Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání. Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Název programu

ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA Název školy

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Adresa školy

Sazovice č.78, 763 01 p. Mysločovice

Ředitel

Mgr. Věra Velísková

Kontakty: Telefon

577 121 421, 577 121 470, 724 976 115

E-mail

[email protected]

Web

www.sazovickaskolicka.ic.cz

Zařazení do sítě škol IZO

118 500 929

REDIZO

618 500 910

IČO

750 230 67

Jméno koordinátora ŠVP

Mgr. Věra Velísková

Zřizovatel

Obec Sazovice Sazovice č.180, 763 01 Mysločovice

Kontakty: Telefon

577 121 500

E-mail : Edita Hrbáčková, starostka

[email protected]

Platnost dokumentu od:

1 .9. 2013

Verze:

č.5 /2013

Podpis ředitele školy

Razítko školy

Č.j.

99 /2013

Školní vzdělávací program byl schválen Školskou radou dne:

30. 8. 2013

Změna od 1. 9. 2013 Školní vzdělávací program byl projednán Školskou radou dne:

Podpis ředitelky školy:

30. 8. 2013

................................................................. Mgr. Věra Velísková

Razítko školy:

2. Charakteristika školy

2.1

Úplnost a velikost školy, součásti školy

2.2

Podmínky školy (materiální, prostorové, technické, hygienické, psychosociální, personální, organizační)

2.3

Charakteristika pedagogického sboru

2.4

Charakteristika žáků

2.5

Spolupráce školy se zákonnými zástupci žáků a dalšími sociálními partnery

2.6

Dlouhodobé projekty

2.7

Vlastní hodnocení školy (oblasti, cíle, kritéria, nástroje, časové rozvržení)

2.8

Historie školy

2.1 Úplnost a velikost školy, součásti školy

Základní škola a Mateřská škola Sazovice se nachází při hlavní silnici ve středu obce. Tvoří ji původní dvoupatrová budova se třemi přístavbami. Ke vstupu do budovy jsou využívány z důvodu bezpečnosti dětí zadní vchody do základní i mateřské školy. K budově patří také školní dvůr, k němuž těsně přiléhá školní zahrada s veřejným dětským hřištěm.

Základní škola a mateřská škola nabízí příjemné prostředí pro děti, žáky, učitele i ostatní nepedagogické pracovníky. Je školou rodinného typu s menším počtem žáků ve třídách, což umožňuje větší individuální přístup k žákům. Menší počet žáků a dětí v předškolním zařízení zároveň znamená, že lze zajistit vhodné podmínky pro děti a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i žáky mimořádně nadané.

Základní škola Sazovice je školou malotřídní. Z hlediska organizovanosti je školou neúplnou se dvěma třídami a čtyřmi ročníky (1. - 4. ročníkem). Ročníky se spojují zpravidla po dvou podle počtu zapsaných žáků pro daný školní rok. Od 5. ročníku přecházejí žáci do spádové školy v Mysločovicích. Počet žáků ve škole kolísá mezi 27 až 30. V budoucích pěti letech by měla mít škola v počtu dětí mírný nárůst.

Součásti školy podle Rozhodnutí o zařazení do sítě škol a jejich kapacity:

Mateřská škola:

28 dětí

IZO: 118 500 937

Školní jídelna:

60 jídel

IZO: 118 500 945

Základní škola:

50 žáků

IZO: 118 500 929

Školní družina:

20 žáků

IZO: 118 500 953

2.2 Podmínky školy (materiální, prostorové, technické, hygienické, psychosociální, personální, organizační)

Cílem současného vedení je vytvořit školu, která by kvalitou své práce, materiálně technickým vybavením, personálním obsazením i nabídkou mimoškolních aktivit byla konkurenceschopná vzhledem k okolním školám. Aby pro žáky i zaměstnance vytvářela dobré klima, podporovala spolupráci s rodiči, se zřizovatelem i ostatními subjekty v obci. U dětí pěstovala vztah k obci, její historii i tradicím.

Materiální a prostorové podmínky Škola je tvořena čtyřmi součástmi – základní školou, mateřskou školou, školní družinou a školní jídelnou. Ke své činnosti využívá prostory celého objektu, který je tvořen hlavní budovou a třemi přístavbami. V hlavní budově jsou umístěny esteticky a účelně zařízené učebny ZŠ, z nichž větší využívá ke své činnosti také školní družina, dále třída MŠ, šatna i WC žáků a tělocvična. Ve větší přístavbě se v přízemí nachází kotelna, školní kuchyně a školní jídelna, v prvním patře pak ředitelna, sborovna a kancelář účetní školy. V nově zrekonstruované menší přístavbě vznikly nově prostory pro mateřskou školu - šatnu dětí, umývárnu a WC a druhou třídu využívanou také jako ložnice dětí. Tělocvična školy je spíše menší místnost s neodpovídající výškou stropu a nelze v ní provádět všechny tělocvičné aktivity. Proto využívá škola školní zahradu s obecním hřištěm, které je od roku 2003 vybaveno moderními průlezkami, houpačkami a pískovištěm. V roce 2010 bylo hřiště dokončeno v souladu s bezpečnostními požadavky. Na školní zahradě je dětem k dispozici také nadkrytá pergola se stolky a lavicemi. Škola ji za příznivého počasí využívá k pobytu žáků na čerstvém vzduchu o velkých přestávkách, případně pro výuku čtení, výtvarné výchovy, prvouky apod.. Pro výuku atletiky i pro ostatní pohybové aktivity využívá škola sousední sportovní areál. K větším stavebním úpravám školy došlo v letech 2009 – 2013. V roce 2009 byl zrekonstruován strop mezi II. třídou a třídou mateřské školy. V roce 2010 byla postavena nová přístavba, kde vznikly prostory pro školní jídelnu, kuchyň, kotelnu, ředitelnu, sborovnu, kancelář účetní školy a sociální zařízení pro pedagogy. Na podzim 2012 proběhla výměna podlahy na chodbě v přízemí školy. V době jarních prázdnin byla zrekonstruována tělocvična školy, u které byla vybudována i malá nářaďovna. V I. třídě bylo stávající nevyhovující osvětlení nahrazeno novým. Největší akcí pak byla celková rekonstrukce prostor mateřské školy i sociálního zařízení základní školy. Škola není bezbariérová, celou hlavní budovou vede poměrně strmé a dlouhé schodiště. Učebny ZŠ jsou umístěny v 1. patře, toalety v přízemí. Tyto podmínky neumožňují škole vzdělávat tělesně postižené žáky. V budoucnu by bylo žádoucí provést generální opravu střechy hlavní budovy školy, kterou občas zatéká. Nad vstupem do ZŠ vybudovat nadstřešení, které by sloužilo žákům jako útočiště v době nepříznivého počasí a rovněž jako místo pro parkování kol i dětských kočárků. Z hlediska bezpečnosti je nutné rozšíření parkoviště u školy, současná parkovací plocha nestačí. Rodiče jsou tak nuceni parkovat podél hlavní silnice, což je nebezpečné vzhledem k vysedání a přecházení dětí přes vozovku při příchodu do školy. Realizace těchto akcí však závisí na finančních možnostech školy i zřizovatele. Škola je poměrně dobře vybavena učebními pomůckami i fondem učebnic, které jsou doplňovány podle potřeby i finančních možností školy. Při výuce jsou rovněž využívány výukové softwary. K dalšímu vzdělávání a práci žáků i pedagogů slouží bohatě vybavená školní knihovna. Kromě populárně naučné

literatury a encyklopedií obsahuje také řadu titulů, které využívá škola v rámci mimočítankové četby. Také učitelská knihovna disponuje značným množstvím naučné literatury i odborných publikací. Technické podmínky Jednou z priorit školy je využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce. Ve škole je vybudována počítačová síť. Ve třídách je žákům k dispozici sedm počítačů. Další dva počítače využívají ředitelka školy a účetní školy. Škola disponuje také čtyřmi notebooky. Dva z nich jsou součástí příslušenství interaktivních tabulí, zbývající dva využívají vyučující v MŠ a ZŠ, kde je umístěn ve sborovně. Všechny počítače jsou připojeny k internetu. K dalšímu vybavení školy patří dataprojektor s promítacím plátnem a dvě interaktivní tabule. V mateřské škole je umístěna plazmová televize rovněž připojená k internetu. Škola využívá ke zpestření pracovního vyučování i volnočasových aktivit keramickou pec. Toto zařízení je umístěno v kabinetu, což neodpovídá zcela požadavkům BOZP. Bohužel však ve škole chybí prostory pro samostatnou keramickou dílnu.

Podmínky pro hygienické a bezpečné vzdělávání a život školy Hygienické podmínky v základní škole jsou vyhovující. V roce 2013, v době hlavních prázdnin, proběhla rozsáhlá rekonstrukce prostor ZŠ i MŠ, která vyřešila v základní škole problém zastaralého sociálního zařízení, v MŠ úpravu prostor pro požadovanou kapacitu dětí i několik hygienických nedostatků a požadavků z hlediska BOZP. Problémem v základní škole i nadále zůstává schodiště a umístění tříd v I. patře a sociálního zařízení v přízemí školy. V době přestávek je ve škole zajištěn dohled nad žáky. V ZŠ je dodržován pitný režim, v průběhu vyučování jsou zařazovány tělovýchovné a relaxační chvilky. V rámci školního stravování jsou pravidelně zařazovány zdravé pokrmy, zeleninové saláty nebo ovoce. Škola je zapojena do projektů Školní mléko, Ovoce do škol a Aktivní škola. V době přestávek mohou využívat žáci ke hře i k odpočinku relaxační koutky v přízemí i v 1.patře školy, dále tělocvičnu nebo školní zahradu. Pro výuku tělocviku a pohybových aktivit školní družiny využívá škola protilehlý sportovní areál. V případě potřeby ošetřit drobná poranění disponuje škola třemi lékárničkami, které jsou umístěny v kabinetu ZŠ, v mateřské škole a ve školní kuchyni. U lékárniček je přiložen traumatologický plán a důležitá telefonní čísla. Škola má jednoho odborně vyškoleného zdravotníka. Z hlediska bezpečnosti zůstává problémem nedostatečná parkovací plocha v souvislosti s umístěním školy při hlavní komunikaci a častým parkováním rodičů podél silnice. Řešení závisí na finančních možnostech školy a zřizovatele.

Psychosociální podmínky Ve škole panuje příznivé sociální klima založené na vzájemné důvěře, úctě a zdravém respektu mezi vyučujícími i žáky školy. V rámci spojených ročníků se žáci učí spolupracovat, pomáhat si a také se vzájemně tolerovat.

Při výchově a vzdělávání volí učitelé vhodnou motivaci, metody a formy práce. Do vyučování jsou často zařazovány menší projekty či tematicky integrovaná výuka. Součástí hodnocení je také sebehodnocení žáků a vedení žákovských portfolií. Vedle získaných vědomostí dbá škola rovněž na rozvoj dovedností – klíčových kompetencí i utváření správných návyků a postojů dětí. Důraz je kladen na propojování získaných poznatků s praktickým životem. Škola se věnuje také vzdělávání žáků nadaných i žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Při jejich výchově a vzdělávání spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními – KPPP, SPC apod. Škola má vypracovaný minimální preventivní program. Spolupracuje s OS Podané ruce a Madio Zlín.

Personální podmínky Pedagogičtí pracovníci školy splňují podmínky stanovené zákonem č. 563/2004Sb. Od 1. ledna 2015 bude nutno zajistit pro výuku výchov pedagoga s příslušnou kvalifikací. Výchovy vyučuje ve škole zatím paní vychovatelka. Vedle své pedagogické práce zajišťuje škola žákům také další mimoškolní aktivity, žáky vzdělává a rozvíjí prostřednictvím zájmových útvarů. V případě potřeby nabízí škola žákům a jejich zákonným zástupcům také odbornou pomoc prostřednictvím KPPP, SPC apod. Ve škole je stanovena funkce výchovného poradce a školního metodika prevence, kterou vykonává paní učitelka splňující z hlediska vzdělání požadovanou kvalifikaci formou specializačního studia.

Organizační podmínky Podmínky pro celkový chod školy, vzdělávání žáků, bezpečnost jejich i ostatních zaměstnanců stanovuje organizační řád školy. S jeho jednotlivými součástmi jsou seznámeni žáci, jejich zákonní zástupci i zaměstnanci školy. Žáci se aktivně spolupodílejí také na vytváření pravidel správného a bezpečného chování v rámci jednotlivých tříd a třídních kolektivů. Škola zajišťuje žákům rovněž zájmovou činnost, buď vlastním prostřednictvím nebo ve spolupráci s dalšími organizacemi (Středisko volnočasových aktivit TYMY Holešov, DDM Astra Zlín apod.).

Podmínky spolupráce školy a zákonných zástupců Zákonní zástupci jsou pravidelně informováni o chování a prospěchu svých dětí prostřednictvím notýsku či žákovské knížky nebo na třídních schůzkách, které se konají zpravidla třikrát za rok. Pravidelné informace mohou zákonní zástupci získat také na webových stránkách školy (akce žáků, týdenní plány učiva, aktuality, kontaktní údaje, jídelníček, fotogalerie školy aj.).

V případě potřeby si mohou zákonní zástupci dohodnout s vyučujícím individuální konzultaci. Pravidelně jedenkrát týdně má své konzultační hodiny ředitelka školy, výchovná poradkyně a školní metodička prevence. Jedenkrát za rok probíhá ve škole den otevřených dveří s možností návštěvy zákonných zástupců přímo ve vyučování. Při škole pracuje tříčlenná školská rada, která se schází dvakrát do roka. Vedle své kontrolní činnosti schvaluje řadu důležitých dokumentů (ŠVP, školní a klasifikační řád, koncepci školy, …). Zákonní zástupci spolupracují se školou v rámci různých aktivit (sběr papíru, školní ples, akce školy). V současné době chybí škole oficiální sdružení rodičů nebo klub rodičů.

2.3 Charakteristika pedagogického sboru

• Velikost sboru: Sbor pedagogických pracovníků sestává ze tří učitelek: ředitelky a třídní učitelky jedné třídy, učitelky druhé třídy a vychovatelky školní družiny, která vyučuje ve škole výchovy. Ředitelka působí ve funkci druhým rokem. Čtrnáct let pracovala jako učitelka na I. stupni ZŠ. Další učitelka je absolventkou pedagogické fakulty. Nyní je na své druhé mateřské dovolené. Jako zástup za mateřskou dovolenou byla do školy přijata učitelka s patnáctiletou praxí, která vystudovala speciální pedagogiku. Vychovatelka vystudovala střední školu, obor vychovatelství. Ve škole vyučuje hudební, tělesnou, výtvarnou a pracovní výchovu. Věkový průměr pedagogických pracovníků ve škole je 41 let. V současné době máme 81% aprobovanost. • Perspektivy kádrů: Dle zákona č. 563 o pedagogických pracovnících bude nutné pro výuku výchov, příp. dalších vyučovacích předmětů zajistit v základní škole pro školní rok 2014/2015 pedagoga s požadovanou kvalifikací pro výuku na I. stupni. • Schopnost týmové práce: V takto malém kolektivu lidí je vzájemná spolupráce, pomoc a kolegialita nezbytná. Vyučující jsou schopni společně připravovat různé aktivity a projekty, vzájemně se podporovat, předávat si své zkušenosti i nápady. V případě potřeby jsou ochotni se navzájem zastoupit i ve svých pracovních povinnostech.

2.4 Charakteristika žáků

• Počet žáků:

Průměrný počet žáků ve škole se pohybuje mezi 27 až 30. V budoucích letech lze předpokládat mírný nárůst v počtu dětí.

• Počet tříd, počet žáků ve třídě:

Škola je dvojtřídní, v každé třídě spojuje dva ročníky. Průměrný počet v jedné třídě je asi 15 žáků. Ročníky se spojují zpravidla podle počtu zapsaných žáků pro daný školní rok.

• Sociální skladba, zájmy žáků:

Z hlediska sociálního navštěvuje školu většina dětí za střední vrstvy, v současnosti do školy nedochází žádné sociálně znevýhodněné dítě. Spolupráce s rodiči je na dobré úrovni, o své děti se řádně starají a pomáhají jim s domácími úkoly i přípravou na vyučování.

V rámci školních i mimoškolních aktivit využívají místní děti řadu kroužků organizovaných školou (angličtina pro nejmenší, kroužek anglického jazyka pro 2. až 4. ročník, literárně dramatický kroužek, včelařský kroužek, TYMY Holešov – výtvarný a keramický kroužek, sportovní kroužek I, sportovní kroužek II, kroužek bojového umění, dále výuka hry na hudební nástroje – klavír, klávesy, zobcová flétna). V obci pak s dětmi pracují např.kroužek dovedných rukou Kutílek, Dětský folklórní soubor Konopka s cimbálovou muzikou Luňáček, Sbor dobrovolných hasičů Sazovice-oddíl mladých hasičů, fotbalový oddíl při TJ Sokol v sousedních Mysločovicích. Řada děvčat navštěvuje sportovní aerobic, který organizačně zajišťuje DDM Sluníčko Tlumačov. Individuálně se několik žáků věnuje hře na hudební nástroj v ZUŠ ve Zlíně Malenovicích.

2.5 Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery

Spolupráce se zákonnými zástupci

O dění ve škole jsou zákonní zástupci informováni prostřednictvím deníčků a žákovských knížek, webových stránek školy a informačních nástěnek v prostorách školy. Na třídních schůzkách jsou seznamováni s prospěchem a chováním svých dětí. Výchovné problémy jsou řešeny případným pohovorem mezi zákonným zástupcem a třídním učitelem, příp. vedením školy a výchovnou poradkyní. V rámci evaluace školy byly zákonným zástupcům žáků nabídnuty k vyplnění dotazníky, jejichž cílem bylo zjištění názoru zákonných zástupců na činnost školy v různých oblastech (kvalita výuky, školní akce, materiální vybavení školy, informovanost o školních akcích, činnost školní družiny, zájmové kroužky apod.). Aktivity podporující spolupráci se zákonnými zástupci

- třídní schůzky (3x ročně), dotazníky pro zákonné zástupce žáků - jednání školské rady - schůzka se zákonnými zástupci budoucích prvňáčků - sběry papíru, mobilů, PET vršků, pomerančové kůry - Drakiáda (ŠD) - Beseda s prarodiči, dotazník pro prarodiče o jejich dětství - Vánoční tvořivé dílny se zákonnými zástupci - Valentýnský ples - Besídka ke Svátku matek, Mikulášská besídka - 140. výročí školy - Den otevřených dveří - Pasování prvňáčků na čtenáře - Zahradní slavnost - přednáška na téma Školní zralost pro rodiče budoucích prvňáčků

Spolupráce se zřizovatelem

Zřizovatel školy zajišťuje organizaci zejména finanční podporu (provozní příspěvek pro daný kalendářní rok). Spolupráce se zřizovatelem je velmi dobrá. Obec vychází škole vstříc i v dotacích mimo provozní příspěvek, díky nimž mohla škola provést výměnu podlahy v přízemí školy, rekonstruovat tělocvičnu, vybudovat nářaďovnu, vyměnit hlučné nevyhovující osvětlení v I. třídě apod. Díky dotaci získané z finančních prostředků Krajského úřadu Zlín, Programu obnovy venkova a za velkého přispění zřizovatele proběhla v době hlavních prázdnin rozsáhlá rekonstrukce prostor mateřské školy i sociálního zařízení v ZŠ. Škola svou účastí podporuje některé obecní kulturní akce a aktivity, prezentuje školu i obec na veřejnosti (besídka ke Svátku matek, beseda s důchodci, Bambiriáda Zlín, výtvarné a pěvecké soutěže aj.).

