ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Základní škola a mateřská škola Provodov, okres Zlín Motto: Kdo si hraje, nezlobí

Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školní družiny 2.1 Podmínky školní družiny 2.2 Charakteristika dětí 2.3 Spolupráce s rodiči 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu (ŠVP) školní družiny 3.1 Cíle ŠVP pro školní družinu 3.2 Klíčové kompetence 3.3 Forma vzdělávání 3.4 Obsah vzdělávání 3.5 Časový plán 3.6 Podmínky pro činnost žáků se SVP a žáků mimořádně nadaných 3.7 Stanovení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví 3.8 Podmínky přijímání uchazečů do ŠD 3.9 Podmínky ukončování vzdělávání ve ŠD 3.10 Dokumentace 4. Hodnocení a autoevaluace 4.1 Hodnocení žáků 4.2 Autoevaluace 5. Závěr 6. Závěrečná ustanovení

1. Identifikační údaje: Název školy:

ZŠ a MŠ Provodov, okres Zlín

Adresa: Ředitelka školy: Telefon: E-mail:

Provodov 90, 763 45 Březůvky Mgr. Jana Černá 571 165 506 [email protected] [email protected]

IČO: IZO:

75 02 04 32 600 113 333

Vychovatelka:

Mgr. Alena Vymazalová

Zřizovatel: Název: Adresa: Starosta: Telefon: E-mail:

Obec Provodov Provodov 233, 763 45 Březůvky Ing. Marek Prachař 577 994 024 [email protected]

Platnost dokumentu: Aktualizace:

od 1.9. 2007 k 1.9. 2016

Vypracovala:

Mgr. Alena Vymazalová

2. Charakteristika školní družiny Školní družina zabezpečuje žákům náplň volného času v době po vyučování, před odchodem domů nebo do jiných zájmových aktivit. Probíhá při činnostech spojených s odpočinkem, rekreací, zájmovou činností, zábavou. Vychovatelka usiluje o to, aby časové rozvržení a uspořádání činností podporovalo zdravý tělesný, duševní a také sociální vývoj dítěte, jelikož péče o volný čas je prevencí proti sociálně patologickým jevům. Vychovatelka působí na žáky v době zvýšené únavy z vyučování. V tomto čase děti projevují zejména potřebu pohybu jako kompenzaci dlouhého sezení při vyučování. Právě těmto požadavkům se snaží přizpůsobit režim dne. Školní družinu navštěvují žáci 1. – 4. ročníku. Většina žáků je z Provodova a Březůvek, jen některé děti dojíždějí z širšího okolí. Školní družina se také účastní akcí pořádaných školou (drakiáda, vánoční jarmark, vyrábí dárky pro budoucí prvňáčky, podílí se na výzdobě školy).

