kresba geometrických tvarů (Šimonovy pracovní listy).


Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA ROČNÍK: 4. - 6. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  orientovat se v pojmech větší – menší, kratší delší, širší - užší

 

 orientovat se na ploše

 

 rozlišovat vlevo – vpravo, uprostřed

  

 porovnávat množství a tvořit skupiny o daném počtu prvků

  

 přiřazovat předměty podle číselné řady

 

 třídit předměty podle pořadí ve skupinách

 psát čísla do 100

   



Opakování učiva z 1. - 3. ročníku Řazení a třídění předmětů seznámit se a pochopit pojmy menší – větší, Porovnávání prvků, tvoření skupin prvků, třídění kratší – delší, širší – užší dle různých kriterií. vytvářet různé skupiny dle různých kriterií Manipulace s předměty, řazení předmětů dle dané vlastnosti (menší – větší, kratší – delší, širší - užší). zvládnout orientaci na ploše, Orientovat se na ploše (na začátku – na konci). rozpoznat a určit výrazy nad - pod, před, za, Manipulace s předměty vedle, na začátku, na konci, nahoře - dole rozpoznávat strany levá – pravá Manipulace s předměty. řadit předměty zleva doprava a naopak Orientace na ploše. seznámit se a pochopit výrazy: vpravo, vlevo, uprostřed vytvářet různé skupiny dle různých kriterií Porovnávání prvků, tvoření skupin prvků, třídění určovat počet, porovnávat množství dle různých kriterií. seznámit se a pochopit kvantitativní vztahy Určování počtu, porovnání čísel, kvantitativní vztahy. Manipulace s předměty, řazení předmětů dle dané vlastnosti. orientace v číselné řadě Manipulace s předměty, řazení předmětů podle přiřadit počet předmětů ke správnému číslu dané vlastnosti v číselné řadě Číselné řady doplnit číselnou řadu umět tvořit skupiny prvků Tvoření skupin prvků, třídění podle různých rozpoznat a určit pořadí prvků ve skupině kriterií (stejně – více – méně, hodně – málo) roztřídit a zařadit předměty podle pořadí Určování pořadí, porovnávání čísel, kvantitativní vztahy. Manipulace s předměty, řazení předmětů podle dané vlastnosti Číslo a početní operace psát a číst čísla v oboru do 20 Obor přirozených čísel 1 - 100. Pojem čísla 6 - 20 a číslice 6 - 20. Přiřazování čísel 6 - 20 k prvkům a naopak. Zápis číslic 6 -20. Diktát čísel.

51

OSV - Rozvoj schopností poznávání.



ČJ – Zápis čísel. OSV - Rozvoj schopností poznávání.


 zapsat jednoduché příklady v oboru do 20 podle diktátu  číst, psát a porovnávat čísla v oboru do 20 i na číselné ose, numerace do 100

 umět rozklad čísel do 20 bez přechodu přes desítku  sčítat a odčítat s názorem do 20 s přechodem přes desítku  zvládat snadné příklady v oboru do 100 bez přechodu přes desítku  umět použít kalkulátor  řešit jednoduché slovní úlohy na sčítání a odčítání v oboru do 20

 používat výrazy vpravo - vlevo  doplňovat jednoduché tabulky posloupnosti čísel do 20  uplatňovat matematické znalosti při manipulaci s penězi  znát základní jednotky délky a hmotnosti – metr, kilogram

 rozlišovat pojmy rok, měsíc, den  určit čas s přesností na celé hodiny

 kreslit křivé a přímé čáry  poznat rozdíl mezi čárou a přímkou

 zvládat zápis jednoduchých příkladů v oboru do 20 podle diktátu  porovnávat množství v oboru do 20  vytvářet různé soubory o daném počtu prvků  zvládat orientaci na číselné ose v daném oboru  doplňovat číselnou řadu 0-100  rozkládat čísla v oboru do 20

Diktát jednoduchých příkladů

 názorně sčítat a odčítat v oboru do 20 bez přechodu přes desítku manipulačními činnostmi

Porovnávání čísel, přiřazování čísel k prvkům a naopak v oboru do 20. Číselná osa do 100.


Zápis a rozklad čísla v desítkové soustavě.


Sčítání a odčítání v oboru do 20. Počerní operace s nulou.


 seznámit se s funkcí kalkulátoru Seznámení se s kalkulátorem  řešit jednoduché slovní úlohy vedoucí Jednoduché slovní úlohy z praktického života. k jednomu početnímu výkonu v oboru do 100  řešit jednoduché slovní úlohy na využití vztahu o n – více, o n – méně v oborech do 20 Závislosti, vztahy a práce s daty  rozvíjet prostorovou představivost Úlohy na orientaci v prostoru.  seznámit se a pochopit pojmy vpravo - vlevo  doplňovat jednoduché tabulky posloupnosti Jednoduché tabulky v oboru do 20.  umět používat platidla

Peníze (mince 1, 2, 5, 10, 20, 50, bankovky 50, 100), pojmy drahý – levný, dražší – levnější, manipulace s penězi. Řešení praktických úloh. Jednotky délky 1m. Měření, odhad délky na metry. Jednotky hmotnosti 1kg, vážení.

 seznámit se se základní jednotkou hmotnosti 1kg s použitím názorných pomůcek  seznámit se se základní jednotkou délky 1m s použitím názorných pomůcek  měření a odhad délky na metry  seznámit se s jednotkou času 1hod. Jednotky času 1hod.  určovat čas s přesností na celé hodiny, Práce s hodinami. půlhodiny, čtvrthodiny Úlohy na orientaci v čase.  seznámit se a pochopit časovou posloupnost pojmů rok, měsíc, den Základy geometrie  poznat a pojmenovat křivou čáru a přímou Křivé a přímé čáry; přímky. čáru; přímku  nakreslit křivou a přímou čáru

52

OSV - Rozvoj schopností poznávání. ČJ - Čtení s porozuměním. I - Práce s výukovými programy.

OSV - Rozvoj schopností poznávání. OSV - Rozvoj schopností poznávání.


OSV - Rozvoj schopností poznávání. VU – Lidé a čas – dnv v týdnu, měsíce.

OSV - Rozvoj schopností poznávání. VV – Linie.


 změřit délku předmětu  používat pravítko při rýsování přímek

   

porovnat délky předmětů rozlišit pojmy kratší – delší umět používat pravítko narýsovat přímku podle pravítka

Porovnávání délky předmětů. Měření pomocí různých délkových měřidel. Používání pravítka, rýsování přímek.

53


Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA ROČNÍK: 7. – 8. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  psát, číst a používat čísla v oboru do 100, numerace do 1000 po 100  orientovat se na číselné ose

    

 umět řešit praktické početní příklady a jednoduché slovní úlohy

  

 pracovat s kalkulátorem



 sčítat a odčítat písemně dvojciferná čísla do 100 bez přechodu přes desítku s použitím názoru



 používat násobkové řady 2, 5, 10 s pomocí tabulky

 

 znát a užívat základní jednotky délky, hmotnosti, času, objemu

     

Opakování učiva z předchozích ročníků Číslo a početní operace vytvářet konkrétní představy o přirozeném Celá čísla - obor přirozených čísel do 100. čísle v oboru do 100 Čtení, psaní a používání čísel v oboru do 100. číst a psát čísla v oboru do 100 vytvářet různé soubory o daném počtu prvků zvládat orientaci na číselné ose v oboru do Číselná osa, číselná řada. 100 přiřadit počet předmětů ke správnému číslu v číselné řadě doplnit číselnou řadu řešit jednoduché slovní úlohy vedoucí Jednoduché slovní úlohy z praktického života. k jednomu početnímu výkonu řešit jednoduché slovní úlohy na využití vztahu o n – více, o n – méně používat kalkulátor při sčítání,odčítání, Práce s kalkulátorem. násobení, dělení sčítat a odčítat dvojciferná čísla bez Přičítání jednociferného čísla od dvojciferného bez přechodu přes desítku písemně i zpaměti přechodu přes desítku v oboru do 100. v oboru do 100 Odčítání jednociferného čísla k dvojcifernému bez přechodu přes desítku v oboru do 100. Sčítání a odčítání dvojciferných čísel bez přechodu přes desítku v oboru do sta písemně i zpaměti. seznámit se s násobkovou řadou čísla 2, 5 a Násobky čísel 2, 5, 10. 10 Násobení čísel 2, 5, 10 v oboru do 100. násobit a dělit čísly 2, 5, 10 Jednoduché slovní úlohy. Závislosti, vztahy a práce s daty znát základními jednotky délky 1cm, 1m Jednotky délky 1cm, 1m, znát základní jednotky hmotnosti 1g, 1kg, ½ Měření, odhad délky na metry. kg, ¼ kg Jednotky hmotnosti 1g, 1kg, ½ kg, ¼ kg; vážení. znát základní jednotky času 1h, ½ h, ¼ h Jednotky času 1min, 1h. seznámit se se základními jednotkami Jednotky objemu 1l, ½ l, ¼ l; odměřování. objemu 1l, ½ l, ¼ l měřit a odhadovat délku na metry vážit

54

OSV - Rozvoj schopností poznávání. ČJ – Čtení, psaní čísel. OSV - Rozvoj schopností poznávání.




OSV - Rozvoj schopností poznávání. ČAP- F – Převody jednotek.


 orientovat se v čase, určit čas s přesností na půlhodiny  zvládat početní úkony s penězi  doplňovat údaje v jednoduché tabulce

 rozeznat přímku a úsečku, umět je narýsovat a označit  používat základní geometrické pojmy  znázornit a pojmenovat základní rovinné útvary

 umět zacházet se základními rýsovacími pomůckami a potřebami

 měřit a porovnávat délku úsečky

 orientovat se v časové posloupnosti pojmů Pojmy čtvrthodina, půlhodina, hodina. čtvrthodina, půlhodina, hodina Určování času – čtvrthodina, půlhodina.  určovat čas s přesností na půlhodiny, Úlohy na orientaci v čase. čtvrthodiny  používat platidla Peníze (mince, bankovky), manipulace s penězi.  řešit jednoduché slovní úlohy s použitím Řešení praktických úloh. Počítání s penězi. platidel  číst a orientovat se v jednoduchých Jednoduché tabulky. tabulkách  vyplňovat tabulky daty získanými početními úkony Základy geometrie  poznat a pojmenovat úsečku, přímku Základní útvary v rovině přímka, úsečka.  rýsovat přímku a úsečku a vědět, jak se Rýsování přímek a úseček. označují  měřit a rýsovat úsečky s přesností na cm  seznámit se se základními geometrickými Základní geometrické pojmy. pojmy bod, úsečka, přímka, polopřímka, čtverec, obdélník, trojúhelník  vyznačovat popisovat, rýsovat a znát Základní útvary v rovině – bod, přímka, vlastnosti bodu, přímky, polopřímky a polopřímka, úsečky, čtverec, obdélník, trojúhelník. úsečky  vyznačovat, popisovat, rýsovat čtverec, obdélník a trojúhelník  prohlubovat dovednosti používání pravítka Používání pravítka, rýsování přímek, polopřímek,  rýsovat přímku, polopřímku, úsečku podle úseček, čtverce, obdélníku a trojúhelníku. pravítka  narýsovat čtverec, obdélník, trojúhelník podle pravítka  porovnávat délky úseček Porovnávání délek úseček.  měřit délku úseček s přesností na cm Měření pomocí různých délkových měřidel.

55

ČAP – F – Pohyb Země kolem své osy a kolem Slunce. OSV - Rozvoj schopností poznávání. . OSV - Rozvoj schopností poznávání.


OSV - Rozvoj schopností poznávání. ČJ – Rozvoj slovní zásoby. OSV - Rozvoj schopností poznávání. I - Práce s výukovými programy. VV – Koláže.



Vzdělávací oblast: MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vyučovací předmět: MATEMATIKA ROČNÍK: 9. – 10. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  psát, číst a používat čísla v oboru do 100, numerace do 1000 po 100  orientovat se na číselné ose  umět řešit praktické početní příklady a jednoduché slovní úlohy

     

 sčítat a odčítat písemně dvojciferná čísla do 100 bez přechodu přes desítku s použitím názoru



 používat násobkové řady 2, 5, 10 s pomocí tabulky

 

 pracovat s kalkulátorem



 znát a užívat základní jednotky délky, hmotnosti, času, objemu

 

 orientovat se v čase, určit čas s přesností na půlhodiny  zvládat početní úkony s penězi

       

Opakování učiva z předchozích ročníků Číslo a početní operace prohlubovat konkrétní představy o Celá čísla - obor přirozených čísel do 1000. přirozeném čísle v oboru do 1000 číst a psát čísla v oboru do 1000 orientovat se na číselné ose v oboru do 1000 Číselná osa, číselná řada. doplňovat číselnou řadu řešit jednoduché slovní úlohy vedoucí Jednoduché slovní úlohy z praktického života k jednomu početnímu výkonu řešit jednoduché slovní úlohy na využití vztahu o n – více, o n – méně sčítat a odčítat dvojciferná čísla bez Přičítání jednociferného čísla od dvojciferného bez přechodu přes desítku písemně i zpaměti přechodu přes desítku v oboru do 1000. v oboru do 1000 Odčítání jednociferného čísla k dvojcifernému bez přechodu přes desítku v oboru do 1000. Sčítání a odčítání dvojciferných čísel bez přechodu přes desítku v oboru do sta písemně i zpaměti. pracovat s násobkovou řadou čísel 2, 5 a 10 Násobkové řady 2, 5, 10 násobit a dělit čísly 2, 5, 10 Násobení v oboru do 100. Jednoduché slovní úlohy. používat kalkulátor při sčítání, odčítání, Práce s kalkulátorem. násobení a dělení čísel v daném oboru Závislosti, vztahy a práce s daty užívat základní jednotky délky 1mm, 1cm, Jednotky délky 1mm, 1cm, 1m, 1km. 1m, 1km. Měření, odhad délky na metry. užívat základní jednotky hmotnosti 1g, 1kg, Jednotky hmotnosti 1g, 1kg, 1t. Vážení. 1t. Jednotky objemu 1l, 1hl. Odměřování. užívat základní jednotky času 1min, 1h Jednotky času 1min, 1h, 1s. seznámit se se základní jednotkou času – 1s užívat základní jednotky objemu 1l, 1hl orientovat se v čase: minuty Orientace v čase. seznámit se s digitálním zápisem času Seznámení se s digitálním zápisem času. určovat čas Úlohy na orientaci v čase z praktického života. používat platidla Peníze (mince, bankovky), manipulace s penězi. řešit jednoduché slovní úlohy s použitím Řešení praktických úloh. Počítání s penězi.

56

OSV - Rozvoj schopností poznávání. ČJ – Psaní čísel. Čtení čísel.




OSV - Rozvoj schopností poznávání PČ – Vážení, odměřování (práce v domácnosti).

OSV - Rozvoj schopností poznávání. OSV - Rozvoj schopností poznávání.


 doplňovat údaje v jednoduché tabulce

 rozeznat přímku a úsečku, umět je narýsovat a označit  používat základní geometrické pojmy

 znázornit a pojmenovat základní rovinné útvary

 měřit a porovnávat délku úsečky

 poznat a pojmenovat základní geometrická tělesa

 umět zacházet se základními rýsovacími pomůckami a potřebami

platidel  orientovat se v jednoduchých tabulkách Jednoduché tabulky.  vyplňovat tabulky daty získanými početními úkony Základy geometrie  poznat a pojmenovat úsečku, přímku Základní útvary v rovině přímka, polopřímka,  rýsovat přímku a úsečku a vědět, jak se úsečka. označují Rýsování přímek, polopřímek, úseček.  měřit a rýsovat úsečky s přesností na cm, mm  používat základní geometrické pojmy bod, Základní geometrické pojmy. úsečka, přímka, polopřímka, čtverec, obdélník, trojúhelník  seznámit se s geometrickými pojmy: kružnice, kruh, krychle, koule, válec.  vyznačovat popisovat, rýsovat a znát Základní útvary v rovině – bod, přímka, vlastnosti bodu, přímky, polopřímky a úsečky polopřímka, úsečky.  vyznačovat, popisovat, rýsovat čtverec, Základní útvary v rovině – čtverec, obdélník, obdélník a trojúhelník trojúhelník, kružnice.  seznámit se se základními pojmy u kružnice – střed, poloměr, průměr  narýsovat kružnici  porovnávat délky úseček Porovnávání délky úseček.  měřit délku úseček s přesností na mm Měření pomocí různých délkových měřidel.  seznámit se se základními geometrickými tělesy v prostoru a jejich názvy – kvádr, krychle, koule, válec  rozpoznávat prostorové útvary – kvádr, krychle, koule, válec  prohlubovat dovednosti používání pravítka  rýsovat přímku, polopřímku, úsečku podle pravítka  narýsovat čtverec, obdélník, trojúhelník podle pravítka  používat kružítko  narýsovat kruh, kružnici

Prostorové útvary – kvádr, krychle, koule, válec.

Práce s pravítkem a kružítkem.

57

OSV - Rozvoj schopností poznávání


CJ – Rozvoj slovní zásoby.



OSV - Rozvoj schopností poznávání. CJ – Rozvoj slovní zásoby.


5.3 Informační a komunikační technologie Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie zahrnuje základy práce s osobním počítačem a vybraným základním programovým vybavením, zejména textovým editorem, speciálními výukovými a vzdělávacími programy. Jako nadstandardní učivo je v této oblasti zařazena práce s webovým prohlížečem a s poštovním klientem. Žáci si prostřednictvím práce s výukovými počítačovými programy osvojují obsluhu počítače na elementární uživatelské úrovni. Získané dovednosti se stávají pro žáky výhodou v praktickém životě i při pracovním uplatnění na trhu práce. Oblast zahrnuje vyučovací vzdělávací obor: 5.3.1 Informační a komunikační technologie

5.3.1 Vyučovací předmět: Informatika Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět Informatika se vyučuje v 5. až 10. ročníku 1 hodinu týdně. Žáci jsou vedeni k chápání a správnému užívání pojmů z oblasti hardware, software a práce v síti. Dále jsou vedeni k praktickému zvládnutí práce s grafikou a textem. Všechny tyto nástroje se žáci učí používat pro zpracování informací, které se učí vyhledávat na internetu. Pro vzájemnou komunikaci a předávání souborů se učí používat elektronickou poštu. Cílové zaměření předmětu je poznávat možnosti výpočetní techniky, vyhledávat a využívat potřebné informace a osvojit si základní znalosti a dovednosti práce s počítačem. Při výuce žáci využívají PC sestavy v počítačové učebně a pracují pod názorným vedením učitele. Žáky lze rozdělit do skupin podle úrovně jejich znalostí a zkušeností z oblasti výpočetní techniky. Vyučující může modifikovat jednotlivá témata v souladu s možnostmi školy, úrovní vědomostí a aktuálními potřebami žáků. Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání:    

skupinové vyučování samostatná práce frontální výuka projekty

Do vyučovacího předmětu Informatika je zařazeno průřezové téma: 

Mediální výchova.

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení    

Učíme žáky ovládat elementární způsoby práce s počítačem. Vedeme žáky k uplatnění získaných zkušeností v praktických situacích. Učíme žáky vyhledávat, třídit a využívat potřebné informace. Seznamujeme žáky s používanými termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života.

58


Kompetence k řešení problémů    

Učíme žáky řešit známé a opakující se situace na základě nápodoby a vlastních zkušeností. Vedeme žáky k překonávání problémů přiměřeně ke svým možnostem. Motivujeme žáky nenechat se při řešení problému odradit nezdarem. Žáky vedeme úměrně věku k používání internetu.

Kompetence komunikativní  Vedeme žáky ke komunikaci prostřednictvím výpočetní techniky.  Seznamujeme žáky s jednoduchou formou písemné komunikace na PC.  Učíme žáky komunikovat na dálku a využívat vhodné technologie – některé práce odevzdávají prostřednictvím elektronické pošty.  Využíváme pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky.  Učíme žáky využívat získané komunikační dovednosti k vytváření vztahů potřebných ke společenské integraci.

Kompetence sociální a personální  Vedeme žáky k odpovědnému přístupu k nevhodným obsahům vyskytujícím na internetu.  Při práci žáky vedeme ke kolegiální radě či pomoci a učíme je pracovat v týmu.  Necháváme žáky hodnotit svoji práci i práci ostatních a učíme je uplatňovat základní návyky společenského chování.

Kompetence občanské  Seznamujeme žáky s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla ...) tím, že je musí dodržovat (citace použitého pramene žáci si chrání své heslo ...).  Učíme žáky zvládat běžnou komunikaci s úřady.  Při zpracovávání informací jsou žáci vedeni ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím internetu i jinými cestami.

Kompetence pracovní  Učíme žáky dodržovat zásady bezpečnosti, hygienu práce a vedeme je k ochraně zdraví při práci s výpočetní technikou.  Motivujeme žáky k pracovní výdrži, ke koncentraci na pracovní výkon a k jeho dokončení.  Umožňujeme žákům využívat možností počítače k prezentaci výsledků své práce.  Umožňujeme žákům využít ICT pro získávání informací o různých profesích a učíme je orientovat se v nich.

59


Vzdělávací oblast: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Vyučovací předmět: INFORMATIKA ROČNÍK: 5. – 6. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS Žák by měl:  zvládat základní obsluhu počítače – zapnutí, vypnutí, práci s myší

 pracovat s vybranými a přiměřenými výukovými a zábavnými programy podle pokynu  zvládat psaní známých písmen na klávesnici

 dodržovat pravidla bezpečné a zdravotně nezávadné práce s výpočetní technikou

ŠKOLNÍ DÍLČÍ VÝSTUPY  sám správně zapnout a vypnout počítač a monitor  seznámit se s pojmy: klávesnice, počítačová myš; monitor  seznámit se s funkcí jednotlivých komponentů  ovládat počítač myší (používat kliknutí a dvojitý klik)  orientovat se na ploše počítače orientovat se na klávesnici a seznámit se s funkcí nejdůležitějších kláves  seznámit se a pracovat s výukovými programy pro různé předměty - podle návodu učitele spustit a vypnout program, samostatně zapnout program pomocí ikony na ploše  seznámit se a pracovat se zábavnými a herními programy podle pokynu vyučujícího Textový editor  seznámit se s pojmem textový editor  seznámit se s panelem nástrojů  pod vedením učitele pomocí panelu nástrojů upravit vlastnosti písma (typ, velikost, tučné, kurzíva, podtržené, barva)  napsat známá písmena pomocí klávesnice  opravit písmena  podívat se náhledem se na napsaná písmena  smazat písmena  seznámit se s bezpečností práce při zacházení s výpočetní technikou  řídit se správnými zásadami při práci na PC  seznámit se s negativními vlivy práce na PC  seznámit se s riziky různých závislostí na PC  psychologická a sociální rizika práce s PC

UČIVO


Základy obsluhy počítače. Monitor, klávesnice, myš.

Software počítače (textový editor, herní a zábavné výukové programy).

M, PS, ČT, VV, VU, (př. jiné): Využití výukových programů.

ČJ – Přepis.

Zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s využíváním výpočetní techniky.

60


Vzdělávací oblast: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Vyučovací předmět: INFORMATIKA ROČNÍK: 7. – 8. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl: 

zvládat psaní jednoduchých slov, krátkých vět, popřípadě pracovat se základními symboly alternativní komunikace

 zvládat práci s vybranými jednoduchými výukovými a herními programy

Opakování učiva z předešlých ročníků – základní obsluha počítače, bezpečnost práce s výpočetní technikou  orientovat se na klávesnici a seznámit se Základní funkce textového a grafického editoru. s funkcí klávesových zkratek a nejdůležitějších kláves (Enter, Esc, Shift, Delete, Backspace, ... )  ovládat základní operace s myší: klik - výběr, tažení se stisknutým levým tlačítkem, dvojklik, klik pravým tlačítkem – místní menu Textový editor  seznámit se s pojmem textový editor (Poznámkový blok, Word PAD,Word)  otevřít existující soubor  zvládat pohyb v dokumentu pomocí klávesnice a myší  označit slova  napsat slova, opravit slova (velikost písma, písmo s diakritikou, další znaky)  seznámit se se základními typografickými pravidly (psaní mezer za interpunkčními a dalšími znaky)  orientovat se na panelu nástrojů  pomocí panelu nástrojů upravit vlastnosti písma – typ, velikost, tučné, kurzíva, podtržené, barva  vložit do textu obrázek Grafický editor  seznámit se s programy na tvorbu obrázků Symboly alternativní komunikace na počítači.  používat základní nástroje (štětec, barvy, základní tvary …)  nakreslit a uložit vytvořený obrázek  seznámit se se základními symboly alternativní komunikace na počítači  používat výukové programy pro různé Výukové a herní programy. předměty - podle návodu učitele spustit a

61

ČJ – Přepis textu.

M – Plošné objekty. VV – Umístění objektů v ploše – práce v grafickém editoru.

M, PS, ČT, ČAP, ČAS, VV (př. jiné) Využití výukových programů.


    vyhledávat informace na internetu podle pokynů

   

  

 zvládat základní funkce mobilního telefonu – přijetí hovoru, případně zprávy SMS

    

 dodržovat pravidla zacházení s výpočetní technikou

      

vypnout program, samostatně zapnout program pomocí ikony na ploše seznámit se s počítačovými hrami (jejich druhy) zhodnotit klady a zápory počítačových her seznámit se s přídavnými zařízeními počítače a jejich využitím v ICT - CD-RW, DVD seznámit se s používáním a obsluhou tiskárny seznámit se s pojmem internet a uvést jeho význam spustit program Internet Explorer pod vedením učitele zapsat do adresového řádku internetového prohlížeče danou adresu, stránku otevřít a vyhledat požadovanou informaci používat pole Zpět, Vpřed, Přejít, Zastavit, Domů seznámit se s možnostmi vyhledávání informací a pod vedením učitele navštěvovat stránky vhodné pro svou věkovou kategorii seznámit se službami internetu (e-mail, www) otevřít stránky pomocí hypertextu seznámit se s negativními jevy internetu seznámit se s přístupem k elektronické poště zřídit si soukromou mailovou schránku s pomocí učitele, napsat zprávu, číst zprávu, odpovědět na zprávu seznámit se základními funkcemi mobilního telefonu – přijetí hovoru, přijetí zprávy SMS dodržovat bezpečnost práce při zacházení s výpočetní technikou dokázat uvést negativní vlivy práce na PC a měl by vědět jak je omezit - vliv práce na tělesné zdraví řídit se správnými zásadami při práci na PC seznámit se s riziky různých závislostí na PC - psychologická a sociální rizika práce s PC odpovědně přistupovat k nevhodným obsahům na stránkách uvědomit si problémy spojené s autorskými právy, zásadami etiky seznámit se se zabezpečením PC a dat před zneužitím cizí osobou, před poruchou PC,

Přídavná zařízení počítače, jejich účel, použití a obsluha tiskárny.

Možnosti vyhledávání informací pomocí internetu.

Základní způsoby elektronické komunikace; e-mail, mobilní telefon.


62

MEV – Vnímání mediálních sdělení – hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením.


chybou obsluhy, péčí o PC  dodržovat pravidla preventivní ochrany před viry a seznámit se s antivirovými programy

63


Vzdělávací oblast: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Vyučovací předmět: INFORMATIKA ROČNÍK: 9. – 10. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  zvládat psaní jednoduchých slov, krátkých vět, popřípadě pracovat se základními symboly alternativní komunikace

 zvládat práci s vybranými jednoduchými výukovými a herními programy

Opakování učiva z předešlých ročníků – základní obsluha počítače, bezpečnost práce s výpočetní technikou  orientovat se na klávesnici a znát funkci Základní funkce textového a grafického editoru. nejdůležitějších kláves (Enter, Esc, Shift, Delete, Backspace, ... )  ovládat základní operace s myší Textový editor  znát pojem textový editor  uložit a otevřít soubor  zvládat pohyb v dokumentu (kopírování a přesun textu)  napsat text, opravit text (velikost písma, písmo s diakritikou, další znaky)  znát základní typografická pravidla (psaní mezer za interpunkčními a dalšími znaky)  používat panel nástrojů (zarovnat text, upravit vlastnosti písma)  vložit do textu obrázek, změní jeho vlastnosti a umístí jej v textu. Grafický editor  znát programy na tvorbu obrázků  ovládat základní nástroje a možnosti nastavení graf. editoru  nakreslit a uložit vytvořený obrázek, případně jej otevřít pro změny a změněný znovu uložit  znát možnosti alternativní komunikace Symboly alternativní komunikace na počítači.  používat výukové programy pro různé Výukové a herní programy. předměty - samostatně zapnout program pomocí ikony na ploše  pracovat sám s výukovými programy určenými pro daný ročník  spustit počítačové hry, rozlišit jejich druhy a znát pojmy z oblasti her (rozsah her, úroveň, grafika, hodnocení her)  zhodnotit klady a zápory počítačových her  seznámit se s přídavnými zařízeními počítače Přídavná zařízení počítače, jejich účel, použití a

64

ČJ – Přepis a korekce textu.

M – Plošné objekty, tělesa. VV – Umístění objektů v ploše – práce v grafickém editoru.

M, PS, ČT, ČAP, ČAS, VV (př. jiné) Využití výukových programů.


  vyhledávat informace na internetu podle pokynů

       

 zvládat základní funkce mobilního telefonu – přijetí hovoru, případně zprávy SMS

 

   dodržovat pravidla zacházení s výpočetní technikou

       

a jejich využitím v ICT – fotoaparát, MP3, flash znát účel, použití a obsluhu přídavných zařízení počítače - CD-RW, DVD, správně používat a obsluhovat tiskárnu znát pojem internet a uvést jeho význam znát základní služby internetu (e-mail, www, chat … ) otevřít stránky pomocí hypertextu napsat do adresového řádku internetového prohlížeče danou adresu a stránku otevřít vyhledat potřebné informace s užitím www vyhledávačů znát negativní jevy internetu pod vedením učitele navštěvovat stránky vhodné pro svou věkovou kategorii zvládnout přístup k elektronické poště zřídit si samostatně soukromou mailovou schránku, napsat zprávu, smazat došlou zprávu, číst zprávu, odpovědět na zprávu, připojit přílohu k odesílané zprávě, uložit a přečíst si přílohu z došlé zprávy používat základní funkce mobilního telefonu (příchozí, odchozí hovor; příchozí, odchozí zpráva SMS) seznámit se s dalšími způsoby el. komunikace - ICQ, SKYPE dodržovat bezpečnost práce při zacházení s výpočetní technikou dokázat uvést negativní vlivy práce na PC a měl by vědět jak je omezit - vliv práce na tělesné zdraví řídit se správnými zásadami při práci na PC znát rizika různých závislostí na PC psychologická a sociální rizika práce s PC odpovědně přistupovat k nevhodným obsahům na stránkách uvědomit si problémy spojené s autorskými právy, zásadami etiky znát zabezpečení PC a dat před zneužitím cizí osobou, před poruchou PC, chybou obsluhy, péčí o PC dodržovat pravidla prevence ochrany před viry a orientovat se v antivir. programech

obsluha tiskárny.

Možnosti vyhledávání informací pomocí internetu.

Základní způsoby elektronické komunikace; email, mobilní telefon.


65

MEV – Vnímání mediálních sdělení – hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením. MEV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality.


