ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Škola a zdraví Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 skolakretin.detskelecebny.cz Verze 3.0

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

- ŠVP ZV: „Škola a zdraví“

Verze 3.0

Obsah 1.

Identifikační údaje............................................................................................................................................................................................................ 8

2.

Charakteristika školy ........................................................................................................................................................................................................ 9

3.

Charakteristika školního vzdělávacího programu ............................................................................................................................................................ 15

4.

Učební plán .................................................................................................................................................................................................................... 26

5.

Učební osnovy ............................................................................................................................................................................................................... 28 5.1.

Český jazyk a literatura........................................................................................................................................................................................... 28

Ročník: 1. ...................................................................................................................................................................................................................... 41 Ročník: 2. ...................................................................................................................................................................................................................... 43 Ročník: 3. ...................................................................................................................................................................................................................... 47 Ročník: 4 ....................................................................................................................................................................................................................... 50 Ročník: 5. ...................................................................................................................................................................................................................... 54 Ročník: 6. ...................................................................................................................................................................................................................... 58 Ročník: 7. ...................................................................................................................................................................................................................... 63 Ročník : 8. ..................................................................................................................................................................................................................... 68 Ročník: 9. ...................................................................................................................................................................................................................... 73 Ročník: 1. pro žáky s lehkým mentálním postižení ......................................................................................................................................................... 77 Ročník: 2. pro žáky s lehkým mentálním postižení ......................................................................................................................................................... 80 Ročník: 3. pro žáky s lehkým mentálním postižení ......................................................................................................................................................... 82 Ročník: 4. pro žáky s lehkým mentálním postižení ......................................................................................................................................................... 85 Ročník: 5. pro žáky s lehkým mentálním postižení ......................................................................................................................................................... 88 Ročník: 6. pro žáky s lehkým mentálním postižení ......................................................................................................................................................... 91 2



Verze 3.0

Ročník: 7. pro žáky s lehkým mentálním postižení ......................................................................................................................................................... 93 Ročník 8. pro žáky s lehkým mentálním postižení ......................................................................................................................................................... 95 Ročník 9. pro žáky s lehkým mentálním postižení ......................................................................................................................................................... 98 5.2.

Anglický jazyk ..................................................................................................................................................................................................... 101

Ročník: 3. .................................................................................................................................................................................................................... 103 Ročník: 4. .................................................................................................................................................................................................................... 106 Ročník: 5. .................................................................................................................................................................................................................... 108 Ročník: 6. .................................................................................................................................................................................................................... 111 Ročník: 7. .................................................................................................................................................................................................................... 114 Ročník: 8. .................................................................................................................................................................................................................... 117 Ročník: 9. .................................................................................................................................................................................................................... 119 Ročník: 6. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 122 Ročník: 7. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 124 Ročník: 8. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 125 Ročník: 9. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 128 5.3.

Německý jazyk ..................................................................................................................................................................................................... 130

Ročník: 6. .................................................................................................................................................................................................................... 130 Ročník: 7. .................................................................................................................................................................................................................... 133 Ročník: 8. .................................................................................................................................................................................................................... 135 Ročník: 9. .................................................................................................................................................................................................................... 138 Ročník: 6. pro žáky s lehkým mentálním postižení ...................................................................................................................................................... 140 Ročník: 7. pro žáky s lehkým mentálním postižení ...................................................................................................................................................... 143 3



Verze 3.0

Ročník: 8. pro žáky s lehkým mentálním postižení ...................................................................................................................................................... 145 Ročník: 9. pro žáky s lehkým mentálním postižení ...................................................................................................................................................... 147 5.4.

Matematika .......................................................................................................................................................................................................... 149

Ročník: 1. .................................................................................................................................................................................................................... 153 Ročník: 2. .................................................................................................................................................................................................................... 156 Ročník: 3. .................................................................................................................................................................................................................... 160 Ročník: 4. .................................................................................................................................................................................................................... 162 Ročník: 5. .................................................................................................................................................................................................................... 163 Ročník: 6. .................................................................................................................................................................................................................... 165 Ročník: 7. .................................................................................................................................................................................................................... 168 Ročník: 8. .................................................................................................................................................................................................................... 172 Ročník: 9. .................................................................................................................................................................................................................... 176 Ročník: 1. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 179 Ročník: 2. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 180 Ročník: 3. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 182 Ročník: 4. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 184 Ročník: 5. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 187 Ročník: 6. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 191 Ročník: 7. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 194 Ročník: 8. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 196 Ročník: 9. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 198 5.5.

Prvouka ................................................................................................................................................................................................................ 200 4



Verze 3.0

Ročník: 1. .................................................................................................................................................................................................................... 204 Ročník: 2. .................................................................................................................................................................................................................... 209 Ročník: 3. .................................................................................................................................................................................................................... 213 Ročník: 1. pro žáky s lehkým mentálním postižení ...................................................................................................................................................... 217 Ročník: 2. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 220 Ročník: 3. pro žáky s lehkým mentálním postižení ...................................................................................................................................................... 223 5.6.

Přírodověda .......................................................................................................................................................................................................... 226

Ročník: 4. ................................................................................................................................................................................................................... 230 Ročník: 5. ................................................................................................................................................................................................................... 233 Ročník: 4.

pro žáky s lehkým mentálním postižení ................................................................................................................................................. 238

Ročník: 5. pro žáky s lehkým mentálním postižení ...................................................................................................................................................... 241 5.7.

Vlastivěda ............................................................................................................................................................................................................ 245

Ročník: 4. .................................................................................................................................................................................................................... 248 Ročník: 5. .................................................................................................................................................................................................................... 251 Ročník: 4. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 255 Ročník: 5. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 257 5.8.

Dějepis ................................................................................................................................................................................................................. 259

Ročník: 6. .................................................................................................................................................................................................................... 263 Ročník: 7. .................................................................................................................................................................................................................... 266 Ročník: 8. .................................................................................................................................................................................................................... 269 Ročník: 9. .................................................................................................................................................................................................................... 271 Ročník: 6. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 273 5



Verze 3.0

Ročník: 7. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 275 Ročník: 8. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 276 Ročník: 9. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 277 5.9.

Přírodopis ............................................................................................................................................................................................................. 279

Ročník: 6. .................................................................................................................................................................................................................... 282 Ročník: 7. .................................................................................................................................................................................................................... 285 Ročník: 8. .................................................................................................................................................................................................................... 287 Ročník: 9. .................................................................................................................................................................................................................... 291 Ročník: 6. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 293 Ročník: 7. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 295 Ročník: 8. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 299 Ročník: 9. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 304 5.10.

Zeměpis ............................................................................................................................................................................................................ 306

Ročník: 6. .................................................................................................................................................................................................................... 309 Ročník: 7. .................................................................................................................................................................................................................... 313 Ročník: 8. .................................................................................................................................................................................................................... 315 Ročník: 9. .................................................................................................................................................................................................................... 317 Ročník: 6. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 319 Ročník: 7. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 321 Ročník: 8. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 323 Ročník: 9. pro žáky s lehkým mentálním postižení ....................................................................................................................................................... 325 5.11.

Výtvarná výchova a pracovní činnosti ............................................................................................................................................................... 327 6



Verze 3.0

6.

Školní projekty............................................................................................................................................................................................................. 337

7.

Hodnocení žáků ........................................................................................................................................................................................................... 338

8.

Sebehodnocení školy .................................................................................................................................................................................................... 343

7



Verze 3.0

1. Identifikační údaje Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání s platností od 1. ledna 2012

Název programu:

„Škola a zdraví“

Název školy:


Adresa školy:

MŠ a ZŠ při dětské léčebně, Křetín 12, 679 62 Křetín

Ředitel školy:

Mgr. Hana Najbrová

Kontakty:

telefon e-mail web

516 470 724

[email protected] skolakretin.detskelecebny.cz

IČO:

62075993

REDIZO:

600 024 873

Zřizovatel:

Jihomoravský kraj Žerotínovo nám. 3/5 601 82 Brno IČ: 70888337 Tel.: 54165 1111

Č.j.:

5/2012

8



Verze 3.0

2. Charakteristika školy 2.1.

Úplnost a velikost školy

Škola při Dětské léčebně Křetín existuje již od roku 1950. Od září 2007 se nachází v nově zrekonstruované budově v areálu parku dětské léčebny. Součástí školy je i mateřská škola pro děti předškolního věku. Je umístěna ve stejné budově jako třídy pro žáky školou povinné. Mateřská škola má k dispozici hernu, šatnu, sociální zázemí, chodbu a šatnu pro paní učitelku. V prvním patře jsou tři třídy ZŠ, sociální zázemí pro žáky a učitele, sborovna s ředitelnou. Šatna žáků školy a místnost pro učitele se nachází v přízemí. Podkroví budovy je určeno pro pobyt rodičů s dětmi. Je tu situováno 6 pokojů, kuchyňka a společenská místnost. Vzhledem k tomu, že budova školy je po rekonstrukci a část byla nově vystavena, jsou splněna všechna kritéria pro bezpečnost a technický stav je velmi dobrý. Vnitřní prostředí budovy je světlé, čisté a upravené. Přispívá k tomu i vybavení novým nábytkem. Třídy ZŠ mají školní lavice a židle výškově nastavitelné a splňují potřebné parametry. Do tříd se vrátily počítače, takže opět lze využívat výukové programy přímo v hodinách. Herna MŠ je vybavena také novým nábytkem, který umožňuje dětem volný přístup k hračkám, stavebnicím a výtvarnému materiálu. Jsme školou s 1. až 9. postupným ročníkem, ale dva až tři ročníky bývají spojeny. Pro každý ročník není zřízena samostatná třída. Kapacita základní školy je 56 žáků, mateřská škola má 15 dětí.

9


2.2.


Verze 3.0

Vybavení školy

Materiální vybavení školy je velmi dobré – disponujeme téměř všemi dostupnými učebnicemi a pracovními sešity, které se běžně na školách používají. Vyučující využívají různost učebnic ke zpestření výuky, velmi často vytváří pro jednotlivé žáky pracovní listy, které slouží k prohloubení či opakování učiva. Žáci i vyučující mají ve škole k dispozici školní a pedagogickou knihovnu, jež obsahuje mnoho žánrově různorodých knih a odborných publikací, pojednávajících nejen o nových formách a metodách výuky, ale i specifických poruchách učení. Učebnice, učební pomůcky a výukový software jsou průběžně doplňovány o nové. K dalšímu vybavení školy patří početné praktické pomůcky a nástěnné mapy, týkající se všech hlavních předmětů, které se vyučují na škole. K výuce slouží i nově zakoupený diaprojektor + ebaem , ve třídách je k dispozici radiomagnetofon s CD přehrávačem. Technické vybavení – v každé třídě je umístěn alespoň jeden počítač, který je připojen na Internet, a jsou na něm nainstalovány výukové programy do různých předmětů. Počítače jsou využívány jak žáky, tak i vyučujícími. Slouží ke zpestření výuky, k vyhledávání potřebných informací i jako další způsob k procvičování učiva. Ve sborovně je kvalitní kopírka, která je využívána všemi pedagogy. Předpokládáme, že technické vybavení školy se podaří dále zmodernizovat i díky zapojení školy do projektu EU peníze školám.

2.3.

Personální obsazení

Pedagogický sbor tvoří ředitelka – vyučující na 1. stupni ZŠ a 3 učitelé, z nichž 1 paní učitelka působí v mateřské škole. Pan učitel vyučuje na 2. stupni a matematiku i na 1. stupni. Zaměření má na matematiku a výpočetní techniku, současně je i správcem počítačové sítě. Paní učitelka učí na 1. a 2. stupni anglický jazyk, na druhém stupni český jazyk a působí jako metodik prevence. Důraz je kladen na další vzdělávání pedagogických pracovníků. Zaměřeni jsme na získávání nových poznatků z oblasti pedagogiky – specifické poruchy učení, na moderní metody v didaktice předmětů, na výuku cizích jazyků – Aj, Nj, na hlavní vyučovací předměty – Čj, M na 1. a 2. stupni, práce s výpočetní a komunikační technikou.

10



Verze 3.0

Žáci Žáci jezdí z celé České republiky. Někteří se opakovaně vrací, jiní jsou u nás poprvé. Jsou to žáci z běžných základních škol, ale i ze základních škol praktických. Vzhledem k tomu, že jsou do léčebny od r. 2011 přijímány děti ve věku 2 - 18 let, mohou být do vyučování zařazeni i žáci přicházející ze středních škol a učilišť. Žáci přijíždí k léčebnému pobytu z důvodu opakovaných nemocí horních a dolních cest dýchacích, s problémem obezity nebo naopak nechutenstvím, trpící alergií, astenií, neurózami. V léčebně jsou děti se sníženou obranyschopností, z ohroženého životního prostředí. Žáci ve škole setrvávají po dobu jejich pobytu v dětské léčebně, zpravidla 28 dnů. Ve školním roce 2009/2010 začala ozdravovna (nyní léčebna) fungovat také jako zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Jsou to děti vyžadující okamžité umístění z důvodu tíživé rodinné situace. Doba pobytu těchto dětí není zpravidla dopředu známa a může i překračovat délku běžného turnusu. Ve škole je žákům věnována velká pozornost jak v hodinách, tak i o přestávkách, proto se tu nesetkáváme s problémy jako je šikana, drogy apod. Přispívá k tomu klidná, rodinná atmosféra, která není zatížena patologickými jevy.

2.4.

Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce

Během roku 2008 jsme se přihlásili do projektu Tvořivá škola. Bylo to na základě kurzů činnostního učení, kterých jsme se zúčastnili. Líbili se nám používané metody a způsoby práce hravější formou. Dle možností se snažíme zařazovat do výuky krátkodobější projekty na různá témata. Téma projektu si volí vyučující sám, ale musí je přizpůsobit věku žáků a složení třídy. Přihlíží se i zájmům žáků, aby byli při výuce aktivní a vedlo to k pozičnímu postoji k učení. Zařazujeme projekty s problematikou zdravé výživy, zaměřené na zdravý životní styl. Využíváme materiálů získaného ze Zdravotního ústavu v Blansku, kde jsme byli seznámeni s programem o zdravé výživě pro nejmenší „PYRAMIDÁČEK“. Získaný edukační materiál obsahuje návody pro práci v hodinách, obecné informace o výživě člověka, básničky a omalovánky s danou tématikou.

11



Verze 3.0

Dětem předškolního věku a mladšího školního věku je určena kniha a CD k preventivní výchově s názvem Děti a zdraví. Jsou tu zahrnuty příběhy jako zdravé tělo, pitný režim, nemoc, denní hygiena a další. Každý příběh je doplněn notovým zázname, proto je možné písně si s dětmi zazpívat za doprovodu, nebo si je vyslechnout prostřednictvím přiloženého CD. Nemalou pozornost věnujeme projektům k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. Preferujeme pobyt a výuku ve venkovním prostředí, k tomu nám slouží udržovaný park v areálu Dětské léčebny Křetín. K realizaci využíváme ucelených učebních celků – projektů: domácí zvířata, les, zvířata v ZOO, Save the Mother Earth. Zdařilé výtvory jsou uveřejněny na webových stránkách školy. Naše škola se také stala členem sítě škol M.R.K.E.V. a díky tomu dostává kromě ostatního poradenství a metodické pomoci každé dva měsíce (6x ročně) informační balíček, jenž obsahuje jedno číslo časopisu pro ekogramotnost Bedrník, metodické materiály a další informace, které pomáhají pedagogům zlepšit realizaci ekologické výchovy. Ke konci školního roku již tradičně organizujeme závěrečnou hru. Zvolíme dobu, ve které se hra bude odehrávat, sbíráme materiály, vymýšlíme pravidla a způsob hry. Nejvíce času nám zabere výroba různých předmětů, mincí, které budou žáci sbírat. Mezinárodní spolupráci škola nemá.

2.5.

Spolupráce s rodiči

Vzhledem k tomu, že v příjezdový den rodiče žáky přivezou a opět kromě nedělních návštěv si je v odjezdový den vyzvednou, není spolupráce s rodiči během pobytu jejich dětí v léčebně možná. S rodiči hovoříme o škole, způsobu výuky a její organizaci pouze v den příjezdu. Rodiče mají možnost telefonicky nebo e-mailem se informovat o prospěchu a chování žáka na naší škole. Informace o výuce jsou k dispozici i na webových stránkách školy.

12


2.6.


Verze 3.0

Organizační podmínky

Do tříd ZŠ jsou zařazeni žáci od 1. až do 9. ročníku a starší. Ve třídách bývají většinou spojeny dva i více ročníků. Vzhledem k většímu počtu ročníků ve třídě a často odlišné právě probírané látce je s žáky postupováno individuálně. Podle počtu žáků přijatých k léčebnému pobytu jsou rozděleni do 2-3 skupin. Výuka je čtyřhodinová, přičemž jedna vyučovací hodina je vyhrazena na léčebné procedury, žáci tedy mají zpravidla 3 vyučovací hodiny denně. Děti z okamžité pomoci, které nejsou zařazeny do léčebného režimu, tráví ve škole denně celé 4 hodiny. Vyučování začíná v 7.55 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. Přestávky mezi hodinami jsou desetiminutové, jen po druhé vyučovací hodině je přestávka dlouhá dvacet minut. Při ní žáci dostávají svačinu a je zajištěn pitný režim. Během přestávek žáci smí být ve třídě nebo se procházet po chodbě. Žáci mají od prvního dne přidělenu kmenovou třídu, ve které tráví převážnou většinu dne. Časové rozdělení: 7.55 - 8.40

1. vyučovací hodina

8.40 - 8.50

přestávka

8.50 – 9.35


9.35 – 9.55

přestávka, svačina

9.55 – 10.40


10.40 – 10.50

přestávka

10.50 – 11.35


13



Verze 3.0

Vyučované předměty: Na 1. stupni se učí těmto předmětům: český jazyk, matematika, cizí jazyk, prvouka, přírodověda a vlastivěda. Na 2. stupni se vyučují tyto předměty: český jazyk, matematika, cizí jazyk, zeměpis, přírodopis, dějepis. Aktuálně podle počtu žáků a počtu vyučovaných hodin zařazujeme výtvarnou výchovu a pracovní činnosti.

2.7.

Další doplňující údaje

Školní budova je situována do příjemného prostředí rozlehlého parku, který obklopuje jak budovu léčebny, tak školy. Jeho součástí je i naučná stezka vzácných stromů. Žáci se tak při svém pobytu mají možnost seznámit s nezvyklou flórou, ale zejména mohou trávit svůj veškerý pobyt ve zdravém prostředí. Na žáky kladně působí i klidné, rodinné prostředí školy.

14



Verze 3.0

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Školní vzdělávací program je zaměřen na žáka. Cílem je respektovat jeho osobní možnosti i individuální potřeby. Vychovávat ho k toleranci, respektu k druhým a vzájemné spolupráci a ohleduplnosti. Každý žák je jedinečný, ale musí být dána pravidla třídy a školy, která musí žáci ctít. Výuka je zaměřena na individuální přístup k žákovi, na respektování pracovního tempa každého jedince. Důležitá je komunikace mezi žákem a učitelem, neboť se vzhledem k různosti probíraného učiva nemůžeme věnovat všem žákům najednou. Žáci musí dostávat jasné, srozumitelné pokyny, ale nesmí se bát zeptat v případě, že něčemu nerozumí nebo potřebují vysvětlení zopakovat. Klidná a vstřícná atmosféra třídy napomáhá, aby vztah mezi učitelem a žáky byl přátelský a založený na vzájemné důvěře. Individuální výuka, která tedy převládá, je nutná z důvodu, že se pracuje s učebnicemi, které si žáci vozí ze svých kmenových škol. Přináší sebou i dotazníky, které jsou školám zasílány na vyplnění, a týkají se rozsahu učiva na dobu pobytu žáka u nás. S každým žákem postupujeme v jeho učebnici dál podle zadání z kmenové školy. Pokud nám škola dotazník nevyplní, telefonicky se s nimi spojujeme a zjišťujeme potřebné informace. Tím zajišťujeme, aby žák v kmenové škole nezameškal a začlenil se po návratu do výuky bez větších obtíží. Dozvídáme se i zda má žák shledány poruchy učení, tj. dyslexii, dysgrafii, dyskalkulii atd., abychom výuku upravili – zadávali méně textu na opis, nepsali diktáty, hodnotili slovně, zátěž byla přiměřená. U každého učiva je důležitá motivace, vzbuzení zájmu o danou problematiku a využívání pokud možno názoru. Také postup od jednoduššího k složitějšímu napomáhá tomu, že žáka neodradíme od učení, ale naopak má snahu dozvědět se něco nového k tomu co již zná. Zjišťujeme s jakými znalostmi žáci na naši školu přichází a pokud se stává, že byli nemocni a nemají dokončené některé učivo, snažíme se s nimi je probrat a teprve potom probírat nové. Navazujeme tedy na předchozí znalosti. Začleňujeme do výuky i prvky z tvořivé školy, zejména u žáků, kteří jsou na tento způsob práce zvyklý ze své školy. Výuku přibližujeme skutečnému životu, dbáme na zapojení co největšího počtu smyslů. Učivo vysvětlujeme na dostupných známých situacích, používáme příklady z praxe. Snažíme se využívat mezipředmětové vztahy, aby učivo prolínalo pokud možno co největším množstvím předmětů. Žáci si tak prohlubují své znalosti, učí se je uplatnit při různých činnostech. 15



Verze 3.0

Žáky ve škole vedeme ke správnému způsobu života, k životosprávě. Využíváme materiálů “ Pyramidáček“ a vlastních zhotovených pomůcek. Do hodin zařazujeme různé hry při kterých u žáků prohlubujeme povědomí o potravinách zdravých pro naše tělo a těch, kterých se máme vyvarovat. Volíme zábavnější formy jako jsou pohybové a didaktické hry, pexeso, skládačky – puzzle, znázornění kreslením. Poznatky navazují na to, co se žáci dovídají v léčebně od zdravotních sester. Ve škole si jiným způsobem znalosti prohloubí a doplní. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V naší praxi se setkáváme s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Při práci s nimi je potřeba kombinovat speciálně pedagogické postupy a alternativní metody s uzpůsobenými metodami používanými ve vzdělávání běžné populace. Proto se snažíme jim vytvářet podnětné a vstřícné školní prostředí, které umožňuje rozvíjení schopností dětí. V naší škole musíme vycházet z informací, které nám o žákovi řeknou rodiče v den příjezdu a z vypsaného dotazníku z kmenové školy. Spolupráce s pedagogicko – psychologickou poradnou v těchto případech není možná, neboť žáci u nás tráví zpravidla 28 dnů. Ve výuce uplatňujeme následující pravidla: -

Individuální a diferencovaný přístup ve výuce, při stanovení obsahu, metod a forem výuky Dostupnost vhodných učebnic, pracovních listů přizpůsobených jejich individuálním potřebám (kompenzační pomůcky si musí žáci dovést svoje) Zohlednění druhu, stupně a míry postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků Uplatnění zdravotního hlediska, respektování individuality a potřeb žáků Menší počet žáků ve třídě Působení speciálních pedagogů ve škole

Žáci s lehkým mentálním postižením Bývají v naší škole spojeni s žáky běžných škol. Snažíme se, pokud to je možné, přiřadit je k takovému ročníku ZŠ, který má nejblíže k jejich učivu. Žáci s lehkým mentálním postižením tedy pracují se svými učebnicemi, materiály a společná práce je jim přizpůsobena. 16



Verze 3.0

Zde vycházíme z Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Počet těchto žáků není příliš velký, ale máme zpracované učivo ze stěžejních předmětů jako je matematika, český jazyk a cizí jazyk. Naukové předměty učíme také podle ŠVP pro tyto žáky a podle požadavků kmenových škol. Konkrétní učivo je rozpracováno v individuálních plánech každého žáka. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Žáci mimořádně nadaní mají také své specifické vzdělávací potřeby, na které je třeba reagovat a těmto žákům vytvářet vhodné podmínky pro jejich harmonický rozvoj. Mimořádně nadaní jedinci se musí naučit zacházet se svými specifickými schopnostmi a maximálně je rozvíjet. Používáme následující postupy: - Individuální vzdělávací plán - Zadávání specifických úkolů - Maximální zapojení do rozsáhlejších prací a projektů - Rozšiřující učivo - Vlastní pracovní tempo Pro nadané nebo rychlé žáky máme připravené další úkoly, které mohou plnit, pokud mají svou práci splněnu. Snažíme se co nejvíce hodinu využít, promyslet organizaci a zvolit různé způsoby práce. Vedeme žáky k vyjádření vlastního názoru.

3.2.

Cíle základního vzdělávání: 

umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení



podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů 17



Verze 3.0



vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci



rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých



připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti



vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě



učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný



vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními



pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

3.3. Výchovně vzdělávací strategie Na našem zařízení se snažíme rozvíjet jednotlivé kompetence stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Vzhledem ke krátké délce pobytu žáků na naší škole jsme schopni pouze navázat na již vytvořené či seznámit žáky s něčím novým, ale rozhodně ne dosáhnout jakékoliv klíčové kompetence. Žák si kompetence osvojuje během celého svého života a my můžeme k tomu malou měrou přispět.

18



Verze 3.0

Kompetence k učení Na konci základního vzdělání žák:

Co dělá učitel:

Využívá vhodné strategie učení včetně pomůcek a jiné pomocné



Vede žáky k rozlišování podstatného a nepodstatného

Techniky



Rozvíjí samostatnost žáků



Podporuje zvídavost



Dbá na znalost a správné používání pojmů, termínů, symbolů a znaků



Využívá mezipředmětové vztahy



Dbá na návaznost učiva



Navozuje situace ze života



Pomáhá spojovat získané informace s praxí



Napomáhá s tříděním informací, vyhledávání společného



Vytváří prostor pro využívání těchto pomůcek

 

Motivuje žáky k jejich využívání Dává návod jak s pomůckami pracovat



Požaduje po žácích výsledky úměrné jejich schopnostem a možnostem



Seznamuje žáky s více možnostmi řešení problémů a osvojení učiva



Zkouší různé metody práce, které se osvědčí používá

Používá základní pojmy v různých vzdělávacích oblastech, chápe obecně používané znaky, termíny a symboly

Dokáže vyhledat a využívat informace v praktickém životě, informace třídí a systematizuje

Pracuje s učebnicemi, učebními materiály a učebními pomůckami

Využívá pro učení vhodné naučené metody

19



Verze 3.0

Kompetence k řešení problému Na konci základního vzdělání žák:

Co dělá učitel: 

Umožňuje žákům přístup k informačním zdrojům



Vytváří prostor pro samostatnou práci



Zadává adekvátní úkoly



Třídí se žáky základní informace o problému



Vytváří bezpečné klima



Vede k sebehodnocení



Nabízí možnosti řešení



Pomáhá vybírat vhodné postupy



Vede ke správné organizaci a samostatnosti – sebeovládání, respektování názoru druhé osoby

Přijímá důsledky svých rozhodnutí



Vede žáky k pochopení přebírání zodpovědnosti za svá rozhodnutí

Vnímá problémové situace



Seznamuje žáky s obecně platnými normami



Vede k vnímání situací, snaží se najít problém

Řeší samostatně běžné životní situace

Dokáže popsat problém a svěřit se s ním

Při řešení problému požádá o radu a řídí se jí

20



Verze 3.0

Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělání žák:

Co dělá učitel: 

Vede žáky ke srozumitelné a pečlivé artikulaci a výstižnému vyjádření myšlenek



Dbá o kulturu řeči, nepoužívat vulgární výrazy



Napomáhá rozvíjet slovní zásobu a vyjadřovat se vlastními slovy



Vede s žáky řízený rozhovor



Stanovuje s žáky pravidla při diskusi



Vede žáky k vyslechnutí názoru druhých, respektování ho

Rozumí obsahu sdělení



Objasňuje žákům nedorozumění při komunikaci

Přiměřeně reaguje na sdělení



Rozvíjí u žáků schopnost dávat najevo svá rozhodnutí



Definuje se žáky jejich práva i práva druhých



Vysvětluje pravidla diplomacie



Prověřuje čtenářské dovednosti



Ověřuje si porozumění čtenému textu



Motivuje žáky k zaznamenání myšlenek

Vyjadřuje se srozumitelně v ústním projevu

Umí vést dialog

Rozumí běžně užívaným textům, záznamům a obrazovým materiálům

Zvládá formu písemné komunikace

21


Čte a píše bezchybně, plynule


Verze 3.0



Rozvíjí u žáků slovní zásobu



Povzbuzuje žáky při prezentaci písemného projevu



Podporuje u žáků kladný vztah k literatuře



Dbá na správné dodržování návyků při výuce čtení a psaní



Zařazuje činnostní učení

Komunikace sociální a personální Na konci základního vzdělání žák: Posiluje své sebevědomí na základě poznání a pochopení vlastní osoby

Respektuje pravidla práce v týmu, spolupracuje s ostatními tvořivě, aktivně Navazuje a udržuje vztahy s vrstevníky Respektuje druhé lidi a snaží se upevňovat dobré mezilidské vztahy

Posiluje sociální chování a sebeovládání Svými pracovními činnostmi ovlivňuje kvalitu společné práce, své schopnosti dokáže využít i ve prospěch ostatních

Co dělá učitel:  Vede žáky k uvědomování si vlastních předností i nedostatků  Pomáhá žákům rozvíjet jejich osobnost  Posiluje sebedůvěru žáků  Vede žáky k reálnému sebehodnocení  Podněcuje k vytvoření pravidel práce ve skupině  Koriguje tvorbu pravidel a vede k jejich dodržování  Vytváří zdravé klima v kolektivu  Oceňuje vzájemnou pomoc mezi žáky  Hodnotí jejich vztahy ve třídě, ve škole, v ozdravovně  Napomáhá zdravotním sestrám s výchovnými potížemi u žáků  Napomáhá žákům vyvozovat závěry z daných situací a poučit se z nich  Sleduje a zajišťuje zapojení všech žáků ve skupině  Vede žáky k účelnému rozdělení rolí ve skupině, ke spolupráci a zodpovědnosti  Volí s žáky vhodné postupy k řešení problémů  Zařazuje různé druhy aktivit na nácvik spolupráce  Vede žáky k tolerantnosti 22



Verze 3.0

Kompetence občanské Na konci základního vzdělání žák: Zná základní práva a povinnosti občanů Respektuje společenské normy a pravidla Chrání své zdraví, uvědomuje si význam zdravého životního stylu

Podílí se na ochraně životního prostředí

Odmítá násilí

Co dělá učitel:  Seznamuje žáky a jejich právy a povinnostmi  Dbá na dodržování práv a povinností  Spolupracuje při vytváření pravidel třídy a sleduje jejich dodržování  Vychovává žáky svým vlastním příkladem  Seznamuje žáky se zdravým životním stylem  Spolupracuje se školním metodikem prevence  Rozvíjí u žáků spoluodpovědnost za kvalitu životního prostředí  Vytváří návyky a rozvíjí postoje vedoucí k ochraně životního prostředí  Seznamuje s tříděním odpadu  Zabývá se problematikou ekologie a využívá informační zdroje  Pomáhá pochopit důležitost pomoci, tolerance a solidarity  Napomáhá zaujmout nesouhlasný postoj k rasismu, extremistickým projevům  Vede žáky k pochopení našich státních symbolů, k vlastenectví

Kompetence pracovní Na konci základního vzdělání žák: Zvládá základní pracovní dovednosti, operace a postupy

Udržuje pořádek a čistotu při práci

Co dělá učitel:  Seznamuje žáky se základními pracovními materiály a nástroji  Vysvětluje možnosti používání pracovních nástrojů vzhledem k daným materiálům  Učí žáky základním pracovním dovednostem, operacím a postupům  Spojuje teorii s praxí  Vede žáky k pořádku, podporuje a rozvíjí estetiku 23


Rozšiřuje své komunikační schopnosti při kolektivní práci



Má vytvořen pozitivní vztah k manuální práci

       

Dodržuje zásady bezpečnosti, ochrany zdraví, hygieny práce, ochrany životního prostředí a společenských hodnot a uplatňuje je při pracovních činnostech Je schopen pracovní výdrže, koncentrace na pracovní výkon a jeho dokončení Je schopen adaptovat se na změněné nebo nové pracovní podmínky

 


Verze 3.0

Zdůrazňuje význam komunikativních dovedností v mezilidských vztazích Motivuje a povzbuzuje žáky, podporuje jejich tvořivost Vede je vlastním příkladem Oceňuje kvalitní práci Poučuje žáky o BOZP a dbá na jejich dodržování Rozvíjí schopnost odhadnout případná rizika Snaží se o prevenci vandalismu Vede žáky k odpovědnosti za svou práci Rozvíjí schopnost adekvátně odhadnout svoje možnosti a vytyčovat si reálné cíle Seznamovat žáky s novým prostředím, vybavením Opakuje pracovní postupy, uložení materiálu a potřebných nástrojů

Ve Školním vzdělávacím programu jsou vymezena tato průřezová témata a jejich zkratky: OSV – Osobnostní a sociální výchova VDO – Výchova demokratického občana Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VMEGS – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané 24



Verze 3.0

MuV – Multikulturní výchova Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity EV – Environmentální výchova Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí MV – Mediální výchova Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv medií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

25



Verze 3.0

4. Učební plán Od roku 2011 žáci navštěvují školu na čtyři vyučovací hodiny (jedna hodina je vyhrazena léčebným procedurám). Vyučujeme podle učebního plánu s 20-ti hodinovou týdenní dotací.

1. – 9.ročník Předmět

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

Český jazyk

11

11

8

6

6

5

5

5

5

Matematika

5

5

6

6

6

5

5

5

5

2

2

2

2

2

2

2

Přírodověda

2

2

Vlastivěda

2

2

Přírodopis

2

2

2

2

Zeměpis

2

2

2

2

Dějepis

2

2

2

2

Cizí jazyk Prvouka

2

2

2

Výtvarná výchova

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Praktické činnosti

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Týdenní dotace

20

20

20

20

20

20

20

20

20 26



Verze 3.0

Dodatek k učebnímu plánu: 1/ Český jazyk a/ Součástí českého jazyka ve 2.-5.ročníku je: Jazykové vyučování, sloh, čtení a literární výchova, psaní b/ V 6.-9.ročníku jsou složkami českého jazyka: Jazykové vyučování, literatura, slohový výcvik. 2/ Ve 2.- 5.ročníku ZŠ se psaní vyučuje zpravidla v menších časových celcích, než je celá vyučovací hodina. 3/ Zda se výtvarná výchova a praktické činnosti zařadí do rozvrhu hodin záleží na vyučujícím. Lze místo těchto předmětů mít větší časovou dotaci u předmětů hlavních /M, Čj, Aj, Prv.,Vl…./. Někdy je hodin Vv a Pč zařazováno u nižších ročníků více než je v učebním plánu stanoveno. Je to z důvodů organizačních, kdy nelze menším dětem dát jiný předmět a jsou spojeni se staršími žáky na tyto výchovy. 4/ Cizí jazyk je zařazován od 3 ročníku, ale pokud dítě se učí cizí jazyk i v nižších třídách či od předškolního zařízení, je věnována péče i těmto žákům.

27



Verze 3.0

5. Učební osnovy 5.1. Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má stěžejní postavení ve vzdělávacím procesu, protože jazyková vzdělání a jazyková kultura patří k základním znakům všeobecné kulturnosti a vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožní správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a uplatňovat výsledky svého poznání. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje v oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Dovednosti získané ve výuce Českého jazyka a literatury jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale i pro úspěšné vzdělávání v dalších oblastech.Osvojení a užívání českého jazyka jako mateřského jazyka v jeho mluvené i psané podobě otevírá cestu k poznání, pochopení přírodních i společenských skutečností a duchovního bohatství minulosti i dneška. Vytváří se tak předpoklady k úspěšnému dorozumívání s lidmi tím, že se učí interpretovat jejich vyjádření a reagovat na ně, učí však také porozumět sám sobě, své roli v různých komunikačních situacích, nalézt své místo mezi vrstevníky i ve společnosti. Vede k formování hodnotové orientace a k citlivému a účinnému vnímání okolního světa i sebe sama. V jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka a k poznávání a rozlišování jeho dalších forem. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení , které je základním předpokladem jasného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvíjení potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti,např. porovnávání různých jevů, jejich shoda a odlišnosti, třídění jevů podle určitých hledisek a zobecnění. Český jazyk se tak stává nástrojem získávání většiny informací , ale i předmětem poznání. V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení – mluvená i psaná, číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit. Žáci se učí výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším 28



Verze 3.0

situacím ve škole i mimo ni, analyzovat je a kriticky posoudit jejich obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat a hodnotit také formální stránku textů a jejich výstavbu. V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora i formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich život. Cizí jazyk i Další cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností,které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jedinců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance. Zároveň vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této oblasti vede žáka k rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro rozvoj osobního a kulturního bohatství . Učí žáka vnímat a postupně si osvojovat jazyk jako prostředek k získávání a předávání informací, k vyjádření potřeb , prožitků a ke sdělování názorů. Také učí žáka samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření. Zároveň se snaží vést žáka ke zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného prostředí a k získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama. Dále vede žáka k individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání. V neposlední řadě učí žáka chápat jazyk jako svébytný historický jev, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa. Prioritně vede žáka k pochopení jazyka jako důležitého a nezbytného nástroje celoživotního vzdělávání. 29



Verze 3.0

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA OBSAH A OČEKÁVANÉ VÝSTUPY VYDĚLÁVACÍHO PŘEDMĚTU 1. STUPEŇ SLOŽKY UČIVA Komunikační a slohová výchova Čtení – praktické čtení ( technika čtení, čtení pozorné, plynulé, orientačních prvků v textu); věcné čtení (čtení jako zdroj informací, čtení vyhledávací, klíčová slova). Naslouchání – praktické naslouchání (zdvořilé, vyjádření kontaktu s partnerem); věcné naslouchání (pozorné, soustředěné, aktivní – zaznamenat slyšené, reagovat). Mluvený projev – základy techniky mluveného projevu (dýchání, tvoření hlasu, výslovnost), vyjadřování závislé na komunikační situaci; komunikační žánry: pozdrav, oslovení,omluva, prosba, zkaz, zpráva, oznámení, vypravování, dialog na základě obrazového materiálu; základní komunikační pravidla ( oslovení, zahájení dialogu, ukončení, střídání rolí mluvčího a posluchače, zdvořilé vystupování) mimojazykové prostředky řeči (mimika, gesta). Písemný projev – základní hygienické návyky (správné sezení, držení psacího náčiní, hygiena zraku, zacházení s grafickým materiálem); technika psaní (úhledný, čitelný a přehledný písemný projev, formální úprava textu); žánry písemného projevu: adresa, blahopřání, pozdrav z prázdnin, omluvenka, zpráva, oznámení, pozvánka, vzkaz, inzerát, dopis, popis, vypravování; jednoduché tiskopisy (přihláška, dotazník).

30



Verze 3.0

Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka – sluchové rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin, modulace souvislé řeči (tempo, intonace, přízvuk) Slovní zásoba a tvoření slov – slova a pojmy, význam slov, slova jednoznačná a mnohoznačná, opačného a podobného významu, homonyma stavba slova – kořen, předpona, přípona, koncovka Tvarosloví – slovní druhy, tvary slov Skladba – věta jednoduchá a souvětí, základní skladební dvojice Pravopis – lexikální, základy morfologického (koncovky podstatných a přídavných jmen tvrdých a měkkých) a syntaktického ( shoda přísudku s holým podmětem). Literární výchova Poslech literárních textů Zážitkové čtení a naslouchání Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, dramatizace, vlastní výtvarný doprovod. Základní literární pojmy – literární druhy a žánry: rozpočitadlo, hádanky, říkanky, báseň, pohádka, bajky, povídka; spisovatel, básník, kniha, čtenář; verš, rým přirovnání; divadelní představení , herec, režisér. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY 1. období (1.ročník – 3.ročník) Komunikační a slohová výchova - plynulé čtení s porozuměním textů přiměřeného rozsahu a náročnosti 31



Verze 3.0

- porozumění písemným nebo mluveným pokynům přiměřené náročnosti - respektování základních komunikačních pravidel v rozhovoru - pečlivé vyslovování, oprava nesprávné výslovnosti - správné dýchání, vhodné tempo v krátkých mluvených projevech - volba vhodných verbálních i nonverbálních prostředků v běžných situacích - tvorba krátkého mluveného projevu na základě vlastních zážitků - správné hygienické návyky spojené s psaním - psaní správných tvarů písmen a číslic, správné spojování písmen a slabik - kontrola vlastního písemného projevu - správné věcné i formální psaní jednoduchých sdělení - seřazení ilustrací podle dějové posloupnosti, vyprávění jednoduchého příběhu Jazyková výchova - rozlišení zvukové a grafické podoby slova, dělení slov na hlásky - rozlišení dlouhých a krátkých samohlásek / slabik - porovnávání významu slov – slova opačného významu, podobného významu, slova nadřazená, podřazená, souřadná, vyhledávání slov příbuzných - porovnávání slov podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost - rozlišování slovních druhů v základním tvaru - užívání gramaticky správných podstatných jmen, přídavných jmen a sloves v mluveném projevu - spojování vět do jednoduchých souvětí, vhodné spojky a spojovací výrazy - rozlišování druhů vět v textu a jejich vytváření - správné psaní a odůvodňování i/y po měkkých , tvrdých a obojetných souhláskách, - správné psaní ú/ů, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě (mimo morfologický šev) - správné psaní velkých písmen na začátku věty a v typických vlastních jménech osob, zvířat a místních pojmenováních Literární výchova - čtení a přednášení zpaměti literárních textů přiměřených věku - vyjadřování pocitů z přečteného textu - rozlišování prózy a veršů, odlišení pohádky od ostatních textů - tvořivá práce s literárním textem

32



Verze 3.0

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY – 2.období (4.ročník a 5.ročník) Komunikační a slohová výchova - čtení s porozuměním přiměřeně náročného textu – potichu i nahlas - rozlišování podstatných a okrajových informací v textu, zaznamenávání podstatných informací - posuzování úplnosti či neúplnosti jednoduchého sdělení - reprodukce obsahu přiměřeně složitého sdělení, zapamatování podstatných faktů - správné vedení dialogu, telefonického rozhovoru, zkaz na záznamníku - snaha o rozpoznání manipulativní komunikaci v reklamě - volba vhodné intonace,přízvuku, tempa podle komunikačního záměru - rozlišování spisovné a nespisovné výslovnosti, vhodné užití - správné psaní jednoduchých komunikačních žánrů – po stránce obsahové i formální - sestavení osnovy vyprávění a krátký mluvený či písemný projev na jejím základě Jazyková výchova - porovnávání významu slov, zvláště slov stejného nebo podobného významu a slov vícevýznamových - rozlišování předponové a příponové části, koncovky ve slově a kořene slova - určování slovních druhů plnovýznamových slov a jejich využití v gramaticky správných tvarech a ve vlastním mluveném projevu žáka - rozlišování slov spisovných a jejich nespisovných tvarů - vyhledávání základních skladebních dvojic a v neúplné základní stavební dvojici umět označit základ věty - odlišování věty jednoduché od souvětí, umění vhodně změnit větu jednoduchou v souvětí - užívání vhodných spojovacích výrazů, obměna podle potřeby projevu - správné psaní i/í ve slovech po obojetných souhláskách - zvládnutí základních příkladů syntaktického pravopisu Literární výchova - vyjadřování svých dojmů z četby a jejich zaznamenávání - volná reprodukce textu podle svých schopností, tvoření vlastního literárního textu na dané téma - rozlišování různých typů uměleckých a neuměleckých textů - užívání elementárních literárních pojmů při jednoduchém rozboru literárních textů 33



Verze 3.0

2. STUPEŇ SLOŽKY UČIVA Komunikační a slohová výchova Čtení – praktické ( pozorné, přiměřené, rychlé, znalost orientačních prvků v textu), věcné (studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové. Naslouchání – praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické ( objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), zážitkové. Mluvený projev – zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace), zásady kultivovaného projevu (technika mluveného projevu, prostředky nonverbální a paralingvální, komunikační žánry : připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát, diskuse. Písemný projev – na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech, vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní ( komunikační žánry, výpisek, žádost, soukromý a úřední dopis, objednávka, teze, strukturovaný životopis, pozvánka, charakteristika, subjektivně zbarvený popis, výklad, úvaha). Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka – zásady správné výslovnosti, modulace souvislé řeči ( přízvuk slovní a větný), intonace, členění souvislé řeči ( pauzy, frázování ). Slovní zásoba a tvoření slov – slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby, význam slova, homonyma, synonyma, obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov. Tvarosloví – slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov. Skladba – výpověď a věta, stavba slova, pořádek slov ve větě, rozvíjející větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu. 34



Verze 3.0

Pravopis – morfologický, lexikální, syntaktický Obecné poučení o jazyce – čeština ( jazyk národní, jazyk mateřský), skupiny jazyků ( slovanské – především slovenština- a jiné, jazyky menšinové), rozvrstvení národního jazyka ( spisovné a nespisovné útvary a prostředky), jazyk a komunikace ( jazyková norma a kodifikace, kultura jazyka a řeči, původ a základy vývoje češtiny, jazykové příručky). Literární výchova Tvořivé činnosti s literárním textem – přednes vhodných literárních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný doprovod k literárním textům. Způsoby interpretace literárních a jiných děl Základy literární teorie a historie – struktura literárního díla ( námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu, jazyk literárního díla ( obrazná pojmenování, zvukové prostředky poezie, rým, rytmus, volný verš ), literatura umělecká a věcná ( populárně – naučná, literatura faktu, publicistické žánry). Literární druhy a žánry – poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické v proměnách času – hlavní vývojová období národní a světové literatury, typické žánry a jejich představitelé. OČEKÁVANÉ VÝSTUPY ( 6.-9. ročník ZŠ ) Komunikační a slohová výchova - odlišování fakt od názorů a hodnocení ve čteném nebo slyšeném textu, ověřování fakt pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji - rozlišování subjektivního a objektivního sdělení a komunikačního záměru partnera v rozhovoru - rozpoznání manipulativní komunikace v masmédiích a zaujetí kritického postoje k této komunikaci - rozvoj kultivovaného dorozumívání, které by mělo být výstižné a při využití vhodných jazykových prostředků pro danou komunikační situaci - využívání vhodných verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků řeči v připraveném mluveném i improvizovaném projevu 35



Verze 3.0

- zapojení žáků do diskuse, řízení diskuse včetně využití zásad komunikace a pravidel pro dialog - využívání základů studijního učení – vyhledávání klíčových slov, formulace hlavních myšlenek textu, vytváření otázek a stručných poznámek, výpisků nebo výtahu z přečteného textu, samostatná příprava referátu a jeho přečtení s oporou o text - uspořádání informací v textu s ohledem na jeho účel, vytvoření koherentního textu s dodržováním pravidel mezivětného navazování - využití poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů Jazyková výchova - spisovná výslovnost českých a běžně užívaných cizích slov - rozlišování a dokládání nejdůležitějších způsobů obohacování slovní zásoby a zásad tvoření českých slov, rozpoznávání přenesených pojmenování, zvláště ve frazémech - samostatná práce s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami - správné třídění slovních druhů, tvoření spisovných tvarů slov a jejich vědomé užívání ve vhodné komunikační situaci - využití znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace - rozlišování významových vztahů gramatických jednotek ve větě a souvětí - zvládání lexikálního, slovotvorného, morfologického i syntaktického pravopisu v písemném projevu ve větě jednoduché i souvětí - rozlišování spisovného jazyka, nářečí a obecné češtiny a zdůvodnění jejich využití Literární výchova - ucelená reprodukce přečteného textu, jednoduchý popis struktury a jazyka literárního díla, interpretace smyslu uměleckého díla vlastními slovy - rozpoznání základních rysů výrazného individuálního stylu autora - formulace dojmů z vlastní četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení ústní i písemnou formou a vytváření názorů na umělecké dílo - tvorba vlastního literárního textu podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie - rozlišování hodnotné literatury od konzumní, doložení vlastního názoru argumenty - rozlišování základních literárních druhů a žánrů, porovnání v jejich funkci, uvedení jejich významných představitelů - uvedení základních literárních směrů a jejich významných představitelů v české a světové literatuře - porovnání různých ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování - vyhledávání informací v různých typech katalogů, v knihovně i dalších informačních zdrojích 36



Verze 3.0

CIZÍ JAZYK, DALŠÍ CIZÍ JAZYK OBSAH A OČEKÁVANÉ VÝSTUPY VZDĚLÁVACÍHO OBORU 1. STUPEŇ SLOŽKY UČIVA Pravidla komunikace v běžných situacích Pozdrav, poděkování, představování Jednoduchá sdělení Adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin, omluva, žádost

Tématické okruhy Domov, rodina, škola, volný čas a zájmová činnost, oblékání, nákupy, příroda a počasí, tradice a zvyky, svátky, důležité zeměpisné údaje Slovní zásoba a tvoření slov Synonyma, antonyma, význam slov v kontextu Základní gramatické struktury a typy vět, základy lexikálního principu pravopisu slov Věta jednoduchá, tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě OČEKÁVANÉ VÝSTUPY – 1. období 37



Verze 3.0

RECEPTIVNÍ, PRODUKTIVNÍ A INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák - vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby - rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje - rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova - pochopí smysl a obsah jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovené konverzace dvou osob - používá abecední slovník učebnice OČEKÁVANÉ VÝSTUPY – 2. období RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák - rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojeným tématům -rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci -čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu - vyhledává v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytváří odpověď na otázku - používá dvojjazyčný slovník PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák - sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů - reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace - obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI žák - aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne požadovanou informaci 38



Verze 3.0

2. STUPEŇ SLOŽKY UČIVA Jednoduchá sdělení Oslovení, reakce na oslovení, pozdrav, přivítání, rozloučení, představování, omluva, reakce na omluvu, poděkování a reakce na poděkování, prosba, žádost, přání, blahopřání, žádost o pomoc, službu, informaci, souhlas/nesouhlas, setkání, společenský program Základní vztahy Existenciální (Kdo?), prostorové (Kde? Kam?), časové (Kdy?), kvalitativní (Jaký?,Který?, Jak?...), kvantitativní (Kolik) Tématické okruhy Domov, rodina, bydlení, škola, volný čas a zájmová činnost, osobní dopis, formulář, dotazník, sport, péče o zdraví, stravování, město, oblékání, nákupy, příroda, počasí, člověk a společnost, cestování, sociokulturní prostředí příslušných jazykových oblastí a České republiky Slovní zásoba a tvoření slov Gramatické struktury a typy vět, lexikální princip pravopisu slov OČEKÁVANÉ VÝSTUPY – 2.stupeň RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI - čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu - rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s využitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky - rozumí jednoduché a zřetelně vyslovené promluvě a konverzaci 39



Verze 3.0

- odvodí pravděpodobný význam slov z kontextu textu - používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI - sestaví jednoduché (ústní i písemné) sdělení týkající se situací souvisejících s životem v rodině, škole a probíranými tématickými okruhy - písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty - stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace - vyžádá jednoduchou informaci INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI - jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích

40



Verze 3.0

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 1.

Učivo

Výstup

Živá abeceda  první samohlásky a,o,e,u,i,y  první souhlásky l,s,m,p,t  otevřené slabiky  první slova Psaní  uvolňovací cviky  písmena l,e,i,u,a,o,m,M,t,p,s,A,O,T  psaní znamének . , ! ?  psaní slabik a slov Slabikář  slova s otevřenou slabikou  další souhlásky j,n Psaní  písmena j,J,n,N,y  opis a přepis – hlásky,slabiky,slova a krátké věty

Žák by měl umět:  rozlišuje psací a tiskací písmo  přednáší zpaměti říkadla a básničky přiměřené věku  rozlišuje první hlásky  čte otevřené slabiky a první slova  má dostatečně uvolněnou ruku  drží správně psací potřeby  píše první písmena, slabiky a slova

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Prv- jméno, adresa, rodina OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace Prv – zvířátka EV – vztah k přírodě

Žák by měl umět:  rozlišuje další hlásky  čte slova s otevřenou slabikou  rozumí čtenému textu  píše další písmena  snaží se opsat a přepsat písmena,slabiky a slova  zvládne diktát písmen, slov

41



Verze 3.0

Slova se zavřenou slabikou  další hlásky d,k,r,v,z,h  dvojhlásky au, ou Psaní  další písmena d,D,k,U,Y,I,K,r,P,R  další písmena v,V,z,Z,h,H  dvojhlásky au, ou  číslice 0-9

Žák by měl uměl:  čte slova se zavřenou slabikou  rozlišuje další hlásky  čte slova s dvojhláskou  zdokonaluje čtení s porozuměním  píše další písmena  píše číslice

M – čísla 0-10

Slova s více souhláskami  další hlásky š,c,č,b,ž,ř,g,f,ch  vázané čtení Psaní  další písmena S, š,Š,L,c,C,č,Č,b,B  další písmena ž,Ž,ř,Ř,g,G,f,F,ch,CH  opis, přepis, diktát

Žák by měl umět:  čte slova s více souhláskami na začátku, uprostřed i na konci slova  čte s porozuměním, zapamatuje si smysl textu  pokouší se o plynulé čtení  píše další probraná písmena, další slova a věty

Prv – škola OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace

Čtení zbývajících písmen, vázané čtení  slova obsahující ď, ť, ň  slabiky di, ti, ni  hláska ě a slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě  závěrečné opakování Psaní  písmena ď,ť,ň Ď, Ť ,Ň  slova se slabikami di, ti,ni  slova se slabikami dě, tě, ně, bě pě,vě,mě  závěrečné opakování

Žák by měl umět:  čte plynule, s porozuměním  v mluveném projevu užívá náležitou intonaci  zvládá vyjadřování v běžných situacích

Prv – Velikonoce

Prv- Vánoce Zima – hory VV,Pč - Vánoce

VV, Pč - Velikonoce

42


Dramatická a literární výchova  čtení a vyprávění pohádek  říkanky a pohádky k písmenům  rytmus a rým  dramatizace pohádek  vyprávění pohádky podle obrázků  příběhy o zvířatech a dětech  poezie a próza


Verze 3.0

Prv – roční období, měsíce Vánoce , Velikonoce – říkanky OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace

Žák by měl uměl:  odlišuje literární text od věcného, prózu a verše  přednáší z paměti literární textu přiměřené věku  vyjádří své pocity z přečteného textu a volně reprodukuje text

Ročník: 2.

