Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Dotýkej se, ať pochopíš

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání „Dotýkej se, ať pochopíš“

Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola, Brno, Ibsenova 1

Školní vzdělávací program



1. Identifikační údaje Název vzdělávacího programu:

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání č.j. 1140/2010

Adresa školy: Ibsenova 1, Brno PSČ 638 00

Zřizovatel školy: Jihomoravský kraj Brno, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82

Ředitel školy: PaedDr. Petr Hanák, Ph.D.

IČO: 60 555 998 REDIZO: 610 300 733

Statutární zástupce ředitele: Mgr. Ivana Baierová

IZO: 110 300 751

Zástupce ředitele pro MŠ: Bc. Eva Kuklová Kontakty: www stránky: www.ibsenka.cz telefon: 548 522 898 e-mail: ředitel školy: [email protected]

Aktualizace dokumentu: od 2.9.2013 Schváleno Pedagogickou radou dne: 26.8.2013 Projednáno ve Školské radě dne: 20.6.2013

………………………………………. ředitel školy, PaedDr. Petr Hanák, Ph.D.

razítko školy

2



2. Charakteristika školy 2.1 Velikost a úplnost školy Mateřská škola speciální, Základní škola speciální a Praktická škola, Brno, Ibsenova 1 je škola samostatně zřízená pro vzdělávání žáků s mentálním a vícečetným postižením a žáků s poruchami autistického spektra. Prostřednictvím různých aktivit směřuje k plnohodnotnému rozvoji žáků a jejich maximální integraci do společnosti podle jejich fyzických a mentálních schopností. Součástí speciálního vzdělávání je systém ucelené rehabilitace. V rámci systému ucelené rehabilitace škola nabízí:            

individuální logopedickou péči školního speciálního logopeda hiporehabilitace (terapie pomocí koně) canisterapii (terapie pomocí psa) muzikoterapii (terapie pomocí hudby) arteterapii (terapie pomocí umělecké tvorby) stimulaci ve snoezelenu (terapie založená na zklidňujícím a stimulujícím prostředí) ergoterapii v keramické dílně (terapie pomocí pracovních činností) plavecký výcvik v bazénu, pobyt ve vířivce alternativní a augmentativní komunikace (AAK) metoda Výměnného obrázkového komunikačního systému (VOKS) prvky Orofaciální stimulace (ORFS) podpora pohybového vývoje (PPV)

K žákům je maximálně uplatňován individuální přístup. V případě potřeby jsou žáci vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu přihlížejícího k jejich speciálním vzdělávacím potřebám. Škola poskytuje vzdělávání podle školních vzdělávacích programů pro předškolní, základní a střední vzdělávání a její součástí je několik elokovaných pracovišť. Mateřské školy: Mateřská škola speciální Kyjevská V Dětském rehabilitačním stacionáři - Kyjevská v Brně, Starém Lískovci jsou zřízeny třídy mateřské školy speciální, které navštěvují děti s mentálním postižením a kombinovanými vadami různého stupně. Výuka probíhá individuální formou s individuálním přístupem speciálního pedagoga. Stacionář zajišťuje komplexní odbornou péči v oblasti rehabilitace, speciální logopedické a psychologické péče a pediatrie.

3



Snažíme se vytvořit každému dítěti optimální podmínky k rozvoji jeho osobnosti, k učení i ke komunikaci a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti. Mezi pravidelné aktivity mateřské školy patří návštěvy divadelních představení, sportovní den, Mikulášská besídka, vánoční dílničky, oslava Dne dětí a další. Součástí výuky je canisterapie, která napomáhá aktivizaci psychických i fyzických funkcí a u žáků s diagnózou DMO dochází k prohřátí a uvolnění spasmů. Spolupracujeme s dětskými sestrami, které jsou na odděleních, kde žáci pobývají, a s fyzioterapeuty. Mateřská škola speciální Lila Otnice V budově LILA Domova pro postižené děti Otnice jsou třídy mateřské školy speciální, které navštěvují děti s tělesným, smyslovým nebo kombinovaným zdravotním postižením. Děti jsou vzdělávány podle Školního vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Výuka probíhá individuální formou s individuálním přístupem speciálního pedagoga. Každá třída má k dispozici tělocvičnu vybavenou pomůckami ke zlepšování senzomotoriky, jako je např. míčkový bazén, rehabilitační míče, trampolína a jiné nářadí. K dispozici je také senzomotorická místnost snoezelen, k relaxaci a stimulaci pomocí prvků bazální stimulace a zahrada s pískovištěm v okolí budovy. S dětmi se účastníme kulturních představení, výletů do přírody, do ZOO, připravujeme dětem akce k prožívání svátků vánočních a velikonočních, ke Dni dětí a další. Snažíme se vytvořit každému dítěti optimální podmínky k rozvoji jeho osobnosti, k učení i ke komunikaci a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti. Základní školy: Základní škola speciální Brno, Ibsenova 1 Základní škola speciální Ibsenova vzdělává žáky s mentálním postižením v rozsahu povinné školní docházky. Výuka probíhá individuální formou s individuálním přístupem speciálního pedagoga společně s vychovatelkou nebo osobní asistentkou. V budově školy je tělocvična, keramická dílna, dřevařská dílna, počítačová učebna a jídelna s kuchyní. Třídy jsou vybaveny audiovizuální technikou, různými didaktickými pomůckami a hrami a k dispozici je také žákovská knihovna. Mezi pravidelné aktivity školy patří školy v přírodě, návštěva divadel a kulturních akcí, školní besídky, sportovní odpoledne, oslavy Valentýna a Dne dětí, výlety do blízkého okolí, účast na festivalech v Plumlově a Rájci Jestřebí a prezentace ve výtvarných a keramických soutěžích. Základní škola speciální Kyjevská V Dětském rehabilitačním centru Medvídek v Brně, Starém Lískovci se nachází třída základní školy speciální pro vzdělávání žáků s mentálním postižením a kombinovanými vadami různého stupně. Výuka probíhá individuální formou s individuálním přístupem speciálního pedagoga. Stacionář zajišťuje komplexní odbornou péči v oblasti rehabilitace, speciální logopedické a psychologické péče a pediatrie. Mezi pravidelné aktivity školy patří návštěvy divadelních představení v MŠ Bosonožská a MŠ Labská, divadelní představení ve stacionáři od skupiny DOMINO, Sportovní den, Mikulášská besídka, vánoční dílničky, oslava Dne dětí a další.