5.4 Člověk a jeho svět Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět rozvíjí vnímání žáků a základní poznatky o okolním světě, životě společnosti, o živé a neživé přírodě. Žáci se učí správně pojmenovávat předměty, jevy a situace na základě pozorování a vlastních praktických zkušeností. Nové znalosti a dovednosti se učí uplatňovat v běžném životě. Získané poznatky si postupně osvojují a rozšiřují. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět pomáhá žákům získat dovednosti, jak se co nejsamostatněji orientovat v okolním prostředí a jak si počínat při řešení různých životních situací. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:        

vytváření a upevňování hygienických a sebeobslužných návyků osvojování pravidel slušného chování a jednání, vytváření pozitivních mezilidských vztahů poznávání svého nejbližšího okolí a formování citového vztahu k místu, kde žije rozvoji myšlení a vyjadřování, k rozšiřování slovní zásoby při pojmenovávání věcí, jevů a dějů chápání významu věcí a jejich vlastností, vzájemných vztahů a souvislostí pojmenovávání předmětů, činností, nových poznatků a zkušeností z každodenního života utváření pozitivního vztahu k živé i neživé přírodě upevňování zásad zdravého životního stylu a správnému jednání v situacích ohrožujících jeho zdraví a bezpečnost

Oblast zahrnuje vyučovací vzdělávací obor: 5.4.1

Člověk a jeho svět

5.4.1 Vyučovací předmět:

Věcné učení

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Věcné učení je členěn do tematických okruhů: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví Vyučovací předmět je důležitou složkou počátečního vzdělávání a je základem pro výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a Člověk a zdraví. V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí poznávat své nebližší okolí, orientovat se v něm a cítit se bezpečně. Postupně poznávají nejbližší okolí místa bydliště a školy a dále své znalosti rozšiřují o důležitá místa v obci, regionu, zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás se žáci učí základním způsobům společenského chování a jednání. Při praktických činnostech se učí vzájemně spolupracovat se svými spolužáky. Učí se jak reagovat při setkání s neznámými lidmi a v krizových situacích.

66


V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat se v čase a určovat ho, rozlišovat děj v minulosti a budoucnosti. Důležitou složkou je praktické poznávání způsobu života v nejbližším okolí, poznávání významných historických památek v místě bydliště. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody se žáci seznamují se změnami v přírodě v průběhu roku. Učí se při praktických činnostech sledovat, k jakým změnám v přírodě dochází během ročních období. Vytvářejí si vztah k přírodě a učí se poznávat důležitost ochrany životního prostředí. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají sami sebe prostřednictvím svého těla. Učí se dodržovat správné hygienické návyky a zvládat sebeobslužné činnosti podle svých možností. Poznávají, co jejich zdraví prospívá, co ho poškozuje a učí se o ně pečovat. Učí se upevňování zásad zdravého životního stylu a správnému jednání v situacích ohrožujících jeho zdraví a bezpečnost. Vyučovací předmět Věcné učení má časovou dotaci v 1. – 4. ročníku 3 hodiny týdně, v 5. a 6. ročníku 2 hodiny týdně. Na vyučovací předmět Věcné učení navazují na 2. stupni vyučovací předměty Člověk a společnost, Člověk a příroda, Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Výuka probíhá především v kmenových učebnách. Učivo bude průběžně doplňováno vhodnými videonosiči, které se týkají probírané látky. Žáci též budou využívat vhodné výukové programy v počítačové učebně, neboť využíváme všech dostupných výukových programů. Podle potřeby uskutečníme exkurze, vycházky do okolí školy a besedy k daným tématům. Občas pracujeme v terénu, kdy si děti své vědomosti procvičují v praktickém životě. Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání:     


Do vyučovacího předmětu Věcné učení jsou zařazena průřezová témata:     

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Výchova demokratického občana Environmentální výchova Multikulturní výchova

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení  Pracujeme s mapou, atlasem, učebnicemi a učebními pomůckami.  Poskytujeme žákům dostatek informačních zdrojů (využití knihovny, výukové programy, internet, exkurze, aj.).  Zadáváme úlohy vycházející v co největší míře z praktického života, a tím jim umožňujeme aplikaci získaných zkušeností v praktických situacích.  Vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací a orientaci v informačních zdrojích pomocí naučených stereotypů i získaných zkušeností.

Kompetence k řešení problémů  Vedeme žáky k samostatnému řešení problémů, běžných životních situací a přiměřeně ke svým možnostem k překonávání životních překážek na základě nápodoby opakujících se situací.

67


 Otevřeností a atmosférou vzájemné důvěry učíme žáky popsat problém, svěřit se s ním, požádat o radu a řídit se jí, vytváříme žákovi prostor pro sdělování vlastních problémů.  Řešením známých a opakujících se situací na základě nápodoby a vlastních zkušeností učíme žáky umět přivolat pomoc v případě ohrožení vlastní nebo jiné osoby.

Kompetence komunikativní  Učíme žáky formulovat otázky, vést dialog a diskusi prostřednictvím pozitivního klimatu ve třídě, ve škole a poskytnutím dostatečného časového prostoru k vyjádření.  Navozujeme situace, při kterých žáci musí komunikovat s různými lidmi a různými informačními a komunikačními prostředky.

Kompetence sociální a personální  Prací s žáky různými metodami (práce ve dvojicích, ve skupinách) je vedeme k uplatňování základních návyků společenského chování.  Zapojováním žáků do sportovního a kulturního dění v obci, regionu vedeme žáky k získání sebedůvěry při vystupování, ale také k respektování druhých lidí.  Učíme žáky zásadám slušnosti, tolerance a odpovědného chování podílením se na jednoduchých sociálních aktivitách, dodržováním dohodnutých pravidel, školního řádu, vnitřního řádu školského zařízení.  Formou besed a dlouhodobě zaměřených programů vedeme žáky k rozpoznání nevhodného a rizikového chování a k uvědomění si jeho možných důsledků.

Kompetence občanské  Besedováním s žáky o nebezpečí a chování v rizikovém prostředí a v krizových situacích (setkáváním s Policií ČR, prostřednictvím médií, na základě vlastních zkušeností) vedeme žáky k sebeúctě a úctě k druhým lidem, k dodržování základních společenských norem a pravidel soužití.  Chránit své zdraví, dodržovat naučené stereotypy chování zdravého životního stylu a ochrany životního prostředí vedeme žáky zapojováním do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí.

Kompetence pracovní  Vedeme žáky k dodržování zásad bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí pomocí naučených stereotypů.  Učíme žáky akceptovat pravidla práce v týmu, svými pracovními činnostmi a schopností vytrvat při plnění pracovního výkonu ovlivňovat kvalitu společné práce dodržováním pravidel chování, vzájemným respektováním.  Tříděním odpadu, spoluprací s ekologickými aktivitami vedeme žáky k respektování požadavků na kvalitní životní.

68


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vyučovací předmět: VĚCNÉ UČENÍ ROČNÍK: 1.- 3. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  znát název své obce a adresu bydliště  zvládnout orientaci v okolí svého bydliště, v budově školy a jejím okolí  poznat a pojmenovat předměty ze svého nejbližšího okolí (domov, třída, škola)  ovládat základní pravidla bezpečnosti při cestě do školy

 znát rodinné příslušníky, rozlišovat jejich stáří (starý, mladý, starší, mladší) a blízké příbuzenské vztahy

Místo, kde žijeme  znát název své obce a adresu bydliště Domov a jeho okolí.  orientovat se v okolí svého bydliště Adresa bydliště.  zvládat orientaci v budově školy a ve třídě, v Orientace v okolí bydliště. okolí školy Škola, prostředí školy, život ve škole a jejím okolí.  poznávat a pojmenovávat předměty a činnosti, Cesta do školy. s nimiž se žáci ve třídě a ve škole setkávají  vyjmenovat školní pomůcky, vybavení třídy  zvládat cestu do školy a ze školy za pomoci Bezpečnost. druhé osoby Základy dopravní výchovy.  umět bezpečně přejít silnici po vyznačeném přechodu Lidé kolem nás  pojmenovat členy rodiny a popsat vztahy mezi Rodina a společnost - role členů rodiny, jednotlivými členy rodiny příbuzenské vztahy.  rozlišovat stáří členů rodiny

 vědět, jak se chovat při setkání s neznámými lidmi  mít osvojené základy společenského chováníumět pozdravit, poprosit, poděkovat  znát jména spolužáků a svých učitelů

 chovat se slušně vůči spolužákům a dospělým  dodržovat pravidla školního řádu  znát jména a příjmení spolužáků a jméno a příjmení učitele

Osobní bezpečí . Mezilidské vztahy. Základní pravidla společenského chování.

 poznávat a pojmenovat různé lidské činnosti

 vědět, že existují různé lidské činnosti  popsat, co kdo doma dělá

Pracovní činnosti.

 zvládnout jednoduchou orientaci v čase (ráno, poledne,večer)  znát dny v týdnu  znát rozvržení svých denních činností  rozlišit roční období podle charakteristických znaků

 orientovat se v čase – ráno, poledne, večer, den, noc apod.  vyjmenovat dny v týdnu  znát rozvržení svých denních činností  rozlišovat roční období podle charakteristických znaků

Lidé a čas Orientace v čase - určování času Den, týden. Rozvržení denních činností. Roční období.

69

VV – Naše město. TV – Turistika. OSV – Rozvoj schopnosti poznávání. EV – Ekosystémy (lidské sídlo – město – vesnice). EV – Vztah člověka k prostředí (naše obec). VDO 1 – Občanská společnost a škola.

VV – Malba, kresba. PČ – Práce v domácnosti. OSV – Moje vztahy k druhým lidem. OSV - Vzájemné poznávání se ve skupině, ve třídě. OSV - Mezilidské vztahy. OSV – Komunikace v různých situacích. OSV – Rozvoj sociálních dovedností pro spolupráci. OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti. OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika. MUV – Kulturní rozdíly. MUV – Lidské vztahy. MUV – Etnický původ. PČ – Práce v domácnosti. M – Orientace v čase. OSV – Seberegulace a sebeorganizace.


 popsat viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích  popsat počasí podle obrázku (déšť, sníh, bouřka, vítr)

Rozmanitost přírody  rozeznat základní znaky ročních období Příroda v ročních obdobích - znaky ročních  popsat s porovnat viditelné změny v přírodě období. v jednotlivých ročních obdobích  rozlišit rozmanitost života v jednotlivých ročních obdobích

 znát základní zásady pobytu v přírodě

 znát základní pravidla chování v přírodě

 pojmenovat základní druhy ovoce a zeleniny

 seznámit se se sezónními pracemi na zahradě a Sezónní práce na zahradě a na poli. na poli Ovoce.  pojmenovat základní druhy ovoce a zeleniny Zelenina.  seznámit se se životem domácích zvířat a ptáků Domácí zvířata a ptáci.  pojmenovat nejběžnější domácí zvířata Péče o domácí zvířata a ptáky. Člověk a zdraví  určit a pojmenovat základní části lidského těla Lidské tělo - části lidského těla.  zvládat a uplatňovat základní návyky osobní Osobní hygiena. hygieny  otužovat se  znát, jak pečovat o své zdraví Péče o zdraví  seznamovat se se zásadami správné výživy Denní režim  pohybovat se ve zdravém prostředí Nemoc - chování v době nemoci, sdělení potíží.  uplatňovat způsoby bezpečného chování Osobní bezpečí.

 poznat nejběžnější druhy domácích zvířat  pojmenovat hlavní části lidského těla  dodržovat zásady osobní hygieny a zvládat základní sebeobsluhu  dokázat upozornit na své zdravotní obtíže  vědět o zásadách bezpečného chování při hrách, na výletech a koupání  reagovat přiměřeně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

 reagovat odpovídajícím způsobem na pokyny dospělých při mimořádných situacích

Chování v přírodě.

Chování člověka při mimořádných událostech.

70

VV – Kresba, malba – roční období. TV – Turistika a pobyt v přírodě

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí. EV – Vztah člověka k prostředí. EV – Ekosystémy. PČ – Pěstitelské práce

PČ – Sebeobsluha. VV – Kresba, malba – člověk. TV – Činnosti ovlivňující zdraví. OSV – Psychohygiena.

TV – Činnosti ovlivňující zdraví – pravidla bezpečnosti.


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vyučovací předmět: VĚCNÉ UČENÍ ROČNÍK:4. - 6. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl: Opakování učiva z 3. ročníku  popsat cestu do školy podle otázek  znát nejbližší důležitá místa v okolí školy a bydliště  sdělit poznatky a zážitky z výletů a vlastních cest

 dodržovat zásady bezpečnosti při hrách  dodržovat pravidla pro soužití v rodině, ve škole, mezi kamarády

 projevovat toleranci k odlišnostem spolužáků

Místo, kde žijeme  seznámit se s místem svého bydliště a s okolím Cesta do školy – orientace, bezpečnost, základy školy dopravní výchovy.  znát zajímavá místa v okolí domova Obec (město), význačná místa a instituce v obci a  orientovat se bezpečně v prostoru – v obci a jejím okolí. okolní krajině Okolní krajina (místní oblast a region).  seznámit se s nejznámějšími tradicemi a zvyky Kulturní a historické zajímavosti v nejbližším  posilovat pozitivní vztah k přírodě okolí. Regionální zvláštnosti.  rozlišovat rozmanitost krajiny v jednotlivých Charakteristické znaky krajiny v ročních ročních obdobích obdobích.  respektovat a dodržovat základní bezpečnostní Zásady bezpečnosti při hrách. pravidla při hrách Lidé kolem nás  pomáhat svým rodičům Rodina a společnost.  chovat se slušně vůči spolužákům, kamarádům Mezilidské vztahy. a dospělým Základní pravidla společenského chování.  seznámit se svými právy a povinnostmi  dodržovat pravidla školního řádu, vnitřního řádu  respektovat odlišné názory a zájmy ostatních  rozpoznat odlišnost lidí z hlediska vnějšího vzhledu

 rozpoznat ve svém okolí nevhodné jednání a chování vrstevníků a dospělých

 vědět, že nesmí krást, šikanovat a že nesmí být zneužíváni a týráni a že tato jednání jsou postižitelná

 pojmenovat nejběžnější pracovní činnosti

 vědět, že existují různé lidské činnosti a umět je pojmenovat  znát zaměstnání svých rodičů

 vědět, kde hledat pomoc v případě ohrožení

 vědět o tom, že existují služby odborné pomoci

Chování v krizových situacích. Nebezpečí ohrožení sociálně patologickými jevy a jejich prevence. Protiprávní jednání a jeho postih (krádež,šikana, zneužívání, týrání). Úcta k lidské práci a jejím produktům. Různé profese. Seznámení s jednoduchými stroji a přístroji, které usnadňují práci (v domácnosti i v zaměstnání). Možnosti profesního uplatnění žáků. Situace hromadného ohrožení.

71

VV – Naše město. VDO – Občanská společnost a škola TV – Turistika. OSV – Rozvoj schopnosti poznávání. EV – Ochrana přírody a kulturních památek. EV – Vztah člověka k prostředí. VDO – Obec jako základní jednotka samosprávy státu TV – Hry. VV – Malba, kresba. OSV – Sebepoznání a sebepojetí. OSV - Vzájemné poznávání se ve skupině/třídě. OSV - Mezilidské vztahy. OSV – Komunikace. OSV – Spolupráce a soutěživost OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti. OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika. VDO – Občan jako člen společnosti. MUV – Kulturní rozdíly. MUV – Lidské vztahy. MUV – Etnický původ.

PČ – Práce v domácnosti.


vlastní osoby  reagovat na pokyny dospělých při mimořádných událostech  poznat, kolik je hodin (celé hodiny)  znát roční období a měsíce  rozlišovat děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti (včera, dnes, zítra)

 porovnat rozdíly mezi současným způsobem života a života v minulosti podle obrázků  seznámit se s významnými událostmi a pověstmi, které se vztahují k regionu nebo kraji

 poznat rozdíly mezi stromy a keři  rozlišit listnaté a jehličnaté stromy

 poznat nejběžnější volně žijící zvířata  znát základní pravidla ochrany přírody a životního prostředí  vědět o škodlivých vlivech na životní prostředí

 uplatňovat hygienické návyky, sebeobslužné dovednosti a zásady zdravé výživy  dokázat sdělit a popsat své zdravotní obtíže  vědět, na koho se obrátit o pomoc  zvládnout ošetření drobného poranění

 vědět, jak se chovat při požáru a při vyhlášení Chování při požáru, při vyhlášení poplachu, při požárního poplachu dopravní nehodě.  vědět, jak se chovat při dopravní nehodě Důležitá telefonní čísla.  znát důležitá telefonní čísla Lidé a čas  znát jednotku času Orientace v čase  zvládnout jednoduchou orientaci v čase Určování času.  umět pojmenovat dny v týdnu Den, týden.  znát kalendář Měsíce. Rok.  znát roční období – jména měsíců, dnů Roční období. Kalendář.

M – orientace v čase. OSV – Seberegulace a sebeorganizace.

 seznámit se se způsobem života v minulosti, Naše země v dávných dobách: umět porovnat rozdíly mezi současností a Způsob života v pravěku. minulostí Současnost a minulost v našem životě (rozdíly ve  poznat významné historické objekty způsobu života). v nejbližším okolí, regionu a ČR Významné historické objekty v regionu a ČR.  seznámit se s regionálními pověstmi Regionální pověsti.  seznámit se s tradičními lidovými svátky Tradiční lidové svátky. Rozmanitost přírody  rozpoznat rozdíl mezi stromem, keřem a Rostliny. květinou Stromy a keře, ovocné, okrasné, listnaté a  rozlišit listnaté a jehličnaté stromy, keře jehličnaté.  rozeznat ovocné a okrasné stromy, keře Ovoce a zelenina  poznat nejběžnější druhy ovoce a zeleniny Sezónní práce na zahradě a na poli.  poznat nejběžnější volně žijící zvířata Volně žijící zvířata. Chování živočichů. Péče o zvířata a ptáky.  znát základní pravidla ochrany přírody Les.  uplatňovat základní zásady chování v přírodě Ochrana přírody.  seznámit se s významem vzduchu pro život, Chování v přírodě. ochranou ovzduší Péče o životní prostředí.  seznámit se s významem vody pro život, ochranou vodních zdrojů Člověk a zdraví  znát, jek pečovat o své zdraví a dodržovat Denní režim. hygienické návyky Zdravá strava a pitný režim.  znát zásady správné výživy Osobní hygiena.

EV – Krajina dříve a dnes, ochrana kulturních památek.

   

OSV – Psychohygiena. TV- Činnosti ovlivňující zdraví.

umět se chovat u lékaře ošetřovat člena rodiny v případě nemoci umět řešit krizové situace vědět, kde hledat pomoc

Nemoc. Sdělení potíží. Chování v době nemoci. Osobní bezpečí. Preventivní chování – zneužívání nebezpečných látek.

72

EV – Ekosystémy.

VV – Kresba, malba. TV – Vycházka do přírody. EV – Ochrana biologických druhů. TV – Turistika a pobyt v přírodě. EV – Ekosystémy. EV – Základní podmínky života. EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí. EV – Vztah člověka k prostředí. PČ – Sebeobsluha. TV – Činnosti ovlivňující zdraví.


 bránit se agresivitě

 uplatňovat základní pravidla silničního provozu pro chodce  reagovat přiměřeně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

 provést první pomoc při drobném poranění, bodnutí hmyzem, uštknutí zmije  dodržovat základní pravidla silničního provozu pro chodce  reagovat odpovídajícím způsobem na pokyny dospělých při mimořádných situacích

Ochrana sebe a svého těla před obtěžováním a zneužíváním. Ošetření drobných poranění. Bezpečné chování v silničním provozu. Chování člověka při mimořádných událostech.

73


5.5 Člověk a společnost Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a společnost má významnou roli v přípravě žáků na občanský život. Svým obsahem navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Utváří a rozvíjí osobnost žáků po stránce mravní, formuje jejich vnitřní postoje k důležitým oblastem lidského života a pomáhá jim orientovat se v mezilidských vztazích. Seznamuje žáky s historií našeho národa v kontextu s významnými událostmi světových dějin. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují sociální dovednosti a postoje důležité v občanském životě. Součástí vzdělávání je výchova k toleranci, respektování lidských práv, k úctě a ochraně přírodního prostředí a kulturních hodnot. Oblast zahrnuje vyučovací vzdělávací obory: 5.5.1 Člověk a společnost

5.5.1 Vyučovací předmět: Člověk a společnost Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět Člověk a společnost poskytuje žákům základní poznatky o vývoji lidstva, i vlastního národa, seznamuje je s nejvýznamnějšími osobnostmi a historickými událostmi, které ovlivnily život v minulosti a mají význam pro současnost. Zaměřuje se na formování osobnosti žáků po stránce citové a volní a na rozvíjení kognitivních funkcí tak, aby jejich začleňování do společenských vztahů bylo co nejúspěšnější. Žáci získávají základní vědomosti o podstatě a fungování společnosti, právech a povinnostech občanů. U žáků 9. a 10. třídy přispívá k vytváření jejich životní a profesní orientace, ke správné volbě povolání a uplatnění v dalším životě a ve společnosti. Vyučovací předmět má časovou dotaci v 7. – 10. ročníku 2 hodiny týdně. Navazuje na předmět Věcné učení na 1. stupni základní školy. Výuka probíhá především v kmenových učebnách, někdy v učebně informatiky. Učivo je průběžně doplňováno vhodnými videokazetami a DVD, které se týkají probírané látky, využíváme též vhodné výukové programy. Žáci se dle možností účastní, exkurzí, vycházek do okolí a besed k daným tématům. Základní výukovou formou výuky je výklad, je kombinován s dalšími metodami, neboť využíváme všechny dostupné možnosti získávání informací (internet). Využíváme metody a formy práce založené na žákovské spolupráci (práce ve dvojicích a menších skupinách). Při práci je uplatňován diferencovaný přístup k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Způsob a hloubka výuky je přizpůsobena schopnostem těchto žáků. Individuálně se přistupuje i k závěrečnému hodnocení. Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání:     


Do vyučovacího předmětu Člověk a společnost jsou zařazena průřezová témata:  Osobnostní a sociální výchova

74


    

Environmentální výchova Výchova demokratického občana Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení  Učíme žáky využívat poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytvářet komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy.  Na praktických příkladech seznamujeme žáky s možnostmi jeho pracovního uplatnění a motivujeme je k dalšímu odbornému vzdělání.  Učíme žáky pracovat s učebnicemi, učebními materiály, pomůckami, vyhledávat a třídit informace z různých dostupných zdrojů,  Seznamujeme žáky s termíny souvisejícími s probíraným učivem.

Kompetence k řešení problémů  Vedeme žáky k samostatnému řešení problémů, běžných životních situací a přiměřeně ke svým možnostem k překonávání životních překážek.  Učíme žáky popsat problém, svěřit se s ním, požádat o radu a řídit se jí.  Otevřeností a atmosférou vzájemné důvěry vytváříme žákovi prostor pro sdělování vlastních problémů.  Klademe důraz na přivolání pomoci v případě ohrožení vlastní nebo jiné osoby.  Vedeme žáky přijímat důsledky svých rozhodnutí, která je schopen obhájit.  Pomáháme žákům učit se neodradit nezdarem při řešení problému.  Vybízíme žáky k tomu, aby svá řešení posuzovali z nejrůznějších společenských aspektů.  Učíme žáky diskutovat a efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu.

Kompetence komunikativní  Pomáháme žákům porozumět obsahu sdělení a přiměřeně na něj reagovat.  Vedeme žáky ke kultivovanému vyjadřování vlastních myšlenek, názorů a postojů a jejich obhajování příznivou atmosférou ve třídě.  Rozvíjíme u žáků schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského a společenskovědního charakteru.  Učíme žáky využívat získané komunikační dovednosti k vytváření kvalitních vztahů a utváření pozitivního hodnotového systému.

Kompetence sociální a personální  Vedeme žáky k uvědomění si základních mravních hodnot v rodině i ve společnosti dodržováním dohodnutých pravidel chování.  Vhodnými pozitivními aktivitami učíme žáky rozpoznávat nebezpečí ohrožení před sociálně patologickými jevy.  Učíme žáky kriticky přistupovat k projevům vandalismu.  Posilováním sebeúcty a základního právního povědomí žáka se snažíme předcházet jeho možnému fyzickému a psychickému zneužívání.  Pomáháme žákům posilovat své sebevědomí na základě poznání a pochopení vlastní identity.  Učíme žáky účinně spolupracovat ve skupině a chápat význam týmová práce, uvědoměle přijímat a získávat role v různých skupinách.  Odmítavým postojem ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi lidmi, vedeme žáky k úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům, k rozvíjení respektu ke kulturním, náboženským a jiným odlišnostem lidí, skupin a různých společenství.

75


Kompetence občanské  Uplatňováním některých demokratických principů ve škole učíme žáky znát základní pravidla a povinnosti občanů, respektovat společenské normy a pravidla soužití.  Formou dramatizace a praktických zkušeností učíme žáky zvládat základní běžné praktické činnosti v životě (nákupy, návštěvy lékaře, úřadů, cestování,…).  Učíme žáky rozpoznávat netolerantní, rasistické, xenofobií a extremistické projevy v chování lidí – tyto projevy mezi žáky netolerujeme.  Svým příkladem pomáháme žákům uvědomit si význam ochrany zdraví a zdravého životního stylu.  Formou sociálních her, praktických cvičeních, naučených stereotypů vedeme žáky pomáhat lidem v nouzi a v krizových situacích.  Seznamujeme žáky s našimi kulturními tradicemi a historickým dědictvím a tímto poznáním cítit potřebu je chránit.

Kompetence pracovní  Vedeme žáky k dodržování zásad bezpečnosti a k ochraně zdraví – stanovujeme pravidla pracovních postupů při všech činnostech žáků ve škole (z hlediska bezpečnosti).  Vedeme žáky k tomu, aby rozvíjeli své myšlení a nacházeli nová řešení.  Motivujeme žáky k pracovní výdrži, ke koncentraci na pracovní výkon a k jeho dokončení.  Pomáháme žákům využívat znalosti získané ve škole i mimo ni pro svůj další rozvoj.

76


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SPOLEČNOST Vyučovací předmět: ČLOVĚK A SPOLEČNOST ROČNÍK: 7. – 8. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  poznat rozdíly ve způsobu života pravěkých a současných lidí  mít základní poznatky z období českého státu

 mít základní informace o otázkách rodinného života a rozlišovat postavení a role rodinných příslušníků

 respektovat pravidla společenského soužití

 uplatňovat vhodné způsoby chování a komunikace v různých situacích, rozlišit projevy nepřiměřeného chování

HISTORIE NAŠEHO NÁRODA  porovnat způsoby obživy a soužití lidí Pravěk, život v pravěku. v pravěku a v současnosti (náboženství, zemědělství, řemesla, obchod, kultura, společnost)  seznámit se s prvními státními útvary na První státní útvary na našem území. našem území  rozlišit počátky státu podle pověstí a historicky prokázané skutečnosti ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI  pojmenovat členy rodiny a znát jejich úlohy i Rodina. příbuzenské vztahy Funkce a struktura rodiny.  mít úctu k rodičům, prarodičům, ke všem Odpovědnost rodičů za výchovu dětí. lidem  osvojit si pravidla chování k rodičům, sourozencům, příbuzným  seznámit se s rolí otce a matky v rodině  vysvětlit možný rozpad rodiny a jeho příčiny Mezilidské vztahy ve společnosti - rovnoprávné  znát prostředí školy a její okolí postavení žen a mužů.  orientovat se ve škole Škola.  chovat se slušně vůči spolužákům a Práva a povinnosti žáků. dospělým Vztahy ve škole.  osvojovat si práva a povinnosti žáků, dodržovat pravidla školního řádu  chránit školní majetek  upevňovat si základní návyky společenského chování ve škole  seznámit se s obvyklými a přijatelnými Mezilidské vztahy ve společnosti. způsoby chování ve společnosti Základní pravidla společenského chování.  seznámit se s vhodnými způsoby chování a komunikace v různých životních situacích  respektovat základní právní normy našeho státu

Mezilidská komunikace.

77

VV – Modelování z hlíny, pravěké malby.

ČJ – Pověsti.

OSV – Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy.

OSV – Respekt, podpora, pomoc. VDO – Škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole, způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy. OSV – Péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy. MUV - Uplatňování principu slušného chování. OSV – Komunikace v různých situacích. OSV – Dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů - problémy v mezilidských vztazích.


 znát hodnoty přátelství a vztahů mezi lidmi a být ohleduplný ke starým, nemocným a postiženým spoluobčanům  vědět o nebezpečí rasismu a projevech vandalismu  tolerovat názory a zájmy minoritních skupin ve společnosti

 znát nejbližší důležitá místa v okolí školy a bydliště  seznámit se s významnými událostmi a pověstmi, které se vztahují k regionu nebo kraji

 znát symboly našeho státu a jeho hlavní představitele  být seznámen se základními právy a povinnostmi občanů

 rozeznat nebezpečí ohrožení sociálně patologickými jevy

 seznámit se se způsoby pomoci lidem Úcta k člověku. v nouzi  seznámit se s důležitostí vzájemné solidarity mezi lidmi v situacích ohrožení (záplavy, požáry)  seznámit se s nepřijatelností vandalského Rovnocennost a rovnoprávnost národnostních chování a aktivně proti němu vystupovat menšin.  seznámit se s netolerantními, rasistickými a xenofobními projevy chování lidí  respektovat kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí  zaujímat tolerantní postoj k menšinám  znát krajinu v okolí obce Obec, region, kraj, zajímavosti a významné  hovořit o zajímavých místech v okolí osobnosti obce, regionu kraje. domova Přírodní zajímavá místa,  znát některé lidové svátky, národní zvyky a kulturní památky, národní zvyky a obyčeje. obyčeje Regionální pověsti.  znát památné objekty v obci a okolí Naše vlast, významné události a osobnosti, které  seznámit se s regionálními pověstmi a proslavily naši vlast. pohádkami Státní svátky.  seznámit se s významnými osobnostmi, které proslavily náš národ  mít povědomí o státních svátcích a významných dnech POZNATKY O SPOLEČNOSTI  seznámit se s důležitými symboly našeho Prezident republiky. státu a způsoby jejich používání Státní symboly.  seznámit se s hlavními představiteli státu  seznámit se se základními právy a Lidská práva, základní lidská práva, práva dítěte a povinnostmi občanů jejich ochrana, rodinné právo.  seznámit se s důsledky porušení práv a Týrané dítě, zneužívané dítě. povinností Diskriminace.  seznámit se s projevy a důsledky šikany, Šikana. diskriminace, týrání a zneužívání dětí. PÉČE O OBČANA  seznámit se s vhodnými a nevhodnými Člověk a volný čas, kultura, sport, volnočasové způsoby využívání volného času aktivity, nevhodné využívání volného času.  seznámit se s nabídkou volnočasových Ohrožení sociálně patologickými jevy. aktivit Nebezpečí drog.  (kulturních a sportovních institucí) a pokusit se vybírat akce, které ho zajímají  seznámit se s projevy a důsledky sociálně

78

OSV – Sebepoznání a sebepojetí – moje vztahy k druhým lidem. OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika – odpovědnost, spolehlivost, respektování MUV – Kulturní rozdíly – respektování zvláštností různých etnik.. MUV –Lidské vztahy. MUV – Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; různé způsoby života. EV – Vztah člověka k prostředí – naše obec – příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci. EV – Ochrana přírody a kulturních památek. ČAP – Česká republika ČJ- Pověsti.