Učivo Opakování  opakování základního učiva z 1.ročníku  opakování abecedy  tvoření slov a vět  čtení jednoduchých textů  sloh – vzpomínka na prázdniny Psaní,čtení  opakování tvarů malých písmen  opakování tvarů velkých písmen  psaní slov a vět, znamének . , ! ?  opis a přepis  podzim – básně, říkadla, tematické texty

Výstup Žák by měl umět:  rozlišuje psací a tiskací písmo  pozná jednotlivá písmena a hlásky  čte jednoduché texty  dodržuje délku samohlásek  ovládá správnou techniku psaní (držení pera, sezení, sklon sešitu)  píše správné tvary písmen  píše správné tvary číslic  zvládne jednoduchý opis a přepis  vypráví zážitky z prázdnin  čte všechny hlásky, slova a jednoduché věty, dbá na správnou výslovnost

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Prv – konec prázdnin, zpět ve škole Vv – zážitky z prázdnin OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace

43


Věta, slovo  druhy vět; interpunkční znaménka  pořádek slov ve větě  dělení slov na slabiky  předložky, spojky  věta jednoduchá, souvětí Sloh  vypravování dle obrázků  prosba a poděkování Psaní,čtení  tiskací písmena  jména dětí a měst  názvy věcí (zvířata, škola, sporty…)  opis, přepis  škola, domov – básně, tematické texty Abeceda, slovní význam  abeceda  řazení slov podle abecedy  slova opačného významu  slova podobného významu  slova nadřazená, podřazená, souřadná Sloh  zvířata v ZOO Psaní, čtení  písmena Y,y W,w Q,q X,x  psaní číslic a data  opis, přepis  zvířata – tematické texty


Žák by měl umět:  rozlišuje druhy vět, čte je se správnou intonací, píše správné znaménko  složení vět a složení slov  rozliší předložku, ví jak čteme a jak píšeme  rozliší jednoduché spojky, ví že spojují slova a věty  rozliší větu jednoduchou a souvětí  dokáže uspořádat slova do jednoduché věty,vypráví děj dle obrázků  formuluje prosbu, poděkuje  seznámí se s tiskacím písmem  čtení s porozuměním – rozlišuje podstatné informace Žák by měl uměl:  celou českou abecedu  řadit slova dle abecedy  tvořit slova opačného významu  tvořit slova stejného významu  hledá slova významem nadřazená, podřazená, souřadná  popíše zvíře (název, tvar, velikost, barva a vlastnosti)  píše písmena Y,y,W,w,Q,q,X,x  píše správně datum

Verze 3.0

Prv – Podzim Zvířata Škola EV – vztah ke zvířatům

Prv – Zvířata EV – vztah ke zvířatům M - číslice

44


Samohlásky  slovo – slabika - hláska  dělení slov na slabiky  rozdělení hlásek  samohlásky krátké  samohlásky dlouhé  psaní ů/ú  dvojhlásky  slabikotvorné r,l Sloh  pozdrav Vánoce Psaní, čtení  přání k Vánocům  samostatná práce – Co si přeji pod stromeček  opis, přepis  Vánoce – tematické texty, básně Souhlásky  rozdělení souhlásek  souhlásky tvrdé – psaní y/ý  souhlásky měkké – psaní i/í  opakování - odůvodňování Sloh  přísloví svátky jara Psaní,čtení  zrychlování tempa práce, úprava  oprava chyb v textu, přepis správného znění  Velikonoce - říkadla


Verze 3.0

Žák by měl umět:  rozlišit hlásku a písmeno  rozdělit slovo na slabiky ( na konci řádku)  rozlišit samohlásky a souhlásky  rozlišit samohlásky dlouhé a krátké  psát správně ů/ú  rozlišit dvojhlásky  najít slabiky se slabikotvorným r,l  osvojit si základní pravidla společenského styku  vyprávět, psát, kreslit – Vánoce u nás doma  zdokonaluje přednes básně

Prv – Vánoce Zima

Žák by měl umět:  roztřídit souhlásky měkké, tvrdé, obojetné  psát správné y/ý po tvrdých souhláskách  psát správné i/í po měkkých souhláskách  správně doplnit i/y po měkkých a tvrdých souhláskách, odůvodnit  správně číst měkké a tvrdé slabiky  seznámit se s lidovou slovesností – přísloví, pranostiky  umět samostatně popsat oslavy svátků jara

Prv – Velikonoce Jaro

Pč, Vv - Vánoce

45



Verze 3.0

Psaní párových souhlásek Slabiky dě, tě, ně – bě, pě, vě, mě  párové souhlásky – spodoba, odůvodňování  skupiny hlásek dě,tě,ně  skupiny hlásek bě, pě, vě, mě Sloh povídání o mámě

Žák by měl uměl:  odůvodnit spodobu ve slovech  psát správně párové souhlásky, a to uvnitř i na konci slov  správně psát a číst skupiny dě, tě, ně  správně psát a číst skupiny bě, pě, vě, mě  popsat osobu – vyprávět nebo psát podle osnovy (postava, obličej, vlastnosti, záliby)

Prv – Svátek matek

Slovní druhy  přehled  podstatná jména  vlastní jména osob, zvířat, měst  slovesa  předložky Sloh adresa Psaní, čtení  psaní velkých písmen – místní názvy  řazení vět do textu  opakování Závěrečné opakování

Žák by měl uměl:  orientuje se ve slovních druzích  pozná podstatné jméno – osoba, zvíře ,věc  správně psát jména osob, zvířat, věcí  pozná sloveso – co osoby, zvířata a věci dělají  správně psát a číst předložky  správně napsat svou adresu, znát psaní některých místních názvů  seřadí věty v textu

Prv – Místo, kde žiji Adresa

Vv,Pč – Přání pro maminku OSV – vztahy v rodině

46



Verze 3.0

Ročník: 3.

Učivo

Výstup

Opakování  Opakování učiva  Věta, slovo, slabika, hláska  Druhy vět, abeceda  Psaní i/y po měkkých a tvrdých souhláskách  Párové souhlásky  Předložky  Skupiny bě, pě, vě ,mě  Sloh – podzim, vypravování

Žák by měl umět:  zná stavbu slova a věty  rozlišuje druhy vět  umí řadit slova podle abecedy  ovládá psaní i/y po měkkých a tvrdých souhláskách  správně píše párové souhlásky – na konci i uvnitř slova  ovládá psaní předložek  zvládá psaní skupin bě,pě,vě,mě  umí vypravovat zážitek, příběh Žák by měl umět:  poznává řady vyjmenovaných slov, poznává jejich významy a slova příbuzná  chápe a používá odůvodňování vyjmenovaných slov  zná a používá základní formy společenského styku  umí napsat adresu a přání k Vánocům

Vyjmenovaná slova  Vyjmenovaná slova po b  Opakování a prohlubování učiva  Vyjmenovaná slova po l  Základní formy společenského styku – pozdrav, prosba, poděkování  Sloh – pomáháme zvířátkům, u lékaře  Vánoce

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Prv – Podzim Aj - Abeceda

Prv – Tělo, nemoc Prv – zvířata Prv – Vánoce Pč – Přání k Vánocům OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace Ev – vztah ke zvířatům

47



Verze 3.0

Další vyjmenovaná slova  Vyjmenovaná slova po m  Vlastní jména  Shrnutí – vyjmenovaná slova po b,l,m  Sloh - zima

Žák by měl umět:  umí řadu vyjmenovaných slov po m, zná jejich význam a slova příbuzná  zvládá pravopis vyjmenovaných slov  umí napsat jednoslovné zeměpisné názvy – vesnice, město, řeka, pohoří

Prv - zima

Vyjmenovaná slova  Vyjmenovaná slova po p  Vyjmenovaná slova po s  Vyjmenovaná slova po v  Vyjmenovaná slova po z  Opakování a procvičování  Sloh – svátky jara

Žák by měl umět:  ovládá řady vyjmenovaných slov po p, s, v, z – zná jejich významy a slova příbuzná  snaží se poznat předpony vy/vý  ovládá psaní i/y po obojetných souhláskách , dokáže odůvodnit

Prv – Jaro Velikonoce Pč – Velikonoční výrobky, výzdoba

Podstatná jména, Slovesa  Podstatná jména  Slovesa  Telefonování

Žák by měl umět:  opakuje slovní druhy  pozná podstatná jména v textu  umí u nich určit pád číslo a rod  pozná slovesa v textu  umí u nich určit osobu, číslo a čas  seznámí se s pravidly telefonování

Opakování

Žák by měl umět:  procvičování a upevňování probraného učiva 48


Čtení a literární výchova  Próza – četba jako zdroj zážitků a poznatků  Poezie – práce s básní, přednes  Pohádky, bajky – seznámení s českými pohádkáři, Ezopovy bajky  Dramatická výchova – nácvik dramatizace


Žák by měl umět:  správně a výrazně čte, zdokonaluje plynulé čtení, tiché čtení, orientuje se v textu  zná pojmy – próza, poezie, spisovatel, ilustrátor  poznávání nejznámějších ilustrátorů  četba v rolích  orientuje se v ději  chápe pojmy rým, verš, sloka  umí přednášet básně zpaměti  pozná bajku; ví, že vlastnosti zvířat představují vlastnosti a chování lidí  seznámí se s nejznámějšími českými pohádkáři – rozliší kladné a záporné postavy – poučení  nácvik dramatizace – zvládání různých stresových situací

Verze 3.0

OSV – vztahy mezi lidmi, rodina, komunikace EV – vztah k přírodě

49



Verze 3.0

Ročník: 4

Učivo

Výstup

Jazyk a jazyková komunikace Nauka o stavbě slova    

O významu slov Stavba slova O některých předponách a předložkách Psaní i, í a y, ý po písmenech označujících obojetné souhlásky uvnitř slov

Žák by měl umět:  rozlišovat slova nadřazená, podřazená a souřadná, slova jednoznačná a mnohoznačná, citově zbarvená a nespisovná  slova rozdělovat podle stavby na část kořenovou, předponovou a příponovou  odlišovat předpony od předložek, psát předložky samostatně před slovy  mít přehled ve vyjmenovaných slovech po „b,l,m,p,s a v“, rozpoznávat slova příbuzná a odvozená od těchto slov

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy

Vlvývoj řeči jako komunikačního prostředku již v době kamenné

50


Tvarosloví          

Slovní druhy Podstatná jména Skloňování podstatných jmen rodu středního Skloňování podstatných jmen rodu ženského Skloňování podstatných jmen rodu mužského Slovesa Časování sloves Slovesný způsob Rozkazovací způsob Podmiňovací způsob

Skladba 


Žák by měl umět:  rozlišovat druhy slov, dělit je druhy ohebné a neohebné  určovat u podstatných jmen mluvnické kategorie – pád,číslo,rod  skloňovat podstatná jména rodu středního podle vzorů město, moře,kuře, stavení, zvládat pravidla pravopisu pro střední rod  skloňovat podstatná jména rodu ženského podle vzorů- žena, růže, píseň, kost, zvládat pravidla pravopisu pro ženský rod  skloňovat podstatná jména rodu mužského podle vzorů – pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce  rozlišovat životnost a neživotnost rodu mužského a zvládat pravidla pravopisu pro rod mužský  určovat mluvnické kategorie u sloves – osobu, číslo a čas  časovat slovesa v přítomném čase dle tvarů- nést, krýt, prosit, dělat  časovat slovesa v budoucím čase podle tvarů složeného a jednoduchého  časovat slovesa v minulém čase  rozlišovat slovesný způsob oznamovací, rozkazovací a podmiňovací

kartičky slovních druhů

Verze 3.0

Přnázvy zvířat ve vyjmenovaných slovech

Terasoft – výukové programy na PC nástěnné tabule

VV – zvířata ve vyjm. slovech – kresba

Stavba věty 51


  

Podmět a přísudek Shoda podmětu s přísudkem Řeč přímá a nepřímá

Komunikační a slohová výchova Vypravování     Popis

Vzpomínáme na prázdniny Chraňme přírodu Moji kamarádi Na táboře


Žák by měl umět:  rozpoznat a vytvořit větu a určit v ní základní skladební dvojice  rozlišovat ve větě člen řídící a člen závislý  orientovat se v učivu o podmětu a přísudku, odlišovat podmět holý, rozvitý několikanásobný a nevyjádřený, přísudek holý a rozvitý  zvládat pravidla pravopisu shody přísudku s podmětu u středního, mužského a ženského rodu  odlišit větu jednoduchou od souvětí  zvládat a uplatňovat v písemném projevu psaní přímé řeči

Žák by měl umět:  zvládat základní pravidla při psaní vypravování na jednodušší a známé téma  zvládnout napsat vypravování na zadané i vlastní vybrané téma  dodržovat základní strukturu při psaní vypravování – s úvodem a  závěrem

Verze 3.0

OSV – zásady mezilidské komunikace

EV ochrana přírody, základy ekologie,

Žák by měl umět: 52


    

Jak bydlíme Poštovní známky Zima Vystřihovánka Rozkvetlá okna

Literární výchova Proza

 Pohádky  Pověsti  Bajky

Poezie   

Verše Básně Dramatizace


 napsat popis podle zadaného tématu  orientovat se v jednodušším popisu statickém (popis předmětu) a dynamickém (popis postupu, jevu)  dodržovat základní stanovenou strukturu při psaní popisu. Žák by měl umět:  chápat pohádky a pověsti jako zdroj zážitků, poznatků o přírodě, zvířatech a lidech  orientovat se v dějích a znacích pohádek a pověstí  správně a výrazně číst  volně reprodukovat text podle osnovy  tvořit vlastní jednodušší texty Žák by měl umět:  orientovat se v pojmech poezie, rým, verš, sloka, báseň  zvládnout přednes básně formou recitace  zdramatizovat kratší scénku

Verze 3.0

VV vystřihování zvířátek,origami

Vl pověsti z národní historie: Na úsvitu českých dějin

MVdrama jako prostředek v komunikaci

53



Verze 3.0

Ročník: 5.

Učivo

Výstup

Jazyková výchova

Žák by měl umět:  vytvářet slova příbuzná k základovým slovům  rozložit slova na základovou část (kořen), předponovou, příponovou část a koncovku  rozlišovat a tvořit souhláskové skupiny na styku předpony typu:od, nad, pod, před, bez, roz, s, z, vz, ob, v nebo přípony a kořene slova typu: -ný, -ní, -ský, -ští.  zvládat pravidla pro psaní slov s i/í a y/ý po písmenech označujících obojetné souhlásky v kořenu, předponě a příponě a aplikovat je v praxi

Stavba slova a pravopis Opakování učiva 4. ročníku ZŠ    

Slova příbuzná Stavba slova Souhláskové skupiny na styku předpony nebo přípony a kořene slova Psaní slov s i, í a y,ý po písmenech označujících obojetné souhlásky v kořenu, předponě a příponě

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy D– pravěk: vznik řeči, dorozumívání

54


Tvarosloví      

Slovní druhy – obecné rozlišování Podstatná jména – pád, číslo, vzor Přídavná jména – druhy, skloňování Zájmena – druhy, skloňování osobních z. Číslovky – druhy, skloňování Slovesa - časování

Skladba      

Věta, skladební dvojice Základní skladební dvojice a určování skladební dvojice Podmět a přísudek Shoda přísudku s podmětem Souvětí Řeč přímá a nepřímá


Žák by měl umět:  rozlišovat slovní druhy ohebné a neohebné, umět zařadit slova k jednotlivým slov.druhům  rozlišovat pád, číslo a vzor podst.jmen a umět skloňovat tato jména ve všech třech rodech  rozlišovat druhy příd.jmen, skloňovat tvrdá a měkká příd. jména  rozlišovat druhy zájmen a umět skloňovat osobní zájmena: já, ty, my, vy, se  rozlišovat druhy číslovek a umět skloňovat číslovky: dva, dvě, tři, čtyři, pět  časovat slovesa, rozlišovat tvary oznamovacího, rozkazovacího a podmiňovacího způsobu, určovat přítomný, budoucí a minulý čas Žák by měl uměl:  určovat základní skladební dvojice ve větě, podmět a přísudek  rozlišovat podmět : nevyjádřený, holý, několikanásobný, rozvitý  rozlišovat přísudek slovesný a přísudek jmenný se sponou  znát pravidla pro psaní koncovek při shodě přísudku s podmětem a aplikovat je v praxi  rozpoznat souvětí od věty jednoduché, seznámit se základními spojovacími výrazy

Verze 3.0

Terasoftvýukový program na PC

nástěnné tabule slovní druhy- prac. listy, kartičky

Nj – rozdíly českého a německého slovosledu OSV – dialog jako prostředek ke spolupráci

55



Verze 3.0

 určit přímou a nepřímou řeč a větu uvozovací

Komunikační a slohová výchova          

Dopis Chci si dát inzerát Učíme se, jak se učit Dorozumíváme se beze slov Předpověď počasí Kreslené příběhy Seznamte se Člověk a zvíře Výlet na kole Nehoda není náhoda

Literární výchova Poslech literárních textů Zážitkové čtení a naslouchání

Žák by měl umět:  psát soukromé dopisy a u úředních dopisů dodržovat standardizovanou strukturu  vytvořit a zformulovat inzerát  orientovat se v textu, umět odlišit podstatné od okrajového, pořizovat si výpisky  seznámit se s komunikačními piktogramy, symboly, značkami a obrázkovými návody  napsat vypravování na zadanou tématiku zadanou ústně i podle obrázků  orientovat se v telefonním seznamu, informačních brožurách a na internetu, znovu zopakovat čísla první pomoci pro mimořádné životní situace Žák by měl umět:  vyjadřovat své dojmy z poslechu a četby a zaznamenávat je  volně reprodukovat text podle svých schopností a to ústní nebo písemnou formou  rozlišovat různé typy uměleckých a neuměleckých textů

VV kreslený příběh podle literární předlohy

EV zvíře jako přítel člověka

56


Tvořivá činnost s literárním textem Dramatizace literárního textu

Základní literární pojmy Seznámení s některými představiteli české literatury


Verze 3.0

Žák by měl umět:  kultivovaně přednášet vhodné literární texty  vytvářet k textům vlastní výtvarný doprovod nebo naopak tvořit vlastní příběh podle obrázkové předlohy  převést literární předlohu do dramatické podoby Žák by měl umět :  orientovat se v základních literárních žánrech- hádanka, říkanka,báseň, pohádka, pověst bajka, povídka, román, spisovatel, kniha, čtenář  seznámit se s nejznámějšími českými spisovateli a autory knížek pro děti – Němcová, Čapek, Erben, Macourek..  seznámit se s nejznámějšími ilustrátory knížek pro děti – Lada, Aleš, Born, Müller, Pilař….

MV česká proza a poezie v mediích

57



Verze 3.0

Ročník: 6. Učivo

Výstup

Žák by měl umět:

Jazyková výchova Úvod do studia o jazyce   

Jazyk a jeho útvary Jazykověda a její složky Seznámení s jazykovými příručkami

 rozlišit spisovný a nespisovný jazyk  osvojit si základní normy písemného a ústního vyjadřování  pracovat s jazykovými příručkami  vyslovovat česká a běžně užívaná cizí slova

Žák by měl umět: Zvuková stránka jazyka    

Hláskosloví Spisovná výslovnost Slovní přízvuk Zvuková stránka věty

 v mluveném projevu využívat náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo  v komunikaci používat vhodné zvukové jazykové prostředky  vyslovovat správně spisovně a bez dialektu

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Njseznámení se slovníky, jazykovými příručkami

MuKtolerance k jiným národům a kulturám D– vývoj řeči, řeč jako prostředek k dorozumívání již v době prehistorické, tvorba hlásek

58


Skladba

     

Větná stavba Základní větné členy Rozvíjející větné členy Věta jednoduchá a souvětí Tvoření vět Textová stavba

Tvarosloví

     

Slovní druhy – procvičování z předešlých ročníků – ohebné, neohebné Podstatná jména – druhy, tvary, vzory, skloňování vlastních jmen osobních a místních Přídavná jména – druhy, skloňování příd.jmen tvrdých, měkkých, přivlastňovacích, stupňování Zájmena – druhy, skloňování, tvary z. osobních, ukazovacích a přivlastňovacích Číslovky – druhy, jejich užívání a skloňování Slovesa


Verze 3.0

Nj –

Žák by měl uměl:  poznat větu jednoduchou a souvětí  správně určit základní i rozvíjející se větné členy, dokázat určit podmět, přísudek, předmět, přívlastek a příslovečné určení  procvičovat a zdůvodnit pravopis shody přísudku s podmětem  využívat získaných znalostí o řeči přímé a nepřímé a procvičovat je

srovnání rozdílů v slovosledu českého a německého jazyka

Žák by měl umět:  pracovat s druhy podstatných jmen  rozlišovat správně slovní druhy  procvičovat a ověřovat správnost psaní velkých písmen  dokázat správně určit vzory podstatných jmen  rozlišovat odchylky při skloňování podstatných jmen  užívat správně vzorů přídavných jmen  osvojovat si jednotlivé stupně přídavných jmen a vhodně volit jejich tvary  rozlišit druhy zájmen a správně je skloňovat  procvičovat druhy číslovek a jejich skloňování  využívat znalostí o mluvnických

VMEGS – kartičky DIDA: Slovní druhy

geografické názvy v zeměpise

Terasoft – výukové programy Čj

nástěnné tabule

59



Verze 3.0

kategoriích sloves  rozlišovat dokonavost a nedokonavost sloves  určit činný a trpný rod  správně zařadit sloveso do třídy a určit vzor

Literární výchova  Žák by měl umět:

D–

 rozpoznat základní literární druhy a žánry a jejich rozdíly

kultura starého Řeckastaré řecké báje a pověsti

Mýty, báje, pohádky a pověsti

 reprodukovat text  seznámit se s regionálními pověstmi a jednu z nich dokázat reprodukovat  navštívit obecní knihovnu a vyhledávat v ní další informace z regionu  literární texty doplnit výtvarnými pracemi  dramatizovat jednoduché texty  ovládat hlavní představitele literárních žánrů Žák by měl umět:

OSVbajky a pohádky-etický význam pro člověka

Z české literatury 19. století  dokázat reprodukovat zvolený literární text  číst s porozuměním 60


Na cestě

Příběhy odvahy a dobrodružství

Svět zvířat a svět lidí


Verze 3.0

 zvládnout přednést jednoduchý text (báseň)  znát hlavní představitele české literatury 19. století : Němcová, Neruda, Erben, Hálek, Vrchlický, Havlíček – Borovský…

 dokázat reprodukovat složitější text  pracovat se slovníky a příručkami  vybrat hlavní myšlenky textů

MV-

 rozlišit kladné a záporné charakterové vlastnosti, vztahy ve třídě  rozpoznat mezilidské vztahy v době těžkých životních situací  sestavit jednoduché sdělení o mezilidských vztazích

OSVmezilidské vztahy dnešní doby

rozvoj komunikačních schopností

61



Verze 3.0

 rozlišit dobro a zlo, mezilidské vztahy dnešní doby  seznamovat se s literaturou populárně naučnou a znát základy literární teorie

Komunikační a slohová výchova Vypravování

Popis

   

Popis předmětu Popis osoby Popis děje Popis pracovního postupu

Zpráva a oznámení

Jak se učíme

Žák by měl umět:  Popisovat nejen jednotlivé jednoduché předměty, ale také i předměty složitější a jejich sestavy  V souvislosti s popisem členit písemné projevy do odstavců z důvodu snadnější přehlednosti textu  Zpracovat více typů popisu, a to jak statického (předmět, místnost), tak dynamického (popis postupu, děje)  Vypracovat zprávu a oznámení k určitému tématu – události.  Zvládat přiměřený a ekonomický způsob učení  Rozlišovat důležité od méně důležitého v textu  Pořizovat výpisky nejpodstatnějších myšlenek v textu  Vytipovat tzv. klíčová slova v textu  Zformulovat a správně sepsat

VVvýtvarný doprovod k textu

62


  

Hlavní myšlenky textu Výpisky Výtah


dopis osobní i úřední  Dodržovat standardizaci formy psaného dopisu

Verze 3.0

Přdynamický popis laboratorního zkoumání

Dopis

Ročník: 7. Učivo

Výstup

Jazyková výchova

Žák by měl umět:  orientovat se v učivu z předešlých ročníků o slovních druzích  umět skloňovat odchylné tvary některých podstatných jmen označující části těla  určovat mluvnické kategorie u zájmen  skloňovat a užívat vztažná zájmena  doplňovat tečky za řadovými číslovkami  skloňovat slovesa, rozlišovat přítomné tvary, příčestí minulé, rozlišovat infinitiv, slovesný a činný a trpný rod  rozlišovat příslovce a příslovečné spřežky  užívat předložky „s“ a „z“ se 7. a 2.

Tvarosloví          

Podstatná jména – odchylné tvary Přídavná jména – procvičování, skloňování Zájmena – procvičování, skloňování Číslovky Slovesa – přítomné tvary, příčestí minulé, infinitiv Příslovce – procvičování Předložky – opakování, procvičování Spojky, opakování Částice – opakování, procvičování Citoslovce

Poznámky

Terasoft – výukové programy na PC

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Nj – odlišnost psaní substantiv v Nj a Čj

DIDA kartičky Slovní druhy nástěnné tabule

63


Pravopis 

Psaní velkých písmen ve vlastních jménech

Význam slov    

Slovo, věcný význam, sousloví a rčení Slova jednoznačná a mnohoznačná Synonyma Odborné názvy

Slovní zásoba a tvoření slov 

Slovní zásoba a způsoby jejího obohacování


pádem  ve větě rozlišovat spojky souřadicí a podřadicí  rozlišovat místa psaní čárky v souvětí spojeném spojkami  rozpoznávat částice a citoslovce v textu Žák by měl umět:  ovládat pravidla pravopisu pro psaní velkých písmen a aplikovat je v praxi  orientovat se v podstatných jménech vlastních a několikanásobném vlastním názvu  rozlišovat mluvnický a věcný význam slova  orientovat se ve slovech jednoznačných, mnohoznačných, synonymech, antonymech, homonymech,slovech s citovým zabarvením  znát význam některých cizích slov  orientovat se ve slovnících, encyklopediích a jazykových příručkách  seznámit se s tvořením nových slov prostřednictvím odvozování, zkracování, přejímání z cizích jazyků a skládání

Verze 3.0

kartičky – slova mnohoznačná Z – odborné názvy z obecného zeměpisu

MuKslova cizího původu

64


Skladba          

Větná stavba Přísudek – vedlejší věta přísudková Podmět – vedlejší věta podmětná Shoda přísudku s podmětem Předmět – vedlejší věta předmětná Příslovečné určení – rozlišování typů Přívlastek – vedlejší věta přívlastková Doplněk – vedlejší věta doplňková Větné členy několikanásobné Tvoření vět a textová skladba

Komunikační a slohová výchova Vypravování  

Zážitkové vypravování Dějové napětí


Žák by měl umět:  rozlišovat věty jednočlenné a dvojčlenné, větné ekvivalenty  rozlišovat přísudek slovesný, přísudek jmenný se sponou a beze spony  orientovat se v učivu o podmětu ( vyjádřený – nevyjádřený,všeobecný), rozpoznat a vytvořit vedlejší větu podmětnou.  orientovat se v učivu o předmětu, rozpoznat a utvořit vedlejší větu předmětnou  rozlišovat typy příslovečného určení tj. místa, času, způsobu, příčiny, míry a utvářet vedlejší věty příslovečné  učit přívlastek shodný a neshodný, těsný a volný, postupně se rozvíjející a několikanásobný, měl by rozlišit a umět vytvořit vedlejší větu přívlastkovou  ovládat učivo o doplňku a vedlejší větě doplňkové  vytvářet srozumitelné texty s ucelenou strukturou Žák by měl umět:  dodržovat standardizovanou strukturu vypravování – úvod, zápletku, vyvrcholení a rozuzlení  učit se tutéž skutečnost vyjadřovat různým způsobem

Verze 3.0

Njodlišnost slovosledu v Nj a Čj

65


 

Vypravování v ich – formě Konverzace

Popis    

Popis uměleckých děl Líčení Popis výrobků a pracovních postupů Charakteristika

Životopis  

Životopis chronologický Životopis strukturovaný

Žádost Pozvánka


 zvládnout vypravovat určitý děj v 1. osobě  ovládat pravidla konverzace v sociální komunikaci  zvládnout popsat určené umělecké dílo, vylíčit určité prostředí, popsat děj- nejč.pracovní postup nějaké činnosti, charakterizovat vnější i vnitřní rysy známé osoby  napsat vlastní životopis, zaměřit se v něm na podstatné skutečnosti  napsat žádost na dané téma, nejč.jako žádost o přijetí do zaměstnání  zformulovat pozvánku na mimořádnou akci  orientovat se v textu, postihovat důležité momenty a vytvářet z nich výpisky

Verze 3.0

Dpopis díla renesančních mistrů, Např. Da Vinci :Mona Lisa

Výtah

Literární výchova Literární druhy a žánry     

Próza Poezie Drama Jazykové prostředky Básnický jazyk

Žák by měl umět:  určovat hlavní literární žánry z textu  znát hlavní představitele literárních druhů a žánrů v české a světové literatuře  orientovat se některých jazykových prostředcích (alegorie)  orientovat se různých typech aplikace básnického jazyka – epiteton, přirovnání, metafora, personifikace….. 66


Zážitkové čtení a naslouchání Tvořivá činnost s literárním textem

Hlavní představitelé české a světové literatury


Žák by měl umět:  číst výrazně a srozumitelně  vhodně reprodukovat přečtený text, být schopen jej převést do výtvarné podoby nebo jej zdramatizovat  hodnotit přečtené dílo  charakterizovat hlavní hrdiny v knize nebo textové ukázce

Verze 3.0

VV – výtvarné zpracování literární ukázky

Žák by měl umět :  orientovat ve významných českých i světových představitelích literatury  vyhledávat informace o významných literátech v encyklopediích, odborných knihách a na internetu  znát hlavní představitele románu (např. Jirásek, V. Hugo, E.Hemingwey), povídky ( J. Čapek, B. Němcová, A.S. Puškin), drama ( J. Čapek, V.Havel, W. Shakespeare, Moliere..¨), sci-fi literatury ( L. Souček, I. Asimov, R. Bradbury..)

67



Verze 3.0

Ročník : 8.

Učivo

Výstup

Jazyková výchova


Obecné výklady o českém jazyce a slovní zásoba    

Útvary českého jazyka a jazyková kultura Čeština jako jeden ze slovanských jazyků Slovní zásoba a tvoření lov Slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis

Tvarosloví

 poznávat hlavní útvary českého jazyka, odlišit spisovný jazyk od jazyka nespisovného a dialektu  dokázat vyjmenovat několik dalších jazyků patřících do tzv. slovanské větve. Seznámit se s existencí jazyků románských a germánských  orientovat se v oblasti původu a tvoření českých slov, odvozování, skládání  podrobněji se obeznámit s přejímáním slov z cizích jazyků, zejm. z latiny, němčiny, angličtiny, francouzštiny, italštiny  obeznámit se pravidly pro psaní a výslovnost přejatých slov

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Njodlišnosti stavby slova v Čj a Nj, slova přejatá z němčiny

Žák by měl umět: 68


        

Některé nepravidelnosti ve skloňování podstatných jmen Skloňování obecných jmen přejatých Skloňování cizích vlastních jmen Skloňování zájmena týž/tentýž Slovesný vid, slovesa dokonavá a nedokonavá Tvoření slovesných tvarů z kmene přítomného a minulého Přehled slovesných vzorů a výcvik v užívání spisovných tvarů Využití různých slovesných tvarů Pravopis koncovek jmen a sloves ve spojení s dalšími pravopisnými jevy

Skladba         

Větná stavba Zápor Základní větné členy Rozvíjející větné členy Několikanásobné větné členy Významový poměr mezi jednotlivými složkami v několikanásobném větném členu Větné členy v přístavkovém vztahu Znázornění stavby věty jednoduché Souvětí souřadné


 správně skloňovat nepravidelné tvary některých podstatných jmen podle vzoru píseň a kost  správně skloňovat obecná jména přejatá  ovládat pravidla pro skloňování cizích vlastních jmen  zvládnout skloňování zájmena týž/tentýž  správně určovat dokonavá a nedokonavá slovesa a slovesné vidy  tvořit slovesné tvary z kmene přítomného a minulého  rozlišovat příslušné slovesné vzory a využívat jejich spisovné tvary  ovládat pravidla pro psaní koncovek jmen a sloves ve spojení s dalšími jevy

Verze 3.0

Terasoft – výukový program na PC

nástěnné tabule

 zopakovat si z předešlých ročníků a prohloubit si učivo o větě jednočlenné, dvojčlenné a větném ekvivalentu  určovat větný, členský a slovní zápor  rozlišovat základní a rozvíjející se větné členy ( tj. podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení a doplněk)  orientovat se významových poměrech mezi složkami 69


   

Tvoření vět Textová stavba Souvětí souřadné Významový poměr mezi větami hlavními

    

Komunikační a slohová výchova     

Charakteristika literárních postav Subjektivně zbarvený popis ( líčení ) Výklad Výtah Úvaha


Verze 3.0

několikanásobných větných členů ( p. slučovací, stupňovací, odporovací, vylučovací a důsledkový) zvládnout oddělovat čárkami členy v přístavkovém vztahu v písemném projevu znázornit stavbu věty jednoduché Rozlišovat druhy vedlejších vět orientovat se ve struktuře tvoření vět rozlišovat významové poměry mezi větami hlavními

 vytvořit popis literární postavy charakteristikou, zaměřit se na podstatné vnější znaky i vnitřní povahové a osobnostní vlastnosti  napsat subjektivní líčení vztahující se jedinečným vztahem k určité popisované skutečnosti  vypracovat vlastní výklad vztahující se k určitému problému nebo jevu  orientovat se ve v delším i náročnějším textu, rozlišit podstatné momenty v textu od méně důležitých a pořídit z nich výtah  vypracovat úvahu, která se bude vztahovat k určitému aktuálnímu problému a naznačí možnosti jeho řešení.

Přvýtah odborného textu – biologie člověka

70


Literární výchova Literární teorie a žánry    

Literatura národní Ústní lidová slovesnost Mimoevropské literatury Struktura literárního díla


Verze 3.0

Žák by měl umět:  charakterizovat specifika národní literatury, uvědomovat si shody a rozdílnosti v kontextech se světovou literaturou  znát základní znaky ústní lidové slovesnosti, orientovat se v hlavních žánrech ( lyrické písně, přísloví, hádanky, báje, pověsti, pohádky, loutkové hry..)  charakterizovat nejvýznamnější mimoevropské literaturyorientálních (indické védy, sútry, čínská literatura, Mezopotámie – Epos o Gilgamešovi aj.)  orientovat se ve struktuře literárního díla- rozlišovat jazykovou, tematickou a kompoziční rovinu

Zážitkové čtení a naslouchání     

Setkání se starší literaturou Od romantismu k moderní literatuře Psoty lopoty Humor Chvála jazyka

 číst s porozuměním a reprodukovat ucelenou ústní i písemnou formou složitější literární texty a struktury  rozpoznávat základní zvukové uspořádání hlásek a slov- eufonii  orientovat se v hlavních typech rýmu, být schopen vytvořit vlastní smysluplné verše

71


Významní představitelé české literatury  

Středověk, doba renesanční a barokní Od počátku Národního obrození do konce do konce 19. století


Žák by měl umět:  seznámit se nejznámějšími díly středověkého písemnictví, znát významné představitele české literatury píšící v době renesance a baroka.  seznámit se s ukázkami nejstaršího českého písemnictví, měl by se orientovat v pojmech - pergamen, knihtisk, iniciála, inkunabule.  popsat atmosféru kulturního ducha doby Národního obrození a znát jména hlavních českých buditelů a jejich děl ( Dobrovský, Palacký, Jungmann)  znát významné představitele českého romantismu a realismu 19. století ( Mácha, Erben, Němcová), seznámit se s literárním stylem ruchovců (Čech) a lumírovců (Vrchlický, Zeyer).

Verze 3.0

D– duchovní pozadí osvícenské doby, společenskohistorická situace

72



Verze 3.0

Ročník: 9.

Učivo

Výstup

Jazyková výchova

Žák by měl umět:  rozeznat slovanské jazyky od jiných jazykových skupin  charakterizovat vývoj českého jazyka a popsat nejdůležitější etapy .  pojmenovat a rozlišovat archaismy, historismy, neologismy  správně vyslovovat ve spodobě znělosti, přikládat přízvuk na správné hlásky a slabiky ve slově i ve větě.  rozlišovat odlišnosti ve výslovnosti a pravopisu slov cizího původu  rozkládat slova podle jejich stavby, tj. určovat kořen, předponovou a příponovou část  poznat základové slovo při utváření nových slov¨  číst a vytvářet zkratková slova, která vznikají z počátečních písmen slov několikanásobných názvů  orientovat se ve zkratkách uvádějících vědecké tituly  rozlišovat význam slov nadřazených, podřazených, souřadných, jednoznačných a mnohoznačných.

Obecné výklady o českém jazyce  

Jazyky slovanské Vývoj českého jazyka

Zvuková stránka jazyka    

Hláskosloví Spisovná výslovnost Zvuková stránka věty Psaní a výslovnost slov přejatých

Tvoření slov  

Stavba slova a tvoření slov Pravopis související se stavbou a tvořením slov

Význam slova

Poznámky


Njslova přejatá z německého jazyka

73


Tvarosloví        

Slovní druhy Jména, jejich druhy a tvary Skloňování obecných jmen přejatých Skloňování cizích vlastních jmen Slovesa a jejich tvary Přechodníky Pravopis koncovek jmen a sloves Psaní velkých písmen ve vlastních jménech a názvech

Skladba       

Věta jednoduchá Větné členy holé, rozvité, souřadně spojené Věta dvojčlenná, jednočlenná, větný ekvivalent Samostatný větný člen, osamostatněný člen Tvoření vět Hlavní zásady českého slovosledu Textová stavba


Žák by měl umět:  rozeznávat jednotlivé slovní druhy  skloňovat obecná jména přejatá a cizí jména vlastní  rozdělovat pravidelná slovesa do příslušných tříd a v těchto třídách rozlišovat různé vzory  rozlišovat slovesný vid dokonavý a nedokonavý, rod činný a trpný  vyjadřovat děje předcházející před dějem přísudkového slovesa přechodníkem minulým  zvládat pravopis jmen a sloves ve spojení s dalšími pravopisnými jevy  ovládat pravidla pro psaní velkých písmen vlastních jménech a názvech

Verze 3.0

nástěnné tabule Terasoft – výukový program pro PC Pracovní listy,kartičky Z – psaní velkých písmen – názvy států a hlavních měst

Žák by měl umět:  rozlišovat a tvořit vztahy formální a významové ve větách jednoduchých  orientovat se v rozvíjejících se větných členech  rozlišovat možné typy přívlastků tj. postupně rozvíjející, několikanásobný,těsný, volný  rozpoznávat holé větné členy, rozvité a několikanásobné 74


Komunikační a slohová výchova         

Vypravování Popis a charakteristika Tiskopisy, životopis Výklad a výtah Úvaha Proslov Diskuse Publicistické útvary Souhrnné poučení o slohu


 zvládnout pravopis shody přísudku s několikanásobným podmětem  rozlišit větu jednočlennou od dvojčlenné, orientovat se ve funkcích vět a větných ekvivalentů  určovat druhy vedlejších vět a vytvářet k nim zadaná souvětí  vytvářet vlastní texty na určité náměty  uspořádávat slova v české větě na základě respektování činitele významového, mluvnického a zvukového  určovat souřadné souvětí a rozlišovat typy poměrů v těchto souvětích Žák by měl umět:  vytvořit vlastní vypravování v běžné komunikaci – ve stylu prostě sdělovacím a vypravování pro uměleckou oblast  vypracovat statický i dynamický popis ( odborný, prostý, subjektivně zbarvený)  zdokonalit se ve vyplňování tiskopisů ( poukázka, průvodka, podací lístek, objednávka)  napsat vlastní životopis chronologický a strukturovaný  rozlišit v textu důležité informace od méně podstatných. Pořídit výklad a výpis z klíčových informací v textu.

Verze 3.0

Z– diskuse na téma : ochrana přírody

75



Verze 3.0

 zamýšlet se prostřednictvím úvahy nad určitým tématem  vytvořit proslov pro nějakou mimořádnou situaci  rozvést diskusi vztahující se k vybrané aktuální problematice  orientovat se v nejvýznamnějších publicistických útvarech

Literární výchova Literární druhy a žánry    

Obecná charakteristika literatury Funkce literatury Věda o literatuře Divadlo

Zážitkové čtení a naslouchání Tvořivá činnost s literárním textem  

Výprava do světa literatury Chvála vypravěčství

Žák by měl :  rozlišovat literaturu věcnou od literatury umělecké, literaturu kvalitní od literatury brakové (kýčové)  seznámit se základními funkcemi literatury ( estetickou, výchovnou, formativní, zábavnou…)  orientovat se v literárních vědách ( teorie, historie, kritika)  seznámit se s významnými žánry českého i světového dramatu ( komedie, tragédie) Žák by měl umět  číst srozumitelně, plynule a se správnou intonací  reprodukovat ústní i písemnou formou i složitější literární texty a náročnější literární ukázky

76


Hlavní představitelé české a světové literatury Obrazy první světové války v literatuře    

Obrazy druhé světové války v literatuře Úvod do avantgardní literatury Vědecko – fantastická literatura Oddechová literatura


Žák by měl :  znát hlavní představitele české i světové literatury píšících v období 1. a 2. svět. Války a jejich hlavní díla (př. Hašek, Čapek, Vančura, Zweig, Hemingwey, Remarque..)  znát nejvýznamnější představitele literární avantgardy (Nezval, Apolinnaire, Tzara..)  orientovat se v hlavních autorech sci- fi literatury a jejich dílech (Souček, Čapek, Verne, Bradbury..)

Verze 3.0

D– téma: druhá světová válka

Ročník: 1. pro žáky s lehkým mentálním postižení

Učivo Předčtenářské období  cesta do školy  povídání o rodině  pohádky a příběhy o zvířatech Psaní  správné sezení  správný úchop tužky  rozvoj jemné a hrubé motoriky  grafomotorická cvičení

Výstup Žák by měl umět:  zvládat pozdrav, prosbu, poděkování  pečlivě vyslovovat, správně dýchat  rozumět pokynům, reagovat na ně  koncentrovat se na poslech  rozlišovat pojmy malý/velký  rozlišovat pojmy vpředu, vzadu, uprostřed  časově a prostorově rozlišit před/za  určit, co se změnilo  pozorovat a napodobovat polohy

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Prv- Škola Rodina Zvířátka OSV – vztahy mezi lidmi, rodina, komunikace EV – vztah ke zvířatům 77


První hlásky  vyvození hlásky a písmene A,a/Á,á  hláska a jako spojka (hračky)  vyvození hlásky a písmene I,i  hláska i jako spojka (ovoce, zelenina)  vyvození hlásky a písmene E,e  dělení slov na slabiky Psaní  písmena i/í ; e/é  opis a přepis z tiskacího písma


paží, nohou  pozorovat a napodobovat hlasy zvířat; jiné zvuky  určit celek dle jeho částí  pojmenovat jednoduché obrázky, tvořit jednoduché věty  rozlišit slova ve větě  orientovat se na stránce  rozlišit pojmy řádek (sloupec); číst ve více řádcích  přednáší zpaměti říkadla a básničky přiměřené věku a schopnostem  má dostatečně uvolněnou ruku  drží správně psací potřeby  reprodukovat krátký text dle obrázků  rozlišit rozpočitadlo, hádanku, pohádku Žák by měl umět:  poznat hlásku a písmeno a/á – číst, dodržovat délku  číst obrázky spojené spojkou a  poznat hlásku a písmeno i/í – číst, dodržovat délku  číst obrázky spojené spojkou i  poznat hlásku a písmeno e/é – číst, dodržovat délku  dbát na správné sezení a úchop  psát písmena i/í e/é  opis, přepis z tiskacího písma

Verze 3.0

Vv – Kreslíme školu Kreslíme rodinu Kreslíme zvířátka

Prv – Ovoce, zelenina Zdraví životní styl Hračky – volný čas Pč- Modelujeme ovoce, zeleninu Vv – Kreslíme ovoce, zeleninu Kreslíme oblíbenou hračku

78


Čtenářské období  hláska a písmeno m,M  hledání stejných slabik  hláska a písmeno o,O  hláska a písmeno u,U  hledání stejných slov  hláska a písmeno l,L  hláska a písmeno v,V  hláska a písmeno t,T  hláska a písmeno y,Y  hláska a písmeno s,S  hláska a písmeno j,J  čtení psacího písma Psaní  písmeno m  diktát písmen  vyhledávání písmene  spojování do slabik (mi/mí/me/mé)  diktát slabik  další písmena u,a,o,l - slabiky  první slova  písmena M,A,O  písmena v,t,y,s,j – slabiky a slova


Žák by měl umět:  číst první slabiky a slova s hláskou m  číst jednoduché věty  číst další samohlásky o,u – slabiky a slova  číst další souhlásky l,v,t,y,s,j – slabiky, slova a jednoduché věty  číst psací písmo – písmena, slabiky, slova a jednoduché věty  psát další písmena – m,u,a,o,l,v,t,y,s,j  psát velká písmena M,A,O; psát velké písmeno na začátku věty a vlastních jmen  zapsat nadiktovaná písmena, slabiky, slova  vyhledat stejné písmeno, slabiku, slovo  přepsat i opsat již známá písmena, slabiky, slova

Verze 3.0

Prv- Vánoce Zima – hory VV,Pč - Vánoce

Závěrečné opakování

79



Verze 3.0

Ročník: 2. pro žáky s lehkým mentálním postižení Učivo Opakování  opakování základního učiva z 1.ročníku  hláska a písmeno p,P  hláska a písmeno n,N  hláska a písmeno š,Š Psaní  opakování tvarů malých písmen  opakování tvarů velkých písmen  písmena p,n,N  opis, přepis a diktát  psaní jednoduchých vět

Trojslabičná slova  trojslabičná slova typu „maliny“  hlásky a písmena d,D z,Z k,K b,B c,C r,R  slova typu „les“  předložkové vazby Psaní  písmena d,z,k,b,c,C,r  interpunkční znaménka ? !  opis, přepis, diktát

Výstup Žák by měl umět:  zvládat pozdrav, prosbu, poděkování  rozvíjet formou her a cvičení zrakové a sluchové vnímání  znát hlásky z prvního ročníku, číst slova a věty s nimi  dodržovat délku samohlásek  číst nové hlásky – n,p,š – slova, slabiky a věty s nimi  ovládá správnou techniku psaní (držení pera, sezení, sklon sešitu)  píše správné tvary známých písmen  číst nové hlásky – n,p,š – slova, slabiky a věty s nimi  zvládne jednoduchý opis a přepis Žák by měl umět:  znát a číst nové hlásky a písmena  číst slova trojslabičná - typ malina  číst slova typu „pes“  číst předložkové vazby typu „do vody“, „z vody“ , „u potoka“  psát nová písmena d,z,k,b,c,C,r – spojovat do slabik a slov psát jednoduché věty tázací a rozkazovací – užívá ?!