4



Součástí výuky je canisterapie, která napomáhá aktivizaci psychických i fyzických funkcí a u žáků s diagnózou DMO dochází k prohřátí a uvolnění spasmů. Spolupracujeme s dětskými sestrami, které jsou na odděleních, kde žáci pobývají, a s fyzioterapeuty. Základní škola speciální Lila V LILA Domově pro postižené děti Otnice se nachází třídy základní školy speciální pro žáky s mentálním postižením. Výuka probíhá individuální formou s individuálním přístupem speciálního pedagoga v plně vybavených učebnách, tělocvičně, snoezelenu a využíváme i přilehlé prostory domova (atrium, dětské hřiště). Připravujeme počítačovou učebnu a zahájení hipoterapie a canisterapie. Během školního roku pořádáme pro žáky celou řadu akcí, spolupracujeme s mnoha institucemi a při veškeré činnosti klademe důraz na individuální přístup, který je u dětí, jejichž postižení je umocněno citovou deprivací, zcela nezbytný. Základní škola speciální Effeta V Denním stacionáři pro lidi s mentálním postižením a autismem EFFETA se nachází třída základní školy speciální a Kurz pro doplnění vzdělání. Výuka probíhá individuální formou s individuálním přístupem speciálního pedagoga. Součástí výuky je pobyt v senzomotorické místnosti - Snoezelenu, kde jsou využívány prvky basální stimulace. Stacionář zajišťuje komplexní program v oblasti muzikoterapie, arteterapie a individuální pracovní terapie. Klienti mohou využívat také kuličkový bazén, pravidelné návštěvy plaveckého bazénu, týdenní pobyt v přírodě, canisterapii a hipoterapii. Nedílnou součástí výuky je účast na různých kulturních a společenských akcích. Základní škola speciální Střelice V březnu roku 2007 vznikla na Zámečku Střelice třída základní školy speciální, pro vzdělávání žáků s těžkým zdravotním postižením. Výuka probíhá individuální formou s individuálním přístupem speciálního pedagoga. V letošním školním roce je do třídy zařazeno deset žáků s těžkým a hlubokým mentálním postižením, kombinovanými vadami a poruchami autistického spektra, ve věkovém rozpětí 10 – 15 let. Každý žák má vypracován individuální vzdělávací plán. Vybavení pracoviště přizpůsobujeme potřebám žáků, využíváme např. různé polohovací pomůcky či rozličné pomůcky pro rozvoj hmatového, zrakového či sluchového vnímání a pro rozvoj jemné motoriky. Součástí výuky je canisterapie, která napomáhá aktivizaci psychických i fyzických funkcí a u žáků s diagnózou DMO dochází k prohřátí a uvolnění spasmů. Spolupracujeme s vychovatelkami i ošetřovatelkami oddělení, kde žáci pobývají a s pracovnicemi rehabilitačního oddělení.

5



Střední škola: Praktická škola dvouletá Praktickou školu dvouletou navštěvují žáci po ukončení základní školy praktické nebo základní školy speciální, kde se žáci vzdělávají dle Vzdělávacího programu Praktická škola s dvouletou přípravou, č.j. 78-62-c/002. Hlavní důraz je kladen na praktické činnosti, které žáky připravují pro život: a) zahradnické práce - pěstování plodin, péče o stromy a keře, údržba zahrady b) práce v dílnách - seznamování s různými druhy materiálu (dřevo, kov, keramika) a práce s nimi c) pracovní činnosti - spolupráce s Domem pro Seniory, kde se žáci učí pomáhat při úklidu interiéru nebo zahrady d) sportovní činnosti a terapie - plavecký výcvik v bazénu TJ Tesla - sportovní aktivity v tělocvičně a na hřišti - canisterapie, hiporehabilitace - muzikoterapie, arteterapie a ergoterapie Ostatní součásti školy: Školní družina Školní družinu navštěvují žáci základní školy speciální ve věku 7 – 18 let v době od 6,30 hod do 15,30 hod. Zájmové vzdělávání tvoří různé druhy činností navazující na vyučování ve škole – práce s počítačem, výtvarné činnosti, hudební aktivity a zpěv, práce s keramickou hlínou a jiné nekonvenční techniky, základy ručních prací, vaření a sportovní a kolektivní hry a soutěže. Družina se pravidelně podílí na akcích organizovaných školou - vánoční besídka, prodejní výstavka zhotovených výrobků, účast na soutěžích převážně výtvarných a keramických, školy v přírodě, hiporehabilitace apod. Hlavním cílem je:  vytvářet u žáků pozitivní city, vhodné projevy chování, jednání, prožívání životních situací  rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, k okolnímu prostředí i k přírodě  podněcovat žáky k myšlení na podkladě názoru k řešení problémů  pomáhat žákům, aby poznávali své schopnosti a možnosti a využívali je v osobním i pracovním životě Školní družina plní i funkci odpočinkovou, relaxační a dává žákům dostatek prostoru pro spontánní aktivity.

6



Speciálně pedagogické centrum Již od roku 1994 poskytuje dětem, mládeži a dospělým do 26 let věku s mentálním postižením, s kombinovaným postižením a s Downovým syndromem, jejich rodinám, školám a školským zařízením, ústavům sociální péče i veřejnosti konzultační a poradenskou činnost. S klienty SPC pracuje psycholog, speciální pedagog, sociální pracovník a speciální pedagog logoped. V případě potřeby spolupracuje SPC i s dalšími odborníky - s psychiatrem, ortopedem, pediatrem a dalšími. Školní jídelna V budově školy Ibsenova 1 se nachází stravovací provoz s kuchařkou a pomocnou kuchařkou, poskytující stravovaní přibližně pro 100 strávníků. 2.2 Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří ředitel školy, zástupci ředitele, učitelé mateřských škol, základních škol a střední školy, asistenti pedagoga a vychovatelé školní družiny. Většina učitelů je plně kvalifikována v oboru speciální pedagogika. Vychovatelky školní družiny mají střední nebo vysokoškolské vzdělání pedagogického směru. Ve škole pracuje školní logoped a připravujeme zřízení místa školního psychologa. Všichni pedagogičtí pracovníci se dále vzdělávají v odborných seminářích a kurzech zaměřených na získávání odborných zkušeností, jež lze uplatnit při vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami a kurzech ITC. Pověření pracovníci zařazení do požární hlídky jsou pravidelně školeni a všichni učitelé jsou proškoleni v BOZP. Spolupracovníky našeho sboru jsou také kolegové ze SPC, tj. logoped, speciální pedagog, psycholog a sociální pracovnice. 2.3. Aktivity a pořádané akce Každoročně pořádáme různé akce a aktivity pro své žáky a také se účastníme mnoha akcí organizovaných jinými organizacemi a institucemi. Každé elokované pracoviště má svoje specifika a možnosti a proto je nabídka aktivit opravdu pestrá. Vycházíme mimo jiné z průřezových témat, zejména z Osobnostní a sociální výchovy – tématického okruhu Osobnostní rozvoj a Multikulturní výchovy – tématického okruhu Lidské vztahy. Mezi pravidelné činnosti různých částí školy patří: -