VDO – Formy participace občanů v politickém životě. OSV – Mezilidské vztahy. OSV - Řešení problémů v mezilidských vztazích. VDO – Občan, občanská společnost a stát. MUV – Lidské vztahy - právo všech lidí žít společně. OSV – Organizace vlastního času. OSV – Psychohygiena. MEV – Vliv médií na každodenní život a uspořádání dne.


 vědět o možnostech sociální péče o potřebné občany  využívat, v případě potřeby, služeb pomáhajících organizací  mít osvojeny nezbytné dovednosti potřebné k ochraně osob za mimořádných událostí

patologických jevů  seznámit se se systémem zdravotní a sociální péče  seznámit se s příklady pomoci ostatním  vybudovat si vztah k potřebným občanům  pomáhat starým a postiženým lidem  vědět, jak se chovat při požáru a při vyhlášení požárního poplachu  dodržovat pravidla silničního provozu chodců a cyklistů  seznámit se s vhodným chováním při dopravní nehodě  seznámit se s poskytováním první pomoci  upevnit si důležitá telefonní čísla  seznámit se se složkami záchranného integrovaného systému a jejich funkcí  seznámit se s druhy živelních pohrom

Zdravotní a sociální péče, systém zdravotní péče. Zdravotní a sociální pojištění. Sociální zabezpečení. Orgány a instituce zdravotní a sociální péče. Pomáhající organizace. Situace hromadného ohrožení, chování při požáru, při vyhlášení poplachu, při dopravní nehodě. Důležitá telefonní čísla. Živelná pohroma.

79

MEV – Vliv médií na každodenní život (na postoje a chování).

OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti. OSV – Dovednosti rozhodování v problematických situacích. ČAP - Živelní pohromy, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom.


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SPOLEČNOST Vyučovací předmět: ČLOVĚK A SPOLEČNOST ROČNÍK: 9. – 10. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  vědět o význačných osobnostech našich dějin  mít představu o významných historických událostech v naší zemi

 mít základní informace o otázkách rodinného života a rozlišovat postavení a role rodinných příslušníků

 respektovat pravidla společenského soužití

HISTORIE NAŠEHO NÁRODA  seznámit se s hlavními osobnostmi našich Významné osobnosti našich dějin. dějin  seznámit se s příčinami a důsledky 1. světové Světové války, jejich důsledky. války  seznámit se s okolnostmi vzniku samostatné Vznik samostatné ČR. ČSR  seznámit se s osobností T. G. Masaryka Vznik československého státu, první prezident T. G.  seznámit se se základními změnami, k nimž Masaryk. v naší společnosti došlo po listopadu 1989 Vznik České republiky.  ujasnit si začlenění ČR do integračního Vstup ČR do EU. procesu (vstup do EU), vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI  pojmenovat členy rodiny a znát vztahy lidí Rodina. v rodině Funkce a struktura rodiny.  orientovat se v širší rodině (prarodiče, Odpovědnost rodičů za výchovu dětí. příbuzní)  vysvětlit vznik rodiny  znát pojmy svatební obřad, manželství Mezilidské vztahy ve společnosti - rovnoprávné  vysvětlit význam harmonických vztahů mezi postavení žen a mužů. členy rodiny (vzájemná pomoc, důvěra) pro zdravý vývoj dítěte  vysvětlit role otce a matky v rodině  rozpoznat možné příčiny rodinných problémů a uvést vhodné způsoby řešení  orientovat se ve škole  chovat se slušně vůči spolužákům a dospělým  znát práva a povinnosti žáků, dodržovat pravidla školního řádu Škola.  pochopit, proč je výhodné vzájemně Práva a povinnosti žáků. spolupracovat ve škole Vztahy ve škole.  znát obvyklé a přijatelné způsoby chování ve Mezilidské vztahy ve společnosti. společnosti Základní pravidla společenského chování.

80

VMEG – Jsme Evropané - Evropská unie.

OSV – Mezilidské vztahy - péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy. MUV – Lidské vztahy – důležitost integrace jedince v rodinných vztazích. VZ - Vztahy a soužití v prostředí rodiny, školy, vrstevnické skupiny. OSV – Respekt, podpora, pomoc.

VDO – Občanská společnost a škola. OSV – Poznávací schopnosti – vzájemné poznávání se ve třídě (skupině). OSV – Mezilidské vztahy – vztahy a naše třída. OSV – Péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy.


 uplatňovat vhodné způsoby chování a komunikace v různých situacích, rozlišit projevy nepřiměřeného chování  znát hodnoty přátelství a vztahů mezi lidmi a být ohleduplný ke starým, nemocným a postiženým spoluobčanům  vědět o nebezpečí rasismu a projevech vandalismu  tolerovat názory a zájmy minoritních skupin ve společnosti

 znát nejbližší důležitá místa v okolí školy a bydliště  seznámit se s významnými událostmi a pověstmi, které se vztahují k regionu nebo kraji

 znát symboly našeho státu a jeho hlavní představitele

 být seznámen se základními právy a povinnostmi občanů

 uplatnit vhodné způsoby chování a Mezilidská komunikace. komunikace v různých životních situacích  respektovat základní právní normy našeho státu  navrhnout způsoby pomoci lidem v nouzi a Úcta k člověku. v případě potřeby jim dokázat pomoci  pochopit důležitost vzájemné solidarity mezi lidmi v situacích ohrožení (záplavy, požáry)  pochopit nepřijatelnost vandalského chování Rovnocennost a rovnoprávnost národnostních a aktivně proti němu vystupovat menšin.  rozpoznat netolerantní, rasistické a xenofobií projevy chování lidí  pokusit se objasnit potřebu tolerance ve společnosti  zaujmout aktivní postoj proti všem projevům lidské nesnášenlivosti  respektovat kulturní zvláštnosti i odlišné názory, zájmy, způsoby chování a myšlení lidí  zaujímat tolerantní postoj k menšinám  seznámit se s pojmem domov z hlediska své Obec, region, kraj, zajímavosti a významné sounáležitosti k rodině, obci, regionu, kraje osobnosti obce, regionu kraje.  znát zajímavá místa a kulturní památky Přírodní zajímavá místa, v regionu kulturní památky, národní zvyky a obyčeje.  znát některé lidové svátky, národní zvyky a Regionální pověsti. obyčeje Naše vlast, významné události a osobnosti, které  chovat se šetrně ke kulturním památkám a proslavily naši vlast. k přírodním objektům Státní svátky.  znát regionální pověsti a pohádky  mít povědomí o významných osobnostech, které proslavily náš národ  mít povědomí o státních svátcích a významných dnech POZNATKY O SPOLEČNOSTI  znát důležité symboly našeho státu a způsoby Prezident republiky. jejich používání Státní orgány a instituce.  uvést příklady institucí, které se podílejí na Státní občanství. správě obcí, krajů a státu Státní symboly.  znát základní lidská práva  znát základní práva a povinnosti občanů

Lidská práva, základní lidská práva, práva dítěte a jejich ochrana, rodinné právo.

81

MUV - Uplatňování principu slušného chování. OSV – Komunikace v různých situacích. OSV – Spolupráce a soutěživost - jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů. OSV – Sebepoznání a sebepojetí – moje vztahy k druhým lidem. OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika – odpovědnost, spolehlivost, respektování VDO – Principy soužití s minoritami. MUV – Kulturní rozdíly. MUV – Lidské vztahy. MUV – Etnický původ.

VDO – Spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci. MUV – Vliv médií na kulturu. EV – Vztah člověka k prostředí – naše obec – příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci. EV – Ochrana přírody a kulturních památek. ČAP – Česká republika; Přírodní zajímavosti regionu. ČJ - Pověsti.

VDO – Občan, občanská společnost a stát. VDO – Formy participace občanů v politickém životě. VMEG – Státní a evropské symboly. MEV – Fungování a vliv médií ve společnosti - role médií v politickém životě. MUV – Udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi.


 uvědomovat si rizika a důsledky protiprávního jednání

 být seznámen s právy občanů ČR v rámci EU

 dokázat vyřizovat své osobní záležitosti, v případě potřeby požádat o radu

 rozeznat nebezpečí ohrožení sociálně

 uvědomit si důsledky porušení práv a Týrané dítě, zneužívané dítě. povinností Diskriminace.  respektovat základní právní normy našeho Šikana. státu  popsat a odsoudit projevy šikany  rozpoznat projevy diskriminace, týrání a zneužívání dětí.  uvědomovat si rizika a důsledky Člověk a právo, práva a povinnosti občana. protiprávního jednání Policie, soudy.  pokusit se vyplnit formuláře k různým Právní dokumenty občana. právním dokumentům občana Druhy a postihy protiprávního jednání.  seznámit se s činností důležitých orgánů Trestná činnost mládeže. právní ochrany občanů (policie, soudy)  seznámit se s příklady postihů, které může použít náš stát v případě protiprávního jednání (pokuta, odnětí svobody, aj.)  seznámit se významem evropské integrace Evropská integrace.  seznámit se s právy občanů ČR v rámci EU Postavení ČR v rámci EU.  seznámit se s postavením ČR v rámci EU PÉČE O OBČANA  uvědomit si význam vzdělání pro budoucí Vzdělávání v ČR, právo na vzdělání, význam život vzdělání, příprava pro profesní uplatnění.  uvědomit si podíl vlastní odpovědnosti při rozhodování o volbě budoucí profese  seznámit se se souvislostmi mezi různými pracovními činnostmi a předpoklady nutnými pro jejich výkon  seznámit se s pojmy kvalifikace a Pracovní uplatnění, kvalifikace, rekvalifikace. rekvalifikace  pokusit se vyhledat vhodnou profesi  seznámit se se zdroji, ze kterých pocházejí Odměna za práci. příjmy státu a do kterých oblastí stát směřuje Nezaměstnanost, pracovní úřady. své výdaje  seznámit se se způsobem pomoci v případě Finanční podpora v nezaměstnanosti. nezaměstnanosti  seznámit se s možnostmi vhodného použití Peníze a jejich funkce. kapesného a uspořených peněz Hospodaření s penězi.  znát možnosti úhrady peněz (složenky, trvalý příkaz, aj.)  znát způsoby ukládání a vybírání peněz (spořitelny, banky, kreditní karty, půjčky)  seznámit se s důležitými oblastmi, do kterých rodina směřuje své výdaje  rozlišit vhodné a nevhodné způsoby Člověk a volný čas, kultura, sport, volnočasové

82

VDO – Občan, občanská společnost a stát; Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana. VZ - Skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita.

VMEG – Evropa a svět nás zajímá. VMEG – Objevujeme Evropu a svět.

M – Manipulace s penězi.

OSV – Organizace vlastního času.


patologickými jevy

 vědět o možnostech sociální péče o potřebné občany  využívat, v případě potřeby, služeb pomáhajících organizací  mít osvojeny nezbytné dovednosti potřebné k ochraně osob za mimořádných událostí

využívání volného času  orientovat se v nabídce volnočasových aktivit  zhodnotit nabídku kulturních a sportovních institucí a cíleně z nich vybírat akce, které ho zajímají  rozpoznat projevy sociálně patologických jevů  hledat pomoc v případě potřeby  vědět, kde hledat pomoc v případě potřeby  upevnit si znalosti s systému zdravotní a sociální péče  snažit se pomoci ostatním  vybudovat si vztah k potřebným občanům

aktivity, nevhodné využívání volného času. Ohrožení sociálně patologickými jevy. Nebezpečí drog.

OSV – Psychohygiena. MEV - Vnímání mediálních sdělení. MEV – Vliv médií na každodenní život a uspořádání dne. VZ - Podpora zdraví

Zdravotní a sociální péče, systém zdravotní péče. Zdravotní a sociální pojištění. Sociální zabezpečení. Orgány a instituce zdravotní a sociální péče. Pomáhající organizace.

OSV – Hledání pomoci při potížích. OSV – Péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy, respekt, podpora, pomoc. MEV – Vliv médií na každodenní život.

 vědět, jak se chovat při požáru a při vyhlášení požárního poplachu  dodržovat pravidla silničního provozu chodců a cyklistů  vědět, jak se chovat při dopravní nehodě  upevňovat znalosti o poskytování první pomoci  znát důležitá telefonní čísla  mít povědomí o složkách záchranného integrovaného systému a jejich funkcích  znát druhy živelních pohrom a znát jejich příčiny a následky

Situace hromadného ohrožení, chování při požáru, při vyhlášení poplachu, při dopravní nehodě. Důležitá telefonní čísla.

ČAP – Z - Živelní pohromy, chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom. VZ - Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence.

83


5.6 Člověk a příroda Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která přibližuje přírodovědné učivo na 1. stupni základního vzdělávání a kooperuje s ostatními vzdělávacími oblastmi. Dává žákům příležitost seznámit se s přírodou jako systémem, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Žáci získávají základní poznatky o přírodních zákonitostech, které mohou uplatnit v praktickém životě. Seznamují se s vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a se závislostí člověka na přírodních zdrojích. Žáci se učí využívat získané základní přírodovědné znalosti k ochraně přírody. Oblast zahrnuje vyučovací vzdělávací obor: 5.6.1

Člověk a příroda

5.6.1

Vyučovací předmět:

Člověk a příroda

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět Člověk a příroda zahrnuje základní fyzikální, chemické, přírodovědné a zeměpisné poznatky a dovednosti. Charakter výuky umožňuje žákům hlouběji porozumět procesům probíhajícím v přírodě, vzájemným souvislostem a vztahům mezi nimi, poznávat přírodní podmínky nejen ve svém nejbližším okolí a na území ČR, ale i v Evropě. Vychází z osobních poznání a zkušeností. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Člověk a příroda je rozdělen na tematické okruhy: Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Vzdělávání v tematickém okruhu Fyzika směřuje k podpoře hledání a poznávání fyzikálních faktů a jejich vzájemných souvislostí, vede k rozvíjení a upevňování dovedností objektivně pozorovat a měřit fyzikální vlastnosti a procesy. Učí žáky zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti a vztahy mezi nimi a směřuje k seznámení se základními fyzikálními pojmy a odbornou terminologií. Vede žáky k porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí. Podporuje u žáků vytváření otevřeného a kritického myšlení a logického uvažování. Tematický okruh fyzika úzce souvisí s ostatními okruhy vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Cílem výuky je osvojení základních fyzikálních pojmů a zákonitostí, především na základě pozorování, měření a experimentování, potřebných k porozumění fyzikálním jevům a procesům, vyskytujících se v přírodě, v běžném životě i v technické či technologické praxi. Vzdělávání v tomto tematickém okruhu přispívá k rozvoji rozumových schopností žáků, rozvíjí jejich specifické zájmy a přirozenou touhu po poznání světa, ve kterém žijeme. Tematický okruh Chemie je zařazen na 2. stupni v 9. a 10. ročníku. Cílem vzdělávání v tematickém okruhu Chemie je vést žáky k poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním jednoduchých chemických pokusů, správně vysvětlovat a zdůvodňovat chemické jevy, pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a umět poskytnout první pomoc při úrazech s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky. Tematický okruh chemie je úzce spjat s ostatními okruhy vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v tematickém okruhu Přírodopis směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny. Tematický okruh umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe

84


a ovlivňují se, učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě, vede žáky k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislostí člověka na přírodních zdrojích a seznamuje žáka se stavbou živých organismů. V tematickém okruhu Zeměpis umožňuje žákům poznávat přírodní a sociometrické podmínky nejen v nejbližším okolí a na území ČR, ale i v Evropě a ve světě. Výuka vychází z osobních zkušeností a znalostí žáků a rozvíjí jejich specifické zájmy. Tematický okruh Zeměpis umožňuje získávání elementárního povědomí o existenci různých zemí, o planetě Zemi, o vesmíru. Vyučovací předmět Člověk a příroda se vyučuje v 7. až 10. ročníku. V 7. a 8. ročníku se vyučují 2 hodiny týdně, v 9. a 10. ročníku 4 hodiny týdně. Navazuje na vyučovací předmět Věcné učení na 1. stupni základní školy. Výuka probíhá většinou ve třídách, někdy v učebně informatiky, neboť využíváme všech dostupných výukových programů. Občas pracujeme v terénu, kdy si děti své vědomosti procvičují v praktickém životě. Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání:      

skupinové vyučování samostatná práce kolektivní práce frontální výuka projekty laboratorní práce

Do vyučovacího předmětu Člověk a příroda jsou zařazena průřezová témata:     

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova. Multikulturní výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Výchova demokratického občana

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení  Zadáváme úlohy vycházející v co největší míře z praktického života, a tím jim umožňujeme aplikaci získaných zkušeností v praktických situacích.  Vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací a orientaci v informačních zdrojích pomocí naučených stereotypů i získaných zkušeností.  Učíme žáky pracovat s přístroji, zařízeními, měřidly, pomůckami a využívat různé druhy studijních materiálů (učebnice, mapy, atlasy, časopisy, internet, encyklopedie…).  Vedeme žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných informací, k popisu a hledání souvislostí mezi jevy a k jejich vysvětlení.  Do výuky vhodně začleňujeme obecně používané termíny, znaky a symboly ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života.

Kompetence k řešení problémů  Otevřeností a atmosférou vzájemné důvěry, řešením problémových situací vedeme žáky k samostatnému řešení problémů ve škole i mimo školu na základě naučených stereotypů i získaných zkušeností.  Zadáváme žákům takové úkoly, při kterých se učí řešit známé a opakující situace na základě nápodoby a vlastních zkušeností.  Pomáháme žákům nenechat se odradit případným nezdarem a sledovat vlastní pokrok při zdolávání problémů.  Vedeme žáky, aby dokázali přivolat nebo poskytnout 1. pomoc v případě ohrožení vlastní nebo jiné osoby.

85


 Vytváříme podmínky pro týmovou spolupráci při řešení problémů.

Kompetence komunikativní  Využíváme pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky.  Vedeme žáky ke komunikaci ve skupině a k respektování názorů druhých.  Podněcujeme žáky, aby se nebáli zeptat a vyslovit svůj názor a postoj vytvářením přátelské atmosféry ve třídě a vedeme je k užívání vhodných forem obhajoby svého názoru.  Pomáháme žákům porozumět obsahu sdělení a přiměřeně na něj reagovat podle svých možností.

Kompetence sociální a personální  Navozujeme situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti.  Vytváříme příležitosti k tomu, aby žáci mohli ve výuce pracovat ve dvojicích a malých skupinách, sledujeme a hodnotíme vzájemnou spolupráci žáků.  Dodržováním dohodnutých pravidel, školního a vnitřního řádu vedeme žáky k dodržování zásad slušného a bezpečného chování a vzájemného soužití ve škole i mimo ni.  Zapojujeme žáky do sportovního a kulturního dění v obci, regionu, čímž upevňujeme základní návyky společenského chování.

Kompetence občanské  Vedeme žáky k šetrnému využívání přírodních zdrojů a energií.  Vedeme žáky chránit své zdraví, uvědomovat si význam zdravého životního stylu a podílet se na ochraně životního prostředí.  Vedeme žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví a zdraví svých blízkých.  Praktickým nácvikem a vlastním příkladem upevňujeme chování žáků v krizových situacích i v situacích ohrožujících život i zdraví člověka.  Upevňováním osvojených návyků a dovedností zapojujeme žáky do společnosti.  Dodržováním pravidel chování vedeme žáky k upevňování základních společenských norem a pravidel soužití.

Kompetence pracovní  Vedeme žáky k dodržování a upevňování bezpečného chování při práci s přístroji a zařízeními pomocí naučených stereotypů.  Motivujeme žáky k pracovní výdrži, ke koncentraci na pracovní výkon a k jeho dokončení.  Umožňujeme žákům reálně posoudit výsledek své práce i práce ostatních posilováním respektu a tolerance.  Umožňujeme žákům zvládat základní pracovní dovednosti a postupy při jednoduchých praktických činnostech a vedeme je k rozšiřování své komunikační schopnosti při kolektivní práci.  Vyžadujeme dodržování vymezených pravidel (povinností z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí).  Vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci se živými a neživými přírodninami podle individuálních možností žáků.

86


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: ČLOVÉK A PŘÍRODA ROČNÍK: 7. - 8. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  rozpoznat jednotlivá skupenství

    

 poznat, zda je těleso v klidu či pohybu vůči jinému tělesu

 

 být seznámen s pohyby planety Země a jejich důsledky – střídání dne a noci, ročních období

  

 získat základní vědomosti o dění v přírodě během ročních období

    

 znát vybrané zástupce rostlin a živočichů  vědět o způsobu péče o rostliny a zvířata během roku

 

Opakování učiva Věcného učení Fyzika rozlišit látku a těleso a uvést jejich příklady Tělesa a látky. rozlišit látky na pevné, kapalné a plynné Základní fyzikální vlastnosti látek. uvést vlastnosti látek se zřetelem na použití Přeměny skupenství, tání a tuhnutí; teplota varu v praktickém životě žáka kapaliny. popsat přeměny skupenství látek Měření fyzikálních veličin (délka, hmotnost, změřit vhodně zvolenými měřidly délku, objem, čas). hmotnost, objem a čas rozhodnout zda je dané těleso v klidu či Pohyby těles, pohyb a klid těles. v pohybu vzhledem k jinému tělesu Jednoduché stroje a jejich užití v praxi. seznámit se s jednoduchými stroji (páka, kladka, kolo na hřídeli, nakloněná rovina, šroub) a jejich užitím v praktickém životě osvojit si základní vědomosti o Zemi jako Pohyb Země kolem své osy a kolem Slunce; vesmírném tělese a jejím postavení ve měsíční fáze. vesmíru objasnit pohyb planety Země kolem Slunce a pohyb Měsíce kolem Země objasnit střídání dne a noci, ročních období a vznik jednotlivých měsíčních fází Shrnutí a opakování učiva. Laboratorní práce. Přírodopis rozdělit celý rok na roční období a měsíce Příroda v ročních obdobích – znaky ročních charakterizovat znaky jednotlivých ročních období, chování živočichů, péče o zvířata a ptáky, obdobích sezónní práce na zahradě a na poli. poznat rostliny v jednotlivých ročních Příroda na podzim. obdobích Příroda v zimě. seznámit se s chováním živočichů Příroda na jaře. v jednotlivých ročních obdobích Příroda v létě. osvojit si pojmy: teplo, zima, déšť, sníh, vítr, slunce, mrak, bouřka seznámit se se základními částmi vyšších a Stavba, tvar a funkce rostlin. nižších rostlin a jejich funkcí Význam jednotlivých částí těla vyšších rostlin poznat běžné druhy a vybrané zástupce rostlin (kořen, stonek, list, květ, semeno, plod).

87

OSV - Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění. M - Převody jednotek. OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění.

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění.

OSV – Rozvoj schopností poznávání. VV – Roční období.

EV – Základní podmínky života – Ochrana biologických druhů. PČ – Pěstování a rozmnožování rostlin.


 seznámit se s nejznámějšími druhy chráněných, léčivých (sběr) a jedovatých rostlin  znát význam rostlin v přírodě pro člověka a uvědomit si jejich ochranu  znát význam lesa, společenství stromů, rostlin a hub  poznat naše nejběžnější jedlé a jedovaté houby

 vědět o významu hospodářsky důležitých rostlin a jejich pěstování

 dodržovat základní pravidla bezpečného chování při poznávání přírody  vědět, které činnosti životnímu prostředí pomáhají a které ho poškozují  vědět, jek chránit přírodu na úrovni jedince

 orientovat se na mapě podle barev, rozlišit vodstvo, horstvo, nížiny

 pochopit význam lesa  seznámit se se základními druhy rostlin a s lesními plody v lese  umět rozeznat nejběžnější jedlé a jedovaté houby  seznámit se s první pomocí při otravě houbami  seznámit se s hospodářsky důležitými rostlinami s důrazem na regionální podmínky  seznámit se s hospodářským významem rostlin a významem pro výživu člověka  seznámit se s pěstováním těchto rostlin  znát a dodržovat pravidla při praktickém poznávání přírody

Poznávání běžných druhů a vybraných zástupců rostlin. Chráněné rostliny. Léčivé rostliny. Plody jedovatých rostlin. Význam rostlin a jejich ochrana. Les. Jehličnaté, listnaté stromy, keře. Lesní plody. Houby s plodnicemi, jedlé, jedovaté, zásady sběru, konzumace a první pomoc při otravě houbami. Využití hospodářsky důležitých rostlin (pícniny, obilniny, zeleniny, okopaniny, olejniny, luskoviny).

OSV – Rozvoj schopností poznávání. EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí (zemědělství a životní prostředí).

Praktické poznávání přírody.

OSV – Rozvoj schopností poznávání. TV – Turistika a pobyt v přírodě. Ochrana přírody. EV – Základní podmínky života: voda, půda, ovzduší. EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí (ochrana přírody). Změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit). EV – Vztah člověka k prostředí.

 vyjmenovat základní složky životního Ochrana přírody a životního prostředí. prostředí (vzduch, voda, půda, rostliny, Chráněná území. živočichové ) a pochopit jejich ochranu  seznámit se s významem ochrany přírody a životního prostředí  seznámit se chráněnými územími Zeměpis Opakování učiva předmětu Věcného učení (Místo, kde žijeme)  určit hlavní světové strany Mapa. Orientace na mapě podle barev.  rozlišit základní barvy na mapě a značky  pracovat s mapou, atlasem a globusem  podle mapy najít nejdůležitější pohoří, nížiny, moře, oceány, řeky  ukázat na mapě hranice mezi státy, světadíly Světadíly.  najít na mapě světadíly, pojmenovat je Moře a oceány.  pracovat s globusem jako zmenšeným Státy EU. modelem Země  získat základní informace o jednotlivých světadílech  najít na mapě Evropu  zdůraznit odlišnost jednotlivých světadílů od Evropy  vyhledat státy EU a jejich hlavní města

88

OSV – Rozvoj schopností poznávání. EV – Ekosystémy (les).

VMEG – Rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa. Místa, události v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu. Naši sousedé v Evropě. Život dětí v jiných zemích. Lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy. MUV - Rovnocennost všech etnických skupin a kultur. Odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost. Různé způsoby života. VMEG – Objevujeme Evropu a svět – naše


 najít na mapě zeměpisnou polohu České republiky a její sousední státy, vědět co jsou státní hranice  vyhledat na mapě České republiky kraj (region) podle bydliště nebo místa školy  orientovat se na mapě města podle významných bodů  uplatňovat v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě

 adekvátně jednat při nebezpečí živelné pohromy a ohrožení života

 porovnat velikosti jednotlivých států  znát základní informace o hraničních přechodech, pohraničním styku a cestovních dokladech  vyhledat na mapě polohu České republiky  určit její zeměpisnou polohu a členitost  určit hranici a sousední státy  orientovat se na vlastivědné mapě České republiky  seznámit se s mapou místní krajiny  orientovat se v obci  orientovat se podle plánu obce (města)  seznámit se s místním regionem a jeho okolím  umět se bezpečně pohybovat v přírodě  poskytnout 1. pomoc  uplatňovat základní pravidla přežití ve volné přírodě v jednotlivých ročních obdobích  seznamovat se s různými nebezpečími při pobytu v přírodě  orientovat se podle mapy v terénu  pracovat s kompasem a buzolou  mít povědomí o různých živelních pohromách  vhodně reagovat při nebezpečí živelních pohrom  poskytnout 1. pomoc při ohrožení života adekvátně ke svému věku  vědět o tom, že existují služby odborné pomoci; znát telefonní čísla

89

Česká republika, zeměpisná poloha, členitost. Hranice republiky. Sousední státy.

vlast a Evropa. Evropské krajiny. Evropa a svět. Mezinárodní setkávání. Státní a evropské symboly. VMEG – Evropská unie. VMEG – Naše vlast a Evropa. I – Vyhledávání informací.

Místo, kde žijeme.

I – Vyhledávání informací. ČAS - Člověk ve společnosti. VDO – Spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci.

Ochrana člověka při ohrožení zdraví a života.

TV – Turistika, pobyt v přírodě EV – Ochrana přírody (význam ochrany přírody, ochrana přírody při masových sportovních akcích).

Živelní pohromy. Chování a jednání při nebezpečí živelních pohrom.

OSV – Dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů. TV – První pomoc.


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A PŘÍRODA Vyučovací předmět: ČLOVĚK A PŘÍRODA ROČNÍK: 9. -10. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  rozeznat zdroje zvuku  vědět o vlivu nadměrného hluku na životní prostředí a zdraví člověka

    

 být informován o zdrojích elektrického proudu  znát zásady bezpečnosti při práci s elektrickými přístroji

     

 rozeznat zdroje tepla

 rozpoznat zdroje světla

        

Opakování učiva ze7 - 8. ročníku Fyzika určit vznik a zdroje zvuku Zdroje zvuku; ozvěna; hudební nástroje, škodlivost využívat s porozuměním poznatek, že nadměrného hluku. rychlost zvuku závisí na prostředí, kterým se zvuk šíří pochopit odraz zvuku jako odraz zvukového vzruchu od překážky a objasnit vznik ozvěny vysvětlit vznik tónu v hudebních nástrojích posoudit možnosti omezení nadměrného hluku, ochrana před nadměrným hlukem vysvětlit způsob výroby a přenosu elektrické Druhy energie; elektrická energie; jaderná energie elektrárna; ochrana lidí před radioaktivním seznámit se s provozem v jaderné elektrárně zářením. popsat nepříznivý vliv radioaktivního záření Elektrické spotřebiče, dodržování pravidel na lidský organismus bezpečné práce s elektrickými přístroji. posoudit bezpečné používání elektrických přístrojů znát základní pravidla bezpečnosti při zacházení s elektrickými spotřebiči znát zásady první pomoci při zasažení elektrickým proudem rozeznat zdroje tepla - přírodní, umělé Zdroje tepla. změřit teplotu venkovní, tělesnou poznat změnu teploty seznámit se se šířením teploty umět využít zdroje tepla rozeznat zdroje světla Zdroje světla; využití zrcadel; praktické využití posoudit šíření světla – odraz světla dle optických přístrojů. prostředí seznámit se se zrcadlem rovinným, vypuklým a dutým, uvést příklad jejich využití v praxi popsat jednoduché optické přístroje a jejich využití v běžném životě (lupa, mikroskop,

90

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění. ČAP - P – Hygiena sluchového ústrojí.





 rozlišit základní vlastnosti látek – rozpustné, nerozpustné

 

 rozlišovat druhy vody – pitná, užitková, odpadní  vědět o znečišťování vody a vzduchu ve svém nejbližším okolí – továrny, auta

  

 vědět o kyslíku jako složce vzduchu a jeho nezbytnosti pro život člověka, zvířat i rostlin

    

 poznat, podle etikety, chemické výrobky používané v domácnosti a bezpečně s nimi pracovat

      

 vědět o škodlivých vlivech na přírodní prostředí

  

 uplatňovat zásady správné výživy

  

dalekohled, fotoaparát) Shrnutí a opakování učiva. Laboratorní práce. Chemie poznat skupenství (pevné, kapalné a plynné) a Vlastnosti látek. Hustota. Rozpustnost. jejich přeměny Vliv teploty a míchání na rychlost rozpouštění pozorovat vliv teploty a míchání na rychlost pevné látky. rozpouštění pevné látky seznámit se s dějem: koloběh vody v přírodě Voda. Voda v přírodě. Pitná a užitková voda. vyjmenovat druhy vod (pitná, užitková a Odpadní vody. Čistota vody. odpadní) a pochopit jejich význam podle užití a znečištění poznat hlavní znečišťovatele pitné vody, hlavně ve svém nejbližším okolí seznámit se se složením vzduchu Vzduch. Kyslík jako jedna ze složek vzduchu. uvědomit si, že kyslík je nezbytný pro život Čistota ovzduší. Smog. člověka, zvířat i rostlin poznat hlavní znečišťovatele vzduchu, hlavně Mimořádné události.Úniky nebezpečných látek. ve svém nejbližším okolí Havárie chemických provozů. Ekologické seznámit se s pojmy:inverze, smog katastrofy. být si vědom možných chemických havárií a ekologických katastrof znát zásady bezpečné práce s nebezpečnými Nebezpečné látky a přípravky. Značení a užívání látkami a přípravky v běžném životě běžných chemikálií. znát telefonní číslo záchranné služby a umět Zásady bezpečné práce s chemickými přípravky přivolat pomoc v běžném životě. poznávat, podle etikety, chemické výrobky Označování a symboly nebezpečných látek. používané v domácnosti a umět s nimi Hořlaviny. Zásady zacházení. První pomoc při bezpečně pracovat popálení nebo poleptání. seznámit se s označováním a symboly nebezpečných látek pochopit, co jsou hořlaviny dodržovat pravidla bezpečné práce s chemickými látkami, hořlavinami umět poskytnout první pomoc při popálení nebo poleptání uvědomit si význam uhlí, zemního plynu a Paliva. Ropa, uhlí, zemní plyn. Příklady využití. ropy, znát příklady využití seznámit se s hlavními produkty zpracování ropy poznat vliv produktů spalování na životní prostředí znát zásady správné výživy Bílkoviny. Tuky. Sacharidy. Vitamíny a jejich poznat zdroje a význam bílkovin ve výživě zdroje. Vliv na zdraví člověka. rozlišit tuky a oleje a uvědomit si jejich

91

OSV - Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění. EV – Základní podmínky života (voda – význam, ochrana, pitná voda).

