Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání ročník

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání 1.-5. ročník

2007

OBSAH 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE............................................................................................................................... 2 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY...................................................................................................................... 3 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP ............................................................................................................................ 5 4. UČEBNÍ PLÁN ............................................................................................................................................... 20 5. UČEBNÍ OSNOVY ......................................................................................................................................... 20 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY................................................................................ 21

1

1.IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

č.j. 778/2007

Název školy Adresa školy Ředitel Kontakty: Telefon Fax E-mail

Základní škola Turnov-Mašov,U Školy 56 Turnov-Mašov, U Školy 56, 511 01 Turnov Mgr. Stanislava Šmucrová 481 321 113 481 321 113 [email protected]

Zařazení do sítě škol IZO REDIZO IČO Zřizovatel

102 442 720 600 099 377 72742739

Město Turnov Antonína Dvořáka 335 511 01 Turnov

Kontakty: Telefon Fax E-mail: vedoucí odboru školství René Brož

481 366 111 481 366 112 [email protected]

Platnost dokumentu od:

27. 8. 2007

Podpis ředitele školy

Razítko školy 2

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Historie školy Škola v okrajové části města Turnova slavila v r. 2004 již 130 let.

2.1

Úplnost a velikost školy

Základní školu Turnov - Mašov, U Školy navštěvují děti nejen z okrajových částí města t.j Mašova, Pelešan, Kadeřavce, Valdštejnska, ale i okolních obcí Kacanov, ModřišicPodháje, Olešnice, Vyskře, Všeně. V současné době je škola pro 1. – 5. post. ročník. /kap 87 žáků/ Malý počet žáků ve třídách umožňuje individuální přístup k žákům vyžadujícím zvláštní péči, nadaným i integrovaným pro různá postižení. Zkušenosti máme s dětmi tělesně postiženými. Snažíme se být školou,kde nevládne anonymita, strach.Všichni se navzájem velmi dobře znají, komunikují, snaží se pomáhat si.

2.2

Vybavení školy Materiální vybavení školy

Škola je dobře vybavena učebnicemi i učebními pomůckami.Žákovská i učitelská knihovna se průběžně doplňuje. K dispozici žákům i učitelkám je 11 počítačů, 6 připojených k internetu. Prostorové vybavení školy Areál školy tvoří budova a školní zahrada s hřištěm, doskočištěm, oddechovým altánem a prolézačkami. Školní budova slouží 1. stupni. Jsou zde učebny a ředitelna, kabinety a šatna. Škola nemá svou vlastní kuchyň. Stravování je zajištěno v sousední MŠ Turnov-Mašov. Škola není bezbariérová. Nemáme vlastní tělocvičnu, hodiny Tv probíhají v tělocvičně TJ Sokol Mašov. Technické vybavení školy K dispozici žákům a učitelům je 11 počítačů, 6 připojených k internetu, dvě kopírky, tři tiskárny.

Hygienické vybavení školy 3

Pitný režim je zajištěn z MŠ v termosech s kohouty.Pro odpočinek je k dispozici školní družina, sportovní prolézačky s altánem, stůl na stolní tenis. Máme rekonstruované sociální zařízení. Ve výuce i v družině využíváme blízkost lesa.

2.3

Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogický sbor je stabilizovaný. Tvoří jej čtyři učitelky 1. st., ředitelka, vychovatelka ŠD. Učitelky mají kvalifikaci dyslektické asistentky. Prioritou vzdělávání na naší škole je vytváření pohody prostředí, zdravého učení a přátelského vztahu mezi žáky , učiteli a rodiči. Důraz je kladen na další vzdělávání pedagogických pracovníků, především v oblasti cizích jazyků a informačních technologií. Každý pedagog ovládá práci na PC, minimálně na úrovni Z a P(úvodní modul)

2.4 2.4 Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce Dlouhodobé projekty

Velikonoční dílna – vynášení Morény Vánoční dílna Vystoupení na vánočních trzích v Turnově Ekologické třídění odpadů Zdravé zuby Mezinárodní spolupráce Každoroční účast v mezinárodní výtvarné soutěži.

2.5

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, osobně či telefonicky dle přání rodičů (zák. zástupců). Spolupráce s Mateřskou školou v Mašově. Spolupráce s okolními málotřídními školami i úplnými ZŠ v Turnově.

4

Na základě zákona č. 561/2004 Sb.1 § 167 a §168 zřizovatel zřizuje Školskou radu. Rada školy je tříčlenná (jeden pedagog školy, jeden zástupce rodičů a jeden zástupce zřizovatele). Základem vzdělávání a výchova integrovaných žáků je úzká spolupráce s turnovskou pobočkou PPP Semily. V případě integrovaných žáků se specifickými postiženími škola spolupracuje se Speciálně pedagogickým centrem pro tělesně postižené v Liberci. V oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty škola spolupracuje se správou CHKO Český ráj v Turnově, s Technickými službami města Turnova a s odborem životního prostředí Města Turnova. V oblasti kulturních akcí spolupracuje škola s Městskou knihovnou Antonína Marka v Turnově, s Muzeem Českého ráje v Turnově a KCT Turnov . Ve sportu je výrazná spolupráce s turnovským Střediskem pro volný čas dětí a mládeže a Městskou sportovní. Ve spolupráci s rodiči je pořádán školní ples. O dění ve škole dává škola pravidelně vědět ve vývěsce, která je umístěna v ulici 5. května.