-

sportovní aktivity: plávání v plaveckém bazénu TJ Tesla na Lesné, návštěvy tělocvičny Sokola Jundrov, zimní rehabilitační pobyt ve Svratce, jarní školy v přírodě, sportovní dopoledne a školní Olympiády, půldenní i celodenní výlety, sportovní utkání a soutěže, účast na městských sportovních soutěžích pro osoby s mentálním postižením a další… kulturní akce: maškarní bály, vánoční besídky, diskotéky, oslavy Dne dětí, čarodějnické bály, Valentýnské párty, Dny otevřených dveří, návštěvy divadel, Mikulášské besídky, divadelní představení přímo pro školu od divadelní skupiny DOMINO a divadla NESLYŠÍM

7


-


tvořivé aktivity a reprezentace školy: prodejní výstavy výrobků dětí, vánoční dílničky, vystoupení na Mezinárodním hudebním festivalu Plumlov a Hudebním festivalu Rájec – Jestřebí, vánoční vystoupení na Náměstí Svobody, prodej výrobků na keramických trzích v Kunštátě, vystoupení na různých kulturních akcích Města Brna, výstavy výtvarných prací žáků na samostatných výstavách a další.

2.4 Spolupráce s rodiči a s jinými subjekty V září 2005 byla zřízena Školská rada, jejímž prostřednictvím se mohou rodiče podílet na fungování a programech školy. Rodiče se mohou kdykoliv informovat telefonicky, na třídních schůzkách, na Dnech otevřených dveří nebo prostřednictvím internetových stránek. Také mohou školu kdykoliv navštívit po domluvě s třídním učitelem. Většina rodičů se školou spolupracuje formou brigád a nabídkou finanční podpory. V roce 2000 se podařila navázat zahraniční spolupráce s německou školou Bodelschwinghschule ve Stuttgartu. Během této doby navštívili pedagogové několikrát školu ve Stuttgartu, žáci obou škol vystoupili společně na Mezinárodním hudebním festivalu na Plumlově, prožili společně školu v přírodě a lyžařský kurz. V současné době spolu stále spolupracují. Naše škola dlouhodobě spolupracuje s Pedagogickou fakultou Masarykovy Univerzity Brno a to s katedrami Speciální pedagogiky a Výtvarné výchovy, jejichž studentům umožňujeme odbornou praxi. Od roku 2005 užíváme čestný titul „Fakultní škola Pedagogické fakulty MU“. Odbornou praxi u nás absolvují také studenti Cyrilometodějského gymnázia a střední odborné školy pedagogické, Lerchova 63, Brno a Střední odborné školy pro tělesně postižené GEMINI. Již třetím rokem spolupracujeme s občanským sdružením AGAPO, které zajišťuje pro žáky střední školy individuální práci v běžném pracovním prostředí prostřednictvím tranzitního programu „Ze školy do práce„. Praxe probíhají na různých pracovištích. Žáky na praxi doprovázejí pracovní konzultanti, kteří jsou pro naše žáky oporou v komunikaci s kolegy na pracovišti.

8



2.5 Obecná charakteristika mateřských škol

Mateřská škola speciální Kyjevská V budově jsou 4 učebny mateřské školy. Pracovníci školy mohou využívat tělocvičnu, rehabilitační místnost a zahradu. Ke stimulaci dětí je zřízena senzomotorická místnost – snoezelen. Pracoviště je vybaveno rehabilitačními a didaktickými pomůckami, počítačem. Budova centra se nachází v okrajové části města Brna, uprostřed panelové výstavby. K centru patří zahrada s pískovištěm. V okolí se nachází velké, pěkně vybavené dětské hřiště. Mateřská škola speciální Lila Otnice V budově jsou umístěny 3 učebny mateřské školy speciální. Byly umístěny až po vybudování domova do prvního poschodí a tím je znemožněn bezbariérový přístup. Každá třída má k dispozici tělocvičnu, kde využíváme ke zlepšení senzomotoriky míčkový bazén, rehabilitační míče, trampolínu a jiné nářadí. Nechybí zde houpačka, houpací síť, skluzavka,lavečky, ribstoly a molitanová stavebnice. Ke stimulaci a relaxaci dětí je zřízena senzomotorická místnost – snoezelen. U budovy je zahrada vybavená pískovištěm a potřebným vybavením pro hry dětí. Budova Dětského domova se nachází uprostřed obce Otnice v klidné lokalitě. K domovu náleží dětská zahrada vybavená pískovištěm, houpačkami, skluzavkou a prolézačkami. Je přístupná i veřejnosti s dětmi, což přispívá k vzájemnému kontaktu dětí z domova a z vesnice. Děti mají možnost i pobytu v uzavřeném atriu budovy. Okolí nám dává příležitost trávit pobyt venku v místním parku, na dětském hřišti, na blízkých loukách, polních cestách a v okolí rybníků.

Pracujeme ve třídách věkově smíšených, s maximálním počtem deset dětí. Také druh i stupeň postižení je ve třídách různý. Třídy jsou chápány jako intimní prostředí pro děti, a to v míře, jakou podle věku potřebují. Dětem v rámci pobytu v zařízeních je poskytována léčebná rehabilitační péče.

