MATEŘSKÁ ŠKOLA SAFIRKA BRNO, Pavlovská 16, s.r.o.
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM předškolního vzdělávání “Objevujeme a tvoříme svět”
Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Obecná charakteristika školy 3. Podmínky vzdělávání 4. Organizace vzdělávání 5. Charakteristiky vzdělávacího programu 6. Vzdělávací obsah 7. Evaluační systém
1. Identifikační údaje Název: Mateřská škola Safirka s.r.o. Zřizovatel: Mateřská škola Safirka s.r.o. Právní forma zřizovatele: Společnost s ručením omezeným Sídlo s.r.o.: Opálkova 16, 635 00, Brno Telefon: 00420 607 733 055 Pracoviště MŠ: Pavlovská 16, 623 00, Brno Telefon: 00420 606 061 289 e-mail:
[email protected] www.safirka.cz IČO: 292 40 026 Ředitel: Mgr. Marie Baltusová Koordinátor ŠVP: Mgr. Marie Baltusová Název vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program předškolního vzdělávání s motivačním názvem: Safirka – objevujeme a tvoříme náš svět! Školní vzdělávací program “Safirka” dle RVP PV a přístupu Reggio Emilia Zpracováno týmem pracovníků školy. Účinnost ŠVP je plánována na období 3 let s pravidelnou aktualizací na základě evaluační činnosti. Platnost od: 1.9. 2014 do 30.8. 2017 Aktualizováno k 1.9. 2014 (změny v počtu tříd a vybavení, zohlednění připomínek ČŠI, poznatky z praxe pedagogů, školení Reggio Emilia) Schváleno na pedagogické radě, dne 28.8. 2014
2.Obecná charakteristika školy 2.1 Velikost školy, počty tříd Počet tříd: 4 třídy, věkově smíšené, 2 anglicko-české ( max. 16 dětí ve třídě), 2 české třídy (max.21 dětí). Kapacita školy: do 80ti dětí (při zařazení dětí se specifickými potřebami počet dětí klesne nebo přibude pracovník) Mateřská škola přijímá děti, které v daném roce dosáhnou věku 3 let a děti do věku 6 let nebo s odkladem školní docházky. Počet pedagogických pracovníků:10 – 12 (včetně vedení) Počet provozních pracovníků:2 2.2.
Charakter budovy, okolí školy
Škola je v samostatném pavilonu komplexu základní školy Pavlovská. Je oddělena zdmi (protipožární ochrana) se samostatným vchodem z boku budovy a samostatnou zahradou. Ve školce jsou celkem 4 třídy pro maximální počet 80 dětí. Dvě třídy mají vždy společnou šatnu a jsou propojeny velkými dveřmi a terasou. Třídy je tedy možno libovolně propojit dle potřeby a zvětšit tak prostor či spojit aktivity. Každá třída má vlastní sociální zařízení. V každé třídě je výklenek s výtvarným koutkem a přístupem na externí terasu (čistá zóna). Ve třídě je dále pódium s kobercem a stolečkem pod okny. Po stranách pódia a zdí jsou police a boxy na hračky. Každá třída má velký elipsoidní stůl a židličky, hrací koutky různého zaměření, světelný stůl. Uprostřed budovy, mezi třídami, je kuchyň s výdejnou jídla, kancelář ředitele, zázemí pro učitele, sklad a úklidová místnost. Exteriér školy je upraven tak, aby děti mohly v teplých měsících kdykoli vyjít a hrát si na terase, kde má každá třída vlastní ovocný strom. Před školou je vlastní zahrada a hřiště z pružného materiálu, s cestičkami na ježdění, zatravněné domečky na hraní, pískovou plochou a hřištěm na sportovní aktivity. Škola je situována v klidné čtvrti přímo u lesa, kam si děti chodí často hrát. Vedle školy je také hřiště s průlezkami možné k využití. V blízkosti máme Aquapark, Antropos, lesní oboru se zvířátky a brněnskou ZOO. 2.3.
Chod školy
Provozní doba: 6:30 – 17:30 (pátek jen 17:00) Základní činnosti: Děti přicházejí a odcházejí s rodiči. Rodiče jsou vítáni, aby strávili nějaký čas společně s dítětem ve školce. Hlavní program dne je mezi 9:00 – 15:30 (mimo oběd a polední klid). Ráno a večer jsou většinou děti ze dvou tříd společně v jedné třídě. Ráno, když děti přijdou, mohou si volně hrát nebo si vybrat z jedné z nabízených činností (učitelé na každý den připraví různé materiály a provokace). Učitel pomáhá či iniciuje společnou hru, experiment, tvoření. Ranní činnosti jsou často tématicky prodchnuty třídními či vlastními projekty dětí. Kolem 9 hodin následuje svačina, před kterou zpravidla proběhne krátké cvičení logopedické prevence. V 9:30 následuje společné přivítání v kolečku spolu s aktuálními říkankami a písničkami či povídáním (v anglické třídě probíhá částečně ranní kolečko v angličtině), po kterém se děti
oblečou a připraví na pobyt venku (na zahradě nebo na výlet do lesa). Venku jsou děti až 2 hodiny (v zimě méně), probíhá volná hra a nebo hra v rámci tématických projektů daného období. Po návratu z venku kolem 12 hodiny následuje oběd a po obědě polední klid. Po obědě většina dětí spí nebo odpočívá v tomu učených třídách na lehátkách (ve dvou třídách jsou přes obědy nachystána lehátka na spaní), ostatní děti, které ve školce dlouhodobě nespí, odpočívají u pohádky kratší dobu v samostatných třídách a posléze se věnují volné hře a předškoláckým úkolům. Následuje svačinka a po15h kroužky nebo volná hra. Odpoledne si mohou děti volně hrát na zahradě nebo na terase, případně se zapojit do výtvarných, hudebních nebo pohybových činností (činnosti se střídají v rámci týdne). V případě zimních měsíců se pobyt venku zkrátí a děti si mohou hrát v propojených místnostech uvnitř, kde jsou vytvořeny aktivity pohybové a taneční. Odpoledne je možno dělat malé odpolední kolečko, kde učitel navazuje na aktivity uplynulého dne (u starších dětí většinou v nespací třídě). Rodiče mohou zůstat chvíli s dítětem. Rodiče děti odvádějí domů. Obědy jsou připravovány externě a dováženy do školky, kde jsou vydávány. Svačinky připravujeme v kuchyňce. Děti stolují ve své třídě. Podílejí se na vození svačin, prostírání stolů a jejich úklidu.