3. CHARAKTERISTIKA ŠVP Obsah: 1. zaměření školy 2. výchovné a vzdělávací strategie: společné postupy na úrovni školy, uplatňování ve výuce i mimo výuku, jimiž cíleně utváří a rozvíjí klíčové kompetence žákůů 3. výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 4. výuka žáků mimořádně nadaných 5. začlenění průřezových témat a jejich tématických okruhů, uvedení, v jakém ročníku, vyučování předmětu a jakou formou jsou tematické okruhy průřezových témat realizovány.

3.1 -

-

-

Zaměření školy

naučit žáky takovým znalostem a dovednostem, které budou dobře uplatnitelné v životě, tzn. méně encyklopedických poznatků a větší zaměření na činnostní učení s důrazem na praxi; zavádět do výuky efektivní metody výuky, jako je skupinové (kooperativní) a projektové vyučování, kterými vedeme žáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáležitosti a vzájemnému respektu; pro budoucí život v EU je nezbytné výrazně posílit výuku cizích jazyků; vést žáky k využívání komunikačních a informačních technologií, na úrovni 1. stupně. preferovat sportovní výchovu, vést žáky ke zdravému životnímu stylu; vést žáky k dodržování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu;

1

Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ze dne 24. září 2004 s platností od 1. ledna 2005.

5

-

stejnou péči věnovat všem žákům; klást důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny; provádět rozumnou integraci dětí zaostávajících, či jinak postižených, přímo ve třídách základní školy s ostatními dětmi; zaměřovat se i na žáky nadané.

6

3.2

Výchovné a vzdělávací strategie

Obecné vzdělávací cíle Cíl 1. Umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

Co představuje v životě školy a žáka a ve výuce Rozvoj postojů, dovedností a způsobů rozhodování metodami, které umožňují přímou zkušenost Dostatek informačních zdrojů a učebních impulsů (nabídek) - knihovna, Internet, exkurze Propojení informací se skutečným životem Samostatnost, organizace vlastní činnosti Vlastní úsudek, iniciativa, tvořivost, zodpovědnost Komunikační dovednosti, spolupráce, práce v týmu Poznávání vlastních možností Prezentace vlastních výsledků Tvořivost (práce na projektech) Účast na organizaci vzdělávání Práce v motivujícím prostředí Práce s přiměřeným učivem Hodnocení formou zpětné vazby Hodnocení za to, co žák zvládá, ne za to, co neumí Výuka bez situací nerovnosti a ponížení Stanovení dílčích cílů Zařazování metod, které podporují zvídavost Využívání kladného hodnocení Dobré výsledky podporují motivaci Osobní příklad

2. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

Poznatky nejsou žákům předkládány v hotové podobě Uplatňování mezipředmětových vztahů Objevování vzájemných vztahů a příčin přírodních, společenských a dalších jevů a dějů Přechod od frontálního vyučování k aktivizujícím metodám Praktická cvičení Uplatňování základních myšlenkových operací – srovnávání, třídění, analýza, syntéza, zobecňování, abstrakce Rozvíjení schopnosti logického uvažování Řešení problémů na základě kritického zhodnocení informací Podpora netradičních způsobů řešení

3. Vést žáky všestranné, účinné a otevřené komunikaci

Prostor pro střetávání a komunikaci různými formami (ústně, písemně, výtvarnými prostředky, pomocí technických prostředků atd.) 7

Dodržování etiky komunikace (věcnost, naslouchání, prostor pro různé názory, respektování originálních, nezdařených aj. názorů) Základ pro hledání a objevování problémů Základ spolupráce a společného prožívání Předpoklad poznávání sebe a vztahů k jiným Práce v týmu 4. Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

Jasná pravidla pro soužití ve škole - práva, povinnosti, sankce Atmosféra demokracie a přátelství Kooperativní učení, spolupráce ve výuce Osobní odpovědnost za výsledky společné práce Spolupráce učitelů a podíl na řízení školy Spolupráce s rodiči a dalšími partnery

5. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti

Učit se samostatně rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnutí Demokracii a svobodu nezaměňovat za anarchii Nutnost dodržování mravních hodnot a slušného jednání Vhodnou formou prosazovat své zájmy Učit se argumentovat Pracovat se školním řádem Školní parlament – účast zástupců tříd

6. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě

Chápání bohatství a složitost citového života, rozvíjet citovou otevřenost vůči podnětům z prostředí, ve kterém žijí Orientace ve vlastním citovém životě a v citových vztazích S pomocí dospělých řešení své citové vztahy Učit otevřeně a kultivovaně projevovat své city Učit ohleduplnému a citlivému vztahu k lidem, k přírodě a ke kulturním a etickým hodnotám Vést k uvědomění citové nevyzrálosti v období dospívání

7. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný

Čistota prostředí školy Vhodné hygienické zázemí Vhodné prostředí - účelnost, funkčnost, estetičnost, bezpečí - spoluúčast na jeho úpravě Organizace denního režimu ve prospěch žáků (časová, obsahová) Zdravý stravovací a pitný režim Kompenzační a hygienické přestávky v učení Pohybové relaxační přestávky, dostatečná nabídka pohybových aktivit pro každého (včetně víkendových a prázdninových zájezdů) Škola bez kouře a drog Důsledná prevence šikany a násilí 8

Vztahy ve škole - úcta, sounáležitost, uznání Respektování individuálních rozdílů, motivační hodnocení 8. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