Spolupráce se školskou radou

Školská rada byla založena v roce 2005 a je tříčlenná. Tvoří ji zástupci z řad obce, pedagogických pracovníků a rodičů žáků. Školská rada projednává a schvaluje některé dokumenty školy (ŠVP, školní řád, klasifikační řád, výroční zprávu školy atd.), vyjadřuje se ke koncepci rozvoje školy i jejímu hospodaření. Jednání školské rady s vedením školy se konají zpravidla dvakrát v daném školním roce.

Spolupráce s institucemi, organizacemi, podnikatelskými subjekty

MŠMT ČR, KÚ Zlín, Magistrát Města Zlína, FÚ Zlín, Kvasar spol. s r.o. Zlín Občanské sdružení Madio, Podané ruce - preventivní programy pro žáky KPPP Zlín - řešení problémů u žáků se SPU, depistáž SPU, přednášková činnost SPC Kroměříž, Zlín – logopedická depistáž, vyšetření, konzultace a pomoc u integrovaných žáků Středisko volnočasových aktivit TYMY Holešov - vedení kroužků, nově DDM Astra Zlín Muzeum, kronikářka obce – návštěvy muzea, besedy o obci Obecní knihovna – besedy v knihovně, pasování prvňáčků na čtenáře Základní školy z blízkého okolí (ZŠ Tečovice, 8. ZŠ Zlín) - spolupráce při soutěžích ZŠ Mysločovice – spolupráce v rámci MS, vzájemná výměna zkušeností MŠ Lechotice, Mysločovice, Tečovice – vzájemná výměna zkušeností

Místní firmy: MRB Sazovice, spol. s r.o., Stolářství Bobr, Malířství a natěračství M. Balajka, Stolářství Doležel, Stavební firma p .L. Zapletala apod.

Spolupráce se spádovou školou

Spádovou školou pro naše žáky je od 5. ročníku ZŠ Mysločovice. V loňském školním roce proběhla v rámci spolupráce schůzka mezi ředitelkami obou škol a společné metodické sdružení vyučujících I. stupně. Vedení obou škol projednala požadavky na obsah učiva a úroveň vědomostí a dovedností přestupujících žáků v souvislosti se sjednocením ŠVP obou škol. Ve II. pololetí proběhla také výměna písemných prací žáků 4. ročníku a návrh další spolupráce mezi oběma školami. V červnu pak navštívili naši čtvrťáci své budoucí spolužáky v ZŠ Mysločovice a seznámili se s prostředím nové školy.

2.7 Vlastní hodnocení školy (oblasti, cíle, kritéria, nástroje, časové rozvržení)

Cílem autoevaluace je zjistit aktuální stav v daných autoevaluačních oblastech a stanovit v rámci školy reálné postupy a opatření. Návrh struktury vlastního hodnocení školy byl projednán pedagogickou radou 28. 8. 2013. Průběžná evaluace vlastního hodnocení školy bude zpracovávaná ředitelkou školy a zakládána. Zpráva z vlastního hodnocení školy dle tohoto návrhu bude projednána na pedagogické radě v srpnu 2014. Vlastní hodnocení školy je zpracováno podle vyhlášky č. 15/2005 Sb. a podle novely této vyhlášky č. 225/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

Struktura hodnoceni: a) cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, a jejich reálnost a stupeň důležitosti, b) posouzení, jakým způsobem škola plní cíle s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech, c) oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření, d) účinnost opatření obsažených v předchozím vlastním hodnocení.

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy, konkrétní hodnocené cíle, nástroje hodnocení:

Oblast hodnocení

konkrétní hodnocené cíle

podmínky ke vzdělávání (materiální, technické, ekonomické, hygienické)



průběh vzdělávání

   



 

realizace záměrů stanovených ve Strategii rozvoje školy na léta 2012 – 2016, klima školy -

naplňování stanovených cílů ŠVP kvalita výuky, metody aktivizace žáků úroveň práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, efektivita integrací

časové rozvržení

nástroje hodnocení

-

péče o nadané žáky- podpora a rozvoj příprava žáků na soutěže a úroveň výsledků dosahovaných v soutěžích

SWOT analýza dotazníky pozorování rozhovory se zaměstnanci inspekční zprávy, KHS

-

hospitace pozorování účast v projektech hodnocení projektů dotazníky testy výsledkové listiny ze soutěží

-průběžně,

inspekční zprávy vedeni pedagogické

září, duben

dále pedag. rady, MS (5x ročně)

 

podpora školy  žákům, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, vliv vzájemných  vztahů školy, žáků, jejich ZZ  a dalších osob na vzdělávání 

 

výsledky  vzdělávání žáků  

řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

   

úroveň výsledků  práce školy, zejména vzhledem  k podmínkám

odbornost v cizím jazyce funkční gramotnosti

dokumentace -

úroveň zapojení všech subjektů podílejících se na vzdělávání /žák, učitel, zákonný zástupce/ kvalitní úroveň spolupráce se zřizovatelem, aktivita rodičů, ZZ a stupeň jejich spolupráce se školou rozvoj spolupráce občanů a podnikatelských subjektů

-

vedení žákovských portfolií

účast na akcích s rodiči třídní schůzky sponzorství, spoluúčast na tradičních akcích a projektech pravidelná jednání se zřizovatelem /vzájemná informovanost o potřebách školy a možnostech zřizovatele/ pozorování dotazníky, anketa spolupráce s okolními školami (MS) exkurze, besedy webové stránky školy školní časopis (2x ročně)

-průběžně, dle situace

se školou

-

rozvoj spolupráce s okolními školami spolupráce s KPPP, SPC

-

srovnávací testy naplňování výstupů ŠVPčtenářská a finanční gramotnost nabídka mimoškolních aktivit podporujících výchovu a vzdělávání, stabilizování pedagogického sboru motivace zaměstnanců k dobrým pracovním výsledkům smysluplnost a návratnost DVPP zajišťování bezpečného prostředí

-

testování žáků srovnávací testy projekty výsledky v soutěžích zájmová činnost žáků prezentace na veřejnosti

-celoročně,

-

rozhovory dotazníky inspekční zprávy diskuze, porady SWOT analýza

-pedagog.

zajištění finančních prostředků od zřizovatele k rozvoji školy dle Koncepce rozvoje školy

-

dle možnosti rozhovory dotazníky kontroly hospodaření školy srovnání finanční náročnosti a s jinými stejně velkými

zajištění technických

dle aktuálních možností

porady, provozní porady, MS

vzdělávání a ekonomickým zdrojům







a materiálních podmínek k hygienicky a zdravotně nezávadnému průběhu vzdělávacího procesu v prostorách školy rozšíření výbavy tříd didaktickou technikou /PC sestavy, notebooky pro pedagogy/, grantová aktivita a získávání finančních prostředků nad rámec rozpočtu

školami

podmínek školy, zřizovatele

Hodnocení konečného stavu je závislé na časovém úseku stanoveném pro vlastní hodnocení školy. Vyhodnocují se všechny výše uvedené sledované oblasti, závěry některých z nich jsou zvláštní přílohou.

Hodnocení již není zákonnou podmínkou, ale přispívá k reálnému stavu a obrazu školy. Škola získává jedinečný materiál pro stanovení koncepce rozvoje školy.

2.8 Historie školy

Škola je nejstarší veřejnou stavbou v obci. Byla postavena před 140 lety v roce 1873. Do té doby navštěvovali žáci obce Sazovice školu v sousedních Mysločovicích. Školní budova byla nejdříve přízemní a tvořila ji jedna třída. V roce 1877 navštěvovalo školu již 66 dětí a o rok později ještě o 10 dětí více. Proto bylo nutné školu rozšířit, a tak byla budova v roce 1893 zvýšena o jedno patro a přestavěna na patrovou školu dvojtřídní. V období Rakousko-Uherska a za první republiky navštěvovalo školu až 100 žáků a ti zde absolvovali celou školní docházku, což ve 30. letech představovalo 8 let. Za dobu svého trvání prodělala školní budova řadu úprav a oprav. V roce 1929 do ní byla zavedena elektřina. V letech 1932-1933 proběhla oprava střechy a schodiště, v roce 1937 byla při škole zřízena školní zahrada. Osudným se pro sazovickou školu stal konec druhé světové války, po odstřelování obce patřila škola mezi nejvíce poškozené budovy. K nové adaptaci školní budovy došlo v letech 1949-52, kdy v ní byla zřízena také mateřská škola a knihovna. Průměrný počet žáků se v 1. pol. 20. století pohyboval kolem 80 až 90, v některých školních letech kolem 100 žáků. Jako dvojtřídní pracovala škola až do roku 1987. V této době byla využívána i jako odloučené pracoviště 1. stupně tehdejší ZDŠ Otrokovice. Od roku 1987 byla škola zrušena, zachován zůstal pouze provoz mateřské školy. K obnovení výuky došlo ve školním roce 1994-1995 jako ve škole soukromé. Ve školním roce 1999-2000 se zařízení stává státní školou zapsanou do sítě škol. Právní subjektivitu získala k 1. 1. 2003. Původně se v sazovické dvojtřídce učily děti od 1. až do 5. ročníku. Po jejím zapsání do sítě státních škol byl 5. ročník převeden do Základní školy Mysločovice, která je nejbližší úplnou základní školou. Další větší stavební úpravy školní budovy proběhly v letech 1995-2001, kdy zde vznikly prostory pro obecní úřad, později pro školní jídelnu a kuchyň, byl upraven školní dvůr a budova získala novou fasádu. Větší stavební zásah do budovy školy proběhl v letech 2009- 2010. Byl opraven stávající strop mezi místnostmi MŠ a horní třídou ZŠ, původní přístavba byla nahrazena novou, větší, kde vznikly prostory pro větší školní kuchyni s jídelnou, ředitelnu, sborovnu i šatnu pro žáky ZŠ. V souvislosti s těmito úpravami se podařilo odstranit i několik hygienických nedostatků. Další rozsáhlé opravy školní budovy proběhly ve školním roce 2012/2013. Byla rekonstruována tělocvična, sociální zařízení žáků a veškeré prostoty mateřské školy. Za 140 let trvání působilo na zdejší škole osm ředitelů a ředitelek a desítky pedagogů. Školou prošla také řada žáků, na něž může být hrdá. Vzpomeňme alespoň významného matematika, profesora UK doktora Františka Velíska, akademického malíře Františka Šestáka nebo lidového řezbáře Bernarda Kučeru. Škola však může být hrdá nejen na ně, ale na všechny slušné, poctivé, podnikavé a pracovité lidi, které za ta dlouhá léta ze svých žáků vychovala.

3. Charakteristika ŠVP ZV

3.1

Zaměření školy

3.2

Výchovné a vzdělávací strategie

3.3

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3.4

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

3.5

Začlenění průřezových témat

Školní vzdělávací program s názvem Škola základ života si klade za cíl poskytovat žákům vzdělání v podobě nabytých primárních vědomostí, dovedností, postojů a návyků, které mohou dále využívat ve svém běžném životě. Rozvíjí žákovu osobnost, učí ho přemýšlet, vzbuzuje u něho přirozený zájem o získávání nových informací. Vede žáky ke spolupráci a vzájemné komunikaci, toleranci a porozumění, učí je hodnocení i sebehodnocení. Připravuje žáky k pochopení významu celoživotního vzdělávání.

3.1 Zaměření školy Charakteristika ŠVP ŠVP vychází z obecných vzdělávacích cílů a klíčových kompetencí RVP ZV. Hlavním posláním školy je vzdělávat žáky s porozuměním a v souvislostech, nikoliv v samostatných odtržených pojmech. Výstupem je rozvoj znalostí, schopností, dovedností, návyků a postojů budovaných v jednotlivých vzdělávacích oborech. ŠVP je přístupný k nahlédnutí v ředitelně školy, dále ve schránce Dokumenty školy ve vestibulu školy a na webových stránkách školy. Škola má v obci dlouholetou tradici. Jako malotřídní má svá určitá specifika a důraz klade zejména na kvalitu výchovy a vzdělávání a na oblast spolupráce a mezilidských vztahů. Hlavním cílem je vytvořit takový systém výuky, který by vyhovoval každému dítěti podle jeho individuálních potřeb. Snahou vyučujících je vytvářet u každého žáka pozitivní vztah ke vzdělání a motivovat ho k dalšímu sebevzdělávání. Zaměření školy       

položení kvalitních základů ve výchově a vzdělávání práce s informačními a komunikačními technologiemi vytváření podmínek pro rovné příležitosti všech žáků oblast spolupráce a mezilidských vztahů vytváření vztahu k obci a jejím tradicím všestranný rozvoj žáka rozvoj talentu individuálním přístupem

O svých vzdělávacích aktivitách i ostatních akcích informuje škola prostřednictvím internetových stránek www.sazovickaskolicka.ic.cz, školního časopisu a obecního tisku.

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie 1/ Cíle základního vzdělávání Vyučující:         

umožňují žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcují žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vedou žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjejí u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravují žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti vytvářejí u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjejí vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě učí žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný vede žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učí je žít společně s ostatními lidmi pomáhá žákovi poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi

Žáci:       

využívají teoretické poznatky v praktickém životě zvládají běžnou komunikaci s vrstevníky i dospělými respektují pravidla spolupráce, váží si práce své i druhých jsou si vědomi svých práv, ale i povinností jsou empatičtí, chovají se slušně k lidem, svému okolí i k přírodě jsou zodpovědní za své zdraví, jsou si vědomi možných následků rizikového chování respektují fyzické, kulturní, náboženské a rasové rozdíly mezi lidmi

2/ Cíle školního vzdělávacího programu  vytváření pohodového a bezpečného prostředí ve škole  zajišťování rovných příležitostí pro všechny žáky ke kvalitnímu všeobecnému vzdělání  volba nejvhodnějších metod a forem práce, zejména takových, které vedou žáky k samostatnosti, tvořivosti, aktivitě a přemýšlení  aktivní zapojování žáků do procesu učení, zájem o další vzdělávání  respektování individuálních potřeb jednotlivce, posilování osobnostního rozvoje dítěte  rozvíjení schopností a dovedností žáků  vedení žáků k dobrému zvládnutí čtenářských a komunikačních dovedností  možnost práce s informacemi, rozvoj schopností a dovedností při práci s počítačem  využívání všech možností školy pro sportovní a kulturní vyžití žáků  vedení žáků k zodpovědnosti, k hodnocení sebe i druhých  vedení žáků k všestranné komunikaci se spolužáky, s ostatními dětmi, s učiteli i s dospělými ve škole i mimo ni  podpora zdravého životního stylu - výuka plavání, pohybové aktivity, pitný režim, stravování  podpora účasti žáků na kulturních akcích, organizování exkurzí, kulturně-výchovných pořadů a tematicky zaměřených projektů  zapojování žáků do soutěží  využívání nabídky preventivních programů, spolupráce s výchovnou poradkyní, se speciálními pedagogy, psychology a dalšími odborníky ( KPPP, SPC)  nabídka aktivit pro smysluplné využívání volného času  podpora dalšího vzdělávání všech pracovníků školy  komunikace s veřejností, zejména s rodičovskou, informace o životě školy – pravidelné třídní schůzky, společné akce, školní časopis, internetové stránky školy, obecní noviny atd.

