ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro předškolní vzdělávání OBJEVUJEME SVĚT PRO ŽIVOT

Základní škola a Mateřská škola Krásný Dvůr 439 72 Mateřská škola Krásný Dvůr č. 182,e-mail: [email protected], telefon 415210006

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro předškolní vzdělávání

„OBJEVUJEME SVĚT PRO ŽIVOT“

BAREVNÁ JSME ŠKOLIČKA SVÍTÍ NÁM V NÍ SLUNÍČKA JSOU TO DĚTI, JEJICH OČI, KOLEM NICH SE VŠECHNO TOČÍ.

Ředitelka ZŠ a MŠ Krásný Dvůr: Mgr. Ivana Bejčková Zpracovala: Ludmila Havlová, ved. uč. MŠ Krásný Dvůr Doba platnosti: Od 01.09.2009, č.j. 24 / 09

Obsah: Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání    

Identifikační údaje …………………………………………………………………………....3 Charakteristika školy ……………………………………………………………………….. 4 Vize naší školy ……………………………………………………………………………… ..5 Podmínky vzdělávání ……………………………………………….. ……………………….6 Materiální a hygienické podmínky Psychosociální podmínky Životospráva dětí Organizace dne Řízení mateřské školy Personální a pedagogické podmínky Spoluúčast rodičů  Organizace vzdělávání ………………………………………………………………… ……9 Provoz školy Zápis do mateřské školy Přijímání dětí Ukončení docházky Počet dětí ve třídě Přerušení provozu  Charakteristika vzdělávacího programu „Objevujeme svět pro život „ ..………………11 Klíčové kompetence a očekávané výstupy Plánování výchovně vzdělávací práce Způsoby uskutečňování vzdělávání Organizační formy vzdělávání Popis a formy vzdělávání Používané metody pro získání poznatků a dovedností Rozšiřující nabídka mateřské školy  Záměry ( cíle) vzdělávacího programu …………………………………………………...16  Vzdělávací obsah Školního vzdělávacího programu …………………………………….17 Kluci, holky, jdeme do školky Podzim je tady Zdravá školka Vánoční čas – Advent Zima, zimička – hází bílá peříčka Povídám, povídám, pohádku Putování za jarem Místo, kde žiji Mám tě ráda, mám tě rád Hurá na prázdniny  Evaluační systém mateřské školy…………………………………………………………..37 Přílohy : Environmentální vzdělávání …………………………………………………………………39 Projekt: „Chrání nás a pomáhají nám“………………………………………………………40 Projekt : „Příprava předškoláka“ ……………………………………………………………41 Projekt: „Adaptační projekt“……………...…………………………………………………43 Projekt: „Vzájemná komunikace“ …………………………………………………………..44 Projekt: „Ekologický projekt“ ………………………………………………………………45 Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí ………………………………….. …46 Organizace dne v MŠ ………………………………………………………………………. 52 Bezpečnostní opatření při práci s dětmi v MŠ …………………………………………....… 53 Harmonogram aktivit MŠ ………………………………………………………………........55 Vnitřní řád školy ……………………………………………………………….…………….56 10.Konkretizované očekávané výstupy ( účinnost opatření MŠMT od 1.9.2012....................... 64

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ 1.

Identifikační údaje :

Předkladatel : Základní škola a Mateřská škola Krásný Dvůr,okres Louny MATEŘSKÁ ŠKOLA Ředitelka školy : Mgr. Ivana Bejčková Vedoucí učit.MŠ : Ludmila Havlová Identifikační číslo : 613 57 324 IZO: 600082911 Internetové stránky ZŠ a MŠ : www.sweb.cz/zskrasnydvur Kontakt: Telefon: 415 210 006 e-mail: [email protected], [email protected] Zřizovatel: Obec Krásný Dvůr, 439 72 Kr.Dvůr Telefon: 415 210 020 e-mail: [email protected]

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „Objevujeme svět pro život „ č.j. 24 /09 nabyl účinnosti dne 1.9.2009

2. Charakteristika školy Obec Krásný Dvůr se nachází v západní části lounského okresu. Nejstarší dochované zmínky o Krásném Dvoře pocházejí ze 14. století. Obci dominuje stavba zámku, který je zpřístupněn veřejnosti a 100 hektarový přírodně krajinářský park. Ten je oživen řadou romantických staveb. V parku nalezneme bohatou flóru a faunu. Mateřská škola v Krásném Dvoře je spjata s dlouholetou tradicí. Před rokem 1945 byl v budově pod zámkem čp.1 zřízen útulek pro děti zaměstnanců zámku, kde děti byly vychovávány jeptiškami. V sousední vesnici Brody byl po roce 1945 vybudován pro děti útulek, v Krásném Dvoře byla otevřena školka. V roce 1954 prošla budova čp.1 pod zámkem velkou rekonstrukcí a 1.9. 1954 byla znovu otevřena. Podle počtu dětí zde byla jedna až dvě třídy až do roku 1977. 28.8.1977 byla slavnostně otevřena nová ZŠ Krásný Dvůr. Protože nebyly finanční prostředky na rekonstrukci stávající MŠ, byla po menších úpravách školka přestěhována do nové ZŠ místo domu dětí, kde v budově „E“ v prvním patře sídlí dodnes.V mateřské škole byla stanovena kapacita 50 dětí. K mateřské škole patří ještě šatna v ZŠ, oplocená zahrada, která je osázena keři a stromy. Pro hry dětí byl postaven na zahradě dřevěný altán.Jsou zde zabudované stoly a lavice pro venkovní výchovu, průlezky, houpačky a kryté posezení s lavičkami. Po dohodě se ZŠ děti MŠ mohou využívat i tělocvičnu 1x týdně a dopravní hřiště. Stravování dětí je zajištěno ve školní jídelně, která se nachází v přízemí pod MŠ.. Do naší mateřské školy docházejí děti i ze spádových obcí Brody, Nepomyšl, Kaštice, Chrášťany, Vysoké Třebušice, Dvérce, Buškovice,Kněžice, Neprobylice a Zlovědice. Dopravní obslužnost je zajištěna školním autobusem Autobusové dopravy Podbořany. MŠ byla od roku 1995 samostatným právním subjektem v té době se dvěmi třídami.V roce 2007 byla provedena rekonstrukce sociálního zařízení pro děti i dospělé, nové osvětlení třídy, herny, lehárny a kanceláře podle nových platných hygienických norem, které odpovídají požadavkům EU. Protože došlo ke zvýšení počtu dětí jsou zřízeny v současné době v MŠ 2 třídy a herna, lehárna, kancelář, kuchyňka pro dospělé, WC a umývárna a skladové zázemí. Prostředí tříd a herny je rozděleno na „koutky“ podle oblastí. Nábytek a pomůcky jsou přizpůsobeny fyzickým rozměrům dětí. Děti mají k většině pomůcek a materiálu přístup, mohou si vybrat, co se jim líbí a pracovat pokud možno tak dlouho, dokud materiál vzbuzuje jejich zájem. Největší prioritou pro nás je právě přilehlý zámek a zámecký park se svými nádhernými stavbami a přírodní krásou, kterého co nejvíce využíváme k pobytu venku, k vedení ke zdravému životnímu stylu a kam také přenášíme dle možností naší nabídku činností dětí obsažených v našem Školním vzdělávacím programu „Objevujeme svět pro život“. Zřizovatelem mateřské školy je Obec Krásný Dvůr. Od 1.7.2008 došlo ke sloučení MŠ a ZŠ v jeden právní subjekt.V současné době jsme dvoutřídní mateřská škola, v níž jsou přijímány děti ve věku od 3 let do 7 let dle stanovených kritérii pro přijímání dětí do MŠ. Provozní doba mateřské školy je od 6,00 hodin do 15,30 hodin, přičemž se snažíme být vstřícní rodičovské veřejnosti a jejich pracovní době. Jsme malá venkovská školka a chceme dětem nabídnout plnohodnotné předškolní vzdělávání.

3. Vize naší školy Naše škola se stane místem  kam děti budou chodit rády, s důvěrou a beze strachu  kde budou mít možnost prožívat radostné a spokojené dětství  místem, které bude probouzet, maximálně rozvíjet a uplatňovat tvořivou osobnost dítěte  místem, kde budou děti vedeny ke vzájemné úctě, důvěře a uznání, snášenlivosti, otevřenosti v komunikaci, k empatii a vzájemné spolupráci  místem, kde bude dbáno na jejich správnou životosprávu, výživu, režim dne i pohybovou aktivitu  místem, kde vzdělávací nabídka bude přiměřená osobnosti a věku dítěte, bude vést k získání potřebných kompetencí a její způsob i obsah bude brát na zřetel očekávání dětí i jejich rodičů   místem, které se nezaměřuje pouze na vzdělávání dětí, ale i pedagogů a všech svých zaměstnanců pro neustálé zvyšování kvality pedagog. i nepedagogické práce   místem dobře vybaveným, estetickým a příjemným, kde se všichni zúčastnění budou cítit dobře a svobodně ( v mezích daných pravidel, které si vytvoří a budou je chápat a respektovat )  místem, kde vzdělávání probíhá ekonomicky efektivním způsobem  místem, které využívá všech možností zapojení rodičů do života školy  místem, které spolupracuje s organizacemi a firmami, které přispívají ke zlepšení úrovně školy

Chceme se stát takovou školou, která vyvolává u všech dětí, zaměstnanců a rodičů sounáležitost a hrdost na příslušnost k ní !

4. Podmínky vzdělávání Materiální a hygienické podmínky ( věcné ) : Mateřská škola se nachází v komplexu Základní školy a Mateřské školy Krásný Dvůr. Mateřská škola má prostornou jednu třídu a hernu, které jsou vybaveny novými stolky a židličkami dvou výškových velikostí, koutky: kadeřnictví, pošta, divadlo, kuchyňka, výtvarný a pracovní koutek, obchod a knihovna. I když je jejich současné vybavení na dobré úrovni je nutno doplňovat průběžně nové pomůcky, zejména do výtvarného a pracovního koutku novými materiály. Vybavení hračkami a pomůckami odpovídá počtu dětí, jejich podstatná část je umístěna tak, aby si je mohly děti samy brát. Děti se budou podílet svými výtvory na výzdobě školy v interiéru školy, aby je mohli shlédnout rodiče V mateřské škole je dále lehárna a skladové zázemí, kancelář, sociální zařízení pro děti a dospělé, které bylo rekonstruováno dle platných hygienických požadavků EU. Rozloha mateřské školy je 578m2.Prostory a osvětlení vyhovuje hygienickým normám. Ve vstupních prostorách školy je umístěna šatna pro děti MŠ. Mateřská škola má také přilehlou školní zahradu pro děti MŠ, osázenou keři a stromy. Velký, dřevěný altán slouží pro hry dětí, což je praktické při drobném dešti či prudkém slunci. Zahrada je vybavena různými dětskými průlezkami, skluzavkou, při čemž vše splňuje normy pro bezpečnost a zdraví dětí. Revizí, která je prováděna pravidelně každoročně, nebyly shledány na vybavení zahrady nedostatky. U zahrady je umístěna kovová garáž, která slouží jako sklad hraček pro pobyt venku. Chtěli bychom získat sponzory na dovybavení pérovými houpačkami. Pro děti s odkladem školní docházky budou vytvořeny individuální plány práce se zaměřením na dosažení kompetencí na základě možností a schopností jednotlivých dětí, s dětmi s vadami řeči budeme nadále pokračovat v logopedické péči ve spolupráci s promovanou logopedkou . V mateřské škole zajišťujeme dětem denně pitný režim, přičemž je dbáno na hygienu ( každé dítě má sklenku označenou se svou značkou), starší děti jsou vedeny k sebeobsluze v dolévání pití. Záměr pro další období : dovybavení PC v MŠ, koutků aktivit v herně, novými pomůckami pro děti Vyřešit podávání svačin v mateřské škole, aby nebyla narušována činnost dětí a zkrátily se přechody a děti mohly pokračovat ihned v započaté činnosti a nemusely čekat na ostatní, zejména mladší děti. Byla uspořádána třída a herna, aby vyhovovala svými hracími koutky (centra aktivit) pro činnost dětí pro spontánní hru dětí, nutno ještě zpřístupnit více pomůcek a materiálu pro samostatnou činnost dětí, ( lepší dostupnost dětem, podnětnější prostředí, jednodušší a přehlednější organizace dětských her a činností – výtvarné činnosti, knihovna pro děti, divadlo, pošta, domácnost, konstruktivní hry apod.). Dokoupit pro zlepšení prostředí ještě pro pracovní koutek skříňky s více policemi a úložným prostorem – dětský nábytek. Bylo zakoupeno několik dětských knih a zpěvník, didaktické pomůcky na procvičování početních představ a cvičení pojmů, hračky na vánoce. Byla provedena revize zahradního náčiní a navrženo odstranění kovové zeměkoule, která je nebezpečná a hrozí nebezpečí úrazu. Několik rodičů nám pomohlo získat drobné odměny pro děti na akce s dětmi a soutěže a také materiály pro práci s dětmi ( látky, odřezky, stuhy, aj. ) Návrh a požadavky do dalšího období závisí na rozpočtu MŠ : . • rekonstrukce zahrady – nátěr zahradního vybavení a oprava stolků a lavic k činnosti venku • zakoupit na školní zahradu pérové houpačky • zakoupení dětského nábytku do koutků ( center aktivit ) • vyměnit zastaralý počítač a aktualizovat programy – spolupráce se správcem počítačové sítě ZŠ ( využít pro práci s počítačem dětí) • oslovení sponzorů za účelem dalších finančních, materiálních prostředků

Psychosociální podmínky : Naší snahou je, aby způsob vedení dětí byl přívětivý, aktivující, motivující. Všichni zaměstnanci se snaží vytvářet atmosféru pohody a klidu plnou porozumění a pochopení. Kolektiv zaměstnanců je dětem vzorem v chování. Vytváříme atmosféru a podmínky k uspokojování dětských potřeb a poznávání nového s důrazem na individuální přístup ke každému dítěti a vzájemnou pomoc mezi dětmi a dětmi a dospělými. Velký důraz klademe na adaptaci dítěte – každé dítě má na přizpůsobení tolik času, kolik potřebuje – umožňujeme rodičům být přítomni v MŠ. Všechny děti mají rovnocenné postavení. Je zajištěn pravidelný denní režim, který umožňuje organizaci činností přizpůsobit potřebám a aktuální situaci. V denním režimu bude respektována potřeba aktivity ale i spánku a odpočinku. Nespavé děti mají možnost klidných odpočinkových činností. Na začátku školního roku vytvoříme s dětmi svá pravidla soužití ve školce, vysvětlíme na příkladech – umožníme dětem získat zpětnou vazbu v přirozených situacích a povedeme je k tomu, aby se podílely na společných rozhodnutích. Zátěž dětí musí být přiměřená jejich schopnostem a věku, vzdělávací nabídka musí být dítěti blízká, pochopitelná a pro dítě prakticky využitelná, výkony dětí oceňujeme pochvalou, oceněním snahy, povzbuzením v případě neúspěchu Prvořadým úkolem každé učitelky je respektování potřeb dětí. Plně respektujeme rodinnou výchovu. Při nabídce pedagoga je spoluúčast a samostatné rozhodování dítěte, volnost a osobní svoboda dobře vyvážená s nezbytnou mírou omezení, vyplývajících z nutnosti dodržovat v mateřské škole potřebný řád a učit děti pravidlům soužití. Při práci počítáme s aktivní spoluúčastí dítěte při všech činnostech, děti jsou vedeny k nenásilné komunikaci s dospělým a dětmi, která napomáhá k vytvoření vzájemné důvěry a spolupráce. Postupně odstraňujeme nezdravé soutěžení mezi dětmi. V zárodku potlačujeme dětskou šikanu a vědomé ubližování. Pěstujeme v dětech samostatnost, zdravé sebevědomí pomocí pozitivního hodnocení, pochvaly dětí. Záměr pro další období : Zátěž dětí musí být přiměřená, zaměřit se na respektování potřeb dítěte (individ. ), využívat zpětné vazby v činnostech s dětmi se sebehodnocením dětí, respektování dohodnutých pravidel. Životospráva dětí Děti mateřské školy se stravují ve školní jídelně ZŠ a MŠ, kde je dětem poskytována plnohodnotná a výživná strava dle příslušných norem, je zachovávána vhodná skladba jídelníčků s ohledem na roční dobu. Děti mají zajištěn dostatečný pitný režim v průběhu celého dne dítěte v MŠ. Starší děti se samy obsluhují, každé dítě má svou sklenku označenou značkou. Mezi jednotlivými jídly jsou dodrženy intervaly. Děti do jídla nenutíme, ale snažíme se, aby všechno alespoň ochutnaly, děti jsou vedeny k samostatnosti. Rodiče mají možnost sledovat jídelní lístek, který je jim k dispozici na nástěnce v MŠ a ŠJ. V naší mateřské škole podporujeme zdravý životní styl a poznání, že zdraví je důležitá, ničím nenahraditelná hodnota, kterou si musíme chránit (motivované hříčky, poslech příběhů, dramatizace), nutno osvětu správné životosprávy zacílit na rodiče – zveřejňovat zajímavé recepty a články o zdravé výživě, budeme pokračovat v čištění zubů po obědě. Na základě příkladu a vysvětlováním( přiměřeném věku dítěte) vést děti k základním návykům sebeobsluhy a dodržování osobní hygieny a hyg.návyků ( mytí rukou, používání kapesníků – se zaměřením na ml. dětí ). Záměr pro další období: Co nejvíce budeme využívat sezónních činností k otužování dětí – vycházky do parku a okolí. Organizace dne Denní program je možné dle potřeb a okolností upravovat a měnit, je připravován se zřetelem na potřeby a přání dětí, umožňuje reagovat na neplánované situace. Snažíme se jej přizpůsobit heterogenní skupině dětí. Ve smíšené skupině se velmi dobře rozvíjí sociální vztahy a prosociální vlastnosti, což patří k našim hlavním cílům. Za velmi pozitivní považujeme každodenní komunitní kruh (vzájemné přivítání, pohlazení, vedení dětí k naslouchání, aby se seznámily s tématem dne, co budeme dělat, ze kterých činností si mohou vybrat – sounáležitost mezi dětmi, rozvíjí empatii). Učitelky se budou snažit o vyvážený poměr spontánních

a řízených činností. Počet dětí ve třídě odpovídá požadavkům vyhlášky o předškolním zařízení a to 24 dětí ve věku od 2 let do 7 let. Pobyt venku zařazujeme každodenně dle počasí. Vycházky do okolí bývají spojené s tématem dne. V případě nepříznivého počasí zařazujeme spontánní činnosti dětí, skupinové hry dětí spojené s pohybovou chvilkou. Po obědě děti dle potřeby odpočívají, starším dětem po krátkém odpočinku jsou nabídnuty klidové činnosti a individuální péče s předškoláky. Při odpoledních činnostech jsou dětem nabídnuty spontánní činnosti a volné hry dětí, skupinové činnosti. Nadstandardní aktivity v logopedické prevenci a seznamování dětí s cizím jazykem (angličtinou) probíhají formou hry bezúplatně v dopoledních hodinách tak, aby byly přirozeně začleněny do standardního vzdělávacího programu. Pokud se týká dětí s logopedickými problémy, přispívá angličtina s novými hláskami, které v češtině nemáme , ke gymnastice mluvidel, která je právě pro tyto děti velmi důležitá. Záměr pro další období: Pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívat zejména ty, které mají dětem umožnit: získávat vztah k cizímu jazyku, mít představu o fonetické odlišnosti a nebát se ji napodobit, získávat schopnost rozumět běžným pokynům přiměřeným věku dítěte-pokračovat se seznamováním s AJ. Řízení mateřské školy Od 1. 7. 2008 jsme právní subjekt Základní škola a Mateřská škola Krásný Dvůr, ředitelka školy přenesla pravomoci a kompetence na vedoucí učitelku mateřské školy dle náplně práce. Vedoucí učitelka je zodpovědná za zdárný chod mateřské školy, vedení požadované dokumentace MŠ, řídí ostatní pracovníky školy a koordinuje jejich práci. Koordinace se uskutečňuje za spolupráce s ředitelkou školy, tvoří Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, kontroluje plnění školního vzdělávacího programu, zpracovává podklady pro hodnocení školy. Odpovídá za plnění úkolů BOZP, PO a odpovídá za proškolení dětí, dodržování hygienických zásad a norem při činnostech školy. Vedení je postaveno především na osobních kontaktech, otevřené komunikaci a vzájemné dohodě. Vzájemná komunikace je vstřícná, probíhá každodenně a všemi směry. Povinnosti a pravomoci každého jsou jasně vymezeny, je nutno vyžadovat od zaměstnanců vyšší míru samostatnosti při plnění úkolů, vlastní rozhodování a následné převzetí odpovědnosti za dané rozhodnutí. Profesní chování a názory zaměstnanců na činnost školy jsou v souladu se zaměřením Školního vzdělávacího programu školy. Preferujeme osobní živou komunikaci. Veřejná vystoupení dětí a příspěvky do místního časopisu „Krásnodvorsko“ přispívají k sepjetí naší školy se životem v obci. Záměr pro další období : Zdokonalit komunikaci se ZŠ, vzájemnou komunikaci mezi personálem MŠ Personální a pedagogické podmínky Od 1. 7. 2008 došlo ke sloučení základní školy a mateřské školy v jeden právní subjekt Základní škola a Mateřská škola Krásný Dvůr a vedením mateřské školy byla pověřena vedoucí učitelka, která zodpovídá za činnost a provoz mateřské školy v součinnosti s ředitelkou školy, která ji vedením pověřila. Pracovní kolektiv představují dvě pedagogické pracovnice (učitelky) a jedna provozní pracovnice (uklizečka). Dle potřeby výpomoc školníka ZŠ, který zajišťuje potřebnou údržbu školy. Povinnosti, pravomoci a úkoly jednotlivých zaměstnanců jsou uvedeny v pracovních náplních jednotlivých profesí, které jsou nedílnou součástí jejich pracovní smlouvy. Protože jsme malý kolektiv informace jsou pracovnicím poskytovány osobně. Pracovnice mají možnost zapojit se do vedení mateřské školy, mají dostatek možností ke spolupráci a rozhodování. Vedoucí učitelka je kvalifikovaná učitelka mateřské školy, SPgŠ Karlovy Vary, učitelství pro MŠ, v roce 2008 absolvovala Funkční studium pro ředitele škol a školských zařízení NIDV v Plzni a má kurz pro logopedické asistentky,který má též i druhá kvalifikovaná učitelka, která má titul Mgr. a absolvovala Univerzitu J.Á.Komenského v Praze ( speciální pedagogika ), - učitelka vzdělání využívá zejména při individuální činnosti s dětmi. Vzdělávací nabídka naší mateřské školy proto také zahrnuje logopedickou prevenci a na základě spolupráce s rodiči a promovanou logopedkou provádíme v mateřské škole pravidelnou nápravu logopedických poruch jedenkrát za 14 dní v MŠ. Dále v MŠ pracuje na snížený úvazek kvalifikovaná vychovatelka ŠD ( kvalifikovaná učitelka MŠ SPGŠ Litoměřice – učitelství pro předšk. Vzdělávání. Jedna učitelka je nekvalifikovaná ( vychovatelka ŠD)