Chápání principy a fungování demokracie v osobním životě i ve škole a společnosti Otevřenost vůči spolužákům Solidarita s druhými Rozvíjení kritických postojů k negativním projevům ve škole i společnosti Integrace žáků vyžadujících speciální péči Uvažování v evropských a celosvětových souvislostech Rozvíjení schopnosti empatie Multikulturní výchova – porozumění odlišnému způsobu života lidí z jiných kultur Vytváření podmínek pro adaptaci žáků z jiných kulturních prostředí Ohleduplnost vůči starým a nemocným lidem

9. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

Uplatňování sebehodnocení žáků. Harmonogram informační a poradenské činnosti v oblasti profesní orientace Osvojování základních pracovních dovedností a návyků Výstupní hodnocení žáků

Klíčové kompetence Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě. KOMPETENCE K UČENÍ – umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení

Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Žáky vedeme k sebehodnocení. Individuálním přístupem k žákům, maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch.. Žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, je podněcována jejich tvořivost. Žáci se zúčastňují různých soutěží. Učíme se vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. Zadáváme dětem zajímavé domácí úkoly. KOMPETENCE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá řešení problému, svoje řešení si dokázali obhájit. Ve vhodných oblastech vzdělávání používáme netradiční úlohy (Cermat, Scio,). Při výuce motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života. Žáci si postupně zdokonalují kompetenci práce s informacemi ze všech možných zdrojů, ústních, tištěných mediálních a počítačových, včetně internetu, aby je uměli 9

vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat. Žáci jsou vedeni úměrně věku k používání internetu. Podle svých schopností a dovedností se žáci zapojují do soutěží. Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení. KOMPETENCE KOMUNIKATIVNÍ – vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných. Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s jinými školami . KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ - rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých

Během vzdělávání mimo jiné používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc při učení. Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech. Usilujeme, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí. Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce. KOMPETENCE OBČANSKÉ- připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti

Ve třídních kolektivech žáci společně stanovují pravidla chování. Školní řád navazuje na pravidla chování vytvořená ve třídách. Je kladen důraz na Environmentální výchovu, ekologicky myslící jedinec. Žáky vedeme k třídění odpadů. KOMPETENCE PRACOVNÍ - pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci

Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do oblasti Svět práce. Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci. Výuku doplňujeme o praktické exkurze.

10

3.3

Výuka žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3.3.1 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci zrakově a sluchově postižení, žáci s autismem)

Vzdělávání žáků zrakově postižených bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů podle potřeb jednotlivých žáků. Podle stupně postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (tělesné postižení)

Vzdělávání žáků tělesně postižených bude probíhat ve třídách formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení speciálně pedagogického centra budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se přeřazení žáka z tělesné výchovy do zdravotní tělesné výchovy, omezení ve výtvarné výchově, pracovních činnostech, případně v ostatních předmětech. Protože škola není bezbariérová, je nutné požadovat přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Učitel musí žáky na přítomnost postiženého spolužáka předem připravit, stanovit pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování.

3.3.2 Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (žáci se specifickými poruchami učení)

Žáci, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny. Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče. S dětmi pracují vyškolené asistentky ( na 1. stupni ). V případě, že pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum diagnostikuje vývojovou poruchu učení je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. V něm uvádíme závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se konkrétně v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, termín reedukační péče, jméno paní učitelky, která bude s dítětem pracovat. Při klasifikaci těchto dětí přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.

11

3.3.3.Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Individuální přístup, dohled nad dítětem, snaha o spolupráci s rodiči.

Vzdělávání žáků s poruchami chování

Jedná se o žáky hyperaktivní, popřípadě s edukativními problémy, kteří nerespektují některé normy společenského chování, jsou nepřizpůsobiví, impulsivní a snadno unavitelní. Vzdělávání těchto žáků bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Ve spolupráci a na doporučení pedagogicko-psychologické poradny se budou žáci vzdělávat podle zpracovaného individuálního výchovně-vzdělávacího plánu. V procesu vytváření klíčových kompetencí bude nutné klást zvýšený důraz na samostatné rozhodování, kritické myšlení, jednání bez podléhání manipulacím a výchovu k práci a ke spolupráci. Učitel musí s žáky, stanovit přesná pravidla chování a způsob komunikace ve třídě i mimo vyučování s tímto žákem. Zavést systém pochval a trestů. Vzdělávání žáků s více vadami

Vzdělávání žáků s více vadami bude probíhat ve třídách na 1. a 2. stupni školy formou individuální integrace. Žáci se budou vzdělávat podle zpracovaného učebního plánu běžných tříd a na základě individuálních vzdělávacích plánů. Ve spolupráci a na doporučení příslušných speciálně pedagogických center nebo pedagogicko-psychologických poraden budou realizovány změny v učebním plánu, týkající se těchto žáků. Na základě posouzení SPC nebo PPP o závažnosti postižení bude požadována přítomnost osobního asistenta, který bude pomáhat žákovi (jednomu či více) při přizpůsobení se školnímu prostředí, bude pomáhat učitelům při komunikaci s takovým to dítětem, pomáhat při komunikaci dítěte s ostatními žáky a také při komunikaci školy s rodiči postiženého žáka. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.