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Prv – Škola Bezpečnost, zdraví Oblečení OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace

Prv – Podzim Počasí – duha Povolání EV – vztah k přírodě Vv – Malujeme duhu

80



Verze 3.0

Čtyřslabičná slova  čtyřslabičná slova typu „motorová“  slova typu „domeček“  hláska a písmena h,H č,Č  dvojhláska ou, Ou  spojení typu „houpá se“  předložkové vazby typu „s mámou“  hláska a písmeno ž,Ž f,F g,G ř,Ř ch,Ch Psaní  písmena č,Č, h, N,ž,Z,Ž,f,g,ř,ch,CH  dvojhlásky ou, au – slova a věty s nimi  opis, přepis Opakování

Žák by měl uměl:  číst čtyřslabičná slova  číst slova typu „domeček“  číst nová písmena a hlásky  číst dvojhlásku ou, slova s ní  psát nová písmena  psát dvojhlásky ou,au – slova s nimi  opsat a přepsat již známá písmena,slova, věty  zrychlovat tempo práce, dbát na úpravu

Prv – Zvířata Jaro, mláďata

Literatura  poslech  přednes  reprodukce  zájem o knihy

Žák by měl umět:  koncentruje se na poslech pohádek, příběhů  pamatuje si a říká krátkou říkanku a básničku  reprodukuje krátký text dle obrázku  rozliší hlavní postavu  poznává pojmy rozpočitadlo, hádanka, pohádka

EV – vztahy mezi lidmi Vztah k přírodě

EV – vztah ke zvířatům

81



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Opakování  Opakování – čtení slov bez souhláskových skupin  Psaní – opakování již známých tvarů  Upevňování techniky mluveného projevu

Žák by měl umět:  opakuje hlásky a učivo ze druhého ročníku  čte všechny hlásky, slabiky, slova a jednoduché věty – správně, zřetelně a plynule  správné čtení předložek  opakujeme čtení psacího písma  orientuje se v textu, nepřeskakuje  krátce vyjádří obsah přečteného textu  správně dýchá, dbá správné artikulace, správně vyslovuje  dodržuje základní formy společenského styku – oslovení, pozdrav, prosba, poděkování,omluva  zvládne krátké vypravování (např. dle obrázků)  rozlišuje a dodržuje délku samohlásek  správná technika psaní – opakujeme úchop, uvolnění ruky, správné sezení, plynulé psaní slov, vzdálenost mezi slovy, úprava sešitu  opakujeme opis a přepis z tiskacího písma

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace

82



Verze 3.0

 sebekontrola napsaného textu Čtení slov se dvěma souhláskami  Souhlásky na začátku  Souhlásky uvnitř  Souhlásky na začátku i uvnitř  Psaní – nácvik psaní dalších velkých písmen

Žák by měl umět:  číst slova se dvěma souhláskami na začátku a uvnitř slov  obohacovat a zpřesňovat slovní zásobu  psát velká písmena na začátku věty a ve vlastních jménech

Slabiky di,ti,ni  Slabiky dy/di  Slabiky ty/ti  Slabiky ny/ni  Psaní – upevňování známých tvarů, nácvik dalších velkých písmen; opis,přepis

Žák by měl uměl:  nácvik a rozlišení čtení slabik dy/di, ty/ti, ny/ni a slov s nimi, zřetelné a správné čtení slov a jednoduchých vět  upevňování již známých tvarů písmen  nácvik nových písmen  opis a přepis slov a jednoduchých vět, sebekontrola

Slova se dvěma souhláskami na konci  Opakování slov se souhláskami na začátku a uvnitř  Čtení slov se dvěmi souhláskami na konci  Psaní – adresa, přání, pozdrav z výletu

Žák by měl umět:  čte slova se souhláskami na konci  zdokonaluje techniku čtení, čtení s porozuměním, orientaci v textu  umí napsat správně adresu  umí napsat krátké přání a pozdrav z výletu

83


Slova se skupinami dě, tě, ně  Slova se skupinami de/dě  Slova se skupinami te/tě  Slova se skupinami ne/ně  Slova se slabikotvorným r,l  Psaní slov se skupinami dě,tě,ně

Slova se skupinami bě,pě,vě,mě  Slova se skupinou bě  Slova se skupinou pě  Slova se skupinou vě  Slova se skupinou mě  Psaní slov a vět se skupinami bě,pě,vě,mě Zvláštní slova o Slova s písmenem x o Slova se skupinami ie, ia, ii o Závěrečné opakování


Verze 3.0

Žák by měl umět:  čte slova se skupinami dě,tě,ně  čte slova se slabikotvorným r,l – jednoduché věty a texty  tvoří množné číslo pravidelných podstatných jmen  opis a přepis slov se skupinami dě,tě,ně  opis a přepis slov se slabikotvorným r,l Žák by měl umět:  čte slova a věty se skupinami bě, pě,vě,mě  píše slova a věty se skupinami bě, pě, vě, mě  opis a přepis, zdokonalování techniky sebekontroly, úpravy sešitů Žák by měl umět:  zkouší číst zvláštní slova – hlásku x, slova se skupinami ie, ia, ii  rozvíjí slovní zásobu, srozumitelně se vyjadřuje  opakuje již zvládnuté učivo, upevňuje znalosti

84


Literární výchova  poslech textu  přednes říkanek a krátkých básní  kultura mluveného projevu  porozumění textu – rozlišení reality  reprodukce krátkého textu  pravidla chování při kulturních akcích


Verze 3.0

OSV – vztahy v rodině, mezi lidmi, komunikace

Žák by měl umět:  pozorně naslouchat předčítanému textu  přednést krátkou básničku, říkanku  převyprávět obsah vlastními slovy  pracovat s dětskými knihami, leporely – vyprávět podle obrázků  pěkně se chovat na kulturní akci

EV – vztah k přírodě, zvířatům a rostlinám


Učivo

Výstup

Jazyk a jazyková komunikace

Žák by měl umět:  zopakovat a prohloubit učivo 3. ročníku- psaní vlastních jmen, utvářet slabiky ze slov  rozeznávat a samostatně vytvářet věty oznamovací  rozpoznávat a samostatně vytvářet věty tázací  rozpoznávat a samostatně vytvářet věty rozkazovací

Opakujeme

Věta   

Věta oznamovací Věta tázací Věta rozkazovací

Poznámky


85


Slovo  Význam slov  Pořádek slov ve větě Slabika Hláska – písmeno

Komunikační a slohová výchova Vypravování   

Vypravování podle obrázku Vypravování pohádky Vypravování zážitku

Popis   

Popis ročního období Popis jednoduchého předmětu Popis pracovní činnosti


 psát každé slovo v textu zvlášť  orientovat se ve významu známých slov  určit, které slovo na základě některých odlišností nepatří k ostatním  vyhledávat a vymýšlet slova opačného významu  slova správně uspořádávat ve větě  správně určit počet slabik ve slovech  poskládat slova podle zadaných slabik  rozlišovat samohlásky od souhlásek  orientovat se v učivu o souhláskách tvrdých,měkkých a obojetných Žák by měl umět :  sestavit vypravování podle návodných obrázků v učebnici nebo dětské knížce  převyprávět přečtenou pohádku nebo známou pohádku sledovanou v televizi  vypravovat zajímavý zážitek, který prožil, např. o prázdninách  nakreslit obrázek k danému vyprávění  zvládnout popis vybraného ročního období, vzhledem k aktuální době, kdy se popis realizuje  popsat dobře známý předmět ze svého okolí tj. základ popisu statického

Verze 3.0

kartičky písmen

nástěnné obrazy

Př.střídání ročních dob

86



Verze 3.0

 popsat oblíbenou pracovní činnost nebo činnost na zadané téma – tj. základ popisu dynamického

Čtení a literární výchova  Abeceda ve škole  Rok má dvanáct měsíců  Kudy z nudy – přece s knížkou

Žák by měl umět:  správně a s porozuměním číst čítankové texty – říkadla, hádanky, básně, kratší povídky a pohádky  zvládnout čtení i složitějších ukázek, tj. jazykolamů  naučit se kratší báseň zpaměti  vymyslet jednodušší říkadla  číst text s vkreslenými obrázky místo slov, tato slova doplňovat  dbát na správnou výslovnost všech hlásek včetně sykavek a vibrant  vymyslet název k přečtenému textu  reprodukovat přečtený text  namalovat obrázek k přečtenému textu

VVkreslený příběh

87



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Jazyk a jazyková komunikace

Žák by měl umět:  procvičovat a zdokonalovat se v učivu z 5. ročníku- tj. především v učivu o samohláskách a souhláskách, orientovat se v souhláskách tvrdých, měkkých a obojetných.  správně psát slova se skupinami slabik dě-tě-ně,bě-pě,vě-mě  správně číst a psát slova s písmeny ve shodující se znělosti  dobře znát českou abecedu, seřazovat jména (např. spolužáků) podle abecedy  psát předložky odděleně od slov, vyslovovat je dohromady se slovem, před nímž stojí a dávat na ně odpovídající přízvuk  rozlišovat obojetné souhlásky  znát vyjmenovaná slova po b,l,m, rozpoznávat slova odvozená od těchto slov  poznávat slovní druh – podstatná jména jako názvy osob, zvířat a věcí  rozlišovat základní mluvnické kategorie u podstatných jmen –

Opakujeme Slova se skupinami dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě Jak vyslovujeme a píšeme souhlásky uvnitř a na konci slova       

b, nebo p d, nebo t ď, nebo ť h, nebo ch v, nebo f z, nebo s ž, nebo š

Seřazení písmen v abecedě Jak vyslovujeme a píšeme výrazy s předložkami

Poznámky


88


Kdy píšeme i/í a kdy y/ý po obojetných souhláskách   

bi-bí, by-bý li-lí, ly-lý mi-mí, my-mý


Verze 3.0

číslo,číslo a rod  rozpoznat vlastní jména a psát je podle pravidel vždy s velkým začátečním písmenem

Podstatná jména 

vlastní jména

Komunikační a slohová výchova Vypravování    

Sníh V neděli Starý mlýn Kočka a myš

Popis  

U nás ve třídě Středověký hrad

Dopis 

Píšeme babičce

Žák by měl umět:  zopakovat si hlavní zásady psaní vypravování z předešlého ročníku  vytvořit vypravování na zadané téma- z reálné zkušenosti  vytvořit vypravování na smyšlené téma  vypracovat popis třídy, kterou žák navštěvuje  dodržovat základní strukturu statického popisu  vypracovat popis hradu nebo budovy podle fotografie  dodržovat základní strukturu soukromého dopisu  orientovat se v pojmech adresát a odesílatel

VlŽivot ve středověku

89


Literární výchova   

Po prázdninách Kamarádky knihy Sám na pustém ostrově


Verze 3.0

Žák by měl umět:  plynule a srozumitelně číst čítankový text  správně porozumět přečtenému textu  převyprávět text vlastními slovy nebo prostřednictvím výtvarného projevu  recitovat básně se správnou intonací  naučit se recitovat vybranou báseň zpaměti  umět si zvolit vhodnou knížku ke čtení prostřednictvím vlastního vkusu  orientovat se v pojmech kniha, encyklopedie, knihovna, knihovník

90



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Jazyková výchova

Žák by měl umět:  rozpoznávat souhlásky od samohlásek  rozlišovat tvrdé a měkké souhlásky  rozlišovat slabiky dě,tě,ně,pě,vě,mě  zopakovat si vyjmenovaná slova s yý po b,l,m  rozlišovat věty tázací, oznamovací a rozkazovací

Opakování z nižších ročníků     

Samohlásky a souhlásky Souhlásky tvrdé a měkké Písmeno „ě“ ve skupinách slabik Vyjmenovaná slova po b,l,m Druhy vět podle postoje mluvčího

Hláskosloví     

Pravopis dalších vyjmenovaných slov Pravopis vyjmenovaných slov po „p“ Pravopis vyjmenovaných slov po „s“ Pravopis vyjmenovaných slov po „v“ Pravopis vyjmenovaných slov po „z“

Žák by měl umět:  vyjmenovat všechna vyjmenovaná slova s y-ý po po obojetných souhláskách uvnitř slova  správně dopisovat y-ý po obojetných souhláskách uvnitř slova do cvičení  orientovat se ve slovech příbuzných a odvozených

Poznámky


Terasoftvýukové programy na PC DIDA kartičky Vyj. slova

91


Tvarosloví     

Podstatná jména Tvary podstatných jmen Slovesa Koncovky sloves Časování sloves být, nebýt, mít, nemít


Vzpomínka na prázdniny V lese Člověk mezi lidmi

Popis    

Dům, ve kterém bydlím Jak doma pomáhám Na cestách Vánoce


Žák by měl umět:  rozpoznávat podstatná jména, určovat u nich životnost, správně podstatná jména skloňovat  rozlišovat tvary podstatných jmen  rozpoznávat slovesa, správně slovesa časovat  určovat koncovky sloves a doplňovat je  časovat slovesa ve všech časech Žák by měl umět:  vypracovat vypravování na zadané téma  dodržovat stanovenou osnovu vypravování  vytvořit jednoduchý popis statický (popis domu, místnosti) i dynamický (popis cesty, děje, události)  napsat dopis více forem a obsahů, např. soukromý - dopis babičce, kamarádovi, úřední – standardizovaná forma  umět správně nadepsat dopisní obálku

Verze 3.0

nástěnné tabule

VVvýroba přáníčka k svátku nebo narozeninám

Dopis  Dopisní obálka  Forma dopisu  Blahopřání k svátku

92



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Jazyková výchova


Opakování      

Vyjmenovaná slova Samohlásky, souhlásky Vlastní jména Slovesa Předložky Spodoba znělosti

Nauka o slově  

Stavba slov Předložky a předpony

Tvarosloví

 znát všechna vyjmenovaná slova s y-ý po obojetných souhláskách uvnitř slova  rozlišovat samohlásky od souhlásek, rozeznávat tvrdé a měkké souhlásky  orientovat se ve vlastních jménech  rozpoznávat mluvnické kategorie u podstatných jmen  rozpoznávat mluvnické kategorie u sloves  rozlišovat předložky  správně rozlišovat spodobu znělosti v mluvené i písemné formě projevu Žák by měl umět:

Poznámky


Terasoftvýukové programy na PC

Nástěnné tabule Dvývoj řeči, formulace prvních slov a hlásek již v době prehistorické

 rozložit slovo na kořen, část předponovou a příponovou  rozlišovat předpony od předložek Žák by měl umět:  určit číslo a rod u podstatných jmen  určit pád podstatných jmen a

DIDA 93


     

Podstatná jména Mluvnické kategorie podstatných jmen Skloňování podstatných jmen Slovesa Mluvnické kategorie sloves Časování sloves

Skladba   

Podmět Přísudek Shoda přísudku s podmětem

Komunikační a slohová výchova Vypravování     Popis    

Vzpomínky na prázdniny Vzpomínky na Lužnici Úraz Můj první výlet na kole

          


správně se ptát prostřednictvím pádových otázek skloňovat podstatná jména rodu středního, ženského a mužského určovat rody a vzory podstatných jmen časovat slovesa v čase přítomném, budoucím i minulém rozlišovat určité a neurčité tvary sloves rozpoznávat a určovat základní skladební dvojice ovládat pravidla pravopisu ve shodě přísudku s podmětem sepsat vypravování na zadané téma vypracovat osnovu vypravování zvládnout vypravování na skutečnou i smýšlenou událost vypracovat popis statický (popis místnosti, pokoje) vypracovat popis dynamický (popis události, děje)

Verze 3.0

kartičkySlovní druhy

Od rána do večera Vánoce u nás Zimní prázdniny Můj pokoj

94



Verze 3.0

Ročník 8. pro žáky s lehkým mentálním postižení

Učivo

Výstup

Jazyková výchova

Žák by měl umět:  zopakovat a prohloubit si učivo z předešlých ročníků- tvrdé a měkké slabiky, slabiky dě, tě, ně, bě,pě, vě,mě  znát vyjmenovaná slova po b,l,m,p,s,v a z.  aplikovat pravopis vyjmenovaných slov v písemném projevu¨  rozpoznat slova odvozená a příbuzná od vyjmenovaných slov  u vyjmenovaných slov po „v“ umět rozlišit předpony  zvládnout psaní slov se skupinami bje, bě,vje, vě

Opakování učiva Nauka o slově  

Dokončení výcviku pravopisu i, y po obojetných souhláskách uprostřed slova Pravopis slov se skupinami bje, bě, vje, vě

Tvarosloví   

Podstatná jména Číslovky Přídavná jména

Žák by měl umět:  zopakovat a rozšířit si své vědomosti o podstatných jménech- tj. rozlišovat mluvnické kategorie: rod, číslo, pád a vzor  rozšířit si pravidla pravopisu pro psaní koncovek podstatných jmen  rozlišovat základní druhy číslovek – základní a řadové, určité a neurčité  určovat základní mluvnické

Poznámky


Nástěnné tabule Terasoft – výukový program na PC 95



Verze 3.0

kategorie přídavných jmen – trojí rod, rozlišovat přídavná jména tvrdá a měkká

Skladba  

Věty s několikanásobným podmětem Pravopis příčestí minulého při shodě přísudku s několikanásobným podmětem

Závěrečné shrnutí učiva 8. ročníku


Prázdninové vzpomínání Na houbách Podzim

Dopis  

Dopis soukromý Dopis úřední

Poštovní doručenky

Žák by měl umět:  odlišit podmět holý od podmětu několikanásobného  zvládnout pravopis příčestí minulého při shodě přísudku s několikanásobným podmětem  určit podměty podle rodu ženského, mužského a středního  správně rozpoznat koncovku příčestí minulého  v závěru školního roku zopakovat a prohloubit učivo 8. ročníku Žák by měl umět:  zformulovat vypravování na zadané téma vztahujícímu se k posledním prázdninám  napsat vypravování k tématu ročních dob  dodržovat standardizovanou strukturu vypravování – od úvodu po závěr  napsat dopis podle dané osnovy  všímat si rozdílů při psaní dopisu soukromého a dopisu úředního  rozlišovat mezi pojmy adresát a odesílatel  umět správně vyplnit podací lístek správně vyplnit poštovní poukázku a

Přhouby jedlé, nejedlé a jedovaté

D– dopis osobnosti z historie

96


   

Podací lístek Poštovní poukázka Poštovní průvodka Telegram

Popis   


Verze 3.0

poštovní průvodku a telegram  aplikovat vědomosti z předešlých ročníků o struktuře popisu statického a popisu dynamického  zvládnout napsat žádost o zaměstnání  správně sestavit vlastní životopis

Popis pracovního postupu Popis krajiny Popis osoby

Žádost 

Zkrajina mého okolí

Žádost o zaměstnání

Životopis

Literární výchova Vývoj literatury   

Středověk, doba renesanční a barokní Počátek národního obrození – konec 19. století Od 90. let 19. století do začátku druhé světové války

Žák by měl umět:  rozlišovat základní literární druhy a žánry, porovnávat je i jejich funkci,uvést jejich hlavní představitele  uvádět základní literární směry a žánry,jejich významné představitele v české i světové literatuře  orientovat se v charakteristice nejznámější středověké, renesanční a barokní literatury v kontextu s vědomostmi a poznatky z vlastivědy a dějepisu k této době  znát hlavní představitele literatury 97



Verze 3.0

národního obrození (Dobrovský, Palacký, Jungmann)  znát hlavní představitele literatury od konce 19. stol. do počátku druhé svět války (J. Hašek, V.Nezval..)

Ročník 9. pro žáky s lehkým mentálním postižení

Učivo

Výstup

Jazyková výchova

Žák by měl umět :  zopakovat a prohloubit si učivo z předcházejících ročníků- tj. vyjmenovaná slova, učivo o slovních druzích – podstatná jména, přídavná jména, číslovky  vyjmenovat obojetné souhlásky  orientovat se v učivu o předponách a předložkách  psát správně slova se skupinami běbje, vě-vje,mě-mně

Opakování učiva Nauka o slově

Poznámky


98


Tvarosloví      

Přehled slovních druhů Podstatná jména rodu mužského Podstatná jména rodu ženského Podstatná jména rodu středního Přídavná jména Skloňování přídavných jmen

Skladba   

Věta, základní větné dvojice Shoda přísudku s podmětem Věta jednoduchá a souvětí


Žák by měl umět :  orientovat se v učivu o slovních druzích, rozlišovat slovní druhy na ohebné a neohebné, umět skloňovat a časovat  určit mluvnické kategorie u podstatných jmen a zvládnout pravidla pravopisu podstatných jmen  rozlišovat vzory ženského rodu a uplatnit je v pravopisu  rozlišovat vzory středního rodu a uplatnit je v pravopisu  rozlišovat vzory mužského rodu a uplatnit je v pravopisu  určovat správně přídavná jména tvrdá a měkká  skloňovat přídavná jména tvrdá , měkká ve všech rodech

Verze 3.0

nástěnné tabule Terasoft – výukový program pro PC

Žák by měl umět:  rozpoznávat základní druhy vět podle postoje mluvčího – věta rozkazovací, zvolací, tázací a oznamovací  určit základní skladební dvojice – podmět a přísudek  správně psát koncovky příčestí minulého podle znalosti podmětových rodů  umět odlišit větu jednoduchou od souvětí 99


Komunikační a slohová výchova Vypravování  

Dějové vypravování Konverzace

Popis  

Popis uměleckých děl Popis výrobků a pracovního postupu

Výtah  Výtah s textu  Výpisky

Literární výchova Věda o literatuře   

Funkce literatury Literatura věcná a umělecká Hrdina

Literární historie


Žák by měl umět:  uspořádat vypravovaní na základě uspořádané osnovy tj. úvodu, zápletky,vyvrcholení a rozuzlení  zvládnout konverzaci s komunikačním partnerem na dané téma  respektovat základní pravidla komunikace  zvládnout popis uměleckého díla ( např. obrazu nebo umělecké sochy)  dodržovat základní strukturu popisování uměleckého díla  zvládnout popis složitějšího pracovního postupu při výrobě výrobku  umět rozpoznat nejpodstatnější a základní informaci v textu od méně důležitých až okrajových informací  zvládnout vypsat nejdůležitější poznatky z textu

Verze 3.0

D – Díla renesančních mistrů – did. tabule

Žák by měl umět:  seznámit se základními funkcemi literatury (estetická, vzdělávací, formativní)  rozlišit literaturu věcnou od umělecké  rozpoznat v literárním textu hrdinu díla a zvládnout jeho charakteristiku  seznámit s hlavními představiteli literatury od začátku druhé svět. 100




Od začátku druhé světové války do současnosti


války do současnosti (J.Kainar,B.Hrabal,J.Škvorecký, V. Havel)

Verze 3.0

D– druhá světová válka

5.2. Anglický jazyk Průřezová témata, která prolínají cizím jazykem: VDO – rozvíjení kritického myšlení, ochota pomoci a spolupracovat, přijímat zodpovědnost za svoje postoje a činy EV – pojmenování a popisování zvířat žijících ve volné přírodě, v ZOO, rozdílné klimatické podmínky v jiných oblastech OSV – cvičení smyslového vnímání, aktivního naslouchání, cvičení dovednosti zapamatování, rozvíjení schopnosti soustředění a pozornosti, spojení verbálního a neverbálního sdělování, řeč zvuků a slov, komunikace, vedení dialogu, vlastní hodnocení pocitů, nálad, vytváření dobrých mezilidských vztahů, řešení problémů, rozvoj nápaditosti, originality MDV – komunikace a kooperace, práce s tiskem, internetem, vyhledávání, třídění a posuzování informací MKV – postupné pochopení života, mentality, zvyků a tradic jiných národů a etnických skupin, pochopení cizího jazyka jako dorozumívacího mezinárodního jazyka, pochopení rozdílnosti a specifických rysů komunikace jiných národů Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny v cizích jazycích: Kompetence k učení: 1. pracovat s učebnicí, pracovním sešitem, učebními materiály, pomůckami 2. využívat vhodné pomůcky a osvojené metody 3. vyhledávat a využívat znalosti a informace v praktickém životě 4. poznávat vlastní pokroky a uvědomovat si překážky Kompetence k řešení problémů: 1. učit se překonávat překážky 2. nenechat se při řešení problémů odradit nezdarem 101



Verze 3.0

Kompetence komunikativní: 1. naslouchat a porozumět obsahu sděleného, dotázat se na doplňující informace 2. formulovat a klást otázky k danému tématu, reagovat na myšlenky 3. využívat tištěné informace k rozvoji vlastních dovedností, rozumět obrazovým materiálům 4. klidně a věcně řešit konflikty a nedorozumění 5. využívat pro komunikaci běžné informační a komunikační prostředky Kompetence sociální a personální: 1. při řešení zadávaných úkolů spolupracovat a vzájemně si pomáhat 2. podílet se na vytváření pravidel pro samostatnou práci i práci ve dvojicích, skupinách 3. mít možnost projevit svůj názor, vlastní zkušenost 4. zastávat při práci ve skupinách různé role a uvědomovat si různou míru odpovědnosti 5. prezentovat výsledky skupinové práce 6. navazovat a udržovat vztahy s vrstevníky, respektovat druhé lidi, upevňovat dobré mezilidské vztahy Kompetence občanské: 1. vnímat nebezpečí rasizmu a xenofobie 2. respektovat tradice, kulturní hodnoty Kompetence pracovní: 1. zvládat základní pracovní dovednosti, operace a postupy, rozšiřovat své komunikační schopnosti při kolektivní práci 2. dokončovat práci, udržet pozornost 3. hodnotit práci svoji i ostatních, přijímat hodnocení 4. navrhovat řešení problémů a postupy činností

102



Verze 3.0

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.

Učivo

Výstup

Introduction  Greetings - pozdravy  Pronunciation – výslovnost  Names – jména  Instructions - pokyny

Žák by měl umět:  použít odpovídající pozdrav  dbát správné artikulace  snažit se foneticky správně vyslovovat osvojená slovíčka  vyžádat jednoduchou informaci o jméně a sám reagovat  reagovat na základní pokyny

My school  My school bag – školní potřeby  My classroom – školní třída  Numbers – čísla  Colours – barvy  How old are you?  What time is it?  What is your phone numer?

Žák by měl umět:  orientovat se ve slovní zásoběškolní potřeby, školní třída  aktivně počítat 0-10  aktivně používat barvy  podat a vyžádat si informaci o věku, čase a telefonním čísle

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy MuK – kulturní rozdíly

M – čísla Prv – barvy, čas

103



Verze 3.0

My world  Who is it?  My family - rodina  Pronouns – zájmena  Sloveso „to be“ Christmas  Halloween  Is it big?  At Christmas

Žák by měl uměl:  orientuje se v základní slovní zásobě – rodina a kamarádi  zná a užívá osobní zájmena  časuje sloveso „to be“

Prv – rodina OSV – vztahy v rodině

Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě spojené se svátky  snaží se jednoduše popsat předměty a osoby – používá vhodná přídavná jména

VV, Pč – strašidla Vánoce – přání

Animals  On the farm  In the Zoo  My pet  My toys

Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě spojené se zvířaty  užívá ukazovací zájmena pro jednotné číslo – this/that  k jednoduchému popisu se snaží používat předložky místa – in, on, under  tvoří množné číslo pravidelných podstatných jmen

Prv – zvířata EV – vztah ke zvířatům

Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě – tělo a oblečení  aktivně se snaží užívat sloveso „to have“, správně časuje 

Prv – tělo, oblékání Zdraví

My body  My body – sloveso „to have“  My head  My jeans

Muk - koledy

104


My week o Sports and games – can/can‘t o Mu mis cooking

The alphabeth Revision


Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě – dny v týdnu a sporty  aktivně užívá sloveso can – tvoří jednoduché věty  snaží se tvořit jednoduché věty s použitím přítomného času průběhového Žák by měl umět: ovládá anglickou abecedu a umí ji aktivně užívat při hláskování opakování,shrnutí učiva

Verze 3.0

Zdravý životní styl OSV – výchova ke zdravému životnímu stylu

Čj - abeceda

105



Verze 3.0

Ročník: 4.

Učivo

Výstup

Hello again!  Greetings - pozdravy, představení  Pronunciation – výslovnost  My school - škola  Instructions - pokyny

Žák by měl umět:  použít odpovídající pozdrav  dbát správné artikulace  snažit se foneticky správně vyslovovat osvojená slovíčka  vyžádat jednoduchou informaci o jméně a sám reagovat  reagovat na základní pokyny

Family photos  My family - rodina  My face – obličej,barvy  Sloveso „to have“  Plural – množné číslo  Numbers 1-100

Žák by měl umět:  orientovat se ve slovní zásoběškolní rodina, tělo  popsat obličej – užívat barvy  aktivně počítat 0-100  aktivně používat sloveso „to have“ – otázku, zápor  podat a vyžádat si informaci o věku a rodině  aktivně tvoří množné číslo, i nepravidelné

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Muk - kulturní rozdíly

OSV – vztahy v rodině Prv – tělo M - čísla

106



AT the café  Food - potraviny  Fruit and vegetables – ovoce, zelenina  I like / I don´t like – mám rád, nemám rád

Žák by měl uměl:  orientuje se v základní slovní zásobě – potraviny, ovoce, zelenina  užívá vazbu I like/ I don´t like  užívá vazbu „My favourite…“

My house, My town  There is/are  Where´s the..? - předložky  Turn right – popis cesty

Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě - dům, město  snaží se jednoduše popsat , kde je předmět ( užívá předložky in,on,under, next to, opposite..)  jednoduše popíše cestu ve městě

Sports time, Free time  Sports, games – sporty,hry  I can  Free time activities - zájmy  Present simple – přít. čas prostý

Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě sporty,hry, zájmy  užívá sloveso I can/ I can´t (zápor)  tvoří otázku – Can you..?  tvoří přítomný čas  používá a tvoří zápor a otázku v přítomném čase prostém

Be healthy  My body - revision  Imperatives - rozkaz

Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě – tělo, nemoci  aktivně se snaží užívat rozkazovací způsob

Verze 3.0

OSV – výchova ke zdravému životnímu stylu

Vl – moje město Muk – kulturní rozdíly

OSV - Zdravý životní styl Zdraví

107


On holiday o Present continous – přít. čas průběhový o A sunny day - počasí

Revision


Verze 3.0

Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě – počasí  aktivně užívá přítomný čas průběhový - tvoří zápor a otázku  dokáže jednoduše popsat počasí Žák by měl umět: opakování,shrnutí učiva

Ročník: 5.

Učivo

Výstup

Introduction

Žák by měl umět:  použít odpovídající pozdrav  dbát správné artikulace  snažit se foneticky správně vyslovovat osvojená slovíčka  ovládat základní informace o sobě a své rodině  reagovat na základní pokyny, orientovat se ve třídě  bezpečně užívá barvy a čísla 1-100  orientuje se v rozvrhu – užívá názvy jednotlivých předmětů  určuje čas (past/to)

    

Personal information – o sobě Revision – sloveso „to be“ Colours, numbers My school - instructions – pokyny Timetable – rozvrh hodin

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace

108



Amazing animals  My pet – domácí zvíře  Animals – present simple – opakování

Žák by měl umět:  orientovat se ve slovní zásobězvířata  aktivně užívá přítomný čas prostý – otázku, zápor

My week , my weekend  Present continuous - opakování  „ going to“ – blízká budoucnost  The dates – měsíce, řadové číslovky

Žák by měl uměl:  popíše činnosti, které právě dělá – užívá přítomný čas průběhový – otázku i zápor  vyjádří svoje blízké plány – používá vazbu „going to“  umí pojmenovat měsíce v roce  seznámí se s řadovými číslovkami, napíše datum Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě potraviny  pozná počitalné a nepočitatelné pod. jméno – správně užívá much/many; v otázce a záporu i some/any  vyjádří množství ( a bottle of..)

In the supermarket  Food - revision  How much/ how many – počitatelná a nepočitatelná pod. jména  Some, any

Then and now  Past simple was/were  The first horse was small  Present simple - had

Verze 3.0

Př - zvířata EV – vztah ke zvířatům


Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě mamut, dinosaurus,diploducus – popíše zvíře  naučí se užívat minulý čas slovesa „to be“ - byl  k jednoduchému popisu se snaží používat i minulý čas slovesa „to have“ - měl 109



Verze 3.0

What does he look like?  Comparatives -popis  What do we need – oblečení  My best friend – můj kamarád

Žák by měl umět:  tvoří druhý stupeň přídavných jmen  popíše osobu – používá druhého stupně příd. jmen – vyšší, starší ..atd.  aktivně užívá části oblečení

OSV – vztahy mezi lidmi

Where do people live? o Great Britain o Countries – názvy států o Address - adresa

Žák by měl umět:  seznámí se se základními údaji o Velké Británii  názvy států a národností  napíše správně adresu, uvědomí si odlišnosti

VMEGS – jsme Evropané Vl – Evropa, státy

Revision

Žák by měl umět: opakování,shrnutí učiva

110



Verze 3.0

Ročník: 6.

Učivo

Výstup

Introduction  Greetings - pozdravy  Names – jména  Coutries – anglicky mluvící země

Žák by měl umět:  formulovat základní otázky při představování a odpovídat na ně  vyplnit jednoduchý formulář se základními osobními údaji – jméno, věk, adresa  seznámit se se základními informacemi o anglicky mluv. zemích – poloha, hlavní město, vlajka… Žák by měl umět:  aktivně počítat 0-100  aktivně používat barvy  podat a vyžádat si informaci o věku, čase a telefonním čísle  rozumět a reagovat na obvyklé pokyny  využívat přídavných jmen k obohacení projevu  identifikovat objekt na základě popisu

Numbers and counting  Numbers 1- 100  Colours - barvy  Classroom istructions - pokyny  Adjectives – přídavná jména

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy VMEGS – Evropa a svět

111



Alphabet ; Family  Spelling – hláskování  Plurals – množné číslo  Parts of body - tělo  My family - rodina  Pronouns – zájmena  Sloveso „to be“

Žák by měl uměl:  ovládat abecedu – ústně i písemně  hláskovat slova  vytvářet množné číslo – pravidelné i nepravidelné  pojmenovat části lidského těla, užívat při popisu a identifikaci osob  popsat rodinu a její členy  znát a užívat osobní zájmena  časovat sloveso „to be“ – aktivně užívat i zkrácené tvary, negativ

Christmas  Postcard, letter - korespondence  Christmas

Žák by měl umět:  napsat krátkou pohlednici, dopis  orientuje se ve slovní zásobě spojené se svátky  pohovořit jednoduše o zvycích a tradicích

Days of week  Days of the week, time – dny v týdnu, hodiny  School - škola  Daily routine – režim dne  Free time activities - volný čas  My pet – domácí mazlíčci

Žák by měl umět:  pojmenovat dny v týdnu  určit čas, užít správnou předložku  popsat školní rozvrh, znát názvy jednotlivých předmětů  užívat ukazovací zájmena – this/that – these/those  tvořit přítomný čas prostý – i otázka a zápor

Verze 3.0

OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace

EV – vztah ke zvířatům a přírodě

112



Verze 3.0

 

My house ; My town  Rooms and furniture – pokoje, nábytek  Places and buildings in a town  Sloveso „can“  Vazba „There is/are…“  Sloveso „must“

People o Describing people – popis osob o Housework – domácí práce o Clothes - oblečení

Revision

popsat svůj denní režim, volný čas vytvořit popis či povídání o domácím mazlíčkovi  užívat sloveso „to have“ v kladné, záporné i tázací větě Žák by měl umět:  popsat dům, byt, vybavení  pojmenovat stavby a části města  užívat vazbu „ there is/are“ ve větě, respektovat slovosled  užívat místní předložky, popsat cestu, dotázat se na jednotlivá místa  aktivně se snaží užívat sloveso „can“, správně užívat ve větě kladné, záporné, tázací  rozumět významu slovesa „must“ a užívat jej ve větách kladných Žák by měl umět:  popsat jednotlivé osoby, jednoduše je charakterizovat  rozumět rozdílu v čase přítomném prostém a průběhovém  tvořit jednoduché věty s použitím obou časů – zápor, otázka  aktivně užívat slovní zásobu – domácí práce, oblečení Žák by měl umět:  opakování,shrnutí učiva

Z – orientace na mapě, plán města

113



Verze 3.0

Ročník: 7.

Učivo

Výstup

Introduction  Friends and family – přátelé, rodina  Personal details  Colours - barvy  Numbers 1- 100  Classroom istructions, objects - pokyny

Žák by měl umět:  formulovat základní otázky při představování a odpovídat na ně  vyplnit jednoduchý formulář se základními osobními údaji – jméno, věk, adresa, národnost  aktivně počítat 0-100  aktivně používat barvy a přídavná jména  rozumět a reagovat na obvyklé pokyny Žák by měl umět:  aktivně používat přítomný čas prostý a průběhový ve všech typech vět  orientovat se ve vyjádření ceny  pojmenovat měsíce v roce  tvořit řadové číslovky, zapsat datum  orientovat se ve slovní zásobě počasí  popsat svůj denní režim, zájmy

OSV – vztahy mezi lidmi, komunikace

Žák by měl uměl:  pojmenovat části těla  vytvářet množné číslo – pravidelné i

Př – živočichové EV – vztah ke zvířatům

My life  Family - rodina  Shopping, prices – nakupování, ceny  Months - měsíce  The weather - počasí  Habits and hobbies - koníčky

Animals  Parts of body – tělo  Animals, pets

Poznámky


Z – podnebí, počasí v Británii VMEGS - Evropa

114




Plurals – množné číslo

Doktor, doctor  Health - zdraví  Doctors and dentists – v ordinaci  Past simple – minulý čas

Food  Food and drink – jídlo, pití  At a restaurant – v restauraci  Countable and uncountable nouns – počitatelná a nepočitatelná pod. jména

Do you know?  Geography – the British Isles – Britské ostrovy  Countries and continents – státy a kontinenty  Adjectives - stupňování přídavných jmen  Valentine´s day – svatý Valentýn


Verze 3.0

nepravidelné  pojmenovat části zvířecího těla, užívat při popisu a identifikaci zvířat  užívat vhodná přídavná jména  znát a užívat ukazovací zájmena this/that/these/those  užívat some/any Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě spojené se zdravím, nemocí  tvořit minulý čas slovesa“to be“  tvořit minulý čas pravidelných a nepravidelných sloves  tvořit otázku v minulém čase  popsat jednoduše co ho/ji bolí – komunikace v ordinaci Žák by měl umět:  pojmenovat jídlo, pití, komunikovat v restauraci, požádat o jídlo/pití  použít vazbu „gong to“  určit počitatelné a nepočitatelné pod. jméno – užít k němu some/any/člen popsat množství, tvořit zápor a otázku Žák by měl umět:  znát základní informace o Britských ostrovech – hl. město, hory, podnebí,řeky…  znát globální informace – nejdelší řeka, nejvyšší hora, největší kontinent….

Zdravý životní styl OSV – výchova ke zdravému životnímu stylu

Z – Britské ostrovy Z – celý svět (nejdelší řeka, nejvyšší hora, nejmenší země…) VMEGS – Svět a Evropa 115




Entertainment o Entertainment - zábava o Leisure activities – volný čas o Adverbs – příslovce o Sloveso „have to“

Revision


tvořit druhý a třetí stupeň přídavných jmen  porovnávat objekty/osoby mezi sebou – vazba as…as  znát informace o sv. Valentýnu , napsat přání Žák by měl umět:  znát slovní zásobu – film, hudba, divadlo…  používat příslovce četnosti – nikdy, vždy atd.  tvořit z přídavných jmen příslovce  užívat správně přídavná jména a příslovce  popsat svůj volný čas, čemu se věnuji, co rád dělám  porozumět výrazu „have to“ – muset, odlišit od „to have“ Žák by měl umět: opakování,shrnutí učiva

Verze 3.0

Vv – výroba přání ke sv. Valentýnu

MV – televize, rozhlas, internet

116



Verze 3.0

Ročník: 8.

Učivo

Výstup

Introduction  Personal information - představení

Žák by měl umět:  ovládá učivo nižších ročníků  dbát správné artikulace  snažit se foneticky správně vyslovovat osvojená slovíčka  představí sebe a svou rodinu kamarádům

Having fun!  School subjects – školní předměty  Family - rodina  Free time aktivities – volný čas

Žák by měl umět:  aktivně užívá přítomný čas prostý i otázku a zápor  aktivně užívá přítomný čas průběhový i zápor a otázku  popíše svoje plány - pomocí vazby „going to“  popíše svou rodinu, pojmenuje všechny členy  aktivně používá minulý čas prostý, zná pravidelná i nepravidelná slovesa, tvoří zápor i otázku

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy OSV – mezilidská komunikace

OSV – vztahy v rodině

117



Tomorrow´s world  Your future (will) - budoucnost  London

Žák by měl umět:  vyjadřuje budoucnost pomocí „will“  mluví o svých plánech do budoucnosti, formuluje nabídku a rozhodnutí  seznámí se s Londýnem – památky, významná místa, popíše cestu

What was happening?  Past continuous – minulý čas průběhový

Žák by měl umět:  tvoří minulý čas průběhový, uvědomí si rozdíl mezi časem minulým prostým a minulým průběhovým  užívá časová vyjádření, připojí správnou předložku

I don´t believe it!  Present perfect – předpřítomný čas  Present perfect: ever/never  Large numbers

Žák by měl umět:  seznámí se s třetím tvarem sloves (příčestí trpné)  tvoří správně předpřítomný čas, zápor, otázku, chápe jeho použití  užívá vyjádření – ever/never  tvoří velká čísla nad 1000

Verze 3.0

VMEGS – Evropa, Londýn

118


Problems  School rules - pravidla  must, have to, can  should

Revision


Verze 3.0

OSV – vztahy mezi lidmi

Žák by měl umět:  aktivně užívá způsobová slovesa „must, have to, can, should“ – tvoří otázku a zápor s nimi  reaguje na problém – dá radu, co by měl kdo udělat  Žák by měl umět:  opakování, shrnutí učiva

Ročník: 9.

Učivo

Výstup

Introduction  Personal information  Describing people  Jobs

Žák by měl umět:  vyjádří písemně i ústně základní informace o sobě a okolním světě  shrne v přiměřeném rozsahu čtený text nebo obsah konverzace, vlastními slovy vyjádří podstatu textu  gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty  je zvyklý vyhledávat neznámá slovíčka, pracuje se slovníky, internetem…

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy OSV – mezilidské vztahy, konumikace

119


Style  Present perfect  Present perfekt (for/since ; too/enough)  At the clothes shop

Living in the past  Past simple  Past continuous  Had to/ could

Fitness and health  Food  Problems and treatment  Parts of body  At the doctor´s


Verze 3.0

 zaujímá stanovisko, opírá se o známou slovní zásobu Žák by měl umět:  tvoří věty s předpřítomným časem – zápor, otázku – dokáže použít výrazy (for/since; too/enough)  navazuje jednoduchou konverzaci, vhodnou formou zjišťuje informace týkající se každodenního života  dokáže požádat o běžné informace a sám je poskytuje

Žák by měl umět:  tvoří a porovnává minulý a předminulý čas – otázku, zápor; chápe rozdíl a použití  čte a rozumí přiměřeným textům – život v minulosti – reprodukuje, používá vhodné gramatické formy, tvoří otázky – zjišťuje informace Žák by měl umět:  naučí se používat modální slovesa can/ must s budoucností  v jednoduché konverzaci dává radu pomocí should/shouldn´t  zaujímá stanovisko k problému – zdravé potraviny, jednoduše vyjádří svůj názor, obohacuje slovní zásobu


120


Imagination  There´s someone … ing  See/hear someone … ing  Adjectives

Fame and fortune  Famous people  Nouns and adjectives  Present perfekt and past simple

Revision


Verze 3.0

Žák by měl umět:  čte přiměřené texty, rozumí gramatické struktuře, snaží se ji používat  opakuje přídavná jména, opozita, obohacuje slovní zásobu Žák by měl umět:  orientuje se v přiměřeném textu  aktivně se snaží vhodně užívat předpřítomný čas a minulý čas (been/gone)  jednoduše formuluje svoje názory, zaujímá stanovisko, obohacuje již známou slovní zásobu Žák by měl umět: Opakuje a upevňuje známé učivo

121



Verze 3.0

Ročník: 6. pro žáky s lehkým mentálním postižení Učivo

Výstup

Introduction


  

Greetings - pozdravy Names – jména Pronunciation - výslovnost

Numbers and counting   

Numbers 1- 10 Colours - barvy Classroom istructions - pokyny

Christmas  

korespondence Christmas, koledy

    

uvědomit si zvukové odlišnosti poznat rytmus a přízvuk Aj rozlišit , jakým jazykem se mluví výslovnost znaků – přepis poslech, nácvik hlásek, napodobování  pravopis a výslovnost Žák by měl umět:  aktivně počítat 0-10  aktivně používat barvy  rozumět a reagovat na obvyklé pokyny Žák by měl uměl:  napsat přání k Vánocům  orientovat se ve slovní zásobě spojené s Vánoci

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy VMEGS – Svět a Evropa Muk – kulturní rozdíly

VV - barvy

Pč – Přání k Vánocům

122


Alphabet ; Family      

Spelling – hláskování Plurals – množné číslo Parts of body - tělo My family - rodina Pronouns – zájmena Sloveso „to be“

My pet 

My pet – domácí mazlíčci


Žák by měl uměl:       



Čj - Abeceda

ovládat abecedu – ústně i písemně hláskovat slova vytvářet množné číslo – pravidelné pojmenovat části lidského těla popsat rodinu a její členy znát a užívat osobní zájmena časovat sloveso „to be“ – aktivně užívat i zkrácené tvary, negativ

Žák by měl umět: 

Verze 3.0

Orientovat se ve slovní zásobě zvířata užívat sloveso „to have“ v kladnévětě

Př – zvířata EV – vztah ke zvířatům

Revision – závěrečné opakování

123



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Introduction  Greetings - pozdravy  Names – jména  Alphabet - spelling

Žák by měl umět:  vyslovovat známá slova a fráze  formulovat základní otázky při představování a odpovídat na ně  správně číst a vyslovovat abecedu, hláskovat své jméno

Numbers and counting  Numbers 1- 20  Classroom istructions - pokyny

Žák by měl umět:  aktivně počítat 0-20  rozumět a reagovat na obvyklé pokyny

In the classroom  my school bag – školní potřeby  sloveso „to have“  colours - barvy

Žák by měl uměl:  pojmenovat školní potřeby  užívat již známé sloveso „to have“  užívat již známé barvy

Food and drinks  Food – jídlo  Drinks – pití  Opossites - protiklady

Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě spojené s jídlem a pitím (ovoce a zelenina)  pojmenovává objekty – užívá barvy a vhodná opozita

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy OSV – mezilidská komunikace

Čj – opozita OSV – výchova ke zdravému životnímu stylu

124


Animals  On the farm  In the ZOO  Adjectives – příd. jména


Verze 3.0

EV – vztah ke zvířatům

Žák by měl umět:  orientovat se ve slovní zásobě – domácí zvířata, zvířata v ZOO  pojmenovat zvířata, užívat barvy, vhodná přídavná jména

Revision – závěrečné opakování


Učivo

Výstup

Introduction  Greetings  Alphabet – spelling  Numbers – revision 1-20

Žák by měl umět:  použít odpovídající pozdrav  dbát správné artikulace  snažit se foneticky správně vyslovovat osvojená slovíčka  reagovat na základní pokyny, orientovat se ve třídě, opakuje a rozšiřuje slovní zásobu  užívá barvy a čísla 1-20  počítá příklady typu 10+2=12

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Čj – abeceda VMEGS – jsme Evropané

125



Verze 3.0

 učí se konverzační téma „ Dej mi, prosím… Podej mi, prosím…“

Amazing animals  My pet – domácí zvíře  Animals – present simple – opakování

My family  Members of my family – členové rodiny  My head  Clohtes - oblečení

Žák by měl umět:  orientovat se ve slovní zásobězvířata  tvoří množné číslo - pravidelné  aktivně užívá přítomný čas prostý – učí se tvořit zápor Žák by měl uměl:  pojmenuje členy své rodiny (používá přivlastňovací my/your)  tvoří jednoduché otázky - Kdo je to? Co je to? – zkouší reagovat, odpovídat  popíše části hlavy  orientuje se ve slovní zásobě spojené s oblékáním  opozita – zkouší je používat k popisu

Př - zvířata EV – příroda, vztah ke zvířatům

OSV – vztahy v rodině

126



In the supermarket  Food - revision  Fruit and vegetables – ovoce, zelenina  I like/I don´t like…

Žák by měl umět:  orientuje se ve slovní zásobě potraviny, ovoce, zelenina – navazuje na známá slovíčka  snaží se používat sloveso „like“ – říká co má rád, nemá rád, reaguje na otázku Do you like..?

Revision

Žák by měl umět:  opakuje probrané učivo, upevňuje výslovnost a pravopis

Verze 3.0

Zdravá výživa

127



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Introduction, revision  Personal information – o sobě  Revision – sloveso „to be“, „to have“  Colours, numbers  My school - instructions – pokyny

Žák by měl umět:  použít odpovídající pozdrav  dbát správné artikulace  snažit se foneticky správně vyslovovat osvojená slovíčka  ovládat základní informace o sobě a své rodině  reagovat na základní pokyny, orientovat se ve třídě  bezpečně užívá barvy a čísla 1-20  aktivně používat sloveso „to be“, „to have“ – vytvářet zápor a otázku Žák by měl umět:  opakuje slovní zásobu – pojmenuje části hlavy  orientovat se ve slovní zásobělidské tělo  zkouší popsat osobu aktivně užívá barvy a přídavná jména (opakuje opozita)

My body  My head – revision  My body – lidské tělo

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy OSV - komunikace

Př - tělo

128


My house, my flat  What is it?  Shapes – geometrické tvary  Prepositions - předložky

Where do people live? o Great Britain o Countries – názvy států

Revision


Verze 3.0

Žák by měl uměl:  orientuje se ve slovní zásobě – můj domov – rozšiřování slovní zásoby  pojmenuje geometrické tvary  jednoduše popíše předmět  odpovídá na otázku „Where is it?“ a používá předložky - in,on,under, next to

M – geometrické tvary

Žák by měl umět:  Jednoduše se seznámí se základními údaji o Velké Británii  názvy států a národností

Vl – Evropa, státy MuK – kulturní rozdíly VMEGS – jsme Evropané

Žák by měl umět: opakování,shrnutí učiva

129



Verze 3.0

5.3. Německý jazyk Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk Ročník: 6.

Učivo

Výstup

Fonetika německého jazyka      

Abeceda, přehlásky (ä,ü,ö) Dvojhlásky (ie,ei,eu) Skupiny hlásek (st,sp,sch,tsch) Říkanky k nácviku výslovnosti Pozdravy, poděkování, žádost, omluva Základní pokyny při výuce

Max ist da 

Ich bin hier (ja jsem zde)

Poznámky

Žák by měl umět:  vyjmenovat německou abecedu, seznámit se s výslovnostními specifiky německého jazyka  procvičit si fonetiku německého jazyka prostřednictvím jednoduchých říkanek  zvládnout základní pravidla německé komunikace, umět pozdravit, poděkovat, o něco poprosit, požádat , omluvit se  reagovat na základní pokyny při výuce adresované v německém jazyce Žák by měl umět:  časovat sloveso „sein“ v přítomném čase čísla jednotného i množného  umět pojmenovat základní barvy a

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy ČJporovnání zvukové stránky německého jazyka se zvukovou stránkou českého jazyka Porovnání české a německé abecedy

Domácí procvičování, Pierot. 130


 

Die Farben (barvy) Die Namen (jména)

Meine Familie wohnt in..    

Die Familie (rodina) Zählen (čísla, počítání v německém jazyce) Wochentagen (dny v týdnu) Ich, du und sie (já, ty a oni)

I In der Schulle    

Wie ist unsere Schulle ? (jaká je naše škola?) In der Stunde (v hodině) In der Pause (o přestávce) Der Schiller lernt gut und fleiβig


jejich hlavní odstíny  poznávat nejznámější německá křestní jména, orientovat se v německé transkripci jmen českých,umět se zeptat na jméno . Žák by měl umět:  pojmenovat členy užší rodiny i orientovat se v širších rodinných vztazích (teta, strýc, neteř..)  orientovat se v číslech do 20 a základních početních operacích aplikovaných v německém jazyce v tomto oboru  pojmenovat jednotlivé dny v týdnu v německém jazyce  dodržovat slovosled ve větě oznamovací, tvořit jednoduché otázky  poznávat a orientovat se v osobních zájmenech německého jazyka Žák by měl umět:  popsat v německém jazyce školu, kterou navštěvuje  pojmenovat v německém jazyce své spolužáky  určovat podstatná jména se členem určitým a neurčitým  ptát se prostřednictvím otázek zjišťovacích a doplňovacích

Verze 3.0

Terasoftvýukový program

Loto s němčinou

DIDAobrázkové kartičky Wunderkasten

131


Obst und Gemüβe   

Warum essen wir Obst und Gemüβe ? (proč jíme ovoce a zeleninu ?) Was ist Gesund a was ist nicht Gesund ? (co je a co není zdravé ?) Wir kaufen Obst und Gemüβe (kupujeme ovoce a zeleninu)

Komm, mach mit   

Wir spielen Schulle (hrajeme si na školu) Wir schreiben Briefe (píšeme dopis) Ich spiele Fuβbal (hrajeme fotbal)

Allen Gute zum Geburtstag !   

Jahreszeiten (roční doby) Dannys Album (Denního album) Märchen (pohádky)


Verze 3.0

Pyramidáček Žák by měl umět:  pojmenovat hlavní druhy ovoce a zeleniny v německém jazyce  uvažovat o tom, proč je ovoce a zelenina prospěšná pro naše zdraví a vyjádřit to v německém jazyce  časovat jednoduchá slovesa (tj. bez odlučitelné předpony) v přítomném čase jednotného i množného čísla Žák by měl umět:  pojmenovat své zájmy a záliby v německém jazyce  napsat dopis svému kamarádovi v německém jazyce nebo fiktivně některé ze známých osobností  časovat slovesa bez změny kmenové samohlásky v čase přítomném, sloveso „haben“  rozlišovat zápory „nicht“ a „kein“

ČJ/sl – psaní dopisu- zásady, standardizace

Žák by měl umět:  pojmenovat roční doby a umět je charakterizovat v německém jazyce  ovládat v něm.jazyce základní časové údaje  napsat blahopřání ke svátku, narozeninám nebo jinému významnému dnu.  zpracovat samostatné jednoduché vyprávění na téma libovolné pohádky

Vv – výroba blahopřání k narozeninám

132



Verze 3.0

Ročník: 7.

Učivo

Výstup

Max ist wieder da ! Opakování učiva   

Opakovací abeceda Hra – abeceda Komm mit uns! Reálie Německa, Rakouska a Švýcarska

Bei uns zu Hause   

Wohnen (byt, bydlení) Mein Wohnzimmer (můj byt) Unser Garten (naše zahrada)

Poznámky

Z– geografie, významná města Německa, Švýcarska,Rakouska

Žák by měl umět:  zopakovat si německou abecedu a specifika německého písma  procvičit si německou fonetiku prostřednictvím složitějších říkanek  seznámit se s reáliemi – kulturou a hlavními historickými událostmi německy mluvících zemí Žák by měl umět:  popsat ústní formou dům nebo byt ve kterém bydlí v něm.jazyce  vytvořit písemný popis svého bydliště  zopakovat si časování pravidelných sloves  seznámit se s časováním sloves s odlučitelnou předponou  používat předložku „in“ ve 3. pádě jednotného čísla



Z– připomenout učivo o mapách a navigaci

133


Mein Tag   

Mein Tagesprogram (týdenní program) Mein Stundenplan (rozvrh hodin) Wie spät ist es? (kolik je hodin?)

I Wir einkaufen    

Was kostet das? (kolik to stojí?) Bei der Verkäuferin (u prodavačky) Im Supermarket (v supermarketu) Wir bezählen (zaplatíme)

Etwas zu essen ?   

Essen und trinkem (jídlo a pití) Restaurant und Hotel (restaurace a hotel) Herr Ober


Verze 3.0

Žák by měl umět:  sestavit chronologicky přehled denních činností v něm.jazyce  sestavit rozvrh vyučovacích hodin  rozlišovat pojmy „Studen“ a „Uhr“  orientovat se v časových údajích v německém jazyce Žák by měl umět:  německy pojmenovat základní potraviny  konverzovat s ostatními spolužáky na téma nakupování  používat množné číslo některých podstatných jmen  časovat způsobové sloveso „können“  užívat předložku „in“ se 4. pádem  zopakovat číslovky v něm.jazyce Žák by měl umět:  německy pojmenovat základní druhy jídel a pití  konverzovat s ostatními spolužáky na téma stravování v restauraci nebo hotelu  používat množné číslo dalších podstatných jmen

Loto s němčinou

DIDA – obrázkové kartičky Wunderkasten

134


Komm, fahr mit   

Wir fahren mit Max (jedeme s Maxem) Stadtplan (plán města) Wir reisen gern (rádi cestujeme)

Es regnet?   

Das Wetter (počasí) Das Jahrzeit (roční doby) Die Kleidung (oblečení)


Žák by měl umět:  popsat určitou trasu cestování (nejč. cestu ze školy domů)  provést v německém jazyce popis města, kde žáci bydlí nebo kde navštěvují školu  seznámit se způsobovými slovesy  seznámit se slovesem „mächten“  používat se 3. pádem (mit, von, bis, nach) Žák by měl umět:  popsat typy počasí v německém jazyce  orientovat se v charakteristice ročních dob v německém jazyce  popsat základní druhy oblečení pro jednotlivá roční období  časovat slovesa s odlučitelnou předponou (anziehen) a další nepravidelná slovesa

Verze 3.0

Z– hledat příčiny proměn počasí

Ročník: 8. Učivo

Výstup

Die Ferien sind vorbei 

Die Ferien sind leider Bornei

Žák by měl umět:  vypracovat vypravování

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Čjvypravování – 135


 

Die Schulle beginnt Die Schultüte

Eein in In Familienabend   

Seht ihr auch gern fern? Das Gewitter Ohne Fernsehen

Wie ist das Wetter ?

