Školní vzdělávací program pro Gymnázium J. A. Komenského, Nové Strašecí, zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia

Školní vzdělávací program pro

Gymnázium J. A. Komenského, Nové Strašecí, zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia

Motto ŠVP:

„Vzdělání je to, co člověku zůstane tehdy, když zapomene, co se naučil.“ J. A. Komenský Platnost dokumentu: od 1. 9. 2012 č. j.: 284/09-3

1. Identifikační údaje Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro Gymnázium J. A. Komenského Nové Strašecí Vzdělávací program: čtyřletý vzdělávací program, KKOV: 79–41-K/41 Gymnázium Forma vzdělávání: denní Předkladatel: Název školy: Gymnázium J. A. Komenského, Nové Strašecí, Komenského náměstí 209 Adresa školy: Komenského nám. 209, 271 80 Nové Strašecí Jméno ředitele školy: Mgr. Richard Spiegl Kontakty: tel: +420313572402 mobil: +420 736 752 288 e-mail: [email protected] Zřizovatel školy: Název: Středočeský kraj Adresa: Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Kontakty: tel: +420257 280 111 fax: +420257 280 203 e-mail: [email protected] Platnost dokumentu: od 1. 9. 2012 Projednáno ve školské radě: 30. 8. 2012 Další údaje: Motto ŠVP: „Vzdělání je to, co člověku zůstane tehdy, když zapomene, co se naučil.“ J. A. Komenský IČO: 470 19 697 IZO: 000068969 RED-IZO: 600007961 Jméno koordinátora tvorby ŠVP: Mgr Petr Bouška Webové stránky školy: www.gymnnovstra.cz .............................................. razítko a podpis ředitele školy

2

2. Charakteristika školy 2.1.Úvod Gymnázium Nové Strašecí, Komenského nám. 209 bylo založené roku 1954. Svou tradicí a úspěchy, kterých při výchově a vzdělávání v minulých letech dosáhlo, patří k významným středním školám v regionu.

2.2.Velikost školy Škola poskytuje vzdělání v čtyřletém vzdělávacím programu celkem v 8 třídách (2 třídy v každém ročníku). Povolená kapacita školy činila k 1. 9. 2009 245 žáků.

2.3.Vybavení školy Materiální vybavení školy didaktickou technikou i pomůckami umožňuje realizovat výukové cíle školního vzdělávacího programu. Systematicky dochází k průběžnému zlepšování materiálních podmínek pro výuku. Vlastníkem budovy, ve které výuka probíhá, je město Nové Strašecí. Prostorové podmínky školy odpovídají povolené kapacitě 245 žáků a umožňují zajistit řádnou výuku včetně dělených hodin. Ve škole je v současnosti celkem 7 učeben pro 30 – 33 žáků, 8 učeben menších pro 16 – 24 žáků, z toho 2 odborné učebny (chemická laboratoř, učebna IVT). Škola nemá vlastní tělocvičnu, k výuce tělesné výchovy využívá halu BIOS, která je ve vlastnictví města Nové Strašecí. Technické vybavení školy odpovídá hygienickým požadavkům. Učebny jsou průběžně doplňovány novým nábytkem a moderní didaktickou technikou. Na dobré úrovni jsou sociální zařízení. Studenti mohou o přestávkách nakupovat ve školním obchodě s potravinami. Obědvat je možné ve školní jídelně, která je společná se ZŠ a je umístěna mimo budovu školy.

2.4.Charakteristika pedagogického sboru Všichni pedagogičtí pracovníci vyučující ve škole jsou odborně kvalifikovaní k výuce ve středních školách, což je nezbytný předpoklad pro úspěšnou realizaci výchovných a vzdělávacích cílů ŠVP. Tradicí je poměrně velké zastoupením mužů a vysoká stabilita sboru. K 1. 9. 2009 pracovalo ve škole na plný úvazek 15 a na částečný úvazek 5 pedagogů (8 mužů a 12 žen). Externě pomáhali se zajištěním výuky další 4 učitelé. V rámci dalšího vzdělávání se pedagogičtí pracovníci zúčastňují nejrůznějších vzdělávacích akcí dle potřeb, zaměření a cílů školy, které se týkají např. využívání moderní vyučovací techniky, aplikace alternativních vyučovacích metod a forem práce, prohlubování odbornosti ve vyučovaném předmětu atd.

2.5.Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Z hlediska dlouhodobých záměrů škola využívá možnosti tvorby projektů a jejich přihlašování do vypisovaných grantů MŠMT a dalšími institucemi, a v neposlední řadě zřizovatelem, tj. Středočeským krajem (například do Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost). Střednědobou prioritou školy je navázání kontaktů s partnerskou školou v zahraničí. V tomto směru byla podniknuta celá řada aktivit (mezinárodní konference o spolupráci škol v partnerských regionech Středočeského kraje, osobní návštěva zahraničních škol, spolupráce se zřizovatelem školy).

2.6.Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Rodiče a zákonní zástupci žáků jsou informováni o záležitostech týkajících se studia žáků prostřednictvím studijních průkazů a na pravidelných třídních schůzkách. Důležité informace naleznou také na webových stránkách školy. Tak mohou získat aktuální přehled o výsledcích studia

3

svých dětí a dění ve škole. Další spolupráce s rodiči nebo se zákonnými zástupci probíhá formou osobních konzultací a prostřednictvím výboru SRPDŠ. Školská rada byla ustavena v roce 2005 dle § 167 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Školská rada je významným partnerem školy, který v rámci vymezených kompetencí dlouhodobě významně přispívá k zajištění optimálního chodu školy ve všech oblastech. Školská rada se skládá z jednoho zástupce zřizovatele, jednoho zástupce pedagogických pracovníků a jednoho zástupce zletilých žáků nebo zákonného zástupce nezletilých žáků. Škola aktivně využívá služeb školských poradenských zařízení. Výchovný poradce školy zajišťuje kontakt s pedagogicko – psychologickou poradnou zejména v souvislosti s diagnostikováním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami i žáků s mimořádným nadáním. Škola aktivně spolupracuje s Městským úřadem Nové Strašecí. Tato spolupráce má např. podobu pomoci při zajištění nejrůznějších akcí školy (slavnostní imatrikulace žáků 1. ročníků, slavnostní předávání maturitního vysvědčení atd.). Výsledkem vzájemné spolupráce je i nabídka a realizace vzdělávacích akcí a kurzů pro veřejnost, které zajišťuje gymnázium. Tradičně škola spolupracuje s folklorním souborem Čtyřlístek a celou řadou dalších subjektů na poli sportovním, kulturním atd.). Další údaje Umístění školy na pomezí bývalých okresů Kladno a Rakovník umožňuje vzhledem k dobré dopravní obslužnosti uspokojit zájem žáků o studium z obou těchto regionů. Škola je umístěna v části budovy, která je majetkem města Nové Strašecí, v dalších částech jsou učebny základní školy. Její poloha v centru města zajišťuje snadnou dostupnost pro žáky z Nového Strašecí. Relativně vyrovnaný je podíl žáků s trvalým bydlištěm na venkově a ve městě. Struktura žáků dle pohlaví je stabilní a pohybuje se dlouhodobě okolo 40 % chlapců, 60 % dívek.