Výchovné a vzdělávací strategie vedoucí k naplnění klíčových kompetencí Rozvíjení klíčových kompetencí Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná. V obsahu vzdělávacího programu jsou klíčové kompetence souhrnem vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, ale různými způsoby se prolínají a doplňují. K jejich utváření musí směřovat veškerý vzdělávací obsah, aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Klíčové kompetence jsou rozvíjeny také podporou zvyšování funkčních gramotností – čtenářské, matematické a finanční, prostřednictvím environmentální výchovy a prvotní komunikace v cizím jazyce. Do výuky jsou zařazovány informace o Evropské unii i témata dopravní výchovy a ochrany člověka v mimořádných situacích. Strategie směřující ke kompetenci k učení -

součástí výuky jsou různé typy úloh a aktivit s používáním rozmanitých metod a forem práce, které umožňují žákovi osvojit si strategii učení a motivují ho pro další vzdělávání na začátku vyučovací jednotky, projektu či pedagogické situace vždy žáky motivujeme systematicky vedeme žáky k naplnění stanoveného cíle hodiny i jednotlivých dílčích cílů, které společně hodnotíme zařazujeme práci s počítačem a interaktivní tabulí vytváříme podmínky pro rozvoj funkčních gramotností vedeme žáky k sebehodnocení a sebekontrole (písemný projev, vlastní projev) domácí úkoly stavíme na kvalitě, v některých případech na dobrovolnosti, s cílem uvědomit si možnost vypracování domácího úkolu jako odpovědnost za svou práci umožňujeme žákům realizovat své vlastní nápady a náměty související s výukou uplatňujeme zásady učení na základě vlastního prožitku žáka, vyhledávání informací, iniciativy žáka vedeme žáky k učení se učit učíme žáky pracovat s chybou Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů

-

pozorujeme různé jevy, hledáme pro ně vysvětlení, propojujeme poznatky z teorie v praktickém životě s ohledem na věk i životní zkušenosti žáků vytváříme pro žáky praktické, přitom problémové situace, při nichž je nutné hledat reálná řešení, rozvíjíme logické myšlení žáků praktické dovednosti uplatňujeme v mezipředmětových vazbách ve škole i při mimoškolních akcích sledujeme způsoby komunikace, postupy řešení zadaných úkolů vzhledem ke skupině pro žáky nadané připravujeme úkoly vyžadující složitější postupy řešení zařazujeme soutěže, kvízy, poznávací akce a projekty Strategie směřující ke kompetenci komunikativní

-

učíme žáky jasně a srozumitelně se vyjadřovat (s ohledem na jejich věk a vyspělost) vedeme žáky k dodržování základních pravidel při komunikaci do vyučování zařazujeme skupinovou práci i kooperativní vyučování využíváme komunitní kruhy k vyjádření vlastního názoru žáka, postoje, poznatku, prezentace výsledků a vlastního hodnocení stejně jako vyjádření pocitu či nálady důraz klademe na ústní i písemný projev žáka prostřednictvím webových stránek komunikujeme se žáky, rodiči a veřejností

-

umožňujeme žákům podílet se na přípravě třídních programů a projektů v rámci hodin podporujeme výuku informačních technologií pro získávání informací zařazujeme prvky dramatické výchovy důraz klademe na prožitkové učení a sebevyjádření při mimoškolních akcích a aktivitách se snažíme využívat nabyté vědomosti a dovednosti v běžném životě upevňujeme zásady slušného chování ve škole i mimo školu (pozdravy, prosba, poděkování, omluva) spolupracujeme s rodiči, partnery a veřejností podporujeme prezentaci žáků na veřejnosti (vystoupení, soutěže, přehlídky a prezentace prací žáků) vedeme žáky k účasti na kulturních akcích motivujeme k tvořivosti a aktivitě, vlastní tvorbě respektujeme vlastní názor žáka Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální

-

vyžadujeme dodržování společně stanovených pravidel, která vycházejí ze školního řádu v práci s třídním kolektivem i jednotlivci volíme různé metody a formy práce směřující k sociálnímu rozvoji jedince i celé skupiny činnosti zaměřujeme na spolupráci, respektování a vzájemnou pomoc mezi žáky zařazujeme kooperaci i skupinovou práci s rozdělením rolí v rámci skupiny do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny ve výuce využíváme tvořivé hry, společné aktivity, hry pro smíšené skupiny posilujeme dodržování dohodnutých pravidel vedeme žáky k toleranci, ohleduplnosti a vzájemnému pochopení o vzniklých problémech společně diskutujeme, rozlišujeme správné a nesprávné, hledáme a navrhujeme řešení Strategie směřující ke kompetenci občanské

-

učíme žáky, aby znali svá práva i své povinnosti spolupracujeme s žáky na vytváření pravidel třídy společně hodnotíme chování vlastní i spolužáků, hledáme řešení při nedodržení daných pravidel vedeme žáky k odpovědnosti za dodržování školní řádu i společenských pravidel (zdravení, prosba, omluva, chování, stolování) podporujeme dodržování základních hygienických pravidel na konkrétních modelových situacích demonstrujeme pozitivní i negativní chování lidí posilujeme utváření vztahu k obci, lidovým zvykům a tradicím nabízíme žákům možnost smysluplného využívání volného času prostřednictvím zájmových útvarů posilujeme vytváření zdravého postoje k nežádoucím jevům (záškoláctví, vandalismus, gamblerství, šikana), a škodlivým návykům (kouření, alkohol, drogy) uvedené aktivity svým obsahem naplňují cíle Minimálního preventivního programu – prevencí rizikového chování

-

Strategie směřující ke kompetenci pracovní

-

motivujeme žáka k práci prostřednictvím zájmových útvarů podněcujeme u žáků smysluplné využívání jejich volného času posilujeme rozvoj žákovy fantazie, dovednosti a tvořivosti seznamujeme žáky s různými profesemi a rozličnými druhy lidské práce seznamujeme žáka s různými materiály, jejich vlastnostmi, výrobními postupy učíme žáka pracovat systematicky podle jednoduchého návodu učíme žáka zorganizovat si práci, udržovat si pořádek na svém místě, dokončit započatou práci učíme žáka pracovat s různými nástroji, dodržovat bezpečnost práce podporujeme dodržování základních hygienických pravidel vedeme žáka ke kontrole vlastní práce, k hodnocení i sebehodnocení

3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Základní škola v Sazovicích je otevřena také žákům se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním i žákům mimořádně nadaným. Dodržuje podmínky vzdělávání žáků podle příslušných právních předpisů (Školský zákon č. 561/2004 Sb. a vyhlášky 73/2005, ve znění pozdějších předpisů). Škola vede evidenci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým zajišťuje odpovídající vzdělávání. Pro tyto žáky připravují vyučující ve spolupráci s výchovnou poradkyní a školským poradenským zařízením (KPPP, SPC) individuální vzdělávací plány, případně zajišťují speciální učební a kompenzační pomůcky. Vzdělávací program školy je nastaven tak, aby umožňoval osobnostní rozvoj každého žáka ve prospěch jeho osobního maxima. Problémem školy je vzdělávání žáků tělesně postižených (závisí na druhu a stupni postižení), neboť škola není bezbariérová (hlavní budova je dvoupatrová, zpřístupněná pouze schodištěm, třídy jsou umístěny v 1. patře, sociální zařízení v přízemí). Poradenské služby ve škole zajišťuje výchovná poradkyně a školní metodička prevence ve svých konzultačních hodinách, případně individuální konzultací na základě předchozí domluvy.

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením (postižení tělesné, mentální, zrakové, sluchové, vady řeči, kombinované, specifické poruchy učení, poruchy chování, autismus) Vzdělávání žáků zdravotně postižených probíhá formou individuální integrace žáka do běžné třídy s ostatními žáky. Ředitelka školy přihlíží také k možnostem školy (technické a stavební podmínky, materiální vybavení, zkušenost pedagogického sboru, možnost zajištění asistenta apod.). Na základě vyšetření a doporučení školského poradenského zařízení a na žádost rodičů jsou tito žáci vyučováni dle individuálních vzdělávacích plánů vycházejících ze ŠVP a zpracovaných podle učebního plánu pro daný ročník. Na základě odborné diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky, formy nápravy, výběr vhodných kompenzačních pomůcek a způsob hodnocení a motivace žáka. Třídní učitelé a další pedagogičtí pracovníci spolu s výchovnou poradkyní vytvářejí a sestavují individuální vzdělávací plán, se kterým jsou seznámeni rovněž zákonní zástupci žáka. Součástí tohoto plánu je i dohoda s rodiči o spolupráci při nápravě specifických poruch učení. Žáci mohou navštěvovat dyslektický kroužek (pracuje-li v daném školním roce podle potřeby školy a počtu žáků), případně je se žákem pracováno individuálně (1-2 krát za týden). Pro vzdělávací potřeby zajišťuje škola žákům se speciálními vzdělávacími potřebami také materiálně-technické vybavení a další potřebné podmínky. Někteří integrovaní žáci mohou na doporučení poradenského zařízení pracovat s pomocí asistenta pedagoga. Ten poskytuje žákovi podporu ve výuce i o přestávkách a doprovází jej na všechny akce pořádané školou. Podílí se i na přípravě materiálů a pomůcek a asistuje při dalších činnostech podle konkrétních potřeb žáka a doporučení učitele.

Poradenskou službu žákům a jejich rodičům poskytuje výchovná poradkyně. Mohou se na ni obrátit a požádat ji o konzultaci a podporu v nejrůznějších situacích. Nabízí individuální pohovory rodičům v souvislosti s výchovou a péčí o děti. Pomáhá učitelům v práci se žáky s potížemi v učení, v chování, s komunikačními dovednostmi i s problémy ve vztazích mezi dětmi. Podává informace o dalších subjektech, které zajišťují speciálně psychologickou a sociální péči.

Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním (dlouhodobě nemocní, zdravotně oslabení, s lehčími zdravotními poruchami) Škola vychází z diagnostiky zdravotního znevýhodnění od odborného lékaře, pedagogicko-psychologické poradny, speciálně pedagogického centra, případně střediska výchovné péče. Žáci jsou integrováni do běžných tříd a konkrétní realizace vzdělávacího procesu je postavena na konkrétní situaci a popisu vzdělávacích potřeb žáka. Na základě doporučení poradenského zařízení lze žáka vzdělávat podle individuálního vzdělávacího plánu. Důležitá je spolupráce se zákonnými zástupci žáka i snaha zohlednit druh či stupeň znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání.

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním (větší riziko ohrožení patologickými jevy, nařízená ústavní či ochranná výchova a děti azylantů) Do skupiny žáků sociálně znevýhodněných patří především žáci pocházející ze sociálně slabého prostředí nebo žáci pocházející z kulturně či jazykově odlišného prostředí (azylanti). Pro žáky sociálně znevýhodněné připravíme v případě nutnosti individuální vzdělávací plán odpovídající jejich potřebám. Pokud je to nezbytné, zapůjčí jim škola pracovní sešity, i další potřebné pomůcky. Škola (vedení, výchovná poradkyně, třídní učitel) spolupracuje se sociálním pracovníkem, školskými poradenskými zařízeními, případně dalšími odborníky. Hlavním problémem žáků z kulturně či jazykově odlišného prostředí je většinou nedostatečná znalost českého jazyka. Největší pozornost je proto třeba věnovat jeho osvojení formou doučování, práce na PC a individuálního přístupu. Pro úspěšné vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním zabezpečí škola odpovídající metody a formy práce, pravidelnou komunikaci a zpětnou vazbu, individuální přístup k žákovi, případné doučování.

3. 4 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Na základě doporučení školského poradenského zařízení a na žádost rodičů je i těmto dětem poskytnuta výuka podle individuálního vzdělávacího plánu. Ten je vypracován třídními učiteli a dalšími vyučujícími podle platného učebního plánu daného ročníku obohaceného o rozšiřující a prohlubující témata. Po dohodě se speciálním pedagogem (KPPP) a výchovnou poradkyní jsou navrženy metody a formy výuky, pomůcky, či případné úpravy vzdělávacího programu. S individuálním vzdělávacím plánem jsou seznámeni rovněž zákonní zástupci žáka. V rámci výuky je těmto žákům umožněna individuální práce se vzdělávacími programy na počítačích, s naučnou literaturou, jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly k probíranému učivu, problémové úlohy, hlavolamy, atd. Vyučující kladou na děti vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Různými způsoby podporují rozvíjení jejich talentu. Nadaní žáci mohou jednotlivě nebo skupinově navštěvovat i bloky výuky ve vyšším ročníku. Součástí vzdělávání mimořádně nadaného žáka je vedení jeho portfolia. V některých výjimečných případech může být žákovi po vykonání komisionální zkoušky umožněno přestoupit do vyššího ročníku. Talentovaní žáci budou vedeni také k taktnímu přístupu k méně nadaným spolužákům, k toleranci a ochotě pomáhat slabším. I pro vzdělávací potřeby mimořádně nadaných žáků je škola schopna zajistit materiálně-technické vybavení a další potřebné podmínky. Zásady při práci s mimořádně nadanými žáky:           

učitel ví, co žák umí, a dává mu to najevo nenutí žáka opakovat základní učivo respektuje individuální učební tempo žáka, umožní mu rychlejší postup v učení umožní žákovi práci s více zdroji informací, nabídne mu podnětné materiály zadává mu náročnější úkoly, při nichž žák uplatní své nadání a tvořivost pověří žáka řízením a vedením žákovských skupin, pokud je to možné umožní žákovi návštěvu vyučovacích hodin ve vyšších ročnících umožní stanovení vlastních cílů a podílení se na hodnocení své práce směřuje žáka k zapojení do vhodných zájmových aktivit organizovaných školou podněcuje ho k účasti a reprezentaci školy v soutěžích, olympiádách různého druhu úzce spolupracuje s rodinou, výchovnou poradkyní a odborným poradenským zařízením

3. 5 Začlenění průřezových témat

Součástí základního vzdělávání jsou průřezová témata, která reprezentují oblasti aktuálních problémů současného světa. Jsou začleňována do jednotlivých vyučovacích předmětů a realizována také formou integrované tematické výuky, projektů, projektových dnů, výletů, exkurzí, kulturních akcí i mimoškolních aktivit žáků.

Osobnostní a sociální výchova (OSV) Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova se zaměřuje na celkový rozvoj žákovy osobnosti, jeho individuální potřeby a zvláštnosti i utváření praktických životních dovedností. Průřezové téma se dělí na tři hlavní části, které jsou zaměřeny na osobnostní, sociální a mravní rozvoj žáka. Tyto oblasti zahrnují dílčí témata: Osobnostní rozvoj: -

rozvoj schopností poznávání sebepoznání a sebepojetí seberegulace a sebeorganizace psychohygiena kreativita

Sociální rozvoj: -

poznávání lidí mezilidské vztahy komunikace kooperace a kompetice

Morální rozvoj: -

řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje a praktická etika

Další školní aktivity - celoroční projekt Kamarádství (1. – 4. ročník) zaměřený na utváření pěkných vztahů mezi dětmi ve spolupráci s OS Madio a OS Podané ruce.

Výchova demokratického občana (VDO) Průřezové téma Výchova demokratického občana představuje syntézu hodnot – spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, zaměřuje se na rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností, demokratických způsobů řešení konfliktů a problémů. Průřezové téma zahrnuje tyto dílčí okruhy: -

Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Další školní aktivity – téma Dopravní výchova (výuka na dopravním hřišti v Malenovicích ) a Ochrana člověka za mimořádných situací (zdravověda, zdravý životní styl, Zdravá pětka).

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech zdůrazňuje ve vzdělávání téma Evropské unie a světa, roli naší země v rámci EU, u žáků podporuje globální myšlení, uvědomování si problémů současného světa. Průřezové téma zahrnuje tři tematické okruhy: -

Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané

Další školní aktivity – projektové vyučování Evropa a my – čtyřletý projekt (multikulturní výchova, jazyková výchova, zábavnou formou získávají žáci poznatky o našich sousedních státech a dalších zemích Evropy, seznamují se s jazyky, kterými se v těchto zemích mluví, kulturou, architekturou, hudbou, zvyky, tradičními pokrmy apod.). Multikulturní výchova (MKV) Průřezové téma Multikulturní výchova seznamuje žáky s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Poznáváním jiných kultur si žáci lépe uvědomují svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Průřezové téma zahrnuje tyto okruhy: -

Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity

Další školní aktivity – projektové vyučování Evropa a my – čtyřletý projekt (multikulturní výchova, jazyková výchova, zábavnou formou získávají žáci poznatky o našich sousedních státech a dalších zemích Evropy, seznamují se s jazyky, kterými se v těchto zemích mluví, kulturou, hudbou, zvyky, tradičními pokrmy apod.), Řemesla v obci – dvouletý projekt (cílem je ve spolupráci s obcí, místním muzeem a kronikářkou obce zmapovat tradiční řemeslnou výrobu v obci v minulosti, ukázky práce lidových výrobců, vytvoření souboru pracovních listů pro žáky a jejich využití ve výuce v rámci mezipředmětových přesahů), integrovaná tematická výuka a menší projekty – Sazovice, Svatý Václav, Vánoce, Velikonoce, dle možnosti vzdělávací program Pohádky Třetizemě.

Dle nabídky a probíraných výukových celků možnost návštěvy místního muzea, muzeí, výstav a kulturních památek v okolí obce.

Charitativní činnost žáků – humanitární sbírky pro Fond Sidus a Občanské sdružení Chrpa.

Enviromentální výchova (EMV) Průřezové téma Enviromentální výchova vede žáka k pochopení vztahů člověka k životnímu prostředí, k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí, k hledání variant řešení environmentálních problémů. Průřezové téma je členěno do těchto tematických okruhů: -

Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

Další školní aktivity – Sedmikráska – tříletý projekt (zaměřený na environmentální výchovu, třídění odpadů, sběry a zpracování druhotných surovin - exkurze, besedy - s myslivci, včelaři, ochránci přírody, veterinárním lékařem, spolupráce s okolními školami, organizační příprava přírodovědné soutěže pro žáky I. stupně, ve spolupráci s Odborem životního prostředí KÚ Zlín, ZŠ Mysločovice firmou MRB Sazovice, spol. s r.o. a Obcemi Sazovice a Mysločovice se pokusit vybudovat naučnou stezku podél cyklostezky vedoucí ze Sazovic do Mysločovic - ekosystémy Pole, Louka, Voda). Žáci se učí třídit odpad, ve třídách i před školou jsou umístěny kontejnery a nádoby pro sběr papíru, skla a plastů. Dvakrát ročně probíhá ve spolupráci se zákonnými zástupci sběr papíru. Škola se také zapojuje do sběru PET vršků a léčivých bylin – sběr pomerančové a citronové kůry. Při škole pracuje včelařský kroužek, který navštěvuje řada žáků školy. 22. dubna v rámci Dne Země jsou pro žáky připravovány různé přírodovědné a ekologické aktivity. Mediální výchova (MV) Průřezové téma Mediální výchova nabízí žákům elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jedince ve společnosti je důležité umět zpracovat a vyhodnotit přicházející podněty, naučit se rozlišovat správné a potřebné. Průřezové téma zahrnuje: receptivní činnosti -

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti

produktivní činnosti -

tvorba mediálního sdělení práce v realizačním týmu

Zařazení průřezových témat a jejich tematických okruhů do povinných vyučovacích předmětů: Osobnostní a sociální výchova (zkratka OSV)   

osobnostní rozvoj sociální rozvoj morální rozvoj

Výchova demokratického občana (zkratka VDO)   

občan, společnost a stát formy participace občanů v politickém životě principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (zkratka VMEGS) 

Evropa a svět nás zajímá

Multikulturní výchova (zkratka MKV)  

kulturní diference lidské vztahy

Environmentální výchova (zkratka EMV)    

ekosystémy základní podmínky života lidské aktivity a problémy životního prostředí vztah člověka k prostředí

Mediální výchova (zkratka MV)  

práce v realizačním týmu tvorba mediálních sdělení

OČNÍK 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4 4 4

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

*

* * * * * *

* * * * * * *

* * * * * * * *

* * * * * *

*

*

*

*

* *

*

*

* * * * *

* * * *

* * * *

* * *

*

* * *

* * *

*

*

*

* *

*

*

*

*

*

*

MV - tvorba mediálních sdělení

MV - práce v realizačním týmu

EMV - vztah člověka k prostředí

EMV - lidské aktivity a problémy životního prostředí

EMV - základní podmínky života

EMV - ekosystémy

MKV - lidské vztahy

MKV - kulturní diference

VMEGS - Evropa a svět nás zajímá

VDO - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

VDO - formy participace občanů v politickém životě

VDO - občan, společnost a stát

OSV - morální rozvoj

OSV - sociální rozvoj

OSV - osobnostní rozvoj

PŘEDMĚT ČJ M PRV VV PV HV TV ČJ M PRV VV PV HV TV ČJ AJ M PRV VV PV HV TV ČJ AJ M PŘ VL VV PV HV TV *

* * *

*

* * *

* *

* *

*

*

4. Standardy ZV – úroveň po 5. ročníku (2. období)

4.1

Český jazyk a literatura

4.2

Matematika

4.3

Anglický jazyk

Poznámka: Vzhledem k tomu, že je naše základní škola malotřídní školou s neúplným I. stupněm (1. – 4. ročník), jsou pro nás standardy ZV orientační, nikoliv závazné.

4.1 Český jazyk a literatura Vzdělávací obor

Český jazyk a literatura

Ročník

5.

