ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání NAŠE ŠKOLA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KŘOVÍ 190

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání

NAŠE ŠKOLA

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KŘOVÍ 190

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KŘOVÍ

2

OBSAH 1.

2.

3.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ........................................................................................................ 6 1.1

NÁZEV PROGRAMU............................................................................................................. 6

1.2

NÁZEV ŠKOLY ...................................................................................................................... 6

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ............................................................................................... 7 2.1

VELIKOST A ÚPLNOST........................................................................................................ 7

2.2

CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU ........................................................... 8

2.3

CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ ................................................................................................ 8

2.4

SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI SUBJEKTY ......................................................................... 8

CHARAKTERISTIKA ŠVP .................................................................................................... 10 3.1

POJETÍ ŠVP .......................................................................................................................... 10

3.2

CÍL NAŠÍ PRÁCE ................................................................................................................. 11

3.3

VZDĚLÁVACÍ CÍLE ............................................................................................................ 12

3.4

STRATEGIE NAPLŇOVÁNÍ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ ............................................ 15

3.5

STRATEGIE UTVÁŘENÍ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Z POHLEDU UČITELE .......... 23

3.6

METODY A FORMY PRÁCE .............................................................................................. 24

3.7

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ

NADANÝCH.......................................................................................................................................

3.8

24

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM ............ 25

3.8.1

Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení (SPU) a chování (SPCH) .............. 25

3.8.2

Vzdělávání žáků s ostatními formami zdravotního znevýhodnění................................. 26

3.8.3

Vzdělávání žáků se zdravotním postižením ................................................................... 27

3.9

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM ............................................................. 28

3.10

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH .................................................................... 29

3.11

PRŮŘEZOVÁ TÉMATA ................................................................................................. 30

3.11.1

Průřezová témata a jejich okruhy ............................................................................ 31

3.11.1.1

Osobnostní a sociální rozvoj – OSV ................................................................................... 31

3.11.1.2

Výchova demokratického občana – VDO......................................................................... 31

3.11.1.3

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – VMEGS ......................... 31

3.11.1.4

Multikulturní výchova – MKV .............................................................................................. 31

3.11.1.5

Environmentální výchova – EV ........................................................................................ 32

3.11.1.6

Mediální výchova – MEV ................................................................................................. 32

3.11.2

Realizace průřezových témat ................................................................................... 32

3.11.2.1

Možnosti začlenění průřezových témat do ranních kruhů ................................................. 33

3.11.2.2

Rozdělení jednotlivých průřezových témat do projektů .................................................... 34


3.11.2.3

Celoškolní dlouhodobé projekty: ...................................................................................... 34

4.

UČEBNÍ PLÁN ......................................................................................................................... 35

5.

UČEBNÍ OSNOVY ................................................................................................................... 37 5.1

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ............................................................................. 37

5.1.1

5.1.1.1

Charakteristika vyučovacího předmětu .................................................................................. 37

5.1.1.2

Kompetence k učení ............................................................................................................... 38

5.1.1.3

Kompetence k řešení problémů .............................................................................................. 38

5.1.1.4

Kompetence komunikativní ................................................................................................... 38

5.1.1.5

Kompetence sociální a personální .......................................................................................... 39

5.1.1.6

Kompetence občanské ............................................................................................................ 39

5.1.1.7

Kompetence pracovní ............................................................................................................ 39

5.1.2

5.2


5.1.2.2


5.1.2.3


5.1.2.4


5.1.2.5


5.1.2.6


5.1.2.7


MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE .................................................................................... 79 Matematika ................................................................................................................... 79

5.2.1.1


5.2.1.2


5.2.1.3


5.2.1.4


5.2.1.5


5.2.1.6


5.2.1.7


INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ........................................................ 93

5.3.1

5.4

Anglický jazyk ............................................................................................................... 52

5.1.2.1

5.2.1

5.3

Český jazyk a literatura ................................................................................................ 37

Informatika ................................................................................................................... 93

5.3.1.1


5.3.1.2


5.3.1.3


5.3.1.4


5.3.1.5


5.3.1.6


5.3.1.7


ČLOVĚK A JEHO SVĚT .................................................................................................... 100

3


5.4.1

5.5

5.4.1.1

Charakteristika vyučovacího předmětu ................................................................................ 100

5.4.1.2

Kompetence k učení ............................................................................................................. 101

5.4.1.3

Kompetence k řešení problémů ............................................................................................ 101

5.4.1.4

Kompetence komunikativní ................................................................................................. 101

5.4.1.5

Kompetence sociální a personální ........................................................................................ 102

5.4.1.6

Kompetence občanské .......................................................................................................... 102

5.4.1.7

Kompetence pracovní .......................................................................................................... 102

UMĚNÍ A KULTURA ......................................................................................................... 123

5.5.1

5.6


5.5.1.2


5.5.1.3


5.5.1.4


5.5.1.5


5.5.1.6


5.5.1.7


ČLOVĚK A ZDRAVÍ .......................................................................................................... 140 Tělesná výchova ......................................................................................................... 140

5.6.1.1


5.6.1.2


5.6.1.3


5.6.1.4


5.6.1.5


5.6.1.6


5.6.1.7


ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE ................................................................................................. 151

5.7.1

6.

Hudební výchova, Výtvarná výchova.......................................................................... 123

5.5.1.1

5.6.1

5.7

Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda.............................................................................. 100

Pracovní činnosti ........................................................................................................ 151

5.7.1.1

Charakteristika vzdělávacího předmětu ............................................................................... 151

5.7.1.2


5.7.1.3


5.7.1.4


5.7.1.5


5.7.1.6


5.7.1.7


HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ .......................................................... 158 6.1

ZÁSADY HODNOCENÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ VE

ŠKOLE A AKCÍCH POŘÁDANÝCH ŠKOLOU ......................................................................... 158 6.2

ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ .............................................. 160

4


6.3

STUPNĚ HODNOCENÍ PROSPĚCHU .............................................................................. 160

6.3.1

Předměty s převahou teoretického zaměření .............................................................. 160

6.3.1.1

Stupeň 1 (výborný).............................................................................................................. 160

6.3.1.2

Stupeň 2 (chvalitebný) ........................................................................................................ 160

6.3.1.3

Stupeň 3 (dobrý) ................................................................................................................. 161

6.3.1.4

Stupeň 4 (dostatečný) .......................................................................................................... 161

6.3.1.5

Stupeň 5 (nedostatečný) ...................................................................................................... 161

6.3.2

Předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření ........................................ 162

6.3.2.1

Stupeň 1 (výborný).............................................................................................................. 162

6.3.2.2

Stupeň 2 (chvalitebný) ........................................................................................................ 162

6.3.2.3

Stupeň 3 (dobrý) ................................................................................................................. 162

6.3.2.4

Stupeň 4 (dostatečný) .......................................................................................................... 163

6.3.2.5

Stupeň 5 (nedostatečný) ...................................................................................................... 163

6.3.3

Stupně hodnocení chování .......................................................................................... 163

6.3.3.1

Stupeň 1 ............................................................................................................................... 163

6.3.3.2

Stupeň 2 ............................................................................................................................... 163

6.3.3.3

Stupeň 3 ............................................................................................................................... 164

6.3.4

Výchovná opatření ...................................................................................................... 164

6.3.4.1

Pochvala ............................................................................................................................... 164

6.3.4.2

Napomenutí třídního učitele ................................................................................................. 164

6.3.4.3

Důtka třídního učitele........................................................................................................... 164

6.3.4.4

Důtka ředitele školy ............................................................................................................. 165

6.3.5

Komisionální a opravné zkoušky ................................................................................ 165

6.3.6

Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ................................ 165

6.3.7

Celkové hodnocení žáků na vysvědčení ...................................................................... 166

5


1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1.1

NÁZEV PROGRAMU NAŠE ŠKOLA – školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

1.2

NÁZEV ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KŘOVÍ příspěvková organizace, 594 54 KŘOVÍ 190 ředitel školy: Mgr. Eva Minaříková kontakt: tel: 566 538 137 e-mail: [email protected] IČO: 75021986 IZO: 102931496 REDIZO: 650015533 zřizovatel: OBEC KŘOVÍ, 594 54 KŘOVÍ 32 kontakt: 566 538 125, e-mail: [email protected]

platnost dokumentu: od 1. 9. 2013

razítko a podpis ředitele školy

6


2.

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

Motto: UČTE SE, DÍTKA MOUDRÝMI BÝTI! Přesně tyto dva řádky pod titulkem napsal v úvodu první křovské školní kroniky její zakladatel Vojtěch Janovský. První písemné zmínky o škole v obci Křoví jsou datovány rokem 1798. O obsahu výuky a počtu žáků není zpráv. Dá se předpokládat, že to bylo stavení velmi primitivní s odpovídajícím elementárním vyučováním „trivium“, to jest čtení, psaní a počítání. Ovšem doloženo jest, že škola v Křoví funguje jako jedna z prvních na Bítešsku…

2.1

VELIKOST A ÚPLNOST

Budova Základní školy a Mateřské školy Křoví je umístěna v klidné části obce, stranou od frekventovaných veřejných komunikací. Moderní atypická budova leží uprostřed velké školní zahrady, která bývá využívaná k relaxaci dětí o přestávkách, výuce některých předmětů i ke společným akcím základní a mateřské školy. Součástí zahrady je vzdušný altán, který slouží jako přírodní učebna oběma školním zařízením. Základní škola je dvojtřídní a její kapacita je cca 30 žáků. V posledních letech se průměrný počet žáků pohybuje v rozmezí 24 – 26. Většina dětí má trvalé bydliště v obci Křoví. Součástí školy je školní družina s kapacitou 25 dětí. Právě skutečnost, že se v jedné budově nachází předškolní i školní zařízení je velkou předností naší školy. Každodenní kontakt všech dětí i zaměstnanců vytváří klidné, spokojené, ale přesto podnětné prostředí, v němž se děti rozvíjejí v harmonické osobnosti, bez zbytečného stresu a zátěžových situací. Problémy s přechodem dětí z MŠ do ZŠ jsou tak předem eliminovány.

7


Součástí školy je i školní jídelna, která nabízí stravování formou nejen obědů, ale i dopoledních přesnídávek a zajišťuje pro žáky pitný režim. Budova školy je bezbariérová, proto lze v případě potřeby začlenit do výuky i žáka tělesně handicapovaného.

2.2

CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU

Pedagogický sbor je tvořen ředitelkou školy a třemi učitelkami. Ředitelka školy je třídní učitelkou ve 4. a 5. ročníku, má více než pětatřicetiletou praxi a je plně kvalifikovaná. Třídní učitelkou v 1., 2. a 3. ročníku je rovněž plně kvalifikovaná učitelka s více než pětatřicetiletou praxí. Hodiny, které zbývají ze sníženého úvazku ředitele školy učí plně kvalifikovaná učitelka, která je současně vychovatelkou ve školní družině. Kvalifikovanost pedagogického sboru na ZŠ je 100%. Všichni učitelé se pravidelně účastní různých vzdělávacích akcí a seminářů. Prioritou jsou moderní metody práce v didaktice jednotlivých předmětů a práce s výpočetní technikou. K účasti na vzdělávacích akcích jsou využívány odpolední hodiny, víkendy nebo prázdniny, aby se minimalizovalo narušování výuky.

2.3

CHARAKTERISTIKA ŽÁKŮ

Školu navštěvují žáci, kteří mají trvalé bydliště v obci Křoví, občas děti z okolních obcí (Křižínkov, Velká Bíteš…). Spádovou školou pro žáky 2. stupně je ZŠ Velká Bíteš. Samozřejmostí naší práce je zvláštní péče věnovaná žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

2.4

SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI SUBJEKTY

Od 11. 11. 2005 zahájila činnost Školská rada. Je tříčlenná a napomáhá škole ke zkvalitnění její práce.

8


Škola dlouhodobě spolupracuje s PPP ve Žďáře nad Sázavou. Tato spolupráce se týká zejména oblasti péče o žáky se SPU, jak jejich diagnostiky, tak i nápravy těchto poruch. Důležitá je i spolupráce v posuzování školní zralosti předškolních dětí. V této oblasti spolupracujeme s dětskými lékařkami Polikliniky Velká Bíteš. Nezanedbatelným přínosem je spolupráce se spádovou školou ve Velké Bíteši a sousední málotřídní školou Katov. Společná pracovní setkání žáků i učitelů jsou vždy podnětná a zajímavá. Neméně úspěšné jsou i různé společné akce sportovního, kulturního či vzdělávacího charakteru. V oblasti environmentální výchovy škola spolupracuje s ekologickými středisky Chaloupky a Ostrůvek. Přínosnou je i pravidelná spolupráce s pracovníkem správy polesí a místním mysliveckým sdružením. Dlouhodobě se škola snaží o rozvíjení spolupráce s rodiči žáků. Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, případně osobně či telefonicky. K dispozici je i schránka důvěry. Snahou školy je, aby se rodiče více podíleli na chodu školy, hlavně organizováním volnočasových aktivit dětí. V současné době na škole pracuje 5 kroužků a vyučuje se jednomu nepovinnému předmětu – Náboženství. Svou nabídkou aktivit se škola snaží doplnit možnosti přirozeného vývoje dětí ve venkovském prostředí o návštěvy kulturních a sportovních akcí, které na malé vesnici chybí. Žáci navštěvují divadelní představení v Brně a Jihlavě, pravidelně se konají exkurze do planetária a Zemského muzea v Brně, plavecký výcvik v bazénu v Kuřimi aj. Nedílnou součástí života naší školy jsou i exkurze a výlety za přírodními a kulturními zajímavostmi regionu Vysočina.

9


3.

CHARAKTERISTIKA ŠVP

3.1

POJETÍ ŠVP

Při tvorbě našeho školního vzdělávacího programu jsme vycházeli z několika myšlenek slavných moudrých lidí:  Sklizeň celého roku záleží na jaře, když se zaseje.  Suchý učitel je jak vyprahlá půda pro křehké rostlinky.  Být kantorem se nemá odvážit ten, kdo zná jen jednu píseň.  Pokyn dobrého učitele nezní „Běž“, ale „Pojď“.  Nuda je smrtelný hřích učitele.  Učíme se pro život, ne pro školu.  Vědět, jak se mám učit je už polovinou vědění.  Ani ti, co se rádi učí, nemají rádi pocit, že jsou poučováni.  Dlouhá je cesta přes pravidla, krátká a vydatná přes příklady.  Jednou sám zkusit je lepší než stokrát vidět či slyšet.  Nejlepší žáci nejsou ti, co nejlépe odpovídají, ale ti, kteří kladou nejlepší otázky.  Žádná otázka není tak malá, aby si na svém konci nezasloužila otazník.  I ten nejpomalejší, neztrácí-li z očí cíl, postupuje přece rychleji než ten, kdo chvátá bez cíle. Hlavním cílem naší školy je vytvořit systém výuky, který by vyhovoval každému dítěti bez ohledu na jeho nadání, přesně podle jeho individuálních potřeb. Chceme u každého dítěte vytvořit pozitivní vztah ke vzdělání a motivovat ho k dalšímu sebevzdělávání. Naše škola nemá specifické zaměření, i když svými aktivitami tíhne hlavně k výtvarné a přírodovědné tématice. Prioritou všech zaměstnanců je, aby žáci chodili do školy rádi, naučili se otevřeně vyjadřovat svoje názory, měli dostatečný prostor pro otázky, učili se argumentaci, byli schopni vzájemného hodnocení, sebereflexe a sebehodnocení a v neposlední řadě, aby byli hrdi na svoji školu. Naší snahou je vytvářet pozitivní

10


klima ve škole, věnovat se každému dítěti a individualizovat a diferencovat výuku podle jeho potřeb. Více než na množství osvojených poznatků záleží na jejich trvalosti a propojení s praktickým životem. Při vyučování používáme aktivizační metody vedoucí k efektivnímu učení. Snažíme se podporovat kritické a samostatné myšlení žáků a jejich aktivitu. Vycházíme z jejich vlastních prožitků a zkušeností. Vedeme je k práci s různými informačními zdroji, včetně internetu. Ve vyučování převažují metody, kdy učitel nesděluje hotové poznatky, ale vytváří učební situace, v nichž žáci samostatně nebo ve skupinách hledají informace, pracují s nimi, zkoumají je a třídí a na základě vlastního přičinění se dobírají výsledku. Snahou učitele je vytvářet pro toto poznávání optimální podmínky. Na naší škole neprobíhá žádný mezinárodní projekt. Mezi dlouhodobé projekty patří DOPRAVA a BESIP, LES A LESNÍ SPOLEČENSTVO v našem regionu, TEREZA, CHRPA, ZDRAVÉ ZUBY, TEN DĚLÁ TO A TEN ZAS TOHLE.

3.2

CÍL NAŠÍ PRÁCE

USILUJEME O TO, ABY STATUS VESNICKÉ MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLY, KTERÝ NĚKTEŘÍ LIDÉ CHÁPOU JAKO HANDICAP, BYL NAOPAK NAŠÍ PŘEDNOSTÍ, KTERÁ UMOŽNÍ DĚTEM PLNOHODNOTNÉ VZDĚLÁNÍ ZALOŽENÉ NA KRÁSNÝCH MEZILIDSKÝCH VZTAZÍCH V MALÉM KOLEKTIVU A MOŽNOSTECH CITLIVÉHO INDIVIDUÁLNÍHO PŘÍSTUPU KE KAŽDÉMU DÍTĚTI. PŘEJEME SI, ABY NAŠE ŽÁKY CELÝM ŽIVOTEM PROVÁZELA MILÁ VZPOMÍNKA NA PRVNÍ KRŮČKY ZA VZDĚLÁVÁNÍM, UČINĚNÉ NA NAŠÍ ALMA MATER.

11


3.3

12

VZDĚLÁVACÍ CÍLE Cíle základního vzdělávání

 pomoci žákům postupně zdokonalovat klíčové kompetence  poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání (dílčí cíle stanovené na období 1. až 5. ročníku) Poznávat

různé

učební

metody,

pracovní postupy a techniky a tvořivě je 1. umožnit žákům osvojit si

strategii

motivovat

učení je

a pro

využívat při individuálním učení. Vyhledávat a objevovat nové poznatky, využívat a aplikovat je v praxi. Posuzovat práci z hlediska úplnosti a

celoživotní učení

správnosti. Rozvíjet

svou

soustředěně,

schopnost

vytrvale,

pracovat

samostatně

a

tvořivě. Uplatňovat 2. podněcovat

žáky

k tvořivému

myšlení,

logickému uvažování a k řešení problémů

základní

myšlenkové

operace (srovnávání, třídění, analýzu, syntézu, zobecňování, abstrakci). Učit se řešit problémy z různých oblastí. Rozvíjet

schopnost

zapamatovat

si

podstatná (důležitá) fakta, pojmy a vědomosti. Seznamovat se se základními prostředky

3. vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

účinné komunikace. Učit se srozumitelně a kultivovaně vyjadřovat v písemném i ústním


13

projevu. Učit se naslouchat druhým, reagovat odpovídajícím způsobem, formulovat otázky. Získat

schopnost

vystupovat

na

veřejnosti. 4. rozvíjet

u

žáků

Učit se pracovat ve skupině i týmu,

schopnost spolupracovat

osvojovat si základy spolupráce.

a respektovat práci a

Rozvíjet při spolupráci schopnost radit

úspěchy

se, rozhodovat, organizovat práci a

vlastní

i druhých

kontrolovat. Učit se samostatně rozhodovat a nést

5. připravovat

žáky

k

důsledky svého rozhodování.

tomu, aby se projevovali

Postupně

jako

a

kultivované vystupování a jednání, učit

osobnosti,

se přiznat chybu, poučit se z ní a pokusit

svobodné

zodpovědné

si

osvojovat

uplatňovali svá práva a

se o nápravu, omluvit se.

naplňovali

Učit

své

se

orientovat

zdvořilé

a

v základních

mravních hodnotách, rozlišovat mezi

povinnosti

dobrem a zlem. 6. vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v

chování,

jednání

a v prožívání

životních

situací,

vnímavost

a

citlivé vztahy k lidem, svému přírodě

prostředí

i

k

S pomocí dospělých se učit řešit své citové problémy a životní situace. Naučit se požádat o pomoc.


14

Učit se vážit si svého i cizího života. Učit se chápat význam jednotlivých 7. učit

žáky

aktivně

rozvíjet a chránit své fyzické,

duševní

a

sociální zdraví

složek

zdravého

životního

stylu

a

aktivně je využívat (zdravá výživa, dostatečné pohybové aktivity, hygiena práce a odpočinku, vhodné mezilidské vztahy, osobní bezpečí). Seznamovat se s různými

činnostmi

podporujícími zdraví. 8. vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s

Učit se být otevřený a citlivý k lidem, projevovat

toleranci,

úctu

a

lásku

k člověku a solidaritu s druhými.

ostatními lidmi 9. pomáhat

žákům

poznávat a rozvíjet své schopnosti

reálné

Osvojovat

si

možnosti a uplatňovat je

dovednosti

a

spolu

pracovní

s

i

osvojenými

vědomostmi

a

dovednostmi

při

rozhodování

o vlastní

životní orientaci

a profesní

základní návyky,

postupy

pracovní jednoduché

potřebné

pro

každodenní život. Získávat orientaci v různých oborech lidské činnosti.