9



3. Podmínky vzdělávání 3.1. Věcné podmínky Prostory ve třídách naší mateřské školy vyhovují individuální práci a práci v malých skupinách. Při práci využíváme didaktických manipulačních pomůcek. Budeme se snažit o rozšíření sortimentu kompenzačních pomůcek a stimulačních pomůcek pro děti v rámci ucelené rehabilitace. Dětský rehabilitační stacionář na Kyjevské po celkové rekonstrukci v lednu 2012 byl přejmenován na Dětské rehabilitační centrum Medvídek. 3.2. Životospráva Životospráva je zajišťována v rámci provozu zařízení dětského domova a dětského centra. Ve třídách je možnost ochutnávání a konzumace ovoce a zeleniny za účelem rozvoje smyslového vnímání. Rodiče mají možnost přivádět děti do centra dle vlastních možností a potřeb. V dětském domově i v dětském centru zajišťujeme dětem pobyt na čerstvém vzduchu. 3.3. Psychosociální podmínky Při veškerých činnostech se snažíme dětem vytvářet pohodové prostředí, zároveň respektujeme individuální vývoj dítěte a jeho potřeby. Nově příchozím dětem umožňujeme postupnou adaptaci na prostředí v mateřské škole. V dětském domově se snažíme kompenzovat omezené možnosti kontaktu s rodinou. Vytváříme s dětmi láskyplný vzájemný vztah, tím se snažíme minimalizovat projevy citové deprivace. Rozšířili jsme alternativní formy výchovně vzdělávací práce pro děti s těžkým zdravotním postižením – ucelená rehabilitace. Našim cílem bude nadále vytvářet malé skupiny dětí dle jejich individuálních schopností. 3.4. Organizace Režim mateřské školy je v souladu s denním režimem dětského centra a dětského domova. Správný režim dne pomáhá zamezit přetěžování dětí, pomocí střídání činností se děti aktivizují, zaměřujeme se na soustavnou individuální péči. V rámci vzájemné spolupráce vytváříme skupiny dětí zaměřené na muzikoterapii, canisterapii, podporu pohybového vývoje, míčkování, hydroterapii. Chod v jednotlivých třídách vychází z potřeb dětí. V každé třídě pracuje jedna učitelka.

10



3.5. Řízení mateřské školy Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny. Budeme se snažit zlepšit komunikaci mezi pracovníky resortem školství a zdravotnictví. Pedagogický sbor pracuje jako tým. Spolupracujeme s odborníky: s pediatry, psychology, s logopedy, fyzioterapeuty, dětskými zdravotními sestrami, sociálními pracovnicemi. 3.6. Personální zajištění V naší mateřské škole pracují odborně a pedagogicky způsobilé učitelky. Práce ve speciální mateřské škole vyžaduje notnou dávku trpělivosti, promyšlenou přípravu a specifický přístup k dětem. Učitelky se účastní seminářů, školení dle svého zaměření, sebevzdělávají se ve studiu speciální pedagogiky. Spolupracují se speciálním pedagogickým centrem a odborníky v mnoha oblastech tak, aby zajistili tu nejlepší péči svěřených dětí. 3.7. Spoluúčast rodičů a jiných subjektů na předškolním vzdělávání Spoluúčast rodičů na výchově dětí probíhá především na pracovišti v dětském centru, kam denně rodiče přivádějí svoje děti. Budeme se snažit rodičům nabídnout možnost být přítomen ve třídě se svým dítětem v období adaptace dítěte na nové prostředí. Našim záměrem bude více zviditelnit působnost MŠ v obou zařízeních. Naše spoluúčast spočívá v konzultacích s rodiči a spolupráci při společných besídkách. Rodičům nabízíme získávání informací osobní konzultací, telefonicky, v rámci internetových stránek. Rodičům umožňujeme zhlédnout přímou práci s dětmi v rámci terapií ucelené rehabilitace během školního roku, prezentujeme se na Dni otevřených dveří, na besídkách a tvořivých dílničkách. Nabídneme rodičům účastnit se předškolního vzdělávání v rámci ucelené rehabilitace ukázkou muzikoterapie, canisterapie, míčkování a seznámení se s možností AAK (VOKS systémem). V dětském domově spoluúčast rodičů přebírají dobrovolníci z řad žáků a dětí z Dambořic a Nížovic, kteří navštěvují děti v dětském domově. Společně organizujeme různé akce a výlety. Snažíme se začlenit děti do života vesnice.

11



4. Organizace výchovy a vzdělávání Do stacionářů dochází děti s tělesným handicapem, který se ve většině případů pojí také s mentálním postižením, popř. se sluchovou či zrakovou vadou, vadami řeči nebo poruchami pozornosti. Do domova jsou přijímány děti s tělesným, smyslovým nebo sociálním znevýhodněním. Děti jsou přijímány k trvalému pobytu na žádost rodičů ze zdravotních důvodů nebo na základě rozhodnutí soudu z kojeneckých ústavů, dětských domovů nebo z rodin. Ve škole jsou v souladu se školským zákonem vzdělávány děti: 1) se zdravotním postižením  mentální postižení  tělesné postižení  zrakové nebo sluchové postižení  poruchy řeči  souběžné postižení více vadami  autismus  vývojové poruchy učení a chování 2) se zdravotním znevýhodněním  zdravotní oslabení  dlouhodobá nemoc  lehčí zdravotní poruchy vyžadující zohlednění při vzdělávání 3) se sociálním znevýhodněním  rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy  nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova Prvořadým úkolem pedagogických pracovníků je vytvořit každému dítěti optimální podmínky k rozvoji jeho osobnosti, k učení i ke komunikaci a pomoci mu, aby dosáhlo co největší samostatnosti. U dětí se zdravotním postižením (eventuálně zdravotním znevýhodněním) zabezpečujeme tyto zásadní podmínky: - osvojení specifických dovedností ve vztahu ke konkrétnímu postižení - používání vhodných kompenzačních technik a pomůcek - zajištění dalších potřebných podmínek podle druhu postižení U dětí se sociálním znevýhodněním přizpůsobujeme obsah vzdělávání i podmínky jejich speciálním potřebám: - reagujeme na sníženou sociální adaptabilitu - úzce spolupracujeme se zákonnými zástupci dítěte a ostatními členy rodiny, se sociálními pracovníky - uplatňujeme individuální přístup, sestavujeme individuální osobní plán