Interpersonální vztahy a komunikace jsou na velmi dobré úrovni, vztahy jsou přátelské, vstřícné. Snahou všech pracovnic je utvářet pracovní prostředí, kam chodí všichni rádi. Záměr pro další období : Zajistit další vzdělávání pedagog. pracovníků dle možností alespoň 2 – 3/ rok. Spoluúčast rodičů V poslední době se nám podařilo získat rodiče ke kvalitnější spolupráci. Spolupráci zahajujeme již při přijímání dětí, v době adaptační doby, během níž mohou rodiče se svými dětmi zůstávat po celou dobu adaptace. Rodičům je nabízeno po ranním přijetí dítěte, či odpoledním předání, setrvat ve třídě libovolnou dobu, mohou se aktivně zapojit do činnosti spolu s dětmi, hrát si s nimi, seznámit se s jejich výtvory. Rodiče se mají možnost podílet na akcích pořádaných pro děti a rodiče. Pomáhají nám získávat materiály pro práci s dětmi. V mateřské škole máme dobrovolný Klub rodičů a přátel školy, který se podle potřeby schází a seznamuje se s aktuálním děním mateřské školy. Rodičům je zpřístupněn školní vzdělávací program. Respektujeme rodinnou výchovu, výchovný styl rodiny a její soukromí, informujeme rodiče dle potřeby a na požádání rodičů o předškolním vzdělávání o individuálních potřebách jednotlivých dětí. Naším záměrem je tuto spolupráci prohlubovat a přispívat tak k tomu, aby se u nás v mateřské škole děti cítily opravdu šťastně a bezpečně, kam se těší. Spolupráce s rodiči formou  volného sdružení, tzv. Klubem rodičů a přátel MŠ,  individuálními pohovory s rodiči nahodilými či tématicky cílenými  pomocí dětského scrininku při vstupu do MŠ  dotazník pro rodiče dětí MŠ (konec šk.roku)  informačními nástěnkami  vydáváním školního časopisu PAPRSEK  tématických přednášek pro rodiče logopeda, učitelky 1.třídy ZŠ  zapojení rodičů do akcí v MŠ  vystoupení dětí před rodičovskou veřejností (vánoce, rozloučení s předškoláky )  zapojení rodičů při pořádání výstavky výrobků „Kaštánek“, „Vánoce“, „Velikonoce“  účast na karnevalu při hrách s dětmi, Slet dráčků na podzim, výlet do lesoparku • spoluúčast s dítětem při logopedii

5. Organizace vzdělávání Provoz školy Provoz mateřské školy se na začátku školního roku, po dohodě se zřizovatelem Obec Krásný Dvůr, stanoví v souladu s potřebami zákonných zástupců zapsaných dětí. Projednává se vždy na první schůzce s rodiči na začátku školního roku součastně s pedagogicko organizačními opatřeními pro nastávající školní rok. Mateřská škola poskytuje celodenní péči. Provoz je od 6.00 hodin do 15.30 hodin. Zápis do mateřské školy Po dohodě se zřizovatelem je v měsíci květnu proveden zápis dětí do mateřské školy pro následující školní rok. Zápis provádí ředitelka ZŠ a MŠ Krásný Dvůr a vedoucí učitelka MŠ.

Rodiče předloží doklady k přijetí dítěte: Žádost zákonného zástupce o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání, Evidenční list dítěte, potvrzený pediatrem o zdravotní způsobilosti navštěvovat MŠ a uvedením povinného očkování dětí, rodný list dítěte, průkazku pojištěnce, popř. Soudní rozhodnutí o svěření dítěte do péče. Ředitelka základní školy a mateřské školy vydává,ve správním řízení, Rozhodnutí o přijetí dítěte do mateřské školy, jejíž činnost vykonává Základní škola a Mateřská škola Krásný Dvůr, okres Louny podle ustanovení § 34 odst. 3, § 165 odst. 2 písm. b) a § 183 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb.., o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání( školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb.,správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Řízení je zahájeno dnem, kdy podání žádosti zákonného zástupce dítěte došlo k rukám ředitelky. Přijímání dětí Do mateřské školy jsou zpravidla přijímány děti od 3 let (od 2let v případě přihlášení malého počtu dětí). Přednostně jsou přijímány děti v posledním roce před zahájením školní docházky a děti, jimž byla odložena školní docházka o jeden rok, děti s trvalým pobytem v místě nebo spádových obcí, děti, které mají ve škole již staršího sourozence (viz. Kritéria pro přijímání dětí do MŠ krásný Dvůr) - Zákon 561/2004, § 34, odst.4 Děti mohou být přijímány ke školnímu vzdělávání i v průběhu školního roku – zákon č. 561/2004, § 34, odst.4. Předškolní vzdělávání má 3 ročníky podle věku dětí : I. ročník 3 – 4 roky II. ročník 4 – 5 let III. ročník 5 – 6 let (+ starší po odkladu školní docházky) Heterogenní třída - děti různých ročníků ( v naší MŠ ) ( Vyhláška č. 43/ 2006 Sb., kterou se mění vyhláška 14/2005 Sb., §1a, odst. 3 ) Ukončení docházky Po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte může ředitelka školy rozhodnout na základě správního řízení o ukončení předškolního vzdělávání jestliže : - se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než 2 týdny - zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz mateřské školy - ukončení doporučí v průběhu školního roku lékař nebo školská poradenská zařízení - zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za školní stravování , úplatu za školní vzdělávání ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelkou neb vedoucí školního stravování jiný termín úplaty ( Zákon č. 561 / 200č, § 35, odst. 1 ) V případě ukončení předškolního vzdělávání na žádost zákonných zástupců může být mezi zákonným zástupcem dítěte a ředitelkou školy uzavřena dohoda o ukončení předškolního vzdělávání dítěte podle občanského zákoníku. Počet dětí ve třídě Třídy mateřské školy se naplňují do 24 dětí a v případě povolené výjimky, pokud se bude hlásit více dětí, až do kapacity MŠ, která je 50 dětí ( Zákon č. 561 / 2004, § 23, odst.3 ). Výjimku schvaluje zřizovatel: Obec Krásný Dvůr. Přerušení provozu Provoz mateřské školy se přerušuje v měsíci červenci a v srpnu na základě dohody se zákonnými zástupci dětí a schválením zřizovatele školy ředitelkou školy. Rodiče jsou na začátku školního roku seznámeni s Organizačním opatřením pro nastávající školní rok a 2 měsíce předem před uzavřením mateřské školy. ( vyhl. č.43/2006 Sb.,kterou se mění vyhláška č. 14/2005 Sb.,§ 3, odst. 1, 2)

6. Charakteristika vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání Školní vzdělávací program/ŠVP/ je zpracován v souladu s principy a zásadami Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání/ RVP PV/ č.j. 32 405/2004-22 -zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. RVP PV se stává od 01. 03. 2005 oficiálně závazným dokumentem. Předškolní vzdělávání je významným mezníkem v životě každého jedince. Jeho obsah, cíle, metody a formy jsou předmětem hledání optimálních vzdělávacích cest v činnosti předškolního pedagoga. Snažili jsme se vytvořit vlastní vzdělávací cestu s ohledem k naší venkovské škole, která je ve střediskové obci, možnostem a také k dané skupině dětí a to dvou až šestiletých dětí. Vzdělávací nabídka je přizpůsobena věku a možnostem dětí. Pro předškolní děti je významnou prioritou kvalitní příprava do základní školy. Vycházíme z poznávání jednotlivého dítěte, pochopení, porozumění dětem a přizpůsobení výchovného působení jejich potřebám a možnostem k dosažení kompetencí. Realizace tohoto programu klade větší nároky na spolupráci učitelek a umožňuje jim větší tvořivost. Výchozím bodem naší práce je RVP, a jeho tři hlavní vzdělávací cíle (záměry) předškolního vzdělávání 1. rozvíjení dítěte a jeho schopnosti učení a poznávání ( rozvíjet děti tak, aby chtěly samy poznávat) 2. osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost ( respektujeme individualitu dítěte a chceme mít spokojené každé dítě) 3. získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí ( rozvinout interakci mezi dospělým a dítětem) Jsou to cíle dlouhodobé, které se snažíme plnit dílčími cíli a klíčovými kompetencemi, od nichž se odvíjí vzdělávací nabídka v naší mateřské škole Klíčové kompetence a očekávané výstupy : Kompetence k učení : ( KU ) Dítě je schopno pozorovat soustředit se na využívání pojmů, znaků, symbolů, cestou experimentování, na problémové otázky hledá bezprostředně odpovědi, dokáže se orientovat v poznatcích o světě lidí, přírodyjejí rozmanitost a proměny, dokáže je pochopit a orientovat se v nich. Získané poznatky zpracuje v dovednosti a návyky přiměřené věku dítěte předškolního věku – raduje se z toho, co samo dosáhlo. Získané zkušenosti uplatňuje v praktickém životě – odhaduje své síly, hodnotí pokroky svoje i ostatních dětí, učí se nejen spontánně, ale i vědomě. Kompetence k řešení problémů : ( KŘP ) Dítě se snaží porozumět a vypořádat se s problémy ve svém okolí, řeší problémy spontánně cestou pokusu a omylu, uplatňuje přitom svou fantazii a představivost - zkouší, experimentuje. Hledá postup i pomocí matematických představ, dovede vnímat souvislosti a hledá řešení vedoucí k cíli, nebojí se chybovat – ví, že se oceňuje i snaha v případě neúspěchu. Kompetence komunikativní : ( KK ) Dítě ovládá řeč a dovede ji využít pro své slovní vyjádření - dokáže se vyjádřit smysluplným dialogem. Pozná, že se mluví i jiným jazykem – může se také zapojit do cizího jazyka, zvládá základní dovednosti,

které předchází psaní a čtení,dovede využívat nabízených komunikativních prostředků a informací encyklopedie, knížky, počítač, telefon. Kompetence sociální a personální: ( SPK ) Dítě umí řešit mezilidské vztahy přiměřené svému věku – je pozorné k druhým, citlivé a ohleduplné se snahou pomoci slabším, ví, že může požádat vždy o pomoc dospělého – potlačování agresivity, ví, že je odpovědné za své jednání a podílí se na dodržování pravidel dětského kolektivu, umí si vytvořit svůj názor, dovede odmítnout nepříjemnou komunikaci a je obezřetný při setkání s neznámými lidmi. Kompetence činnostní a občanské: ( ČOK ) Dítě dokáže naplánovat, provést, dokončit a zhodnotit. Podílí se na stanovování pravidel ve třídě a jejich dodržování, ví že za porušení ponese následky. Uvědoměním si nesprávného dovede využívat svých silných stránek a uvědomuje si i slabé stránky, provádí svobodná rozhodnutí. Dítě dbá na zdraví a bezpečí sebe a druhých. Uvědomuje si v jakém prostředí žije, že je může i ovlivňovat. Tyto klíčové kompetence budou děti získávat podle svých individuální schopností a možností v integrovaných tématických blocích, které budou rozpracovány učitelkami konkrétně jako vzdělávací nabídka v Třídním vzdělávacím programu. Výchovně vzdělávací práce je rozložena do integrovaných tématických bloků a probíhá na základě prožitkového učení dětí – učení hrou a činností. Znaky prožitkového učení : komunikativnost, spontaneita, objevnost, prostor pro aktivitu a tvořivost, konkrétní činnosti, manipulace, experimentování a hra. Integrované vzdělávání zahrnuje celou osobnost dítěte, přináší mu poznatky a dovednosti, naplňuje jeho reálné vzdělávací potřeby, podporuje chápání vzájemných souvislostí a umožňuje dítěti se orientovat ve světě, který jej obklopuje. Je založeno na vnitřní motivaci dítěte a jeho aktivní účasti.

Plánování výchovně vzdělávací práce Rámcové a specifické cíle vzdělávání dětí vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, jsou nastíněny ve Školním vzdělávacím programu. Učitelky přizpůsobují témata konkrétní situaci a rozpracovávají je do nabídky konkrétních her a činností pro danou skupinu dětí tak, aby děti byly cíleně vedeny ke získávání očekávaných kompetencí. Každému tématu může být věnována různě dlouhá doba ( podle vývoje situace, zájmu dětí). Je nejen na učitelce, ale i na dětech, která témata vyberou, kolik času jim věnují a jaké prostředky zvolí pro jejich naplnění. Každé dítě má možnost rozhodnout o tom, co z nabízeného zkusí, čemu se bude věnovat, co je zajímá, co chce vědět, co je baví apod. Nabídka činností a podnětů musí být bohatá a probouzet v dětech touhu po poznání, vybízet je k samostatnému myšlení a projevu, rozvíjet jejich intelekt, fantazii a tvořivost. Důležité je zachovat vyváženost činností motorických, kognitivních a estetických. Aby učitelka mohla skutečně pružně reagovat na potřeby a zájem dětí, je pro ni v organizaci uspořádání denního programu závazná pouze doba podávání jídla, další organizace a realizace činností je plně v její kompetenci. Učitelka musí adekvátně reagovat i na neočekávané situace a vhodně jich využít ve prospěch dětí a vzdělávací nabídky.

Způsoby, jakými je vzdělávání v naší MŠ uskutečňováno Vzdělávání je vždy vázáno jednak k obecným potřebám daných věkem, jednak k individuálním potřebám a možnostem jednotlivých dětí. Zasahuje celou osobnost dítěte. Uskutečňuje se ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne v MŠ vyskytnou.

Druhy činností činnosti spontánní • jsou stavěny na vnitřní motivaci dítěte a jeho osobní aktivitě • vycházejí z jeho samostatné činnosti a individuální volby, z dětské zvídavosti a potřeby objevovat • využívají spontánních nápadů dítěte a zajišťují mu dostatečný prostor pro realizaci jeho plánů ( nejdůležitějším druhem této činnosti jsou všechny typy her, manipulace a experimentování) činnosti řízené • didakticky zacílená činnost, která je pedagogem přímo nebo nepřímo motivovaná • je v ní zastoupeno spontánní a záměrné učení a počítá s aktivní účastí dítěte /nepředkládá pouze ucelené, již hotové poznatky) • využívá prožitkového učení hrou a činností umožňující účast všech smyslů Spontánní a řízené činnosti musí být vyvážené, v poměru, který odpovídá potřebám a možnostem dětí. činnosti relaxační a odpočinkové ( např. motivovaná cvičení, odpočinek na lůžku s využíváním relaxační hudby)

Organizační formy práce s dítětem • individuální (osobnostní) – s 1 dítětem • skupinové – se skupinou dětí • kolektivní (frontální) – se všemi dětmi ve třídě Učitelka je průvodcem dítěte na jeho cestě za poznáním. Iniciuje vhodné činnosti, připravuje prostředí a nabízí dítěti příležitosti, jak poznávat, přemýšlet, chápat a porozumět sobě i všemu kolem.

Popis a formy vzdělávání Základní obsah předškolního vzdělávání byl stanoven tak, aby v návaznosti na současné trendy ve vzdělávání odpovídal cílům a záměrům předškolního vzdělávání a aby respektoval věk, předpoklady a zkušenosti dětí předškolního věku, jejich současné i budoucí potřeby a stejně tak i prostředí mateřské školy. Obsah je strukturován do oblastí, které reflektují vývoj dítěte, jeho přirozený život, zrání i učení. V mateřské škole jsou děti vzdělávány v průběhu celého dne a to ve všech činnostech vyváženě spontánními a řízenými aktivitami. Specifickou formu představuje didakticky cílená činnost, ve které pedagog s dítětem naplňuje konkrétní cíle formou záměrného a spontánního učení. Toto učení založeno na aktivní účasti dítěte, založené na smyslové vnímání, prožitkovém a interaktivním učení. Jednotlivé oblasti vzdělávání jsou rozlišeny na základě vztahů, které dítě postupně vytváří k sobě samému, k druhým lidem i k okolnímu světu. Na základě přirozených interakcí, do kterých dítě v rámci těchto oblastí vstupuje, v nichž žije, rozvíjí se a vyrůstá, učí se a také vzdělává. Interakčních oblastí je celkem pět :  biologická  psychologická  interpersonální  sociálně-kulturní  environmentální od nich jsou odvozeny oblasti předškolního vzděláváním :

1. 2. 3. 4. 5.

Dítě a jeho tělo Dítě a jeho psychika Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět

Tyto oblasti vzdělávání jsou (stejně jako oblasti interakční) činně propojeny, vzájemně se ovlivňují a vytváří společně fungující prvek, v životní skutečnosti nedělitelný. Čím úplnější a dokonalejší je propojení všech oblastí vzdělávání a zároveň i podmínek, za kterých probíhá, tím je vzdělávání účinnější a hodnotnější Obsah jednotlivých oblastí předškolního vzdělávání se stejně jako v životě prolíná, prostupuje, vzájemně se podmiňuje, dílčí cíle i dosahované kompetence dítěte na sebe navazují a vzájemně se doplňují, někde se i překrývají. V rámci různých oblastí se pak přirozeně mohou (i když v jiných souvislostech) opakovat.

Používané metody pro získávání poznatků a dovedností • slovní – vyprávění, rozhovor, poslech, objasnění, popis, hodnocení • názorné – pozorování, pokus, demonstrace, exkurze, předvádění • praktické činnosti – experimentování, pracovní činnosti, konstruování, cvičení, praktické řešení konkrétních situací nejúčinnější kombinace metod pro získávání poznatků : praktická činnost + názornost + slovo + smysluplné poznání Umožňuje vnímat vzájemné souvislosti a vytvářet potřebné kompetence dítěte (dovednosti). Formy činností hudební výtvarné literární praktické manipulační pracovní názorné

pohybové dramatické smyslové herní slovní rytmické

grafické osobnostní lokomoční sezónní turistické konstruktivní

Rozšiřující vzdělávací nabídka naší školy Její volba závisí na projeveném zájmu dětí a jejich rodičů, na možnostech a schopnostech dětí a na schopnostech pedagogických pracovnic a organizačních možnostech školy.Je pouze doplňkem a je koncipována tak, aby nenarušovala vlastní výchovně vzdělávací činnost školy. • prevence vzniku řečových vad – v MŠ jsou s dětmi prováděna jazyková a artikulační cvičení, gymnastika mluvidel, dechová a fonetická cvičení, motorika jazyka a rtů. Učitelka prošla dlouhodobým logopedickým kurzem – získala osvědčení logopedický asistent a dokáže rodiči poradit, kdy je již potřeba odborné logopedické péče a zprostředkuje nápravu prostřednictvím promované logopedy, která pravidelně jedenkrát

za čtrnáct dní dojíždí do naší MŠ a ve spolupráci rodičů bude nadále pokračovat(dle potřeby i při přechodu do 1.tř.ZŠ). • seznamování dětí s anglickým jazykem – ve školním roce 2008/2009 jsme začali se seznamováním dětí s anglickým jazykem, které provádí kmenová učitelka. Aktivity v logopedické prevenci a seznamování dětí s cizím jazykem (angličtinou) probíhají formou hry bezúplatně v dopoledních hodinách, průběžně tak, aby byly přirozeně začleněny do standardního vzdělávacího programu. Pokud se týká dětí s logopedickými problémy, přispívá angličtina s novými hláskami, které v češtině nemáme, ke gymnastice mluvidel, která je právě pro tyto děti velmi důležitá. Pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí jsou využívány zejména ty, které mají dětem umožnit : získávat vztah k cizímu jazyku, mít představu o fonetické odlišnosti a nebát se ji napodobit, získávat schopnost rozumět běžným pokynům přiměřeným věku dítěte. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami V naší koncepci bude respektováno dítě jako individualita a respektovány individuální potřeby a možnosti dětí a podle nich vytvořeny podmínky pro jejich vzdělávání : • u dětí s poruchami řeči Je zajištěna průběžná logopedická péče logopedické asistentky a 1x za 14 dní, kvalitní péče promované logopedky, která dojíždí do MŠ, ve spolupráci s rodiči. Tato péče pokračuje dle potřeby i po vstupu dítěte do základní školy, kde logopeda pokračuje. • u dětí ze socio-kulturně znevýhodněného prostředí

vytvářet podmínky pro spolupráci s rodiči formou návštěv mateřské školy, rozhovory s rodiči dítěte, individuální plán s dítětem a individuální péče po všech stránkách • u dětí, které pocházejí z jazykově odlišného prostředí vytvářet podmínky pro individ. péči – plán individuální činnosti s dítětem, spolupráce s rodiči s přiblížením chápání prostředí a činností v MŠ. Vzdělávání dětí mimořádně nadaných  vytvářet podmínky pro mimořádně nadané dětí , popř. individuálním plánem činnosti podle schopností a dovedností dítěte  ve spolupráci s rodiči, popř. doporučení k dalšímu vzdělávání dítěte

Další aktivity školy Naší velkou výhodou je právě naše obec, kde máme krásný zámek a přilehlý zámecký park, který využíváme co nejvíce k pobytu venku a seznamování dětí s životním prostředím a ochranou životního prostředí (ekologický projekt).Vycházkami,sportovními, motivačními hrami přispíváme k ozdravění dětského organismu. Snažíme se prohlubovat poznatky dětí o svém okolí, obci, kde žijí, seznamujeme je s jeho historií, památkami (cíleně motivované vycházky – návštěva zámku ). Poznatky dětí se snažíme rozšiřovat různými exkurzemi – návštěva „Hasiči“, kadeřnictví, obchod, pošta, nádraží, knihovna. S dramatickým uměním se děti seznamují návštěvou divadelních představení, která se po dohodě uskutečňují v MŠ. Také se účastníme akcí, které se uskutečňují v ZŠ jako např. Kouzelník, hudební koncert, maškarní karneval v ZŠ. Výchovně využíváme i oslavy v MŠ – vánoční a velikonoční svátky, masopust (maškarní karneval s rodiči), Mikulášská nadílka (s rodiči), Tři králové, Sluníčkový den– 1.jarní den, Slet čarodějnic, Den Země, oslavy MDD ( v MŠ a společně se ZŠ), rozloučení s předškoláky, průběžně oslavy svátků a narozenin jednotlivých dětí. Děti se účastní vystoupení,- tradicí se stalo vystoupení dětí pro seniory při jejich předvánočním posezení. Na konci školního roku organizujeme polodenní výlet do Lesoparku v Chomutově (se spoluúčastí některých rodičů), kde se děti seznamují se živými zvířaty, prostředím a získají zážitky ze společného cestování. Záměr : Chceme, aby si děti uvědomovaly svoji sounáležitost s prostředím a okolím, ve kterém žijí.