3.4

15

STRATEGIE NAPLŇOVÁNÍ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ

Klíčové kompetence

Na úrovni 5. ročníku

Co to znamená na ZŠ Křoví:  učivo je probíráno různými způsoby a metodami tak, aby si

 žák se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami

a

strategiemi

učení,

plánování organizace

a vlastního

učení

mohl

žák

postupně

uvědomovat, jaký styl mu vyhovuje  individuální

přístup

ke

všem žákům  práce

s výukovými

programy na PC  výuka

podle

vlastních

výukových textů, které žáci

Kompetence k

dotvářejí

učení

 nabídka

různých

forem

práce  škola postupně sestavuje didaktické postupy založené  v jednoduchém textu

vyhledává

informace a třídí je na základě

pochopení

třídících kriterií

na čtení s porozuměním  škola

propracovává

didaktické postupy zaměřené na výuku práce s textem  škola žáky postupně učí vyhledávat informace  práce internetem

s encyklopediemi,


 škola

postupně

vytváří

systém výuky, ve kterém se  operuje

se

základními

termíny

učivo jednotlivých předmětů

probíranými v rámci

tak, aby základní vědomosti

nabízeného učiva

získané

snaží

smysluplně

v jedné

prolínat

oblasti

k nabytí

pomohly

nové

vědomosti v jiné oblasti  pozornost

žáků

 pozoruje a získané

usměrňována

výsledky porovnává a

základní jevy

zapisuje

 žák volí vlastní formu

na

důležité

zápisu  vlastní výukové texty  žáci jsou postupně vedeni k samostatnosti  na

základě

vlastních schopností a dovedností má vztah k učení, vlastní

posuzuje pokrok

a

plánuje si zdokonalení svého učení

 žákům

je

umožňována

realizace vlastních nápadů  žáci jsou postupně vedeni k využívání

vlastních

vědomostí

při pomoci

spolužákům  výuka

je

doplňována

postupně motivačními

úkoly  žákům

je

rozšiřující učivo

nabízeno

16


 žáci

 za

pomoci

dospělého

vnímá

nejrůznější problémové situace ve škole

i

mimo

ni,

rozpozná a seznámí se s problémem

k otevřenému

k řešení problémů

vedeni

upozorňování

na problémy  vzniklé

problémy

se

snažíme, s ohledem na věk, řešit se žáky  žák užívá vlastního úsudku a zkušeností  do

Kompetence

jsou

17

výuky

se

snažíme

 vyhledává

postupně

informace vhodné k

z praxe

řešení problémů

 žák se nenechá odradit

zapojovat

úkoly

případným nezdarem  umělé

vytváření

problémových

situací

ze

 s ohledem na věk a

strany žáka i učitele

schopnosti samostatně

 výběr optimálního způsobu

řeší

řešení z nabízených variant

problémy,

ve

kterých volí vhodné

 vlastní,

způsoby řešení

řešení

byť

 problémové projekty

netypická vyučování,


 žákům není bráněno při  s ohledem na věk a činí

schopnosti

rozhodnutí, která je schopen obhájit a nést za ně zodpovědnost

vlastní

volbě

pořadí

vypracování úkolů  žákům

jsou

zadávána

dobrovolná témata a úkoly k vypracování  žák zažívá pocit vlastní zodpovědnosti

 s ohledem na věk a

 žákům

schopnosti formuluje a

denně prezentovat své názory

vyjadřuje

při různých činnostech

myšlenky

své a

názory

metody

projevu

prezentace

 naslouchá

žáky

promluvám

druhých

komunikativní

lidí a má na ně názor

umožňováno

 ve výuce jsou využívány

v písemném i ústním

Kompetence

je

obsahující

prvek

výsledků

před

 žák je veden k výstižnému ústnímu i písemnému projevu  žáci se účastní besed na různá témata  do

 naslouchá promluvám

druhých

lidí a má na ně názor

výuky

je

postupně

zapojován brainstorming  žák přiměřeně reaguje  zkouší vysvětlit a obhájit svůj názor

18


 učivo

 seznamuje

se

s různými typy textů a záznamů, obrazových materiálů,

běžně

užívaných gest, zvuků a jiných informačních a

komunikačních

prostředků

je

19

prezentováno

využíváním různých textů a záznamů,

obrazových

materiálů, běžně užívaných gest,

zvuků

a

jiných

informačních

a

komunikačních prostředků  rozumí různým gestům a symbolům, reaguje na ně  své dovednosti a znalosti

 s ohledem na věk a schopnosti

využívá

informační

a

komunikační prostředky

a

technologie

získané

v hodinách

informatiky žáci využívají při dotváření

školních

výukových textů  učí

se

pracovat

s vyhledávačem na internetu  účastní se výroby školního časopisu

 spolupracuje

ve

Kompetence

skupině,

podílí

se

sociální a

společně

s pedagogy

personální

na vytváření pravidel práce v týmu

 škola využívá skupinové práce a kooperativního učení  žák spoluvytváří pravidla pro práci ve skupině


 žáci

jsou

20

vedeni

k vzájemné pomoci v rámci ročníku

 poskytne

pomoc

nebo o ni požádá

i

třídy

(pomoc

spolužákům nižšího ročníku)  učí se ohleduplnosti a úctě  dokáže

slušně

požádat

o pomoc druhého  využívání brainstormingu  přispívá

k diskusi

v malé skupině

ve výuce  zadávání skupinové práce  práce

ve

smíšených

dvojicích  pravidla chování ve škole 

jsou postupně vypracovávána seznamuje

se

s přesvědčením druhých lidí, odmítá útlak zacházení,

a

hrubé upozorní

Kompetence

na fyzické i psychické

občanské

násilí

ve spolupráci s žáky  žákům

je

poskytnuta

možnost, dle svého uvážení, upozornit

na

fyzické

i

psychické násilí, se kterým se setkává  naučí se rozpoznávat útlak a hrubé násilí

 s ohledem na věk

 žáci jsou seznamováni se

se

základními právy dítěte

seznamuje

se zákony, které se ho

 postupně si osvojuje obsah

přímo dotýkají

práv a povinností


 v rámci výuky OSV je

 je

schopen

rozhodnout

se

v jednoduché

životní v případě

situaci,

ohrožení zná základní postupy

řešení

této

situace

se

s našimi

lidovými

tradicemi,

kulturně-

historickým

přiblížení

životních

různých

situací

a

jejich

řešení  žáci

znají

důležitá

telefonní čísla

uměleckými

díly

a

sportovními aktivitami. Dle svého zájmu

se

aktivně

zapojuje do kulturního a

 škola

pořádá

akce

připomínající lidové tradice (Vánoce,

Velikonoce,

masopust, vítání jara…)

dědictvím,

aktivit

pro

 dokáží přivolat pomoc

 seznamuje

dění

používána metoda hraní v roli

sportovních

 škola

pořádá

veřejná

 škola

v rámci

možností

pořádá

sportovní

vystoupení soutěže

(školní olympijský den)  škola

se

zúčastňuje

regionálních soutěží

21


 škola úzce spolupracuje s ekologem

a

správcem

místního polesí  žáci se dle svých možností podílejí na udržování školní

 seznamuje

se

se základními ekologickými

a

environmentálními problémy, je schopen je

ve

svém

okolí

objevovat

zahrady a okolí školy  škola

pravidelně

spolupracuje s ekologickými středisky Ostrůvek, Krajina  projektové

dny

s přírodovědnou tématikou  jednotlivé

problémy

environmentální

výchovy

jsou zařazovány do výuky  žáci si postupně vytvářejí pozitivní vztah k ekologii  ve

vyučovacích

hodinách bezpečně

používá a

účinně

Kompetence

materiály, nástroje a

pracovní

vybavení,

dodržuje

vymezená

pravidla,

plní

povinnosti

závazky

a

 žáci jsou v rámci výuky seznamováni

se

základy

bezpečnosti  žáci jsou obeznámeni i se zásadami první pomoci

22


 škola

se

snaží

žáky

postupně  hodnotí

výsledky

vést

k sebehodnocení své práce

své práce z hlediska

 žáci

kvality

kvalitně a hospodárně

a

hospodárnosti

se

snaží

pracovat

 pochopení významu podílu své

práce

na

konečném

výsledku

3.5

STRATEGIE UTVÁŘENÍ KLÍČOVÝCH KOMPETENCÍ Z POHLEDU UČITELE

1. učitel se zajímá o názory, náměty a zkušenosti žáků 2. učitel žáky vybízí, aby kladli otázky (k věci) 3. učitel společně s žáky formuluje cíl činnosti (úkolu) 4. učitel klade otevřené otázky, zadává problémové úlohy či úlohy rozvíjející tvořivost 5. učitel zařazuje metody, při nichž docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci 6. učitel zadává úkoly způsobem umožňujícím volbu různých postupů 7. učitel vůči každému žákovi projevuje očekávání úspěchu 8. učitel vnímá i aktivně zajišťuje vzdělávací potřeby jednotlivých žáků 9. učitel umožňuje diferencované výkony podle individuálních schopností žáků 10. učitel sleduje úspěšnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok 11. učitel s chybou žáka pracuje jako s příležitostí, jak ukázat cestu ke správnému řešení 12. učitel vede žáky k plánování úkolů a postupů 13. učitel ukazuje žákům, jak mají formulovat hypotézy a ověřovat jejich pravdivost pokusem nebo pozorováním 14. učitel zadává úkoly, při nichž žáci kombinují informace z různých zdrojů

23


15. učitel umožňuje žákům pracovat s materiály a zdroji, v nichž si mohou ověřit správnost úsudku 16. učitel vede žáky ke správným způsobům užití materiálů, nástrojů, techniky a vybavení 17. učitel zadává úkoly, při kterých žáci spolupracují 18. učitel vytváří příležitost pro vzájemnou komunikaci žáků k danému problému 19. učitel žákům umožňuje, aby si vzájemně sdělovali své pocity a názory 20. učitel vede žáky k prozkoumávání pohledů a názorů, lišících se od jejich vlastních 21. učitel vyžaduje dokončení práce v dohodnuté kvalitě a termínech 22. učitel umožňuje žákům spoluvytvářet kritéria hodnocení 23. učitel učí žáky reflektovat (hodnotit) úspěšnost dosažení cíle 24. učitel umožňuje žákům prezentovat výsledky jejich práce 25. učitel se zajímá, jak žákům vyhovuje jeho způsob výuky

3.6

METODY A FORMY PRÁCE

Ve výuce není preferována žádná vyučovací metoda nebo forma práce. Učitel zodpovědně volí takovou vyučovací metodu a formu práce, která vede žáky k dosažení cílů základního vzdělávání a k utváření klíčových kompetencí. Použité metody jsou pro žáky zajímavé a motivující s důrazem na propojování výuky s praktickými zkušenostmi. Následující kapitoly 3.7 až 3.10 byly k 1. 9. 2016 nově zpracovány v Dodatku ke ŠVP č. 1/2016 3.7

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI A ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH

Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni:

24




Žáci se zdravotním postižením - s tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, s autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování.



Žáci

se

zdravotním

znevýhodněním

-

zdravotně

oslabení,

dlouhodobě nemocní, s lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování, kteří vyžadují zohlednění při vzdělávání. 

Žáci se sociálním znevýhodněním - z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu.

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A

3.8

ZDRAVOTNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM

3.8.1 Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení (SPU) a chování (SPCH) Na doporučení třídního učitele a ostatních vyučujících a se souhlasem zákonných zástupců posíláme žáky, u kterých se projevují některé symptomy SPU, na vyšetření do pedagogicko-psychologické poradny (PPP). Na základě vyšetření a doporučení jsou pak tito žáci zařazováni do reedukační péče. Jestliže PPP doporučí žáka k integraci, je žákovi, po předchozí žádosti zákonných

zástupců

žáka

o

povolení

vzdělávání

podle

individuálního

vzdělávacího plánu, se souhlasem ředitele školy plán vypracován. Po schválení žádosti uzavírá ředitelství školy se zákonnými zástupci žáka dohodu o vzájemné úzké spolupráci při nápravě. Součástí dohody je individuální vzdělávací plán (IVP), podle kterého se bude se žákem pracovat. IVP obsahuje: 

závěry a doporučení z vyšetření v PPP,



konkrétní způsoby reedukace,

25




pomůcky, které se budou v případě potřeby používat při nápravě,



způsob hodnocení,



podmínky vzájemné spolupráce se zákonnými zástupci při nápravě.

Za zpracování IVP odpovídá učitel problémového předmětu a ředitel školy. Na vypracování IVP se budou podílet školské poradenské zařízení, zákonný zástupce žáka, třídní učitel a vyučující učitelé problémových předmětů žáka. IVP může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby. Ředitel školy seznámí s IVP zákonného zástupce žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem § 6 odst. 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Při klasifikaci přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy. Obsahem se vzdělávací proces žáků s SPU zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků.

3.8.2 Vzdělávání žáků s ostatními formami zdravotního znevýhodnění Vzdělávání žáků se zdravotním znevýhodněním bude organizováno na základě speciálních potřeb žáka. Obsahem se vzdělávací proces žáků se zdravotním znevýhodněním zásadně neodlišuje od vzdělávání ostatních žáků. Speciální potřeby žáka budou zaznamenány v jeho IVP, který bude obsahovat: 

závěry a doporučení z vyšetření nutného při diagnostikování formy zdravotního

znevýhodnění

(PPP,

praktický

lékař,

speciálně

pedagogická centra (SPC) aj.), 

konkrétní organizace vzdělávání žáka,



způsob hodnocení,



podmínky vzájemné spolupráce se zákonnými zástupci.

Za zpracování IVP odpovídá třídní učitel a ředitel školy. Na zpracování IVP se budou podílet třídní učitel, vyučující učitelé problémových předmětů žáka, výchovný poradce a ředitel školy. IVP může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby.

26


Ředitel školy seznámí s IVP zákonného zástupce žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem § 6 odst. 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb.

3.8.3 Vzdělávání žáků se zdravotním postižením Zařazení žáka se zdravotním postižením do speciálního vzdělávání bude v souladu s vyhláškou č.73/2005 Sb. O zařazení žáka se zdravotním postižením rozhodne ředitel školy na základě doporučení školského poradenského zařízení a souhlasu zákonného zástupce žáka podle § 9 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Pokud ředitel školy, s ohledem na možnosti školy, nezařadí žáka se zdravotním postižením, který má povinnost plnit školní docházku, oznámí tuto skutečnost zákonnému zástupci žáka, krajskému úřadu a obci, v níž má žák trvalý pobyt. Žáci s těžkým zdravotním postižením (§1 odst.4 vyhlášky č.73/2005 Sb.) budou integrováni na naší škole pouze v případě výrazné spolupráce zákonných zástupců žáka a v souladu s možnostmi školy. Při

plánování

a

realizaci

vzdělávacího

procesu

budeme

vycházet

z konkrétního zjištění a popisu speciálních vzdělávacích potřeb a možností žáka. Speciální potřeby žáka budou zaznamenány v jeho IVP, který bude obsahovat: 

závěry a doporučení z vyšetření nutného při diagnostikování formy zdravotního postižení (PPP, praktický lékař, SPC aj.),






pomůcky a metody výuky, které se budou v případě potřeby používat,



způsob hodnocení,




Za zpracování IVP odpovídá třídní učitel a ředitel školy. Na zpracování IVP se budou podílet třídní učitel, vyučující učitelé problémových předmětů žáka, výchovný poradce a ředitel školy. IVP může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby.

27


Ředitel školy seznámí s IVP zákonného zástupce žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem §6 odst. 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Další podmínky týkající se vzdělávání žáků se zdravotním postižením: 

pokud zdravotní postižení žáka objektivně neumožňuje realizaci vzdělávacího obsahu některého vzdělávacího oboru RVP ZV nebo jeho části, může ředitel školy povolit náhradu příslušného vzdělávacího obsahu nebo jeho části příbuzným, případně jiným vzdělávacím obsahem, který lépe vyhovuje jeho vzdělávacím možnostem



ředitel školy může umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy §7 vyhlášky č.73/2005 Sb., působení asistenta pedagoga ve třídě



všechna tato opatření budou součástí IVP žáka, pokud budou realizována

3.9

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM

Při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí (národnostní menšiny, etnika aj.) bude, v případě nedostatečné znalosti vzdělávacího jazyka, hlavní pozornost věnována osvojení českého jazyka, seznámení s českým prostředím, jeho kulturními zvyklostmi a tradicemi. Na druhé straně se budou vyučující snažit doplnit vzdělávací obsah specifickými materiály o historii, kultuře a tradicích jeho národnosti. Cílem integrace žáků z odlišného kulturního a sociálního prostředí bude ochrana jejich minoritní kultury a podpora jejich úspěšnosti v majoritní společnosti. Snahou integrace těchto žáků bude vytvářet příznivé společenské klima ve třídě i ve škole. V případě potřeby bude u žáků se sociálním znevýhodněním vytvořen IVP žáka, který bude obsahovat:

28




závěry a doporučení z nutného vyšetření (PPP, speciální pedagog – etoped, sociální pracovník, aj.),



konkrétní organizace vzdělávání žáka, pomůcky a metody výuky, které se budou v případě potřeby používat,



způsob hodnocení,




Za zpracování IVP odpovídá třídní učitel a ředitel školy. Na zpracování IVP se budou podílet školské poradenské zařízení, zákonný zástupce žáka, třídní učitel, vyučující učitelé problémových předmětů žáka, výchovný poradce, školní metodik prevence a ředitel školy. IVP může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby. Ředitel školy seznámí s IVP zákonného zástupce žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem §6 odst. 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb.. Ředitel školy může umožnit v případě potřeby, v souladu s právními předpisy §7 vyhlášky č.73/2005 Sb., působení asistenta pedagoga ve třídě.

3.10 VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Vzdělávání

mimořádně

nadaných žáků

bude realizováno v souladu

s vyhláškou č.73/ 2005 Sb. Na základě doporučení třídního učitele nebo učitele předmětu, ve kterém žák dosahuje mimořádné úrovně, budeme, se souhlasem zákonného zástupce, žáky posílat do PPP kvůli identifikaci a následným doporučením při péči o daného mimořádně nadaného žáka. V průběhu vzdělávacího procesu se budeme snažit vytvářet pozitivní klima mimořádně nadaných žáků. V případě potřeby žáka se budeme snažit (introverti se špatnou sociální přizpůsobivostí) pomoci při začleňování do komunity. Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků bude způsob výuky vycházet důsledně z principů individualizace a vnitřní diferenciace. Ředitel školy může umožnit tyto pedagogicko-organizační úpravy, IVP žáka, který bude obsahovat:

29




závěry a doporučení z nutného vyšetření z PPP,






pomůcky a metody výuky, které se budou v případě potřeby používat,




Za zpracování IVP odpovídá učitel předmětu, ve kterém žák dosahuje mimořádné úrovně, a ředitel školy. Na zpracování IVP budou spolupracovat školské poradenské zařízení, zákonný zástupce žáka, třídní učitel, vyučující učitelé jednotlivých předmětů, výchovný poradce a ředitel školy. IVP může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeby. Ředitel školy seznámí s IVP zákonného zástupce žáka, který tuto skutečnost potvrdí svým podpisem §6 odst. 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb. Součástí IVP může být: 

doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu,



zadání specifických úkolů,



zapojení do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů,



vnitřní diferenciace žáků v některých předmětech,



účast ve výuce některých předmětů se staršími žáky,



občasné (dočasné) vytváření skupin pro vybrané předměty s otevřenou možností volby na straně žáka.

Průběh vzdělávání mimořádně nadaného žáka a spolupráci se školským poradenským zařízením zajišťuje výchovný poradce.

3.11 PRŮŘEZOVÁ TÉMATA Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Škola musí do vzdělávání na 1. stupni začlenit všechna průřezová témata uvedená v RVP ZV, nemusí však být všechna zastoupena v každém ročníku.

30


3.11.1 Průřezová témata a jejich okruhy

3.11.1.1 Osobnostní a sociální rozvoj – OSV tematické okruhy: 1. Osobnostní rozvoj 2. Sociální rozvoj 3. Morální rozvoj 3.11.1.2 Výchova demokratického občana – VDO tematické okruhy: 1. Občanská společnost a škola 2. Občan, občanská společnost a stát 3. Formy participace občanů v politickém životě 4. Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

3.11.1.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech – VMEGS tematické okruhy: 1. Evropa a svět nás zajímá 2. Objevujeme Evropu a svět 3. Jsme Evropané

3.11.1.4 Multikulturní výchova – MKV tematické okruhy: 1. Kulturní diference 2. Lidské vztahy 3. Etnický původ 4. Multikulturalita

31


5. Princip sociálního smíru a solidarity

3.11.1.5 Environmentální výchova – EV tematické okruhy: 1. Ekosystémy 2. Základní podmínky života 3. Lidské aktivity a problémy životního prostředí 4. Vztah člověka k prostředí

3.11.1.6

Mediální výchova – MEV

tematické okruhy: 1. Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení 2. Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality 3. Stavba mediálních sdělení 4. Vnímání autora mediálních sdělení 5. Fungování a vliv médií ve společnosti 6. Tvorba mediálních sdělení 7. Práce v realizačním týmu

3.11.2 Realizace průřezových témat Průřezová témata jsou v našem ŠVP realizována ve třech na sebe navazujících úrovních. Základní úrovní je tzv. RANNÍ KRUH, který bývá zařazován jedenkrát týdně, v případě nutnosti i častěji, jako reakce na potřeby vyplývající z okamžitého stavu věcí. Toto patnáctiminutové setkání nemá přesnou strukturu. Slouží jako reakce na pozitivní i negativní události v životě žáků, školy, společnosti.