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1.Zaměření školy Škola je všeobecně zaměřená a připravuje žáky na vysokoškolské studium v přírodovědných i humanitních oborech. Cílem výuky je podpora všestranného rozvoje žáka, motivace k celoživotnímu učení, výchova k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů. Tomu odpovídá školní vzdělávací strategie i skladba a hodinové dotace vzdělávacích oblastí a vzdělávacích oborů, rovněž pak volitelné vzdělávací aktivity i systém nepovinných předmětů. Cíle jsou stanoveny v souladu se zájmem vytvořit z naší školy centrum vzdělávání a zájmových aktivit, které by odpovídalo nárokům současné doby a požadavkům veřejnosti. ŠVP je zpracován dle RVP GV. Naše základní požadavky a cíle jsou:  rozvíjet tradici, dobré jméno školy, udržet kvalitní žáky (výběr)  vycházet z požadavků moderní doby – spoluvytvářet demokratické hodnoty a zodpovědné občanství, klást důraz na zpracování a vyhodnocování informací  zachovat všeobecné zaměření (jsme přesvědčeni o poslání gymnázií obecně, souvisí i s poptávkou ze strany rodičů a žáků, respektování tradice)  ztotožnit se v ŠVP s cíli a pojetím RVP, které jsou podle nás zárukou změny dosavadního sytému vzdělávání a výchovy  garantovat, že gymnázium reprezentuje odborně kvalifikovaný pedagogický sbor

4

Požadavky a cíle chce škola naplnit těmito konkrétními kroky:  ve vyšších ročnících umožnit větší specializaci nabídkou široké škály volitelných předmětů  vytvořit systém seminářů, jejichž rozměr uvádějí učební plány  v dalším vzdělávání pedagogických pracovníků se zaměřit na problematiku vztahů a interakce žák – žák, žák – učitel, žák – rodič, učitel – rodič  vytvořit prostor pro vznik nepovinných předmětů tak, aby byly uspokojeny zájmové aktivity žáků mimo vyučovací proces – výukové, sportovní, umělecké apod.  umožnit žákům prezentovat své vědomosti, názory a postoje s použitím moderní komunikační techniky  naučit žáky argumentovat, vyjadřovat své názory prostřednictvím školního parlamentu  používat vyučovací metody vedoucí k rozvoji osobnosti mladého člověka tak, aby žák získal pozitivní mravní a duchovní hodnoty pro vlastní osobní a občanský život

3.2.Profil absolventa Absolvent našeho gymnázia:  samostatně pracuje s informacemi a jejich zdroji, aplikuje informace při řešení problémů  efektivně získává poznatky, třídí je a hodnotí  využívá individuálních schopností, vědomostí a dovedností při samostatném řešení problémů  orientuje se v nově vzniklých situacích a pružně na ně reaguje  efektivně se učí a je si vědom potřeby celoživotně se vzdělávat  ovládá pokročilé komunikační dovednosti  prezentuje své vědomosti, názory a postoje, a to i s použitím moderní komunikační techniky  při prezentaci argumentuje a naslouchá názorům a argumentům jiných lidí  je schopen kvalitního soužití s ostatními i sám se sebou  zodpovědně a tvořivě přistupuje k plnění svých povinností a úkolů  vnímá, přijímá, vytváří a rozvíjí etické, kulturní a duchovní hodnoty, které nespočívají pouze v materiálním uspokojení lidských potřeb  posuzuje své reálné fyzické a duševní možnosti, je schopen sebereflexe, odhaduje důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích  je si vědom, že v demokratické společnosti každý jedinec nese spoluzodpovědnost za kvalitu svého života i života druhých lidí ve svém okolí

3.3.Organizace přijímacího řízení Přijímací řízení je organizováno v souladu s platnou legislativou (školský zákon a příslušná prováděcí vyhláška o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách v platném znění).

5

Koncepční záměr rozvoje školy počítá se zachováním tradičního počtu osmi tříd ve škole, tedy otevřít v prvním ročníku vždy dvě třídy, tj. přijmout maximálně 60 uchazečů o studium. Ředitel gymnázia zveřejní na webových stránkách školy a na přístupném místě v budově školy nejpozději do konce ledna počet přijímaných žáků. Nejpozději do konce března zveřejní ředitel školy kritéria přijímacího řízení včetně upřesnění formy přijímacího řízení. Při přijímacím řízení jsou vždy zohledněny výsledky uchazečů v předchozím studiu na základní škole (v osmém a v pololetí devátého ročníku) a jejich úspěšná účast v regionálních, krajských i celostátních olympiádách a znalostních soutěžích.

3.4.Organizace maturitní zkoušky Organizace maturitní zkoušky je vedením školy organizována dle legislativních norem platných pro danou dobu konání maturitní zkoušky, tj. školským zákonem a příslušnou prováděcí vyhláškou. Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá úplné střední vzdělání, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Společná část se skládá ze tří zkoušek (český jazyk a literatura, cizí jazyk a volitelný předmět). Škola zajistí přípravu žáků podle svého vzdělávacího programu na všechny druhy volitelných zkoušek. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze tří povinných zkoušek. Ředitel školy určí nabídku povinných a nepovinných zkoušek včetně formy, témat a termínů konání těchto zkoušek nejpozději 12 měsíců před konáním první zkoušky profilové části maturitní zkoušky.

3.5.Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie, které mají podobu společných postupů uplatňovaných ve výuce i mimo ni na úrovni školy, vycházejí z klíčových kompetencí, které stanovuje rámcový vzdělávací program. Níže uvedený popis školní vzdělávací strategie je vázán a strukturován dle způsobu naplňování jednotlivých kompetencí. Tím získávají naši žáci velmi dobrý vklad nejen pro orientaci v současném světě a společnosti, ale i významný stimul a motivaci k nezbytnému celoživotní učení. Základem je interakce učitel – žák, která je ve výuce realizována především prostřednictvím výukových metod. Jde o vzájemnou spolupráci, v níž učitel akceptuje psychologické, sociální a somatické zvláštnosti jednotlivého žáka a žák se na základě svých osobních svobodných aktivit ztotožňuje se stanoveným výukovým cílem. Na základě těchto předpokladů oba subjekty společně pracují ve výuce na naplnění tohoto cíle. Žák získává tím více informací a schopností, čím aktivněji je zapojen do procesu učení. Využívána je pestrá paleta výukovým metod a forem práce (např. informačně receptivní metoda, reproduktivní metoda, metoda problémového učení, heuristická metoda, výzkumná metoda, individuální a skupinová výuka atd.). Kompetence k učení Vedeme žáky k vědomé reflexi procesu efektivního učení. Žáci poznávají učení jako vícefázový proces, seznamují se s různými přístupy k učení, s různými technikami učení a jsou vedeni k tomu, aby si tyto techniky mohli osvojit. Vedeme žáky k získání dovedností nutných pro efektivní učení – zpracovávat zápis různými způsoby, plánovat proces učení v různých časových horizontech, stanovovat celkové i dílčí cíle, vybírat vhodné postupy řešení. Žáci se učí hodnotit proces i výsledek svého učení a z hodnocení vyvozovat závěry pro další postup, vše na základě kritérií předem stanovených učitelem, hodnocení probíhá v rámci společné diskuse (olympiády, soutěže, komerční testy, jazykové pobyty aj.). 6