7. Záměr ( cíle ) vzdělávacího programu Vzdělávací program „ OBJEVUJEME SVĚT PRO ŽIVOT „ je vypracován jako schématický model integrovaného bloku vzdělávání, který umožňuje dítěti vnímat svět v jeho přirozených souvislostech a získávat tak reálnější pohled na svět a aktivní postoj k němu na základě prožitkového učení. Proč jsme zvolili tento název? Považujeme Objev = co? , svět = jaký?, život = poznání = dovést dítěte na konci předškolního věku k tomu, aby v rozsahu svých možností získalo přiměřenou fyzickou, psychickou a sociální samostatnost a základy kompetencí důležitých pro jeho život a další vzdělávání.Vzdělání je podmíněno k individuálně různým potřebám a možnostem jednotlivých dětí – je založeno na principech vzdělávací nabídky, na individuální volbě a aktivní účasti dítěte. Učitelky jednotlivá témata rozpracovávají do podtémat a zohledňují věk dětí, složení kolektivu, zájmy a potřeby dítěte, dané podmínky a možnosti. V třídním programu pak již uvádějí konkrétní činnosti – obsah, činnosti, básně, písně, texty, hry, literaturu….K danému podtématu stanovují dílčí specifické cíle. Dbají na vyvážený poměr kognitivních, sociálních motorických, emocionálních potřeb konkrétní vzdělávací nabídkou. ŠVP umožňuje učitelkám ve třídě pracovat samostatně, tvořivě, s uskutečňováním svých nápadů a s uplatněním své odborné způsobilosti. Je dokumentem otevřeným, který na základě evaluačních činností umožňuje tvořivost při vzdělávání. Hlavním nástrojem poznávání je prožitkové učení, hlavní činností je hra. Cílem vzdělávání je rovnoměrný rozvoj dětí ve všech pěti interakční oblastech tzn. biologické, psychologické, interpersonální, sociální i environmentální. Od nich jsou odvozeny oblasti předškolního vzdělávání : Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět. Tyto oblasti prolínají každodenním působením na dítě, jsou zohledňovány věkové zvláštnosti dětí a jejich schopnosti. Rozvíjí osobnost dítěte, jeho individualitu, vzdělávací potencionál s celkovým citovým postojem vůči ostatním lidem, světu kolem nás, k člověku, k jeho práci, k rodině, k přírodě, k vlastnímu zdraví, k planetě Zemi, k historii a k lidovým tradicím a zvykům. Rozvíjí samostatného, zdravě sebevědomého, tvůrčího jedince, uplatňujícího správné pracovní návyky, aktivitu a se zájmem o experimentování. Pokládá základy celoživotního vzdělávání. Naším cílem je dítě, které se do mateřské školy těší a ke splnění cílů musí být co nejvíce využíváno prožitkové učení všech forem, které dětem umožní poznávat okolní svět, podněcovat ho k vzájemné komunikaci, obohacovat aktivní a pasivní slovní zásobu, rozvíjet vědomosti, logické myšlení, paměť,obratnost estetický cit a morální vlastnosti. Chceme, aby byly děti vychovávány k životu ve společnosti, s uměním naslouchat přání druhých, vyjádřit své požadavky, potřeby a možnost říci „ne“.Chceme, aby děti byly přirozenou cestou seznamovány s tradicemi a životem svého okolí, jehož jsou součástí. Tento program je postaven na vzájemné spolupráci učitelek, nepedagogické pracovnice, rodičů a dětí na základě dostatku informací – prioritou bude neustále dítě, jeho vedení k dosažení kompetencí prostřednictvím vzdělávací nabídky a to prostředky : • promyšleným členěním prostoru do herních koutků ve třídě i na zahradě • uplatňováním prožitkového učení a spontánních činností dětí • tvořivou a vždy aktualizovanou volbou materiálů • respektování rodičů jako nejdůležitějších vychovatelů • využívání podnětného přírodního prostředí (zejména zámeckého parku ) • přípravy společných zábav a slavností ( tradice, oslavy, kulturní akce) • odbornou znalostí učitelek ( DVPP ) Aktuálně zařazované náměty: Mimo tématických celků, z kterých je program sestaven jsou upřednostněny v našem programu aktuálně zařazované náměty, které vyplynou ze spontánně vzniklých situací. Je na učitelce, aby na nepředvídatelné situace adekvátně reagovala a využila je ve prospěch dětí.

8. Vzdělávací obsah Školního vzdělávacího programu

OBJEVUJEME SVĚT PRO ŽIVOT Obsah vzdělávání je ve Školním vzdělávacím programu rozpracován do témat, která jsou jako témata rámcová, která budou rozpracována, konkretizována v třídním vzdělávacím programu do podtémat se vzdělávací nabídkou s ohledem na přání a možnosti dětí. ŠVP určuje přibližně časové rozložení daných témat nezávazně. Časový prostor k realizaci zůstává otevřený, flexibilní, dostatečně volný s prostorem pro aktuální situace, pro aktivní vstup dětí i tvořivost učitelky. ŠVP je dokument, který úzce souvisí s postupným získáváním nových zkušeností, se sebevzděláváním pedagogů a s postupnými změnami podmínek, které jej ovlivňují. 1. Téma : „Kluci, holky, jdeme do školky“ Charakteristika a záměr : Do školy přichází každé září jedna třetina dětí poprvé. Seznámíme se s novým prostředím, přiměřeným způsobem vytvoříme společná pravidla vzájemných vztahů, chování a komunikace, kterými se budeme řídit v každodenním vzájemném styku ve škole. Seznámíme se s pravidly bezpečného chování v MŠ, při pobytu na zahradě, při vycházkách. Při společných vycházkách budeme pozorovat dění ve vesnici, poznávat bydliště kamarádů, sledovat změny v přírodě v období babího léta, povíme si, co jsme dělali o prázdninách. Záměr : • Snažit se začlenit každé dítě do daného společenství v psychické i fyzické pohodě • Přirozeným způsobem a na základě her se seznámíme s prostředím školy a vesnice • Společně se budeme snažit vytvářet pohodové prostředí ve třídě, vzájemně spolupracovat a respektovat se • Pozorováním života ve vesnici posílíme vztahy k rodině, k vesnici, ke škole, k přírodě • Budeme usilovat o sjednocení dětského kolektivu po prázdninách. Navrhované činnosti: • Praktické seznamování s prostředím školy • Hry zaměřené na rozlišování různých rolí v rodině, ve škole • Praktické poznávání nejbližšího okolí školy a bydliště – vycházky a pozorování • Sluchové hry • Pozorování přírody v období „babího léta“ • Výtvarné a dramatické ztvárnění prožitků dětí (dovolená s rodiči, naše škola apod.) • Zdravotní, relaxační a dechová cvičení, pohybové hry • činnosti zaměřené na rozvoj řečového projevu dětí – vyprávění, hodnocení ( co se mi líbí, co mě zaujalo), četba podle obrázků • Místo, kde bydlím – výroba z krabic – skupinová práce ( stříhání, lepení, malba, kreslení ) • Grafomotorické cviky • Říkadla a básně k tématu • Zpěv známých písní, nácvik nových písní, rytmické hry • Hry zaměřené na posilování kamarádských vztahů a vzájemnou toleranci, spolupráci. Kompetence : ( KU ) ( KK ) ( KŘP ) (SPK )

kompetence učení komunikativní kompetence kompetence řešení problémů sociální a personální kompetence

(ČOK) činnostní a občanské kompetence

 Téma : „Kluci, holky, jdeme do školky“

Oblasti

Dílčí vzdělávací cíle v oblastech

Dítě a jeho tělo

Osvojení si věku přiměřených praktických dovedností

Dítě a jeho psychika

Získání relativně citové samostatnosti

Dítě a ten druhý

Získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci Seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému

Dítě a společnost

Poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí

Dítě a svět

Seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije a vytváření pozitivního vztahu k němu

Očekávané výstupy co dítě na konci předškol. období zpravidla dokáže Zvládá základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládá překážky, hází a chytá míč, užívá různé náčiní,pohybuje se ve skupině dětí, pohybuje se na svahu, v písku. Zvládá sebeobsluhu, uplatňuje základní kulturně – hygienické a zdravotně preventivní návyky (stará se o osobní hygienu, přijímá stravu a tekutiny , umí stolovat, postará se o sebe a své osobní věci, obléká se a svléká, obouvá apod. ) Odloučí se na určitou dobu od rodičů a blízkých, zapojí se aktivně i bez jejich opory Prožívá radost ze zvládnutého a poznaného Uvědomuje si svá práva ve vztahu k druhému, přiznává stejná práva druhým a respektuje je

Uplatňuje návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdraví známé děti i dospělé, rozloučí se, poprosí, poděkuje, Vezme si slovo, až druhý domluví, požádá o pomoc, vyslechne sdělení, uposlechne pokyn apod. Začlení se do třídy a zařadí se mezi své vrstevníky , respektuje jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti Orientuje se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma , v budově MŠ, v blízkém okolí )

Klíčové kompetence Odhaduje své síly, Učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých (KU)

Dovede odmítnout nepříjemnou komunikaci, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej (SPK) Ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplat ňuje základní společenské návyky a pravidla spole čenského styku, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy ( KK ) Má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení, k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, uvědomuje si v jakém prostředí žije ( ČOK )

Svoje činnosti se učí řídit a vyhodnocovat, rozlišuje řešení, která jsou funkční, která funkční nejsou, dokáže mezi nimi volit-vnímá souvislosti a hledá řešení ( KŘP )

2. Téma : „Podzim je tady“ Charakteristika a záměr : Protože máme velice blízko k přírodě ( jsme jí obklopeni), nabízí se nám možnost přímého pozorování změn, které přináší podzim. Děti bydlí v domech se zahradami a tak mají v tomto směru základní poznatky a zkušenosti. Chceme tyto znalosti upevňovat a dále rozšiřovat , vést děti k ochraně živé a neživé přírody. Zaměříme se i na význam zeleniny a ovoce pro zdraví lidí. Záměr : • Budeme rozvíjet estetické vnímání podzimní krajiny a všímat si změn v přírodě • Prakticky se seznámíme s některými druhy ptáků • Procvičíme poznávání známého ovoce a zeleniny a zaměříme se na méně známé – budeme řadit podle druhu, počítat, rozlišovat barvy • Rozšíříme znalosti o domácích zvířatech • při činnostech budeme užívat všechny smysly a rozvíjet je • Zaměříme se na řečovou kázeň – budeme se snažit respektovat druhého, hlásit se o slovo, neskákat do řeči, vědět, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky • Připomeneme si, co je zdravé a co nám škodí a postupně budeme u dětí upevňovat zdravé životní návyky a postoje Navrhované činnosti: • • • • • • • • • • • •

Zdravotní cvičení Hudební a hudebně pohybové hry Vyjádření hudby pohybem – hry, diskotéka apod Pozorování podzimní přírody, zvířat, ptáků, ovoce, zeleniny, zemědělských plodin – určování jejich vlastností, číselná řada, geometrické tvary, prostorové pojmy prohlížení knih k tématu a „čtení“ Rozhovory, diskuze, vyprávění zážitků a příběhů, Zpěv, recitace, dramatizace Sběr přírodnin a hry s přírodninami Výtvarné vyjádření prožitků – malba, kresba, malování Smyslové hry „Ptáčku, jak zpíváš?“ Konstruktivní, námětové a společenské hry grafomotorická cvičení

2. Téma : „Podzim je tady“ Dílčí vzdělávací cíle v oblastech

Očekávané výstupy co dítě na konci předškol. období zpravidla dokáže

Dítě a jeho tělo

Rozvoj a užívání všech smyslů

Vědomě napodobí jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobí jej podle pokynu Ovládá dechové svalstvo, Sladí pohyb se zpěvem


Rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření ) Rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet , rozvíjet je a city plně prožívat Porozumět slyšenému /za chytit hlavní myšlenku příběhu a sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách

Dítě a ten druhý

Rozvoj kooperativních dovedností


Vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách

Dítě a svět

Poznávání jiných kultur

Sleduje a vypráví příběh, pohádku. Záměrně se soustředí na činnosti a udrží pozornost Pozná a pojmenuje většinu toho, čím je obklopeno Chápe základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívá (porovnává, uspořádá, třídí soubory předmětů podle určitého pravidla, orientuje se v elementárním počtu do šesti, chápe číselnou řadu v rozsahu 1 desítky, pozná více, stejně, méně, první, poslední apod. Je citlivý ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i věcem Spolupracuje s ostatními Dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v MŠ, na veřejnosti,dodržuje herní pravidla Rozumí běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých Uvědomuje si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům a tím ohrožovat pohodu a bezpečí druhých, odmítá společensky nežádoucí chování(lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chrání se před ním a v rámci svých možností se brání jeho důsledkům ( vyhýbá se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají) Má povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí

Oblasti

Klíčové kompetence Má elementární poznatky o světě lidí, kultury , přírody i techniky, co dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách : orientovat se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije ( KU ) Zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matemat. souvislosti ( KŘP,KU )

Ví, že se lidé dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku ( KK ) Chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí, a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, Dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování (SPK )

Uvědomuje si v jakém prostředí žije ( ČOK )

3. Téma : „Zdravá školka“ Charakteristika a záměr : Cílem je vytvořit u dětí otevřený a odpovědný postoj k životnímu prostředí, co prospívá našemu zdraví. Učit je vnímat přírodu, která je obklopuje, rozvíjet v nich pocit sounáležitosti s ní a naučit se jí chránit. Seznámíme děti blíže s ekosystémem les, se zvířaty a rostlinami, které v lese žijí. Budeme si všímat barev podzimní přírody. Vycházkami se seznámíme s podzimní přírodou, přičemž se seznámíme se základními dopravními prostředky, dopravními značkami a bezpečným chováním chodců, co je zdravé, co nám škodí. Záměr : • Povedeme děti k vyjádření svých názorů, poznatků, myšlenek a pocitů, i k rozvíjení záměrného pozorování ( co si přeje druhý) • Při pobytu v parku procvičíme chůzi v nerovném terénu a zdolávání překážek • Budeme popisovat obrázkové i skutečné situace • Zaměříme se na určování počasí, charakteru podzimního počasí, povíme si, jak se správně oblékat vzhledem k počasí, co zdraví prospívá • Osvojíme si bezpečné návyky při chůzi ve dvojicích a při přecházení vozovky • Naučíme se rozlišovat dopravní prostředky, procvičíme pojmy vlevo, vpravo, reakci na domluvený signál • Ve spolupráci s rodiči budeme rozvíjet tvořivost dětí Navrhované činnosti : • • • • • • • • • • • • • •

Pozorování stromů listnatých a jehličnatých – hledání rozdílů Pozorování kůry u břízy, dubu, borovice – hledání rozdílů Prohlížení knih a encyklopedii, vyprávění nad obrázky Skupinové práce – malba lesa, parku, les ze stavebnice,, vystřihování stromu, dozdobení vylisovanými listy Koláže, práce s prstovými barvami, kresba, malba, vystřihování, lepení Třídění, porovnávání, poznávání, počítání přírodnin rostoucích v parku Skládání obrázků z geometrických tvarů – poznávání základních tvarů Námětové hry Zdolávání překážek v terénu i ve třídě Hry s dopravními prostředky a značkami Vyprávění, rozhovory, diskuze k tématu „Co je zdravé, co nám škodí“ Nácvik básní a písní k tématu Návštěva divadelního představení Kaštánek – výrobky rodičů s dětmi – podzimní dekorace, vyhodnocení s dětmi

3. Téma : „Zdravá školka“ Oblasti



Dítě a jeho tělo

Rozvoj fyzické a psychické zdatnosti


Vytváření základů pro práci s informacemi

Rozlišuje, co prospívá zdraví a co mu škodí, chová se tak, aby v situacích, pro dítě běžných a jemu známých, neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých. Má povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy. Vnímá, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívá zkušenosti k učení.

Dítě a ten druhý

Rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních


Vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře, umění, rozvoj dovedností, umožňující tyto vztahy a po -stoje vyjadřovat a projevovat Osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy

Dítě a svět

Vnímá, co si druhý přeje nebo co potřebuje, vychází mu vstříc, chová se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, má ohled na druhého a soucit s ním, nabídne pomoc slabšímu. Chová se a jedná na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé.

Má povědomí o významu životního prostředí ( přírody i společnosti) pro člověka. Uvědomuje si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní život i životní prostředí.

Klíčové kompetence Získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení ( KU )

Řeší problémy na které stačí, známé a opakující se situace se pokouší řešit samostatně ( na základě nápovědy či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého ( KŘP ) Dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost ( SPK ) Průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím ( KK ) Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí ( přírodní i společenské) ( ČOK )

4.Téma : „Vánoční čas – Advent“ Charakteristika a záměr : V tomto bloku se zaměříme na historii vánoc, na vánoční tradice a zvyky, na přípravu oslavy vánoc v MŠ. Společně s dětmi a jejich rodiči prožijeme adventní čas naplno, ale hlavně v klidu, v pohodě, bez spěchu a stresu. Děti při společné přípravě oslavy vánoc získají současně i poznatky o okolním světě ( tradice jiných národů ), o zimním počasí, o časových pojmech ( adventní kalendář ). Všechny činnosti budou motivačně sjednoceny a povedou k aktivnímu zapojení dětí do výzdoby třídy, pečení cukroví, zhotovování přáníček, zpívání koled, přípravy zimní besídky, spojenou s Mikulášskou nadílkou pro děti, ke společnému radostnému prožívání vánočního času. Záměr : • Podpoříme rozvoj estetického vnímání, cítění a prožívání, posílíme citové vztahy ke svým nejbližším • Přirozeným způsobem a na základě prožitků se dítě seznámí s vánočními tradicemi a zvyky, a tak jim porozumí • Podnítíme představivost, budeme rozvíjet tvořivost, fantazii a řeč dítěte • Při výrobě přáníček, dárků i při pečení cukroví procvičíme a dále rozvineme pohybové a manipulační dovednosti dětí, rozvíjet potřebu pomoci nebo vědomě způsobit radost druhým Navrhované činnosti : • Skupinová práce – výroba adventního kalendáře – vánoční strom ( zapouštění barev do mokrého podkladu , vystřihování, označení ozdob číslicemi ) • Diskuze nad adventním věncem ( symbol adventu) – vysvětlení pojmu advent, délka adventu (řešení problému – počet svíček na věnci) , svátek Mikuláše v adventním čase • Návštěva Mikuláše, anděla a čerta v MŠ – básně a písně pro Mikuláše • Pozorování jmelí, rozhovor ( kde roste, jak roste, využití ) • Malování , modelování, kresba tuší nebo uhlem ( jmelí) • Práce s časopisy – podlepení, rozstříhání ( stříhání podle čáry ) na části a následné skládání obrázků do celku • Vystřihování z jemného papíru – sněhové vločky – výzdoba třídy • Pečení a zdobení vánočního cukroví, perníčků • Práce s bramborovými tiskátky, stříhání, lepení – výroba vánočních přání • Vánoční úklid hraček • Cvičení podle hudby – protahovací a relaxační cvičení • Říkadla a písně s vánoční tématikou – příprava vystoupení pro rodiče a seniory na OÚ • Pohybové vyjádření písní • Poslech příběhů s vánoční tématikou • Zpívání a poslech koled • Vymýšlení rýmů • Grafomotorika – uvolňovací cviky • Vánoční nadílka – objevování nových hraček pod stromečkem, příprava stolování, zvyky

4. Téma : „Vánoční čas – ADVENT“ Dílčí vzdělávací cíle V oblastech


Dítě a jeho tělo

Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsah pohybu, dýchání, koordinace ruky – oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí

Odhaduje své síly, soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá přitom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů ( KU )


Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i never – bálních ) a kultivovaného projevu. Rozvoj poznatků, schopností a dovedností, umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit

Dítě a ten druhý

Vytváření prosociáálních postojů ( rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod)


Rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společnému prostředí a zvládat jeho změny

Ovládá koordinaci ruky – oka, zvládá jemnou motoriku, zachází s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zachází s grafickým a výtvarným materiálem – tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zachází s jednoduchými hudebními nástroji apod. Učí se nová slova a aktivně je používá (ptá se na slova, kterým nerozumí). Naučí se zpaměti krátké texty, reprodukuje říkanky, písničky, pohádky, zvládne jednoduchou dramatickou úlohu apod. Používá a dětským způsobem projevuje, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snaží se ovládat své afektivní chování, odloží splnění svých přání, zklidní se, tlumí vztek zlost, agresivitu atd. Těší se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkání se s uměním. Rozumí běžným projevům vyjádření emocí a nálad. Přirozeně a bez zábran komunikuje s druhým dítětem, navazuje a udržuje dětská přátelství. Vnímá umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchá, sleduje se zájmem literární , dramatické či hudební představení a hodnotí svoje zážitky, řekne, co je zajímavé , co ho zajímá.