  

Die Wettervorhersage Heute ist aber schönes Wetter Es blitzt schon


v německém jazyce na téma zážitek z posledních prázdnin  zopakovat si názvy ročních období a názvy, měsíců a dnů  skládat ve správném slovosledu větu oznamovací, tázací a rozkazovací  umět přeložit a v písemné i mluvené formě používat slova z prostředí školy Žák by měl umět:

Verze 3.0

struktura a zásady psaní vypravování

 používat předložky se 3. pádem  časovat sloveso „einladen“  zvládnout minulý čas (perfektum) pravidelných sloves s odlučitelnými předponami  vést konverzaci na téma rodinného večera Žák by měl umět:  zvládnout konverzaci na téma – počasí  zopakovat si pravidla pro časování sloves v minulém čase - perfektu  časovat sloveso „reisen“ a „wandern“ v minulém čase (perfektu)  prohlubovat učivo o tázacích zájmenech (wer, was, welcher?)

Loto s němčinou

136


Alle fahren zur Schulle   

Die Einladung Der Elternabend Wo ist das Auto

Probleme mit dem Auto   

Das Auto ist weg Frau Hoffman telefoniert mit der Polizei Was ist eingentlich passiert?

Die Beforderung

  

Die Tankstelle Morgen flirte ich nach Frankfurt Wann kommt der Zug aus Braunschweig?


Verze 3.0

Z–

Žák by měl umět:  ovládat časování slovesa „vergessen“  užívat předložky se 3.a 4. pádem  orientovat se v učivu o přivlastňovacích zájmenech v 1.,3.a 4. pádě jednotného čísla  Popsat cestu ze školy domů v německém jazyce

orientace na mapě, mapy, navigace

Žák by měl umět:  zvládnout časování slovesa „sollen“  orientovat se v časování sloves v čase minulém (perfektu) u nepravidelných (silných sloves)  prohlubovat učení o perfektu sloves pravidelných

Terasosft – výukový program na PC

Žák by měl umět:  orientovat se ve slovní zásobě vztahující se k tématu dopravy a cestování (letiště, nádraží, autobusová zastávka)  procvičovat skloňování sloves pravidelných, nepravidelných i sloves s odlučitelnou předponou

DIDA kartičky Wunderkasten 137


Wir feiern

  

Wer schreibt aus Hamburg? Die Weihnachtsgans Vor dem Fasching


Verze 3.0

Žák by měl umět:  zvládnout učivo vazby „es gibt“ se 4. pádem  zvládnout učivo vazby „nicht mehr“ a „kein mehr“  zopakovat si učivo o záporech – „nicht“ a „kein“  seznámit se s dílem : H. Heine: „Lorelei“

Ročník: 9.

Učivo

Výstup

Besuch im Theater   

Wir fahren ins Theater Die Vorstellung Ins Kino oder in die Disco

Žák by měl umět:  perfektum sloves s pomocným slovesem „sein“  podstatná jména a přivlastňovací zájmena ve 3. pádě množného čísla  vypracovat vypravování na téma možností kulturního využití volného času  zvládnout časování sloves

Poznámky


DIDA kartičky Wunderkasten Čj – vypravování: zásady, struktura Loto v Nj

138



Verze 3.0

v minulém čase perfektu – geben a gehen Gesund und krank   

Wie geht es Ihnen? Wis müssen den Arzt holen Ich habe die Grippe

Ausflüge in der Schweiz   

Herr Rubli fährt nach Klüssnacht Auf den Rigi In der Sennhütte

Die Schulle und die Arbeit   

Was sind Sie von Beruf ? Die Beschäfttigung Das Handwerk

Žák by měl umět:  základní slovní zásobu vztahující se k problematice lidského těla, zdraví a nemoci  popsat své fiktivní obtíže v německém jazyce  prohlubovat učivo o perfektu Žák by měl umět:  předložky se 4.a 3. pádem  minulý čas sloves stehen, finden, nehmen, beginnen  minulý čas nepravidelných (silných) sloves s odlučitelnými předponami  konverzovat na téma „výlet“


Přlidské tělo

Zorientace na mapě, mapy, navigace

Žák by měl umět:  znát základní slovní zásobu vztahující se k jednotlivým druhům povolání, profesí a pracovních činností  zvládat časování sloves – lesen, sprechen, schreiben a singen  časovat slovesa helfen, waschen

139



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Deutsche sprache


   

Kde se mluví německy Kdo umí německy Co umíš Ty a Tvoje třída Co se naučíš

Poznámky

 seznámit se se zeměmi, ve kterých Školní atlasje úředním jazykem německý jazyk mapa světa (tj. Německo, Rakousko, Švýcarsko)  připomenout si některá německá slova, která znají z běžného života  seznámit se základy výslovnosti v německém jazyce, zdůraznit specifika výslovnosti

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Z– státy: Německo, Rakousko, Švýcarsko – ukázka na mapě Čj – slova přejatá z německého jazyka

140


Wer ist das?   

Hallo, wer ist da? Guten Tag! Das ABC


Verze 3.0

Žák by měl umět:  zvládnout základní orientaci v osobách a ve vlastních jménech  seznámit s nejčastěji užívanými německými jmény  seznámit se se záporem „nein“  zdokonalit se ve správné výslovnosti prostřednictvím vzorového přednesu učitele  procvičovat správnou výslovnost prostřednictvím poslechu hudební nahrávky  orientovat se ve zvláštnostech německé abecedy  Rozvíjet jednoduchou komunikaci na téma představování se dětí prostřednictvím vlastních jmen a příjmení

MdV – rozvoj komunikačních schopností a dovedností, základy česko- německé konverzace Čj – psaní vlastních jmen a příjmení – pravopisná pravidla

141


Was macht Uli und was macht Monika ?   

Das ist gut Was macht er gern? Peter und Petra

Wer ist hier und was macht er?   

Das ist gut Links oder rechts ? Wer? Was? Wo? Wie?


Verze 3.0

Žák by měl umět:  orientovat se v rodech mužských, ženských a středních německého jazyka (er, sie, es)  poznávat první německá slovesa vztahující se ke známým činnostem (malen, wohnen)  seznámit se s kvalitativními pojmy- dobře, správně, špatně

Čjzopakování učiva o určování mluvnických kategoriíí

Žák by měl umět:  seznámit se s členy neurčitými v německém jazyce (ein, eine, ein)  orientovat se v hlavních prostorových pojmech ( vpravo, vlevo)  orientovat se otázkách Kdo? Co? Kdy? Jak?

Z– orientace na regionální mapě a mapě města

142



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Warum?


  

Was zeichnet Andreas? Wer malt noch ? Warum, warum, immer warum ?

Ein Papagei   

Katze und Maus? Wer ist zu Hause? Susi zeichnet eine Jagd

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Čjseznámení s antonymy v českém jazyce

 vytvářet jednoduché otázky a na jednoduché otázky zvládnout odpovědět  seznámit se se slovy opačného významu v německém jazyce (antonymy)  naučit se jednoduchou báseň v německém jazyce a umět ji správně intonačně recitovat  pojmenovat německy základní barvy

MVpodmínky pro úspěšný dialog

Žák by měl umět:  zvládnout pojmenování odstínů základních barev  umět časovat vybraná slovesa v přítomném čase  orientovat se v základní slovní zásobě vztahující se tématu domácích zvířat

Farbenkarten - didaktické barevné karty

Př – fauna naší přírody EV – ochrana přírody, podmínky pro život živočichů

143


Ich rechne jetzt

 Ein wenig Matematik  Wer ist hier faul?  Was passt zusammen?

Die Schulle  

Guten Tag, Herr Miller! Noch einmal Schulle!


Verze 3.0

Žák by měl umět:  zvládnout jednoduché početní výkony v německém jazyce  zvládnout sčítání a odčítání v číselném oboru 0-10 v německém jazyce  přiřazovat k zadaným podstatným jménům v Nj odpovídající slovesa  vyloučit slovo, které do dané řady nenáleží Žák by měl umět:  ovládat základní slovní zásobu z tématického okruhu „škola“ a „školní pomůcky“  umět skloňovat podstatná jména v určitém tvaru ve všech rodech  prohloubit si učivo o skloňování sloves v přítomném čase

Čjodvozování podstatných jmen od sloves a sloves od podstatných jmen

Čj- popis – „Naše Wonderkasten škola“- zopakovat DIDA hlavní strukturu kartičky popisu

144



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Guten Morgen


 Guten Morgen, ruft die Sonne  Wie ist das Wetter heute?  Es regnet

Wie heiβt du ?   

Hast du Bruder oder Schvester? Kennst du meine Familie? Heute sind wir alle zu Hause ?

 správně umět rozlišit čas v německém jazyce  umět popsat počasí  orientovat se v časových pojmech – „včera“,“dnes“,“zítra“, „ráno“, „ v poledne“, „večer“  umět popřát „dobrý den“, dobré ráno“ a „dobrou noc“ Žák by měl umět :  seznámit se s přivlastňovacími zájmeny „mein“, „dein“  zvládnout základní slovní zásobu z tématického celku „ moje rodina, rodinní příslušníci“  pohloubit učivo o skloňování podstatných jmen a časování sloves v přítomném čase

Poznámky


Wonderkasten, Dida sada obrázkových karet

Z– příčiny střídání dne a noci, ročních období a základy učení o časových pásmech

Domino s němčinou

OV + OSV – Téma : rodina, rodinné vztahy, základy učiva o rodinném právu

145


Heute haben wir Deutsch   

Schreib, bitte deine Aufgabe Wir zäheln bis zwanzig Was haben wir jetzt

Unsere Wohnung  

Hast du ein Zimmer? Monika schreibt ein Brief  Ein Telefongespräch


Žák by měl umět :  zvládnout základní početní výkony v číselném oboru do dvaceti – v německém jazyce (oblast sčítání, odčítání, násobení a dělení)  rozlišit pojem „Stunde“ a „Uhr“  orientovat se v základních časových pojmech v německém jazyce Žák by měl umět:  zvládnout základní slovní zásobu z tématického celku „bydlení“ a „byt“  napsat správně adresu adresáta a odesílatele na poštovní obálku  zvládnout napsat soukromý dopis v německém jazyce  vést správně telefonický hovor v Nj

Verze 3.0

M– pravidla algoritmů pro základní početní výkony

Čj – ravidla pro psaní dopisu a adresy, zásady pro vedení telefonického hovoru MV – základní pravidla pro ústní a písemnou komunikaci

146



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Ich habe heute Geburtstag

 Alles Gute!  Allen Gute zum Geburtstag!  Bald ist Muttertag

Die vier Jahreszeiten   

Eine Mutter hat vier Kinder Ich vandre so gern Was können wir im Herbst und Winter machen_

Poznámky


Žák by měl umět:  zvládnout základní slovní zásobu z tématických celků „svátky a narozeniny“  prohloubit učivo o přivlastňovacích zájmenech  zvládnout základy skloňování osobních zájmen  napsat blahopřání k svátku nebo narozeninám v německém jazyce

MkV – seznámení se svátky slavenými na celém světě VV – vytvoření vlastního přáníčka k narozeninám

Žák by měl umět:  pojmenovat v německém jazyce čtvero ročních období a znát názvy měsíců v roce  skloňovat podstatná jména s členy neurčitými  rozlišovat mezi zápory „nein“,“nicht“ a „kein“  zvládnout užívání slovesa „möchten“

Wonderkasten ZDIDA zopakování příčin kartičky střídání ročních dob, časová pásma na zeměkouli

147


Wer kann gut und schnell rechnen?   

Unsere Oma hat eine Uhr Uli und sein Program für heute Was mache ich jetzt?


Žák by měl umět:  zvládnout základní početní výkony v německém jazyce – v číselném oboru 0- 100 (sčítání, odčítání, malá násobilka)  zopakovat si a prohloubit pravidla pro užívaní slov „Stunde“ a „Uhr“  německy popsat vlastní denní program v chronologické posloupnosti

Verze 3.0

Wonderkasten DIDA hodiny M – zopakování pravidel algoritmů pro základní početní výkony

Žák by měl umět: Sieben Tage – eine Woche   

Die Schulle ist noch nicht aus Bald sind schon Ferien Wir gehen baden

 zvládnou pojmenovat všechny dny v týdnu  rozlišovat mezi slovy „Ferien“ a „Urlaub“  německy pojmenovat činnosti o prázdninách  vytvořit vlastní plán činností na prázdniny v německém jazyce

Domino s němčinou

Čj – připomenout hlavní osnovu slohového vypravování

148



Verze 3.0

5.4. Matematika Charakteristika vzdělávacího předmětu Vzdělávání v matematice je založeno především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Dává vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, jako jsou například nakupování, měření délek, odhadování vzdálenosti, apod. Při výuce matematiky jsou také vhodně využívány počítače s výukovými programy umožňujícími procvičení probrané látky. Důraz je kladen na porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je členěna do čtyř tematických okruhů:  Čísla a početní operace  Číslo a proměnná  Závislosti, vztahy a práce s daty  Geometrie v rovině a v prostoru

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti směřuje k:  osvojování základních matematických pojmů a vztahů postupnou abstrakcí a zobecňováním reálných jevů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností k určování a zařazování pojmů;  vytváření zásoby matematických nástrojů (pojmů a vztahů, algoritmů, metod řešení úloh) a k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu; 149



Verze 3.0

 rozvíjení zkušenosti s matematickým modelováním (činnostmi, kterými se učí poznávat a nalézat situace, v nichž se může orientovat prostřednictvím matematického popisu), k vyhodnocování matematického modelu, poznávání hranic jeho použití, uvědomování si, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely;  provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu při řešení slovních úloh a reálných problémů, k jeho realizaci a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému;  zpřesňování vyjadřování a zdokonalování grafického projevu, porozumění matematickým termínům a symbolice a ke komunikaci na odpovídající úrovni (formulování nebo přijímání matematických poznatků nebo problémů a jeho způsobu řešení);  rozvíjení zkušenosti s řešením úloh a problémů, poznávání možností matematiky a k uvědomování si skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby;  rozvíjení logického myšlení a úsudku, zdůvodňování matematických postupů, vytváření Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny v matematice: Kompetence k učení: 1. přesně se vyjadřovat a užívat matematických symbolů 2. osvojovat si a chápat matematické postupy, provádět zápisy při řešení úloh 3. zpracovávat získané poznatky 4. rozvíjet paměť i logické myšlení prostřednictvím matematických operací 5. pracovat s učebním materiálem a pomůckami 6. učit se využívat matematických znalostí a dovedností v běžném životě 7. ověřovat si výsledky 8. rozvíjet prostorovou představivost Kompetence k řešení problémů: 1. rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh 2. poznat význam kontroly 3. hledat správné řešení, odhalit chybu a umět ji napravit 4. poznat, že daný úkol může mít více řešení 5. překonávat překážky a nezdary 6. volit správný postup 150



Verze 3.0

7. podporovat systematičnost, vytrvalost, přesnost Kompetence komunikativní: 1. rozvíjet přesné a stručné vyjadřování a užívání matematického jazyka včetně symboliky 2. formulovat a klást otázky 3. spolupracovat při společném řešení stanovených úkolů Komunikace sociální a personální: 1. spolupracovat a vzájemně si pomáhat 2. spolupodílet se na vytváření pravidel při práci i při hodnocení sebe nebo skupiny 3. projevit svůj názor, ale i respektovat názor druhých 4. prezentovat skupinovou práci 5. rozvíjet samostatnost, vytrvalost, přesnost a sebekontrolu 6. dosahovat pocity sebeuspokojení a sebeúcty 7. uvědomovat si svůj podíl na kolektivním výsledku Kompetence občanská: 1. hodnotit svoji práci a práci ostatních 2. být ohleduplný, učit se vnímat složitosti světa 3. dodržovat pravidla bezpečnosti a předcházet různým nebezpečím 4. dodržovat pravidla školního řádu a nést odpovědnost za své chování Kompetence pracovní: 1. využívat matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech 2. zdokonalovat grafický projev 3. organizovat si vlastní práci 4. zpracovat úkol v dohodnutém termínu a v co nejlepší kvalitě 5. využívat různých matematických pomůcek, tabulek, výukových programů, kalkulátorů 6. ověřovat si výsledky

151



Verze 3.0

Průřezová témata, která prolínají matematikou: VDO – rozvíjení a utváření vědomostí, podpora vzájemné spolupráce při řešení úkolů, řešení příčin nedorozumění, respektování identity, přijímání zodpovědnosti za své činy EV – způsoby využívání přírodních zdrojů, hospodaření s nimi, řešení odpadového hospodářství, třídění odpadků, význam ochrany přírody, stav ovzduší OSV – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředěnosti, dovednosti zapamatování, řešení problémů, cvičení sebekontroly, sebeovládání, cvičení pozitivního myšlení, předcházení stresům, zvládání stresových situací, rozvoj kreativity, rozvoj dobrých vztahů, cvičení pozorování, naslouchání, rozvíjení komunikačních dovedností, rozvíjení dovedností pro spolupráci MDV – komunikace, chápání podstaty informací, práce s internetem, tiskem, třídění a posuzování informací MKV – poznávání vlastní kultury, respektování zvláštností různých etnik, sociokulturní rozdíly v ČR EGS – uvědomování si souvislostí při řešení běžných situací občana, utváření své vlastní životní perspektivy v evropském a globálním prostoru

152



Verze 3.0

Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vyučovací předmět:

Matematika

Ročník: 1.

Učivo

Výstup

Poznámky

Úvod Číselný obor do 3  Úvod do učiva o přirozeném čísle  Vztahy větší, menší, rovná se  Vytváření a řešení slovních úloh  Číslice – čtení, psaní, součet, rozdíl čísel

Žák by měl umět:  Porovnávat množství a velikost  Číst a zapisovat přirozená čísla 1,2,3  Porovnávat čísla  Řešit jednoduché slovní úlohy podle obrázků

Číselný obor do 5  Posloupnost přirozených čísel  Sčítání a odčítání do 5

Žák by měl umět:  Provádět početní operace s přirozenými čísly pamětně  Provádět lineární uspořádání  Vytvářet soubory s daným počtem prvků  Seznámit se s číselnou osou

Obrázky DIDA, Karty s čísly a tečkami 1 –3 Kreslené slovní úlohy, početní divadélko Karty s čísly a tečkami 1 – 5, kostka s tečkami a kolečka N.škola, Číselná osa

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy U slovních úloh využívat modely ovoce, zeleniny EV - Seznámení s životem krtka a ježka na podzim

Vv - Využívat podzimních listů k názoru, všímat si změn v přírodě na podzim EV - Počítání vlaštovek – odlet ptáků do teplých krajin

153



Verze 3.0

Číselný obor do 6  Sčítání a odčítání v oboru 0 - 6

Žák by měl uměl:  Řadit za sebe přirozená čísla do 6  Číst a psát číslice 0 – 6  Řešit jednoduché slovní úlohy  Orientovat se v prostoru

DH „ Kde to je ?“ Pohádka „O řepě“

Umísťování zvířátek v prostoru dvorku – nad, pod, za, před, hned před ….

Číselný obor do 7  Numerace do 7  Geometrické tvary

Žák by měl umět:  Zvládat numeraci 0 – 6  Číst a psát číslici 7  Sčítat a odčítat do 7  Orientovat se na číselné ose  Řešit slovní úlohy  Poznat geometrické tvary: trojúhelník, čtverec, obdélník, kruh

Geometrické Vv - Kreslit obrázek tvary, složený číselná osa z geometrických tvarů, vykreslování dětských mandal Prv – tvary dopravních značek

Číselný obor do 8 a do 9  Numerace v oboru 0 – 9  Sčítání a odčítání v oboru 0 – 9

Žák by měl umět:  Zvládat sčítání a odčítání do 7  Znát posloupnost čísel  Číst a psát číslici 8, 9  Sčítat a odčítat do 8  Sčítat a odčítat do 9  Porovnávat čísla

Mince papírové

154


Číselný obor do 10  Automatizace spojů sčítání a odčítání v oboru do 10


Žák by měl umět:  Sestavit číselnou řadu 0 – 10  Číst a psát číslici 10  Řešit jednoduché slovní úlohy

Přirozená čísla 0 – 20  Sčítání a odčítání do 20 bez přechodu přes desítku

Žák by měl umět:  Řadit čísla 0 – 20  Vytvářet soubory o určitém počtu prvků  Porovnávat čísla  Sčítat a odčítat v oboru do 20  Poznat krychli a kvádr

Opakování učiva  Samostatné sčítání, odčítání do 20, řešení slovních úloh

Žák by měl umět:  Zvládat sčítání a odčítání v oboru 0 – 20  Řešit slovní úlohy s pojmy o více, o méně  Využívat své znalosti v praxi

Verze 3.0

Karty s čísly, karty s krtečkem, Pexeso (Didaktis)

DH „ Na obchod“, Kartičky DIDA, pexeso (Didaktis)

EV – slovní úlohy s rostlinami, zvířátky OSV – vzájemná pomoc při skupinové práci, kamarádské vztahy

155



Verze 3.0

Ročník: 2. Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy

Učivo

Výstup

Poznámky

Úvod Opakování učiva prvního ročníku  Porovnávání čísel – znaky nerovnosti  Sčítání s přechodem přes desítku v oboru čísel do 20

Obrázky DIDA, Karty s čísly 0 – 20, znaky větší, menší, rovná se

OSV – sebekázeň, pozornost, soustředění, spolupráce

Sčítání a odčítání s přechodem desítky  Sčítání s přechodem přes desítku v oboru čísel do 20  Odčítání s přechodem přes desítku v oboru čísel do 20  Řešení jednoduchých slovních úloh

Žák by měl umět:  Zvládnout sčítání a odčítání do 20 bez přechodu desítky  Poznat znaky nerovnosti, používat je při porovnávání čísel  Řešit slovní úlohy  Pochopit techniku sčítání do 20 s přechodem desítky (rozklad čísel)  Zvládnout grafické ztvárnění sčítání s přechodem první desítky Žák by měl umět:  Techniku sčítání do dvaceti s přechodem desítky  Pochopit techniku odčítání do 20 s přechodem desítky (rozklad čísel)  Řešit jednoduché slovní úlohy

Procvičování  Procvičování sčítání a odčítání s přechodem desítky do dvaceti  Procvičování řešení slovních úloh, zápis, grafické znázornění  Rozpoznávání geometrických tvarů kolem nás  Seznámení s rýsováním přímky, čára lomená a křivá

Žák by měl uměl:  Sčítat a odčítat s přechodem desítky do dvaceti  Řešit slovní úlohy - zdokonalení  Rozpoznat geometrické tvary v praktickém životě  Používat pravítko, zvládat narýsovat přímku, lomenou čáru

DH „Kde se skrývá kruh?“

Vv – používání rovné, křivé, lomené čáry Prv – dopravní prostředky, značky

156



Numerace do 100  Počítání po desítkách, po jednotkách  Čtení a zápis čísel, orientace na číselné ose  Jednoduché slovní úlohy  Poznávání krychle

Žák by měl umět:  Orientovat se na číselné ose do 100, s její pomocí dokáže počítat po desítkách a jednotkách  Dokázat zapsat a přečíst čísla v oboru do 100  Řešit samostatně jednoduché slovní úlohy, uvědomuje si co máme počítat a co víme

Krychle, číselná osa do 100, stovková tabulka, karty M4, M5

Sčítání a odčítání desítek  Sčítání desítek  Odčítání desítek  Řešení slovních úloh  Počítání s penězi  Procvičování rýsování přímek a lomených čar, kreslení křivých čar

Žák by měl umět:  Sčítat a odčítat po desítkách v oboru do 100  Samostatně řešit slovní úlohy, napsat stručný zápis  Orientovat se v mincích a bankovkách do stokoruny, uvědomuje si, zda na dané zboží má či ne, kolik bude platit, kolik mu bude vráceno  Používat pravítko při rýsování, zná a dodržuje základní pravidla při rýsování

Bankovky, mince

Sčítání a odčítání v oboru do 100 bez přechodu přes desítku  Sčítání a odčítání do 100 (příklady typu 30 + 7, 39 – 9)  Řešení slovních úloh

Žák by měl umět:  Sčítat a odčítat v oboru 100 bez přechodu desítky  Samostatně vyřešit jednoduché slovní úlohy

Verze 3.0

VMEGS – počítání s penězi, seznámení s používáním eura

Magnetická kolečka

157



Sčítat a odčítat dvojciferná čísla  Sčítání a odčítání dvojciferných čísel

Žák by měl umět:  Sčítat dvojciferná čísla vedle sebe i pod sebou  Odčítat dvojciferná čísla vedle sebe i pod sebou  Řešit slovní úlohy s dvojcifernými čísly

Počítání do 100 s použitím závorek  Sčítání a odčítání do 1OO se závorkami  Sčítání s přechodem přes desítku do 100  Řešení slovních úloh  Poznávání koule

Žák by měl umět:  Znát význam závorek a dokáže příklad počítat  Začínat sčítat a odčítat v oboru do 100 s přechodem desítek  Samostatně řešit jednodušší slovní úlohy, dokáže vyřešit i slovní úlohy s více než jednou otázkou  Rozpoznat kouli Žák by měl umět:  Sčítat a začíná odčítat v oboru do 100 a přechodem desítky  Řešit i složitější slovní úlohy, dokáže udělat zápis, výpočet a odpověď  Používat závorky  Rozpoznat krychli

Sčítání a odčítání do 100  Odčítání s přechodem přes desítku do 100  Řešení slovních úloh  Procvičování používání závorek  Seznámení s krychlí a kvádrem

DH „ Na obchod“, Koule

Verze 3.0

Prv – oblečení v roční době

Krychle, kvádr

158


Opakování probraného učiva  Sčítání a odčítání v oboru do 100  Počítání s použitím závorek  Počítání s penězi  Řešení slovních úloh  Rýsování přímky a lomené čáry  Poznávání krychle a koule Násobení a dělení do 5  Příprava na násobení a dělení, názorné zavedení násobků  Násobení a dělení 2 – 5, automatizace  Činitel, součin, záměna činitelů  Řešení slovních úloh s pojmy n krát více, n krát méně


Žák by měl umět:  Sčítání a odčítání do 100 s přechodem desítky  Počítání se závorkami v oboru do 100  Počítání s penězi do 100  Rýsování přímky a lomené čáry podle pravítka  Poznat krychli a kouli Žák by měl umět:  Násobení a dělení přirozených čísel v oboru do 5O  Znázornit příklady násobení a dělení  Pracovat s tabulkou násobení  Řešit jednoduché slovní úlohy pomocí násobení, dělení

Verze 3.0

Peníze

Karty k násobení, Magnetická kolečka, barevné kostičky

159



Verze 3.0

Ročník: 3.

Učivo

Výstup

Poznámky

Číslo a početní operace  Násobilka v oboru do 100  Násobení a dělení 2, 3, 4, 5  Násobení a dělení 6  Násobení a dělení 7, 8, 9, 10

Žák by měl umět:  Osvojit si zpaměti násobení a dělení přirozených čísel v oboru do 100  Rozkládat čísla na dva činitele  Znázornit příklady násobení a dělení  Sestavit příklady násobení a dělení k daným situacím  Pracovat s tabulkou násobení  Řešit jednoduché slovní úlohy pomocí sčítání, odčítání, násobení, dělení Žák by měl umět:  Sčítat a odčítat dvojciferná čísla v oboru do 100 s přechodem přes desítky  Zvládat sčítání a odčítání formou doplňování různých tabulek  Zvládat postup písemného sčítání, kontrolovat výsledek záměnou sčítanců

slovní úlohy, magnetická kolečka

Žák by měl umět:  Vytvořit si představu o čísle na základě názoru  Využívat posloupnost přirozených čísel

Číselná osa,

Numerace do 100  Sčítání a odčítání dvojciferných čísel do sta zpaměti a písemně

Přirozená čísla v oboru do 1000  Numerace do 1000  Zápis a porovnávání čísel v číselném oboru do 1000  Práce s číselnou osou

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy EV – slovní úlohy o zvířatech, rostlinách, kácení a vysazování stromů

OSV – práce ve skupině, vztahy mezi žáky, komunikace s ostatními

OSV – komunikace s ostatními, dodržování pravidel EV – slovní úlohy o přírodě 160


 Zaokrouhlování na desítky a stovky  Písemné sčítání, odčítání do 1000  Slovní úlohy na sčítání, odčítání v oboru do 1000

Závislosti, vztahy a práce s daty  Čas, jednotky času  Časová posloupnost  Práce s tabulkou, grafem

Geometrie v rovině a prostoru  Rovinné obrazce čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh  Tělesa – krychle, koule, kvádr, válec  Úsečka, přímka, polopřímka, rovnoběžky, různoběžky


 Porovnávat čísla, soubory  Orientovat se na číselné ose  Zaokrouhlovat čísla na desítky a stovky  Sčítat a odčítat v oboru do 1000  Řešit slovní úlohy na sčítání, odčítání do 1000 Žák by měl umět:  Pracovat s jednotkami času, převádět převody (hodina, minuta, vteřina)  Orientovat se v posloupnostech  Pracovat s tabulkami a schématy

Žák by měl umět:  Poznat a pojmenovat rovinné úvary – kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník  Rozeznat a pojmenovat tělesa  Rozlišit modely těles i geometrických tvarů ve svém okolí  Kreslit křivé a rovné čáry  Odhadnout délku úsečky na cm  Měřit délku úsečky  Rýsovat přímky, vyznačit polopřímky  Rýsovat úsečky dané délky  Rozeznat rovnoběžky a různoběžky  Označit průsečík různoběžek, bod,

Verze 3.0

Prv – obchodování, nákupy

Papírové mince, stavebnice,

Prv – člověk a čas, kalendář

Geometrické Vv – vybarvování tvary, tělesa tvarů, Pč – skládání obrázků z geometrických tvarů

161



Verze 3.0

krajní body úsečky  Používat jednotky délky mm, cm, dm, m, km

Ročník: 4.

Učivo



numerace v oboru do 10 000



porovnávání čísel do 10 000



sčítání a odčítání čísel do 10 000 pamětné



zaokrouhlování



písemné sčítání a odčítání do 10 000



slovní úlohy



diagramy, grafy, tabulky



opakování konstrukce trojúhelníka



přímky – opakování



polopřímka, opačné polopřímky

Výstup

Poznámky

Žák by měl umět:  zapsat a přečíst čísla do 10 000  porovnávat množství a velikost  sčítat a odčítat zpaměti i písemně do 10 000  zaokrouhlovat čísla na 10, 100, 1000  řešit jednoduché slovní úlohy a provést jejich zkrácený zápis  sestrojit a číst jednoduché grafy v soustavě souřadnic a doplňovat tabulky  sestrojit jednoduché geometrické konstrukce  násobit písemně jednociferným a dvojciferným činitelem  pamětně dělit v oboru malé

Doplňkové činnosti: Magické čtverce; Bourání zdi; Hra na největší číslo;

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy VDO – samostatnost, smysl pro odpovědnost

Př – doprava

162




násobení a dělení zpaměti do 10 000



písemné násobení do 10 000



slovní úlohy



délka úsečky, obvod čtyřúhelníku



kolmice, rovnoběžky, různoběžky



čtvercová síť



jednotky hmotnosti, délky



opakování učiva

   


násobilky, písemně dělí jednociferným dělitelem vypočítat a graficky sestrojit součet a rozdíl úseček rýsovat kolmice, rovnoběžky a různoběžky souřadnice bodu ve čtvercové síti převádět jednotky hmotnosti a délky

Verze 3.0

EV – slovní úlohy s rostlinami, zvířaty

Ročník: 5.

Učivo



numerace do 1 000 000



sčítání a odčítání do 1 000 000



zaokrouhlování čísel na 1 000, 10 000, 100 000



slovní úlohy

Výstup

Poznámky

Žák by měl umět:  zapsat a přečíst čísla do 1 000 000  sčítat a odčítat čísla do 1 000 000  zaokrouhlovat čísla na 1 000, 10 000, 100 000  řešit slovní úlohy s jednou a dvěma operacemi  přečíst a zapsat jednoduché zlomky  graficky znázornit zadané zlomky

Doplňkové činnosti: Magické čtverce; Bourání zdi; Hra na největší číslo;

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy OSV – komunikace s ostatními VDO – samostatnost, smysl pro odpovědnost

163




dělení jednociferným dělitelem



zlomky



desetinná čísla



slovní úlohy



římské číslice, letopočty



rovina, polorovina



trojúhelníky, čtverec, obdélník, čtyřúhelníky



dělení dvojciferným dělitelem



čtvercová síť



jednotky délky, obsahu



obsah čtverce a obdélníku


 zapsat a přečíst dané desetinné číslo řádu desetin a setin  zobrazit zadané desetinné číslo na číselné ose  sčítat a odčítat čísla řádu desetin a setin  násobit a dělit desetinná čísla deseti a stem  řešit slovní úlohy s desetinnými čísly  číst římské číslice (označení kapitol, letopočty)  používat pojmy rovina, polorovina  sestrojit trojúhelník – pravoúhlý, rovnoramenný, rovnostranný  sestrojit čtverec a obdélník  dělit jednociferným a dvojciferným dělitelem  pracovat se čtvercovou sítí  používat jednotky délky, obsahu  vypočítat obsah čtverce a obdélníku

Verze 3.0

Vl – zapisování letopočtů pomocí římských číslic

164



Verze 3.0

Ročník: 6.

Učivo

Výstup

Poznámky

Přirozená čísla  přirozená čísla a jejich znázornění  zápisy přirozených čísel  čísla a číslice  porovnávání přirozených čísel  zaokrouhlování přirozených čísel  sčítání přirozených čísel  odčítání přirozených čísel  násobení přirozených čísel  dělení přirozených čísel

Žák by měl umět:  zapsat přirozené číslo v desítkové soustavě  porovnávat přirozená čísla a zobrazovat je na číselné ose  zaokrouhlovat přirozená čísla  provádět početní výkony s přirozenými čísly  řešit slovní úlohy

Doplňkové činnosti: Magický čtverec; Smyčky; Hra na největší číslo

Žák by měl umět:  určit násobky a dělitele daného čísla  používat znaky dělitelnosti 2, 3, 5, 9, 10  rozpoznat čísla soudělná a nesoudělná  najít nejmenší společný násobek 2 – 3 čísel, největšího společného dělitele těchto čísel  pomocí dělitelnosti přirozených čísel řešit slovní úlohy

Doplňkové činnosti: Bludiště (najít cestu mezi zadanými čísly – na znaky dělitelnosti; D; n)

Dělitelnost  násobek, dělitel  znaky dělitelnosti 2, 3, 5, 9, 10  prvočísla  rozklad čísla na prvočinitele  čísla soudělná a nesoudělná  společný dělitel, největší společný dělitel (D)  společný násobek, nejmenší společný násobek (n)  řešení slovních úloh vedoucích na společný dělitel a společný násobek

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy D – Kultura starověkého Egypta, Indie, Číny

Praktické úlohy – použití v technice i v běžném životě OSV – Morální rozvoj – řešení problémů a rozhodovací dovednosti

OSV – Osobnostní rozvoj – rozvoj schopností poznávání 165



Doplňkové činnosti: Magické čtverce; Smyčky

Verze 3.0

D – kultura starověké Mezopotámie

Desetinná čísla  základní pojmy – desetinná čísla  číselná osa  porovnávání desetinných čísel  zaokrouhlování desetinných čísel  sčítání a odčítání desetinných čísel  násobení a dělení desetinných čísel přirozeným číslem  násobení a dělení desetinných čísel

Žák by měl uměl:  zobrazit desetinná čísla na číselné ose  porovnávat čísla podle velikosti  zaokrouhlit dané desetinné číslo  sčítat a odčítat desetinná čísla  násobit a dělit desetinná čísla

Úhel a jeho velikost  základní pojmy  stupně, minuty, vteřiny  měření úhloměrem  přenášení úhlů  osa úhlů  sčítání odčítání úhlů početně  sčítání odčítání úhlů graficky  násobení a dělení úhlů dvěma početně  násobení a dělení úhlů dvěma graficky

Žák by měl umět:  narýsovat úhel dané velikosti  změřit velikost úhlu pomocí úhloměru  sestrojit osu zadaného úhlu  graficky sčítat a odčítat úhly  sčítat a odčítat úhly udané ve stupních a minutách  násobit , dělit úhel a jeho velikost dvěma

Z – světové strany; zeměpisná poloha

Osová souměrnost  shodnost geometrických útvarů  osová souměrnost  osa souměrnosti  osově souměrné útvary

Žák by měl umět:  určit zda jsou dva rovinné obrazce shodné  sestrojit obraz rovinného obrazce v osové souměrnosti  určit osu souměrnosti osově souměrného obrazce

Vv – souměrné obrazce (mandaly; origami-skládání papíru, modelování) OSV – Osobnostní rozvoj – kreativita

166


Trojúhelník  vnější a vnitřní úhly trojúhelníku  trojúhelníková nerovnost  rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník  výšky trojúhelníku  těžnice trojúhelníku. Těžiště  kružnice vepsaná a opsaná trojúhelníku

Kvádr a krychle  objem tělesa v krychlové síti  jednotky objemu: cm3, m3, dm3, mm3, hl, dl, cl, ml  objem krychle a kvádru  síť krychle a kvádru  povrch krychle a kvádru  stěnová a tělesová úhlopříčka  volné rovnoběžné promítání

Žák by měl umět:  rozlišit vnější a vnitřní úhly trojúhelníku  vypočítat chybějící úhly v trojúhelníku  třídit a popsat trojúhelníky  sestrojit výšky a těžnice v trojúhelníku  sestrojit kružnici vepsanou a opsanou trojúhelníku Žák by měl umět:  vypočítat objem a povrch kvádru a krychle  převádět jednotky objemu  sestrojit síť kvádru a krychle  rozlišit stěnovou a tělesovou úhlopříčku  sestrojit obraz kvádru a krychle ve volném rovnoběžném promítání


Verze 3.0

Určování těžišť

Pč – dárková krabička, měření délek

167



Verze 3.0

Ročník: 7.

Učivo

Výstup

Zlomky  Pojem zlomek, jeho zápis, čtení  zlomky na číselné ose  rozšiřování a krácení zlomků  porovnávání zlomků  smíšená čísla  sčítání zlomků  sčítání smíšených čísel  odčítání zlomků  odčítání smíšených čísel  násobení zlomků  násobení smíšených čísel  dělení zlomků  dělení smíšených čísel  pořadí operací  slovní úlohy  zlomky, desetinná a periodická čísla  složený zlomek


Poznámky


 zapsat, přečíst a znázornit zlomek  používat všechny početní operace se zlomky  řešit slovní úlohy z praxe

168


Celá čísla  čtení, zápis čísla kladného, záporného  čísla kladní, záporná, nula  celá čísla a jejich znázornění  absolutní hodnota celého čísla  porovnávání celých čísel  početní operace s celými čísly  slovní úlohy z praxe Racionální čísla  základní pojmy  absolutní hodnota racionálního čísla  porovnávání racionálních čísel  početní operace s racionálními čísly  slovní úlohy

Poměr  co je poměr  rozšiřování a krácení poměru  převrácený poměr  rozdělit v daném poměru  změnit v daném poměru  měřítko plánů a mapy

Žák by měl umět:  znázornit celé číslo na číselné ose  určit k celému číslu číslo opačné  chápat geometrický význam absolutní hodnoty  používat početní operace v rámci oboru celých čísel  modelovat konkrétní situace v oboru celých čísel Žák by měl umět:  vyjádřit racionální číslo více způsoby a vzájemně je převádět (zlomek, desetinné číslo, celé číslo)  porovnávat racionální čísla a zapsat výsledek pomocí znaku nerovnosti  analyzovat a řešit jednoduché problémy, modelovat konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru racionálních čísel Žák by měl umět:  porovnat dvě veličiny rozdílem, podílem, poměrem  uvést příklady poměru a postupného poměru a těmto pojmů také rozumět  vyjádřit poměr co nejmenšími přirozenými čísly  rozdělit a změnit číslo v daném poměru  řešit slovní úlohy s využitím poměru


Verze 3.0

Doplňkové činnosti: Magické čtverce; Smyčky; Výukový program TS

Z – Teplota

Doplňkové činnosti: Magické čtverce; Smyčky

Úlohy z praxe EV

Různé druhy map

Z – měřítko mapy a plánků; příprava zajímavého výletu

169



Verze 3.0

 nakreslit jednoduchý plánek v určitém měřítku, pracovat s mapou v určitém měřítku Úměra  úměra  soustava souřadnic  přímá úměrnost  nepřímá úměrnost  trojčlenka  slovní úlohy

Procenta, úroky  základní pojmy  výpočet procentové části  výpočet základu  výpočet počtu procent  slovní úlohy  úroková míra a úrok

Žák by měl umět:  zapsat tabulku přímé a nepřímé úměrnosti  určit, zda závislost mezi veličinami je nebo není přímá či nepřímá úměrnost a své tvrzení zdůvodnit  zobrazit v pravoúhlé soustavě souřadnic bod a přečíst jeho souřadnice  sestavit tabulku a graf přímé, nepřímé úměrnosti  řešit slovní úlohy pomocí přímé a nepřímé úměrnosti, trojčlenky Žák by měl:  vědět co znamená 1 procento z daného celku a také je umět vypočítat  chápat souvislost mezi procentem a zlomkem jako částí celku  umět vypočítat procentovou část, počet procent, základ, pomocí přechodu přes 1%, pomocí trojčlenky, pomocí desetinných čísel  umět své poznatky využívat k řešení slovních úloh s procenty  umět řešit jednoduché příklady na výpočet úroků

Praktické příklady – výpočet slev v obchodě, v letácích, apod.

170



Verze 3.0

Shodnost  shodnost geometrických útvarů  shodnost trojúhelníků  věta sss, sus, usu

Žák by měl umět:  určit shodné útvary  užívat věty o shodnosti sss,sus,usu  provést konstrukci trojúhelníku zadaného pomocí sss,sus,usu 

Vv – kreslení shodných obrazců

Středová souměrnost  středová souměrnost  středově souměrné útvary

Žák by měl umět:  sestrojit obraz ve středové souměrnosti  určit střed souměrnosti u rovinných útvarů

Vv – středově souměrné obrazce

Čtyřúhelníky  obecný čtyřúhelník  kosodélník  obsah kosodélníku  obvod kosodélníku  konstrukce kosodélníku  obsah kosočtverce  obvod kosočtverce  konstrukce kosočtverce  konstrukce čtverce a obdélníku  obsah trojúhelníku  lichoběžník  obsah lichoběžníku  obvod lichoběžníku  konstrukce lichoběžníku  slovní úlohy

Žák by měl umět:  podle zadaných vlastností rozlišit jednotlivé druhy rovnoběžníků  vypočítat obvod a obsah vybraných čtyřúhelníků  řešit slovní úlohy vedoucí na výpočet obvodu a obsahu rovnoběžníku, lichoběžníku, trojúhelníku  sestrojit čtyřúhelník a provést zápis postupu konstrukce

171


Hranol  hranoly  síť hranolu  povrch hranolu  objem hranolu  slovní úlohy

Žák by měl umět:  rozlišit jednotlivé druhy hranolů  sestrojit síť  pomocí vzorce vypočítat povrch a objem jednoduchých hranolů  řešit jednoduché úlohy z praxe vedoucí na výpočet povrchu a objemu hranolu


Dřevěná tělesa

Verze 3.0

Vv – dárková krabička jiných tvarů než kvádr a krychle

Ročník: 8.

Učivo

Výstup

Poznámky

Rozšířené opakování  celá čísla  zlomky  racionální čísla  poměr, trojčlenka, měřítko mapy  přímá a nepřímá úměrnost  shodnost, konstrukce trojúhelníku  středová souměrnost  čtyřúhelníky, hranoly

Žák by měl umět:  používat různé poznatky z matematiky

Doplňkové činnosti: Magické čtverce – celá čísla, zlomky, racionální čísla; Podle popisu poznat o který trojúhelník se jedná


172


Druhá mocnina a odmocnina  určování druhé mocniny  určování druhé mocniny pomocí tabulek  určování druhé mocniny pomocí kalkulátoru  slovní úlohy na užití mocnin  určování druhé odmocniny  určování druhé odmocniny pomocí tabulek a kalkulátoru  slovní úlohy na užití druhé odmocniny Mocnina s přirozeným mocnitelem  třetí mocnina a odmocnina  rozvinutý zápis čísel v desítkové soustavě  číselné výrazy s mocninami Početní výkony s mocninami  sčítání a odčítání mocnin  násobení mocnin  dělení mocnin  umocňování součinu, zlomku, mocniny Výrazy s proměnnou  číselné výrazy a výrazy s proměnnou  hodnota výrazu  dosazování do výrazu  zápis slovního textu pomocí výrazů


Verze 3.0

Žák by měl umět:  určit druhou mocninu čísla zpaměti, písemně, pomocí tabulek a na kalkulačce  určit druhou mocninu čísla zpaměti, pomocí tabulek a na kalkulačce  řešit slovní úlohy pomocí druhé mocniny a odmocniny Žák by měl umět:  určit třetí mocninu čísla pomocí tabulek a kalkulačky  zapsat rozvinutý zápis čísla v desítkové soustavě Žák by měl umět:  provádět početní výkony s mocninami

Z – astronomie (vyjádření velkých čísel pomocí mocnin)

Žák by měl umět:  vysvětlit pojem hodnota číselného výrazu  dosadit hodnotu do výrazu a číselný výraz vypočítat  zapsat slovní zadání pomocí výrazu s proměnnou

173


Mnohočleny  co je mnohočlen  sčítání a odčítání mnohočlenů  násobení mnohočlenu jednočlenem  vytýkání před závorku  násobení mnohočlenu mnohočlenem  užití vzorců (a+b)2; (a-b)2; a2-b2 Lineární rovnice o jedné neznámé  rovnost, vlastnosti rovnic  rovnost, rovnice  ekvivalentní úpravy rovnic, zkouška  postup při řešení lineárních rovnic, použití ekvivalentních úprav  výpočet neznámé ze vzorce  slovní úlohy řešené pomocí lineární rovnic Základy statistiky  základní pojmy  modus  aritmetický průměr  medián  diagramy Pythagorova věta  pravoúhlý trojúhelník  Pythagorova věta  slovní úlohy vedoucí na Pythagorovu větu


Verze 3.0

Žák by měl umět:  rozeznat jednočlen a mnohočlen  provádět početní operace s výrazy s proměnnou  využívat vzorce při počítání s výrazy Žák by měl umět:  rozhodnout o rovnosti výrazů  pomocí ekvivalentních úprav řešit lineární rovnice o jedné neznámé  ověřit správnost svého výpočtu zkouškou  vyjádřit neznámou hodnotu z libovolného vzorce  řešit slovní úlohy pomocí lineárních rovnic Žák by měl umět:  provést základní statistické šetření  vyhledat a třídit informace  číst statistické údaje z diagramu

Z – průměrná nezaměstnanost, složení obyvatelstva MV – Receptivní činnosti – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Žák by měl umět:  popsat základní vlastnosti pravoúhlého trojúhelníku  vypočítat třetí stranu v pravoúhlém trojúhelníku pomocí Pythagorovy věty  řešit praktické slovní úlohy vedoucí na výpočet pomocí Pythagorovy věty 174


Kruh, kružnice  kružnice, kruh  vzájemná poloha kružnice a přímky  vzájemná poloha dvou kružnic  kružnice opsané a vepsané obrazci  Thaletova věta  tečna a tětiva kružnice  délka kružnice  obsah kruhu  slovní úlohy

Válec  objem válce  povrch válce  slovní úlohy Konstrukční úlohy  jednoduché konstrukce  množiny bodů dané vlastnosti  konstrukční úlohy  konstrukce trojúhelníku  konstrukce čtyřúhelníku


Verze 3.0

Žák by měl umět:  vysvětlit rozdíl mezi kruhem a kružnicí  vysvětlit rozdíl mezi průměrem a poloměrem  vysvětlit vzájemnou polohu kružnice a přímky  vysvětlit vzájemnou polohu dvou kružnic  sestrojit kružnici opsanou a vepsanou obrazci  narýsovat kružnici s daným středem a poloměrem, sestrojit tečnu, sečnu a tětivu(dané délky)  vypočítat obvod a obsah kruhu a délku kružnice pomocí vzorce Žák by měl umět:  vypočítat objem a povrch válce  řešit slovní úlohy týkající se válce

Žák by měl umět:  využívat pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh

Vv – kreslení rovinných obrazců D – přínos řecké matematiky pro dnešní geometrii

175



Verze 3.0

Ročník: 9.

