Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Přípravný stupeň ZŠ speciální Barevný svět ŠVP PV Barevný svět

Č.j.: 757/2010 Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání – Přípravný stupeň ZŠ speciální „Barevný svět„ je vypracován podle § 5 odst.2 zákona č. 561/2004 Sb. a upraven jako školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro něž není vydán rámcový vzdělávací program.Vychází z RVP pro předškolní vzdělávání. Přípravný stupeň základní školy speciální umožňuje nezbytnou přípravu na vzdělávání dětem s těžším stupněm mentálního postižení, postižením více vadami a autismem. ŠVP PV „Barevný svět“ ze dne 1.9.2010, ve znění aktualizace č.2 je platný od 1.9.2012. Byl projednán pedagogickou radou dne 28.8.2012 a školskou radou dne 16.10.2012 .

Mgr. Miroslava Malenovská ředitelka školy

razítko školy

2

„BAREVNÝ SVĚT“ Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání - Přípravný stupeň ZŠ speciální

Motto: „Nemůžeme všechny děti všemu naučit, ale můžeme všechny děti učinit šťastné.“ Prof. Zdeněk Matějíček 3

Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................... 6 2. NAŠE FILOSOFIE ........................................................................................................................................... 7 4. CHARAKTERISTIKA ..................................................................................................................................... 9 4.1 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY JAKO CELKU ........................................................................................................ 9 4.2 CHARAKTERISTIKA PŘÍPRAVNÉHO STUPNĚ ZŠ SPECIÁLNÍ ........................................................................... 10 5. PODMÍNKY A ORGANIZACE VZDĚLÁVÁNÍ ........................................................................................ 11 6. CHARAKTERISTIKA ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU.................................................. 15 6.1 CÍLE VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ V PŘÍPRAVNÉM STUPNI: .............................................................................. 15 6.2 ZÁSADY VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ PRÁCE V PŘÍPRAVNÉM STUPNI ............................................................... 16 6.3 FORMY A METODY PRÁCE V PŘÍPRAVNÉM STUPNI ....................................................................................... 16 6.4 METODY A POSTUPY PŘI VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ S TĚŽŠÍM STUPNĚM MENTÁLNÍHO POSTIŽENÍ, SOUBĚŽNÝM POSTIŽENÍM VÍCE VADAMI A AUTISMEM. ........................................................................................................... 17 7. VZDĚLÁVACÍ OBSAH PROGRAMU „BAREVNÝ SVĚT“ .................................................................... 25 7.1 VZDĚLÁVACÍ OBSAH PRO DĚTI SE STŘEDNĚ TĚŽKÝM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM ........................................... 25 7.1.1 OBLAST BIOLOGICKÁ ..................................................................................................................... 25 7.1.3 OBLAST SOCIÁLNÍ (INTERPERSONÁLNÍ ....................................................................................... 27 7.1.4 OBLAST SOCIOKULTURNÍ .............................................................................................................. 28 7.1.5 OBLAST ENVIRONMENTÁLNÍ ......................................................................................................... 28 7.2. VZDĚLÁVACÍ OBSAH PRO DĚTI S TĚŽŠÍM STUPNĚM MENTÁLNÍHO POSTIŽENÍ, SOUBĚŽNÝM POSTIŽENÍM VÍCE VADAMI A AUTISMEM ........................................................................................................................................ 30 7.2.1.ROZVOJ SEBEOBSLUŽNÝCH a SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ ...................................................... 30 7.2.2.ROZVOJ SOCIÁLNÍHO VNÍMÁNÍ A INTELEKTOVÝCH SCHOPNOSTÍ ....................................... 30 7.2.3.ROZVOJ SOCIÁLNÍCH A KOMUNIČNÍCH DOVEDNOSTI .......................................................... 31 7.2.4. ROZVOJ JEMNÉ A HRUBÉ MOTORIKY ......................................................................................... 31 7.2.5. ROZVOJ UČEBNÍCH A PRACOVNÍCH DOVEDNOSTÍ ................................................................. 31 7.3 SOUBOR TÉMATICKÝCH CELKŮ – VZDĚLÁVACÍ NABÍDKA ........................................................ 33 7.3.1 I. tématický celek: ............................................................................................................................... 33 Žlutá pastelka vypráví - Co děláme celý den ............................................................................................... 33 PODTÉMATA:..................................................................................................................................................... 33  MOJI KAMARÁDI ...................................................................................................................................... 33  NAŠE TŘÍDA A ŠKOLA .............................................................................................................................. 33  BAREVNÝ PODZIM ................................................................................................................................... 33 7.3.2 II. tématický celek: .............................................................................................................................. 34 Červená pastelka vypráví - Kdo to ťuká na okénko ..................................................................................... 34 PODTÉMATA ...................................................................................................................................................... 34  MOJE ZDRAVÍ .......................................................................................................................................... 34  RODINA ................................................................................................................................................... 34  TĚŠÍME SE NA VÁNOCE ............................................................................................................................ 34 7.3.3 III. tématický celek: ............................................................................................................................ 36 Bílá pastelka vypráví - Zima je príma ......................................................................................................... 36 PODTÉMATA:..................................................................................................................................................... 36  PŘÍRODA V ZIMĚ ...................................................................................................................................... 36  BUDU ŠKOLÁKEM .................................................................................................................................... 36  MASOPUST - KARNEVAL .......................................................................................................................... 36 7.3.4. IV.tématický celek .............................................................................................................................. 37 Zelená pastelka vypráví - Co dokáže sluníčko ............................................................................................. 37 PODTÉMATA:..................................................................................................................................................... 37  KDYŽ SE NARODÍME ................................................................................................................................ 37  VELIKONOCE ........................................................................................................................................... 37  DOPRAVA ................................................................................................................................................ 37 7.3.5 V. tématický celek: .............................................................................................................................. 38 Modrá pastelka vypráví - Jdeme poznat svět ............................................................................................... 38 PODTÉMATA:..................................................................................................................................................... 38  JE MI DOBŘE U MAMINKY - MAMINKY SLAVÍ SVÁTEK .............................................................................. 38

4

 

PŘICHÁZÍ LÉTO ........................................................................................................................................ 38 ROK UTEKL JAK VODA - CO UŽ UMÍME ..................................................................................................... 38

8. SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ PÉČE V PŘÍPRAVNÉM STUPNI ZŠ SPECIÁLNÍ ............................. 40 8.1 PSYCHOPEDICKÁ PÉČE................................................................................................................................. 40 8.2 SOMATOPEDICKÁ PÉČE ................................................................................................................................ 41 8.3 LOGOPEDICKÁ PÉČE (ILP) ........................................................................................................................... 42 8.4 SURDOPEDICKÁ PÉČE V RÁMCI ILP ............................................................................................................. 43 8.5 TYFLOPEDICKÁ PÉČE ................................................................................................................................... 44 8.6 PÉČE O DĚTI S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA (PAS) ....................................................................... 44 9. AUTOEVALUACE V PŘÍPRAVNÉM STUPNI ZŠ SPECIÁLNÍ ............................................................. 46 9.1 CÍLE ............................................................................................................................................................ 46 9.2 NÁSTROJE (FORMY) AUTOEVALUACE ŠKOLY, ČASOVÉ ROZVRŽENÍ ............................................................. 47 9.3 KRITERIA..................................................................................................................................................... 48 10. SLOVNÍČEK POJMŮ.................................................................................................................................. 49

5

1. Identifikační údaje Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání – Přípravný stupeň ZŠ speciální „ Barevný svět „ ŠVP je vypracován podle § 5 odst.2 zákona č. 561/2004 Sb. a upraven jako školní vzdělávací program pro vzdělávání, pro něž není vydán rámcový vzdělávací program.Vychází z RVP pro předškolní vzdělávání. Zákonem č. 561/2004 Sb.,o předškolním a. základním,středním,vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů(dále jen školský zákon),je v % 48a( do systému vzdělávací soustavy České republiky zaveden „přípravný stupeň základní školy speciální“,který umožňuje nezbytnou přípravu na vzdělávání dětem s těžším stupněm mentálního postižení,postižení více vadami a autismem.Příprava na vzdělávání v „ přípravném stupni“ respektuje vývojové zvláštnosti těchto dětí v době před nástupem k povinnému vzdělávání,což odpovídá trendu včasné odborné speciálně pedagogické péče o děti se zdravotním postižením a je uplatňována v zemích EU. Motivační název: Barevný svět a) Název:

Základní škola a Mateřská škola speciální Kroměříž

Sídlo:

F. Vančury 3695, 767 01 Kroměříž

Právní forma:

příspěvková organizace

IČO:

47935928

IZO:

600 025 608

b) Zřizovatel: Kontakt:

Zlínský kraj Krajský úřad Zlínského kraje odbor školství, mládeže a sportu tř. T. Bati 21 761 90 Zlín

c) Ředitel:

Mgr. Miroslava Malenovská

d) Zástupce ředitele:

Mgr. Ludmila Kočí, vzdělávání Mgr. Jitka Jarmarová , poradenství Bc. Jindra Kučeříková, vedoucí učitelka pro předškolní vzdělávání Mgr. Ivana Baštincová Mgr.Lenka Stojanová Mgr.Eva Vrtaníková

e) Koordinátor ŠVP: Výchovný poradce: Metodik prevence:

f) Kontakt na školu: www.msazskm.cz [email protected] telefon: 573 338 534

6

2. Naše filosofie

Jak naplňujeme filozofii školy:



vytvářením příjemné atmosféry pro všechny děti, zákonné zástupce i vyučující založené na porozumění, bezpodmínečném přijetí, vzájemném uznání a naslouchání



vytvářením zdravého a podnětného prostředí, protože to, jak se dítě cítí a co prožívá má z hlediska úspěšnosti jeho vzdělávání klíčový význam



chceme být pro děti partnerem a průvodcem na cestě poznáním



individuálním přístupem a komplexní péčí pomáháme dětem v rozvoji celé jejich osobnosti, v návaznosti na výchovu v rodině a v úzké spolupráci s ní

7

PRIORITY PŘÍPRAVNÉHO STUPNĚ KOMPLEXNOST

SEBEOBSLUHA

KOMUNIKACE

KAMARÁDSTVÍ

Chtěl bych povídat na logopedii

Učím se ukládat si své věci do skříňky, uklízet hračky na své místo

Snažím se navazovat oční kontakt

Mám rád ostatní děti a těším se na ně

Chtěl bych reagovat gestem nebo slovně na otázku

Učím se přijímat projevy kamarádství od ostatních dětí

Polohuji a cvičím v rehabilitační TV Chodím na hiporelaxaci a canisterapii Učím se přijímat bazální stimulace a doteky Spolupracuji při smyslových terapiích ( zrakových, sluchových) Učím se pracovat podle metodiky pro děti s autismem

Snažím se pomáhat při oblékání, oblékám se s dopomocí nebo sám Spolupracuji při jídle, dávám si kousky jídla do úst, jím samostatně Spolupracuji při umývání, umývám si ruce s dopomocí nebo sám Naznačím vykonání osobní potřeby, pomáhám nebo sám používám WC

Snažím se vyjadřovat, co dělám rád a co ne Chtěl bych říct nebo ukázat, když něco potřebuji Chtěl bych si povídat s ostatními při hře

Chtěl bych pomáhat ostatním při sebeobsluze a hře Když někomu ublížím, snažím se omluvit Dělím se s ostatními dětmi

4. Charakteristika 4.1 Charakteristika školy jako celku Základní škola a Mateřská škola speciální Kroměříž se nachází v klidné okrajové části města Kroměříže, v zástavbě rodinných domků, pod zalesněným kopcem Barbořina. Hlavním účelem školy je poskytování vzdělávání (dětem v předškolním věku a žákům při plnění povinné školní docházky v základním vzdělání). Škola poskytuje i komplexní školské poradenské služby ve speciálně pedagogickém centru, zajišťuje zájmové vzdělávání a stravování. Je školou samostatně zřízenou pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, především s vícenásobným zdravotním postižením a poruchami autistického spektra. Vykonává činnosti těchto škol a školských zařízení: - Mateřská škola speciální - Přípravný stupeň Základní školy speciální - Základní škola - Základní škola speciální - Školní družina a školní klub - Speciálně pedagogické centrum - Školní jídelna-výdejna Spádovou oblastí školy je celý okres Kroměříž a okrajové části okresů sousedících. Dopravní obslužnost je realizována osobní i hromadnou dopravou- část žáků dojíždí do školy samostatně, část v doprovodu zákonných zástupců. Zákonní zástupci využívají i nabídky Občanského sdružení rodičů a přátel ZŠ a MŠ speciální Kroměříž „Korálky“, které zajišťuje formou sociální služby dopravu dětí do školy za doprovodu řidiče a osobní asistentky. Kapacita budovy je 92 dětí a žáků (mateřská škola 12 dětí, přípravný stupeň ZŠ speciální 12 dětí, základní škola 68 žáků). Nejvyšší povolený počet žáků v oboru základní škola speciální je 50, v oboru základní škola 30. Aktuálně je ve škole 10 tříd. Škola byla založena 1. 9. 1992 a sídlila ve dvou nevyhovujících objektech ve vzdálených částech města. Město Kroměříž darovalo škole v roce 2000 budovu na ulici Františka Vančury využívanou původně pro mateřskou školu a jesle. Stěhování do současných prostor se uskutečnilo po I.etapě rekonstrukce na podzim roku 2001. Jednopatrová budova, která prošla celkovou rekonstrukcí, je spojena prosklenou chodbou s dvěma dalšími nízkopodlažními objekty, které na rekonstrukci teprve čekají. Škola plně využívá jednopatrovou budovu. Dispoziční řešení přízemí i prvního patra je architektonicky stejné. Nachází se v něm 5 tříd, sociální zařízení pro děti, žáky a zaměstnance, šatna zaměstnanců, kuchyňka, ředitelna a pracovna ekonomky. Středem bezbariérového objektu vede výtahová šachta pro osoby s omezenou možností pohybu. Třídy v přízemí jsou určeny pro mateřskou školu, přípravný stupeň ZŠ speciální a ZŠ speciální. Žáci základní školy a žáci dalších tříd ZŠ speciální mají třídy umístěny v prvním poschodí. Malé pracovny pro individuální speciálně pedagogickou péči – tyflopedickou, logopedickou a pro práci s žáky s PAS – jsou součástí 4 tříd. V prvním navazujícím nízkopodlažním objektu jsou umístěny pracovny speciálně pedagogického centra, školní jídelna-výdejna, cvičebna pro zdravotní a rehabilitační tělesnou výchovu a druhá logopedická pracovna. Druhý navazující objekt není využíván vzhledem k havarijnímu stavu. O dokončení rekonstrukce celého areálu škola zřizovatele požádala již v roce 2003. Kolem budovy školy je rozsáhlá zahrada, která je využívána pro výuku pracovních činností, pro relaxaci, sportovní i společenské aktivity.