Kompetence k řešení problémů Rozvíjíme u žáků schopnost vyhledávat informace z různých zdrojů, zpracovávat a hodnotit informace a využívat je k řešení úkolů a problémů (matematický Klokan, olympiády, SOČ). Žáci se ve škole setkávají s takovými úkoly a problémy, k jejichž řešení musejí sami navrhovat postup a tento postup s využitím svých znalostí, schopností a dovedností realizovat (miniprojekty, školní parlament, případně školní časopis). Systematicky žáky vedeme k tomu, aby svá řešení uměli obhajovat a důstojně a přesvědčivě prezentovat, a to ve formě písemné, mluvené i kombinované. Žáci řeší problémy ve spolupráci s vyučujícím, samostatně i ve skupinách. Učitelé zařazují do hodin prvky skupinové práce, se žáky jejich průběh a výsledky po skončení úkolů zhodnotí (divadlo, miniprojekty v rámci adaptačního kurzu, sportovní kurz, projekty, sportovní a kulturní školní akce, projektové dny). Vedeme žáky k tomu, aby sami uměli kriticky hodnotit postup i výsledek samostatné i skupinové práce a aby z hodnocení uměli vyvozovat závěry pro další postup – prezentací skupinových prací ve třídě, analýzou a rozborem. Kompetence komunikativní Žáci poznávají různé druhy komunikace a postupně si osvojují různé komunikační strategie a techniky tak, aby si z nich dokázali vědomě vybírat vzhledem k funkci a okolnostem. Žáci při komunikaci využívají informační a komunikační technologie – textový editor, grafické a tabulkové zpracování, programy pro vytváření elektronických prezentací, internet. Vedeme žáky k tomu, aby rozvíjeli své komunikativní dovednosti v různých formách – besedy, debaty, diskuze s hosty z veřejného života, vlastní divadelní představení školního divadla. Žáci rozvíjejí své komunikační schopnosti v rámci styku školy s jinými školami a s veřejností – prostřednictvím účasti ve studentských soutěžích (olympiády, SOČ …), spoluprací s městem, publikací v tisku. Žáci se učí hodnotit své vlastní komunikační projevy i projevy jiných lidí – formou prezentací a analýzou ve třídě. Kompetence sociální a personální Sociální kompetence vyvozujeme z týmové práce a kooperace ve skupině, mezi skupinami v rámci tříd, napříč třídami i formou miniprojektů. Žáci si sami a ve spolupráci s učiteli organizují akce pro sebe, pro ostatní žáky i akce prezentující školu na veřejnosti – výlet, exkurze, divadelní představení, sportovní den. Nabídkou volitelných předmětů motivujeme žáky ke stanovení studijních cílů a stanovení priorit v rámci vlastního vzdělávání. Podporujeme akce, při kterých se kromě jiného rozvíjejí mezilidské vztahy v rámci skupiny, kolektivu třídy, školy – adaptační kurz pro žáky 1. ročníku, lyžařský výcvik, sportovní kurz, výlet, poznávací pobyty. Žáci se spolupodílejí na tvorbě norem chování ve škole prostřednictvím svých zástupců ve školním parlamentu. Jsou vedeni k uplatňování svých práv a plnění povinností uvedených ve školním a klasifikačním řádu. Kompetence občanské Žáci se aktivně zapojují do činnosti školní samosprávy (školní parlament, třídní samospráva). Žáky vedeme k účasti v projektech zaměřených na různé oblasti společenského života. Jedná se o:  projekty orientované na humanitární činnost, na rozvoj občanské společnosti, na integraci sociálně a zdravotně znevýhodněných skupin do společnosti a na pomoc těmto skupinám (Bílá pastelka, Srdíčkový den, adopce na dálku aj.) 7

 projekty ekologické (třídění odpadu) Žáci jsou schopni sami přiměřeně svému věku a schopnostem projekty různého zaměření navrhnout, připravit, řídit a vyhodnotit (SOČ, miniprojekty, aj.). Kompetence k podnikavosti Žáky vedeme k uplatňování aktivního přístupu rozvoje jejich osobního i odborného potenciálu, aby byli schopni rozpoznávat a využívat příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě. Žákům jsou nabízeny aktivity, které podporují jejich schopnost samostatně o něčem rozhodovat, plánovat, připravovat a realizovat nějaké aktivity (např. školní exkurze, celoškolní kulturní vystoupení, Majáles, maturitní ples, prezentace v rámci vyučovacích předmětů, autorské večery, výstavy žákovských prací). Žáci se učí chápat podstatu a principy podnikání, zvažovat jeho možná rizika, posuzovat příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru vzhledem k realitě tržního prostředí. Učitel do výuky zařazuje aktivity, které seznamují žáky s pracovními příležitostmi. Nabídkou volitelných předmětů motivujeme žáky ke stanovení studijních cílů a priorit v rámci vlastního vzdělávání.

3.6.Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání těchto žáků probíhá na naší škole formou individuální integrace do běžných tříd. Při jejich vzdělávání se uplatňují metody používané při vzdělávání žáků bez těchto potřeb, mohou však být modifikovány podle individuálních potřeb žáka. Výchovný poradce se v případě potřeby obrací na pedagogicko-psychologickou poradnu nebo individuálního psychologa (vždy se souhlasem rodičů). Pracovní klima ve škole, v poradně i u individuálního psychologa je dostatečně vstřícné a otevřené, takže nedochází k problémům při integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Školní vzdělávací plán naší školy nezahrnuje speciální vyučovací předměty ani předměty speciální pedagogické péče. Škola pracuje s těmito žáky tak, že uplatňuje princip diferenciace a individualizace:  každý žák je veden v evidenci výchovné poradkyně, která mu věnuje individuální péči, identifikuje jeho problémy, spolupracuje s vyučujícím i s třídním učitelem a ve zvýšené míře s rodiči nebo jinými zákonnými zástupci (vých. poradkyně pomáhá utvářet vhodné a přiměřené začlenění žáka do kolektivu třídy – výběr vhodné třídy, výběr spolužáků,kteří budou ochotni a schopni s takovým žákem spolupracovat, popř. může pomoci s výběrem a používáním různých kompenzačních pomůcek brýle ,naslouchadlo, speciální psací potřeby, tzv. dvojí učebnice atd.,  výchovná poradkyně navštěvuje i výuku, kde jsou přítomni žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, pozoruje je a v případě potřeby provádí další individuální opatření – od např. přesazení ve třídě až po eventuální zajištění osobního asistenta,  výchovná poradkyně v komplikovanějších případech spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, s individuálním psychologem a dalšími organizacemi a institucemi – např. odbor sociálních věcí, lékař apod. Výchovná poradkyně vyplňuje žádanku pro psychologické vyšetření, kde uvádí údaje, které jsou podkladem pro vyšetření, např. specifikuje konkrétní problémy žáka, jeho chování ve škole i mimo školu, pokud je jí známo, specifikuje i žákovo rodinné prostředí,