Dítě a svět

Vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, živou a neživou přírodou , lidmi, společnosti, planetou

Vnímá, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí ( má elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru..)

Má základní dětskou představivost o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu a snaží se podle toho chovat ( ČOK )

Oblasti

Klíčové kompetence

Problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti : postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje, spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací, hledá různé možnosti a varianty. má originální nápady, využívá při tom dosavadních zkušeností , fantazii a představivost ( KŘP )

Domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci ( KK ) Napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí ( SPK )

5. Téma : „Zima, zimička - hází bílá peříčka“ Charakteristika a záměr : V tomto bloku přiblížíme dětem charakteristické znaky zimy, vlastnosti sněhu a ledu, změny v počasí. Prostřednictvím zimních sportů povedeme děti k poznání, že pohyb je důležitý pro naše zdraví, ale že je nutné zároveň dbát na bezpečnost svou i druhých. V souvislosti s tím budeme poznávat i lidské tělo.Také se budeme těšit na školní zápis a návštěvu 1.třídy ZŠ. Záměr : • Při poznávání vlastností zimního počasí, sněhu a ledu, budeme rozvíjet a používat všechny smysly • Nadále si budeme procvičovat a rozvíjet paměť a pozornost • Při hrách na sněhu budeme přirozenou cestou rozvíjet pohybové schopnosti a dovednosti dětí • Budeme pozorovat změny v přírodě a seznámíme děti se znaky zimní přírody • Vysvětlíme si zásady bezpečného chování při pobytu na sněhu a ledu, povedeme děti k uvědomování si vlastního těla, k péči o své zdraví • Vysvětlíme si pojem koloběh počasí, střídání čtyř ročních dob a budeme se snažit o přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně logickému (pojmovému) Navrhované činnosti : • • • • • • • • • • • • • • • •

Sáňkování, klouzání, hry na sněhu a se sněhem Pokusy se sněhem ( „Kam se schoval sníh?“) Pozorování vloček lupou – výtvarně vločku zachytit - výzdoba třídy a šatny výtvory dětí Poslech a dramatizace příběhů se zimní tématikou hudební hrátky – hudebně a pohybově vyjádřit zimní počasí(meluzína, vánice, padání sněhu) Sledovat a zaznamenat průběh počasí ( vytvořit si společné piktogramy pro záznamy počasí Krmení zvířat na podzim nasbíranými plody, krmítko pro ptáky Rytmus střídání podle vzoru - střídání ročních období Obkreslování rukou, nohou i celé postavy Oblékáme panenky – hry Hry „Na tělo“, „Hlava, ramena…“ Námětové hry „Na školu“ Hádanky a slovní hříčky Grafická nápodoba symbolů, čísel, písmen Divadelní představení Návštěva 1.třídy ZŠ

5. Téma : „Zima, zimička – hází bílá peříčka“ Dílčí vzdělávací cíle v oblastech


Dítě a jeho tělo

Osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí, Ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí

Vnímá a rozlišuje pomocí všech smyslů (sluchově rozlišuje zvuky a tóny, zrakově rozlišuje tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišuje vůně, chutě, vnímá hmatem…experimentuje (sníh, led) Pohybuje se na sněhu a ledu


Osvojení si některých poznatků, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální ( výtvarné, hudební, pohybové, dramatické). Rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímá- ní, cítění a prožívání

Chápe slovní vtip a humor Pozná a vymyslí jednoduchá synonyma, hononyma a antonyma Vyvine volní úsilí, soustředí se na činnost a její dokončení. Uvědomuje si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišuje citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí. Zachytí a vyjádří své prožitky (slovně,výtvarně,pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.).

Dítě a ten druhý

Osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností, důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem

Chápat, že všichni lidé(děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené.


Rozvoj společenského i estetického vkusu

Utvoří si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim ( chování doma, v MŠ, na veřejnosti, návštěvě 1.tř. základní školy). Chová se zdvořile, přistupuje k druhým lidem, k dospělým i dětem bez předsudků, s úctou k jejich osobě, váží si jejich práce a úsilí Uvědomuje si nebezpečí, se kterým se můžeme ve svém okolí setkat a má povědomí o tom, jak se prakticky chránit (ví, jak se nebezpečí vyhnout Všímá si změn a dění v nejbližším okolí.

Oblasti

Dítě a svět

Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit Sounáležitost s živou a neživou přírodou

Klíčové kompetence Učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje, při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům ( KU ) Chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou, Uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit ( KŘP , KK )

V běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i dospělými, chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou ( KK ) Spolupodílí se na společných rozhodnutích, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim ( SPK )

Dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky ( ČOK )

6.Téma : „Povídám, povídám pohádku“ Charakteristika a záměr : K zimním měsícům pohádky neodmyslitelně patří. Prožijeme pohádkový měsíc, který, za pomoci rodičů, ukončíme karnevalem v maskách pohádkových postav.prostřednictvím pohádkových příběhů budeme u dětí podněcovat představivost, rozvíjet fantazii, vyjadřování i řeč dítěte, probudíme u dětí cit pro spravedlnost a pravdu, soucit, schopnost vcítit se do pocitů a nálad jiných. V souvislosti s pohádkami se zaměříme i na oblíbené hračky dětí, na to, s čím si hrály děti dříve Záměr: • Společně se budeme snažit vyřešit problémové pohádkové situace a posílíme schopnost umět se rozhodnout v běžných i méně běžných situacích • Posílíme dětskou sebedůvěru, osobité myšlení a schopnost improvizovat • Seznámíme děti s historií hraček a uplatníme základní návyky společenského chování ( na karnevalu ) • Častým nabízením knih ( výstavka ) a jejich obměnou budeme u dětí rozvíjet zájem o knihy Navrhované činnosti : • Uvolňovací a artikulační cvičení • Prohlížení a „čtení“ knih • Výstava knih • Poslech pohádek a příběhů podle výběru dětí a podle výběru učitelky • Vyprávění pohádek podle obrázků • Dramatizace jednoduchých pohádek ( Pohádkové role) • Výroba „Srdíčka něžných dlaní“ – otisky dětských dlaní jako symbol, že si neubližujeme, ale hladíme se a máme se rádi • Cvičení v projevu citů a emocí – mimické a výtvarné vyjádření nálad • Sluchové vnímání slov – hry se slovy • Kresba a malba jednotlivostí i částí děje ( St.děti –skupinová práce) • Nápodoba pohybu a pozice • Hmatové představy a fantazie • Sledování pohádky na videu • Vymýšlení odlišných konců známých pohádek • Rytmizace slov a sousloví • Poslech a zpěv písní k pohádkám • Popis hraček – vlastnosti, barvy, velikost, počet, z čeho jsou vyrobeny • Karneval „Z pohádky do pohádky“ – vyjádření hudby pohybem, nápodoba pohádkových postav • Soutěže dětí a rodičů • Nácvik mazurky

6. Téma : „ Povídám, povídám, pohádku“ Oblasti

Dílčí vzdělávací cíle V oblastech


Dítě a jeho tělo


Vědomě napodobuje jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobí jej podle pokynu. Ovládá dechové svalstvo. Sladí pohyb se zpěvem.


Rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření )

Sleduje a vypráví pohádku, příběh Záměrně se soustředí na činnosti a udrží pozornost. Pozná a pojmenuje většinu toho, čím je obklopeno. Chápe základní číselné a matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívá ( porovnává,uspořádá, třídí soubory předmětů podle určitého pravidla, orientuje v elementárním počtu do šesti, chápe čísel.řadu v rozsahu 1 desítky, pozná více, méně, stejně, první, poslední, před, za,apod. Je citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem. Spolupracuje s ostatními, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v MŠ, na veřejnosti, dodržuje herní pravidla Rozumí běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých, uvědomuje si , že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých. Odmítá společensky nežádoucí chování ( lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chrání se před ním a v rámci svých možností se brání jeho důsledkům ( vyhýbá se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají). Má povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí.

Rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat Porozumět slyšenému ( zachytit hlavní myšlenku příběhu, Sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)

Dítě a ten druhý

Rozvoj kooperativních dovedností



Dítě a svět

Poznávání jiných kultur, Rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách

Klíčové kompetence Má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije ( KU ) Hovoří ve vhodně formulovaných větách,vede smysluplný dialog, Vyjadřuje své myšlenky ( KK ) Zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti, hledá postup pomocí matematických představ ( KŘP )

Ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku ( KK ) Chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí, a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou. Dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování, ubližování ( SPK )

Dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky Svoje činnosti se učí organizovat, řídit, vyhodnocovat (ČOK )

7. Téma : „Putování za jarem“ Charakteristika a záměr : V tomto bloku si uvědomíme změny v přírodě spojené s příchodem jara i to, že lidská nedbalost narušuje přirozenou a pro lidi potřebnou krásu a čistotu životního prostředí. Budeme usilovat o vytvoření prostředí veselého, čistého a barevného.zaměříme se na barevnou symboliku sběrných odpadních nádob, budeme diskutovat o nutnosti třídění odpadu, prakticky odpad třídit. Budeme pozorovat okolí školy, parku kam patří odhozené odpadky. Přivítáme jaro Sluníčkovým dnem. Záměr : • Budeme se snažit chápat, že člověk může přírodě pomáhat, ale i škodit a uvědomíme si, jak je důležité pečovat o své okolí a prostředí, v němž žijeme • Naučíme se, jak nakládat s odpady • Při pozorování jarní přírody dále rozvineme poznatky a dovednosti ( motorické, estetické i poznávací ) v souvislosti s daným ročním obdobím • Posílíme dětskou zvídavost, zájem dětí a radost z objevování • Při vhodném počasí budeme přenášet pohybové činnosti do přírody a budeme přirozenou cestou rozvíjet pohybové schopnosti dětí Navrhované činnosti : • pozorování jarní přírody – typické jarní znaky • Vycházka do parku „Objevování jara s Květuškou“ • Písně, básně, tanečky a pohybové hry motivované jarem • Vítáme jaro kytičkou – výtvarné zpracování různými technikami • Prohlížení knih, encyklopedií, obrázků • Společenské hry – Pexeso • Puzzle – skládání obrázků k tématu • Vycházky – hledáme barevné kontejnery, pozorujeme jejich okolí • Výroba barevných papírových kontejnerů • Třídění odpadu • Řízené rozhovory a diskuze o recyklaci odpadů, otázky hygieny, vlastnosti a druhy materiálů, použití jednotlivých materiálů • Didaktické hry – např. „ Z čeho je co vyrobeno“ • Pracujeme s papírem – různé činnosti s papírem – mačkání, trhání, lepení • Malování na sklo- výzdoba okna • Konstruktivní činnosti • Smyslové hry – „ Kouzelný sáček „ • Putování s Květuškou – objevování jara • Úklid školní zahrady • Setí semínek čočky, řeřichy, hrachu • Výtvarné vyjádření prožitků

7. Téma : „Putování za jarem“ Dílčí vzdělávací cíle v oblastech

Očekávané výstupy co na konci předškol. období zpravidla dokáže

Dítě a jeho tělo

Vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu


Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních ( vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování) Rozvoj zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie

Pojmenovává části těla, některé orgány (včetně pohlavních), zná jejich funkci, má povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), zná základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem. Pojmenovává většinu toho, čím je obklopeno. Popíše situaci (skutečnou i podle obrázku,projevuje zájem o knížky, soustředěně poslouchá četbu, hudbu, sleduje divadlo, film užívá telefon Přemýšlí, vede i jednoduché úvahy o tom, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádří.Chápe prostorové pojmy ( vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed,za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.) Elementární časové pojmy - teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok. Orientuje se v prostoru i rovině. Částečně se orientuje v čase. Chová se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádá druhého o pomoc ( pro sebe i pro jiné dítě). Vyjednává s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluví se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí).

Oblasti

Dítě a ten druhý

Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými


Seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije

Dítě a svět

Rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách

Zvládá běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v MŠ opakují. Chová se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti, na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.

Klíčové kompetence Pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí, se zájmem ( KU )

Nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu ( KŘP ) Dovede využívat nabízených komunikativních prostředků a informací (encyklopedie, knížky, počítač, telefon) (KK )

Uvědomuje si, že za své jednání odpovídá a nese důsledky ( SPK ) Odhaduje rizika svých nápadů jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem ( ČOK ) Dovede využít informativní prostředky, se kterými se běžně setkává ( knížky,encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon apod. ( KK )

8. Téma : „Místo, kde žiji“ Charakteristika a záměr : V aprílovém měsíci nás čeká spousta vtipu, radosti a zábavy. Seznámíme děti s velikonočními vesnickými oslavami i s historií zdobení kraslic. Mnoho dětí chodí koledovat, společně si o těchto zážitcích budeme povídat. Vytvoříme společně s pomocí rodičů výstavku výrobků s velikonočním námětem. Pohybové hry a tvořivou činnost přeneseme za pěkného počasí na školní zahradu. Abychom byly veselou školkou plnou zábavy budeme objevovat a užívat si probouzející se přírody a povíme si i o možných nebezpečích, která nám hrozí ( úrazy při nevhodném chování, požáry, při setkání s cizími lidmi, apod. ) Povíme si jak a kde budeme hledat pomoc, navštívíme hasičskou zbrojnici. Záměr : • Při stále častějším pobytu v přírodě budeme rozvíjet pohybové schopnosti a fyzickou zdatnost dětí • Osvojíme si poznatky důležité pro podporu bezpečí a seznámíme se s prací některých dospělých • Naučíme se cestovat autobusem, popř. vlakem a zdokonalíme se v zásadách správného chování v dopravních prostředcích • Na základě prožitků rozvineme jazykové a řečové schopnosti dětí, estetické a mravní cítění a dětskou tvořivost a nápady Navrhované činnosti : • Velikonoční výzdoba školy a třídy • Barvení a zdobení kraslic • Výstavka výrobků k velikonocům • Básně a písně s jarní a velikonoční tématikou • Čtení a poslech příběhů s náměty práce dospělých • Společenské hry • Stavby z písku, tvořivá práce z modelovací hmoty • Hry na školní zahradě a v parku – kuličky, pohybové hry a jiné hry na přání dětí • Jízda na tříkolkách, koloběžkách • Cestování s autobusem, popř. vlakem • Pozorování jarní přírody a jarních prací na polích • Kdo, co, čím • Návštěva hasičské zbrojnice • Malování, kreslení, skládání z papíru • Rozhovory na téma bezpečnost • Did. hra – Co by se stalo, kdyby… • Námětové hry ze světa dospělých a jejich práce • Did. hra Den Země • Konstruktivní hry • Drobné práce na školní zahradě – vyhrabování , osázení květin

8.Téma : „Místo, kde žiji“ Oblasti


Dítě a jeho tělo

Uvědomění si vlastního těla


Osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení a psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka a další formy sdělení verbální i neverbální/výtvarné, hudební, pohybové, dramatické/ Rozvoj schopnosti sebeovládání.

Dítě a ten druhý

Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými


Vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností

Dítě a svět

Rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám

Očekávané výstupy co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže Má povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby má hledat pomoc. Kam se obrátí, koho přivolá, Jakým způsobem apod. Vyjadřuje samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách. Rozlišuje některé obrazné symboly/piktogramy,orientační a doprav. značky,označení nebezpečí apod./a porozumí jejich významu a jejich komunikativní funkci. Uvědomuje si svou samostatnost, zaujímá vlastní názory a postoje a vyjadřuje je. Rozhoduje o svých činnostech. Ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládá svoje city a přizpůsobuje jim své chování. Odmítá komunikaci, která je mu nepříjemná. Brání se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování, apod. Zachycuje skutečnosti ze svého okolí a vyjadřuje své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik kreslí, používá barvy, modeluje, konstruuje, tvoří z papíru, tvoří a vyrábí z různých materiálů a přírodnin aj. Má osvojené elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi. Všímá si změn a dění v nejbližším okolí.

Klíčové kompetence Při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů : pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích (ČOK ) Ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, pocity ( i výtvarně), sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog ( KK )

Při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně,nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná , umí odmítnout ( SPK ) Chápe, že zájem o to, co se kolem děje,činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky (KŘP ) Má elementární poznatky o světě lidí,, všímá si, co se kolem něho děje. Je schopno chápat, že lidé jsou různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnosti ( KU )

9. Téma : „Mám tě ráda, mám tě rád“ Charakteristika a záměr : S využitím svátku maminek budeme nadále prohlubovat citové vztahy ke členům rodiny, k sobě navzájem, ale i k živé a neživé příroda. Všimneme si kvetoucí přírody, rodících se mláďat, života hmyzu. Každodenně se budeme všímat krásy probuzené přírody, pokud to bude možné, přeneseme činnosti do přírody. Záměr : • Pomocí říkadel pro maminky procvičíme a zdokonalíme výslovnost a kultivovaný projev • Povedeme děti k umění vystoupit na veřejnosti a nestydět se • Na příkladu mláďat si vysvětlíme i narození děťátka • Naučíme se poznávat a pojmenovat nejznámější druhy hmyzu a seznámíme se s jejich životem Navrhované činnosti : • Příprava vystoupení pro rodiče • Výroba dárků a přání pro maminky a babičky • Říkanky, básně, písničky k tématu • Cviky motivované činností maminky, životem hmyzu • Uvolňovací cviky (klubíčka pro maminku, ulita šnečka) • Poslech, vyprávění a dramatizace příběhů • Rozhovory a diskuze nad obrazovým materiálem a knihami • Námětové hry : téma – rodina,činnost maminky, staráme se o miminko apod. • Vycházky do parku, okolo zahrad a do polí • Pozorování změn v přírodě (počasí, růst trávy, vůně květin, život včel, motýlů apod.) • Výtvarné zachycení prožitků • Život na louce – vytvoření louky, modelování obyvatel louky (žížala, šnek, kytičky) • Vystřihování a lepení na jarní téma • Barevné čarování ( co dokáže barva a kulička v krabici ) • Pohybové hry k tématu • Uvolňovací cviky, omalovánky, pracovní listy • Pohybové hry k tématu, cvičení na udržení rovnováhy (kolíbka, váha apod.) • Tvořivé hry v písku • Péče o školní zahradu a květiny v MŠ • experimentování – přírodní pokusy

9. Téma : „Má tě ráda, mám tě rád ….“ Dílčí vzdělávací cíle v oblastech


Dítě a jeho tělo



Rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu Vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení Poznávání sebe sama,rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě(uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojeností )

Dítě a ten druhý

Posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v MŠ, v dětské herní skupině apod. )



Zvládá jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postará se o hračky, pomůcky, uklidí po sobě, udržuje pořádek, zvládá jednoduché úklidové práce, stříhá, práce na zahradě, péče o květiny v MŠ. Domluví se slovy i gesty,improvizuje, sluchově rozlišuje začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slově. Utvoří jednoduchý rým, pojmenuje většinu toho, čím je dítě obklopeno, naučí se nazpaměť krátké texty. Řeší problémy, úkoly a situace , myslí kreativně, předkládat „nápady“ Uvědomuje si své možnosti i limity (své silné a slabé stránky). Přijímá pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovná se s ním, Hodnotí svoje osobní pokroky. Uplatňuje své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajuje svůj postoj nebo názor, respektuje jiný postoj nebo názor), přijímá a uzavírá kompromisy, řeší konflikt dohodou Respektuje potřeby jiného dítěte, dělí se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělí si úkol s jiným dítětem apod. Zachází šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, penězi apod.