Tematická oblast

Komunikační a slohová výchova (KaSV) Jazyková výchova (JV); Literární výchova (LV)

Očekávaný výstup RVP ZV

ČJL-5-1-01 Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas (KaSV) ČJL-5-1-02 Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk a podstatné informace zaznamenává (KaSV) ČJL-5-2-01 Porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová (JV) ČJL-5-2-02 Rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku (JV) ČJL-5-2-03 Určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech (JV) ČJL-5-2-05 Vyhledá základní skladební dvojici (JV) ČJL-5-2-06 Odlišuje větu jednoduchou a souvětí ČJL-5-2-07 Užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje (JV) ČJL-5-2-09 Píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách (JV) ČJL-5-3-03 Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů (LV)

Indikátor

ČJL-5-1-01.1 Žák vybere k textové ukázce vhodný nadpis ČJL-5-1-02.2 Žák rozhodne, které informace v textu jsou nepodstatné pro jeho smysl (vyznění) ČJL-5-2-01.3 Žák vyhledá v textu slovo vícevýznamové, vysvětlí jeho další významy ČJL-5-2-02.1 Žák určí kořen slova, část příponovou, předponovou a koncovku ČJL-5-2-03.1 Žák určí slovní druh vyznačeného slova ve větě (kromě částic) ČJL-5-2-05.1 Žák vyhledá ve větě základní skladební dvojici (podmět vyjádřený, nevyjádřený, několikanásobný) ČJL-5-2-06.3 Žák rozhodne, který z nabízených větných celků odpovídá zadanému větnému vzorci. ČJL-5-2-07.2 Žák spojí věty v souvětí pomocí vhodného spojovacího výrazu ČJL-5-3-03.1 Žák rozhodne, který literární druh / žánr reprezentuje použitá ukázka literárního textu .

Komunikační a slohová výchova ČJL-5-1-01 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas ČJL-5-1-01.1 Žák vybere z nabídky vhodný nadpis ČJL-5-1-01.2 Žák posoudí na základě přečteného textu pravdivost / nepravdivost tvrzeni ČJL-5-1-01.3 Žák posoudí, zda daná informace vyplývá / nevyplývá z textu ČJL-5-1-01.4 Žák vyhledá v textu odpověď na zadanou otázku ČJL-5-1-01.5 Žák vystihne hlavní myšlenku textu ČJL-5-1-02 rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává ČJL-5-1-02.1 Žák vybere z nabídky slov slova klíčová vztahující se k zadanému textu ČJL-5-1-02.2 Žák rozhodne, které informace v textu jsou nepodstatné pro smysl (vyznění) textu ČJL-5-1-02.3 Žák vypíše požadovanou informaci z textu ČJL-5-1-02.4 Žák utřídí přečtené informace, vybere podstatná fakta ČJL-5-1-03 posuzuje úplnost, či neúplnost jednoduchého sdělení ČJL-5-1-03.1 Žák sestaví jednoduchý slohový útvar (adresa, zpráva, vzkaz, oznámení, pozvánka) ČJL-5-1-03.2 Žák posoudí, zda náležitosti daného slohového útvaru jsou úplné, či zda něco chybí ČJL-5-1-03 posuzuje úplnost, či neúplnost jednoduchého sdělení ČJL-5-1-03.3 Žák sestaví z vět (či krátkých odstavců) na základě časové a příčinné souvislosti příběh, sdělení ČJL-5-1-03.4 Žák vybere z nabídky větu, která je vhodná jako závěr k dané ukázce ČJL-5-1-04 reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta

ČJL-5-1-04.1 Žák vyslechne sdělení a reprodukuje / napíše jeho obsah /smysl ČJL-5-1-04.2 Žák vyslechne vzkaz a reprodukuje ho další osobě ČJL-5-1-05 vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku ČJL-5-1-05.1 Žák na základě zadaných informací vede dialog, telefonický hovor (s kamarádem, s dospělým), zanechá vzkaz na záznamníku ČJL-5-1-05.2 Žák posoudí, zda v uvedené ukázce dialogu, telefonického rozhovoru nebo vzkazu na záznamníku něco chybí nebo zda je úplná ČJ ČJL-5-1-05.3 Žák změní dialog na vzkaz apod. ČJL-5-1-06 rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě ČJL-5-1-06.1 Žák vybere z předložených ukázek tu, která výrazně ovlivňuje rozhodování člověka ČJL-5-1-06.2 Žák vybere z nabídky možností, čeho chtěla reklama dosáhnout ČJL-5-1-07 volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru ČJL-5-1-07.1 Žák na základě zadání předvede s náležitou intonací, přízvukem a tempem řeči různá sdělení - oznámení, příkaz, prosbu, omluvu – a respektuje při tom rozdílného adresáta ČJL-5-1-07.2 Žák se vhodně představí ostatním dětem, dospělému

ČJL-5-1-08 rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace ČJL-5-1-08.1 Žák rozliší ve slyšené ukázce spisovnou a nespisovnou výslovnost (sme, dyž vo tom apod.) ČJL-5-1-08.2 Žák při veřejné komunikační situaci využívá spisovnou výslovnost ČJL-5-1-09 píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry ČJL-5-1-09.1 Žák píše správně po stránce obsahové i formální vyprávění ČJL-5-1-09.2 Žák sestaví popis předmětu (zvířete/osoby) a popis pracovního postupu ČJL-5-1-09.3 Žák napíše soukromý dopis se všemi náležitostmi ČJL-5-1-09.4 Žák v ukázce dopisu doplní, co chybí ČJL-5-1-09 píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry ČJL-5-1-09.4 Žák v ukázce dopisu doplní, co chybí ČJL-5-1-10 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti ČJL-5-1-10.1 Žák k zadanému textu přiměřené délky vytvoří jeho osnovu (nejméně o třech bodech) ČJL-5-1-10.2 Žák zařadí do přečtené ukázky vyprávění nabízený text na vhodné místo

Jazyková výchova (nauka o slově – lexikální význam) ČJL-5-2-01 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová ČJL-5-2-01.2 Žák vybere z nabídky slovo, které má významem nejblíže k zadanému slovu ČJL-5-2-01.3 Žák nahradí v textu slovo slovem významem protikladným, významem stejným nebo podobným, citově zabarveným, nespisovné slovo slovem spisovným ČJL-5-2-01.4 Žák vyhledá v textu slovo vícevýznamové, vysvětlí jeho další významy ČJL-5-2-01.5 Žák rozhodne, zda dvojice slov splňuje požadovanou podmínku (pro opozita)

Jazyková výchova (Stavba slova) ČJL-5-2-02 rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku

ČJL-5-2-02.1 Žák určí kořen slova, část příponovou, předponovou ČJL-5-2-02.2 Žák rozliší, v kterých případech se jedná o slova příbuzná a v kterých o tvary téhož slova ČJL-5-2-02.3 Žák rozliší, která slova jsou příbuzná se zadaným slovem a která ne ČJL-5-2-02.4 Žák k danému slovu uvede slova příbuzná

Jazyková výchova (Slovní druhy) ČJL-5-2-03 určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ČJL-5-2-03.1 Žák určí slovní druh vyznačeného slova ve větě (kromě částic) ČJL-5-2-03.1.2 Žák vybere z krátkého textu větu, která obsahuje / neobsahuje určený slovní druh ČJL-5-2-03.3 Žák určí u podstatného jména rod, číslo, pád a vzor a na základě této znalosti používá podstatná jména ve správném tvaru v mluveném i psaném projevu. ČJL-5-2-03.4 Žák rozliší přídavné jméno tvrdé a měkké, ve spojení přídavného a podstatného jména určí u přídavného jména jeho pád, číslo, rod a na základě této znalosti používá přídavná jména ve správném tvaru v mluveném i psaném projevu ČJL-5-2-03.5 Žák určí osobu, číslo, způsob (u způsobu oznamovacího čas) u slovesa, užívá slovesa ve správných tvarech mluveném i psaném projevu ČJL-5-2-03.6 Žák rozliší, zda věta je/není napsaná gramaticky správně

Jazyková výchova (Tvarosloví) ČJL-5-2-04 rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary ČJL-5-2-04.1 Žák vyhledá v textu nespisovný tvar podstatného a přídavného jména a slovesa a nahradí ho tvarem spisovným ČJL-5-2-04.2 Žák doplní zadaný tvar podstatného jména do věty tak, aby to bylo mluvnicky a pravopisně správně (1. a 4. pád rod mužský životný).

Jazyková výchova (Skladba) ČJL-5-2-05 vyhledá základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty ČJL-5-2-05.1 Žák vyhledá ve větě základní skladební dvojici (podmět vyjádřený, nevyjádřený, několikanásobný) ČJL-5-2-05.2 Žák vyhledá ve větě určovací skladební dvojice (bez terminologie)

Jazyková výchova (Skladba) ČJL-5-2-06 odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí ČJL-5-2-06.1 Žák rozliší větu jednoduchou a souvětí ČJL-5-2-06.2 Žák rozhodne, který větný vzorec odpovídá zadanému větnému celku

Jazyková výchova (Skladba) ČJL-5-2-07 užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje ČJL-5-2-07.1 Žák nahradí spojovací výraz v souvětí tak, aby smysl zůstal zachován

ČJL-5-2-07.2 Žák spojí věty v souvětí pomocí vhodného spojovacího výrazu Jazyková výchova (Pravopis) ČJL-5-2-08 píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách ČJL-5-2-08.1 Žák správně píše/doplní i/y ve vyjmenovaných slovech a slovech s nimi příbuzných ČJL-5-2-08.2 Žák píše správně z hlediska pravopisu lexikálního a morfologického

Jazyková výchova (Pravopis) ČJL-5-2-09 zvládá základní příklady syntaktického pravopisu ČJL-5-2-09.1 Žák na základě znalosti shody přísudku s podmětem používá správné tvary příčestí minulého činného v mluveném i psaném projevu ČJL-5-2-09.2 Žák doplní správně čárky do zadaného textu (oslovení, několikanásobný větný člen)

Literární výchova ČJL-5-3-01 vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je ČJL-5-3-01.1 Žák zpracuje stručné sdělení (referát) o přečtené knize, prezentuje ho spolužákům, zakládá do portfolia nebo zapisuje do čtenářského deníku ČJL-5-3-01.2 Žák řekne, jak na něj vyslechnutá / přečtená ukázka působí ČJL-5-3-02 volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma ČJL-5-3-02.1 Žák přednese a volně reprodukuje text ČJL-5-3-02.2 Žák vytvoří vlastní text na dané či vlastní téma ČJL-5-3-02.3 Žák napíše pohádku, bajku ČJL-5-3-03 rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů ČJL-5-3-03.1 Žák rozhodne, z kterého druhu / žánru je úryvek – řešení v nabídce (úryvek z poezie, komiksu, z naučného textu – encyklopedie, z návodu k použití, z pohádky) ČJL-5-3-04 při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy ČJL-5-3-04.1 Žák rozhodne, zda ukázka je pohádka, pověst nebo bajka ČJL-5-3-04.2 Žák rozhodne, zda ukázka je poezie, nebo próza

4. 2 Matematika Číslo a početní operace M-5-1-01 Žák využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení 1. 2. 3. 4.

žák zpaměti sčítá a odčítá čísla do sta, násobí a dělí v oboru malé násobilky žák využívá komutativnost sčítání a násobení při řešení úlohy a při provádění zkoušky výpočtu žák využívá asociativnost sčítání a násobení při řešení úloh s užitím závorek žák využívá výhodného sdružování čísel při sčítání několika sčítanců bez závorek

M-5-1-02 Žák provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel 1. žák správně sepíše čísla pod sebe (dle číselných řádů) při sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel 2. žák aplikuje při písemném výpočtu znalost přechodu mezi číselnými řády 3. žák využívá znalosti malé násobilky při písemném násobení a dělení nejvýše dvojciferným číslem 4. žák provádí písemné početní operace včetně kontroly výsledku 5. žák dodržuje pravidla pro pořadí operací v oboru přirozených čísel M-5-1-03 Žák zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

žák přečte a zapíše číslo (do milionů) s užitím znalosti číselných řádů desítkové soustavy žák využívá rozvinutého zápisu čísla (do milionů) v desítkové soustavě žák porovnává čísla do milionů žák zaokrouhluje čísla do milionů s použitím znaku pro zaokrouhlování žák užívá polohové vztahy („hned před“, „hned za“) v oboru přirozených čísel žák se orientuje na číselné ose a jejích úsecích žák provádí číselný odhad a kontrolu výsledku

M-5-1-04 Žák řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru 1. 2. 3. 4.

žák porozumí textu úlohy (rozlišuje informace důležité pro řešení úlohy) žák přiřadí úloze správné matematické vyjádření s využitím osvojených početních operací žák zformuluje odpověď k získanému výsledku žák přiřadí k zadanému jednoduchému matematickému vyjádření smysluplnou slovní úlohu (situaci ze života) 5. žák tvoří slovní úlohu k matematickému vyjádření

Závislosti, vztahy a práce s daty M-5-2-01 Žák vyhledává, sbírá a třídí data 1. žák provádí a zapisuje jednoduchá pozorování (měření teploty, průjezd aut za daný časový limit apod.) 2. žák vybírá a porovnává ze zadání úlohy data podle daného kritéria 3. žák posuzuje reálnost vyhledaných údajů Závislosti, vztahy a práce s daty

M-5-2-02 Žák čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy 1. žák doplní údaje do připravené tabulky nebo diagramu 2. žák vytvoří na základě jednoduchého textu tabulku, sloupcový diagram 3. žák vyhledá v tabulce nebo diagramu požadovaná data a porozumí vztahům mezi nimi (nejmenší, největší hodnota apod.) 4. žák používá údaje z různých typů diagramů (sloupcový a kruhový diagram bez použití %) 5. žák používá jednoduchých převodů jednotek času při práci s daty v jízdních řádech

Geometrie v rovině a v prostoru M-5-3-01 Žák narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnice); užívá jednoduché konstrukce 1. žák rozezná základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnice) 2. žák využívá k popisu rovinného útvaru počty vrcholů a stran, rovnoběžnost a kolmost stran 3. žák charakterizuje základní rovinné útvary a k zadanému popisu přiřadí název základního rovinného útvaru 4. žák využívá základní pojmy a značky užívané v rovinné geometrii (čáry: křivá, lomená, přímá; bod, úsečka, polopřímka, přímka, průsečík, rovnoběžky, kolmice) 5. žák využije znalosti základních rovinných útvarů k popisu a modelování jednoduchých těles (krychle, kvádr, válec) 6. žák narýsuje kružnici s daným poloměrem 7. žák narýsuje trojúhelník nebo trojúhelník se třemi zadanými délkami stran 8. žák narýsuje čtverec a obdélník s užitím konstrukce rovnoběžek a kolmic 9. žák dodržuje zásady rýsování M-5-3-02 Žák sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran 1. žák rozlišuje obvod a obsah rovinného útvaru 2. žák s pomocí čtvercové sítě nebo měřením určí obvod rovinného útvaru (trojúhelníku, čtyřúhelníku, mnohoúhelníku) 3. žák porovnává obvody rovinných útvarů 4. žák graficky sčítá, odčítá a porovnává úsečky 5. žák určí délku lomené čáry graficky i měřením 6. žák převádí jednotky délky (mm, cm, dm, m, km) M-5-3-03 Žák sestrojí rovnoběžky a kolmice 1. žák vyhledá dvojice kolmic a rovnoběžek v rovině 2. žák načrtne kolmici a rovnoběžku ve čtvercové síti 3. žák narýsuje k zadané přímce rovnoběžku a kolmici vedoucí daným bodem pomocí trojúhelníku s ryskou M-5-3-04 Žák určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu 1. žák určí pomocí čtvercové sítě obsah rovinného útvaru, který lze složit ze čtverců, obdélníků a trojúhelníků 2. žák porovnává pomocí čtvercové sítě obsahy rovinných útvarů 3. žák používá základní jednotky obsahu (cm2, m2, km2) bez vzájemného převádění

M-5-3-05 Žák rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

1. žák pozná osově souměrné útvary (i v reálném životě) 2. žák určí překládáním papíru osu souměrnosti útvaru 3. žák vytvoří ve čtvercové síti osově souměrný útvar podle osy v lince mřížky

Nestandardní aplikační úlohy a problémy M-5-4-01 Žák řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky

1. žák vyhledá v textu úlohy potřebné údaje a vztahy 2. žák volí vhodné postupy pro řešení úlohy 3. žák vyhodnotí výsledek úlohy

4.3 Anglický jazyk

UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) Typy textů oslovení, pozdrav, reakce na oslovení, přivítání, představování, omluva, reakce na omluvu, poděkování a reakce na poděkování, prosba, formální a neformální žádost, návrh a nabídka, zpráva, přání, souhlas/nesouhlas, telefonování, osobní dopis, email, formulář, dotazník, detailní popis osoby, věci a události, příkaz, zákaz a rada, recept, referát, ilustrovaný příběh, komiks, adaptované literární dílo Tematické okruhy domov, rodina, bydlení, škola, volný čas a zájmová činnost, kultura, sport, péče o zdraví, pocity a nálady, vnitřní a vnější charakteristika člověka, různé stravovací návyky, město, nákupy a móda, příroda a životní prostředí, počasí, člověk a společnost, volba povolání, moderní technologie a média, zeměpisné údaje, cestování, problémy mládeže Slovní zásoba ve vztahu k tematickým okruhům Jazykové prostředky - fonetický přepis slov, základní pravidla výslovnosti větných celků a hlásek, frázování, slovní a větný přízvuk, výška a síla hlasu, tempo řeči; fonetická transkripce - člen určitý a neurčitý, abstraktní podstatná jména, stupňování přídavných jmen, pořadí rozvíjejících přídavných jmen, zájmena (osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá a jejich složeniny), číslovky (řadové), příslovce (neurčitá), tvoření a stupňování příslovcí, předložky místa a času, spojovací výrazy - slovesné časy – přítomný prostý, průběhový, minulý prostý, průběhový, vyjadřování budoucnosti, předpřítomný čas prostý, modální slovesa, rod činný a trpný, podmiňovací způsob, základní slovesné vazbystavba věty, druhy vět dle postoje mluvčího (tvorba otázek a záporu) - pravopis – psaní malých a velkých písmen, dělení slov, pravidla interpunkce Receptivní řečové dovednosti – čtení s porozuměním CJA-5-2-01 Rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům. CJA-5-2-01.1 V jednoduchých textech vyhledá požadované informace. CJA-5-2-01.2 Rozumí krátkým pokynům v učebnici.

CJA-5-2-02 Rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci. CJA-5-2-02.1 V jednoduchých textech s vizuální oporou porozumí hlavní myšlence. CJA-5-2-02.2 Vyhledá informace k jednoduchému tématu v časopise nebo na webové stránce a tyto informace využije.