2.1 Podmínky školní družiny a) Materiální a prostorové Školní družina je součástí Základní a mateřské školy Provodov a nachází se v prvním poschodí budovy. Má k dispozici samostatné prostory – místnost výtvarnou, odpočinkovou a hrací. Materiální podmínky jsou dobré. Družina byla z velké části vybavena novými stoly a židlemi, které odpovídají vzrůstu žáků a také novým, vyhovujícím nábytkem. Inventář ŠD obsahuje společenské hry, stavebnice a jiné pomůcky včetně sportovních, didaktických a výtvarných, které žáci využívají při družinových činnostech. K dispozici je také audiovizuální technika. Žáci mohou navštěvovat prostory školní třídy, kde je kromě několika počítačů také interaktivní tabule. Většina pohybových aktivit probíhá v tělocvičně ve škole, na nedalekém dětském a fotbalovém hřišti, na školní zahradě s pískovištěm a hlavně v blízké přírodě. Pitný režim zajišťuje paní vychovatelka ve spolupráci se školní kuchyní. Pedagogičtí pracovníci sledují další doplňování a zlepšování materiálních podmínek, zejména pro výtvarné a sportovní činnosti. b) Personální Pedagogické působení zajišťuje plně kvalifikovaná vychovatelka (dosažené magisterské vzdělání v oboru sociální pedagogika). Vychovatelka je iniciátorem a průvodcem dítěte při činnostech, které motivuje, navozuje, přímo nebo nepřímo řídí, hodnotí. Probouzí v dětech aktivní zájem o okolí, sociální kontakty, komunikaci, chuť dívat se kolem sebe a podněty vnímat. Podněcuje a rozvíjí přirozenou zvídavost dítěte, chuť objevovat i odvahu projevit se a ukázat, co všechno zvládne. Tyto žádoucí jevy pak přiměřeně oceňuje a chválí. Vychovatelka během celého pedagogického působení rozvíjí sociální kompetence důležité nejen pro učení, ale i pro další rozvoj žáků: zdravé sebevědomí, sebejistotu, schopnost být sám sebou, přizpůsobit se životu v sociální skupině i v multikulturní společnosti, pokládá základy pro celoživotní učení a schopnost jednat v duchu základních lidských a etických hodnot. Kromě toho dětem pomáhá v oblastech: práce na počítači, komunikace pomocí internetu, tělovýchovné činnosti, výtvarné a pracovní činnosti, práce s keramickou hlínou, základy ručních prací, základy dramatické činnosti a základy pravidel u

jednotlivých her. Vychovatelka dále vede potřebnou dokumentaci školní družiny, tvoří roční plán a podílí se na organizaci školních, třídních a jiných projektů. V případě neschopnosti učitele je schopna zajistit potřebné suplování, spolupracuje s vedením školy a s třídní učitelkou. Odborné zaměření si dále prohlubuje v akreditovaných kurzech i samostudiem.

2.2 Charakteristika dětí Program školní družiny je koncipován pro 25 dětí navštěvujících první až čtvrtý ročník. Většina z nich dojíždí do školy autobusem těsně před vyučováním v 7:40 hodin. Jelikož ZŠ a MŠ Provodov vzdělává žáky pouze prvního a druhého ročníku a vedlejší ZŠ a MŠ Březůvky navštěvují pouze děti třetího a čtvrtého ročníku, obě školy i družiny spolu úzce spolupracují. Proto po vyučování děti bydlící v Březůvkách odjíždí z Provodova školním autobusem ve 13.00hod do tamní družiny a naopak v 13:30 z Březůvek přijíždí děti bydlící na Provodově do zdejší družiny. Většina dětí však zůstává do 15:00hod. Není výjimkou ani pravidelné navštěvování kroužků výtvarných, jazykových i pohybových a výuka na některé hudební nástroje díky spolupráci s ZUŠ Morava. Vybraných akcí se mohou účastnit i starší děti, které nejsou zapsané k pravidelné docházce do ŠD. Školní družinu mohou navštěvovat i žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kterým je podle stupně a charakteru jejich znevýhodnění při jejich začleňování do volnočasových aktivit věnována průběžná zvláštní pozornost. Pro rozvoj talentovaných jedinců nabízí školní družina další doplňkové aktivity v oblastech jejich zájmů.

2.3 Spolupráce s rodiči Spolupráce s rodiči se stále rozvíjí. Rodiče mohou družinu kdykoliv navštívit a osobně s vychovatelkou vyřešit, co potřebují. Tato komunikace probíhá především v době, kdy přicházejí pro děti do ŠD a odcházejí domů. Vychovatelka je s rodiči v případě potřeby v kontaktu také telefonicky. Nejčastěji je však formální spolupráce vedena písemnou formou (přihlášení, odhlášení, zápisový list s vyznačením způsobu odchodu), v průběhu roku vychovatelka předává rodičům informace o dění ve družině prostřednictvím deníčků. Rodičům bývá také nabídnuto zapojení se do různých projektů a akcí, které školní družina pořádá nebo se jich zúčastňuje.