32


3.11.2.1 Možnosti začlenění průřezových témat do ranních kruhů OSV – bezprostřední reakce na situace vyplývající ze života žáka, rodiny, školy, společnosti – řešení problémů, zaujímání postojů, možnosti řešení VDO – reakce na události odehrávající se v obci, společnosti, principy demokracie VMEGS – reakce na události v Evropě, ve světě (společenské, kulturní, politické, sportovní) MKV – otázky lidských práv, tolerance, respekt, začleňování žáků se sociálním znevýhodněním do třídního kolektivu EV – bezprostřední reakce na události týkajících se životního prostředí (obec, stát, svět) MEV – reakce na nejnovější mediální zprávy, posuzování obsahu, zaujmutí stanoviska Druhým stupněm začlenění průřezových témat je jejich INTEGRACE do VZDĚLÁVACÍCH OBSAHŮ jednotlivých VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ. Toto začlenění je přehledně uvedeno v tabulkách k jednotlivým předmětům a podrobněji je rozpracováno v měsíčních učebních plánech. Třetím stupněm začlenění průřezových témat je INTEGRACE do dlouhodobých i krátkodobých PROJEKTŮ. Pro přehlednost jsou průřezová témata přiřazena k jednotlivým ročníkům. Některé dlouhodobé projekty jsou celoškolní a podílejí se na nich všichni žáci podle svých individuálních možností.

33


3.11.2.2 Rozdělení jednotlivých průřezových témat do projektů 1. ročník

– OSV

– projekt: Všemi smysly

2. ročník

– EV

– projekt: Co v učebnicích nenajdete

3. ročník

– MKV

– projekt: I am Czech, You are English

4. ročník

– VDO

– projekt: Poznej svou rodnou hroudu

5. ročník

– VMEGS – projekt: Cestovní kancelář Evropa

3.11.2.3 Celoškolní dlouhodobé projekty: – EV

– projekt: Tereza, AOVZ

– OSV

– projekt:

Zdravé zuby, Chrpa, Ten dělá to a ten zas tohle

Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu.

34


4.

UČEBNÍ PLÁN

VZDĚLÁVACÍ

VYUČOVACÍ

OBLAST

PŘEDMĚT

JAZYK A

ČESKÝ JAZYK

JAZYKOVÁ

ANGLICKÝ

KOMUMIKACE

JAZYK

1.

2.

3.

4.

5.

CELKEM

8

9

8

8

7

40

1

1

3

3

3

11

MATEMATIKA

4

5

5

5

5

24

INFORMATIKA

–

–

–

–

1

1

PRVOUKA

2

2

3

–

–

7

PŘÍRODOVĚDA

–

–

–

2

2

4

VLASTIVĚDA

–

–

–

2

2

4

1

1

1

1

1

5

1

1

1

2

2

7

2

2

2

2

2

10

1

1

1

1

1

5

20

22

24

26

26

118

MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE ČLOVĚK A JEHO SVĚT

HUDEBNÍ UMĚNÍ A

VÝCHOVA

KULTURA

VÝTVARNÁ VÝCHOVA

ČLOVĚK A

TĚLESNÁ

ZDRAVÍ

VÝCHOVA

ČLOVĚK A

PRACOVNÍ

SVĚT PRÁCE

ČINNOSTI

POČET HODIN V ROČNÍKU

35


Využití disponibilních hodin: Jazyk a jazyková komunikace

9 hodin (ČJ 7 + AJ 2)

Matematika a její aplikace

4 hodiny

Člověk a jeho svět

3 hodiny

Celkem

16 disponibilních hodin

Nepovinný předmět: Náboženství

1 hod týdně

Vyučovací jednotkou je vyučovací hodina. V průběhu školního roku je zařazováno projektové vyučování při dodržování zásad hygieny školní práce (přestávky, relaxace…).

36


5.

UČEBNÍ OSNOVY

5.1

JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

5.1.1 Český jazyk a literatura

5.1.1.1

Charakteristika vyučovacího předmětu

Vyučovací předmět ČESKÝ JAZYK A LITERATURA je vyučován ve všech ročnících. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru český jazyk a literatura stanovených Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání a související očekávané výstupy průřezových témat. Český jazyk a literatura má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení. Dovednosti, které si v jeho rámci žáci osvojují, jsou důležité nejen pro vzdělávání v rámci oblasti Jazyk a jazyková komunikace, ale umožňují získávání poznatků ve všech dalších oborech. V 1. a 2. ročníku má předmět komplexní charakter. Ve 3. – 5. ročníku je pro přehlednost členěn do složek specifického charakteru:  mluvnice – jazykové vyučování  čtení a literární výchova  slohová a komunikační výchova  psaní (vyučuje se zpravidla v menších časových celcích než je celá vyučovací hodina) O časové dotaci jednotlivých složek rozhoduje vyučující. Na 1. stupni je prvořadým cílem vytvořit žákům vzdělávací nástroje – ČTENÍ A PSANÍ.

37


Přitom klademe důraz na ČTENÍ S POROZUMĚNÍM. Žáci, kteří nastupují do školy, se již dokážou česky dorozumět. Snažíme se proto tuto jejich dovednost dále rozvíjet, obohacovat jejich slovní zásobu a seznamovat je se spisovnou podobou českého jazyka. Výuku gramatiky chápeme nikoliv jako cíl, ale jako cestu, jak díky poznávání struktury jazyka rozvíjet komunikační dovednosti. Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu ČESKÝ JAZYK A LITERATURA směřují k utváření kompetencí:

5.1.1.2

Kompetence k učení

 rozvíjet u žáků dovednosti potřebné k osvojování učiva,  předkládat žákům možnosti používání osvojených dovedností z jazykového vzdělávání v jiných oblastech,  vést žáky k systematickému získávání a ukládání informací,  vést žáky k aplikaci naučených pravidel pravopisu a jejich vzájemnému propojování,  seznamovat žáky s mluvnickými a literárními termíny souvisejícími s probíraným učivem.

5.1.1.3

Kompetence k řešení problémů

 vést žáky k tomu, aby samostatně nalézali pravidla, kterými se řídí probírané mluvnické jevy,  vést žáky k tomu, aby uměli nalézat chyby v textu a odůvodnit správné řešení.

5.1.1.4

Kompetence komunikativní

 vést žáky ke správné formulaci obsahu sdělení v rámci probíraných žánrů,  nabízet žákům dostatek příležitostí k porozumění probíraných literárních textů,  pomocí literárního i gramatického učiva rozšiřovat slovní zásobu žáků,  vést žáky ke správné, srozumitelné stavbě větných celků, k vyprávění.

38


5.1.1.5

Kompetence sociální a personální

 vytvářet příležitosti k tomu, aby žáci mohli diskutovat v malých skupinách i v rámci celé třídy,  vést žáky k tomu, aby dokázali požádat o pomoc.

5.1.1.6

Kompetence občanské

 seznámit žáky s naším slovesným dědictvím a vysvětlovat jim jeho význam,  podporovat v žácích potřebu literárního projevu, recitace, četby.

5.1.1.7

Kompetence pracovní

 vést žáky k dodržování hygienických pravidel pro čtení a psaní,  vést žáky k přípravě a udržování jejich učebního prostoru.

Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

1. – 3.

komunikace

literatura

Očekávané výstupy

Učivo

Žák:  četba

Ročník

porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

naukových s důrazem

a textů na

upevňování

3.

čtenářských dovedností a návyků  uplatnění intonace

témata

uměleckých,

populárních plynule čte s

Průřezová

přirozené

OSV/1

39


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

1. – 3.

komunikace

literatura


Učivo

Žák: porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

respektuje základní komunikační pravidla rozhovoru pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost

Průřezová témata

 komunikační situace: omluva,

žádost,

vzkaz, zpráva  dialog,

mluvčí

1. - 3.

OSV/1

2. - 3.

OSV/2, 3

a

posluchač  výběr

vhodných

komunikačních prostředků a výrazů  zdvořilostní obraty  správné

použití

slovního přízvuku a

3.

vhodné intonace  rozvíjení

v krátkých mluvených

Ročník

znělého

hlasu

projevech správně dýchá

 nácvik

a volí vhodné tempo řeči

tempa

přiměřeného řeči

1. - 3.

a

správného dýchání volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích

 členění projevu

jazykového

2. - 3.

OSV/1,2

40


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

1. – 3.

komunikace

literatura


Učivo

Žák: na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev

 souvislé

Ročník


jazykové

projevy  využívání jednoduché

3.

osnovy zvládá základní

 dodržování

hygienické návyky

hygienických návyků

spojené se psaním

správného psaní

píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev

1. - 3.

OSV/2

3.

OSV/1

 automatizace psacího pohybu  odstraňování individuálních nedostatků písemného projevu

píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení seřadí ilustrace podle

 plynulý

a

úhledný

písemný projev  vyprávění

2. - 3.

pohádky

dějové posloupnosti a

nebo

vypráví podle nich

spojování

jednoduchý příběh

textu s ilustrací

povídky, obsahu

2. - 3.

OSV/1

41


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

1. – 3.

komunikace

literatura


Učivo

Žák:

Ročník


rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké

 hláskosloví,

stavba

slov, nauka o slově

1. - 2.

samohlásky porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledává v textu slova příbuzná

 slova

nadřazená,

podřazená, souřadná a slova

opačného

významu

OSV/1, 2

 vyjmenovaná slova a slova k nim příbuzná

porovnává a třídí slova

 třídění slov

podle zobecněného

 seznamování

se

významu - děj, věc,

s některými slovními

okolnost, vlastnost

druhy

rozlišuje slovní druhy v základním tvaru užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen,

2. - 3.

 ohebné a neohebné slovní druhy  souvislý projev  význam slov

2. - 3.

2. - 3.

mluvený 2. - 3.

42


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

1. – 3.

komunikace

literatura


Učivo

Žák:

Ročník


přídavných jmen a sloves spojuje věty do jednodušších souvětí

 věta a souvětí

vhodnými spojkami a

 spojky a jejich funkce,

jinými spojovacími

2. - 3.

spojovací výrazy

výrazy rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky

 druhy

vět

podle

postoje

mluvčího,

výběr

vhodných

2. - 3.

jazykových prostředků

odůvodňuje a píše správně: i, í/y, ý po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách

 znalost

správného

ve vyjmenovaných

pravopisu

slovech; slova se

očekávaného výstupu

skupinami dě, tě, ně, bě, pě, vě,mě; slova s ú/ů; velká písmena na začátku věty a

dle

2. - 3.

OSV/1

43


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

1. – 3.

komunikace

literatura


Učivo

Žák:

Ročník


v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřeného věku vyjadřuje své pocity z přečteného textu

 reprodukce textu  přednes básně nebo

1. - 3.

úryvku prózy  líčení

OSV/1

atmosféry

příběhu

3.

 základy literatury rozlišuje vyjadřování v próze a poezii, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění

poezie (pojmy: báseň, rým, sloka, přednes), próza

(pojmy:

pohádka,

3.

povídka,

postava,

děj,

prostředí)  volná

reprodukce

s literárním textem podle

textu

dramatizace

pokynů učitele a podle

pohádky,

svých schopností

nebo básně

pracuje tvořivě

povídky

1. - 3.

44


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

4. – 5.

komunikace

literatura


Učivo

Žák:

 uvědomělé

Ročník

témata

plynulé

čte s porozuměním

čtení

přiměřeně náročné texty

náročných textů

potichu i nahlas

Průřezová

přiměřeně

 tiché

4. - 5.

MKV/3, 4

4. - 5.

MEV/1,3,4

4. - 5.

MEV/6

4. - 5.

MEV/1

4. - 5.

OSV/1,2

čtení

s porozuměním rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává

 vyhledávání klíčových pozorné

slov, vnímání

podrobností a hledání jejich

významu

v

celku posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého

 orientace v textu

sdělení reprodukuje obsah

 vystižení jádra sdělení

přiměřeně složitého

 orientace v naučných

sdělení a zapamatuje si

textech

z něj podstatná fakta

věku

přiměřených

vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na

 pravidla dialogu

45


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

4. – 5.

komunikace

literatura


Učivo

Žák:

Ročník


záznamníku rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě

 porovnávání

názorů,

tolerance  řešení

konfliktních

4. - 5.

MEV/3 MKV/1, 2, 4

situací

volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy, a tempo podle svého

 členění vět, frázování, síla a barva hlasu

4. - 5.

komunikačního záměru rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle

 spisovná, hovorová a nespisovná mluva

4.

OSV/1,2

komunikační situace rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary

 spisovné tvary slov v psaném a mluveném

5.

projevu píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry sestaví osnovu vyprávění

 orientace ve stavbě textu

4. - 5.

 členění na odstavce  pravidla

sestavování

4. - 5.

VDO/2

46


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

4. – 5.

komunikace

literatura


Učivo

Žák: a na jejím základě vytváří krátký mluvený

Ročník

osnovy  členění příběhu

nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti porovnává významy

 význam slov, slova

slov, zvláště slova

jednovýznamová

stejného nebo podobného

mnohovýznamová,

významu a slova

slova

vícevýznamová

stejného významu

opačného

a 4. a

rozlišuje ve slově kořen, část příponovou,

 stavba slova

4. - 5.

předponovou a koncovku určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu

 slovní druhy a jejich třídění  tvary slov  mluvnické

kategorie

4. - 5.

sloves a podstatných jmen

vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní

 práce s větou

4. - 5.


47


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

4. – 5.

komunikace

literatura


Učivo

Žák:

Ročník


skladební dvojici označuje základ věty  výstavba

věty,

základní větné členy odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí

 věta

jednoduchá,

souvětí

4. - 5.

 smysluplné uspořádání

vět

jednoduchých

do

souvětí užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je

 rozmanité

spojovací

výrazy

4. - 5.

obměňuje  vyjmenovaná

slova

píše správně i/y ve

práce se skupinami

slovech po obojetných

slov s y/ý uvnitř slov

souhláskách

hledání a dotváření

4. - 5.

slov příbuzných zvládá základní příklady syntaktického pravopisu

 shoda podmětem

přísudku

5.

OSV/1,2

48


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

4. – 5.

komunikace

literatura


Učivo

Žák:

 zážitkové vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je

Ročník čtení


a

naslouchání  nalézání příčin věcí a

4. - 5.

OSV/1

4. - 5.

MEV/3, 6, 7

porozumění jim  tvořivé

činnosti

s literárním volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma

volná

textem,

reprodukce,

dramatizace

textu,

ilustrace

k

přečtenému, vystižení děje  vlastní

tvorba

na

libovolné téma  druhy a žánry dětské

4.

literatury  literatura umělecká a rozlišuje různé typy uměleckých textů

OSV/3

věcná  literatura v proměnách

5.

času  lidová slovesnost při jednoduchém rozboru

 literární pojmy:

literárních textů používá

 přirovnávání,

elementární literární

básnické

4. - 5. výrazy,

MKV/4

49


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

4. – 5.

komunikace

literatura


Učivo

Žák: pojmy

Ročník

přenesené


výrazy,

zastaralé výrazy  verš, rým  psychosomatické projevuje somatické

dovednosti

dovednosti a kombinuje

s dechem,

je za účelem vyjádření

tvoření hlasu, držení

vnitřních stavů a emocí

těla,

vlastních i určité postavy

neverbální

(práce správné

verbální

4. - 5.

OSV/1,2,3

4. - 5.

OSV/1, 2, 3

a

komunikace)  herní pracuje s pravidly hry a jejich variacemi, dokáže vstoupit do role a v herní situaci přirozeně a přesvědčivě jednat

dovednosti

(vstup do role)  sociálně komunikační dovednosti  dodržování hry

pravidel

50


Oblast:

Předmět:

Období:

Jazyk a jazyková

Český jazyk a

4. – 5.

komunikace

literatura

Očekávané výstupy Žák:

Učivo

Ročník


pracuje ve skupině na vytvoření menšího inscenačního tvaru a využívá přitom různých výrazových prostředků. prezentuje inscenační

 dramatická

situace,

tvar před spolužáky a na

příběh (řazení situací

základě sebereflexe a

v časové ose)

reflexe spolužáků a učitele na něm dále pracuje, sleduje a hodnotí prezentace svých spolužáků

4. - 5.

OSV/2,3

51


52

5.1.2 Anglický jazyk

5.1.2.1


Konkrétním cílem výuky ANGLICKÉHO JAZYKA je poskytnout žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi z různých částí světa a pro práci s počítačem, internetem apod. Klademe důraz na rozvoj komunikačních dovedností a jejich praktickou využitelnost doma i v zahraničí, rozšiřujeme možnosti žáků v používání informačních a komunikačních technologií, jejichž pracovním jazykem je nejčastěji jazyk anglický. Žáci jsou vedeni k samostatnému učení a sebehodnocením, plánováním a sledováním pokroku v cizím jazyce se stávají spoluzodpovědnými za výsledky vlastního učení. Výuka AJ začíná na naší škole již v 1. ročníku. Je založena na didaktických hrách, obohacování slovní zásoby a budování pozitivního vztahu k cizímu jazyku. Vyučování

probíhá

zábavnou

formou

s důrazem

na

tvořivost

a

využití

mezipředmětových vztahů (výroba obrázků, koláží, jazykové hry, pexesa…) Žáci se učí jednoduché říkanky a písničky většinou doprovázené pohybem či jinou činností. Ve 4. a 5. ročníku je výuka založena na tvořivosti a zapojení všech smyslů. Žáci vyrábějí pomůcky k procvičování slovní zásoby, dramatizují jednoduché situace, pracují s výukovými programy, učí se soustředěnému poslechu a porozumění čtených textů, pracují se slovníkem. Důraz je kladen na rozvíjení vyjadřovacích schopností v cizím jazyce a spontánní projev. Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu ANGLICKÝ JAZYK směřují k utváření klíčových kompetencí:

5.1.2.2


 představením různých způsobů učení se slovní zásobě a procvičováním jazykových dovedností vést žáky k výběru vhodných metod a jejich uplatňování v praxi,


 motivovat žáky k hledání vysvětlení (práce se slovníkem) či vyžádání si vysvětlení v případě, že nerozumí jazykovým prostředkům či textům, se kterými se setkávají,  vést žáky k jednoduchému popisu práce na určitém jazykovém úkolu a zaznamenání toho, co se jim dařilo nebo v čem udělali chybu,  naučit se používat informační technologie k získávání informací a řešení úkolů,  podporovat žáky v používání získaných jazykových prostředků

5.1.2.3


 navozovat takové jazykové problémy/situace, v nichž se žáci na základě zkušeností učí hledat řešení,  naučit žáky popsat obsah myšlenky, chybí-li slovní zásoba,  napomáhat žákům s výběrem vhodného jazykového řešení z navržených možností,  vést žáky k tomu, aby rozpoznali a uvědomili si chybu v řešení a opravili ji,  navozováním problémových situací z reálného života podporovat rozvoj slovní zásoby žáků a učit je vhodně reagovat

5.1.2.4


 doporučit žákům postupy pro vyhledávání slov a slovních spojení v textu nebo promluvě, která jsou vzhledem k zadání problému klíčová,  klást žákům takové otázky, na které jednoduše odpovídají,  vést žáky ke zformulování jednoduché myšlenky anglicky,  podporovat žáky ve využívání dovedností osvojených v anglickém jazyce k navázání kontaktu či vztahu,  naučit žáky rozlišovat, zda mluví se svým vrstevníkem nebo dospělým a přizpůsobit tomu svůj projev.  učit žáky popisovat, co se jim líbí a nelíbí na jazykové produkci spolužáků

53


5.1.2.5


 organizovat práci ve výuce tak, aby žáci před prací ve dvojici nebo skupině prodiskutovali s ostatními zadaný úkol,  dohlížet na rozdělení si rolí ve dvojici nebo skupině,  vést žáky k dodržování termínu splnění úkolu,  učit žáky, aby při potížích se svou částí práce hledali pomoc nejprve u spolužáků, ve slovnících a jiných zdrojích, nakonec u učitele,  povzbuzovat žáky, aby v případě potřeby nabízeli svoji pomoc či ochotně vyhověli žádosti o radu,  naučit žáky spolupracovat v anglicky hovořící skupině na jednoduchém úkolu

5.1.2.6


 motivovat žáky, k získání představy o zvycích v anglicky mluvících zemích a porovnávat je se zvyky našimi,  povzbuzovat žáky, aby k jazykové hře i spolupráci přijímali bez výjimky ostatní spolužáky,  vyzývat žáky ke srovnávání různých odlišností týkajících se anglicky mluvících zemí a České republiky

5.1.2.7


 vést žáky k samostatné práci s dvojjazyčným a výkladovým slovníkem,  naučit se využívat anglického jazyka k získávání informací z různých oblastí,  organizovat vyučovací hodinu tak, aby žáci reflektovali, zda měli dostatek času na zpracování úkolu a jak čas využili,  vytvářet komplexní jazykové aktivity tak, aby žáci mohli rozhodovat o vlastním výběru vhodných materiálů a pomůcek,  motivovat žáky ke včasnému splnění zadaného úkolu,  vést žáky k tomu, aby rozpoznali kvalitní práci a uměli ji zhodnotit podle předem daných kritérií

54


 naučit žáky na základě hodnocení pojmenovat příčiny úspěchu i neúspěchu a poučit se z chyb

Oblast: Jazyk a jazyková komunikace

Předmět:

Období:

Anglický jazyk

1. – 3.