CJA-5-2-04 Vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku. CJA-5-2-04.1 V jednoduchých textech vyhledá požadované informace. CJA-5-2-04.2 Vytvoří odpověď na otázku týkající se textu.

Receptivní řečové dovednosti – poslech s porozuměním CJA-5-2-02 Rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci. CJA-5-2-01.4 Rozumí jednoduchým číselným údajům. CJA-5-2-02.3 Rozumí obsahu a smyslu ústních sdělení a otázek, které se vztahují k rodině, škole, volnému času a dalším známým tématům, v projevu, který je pronášen pomalu a zřetelně.

Produktivní řečové dovednosti – psaní CJA-5-3-01 Sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů. CJA-5-3-01.1 Napíše blahopřání, pohlednici nebo krátký neformální dopis kamarádovi. CJA-5-3-01.2 Sestaví gramaticky a formálně správně jednoduchou odpověď na sdělení. CJA-5-3-01.3 Vyplní osobní údaje ve formuláři.

CJA-5-3-02 Reprodukuje písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace CJA-5-3-02.1 Písemně převypráví jednoduchý obsah textu s pomocí obrázku nebo osnovy. CJA-5-3-02.2 Shrne písemně jednoduchý obsah krátké slyšené konverzace.

CJA-5-3-03 Obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu. CJA-5-3-03.1 Svými slovy vyjádří smysl textu.

5. Učební plán

Jazyk a jazyková komunikace

Předmět Český jazyk Anglický jaz.

1.roč.

Matematika a jiné aplikace ICT

Matematika ICT Prvouka Vlastivěda Člověk a jeho Přírodověd svět a Hud. Vých. Výtv. Člověk a umění Vých. Tělesná Člověk a zdraví výchova Člověk a práce PV Naše dotace Minimální dotace Maximální dotace

Disponibilní časová dotace

2. roč. 3. roč.

4. roč.

5. roč.

naše min. 34+(7)=4 35 1

volné

9

9

8

8

7

0

0

3

3

3

6+(3)=9

9

0

4

5

5

5

5

19+(5)=2 4

20

4

0 2 0

0 2 0

0 3 0

0 0 1

1 0 2

0+(1)=1 7+(0)=7 1+(2)=3

1

0 0 1

0

0

0

2

2

2+(2)=4

1

1

1

1

1

1

4+(1)=5

0

2

2

2

2

1

8+(1)=9

2

2

2

2

2

8+(2)=10

10

0

1

1

1

1

1

5

0

21

22

25

25

25

104

14

18 22

18 22

22 26

22 26

22 26

4+(1)=5 93+(25) =118 102 122

1.r. 0 vázaná volná JČ

2.r. 0

4.r. 0

5.r. 0

0

14

M 6

3.r.

PŘ 4

VL 1

VV 1

2

12

12

6

2

6. Učební osnovy

Název vzdělávací oblasti, název vyučovacího oboru, předmětu

 Jazyk a jazyková komunikace  Český jazyk a literatura  Anglický jazyk  Matematika a její aplikace  Matematika    

Člověk a jeho svět Prvouka Přírodověda Vlastivěda

 Umění a kultura  Hudební výchova  Výtvarná výchova  Člověk a zdraví  Tělesná výchova  Člověk a svět práce  Pracovní výchova

Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět :

Český jazyk a literatura (ČJ)

Charakteristika vzdělávací oblasti: Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Poskytuje žákům potřebné vědomosti, dovednosti, jazykovou výbavu i čtenářskou gramotnost potřebné pro jejich další vzdělávání v ostatních vyučovacích předmětech i praktickém životě. Český jazyk a literatura je vyučován jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 4. ročníku s časovou dotací:

1. ročník

9 hodin/týdně (časová dotace byla posílena o 1 vyučovací hodinu)

2. ročník

9 hodin/týdně (časová dotace byla posílena o 1 vyučovací hodinu)

3. ročník

8 hodin/týdně (časová dotace byla posílena o 1 vyučovací hodinu)

4. ročník

8 hodin/týdně (časová dotace byla posílena o 2 vyučovací hodiny)

Výuka českého jazyka obsahuje složky:

Komunikační a slohová výchova Jazyková výchova Literární výchova

Jednotlivé složky jsou navzájem propojeny a doplňují se. V komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat jazyková sdělení mluvená i psaná, číst s porozuměním, kultivovaně psát a mluvit. Učí se výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity. V jazykové výchově získávají žáci vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. V literární výchově žáci postupně získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky a dovednosti. Prostřednictvím četby poznávají literární tvorbu určenou pro mladší školní věk včetně ilustrací. Dovednosti získané v českém jazyce jsou základem pro úspěšné osvojování poznatků z jiných oborů.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa. Rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku. Vnímání a postupné osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, využívání různých zdrojů. Zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace. Získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti. Individuální prožívání slovesného uměleckého díla, sdílení čtenářských zážitků, rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře, rozvíjení emocionálního a estetického vnímání.

Očekávané výstupy : Komunikační a slohová výchova 1.období žák - plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru - pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost - v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči - volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích - na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev - zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním - píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev - píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení - seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

2.období - čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas - rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává - posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení - reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta - vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku - rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě - volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru - rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace - píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry - sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti Jazyková výchova 1.období žák - rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

- porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná - porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost - rozlišuje slovní druhy v základním tvaru - užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves - spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy - rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky - odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech; dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

2.období - porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová - rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku - určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu - rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary - vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty - odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí - užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje - píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách - zvládá základní příklady syntaktického pravopisu

Literární výchova 1.období žák - čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku - vyjadřuje své pocity z přečteného textu - rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění - pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností

2.období - vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

- volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma - rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů - při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy

Formy a metody realizace : Formy – individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, ITV, projektové vyučování, beseda, kulturní akce Metody – motivační rozhovor, pozorování, didaktické hry, problémové vyučování, vyhledávání informací na internetu, v knihách a encyklopediích, integrovaná tematická výuka, práce na PC a interaktivní tabuli Místo realizace – třída, škola, knihovna

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení

- klademe důraz na pozitivní motivaci žáka - používáme vhodné učební pomůcky (slovníky, jazykové příručky, encyklopedie, tabule, gramatické přehledy) a audiovizuální techniku - předkládáme žákům dostatek informačních zdrojů z učebnic a pracovních textů - vedeme žáka k tomu, aby se učil autokorekci chyb

Kompetence k řešení problémů - motivujeme žáka k samostatnému řešení problému, napomáháme mu hledat další řešení - klademe důraz na analýzu přečtených textů

Kompetence komunikativní - zařazujeme řečnická cvičení a slohové práce na zadané téma - vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu - učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných - podporujeme přátelské vztahy ve třídách a mezi třídami

Kompetence sociální a personální - zařazujeme práci ve skupině a klademe důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky

- usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině - učíme žáky vést vzájemnou komunikaci v příjemné atmosféře

Kompetence občanské - ve třídních kolektivech stanovujeme se žáky pravidla chování - vedeme žáky k vzájemné pomoci k uznávání se a oceňování nápadů druhých - učíme žáky respektovat, chránit a ocenit naše tradice a kulturní i historické dědictví - snažíme se aktivně zapojovat žáky do kulturního dění na kulturních akcích

Kompetence pracovní - učíme žáky poznávat různé obory lidské činnosti, jejich výsledky a význam pro ostatní lidi - vedeme žáky k samostatné přípravě jednoduché pomůcky pro výuku - vedeme žáky k udržování pořádku na pracovním místě

Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova - rozvoj schopností poznávání - sebepoznání a sebepojetí - seberegulace a sebeorganizace - psychohygiena - kreativita - poznávání lidí, mezilidské vztahy - komunikace, kooperace, kompetice - řešení problémů, rozhodovací dovednosti - hodnoty, postoje, praktická etika

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - objevujeme Evropu a svět Multikulturní výchova - lidské vztahy Mediální výchova - vnímání mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti - tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu

Čtenářská gramotnost: Pozorné čtení, čtení s porozuměním, vyhledávání informací v textu, práce s textem, různé techniky čtení, mimočítanková četba, práce s dětským časopisem, aktivní naslouchání, zdroje informací (práce s knihou, časopisem, encyklopedií, internetem), tvořivé psaní.

Projekty, soutěže: Recitační soutěž, literární soutěž, příspěvky do školního časopisu.

Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět :

Anglický jazyk (AJ)

Charakteristika vzdělávací oblasti: Výuka cizím jazykům vytváří předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi národy v rámci Evropy i světa. Výuka začíná ve třetím ročníku a na prvním stupni tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání. Jde především o probuzení zájmu o studium cizího jazyka a vytvoření pozitivního vztahu k předmětu. Žáci se učí jednoduše a přiměřeně reagovat v nejběžnějších situacích každodenního života. Upřednostňuje se dovednost porozumět slyšenému a ústně se vyjadřovat. Gramatická část je omezena na nezbytné minimum a slovní zásoba je volena na základě zájmu dětí. Výuka je propojena také s pohybovou a dramatickou výchovou. Anglický jazyk je vyučován jako samostatný vyučovací předmět od 3. ročníku s časovou dotací: 3.ročník

3 hodiny/týdně (časová dotace byla posílena o 1 vyučovací hodinu)

4.ročník

3 hodiny/týdně (časová dotace byla posílena o 1 vyučovací hodinu)

Vzdělávací obsah je rozdělen do tří okruhů: Receptivní řečové dovednosti Produktivní řečové dovednosti Interaktivní řečové dovednosti

Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Probuzení zájmu o studium cizího jazyka Vytváření pozitivního vztahu k předmětu Vytváření dovednosti porozumět slyšenému textu Vytváření dovednosti prvotní komunikace v cizím jazyce Vytváření jednoduché slovní zásoby Osvojování základních gramatických jevů Rozvoj sebedůvěry při dorozumívání v cizím jazyce

Očekávané výstupy Řečové dovednosti 1.období žák

- rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně - zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal - rozumí obsahu jednoduchého krátkého psaného textu, pokud má k dispozici vizuální oporu - rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného textu, který je pronášen pomalu, zřetelně a s pečlivou výslovností, pokud má k dispozici vizuální oporu - přiřadí mluvenou a psanou podobu téhož slova či slovního spojení - píše slova a krátké věty na základě textové a vizuální předlohy

Očekávané výstupy Poslech s porozuměním 2.období žák - rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu a s pečlivou výslovností - rozumí slovům a jednoduchým větám, pokud jsou pronášeny pomalu a zřetelně a týkají se osvojovaných témat, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu - rozumí jednoduchému poslechovému textu, pokud je pronášen pomalu a zřetelně a má k dispozici vizuální oporu

Mluvení - se zapojí do jednoduchých rozhovorů - sdělí jednoduchým způsobem základní informace týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat - odpovídá na jednoduché otázky týkající se jeho samotného, rodiny, školy, volného času a dalších osvojovaných témat a podobné otázky pokládá

Čtení s porozuměním - vyhledá potřebnou informaci v jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům - rozumí jednoduchým krátkým textům z běžného života, zejména pokud má k dispozici vizuální oporu

Psaní - napíše krátký text s použitím jednoduchých vět a slovních spojení o sobě, rodině, činnostech a událostech z oblasti svých zájmů a každodenního života - vyplní osobní údaje do formuláře

Formy a metody realizace: Formy – individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, ITV, projektové vyučování Metody – motivační rozhovor, pozorování a poslech, didaktické hry, integrovaná tematická výuka, práce na PC a interaktivní tabuli Místo realizace – třída, škola

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení - vedeme žáky k vlastnímu sebehodnocení - vedeme žáky k získávání informací z různých zdrojů a používání vhodných učebních pomůcek (slovníky, jazykové příručky, encyklopedie, tabule gramatických přehledů) a audiovizuální techniky

Kompetence k řešení problémů - vedeme žáky ke schopnosti řešit problémové situace v cizojazyčném prostředí - vedeme žáky ke schopnosti zvolit vhodnou slovní zásobu a jazykovou strukturu pro řešení dané situace

Kompetence komunikativní - vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu - vedeme žáky ke schopnosti vytvořit jednoduchá sdělení a schopnosti na ně reagovat

Kompetence sociální a personální - při práci ve skupině klademe důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky - usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině - vedeme žáky k vzájemné komunikaci v příjemné atmosféře

Kompetence občanské - vedeme žáky k dodržování zásad slušného chování a vyjadřování se v kolektivu třídy, k vzájemné pomoci a k oceňování nápadů druhých - seznamuje žáky s lidovými tradicemi, s kulturním a historickým dědictvím

Kompetence pracovní - vedeme žáky k samostatné přípravě jednoduchých pomůcek pro výuku

Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova - rozvoj schopností poznávání- cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění, cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů, dovednosti pro učení a studium - komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, cvičení aktivního naslouchání, vedení dialogu, komunikace v různých situacích - mezilidské vztahy – chování podporující dobré vztahy, respektování, podpora, pomoc

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - Evropa a svět nás zajímá – naši sousedé v Evropě, tradice a zvyky - Evropa a svět nás zajímá – tradice a zvyky ve Velké Británii Projekty : Evropa a my – čtyřletý projekt (multikulturní výchova, jazyková výchova, zábavnou interaktivní formou získávají žáci poznatky o našich sousedních státech a dalších zemích Evropy, seznamují se s jazyky, kterými se v těchto zemích mluví, zvyky, tradičními pokrmy apod.) Vánoce, Velikonoce

Vzdělávací oblast :

Matematika a její aplikace

Vyučovací předmět : Matematika (MA)

Charakteristika vzdělávací oblasti : Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro použití matematiky v reálných situacích. Vzdělávání klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití.

Vyučovací předmět Matematika poskytuje žákům vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Matematika je vyučována jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 4. ročníku s časovou dotací : 1.ročník

4 hodiny/týdně (časová dotace byla posílena o 1 vyučovací hodinu)

2.ročník

5 hodin/týdně (časová dotace byla posílena o 1 vyučovací hodinu)

3.ročník

5 hodin/týdně (časová dotace byla posílena o 1 vyučovací hodinu)

4.ročník

5 hodin/týdně (časová dotace byla posílena o 1 vyučovací hodinu)

Vzdělávací obsah je rozdělen do čtyř tematických okruhů : Čísla a početní operace Závislosti, vztahy a práce s daty Geometrie v rovině a v prostoru Nestandartní aplikační úlohy a problémy

Cílové zaměření vzdělávací oblasti : Využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech (odhad, měření, orientace) Rozvíjení paměti žáků prostřednictvím matematických výpočtů a osvojování si nezbytných matematických vzorců Rozvíjení logického myšlení Využívání základních matematických pojmů a vztahů Vedení k přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka a symboliky, provádění rozborů a zápisů při řešení úloh Rozvíjení spolupráce při řešení problémových úloh vyjadřujících situace z běžného života Rozvoj důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh Vedení k soustavné sebekontrole, vytrvalosti, přesnosti a systematičnosti

Očekávané výstupy : Číslo a početní operace 1.období žák - používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků - čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 1000, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti - užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose - provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly - řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

2.období - využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení - provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel - zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel - řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel - modeluje a určí část celku, používá zápis ve formě zlomku - porovnává, sčítá a odčítá zlomky se stejným základem v oboru kladných čísel - přečte zápis desetinného čísla a vyznačí na číselné ose desetinné číslo dané hodnoty - porozumí významu znaku – pro zápis celého záporného čísla a toto číslo vyznačí na číselné ose

Závislosti, vztahy a práce a daty 1.období žák - orientuje se v čase, provádí jednoduché převody jednotek času - popisuje jednoduché závislosti z praktického života - doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel 2.období - vyhledává, sbírá a třídí data - čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy

Geometrie v rovině a v prostoru 1.období žák - rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa, nachází v realitě jejich reprezentaci - porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky - rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině

2.období - narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnici), užívá jednoduché konstrukce - sčítá a odčítá graficky úsečky, určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran - sestrojí rovnoběžky a kolmice - určí obsah čtverce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu - rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

Nestandartní aplikační úlohy a problémy 2.období žák - řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky Formy a metody realizace : Formy – individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, ITV Metody – motivační rozhovor, pozorování, didaktické hry, problémové vyučování, praktická měření a odhad, vyhledávání informací na internetu, integrovaná tematická výuka, práce na PC a interaktivní tabuli, práce s kalkulátorem (seznámení) Místo realizace – třída, škola Výchovné a vzdělávací strategie : Kompetence k učení - pracujeme s vnitřní i vnější motivací žáka, aktivizujeme jeho zájem o předmět zajímavými podněty, formami a metodami práce včetně práce na PC a na interaktivní tabuli - matematizujeme reálné situace, volíme příklady blízké dětem, aby pochopily význam matematiky - umožňujeme upevňování znalostí potřebných k dalšímu učení, systematické cyklické opakování a procvičování učiva prostřednictvím různých činností - učíme žáky algoritmizovat řešení úkolu - vedeme k vyhledávání klíčových slov při řešení slovních úloh - učíme žáky pracovat s chybou, vedeme je k sebekontrole - učíme žáky využívat získané vědomosti a dovednosti v běžném životě

Kompetence k řešení problémů - zadáváním logických úloh a povzbuzováním posilujeme důvěru žáka ve vlastní schopnosti - při řešení problémových úloh hledáme různá řešení - rozvíjíme žákovu kreativitu - hledáme příklady v praktickém životě

Kompetence komunikativní - vedeme žáky k užívání správné terminologie a vyjadřování, používání matematických symbolů - vedeme žáky k vzájemné komunikaci při práci - vedeme žáky k hodnocení a sebehodnocení

Kompetence sociální a personální - vedeme žáky k vzájemné spolupráci a pomoci při práci ve dvojici nebo skupině

Kompetence občanské - vhodnými úlohami nabízíme žákům pohled do reality (peníze, nakupování,energie, suroviny) - vedeme žáky k vytrvalé, pečlivé, přesné a systematické práci

Kompetence pracovní - soustavným procvičováním utváříme u žáků základní matematické nástroje (početní operace, algoritmy) - učíme žáky základním dovednostem při rýsování, používání rýsovacích potřeb a pomůcek - utváříme u žáků pracovní návyky nezbytné pro výuku a pochopení matematiky (čtení slovní úlohy s porozuměním textu, soustředěnost, rozbor úlohy, postup po dílčích krocích, kontrola a sebekontrola, práce s chybou apod.) Průřezová témata : Osobnostní a sociální výchova - mezilidské vztahy - rozvoj schopností poznávání (sebepoznání, sebepojetí) - komunikace a spolupráce, skupinová práce, kooperace - seberegulace, sebeorganizace

Soutěže : Vedeme žáky k účasti v různýcm matematických soutěžích, např. Matematický klokan, kategorie Cvrček a Klokánek, logická olympiáda apod.