3. Charakteristika ŠVP školní družiny ŠVP školní družiny navazuje na školní vzdělávací program školy a tvoří s ním jeden organizační celek. Žáci jsou přihlašováni zákonnými zástupci a v žádném případě není družina pokračováním vyučování. Hlavním posláním je totiž zabezpečit zájmové činnosti žáků, jejich odpočinek a rekreaci, to vše pod dohledem odborného pedagogického pracovníka. Školní družina nabízí a zajišťuje zájmové vzdělání formou nejen zájmových, vzdělávacích a spontánních činností, ale také výchovou, hrou, učením, individuální prací a motivačními projekty. Vychovatelka u dětí podporuje citlivé vztahy k lidem, k přírodě, učí je chránit své zdraví, vede žáky k otevřené komunikaci, rozvíjí schopnost spolupracovat a respektovat druhého, respektuje individuální schopnosti a dovednosti žáků, rozvíjí jejich estetické vnímání, schopnosti rozhodování, hodnocení a sebehodnocení.

3.1 Cíle ŠVP pro školní družinu Cíle stanovené pro činnost školní družiny vymezuje v obecné poloze školský zákon. Jde zejména o rozvoj žáka, jeho učení a poznávání, osvojování si základů společností prosazovaných hodnot. Cílem je, aby žáci byli osobně samostatní, schopni projevovat se jako sebevědomé a slušné osoby, s tolerancí k druhým lidem. Školní družina umožňuje dětem odpočinkové činnosti (aktivní i klidové) a přípravu na vyučování. Dalším cílem ŠVP pro školní družinu je posilování správných návyků u žáků. Celkově je možno shrnout je do následujících okruhů: 1. rozvoj dítěte, jeho učení a poznávání 2. osvojování si základních hodnot, na nichž je založena naše společnost 3. získávání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako svobodná osobnost působící na své okolí 4. vychovávat k smysluplnému využívání volného času a vybavovat žáky dostatkem námětů pro naplňování volného času

3.2 Klíčové kompetence Jedná se o dlouhodobý proces, souhrn vědomostí, dovedností, schopností a postojů, které děti získávají v průběhu několikaleté docházky do školní družiny a vybavují žáky činnostně zaměřenými a prakticky využitelnými dovednostmi. Prolínají se všemi činnostmi zájmového vzdělávání. Prostřednictvím volnočasových aktivit jsou posilovány především: Kompetence k učení: vychovatelka rozvíjí u žáků samostatnost, využívá vhodné způsoby při práci, tak aby ji dítě dovedlo do konce a umělo své výkony kriticky zhodnotit. Děti se učí nejen spontánně, ale také vědomě. Žák si klade otázky a hledá na ně odpovědi, všímá si souvislostí mezi jevy, samostatně pozoruje a experimentuje, umí získávat vědomosti z různých pramenů a zdrojů. Kompetence k řešení problémů: žáci si všímají problémových situací, učí se je pochopit, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promýšlí řešení problému a užívají přitom logické, matematické, empirické postupy, chápou, že vyhýbání se řešení problému nevede k cíli. Komunikativní kompetence: děti se učí vyjadřovat se bez agresivních, hrubých, vulgárních, a nezdvořilých projevů. Žák umí vyjádřit vlastní názor, komunikuje bez ostychu s vrstevníky i dospělými, dokáže promluvit na veřejnosti, účinně se zapojuje do diskuse, dokáže vyjadřovat své kladné pocity ve vztahu k sobě i okolnímu prostředí řečí, gestem i dalšími prostředky. Je důležité uvědomit si, že ke správné komunikaci také přísluší naslouchání druhým. Vychovatelka klade důraz na týmovou práci. Kompetence sociální a personální: děti přistupují odpovědně k zadaným úkolům a povinnostem. Žák samostatně rozhoduje o svých činnostech a uvědomuje si, že za ně nese důsledky. Vychovatelka spolu se žáky projevuje citlivost a ohleduplnost, rozpozná vhodné a nevhodné chování, podílí se na vytváření příjemné atmosféry. Žák se dokáže prosadit i podřídit, tzn. přijmout kompromis, respektuje dohodnutá pravidla. Je schopen respektovat jiné, je tolerantní k odlišnostem mezi lidmi. Vytváří si pozitivní představu o sobě samém. Občanské kompetence: žák si uvědomuje svá práva i práva druhých, vnímá nespravedlnost, agresivitu, šikanu a dovede se jim bránit, učí se plánovat, organizovat, řídit a hodnotit, odhaduje rizika svých nápadů, odpovědně přistupuje k úkolům a povinnostem, dbá na zdraví své i druhých. Váží si tradice a kulturního dědictví, které chrání, projevuje pozitivní postoj k historii i uměleckým dílům. Podílí se na rozvoji kvalitního životního prostředí. Kompetence k trávení volného času: žák rozvíjí své zájmy v organizovaných skupinách i individuálních činností a umí odmítnout nevhodné nabídky pro trávení volného času. Vychovatelka nezapomíná ani na relaxaci a odpočinek po vyučovacích hodinách.