3.4 Vzdělávání žáků mimořádně nadaných

Zařazení nadaných žáků do základního vzdělávání vyžaduje od učitelů náročnější přípravu na vyučování v jednotlivých předmětech. Umožňujeme jim pracovat na počítači (vzdělávací programy), individuálně pracovat s naučnou literaturou (hlavolamy, kvízy, záhady, problémové úlohy), i navštívit vyučovací hodiny ve vyšších ročnících. V dalších naučných předmětech jsou jim zadávány náročnější samostatné úkoly (referáty k probíranému učivu, zajímavosti ze světa techniky…), jsou pověřováni vedením a řízením skupin. Na žáky s hudebním nadáním klade učitel vyšší nároky odpovídající jejich dovednostem a schopnostem. Vhodným způsobem je zapojuje do činností v hodině – mohou doprovázet na hudební nástroj, předzpívávat píseň … Žákům výtvarně nadaným jsou zadávány náročnější práce – volí různé techniky, jsou podporováni v mimoškolních aktivitách, navštěvují výtvarné obory při 12

základních uměleckých školách. Žáci nadaní spíše technicky, manuálně zruční, jsou směřováni k zapojení do zájmových aktivit organizovaných školou nebo základní uměleckou školou. Při samotné výuce bývají pověřováni náročnějšími částmi při plnění zadaných úkolů, jsou pověřováni vedením skupiny. Pohybově nadaní žáci jsou podporovaní v rozvíjení všech pohybových aktivit, především těch, kde žák projevuje největší zájem a talent. Žáci jsou zapojováni do sportovních soutěží, ať už v rámci školy nebo mimo ni. Reprezentují školu. Na základě doporučení PPP, SPC je možné vzdělávat žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku.

Průřezová témata Průřezová témata jsou realizována především formou integrace do normální výuky. Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova je na 1. stupni běžnou součástí výuky, proto zde není vyplněno. Blíže je integrace vyjádřena v učebních osnovách jednotlivých výučovacích předmětů 1. stupně. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

Vysvětlivky Př/INT = daný tématický okruh je součástí přírodopisu, a to formou integrace Formy: INT – integrace tématického okruhu průřezového tématu SP – samostatný předmět p - projekt

13

1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA Tématické okruhy

1.

2.

1. stupeň 3. 4.

OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání

5.

ICT/INT

Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena ICT/INT

Kreativita

SOCIÁLNÍ ROZVOJ Poznávání lidí

AJ/INT

AJ/INT

Mezilidské vztahy

ICT/INT

Komunikace

14

Kooperace a kompetice

MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti

ICT/INT

Hodnoty, postoje, praktická etika

2.

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

Tématické okruhy Občanská společnost a škola

Občan, občanská společnost a stát

1.

2.

ČJ/INT M/INT PRV/INT VV/INT

PRV/INT TV/INT PČ/INT

PRV/INT

1. stupeň 3.

4.

5.

PRV/INT

VL/INT

ČJ/INT

PRV/INT TV/INT

VL/INT

PŘ/INT ICT/INT

Formy participace občanů v politickém životě

VL/INT

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

VL/INT

15

PŘ/INT

3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH Tématické okruhy Evropa a svět nás zajímá

1. ČJ/INT HV/INT PRV/INT VV/INT

1. stupeň 2. 3. ČJ/INT

Objevujeme Evropu a svět

4.

VL/P HV/INT ICT/INT

M/INT

VL/INT ICT/INT

VL/INT

Jsme Evropané

4.

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Tématické okruhy Kulturní diference

Lidské vztahy

5.

AJ/INT HV/INT

1. stupeň 3.

1.

2.

4.

5.

HV/INT PRV/INT

PRV/IN T

ČJ/INT

HV/IN T ČJ/IN T VV/IN T

VL/IN T ČJ/INT VV/IN T

PRV/IN T HV/INT TV/INT

TV/INT ČJ/INT

AJ/IN T HV/IN T ČJ/IN T PČ/IN T VV/IN T TV/IN T

AJ/INT VL/IN T PŘ/IN T PČ/IN T HV/IN T VV/IN T TV/IN T ICT/IN T

16

ČJ/IN T VV/IN T

Etnický původ

Multikultu ralita

Princip sociálního smíru a solidarity

5.

PRV/IN T

VL/IN T PŘ/IN T HV/IN T VV/IN T

AJ/INT

TV/IN T

PRV/INT

VL/IN T PŘ/IN T

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Tématické okruhy Ekosystémy

1. stupeň 3.

1.

2.

4.

5.

VV/INT

PRV/INT

PRV/INT

AJ/INT PŘ/P VV/INT

AJ/INT PŘ/INT VV/INT

PRV/INT PČ/INT

PRV/INT

PŘ/INT VV/INT

VV/INT

PRV/INT PČ/INT

M/INT PŘ/INT VV/INT

M/INT PŘ/INT VV/INT

Základní podmínky života

ČJ/INT Lidské aktivity a problémy životního PRV/INT prostředí

17

Vztah člověka k prostředí

6.

PRV/INT

TV/INT

PRV/INT

M/INT PŘ/INT VV/INT TV/INT PČ/INT

M/INT PŘ/INT VV/INT TV/INT PČ/INT

1. stupeň 3.

4.

5.

ČJ/INT

ČJ/INT

HV/INT ICT/INT

VV/INT

VV/INT

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Tématické okruhy

1.

2.

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

ČJ/INT

stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení

HV/INT VV/INT

HV/INT ČJ/INT

HV/INT

TV/INT

fungování a vliv médií ve společnosti

18

ČJ/INT TV/INT

AJ/INT ČJ/INT

tvorba mediálního sdělení

práce v realizačním týmu

19

4. UČEBNÍ PLÁN 1. stupeň 1. – 5. ročník Celkem povinně hodin předměty oblasti Jazyk a 44 Český jazyk a lit. jazyková Cizí jazyk (Aj) komunikace Matematika a 20 Matematika její aplikace Informační a 1 Informační a komunikační komunikační technologie technologie Člověk 12 Prvouka a jeho svět Vlastivěda Přírodověda Umění 12 Hudební výchova a kultura Výtvarná výchova Člověk 10 Tělesná výchova a zdraví 5 Pracovní činnosti Člověk a svět práce

20 1. roč. 7

22 2. roč. 7+1

25 3. roč. 8+1

25 4. roč. 7+1

26 5. roč. 8

118 součet 38

-

-

3

3

3

9

4+1

4+1

4+1

4+1

4+1

25

-

-

-

-

1

1

2 2 1 2

2 1+1 2 2

2+1 1 1 2

2 1+1 1 1 2

2 1+1 1 1 2

7 4 4 7 6 10

1

1

1

1

1

5

3. roč.

4. roč.

5. roč.

1 1 1

1 1 1

1 1 1

Součet 2 5 5 3

Zájmové útvary 1. stupeň 1. – 5. ročník Předměty

Anglický jazyk Flétna Sportovní kroužek Kroužek počítačů

1. roč. 1 1 1

2. roč. 1 1 1

*Poznámky k učebnímu plánu Čj- 2.r.,3.r., 4.r. Ma- 1.r, 2.r., 3.r., 4.r., 5.r. Vyučovací předmět Informační a komunikační technologie v .5. ročníku zahrnuje základy práce s počítačem povinně pro všechny žáky. Disponibilní hodiny jsou:

20

5. UČEBNÍ OSNOVY Učební osnovy jednotlivých vyučovacích předmětů jsou přílohou tohoto dokumentu.

5. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY P RAV I DLA HO DNO CE NÍ ŽÁKŮ ZŠ TURNO V – M AŠ O V , U Š KO LY 5 6 Právní vymezení: zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním...vzdělávání (školský zákon) vyhláška č.48/2005 Sb.,o základním vzdělávání Hodnocení výsledků vzdělávání žáků § 51 školského zákona 1. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení., za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 2.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm(dále jen"klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.

3. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. 4.

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

5.

V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání na střední škole.

ÚVOD Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické a duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění ( školský zákon § 44). Učitelé Základní školy Turnov - Mašov, U Školy 56 přistupují k průběžnému hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce a jeho formativní funkce. Jako přirozenou součást hodnocení rozvíjejí sebehodnocení a vzájemné hodnocení. V hodnocení 21

výsledků vzdělávání berou na zřetel úroveň dosažení cílů základního vzdělávání, jak jsou uvedeny ve školském zákoně, rámcovém a školním vzdělávacím programu. Čl. l STUPNĚ KLASIFIKACE A HODNOCENÍ (1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 – nedostatečný

Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice. (2) Chování žáka je klasifikováno těmito stupni : 1-velmi dobré 2-uspokojivé 3-neuspokojivé (3) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni : a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) Žák je hodnocen stupněm a)

b)

c)

prospěl(a) s vyznamenáním,není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčením stupněm prospěchu horším než 2-chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré, prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5-nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5-nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

(4) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni : a) pracoval(a) úspěšně b) pracoval(a). čl. 2 ZÍSKÁVÁNÍ PODKLADU PRO HODNOCENÍ A KLASIFIKACI

22

(1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka, b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různými druhy zkoušek ( písemné,ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, e) analýzou výsledků činnosti žáka, f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky PPP a zdravotnických služeb, zejména u žáku se specifickými vzdělávacími potřebami, g) rozhovory s žákem a zákonnými zástupci, h) kontrolní písemné práce : předepsané osnovami – v délce 1 vyučovací hodiny, pokud nejsou předepsané osnovami – max. v délce 25 minut (2) Učitel si počíná tak, aby klasifikoval žáka ze všech aspektů vzdělávacích činností v daném předmětu. Kvalita a kvantita ( hodnocení) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání žáka. (3) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek, prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 7 dnů. (4) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Termín kontrolní práce prokonzultuje učitel s třídním učitelem. Koordinaci zabezpečuje třídní učitel. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. (5) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka a bez prodlení ji sdělovat prostřednictvím žákovské knížky (deníčku) zákonným zástupcům žáka. (6) V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá vyučující svou evidenci o klasifikaci zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Čl. 3 ZÁSADY KLASIFIKACE A HODNOCENÍ Z § 14 vyhlášky o základním vzdělání Hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování žáků je: jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, všestranné. Hodnocení vychází z posouzení míry, dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Prospěch (1) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník

23

(dále jen ,,učitel“) uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení. (2) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Hodnotí se kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. (3) Učitel bere při klasifikaci zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů s převahou výchovného a uměleckého zaměření. (6) Případy problémů a skutečností hodných zvláštního zřetele ve vzdělávání žáků se projednávají v pedagogické radě, a to zejména v obdobích 1.a 3.čtvrtletí. (7) Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, předkládají učitelé výsledky celkové klasifikace. . Za zapsání známky zodpovídá vyučující daného předmětu. Úplnost klasifikace své třídy kontroluje třídní učitel a v případě neúplnosti ve stanoveném termínu informuje vedení školy. (8) Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. (9) Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné přezkoušet žáky koncem klasifikačního období z látky celého období. Zkoušení je zásadně prováděno před kolektivem třídy. Výjimka je možná při diagnostické poruše, kdy je individuální způsob zkoušení doporučen PPP. (10) Výsledná známka musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcem. Informování zákonných zástupců o prospěchu a chování žáka je předáváno převážně při osobním jednání, na třídních schůzkách, individuálních konzultacích. Údaje o klasifikaci a hodnocení žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka.. (11) Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty dočasné umístění v ústavech..) vyučující respektuje známky žáka, které škola sdělí instituce, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje. (12) Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejích návratu do školy po nepřítomnosti. Pokud to není jediný zdroj informací, nemusí žáci dopisovat do sešitů látku probranou za dobu jejich nepřítomnosti. Učitel by měl při klasifikování žáka dodržovat tyto zásady: - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech, ale hodnotit to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídy není přístupné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučením procvičování a zažití učiva, - třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologického vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání pokladů. Chování

24

(1) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. (2) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období. (3) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti, k účinnosti předešlých kázeňských opatření (4) Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování v době vyučování. Porušil-li žák mimo vyučování zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu ve výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování .

Slovní hodnocení (1) O použití slovního hodnocení nebo kombinaci slovního hodnocení a klasifikace rozhoduje ředitel. (2) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak ,aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména k očekávaným výstupům formulovaným v učebnicích osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech ,které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (1) Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení. (2) Žáci jsou navykáni na situace, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. (3) Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla předchází hodnocení pedagogem s argumentací. (4) Pedagog vede žáka v dovednosti sebehodnotit ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického rozvoje. Čl.4 KRITÉRIA PRO JEDNOTLIVÉ STUPNĚ KLASIFIKACE CHOVÁNÍ Stupeň 1(velmi dobré) Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu.V jeho chování je zřetelná slušnost, respektování ostatních, takt, zdvořilost, ohleduplnost. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování. Stupeň 2(uspokojivé) Žák se opakovaně dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Případně se dopustí závažnějšího přestupku, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob, 25

obdržel již ředitelskou důtku (není ale podmínkou). Zpravidla se navrhuje při 5 zápisech kázeňského charakteru nebo při větším počtu neomluvených hodin (3 až 20). Stupeň 3(neuspokojivé) Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Není podmínkou předchozí udělení výchovného opatření. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo škole. Tento stupeň je navrhován za větší počet neomluvené absence – 3 a více dnů nebo výrazně pokračuje počet zápisů stanovený pro snížený stupeň z chování. Mezi závažné přestupky patří šikanování, krádeže, užívání nebo distribuce drog, fyzické násilí a další porušování školního řádu mající charakter trestného činu, které se staly ve školním prostředí, hrubé slovní úmyslné fyzické útoky vůči pracovníkům školy. Pokud je žákovi navržen snížený stupeň z chování – informuje škola prokazatelným způsobem i s odůvodněním zákonného zástupce a to dříve, než se s touto skutečností seznámí prostřednictvím vysvědčení ( vyjma případů, kdy dojde k závažnému přestupku bezprostředně před pedagogickou radou ). Čl. 5 VÝCHOVNÁ OPATŘENÍ § 31 školského zákona Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. Ministerstvo stanoví prováděcí právním předpisem druhy dalších kázeňských opatření a podmínky pro udělování a ukládání těchto dalších kázeňských opatření a pochval nebo jiných ocenění. Z § 17 vyhlášky o základním vzdělávání Pochvaly Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. Třídní učitel muže na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající práci, uvede se na vysvědčení v uvedeném pololetí. Pochvaly: ústní písemná - do notýsků, Žk, vysvědčení jinou formou (diplom, dopis…) Opatření k posílení kázně předchází zpravidla snížené známce k chování. Za jeden přestupek lze udělit pouze jedno opatření ( výchovné opatření musí reagovat okamžitě na prohřešek ). Typ opatření se řídí závažností přestupku. Všechna výchovná opatření i opatření k posílení kázně se zaznamenávají do katalogového listu - záznamy jsou datovány. Třídní učitel musí nejpozději do jednoho týdne prokazatelným způsobem vyrozumět zákonného zástupce žáka o udělení opatření. Třídní učitel může z vlastního rozhodnutí nebo z podnětu udělit pochvalu, 26

napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele a informuje o tom ředitele školy. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy. Napomenutí a důtky (1) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele, důtku ředitele školy. (2) Důtky třídní učitel neprodleně oznámí zákonnému zástupci žáků. (3) Důtka třídního učitele se uděluje za méně závažné přestupky – opakované zapomínání, neuposlechnutí pokynů učitele, vyrušování, drobné prohřešky proti šk. řádu, pozdní příchody do školy (4) Důtka ředitele školy – za opakované prohřešky, závažnější přestupky proti šk. řádu, opakované pozdní příchody do školy, 1-2 neomluvené hodiny Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do 2 skupin: a) výchovné předměty – Vv,Hv,Tv,Pv, b) ostatní předměty

KLASIFIKACE V OSTATNÍCH PŘEDMĚTECH Při klasifikaci výsledků vzdělávaní se hodnotí zejména: 1) kvalita výsledků vzdělávání, 2) píle žáka a jeho přístup ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, 3) ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, 4) kvalita rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti, 5) uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských, přírodních jevů a zákonitostí a jiných činnostech, 6) schopnost nalézat, třídit a interpretovat informace, včetně využívání ICT 7) kvalita myšlení, především jeho samostatnost, tvořivost, originalita, 8) přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, 9) osvojení účinných metod samostatného studia, 10) osvojení dovednosti účinně spolupracovat. Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta , pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje vlastní práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostatně studovat vhodné texty – dokáže se učit. 27

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně.Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.Samostatně a produktivně nebo podle menších podmětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí.Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita.Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků.Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností.Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracováni a uplatnění.Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc.

Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery.Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky.Má problémy s organizací vlastní práce.Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat.V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb.Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podmětu učitele.Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby.V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledku jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně esteticky a má menší nedostatky.Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich zisku a třídění, ale zvláště v jejich zpracováni a uplatnění.Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu a pomoc. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatnění osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Nedokáže se samostatně zorganizovat vlastní práci, vyžaduje výraznou pomoc učitele. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnost a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele upravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Při práci s informacemi má zásadní problémy, často je nedovede zpracovat. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu nebo pomoc ostatních. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostní a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. XXXX

28

KLASIFIKACEV PŘEDMĚTECH VÝCHOVNÉHO ZAMĚŘENÍ Známka má motivační charakter. Stupeň 1 (výborný ) Žák ovládá požadované poznatky, fakta a pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Projevuje se u něho samostatnost, pohotovost a tvořivost. Tímto stupněm je rovněž klasifikován žák, který má v přesnosti, ucelenosti a úplnosti mezery, ale prokazuje trvale zájem o daný předmět, samostatně, velmi aktivně plní další úkoly, je svědomitý v přípravě. Stupeň 2 (chvalitebný ) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků větší mezery, nedostatky se snaží sám aktivně odstraňovat, o daný předmět projevuje zájem, v přípravě na vyučování je svědomitý. Stupeň 3 (dobrý ) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery, nedostatky se nesnaží odstraňovat, o daný předmět neprojevuje zájem, v přípravě na vyučování je nesvědomitý. Stupeň 4 (dostatečný ) Žák si požadované poznatky neosvojil, nedostatky se nesnaží odstraňovat, v přípravě na vyučování je nesvědomitý, při řešení teoretickým a praktických úkolů se dopouští závažných chyb, nedovede je opravit ani s pomocí učitele.U předmětů s výchovným zaměřením se tímto způsobem žáci klasifikují výjimečně. Pro klasifikaci je zcela negativní vztah a nezájem o daný předmět. Stupeň 5 (nedostatečný ) Zpravidla se tímto stupněm žáci neklasifikují SLOVNÍ HODNOCENÍ Obsah slovního hodnocení by měl být pozitivně motivační, současně však i objektivní a kritický. Musí obsahovat konkrétní vyjádření toho, co žák v daném předmětu zvládl a v jaké kvalitě. Vymezí další postup rozvoje žáka se zřetelem k vynaloženému úsilí a k individuálním předpokladům žáka pro vyučovací předmět. V předmětech s převahou výchovného zaměření bude v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnocena především tvořivost, dovednost spolupracovat, aktivita v činnostech a vztah k nim, kvalita dovedností, návyků a postojů , schopnost sebehodnocení a hodnocení druhých. V předmětech naukového charakteru pak kvalita myšlení, samostatnost, tvořivost, přesnost a výstižnost vyjadřování, kvalita a rozsah vědomostí, dovedností, návyků, kvalita výsledků činnosti, dovednost učit se, spolupracovat, úroveň samostatného a tvořivého rozhodování, schopnost hodnocení, zájem žáka. Ve slovním hodnocení musí být uvedeno, zda žák zdaného předmětu prospěl nebo neprospěl. Slovní hodnocení vypovídá o těchto bodech: -

ovládnutí předepsaného učiva: ovládá bezpečně ovládá 29

-

-

-

-

v podstatě ovládá ovládá se značnými mezerami neovládá úroveň myšlení: pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost myšlení nesamostatnost myšlení odpovídá nesprávně i na návodné otázky úroveň vyjadřování: výstižné, poměrně přesné celkem výstižné vyjadřuje s potížemi vyjadřuje se s potížemi a dost nepřesně odpovídá nesprávně i na návodné otázky píle a zájem o učení: aktivní, učí se se zájmem a svědomitě učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje větších podmětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podměty pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné úroveň aplikace vědomostí: spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou dovede používat vědomosti a dovednosti dopouští se jen menších chyb s pomocí učitele řeší úkoly, překonává potíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže plnit ani s pomocí učitele Čl.7 HODNOCENÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení.Pro žáky se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se při přijímání ke vzdělávání a při jeho ukončování stanoví vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám.při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.Vyučující respektují doporučení PPP a uplatňují je při klasifikaci. Při zjišťování žákovských vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druh zkoušení, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystaveno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

(1)