Učivo

Výstup

Poznámky

Rozšířené opakování  druhá mocnina a odmocnina  procento, promile, úroky  číselné výrazy  lineární rovnice a slovní úlohy  kruh, kružnice  konstrukční úlohy

Žák by měl umět:  používat různé poznatky z matematiky

Doplňkové činnosti: Magické čtverce – celá čísla, zlomky, racionální čísla; rovnice

Lomené výrazy  lomené výrazy – pojmy  krácení lomených výrazů  rozšiřování lomených výrazů  sčítání a odčítání lomených výrazů  násobení a dělení lomených výrazů  složené lomené výrazy

Žák by měl umět:  určit definiční obor lomeného výrazu  krátit a rozšiřovat lomené výrazy  provádí početní operace s jednoduchými lomenými výrazy 

Lineární rovnice  lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli  výpočet neznámé ze vzorce  nerovnice a jejich řešení  soustava rovnic o dvou neznámých  Slovní úlohy řešené pomocí soustavy rovnic

Žák by měl umět:  řešit lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav a provést zkoušku  řešit jednoduché reálné situace s využitím lineárních rovnic


OSV – Morální rozvoj – řešení problémů a rozhodovací dovednosti

176


Funkce  funkce, závisle a nezávisle proměnná  funkce a její definiční obor  graf funkce  funkce rostoucí a klesající  lineární funkce a její vlastnosti, graf  konstantní funkce  přímá úměrnost  nepřímá úměrnost  kvadratická funkce  grafické řešení soustavy rovnic Základy finanční matematiky  základní pojmy  výpočet úroku při jednoduchém úrokování  složené úrokování  úvěry, půjčky Podobnost  poměr podobnosti  věty o podobnosti trojúhelníků  podobné rovinné útvary  podobnost čtyřúhelníků  dělení úseček v daném poměru  užití podobnosti  plány, mapy

Goniometrické funkce  goniometrické funkce ostrého úhlu  tangens ostrého úhlu


Verze 3.0

Žák by měl umět:  vyjádřit danou lineární funkci tabulkou, rovnicí a grafem  sestavit tabulku a graf funkce přímé a nepřímé úměrnosti  sestavit tabulku a graf základní kvadratické funkce  řešit graficky soustavu rovnic

Žák by měl umět:  řešit praktické úlohy na jednoduché a složené úrokování

Žák by měl umět:  vysvětlit pojmy podobnost rovinných útvarů, podobnost trojúhelníků a matematicky je vyjádří rozpozná podobné rovinné útvary, správně podobnost zapíše pomocí matematické symboliky  určit poměr podobnosti, na základě poměru podobnosti určit velikosti dalších útvarů Žák by měl umět:  vyhledat hodnoty goniometrických funkcí v tabulkách 177


 graf funkce tangens  sinus a kosinus ostrých úhlů  grafy funkcí sinus a kosinus  praktické slovní úlohy Jehlan, kužel, koule  jehlan  objem jehlanu  povrch jehlanu  kužel  objem kužele  povrch kužele  koule  objem a povrch koule Základy rýsování  technické výkresy  druhy čar  technické písmo  základy rýsování  kótování  pravoúhlé promítání  sdružené průměty jednoduchých těles  půdorys a nárys jednoduchých výrobků


Verze 3.0

 užít goniometrické funkce při řešení úloh z praxe  užít kalkulátor při výpočtu goniometrických funkcích Žák by měl umět:  charakterizovat jednotlivá tělesa  vymodelovat těleso ze sítě, načrtnout síť těles  vypočítat povrch a objem těles

Žák by měl umět:  rozlišit základní druhy čar  okótovat jednoduchý obrazec  sestrojit sdružené průměty jednoduchých těles

Vv - hlavolam

178



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Poznámky


Číslo a početní operace  obor přirozených čísel 1 – 5  porovnávání čísel 1 – 5  sčítání a odčítání v oboru do 5  řešení jednoduchých slovních úloh

Žák by měl umět:  Vytvořit si konkrétní představu čísel 1-5  Počítat s konkrétními předměty, materiály  Psát a číst číslice 1 – 5  Přiřazovat správný počet prvků k číslu 1 – 5  Řadit čísla podle velikosti  Orientovat se a doplňovat čísla v číselné řadě 1 – 5  Utvářet soubory o daném počtu prvků  Porovnávat množství prvků  Chápat používané symboly <, >, =  Porovnávat čísla 1 – 5  Chápat správně matematické symboly +, - , =  Číst a zapisovat příklady na sčítání, odčítání do 5  Řešit jednoduché slovní úlohy podle obrázků (názoru) na sčítání, odčítání do 5

Obrázky DIDA, Karty s čísly a tečkami 1 – 5 Kreslené slovní úlohy, modely, fazole

Prv – počítání ptáčků, zvířátek, ovoce, zeleniny EV – povídání o zvířátkách domácích, lesních

179



Verze 3.0

Závislosti, vztahy a práce s daty  orientace v prostoru

Žák by měl umět:  Zvládat orientaci v prostoru  Chápat význam výrazů a používat je: nahoře, dole, před, za, pod, nad

Loutky Čt – pohádka „O k pohádce, veliké řepě“ míček DH“Kam se schoval míč?“, početní divadélko

Geometrie v rovině a prostoru  základní tvary v rovině

Žák by měl umět:  Poznat, graficky ztvárnit a pojmenovat geometrické tvary – kruh, čtverec

Geometrické tvary

Vv – vykreslování geometrických tvarů Pč – skládání z geometrických tvarů


Učivo

Výstup

Číslo a početní operace  Obor přirozených čísel 0 – 10  Číslice 0 – 10  Číselná řada 0 – 10  Porovnávání čísel v oboru do 10  Sčítání a odčítání v oboru do 10  Rozklad čísel 0 – 10  Řešení slovních úloh

Žák by měl umět:  Vytvářet si konkrétní představu o číslech 0 – 10  Počítat s názorem  Počítat předměty v daném souboru  Číst a psát číslice 0 – 10  Přiřazovat správný počet prvků k danému číslu  Orientovat se v číselné řadě 0 – 10  Řadit čísla podle velikosti, doplňovat chybějící

Mezioborové a mezipředmětové Poznámky souvislosti, vazby a přesahy Domino, Prv – manipulace Pexeso s obrázky zvířátek, (Didaktis), karty listů, oblečení s matematickými OSV – vzájemná symboly spolupráce mezi žáky, řešení problémů

180


Závislosti, vztahy a práce s daty  Orientace v prostoru Geometrie v rovině a prostoru  Základní tvary v rovině  Přímky, křivky  Kreslení přímek, křivek  Rýsování přímek podle pravítka


 Utvářet soubory prvků daných kritérií v oboru do 10  Porovnávat množství  Číst a psát symboly <, >, =  Porovnávat čísla 0 – 10  Chápat matematické symboly +, - , =  Číst a zapisovat příklady na sčítání, odčítání v oboru 0 – 10  Řešit příklady na sčítání, odčítání v oboru 0 – 10 s názorem  Řešit slovní úlohy na sčítání, odčítání v oboru 10 Žák by měl umět:  Rozvíjet prostorovou fantazii  Osvojit si pojmy vpravo, vlevo Žák by měl umět:  Poznat a pojmenovat geometrické tvary – kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník  Chápat rozdíl mezi křivkou a přímkou  Kreslit přímé a křivé čáry  Rýsovat přímky podle pravítka

Verze 3.0

Prv – ovoce, zelenina umístění Geometrické tvary, DH „Najdi na obrázku geo.tvary“

Vv – kreslení tvarů, vykreslování

181



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Poznámky

Číslo a početní operace  Obor přirozených čísel 0 – 20  Číslice 0 – 20  Číselná řada 0 – 20  Číselná řada 0 – 100  Porovnávání čísel v oboru do 20  Matematické symboly <, >, =  Porovnávání čísel 0 – 20  Porovnávání desítek  Matematické symboly +, -, =  Sčítání, dočítání v oboru do 20 s přechodem desítky  Rozklad čísel 0 – 20  Řešení slovních úloh  Násobení a dělení číslem 2

Žák by měl umět:  Vytvořit si konkrétní představu o číslech 0 – 20  Počítat předměty v daném souboru  Vytvářet soubory o daném počtu prvků  Číst a psát číslice 0 – 20  Přiřazovat správný počet prvků k číslu v řadě 0 – 20  Orientovat se v číselné řadě 0 – 20  Doplňovat a řadit čísla podle velikosti v řadě 0 – 20  Získat představu o číslech 0 – 100 po desítkách a na konkrétních předmětech  Číst a psát číslice 0 – 100 po desítkách  Orientovat se v číselné řadě 0 – 100 po desítkách  Doplnit číselnou řadu, řadit čísla podle velikosti  Porovnávat množství prvků různých souborů  Číst a psát matematické pojmy <, >,

Obrázky DIDA, Karty s čísly a tečkami 0 – 20 Kreslené slovní úlohy, magnetická kolečka, číselná osa 0 – 20, 0 – 100,

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Prv - u slovních úloh využívat modely ovoce, zeleniny Prv – DH „Nákupy“ Vv – vybarvování daného počtu

182


Závislosti, vztahy a práce s daty  Orientace v prostoru  Modelování  Tabulky, schémata, posloupnosti  Manipulace s drobnými mincemi


= a správně je používat  Porovnávat čísla 0 – 20  Porovnávat soubory o daném počtu desítek  Porovnávat desítky s pomocí názoru  Číst, psát a správně používat matematické symboly +, -, =  Číst a zapisovat příklady na sčítání a odčítání čísel v oboru 0 – 20  Řešit příklady +, - v oboru 0 – 20 s použitím názoru  Rozkládat čísla 0 – 20 s pomocí názoru, provádět zápis rozkladu  Řešit slovní úlohy na sčítání, odčítání v oboru do 20  Vytvořit představu o násobení a dělení číslem 2  Řešit pomocí názoru příklady na násobení a dělení číslem 2 Žák by měl umět:  Orientovat se v prostoru a používat výrazy vpravo, vlevo, pod, nad, před, za, nahoře, dole, vpředu, vzadu  Chápat a používat výrazy v prostoru a v řadě  Modelovat jednoduché situace podle pokynů a s využitím pomůcek  Doplňovat jednoduché tabulky, schémata a posloupnosti čísel v oboru do 20  Poznat základní drobná platidla

Verze 3.0

Papírové mince, stavebnice,

183


Geometrie v rovině a prostoru  Základní tvary v rovině  Grafické znázornění geometrických tvarů  Používání pravítka  Přímka, úsečka, jejich označení


Žák by měl umět:  Poznat a pojmenovat geometrické tvary – kruh, čtverec, trojúhelník, obdélník  Graficky znázornit geometrické tvary  Používat pravítko  Rozeznat přímku a úsečku  Narýsovat přímku a úsečku  Označit přímku a úsečku

Verze 3.0

Geometrické Vv – vybarvování tvary tvarů, Pč – skládání obrázků z geometrických tvarů


Učivo

Výstup

Poznámky

Číslo a početní operace Obor přirozených čísel 10 – 100  Psaní a čtení přirozených čísel 0 – 100  Číselná osa  Porovnávání čísel

Žák by měl umět:  Zapsat a přečíst čísla 0 – 100  Orientovat se na číselné ose do 100  Doplnit chybějící čísla v číselné řadě  Přiřadit číslo k jinému podle zadání  Zkreslit čísla do 100 na číselné ose  Porovnávat čísla do 100 pomocí číselné osy  Seřadit vzestupně i sestupně čísla  Provést rozklad čísla v desítkové soustavě

Karty s čísly 0 – 100, číselné osy

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Čt – četba zadání slovních úloh

184


Sčítání a odčítání v oboru 0 – 100  Sčítání a odčítání násobků 10  Sčítání a odčítání do 100 bez přechodu  Sčítání a odčítání do 100 bez přechodu i s přechodem  Slovní úlohy na sčítání, odčítání

Násobilka v oboru do 50  Násobilka 0 – 50  Čtvercová síť  Řady násobků 0, 1, 2, 3, 4, 5  Symboly násobení a dělení  Záměna činitelů


Žák by měl umět:  Sčítat a odčítat násobky 10  Provádět pamětné sčítání, odčítání bez přechodu  Sčítat a odčítat dvouciferná čísla bez přechodu i s přechodem desítek v oboru do 100  Zapsat a řešit slovní úlohy k jednomu početnímu výkonu  Řešit slovní úlohy s pojmy o n-více, o n-méně Žák by se měl:  Seznámit se s principem násobilky v oboru do 50  Seznámit se s tabulkou násobků a umět ji použít Žák by měl umět:  Seznámit se s principem násobilky v oboru do 50  Vyvodit znázornění násobků ve čtvercové síti a na konkrétních představách  Pamětně zvládat násobkové řady 0, 1, 2, 3, 4, 5  Poznat symbol pro násobení a dělení  Seznámit se s tabulkou násobků a umět ji použít  Chápat vztah n-krát více a n-krát méně  Porozumět záměně činitelů  Tvořit a zapsat příklady na násobení a dělení v oboru do 50

Verze 3.0

Prv , EV - Slovní úlohy o zvířátkách, nákupy, ovoce, zelenina

185



Verze 3.0

 Řešit příklady na násobení v oboru 0 – 50 s názorem Závislosti, vztahy a práce s daty  Jednotky času – hodiny  Jednotky délky – metr, centimetr  Jednotky objemu – litr  Mince, bankovky, manipulace s nimi  Slovní úlohy s využitím platidel  Tabulky, sítě

Žák by měl umět:  Určit čas na celé hodiny  Přiřadit čas ke slovům poledne, dopoledne, odpoledne, večer, ráno, noc, půlnoc  Umět nastavit čas na hodinách v celých hodinách  Znát značku pro metr, centimetr  Pomocí názoru provádět jednoduché převody jednotek délky  Znát značku pro litr, vědět co se měří na litry  Znát rozdíly mezi mincemi, bankovkami  Rozpoznat mince a bankovky v hodnotě do 100  Počítat s mincemi a bankovkami v hodnotě do 100  Řešit jednoduché slovní úlohy s použitím platidel  Uplatnit matematické znalosti při manipulaci s penězi  Dokázat se orientovat a číst v jednoduché tabulce sčítání, odčítání, násobků, na čtvercové síti

Hodiny, mince, bankovky, tabulky sčítání, odčítání, násobků

Prv – časové pojmy, hodiny

186


Geometrie v rovině a v prostoru  Bod, popis, označení bodu  Přímka, označení, vzájemná poloha dvou přímek  Úsečka, porovnávání úseček, odhad délky  Rovinné a prostorové útvary


Žák by měl umět:  Narýsovat bod, správně ho popsat  Označit bod na přímce i mimo ni  Znát rozdíl mezi přímkou a křivou čárou, zvládne narýsovat  Narýsovat přímku, označit ji  Rozlišit přímky různoběžné a rovnoběžné, chápat rozdíl v jejich vlastnostech  Odlišit přímku a úsečku  Porovnávat úsečky podle velikosti, odhadovat jejich délku

Špejle

Verze 3.0

Pv – tvoření obrázků ze špejlí, stříhání proužků z papíru


Výstup

Poznámky

Číslo a početní operace Obor přirozených čísel do 1000  Číselná osa  Porovnávání čísel  Rozklad čísla do 1000  Číselná řada

Žák by měl umět:  Zapisovat a číst čísla do 1000  Orientovat se na číselné ose do 1000  Označit a zakreslit čísla do 1000 na číselné ose  Porovnávat čísla do 1000  Seřadit čísla vzestupně i sestupně  Rozkládat a zapisovat čísla do 1000 v desítkové soustavě  Doplnit chybějící čísla v číselné řadě  Přiřadit číslo k jinému číslu podle zadání

Číselné osy


187



Sčítání a odčítání v oboru 0 – 1000  Pamětné sčítání a odčítání bez přechodu i s přechodem v oboru do 1000  Písemné sčítání a odčítání bez přechodu i s přechodem v oboru do 1000  Sčítání a odčítání dvojciferných čísel do 1000  Slovní úlohy  Zaokrouhlování čísel na desítky a stovky

Žák by měl umět:  Sčítat a odčítat násobky do 100  Sčítání a odčítání jednodušších příkladů bez přechodu i s přechodem v oboru do 1000  Písemně sčítat i odčítat do 1000 s přechodem i bez přechodu  Sčítat i odčítat zpaměti i písemně čísla do 1000, dvojciferná čísla  Řešit jednoduché slovní úlohy v oboru do 1000  Zaokrouhlovat čísla na desítky i na stovky  Využívat zaokrouhlování na desítky i stovky ve slovních úlohách

Násobení a dělení v oboru násobilek  Násobení a dělení řady násobků 6, 7, 8, 9  Tabulka násobků  Slovní úlohy  Práce s kalkulátorem  Sudá a lichá čísla

Žák by se měl:  Seznámit se s násobky v oboru 50 – 100  Seznámit s tabulkou násobků v oboru do 100 a učit se je používat Žák by měl umět:  Seznámit se s násobky v oboru 50 – 100  Učit se pamětně zvládnout násobkové řady 6, 7, 8, 9  Seznámit se s tabulkou násobků v oboru do 100 a učit se je používat  Řešit příklady i slovní úlohy typu nkrát více, n-krát méně  Tvořit a zapisovat příklady na násobení a dělení v oboru do 100

Verze 3.0

188


Závislosti, vztahy a práce s daty  Hodiny, jednotky času  Jednotky délky  Jednotky hmotnosti, jednoduché převody jednotek  Peníze, mince, bankovky  Třídění dat, pojmů


 Řešit jednoduché slovní úlohy na násobení a dělení v oboru násobilek  Používat kalkulátor  Rozlišit a třídit sudá a lichá čísla Žák by měl umět:  Určit čas s přesnosti na čtvrthodiny  Převádět jednotky času v běžných situacích  Nastavit čas na hodinkách  Řešit úkoly na orientaci v čase a prostoru  Znát značky jednotek délky – mm, cm, dm, m, km  Provádět jednoduché převody délky  Znát značky jednotek hmotnosti – g, kg  Provádět jednoduché převody hmotnosti  Počítat s mincemi, bankovkami v hodnotě do 1000  Řešit jednoduché slovní úlohy s využitím platidel  Uplatnit matematické znalosti při manipulaci s penězi  Vyhledávat a třídit jednoduchá data podle návodu  Dokázat se orientovat a číst v jednoduchých tabulkách, tabulkách sčítání, odčítání, násobků, na čtvercové síti  Manipulovat s konkrétními předměty

Papírové hodiny, mince, bankovky,

Verze 3.0

Prv – čas, jednotky času, nákupy

189


Geometrie v rovině a v prostoru  Kolmice, rovnoběžky  Vzájemná poloha dvou přímek - kolmice, pravý úhel  Vzájemná poloha dvou přímek - rovnoběžky  Čtverec, obdélník  Kruh, kružnice  Osová souměrnost  Rovinné a prostorové útvary – krychle, kvádr, koule, válec, jehlan


Žák by měl umět:  Sestrojit kolmice pomocí pravítka s ryskou  Rozumět pojmu pravý úhel  Rýsovat rovnoběžky pomocí dvou pravítek  Rozvíjet si prostorovou představivost modelováním  Rýsovat a označit čtverec, obdélník  Vysvětlit vlastnosti čtverce, obdélníku  Pojmenovat úhly čtverce a obdélníka  Používat kružítko  Rýsovat pomocí kružítka kružnici, kruh, označit je, najít střed kružnice, kruhu a určit poloměr a průměr  Seznámit se s pojmem oblouk, kružnice  Zvládnout určit osovou souměrnost překládáním papíru  Poznat základní tělesa – krychle, kvádr, koule, válec, jehlan

Tělesa

Verze 3.0

Pv – modelování

190



Verze 3.0


Výstup

Poznámky


Žák by měl umět: Opakování a prohlubování učiva

 Počítání do 1000  Sčítání a odčítání do 1000 bez přechodu desítek  Sčítání a odčítání do 1000 s přechodem desítek  Násobení a dělení do 100, násobky 100  Geometrie

 rozlišovat řád stovek, desítek, jednotek  porovnávat čísla do 1000  zaokrouhlovat čísla do 1000  určit lichá a sudá čísla  sčítat a odčítat čísla do 1000 bez přechodu desítek  sčítat a odčítat čísla do 1000 s přechodem desítek  násobit a dělit čísla do 100  násobky 100  narýsovat přímku a vyznačit body, které na ní leží a neleží  narýsovat různoběžné přímky  narýsovat rovnoběžné přímky  narýsovat úsečku dané délky  pojmenovat obrazce (trojúhelník, obdélník, čtverec) a popsat jeho vrcholy a strany

191


Čísla a početní operace Sčítání a odčítání do 10 000    

Počítání do 10 000 Zaokrouhlování čísel Jednotky délky, hmotnosti, objemu (l) Sčítání a odčítání do 10 000 bez přechodu desítek

 Sčítání a odčítání do 10 000 s přechodem desítek

Dělení se zbytkem v oboru do 100  Násobení a dělení v oboru do 100  Nejbližší menší násobek daného čísla k danému číslu

Žák by měl umět:  přečíst čísla do 10 000  zapsat slovem zadaná čísla do 10 000  seřadit čísla do 10 000 od nejmenšího po největší a naopak  zapsat čísla o 1000 větší (menší)  přečíst čísla zadaná na číselné ose  rozložit čísla na tisíce, stovky, desítky a jednotky  rozložit čísla pomocí násobků 1000,100,10, 1  zaokrouhlovat čísla na desítky, stovky, tisíce  převádět jednotky  sčítat a odčítat čísla do 10 000 bez přechodu desítek  sčítat a odčítat čísla do 10 000 s přechodem desítek


Verze 3.0

D – letopočty VMEGS – Evropa a svět nás zajímá

Žák by měl umět:  násobit a dělit v oboru do 100  urči nejbližší menší násobek daného čísla k danému číslu  dělit se zbytkem v oboru do 100

 Dělení se zbytkem v oboru do 100

192


Závislosti, vztahy a práce s daty  Jednotky délky – m, cm, mm  Jednotky hmotnosti – t, kg, g  Jednotky času – den, hodina, minuta, sekunda

Žák by měl umět:  používat jednotky délky, hmotnosti, času a objemu, převádět je


Verze 3.0

Pč – výroba papírového hlavolamu

 Jednotky objemu – hl, l Jednoduché konstrukce kružítkem       

Přímka, úsečka, polopřímka Přenášení úseček Porovnávání úseček Grafický součet úseček Násobení úseček Střed úsečky, osa úsečky Osová souměrnost

Trojúhelník  Konstrukce trojúhelníku ze tří stran  Přenášení trojúhelníku pomocí kružítka

Žák by měl umět:  narýsovat přímku, úsečku, polopřímku  přenést pomocí proužku papíru a kružítka zadanou úsečku  porovnávat velikosti zadaných úseček  graficky určit součet úseček  určit graficky násobek zadané úsečky  sestrojit střed a osu úsečky  určit osu souměrnosti zadaných obrazců Žák by měl umět:  

sestrojit trojúhelník ze tří stran přenést trojúhelník pomocí kružítka

193


Úhel    


Verze 3.0

Žák by měl umět: Vyznačování a rýsování úhlu, popis úhlu Úhly pravý, tupý, ostrý, přímý Osa úhlu Konstrukce pravého úhlu kružítkem

  

narýsovat úhel určit zda se jedná o ostrý, tupý, pravý, přímý úhel sestrojit pomocí kružítka pravý úhel


Výstup

Žák by měl umět: Číslo a početní operace         

přirozená čísla do 1 000 000 – čtení, psaní porovnávání čísel zaokrouhlování čísel římské číslice orientace na číselné ose písemné sčítání a odčítání čísel odhady výsledků, řešení úloh, zkoušky násobení a dělení 10, 100, 1000 písemné násobení maximálně trojciferného čísla jednociferným a dvojciferným činitelem

 číst a zapisovat čísla do milionu  porovnávat a zaokrouhlovat čísla do milionu  přepsat s použitím tabulky arabské číslice na římské a naopak, orientovat se v praktických úlohách  najít daná čísla na číselné ose  písemně sčítat a odčítat čísla do 1 000 000  písemně násobit a dělit čísla 10, 100 a 1000  písemně násobit jednociferným činitelem  písemně násobit dvojciferným činitelem  písemně dělit jednociferným dělitelem beze zbytku i se zbytkem a provést zkoušku

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy D – letopočty, jména panovníků

194



Verze 3.0

 písemné dělení jednociferným dělitelem beze zbytku i se zbytkem, zkoušky správnosti

Závislosti, vztahy a práce s daty  jednotky objemu – hl, l, dl, cl, ml  jednotky délky, hmotnosti a času, převody jednotek  jednotka dm  početní úkoly s penězi (mince, bankovky) Aplikační úlohy  početní výkony na kalkulátoru  slovní úlohy vedoucí maximálně ke dvěma početním operacím Geometrie v rovině a v prostoru     

úhel vyznačování úhlu velikost úhlu, stupeň, úhloměr konstrukce úhlu 60°, 120°, 30° trojúhelník – dělení podle stran na různostranný, rovnostranný a rovnoramenný

Žák by měl umět:  používat jednotky objemu, zvládne převody  po zopakování převádět jednotky délky, hmotnosti a času  rozšíří si jednotky délky o dm  rozlišit hodnoty mincí a bankovek, vyplatit zadanou částkou v různých mincích a bankovkách Žák by měl umět:  používat kalkulátor  vyřešit jednoduché úlohy vedoucí ke dvěma početním operacím Žák by měl umět:

Pč – výroba papírového hlavolamu,

OSV – vzájemná pomoc při skupinové práci, kamarádské vztahy

Z – poloha na mapě

    

vyznačit úhel dané velikosti změřit velikost úhlu a zapsat ve stupních pomocí kružítka sestrojit úhel 60°, 120°, 30° rozlišovat trojúhelníka podle stran a úhlů sestrojit trojúhelník – rovnostranný, různostranný, rovnoramenný  sestrojit trojúhelník – ostroúhlý, tupoúhlý, 195


 trojúhelník – dělení podle velikosti úhlů na ostroúhlý, pravoúhlý a tupoúhlý  výška v trojúhelníku  lichoběžník  mnohoúhelníky – pravidelný šestiúhelník a osmiúhelník  obvod trojúhelníku, čtverce, obdélníku


Verze 3.0

pravoúhlý  zkonstruovat lichoběžník  sestrojit pravidelný šestiúhelník a osmiúhelník vepsaný do kružnice  vypočítat obvod trojúhelníku, čtverce a obdélníku


Učivo

Výstup

Číslo a početní operace  písemné dělení dvojciferným číslem  zlomky  pojmy – čitatel, jmenovatel, zlomková čára  smíšená čísla  výpočet zlomku z celku  zlomek jako část celku  desetinný zlomek  čtení a zápis desetinného zlomku  pojem desetinného čísla, čtení a zápis desetinných čísel  číselná osa  zaokrouhlování desetinných čísel

Žák by měl umět:  písemně dělit dvojciferným dělitelem  orientovat se v pojmech zlomek, čitatel, jmenovatel, zlomková čára  zapsat zlomek  přečíst a zapsat smíšené číslo  vyjádřit vztah celek – část celku  přečíst a zapsat desetinný zlomek  přečíst a zapsat desetinné číslo  zobrazit desetinné číslo na číselné ose  sčítat a odčítat desetinná čísla  násobit a dělit desetinná čísla 10, 100, 1 000  násobit desetinné číslo číslem přirozeným i desetinným

Poznámky


196



Verze 3.0

 

sčítání a odčítání desetinných čísel násobení a dělení desetinných čísel 10, 100, 1 000  převádění jednotek délky, obsahu a hmotnosti  násobení desetinného čísla číslem přirozeným i desetinným (nejvýše trojciferného čísla číslem dvojciferným)  odhad výsledků a zkouška Geometrie v rovině a prostoru  trojúhelník, čtyřúhelník (čtverec, obdélník), rovnoběžník (kosočtverec, kosodélník)  rýsování libovolných rovnoběžníků  obvody kosodélníka, kosočtverce  lichoběžník  obvod kruhu, délka kružnice  jednotky obsahu mm2 ,cm2,m2, a, ha, km2.  obsah čtverce, obdélníku, trojúhelníku, kruhu  síť krychle a kvádru  povrch krychle a kvádru Aplikační úlohy  řešení úloh z praxe  praktické geometrické úlohy  použití kalkulátoru

Žák by měl umět:  poznat trojúhelník, čtverec, obdélník, kosočtverec, kosodélník  porovnat jejich vlastnosti  sestrojit trojúhelník, čtverec, obdélník, kosočtverec, kosodélník  vypočítat obvod kosočtverce a kosodélníka  poznat lichoběžník a popsat jeho vlastnosti  vypočítat délku kružnice a obvod kruhu  sestrojit síť krychle a kvádru  vypočítat povrch krychle a kvádru

Žák by měl umět:  aplikovat dosažené vědomosti a dovednosti při řešení slovních úloh z praxe


197



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Číslo a početní operace  početní operace s desetinnými čísly  dělení s přesností na jedno desetinné místo; zkouška správnosti  dělení desetinného čísla číslem přirozeným jednociferným i dvojciferným  dělení desetinného čísla číslem desetinným, úprava dělence a dělitele  procenta – základní pojmy: základ, počet procent, procentová část  výpočet 1% ze základu  výpočet procentové části z daného základu  úroky, úroková míra – jednoduché výpočty Závislosti, vztahy a práce s daty  poměr  měřítko plánu a mapy  vyhledávání, porovnávání a třídění dat  aritmetický průměr, grafy, tabulky

Žák by měl umět:  provádět početní operace s desetinnými čísly (sčítat, odčítat, násobit, zaokrouhlovat)  dělit desetinná čísla číslem přirozeným i desetinným nejvýše dvojciferným  pracovat se zlomky a smíšenými čísly, používat vyjádření vztahu celek – část (zlomek, desetinné číslo, procento)  řešit jednoduché úlohy na procenta  vypočítat roční úrok

Poznámky


Praktické příklady – výpočet slev v obchodě, v letácích, apod.

Žák by měl umět:  používat měřítko mapy a plánu  vyhledávat třídit a porovnávat data  v jednoduchých příkladech z praxe určit aritmetický průměr

198


Geometrie v rovině a v prostoru  rýsování rovinných obrazců  povrch kvádru, krychle a válce  jednotky objemu  objem prostorových útvarů: kvádr, krychle a válec  řešení úloh z praxe  kótování Aplikační úlohy  jednoduché praktické slovní úlohy  užití kalkulátoru k provádění výpočtů


Verze 3.0

Žák by měl umět:  vypočítat povrch a objem krychle, kvádru a válce  převádět jednotky objemu  okótovat jednoduchou strojní součást

Žák by měl umět:  samostatně řešit jednoduché praktické slovní úlohy


199



Verze 3.0

5.5. Prvouka Charakteristika vzdělávacího předmětu Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Utváří si prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných stránek, přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, chápat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Žáci se učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Důležitou roli hraje vlastní prožitek žáků, který vychází z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je členěna do pěti tématických okruhů: 

Místo, kde žijeme



Lidé kolem nás



Lidé a čas



Rozmanitost přírody



Člověk a jeho zdraví 200



Verze 3.0

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v této oblasti směřuje k: 

utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti



orientaci ve světě informací a k časovému a místním propojování historických, zeměpisných a kulturních informací



rozšiřování slovní zásoby v osvojených tématech, k propojování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech



poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společenských úkolů



samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci i v méně běžných situacích, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti



utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně



přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí



objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět



poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, k upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Metody práce používané v předmětu prvouka: -

samostatná práce

-

práce ve skupině

-

praktická ukázka – pokus 201


-

práce s encyklopediemi, Internetem, jinými texty

-

pracovní sešity, listy

-

křížovky, doplňovačky, osmisměrky

-

pozorování, popis

-

didaktické hry

-

pohybové aktivity


Verze 3.0

Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny v prvouce: Kompetence k učení: 1. používat vhodné učební pomůcky a encyklopedie 2. využívat informace z různých zdrojů a současně ověřovat správnost řešení 3. zapojit do výuky co nejvíce smyslů využitím modelů, názorných pomůcek, obrazového materiálu 4. získávat informace o přírodě, pozorovat přírodu a její změny během roku Kompetence k řešení problémů: 1. objevovat, řešit a vyslovovat závěry 2. řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích Kompetence komunikativní: 1. používat správnou terminologii 2. vytvářet příležitost pro vzájemnou komunikaci k danému úkolu 3. ústně prezentovat výsledky práce skupiny 4. klást k tématu otázky 5. pracovat v atmosféře bezpečné a klidné komunikace 6. rozšiřovat si slovní zásobu 7. vyjadřovat své myšlenky, poznatky, dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty druhých Kompetence sociální a personální: 202


1. 2. 3. 4.


Verze 3.0

při řešení zadaných úkolů spolupracovat a vzájemně si pomáhat pracovat ve skupině, spolupracovat s ostatními při řešení daného úkolu, přijímat názor druhých, obhájit názor skupiny prezentovat výsledky skupinové práce řešením daných přiměřených úkolů posilovat své sebevědomí, zažít pocit sebeuspokojení

Kompetence občanské: 1. budovat si ohleduplný vztah k přírodě 2. dodržovat pravidla slušného chování, dodržovat školní řád 3. předcházet různým nebezpečím, chránit své zdraví, ale i zdraví ostatních, bezpečně se chovat za mimořádných situací 4. dodržovat pravidla silničního provozu 5. chápat a poznávat rozdíly mezi lidmi, učit se tolerantnímu jednání a chování, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci Kompetence pracovní: 1. snažit se o dokončení práce v dohodnutém čase a kvalitě 2. dávat prostor k výrobě a zhotovení plánků, pomůcek, využít přírodnin 3. bezpečně používat materiály, nástroje a vybavení 4. utvářet si pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržovat vymezená pravidla

203


Vzdělávací oblast:


Verze 3.0

Člověk a jeho svět

Vyučovací předmět: Prvouka Ročník: 1.

Učivo

Výstup

Poznámky

Jsem školák – škola


Obrázky školních potřeb, pracovní listy, semafor, dopravní značky

    

Třída ve vyučovací hodině Třída o přestávce Pracovní návyky Blízké okolí školy Vhodné chování

Příroda na podzim   

Kalendář přírody Změny v přírodě Zvířata na podzim

 Uvědomit si roli školáka, vztahy ke spolužákům  Získat orientaci v prostoru třídy, školy  Správně se chovat ve třídě, o přestávce  Znát světla semaforu, některé dopravní značky Žák by měl umět:  Poznávat značky počasí  Pozorovat, popsat a porovnat viditelné změny – podzimní strom

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Vv – kresba budovy školy, M – počítání oken, dveří …

Vv – podzimní strom, podzimní listy, otisky listů

204


V parku, v lese   

Jehličnaté a listnaté stromy Plody stromů Rozdíl strom a keř

V sadu, na zahradě  

Ovocné stromy, ovoce Zelenina

 

Poznat rozdíl mezi jehličnatým a listnatým stromem (některé vyjmenovat) Poznat některé plody, přiřadit plod ke stromu

Žák by měl umět:  Pojmenovat ovocný strom a jeho plody  Pojmenovat plody zeleniny


Na poli  

Zemědělské plodiny Zahradní nářadí

Moje rodina    


Členové rodiny Role členů v rodině Svátek v rodině Život v rodině

 

Verze 3.0

Obrázky stromů,keřů, větvičky jehličnatých stromů, plody – šišky, DH „Znalci stromů“

M - Spočítat kolik je listnatých stromů na obrázcích, čeho je více stromů nebo keřů?

Obrázky DIDA, modely ovoce, zeleniny, pracovní listy, DH „Košík a bedýnka“ – třídění ovoce a zeleniny

Počítání ovoce, zeleniny, slovní úlohy o ovoci a zelenině, procvičování barev

Obrázky DIDA,

Vv – bramborová tiskátka, Hv – Šel zahradník do zahrady

Pracovní listy

Vv – kreslení Moje rodina

Pojmenovat probírané plodiny Poznat používané nářadí

Žák by měl umět:    


Pč – využití listů (lepení, otisk)

Pč – zavařování ovoce, zeleniny (vytrhávání, vystřihování)

Znát rodinné vztahy Orientuje se ve svých zájmech Domácí práce, rozdělení úkolů Jak se slaví svátek, narozeniny a další významné dny v rodině 205



Přichází zima o o o o o

Zimní svátky Kalendář přírody Změny v přírodě Zimní sporty Živočichové v zimě

Člověk    

Názvy částí těla Péče o zdraví Osobní hygiena Výživa

Příroda na jaře     

Kalendář přírody Změny v přírodě Svátky jara – Velikonoce Stavba rostlin (strom – bylina-keř) Jarní květiny

     

Rozlišovat roční doby Poznat značky počasí Vyjmenovat zimní měsíce Jak vypadá zimní příroda Jaké jsou zimní radovánky Jak pečujeme o živočichy v zimě

Žák by měl umět:  Znát části lidského těla  Znát názvy prstů, lidské smysly  Uvědomit si co může být nebezpečné, pečovat o své zdraví  Dodržovat hygienické zásady  Zná zdraví prospěšné potraviny

Žák by měl umět:    

Rozlišovat roční období Poznat nejběžnější jarní rostliny Chápat rozdíl mezi sázením a setím Pojmenovat jarní práce na zahradě a na poli


Verze 3.0

Lada – Zimní obrázky, hádanky, pranostiky, obrázky s oblečením, pracovní listy

Vv – Sněhulák, Pč – modelování sněhuláků, vystřihování sněhových vloček, lepení ptáčků u krmítek

DH „Nakupujeme“, Polámal se mraveneček – Sekora

Vv – kreslení postav – nakresli spolužáka, předměty denní potřeby

DH „Doplň co je na hlavě“, Pyramidáček, PH „Hlava, ramena, kolena, palce..“, Děti a zdraví + CD Klíčení obilí – pokus,obrázky jarních květin, herbář, Barevné kamínky – jarní květiny, Rostliny v přírodovědě a

Vv – jarní zahrádka, malování vajíček, kraslice Čj – lidová říkadla k jaru

206



Verze 3.0

prvouce Ptáci   

Žák by měl umět: Stěhovaví Péče o mladé Stavba těla ptáka

Domácí a hospodářská zvířata    

Dospělý jedinec – mládě, jeho název Popis těla jednotlivých zvířat (počet nohou, pokrývka těla) Stavba těla kočky Užitek zvířat

Dny v týdnu  Dny v týdnu  Svátek a narozeniny  Roční období Orientace v čase  Celé hodiny  Časová posloupnost

 Poznat probírané ptáky  Popsat stavbu těla  Odlišit ptáky stěhovavé od stálých Žák by měl umět:    

Poznat nejznámější zvířata Pojmenovat dospělé jedince a mládě Znát jaký užitek zvířata poskytují Dokázat pojmenovat jednotlivé části těla

Žák by měl umět:  Vyjmenovat dny v týdnu  Vyjmenovat roční období

Žák by měl umět:  Orientovat se v čase  Znát pojmy ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer

Raabík obrázky + CD

Raabík obrázky + CD, obrázky DIDA, DH „Kdo jsem?“, osmisměrka

Hv – Když jsem já sloužil

DH „Kam patřím?“,

M – kolik dnů v týdnu, kolik ročních dob

Kartičky DIDA, třídění obrázků Hodiny, DH „Pravda nebo lež?“,

M – hodiny, čas

207


Povolání    

Zaměstnání rodičů Název povolání Volný čas V obchodě

Dopravní prostředky  Názvy dopravních prostředků  Prostředky osobní – nákladní  Kde se pohybují (silnice, koleje, voda, vzduch) Příroda v létě    

Kalendář přírody Změny v přírodě Lesní plody (houby) Léto na zahradě, na poli, v lese

Žák by měl umět:  Poznat podle obrázku některá povolání  Říct jak tráví volný čas  Formulovat správně otázky a odpovědi při nakupování

Žák by měl umět:  Pojmenovat některé dopravní prostředky  Říct kde jezdí

Žák by měl umět:  Poznat změny v letní přírodě  Pojmenovat některé letní rostliny na louce  Pojmenovat lesní plody (maliny, borůvky, některé houby)  Pojmenovat co dozrává v zahradě, na poli


Pantomima, obrázky, peníze

Verze 3.0

Vv – kresba „Co dělám odpoledne ve volném čase“ M – Nakupování, manipulace s penězi

Obrázky dopravních prostředků

M – kolik dopr.prostředků jezdí po silnici ?

Modely hub, obrázky DIDA, PH „Ovocný koš“

Vv – kreslení hub, letních květin, letního ovoce

208



Verze 3.0

Ročník: 2.

Učivo

Výstup

Poznámky

Jsem školák – škola  Třída ve vyučovací hodině  Třída o přestávce  Cesta do školy  Vhodné chování

Žák by měl umět:  Uvědomit si roli školáka, vztahy ke spolužákům, k dospělým  Získat orientaci v prostorech školy, pojmenovat jednotlivé místnosti  Správně se chovat ve třídě i o přestávce  Znát světla semaforu, některé dopravní značky, dopravní prostředky Žák by měl umět:  Poznávat značky počasí  Rozeznat změny počasí  Pozorovat, popsat a porovnat viditelné změny – podzimní strom  Přiřadit měsíce k ročnímu období

Semafor, dopravní značky

Žák by měl umět:  Rozlišit živočichy na savce, ptáky a hmyz  Popsat stavbu těla živočichů

Obrázky živočichů DIDA

Proměny přírody na podzim  Kalendář přírody  Změny v přírodě  Zvířata a rostliny na podzim

Živočichové ve volné přírodě  Savci  Ptáci  Hmyz

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Vv – malování dopravních značek

Vv – podzimní strom, podzimní listy, otisky listů

M - Spočítat kolik nohou mají živočichové

209



Verze 3.0

V sadu, na zahradě  Ovocné stromy, ovoce  Druhy zeleniny

Žák by měl umět:  Pojmenovat ovocný strom a jeho plody, jeho části  Rozlišit dělení plodů na malvice, peckovice, bobule  Pojmenovat plody zeleniny, její druhy  Popsat stavbu těla rostlin  Poznat některé hospodářské plodiny

Obrázky DIDA, modely ovoce a zeleniny

Počítání ovoce, zeleniny, slovní úlohy o ovoci a zelenině Pč – vystřihnout ovoce, zeleninu

Moje rodina  Členové rodiny  Život v rodině

Žák by měl umět:  Uvědomit si funkci jednotlivých členů své rodiny  Pojmenovat členy širší rodiny a vztahy mezi nimi  Vyjádřit postavení jedince v rodině, život a funkce rodiny Žák by měl umět:  Orientovat se v místě svého bydliště  Odlišit život na vesnici a ve městě

Obrázky DIDA,

Vv – kresba členů rodiny

Náš domov  Prostředí domova  Obec - město  vlast Proměny přírody v zimě o Zimní svátky o Kalendář přírody o Změny v přírodě o Zimní sporty o Živočichové v zimě

Žák by měl umět:  Rozlišovat roční doby  Poznat značky z kalendáře přírody  Přiřadit zimní měsíce  Jak vypadá zimní příroda  Jaké jsou zimní svátky  Jak pečujeme o živočichy v zimě

Pracovní listy

Vv – vánoční stromeček

210



Verze 3.0

Člověk  Naše tělo  Vnitřní orgány, smysly  Kostra  Nemoc – úraz  Hygiena – čistota  Výživa

Žák by měl umět:  Rozlišit části lidského těla  Znát vnitřní orgány, lidské smysly  Uplatňovat základní hygienické a režimové návyky  Projevovat vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

Pyramidáček, Vv – dokreslit Děti a zdraví chybějící části na + CD hlavě

Lidé a čas  Orientace v čase podle hodin  Kalendářní rok  Minulost, současnost, budoucnost

Žák by měl umět:  Orientovat se v čase (minuty, hodiny)  Orientovat se v měsících, dnech, ročních obdobích  Určit dny v týdnu, roční období, měsíce – školní a kalendářní rok  Rozlišovat minulost, současnost, budoucnost Žák by měl umět:  Poznat některé jarní květiny  Poznat některé ovocné stromy, vývoj plodu  Poznat některé probírané ptáky a být seznámen s jejich životem

Karty DIDA

Proměny přírody na jaře  Květiny na jaře  Stromy na jaře  Ptáci tažní, stálí

Raabík obrázky + CD

211



Domácí a hospodářská zvířata  Dospělý jedinec – mládě, jeho název  Popis těla jednotlivých zvířat (počet nohou, pokrývka těla)  Užitek zvířat

Žák by měl umět:  Poznat nejznámější zvířata  Pojmenovat dospělé jedince a mládě  Znát jaký užitek zvířata poskytují  Dokázat pojmenovat jednotlivé části těla

Rostliny a živočichové  Na louce  Na poli  V lese a u lesa  U vody a ve vodě

Žák by měl umět:  Pojmenovat některé rostliny a živočichy žijící na daném místě  Popsat co můžeme dělat pro ochranu přírody

Proměny přírody v létě  Kalendář přírody  Změny v přírodě

Žák by měl umět:  Poznat změny v letní přírodě  Chovat se tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví ostatních

Verze 3.0

Raabík obrázky + CD, obrázky DIDA

Vv – na co se těšíš o prázdninách

212



Verze 3.0

Ročník: 3.

Učivo

Výstup

Místo, kde žijeme  Domov, náš dům  Rodina  Škola  Cesta do školy  Okolí domova, obec, město

Žák by měl umět:  Orientovat se v plánu nejbližšího okolí svého bydliště  Popsat své bydliště, svůj dům  Uvědomovat si funkci jednotlivých členů své rodiny  Pojmenovat členy širší rodiny a vztahy mezi nimi  Znát důležité dopravní značky, vysvětlit jejich význam, znát pravidla pro chodce  Orientovat se ve své obci (městě) podle význačných objektů, historických budov  Poznat rozdíl mezi vesnicí a městem Žák by měl umět:  Posoudit okolní krajinu, její rozmanitosti  Určit světové strany  Orientovat se v nejbližším okolí  Uvést různé typy krajiny, její proměny  Pojmenovat svoji vlast, hlavní město, hraniční státy

Země, v níž žijeme  Orientace v krajině  Povrch krajiny  Využití krajiny  Voda v krajině  Naše vlast

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Čj – popis domova, domu, rodiny EV – vztah člověka k prostředí Vv – kresba svého domu MuV – Lidské vztahy OSV – sebepoznání a sebepojetí – porozumění sobě samému a druhým

Čt – text o Praze

213



Verze 3.0

 Rozlišit státní symboly  Pojmenovat některé kulturní a historické památky, interpretovat některé pověsti či báje spjaté s místem bydliště

Lidé a čas  Čas  Orientace v čase  Časový řád

Žák by měl umět:  Seřadit jednotlivé časové úseky, orientovat se v časové přímce  Na příkladech porovnávat minulost a budoucnost

Věci a činnosti kolem nás  Lidská činnost a tvořivost  Práce a volný čas  Lidé a výrobky

Žák by měl umět:  Znát různé materiály  Pojmenovat povolání dospělých  Rozlišit práci fyzickou a duševní  Vyjmenovat některé lidské výrobky a kde se dají získat

Neživá příroda  Látky a jejich vlastnosti  Vzduch  Voda  Půda  Slunce a Země

Žák by měl umět:  Objasnit rozdíly mezi živou a neživou přírodou  Znát vlastnosti vzduchu a jeho složení  Chápat význam vody pro život  Znát skupenství vody a rozložení na Zemi  Popsat koloběh vody v přírodě  Znát základní typy půd, vznik půdy

M – časová přímka, jednotky času

DH „Na obchod“

214



Verze 3.0

 Znát význam Slunce pro život Živá příroda  Rostliny  Houby  Živočichové

Žák by měl umět:  Vyjmenovat společné znaky rostlin  Chápat princip výživy a stavby těla rostlin, popsat dýchání, rozmnožování rostlin  Popsat různé skupiny rostlin  Znát základní části kvetoucích rostlin  Vysvětlit význam kořene, znát různé typy  Popsat dužnatý, dřevnatý stonek i typy  Znát typy a tvary listů  Popsat stavbu květu, znát různé typy květů  Uvádět typy plodů, rozdělení na plody dužnaté, suché  Znát jedlé a jedovaté houby  Popsat stavbu hub a způsob jejich výživy, vědět významu podhoubí  Vyjmenovat společné znaky živočichů  Vysvětlit různé způsoby přijímání potravy, dýchání, pohybu, rozmnožování i průběhu života různých živočichů  Popsat vnitřní a vnější stavbu těl živočichů, zařadit je do skupin podle vnějších znaků  Uvést příklady hospodářských,

Obrázky rostlin, hub, živočichů

Vv – kreslení rostlin, hub, živočichů Téma – Les Čt – četba o lese, lesní plody, zvířata Veverka Zrzečka EV – ekosystémy, základní podmínky života

215



Verze 3.0

domácích zvířat i volně žijících druhů, znát některé chráněné živočichy a nebezpečí parazitů Rozmanitost přírody a její ochrana  Rozmanitost života v přírodě  Rovnováha v přírodě  Chráníme přírodu

Žák by měl umět:  Popsat význam změn počasí na rostliny a živočichy  Charakterizovat různé přírodní celky, uvést příklady typických rostlin, živočichů ve společenstvech  Zdůvodnit proč chráníme přírodu a jakým způsobem

Ochrana životního prostředí, třídění odpadů

Člověk  Lidské tělo  Stavba těla, smysly  Péče o zdraví

Žák by měl umět:  Pojmenovat společné znaky, potřeby a projevy člověka  Popsat stavbu lidského těla, vnitřní orgány, kostru, smysly, jejich funkci a význam  Vysvětlit základní rozdíly mezi mužem a ženou  Znát zásady zdravé výživy, chápat význam pitného režimu  Uplatňovat základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle  Používat základy první pomoci

EV – podmínky života OSV – porozumění sobě samému, hodnoty, postoje

216



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Poznámky

Místo, kde žijeme Škola, domov

Žák by měl umět:  Znát svou třídu, orientovat se v ní  Orientovat se v budově školy  Pečovat o školní potřeby  Správně se chovat ve třídě při vyučování, o přestávce a dalších činnostech  Poznat cestu do školy  Základní pravidla pro chodce

Obrázky různých škol, školní potřeby, dopravní značky a semafor

Žák by měl umět:  Znát jména spolužáků a učitelů  Znát členy své rodiny, jména rodičů a sourozenců  Chápat a respektovat vztahy mezi jednotlivými členy rodiny  Respektovat vztahy mezi spolužáky ve třídě  Základy společenského chování – pozdravit, poprosit, poděkovat

Pracovní listy

    

Třída, budova školy Školní potřeby Školní řád, chování ve škole Blízké okolí školy Cesta do školy, dopravní výchova

Lidé kolem nás Rodina, kolektiv třídy  Žáci a učitelé ve třídě  Rodina, členové rodiny, vztahy v rodině  Mezilidské vztahy ve třídě  Základy společenského chování

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Vv – kresba budovy školy Pv – péče o školní potřeby, zacházení s nimi M – barvy, počet

Vv – kresba členů rodiny, spolužáka, oslava rodinná

217



Verze 3.0

Lidé a čas Čas  Orientace v čase  Den a jeho části  Dny v týdnu, pracovní dny, dny volna  Volný čas  Roční období

Žák by měl umět:  Rozlišovat základní časové úseky (den – noc)  Rozpoznat jednotlivé části dne (ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, večer)  Zkusit vyjmenovat jednotlivé dny v týdnu a rozlišit dny pracovní a dny volna  Využít správně volný čas  Rozlišovat roční období, charakteristiku ročních dob

Obrázky Co kdy děláme, obrázek slunce a měsíce, pracovní listy, obrázky ročních dob

M – počítání věcí a přiřazování k ročním dobám Vv – kresba Co dělám ráno, večer ?

Rozmanitost přírody  Změny v přírodě  Vhodné oblékání  Chování v přírodě  Zvířata a mláďata volně žijící, domácí  Způsob života zvířat volně žijících a domácích  Péče o zvěř v zimě  Ovoce a zelenina  Stromy, keře, rostliny

Žák by měl umět:  Sledovat změny v přírodě v souvislosti s ročními obdobími  Chápat souvislosti oblékání s ročním obdobím  Poznat, jak se chovat v přírodě  Poznat domácí zvířata a zvířata volně žijící v přírodě  Označit alespoň některá mláďata domácích zvířat  Poznat rozdíl ve způsobu života domácích a volně žijících zvířat  Poznat zvířata, která žijí v lese, na louce, ve vodě  Říct jak pečujeme o zvířata volně žijící v zimě  Rozlišit a poznat ovoce a zeleninu  Rozeznat stromy, keře, rostliny  Vyjmenovat některé květiny na

Obrázky k ročním obdobím DIDA, obrázky zvířat domácích, volně žijících, ovoce a zeleniny, ovocné stromy, jehličnaté, listnaté, keře, květiny

Vv – malování přírody, květin, zvířátek Projekt Domácí zvířata, volně žijící v lese, u vody …

218



Verze 3.0

louce a v zahradě

Člověk a jeho zdraví Hygiena  Osobní hygiena  Sebeobsluha  Zdravotní potíže  Bezpečné chování

Žák by měl umět:  Dbát na osobní hygienu, používat kapesník  Zvládat sebeobsluhu  Sdělit své zdravotní potíže a pocity  Dodržovat zásady bezpečného chování

Lidské tělo  Lidské tělo

Žák by měl umět:  Ukázat a pojmenovat hlavní části lidského těla podle názoru

Pv – hygiena, pracovní návyky, bezpečnost

Obrázky lidské tělo

Vv – kreslení postavy M – počet očí, uší, nosu…

219



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Místo, kde žijeme Domov, škola

Žák by měl umět:  Znát svůj domov, adresu svého bydliště  Dokázat se orientovat v okolí bydliště  Orientovat se v okolí školy  Správně se chovat ve třídě i o přestávce  Znát cestu do školy a zpět  Znát dopravní prostředky ve městě, vědět jak se chovat

    

Domov, adresa bydliště Domov a jeho okolí Třída ve vyučování, o přestávce Okolí školy, cesta do školy Orientace ve městě

Lidé kolem nás Rodina, třídní kolektiv  Mezilidské vztahy  Společenské chování  Setkání s neznámými lidmi  Význam práce

Žák by měl umět:  Chápat mezilidské vztahy mezi spolužáky, sourozenci, rodiči, příbuznými a známými  Poprosit a poděkovat  Správně se chovat u lékaře, v dopravním prostředku, obchodě  Dokázat se správně zachovat při setkání s neznámými lidmi  Poznat povolání, popsat práci některých dospělých

Poznámky

Obrázky dopravních prostředků

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Vv – malování semaforu, dopravních značek, dopravních prostředků

DH „Na obchod“, omalovánky s povoláním

220


Lidé a čas  Celé hodiny  Režim dne  Orientace v čase  Názvy dnů

Rozmanitost přírody  Měsíce ročních období  Změny v přírodě  Ochrana přírody  Druhy ptáků, tažní ptáci  Zvířata kolem nás  Život volně žijících zvířat v zimě  Stromy a keře, kvetoucí stromy  Ovoce a zelenina  Květiny  Význam včel, slunce, obilí


Žák by měl umět:  Určit správně celé hodiny  Chápat režim dne, znát rozvržení denních činností  Rozlišovat děje v minulosti, přítomnosti, budoucnosti  Vyjmenovat názvy dnů v týdnu, rozlišit dny pracovní a dny volna Žák by měl umět:  Rozlišit podzimní, zimní, jarní a letní měsíce  Pojmenovat změny v průběhu ročních období  Chápat význam ochrany přírody  Znát naše nejvýznamnější druhy ptáků a jejich význam, chápat důvody odletu a návratu tažných ptáků  Rozeznat domácí a volně žijící zvířata  Vědět, jak pečovat o zvířata v zimě  Rozlišovat strom – keř, poznat kvetoucí strom  Rozlišit ovoce a zeleninu, pojmenovat ji  Poznat některé květiny rostoucí na louce a v zahradě  Znát význam včel, poznat obilí, k čemu slouží a seznámit se s účinky slunce

Verze 3.0

Papírové M – číslice, čas hodiny, názvy dnů DIDA

Obrázky, CD Hlasy ptáků, Obrázky ovoce a zeleniny, živočichů, stromů

DH „Jaké zvuky vydávám?“ EV – ekosystémy, základní podmínka života – slunce, světlo, ochrana přírody, třídění odpadů

221



Člověk a jeho zdraví Hygiena  Upevňování zdraví  Péče o zdraví  Osobní hygiena  Užití hygienických potřeb

Žák by měl umět:  Chápat význam otužování a pobytu venku na zdravém vzduchu  Dbát na správnou výživu  Dbát na osobní hygienu, mytí rukou před jídlem  Správně užívat hygienické potřeby

Lidské tělo  Části lidského těla  Smysly člověka  Bezpečné chování  Pravidla pro chodce  Setkání s neznámými lidmi

Žák by měl umět:  Ukázat a pojmenovat hlavní části lidského těla  Znát lidské smysly  Dodržovat zásady bezpečného chování  Dodržovat základní pravidla silničního provozu pro chodce  Zvládnout chování při setkání s neznámými lidmi

Verze 3.0

OSV – porozumění sobě samému

222



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Místo, kde žijeme Domov, škola

Žák by měl umět:  Orientovat se v okolí svého bydliště a v okolí školy  Popsat svoji cestu do školy  Znát základní pravidla silničního provozu pro chodce a cyklisty

 Bydliště, škola a jeho okolí  Cesta do školy  Dopravní výchova Lidé kolem nás Rodina, kolektiv třídy  Život a funkce rodiny  Základy společenského chování  Význam práce pro člověka, povolání, jejich názvy  Kolektiv třídy

Lidé a čas  Orientace v čase  Časové jednotky  Kalendář  Celé hodiny, čtvrthodiny, půlhodiny  Režim dne

Žák by měl umět:  Chápat smysl rodiny, práva a povinnosti členů rodiny, role členů  Pozdravit, poprosit, poděkovat – společensky se chovat  Pojmenovat běžná známá povolání a pracovní činnosti  Začlenit se do kolektivu třídy, navazovat kamarádské vztahy  Zvládat chování při setkání s neznámými lidmi Žák by měl umět:  Pojmenovat názvy ročních období, měsíců a dnů  Orientovat se v čase z hlediska přítomnosti, minulosti a budoucnosti  Chápat časové jednotky – hodina,

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Čj – popis, vyprávění

DH „Poznej povolání“

Papírové hodiny, kalendář, pracovní list

DH „Přiřazovat měsíce k obrázkům ročních dob“

223


Rozmanitosti přírody  Změny v přírodě  Kalendář přírody  Zvířata domácí a volně žijící  Domácí zvířata a jejich mláďata  Volně žijící zvířata v zimě  Ovoce a zelenina, význam vitamínů  Byliny a dřeviny  Stromy a keře  Jarní květiny  Hmyz, význam včel a čmeláků  Látky a změny skupenství

Člověk a jeho zdraví Hygiena a bezpečnost  Hygienické návyky a sebeobsluha  Bezpečné chování  Pravidla silničního provozu


den, týden, měsíc, rok, roční období  Používat kalendář  Dokázat určit celé hodiny, zvládnout dělit hodiny na čtvrthodiny a půlhodiny  Znát rozložení činností v průběhu dne Žák by měl umět:  Popsat proměny v přírodě  Zaznamenat znaky počasí  Poznat a pojmenovat běžné druhy zvířat a ptáků  Znát názvy mláďat domácích zvířat  Pečovat o ptáky a lesní zvěř v zimě  Určit druhy ovoce a zeleniny, chápat význam vitamínů  Rozlišit byliny a dřeviny  Rozlišit stromy a keře  Poznat jarní květiny, určit rostliny v našem okolí  Poznat běžný hmyz kolem nás, chápat význam opylování květů  Zvládnout pokus rozpouštění látek ve vodě Žák by měl umět:  Uplatňovat hygienické návyky a sebeobsluhu  Dodržovat zásady bezpečného chování  Uplatnit základní pravidla silničního provozu pro chodce

Obrázky živočichů, ptáků, ovoce, zeleniny, stromů, rostlin CD Raabík – domácí zvířata

Verze 3.0

Vv – Kresba domácích mazlíčků Pv – lepení zrní pro ptáčky v zimě Výroba krmítek

Dopravní pravidla, obrázky

224


Lidské tělo  Části lidského těla  Zdravotní potíže  Ošetření poranění  Záchranná služba


Žák by měl umět:  Pojmenovat hlavní části lidského těla  Popsat jednoduše své zdravotní potíže  Ošetřit drobné poranění  Znát číslo záchranné služby a umět přivolat pomoc

Verze 3.0

Obrys lidského těla

225



Verze 3.0

5.6. Přírodověda Vzdělávání v předmětu přírodověda rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a z prvouky v 1.-5. ročníku. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Učí se všímat si podstatných věcných stránek a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě porozumění světu kolem sebe se žáci učí porozumět soudobému životu, jeho přednostem i problémům, chápat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti.