EV - Základní podmínky života (ovzduší – význam pro život na Zemi, čistota ovzduší). EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí (zemědělství, doprava, průmysl a životní prostředí).

EV – Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví, životní styl).

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí (význam vlivu dopravy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž).

EV – Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví, náš životní styl).


 získat základní vědomosti o materiálech, nástrojích a pracovních postupech

 získat základní vědomosti o léčivech a návykových látkách  vědět o způsobu péče o rostliny a zvířata během roku  znát vybrané zástupce rostlin a živočichů

 znát jednotlivé části lidského těla a umět je pojmenovat, vědět o základních životních funkcích  vědět, které činnosti životnímu prostředí pomáhají a které ho poškozují

význam  seznámit se se sacharidy (glukóza, sacharóza, škrob) a uvědomit si jejich význam  seznámit se s výrobou řepného cukru  seznámit se se zdroji a významem vitamínů A, B, C, D, E v potravě  poznat nejvýznamnější stavební pojiva (cement, vápno, sádra) a jejich význam v praxi  znát pravidla bezpečné práce při práci se stavebními pojivy

Stavební pojiva. Cement, vápno, sádra. Užití v praxi. Bezpečnost při práci.

 poznat rozdělení plastů podle vlastností a Plasty. Použití. Likvidace. příklady využití  vědět jak správně likvidovat plasty (třídit papír, sklo, plasty, textil, elektro – kontejnery)  seznámit se s pojmy léčiva a návykové látky Léčiva a návykové látky.  seznámit se s důsledky užívání návykových látek Přírodopis  seznámit se s významem a ochranou Rozšíření, význam a ochrana živočichů. živočichů v přírodě  uvědomit si význam hospodářských zvířat, umět vyjmenovat zástupce  využít při výuce zkušeností s chovem domácích živočichů, znát jejich stavbu těla a užitek  seznámit se s volně žijícími zvířaty – zajíc, ježek, srnka, myš aj.  uvědomit si význam živočichů v přírodě i pro člověka  vyjmenovat některé ohrožené druhy  pochopit význam ZOO  vyjmenovat některá zvířata žijící v ZOO  vědět jak se bezpečně chovat ve styku se zvířaty  seznámit se s jednotlivými soustavami lidského těla a s jejich činností

Významní zástupci vybraných skupin živočichů podle životního prostředí (voda, vzduch, země). Hospodářsky významné druhy živočichů. Kriticky ohrožené druhy živočichů.

 pochopit význam přírody a životního prostředí

Ochrana přírody a životního prostředí. Chráněná území.

92

Stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla (opěrná, pohybová, oběhová, dýchací, trávicí, vylučovací, reprodukční a řídící).

EV - Průmysl a životní prostředí.

EV – Odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny). EV – Náš životní styl. Prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, možnosti a způsoby ochrany zdraví). OSV – Rozvoj schopností poznávání. EV – Ochrana biologických druhů (důvody a způsoby ochrany jednotlivých druhů). OSV – Rozvoj schopností poznávání. EV – Základní podmínky života (voda, vzduch, půda, ochrana biologických druhů). VZ - Dodržování bezpečnosti.

OSV – Sebepoznání a sebepojetí (moje tělo). ČAP - CH - Bílkoviny. Tuky. Sacharidy. Vitamíny a jejich zdroje. Vliv na zdraví člověka. VZ – Dodržování hygieny. EV – Základní podmínky života: voda, půda, ovzduší.


 vědět, jek chránit přírodu na úrovni jedince

 dodržovat základní pravidla bezpečného chování při poznávání přírody  najít na mapě zeměpisnou polohu České republiky a její sousední státy, vědět, co jsou státní hranice  vyhledat na mapě České republiky kraj (region) podle bydliště nebo místa školy  vědět o přírodních zvláštnostech a kulturních zajímavostech svého regionu

 znát základní složky životního prostředí (vzduch, voda, půda, rostliny, živočichové ) a znát jejich ochranu  seznámit se s rozlišením chráněných území v ČR  dodržovat pravidla při praktickém poznávání Praktické poznávání přírody. přírody  ve formě vycházek se seznamovat s přírodou Zeměpis  vyhledat na mapě Českou republiku Česká republika, zeměpisná poloha, členitost.  určit hranici, sousední státy Hranice republiky.  určit místní oblasti na mapě – Čechy, Morava Sousední státy. a Slezsko         

 orientovat se na mapě města podle významných bodů  vědět o druzích a způsobech dopravy v regionu, na území ČR, do zahraničí

        

 uplatňovat v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě

  

najít na mapě kraj (region) určit hranici regionu vyhledat významná města rozlišovat horstvo, vodstvo, nížiny posoudit přírodní podmínky seznámit se s jednotlivými oblastmi (kraji) ČR znát památné objekty v obci a okolí hovořit o nejznámějších tradicích a zvycích, zajímavých místech v okolí domova seznamovat se s regionální pověstmi a pohádkami orientovat se v obci podle plánu, podle mapy města rozlišit způsoby dopravy v regionu umět pracovat s jízdními řády vyhledat vhodné spojení do místa bydliště seznámit se s druhy dopravy v ČR dodržovat základní pravidla silničního provozu chodců a cyklistů umět se chovat při dopravní nehodě, poskytnout první pomoc seznámit se se způsoby dopravy do zahraničí znát základní informace o hraničních přechodech, pohraničním styku a cestovních dokladech umět se bezpečně pohybovat v přírodě poskytnout 1. pomoc uplatňovat základní pravidla přežití ve volné přírodě v jednotlivých ročních obdobích

Místní region, zeměpisná poloha, ohraničení vzhledem k okolním regionům. Hranice kraje. Přírodní zajímavosti regionu. Kraje, města.

Doprava.

EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí (ochrana přírody). EV – Vztah člověka k prostředí. OSV – Rozvoj schopností poznávání. TV – Turistika a pobyt v přírodě. Ochrana přírody. VMEG – Objevujeme Evropu a svět - Naše vlast a Evropa, mezinárodní setkávání. ČAS – Historie našeho národa. Vstup ČR do EU. Poznatky o společnosti – Postavení ČR v EU. VDO – Občanská společnost a škola Spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci. OSV – Mezilidské vztahy – Péče o dobré vztahy, chování podporující dobré vztahy ČJ – Pověsti. ČJ – Tradice, zvyky ČAS - Člověk ve společnosti. EV – Vztah člověka k prostředí – naše obec – příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci ČJ – Čtení map. I – vyhledávání informací PČ – Výroba dopravních značek TV – První pomoc. EV – Lidské aktivity a problémy životního prostředí.

Zásady ochrany přírody a životního prostředí.

93

TV – Turistika, pobyt v přírodě.


 seznamovat se s různými nebezpečími při pobytu v přírodě  orientovat se podle mapy v terénu  pracovat s kompasem a buzolou  znát krajinu v okolí obce  pečovat o životní prostředí  označit největší znečišťovatele životního prostředí

94


5.7 Umění a kultura Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura je realizována v povinných vyučovacích předmětech – Hudební výchova a Výtvarná výchova. Tyto vyučovací předměty přispívají ke kultivaci osobnosti žáků tím, že dávají prostor pro uplatnění jejich tvořivých schopností a zprostředkovávají jim umělecké zážitky prostřednictvím vlastní tvorby a recepce. Naplňuje přirozenou potřebu projevit se. Ve výuce přibližujeme žákům hudební i výtvarné umění a působíme tak na jejich estetické vnímání. Získané dovednosti pak mohou obohatit žáka v podobě náplně zájmových činností. Vzdělávací oblast má významný rehabilitační a relaxační charakter. Na žáky působí harmonizující prostředí, ve kterém se snižuje jejich vnitřní napětí, psychická nevyváženost, nesoustředěnost a v mnohých případech i agresivita. Žáci s mentálním postižením mají předpoklady k osvojení hudebních a výtvarných dovedností a mohou v této oblasti dosahovat vynikajících výsledků. Veřejná vystoupení podporují růst jejich sebevědomí a přispívají k odolnosti vůči stresu a trémě. Oblast zahrnuje vyučovací vzdělávací obory: 5.7.1 5.7.2

Hudební výchova Výtvarná výchova

5.7.1


Hudební výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vzdělávací předmět Hudební výchova vytváří u žáků kladný vztah k hudbě, rozvíjí jejich hudebnost, podporuje schopnosti hudbu emocionálně prožít. Hudební činnosti - podporují u žáků rozvoj hudebních schopností a individuálních hudebních a pohybových dovedností. Rytmická cvičení pozitivně ovlivňují i rozvoj řeči žáků. Vyučovací předmět Hudební výchova se vyučuje v 1. až 10. ročníku 2 hodiny týdně. Ve 4. až 10. ročníku jsme využili k posílení předmětu disponibilní časovou dotaci. Výuka probíhá většinou ve kmenových třídách, třídě s pianem. Učitelé využívají další základní pomůcky pro hodiny hudební výchovy – kytara, klávesy, audio, PC - využití internetu, Orffův instrumentář apod. Žáci využívají dostupných vyučovacích pomůcek. Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání:     

skupinové vyučování samostatná práce kolektivní práce frontální výuka projekty Žáci se dle možností účastní hudebních pořadů či koncertů.

Do vyučovacího předmětu Hudební výchova jsou zařazena průřezová témata:   

Osobnostní a sociální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova.

95



Stanovujeme dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu. Vedeme žáky k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů. Vzájemným užíváním pochval motivujeme žáky k dalšímu učení, k zájmu o získávání dalších poznatků. Vedeme žáky k používání odborné terminologie (hudebních termínů) ve spojení s konkrétními situacemi každodenního života.

Kompetence k řešení problémů  Soustavným povzbuzováním a kladným hodnocením podněcujeme žákovo sebevědomí a důvěru k vlastním rozhodnutím.  Předkládáním alternativních řešení problémových situací učíme žáka samostatnému rozhodování.  Pracujeme s chybou žáka jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení.

Kompetence komunikativní  Zajímáme se o náměty a názory žáků.  Zadáváme úkoly, při kterých žáci mohou spolupracovat.  Učíme žáky vyjadřovat své pocity, prožitky a nálady vhodným způsobem.

Kompetence sociální a personální  Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení.  Umožňujeme každému žákovi zažít úspěch.  Učíme žáky odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky.

Kompetence občanské  Vedeme žáky k respektování názoru druhých.  Vedeme žáky k ochraně a uvědomění si významu našich kulturních tradic, vedeme žáky k aktivnímu zapojování do kulturního dění.  Vedeme žáky k povědomí o základních právech a povinnostech občanů dodržováním dohodnutých pravidel ve výuce, dodržováním školního řádu.

Kompetence pracovní  Dbáme na dodržování dohodnuté kvality, postupů a termínů pomocí naučených stereotypů.  Dodržujeme zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce při zpěvu podle naučených stereotypů.  Vytváříme u žáků pozitivní vztah k hudebním činnostem vhodnou motivací, vhodným výběrem písní, skladeb, vytvářením přátelské a pracovní atmosféry.

96


Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA ROČNÍK: 1. – 3. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  zpívat jednoduché melodie či přiměřené jeho hlasovému rozsahu a individuálním schopnostem  naučit se správně hospodařit s dechem a snažit se srozumitelně vyslovovat

Vokální činnosti a instrumentální činnosti  zpívat jednoduché písně zaměřené k ročním Pochopení a interpretace rytmu podle koordinace dobám, svátkům (koledy) motorické, zrakové a sluchové.  rytmizovat jednoduchá slovní spojení, říkadla Zpěv lidových a umělých písní přiměřeného rozsahu.  naučit se správně dýchat, při zpěvu zřetelně vyslovovat, uvolněně zpívat

 užívat při hudebních aktivitách různé hudební nástroje přiměřeně svým schopnostem a dovednostem

 zvládnout doprovod na jednoduché rytmické nástroje

 vnímat, rozlišovat a napodobovat různé nehudební i hudební zvuky

 

 soustředit se na poslech jednoduché krátké známé písně či skladby

 

 reagovat pohybem na hudbu

  

Hra na jednoduché nástroje; nástroje Orffova instrumentáře. Rytmus a pohyb, hra na tělo. Poslechové činnosti rozlišovat zvuky (zvonek, bubínek, hudební Výška, síla, délka tónu. nástroj) , tóny, hlas mluvený a zpívaný Rozpoznávání tempa a rytmu. Zpěvní hlasy. poznávat hudební nástroje (klavír, housle, Zvuk hudebních nástrojů. kytara, flétna) poslouchat říkadla a jednoduché lidové písně Melodie a skladby určené dětem. v provedení dětských pěveckých sborů, písničky z pohádek a uměle vytvořené písně pro děti poslouchat krátké výrazné melodie a skladby určené dětem Hudebně pohybové činnosti umět spojit říkadla s pohybovými hrami a Pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky. dětskými popěvky Pochod podle hudebního doprovodu. kultivovaně reagovat pohybem na znějící hudbu Pohybový projev podle hudby – improvizace. (chůze, pochod, klus v různém tempu – Hudebně relaxační techniky. zrychlování, zpomalování, poskoky spojení jednoduchých tělesných cvičení s hudebním doprovodem

97

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředěnosti, dovednosti zapamatování. MUV – Vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur) ČJ– Dechová, hlasová a artikulační cvičení. Edukace a reedukace řeči. OSV – Komunikace – řeč těla.

OSV – Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vyjádřeného člověkem. MUV – Vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur)

TV – Rytmická cvičení, pohybové hry.




UČIVO


Žák by měl:  zpívat písně přiměřené jeho hlasovému rozsahu a individuálním schopnostem

 správně, hospodárně a pravidelně dýchat a snažit se o co nejlepší vyslovování při zpěvu i při rytmizaci říkadel

 rozlišit hudební a nehudební zvuk, mluvený a zpívaný hlas, rozeznat tóny: krátké – dlouhé, vyšší - nižší  soustředit se na poslech jednoduchých skladeb

 poznat vybrané rytmické hudební nástroje a užívat je při hudebních aktivitách  propojit vlastní pohyb s hudbou, zvládnout jednoduché taneční hry

Vokální činnosti a instrumentální činnosti  zpívat jednoduché písně zaměřené Pochopení a interpretace rytmu podle koordinace k ročním dobám, lidovým slavnostem či motorické, zrakové a sluchové. křesťanským svátkům (koledy) Zpěv lidových a umělých písní přiměřeného rozsahu.  zpívat na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlasu  procvičovat pěvecký a mluvní projev Intonační cvičení. Pěvecký a mluvní projev (pěvecké (pěvecké dovednosti - zřetelná výslovnost, dovednosti, hlasová hygiena) hospodárné dýchání, měkké nasazení) Rytmická cvičení s využitím Orfeova instrumentáře.  správně držet tělo při dýchání Případně dalších předmětů.  hrát na nástroje Orffova instrumentáře i Rytmus a pohyb, hra na tělo. melodické nástroje Poslechové činnosti  rozlišovat zvuky (zvonek, bubínek, Výška, síla, délka tónu. hudební nástroj) , tóny, hlas mluvený a Rozpoznávání tempa a rytmu. zpívaný Zpěvní hlasy.  poznávat hudební nástroje (klavír, housle, Zvuk hudebních nástrojů. kytara, flétna, buben, trubka, kontrabas)  poslouchat jednoduché lidové písně Melodie a skladby určené dětem. v provedení dětských pěveckých sborů, písničky z pohádek a uměle vytvořené písně pro děti  poslouchat vybrané skladby Hudebně pohybové činnosti  umět spojit říkadla s pohybovými hrami a Pohybové hry s říkadly a dětskými popěvky. dětskými popěvky Pochod podle hudebního doprovodu.  spojení jednoduchých tělesných cvičení Pohybový projev podle hudby – improvizace. s hudebním doprovodem Hudebně relaxační techniky.

98

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředěnosti, dovednosti zapamatování. OSV – Komunikace – řeč těla VV – Malba a kresba. VV – Vánoce. PČ – Vánoční výzdoba. ČJ – Dechová, hlasová a artikulační cvičení. Edukace a reedukace řeči.

OSV – Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vyjádřeného člověkem. MUV – Vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur)

TV - Rytmická a kondiční cvičení – vyjádření rytmu pohybem, sladění jednoduchého pohybu s hudbou, jednoduché tanečky.




UČIVO


Žák by měl:  využívat pěvecké návyky, podle individuálních schopností a dovedností zvládat správné dýchání a výslovnost při zpěvu i mluveném projevu  interpretovat vybrané a vzhledem k individuální úrovni zvládnutelné lidové a umělé písně

 doprovázet podle svých schopností a dovedností písně na rytmické hudební nástroje  soustředit se na poslech skladeb různých žánrů

 zvládnout základní kroky jednoduchého tance

Vokální činnosti a instrumentální činnosti  zpívat na základě svých dispozic intonačně Upevňování správných pěveckých návyků; zřetelná čistě a rytmicky přesně výslovnost, správné dýchání.  rytmizovat říkadla, jednoduchá slovní Zpěv lidových a umělých písní. spojení Rytmická cvičení a rytmizace říkadel.  rozvíjet hudební paměť  procvičovat pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti-zřetelná výslovnost, hospodárné dýchání, měkké nasazení, správná dynamika a rytmus, hlasová hygiena)  seznámit se s pojmy notová osnova, Seznámení s hudebními pojmy, nota, notová osnova, houslový klíč, noty. hudební klíč.  využívat jednoduché hudební nástroje Hudební doprovody; hra na tělo, nástroje Orffova k doprovodné hře, např. Orffovské rytmické i instrumentáře melodické nástroje Poslechové činnosti  soustředit se na poslech skladeb různých Poslech písní a skladeb různých hudebních žánrů a žánrů vybraných ukázek našich i zahraničních skladatelů a interpretů. Seznámení s významnými hudebními skladateli.  rozeznávat různé hudební styly a žánry – Hudební žánry (Vážná hudba; Lidová hudba, hudba taneční, pochodová, ukolébavka, Populární hudba; Folk; Country). apod.  rozpoznat v proudu znějící hudby některé Rozpoznávání zvuků vybraných hudebních nástrojů. hudební nástroje, rozlišovat barvu tónů Hudebně pohybové činnosti  kultivovaně reagovat pohybem na znějící Improvizovaný pohyb podle hudby. hudbu  orientovat se v prostoru – rozvoj pohybové Hudebně pohybové hry. paměti, reprodukce pohybu prováděných při pohybových hrách  ztvárnit hudbu pohybem s využitím Základní taneční kroky klasických tanců – např. tanečních kroků s akcentem na pohybovou polka, valčík. kulturu. Diskotékové tance.

99

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředěnosti, dovednosti zapamatování. ŘV – Rozpočitadla, říkanky, přednes. ČJ – Dechová, hlasová a artikulační cvičení. Edukace a reedukace řeči.

OSV – Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vyjádřeného člověkem. VMEG – Evropa a svět nás zajímá – lidová slovesnost. MUV – Kulturní rozdíly; Vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur); hudba etnických skupin a kultur.

TV - Rytmické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem..


 vyjádřit hudební náladu  na základě individuálních schopností a dovedností vytvářet pohybové improvizace.

Relaxační techniky, muzikoterapie.

100

VV – Prostředky a postupy pro vyjádření emocí, pocitů, nálad.




UČIVO


Žák by měl:  využívat pěvecké návyky, podle individuálních schopností a dovedností zvládat správné dýchání a výslovnost při zpěvu i mluveném projevu  interpretovat vybrané a vzhledem k individuální úrovni zvládnutelné lidové a umělé písně

 doprovázet podle svých schopností a dovedností písně na rytmické hudební nástroje  soustředit se na poslech skladeb různých žánrů

 zvládnout základní kroky jednoduchého tance

Vokální činnosti a instrumentální činnosti  zpívat na základě svých dispozic intonačně Upevňování správných pěveckých návyků; zřetelná čistě a rytmicky přesně výslovnost, správné dýchání.  rytmizovat říkadla, jednoduchá slovní Zpěv lidových a umělých písní. spojení Rytmická cvičení a rytmizace říkadel.  rozvíjet hudební paměť  procvičovat pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti-zřetelná výslovnost, hospodárné dýchání, měkké nasazení, správná dynamika a rytmus, hlasová hygiena)  procvičovat pojmy notová osnova, houslový Seznámení s hudebními pojmy, nota, notová osnova, klíč, noty. hudební klíč.  seznámit se s pojmem basový klíč.  využívat jednoduché hudební nástroje Hudební doprovody; hra na tělo, nástroje Orffova k doprovodné hře, např. Orffovské rytmické i instrumentáře melodické nástroje Poslechové činnosti  soustředit se na poslech skladeb různých Poslech písní a skladeb různých hudebních žánrů a žánrů vybraných ukázek našich i zahraničních skladatelů a interpretů. Seznámení s významnými hudebními skladateli.  rozeznávat různé hudební styly a žánry – Hudební žánry (Vážná hudba; Lidová hudba, hudba taneční, pochodová, ukolébavka, Populární hudba; Folk; Country; Rock; Jazz; apod. Etnická hudba).  rozpoznat v proudu znějící hudby některé Rozpoznávání zvuků vybraných hudebních nástrojů. hudební nástroje, rozlišovat barvu tónů Hudebně pohybové činnosti  kultivovaně reagovat pohybem na znějící Improvizovaný pohyb podle hudby. hudbu  orientovat se v prostoru – rozvoj pohybové Hudebně pohybové hry. paměti, reprodukce pohybu prováděných při pohybových hrách

101

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředěnosti, dovednosti zapamatování. ŘV – Rozpočitadla, říkanky, přednes. ČJ – Dechová, hlasová a artikulační cvičení. Edukace a reedukace řeči.

OSV – Komunikace – řeč těla.

VMEG – Evropa a svět nás zajímá – lidová slovesnost. MUV – Kulturní rozdíly; Vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur); hudba etnických skupin a kultur.

TV – Rytmické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem..


 ztvárnit hudbu pohybem s využitím tanečních kroků s akcentem na pohybovou kulturu.  vyjádřit hudební náladu  na základě individuálních schopností a dovedností vytvářet pohybové improvizace.

Základní taneční kroky klasických tanců – např. polka, valčík, moderní tance. Relaxační techniky, muzikoterapie.

102

VV – Prostředky a postupy pro vyjádření emocí, pocitů, nálad.


5.7.2


Výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Ve vzdělávacím předmětu Výtvarná výchova dochází k poznávání prostředků výtvarného jazyka a k všestrannému prohlubování senzibility žáka. Prostřednictvím tvůrčích činností zaměřených na vnímání, tvorbu a interpretaci se rozvíjí smyslové vnímání, estetické cítění, tvořivost, schopnost vyjadřovat emoce, představy, pocity a zkušenosti. Pomáhá uplatňovat neverbální komunikaci a zlepšovat jemnou motoriku. Vyučovací předmět Výtvarná výchova se vyučuje v 1. až 3. ročníku 2 hodiny týdně. Ve 4. až 10. ročníku 1 hodina týdně. Výuka probíhá většinou v kmenových třídách, někdy v učebně informatiky, kde využíváme dostupné počítačové programy při práci v grafických editorech. Občas pracujeme mimo budovu školy (práce v plenéru). Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání:     

skupinové vyučování samostatná práce kolektivní práce frontální výuka projekty Žáci se dle možností účastní výtvarných výstav, navštěvují galerie, muzea.

Do vyučovacího předmětu Výtvarná výchova jsou zařazena průřezová témata:  Osobnostní a sociální výchova

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení  Pomáháme žákům získat praktické i teoretické poznatky o malbě, kresbě, grafických technikách, užitém umění, o práci s různými materiály, o modelování a prostorovém vytváření.  Prakticky i teoreticky seznamujeme žáky s různými výtvarnými technikami a prostředky.  Učíme žáky, aby při své tvorbě poznávali vlastní pokroky a při konečném výstupu si dokázali zpětně uvědomit problémy související s realizací.  Rozvíjíme a prohlubujeme u žáků jejich vztah k výtvarnému umění a celé oblasti výtvarné kultury, seznamujeme je s historickým vývojem výtvarného umění, včetně umění užitého, lidového a architektury.  Učíme žáky získané poznatky a dovednosti využívat v konkrétních situacích každodenního života.

Kompetence k řešení problémů  Předkládáme žákům dostatek námětů k samostatnému zpracování a řešení problémů souvisejících s výběrem výtvarné techniky, materiálů a pomůcek.  Vedeme žáky, aby při zadání úkolu rozpoznali výtvarný problém a hledali nejvhodnější způsob řešení.

Kompetence komunikativní  Při práci vedeme žáky k osvojování a používání odborného jazyka.  Vedeme žáky k získávání a zpracovávání poznatků z dostupných informačních zdrojů (tiskoviny, internet), ale i přímým kontaktem - návštěvou galerie či muzea.

103


 Vedeme žáky při práci ve skupině vyjádřit svůj názor, vhodnou formou ho obhájit a tolerovat názor druhých. Při diskusích nad vlastní tvorbou i tvorbou ostatních učíme žáka hodnotit, zdůvodňovat a interpretovat dané vyjádření.

Kompetence sociální a personální  Vedeme žáky k uvědomování si své role ve skupině, k dodržování a respektování pravidel při týmové práci a k odpovědnosti.  V tvůrčím procesu a při vnímání umělecké produkce poskytujeme prostor jak pro samostatnou, tak i pro týmovou práci žáků, podporujeme schopnost společně tvořit a svou pracovní činností kladně ovlivňovat kvalitu práce.

Kompetence občanské  Vedeme žáky k respektování každého člověka jako individuality, k toleranci a umožňujeme jim vyjadřovat se k názorům druhých.  Umožňujeme žákům prezentovat výsledky své práce a účastnit se výtvarných soutěží.  Vedeme žáky k vytváření vědomí nezbytnosti chránit životní prostředí, kulturní a duchovní hodnoty.  Vedeme žáky k povědomí o základních právech a povinnostech občanů dodržováním dohodnutých pravidel ve výuce, dodržováním školního řádu.

Kompetence pracovní  Při realizaci výtvarného záměru nabízíme žákům širokou škálu aktivit, prostřednictvím, kterých žák získává nezbytné pracovní návyky.  Vedeme žáky k vytvoření pozitivního vztahu k manuálním činnostem.  Při tvůrčích výtvarných činnostech jsou žáci vedeni k dodržování daného technologického postupu, zásad bezpečnosti při práci, hygienických pravidel a ochrany vlastního zdraví i druhých.  Učíme žáky pracovat podle daného pracovního postupu a návodu.  Při samostatné práci jsou žáci vedeni ke koncentraci na pracovní výkon, jeho dokončení a dodržování vymezených pravidel.  Umožňujeme žákům reálně posoudit výsledek své práce i práce ostatních.

104


Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ROČNÍK: 1. – 3. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS Žák by měl:  zvládnout nejzákladnější dovednosti pro vlastní tvorbu  rozpoznávat, pojmenovat a porovnat s dopomocí učitele barvy, tvary, objekty z běžného života a ve výsledcích vlastní tvorby i tvorby ostatních  uplatňovat vlastní zkušenosti, prožitky a fantazii při tvůrčích činnostech


UČIVO

 správně držet tužku, štětec, pastel a další výtvarný materiál grafomotorická cvičení  osvojit si základní dovednosti, prostředky a postupy pro výtvarné vyjádření

Rozvíjení grafomotoriky .

 uplatňovat prvky fantazie a představivosti, objevovat cesty k sebevyjádření, využívat vlastních zkušeností při výtvarné tvorbě

Prostředky a postupy pro vyjádření emocí, pocitů, nálad a fantazijních představ (pohyb těla v prostoru, manipulace s objekty, malba a kresba, tradiční a netradiční prostředky a jejich kombinace).

 poznat a osvojit si netradiční výtvarné techniky  vnímat a hodnotit vlastní tvorbu a tvorbu ostatních, zdůvodňovat a interpretovat dané vyjádření

Netradiční výtvarné techniky.

 tematicky uspořádat, vybrat, upravit a umístit exponáty pro prezentaci  podílet se na výzdobě třídy, školy      

Tematické práce: zobrazit náměty ze života dětí i dospělých ilustrovat známé říkadlo, pohádku výtvarně vyjádřit zážitek dítěte Zobrazování přírodních a umělých forem: vyhledávat a výtvarně dotvářet přírodní výtvory na základě fantazie (např. reliéfní úpravy)  zobrazit přírodní, umělé formy a předměty denní potřeby  poznávat vztah mezi funkcí, materiálem a technickou a estetickou stránkou předmětu

PŘESAHY A VAZBY (MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA) TV – Rytmická a kondiční cvičení. HV – Pohybový projev podle hudby. OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování. OSV – Já jako zdroj informací o sobě, moje tělo.

Vnímání a hodnocení výsledků tvůrčích činností vlastní i ostatních i výsledků běžné a umělecké produkce (malba, kresba, ilustrace hračky, objekty, comics). Prezentace výsledků vlastních tvůrčích činností ve třídě i ve škole (pracovní prezentace za pomoci učitele pro spolužáky, prezentaci školy v rámci výstav či dalších akcí školy). Výtvarné osvojování skutečnosti.

PČ – Různé drobné materiály a jejich užití. M – Základní geometrické tvary . Dekorativní a prostorové práce.

105


hmotné kultury  rozvíjet smysl pro rytmus, rytmické řazení různých přírodních prvků, barevných ploch a tvarů, otisků  Kreslení:  rozvíjet grafický pohyb a pohybové představy  Malování:  zvládnout základní dovednosti se štětcem a barvami  seznámit se s výrazovými vlastnostmi světlé a tmavé plochy  Prostorové vyjádření:  poznávat základní vlastnosti plastických materiálů  rozvíjet smysl pro prostor  vytvářet konkrétní prostorové situace  navázat vztah k životnímu prostředí, kultuře bydlení a odívání  seznámit se s volným uměním, užitou tvorbou a ochranou životního prostředí  seznámit se s ukázkami ilustrací dětských knih

PČ – Plošné, prostorové, sestavování jednoduchých modelů.