Dítě a svět

Osvojení si poznatků a dovedností, potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy

Oblasti

Pomáhá pečovat o okolní prostředí (dbá o pořádek a čistotu, nakládá vhodným způsobem s odpady, stará se o rostliny, spoluvytváří pohodu prostředí, chrání přírodu v okolí, živé tvory, hmyz apod.

Klíčové kompetence Ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní ( KK ) Dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod. ( KŘP, ČOK,KK )

Napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nacházíme ve svém okolí ( SPK )

Samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej Ví, že není jedno v jakém prostředí žije, svým chováním se na něm podílí a může je ovlivnit ( ČOK ) Soustředěně pozoruje, zkoumá,získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a dalším učení ( KU )

10.Téma : „Hurá na prázdniny“ Charakteristika a záměr :Blížící se konec školního roku nám přinese mnoho zábavy a radosti. Sportovními hrami, soutěžemi a hrami oslavíme svátek dětí. Povíme si o planetě, na které žijeme nejen my, ale i jiné děti. Budeme pozorovat rybníky, koupaliště a vodu, která nás obklopuje, seznámíme se s nebezpečím, které nás může u vody potkat. Pojedeme na výlet, rozloučíme se s předškoláky, které budeme pasovat na školáky a prožijeme mnoho zajímavých pobytů venku. Letní období nám umožní veškerou činnost přenášet do přírody, a tak budeme mít větší prostor pro rozvoj fyzické zdatnosti. Budeme cvičit vytrvalost a sebeovládání delšími vycházkami do přilehlého zámeckého parku. Společně navštívíme státní zámek a seznámíme se s jeho prostředím – historií. Záměr : • Seznámíme se s existencí jiných kultur a národností a povedeme děti k uvědomění si, že i ony jsou součástí světa, přírody, společnosti a planety Země • Společnými prožitky (výlet, vycházky do parku, návštěva zámku, Rozloučení s předškoláky, MDD) posílíme zvídavost, zájem a radost z objevování Navrhované činnosti : • Oslava MDD- - den dětí- hry, soutěže dětí (i se ZŠ) • Cestování s globusem a encyklopedií – poznávání pomocí otázek a odpovědí, diskuze o vlastnostech lidí, které jsou dány prostředím, ve kterém žijí, pohlavím, jazykem apod. • Praktické ukázky varující před nebezpečím u vody • Školní výlet do Lesoparku do Chomutova • Hry s dopravní tématikou – pojmy vlevo, vpravo • Pracovní listy – rozlišování, třídění, porovnávání, hledání rozdílů • Slovní hádanky • Výtvarná technika podle volby dětí • Návštěva státního zámku • Hry s pískem a vodou , experimentování • Společenské hry,opakování básní a písní, Rozloučení s předškoláky

10 . Téma : „Hurá na prázdniny“ Oblasti



Klíčové kompetence

Samostatně rozhoduje o svých Dítě a jeho Osvojení si poznatků a dovedností, Zachází s běžnými předměty denní důležitých k podpoře zdraví, potřeby, hračkami,pomůckami, drobnými činnostech, umí si vytvořit svůj tělo


Dítě a ten druhý Dítě a společnost Dítě a svět

bezpečí , osobní pohody i pohody nástroji, sportovním náčiním a nářadím, názor a vyjádřit jej (SPK ) prostředí výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami. Osvojení si některých poznatků a Pozná některá písmena a číslice,popř. Rozlišujeme řešení, která jsou dovedností, které předcházejí slova, pozná napsané své jméno. funkční (vedoucí k cíli) čtení, psaní, rozvoj zájmu o Sleduje očima zleva doprava. a řešení, která funkční nejsou, psanou podobu jazyka i další Vede rozhovor (naslouchá druhým, dokáže mezi nimi volit formy sdělení verbální i vyčká, až druhý dokončí myšlenku, ( KŘP ) neverbální (výtvarné, hudební, sleduje řečníka i obsah, ptá se. pohybové, dramatické) Zaměřuje se na to, co je z poznávacího Ovládá základní dovednosti , které Osvojení si elementárních hlediska důležité (odhalovat podstatné předcházejí čtení a psaní poznatků o znakových sys- znaky,vlastnosti předmětů,nacházet ( KK ) témech a jejich funkci (abeceda společné znaky, podobu a rozdíl, ,čísla) charakteristické rysy předmětů či jevů a Rozvoj poznatků, schopností a vzájemné souvislosti mezi nimi ). dovedností, umožňují-cích Nalézá nová řešení nebo alternativní pocity, získané dojmy a prožitky k běžným, vyjádří souhlas i nesouhlas, vyjádřit říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítá se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.). Zorganizuje hru. Rozvoj interaktivních a Spolupracuje s ostatními. Komunikuje bez zábran komunikativních dovedností s dospělými i dětmi ( KK ) verbálních i neverbálních Seznamovat se se světem Dodržuje pravidla her a jiných činností, Uvědomuje si svá práva i práva lidí,kultury a umění, osvojení si jedná spravedlivě, hraje fair. druhých, učí se je hájit a základních poznatků o prostředí, Zacházet šetrně s vlastními i cizími respektovat, chápe, že všichni lidé v němž žije hračkami a věcmi denní potřeby mají stejnou hodnotu ( ČOK) Rozvoj schopností přizpůsobovat Rozlišuje aktivity, které mohou zdraví Zajímá se o druhé i o to, se podmínkám vnějšího prostředí okolního prostředí podporovat a které je co se kolem děje ( KU ) i jeho změnám mohou poškozovat, všímá si nepořádků a škod, upozorní na ně.

9. Evaluační systém mateřské školy Evaluace – proces průběžného vyhodnocování vzdělávacích činností, situací i podmínek vzdělávání. Realizuje se v předškolním vzdělávání a odehrává se v několika na sebe navazujících a neustále se opakujících fázích :  sběr informací o daném jevu či problematice  analýza informací 3. plán dalšího postupu

Úkolem evaluace je ověřit a popřípadě zlepšit kvalitu. Autoevaluace má v mateřské škole přinést informace, na jejichž základě lze učinit kroky ke zlepšení. Měla by být: • systematická, pravidelná • komplexní • prováděná metodicky správně • prováděná podle předem stanovených kritérií • smysluplná = užitečná pro další plánování a rozhodování • jednoduchá • průběžná Poznatky získané tímto průběžným vyhodnocováním poskytují pedagogům vazbu o kvalitě vlastní práce. Evaluace probíhá na úrovni školy či na úrovni třídy. Hodnocení a evaluace pedagogy • pedagog sleduje a hodnotí svoji práci, podmínky i dosahované výsledky a získané poznatky využívá ve své práci (podle tématických celků, všechny učitelky) • pedagog porovnává ŠVP, TVP s RVP, hodnotí a na základě zjištěných poznatků navrhuje a provádí úpravy (průběžně, všechny učitelky) • individuálně sleduje děti a na tomto základě hodnotí jejich rozvoj, významné je i sebehodnocení dítěte (průběžně, všechny učitelky) • dokumentuje rozvoj a vzdělávací pokroky dítěte (průběžně, všechny učitelky). Doklady, které vypovídají o dítěti a pokrocích v jeho rozvoji a učení, jsou považované za důvěrné a jsou přístupné pouze pedagogům v mateřské škole, popř. rodičům, či logopedce nebo psycholožce Hodnocení a evaluace vedoucí učitelky mateřské školy • vedoucí učitelka mateřské školy sleduje nejen svoji vlastní práci, ale kontroluje a hodnotí práci pedagogů (hospitace namátkové, cílené) a práci provozních zaměstnankyň • o těchto činnostech vede záznamy (záznamy o hospitaci, kontrole pracovnic mateřské školy) • ze získaných poznatků vyvozuje závěry pro další postupy a práci • předkládá podklady z vlastního hodnocení MŠ pro výroční zprávu ředitelce ZŠ a MŠ Prostředky evaluace a způsob záznamů • sledování a posuzování účinnosti ŠVP k požadavkům RVP, k dětem a zaměstnancům mateřské školy

• zápisy učitelek v evaluaci tématických celků (za dané období) • průběžná evaluace TVP, porovnání s požadavky ŠVP dle plánu pedagogických rad, zápisy z rad • sledování a vyhodnocování podmínek (materiálních, hygienických, personálních, psychohygieny, organizace a provozu mateřské školy, BOZP, …podle potřeby) • sledování a vyhodnocování kvality práce provozní pracovnice (ústně), sledování a hodnocení kvality práce učitelky – kontrolní a hospitační činnost (ústně, zápisy v záznamech o kontrole a hospitaci • sledování a evaluace výsledků své práce, individuální pokroky dětí v rozvoji a učení, naplňování cílů ŠVP (záznamy učitelek do TVP) • kontrola hodnocení dětí, vedení záznamů a jejich zpětná vazba - v případě řešení (zápisy z rad) • průběžná evaluace vzdělávacího procesu učitelek ( roční), vzhledem k výsledkům cílům, plánovaným záměrům a cílům RVP (zápisy z rad ) • sledování a evaluace práce s veřejností (zápisy z rad) • kontrola dodržování vnitřních předpisů, pracovního organizačního řádu svěřených prostředků (zápisy z rad, kontrol) Odpovědnost pedagogů : Všechny učitelky – konkretizace evaluačních plánů na třídách, charakteristiky dětí Učitelky –

reedukační program pro odklady školní docházky

Vedoucí učitelka - vlastní hodnocení mateřské školy Vzdělávací program mateřské školy, Průběh a výsledky vzdělávání Akce školy (výjezdy, vystoupení, soutěže) Prevence sociálně patologických jevů Program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Prevence rizik a školní úrazy Spolupráce školy s rodiči

Přílohy ke školnímu vzdělávacímu programu „Objevujeme svět pro život“ Číslo 1 : Environmentální vzdělávání En nvironmentální vzdělávání je nedílnou součástí školního vzdělávacího programu. Environmentálním vzděláváním, výchovou a osvětou se rozumí : • předávání soustavy znalostí a dovedností týkajících se zákonitostí biosféry, vztahů člověka a životního prostředí, problémů životního prostředí z globálního i lokálního hlediska a možností i způsobů dosažení udržitelného rozvoje, • rozvinutí schopností uvažovat v souvislostech a chápat interakci přístupů ekologických, technicko technologických, ekonomických i sociálních,- podněcování aktivity a tvořivosti zaměřené k žádoucímu jednání, • ovlivňování vztahu k přírodě, odpovědnosti za jednání vůči prostředí, ohleduplnosti a spolupráce v mezilidských vztazích, • působení na utváření hierarchie životních hodnot a celkového životního stylu ve smyslu potřeb udržitelného rozvoje Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta představuje nezastupitelný významný předpoklad udržitelného rozvoje, který je v celém světě pokládán za jedinou možnou pozitivní alternativu rozvoje lidské civilizace. Vytváření podmínek pro jeho realizaci patří i mezi prvořadé zájmy Evropské unie. Základním předpokladem nastoupení cesty k udržitelnému rozvoji je zvýšení ekologického vědomí lidí. Základním nástrojem environmetálního vzdělávání je program environmetálního vzdělávání. Hlavním cílem je : Výchova dětí k ekologické zodpovědnosti. Umožňuje dětem zblízka se seznamovat se živou a neživou přírodou. Děti postupně vést k zodpovědnému a trvale udržitelnému způsobu chování v přírodě! • všechny děti využívají pobytu venku k náhodnému i plánovanému pozorování přírody. Naše mateřská škola má pro tyto činnosti velice výhodnou polohu v obci . Není problém vyjít s dětmi na zahradu, na pole i do přilehlého zámeckého parku, • každoročně vyjíždíme do LESOPARKU v Chomutově, kde si děti nejen prohlédnou zvířata, ale hovoříme s nimi o jejich způsobu života, o ochraně zvířat, naší pomoci zvířatům prospěšné, • s dětmi podnikáme Objevování jara s Květuškou, plníme úkoly spojené s přírodou. Odměnou pro děti je nalezený poklad, toto se uskutečňuje převážně v parku • v průběhu celého dne se snažíme dětem vštípit základy šetření vodou, elektřinou, samozřejmě v rámci jejich možností, • sbíráme starý papír, třídíme odpad

Číslo 2 : Projekt:

„Chrání nás a pomáhají nám v nesnázích“

Charakteristika integrovaného bloku : Chrání nás a pomáhají nám v nesnázích je dlouhodobý projekt zaměřený na seznámení dětí s dopravní výchovou a záchrannými složkami ČR. Děti se každodenně účastní provozu na silnici, proto je velmi důležité je učit základním prvkům bezpečné účasti v silničním provozu a základním pravidlům poskytnutí pomoci. Člověk se ve svém životě denně setkává s velkým množstvím neočekávaných a nebezpečných situací. Tyto situace se samozřejmě nevyhýbají ani dětem.Naším záměrem je dovést děti k poznání, že i velmi složité životní situace mají své řešení. Cíl projektu :  uvědomovat si nebezpečí, se kterým se mohou setkat  mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit před nebezpečím nebo se mu vyhnout  znát, kam se v případě potřeby mohu obrátit o pomoc (koho přivolat a jakým způsobem) Očekávané výstupy :  navazovat kontakty s dospělými (překonat stud, komunikovat s nimi vhodným způsobem, respektovat je)  chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými , v případě potřeby požádat druhého o pomoc ( pro sebe i pro jiné dítě)  seznamovat se s pravidly chování ve vztahu k druhým lidem  uvědomovat si ochranu osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s dětmi i dospělými  seznamovat se se světem lidí (povolání)  zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci  osvojit si poznatky o těle a zdraví  osvojit si dovednosti důležité k podpoře zdraví, bezpečí a osobní pohody  seznamovat se s příležitostmi a činnostmi směřující k prevenci úrazů (při hrách,pohybových činnostech,dopravních situacích, při setkání s cizími lidmi)   rozvoj pozitivních citů ve vztahu k vlastní osobě (sebevědomí, sebedůvěra, sebeovládání)  zachytit a vyjádřit své pocity a prožitky  vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky,nápady,pocity,mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách  popsat situaci  chápat některé ze symbolů ( orientační a dopravní značky,označení nebezpečí)

Číslo 3 : Projekt : „Příprava předškoláka“ Cíl projektu: Kompletní příprava dítěte na vstup do základní školy

Principy projektu: • projekt „Příprava předškoláka“ vychází ze Školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání „Objevujeme svět pro život“Mateřské školy Krásný Dvůr, aktivity jsou součástí integrovaných bloků • děti pracují individuálně nebo ve skupině dle potřeby rozvíjených dovedností • založená portfolia jsou dětem přístupna k nahlédnutí pro možnost sebehodnocení, sledování vlastních pokroků • rodiče mají též k dispozici portfolia svých dětí • při vlastní práci dítěte na úkolu jsou zohledněny individuální potřeby dítěte, • dovednosti dětí jsou fixovány opakováním stejných úkolů s obměnou a možností dítěte volit si úkol OČEKÁVANÉ KOMPETENCE Odpovídají klíčovým kompetencím tak, jak jsou stanoveny ve Školním vzdělávacím programu Mateřské školy Krásný Dvůr. OBLASTI VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 1. Percepční dovednosti • zrakové • sluchové • čichové a chuťové • hmatové 2. Prostorová, pravolevá orientace, orientace v čase 3. Řeč • Mluvený projev: monolog (reprodukční,autorský,popis, deklamace) dialog ( verbální a nonverbální komunikace) • správná výslovnost • slovní zásoba 4. Grafomotorika • správné sezení • správný úchop tužky • přiměřený tlak na tužku • technika práce s různým kreslícím materiálem • propojení řešení úkolů s grafickým zpracováním • fiktivní písmo

5. Matematické představy • množství • velikost • posloupnost • početní představy a operace Program vzdělávání předškolních dětí je uskutečňován v řízených činnostech neb při individuální činnosti. Jednotlivé funkce nelze oddělit jak ve vývoji , tak v procesu učení. Oblast se vzájemně prolínají, ovlivňují a podmiňují.

Evaluace Program „Příprava předškoláka“ evaluují pedagogové v souladu se školním respektive třídním vzdělávacím programem, dále dle dosahovaných kompetencí dětí a také sledováním prvních kroků dítěte v základní škole. Program má pro školu též preventivní hodnotu, pomáhá vyhledat děti s oslabenými předpoklady pro školní práci a doporučit odbornou péči (logopedie, dětský psycholog, odklad školní docházky, SPC aj.

Číslo 4 : Projekt: „ Adaptační projekt“ Cíl projektu:  je skloubení domácích zvyklostí a uspořádáním pobytu dne v MŠ  poznáním nového prostředí nalézt důvěru v MŠ a přenášet ji na dítě  příprava dítěte na docházku do mateřské školy začíná ještě před zápisem dítěte do školky. Prostředky projektu: 

Rodiče mohou využít pozvání rodičů a dítěte k návštěvě v mateřské škole při ranních či odpoledních aktivitách



Rodiče se mohou s dítětem připojit na vycházku nebo využít pozvání ke hře na zahradě MŠ



Rodiče s dětmi jsou zváni na slavnosti v MŠ, na divadla a zábavné akce pro děti



Při pobytu a hře zvláště mladých rodičů a dítěte v MŠ / po předchozí dohodě /mohou rodiče získat radu a cenné podněty a zkušenosti pro výchovu svých dětí, poznat prostředí mateřské školy



Při vzájemných pobytech v MŠ si rodiče utvářejí reálnou představu o výchovném programu v MŠ pro jejich dítě, nutnosti adaptace svého dítěte na toto prostředí.

Číslo 5 : Projekt: „Zlepšení vzájemné komunikace v mateřské škole“

Pro veškerou komunikaci platí tyto základní znaky:  akceptace – přijímání bez předsudků  empatie – vcítění  autenticita – pravdivost Pravidla vzájemné komunikace: 1. Pravidla komunikace učitelky s rodiči: Partnerský vztah s rodiči by měl obsahovat rovnoměrný podíl všech komunikačních projevů ve sdělování i naslouchání obou stran. Zásady správné komunikace učitelkys rodiči : a/ v komunikaci s rodiči se má učitelka chovat přirozeně s přiměřenou sebejistotou b/ v rovnováze by mělo být její komunikační vyjádření i ochota naslouchat - základem sdělování učitelky je klidná neverbální komunikace, milé jednání, pozitivní výraz obličeje se všemi znaky porozumění a přijetí 2. Pravidla komunikace v pracovním týmu : Pro pozitivně orientovanou společenskou komunikaci na pracovišti je naprosto nezbytná úroveň důvěry. Vzájemná důvěra se velmi zřetelně podepisuje na ochotě naplno pracovat a realizovat se. Zásady správné komunikace v pracovním týmu : a) kontaktovat se očima b)usmívat se na sebe c) oslovovat druhého jménem tak, jak je mu to příjemné d) začínat odpověď slůvkem ano a parafrázovat pozitivní částí sděleni druhého e) dodržovat přirozenou slušnost a ohleduplnost f) pochválit co se druhému podařilo,nebo sdělit o co se zajímá g) říci" to je dobrý nápad" h) jestliže vyslovuji kritiku, měl bych dát k dispozici vlastni návrh řešení

Číslo 6 : Projekt: „Ekologický projekt v naší mateřské škole“ Cíl projektu: je nejen přivádět děti k poznání přírody, ale především utvářet celou osobnost dítěte – směřovat k odpovědnému přístupu k přírodě a k lidem.Naší snahou je, aby ekologická výchova prolínala celým výchovně vzdělávacím působením, protože rozvíjí:     

Vyjadřovací dovednosti a schopnosti ve vztahu k prostředí Utváří hygienické návyky Rozvíjí citové vztahy k přírodě Děti získávají konkrétní poznatky o přírodě Rozvíjí se estetické vnímání

Uplatňujeme tyto formy a metody:

      

Terénní pozorování a pokusy Smyslové hry Výtvarné činnosti Spolupráce ve skupinkách /úklid zahrady/ Branné hry Rozhovory a diskuse Ošetřování květin ve školce

Číslo 7 : Metodická pomoc při implementaci strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v resortu školství, mládeže a tělovýchovy na úrovni mateřských škol 1.1 Vymezení obsahu a formy prevence v rámci kompetencí podpory zdraví a zdravého životního stylu Základním prvkem ochrany před společensky nežádoucími jevy je výchova ke zdravému způsobu života od nejútlejšího věku. Myšleno v pojetí holistickém to znamená ve složce tělesné, duševní a sociální, kdy tyto složky jsou navzájem propojeny a tvoří spolu harmonickou jednotu. V předškolním věku mezi kompetence podpory zdraví a zdravého životního stylu, které jsou zároveň prevencí společensky nepřijatelných jevů patří 

sebedůvěra, samostatnost a sebejistota



podpora zkušeností, které poskytují potěšení a touhu účastnit se pohybových aktivit



schopnost přizpůsobení se životu v sociální komunitě, vnímavý a otevřený vztah k okolnímu světu, schopnost přiměřeně kriticky myslet a rozhodovat se



seberozvíjení



motivace k aktivnímu poznávání a prožitkům



rozvoj tvořivosti a estetického cítění



systematický rozvoj dovedností, které vedou k osvojení zdravého životního stylu, zdravotní prevence