4.2 Charakteristika přípravného stupně ZŠ speciální Něco o nás:  Přípravný stupeň základní školy speciální je součástí předškolního vzdělávání naší školy od dob pokusného ověřování v letech 1994-1997 a tvoří přípravnou etapu před započetím povinné školní docházky  Přípravný stupeň je určen dětem s těžším mentálním postižením, postižením více vadami a autismem.  Vzdělávání je v přípravném stupni polodenní /čtyři hodiny denně, resp. 20 hodin týdně/  Vzdělávání je individualizované, probíhá na základě individuálních vzdělávacích plánů.  Přijímány jsou především děti s odkladem školní docházky.  Docházka do přípravného stupně je až tříletá, s možností nastoupit již v 5 letech věku pokud to kapacita zařízení dovolí.  Příprava na vzdělávání v „přípravném stupni“ respektuje vývojové zvláštnosti dětí v době před nástupem k povinnému vzdělávání. Kolektiv dětí, kdo s dětmi pracuje:  Do přípravného stupně základní školy speciální jsou přijímány děti na žádost zákonných zástupců, doloženou doporučujícím posouzením školského poradenského zařízení SPC a odborného lékaře.  V přípravném stupni působí speciální pedagog s aprobací pro předškolní vzdělávání a asistent pedagoga .Pro konkrétní počet pedagogů je rozhodující počet dětí ve třídě.  V jedné třídě jsou zařazeny děti všech ročníků.  Individuální speciálně pedagogickou péči dále poskytuje logoped - surdoped a somatoped. Popis třídy, okolních prostor a vybavení třídy:  Třída přípravného stupně se nachází v přízemí zrekonstruované části komplexu. Vstup do budovy je bezbariérový, doprava do patra je zajišťována výtahem.  Místnost je prostorná, světlá, okna jsou vybavena žaluziemi. Nábytek je účelný, přizpůsobený potřebám dětí s postižením. Pro práci s dětmi jsou dostupné sady didaktických i speciálních kompenzačních pomůcek. Prostorově oddělená pracovní místa jsou určena pro děti s PAS .  V sousedství třídy je vybavené sociální zařízení upravené pro potřeby dětí.  Ve škole se nachází společná školní jídelna - výdejna, kterou využíváme ke společnému stravování( obědy ,dopolední svačina).  Součástí školy je školní zahrada.  Všechny vnitřní i venkovní prostory splňují bezpečnostní i hygienické normy dle platných předpisů týkajících se čistoty, teploty, vlhkosti vzduchu, osvětlení, hlučnosti, apod. Jaké máme možnosti:  Škola se nachází v okrajové části města, v blízkosti je zalesněný kopec Barbořina, Květná zahrada, Podzámecká zahrada a Tauferova SOŠ veterinární.  Spolupracujeme se zákonnými zástupci, dětskými i odbornými lékaři, SPC, MŠ speciální, ZŠ a OS rodičů a přátel ZŠ a MŠ speciální Kroměříž „Korálky“.  Navštěvujeme vhodná divadelní představení na Domě kultury v Kroměříži, programy pro děti v Knihovně Kroměřížska

10

5. Podmínky a organizace vzdělávání Zabezpečení dětí se specifickými vzdělávacími potřebami Charakteristika dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Podle § 16 Školského zákona z roku 2008 je žákem se speciálními vzdělávacími potřebami osoba se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotní postižení je mentální, tělesné, zrakové, sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělání. Sociálně znevýhodněné dítě je v případech: a) žije-li v rodinném prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohroženém sociálně patologickými jevy b) pokud má nařízenou ústavní výchovu nebo uloženou ochrannou výchovu c) pokud je dítě v postavení azylanta nebo osobou požívající doplňkovou ochranu a účastníkem řízení o udělení mezinárodní ochrany na území ČR podle zvláštních předpisů

Podmínky pro vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami Děti se zdravotním znevýhodněním mají svá specifika ošetřena v individuálním vzdělávacím plánu v souladu se školským zákonem z roku 2008 (§ 49, § 50, § 41 o individuálním vzdělávání žáků) a individuálními pravidly pro hodnocení výsledků vzdělávání dětí v daných oblastech (na základě doporučení speciálně pedagogického centra). Dítěti, které přestupuje z jiné mateřské školy nebo dítěti ze sociálně znevýhodněného prostředí vytvoří naše škola podpůrné podmínky tak, aby dítě zvládlo podle svých možností co nejlépe přechod z jiného školního vzdělávacího programu, aby se co nejlépe adaptovalo a zvládalo docházku do přípravného stupně: - metodická spolupráce s rodinou žáka - možnost psychologické terapie - možnost výchovného působení metodika prevence - spolupráce s výchovným poradcem Pokud je dítě mimořádně nadané v určité oblasti (sportovní, výtvarné, hudební), škola zabezpečí jeho rozvoj všemi možnými dostupnými metodami a prostředky: - vystupování s v rámci divadelních představení, divadelních přehlídek a festivalů - vystoupení na recitačních soutěžích, výtvarných vernisážích - účast na sportovních olympiádách v oblasti atletiky, plavání

11

Příjímání dětí Do přípravného stupně základní školy speciální jsou zařazovány děti na základě rozhodnutí ředitelky školy. Děti přichází z různých typů mateřských škol nebo přímo z rodiny. Adaptační období dítěte v přípravném stupni závisí na kvalitní spolupráci se zákonnými zástupci – umožňujeme zákonným zástupcům návštěvu ve třídě, seznámíme je s harmonogramem dne a probíhajícími speciálně pedagogickými aktivitami. Spokojený pobyt dítěte se snažíme zajistit opakovanými seznamovacími návštěvami ve třídě. Pobyt ve třídě se upravuje podle situace, jak si dítě na nové prostředí přivyká. Zákonný zástupce se může zúčastnit všech činností. Úspěšné zvládnutí vstupu do školy znamená dobrý start k získání pozitivního vztahu dítěte k pedagogům.

Kolektiv dětí Do třídy přípravného stupně jsou přijímány děti s těžším mentálním postižením, postižením více vadami a poruchami autistického spektra.

Personální zajištění Ve třídě pracuje učitel/ka a asistent/ka pedagoga.. Počet asistentů pro aktuální školní rok určuje skutečný počet přijatých dětí ve třídě. Výchova a vzdělávání dětí v přípravném stupni vyžaduje odborný, vysoce citlivý a maximálně odpovědný přístup. Pedagogové usilují o vytváření partnerských vztahů mezi školou a rodinou. Chovají se a jednají profesionálním způsobem - v souladu se společenskými pravidly a pedagogickými zásadami Role učitele: Učitelka ve třídě je především iniciátorem, osobností se schopností předat vhodným způsobem nadšení,zájem Citlivě diferencuje individuální potřeby jednotlivých děti, vede je k samostatnosti, dbá na to, aby se děti cítily po všech stránkách v pohodě, aby měly dostatek podnětů k učení a radost z něho. Posiluje sebevědomí dětí a důvěru ve vlastní schopnosti.

Věcné vybavení  





Přípravný stupeň má svá specifika i v oblasti prostorového a materiálního vybavení. Vybavení třídy hračkami, pomůckami, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí, jejich věku i individuálním zvláštnostem - je průběžně doplňováno a obměňováno. Při práci využíváme všechny dostupné drobné didaktické pomůcky (stavebnice, skládačky, puzzle, knihy s jednoduchými obrázky, leporela, mozaiky, korálky, přírodniny i předměty denní potřeby, pískovničku, grafomotorický a výtvarný materiál - trojhranné pastelky, dlaňové pastelky a štětce, násadky na tužky). Třída přípravného stupně využívá podle potřeb dětí vhodné speciální pomůcky: polohovadlo, klíny k opoře zad, abdukční klíny, rehabilitační míče, relaxační míčkový bazén, polohovací válec, hrazdička na zavěšení předmětů, speciální polohovací židle, lavice s nastavitelnou pracovní plochou (přispívá k lepšímu zapojení horních končetin), terapeutické lžíce, protiskluzné podložky apod. Pro děti s poruchou autistického spektra jsou k dispozici prostorově oddělené pracovní kouty.

12

Organizace dne   

Činnost přípravného stupně je v době od 8.00 do 12.00 hodin. Časový plán je stanoven s ohledem na psychohygienické podmínky. Jeho uspořádání dává možnost pružně reagovat na individuální potřeby aktivity a odpočinku u jednotlivých dětí. Režim dne: 8.00 - 9.00 I. blok - práce dle IVP, individuální práce, řízené činnosti v oblastech komunikace a rozvíjení rozumových schopností, pohybové chvilky, individuální speciálně pedagogická péče 9.00 - 10.00 svačina, hygiena a relaxace 10.00 - 11.30 II. blok - práce dle IVP - řízené individuální i skupinové činnosti v oblasti motoriky a komunikace, pohybové chvilky, muzikoterapie, bazální stimulace, masáže, polohování, individuální speciálně pedagogická péče 11,30 - 12,00 oběd, hygiena 12,00 postupné odchody domů nebo do školní družiny

Prvky sebeobsluhy a činnosti podporující sociální začlenění jsou zařazovány v průběhu dopoledne denně. Podle jednotlivých ndividuálních vzdělávacích plánů je zařazena individuální: logopedická péče somatopedická péče  Při uspořádání dne se snažíme sladit potřebu svobody a potřebu dodržování pravidel, protože vyvážení obou je podmínkou pro optimální vývoj dítěte. Během dne poskytujeme dostatek času a prostoru pro hlavní seberozvíjející činnost dítěte - hru, při níž vycházíme z konkrétních prožitků dětí a dění ve škole.  Výchovná práce ve třídě probíhá ve dvou blocích 8.00 - 9.00 a 10.00 - 11.30. Bloky jsou odděleny prostorem pro hygienu a dopolední svačinu. Během bloků nabízíme dětem krátké aktivity prostřídané pohybem.  Některé činnosti probíhají ve skupinách, jiné individuálně, hudební a pohybové chvilky s celou třídou společně. Dětem zajišťujeme také dostatek prostoru k uvolnění a relaxaci.  Pro děti je samostatná individuální práce velmi náročná, proto děti motivujeme k vytrvalosti stálou pochvalou a povzbuzováním.  Je-li pěkné počasí, přesouváme na terasu u třídy některé činnosti I. bloku. Organizujeme i vycházky do přírody. Při pobytu venku dáváme dětem dle jejich schopností a možností volnost pohybu.  Pedagogové respektují individuální potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají jejich uspokojování. Jednají nenásilně, přirozeně, citlivě, navozují situace pohody a klidu, relaxace, apod. Děti nejsou neúměrně zatěžovány či neurotizovány spěchem a chvatem.

Životospráva  

Svačiny si děti nosí vlastní, ve škole mají děti k dispozici čaj nebo vodu k zabezpečení pitného režimu. Obědy se vydávají ve školní jídelně – výdejně. Strava se dováží.

Psychohygiena 

Zajišťujeme dětem pravidelný denní režim který je však natolik flexibilní, že umožňuje přizpůsobit organizaci momentální situaci, zájmu dětí a především jejich zdravotními stavu. Při vhodném počasí lze některé aktivity realizovat na školní zahradě.

13

   

Umožňujeme zákonným zástupcům v případě nezbytně nutném přicházet v průběhu dne, doporučujeme ale do 8 hodin, aby děti nepřicházely o nabízené aktivity a terapie a již realizované činnosti nebyly zbytečně rušeny. Dáváme dětem (podle jejich schopností a možností) dostatečný prostor k pohybu v budově školy, na školní zahradě i při vycházkách. Všichni zaměstnanci respektují individuální potřeby dětí, vhodně na ně reagují a snaží se je uspokojit. Činnosti jsou voleny tak, aby byly přiměřené věku druhu zdravotního postižení dětí. Ve třídě jsou vytvořeny podmínky pro to, aby si děti mohly kdykoliv odpočinout.

Psychosociální podmínky      

Předpokladem úspěšné práce je dobrá znalost každého dítěte a těsná spolupráce se zákonnými zástupci tak, aby ve třídě bylo vytvořeno bezpečné a vstřícné prostředí. Prvořadým úkolem je zajistit spokojenost dětí tak, aby do školy chodily rády. Tomu je přizpůsoben i výběr motivačních činností. Respektujeme osobní svobodu a volnost dětí, i když je podřízena stanoveným pravidlům chování. Při všech činnostech počítáme s aktivní spoluúčastí dětí, snažíme se o nenásilnou komunikaci, která je dětem příjemná, navozuje vzájemný pocit důvěry a spolupráce. Podporujeme důvěru dětí v sebe sama, převažuje pozitivní hodnocení. Rozvíjíme v dětech citlivost pro vzájemnou toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc a podporu ve vztahu k ostatním.

Spolupráce s rodinou Pokud dítě zahájí docházku do přípravného stupně, je pro jeho vývoj žádoucí, aby rodina i škola měly představu, co jedna od druhé požadují a jednaly v duchu partnerské spolupráce. Umožňujeme zákonným zástupcům přímou účast ve výchovně vzdělávacím procesu. Navazujeme na výchovu v rodině, podporujeme iniciativní kroky ze strany zákonných zástupců. Přítomnost zákonných zástupců ve škole pomáhá snazší adaptaci na nové prostředí, neznámé děti, nové lidi. Usilujeme o to, aby došlo k probuzení vzájemné důvěry a k prohloubení spolupráce. Respektujeme názory zákonných zástupců, vzniklé problémy řešíme s respektem a tolerancí. Při spolupráci s rodiči máme na paměti :  že zákonní zástupci znají své dítě lépe než všichni ostatní a budou to oni, kteří budou mít na dítě vliv po mnoho dalších let  sdělujeme zákonným zástupcům pozitivní zprávy o dítěti, mluvíme o jeho úspěších  poskytujeme zákonným zástupcům pomoc a podporu, doporučujeme, na které odborníky a instituce se mají obrátit  doporučujeme zákonným zástupcům vhodné činnosti na doma, jak vytvořit stimulující domácí prostředí  setkáváme se a hovoříme se zákonnými zástupci co nejčastěji a uděláme si dostatek času, neviníme zákonné zástupce z chování dítěte  zachováváme absolutní mlčenlivost Formy spolupráce se zákonnými zástupci  zapojení zákonných zástupců ve třídě, informace zákonným zástupcům - sdělníčky  osobní konzultace učitelky se zákonnými zástupci  návštěvy v rodině  společná participace na tvorbě individuálních vzdělávacích plánů dětí

14

 

pomoc při pořádání akcí pro děti deníky dětí – pracovní listy

6. Charakteristika školního vzdělávacího programu Přípravný stupeň ZŠ speciální má svá specifika a priority dané výchovou a vzděláváním dětí se speciálními potřebami, ty se také promítají do jeho zaměření. Při tvorbě ŠVP jsme se inspirovali některými myšlenkami vzdělávacího programu „Začít spolu“ pro předškolní vzdělávání a programu „Zdravá mateřská škola“. Náš program je zpracován tak aby naplňoval kompetence dané v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání.