Výtvarné umění a životní prostředí.

106

VU – Chování v přírodě. ČJ – Čtení obrázků.


Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ROČNÍK: 4. – 6. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS - SMP Žák by měl:  uplatňovat základní dovednosti pro vlastní tvorbu  rozlišovat, porovnávat, třídit a pojmenovat linie, barvy, tvary, objekty, a uplatnit je podle svých schopností při vlastní tvorbě  při tvorbě vycházet ze svých zrakových, hmatových i sluchových vjemů, vlastních prožitků, zkušeností a fantazie  vyjádřit pocit z vnímání vlastní tvůrčí činnosti (mimoslovně, graficky)


UČIVO

 správně držet tužku, štětec, pastel a další výtvarný materiál grafomotorická cvičení  osvojit si základní dovednosti, prostředky a postupy pro výtvarné vyjádření  uplatňovat prvky fantazie a představivosti, objevovat cesty k sebevyjádření, využívat vlastních zkušeností při výtvarné tvorbě  osvojit si netradiční výtvarné techniky  vnímat a hodnotit vlastní tvorbu a tvorbu ostatních, zdůvodňovat a interpretovat dané vyjádření

Rozvíjení grafomotoriky .

 tematicky uspořádat, vybrat, upravit a umístit exponáty pro prezentaci  podílet se na výzdobě třídy, školy Tematické práce:  vyjádřit své představy o světě, osobní zážitky, vztah k lidem  výtvarně vyjádřit lidskou postavu a její proporce  seznámit se se základním poučením o kompozici Zobrazování přírodních a umělých forem:  sledovat a vnímat tvar, barvu, linii a světlo  vyjádřit prostorové vztahy  dotvářet přírodní formy na základě vlastní fantazie  zobrazovat přírodní a umělé formy na základě empirických zkušeností žáků v různých ročních obdobích  výtvarně vyjádřit tvar věci, poznávat materiál a funkci předmětu  zobrazovat tvarově složitější útvary – kontrast tvaru a pozadí

Prostředky a postupy pro vyjádření emocí, pocitů, nálad a fantazijních představ (pohyb těla v prostoru, manipulace s objekty, malba a kresba, tradiční a netradiční prostředky a jejich kombinace). Netradiční výtvarné techniky. Vnímání a hodnocení výsledků tvůrčích činností vlastní i ostatních i výsledků běžné a umělecké produkce (malba, kresba, ilustrace hračky, objekty, comics). Prezentace výsledků vlastních tvůrčích činností ve třídě i ve škole (pracovní prezentace za pomoci učitele pro spolužáky, prezentaci školy v rámci výstav či dalších akcí školy). Výtvarné osvojování skutečnosti.

107

PŘESAHY A VAZBY (MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA) TV – Rytmická a kondiční cvičení. HV – Pohybový projev podle hudby. OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování. OSV – Já jako zdroj informací o sobě, moje tělo. OSV – Komunikace – řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, cvičení pozorování umění jako prostředek komunikace a osvojování si světa.

VU – Lidské tělo.

VU - Orientace v čase. Příroda v ročních obdobích.


 pochopit dekorativní členění plochy s využitím barvy, linie a tvaru prvku (kompozice neukončené i ohraničené plochy)  poznávat principy tvorby jednoduchého ornamentu a jeho rytmu  využívat jednoduché grafické techniky  ověřovat výrazové možnosti písma v hravých činnostech s užitím hotového typografického písma  vytvářet jednoduché prostorové objekty  sledovat výběr a vhodnost materiálů z hlediska účelu, užití a výtvarného výrazu  vytvářet kompozice z přírodních materiálů  seznámit se se základními druhy výtvarného umění (včetně fotografie)  rozvíjet kulturu bydlení (užité umění v bytě)  navazovat vztah k životnímu prostředí prostřednictvím uvědomělé výtvarné činnosti  seznámit se se současnou ilustrační tvorbou a jejími druhy (analyzovat výtvarnou úpravu knihy)  využívat specifik regionu k rozvíjení estetického cítění  rozvíjet vnímání a prožívání výtvarného umění jako specifické formy vyjádření skutečnosti  rozvíjet empatii – využít emocionálního působení uměleckého díla

Dekorativní a prostorové práce.

M – Základní geometrické tvary .

PČ – Plošné, prostorové, sestavování jednoduchých modelů. PČ – Různé drobné materiály a jejich užití. Výtvarné umění a životní prostředí. VU – Ochrana přírody. ČJ – Čtení obrázků. VU – Významné historické objekty v regionu a ČR.

Výtvarné vyjadřovací prostředky: Výtvarné disciplíny - kresba, malba, grafika, modelování, nové vyjadřovací prostředky Výtvarné materiály a techniky – kresba (tužka, dřívko, uhel, rudka, pero, fixy), malba (temperové barvy, vodové barvy, voskové a olejové pastely, suché křídy, štětec), modelování (hlína, modelit, modurit, těsto, vosk), prostorové vytváření (dřevo, papír, kov), grafické techniky (tisk z koláže,monotyp), textilní techniky (batika, koláže), netradiční moderní techniky (sádra, kůže, kamínky, výtvarné práce na počítači). Doporučené techniky: kresba, malba, koláž, kombinované techniky, asambláž, aplikované grafické techniky, modelování z různých materiálů.

108


Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ROČNÍK: 7. – 8. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS - SMP Žák by měl:  uplatňovat linie, barvy, tvary a objekty v ploše i prostoru podle vlastního tvůrčího záměru, využívat jejich vlastnosti a vztahy  při vlastní tvorbě vycházet ze svých zkušeností a představ  hledat a zvolit pro jejich vyjádření nejvhodnější prostředky a postupy s dopomocí učitele

ŠKOLNÍ DÍLČÍ VÝSTUPY  uplatňovat základní dovednosti, prostředky a postupy pro výtvarné vyjádření  využívat vlastních zkušeností a představ při výtvarné tvorbě Tematické práce:  vyjádřit vztahy lidí figurativními prostředky  vyjádřit dějový celek s několika postavami, uplatnit tvarovou nadsázku a emocionální funkci barvy  vyjádřit emocionálně vyhraněný děj v prostoru s využitím výrazových možností barvy  vyjádřit dějový celek s uplatněním výtvarných výrazových možností, zvláště barvy  vyjádřit dějový celek s využitím znalostí a pochopení kompozičních zákonitostí a uplatněním dominantní funkce barvy Zobrazování přírodních a umělých forem:  výtvarně vyjádřit základní proporce lidské postavy v náčrtu  výtvarně vyjádřit lidskou postavu v pohybu  graficky vyjádřit zajímavý technický předmět na základě pozorování a analýzy tvaru a funkce  výtvarně vyjádřit jednoduchý předmět nebo skupinu předmětů na základě přímého pozorování nebo z představy  graficky vyjádřit jednoduchý hranatý útvar Dekorativní práce:  barevně vyjádřit fyzický pocit, psychický stav, děj nebo událost s důrazem na symbolickou funkci barvy  barevně vyjádřit stav nebo děj sociálního charakteru využitím výrazových možností

UČIVO Prostředky a postupy pro vyjádření vjemů, emocí, pocitů, nálad, prožitků, představ a zkušeností (umístění těla a objektů v prostoru, kresba, malba, grafika, tradiční a netradiční prostředky a jejich kombinace v ploše i prostoru). Výtvarné osvojování skutečnosti.

Užité práce dekorativní a prostorové.

109

PŘESAHY A VAZBY (MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA) OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování. OSV – Já jako zdroj informací o sobě, moje tělo.




uplatňovat základní dovednosti při realizaci a prezentaci vlastní tvorby

barvy  uplatnit zákonitosti výběru, tvorby a řazení písma, obrazového materiálu a jejich uspořádání v souladu s účelem a funkcí Výtvarné práce v materiálu:  experimentálně ověřit výtvarné možnosti materiálu  pochopit vztah materiálu, techniky a výtvarné formy  pochopit a využít výrazových možností materiálu Prostorové vytváření:  poznávat vztah funkce, formy a prostorového výrazu  vytvořit prostorový útvar ověřením a respektováním technických a výrazových možností materiálu  poznávat, ověřit a využít vztah funkčních výrazových, technických a výtvarně estetických hledisek  hledat vhodné formy pro vyjádření obsahu v ploše a prostoru - PC grafika Výtvarná kultura:  poznávat proměny umění ve vztahu k historickému vývoji společnosti a vztahu osobnosti, doby a umělce  pochopit vztahy estetické a užitné hodnoty průmyslových výrobků, význam průmyslového designu  poznávat a chápat charakter a funkci architektonického díla ve vztahu k životnímu prostředí  pochopit vztah estetické, technické a ideové složky názorné agitace a propagace  pochopit základní funkce a možnosti současné ilustrace jako součásti výtvarné kultury  poznávat galerie, muzea, navštěvovat výstavy, seznamovat se se zařízeními a památkami výtvarné kultury  tematicky uspořádat, vybrat, upravit a umístit exponáty pro prezentaci  podílet se na výzdobě třídy, školy  sledovat a prezentovat proměny vlastního

I – Práce s grafickým editorem.

Výtvarné umění a životní prostředí.

ČJ – Obrázkové knihy, časopisy.

Výběr a třídění výsledků vlastních tvůrčích činností pro prezentaci (podle vlastní potřeby, před spolužáky, rodiči, pro prezentaci školy), vnímání, porovnávání vlastních výsledků s výsledky

110


výtvarného vývoje  třídit a systematizovat obrazový materiál podle své inklinace  využívat dostupná média a technické prostředky  využívat metody současného výtvarného umění a digitálních médií - počítačová grafika, fotografie, video, animace  osvojit si schopnost výtvarné výpovědi – jejího hodnocení, zdůvodnění a obhájení, vedení dialogu, vyjadřování se k tvorbě vlastní i ostatních  tolerovat rozdílné způsoby výtvarného vyjadřování  být schopen hodnotit, obhájit a zdůvodnit vlastní výtvarnou výpověď

ostatních. Rozlišování, třídění a hodnocení výsledků tvůrčích činností vlastních i ostatních, běžné a umělecké produkce (malba, kresba, objekty, fotografie, animovaný film). I – Přídavná zařízení počítače.

111


Vzdělávací oblast: UMĚNÍ A KULTURA Vyučovací předmět: VÝTVARNÁ VÝCHOVA ROČNÍK: 9. – 10. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS - SMP Žák by měl:  uplatňovat linie, barvy, tvary a objekty v ploše i prostoru podle vlastního tvůrčího záměru, využívat jejich vlastnosti a vztahy  při vlastní tvorbě vycházet ze svých zkušeností a představ  hledat a zvolit pro jejich vyjádření nejvhodnější prostředky a postupy s dopomocí učitele


UČIVO

Tematické práce:  vyjádřit vztahy dvou nebo více lidí na základě zážitku  vyjádřit zážitek z osobního nebo společenského života s důrazem na emocionalitu prožitku Zobrazování přírodních a umělých forem:  vyjádřit zajímavou přírodní skutečnost s důrazem na postižení struktury  výtvarně vyjádřit lidskou postavu v jednoduchém pohybu  vyjádřit výtvarně estetickou charakteristiku zajímavé přírodní skutečnosti  výtvarně vyjádřit tvarové, světelné a prostorové jevy velkých prostorových útvarů  výtvarně vyjádřit omezený krajinný motiv  vyjádřit základní výstavbu tvarových nebo barevných jevů v krajině Dekorativní práce:  uplatnit výtvarné zjednodušení , stylizaci a sdělnost  ověřit si zásady dekorativní kompozice a užité grafiky ve spojení motivu a písma  uplatnit hlavní zásady užité grafiky v návrhu obalu, přebalu apod.  ověřit a vyzkoušet si hlavní zásady užité grafiky v návrhu vývěsky, plakátu, poutače, nástěnky apod. Výtvarné práce v materiálu:  ověřit a pochopit vztah materiálu, techniky a

Prostředky a postupy pro vyjádření vjemů, emocí, pocitů, nálad, prožitků, představ a zkušeností (umístění těla a objektů v prostoru, kresba, malba, grafika, tradiční a netradiční prostředky a jejich kombinace v ploše i prostoru). Výtvarné osvojování skutečnosti.

Užité práce dekorativní a prostorové.

112

PŘESAHY A VAZBY (MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA) OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování. OSV – Komunikace – řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, cvičení pozorování umění jako prostředek komunikace a osvojování si světa.


funkce výtvoru ověřit a využít technické a estetické možnosti materiálové techniky a jejich výrazových možností Prostorové vytváření:  pochopit tvarovou , estetickou a funkční charakteristiku prostorového objektu  experimentálně ověřovat vztah konstruktivních a výtvarně estetických hledisek  pochopit organizaci prostorových architektonických útvarů ve vzájemných vztazích a vztahu k prostředí  zvládnout jednoduchou kompozici architektonických útvarů z hlediska funkce a estetického výrazu  vhodnou formou vyjádřit obsah v ploše a prostoru pomocí PC grafiky Výtvarná kultura:  pochopit vztah estetických a funkčních hledisek tvorby bytového prostředí  pochopit význam estetických hledisek tvorby a ochrany životního prostředí a jejich vztah k ostatním ekologickým aspektům  poznávat hlavní zásady současné oděvní kultury ve vztahu praktické a estetické funkce  poznávat druhy, typy a výrazové možnosti současné ilustrační tvorby  získat základní představu o vývoji výtvarného umění  aplikovat poznatky výtvarné výchovy na vlastní životní styl  seznámit se se současnou architekturou a urbanistikou  navštívit výstavy, galerie, muzea, poznávat kulturní památky a potřeby jejich ochrany, seznamovat se se zařízeními, organizacemi a institucemi výtvarné kultury  tematicky uspořádat, vybrat, upravit a umístit exponáty pro prezentaci  podílet se na výzdobě třídy, školy  sledovat a prezentovat proměny vlastního výtvarného vývoje  třídit a systematizovat obrazový materiál 



uplatňovat základní dovednosti při realizaci a prezentaci vlastní tvorby

I – Práce s grafickým editorem. Výtvarné umění a životní prostředí.

ČJ – Obrázkové knihy, časopisy.

Výběr a třídění výsledků vlastních tvůrčích činností pro prezentaci (podle vlastní potřeby, před spolužáky, rodiči, pro prezentaci školy), vnímání, porovnávání vlastních výsledků s výsledky ostatních. Rozlišování, třídění a hodnocení výsledků tvůrčích

113


  

 

podle své inklinace využívat dostupná média a technické prostředky využívat metody současného výtvarného umění a digitálních médií - počítačová grafika, fotografie, video, animace osvojit si schopnost výtvarné výpovědi – jejího hodnocení, zdůvodnění a obhájení, vedení dialogu, vyjadřování se k tvorbě vlastní i ostatních tolerovat rozdílné způsoby výtvarného vyjadřování být schopen hodnotit, obhájit a zdůvodnit vlastní výtvarnou výpověď

činností vlastních i ostatních, běžné a umělecké produkce (malba, kresba, objekty, fotografie, animovaný film). I – Přídavná zařízení počítače.

Výtvarné vyjadřovací prostředky: Výtvarné disciplíny - kresba, malba, grafika, modelování, nové vyjadřovací prostředky Výtvarné materiály a techniky – kresba (tužka, dřívko, uhel, rudka, pero), malba (temperové barvy, vodové barvy, voskové pastely, suché křídy, štětec), modelování (hlína, modelit, modurit, těsto, vosk), prostorové vytváření (dřevo, papír, kov), grafické techniky (tisk z koláže,monotyp), textilní techniky (batika, koláže), netradiční moderní techniky (sádra, kůže, kamínky, výtvarné práce na počítači).

114


5.8 Člověk a zdraví Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a zdraví učí žáky základním poznatkům a dovednostem souvisejícím se zdravím, které by měli využívat v každodenním životě. Respektuje celistvost osobnosti žáků, rovnoměrně rozvíjí psychomotorické i psychické schopnosti, pohybové dovednosti a zlepšuje sociální adaptabilitu. Umožňuje jim rozvoj jejich fyzických a pohybových možností. K osvojení dovedností a poznatků je třeba využívat vhodné motivace a činnosti, které posilují zájem žáků. Vedou je k pochopení hodnoty zdraví, smyslu zdravotní prevence i problémů spojených s poškozením zdraví, v přiměřené míře k věku a rozumovým schopnostem. Vzdělávací obsah oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej doplňují, rozšiřují a využívají. Žáci se seznamují s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování a rozhodování, které vedou k zachování a posílení zdraví. Tím je zajištěno utváření dovedností a návyků pro uplatnění zdravého životního stylu, osobní a duševní hygieny, výživy, pohybových aktivit apod. Obsah vzdělávací oblasti se realizuje ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Oblast zahrnuje vyučovací vzdělávací obor: 5.8.1 5.8.2

Výchova ke zdraví Tělesná výchova

5.8.1


Výchova ke zdraví

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vyučovací předmět Výchova ke zdraví navazuje na obsah vyučovacího předmětu Věcné učení. Poskytuje žákům základní informace o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jejich zdraví. Vede je ke zdravému způsobu života a k péči o své zdraví. Žáci si upevňují hygienické, stravovací a pracovní návyky, rozvíjejí sociální a komunikační dovednosti, učí se odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení v různých situacích. Vyučovací předmět má časovou dotaci v 9. a 10. ročníku 1 hodinu týdně. Výuka probíhá především v kmenových učebnách. Učivo bude průběžně doplňováno vhodnými videonosiči, které se týkají probírané látky. Žáci též budou využívat vhodné výukové programy v počítačové učebně. Podle potřeby budou uskutečňovány exkurze, vycházky do okolí školy a besedy k daným tématům. Bude též využíváno metod a forem práce založených na žákovské spolupráci (práce ve dvojicích a menších skupinách). Cílem vyučovacího předmětu je poznávat zdraví jako důležitou životní hodnotu, jednat v souladu se zdravím, pochopit zdraví jako stav tělesné, duševní a sociální pohody a usilovat o vyrovnanost těchto složek v každodenním životě, rozpoznávat základní situace ohrožující tělesné a duševní zdraví (nemoc, úraz, osobní ohrožení, návykové látky, atd.) a osvojovat dovednosti jim předcházet, seznámit se s různým nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích. Formy a metody práce se užívají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání:  skupinové vyučování  samostatná práce  kolektivní práce

115


 frontální výuka  projekty Žáci se dle možností účastní výstav, besed, přednášek souvisejících s učivem. Do vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví jsou zařazena průřezová témata :    

Osobnostní a sociální výchova Multikulturní výchova Výchova demokratického občana Mediální výchova

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení  Poskytujeme žákům dostatek informačních zdrojů (využití knihovny, výukové programy, internet, exkurze, aj.).  Zadáváme úlohy vycházející v co největší míře z praktického života, a tím jim umožňujeme aplikaci získaných zkušeností v praktických situacích.  Vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací a orientaci v informačních zdrojích pomocí naučených stereotypů i získaných zkušeností.

Kompetence k řešení problémů  Učíme žáky vnímat problémové situace pozorováním jednání svého i ostatních lidí související se zdravím a společně vyvozujeme praktické závěry.  Otevřeností a atmosférou vzájemné důvěry, řešením problémových situací vedeme žáky k samostatnému řešení problémů ve škole i mimo školu na základě naučených stereotypů i získaných zkušeností.

komunikativní  Učíme žáky formulovat otázky, vést dialog a diskusi prostřednictvím pozitivního klimatu ve třídě, ve škole a poskytnutím dostatečného časového prostoru k vyjádření.  Učíme žáky chápat mediální sdělení, vliv médií ve společnosti, vliv médií na každodenní život, na postoje a chování prostřednictvím řešení známých a opakujících se situací na základě nápodoby a vlastních zkušeností.

Kompetence sociální a personální  Pomáháme žákům pochopit, že dobrý fyzický vzhled i duševní pohoda je významným předpokladem pro uplatnění ve společnosti.  Učíme žáky zásadám slušnosti, tolerance a odpovědného chování podílením se na jednoduchých sociálních aktivitách, dodržováním dohodnutých pravidel, školního řádu, vnitřního řádu školského zařízení.  Učíme žáky respektovat druhé lidi uplatňováním základních návyků společenského chování, navazováním a udržováním vztahů s vrstevníky.  Formou besed a dlouhodobě zaměřených programů vedeme žáky k rozpoznání nevhodného a rizikového chování a k uvědomění si jeho možných důsledků.  Navozujeme dostatek situací, které vedou k vědomí odlišnosti i jedinečnosti každého člověka a budou rozvíjet pozitivní sebedůvěru a vědomí vlastních možností ovlivňovat své zdraví.  Posilováním sebeúcty a základního právního povědomí žáka se snažíme předcházet možnému psychickému a fyzickému zneužívání vlastní osoby.

116


Kompetence občanské  Nabízíme žákům dostatek příležitostí k pochopení práv a povinností souvisejících se zdravím, partnerskými a rodinnými vztahy (jejich dodržování a narušování) i dostatek modelových situací k prokázání praktických dovedností ochránit zdraví své i jiných v krizových situacích, situacích hrubého zacházení, násilí, atd.  Svým příkladem, řešením známých a opakujících se situací podporujeme u žáků zdravý životní styl a ochranu svého zdraví.  Učíme žáky poskytnout první pomoc při úrazech lehčího charakteru řešením modelových situací.  Formou besed a diskusí seznamujeme žáky s negativními účinky drog a jiných škodlivin.

Kompetence pracovní  Vedeme žáky k dodržování zásad bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce a ochrany životního prostředí pomocí naučených stereotypů.  Učíme žáky akceptovat pravidla práce v týmu, svými pracovními činnostmi a schopností vytrvat při plnění pracovního výkonu ovlivňovat kvalitu společné práce dodržováním pravidel chování, vzájemným respektováním.

117


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A ZDRAVÍ Vyučovací předmět: VÝCHOVA KE ZDRAVÍ ROČNÍK: 9. - 10. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS Žák by měl:  vědět o významu dobrého soužití mezi vrstevníky i členy rodiny

 chápat základní životní potřeby a jejich naplňování ve shodě se zdravím


UČIVO

 seznámit se se vztahy ve dvojici - pojmy kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství  seznámit se s různými typy partnerských vztahů

Vztahy mezi lidmi a formy soužití. Vztahy ve dvojici – kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství a rodičovství. Vztahy a soužití v prostředí rodiny, školy, vrstevnické skupiny.

 chápat změny ve vývoji jedince v různých etapách života  seznámit se s pojmy dětství, puberta, dospívání a souvisejícími tělesnými změnami  seznámit se s projevy sexuálního dospívání, znát základní informace o sexualitě  seznámit se s prevencí rizikového sexuálního chování  znát nemoci přenosné pohlavním stykem  orientovat se v rozdílech sexuálního chování jednotlivců (homosexuální, bisexuální,…)  seznámit se s riziky nechráněného pohlavního styku a střídání partnerů (promiskuita)  seznámit se s pojmem plánované rodičovství  seznámit se s obdobím těhotenství  pojmenovat způsoby ochrany proti nechtěnému těhotenství a orientovat se v možnostech i ve vhodnosti jejich použití  zařazovat do svého denního režimu aktivní pohyb, otužování a relaxaci  znát zásady osobní a intimní hygieny  zařazovat do svého denního režimu tělesnou hygienu, intimní hygienu a uplatňovat osobní a intimní hygienu s ohledem na zdravotní hlediska a ohleduplné mezilidské vztahy

Změny v životě člověka a jejich reflexe. Dětství, puberta, dospívání: tělesné změny. Sexuální dospívání, prevence rizikového sexuálního chování. Antikoncepce, těhotenství.

118

Zdravý způsob života a péče o zdraví. Režim dne. Tělesná hygiena, zásady osobní a intimní hygieny. Otužování. Význam pohybu pro zdraví. Relaxační techniky.

PŘESAHY A VAZBY (MEZIPŘEDMĚTOVÉ VZTAHY, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA) MUV – Lidské vztahy. VDO – Občanská společnost a škola – demokratické vztahy ve škole. VDO – Občan jako člen společnosti (jeho práva a povinnosti, schopnost je uplatňovat). Principy soužití s minoritami. OSV – Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy. OSV – Řešení problémů v mezilidských vztazích. OSV – Vzájemné poznávaní se ve skupině. OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika. OSV – Sebepoznání a sebepojetí – moje tělo.

OSV – Seberegulace a sebeorganizace – organizace vlastního času, cvičení sebeovládání. TV – Činnosti podporující korekce zdravotních oslabení.. OSV – Psychohygiena. OSV - Rozvoj schopnosti poznávání.


 respektovat zdravotní stav svůj i svých vrstevníků, umět popsat své zdravotní problémy a potíže

 znát správné stravovací návyky a v rámci svých možností dodržovat a uplatňovat zásady správné výživy

 uplatňovat způsoby bezpečného chování v sociálním kontaktu s vrstevníky, při komunikaci s neznámými lidmi, v konfliktních a krizových situacích a vědět, kde v případě potřeby vyhledat pomoc  použít důležitá telefonní čísla v případě potřeby pomoci

 uplatňovat osvojené sociální dovednosti při kontaktu se sociálně patologickými jevy  zaujímat odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí  vědět o souvislosti mezi konzumací návykových psychoaktivních látek a poškozováním zdraví

 seznámit se se vztahem mezi tělesným a duševním zdravím  seznámit se s různými relaxačními (uvolňovacími) technikami  získat kladný vztah ke zdraví  orientovat se ve způsobech ochrany zdraví  orientovat se ve způsobech ochrany před nemocemi přenosnými pohlavním stykem  dokázat pomoci vrstevníkům s určitým handicapem  dokázat přivolat pomoc v případě osobního nebo cizího ohrožení  seznámit se se základními postupy první pomoci  znát zdravotní rizika spojená s kouřením, alkoholem, drogami  seznámit se s některými civilizačními chorobami  pochopit význam zdravé stravy na růst a vývoj jedince  orientovat se ve specifických potřebách výživy v různých obdobích lidského života  seznámit se s pojmy mentální anorexie a bulimie  uplatňovat zásady zdravého stravovacího režimu  získat informace o linkách důvěry a krizových centrech  požádat druhé o pomoc, nebránit se spolupráci s ostatními  dokázat přivolat pomoc v případě osobního nebo cizího ohrožení  znát školní řád, vnitřní řád  dbát na ochranu zdraví při různých činnostech  znát specifika při práci a pobytu ve specializovaných učebnách  znát telefonická čísla integrovaného záchranného systému – tísňová volání  vyjádřit vlastními slovy způsob chování v situaci úrazu a život ohrožujících stavů  seznámit se s pojmem sociálně patologické jevy  používat způsoby odmítání návykových látek v modelových situacích i ve styku s vrstevníky a neznámými lidmi  uplatňovat účelné modely chování v případě šikanování, týrání a zneužívání dítěte  rozpoznávat situace ohrožující bezpečnost a používat účinné formy chování

119

Preventivní a lékařská péče. Ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy, bezpečné způsoby chování (nemoci přenosné pohlavním stykem, HIV/AIDS, hepatitidy). Chování v situacích úrazu a život ohrožujících stavů (úrazy v domácnosti, při sportu, na pracovišti, v dopravě). Civilizační choroby – zdravotní rizika, preventivní a lékařská péče.

OSV – Hodnoty, postoje, praktická etika – respektování vrstevníků. OSV – Psychohygiena.

Výživa a zdraví. Režim dne – zásady zdravého stravování. Vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví. Specifické druhy výživy. Poruchy příjmu potravy.

MEV – Vliv médií na každodenní život.

Bezpečné chování – komunikace s vrstevníky a neznámými lidmi, pohyb v rizikovém prostředí, konfliktní a krizové situace. Dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví – bezpečné prostředí ve škole, ochrana zdraví při různých činnostech.

OSV – Cvičení sebeovládání. OSV – Mezilidské vztahy. OSV – Komunikace v různých situacích (žádost). OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

Integrovaný záchranný systém – tísňová volání.

Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence Sociálně patologické jevy. Zdravotní a sociální rizika zneužívání návykových látek. Skryté formy a stupně individuálního násilí a zneužívání, sexuální kriminalita. Šikana a jiné projevy násilí. Formy sexuálního zneužívání dětí.

OSV – Seberegulace a sebeorganizace. OSV – Mezilidské vztahy. OSV – Komunikace v různých situacích. OSV – Řešení problémů a rozhodovací dovednosti. MEV – fungování a vliv médií ve společnosti ČAP – CH – Návykové látky a jejich rizika.


 řídit se pokyny odpovědných osob při mimořádných událostech

 seznámit se s právní problematikou zneužívání dítěte  kriticky se vyjadřovat k projevům násilí  seznámit se s trestně právní problematikou návykových látek  chápat souvislosti mezi zneužíváním návykových látek a bezpečností silničního provozu  seznámit se se službami specializované pomoci  pokusit se vyhledat centra specializované pomoci  umět komunikovat se službami odborné pomoci  seznámit se se zásadami kolektivní ochrany obyvatelstva  znát zásady chování po vyhlášení mimořádné situace  znát zásady chování po vyhlášení evakuace  umět komunikovat se službami odborné pomoci  znát tísňová volání  vyjádřit vlastními slovy způsob chování v situaci úrazu a život ohrožujících stavů

120

Komunikace se službami odborné pomoci – praktické dovednosti. Podpora zdraví Podpora zdraví a její formy – prevence a intervence, působení na změnu kvality prostředí a chování jedince, odpovědnost jedince za zdraví. Auto-destruktivní závislosti – zdravotní a sociální rizika zneužívání návykových látek Trestněprávní problematika návykových látek. Ochrana člověka za mimořádných událostí – živelné pohromy, terorismus. Tísňová volání. Varovný signál a chování po jeho vyhlášení. Evakuace. Improvizovaná ochrana. Havárie s únikem nebezpečných látek.

ČAP – CH – Úniky nebezpečných látek.