Rozvoj matematické a finanční gramotnosti : Jsme zařazeni do projektu Aktivní škola, který se zaměřuje také na rozvoj matematické gramotnosti u žáků. - uvědomování si pojmu peníze, placení, hospodaření s penězi - platidla v minulosti - druhy mincí a papírových bankovek, manipulace s papírovými penězi určenými pro výuku - počítání s penězi, využívání peněz k modelovým situacím v početních operacích

- slovní úlohy, didaktické hry (V obchodě, Nakupování) - uvědomování si vztahu české měny k jiným měnám, např. koruna – euro - netradiční úlohy (sudoku, logické úlohy, geometrické představy aj.)

Vzdělávací oblast : Člověk a jeho svět Vyučovací předmět :

Prvouka (PRV)

Charakteristika vzdělávací oblasti: Prvouka uvádí žáky1.-3. ročníku do prostředí školy a řádu školního života. Vytváří předpoklady pro formování základních pracovních a režimových návyků. Žáci pozorují přírodní jevy, orientují se v prostoru a čase, získávají představy o podstatných věcech doma, ve škole, v obci a okolí, vytvářejí si pozitivní vztah k rodině, spolužákům, škole, domovu a přírodě. Dostávají základní poučení o lidském těle a o ochraně zdraví, osvojují si základní hygienické a kulturní návyky. Do výuky je zařazováno co nejvíce regionálních přírodních a společenských prvků. K novým poznatkům žáci dospívají na základě vlastních činností a přímého pozorování skutečnosti. Výsledky zaznamenávají různými způsoby, a to výtvarně i písemně. Charakteristické pro výuku prvouky je její prolínání s učivem ostatních předmětů a se životem regionu. Jednotlivé činnosti mohou být vhodně kombinovány a propojovány i v jiných tematických celcích než je jedna vyučovací hodina. Prvouka je vyučována jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 3. ročníku s časovou dotací: 1. ročník

2 hodiny/týdně

2. ročník

2 hodiny/týdně

3. ročník

3 hodiny/týdně

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví

Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti Orientace ve světě informací, časové i místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací Rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, pojmenovávání pozorovaných skutečností, projevení vlastního názoru Poznání a chápání rozdílů mezi lidmi, tolerantní chování a jednání na základě společně vytvořených nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití Samostatné a sebevědomé vystupování, bezproblémová komunikace Utváření ohleduplného vztahu k přírodě, kulturním výtvorům, hledání možnosti aktivního uplatnění při jejich ochraně Přirozené vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě samému a okolí

Objevování a poznávání okolního světa Poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Očekávané výstupy: 1. období žák Místo, kde žijeme - vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí - začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě) - rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitost

Lidé kolem nás - rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi, projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků i jiných lidí, jejich přednostem i nedostatkům - odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

Lidé a čas - využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti - pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije - uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech porovnává minulost a současnost

Rozmanitost přírody - pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích - roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě - provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

Člověk a jeho zdraví

- uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle; projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví - rozezná nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa pro hru a trávení volného času; uplatňuje základní pravidla bezpečného chování účastníka silničního provozu, jedná tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných - chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné; ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek - reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

Formy a metody realizace: Formy – individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, ITV, projektové vyučování, beseda, exkurze Metody – motivační rozhovor, pozorování, didaktické hry, problémové vyučování, praktická měření a odhad, vyhledávání informací na internetu, integrovaná tematická výuka, práce na PC a interaktivní tabuli Místo realizace – třída, škola a její okolí, obec a její okolí

Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení - vedeme žáky k objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by v budoucnu mohli uspět - učíme žáky orientovat se ve světě informací a tím motivujeme žáky k celoživotnímu učení

Kompetence k řešení problémů - pomáháme žákům, aby došli k samostatným objevům, řešením a závěrům - učíme žáky pracovat s odbornou literaturou, encyklopediemi apod., využívat různých informačních zdrojů - upevňujeme účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Kompetence komunikativní - v osvojovaných tématech rozšiřujeme slovní zásobu - podporujeme u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů a zdůvodňování vlastních závěrů

Kompetence sociální a personální - při práci ve skupině učíme žáky efektivně spolupracovat na řešení problémů - učíme respektovat názory druhých

- vedeme žáky k oceňování vlastních názorů a přínosů

Kompetence občanské

- při plnění společných úkolů utváříme ohleduplný vztah k přírodě i kulturním výtvorům - motivujeme žáky při vyhledávání možností aktivního uplatnění ochrany přírody - na základě společně vytvořených pravidel vedeme žáky k jejich respektování a k plnění povinností

Kompetence pracovní - v jednoduché samostatné i týmové činnosti vedeme k utváření pracovních návyků

Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova - sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě - seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly a sebeovládání - psychohygiena, dobrý vztah k sobě, pozitivní postoje; dobrá organizace času; uvolnění – relaxace, moje tělo a moje psychika, co o sobě vím a co ne, pohyb a zdraví - význam pohybových aktivit, pohybový režim, správné držení těla - mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy - poznávání lidí, - komunikace - hodnoty, postoje, praktická etika

Výchova demokratického občana - škola jako model otevřeného partnerství, význam žákovské samosprávy a parlamentu

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - Evropa a svět nás zajímá (rodinné příběhy, naši sousedé, život dětí v jiných zemích)

Environmentální výchova - ekosystémy – les, pole – vycházky, pozorování přírody - základní podmínky života, voda, vzduch, půda – ochrana

Multikulturní výchova - Kulturní diferenciace - Lidské vztahy( právo všech lidí žít společně, pravidla slušného chování, jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti solidarita, tolerance, osobní přispění k začlenění žáků z odlišného prostředí)

Projekty: Sedmikráska – tříletý projekt (zaměřený na environmentální výchovu, třídění odpadů, sběry a zpracování druhotných surovin - exkurze, besedy - s myslivci, včelaři, ochránci přírody, DDM Astra Zlín, Ekocentrem Čtyřlístek, veterinárním lékařem, spolupráce s okolními školami, organizační příprava přírodovědné soutěže pro žáky I. stupně, ve spolupráci s Odborem životního prostředí KÚ Zlín, ZŠ Mysločovice firmou MRB Sazovice, spol. s r.o. a Obcemi Sazovice a Mysločovice se pokusit vybudovat naučnou stezku podél cyklostezky vedoucí ze Sazovic do Mysločovic - ekosystémy Pole, Louka, Voda)

Evropa a my – čtyřletý projekt (multikulturní výchova, jazyková výchova, zábavnou interaktivní formou získávají žáci poznatky o našich sousedních státech a dalších zemích Evropy, seznamují se s jazyky, kterými se v těchto zemích mluví, zvyky, tradičními pokrmy apod.)

Řemesla v obci – dvouletý projekt (ve spolupráci s obcí, místním muzeem a kronikářkou obce zmapovat tradiční řemeslnou výrobu v obci v minulosti, ukázky práce lidových výrobců, vytvoření souboru pracovních listů pro žáky, využití ve výuce v rámci mezipředmětových přesahů)

Vzdělávací oblast : Člověk a jeho svět Vyučovací předmět :

Přírodověda (Př)

Charakteristika vzdělávací oblasti: Přírodověda je předmět, který se opírá o vybrané poznatky z různých přírodovědných oborů. Je zaměřena na získávání takových vědomostí a dovedností, které umožní žákům aktivně poznávat přírodu, člověka a jím vytvořený svět i prostředí, ve kterém žije. Přírodověda navazuje organicky svým obsahem na učivo prvouky v 1. - 3. ročníku. Osvojování učiva je založeno převážně na pozorování, srovnávání a dalších aktivních činnostech. Uplatňují se také ekologické hry, modelové situace i vlastní zkušenosti žáků. Důsledně se využívá regionálního principu, což umožňuje i co nejvíce činností s přírodninami i práci v terénu (školní zahrada, blízké okolí školy). Spojování vlastních zkušeností žáků s osvojovanými poznatky a dovednostmi umožňuje vytvářet ve vyučování dostatek příležitostí k tomu, aby žáci zejména získávali základní vědomosti o Zemi, člověku a technice, poznávali základní jevy a vztahy v přírodě, souvislosti mezi organismy navzájem. Za pomoci učitele by se měly rozvíjet jejich schopnosti i samostatně poznávat, pozorovat a zkoumat přírodu a řešit přiměřeně náročné úkoly a problémy. Žáci si mají utvářet kladný vztah k přírodě, ke svému zdraví a zdravému způsobu života i k ochraně životního prostředí jako celku. Přírodověda je vyučována jako samostatný vyučovací předmět ve 4. ročníku s časovou dotací: 4.ročník

2hodiny/týdně

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody (Př) Člověk a jeho zdraví (Př)

Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti Orientace ve světě informací, časové i místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací Rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, pojmenovávání pozorovaných skutečností, projevení vlastního názoru Poznání a chápání rozdílů mezi lidmi, tolerantní chování a jednání na základě společně vytvořených nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití Samostatné a sebevědomé vystupování, bezproblémová komunikace Utváření ohleduplného vztahu k přírodě, kulturním výtvorům, hledání možnosti aktivního uplatnění při jejich ochraně

Přirozené vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě samému a okolí Objevování a poznávání okolního světa Poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Očekávané výstupy: Rozmanitost přírody 2. období žák

- objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka - vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období - zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí - porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy - zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat - stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v modelové situaci prokáže schopnost se účinně chránit - založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

Člověk a jeho zdraví - využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života - rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po jeho narození - účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob - uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví a v modelových situacích simulujících mimořádné události; vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí odpovídající závěry pro své chování jako chodec a cyklista - předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek - uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou - rozpozná život ohrožující zranění; ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

- uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

Formy a metody realizace: Formy – individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, ITV, projektové vyučování, beseda, exkurze Metody – motivační rozhovor, pozorování, didaktické hry, problémové vyučování, praktická měření a odhad, vyhledávání informací na internetu, integrovaná tematická výuka, práce na PC a interaktivní tabuli, Místo realizace – třída, škola a její okolí, obec a její okolí Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení - umožňujeme žákům objevovat a poznávat vše, co je zajímá, co se jim líbí a v čem by mohli v budoucnu uspět - nabízíme možnosti k vyhledávání a třídění informací - umožňujeme žákům samostatně pozorovat a experimentovat, - vedeme žáky k poznávání podstaty zdraví a upevňování preventivního chování - učíme žáky jednat v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti, i zdraví a bezpečnosti druhých - vedeme žáky k práci s encyklopediemi, využívání a třídění poznatků z internetu

Kompetence k řešení problému - vedeme žáky k samostatnému řešení problémů, vhodným způsobům řešení, užívání logických postupů při řešení problémů - umožňujeme žákům kriticky myslet - nabízíme žákům dostatek možností k vyhledávání informací vhodných k řešení problému, k využití získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení - vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů

Kompetence komunikativní - nabízíme žákům dostatek možností k rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech - vedeme žáky k formulování a vyjadřování vlastních myšlenek a názorů - umožňujeme žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života

Kompetence sociální a personální - vedeme žáky k vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu - vedeme žáky k upevňování dobrých mezilidských vztahů k podpoře sebedůvěry a samostatnému rozvoji - umožňujeme žákům podílet se na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a tato pravidla respektovat

Kompetence občanské - vedeme žáky k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí, vzájemné pomoci - utváříme u žáků ohleduplný vztah k přírodě i kulturním výtvorům a nabízíme možnost aktivního uplatnění při jejich ochraně - umožňujeme žákům orientovat se ve světě informací a v časovém a místním propojování historických, zeměpisných a kulturních informací

Kompetence pracovní - vedeme žáky k udržování pořádku na pracovním místě, samostatné přípravě jednoduchých pomůcek - nabízíme dostatek příležitostí k poznávání různých oborů lidské činnosti

Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova - sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě - seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly a sebeovládání - psychohygiena, dobrý vztah k sobě, pozitivní postoje; dobrá organizace času; uvolnění – relaxace, moje tělo a moje psychika, co o sobě vím a co ne, pohyb a zdraví - význam pohybových aktivit, pohybový režim, správné držení těla - mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy - poznávání lidí - komunikace - hodnoty, postoje, praktická etika

Environmentální výchova - ekosystémy, pozorování přírody - lidské aktivity, vztah člověka k životnímu prostředí

- základní podmínky života, voda, vzduch, půda Multikulturní výchova - lidské vztahy

Projekty: Sedmikráska – tříletý projekt (zaměřený na environmentální výchovu, třídění odpadů, sběry a zpracování druhotných surovin - exkurze, besedy - s myslivci, včelaři, ochránci přírody, DDM Astra Zlín, Ekocentrem Čtyřlístek, veterinárním lékařem, spolupráce s okolními školami, organizační příprava přírodovědné soutěže pro žáky I. stupně, ve spolupráci s Odborem životního prostředí KÚ Zlín, ZŠ Mysločovice firmou MRB Sazovice, spol. s r.o. a Obcemi Sazovice a Mysločovice se pokusit vybudovat naučnou stezku podél cyklostezky vedoucí ze Sazovic do Mysločovic-ekosystémy Pole, Louka, Voda)

Vzdělávací oblast : Člověk a jeho svět Vyučovací předmět :

Vlastivěda (Vl)

Charakteristika vzdělávací oblasti: Vyučovací předmět vlastivěda zahrnuje ve 4. a 5. ročníku učivo zeměpisné a historické. Zeměpisné učivo navazuje na poznatky z prvouky. Od pozorování nejbližšího okolí bydliště a školy přecházejí žáci k zeměpisnému pozorování svého kraje a republiky až po její začlenění do Evropy. Učí se pracovat s plánkem a mapou, orientují se v nich. Při výuce využívají svých zkušeností z cestování a výletů. Učivo doplňují o vycházky. Dějepisné vyučování je spojováno s četbou a ilustracemi historických čítanek, stručným vyprávěním důležitých událostí a orientací na časové přímce. Výuku doplňují návštěvy muzeí, výstav a významných místních historických památek. Žáci poznávají zvyky a tradice regionu. Vlastivěda je vyučována jako samostatný vyučovací předmět ve 4. ročníku s časovou dotací: 4. ročník

1hodina/týdně

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme (Vl) Lidé kolem nás Lidé a čas (Vl) Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví

Cílové zaměření vzdělávací oblasti: Utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti Orientace ve světě informací, časové i místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací Rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, pojmenovávání pozorovaných skutečností, projevení vlastního názoru Poznání a chápání rozdílů mezi lidmi, tolerantní chování a jednání na základě společně vytvořených nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití Samostatné a sebevědomé vystupování, bezproblémová komunikace Utváření ohleduplného vztahu k přírodě, kulturním výtvorům, hledání možnosti aktivního uplatnění při jejich ochraně Přirozené vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě samému a okolí Objevování a poznávání okolního světa Poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých

Očekávané výstupy: Místo, kde žijeme 2. období žák - určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu - určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě - rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí - vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického - zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích - rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

Lidé a čas - racuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy - využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek - rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik - srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik - objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

Formy a metody realizace: Formy – individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, ITV, projektové vyučování, beseda, exkurze, muzea a vzdělávací instituce Metody – motivační rozhovor, pozorování, didaktické hry, problémové vyučování, praktická měření a odhad, vyhledávání informací na internetu, integrovaná tematická výuka, práce na PC a interaktivní tabuli, Místo realizace – třída, škola a její okolí, obec a její okolí Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení

- umožňujeme žákům objevovat a poznávat vše, co je zajímá, co se jim líbí a v čem by mohli v budoucnu uspět - nabízíme možnosti k vyhledávání a třídění informací - umožňujeme žákům samostatně pozorovat a experimentovat - vedeme žáky k poznávání podstaty zdraví a upevňování preventivního chování - učíme žáky jednat v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti, i zdraví a bezpečnosti druhých - vedeme žáky k práci s encyklopediemi, využívání a třídění poznatků z internetu

Kompetence k řešení problému - vedeme žáky k samostatnému řešení problémů, vhodným způsobům řešení, užívání logických postupů při řešení problémů - umožňujeme žákům kriticky myslet - nabízíme žákům dostatek možností k vyhledávání informací vhodných k řešení problému, k využití získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení - vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů

Kompetence komunikativní - nabízíme žákům dostatek možností k rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech - vedeme žáky k formulování a vyjadřování vlastních myšlenek a názorů - umožňujeme žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života

Kompetence sociální a personální - vedeme žáky k vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu - vedeme žáky k upevňování dobrých mezilidských vztahů k podpoře sebedůvěry a samostatnému rozvoji - umožňujeme žákům podílet se na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a tato pravidla respektovat

Kompetence občanské - vedeme žáky k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí, vzájemné pomoci - utváříme u žáků ohleduplný vztah k přírodě i kulturním výtvorům a nabízíme možnost aktivního uplatnění při jejich ochraně - umožňujeme žákům orientovat se ve světě informací a v časovém a místním propojování historických, zeměpisných a kulturních informací

Kompetence pracovní - vedeme žáky k udržování pořádku na pracovním místě, samostatné přípravě jednoduchých pomůcek - nabízíme dostatek příležitostí k poznávání různých oborů lidské činnosti Průřezová témata : Osobnostní a sociální výchova - sebepoznání a sebepojetí - seberegulace a sebeorganizace - mezilidské vztahy, kooperace - poznávání lidí - komunikace - hodnoty, postoje, praktická etika

Výchova demokratického občana - občan, společnost, stát - formy participace občanů v politickém životě - principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech - Evropa a svět nás zajímá (rodinné příběhy, naši sousedé, život dětí v jiných zemích)

Multikulturní výchova - Kulturní diferenciace - Lidské vztahy (právo všech lidí žít společně, pravidla slušného chování, jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti solidarita, tolerance, osobní přispění k začlenění žáků z odlišného prostředí)

Projekty: Evropa a my – čtyřletý projekt (multikulturní výchova, jazyková výchova, zábavnou interaktivní formou získávají žáci poznatky o našich sousedních státech a dalších zemích Evropy, seznamují se s jazyky, kterými se v těchto zemích mluví, zvyky, tradičními pokrmy apod.) Řemesla v obci – dvouletý projekt (ve spolupráci s obcí, místním muzeem a kronikářkou obce zmapovat tradiční řemeslnou výrobu v obci v minulosti, ukázky práce lidových výrobců, vytvoření souboru pracovních listů pro žáky, využití ve výuce v rámci mezipředmětových přesahů)

Vzdělávací oblast :

Umění a kultura

Vyučovací předmět :

Hudební výchova (HV)

Charakteristika vzdělávací oblasti : Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné vnímání světa - osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti i vnívavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky. Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a jazykem hudebního a výtvarného umění. Učí se s nimi tvořivě pracovat, využívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Seznamují se s vybranými uměleckými díly, směry i osobnostmi.