12



Podmínkou pro přijetí dítěte do MŠ speciální je jeho zařazení do dětského centra nebo dětského domova. Děti jsou přijímány na základě žádosti rodičů nebo jejich zákonných zástupců, s doporučením pediatra a speciálního poradenského centra. O přijetí rozhoduje ředitel. Dalším předpokladem je dosažení věku tří let, docházka je ukončena v šesti, popřípadě sedmi letech. Na počátku vypracujeme komplexní speciálně pedagogickou diagnostiku dítěte. Diagnostikuje se jemná a hrubá motorika, lateralita, sebeobsluha, vědomosti a verbální schopnosti, citová oblast a sociabilita. U dětí s těžkým zdravotním postižením budeme postupovat na základě práce se záznamovými archy z publikace „Diagnostika a edukace dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením“ P. Hanák a kol. Oblasti diagnostiky se týkají hrubé a jemné motoriky, poznávacích schopností, řeči, stravování, hygieny, oblékání a socializace. Na základě vstupní diagnostiky zvolíme nejvhodnější výchovně-vzdělávací postupy.

13



5. Charakteristika vzdělávacího programu Anotace

Motto: „Dotýkej se, ať pochopíš“ Lilli Nielsen Chceme-li dítěti porozumět a pomoci mu, musíme v něm vidět celistvou osobnost, individualitu, která určitým způsobem vnímá svět, prožívá ho a cítí, raduje se a zlobí, osobnost, která se cítí být někdy i ohrožena, která vyžaduje pozornost, která o něco usiluje a chce se dorozumět. Vzdělávací program mateřské školy speciální vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a je určen pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Vzdělávacím cílem speciální mateřské školy je komplexní péče o děti, zaměřená na rozvoj osobnosti dítěte, na zdravý, citový, rozumový a tělesný rozvoj a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Zaměřujeme se na rozvoj psychických procesů, rozvoj vnímání, poznání, myšlení a řeči. Hra je nejpřirozenější činností dítěte, využíváme ji jako základně diagnostickou metodu. Zajišťujeme soustavnou individuální péči. Posilujeme a povzbuzujeme sebedůvěru dítěte. Roli mají i připravované a přímo řízené činnosti, které provádí dítě individuálně či společně s ostatními dětmi. Obsah těchto činností vychází ze specifické charakteristiky procesu učení v předškolním věku. Při vytváření návyků dítěte v učení se soustřeďujeme na návyky, které jsou společensky nejdůležitější a v nichž máme také největší reálnou naději na úspěch. Jde o návyky v oblasti sebeobsluhy, hygieny, stolování, oblékání a jednoduché pracovní činnosti. Našim cílem je připravit děti na další etapu jejich života. Vytvářet základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání, pro život v náhradní rodinné péči, pro život v ústavech sociální péče. Snažíme se dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám eliminovat nebo zmírnit následky postižení a poskytnout rodině i dítěti touto cestou možnosti sociální integrace. Komplexní péče zahrnuje další aktivity: Speciální terapie  Stimulace ve snoezelenu – nabízí činnosti, při nichž se děti uklidní a mohou se setkat sami se sebou. K tomu je potřeba prostředí, v němž na rozdíl od běžného života nejsou zaměstnávány smysly komplexně, nýbrž se v něm může soustředit jen na některý smyslový podnět. Metoda probouzí smysly, jež jsou oslovovány postupně.  Bazální stimulace – využíváme nové metody nonverbální komunikace založené na bazálním tělesném kontaktu. 14


o o o o o o o


Somatické podněty Vibrační podněty Vestibulární podněty Akustické podněty čichové a chuťové podněty Masáže Míčkování Psychomotorické cvičení

 Muzikoterapii považujeme za specifickou terapeutickou a současně léčebněvýchovnou metodu založenou na působení hudby a jejich prvků. Je zaměřena na spontánní prožitek, na nějž plynule navazuje terapeutický proces.  Prvky orofaciální stimulace U nás je orofaciální stimulace zúžena na přípravu orofaciálního komplexu muskulárního, artikulačního a senzoricko-percepčního v procesu vzdělávání. Cílem je navodit takové držení těla, kterých mohou děti pociťovat a vnímat vzory pohybů orofaciálních funkcí co nejvíce se blížících normálu.  Alternativní a augmentativní komunikace Augmentativní komunikační systémy podporují již existující komunikační systémy, alternativní komunikační systémy se užívají jako náhrada mluvené řeči. V mateřské škole se v rámci hlavně odporuje rozvoj řeči pomocí:  Vkládání znaků a gest do řeči  Předmětů, fotografií a grafických symbolů (symboly PCS, piktogramy a další)  Metody VOKS (Výměnný obrázkový komunikační systém)  Canisterapie využívá pozitivního působení psa (psů) na psychickou, emocionální i fyzickou oblast (sféru) jedince. Náplní této terapie jsou v různém poměru zastoupené rozličné aktivity se psem a relaxační polohování.  Hiporehabilitace je terapeutická metoda využívající pozitivní působení koně na tělesné, duševní i sociální zdraví člověka. Metoda je založena na neurofyziologickém proncipu, kdy se jezdec přizpůsobuje pohybovým impulsům koně, tím napodobuje chůzový mechanismus člověka, bez zatížení dolních končetin.  Hydroterapie - vodoléčbu jako terapii využíváme při seznamování dětí s vodou, seznamování se s hry ve vodě (jako položení se na vodu při držení plovoucího předmětu, ponořování hlavy apod,) otužování dětí, odnaučování strachu z vody. Ve spolupráci se SPC:  Poradenství v oblasti poskytování sociálních služeb  Poradenství speciálně pedagogické a psychologické  Speciálně pedagogická a psychologická diagnostika