Podmínky postupu do vyššího ročníku - §52/6

30

Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ve školním vzdělávacím programu s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák , který již v rámci tohoto stupně některý ročník opakoval, a to bez ohledu na prospěch žáka. Ředitel školy může tomuto žákovi povolit opakování ročníku pouze na žádost zákonného zástupce z vážných zdravotních důvodů. Prodloužené klasifikační období, uvolnění žáka z předmětu Nelze-li žáka klasifikovat na konci prvního pololetí pro vážné objektivní příčiny, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možno klasifikovat ani v náhradním termínu, žák se za pololetí nehodnotí. Nelze-li žáka klasifikovat na konci druhého pololetí pro závažné objektivní příčiny, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena do konce září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje nejbližší ročník,ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace je provázená hodnocením, tj. vyjadřováním pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu a návodem, jak mezery a nedostatky překonávat. Děti, u kterých je diagnostikována dyslexie nebo dysgrafie, mohou být se souhlasem rodičů během celého jejich vzdělávání hodnoceny mateřského jazyka a jejich jazyků slovně. U dětí s diagnostikovanou dyskalkulií bude platit pro matematiku a další předměty, kde výsledky mohou být touto poruchou ovlivněny. Dítě lze hodnotit slovně po dohodě s rodiči a odborníkem prakticky ve všech předmětech, do nichž se k normální klasifikaci. Klasifikovat lze i známkou s tím, že se specifická porucha dítěte vezme v úvahu a odrazí se v mírnější známce. Ředitelka školy může povolit, aby pro dítě se specifickými poruchami učení byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální výukový plán. Individuální výukový plán má charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícími a rodiči dítěte, vypracovávají se krátce a rámcově v písemné formě. Č1.8 VÝSTUPNÍ HODNOCENÍ (1) Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosaženém výstupní úrovni vzdělání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Dále výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o: možnostech žáka a jeho nadání, předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka, chování žáka v průběhu povinné školní docházky, dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka. (2) Výstupní hodnocení se vydává žákovi na konci prvního pololetí v pátém ročníku, jestliže se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole. (3) Výstupní hodnocení žáka musí obsahovat informace, které nelze vyčíst z vysvědčení a které mají vliv při posuzování jeho předpokladů pro další profesní rozvoj. V tomto hodnocení lze zaznamenat účast na olympiádách a jiných soutěžích, mimořádný talent, apod. Č1.9 31

KOMISIONÁLNÍ A OPRAVNÉ ZKOUŠKY – 50/2,3 Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, vyžádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Čl.10 INFORMOVÁNÍ ZÁKONNÝCH ZÁSTUPCU ŽÁKA O VÝSLEDCÍCH VZDĚLÁNÍ 1) Učitelé jednotlivých předmětů informují obvyklým způsobem (prostřednictvím žákovské knížky, resp. Deníčku),třídní učitel 1.stupně průběžně kontroluje žák. knížky průběžně. 2) Učitelé jednotlivých předmětů informují zákonné zástupce na třídních schůzkách, případně konzultační dny nebo jiných příležitostech s rozhodnutí ředitele, 3) Třídní učitel nebo učitel tehdy, jestliže o to zákonní zástupci požádají, 4) Třídní učitel v případě mimořádného zhoršení prospěch nebo chování bezprostředně a prokazatelným způsobem s vědomím řiditele nebo jeho zástupce, 5) V případě neúčasti zákonných zástupců na třídních schůzkách je informuje třídní učitel zápisem v Žk, popřípadě dopisem, 6) Známka na konci klasifikačního období by se neměla lišit více než o jeden stupeň oproti čtvrtletnímu průběžnému hodnocení (listopad, duben), 7) Všichni vyučující si zakládají písemné podklady pro klasifikaci za dané pololetí, 8) Pokud je žákovi navržena ,,nedostatečná‘‘ , informuje škola prokazatelným způsobem i s odůvodněním zákonného zástupce a to dříve, než se s touto skutečností seznámí prostřednictvím vysvědčení(nejpozději 14 dní před podáním pedagogické rady a termínech opravných zkoušek nebo komisionálního přezkoušení. 9) Prokazatelným způsobem informuje zákonné zástupce o rozhodnutí pedagogické rady a termínech opravných zkoušek nebo komisionálního přezkoušení Čl. 11 VYSVĚDČENÍ Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za 1. pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. Vyplňování vysvědčení se řídí pokyny MŠMT ČR.

Čl. 12 DALŠÍ USTANOVENÍ Z § 15 vyhlášky o základním vzdělávání. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany ČR a plní v ČR povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost podle odst. 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do

32

školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost podle odstavce 2 a 4, která ovlivňuje výkon žáka.

Autoevaluace školy Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Vnitřní hodnocení školy stanoví § 11 a §12 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhláška č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

1. Oblasti autoevaluace
materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání
průběh vzdělávání
školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou
výsledky vzdělávání
řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků
soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

2. Cíle a kritéria autoevaluace Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy. Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok). 3. Nástroje autoevaluace 3.1 rozbor dokumentace školy 3.2 rozhovory s učiteli, rodiči 3.3 dotazníky pro rodiče, žáky a učitele 3.4 prověrky, dovednostní testy 3.5 hospitace

4. Časové rozvržení autoevaluačních činností
hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku)
sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (začátek škol. roku)
projednání struktury vlastního hodnocení školy s pedagogickou radou (§ 9 vyhlášky č.15/2005 Sb.) (do konce září)
projednání vlastního hodnocení školy v pedagogické radě za minulý školní rok (do konce října) 33







dovednostní testy žáků - Cermat mapa školy – Scio (dle potřeby) prověrky (průběžně celý škol. rok) dotazníky na klima školy (1x za 2 roky)

Průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady

34