3.3 Forma vzdělávání Školní družina poskytuje zájmové vzdělání v pracovních dnech a organizuje činnost především pro přihlášené žáky. Pravidelná výchovná, vzdělávací a zájmová činnost je dána týdenní skladbou zaměstnání a přestavuje zejména organizované aktivity zájmového či tělovýchovného charakteru. Jde o každodenní činnost přihlášených žáků ve ŠD. Příležitostná výchovná, vzdělávací, zájmová a tématická rekreační činnost není zahrnuta do standardní týdenní skladby činností. Jedná se o besídky, přednášky, výstavy, výlety, exkurze, návštěvy divadla, sportovní dny a další podobné akce. Mohou se na ni přihlásit i účastníci, kteří nejsou nepřihlášeni k pravidelné činnosti ve ŠD, někdy jsou určeny i pro rodiče nebo širší veřejnost. Spontánní aktivity zahrnují každodenní individuální klidové činnosti po obědě, při pobytu venku (po organizované části pobytu v družině). Vychovatelka musí zajišťovat nejen bezpečnost žáků, ale také podněcovat jejich vlastní aktivity. Odpočinkové činnosti jsou klidové činnosti, individuální hry, poslech, četba, vyprávění nebo aktivní odpočinek venku i v tělocvičně, kterým se kompenzuje jednostranná zátěž během vyučován (tělovýchovné aktivity, závodivé hry apod.). Příprava na vyučování zahrnuje didaktické hry, tematické vycházky a další činnosti, jimiž se upevňují a rozšiřují poznatky získané ve škole. Žáci mají možnost po dohodě s rodiči a třídním učitelem ve družině pracovat na domácích úkolech. Vychovatelka zajistí žákovi klidné prostředí pro vypracování domácího úkolu, ale není povinna opravovat chyby. Základním prostředkem činnosti školní družiny je hra založená na zážitku účastníků, která obohacuje jejich sebepoznání, rozšiřuje vědomosti a dovednosti a navozuje kladné emoce. Strategií pedagogické práce je respektování požadavků pedagogiky volného času.

3.4 Obsah vzdělávání Obsah vzdělávání ve školní družině navazuje na ŠVP prvního stupně pro základní vzdělávání a podílí se tedy na plnění vzdělávacích cílů školy. ŠD se týká převážně bod „Člověk a jeho svět“, jenž rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti; utváří si tak svůj prvotní ucelený obraz světa. Poznávají sebe i své nejbližší okolí a postupně se seznamují s významnými osobami. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů. Na základě poznání sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života. Při osvojování poznatků a dovedností se učí také vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných.