15



6. Vzdělávací obsah

Obsah předškolního vzdělávání vychází z pěti základních oblastí: 1. Biologické – dítě a jeho tělo 2. Psychologické – dítě a jeho psychika 3. Interpersonální – dítě a ten druhý 4. Sociálně kulturní – dítě a společnost 5. Environmentální – dítě a svět Využíváme různé metody a formy práce. Pro naše děti jsou nejdůležitější práce v malých skupinách a individuální práce. Klademe důraz na metodu prožitku, na nápodobu, opakování a vlastní příklad. Dále využíváme metody kompenzace, reedukace a pedagogickorehabilitační, sem řadíme metodu bazální stimulace, senzomotorickou a psychomotorickou stimulaci. Učitelky pracují s klíčovými kompetencemi, které prolínají celým vzdělávacím procesem. Naší snahou je vybavit dítě souborem klíčových kompetencí na takové úrovni, která je pro ně dosažitelná a která jim umožní najít vhodnou formu komunikace a soužití s jejich okolím. Některé klíčové kompetence mohou děti dosahovat pouze za přispění a domoci druhé osoby. Vzdělávací obsah je rozpracován do projektu ucelené rehabilitace a je členěn do čtyř témat a libovolného počtu podtémat. Témata umožňují učitelkám ve třídě svobodně volit a rozpracovávat témata v třídních vzdělávacích programech s ohledem na konkrétní skupinu dětí. Nabízená témata se mohou prolínat, opakovat. Učitelky v jednotlivých třídách vycházejí z potřeb dětí a jejich možností.

VOKS (výměnný obrázkový komunikační systém) Při výchovně vzdělávacím procesu využíváme prvky alternativní a augmentativní komunikace (AAK). Metody AAK a jejich rozsah jsou dány individuálními schopnostmi jednotlivých dětí a praktickou využitelností. Jako jednu z metod AAK využíváme systém VOKS (výměnný obrázkový komunikační systém), který pracuje se symboly, fotografiemi a reálnými předměty. Základním principem metody je smysluplná a účelná výměna obrázku za věc, kterou obrázek znázorňuje. Jedním z cílů systému je naučit dítě porozumět funkcím komunikace, ale také aktivitě při komunikaci. Metoda VOKS je vhodná pro děti s poruchou autistického spektra (PAS), s mentálním či kombinovaným postižením.

16



Muzikoterapie Termín muzikoterapie je řecko-latinského původu a v překladu znamená léčení hudbou. Muzikoterapie je v současnosti považována za specifickou hudební, psychoterapeutickou nebo také expresivní, edukačně-terapeutickou metodu, která ke svému působení na člověka využívá především hudby a jejich prvků (rytmus, melodie, harmonie). Z psychologické roviny je muzikoterapie považována za účinnou formu alternativní, neverbální komunikace a s úspěchem využívána jako psychoterapeutická metoda. V pedagogice, zejména ve speciální pedagogice, se muzikoterapie využívá k výchovně-léčebnému a rehabilitačnímu působení na jedince se specifickými potřebami. V naší mateřské škole speciální zařadíme a využijeme muzikoterapeutických postupů ve výchovně-vzdělávacím procesu s dětmi s postižením, především s dětmi s těžším mentálním postižením a více vadami. Zařadíme skupinové formy. Muzikoterapeutické setkání bude tvořit hra na tělo, hra s nástroji, hlasové techniky a zpěv, hudebně-pohybové postupy, poznávání zvuků přírody a relaxace s hudbou. Realizačním podkladem se staly kurzy zaměřené na ucelenou rehabilitaci dětí a žáků v mateřské a základní škole speciální.

Canisterapie Zooterapie je jednou z možností jak stimulovat a pozitivně působit na člověka prostřednictvím zvířete. V případě canisteraspie se jedná o podporu vývoje dítěte prostřednictvím psa. Tato terapie je velmi dobře využitelná při práci s dětmi s handicapem. Pes se stává důvěrným přítelem, kamarádem ve hře, objektem dětské lásky a péče, ale i prostředníkem při motivaci k jinak méně oblíbeným edukačním a reedukačním činnostem. Mezi základní canisterapeutické metody patří aktivity se psem a polohování. Aktivity se psem jsou dobře využitelné při práci se skupinou 3-5 dětí. Jedná se zejména o činnosti zaměřené na rozvoj hrubé a jemné motoriky, komunikace a sociálního chování. K tomu je možné využít různé formy těchto činností. Jsou to například různé opičí dráhy, aportování, přetahování se lanem, podlézání psa, připínání vodítka a obojku, česání a kartáčování, doteky a hlazení, krmení granulemi, ale i dopomoc při péči o psa. Možnost k procvičení komunikačních dovedností dává například přivolání psa jménem. Sociální aspekt se projevuje ve způsobu chování v rámci skupinové činnosti. Děti sledují chování psa i jeho majitele, prosazují se, ale i respektují ostatní děti ve skupině, učí se toleranci a trpělivosti. Polohování je metoda, při které dochází k přímému fyzickému kontaktu mezi dítětem a psem, proto je důležité, aby dítě psovi důvěřovalo a nebálo se. Většinou se jedná o individuální činnost s jedním dítětem. Navozuje se klidná atmosféra, která směřuje k celkové relaxaci. Během polohování dochází ke zklidnění dítěte, k prohřátí končetin, k uvolnění spasmů, k prohloubení dýchání při synchronizaci s dechem psa, k navození hlasových projevů, k přijetí jinak odmítané polohy. Důležitá je rovněž olizování dítěte od psa. Slouží jako přirozená masáž a výrazně stimuluje dítě k následné reakci. Canisterapií se výrazně rozvíjí i citová stránka dítěte. Dochází k odbourávání obav, přijetí a respektování psa jako živého tvora a v konečné fázi ke vzájemnému spontánnímu projevu lásky mezi člověkem a psem. Pro naplnění výše uvedených cílů je důležitý pravidelný kontakt dítěte se psem alespoň jednou týdně a správné odborné vedení.