Přípravný stupeň je zaměřen na: 

 

       

poskytování komplexní speciálně pedagogické péče (psychopedická, logopedická, surdopedická, somatopedická, tyfllopedická péče a péče o děti s poruchami autistického spektra - rozvíjení celé osobnosti dítěte, důsledné uplatňování individuálního přístupu ke každému dítěti poskytování podpůrné atmosféry založené na porozumění, bezpodmínečném přijetí dítěte, uznání a empatickém naslouchání (v první řadě se dítě musí cítit spokojené a v bezpečí a teprve pak se může rozvíjet a efektivně učit) na preferování prožitkového učení a integrovaného učení hrou a činnostmi motivování děti k poznávání a učení, poskytování dostatečného množství času k prozkoumávání prostředí, poskytování prožitku úspěchu každému dítěti a příležitosti učit se mnoha způsoby rozvoj sebeobslužných dovedností a soběstačnosti rozvoj porozumění a komunikačních schopností a dovedností pomoc dětem při vytváření prvních kamarádských vztahů vedení dětí k poznávání a respektování pravidel chování ve škole i mimo ni vytváření podnětného a dětem blízkého estetického prostředí úzké propojení předškolního a školního vzdělávání - podpora osvojování dovedností, schopností a znalostí důležitých pro práci ve škole a rozvoj samostatnosti dětí úzkou spolupráci s rodinou úzkou spolupráci s SPC

6.1 Cíle výchovy a vzdělávání v přípravném stupni: Při své práci sledujeme: Rámcové cíle: 1. rozvíjení dítěte jeho učení a poznání (cíl vzdělávací) 2. osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost (cíl hodnotový) 3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí (cíl postojový) Obecné cíle: 1. Cíl oblasti biologické - stimulovat a podporovat růst a nervosvalový vývoj dítěte, podporovat fyzickou pohodu, zlepšovat jeho tělesnou zdatnost i pohybovou a zdravotní kulturu, podporovat rozvoj pohybových a manipulačních dovedností (naplňuje kompetence k učení), učit je sebeobslužným dovednostem, vést je ke zdravým životním návykům a postojům (naplňuje kompetence k řešení problémů). 2. Cíl oblasti psychologické - podporovat duševní pohodu, psychickou zdatnost a odolnost dítěte (naplňuje kompetence k učení), rozvoj jeho intelektu, řeči a jazyka,

15

poznávacích procesů a funkcí, jeho citů i vůle (naplňuje kompetence k řešení problémů), stimulovat osvojování a rozvoj jeho vzdělávacích dovedností a povzbuzovat je v dalším rozvoji, poznávání a učení (naplňuje kompetence k učení). 3. Cíl sociální oblasti - podporovat utváření vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému (naplňuje sociální a personální kompetence), posilovat kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci a zajišťovat pohodu těchto vztahů (naplňuje komunikativní kompetence). 4. Cíl v oblasti socio-kulturní - uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními (naplňuje sociální a personální kompetence), uvést je do světa materiálních i kulturních hodnot, do světa kultury a umění (naplňuje komunikativní kompetence), pomoci dětem osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí (naplňuje sociální a personální kompetence). 5. Cíl oblasti environmentální - založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění (naplňuje kompetence k učení), o vlivu člověka na životní prostředí, vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj dítěte - člověka k životnímu prostředí (naplňuje činnostní a občanské kompetence).

6.2 Zásady výchovně vzdělávací práce v přípravném stupni       

pracovat soustavně a cílevědomě - mít na zřeteli nejen přítomnost, ale i budoucnost dětí skupinové činnosti spojit s individuální péčí o dítě - mít stálý kontakt s každým dítětem a zároveň sledovat prospěch celé skupiny ve spolupráci s ostatními pedagogy a rodinou zajistit jednotnost požadavků a důsledně dbát na jejich dodržování s ohledem na individuální zvláštnosti dětí zabezpečit přiměřenost a proměnlivost podnětů všechny činnosti doprovázet názorem a umožnit dětem poznávat všemi smysly při získávání poznatků a dovedností vycházet z toho, co už děti znají a postupně přiměřeně zvyšovat nároky neustálým opakováním podnětů v různých obměnách zajistit trvalost takto získaných poznatků, dovedností a návyků

6.3 Formy a metody práce v přípravném stupni V přípravném stupni je hlavním smyslem výchovy dětí rozvinout jejich rozumové schopnosti natolik, aby v průběhu svého dalšího vzdělávání mohly a chtěly nové poznatky získávat. Osvojení poznatků není cílem, ale prostředkem rozvíjení rozumových schopností dětí. Důležitým úkolem je prohlubování koncentrace pozornosti dětí, rozvíjení vztahů k ostatním lidem i k sobě samému. Základem naší práce je dobrá znalost každého dítěte. Provádíme důkladné pedagogické pozorování, osobní anamnézu, analýzu výsledků činností a studujeme osobní dokumentaci dětí. Na základě takto získaných podkladů má každé dítě vypracován individuální vzdělávací plán (IVP) v těchto oblastech : 1. Komunikace a řeč(dech a fonace, celkový rozvoj komunikace a řeči) 2. Motorika (hrubá, jemná, grafomotorika, kresba, lateralita) 3. Rozumové schopnosti (myšlení a smyslové vnímání) 4. Socializace (sebeobsluha, činnostní a sociální začlenění)

16

IVP vychází z respektování vývojových posloupností pro jednotlivé oblasti u jednotlivých dětí. Tím zajišťujeme, aby si děti osvojily specifické dovednosti v rozsahu jejich individuálních možností. IVP je zpracován v těsné spolupráci se zákonnými zástupci, speciálními pedagogy – specialisty ( logoped, somatoped). Při práci s těžce či kombinovaně postiženými dětmi v přípravném stupni využíváme téměř všechny obecné didaktické metody, optimálně upravené z pozice učitele. Obecné metody doplňují metody speciálně pedagogické, které umožňují komplexně rozvinout celou osobnost dítěte. Důraz klademe na zásadu individuálního přístupu a respektování individuálních zvláštností dítěte. Vycházíme z pozitivních prvků jeho osobnosti. Děti s mentálním postižením vyžadují odlišné metody práce a speciálně upravené podmínky, odpovídající jejich potřebám a závažnosti jejich postižení. Rozvoj psychiky těchto dětí je neoddělitelně spjat s rozvíjením tělesných funkcí, zejména motoriky a kromě péče vzdělávací vyžaduje i intenzivní rehabilitační péči.

6.4 Metody a postupy při vzdělávání dětí s těžším stupněm mentálního postižení, souběžným postižením více vadami a autismem. Vzdělávání je důsledně vázáno na individuální potřeby a možnosti jednotlivých dětí včetně vzdělávacích potřeb specifických. Každému dítěti je poskytována pomoc a podpora v míře, kterou individuálně potřebuje a v kvalitě, která mu vyhovuje. Pravidelné sledování vývojových i vzdělávacích pokroků zajišťuje, že pedagogické aktivity probíhají v rozsahu potřeb jednotlivých dětí, aby každé dítě bylo stimulováno, citlivě podněcováno k učení a pozitivně motivováno k vlastnímu vzdělávacímu úsilí způsobem, který mu nejlépe vyhovuje. Správná volba pedagogických metod má podstatný vliv na celkový rozvoj osobnosti dítěte, na vytváření jeho poznávacích schopností, citových a volních procesů. Metody: - prožitkové a kooperativní učení hrou a činnostmi, založena na přímých zážitcích dítěte, podporuje zvídavost a potřebu objevovat - situační učení – založena na vytváření a využívání situací, poskytujících dítěti srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí - spontánní sociální učení – založena na principu přirozené nápodoby při všech činnostech a situacích, využívá se v průběhu celého dne Aktivity spontánní i řízené, vzájemně provázané a vyvážené, odpovídající skutečným potřebám a možnostem dítěte: - didakticky zacílená činnost – je pedagogem přímo nebo nepřímo motivována, je v ní zastoupeno spontánní záměrné (cílené, plánované) učení - integrovaný přístup – vzdělávání probíhá na základě integrovaných bloků, které nerozlišují „ vzdělávací oblasti “, ale nabízejí dítěti vzdělávací obsah v přirozených souvislostech, vazbách, vztazích Formy práce: - frontální - hromadná - skupinová - individuální Ve výchovném procesu se uplatňují metody práce obecné i speciální. - vícenásobné opakování informace - nadměrné zvýraznění informace 17

-

zapojení více kanálů k přijímání informace optimální kódování intenzivní zpětná vazba algoritmizace obsahu výchovy

Při výběru metod je východiskem důkladná pedagogická diagnostika, znalost rodinného prostředí a možné podpory z jejich strany, doporučení dalších odborníků. Nejefektivnější je následující organizační uspořádání: - individuální práce s dítětem - práce s malou skupinou dětí - paralelní činnost dvou pedagogů, společná práce s celou skupinou Jednotlivé formy výchovy nelze jednoznačně časově ohraničit. Uvedené formy je nutno střídat, obměňovat. Vždy se musí vycházet z konkrétní situace. Dominantním se stává stupeň, rozsah postižení a aktuální stav dítěte. Základem práce s dětmi s poruchou autistického spektra a dětmi s autistickými rysy je metodika strukturovaného učení - strukturalizace prostoru a činností, vizuální podpora, jejíž forma je závislá na úrovni porozumění daného dítěte. Strukturu a vizuální podporu od sebe nelze oddělit, vždy se vzájemně doplňují a ovlivňují. Vytvoření struktury poskytuje dítěti pocit jistoty, umožňuje mu předvídat sled činností, lepší orientaci a podporuje u něj samostatnost při plnění úkolů i při běžném pohybu. Struktura prostoru umožňuje předvídat plnění konkrétních činností. Struktura času je zajištěna vytvářením denních režimů. Jde o sled jednotlivých činností v průběhu dne, které po sobě následují v ustáleném pořadí. Struktura činností znamená strukturované uspořádání úkolu tak, aby bylo zřejmé, jakým způsobem bude dítě pracovat a jak dlouho bude činnost trvat. Jednotlivé metody se navzájem prolínají a doplňují. - Nejdůležitější je metoda přiměřenosti, kdy je třeba volit takové postupy, které odpovídají potřebám a možnostem konkrétního dítěte. - Dále je to metoda postupných kroků, kdy se postupně nacvičují jednotlivé kroky vedoucí ke zvládnutí úkolu. - Metoda zpevňování je uplatňována v průběhu nácviku činností i po jeho ukončení, podněty pro zpevňování jsou voleny individuálně podle potřeb dětí (materiální, činnostní, sociální). S touto metodou úzce souvisí metoda modelování, která se využívá k získávání nových dovedností. - Metoda vysvětlování může být použita pouze u dětí, které rozumí mluvenému slovu, i zde je však vhodné volit krátké a jednoznačné věty či pouze slova. - Při nácviku postupů, které se pravidelně opakují, je využívána metoda vytváření pravidel. K větší aktivitě dětí a k posilování pozitivních reakcí přispívá metoda povzbuzování. Postupy rozvoje hrubé motoriky, jemné motoriky a grafomotoriky: Hrubá motorika je zajišťována velkými svalovými skupinami. Je to souhrn pohybových aktivit dítěte, které vedou k postupnému ovládání a držení těla, koordinaci horních a dolních končetin, rytmizaci pohybů. Úroveň hrubé motoriky přebíráme z lékařských zpráv, z nichž se dovídáme o případných omezeních a dále je sledujeme na základě pozorování. ¨ Při pozorování hrubé motoriky si všímáme: 1. pohybů dítěte ( zda se jedná o pohyby účelné – neúčelné, volní – mimovolní, správné – nesprávné )

18

2. charakteristiky pohybů (přesnost a rozsah, rychlost a tempo, síla a dynamika, rytmičnost a koordinace, neschopnost pohyb napodobit) 3. pohybové paměti (reprodukce souboru pohybů s říkadlem, s hudbou, nápodoba) 4. výskytu stereotypů a automatizmů 5. uvědomělého provádění pohybů Dále sledujeme pohybové možnosti a omezení: - dítě se pohybuje samostatně, bez omezení - pohybuje se se zjevným omezením - pohybuje se za pomoci ortopedických pomůcek - je na vozíku - sedí bez fixace - sedí s pomocí postranních opěrek - sedí pouze s pomocí opěrek, popruhů, klínu Pokud dítě používá speciální rehabilitační pomůcky, o četnosti a délce jejich používání nás informují odborníci nebo zákonní zástupci. V průběhu edukace se u dětí využívají kompenzační pomůcky. Jemná motorika S jemnou motorikou úzce souvisí veškeré manuální činnosti (pracovní, sebeobslužné, grafomotorické, kresebné). Sledujeme: - celkovou hybnost a výkonnost ruky - hodnocení ruky v ergoterapii - úchopy - diagnostiku pohyblivosti prstů - lateralitu Při patologii sledujeme tyto zvláštnosti: - přítomnost tremoru - přítomnost elasticity - přítomnost hypotonie - koordinaci HKK – narušená – diskoordinace – neschopnost pohybu - používá obě HKK – ruka paretická, plegická - přítomnost syndromů – dyskinéza, stetoidní pohyby a další - opozice palce – dobrá, špatná, vázne, palec flektován do dlaně - laterální předpoklad - úchop – dlaňový, prstový, hrabavý, drápovitý, jiný Formování pohybů rukou začínáme jednoduchými hrami, doplněnými obecně známými pohyby, jako „ paci paci, pá pá “, jedním prstem klepání na stůl. Učení se rozličným pohybům rukou a činnostem s předměty je individuální a pozvolné. Ve volném tempu přidáváme každý nový pohyb, ukazujeme dítěti jeho provádění, opravujeme a pomáháme mu při nesprávném provádění. Je nezbytné naučit děti zkoordinovat elementární pohyby v rameni, loketní a zápěstní soustavě. Nejtěžší je rozvíjet koordinaci současně prováděných pohybů, což je nezbytné pro činnost s předměty. Používáme cvičení s míčky nebo hračkami. Překládáme předměty z místa na místo, z ruky do ruky, převracíme je apod. Provádíme řadu cvičení pro posilování izolovaných pohybů. Mezi další podpůrná cvičení patří hry s pískem, kostkami, houbami, ježkem. Pro rozvoj hybnosti je důležité skládání, lisování a překládání papíru. Mimo využívání kompenzačních pomůcek využíváme i předměty z okolí. Převíjíme vlnu z klubka na klubko, sbíráme drobné předměty … Pokud jsou obtíže při pohybu rukou vyvolány zvýšeným tonusem, provádíme imitované pohyby – setřepat vodu z ruky, máchat prádlo. Kde je spasticita – uvolňujeme, kde je hypotonie – posilujeme.