Ročník

Žák:

Učivo


Poslech s porozuměním porozumí krátkým a jednoduchým otázkám učitele souvisejícími s činnostmi ve třídě nebo s osvojovanými tématy, jsou-li mu pokládány pomalu a s pečlivou výslovností

Gramatika:  sloveso „být“a „mít“ v kladné větě a otázce  jednotné číslo

slovní spojení (např. předměty, osoby, zvířata, činnosti nebo číselné a časové údaje) v pomalém a zřetelném projevu, který se vztahuje k osvojovaným tématům

množné

podstatných

jmen

1. - 3.

 rozkazovací způsob  tázací zájmena  kladná

rozpozná známá slova a

a

a

OSV/2, 3

negativní

odpověď  sloveso

„mít/nemít“

v kladné větě a otázce  otázka na množství  množné podstatných jmen

číslo

2. - 3.

55



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

1. – 3.


Ročník

Žák:

Učivo


porozumí významu slov a slovních spojení vztahujících se k osvojovaným tématům v projevu, který je pronášen pomalu a zřetelně, má-li vizuální podporu

 vazba „there is/there are“  základní

předložky VMEGS/1, 3

místa Zvuková

a

grafická

podoba slova:  výslovnost

zachytí konkrétní informaci (např. o

jednotlivých

hlásek,

slabik a slov

předmětech, osobách, zvířatech) v krátkém jednoduchém poslechovém textu, který

 vztah mezi psanou a zvukovou

podobou

hlásek, slabik a slov

se vztahuje k osvojovaným tématům, má-li k dispozici vizuální nebo zvukovou oporu

 intonace otázek

„ano/ne“,

1. - 3.

VDO/1, 2

56



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

1. – 3.


Ročník

Žák:

Učivo

porozumí tématu velmi

Slovní zásoba:

krátkého a jednoduchého

 čísla 1 – 10

poslechového textu, který

 čísla 1 – 20

se vztahuje k

 čísla 1 – 100

osvojovaným tématům,

 barvy

má-li k dispozici vizuální

 třída, škola

nebo zvukovou oporu

 školní potřeby


OSV/1,2 1. - 3.

 domácí zvířata Mluvení použije základní zdvořilostní obraty (např. oslovení, pozdrav, rozloučení, poděkování) ve velmi krátkých a pomalu vedených rozhovorech představí se, sdělí svůj věk, kde bydlí, co vlastní, má „rád/nerad“ za použití jednoduchých slovních spojení

 zvířata v ZOO  tělo  rodina VDO/1, 2

 oblečení  jídlo

3.

 oblíbené předměty  pozdravy  nálady a stavy Tematické okruhy  rodina  domov  škola

1. - 3.

57



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

1. – 3.


Ročník

Žák:

Učivo

sdělí informace o

 lidské tělo

členech rodiny,

 jídlo

kamarádech a

 oblékání

spolužácích (např.

 zvířata


jméno, věk, kde bydlí, co vlastní) za použití

MKV/2, 3

jednoduchých slovních spojení popíše skutečnosti, se

1. - 3.

kterými se běžně setkává (např. předměty, zvířata) za použití jednoduchých slovních spojení EV/3, 4 reaguje pomocí slov, jednoduchých spojení na otázky týkající se jeho samotného (např. sdělí věk, kde bydlí, co vlastní, „má/nemá rád“)

58



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

1. – 3.


Ročník Učivo


odpoví a poskytne konkrétní informace (např. o předmětech, zvířatech), které se vztahují k osvojovaným

OSV/1, 2

tématům, za použití slov a jednoduchých spojení Čtení s porozuměním najde konkrétní informace (např. o

1. - 3.

předmětech, zvířatech) v krátkém jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům

porozumí významu slov, slovních spojení, které se vztahují k osvojovaným tématům, má-li vizuální podporu

MKV/2

59



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

1. – 3.


Ročník Učivo


Psaní napíše jednoduchá slovní spojení a věty, ve kterých se představí, uvede svůj věk, kde bydlí, co vlastní, má rád/nerad

3. OSV/1, 2, 3

doplní informace číselné i nečíselné povahy (např. číslice, slova, slovní spojení), které se týkají osvojovaných témat

60



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník

Poslech s porozuměním

Gramatika

porozumí krátkým a

sloveso „umět“ v kladné

jednoduchým otázkám

větě a otázce

učitele souvisejících s

 otázky

osvojovanými tématy,

polohy

jsou-li pokládány pomalu a s pečlivou výslovností

rozpozná známá slova a slovní spojení (např. předměty, zvířata, činnosti nebo číselné a časové údaje) v pomalém a zřetelném projevu, který se vztahuje k osvojovaným tématům

na

 předložky

zjištění místa


4.

a

pohybu

MKV/4

 přítomný

čas

průběhový pro popis obrázku  určení času  přítomný čas prostý (kladná

a

4.

záporná

věta, otázka, krátká odpověď záporná

kladná

i

OSV/1, 2, 3

61



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


porozumí významu slov a slovních spojení vztahujících se k osvojovaným tématům v projevu, který je pronášen pomalu a zřetelně, má-li k

 řadové číslovky  předložky času  tázací

zájmena

a

4.

příslovce

dispozici vizuální podporu

VMEGS/1, 2, Zvuková

a

porozumí smyslu

podoba jazyka

jednoduchých vět

 výslovnost

vztahujících se k

jednotlivých

osvojovaným tématům v

slabik a slov

projevu, který je

hlásek,

 vztah mezi psanou a

pronášen pomalu a

zvukovou

zřetelně, má-li k

hlásek, slabik a slov

dispozici vizuální podporu

 intonace

3

grafická

podobou „ano/ne“

otázek  fonetická abeceda

4.

62



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.


Učivo

Žák: zachytí konkrétní informace (např. o předmětech, zvířatech, činnostech nebo číselných a časových údajích) v krátkém jednoduchém poslechovém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům, má-li k dispozici vizuální nebo zvukovou oporu

Ročník


Slovní zásoba VDO/1, 2

 abeceda  čísla 1 – 100  sport  místnosti v bytě/domě  zdraví a nemoc

4.

 obchody a místa ve městě  záliby a činnosti ve

EV/1, 2, 4

volném čase  počasí

porozumí tématu velmi

 čas a časové údaje

krátkého a jednoduchého

 vyučovací předměty

poslechového textu, který

 rozvrh

se vztahuje k

 dny v týdnu

osvojovaným tématům,

 měsíce a roční období

má-li k dispozici vizuální

 každodenní činnosti

nebo zvukovou podobu

 oblečení

4. MKV/1, 2, 3, 4

63



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


Mluvení účastní se jednoduchých

Tematické okruhy

a pomalu vedených

 domov

rozhovorů, ve kterých

 rodina

poskytne konkrétní

 škola

informace o sobě,

 lidské tělo

dalších osobách,

 jídlo

zvířatech, předmětech,

 oblékání

činnostech, nebo se na

 kalendářní rok

4.

podobné informace zeptá představí se, kde bydlí, co dělá, umí, má rad/nerad za použití jednoduchých slovních spojení a vět

OSV/1, 2  roční období  měsíce  dny v týdnu  hodiny  zvířata  volný čas

4.

64


Oblast: Jazyk a jazyková komunikace Očekávané výstupy Žák:

Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


sdělí informace o členech své rodiny, kamarádech, spolužácích, zvířatech, o

VDO/1, 2

místě, kde bydlí, co mají na sobě, co umí, co mají rádi/neradi) za použití jednoduchých slovních spojení a vět

reaguje pomocí slov,

4.

jednoduchých slovních spojení a vět na otázky o členech své rodiny, kamarádech a spolužácích, zvířatech, o místě, kde bydlí, (např. co dělají, co mají na sobě, co umí, co mají rádi/neradi) za použití jednoduchých slovních spojení a vět

VMEGS/1, 2, 3

65



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


odpoví a poskytne konkrétní informace (např. o zvířatech, počasí, činnostech nebo číselných a časových

4.

OSV/2, 3

4.

EV/2, 4

údajích), které se vztahují k osvojovaným tématům, za použití slov, slovních spojení a vět Čtení s porozuměním najde konkrétní informace (např. o předmětech, zvířatech, činnostech nebo číselných a časových údajích) v krátkém jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojeným tématům

66



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


rozpozná známá slova a slovní spojení (např. zvířata, činnosti, bydlení, město, nakupování, oblečení nebo číselné a časové údaje)v krátkém textu z běžného života

VDO/1, 2, 3

porozumí významu slov, slovních spojení a jednoduchých vět, které se vztahují k

4.

osvojovaným tématům, má-li k dispozici vizuální podporu

porozumí tématu krátkého textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům a je podpořen obrazem

OSV/1, 2, 3

67



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


Psaní napíše jednoduchá slovní spojení a věty, ve kterých představí členy své rodiny, kamarády a spolužáky, uvede jejich věk, kde bydlí, co dělají, vlastní, umí, mají rádi/neradi 4. sestaví s použitím slov, jednoduchých slovních spojení a vět krátký pozdrav, dotaz či vzkaz, ve kterém sdělí konkrétní informace

MKV/1, 2

68



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


doplní informace číselné i nečíselné povahy (např. číslice, slova, slovní spojení), které se týkají jeho rodiny a kamarádů, 4.

zvířat, předmětů nebo

MKV/3, 4

prostředí, které ho bezprostředně obklopuje a činností, které běžně vykonává Čtení s porozuměním porozumí krátkým a jednoduchým otázkám

Gramatika

učitele a spolužáka souvisejících s osvojovanými tématy, jsou-li mu pokládány pomalu a s pečlivou výslovností

 sloveso „být, mít, umět“

5. VMEGS/1, 2, 3

69



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.


Učivo

Žák: rozpozná známá slova a slovní spojení v pomalém a zřetelném projevu,

Ročník


 čas přítomný prostý: oznamovací věta, otázka, záporná věta

který se vztahuje k osvojovaným tématům

 čas přítomný průběhový:

porozumí významu slov a

oznamovací věta,

slovních spojení

otázka, záporná věta

vztahujících se k osvojovaným tématům v projevu, který je pronášen pomalu a zřetelně, má-li k dispozici vizuální oporu

 vazba „there is/there are“

5.

OSV/1, 2, 3

70



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.


Učivo

Žák: žák zachytí konkrétní

Ročník


 osobní a

informace v krátkém

přivlastňovací

jednoduchém

zájmena

poslechovém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům, má-li k dispozici vizuální

 předložky místa, pohybu, času

nebo zvukovou oporu 5. žák porozumí tématu velmi krátkého a

 tázací zájmena a příslovce

jednoduchého poslechového textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům, má-li k dispozici vizuální nebo zvukovou oporu

 otázky na množství a cenu

VDO/1, 2

71



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


Mluvení použije základní zdvořilostní obraty (např. oslovení, pozdrav,

OSV/2, 3

rozloučení, poděkování) ve velmi krátkých a pomalu vedených rozhovorech 5. účastní se jednoduchých a pomalu vedených

Zvuková a grafická podoba slova

rozhovorů, ve kterých poskytne konkrétní informace o sobě, dalších osobách,

 souhlásky a samohlásky

zvířatech, předmětech, činnostech nebo se na podobné informace zeptá

 přízvuk slov

VMEGS/1, 2, 3

72



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


představí se, sdělí svůj věk, kde bydlí, co dělá, vlastní, umí, má

 intonace ve větě

rád/nerad za použití jednoduchých slovních spojení a vět

OSV 1, 2  fonetická abeceda 5.

sdělí informace o členech své rodiny, kamarádech a spolužácích (např. jméno, věk, kde bydlí, co dělají, vlastní, umí, mají rádi/neradi) za použití jednoduchých slovních spojení a vět

MKV/1, 2

73



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


popíše skutečnosti, se kterými se běžně setkává

Slovní zásoba

(např. předměty, zvířata, činnosti) za použití jednoduchých slovních spojení a vět

 já, moje rodina, kamarádi 5.

reaguje pomocí slov,

 zájmy, sporty

jednoduchých slovních spojení a vět na otázky týkající se jeho

 režim dne

samotného, členů rodiny, kamarádů (např. sdělí jméno, věk, kde bydlí, co dělá, umí, vlastní, má rád/nerad)

 domov, dům, pokoje

OSV 1

74



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.


Učivo

Žák: odpoví a poskytne konkrétní informace

Ročník


 škola, vyučovací předměty

(např. o předmětech, zvířatech, činnostech nebo číselných a časových údajích), které

 město, budovy,

EV/2, 3

obchody

se vztahují k osvojovaným tématům za použití slov, jednoduchých slovních

 části lidského a zvířecího těla

spojení a vět 5. zeptá se na konkrétní

 počasí

informace (např. o předmětech, zvířatech, činnostech nebo

 jídlo a pití

číselných a časových MKV/3, 4

údajích), které se vztahují k osvojovaným

 kalendářní rok

tématům, za použití slov, jednoduchých slovních spojení a vět

 časové údaje

75



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


Čtení s porozuměním najde konkrétní informace (např. o

 oblečení

předmětech, osobách, zvířatech, činnostech nebo číselných a

VMEGS/1, 2,  volný čas a zábava

3

časových údajích) v krátkém jednoduchém textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům 5. porozumí významu slov, slovních spojení a jednoduchých vět, které se vztahují k osvojovaným tématům, má-li k dispozici vizuální oporu

EV/3, 4

76



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


porozumí tématu krátkého textu, který se vztahuje k osvojovaným tématům a je podpořen OSV/1, 2, 3

obrazem Psaní napíše jednoduchá slovní spojení a věty, ve kterých se představí, uvede svůj věk, kde bydlí, co dělá,

5.

vlastní, umí, má rád/nerad

napíše jednoduchá slovní spojení a věty, ve kterých představí členy své rodiny, kamarády a spolužáky, uvede jejich věk, kde bydlí, co dělají, vlastní, umí, mají rádi/neradi

VDO/1, 2

77



Předmět:

Období:

Anglický jazyk

4. – 5.

Učivo

Ročník


sestaví s použitím slov, jednoduchých slovních spojení a vět krátký pozdrav, dotaz či vzkaz, ve kterém sdělí konkrétní informace nebo se na ně zeptá doplní informace číselné i nečíselné povahy (např. číslice, slova, slovní spojení), které se týkají jeho osoby, rodiny a kamarádů, zvířat nebo předmětů, které ho bezprostředně obklopují a činností, které běžně vykonává

5. VDO/1, 2

78


5.2

MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

5.2.1 Matematika

5.2.1.1


MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁVÁNÍ v 1. období pomáhá žákům vnímat význam matematiky v životě. Žáci se učí vyjadřovat pomocí čísel. Rozvíjí se pozornost, vytrvalost, schopnost rozlišovat, objevovat, vytvářet různé situace. Využívá se zkušeností žáků z domova, ze života kolem nich k modelování matematických situací. Žáci se učí svoji práci kontrolovat, srovnávat, učí se sebedůvěře, slovně i písemně vyjadřují výsledky svého pozorování. S vyjadřovacími schopnostmi se rozvíjí jejich schopnost uvažovat. Postupně si osvojují první matematické pojmy, početní postupy, základy jazyka matematiky, způsob jeho použití a základy finanční gramotnosti formou modelových situací. Matematika ve 2.období rozvíjí paměť žáků, jejich představivost, klade základy logického úsudku. Vzdělávání směřuje k využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech – odhady, měření, porovnávání velikostí, vzdáleností, orientace. Rozvíjí se paměť žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných matematických vzorců a algoritmů. Vedeme žáky ke vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění. V celém druhém období jsou žáci podněcováni k sebedůvěře, učí se různými způsoby kontrolovat výpočty, odhadovat výsledky. Jsou tak soustavně vedeni k sebekontrole a sebehodnocení, a to jak v aritmetice, tak i v geometrii. Žáci jsou seznamováni se světem financí, což přispívá k rozvoji finanční gramotnosti – orientace v problematice peněz a cen a odpovědné spravování osobního (rodinného) rozpočtu s ohledem na měnící se životní situaci.

79


Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu MATEMATIKA směřují k utváření klíčových kompetencí:

5.2.1.2


 nabízet žákům různé způsoby, metody a strategie učení, jež jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení,  vést žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací, jejich propojování a systematizaci,  vést žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků,  umožnit žákům poznávat smysl a cíl učení a umět posuzovat vlastní pokrok,  na základě prožitku úspěchu vést žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání.

5.2.1.3


 rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti,  ukázat žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vést je k jejich ověřování a srovnávání,  vést žáky k ověřování správnosti řešení problému.

5.2.1.4


 rozvíjet u dětí dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory,  seznámit žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech (encyklopedie, internet, učebnice, návody),  vést žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků.

80


5.2.1.5


 vést žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů,  předkládat žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vést je k jejich dodržování,  individuálním přístupem budovat sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj.

5.2.1.6


 řešit problémové a aplikované úlohy z běžného života obce, regionu, státu,  naučit žáky sledovat a hodnotit argumentaci jiných,  rozvíjet u žáků schopnost být tolerantní k názorům a jednání jiných,  pěstovat u žáků důvěru a empatii ve vztahu k druhým.

5.2.1.7


 poukázat na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vést žáky k jejich eliminaci,  naučit žáky pracovat podle návodu, předem stanoveného postupu a umožnit jim hledat vlastní postup.

81


Oblast: Matematika a její aplikace

Předmět:

Období:

Matematika

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník


používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem

 manipulace s předměty

1.

 počítání prvků

prvků čte, zapisuje a porovnává

 čtení a zápis čísel

přirozená čísla do 1 000,

 vztahy větší, menší,

užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

rovno

1. - 3.

 znaménka > ,<, = OSV/2  orientace na číselné

užívá lineární uspořádání; zobrazí číslo na číselné ose

ose  pojmy: před, za, hned před, hned za, mezi  určování

1. - 3.

stovek,

desítek a jednotek provádí zpaměti

 sčítání

a

odčítání

jednoduché početní

v oboru

operace s přirozenými

přechodu přes 10 a

čísly

s přechodem přes 10

0-20

bez

1. - 2.

82



Předmět:

Období:

Matematika

1. – 3.


Učivo

Žák:  sčítání

Ročník

a


odčítání

v oboru 0-100  násobení

a

dělení

v oboru

malé

2.

násobilky (násobilka 1, 2, 3, 4, 5, a 10)  sčítání

a

odčítání

v oboru 0-1 000  násobení

a

v oboru

dělení malé

3.

násobilky (násobilka 6, 7, 8 a 9) řeší a tvoří úlohy, ve

 slovní úlohy ze života

kterých aplikuje a

dětí

modeluje osvojené

osvojených početních

početní operace

operací

orientuje se v čase,

s

 určování

provádí jednoduché

převádění

převody jednotek času

času

užitím

2. - 3.

OSV/1

2. - 3.

OSV/1

času, jednotek

83


Oblast: Matematika a její aplikace Očekávané výstupy Žák:

Předmět:

Období:

Matematika

1. – 3.

Učivo

Ročník


popisuje jednoduché situace z praktického života  seznámení

se

symboly,

OSV/1,2

pozná české mince a

matematickými

bankovky a uvede

značkami a zápisy

příklad využití platební karty

 orientace

a

čtení

1. - 3.

matematických zápisů

odhadne cenu základních

VDO/1,2

 modelové situace

potravin a celkovou cenu nákupu, zkontroluje vrácenou částku

doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel

 pohyb ve čtvercové síti, na číselné ose  práce s údaji (jízdní řád, ceník)

2. - 3.

84



Předmět:

Období:

Matematika

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník


 vyhledávání určitých tvarů v okolí rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa; nachází v realitě jejich

 třídění

předmětů 1.

podle tvaru  rovinné

útvary:

trojúhelník,

OSV/1,2

čtverec,

obdélník a kruh

reprezentaci  tělesa

–

krychle,

kvádr, koule porovnává velikost

 bod,

2. - 3.

přímka,

útvarů, měří a odhaduje

polopřímka a úsečka –

délku úsečky

měření v cm a mm

2. - 3. OSV/1,2

rozezná a modeluje

 modelování

jednoduché souměrné

geometrických útvarů

útvary v rovině

podle zadání

1. - 3.

85



Předmět:

Období:

Matematika

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


využívá při pamětném i písemném počítání

 principy

komutativnost a

asociativnosti

asociativnost sčítání a

komutativnosti

a

4. - 5.

OSV/1,2

4.

VDO/1, 2

násobení  sčítání a odčítání čísel do 100 000  velká násobilka  písemné

násobení

provádí písemné početní

dvojciferným

operace v oboru

trojciferným číslem

přirozených čísel

 dělení jednociferným

a

číslem  dělení v oboru čísel

se

zbytkem

přirozených

86



Předmět:

Období:

Matematika

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


 sčítání a odčítání čísel do milionu  písemné

násobení

jednociferným

až

5.

VMEGS/1,2

4.

EV/2

čtyřciferným číslem  dělení

dvojciferným

číslem  zaokrouhlování zaokrouhluje přirozená

1 000, 100, 10

čísla, provádí odhady a

 kontroly výpočtů

kontroluje výsledky

 zaokrouhlování

početních operací

1 000 000,

v oboru přirozených čísel

10 000

na

na

100 000,

5.

 kontroly výpočtů řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje

 slovní úlohy s jednou

osvojené početní operace

a se dvěma početními

v celém oboru

operacemi

přirozených čísel

4. - 5.

VDO/1

87



Předmět:

Období:

Matematika

4. – 5.


Učivo

Žák: vysvětlí a znázorní vztah

Ročník

4.  polovina,

příkladech běžného

třetina,

života

desetina

využívá názorných obrázků k určování poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny celku

vyjádří celek z jeho dané poloviny, čtvrtiny, třetiny, pětiny, desetiny

čtvrtina, pětina,

 polovina,

čtvrtina,

třetina,

4.

VMEGS/1,2

pětina,

desetina  řešení

a

tvorba

slovních

úloh

určování

poloviny,

čtvrtiny,

třetiny,

k 4. - 5.

pětiny, desetiny celku  řešení

a

tvorba

porovná zlomky se

slovních

úloh

k

stejným jmenovatelem

určování

celku

z

(1/2,1/4,1/3,1/5,1/10)

poloviny,

pomocí názorných

třetiny,

obrázků a tyto početní

desetiny

operace zapisuje

témata

 celek, část, zlomek

mezi celkem a jeho částí vyjádřenou zlomkem na

Průřezová

čtvrtiny, pětiny,

EV/3,4

4. - 5.

88



Předmět:

Období:

Matematika

4. – 5.


Učivo

Žák: sčítá a odčítá zlomky se stejným jmenovatelem

 čitatel,

Ročník

jmenovatel,


4.

zlomková čára

(1/2,1/4,1/3,1/5,1/10) pomocí názorných obrázků a tyto početní operace zapisuje  využití

názorných

vyjádří vztah mezi

obrázků

celkem a jeho částí

čtvercová

vyjádřenou desetinným

kruhový

číslem na příkladech z

číselná osa)

(např. síť, diagram,

běžného života

 desetinné číslo

desetinná čísla v řádu

 porovnávání

ose, ve čtvercové síti

desetinných čísel  využití

názorných

nebo v kruhovém

obrázků

diagramu

síť, kruhový diagram,

(čtvercová

číselná osa) porovná desetinná čísla v řádu desetin a setin

VMEGS/1,2 5.

přečte, zapíše, znázorní desetin a setin na číselné

5.

5.

89


Oblast: Matematika a její aplikace Očekávané výstupy Žák:

znázorní na číselné ose,

Předmět:

Období:

Matematika

4. – 5.

Učivo

Ročník


 číselná osa (kladná a

přečte, zapíše a porovná

záporná část)

celá čísla v rozmezí -100

 měření teploty

VMEGS/1,2

až +100 5. nalezne reprezentaci záporných čísel v běžném životě sestaví jednoduchý osobní rozpočet

 rozpočet,

příjmy

a

bezhotovostní způsob objasní, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy větší nebo menší než výdaje

na příkladech objasní rizika půjčování peněz

EV/3,4

výdaje, hotovostní a 5.

placení, banky  vyjádření

dlužné

částky  úspory, půjčky

VDO/1,2

90



Předmět:

Období:

Matematika

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


 exekuce uvede příklady základních příjmů a výdajů domácnosti

vyhledává, sbírá a třídí

 domácí

rozpočet

a

plánování

 práce s daty

data

čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy

OSV/1, 2, 3

5.

 diagramy,

grafy,

tabulky, jízdní řády

MEV/2,3

4.

 práce narýsuje a znázorní základní rovinné útvary

s geometrickými

4.

útvary

(čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnici);

 rýsování

užívá jednoduché

rovnostranného

konstrukce

rovnoramenného

a

5.

trojúhelníku sestrojí rovnoběžky a kolmice

 rovnoběžky, různoběžky, kolmice

4.

OSV 1,2,3

91



Předmět:

Období:

Matematika

4. – 5.


Učivo

Žák: sčítá a odčítá graficky

 délka

Ročník

jednotky

lomené čáry, obvod

jejich převody, obvod

mnohoúhelníku sečtením

mnohoúhelníku,

délek jeho stran

obrazce

délky

 obsah

a 4.

OSV/1

čtverce,

pomocí čtvercové sítě a

obdélníku,

užívá základní jednotky

trojúhelníku

obsahu

témata

úsečky,

úsečky; určí délku

určí obsah obrazce

Průřezová

5.

 jednotky obsahu

rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti

 osová souměrnost

4.

útvaru překládáním papíru řeší jednoduché praktické slovní úlohy a

 slovní

úlohy

problémy, jejichž řešení

s netradičními

je do značné míry

postupy

nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky

 řešení situací

OSV/1 4. - 5.

modelových

VMEGS/1, 2, 3

92


INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

5.3

5.3.1 Informatika

5.3.1.1


Vzdělávání v předmětu INFORMATIKA směřuje v 5. ročníku k využití počítače jako pracovního nástroje – schopnost pomocí počítače psát, kreslit, komunikovat, vyhledávat a zpracovávat informace. Cílem je vybavit žáka takovými kompetencemi, které mu umožní ICT technologie v budoucnosti cílevědomě využívat při učení a později též při organizaci svého života. Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacím předmětu INFORMATIKA směřují k utváření klíčových kompetencí:

5.3.1.2


 nabízet žákům různé způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení,  vést žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací, jejich propojování a systematizaci,  vést žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků,  umožnit žákům poznávat smysl a cíl učení a umět posuzovat vlastní pokrok,  na základě prožitku úspěchu vést žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání.

5.3.1.3


 ukázat žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vést je k jejich ověřování a srovnávání,  vést žáky k ověřování správnosti řešení problému.

93


5.3.1.4


 rozvíjet dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory,  seznámit žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech,  vést žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků.

5.3.1.5


 vést žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů,  předkládat žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vést je k jejich dodržování,  individuálním přístupem budovat sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj.

5.3.1.6


 vést žáky k respektování ochrany autorských práv.

5.3.1.7


 naučit žáky bezpečně a účinně používat PC,  poukázat na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vést žáky k jejich eliminaci.

94


Oblast: Informační a

Předmět:

Období:

komunikační

Informatika

5.

technologie Očekávané výstupy

Učivo

Žák: při vyhledávání informací na internetu používá jednoduché a vhodné cesty komunikuje pomocí

Ročník

 základní

počítače práce s myší

 výukové programy a

běžných zařízeních

počítačové hry

a databázích

5.

a klávesnicí

jednoduché

portálech, v knihovnách

5.

 práce s informací, její vyhledávání

5.

 ovládání počítače, využívá základní standardní funkce počítače a jeho nejbližší periferie

 popis součástí,  tisk

a

ukládání

dokumentů na lokální

5.

disk,  orientace

na

klávesnici respektuje pravidla bezpečné práce s hardware i software a

 pravidla

témata

funkce

internetu či jiných

vyhledává informace na

Průřezová

práce

s počítačem,  virové nebezpečí,

5.

OSV/1, 3

95



Předmět:

Období:

komunikační

Informatika

5.


Učivo

Žák: postupuje poučeně

Ročník


 legálnost software

v případě jejich závad  souborová

struktura

počítače, rozdíl mezi souborem a složkou, chrání data před poškozením, ztrátou a zneužitím

druhy souborů, práce se sítí, ukládání na svůj a sdílený adresář, jiné

možnosti

ukládání

souborů,

5.

kopírování a mazání souborů a složek  ovládání při vyhledávání na internetu používá jednoduché a vhodné cesty

internetového prohlížeče,  domény,

5.

 nejznámější vyhledávací portály

české

VMEGS/1, 2, 3

96



Předmět:

Období:

komunikační

Informatika

5.


Učivo

Žák: vyhledává informace na portálech, v knihovnách a databázích

 využití

Ročník

vyhledávače

Google  zřízení

a

5.

údržba

emailové adresy na komunikuje pomocí internetu či jiných běžných komunikačních

veřejném odesílání

serveru, a

příjem

5.

emailu

zařízení  práce

s

adresářem,

 základní

ovládání

chat

programu Word, nebo jiného pracuje s textem a obrázkem v textovém a grafickém editoru

textového

editoru  práce se souborem, otevření, uložení

zavření, a

tisk

dokumentu  psaní a mazání textu

5.


97



Předmět:

Období:

komunikační

Informatika

5.


Učivo

Žák:

Ročník

 formát

písma,

odstavce  vkládání a základní úprava obrázků  kopírování

textu

a

obrázků  práce

s

více

otevřenými dokumenty  kopírování

mezi

internetem a textovým editorem  tvorba vkládání

úprava

a

rastrových

obrázků  základy

práce

s digitální fotografií  základy

tvorby

referátu

a

typografická pravidla


98



Předmět:

Období:

komunikační

Informatika

5.

technologie Očekávané výstupy Žák: ovládá a aktivně využívá výukové programy

Učivo  práce s výukovými programy

Ročník

5.

Průřezová témata OSV/1, 3

99


100

ČLOVĚK A JEHO SVĚT

5.4

5.4.1 Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda

5.4.1.1


Výuka PRVOUKY v 1. období ve spojení s ostatními předměty uplatňuje v rozsahu přiměřeném chápání žáků tohoto věku prvky environmentální výchovy. Žáci se učí citlivému přístupu k přírodě, lásce k okolní krajině, obci, její minulosti a přítomnosti. Vytváří se první předpoklady k tomu, aby žáci získávali dobrou hodnotovou orientaci v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské společnosti. Výuka PŘÍRODOVĚDY navazuje na učivo prvouky, v mnohém ho prohlubuje a rozšiřuje. Při přírodovědném vyučování se ve velké míře uplatňují mezipředmětové vztahy, které nabízejí realizaci různých krátkodobých i dlouhodobých projektů. Je to jedna z příležitostí, při které mají žáci možnost dobře uplatnit své individuální schopnosti a nápady. Významnou roli při výuce přírodovědy mají i

žákovské

pokusy. Některá témata přírodovědného učiva jsou zase vhodná pro besedy vedené odborníkem. Vyučovací předmět VLASTIVĚDA zahrnuje učivo zeměpisné a historické. Zeměpisné učivo navazuje na poznatky z prvouky. Od pozorování nejbližšího okolí žáci přecházejí k zeměpisnému pozorování kraje, republiky, Evropy. Dějepisné učivo je pro žáky náročné především pochopením časových souvislostí. Proto je důležité využívat mezipředmětové vztahy, různorodé formy práce, vhodné pomůcky (kroniky, umělecké texty, návštěvy muzeí, výstav, historických míst

v okolí

bydliště, besedy s pamětníky…). Nedílnou součástí vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je dopravní výchova, ochrana člověka za mimořádných událostí, výchova ke zdraví, etická výchova a


základy finanční gramotnosti. Toto učivo je včleněno do konkrétních tematických celků všech ročníků. Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacích předmětech PRVOUKA, PŘÍRODOVĚDA, VLASTIVĚDA směřují k utváření klíčových kompetencí:

5.4.1.2


 nabízet žákům různé způsoby, metody a strategie učení, které jim umožní samostatně organizovat a řídit vlastní učení,  vést žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací, jejich propojování a systematizaci,  vést žáky k samostatnému pozorování a porovnávání získaných výsledků,  umožnit žákům poznávat smysl a cíl učení a umět posuzovat vlastní pokrok,  na základě prožitku úspěchu vést žáky k potřebě dalšího studia a celoživotního vzdělávání.

5.4.1.3


 vést žáky k tomu, aby vnímali problémové situace ve škole i mimo ni, učit je rozpoznávat a chápat problémy a nesrovnalosti,  ukázat žákům různé zdroje informací, které mohou vést k řešení problému a vést je k jejich ověřování a srovnávání,  vést žáky k ověřování správnosti řešení problému.

5.4.1.4


 rozvíjet u dětí dovednost správně, výstižně a logicky formulovat své myšlenky a názory na lidskou společnost, přírodní jevy a historické události,  seznámit žáky s různými typy textů a obrazových materiálů o probíraných tématech (kroniky, encyklopedie, internet, učebnice, návody),

101


 vést žáky k využívání širokých možností informačních a komunikačních prostředků. 5.4.1.5


 vést žáky ke schopnosti pracovat ve dvojici a v menší pracovní skupině při vyhledávání informací i zpracovávání výstupů v oblasti učiva vlastivědného a přírodovědného charakteru,  předkládat žákům možnosti stanovení pravidel pro činnost skupiny a vést je k jejich dodržování,  individuálním přístupem budovat sebedůvěru žáka a jeho samostatný rozvoj.

5.4.1.6


 na základě příkladů z historie vést žáky k respektování přesvědčení druhých lidí,  vést žáky k chápání základních vztahů v různých ekosystémech a souvisejících environmentálních problémů,  ukázat žákům význam jednotlivých složek životního prostředí i prostředí jako celku.

5.4.1.7


 seznámit žáky s vlastnostmi některých materiálů,  poukázat na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vést žáky k jejich eliminaci,  naučit žáky pracovat podle návodu, předem stanoveného postupu a umožnit jim hledat vlastní postup.

102


Oblast:

Předmět:

Období:


Prvouka

1. – 3.


Učivo

Žák: vyznačí v jednoduchém plánu místo svého

Ročník

obce  osobní bezpečí,

určené místo a rozliší

 nebezpečné situace

možná nebezpečí

 riziková

začlení svou obec (město) do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci (městě)

témata

 práce s plánem své

bydliště a školy, cestu na

v nejbližším okolí

Průřezová

místa

2. - 3.

VDO/1

2. - 3.

VDO/2

2. - 3.

VDO/1,2

1. - 2.

OSV/3

a

situace  název obce a jejích částí  význačné body,

orientační

historická

a

památná místa v obci

rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a

 rozdíly

mezi

vyjádří různými způsoby

městským

její estetické hodnoty a

vesnickým prostředím

a

rozmanitost rozlišuje blízké

 rodina, domov, vlast.

příbuzenské vztahy

vztahy

v rodině, role rodinných

rodiny,

příslušníků a vztahy

rodinného

mezi nimi

práva

mezi

členy pravidla

a

života: povinnosti

103


Oblast:

Předmět:

Období:


Prvouka

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník


jejich členů  etické zásady zvládání vlastní emocionality, předcházení konfliktům  pracovní činnosti lidí: odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

tělesná

a

duševní

práce 2. - 3.

 různá povolání  volný

čas

a

jeho

využití projevuje toleranci k přirozeným

 vztahy mezi lidmi

odlišnostem spolužáků i

 osvojování vhodného

jiných lidí , k jejich přednostem i

chování k ostatním

OSV/2, 3 1. - 3.

4

 principy demokracie

nedostatkům využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

 základní

orientace

v čase  den, týden, měsíc, rok  minulost, přítomnost a budoucnost

MKV/1,2,3,

1. - 3.

104


Oblast:

Předmět:

Období:


Prvouka

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník


pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje

 kultura a historie naší obce

2. - 3.

VDO/1, 2

2. - 3.

VDO/3, 4

některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije uplatňuje elementární poznatky o sobě, rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí; na příkladech

 proměny

způsobu

života v minulosti a přítomnosti

porovnává minulost a současnost  charakteristika pozoruje, popíše a

ročních

porovná viditelné

pozorování

proměny v přírodě

počasí,

v jednotlivých ročních obdobích

 reakce živočichů období

období změn 1. - 3. rostlin na

a roční

105


Oblast:

Předmět:

Období:


Prvouka

1. – 3.


Učivo

Žák: roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

Ročník


 rozlišení živé a neživé přírody  základní

význam

vody, vzduchu, ohně a

2. - 3.

EV/1

půdy  podmínky života na Zemi

provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje

 pozorování

a

jejich společné a rozdílné

porovnávání

vlastnosti a změří

vlastností

základní veličiny pomocí

vzduchu, přírodnin

vody,

2. - 3.

EV/2

jednoduchých nástrojů a přístrojů uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky

 lidské tělo

s využitím elementárních

 péče o zdraví

znalostí o lidském těle;

 správná životospráva

projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

1. - 3.

OSV/1,2

106


Oblast:

Předmět:

Období:


Prvouka

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník

Průřezová témata VDO/1

rozezná nebezpečí různého charakteru, využívá bezpečná místa

 první pomoc

1. - 3.

pro hru a trávení volného času určí a zhodnotí vhodná místa pro hru a trávení volného času, uvede

 znalost míst vhodných pro hru v obci a okolí

možná nebezpečí a

1. - 3.

způsoby, jak jim čelit

v modelových situacích

 setkání s neznámými

ohrožení bezpečí označí

lidmi,

možná nebezpečí a

zvířaty,

diskutuje o účinných způsobech ochrany

kontakt

EV/4

se

 práce s elektronickými

2. - 3.

médii atd. VDO/2

rozpozná život ohrožující zranění, ošetří drobná

 zásady první pomoci,

poranění a zajistí

linky

lékařskou pomoc

155,158

112,

150,

3.

107


Oblast:

Předmět:

Období:


Prvouka

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník


chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná; v případě potřeby požádá o pomoc

1. - 3.

MKV/2

pro sebe i pro jiné dítě

ovládá způsoby komunikace s operátory tísňových linek

 osobní krizové

ví, kdy použít čísla

bezpečí, situace

ohrožení života

tísňového volání 112,

VDO/2

150, 155, 158

v modelové situaci použije správný způsob komunikace s operátory tísňové linky

dokáže používat tísňovou linku a nezneužívá ji

3.

OSV/1, 2

108


Oblast:

Předmět:

Období:


Prvouka

1. – 3.


zná a respektuje základní

Učivo

 znalost

Ročník


základních

dopravní značky a

dopravních značek a

dopravní značení

pravidel

1. - 3.

silničního OSV/1,2

provozu uplatňuje bezpečné způsoby pohybu a chování v silničním provozu, charakterizuje

 chování

chodce

a

cyklisty

nebezpečná místa a

 vybavení jízdního kola

jedná tak, aby

 reflexní prvky

3.

neohrožoval zdraví své a jiných

prokazuje v situaci

MKV/2

dopravního hřiště bezpečné způsoby chování a jednání v roli cyklisty

 chování v dopravních prostředcích

1. - 3.

109


Oblast:

Předmět:

Období:


Prvouka

1. – 3.


Učivo

Ročník

charakterizuje bezpečné a ohleduplné chování v prostředcích hromadné přepravy a při akcích školy je uplatňuje

reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

 správné a bezpečné chování mimořádných událostech

při

1. - 3.


110


Oblast:

Předmět:

Období:


Přírodověda

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným

 živá

a

neživá

příroda, vztahy

4.

EV/1

vzhledem přírody a činností člověka vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru

 Země, vesmír

4. - 5.

souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období zkoumá základní společenstva ve vybraných

 fauna

a

flora

lokalitách regionů, zdůvodní

v jednotlivých

podstatné vzájemné vztahy

podnebných

mezi organismy a nachází

pásech,

shody a rozdíly v

přizpůsobivost

přizpůsobení organismů

organismů

prostředí

4.

EV/1, 2

111


Oblast:

Předmět:

Období:


Přírodověda

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních

 dělení organismů,

organismech, prakticky třídí

práce s atlasy a

organismy do známých

klíči

4. - 5.

EV/1, 2

skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které

5.

mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

 člověk a příroda –

EV/3, 4

ekologie

posoudí rizika v přírodě

5.

spojená s ročními a sezónními činnostmi založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu

 pokusy – postup práce, výstupy

4.

112


Oblast:

Předmět:

Období:


Přírodověda

4. – 5.


Učivo  péče

o

Ročník

témata

zdraví,

stavba

těla,

využívá poznatků o lidském

základní funkce a

těle k vysvětlení základních

projevy

funkcí jednotlivých

 zdravý životní styl

orgánových soustav a

 správná výživa

podpoře vlastního zdravého

 výběr

způsobu života

Průřezová

5.

OSV/1, 2, 3

a

uchovávání potravin  pitný režim

rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje se ve vývoji dítěte před a po

 vývoj člověka etapy vývoje

4.

jeho narození účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob

 denní

režim

plánování, uspořádání času

4.

OSV/1, 2

113


Oblast:

Předmět:

Období:


Přírodověda

4. – 5.

Očekávané výstupy Žák: uplatňuje účelné způsoby

Učivo

 chování

chování v situacích

krizových

ohrožujících zdraví a

situacích

Ročník


v

5.

v modelových situacích simulujících mimořádné události OSV/1,2,3 stručně charakterizuje specifické přírodní jevy a z nich vyplývající rizika vzniku mimořádných událostí; v

 tematická cvičení požární poplach

modelové situaci prokáže EV/3,4

schopnost se účinně chránit 4. - 5. vnímá dopravní situaci, správně ji vyhodnotí a vyvodí

 základní

odpovídající závěry pro své

ochranné prvky

chování jako chodec a

chodce a cyklisty

cyklista

114


Oblast:

Předmět:

Období:


Přírodověda

4. – 5.

Očekávané výstupy Žák: vyhodnotí nebezpečná místa v silničním provozu a v hromadné dopravě

Učivo

Ročník

 modelové situace

4. - 5.


(vycházka, výlet)

 drogy - prevence, předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek

návykové látky  automaty,

PC,

závislosti

5.

OSV/1, 2, 3

4.

OSV/1,2,3

4. - 5.

VDO/1, 2

 bezpečný internet, elektronická média  zdravotní osvěta

uplatňuje základní dovednosti

 přenosné

a návyky související s

nepřenosné

podporou zdraví a jeho

nemoci

preventivní ochranou

a

 prevence nemocí a úrazů

ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc

 poskytnutí první pomoci, prevence úrazů

v modelových situacích ohrožení bezpečí v běžných situacích volí správné

 linky volání

tísňového

115


Oblast:

Předmět:

Období:


Přírodověda

4. – 5.


Učivo

Ročník


možnosti ochrany, přivolání pomoci uplatňuje ohleduplné chování k druhému pohlaví a orientuje se v bezpečných způsobech sexuálního chování mezi chlapci a děvčaty v daném věku

 základy sexuální výchovy  partnerství, manželství, rodičovství

5.

OSV/1, 2, 3

116


Oblast:

Předmět::

Období:


Vlastivěda

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke

 orientace v místě a prostoru

4.

VDO/2

4.

OSV/1,2

4. - 5.

EV/4

krajině a státu určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a

 práce s kompasem a mapou,  určování

světové

strany v přírodě

pobytu v přírodě rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map; vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na

 orientace

podle

náčrtů, plánů a map  zeměpisné pojmy

mapách naší republiky, Evropy a polokoulí vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury,

 ČR

-

zeměpisné,

hospodářské, politické a zemědělské údaje

4.

MKV/1, 2, 3, 4, 5

117


Oblast:

Předmět::

Období:


Vlastivěda

4. – 5.


Průřezová

Učivo

Ročník

 Evropa - státy a města

5.

VMGES/1

5.

MKV/4

4.

VDO/2, 3, 4

Žák:

témata

jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického orientuje se na mapě Evropy zprostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob

 předávání

osobních

zkušeností z cest

života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

 ČR - státní zřízení, orgány státní moci, státní

symboly,

významné

osobnosti

naší politiky, armáda ČR  mezilidské

vztahy,

vlastních zkušeností

pravidla

slušného

základní vztahy mezi

chování

vyjádří na základě

lidmi, vyvodí a dodržuje

 rizikové chování

4.

OSV/1, 2, 3

118


Oblast:

Předmět::

Období:


Vlastivěda

4. – 5.


Učivo

Žák: pravidla pro soužití ve

 předcházení

škole, mezi chlapci a

konfliktům

Ročník


VDO/1,2

dívkami, v rodině, v obci rozlišuje základní rozdíly mezi lidmi, obhájí a

 pravidla

dialogu,

komunikace

odůvodní své názory,

 principy demokracie

připustí svůj omyl,

 ohleduplnost

dohodne se na

 etické zásady

společném postupu a

 zvládání

řešení

4. - 5.

OSV/2, 3

4.

VDO/4

vlastní

emocionality  lidská práva a práva

rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která

dítěte  protiprávní jednání a

se už tolerovat nemohou,

korupce

a která porušují základní

 reklamace

lidská práva nebo

 ochrana soukromého

demokratické principy

vlastnictví, duševních hodnot

rozlišuje základní formy vlastnictví; používá peníze v běžných situacích

 základní

formy

vlastnictví  peníze používání

a

jejich

VDO/2, 4

119


Oblast:

Předmět::

Období:


Vlastivěda

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník

odhadne a zkontroluje


4. - 5.

cenu nákupu a vrácené peníze na příkladu ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů,

 rozpočet,

příjmy

a

výdaje domácnosti  hotovostní

a

vysvětlí, proč spořit, kdy

bezhotovostní forma

si půjčovat a jak vracet

peněz

dluhy

 banka jako správce peněz  úspory, půjčky

poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne

 základní

globální

problémy

4.

možnosti zlepšení životního prostředí obce pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi ději a mezi jevy

 čas, časová osa

4.

EV/3 VMEGS/1, 2

120


Oblast:

Předmět::

Období:


Vlastivěda

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení

 obrázky našich dějin,

minulosti; zdůvodní

český

základní význam

Morava

stát,

Velká

OSV/1,2 4.

VDO/2 EV/1,2,3

chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek rozeznává současné a minulé a orientuje se

 Přemyslovci,

v hlavních reáliích

Lucemburkové,

minulosti a současnosti

Jagellonci,

naší vlasti s využitím

Habsburkové

4. - 5.

OSV/1

5.

EV/3

regionálních specifik srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce předků na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik

 vznik ČSR, vznik ČR, území českého státu v proměnách tradice

času,

121


Oblast:

Předmět::

Období:


Vlastivěda

4. – 5.

Očekávané výstupy Žák: objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů

Učivo

Ročník


 historický přehled znalost

významných

dní v roce

4. - 5.

VDO/1

122


5.5

UMĚNÍ A KULTURA

5.5.1 Hudební výchova, Výtvarná výchova

5.5.1.1


Hlavními složkami HUDEBNÍ VÝCHOVY jsou zpěv a poslech hudby. Těžištěm hudebně výchovné práce je zpěv. Zpěvem, poslechem, jednoduchým doprovodem na dětské hudební nástroje a pohybovým projevem se děti stávají aktivními provozovateli hudby. Jestliže výuka hudební výchovy v 1. období je charakterizována jako období hudebních her, tak výuka ve 4. a 5. ročníku je obdobím manipulace s hudebním materiálem. Nedílnou součástí vzdělávání v hudební výchově jsou i výchovné koncerty, přehlídky absolventů hudebních škol, účast v pěveckých soutěžích apod. VÝTVARNÁ VÝCHOVA jako předmět je součást procesu rozvoje estetických vztahů žáků ke skutečnosti a k umění. Výuka výtvarné výchovy vychází především z citového vztahu žáků k zobrazované skutečnosti. Výtvarné činnosti rozvíjejí tvořivost, fantazii, estetické cítění, podněcují a uspokojují potřeby žáků vyjadřovat se k různým tématům, situacím, prožitkům. Využívají se k tomu nejen výtvarné prostředky tradiční a ověřené, ale i nově vznikající. V 1. období je výtvarná výchova zejména prostředkem k vyjadřování myšlenek, ve 2. období se postupně tříbí smyslová vnímavost, uvědomělé pozorování a výtvarné vidění. Ve výtvarné výchově jsou často využívány mezipředmětové vztahy ve spojení s literární výchovou, geometrií, přírodovědou, vlastivědou. Součástí výuky je i seznámení s nejznámějšími ilustrátory, návštěva výstav, účast ve výtvarných soutěžích.

123


Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které ve vyučovacích předmětech HUDEBNÍ VÝCHOVA a VÝTVARNÁ VÝCHOVA směřují k utváření klíčových kompetencí: 5.5.1.2


 vést žáky k tomu, aby se naučili rozumět obecně používaným termínům oblasti hudební a výtvarné, a aby s nimi dovedli zacházet,  ukázat žákům, že přehled v oblasti umění a kultury jim umožní prožitky z těchto oborů lidské činnosti intenzivněji prožívat.

5.5.1.3


 vést žáky k tomu, aby při svém hodnocení umění postupovali uvážlivě, tak aby svůj názor byli schopni obhájit,  předkládat žákům dostatečné množství estetických prožitků a poskytnout dostatek prostoru k tomu, aby si uvědomili, že různí lidé vnímají stejnou věc různě.

5.5.1.4


 vést žáky k tomu, aby vnímali i mimojazykové vyjadřování, a aby sami tuto komunikaci využívali,  ukázat žákům, že vyslechnout názor druhých lidí na společně prožitý estetický prožitek a vhodně na něho reagovat, může být přínosem,  poskytnout dětem dostatečný prostor k jejich vlastnímu kulturnímu, uměleckému projevu.

5.5.1.5


 vysvětlit a vybudovat zásady chování na kulturních akcích,  předvést dětem na příkladech z výtvarné a hudební oblasti nezbytnost přebírání zkušeností druhých lidí pro vlastní zdokonalování,  na základě respektování názorů každého žáka budovat v dětech sebedůvěru.

124


5.5.1.6


 vysvětlit žákům potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice a kulturní a historické dědictví,  budovat v dětech pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost,  vést žáky k tomu, aby se aktivně zapojovali do kulturního dění.

5.5.1.7


 vysvětlit žákům, jak správně používat výtvarné potřeby a jak o ně pečovat,  objasnit žákům základní pravidla pro grafický záznam hudby.

Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Hudební výchova

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník

 rozvoj hlavového tónu  správné

dýchání

(v pauze zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase

a

frázemi)

a

mezi správná

výslovnost  rozšíření

hlasového

rozsahu  znalost

alespoň

10

nových písní různého žánru ročníku

v každém

1. - 3.


125


Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Hudební výchova

1. – 3.


Učivo

Žák: rytmizuje a melodizuje

Ročník

 hudební (deklamace

improvizuje v rámci

hra na ozvěnu)

říkadel, 1. - 3.

nejjednodušších

 hra na tělo (tleskání,

hudebních forem

luskání a pleskání)  hra

nejjednodušších

hudební nástroje

doprovodů na Orffovy

k doprovodné hře

nástroje

reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem

 pohybový

1. - 3.

doprovod

znějící hudby

vyjadřuje metrum,

 taktování

tempo, dynamiku, směr

 hra na tělo (tleskání,

melodie

1. - 3.

luskání a pleskání)  notová

osnova,

houslový klíč, takt 2/4 orientuje se v jednoduchém zápisu skladby

a 3/4  nota:

čtvrťová,

2. - 3.

osminová, půlová a celá  pomlka

rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné tempové a

témata

hry

jednoduché texty,

využívá jednoduché

Průřezová

 výrazové prostředky v hudbě  (zvuk - tón , melodie,

1. - 3.

OSV/1

126


Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Hudební výchova

1. – 3.


Učivo

Žák: dynamické změny

Ročník


hudební kontrasty)

v proudu znějící hudby rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební nástroje; odliší

 hudební styly a žánry,

hudbu vokální,

hudba vážná, lidová a

instrumentální a vokálně

umělá

instrumentální; chápe roli posluchače

1. - 3.

MKV/3, 4

127


Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Hudební výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

 pěvecký projev

Ročník

a


mluvní pěvecké

-

dovednosti (dýchání, výslovnost, nasazení a tvorba

zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách a při zpěvu využívá získané pěvecké dovednosti

tónu,

dynamicky

odlišný

zpěv),

hlasová

hygiena,

rozšiřování

hlasového Hudební

rozsahu. rytmus

-

realizace písní ve 2/4, 3/4

a

4/4

taktu.

Dvojhlas a vícehlas prodleva,

kánon,

lidový dvojhlas apod. Intonace,

vokální

improvizace, hudební hry (ozvěna, otázka, odpověď apod.)  znalost

alespoň

10

nových písní různého žánru ročníku

v každém

4. - 5.

MKV/4

128


Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Hudební výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


orientuje se v zápisu jednoduché písně či

 orientace

v notovém

skladby a podle svých

(grafickém) záznamu

individuálních

jednoduché melodie,

schopností a dovedností

její reprodukce

4. - 5.

ji realizuje  hra

na

hudební

využívá na základě

nástroje-

svých hudebních

motivů,


jednoduchých

jednoduché popřípadě

skladbiček

složitější hudební

jednoduchých

nástroje k doprovodné

hudebních

hře i k reprodukci

z Orffova

jednoduchých motivů

instrumentáře,

skladeb a písní

zobcových

reprodukce témat, pomocí 4. - 5.

OSV/1

4. - 5.

VMGES/1, 3

nástrojů

fléten,

keyboardů apod.  hudba

vokální,

instrumentální, rozpozná hudební formu

vokálně

jednoduché písně či

instrumentální, lidský

skladby

hlas a hudební nástroj. Hudební

styly

a

žánry- hudba taneční,

129


Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Hudební výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


pochodová, populární, ukolébavka apod.

 rytmizace, melodizace a stylizace, hudební improvizacevytváří v rámci svých individuálních dispozic jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí elementární hudební improvizace

s využitím

tónového

materiálu hudební

písně, doprovod.

(akcentace těžké doby

4. - 5.

OSV/1

4. - 5.

MKV/1, 4

v rytmickém doprovodu,

ostinato,

prodleva),

hudební

hry (ozvěna, otázka – odpověď), jednodílná písňová forma (a – b) rozpozná v proudu

 kvality tónů - délka,

znějící hudby některé

síla,

z určitých hudebních

Vztahy mezi tóny -

výrazových prostředků,

souzvuk,

barva,

výška.

akord.

130


Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Hudební výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník

upozorní na

Hudební

výrazové

metrorytmické, tempové,

prostředky a hudební

dynamické i zřetelné

prvky

harmonické změny

sémantickým

s výrazným

nábojem-

rytmus,

melodie, barva,

harmonie, kontrast

a

gradace,

pohyb

melodie

(melodie

vzestupná a sestupná), zvukomalba, metrické,

rytmické,

dynamické, harmonické

změny

v hudebním proudu)  taktování,

pohybový

ztvárňuje hudbu

doprovod

znějící

pohybem s využitím

hudby - dvoudobý,

tanečních kroků, na

třídobý

základě individuálních

takt, taneční hry se


zpěvem,

vytváří pohybové

lidové

improvizace

Pohybové

a

čtyřdobý jednoduché tance. vyjádření

hudby a reakce na

4. - 5.


131


Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Hudební výchova

4. – 5.


Učivo

Žák: změny znějící

Ročník v proudu

hudby

pantomima

a

pohybová improvizace s využitím

tanečních

kroků.

Orientace

v prostoru - pamětné uchování reprodukce

a pohybů

prováděných při tanci či pohybových hrách


132


Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Výtvarná výchova

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník

rozpoznává a


3.

pojmenovává prvky 1. - 3.

vizuálně obrazného vyjádření (linie, tvary, objemy, barvy, objekty); porovnává je a třídí na základě odlišností vycházejících z jeho zkušeností, vjemů, zážitků a představ

 různé techniky a

výtvarné postupy

výtvarného vyjadřování:

kresba,

modelování a malba  hra s barvou

v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti; uplatňuje při tom v plošném i prostorovém uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a další prvky a jejich kombinace

 experimentování s různými výrazovými prostředky a materiály

3.

OSV/1

133


Oblast:

Předmět:

Období:

Umění a kultura

Výtvarná výchova

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník


vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření volí vhodné prostředky. interpretuje podle svých

 vnímání, pozorování a

schopností různá

poznávání

vizuálně obrazná

objektů

vyjádření; odlišné

tvarů.

vlastností a

různých 3.

interpretace porovnává

 manipulace s objekty

se svojí dosavadní

 kompoziční

zkušeností

zákonitosti

na základě vlastní zkušenosti nalézá a do komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či upravil

 vyjádření

svého

názoru a schopnost diskuse výtvarným svým či jiných

nad dílem,

2. - 3.

MKV/3

134


Oblast:

Předmět::

Období:

Umění a kultura

Výtvarná výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:  prvky

Ročník


vizuálně

obrazného vyjádření linie, tvary, objemy,

při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává prvky vizuálně obrazného vyjádření; porovnává je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné kontrasty, proporční vztahy a jiné)

světelné

a

barevné

kvality,

textury

jejich

jednoduché

vztahy

(podobnost,

kontrast, jejich

rytmus),

kombinace

proměny objemu

-

a

v ploše, a

prostoru;

typy

vizuálně

obrazných vyjádření jejich rozlišení, výběr a uplatnění - hračky, objekty,

ilustrace

textů, volná malba, skulptura,

plastika,

animovaný comics,

film, fotografie,

elektronický reklama

obraz,

OSV/1, 2 4. - 5.

MEV/1, 2, 3, 4

135


Oblast:

Předmět::

Období:

Umění a kultura

Výtvarná výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného vyjádření ve vztahu

 uspořádání objektů do

k celku: v plošném

celků - uspořádání na

vyjádření linie a barevné

základě

plochy; v objemovém

výraznosti, velikosti a

vyjádření modelování a

vzájemného postavení

skulpturální postup;

ve

v prostorovém vyjádření

dynamickém

uspořádání prvků ve

vyjádření

jejich

statickém

4. - 5.

a

vztahu k vlastnímu tělu i jako nezávislý model při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se vědomě zaměřuje na projevení vlastních životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která mají komunikační účinky pro jeho nejbližší sociální vztahy

 prostředky

pro

vyjádření

emocí,

pocitů,

nálad,

fantazie, představ a osobních zkušeností manipulace s objekty, pohyb těla a jeho umístění

v prostoru,

akční tvar malby a kresby

4. - 5.

OSV/1

136


Oblast:

Předmět::

Období:

Umění a kultura

Výtvarná výchova

4. – 5.


Učivo  reflexe

prostředky pro vizuálně obrazná vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového vnímání k vnímání dalšími smysly; uplatňuje je v plošné, objemové i prostorové tvorbě

a


vztahy

zrakového

vnímání

k vnímání

ostatními

smysly

nalézá vhodné

Ročník

vizuálně

-

obrazná

vyjádření

podnětů

hmatových,

sluchových, pohybových, čichových, chuťových a vyjádření vizuálních podnětů

prostředky

vnímatelnými ostatními

smysly;

smyslové

účinky

vizuálně

obrazných

vyjádření - umělecká výtvarná

tvorba,

fotografie,

film,

tiskoviny,

televize,

elektronická reklama

média,

4. - 5.

OSV/1, 3 MKV/6, 7

137


Oblast:

Předmět::

Období:

Umění a kultura

Výtvarná výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu

 přístupy

k vizuálně

k realitě, k tvorbě a

obrazným vyjádřením

interpretaci vizuálně

-

obrazného vyjádření; pro

vnímání

(vizuální,

vyjádření nových i

haptické,

statické,

neobvyklých pocitů a

dynamické), hledisko

prožitků svobodně volí a

jejich

motivace

kombinuje prostředky

(fantazijní,

založené

(včetně prostředků a

na

postupů současného

vnímání)

hledisko

jejich

4. - 5.

smyslovém

výtvarného umění)  osobní

postoj

v komunikaci - jeho utváření porovnává různé interpretace vizuálně obrazného vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji inspirace

a

zdůvodňování; odlišné

interpretace

vizuálně

obrazných

vyjádření (samostatně vytvořených přejatých)

a v rámci

skupin, v nichž se dítě pohybuje;

jejich

porovnávání s vlastní

4. - 5.

MEV/1, 2

138


Oblast:

Předmět::

Období:

Umění a kultura

Výtvarná výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


interpretací  komunikační vizuálně

obsah

obrazných

vyjádření

-

v komunikaci

se

spolužáky, rodinnými příslušníky a v rámci skupin, v nichž se žák nalézá a do komunikace

pohybuje (ve škole i

v sociálních vztazích

mimo

zapojuje obsah vizuálně

vysvětlování výsledků

obrazných vyjádření,

tvorby podle vlastních

která samostatně

schopností

vytvořil, vybral či

zaměření.

upravil

komunikačního

školu);

obsahu tvorby

a Proměny záměry

a

proměny

obsahu

vlastních

vizuálně

obrazných

vyjádření

i

výtvarného umění

děl

MKV/4, 5 4. - 5.

MEV/5, 6, 7

139


5.6

ČLOVĚK A ZDRAVÍ

5.6.1 Tělesná výchova

5.6.1.1


TĚLESNÁ VÝCHOVA pěstuje u žáků kladný vztah ke sportu a pohybu vůbec, aby se stal součástí jejich životního stylu. Veškeré tělesné pohybové aktivity vedou k všestrannému rozvoji žáka, nejen ke zvýšení jeho pohybových schopností a dovedností, ale i k posílení jeho charakterových vlastností (zodpovědnost, spolupráce, vytrvalost, odvaha). Systémem pohybových a sportovních aktivit vede ke zvyšování tělesné zdatnosti a k správnému držení těla. Osvojením základních herních technik a taktických postupů zvyšujeme u žáků nejen pohybové schopnosti, ale také podporujeme

jejich

prostorovou

orientaci,

schopnost

správného

rychlého

rozhodování i schopnost pohotově reagovat. Nedílnou součástí tělesné výchovy na naší škole jsou relaxační cvičení o přestávkách i krátká protažení těla při vyučování a plavecký výcvik realizovaný ve dvouletých intervalech. Zásadní výchovné a vzdělávací postupy, které v předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA směřují k utváření klíčových kompetencí:

5.6.1.2


 vést žáky k tomu, aby se naučili rozumět obecně používaným termínům oblasti sportu a tělovýchovy a aby s nimi dovedli zacházet,  ukázat žákům, že přehled v oblasti sportu jim umožní vlastní i zprostředkované zážitky intenzivněji prožívat,  vést žáky k pochopení souvislostí mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou.

140


5.6.1.3


 vést žáky k tomu, aby při svém hodnocení postupovali uvážlivě, tak aby svůj názor byli schopni obhájit,  učit žáky kritickému myšlení a uvážlivému chování.

5.6.1.4


 vést žáky k tomu, aby vnímali i mimojazykové vyjadřování a aby sami tuto komunikaci využívali,  ukázat žákům, že vyslechnout názor druhých lidí na společně prožitou skutečnost a vhodně na ni reagovat může být přínosem,  poskytnout dětem dostatečný prostor k jejich vlastnímu projevu.

5.6.1.5


 vysvětlit a vybudovat zásady chování na sportovních akcích,  ukázat dětem potřebu spolupráce ve sportovním týmu, důležitost úkolů (rolí), které v týmu plní,  předvést dětem na příkladech z tělesné výchovy nezbytnost přebírání zkušeností druhých lidí pro vlastní zdokonalování,  na základě respektování názorů každého žáka budovat v dětech sebedůvěru.

5.6.1.6


 vysvětlit žákům potřebu respektovat, chránit a oceňovat naše tradice (Tyrš, Sokol, významní sportovci),  vést žáky k tomu, aby se aktivně zapojovali do sportovních aktivit.

5.6.1.7


 vysvětlit žákům, jak správně používat tělocvičné nářadí a náčiní a jak o ně pečovat,

141




zejména při sportovních aktivitách žákům vysvětlit nutnost ochrany zdraví svého i druhých,

 vést žáky k tomu, aby dodržovali pravidla ve sportu i mimo něj, vést je k dodržování pravidel fair play,  vysvětlit potřebu pohybových aktivit pro člověka, který se nevěnuje výkonnostnímu nebo vrcholovému sportu,  naučit žáky vyhledávat možná rizika při sportovních činnostech a minimalizovat je,  naučit se různými způsoby zpracovávat, vyhodnocovat a prezentovat dosažené výkony.

Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

1. – 3.


Učivo

Žák: spojuje pravidelnou

 znalost

Ročník


základních

každodenní pohybovou

zdraví

činnost se zdravím a

cvičení a vhodného

využívá nabízené

prostředí

příležitosti

pohybovou činnost

prospěšných pro

1. - 3.

OSV/1, 3

142


Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník


 činnosti napomáhající ke

splnění

očekávaných výstupů; vzdělávací obsah se prolíná všemi výstupy gymnastika - základy akrobacie (průpravná cvičení zvládá v souladu s individuálními předpoklady jednoduché pohybové činnosti jednotlivce nebo činnosti prováděné ve skupině; usiluje o jejich zlepšení

vpřed

pro a

kotoul

vzad)

přeskok

-

(nácvik

odrazu z můstku na nízkou bednu)

švédskou -

kladinka

(chůze s dopomocí i bez

dopomoci,

obměny

chůze)

-

cvičení na žebřinách, atletika: - vytrvalostní běh 5 - 10 minut rychlý běh 20 - 50 m skok daleký (spojení rozběhu a odrazu) hod míčkem z místa a z rozběhu

1. - 3.

OSV/1, 2, 3

143


Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

1. – 3.


Učivo

Žák:

Ročník


 pohybové hry různého spolupracuje při

zaměření

jednoduchých týmových

s pomůckami

pohybových činnostech a

pomůcek

soutěžích

i

bez

 sportovní

1. - 3.

hry

(kopaná, vybíjená) uplatňuje hlavní zásady hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech ve známých prostorech školy reaguje na základní

 základní hygiena po Tv

a

při

pohybových

 znalost

k osvojované činnosti a

pohybových

její organizaci

činnostech

v různých polohách a pracovních činnostech; zaujímá správné základní cvičební polohy

a

smluvených

gest

způsoby držení těla

1. - 3.

aktivitách

pokyny a povely

uplatňuje správné

jiných

signálů

při

1. - 3.

 cvičení se sportovním náčiním krátké

(švihadla, tyče,

míče,

apod.), správné držení těla

1. - 3.

OSV/3

144


Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

1. – 3.

Očekávané výstupy Žák: zvládá jednoduchá speciální cvičení související s vlastním oslabením

Učivo

Ročník

 kompenzační, vyrovnávací relaxační cvičení

a

1. - 3.


145


Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


podílí se na realizaci pravidelného pohybového režimu; uplatňuje kondičně zaměřené činnosti; projevuje přiměřenou samostatnost a vůli po

 význam pohybu pro zdraví

(pohybový

režim žáků, délka a

4. - 5.

OSV/1

4. - 5.

EV/4

intenzita pohybu)

zlepšení úrovně své zdatnosti zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží

 příprava

organismu

nebo vlastním svalovým

(příprava

oslabením

pohybovou

zařazuje pravidelně do

uklidnění po zátěži,

svého pohybového

napínací a protahovací

režimu speciální

cvičení)

vyrovnávací cvičení související s vlastním oslabením v optimálním počtu opakování

před činností,

146


Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

4. – 5.


Učivo

Ročník


zvládá základní techniku speciálních cvičení; koriguje techniku cvičení podle obrazu v zrcadle, podle pokynů učitele upozorní samostatně na činnost (prostředí), které jsou v rozporu s jeho oslabením zvládá v souladu s individuálními

 organizace

při

Tv

předpoklady osvojované

(základní

pohybové dovednosti;

prostoru a činností ve

vytváří varianty

známém

osvojených pohybových

prostředí).

her

zjednodušených

organizace (běžném) Pravidla

osvojovaných zorganizuje nenáročné pohybové činnosti a soutěže na úrovni třídy

pohybových činností (her, závodů, soutěží)

4. - 5.

OSV/1, 3

147


Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

 hygiena

Ročník

při

Tv

(hygiena pohybových uplatňuje pravidla

činností a cvičebního

hygieny a bezpečného

prostředí,

chování v běžném

oblečení a obutí pro

sportovním prostředí;

pohybové

adekvátně reaguje

bezpečnost

v situaci úrazu

pohybových

spolužáka. Jednoduše

činnostech

zhodnotí kvalitu

(organizace

pohybové činnosti

bezpečnost

spolužáka a reaguje na

cvičebního

pokyny k vlastnímu

bezpečná příprava a

provedení pohybové

ukládání

činnosti.

náčiní první

vhodné aktivity); při

4. - 5. a prostoru, nářadí,

a

pomůcek,

pomoc

podmínkách TV)

v


148


Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

4. – 5.


Učivo

Ročník


jedná v duchu fair play: dodržuje pravidla her a soutěží, pozná a označí zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje; respektuje při pohybových

 zásady chování

jednání (fair

a

play,

olympijské ideály a

4. - 5.

symboly)

činnostech opačné pohlaví užívá při pohybové

 komunikace

v

činnosti základní

(základní

osvojované tělocvičné

názvosloví

názvosloví; cvičí podle

osvojovaných

jednoduchého nákresu,

činností,

popisu cvičení

povely, signály)

Tv

tělocvičné

smluvené

4. - 5.

OSV/1, 2, 3

149


Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


 měření a posuzování pohybových dovedností

(měření

výkonů,

základní

pohybové testy)  běh změří základní pohybové

na

60m,

vytrvalostní

běh,

štafetový běh,

výkony a porovná je

 skok daleký,

s předchozími výsledky

 hod

4. - 5.

kriketovým

míčkem,  kotoul vpřed a vzad,  stoj

na

rukou

s pomocí učitele,  šplh na tyči i na laně,  přeskok přes kozu roznožka (skrčka) orientuje se v informačních zdrojích o pohybových aktivitách

 zdroje

informací

a sportovních akcích ve

o pohybových

škole i v místě bydliště;

činnostech

samostatně získá potřebné informace

4. - 5.

MEV/1

150


5.7

ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE

5.7.1 Pracovní činnosti

5.7.1.1

Charakteristika vzdělávacího předmětu

PRACOVNÍ ČINNOSTI jsou vyučovacím předmětem s úzkými vazbami na ostatní předměty. Výuka komplexním způsobem přispívá k rozvoji žáků. Rozvíjí jejich motorické schopnosti, manuální dovednosti a pracovní návyky. Žáci se učí spolupracovat, organizovat svou práci i práci spolužáků, pracovat v týmu. Učí se i základům technologické kázně, bezpečnosti práce, organizaci práce a pracovního prostředí. Začínají se vytvářet základy technického myšlení. Úkolem tohoto předmětu je vytvářet u žáků kladný vztah k práci. V rámci Pč žáci poznávají různé materiály a pracovní nástroje, s nimiž se učí bezpečně zacházet. Při těchto činnostech získávají dobré předpoklady ke správné volbě povolání a také k pozdějšímu společenskému uplatnění. V PRACOVNÍCH ČINNOSTECH jsou pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívány zejména tyto strategie:

5.7.1.2


 praktické osvojování práce podle návodu,  vedení žáků k plánování činností při práci s technickými materiály a při přípravě pokrmů,  předkládání

dostatečného

množství

příkladů

pro

pochopení

dokumentace jednoduchých zařízení,  poznávání výhod pořizování náčrtu při nejrůznějších činnostech,  poznávání vlastností materiálů a surovin a jejich použitelnost.

technické

151


5.7.1.3


 uvědomování si potřeby praktického ověřování řešení problémů,  aplikace řešení při obdobných zadáních a hledání nových způsobů využití dovedností při práci s technickými materiály a přípravě pokrmů,  předkládání dostatečného množství příkladů nutnosti být schopen prakticky používat osvojené poznatky pro uplatnění na trhu práce,  otevření prostoru pro zodpovědné rozhodování o vlastní profesní orientaci.

5.7.1.4


 vedení k účinné komunikaci při práci s technickými materiály,  seznamování s přesným významem pojmů se vztahem k práci s technickými materiály a při přípravě pokrmů,  výklad pojmů souvisejících s volbou povolání,  předkládání dostatku podnětů a příležitostí pro vlastní prezentaci žáků.

5.7.1.5


 spolupráce ve dvojici a v malé skupině,  přiřazování různých rolí v pracovní skupině a jejich prožívání,  zážitek uvědomování si potřeby ohleduplnosti na pracovišti.

5.7.1.6


 otevírání prostoru pro pochopení různých činností člověka na životní prostředí a spoluzodpovědnosti za jeho ochranu,  umožnění tvořivého přístupu žáků k plnění zadaných témat.

5.7.1.7


 vedení k uvědomělému, správnému a bezpečnému používání všech používaných nástrojů a materiálů,

152


 vedení ke snaze o provedení práce v co nejlepší kvalitě,  předkládání srovnání hospodárnosti různých postupů vedoucích k témuž cíli,  vyhledávání možných rizik při různých činnostech a hledání cest k jejich minimalizaci,  seznamování s konkrétními podnikatelskými aktivitami od záměrů až po jejich realizaci,  vytváření prostoru pro přijímání promyšlených rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesní orientaci.

Oblast:

Předmět:

Období:

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1. – 3.


Učivo

Žák: vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů pracuje podle slovního návodu a předlohy zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

 práce

s

Ročník

témata

různými

materiály  vlastnosti

Průřezová

materiálů,

1. - 3.

OSV/1

jejich využití v praxi  jednoduché pracovní postupy

1. - 3.

 organizace práce  sestavování modelů  montáž a demontáž

1. - 3.

provádí pozorování přírody, zaznamenává a zhodnotí výsledky pozorování

 práce s tabulkou

3.

EV/2, 3

153


Oblast:

Předmět:

Období:


Pracovní činnosti

1. – 3.


Učivo

Žák: pečuje o nenáročné rostliny připraví tabuli pro jednoduché stolování chová se vhodně při stolování

 péče

o

nenáročné

rostliny  příprava

jednoduché

Ročník

2. - 3.

1. - 3.

tabule  pravidla

stolování,

vhodné a nevhodné chování při jídle

1. - 3.


154


Oblast:

Předmět:

Období:


Pracovní činnosti

4. – 5.


Učivo

Žák:

Ročník


vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného

 práce

s

daným

materiálem, vlastnosti materiálu

materiálu využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky

 seznámení s lidovými tradicemi

lidových tradic volí vhodné pracovní

 druhy

pomůcky, nástroje a

nástrojů,

náčiní vzhledem

zpracování

k použitému materiálu

materiálů

pomůcek, náčiní

ke

různých

udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny

 bezpečnost

a

uspořádání práce

a bezpečnosti práce provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž

 práce se stavebnicí, použití logiky

MKV/3, 4

155


Oblast:

Předmět:

Období:


Pracovní činnosti

4. – 5.


Učivo

Žák: pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

 využití

Ročník

návodu

při

postupech práce

 pracovní první

hygiena, pomoc

při

zranění

provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a

 práce s rostlinami pokusy, pozorování

pozorování ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i

 péče o rostliny

jiné rostliny volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky,

 využití

nářadí

při

práci s rostlinami

nástroje a náčiní orientuje se v základním vybavení kuchyně

 vybavení

kuchyně,

elektrické spotřebiče, kuchyňské náčiní


OSV/3

156


Oblast:

Předmět:

Období:


Pracovní činnosti

4. – 5.

Očekávané výstupy Žák: připraví samostatně jednoduchý pokrm

dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování

Učivo

Ročník

dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni

témata

 příprava jednoduchých pokrmů dle možností  základy společenského chování,

pravidla

stolování

udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch,

Průřezová

 pracovní

hygiena

v prostorách kuchyně, bezpečnost

práce,

první pomoc při úrazu

OSV/1, 2

157


6.

HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

6.1

ZÁSADY HODNOCENÍ PRŮBĚHU A VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ A CHOVÁNÍ VE ŠKOLE A AKCÍCH POŘÁDANÝCH ŠKOLOU

Nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu ve škole je hodnocení žáků. Hodnocení žáků je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává průběžně ve výuce (ale i mimo ni) po celý školní rok. Hodnocení není primárně zaměřeno na srovnávání žáka s jeho spolužáky, ale soustřeďuje se na individuální pokrok každého žáka, respektive na hodnocení naplnění předem daných kritérií. Hodnocení musí být jednoznačné, srozumitelné, věcné a všestranné. Žákům je průběžně poskytována zpětná vazba ze strany vyučujících (slovní formou, bodovým ohodnocením, vyjádření vztahu k určitým kritériím…). Zpětná vazba se vždy vztahuje k danému problému, činnosti či výsledku v průběhu vzdělávání i chování. Při hodnocení vzdělávání posuzuje učitel žákovy výkony komplexně v souladu se specifikou daného předmětu, uplatňuje pedagogický takt, přiměřenou náročnost (s ohledem na individuální zvláštnosti i věk dítěte) a maximální objektivnost. Sleduje žákovu snahu, samostatnost, tvořivost, kvalitu dílčích i konečných výsledků práce a uplatňování získaných dovedností a schopností při práci. Učitelé vysvětlují kritéria pro hodnocení, jsou otevření k dětem i rodičům, podle možností jsou do zásad hodnocení zapojováni i žáci (např. tvorba pravidel třídy).

158


Při hodnocení chování žáka ve škole a při akcích pořádaných školou učitel posuzuje respektování dohodnutých pravidel, dodržování bezpečnostních pokynů a ochranu zdraví, udržování dobrých mezilidských vztahů (pochopení, tolerance, pomoc druhým…). Podklady pro hodnocení a klasifikaci získává učitel těmito metodami: 

soustavným diagnostickým pozorováním žáka



soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování



různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické a pohybové)



didaktickými testy



kontrolními

písemnými

pracemi

a

praktickými

zkouškami

předepsanými učebními osnovami 

analýzou různých činností žáka



konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s pracovníky PPP, SPC



rozhovory se žákem a jeho zákonnými zástupci

Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi známku okamžitě, včetně slovního zdůvodnění svého hodnocení. Výsledky hodnocení písemných prací oznámí učitel nejpozději do 7 dnů. Termín kontrolní písemné zkoušky většího rozsahu (nad 25 minut) musí být oznámen s časovým předstihem a žák musí být seznámen s rámcovým obsahem. V jednom dni mohou žáci konat pouze jednu zkoušku uvedeného rozsahu. Cílem není známka, ale smysluplnost a důležitost získaných dovedností. Celkové hodnocení vyučovacího předmětu je na vysvědčení vyjádřeno známkou.

159


6.2

ZÁSADY A PRAVIDLA PRO SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ

Žáci jsou postupně vedeni k vlastnímu hodnocení své práce:  formulují svoji úspěšnost vzhledem k daným kritériím,  učí se posuzovat vlastní vynaložené úsilí vzhledem k výsledku činnosti,  odhalují svoje rezervy a osobní možnosti,  dostávají možnost srovnat vlastní hodnocení s okolím (hodnocení učitele, spolužáka, rodiče…).

6.3

STUPNĚ HODNOCENÍ PROSPĚCHU

6.3.1 Předměty s převahou teoretického zaměření

6.3.1.1

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje znalosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

6.3.1.2

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované činnosti. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje znalosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

160


6.3.1.3

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

6.3.1.4

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

6.3.1.5

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele.

161


Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

6.3.2 Předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření

6.3.2.1

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech snaživý a aktivní. Plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Projevuje aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus či tělesnou zdatnost.

6.3.2.2

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák je v činnostech méně snaživý a aktivní. Svoje osobní předpoklady plně nevyužívá, dokáže se rozvíjet v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev má jen menší nedostatky z hlediska požadavků. Žák dokáže aplikovat osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má menší zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus či tělesnou zdatnost.

6.3.2.3

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně snaživý a aktivní. Nevyužívá dostatečně své osobní předpoklady, obtížně rozvíjí své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Dopouští se chyb, jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný zájem o umění, estetiku a

162


tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus či tělesnou zdatnost.

6.3.2.4

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák je v činnostech velmi málo aktivní a snaživý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus či tělesnou zdatnost.

6.3.2.5

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák je v činnostech pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus či tělesnou zdatnost.

6.3.3 Stupně hodnocení chování

6.3.3.1

Stupeň 1

Žákovi se v podstatě daří respektovat dohodnutá pravidla. Dodržuje bezpečnost při různých činnostech, chrání si svoje zdraví i zdraví ostatních, šetrně zachází s pomůckami jemu svěřenými. Snaží se o toleranci, pochopení a dodržování vzájemných mezilidských vztahů nejen ve škole, ale i na veřejnosti.

6.3.3.2

Stupeň 2

Žák porušuje dohodnutá pravidla stanovená školním řádem, svým chováním často ohrožuje ostatní, nedbá o šetrné zacházení se školním a cizím majetkem, porušuje bezpečnostní pokyny. Jeho vystupování ve škole a na veřejnosti neodpovídá

163


zásadám dobrých mezilidských vztahů (pokusy o podvádění, ubližování druhým, nevhodné či vulgární chování…).

6.3.3.3

Stupeň 3

Žák nedodržuje stanovená pravidla, úmyslně ničí cizí a školní majetek, vůbec nerespektuje pokyny k ochraně zdraví při různých činnostech. Svým chováním ohrožuje zdraví a bezpečnost ostatních spolužáků. Výsledky práce v zájmových útvarech se na vysvědčení nehodnotí.

6.3.4 Výchovná opatření

6.3.4.1

Pochvala

Třídní učitel může udělit za výrazný projev školní iniciativy, déletrvající úspěšnou práci, apod. pochvalu nebo ocenění. Ředitel školy může za projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo dlouhodobou úspěšnou práci udělit ocenění nebo pochvalu. 6.3.4.2

Napomenutí třídního učitele

Za jednotlivé a méně závažné porušování školního řádu a dohodnutých pravidel, např. za neplnění povinností a časté zapomínání, nedodržování bezpečnostních pravidel, braní a ničení cizího nebo školního majetku, nevhodné chování ve škole může být žáku uděleno napomenutí třídního učitele.

6.3.4.3

Důtka třídního učitele

Za opakované méně závažné porušování stanovených pravidel a pokynů vztahujících se k bezpečnosti, chování žáků a plnění povinností dle ŠŘ může být žákovi udělena důtka třídního učitele.

164


6.3.4.4

Důtka ředitele školy

Za závažné a úmyslné porušovaní ŠŘ, úmyslné braní a ničení cizích věcí, pokus o podvádění, úmyslné ubližování a ohrožování zdraví ostatních může být udělena důtka ředitele školy.

6.3.5 Komisionální a opravné zkoušky Při pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může zákonný zástupce žáka do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá o přezkoušení krajský úřad. Termín komisionálního přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají z těchto předmětů opravné zkoušky. Termín je stanoven po dohodě se zákonným zástupcem do konce příslušného školního roku – do 31.8.

6.3.6 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do 5 stupňů. Zabezpečení vzdělávání žáků se SVP je součástí Dodatku ŠVP Naše škola č.1/2016 a je zpracováno v souladu s vyhláškou č.27/2016 Sb.