17



Bazální stimulace V současnosti je bazální stimulace pojímána jako pedagogicko – psychologická aktivita, kdy se snažíme nabídnout dětem s více vadami možnosti pro vývoj jejich osobnosti. Pojem bazální znamená elementární základní nabídku v nejjednodušší podobě. Pojmem stimulace se rozumí, že se nabízí podněty jedinci všude tam, kde se jedinec s těžším postižením vzhledem ke svému stavu není schopen sám postarat o dostatečný přísun přiměřených podnětů. Každý žijící člověk má vlastní potenciál, tedy bychom neměli podcenit možnosti rozvoje i jedinců s postižením. Činnosti prováděné v rámci bazálních stimulací se řídí snahou o zprostředkování takových zkušeností, které postižený nemá možnost získávat cestou přirozenou a napomoci mu tak k vlastnímu sebeuvědomování. Celá tisíciletí znamenala výchova přípravu další generace na převzetí odpovědnosti v budoucnosti. Tuto představu však nelze přenést na jedince s těžším mentálním postižením nebo s více vadami. To je asi jeden z důvodů, proč se dlouho mluvilo o jejich nevzdělavatelnosti. Klasický koncept pro ně není vhodný. Musíme se zvyknout na to, že podpora nemůže být zaměřena jen na budoucí cíle, ale že podpora spočívá v současnosti – společném zaměstnávání a podněcování (aktivací) a komunikací. Tedy oprávněnost podpory nespočívá primárně v její funkčnosti, tzn. v tom, že určitých cílů bude někdy dosažen, ale spíše v tom, že lidé s postižením jsou schopni tady a teď navázat kontakt s druhými lidmi, že jsou schopni pohybovat se, vnímat a tedy určitým způsobem se aktivně zúčastňovat. Oblasti podpory bazální stimulace: - somatické podněty - taktilně baltické podněty - vibrační podněty - vizuální podněty - akustické podněty - orální podněty - čichové podněty - vestibulární podněty

Psychomotorická cvičení - Veronica Sherbone – Developmental Movement  Metoda pohybového rozvoje  Pohyb, který rozvíjí  Podpora vývoje dítěte s využitím pohybu V. Sherbone vytvořila systém aktivit, které stimulují vývoj dítěte nejen po stránce pohybové, ale také emocionální, smyslové a rozumové, a proto mají využití i při disharmonickém a opožděném vývoji. Cvičení má rovněž terapeutický význam, protože pomáhá rozvíjet uvědomování si vlastního těla, sebevědomí a rozvíjí kontakty sociální. Dítěti je během cvičení umožněno poznávat vlastní sílu, učí se spolupráci a sdílení.

18



Míčkování Míčkování je alternativní metodou podpůrné stimulace u dětí s těžkým tělesným postižením. Jedná se o metodu, která využívá prvků jógy a je založena na energetických centrech tzv. čakrách a akupresurních bodech na různých částech těla. Jde o alternativní doplněk komplexní péče nejen o děti s postižením. Cílem metody míčkování je mimo jiné uvolnění, zklidnění organismu, harmonizace dechu, zmírnění psychického napětí, pocit klidu a jistoty, pohody. Pomocí této metody se děti snaží nejen uzdravovat a povzbuzovat, ale uvědomují si i jednotlivé části těla. K míčkování používáme molitanový míček. Nedílnou součástí je také navození klidné atmosféry, vyvětraná, ale zároveň tepelně dostupná místnost, měkká podložka, aromalampa a poslech relaxační hudby. S metodou míčkování pracujeme u dětí předškolního věku s těžkým stupněm postižení, s dětmi s těžkou mozkovou obrnou jako s alternativou tělesné výchovy. Některé s dětí dosahují mentální a pohybové úrovně kojeneckého a batolecího věku. Díky pravidelnému cvičení by dítě mělo mj. lépe vnímat své tělo, soustředit se a udržet pozornost, ale také dochází k pravidelnému, vzájemnému kontaktu mezi dítětem a pedagogem.

Téma: Jsme

rádi, že jsme spolu

V tématu Jsme rádi, že jsme spolu, se zaměřujeme na uvědomění si vlastní osoby každého dítěte a na rozvíjení vztahů dítěte k jinému dítěti či dospělému. Dále je cílem posílit, kultivovat a obohacovat jejich vzájemnou komunikaci. V rámci podtématu se věnujeme uvědomění si prožitku dítěte dle svých možností a schopností. Podtémata:

o o o o

Mám nové kamarády Rodina Každý jsme jiný Těšíme se na Vánoce

Očekávané výstupy dítěte:  Znalost a reakce na své jméno, budování si pasivní zásoby, porozumění řeči, porozumění obsahu sdělení i prostřednictvím hudebního, výtvarného a dramatického projevu  Fyziologické dýchání, práce s dechem a dostatečně obratné artikulační orgány pro správné vyvozování hlásek  Vyjádření svých přání pomocí gest a slov, rozšiřování aktivní slovní zásoby, u dětí s narušenou komunikační schopností dorozumění se prostřednictvím alternativního komunikačního systému (piktogram)

19



 Vyjádření svých přání pomocí gest a slov, rozšiřování slovní zásoby, u dětí s narušenou komunikační schopností dorozumění se prostřednictvím alternativního komunikačního systému  Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.  Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém  Zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutiny, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)  Chápat číselné a matematické pojmy, chápat prostorové vztahy  Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých  Rozhodovat o svých činnostech  Ve známých a opakujících se situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobit jim své chování  Prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu)  Uvědomovat si příjemné a nepříjemné prožitky  Zachytit a vyjádřit své prožitky  Prožívat radost za zvládnutého a poznaného  Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení  Navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče  Spolupracovat s ostatními  Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování (zdravit, poděkovat, požádat o pomoc apod.)  Dodržovat pravidla her a jiných činností  Vnímat umělecké a kulturní podněty pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky  Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí  Vyjádření svých přání pomocí gest a slov, rozšiřování slovní zásoby, u dětí s narušenou komunikační schopností dorozumění se prostřednictvím alternativního komunikačního systému  Fyziologické dýchání, práce s dechem a dostatečně obratné artikulační orgány pro správné vyvozování hlásek  Užívat všech smyslů k poznávání sebe i okolního světa

20


Téma: Co


tělíčko potřebuje

Činnosti v rámci tématu nám dávají možnost uvědomění si vlastního těla a prostoru. Dle individuálních schopností je našim záměrem rozvoj sebeobsluhy, manipulačních a pohybových dovedností dětí. V rámci ucelené rehabilitace užíváme při výuce metody a prvky bazální stimulace. Cílem tématu je též rozvoj smyslového vnímání. Podtémata:

o o o o

Naše tělo – ovládám své tělo (oblékání, obouvání, stolování, umývání) Zkouším se o sebe postarat Co cítím, vidím, slyším a čeho se dotýkám Chráním svoje zdraví