19

Postupy při nácviku: - navlékání - cílené pohyby - jednoduché masáže Jednoduché masáže lze provádět aktivní i pasivní formou. Masírujeme pomocí prstů nebo ježkem od zápěstí ke konečkům prstů, hladíme hřbet ruky, provádíme jemné poklepy a krouživé pohyby. Učíme děti mačkat papír, vytlačovat vodu z houby, stlačovat terapeutickou hmotu, procvičujeme citlivost prstů na materiály různé drsnosti, využíváme sáčky naplněné rozličným materiálem. Grafomotorika Při grafomotorických cvičeních jde o uvolnění svalových skupin paže, zápěstí a ruky. Samotnému grafomotorickému cvičení vždy předchází průpravné cvičení, jehož součástí je práce s drobným materiálem, stavebnicí, prstová cvičení. Sledujeme, zda pohyb vychází z ramene, lokte či zápěstí. Tomu přizpůsobíme plochu a psací náčiní. Nejdříve využíváme kreslení prstem do písku, krupice. Další možností jsou prstové barvy, psaní houbou, tyčinkou do plastelíny, a později nabízíme fixy, měkké tužky a pastelky. Využití říkadel a rytmizace pohybu – rytmus má funkci podpůrnou a relaxační, zlepšuje plynulost a koordinaci pohybů. Je třeba respektovat mluvní dovednosti dítěte. Práce v rytmu návodného motivačního říkadla je základem grafomotorických činností. Metodické zásady - sledujeme jak dítě sedí – pokud cviky neprovádí ve stoje nebo v kleku - úchop psacího náčiní – držení nesmí být křečovité, druhá ruka při psaní a kreslení přidržuje papír - kompenzační pomůcky – používáme při potížích s úchopem (trojhranný program, molitanové či plastové nádstavce, protismykové podložky … ) - volba papíru a psacích potřeb – nejdříve fixy a bezprašné tabule, balící papír, kreslící čtvrtky Grafomotorické hrátky a uvolňovací cvičení umožňují předcházet špatným návykům při psaní. V rámci grafomotoriky procvičujeme pravolevou orientaci, uvolňujeme zápěstí, nacvičujeme správný úchop. Průběh grafomotorických cvičení rozdělujeme do tří částí: 1. Rozvíjení nervosvalové koordinace paže a ruky a její uvolnění. Nervosvalovou koordinaci rozvíjíme při nepřetržitém rytmickém pohybu všemi směry. Začínáme pohybem z ramenního kloubu, všechna cvičení jsou motivována, rytmizována jednoduchými říkadly, znázorňující pohyb, nikoliv tvar. 2. Rozvíjení koordinace zraku a ruky při grafické činnosti. Pohyby jsou cílené, dítě sleduje ruku a cíl. 3. Diferenciace a upevňování – dítě se učí zaznamenávat další nové tvary. Grafomotorická cvičení by měla děti zaujmout motivací, být přiměřeně dlouhá – optimální doba 5 až 7 minut. U dětí s DMO se nesetkáváme jen s postižením ruky, tyto děti mají sníženou schopnost koncentrace a bývají snadno unavitelné. Proto cvičení provádíme v kratších intervalech a je vhodné pravidelně střídat různé činnosti. Současně je důležité dbát na hygienu prostředí, na správné sezení u stolu nebo na vozíku a na správné držení tužky. Rozvoje a zkvalitnění grafomotorických schopností docílíme záměrným pravidelným cvičením pro uvolnění paže, zápěstí a prstů a v neposlední řadě i rozvíjení koordinace zraku a ruky. Cvičení má kladný

20

vliv na psychiku dítěte, vede k odstranění zábran, pohyby se stávají koordinovanější, přesnější a cílenější. Při jejich provádění můžeme využít různých rytmických říkadel, básniček a písniček.

Masáže Masáže aktivují děti, podporují hybnost, uvolnění, soustředění a uvědomění si vlastního těla. Podporují zlepšení orientace v tělesném schématu. Iniciují vytváření řeči těla a komunikace. Při masáži si všímáme změny v dýchání, svalového tonu, senzitivity nebo reakce na bolest. Při masáži nebo těsně po ní dochází k vyjadřování emocí, jako je např. úleva, radost, smutek, zlost, apod. Míčková masáž – míčkování, podbarvené příjemnou hudbou navozuje přátelskou atmosféru a pro děti znamená pocit klidu a bezpečí. Pomocí této metody je možné přiblížit se k dítěti, které zpočátku odmítá dotyky přímo na těle. Nejde jen o povrchovou masáž, dochází i k reflexnímu působení na vnitřní orgány a tím k celkovému zlepšení zdravotního stavu. Při koulení nebo vytírání míčkem dochází k protažení a uvolnění příslušných svalových skupin. Míčkování u dětí s těžkým tělesným postižením má svá specifika. Dítěti se více přizpůsobujeme a zohledňujeme jeho svalový tonus. Na dítě spastické působíme menším tlakem, na dítě hypotonické naopak větším. Při míčkování měníme častěji polohy a upravujeme pozici dítěte, dbáme na polohu hlavy. Metoda pevného objetí – pevné objetí je velmi kultivovaná metoda tam, kde už končí slova, kde to dítěti nelze vysvětlit, pokud je mentálně postižené nebo autistické nebo je to dítě jiným způsobem handicapované. Bazální stimulace – podporuje vnímání v nejzákladnější rovině, přizpůsobuje se věku a stavu dítěte, respektuje jeho individuální vývojové stupně. Cílem konceptu je podpora dítěte, aby u něj docházelo ke stimulaci vnímání vlastního těla, k podpoře vlastní identity, k umožnění vnímání okolního světa a k navázání komunikace, ke zlepšení funkcí organismu a ke zvládnutí orientace v prostoru a čase. Prvky základní stimulace: Somatické podněty: celé tělo a zvláště kůže jako největší orgán představuje naše ohraničení a současně je místem kontaktu se světem. Pomocí somatických podnětů lze docílit pozitivní zkušenost s vlastním tělem, jeho hranicemi a možnostmi. Primární tělesná zkušenost se rozvíjí dotykem. Učíme poznat a využívat povrch těla jako orgán vnímání, podporujeme motorické reakce na podněty těla, učíme lokalizovat podněty na vlastním těle. Lze použít i intenzivnější podněty pomocí různých materiálů, aby se zesílil pocit pro cítění vlastního těla. Vestibulární stimulace – informuje o poloze těla v prostoru, zodpovídá za rovnováhu. Stimuluje se např. drobnými pohyby hlavy, učíme vnímat různé směry – pohyb nahoru, dolů, otáčení, nepociťovat tělo jenom jako podložku, snažíme se vybudovat odpovídající svalový tonus a naučit orientaci v prostoru. Pokud dochází ke změně polohy těla jen velmi zřídka, ztrácí vestibulární aparát svou schopnost reagovat na změny polohy. Vibrační podněty: pomáhají dítěti vnímat celým tělem přicházející chvění, zvuky či hlasy. Jde o vnímání chvění a směru, odkud přichází, odhmatávání vibrací na těle apod. Navozují vjemy v nosných částech těla a v kloubech, napomáhají k uvědomování si hlubokých částí těla. Vnímání vibrací se děje ze směru od periferie dovnitř těla. Vibrace může ovlivnit dýchání, je důležitá pro sluchový orgán a pro vytvoření hlasového projevu, slouží jako

21

příprava k vnímání pohybu. Při vibraci na svalech musíme brát ohled na možnou svalovou spasticitu. U jedinců s těžkým zdravotním postižením jsou extrémně redukované aktivity. Jsou často omezeny na nejelementárnější životní úkony. Pomocí základních podnětů lze alespoň částečně otevřít individuální izolaci. Bazální podpora vychází z vnímání a umožňuje interakci mezi jedincem a prostředím, zajišťuje příjemné tělesné pocity, zprostředkovává zážitky těla, u těžce tělesně postižených je to nejdůležitější oblast pro učení. Uskutečňuje se pouze na základě pozitivně pociťovaného emocionálního vztahu, obsahuje základní interakční a komunikační podporu a realizuje se během aktivit celého dne. Podněty se nabízejí postupně, vzájemně se střídají, až nakonec dojde k jejich propojení. Praktické využití bazální stimulace může být integrováno do všech činností běžného i výukového dne, stejně jako může být samostatnou aktivitou. BS zdůrazňuje individuální přístup a respektování osobnosti postiženého. - bazální podpora vychází z dětského vnímání a pokouší se umožnit interakci mezi jedincem a jeho prostředím - bazální podpora zajišťuje jedinci s těžkým postižením příjemné tělesné pocity jako základní požadavek pro zpřístupnění okolí - bazální podpora zprostředkovává zážitky těla, neboť tělo těžce postiženého jedince je první a nejdůležitější oblastí pro učení - bazální podpora se uskutečňuje pouze na základě pozitivně prociťovaného emocionálního vztahu - bazální podpora by se měla realizovat v průběhu aktivit pravidelně se opakujících během celého dne - bazální podpora usiluje o vybudování dalšího rozšířeného kontaktu těžce postiženého jedince s okolním prostředím Muzikoterapie je použití hudby nebo hudebních elementů /zvuku, rytmu, melodie, harmonie/ pro jednotlivce nebo skupinu, často v návaznosti na pohyb či výtvarnou tvorbu. Působí na dítě celostně. Jejím účelem je usnadnit a rozvinout komunikaci, vztahy, učení, pohyblivost, sebevyjádření, organizaci a jiné cíle za účelem uspokojení tělesných, emocionálních, mentálních a sociálních potřeb. Pomocí tónů můžeme muzikoterapeuticky pracovat při uvolňování napětí v různých částech těla nebo naopak na jejich stimulaci. Využívá se u dětí s dětskou mozkovou obrnou, mentálním, zrakovým a sluchovým postižením, u dětí s autismem, Downovým syndromem, poruchami komunikace a chování. U skupinové formy muzikoterapie pro děti s těžším mentálním postižením se zaměřujeme na podporu a rozvoj motorických funkcí, smyslového vnímání, emočního reagování, rozumových funkcí a komunikačních dovedností. Děti se aktivně zapojují do hudebních činností zpěvem, hrou na tělo nebo na hudební nástroje. Hudba je prostředek ke spolupráci, nikoliv cíl. Poslechové aktivity spojujeme s pohybem, relaxací nebo výtvarnými technikami. Na základě vztahu k dětem se často vytváří individuální muzikoterapie, je efektivnější než skupinová především u dětí s autismem. Hra na tělo rozvíjí hrubou a jemnou motoriku, je prostředkem odreagování a navázání kontaktu s druhými. Dotyky, tleskání, pleskání jsou neodmyslitelnou součástí hudebně pohybových her a cvičení u dětí různého věku. Hlas dokáže autenticky zachytit i nejjemnější odstíny našich pocitů a emocí. Při citlivém vedení se nám daří často překonat počáteční bariéry a pak dochází k překvapivému

22

objevování svého hlasu, jeho možností a identity. Zpěv a práce s dechem má velký vliv na další tělesné a psychické procesy. Písně vytváříme rytmizací a melodizací říkadel, jedním ze základních kritérií výběru písní pro děti s postižením je jejich jednoduchost, možnost snadného zapamatování textu a melodie, logické rozložení textu a jeho obsahová ucelenost. Hudba může působit relaxačně, dráždivě nebo stimulovat energii. Hra na hudební nástroje přitahuje pozornost a zájem všech dětí. Je nejčastější aktivní technikou. Mohou si nástroj osahat, vyzkouší si, jaký vydává zvuk a zda jim vyhovuje. Hudební nástroj slouží jako prostředek k rozvoji neverbální komunikace s dítětem. Muzikoterapie nabízí možnost zábavnou formou procvičovat koordinaci, jemnou a hrubou motoriku, rozvíjet komunikaci a řeč. Polohování u těžce zdravotně postižených dětí patří mezi důležité edukační formy práce a je jednou ze základních rehabilitačních technik. Využíváme polohy, které mohou zabraňovat vzniku kontraktur, deformit, podporují dýchání, stimulují oběhový systém a současně slouží jako podpora dosažené úrovně hybnosti. Hlavním cílem je podpora dalšího psychomotorického vývoje a odstranění patologických pohybových vzorců. Při polohování využíváme polohovací pomůcky. Je doporučováno měnit polohy dětí po půl hodině. Vycházíme z individuálních potřeb dětí a konkrétní situace. Sebeobsluha – v obecné rovině je hlavním cílem u těžce zdravotně postižených dětí dosáhnout co největšího stupně soběstačnosti v oblasti motorických dovedností, senzoriky a sociálního učení. Při podpoře a stimulaci se zaměřujeme na oblast příjmu potravy, oblékání, vysvlékání a oblast hygienických návyků. Správný postup při krmení je velmi důležitý zvláště u dětí s DMO, kde může být narušena funkce sání, polykání, kousání a žvýkání. Při nácviku krmení a stolování je nutné vyhledat vhodnou polohu pro dítě, zachovávat postupy při krmení, jídlem podporovat funkci sání, polykání, kousání a žvýkání v závislosti na fyziologickém problému. Je nutné dodržovat jednotný přístup při krmení. Oblékání a vysvlékání – při nácviku se snažíme navozovat aktivní motorický kontakt, tzn.aby se dítě snažilo nastavovat ruce a nohy. Činnosti důrazně komentujeme, snažíme se učit děti činnosti sledovat zrakem. Hygienické návyky – v oblasti rozvoje hygienických návyků se snažíme vyvolat aktivní spolupráci při mytí rukou, odbouráváme strach z tekoucí vody zařazováním her s vodou. Nácvik udržování osobní čistoty při těžkých formách DMO v kombinaci s mentálním postižením bývá prakticky nulový, u středně těžkého postižení učíme ohlásit potřebu, pravidelně vysazujeme. Při realizaci a nácviku všech sebeobslužných činností postupujeme od nejjednoduššího ke složitějšímu. Návyky budujeme na osvojených dovednostech, činnosti plánujeme a realizujeme v souvislosti s uspokojováním individuálních potřeb s vazbou na elementární praktické životní situace. Činnosti realizujeme v přirozeném prostředí a v optimálním čase. Současně respektujeme právo na soukromí a neponižující způsob realizace. Cílem je postupný přechod od asistovaných činností k samostatnosti. Komunikace Oblast komunikace je zvláště důležitá proto, protože jejím prostřednictvím se uskutečňuje celý výchovný proces. Podpora a rozvoj komunikace neprobíhá izolovaně, ale komplexně v rámci všech oblastí vývoje. Komunikativní kompetence rozvíjíme na úrovni verbální

23

i neverbální. Přestože rozvoj řeči zůstává na velmi nízké úrovni, podporujeme broukání, žvatlání, vznik fonémů a vyluzování významových zvuků. Využíváme odhmatávání vibrací na krku, na hrudi, zařazujeme činnosti na rozvoj dýchání, využíváme zrcadla k odezírání a nápodobě. Zařazujeme experimentaci se zvuky, napodobujeme hlasy zvířat a zvuky z okolí, využíváme rytmizaci říkadel a sloganů, pojmenováváme a ukazujeme veškeré činnosti, předměty a jevy, provádíme hry s obrázky, učíme spojovat předměty a činnosti, využíváme k rozvoji komunikace fotografie. Stimulace v orofaciální oblasti mají za cíl stimulovat neuromotoriku obličeje, tváří, rtů, jazyka, docílit pozitivní pokroky v dýchání, sání, žvýkání, kousání…a sekundárně i v řeči. Při stimulacích zajistíme vhodnou a pohodlnou polohu pro dítě, nejdříve učíme snášet dotyky kolem obličeje a úst. Uplatňujeme jemné techniky jako je dotýkání, hlazení, ťukání a tření. Provádíme několikrát denně po krátkou dobu. Prvky dramatické výchovy jsou opřeny o hraní rolí v situacích, které otevírají individuální prostor pro dítě a tím podporují autenticitu osobnosti i dění. Při programu PORTAGE využíváme základní principy učení se zapojením a podporou rodiny, učitelka se zákonnými zástupci analyzuje dětské chování a společně se snaží o podporu žádoucího rozvoje, společně hledají možnosti a způsoby působení na dítě. Využíváme prvky synergetické reflexní terapie, jejich aplikace přináší celkové zmírnění napětí svalstva, lepší stabilitu páteře, zvýšenou kontrolu držení hlavy, zmírňují se ohybové kontraktury, zlepšuje se funkce uchopení a podepření, zvyšuje se schopnost vnímání a koncentrace, vede k větší samostatnosti, stabilizaci a zlepšení psychického stavu. - myofasciální technika spočívá v manuální práci se svaly, je založena na principu biochemických reakcí látek ve svalu. Vede k okamžitému uvolnění svalů (uvolnění dolních končetin při přebalování, při oblékání…) - masáž reflexních zon na dlaních a chodidlech – uvolňuje ruku před manipulačními a grafomotorickými činnostmi. Canisterapie využívá pozitivního působení psa na člověka. Dítě vnímá psa jako přítele, může s ním mluvit, tím si rozvíjí komunikační schopnosti. Pes rozvíjí fantazii a představivost dětí s DMO. Uspokojuje jejich potřebu mazlení a hlazení. Ochotně přijímá tělesný kontakt a v určité podobě ho také vrací. Snažíme se, aby pes pro dítě byl kamarád a společník, důvěrník, motivoval k pohybu a rehabilitaci, byl zdrojem zajímavých podnětů, zpestřoval život, odváděl pozornost od vlastních potíží a vychovával k zodpovědnosti a empatii

24

7. Vzdělávací obsah programu „Barevný svět“ Školní vzdělávací program „BAREVNÝ SVĚT“ je sestaven pro děti 5 - 7 leté s různým postižením. Záměrem je umožnit dětem vnímat „BAREVNÝ SVĚT“ okolo a pomoci tak překonávat jejich handicap. Vzdělávací nabídka (učivo) je uspořádána do pěti integrovaných bloků. V rámci integrovaných bloků vedeme děti k počátečnímu osvojování klíčových kompetencí. Program je orientován na rozvoj celé osobnosti při maximálním využití individuálního přístupu. Program poskytuje dětem možnost „BAREVNÝ SVĚT“ poznávat a začleňovat se do něho mnoha různými způsoby - hrou, kreslením, malováním, zpíváním, pohybem, povídáním, ....