Složky učiva : 

Rozmanitost přírody

- látky a jejich vlastnosti : třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek - voda a vzduch : výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život - nerosty a horniny, půda : některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam - Vesmír a Země : sluneční soustava, den a noc, roční období - rostliny, houby, živočichové: znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka - životní podmínky : rozmanitost podmínek života na Zemi, význam ovzduší, vodstva a půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi, podnebí a počasí - rovnováha v přírodě : význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva 226



Verze 3.0

-ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy  Očekávané výstupy: Žák - objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody , princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka - vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období -zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí - porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech , prakticky třídí organismy do základních skupin, využívá k tomu jednoduché klíče a atlasy 

Člověk a jeho zdraví

- lidské tělo: životní potřeby a projevy, základní stavba a funkce, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, základy lidské reprodukce, vývoj jedince -partnerství, rodičovství, základy sexuální výchovy: rodina a partnerství, biologické a psychické změny v dospívání, etická stránka sexuality, HIV/AIDS (cesty přenosu) -péče o zdraví, zdravá výživa: denní režim, pitný režim, pohybový režim, zdravá strava, nemoc, drobné úrazy a poranění, první pomoc, úrazová zábrana, osobní, duševní a intimní hygiena- stres a jeho rizika, reklamní vlivy -návykové látky a zdraví: odmítání návykových látek, hrací automaty a počítače - osobní bezpečí: bezpečné chování v rizikovém prostředí, bezpečné chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty, krizové situace (šikana, týrání, sexuální zneužívání atd.), brutalita a jiné formy násilí v médiích, služby odborné pomoci -situace hromadného ohrožení 227



Verze 3.0

 Očekávané výstupy: Žák - využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života - rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození - účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob - uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události - předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek - uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou - ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc - uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku. Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny v přírodovědě: Kompetence k učení: 1. používat vhodné učební pomůcky a encyklopedie 2. využívat informace z různých zdrojů a současně ověřovat správnost řešení 3. zapojit do výuky co nejvíce smyslů využitím modelů, názorných pomůcek, obrazového materiálu 4. získávat informace o přírodě, pozorovat přírodu a její změny během roku, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování, propojit získané znalosti s životem Kompetence k řešení problémů: 1. objevovat, řešit a vyslovovat závěry 2. řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, učit se s pomocí učitele vyhledávat informace vhodné k řešení problémů 3. upozornit na chybu, hledat správné řešení, nápravu, poznat význam kontroly, zpětné vazby Kompetence komunikativní: 1. používat správnou terminologii 2. vytvářet příležitost pro vzájemnou komunikaci k danému úkolu 228



Verze 3.0

ústně prezentovat výsledky práce skupiny klást k tématu otázky, o tématu diskutovat pracovat v atmosféře bezpečné a klidné komunikace rozšiřovat slovní zásobu v osvojovaných tématech, pojmenovávat pozorované skutečnosti a jejich interpretaci ve vlastních projevech a názorech 7. vyjadřovat své myšlenky, poznatky, dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty druhých 3. 4. 5. 6.

Kompetence sociální a personální: 1. při řešení zadávaných úkolů spolupracovat a vzájemně si pomáhat 2. pracovat ve skupině, spolupracovat s ostatními při řešení daného úkolu, přijímat názor druhých, obhájit názor skupiny 3. prezentovat výsledky skupinové práce 4. řešením daných přiměřených úkolů posilovat své sebevědomí, zažít pocit sebeuspokojení Kompetence občanské: 1. budovat si ohleduplný vztah k přírodě 2. dodržovat pravidla slušného chování, dodržovat školní řád 3. předcházet různým nebezpečím, chránit své zdraví, ale i zdraví ostatních, bezpečně se chovat za mimořádných situací 4. dodržovat pravidla silničního provozu 5. chápat a poznávat rozdíly mezi lidmi, učit se tolerantnímu jednání a chování, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci Kompetence pracovní: 1. snažit se o dokončení práce v dohodnutém čase a kvalitě 2. dávat prostor k výrobě a zhotovení plánků, pomůcek 3. bezpečně používat materiály, nástroje a vybavení utvářet si pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržovat vymezená pravidla

229



Verze 3.0

Vzdělávací oblast: Náš svět Vyučovací předmět: Přírodověda Ročník: 4.

Učivo

Výstup

Podzim

Žák by měl umět:  charakterizovat základní podmínky života živých organismů  definovat znaky života, životní projevy a potřeby rostlin a živočichů  popsat stavbu těla nejznámějších druhů rostlin a živočichů  chápat potravní vazby rostlin, hub a živočichů  odlišovat rostliny kulturní a plané  rozlišovat rostliny jednoleté, dvouleté a vytrvalé  orientovat se v základním ekosystému polí, znát nejznámější užitkové rostliny, plevele a živočichy  poznávat známé druhy vodních rostlin a živočichů  kategorizovat nejznámější druhy rostlin, živočichů a hub ve společenstvu listnatých, jehličnatých

Společenstva živých organismů     

Životní podmínky živých organismů Společenstva okolí lidských obydlí Společenstva polí Společenstva vod Společenstva lesů

Podzimní přípravy rostlin a živočichů na zimu   

Kalendář jednoletých bylin Kalendář dvouletých a vytrvalých bylin Kalendář živočichů

Poznámky


Terasoftvýukový program pro přírodovědu

Vl – živočichové v regionu

encyklopedie, obrázkové knížky

EVekosystémy, základní podmínky života

230



Verze 3.0

a smíšených lesů  popsat způsob přípravy rostlin a živočichů na zimu Žák by měl umět:

Zima Život v zimní přírodě

   

Rostliny v zimě Pozorování volně žijících živočichů Přezimující živočichové Pomáháme živočichům

Horniny a nerosty Měření    

Jaro

Délka Hmotnost Teplota Čas

 popsat způsob života různých typů rostlin a druhů živočichů v zimě  rozlišovat nejznámější druhy lesní zvěře podle otisků stop ve sněhu  poznávat způsob přezimování některých živočichů (ryby,obojživelníci, plazi, savci, hmyz)  znát způsoby pomoci živočichům v zimě (zejména možnosti krmení ptáků a zvěře)  kategorizovat základní druhy minerálů a hornin podle jejich vzniku (vyvřelé, usazené, přeměněné),znát některé z nich  orientovat se v základních jednotkách SI soustavy  provádět jednodušší převody jednotek délky, hmotnosti a dutých měr.  orientovat se v jednotkách času a teploty  být seznámen se základními měřidly pro praktické využití Žák by měl umět:  znát hlavní rozdíly rostlin

VVpohyblivá zvířátka

demonstr. pomůckyvzorky nerostů

Mpřevody jednotek, návaznost učiva

demonstr. pomůckyteploměr, měřidla délky, hodinky Čj231


Rostliny a živočichové na jaře       

Růst rostlin Rostliny se probouzejí Rozkvetlé zahrady a louky Význam částí kvetoucích rostlin Kvetoucí stromy a keře Význam částí kvetoucích rostlin pro člověka Živočichové na jaře

Domácí zvířata a jejich chov  

Kočka domácí Pes domácí

       


jednoletých, dvouletých a vytrvalých znát nejznámější druhy rostlin rozkvetlých jarních zahrad, luk a polí popsat hlavní části kvetoucích rostlin a znát jejich význam znát nejznámější druhy kvetoucích jarních stromů a keřů rozlišovat stromy podle hlavních znaků (květů, listů a plodů) uvědomovat si význam rostlin pro člověka poznávat způsob života živočichů na jaře při probouzející se přírodě orientovat se nejznámějších způsobech chovu domácích živočichů (terária, akvária, voliéry..) znát představitele hospodářských, domestikovaných zvířat

Verze 3.0

popis – Probouzející se příroda

VVrámeček s kočkou

232



Verze 3.0

Ročník: 5.

Učivo

Výstup

Země ve vesmíru

    

Vesmír Slunce a sluneční soustava Měsíc Střídání dne a noci Výzkum vesmíru

Žák by měl umět:  orientovat se v základním učivu o vesmíru  vyjmenovat planety naší sluneční soustavy a mít o nich základní vědomosti  chápat planetu Zemi jako součást nekonečného vesmíru a mít spoluúčast na vytváření ekologického prostředí  pochopit podstatu střídání dne a noci na Zemi, střídání ročních období a oběhu Měsíce kolem Země  být obeznámen se způsoby moderního zkoumání vesmíru  znát jména nejvýznamnějších světových i českých astronautů

Poznámky


demonstr. pomůcky globus VMEGS – spoluzodpovědnost za budoucnost planety Země

233


Podmínky života na Zemi         

Vznik života na Zemi Sluneční záření Vzduch Voda Půda Rozmanitost přírodních podmínek na Zemi Tropické a subtropické ovoce Zásahy člověka do ekosystémů v jiných zemích rozmanitost přírody v Evropě


Žák by měl umět:  popsat vědecké názory na vznik a původ života na Zemi  vyjmenovat hlavní podmínky života na Zemi  vysvětlit důležitost slunečního záření pro život na Zemi a pro člověka, uvědomit si také možná rizika značné expozici člověka chápat důležitost ovzduší pro život na Zemi, znát složení atmosféry  rozdělit typy vod podle výskytu a množství solí  orientovat se v hlavních druzích půd  znát dělení podnebních pásem, jejich vliv na podnebí a rozmanitost ekosystémů  poznávat hlavní druhy tropického ovoce, jejich kontinentální původ  uvědomovat si rizika a nebezpečí negativních zásahů člověka do přírody  Seznámit se s variabilitou evropské přírody

Verze 3.0

EV – chrana životního prostředí

234


Rozmanitost životních podmínek u nás         

Leknín bílý Blatouch bahenní Netřesk výběžkatý Sasanka hajní Hrách setý Růže šípková Lípa srdčitá Přizpůsobení rostlin změnách ročních dob Rozmanitosti rostlin podle stavby těla

Živočichové a jejich rozmanitost           

Kočka domácí Srnec obecný Krtek obecný Vlaštovka obecná Bažant obecný Kachna divoká Kapr obecný Štika obecná Bělásek zelný Včela medonosná Žížala obecná

Poznávání rostlin Jména rostlin a živočichů Třídění rostlin


Verze 3.0

Žák by měl umět:  všímat si rozmanitosti přírody, získávat a ucelovat poznatky o přírodě  seznámit se s hlavními představiteli rostlinné říše, umět je popsat, objasnit si podmínky jejich života a rozšíření  znát názvy některých ohrožených a státem chráněných druhů rostlin

Terasoft – výukový programrostliny

Vl – výskyt rostlin v České republice

Terasoft – výukový program pro PC Živočichové

VVrámeček se zvířátkem

Žák by měl umět:  seznámit se s nejznámějšími druhy živočichů, kteří u nás žijí  popsat a charakterizovat nejznámější živočichy, seznámit se s podmínkami jejich života a výskytu  všímat si rozdílností mezi jednotlivými živočichy  obeznámit se s nejběžnějšími možnými způsoby poznávání a zkoumání přírody (tj. pozorování, pokus, experiment)  orientovat se v hlavních přírodovědných disciplínách (botanika, zoologie), předmětech a metodách jejich zkoumání  orientovat se v základní kategorizaci

Čj – popis živočicha

235



Verze 3.0

rostlin a živočichů, vhled do základů taxonomie  rozlišovat při klasifikaci živočichů názvy rodové a druhové  mít základní znalosti třídění v botanice a zoologii – nižší a vyšší rostliny, nižší a vyšší živočichové a samostatná kategorie hub Člověk         

Žák by měl umět: Postavení člověka mezi organismy Původ člověka Vývoj člověka Životní prostředí člověka Kosterní a svalová soustava Dýchací soustava Vylučovací soustava Trávicí soustava Péče o zdraví

 uvědomit si mimořádné postavení člověka mezi ostatními živými organismy a s tím související jeho odpovědnost  seznámit se s hlavními názory na vznik a původ člověka  orientovat se v hlavní typologii lidských ras  poznávat své životní prostředí a být odpovědný za jeho podobu a kvalitu  poznávat a získávat základní vědomosti o hlavních orgánových soustavách člověka  znát základy stavby a funkce jednotlivých orgánů, vědět jak je chránit před poškozením  vědět co je zdravá životospráva, co škodí lidskému zdraví a co mu naopak prospívá

Terasoft – výukový program na PC – Lidské tělo Anatomické modely lid. těla Pyramidáček

MV – vliv médií na zdravý životní styl

MuK – Lidské rasy- rovnost všech lidí

236


Člověk a technika             

Síla Páka Kladka Kolo na hřídeli Nakloněná rovina Výroba železa Výroba skla Výroba cukru Výroba papíru Využívání energie člověkem Elektrická energie Elektrické přístroje Chráníme přírodu kolem sebe


Verze 3.0

Žák by měl umět:  seznámit se způsoby měření síly, nástěnné vyžitím siloměru a užitím jednotky tabule síly – Newtonu  poznávat možnosti využití jednoduchých strojů v praktickém životě, uvědomovat si možnosti jejich využitelnosti- samostatně uvádět příklady  orientovat se ve výrobních postupech při zpracovávání užitečných surovin  rozlišovat základní druhy energií, seznámit se s možnostmi jejich využitelnosti  chránit přírodu a uvědomovat si její mimořádnou důležitost pro náš život  znát alespoň některá chráněná území v České republice

Čjpopis pracovního postupu

Vl – chráněná území ČR, národní parky, CHKO

237



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Rozmanitost přírody Živá a neživá příroda

Žák by měl umět:  Rozlišit živou a neživou přírodninu  Popsat jednoduchou závislost živočicha na prostředí

  

Charakteristické znaky živé a neživé přírody Vztah živé a neživé přírody Závislost organismu na prostředí

Roční období  Podzim  Podzim v sadech, na zahradách, na polích  Ptáci na podzim, odlet  Zvířata na podzim  Zima  Ptáci a zvířata v zimě

Žák by měl umět:  Rozlišit podzimní měsíce  Charakterizovat podzimní práce v sadech, na zahradě, na poli  Vyjmenovat plodiny sklizené na podzim (ovoce – zelenina, zemědělské plodiny)  Poznat některé ptáky stěhovavé a stálé, poznat jejich způsob života  Popsat hlavní části zvířecího těla  Rozlišit zimní měsíce  Charakterizovat znaky zimy  Popsat způsoby ochrany zvířat v zimě

Poznámky


Přírodniny

M – počítání živých přírodnin, neživých přírodnin, porovnávání

Obrázky zvířat, ptáků, ovoce, zeleniny, zemědělských plodin DIDA, CD Raabík Obrázky k ročním dobám

Vv – kresba charakteristických znaků ročních dob, ovoce, zeleninu Pv - modelování

238



Verze 3.0

Žák by měl umět:  Ukázat v encyklopedii, atlase nejznámější druhy pokojových rostlin  Osvojit si základní dovednosti péče o pokojové rostliny  Základní postup při rozmnožování rostlin  Popsat nejznámější druhy drobných domácích zvířat Žák by měl umět:  Poznat jednotlivé části lidského těla  Rozlišuje zdravé a nezdravé potraviny, co člověku škodí  Určit hlavní zásady osobní hygieny  Popsat běžné druhy nemocí a jejich prevenci

Obrázky pokojových rostlin, domácích zvířat DIDA Atlas, encyklopedie

Pracovní list

Vv – kresba postav

Bezpečnost silničního provozu  Dopravní značky  Bezpečnost na silnici

Žák by měl umět:  Základní druhy dopravních značek  Znát zásady bezpečnosti silničního provozu

Dopravní značky

M – geometrické tvary

Rozmanitost přírody  Jaro, jarní měsíce  Jaro na zahradě, v sadu a na poli  Jarní práce  Rostliny – strom, keř, bylina  Stavba těla rostlin  Podmínky života rostlin  Les, stromy jehličnaté, listnaté  Ochrana lesa

Žák by měl umět:  Charakterizovat znaky jara  Rozlišit jarní měsíce  Uvést změny přírody na zahradě, v sadu, na poli  Popsat jarní práce  Rozlišit rostliny na stromy, keře, byliny  Doplnit části těla rostlin

Obrázky k jaru, létu Jehličnaté a listnaté stromy DIDA, Encyklopedie přírody

Projekty „Les“, „Voda“ Vv – kresba stromů Pv – obtisk listů, lepení semínek šišky

Pokojové rostliny, domácí zvířata  Péče o pokojové rostliny  Péče o drobná domácí zvířata

Člověk a jeho zdraví  Části lidského těla  Denní režim  Nemoci a prevence  Čistota a péče o zdraví

239


 Léto, letní měsíce  Léto na louce  Voda, živočichové, rostliny


Verze 3.0

 Vyjmenovat základní podmínky života rostlin  Popsat hlavní znaky skupin jehličnatých a listnatých stromů  Uvést příklady nesprávného chování v lese a popsat příklady ochrany lesa  Charakterizovat znaky léta, rozlišit letní měsíce  Uvést některé letní rostliny a živočichy  Rozpoznat zástupce živočichů a rostlin vodního prostředí  Doplnit hlavní části těla ryby

240



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Člověk a jeho zdraví  Lidské tělo  Stavba těla, kostra  Svalstvo  Vnitřní orgány  První pomoc  Vývoj člověka

Žák by měl umět:  Doplnit do nákresu hlavní části kostry, hrudníku, horní a dolní končetiny  Vědět co je svalstvo, znát jeho význam  Najít na obrázku či modelu některé vnitřní orgány a získat představu a jejich funkcích  Poskytnout první pomoc při úrazu, seznámit se se zásadami první pomoci  Znát telefonní čísla tísňového volání  Popsat jednotlivá stádia vývoje lidského jedince

Péče o zdraví  Návykové látky  Chování při mimořádných událostech  Osobní nebezpečí

Žák by měl umět:  Uvědomit si škodlivost kouření, užívání drog, alkoholu, gamblerství  Uvědomit nutnost kázně a dodržování pokynů v případě obecného ohrožení (požár, únik jedovatých látek)  Znát zásady bezpečného chování v různých situacích a v různém prostředí (škola, domov, styk

Poznámky


Encyklopedie, pracovní listy Obrys lidského těla k zakreslování, lepení vystřižených vnitřních orgánů, Obraz svalstva

Projekty „Co je správné a co ne“ DH „Co mám udělat, jak se zachovat“

241



Verze 3.0

s cizími lidmi)  Znát svoje základní práva (týrání, šikana, zneužívání), umět požádat o pomoc v případě potřeby

Rozmanitost přírody  Živočichové – savci  Domácí zvířata  Ptáci  Domácí drůbež  Hmyz užitečný, škodlivý  O včelách  Život rostlin, stavba těla  Strom, keř, bylina, hospodářské plodiny  Stromy jehličnaté a listnaté  Houby, jedlé, jedovaté

Žák by měl umět:  Uvést nejznámější druhy savců  Popsat nejznámější druhy domácích zvířat  Posoudit význam chovu pro člověka  Popsat základní stavbu těla ptáků  Uvědomit si význam chovu domácí drůbeže pro člověka  Doplnit do nákresu části těla hmyzu  Popsat a rozdělit hmyz na užitečný a škodlivý  Popsat způsob života včel, být si vědom významu opylovačů pro život rostlin a člověka  Určit hlavní části těla rostliny  Porovnat a uvést rozdíly těchto skupin  Popsat odlišné znaky listnatých a jehličnatých stromů  Pomocí atlasu najít a určit zástupce jedlých a jedovatých hub  Uvést příznaky otravy houbami a způsob první pomoci při otravě

Obrázky živočichů, rostlin, hub DIDA Encyklopedie Obrysy těl na doplňování Modely hub

Čj – popis stavby těl Vv – kresba živočichů, hub, rostlin

242


Vliv člověka na přírodu  Životní podmínky  Látky a jejich vlastnosti  Měření a základní jednotky  Půda, její význam  Voda, její význam a ochrana  Koloběh vody v přírodě  Vzduch, prodění vzduchu, ochrana ovzduší


Žák by měl umět:  Uvědomit význam zdravého životního prostředí pro člověka  Znát pojem recyklace, podílet se na třídění odpadu  Rozdělit látky do tří základních skupin  Měřit látky pevné a kapalné, znát jednotky hmotnosti a objemu  Srovnat různé druhy půdy, uvést hlavní zásady péče o půdu, rozpoznat příčiny jejího znečisťování  Znát význam vody pro přírodu a člověka  Popsat podle obrázku koloběh vody v přírodě  Znát význam čističek odpadních vod  Zvládnout měření teploty vody teploměrem  Zjistit principy proudění vzduchu, pojmenovat hlavní znečišťovatele ovzduší

Verze 3.0

Pokusy, Měření Obrázek koloběhu vody v přírodě

243


Země a sluneční soustava  Sluneční soustava  Den a noc, roční období


Verze 3.0

Encyklopedie Žák by měl umět:  Představit si postavení Země ve sluneční soustavě  Poznat rozdíl mezi planetou a hvězdou  Posoudit význam Slunce pro život na Zemi  Pochopit střídání dne a noci, ročních období na základě názoru

244



Verze 3.0

5.7. Vlastivěda Charakteristika vzdělávacího oboru Vzdělávání v oboru Vlastivěda rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané v Prvouce v 1.-3. ročníku. Vymezuje obsah týkající se člověka a společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky a dalších témat. Uplatňuje pohled do minulosti i současnosti a směřuje k praktickým dovednostem. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti. Utváří tak ucelený obraz světa. Poznávají své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději.Na základě porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům, chápat současnost jako výsledek minulosti.

Cílové zaměření vzdělávacího oboru Vydělání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: - orientaci ve světě informací a k časovému a místnímu propojování historických, zeměpisných a kulturních informací - rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech - poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování - k utváření ohleduplného vztahu ke kulturním výtvorům - objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by mohl v budoucnu uspět

Výchovné a vzdělávací strategie, které ve vyučovacím oboru Vlastivěda směřují k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení - nabízet žákům různé způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení, - na základě prožitku úspěchu vést žáky k zájmu o další studium - vést žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací, samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků Kompetence k řešení problémů - vést žáky k vnímání problémových situací ve škole i mimo ni, učit je rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti 245



Verze 3.0

- ukázat žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vést je k jejich ověřování a srovnávání - vést žáky k ověřování správnosti řešení problému Kompetence komunikativní - rozvíjet u dětí dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory na lidskou společnost a historické události - rozšiřovat slovní zásobu o osvojovaných tématech - seznámit žáky s různými zdroji (texty a obrazové materiály) o probíraných tématech - encyklopedie, internet, učebnice - vést žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků Kompetence sociální a personální - vést žáky ke schopnosti pracovat ve dvojicích a menších skupinách při vyhledávání a zpracovávání informací vlastivědného charakteru - vést žáky k poznávání všeho, co je zajímá, v čem by mohli v budoucnu uspět - budovat sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj, poznávání a ovlivňování svých možností a limitů Kompetence občanské -na základě příkladů z historie vést žáky k respektování přesvědčení druhých lidí, uvědomování si historických souvislostí a jejich dopadů - vést k utváření ohleduplného vztahu ke kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně Kompetence pracovní - naučit žáky pracovat podle návodu, předem stanoveného postupu a umožnit jim hledat vlastní postup - utvářet pracovní návyky v jednoduchých samostatných a skupinových činnostech

Začlenění průřezových témat VDO – práva a povinnosti občanů, volební systém, demokracie, diktatura, demokratické řešení problémů a konfliktů, soužití s minoritami EV – ekosystémy, podmínky života, problémy životního prostředí, vztah člověka k okolnímu prostředí Muk – světové a evropské kulturní odlišnosti VMEGS – Evropa a svět, naši sousedé, státní a evropské symboly, život Evropanů, kořeny a zdroje evropské civilizace, klíčové mezníky evropské historie, evropská integrace

Obsah učiva -

obec (město), místní krajina – její části, poloha, minulost a současnost, význačné budovy, dopravní síť 246


-


Verze 3.0

okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí,orientační body a linie, světové strany naše vlast – domov, krajina, národ, základy státního zřízení, politický systém ČR, státní správa a samospráva, státní symboly Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky orientace v čase – určování času, dějiny jako sled událostí v čase, kalendáře, letopočet,generace hlavní reálie v minulosti v naší vlasti – významné děje a události, významné dny – státní svátky regionální památky báje , mýty a pověsti – minulost kraje a naší vlasti

Očekávané výstupy: -

určí a vysvětlí polohu svého bydliště vzhledem ke krajině a státu určí světové strany, v přírodě i na mapě vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí vyhledává typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam zprostředkuje ostatním zkušenosti a zážitky z vlastních cest, porovnává rozlišuje hlavní orgány státní moci, zástupce, symboly našeho státu pracuje s časovými údaji, využívá údajů k pochopení vztahů mezi ději a jevy využívá encyklopedií, internetu jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti rozeznává minulé a současné orientuje se v základních historických událostech naší vlasti, využívá regionální specifika srovnává a hodnotí způsob života a práce předků v minulosti a současnosti objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

247



Verze 3.0

Vzdělávací oblast: Náš svět Vyučovací předmět: Vlastivěda Ročník: 4.

Učivo

Výstup

Domov  Kde žijeme – naše město (vesnice)  Krajina domova  Plány, mapy (světové strany)

Žák by měl umět:  určí polohu svého bydliště, popíše vodstvo, orientační body, orientuje se ve městě, zná významné budovy, historii i současnost  zná hlavní a vedlejší světové strany – určí na mapě (plánu)  orientuje se na mapách a glóbu, poledníky, rovnoběžky, měřítko, značky Žák by měl umět:  používá s porozuměním základní pojmy vztahující se k politickému životu  zná státní zřízení, prezidenta, státní symboly  ví, na kterém světadíle leží ČR, zná sousední státy  podle mapy vyjmenuje pohoří a nížiny  popíše tok řeky od pramene po ústí

Česká republika  Naše vlast – parlament, zákony  Státní symboly, prezident  Povrch ČR – pohoří  Vodstvo

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Př – rostliny a zvířata daného regionu Čt – místní pověsti

248



Verze 3.0

 zná pojmy – úmoří, povodí, rozvodí  vyjmenuje naše významné řeky, popíše jejich tok  zná největší rybníky a jezera, přehrady Česká republika  Počasí, podnebí  Půdy a zemědělství  Nerostné bohatství – průmysl  Životní prostředí

Žák by měl uměl:  ví, co ovlivňuje počasí (teplota,srážky, proudění vzduchu, sluneční svit)  popíše roční období a změny, které přináší; zná nadmořskou výšku  ví, jak vzniká půda; chápe její důležitost a ochranu  popíše, které suroviny se těží v okolí, zná důležité podniky v regionu  zná zásady ochrany přírody a některé chráněné druhy rostlin a živočichů

Putování po České republice  Praha a její okolí  Střední Čechy  Východní Čechy  Severní Čechy  Západní Čechy  Jižní Čechy  Českomoravská vrchovina  Severní Morava  Brno, Střední a jižní Morava

Žák by měl umět:  vypráví o Praze, zná historii, památky, zná osobně některá místa, ví o současnosti – obchod, průmysl, vzdělání, doprava  zná polohu jednotlivých regionů (krajů) ČR  zná významná města regionu,zná jejich historii; popíše, čím jsou zajímavá  popíše povrch oblast

Př – roční doby Př – chráněné druhy živočichů a rostlin; Ochrana přírody

249



Verze 3.0

 zná podnebí a vodstvo (řeky)  zná hospodářství dané oblasti  popíše cestovní ruch, rekreaci Obrazy z českých dějin – 1.část (2.část – 5.ročník)  Dávní Slované – kupec Sámo  Velkomoravská říše  Konstantin a Metoděj  Přemyslovská knížata - na úsvitu  Kníže Václav a Boleslav  Slavníkovci a Svatý Vojtěch  Oldřich a Božena  Břetislav a Jitka  Dědičný královský titul  Anežka Česká  Král železný a zlatý  Poslední přemyslovci

Žák by měl umět:  vypráví příchodu Slovanských kmenů, zná první slovanský stát – Velkomoravskou říši  vypráví o šíření křesťanství  zná nejstarší pověsti  zná první doložené knížectví  popíše románskou stavbu  zná historii zavraždění knížete Václava  ví, kdy se stali Přemyslovci dědičnými králi v Čechách a na Moravě  popíše gotický sloh, známé stavby  vypráví o období vlády Přemyslovců

Čt – nejstarší příběhy a pověsti z Čech

250



Verze 3.0

Ročník: 5.

Učivo

Výstup

Lucemburkové na českém trůně  Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna  Karel IV. – otec vlasti

Žák by měl umět:  ví, že po vymření Přemyslovců nastoupil Jan Lucemburský  vypráví o životě Karla IV.  vypráví o středověkém životě  vyhledává informace o naší minulosti Žák by měl umět:  zná Husovy myšlenky o reformě církve; ví, kdy byl upálen  popíše taktiku husitů v boji s křižáky  zná významné bitvy, Jana Žižku

VMEGS – Jsme Evropané

Život po husitských válkách  Zikmund Lucemburský  Král Jiří z Poděbrad

Žák by měl uměl:  vysvětlí, co se dělo po skončení husitských válek v českém království  vypráví o vládě Jiřího z Poděbrad

VMEGS

Jagellonci na českém trůně  Vladislav Jagellonský

Žák by měl umět:  popíše, jaké bylo období vlády Jagellonců  zná významné stavby vrcholné gotiky

VMEGS

Husitské války  Mistr Jan Hus – jeho upálení  Husitské války

Poznámky


VMEGS

251


Na počátku vlády Habsburků  Ferdinand I. Habsburský  Renesance  Rudolf II.

České země po bitvě na Bílé hoře  Povstání proti Habsburkům  Třicetiletá válka  Jan Ámos Komenský  Život po třicetileté válce  Baroko Marie Terezie, Josef II.  Vláda císařovny Marie Terezie  Osvícený panovník Josef II. Rakousko – Uhersko  Národní obrození  Buditelé českého národa  Osobnosti kultury  Technické vynálezy


Žák by měl umět:  vypráví o rozvoji vzdělanosti, obchodu a zemědělství v době nástupu Habsburků  popíše hlavní rysy renesance, jmenuje významné stavby  vypráví o vědeckých a uměleckých zálibách Rudolfa II. – astronomové, alchymisté, sochaři, malíři Žák by měl umět:  ví,jaké měla důsledky bitva na Bílé hoře - 1620  zná základní myšlenky a dílo J. A. Komenského  vypráví, jak se třicetiletá válka projevila na českém národě, jazyku Žák by měl umět:  ví, které změny provedla Marie Terezie a proč  zná reformy a jejich význam za vlády Josefa II. Žák by měl umět:  zná význam národního obrození  vypráví o založení Národního divadla  zná některé kulturní osobnosti 19. století, jejich dílo ( píseň Kde domov můj)  popíše nejdůležitější vynálezy 19. století

Verze 3.0

VMEGS

VMEGS

VMEGS

VMEGS

252


První světová válka  Vznik první světové války, zapojení států  Rozpad Rakouska-Uherska  Vznik samostatného českého státu


Žák by měl umět:  vypráví o událostech první světové války  zná význam vzniku samostatného českého státu Žák by měl umět:  popíše život lidí za první republiky  chápe význam pojmů – demokratický stát, volby, rovnoprávnost  vypráví o životě T.G. Masaryka

VMEGS

Druhá světová válka  Napadení Čech a Moravy  Vznik Protektorátu Čech a Moravy  Zavření českých vysokých škol  Pojmy – fašismus,gestapo, koncentrační tábor, partyzánský boj  Problematika židů  Lidice, Ležáky  Porážka Německa, osvobození

Žák by měl umět:  na přiměřené úrovni popíše průběh druhé světové války  vysvětlí pojmy fašismus, gestapo, koncentrační tábor, partyzánský boj  zná tragické události v Lidicích, Ležácích  chápe význam státního svátku – dne osvobození

VMEGS

Obnova Československa  Znárodňování po válce  Totalitní vláda komunistů  Ztráta lidských svobod  Cenzura

Žák by měl umět:  vysvětlí změny ve společnosti  zná pojmy totalitní vlády, cenzura  chápe a porovnává život lidí v období vlády komunistické strany s dneškem – na obecné úrovni i ve své obci

Samostatné Československo  První republika a její součásti  Pojem demokratický stát, volby, rovnoprávnost  První prezident T.G. Masaryk

Verze 3.0

VMEGS

253



Verze 3.0

Návrat k demokracii:  Sametová revoluce 17.11.1989  Odstoupení komunistické vlády  Prezident Václav Havel, Václav Klaus  Návrat svobody a demokracie  Budování tržní ekonomiky  Soukromé a státní vlastnictví  1993 – vznik České republiky

Žák by měl umět:  popíše události sametové revoluce  chápe st. svátek 17.11. – den boje za svobodu a demokracii  zná jména prezidentů současné doby  stručně popíše změny ve společnosti a v hospodářství (soukromé, státní vlastnictví)  zná vznik samostatné ČR

VDO – občan, stát, demokracie, svoboda

Putování po Evropě  Planeta Země – poledníky, rovnoběžky, pevniny a oceány  Evropa  Nížiny a hory v Evropě  Podnebí v Evropě  Vodstvo v Evropě  Evropské státy – hlavní města  Sousední státy (Německo, Rakousko, Polsko, Slovensko)

Žák by měl umět:  popíše globus – rovnoběžky a poledníky, polokoule, severní a jižní pól  popíše světadíly a oceány – ukáže na mapě  zná a popíše podnebné pásy  na mapě popíše a ukáže Evropu, její hranice, poloostrovy a ostrovy  popíše povrch Evropy – hory, nížiny  na mapě ukáže a vyjmenuje oceány, moře a evropské řeky, ví které naše řeky se do nich vlévají a do kterých moří ústí  pokouší se najít a popsat evropské státy, zná některá hlavní města  zná sousední státy – jejich hlavní města, polohu, povrch, řeky, průmysl, jiná velká města a zajímavosti  vypráví zážitky z vlastního cestování  porovnává svůj region, vyhledává regionální zvláštnosti

VMEGS – Žijeme na Zemi; Jsme Evropané

254



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Škola a rodina  Škola  Rodina

Žák by měl umět:  orientovat se ve škole a nejbližším okolí, pojmenovat jednotlivé učebny  orientovat se ve třídě, pojmenovat jednotlivé předměty a učební pomůcky  pojmenovat jednotlivé členy rodiny  vyprávět o vlastní rodině

Čas     

Žák by měl umět:  pojmenovat části dne, popíše svůj denní režim  určit kolik je hodin  rozlišit děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti  vyjmenovat dny v týdnu, znát a používat pojmy – včera, dnes, zítra; rozlišit pracovní a víkendové dny  orientovat se v kalendáři  vyjmenovat měsíce v roce a přiřadit ke správnému ročnímu období  vyprávět, co dělají lidé v různých ročních obdobích  znát pojmy – slunce, měsíc, hvězdy, Země, vesmír  popsat zvyky o Vánocích a

Den, jeho části Týden Měsíce Roční období Rok – významné dny, svátky

Poznámky


Vv – roční období, svátky během roku Čt – svátky během roku, roční období, tematické texty

255



Verze 3.0

Velikonocích Základy orientace  Plán  Mapa  Světové strany

Domov a jeho okolí  Krajina, kde bydlím  Voda v krajině  Doprava v krajině  Jak se chovat na silnici  Co se může stát  Naše okolí  Památné objekty v obci  Památky v naší krajině  Pověsti a pohádky  Lidská obydlí dříve a nyní  Životní prostředí 


Žák by měl uměl:  rozlišit obec a město, určit důležité budovy, vědět k čemu slouží  popsat svou cestu do školy  orientovat se v místě svého bydliště  nakreslit jednoduchý půdorys  nakreslit jednoduchý plán obce, třídy…  znát význam barev na mapě  orientovat se v základních značkách na mapě  znát základní světové strany Žák by měl umět:  popsat krajinu, určit orientační body  znát pojmy – řeka, rybník, přehrada, moře; popsat tok řeky  rozlišit druhy dopravy, orientovat se v jízdním řádě  znát pravidla silničního provozu a základní značky  znát důležitá telefonní čísla, nacvičit oznámení nehody  znát významné památky v obci, seznámit se s místními pověstmi  vědět, co znečišťuje životní prostředí a jak ho chránit Žák by měl umět:  opakovat a užívat osvojené poznatky

M – geometrické obrazce, jednoduchý půdorys Vv - mapy

VV- dopravní značky Př – ochrana životního prostředí

256



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Domov a jeho okolí  Rodina  Chování ve společnosti  Práce lidí  Orientace v obci  Životní prostředí

Žák by měl umět:  pojmenovat členy rodiny, určit narozeniny, orientovat se v kalendáři a čase  znát pravidla slušného chování  poznat různé lidské činnosti  orientovat se v obci, na plánu a mapě, popsat cestu do školy  znát světové strany – hlavní i vedlejší  znát význam základních barev a značek na mapě  určit orientační body v okolí  vědět, co znečišťuje prostředí, ochrana Žák by měl umět:  rozlišit pojmy domov a vlast  vyprávět o svém domově  poznat státní symboly

Vlast  Můj domov, moje vlast  Státní symboly

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Vv – plán, mapa M – jednoduché půdorysy

Čt – tematické texty, pověsti

257



Nad mapou České republiky  Hranice státu  Praha  ČR – přírodní podmínky  Přírodní podmínky – Čechy; Morava a Slezsko  ČR – největší města, oblasti  Největší města – Čechy; Morava a Slezsko

Žák by měl umět:  poznat na mapě státní hranici, znát e sousední státy  znát hlavní město, určit jeho polohu na mapě; znát významné kulturní a historické památky Prahy  podle mapy určit hory, nížiny a řeky ČR – popsat jednotlivé oblasti  znát a najít na mapě největší města jednotlivých oblastí

Naše země v dávných dobách  Život lidí v pravěku  Staří Slované  Velkomoravská říše  Karel IV.

Žák by měl umět:  orientovat se v čase – rozlišit minulé události od současných  vyprávět podle obrázků ,jak žili lidé v pravěku  popsat podle obrázků život starých Slovanů  znát Cyrila a Metoděje, jejich význam (křesťanství)  znát základní informace o Karlu IV.




Verze 3.0

Čt – Praha - pověsti

Žák by měl umět:  opakovat a užívat osvojené poznatky

258



Verze 3.0

5.8. Dějepis Charakteristika vzdělávacího předmětu Předmět dějepis se uskutečňuje až na druhém stupni, rámcově navazuje na některá témata zařazená na prvním stupni do vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Předmět má umožnit žákům získat základní poznatky o dějinném vývoji lidstva (především českého národa), seznámit je s významnými osobnostmi a historickými událostmi. Důraz je kladen na 19. a 20. století, kde leží kořeny většiny současných společenských jevů. Přiměřeně rozvíjí komunikační schopnosti žáků. Předmět zahrnuje tyto tematické celky: Člověk v dějinách, Počátky lidské společnosti, Nejstarší civilizace, Kořeny evropské kultury, Křesťanství a středověká Evropa, Objevy a dobývání, Počátky nové doby, Moderní společnost, Moderní doba, Rozdělený a integrující se svět.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti Člověk a společnost směřuje k: 

rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, k utváření a upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře



odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, k promýšlení jejich souvislostí a vzájemné podmíněnosti v reálném a historickém čase



hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a k jejich porovnávání s obdobnými či odlišnými jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku



utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost



rozlišování mýtů a skutečnosti, k rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a hodnocení faktů i ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti



vytváření schopnosti využívat jako zdroj informací různorodé verbální i neverbální texty společenského a společenskovědního charakteru

259



Verze 3.0



rozvíjení orientace v mnohotvárnosti historických, sociokulturních, etických, politických, právních a ekonomických faktů tvořících rámec každodenního života; k poznávání a posuzování každodenních situací a událostí ve vzájemných vazbách a širších souvislostech včetně souvislostí mezinárodních a globálních



úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství



získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti



utváření vědomí vlastní identity a identity druhých lidí, k rozvíjení realistického sebepoznávání a sebehodnocení, k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí



utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti



rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci



uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv

Průřezová témata, která prolínají dějepisem: VDO – demokracie, despocie, tyranie, občanská práva, náboženská nesnášenlivost, tolerance, občanská společnost, formy vlády, rasismus, EV – člověk a příroda, první civilizace a příroda, průmyslová revoluce a její vliv na přírodu OSV – komunikace, sociální dovednosti, mezilidské vztahy, kooperace, kreativita MDV – komunikace a kooperace, práce s tiskem, internetem, vyhledávání, třídění a posuzování informací MKV – sbližování a prolínání kulturních vlivů, stereotypy, poznávání jiných kultur EGS – integrace Evropy, křížové výpravy, mír

260



Verze 3.0

Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny v dějepise: Kompetence k učení: 1. vyhledávat, třídit a propojovat informace, odlišovat podstatné od nepodstatného 2. procvičovat adekvátní používání terminologie, symbolů, znaků 3. uvádět věci a poznatky do souvislosti, prolínaní vědomostí 4. propojovat do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí 5. pracovat s učebními materiály, pomůckami Kompetence k řešení problémů: 1. objevovat, řešit a vyslovovat závěry, učit je obhajovat 2. upozornit na chybu, hledat správné řešení, nápravu, poznat význam kontroly, zpětné vazby 3. řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, vyhledávat informace vhodné k řešení problémů 4. umožnit zjištění, že problém může mít více řešení 5. překonávat nezdary a překážky, nenechat se odradit Kompetence komunikativní: 1. dokázat formulovat své myšlenky, poznatky a názory ústně i písemně v logickém sledu 2. procvičovat dovednost ústně i písemně prezentovat výsledky práce skupiny 3. naslouchat pokynům, porozumět obsahu sděleného, dotázat se na doplňující informaci 4. formulovat a klást otázky k danému tématu, reagovat na myšlenky, názory a podněty druhých 5. rozšiřovat si slovní zásobu v osvojovaných tématech, při pojmenování pozorovaných skutečností a při jejich používání ve vlastních projevech a názorech 6. klidně a věcně řešit konflikty a nedorozumění Kompetence sociální a personální: 1. při řešení zadávaných úkolů spolupracovat a vzájemně si pomáhat 2. podílet se na vytváření pravidel pro samostatnou práci i práci ve skupině, dvojicích, tato pravidla dodržovat 3. mít možnost projevit svůj názor, vlastní zkušenost 4. respektovat názor druhého i když je odlišný 5. zastávat při práci ve skupině různé role, uvědomit si určitou míru zodpovědnosti 6. dokázat prezentovat výsledky práce skupiny 7. řešením přiměřených úkolů dosahovat pocitu sebeuspokojení a sebeúcty 261



Verze 3.0

Kompetence občanské: 1. dodržovat pravidla bezpečnosti, předcházet různým nebezpečím, chránit si své zdraví a nacvičit chování za mimořádných situací 2. poznávat a chápat rozdíl mezi lidmi, učit se toleranci v jednání a chování, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci, chování v situacích ohrožení vlastního života a bezpečnosti druhých 3. dodržovat pravidla školního řádu, nést odpovědnost za své chování Kompetence pracovní: 1. pracovat podle pokynů, návodu, plánku 2. dodržovat pravidla hygieny a bezpečnosti práce při používání pomůcek a vybavení 3. umět dokončit práci, mít snahu zvládnout úkol, udržet pozornost 4. hodnotit práci svoji i druhých, využívat sebehodnocení, dokázat hodnocení přijmout 5. navrhovat řešení problémů a postupy činností 6. utvářet si pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržovat vymezená pravidla

262



Verze 3.0

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Dějepis Ročník: 6.

Učivo

Výstup

Úvod

Žák by měl umět:  vysvětlit smysl historického zkoumání, pokusit se uvést příklad potřebnosti, výhodnosti dějepisných znalostí  orientovat se na časové ose : rozlišit pojmy rok, století, tisíciletí, před naším letopočtem a našeho letopočtu Žák by měl umět:  vyjmenovat ve správném pořadí vývojové stupně člověka  na časové přímce znázornit ( dle údajů, ne zpaměti ) dobu jejich existence  uvést příklad naleziště na našem území

Pravěk Období přisvojovacího hospodářství. Starší doba kamenná  Nejstarší druh člověka – člověk zručný  Člověk vzpřímený  Člověk rozumný  Nejstarší lidé dnešního typu

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Z – práce s mapou

263


Období výrobního hospodářství. Mladší a pozdní doba kamenná  Mladší doba kamenná. Vznik zemědělství a chovu dobytka  Rozvoj rodové společnosti v mladší době kamenné  Pozdní doba kamenná. Rozvoj výroby  Vznik sousedských občin v pozdní době kamenné Střední Evropa v pravěku  Střední doba kamenná  Mladší doba kamenná STAROVĚK Staroorientální státy v Mezopotámii  Vznik sumerských měst  Vývoj sumerských městských států  Starobabylónská říše  Kultura staroorientálních států v Mezopotámii Starověký Egypt  Egyptský stát  Kultura starověkého Egypta Starověká Indie


Verze 3.0

Žák by měl umět:  u období uvádět, v čem se podoba a kvalita života měnila ve srovnání s předchozími obdobími.  vysvětlit změny ve společnosti provázející vývoj

OSV – počátky komunikace, mezilidské vztahy


Vv – hlavolamy M – číslice, desítková soustava

 vysvětlit rychlejší vývoj těchto oblastí na základě popisu přírodních podmínek  uvést obecné znaky hospodářského, společenského, kulturního vývoje  objasnit přínos starověkých států pro rozvoj světové civilizace

MKV – Etnický původ

Starověká Čína Střední Evropa v období nejstarších států  Pozdní doba kamenná ve střední Evropě  Doba bronzová ve střední Evropě 264


Období antiky Starověké Řecko  Příchod prvních řeckých kmenů. Období mykénské  Počátek nového vývoje řeckých dějin. Doba homérská  Vznik řeckých městských států  Zakládání nových osad. Velká řecká kolonizace  Aténský stát za Solóna  Sparta  Boje Řeků za svobodu  Aténský stát za Perikla  Řecká vzdělanost a věda  Řecké umění  Peloponéská válka  Makedonie a její vzestup. Říše Alexandra Velikého Střední Evropa v době železné Starověký Řím a Evropa v době Římské  Počátky římského městského státu  Vývoj Říma do ovládnutí Itálie  Zápas Říma o vládu nad Středozemním mořem  Řím po ovládnutí Středomoří  Krize římské republiky. Spartakovo povstání  Občanské války. Konec římské republiky


Verze 3.0

Žák by měl umět:  na mapě prokázat základní orientaci ( Balkánský poloostrov – Řecko – Peloponés, Mykény, Atény, Kréta, Egejské moře, Malá Asie apod. )  uvést příklady, v čem byl v oblasti kultury přínos Řecka pro civilizaci  vyprávět o jednotlivých etapách řeckých dějin, především o: o Trójské válce a Odysseových dobrodružstvích o Životě v Aténách a Spartě o Řecko – perských válkách o Peloponéské válce o Alexandru Makedonském

Žák by měl umět:  popsat situaci ve střední Evropě v době železné Žák by měl umět:  na mapě prokázat základní orientaci ( Apeninský poloostrov - Řím, Tiber, Pád – nížina, Sicílie, Korsika, Středomoří apod. ).  vypráví o jednotlivých etapách římských dějin, především o : o Začátku republiky o Válkách s Kartágem o Spartakově povstání o Caesarovi a konci republiky

VDO - Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

265


     


Verze 3.0

o Vzniku císařství o Krizi císařství, pokusech o řešení, zániku říše Západořímské

Římské císařství a jeho rozkvět Krize římského císařství Evropa v době římské Zánik říše západořímské Římská vzdělanost a věda Římské umění

Ročník: 7.

Učivo

Výstup

Raný středověk  Vytváření středověké Evropy  Byzantská říše  Arabové a jejich výboje  Asijské země v období středověku  Křesťanství v raném středověku  Franská říše  Sámova říše a vznik prvních států na našem území  Vrcholný rozmach Velkomoravské říše  Počátky českého státu  Slovensko v uherském státě  Vznik a rozmach Kyjevské Rusi  Státy jižních Slovanů  Vznik států ve střední Evropě  Nájezdy vikingů a vznik středověké

Žák by měl umět:  charakterizovat hospodářský úpadek a sociální změny v souvislosti s úpadkem a pádem římské říše  popsat význam křesťanství pro vznik středověkých států  charakterizovat kulturu a společnost doby velkomoravské  rozpoznat znaky románského slohu

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy VDO – Občan, občanská společnost a stát

266


Anglie a Francie  Křížové výpravy  Společnost a hospodářský život v českém státě v období raného středověku  Vrchol českého státu v raném středověku  Románská kultura Vrcholný středověk  Život zemědělců  Vznik měst a jejich význam  Středoevropská velmoc posledních Přemyslovců  Růst významu středověkých měst  Boje mezi Francií a Anglií o nadvládu v západní Evropě  Vpád Mongolů do východní Evropy  Slovensko v období rozmachu uherského státu  Kulturní vývoj ve znamení gotického slohu  Český stát v době Karla IV.  Česká společnost v předhusitské době  Mistr Jan Hus  Počátky husitské revoluce  Husitská vítězství  Výsledky husitské revoluce a její význam  Husitství na Slovensku  Vláda Jiřího z Poděbrad  Porobení jižních Slovanů osmanskými


Verze 3.0

Žák by měl umět:  vysvětlit změny ve způsobu života ve městech  poznat a popsat gotickou kulturu  charakterizovat vládu Karla IV.  vysvětlit náboženské problémy, které vyústily v husitské hnutí  popsat historický význam mistra Jana Husa  za pomocí mapy dokáže určit nejvýznamnější místa husitských bojů  popsat poměry v českých zemích v době vlády Jagellonců

267


  


Verze 3.0

Turky a konec byzantské říše Vznik španělského království Renesance a humanismus v Itálii Český stát a Slovensko pod vládou Jagellonců

Pozdní středověk  Asijské země na sklonku středověku  Zámořské objevy  Pokroky ve výrobě a v obchodu  Reformace ve střední Evropě  Evropské státy a šíření reformace  Evropská kultura v 16. století a počátek protireformace  Nástup Habsburků na český trůn  Česká kultura v16.století  Útoky Turků a obrana proti jejich výbojům  Sjednocení ruského státu a jeho vítězství nad Tatary  Nizozemský odboj proti španělské nadvládě  Obrana proti Habsburkům v západní Evropě  Boj českých stavů proti habsburským panovníkům  Třicetiletá válka  České země a Slovensko za třicetileté války

Žák by měl umět:  ukázat na mapě cesty zámořských plaveb a objasnit jejich význam

Z – Vyhledávání objevených území, cest kudy se plulo

 popsat změny ve výrobě  charakterizovat postavení českých zemí v habsburské monarchii  objasnit příčiny a důsledky vzniku třicetileté války

VDO - Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování OSV – hodnoty, postoje

268



Verze 3.0

 Počátky kapitalismu v Anglii  První období koloniálního vykořisťování

Ročník: 8.