1.2. Sebedůvěra Přiměřené vědomí vlastní důvěry v sebe je silným ochranným mechanismem. Součástí zdravého životního stylu je i zdravé sebevědomí.Vlastní sebevědomí spojené s úctou k druhému patří k základní životní kompetenci (postoji). Sebedůvěra dětí je podmíněna optimální kvalitou vztahu k dětem v praktickém životě. Takovým uspořádáním společenského života, který umožňuje uspokojování potřeb dítěte a tím i zdravý rozvoj jeho osobnosti. Vztah k dětem je výrazem vyspělosti společnosti. Vztah k dětem a styl výchovy v sobě musí nést respekt dospělých vůči dětem. Děti jako rovnocenní partneři mají v mnoha situacích právo říci ne, když něco nechtějí. Umění říci ne je z hlediska ochrany zdraví velmi pozitivní postoj. Děti nebudou umět říci ne pokusům o nejrůznější manipulace nebo drogovému pokušení, pokud v rodině, mateřské škole či škole není příležitost k vyjádření nesouhlasu. Nesouhlas nebo volba jiné alternativy nemusí být již předem považovány za neposlušnost, vzdor nebo zbytečnost. K upevnění sebedůvěry dětí slouží zejména pohybové aktivity, hry a hraní. Optimální se jeví spontánní dětské pohybové aktivity bez viditelných zásahů pedagogů , kdy dětem je poskytována možnost volby samostatné činnosti i její obtížnosti.Dítě ví, že si samo může vybrat a vyzkoušet své síly. Je nutné, aby motivace k činnosti vycházela z dítěte a byl respektován jeho zájem, aby pohybová činnost vycházela z vnitřní motivace, z potřeby pohybu, z potřeby zjistit, co umím. V nesoutěživém prostředí, bez potřeby

předhonit kamaráda je tělesný rozvoj provázený vědomím odpovědnosti za své zdraví. Dítě je motivované a vzniká posléze i trvalá potřeba pocitu libosti z naplnění potřeby pohybu. Umění realisticky odhadnout své síly, nepřeceňovat ani nepodceňovat své síly, je prevencí nejen úrazů, ale i posílení pevného postoje vůči budoucím stresům, neúspěchům i pádům, které nepřipravení jedinci později mnohdy řeší zástupným způsobem : agresí, zneužíváním drog, alkoholu nebo jiným negativním způsobem. Realizaci spontánních pohybových aktivit napomůže skromnější vzhled školních zahrad, bez okrasných trávníků a záhonů, ale s dostatečným vybavením umožňujícím odstupňovanou škálu pohybových aktivit. A samozřejmě spolupráce s rodiči, kteří chápou a akceptují tuto formu pohybu. 1.3. Seberozvíjení Osobní zkušenost a prožitek dítěte dávají vznik základním kompetencím, které mají děti v oblasti zdravého životního stylu a prevence získat. Základní kompetence jsou utvářeny jako znalosti, dovednosti a postoje. Mezi základní osvojené kompetence předškolních dětí patří

a současně i kompetence v oblasti prevence



znát, co dítěti pomáhá být zdravé a v bezpečí a co mu škodí, znát důsledky požívání některých látek pro zdraví



rozumět tomu, že způsob života má vliv na lidské zdraví



zajímat se o udržování svého těla ve zdraví, chápat, že zdraví se musí chránit



napomáhat vlastnímu zdraví aktivním pohybem a zdravými životními návyky (zdravá výživa a životospráva)



mít vytvořenou představu o pojmu závislost a o věcech, které ničí zdraví a zkracují život člověka ( cigarety, alkohol, drogy, zneužívání léků)



vědět, že kontakty s některými lidmi mohou být nebezpečné



znát pravidla společného soužití ve skupině



hodnotit své chování i chování druhých



mít a hájit vlastní názor



akceptovat kompetentní autoritu



vnímat lidi s jejich odlišnostmi povahovými, tělesnými, rasovými, kulturními jako přirozený stav



přistupovat aktivně k problémům, řešit problémy



vědět, že je více možností řešení konfliktů



kontrolovat extrémní projevy svých emocí a nálad



chování přizpůsobovat sociálnímu prostředí, uvědomovat si sociální role



spoluvytvářet prostředí pohody ve svém okolí

Pokud nejsou osvojeny uvedené ochranné kompetence jsou tyto děti zasaženy v pozdějším období různými nežádoucími jevy, jako je agresivita, nekázeň, nesnášenlivost, neschopnost řešit problémy, stres a frustrace, dochází i ke sebepoškozování dětí. Důsledkem je poté náchylnost ke zneužívání medikamentů, drog, alkoholu, šikana, násilí, vandalismus, xenofobie apod. Potřebné seberozvíjení dítěte je vytvářeno osobní zkušeností dítěte. Je podporováno zejména prožitkem během hry. Společný prožitek ze hry je uznáván jako významný faktor sociálního učení. Optimální činností pro hry a hraní jsou přirozené situace skutečného světa. Děti si rády hrají na to, co vidí dělat dospělé a tím, že takovouto činnost zkouší získávají sebevědomí. Hra by neměla být dospělými příliš organizována, měla by se uplatnit kreativita dětí, jejich vzájemná komunikace, radost, tvořivost a estetické podněty i nácvik řešení konfliktů. Dospělí jsou pozorovatelé, partneři ve hře a rádci. Motivace k těmto činnostem musí vycházet z dítěte a musí být respektován jeho zájem. Pak nedochází ani k nedostatečné ani nadměrné stimulaci dětí. Dospělý pomáhá organizovat činnost, ale nevnucuje ji. Výsledkem je i pohoda a zdravé partnerské vztahy ve škole. Prožitkové učení, kdy dítě se prožitkem a zkušeností učí samo a spontánně je vlastní předškolnímu věku. Nikdy později již dítě nepracuje samo na sobě s takovou intenzitou a efektivitou. Dítě přirozenými cestami sbírá a zpracovává zkušenosti. Zkušenosti získává především tím, že něco dělá a to co dělá prožívá. Mentalitě předškolního věku není vlastní organizované, hromadné vyučování frontální metodou. Není proto vhodné vyrábět speciální protidrogové či jiné preventivní programy pro předškolní věk. Sociální hry a hraní rolí navozují modelové situace. Nabízejí bezděčné učení s možností zařadit se mezi své vrstevníky v dětské skupině a budovat mezi nimi své postavení. Učí ohleduplnosti, společensky přijatelnému způsobu řešit konflikty a spory, spoluvytvářet prostředí pohody ve třídě a dětské skupině. V dítěti se vytváří pocit základní jistoty, že takovýto svět je správné místo pro život a dítě je v pohodě. Výsledkem je nastavení dětské psychiky, které lze vyjádřit větou „ já jsem správný a na správném místě„. V dospělosti se tomu pak říká zdravé sebevědomí, optimismus, pozitivní myšlení. Dobrou aktivitou je mimo námětové hry i společná stavba nebo společná kresba na jeden námět. Společná kresba není součtem kreseb jednotlivců. Při kresbě jednotlivci reagují jeden na druhého a podle toho je kresba rozvíjena. Při společných stavbách děti diskutují, hledají a navrhují řešení. Dospělého potřebují jen jako rádce a diváka. Rozvoj společenských vztahů a komunikační dovednosti podporuje vhodně i dramatická výchova.V předškolním věku je třeba věnovat pozornost dramatickému vyjadřování představ, pěstovat dovednosti vyjádřit své pocity. Formou dramatu lze děti postavit do situace kdy individuálně reagují – lhostejně, zvědavě, se zájmem, konstruktivně. Tyto dramatické prožitky dětí, které nejsou v průběhu hry pedagogem ovlivňovány, jsou později základem pro vzájemné vysvětlování, objasňování a odpovědi na otázky. Ze strany dospělého tedy nejsou pouze předávány již hotové poznatky prostřednictvím poučování a vysvětlování. Nedochází k příliš racionálnímu, hotovému a uzavřenému výkladu světa. Nejde o to naplnit dětskou mysl, ale probudit aktivní zájem dítěte objevovat a uplatnit a ukázat co umí, zvládne a dokáže. Hrově motivované činnosti dramatické, námětové a konstruktivní slouží k osvojování pojmů a poznatků zdravého životního stylu.Realizace v činnostech, které odpovídají seberozvíjecím potřebám dětí, prevence poškození zdraví a zdravý životní styl jsou smyslem výchovně vzdělávací práce s dětmi, jež umožní dětem osvojit si prvky prevence.

Znovu je dobré zdůraznit, že prvotní je iniciativa dítěte. Respektování předškolního dítěte a spontánní hry jsou základními principy rozvoje dětí v mateřské škole. Pedagog by měl vést výchovnou práci skrytě ale cíleně a dát dětem základy prosociálního chování a tedy i prevence šikany, násilí a jiných sociálně patologických jevů. Výchovná práce, jejž smysl spočívá v prožitku dítěte a ne pouze v přípravě na školu, plní podmínku k vytvoření správných kompetencí ke zdravému životnímu stylu a tím i k prevenci společensky nežádoucích jevů. Mateřská škola si tak neklade cíle, které by nevycházely z potřeb dětí. Pobyt v takovéto mateřské škole je zdravý a je zdrojem pohody. 1.4. Věkově smíšené třídy Vytváření sociálních kompetencí a prosociálního chování je velmi přirozeně dosažitelné ve věkově smíšených třídách dětí. Tuto zkušenost potvrzuje i program podpory zdraví „ Zdravá mateřská škola„. Zavedení věkově smíšených tříd, kde jsou děti ve věku od 3 do 6 let, není přímým požadavkem programu, ale velmi se osvědčilo. Heterogenní skupina je přirozenější a lépe odráží přirozené společenské prostředí. Nenaplňují se úvahy o tom, že by starší děti zaostávaly .Starší děti ve smíšené třídě jsou samostatnější, mají pocit důležitosti a odpovědnosti. Mladší napodobují starší kamarády. Věkově smíšené složení tříd významně přispívá k sociálnímu zrání dětí. Děti jsou k sobě ohleduplné, umí si vzájemně naslouchat, nevyskytují se projevy agrese. Jejich hra je tvořivá, s prvky fantazie, schopností kooperace, jsou komunikativní k sobě vzájemně i k dospělým, jsou pozitivně naladěny. Umí vyjádřit svůj názor a zdůvodnit svůj postoj a rozhodnutí. Věkově smíšené třídy mají své přednosti i pro rodiče dětí. Tak jako nejmenší děti tvoří ve třídě menšinu a rychle zapadnou do vytvořené hierarchie a vžitých pravidel, tak i rodiče nových dětí se snadno vpraví do nových podmínek, rychle se zorientují a zapojí se v rodičovské skupině úplně stejným mechanismem jako děti. Mateřská škola se tak podílí na vytváření postojů ke zdravému životnímu stylu a prosociálního klimatu nejen u dětí, ale i na pozitivní změně postojů u dospělých rodičů.

1.5. Rodiče, mateřská škola a prevence Již léta se za kardinální nedostatek všech preventivních aktivit považuje nezájem a minimální spolupráce rodičů. Veškeré snahy o zapojení rodičů na úrovni základních a středních škol vyznívaly v lepším případě jako nedostatečné, ve většině případů jako marné. Je to dáno celkovým odtažitým vztahem rodičů a školy, což je velký problém, na kterém se podílí obě zúčastněné strany. Situace na úrovni mateřských škol je příznivější, což je dáno jednak větším zájmem rodičů o dítě předškolního věku a zejména denním kontaktem učitelek s rodiči.Zde je místo k založení pozitivních a přirozených vztahů ke škole ze strany rodičů, tady je řešení problému, kterým je malý zájem a informovanost rodičů o prevenci společensky neakceptovatelných jevů. Vztah školy a rodičů by měl být pokládán za ukazatel kvality mateřské školy. Způsob organizace života v mateřské škole je podmínkou dobrého růstu zdravé generace. Jen tak zabráníme tomu, aby do první třídy základní školy vstupovaly děti s docela slušnou zásobou vzorců chování, které mají daleko do ideálu. Rodinná výchova je základ, na kterém škola staví. Občas je třeba tyto základy více či méně poopravit, na některých nelze stavět vůbec. Některá rodina uplatňuje nadměrnou péči, někde jsou kladeny neodpovídající požadavky na dítě. Někdy je dítěti naopak dána naprostá volnost, někde je malá péče zdůvodněná nedostatkem času nebo je malý zájem o dítě. To vše ztěžuje orientaci dětí v životě a jejich pozitivní socializaci.

Tato situace klade vysoké nároky na profesionalitu a lidskou kvalitu pedagogů.Při nevstřícném postoji rodiny je možnost mateřské školy přispět ke zdravému rozvoji dětí velmi ztížena. To vše jsou kořeny toho na co se společnost někdy tak velmi licoměrně ptá. „ Kde se v dnešních dětech a mládeži bere to, že je tak hrozná?„ Ona pije alkohol, kouří, bere drogy, pere se, šikanuje, fláká se, krade, loupí snad i vraždí, neposlouchá, lže, chodí za školu. Kde se to v nich bere? Proč s tím škola něco neudělá? Rodiče vkládají do dětí své schopnosti i neschopnosti, talent nebo jeho nedostatek, vytrvalost nebo nevytrvalost a zejména svůj vzorec chování. Mateřská škola může při dobré spolupráci s rodinou mnoho již založených rizikových prvků chování eliminovat. Při nezájmu školy i rodičů se ale již v prostředí mateřské školy často vyskytne násilí, šikana, omezování práv, agrese, a ponižování. Že se s těmito sociálně patologickými jevy setkáváme již v prostředí nejmenších je smutnou skutečností. Navození otevřeného a oboustranně prospěšného vztahu s rodiči je proces, do kterého jsou rodiče vtahováni prostřednictvím dětí. Pohodové, otevřené klima v mateřské škole, dítě aktivní, samostatné a sebejisté, zlepšuje spolupráci s rodiči a jejich podporu školní práce a samozřejmě rodiče zpětně pozitivně ovlivňuje. 1.6. Stát, obec a mateřská škola Předškolní vzdělávání je dnes vnímáno mimo jiné také jako důležitý počátek pozitivního socializačního procesu, který je významný pro další rozvoj dětí a jejich společenské začlenění. To jsou hlavní důvody proč je v současné době tato oblast předmětem aktuálního zájmu a je státem podporována. Je tím zároveň naplňována i Úmluva o právech dítěte a strategický program Světové zdravotnické organizace pro Evropu Zdravý pro všechny ve 21.století, jeho Cíl 3 Zdravý začátek života. Mezi vyjmenovanými prostředky, kterými má být splnění tohoto úkolu dosaženo je uvedena i zdravá mateřská škola. Program obsahuje i další cíle, které se zdravým životním stylem a prevencí prolínají. Cíl 11 Zdravější životní styl, Cíl 12 Snížení škod způsobených alkoholem, drogami a tabákem a Cíl 13 podmínky a příležitosti pro zdraví. Obecní zastupitelstva mají vytvářet podmínky pro programy pro zdraví v MŠ, čímž současně naplňují i cíle preventivní. Snad představitelé místní samosprávy pochopí a dají přednost zdravému vývoji nejmladších občanů před neefektivními a značnými výdaji na škody vzniklé v důsledku působení sociálně patologických jevů ( škody způsobené vandalismem, násilím, zneužíváním drog, málo efektivní prevencí ve školách apod.). Předškolnímu vzdělávání je ze strany MŠMT věnována významná pozornost při tvorbě nového školského zákona. Rámcovým programem pro předškolní vzdělávání stát (ministerstvo) stanovuje požadavky na výchovu a vzdělávání na tomto stupni škol.

2. Vymezení obsahu a formy prevence při naplňování Rámcového programu pro předškolní vzdělávání Z pohledu systémového je optimální využít pro oblast prevence na úrovni mateřských škol školní vzdělávací programy, které budou zpracovávány v návaznosti na Rámcový program pro předškolní vzdělávání, který stanovuje konkrétní vzdělávací cíle a vzdělávací obsah, který by měl být povinně zakomponován ve školních vzdělávacích programech. Rámcový program pro předškolní výchovu umožňuje, aby každá škola, resp. pedagogický sbor, jakákoliv odborná pracovní skupina, profesní sdružení nebo jednotlivý pedagog mohli uplatňovat svou pedagogickou autonomii a s jeho pomocí zpracovávat své vlastní školní či třídní vzdělávací programy, které by při

zachování společného rámce, co nejlépe odpovídaly konkrétním možnostem mateřských škol i různým potřebám dětí. Zpracovaný školní program je pak zárukou dosažení cílů výchovně vzdělávacího procesu a získání základních dovedností, poznatků, zkušeností a postojů (kompetencí). Preventivní program pro mateřské školy je přirozenou součásti školního vzdělávacího programu. Rámcový program velmi podrobně pojednává o zásadách a formách optimálního předškolního vzdělávání a výchovy, která vede k žádoucím kompetencím. Zabývá se specifikou předškolního vzdělávání a rámcovými vzdělávacími cíly. Dále pak oblastmi předškolního vzdělávání, podmínkami a evaluací. Pro oblast prevence je dobře využitelná zejména kapitola týkající se psychosociálních podmínek a spoluúčasti rodičů na vzdělávání dětí. K praktické aplikaci a realizaci metod a cílů Rámcového programu pro předškolní vzdělávání lze využít programu Škola podporující zdraví , který je garantovaný Státním zdravotním ústavem. Filosofie a program Školy podporující zdraví je zcela v souladu s principy prevence sociálně patologických jevů v resortu školství, i když jde samozřejmě nad její rámec. „ Kurikulum podpory zdraví v mateřské škole„ je modelový program a metodika využitelná pro tvorbu Školních programů v mateřských školách a současně k naplnění zásad Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí.

3. Preventivní program pro mateřské školy V případě dětí předškolního věku je v podstatě vhodnější mluvit o preventivním působení v mateřských školách. Základem prevence je vytvoření sociálních kompetencí dítěte, kdy si dítě prostřednictvím prožitkového učení osvojí schopnost rozhodovat se, volit z více alternativ, nést za svou volbu odpovědnost a poznávat její důsledky. Schopnost rozhodovat se je chápána jako předpoklad odpovědného jednání. Odpovědné jednání je základní ochranný mechanismus. Není třeba vytvářet specifický program, který by předal dětem předškolního věku větší objem konkrétních informací o drogách, alkoholu, jiných škodlivých látkách a jevech. Ani u starších věkových kategorií dětí nebyly takovéto nekomplexní postupy účinné. Není vhodné frontální metodou realizovat preventivní programy pro mateřské školy. Optimálním preventivním působením je důsledná realizace Rámcového programu pro předškolní vzdělávání. Využít lze vedle programu Škola podporující zdraví v MŠ i další z možností moderní pedagogiky. Podněty vycházející z reformních systémů, jako je škola waldorfská, daltonská apod. Lze využít i podnětů z řady dalších aktivit např. vzdělávacího programu „Dokážu to“ nebo programu „Začít spolu“.

Závěr Včasná prevence v oblasti sociálně patologických jevů je závažné téma, kterému musí být věnována pozornost. Prevence musí být prováděna systémově a každodenně, v optimálním případě je prevence a zdravý životní styl jakousi přirozenou součástí života školy. Mnoho aktivit využitelných pro osvojení si zdravého životního stylu a metodiky prevence, nelze pouze vyčíst z manuálů, metodik a příruček. Je třeba se odborně vzdělat a získat i praktické dovednosti. Pozitivní změny v účinnějších přístupech učitelek k dětem při uplatňování prevence sociálně patologických jevů, rozvoj pozitivního sociálního chování a tím i posílení odolnosti dětí vůči nežádoucím sociálně patologických jevům, kooperace škol ve vzdělávání učitelů a vzájemná výměna pozitivních zkušeností jsou základem úspěšné realizace strategie prevence společensky nežádoucích jevů u dětí a mládeže. Je třeba nejenom znát nové metody práce, je třeba si je i osvojit.

Číslo 8 : Organizace dne v mateřské škole

6.00 - 8.30

 scházení dětí, ranní hry dle volby a přání dětí  ranní hry, spontánní hry dětí  individuální péče o děti se specifickými vzdělávacími potřebami ( reedukační a kompenzační sociálně pedagogická péče  individuální rehabilitační péče  jazykové chvilky  smyslové hry

8.30 – 8.45

 tělových. chvilka ( popř. relaxační cvičení, jóga )

8.45 - 9.00

 hygiena, svačina

9.00 – 9.30

 didakticky zacílené činnosti ( záměrné i spontánní učení ) ve skupinách a individuálně

9.30 – 11.20

 pobyt venku

11.20 –13.30

 hygiena, oběd  hygiena, odpočinek  náhradní nespací aktivity  individuální péče, logopedická péče apod.

13.30 – 14.00  hygiena, svačina 14.00 – 15.30  odpolední zájmové činnosti dětí ( hry, dle zájmu dětí pokračování v didakticky cílených činnostech )

Číslo 9 : Bezpečnostní opatření při práci s dětmi v MŠ 

II.

III.