8

 výchovná poradkyně intenzivně spolupracuje s individuální psycholožkou, která v případě potřeby dojíždí do školy a provádí individuální vstupní vyšetření ve škole, po vstupním vyšetření žák dochází za psycholožkou do poradny,  výchovná poradkyně je v intenzivním kontaktu s rodiči žáka, telefonickém i osobním, v případě potřeby sjednává individuální doprovod těchto žáků,  výchovná poradkyně v případě potřeby sjednává individuální jazykovou péči žákům s jiným než českým mateřským jazykem (péče je poskytována i žákům – cizincům na delší stáži na naší škole). Škola, bohužel, není schopna zajistit bezbariérový přístup do budovy, výuka probíhá v 1. a 2. patře, žákům je alespoň umožněn bezbariérový vstup do některých tříd.

3.7.Zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků Při vzdělávání žáků mimořádně nadaných se uplatňují metody používané při vzdělávání žáků běžné populace, mohou však být podle potřeby individuálně modifikovány. Naše škola zabezpečuje pro úspěšné vzdělávání žáků mimořádně nadaných tyto podmínky:  uplatnění principu diferenciace a individualizace vzdělávacího procesu jak při organizaci činností souvisejících s výukou, tak při stanovení obsahu, forem a metod výchovně vzdělávací práce i hodnotících kritérií,  účast při výuce v seminářích, praktických cvičeních, jazykových konverzačních hodinách pro starší žáky (vyšších ročníků),  vedení a konzultace při zpracování seminárních prací a prací SOČ,  podpora účasti žáků v soutěžích a olympiádách,  žákům s mimořádným jazykovým nadáním umožňujeme účast na výměnných zahraničních pobytech, dlouhodobější jazykové pobyty v zahraničí,  žákům s mimořádným uměleckým nadáním umožňujeme individuální péči v rámci předmětu dramatická výchova, dále doporučujeme vystupovat na akcích školy i města, moderovat společenské akce školy i mimo školu – podpora v předmětu mediální výchova, podílet se na tvorbě propagačních materiálů školy a podílet se na zkulturňování prostředí školy,  žákům s mimořádným sportovním nadáním umožňujeme výuku dle individuálního studijního plánu.

9

3.8.Začlenění průřezových témat Průřezové téma: Osobnostní a sociální výchova Tematický okruh Ročník / Vyučovací předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Poznávání a rozvoj vlastní ANJ, DEJ, BIO, CHE, ANJ, BIO, CHE, TEV, TEV, BIO, CHE ANJ, BIO osobnosti TEV, HUV, VYV, RET, HV, VYV FRJ Seberegulace, organizační MAT, FYZ, CHE, BIO, ANJ, MAT, ZEM, CHE, CJL, ANJ, MAT, ZSV, ANJ, MAT, BIO dovednosti a efektivní ře- TEV, HUV, IVT BIO, HUV, FYZ ZEM, CHE, BIO, TEV, šení problémů FYZ Sociální komunikace CJL, ANJ, NEJ, FRJ, RUJ, ANJ, NEJ, RUJ, ZSV, ANJ, NEJ, RUJ, ZEM, CJL, ANJ, NEJ, RUJ, RET, DEJ, MAT, FYZ, DEJ, MAT, ZEM, CHE, MAT, CHE, BIO, TEV, BIO, ZSV, MAT, TEV, CHE, BIO, HUV, VV, BIO, TEV, HUV, VV, FRJ FRJ IVT FRJ Morálka všedního dne ANJ, NEJ, RUJ, BIO, NEJ, RUJ, BIO, CHE, ANJ, NEJ, RUJ, ZSV, ANJ, NEJ, RUJ, TEV, CHE, TEV, HUV, IVT, TEV, HUV, FRJ CHE, BIO, TEV, FRJ FRJ, BIO FRJ Spolupráce a soutěž CJL, NEJ, RUJ, MAT, NEJ,ANJ, RUJ, MAT, NEJ, ANJ, RUJ, MAT, NEJ,ANJ, RUJ, BIO, FYZ, CHE, BIO, HUV, CHE, BIO, TEV, FRJ CHE, BIO, TEV, FRJ MAT, ZSV, TEV, FRJ IVT, ANJ, RET, FRJ Tématické okruhy tohoto tématu budou realizovány těmito formami: jako součást vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů (viz tabulka), jako součást činností na adaptačním kurzu, jako součást činností na školních výletech, využíváním návštěv vhodných výstav, divadelních představení, hudebních představení, besed a přednášek odborníků z praxe. Průřezové téma: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Tematický okruh Ročník / Vyučovací předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník Globalizační a rozvojové DEJ DEJ DEJ, CHE procesy Globální problémy, jejich NEJ, DEJ, RUJ, FRJ, BIO, NEJ, RUJ, DEJ, BIO, NEJ, RUJ, BIO, CHE, příčiny a důsledky CHE CHE, FRJ ZSV, DEJ, ZEM, FRJ Humanitární pomoc ZEM ANJ, ZEM ZSV, DEJ, ZEM a mezinárodní rozvojová spolupráce Žijeme v Evropě ANJ, NEJ, RUJ, BIO, DEJ CJL, ANJ, NEJ, RUJ, CJL, ANJ, NEJ, RUJ,