Učivo

Výstup

Osvícenský absolutismus  Duchovní pozadí osvícené doby  Velká Británie a počátky britského impéria  Vznik Spojených států amerických  Svatá říše římská národa německého  Mocenský vzestup Pruska  Slezské války  Vnitřní proměna habsburské monarchie: reformy Marie Terezie a Josefa II.  České země v druhé polovině 18. století  Rusko za Kateřiny II.  Dělení Polska Velká francouzská revoluce  Konec absolutismu ve Francii  Konstituční monarchie ve Francii  Republika a jakobínská hrůzovláda  Direktorium a konzulát  Císařství Napoleona I.

Žák by měl umět:  objasnit vliv osvícenství na hospodářský, společenský a kulturní rozvoj našich zemí a ostatních států Evropy  charakterizovat postavení českých zemí v habsburské monarchii

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Z – orientace na mapě VDO – Občan, občanská společnost a stát

 popsat situaci ve Francii  vysvětlit význam francouzské revoluce  objasnit vliv Napoleona I. na vývoj Evropy

269


Ponapoleonská Evropa  Vídeňský kongres  Průmyslová revoluce a zrod kapitalistické společnosti  Červencová revoluce a vznik Belgie  Neklid ve východní a jihovýchodní Evropě  Habsburská monarchie a česká společnost v době metternichovského absolutismu Revoluce 1848/1849  Revoluce ve Francii  Pokus o sjednocení Německa a Itálie  Habsburská monarchie a české země Porevoluční Evropa  Viktoriánská Anglie a Francie císaře Napoleona III.  Sjednocení Itálie a Německa  Habsburská monarchie v druhé polovině 19. století  České země v druhé polovině 19. století Imperiální doba  Imperialismus a kolonialismus  Vzestup Spojených států amerických  Rusko za posledních Romanovců  Nová asijská velmoc Japonsko Kapitalistická společnost a kultura před první světovou válkou  Kapitalistická společnost  Měšťanská kultura a civilizace  České země před první světovou válkou


Verze 3.0

 popsat uspořádání Evropy po Vídeňském kongresu

 popsat průběh a výsledky revoluce 1848/1849

 charakterizovat důsledky průmyslové revoluce pro společnost

MKV – Kulturní diference

270


První světová válka  Dohoda proti Dvojspolku  Průběh první světové války  Ruské revoluce a vítězství Dohody  Češi za první světové války


Verze 3.0

 popsat příčiny a průběh první světové války  popsat důsledky první světové války pro mocenské uspořádání Evropy

Ročník: 9.

Učivo                

Výstup Poválečné uspořádání světa Vznik Československé republiky Charakteristické rysy československé demokracie Poválečná krize Komunismus a fašismus Poválečná obnova a nástup „zlatých 20. let“ Léta prosperity v ČSR Léta krize v ČSR Světová hospodářská krize Nástup nacismu v Německu Ohrožení demokracie totalitou Vývoj v SSSR Nebezpečí nového válečného konfliktu Rozpad versailleského systému Obrana demokracie a republiky Kultura a věda v první republice

Poznámky


Žák by měl umět:  popsat důsledky válečné katastrofy a jejich vliv na poválečný vývoj v Evropě  objasnit vznik ČSR  vysvětlit vliv světové hospodářské krize na rozvoj fašismu, nacismu a komunismu

271


Druhá světová válka  Vypuknutí druhé světové války  Západní tažení  Bitva o Anglii  Napadení sovětského svazu  Obrat ve vývoji druhé světové války  Od Mnichova k okupaci  Nebezpečí totality ve druhé republice  14. a 15. březen 1939  Co byl protektorát?  Život v protektorátu  Národ se bránil  Formy odboje  Heydrichiáda  Zahraniční odboj  Českoslovenští vojáci na frontách druhé světové války  Cesta ke svobodě  Závěrečné etapy druhé světové války  Charakteristické rysy druhé světové války Evropa a svět po roce 1945  Důsledky druhé světové války  Mír po válce  Řešení německé otázky  Poválečné Československo do květnových voleb 1946  Život po válce  Osud národnostních menšin v ČSR  Evropa na rozcestí  Prohra československé demokracie  Kultura a duchovní vývoj v Československu 19451948


Verze 3.0

 objasnit příčiny vypuknutí války  popsat průběh druhé světové války, válečné operace, používané zbraně  charakterizovat složitost životních podmínek lidí

 vysvětlit představy o poválečném uspořádání světa a Evropy  orientovat se v problematice odsunu německého obyvatelstva  charakterizovat převrat v Československu roku 1948, nástup komunismu a jeho důsledky pro společnost  popíše rozdělení světa na východ a západ

OSV Utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost

272


           

Upevnění sovětského bloku Komunistické Československo Protikomunistický odboj Poúnorový exil a lidé doma Změny v Evropě na přelomu 50. a 60. let Pád mýtu o socialismus v Československu Léta uvolnění Pokus o nápravu systému v Československu v roce 1968 Normalizace v Československu Mezinárodní vývoj od 60. let Konec nesvobody Češi a Slováci na cestě k sametové revoluci


Verze 3.0

.

 charakterizovat význam roku 1989


Výstup

Počátky lidské společnosti

Žák by měl:

Pravěk 

úvod do učiva



zrození lidstva

Poznámky


 získat představu o vědecké teorii vývinu člověka  umět uvést konkrétní příklady zdrojů informací o minulosti a jejich významu pro pochopení života a vývoje lidstva  mít představu o rozdílech způsobu života pravěkých a současných lidí  si uvědomit přechod od lovu k zemědělství 273




historické prameny

Doba kamenná, bronzová a železná  lovecký způsob života

pro rozvoj a vývoj člověka  umět podle obrázku popsat pravěká zvířata, způsob jejich lovu, zbraně, předměty denní potřeby a kultovní předměty  rozebrat příčiny vzniku prvních náboženství a kultů

 počátky zemědělství  kultura a počátky náboženství Nejstarší civilizace – Starověk



Verze 3.0

OSV – počátky komunikace, mezilidské vztahy

Z – práce s mapou

 Egypt, Řecko a Řím       

přírodní podmínky zemědělství řemesla společnost, náboženství vzdělání věda a umění kulturní památky

popsat přírodní podmínky a zeměpisnou polohu nejstarších civilizací  uvést základní znaky zemědělství v jednotlivých státech  charakterizovat důležitá řemesla starověkých států  popsat přínos vědy a umění pro vývoj lidstva

Vv – hlavolamy M – číslice, desítková soustava

VDO - Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

274



Verze 3.0


Výstup

Středověk a křesťanství

Žák by měl:

Raný středověk  způsob života a obživy Slovanů  Sámova říše  Velkomoravská říše  Konstantin a Metoděj  počátky českého státu  svatý Václav  románská kultura Vrcholný středověk       

české země za vlády Přemyslovců rozvoj řemesel, vznik měst a jejich význam český stát za vlády Lucemburků doba Karla IV. náboženství Jan Hus gotická kultura

 umět popsat život a vývoj Slovanů  uvést příčiny vzniku Sámovy říše  vědět o prvních státních útvarech na našem území  být seznámen s náboženským a kulturním přínosem Konstantina a Metoděje  mít základní poznatky z období počátku českého státu  seznámit se, se základními rysy románského slohu

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy EV – vliv člověka zemědělce na přírodu

VDO – Občan, občanská společnost a stát

Žák by měl umět:  popsat způsob života za vlády Přemyslovců  vysvětlit změny ve způsobu života ve městech  rozebrat rozkvět českého státu v době lucemburské  charakterizovat vládu Karla IV.  určit význam církve ve středověku  popsat historický význam mistra Jana Husa  uvést základní rysy gotického slohu

275


Husitství    

počátky husitské revoluce husitská vítězství výsledky husitské revoluce a její význam vláda Jiřího z Poděbrad


Verze 3.0

Žák by měl umět:  určit příčiny vzniku husitských válek  uvést nejvýznamnější osobnosti a vojevůdce husitských válek  charakterizovat vládu Jiřího z Poděbrad


Výstup

Novověk


Pozdní středověk   

poznávání světa, objevy a vynálezy renesance Kryštof Kolumbus - poznávání světa, objevení Ameriky  příčiny a vznik Habsburské monarchie  třicetiletá válka, bitva na Bílé hoře a její důsledky  J. A. Komenský  život v pobělohorské době  baroko Novověk   

osvícenský absolutismus v našich zemích reformy Marie Terezie a Josefa II selská rebelie

 ukázat na mapě cesty zámořských plaveb a objasnit jejich význam  poznat odraz renesance a humanismu v kultuře, myšlení a životě lidí  popsat příčiny vzniku habsburské monarchie  objasnit příčiny a důsledky vzniku třicetileté války  rozebrat odkaz J. A. Komenského jako politika, vědce i humanisty  popsat život v pobělohorské době  uvést základní rysy baroka Žák by měl umět:

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Z – Vyhledávání objevených území, cest kudy se plulo

VDO – monarchie

 objasnit vliv osvícenství na hospodářský, společenský a kulturní rozvoj našich zemí a ostatních států 276


  

počátky průmyslové a zemědělské revoluce František Palacký, obraz národního obrození revoluční rok 1848 - hospodářský rozvoj - česká kultura konce století

Moderní doba 


Evropy  popsat hlavní reformy vydané za vlády obou panovníků a jejich dopad na život společnosti  znát význam revolučního roku 1848  objasnit význam vynálezů, které ovlivnily rozvoj světa koncem 19. století  poznává hlavní postavy české kultury konce 19. století Žák by měl:

Verze 3.0

VDO – náboženská svoboda

 se seznámit s příčinami vzniku 1. světové války

začátek první světové války


Výstup

Nejnovější dějiny

Žák by měl:  umět popsat důsledky první světové války pro mocenské uspořádání Evropy  mít základní poznatky o vzniku samostatné Československé republiky  se seznámit se známými osobnostmi politického i kulturního života první republiky  poznat život na našem území za okupace Německa  poznat způsoby domácího i zahraničního odboje proti okupantům

        

konec první světové války vznik československého státu T. G. Masaryk – první prezident naší republiky osobnosti první republiky hospodářská krize nástup fašismu Mnichov, protektorát Čechy a Morava, Slovenská stát. Politický systém a hospodářství okupace domácí a zahraniční odboj

Poznámky


VDO – vznik samostatného státu

EGS – Nato 277


         

druhá světová válka osvobození ČSR poválečné Československo rok 1948 totalitní režim a odpor proti němu rok 1968 nové společenské poměry v Evropě události 1989 vznik České republiky vstup do EU

 znát příčinu, průběh a důsledky 2. světové války a nový politický vývoj v Evropě  charakterizovat poválečný vývoj v Československu  být seznámen s událostmi po roce 1968  chápat význam událostí v roce 1989 a vítězství demokracie v naší vlasti  mít základní poznatky o vzniku samostatné České republiky  být seznámen s významem EU


Verze 3.0

VDO – demokratický politický systém

EGS – vstup do EU

278



Verze 3.0

5.9. Přírodopis Charakteristika vzdělávacího předmětu Předmět Přírodopis navazuje na prvouku a přírodovědu na prvním stupni. Žáci se zde učí poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Dále se snažíme motivovat žáky k zájmu o přírodu, k vytváření odpovědných vztahů k přírodě, životu a ke zdraví.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti Člověk a příroda směřuje k: 

zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování



potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi



způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby



posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů



zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí



porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí



uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy



utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí

Průřezová témata, která prolínají přírodopisem: 279



Verze 3.0

EV - základní podmínky života (vzduch, voda, půda), hospodaření s přírodními zdroji, ekosystém moře, neobnovitelné zdroje energie, zemědělství a životní prostředí, ekosystém pole, ekologické zemědělství, lidské aktivity a změny v krajině, význam lesa OSV – výchova k zodpovědnosti, organizace vlastního času, cvičení smyslového vnímání, rozvoj schopnosti poznání, hledání pomoci při potížích EGS – mezinárodní smlouvy o ochraně životního prostředí Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny v přírodopisu: Kompetence k učení: 1. používat vhodné učební pomůcky a odbornou literaturu 2. využívat informací z různých zdrojů a současně v nich ověřovat správnost řešení 3. vyhledávat, třídit a propojovat informace, odlišovat podstatné od nepodstatného 4. zapojit do výuky co nejvíce smyslů využitím názorných pomůcek 5. propojovat do širších celků poznatky z jiných vzdělávacích oblastí 6. využívat vlastní zkušenosti a poznatky z jiných předmětů 7. získávat informace o přírodě, pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování Kompetence k řešení problémů: 1. objevovat, řešit a vyslovovat závěry, učit je obhajovat 2. upozornit na chybu, hledat správné řešení, nápravu, poznat význam kontroly, zpětné vazby 3. řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, vyhledávat informace vhodné k řešení problémů Kompetence komunikativní: 1. používat správné terminologie 2. dokázat formulovat své myšlenky, poznatky a názory ústně i písemně v logickém sledu 3. vytvářet příležitosti pro vzájemnou komunikaci k danému úkolu 4. procvičovat dovednost ústně i písemně prezentovat výsledky práce skupiny 5. naslouchat pokynům, porozumět obsahu sděleného, dotázat se na doplňující informaci 6. formulovat a klást otázky k danému tématu, reagovat na myšlenky, názory a podněty druhých 7. rozšiřovat si slovní zásobu v osvojovaných tématech, při pojmenování pozorovaných skutečností a při jejich používání ve vlastních projevech a názorech 8. klidně a věcně řešit konflikty a nedorozumění 280



Verze 3.0

Kompetence sociální a personální: 1. při řešení zadávaných úkolů spolupracovat a vzájemně si pomáhat 2. podílet se na vytváření pravidel pro samostatnou práci i práci ve skupině, dvojicích, tato pravidla dodržovat 3. mít možnost projevit svůj názor, vlastní zkušenost 4. respektovat názor druhého i když je odlišný 5. dokázat prezentovat výsledky práce skupiny Kompetence občanské: 1. budovat u sebe ohleduplný vztah k přírodě 2. dodržovat pravidla bezpečnosti, předcházet různým nebezpečím, chránit si své zdraví a nacvičit chování za mimořádných situací 3. poznávat a chápat rozdíl mezi lidmi, učit se toleranci v jednání a chování, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci, chování v situacích ohrožení vlastního života a bezpečnosti druhých 4. respektovat dodržování pravidel slušného chování Kompetence pracovní: 1. snažit se dokončit práci v dohodnutém čase a kvalitě 2. dodržovat pravidla hygieny a bezpečnosti práce při používání pomůcek a vybavení 3. utvářet si pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržovat vymezená pravidla 4. smysluplně využívat moderní informační technologie

281



Verze 3.0

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 6. Učivo

Výstup

Země – Živá planeta  Vznik Země  Vývoj Země  Organické a anorganické látky  Vznik a vývoj atmosféry  Člověk mění složení atmosféry  Počasí a podnebí  Člověk mění podnebí planety  Vznik světa  Čas  Budoucnost zemského systému  Vzájemné vztahy organismů v přírodě  Uspořádání živého světa  Jednobuněčnost a mnohobuněčnost  Uvnitř buňky  Výživa buňky  Rozmnožování

Žák by měl umět:  zhodnotit vliv jednotlivých sfér Země na vznik a vývoj života  vysvětlit čím člověk přispívá ke změně podnebí planety (skleníkový jev)  uvést v čem se shodují (odlišují) jednobuněčné a mnohobuněčné organismy  porovnat rostlinnou a živočišnou buňku (shodné a rozdílné znaky)

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy EV - základní podmínky života, voda, vzduch, půda Z – planeta Země

OSV – rozvoj schopností poznávání, vnímání

282


Bakterie

Žák by měl umět:  popsat podle obrázku bakterii  vyjmenovat příklady bakteriálních onemocnění

Houby  Kvasinky – houby jednobuněčné  Houby mnohobuněčné  Lišejníky

Žák by měl umět:  porovnat houby jednobuněčné – mnohobuněčné  rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby a porovná je podle charakteristických znaků  popsat stavbu lišejníkové stélky Žák by měl umět:  popsat prostředí, ve kterém žijí řasy  uvést příklady jednobuněčných a mnohobuněčných řas Žák by měl umět:  uvést příklady nejdůležitějších skupin prvoků a jejich zástupce

Nižší rostliny  Řasy jednobuněčné  Řasy mnohobuněčné

Živočichové  Prvoci – živočichové jednobuněční


Verze 3.0

Vv – kreslení hub

EV – ekosystém moře

283


Bezobratlí mnohobuněční živočichové  Žahavce  Ploštěnci  Hlísti  Měkkýši  Kroužkovci  Členovci  Klepítkatci  Korýši  Vzdušnícovci  Hmyz  Hmyz s proměnou nedokonalou  Hmyz s proměnou dokonalou  Ostrokožci

Žák by měl umět:  charakterizovat stručně znaky, stavbu a život vybraných živočichů  rozpozná přenašeče nakažlivých chorob


Verze 3.0

Z – rozmístění živočichů na Zemi

284



Verze 3.0

Ročník: 7.

Učivo

Výstup

Strunatci

Žák by měl umět:  rozlišovat a porovnávat vnější a vnitřní stavbu  objasnit na základě pozorování projevy živočichů v přírodě  uplatnit zásady bezpečného chování ve styku s živočichy  vysvětlit první pomoc při uštknutí hadem

Obratlovci  Paryby  Ryby  Druhy ryb  Obojživelníci  Plazi o Ještěři o Hadi o Želvy o Krokodýlové Ptáci  Stavba těla  Hnízdění, potrava, ekologie  Chování  Zástupci skupin Rostliny výtrusné  Mechy  Kapradiny  Přesličky a plavuně

Poznámky


Z – rozmístění živočichů(kontinenty)

Žák by měl uměl:  popsat stavbu těla ptáka  popsat život ptáků (hnízdění, potrava, …)  určit vybrané skupiny ptáků

Z – rozmístění živočichů(kontinenty)

Žák by měl umět:  poznávat a zařazovat vybrané zástupce podle charakteristických znaků

EV – neobnovitelný zdroj energie uhlí

285


Části rostliny  Stavba rostlin  Kořen  Stonek  List, květ, květenství  Opálení a oplození  Semena a plody  Rozmnožování rostlin Nahosemenné rostliny  Semenné rostliny  Zástupci jehličnanů  Les Krytosemenné rostliny dvouděložné  Listnaté stromy a keře  Pryskyřníkovité  Mákovité  Brukvovité  Mandloňovité  Jabloňovité  Růžovité  Bobovité  Miříkovité  Brutnákovité  Hluchavkovité  Lilkovité  Hvězdicovité


Verze 3.0

Žák by měl umět:  popsat stavbu rostliny  uvést praktické příklady funkcí jednotlivých orgánů rostlinných těl a jejich vtahu v rostlině jako celku  vysvětlit fyziologické procesy rostlin


Žák by měl umět:  poznávat a zařazovat naše jehličnany  dodržovat zásady chování v lesním ekosystému Žák by měl umět:  poznávat a zařazovat vybrané zástupce podle charakteristických znaků s pomocí atlasu  zhodnotit kladný i záporný vliv člověka na životní prostředí  popsat jak se starat a chránit přírodu  uvést příklady chráněných území v ČR

EV

Vv – výrobky z přírodních materiálů

286



Verze 3.0

Krytosemenné rostliny jednoděložné  Liliovité  Amarylkovité  Lipnicovité  Vstavačovité Rostliny a lidé  Exotické ovoce  Koření  Léčivé rostliny  Ochrana přírody  Chráněná území ČR

Vv – kresba letního ovoce EV

Ročník: 8.

287


Učivo

Výstup

Původ savců Vejcorodí a živorodí  Vejcorodí  Vačnatci Přehled hlavních skupin placentálních savců  Hmyzožravci  Letouni  Primáti  Hlodavci  Zajíci  Šelmy  Ploutvonožci  Chobotnatci  Lichokopytníci  Sudokopytníci  Kytovci Rozšíření zvířat Domestikace Etologie Ekologie Ochrana přírody Základy etologie


Původ a vývoj člověka

Žák by měl umět:  objasnit dvě varianty vzniku člověka – stvoření podle bible a Darwinovu vývojovou teorii  vyjmenovat ve správném pořadí


Poznámky

Verze 3.0

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy OSV

 rozlišit a porovnat vnější a vnitřní stavbu těla savců  rozdělit pomocí základních znaků savce do hlavních skupin  uvést příklady domestikovaných savců  uplatnit zásady bezpečného chování ve styku se živočichy

288



Verze 3.0

vývojové stupně člověka Soustava opěrná  Lebka  Páteř  Hrudník  Kostra končetin  Stavba kosti a její růst  První pomoc při zlomeninách Soustava pohybová Tělní tekutiny  Tkáňový mok  Míza  Krev  Složení krve  Krevní skupiny  Krevní transfuze Soustava oběhová  Činnost srdce  Krevní oběh  Cévy  Krevní tlak  První pomoc při krvácení Nakažlivé nemoci  Viry  Bakterie  Obrana organismu proti infekci Soustava dýchací  Stavba a činnost dýchací soustavy  Onemocnění dýchacích cest Soustava trávicí

OSV Žák by měl umět:  objasnit stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla  vysvětlit funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla  posoudit význam péče o jednotlivé orgánové soustavy  rozlišit mezi běžnými, infekčními a civilizačními chorobami  objasnit vznik a vývin jedince od početí až do stáří  vysvětlit zásady první pomoci umělého dýchání z plic do plic

289



Verze 3.0

 Dutina ústní, hltan, jícen  Žaludek  Tenké střevo  Játra  Vstřebávání  Tlusté střevo Přeměna látek a energií  Výživa  Hygiena potravy Soustava vylučovací Kůže  Péče o kůži Soustava nervová  Stavba nervové soustavy  Reflexy  Mícha mozek  Mícha  Mozek Soustava žláz s vnitřním vyměšováním Hygiena duševní činnosti  Toxikomanie Smyslová ústrojí  Ústrojí zraku  Ústrojí sluchu  Ústrojí chuti  Ústrojí čichu  Ústrojí hmatu Vývin lidského jedince  Mužské pohlavní ústrojí  Ženské pohlavní ústrojí  Oplození 290


  


Verze 3.0

Nitroděložní vývin jedince Vývin jedince po narození Pohlavní choroby

Základy nauky o dědičnosti (genetiky)

Žák by měl umět:  uvést příklady dědičnosti v praktickém životě  vysvětlit podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti

Ročník: 9.

Učivo Země           

Výstup

Vědy o Zemi Jak vznikl svět? Stavba Země Pohyb kontinentů Tektonika Sopečná činnost a zemětřesení Magma a vyvřelé horniny Zvětrávání Eroze Usazené horniny Přeměněné horniny

Žák by měl umět:  zhodnotit vznik jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života  vysvětlit stavbu Země  rozpoznat podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny  rozlišit důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů  vysvětlit děj vrásnění, zemětřesení, sopečnou činnost  posoudit nebezpečí těchto dějů pro

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Z – planeta Země, sféry Země EV

291


 

Minerály a jejich vznik Suroviny

Historie Země  Člověk poznává Zemi  Prahory a starohory  Vznik života  Vývoj života  Symbiotická Země  Prvohory  Druhohory  Třetihory  Čtvrtohory  Geologický vývoj území České republiky  Koloběh hmoty a prvků  Kosmické vlivy  Geologická budoucnost Země          

Vývoj člověka Jak člověk měnil svět Co přináší zvyšování počtu lidí Půda jako zrcadlo krajiny Blahodárná a nebezpečná voda Vzdušný oceán Přírodní katastrofy Krajinné typy Tvorba krajiny Chráníme svět a pečujeme o něj


Verze 3.0

člověka  porovnat význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy  rozlišit hlavní půdní typy a půdní druhy v naší krajině  porovnat geologické území Českého masivu a Západních Karpat  zhodnotit kladný i záporný vliv člověka na životní prostředí  objasnit základní princip existence každého ekosystému

EGS

292



Verze 3.0


Výstup

Obecná biologie a genetika


Příroda a přírodniny     

přírodniny živé a neživé přírodní děje projevy a podmínky života vztah živé a neživé přírody význam rostlin a živočichů

Základní složení a struktura živých soustav  

buňka jednobuněčnost a mnohobuněčnou

 rozlišit přírodninu živou a neživou a roztřídit jejich zástupce  uvést základní přírodní děje charakteristické pro neživou přírodu  popsat vztah živé a neživé přírody  na praktických příkladech popsat význam rostlin a živočichů  provést jednoduchý nákres buňky a provést její popis  uvést rozdíly mezi jednobuněčnými a mnohobuněčnými organismy a říci příklady

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Z – planeta Země

EV – základní podmínky života, voda, vzduch, půda


Žák by měl:  se seznámit s pojmy pletiva, tkáně, orgány, orgánové soustavy  pochopit podstatu dědičnosti a přenos dědičných informací  umět uvést příklady nebezpečných virů a bakterií Orgány a orgánové soustavy

EV – geneticky upravené potraviny, léčba vrozených 293


 

orgány a orgánové soustavy dědičnost

Viry a bakterie  

výskyt význam a praktické využití

Žák by měl:


Verze 3.0

vad

 umět popsat houby bez plodnic x s plodnicemi  umět uvést příklad vlivu na člověka a jiné organismy  mít představu o správném sběru a konzumaci hub  umět popsat první pomoc při otravě houbami

Biologie hub

Houby bez plodnic    

základní charakteristika vliv na člověka a ostatní živé organismy plíseň hlavičková stavba těla

Vv – kreslení hub  umět poznat základní druhy lišejníků

Houby s plodnicemi    

stavba těla hub výskyt, význam zásady sběru, konzumace první pomoc při otravě houbami Z – Země, tundra

Lišejníky 

výskyt a význam

294



Verze 3.0


Výstup

Biologie rostlin


Rostliny vyšší a nižší - třídění  

zástupci jednotlivých skupin rozdíly mezi rostlinami nižšími a vyššími

Poznámky


 popsat základní rozdíly mezi vyššími a nižšími rostlinami  uvést základní příklady řas a prostředí, ve kterém se nacházejí

Rostliny nižší - řasy  

význam řas hlavní zástupci

Vyšší rostliny – mechorosty a kapraďorosty    

hlavní zástupci rozmnožování životní prostředí význam mechorostů a kapraďorostů

Stavba, tvar a funkce rostlinného těla    

stavba těla rostlin kořen stonek list

 vysvětlit význam řas pro přírodu a člověka

EV – ekosystém moře

 rozlišit zadané zástupce na mechorosty a kapraďorosty  uvést způsob rozmnožování

EV – neobnovitelný zdroj energie uhlí

 popsat význam mechorostů a kapraďorostů v přírodě  charakterizovat jednotlivé části rostliny a jejich význam pro rostlinu

295


  

fotosyntéza, rozmnožování, růst

Rostliny semenné   

rostliny nahosemenné – jehličnany rostliny krytosemenné – listnaté stromy ekosystém les

Význam rostlin a jejich ochrana    

hospodářské rostliny léčivé rostliny jedovaté rostliny chráněné rostliny

Žák by měl:  mít představu o základních fyziologických procesech rostlin

Třídění živočichů


Žák by měl umět:  podle charakteristických znaků rozlišit hlavní zástupce nahosemenných a krytosemenných rostlin  určit význam lesa a jeho ochrany  uvést základní zástupce jednotlivých druhů hospodářských, léčivých, jedovatých a chráněných rostlin  říci význam léčivých rostlin pro člověka

EV – ekosystém les

Biologie živočichů

 

Verze 3.0

květ semeno plod

Základní fyziologické procesy rostlin 


 rozlišit základní skupiny živočichů a vyhledá jejich zástupce pomocí knih, atlasu

Z – deštný prales - Amazonie

zástupci jednotlivých skupin rozdíly u jednotlivých skupin živočichů 296



Verze 3.0

Prvoci Bezobratlí - ploštěnci   

stavba těla ploštěnců regenerace, obojetník životní prostředí a způsob života ploštěnců

Bezobratlí - cizopasníci  

cizopasníci vnitřní a vnější hygiena a ochrana zdraví

 charakterizovat stručně znaky, stavbu a život vybraných živočichů  rozpozná přenašeče nakažlivých chorob

Bezobratlí - měkkýši  

charakteristika jednotlivých skupin plži, mlži, hlavonožci stavba těla

Z – rozmístění živočichů (kontinenty)

Bezobratlí - kroužkovci  

stavba těla životní prostředí

Bezobratlí – členovci - pavouci  

stavba těla, funkce způsob života 297



Verze 3.0

Hmyz Hmyz žijící na poli a v půdě  

zástupci způsob života

EV – zemědělství a životní prostředí

Hmyz žijící v zahradách a sadech  


Hmyz žijící v lese  


EV – les, význam lesa

Hmyz žijící ve vodě a u vody  


Hmyz žijící v domácnosti  


EV – ochrana vody, význam

298



Verze 3.0

Živočišná společenstva   

stavba těla živočišné společenstvo způsob života


Výstup

Biologie živočichů

Žák by měl umět:  rozlišovat a porovnávat vnější a vnitřní stavbu

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Z – rozmístění živočichů na Zemi

Obratlovci - ryby    

stavba těla ryb druhy ryb význam ryb rozmnožování ryb

 objasnit na základě pozorování projevy živočichů v přírodě  uplatnit zásady bezpečného chování ve styku s živočichy

EV – vodní zdroje, moře Z, D – rybníkářství v Čechách

Obratlovci - obojživelníci  

stavba těla obojživelníků druhy obojživelníků

 vysvětlit první pomoc při uštknutí hadem 299





Verze 3.0

rozmnožování obojživelníků

Obratlovci – plazi   

stavba těla plazů rozmnožování plazů zástupci jednotlivých skupin

Obratlovci - ptáci   

stavba těla ptáků rozdělení ptáků zástupci jednotlivých skupin Žák by měl umět:

Obratlovci - savci   

stavba těla savců rozdělení savců zástupci jednotlivých skupin

Obratlovci – domácí zvířata 

hospodářsky významné druhy

Význam živočichů pro člověka, projevy jejich chování  

kriticky ohrožené druhy projevy chování živočichů

 do nákresu doplnit části těla ptáků a popsat jejich funkci  poznat i pomocí atlasu vybrané zástupce a dokáže je rozdělit do jednotlivých skupin podle charakteristických znaků  do nákresu doplnit části těla savců a popsat jejich funkci  rozdělit savce do jednotlivých skupin podle charakteristických znaků  z praxe uvést tradiční druhy domácích zvířat  uvést význam chovu zvířat pro člověka  na příkladech uvést bezpečné zacházení se zvířaty

EGS – ohrožené druhy, nezákonný lov

300



Verze 3.0

Biologie člověka Orgány a orgánové soustavy

Soustava opěrná    

kosti a jejich rozdělení spojení kostí kostra poranění a poškození kostí, první pomoc

 objasnit stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla  vysvětlit funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla

Soustava pohybová   

druhy svalů svalstvo kostry činnost svalstva

Soustava oběhová    

krev stavba a činnost srdce krevní oběh poruch krevního oběhu, zástava srdce

 posoudit význam péče o jednotlivé orgánové soustavy  vysvětlit zásady první pomoci umělého dýchání z plic do plic  objasnit vznik a vývin jedince od početí až do stáří

Soustava dýchací 301


  


Verze 3.0

stavba a činnost dýchací soustavy onemocnění dýchacích cest zástava dechu

Soustava trávící   

stavba a činnost trávící soustavy nemoci trávící soustavy správná výživa

Soustava vylučovací  

stavba nemoci vylučovací soustavy

Soustava kožní  

stavba kožní onemocnění, první pomoc

Soustava řídící   

žlázy s vnitřní sekrecí nervová soustava onemocnění nervové soustavy

Soustava smyslová 302


 


Verze 3.0

stavba a funkce onemocnění a poranění smyslového ústrojí (zrak, sluch)

Soustava rozmnožovací   

stavba rozmnožování nemoci

EV – ochrana vodních toků, voda jako základ pitného režimu

Vývoj jedince 

etapy vývoje jedince

303



Verze 3.0


Výstup

Neživá příroda

Žák by měl:

Země  

Sluneční soustava vznik a stavba Země

Horniny a nerosty   

nerosty horniny využití

Vnější a vnitřní geologické děje  příčiny a důsledky  příklady Půda    

typy a druhy půd vznik půdy hospodářský význam ochrana půdy

 se seznámit s postavením naší planety ve Sluneční soustavě a teorií vzniku Země  dokázat rozlišit jednotlivé vrstvy zemského tělesa  umět rozpoznat podle atlasu a charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny  rozlišovat horniny vyvřelé, usazené a přeměněné  se seznámit s důsledky působení vnějších a vnitřních geologických dějů

Poznámky


EV – ekosystémy, základní podmínky života



umět rozlišit hlavní půdní typy a druhy v přírodě  umět popsat hospodářský význam pudy a její ochranu  uvést příklady negativní činnosti člověka a její vliv na počasí a podnebí

304


Podnebí počasí ve vztahu k životu organismů  

přírodní katastrofy činnost člověka

Vývoj zemské kůry a organismů na Zemi   

období vývoje Země rozšíření a vývoj organismů vývoj člověka

Základy ekologie Organismy a prostředí   

ekosystémy les, louka, potok, … populace, společenstva, ekosystémy potravní řetězce a rovnováha v přírodě


Verze 3.0

 popsat charakteristické znaky jednotlivých období vývoje Země  přiřadit zástupce organismů k jednotlivým obdobím  se seznámit s etapami vývoje člověka  umět vysvětlit pojem ekosystém  vybrat zástupce z živočišné a rostlinné říše pro zadané ekosystémy (les, louka, …)  uvést jednoduché příklady potravních řetězců  popsat změny v přírodě vyvolané člověkem a objasnit jejich důsledky  poznat kladný a záporný vliv člověka na životní prostředí

EGS – spolupráce v otázkách ochrany životního prostředí

Ochrana přírody a životního prostředí    

činnost člověka – půda, voda, vzduch zdroje energie poločas rozpadu odpadků chráněná území

305


5.10.


Verze 3.0

Zeměpis

Charakteristika vzdělávacího předmětu Výuka zeměpisu na druhém stupni navazuje na výuku vlastivědy. Předmět by měl obohatit rozhled žáků o přírodní, hospodářské a sociální podmínky života lidí a to na území České republiky, Evropy a dalších světadílech. Žáci se také naučí samostatně pracovat s různými druhy map, statistickými údaji, Encyklopediemi, Internetem.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v oblasti Člověk a příroda směřuje k:  zkoumání přírodních faktů a jejich souvislostí s využitím různých empirických metod poznávání (pozorování, měření, experiment) i různých metod racionálního uvažování 

potřebě klást si otázky o průběhu a příčinách různých přírodních procesů, správně tyto otázky formulovat a hledat na ně adekvátní odpovědi



způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby



posuzování důležitosti, spolehlivosti a správnosti získaných přírodovědných dat pro potvrzení nebo vyvrácení vyslovovaných hypotéz či závěrů



zapojování do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním systémům, k vlastnímu zdraví i zdraví ostatních lidí



porozumění souvislostem mezi činnostmi lidí a stavem přírodního a životního prostředí



uvažování a jednání, která preferují co nejefektivnější využívání zdrojů energie v praxi, včetně co nejširšího využívání jejích obnovitelných zdrojů, zejména pak slunečního záření, větru, vody a biomasy



utváření dovedností vhodně se chovat při kontaktu s objekty či situacemi potenciálně či aktuálně ohrožujícími životy, zdraví, majetek nebo životní prostředí lidí 306



Verze 3.0

Průřezová témata, která prolínají předmětem zeměpis: OSV – rozvoj schopnosti poznávání, kreativita, jednání s lidmi jednotlivých národů, vlastní názor, národnostní menšiny, rasismus, osobní zodpovědnost za jednání v okolním prostředí MDV – snímky z kosmu, sběr a třídění údajů, kritické vyhodnocování informací EV – vliv člověka na utváření krajiny, klimatické změny, kvalita ovzduší, podmínky pro život, těžba a průmysl a jejich vliv na přírodu, ochrana přírody a kulturních památek, mezinárodní ekologické organizace EGS – oteplování, mezinárodní výzkum a spolupráce, migrační politika EU, postavení hospodářství ČR v rámci EU, cestovní ruch, mezinárodní organizace, styl života v evropských rodinách, mezinárodní smlouvy MKV – kulturní tradice, zvyky, náboženství, odlišné vnímání světa, politické a sociální konflikty VDO – respektování kulturních a etnických odlišností, volební systémy zemí Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny v zeměpisu: Kompetence k učení: 1. používat vhodné učební pomůcky a odbornou literaturu 2. využívat informací z různých zdrojů a současně v nich ověřovat správnost řešení 3. vyhledávat, třídit a propojovat informace, odlišovat podstatné od nepodstatného 4. zapojit do výuky co nejvíce smyslů využitím názorných pomůcek 5. propojovat do širších celků poznatky z jiných vzdělávacích oblastí 6. využívat vlastní zkušenosti a poznatky z jiných předmětů Kompetence k řešení problémů: 1. objevovat, řešit a vyslovovat závěry, učit je obhajovat 2. upozornit na chybu, hledat správné řešení, nápravu, poznat význam kontroly, zpětné vazby 3. řešit zadané úkoly, správně se rozhodovat v různých situacích, vyhledávat informace vhodné k řešení problémů Kompetence komunikativní: 1. používat správné terminologie 2. dokázat formulovat své myšlenky, poznatky a názory ústně i písemně v logickém sledu 3. vytvářet příležitosti pro vzájemnou komunikaci k danému úkolu 4. procvičovat dovednost ústně i písemně prezentovat výsledky práce skupiny 307



Verze 3.0

5. naslouchat pokynům, porozumět obsahu sděleného, dotázat se na doplňující informaci 6. formulovat a klást otázky k danému tématu, reagovat na myšlenky, názory a podněty druhých 7. rozšiřovat si slovní zásobu v osvojovaných tématech, při pojmenování pozorovaných skutečností a při jejich používání ve vlastních projevech a názorech 8. klidně a věcně řešit konflikty a nedorozumění Kompetence sociální a personální: 1. při řešení zadávaných úkolů spolupracovat a vzájemně si pomáhat 2. podílet se na vytváření pravidel pro samostatnou práci i práci ve skupině, dvojicích, tato pravidla dodržovat 3. mít možnost projevit svůj názor, vlastní zkušenost 4. respektovat názor druhého i když je odlišný 5. zastávat při práci ve skupině různé role, uvědomit si určitou míru zodpovědnosti 6. dokázat prezentovat výsledky práce skupiny 7. řešením přiměřených úkolů dosahovat pocitu sebeuspokojení a sebeúcty Kompetence občanské: 1. dodržovat pravidla bezpečnosti, předcházet různým nebezpečím, chránit si své zdraví a nacvičit chování za mimořádných situací 2. poznávat a chápat rozdíl mezi lidmi, učit se toleranci v jednání a chování, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci, chování v situacích ohrožení vlastního života a bezpečnosti druhých 3. dodržovat pravidla školního řádu, nést odpovědnost za své chování Kompetence pracovní: 1. pracovat podle pokynů, návodu, plánku, mapek 2. dodržovat pravidla hygieny a bezpečnosti práce při používání pomůcek a vybavení 3. umět dokončit práci, mít snahu zvládnout úkol, udržet pozornost 4. hodnotit práci svoji i druhých, využívat sebehodnocení, dokázat hodnocení přijmout 5. navrhovat řešení problémů a postupy činností utvářet si pracovní návyky v jednoduché samostatné i týmové činnosti, dodržovat vymezená pravidla

308



Verze 3.0

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět:

Zeměpis

Ročník: 6.

Poznámky


Učivo

Výstup

Planeta Země  Tvar a rozměry Země  Pohyby Země  Měsíc  Sluneční soustava  Slunce  Vesmír  Vývoj poznání o vesmíru

Žák by měl umět:  popsat Zemi a ostatní komponenty Sluneční soustavy  vysvětlit, jaké pohyby Země vykonává a co je jejich důsledkem

Př – Vznik Země, vývoj Země EV – Základní podmínky života; Vztah člověka k prostředí

Glóbus a mapa  Mapy  Poledníky a rovnoběžky  Určování zeměpisné polohy  Čas na zeměkouli  Znázorňování výškopisu a polohopisu na mapách  Práce s turistickou mapou  Místní krajina

Žák by měl umět:  objasnit pojmy mapa, měřítko mapy, zeměpisné souřadnice  orientovat se v turistické mapě

M – úhel Aj – My Town – Moje město

309


Krajinná a její základní části Litosféra  Stavba Země  Dno oceánu  Zemětřesení a sopečná činnost  Vznik pohoří  Zvětrávání a činnost větru  Působení povrchové tekoucí vody  Povrch Země


Verze 3.0

Žák by měl umět:  objasnit stavbu Země, dna oceánů, proces zemětřesení a sopečné činnosti, vznik pohoří, proces zvětrávání , činnost větru a působení povrchové tekoucí vody, ledovců a ledu na utváření zemského povrchu

 

orientovat se v jevech a procesech v atmosféře pracovat s pojmy počasí, podnebí,

310


Atmosféra  Počasí  Podnebí  Trvání dne a noci na Zemi  Teplotní pásy Hydrosféra  Oceány a moře  Pohyby mořské vody  Vodstvo na pevnině  Ledovce  Podpovrchová voda Pedosféra  Typy půd  Půda, její činitelé a struktura  Nebezpečí, která půdu ohrožují Biosféra  Tropické lesy  Savany  Pouště  Subtropické rostlinstvo  Stepi  Lesy mírného pásu  Tundra  Polární oblasti  Život ve vodách oceánu  Výškové stupně v krajině

 

   

podnebné pásy na Zemi vyhledat na mapě podnebné pásy


Verze 3.0

Př – Vznik a vývoj atmosféry, Člověk mění složení atmosféry

vysvětlit pojmy: oceány a moře, pohyby mořské vody, voda na pevnině, vodní toky, ledovce, podpovrchová voda vyhledat na mapě světové oceány orientovat se v procesech a rozvržení prvků pedosféry používat pojmy složení půdy, humus, typy a struktura půd, eroze pomocí tematických map pohovořit o oblastech tropů, subtropů, mírného pásu, polární a subpolární oblasti.

311



Verze 3.0

Afrika  Poloha, rozloha a členitost  Povrch Afriky  Podnebí  Vodstvo  Rostlinstvo a živočišstvo  Obyvatelstvo  Oblasti Afriky

Žák by měl umět:  charakterizovat polohu Afriky a její postavení ve světě  zhodnotit přírodní podmínky – povrch, klima, vodstvo

Př - Rostlinstvo a živočišstvo

Austrálie  Poloha, rozloha a členitost  Povrch  Podnebí  Vodstvo  Rostlinstvo a živočišstvo  Přírodní zdroje  Obyvatelstvo  Australský svaz

Žák by měl umět:  pomocí mapy vymezit region Austrálie, charakterizovat přírodní podmínky - klima, fauna, flora  zdůvodnit, proč většina obyvatel žije ve městech  zhodnotit ekonomiku Austrálie a její státní zřízení

Př - Rostlinstvo a živočišstvo

Tichý oceán a Oceánie

Žák by měl umět:  určit polohu a přírodní poměry Oceánie  srovnat společné a rozdílné znaky obyvatelstva, hospodářství a státního zřízení  vyhledat v mapách vybrané útvary a státy Oceánie: Havajské ostrovy, Nový Zéland, Papua-Nová Guinea, Rádži, Tahiti  vyhledat na glóbu a v mapách Tichý oceán 312


Antarktida


Verze 3.0

Žák by měl umět:  vyhledat na glóbu a v mapách Antarktidu  určit její geografickou polohu  popsat podnebí a přírodní podmínky v Antarktidě

Ročník: 7.

Učivo

Výstup

Úvod

Žák by měl umět:  určit zeměpisnou polohu jednotlivých oceánů, světadílů a jejich oblastí podle zeměpisných souřadnic, ale také z hlediska polohy na zemských polokoulích a podnebných pásech  porovnat rozlohu jednotlivých světadílů a oceánů  popisovat a srovnávat při čtení obecně zeměpisných map členitost a typické znaky přírodních poměrů jednotlivých světadílů a oceánů Žák by měl umět:  charakterizovat polohu Ameriky a její postavení ve světě

Světadíly a oceány Polární oblasti

Amerika  Amerika  Kanada

Poznámky


D – Nejstarší civilizace; Objevy a dobývání; Zámořské objevy 313


    

USA – státní zřízení a přírodní podmínky USA – lidé a hospodářství Mexiko Brazílie Argentina


 zhodnotit přírodní podmínky povrch, klima, vodstvo  uvést nejdůležitější státy  začlenit vybrané státy do jednotlivých regionů

Asie  Asie  Jihozápadní Asie  Jižní Asie  Jihovýchodní Asie  Východní Asie  Japonsko  Čína  Centrální Asie Rusko  Státní zřízení a přírodní podmínky  Lidé a hospodářství


Evropa  Evropa – obecně  Jižní Evropa  Itálie, Řecko, Španělsko, Portugalsko  Severní Evropa  Norsko, Švédsko, Finsko, Dánsko, Island, Estonsko, Lotyšsko, Litva  Západní Evropa  Velká Británie, Irsko, Francie  Země Beneluxu  Střední Evropa

Žák by měl umět:  vyhledat na mapě evropský kontinent, porovnat jej s ostatními  popsat členitost kontinentu a uvést okolní oceány  zhodnotit přírodní podmínky  uvést nejdůležitější státy Evropy  začlenit vybrané státy do jednotlivých regionů

Verze 3.0

EV – Vztah člověka k prostředí; Lidské aktivity a problémy životního prostředí MKV – Kulturní diference Př - Rostlinstvo a živočišstvo EV – Vztah člověka k prostředí; Lidské aktivity a problémy životního prostředí MKV – Kulturní diference

 charakterizovat polohu Asie a její postavení ve světě  popsat členitost kontinentu  zhodnotit přírodní podmínky (klima, vodstvo,…)  uvést nejdůležitější státy  začlenit vybrané státy do jednotlivých regionů

Nástěnné tabule + slepé mapy

D – Počátky lidské společnosti; Nejstarší civilizace; Kořeny evropské kultury: křesťanství, demokracie, právo, umění, věda Př - Rostlinstvo a živočišstvo Aj – The Weather počasí 314


    


Verze 3.0

Německo, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Alpské země Jihovýchodní Evropa Rumunsko, Bulharsko Východní Evropa Ukrajina, Bělorusko

Ročník: 8.

Učivo

Výstup

Česká republika


           

Poloha a rozloha Geologická stavba a povrch Geologické členění povrchu Podnebí a počasí Vodstvo Půdy Rozmístění rostlinstva a živočišstva Ochrana přírody a životního prostředí Obyvatelstvo Sídla Složky hospodářství Přírodní zdroje, nerostné suroviny, paliva

Poznámky


 určit geografickou polohu České republiky  rozlišit typy a průběh státní hranice se sousedními státy  porovnat rozlohu České republiky s ostatními evropskými státy  se orientovat na fyzické mapě České republiky, vyhledat v České vysočině a Karpatech hlavní pohoří  pojmenovat hlavní činitele, ovlivňující podnebí České republiky  rozlišit mezi podnebím a počasím, uvádí příklady vlivů na podnebí a 315


          

Těžební a energetický průmysl Hutnický průmysl Strojírenský průmysl Chemický průmysl Průmysl stavebních hmot Zemědělství, potravinářský průmysl Doprava Cestovní ruch Zahraniční obchod, služby obyvatelstvu Členství ČR v mezinárodních organizacích Oblasti – kraje České republiky o Praha o Středočeský kraj o Jihočeský kraj o Plzeňský kraj o Karlovarský kraj o Ústecký kraj o Liberecký kraj o Královéhradecký kraj o Pardubický kraj o Vysočina o Jihomoravský kraj o Zlínský kraj o Olomoucký kraj o Moravskoslezský kraj

            

počasí pojmenovat hlavní vodní toky a vyhledat je na mapě rozlišit mezi přírodními a umělými vodními nádržemi pojmenovat hlavní půdní typy na území ČR popsat skladbu a rozšíření lesních porostů popsat vývoj obyvatelstva v ČR rozdělit sídla podle určitých kritérií rozčlenit hospodářství do jednotlivých sektorů objasnit pojmy obnovitelné a neobnovitelné energie zhodnotit charakter zemědělství v ČR rozlišit mezi jednotlivými druhy dopravy popsat podmínky rozvoje cestovního ruchu v ČR objasnit základní pojmy zahraničního obchodu komplexně srovnat jednotlivé regiony ČR podle vybraných kategorií


Verze 3.0

D – úloha strojů v dějinách D – Počátky lidské společnosti, význam zemědělství pro rozvoj lidské společnosti Př – Základy ekologie, vlivy zemědělství na životní prostředí

316



Verze 3.0

Ročník: 9.