5.8.2


Tělesná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Vzdělávací obsah předmětu Tělesná výchova umožňuje žákům využívat vlastní pohybové možnosti. Ve shodě s věkem, postižením a pohybovými možnostmi je vede od spontánního pojetí pohybu, k řízené pohybové aktivitě a vlastní pohybové seberealizaci. Směřuje k eliminování nedostatků v diferenciaci a koordinaci pohybů. Pro pohybové vzdělávání žáků je důležité nejen rozvíjení pohybových schopností a osvojování pohybových dovedností, ale zároveň i korekce zdravotních oslabení v běžných i specifických formách pohybového učení – v povinné tělesné výchově. Při práci je uplatňován diferencovaný přístup k dětem se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním. V hodinách tělesné výchovy vyrovnáváme pohybový deficit žáků III., příp. II. zdravotní skupiny, tím, že se zaměřujeme nejen rozvíjení pohybového nadání, ale zároveň i na korekci zdravotních oslabení v běžných formách pohybového učení – v povinné tělesné výchově. Korektivní a speciální vyrovnávací cvičení jsou preventivně zařazována a využívána v hodinách tělesné výchovy všech žáků nebo jsou využívána pro žáky se zdravotním oslabením místo činností, které jsou kontraindikací jejich oslabení. Též diferencovaně přistupujeme k žákům podle jejich momentální tělesné zdatnosti. Hodnotíme žáka vzhledem k jeho individuálním možnostem a předpokladům pro zvládnutí různých pohybových aktivit. Každé dítě vhodně pozitivně motivujeme, aby dosáhlo požadované činnosti ve vlastním tempu. Individuálně přistupujeme i k hodnocení těchto žáků. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:  získávání orientace v základních názorech na zdraví a postupnému uplatňování preventivních činností podporujících zdraví  poznávání a chápání fyziologických, psychických i sociálních změn spojených s dospíváním  dodržování zásad zdravého způsobu života a ochrany zdraví  rozpoznávání základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví vlastní i druhých a k osvojování poznatků, jak jim předcházet  odmítání škodlivých látek neslučitelných se zdravím  poznávání vlastních pohybových možností a omezení, rozvíjení a využívání pohybových schopností a dovedností  vnímání prožitků z pohybové činnosti Vyučovací předmět má časovou dotaci v 1.- 6. ročníku 3 hodiny týdně. V 7. – 10. ročníku 4 hodiny týdně, s využitím jedné hodiny z disponibilní časové dotace. Výuka probíhá na všech sportovištích, které má škola k dispozici – na hřišti, ve víceúčelové hale, na hřišti obce a v bazénu areálu školského zařízení. Často pracujeme i v terénu (turistika, lyžování) a na zimním stadionu. Žákům je umožněno i srovnání své úrovně s žáky jiných škol v podobě školní reprezentace na soutěžích. Důležitou roli hraje učitel, který:     

klade na žáky tělovýchovné požadavky, které jsou přiměřené jejich tělesné a pohybové vyspělosti dbá na rozdíly mezi chlapci a děvčaty volí program s ohledem na roční období, materiálně technické vybavení školy dbá bezpečnosti žáků a vede je k nacvičování vhodné a správné dopomoci a záchrany při cvičení účelně zaměstnává co nejvíce žáků vhodnými bezpečnými úkoly ke cvičení ve družstvech

121


Do vyučovacího předmětu Tělesná výchova jsou zařazena průřezová témata:    

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova Výchova člověka k myšlení v evropských a globálních souvislostech podívat se do velkého papíru Multikulturní výchova

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení  Využíváme názorných ukázek, her, soutěží a dalších aktivit k osvojování pohybových dovedností, pro prevenci zdraví, životní aktivitu, ovlivňování postavy, uplatnění ve společnosti vrstevníků atd.  Využíváme pozitivní motivaci jako jeden ze základních postupů pro utváření trvalého zájmu o učení  Umožňujeme žákům hodnotit svou činnost, výsledky své práce a vlastní pokrok dostatkem zpětných informací o jejich činnosti, o úrovni pohybových dovedností, o předvedených výkonech (v návaznosti na vstupní instrukce a korekce).

Kompetence k řešení problémů  Individuálním přístupem k žákům, opakováním pohybových činností, nápodobou, prožíváním úspěchů vedeme žáky ke zvládnutí pohybových dovedností, překonávání problémů.  Volíme vhodnou taktiku v individuálních a kolektivních sportech pomocí naučených stereotypů i získaných zkušeností.

Kompetence komunikativní  Vedeme žáky ke vhodné komunikaci prostřednictvím dodržování pravidel fair play v kolektivních hrách

Kompetence sociální a personální  Návštěvami sportovních akcí a aktivní účastí na akcích vedeme žáky k dodržování pravidel fair play, získání sebedůvěry při vystupování v neznámém prostředí.  Dodržováním pravidel her podněcujeme spolupráci uvnitř týmu.  Proměňováním skupin vedeme žáky k přijímání různých rolí.

Kompetence občanské  Aktivním zapojováním žáků do sportovních aktivit školy osvojujeme u žáků návyky a dovednosti k zapojení se do společnosti.  Objasňujeme a podáváme příklady potřeby dodržování hygieny při tělesných aktivitách (jdeme žákům příkladem).  Učíme žáky poskytnout první pomoc při úrazech lehčího charakteru.  Nabízíme žákům vhodné pozitivní aktivity jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.

Kompetence pracovní  Pomocí naučených stereotypů při pohybových činnostech vedeme žáky k dodržování zásad bezpečnosti, ochrany zdraví, hygienických návyků, zvládání sebeobsluhy podle svých možností.  Respektováním pravidel chování při sportovních aktivitách vedeme žáky k úspěšnějšímu začlenění se do společnosti.

122


Vzdělávací oblast ČLOVĚK A ZDRAVÍ Vyučovací předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA ROČNÍK: 1. – 3. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  mít osvojeny základní pohybové lokomoce, dovednosti a prostorovou orientaci podle individuálních předpokladů

 dodržovat základní zásady bezpečnosti při pohybových činnostech a mít osvojeny základní hygienické návyky při pohybových aktivitách

Činnosti ovlivňující zdraví  zvládat základní přípravu organismu před Příprava organismu - příprava před pohybovou pohybovou aktivitou činností, uklidnění po zátěži, protahovací cvičení.  provádět protahovací a napínací cviky, cviky Zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, pro zahřátí a uvolnění průpravná, koordinační, kompenzační,  spojovat pravidelnou každodenní pohybovou relaxační, psychomotorická, dechová a jiná činnost se zdravím a využívat nabízené zdravotně zaměřená cvičení. příležitosti Význam pohybu pro zdraví – pohybový režim,  dbát na správné držení těla při různých délka a intenzita pohybu, spontánní pohybové činnostech i provádění cviků činnosti a hry.  dbát na správné dýchání  znát význam sportování pro zdraví  dodržovat pravidla bezpečnosti při sportování Bezpečnost při pohybových činnostech v různém v tělocvičně, na hřišti, v přírodě prostředí.  používat vhodné sportovní oblečení a sportovní obuv Hygiena při TV – osobní hygiena, hygiena  uplatňovat zásady pohybové hygieny cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obuv Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

123

OSV – Cvičení smyslového vnímání , pozornosti a soustředění. VU – Člověk a jeho zdraví.

OSV – Organizace vlastního času.

EV – Vztah člověka k prostředí – prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, možnosti a způsoby ochrany zdraví) PČ – Osobní hygiena.


 mít kladný postoj k pohybovým aktivitám

 pohybovat se v souladu s rytmem hudby, rytmem říkanky.

Rytmická a kondiční cvičení – vyjádření rytmu pohybem, sladění jednoduchého pohybu s hudbou, jednoduché tanečky. Motivovaná a rytmizovaná chůze a běh v základním tempu. Nácvik střídání chůze a běhu podle rytmického doprovodu. Nácvik přísunného kroku stranou.

 dbát na správné držení těla při chůzi, běhu  zvládat základní manipulace s míčem

Chůze – navození správného držení těla při chůzi (vyrovnávání hlavy), volný pohyb paží podle chůze, chůze daným směrem, chůze po čáře, laně, hadici, apod. Chůze v zástupu, nácvik rytmické chůze s udáváním tempa. Překračování nízkých překážek při chůzi.

HV – Hudebně pohybové činnosti. VU– Člověk a jeho zdraví. ČJ – Reprodukce říkanek a básniček . OSV – Rozvoj individuálních dovedností pro spolupráci (nesouhlas, odpor, apod.), rozvoj sociálních dovedností pro spolupráci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se) OSV – Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebeovládání.

Běh – nácvik tichého našlapování při běhu, zvedání nohou, ohýbání v kolenou, nácvik výběhu na daný signál, běh po celé ploše, běh v zástupu. Skoky – poskoky na místě snožmo a střídavě na jedné a druhé noze, poskoky z místa, skok přes čáru, skok z výše 10 – 15 cm do dřepu. Lezení – libovolným způsobem lezení vpřed, podlézání, přelézání a prolézání vhodných překážek (průlezky, nízký žebřík, švédské lavičky, obruče na stojáncích, díly švédské bedny, apod.) Házení a chytání – nácvik v chytání míče koulejícího se po zemi, po mírné šikmé ploše, nácvik chytání hozeného míče, házení na terč a cíl, nácvik nadhazování míče oběma rukama Manipulace s různými drobnými předměty (sbírání, podávání, skládání, přenášení, házení).  spolupracovat při jednoduchých týmových pohybových činnostech a soutěžích  zvládat hry s míčem, honičky  spojovat kolektivní hry s využitím chůze, běhu  znát a dodržovat základní pravidla her  být si vědom porušení pravidel a následků pro sebe a družstvo

Základy sportovních her - průpravné hry. Základní manipulace s míčem či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti. Hry s upravenými pravidly (hry s míčem, honičky, apod.).

124

MUV – Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci


 znát a dodržovat základní pravidla her

 umět házet míčkem  nacvičit skok do dálky, start, běh na krátké tratě, vytrvalostní běh  zvládnout cvičení na žíněnce – kotouly vpřed  zvládat cviky pomocí nářadí

 umět se pohybovat v terénu, mít základní znalosti o oblečení, vybavení  pohybovat se na ledu bez bruslí  hrát hry v přírodě a dodržovat při nich bezpečnost

HV – Hudebně pohybové činnosti.

VU – Místo, kde žijeme.

cvičit s netradičním náčiním (skákací míče, létající talíře,..) adaptovat se na vodní prostředí

Další pohybové činnosti a netradiční sporty podle podmínek školy, podle zájmu a možností o žáků. Pobyt ve vodním prostředí, hygiena plavání; adaptace na vodní prostředí; hry ve vodě, plavání. Činnosti podporující pohybové učení  znát a reagovat na smluvené povely, gesta, Organizace při TV – základní organizační činnosti. signály pro organizaci činnosti Komunikace v TV – smluvené povely a signály.  znát nástupový a pochodový tvar o

 zvládat podle pokynů přípravu na pohybovou činnost  reagovat na základní pokyny a povely k osvojované činnosti

Pohybové hry – pohybové hry s různým zaměřením, s využitím tradičního i netradičního náčiní, bez náčiní. Motivační, tvořivé a napodobivé hry. Základy atletiky – průpravné atletické činnosti, varianty chůze , běhy na krátké vzdálenosti , motivovaný vytrvalostní běh (podle schopnosti žáků), skok do dálky, hod míčkem. Základy gymnastiky – průpravná cvičení. Vzpor dřepmo, sed roznožný s předklonem, kolébka, poskoky snožmo, válení sudů z mírného svahu, nácvik 1. fáze kotoulu – „okénko“, rovnovážné postoje na jedné noze. Cvičení s náčiním a na vybraném nářadí: Cvičení s využitím lavičky, švédské bedny. Výstup na švédskou lavičku, přechod lavičky, sestup z lavičky. Sed na švédské bedně, klek, prolézání dílů švédské bedny. Turistika a pobyt v přírodě – chování v přírodě, ochrana přírody, chůze v terénu. Pobyt v zimní přírodě – hry na sněhu a na ledě, základní techniky pohybu a jízdy na saních a bobech , bezpečnost při pohybových aktivitách na sněhu.

 znát pojmy z pravidel sportů a soutěží  jednat a chovat se v duchu fair play

Pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností a her. Zásady sportovního jednání a chování; fair play.

125

OSV – Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov.

MUV – Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A ZDRAVÍ Vyučovací předmět: TĚLESNÁ VÝCHOVA ROČNÍK: 4. – 6. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  zlepšovat svou tělesnou zdatnost, pohybový projev a správné držení těla  využívat osvojené pohybové dovednosti při hrách a soutěžích  zvládat podle pokynu základní přípravu organismu před pohybovou činností i uklidnění organismu po ukončení činnosti

 podle pokynu uplatňovat v pohybovém režimu korektivní cvičení v souvislosti s vlastním zdravotním oslabením

 uplatňovat hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné pohybové činnosti

Činnosti ovlivňující zdraví  pochopit význam sportování pro zdraví Význam pohybu pro zdraví – pohybový režim,  spojovat pravidelnou každodenní pohybovou délka a intenzita pohybu, spontánní pohybové činnost se zdravím a využívat nabízené činnosti a hry. příležitosti  dbát na správné držení těla při různých činnostech i provádění cviků  zvládat základní přípravu organismu před pohybovou aktivitou  provádět protahovací a napínací cviky, cviky pro zahřátí a uvolnění  dbát na správné dýchání  podle pokynu uplatňovat v pohybovém režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením  dbát na správné držení těla při různých činnostech i provádění cviků, projevovat přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení úrovně své zdatnosti  dbát na správné dýchání  dodržovat pravidla bezpečnosti při sportování v tělocvičně, na hřišti, v přírodě, ve vodě

VU – Člověk a jeho zdraví.

Příprava organismu - příprava před pohybovou činností, uklidnění po zátěži, protahovací cvičení.

Zdravotně zaměřené činnosti – správné držení těla, průpravná, koordinační, kompenzační, relaxační, psychomotorická, dechová a jiná zdravotně zaměřená cvičení.

Bezpečnost při pohybových činnostech v různém prostředí.

 používat vhodné sportovní oblečení a sportovní Hygiena při TV – osobní hygiena, hygiena obuv cvičebního prostředí, vhodné oblečení a obuv.  uplatňovat zásady pohybové hygieny Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

126

VU – Osobní hygiena.


 rozvíjet základní pohybové dovednosti podle svých pohybových možností a schopnosti

 pohybovat se v souladu s rytmem hudby, rytmem říkanky

Rytmická a kondiční cvičení – nácvik zátočky ve dvojicích (učitel a dítě). Pohybové vyjádření hudebních pojmů: vysoko, nízko.

 dbát na správné držení těla při chůzi, běhu  zvládat základní manipulace s míčem

Chůze – upevňování správného držení těla při chůzi (vyrovnávání hlavy, zad, vtažení břicha, souhybné pohyby paží a nohou), propínání pokrčené nohy, dostatečné zdvihání chodidel, chůze v zástupu za vedoucím žákem, nácvik chůze ve dvojicích s držením, postupné zrytmizování chůze s udáním tempa (vytleskávání, bubnování, apod., též hudební doprovod se zvýrazněním rytmu), nácvik chůze po schodech nahoru a dolů střídavě levou a pravou nohou, chůze s lehkým předmětem v ruce. Běh – prohlubování nácviku pohybů nohou a paží při běhu, pravidelné dýchání, běh v zástupu za učitelem nebo vedoucím žákem, běh udaným směrem, proběhnutí nakreslené křivky na zemi, volný běh kolem drobných předmětů položených na zemi (slalom), běh v daném tempu, výběh na daný signál ze stoje, dřepu. Skoky – poskoky na místě i z místa snožmo i střídavě, poskoky udaným směrem, poskoky dokola (kolem předmětu na zemi), přeskok přes čáru, lano, přeskok napjaté gumy seskok s výše na měkkou podložku do dřepu, nácvik skoku do dálky (bez rozběhu). Lezení – podlézání, přelézání a prolézání překážek vyšších než v nižších ročnících, vystupování, sestupování, přelézání (žebřiny, žebřík), sjíždění po skluzavce (příp. lavičce zavěšené do žebřin), vylézání po šikmé ploše. Házení a chytání – chytání míče koulejícího se po zemi (prudce), po šikmé ploše, chytání míče hozeného učitelem nebo druhým dítětem, nadhazování a chytání míče, přehazování nízkých překážek. Nácvik hodu míčem do dálky horním obloukem.

127

HV – Hudebně – pohybové činnosti – improvizované vyjádření hudby pohybem. ČJ – Dramatizace říkanek a básníček.


 zvládat základy míčových her  dodržovat pravidla sportovních her

Základy sportovních her - průpravné hry. Základní manipulace s míčem či jiným herním náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti. Hry s upravenými pravidly.

 zvládat techniku hodu kriketovým míčkem  uběhnout 60 m, 100 m a 300 m  zvládat taktiku při běhu – k metě, při sprintu, vytrvalostního běhu, při běhu terénem s překážkami  skákat do dálky  nacvičit správnou techniku skoku z místa  zvládnout cvičení na žíněnce – nácvik kotoulu, kolébky na zádech z dřepu spojného  provádět cvičení na švédské bedně.  zdokonalovat se ve cvičení na ostatním nářadí – švédská bedna, lavičky, hrazda, kladina

Základy atletiky – průpravné atletické činnosti. Varianty chůze. Běhy na krátké vzdálenosti, motivovaný vytrvalostní běh (podle schopností žáků). Skok do dálky, hod míčkem.

 znát a dodržovat základní pravidla her

Základy gymnastiky: Kolébka na zádech z dřepu spojného, převaly stranou v lehu na rovné podložce (napjaté nohy, vzpažmo), nácvik kotoulu. Smíšené visy na nízké hrazdě (za ruce i nohy) s výdrží. Změny postojů a poloh. Chůze po lavičce s obratem, chůze po lavičce ve dřepu, chůze po nízké kladině (obrácené lavičce. Výskok na 2 – 3 díly švédské bedny od vzporu klečmo, dřep, stoj, seskok). Pohybové hry - pohybové hry s různým zaměřením a využitím tradičního i netradičního náčiní, bez náčiní. Motivační, tvořivé a napodobivé hry.

128

OSV – Rozvoj individuálních dovedností pro spolupráci (nesouhlas, odpor, apod.), rozvoj sociálních dovedností pro spolupráci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se) OSV – Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebeovládání. MUV – Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci

HV – Hudebně pohybové činnosti.


 zvládnout základy plavání, osvojit si techniku jednoho plaveckého způsobu  provádět pády, skoky do vody z nízkých poloh

Pobyt ve vodním prostředí, hygiena plavání, adaptace na vodní prostředí, hry ve vodě, aquagymnastika, plavání.

VU – Rozmanitost přírody. Místo, kde žijeme.



Turistika a pobyt v přírodě – chování v přírodě, ochrana přírody, chůze v terénu.

EV – Vztah člověka k prostředí – prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, možnosti a způsoby ochrany zdraví.

zvládat pohyb v terénu, základní turistické znalosti

 seznámit se s netradičními sporty – ringo, apod.

 rozumět základním termínům tělocvičné terminologie a reagovat na pokyny k provádění vlastní pohybové činnosti

Další pohybové činnosti a netradiční sporty – podle podmínek školy, podle zájmu a možnosti žáků. Pobyt v zimní přírodě – hry na sněhu a na ledě, základní techniky pohybu a jízdy na saních a bobech, bezpečnosti při pohybových aktivitách na sněhu.

 získat základní informace o nebezpečí na horách  získat základy běžeckého lyžování  udržet rovnováhu na bruslích při jízdě vpřed Činnosti podporující pohybové učení  znát základní tělocvičné pojmy – názvy Organizace při TV – základní organizační pohybových činností, tělocvičného nářadí a činnosti. náčiní Komunikace v TV, smluvené povely a signály.  rozumět povelům pořadových cvičení a správně Zásady sportovního jednání a chování – fair play. na ně reagovat  jednat a chovat se v duchu fair play

129

OSV – Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov




UČIVO


Žák by měl:  cíleně se připravit na pohybovou činnost a její ukončení

 usilovat o zlepšení a udržení úrovně pohybových schopností a o zdokonalování základních lokomocí a pohybových dovedností  využívat základní kompenzační a relaxační techniky

Činnosti ovlivňující zdraví  chápat význam sportování pro zdraví Význam pohybu pro zdraví – pohybový režim,  spojovat pravidelnou každodenní pohybovou pohybové aktivity. činnost se zdravím a využívat nabízené příležitosti  využít strečink a protahovací cvičení na začátku a konci hodiny  zvládnout jednoduchá speciální cvičení Rozvoj rychlostních, vytrvalostních, silových a související s vlastním oslabením, únavou koordinačních schopností: Chůze - v daném rytmu též přes nízké překážky, chůze v zástupu, ve dvojicích, v řadě, chůze na místě, nácvik chůze vzad. Běh - přirozený, běh na 10-16 m s výběhem na daný signál ze stoje, dřepu, sedu i kleku, plynulé zrychlování a zpomalování běhu podle daného tempa, změny směru běhu, běh po kružnici, po ,,osmičce“, nácvik běhu s přeskokem přes nízkou překážku. Skoky - poskoky na místě i z místa daným směrem, přeskok nízkých překážek napjaté gumy, seskok na měkkou podložku do dřepu, skok do dálky bez rozběhu i s krátkým rozběhem, poskoky v dřepu, poskoky s obraty.Lezení-zdokonalování dříve osvojených druhů lezení,podlézání, přelézání, prolézání, sjíždění.Výstup po šikmé lavičce chůzí, lezením, plížením.Zlézání přírodních překážek. Házení a chytání - hod do dálky a do výšky horním obloukem, koulení míče na cíl, chytání míče odraženého o zem, přehazování vyšších překážek, prohazování obručí apod. Zvedání plného míče v kleku a ve stoji, koulení a přitahování plného míče v kleku. Cvičení s gymnastickými siliči, cvičení se švihadly.

130

OSV – Dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému, hledání pomoci při potížích. MEV – Vliv médií na každodenní život, vliv médií na uspořádání dne.


Prevence a korekce svalových dysbalancí, průpravná, kondiční, koordinační, koncentrační a postřehová cvičení, kompenzační, vyrovnávací, relaxační cvičení: Opakování a obměňování cviků z nižších ročníků. Cvičení ke správnému držení těla a jiná zdravotně zaměřená cvičení: Opakování a obměňování cviků z nižších ročníků. Ošetření drobných poranění, umět požádat o pomoc.

 znát zásady ošetření drobných poranění, umět požádat o pomoc

 umět poskytnout první pomoc  umět požádat o pomoc

 uplatňovat bezpečné chování v přírodě a v silničním provozu

 chápat význam bezpečného chování v přírodě Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech, a v silničním provozu vhodný oděv a obuv ve specifickém prostředí.  seznamovat se s pravidly silničního provozu Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností  hrát fotbal, házenou, košíkovou a vybíjenou Pohybové hry s různým zaměřením, pohybové s upravenými pravidly hry, s netradičními pomůckami.  ovládat míč a střelbu v pohybu, ovládat Sportovní hry s upravenými pravidly. základy obranného a útočného systému Základy fotbalu, házené, košíkové, vybíjené.  využít netradiční pomůcky dle možností školy Závodivé hry, honičky. (ringo, frisbee, obruče)  zvládnout kolébku, převaly, kotouly Gymnastika – cvičení s náčiním a na vybraném  reagovat na rychlé změny poloh a postojů nářadí: Kolébka, převaly, kotouly. Smíšené visy na nízké hradě. Rychlé změny poloh a postojů. Rovnovážné postoje. Výskok na 3 – 4 díly švédské bedny do vzporu klečmo, vztyk, seskok.  nácvik cvalu stranou a vpřed Rytmické a kondiční formy cvičení s hudbou a  nácvik přísunného kroku vpřed i vzad rytmickým doprovodem:  vyjádřit takt potleskem, podupem Nácvik cvalu stranou a vpřed.  cvičit s náčiním i bez náčiní při hudbě Nácvik přísunného kroku vpřed i vzad. (improvizace) Vyjádření ¾ taktu potleskem, podupem, popř. trojdupem. Pohybové vyjádření pojmů nízko, vysoko, pomalu, rychle. Cvičení s náčeiním i bez náčiní při hudbě (improvizace).

 zvládat v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a využívat je ve hře , soutěži , při rekreačních činnostech  snažit se o co nejsprávnější provedení pohybové činnosti

131

OSV– Spolupráce a soutěživost. OSV – Moje vztahy k druhým lidem.

HV – Hudebně-pohybové činnosti.


 zvládnout základy atletických disciplín – běh na krátké tratě, skok do výšky, skok do dálky, hod míčkem, granátem a vrh koulí  umět plynule spojit rozběh s odrazem  orientovat se v přírodě  získat základní poznatky o táboření  získat základní turistické dovednosti  chránit přírodu  prohloubit si jeden plavecký styl  zvládnout základy 2. plaveckého stylu  zvládnout vybrané zimní sporty (dle podmínek školy)  dodržovat pravidla bezpečného pohybu a pobytu v zimní krajině

 dodržovat dohodnutou spolupráci v družstvu při kolektivních hrách  sledovat určené prvky pohybové činnosti a výkony

Atletika – starty, běhy na dráze v terénu (podle schopností a možností žáků), skok do dálky, skok do výšky, hod míčkem, hod granátem, vrh koulí. Turistika a pobyt v přírodě – základní poznatky z turistiky, chůze a orientace v terénu , táboření , základní turistické dovednosti, ochrana přírody.

ČAP - Z – Zásady ochrany přírody a životního prostředí. ČAP - P - Praktické poznávání přírody.

Plavání, prvky zdravotního plavání. Základní techniky jízdy na lyžích, na sáňkách a bobech. Pobyt v zimní přírodě. Bezpečnost pohybu v zimní horské krajině a při pohybových aktivitách na sněhu (podle podmínek školy). Další (i netradiční) pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků).

 zvládnout v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti  projevit zájem o další (i netradiční) pohybové činnosti Činnosti podporující pohybové učení  užívat osvojované názvosloví (ve slovní i Komunikace v TV, smluvené povely, signály, grafické podobě) na úrovni cvičence, gesta, základy odborné terminologie, vzájemná rozhodčího, diváka komunikace při osvojovaných pohybových  reagovat na pokyny k vlastnímu provedení činnostech. pohybové činnosti Pravidla osvojovaných pohybových činností,  jednat v duchu fair play, dodržovat pravidla základní pravidla her. her a soutěží  změřit základní pohybové výkony a porovnat je s předchozími výsledky

132

ČAP - Z – Zásady ochrany přírody a životního prostředí.

OSV - Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, dovednosti pro sdělování verbální a neverbální, komunikace v různých situacích.




UČIVO


Žák by měl:  cíleně se připravit na pohybovou činnost a její ukončení

 usilovat o zlepšení a udržení úrovně pohybových schopností a o zdokonalování základních lokomocí a pohybových dovedností  využívat základní kompenzační a relaxační techniky

Činnosti ovlivňující zdraví  chápat význam sportování pro zdraví Význam pohybu pro zdraví – pohybový režim,  spojovat pravidelnou každodenní pohybovou pohybové aktivity. činnost se zdravím a využívat nabízené příležitosti  využít strečink a protahovací cvičení na začátku a konci hodiny  zvládnout jednoduchá speciální cvičení Rozvoj rychlostních, vytrvalostních, silových a související s vlastním oslabením, únavou koordinačních schopností: Opakování učiva z nižších ročníků. Chůze, běh, lezení, skok, cvičení pohybové koordinace – podle pohybových zvláštností žáků. Prevence a korekce svalových dysbalancí, průpravná, kondiční, koordinační, koncentrační a postřehová cvičení, kompenzační, vyrovnávací, relaxační cvičení: Opakování a obměňování cviků z nižších ročníků.

 znát zásady ošetření drobných poranění, umět požádat o pomoc  uplatňovat bezpečné chování v přírodě a v silničním provozu

Cvičení ke správnému držení těla a jiná zdravotně zaměřená cvičení: Opakování a obměňování cviků z nižších ročníků. Ošetření drobných poranění, umět požádat o pomoc. Hygiena a bezpečnost při pohybových činnostech, vhodný oděv a obuv ve specifickém prostředí.

 umět poskytnout první pomoc  umět požádat o pomoc  chápat význam bezpečného chování v přírodě a v silničním provozu  seznamovat se s pravidly silničního provozu Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností

133

OSV – Dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému, hledání pomoci při potížích. MEV – Vliv médií na každodenní život, vliv médií na uspořádání dne.

VZ – Zdravý způsob života a péče o zdraví. VZ – Výživa a zdraví.


 zvládat v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti a využívat je ve hře, soutěži , při rekreačních činnostech

 hrát fotbal, házenou, košíkovou a vybíjenou s upravenými pravidly  ovládat míč a střelbu v pohybu, ovládat základy obranného a útočného systému  využít netradiční pomůcky dle možností školy (ringo, frisbee, obruče)

Pohybové hry s různým zaměřením, pohybové hry, s netradičními pomůckami. Sportovní hry s upravenými pravidly. Základy fotbalu, házené, košíkové, vybíjené. Závodivé hry, honičky.

 snažit se o co nejsprávnější provedení pohybové činnosti

 zvládnout kolébku, převaly, kotouly  reagovat na rychlé změny poloh a postojů

Gymnastika – cvičení s náčiním a na vybraném nářadí: Opakování učiva z nižších ročníků. Rytmické a kondiční formy cvičení s hudbou a rytmickým doprovodem: Cvičení s náčiním i bez náčiní podle hudby, základy lidových tanců, mazurka, valčík, polka. Improvizace v rytmu taneční hudby. Atletika – starty, běhy na dráze v terénu (podle schopností a možností žáků), skok do dálky, skok do výšky, hod míčkem, hod granátem, vrh koulí.

 nácvik lidových tanců – mazurka, valčík, polka  improvizovat v rytmu taneční hudby

 zvládnout základy atletických disciplín – běh na krátké tratě, skok do výšky, skok do dálky, hod míčkem, granátem a vrh koulí  umět plynule spojit rozběh s odrazem  orientovat se v přírodě  získat základní poznatky o táboření  získat základní turistické dovednosti  chránit přírodu  prohloubit si jeden plavecký styl  zvládnout základy druhého plaveckého stylu  zvládnout vybrané zimní sporty (dle podmínek školy)  dodržovat pravidla bezpečného pohybu a pobytu v zimní krajině

 dodržovat dohodnutou spolupráci v družstvu při kolektivních hrách

Turistika a pobyt v přírodě – základní poznatky z turistiky, chůze a orientace v terénu , táboření , základní turistické dovednosti, ochrana přírody.

OSV – Moje vztahy k druhým lidem. OSV – Rozvoj individuálních dovedností pro spolupráci, rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro zvládání soutěže a konkurence. MEV - Fungování a vliv médií ve společnosti – vliv médií na každodenní život, role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne.

HV – Hudebně-pohybové činnosti.


Plavání, prvky zdravotního plavání. Základní techniky jízdy na lyžích, na sáňkách a bobech. Pobyt v zimní přírodě. Bezpečnost pohybu v zimní horské krajině a při pohybových aktivitách na sněhu (podle podmínek školy). Další (i netradiční) pohybové činnosti (podle podmínek školy a zájmu žáků).

 zvládnout v souladu s individuálními předpoklady osvojované pohybové dovednosti  projevit zájem o další (i netradiční) pohybové činnosti Činnosti podporující pohybové učení  užívat osvojované názvosloví (ve slovní i Komunikace v TV, smluvené povely, signály, grafické podobě) na úrovni cvičence, gesta, základy odborné terminologie, vzájemná rozhodčího, diváka komunikace při osvojovaných pohybových  reagovat na pokyny k vlastnímu provedení činnostech. pohybové činnosti Pravidla osvojovaných pohybových činností, základní pravidla her.

134


OSV - Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, dovednosti pro sdělování verbální a neverbální, komunikace v různých situacích..


 sledovat určené prvky pohybové činnosti a výkony

 jednat v duchu fair play, dodržovat pravidla her a soutěží, naplňovat olympijské ideály a symboly  změřit základní pohybové výkony a porovnat je s předchozími výsledky

Historie a současnost sportu, významné sportovní soutěže.

135

5.9 Člověk a svět práce Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je jednou ze stěžejních vzdělávacích oblastí ve vzdělávání žáků s mentálním postižením. Zahrnuje široké spektrum pracovních činností, které vedou žáky k získání souboru vědomostí, základních pracovních dovedností a návyků v různých oblastech lidské činnosti. Cíleně se zaměřuje a systematicky ovlivňuje rozvíjení motorických schopností, manuálních dovedností a návyků žáků, a tím přispívá k jejich co nejsamostatnějšímu zapojení do každodenního života a umožňuje jim přípravu na vykonávání jednoduchých pracovních činností. Žáci se učí pracovat samostatně i v týmu a vážit si práce své i druhých. Seznamují se s různými materiály, s funkcí a užíváním vhodných pomůcek a nářadí. Vzdělávací oblast je realizována v průběhu celého základního vzdělávání od prvního do desátého ročníku. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce zahrnuje vyučovací vzdělávací obor Člověk a svět práce a je realizována v povinném vyučovacím předmětu – Pracovní činnosti.