3. Podmínky vzdělávání 3.1 Prostorové podmínky Budova MŠ: Vlastní třídy – s prostorem a koutky ke hře, zákoutím se stoly pro výtvarné činnosti a stolování Šatna – společná pro 2 sousedící třídy Sociální zařízení pro každou třídu Kancelář ředitele a hospodáře Kuchyň Zázemí pro pracovníky + WC Sklad Úklidový sklad Venkovní prostory: Zahrada v podobě zeleného městečka s cestičkami a bunkry, písková plocha, skluzavka, zeleň. Terasa pro každou třídu (spojení s interiérem, čistá venkovní zóna). 3.2. Vybavení školy Vybavení kuchyňky/ výdejny: dle předpisů vyhlášky MŠMT 107/2005 o školním stravování: sporák, lednice, linka na přípravu, dvojdřez, myčka, dřez na černé nádobí, výdejové vozíky; Vybavení každé třídy: police a skříňky, stolečky, židličky, světelný stůl, matrace a postýlky, tabule na psaní, knihovnička, bedýnky na hračky, výtvarný materiál, hračky, stavebnice, přírodní materiál, věšáčky, hudební nástroje. Kancelář: stůl, židle, skříňě, knihovna, počítačová souprava, kancelářské potřeby. Zázemí pro učitele: stůl, židle, věšáky. Sklad: materiál, čistící prostředky a náčiní.
Venkovní prostory: hrací objekty, hračky na hraní venku. 3.2. Spoluúčast rodičů při výchovně-vzdělávacím procesu Cílem výchovně-vzdělávacího procesu je harmonický vývoj dítěte, na kterém se podílí především rodiče a učitel. Proto je vzájemná spolupráce a porozumění velmi důležitá. Rodič je vyzýván k vyjadřování se k aktivitám školy a pokrokům či problémům dítěte. Učitelé se snaží maximálně komunikovat s rodičem a rodič je vítán ve školce a na jejich akcích jako spolu účastník procesu. Rodič se může účastnit části dne ve školce pod domluvě s třídním učitelem. Jsou pro něj pořádány pravidelné třídní schůzky. Škola dále zpracovává dětské deníky, kde se každý rodič může dozvědět novinky o svém dítěti s doloženou fotodokumentací. Tyto deníky současně umožňují pro všechny zaznamenávat pokroky a vývoj dítěte. Pro rodiče je k dispozici také zápis z třídní knihy, kde rodiče každý den najdou program uplynulého dne. Škola dává rodičům každý týden fotky dokumentující dění ve školce na webové stránky. Škola pořádá společné akce a dílničky a snaží se podporovat pospolitost a vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi školou a rodiči i mezi rodiči navzájem. 3.3 Životospráva a psychosociální podmínky Mateřská škola poskytuje pestrou stravu odpovídající zásadám racionální výživy a respektující individuální stravovací potřeby dětí. Dětem je k jídlu dán dostatek času a na základě domluvy s rodiči jsou respektovány jeho stravovací zvyklosti. Během celého dne jsou dětem k dispozici nápoje. Odpolední odpočinek – malé děti odpočívají na lehátkách, ostatní dlouhodobě nespící děti odpočívají na lehátkách krátce u pohádky a pak se věnují vlastním nebo předškoláckým činnostem. Všichni vytváříme dětem takové prostředí, aby se cítily spokojeně a bezpečně. Všechny děti mají stejná práva, stejné možnosti a povinnosti, nikdo není znevýhodňován. Péče o děti je podporující, snažíme se o nenásilnou komunikaci, která je mu příjemná, navozuje vzájemný vztah důvěry a spolupráce. V dětech rozvíjíme ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc a podporu. Děti si ve třídě vytvoří jasná pravidla chování. Více se zaměřujeme na řešení problémových situací. Podporujeme u dětí samostatnost při osobní hygieně, stolování a oblékání. V naší škole funguje stálý režim, který je ale dosti flexibilní a umožňuje organizaci činností dětí v průběhu dne přizpůsobit jejich potřebám a aktuální situaci. Rodiče mají možnost děti přivádět a odvádět v tomu určených časech, po domluvě i v jiných časech během dne, pokud je to organizačně možné. Děti jsou každodenně dostatečně dlouho venku. Spací aktivity dětí jsou upraveny dle individuálních potřeb. Dětem s nižší potřebou spánku nabízíme klidné činnosti a hry ve třídě. Většina materiálu a hraček je dětem celodenně k dispozici a na dosah. Děti mohou rozhodovat o svých činnostech a sami se obsloužit. Adaptační program pro nově příchozí: Na jaře po zápise organizuje škola pravidelný adaptační klub pro nově přijaté děti a jejich rodiče. Děti i rodiče se zde seznámí s učiteli, prostředím školy a novými kamarády. Před zahájením docházky mohou děti trávit ve školce kratší čas a účastnit se aktivit společně s rodičem. Snažíme se dětem dát pocit důvěry a bezpečí, věnovat jim péči. Spolupracujeme s rodiči na adaptaci dítěte a společném učení a podpoře doma i ve škole.
3.4.
Řízení mateřské školy
Organizační řád, náplň práce a směrnice MŠMT vymezují jasná pravidla a kompetence zaměstnanců školy. Velký důraz je kladen na týmovou práci, vzájemnou spolupráci, respektování profesní odlišnosti a vytváření prostředí důvěry, otevřenosti a přátelství. Ředitelka vytváří prostor na spoluúčast při řízení pro všechny zaměstnance, názor a myšlenka každého zaměstnance je přijímána, všichni mají spolu rozhodující hlas, všichni se podílejí na dění v mateřské škole. Tvorba ŠVP je výsledkem týmové práce školy. Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně hodnotí jednotlivé dílčí úspěchy a tím motivuje tým ke kvalitě vykonávané práce. Otevřeně diskutuje o problémech jedinců i týmu, dává doporučení. Ve škole je zaveden funkční informační systém. Pro pedagogické pracovníky jsou v režimu školy zařazeny každý měsíc pedagogické nebo provozní porady (provozní záležitosti se zpravidla řeší na ped. radách či individuálně s dalšími zaměstnanci). Na spolupráci s rodiči se podílejí všichni zaměstnanci dle potřeb školy a plánovaných akcí. Mateřská škola spolupracuje se ZŠ Pavlovská, s externím psychologem, se specialisty psychologického a pedagogického poradenství a ostatními školními institucemi podobného zaměření. Záměry: Vnímat týmovou práci jako nezbytnou podmínku naplňování cílů RVP. Vést všechny pracovníky k uvědomění, že o tom jak se bude dítě ve školce cítit rozhoduje kvalita vzájemných vztahů všech, kteří se na vzdělávání podílejí. 3.5.