Očekávané výstupy dítěte:  Ukázat části těla  Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem apod.  Zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí  Fyziologické dýchání, práce s dechem a dostatečně obratné artikulační orgány pro správné vyvozování hlásek  Vyjádření svých přání pomocí gest a slov, rozšiřování aktivní slovní zásoby, u dětí s narušenou komunikační schopností dorozumění se prostřednictvím alternativního komunikačního systému (piktogram)  Zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami  Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů  Zvládnout sebeobsluhu (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutiny, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)  Rozhodovat o svých činnostech  Prožívat radost za zvládnutého a poznaného  Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení  Vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky

21


Téma: Příroda


se mění

V rámci tohoto tématu se učíme poznávat a rozlišovat jednotlivá roční období a lidové zvyky. Pozorujeme přírodu, počasí a jejich změny. Na procházkách do okolí sbíráme různé druhy přírodnin, ve třídě ochutnáváme a poznáváme ovoce a zeleninu. Nezapomínáme také na zvířata a jejich užitek pro člověka. Zvířata poznáváme, napodobujeme jejich řeč, učíme se, co jedí a kde žijí. Podtémata:

o o o o

Barvy přírody Plody přírody Máme rádi zvířata Velikonoční zvyky

Očekávané výstupy dítěte:  Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů  Vnímání obrazového materiálu, používání knihy, seznámení s audiovizuální technologií (sledování pohádky)  Poznat a pojmenovat většinu toho, čím je dítě obklopeno  Se zájmem se dozvídat nové věci a využívat nové zkušenosti k učení  Uvědomovat si příjemné a nepříjemné prožitky (lásku, radost, spokojenost, strach, smutek), rozlišovat citové projevy v důvěrném a cizím prostředí  Být citlivé ke vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem  Zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou, či dramatickou improvizací)  Prožívat radost ze zvládnutého a poznaného  Těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás  Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení  Spolupracovat s ostatními  Dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla  Vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky  Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí. Které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi

22


Téma: Věci


kolem nás

Toto téma zahrnuje poznávání a manipulaci s předměty a věcmi, které nás obklopují. Patří sem předměty denní potřeby, hračky a hudební nástroje. Při seznamování se s předměty a věcmi a jejich použitím využíváme všech možných smyslů. Při výletech a vycházkách sledujeme přírodu, lidi okolo nás, dopravu, a vše, co se okolo nás děje. Podtémata:

o o o o

Předměty denní potřeby Hračky a hudební nástroje Doprava a dopravní prostředky Moje blízké okolí

Očekávané výstupy dítěte:  Zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky  Fyziologické dýchání, práce s dechem a dostatečně obratné artikulační orgány pro správné vyvozování hlásek  Vyjádření svých přání pomocí gest a slov, rozšiřování aktivní slovní zásoby, u dětí s narušenou komunikační schopností dorozumění se prostřednictvím alternativního komunikačního systému (piktogram)  Vnímání obrazového materiálu, používání knihy, seznámení s audiovizuální technologií (sledování pohádky)  Poznat a pojmenovat většinu toho, čím je dítě obklopeno  Se zájmem se dozvídat nové věci a využívat nové zkušenosti k učení  Chápat číselné a matematické pojmy, chápat prostorové vztahy  Ve vzájemných a opakujících se situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim svoje chování  Prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu)  Uvědomovat si příjemné a nepříjemné prožitky (lásku, radost, spokojenost, strach, smutek), rozlišovat citové projevy v důvěrném a cizím prostředí  Být citlivé ke vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem  Zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou, či dramatickou improvizací)  Prožívat radost ze zvládnutého a poznaného  Těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás  Vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení  Navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče  Spolupracovat s ostatními  Chovat se obezřetně při setkání e neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat o pomoc

23



 Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování (zdravit, poděkovat, požádat o pomoc apod.)  Dodržovat pravidla her a jiných činností  Vnímat umělecké a kulturní podněty pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky  Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí  Zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)  Osvojit si elementární poznatky o nejbližším okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi  Všímat si změn a dění v nejbližším okolí

24



7. Systém hodnocení a evaluace školy

Předmět evaluace Naplňování cílů programů

Prostředky evaluace Zhodnocení vlastní práce učitelkami ve třídě Kvalita podmínek Hodnocení rytmického vzdělávání řádu, tělesné pohody, pitného režimu, věcného prostředí, kompenzačních pomůcek apod., Úroveň vzdělávacího Zpětná vazba procesu tematických částí v ŠVP, sledování vývoje dítěte, hodnocení IVP, metody a formy práce Kontrolní a Pedagog.dokumentace, hospitační činnost osobní spisy dětí, docházka, hospitace, neformální sledování práce pedagogů Výsledky Výsledky hodnocení vzdělávacího výchovné práce u dětí, procesu dotazníky pro rodiče, dotazníky pro zaměstnance, hodnotící zpráva

25

Časový plán Průběžně, písemně po skončení tématu

Odpovědnost učitelky

Průběžně 1x ročně

ředitel zástupce ředitele učitelky

Pololetně, průběžně

učitelky zástupce ředitele

1x za 3měsíce 1x ročně 1x za3 měsíce 2x ročně průběžně 2x ročně 1x za 3 roky

ředitel zástupce ředitele

učitelky zástupce ředitele



Seznam použité literatury: ŠVARCOVÁ, I. Mentální retardace. Praha: Portál, 2006. 200s. ISBN 80-7367-060-7. SEKÁČOVÁ, G.; JEŽEK D. Podpora pohybového vývoje. 1.vyd. Praha: IPPP ČR, 2008. 95s. ISBN 978-80-86856-51-3 BŘICHÁČKOVÁ , M.; VILÍMEK Z. Muzikoterapie. 1.vyd. Praha: IPPP ČR, 2008. 78s. ISBN 978-80-86856-50-6 URBANOVÁ, M.; ZOUHAROVÁ, M. Canisterapie. 1.vyd. Praha: IPPP ČR, 2008. ISBN 978-80-86856-37-7 Možnosti využití alternativních forem výuky v práci se žáky s více vadami. Praha: IPPP ČR a ZŠ speciální a MŠ speciální Nový Jičín Zákon č.561/2004 Sb., O předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání [online]. Praha: MŠMŠT ČR. Verze k 1. 1. 2005 [cit. 5. 9. 2009]. Přístup z: http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf

26

Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání Dotýkej se, ať pochopíš

Recommend Documents