165


Cílem hodnocení žáků se SVP je nalézt optimální míru podpory vzdělávací cesty žáka v součinnosti s motivujícím hodnocením a požadavkem na větší kompetenci žáka. Pro hodnocení žáka se SVP je nezbytné pracovat s individuální hodnotící normou, založenou na kritériích, která využívají různých forem hodnocení, práci s kritérii hodnocení v závislostech na charakteru žákova problému, s důrazem na podporu motivace žáka k práci a současně v sobě zahrnují i skutečné porovnání s celkem. Příklady forem hodnocení: 

formativní neboli průběžné hodnocení



finální hodnocení (periodické posuzování úspěchu)



hodnocení znalostní versus hodnocení úrovně spolupráce, zájmu



modifikace

ověřování

znalostí

(možnost

odložení,

krácení

hodnoceného, preference určitého druhu ověřování) 

sebehodnocení

Hodnocení není jen cílem, ale prostředkem k motivaci, usměrnění a organizaci žáka a jeho aktivity.

6.3.7 Celkové hodnocení žáků na vysvědčení Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním, b) prospěl(a), c) neprospěl(a). d) nehodnocen(a) Žák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 a průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů

166


stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm 1. b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5. c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5. d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého povinného předmětu stanoveného ŠVP na konci 1. pololetí. Podrobná pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou součástí klasifikačního řádu školy, který je přílohou školního řádu ZŠ Křoví.

167


V této verzi ŠVP byl nově zpracován obsah učiva Anglický jazyk a upraven obsah učiva Matematiky a Člověk a jeho svět zapracováním požadovaných výstupů z oborů: finanční gramotnost, dopravní výchova a ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí.

Přílohami ŠVP jsou: Standardy ČESKÉHO JAZYKA Standardy CIZÍHO JAZYKA Standardy MATEMATIKY

Tento ŠVP byl projednán a schválen pedagogickou radou dne: 30. 8. 2013.

Tento ŠVP byl projednán a schválen Školskou radou dne: 30. 8. 2013.

168


Základní škola a Mateřská škola Křoví, dodatek k ŠVP s platností od 1. 9. 2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 1/2016 Název školního vzdělávacího programu: Naše škola

Ředitel školy: Mgr. Eva Minaříková Platnost dokumentu: od 1. 9. 2016

Dodatek ke školnímu vzdělávacímu programu č. 1/2016 byl projednán školskou radou dne: ___________________ a pedagogickou radou dne: ___________________

V Křoví, dne 30. 6. 2016

razítko školy

__________________________________

Mgr. Eva Minaříková, ředitelka školy

Tímto dodatkem se od 1. 9. 2016 doplňuje školní vzdělávací program Základní školy a Mateřské školy Křoví o samostatnou kapitolu „Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a mimořádně nadaných“ takto:  požadované výstupy vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a mimořádně nadaných jsou uvedeny v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání

1


1.

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tento žák má právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření realizuje škola. Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením ŠPZ. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

1.1

POJETÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PŘIZNANÝMI PODPŮRNÝMI OPATŘENÍMI

Při plánování a realizaci vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními je třeba mít na zřeteli fakt, že se žáci ve svých individuálních vzdělávacích potřebách a možnostech liší. Účelem podpory vzdělávání těchto žáků je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti. Pedagog tomu přizpůsobuje své vzdělávací strategie na základě stanovených podpůrných opatření. Podpůrná opatření se člení do 5 stupňů, podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Lze je i kombinovat, pokud to obtíže žáka vyžadují. Pravidla pro použití podpůrných opatření školou stanovuje vyhláška č. 27/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro zpracování PLPP.

2


Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně je podkladem pro tvorbu IVP školní vzdělávací program. PLPP a IVP zpracovává škola. Na úrovni IVP je možné na doporučení ŠPZ (v případech stanovených Přílohou č. 1 vyhlášky č. 27/2016 Sb.) v rámci podpůrných opatření upravit očekávané výstupy v Rámcovém vzdělávacím programu základního vzdělávání, kterých je využíváno při stanovení individuálního vzdělávacího plánu. V tomto plánu se vzdělávací obsah upraví tak, aby byl zajištěn soulad mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi žáků a aby vzdělávání směřovalo k dosažení jejich osobního maxima.(§16 odst. 2, písmeno e (školského zákona). K úpravám očekávaných výstupů stanovených v ŠVP se využívá podpůrné opatření IVP. To umožňuje u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpory (týká se žáků s lehkým mentálním postižením) upravovat očekávané výstupy vzdělávání, případně je možné přizpůsobit i výběr učiva. Úpravy obsahu a realizace vzdělávání žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpůrných opatření jsou předmětem metodické podpory. Pedagogickým pracovníkům je zajištěna metodická podpora formou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. K úpravám vzdělávacích obsahů stanovených v ŠVP dochází v IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením). V IVP žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními třetího stupně (týká se žáků s lehkým mentálním postižením) a čtvrtého stupně lze v souvislosti s náhradou části nebo celého vzdělávacího obsahu vzdělávacích oborů změnit minimální časové dotace vzdělávacích oblastí (oborů) stanovené v kapitole 7 RVP ZV. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení ŠPZ speciálně pedagogická a pedagogická intervence. Počet vyučovacích hodin předmětů speciálně pedagogické péče je v závislosti na stupni podpory stanoven v Příloze č. 1 vyhlášky

3


č. 27/2016 Sb. Časová dotace na předměty speciálně pedagogické péče je poskytována z disponibilní časové dotace. Při vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením jsou zohledňována jejich specifika: problémy v učení - čtení, psaní, počítání; nepřesné vnímání času; obtížné rozlišování podstatného a podružného; neschopnost pracovat s abstrakcí; snížená možnost učit se na základě zkušenosti, pracovat se změnou; problémy s technikou učení; problémy s porozuměním významu slov; krátkodobá paměť neumožňující dobré fungování pracovní paměti, malá představivost; nedostatečná jazyková způsobilost, nižší schopnost číst a pamatovat si čtené, řešit problémy a vnímat souvislosti. Mezi podpůrná opatření, která se kromě běžných pedagogických opatření ve vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením osvědčují, patří například posilování kognitivních schopností s využitím dynamických a tréninkových postupů, intervence s využitím specifických, speciálně pedagogických metodik a rozvojových materiálů; pravidelné a systematické doučování ve škole, podpora přípravy na školu v rodině, podpora osvojování jazykových dovedností, podpora poskytovaná v součinnosti asistenta pedagoga.

1.2

SYSTÉM PÉČE O ŽÁKY S PŘIZNANÝMI PODPŮRNÝMI OPATŘENÍMI VE ŠKOLE

1.2.1 Podpůrná opatření 1. stupně Škola volí podpůrná opatření prvního stupně tehdy, pokud žák má při vzdělávání takové obtíže, že je nezbytné jeho vzdělávání podpořit prostředky pedagogické intervence (změny v metodách a výukových postupech, změny v organizaci výuky žáka, úpravy v hodnocení, v začleňování do sociální a komunikační sítě školní třídy); pokud se jedná o drobné úpravy v rámci výuky jednoho předmětu, je úprava věcí individualizace výuky a práce jednoho pedagoga. Pokud úpravy vyžadují spolupráci více pedagogů, vytváří škola Plán pedagogické podpory (PLPP – příloha č. 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).

4


Tvorba, realizace a vyhodnocování PLPP u žáků s 1. stupněm podpůrných opatření je prováděna na základě pokynu ředitele školy a ve spolupráci s třídním učitelem a učiteli dalších předmětů. Škola – zpracuje PLPP (popíše obtíže a speciální vzdělávací potřeby žáka, stanoví cíle podpory a četnost a způsob vyhodnocování PLPP). Efektivnost tohoto stupně podpory vyhodnocuje nejpozději za 3 měsíce. S PLPP škola seznámí žáka, zákonného zástupce, vyučující i další pedagogické pracovníky. Nutný je podpis všech výše uvedených osob, které byly s PLPP seznámeny. Pokud se podpůrná opatření 1. stupně nejeví jako efektní, požádá zákonný zástupce žáka o vyšetření ve školském poradenském zařízení. Škola pro tuto potřebu vyhotoví dokument pro ŠPZ, ve kterém uvede: 

jaký problém ve vzdělávání nastal



jaká podpůrná opatření byla uplatňována



jakým způsobem byla PO vyhodnocena

ŠPZ provede diagnostiku žáka a na jejím základě stanoví: 

zda je v kompetenci školy pokračovat v uplatňování PO 1. stupně



zda jsou speciální vzdělávací potřeby žáka natolik závažné, že je třeba využít PO z vyšších stupňů podpory.



výstupem vyšetření je zpráva a doporučení PO (musí být vydáno do 30 dnů, ve zvláštních případech do 3 měsíců)



pro realizaci doporučených podmínek a zajištění PO lhůta 4 měsíců

1.2.2 Podpůrná opatření 2. – 5. stupně podpory

1.2.2.1

2. stupeň podpory

Selhávání žáka z důvodu: 

oslabení kognitivního výkonu (žáci s „hraniční“ inteligencí)

5




oslabení sluchových a zrakových funkcí



onemocnění (včetně psychického), které nemá závažnější dopady do vzdělávání



nedostatečné znalosti vyučovacího jazyka



oslabení dorozumívacích schopností

1.2.2.2

3. stupeň podpory

Selhávání žáka z důvodu: 

lehkého mentálního postižení



zrakového či sluchového postižení



tělesného postižení či onemocnění



poruchy autistického spektra



neschopnost komunikace prostřednictvím mluveného či psaného slova

1.2.2.3

4. stupeň podpory

Selhávání žáka z důvodu 

středně těžkého čí těžkého mentálního postižení



těžkého sluchového čí těžkého zrakového postižení



závažného tělesného postižení či onemocnění



poruchy autistického spektra



neschopnost komunikace prostřednictvím mluveného či psaného slova

1.2.2.4

5. stupeň podpory

Selhávání žáka z důvodu 

hluboké mentální retardace



kombinace těžkého zdravotního postižení

Podpůrná opatření 2. – 5. stupně stanovuje vždy ŠPZ. Podmínkou jejich poskytování je vždy předchozí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce.

6


ŠPZ 

do 3 měsíců provede vyšetření



do 30 dnů vypracuje zprávu pro rodiče



do 30 dnů Doporučení ke vzdělávání žáka se SVP pro rodiče a školu



spolupracuje na tvorbě IVP



vyhodnocuje ve spolupráci se školou 1x ročně IVP



kontrolní vyšetření zpravidla ve dvouletém intervalu

Škola 

může dát zákonnému zástupci podnět k vyšetření ve ŠPZ



vypracuje a bezodkladně předá ŠPZ plán pedagogické podpory



určí pedagogického pracovníka, který bude zodpovídat za spolupráci se ŠPZ



do 1 měsíce od doručení Doporučení a žádosti zákonného zástupce vypracuje IVP



seznámí s IVP všechny vyučující



seznámí s IVP žáka a zákonného zástupce (podpis informovaného souhlasu)



informuje zákonného zástupce žáka o možnosti podat žádost o revizi



nejméně 1x ročně vyhodnocuje IVP



PO realizuje neprodleně, nejpozději do 4 měsíců



upraví údaje ve školní matrice

IVP 

zpracovává škola na základě doporučení ŠPZ a žádosti zákonného zástupce



vychází ze ŠVP



obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů PO, identifikační údaje žáka, údaje o pedagogických pracovnících podílejících se na vzdělávání žáka, informace o úpravách obsahu vzdělávání žáka, časovém a

7


obsahovém rozvržení vzdělávání, o úpravách metod a forem výuky a hodnocení žáka, případně o úpravě výstupů ze vzdělávání žáka 

obsahuje jméno pedagogického pracovníka ŠPZ



(vzor IVP – příloha č. 2 vyhlášky č. 27/2016 Sb.)

V situaci, kdy zákonný zástupce žáka přes opakovaná upozornění a vysvětleni důsledků nenavštíví ŠPZ za účelem stanovení PO, může se škola obrátit na zástupce orgánu veřejné moci (OSPOD).

PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S PŘIZNANÝMI

1.3

PODPŮRNÝMI OPATŘENÍMI Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků škola umožní: 

uplatňovat princip diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu při organizaci činností a při stanovování obsahu, forem i metod výuky,



realizaci všech stanovených podpůrných opatření při vzdělávání žáků,



při vzdělávání žáka, který nemůže vnímat řeč sluchem, jako součást podpůrných opatření, vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho potřebám a s jehož užíváním má zkušenost,



při vzdělávání žáka, který při komunikaci využívá prostředky alternativní

nebo

augmentativní

komunikace,

jako

součást

podpůrných opatření vzdělávání v komunikačním systému, který odpovídá jeho vzdělávacím potřebám, 

v odůvodněných případech odlišnou délku vyučovacích hodin pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nebo dělení a spojování vyučovacích hodin,



pro žáky uvedené v §16 odst. 9 školského zákona případné prodloužení základního vzdělávání na deset ročníků,

8




formativní hodnocení vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,



spolupráci se zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními

a

odbornými

pracovníky

školního

poradenského

pracoviště, v případě potřeby spolupráci s odborníky mimo oblast školství (zejména při tvorbě IVP), 

spolupráci s ostatními školami.

9


VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ NADANÝCH A

2.

MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb. považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností.

POJETÍ PÉČE O NADANÉ A MIMOŘÁDNĚ NADANÉ ŽÁKY

2.1

VE ŠKOLE Škola vytváří ve svém školním vzdělávacím programu a při jeho realizaci podmínky k co největšímu využití potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti. To platí v plné míře i pro vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných. Výuka žáků probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet. Škola tedy využívá pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory. Při vyhledávání nadaných a mimořádně nadaných žáků je věnována pozornost i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

SYSTÉM PÉČE O NADANÉ A MIMOŘÁDNĚ NADANÉ ŽÁKY

2.2

VE ŠKOLE Pro nadané lze vytvářet:



skupiny žáků stejných nebo různých ročníků v některých předmětech

10




rozšířit obsah vzdělávání nad rámec stanovený ŠVP nebo umožnit výuku ve vyšším ročníku



možnosti vzdělávat se formou stáže v jiné škole

Pro žáky nadané škola vytvoří PLPP. Tvorba, realizace a vyhodnocování PLPP u těchto žáků je prováděna na základě pokynu ředitele školy a za spolupráce s třídním učitelem a ostatními vyučujícími, popř. jinými odborníky. Zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb žáka provádí ŠPZ ve spolupráci se školou. Vzdělání se uskutečňuje podle IVP.

IVP vychází ze ŠVP, závěrů odborných vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka a zpracovává ho škola ve spolupráci s ŠPZ. obsahuje 

závěry a doporučení ŠPZ



závěry psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a pedagogické diagnostiky



údaje o způsobu poskytování individuální podpory



vzdělávací model, údaje o potřebě úprav v obsahu vzdělávání žáka, časové a obsahové rozvržení učiva, volbu pedagogických postupů, způsob zadávání a plnění úkolů, způsob hodnocení



seznam doporučených učebních pomůcek, učebnic a materiálů



určení pedagogického pracovníka ŠPZ, se kterým bude škola spolupracovat



personální zajištění úprav a průběhu vzdělávání žáka



určení pedagogického pracovníka školy pro sledování průběhu vzdělávání a pro spolupráci se ŠPZ

ŠPZ 

provede diagnostiku žáka



spolupracuje se školou při tvorbě IVP

11




ve spolupráci se školou sleduje a vyhodnocuje IVP nejméně 1x ročně



poskytuje žákovi, zákonnému zástupci a škole poradenskou podporu



v případě nedodržení opatření informuje o této skutečnosti ředitele školy

Škola 

může dát zákonnému zástupci podnět k vyšetření ve ŠPZ



vypracuje a bezodkladně předá ŠPZ plán pedagogické podpory



určí pedagogického pracovníka, který bude sledovat průběh vzdělávání žáka a zodpovídat za spolupráci se ŠPZ



do 1 měsíce od doručení Doporučení a žádosti zákonného zástupce vypracuje IVP



seznámí s IVP všechny vyučující



seznámí s IVP žáka a zákonného zástupce (podpis informovaného souhlasu)



nejméně 1x ročně vyhodnocuje IVP



upraví údaje ve školní matrice

Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušek vykonaných před komisí, kterou jmenuje ředitel školy (§30, §31 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).

12


3.

PŘEHLED PODPŮRNÝCH OPATŘENÍ

Hlavní podpůrná opatření zahrnují (úplný přehled viz Přílohu č. 1 Vyhlášky č. 27/2016):  Poradenskou pomoc školy (výchovný poradce, školní metodik prevence, případně školní psycholog, školní speciální pedagog, školní logoped) a pomoc školského poradenského zařízení – PPP (pedagogicko-psychologické poradny) a SPC (speciálně pedagogického centra).  Úpravu organizace vzdělávání (například využívání disponibilních hodin pro vzdělávání žáků se SVP, které umožňují zařadit předměty speciálně pedagogické péče, intenzivnější výuku českého jazyka pro cizince a etnické menšiny, úpravu výuky u selhávajících žáků, úpravu obsahu vzdělávání, dále již zmíněné úpravy v hodnocení žáků a v metodách výuky, úpravy výstupů ze vzdělávání, existuje také možnost prodloužit dobu vzdělávání žáka až o 2 roky atd.).  Úpravu podmínek přijímání a ukončování vzdělávání – respektuje se, jakým způsobem se žák vzdělával, jaká měl podpůrná opatření, a ta se uplatňují v případě potřeby i při přijímání ke studiu a při ukončování vzdělávání.  Úpravu výstupů ze vzdělávání – upravený RVP ZV definuje podmínky, za kterých je možné úpravy výstupů ze vzdělávání na ZŠ připravit a skupiny žáků, pro které je možné tyto úpravy provést (žáci s LMP, žáci zrakově a sluchově postižení, případně žáci s kombinovaným postižením), viz S:\pracovniciucitele\inkluze. Dále podrobněji k těmto úpravám dokument Úpravy ŠVP podle RVP ZV v tomto informačním balíčku.  Využívání IVP (individuální vzdělávací plán, který se při vzdělávání těchto žáků již dnes uplatňuje), návrh na úpravu vzdělávání žáka připravuje ŠPZ (školské poradenské zařízení) a rodič nebo zletilý žák žádá ředitele školy o možnost vzdělávat se podle IVP; kontrola IVP probíhá 1x ročně. S IVP seznamuje ředitel školy, respektive třídní učitel všechny vyučující, kteří se na vzdělávání žáka podílejí.

13


 Asistenta pedagoga, případně dalšího pedagogického pracovníka – například speciálního pedagoga; ti se nově stávají podpůrnými opatřeními s normovanou finanční náročností.  Úpravu vzdělávání neslyšících žáků s podporou tlumočníků českého znakového jazyka a přepisovatelů.  Možnost uplatnit augmentativní a alternativní formy komunikace.  Možnost vzdělávat ve stavebně nebo technicky upravených prostorách.  Úhradu speciálních učebnic, didaktických a kompenzačních pomůcek.  Nová je možnost poskytovat podpůrná opatření ve školských zařízeních, která se podílejí na vzdělávání žáka, případně na přípravě na vzdělávání žáka. Jedná se především o družiny, školní kluby. Druh a rozsah podpůrných opatření vychází ze speciálních vzdělávacích potřeb žáka a také z toho, která podpůrná opatření má žák k dispozici ve škole a která jsou nezbytná i pro jeho činnost ve školských zařízeních. Rozsah této podpory je limitován dobou, kterou dítě v těchto zařízeních tráví. Popis možné podpory je uveden ve vyhlášce č.27/2016 Sb., v přehledu podpůrných opatření. Pokud je školské zařízení součástí právnické osoby – školy, obdrží škola jedno doporučení ke vzdělávání žáka. Ředitel školy poskytne ŠPZ, u něhož zákonný zástupce požádal o vyšetření a vystavení Doporučení ke vzdělávání žáka, aktuální informace o podmínkách a možnostech školy, které se vztahují k potřebám žáka a k možnostem takového žáka v ní vzdělávat. Po vydání doporučení má škola maximální dobu čtyř měsíců pro vytvoření doporučených podmínek pro vzdělávání žáka a zajištění podpůrných opatření. V případě, že v této lhůtě nelze ve škole zajistit např. stavební či technické úpravy, zváží ŠPZ po konzultaci se školou a zákonným zástupcem žáka možnost kombinace jiných podpůrných opatření, v krajním případě doporučí rodiči školu, která je technicky připravena pro vzdělávání žáka. V případě nemožnosti zajistit v předepsané lhůtě personální podpůrná opatření (asistent pedagoga, speciální pedagog, učitel předmětu speciálně

14


pedagogické péče apod.), hledá do doby zajištění personálního podpůrná opatření škola či školské zařízení řešení, které umožní podporu žáka (např. dohodou o podpoře a metodickém vedení s SPC nebo PPP). Vždy je třeba se řídit základním pravidlem, že jakékoli řešení musí být v nejlepším zájmu žáka.

15

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání NAŠE ŠKOLA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KŘOVÍ 190

Recommend Documents