Učivo

Výstup

Společenský a hospodářský zeměpis


               



Obyvatelstvo světa, rozmístění podle ras, národů, jazykových skupin a náboženství

Společenské, sídelní a hospodářské poměry současného světa, globalizační procesy Migrace, urbanizace, sídlení aglomerace Hospodářské poměry současného světa Zemědělství, rybolov, lov

Lesní a vodní hospodářství Průmysl, nadměrná těžba, neobnovitelné suroviny Doprava a spoje Služby obyvatelstva Cestovní ruch Světový trh a mezinárodní obchod Soužití v multikulturní a společensky rozdílné společnosti

Politický zeměpis Státy světa – společné a odlišné znaky Svrchovanost států Průběh státních hranic Státy podle správního členění

 posoudit prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby  posoudit, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel  lokalizovat na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje  srovnávat předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit  srovnávat státy světa na základě podobných a odlišných znaků  lokalizovat na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické zájmy v konkrétních světových regionech  porovnávat a lokalizovat na mapách oblasti světového hospodářství

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy VDO - Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

317


      

 

 

Verze 3.0

Státní zřízení a formy vlády

Státy světa podle politického systému a politické moci Hlavní politické, vojenské a hospodářské organizace a seskupení OSN, EU Odlišný stupeň rozvoje států

Ohniska politických, národnostních a náboženských konfliktů Nové státy na mapě světa

Krajina a životní prostředí 


Společenské a hospodářské vlivy na krajinu a životní prostředí Typy krajin – přírodní a kulturní Globální problémy lidstva – oceán, znečištění atmosféry – globální oteplování, ničení tropických deštných lesů, přelidnění a hlad, odpady Ochrana přírody a krajiny, národní parky Cíl – trvale udržitelný rozvoj

Žák by měl umět:  rozlišit vzhled a znaky přírodních a kulturních krajin  posoudit působení přírodních krajinotvorných procesů a lidských činností na krajinu a na životní prostředí  na konkrétním případu zhodnotit odpovědné a neodpovědné jednání ve vztahu ke krajině a k životnímu prostředí na lokální, regionální a globální úrovni

EV – Vztah člověka k prostředí; Lidské aktivity a problémy životního prostředí

318



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Nad mapou  Naše krajina  Příroda v naší krajině  Povrch – nížiny,vysočiny; nadmořská výška  Počasí a podnebí  Voda – řeky, rybníky a přehrady  Co všechno potřebujeme k životu (nerostné bohatství)

Žák by měl umět:  určit světové strany  popsat krajinu, rozlišit městskou a venkovskou, přiřadit rostliny a živočichy k určitému typu krajiny  rozlišit roviny, pahorkatiny, vrchoviny a hornatiny  určit nadmořskou výšku vrcholu dle mapy  jednoduše popsat počasí a podnebí  ukázat na mapě řeky, rybníky, přehrady; popsat vodní tok  vědět z čeho se vyrábí různé předměty, kde se bere teplo, světlo; na co jezdí auta… Žák by měl umět:  rozlišit pojmy vlast, domov, státní hranice, sousední státy  znát Prahu, státní symboly  podle mapy popsat povrch ČR  znát, na mapě ukázat velká města ČR – zařadit do regionů  znát kulturní a historické zajímavosti svého regionu, ČR  znát zásady ochrany přírody

Naše vlast – ČR  Náš domov – naše vlast  Povrch ČR  Obyvatelstvo a velká města  Kulturní a historické zajímavosti ČR  Životní prostředí u nás

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Př – rostliny a živočichové u nás VV – naše rostliny a živočichové

Vv – kresba významné památky EV – ochrana přírody, zásady a principy

319



Glóbus, mapa světa a Evropy  Glóbus, poledníky a rovnoběžky  Světadíly a oceány

Žák by měl uměl:  seznámit se s glóbem, mapou světa, rozlišit poledníky a rovnoběžky  orientovat se v základním rozdělení světa, poznat na mapě pevniny a oceány

Evropa  Poloha ČR v Evropě, sousední státy  Tvar a povrch Evropy  Vodstvo Evropy  Velká města Evropy

Žák by měl umět:  najít ČR na mapě Evropy, určit její polohu, poznat a pojmenovat sousední státy  podle mapy popsat tvar a povrch Evropy  podle mapy popsat a pojmenovat nížiny a hory  podle mapy popsat a pojmenovat vodstvo Evropy  na mapě vyhledat největší města Evropy Žák by měl umět:  opakovat a užívat osvojené poznatky




Verze 3.0

320



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Planeta Země  Sluneční soustava  Pohyby Země

Žák by měl umět:  orientovat se v názvech planet, popsat sluneční soustavu  objasnit důsledky pohybů Země – střídání dne a noci, střídání ročních období  objasnit důsledky pohybů Země na život lidí a organismů

Glóbus, mapy  Glóbus  Poledníky a rovnoběžky  Pevnina a oceány  Mapy  Hlavní a vedlejší světové strany

Žák by měl umět:  znát glóbus, ukázat poledníky a rovnoběžky  orientovat se v časových pásmech  na glóbu popsat a pojmenovat oceány a pevniny  orientovat se na různých druzích map; zorientovat plány a mapy vzhledem ke světovým stranám  znát jazyk mapy – základní symboly, smluvené značky a vysvětlivky  znát základní používané topografické a geografické pojmy

Poznámky


321



Česká republika  Poloha ČR v Evropě  Povrch ČR  Vodstvo ČR  Obyvatelstvo a města

Žák by měl uměl:  znát základní údaje o České republice  popsat zeměpisnou polohu ČR v Evropě  znát , najít na mapě a popsat sousední státy  popsat povrch ČR a jeho členitost  popsat a na mapě vyhledat vodstvo ČR  uvést hlavní údaje o rozmístění obyvatelstva ČR

Oblasti České republiky  Praha  Střední Čechy  Jižní Čechy  Západní Čechy  Severní Čechy  Východní Čechy  Jižní Morava  Severní Morava a Slezsko

Žák by měl umět:  znát územní jednotky státní správy a samosprávy  vymezit a lokalizovat území místní krajiny a oblasti podle bydliště  charakterizovat přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu  znát krajské členění  vyhledat na mapách jednotlivé kraje České republiky a charakterizovat hospodářské poměry, přírodní zvláštnosti a kulturní zajímavosti




Verze 3.0

D – historie, kulturní a historické památky jednotlivých regionů


322



Verze 3.0


Výstup

Opakování o České republice  Opakování základních zeměpisných pojmů  Česká republika - opakování

Žák by měl umět:  znát základní geografické, topografické a kartografické pojmy  orientovat se v učivu o České republice  pojmenovat povrch a polohu ČR  charakterizovat jednotlivé oblasti ČR

Evropa  Poloha, členitost a rozloha Evropy  Povrch Evropy  Podnebí Evropy  Vodstvo Evropy  Rostliny a živočichové Evropy  Obyvatelstvo Evropy

Žák by měl umět:  určit zeměpisnou polohu, rozlohu a členitost Evropy  popsat povrch Evropy a jeho členitost  popsat podnebí Evropy  popsat a na mapě vyhledat vodstvo Evropy  popsat a charakterizovat přírodní poměry v Evropě  uvést základní údaje o rozmístění obyvatelstva v Evropě

Poznámky


Př – rostliny a živočichové v Evropě

323



Současná Evropa  Evropská unie, NATO  Postavení ČR v Evropě

Žák by měl uměl:  vědět co je a jaký má význam EU a NATO  charakterizovat postavení ČR v Evropě, EU, NATO

Oblasti Evropy  Střední Evropa  Západní Evropa  Severní Evropa  Jižní Evropa  Jihovýchodní Evropa  Východní Evropa

Žák by měl umět:  popsat zeměpisnou polohu jednotlivých oblastí  charakterizovat jejich polohu, rozlohu, členitost a přírodní poměry  charakterizovat hospodářské a kulturní poměry jednotlivých regionů  uvést základní údaje o některých státech, ukázat a znát hlavní města




Verze 3.0

AJ, NJ – základní údaje o anglicky a německy mluvících zemích, jejich hlavní města


324



Verze 3.0


Učivo

Výstup

Planeta Země  Pohyby Země - opakování  Teplotní pásy

Žák by měl umět:  popsat pohyby Země, objasnit jejich důsledky  charakterizovat střídání dne a noci, ročních období, časová pásma  charakterizovat jednotlivé teplotní pásy, popsat jejich podnebí

Česká republika  Služby  Doprava  Cestovní ruch a rekreace

Žák by měl umět:  opakování základních geografických, topografických a kartografických pojmů  znát základní informace o poloze, rozloze a umístění ČR  připomenout si základní charakteristiky jednotlivých regionů ČR  charakterizovat železniční, silniční a leteckou dopravu; na mapě vyhledat silniční/železniční sít a největší dopravní uzly  charakterizovat místní dopravní síť, orientovat se v jízdních řádech

Poznámky

Mezioborové a mezipředmětové souvislosti, vazby a přesahy Př – rostliny a živočichové v jednotlivých podnebných pásmech

325



Verze 3.0

 znát význam služeb  charakterizovat význam rekreace a cestovního ruchu

Světadíly a oceány  Glóbus - opakování  Světadíly a oceány – základní přehled  Evropa - opakování

Žák by měl uměl:  opakovat již osvojené znalosti – glóbus, poledníky, rovnoběžky  přírodní oblasti Země, podnebné pásy  vyhledat a pojmenovat jednotlivé světadíly a oceány  opakovat základní informace o Evropě

Světadíly  Asie  Afrika  Amerika  Austrálie  Antarktida  Životní prostředí

Žák by měl umět:  vyhledat na mapách jednotlivé světadíly  rozlišit základní přírodní a společenské znaky světových regionů  charakterizovat polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské a hospodářské poměry jednotlivých světadílů a vybraných států  charakterizovat environmentalní a hospodářské problémy některých regionů, možnosti jejich řešení Žák by měl umět:  opakovat a užívat osvojené poznatky




EV – ochrana životního prostředí

326


5.11.


Verze 3.0

Výtvarná výchova a pracovní činnosti

Charakteristika vzdělávacího předmětu Výtvarná výchova a pracovní činnosti jsou na našem zařízení pouze doplňující předměty, které jsou zařazovány do učebního plánu podle potřeb školy. V případě čtyřhodinové výuky se s výtvarnou výchovou a pracovními činnostmi setkáváme u všech ročníků s 1 až 2 vyučovacími hodinami za týden. Do rozvrhu zařazujeme tyto výukové předměty zejména 3 až 4 vyučovací hodinu, kdy se žáci již méně soustředí na náročnější činnosti. Pokud žáci chodí do školy pouze na 3 vyučovací hodiny, již nezbývá čas ani prostor pro výuku výtvarné výchovy a pracovních činností. Pouze žáci 1. a 2. ročníku, kteří nemají cizí jazyk, mohou v rozvrhu zaznamenat výtvarnou výchovu a pracovní činnosti. U vyšších ročníků upřednostňujeme hlavní předměty, jako je matematika, český jazyk a cizí jazyk. Na 1. stupni výtvarná výchova a pracovní činnosti žákům umožňují změnu činností, rozvoj fantazie, cvičí si motoriku, koordinaci očí a ruky, správné sezení a držení nástrojů. Zejména pozitivně přijímají využívání netradičních materiálů či technik. Neméně důležitá je i spolupráce mladších žáků se staršími, upevňování vzájemných vztahů a podporování pomoci druhému. Zařazení výtvarné výchovy a pracovních činností se využívá tam, kde je potřeba spojovat např. dvě třídy z důvodu výuky cizích jazyků či jiné kombinace předmětů. Z výtvarné výchovy a pracovních činností jsou žáci hodnoceni motivačně, pochvalou a povzbuzením, používá se slovní hodnocení či sebehodnocení. Známky tudíž nejsou uvedeny na „osobním záznamu žáka“, který obdrží v odjezdový den. Ve výtvarné výchově a pracovních činnostech se volí práce individuální, skupinová či společná pro celou třídu. Na l. stupni výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. V etapě 1. – 5. ročníku základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech tzn. na tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, podněcují a uspokojují potřeby žáků vyjadřovat se k různým tématům, situacím a prožitkům. 327



Verze 3.0

V 1. – 3. ročníku je výuka zaměřena na spontánnost a bezprostřednost výtvarného projevu dítěte. Dítě rádo kreslí zpaměti, snaží se ztvárnit svoje představy. Vhodnou motivací je možno podnítit rozvoj dětské fantazie i vnitřní potřebu vyjádřit vlastní postoj ke světu. Při výtvarných činnostech ve 4. – 5. ročníku začíná být dětská fantazie a představivost korigována rozvíjejícím se intelektem. Žáci postupně přecházejí od hravých činností k uvědomělejší výtvarné práci Cílové zaměření předmětu výtvarná výchova: Vzdělávání v tomto předmětu vede k: 

k pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace



chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence, k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy, k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot



spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností



uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince, k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života



zaujímat osobní účast v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě

328



Verze 3.0

Cílové zaměření předmětu pracovní činnosti: Vzdělávání v tomto předmětu vede k: 

pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce



osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k používání vhodných pomůcek při práci i v běžném životě



vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku



autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka



chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení a k rozvíjení podnikatelského myšlení



orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností

Průřezová témata, která prolínají předmětem výtvarná výchova a pracovní činnosti: EV – lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k životnímu prostředí, ochrana čistoty vody, problematika nedostatku pitné vody ve světě, ochrana ovzduší, jeho význam pro život OSV – kreativita, originalita, komunikace, spolupráce, asertivní komunikace, cvičení aktivního naslouchání, mezilidské vztahy, rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro zvládání soutěže a konkurence EGS – podněcování zájmů žáků o Evropu a svět jako prostředí, kde se lidé setkávají, řeší společné problémy a utváří svůj život MDV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení, reklama, vliv médií na kulturu MKV – porozumět rozdílnosti kultur, kultura a umění, udržování tolerantních vztahů a rozvíjení spolupráce s jinými lidmi bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou příslušnost VDO – pochopit a vnímat práce ostatních žáků, respektovat názor ostatních, rozvíjení kritického myšlení, navrhování způsobů řešení problémů, ochota pomoci a spolupracovat, přijímat zodpovědnost za své postoje a činy 329



Verze 3.0

Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny v pracovních činnostech: Kompetence k učení: 1. postupovat od jednoduššího ke složitějšímu 2. naučit se pracovat podle návodu 3. osvojit si základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí 4. samostatně myslet a objevovat nové poznatky 5. používat pracovní nástroje, nářadí, pomůcky a materiál při práci v běžném životě 6. poznávat vlastní pokroky při práci 7. užívat základní pojmy z oblasti pracovních činností Kompetence k řešení problémů: 1. aplikovat postup podle návodu na práci obdobného zadání 2. volit různé postupy práce 3. rozvíjet tvořivost a vlastní nápady 4. řešit každodenní praktické problémy běžného života 5. pracovat s chybou jako příležitostí hledat správné řešení Kompetence komunikativní: 1. používat správně názvy pracovních činností, nástrojů, materiálů a pomůcek 2. rozšiřovat slovní zásobu 3. samostatně se vyjadřovat k prováděným činnostem 4. rozumět obsahu sdělení, umět se dotázat na doplňující údaj 5. pochopit slovní zadání pracovních postupů 6. účelně komunikovat při práci ve dvojici, ve skupině Kompetence sociální a personální: 1. posilovat své sebevědomí na základě pracovních úspěchů 2. rozpoznávat nevhodné a nebezpečné chování 3. uvědomit si nutnost ohleduplnosti ke druhým při práci 330



Verze 3.0

4. spolupracovat ve skupině, pomáhat si 5. mít možnost projevit svůj názor, vlastní zkušenost 6. respektovat nápady druhých Kompetence občanské: 1. dodržovat pravidla bezpečnosti, předcházet různým nebezpečím, chránit si své zdraví 2. respektovat společenské normy 3. šetrně zacházet s materiály a energiemi 4. podílet se drobnými činnostmi na ochraně životního prostředí 5. dodržovat pravidla školního řádu, nést zodpovědnost za své chování Kompetence pracovní: 1. zvládnout základní pracovní dovednosti, operace a postupy 2. vytvořit si pozitivní vztah k manuálním činnostem 3. snažit se dokončit práci v co největší kvalitě 4. posuzovat reálně výsledky své práce 5. dodržovat zásady bezpečnosti při práci Klíčové kompetence, které budou rozvíjeny ve výtvarné výchově: Kompetence k učení: 1. porozumět obecně používaným termínům výtvarné oblasti a zacházet s nimi 2. samostatně vnímat a pozorovat realitu 3. zaujímat a vyjadřovat postoj k vizuálně obraznému vyjádření 4. využívat poznatky v dalších výtvarných činnostech Kompetence k řešení problémů: 1. přemýšlet o různorodosti interpretace téhož vizuálně obrazného vyjádření a zaujímat k nim svůj postup 2. vystupovat při hodnocení uvážlivě, obhajovat si svůj názor 3. tvořivě přistupovat k řešení výtvarných problémů 331



Verze 3.0

4. kombinovat vizuálně obrazné elementy k dosažení obrazných vyjádření Kompetence komunikativní: 1. zapojovat se do diskuse, respektovat názor ostatních 2. vnímat i mimojazykovou komunikaci a využívat ji 3. ústně prezentovat výsledky práce skupiny 4. klást k tématu otázky, o tématu diskutovat 5. pracovat v atmosféře klidu a přátelské komunikace 6. pochopit, že jiný názor na společně prožitý estetický zážitek je přínosem 7. respektovat různorodost vyjádření, možnost alternativního řešení Kompetence sociální a personální: 1. tvořivě pracovat a spolupracovat ve skupině 2. ústně prezentovat výsledky práce skupiny, obhájit názor a přijmout názor ostatních 3. zajímat se o náměty, názory a zkušenosti učitele Kompetence občanské: 1. pochopit potřebu respektovat a oceňovat naše kulturní tradice 2. budovat v sobě pozitivní postoj k výtvarným dílům a vlastní tvořivosti 3. zažít úspěch Kompetence pracovní: 1. snažit se dokončit práci v dohodnutém čase 2. dodržovat pravidla hygieny a bezpečnosti práce při používání výtvarných potřeb 3. využívat získaných návyků a znalostí v další praxi využívat moderní informační technologie

Používané techniky:  Kresba pastelkou, tužkou, voskovkou, černou a barevnou tuží 332



Verze 3.0

 Malba barvou, zapouštění barev  Obtisky materiálů, tvoření razítek  Lepení materiálů  Vystřihování, vytrhávání, mačkání materiálů  Provlékání  Skládání  Modelování  Ubrousková technika  Window colours Používané materiály:  Papír tvrdý, barevný, hedvábný, balící, vlnitá lepenka, krepový papír  Látky, filc, krajky, vata  Květináče, kolíčky dřevěné  Přírodní materiály nasbírané  Lepidla, klovatiny  Barvy vodové, temperové  Pastelky, voskovky, křídy  Sádrové odlitky 333



Verze 3.0

 Špejle, papírové krabičky, provázky, lýka, drátky, kelímky  Těsto  Stavebnice SEVA, Merkur, Cheva Využíváme knihy, které jsou na škole dostupné, jako jsou:  Publikace TOPP z nakladatelství Anagram  Publikace RUBICO, D. Šottnerová (Zima, Adventní čas, Léto a podzim, Jaro) Pro všechny ročníky jsou rozpracovány témata ke čtyřem ročním obdobím. Techniku zpracování témat si volí každý vyučující sám s ohledem na počet žáků, věkové složení třídy, dostupnost materiálů.

Roční období: JARO  Jarní louka - květiny  Jarní rozkvetlý strom  Domácí, hospodářská zvířátka  Zvířátka ze ZOO  Ptáčci stěhovaví – stavění hnízd  Velikonoce – velikonoční zajíčci, slepičky, kraslice  Čarodějnice  Obal na knihu 334



Verze 3.0

 Loutky k dané pohádce (O veliké řepě,  Ilustrace přečteného textu  Origami, mandali  Malba na kamínky  Konstrukční činnosti (stavebnice, dřevěné puzzle)

Roční období: LÉTO 

Cestování – dopravní prostředky



Mořská zvířata



Letní ovoce



Sluníčka



Lesní plody – houby



Lesní zvířata



Vzpomínky na prázdniny



Vlajky



Záložky do knih 335




Obrázky z koření a luštěnin



hlavolamy


Verze 3.0

Roční období: PODZIM  Podzimní ovoce, zelenina  Podzimní strom, listí  Lampiony  Drak  Výrobky z přírodnin (kaštany, žaludy, listy, šišky, větvičky, seno, mák, …)  Helloween  Podzimní zvířátka – ježek  Zvířátka z papíru – skládání  Výrobky z květináčů  Čert, Mikuláš a anděl  hlavolamy Roční období: ZIMA 

Zvířata v zimě



Péče o ptáčky – krmítka 336




Sněhuláci



Sněhové vločky



Zvonečky



Zimní sporty



Vánoce, advent



Vánoční řetězy



Ozdoby na stromeček, vánoční baňky



Kapřici


Verze 3.0

6. Školní projekty Pro žáky máme vypracovány projekty ke zdravé výživě a zdravému životnímu stylu. Snažíme se je využívat u každého turnusu, pokud organizace výuky dovolí. Prohlubujeme jejich znalosti a ověřujeme si poznatky žáků k tomuto tématu. Projekty jsou zpracovány pro 1. i 2. stupeň. Zařazeny jsou spíše zábavnější činnosti, které nenásilně vedou žáky k uvědomování si důležitých poznatků. Prolínají tu tyto předměty: prvouka, přírodověda, přírodopis, anglický jazyk, matematika, výtvarná výchova a pracovní činnosti. Žáci mají možnost pracovat jak samostatně, tak ve skupinkách. Během vyučovací hodiny se střídají činnosti v lavicích, u tabule, na koberci. Např. žáci manipulují s obrázky, třídí je podle daných znaků, plní formou didaktických her různé úkoly, vypracovávají test a dokreslují obrázky. 337



Verze 3.0

Vycházíme z materiálů:  Pyramidáček (omalovánky, básničky, pracovní listy, náměty do Vv, Pč)  Děti a zdraví (texty + CD)  Časopisy a výukový program DAN- výživa hrou  Vlastní pomůcky a materiály

7. Hodnocení žáků Tento klasifikační řád upravuje pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků MŠ a ZŠ při DL Křetín. Je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb., tzv. školským zákonem a vyhláškou č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání, vyhl.č.73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami. Klasifikační řád je závazný pro všechny pedagogické pracovníky školy. Případy, které tento klasifikační řád neřeší, rozhoduje v rámci platných právních norem a v rámci své pravomoci ředitel školy. Žáci naší školy se hodnotí a klasifikují podle stejných pravidel jako žáci běžných základních škol, ale přesto existují určité odlišnosti, které spočívají v: a) nedostávají vysvědčení v pololetí a na konci školního roku b) nedostávají výstupní hodnocení v posledním roce plnění povinné školní docházky c) nekonají komisionální a opravné zkoušky Od nás na konci pobytu v léčebně obdrží v den odjezdu hodnocení ve formě tiskopisu „Osobní záznam“. Jedenkrát si kopii záznamu společně s vyplněným dotazníkem z kmenové školy zakládáme. Od rodičů si necháváme tuto kopii podepsat, abychom měli doklad o jejím převzetí. Žák předává „Osobní záznam“ svému třídnímu učiteli v kmenové škole. Tím je zajištěna návaznost učiva, které žák dělal ve škole při léčebně a které ho čeká v kmenové škole. V „Osobním záznamu žáka“ se vyplňuje hlavička s údaji o dítěti a škole. Následuje slovní zhodnocení celkové školní práce žáka za dobu jeho pobytu v naší škole. Hodnotí se jak chování žáka ve škole a při školních akcích, tak i jeho prospěch a práce ve vyučování. Pohlíží se na to, zda žák zvládl probírané učivo, má je upevněné, pochopil novou látku či měl s některým učivem potíže. 338



Verze 3.0

U žáka se posuzuje jeho aktivita během vyučovacích hodin, zapojování do školní práce, zda měl adaptační problémy. Co se týká kázně, zda narušoval vyučování, nevhodně se choval k dospělým, ke spolužákům, neslušně mluvil. Z druhé strany osobního záznamu se zapisuje poslední probraná látka v jednotlivých předmětech a strana v učebnici. Zde jsou zaznamenány i známky, které žák během pobytu v naší škole dostal. Zásady klasifikace 1. Při hodnocení pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi 2. Učitel přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka i ke změně prostředí 3. Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření (Čj, cizí jazyk, M, Prv,Př.,Vl.,Z,D) - předměty s převahou praktického zaměření (Pracovní činnosti) - předměty s převahou výchovného zaměření (výtvarná výchova, Hv) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření V našich podmínkách jsou klasifikovány předměty s převahou teoretického zaměření. Výtvarná výchova a pracovní činnosti jsou pouze doplňkové předměty, které nejsou zařazovány do rozvrhu všech tříd stabilně. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní a přírodovědní předměty. Při klasifikaci těchto předmětů se zejména sleduje: 1. ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů 2. kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti 3. schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí 4. kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost 5. aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim 6. přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu 7. kvalita výsledků činnosti 8. osvojení účinných metod samostatného studia Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný 339



Verze 3.0

projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky, které je schopen samostatně odhalovat a korigovat. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Drobných chyb a nepřesností se dopouští pouze ojediněle a opravuje je samostatně. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Př i vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede korigovat pouze za pomoci učitele. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští většího množství drobnějších chyb, nedostatků a nepřesností nebo jedné až dvou chyb závažných. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojených požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

340



Verze 3.0

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává vyučující těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným pozorováním žáka b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické) d) konzultacemi s ostatními učiteli Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. Vyučující oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodní, poukáže na klady a nedostatky. Po ústním zkoušení oznámí žákovi vyučující výsledek hodnocení okamžitě, výsledek hodnocení písemných prací oznámí žákovi do dvou dnů. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po příjezdu do léčebny, hodnotí spíše co žák umí, než hodnotit mezery ve vědomostech. Známky u nás žáci obdrží při ústním zkoušení, při vypracování písemných cvičení a písemných prací, za plnění úkolů u tabule. Starší žáci dostávají tzv.“dobrovolné úkoly“ za jejichž vypracování dostávají také odměnu v podobě známky. Jedná se o vyhledávání informací pomocí encyklopedií, slovníků, Internetu a přípravu referátů. Žáci jsou hodnoceni během svého pobytu ve škole při léčebně známkami. Pouze pokud má žák na dotazníku ze své kmenové školy uvedeno, že je hodnocen pouze slovně, je takto posuzován i na naší škole. Vycházíme z požadavků kmenové školy. Známky se nezapisují do žákovských knížek, ale pedagog si je poznačí do klasifikačního archu dané třídy. Pokud žáci plní úkol písemně, zapisují se známky i do školního sešitu, do pracovního sešitu, na pracovní list atd. Důležitou součástí hodnocení žáků je sebehodnocení žáků, které posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. Sebehodnocení žáka probíhá ústní formou ve vyučování, v některých případech i mimo třídu. Je uplatňováno spíše u vyšších ročníků, neboť malé děti nejsou schopné posoudit své schopnosti a dovednosti objektivně a důležitá je v jejich práci pochvala a kladné ohodnocení. U těchto dětí lze sebehodnocení využít při výtvarných a praktických činnostech. Sebehodnocením může být shrnuta i dobrovolná práce žáků při vypracovávání úkolů navíc, buď během vyučování nebo v době volna. 341



Verze 3.0

Při sebehodnocení žák posuzuje svou vykonanou školní práci buď písemnou nebo po ústním zkoušení. Zejména je to důležité v případech, kdy žák nesouhlasí se známkou, kterou obdržel. Sebehodnocení se netýká jen prospěchu a práce ve výuce, ale dá se použít i pokud má žák problémy s chováním. Zda jedná správně, je spokojený v kolektivu žáků, má s něčím nebo s někým problémy, neví jak řešit dané situace. Pravidla pro sebehodnocení žáků: 1. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. 2. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravit, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. 3. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:  Co se mu daří  Co mu ještě nejde, jaké má mezery  Jak bude pokračovat dál 4. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. 5. Sebehodnocení nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáky. Klasifikace a hodnocení žáků s vývojovými poruchami 1. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Pokud to není nutné, není žák s vývojovou poruchou vystavován úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.(např.diktáty nahradit doplňováním) 2. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Pokud se žák nehodnotí slovně, tak se u klasifikace známkou vezme v úvahu jeho specifická porucha a odrazí se v mírnější známce o jeden stupeň, nebo i o několik stupňů.

342



Verze 3.0

8. Sebehodnocení školy Úvod: Autoevaluace je zpracována podle zákona č.561/2004 Sb. a vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti vlastního hodnocení školy. Autoevaluace je nedílnou součástí výroční zprávy. Autoevaluační plán naší školy sleduje tyto oblasti: 1. Vzdělávací program 2. Podmínky ke vzdělávání 3. Průběh vzdělávání 4. Výsledky vzdělávání 5. Řízení školy 6. Úroveň výsledků práce školy

Podklady pro vlastní hodnocení školy: - vzdělávací program „Základní škola č.j.16847/96-2“ - vzdělávací program „Zvláštní škola č. j. 22980/97-22 - ŠVP „Škola a zdraví“ verze č.3 - ŠVP PV „Jsme tu všichni kamarádi, co se mají rádi a chtějí si spolu hrát“ - Výroční zpráva o činnosti školy - Záznamy z pedagogických rad - Třídní knihy, přehled výchovné práce - Školní a vnitřní řád školy - Roční plány školy - Koncepce školy - Hospitace, hospitační záznamy - Protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy 343


-


Verze 3.0

Dotazníky pro žáky a rodiče Personální a mzdová dokumentace Hospodářská dokumentace

1. Vzdělávací program školy

Děti navštěvující mateřskou školu jsou vedeni a vychováváni dle našeho ŠVP PV s názvem „Jsme tu všichni kamarádi, co se mají rádi a chtějí si spolu hrát“. Vytvořena je již 3. verze, která reagovala na připomínky z kontroly ČŠI. Žáci základní školy jsou vyučováni podle vzdělávacího programu Základní škola č. j. 16847/96-2, žáci s lehkým mentálním postižením pracovali podle vzdělávacího programu Zvláštní škola č. j. 22980/97-22. Ve školního roku 2008/2009 podle něj pracovali žáci 3. – 5. ročníku a 8. – 9. ročníku, ve školním roce 2009/2010 se týkal žáků 4., 5. ročníku a 9. ročníku, ve školním roce 2010/2011 byli podle tohoto programu vzděláváni žáci 5. ročníku. V uvedených školních rocích se zbývající ročníky vzdělávaly podle námi vytvořeného školního vzdělávacího programu s názvem „Škola a zdraví“ 2. verze. Tento školní vzdělávací program byl určen i žákům s lehkým mentálním postižením v odpovídajících ročnících. Nadále jsme zapojeni do projektu Tvořivá škola, takže se ve výuce žáci setkávají s prvky činnostního učení. Již druhým rokem jsme zařazeni do sítě škol zabývajících se ekologickou výchovou M.R.K.E.V. Ve školním roce 2007/2008 jsme zařazovali do vyučování i některé projektové dny. Tzn. projekty, které jsme si sami navrhli, připravili a zkusili realizovat. Školní projekty byly zaměřeny na poznávání domácích a hospodářských zvířat, zvířat žijících v lese, v ZOO. Žáci mohli čerpat ze svých vědomostí a znalostí, které získali v hodinách prvouky a přírodovědy. Dále byly projektové dny vyhrazeny zdravému životnímu stylu, správné životosprávě a boji proti patologickým jevům a návykům. Žáci se také zabývali ekologickými tématy k ochraně přírody a v některých hodinách měli možnost si procvičit i cizí jazyk. Jako každoročně se na konec školního roku konala závěrečná hra. V roce 2009 s názvem „Zoologická zahrada “. Žáci si zahráli na tvůrce zoologických zahrad. Museli si vytvořit zvířata, zázemí pro návštěvníky a vše co nesmí ve správné ZOO chybět. Součástí bylo také načerpat co nejvíce informací o jednotlivých druzích zvířat a zajímavým způsobem s nimi seznámit i ostatní žáky. V následujících dnech plnili různé úkoly ve třídách nebo v parku ozdravovny. Odměnou za splněné úkoly byli rybičky, které si lepili na papír, který představoval akvárium. Vítězem se stala ta zoologická zahrada, která získala největší počet rybiček. V roce 2010 měla hra název „Olympijské hry“. Nechali jsme se motivovat zimními olympijskými hrami, které se konaly v roce 2009. Žáci se seznámili 344



Verze 3.0

s průběhem olympijských her, s jejich historií, maskoty, v kterých státech a kdy se konaly, s významnými sportovci. Museli si vytvořit olympijský stadión, navrhnout dresy pro své sportovce, zvolit si název, vlajku a seznámit ostatní s důležitými informacemi o státě, který zastupují. Odměnou za splněné úkoly byly medaile, které si nalepovali na stupně vítězů podle toho, zda byly zlaté, stříbrné či bronzové. V roce 2011 jsme se zaměřili na téma ochrany přírody a název hry byl „Poznávej a chraň přírodu“. Hra byla rozdělena na tři části. V první se žáci seznámili s tématem „Voda“, a to jak z hlediska ochrany vody, tak s rostlinami a živočichy žijícími ve vodě a v jejím nejbližším okolí. V druhé části byly úkoly zaměřeny na téma „Rostliny“. Žáci se při plnění úkolů naučili poznat některé jedovaté a léčivé rostliny, se kterými se mohou v naší přírodě setkat. V poslední části se žáci seznámili s tématem „Zvířata“. První den si každý tým vytvořil svoji vlastní rezervaci, do které si umístil různé prvky, např. rybník, turistické cesty, hory, atd. V dalších dnech při správném plnění zadaných úkolů získávali ekologické známky, stromečky, zvířátka a rostliny, které si umisťovali do své rezervace. Vítězem se stal tým, který měl v rezervaci nejvíce ekologických známek. V rámci odpolední činnosti mají žáci možnost navštěvovat kroužek výpočetní techniky, kde se učí lépe zvládat práci na počítači, vyhledávat potřebné informace na internetu a rovněž si zpracovat projekt na zvolené téma. Ve výtvarném kroužku žáci k práci využívají netradiční metody a materiály.

2. Podmínky ke vzdělávání a) Finanční zabezpečení školy Škola nemá žádnou hospodářskou činnost, proto je závislá na finančních prostředcích, které dostává. 

Od státu prostřednictví KÚ na přímé náklady (mzdy, učebnice, knihy, učební a školní pomůcky a potřeby, DVPP, cestovné a stravování)



Od zřizovatele KÚ na provoz

Na přímé náklady jsou prostředky přiděleny na základě normativů podle počtu žáků ZŠ a dětí v MŠ. Výši těchto prostředků nemůže škola ovlivnit. Provozní výdaje jsou také vypočteny soustavou normativů a výkonů školy. Zasílá se návrh rozpočtu, kde škola může požadovat navýšení rozpočtu s ohledem na mimořádné vlivy.

345



Verze 3.0

b) Materiálně technické podmínky, prostorové V nově zrekonstruované budově jsou učebny prostornější, vybaveny novým nábytkem, který je výškově stavitelný. Počítače jsou umístěny přímo ve třídách a jsou tu nainstalovány výukové programy do různých předmětů s připojením na Internet. Ve třídách se používají hygienické bílé tabule na fixy. V jedné učebně je možnost využívat i dataprojektor s interaktivní tabulí. Pro nejmenší žáky je k dispozici ve třídě koberec, který se využívá nejen při vyučování, ale i o přestávkách. Ve sborovně je k dispozici všem vyučujícím kopírovací stroj. K doplnění výkladu je možné používat obrázky pořízené digitálním fotoaparátem. Ve školním roce 2010/2011 se škola zapojili do projektu „EU peníze školám“, v rámci kterého jsme nakoupili tři počítače, tiskárny, laminovací stroj a rychlovazač. Tyto zařízení slouží pedagogickým pracovníkům k vytvoření výstupů z jednotlivých šablon v rámci projektu. Herna MŠ je vybavena barevným nábytkem, kde jsou uloženy hračky, stavebnice, ale i materiál pro děti k tvůrčím činnostem ve výšce, aby děti samy na pomůcky a hračky dostaly. Třída MŠ má k dispozici televizi, DVD přehrávač, radiomagnetofon, kopírovací stroj. Každoročně jsou obnovovány a doplňovány učebnice, učební pomůcky jak do MŠ, tak pro ZŠ. Snažíme se i dokupovat knihy pro žáky, pro učitele pedagogickou literaturu a encyklopedie na doplnění výuky. K výuce je možné využívat i okolní prostranství – rozlehlý park kolem léčebny. Děti z mateřské školy tu mají vyhrazené místo k pobytu venku s pískovištěm, prolézačkami, houpačkami a lavečkami.

346



Verze 3.0

c) Personální podmínky vzdělávání Přehled pedagogických pracovníků: Jméno

Titul

Vzdělání Škola

Fakulta

Praxe

Aprobace

Rok

Funkce

Hana Najbrová

Mgr.

UP

Pedagogická

23

1.st.

2008-2011

ředitelka

Miroslav Páteček

Mgr.

MU

Přírodovědecká

12

2.st., M

2008-2011

učitel

Petra Procházková

Mgr.

MU

Pedagogická

12

1.st.,Aj

2008-2009

učitelka

Marta Felbingerová

Mgr.

UP

Pedagogická

2

2.st., Čj

2009-2011

učitelka

2008-2010

učitelka

Pavla Novotná

SOU

31

Lenka Jirušová

Bc.

MU

Pedagogická

7

MŠ

2010-2011

učitelka

Lenka Fabiánková

Bc.

UP

Pedagogická

0

MŠ

2010-2011

učitelka

od 1.7. 2011

347


Školní rok

Učitelé kvalifikovaní

Učitelé nekvalifikovaní

2008/2009

1

3

2009/2010

2

2

2010/2011

4

0


Verze 3.0

Nekvalifikovaný pan učitel ukončil v roce 2010 studium Speciální pedagogiky. Péče o děti v MŠ byla během let 2008-2011 narušována střídáním učitelek z důvodu nekvalifikovanosti a odchodu na mateřskou dovolenou. d) Další vzdělávání pedagogických pracovníků

Pedagogičtí pracovníci využívají nabídek k dalšímu vzdělávání. Navštěvují semináře, kurzy a školení zaměřená na různé oblasti. Absolvovali jsme například školení k problematice sociálně patologických jevů, zaměřili jsme se na pomoc dětem se specifickými vývojovými poruchami učení. Zapsali jsme se do kurzů činnostního učení – matematika, čtení a psaní. Ze školení, která se týkají výuky, jsme získali další poznatky k anglickému jazyku, českému jazyku, matematice. Paní učitelka MŠ navštívila kurzy s výtvarnou tématikou. Další semináře byly určeny k rozšíření znalostí z problematiky finanční kontroly, základních technik hodnocení školy a pochopení pracovního řádu. Veškeré poznatky ze školení, seminářů si vzájemně předáváme a okamžitě zařazujeme do výuky. Máme tak možnost vyzkoušet u žáků různé metody a formy práce a používat potom ty, které se osvědčily. V rámci nabídky vzdělávání Jihomoravského kraje, se pedagogičtí pracovníci zapojili do projektu „eGON“. Jedná se o distanční kurzy, vedené prostřednictvím eLearningu. U některých pokročilejších kurzů, jsou organizovány pro pedagogy přednášky. 348



Verze 3.0

e) Klima školy Na klima školy má vliv prostředí a vzájemné mezilidské vztahy na pracovišti. Prostředí po rekonstrukci budovy je příjemné, upravené, čisté a moderní. Snažíme se o estetické prostředí, které bude u žáků a dětí navozovat příjemnou atmosféru a pocity klidu a bezpečí. Plochy na chodbách jsou využívány k výstavkám prací žáků a dětí, které vytvořily v hodinách, při řízených činnostech či kroužcích. Mezilidské vztahy jsou zejména utvářeny především vztahy mezi učiteli a žáky, vzájemnými vztahy mezi učiteli, mezi učiteli a zdravotnickým personálem, učiteli a rodiči, mezi žáky samotnými. I když se u nás žáci a děti střídají každé tři týdny, je třeba vyvinout větší úsilí o navození příjemných vztahů mezi učiteli a žáky, i na takto krátkou dobu. Zaměřujeme se na adaptaci dětí a žáků na nové prostředí a na poznání a dodržování pravidel soužití. První den ve škole jsou žáci seznámeni se školním řádem, s průběhem výuky, rozvrhem, s organizací dne, s pravidly bezpečného chování a ochrany zdraví. Pozitivní klima školy ovlivňuje i to, že se tu téměř nevyskytují sociálně patologické jevy. Pracuje tu malý kolektiv vyučujících, kteří stanovují jasná pravidla chování a jednání. Žákům je vždy některý vyučující na blízku a ochoten pomoci. Klima školy je dobré, klidné, dalo by se říct až rodinné. Na škole vládne vlídná, neformální atmosféra. Na klima školy a klima třídy jsme se ptali i v dotaznících, které rozdáváme žákům pro mapování situace. Jak to dopadlo, můžete vidět na následujícím grafu.

349



Verze 3.0

V mateřské škole jsme do hodnocení zapojili rodiče, kteří jsou tu na pobytu se svým dítětem. Ptáme se na čtyři otázky:

1. Byl (a) jste spokojen (a) s činností mateřské školy? a) b) c) d)

Velmi Spíše ano Spíše ne Vůbec

350



Verze 3.0

2. Prostředí mateřské školy je: a) Velmi pěkné b) Spíše pěkné c) Nelíbí se mi

3. Informovanost ze strany školky je: a) b) c) d)

Velmi dobrá Spíše dobrá Malá Žádná

4. Režim MŠ byl: a) b) c) d)

Velmi dobrý Spíše dobrý Vyhovoval málo Nevyhovoval

Ve školním roce 2010/2011 se nám vrátilo celkem 21 dotazníků. Vyhodnocení je vidět na následujících grafech.

351



Verze 3.0

352



Verze 3.0

3. Průběh vzdělávání Podle kterých vzdělávacích programů jsme pracovali, bylo zmíněno již v kapitole 1. Na naší škole jsme v průběhu školních let 2008 - 2010 používaly 3 varianty učebních plánů, které vycházely z momentálního počtu přijatých žáků do Dětské ozdravovny Křetín. Pokud přijelo 60 – 70 žáků, zajistili jsme každé skupině výuku 2 hodinovou. Když bylo žáků kolem 50, tak se učili 2- 3 hodiny denně. Při nižším počtu se každý den vzdělávali 4 hodiny. Ve školním roce 2010/2011 došlo od 1. 1.2011 ke změně dětské ozdravovny na dětskou léčebnu a s tím i ke změně režimu a počtu dětí přijatých k léčebnému pobytu. Žáci se vzdělávali převážně 3 hodiny denně, jelikož měli do dopoledního vyučování zařazeny léčebné procedury. Zastoupeny máme všechny hlavní předměty: matematiku, český jazyk, cizí jazyk, prvouku, přírodovědu, vlastivědu, přírodopis, zeměpis, dějepis. Na 1. stupni nezajišťujeme hudební výchovu a tělesnou výchovu, kterou vykonávají zdravotní sestry. Výtvarná výchova a pracovní činnosti jsou také omezeny, ale snažíme se alespoň 1krát za týden je zařadit zejména u menších dětí. Na 2. stupni chybí z předmětů, které nevyučujeme chemie a fyzika. Vzhledem k tomu, že žáci u nás pobývají 21 až 28 dnů, nevidíme zameškání v těchto předmětech až tak velké. Žáci mají možnost tyto předměty samostatně studovat v odpoledním klidu v léčebně. Tématické plány, které by obsahovaly časové rozvržení učiva, si vyučující u nás nedělají. Vycházíme totiž z dotazníků, které vyplňuje kmenová škola žáka a píše nám, co s kterým žákem máme v období jeho pobytu u nás probírat. Vítáme, když je zapsán i rozsah učiva. Pracujeme s učebnicemi, které si žáci vozí a jsou na ně zvyklí ze své školy. Na základě těchto informací vypracuje vyučující jednotlivých předmětů individuální plán pro každého žáka. Zde je rozpracované učivo, co se bude s žákem probírat, opakovat, na kterých stranách v učebnicích se bude pracovat. Snahou je, aby se probralo všechno učivo zadané kmenovou školou a neměli žáci zameškáno. Péče o talentované žáky a o žáky se specifickými poruchami učení. Tím, že s každým žákem pracujeme individuálně a jeho tempem, respektujeme jeho potřeby a schopnosti. Vyhovuje to jak žákům nadaným, kteří jsou schopni za vyučovací hodinu vypracovat více úkolů v rychlejším čase, nemusí čekat na ostatní, je podporována jejich samostatnost a zvídavost. Mohou řešit 353



Verze 3.0

složitější příklady a dostávají doplňující pracovní listy. Žáci se specifickými poruchami učení zase mohou pracovat pomaleji, s pomocí učitele, nebo ve skupině, je jim zadáván menší rozsah cvičení, častěji se střídají činnosti. Samozřejmě přihlížíme na jejich poruchy učení i při hodnocení jejich výkonu. V mateřské škole se paní učitelka snaží od začátku pobytu navázat s dětmi nejužší kontakt a co nejvíce s dětmi komunikovat. Individuálně se věnovala dětem, které měly s adaptací v MŠ a léčebně problémy. Metody a formy práce přizpůsobovala složení jednotlivých turnusů, věku a potřebám dětí. Nejvíce se jí osvědčily kolektivní práce s výtvarnou a pracovní tématikou. Při kolektivní práci si děti procvičily nejenom pracovní a výtvarné dovednosti, ale také se přirozeným způsobem naučily vzájemné pomoci a domluvě. Paní učitelka se snažila, aby přechod mezi jednotlivými činnostmi byl co nejplynulejší. Při příjezdu dětí se paní učitelka snažila zjistit úroveň dovedností a znalostí, aby věděla, na co se bude muset zaměřit. Před každým turnusem si stanovila konkrétní cíle, které vycházely z Rámcového programu pro předškolní vzdělávání a z třídních plánů. Vzhledem k tomu, že se předem neví, jaké bude složení skupiny dětí MŠ (věk, pohlaví), je stanovení konkrétních cílů, které chceme splnit obtížné. Proto je důležité získat co nejvíce informací od rodičů a rozhovory s dětmi zjistit úroveň jejich znalostí. Nutné je často pracovat individuálně a cíle konkrétně přizpůsobit jednotlivým dětem.

Průběh vzdělávání byl kontrolován ředitelkou školy, a to hospitacemi u jednotlivých vyučujících. Cílem sledování bylo posoudit, jak vyučující vede hodinu, jak ji má promyšlenou, zorganizovanou a jak zvládá práci se smíšenými ročníky. Hodnoceno bylo, i zda žáci mají možnost si osvojit klíčové kompetence a těch využívat. Posuzovány byly samozřejmě zvolené metody práce, aby nebyla činnost jen jednotvárná, ale střídaly se různé činnosti, tedy nápaditost a tvořivost vyučujících. Neopomíjela se ani atmosféra vyučovací hodiny. Zda žáci byli aktivní, pracovití a zaměstnaní nebo vládla spíše rušnější atmosféra, kde žáci nepracovali odpovídajícím způsobem. Hospitace se týkaly i paní učitelky v mateřské škole. Tam byl hodnocen přístup paní učitelky k dětem, zda mají možnost si samy volit činnosti a hry a zda je využíváno prožitkové učení. Aby děti měly z výsledků svého snažení radost, nepracovaly s donucením, ale s chutí. V základní škole ještě stále převládají klasické metody a postupy práce, tedy žáci jsou v lavicích a každý pracuje samostatně. Učitel učivo vysvětlí, každému zadá jeho práci, žáci zapíší a plní úkoly. Pomalu se zařazuje i práce ve skupině, spolupráce více žáků a vyhledávání informací pomocí encyklopedií, učebnic, 354



Verze 3.0

Internetu a dalších zdrojů. Přínosné je již zařazování projektového vyučování, které není u žáků až tak obvyklé, proto se většinou setkává u nich s větším ohlasem než klasická výuka. Někteří vyučující jsou pro žáky autoritou, takže v jejich hodinách jsou aktivní, snaživý a nejsou výchovné problémy. Příprava hodiny, její promyšlenost a s tím související nachystání pomůcek či materiálů potřebných pro výuku je u některých vyučujících také samozřejmostí. V mateřské škole převládá nenásilné působení na děti, je jim ponechána možnost výběru činností. Vhodně byly voleny metody a způsoby řízené práce, děti byly chváleny a povzbuzovány.

Hodnocení žáků: Co se týká hodnocení žáků v základní škole, jsou pravidla hodnocení zpracovány v klasifikačním řádu, který je součástí školního řádu a vše je schváleno pedagogickou i školskou radou. Žáci naší školy jsou hodnoceni pouze po dobu jejich pobytu v dětské léčebně. Jsou známkováni za své výkony ať ústní, tak písemné, ale ne do žákovské knížky. V den odjezdu dostávají rodiče žáka „osobní záznam“, kde jsou všechny známky uvedeny a slouží kmenové škole. Ještě je při hodnocení žáků v malé míře využívána účast žáků na hodnocení, tzv. sebehodnocení. Někteří žáci jsou hodnoceni pouze motivačně – razítkem, hvězdičkou, smajlíkem. Jsou to žáci, kteří mají problém s učivem, se zvládáním zadaných činností a aby nedocházelo k ustavičnému negativnímu hodnocení a rozdávání špatných známek, tak je jejich snaha a mírné úspěchy zhodnoceny tímto způsobem.

4. Výsledky vzdělávání Výsledky vzdělávání žáků lze u nás velmi obtížně hodnotit. Žáci naší školy nedostávají vysvědčení, abychom mohli podle těchto zpráv zhodnotit výsledky a zmapovat kolik žáků prospělo s vyznamenáním, kolik prospělo či neprospělo atd.

Některé kmenové školy nám občas vyplní dotazník, ve kterém zhodnotí pobyt žáka v naší škole. Výsledky tohoto hodnocení jsou vidět na následujících grafech: 355



Verze 3.0

356



Verze 3.0

Opakovaný pobyt některých žáků u nás může také svědčit o tom, že se jim tu líbí a že neměli potom problémy s učivem. V mateřské škole se paní učitelka po odjezdu dětí z léčebny snaží zhodnotit činnost dětí a pokroky, které případně udělaly, co se naučily. Využívá informací z vstupního záznamu o dítěti a od rodičů.

Na průběh a výsledky vzdělávání se ptáme opět žáků v dotaznících.

357



Verze 3.0

5. Řízení školy Při řízení školy vycházíme z koncepce školy zpracované na období 5 let ředitelkou školy. Kromě sestavené koncepce je vypracován roční plán práce na daný rok. V něm jsou obsaženy stěžejní úkoly roku, na co se ve školním roce zaměříme. V červnu nebo v přípravném týdnu je plán kontrolován a je zhodnocen na pedagogické radě. Sledujeme, zda vytýčené úkoly se nám podařily splnit nebo co zapříčinilo, že k tomu nedošlo. Pedagogickým pracovníkům školy je vždy na začátku školního roku stanovena náplň práce, kterou 1x písemně obdrží. Na naší škole není stanoven stabilní zástupce ředitelky školy, pouze je tato činnost vykonávána v případě nepřítomnosti ředitelky školy. Z funkcí, které pedagogové zastávají, bych uvedl ICT správce a metodik prevence. Ostatní pracovníci školy (účetní, uklízečka) dostávají pracovní náplně současně s uzavřením pracovní smlouvy. Na škole je zpracován plán kontrolní a hospitační činnosti. Obě činnosti provádí ředitelka školy. Kontroluje jednak výchovně vzdělávací proces. K tomu využívá: 1. hospitace v jednotlivých vyučovacích hodinách v ZŠ, hospitace nejen při řízených činnostech v MŠ 2. sledování dodržování dozorů 3. provádění školení BOZ ve třídách a u dětí v MŠ 4. zajišťování organizace žáků a dětí při školních akcích 5. vztah učitel – žák, žák - učitel 6. včasné plnění zadaných úkolů 7. kontrola vedení dokumentace Dále se kontrola týká hospodaření školy a vedení účetnictví. Kromě pedagogických pracovníků jsou kontrolováni i provozní zaměstnanci (účetní a uklízečka). Sleduje se, jak se dodržují pravidla bezpečnosti a zdraví při práci.

358



Verze 3.0

Všichni pedagogové jsou členy pedagogické rady. Zde se zadávají různé úkoly, které se mají plnit, kontroluje se, zda byly dodržovány stanovené termíny. Pedagogové tu mají možnost vyjadřovat své názory, připomínky, podněty a diskutovat na dané téma či o daném problému. Pokud se vyskytují nějaké výchovné potíže s žáky, kteří jsou na pobytu v dětské léčebně, je tato situace řešena hned, někdy ve spolupráci s personálem dětské léčebny. Z hospitací ve vyučovacích hodinách je zpracován zápis, s kterým je vyučující seznámen a podepisuje jej. Po hospitační hodině navazuje rozhovor s pedagogem, kde hodnotíme provedení hodiny, co se povedlo, co je třeba zlepšit.

6. Úroveň výsledků práce školy Spolupráce školy s rodiči: Rodiče jsou informováni v příjezdový den do léčebny o průběhu výuky, organizaci, hodnocení žáků, mají možnost se seznámit se školním řádem MŠ i ZŠ. Během pobytu dětí a žáků v léčebně mohou rodiče do školy zavolat a zeptat se na školní výsledky svých dětí. Tuto možnost rodiče nevyužívají. Pokud je na pobytu v léčebně s dítětem rodič, tak si žák aktovku s učením odnáší každý den na pokoj. Rodičům je podávána informace o tom, co jsme ve škole dělali a zda má žák něco odpoledne dokončit či si procvičit. Tito rodiče mají možnost každodenní kontroly naší práce. Ostatní rodiče potkáváme až v odjezdový den, kdy dostávají osobní záznam o žákovi a prostřednictvím něho se dovídají výsledky školní práce za dobu pobytu u nás. Spolupráce s dětskou léčebnou: S pracovníky dětské léčebny spolupracujeme velmi úzce, neboť jsme na sobě vzájemně závislí. Získáváme od nich počáteční informace o dětech a žácích v jednotlivých turnusech. Provoz MŠ i ZŠ je podřízen provozu dětské léčebny. Konzultujeme s nimi veškeré změny provozu, změny příjezdu či odjezdu dětí. Spolupráce se školskou radou: Školská rada se podílela na schvalování předepsaných dokumentů školy, projednávala organizační záležitosti, které se vyskytly během školního roku. Předložené dokumenty byly vždy schváleny bez větších připomínek.

359



Verze 3.0

Spolupráce s pedagogicko – psychologickou poradnou: Naše škola spolupracuje s PPP Blansko. Spolupráce se týká zejména prevence sociálně patologických jevů. V kontaktu je paní učitelka - školní metodik prevence.

Výsledky práce školy jsou prezentovány na webových stránkách školy skolakretin.detskelecebny.cz, kde jsou jednak fotografie z různých akcí, projektů, činností školy a školky, ale také dokumenty školy schválené školskou radou. Je tu možné získat bližší informace o výuce. Výsledky práce žáků jsou vystaveny také na chodbě školy na nástěnkách a síti. Závěr: Hlavní úkoly školního roku 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011 byly splněny. Prostředí pro výuku žáků v základní škole a pro činnosti dětí v mateřské škole je pěkné, veselé a moderně zařízené. Pozitivně je hodnoceno rodiči, pedagogy, ale i dětmi a žáky. Materiálně technické pomůcky jsou na dobré úrovni, během školních roků 2008 - 2011 se nám podařilo splnit náš záměr zmodernizovat a obnovit počítače na takovou úroveň, aby byly více spolehlivé a méně poruchové. Problémem, který nás trápí a negativně ovlivňuje naši práci, je kolísající počet dětí v MŠ a žáků v ZŠ. Znamená to, že musíme spojovat více ročníků, abychom naplnili třídu, jinak kombinovat výuku předmětů. Pedagogům to přináší snížení úvazků a nižší platové ohodnocení. Nadále se musíme snažit zpestřovat výuku prostřednictvím projektů, zařazováním nových forem a metod, didaktických her. K tomu je třeba se neustále vzdělávat a sledovat nové trendy. I do budoucna je naším cílem pokračovat v započaté spolupráci s kmenovými školami, ze kterých k nám přijíždějí žáci, a v získávání zpětnovazebních vztahů o zapojení žáků zpět do výuky po návratu z léčebného pobytu. 360

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Recommend Documents