4. ročník ANJ ANJ, RUJ, NEJ, FRJ, BIO

CJL,

NEJ,

RUJ,

BIO, 10

ZEM, CHE, TEV, VYV, CHE, DEJ, ZEM, BIO, BIO, CHE, ZSV, DEJ, ZSV, TEV, FRJ FRJ TEV, VYV, FRJ ZEM, TEV, FRJ Vzdělávání v Evropě a ve NEJ, RUJ, ANJ, FRJ ANJ, NEJ, RUJ, FRJ NEJ, RUJ, ANJ, FRJ NEJ, RUJ, ZSV, FRJ, ANJ světě Tématické okruhy tohoto tématu budou realizovány těmito formami: jako součást vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů (viz tabulka), využíváním návštěv vhodných výstav, besed a přednášek odborníků z praxe a exkurzemi. Průřezové téma: Multikulturní výchova Tematický okruh Ročník / Vyučovací předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Základní problémy socio- ANJ, NEJ, RUJ, DEJ, NEJ, RUJ, ZSV, DEJ, ANJ, NEJ, RUJ, DEJ FRJ, ANJ, NEJ, RUJ, FRJ, ZSV kulturních rozdílů VYV, FRJ HUV, VYV, FRJ, ANJ ZSV, BIO Psychosociální aspekty BIO ZSV interkulturality Vztah k multilingvní situ- NEJ, ANJ, RUJ, FRJ ANJ, NEJ, RUJ, FRJ ANJ, NEJ, RUJ, FRJ, BIO ANJ, NEJ, RUJ, FRJ aci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí Tématické okruhy tohoto tématu budou realizovány těmito formami: jako součást vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů (viz tabulka), jako součást činností na adaptačním kurzu, využíváním návštěv vhodných besed a přednášek odborníků z praxe. Průřezové téma: Environmentální výchova Tematický okruh Ročník / Vyučovací předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Problematika vztahů orga- CHE, BIO BIO, CHE, BIO, CHE, BIO nismu a prostředí Člověk a životní prostředí NEJ, FRJ, RUJ, ZEM, ANJ, NEJ, RUJ, DEJ, NEJ, RUJ, DEJ, ZEM, ANJ, NEJ, RUJ, TEV, CHE, BIO, TEV, VYV, ZEM, FYZ, BIO, CHE, FYZ, CHE, BIO, TEV, FRJ, BIO FYZ TEV, VYV, FRJ FRJ Životní prostředí ČR NEJ, RUJ, CHE, BIO NEJ, RUJ, BIO, CHE, NEJ, RUJ, DEJ, BIO, NEJ, RUJ, ANJ, BIO ZEM CHE Tématické okruhy tohoto tématu budou realizovány těmito formami: jako součást vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů (viz tabulka), v každém ročníku jedním projektovým dnem (první ročník – odpady, 2. ročník – biodiverzita, 3. ročník – člověk a příroda, 4. ročník – globální problémy lidstva) využíváním návštěv vhodných výstav, besed a přednášek odborníků z praxe. 11

Průřezové téma: Mediální výchova Tematický okruh Ročník / Vyučovací předmět 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník Média a mediální produk- NEJ, RUJ, MAT, VYV, NEJ, RUJ, FRJ, VYV, CJL, NEJ, RUJ, FYZ, ANJ, NEJ, RUJ, CJL, FRJ ce IVT, FRJ HUV, IVT TEV, FRJ, ANJ Mediální produkty a jejich NEJ, RUJ, HUV, VYV CJL, NEJ, RUJ, BIO, ANJ, NEJ, RUJ, BIO, FRJ ANJ, NEJ, RUJ, FRJ význam HUV, VYV, FRJ Uživatelé NEJ, RUJ, HUV, VYV, ANJ, NEJ, RUJ, HUV, ANJ, NEJ, RUJ, FRJ NEJ, RUJ, ANJ, FRJ ANJ VYV, FRJ Účinky mediální produkce NEJ, RUJ, BIO, CHE, NEJ, RUJ, BIO, CHE, NEJ, RUJ, FRJ, ANJ, CJL, ANJ, NEJ, RUJ, a vliv médií HUV, VYV HUV, VYV, ANJ, FRJ BIO, CHE BIO, ZSV, FRJ Role médií v moderních NEJ, RUJ, DEJ, VYV, NEJ, RUJ, DEJ, VYV, CJL, NEJ, ANJ, RUJ, CJL, ANJ, NEJ, RUJ, dějinách IVT FRJ, ANJ DEJ, FRJ ZSV, FRJ Tématické okruhy tohoto tématu budou realizovány těmito formami: jako součást vzdělávacího obsahu jednotlivých vyučovacích předmětů (viz tabulka), jako součást činností na adaptačním kurzu a cykloturistickém kurzu, využíváním návštěv vhodných besed a přednášek odborníků z praxe.

12

4. Učební plán Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura Cizí jazyk – anglický Další cizí jazyk Konverzace – anglický jazyk Rétorika Člověk a společnost Základy společenských věd Dějepis Člověk a příroda Fyzika Chemie Biologie Zeměpis Přírodovědná praktika Matematika a její aplikace Matematika Člověk a zdraví Tělesná výchova Výchova ke zdraví Umění a kultura Hudební / výtvarná výchova Informatika a ICT Informatika a výp. technika Volitelné vzdělávací aktivity 1. volitelný předmět 2. volitelný předmět 3. volitelný předmět Tematický seminář Maturitní podpora 1

Hodinová dotace v ročnících 1. roč. 2. roč. 3. roč. 4. roč. P P P P 4(1) 4(1) 4(1) 4(1) 4(4) 3(3) 3(3) 4(4) 3(3) 3(3) 3(3) 3(3) 1(1) 1 P P V V 2 2 2 2 2 2 1 P P V V 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2(2/2) 2(2/2) 2(2/2) P P P V 4(1) 4(1) 3(1) 3(1) P P P P 2(2) 2(2) 2(2) 2(2) <--------------------------------------------------------------------> P P V V 2(2) 2(2) V V V V 2(2) 2(2) 1(1) V V P P 2(2) 2(2) 2(2) 2(2) 1(1) 2(2) 1(1)

Celková dotace 12/12/12 16 14 12 1 1 36* 6 7 36* 6 6 7 6 6 10 14 8 8 X 4 4 5 5 8 4 2 2 3 1

Poznámky

1) 2) 3)

4) 5) 8) 9) 10) 6)

7) 11)

12) 13) 15) 16) 17) 18) 19) 13

Maturitní podpora 2 Člověk a svět práce Průřezová témata Celkem

1(1) <--------------------------------------------------------------------> <--------------------------------------------------------------------> 34 (53) 34 (52) 34 (52) 30 (54)

Kurzy

adaptační

ekologický

lyžařský

lyžařský

cykloturistikomediální jazykový pobyt

1 X X 132

19)

21) 22)

Vysvětlivky: P vzdělávací obsah oborů dané vzdělávací oblasti musí být zařazen v příslušném ročníku (ročnících) V zařazení vzdělávacího obsahu oborů dané vzdělávací oblasti do ročníku stanovuje ŠVP <----> vzdělávací obsah vzdělávací oblasti (oboru) vymezený v RVP G musí být v průběhu vyznačeného období do ŠVP zařazen; ŠVP stanovuje, v jakém ročníku (ročnících) a jakým způsobem se vzdělávací obsah realizuje X časovou dotaci stanovuje ŠVP * celkem za obě oblasti - čísla uváděná v závorce u jednotlivých předmětů – např. 4 (1) označují, kolik hodin z uvedeného počtu vyučovacích hodin je dělených Poznámky k učebnímu plánu: 1) Český jazyk a literatura  ve vyučovacím předmětu je realizován vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura  v každém ročníku připadá jedna hodina z přidělené dotace na cvičení, třída se dělí na skupiny  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova 2) Cizí jazyk  vyučovacím předmětem realizujícím vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk je Anglický jazyk  třídy se dělí na skupiny (nové dělení celého ročníku)  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova

14

 vyučovacími předměty realizujícími vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk jsou Německý jazyk, Ruský jazyk, Francouzský jazyk.  při výběru vyučovacích předmětů žáky bude brán zřetel na organizační možnosti školy  při sestavování skupin mohou být za účelem uspokojení poptávky ze strany žáků (zájem o určitý jazyk, stupeň pokročilosti) vytvářeny skupiny z obou tříd téhož ročníku  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova 4) Základy společenských  vyučovací předmět je vytvořen ze vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ, dále je integrověd vána část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví a celá vzdělávací oblast Člověk a svět práce.  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova a Multikulturní výchova. 3) Další cizí jazyk

5) Dějepis 6) Zeměpis

7) Matematika

8) Fyzika

9) Chemie 10) Biologie

11) Tělesná výchova

 v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova, Multikulturní výchova a Environmentální výchova  ve vyučovacím předmětu jsou realizovány vzdělávací obsahy vzdělávacích oborů Geografie a Geologie  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova  jedna hodina z přidělené dotace připadá na cvičení, třída se dělí na skupiny  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova  do předmětu je integrována část vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova  ve vyučovacím předmětu jsou realizovány vzdělávací obsahy vzdělávacích oborů Biologie, Geologie, Výchova ke zdraví  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova  při výuce se třídy dělí na skupiny, z organizačních důvodů může dojít ke spojování žáků z různých tříd téhož ročníku nebo dvou sousedních ročníků  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova 15

k myšlení v evropských a globálních souvislostech Environmentální výchova, Mediální výchova  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Multikulturní výchova, Mediální výchova  v 1. ročníku si žáci volí Hudební výchovu nebo Výtvarnou výchovu, ve studiu pokračují i ve 2. ročníku 12) Výtvarná výchova  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova  v 1. ročníku si žáci volí Hudební výchovu nebo Výtvarnou výchovu, ve studiu pokračují i ve 2. ročníku 13) Informatika a výpočetní  při výuce se třídy dělí na skupiny, z organizačních důvodů může dojít ke spojování žáků z různých tříd téhož technika ročníku 14) Přírodovědná praktika  jsou nezbytným doplňkem teoretické výuky předmětů fyzika, biologie a chemie  slouží k praktickému procvičení a ověření teoretických poznatků v uvedených předmětech  obsah výky je součástí výše uvedených předmětů včetně klasifikace  třída se dělí na třetiny, podle počtu žáků lze spojovat žáky z různých tříd téhož ročníku  v rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Environmentální výchova 15) 1. volitelný předmět  čtyřhodinový seminář pro žáky 3. a 4. ročníku. Umožňuje prohloubení učiva vybraného předmětu. 16) 2. volitelný předmět  dvouhodinový seminář pro žáky 4. ročníků. Žáci volí z nabídky seminářů s cílem získat motivaci ke studiu zvoleného oboru 17) 3. volitelný předmět  dvouhodinový seminář pro žáky 4. ročníků. Žáci volí z nabídky seminářů s cílem získat motivaci ke studiu zvoleného oboru 18) tematický seminář  dvouhodinový seminář pro žáky 3. a 4. ročníků. Žáci volí z nabídky seminářů s cílem získat motivaci ke studiu zvoleného oboru 19) Maturitní podpora  jednohodinový seminář k prohloubení učiva vybraného předmětu 20) Disponibilní hodiny  navýšení počtu hodin v jednotlivých oblastech:  Jazyk a jazyková komunikace: 11  Člověk a společnost, Člověk a příroda: 6  Matematika a její aplikace: 4  Volitelné vzdělávací aktivity: 5 21) Adaptační kurz  Kurz je zařazen na počátku 1. ročníku v rozsahu 3 dnů. V rámci kurzu jsou realizovány vzdělávací oblasti Člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova) a průřezová témata OSV, VMEGS a MKV. 21) Ekologický kurz  Kurz je zařazen v průběhu 2. ročníku: rozsah 2,5 dne, realizace vzdělávacích oblastí Člověk a příroda, Člověk a zdraví, Člověk a Společnost a PT EV, OSV, MEV 21) Cykloturistiko-mediální  Kurz je zařazen ve 3. ročníku (nejlépe v období volna před maturitními zkouškami) v rozsahu 5ti dnů. 12) Hudební výchova

16

kurz 22) Jazykový pobyt 22) Lyžařský kurz

V rámci kurzu jsou realizovány vzdělávací oblasti Člověk a zdraví (výchova ke zdraví, tělesná výchova) a průřezová témata OSV, VMEGS a MKV.  Nabídka nepovinného pobytu v zemi EU podle zájmu a možností žáků, umožní rozvoj komunikace ve vybraném jazyce při styku s rodilými mluvčími  Kurz je pořádán jako nepovinný pro žáky 1. a 2. ročníků (lze doplnit i žáky z vyšších ročníků). Je zaměřen na zdokonalení technik lyžování a snowboardingu podle materiálních podmínek a zájmu žáků. V rámci kurzu je realizována vzdělávací oblast Člověk a zdraví (první pomoc).

17

5. Učební osnovy 5.1.Český jazyk a literatura Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího obru Český jazyk a literatura. Vzdělávací obsah se realizuje z oboru Český jazyk a literatura RVP ZV. Český jazyk a literatura je povinným maturitním předmětem a je dvousložkový – první složkou je Jazyk a jazyková komunikace, druhou pak Literární komunikace. Vzdělávací obsah obou složek se ve výuce vzájemně prolíná. Předmět Český jazyk a literatura přirozeně spolupracuje s dalšími předměty – Dějepis, ZSV, Hudební a Výtvarná výchova, Mediální výchova, ale také např. s cizími jazyky. Je též vhodný pro realizaci všech průřezových témat. Úzce propojen je především s Osobnostní a sociální výchovou. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura: 4 – 4 – 4 – 4 V každém ročníku se počítá s jednou dělenou vyučovací hodinou na cvičení (2 skupiny). Hlavním cílem předmětu je zdokonalení ústního a písemného vyjadřování žáků do té míry, aby samostatně řešili jazykové a stylistické úkoly, aby se pohotově, jazykově a věcně správně vyjadřovali a aby též smysluplně komunikovali. v literární komunikaci si osvojují základy literární kultury a učí se objektivnímu hodnocení literárních děl. Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení:  učitel uplatňuje aktivizační metody  učitel používá párové a skupinové vyučování  učitel umožňuje žákům podílet se tvořivě v literárních soutěžích, vydávání sborníků vlastních textů, účastnit se olympiády v českém jazyce a dalších soutěží dle individuálních potřeb a schopností žáků  učitel vede žáky k samostatnému vyhledávání informací a používání několika informačních zdrojů při zpracování různých úkolů Kompetence k řešení problémů:  žáci spolupracují na různých projektech – oborových i mezioborových  žáci se učí analýze textu, schopnosti charakterizovat odborný a umělecký text  žákům jsou nabízeny vedoucí k hlubšímu uvažování o problému (diskuse, kritické myšlení, hledání analogií a dalších souvislostí) Kompetence komunikativní:  žáci dostávají prostor pro vyjádření a obhajobu vlastních názorů – ústní i písemnou formou  žáci jsou vedeni k formulování vlastních myšlenek  žáci jsou vedeni k adekvátnímu používání terminologie Kompetence sociální a personální: 18