5.9.1

Vyučovací předmět: Pracovní činnosti

Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení: Cíl vyučovacího předmětu Pracovní činnosti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:         

zvládnutí úkonů souvisejících se sebeobsluhou rozvoji motoriky, získání základních manuálních zručností a vytváření pracovních dovedností a návyků překonávání obtíží a dokončování pracovních úkolů práci v kolektivu a odpovědnosti za své i společné výsledky práce osvojení dovedností k praktickému užívání a zacházení s předměty denní potřeby, vhodně zvolenými nástroji, pomůckami a drobným nářadím porozumění zadaným jednoduchým pracovním postupům poznání pracovních činností, které napomáhají k využití volného času dodržování hygienických a bezpečnostních pravidel při práci

Obsah vyučovacího předmětu je rozdělen na tematické okruhy: Sebeobsluha Práce s drobným materiálem Práce montážní a demontážní Pěstitelské práce Práce v domácnosti Práce s technickými materiály (zařazeny pouze na druhém stupni). Vyučovací předmět je rozdělen na prvním stupni na pět tematických okruhů (Sebeobsluha, Práce s drobným materiálem, Práce montážní a demontážní, Pěstitelské práce, Práce v domácnosti) a do čtyř tematických okruhů na druhém stupni (Práce s technickými materiály, Práce montážní a demontážní, Pěstitelské práce, Práce v domácnosti). Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V rámci praktických cvičení se žáci seznamují s konkrétními jednoduchými pracovními činnostmi. Způsob realizace jednotlivých tematických okruhů závisí na podmínkách, možnostech školy a schopnostech žáků. Učivo celé vzdělávací oblasti je určeno všem žákům, tedy chlapcům i dívkám.

136


Vyučovací předmět má na 1. stupni časovou dotaci v 1. a 2. ročníku 3 hodiny týdně, ve 3. - 5. ročníku 4 hodiny týdně a v 6. ročníku 5 hodin týdně. Ve 3. a v 6. ročníku jsme využili k posílení disponibilní časovou dotaci a zvýšili jsme počet hodin ve 3. ročníku na 4 hodiny týdně a v 6. ročníku na 5 hodin týdně. Vyučovací předmět má na 2. stupni časovou dotaci v 7. a 10. ročníku 6 hodin týdně, v 7. a 8. ročníku jsme využili k posílení disponibilní časovou dotaci. Výuka probíhá podle výběru a způsobu realizace jednotlivých tematických okruhů ve třídě, ve školní kuchyňce, ve školní dílně, na školním pozemku. Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:    

frontální výuka nácviky jednoduchých postupů práce ve skupinách projekty

Předmět Pracovní činnosti je úzce spjat s vyučovacím předmětem Věcné učení na 1. stupni, a na 2. stupni Člověk a příroda, ze kterých žák využívá získané poznatky a osvojené dovednosti. Tyto poznatky uvádí do praxe především u vlastností, zpracování a využití jednotlivých materiálů.

Do vyučovacího předmětu jsou zařazena průřezová témata:  

Osobnostní a sociální výchova Environmentální výchova


Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch. Navozujeme situace, které vedou k návykovému stereotypu učení se snahou o koncentraci na učení Vedeme žáky k posouzení vlastního pokroku, ke kladnému sebehodnocení a k poznávání svých kvalit. Vhodným výběrem činností vedeme žáky, aby získané zkušenosti, dovednosti uplatnili v každodenním životě.

Kompetence k řešení problémů  Vhodnou motivací, prožitým úspěchem, naučenými stereotypy, na základě nápodoby i vlastních zkušeností vedeme žáky k hledání řešení problémů, k úspěšnému dokončení úkolu.  Vedeme žáky ke správnému vyhodnocení úkolu a následně ke správnému řešení pracovního úkolu.  Při řešení učíme žáky chápat, že se při práci budou setkávat s problémy, které nemají jedno správné řešení, že je nutné získávat chybějící údaje nutné ke konečnému řešení problému.

Kompetence komunikativní  Vedeme žáky k otevřené diskuzi o řešení úkolu  Zadáváním jednoznačných, srozumitelných pokynů a otázek učíme žáka naslouchat a co nejlépe porozumět obsahu sdělení.  Vedeme žáky k diskuzi, obhájit svůj názor, ale i respektovat názor druhých.  Učíme žáky rozumět a správně používat návody, obrazový materiál.

137


Kompetence sociální a personální  Vedeme žáky k účinné a bezkonfliktní spolupráci ve skupině, uvědomění si své úlohy ve skupině a ke schopnosti hodnotit výsledky práce své i ostatních.  Učíme žáky rozpoznat nevhodné a rizikové chování při práci a uvědomovat si jeho možné důsledky.  Vedeme žáky k respektování zkušenějšího jedince a využívání jeho schopností.

Kompetence občanské  Vedeme žáky k dodržování pravidel slušného chování respektováním školního řádu.  Vedeme žáky k ochraně svého zdraví a přivolání pomoci při nebezpečí či úrazu.

Kompetence pracovní  Vedeme žáky zvládat základní pracovní dovednosti pomocí naučených stereotypů  Učíme žáky bezpečně a účinně používat nástroje, vybavení a materiály podle naučených stereotypů.  Průběžně vedeme žáka k získávání základních pracovních návyků a postupů a dodržování pravidel bezpečnosti práce.  Učíme žáky pracovat podle návodu.  Vedeme žáky k reálnému posouzení své práce i práce ostatních respektováním pravidel práce v týmu, společnou prací.  Formou exkurzí pomáháme žákovi vytvářet si reálnou představu o učebních oborech a pracovních činnostech běžných profesí a o možnostech vlastního uplatnění.  Vedeme žáky k poznání pracovních činností, které pomáhají utvářet záliby a profesní orientaci žáka v budoucnosti.

138


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: PRACOVNÍ ČINNOSTI ROČNÍK: 1.- 3. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  zvládnout základní hygienické návyky a sebeobslužné činnosti  zvládnout oblékání a svlékání oděvu, skládání a uložení oděvu obouvání  udržovat pořádek ve svých věcech i ve svém okolí

 třídit různé druhy drobného materiálu podle velikosti, tvaru, barev  zvládat základní manuální dovednosti při práci s jednoduchými materiály a pomůckami  vytvářet jednoduchými postupy různé předměty z tradičních a netradičních materiálů

 pracovat podle slovního návodu  zvládat elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi  provádět pozorování přírody v jednotlivých ročních obdobích  pečovat o nenáročné rostliny v bytě i na zahradě  používat lehké zahradní náčiní

 upravit stůl pro jednoduché stolování  připravit jednoduchý pokrm

Sebeobsluha  udržovat osobní hygienu, umývat si ruce, Základní hygienické návyky, osobní hygiena. obličej,čistit si zuby, používat kapesník, Svlékání a oblékání oděvu, skládání oděvu, hřeben, pečovat o svůj zevnějšek obouvání.  správně používat WC Péče o osobní věci, uklízení a ukládání osobních  umět svlékat a oblékat prádlo a oděv věcí.  rozepínat a zapínat knoflíky, zdrhovadla, háčky a patentky  šněrovat,upevňovat pásek  skládat a ukládat oděv Práce s drobným materiálem  třídit různé druhy materiálu podle velikosti, Různé drobné materiály a jejich užití (přírodniny, barvy, tvaru modelovací hmota, papír a karton, textil, drát, folie  ukládat roztříděný materiál do různých nádob, aj.). krabic, zásuvek Pracovní pomůcky a nástroje, funkce a využití.  manipulovat s drobným materiálem Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace  navíjet vlnu, provázek na cívku práce.  navlékat korálky  splétat provázky a další materiál  střihat provázek, vlnu , látku  nacvičit si uzly a kličky Práce montážní a demontážní  zvládnout sestavovat stavebnicové prvky Stavebnice – plošné, prostorové, sestavování  umět montovat a demontovat stavebnici jednoduchých modelů. Pěstitelské práce  znát základy péče o pokojové květiny – Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a otírání listů, zalévání její zpracování, výživa rostlin, osivo.  zalévat rostliny na pozemku Zásady bezpečné práce s rostlinami.  pracovat se zahradnickým náčiním Pěstování pokojových rostlin, podmínky pro  hrabat listí pěstování.  sbírat šišky, plody kaštanu, dubu, buku, apod. Pěstování rostlin na zahradě. Práce v domácnosti  znát základy správného stolování Stolování – jednoduchá úprava stolu, pravidla  udržovat pořádek správného stolování.

139

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. VU – Lidé kolem nás. VU – Člověk a jeho zdraví. OSV - Řešení problému a rozhodovací dovednosti

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. VV – Dekorativní a prostorové práce.

OSV – Cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. EV –Základní podmínky života ČAP– Přírodopis. VU – Rozmanitost přírody.

OSV - Hodnoty, postoje, praktická etika.


 chovat se vhodně při stolování  orientovat se v základním vybavení kuchyně

 zvládnout základy vaření – vaření čaje, kakaa, krájení chleba, mazání chleba, rohlíků s máslem a džemem

 zvládat drobné úklidové práce

140

Základní vybavení kuchyně. Práce s drobným kuchyňským náčiním, bezpečnost zacházení s kuchyňskými pomůckami. Drobné úklidové práce, utírání prachu, mytí nádobí, mytí podlahy, vysávání prachu.


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: PRACOVNÍ ČINNOSTI ROČNÍK: 4. - 6. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:

 pečovat o své tělo, svůj zevnějšek i své osobní věci  zvládat běžnou údržbu oděvu i obuvi  dodržovat zásady účelného oblékání

 pracovat podle předlohy a vytvářet přiměřenými pracovními postupy různé výrobky z drobných materiálů  udržovat pořádek na pracovním místě; dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce  využívat při tvořivých činnostech vlastní fantazii i prvky lidových tradic

     

     

 volit vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu

  

Sebeobsluha Opakování učiva z předešlých ročníků umět skládat oděv na určené místo, věšení na Péče o osobní věci, uklízení a ukládání osobních ramínko věcí. umět svlékat a oblékat prádlo a oděv Běžná údržba oděvu a obuvi, ukládání, čištění. umět kartáčovat oděv Svlékání a oblékání oděvu, skládání oděvu, umět čistit a ukládat obuv obouvání. umět skládat oděv umět obouvat a zouvat obuv Práce s drobným materiálem Opakování učiva z předešlých ročníků zvládat pracovní činnost s různým drobným Jednoduché pracovní operace a postupy, organizace materiálem podle předlohy práce. využívat při tvořivých činnostech vlastní Různé drobné materiály a jejich užití fantazii (přírodniny,modelovací hmota, papír a karton, umět mačkat, trhat, lepit, polepovat, stříhat, textil, drát, folie aj.). vystřihovat, překládat a skládat papír a Lidové zvyky, tradice, řemesla – užití některých umět vytvářet jednoduché prostorové jednoduchých technik zpracování vybraných konstrukce materiálů. umět navlékat, aranžovat, dotvářet, opracovávat a třídit při sběru přírodní materiál zvládnout různé druhy stehu – přední, zadní, ozdobný vyrobit jednoduchý textilní výrobek využívat tradic a lidových zvyků používat vhodné pracovní pomůcky a nástroje Pracovní pomůcky a nástroje – funkce a využití. Práce montážní a demontážní Opakování učiva z předešlých ročníků

141

OSV - Rozvoj schopnosti poznávání OSV – Cvičení dovednosti a zapamatování.

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. OSV – Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci . VV – Dekorativní a prostorové práce. VU – Lidé a čas.


 udržovat pořádek na svém pracovním místě; dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce  spojovat a rozpojovat různé jednoduché předměty

 být seznámen s bezpečností a hygienou práce  znát zásady poskytnutí první pomoci při drobném úrazu  zvládnout spojit, rozpojit různé jednoduché předměty

 provádět při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž  pracovat podle slovního návodu, předlohy

 montovat a demontovat stavebnici

 dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce při práci s rostlinami na zahradě  volit podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní  znát základní podmínky a postupy pro pěstování vybraných rostlin  ošetřovat a pěstovat nenáročné pokojové i venkovní rostliny  vědět o léčivkách i jedovatých rostlinách

 udržovat pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržovat základy hygieny a bezpečnosti práce v domácnosti  zvládat práci s jednoduchými kuchyňskými nástroji  vědět, jakým způsobem udržovat pořádek v bytě, ve třídě  dodržovat pravidla správného stolování a společenského chování při stolování  znát základní vybavení kuchyně  uplatňovat zásady správné výživy  připravit jednoduché pohoštění

Montáž a demontáž jednoduchých předmětů

Stavebnice, plošné, prostorové, sestavování jednoduchých modelů  pracovat podle slovního návodu, předlohy Práce podle slovního návodu a jednoduché předlohy. Pěstitelské práce Opakování učiva z předešlých ročníků  být seznámen s bezpečností a hygienou práce Zásady bezpečné práce s rostlinami při práci s rostlinami  používat vhodné pracovní pomůcky a nástroje    

znát základní podmínky pro pěstování rostlin znát rozdíl mezi setím a sázením znát množení rostlin odnožemi a řízkováním ošetřovat a pěstovat podle daných zásad pokojové a jiné rostliny  provádět pěstitelská pozorování

Základní podmínky pro pěstování rostlin, půda a její zpracování; výživa rostlin, osivo.

OSV – Spolupráce-rozvoj individuálních dovedností pro spolupráci.

OSV – Cvičení pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti, řešení problémů.

EV – Základní podmínky života.

EV – Základní podmínky života.

Pěstování pokojových rostlin, podmínky pro pěstování.

 umět sbírat léčivé rostliny

Pěstování rostlin na zahradě (okrasné rostliny, léčivky, jedovaté rostliny, koření, zelenina aj.). Práce v domácnosti Opakování učiva z předešlých ročníků  zvládat drobné úklidové práce v domácnosti, Práce s drobným kuchyňským náčiním, utírání prachu, mytí nádobí, mytí podlahy, bezpečnost zacházení s kuchyňskými pomůckami. vysávání prachu.

 znát pravidla správného stolování a společenského chování  orientovat se v základním vybavení kuchyně  uplatňovat zásady správné výživy  správně vybrat a nakoupit požadované potraviny  čistit zeleninu a brambory  připravit jednoduchý pokrm

142

Drobné úklidové práce, utírání prachu, mytí nádobí, mytí podlahy, vysávání prachu. Stolování – jednoduchá úprava stolu, pravidla správného stolování. Základní vybavení kuchyně. Zásady správné výživy. Potraviny – výběr, nákup a skladování potravin. Příprava jednoduchého pokrmu.

OSV - Spolupráce

OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. OSV - Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci.


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: PRACOVNÍ ČINNOSTI ROČNÍK: 7. - 8. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:  dodržovat obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím  vybrat a správně používat vhodné pracovní nástroje a pomůcky  získat základní vědomosti o materiálech, nástrojích a pracovních postupech  rozlišovat různé druhy materiálů  orientovat se v jednoduchých pracovních postupech a návodech  zvolit vhodný pracovní postup v souladu s druhem zpracovávaného materiálu

 dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy  zvládnout jednoduchou montáž a demontáž při práci se stavebnicemi

Práce s technickými materiály  být seznámen s řádem učebny, bezpečností a Pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční hygienou práce opracování.  znát zásady poskytnutí první pomoci při Zásady poskytnutí první pomoci při úrazu. úrazu  zvolit správně vhodné pracovní nástroje a nářadí při dané pracovní činnosti  poznat různé druhy materiálů a jejich užití Práce s různým materiálem podle podmínek a v praxi vybavení školy-materiály, vlastnosti, užití v praxi  znát a rozlišit vlastnosti různých druhů (dřevo, kov, plasty). materiálů a jejich využití v praxi (přírodniny, Jednoduché pracovní operace a postupy. papír, karton, modelovací hmota, textil) Řemesla a tradice.  zvládnout jednoduché pracovní postupy při zhotovení výrobků  zvládat pracovní činnost s různým drobným materiálem podle předlohy a návodu  využít lidové tradice a zvyky Práce montážní a demontážní Opakování učiva z předešlých ročníků  být seznámen s bezpečností a hygienou práce Zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní a bezpečnostními předpisy předpisy.  sestavit modely konstrukčních a Stavebnice – konstrukční, elektrotechnické; elektrotechnických stavebnic sestavování modelů, montáž demontáž.

 sestavit podle návodu, plánu jednoduchý model

 sestavovat jednoduché modely podle návodu, náčrtu nebo plánu.

 provádět údržbu jednoduchých předmětů

 rozebrat a složit jednoduché mechanické Údržba jednoduchých předmětů. předměty (např. mlýnek na maso) Pěstitelské práce Opakování učiva z předešlých ročníků  dbát na hygienu a bezpečnost práce při Chov zvířat v domácnosti-podmínky chovu, hygiena kontaktu se zvířaty (možnost alergie, a bezpečnost chovu- kontakt se zvířaty. vztekliny…)  naučit se krmit a ošetřovat domácí zvířata

 vědět o způsobu chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty

Práce s návodem, předlohou.

143


OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. OSV – Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci

VZ – Zásady bezpečnosti. OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. OSV – Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci. OSV - Cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů.

OSV - Cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů.


 dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce na zahradě  používat vhodné pracovní pomůcky při práci na zahradě  znát hlavní zásady pěstování zeleniny

 znát bezpečnost a hygienu práce na zahradě

Bezpečnosti a hygiena práce na zahradě.

 umět používat vhodné pracovní pomůcky při práci na zahradě  volit vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin

Zahradní nářadí –užití.

 znát běžné druhy ovoce  volit vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin  pěstovat a ošetřovat květiny v interiéru a využívat je k výzdobě

 naučit se ošetřovat, přesazovat, přihnojovat a rozmnožovat pokojové květiny

 seznámit se s běžnými léčivými rostlinami a znát nebezpečí jedovatých rostlin



 dodržovat základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy při zacházení s elektrospotřebiči a používanými prostředky  používat vhodné prostředky při práci v domácnosti  zvládat jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti

    

Zelenina , osivo, sadba, výpěstky, podmínky a zásady pěstování, pěstování vybraných druhů zeleniny, skladování, konzervování. Ovoce, druhy ovoce, způsob pěstování drobného ovoce, skladování, konzervování. Základní podmínky pro pěstování , základní zpracování půdy - výživa rostlin, ochrana rostlin .

Okrasné rostliny , pokojové květiny - pěstování vybraných okrasných dřevin a květin - využití květin v exteriéru a interiéru. seznámit se s účinky léčivých a jedovatých Léčivé rostliny, koření, pěstování vybraných rostlinrostlin rostliny a zdraví člověk - léčivé účinky rostlinrostliny jedovaté-alergie. Práce v domácnosti Opakování učiva z předešlých ročníků být seznámen s bezpečností, hygienou práce Údržba a úklid v domácnosti – úklidové prostředky, a předpisy postupy, bezpečnost při styku s čistícími prostředky poznat prostředky a pomůcky pro práci -údržba oděvů a textilií, postupy - prací a čistící v domácnosti, znát jejich využití a provádět prostředky a zacházení s nimi. drobnou domácí údržbu Elektrické spotřebiče, funkce a užití, ovládání, znát bezpečnost při styku s čistícími ochrana a údržba, bezpečnost provozu, nebezpečí prostředky a používat ochranné pomůcky úrazu elektrickým proudem. znát zásady poskytnutí první pomoci při úrazu elektrickým proudem ovládat pracovní postupy: úklid v kuchyni (mytí, utírání nádobí), údržbu podlahovin (mytí, pastování, luxování), utírání prachu, čištění nábytku, hygienu sociálního zařízení (WC, koupelna)

144

OSV - Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. OSV - Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci. EV - Základní podmínky života – voda, ovzduší, půda. ČAP – P – Význam rostlin a jejich ochrana.

OSV - Cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů. OSV - Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů.


 používat základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhovat spotřebiče  dodržovat základní principy stolování a obsluhy u stolu  připravit pokrmy podle daných postupů v souladu se zásadami zdravé výživy

 být seznámen s bezpečností, hygienou práce a předpisy při užívání kuchyňských spotřebičů  dodržovat zásady poskytnutí první pomoci při úrazech v kuchyni  učit se bezpečně používat jednoduché kuchyňské náčiní a znát jejich využití  znát základy stolování – prostírání stolu k snídani, obědu, večeři  seznámit se s kuchařskou knihou a jejím použitím  dodržovat zásady zdravé výživy  sestavit jednoduchý jídelníček  umět jednoduché postupy přípravy pokrmů za studena (snídaně, pomazánky, ovocné poháry, zeleninové saláty, mléčné nápoje  seznámit se s jednoduchými postupy tepelně zpracovaných pokrmů (polévky, bramborové pokrmy, těstoviny, moučníky)  odměřit přísady do pokrmů

Kuchyně – základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu. Úprava stolu a stolování – jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, zdobné prvky a květiny na stole-prostíraní při slavnostních příležitostech. Potraviny, skupiny potravin; způsoby konzervace.

Příprava pokrmů , úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy; základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů,; zásady zdravé výživy.

Výuka bude průběžně doplňována vhodnými exkurzemi a vycházkami.

145

OSV - Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. M – Jednotky objemu, hmotnosti, času. OSV - Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci.


Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Vyučovací předmět: PRACOVNÍ ČINNOSTI ROČNÍK: 9. -10. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY Z RVP ZŠS


UČIVO


Žák by měl:

 dodržovat obecné zásady bezpečnosti a hygieny při práci i zásady bezpečnosti a ochrany při práci s nástroji a nářadím  vybrat a správně používat vhodné pracovní nástroje a pomůcky



 získat základní vědomosti o materiálech, nástrojích a pracovních postupech  rozlišovat různé druhy materiálů  orientovat se v jednoduchých pracovních postupech a návodech  zvolit vhodný pracovní postup v souladu s druhem zpracovávaného materiálu



 

   

 dodržovat zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní předpisy  zvládnout jednoduchou montáž a demontáž při práci se stavebnicemi  sestavit podle návodu, plánu jednoduchý model

    

 provádět údržbu jednoduchých předmětů

 vědět o způsobu chovu drobných zvířat a zásad

Práce s technickými materiály Opakování učiva z předešlých ročníků být seznámen s řádem učebny, bezpečností a Pracovní pomůcky, nářadí a nástroje pro ruční hygienou práce opracování. znát zásady poskytnutí první pomoci při Zásady poskytnutí první pomoci při úrazu. úrazu zvolit správně vhodné pracovní nástroje a nářadí při dané pracovní činnosti poznat různé druhy materiálů a jejich užití Práce s různým materiálem podle podmínek a v praxi vybavení školy-materiály, vlastnosti, užití v praxi znát a rozlišit vlastnosti různých druhů (dřevo, kov, plasty). materiálů a jejich využití v praxi (přírodniny, Jednoduché pracovní operace a postupy. papír, karton, modelovací hmota, textil) Řemesla a tradice. zvládnout jednoduché pracovní postupy při zhotovení výrobků zvládat pracovní činnost s různým drobným materiálem podle předlohy a návodu využít lidové tradice a zvyky Práce montážní a demontážní Opakování učiva z předešlých ročníků být seznámen s bezpečností a hygienou práce Zásady bezpečnosti a hygieny práce a bezpečnostní znát zásady poskytnutí první pomoci při předpisy. úrazu Stavebnice – konstrukční, elektrotechnickésestavovat prostorové modely sestavování modelů, montáž demontáž. sestavovat modely (i pohyblivé) Práce s návodem, předlohou. z konstrukční stavebnice z plastů i ze stavebnice kovové samostatně sestavovat různé jednoduché modely podle návodu, náčrtu nebo plánu

 rozebrat a složit jednoduché mechanické Údržba jednoduchých předmětů. předměty Pěstitelské práce Opakování učiva z předešlých ročníků  dbát na hygienu a bezpečnost práce při Chov zvířat v domácnosti-podmínky chovu, hygiena

146


OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. OSV – Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci.

VZ – Zásady bezpečnosti. OSV - Cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů. M – Jednotky délky. OSV – Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. OSV – Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci.

OSV - Cvičení dovedností zapamatování, řešení


bezpečného kontaktu se zvířaty  dodržovat zásady hygieny a bezpečnosti práce na zahradě  používat vhodné pracovní pomůcky při práci na zahradě  znát hlavní zásady pěstování zeleniny

 volit vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin  znát běžné druhy ovoce

 pěstovat a ošetřovat květiny v interiéru a využívat je k výzdobě  seznámit se s běžnými rostlinami a znát nebezpečí jedovatých rostlin

kontaktu se zvířaty (možnost alergie, vztekliny…)  naučit se krmit a ošetřovat domácí zvířata

a bezpečnost chovu - kontakt se zvířaty.

problémů.

Bezpečnost a hygiena práce na zahradě.

OSV - Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. OSV - Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci. EV - Základní podmínky života – voda, ovzduší, půda.

 využívat pracovní nářadí a provádět údržbu  posoudit podmínky pro život rostlin – voda, vzduch, světlo, teplo, půda  roztřídit běžné rostliny, zeleninu, ovoce  pěstovat vybrané rostliny  seznámit se se založením a ošetřováním kompostu  zpracovat půdu na podzim a na jaře a znát zásady správné zálivky a přihnojování

Zahradní nářadí – vhodné užití. Základní podmínky pro pěstování , základní zpracování půdy- výživa rostlin, ochrana rostlin . Zelenina , osivo, sadba, výpěstky, podmínky a zásady pěstování, pěstování vybraných druhů zeleniny, skladování, konzervování.

 roztřídit běžné druhy ovoce  stanovit dobu sklizně , vybrat vhodné způsoby skladování a konzervování ovoce a zeleniny  pěstovat cibulové květiny, vybrané druhy letniček, trvalek a dvouletek a pečovat o vybrané okrasné keře  poznat využití okrasných rostlin v exteriéru i interiéru a umět zhotovit jednoduchou vazbu  znát nebezpečí jedovatých rostlin

Ovoce, druhy ovoce, způsob pěstování drobného ovoce, skladování, konzervování. Okrasné rostliny , pokojové květiny - pěstování vybraných okrasných dřevin a květin - využití květin v exteriéru a interiéru - aranžování a jednoduchá vazba květin.

Léčivé rostliny, koření, pěstování vybraných rostlin - rostliny a zdraví člověka – léčivé účinky rostlinrostliny jedovaté - alergie. Práce v domácnosti Opakování učiva z předešlých ročníků

147


 dodržovat základní hygienická a bezpečnostní pravidla a předpisy při zacházení s elektrospotřebiči a používanými prostředky  používat vhodné prostředky při práci v domácnosti  zvládat jednoduché pracovní postupy při základních činnostech v domácnosti

 být seznámen s bezpečností, hygienou práce a předpisy  poznat prostředky a pomůcky pro práci v domácnosti, znát jejich využití a provádět drobnou domácí údržbu  znát bezpečnost při styku s čistícími prostředky a používat ochranné pomůcky  znát zásady poskytnutí první pomoci při úrazu elektrickým proudem  ovládat pracovní postupy: úklid v kuchyni (mytí, utírání nádobí), údržbu podlahovin (mytí, pastování, luxování), utírání prachu, čištění nábytku, hygienu sociálního zařízení (WC, koupelna)

Údržba a úklid v domácnosti – úklidové prostředky, postupy, bezpečnost při styku s čistícími prostředky -údržba oděvů a textilií, postupy - prací a čistící prostředky a zacházení s nimi. Elektrické spotřebiče, funkce a užití, ovládání, ochrana a údržba, bezpečnost provozu, nebezpečí úrazu elektrickým proudem.

OSV - Cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů. OSV - Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. ČAP – CH – Bezpečnost při práci s čistícími prostředky. VZ – Bezpečnost a hygiena při práci.

 používat základní kuchyňský inventář a bezpečně obsluhovat spotřebiče  dodržovat základní principy stolování a obsluhy u stolu  připravit pokrmy podle daných postupů v souladu se zásadami zdravé výživy

 být seznámen s bezpečností, hygienou práce a předpisy při užívání kuchyňských spotřebičů  dodržovat zásady poskytnutí první pomoci při úrazech v kuchyni  učit se bezpečně používat jednoduché kuchyňské náčiní a znát jejich využití  znát základy stolování – prostírání stolu k snídani, obědu, večeři  seznámit se s kuchařskou knihou a jejím použitím  dodržovat zásady zdravé výživy  sestavit jednoduchý jídelníček  umět jednoduché postupy přípravy pokrmů za studena (snídaně, pomazánky, ovocné poháry, zeleninové saláty, mléčné nápoje  seznámit se s jednoduchými postupy tepelně zpracovaných pokrmů (polévky, bramborové pokrmy, těstoviny, moučníky)  odměřit přísady do pokrmů

Kuchyně – základní vybavení, udržování pořádku a čistoty, bezpečnost a hygiena provozu. Úprava stolu a stolování – jednoduché prostírání, obsluha a chování u stolu, zdobné prvky a květiny na stole-prostíraní při slavnostních příležitostech. Potraviny, skupiny potravin; způsoby konzervace.

OSV - Cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovednosti zapamatování, řešení problémů. M – Jednotky objemu, hmotnosti, času. OSV - Rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro spolupráci.

Příprava pokrmů , úprava pokrmů za studena, základní způsoby tepelné úpravy; základní postupy při přípravě pokrmů a nápojů,; zásady zdravé výživy.

Výuka bude průběžně doplňována vhodnými exkurzemi a vycházkami.

148


6 HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáků základní školy speciální při Výchovném ústavu, dětském domově se školou, základní školy, střední školy a školní jídelny Místo 66 je v souladu se školním vzdělávacím programem „Učíme se pro život.“ Hodnocení není cílem, ale prostředkem k dosažení cílů vzdělání. Hodnocením motivujeme žáky k vybavení souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná. Úroveň klíčových kompetencí, které žáci dosáhnou na konci vzdělávání není konečná, ale tvoří základ pro celoživotní učení, vstup do života a do pracovního procesu. Hodnocení žáků je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává průběžně ve výuce, ale i mimo ni po celý školní rok. Je to nedílná součást výchovně vzdělávacího procesu. Cílem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu, prostřednictvím které získává informace o tom, jak zvládá danou problematiku, jak dovede zacházet s tím, co se naučil, v čem se zlepšil a v čem chybuje. Hodnocení by se mělo zaměřit na individuální pokrok každého žáka.