Personální zajištění
V mateřské škole pracují vždy dva pedagogičtí pracovníci v jedné třídě. Pedagogičtí pracovníci splňují patřičnou kvalifikaci, jedna učitelka si v současné době doplňuje kvalifikaci. Na doplnění odpoledních a večerních hodin vyučuje ředitelka školy a její zástupkyně. Všichni pedagogové se neustále vzdělávají. Jejich vzdělávání je cílené a tématicky zaměřené, vychází z potřeb realizace kvalitní vzdělávací činnosti a požadavků jednotlivých pedagogických pracovnic. Ředitelka maximálně podporuje profesionalizaci celého týmu včetně sebe, reaguje na požadavky a vývoj současné společnosti. Počet českých tříd: 2 (duben 2011: 1, od září 2011: 2 třídy) Počet anglicko-českých tříd: 2 ( květen 2011, září 2012: 2 třídy) Rozvrh přímé pedagogické práce všech pracovnic je řešen tak, aby byla zajištěna optimální pedagogická péče při práci s dětmi. Specializace jednotlivých pedagogických pracovníků je využita při hlavní výuce, i jako doplňkový program (kroužky, dílničky, speciální akce). Všechny záměry a cíle jsou realizovány vlastním pedagogickým týmem i doplňkovým pedagogickým týmem (na výpomoc atd.). Všichni pracovníci usilují o prohlubování své kvalifikace a ze strany ředitelství mají maximální podporu.
5.6. Zamýšlený vývoj podmínek Škola průběžně hodnotí a reaguje na podněty od dětí, rodičů a odborníků a snaží se zklavitňovat vzdělávací podmínky ve škole. Cílem je zajistit maximálně kvalifikovaný, komunikaticní a harmonický kolektiv pedagogů a zaměstnanců školy, podporovat komunitní spolupráci a iniciativu rodičů a reagovat a nové trendy ve vzdělávání. Škola průběžně pořizuje nové didaktické pomůcky a technologie, obohacuje program o spolupráci s externími pracovníky.
3.5.
Spolupráce školy se ZŠ, veřejností a dalšími organizacemi
Vedení obou škol spolupracuje již od samého vzniku MŠ a udržují dobré vztahy. Některé akce základní školy, které jsou vhodné pro předškoláky, jsou otevřeny i našim dětem. Společně plánujeme některé akce. Školy vzájemně spolupracují na možné návaznosti vzdělání a přijetí našich dětí na ZŠ, případně zřízení anglické třídy nebo družiny. Naše škola je otevřena akcím obce, ráda se zapojí do prospěšných činností a projektů. Činnost školy je těsně spjata s prostředím obce a s aktuálními projekty, s komunitou rodičů. Škola navazuje spolupráci s dalšími školami podobného zaměření. Škola spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou nebo speciálně pedagogickým centrem v případě potřeby konzultací či užší spolupráce pro zařazení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 3.6.
Další aktivity školy
Naše školka vedle realizace vzdělávacího programu může: Nabídnout dětem širokou škálu uměleckých aktivit (výtvarných, hudebních, pohybových). Být centrem kulturního života (pořádání akci pro rodiče, pro děti a veřejnost) Rozvíjet program integrace (v případě zařazení dítěte se specifickými potřebami učení) Nabídnout užší spolupráci s rodiči a dalšími vzdělávacími institucemi (ZUŠ, ZŠ, kroužky). Nabídnout výtvarné a jazykové kurzy pro děti i dospělé.
4. Organizace vzdělávání Přijímání dětí Zápis dětí do mateřské školy na následující školní rok probíhá od února, v tom kalendářním roce, ve kterém následující školní rok začíná. Děti mohou být do mateřské školy přijímány i v průběhu školního roku dle volných míst. Dítě do mateřské školy přijímá na základě přihlášky rodičů ředitelka mateřské školy. Informace a dokumenty k přijetí dítěte do MŠ si rodiče mohou vyzvednout v mateřské škole, stáhnout z webových stránek školy nebo zažádat přes e-mail. Po ukončení zápisu (předložení vyplněné přihlášky-evidenčního listu, dotazníku a potvrzení od lékaře) sepíší rodiče se školou smlouvu o poskytnutí vzdělávání a péče pro dítě na jeden školní rok s automatickým prodloužením na další. Ředitelka školy rozhoduje o přijetí i o zkušebním pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce. Mateřská škola může přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci.
Do sjednané doby od podpisu smlouvy (většinou 14 dní) zaplatí rodiče zálohu na školné, případně přímo školné a smlouva tak vejde v účinnost. Rodiče obdrží informace o provozu mateřské školy a domluví si průběh adaptace. Děti se do MŠ přijímají na základě kritérií zpracovanými školou ve školním řádu. Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku ( zákon 561/2004 Sb., školský zákon, § 34 odst. 7), pokud nebude porušena kapacita školy a hygienická kritéria. Kritéria pro přijetí dětí jsou součástí aktuálního školního řádu. Vnitřní uspořádání školy a jednotlivých tříd Škola má kapacitu 4 tříd. Škola má na programu 2 české a 2 anglické třídy. První česká třída byla otevřena v dubnu 2011, druhá bude otevřena od září 2011. První anglická třída funguje od května 2011 a druhá od září 2012. V každé třídě pracují dva pedagogové. 2 sousedící třídy vždy spolupracují, především ráno a večer, případně jdou spolu ven. Během odpoledního spánku jsou dvě třídy využity jako spací místnosti a třetí (případně i čtvrtá) jako „odpočívací“ třída s nabídkou odpočinku a pak různých aktivit. V odpočívací pak probíhá i před-školácká příprava starších dětí. Během odpoledního odpočinku mají učitelé prostor na plánování a přípravy. V odpoledních a večerních hodinách vyučuje i ředitelka školy a její zástupce. Charakteristika jednotlivých tříd Škola má anglickou a českou třídu. V české třídě je do 21 dětí. V anglické do 16 dětí. Třídy jsou věkově smíšené. V anglické třídě funguje i jeden anglicky mluvící učitel a externí rodilý mluvčí. Do anglické třídy přijímáme i děti na částečnou docházku. Pedagogové v rámci anglických a českých tříd úzce spolupracují. Sousedící třídy tráví část dne společně, učitelé spolupracují.
5. Charakteristika vzdělávacího programu 5.1. Pojetí a cíle výchovně vzdělávacího procesu Obecným cílem výchovně vzdělávacího procesu je harmonický rozvoj dítěte a jeho individuality. Dítě se fyzicky rychle vyvíjí, jsou pro něj vybírány vhodné a přiměřené motorické činnosti. Dítěti je dán dostatečný prostor k sebe vyjadřování a vytváření si vlastního životního prostoru. Dítě je respektováno a láskyplně přijímáno svým okolím, získává pocit bezpečí. Jakýkoli jeho zájem nebo iniciativa je podpořena a rozvíjena. Výchova a vzdělávání ve školce jsou inspirovány a prodchnuty filosofií Reggio Emilia, přístupem předškolního vzdělávání původem z Itálie, který se těší velké oblibě v anglicky mluvících zemích. Pozornost je směřována především na dítě a jeho individualitu, jeho tvořivost a rozvoj sebevyjádření a spoluvytváření okolního světa. Učitel ve svém působení nemá dominantní roli, ale spíše jde ruku v ruce s dítětem a provází jej na jeho cestě učení a objevování. Ve školce dětem poskytujeme nabídku činností, které rozvíjí vůli, cítění a myšlení a dává tyto tři oblasti do souladu. Činnosti jsou vedeny s vědomím, že dítě potřebuje možnost spoluprožívat a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Proto učitel nechává dítěti větší volnost ve výběru činností nebo směru, kterým se bude ve hře či činnosti ubírat. Snaží se co nejvíce věcí dělat společně s dětmi. Děti tak mají možnost učení nápodobou a především určení oblasti jejich učení a zájmu. Hlavním cílem společné práce je vytváření pospolité, příjemné a tvůrčí atmosféry, vlastního
životního prostoru a pocitu vzájemnosti a bezpečí. Dětská spontaneita a tvořivost dostává potřebné podpory a prostoru v rámci spontánně vytvářených tvůrčích projektů a dětských her. Učitel pozoruje dítě a jeho potřeby a zájmy a snaží se reagovat a pomoci mu je co nejlépe rozvíjet. Společenství ve školce je založeno na vzájemném respektu, možnosti se volně projevovat a na podpoře spolupráce. Školka podporuje přirozený a harmonický rozvoj dětí v duchovní, duševní i fyzické oblasti a učí děti přistupovat k veškerému bytí na Zemi s respektem a úctou. Dítě se vyjadřuje nespočtem způsobů a ve školce se snažíme dát všem těmto způsobům prostor, dále je rozvíjet a učit. Dítě tak získává sebeurčení a komunikační dovednosti, tak důležité pro život ve společnosti. Skrze tvůrčí činnosti a používání vlastní fantazie je dítěti umožněno intenzivní sebeprožívání a citový rozvoj. V oblasti myšlení je našim cílem zprostředkovávat a charakterizovat dětem určené jevy tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření vlastních i obecných pojmů na základě osobní zkušenosti, tvořit nevědomě působící zkušenosti a návyky, klást důraz na rozvoj řeči a možnost komunikace. Vést děti ke schopnosti pozorovat a vnímat zákonitosti přírody a plynutí času spolu s prožitkem lidových tradic a zvyků, které poskytují dítěti poznání řádu a jistotu vyplývající z rytmicky se opakujících známých dějů. V oblasti pěstování sociálních kompetencí rozvíjíme u dětí schopnost soucitu, spolupráce, sdílení, sociální sounáležitosti a další vlastnosti, které jim umožní žít trvale v souladu s ostatními lidmi a přírodou na této planetě. Rozvíjí u dětí také sebevědomí, sebedůvěru, sebeúctu a kladné sebehodnocení, které jsou východiskem pro možnost prožití života bez pocitu ohrožení a strachu. Naše škola je založena na vzájemném vnímání, respektu a spolupráci a vytváří tak prostředí a společenství, ve kterém se všichni účastníci cítí dobře a bezpečně a mohou se tak učit a harmonicky rozvíjet. 5.2. Očekávané výstupy vzdělávání dítě ukončující předškolní vzdělávání
soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů
získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení
má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije
klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo
učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům
odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých
pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí
všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého
problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost
při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích
zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti
rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit
chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit
nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)
domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci
v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou
ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní
průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím
dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)
ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku
samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej
uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky
dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost
ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy
napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí
spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim
při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout
je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem
a jedinečnostem
chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování
svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat
dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky
odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem
chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá
má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých
zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění
chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky
má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat
spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat
uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu
ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit
dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)
5.3 Principy a metody práce V období předškolního věku se dítě velmi rychle vyvíjí po všech stránkách (fyzická, volní, citová, rozumová) a rozvíjí v lidskou bytost. Vývoj člověka probíhá ve víceletých cyklech a každý člověk prochází jednotlivými fázemi osobitým způsobem. V každé fázi jsou možnosti pro optimální rozvoj rozmanitých lidských vlastností a sil. V období předškolního věku je dítě zcela v zajetí smyslových vjemů, schopnost identifikace je v této fázi největší. Dítě má přirozenou potřebu rytmu a opakování. Proto je důležité rozdělení dne, týdne, měsíce i roku. S vědomím těchto vývojových zákonitostí a potřeb jsou organizovány některé výchovně vzdělávací postupy v MŠ. Učitel dává dítěti prostor určovat dění ve třídě a možnost sebevyjádření všemi dostupnými způsoby. Učitel dává dítěti otevřené otázky a možnost vyzkoušení vlastních řešení a seberealizace. Základními metodami jsou princip interakce (vzájemné vnímání a komunikace, dialog dítěte s učitelem a s prostředím), působení podnětného prostředí, princip opakování a neomezené možnosti sebevyjádření (seberealizace, vytváření vlastního životního prostoru, ventilace emocí a zkušeností a poznatků). Přístupy využívají přirozené dětské zvídavosti a tvůrčího potenciálu. Učitel pracuje jako “výzkumný pracovník”, který pozoruje a analyzuje chování a učení dětí a na základě svých poznatků pracuje s dětmi a přináší nové podněty a metody práce. Veškerá práce tedy vychází z
aktuální situace ve školce, z pozorování dětí. Přístup inspirovaný filosofií Reggio Emilia, iniciované po II. světové válce v Itálii Lorisem Malaguzzim a rodinami s malými dětmi, vychází z myšlenky, že výchova by měla dítěti pomoci osvobodit jeho energii a potenciál a umožnit tak jeho harmonický vývoj jako celistvé komunikativní, společenské a emocionální bytosti. Dítě je nahlíženo jako vůdčí, schopný a silný účastník vzdělávacího procesu, jehož přirozená zvídavost, tvořivost a zájem vytváří základní motivaci učení a objevování ve střetávání se s okolním světem. Dítě, rodič a učitel, a prostředí jsou klíčovými činiteli učení a vývoje dítěte. Vše, co působí na smyslové orgány, s čím si dítě hraje, v jakém prostředí se pohybuje, ovlivní jeho fantazii, tvořivé síly a svobodný vývoj. Proto je prostředí školky pečlivě připravováno, aby skýtalo možnost k novým objevům a hrám. Prostředí nabízí prostory a kouty jak ke skupinové tak intimní hře, k tvůrčím i dramatickým aktivitám. Děti se spolupodílí na tvorbě prostředí svými projekty. Jejich práce jsou ponechány, často vystavovány ve třídě, foto-dokumentovány. Celkově prostředí působí útulně a kreativně, neustále se přetváří, je neustálou “dílnou” dětských projektů a současně nabízí zázemí a útočiště k odpočinku či tiché hře. Vše s čím se dítě během dne setkává, vytváří podněty k dalším činnostem a k učení. Proto je také důležitá komunikace mezi učitelem a dalšími dětmi, vše, co se ve třídě děje spoluvytváří celkovou atmosféru. Dítě se zapojuje do různých skupinek a aktivit, má osobní čas a prostor s učitelem. Učí se nápodobou ale i spoluúčastí. Dochází k neustálé interakci mezi dítětem a jeho prostředím, mezi dítětem a ostatními účastníky. Učení je soustředěno v tématických projektech, které iniciují děti nebo učitelé. Děti samy nacházejí okruhy jejich zájmu a učitel jim pomáhá je rozvíjet a nacházet další podněty a informace, rozvíjet činnosti. Tématické projekty jsou různě dlouhé, dle zájmu dětí a mohou se tématicky i časově překrývat. Učitel pohotově reaguje na zájem a nápady dětí, vyhledává a podává další materiály a podněty. Projekty mohou být tvůrčího rázu (výstavba konstrukcí, přetváření interiéru či exteriéru, míchání barev a jejich působení, výtvarné projekty) nebo “výzkumného” rázu (zkoumání světa hmyzu, zkoumání působení světla a stínu, svět zvířat atd.). Výuku současně neustále provází princip opakování a rytmu některých aktivit (písničky, říkanky, pohádky, vedené hry) prohlubuje učení a zájmy dítěte a současně vytváří jistotu určitého dění. Seznamuje dítě s novými předměty, tématy. Na principu opakování jednotlivých situací a aktivit je postavena i výuka anglického jazyka v anglické třídě. Výuka anglického jazyka probíhá přirozeně v běžném denním režimu během veškerých her a aktivit, v komunikaci s anglicky mluvícím učitelem (v anglické třídě je jeden česky a jeden anglicky mluvící učitel, částečně pak rodilý mluvčí). Dítě je po celou docházku součástí bilingválního prostředí. Dítě je tak po čase schopno přijímat cizí jazyk, částečně mu rozumět a pokud je ve školce celé tři roky i komunikovat v běžných, opakujících se situacích. Vzhledem k stále narůstajícímu počtu dětí s narušenou komunikační schopností, přijala škola do týmu i logopedické pracovníky, kteří systematicky provádějí logopedickou prevenci a intervenci. Do pravidelných aktivit týdne jsou tedy zařazeny i činnosti a cvičení logopedické prevence a ve výuce je kladen větší důraz na rozvoj řeči a komunikačních dovedností v součinnosti všech pedagogických pracovníků.
5.4. Péče o naplňování potřeb dětí Potřeba podnětů zvenčí Dítě se učí konfrontací s okolím a novými situacemi. Ve školce se snažíme vytvořit prostředí, které dítěti nabízí dostatek kvalitních podnětů, které jej můžou oslovit či zaujmout. Ve školách Reggio Emilia je kladen velký důraz na to, co může děti naučit jejich okolní prostředí. Proto je věnovaná velká pozornost vzhledu a atmosféře tříd. Prostředí je často nahlíženo jako “třetí učitel”. Jeho estetická stránka je důležitou částí tvorby vzdělávacího prostředí. Dokumentace dětských prací, rostliny a ostatní předměty jsou vystaveny v dohledu dětí i dospělých. Atmosféra třídy je prostoupena hravostí a radostí. Učitelé občas přeskupují prostředí třídy tak, aby poskytovalo bohaté možnosti a podněty pro děti, které takto experimentují, objevují a řeší problémy, často i v malých skupinkách, kde je zapotřebí spolupráce a diskuze. Společné prostory ve škole umožňují dramatické hry a společnou práci pro děti z různých tříd. Malé dítě se teprve učí orientaci v pro něj neznámém světě a pro jeho pocit bezpečí vycházíme z přirozených životních situací, přirozeného prožívání chodu roku. Dítě ve svém životě opakovaně potkává určité děje, stávají se součástí jeho života a on se stává jejich součástí, spolu účastníkem a spolutvořitelem. Potřeba smysluplného světa Pro orientaci a jistotu dítěte je třeba zprostředkovat a přiblížit řád a rytmus, ve kterém život, situace probíhají. Dítě získává základní poznatky, učí se orientovat v čase a souvislostech okolního dění. Prožitek existence platnosti řádu a jejich rytmického proměňování dávají dítěti v prvních sedmi letech života pocit, že vše má své místo a svůj účel. Prostřednictvím zvyků a řádu vytváříme pocit jistoty a možnost anticipace dění. Tým učitelů se shodl na jednotné filozofii pravidel výchovy ve školce a prezentuje ji rodičům tak, aby fungovala jednotná pravidla chodu školy a děti se v nich bez obtíží orientovaly a přijaly je. Potřeba jistoty Blízká osoba je tím, kdo dítěti zprostředkovává informace o neznámých skutečnostech světa, kdo mu pomůže se orientovat a kdo mu může dávat najevo, že je v tomto zatím neznámém prostředí bezvýhradně a samozřejmě přijímáno. Dospělí jsou tedy těmi, kdo dítěti bezpodmínečným přijetím vyjadřují důvěru v rozsáhlé možnosti jeho vlastního života. Je důležité umožnit dítěti napodobování zdravých vzorů. Zde má největší význam, jaký je pedagog člověk. Role učitele je velmi komplexní. Učitelé spolupracují mezi sebou a s dětmi, se kterými společně prochází procesem učení. Učitel je pozorovatelem a průvodcem dětem v objevech a učení. Součástí snahy o posilování dítěte v jeho důvěře v sebe sama je i fakt, že činnosti jsou vedeny tak, aby nedocházelo k hodnocení či srovnávání výkonů dětí. Diagnostika dítěte probíhá spíše pozorováním jeho vlastní cesty, zpětnému ohlížení a srovnávání, vyjádření jeho vlastního posunu a vývoje. Dítě samo má možnost srovnat své práce a své postřehy v průběhu času díky uchovávané dokumentaci a osobním deníkům. Potřeba vlastního místa, vlastní společenské hodnoty Je-li dítě přijímáno, dokáže přijímat i ostatní. Věkově smíšené skupiny a role učitelů jako pomocníků a spolu účastníků poskytují velký prostor pro sociální učení, vytvářející přirozenější situace pro střetávání názorů a potřeb různých dětí. Umožňují, aby starší pomohl mladšímu, silnější slabšímu, aby jeden bral ohled na druhého tak, aby celé společenství mohlo fungovat a každý se mohl cítit účastníkem dění. Učitelé sledují potřeby a nálady dítěte a mohou se mu individuálně věnovat. Potřeba otevřené budoucnosti V dnešní době má obecně dítě málo možností jak prožít a nějakým způsobem zasahovat do chodu
věcí a událostí běžného života. Přirozeností dítěte předškolního věku však není role pozorovatele, ale tvůrce. Dítě je připraveno měnit, tvořit, zkoušet a hledat nové a neznámé prostory a možnosti vlastní realizace. Je tedy úlohou dospělého, aby tuto přirozenou touhu pomohl živit, aby mu dal možnost se realizovat a motivovat ho k budoucímu životu. V rámci tématických tvůrčích projektů, které děti spolu s učitelem vytvářejí, se dítě učí a realizuje ve školce. Mnohé projekty však zasahují i mimo prostředí MŠ, ovlivňují okolní prostředí, zapojují rodiče a ostatní spoluobčany. 5.5. Uspořádání života ve školce Chod školky je určován rytmem střídání ročních období a tradičních svátků roku. Tyto určují některé pravidelné aktivity školky a opakujíce se zajišťují jasný rytmus a řád dění velkého světa, jehož jsme součástí. Pravidelný režim dne také zajišťuje život v základním rytmu a přináší tak dětem pocit bezpečí a možnost zapojení a anticipace. Dílčí témata a okruhy učení a tvorby během celého roku jsou pak určována zájmem dětí a přirozeně se rozvíjí. Pravidelné činnosti Kromě pravidelnosti stravování, které také obnáší své rituály (společné prostírání a úklid, písnička /básnička před jídlem) je to hra venku, kdy mají děti volnost hrát si s kým, čím a kde chtějí. Případně minimálně jednou týdně jdeme s dětmi na výlet do lesa (krmení prasátek, stezka za pokladem, sbírání kaštanů, exkurze atd.). Každý den probíhá ráno a odpoledne společné kolečko, kde se učí a opakují písničky, říkanky, pohádky či drobné hry, povídá se. (V anglické třídě aktivity v obou jazycích) Každý den mají děti možnost zapojit se do výtvarné, pohybové či hudební aktivity. Výtvarný materiál je k dispozici kdykoliv. Dětem jsou pak v rámci tvůrčích bloků nabízeny specifické a tématicky ucelené činnosti (práce s hlínou, těstem, malba, kresba, výroba z papíru, z přírodních materiálů atd.). Výtvarné aktivity mohou probíhat individuálně nebo v rámci malé skupiny. Některé projekty jsou dlouhodobějšího charakteru (na pokračování). Pohybové aktivity jsou spojeny především se zpíváním či hudbou. Probíhají jako krátké intenzivní cvičení či tanečky. Hudební aktivity jsou většinou spojeny s pohybem či rytmizací. K dispozici jsou dětem různé jednoduché nástroje (štěrchadla, bubínky, xylofon atd). Během dne se dětem nabízejí i různé další drobné činnosti v různě vytvořených hracích zákoutích, kde má dítě prostor pro individuální nebo skupinovou hru (různé provokace k experimentu, konstrukcím, tvorbě). Během volné hry má učitel možnost se individuálně věnovat určitým dětem, které nejsou zrovna zabrány do společné hry nebo potřebují pozornost a péči. Režim dne 6:30 – 9:00 – příchod do školky, volná hra (8:00-8:30 – předškolácká příprava) 9:00 – 9:30 – ranní kolečko (anglicky/česky) 9:30 – 10:00 – svačina 10:00 – 12:00– hry venku/výlet (v zimě pohybové a taneční aktivity i uvnitř) 12:00 – 12:30 – oběd 12:30 – 14:30 – spánek/ klidový režim (před-školácký kroužek, odpolední kolečko) 14:30 – 15:00 – svačina 15:00 – kroužky/ volná hra 16:00 – 17:30 – volná hra/hry venku/ odchod dětí Program může být přizpůsoben potřebám dětí a aktuální situaci.
6. Vzdělávací obsah Obsah činností v průběhu roku je určován specifickým zájmem dětí o jednotlivé tématicky ucelené oblasti, ročním obdobím a jeho svátky. Oblasti zájmu dětí jsou s pomocí učitele rozvíjeny do delších tématických projektů (Reggio Projekty). Oblasti témat bývají v různém pořadí dle aktuálního zájmu dětí (světlo a stín, svět přírody, svět zvířat, svět rostlin, svět hmyzu, fascinace vesmírem, město – stavby, doprava – struktury, barvy, pohádkové bytosti, grafické vyjádření atd.) Tématické zaměření celé školky je pak určováno ročním obdobím a jeho svátky. Podzim Podzim je čas pohybu a sklizně, chystání se na zimu. První týdny jsou zároveň pro mnohé prvními pro pobyt ve školce a proto pracujme hodně společně. Snažíme se stmelit společného ducha třídy a vybudovat základy spolupráce a vzájemnosti. Dokud tomu počasí přeje, trávíme hodně času venku a v lese. Sledujeme jak se příroda mění, jak se mění barvy. Sbíráme různé přírodniny a používáme je při hře a výtvarných činnostech. Děti často upoutá i mikrosvět a jeho živočichové. Aktivní pohyb a pohybové hry jsou hlavní náplní venkovních aktivit. Když začnou dny chladnout a zkracovat se, vytváříme ve školce intimnější, domáčtější zázemí, společně přetváříme a “zabydlujeme” interiér, děti směřují svoje hry do malých skupinek. Vytváříme zákoutí pro dramatické hry, hrajeme divadélko. Využíváme tmy pro hrátky a experimenty se světlem. Slavíme Sv. Martina a dušičky (Helloween, světla, lampióny, dýně). Záměr: seznámit děti s prostředím školky a s pravidly soužití ve třídě. vytvářet komunikačně bohaté prostředí a upevňovat vzájemné vztahy ve školce založené na respektu a ohleduplnosti. prostřednictvím tvořivých činností umožnit dětem poznávat a vnímat koloběh života v souladu se změnami ročních období a s oslavou svátečních chvil. podporovat radost a chuť dětí k učení a vzájemné spolupráci. s využitím sociálních a dramatických her posilovat pro-sociální chování a postoje a zdůrazňovat důležitou úlohu rodiny, kamarádství a vzájemných vztahů mezi lidmi. podporovat aktivní pohyb dětí. podněcovat kreativitu a estetické vnímání a poukázat na vlastnosti netradičních materiálů a jejich praktickému využití k tvůrčím činnostem. Zima Aktivity jsou směřovány do interiéru a zaměřeny na individuální, manuální a tvůrčí činnosti. Věnujeme se výtvarné tvorbě, výrobě dárků a přání, pečení cukroví, výrobě vánočních ozdob atd. Ve třídě nabízíme hry a zákoutí rozvíjející myšlení a jemnou motoriku. Věnujeme se společným přípravám na Vánoční svátky, učíme se koledy, chystáme Betlém, vyprávíme si zimní a vánoční příběhy. Děti v těchto ponuřejších dnech často věnují pozornost hrám se světlem a stínem, výtvarné tvorbě a světu pohádek a vlastní fantazie (dramatické hry, čtení, tvorba). Po Vánocích se pouštíme do nového roku s novou energií. Pečujeme o své zdraví a snažíme se předcházet nemocem. Věnujeme čas sněhovým hrátkám (bobování, stavění sněhuláků a jiných tvorů, zimní výpravy), slavíme masopust. Tvoříme masky a panáky, hrajeme s nimi divadlo a tance, věnujeme se hudebním a rytmickým činnostem. Děti upoutává tématika zvířat a zkoumají jejich život, projevy a prostředí. Příběhy směřujeme k živým bytostem různých krajů (zvířátka). Záměr: podporovat kreativní činnosti zaměřené na manipulaci s předměty, materiálem a pomůckami. za pomoci smyslových a psychomotorických her rozvíjet paměť a pozornost dětí.