7.1 Vzdělávací obsah pro děti se středně těžkým mentálním postižením 7.1.1 OBLAST BIOLOGICKÁ Vzdělávací záměry: - Stimulovat a podporovat růst a neurosvalový vývoj dítěte. - Podporovat jeho fyzickou pohodu a zlepšovat tělesnou zdatnost. - Rozvíjet pohybové, manipulační i grafomotorické dovednosti dítěte. - Učit je sebeobslužným dovednostem, základním hygienickým návykům a vést je ke zdravému životnímu stylu. Dílčí vzdělávací cíle: Pedagog u dítěte podporuje: • uvědomění si vlastního těla • vytváření a upevňování základních hygienických návyků • rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky • rozvoj smyslového vnímání a využívání jednotlivých smyslů, vytváření vztahů smyslového vnímání, myšlení a řeči • utváření a osvojování základních manuálních a praktických dovedností • osvojení si poznatků o lidském těle, jeho zdraví a o pohybových činnostech • osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, uvědomění si pocitu bezpečí z hlediska prostředí a mezilidských vztahů • vytváření návyků směřujících ke zdravému životnímu stylu Dílčí výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: • zachovávat správné způsoby držení těla (pokud mu v tom nebrání postižení) • zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci ve známém prostředí • koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla • napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru • využívat jednotlivé smysly k vnímání a rozlišování v konkrétních situacích • zvládnout počátky sebeobsluhy, uplatňovat základní hygienické návyky (osobní hygiena, příjem stravy a tekutin, oblékání, svlékání, obouvání) • zvládat jednoduchou obsluhu a jednoduché pracovní úkony • uvědomovat si části těla • rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí • mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc

25

7.1.2 OBLAST PSYCHOLOGICKÁ Vzdělávací záměry: - rozvíjet intelekt dítěte, jazyk a řeč, poznávací procesy a funkce, jeho city a vůli - podporovat jeho sebepojetí, sebepoznání, kreativitu a sebevyjádření - podporovat duševní pohodu dítěte, rozvíjet jeho psychickou zdatnost JAZYK A ŘEČ Dílčí vzdělávací cíle: Pedagog u dítěte podporuje: • rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) • rozvoj slovní zásoby a správné výslovnosti • využívání alternativních metod komunikace u dětí se závažnými komunikačními problémy • soustředění a koncentraci pozornosti na danou činnost po určitou dobu • osvojení si některých základních poznatků a grafomotorických dovedností, které předcházejí čtení a psaní Dílčí výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: •vnímat, rozpoznat, případně pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno • domluvit se slovy i gesty, snažit se o srozumitelnost při komunikaci • rozlišovat a napodobovat výslovnost • porozumět slyšenému • formulovat jednoduché otázky, sestavovat odpovědi a slovně reagovat • učit se nová slova a používat je • sledovat a poslouchat četbu (krátký příběh, pohádku), poslouchat hudbu • jednoduše popsat situaci podle obrázku • rozlišovat některé používané symboly • sledovat očima zleva doprava POZNÁVACÍ SCHOPNOSTI A FUNKCE, PŘEDSTAVIVOST, FANATAZIE, MYŠLENKOVÉ OPERACE Dílčí vzdělávací cíle: Pedagog u dítěte podporuje: • rozvoj smyslového vnímání, vizuomotoriky, prostorové orientace • utváření a posilování rozlišovacích schopností • posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.) • vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení • osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla) • vytváření základů pro práci s informacemi Dílčí výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: • soustředit se na činnost a udržet pozornost • poznat a vnímat, rozlišit podněty z vnějšího okolí • poznat, ukázat a pojmenovat předměty denní potřeby • postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí • chápat základní elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat • chápat prostorové a směrové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod,

26

nad, u, vedle, mezi…), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok) • orientovat se ve známém prostředí SEBEPOJETÍ, CITY, VŮLE Dílčí vzdělávací cíle: Pedagog u dítěte podporuje: • poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě • rozvoj schopnosti sebeovládání a soustředění na určitou činnost • rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet a rozvíjet je • rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit • rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání Dílčí výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: • odloučit se na určitou dobu od zákonných zástupců a blízkých, být aktivní i bez jejich opory • ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí • vyjádřit souhlas i nesouhlas • přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch • prožívat radost ze zvládnutého a poznaného • soustředit se na určitou činnost skupinovou i individuální • respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla • uvědomovat si příjemné i nepříjemné citové prožitky • prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost) • být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem • těšit se z hezkých a příjemných zážitků.

7.1.3 OBLAST SOCIÁLNÍ (INTERPERSONÁLNÍ) Vzdělávací záměry: - utvářet vztahy dítěte k jinému dítěti či dospělému - podporovat dětská přátelství - posilovat touhu dítěte k navazování vztahů - posilovat, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci - zajišťovat stálost a pohodu vytvářejících se vztahů Dílčí vzdělávací cíle: Pedagog u dítěte podporuje: • seznamování s pravidly chování k druhým lidem • osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností, důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem • posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, ve třídě, v dětské herní skupině apod.) • rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních • ochranu osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými Dílčí výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: • navazovat kontakty s dospělými ze svého nejbližšího okolí • porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad • vhodně komunikovat s druhými dětmi, navazovat a udržovat dětská přátelství • odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná

27

• vyjadřovat své individuální potřeby • dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, ve třídě, ve škole • spolupracovat s ostatními a respektovat potřeby jiného dítěte • bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování apod. • chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc

7.1.4 OBLAST SOCIOKULTURNÍ Vzdělávací záměry: - uvést dítě do společenství ostatních lidí a do pravidel soužití s ostatními - uvést je do světa materiálních a kulturních hodnot, do světa kultury a umění - pomoci dítěti osvojit si potřebné dovednosti, návyky i postoje a umožnit mu aktivně se podílet na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí Dílčí vzdělávací cíle: Pedagog u dítěte podporuje: • poznávání pravidel společenského soužití, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v přirozeném sociokulturním prostředí • rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) • vnímání a přijímání základních uznávaných hodnot Dílčí výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: • uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit, rozloučit se, poprosit, poděkovat, požádat o pomoc, uposlechnout pokyn apod.) • pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat • začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky • porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých • adaptovat se na život ve škole, zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy a plnit jednoduché příkazy • chovat se k druhým zdvořile • dodržovat pravidla her a jiných činností • zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami apod.

7.1.5 OBLAST ENVIRONMENTÁLNÍ Vzdělávací záměry: - založit u dítěte elementární povědomí o okolním světě a jeho dění, o vlivu člověka na životní prostředí - vytvořit elementární základy pro otevřený a odpovědný postoj k životnímu prostředí Dílčí vzdělávací cíle: Pedagog u dítěte podporuje: • seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu • osvojení si dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí • osvojení si základních dovedností důležitých pro bezpečnost dítěte a jeho ochranu před nebezpečnými vlivy

28

• rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám Dílčí výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: • orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově školy, blízkém okolí) • zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma i ve třídě opakují • chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.) • uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc) • osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké • všímat si změn a dění v nejbližším okolí • rozlišovat aktivity, které mohou zdraví a okolní prostředí podporovat a které je mohou poškozovat • pomáhat pečovat o okolní životní prostředí

29

7.2. Vzdělávací obsah pro děti s těžším stupněm mentálního postižení, souběžným postižením více vadami a autismem Cíle základního vzdělávání dětí s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami vycházejí z RVP pro vzdělávání žáků v základní škole speciální. Při práci s dětmi s těžkým mentálním postižením a souběžným postižením více vadami se snažíme o naplňování těchto cílů:

7.2.1 ROZVOJ SEBEOBSLUŽNÝCH a SOCIÁLNÍCH DOVEDNOSTÍ Vzdělávací cíle: - navazování kontaktu a adekvátní dorozumívání s okolím - chápání a plnění jednoduchých příkazů - zvládání nejjednodušších úkonů sebeobsluhy a základů osobní hygieny - poznávání a používání předmětů denní potřeby - zdrženlivé chování k neznámým osobám Výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: - dosáhnout maximální možné míry samostatnosti při sebeobslužných činnostech - aktivně spolupracovat při sebeobslužných činnostech - tolerovat sebeobslužné činnosti - uvědomovat si svou osobu - vyjádřit svá přání a potřeby - respektovat společenské normy, konvence a tradice

7.2.2 ROZVOJ SOCIÁLNÍHO VNÍMÁNÍ A INTELEKTOVÝCH SCHOPNOSTÍ Vzdělávací cíle: - uvědomování si své osoby prostřednictvím svého těla - znalost členů své rodiny a osob ze svého nejbližšího okolí - rozlišování předměty různé velikosti a tvarů, jejich uchopování a účelná manipulace - orientace v okolním prostředí - orientace v časovém režimu dne - překonávání pocitů strachu - používání učebních pomůcek Výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: - vnímat a tolerovat přítomnost blízkých lidí - vyjádřit pozitivní citový vztah k druhým lidem adekvátním způsobem - přijímat projevy pozitivních citů od ostatních lidí - vyjádřit radost, pocit uspokojení - eliminovat prvky problémového chování - vytvářet příležitosti k činnostem, které přinášejí radost a uspokojení - tolerovat stimulace a terapie, aktivně spolupracovat při stimulacích a terapiích - osvojit si elementárních vědomosti a dovednosti

30

7.2.3 ROZVOJ SOCIÁLNÍCH A KOMUNIČNÍCH DOVEDNOSTI Vzdělávací cíle: - poznávání známé osoby a dorozumívání se verbálními nebo nonverbálními formami komunikace - reakce na své jméno - reakce na jednoduché pokyny, vyjádření souhlasu či nesouhlasu - vyjádření svých potřeb, pocitů a nálad různým způsobem verbálními i neverbálními prostředky - porozumění jednoduchým pojmům, znakům a symbolům a schopnost je užívat - poznávání a rozlišování základních Piktogramů Výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: - navazovat oční kontakt - reagovat na své jméno, na oslovení - vyjádřit libost a nelibost adekvátním způsobem - rozumět jednoduchým verbálním pokynům a zvukovým signálům - vyjádřit adekvátním způsobem své potřeby, přání a pocity - nácvik sociálních konvencí - reagovat na otázku

7.2.4 ROZVOJ JEMNÉ A HRUBÉ MOTORIKY Vzdělávací cíle: - uvědomění si své osoby prostřednictvím svého těla - tolerování cvičení a terapie a spolupráce při nich - rozvíjení aktivní hybnosti, zlepšování koordinace pohybů - vnímání stimulací jednotlivých svalových skupin - využívání pohybových schopností a dovedností - vnímání prožitků z pohybové činnosti - napodobování různých předvedených pohybů a činností Výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: - tolerovat pohybové stimulace a podle svých možností při nich spolupracovat - rozvíjet hrubou i jemnou motoriku a pohyblivost - orientovat se ve známém prostředí - provádět samostatný pohyb - uvolnit a zklidnit organismus

7.2.5 ROZVOJ UČEBNÍCH A PRACOVNÍCH DOVEDNOSTÍ Vzdělávací cíle: - rozvíjení poznávacích a rozumových schopností - rozvíjení koncentrace na určitou činnost - uvědomování si svého těla - rozpoznávání blízkých osob a vytváření adekvátních vztahů a chování - orientace v prostředí a v denním časovém režimu - využívání jednoduchých pracovních technik při práci s různými materiály - podílení se na jednoduchých praktických činnostech - řešení známých situací na základě nápodoby či opakování Výstupy: Dítě by v rámci svých možností a individuálních schopností mělo zpravidla dokázat: - reagovat na jednoduché pokyny 31

-

reagovat na sociální interakce navazovat sociální vztahy vykonávat jednoduchou manipulační činnost požádat o pomoc, přijmout pomoc zvládat elementární dovednosti při práci s jednoduchými stavebnicemi

Postupy, metody a formy jsou voleny s přihlédnutím na stupeň a druh postižení dětí a s ohledem na aktuální zdravotní a psychický stav. Je důsledně uplatňován individuální přístup k jednotlivým dětem. Nacvičované dovednosti jsou denně procvičovány a opakovány tak, aby došlo k jejich upevnění. Děti jsou k činnosti vhodně motivovány. Nácvik dovedností probíhá po jednotlivých krocích tak, aby byla rozvíjena soustředěnost a koncentrace na danou činnost. Jsou pravidelně střídány činnosti pracovní a relaxační. Při průběžném hodnocení je vyzdvižena pozitivní stránka tak, aby děti byly motivovány do další činnosti. U dětí s poruchou autistického spektra jsou respektovány zásady metodiky strukturovaného učení.

32

7.3 SOUBOR TÉMATICKÝCH CELKŮ – VZDĚLÁVACÍ NABÍDKA Obsah vzdělávání je v ŠVP rozpracován do pěti hlavních tématických celků. Každý tématický celek má tři podtémata. V každém tématickém celku jsou zastoupeny všechny vzdělávací oblasti. Vzdělávací cíle a výstupy jsou upraveny podle potřeb vzdělávání dětí s těžším stupněm mentálního postižení, souběžným postižením více vadami a autismem. Časové rozložení tématických celků je nezávazné, časový plán je nepravidelný, mění se podle okolností, zájmu, potřeb a schopností dětí. 7.3.1 I. tématický celek: Žlutá pastelka vypráví - Co děláme celý den Moji kamarádi Podtémata:   Naše třída a škola  Barevný podzim Charakteristika: Pomáháme dětem vzájemně se poznat, seznámíme nové děti s kamarády, prostorami třídy a školy. Vedeme děti k vytvoření kolektivu se společnými pravidly vzájemných vztahů, chování a komunikace. Postupně je seznamujeme s novými hračkami a dovednostmi při hře. Snažíme se o navázání vzájemné komunikace a vnímání. Zaměříme se na pozorování a vnímání základních znaků podzimu, charakteristických změn v přírodě. Vzdělávací cíle: (dle individuálních možností a schopností dětí) - vnímání dospělých a ostatních dětí ve třídě a postupné navazování kontaktů s nimi - navozování pocitů spokojenosti u dětí vstřícnou a pohodovou atmosférou ve třídě - spoluvytváření a respektování základních pravidel chování ve vztahu ke kamarádům - seznamování se s prostředím třídy a školy a orientace v něm. - uvědomování si vlastního těla a jeho částí a vlastní osoby - napodobování jednoduchých pohybů - seznamování se základními dovednostmi při manipulačních hrách a činnostech a jejich upevňování - zvládání počátků sebeobslužných činností, znát místo k uložení věcí, kde je sociální zařízení a umývárna. - rozvíjení základní komunikace - vnímání, naslouchání a porozumění. - pozorování a vnímání znaků podzimu. Výstupy: - přizpůsobit se životu ve třídě, společnému programu, spoluvytvářet prostředí pohody a klidu - vnímat přítomnost ostatních dětí a dospělých ve třídě, navazovat s nimi kontakty - snažit se respektovat a dodržovat jednoduchá pravidla ve třídě - snažit se spolupracovat s ostatními dětmi ve skupině, respektovat potřeby druhých dětí, dělit se o hračky - prožívat aktivně a klidně pobyt ve škole bez zákonných zástupců - reagovat na své jméno - umět vyjádřit souhlas a nesouhlas - pokusit se vyjádřit slovy nebo gesty svá přání - uvědomovat si a dávat najevo příjemné a nepříjemné pocity - vnímat a soustředit se na jednoduché texty říkadel - vnímat a ukázat předměty a věci ve svém okolí, v přírodě - zvládat počátky sebeobsluhy, spolupracovat při oblékání, poznat svou skříňku a uložit si do ní věci

33

seznamovat se s předměty denní potřeby, hračkami ve třídě, postupně se s nimi manipulovat - začít uplatňovat základní pravidla společenského chování ve styku s dospělými pozdravit, poprosit, poděkovat s užitím gest - snažit se napodobit jednoduchý pohyb při říkadle - vnímat a všímat si změn v přírodě, ve třídě, pomáhat pečovat o rostliny ve třídě Nabídka činností: - manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem, činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním - zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení) - smyslové a psychomotorické hry - jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidu, úpravy prostředí - činnosti relaxační a odpočinkové, zajišťující zdravou atmosféru a pohodu prostředí - artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti - poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů o podzimu - prohlížení a „čtení“ knížek - záměrné pozorování běžných objektů a předmětů, určování a pojmenovávání jejich vlastností (velikost, barva, tvar, materiál, dotek, chuť, vůně, zvuky), jejich charakteristických znaků a funkcí - motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností - konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání apod.) - smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod. - hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové) - činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu - činnosti vedoucí dítě k identifikaci sebe sama a k odlišení od ostatních - běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým - aktivity podporující sbližování dětí - aktivity vhodné pro přirozenou adaptaci dítěte v prostředí přípravného stupně - přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety - praktické užívání hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává - přirozené i zprostředkované poznávání přírodního okolí – počasí, déšť, listy, pouštění draka -

7.3.2 II. tématický celek: Červená pastelka vypráví - Kdo to ťuká na okénko  Moje zdraví Podtémata  Rodina  Těšíme se na Vánoce Charakteristika: Navážeme na předcházející určování počasí, jeho charakteristiku, jak se oblékat, abychom chránili své zdraví. Budeme dále posilovat vztahy mezi dětmi, zaměříme se na vnímání a rozvíjení vztahů v rodině. Budeme vytvářet příležitosti k rozvíjení

34

komunikačních dovedností neverbálních i verbálních na základě porozumění. Zaměříme se na změny počasí v zimním období, přiblížíme dětem zvyky a tradice Mikuláše a Vánoc. Vzdělávací cíle: (dle individuálních možností a schopností dětí) - osvojení si základních poznatků a dovedností podporujících zdraví a jeho ochranu - rozvíjení schopností přizpůsobovat se vlivům počasí i jeho změnám - rozvíjení komunikačních dovedností neverbálních i verbálních na základě porozumění - rozvíjení citových vztahů k ostatním dětem ve třídě a v rodině - rozvíjení schopnosti city prožívat při respektování přání druhých a zásad bezpečnosti při fyzickém kontaktu - rozvíjení smyslového vnímání, myšlení, paměti a estetického cítění při vyprávění o zimě, rodině a Vánocích - rozvíjení schopností vnímat a přijímat základní hodnoty uznávané ve společenstvích ve kterých se dítě pohybuje (třída, rodina). - vnímání vytvořené vánoční atmosféry, spolupráce a spolupodílení se na přípravě vánoční výzdoby a vystoupení pro zákonné zástupce Výstupy: - koordinovat pohyby těla s hudbou a rytmem, procvičovat motoriku při zacházení s předměty, pomůckami, s výtvarným materiálem, s jednoduchými hudebními nástroji - snažit se rozlišit, co prospívá zdraví a co mu škodí, uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat - vnímat a prožívat aktivity, které podporují zdraví - sledovat vyprávění, příběh; porozumět slyšenému, zopakovat děj podle obrázků nebo otázek; soustředit se na činnost, prodlužovat pozornost - zachycovat skutečnosti ze svého okolí, vyjasňovat své představy - kreslit, používat barvy, modelovat, tvořit z papíru a přírodnin - uplatňovat své potřeby a přání s ohledem na druhého, respektovat práva druhého - vnímat, co je zajímavé, dozvídat se nové věci, těšit se z hezkých a příjemných zážitků, přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch - poznat a pojmenovat předměty okolo, vnímat neverbální projevy citových prožitků a nálad druhých Nabídka činností: - konstruktivní a grafické činnosti - hudební a hudebně pohybové hry a činnosti - jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidy, úpravy prostředí - příležitosti a činnosti směřující k ochraně zdraví, osobního bezpečí a vytváření zdravých životních návyků - poslech čtených či vyprávěných pohádek a příběhů, sledování divadelních pohádek a příběhů - hry a činnosti zaměřené ke cvičení různých forem paměti (mechanické a logické, obrazné a pojmové) - činnosti přiměřené schopnostem dítěte a úkoly s viditelným cílem a výsledkem, v nichž může být dítě úspěšné - estetické a tvůrčí aktivity (slovesné, výtvarné, hudební, pohybové a další) - hry na téma rodiny, přátelství apod. - běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým - aktivity podporující sbližování dětí - činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije - rodina (funkce rodiny, členové rodiny a vztahy mezi nimi) - škola (prostředí, vztahy mezi dětmi i dospělými)

35

-

-

přípravy a realizace společných zábav a slavností (slavnosti v rámci zvyků a tradic, kulturní programy apod.) poučení o možných nebezpečných situacích a dítěti dostupných způsobech, jak se chránit práce s literárními texty, s obrazovým materiálem praktické činnosti, na jejichž základě se dítě seznamuje s různými přírodními i umělými látkami a materiály ve svém okolí

7.3.3 III. tématický celek: Bílá pastelka vypráví - Zima je príma  Příroda v zimě  Budu školákem  Masopust - karneval Charakteristika: Prohloubíme u dětí poznatky o přírodě v zimě, budeme pozorovat a vytvářet situace, jak pečovat o zvířata v zimě. Dále vytvoříme příležitosti k upevňování kamarádských vztahů, procvičíme psychomotorické dovednosti dětí, v konkrétních situacích rozvíjíme komunikaci a řeč. Posílíme pozitivní vztah dětí k učení a činnostem souvisejícím s budoucími školními povinnostmi. Vzdělávací cíle: (dle individuálních možností a schopností dětí) - seznamování se zákonitostmi přírody v zimním období a způsoby pomoci volně žijícím zvířatům - stimulování rozvoje pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé motoriky při radovánkách se sněhem - osvojování si přiměřených praktických dovedností v oblasti sebeobsluhy. - vzbuzení zájmu o činnosti ve třídě - vytváření kladného vztahu k činnostem souvisejícím s budoucími školními povinnostmi - seznamování s lidovými tradicemi a rozvoj společenského a estetického vkusu - posilování schopnosti sebevyjádření verbálně i neverbálně, získávání schopnosti usměrňovat svoje chování a učit se ovlivňovat vlastní situaci Výstupy: - orientovat se v prostoru třídy, zvládat překonávání jednoduchých překážek, kutálet míč daným směrem, pohybovat se ve skupině dětí - dodržovat dohodnutá jednoduchá pravidla vzájemného soužití a chování doma, ve škole, na veřejnosti - mít povědomí o vlivu přírody na člověka, uvědomovat si vhodné způsoby chování v přírodě - vyjadřovat své myšlenky a pocity gestem, zvukem nebo slovem - vyjadřovat s pomocí svou představivost v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových), zvládat s dopomocí základní hudební dovednosti tvořit zvuk, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji - vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat a sledovat kulturní představení - chápat základní matematické pojmy (porovnávat a třídit soubory podle určitého pravidla, poznat více, stejně, méně, první poslední apod.) - seznámit se s některými písmeny - prožívat radost ze zvládnutého a poznaného, porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad - být citlivý ve vztahu k okolí - živým bytostem i věcem Podtémata:

36

Nabídka činností: - zdravotně zaměřené činnosti (vyrovnávací, protahovací, uvolňovací, dechová, relaxační cvičení) - jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklid, úprava prostředí - příležitosti a činnosti směřující k prevenci úrazů (hrozících při hrách, pohybových činnostech a dopravních situacích, při setkávání s cizími lidmi), k prevenci nemocí - artikulační, řečové, sluchové a rytmické hry, hry se slovy, slovní hádanky, vokální činnosti - motivovaná manipulace s předměty, zkoumání jejich vlastností - konkrétní operace s materiálem (třídění, přiřazování, uspořádání, odhad, porovnávání apod.) - hry nejrůznějšího zaměření podporující tvořivost, představivost a fantazii (kognitivní, imaginativní, výtvarné, konstruktivní, hudební) - činnosti zaměřené na poznávání jednoduchých obrazně znakových systémů (písmena, číslice, piktogramy, značky, symboly, obrazce) - činnosti zajišťující spokojenost a radost, činnosti vyvolávající veselí a pohodu - cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných) - kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách - běžné každodenní setkávání s pozitivními vzory vztahů a chování - spoluvytváření přiměřeného množství jasných a smysluplných pravidel soužití ve třídě - setkávání se s literárním, dramatickým, výtvarným a hudebním uměním mimo školu - aktivity zaměřené k získávání praktické orientace - smysluplné činnosti přispívající k péči o životní prostředí 7.3.4 IV. tématický celek Zelená pastelka vypráví - Co dokáže sluníčko  Když se narodíme  Velikonoce  Doprava Charakteristika: Naučíme děti vnímat a pozorovat probouzející se jarní přírodu, praktickými pokusy ve třídě i na zahradě budeme sledovat klíčení a růst rostlin. Upevníme poznávání nejbližšího okolí formou vycházek, povedeme děti k vytváření pozitivního vztahu k přírodě i lidem. Při hrách a námětových činnostech seznámíme děti s elementárními poznatky o dopravě, rozšíříme znalosti dětí o nové pojmy. Vzdělávací cíle: (dle individuálních možností a schopností dětí) - vytváření elementárního povědomí o okolním světě - rozšiřování poznatků o probouzející se přírodě a vznikajícím životě a poznávání tradic souvisejících s Velikonocemi - rozvíjení schopností tyto poznatky vnímat a tvořivě vyjadřovat verbálně i neverbálně (výtvarně, hudebně, pohybově) - posilování poznávacích citů, zvídavosti, zájmu a radosti z objevovaného a rozvoj řečových a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (rozšiřování slovní zásoby, vyjadřování) - seznamování se s místem, lidmi a prostředím, ve kterém dítě žije a vytváření pozitivního citového vztahu k němu Podtémata:

37

vytváření základního povědomí o odlišnosti různých národností a kultur osvojení si základních poznatků o dopravě, schopností dovedností důležitých pro bezpečný pohyb venku, na ulici a ve městě Výstupy: - zvládat jednoduchou sebeobsluhu a jednoduché pracovní úkony - vnímat svůj dech, tempo a vibrace hrudníku při řeči, snažit se vyjádřit hudbu pohybem - projevovat zájem o knížky, poslouchat četbu - nacházet společné znaky, podobu, rozdíl a charakteristické rysy předmětů - vnímat vzniklé situace, pokusit se řešit problémy - ve známých situacích ovládat svoje city s přizpůsobovat jim svoje chování - prožívat a dětským způsobem projevovat soucit, radost, náklonnost; snažit se zklidnit, tlumit vztek - vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, chovat se citlivě a ohleduplně k ostatním dětem - chovat se obezřetně k neznámým dětem a lidem - osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, smysluplné, zajímavé, využitelné pro další učení - porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé - všechno kolem se mění a vyvíjí, přizpůsobovat se okolnostem doma i ve škole Nabídka činností: - manipulační činnosti a jednoduché úkony s předměty, pomůckami, nástroji, náčiním, materiálem, činnosti seznamující děti s věcmi, které je obklopují a jejich praktickým používáním - hudební a hudebně pohybové hry a činnosti - jednoduché pracovní a sebeobslužné činnosti v oblasti osobní hygieny, stolování, oblékání, úklidy, úpravy prostředí - komentování zážitků a aktivit - hry a činnosti zaměřené k poznávání a rozlišování zvuků, užívání gest - přímé pozorování přírodních, kulturních i technických objektů i jevů v okolí dítěte - hry a praktické úkony procvičující orientaci v prostoru i v rovině - činnosti zasvěcující dítě do časových pojmů a vztahů souvisejících s denním řádem - cvičení v projevování citů (zvláště kladných), v sebekontrole a v sebeovládání (zvláště emocí záporných) - činnosti zaměřené k poznávání různých lidských vlastností - hry, přirozené i modelové situace, při nichž se dítě učí přijímat a respektovat druhého - hry a činnosti, které vedou děti k ohleduplnosti k druhému - přirozené pozorování blízkého prostředí a života v něm, okolní přírody, kulturních i technických objektů, vycházky do okolí, výlety - hry a aktivity na téma dopravy, cvičení bezpečného chování v dopravních situacích, kterých se dítě běžně účastní, praktický nácvik bezpečného chování v některých dalších situacích, které mohou nastat -

7.3.5 V. tématický celek: Modrá pastelka vypráví - Jdeme poznat svět Podtémata:

  

Je mi dobře u maminky - maminky slaví svátek Přichází léto Rok utekl jak voda - co už umíme

38

Charakteristika: Povídáme si o rodině, posilujeme sebevědomí dětí, vedeme děti k uvědomění si pocitu bezpečí u maminky. Zapojíme se do různých školních aktivit pořádaných s přicházejícím létem. Upevníme pozitivní přístup k přírodě při rozvoji pohybových schopností a dovedností, povedeme děti k vyjádření vlastních názorů a postojů verbálně, gesty, mimikou. Vzdělávací cíle: (dle individuálních možností a schopností dětí) - vytváření citových vztahů, jejich další rozvíjení, plné prožívání a vyjadřování prožitků - podporování pocitu bezpečí ve vztahu k mamince - rozvíjení interaktivních dovedností verbálních i neverbálních při setkávání se s dětmi i dospělými v celé škole - přizpůsobování se různým školním aktivitám a zvládání změn s tím souvisejících - pozorování a vnímání znaků přicházejícího léta - vytváření základů pozitivního přístupu k přírodě a rozvoj schopností a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností při péči o přírodu - rozvíjení a zdokonalování pohybových schopností a dovedností - rozvoj a užívání všech smyslů, fyzické a psychické zdatnosti a odolnosti - získávání relativní citové samostatnosti při pobytech venku (na vycházkách, ve škole v přírodě) Výstupy: - vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem - vnímat a fixovat očima - chápat prostorové pojmy - dole, nahoře, za, pod, nad - chápat elementární časové pojmy - dnes, ráno, večer - částečně se orientovat v prostoru, v čase - vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, všímat si nového, změněného, chybějícího - vyjadřovat vlastní názory a postoje gesty, mimikou, verbálně - zachytit své prožitky a vyjádřit je - slovně, výtvarně, hudebně-pohybovou improvizací - komunikovat s druhým dítětem, navazovat přátelství s dětmi - vnímat a respektovat odlišnosti mezi dětmi - orientovat se bezpečně ve známém prostředí (doma, v budově školy a v blízkém okolí) - vnímat, že svět je rozmanitý, pestrý - jak svět přírody, tak i svět lidí Nabídka činností: - lokomoční pohybové činnosti, nelokomoční pohybové činnosti (změny poloh a pohybů těla na místě) a jiné činnosti - činnosti zaměřené k poznávání lidského těla a jeho částí - smyslové hry, nejrůznější činnosti zaměřené na rozvoj a cvičení postřehu a vnímání, zrakové a sluchové paměti, koncentrace pozornosti apod. - příležitosti a hry pro rozvoj vůle, vytrvalosti a sebeovládání - vycházky do okolí (do přírody, návštěvy dětských kulturních akcí apod.) - dramatické činnosti, mimické vyjadřování nálad (úsměv, pláč) - běžné verbální i neverbální komunikační aktivity dítěte s druhým dítětem i s dospělým - kooperativní činnosti ve dvojicích, ve skupinkách - činnosti zaměřené na poznávání (vztahy mezi dětmi i dospělými, kamarádi) - hry a praktické činnosti uvádějící dítě do světa lidí, tematické hry seznamující dítě s různými druhy zaměstnání, řemesel a povolání, s různými pracovními činnostmi a pracovními předměty - aktivity zaměřené k získávání praktické orientace v obci - vycházky do ulic - praktické užívání hraček a dalších předmětů a pomůcek, se kterými se dítě běžně setkává

39

8. Speciálně pedagogická péče v Přípravném stupni ZŠ speciální V přípravném stupni jsou vzdělávány děti s těžším postižením mentálním, postižením více vadami a poruchou autistického spektra. Prioritou přípravného stupně je zabezpečení komplexní péče o tyto děti. Podle individuálních potřeb dětí je vzdělávací nabídka obohacena o péči speciálně pedagogickou.  Psychopedická péče  Somatopedická péče  Logopedická péče (ILP)  Surdopedická péče v rámci ILP  Tyflopedická péče  Péče o děti s poruchami autistického spektra (PAS)

8.1 Psychopedická péče U dítěte s mentální retardací máme na zřeteli tyto zvláštnosti, které se projevují různými stupni: zvýšená závislost na rodičích, infantilnost osobnosti, pohotovost k úzkosti, sugestibilita a rigidita chování, nedostatky ve vývoji vlastního „já“, nerovnováha ve výkonech, zvýšená potřeba uspokojení a bezpečí, porucha navazování vztahů a komunikace, malá přizpůsobivost sociálním a školním požadavkům, impulsivnost, hyperaktivita nebo hypoaktivita, citová vzrušivost, zpomalená chápavost, ulpívání na detailech, malá srovnávací schopnost, snížená mechanická a logická paměť, těkavá pozornost, porucha vizuomotoriky a celkové pohybové koordinace. Bezprostřední vnímání: Děti mají zpomalený a snížený rozsah zrakového vnímání – hůře se adaptují v novém prostředí, nejsou schopny pochopit perspektivu, nediferencují počitky a vjemy – tvary předmětů, barvy; proto organizujeme vnímaný materiál, výrazně ho odlišujeme od pozadí, nejsou schopné prohlédnout si materiál podrobně, vnímat všechny detaily, nedostatečné prostorové vnímání, snížená citlivost hmatových vjemů, špatná koordinace pohybu, opožděná sluchová diferenciace, nedokonalé vnímání času a prostoru. Tyto nedostatky úspěšně překonáváme speciálně pedagogickými metodami a přístupy, zejména prvky smyslové výchovy prolínajícími se celým výchovně vzdělávacím procesem. Myšlení a řeč: Myšlení MP dětí je příliš konkrétní, je nepřesné s chybami v analýze a syntéze. Myšlenky MP děti vyjadřují pomocí slov, řečí, která je často deformována. Děti hlásky slyší, ale nerozlišují nebo rozlišují nedostatečně. Mají nedostatky v artikulaci. Z podstaty mentálního postižení plyne defekt obsahu sdělení, mají malou slovní zásobu, vyjadřují se v jednoduchých větách, vynechávají části vět, apod. Zaměřujeme se proto na rozvoj slovní zásoby, rozvoj komunikačních schopností, artikulační cvičení, několikrát v průběhu dne. Pracujeme v těsné spolupráci s logopedkou. Paměť: Děti si vše nové pamatují pomalu, až po mnohačetném opakování, naučené rychle zapomínají, vybavují si nepřesně, vědomosti neumí uplatnit v praxi. Proto věnujeme velkou pozornost při opakování v různých obměnách a časté relaxaci. Děti mají spíše mechanickou paměť. Pozornost: je nestálá, děti jsou snadno unavitelné, hůře rozdělují pozornost na více činností. Vždy po krátkodobém soustředění na činnost musí následovat relaxace, přizpůsobujeme tomu

40

integrované bloky a časovou křivku dne. Nezapomínáme všechny činnosti dostatečně motivovat. Volní vlastnosti: Podpora a vytváření volních vlastností má u MP složitější a dlouhodobější charakter. Děti mají nedostatek iniciativy, mají omezenou schopnost řídit své jednání „neznají“, „nemůžou“ a „nechtějí“. Slabost vůle se neprojevuje vždy a ve všem. Děti vědí, jak mají jednat, ale nepociťují potřebu tak jednat. Při práci s dětmi věci a jevy předkládáme prostřednictvím co možná největšího počtu analyzátorů, aby vnímaly spoje mezi vnímanými jevy a později představami. Vždy máme na vědomí věk a stupeň postižení, vycházíme z her a soutěživosti dětí, činnosti často obměňujeme, hodně využíváme motivaci, střídáme frontální, skupinové a individuální vyučování. Nezapomínáme na písničky, tělovýchovné chvilky a relaxační techniky nenáročné na čas, které aktivují záměrnou pozornost dětí. Dovednosti a návyky neustále procvičujeme a opakujeme v různých obměnách, v různých podmínkách a situacích.

8.2 Somatopedická péče Děti s poruchami motoriky jsou v rámci komplexní péče zařazeni do rehabilitační tělesné výchovy. Motorické stimulace probíhají individuálně dle specifikace v IVP. Cvičení probíhají individuálně. Do rehabilitační tělesné výchovy jsou děti zařazovány:  na doporučení odborného lékaře  na doporučení školského poradenského zařízení – speciálně pedagogického centra se závažnějším postižením pohybového aparátu (všechny formy DMO, vrozené vývojové vady, psychomotorická retardace s poruchou koordinace pohybu) Pohybové aktivity jsou zaměřeny na :  všestranný rozvoj osobnosti žáka rozvoj celkové lokomoce, rozvoj přirozených pohybových dovedností rozvoj sebeobslužných úkonů (sebesycení, vysvlékání a oblékání) rozvoj psychomotorických funkcí (pozornost, paměť, řeč)  pohybovou reedukaci použitím speciálních metodik a technik (prvky reflexní lokomoce dle Vojty, Bobath koncept, senzomotorická stimulace - se děti učí rozvíjet lokomoci hlavy, trupu a končetin) použitím cvičebního náčiní a nářadí k nácviku poloh a pohybů (velké gymnastické míče, kruhová úseč, overball, vyvažovala) se učí zmírňovat svalovou dysbalanci, upravovat koordinaci a rozvíjet prostorovou orientaci  polohování - pomocí válců, klínů, polohovadel uvedeme části těla do požadovaných reedukačních poloh  technickou reedukaci – kdy se děti učí ovládat určité vhodné kompenzační pomůcky (chodítka, berle, dlahy, vhodný vozík, speciální židle, které mají fixační vestičky či popruhy, opěrku pro hlavu a nohy, abdukční klín)  canisterapii - uskutečňuje se formou individuálního polohování, které působí relaxačně na svalové uvolnění nebo formou kolektivní pohybových aktivit v součinnosti se psy, kteří motivují a stimulují děti k aktivnímu pohybu, rozvíjí volní a motorické dovednosti, řečový projev  hiporelaxaci - přispívá k aktivaci všech svalových skupin na obou polovinách těla, k uvolnění svalového napětí, zlepšení svalové koordinace.  spolupráci se zákonnými zástupci - formou konzultací, doporučením k domácímu cvičení, použitím kompenzačních pomůcek

41

8.3 Logopedická péče (ILP) Děti s poruchami komunikačních schopností jsou v rámci komplexní péče zařazeni do individuální logopedické péče (ILP), která je u každého dítěte realizována dle specifikace v IVP. Do ILP jsou děti zařazovány:  na základě potvrzené lékařské diagnózy, žádosti zákonných zástupců a doporučení SPC  se závažným postižením komunikačních schopností - symptomatickými poruchami řeči (poruchy řeči, které jsou průvodním symptomem jiného, dominantního senzorického, motorického, mentálního postižení, poruchy, onemocnění) Cíl logopedické péče: - stimulace motoriky mluvidel - prolomení komunikační bariéry u dětí - změna, zmírnění či eliminování příčiny narušeného vývoje řeči u dětí - péče o správný vývoj komunikace - verbální i neverbální - zavádění systémů alternativní a augmentativní komunikace - terapie narušeného vývoje řeči - zaměřit terapii na dítě, rodinu a celé jeho nejbližší okolí - pomáhat dětem poznávat své schopnosti a možnosti a učit se je využívat - podněcovat děti k myšlení na podkladě názoru (vizualizace) - vedení dětí k všestranné a účinné komunikaci - učit děti používat kompenzační strategie - včetně alternativní a augmentativní komunikace Organizace a časová dotace logopedické péče: Do individuální logopedické péče jsou děti zařazeny na základě doporučení speciálního pedagoga - logopeda. Individuální logopedická péče probíhá v pracovně speciálního pedagoga - logopeda. Týdenní časová dotace pro jednotlivé děti je upravena podle individuálních potřeb a zdravotního stavu dítěte a s ohledem na organizační možnosti školy, většinou činí maximálně 30 minut. Struktura logopedické péče: Logopedická péče prolíná celým výchovně - vzdělávacím procesem. - stimulace a postupné prodlužování záměrné pozornosti - vytváření a udržení očního kontaktu - motivace dítěte - posilování a procvičování orofaciální motoriky - dechová a fonační cvičení - rozvoj hrubé i jemné motoriky a motoriky mluvidel - rozvíjení sluchové a zrakové percepce - rozvíjení fonematického sluchu - rozvíjení receptivní i expresivní složky řeči vazbou na konkréta - rozvíjení pasivní i aktivní obsahové stránky mluvního projevu (AAK) vazbou na konkréta - procvičování rytmizace a adekvátnosti vazbou na konkréta a jednoduché situační obrázky - artikulační cvičení k vyvození a nácviku jednotlivých hlásek - procvičování, fixace hlásek ve slabice, slově a větě dle obtížnosti - hodnocení, odměna dítěte Všechny děti pracují na základě vypracovaného individuálního vzdělávacího plánu, jehož součástí jsou: - celkové zhodnocení dítěte za předcházející období - cíle logopedické péče - péče o správný vývoj řeči, terapie narušeného vývoje řeči, podpora duševního rozvoje dítěte, podpora rozvoje celé osobnosti dítěte, rozvíjení 42

komunikativních dovedností z pohledu jednotlivých rovin - z pohledu roviny pragmatické (prosociální), z pohledu roviny gramatické (morfologicko – syntaktické), z pohledu roviny lexikální (lexikálně – sémantické), z pohledu roviny zvukové (foneticko fonologické) - časové a obsahové rozvržení individuální logopedické péče - kompenzační a učební pomůcky - metody a formy práce - spolupráce se zákonnými zástupci Na vypracování individuálního vzdělávacího plánu se podílí logoped spolu s třídním učitelem. Obsah individuálního plánu je vždy konzultován s rodiči. Logopedická terapie v tak širokém smyslu je realizována specifickými metodami ve specifických podmínkách naší školy a ve specifických situacích záměrného učení.

8.4 Surdopedická péče v rámci ILP Děti těžce sluchově postižené s poruchami komunikačních schopností jsou v rámci komplexní péče zařazeni do ILP ,která je u každého dítěte realizována dle specifikace v IVP. Do ILP jsou zařazovány děti:  na základě lékařské diagnózy, žádosti zákonných zástupců a doporučení SPC  se závažným postižením komunikačních schopností - symptomatickými poruchami řeči (poruchy řeči, které jsou průvodním symptomem jiného, dominantního senzorického, motorického, mentálního postižení, poruchy, onemocnění) Cílem vyučování neslyšících dětí je normální jazykový vývoj v atmosféře porozumění a úspěchu v rámci možností a schopností jednotlivých dětí s ohledem na základní diagnózu a individuální specifické potřeby a zvláštnosti jednotlivých dětí. Vlastní rehabilitační péče v rámci ILP se odvíjí od:  charakteristiky vývoje těžce sluchově postižených dětí  stupně sluchového postižení  věku a dosaženého stadia vývoje řeči, kdy sluchové postižení vzniklo  exogenních sociálních faktorů stimulačního rodinného prostředí z hlediska úspěšné nebo neúspěšné obousměrné komunikace  z časné diagnostiky a časného startu speciální rehabilitační péče, ovlivněné rodinnou výchovou, později od kvality rehabilitační péče a spolupráce s rodinou V ILP uplatňujeme a využíváme těchto kompenzačních mechanismů  zrakový analyzátor  hmatový analyzátor, kinestetické vnímání  čich  chuť Klíčové komponenty speciálního programu  lidské právo neslyšícího dítěte na optimální a neomezený rozvoj s využíváním všech dosud známých metod a prostředků  co nejrozsáhlejší rehabilitace pomocí vzdělávání  úsilí o rehabilitaci spolu s integrací  stimulace rozvoje vizuálně - motorických komunikačních prostředků od nejranějšího věku dítěte (stimulace odezírání, stimulace rozvoje znakového jazyka, stimulace rozvoje prstové abecedy)  stimulace tvoření řeči orálně a vizuálně motoricky s neomezenou počáteční převahou vizuálně motorických prostředků  stimulace rozvoje orální řeči těžce sluchově postižených dětí

43

8.5 Tyflopedická péče Hlavním úkolem speciálně pedagogického působení je rozvíjet kompenzační smysly, resp. provádět reedukace tam, kde je alespoň částečné zrakové vnímání zachováno. Dalším úkolem je příprava dítěte na školní docházku, což přestavuje u zrakově postiženého dítěte osvojení specifických dovedností zaměřené na rozvoj 1. zrakových funkcí (stimulace zraku) 2. sluchového vnímání 3. hmatového vnímání a nácvik haptizace 4. posilování čichu a chuti 5. POSP (prostorové orientace a samostatného pohybu) 6. sebeobsluhy a praktické výchovy Všechny uvedené dovednosti je zapotřebí rozvíjet v souladu s rodinnou výchovou a soustředit se na celkový psychomotorický vývoj. Zraková stimulace představuje soubor technik, metod a postupů, kterým se snažíme využívat i sebemenší zbytek zraku. Činnosti spojené se stimulací provádíme formou hry. Vždy je třeba zachovat posloupnost a dodržovat určité zásady: Začínáme - vyvolání reakcí na zvolený předmět, na světlo bez doprovodného podnětu (různé vzdálenost od oka, polohazleva, zprava….), uvědomění si umístění zdroje světla (light box, baterka, lampička…), samostatná lokalizace dítětem, pohyb za jeho zdrojem a schopností zrakového sledování světla. Předměty (dle diagnózy a doporučení oftalmologa) předkládáme ve vzdálenosti asi 15 cm. Předměty s využitím kontrastu (bílo-černý, reflexní barvy), světlém pozadí a tmavý předmět či naopak. Využívat co nejjednodušších tvarů. Veškerou stimulaci prokládat neustále slovním doprovodem. Využíváme rozvoj výtvarných aktivit – modelování, což podporuje i rozvoj jemné motoriky, a nalepování, práce s přírodninami a jinými materiály, mačkání a slepování. Má-li dítě zachován zbytek zraku, vedeme jej k malování a rozvoji grafomotoriky (pracovat psacím náčiním se silnější stopou), zpočátku na velké ploše. Začínáme volnou kresbu a ptáme se, co dítě maluje. Později požadujeme, aby dítě napodobovalo jednoduché tvary a čáry atd. Ke stříhání můžeme využít terapeutických nůžek. (podle stupně zrakové vady stříhá i samo dle zvýrazněné linie) U dětí s těžkým zrak. postižením a nevidomých je třeba zaměřit se na rozvoj sluchového vnímání-zejména lidské řeči, lokalizace zvuku, hlasu a jeho rozlišení, určování vzdálenosti apod. Velmi nutné je pracovat i na rozvoji hmatu a to nejen rukama, ale i chodidly, které nás informují o druhu povrchu a terénu. Pro tříbení hmatu je vhodné třídění podle velikosti, tvaru, materiálu…(hmatové desky, druhy materiálů…) rozlišování předmětů osobní hygieny, předmětů používaných v každodenních činnostech, sebeobsluze (používání lžíce - příboru, oblékání, zavazování tkaniček, oblékání - dopomoc, postupně osamostatnění - knoflíky, zipy…) v manipulačních činnostech (např. otevírání a zavírání dveří). Neoddělitelnou součástí je i rozvoj čichu a chuti (vůně, oblíbená jídla, ušpiněné ruce a umyté mýdlem apod). U chuti je důležité zaměřit se na rozlišení (sladký - slaný, hořký…) U pokrmů je dále nutný neustálý slovní doprovod (co jíme – oběd, večeře…, je to teplé, studené, rohlík, uzenina, ovoce…, čaj, džus…)

8.6 Péče o děti s poruchami autistického spektra (PAS) S dětmi s poruchami autistického spektra se pracuje v rámci zajištění komplexní péče podle metodiky pro děti s PAS.

44

Ve SPC, které působí v rámci objektu našeho zařízení, pracuje speciální pedagog pro děti s PAS. Pravidelně spolupracuje s třídními učiteli těchto dětí a metodickým vedením přispívá ke kvalitě výchovně vzdělávací práce. Základní principy pro práci s dětmi s PAS Je-li dítě diagnostikováno: 1. Základem je dobrá znalost problematiky PAS a metodiky práce. Dále soustavná spolupráce všech pedagogů, pracujících s dítětem a vytvoření strategií jednotného přístupu k němu. Vše koordinuje třídní učitel, spolupracuje se speciálním pedagogem pro PAS. 2. Vycházet ze zkušeností rodiny, z úrovně porozumění, na které dítě aktuálně je. Spolupracovat s rodinou (úzce, pravidelně, včetně poznávání prostředí, tj. zákonný zástupce ve třídě, učitel doma) 3. Vytvoření struktury v rámci třídy (vycházet z aktuální úrovně porozumění dítěte) a) Seznámení s místem pro činnosti (vytvořit zvizualizovaná procesuální schémata) b) Po zvládnutí bodu a) zavést denní režim (vycházet od nejnižší úrovně, tj. předmětové) a učit dítě ho používat c) Používání tranzitní karty pro změnu aktivit 4. Vytvoření struktury v rámci školy (chodby, WC, jídelna, místo k odkládání oděvů) začlenit do denního režimu (po dohodě se zákonnými zástupci i v domácím prostředí) 5. Generalizace - přenášení naučených vzorců chování, jednání a komunikace do prostředí mimo školu (divadlo, MHD, knihovna, návštěva kulturních a sportovních aktivit, ...) 6. Zavedení kódovaných úkolů a) Známé činnosti, které nebyly strukturované b) Nácvik nových činností (dodržovat metodiku) c) Známé kódované úkoly zavádět do aktivit samostatné práce (tj. bez přímé účasti pedagoga) - učit volbu, nacvičovat samostatné trávení volného času d) při volbě kódovaných úkolů se zaměřovat na ty, které budou mít praktické využití (např. v sebeobsluze) 7. Vedení výchovně vzdělávacího procesu na základě IVP zaměřeného na rozvoj socializace, komunikaci, samostatnost 8. Dodržování všech zásad strukturovaného učení i mimo třídu (terapie, ŠD, kroužky, domácí prostředí) 9. Nácvik smysluplné aktivní komunikace (volit takový systém AAK,kterému dítě rozumí) a socializace (nacvičovat v modelových situacích, později převést do reálného prostředí) v rámci třídy a rodiny 10. Reflexe - zjišťování porozumění mluvené řeči - podle obrázků, modelových situací 11. Výstup – dítě dovede reagovat na pokyny, aktivně používat denní režim, tranzitní kartu, komunikační deník a procesuální schéma 12. Při práci s dítětem všichni zúčastnění používají jasné, stručné a jednoznačné pokyny. Koordinuje třídní učitel. Děti, které nejsou diagnostikovány: 1. Všímat si odlišností od vývojového věku - především v oblasti komunikace a socializace 2. Konzultovat vše se zákonnými zástupci a doporučit vyhledat odbornou pomoc Po dohodě se zákonnými zástupci zavést prvky strukturovaného učení (zlepšit porozumění, učit dítě předvídat, oprostit ho od strachů, vést ke snížení závislosti na jiných)

45

9. Autoevaluace v Přípravném stupni ZŠ speciální a hodnocení dětí Autoevaluace v přípravném stupni slouží k systematickému posuzování stanovených cílů podle daných kritérií v jednotlivých oblastech výchovy a vzdělávání, řízení školy a koncepci školy, reprezentaci školy. Výsledky autoevaluace slouží jako zpětná vazba pro další zkvalitňování práce školy. Předpokladem kvalitního a objektivního hodnocení je:  uvědomění si daných nedostatků  pojmenování konkrétních nedostatků  zdravá komunikace v rámci pedagogického sboru, učitel – zákonný zástupce, učitel dítě  realizace účinných postupů k nápravě (způsoby nápravy) Hodnocení dětí je motivační, povzbuzuje dítě k další činnosti, nehodnotí se výkon. Učitelka u každého dítěte průběžně sleduje individuální rozvoj a učební pokroky. Snažíme se vést děti k přípravě na školu. Spolupracujeme se základní školou. Děti se připravují na školní docházku, dodržování režimu, prodlužování pozornosti, cvičení vizuomotoriky, grafomotoriky… Způsoby hodnocení: - individuální slovní hodnocení – průběžně - pracovní poznámky učitelky o dítěti podle oblastí - čtvrtletní, pololetní, závěrečné slovní hodnocení - hodnocení ve dělníčku s razítkem – smajlík, sluníčko

9.1 Cíle Oblast výchovy a vzdělávání  vzdělávací program nemá určený RVP - je zpracován v souladu s RVP PV  naplňováním filozofie školy přispívat k vytvoření příjemné atmosféry, zdravého a podnětného prostředí pro děti, učitele, rodiče  vhodnými metodami a formami práce přispívat k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí dětí a tím k naplňování priorit přípravného stupně  naplňovat specifické cíle integrovaných bloků  při vzdělávání respektovat individuální potřeby dětí, je uplatňovat individuální přístup  výsledky pozorování používat jako podklad pro zpracování IVP na další období  průběžné hodnotit výchovně vzdělávací práci s rodiči  zabezpečit komplexní péči dítěte Oblast řízení školy a koncepce školy  stanovenou koncepcí a profesionálním řízením školy přispívat k vytváření příjemných podmínek školy (klima) a spokojenosti pedagogů, rodičů a dětí  při dalším vzdělávání pedagogických pracovníků klást důraz na kvalitu a efektivnost vzdělávání  efektivně hospodařit s finančními prostředky vzhledem k zabezpečení kompenzačních a učebních pomůcek  evaluovat výukovou činnost v oblasti plánování a přípravy tématických bloků, realizaci a řízení výukové jednotky, naplňování cíle výukové jednotky  týmovou prací učitelů vést k naplňování priority komplexnosti naší školy  otevřenou komunikací mezi pedagogy a zákonnými zástupci, vzájemným respektováním, možností zákonných zástupců podílet se na životě školy přispívat k naplnění společné filosofie

46

Reprezentace a prezentace školy  sledovat, diskutovat, řešit reakce okolí na život školy  účastnit se akcí v oblasti kulturní, sportovní (tradiční i nově vzniklé)  pokračovat v propojení školy a veřejnosti  publikovat v regionálním tisku, zakládat úspěchy, reakce ze života školy 

9.2 Nástroje (formy) autoevaluace školy, časové rozvržení Oblast výchovy a vzdělávání  pravidelné řízené rozhovory pracovníků s vedením školy kdo? vedení školy – zástupce - vedoucí pedagogové – pedagogové  skupinové diskuse – tzv. pracovní dílny pedagogických pracovníků (průběžně) kdo? pedagogičtí pracovníci školy  hospitační činnost (metody a formy práce učitele, naplňování KK, uplatňování individuálního přístupu, profesního přístupu učitele, IVP a dokumentace žáka) pozorování, písemný záznam, ústní pohovory s učitelem (průběžně) kdo? zástupkyně školy, vedoucí pracovník školy, vzájemné hospitace (průběžně) pozorování, rozhovory pedagogů kdo? pedagogové školy  dotazníky pro zákonné zástupce kdo? zákonní zástupci žáka  analýza realizovaných projektových dnů (průběžně po realizaci daného projektu), rozhovory, písemný záznam kdo? všichni zainteresovaní pedagogičtí pracovníci  hospitační činnost - hodnocení žáků ve výuce podle stanovených kritérií (průběžně) pozorování, rozhovory se žáky, učitelem, analýza žákovských prací písemných, výtvarných, četnost hodnocení ve sdělníčku, písemný záznam kdo? zástupkyně školy, vedoucí pracovník školy  zařazení dětí po ukončení docházky do Přípravného stupně ZŠ speciální kdo? SPC, ředitelství školy Oblast řízení školy a koncepce školy  autoevaluace učitelů dotazníkovou formou kdo? vedoucí pracovník školy (příprava dotazníku, vyhodnocení, seznámení se závěry pedagogický sbor), vedení školy  pracovní semináře, skupiny: pedagogičtí pracovníci předávají poznatky z absolvovaných seminářů svým kolegům (průběžně) kdo? pedagogičtí pracovníci  kontrola efektivnosti využívání zakoupených kompenzačních a učebních pomůcek ve výchovně vzdělávacím procesu… (průběžně), hospitace, pohovory s učiteli kdo? vedení školy  aktivní spolupráce Školské rady s rodičovskou a širší veřejností (průběžně) aktivní pomoc zákonných zástupců a širší veřejnosti při přípravě, realizaci, sponzorském zajištění akcí školy kdo? předseda Školské rady, vedení školy, zákonní zástupci, pedagogičtí pracovníci  jednání se zákonnými zástupci – vnější evaluace (průběžně) ústní, písemné záznamy kdo? vedení školy

47



Výroční zpráva školy (podklady - červen) kdo? tým pedagogických pracovníků, vedení školy

Reprezentace a prezentace školy  Pozorování, diskuse kdo? vedení školy, všichni pedagogové  Ústní blahopřání, věcné upomínkové předměty, zveřejnění úspěchů v prostorách školy i v rámci propagace školy na veřejnosti (průběžně) kdo? vedení školy, pedagogové  Vystoupení žáků na veřejnosti (průběžně) kdo? zástupkyně školy  Články v tisku kdo? pedagogičtí pracovníci, zákonní zástupci, široká veřejnost

9.3 Kriteria     

naplnění filosofie školy spokojenost dětí, zákonných zástupců, učitelů ohlasy veřejnosti na život školy hodnocení ČŠI vyjádření školské rady

48

10. Slovníček pojmů autoevaluace školy - systematické posuzování a vyhodnocování procesu vzdělávání a jeho výsledků realizované účastníky vzdělávacího procesu; výsledky slouží jako zpětná vazby pro zkvalitnění činností školy integrované bloky - způsob uspořádání vzdělávacího obsahu ve ŠVP; integrované bloky propojují vzdělávací obsah z více různých vzdělávacích oblastí; vztahují se určitému tématu, k praktickým životním situacím nebo k praktickým činnostem, k určitému produktu apod. a mají podobu tématického celku, projektu či programu klíčové kompetence v předškolním vzdělávání - soubor požadavků na vzdělávání, zahrnující podstatné vědomosti, dovednosti, schopnosti postoje a hodnoty dosažitelné v etapě předškolního vzdělávání; patří k nim kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a interpersonální, kompetence činnostní a občanské předškolní vzdělávání - vzdělávací proces realizovaný před nástupem dítěte do školy a řízený pedagogem, během něhož si dítě osvojí elementární poznatky, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty stanovené pro etapu předškolního vzdělávání, v rozsahu, který odpovídá jeho individuálním možnostem rámcové cíle - cíle obecné, které vytyčují základní směr a pojetí předškolního vzdělávání; směřují k rozvoji osobnosti dítěte a osvojení klíčových kompetencí, včetně vzdělávacího obsahu Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV) - závazný dokument státní úrovně platný pro veškeré předškolní vzdělávání; vymezuje zejména cíle předškolního vzdělávání, klíčové kompetence, vzdělávací obsah a podmínky vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů (ŠVP); v souladu s ním je vypracován a realizován školní vzdělávací program Školní vzdělávací program Přípravného stupně ZŠ speciální - dokument, podle něhož se uskutečňuje vzdělávání v přípravném stupni ZŠ speciální; je vytvořen v souladu s RVP PV a uzpůsoben pro konkrétní podmínky přípravného stupně konkrétní školy vzdělávací nabídka - pojem označující v RVP PV „ učivo“ a vyjadřující zároveň formu, jakou je učivo dítěti předkládáno; vzdělávací nabídka je závazná pro pedagoga; je formulována v podobě činností popř. příležitostí, které by měly být dětem v průběhu jejich vzdělávání nabízeny, a to v pestré a mnohostranné skladbě a v dostatečné šíři

49