1. Zpátky ve škole: seznámení s prvňáčky a novými spolužáky, pravidla v ŠD,tvoříme kolektiv, na vycházkách (okolí školy, pozoruhodnosti, bezpečné chování na ulici), sportujeme a hrajeme si na školní zahradě. 2. Barevný podzim: na vycházkách pozorujeme změny v přírodě, poznáváme podzimní plody a povídáme si o nich, všímáme si barvy listů, kreslíme je a modelujeme, vyrábíme draky, malujeme dýně a strašáky na podzimní slavnost. 3. Přicházejí Vánoce: vyprávíme si o tradicích Adventu, Mikuláši, svíčkách na adventním věnci, o vánočních zvycích, posloucháme vánoční písně a koledy, čteme vánoční příběhy, připravujeme přáníčka a drobné dárky, zdobíme třídu. 4. Zima je tu: na vycházkách pozorujeme přírodu, stopy ve sněhu, vyprávíme si o životě zvířat v zimě, můžeme založit krmítko pro ptáky na školním pozemku, užíváme si sněhu, tvoříme z něj stavby, vyšlapáváme obrazy ve sněhu, soutěžíme v hodu na cíl sněhovými koulemi, věnujeme se sáňkování, povídáme si o masopustu, vyrábíme masky a hromniční svíčky. 5. Vítáme jaro: pozorujeme změny v přírodě ohlašující jaro, připravujeme se na Velikonoce a vyprávíme si o počátcích tradice, zdobíme kraslice, malujeme nebo tvoříme květiny a mláďata zvířat, zopakujeme si pravidla bezpečného chování a dopravní výchovy, připravujeme se s dětmi na den matek. 6. Brzy budou prázdniny: sportujeme, hrajeme míčové hry, uspořádáme sportovní soutěže nebo etapovou hru, tvoříme obrázky s letní tematikou, motýly z průsvitného papíru, koláže besedujeme o letních aktivitách a poučíme se o bezpečném chování v přírodě, chystáme oslavu Dne dětí, sledujeme přírodu, učíme se rozeznávat rostliny.

3.5 Časový plán Časový plán ŠD je sestaven na jeden vzdělávací cyklus. Uspořádání režimu dne dává možnost pružně reagovat na individuální potřeby aktivity i odpočinku dětí, umožňuje organizaci činností v průběhu dne pružně přizpůsobit potřebám a aktuální situaci, reaguje i na neplánované situace v družině. Poměr řízených a spontánních činností je vyvážený. Žáci jsou podněcováni k vlastní aktivitě a tyto aktivity probíhají formou individuální nebo skupinové činnosti. Vychovatelka maximálně využívá pěkného počasí k pobytu venku, organizuje vycházky a hodně času s dětmi tráví na hřišti v blízkosti školy. V rámci jednotlivých témat plánuje činnosti ve třech úrovních: průběžné každodenní působení, které se vztahuje k danému tématu; řízená organizovaná činnost, která postupuje podle týdenní skladby zaměstnání; příležitostné akce soustředěné k určitému vybranému tématu.

3.6 Podmínky pro činnost žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání ve školní družině nabízí významný prostor pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, ale i žáků mimořádně nadaných. Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami vychovatelka věnuje průběžnou zvláštní pozornost (podle stanoveného stupně podpůrného opatření) a tyto žáky citlivě začleňuje do volnočasových aktivit. Spolupracuje také se zákonnými zástupci a třídním učitelem žáka, uplatňuje individuální přístup, zvýšenou motivaci a pochvalu. Pro rozvoj talentovaných jedinců nabízí doplňkové aktivity v oblastech jejich zájmů.

3.7 Stanovení podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví Podmínky bezpečnosti a zdraví žáků ve školní družině jsou součástí Školního řádu platného pro celou školu. Dále jsou zpracovány ve Vnitřním řádu školní družiny a v řádech všech míst, které žáci družiny využívají. Žáci i jejich zákonní zástupci jsou se školním řádem a řádem školní družiny seznámeni. Zákonní zástupci žáků mají právo vyjadřovat se k zájmovému vzdělávání svých žáků a právo na informace o průběhu vzdělávání žáků ve družině. Vychovatelka seznamuje děti s možnými riziky pohybu ve škole i mimo ni. Žáci jsou poučeni o zásadách správného chování nejen ve škole, ale i na veřejnosti a na komunikacích. Také je jim připomínáno, jak se mají chovat v době prázdnin. Seznamuje je také s možnými následky různých činností, se správnými způsoby používání nástrojů a různých předmětů. Děti jsou seznámeny s postupem při úrazu nebo v případě požáru. Při všech aktivitách dbá vychovatelka ŠD zásad BOZP, vykonává přímý dozor, je v družině neustále přítomna. Pověřit jinou osobu dozorem nad oddělením lze pouze s vědomím ředitele školy. Úrazy vychovatelka neprodleně zapisuje do knihy úrazů, ihned informuje ředitele školy. Při řešení sociálně patologických jevů spolupracuje s výchovnou poradkyní či metodičkou prevence a postupuje podle pokynů MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení.