6.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci:  Při hodnocení vycházíme ze zpětné vazby, kterou chceme zjistit, zda žák učivu porozuměl, zda ho chápe a zda ho umí použít v praktických situacích. Současně sledujeme jeho snahu a celkový postoj.  Při poskytování zpětné vazby klademe důraz na pozitivní sdělení, které bude zároveň motivačním faktorem pro další činnost.  Používané způsoby a metody posuzování výsledků práce žáků musí být v souladu se základní filosofií školního vzdělávacího programu, zejména s partnerským vztahem k dětem.  Každému hodnocení musí závazně předcházet jasné a srozumitelné seznámení žáka s cíli vzdělávání a k nim náležejících kritérií hodnocení.  Nezbytnou součástí hodnocení je sebehodnocení žáka, pokud je toho schopen.  Významným prvkem procesu učení je práce s chybou. Žáci mají právo dělat chyby – uvědomění si chyby je příležitost naučit se to lépe.  K získávání podkladů pro hodnocení žáků slouží neustálá, průběžná diagnostika při individuální i skupinové práci.  Žák je hodnocen nejen za individuální výkon, ale také za schopnost spolupracovat s ostatními, tolerovat a pomáhat druhým.  Hodnocení slouží k posílení žádoucího chování a odbourávání negativních projevů.  Výsledky hodnocení sděluje učitel okamžitě po splnění úkolu, přičemž využívá práce s chybou, motivuje žáka, vyjadřuje pozitivní závěry.  Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáka, analýzou výsledků různých činností žáka a konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s jinými institucemi.  Skupinová práce se zásadně nehodnotí známkou, známku získává žák pouze za individuální výkon.  Slovní hodnocení je souhrnnou písemnou zpětnou vazbou o tom, co dítě zvládlo a o cílech vzdělávání pro další období.  Učitel hodnotí osobní pokrok žáka, porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.  Používáme metodu portfolia, tj. průběžné shromažďování ukázek toho, co dítě má zvládnuto, resp. doklady o rozdílu na začátku a po dokončení učení většího celku. Žáci jsou bráni jako spolutvůrci svého portfolia, tj. spolurozhodují, které ukázky budou do něj zařazeny. Žáci si mohou po dohodě s vyučujícím do svého

149


portfolia zařazovat i osobní záznamy, fotografie, záznamy o úspěších v mimoškolní činnosti. Portfolia jsou nepostradatelnou součástí rozhovorů s rodiči, sociálními pracovnicemi a vzdělávání dětí. Dokumentování žákova pokroku přispívá k udržení jeho vnitřní motivace k učení.  Uvedená základní východiska pro hodnocení a klasifikaci jsou závazná pro všechny vyučující.

6.1.1

Základní pravidla hodnocení

1.

Objektivnost – hodnocení je jednoznačné, spravedlivé a srovnatelné s předem danými kritérii.

2.

Motivovanost – hodnocení motivuje žáka ke snaze po zlepšení.

3.

Informativnost – hodnocení je srozumitelné, věcné, všestranné, informuje žáka o jeho chybách i o jeho pokroku, informuje zákonné zástupce.

4.

Ohleduplnost – hodnocení respektuje psychologický dopad na žáka.

5.

Komplexnost – hodnocení žáka při školní práci, ale i v době přestávek, na školních akcích.

6.

Pravidelnost – žák je hodnocen soustavně a pravidelně.

6.1.2

Základní pravidla pro použití hodnocení prospěchu

 Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování.  Při klasifikaci používá učitel slovní hodnocení a klasifikační stupeň – 1 k motivaci žáků.  Slovní hodnocení vyučovacího předmětu vyjadřuje nejen míru osvojených znalostí, dovedností, schopností, tj. úroveň dosažení výstupů, ale také hodnocení celkového žákova přístupu.  Zohledňujeme individuální zvláštnosti a schopnosti žáků.

6.1.3

Základní pravidla pro hodnocení chování žáka

 Při klasifikaci používá učitel tří klasifikačních stupňů - 1 – velmi dobré; 2 – uspokojivé; 3 – neuspokojivé, přičemž stupně 2 a 3 se používají při závažném porušení školního řádu.  Výchovná opatření jsou pochvaly a opatření k posílení kázně – pochvala ředitele školy, pochvala třídního učitele, napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy.  Klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání v pedagogické radě s učiteli, kteří ve třídě vyučují i s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel školy.  Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování – školního řádu a dalších dohodnutých pravidel, současně vycházíme z individuálních zvláštností žáků (např. diagnostikované poruchy chování apod.).  Škola hodnotí žáka za jeho chování ve škole a na akcích pořádaných školou.  Za chování žáka mimo školu zodpovídají rodiče a škola ho nehodnotí.

150


6.1.4

Základní pravidla pro použití slovního hodnocení

 Slovní hodnocení převede třídní učitel do klasifikace pro účely případného přestupu žáka na školu, pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání, pro vnitřní potřebu školy. Z těchto důvodů bude vyznačena v pedagogické dokumentaci kromě slovního hodnocení i klasifikace vyjádřena číslicemi vyjadřující stupeň prospěchu, a to v závorce.  Hodnocení je prvotně zaměřeno na poskytování zpětné vazby o průběhu a výsledku činností žáka.  Hodnotíme pokrok žáka, srovnáváme ho s jeho předešlými výkony.  Hodnocení je vždy adresné a osobně se obrací k tomu, komu je určeno - k žákovi.  Formulace jsou věcné a doložitelné.  Hodnocení musí vyznít povzbudivě pro žáka i při sdělení negativ.  Hodnotíme chování při učení a práci, jeho píli a přístup ke vzdělávání.  Hodnotíme sociální chování při skupinové práci a vztah žáka k ostatním.  Hodnotíme výsledky vzdělávání žáka ve vztahu k očekávaným výstupům v daném předmětu a ročníku.  Bereme v úvahu individuální zvláštnosti žáků.

6.1.5

Zásady sebehodnocení žáka

1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. 2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. 3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: - co se mu daří - co mu ještě nejde, jaké má rezervy - jak bude pokračovat dál 5. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

151


6.1.6

Kritéria a stupně hodnocení

Kritéria hodnocení žáků zajišťují jednotný systém hodnocení žáků školy, přičemž je zajištěna srovnatelnost výsledků žáka a důležitost jeho výsledků. 6.1.6.1

Základní kritéria pro hodnocení žáků

Učitel hodnotí současně s úrovní dosažení očekávaných výstupů také úroveň klíčových kompetencí v jednotlivých předmětech a vychází z individuálních možností žáka.

Kompetence k učení: 1

pracuje správně, samostatně

2

pracuje samostatně pouze s malými chybami a nepřesnostmi, rozumí pokynům a radám

3

pracuje samostatně s častějšími chybami a nepřesně, vyžaduje častou pomoc a radu

4

pracuje s chybami, vyžaduje stálou pomoc, pracuje pod vedením učitele

5

nepracuje ani se stálou pomocí učitele

Kompetence k řešení problémů: 1

rozpozná problém, hledá způsoby řešení přiměřeně ke svým možnostem

2

řeší problémy s menší pomocí, s pomocí najde způsoby řešení i na základě nápodoby a vlastních zkušeností

3

řeší problém podle návodných otázek, vyžaduje větší pomoc učitele

4

nerozpozná problém, ale se stálou pomocí problém vyřeší

5

nerozpozná problém, neřeší jej ani se stálou pomocí učitele

Kompetence komunikativní: 1

aktivně komunikuje s ostatními, rozumí pokynům, reaguje na ně přiměřeně svým možnostem

2

komunikuje s ostatními, občas nerozumí pojmům

3

komunikuje s obtížemi, často nerozumí sdělení a reaguje chybně

4

komunikuje zřídka, vyžaduje vysvětlení pokynů, vyžaduje pomoc učitele

5

vyhýbá se komunikaci, nerozumí pokynům, nekomunikuje s učitelem

Kompetence sociální a personální: 1

respektuje pravidla společné práce, nechová se nevhodně, navazuje a udržuje vztahy

2

respektuje pravidla společné práce, občas se chová nevhodně, navazuje a udržuje vztahy

3

občas nerespektuje pravidla společné práce, občas se chová nevhodně, navazuje vztahy

4

často nerespektuje pravidla společné práce, často se chová nevhodně, má problémy ve vztazích

5

nerespektuje pravidla společné práce, chová se rizikově, není schopen navázat a udržovat vztahy

Kompetence občanské: 1

respektuje společenské normy, chrání své zdraví, dokáže se chovat v krizových situacích

152


2

většinou respektuje společenské normy, chrání své zdraví, respektuje pokyny v krizových situacích

3

občas nerespektuje společenské normy, neuvědomuje si význam svého zdraví, občas je upozorňován na respektování pokynů v krizových situacích

4

často nerespektuje společenské normy, neuvědomuje si význam svého zdraví, často je upozorňován na respektování pokynů v krizových situacích

5

nerespektuje společenské normy, neuvědomuje si význam svého zdraví, nerespektuje pokyny dospělých v krizových situacích

Kompetence pracovní: 1

pracuje samostatně, zvládá pracovní dovednosti, má pozitivní vztah k manuálním činnostem

2

převážně pracuje samostatně, zvládá pracovní dovednosti, má pozitivní vztah k manuálním činnostem

3

občas pracuje s pomocí učitele, pracovní dovednosti si déle osvojuje, má pozitivní vztah k manuálním činnostem

4

pracuje s pomocí učitele, ztěžka si osvojuje pracovní dovednosti, nemá vytvořen vztah k manuálním činnostem

5

nepracuje ani s pomocí učitele, neosvojuje si pracovní dovednosti, nemá vztah k manuálním činnostem

6.1.6.2

Kritéria hodnocení žáků v jednotlivých předmětech:

Učitel přihlíží při hodnocení žáka k:  podle individuálních možností žáka  zájmu žáka o vzdělávání, aktivitě žáka, přípravě žáka  k individuálním schopnostem žáka  k hodnocení výstupů v jednotlivých předmětech  k hodnocení úrovně vytváření klíčových kompetencí Prostředky k hodnocení žáků:  ústní projev žáka  písemný projev žáka  prezentace žáka  komunikace a spolupráce žáka ve skupině  portfolio žáka Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáky získává učitel zejména:  soustavným diagnostickým pozorováním žáka  analýzou výsledků různých činností žáka  konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s jinými institucemi Východiskem pro hodnocení je kvalita výsledků vzdělávání, tj. kvalita:  znalostí  dovedností  schopností

153


 postojů a hodnot Výsledky hodnocení sděluje učitel okamžitě po splnění úkolu, přičemž využívá práce s chybou, motivuje žáka, vyjadřuje pozitivní závěry.

Stupně hodnocení prospěchu

6.1.6.3

1

Ovládnutí výstupů předepsaných školním vzdělávacím programem  Žák osvojené znalosti, dovednosti, schopnosti aplikuje při řešení teoretických a praktických úkolů správně nebo s menšími chybami.  Osvojené znalosti, dovednosti, schopnosti ovládá s menšími chybami.

2

3

 Má v přesnosti a úplnosti požadovaných znalostí, dovedností, schopností závažné mezery, je schopen plnit úkoly pod dohledem učitele.

4

 Ve znalostech, dovednostech a schopnostech má četné a závažné mezery, je schopen pracovat pouze pod trvalým vedením učitele.

5

 Znalosti, dovednosti a schopnosti si neosvojil, není schopen pracovat ani s trvalou pomocí učitele.

154


6.1.6.4

Kritéria hodnocení chování

 zdvořilost (oslovování, pozdrav, prosba, poděkování, omluva; uplatňování přednosti)  způsob komunikace (nemluví vulgárně, přihlásí se o slovo, neskáče do řeči, mluví věcně, zdrží se osobního útoku)  respekt k lidem (nevysmívá se druhému, neponižuje ho, nenapadá ho slovně ani fyzicky, bere na něj ohled, ocení jeho přínos, zapojí ho do činnosti)  čestnost (mluví pravdu, přizná chybu, nevymlouvá se, dodržuje dané slovo)  úcta k hodnotám (nepoškozuje cizí majetek, nepůjčuje se věci bez dovolení, zachází s věcmi šetrně a stanoveným způsobem)  plnění povinností (řádně dochází do školy, dodržuje stanovený čas, plní uložené úkoly, dodržuje organizační pokyny)  prosazování práv (upozorní na nebezpečné jednání ohrožující život, zdraví nebo práva druhých, ohradí se proti nespravedlivému jednání, zastane se slabšího, vyjádří se věcně a slušně k věcem, které se týkají jeho vzdělávání a života školy). 6.1.6.5

Stupně hodnocení chování

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 – velmi dobré, 2 – uspokojivé, 3 – neuspokojivé.

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé

6.1.7 a) b) c) d)

Žák respektuje ustanovení školního řádu a osvojil si základní pravidla společenského chování, která dodržuje ve škole i na veřejnosti. Projevuje dobrý vztah k učitelům i spolužákům.

Žák se dopustil závažného přestupku nebo se dopouští opakovaně méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu a pravidlům společenského soužití ve škole i na veřejnosti. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Žák se dopouští závažných přestupků proti školnímu řádu, nerespektuje pravidla společenského soužití a porušuje právní normy. Přes udělení opatření k posílení kázně pokračuje v asociálním chování a nemá snahu své chyby napravit.

Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni prospěl(a) s vyznamenáním prospěl(a) neprospěl(a) nehodnocen(a)

Žák je hodnocen stupněm: ad a)

prospěl(a) s vyznamenáním - není-li v žádném z povinných předmětů stanoveným vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a chování je hodnoceno stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e) vyhlášky č. 48/2005 Sb.

ad b)

prospěl (a) – není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícímu slovnímu hodnocení

155


ad c)

neprospěl(a) – je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícímu slovnímu hodnocení nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí.

ad d)

nehodnocen(a) – není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

6.1.8

Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou

- se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: Pracoval(a) úspěšně Pracoval(a)

a) b)

6.1.9

Výchovná opatření

Pochvaly a kárná opatření 1. Ředitel školy může žákovi na základě vlastního rozhodnutí nebo podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele školy 4. Udělení pochvaly, důtky, napomenutí zaznamená třídní učitel do žákovy dokumentace (§ 28 školského zákona). Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. 5. Ředitel školy oznámí udělení pochvaly nebo důtky a důvody udělení žákovi a zákonným zástupcům nezletilého žáka.

6.1.10

Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

6.1.10.1 Komisionální zkouška

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4.

V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

156


Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: 1.)

koná-li opravné zkoušky

2.)

požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení.

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 1.

Komise je tříčlenná a tvoří ji: a)

předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,

b)

zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,

c)

přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2.

Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

3.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

4.

Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

5.

Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

6.

Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

6.1.10.2 Opravná zkouška

1. Opravné zkoušky konají:  žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy,  žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů.  žáci nekonají opravné zkoušky, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením. 2.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku, tj. do 31. srpna. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na červnové pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

3.

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

4.

Žákovi, který konal opravnou zkoušku, se na vysvědčení uvede datum poslední opravné zkoušky v daném pololetí.

157


6.1.11

Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. 2. Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 3. Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. 4. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. 5. Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…). 6. Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály. 7. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

158


6.2 Autoevaluace školy „NAŠÍM CÍLEM JE DOBŘE FUNGUJÍCÍ ŠKOLA, PROTO POTŘEBUJEME HODNOTIT.“ Autoevaluace školy – vnitřní hodnocení školy, které napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví §11 a §12 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a Vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

6.2.1

Oblasti autoevaluace

1.

Podmínky ke vzdělávání

2.

Průběh vzdělávání

3.

Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů na vzdělávání

4.

Výsledky vzdělávání

5.

Řízení školy

6.

Úroveň výsledků práce školy vzhledem k podmínkám a ekonomickým zdrojům

6.2.1.1

Cíle, nástroje a časové rozvržení autoevaluace Cíle

Oblasti Školní vzdělávací program

Podmínky pro vzdělávání

Nástroje

Zodpovídá

Plán

 soulad ŠVP s RVP

 kontrola

Koordinátor ŠVP vedení školy

 plnění ŠVP

 tématické plány  třídní knihy  hospitace

vedení školy koordinátor ŠVP

 vztah mezi ŠVP a potřebami a podmínkami školy

 diskuse učitelů  hodnocení učitelů

učitelé vedení školy

 vztah mezi ŠVP a potřebami žáků

 diskuse učitelů  rozhovory se žáky

učitelé

 další nabídky žákům, variabilita ŠVP

 diskuse učitelů  hodnocení učitelů  hodnocení žáků

učitelé vedení školy

 prostorové, materiální, technické, hygienické a bezpečnostní

    

dotazníky pro učitele skupinová diskuse návrhy pedagogů sebehodnocení vedení školy náměty a návrhy rodičů

vedení školy

1x ročně

 personální

    

plán personálního rozvoje přehled pedagogických pracovníků rozbor hospodaření inventarizace rozpočet školy

vedení školy

1x ročně

ekonom hospodářka

průběžně

 ekonomické

159

průběžně


 efektivita práce učitele

 hospitace  hodnocení učitelů  portfolio učitele

vedení školy

průběžně

 role žáka v procesu učení

   

učitel vedení školy

průběžně

 podpora vytváření klíčových kompetencí

 přípravy  tématické plány

vedení školy metodické sdružení

průběžně

 plnění očekávaných a dílčích výstupů

 hospitace  přípravy

vedení školy učitel

průběžně

 organizace výuky, metody a formy

 hospitace  přípravy

vedení školy učitel

průběžně

 využívání učebnic, pomůcek, techniky

 kontroly kabinetů  hospitace

správci kabinetů vedení školy

 komunikace, třídní klima

 hospitace vedení školy  metody a formy práce, komunikace učitel

průběžně

 kvalita výchovného poradenství

 poradenství žákům, schránka důvěry, pohovory se žáky, zápisy výchovného poradce

výchovný poradce

průběžně

 psychosociální podmínky

 hodnocení klimatu školy – porady, dotazníky pro učitele

učitelé

průběžně

Spolupráce s rodiči

 přístup k informacím

 hodnocení přístupu k informacím -

vedení školy

průběžně

Vliv vzájemných vztahů na kvalitu vzdělávání

 využívání žákovské a rodičovské iniciativy  vztahy se zřizovatelem a školskou radou  vztahy s poradenskými institucemi  vztahy s odborem sociálních věcí  vztahy s dalšími institucemi

 hodnocení žákovské a rodičovské iniciativy

vedení školy

 hodnocení vztahů s orgány a institucemi

vedení školy

1x ročně


   

     

učitelé

průběžně

Řízení školy

 kvalita řízení  plánování  efektivita organizace školy – organizační podmínky  metodická podpora kvality výuky  využívání zdrojů

 dotazníky pro učitele  sebehodnocení vedení školy  koncepční materiály školy

vedení školy

1x ročně

Úroveň práce školy

 výsledky práce školy  prezentace a public relations školy

 kronika školy  výroční zpráva

vedení školy

průběžně


zapojení žáků hodnocení žáků dokument pravidla hodnocení žáků hospitace

průběžně

Podpora školy žákům

dosahování klíčových kompetencí ověřování zvládání očekávaných výstupů výsledky žáků v soutěžích úspěšné uplatnění žáků

rozhovor se žákem praktické činnosti sportovní a umělecký výkon projekt žákovské portfolio výstupní hodnocení

K vyhodnocení všech oblastí se využívá kromě nástrojů uvedených výše analýza SWOT. Analýza bude provedena 1x za tři roky při závěrečné pedagogické radě, výsledky budou součástí zprávy o vlastním hodnocení školy.

160


6.2.1.2

Postup zpracování vlastního hodnocení školy

Vyhláška č. 15/2005 Sb., § 9, stanovuje pravidla a termíny vlastního hodnocení školy. Vlastní hodnocení školy se zpracovává za období tří školních roků. Následující plán naznačuje realizaci vlastního hodnocení školy pro období jednoho školního roku.

Činnost

Termín

1. Zpracování strategie vlastního hodnocení školy (plán, organizační zabezpečení, realizace, zpracování výsledků a zprávy, prezentace a publikování)

květen – srpen

2. Návrh struktury vlastního hodnocení školy

srpen – září

3. Projednání struktury a metodiky vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou

do konce září

4. Ustavení skupin hodnotitelů

říjen

5. Rozdání listů a jiných pracovních materiálů hodnotitelům

listopad

6. Průběh vlastního hodnocení školy

prosinec -červen

7. Předání a zpracování výsledků (ŘŠ nebo jím pověřená skupina)

květen

8. Vypracování zprávy

červen – září

9. Projednání výsledků vlastního hodnocení školy v pedagogické radě

do 31. října

10. Využití zprávy o vlastním hodnocení školy ( publikování, vyhodnocení, přijetí opatření)

listopad

11. Zpětná vazba (úprava koncepce, organizace školy, rozpočtu, kontroly…)

listopad – prosinec

6.2.2

Kritéria autoevaluace

6.2.2.1

Školní vzdělávací program

Cíl autoevaluační oblasti: Cílem hodnocení je objektivně zjistit a posoudit aktuálnost vzdělávacího programu vzhledem k podmínkám školy, potřebám žáků, soulad Školního vzdělávacího programu s Rámcovým vzdělávacím programem, soulad cílů vzdělávacího programu a působení učitelů ve vyučovacích hodinách. Dle vyhodnocených závěrů upravovat Školní vzdělávací program a přizpůsobovat jej aktuálním podmínkám.

Kritéria kvality:  Činnosti ve vyučování jsou v souladu se ŠVP a jeho zaměřením na tvořivost a činnost žáků  Cíle vyučovacích hodin směřují k vytváření klíčových kompetencí a plnění dílčích a očekávaných výstupů  Obsah, metody a formy vyučovacích hodin jsou v souladu se ŠVP  Organizace vyučovacích hodin je přizpůsobena rozvíjení klíčových kompetencí a plnění dílčích a očekávaných výstupů

161


 Školní vzdělávací program rozvíjí osobnost žáka ve všech jeho stránkách, prostřednictvím programu se žák stává osobností s kompetencemi umožňujícími mu plné zapojení do života dle jeho možností a schopností 6.2.2.2

Podmínky ke vzdělávání

Cíl autoevaluační oblasti: Cílem je objektivně zjistit a posoudit stav podmínek ke vzdělávání a jejich dopad na kvalitu a efektivitu vzdělávání a na život ve škole. Dle zjištění pak zkvalitňovat podmínky ke vzdělávání.

Kritéria kvality:  Prostorové a materiální a technické podmínky: viz RVP ZŠS, část D, kapitola 13.  Podmínky pro hygienické a bezpečné vzdělávání a život školy: viz RVP ZŠS, část D, kapitola 13.  Personální podmínky: viz RVP ZŠS část D, kapitola 13.

Ekonomické podmínky:  dostatek finančních prostředků k zajištění provozu školy  dostatek finančních prostředků pro odměňování zaměstnanců  dostatek finančních prostředků pro další vzdělávání pedagogů a kulturní a společenské potřeby zaměstnanců  dostatek finančních prostředků pro zajištění moderních pomůcek, techniky, počítačů  vedení účetnictví v souladu se zákonnými normami 6.2.2.3


Cíl autoevaluační oblasti: Cílem je objektivně zhodnotit a posoudit průběh vzdělávání, kvalitu výuky, její organizaci, práci učitelů, roli a zapojení žáka do výuky, jeho hodnocení, směřování výuky k očekávaným výstupům a klíčovým kompetencím. Dále zvýšení kvality průběhu vzdělávání a omezení nedostatků.

Kritéria kvality: Hodnocení učitelů:  učitelé se připravují na výuku, stanovují si cíle vyučovacích hodin, volí činnosti vedoucí ke splnění stanovených cílů  cílem vyučovacích hodin je dosažení očekávaných výstupů a klíčových kompetencí  organizace vyučovacích hodin je efektivní z hlediska využití času, prostoru třídy, forem práce žáků  je využíváno různých metod práce, upřednostňováno zapojení více smyslů a tvořivá činnost žáků  žáci mají dostatek pomůcek k podpoře názornosti výuky  učitel motivuje žáky k dosažení co nejlepších výkonů  žákům jsou známa stanovená pravidla a je soustavně a důsledně dbáno na jejich dodržování  učitel přistupuje k žákům vnímavě, přizpůsobuje svůj mluvní i písemný projev možnostem žáků, je pro žáky vzorem

162


Hodnocení žáků:  žáci se aktivně zapojují do výuky  žáci mají možnost se zeptat na věci, kterým nerozumí, chyba je součást učení  žáci si vzájemně radí při práci ve skupinách a ve dvojicích  žáci ovládají pravidla vzájemné komunikace dle svých individuálních schopností a možností  učitel hodnotí žáka v souladu s pravidly hodnocení žáků 6.2.2.4

Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů na kvalitu školy

Cíl autoevaluační oblasti: Cílem je zjištění klimatu školy, kvality výchovného poradenství, přístupu rodičů k informacím, kvality spolupráce s rodiči a vlivu dalších vztahů na kvalitu školy. Po vyhodnocení zkvalitňování podpory žákům a vztahů s rodiči i dalšími institucemi a orgány.

Kritéria kvality:  klima školy je vstřícné, vzájemné vztahy učitelžák, žákžák, učitelučitel, vedeníučitel jsou otevřené a podporující  komunikace se žáky je vstřícná, je brán zřetel na jejich názor  žák se cítí ve škole bezpečně  žák má důvěru ve svého třídního učitele, svěřuje se mu se svými problémy  žák ví, kdo je výchovný poradce, čím se zabývá a v případě potřeby ví, že se má na něj obrátit  výchovný poradce je vstřícný k problémům žáků  všechny náznaky šikany sledují všichni pedagogičtí pracovníci a oznamují vedení školy a výchovnému poradci  rodiče žáků mají informace o tom, kdy mohou navštívit školu ke konzultacím s vyučujícími  školská rada se podílí na správě školy v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání (školský zákon)  škola spolupracuje se zřizovatelem v otázkách ekonomických, organizačních, informuje o činnosti školy ve výroční zprávě  škola spolupracuje s poradenskými institucemi v otázkách pedagogických  škola spolupracuje s dalšími institucemi dle vlastních potřeb 6.2.2.5


Cíl autoevaluační oblasti: Cílem hodnocení je zjištění výsledků vzdělávání žáků a jejich hodnocení, monitorování znalostí, dovedností a schopností žáků, jejich vyhodnocování a stanovování postupů k jejich zkvalitňování.

Kritéria kvality:     

učitel předkládá žákům učivo vedoucí k dosažení dílčích a očekávaných výstupů učivo je dostatečně procvičováno hodnocení probíhá v souladu s pravidly hodnocení žáků učitelé mají vytvořená kritéria hodnocení k jednotlivým výstupům učitel hodnotí svou práci v souladu s výsledky vzdělávání žáků a přizpůsobuje metody a formy výuky výsledkům žáků  učitel individuálně pracuje se žáky  žáci jsou vedení k pokračování ve středním vzdělávání  výchovný poradce eviduje počty přihlášených žáků na střední školy a počty přijatých žáků

163


6.2.2.6

Řízení školy

Cíl autoevaluační oblasti: Cílem je zhodnotit oblasti řízení školy, zjištění silných a slabých stránek vedení školy, zkvalitnění řízení školy.

Kritéria kvality:             

je stanovena koncepce, jsou stanoveny cíle školy rozhodování je efektivní styl řízení školy je demokratický vedení školy je profesně kompetentní klima školy je vstřícné, podporující je upřednostňována týmová práce škola je aktivně zviditelňována, prezentuje se práce školy vztahy se zřizovatelem jsou korektní je vytvořen systém komunikace s rodiči finanční prostředky jsou vynakládány efektivně jsou získávány mimorozpočtové zdroje zaměstnanci jsou motivováni ke kvalitní práci zaměstnanci jsou podporováni v dalším vzdělávání

6.2.2.7

Úroveň práce školy

Cíl autoevaluační oblasti: Cílem hodnocení oblasti je zjištění úrovně práce školy. K tomuto účelu jsou shromažďovány údaje o práci školy a vyhodnocovány.

Kritéria kvality:     

zprávy o práci školy se shromažďují, existuje portfolio školy nebo kronika školy škola má plán akcí škola má webové stránky žáci mají možnost prezentovat svoji práci škola spolupracuje s dalšími organizacemi a institucemi

Jednotlivá kritéria budou zjišťována formou různých autoevaluačních nástrojů (dotazníky, sebehodnocení, analýzy SWOT apod.)

164


ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ............................................................................................................... 1 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................... 2 DODATEK K ŠVP ................................................................................................................................................ 3 2

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ............................................................................................................ 4 2.1 Historie ............................................................................................................................................ 4 2.2 Úplnost a velikost školy .................................................................................................................. 4 2.3 Vybavení školy................................................................................................................................ 5 2.4 Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................................. 6 2.5 Charakteristika žáků ........................................................................................................................ 6 2.6 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ............................................................................... 7 2.7 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ............................................................................................. 7

3

CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU .......................................... 8 3.1 Pojetí školního vzdělávacího programu .......................................................................................... 8 3.1.1 3.1.2

Zaměření školy .......................................................................................................................................... 8 Poskytování poradenských služeb ve škole ............................................................................................. 10

Hlavní a dílčí cíle vzdělávacího programu .................................................................................................. 11 3.3 Výchovné a vzdělávací strategie ................................................................................................... 13 3.4 Zabezpečení výuky žáků s kombinací postižení............................................................................ 15 3.5 Začlenění průřezových témat ........................................................................................................ 17 3.6 Projekty ......................................................................................................................................... 25 4

UČEBNÍ PLÁN ..................................................................................................................................... 26

5

UČEBNÍ OSNOVY ............................................................................................................................... 30 5.1 Jazyková komunikace ................................................................................................................... 30 5.2 Matematika a její aplikace............................................................................................................. 47 5.3 Informační a komunikační technologie ......................................................................................... 58 5.4 Člověk a jeho svět ......................................................................................................................... 66 5.5 Člověk a společnost ....................................................................................................................... 74 5.6 Člověk a příroda ............................................................................................................................ 84 5.7 Umění a kultura ............................................................................................................................. 95 5.7.1 5.7.2

5.8 5.8.2

5.9 5.9.1

6

Vyučovací předmět: Hudební výchova ................................................................................................... 95 Vyučovací předmět: Výtvarná výchova ................................................................................................ 103

Člověk a zdraví ........................................................................................................................... 115 Vyučovací předmět: Tělesná výchova .................................................................................................. 121

Člověk a svět práce ..................................................................................................................... 136 Vyučovací předmět: Pracovní činnosti .................................................................................................. 136

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY .................................................................... 149 6.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci: ...................................................................... 149 6.1.1 Základní pravidla hodnocení ................................................................................................................. 150 6.1.2 Základní pravidla pro použití hodnocení prospěchu .............................................................................. 150 6.1.3 Základní pravidla pro hodnocení chování žáka ..................................................................................... 150 6.1.4 Základní pravidla pro použití slovního hodnocení ................................................................................. 151 6.1.5 Zásady sebehodnocení žáka ................................................................................................................... 151 6.1.6 Kritéria a stupně hodnocení ................................................................................................................... 152 6.1.6.1 Základní kritéria pro hodnocení žáků .......................................................................................... 152 6.1.6.2 Kritéria hodnocení žáků v jednotlivých předmětech: .................................................................. 153 6.1.6.3 Stupně hodnocení prospěchu ....................................................................................................... 154 6.1.6.4 Kritéria hodnocení chování ......................................................................................................... 155

165


6.1.6.5 Stupně hodnocení chování .......................................................................................................... 155 6.1.7 Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni .................................................................. 155 6.1.8 Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou ............................................................. 156 6.1.9 Výchovná opatření ................................................................................................................................. 156 6.1.10 Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách .......................................................................... 156 6.1.10.1 Komisionální zkouška .................................................................................................................. 156 6.1.10.2 Opravná zkouška .......................................................................................................................... 157 6.1.11 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ............................................................ 158

6.2

Autoevaluace školy ..................................................................................................................... 159

6.2.1 Oblasti autoevaluace .............................................................................................................................. 159 6.2.1.1 Cíle, nástroje a časové rozvržení autoevaluace ........................................................................... 159 6.2.1.2 Postup zpracování vlastního hodnocení školy .............................................................................. 161 6.2.2 Kritéria autoevaluace ............................................................................................................................. 161 6.2.2.1 Školní vzdělávací program ........................................................................................................... 161 6.2.2.2 Podmínky ke vzdělávání .............................................................................................................. 162 6.2.2.3 Průběh vzdělávání ........................................................................................................................ 162 6.2.2.4 Podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů na kvalitu školy ................. 163 6.2.2.5 Výsledky vzdělávání .................................................................................................................... 163 6.2.2.6 Řízení školy ................................................................................................................................. 164 6.2.2.7 Úroveň práce školy ...................................................................................................................... 164

166

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents