Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání
Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové
Obsah : Název oddílu 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy Úplnost a velikost školy Co nabízíme Vybavení školy Charakteristika pedagogického sboru 2. Charakteristika ŠVP Zaměření školy Výchovné strategie Klíčové kompetence Průřezová témata Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se zdravotním postižením Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Vzdělávání cizinců 3. Evaluace a autoevaluace Hodnocení žáků Úkol hodnocení Používané druhy hodnocení Získávání podkladů pro hodnocení Zásady hodnocení prospěchu Zásady pro sebehodnocení žáků Stupně hodnocení prospěchu Hodnocení chování Slovní hodnocení Celkový prospěch žáka Hodnocení žáků s vývojovými poruchami Autoevaluace
Strana 1 3 3 3 4 4 6 6 6 8 10 26
4. Analýza S.W.O.T. 5. Poznámky Poznámky ke vzdělávacím oblastem Poznámky k průřezovým tématům Poznámky k učebnímu plánu
50 51 51 52 53
7. Dodatky Dodatek č.1 – Aktualizovaná verze učebního plánu
55
26 27 30 32 32 32 32 33 34 35 35 40 42 43 45 48
Dodatek č. 2 - Spolupráce s rodiči, školskou radou, zřizovatelem a místními institucemi Dodatek č. 3 – Projekty Dodatek č. 4 - Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním Vzdělávání žáků se sociálním
56 57
58 Dodatek č. 5 – Standardy pro základní vzdělávání Standardy matematiky Standardy anglického jazyka Standardy českého jazyka a literatury Dodatek č. 6 - Upravené a doplněné učební osnovy Dodatek č. 7 – Konkretizace průřezových témat Dodatek č.8 - Hodnocení práce žáků v zájmových útvarech Dodatek č. 9 - Upravené a doplněné učební osnovy Matematika a její aplikace Dodatek č. 10 – Upravené a doplněné učební osnovy Prvouka Přírodověda Vlastivěda 8. Přílohy – Vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Prvouka 1.,2. 3. ročník Přírodověda 4.,5. ročník Vlastivěda 4.,5. ročník Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a svět práce Člověk a zdraví
59 59 61 63 68 83 86 87
90 Příloha č. 1 Příloha č. 2 Příloha č. 3 Příloha č. 4 Příloha č. 5
Příloha č. 6 Příloha č. 7 Příloha č. 8 Příloha č. 9
Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Název ŠVP ZV : Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy a mateřské školy, Černožice, okres Hradec Králové Číslo jednací :
112/2007
Předkladatel:
Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové
Typ organizace: příspěvková organizace Zřizovatel:
Obec Černožice
Adresa školy:
Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové Růžová 12 50304 Černožice
E-mailová adresa školy:
[email protected] Ředitelka školy: Mgr. Zuzana Cabicarová Typ školy:
málotřídní škola
Počet ročníků:
5
IČO školy:
75001659
Součásti školy: Základní škola, Růžová 12, Černožice Mateřská škola, Družstevní 190, Černožice Školní jídelna, Družstevní 190, Černožice Školní družina, Hlubočnice 19, Černožice
1
IZO:
základní škola mateřská škola školní družina školní jídelna
Zřizovatel:
102 066 477 107 581 558 117 100 064 117 100 790
Obec Černožice
Adresa zřizovatele: G. Svobody 268 50304 Černožice
Platnost dokumentu od: 1. 9. 2007
Podpis ředitele:
Razítko školy:
2
Charakteristika školy
Úplnost a velikost školy Základní škola Černožice je málotřídní škola, která poskytuje vzdělání žákům z pěti ročníků. Škola sdružuje mateřskou školu s kapacitou 50 dětí, základní školu s kapacitou 90 žáků, školní družinu s kapacitou 50 dětí a školní jídelnu s kapacitou 150 jídel. Po ukončení 5. ročníku žáci přecházejí do základních škol ve Smiřicích nebo v Jaroměři. Výuka pobíhá samostatně podle jednotlivých ročníků, pouze na některé výchovy ( kromě tělesné výchovy ) jsou žáci spojováni ze dvou ročníků. Vyučování začíná v 8.00 hodin, mezi vyučovacími hodinami jsou dodržovány přestávky, 15 minut mezi první a druhou vyučovací hodinou, 20 minut mezi druhou a třetí vyučovací hodinou a 10 minut mezi ostatními vyučovacími hodinami, polední přestávka trvá 60 minut. Školu navštěvují také žáci z okolních obcí – Semonice, Holohlavy, Habřina, Neznášov, Heřmanice, Smiřice. Škola je schopna zajistit výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žákům mimořádně nadaným. Při škole funguje školní družina, která zajišťuje ranní a odpolední provoz dle potřeb rodičů. Budova školní družiny je samostatná a leží asi 10 minut chůze od budovy základní školy. Žáci mají možnost se stravovat ve školní jídelně, která leží v budově mateřské školy. Žáci jsou do školní jídelny a do školní družiny převáděni pedagogickými pracovnicemi. Pro své potřeby využívá škola nově zrekonstruované hřiště místní TJ – Sokol.
Co nabízíme Snažíme se vytvářet takové podmínky pro vzdělávání žáků, kterými by bylo u žáků rozvíjeno samostatné logické myšlení, umění obhajovat svůj názor, kritické přemýšlení o názoru svého spolužáka, učitele, …, schopnost diskutovat o názoru jiných a dokázat přijmout názor druhých a osvojování si potřebných základních poznatků v dobré kvalitě. Vytváříme podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Vyučování je přiměřené možnostem žáků a je přínosem pro jejich rozvoj. Dáváme žákům možnost v něčem vyniknout a tím utváříme pozitivní vztah ke škole, rozvíjíme dětskou tvořivost a fantazii. Žáci jsou schopni sami nacvičit hudební či taneční vystoupení pro ostatní žáky školy. U žáků podporujeme citlivé vztahy k lidem, k přírodě, učíme je chránit si své zdraví, vedeme je k otevřené komunikaci, rozvíjíme u nich schopnost spolupracovat a respektovat druhého, motivujeme je pro celoživotní učení. Zaměřujeme se na ochranu životního prostředí. Žáci, učitelé i rodiče jsou partnery, kteří se respektují, domlouvají a při nezdaru hledají efektivnější cestu. Chceme,aby prostory školy byly pro všechny příjemný a napomáhaly vytváření pozitivního klimatu uvnitř školy.
3
Od 1. třídy jsou naši žáci vedeni k dobrému zvládnutí čtenářských dovedností s porozuměním, rozšiřují si komunikační dovednosti, učí se rozhodovat, hodnotit a sebehodnotit. Výuku cizího jazyka začínáme ve druhé třídě v rámci zájmového kroužku. V případě spojení různých věkových skupin se osvědčuje jako výhoda, kdy starší předávají své dovednosti mladším. Hlavním posláním naší školy je vzdělávání s porozuměním. Úkolem naší práce je položit základy ke klíčovým kompetencím neboli schopnostem k učení, k řešení problémů, kompetencím komunikativním, sociálním a pracovním.
Vybavení školy Budova školy je z roku 1876, je rekonstruovaná a dobře udržovaná. Jsou v ní využívány všechny místnosti. V přízemí jsou umístěny dvě učebny ZŠ a šatna, v 1. patře jsou využívány tři učebny a malá samostatná počítačová učebna. V době přestávek žáci využívají relaxační koutek v 1. patře, k relaxaci mohou využívat také školní zahradu a nedaleké nově zrekonstruované hřiště. Učebny jsou vhodně uspořádané, prostorově odpovídají hygienickým nařízením a jsou podnětně esteticky vyzdobené. Žáci se tak učí v prostředí, které vyhovuje jejich věku a v kterém se cítí dobře. Žáci mají k dispozici ve třídách koberce , na kterých probíhá také výuka a na kterých si mohou hrát s hračkami, kterými jsou třídy vybaveny pro potřeby žáků pro dobu přestávek. Budovy školy jsou vytápěny plynovým topením. Nábytek je klasický. Třídy základní školy jsou vybaveny novým výškově stavitelným nábytkem a žáci si mohou odkládat oděv a obuv do nových šatních skříněk. Škola je velmi dobře vybavena učebními pomůckami stejně jako didaktickou a výpočetní technikou. Pro reedukaci vývojových poruch učení má škola dostatek odborných publikací, sešitů a materiálů, se kterými žáci pracují. Školní knihovna je rozdělena na učitelskou a žákovskou. Učitelská knihovna je doplňována vhodnou odbornou literaturou.
Charakteristika pedagogického sboru Výchovně vzdělávací proces v základní škole zabezpečují pedagogické pracovnice. Ředitelka a učitelky svým vzděláním splňují podmínky odborné a pedagogické způsobilosti pro výuku na 1. stupni základní školy. Vychovatelka má kvalifikaci pro vychovatelskou činnost. Ředitelka je pro výkon své funkce kvalifikována funkčním studiem pro ředitele škol a ško lských zařízení. V době nepřítomnosti ředitelky ve škole je jejím zastupováním písemně pověřena učitelka základní školy. Pedagogické pracovnice se účastní během školního roku řady vzdělávacích akcí, které jsou jednoznačně přínosem pro práci školy a kvalitu výchovně vzdělávacího procesu. Osvědčení o absolvování vzdělávacích akcí jsou založena u ředitelky školy. V mateřské škole pracuje logopedická asistentka, která napravuje logopedické poruchy již u dětí v mateřské škole .
4
V případě potřeby je ve škole našimi pedagogy odborně prováděna náprava vývojových poruch učení. Výchovný poradce není určen, ale jeho úkoly iniciativně plní učitelky základní školy. Výuku učitelky zakládají převážně na aktivních činnostech žáků, čímž dochází k maximálnímu využívání vyučovacího času a k efektivitě výuky. Do vyučování zařazují nové metody, kladou důraz na tvořivost a samostatnost žáků, používají alternativní učební pomůcky, sledují adaptaci integrovaných žáků a vedou žáky k samostatné tvůrčí aktivitě.
5
Charakteristika ŠVP
Motto : Chceme, aby se škola stala místem, kde bude dětem dobře.
Zaměření školy Orientujeme se na žáka, respektujeme jeho osobní maximum a individuální potřeby. Chceme vytvořit žákům ve škole takové zázemí, které bude rozvíjet jejich tvořivost a současně vybaví každého žáka vším potřebným pro jeho další vzdělávání. Zaměřujeme se na co nejaktivnější zapojení žáků do procesu učení s cílem položit základy klíčovým kompetencím neboli k schopnostem k učení, k řešení problémů, kompetencím komunikativním a sociálním.
Výchovné a vzdělávací strategie Výchovnými a vzdělávacími strategiemi utváříme a rozvíjíme klíčové kompetence našich žáků. Výchovné a vzdělávací strategie prolínají výuku ve škole na úrovni vyučovacího předmětu i výuku mimo školu. Podle RVP ZV má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet kompetence a poskytnou spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. Metody a přístupy k žákovi: Dopřát pozitivní prožitek, především rozvíjet, orientovat se na oblasti, ve kterých je dítě úspěšné – kreativita, fantazie, snaha, originalita. Častější využití názoru – náčrty, časové osy, grafy, schémata, přehledy, obrázky. Omezujeme mechanické učení bez širších souvislostí, průběžně ověřujeme správné pochopení zadání, umožňujeme alternativní formy zápisu tzn. zápis učiva je možné nahradit stručnou tištěnou verzí, kratším zápisem, kopií. Poskytujeme okamžitou zpětnou vazbu, využíváme pozitivní motivace, chválíme i za projevenou snahu, máme stanovena jasná pravidla a hranice, režim a řád, udržujeme se žákem častý oční kontakt, často střídáme činnosti, umožňujeme pohybové uvolnění a relaxaci. Podněcujeme k tvořivému myšlení, vedeme žáky k otevřené komunikaci, rozvíjíme u žáků schopnost spolupracovat a respektovat druhého, dáváme žákům možnost v něčem vyniknout, žáci mají možnost pracovat samostatně i v týmu, vytváříme podmínky, aby žáci měli dostatek se aktivně podílet na vlastním vzdělávání.
6
Cíle základního vzdělávání Metody k dosažení cílů Umožnit žákům osvojit si strategie učení a dostatek informačních zdrojů motivovat je pro celoživotní učení. propojit informace se skutečným životem práce na projektech prezentace vlastních výsledků převaha kladného hodnocení Podněcovat žáky k tvořivému myšlení a netradiční metody a formy práce k řešení problémů. mezipředmětové vztahy rozvíjení schopnosti logického myšlení objevování zákonitostí, vzájemných vztahů a příčin Vést žáky k všestranné a otevřené komunikaci, dodržování etiky komunikace rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a stanovení vlastních pravidel respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. práce v týmu osobní odpovědnost za výsledky své práce, atmosféra a přátelství Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali samostatné rozhodování jako svébytné a zodpovědné osobnosti, odpovědnost za své rozhodnutí, jednání, uplatňovali svá práva a naplňovali své chování povinnosti. spoluutváření školního řádu dodržování stanovených pravidel Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní utváření ohleduplného vztahu k lidem city v chování, v jednání a v prožívání poznávání a ochrana přírody životních situací, rozvíjet vnímavost, citlivé pomoc v nouzi vztahy k lidem, prostředí a k přírodě. spolupráce s postiženými Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, pitný a mléčný režim duševní a sociální zdraví a být za ně vhodná organizace denního režimu odpovědný. bezpečnost, estetičnost a čistota prostředí, péče o ně hygienické a stravovací návyky prevence šikany, násilí relaxace respektování individuálních zvláštností a potřeb Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným integrace žáků vyžadujících zvláštní péči lidem, jejich duchovním hodnotám, učit je žít rozvíjení schopnosti empatie s ostatními lidmi. multikulturní výchova ohleduplnost a pomoc k slabším Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní osvojování základních pracovních schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a dovedností uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi kladné hodnocení a dovednostmi při rozhodování o vlastní rozvíjení schopností v zájmových životní a profesní orientaci. útvarech -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
7
Klíčové kompetence
Školní vzdělávací program je koncipován tak, aby na úrovni školy vytvářel co nejlepší předpoklady pro postupné osvojování klíčových kompetencí, které stanovuje RVP ZV a které tvoří jeho základní strategii. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové kompetence považovány následující kompetence. 1.Kompetence k učení a) žák se učí vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení je využívá v praktickém životě b
b) operuje s obecně užívanými termíny, uvádí věci do souvislostí c) samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje,vyvozuje závěry
2.Kompetence k řešení problémů a) Žák se učí vnímat, rozpoznat a pochopit problém, přemýšlet o příčinách, hledat a plánovat řešení. b) Vyhledává informace potřebné k řešení problémů, nedá se odradit případným nezdarem c) Kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, která si je schopen obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí. 3.Kompetence komunikativní a) žák se učí formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně v písemném i ústním projevu. b) naslouchá promluvám druhých lidí,snaží se jim porozumět, vhodně reaguje, diskutuje, argumentuje. c) Využívá informační komunikační prostředky a technologie pro kvalitní komunikaci s okolním světem d) Získané komunikativní dovednosti využívá ke spolupráci a soužití s ostatními lidmi 4.Kompetence sociální a personální a) žák se učí spoluvytvářet příjemnou atmosféru v týmu, přispívá svou ohleduplností k upevňování dobrých vztahů, umí požádat o pomoc i ji poskytnout. b) přispívá k diskusi, chápe potřebu efektivně spolupracovat, respektuje různá hlediska a čerpá z nich poučení. c) řídí své jednání tak, aby dosáhl sebeúcty a uspokojení. 5.Kompetence občanské a) žák se učí odpovědně rozhodovat podle daných situací, umí se zodpovědně zachovat i v krizových situacích, umí poskytnout účinnou pomoc b) chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, rozhoduje v zájmu zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti
8
6.Kompetence pracovní a) žák se učí přistupovat k pracovním výsledkům nejen z hlediska kvality a užitečnosti, ale i z hlediska ochrany zdraví, ochrany životního prostředí a ochrany kulturních hodnot. b) Své znalosti a dovednosti využívá i v zájmu své vlastní přípravy na budoucnost. Realizace klíčových kompetencí ve školním vzdělávacím programu pro základní vzdělávaní Způsob realizace žáci se učí sebehodnocení a hodnocení svého okolí je kladen důraz na čtení s porozuměním stanovují se pravidla přípravy na výuku činnostní vyučování práce s chybou spolupodílení se na kontrole znalostí řešení problémových úloh hledání různých variant řešení vedení žáků k aktivnímu zapojení při práci ve skupinách vyhledávání informací účast na soutěžích příprava projektů
Kompetence Kompetence k učení
-
-
-
-
-
-
Kompetence k řešení problémů
-
-
-
-
-
-
Kompetence komunikativní
-
-
-
-
Kompetence sociální a intersociální
-
-
-
-
-
Kompetence občanské
-
-
-
-
-
9
vyprávění zážitků, obsahů, děje příprava a prezentace referátů obhajoba a hodnocení vlastní práce diskuse nad problémy respektování názorů druhých učit se zodpovědnosti za své jednání, chování zařazování prvků dramatické výchovy spolupráce s handicapovanými je kladen důraz na prožitek stanovení si vlastních pravidel chování spolupodílet se na tvorbě školního řádu dodržování stanovených pravidel respektování individuálních odlišností třídění odpadu
Průřezová témata Průřezová témata reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Všechna průřezová témata mají jednotné zpracování. Obsahují Charakteristiku průřezového tématu, v níž je zdůrazněn význam a postavení průřezového tématu v základním vzdělávání. Dále je vyjádřen vztah ke vzdělávacím oblastem a přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka jak v oblasti vědomostí, dovedností a schopností, tak v oblasti postojů a hodnot. Obsah průřezových témat doporučený pro základní vzdělávání je rozpracován do tematických okruhů (v textu tučným písmem). Každý tematický okruh obsahuje nabídku témat (činností, námětů). Výběr témat a způsob jejich zpracování v učebních osnovách je v kompetenci školy. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností. Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Škola musí do vzdělávání na 1. stupni i na 2. stupni zařadit všechna průřezová témata uvedená v RVP ZV. Všechna průřezová témata však nemusí být zastoupena v každém ročníku. V průběhu základního vzdělávání je povinností školy nabídnout žákům postupně všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat, jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP. Průřezová témata je možné využít jako integrativní součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu nebo v podobě samostatných předmětů, projektů, seminářů, kurzů apod. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Osobnostní a sociální výchova Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti. Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní
10
žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu. Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace je založen na samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje na každodenní verbální komunikaci jako klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Prohlubuje vztah mezi verbální a neverbální složkou komunikace a rozšiřuje specifické aplikace jazyka o sociální dovednosti. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět lze naplňovat prostřednictvím témat směřujících k sebepoznání, zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udržení psychického zdraví – psychohygieně, komunikaci, mezilidským vztahům. Úzká je vazba ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost, a to k Výchově k občanství a k jejím částem "Člověk ve společnosti", "Člověk jako jedinec". Konkrétně k tématům "lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití" (Člověk ve společnosti) a "podobnost a odlišnost lidí, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj" (Člověk jako jedinec). Všechna tato témata jsou v Osobnostní a sociální výchově vnímána jako samostatná. Osobnostní a sociální výchova klade důraz na získávání praktickým dovedností spjatých s uvedenými tématy. Vazba ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda se týká evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace a seberegulujícího jednání jako základního ekologického principu. Nabízí též možnosti rozvoje emocionálních vztahů, osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu k přírodnímu prostředí. Vazba na vzdělávací oblast Umění a kultura se týká především společného zaměření na rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání a utváření mimouměleckého estetična – jako např. estetiky chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a osvojování si světa. V osobnostní a sociální výchově lze účinně využít různých postupů dramatické výchovy. Doplňující vzdělávací obor Dramatická výchova užívá jako základní metody nástroje dramatické a inscenační tvorby, osobnostní a sociální výchova vedle toho užívá i tréninkové postupy sociálně psychologické povahy, které nemají divadelní podstatu. Propojení se vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je vhodné v tématech reflektujících fyzickou stránku člověka, sociální vztahy, komunikaci a rozhodování v běžných i vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k získání dovedností vztahujících se k zdravému duševnímu a sociálnímu životu. Rovněž přispívá k realizaci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, zejména zdokonalováním dovedností týkajících se spolupráce a komunikace v týmu a v různých pracovních situacích. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: vede k porozumění sobě samému a druhým napomáhá k zvládání vlastního chování přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací formuje studijní dovednosti podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci
11
vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí, které jsou zaměřeny na osobnostní, sociální a mravní rozvoj. Pro jejich realizaci je užitečné zařazovat do výuky ta témata, která reflektují aktuální potřeby žáků, popřípadě vycházejí ze vzájemné domluvy s nimi. Všechna uvedená témata se uskutečňují prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí. Vzhledem k tomu, že se jedná o živá setkání dotýkající se osobní existence, je třeba počítat s tím, že na různé věci budou mít žáci různé názory, že se může objevit odmítání témat či technik, ostych, případně, že některé hry tzv. "nevyjdou". Právě tyto okamžiky však bývají v Osobnostní a sociální výchově velmi užitečné, neboť nabízejí příležitost k přemýšlení o tom, co se děje. Osobnostní rozvoj Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích Sociální rozvoj Poznávání lidí – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog
12
(vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne Výchova demokratického občana Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní charakter. V obecné rovině představuje syntézu hodnot, a to spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů. Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení. Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických okruhů, ale i zkušeností a prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty vzdělávání založené na spolupráci, partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou atmosféru třídy, sloužící jako „laboratoř demokracie“. V ní jsou žáci více motivováni k uplatňování svých názorů v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na rozhodnutích celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam dodržování pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel nových, ale i to, jak je důležité se o udržování
13
demokracie starat, protože překročení hranice k anarchii či naopak k despotismu je neustále přítomným nebezpečím. Tato zkušenost pak rozvíjí schopnost kritického myšlení. Průřezové téma Výchova demokratického občana má blízkou vazbu především na vzdělávací oblast Člověk a společnost, v níž jsou tematizovány principy demokracie a demokratického rozhodování a řízení, lidská a občanská práva, ve kterých se klade důraz na participaci jednotlivců - občanů na společenském a politickém životě demokratické společnosti. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se uplatňuje v tématech zaměřených na vztah k domovu a vlasti. Průřezové téma má vazbu i na ostatní vzdělávací oblasti, zejména pak na ty, v nichž se tematizuje vztah k sobě samému i ostatním lidem, k okolnímu prostředí, k normám i hodnotám. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: - vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod - vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti - umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků - rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti - prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování - vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: - vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě - vychovává k úctě k zákonu - rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku - učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti - přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost - rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů - motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším - umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze) vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností - vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků – budoucích dospělých občanů – v životě demokratické společnosti. Při jejich realizaci je užitečné vycházet z reálných životních situací a doporučené obsahy tematických okruhů co nejvíce vztahovat k životní zkušenosti žáků. Občanská společnost a škola – škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků
14
do žákovské samosprávy - žákovských rad či parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci Občan, občanská společnost a stát – občan jako odpovědný člen společnosti( jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů) Formy participace občanů v politickém životě – volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování – demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí evropské dimenze je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí. Příležitosti k realizaci tématu poskytuje na prvním stupni vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Ve vzdělávání se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i mimořádných událostí v rodině, v obci a nejbližším okolí. Na druhém stupni se vztahuje průřezové téma zejména ke vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Využívá, aktualizuje a propojuje poznatky z oboru historie a politické geografie. Prohlubuje porozumění klíčovým historickým a politickým událostem, které ovlivnily vývoj Evropy i světa a měly podstatný význam pro evropskou integraci a začlenění České republiky do integračního procesu. Důležitým prostorem pro realizaci průřezového tématu se stává obor Výchova k občanství, v jehož vzdělávacím obsahuje zdůrazňují sociální, ekonomické, právní a kulturní souvislosti v evropské a globální dimenzi. Objasňuje také vazby mezi lokální, národní, evropskou a globální úrovní uvažování, rozhodování a jednání. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda se uplatňuje zejména při objasňování důsledků globálních
15
vlivů na životní prostředí v okolí žáků s důrazem na potřebu a závažnost ochrany tohoto prostředí především v dané lokalitě. Významnou oblastí pro realizaci tohoto tématu se stává vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Český jazyk je nejen nezastupitelným nástrojem učení, zpracování informací a prezentace postojů a názorů, ale má také významnou propedeutickou funkci při osvojování dalších jazyků, které jsou klíčem k bezprostřednímu dorozumění a poznávání kultury jiných národů. Cizí jazyky mají praktický význam pro mobilitu občanskou, vzdělávací i pracovní. Jsou prostředkem pro využití originálních zdrojů při poznávání života a evropské a světové kultury. Dovednosti osvojené žáky ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, zejména při práci s internetem, jsou využívány k samostatnému získávání informací o zemích Evropy a světa, o jejich životě a událostech. Tyto informace se následně stávají prostředkem pro orientaci v nabídce vzdělávacích, pracovních, kulturních a zájmových příležitostí a při navazování kontaktů. Ve vzdělávací oblasti Umění a kultura rozvíjí průřezové téma vztah k evropské a světové kultuře. Prohlubuje porozumění evropským kulturním kořenům a chápání kulturních souvislostí při respektování svébytnosti národních a regionálních kultur a jejich přínosu ke kultuře světové. Ozřejmuje význam kulturního a historického dědictví jako zdroje poznání a přispívá k emocionální zainteresovanosti na jeho uchování a záchraně. Dramatická výchova, jako doplňující vzdělávací obor umožňuje žákům vyjadřovat a prezentovat své postoje, přijímat role a zkoumat témata a situace na základě vlastního jednání. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví orientuje žáky v globálních problémech souvisejících se zdravím. V oboru tělesná výchova využívá průřezové téma zájmu žáků o sport k hlubšímu pochopení souvislostí evropských kořenů olympijských idejí a významu sportu pro vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi různých národů a národností.
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: - rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy - prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech - prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv - rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech - rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru - prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu - vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání - vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory
16
- rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: - pomáhá překonávat stereotypy a předsudky - obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi - kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života - utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti - podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám - upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase, v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v evropském a globálním prostoru. Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže
Multikulturní výchova Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci. Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli
17
a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků - příslušníků minorit. Tím přispívá k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“. Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Umění a kultura, Člověk a zdraví, z oblasti Člověk a příroda se dotýká především vzdělávacího oboru Zeměpis. Vazba na tyto oblasti je dána především tématy, která ze zabývají vzájemným vztahem mezi příslušníky různých národů a etnických skupin. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: - poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti - rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých - učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých - učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné - rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin - rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie - učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání, - poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: - pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je - napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí - stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu - pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy
18
života v demokratické společnosti - vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu - učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy Multikulturní výchovy vycházejí z aktuální situace ve škole, reflektují aktuální dění v místě školy, současnou situaci ve společnosti. Výběr a realizace daného tematického okruhu, popř. tématu může být významně ovlivněn vzájemnou dohodou učitelů, učitelů a žáků, učitelů a rodičů apod. Kulturní diference – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě. Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženské, zájmové nebo generační příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální normy); význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umět se vžít do role druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu třídy Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost; postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti – jejich rozpoznávání a důvody vzniku Multikulturalita – multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým, komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání Princip sociálního smíru a solidarity – odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní dokumenty
19
Environmentální výchova Charakteristika průřezového tématu Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Postupným propojováním, rozšiřováním, upevňováním i systematizací vědomostí a dovedností získávaných v těchto oblastech umožňuje Environmentální výchova utváření integrovaného pohledu. Každá z oblastí má svůj specifický význam v ovlivňování racionální stránky osobnosti i ve vlivu na stránku emocionální a volně aktivní. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezové téma ucelený elementární pohled na okolní přírodu i prostředí. Učí pozorovat, citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí, přispívá k osvojování si základních dovedností a návyků aktivního odpovědného přístupu k prostředí v každodenním životě. V maximální míře využívá přímých kontaktů žáků okolním prostředím a propojuje rozvíjení myšlení s výrazným ovlivňováním emocionální stránky osobnosti jedince. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení objektivní platnosti základních přírodních zákonitostí, dynamických souvislostí od nejméně složitých ekosystémů až po biosféru jako celek, postavení člověka v přírodě a komplexní funkce ekosystémů ve vztahu k lidské společnosti, tj. pro zachování podmínek života, pro získávání obnovitelných zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukční hodnoty (inspiraci, odpočinek). Klade základy systémového přístupu zvýrazňujícího vazby mezi prvky systémů, jejich hierarchické uspořádání a vztahy k okolí. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost téma odkrývá souvislosti mezi ekologickými, technickoekonomickými a sociálními jevy s úrazem na význam preventivní obezřetnosti v jednání a další principy udržitelnosti rozvoje. Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se téma dotýká problematiky vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí. V souvislosti s problémy současného světa vede k poznání důležitosti péče o přírodu při organizaci masových sportovních akcí. Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňuje průřezové téma aktivně využívat výpočetní techniku (internet) při zjišťování aktuálních informací o stavu prostředí, rozlišovat závažnost ekologických problémů a poznávat jejich propojenost. Komunikační technologie podněcují zájem o způsoby řešení ekologických problémů možností navazovat kontakty v této oblasti a vyměňovat si informace v rámci kraje, republiky i EU a světa. Vzdělávací Oblast Umění a kultura poskytuje Environmetální výchově mnoho příležitostí pro zamýšlení se nad vztahy člověka a prostředí, k uvědomování si přírodního i sociálního prostředí jako zdroje inspirace pro vytváření kulturních a uměleckých hodnot a přispívá k vnímání estetických kvalit prostředí. Propojení tématu se vzdělávací oblastí Člověk a svět práce se realizuje prostřednictvím konkrétních pracovních aktivit ve prospěch životního prostředí. Umožňuje poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí.
20
Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: - rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí - vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování - přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa - umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí - poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí - ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích - napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni - seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti. - učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů - učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: - přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty - vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů - vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti - podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí - přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí - vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí - vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví Tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti.
Tematické okruhy: Ekosystémy – les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa); pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy
21
k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek) Základní podmínky života – voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v krajině; ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy – biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí) Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; ochrana přírody při masových sportovních akcích – zásady MOV) změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.) Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás) Mediální výchova Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro
22
uplatnění jednotlivce ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými (namnoze nepřiznanými, a tedy potenciálně manipulativními) záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu. Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Ta zahrnuje jednak osvojení si některých základních poznatků o fungování a společenské roli současných médií (o jejich historii, struktuře fungování), jednak získání dovedností podporujících poučené, aktivní a nezávislé zapojení jednotlivce do mediální komunikace. Především se jedná o schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací přes vzdělávání až po naplnění volného času. Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost, zejména tím, že média, jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umožňují hledat paralely mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v evropském i celosvětovém měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho informační kvality (zpravodajství z hlediska významu a věrohodnosti zprávy a události, reklamu z hlediska účelnosti nabízených informací apod.). Propojení se vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků. Osvojení základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie se pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou existujících textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje. Vztah ke vzdělávací oblasti Umění a kultura je založen na vnímání specifické „řeči“ znakových kódů, jež média užívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného jazyka, ale i obrazu a zvuku. Přispívá ke schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běžné mediální produkce. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: - přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace - umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich - učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času - umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů
23
- vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských) - umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu) - vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě) - vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci -rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu - přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu - přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: - rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení - vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění - rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i jednotlivci - napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace Tematické okruhy průřezového tématu Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se člení na tematické okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností. Tematické okruhy receptivních činností: Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním, zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel; identifikování základních orientačních prvků v textu Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality); vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě) Stavba mediálních sdělení – příklady pravidelností v uspořádání mediovaných sdělení, zejména ve zpravodajství (zpravodajství jako vyprávění, sestavování příspěvků podle kritérií); principy sestavování zpravodajství a jejich identifikace, pozitivní principy (význam a užitečnost), příklady stavby
24
a uspořádání zpráv (srovnávání titulních stran různých deníků) a dalších mediálních sdělení (například skladba a výběr sdělení v časopisech pro dospívající) Vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení; výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov, obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu Fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny, společnosti) ; role médií v politických změnách Tematické okruhy produktivních činností: - tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení - práce v realizačním týmu – redakce školního časopisu, rozhlasu, televize či internetového média; utváření týmu, význam různých věkových a sociálních skupin pro obohacení týmu, komunikace a spolupráce v týmu; stanovení si cíle, časového harmonogramu a delegování úkolů a zodpovědnosti; faktory ovlivňující práci v týmu; pravidelnost mediální produkce.
25
Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Podmínky pro zabezpečení výuky - shoda mezi rodinou a školou k cestě integrace - možnost konzultace s odborníky pro další pomoc - příprava učitele po stránce odborné i organizační
Vzdělávání žáků se zdravotním postižením Žáci se zdravotním postižením jsou v naší škole vzděláváni formou individuální integrace do běžné třídy. Těmto žákům se snažíme zajistit péči pedagoga s odborným vzděláním.V případě potřeby usilujeme o zřízení funkce asistenta pedagoga. Při výuce se snažíme žákům umožnit využívat různé didaktické a kompenzační pomůcky, speciální učebnice a výukové programy a uplatňujeme princip diferenciace a individualizace. Na základě doporučení školského poradenského zařízení pro tyto žáky vypracováváme individuální vzdělávací plán, který má charakter písemné smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím a rodiči dítěte, a který je vypracován ve spolupráci s příslušným školským poradenským zařízením. Výuka a integrační proces Integrovaní žáci se účastní výuky ve stanovených předmětech, ale současně se podílejí na životě třídy a spolužáků i mimo vyučování. Před zahájením integračního procesu pořádáme schůzku rodičů a učitele. Integrovaní žáci mají svůj individuální vzdělávací program, který je vypracován ve spolupráci s poradenským zařízením. Těmto žákům je zajištěna speciální pedagogická péče. Naše školní, téměř rodinná, atmosféra vytváří příznivé prostředí proto, aby každý žák v integračních aktivitách uplatnil nějakou ze svých dovedností a aby při společných činnostech mizely rozdíly mezi dětmi .Hodnocení a klasifikace žáků se zdravotním postižením Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volíme takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka, na něž nemá žákova porucha negativní vliv. U těchto žáků klademe důraz na ten druh písemného nebo ústního projevu, ve kterém mají předpoklady podávat lepší výkon. Při klasifikaci vycházíme z jevů, které žák zvládl, zaměřujeme se na pozitivní stránky výkonu, poradíme, jak nedostatky překonávat a snažíme se žáka stále motivovat. Hodnocení na vysvědčení má číselnou nebo slovní podobu nebo je kombinováno. Při integraci se řídíme Metodickým pokynem MŠMT k integraci dětí a žáků. Pedagogičtí pracovníci, kteří zajišťují reedukační péči jsou odborně proškoleni.
26
Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech.Žáci mimořádně nadaní jsou v naší škole vzděláváni formou individuální integrace do běžné třídy. Na základě doporučení školského poradenského zařízení pro tyto žáky vypracováváme individuální vzdělávací plán, který má charakter písemné smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím a rodiči dítěte, a který je vypracován ve spolupráci s příslušným školským poradenským zařízením. Individuální vzdělávací plán Vzdělávání mimořádně nadaných žáků uskutečňujeme na naší škole podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu školy, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávací plán je závazným dokumentem pro zajištění vzdělávacích potřeb mimořádně nadaného žáka. Individuální vzdělávací plán je součástí dokumentace žáka. Individuální vzdělávací plán mimořádně nadaného žáka obsahuje: a) závěry psychologických vyšetření, která blíže popisují oblast, typ a rozsah nadání a vzdělávací potřeby mimořádně nadaného žáka a vyjádření registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost, b) údaje o způsobu poskytování individuální pedagogické nebo psychologické péče mimořádně nadanému žákovi, c) vzdělávací model pro mimořádně nadaného žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení, úpravu zkoušek, d) seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů, e) určení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat při zajišťování péče o mimořádně nadaného žáka, f) personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka, g) určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání mimořádně nadaného žáka a pro zajištění spolupráce se školským poradenským zařízením,
27
h) předpokládanou potřebu navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu Individuální vzdělávací plán je vypracován po nástupu mimořádně nadaného žáka do školy, nejpozději však do 3 měsíců po zjištění jeho mimořádného nadání. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu školního roku. Přeřazení do vyššího ročníku 1) Mimořádně nadaný žák může být přeřazen do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušky před komisí, kterou jmenuje ředitel školy. 2) Komise je nejméně tříčlenná a tvoří ji vždy: a) předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti, v prvním až pátém ročníku základního vzdělávání vyučující daného ročníku, c) přísedící, kterým je učitel vyučující předmětu dané vzdělávací oblasti. 3) Termín konání zkoušky stanoví ředitel školy v dohodě se zákonným zástupcem žáka. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví ředitel školy náhradní termín zkoušky. 4) Žák může v 1 dni skládat jen 1 zkoušku. 5) Ředitel školy stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky s ohledem na věk žáka. Zkouška ověřuje vědomosti a dovednosti umožňující žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku a je zaměřena na jednotlivý předmět nebo vzdělávací oblast.
28
6) Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V případě rovnosti hlasů rozhodne hlas předsedy. 7) O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí dokumentace žáka. 8) Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi. 9) Za neabsolvovaný ročník nebude žákovi vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval.
Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním Za žáky se zdravotním znevýhodněním jsou považováni žáci se zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování. Při vzdělávání těchto žáků vycházíme z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků.Při vyučování uplatňujeme zdravotní hlediska a respektujeme individualitu a potřeby žáka. Při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem a metod výuky vycházíme z principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu. Při hodnocení výsledků vzdělávání zohledňujeme druh, stupeň a míru znevýhodnění. Úzce spolupracujeme s rodiči nebo zákonnými zástupci žáků. V případě potřeby po domluvě s rodiči či zákonnými zástupci žáků zajistíme docházku pedagoga k samotnému dlouhodobě nemocnému žákovi a po ukončení dlouhodobé nemoci nabízíme těmto žákům možnost individuálního doplnění učiva mimo hlavní vyučovací proces.
Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Za žáky se sociálním znevýhodněním se považují žáci, kteří pocházejí z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, žáci ohrožení sociálně patalogickými jevy, žáci s nařízenou ústavní výchovnou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu. Pro žáky se sociálním znevýhodněním s snažíme vytvářet ve škole a ve třídě příznivé společenské klima. U těchto žáků věnujeme především pozornost osvojení českého jazyka a jejich seznámení se s kulturními zvyklostmi a tradicemi českého prostředí. Současně se však snažíme umožnit těmto dětem budování vlastní identity. Pro tyto žáky využíváme odpovídající metody a formy práce a individuální péči mimo hlavní vyučovací proces. Především však klademe důraz na úzkou spolupráci s rodinou formou individuálních konzultací.
29
Vzdělávání cizinců Do školy jsou přijímáni žáci – cizinci: 1. občané EU a jejich rodinní příslušníci (včetně občanů Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska), 2. ostatní cizinci pobývající v ČR přechodně nebo trvale. Občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci mají přístup ke vzdělávání a školským službám za stejných podmínek jako občané ČR. Ostatní cizinci pobývající v ČR přechodně nebo trvale, mají za stejných podmínek jako občané ČR přístup: a) k základnímu vzdělávání, b) ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání poskytovanému ve školském zařízení pro zájmové vzdělávání v pravidelné denní docházce, c) ke střednímu vzdělávání a vyššímu odbornému vzdělávání, d) k předškolnímu vzdělávání, základnímu uměleckému vzdělávání, jazykovému vzdělávání a ke školským službám, pokud mají právo pobytu na území České republiky. Při přijímání žáků - cizinců je zákonný zástupce žáka povinen předložit: 1. žádost zákonných zástupců o přijetí žáka - cizince do školy, 2. rodný list nebo druhopis rodného listu s úředně ověřeným překladem, 3. pro ostatní cizince pobývající v ČR přechodně nebo trvale doklad, kterým bylo uděleno povolení k trvalému pobytu na území České republiky nebo udělení azylu na území České republiky. Doklad o povolení k pobytu pro kategorie ostatních cizinců: 1. ostatní cizinci pobývající v ČR -přechodně a) bez víza, stanoví-li tak mezinárodní smlouva nebo nařízení vlády ( cestovní doklad ) b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů; ( vízum v cestovním dokladu, osoba mladší 15 let, která nemá samostatný doklad – vízum v cestovním dokladu jiného cizince ) c) na základě dlouhodobého víza - víza k pobytu nad 90 dnů (vízum v cestovním dokladu osoba mladší 15 let, která nemá samostatný doklad – vízum v cestovním dokladu jiného cizince ) d) na základě povolení k dlouhodobému pobytu ( průkaz o povolení k pobytu - průkaz se vydává osobě starší 15 let; cizinci mladšímu 15 let se vydá správní rozhodnutí ) 2. ostatní cizinci pobývající v ČR -trvale a) na základě povolení k pobytu b) na základě rozhodnutí o svěření cizince do náhradní výchovy ( správní rozhodnutí + průkaz o povolení k pobytu, průkaz se vydává osobě starší 15 let; cizinci mladšímu 15 let se vydá pouze správní rozhodnutí, do 15 let i bez cestovního dokladu, na základě potvrzení policie o oprávnění k trvalému pobytu, 15 let – 18 let - průkaz o povolení k pobytu, od 18 let musí požádat o trvalý pobyt dle a) 3. žadatel o udělení azyl ( na základě víza za účelem řízení o azylu, nemá-li jiné oprávnění k pobytu průkaz žadatele o udělení azylu ) 4. azylant( na základě rozhodnutí o udělení azylu průkaz povolení k pobytu azylanta - děti azylanta mladší 15 let mohou být zapsány do průkazu rodičů ) 5. žadatel o poskytnutí dočasné ochrany (na základě nařízení vlády nebo rozhodnutí Rady EU o vyhlášení dočasné ochrany cizinců průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany )
30
Hodnocení žáků – cizinců Při hodnocení výsledků vzdělávání žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku se postupuje podle § 51 až 53 školského zákona a § 14 až 17 vyhlášky, tj. postupuje se stejně jako u žáků – občanů ČR s výjimkou § 15 odst. 9 vyhlášky 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, kde platí: Při hodnocení těchto žáků se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle § 15 odst. 2 a 4 vyhlášky, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného RVP ZV (nebo obsahem předmětu „Český jazyk a literatura“ podle dosavadních vzdělávacích programů pro základní vzdělávání) se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za souvislost podle § 15 odst. 2 a 4 vyhlášky, která ovlivňuje výkon žáka. Žák - občan Slovenské republiky – má právo při plnění studijních povinností používat, s výjimkou českého jazyka a literatury, slovenský jazyk. Škola nemá povinnost žáka - cizince doučovat českému jazyku. Na konci 1. pololetí nemusí být žák - cizinec hodnocen na vysvědčení, a to ani v náhradním termínu. Pokud by žák ale nebyl hodnocen na vysvědčení na konci 2. pololetí, znamenalo by to, že musí opakovat ročník. Organizační opatření: 1. Ředitel školy na základě žádosti zákonných zástupců vydá správní rozhodnutí o přijetí žáka – cizince do školy. 2. Ředitel školy projedná s třídním učitelem a výchovným poradcem přechod žáka – cizince do nového školního prostředí, zejména se zaměří na: - zvýšenou psychickou zátěž pro žáka, - znalost českého jazyka, - kompatibilitu vzdělávacích programů, - výuku cizích jazyků. 3. Třídní učitel je povinen projednat s ostatními vyučujícími: - informace o žákovi-cizinci, - úroveň dosaženého vzdělání, - způsob hodnocení a klasifikace. - zapojení žáka - cizince do školního kolektivu.
31
Evaluace a autoevaluace
Hodnocení žáků Hodnocení je součástí pedagogické činnosti. Formulujeme jej tak, aby podporovalo vývoj žáka a podněcovalo jeho aktivitu. V průběhu hodnocení se učitel vyjadřuje ke změnám, nimž u jednotlivých žáků dochází, tedy jaký je žák ve srovnání s dřívějškem, co se změnilo, jaký pokrok se objevil. Hodnocení vykonávám průběžně po celý školní rok a snažíme se, aby naše hodnocení se vztahovalo k dosahování očekávaných výstupů a současně s tím i k utváření klíčových kompetencí. Podmínkou úspěšného hodnocení je neustálé důkladné poznávání žáka. Úkol hodnocení : má posilovat kladný vztah žáků k vlastnímu vzdělávání nesmí zraňovat, musí motivovat žáka k dosahování dobrých výsledků musí oceňovat pozitivní projevy žáků má podporovat rozvoj dítěte
Používané druhy hodnocení Hodnocení informativní :
je pro pedagoga zpětnou vazbou, jak žáci chápou náš výklad, jaké problémy přetrvávají, jaké činnosti máme zařadit příští hodinu
Hodnocení finální :
je výsledkem prospěchu žáka
Hodnocení kriteriální :
vztahuje se k cílům, ke klíčovým kompetencím vztahuje se k výstupům na konci klasifikačního období
Hodnocení individualizované :
používá se nejvíce, neboť srovnává současné výkony žáka s jeho výkony minulými hodnotí se tak hlavně žákův osobní vývoj
32
Získávání podkladů pro hodnocení -
Podklady pro hodnocení získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové,...)
kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky. Při hodnocení je nutné přihlížet k možnostem a schopnostem žáka. Bude vždy hodnocen vhledem k tomu jaké on udělal pokroky, tedy vlastní zlepšení nebo zhoršení výsledků práce. Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení, hodnocení zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkovém hodnocení, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky, současně se sdělováním známek žákům. Všechny známky takto zapsané jsou známky, které ovlivní celkové hodnocení a klasifikaci. U každé známky bude konkrétně zapsáno, za co ji žák obdržel. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Počet kontrolních prací se bude řídit osnovami. Žák, který bude za pololetí chybět na všechny kontrolní práce, musí dodatečně napsat alespoň jednu kontrolní práci daného předmětu (M, ČJ, prvouka, přírodověda, vlastivěda, cizí jazyk) . O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom včas informuje . V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogových listů a dbá o jejich úplnost. Do katalogových listů jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka, jeho pracovní aktivitě a činnosti ve škole. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se určuje na základě váženého průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. Hodnocení souhrnného prospěchu se provádí na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem běžné klasifikace.
33
Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají na pedagogické radě (zpravidla k 15.listopadu a 15.dubnu). Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, připraví učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace a připraví návrhy na klasifikaci v náhradním termínu apod. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů za každé čtvrtletí písemnou formou do ŽK. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo konzultačních hodinách. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. Pokud je hodnocení žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání také rodičům. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Prověřování znalostí učitel provádí až po dostatečném procvičení učiva. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikaci žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv třídních učitelů na pedagogické radě. Žáci se hodnotí ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu příslušného ročníku. Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň jednou za měsíc. Je-li žák zkoušen (písemně nebo ústně), může klasifikační stupeň určit i vychovatelka či zastupující pedagog, který zastupuje vyučujícího trvale ve třídě v době jeho nepřítomnosti.
Zásady hodnocení prospěchu Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. V klasifikaci a hodnocení prospěchu v jednotlivých předmětech se nebude promítat chování žáka ve vyučovacích hodinách (toto bude hodnoceno v klasifikaci chování žáka).
34
Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků
Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků. Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení. Při sebehodnocení se žák snaží popsat: co se mu daří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat dál. Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
Stupně hodnocení prospěchu Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií. 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 – nedostatečný 2. Pro potřeby hodnocení se předměty dělí do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.
35
Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.
Při hodnocení výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činností, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, kvalita výsledků činností, osvojení účinných metod samostatného studia. -
-
-
-
-
-
-
Výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení
36
jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správně, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní činnosti, praktika, základy techniky, domácí nauky. Při hodnocení v předmětech uvedených s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, kvalita výsledků činností, organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, hospodárně využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci, obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
37
Výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
38
Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
Hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem hodnotí s přihlédnutím k druhu a stupni postižení i k jeho celkovému zdravotnímu stavu. Při hodnocení v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, kvalita projevu, vztah žáka k činnostem a zájem o ně, estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví. Výchovně vzdělávací výsledky se hodnotí podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho
39
projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Hodnocení chování Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitelka po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná. Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou. Nedostatky v chování žáků se projednávají na pedagogické radě. Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů: - průběžně prostřednictvím žákovské knížky, - před koncem každého čtvrtletí (klasifikační období), - okamžitě v případě mimořádného porušení školního řádu. Škola nezodpovídá za chování žáků v době mimo vyučování, v této době jsou zodpovědni za chování žáků jejich zákonní zástupci.
40
Stupně hodnocení chování Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé
Kritéria pro jednotlivé stupně hodnocení chování jsou následující: stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopouští se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupk Výchovná opatření Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně. Pochvaly Třídní učitel, ředitelka školy, zástupce obce nebo další může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitelka školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu do žákovské knížky, na zvláštním formuláři školy, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů.. Pochvala tř.učitele: uděluje se za aktivní a soustavou práci pro školní, třídní kolektiv v klasifikačním období
Pochvala ředitelky školy se uděluje za nadprůměrně dobře vykonávanou práci pro školu, za vynikající výsledky při reprezentaci školy. 41
Opatření k posílení kázně Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitelky školy. Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku; udělení napomenutí neprodleně oznámí ředitelce školy. Udělení důtky bude předem projednáno s ředitelkou školy . Ředitelka školy uděluje důtku po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy. O výchovných opatřeních bude prokazatelně písemně informován zákonný zástupce žáka. Napomenutí třídního učitele – uděluje se za nevhodné chování při vyučovacích hodinách, o přestávkách a na akcích pořádaných školou, za nerespektování pokynů vyučujícího. Důtka třídního učitele – uděluje se za opakované nevhodné chování, kdy žák po předchozím napomenutí nezlepšil své chování; za závažné porušení školního řádu – jednorázové. Důtka ředitelky školy – uděluje se za soustavné a opakované nevhodné chování i přes udělení předchozích výchovných opatření; za závažné porušení školního řádu; neomluvené hodiny. Ředitelka školy, zástupce nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do katalogového listu žáka, nezaznamenává se na vysvědčení. Za vážné porušení školního řádu, vážné ohrožení bezpečnosti své či svého spolužáka či jiné osoby, za vážný kázeňský přestupek může být žákovi udělena snížená známka z chování, aniž jí předcházela ostatní výchovná opatření. Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování žáka je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérií, věcné, všestranné. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Slovní hodnocení Zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, včetně předem stanovených kritérií. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy po projednání na pedagogické radě. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka (podle stupňů 1-5). Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních
42
předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení na víceletá gymnázia. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Celkový prospěch žáka Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povinných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení. Celkový prospěch žáka je hodnocen v prvním až pátém ročníku školy těmito stupni: prospěl s vyznamenáním prospěl neprospěl Prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl Žák je hodnocen stupněm a)"prospěl s vyznamenáním", není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než „chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle zásad pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace, b)"prospěl", není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný" nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c)"neprospěl", je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný" nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí těmito stupni: pracoval úspěšně pracoval
43
Postup do vyššího ročníku Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. Odložení klasifikace I. pololetí Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje. II. pololetí Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 15. října. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Komisionální přezkoušení
Má-li zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na
konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy bylo žákovi vydáno vysvědčení, písemně požádat ředitelku školy o jeho komisionální přezkoušení; je-li vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím ředitelka, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná; tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitelka školy nebo jí pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol. Žák může v jenom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do deseti dnů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitelka školy prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.
44
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Opravné zkoušky
1. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku. Hodnocení žáků s vývojovými poruchami 1. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení přihlédne k charakteru postižení. U žáka s prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování rozhodne ředitelka školy o použití širšího slovního hodnocení na základě žádosti zástupce žáka a doporučení PPP. 2. U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. 3. Žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve který se projevuje postižení žáka. 4. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. 5. Při způsobu hodnocení žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. 6. Při hodnocení žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel s ostatními vyučujícími. 7. Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace. 8. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při hodnocení se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.
45
9. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysortografie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny z mateřského jazyka a z jiných jazyků slovně ( a to jak v průběhu školního roku, tak na pololetním a závěrečném vysvědčení). To ale neznamená, že žák s vývojovou poruchou nesmí psát písemné práce. Zákonní zástupci žáků s vývojovou poruchou, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude totéž platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně (průběžně i na vysvědčení) po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se porucha promítá. Jakmile žák překoná nejvýraznější obtíže, je vhodné postupně přecházet k běžnému hodnocení. Hodnotit lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnějším hodnocení. Při uplatňování všech těchto možností vyučující postupují velmi individuálně, s využitím všech dostupných informací, zejména informací z odborných vyšetření a ze spolupráce s rodiči. 10. Ředitelka školy rozhodne na základě žádosti rodičů, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, přitom však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícím(i) a rodiči dítěte; vypracovávají se v písemné formě za spolupráce pedag. psychologické poradny. Výsledky lze hodnotit slovně i známkou. (Vyhláška č. 73 /2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí žáků a studentů mimořádně nadaných). 11. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči. 12. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb. Kritéria pro jednotlivé stupně slovního hodnocení u žáků s vývojovými poruchami učení. a)
ovládnutí učiva předepsaného osnovami 1 - ovládá bezpečně 2 - ovládá 3 - podstatné ovládá 4 - ovládá jen částečně, se značnými mezerami ve vědomostech a dovednostech 5 - neovládá
b) úroveň myšlení 1 - pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti 2 - uvažuje celkem samostatně 3 - menší samostatnost v myšlení 4 - nesamostatné myšlení 5 - odpovídá nesprávně i na návodné otázky
c) úroveň vyjadřování 1 - výstižné, poměrně přesné
2 - celkem výstižné 3 - nedostatečně přesné, nedovede se dosti přesně vyjádřit 4 - vyjadřuje se s obtížemi 5 - na návodné otázky učitele odpovídá nesprávně 46
d) úroveň aplikace vědomostí, řešení úkolů (zvláště praktických) 1 - spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, iniciativně, přesně a s jistotou 2 - dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se drobných chyb 3 - s pomocí učitele řeší úkoly, s touto pomocí překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští 4 - dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává 5 - praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele e)
píle a zájem o učení 1 - aktivní, učí se svědomitě a se zájmem 2 - učí se svědomitě 3 - k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů 1 - malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty 5 - pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné
47
Autoevaluace Cílem naší autoevaluace je zhodnocení stavu kvality školy. Tyto informace nám slouží jako zpětná vazba a prostřednictvím ní vyvozujeme opatření vedoucí ke zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu. Evaluace na škole se vztahuje k tomu, čeho jsme chtěli dosáhnout, tedy k cílům. Význam hodnocení našich žáků Evaluační ( sebeevaluační ) činnosti tvoří nedílnou a svým způsobem permanentně probíhající součást práce školy. Tyto činnosti dělíme do několika skupin : Hodnocení dlouhodobých plánů, záměrů, cílů Znamená to neustále zvažovat podobu koncepce školy, které prvky vyřadit jako neúčinné, které naopak přidat jako potřebné nebo alespoň vhodné. Velká pozornost je věnována klimatu školy. Pro vyhodnocování tohoto bodu platí především tato kritéria : Identifikují se žáci a personál se školou, jsou na ni hrdi ? Je přijímání rodičů a návštěvníků vstřícné ? Hraje vedení školy pozitivní úlohu při budování dobré atmosféry ve škole ? Charakterizuje práci školy na všech stupních smysl pro férovost a spravedlivost ? Je morálka žáků a personálu vysoká ? Jsou dobré vztahy mezi pracovníky, mezi pracovníky a žáky a mezi žáky navzájem ? Jsou žáci a učitelé více spolupracovníky nebo nepřáteli ? Jsou požadavky pracovníků na kázeň žáků ( ale i vlastní ) patřičně vysoké, ale přiměřené ? Je oceňována důležitost udělování pochval a odměn ? Je prostředí školy příjemné ? Je prostředí školy bezpečné ? Hodnocení krátkodobých ( ročních ) plánů Koncepce tvoří pevnou podobu školy a její změny nebývají tak časté. Roční plány se týkají hlavně toho, v čem je třeba stávající prvky koncepce zlepšovat – od změn radikálnějších po drobné úpravy. Cílem je zbavit se všeho, co práci spíše narušuje, brzdí a dosáhnout opaku. Toto hodnocení je prováděno ročně.
Nástroje a struktura vlastního hodnocení Nástroje vlastního hodnocení - hospitační a kontrolní činnost vedení školy - rozhovory s pedagogy a dalšími pracovníky školy - rozhovory se žáky a zákonnými zástupci žáků - analýza školní dokumentace a žákovských prací
-
prohlídka prostor a vybavení školy závěry kontrolní činnosti ČŠI a zřizovatele zápisy z pedagogických rad rozbor hospodaření
-
finanční vypořádání dotací 48
Struktura vlastního hodnocení školy - základní údaje o škole - personální údaje - údaje o vzdělávacích programech - údaje o žácích - hodnocení žáků - průběh a výsledky vzdělávání žáků - další vzdělávání pedagogických pracovníků - zájmové vzdělávání ( školní družina ) - žáci se speciálními vzdělávacími potřebami - mimořádně nadaní žáci - akce školy ( výjezdy, exkurze, vystoupení, soutěže, besedy, … ) -
spolupráce školy s rodiči ukazatelé rozpočtu a přehled dalších jeho prostředků materiálně technické podmínky vzdělávání
Závěr Cílem naší autoevaluace je zhodnocení stavu kvality školy. Tyto informace nám slouží jako zpětná vazba a prostřednictvím ní vyvozujeme opatření vedoucí ke zkvalitnění výchovně vzdělávacího procesu. Evaluace na škole se vztahuje k tomu, čeho jsme chtěli dosáhnout, tedy k cílům. Význam hodnocení našich žáků přesahuje pouhé udělení známky, ale směřuje k vytváření vědomí osobní hodnoty a postoje ke svým možnostem, neboť schopnost sebehodnocení je potřebná pro motivaci celoživotního učení a pro samostatnost každého žáka.
49
Analýza S.W.O.T. S W O T
-
Strenght Weakness Oportunity Threat
síla slabost příležitost hrozba
Výsledky metody SWOT na škole S – „Silné stránky“ integrace žáků péče o integrované žáky individuální přístup k žákům péče o žáky s výukovými problémy využívání netradičních metod a forem práce bohatá nabídka zájmové činnosti malý počet žáků ve třídách dostatek učebních prostorů a materiálů společná vystoupení, soutěže, hry, tradice, výlety, exkurze, plavecký výcvik, dopravní hřiště, program „ Zdravé zuby, Školní mléko“, … kvalifikace a schopnosti učitelů estetické prostředí školních budov účast na soutěžích ochota pedagogů vzdělávat se logopedická náprava v MŠ spolupráce s OÚ využití počítačů při výuce, přístup na internet pěkné sociální zařízení v ZŠ a MŠ nově vybavené třídy školními lavicemi v ZŠ dodržování tradic školy rozvoj osobnosti dítěte mimo vyučování
W – „Slabé stránky“ tři budovy ke správě neustálé převádění dětí z jedné budovy do dalších budov nedostatečné úložné prostory pro pomůcky malá počítačová učebna, odloučená od tříd špatný stav školní zahrady u budovy ZŠ, MŠ a ŠD zastaralé sociální zázemí ve ŠD pouze ženský sbor limitovaný objem finančních prostředků na platy zastaralé vybavení nábytkem v ZŠ a ŠD
O – „Příležitosti“ akce ve škole pro veřejnost prezentace v tisku a na vlastních webových stránkách
T – „Hrozby“ stále více neúplná rodina nepříznivý demografický vývoj nezaměstnanost rodičů
spolupráce s okolními školami sebevzdělávání
nedostatek finančních prostředků odchody dětí obava rodičů ze smíšeného vyučování nadměrné nároky na učitele strach rodičů z nového a neověřeného nedostatek finančního zajištění
50
Poznámky
Poznámky ke vzdělávacím oblastem Jazyk a jazyková komunikace vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a je členěn do složek: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova, vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura je realizován ve všech ročnících v předmětu Český jazyk řečová výchova a psaní je součástí Komunikační a slohové výchovy součástí oboru Český jazyk a literatura je péče o rozvoj čtenářské gramotnosti Cizí jazyk – Anglický jazyk vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Anglický jazyk je realizován od 3.ročníku přednostně je žákům nabídnuta výuka anglického jazyka Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace je realizován ve všech ročnících geometrie je součástí matematiky Informační a komunikační technologie • vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Informační a komunikační technologie je realizován v 5. ročníku Člověk a jeho svět vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je realizován v 1. až 3.ročníku jako vyučovací předmět Prvouka, ve 4. a 5.ročníku jako vyučovací předmět Náš svět, ve kterém je integrováno učivo vlastivědy a přírodovědy ze 4. a 5. ročníku součástí obsahu vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je dopravní výchova,výchova ke zdraví – zdravému životnímu stylu, projekt Zdravé zuby, prevence úrazů a první pomoc, prevence násilí a šikanování, prevence sociálně patologických jevů Umění a kultura • vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Hudební výchova a Výtvarná výchova je realizován ve všech ročnících Člověk a zdraví vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Tělesná výchova je realizován ve všech ročnících, časová dotace pro tělesnou výchovu jsou 2 hodiny týdně v každém ročníku do vzdělávacího oboru Tělesná výchova je zařazen plavecký výcvik ve 2.,3.,4, ročníku a dopravní výchova v 1. až 5. ročníku škola maximálně využívá okolních podmínek – okolní krajinu -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Člověk a svět práce • vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je realizován ve všech ročnících jako vyučovací předmět Praktické činnosti
51
Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Jazyk a jazyková komunikace Člověk a jeho svět
Vyučovací předmět Český jazyk Matematika Informatika
Ročník 1. – 5. r. 1. – 5. r. 5.r.
Anglický jazyk Prvouka Náš svět
3. – 5.r. 1. – 3.r. 4. – 5.r.
Umění a kultura
Hudební výchova Výtvarná výchova Pracovní činnosti Tělesná výchova
1.– 5.r. 1. – 5.r. 1. - 5.r. 1. – 5.r.
Člověk a svět práce Člověk a zdraví
Poznámky k průřezovým tématům Použité zkratky Osobnostní a sociální výchova – OSV Multikulturní výchova – MkV Mediální výchova – MV ( MeV ) Enviromentální výchova – EV Výchova demokratického občana – VDO Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech –VMEGS OVO – očekávané výstupy období DV – dílčí výstupy Průřezová témata zařazená do jednotlivých předmětů Předmět Český jazyk Matematika Informatika Pracovní činnosti Výtvarná výchova Hudební výchova Výtvarná výchova Prvouka
Průřezové téma OSV, MV, MkV OSV, EV, VMEGS, EV OSV OSV, EV OSV, MkV, MV, OSV, MV OSV, MV, VMEGS MkV, VDO, OSV, EV
Náš svět Anglický jazyk Tělesná výchova
OSV, VDO, EV, VMEGS MKV, VMEGS OSV, VDO, MV
52
Poznámky k učebnímu plánu V učebním plánu ŠVP jsou dodrženy podmínky : je dodržena povinná časová dotace na 1. stupni – 118 hodin není překročena maximální týdenní hodinová dotace stanovená pro jednotlivé ročníky základního vzdělávání ( 1. a 2. r. – 22 hodin, 3.,4.,5. r. 26 hodin ) obsahová náplň vzdělávacích oborů je přizpůsobena schopnostem žáků celková povinná časová dotace je tvořena minimální časovou dotací a disponibilní časovou dotací disponibilní časová dotace je využita k posílení časové dotace jednotlivých vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů nad rámec závazného minima
53
Učební plán pro I. stupeň Vzdělávací Oblast
Vzdělávací obor
Vyučovací předmět
ROČNÍK l.
Jazyk a jazyková Komunikace
Český jazyk a literatura
Český jazyk
Cizí jazyk
Anglický jazyk
Matematika a její aplikace
Matematika a její aplikace
Matematika
Informační a komunikační technologie
Informační a komunikační technologie
Informatika
Člověk a jeho svět
Člověk a jeho svět
Prvouka
8+1
4
Celkem předměty 2.
8+2
5
3.
4.
5.
8
7+1
7
42
3
3
3
9
5
4+1
4+1
24
1
2
2
1
2+1
Přírodověda
7 3+1
3+1
8
Vlastivěda Umění a kultura
Hudební výchova
Hudební výchova
1
1
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
2
2
2
2
2
2
2
10
1
1
1
1
5
12 Výtvarná výchova
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
Tělesná výchova
Člověk a svět práce
Člověk a svět práce
Praktické činnosti
1
Celková povinná časová dotace
20
22
24
26
Z toho disponibilní časová dotace
1
2
1
3
26
118
54
Dodatek č.1 Učební plán pro I. stupeň – aktualizovaná verze Vzdělávací oblast
Vzdělávací obor
Vyučovací předmět
ROČNÍK l.
2.
3.
4.
5.
Jazyk a jazyková Komunikace
Český jazyk a literatura
Český jazyk
7+2
7+3
7+2
7+1
7
Cizí jazyk
Anglický jazyk
Matematika a její aplikace
Matematika
Celkem předměty
Z toho
DČD
43
+8
9
Matematika a její aplikace
Informační a Informační a komunikační technologie komunikační technologie
Informatika
Člověk a jeho svět
Prvouka
Umění a kultura
Člověk a jeho svět
Hudební výchova
Výtvarná výchova
3
4
4+1
4+1
4+1
3
4+1
24
+4
1
2
2
6
2
Přírodověda
1+1
Vlastivěda
2
Hudební výchova
0
1
2
+2
8
1+1
1
1
1
1
1
5
1
1
1
2
2
7
2
10
1
5
0
Výtvarná výchova
Člověk a zdraví
Tělesná výchova
Tělesná výchova
2
2
2
Člověk a svět práce
Člověk a svět práce
Praktické činnosti
1
1
1
2
1
Celková povinná časová dotace
20
22
24
26
26
Z toho disponibilní časová dotace
2
4
3
3
2
118
0
0
14
14
55
Dodatek číslo 2 Spolupráce s rodiči, školskou radou, zřizovatelem a místními institucemi Spolupráce s rodiči Komunikace mezi učiteli a rodiči se uskutečňuje na základě partnerství a spolupráce. O školních výsledcích svých dětí a o jiných důležitých okolnostech týkajících se provozu školy či vyučování jsou rodiče či zákonní zástupci dítěte informováni prostřednictvím žákovských knížek a notýsků v náležitém časovém předstihu. Informace o provozu školy a o důležitých akcích mohou rodiče také nalézt na webových stránkách školy. Rodiče a zákonní zástupci žáků jsou také během roku pravidelně zváni na pět třídních schůzek a každý měsíc mají možnost využít k informaci o prospěchu a chování svého dítěte v rámci konzultačních hodin. Každý rok připravují žáci z každé třídy vystoupení pro rodiče. Buď je to vánoční besídka, nebo je to vystoupení ke Dni matek a nebo vystoupení na rozloučení se starým školním rokem. V rámci volnočasových aktivit se pro rodiče a děti několikrát do roka konají výtvarné dílny, kde se účastníci seznamují se základy netradičních výtvarných technik. Spolupráce se školskou radou V roce 2005 byla zřízena školská rada, která má tři členy. Jeden člen rady byl jmenován zřizovatelem, jednoho člena volili zákonní zástupci žáků a jednoho člena školské rady si zvolili pedagogičtí pracovníci školy. Školská rada se schází minimálně dvakrát ročně a jejím společným cílem je podílet se na řízení školy. Spolupráce se zřizovatelem Spolupráce se zřizovatelem je velice dobrá a je zaměřena především na projednávání finančních prostředků určených na koncepční záměry školy. Kromě této spolupráce škola také připravuje vystoupení žáků pro různé důležité akce jako je např. vítání občánků a apod. Spolupráce s místními institucemi
Naše škola spolupracuje především s místním domovem důchodců, kam žáci pravidelně dvakrát až třikrát ročně chodí potěšit tamní obyvatele svým vystoupením. Úzká a velice dobrá je také spolupráce s místním Sborem dobrovolných hasičů, který pro žáky naší školy pořádá různé zajímavé akce. V rámci ekologické výchovy jsme také navázali spolupráci s Mysliveckým sdružením – Habřina, pro které každý rok pořádáme sběr kaštanů a žaludů.
56
Dodatek číslo 3 Projekty Celoroční projekty Činnost naší školy je po celý rok motivována jednotlivými ročními obdobími v celoročním projektu „Čtvero ročních období “. V každém tomto období se snažíme našim žákům přiblížit různé lidové zvyky a obyčeje, které patří ke kulturní tradici našeho národa. Na podzim to může být např.“Bramboriáda“ či „Loučení s podzimem“, „Jablíčkový den“ apod., v předvánočním období si připomínáme zvyky a obyčeje ve „Čtvero adventních setkáních“, jarní období patří v době Velikonoc „Barevnému týdnu“, „Kraslici Škaredici“, „Vítání jara“ či „Škaredé středě“. Naše škola je také již několik let zapojena do celostátního projektu „Mléko do škol“ a „Zdravé zuby“ a ve školním roce 2009/2010 jsme se přihlásili do celostátního projektu „Ovoce do škol“. Ve školním roce 2009/2010 se naše škola stala členem sítě M.R.K.E.V., což je síť škol zabývajících se ekologickou výchovou. Prostřednictvím tohoto projektu usilujeme o kvalitnější zařazení environmentální výchovy do výuky a celkového života školy. Krátkodobé projekty Během školního roku probíhají na škole také krátkodobé projekty v rozsahu několika hodin či dní. Do těchto projektů se zapojuje celá škola nebo se uskutečňují pouze v rámci jedné třídy. Při těchto projektech jsou využívány různé formy a metody práce jako je práce ve dvojicích, ve skupinách, luštění hádanek a křížovek, hledání určitých symbolů či tajných zpráv, luštění tajného písma apod. Ke krátkodobým projektům naší školy patří např. projekty „Vodstvo, Čertovská škola, Světový den vody, Čarodějné rejdění, Cesta proti násilí, Ekologie a my, Morana, Den Země, Velkomoravská říše, Vzdělanost v raném středověku, Středověká móda apod. Každé dítě si může najít v těchto projektech své uplatnění a uspokojení. Dlouhodobé projekty Škola je od 1.6. 2011 zapojena do projektu "EU peníze školám" - Inovace ve vzdělávání na ZŠ Černožice ( název operačního programu - OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost). Cílem tohoto
projektu je prostřednictvím nových metod a nástrojů dosáhnout zlepšení stavu počátečního vzdělávání na základní škole. Zkvalitnění a zefektivnění výuky bylo dosaženo metodickým vzděláváním a podpůrnými kurzy pedagogických pracovníků. Zvýšení efektivity práce se žáky probíhalo individualizací výuky prostřednictvím dělení hodin. Vlastní výuka byla zkvalitněna využitím digitálních technologií. Tento projekt bude k 30.11. 2013 ukončen.
57
Dodatek číslo 4 Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním Za žáky se zdravotním znevýhodněním jsou považováni žáci se zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování. Při vzdělávání těchto žáků vycházíme z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáků.Při vyučování uplatňujeme zdravotní hlediska a respektujeme individualitu a potřeby žáka. Při organizaci činností, při stanovování obsahu, forem a metod výuky vycházíme z principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu. Při hodnocení výsledků vzdělávání zohledňujeme druh, stupeň a míru znevýhodnění. Úzce spolupracujeme s rodiči nebo zákonnými zástupci žáků. V případě potřeby po domluvě s rodiči či zákonnými zástupci žáků zajistíme docházku pedagoga k samotnému dlouhodobě nemocnému žákovi a po ukončení dlouhodobé nemoci nabízíme těmto žákům možnost individuálního doplnění učiva mimo hlavní vyučovací proces.
Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Za žáky se sociálním znevýhodněním se považují žáci, kteří pocházejí z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, žáci ohrožení sociálně patologickými jevy, žáci s nařízenou ústavní výchovnou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu. Pro žáky se sociálním znevýhodněním s snažíme vytvářet ve škole a ve třídě příznivé společenské klima. U těchto žáků věnujeme především pozornost osvojení českého jazyka a jejich seznámení se s kulturními zvyklostmi a tradicemi českého prostředí. Současně se však snažíme umožnit těmto dětem budování vlastní identitu. Pro tyto žáky využíváme odpovídající metody a formy práce a individuální péči mimo hlavní vyučovací proces. Především však klademe důraz na úzkou spolupráci s rodinou formou individuálních konzultací.
58
Dodatek číslo 5 Standardy pro základní vzdělávání
Standardy matematiky 5.ročník ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE M-5-1-01 Žák využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení. a) žák zpaměti sčítá a odčítá čísla do sta, násobí a dělí v oboru malé násobilky b) žák využívá komunikativnost sčítání a násobení při řešení úlohy a při provádění zkoušky výpočtu c) žák využívá asociativnost sčítání a násobení při řešení úloh s užitím závorek d) žák využívá výhodného sdružování čísel při sčítání několika sčítanců bez závorek M-5-1-02 Žák provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel. a) žák správně sepíše čísla pod sebe (dle číselných řádů) při sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel b) žák aplikuje při písemném výpočtu znalost přechodu mezi číselnými řády c) žák využívá znalosti malé násobilky při písemném násobení a dělení nejvýše dvojciferným číslem d) žák provádí písemné početní operace včetně kontroly výsledku e) žák dodržuje pravidla pro pořadí operací v oboru přirozených čísel M-5-1-03 Žák zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel. a) žák přečte a zapíše číslo (do milionů) s užitím znalosti číselných řádů desítkové soustavy b) žák využívá rozvinutého zápisu čísla (do milionu) v desítkové soustavě c) žák porovnává čísla do milionů d) žák zaokrouhluje čísla do milionů s použitím znaku pro zaokrouhlování e) žák užívá polohové vztahy (hned před, hned za) v oboru přirozených čísel f) žák se orientuje na číselné ose a jejich úsecích g) žák provádí číselný odhad a kontrolu výsledku
M-5-1-04 Žák řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru. a) žák porozumí textu úlohy (rozlišuje informace důležité pro řešení úlohy) b) žák přiřadí úloze správné matematické vyjádření s využitím osvojených početních operací c) žák zformuje odpověď k získanému výsledku d) žák přiřadí k zadanému jednoduchému matematickému vyjádření smysluplnou slovní úlohu (situaci ze života) e) žák tvoří slovní úlohu k matematickému vyjádření 59
Závislosti, vztahy a práce s daty M-5-2-01 Žák vyhledává, sbírá a třídí data. a) žák provádí a zapisuje jednoduchá pozorování (měření teploty, průjezd aut za daný časový limit, apod.) b) žák vybírá a porovnává ze zadání úlohy data podle daného kritéria c) žák posuzuje reálnost vyhledaných údajů M-5-2-02 Žák čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy. a) žák doplní údaje do připravené tabulky nebo diagramu b) žák vytvoří na základě jednoduchého textu tabulku, sloupcový diagram c) žák vyhledá v tabulce nebo diagramu požadovaná data a porozumí vztahům mezi nimi (nejmenší, největší hodnota apod.) d) žák používá údaje z různých typů diagramů (sloupcový a kruhový diagram bez použití %) e) žák používá jednoduchých převodů jednotek času při práci s daty v jízdních řádech
Geometrie v rovině a v prostoru M-5-3-01 Žák narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnice); užívá jednoduché konstrukce . a) žák rozezná základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnici) b) žák využívá k popisu rovinného útvaru vrcholů a stran, rovnoběžnost a kolmost stran c) žák charakterizuje základní rovinné útvary a zadanému popisu přiřadí název základního rovinného útvaru d) žák využívá základní pojmy a značky užívané v rovinné geometrii (čáry - křivka, lomená, přímá, bod, úsečka, polopřímka, přímka, průsečík, rovnoběžky, kolmice) e) žák využije znalosti základních rovinných útvarů k popisu a modelování jednoduchých těles (krychle, kvádr, válec) f) žák narýsuje kružnici s daným poloměrem g) žák narýsuje trojúhelník nebo trojúhelník se třemi zadanými délkami stran h) žák narýsuje čtverec a obdélník s užitím konstrukce rovnoběžek a kolmic ch) žák dodržuje zásady rýsování M-5-3-02 Žák sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran.
a) žák rozlišuje obvod a obsah rovinného útvaru b) žák s pomocí čtvercové sítě nebo měřením určí obvod rovinného útvaru (trojúhelníku, mnohoúhelníku) c) žák porovnává obvody rovinných útvarů d) žák graficky sčítá, odčítá, porovnává úsečky e) žák určí délku lomené čáry graficky i měřením f) žák převádí jednotky délky (mm. cm, dm,m, km)
60
M-5-3-03 Žák sestrojí rovnoběžky a kolmice. a) žák vyhledá dvojice kolmic b) žák načrtne kolmici a rovnoběžku ve čtvercové síti c) žák narýsuje k zadané přímce rovnoběžku a kolmici vedoucí daným bodem pomocí trojúhelníku s ryskou M-5-3-04 Žák určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu. a) žák určí pomocí čtvercové sítě obsah rovinného útvaru, který lze složit ze čtverců, obdélníků, trojúhelníků b) žák porovnává pomocí čtvercové sítě obsahy rovinných útvarů c) žák používá základní jednotky obsahu (cm2, m2,km2) bez vzájemného převádění M-5-3-05 Žák rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru. a) žák pozná osově souměrné útvary (i v reálném životě) b) žák určí překládáním papíru osu souměrnosti útvaru c) žák vytvoří ve čtvercové síti osově souměrný útvar podle osy v lince mřížky
M-5-4-01 Žák řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky. a) žák vyhledá v textu úlohy potřebné údaje b) žák volí postupy pro řešení úlohy c) žák vyhodnotí výsledek úlohy
61
5.ročník Standardy anglického jazyka
Receptivní řečové dovednosti – čtení s porozuměním CJA-5-2-01 Rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům. a) V jednoduchých textech vyhledá požadované informace. b) Rozumí krátkým pokynům v učebnici. c) Rozumí známým slovům a základním větám, které se vztahují k rodině, škole, volnému času a dalším známým tématům, v projevu, který je pronášen pomalu a zřetelně. d) Rozumí jednoduchým číselným údajům. CJA-5-2-02 Rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci. a) V jednoduchých textech s vizuální oporou porozumí hlavní myšlence. b) Vyhledá informace k jednoduchému tématu v časopise nebo na webové stránce a tyto informace využije. c) Rozumí obsahu a smyslu ústních sdělení a otázek, které se vztahují k rodině, škole, volnému času a dalším známým tématům, v projevu, který je pronášen pomalu a zřetelně. CJA-5-2-04 Vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku. a) V jednoduchých textech vyhledá požadované informace. b) Vytvoří odpověď na otázku týkající se textu.
Produktivní řečové dovednosti – psaní CJA-5-3-01 Sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů. a) Napíše blahopřání, pohlednici nebo krátký neformální dopis kamarádovi. b) Sestaví gramaticky a formálně správně jednoduchou odpověď na sdělení. c) Vyplní osobní údaje ve formuláři.
CJA-5-3-02 Reprodukuje písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace. a) Písemně převypráví jednoduchý obsah textu s pomocí obrázku nebo osnovy. b) Shrne písemně jednoduchý obsah krátké slyšené konverzace.
62
CJA-5-3-03 Obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu. a) Svými slovy vyjádří smysl textu.
63
5.ročník Standardy českého jazyka a literatury
Komunikační a slohová výchova ČJL-5-1-01 Žák čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. ČJL-5-1-02 Žák rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává. ČJL-5-1-03 Žák posuzuje úplnost, či neúplnost jednoduchého sdělení. a) Žák sestaví jednoduchý slohový útvar (adresa, zpráva, vzkaz, oznámení, pozvánka). b) Žák posoudí, zda náležitosti daného slohového útvaru jsou úplné, či zda něco chybí. c) Žák sestaví z vět (či krátkých odstavců) na základě časové a příčinné souvislosti příběh, sdělení. d) Žák vybere z nabídky větu, která je vhodná jako závěr k dané ukázce. ČJL-5-1-04 Žák reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta. a) Žák vyslechne sdělení a reprodukuje / napíše jeho obsah / smysl. b) žák vyslechne vzkaz a reprodukuje ho další osobě. ČJL-5-1-05 Žák vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku. a) Žák na základě zadaných informací vede dialog, telefonický hovor (s kamarádem, s dospělým), zanechá vzkaz na záznamníku. b) Žák posoudí, zda v uvedené ukázce dialogu, telefonického rozhovoru nebo vzkazu na záznamníku něco chybí nebo zda je úplná. c) Žák změní dialog na vzkaz. ČJL-5-1-06 Žák rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě. a) Žák vybere z předložených ukázek tu, která výrazně ovlivňuje rozhodování člověka. Žák vybere z nabídky možností, čeho chtěla reklama dosáhnout. ČJL-5-1-07
Žák volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru. a) Žák na základě zadání předvede s náležitou intonací, přízvukem a tempem řeči různá sdělení oznámení, příkaz, prosbu, omluvu - a respektuje při tom rozdílného adresáta. b) Žák se vhodně představí ostatním dětem, dospělým.
64
ČJL-5-1-08 Žák rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace. a) Žák rozliší ve slyšené ukázce spisovnou a nespisovnou výslovnost. b) Žák při veřejné komunikační situaci využívá spisovnou výslovnost. ČJL-5-1-09 Žák píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry. a) Žák píše správně po stránce obsahové i formální vyprávění. b) Žák sestaví popis předmětu (zvířete/osoby) a popis pracovního postupu. c) Žák napíše soukromý dopis se všemi náležitostmi. d) Žák v ukázce dopisu doplní, co chybí. ČJL-5-1-10 Žák sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti. a) Žák k zadanému textu přiměřené délky vytvoří jeho osnovu. b) Žák zařadí do přečtené ukázky vyprávění nabízený text na vhodné místo.
Jazyková výchova (nauka o slově - lexikální význam) ČJL-5-2-01 Žák porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová. a) Žák vybere z nabídky slovo, které má významem nejblíže k zadanému slovu. b) Žák nahradí v textu slovo slovem významem protikladným, významem stejným nebo podobným, citově zabarveným, nespisovné slovo slovem spisovným. c) Žák vyhledá v textu slovo vícevýznamové, vysvětlí jeho další význam. d) Žák rozhodne, zda dvojice slov splňuje požadovanou podmínku. ČJL-5-2-02 Žák rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku. a) Žák určí kořen slova, část příponovou, předponovou. b) Žák rozliší, ve kterých případech se jedná o slova příbuzná a v kterých o tvary téhož slova. c) Žák rozliší, která slova jsou příbuzná se zadaným slovem a která ne. d) Žák k danému slovu uvede slova příbuzná. ČJL-5-2-03 Žák určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech.
a) Žák určí slovní druh vyznačeného slova ve větě. b) Žák vybere z krátkého textu větu, která obsahuje /neobsahuje/ určený slovní druh. c) Žák určuje u podstatná jména rod, číslo, pád, vzor a na základě této znalosti používá podstatná jména ve správném tvaru. d) Žák rozliší přídavné jméno tvrdé a měkké, ve spojení přídavného jména a podstatná jména určí u přídavného jména jeho pád, číslo, rod a na základě této znalosti používá přídavná jména ve správném tvaru. e) Žák určí osobu, číslo, čas, způsob (u způsobu oznamovacího času) u slovesa, užívá slovesa ve správných tvarech. 65
f) Žák rozliší, zda věta je/není napsána gramaticky správně. ČJL-5-2-04 Žák rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary. a) Žák vyhledává v textu nespisovný tvar podstatného a přídavného jména a slovesa a nahradí ho tvarem spisovným. b) Žák doplní zadaný tvar podstatného jména do věty tak, aby to bylo mluvnicky a pravopisně správně (1. a 4. p. rod mužský životný). ČJL-5-2-05 Žák vyhledá základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty. a) Žák vyhledá základní skladební dvojici (podmět vyjádřený, nevyjádřený, několikanásobný). b) Žák vyhledá ve větě určovací skladební dvojice (bez terminologie). ČJL-5-2-06 Žák odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí. a) Žák rozliší větu jednoduchou a souvětí. b) Žák rozhodne, který vzorec odpovídá zadanému větnému celku. ČJL-5-2-07 Žák užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje. a) Žák nahradí spojovací výraz v souvětí tak, aby smysl zůstal zachován. b) Žák spojí věty v souvětí pomocí vhodného spojovacího výrazu. ČJL-5-2-08 Žák píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách. a)Žák správně píše/doplní i/y ve vyjmenovaných slovech a slovech s nimi příbuzných. b)Žák píše správně z hlediska lexikálního a morfologického. a) Žák na základě znalosti shody přísudku s podmětem používá správné tvary příčestí minulého v mluveném i psaném projevu. b) Žák doplní správně čárky do zadaného textu (oslovení, několikanásobný větný člen). ČJL-5-2-09 Žák zvládá základní příklady syntaktického pravopisu. a) Žák na základě znalosti shody přísudku s podmětem používá správné tvary příčestí minulého v mluveném i psaném projevu. b) Žák doplní správně čárky do zadaného textu (oslovení, několikanásobný větný člen).
Literární výchova ČJL-5-3-01 Žák vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je. a) Žák zpracuje stručné sdělení (referát) o přečtené knize, prezentuje ho spolužákům, zakládá do portfolia nebo zapisuje do čtenářského deníku. b) Žák řekne, jak na něj vyslechnutá/přečtená ukázka působí. 66
ČJL-5-3-02 Žák volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma. a) Žák přednese a volně reprodukuje text. b) Žák vytvoří vlastní text na dané či vlastní téma. c) Žák napíše pohádku, bajku.
a) Žák rozhodne, z kterého druhu/žánru je úryvek - řešení v nabídce (úryvek z poezie, komiksu, z naučného textu - encyklopedie, z návodu k použití, z pohádky. ČJL-5-3-03 Žák rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů. a) Žák rozhodne, z kterého druhu/žánru je úryvek - řešení v nabídce (úryvek z poezie, komiksu, z naučného textu - encyklopedie, z návodu k použití, z pohádky. ČJL-5-3-04 Žák při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy. a) Žák rozhodne, z kterého druhu/žánru je úryvek - řešení v nabídce (úryvek z poezie, komiksu, z naučného textu - encyklopedie, z návodu k použití, z pohádky.
67
Dodatek číslo 6 Dodatek Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ZŠ a MŠ, Černožice, okres Hradec Králové
Platnost dokumentu: od 1.9. 2013
Podpis ředitele :
Razítko školy:
JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazyková výuka, jejímž cílem je zejména podpora rozvoje komunikačních kompetencí, vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk8. Kultivace jazykových dovedností a jejich využívání je nedílnou součástí všech vzdělávacích oblastí. 8 Další cizí jazyk je od školního roku 2013/2014 vymezen jako součást vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Škola zařazuje Další cizí jazyk podle svých možností nejpozději od 8. ročníku v minimální časové dotaci 6 hodin. Vzhledem k posilování významu výuky cizích jazyků musí škola daných 6 disponibilních hodin využít pouze pro výuku Dalšího cizího jazyka, nebo v odůvodněných případech pro upevňování a rozvíjení Cizího jazyka. Dovednosti získané ve vzdělávacím oboru Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Užívání češtiny jako mateřského jazyka v jeho mluvené i písemné podobě umožňuje žákům poznat a pochopit společensko-kulturní vývoj lidské společnosti. Při realizaci daného vzdělávacího oboru se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci tím, že se žáci učí
interpretovat své reakce a pocity tak, aby dovedli pochopit svoji roli v různých komunikačních situacích a aby se uměli orientovat při vnímání okolního světa i sebe sama. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku textu a jeho výstavbu.
68
V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Při rozvoji potřebných znalostí a dovedností se uplatňují a prohlubují i jejich obecné intelektové dovednosti, např. dovednosti porovnávat různé jevy, jejich shody a odlišnosti, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Učí se také rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a produkce literárního textu. Žáci dospívají k takovým poznatkům a prožitkům, které mohou pozitivně ovlivnit jejich postoje, životní hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život. Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím Dramatické výchovy, zařazené v RVP ZV jako doplňující vzdělávací obor. Cizí jazyk a Další cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice. Prohlubuje vědomí závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích formulované v RVP ZV vycházejí ze Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje různé úrovně ovládání cizího jazyka9. Vzdělávání v Cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A2, vzdělávání v Dalším cizím jazyce předpokládá dosažení úrovně A1 (podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky)10. 9 V tomto období je důraz kladen na ústní komunikaci a vytváření základu ( zejména ve fonetice a syntaxi) pro další osvojování jazyka. Rovněž je cílem rozvoj jazykového povědomí ve vztahu k mateřskému a případně dalším jazykům. 10 Společný evropský referenční rámec pro jazyky vymezuje kompetence komunikativní (lingvistické, sociolingvistické, pragmatické) a všeobecné (předpokládající znalost sociokulturního prostředí a reálií zemí, ve kterých se studovaným jazykem hovoří) jako cílové kompetence jazykové výuky. Úroveň A2: Žák – rozumí větám a často používaným výrazům vztahujícím se k oblastem, které se ho bezprostředně týkají (např. základní informace o něm/ní a jeho rodině, o nakupování, místopisu a zaměstnání). Komunikuje prostřednictvím jednoduchých a běžných úloh, jež vyžadují jednoduchou a přímou výměnu informací o známých a běžných skutečnostech. Popíše jednoduchým způsobem svou vlastní rodinu, bezprostřední okolí a záležitosti týkající se jeho nejnaléhavějších potřeb.
Úroveň A1: Žák – rozumí známým každodenním výrazům a zcela základním frázím, jejichž cílem je vyhovět konkrétním potřebám, a tyto výrazy a fráze používá. Představí sebe a ostatní a klade jednoduché otázky týkající se informací osobního rázu, např. o místě, kde žije, o lidech, které zná, a věcech, které vlastní, a na podobné otázky odpovídá. Jednoduchým způsobem se domluví, mluví-li partner pomalu a jasně a je ochoten mu pomoci. Úspěšnost jazykového vzdělávání jako celku je závislá nejen na výsledcích vzdělávání v jazyce mateřském a v cizích jazycích, ale závisí i na tom, do jaké míry se jazyková kultura žáků stane předmětem zájmu i všech ostatních oblastí základního vzdělávání.
69
Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: pochopení jazyka jako nositele historického a kulturního vývoje národa a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství pochopení jazyka jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství rozvíjení pozitivního vztahu k mnohojazyčnosti a respektování kulturní rozmanitosti vnímání a postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů zvládnutí pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí a rozvíjení pozitivního vztahu k jazyku v rámci interkulturní komunikace samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání CIZÍ JAZYK Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru
1. ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI Očekávané výstupy – 1. období žák CJ-3-1-01 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně CJ-3-1-02 zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal CJ-3-1-03 rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu CJ-3-1-04 rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu CJ-3-1-05 přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení CJ-3-1-06 píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy
2. POSLECH S POROZUMĚNÍM Očekávané výstupy – 2. období žák CJ-5-1-01 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností CJ-5-1-02 rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu a zřetelně, a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu CJ-5-1-03 rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu 70
3. MLUVENÍ Očekávané výstupy – 2. období žák CJ-5-2-01 se zapojí do jednoduchých rozhovorů CJ-5-2-02 sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat CJ-5-2-03 odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá 4. ČTENÍ S POROZUMĚNÍM Očekávané výstupy – 2. období žák CJ-5-3-01 vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům CJ-5-3-02 rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu 5. PSANÍ Očekávané výstupy – 2. období žák CJ-5-4-01 napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života CJ-5-4-02 vyplní osobní údaje do formuláře Učivo zvuková a grafická podoba jazyka – fonetické znaky (pasivně), základní výslovnostní návyky, vztah mezi zvukovou a grafickou podobou slov slovní zásoba – žáci si osvojí a umí používat základní slovní zásobu v komunikačních situacích probíraných tematických okruhů a umí ji používat v komunikačních situacích, práce se slovníkem tematické okruhy – domov, rodina, škola, volný čas, povolání, lidské tělo, jídlo, oblékání, nákupy, bydliště, dopravní prostředky, kalendářní rok (svátky, roční období, měsíce, dny v týdnu, hodiny), zvířata, příroda, počasí mluvnice – základní gramatické struktury a typy vět, jsou-li součástí pamětně osvojeného repertoáru (jsou tolerovány elementární chyby, které nenarušují smysl sdělení a porozumění)
71
MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium. Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu Čísla a početní operace na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci, algoritmické porozumění (proč je operace prováděna předloženým postupem) a významové porozumění (umět operaci propojit s reálnou situací). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálných situací. V dalším tematickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa, a seznamují se s jejich reprezentacemi. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují a vyjadřují matematickým předpisem nebo je podle možností modelují s využitím vhodného počítačového software nebo grafických kalkulátorů. Zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce. V tematickém okruhu Geometrie v rovině a v prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytují všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj grafický projev. Zkoumání tvaru a prostoru vede žáky k řešení polohových a metrických úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací. Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou Nestandardní aplikační úlohy a problémy, jejichž řešení může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by měly prolínat všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy. Řešení logických úloh, jejichž obtížnost je závislá na míře rozumové vyspělosti žáků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní.
Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky (především kalkulátory, vhodný počítačový software, určité typy výukových programů) a používat některé další pomůcky, což umožňuje přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují se rovněž v samostatné a kritické práci se zdroji informací. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a vzdáleností, orientace 72
rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností k určování a zařazování pojmů vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení úloh) a k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění; k rozvíjení zkušenosti s matematickým modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického modelu a hranic jeho použití; k poznání, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace z běžného života a následně k využití získaného řešení v praxi; k poznávání možností matematiky a skutečnosti, že k výsledku lze dospět různými způsoby rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu a k jejich ověřování nebo vyvracení pomocí protipříkladů
MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru 1. ČÍSLO A POČETNÍ OPERACE Očekávané výstupy – 1. období žák M-3-1-01 používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků M-3-1-02 čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1 000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti M-3-1-03 užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose
M-3-1-04 provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly M-3-1-05 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace Očekávané výstupy – 2. období žák M-5-1-01 využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení M-5-1-02 provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel M-5-1-03 zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel 73
M-5-1-04 řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel M-5-1-05 modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku M-5-1-06 porovná, sčítá a odčítá zlomky se stejným základem v oboru kladných čísel M-5-1-07 přečte zápis desetinného čísla a vyznačí na číselné ose desetinné číslo dané hodnoty M-5-1-08 porozumí významu znaku „-„ pro zápis celého záporného čísla a toto číslo vyznačí na číselné ose Učivo přirozená čísla, celá čísla, desetinná čísla, zlomky zápis čísla v desítkové soustavě a jeho znázornění (číselná osa, teploměr, model) násobilka vlastnosti početních operací s čísly písemné algoritmy početních operací
2. ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY Očekávané výstupy – 1. období žák M-3-2-01 orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času M-3-2-02 popisuje jednoduché závislosti z praktického života M-3-2-03 doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel Očekávané výstupy – 2. období žák M-5-2-01 vyhledává, sbírá a třídí data M-5-2-02 čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy Učivo závislosti a jejich vlastnosti diagramy, grafy, tabulky, jízdní řády
4. GEOMETRIE V ROVINĚ A V PROSTORU Očekávané výstupy – 1. období
žák M-3-3-01 rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich reprezentaci M-3-3-02 porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky M-3-3-03 rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině Očekávané výstupy – 2. období žák M-5-3-01 narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnici); užívá jednoduché konstrukce 74
M-5-3-02 sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran M-5-3-03 sestrojí rovnoběžky a kolmice M-5-3-04 určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu M-5-3-05 rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru Učivo základní útvary v rovině – lomená čára, přímka, polopřímka, úsečka, čtverec, kružnice, obdélník, trojúhelník, kruh, čtyřúhelník, mnohoúhelník základní útvary v prostoru – kvádr, krychle, jehlan, koule, kužel, válec délka úsečky; jednotky délky a jejich převody obvod a obsah obrazce vzájemná poloha dvou přímek v rovině osově souměrné útvary
5. NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY Očekávané výstupy – 2. období žák M-5-4-01 řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky Učivo slovní úlohy číselné a obrázkové řady magické čtverce prostorová představivost
75
ČLOVĚK A JEHO SVĚT Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým (integrovaným) obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na 1. stupni. Vzdělávání v oblasti Člověk a jeho svět rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy a se složitějšími ději. Učí se vnímat lidi, vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat, přemýšlet o nich a chránit je. Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům (včetně situací ohrožení), učí se vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednání a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků. Vzdělávací oblast tak připravuje základy pro specializovanější výuku ve vzdělávacích oblastech Člověk a společnost, Člověk a příroda a ve vzdělávacím oboru Výchova ke zdraví. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů. Propojováním tematických okruhů je možné vytvářet v ŠVP různé varianty vyučovacích předmětů a jejich vzdělávacího obsahu11. 11 Je možné tradičně vytvářet jeden předmět v 1. – 3. ročníku (tj. přiřazovat očekávaným výstupům pro 1. období vhodné učivo vybrané z jednotlivých tematických okruhů) a dva předměty ve 4. a 5. ročníku (tj. tematické okruhy 1, 2 a 3 využít jako základ pro Vlastivědu a okruhy 4 a 5 pro Přírodovědu), je však možné vytvářet jen jeden předmět i ve 4. a 5. ročníku nebo jeden souvislý předmět od 1. do 5. ročníku. Není nutno se vždy striktně držet tematických okruhů, podle potřeby je lze různě strukturovat, propojovat učivo a přiřazovat ho k očekávaným výstupům V tematickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci, ve společnosti. Učí se do tohoto každodenního života vstupovat s vlastní aktivitou a představami, hledat nové i zajímavé věci
a bezpečně se v tomto světě pohybovat. Důraz je kladen na praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků (např. v dopravní výchově). Různé činnosti a úkoly by měly přirozeným způsobem probudit v žácích kladný vztah k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi. V tematickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu pomoci a solidarity mezi lidmi, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Poznávají, jak se lidé sdružují, baví, jakou vytvářejí kulturu. Seznamují se se základními právy a povinnostmi, se světem financí, ale i s problémy, které provázejí soužití lidí, celou společnost nebo i svět (globální problémy). Celý 76
tematický okruh tak směřuje k prvotním poznatkům a dovednostem budoucího občana demokratického státu. V tematickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak a proč se čas měří, jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí se poznávat, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. V tematickém okruhu se vychází od nejznámějších událostí v rodině, obci a regionu a postupuje se k nejdůležitějším okamžikům v historii naší země. Podstatou tematického okruhu je vyvolat u žáků zájem o minulost, o kulturní bohatství regionu i celé země. Proto je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů, především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí, aby mohli společně navštěvovat památky, sbírky regionálních i specializovaných muzeí, veřejnou knihovnu atd. V tematickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost živé i neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ní tvoří jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, zlepšení životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji. V tematickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sebe na základě poznávání člověka jako živé bytosti, která má své biologické a fyziologické, funkce a potřeby. Poznávají zdraví jako stav bio-psycho-sociální rovnováhy života. Žáci se seznamují s tím, jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci a poskytování první pomoci. Osvojují si bezpečné chování a vzájemnou pomoc v různých životních situacích, včetně mimořádných událostí, které ohrožují zdraví jedinců i celých skupin obyvatel. Žáci si postupně uvědomují, jakou odpovědnost má každý člověk za své zdraví a bezpečnost i za zdraví jiných lidí. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je důležitá hodnota v životě člověka. Potřebné vědomosti a dovednosti ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět získávají žáci především tím, že pozorují názorné pomůcky, přírodu a činnosti lidí, hrají určené role, řeší modelové situace atd. Cílové zaměření vzdělávací oblasti Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti orientaci v problematice peněz a cen a k odpovědnému spravování osobního rozpočtu orientaci ve světě informací a k časovému a místním propojování historických, zeměpisných a kulturních informací rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech
poznávání a chápání rozdílů mezi lidmi, ke kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání na základě respektu a společně vytvořených a přijatých nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití, k plnění povinností a společných úkolů samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní a bezkonfliktní komunikaci v méně běžných situacích, k bezpečné komunikaci prostřednictvím elektronických médií, k poznávání a ovlivňování své jedinečnosti (možností a limitů) utváření ohleduplného vztahu k přírodě i kulturním výtvorům a k hledání možností aktivního uplatnění při jejich ochraně 77
přirozenému vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí objevování a poznávání všeho, co jej zajímá, co se mu líbí a v čem by v budoucnu mohl uspět poznávání podstaty zdraví i příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých, včetně chování při mimořádných událostech. ČLOVĚK A JEHO SVĚT Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru 1. MÍSTO, KDE ŽIJEME Očekávané výstupy – 1. období žák ČJS-3-1-01 vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí ČJS-3-1-02 začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě) ČJS-3-1-03 rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost Očekávané výstupy – 2. období žák ČJS-5-1-01 určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu ČJS-5-1-02 určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě ČJS-5-1-03 rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí ČJS-5-1-04 vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického ČJS-5-1-05 zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích ČJS-5-1-06 rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam Učivo domov – prostředí domova, orientace v místě bydliště
škola – prostředí školy, činnosti ve škole, okolí školy, bezpečná cesta do školy; riziková místa a situace obec (město), místní krajina – její části, poloha v krajině, minulost a současnost obce (města), význačné budovy, dopravní síť okolní krajina (místní oblast, region) – zemský povrch a jeho tvary, vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí, orientační body a linie, světové strany regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, výroba, služby a obchod 78
naše vlast – domov, krajina, národ, základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly, armáda ČR Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky
2. LIDÉ KOLEM NÁS Očekávané výstupy – 1. období žák ČJS-3-2-01 rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi, projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům ČJS-3-2-02 odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností Očekávané výstupy – 2. období žák ČJS-5-2-01 vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě) ČJS-5-2-02 rozlišuje základní rozdíly mezi lidmi, obhájí a odůvodní své názory, připustí svůj omyl a dohodne se na společném postupu řešení ČJS-5-2-03 rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy ČJS-5-2-04 orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích, odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze, na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů, vysvětlí, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy ČJS-5-2-05 poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne možnosti zlepšení životního prostředí obce (města) Učivo rodina – postavení jedince v rodině, role členů rodiny, příbuzenské a mezigenerační vztahy, život a funkce rodiny, práce fyzická a duševní, zaměstnání soužití lidí – mezilidské vztahy, komunikace, principy demokracie; obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům“ chování lidí – vlastnosti lidí, pravidla slušného chování – ohleduplnost, etické zásady, zvládání vlastní emocionality; rizikové situace; rizikové chování, předcházení konfliktům právo a spravedlnost – základní lidská práva a práva dítěte, práva a povinnosti žáků školy, protiprávní jednání a korupce, právní ochrana občanů a majetku včetně nároku na reklamaci, soukromého vlastnictví, duševních hodnot
vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné; hmotný a nehmotný majetek; rozpočet, příjmy a výdaje domácnosti; hotovostní a bezhotovostní forma peněz, způsoby placení; banka jako správce peněz, úspory, půjčky kultura – podoby a projevy kultury, kulturní instituce, masová kultura a subkultura základní globální problémy – významné sociální problémy, problémy konzumní společnosti, nesnášenlivost mezi lidmi, globální problémy přírodního prostředí
79
3. LIDÉ A ČAS Očekávané výstupy – 1. období žák ČJS-3-3-01 využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti ČJS-3-3-02 pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije ČJS-3-3-03 uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost Očekávané výstupy – 2. období žák ČJS-5-3-01 pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy ČJS-5-3-02 využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek ČJS-5-3-03 rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik ČJS-5-3-04 srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik ČJS-5-3-05 objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů Učivo orientace v čase a časový řád – určování času, čas jako fyzikální veličina, dějiny jako časový sled událostí, kalendáře, letopočet, generace, denní režim, roční období současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského života, státní svátky a významné dny regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj
4. ROZMANITOST PŘÍRODY Očekávané výstupy – 1. období žák ČJS-3-4-01 pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích ČJS-3-4-02 roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě
ČJS-3-4-03 provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů Očekávané výstupy – 2. období žák ČJS-5-4-01 objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka ČJS-5-4-02 vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období 80
ČJS-5-4-03 zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí ČJS-5-4-04 porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy ČJS-5-4-05 zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat ČJS-5-4-06 stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit ČJS-5-4-07 založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu Učivo látky a jejich vlastnosti – třídění látek, změny látek a skupenství, vlastnosti, porovnávání látek a měření veličin s praktickým užíváním základních jednotek voda a vzduch – výskyt, vlastnosti a formy vody, oběh vody v přírodě, vlastnosti, složení, proudění vzduchu, význam pro život nerosty a horniny, půda – některé hospodářsky významné horniny a nerosty, zvětrávání, vznik půdy a její význam Vesmír a Země – sluneční soustava, den a noc, roční období rostliny, houby, živočichové – znaky života, životní potřeby a projevy, průběh a způsob života, výživa, stavba těla u některých nejznámějších druhů, význam v přírodě a pro člověka životní podmínky – rozmanitost podmínek života na Zemi; význam ovzduší, vodstva, půd, rostlinstva a živočišstva na Zemi; podnebí a počasí rovnováha v přírodě – význam, vzájemné vztahy mezi organismy, základní společenstva ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody – odpovědnost lidí, ochrana a tvorba životního prostředí, ochrana rostlin a živočichů, likvidace odpadů, živelné pohromy a ekologické katastrofy rizika v přírodě – rizika spojená s ročními obdobími a sezónními činnostmi; mimořádné události způsobené přírodními vlivy a ochrana před nimi
5. ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Očekávané výstupy – 1. období žák ČJS-3-5-01 uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví ČJS-3-5-02 rozezná nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa pro hru a trávení volného času; uplatňuje základní pravidla bezpečného chování účastníka silničního provozu, jedná tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných
ČJS-3-5-03 chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné; ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek ČJS-3-5-04 reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech Očekávané výstupy – 2. období žák ČJS-5-5-01 využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života 81
ČJS-5-5-02 rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození ČJS-5-5-03 účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob ČJS-5-5-04 uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události; vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a cyklista ČJS-5-5-05 předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek ČJS-5-5-06 uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou ČJS-5-5-07 rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc ČJS-5-5-08 uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku Učivo lidské tělo – stavba těla, základní funkce a projevy, životní potřeby člověka, pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou, biologické a psychické změny v dospívání, základy lidské reprodukce, vývoj jedince péče o zdraví – zdravý životní styl, denní režim, správná výživa, výběr a způsoby uchovávání potravin, vhodná skladba stravy, pitný režim; nemoci přenosné a nepřenosné, ochrana před infekcemi přenosnými krví (hepatitida, HIV/AIDS), drobné úrazy a poranění, prevence nemocí a úrazů, první pomoc při drobných poraněních, osobní, intimní a duševní hygiena partnerství, manželství, rodičovství, základy sexuální výchovy – rodina, vztahy v rodině, partnerské vztahy, osobní vztahy, etická stránka vztahů, etická stránka sexuality návykové látky a zdraví – návykové látky, hrací automaty a počítače, závislost, odmítání návykových látek, nebezpečí komunikace prostřednictvím elektronických médií osobní bezpečí, krizové situace – vhodná a nevhodná místa pro hru, bezpečné chování v rizikovém prostředí, označování nebezpečných látek; bezpečné chování v silničním provozu, dopravní značky; předcházení rizikovým situacím v dopravě a v dopravních prostředcích (bezpečnostní prvky), šikana, týrání, sexuální a jiné zneužívání, brutalita a jiné formy násilí v médiích přivolání pomoci v případě ohrožení fyzického a duševního zdraví – služby odborné pomoci, čísla tísňového volání, správný způsob volání na tísňovou linku mimořádné události a rizika ohrožení s nimi spojená – postup v případě ohrožení (varovný signál, evakuace, zkouška sirén); požáry (příčiny a prevence vzniku požárů, ochrana a evakuace při požáru); integrovaný záchranný systém rozpoznávání stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti rozpoznávání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci
uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů, k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv
82
Dodatek č. 7 Dodatek Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ZŠ a MŠ, Černožice, okres Hradec Králové
Platnost dokumentu: od 1.9. 2013 Podpis ředitele :
Razítko školy:
Konkretizace průřezových témat Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tématické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Zařazení jednotlivých tématických okruhů průřezových témat je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti. Přehled průřezových témat a jejich tematických okruhů Průřezové téma : Osobnostní a sociální výchova (OSV) Tematické okruhy, jsou integrovány do jednotlivých vyučovacích předmětů. Tematické okruhy Předmět
Ročník
Osobnostní rozvoj
ČJ, M VV TV
1. - 3. r.
ČJ, M VV TV
1. - 3. r.
Sebepoznání a sebepojetí
PŘ VV, HV, TV
5.r. 4.-5.r.
Seberegulace a sebeorganizace
PŘ, VV, TV
4.- 5.r.
Rozvoj schopnosti poznání
4. - 5. r.
4. - 5. r.
Psychohygiena
PŘ VV, TV
4. -5. r. 1. - 5. r.
Kreativita
ČJ M HV, VV, TV
1. - 3. r. 2. - 3. r. 1. - 5. r.
Sociální rozvoj
PŘ, VL VV, TV
4. - 5. r. 2. r.
Poznávání lidí
PŘ, VL VV, TV
4. - 5. r. 2. r.
Mezilidské vztahy
PRV VL
1. - 3. r. 5. r.
Komunikace
ČJ AJ TV, VV
1. -3 . r. 1. - 5. r. 2. - 5. r.
Kooperace a kompetence
ČJ HV, VV, TV
2. - 3. r. 1. - 5. r.
Morální rozvoj
PRV
1. - 3. r.
Hodnoty, postoje, praktická etika
ČJ VV, TV PŘ
4. - 5. r. 2. - 3. r. 4. - 5. r.
Tematické okruhy
Předmět
Ročník
Občanská společnost a škola
VL
4. - 5. r.
Formy participace občanů v politickém životě
VL
4. .
Průřezové téma : Výchova demokratického občana (VDO)
Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování VL
4. r.
Průřezové téma : Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) Tematické okruhy
Předmět
Ročník
Evropa a svět nás zajímá
VL
5. r.
Objevujeme Evropu a svět
VL HV
5. r. 4. - 5. r.
Tematické okruhy
Předmět
Ročník
Kulturní diference
HV, VL, PŘ
4. - 5. r.
Lidské vztahy
HV, VL, PŘ
4. - 5. r.
Průřezové téma : Multikulturní výchova (MKV)
Etnický původ
VL, PŘ
4. - 5. r.
Multikulturalita
ČJ VV AJ
4. - 5. r. 3. r. 4. - 5. r.
Tematické okruhy
Předmět
Ročník
Ekosystémy
PŘ
4. - 5. r.
Základní podmínky života
PR PŘ
3. r. 4. - 5. r.
Lidské aktivity a problémy životního prostředí
PR PŘ, VL PČ
3. r. 4. - 5. r. 1. - 5. r.
Vztah člověka k prostředí
ČJ VV AJ
4. - 5. r. 3. r. 4. - 5. r.
Tematické okruhy
Předmět
Ročník
Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení
HV, INFO
5. r.
Fungování a vliv médií ve společnosti
INFO
5. r.
Tvorba mediálního sdělení
ČJ VV INFO
4. - 5. r. 1. - 4. r. 5. r.
84
Průřezové téma : Enviromentální výchova (EV)
Průřezové téma : Mediální výchova (MV)
85
Dodatek číslo 8 Dodatek Školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání ZŠ a MŠ, Černožice, okres Hradec Králové
Platnost dokumentu: od 1.1. 2013
Podpis ředitele :
Razítko školy:
Evaluace a autoevaluace Hodnocení žáků Práce v zájmových útvarech Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se od 1. ledna 2013 nehodnotí.
87