3.8 Podmínky přijímání uchazečů do ŠD Činnost školní družiny je určena pro žáky prvního až čtvrtého ročníku. Účast na činnosti družiny je založena na dobrovolnosti. Přihlašování žáků se odehrává formou standardizovaných zápisových lístků, ve kterých jsou uvedeny údaje, jak je vyžaduje školní matrika (školský zákon § 28, odst. 3). Na zápisových listech jsou uvedeny důležité informace o žákovi pro vychovatelku, rozsah docházky a stanoven čas a způsob odchodu žáka z družiny. O přijetí či nepřijetí žáka do školní družiny rozhoduje ředitelka školy v případě zvýšeném počtu žádostí nad 25 žáků.

3.9 Podmínky ukončování vzdělávání ve ŠD Docházka do školní družiny pravidelně končí se závěrem školního roku. Na písemnou žádost rodičů o vyřazení žáka však může žák ukončit docházku během celého školního roku. Vyloučení dítěte ze školní družiny je krajním řešením při porušování kázně, pořádku a při ohrožování zdraví a bezpečnosti ostatních žáků, se zákonnými zástupci nezletilého žáka se projedná a poté sdělí písemnou formou.

3.10 Dokumentace V družině se vede tato dokumentace: a) evidence přijatých dětí (např. zápisové lístky pro žáky, kteří jsou přihlášeni k pravidelné docházce), b) písemné přihlášky dětí; jejich součástí je písemné sdělení zákonných zástupců účastníka o rozsahu docházky a způsobu odchodu účastníka z družiny, c) třídní kniha či jiné přehledy výchovně vzdělávací práce, včetně docházky dětí, d) celoroční plán činnosti, e) roční hodnocení práce školní družiny jako podklad pro výroční zprávu školy, f) vnitřní řád školní družiny, rozvrh činnosti.

4. Hodnocení a autoevaluace 4.1 Hodnocení žáků Hodnocení většího či menšího tématického celku je prováděno po skončení nebo i v průběhu, vychovatelka se zamýšlí nad tím, zda byl vytyčený specifický cíl naplněn a jaké další cíle byly sledovány. Podle získaných výsledků totiž může dál plánovat tématické celky, jejich části upravovat, obměňovat, obohacovat o nové náměty, hledat nové prostředky činnosti. Hodnocení směrem k žákům se provádí průběžně, hodnotí se individuální výsledky žáků, jejich pokroky, úspěchy, nezdary. Individuální hodnocení má zvláštní význam i pro sebehodnocení žáka. S žákem vychovatelka o pokrocích, kterých dosahuje, vhodným způsobem hovoří. Z pohledu celého oddělení je hodnocena aktivitu, zájem žáků, jejich náměty a plnění pedagogického záměru.Vychovatelka hodnotí úroveň vzdělávání žáka, které dosáhl vzhledem k očekávaným výstupům (tzn. cílům ŠVP). Vzhledem k tomu, že účast ve družině je založena na dobrovolnosti, hodnocení mívá především motivační charakter. Hodnocení sděluje vychovatelka také zákonným zástupcům žáka na rodičovských schůzkách, nebo při osobních setkáních ve školní družině.