Ředitelka školy ( pověřená vedoucí učitelka) je povinna zabezpečit prostřednictvím pedagogů školy dohled nad dětmi, a to při školní i mimoškolní výchově a vzdělávání, tzn. při všech aktivitách organizovaných mateřskou školou. Opatření v průběhu vzdělávacích činností: 1. Každá učitelka je osobně zodpovědná za bezpečnost svěřených dětí od doby jejich převzetí od rodičů, pověřené osoby nebo jiného pedagoga školy do doby jejich předání rodičům., pověřeným osobám nebo jinému pedagogovi školy až do doby jejich předání zástupci dítěte nebojím pověřené osobě. 2. Při hře dětí ve třídě dbá, aby si děti hrály klidně, sleduje jejich hru, předchází konfliktům. Nedovolí dětem nosit do MŠ nebezpečné předměty nebo hračky. 3. Nesmí odejít od dětí! Při závažných důvodech si zajistí dohled jiné pracovnice z MŠ. 4. Nesmí dát dětem bez náležitého dohledu nůžky, štětce, tužky či jiné ostré a špičaté pomůcky, dále drobné korálky a stavebnicové tvary, které by si mohly děti strčit do nosu či ucha. 5. Při chůzi po schodech dbá, aby se děti nestrkaly, chodily klidně, držely se zábradlí. 6. Při tělovýchovných aktivitách dbá zvýšené pozornosti o bezpečnost dětí. Upozorňuje na případné nebezpečí, zajišťuje soustavnou pomoc při cvičení. Bývá vždy na nejrizikovějším místě. Před zahájením cvičení v tělocvičně musí vždy zkontrolovat, zda je tělocvičné nářadí v pořádku. 7. Při převlékám dětí v šatnách vykonává učitelka stálý dozor, sama se obléká, až když jsou děti připraveny na pobyt venku. Neprodlužuje zbytečně pobyt připravených dětí v šatně. 8. Při rozcházení dětí domů věnují učitelky zvýšenou péči úpravě a čistotě dětí. Dítě předává rodičům či pověřené osobě, ale to pouze na základě písemného pověření zástupcem dítěte (může být stále, na časové období). 9. V době realizace zájmových kroužků, a logopedické poradny zodpovídá za děti, které se činností účastní vždy, vedoucí zájmového kroužku (učitelka), a to od doby převzetí dětí od třídní učitelky do doby jejich předání. 1.

2. 3. 4.

Opatření při pobytu dětí venku: Při pobytu dětí mimo území mateřské školy odpovídá jeden pedagogický pracovník za bezpečnost nejvýše: a) 20 dětí smyslově, tělesně a duševně zdravých starších 3 let, b) 15 dětí v případě, že jsou mezi nimi 2 děti od dvou do tří let, c) 12 dětí v případě, že jsou mezi nimi 2 postižené děti nebo l postižené dítě a l dítě od dvou do tří let. Ředitelka školy určuje při vyšším počtu dětí nebo při specifických činnostech (plavání, sáňkování apod.) nebo při pobytu v prostředí náročném na bezpečnost dětí další zletilou osobou způsobilou k právním úkonům zajišťující bezpečnost dětí (nejčastěji paní uklizečka nebo školnice). Při pobytu dětí na školní zahradě nedovolí učitelky dětem bez dozoru na průlezky, houpačky a jiné nářadí, kde hrozí nebezpečí úrazu. Nedovolí jim též samostatné vzdálení do prostor zahrady, kam sama nevidí, kde nemůže mít o dětech přehled. Při vycházkách učí děti chodit ve dvojicích a v zástupu tak, aby zajistila jejich bezpečnou chůzi, chodí po chodníku, maximálně se vyhýbají frekventovaným ulicím. Učitelky dbají na bezpečné přecházení vozovky, k čemuž používají terčík. Průběžně seznamují děti s pravidly bezpečného chování na ulici, v dopravě (přechody pro chodce, semafory apod.).

IV.

Opatření při sportovních akcích, výletech: 1. Ředitelka školy (vedoucí učitelka) rozhoduje na základě náročnosti akce a počtu dětí o určení další způsobilé soby k zajištění bezpečnosti dětí.  Ředitelka školy stanoví hlavního vedoucího akce, který je povinen poučit děti o zvláštních situacích, o pravidlech jednání v těchto situacích.

V.

Opatření při úraze: Děti v Mateřské škole Krásný Dvůr jsou pojištěny proti úrazu u pojišťovny UNIQA. V případě úrazu rodiče obdrží od ředitelky školy vyplněný formulář k čerpání pojistné události. Toto pojištění je platné

pro všechny akce, které škola pořádá, včetně pobytů v přírodě. 1. Všichni zaměstnanci jsou povinni okamžitě poskytnout první pomoc při jakýmkoliv úraze, v případě potřeby přivolají lékařskou pomoc, v nezbytně nutném případě zajistí převoz zraněného do zdravotnického zařízení. Zároveň jsou povinni bezodkladně informovat ředitelku školy a zákonné zástupce dítěte. 2. Každý, i drobný úraz, bude zaznamenán do knihy úrazů. U úrazů, kde bylo nutné ošetření lékaře, vyplní třídní učitelka Protokol o úraze 3x. V oblasti prevence sociálně patologických jevů se zaměřujeme na oblast šikany a vandalismu blíže obsah průběžných vzdělávacích cílů.Budova a šatny mateřské školy je k zajištění bezpečnosti dětí zamykána, a to vždy v době od 8:00 do 11:15 hodin, po vydání dětí po obědě se budova v cca 12:15 hodin opět zamyká až do 13:00 hodin. Kdokoliv přijde do MŠ v tomto časovém rozmezí, musí použít zvonku a vyčkat příchodu personálu.

Číslo 10 : Harmonogram aktivit mateřské školy ZÁŘÍ

-

Klub rodičů a přátel MŠ Slavnostní zahájení školního roku Přednáška pro rodiče / logopedie/ /s rodiči/ Divadelní představení

ŘÍJEN

-

Slet dráčků-s rodiči Kaštánek /s rodiči/ Hudební koncert

-

Den zvířat Mámo,táto, pojď si hrát“ / s rodiči / Beseda s rodiči „Grafomotorika“

LISTOPAD

PROSINEC -

Advent v MŠ- vánoční motivovaná výstava /s rodiči- betlémy,ozdoby,atd./ Mikulášská nadílka / s rodiči/ Vánoční nadílka Vánoce pro důchodce / na OÚ/ Rozsvícení vánočního stromu

LEDEN -

Koleda „Tří králů“ KRaP MŠPřednáška pro rodiče Divadelní představení

-

Karneval v MŠ Přijelo k nám divadlo

-

Sluníčkový den/ vítání jara/ Den Země-pohádka „O Květušce“ Den boje proti hluku „ Bzučím tiše“

-

„Děti, pozor, červená“ dopravní soutěž Výstavka k Velikonocům / s rodiči/.pomlázky,pečivo,kraslice, atd. Den čarodějnic

-

Výlet do ZOO, Lesoparku Sportovní hry v MŠ

-

Den dětí , Akademie v MŠ a rozloučení s předškoláky

ÚNOR BŘEZEN

DUBEN

KVĚTEN ČERVEN

Vnitřní řád školy Základní škola a Mateřská škola Krásný Dvůr,okres Louny

ŠKOLNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY KRÁSNÝ DVŮR ÚČINNOST OD 01.09.2012 Zpracován dle zákona 561/2004 Sb. o předškolním,základním,středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání( školský zákon), § 30 a vyhlášky MŠMT č. 14/2004 o předškolním vzdělávání. Obsah: 1.Charakteristika školy 2. Podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, jejich zákonných zástupců ve škole a jejich vzájemných vztazích s pedagogickými pracovníky     

Práva rodičů Práva dětí Povinnosti rodičů Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí,ochrana před sociálně patologickými jevy před projevy diskriminace nepřátelství nebo násilí Podmínky zacházení s majetkem školy ze strany dětí

3. Provoz mateřské školy



Přijímací řízení  Ukončení docházky  Evidence dítěte  Platby v MŠ 1. Charakteristika školy Název školy : Základní škola a Mateřská škola Krásný Dvůr Místo MŠ: Mateřská škola Krásný Dvůr Adresa školy: Základní škola a Mateřská škola Krásný Dvůr č.p.182, 439 72 Krásný Dvůr Telefon: 415 210 006 Ředitelka školského zařízení : Mgr. Ivana Bejčková Vedoucí učitelka: Ludmila Havlová Zřizovatel: Obec Krásný Dvůr. Zřizovací listina je vydána v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb./“školský zákon“/, a vyhláškou MŠMT č. 14/2005 Sb.a 43/2006 Sb. o mateřských školách a zák. 108/2001 hyg. podmínky v předškolním zařízení. Typ MŠ: celodenní s pravidelným provozem Kapacita školy: 50 dětí Provozní doba školy: 6, 00 – 15, 30 hodin

Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami.( Šk.z. 561/2004,§33 ) 2. Podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, jejich zákonných zástupců ve škole a jejich vzájemných vztazích s pedagogickými pracovníky 

Předškolní vzdělávání zabezpečuje uspokojování přirozených potřeb dítěte. Rozvoj jeho osobnosti probíhá ve spolupráci rodiny a předškolního zařízení.

2.1.Práva rodičů: Rodiče mají právo: - na diskrétnost a ochranu informací, týkajících se jejich osobního a rodinného života - po dohodě s učitelkou být přítomni výchovným činnostem ve třídě - konzultovat výchovné i jiné problémy svého dítěte s učitelkou nebo ředitelkou školy - přispívat svými nápady a náměty k obohacení výchovného programu školy, zapojit se - projevit jakékoli připomínky k provozu MŠ, učitelce nebo ředitelce školy - požádat o individuální úpravu pravidel stanovených ve školním řádu MŠ 2.2. Práva dětí: Děti mají právo: - aby mu byla společností poskytována ochrana (potřeba jídla, oblečení, místa k životu, lékařské pomoci, ochrany před lidmi a situacemi, které by je mohli fyzicky nebo psychicky zranit) - být respektováno jako jedinec ve společnosti (slušné zacházení, i když nemá pravdu, právo na přátelství, na respektování jazyka, barvy pleti, rasy či sociální skupiny) - na emočně kladné prostředí a projevování lásky (právo žít s každým se svých rodičů, pokud by mu to neuškodilo, právo mít někoho, kdo se ho zastane, právo být s lidmi kteří ho mají s rádi, právo na pozornost a vedení ze strany dospělých, právo dostávat i projevovat lásku,...). - být respektováno jako jedinec s možností rozvoje, který si chce potvrzovat svoji identitu (právo vyrůst v tělesně i duševně zdravého jedince, právo být veden k tomu, aby respektoval ostatní lidi bez ohledu na rasu, náboženství, apod.,právo rozvíjet všechny své schopnosti a nadání, právo hrát si, právo na soukromí,...). - být respektováno jako individualita, která si tvoří svůj vlastní život (právo ovlivňovat rozhodnutí, co se s ním stane, právo na chování přiměřené věku, právo být připravován na svobodu jednat a žít svým vlastním způsobem,...). (vybráno z Úmluvy o právech dítěte) 2.3. Povinnosti rodičů:    

Rodiče či zákonní zástupci předávají děti osobně učitelce ve třídě. Děti se přijímají do MŠ od 6.00 do 8.00 hodin. Pokud se rodiče domluví s učitelkou, lze dítě přivádět podle potřeb rodiny. Rodiče odhlašují stravování nejpozději do 8,00 hod., a to telefonicky v MŠ a ŠJ ZŠ. Na následující dny se děti omlouvají kdykoli v průběhu dne, osobně, telefonicky v MŠ a ŠJ ZŠ /je zde i záznamník/. Rodiče jsou povinni oznámit v MŠ předem známou nepřítomnost dítěte. Pokud není předem známá, musí tak učinit co nejdříve.

   

Učitelky odpovídají za děti od doby, kdy dítě převezmou od rodičů nebo jimi pověřených zástupců až do doby, kdy je opět rodičům nebo zástupcům předají. Pokud se rodiče nechají zastupovat, sdělí tuto informaci na předepsaném formuláři . Dítě vyzvedávají rodiče nebo jimi pověřené osoby na základě písemného pověření, které je uloženo ve třídě. Bez tohoto pověření učitelka nesmí dítě nikomu předat.! Rodiče předávají dítě do MŠ zdravé. Vyskytne-li se u dítěte infekční onemocnění, rodiče tuto skutečnost neprodleně ohlásí mateřské škole. Do MŠ patří dítě pouze zdravé. Učitelky mají právo i povinnost nepřijmout dítě se známkami nemoci v zájmu ostatních dětí.



Učitelka má právo požadovat od rodičů dítěte lékařské potvrzení o ukončení nemoci dítěte a souhlas lékaře s jeho návratem do kolektivu dětí.



Při příznacích onemocnění dítěte v době pobytu v MŠ (teplota, zvracení, bolesti břicha) jsou rodiče telefonicky informováni a vyzváni k zajištění další zdravotní péče o dítě. Rodiče jsou povinni oznámit všechny změny v osobních datech dítěte, změny telefonních čísel, změnu zdravotní pojišťovny, atd.



Všechny děti v mateřské škole jsou pojištěny proti úrazům a nehodám v době pobytu dítěte v MŠ a při akcích MŠ organizovaných. Informace o připravovaných akcích v MŠ jsou vždy včas oznamovány ve vstupních prostorách školy, v šatnách dětí na web.stránkách školy. Doporučujeme rodičům pravidelně sledovat nástěnky. 2.4. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 2.4.1. Péče o zdraví a bezpečnost dětí při vzdělávání • Dohled nad bezpečností dětí po celou dobu jejich vzdělávání v mateřské škole vykonávají pedagogičtí pracovníci školy, a to od doby převzetí dítěte od zákonného zástupce nebo jím svěřené osoby až do doby předání dítěte zákonnému zástupci nebo jím pověřené osobě na základě „Zmocnění“ • K zajištění bezpečnosti dětí při pobytu mimo území mateřské školy může na jednoho pracovníka připadat nejvýše 20 dětí. • Při specifických činnostech , např. sportovních činnostech nebo při pobytu dětí v prostoru náročném na bezpečnost bude o bezpečnost dětí pečovat další pedagogický pracovník , ve vyjímečných případech jiná zletilá osoba, která je způsobilá k právním úkonům a která je v pracovním vztahu k mateřské škole. 2.4.2.Zásady bezpečnosti při práci s dětmi Při vzdělávání dětí dodržují pedagogičtí pracovníci pravidla a zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které pro tuto oblast stanoví platná školská a pracovněprávní legislativa. Zejména při dále uvedených specifických činnostech , které vyžadují zvýšený dohled na bezpečnost dětí, dodržují pedagogičtí pracovníci následující zásady : • děti se přesunují ve skupině , a to nejvýše ve dvojstupech • skupina k přesunu využívá především chodníků a levé krajnice vozovky • vozovku přechází skupina pouze dovoluje –li to dopravní provoz a pedagogický doprovod je přesvědčen o bezpečnosti skupiny ( s použitím zastavovacího terčíku ) Při pobytu venku - v přírodě • využívají se pouze známá bezpečná místa • pedagogičtí pracovníci před pobytem venku odstraní nebezpečné věci a překážky ( sklo, hřebíky, plechovky, plechy, ostré velké kameny apod.) • při hrách a pohybových aktivitách pedagogičtí pracovníci dbají, aby děti neopustily vymezené prostranství

Sportovní činnosti a pohybové aktivity • před cvičením dětí a dalšími pohybovými aktivitami, které probíhají ve třídách, popřípadě v jiných prostorách v objektu budovy nebo probíhají na venkovních prostorách areálu , kontrolují pedagogičtí pracovníci školy, zda jsou k těmto aktivitám dostatečně připraveny, odstraňují všechny překážky , které by mohly vést ke zranění dítěte a při použití tělocvičného nářadí kontrolují jeho funkčnost a bezpečnost • pedagogičtí pracovníci dbají, aby pohybové aktivity a cvičení byly přiměřené věku dětí a podle toho přizpůsobují intenzitu a obtížnost těchto aktivit individuálním schopnostem jednotlivých dětí • pedagogové dbají, aby byly děti při pohybových aktivitách přiměřeně oblečené, aby nedocházelo k přehřátí či prochlazení Pracovní a výtvarné činnosti • při aktivitách rozvíjejících zručnost a výtvarné cítění dětí, při kterých je nezbytné použít nástroje , jako jsou nůžky, nože , kladívka apod., vykonávají práci s těmito nástroji za přítomnosti pedagogů 2.4.3.Ochrana před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí Důležitým prvkem ochrany před sociálně patologickými jevy je i výchovně vzdělávací působení na děti předškolního věku, zaměřené na zdravý způsob života. V rámci školního vzdělávacího programu jsou proto děti nenásilnou formou a přiměřeně jejich věku a schopnostem pochopit a porozumět dané problematice seznamování s nebezpečím drogové závislosti, alkoholismu, kouření,virtuální závislosti ( počítače, televize, video) patologického hráčství, vandalismu, kriminality a jiných forem násilného chování a jsou jim vysvětlována pozitiva zdravého životního stylu. V rámci prevence před projevy diskriminace, nepřátelství a násilí budou provádět pedagogičtí pracovníci MŠ monitoring a sceening vztahů mezi dětmi v třídním kolektivu s cílem řešit případné deformující vztahy mezi dětmi již v jejich počátcích, a to ve spolupráci se zákonnými zástupci, pedagogickými pracovníky 2.5.Zacházení s majetkem mateřské školy Chování dětí při zacházení s majetkem mateřské školy v rámci vzdělávání Po dobu vzdělávání při pobytu dítěte v mateřské škole zajišťují pedagogičtí pracovníci, aby děti zacházely šetrně s pomůckami, hračkami a dalšími vzdělávacími potřebami a nepoškozovali ostatní majetek mateřské školy. Povinnosti zákonných zástupců při zacházení s majetkem mateřské školy při jejich pobytu v mateřské škole Po dobu pobytu v prostorách mateřské školy jsou zákonní zástupci povinni chovat se tak, aby nepoškozovali majetek mateřské školy a v případě , že zjistí jeho poškození, nahlásili tuto skutečnost neprodleně pracovníkovi školy. 3. Provoz mateřské školy 3.1. Provoz mateřské školy je upraven Provozním řádem MŠ Krásný Dvůr ze dne 01.09.2012 Provozní doba je od 6.00-15.30 hodin. Přerušení provozu se řídí vyhl.č. 43 / 2006 Sb. kterou se mění vyhláška č.14/2005 Sb., § 3., odst. 1,2,. a jejími dodatky. 3.2. Přijímací řízení V MŠ se přijímání dětí řídí vnitřní směrnicí č.j. : 08/2011 Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let .

11. Ředitelka školy stanoví po dohodě se zřizovatelem a vedoucí učitelky MŠ místo, termín a dobu podání žádosti o přijetí dítěte do MŠ. 12. Zápis dětí do mateřské školy na následující školní rok bude probíhat v kalendářním roce, ve kterém následující školní rok začíná. Děti mohou být do mateřské školy přijímány i v průběhu školního roku. 13. Dítě do mateřské školy přijímá na základě žádosti rodičů ředitelka školského zařízení. Přihlášku dítěte do MŠ si rodiče mohou vyzvednout v mateřské škole. Po ukončení zápisu obdrží rodiče rozhodnutí o přijetí dítěte do MŠ. 14. Mateřská škola může přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci ( §50 zákona č. 258/2000Sb. o ochraně veřejného zdraví). 15. Rodiče se dostaví do mateřské školy, vyzvednou si k vyplnění Evidenční list dítěte, informace o provozu mateřské školy a domluví si průběh adaptace a konkrétní nástupní termín dítěte do mateřské školy. Ředitelka školy vydá Rozhodnutí o přijetí dítěte do MŠ. 16. K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. 3.3.Ukončení docházky ( zák.561/2004, §35)    

Ředitelka školského zařízení může po předchozím upozornění písemně oznámeném zákonnému zástupci dítěte, rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání, jestliže:

se dítě bez omluvy zákonného zástupce nepřetržitě neúčastní předškolního vzdělávání po dobu delší než dva týdny zákonný zástupce závažným způsobem opakovaně narušuje provoz MŠ ukončení doporučí v průběhu zkušebního pobytu dítěte lékař nebo školské poradenské zařízení zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání v MŠ nebo úplatu za školní stravování (§126) ve stanoveném termínu a nedohodne s ředitelem jiný termín úhrady

O ukončení docházky vydá ředitelka školského zařízení rozhodnutí rodičům. 3.4. Evidence dítěte

-

Při nástupu dítěte do MŠ předají rodiče vedoucí učitelce Evidenční list dítěte, ve kterém bude vyplněno: jméno a příjmení dítěte, rodné číslo, státní občanství a místo trvalého pobytu, dále jméno a příjmení zákonného zástupce, místo trvalého pobytu a adresa pro doručování písemnost a telefonické spojení.

-

Zdravotní stav dítěte a potvrzení o pravidelném očkování doplní do Evidenčního listu dětský lékař, a to před nástupem dítěte do mateřské školy.

-

Rodiče nahlásí v mateřské škole každou změnu ve výše uvedených údajích (zejména místo trvalého pobytu a telefon).

Informace o dětech jsou důsledně využívány pouze pro vnitřní potřebu školy, oprávněné orgány státní správy a samosprávy a pro potřebu uplatnění zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. -

3.5. Platby v Mateřské škole

Úplata za předškolní vzdělávání Podle zákona č. 561/2004 Sb., (školský zákon) a podle prováděcí vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání je stanovena vyhláškou ředitelky školy pro daný školní rok, která je vyvěšena na nástěnce v MŠ.

Splatnost úplaty Úplata za kalendářní měsíc je splatná v hotovosti do 30.dne předchozího kalendářního měsíce. Jestliže zákonný zástupce opakovaně neuhradí úplatu za vzdělávání, může ředitelka školy rozhodnout o ukončení předškolního vzdělávání dle zákona č. 561/2004Sb..,§35 odst.1d. Úplata za školní stravování dětí 2. Stravování dětí je zajištěno ve ŠJ ZŠ Krásný Dvůr. Výše stravného je stanovena ve stravovacím řádu ŠJ ZŠ – oddíl mateřská škola. 3. Způsob platby: Úplata za předškolní vzdělávání a stravování dítěte v mateřské jsou platby, které jsou pro rodiče povinné a jsou nedílnou součástí rozpočtu mateřské školy. Opakované neuhrazení těchto plateb v mateřské škole je považováno za závažné porušení provozu mateřské školy a v konečném důsledku může být důvodem pro ukončení docházky dítěte do mateřské školy (zákon 561/2004 Sb., školský zákon, § 35, odst. 1 d). Všechny platby probíhají buď v hotovosti ve ŠJ vedoucí stravování nebo příkazem v bance. Z bezpečnostních a organizačních důvodů jsou stanoveny konkrétní dny pro příjem hotovosti od rodičů. V jiné dny lze hotovostní platby provádět pouze výjimečně.