usilovat o vzájemnou spolupráci a spolupodílet se na přípravě a realizaci oslav vánočních svátků. využívat hudební, hudebně-pohybové, dramatické i slovesné činnosti rozvíjející komunikativní dovednosti a schopnosti dětí naslouchat druhému. vytvářet povědomí o lidském těle, péči o zdraví a zdravém životním stylu a prevenci nemocí a poukázat na nebezpečí úrazů při hrách. zaměřit pozornost na zkoumání světa zvířat a na možnosti využití různých sdělovacích prostředků za účelem získání informací (encyklopedie, knihy, noviny, časopisy apod.). Jaro Sledujeme změny v přírodě. Každý den pozorujeme jak raší a rostou listy a květiny. Učíme se poznávat některé věci v přírodě. Vítáme a slavíme jaro (vynesení zimy), chystáme a slavíme Velikonoce (barvení vajíček, pletení pomlázek a ozdob, pečení). Zajímáme se o vznik nového života, mláďátka a život v lese. Pozorujeme mikrosvět (svět hmyzu v trávě). Konečně můžeme být více venku a chodit na výlety. Sadíme rostlinky a sledujeme jak rostou a mění se. Slavíme Den Země. Měníme interiér školky ve více otevřený prostor, více propojený s exteriérem. Věnujeme se pohybovým aktivitám a ruční tvorbě z proutí a rostlin (pletení, tapiserie, ozdoby a lisování květin). Záměr: podněcovat zájem dětí o pozorování živé i neživé přírody, přírodních jevů a rozmanitostí naší planety a vesmíru. vést děti k citlivému přístupu k přírodě a její ochraně. utvářet povědomí o různých ekosystémech a seznámit děti s reáliemi České republiky. poznávat a upevňovat lidové tradice a zvyky. rozvíjet praktické dovednosti pro orientaci v různém prostředí (návštěva muzea, výstavy). seznámit děti s prostorovými a časovými pojmy a znakovými systémy. utvářet povědomí o významu bezpečnosti (v dopravních situacích, při setkání se zvířaty, s neznámými lidmi a v jiných situacích) využívat kognitivní a praktické činnosti k rozvíjení schopností dětí k vyjadřovaní vlastních názorů, získávání zkušeností a řešení problémů. Léto Radostné období her venku a výletů. Když je teplo, tak si děti hrají na hřišti a jsou jim umožněny drobné hrátky s vodou. Pořádáme dobrodružné výpravy do lesa (naučné stezky, hledání pokladů atd.). Přetváříme exteriér, vymýšlíme nové aktivity a pohybové hry, hrajeme sportovní hry. Vytváříme společná výtvarná díla větších rozměrů, často venku. Děti se realizují ve vlastních tvůrčích a herních projektech. Během prázdninových měsíců (letní provoz - červenec, srpen) s dětmi každý týden cestujeme jiným příběhem do jiných světů. Každý týden je tématicky inspirován určitým příběhem či historickým obdobím. Koncem týdne tématicky spojené aktivity vyvrcholí v oslavu a odměnu. Záměr: rozvíjet fyzickou zdatnost a psychickou pohodu dětí. přiblížit dětem svět umění a kultury a podporovat účast dětí na různých akcích vhodných pro předškolní děti. podporovat děti k samostatné práci a k tvůrčímu vyjádření svých prožitků, dojmů, pocitů a nálad. umožnit dětem poznání jiných zemí a kultur a nacházet v nich inspiraci k rozmanitým projektům. pomocí her a tvůrčích činností vést děti k rozlišení různých společenských rolí a mravních hodnot. vést děti k sociální soudržnosti, toleranci a upevňování mezilidských vztahů.
Hlavní oblasti činností ve školce, kterými je naplňován RVP Dítě a jeho tělo
chůze, běh, skoky, hody, lezení, turistika, sezónní činnosti manipulační činnosti (s předměty a nástroji), jemná motorika, grafomotorika zdravotně zaměřené činnosti (protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení) smyslové a psychomotorické hry hudebně-pohybové činnosti a hry jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti situace osvojující návyky zdravého životního stylu
Dítě a jeho psychika
Jazyk a řeč artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, říkanky společné diskuze, rozhovory, konverzace (vyprávění zážitků a příběhů) komentování zážitků a aktivit, vyřizování vzkazů a zpráv samostatný slovní projev na určité téma, poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování divadla vyprávění toho, co dítě vidělo či shlédlo recitace, dramatizace, zpěv prohlížení knížek
Poznávací schopnosti a funkce, myšlenkové operace, představivost a fantazie přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů a jevů manipulace s předměty a jejich zkoumání konkrétní operace s materiálem (třídění, uspořádávání, odhad, atd.) volné hry a experimenty s materiálem a předměty smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení vnímání, zrakové a sluchové paměti a pozornosti námětové hry a činnosti hry různého zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, výtvarné, konstruktivní, hudební, taneční a dramatické aktivity)
Sebepojetí, city a vůle sympatizující a přijímací prostředí, vstřícná a citlivá komunikace činnosti zajišťující spokojenost, radost, veselí a pohodu podpora důvěry dítěte ve vlastní síly a schopnosti, dostatečné oceňování jeho snahy a úsilí. přiměřené činnosti a úkoly umožňující zážitek úspěchu a uspokojení činnosti nejrůznějšího zaměření vyžadující (umožňující) samostatné vystupování, vyjadřování, obhajování vlastních názorů a rozhodování příležitosti a hry vyžadující vůli, vytrvalost a sebeovládání estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, dramatické, literární, hudební, pohybové atd.) poslech pohádek a příběhů obohacujících citový život dítěte hry na téma rodiny, přátelství výlety do okolí