4.2 Autoevaluace Vlastní hodnocení je určeno k získávání a analýze podkladů zahrnujících i zpětnou vazbu od zúčastněných. Tento proces přináší výstupy, které napomáhají efektivně zaměřit plánování svých aktivit tak, aby vedly ke zlepšování. Klademe si tyto základní otázky: 1. jak se nám daří plnit stanovené cíle? 2. jaké jsou naše silné a slabé stránky? 3. jak účinná jsou přijímaná opatření? Postup autoevaluace 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

vymezíme předmět evaluace – co chceme zjišťovat? stanovíme metody – jak budeme zjišťovat? stanovíme kritéria pro hodnocení – vzhledem k čemu budeme hodnotit? vybereme nebo vypracujeme evaluační nástroje - jak, čím to budeme hodnotit? provedeme vlastní zjišťování provedeme vlastní vyhodnocování – analýzy, diskuze, interpretace učiníme závěry a vytyčíme opatření ke zlepšení

5. Závěr Při všech složkách výchovně vzdělávacího programu vychovatelka přihlíží k individuálním schopnostem dětí, nepřetěžuje je, nenutí je k práci či hře za každou cenu - snaží se najít náhradní řešení, k jejich povaze, fyzickým schopnostem a zálibám. Do měsíčního plánu zařazuje oblíbené hry dětí, volí aktuální témata (různé svátky, výročí, lidové tradice), dbá na pravidelné střídání všech složek. Také děti se mohou na skladbě programu podílet. Při sestavování plánů se řídí rozvrhem dětí a skladbou dětí ve školní družině. Ve školní družině by se měly děti odreagovat, odpočinout si, ale mohou se také zapojit do práce v různých zájmových kroužcích dle svých zálib. Děti se také ve školní družině rády podílí na výzdobě prostor školy. Pedagogickou činnost a práci vychovatelce stěžuje zejména malý prostor pro její práci. Děti jsou v družině velice krátkou dobu a přichází postupně. Vychovatelka nemůže čekat se zájmovou činností na všechny žáky, proto začíná s motivací pouze u některých, ostatní příchozí žáci jsou motivováni již prací svých spolužáků. Také pro hodnocení práce dětí je velice malý prostor. Často se stává, že se práce nedokončují za jeden den. Některým dětem zaberou činnosti i více hodin, proto závěrečné hodnocení probíhá spíše individuálně. Nikdy vychovatelka dítě do práce ani do zájmové činnosti nenutí, pokud dítě projeví zájem si odpočinout a věnovat se odpočinku nebo nějaké hře, má prostor. Vychovatelka se vždy snaží mu připravenou činnost nabídnout, ale pokud dítě zájem neprojeví, nenutí ho. Společně s žáky se také snaží vytvářet hranice správného chování. To znamená oceňovat je, dávat prostor pro jejich názor a řešení ve věcech, které se jich týkají. Nezbytnou podmínkou úspěšné výchovy je nejen láska, ale také respektování osobnosti dítěte. Všichni si přejeme, aby z dětí vyrostli šťastní, úspěšní a tvořiví lidé, kteří budou schopni zvládat běžné i náročné situace se smyslem pro zodpovědnost. Pro rozvoj řady kompetencí je zapotřebí pravidelný a dlouhodobý styk s vrstevníky a dalšími lidmi. Děti se pro život potřebují naučit domluvit, vycházet a spolupracovat s nejrůznějšími lidmi, nejen s těmi blízkými a s přáteli, ale i s lidmi, kteří se odlišují co do schopností, chování, zvyků, temperamentu, zájmů, … Ideálním prostředím, kde se to děti mohou učit, je přirozená vrstevnická skupina ve školní družině.

6. Závěrečná ustanovení Nedílnou součástí Školního vzdělávacího programu školní družiny je roční plán práce školy, zpracovaný vždy k datu zahájení nového školního roku, který aktualizuje a upřesňuje text ŠVP ŠD pro daný školní rok. Změny v ŠVP lze provádět na základě závěrů autoevaluace, evaluace školy, na základě projednaného návrhu pedagogů školy, zákonných zástupců, případně žáků školy.