Charakteristika vyučovacího předmětu : Hudební výchova je vyučována jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 1 vyučovací hodiny týdně v každém ročníku : 1.ročník

1 hodina

2.ročník

1 hodina

3.ročník

1 hodina

4.ročník

1 hodina

Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. Hudební činnosti se vzájemně prolínají a působí na rozvoj hudebních schopností a dovedností žáků, pomáhají utvářet pozitivní vztah žáka k hudbě i jejím výrazovým prostředkům. Hudební výchova zahrnuje činnosti :

Vokální činnosti - jejich obsahem je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu žáka, důraz je kladen na vytvoření správných pěveckých návyků. Instrumentální činnosti – obsahem je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební produkci. Hudebně pohybové činnosti – jejich obsahem je ztvárnění hudby pomocí tance, pohybu a gest. Poslechové činnosti – obsahem je vnímání znějící hudby, žák poznává různé hudební žánry a styly, učí se hudbě rozumět. Cílové zaměření vzdělávací oblasti : Pochopení umění jako způsobu poznání a svébytného prostředku komunikace

Chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti Rozvíjení tvůrčího potenciálu žáka na základě subjektivního vnímání a prožívání, uplatňování vlastní tvořivosti a nápadů, vyjadřování osobních pocitů, prožitků a postojů Utváření tolerantního přístupu k různorodým kulturám a jejich uměleckým hodnotám Obohacování emocionálního života žáka

Očekávané výstupy : 1.období žák - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase - rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních forem - využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře - reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie - rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazové tempové a dynamické změny v proudu znějící hudby - rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a vokálně instrumentální

2.období - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti - realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností (zpěvem, hrou, tancem) jednoduchou melodii či píseň zapsanou pomocí not - využívá na základě svých hudebních schopností a dovedností jednoduché, případně složitější hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci jednoduchých motivů skladeb a písní - rozpozná hudební formu jednoduché písně či skladby - vytváří v rámci svých individuálních dispozic elementární hudební improvizace

jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí

- rozpozná v proudu znějící hudby některé z užitých hudebních výrazových prostředků, upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické i zřetelné harmonické změny - ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních kroků, na základě individuálních schopností a dovedností vytváří pohybové improvizace Formy a metody realizace :

Formy – vyučovací hodina, individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce, divadelní představení – hudební pohádka, koncert, beseda, výstava, hudební tvořivá dílna, projekty a ITV Metody – motivační rozhovor, pozorování hudebních nástrojů, vypravování, poslechové činnosti, dramatizace, didaktické hry, video a audioukázky, vyhledávání informací v encyklopediích a na internetu, práce se zpěvníky, notovým materiálem, využívání Orffova instrumentáře Místo realizace – třída, škola, výuka mimo školu - výstava, koncert, divadlo apod. Výchovné a vzdělávací strategie : Kompetence k učení - zařazováním rozmanitých aktivit a receptivních činností motivujeme a aktivizujeme žáky k zájmu o vzdělávání, k zájmu o hudbu a zpěv - respektujeme a podporujeme žákovu individualitu a kreativitu - seznamujeme žáky s vybranými hudebními skladateli, uměleckými směry a žánry, uměleckými díly

Kompetence k řešení problémů - umožňujeme žákům sebevyjádření (hrou na hudební nástroj, zpěvem, tancem) na dané téma

Kompetence komunikativní - vedeme žáky k vyjádření svých pocitů k hudbě - rozvíjíme u žáků slovní zásobu rovněž prostřednictvím odborné terminologie (přiměřeně k jejich věku)

Kompetence sociální a personální - vedeme žáky k vzájemné spolupráci při společných činnostech - vedeme žáky k respektování odlišného vnímání i názorů na různá hudební díla a hudební žánry a styly - vedeme žáky k hodnocení i sebehodnocení práce své i ostatních

Kompetence občanské - seznamováním s uměleckými díly pomáháme žákům vytvořit si kladný postoj k umění, národnímu i světovému - podněcujeme žáky k tvořivé činnosti, společně připravujeme besídky a vystoupení pro rodiče i veřejnost - vedeme žáky k reprezentaci školy na veřejnosti - podporujeme účast žáků v pěveckých a hudebních soutěžích

Kompetence pracovní - hrou na Orffovy rytmické a melodické nástroje a na další nástroje rozvíjíme u žáků dovednosti v zacházení s těmito hudebními nástroji

Průřezová témata : Osobnostní a sociální výchova - rozvoj schopností poznávání (sebepoznání, sebepojetí, seberegulace, sebeorganizace) - psychohygiena, kreativita

Multikulturní výchova - mezilidské vztahy - svátky, tradice, jiné kultury

Projekty, ITV: Vánoce (zvykosloví, koledy), Velikonoce (obchůzkové jarní zvyky – klapotání, obchůzka s májkem), Evropa a my (hudba evropských národů)

Vzdělávací oblast :

Umění a kultura

Vyučovací předmět :

Výtvarná výchova (VV)

Charakteristika vzdělávací oblasti : Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné vnímání světa - osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti i vnívavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky. Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a jazykem hudebního a výtvarného umění. Učí se s nimi tvořivě pracovat, využívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Seznamují se s vybranými uměleckými díly, směry i osobnostmi.

Charakteristika vyučovacího předmětu : Výtvarná výchova je vyučována jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 2 vyučovacích hodin týdně v každém ročníku : 1.ročník

2 hodiny

2.ročník

2 hodiny

3.ročník

2 hodiny

4.ročník

2 hodiny

V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech - vnímání, tvorbě a interpretaci. Tvůrčími činnostmi založenými na experimentování žáka, vyjádření jeho originality, pocitů a prožitků jsou: Rozvíjení smyslové citlivosti Uplatňování subjektivity Ověřování komunikačních účinků Cílové zaměření vzdělávací oblasti : Pochopení umění jako způsobu poznání a svébytného prostředku komunikace Chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti Rozvíjení tvůrčího potenciálu žáka na základě subjektivního vnímání a prožívání, uplatňování vlastní tvořivosti a nápadů, vyjadřování osobních pocitů, prožitků a postojů Utváření tolerantního přístupu k různorodým kulturám a jejich uměleckým hodnotám Očekávané výstupy :

1.období žák - rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty), porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ - v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti, uplatňuje přitom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace - vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky - interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření, odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností - na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

2.období - při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) - užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku, v plošném vyjádření linie a barevné plochy, v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup, v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlasnímu tělu i jako nezávislý model - při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, které mají komunikační účinky na jeho nejbližší sociální vztahy - nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly, uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě - osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření, pro vyjádření nových a neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění) - porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace - nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

Formy a metody realizace : Formy – vyučovací hodina, individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, vycházka, beseda, výstava, návštěva muzeí, výtvarné tvořivé dílny, projekty, ITV Metody – motivační rozhovor, pozorování předmětů a přírodnin, vypravování, poslechové činnosti, dramatizace, didaktické hry, videoukázky, knihy a knižní předlohy, vyhledávání informací v encyklopediích a na internetu

Místo realizace – třída, školní zahrada, okolí školy, výuka mimo obec-výstava, muzeum apod.

Výchovné a vzdělávací strategie : Kompetence k učení - vhodnou motivací vedeme k aktivnímu vizuálně obraznému vyjádření - motivaci pro další učení podporujeme u žáků pozitivním hodnocením - umožňujeme žákům zažít úspěch - u časově náročnějších technik postupujeme k dosažení cíle pomocí dílčích kroků za dodržení daného pracovního postupu - pracujeme a využíváme zkušenosti a zážitky žáků, které aktivizují jejich zájem a tvořivost - respektujeme a podporujeme žákovu individualitu v jeho výtvarném vyjádření - seznamujeme žáky s různými autory, uměleckými slohy, uměleckými díly, výtvarnými technikami

Kompetence k řešení problémů - umožňujeme žákům vlastní výtvarné vyjádření různými technikami (volba techniky, formátu, námětu) - hledáme a experimentujeme s barvou, tvarem, linií apod.

Kompetence komunikativní - umožňujeme žákům sebevyjádření nonverbálními i verbálními prostředky - vedeme žáky k vyjádření svých pocitů k různým výtvarným dílům - rozvíjíme u žáků slovní zásobu rovněž prostřednictvím odborné terminologie (přiměřeně k jejich věku)

Kompetence sociální a personální - vedeme žáky k vzájemné spolupráci při společných dílech - vedeme žáky k respektování odlišného vnímání i názorů na různá výtvarná vyjádření - vedeme žáky k hodnocení i sebehodnocení práce své i ostatních

Kompetence občanské - seznamováním s uměleckými díly pomáháme žákům vytvořit si kladný postoj k umění, k tvorbě národních i světových umělců (malířů, sochařů, ilustrátorů)

- vytvářením estetického prostředí ve škole vedeme žáky k respektování určitých hodnot a estetických požadavků na společné prostředí školy - podporujeme účast žáků ve výtvarných soutěžích

Kompetence pracovní - zařazováním škály technik a činností vedeme žáky k samostatnosti, k dodržování pracovních postupů a pracovní kázni při práci s různými materiály, pomůckami a nářadím - vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci

Průřezová témata : Osobnostní a sociální výchova - rozvoj schopností poznávání (sebepoznání, sebepojetí, seberegulace, sebeorganizace) - psychohygiena, kreativita

Enviromentální výchova - přírodní společenstva, ekosystémy - vztah člověka k životnímu prostředí, ochrana přírody

Multikulturní výchova - mezilidské vztahy - svátky

Projekty, ITV: Vánoce, Velikonoce, sv. Václav, Evropa a my (kultura, architektura)

Vzdělávací oblast :

Umění a kultura

Vyučovací předmět :

Výtvarná výchova (VV)

Charakteristika vzdělávací oblasti : Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné vnímání světa - osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti i vnívavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky. Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a jazykem hudebního a výtvarného umění. Učí se s nimi tvořivě pracovat, využívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Seznamují se s vybranými uměleckými díly, směry i osobnostmi.

Charakteristika vyučovacího předmětu : Výtvarná výchova je vyučována jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 2 vyučovacích hodin týdně v každém ročníku : 1.ročník

2 hodiny

2.ročník

2 hodiny

3.ročník

2 hodiny

4.ročník

2 hodiny

V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech - vnímání, tvorbě a interpretaci. Tvůrčími činnostmi založenými na experimentování žáka, vyjádření jeho originality, pocitů a prožitků jsou:

Rozvíjení smyslové citlivosti Uplatňování subjektivity Ověřování komunikačních účinků

Cílové zaměření vzdělávací oblasti : Pochopení umění jako způsobu poznání a svébytného prostředku komunikace Chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti Rozvíjení tvůrčího potenciálu žáka na základě subjektivního vnímání a prožívání, uplatňování vlastní tvořivosti a nápadů, vyjadřování osobních pocitů, prožitků a postojů Utváření tolerantního přístupu k různorodým kulturám a jejich uměleckým hodnotám

Očekávané výstupy : 1.období žák - rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty), porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ - v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti, uplatňuje přitom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace - vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky - interpretuje podle svých schopností různá vizuálně obrazná vyjádření, odlišné interpretace porovnává se svojí dosavadní zkušeností - na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil 2.období - při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné) - užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu k celku, v plošném vyjádření linie a barevné plochy, v objemovém vyjádření modelování a skulpturální postup, v prostorovém vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k vlasnímu tělu i jako nezávislý model - při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, které mají komunikační účinky na jeho nejbližší sociální vztahy - nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly, uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě - osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného vyjádření, pro vyjádření nových a neobvyklých pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje prostředky (včetně prostředků a postupů současného výtvarného umění) - porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace - nalézá a do komunikace v sociálních vztazích zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

Formy a metody realizace : Formy – vyučovací hodina, individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, vycházka, beseda, výstava, návštěva muzeí, výtvarné tvořivé dílny, projekty, ITV Metody – motivační rozhovor, pozorování předmětů a přírodnin, vypravování, poslechové činnosti, dramatizace, didaktické hry, videoukázky, knihy a knižní předlohy, vyhledávání informací v encyklopediích a na internetu

Místo realizace – třída, školní zahrada, okolí školy, výuka mimo obec-výstava, muzeum apod. Výchovné a vzdělávací strategie : Kompetence k učení - vhodnou motivací vedeme k aktivnímu vizuálně obraznému vyjádření - motivaci pro další učení podporujeme u žáků pozitivním hodnocením - umožňujeme žákům zažít úspěch - u časově náročnějších technik postupujeme k dosažení cíle pomocí dílčích kroků za dodržení daného pracovního postupu - pracujeme a využíváme zkušenosti a zážitky žáků, které aktivizují jejich zájem a tvořivost - respektujeme a podporujeme žákovu individualitu v jeho výtvarném vyjádření - seznamujeme žáky s různými autory, uměleckými slohy, uměleckými díly, výtvarnými technikami

Kompetence k řešení problémů - umožňujeme žákům vlastní výtvarné vyjádření různými technikami (volba techniky, formátu, námětu) - hledáme a experimentujeme s barvou, tvarem, linií apod.

Kompetence komunikativní - umožňujeme žákům sebevyjádření nonverbálními i verbálními prostředky - vedeme žáky k vyjádření svých pocitů k různým výtvarným dílům - rozvíjíme u žáků slovní zásobu rovněž prostřednictvím odborné terminologie (přiměřeně k jejich věku)

Kompetence sociální a personální - vedeme žáky k vzájemné spolupráci při společných dílech - vedeme žáky k respektování odlišného vnímání i názorů na různá výtvarná vyjádření - vedeme žáky k hodnocení i sebehodnocení práce své i ostatních

Kompetence občanské - seznamováním s uměleckými díly pomáháme žákům vytvořit si kladný postoj k umění, k tvorbě národních i světových umělců (malířů, sochařů, ilustrátorů) - vytvářením estetického prostředí ve škole vedeme žáky k respektování určitých hodnot a estetických požadavků na společné prostředí školy

- podporujeme účast žáků ve výtvarných soutěžích Kompetence pracovní - zařazováním škály technik a činností vedeme žáky k samostatnosti, k dodržování pracovních postupů a pracovní kázni při práci s různými materiály, pomůckami a nářadím - vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci

Průřezová témata : Osobnostní a sociální výchova - rozvoj schopností poznávání (sebepoznání, sebepojetí, seberegulace, sebeorganizace) - psychohygiena, kreativita

Enviromentální výchova - přírodní společenstva, ekosystémy - vztah člověka k životnímu prostředí, ochrana přírody

Multikulturní výchova - mezilidské vztahy - svátky

Projekty, ITV: Vánoce, Velikonoce, sv. Václav, Evropa a my (kultura, architektura)

Vzdělávací oblast :

Člověk a svět práce

Vyučovací předmět:

Pracovní výchova (PV)

Charakteristika vzdělávací oblasti : Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Žáky učí pracovat s různými materiály, osvojovat si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí je plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci.

Je vyučován jako samostatný vyučovací předmět Pracovní výchova v 1. – 4. ročníku s časovou dotací 1 vyučovací hodiny týdně v každém ročníku : 1.ročník

1 hodina

2.ročník

1 hodina

3.ročník

1 hodina

4.ročník

1 hodina

Na I. stupni je rozdělen do čtyř tematických okruhů : Práce s drobným materiálem Konstrukční činnosti Pěstitelské práce Příprava pokrmů Cíle zaměření vzdělávací oblasti: Vytváření pozitivního vztahu k práci a odpovědnost za kvalitu práce své i práce společné Osvojení základních pracovních dovedností a návyků Vedení k organizaci a plánování práce, k bezpečnosti při práci Vedení k používání vhodných pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek ve výuce i praktickém životě Objektivní poznávání okolního světa, vytváření postojů k životnímu prostředí i lidské práci Postupné vedení k vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů Uplatňování vlastní tvořivosti a nápadů Očekávané výstupy:

Práce s drobným materiálem 1.období žák - vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů - pracuje podle slovního návodu a předlohy 2.období - vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu - využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic - volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu - udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

Konstrukční činnosti 1.období žák - zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

2.období - provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž - pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu - dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

Pěstitelské práce 1.období žák - provádí pozorování přírody, zaznamená a zhodnotí výsledky pozorování - pečuje o nenáročné rostliny

2.období - provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování

- ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové a jiné rostliny - volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní - dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

Příprava pokrmů 1.období žák - připraví tabuli pro jednoduché stolování - chová se vhodně při stolování

2.období - orientuje se v základním vybavení kuchyně - připraví samostatně jednoduchý pokrm - dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování - udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni

Formy a metody realizace : Formy – individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, vycházka, beseda, exkurze, výstava, návštěva muzeí, tvořivé dílny, projekty Metody – motivační rozhovor, pozorování, vypravování, poslechové činnosti, dramatizace, didaktické hry, videoukázky, problémové vyučování, vyhledávání informací v encyklopediích a na internetu, integrovaná tematická výuka Místo realizace – třída, škola, školní zahrada, obec-muzeum, příp. výuka mimo obec-výstava, exkurze apod.

Výchovné a vzdělávací strategie : Kompetence k učení - vedeme žáky k dodržování správných technologických postupů (včetně výběru materiálu, pracovních nástrojů apod.) - seznamujeme žáky s různými materiály, jejich vlastnostmi a využitím - učíme žáky využívat získané vědomosti a dovednosti v praktickém životě - učíme je poznávat tradiční řemesla a technologie

Kompetence k řešení problémů - učíme žáky pracovat s návodem - úkoly zadáváme tak, aby žáci sami volili různé pracovní postupy (rozvoj myšlení, kreativity)

Kompetence komunikativní - vedeme žáky k užívání správné terminologie a vyjadřování (při popisu pracovního postupu) - vedeme žáky k vzájemné komunikaci při práci ve dvojici, ve skupině - vedeme žáky k hodnocení i sebehodnocení

Kompetence sociální a personální - vedeme žáky k vzájemné spolupráci a pomoci - učíme žáky správným postupům při poskytnutí první pomoci v případě drobného poranění

Kompetence občanské - vedeme žáky k vytváření pozitivních postojů k lidské práci a vytvořeným hodnotám - vedeme žáky k vytrvalosti, pečlivosti a dokončení práce - vedeme žáky k poznávání tradic, tradičních řemesel i zemědělských postupů

Kompetence pracovní - vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci, k dodržování správných technologických postupů - učíme žáky správně a bezpečně používat různé pracovní nástroje - vytváříme u žáků pozitivní vztah k práci - učíme žáka, aby si dokázal práci správně rozvrhnout - vedeme žáky k organizaci a udržování pořádku na svém pracovním místě

Průřezová témata : Osobnostní a sociální výchova - poznávání lidí, mezilidské vztahy

- rozvoj schopností poznávání (sebepoznání, sebepojetí), komunikace a spolupráce - seberegulace, sebeorganizace - psychohygiena, kreativita

Výchova demokratického občana - zodpovědnost za své chování a jednání - pravidla správného stolování - vzájemná pomoc a spolupráce - utváření hodnot a postojů

Enviromentální výchova - vztah člověka k životnímu prostředí, ochrana přírody

Multikulturní výchova - lidové zvyky, tradice a řemesla - utváření vztahu k vlastní identitě i ostatním kulturám

Projekty : Evropa a my – čtyřletý projekt (multikulturní výchova, jazyková výchova, zábavnou interaktivní formou získávají žáci poznatky o našich sousedních státech a dalších zemích Evropy, seznamují se s jazyky, kterými se v těchto zemích mluví, zvyky, tradičními pokrmy apod.)