Dítě a ten druhý dostatek pozitivních příkladů (vstřícná komunikace, ohleduplné chování s porozuměním a tolerancí) dostatek různých příležitostí k verbální i neverbální komunikaci dítěte s druhým dítětem i s dospělým sociální a interaktivní hry, hraní rolí, dramatické činnosti, hudební a hudebně-pohybové činnosti společenské hry, společné aktivity nejrůznějšího zaměření kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinách společná setkávání, povídání, sdílení a aktivní naslouchání druhému podpora dětských přátelství hry, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému, k ochotě rozdělit se, půjčit hračku, střídat se, pomoci mu, ke schopnosti vyřešit vzájemný spor hry a situace, kde se dítě učí chránit soukromí a bezpečí své i druhých Dítě a společnost kulturní a sociálně pohodové prostředí každodenní pozitivní vzory chování (zdvořilost, ohleduplnost, citlivost, tolerance) příležitosti poznávat mravní hodnoty v jednání lidí (spravedlnost, pravda, upřímnost, otevřenost atd.) příležitost podílet se na vymezení společných hodnot a jasných smysluplných a co do počtu přiměřených pravidel soužití ve třídě různorodé společné hry a skupinové činnosti, kdy se děti spolupodílejí na činnosti i na jejích výsledcích vytváření podnětného a esteticky vyváženého prostředí přípravy společných slavností a akcí výtvarné, hudební a hudebně-pohybové činnosti podněcující rozvoj tvořivosti, estetického vnímání a vyjadřování estetické a tvůrčí činnosti slovesné, literární a dramatické (poslech pohádek, příběhů, veršů, hudebních skladeb a písní) setkávání se s literárním, dramatickým, hudebním a výtvarným uměním mimo školu Dítě a svět přirozené poznávání rozmanitosti světa přírody záměrné pozorování a sledování skutečných objektů, jevů a dějů z nejbližšího okolí manipulace a experimentace s různými materiály a surovinami motivované herní aktivity, ekohry pozorování stavu životního prostředí smysluplné pracovní činnosti pěstitelské a chovatelské činnosti, péče o školní prostředí, školní zahradu seznamování s kulturou místa a prostředí, ve kterém dítě žije, poznávání jiných kultur poučení o možných nebezpečných vlivech prostředí a o způsobech jak se bránit
7. Evaluační systém 7.1. Předměty hodnocení Předmětem hodnocení činnosti naší mateřské školy budou především tyto oblasti: 1. Jak jsou naplňovány potřeby našich dětí (potřeba podnětů, smysluplného světa, životní jistoty, vlastní společenské hodnoty). - průběžně ředitelkou a učiteli školy, na pedagogických radách 2. Jak jsou naplňovány cíle výchovně vzdělávacího působení v naší školce. - průběžně ředitelkou a učiteli školy 3. Evaluace dílčích projektů (plnění jejich záměru a propojených klíčových kompetencí). - průběžně učiteli školy 4. Evaluace individuálních plánů (v případě integrace dítěte se speciálními potřebami). 5. Vedení záznamů o dítěti, mapování jeho rozvoje ve všech oblastech. (dětské deníky, evaluace). - učitelé, minimálně jednou za čtvrtletí 6. Srovnávání souladu třídních programů s ŠVP a RVP (přehledy, fotodokumetace, hospitace, konzultace učitelů). - průběžně ředitelkou školy 7. Práce pedagogů (uplatnění nových poznatků, sbírání a výměna materiálů, vzájemné konzultace a hospitace, sebereflexe). 8. Jaká je kvalita sociálních vztahů v prostředí naší školky (spolupráce s rodiči, komunikace v kolektivu pracovníků, rozložení a naplňování kompetencí jednotlivých členů, komunikace s veřejností).- průběžně ředitelkou školy, dotazníky pro rodiče a dotazníky pro zaměstnance 9. Jaká je kvalita podmínek vzdělávání. 10. Hospodaření MŠ, hodnocení materiálních, ekonomických a personálních podmínek. pravidelné výkazy, účetnictví,pravidlená jednání jednatelů
7.2 Prostředky záznamů a evaluace Hodnocení probíhá především formou pedagogických setkání. Všichni pedagogičtí pracovníci se společně setkávají minimálně jednou do měsíce (pravidelně nebo výjimečně navíc když nastane potřeba). Učitelé sousedících tříd se pravidelně setkávají každý týden ve vyhrazeném čase, kdy mohou prodiskutovat problémy týkající se jejich třídy, hodnotit uplynulý týden a plánovat následný postup a projekty. Předmětem týmových pedagogických setkání jsou veškeré otázky pedagogické práce a rozvoje školy. Na setkání se řeší pedagogické a dále organizační otázky. V pedagogické části jsou na programu zprávy o probíhající výuce, konzultace o jednotlivých dětech, výměna podnětů a nápadů k další výuce. V organizační části jsou projednávány otázky týkající se organizace života MŠ a jejího správního a technického provozu. V přípravném týdnu se pak hodnotí celý uplynulý školní rok nebo delší období, aktualizují se školské dokumenty a společně vytvářejí nové cíle a strategie školy. Rozhodování v pedagogických a organizačních otázkách je výsledkem společného konsensu. Odpovědnost za správní oblast a hospodaření nese ředitelka MŠ. Tento způsob spolupráce přispívá k vědomému postoji každého k projednávané otázce, k vnímání a respektování ostatních a k vytváření rovnoprávného společenství. Hodnocení přímého pedagogického působení v jednotlivých třídách je prováděno formou hospitací ředitelky minimálně dvakrát ročně a konzultací s partnerským učitelem. Učitelé mají 1x ročně sebereflexi. Škola pořádá pedagogické diskuse a workshopy.
Každému dítěti je veden osobní deník s fotodokumentací (společné akce, vlastní projekty a úspěchy dítěte) a záznamy jeho pokroku (kresby, zaznamenané myšlenky, pracovní úkoly), které si dítě na konci docházky vezme domů. Pedagogové do něj doplňují doklady průběžně a rodinní příslušníci si mohou deník brát domů a prohlížet s rodinou, mluvit o jeho obsahu s dítětem. Deník je náhledem do života dítěte ve školce směřovaný pro rodiče a dítě. Třídní kniha je vedena formou zápisu jednotlivých dní na jednotlivých listech, které každé odpoledne umístíme na nástěnku pro rodiče, aby si mohli přečíst, co jsme s dětmi dělali. Tyto listy se pak zakládají do třídní knihy. Učitelé plánují aktivity tématicky na každý týden a průběžně reagují na potřeby a nápady dětí. Týdenní plány jsou tvořeny formou myšlenkové mapy. Obsahují název integrovaného bloku, název Reggio projektu a jednotlivé aktivity s kompetencemi,na které se zaměřují. Třídní vzdělávací programy se tak postupně vyvíjejí během školního roku, tak aby reagovaly na zájmy dětí a jejich potřeby. Páteří všech třídních projektů jsou aktivity vázané na roční období a svátky a vlastní Reggio projekty, které sledují specifické téma, jevy nebo otázky.
Název Sídlo Provozovna IČO Zastoupenou Tel mail Sdružuje
Mateřská škola Safirka s.r.o. BRNO, Opálkova 16 BRNO, Pavlovská 16 29240026 Mgr.Marie Baltusová 607 733 055
[email protected] www.safirka.cz Mateřská škola (kapacita) 80