V Krásném Dvoře 28.8.2012

………………………………. ředitelka ZŠ a MŠ Kr.Dvůr

……………………………………… vedoucí učitelka MŠ

Rodiče byli seznámeni se Školním řádem na schůzce KRaPŠ MŠ dne ………… Zaměstnanci MŠ byli seznámeni se Školním řádem dne ……………..a berou jej na vědomí.

………………………………………………

Dodatek ke Školnímu vzdělávacímu programu pro předškolní vzdělávání „ Objevujeme svět pro život dětí „, který nabývá účinnosti 1.9.2012

KONKRETIZOVANÉ OČEKÁVANÉ VÝSTUPY RVP PV Materiál „Konkretizované očekávané výstupy“ doplňuje dokument Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (dále RVP PV). Konkretizované očekávané výstupy rozpracovávají a zpřesňují jednotlivé očekávané výstupy v rámci vzdělávacích oblastí v RVP PV, které jsou popsány v optimální úrovni a které lze považovat pro děti na konci předškolního období za žádoucí. Konkretizované výstupy upřesňují požadavky na jednotlivé očekávané výstupy v podobě činností a příležitostí tak, aby bylo zcela jasné, co by mělo dítě zpravidla na konci předškolního vzdělávání dokázat. S pomocí konkrétních očekávaných výstupů stanoví pedagogové v rámci integrovaných bloků cílenou vzdělávací nabídku, která je pro naplňování očekávaných výstupů smysluplná a účelná. Ke snadnější orientaci jsou výstupy kódovány, uspořádány nejen do pěti vzdělávacích oblastí RVP PV, ale v jejich rámci dále utříděny do konkrétnějších „podoblastí“ rozvoje a učení dítěte. Protože vzdělávací oblasti v RVP PV se vzájemně prolínají, jsou i některé očekávané výstupy uváděné v jednotlivých vzdělávacích oblastech provázané, popř. se do určité míry opakují. Dále jsou očekávané výstupy uvedeny ve zkrácené podobě a pojmy, které upřesňují očekávaný výstup, se posouvají do kategorie konkretizovaný výstup.

Struktura: 5.1. Dítě a jeho tělo (oblast biologická)    

Fyzický rozvoj a pohybová koordinace Jemná motorika, koordinace ruky a oka Sebeobsluha Zdraví, bezpečí

5.2. Dítě a jeho psychika (oblast psychologická) 5.2.1. Jazyk a řeč  Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, dorozumívání, vyjadřování

5.2.2. Poznávací schopnosti a funkce, představivost, fantazie, myšlenkové operace       

Vnímání Pozornost, soustředění, paměť Tvořivost, vynalézavost, fantazie Rozlišování obrazných a grafických symbolů, grafické vyjadřování Časoprostorová orientace Základní předmatematické představy, početní a číselné pojmy a operace Řešení problémů, učení

5.2.3. Sebepojetí, city, vůle  Sebevědomí, sebeuplatnění  Sebeovládání, přizpůsobivost  Sebepojetí, city, vůle 5.3. Dítě a ten druhý (oblast interpersonální)  Komunikace s dospělým  Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech  Sociabilita 5.4. Dítě a společnost (oblast sociokulturní)  Společenská pravidla a návyky  Zařazení do společenství  Kultura, umění 5.5. Dítě a svět (oblast environmentální)  Poznatky, sociální informovanost  Adaptabilita ke změnám  Vztah k životnímu prostředí

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 1 DÍTĚ A JEHO TĚLO (BIOLOGICKÁ) Podoblast

Fyzický rozvoj a pohybová koordinace

Očekávané výstupy z RVP PV 5.1.1 Zachovávat správné držení těla 5.1.2 Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí 5.1.3 Koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla 5.1.4 Vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru 5.1.4 Ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem

Konkretizované - postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly výstupy

- běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze - vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu - otočit se čelem vzad bez ztráty rovnováhy a orientace - zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení - házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí - užívat různé pomůcky k pohybu (tříkolky, koloběžky, odrážedla) - pohybovat se bezpečně ve skupině dětí - pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. v lese, na sněhu, v písku) - přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů - pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více) - být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní aktivitě - pohybovat se rytmicky, dodržet rytmus - doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech)

Podoblast

Jemná motorika, koordinace ruky a oka

Očekávané výstupy z RVP PV 5.1.7 Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládnout jemnou motoriku 5.1.14 Zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, nástroji a materiály

Konkretizované - upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje výstupy - tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím - vést stopu tužky při kresbě, apod.

- napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena - pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky, zavázat kličku) - zvládat výtvarné činnosti, provádět jednoduché úkony s výtvarnými pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou) - kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty zpřírodních i umělých materiálů - zacházet správně s jednoduchými rytmickými a hudebními nástroji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly)

Podoblast

Sebeobsluha

Očekávané výstupy z RVP PV 5.1.8 Zvládat sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky 5.1.9 Zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony

Konkretizované - pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník) výstupy - samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky - samostatně jíst, používat příbor, nalít si nápoj, popř. polévku, používat ubrousek - postarat se o své osobní věci, o hračky a pomůcky - udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce Podoblast

Zdraví, bezpečí

Očekávané výstupy z RVP PV 5.1.10 Pojmenovat části těla a některé orgány, znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, pohybem a sportem 5.1.11 Rozlišovat, co zdraví prospívá a co mu škodí

5.1.12 Mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, aktivního pohybu a zdravé výživy 5.1.13 Mít povědomí o některých způsobech ochrany zdraví a bezpečí 5.3.13 Chovat se obezřetně při setkání s cizími a neznámými osobami

Konkretizované - pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí (např. rameno, koleno, loket, zápěstí) a některé vnitřní orgány (např. srdce, plíce, mozek, žaludek) výstupy - mít poznatky o narození, růstu těla a jeho základních proměnách - znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek - uvědomovat si, co je nebezpečné - projevovat bezpečný odstup vůči cizím osobám - chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě) - znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici (dávat pozor při přecházení, rozumět světelné signalizaci) - vědět, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat) - bránit se projevům násilí VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 2 DÍTĚ A JEHO PSYCHIKA (PSYCHOLOGICKÁ) Jazyk a řeč Podoblast

Výslovnost, gramatická správnost řeči, porozumění, vyjadřování, dorozumívání

Očekávané výstupy z RVP PV 5.2.1.1 Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči 5.2.1.2 Pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno 5.2.1.3 Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, ve vhodně zformulovaných větách 5.2.1.4, 5.2.1.7 Vést rozhovor, formulovat otázky, odpovídat, slovně reagovat 5.2.1.5 Domluvit se slovy

5.2.1.6 Porozumět slyšenému 5.2.1.10 Sledovat a vyprávět příběh, pohádku 2.1.11 Připravuje se pro život v mnohojazyčné evropské společnosti

Konkretizov.

- spontánně vyprávět zážitky ze sledování filmových pohádek nebo pohádek z médií

výstupy

- vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu - znát většinu slov a výrazů běžně používaných v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů, popř. znát i některé, které se týkají vzdálenějšího světa) - mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči, používat větší množství slovních obratů, správně určovat a pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí - používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky - dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené) - dorozumět se verbálně i nonverbálně (např. používat gesta, udržet oční kontakt, reagovat správně na neverbální podněty) - sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh pokračovat - předat vzkaz - chápat jednoduché hádanky a vtipy - poznat a najít k sobě slova, která se rýmují, doplnit chybějící slovo rýmu - poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma) - rozkládat slova na slabiky - vyčlenit hlásku na počátku a na konci slova - rozlišit krátké a dlouhé samohlásky

- znát, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit - vnímat jednoduché písně, rýmy, popěvky v cizím jazyce

Poznávací schopnosti Podoblast

Vnímání

Očekávané 5.1.6 Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů výstupy z RVP PV 5.2.2.1. Vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího) 5.2.2.5. Zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité Konkretizované - zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku) výstupy - rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus - sluchem rozlišit slova, slabiky, počáteční slabiky a hlásky ve slovech - rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky - správně reagovat na světelné a akustické signály - rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto) - odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat - rozlišit známé chutě a vůně i zápachy (např. slané, sladké, kyselé, hořké, vůni koření, různých pochutin) - rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost

Poznávací schopnosti

Podoblast

Pozornost, soustředěnost, paměť

Očekávané výstupy 5.2.2.2 Záměrně se soustředit a udržet pozornost Z RVP PV 5.2.3.9 Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení 5.2.2.10 Naučit se nazpaměť krátké texty, záměrně si zapamatovat a vybavit

Konkretizované - soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např. sledovat pozorně divadelní představení a následně ho reprodukovat), nenechat se vyrušit – neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např. vyřešit labyrint) výstupy - dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost - udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech - uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím - zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu - zapamatovat si pohádku, děj, příběh a převyprávět ho - záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii) - pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě - Pexeso) - zapamatovat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů – sklo, papír, kov, dřevo, ale i událostí – kroky, dveře, tekoucí voda, vítr, déšť, bouřka apod., melodii (zvuky hudebních nástrojů), jednoduché taneční kroky, pořadí cviků nebo úkonů (např. skákání Panáka), krátký rytmický celek - uplatňovat postřeh a rychlost


Podoblast

Tvořivost, vynalézavost, fantazie

Očekávané výstupy

5.2.2.13 Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)

Z RVP PV Konkretizované výstupy

- rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie - spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného i nepříjemného - vyjadřovat fantazijní představy - dokončit příběh, pohádku (např. vymyslet konec, jinou variantu) - vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí otázek atd.) - vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii) - tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.) - s materiály, barvami (např. vytvořit koláž, smíchat barvy, zapouštět barvy do klovatiny) - dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek - navrhnout další varianty řešení (co by se stalo, kdyby …) - experimentovat s výtvarně netradičními materiály - využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí - improvizovat a hledat náhradní řešení


Podoblast

Rozlišování obrazných znaků a symbolů, grafické vyjadřování

Očekávané výstupy 5.2.2.5 Zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité Z RVP PV 5.2.1.16 Rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu a funkci

Konkretizované - rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení) výstupy - pochopit význam piktogramu (např. pravidla chování ve skupině, v hromadném dopravním prostředku, znát význam elementárních dopravních značek a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, koupání, skákání do vody atd.) - rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena, dopravní značky) - sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech, jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů - objevovat význam ilustrací, soch, obrazů - poznat napsané své jméno, podepsat se tiskacím písmem svým jménem, popř. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký symbol) - napodobit základní geometrické znaky a tvary (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník atd.) - napodobit některá písmena, číslice - poznat některé hudební znaky


Časoprostorová orientace

Očekávané výstupy z RVP PV 5.2.2.9 Chápat prostorové pojmy, elementární časové pojmy 5.2.2.9 Orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase

Konkretizované - rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět výstupy

- rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat - rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů - orientovat se v řadě (např. první, poslední, uprostřed - orientovat se v prostoru podle slovních pokynů - orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne) - rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den, ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu) - rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky


Základní matematické, početní a číselné pojmy a operace

Očekávané výstupy z RVP PV 5.2.2.8 Chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a dle potřeby je využívat 5.2.2.4 Přemýšlet, uvažovat, a své myšlenky i úvahy vyjádřit

Konkretizované výstupy

- rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník - rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný) - rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký, lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší, stejně těžký) - porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho

kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru, velikosti) - orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než 4, chápat číslo jako počet prvků - posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více a o kolik je méně, kde je stejně) - chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček) - chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky - řešit labyrinty (sledovat cestu)


Řešení problémů, učení

Očekávané výstupy z RVP PV 5.2.2.11 Řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně 5.2.2.12 Nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným 5.2.1.20 Projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film 5.2.2.6 Vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení 5.2.2.7 Postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí 5.2.3.8 Prožívat radost ze zvládnutého a poznaného

Konkretizované - slovně, výtvarně, technicky vyjádřit svoje jednoduché „nápady“, experimentovat, některé problémy řešit cestou pokus – omyl výstupy - samostatně se rozhodnout v některých činnostech - jednoduchý problém vyřešit samostatně i ve spolupráci s kamarády, při složitějších se poradit, postupovat podle pokynů a instrukcí - vymýšlet nová řešení nebo alternativní k běžným (např. jak by to šlo jinak, co by se

stalo, kdyby) a verbalizovat je - projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat v encyklopediích - verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat, jak problém či situaci řešit (např. jak staví stavbu, skládá puzzle) - přicházet s vlastními nápady - projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet, experimentovat - nechat se získat pro záměrné učení - odlišit hru od systematické povinnosti - zacházet s předměty digitální technologie, využívat nejzákladnější funkce počítače (zapnout-vypnout, práce s myší, jednoduchou klávesnicí)

Sebepojetí, city, vůle Podoblast

Sebevědomí a sebeuplatnění

Očekávané výstupy z RVP PV 5.2.3.1 Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory 5.2.3.2 Uvědomovat si svou samostatnost, orientovat se ve skupině 5.2.3.5 Vyjádřit svůj souhlas, umět říci ne v konkrétní situaci 5.2.3.11 Podílet se na organizaci hry a činnosti


- přijímat pobyt v mateřské škole popř. i na ozdravně rekreačním pobytu jako běžnou součást života (vědět, že rodiče chodí do zaměstnání, dítě do MŠ) - zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé - samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci, cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý)

- respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých - uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je - umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat, i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit) - snažit se uplatnit své přání, obhájit svůj názor - umět kooperovat, dohodnout se s ostatními - přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč) - nebát se požádat o pomoc, radu

Sebepojetí, city, vůle Podoblast

Sebeovládání a přizpůsobivost

Očekávané výstupy z RVP PV 5.2.3.4 Ve známých a opakujících se situacích, kterým rozumí, se snažit ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování 5.2.3.6 Uvědomovat si svoje možnosti a limity 5.2.3.7 Přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky (sebehodnocení)


- reagovat přiměřeně dané situaci (odmítat agresi, přijímat vzor společenského chování, umět se podřídit) - odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné - plánovat přiměřeně věku (ví, čeho chce dosáhnout a proč) - hodnotit druhé, sebe hodnotit vzhledem k aktuální situaci a možnostem

- přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit - přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci - umět se přizpůsobit změnám

Sebepojetí, city, vůle podoblast

Vůle, vytrvalost, city a jejich projevy

Očekávané výstupy zRVP PV 5.2.3.9 Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost i její dokončení 5.2.3.12 Uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky 5.2.3.13 Prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí, snažit se ovládat své afektivní chování 5.2.3.15 Těšit se z hezkých a příjemných zážitků, přírodních a kulturních krás i setkávání se s uměním 5.2.3.16 Zachytit a vyjádřit své prožitky

Konkretizované - odložit splnění osobních přání na pozdější dobu výstupy

- odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co neumí a co se chce naučit (vyhledávat příležitosti, umět požádat o pomoc) - přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit - přijímat pokyny - plnit činnosti podle instrukcí - přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit projev agrese - projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.) - přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek) - přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň,

básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek) - umět to, co prožívá, vyjádřit slovně, výtvarně pohybově, mimikou (zážitky jednotlivé či v časové posloupnosti jako výtvarné vyprávění, komentovat obrázky apod., pomocí hudby, hudebně pohybovou a dramatickou improvizací atd.) - Rozhodovat sám o sobě (o svém chování)

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 3 DÍTĚ A TEN DRUHÝ (SOCIÁLNÍ)

Podoblast

Komunikace s dospělým

Očekávané 5.3.1 Navazovat kontakty s dospělým výstupy z RVP PV Konkretizované - navazovat kontakty s dospělým (např. S novým učitelem) výstupy

- spolupracovat s dospělým - respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky) - obracet se na dospělého o pomoc, radu atd. - rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání

Podoblast

Komunikace s dětmi, spolupráce při činnostech

Očekávané 5.3.8 Přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem výstupy z RVP PV 5.3.9 Spolupracovat s ostatními

Konkretizované - aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (vyprávět, povídat, poslouchat, naslouchat druhému) výstupy - chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat - vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat

- spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem - vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení /4.7. - využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla, apod.)

Podoblast

Sociabilita

Očekávané 5.3.5 Uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a výstupy z RVP respektovat je PV 5.3.7 Uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého, učit se přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou 5.3.10 Respektovat potřeby jiného dítěte 5.3.6 Chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný, že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené 5.3.4 Odmítnout komunikaci, která je dítěti nepříjemná

Konkretizované - obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení výstupy - všímat si, co si druhý přeje či potřebuje (např. dělit se s druhým dítětem o hračky, pomůcky, pamlsky, podělit se s jiným dítětem o činnost, počkat, vystřídat se) - chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené - k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho) - porozumět běžným projevům emocí a nálad (např. vnímat, že je jiné dítě smutné, zklamané nebo naopak něčím nadšené, že má radost) - nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout - bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu) - uvědomit si vztahy mezi lidmi(kamarádství, přátelství, vztahy mezi pohlavími, úcta ke stáří) - spoluvytvářet prostředí pohody

- respektovat rozdílné schopnosti - důvěřovat vlastním schopnostem - cítit sounáležitost s ostatními - nabídnout pomoc

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 4 DÍTĚ A SPOLEČNOST (SOCIOKULTURNÍ)

Podoblast

Společenská pravidla a návyky

Očekávané výstupy Z RVP

5.4.1 Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s s dospělými i s dětmi 5.4.8 Utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat 5.4.11 Uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, učit se odmítat společensky nežádoucí chování

Konkretizované - umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci, výstupy - dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti - chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat - zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby - rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy - pojmenovat povahové vlastnosti - pochopit funkci rodiny a jejich členů

podoblast

Zařazení do třídy/do skupiny/

Očekávané výstupy Z RVP

5.4.2 Pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svoji roli, podle které je třeba se chovat 5.4.4 Začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti 5.4.6 Adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy


- orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování - reagovat na sociální kontakty druhých dětí otevřeně a zařazovat se mezi ně pomocí sociálně úspěšných strategií (vlídné přijetí, humor, projevení zájmu, akceptování či podání návrhů, nabídnutí spolupráce, pomoci, fair play) - vnímat odlišnosti mezi dětmi a podle toho přizpůsobovat i své přístupy - navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství - cítit se plnohodnotným členem skupiny - projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým, vážit si jejich práce i úsilí - být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu

podoblast

Kultura, umění

Očekávané výstupy 5.4.13 Vnímat umělecké a kulturní podněty, hodnotit svoje zážitky Z RVP 5.4.14 Zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik 5.4.15 Vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální

Rozpracované - pozorně poslouchat a sledovat se zájmem uměleckou produkci (např. literární, výstupy filmovou, výtvarnou, dramatickou, hudební) - vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.) - v kulturních místech (např.divadle, galerii, muzeu atd.) respektovat dohodnutá pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění - všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, hrad, zámek, zajímavá stavba atd.) - zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů – viz výše) -vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností (viz výše)

VZDĚLÁVACÍ OBLAST 5. 5 DÍTĚ A SVĚT (ENVIRONMENTÁLNÍ) Podoblast

Poznatky, sociální informovanost

Očekávané 5.5.1 Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí výstupy Z RVP PV 5.5.4 Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi 5.5.5 Mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte 5.5.6 Vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný


- orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, policie, lékař, knihovna, hasiči, sportoviště) - zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské

škole opakují - rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje) - mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice) - uvědomovat si, že jak svět přírody, tak i svět lidí je na různých částech naší planety různorodý a pestrý a ne vždy šťastný - mít poznatky o své zemi, (znát název státu, státní vlajku, hymnu, prezidenta, hlavní město, významné svátky a události) - mít poznatky o existenci jiných zemí, národů a kultur (znát typické znaky některých významných národů - přírodní podmínky, oblečení, zvyky, strava, stavby, kde co roste, nebo se pěstuje, žijí zvířata apod.) - mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání denních i ročních období a jejich příčinách, některých planetách) - chápat základní pravidla chování pro chodce - mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav Podoblast

Adaptabilita ke změnám

Očekávané 5.5.7 Všímat si změn a dění v nejbližším okolí výstupy z RVP PV 5.5.8 Porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé, přizpůsobovat se jim

Konkretizované - zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. V přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla, chování výstupy - vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat - ctít oslavy narozenin, svátků, slavností

Podoblast

Vztah k životnímu prostředí

Očekávané 5.5.10 Rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je výstupy z RVP mohou poškozovat PV 5.5.9 Mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se lidé chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí 5.5.11 Pomáhat pečovat o okolní životní prostředí

Konkretizované - znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné – vítr, déšť záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí výstupy - uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu) - všímat si nepořádku a škod, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu chránit přírodu v okolí, živé tvory apod. - spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně) - být citlivý k přírodě

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro předškolní vzdělávání OBJEVUJEME SVĚT PRO ŽIVOT

Recommend Documents