Řemesla v obci – dvouletý projekt (ve spolupráci s obcí, místním muzeem a kronikářkou obce zmapovat tradiční řemeslnou výrobu v obci v minulosti, ukázky práce lidových výrobců, vytvoření souboru pracovních listů pro žáky, využití ve výuce v rámci mezipředmětových přesahů)

Sedmikráska – tříletý projekt (zaměřený na environmentální výchovu, třídění odpadů, sběry a zpracování druhotných surovin - exkurze, besedy - s myslivci, včelaři, ochránci přírody, DDM Astra Zlín, Ekocentrem Čtyřlístek, veterinárním lékařem, spolupráce s okolními školami, organizační příprava přírodovědné soutěže pro žáky I. stupně, ve spolupráci s Odborem životního prostředí KÚ Zlín, ZŠ Mysločovice firmou MRB Sazovice, spol. s r.o. a Obcemi Sazovice a Mysločovice se pokusit vybudovat naučnou stezku podél cyklostezky vedoucí ze Sazovic do Mysločovic - ekosystémy Pole, Louka, Voda)

Vánoce, Velikonoce – zvykosloví, tradiční řemesla

7.Nepovinný předmět: Náboženství

Časová dotace: 1 hodina /týdně

Charakteristika vyučovacího předmětu:

Náboženství se vyučuje ve škole jako nepovinný předmět, pokud se do něho přihlásí alespoň 7 žáků v daném školním roce. Předmět Náboženství se vyučuje ve smíšené skupině, kterou navštěvují žáci 1. – 4. ročníku. Pracovně právní vztah pedagogického pracovníka způsobilého vyučovat Náboženství je stanoven dohodou o provedení práce. Nepovinný předmět Náboženství se orientuje na obecně lidské jevy, jako jsou důvěra, vděčnost, odpuštění, radost, štěstí, ochota pomoci nebo schopnost tušení dimenzí, které člověka přesahují. V tomto pojetí kultivuje duchovní rozměr osobnosti, který je vlastní každému člověku, a to v duchu římskokatolického náboženství. Zachovává princip vzájemného vztahu mezi současným životem a vírou předávanou tradicí, inspiruje a udržuje dialog mezi oběma rovinami.

Strategie k rozvíjení klíčových kompetencí pro 1. - 3. ročník Kompetence k učení - žák na základě učební látky získává schopnost promýšlet události svého života - pozoruje a kriticky posuzuje výsledky svého jednání pro výchovu svědomí - třídí informace a na základě jejich propojení je efektivně využívá v procesu učení a ve svém praktickém křesťanském životě.

Kompetence k řešení problémů vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni - učí se kritickému myšlení, s ohledem na věk a schopnosti činí rozhodnutí, obhajobu - a zodpovědnost

Kompetence komunikativní - vyjadřuje svůj názor, projev výtvarně - rozlišuje různé typy textů a záznamů, obrazových materiálů a jiných komunikačních prostředků

Kompetence sociální a personální -

zaměřuje se na skutečnost, že člověk je Bohem přijímán a milován

-

uvědomuje si, že patří do konkrétní sociální skupiny

-

přispívá k diskusi v malé skupině

-

spolupracuje s druhými i při řešení daného úkolu

Kompetence pracovní -

používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a pomůcky

-

dodržuje vymezená pravidla, plní své povinnosti

Kompetence občanské - snaží se vcítit do situace ostatních lidí - zaměřuje se na sociální rozměr víry a hříchu - je si vědom práv a povinností ve škole i mimo ni

Strategie k rozvíjení klíčových kompetencí pro skupinu 4. ročník Kompetence k učení - vyhledává a třídí informace a efektivně je využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě - pozoruje a vnímá události svého života a zpracovává je jako životní zkušenost - poznává smysl a cíl učení - hodnotí sebe i ostatní

Kompetence k řešení problémů - příkladem biblických postav vnímá a řeší nejrůznější problémové situace - učí se vlastnímu úsudku

Kompetence komunikativní

- formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory - využívá informační a komunikační prostředky pro komunikaci s okolním světem

Kompetence sociální a personální - vytváří si představu o sobě samém - přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy - respektuje jiný názor na základě seznámení s evangelním blahoslavenstvím - v případě potřeby dokáže poskytnout pomoc nebo o ni požádat

Kompetence pracovní - rozvíjí svou kreativitu - využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech pro budoucí život

Kompetence občanské - je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

Náboženství- průřezová témata OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA MEDIÁLNÍ VÝCHOVA MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROBSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

TÉMATA: 1.-3. ročník Kdo jsem já a život ve společenství Objevení smyslu adventu a Vánoc Porozumění náboženské formě řeči Bible na příbězích Ježíšova života Uvedení do období postní doby a slavnosti Velikonoc, kdy křesťané slaví vítězství života nad smrtí

Stvoření světa a první hřích člověka Evangelijní příběhy Ježíšova života Proniknutí do liturgie postní a velikonoční doby následování Ježíše svým životem Desatero Mše svatá Společenství církve zve na hostinu

TÉMATA: 4. ročník Bible, průvodce naším životem Advent a Vánoce, cesta ke světlu a prožívání přítomnosti Ježíš povzbuzuje na cestě do Božího království Vzrůstání do společenství církve shromážděné kolem Ježíše Objevení domova a vyjití na cestu k Bohu Dobrota a láska- naslouchání k člověku Objevení Ježíše skrze svátosti Objevení velikonočního tajemství skrze utrpení a smrt Šíření křesťanství v Evropě

VÝSTUPY: 3. ročník Žák na konci roku: 1. spolupracuje s vyučujícím, objevuje společný život s místní křesťanskou obcí a svými vrstevníky 2. poznává a praktikuje základní pravidla pro komunikaci s Bohem a pro vzájemné soužití mezi lidmi a dokáže rozlišit lidský rozměr člověka a duchovní rozměr člověka 3. chápe, že svátost smíření a svátost eucharistie (mše) je dar pro člověka, a proto využívá její význam pro osobní život 4. je pozorný vůči morálním konfliktům v rozsahu svých dětských zkušeností a konfrontuje se v nich s Desaterem 5. chápe Desatero jako pravidla, která pomáhají ke šťastnému životu 6. rozumí svátosti mše jako setkání s Kristem a zaujímá postoj ke Kristově přítomnosti v eucharistii 7. umí se připravit na přijetí svátosti smíření a přijímá její účinky

VÝSTUPY: 4. ročník

1. je schopen odpovědět na životní výzvy- podle příkladu Ježíše a životem ve společenství církve spoluvytvářející tento svět 2. je otevřený pro spolupráci v místním regionu 3. je schopen si klást otázky, řešení hledá nejen v plnosti možnosti seberealizace, ale uvědomuje svoji ohraničenost a své vlastní rozpory 4. nachází řešení a odpovídá na výzvy svého života skrze základní existenciální zkušenost s otevřeností pro jejich náboženskou hloubku 5. chápe základní historické souvislosti vzniku a rozvoje křesťanských slavností a svátků, národních světců a je otevřený k přijetí příkladu z jejich života 6. chápe základní rozdíly v učení různých křesťanských církví; získává toleranci k lidem majícím jiné náboženské smýšlení

8. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

8.1. Obecná pravidla pro hodnocení žáka    

 







Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi. Učitel je povinen oznámit žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodnit a poukázat na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek ihned, výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů po jejich dokončení. Při hodnocení klade učitel důraz i na žákovo sebehodnocení. Při dlouhodobějším pobytu žáka v zařízeních, která rovněž zajišťují jeho vzdělávání, je učitel povinen respektovat známky, které žák v tomto zařízení získal, a zahrnout je do celkové klasifikace. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení, pokud negativní hodnocení žáka není způsobeno dlouhodobým nebo opakovaným neplněním základních školních povinností. Problémy a skutečnosti týkající se hodnocení a klasifikace vyžadující zvláštní zřetel projednají učitelé s ředitelem školy, popřípadě je přednesou na pedagogické radě. Učitelé zvolí takovou formu, aby nedošlo při řešení k nebezpečí z prodlení. Případné zaostávání žáků v učení a problémy v jejich chování a prospěchu se projednávají na pedagogické radě. Vyučující sdělí výsledky žákovi a prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími na pedagogické radě. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a obecných norem chování. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

8.2. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

1.

Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a jejich zákonní zástupci byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání.

2.

Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

3.

O způsobu hodnocení žáků rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů.

4.

Způsob hodnocení žáka souvisí také s případným doporučením školského poradenského zařízení. O použití jiného způsobu hodnocení žáka (např. u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami) rozhodne ředitel školy na základě písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Tato žádost musí být podána nejpozději v prvním měsíci každého pololetí.

5.

Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

6.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval.

7.

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Na vysvědčení se uvádí místo hodnocení slovo „nehodnocen/a“.

8.

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

9.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl a opakuje ročník. Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo “nehodnocen/a“.

10. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

11. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ji ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

12. Pokud má zákonný zástupce žáka individuálně vzdělávaného pochybnosti o správnosti jeho hodnocení, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.

13. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel.

14. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto řádem.

Základní vzdělávání – hodnocení chování žáka

Výchovná opatření – pochvaly

1. Ředitel školy může na základě vlastního nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádnou úspěšnou práci. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamenává do katalogového listu žáka a na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Pochvalu zaznamená třídní učitel do katalogového listu žáka.

Výchovná opatření – opatření k posílení kázně

Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy.

Napomenutí třídního učitele Napomenutí ukládá třídní učitel za opakované drobné porušování školního řádu, občasné zapomínání a občasné neplnění povinností. Zákonným zástupcům je napomenutí oznámeno prostřednictvím zápisu v žákovské knížce.

Důtky se ukládají za jednorázová porušení pravidel nebo souhrnně za čtvrtletí za opakované porušování školního řádu, zapomínání, špatnou pracovní morálku či neplnění povinností. Důtky slouží jako upozornění na problémy žáka s dodržováním pravidel, které by později mohly vést v závažnějších případech i ke snížené známce z chování.

Důtka třídního učitele Důtku třídního učitele ukládá třídní učitel za jednorázové závažnější porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování nebo za časté zapomínání a občasné neplnění povinností po předchozím projednání s vyučujícími, kteří daného žáka učí, a to bezprostředně po přestupku. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. O uložení důtky třídního učitele jsou zákonní zástupci žáka informováni zápisem v žákovské knížce.

Důtka ředitele školy Důtku ředitele školy ukládá ředitel školy za hrubé jednorázové porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování či velmi časté zapomínání, špatnou pracovní morálku a neplnění povinností na základě návrhu třídního učitele, který ho nejdříve projednal s vyučujícími, kteří žáka učí, a po projednání v pedagogické radě. O uložení důtky jsou zákonní zástupci žáka informováni doporučeným dopisem.

Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

Udělení pochvaly nebo jiného ocenění (ŘŠ) a uložení napomenutí nebo důtky (TU, ŘŠ) se zaznamená do dokumentace školy. Zásady pro hodnocení chování Při návrhu uložení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlíží třídní učitel zejména: -

k závažnosti přestupku

-

k četnosti a opakování přestupku

-

k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky

-

k tomu, zda v předchozím klasifikačním období bylo již žákovi uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování

-

k charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka

-

za jeden přestupek se ukládá žákovi pouze jedno opatření pro posílení kázně

-

třídní učitel je povinen, pokud je to možné, včas a prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k uložení opatření k posílení kázně nebo ke snížení známky z chování

-

učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídního učitele o problémech žáka, které by mohly vést k uložení opatření pro posílení kázně nebo ke snížení známky z chování

8.3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Sebehodnocení je důležitou součástí procesu hodnocení. Je jednou z výchovných metod. Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Žák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a ostatních spolužáků. Zapojování žáků do procesu hodnocení zajišťují pedagogičtí pracovníci, kteří vedou žáky k tomu, aby se při sebehodnocení učili používat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všímali si toho, co je významné a podstatné. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:    

co se mu daří co mu ještě nejde jak bude pokračovat dál proč tomu tak je

Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.

1. Sebehodnocení posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. 2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. 3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.

4. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval své výkony a výsledky. 5. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: - zodpovědnost - motivace k učení - sebedůvěra - vztahy v třídním kolektivu. 6. Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

8.4. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení

1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:

a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 - neuspokojivé.

Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle přijímá a dodržuje pravidla chování stanovená školním řádem. Projevuje pozitivní vztah ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Přispívá k utváření a upevňování příjemného pracovního prostředí. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly chování stanovenými ve školním řádu a s pravidly slušného chování. Žák se dopustí závažných přestupků proti školnímu řádu školy nebo takových provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jeho nebo jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. Žák se nesnaží své chyby napravit, není přístupný výchovnému působení.

O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitel školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí. 2. stupeň z chování může být udělen: - za opakovaně neomluvené hodiny, které odpovídají délce trvání maximálně 3 školních dnů, - za nevhodné chování ke spolužákům, které bude považováno za rizikové (jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka-slovní napadání, zastrašování, manipulace s věcmi a jejich ničení, fyzická agrese a násilné manipulační příkazy), - při opakovaném hrubém chování a vystupování k vyučujícím i ostatním zaměstnancům školy, - za krádež, - pokud žák přijde do školy nebo na akci pořádanou školou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, - pokud žák přinese do školy nebo na akci pořádanou školou alkoholické, omamné či návykové látky, - pokud bude ve škole či na akcích pořádaných školou kouřit, požívat alkoholické nápoje nebo jiné omamné látky.

3. stupeň z chování může být udělen: - za opakovaně neomluvené hodiny, jejichž počet bude přesahovat 3 školní dny, - za opakované nevhodné chování ke spolužákům, které bude považováno za rizikové (jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka-slovní napadání, zastrašování, manipulace s věcmi a jejich ničení, fyzická agrese a násilné manipulační příkazy), - za opakované hrubé chování či fyzické útoky vůči vyučujícím i ostatním zaměstnancům školy, - za opakovanou krádež, - pokud žák přijde opakovaně do školy nebo na akci pořádanou školou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, - pokud žák přinese opakovaně do školy nebo na akci pořádanou školou alkoholické, omamné či návykové látky, - pokud bude žák ve škole či na akcích pořádaných školou opakovaně kouřit, požívat alkoholické nápoje nebo jiné omamné látky.

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. 4. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

5. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3.

6. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl (a) s vyznamenáním, b) prospěl (a), c) neprospěl (a) d) nehodnocen (a).

7. Žák je hodnocen stupněm:

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré. V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola dle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e). b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.

8. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval(a).

9. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností, - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu.

1.Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný) Žák dosahuje očekávaných výstupů v ŠVP uceleně, přesně a úplně, ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák dosahuje očekávaných výstupů v ŠVP v podstatě uceleně, přesně a úplně ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v dosahování očekávaných výstupů v ŠVP mezery, zvláště v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v dosahování očekávaných výstupů v ŠVP závažné mezery, zejména v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si očekávané výstupy v ŠVP a požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní výchova. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii.

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb.

Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii

Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie.

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.

3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

4. Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

3. U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodne ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Tato žádost musí být podána nejpozději v prvním měsíci každého pololetí.

4. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

5. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení

Prospěch

Ovládnutí učiva 1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 – nedostatečný

neovládá

Myšlení 1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 – nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Vyjadřování 1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 – nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí 1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 – nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s dopomocí

Aktivita, zájem o učení 1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 – nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

8.5. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách

1. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu.

2. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ji ředitel školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad, dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitel školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitele školy nebo krajského úřadu. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.

3. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

4. Pokud má zákonný zástupce žáka individuálně vzdělávaného pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.

5. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

6. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

7. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí 1.

Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:

a)

ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání,

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

2.

Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

3.

Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

4.

Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků.

5.

Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.

6. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a)

předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel,

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c)

přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7.

Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojdeli k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná.

8.

Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

9.

O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

10. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona".

11. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.

Odlišnosti pro komisionální přezkoušení na základní škole a pro opravné zkoušky

1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

2. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

8.6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: -

soustavným diagnostickým pozorováním žáka soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami analýzou výsledků činnosti žáka konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických služeb - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

1.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

2.

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.

3.

Žák 2. až 4. ročníku základní školy musí mít z předmětů s převahou teoretického zaměření alespoň pět známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Z předmětů s převahou výchovného a praktického zaměření nejméně tři známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

4.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

5.

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

6.

O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

7.

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci a seznámit s ní žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

8.

Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogového listu žáka a dbá o jejich úplnost. Do katalogového listu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka.

9.

Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

10. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

11. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 20. listopadu a 20. dubnu.

12. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

13. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

14. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo informačním odpoledni, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

15. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

16. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10.dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva.

18. Třídní učitelé a výchovný poradce jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

19. Klasifikace chování

a)

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování žáka je dodržování pravidel chování včetně dodržování školního řádu během celého klasifikačního období.

b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

8.7. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

1. Dítětem/žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

2. Děti/žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.

3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

4. U žáka se specifickou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě se specifickou poruchou učení vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům

6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevycházím z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7. Klasifikace byla provázena hodnocením, t.j. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.

8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.

9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

10. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, pokud není zvláštním právním předpisem stanoveno jinak.

- Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka, a na obou stupních základní školy. - Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod. - Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími. - Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka. - Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě o psychologickém vyšetření. Volí takové způsoby prověřování znalostí žáka, ve kterých se co nejméně projevuje zdravotní postižení (např. doplňování jevů místo diktátů, ústní zkoušení místo písemných prací či naopak, zkrácený rozsah písemných prací,…). - Podle druhu postižení využívá speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.

8.8. Hodnocení nadaných žáků a žáků individuálně vzdělávaných

1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.

Přílohy ke školnímu vzdělávacímu programu

Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Od školního roku 2012/2013 jeden integrovaný žák – zdravotní postižení (sluch) – příloha 1, od školního roku 2013/2014 dva integrovaní žáci – zdravotní postižení (řeč) – příloha 2, SPU – příloha 3.