 při párové i skupinové spolupráci jsou žáci vedeni k účelné spolupráci s druhými, k uplatnění svých schopností a dovedností, k respektování názoru spolužáků Kompetence občanské:  žáci se seznamují se současnými a minulými režimy prostřednictvím uměleckých děl (literárních, hudebních, filmových, divadelních) a učí se v nich orientovat  žáci se učí zaujímat adekvátní a poučené postoje k aktuálním otázkám sociálním, kulturním, ekonomickým a ekologickým Kompetence pracovní:  žáci jsou vedeni k organizaci své vlastní práce při přípravách na vyučování, dostávají úkoly odpovídající jejich schopnostem  učitel uplatňuje individuální přístup k žákům Kompetence k podnikavosti:  žák je veden k zodpovědnému rozhodování při řešení různých úkolů a modelových literárních situací  žák je veden k diagnostice vlastních schopností ve směru profesní orientace

Český jazyk 1. ročník Očekávané výstupy Jazyk a jazyková komunikace Žák: Obecné poučení o jazyku a řeči Žák: odlišuje různé varianty národního jazyka žák používá různé varianty národního jazyka ve své vlastní komunikaci Grafická stránka jazyka uplatňuje znalosti zásad českého pravopisu Slovní zásoba, sémantika, tvoření slov uplatňuje znalost zásad české slovotvorby rozliší slovo českého původu od slov jiného původu

Učivo Jazyk a jazyková komunikace

Průřezová témata

Obecné poučení o jazyku a řeči

OSV – jak já mluvím? Co je pro mě typické?

Poznámky, přesahy, vazby

jazyk a řeč varianty národního jazyka Grafická stránka jazyka pravopisná cvičení a jejich rozbor Slovní zásoba, sémantika, tvoření slov

OSV – co je typické pro můj slovní projev? Jaké dělám chyby? Jak se mohu zlepšit?

jednotky slovní zásoby tvoření slov v češtině – opak. ze ZŠ

19

Tvarosloví uplatňuje znalost zásad českého tvarosloví Sloh charakterizuje popis charakterizuje vypravování účelně používá prvky popisu a vypravování v mluvené i psané komunikaci Literární komunikace Základy literární vědy používá základní pojmy vyhledává v textu Metody interpretace textu popisuje text vyhledává typické znaky Způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl vede si čtenářský a kulturní deník diskutuje o přečteném uplatňuje poznatky z literární vědy a interpretace textu v komunikaci vyjadřuje zážitek výtvarně Jazykové, kompoziční a tématické prostředky literárního díla používá platnou terminologii s porozuměním popisuje prostředky literárního díla na základě přečteného textu na úrovni příslušného ročníku

Tvarosloví slovní druhy a mluvnické kategorie – diagnostika stavu po přechodu ze ZŠ Sloh popis vypravování

EV – popis krajiny EV – vypravování o stvoření světa

Základy literární vědy literární teorie, kritika a historie funkce literatury tradiční literární formy sledovaných období Metody interpretace textu témata ve sledovaném období s přihlédnutím k době a jejich interpretace Způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl čtenářský deník

Jazykové, kompoziční a tématické prostředky literárního díla na vybraných textech sledovaných období

OSV – budování vlastního názoru

možný projektový den: 20

Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury orientuje se na časové přímce literárního vývoje rozezná útvary lidové slovesnosti a popíše je charakterizuje dobu a literární útvary

Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury ústní lidová slovesnost EV – mytologie světová starověká, antická, středověká literatura novověká literatura renesanční, barokní, klasicistní, osvícenská, preromantická

EV – záplavy, sucho, epidemie v literatuře

Očekávané výstupy Jazyk a jazyková komunikace Žák: Zvuková stránka jazyka používá správně zásady spisovné výslovnosti v komunikaci vhodně používá zvukové prostředky vhodně používá neverbální prostředky v komunikaci

Učivo


Slohová charakteristika výrazových prostředků popíše výrazové prostředky

Slohová charakteristika výrazových prostředků typické výrazové prostředky jednotlivých

obraz potopy světa v různých kulturách (ČJL, DEJ, ZSV, ZEM, MV) poselství antiky (ČJL, DEJ, ZSV, ZEM, MV) středověk (ČJL, DEJ, ZSV, ZEM, MV) alžbětinská Anglie (ČJL, DEJ, ZSV, ZEM)

DEJ – historický vývoj v daných oblastech, společné motivy (obraz MKV – odlišné literární potopy světa, středověké tradice, zekultury starověku, středoměpisné objevy) věku a novověku, evropská ZEM – orientace na mapě Evropy a orientální literární tradice a světa, kulturní oblasti ZSV – filosofie, křesťanství, judaismus, islám

Český jazyk 2. ročník Poznámky, přesahy, vazby

Zvuková stránka jazyka základní pravidla ortoepie

verbální a neverbální komunikace – opak. z rétoriky v 1. roč., praktická cvičení – spojení s rétorikou

MV a OSV – veřejné prezentace

21

v jednotlivých slohových útvarech slohových útvarů praktická cvičení Text a styl, slohotvorní činitelé charakterizuje stylistku popíše a rozliší jednotlivé činitele používá Rétorika používá v komunikaci poznatky z předmětu rétorika v prvním ročníku

Tvarosloví uplatňuje znalost zásad českého tvarosloví Sloh charakterizuje slohový útvar účelně používá v komunikaci psané i mluvené charakterizuje a rozpozná v novinách napíše v praktických cvičeních Literární komunikace Základy literární vědy uplatňuje poznatky při rozborech literárních děl Metody interpretace textu analyzuje literární text vyhledává typické znaky, uvádí do souvislostí literárních Způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl

Text a styl, slohotvorní činitelé stylistika jako věda slohotvorní činitelé běžně dorozumívací a umělecký styl

MV a OSV – veřejné prezentace

Rétorika krátké výstupy v hodinách panelové diskuse prezentace s využitím PC spojení v praktických cvičeních se zvukovou stránkou jazyka Tvarosloví průběžná opakovací cvičení, prohlubování znalostí Sloh charakteristika fejeton

OSV – jak se vidím

EV – fejeton na ekologické téma

Literární komunikace Základy literární vědy prohloubení poznatků z literární teorie Metody interpretace textu interpretace textu – způsoby a praktické využití, při rozborech textu průběžně Způsoby vyjadřování zážitků 22

vede si čtenářský a kulturní deník diskutuje o přečteném uplatňuje poznatky z literární vědy a interpretace textu v komunikaci vyjadřuje zážitek výtvarně Jazykové, kompoziční a tématické prostředky literárního díla používá platnou terminologii s porozuměním popisuje prostředky literárního díla na základě přečteného textu na úrovni příslušného ročníku Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury orientuje se na literární časové přímce uvědomuje si rozdíly ve vývoji jednotlivých národních literatur charakterizuje a v textu najde typické prvky romanismu, kritického realismu, naturalismu na základě literárního textu charakterizuje jednotlivé klíčové autory

z literárních děl čtenářský deník projektové dny dle výběru učitele

OSV – budování vlastního názoru

Jazykové, kompoziční a tématické prostředky literárního díla na vybraných textech sledovaných období

Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury

možnosti projektových dnů: Němcová a její doba (ČJL, DEJ) světoví romantici (ČJL, DEJ, ZSV, ZEM, MV) industrializace a naturalismus (ČJL, DEJ, ZSV, ZEM, MV)

19. století v české i světové literatuře (romantismus, počátky realismu, kritický realismus, naturalismus) EV – obraz člověka v krajině

DEJ – uvedení literárního dění do historických souvislostí

Český jazyk 3. ročník Očekávané výstupy Jazyk a jazyková komunikace Syntax vyhledá a popíše větné členy v textu popíše a určí vztahy mezi větami

Učivo Jazyk a jazyková komunikace Syntax základní skladebná dvojice větné členy souvětí souřadná a podřadná



23

v souvětích používá znalosti v praktických cvičeních logicky strukturuje výpověď Komunikace psaná a mluvená, připravená a nepřipravená účelně používá v komunikaci připravené i nepřipravené projevy účelně vystaví připravený mluvený projev

praktická cvičení Komunikace psaná a mluvená, připravená a nepřipravená návaznost na rétoriku v prvním a druhém ročníku důraz na nepřipravený projev v diskusích a krátkých výstupech praktická cvičení průběžně

Komunikační strategie rozezná umí se ubránit manipulaci používá asertivní komunikaci

Komunikační strategie manipulativní a asertivní komunikace praktická cvičení, návaznost na rétoriku v minulých letech, spojení s cvičeními připraveného a nepřipraveného projevu

Monolog a dialog charakterizuje monolog a dialog rozezná v textu monolog a dialog používá v komunikaci

Monolog a dialog pravidla stavby monologu a dialogu v literatuře a dramatu používání v běžné komunikaci

Sloh prakticky používá v diskusi charakterizuje slohový útvar používá úvahový postup v psaném textu vyhledává a používá při přípravě na jiné předměty Literární komunikace Základy literární vědy uplatňuje poznatky při rozborech literárních děl Metody interpretace textu

Sloh zamyšlení úvaha

OSV – nenechám sebou manipulovat, budování sebevědomí

MV –možnost zpracování stylizovaného projevu – monolog a dialog a jeho záznam na DVD EV – témata zamyšlení a úvah – globální problémy a možnosti jejich řešení

odborný styl a publicistika

různé předměty – práce s odbornými články

Základy literární vědy prohloubení poznatků z literární teorie Metody interpretace textu

MKV – výběr textů pro 24

vykládá literární text s pochopením literárního a historického kontextu Způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl vede si čtenářský a kulturní deník diskutuje o přečteném uplatňuje poznatky z literární vědy a interpretace textu v komunikaci vyjadřuje zážitek výtvarně

interpretace textu – způsoby a praktické využití, při rozborech textu průběžně

Jazykové, kompoziční a tématické prostředky literárního díla používá platnou terminologii s porozuměním popisuje prostředky literárního díla na základě přečteného textu na úrovni příslušného ročníku

Jazykové, kompoziční a tématické prostředky literárního díla

Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury orientuje se na literární časové přímce charakterizuje jednotlivé směry a rozpozná je v textu charakterizuje tvorbu a život základních osobností naší a světové literatury a uvede je do dobových a literárních souvislostí

Způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl čtenářský deník projektové dny dle výběru učitele

rozbory s cílem poznat projevy různých kulturních okruhů MV – možnost vyjádření literárního zážitku stylizovanou formou, obzvláště v projektových dnech

na vybraných textech sledovaných období

Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury EV – verše o krajině moderní básnické směry přelomu 19. a 20. století literární avantgarda 1. poloviny 20. století u nás i v Evropě klasická meziválečná literatura u nás a ve světě česká a světová literatura v době 2. světové války

DEJ – zasazení literárního dění do historických souvislostí, ekonomické a historické pozadí ZSV – vliv ekonomie na kulturní rozvoj

Nutný projekt propojující ČJL, DEJ, ZSV, ZEM, MV – ŠOA

25

MK – výchova proti rasismu VMEGS – šoa MV – využití rozhovorů s pamětníky, role médií ve 2. sv. válce

DEJ – šoa, ČSR – útočiště emigrantů z Německa a Rakouska, role PEN klubu ZSV – rasismus a antisemitismus ZEM – koncentrační tábory v Evropě, migrace obyvatelstva před 2. sv. válkou



Český jazyk 4. ročník Očekávané výstupy Jazyk a jazyková komunikace Text a komunikační situace popíše v textu a uvede do souvislostí charakterizuje prostředí a účastníky komunikace

Učivo

Funkce komunikátů zasadí do souvislostí s rétorikou a teorií komunikace v minulých ročnících běžně používá a uvědomuje si, popíše

Funkce komunikátů sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace

Vlastnosti textu, principy výstavby popíše a charakterizuje funkčně používá

Vlastnosti textu, principy výstavby členění textu koherence textu (uvedení do souvislostí s předchozími poznatky, systematizace) Realizace funkčních stylů v textech

Realizace funkčních stylů v textech rozeznává a charakterizuje běžně používá

Text a komunikační situace teorie komunikace uvedení do literárních souvislostí

kontakt

přehled funkčních stylů – návaznost na minulé ročníky způsoby realizace ve slovní zásobě, syntaktické výstavbě, kompoziční výstavbě 26

Sloh rozeznává jednotlivé slohové útvary funkčně používá

Sloh opakování typických útvarů s přihlédnutím k praktickému využití

Literární komunikace Základy literární vědy uplatňuje poznatky při rozborech literárních děl

Literární komunikace

Metody interpretace textu interpretuje literární text na základě vlastní zkušenosti a odborné poučenosti Způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl vede si čtenářský a kulturní deník diskutuje o přečteném uplatňuje poznatky z literární vědy a interpretace textu v komunikaci prezentuje před spolužáky svůj pohled na literární text vybraného autora

Metody interpretace textu interpretace textu – způsoby a praktické využití, při rozborech textu průběžně

Jazykové, kompoziční a tématické prostředky literárního díla používá platnou terminologii s porozuměním popisuje prostředky literárního díla na základě přečteného textu na úrovni příslušného ročníku uvádí do souvislostí

Jazykové, kompoziční a tématické prostředky literárního díla

Základy literární vědy prohloubení poznatků z literární teorie

Způsoby vyjadřování zážitků z literárních děl čtenářský deník projektové dny dle výběru učitele a žáků

na vybraných textech sledovaných období

27

Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury orientuje se na literární časové přímce charakterizuje jednotlivé směry a rozpozná je v textu charakterizuje tvorbu a život základních osobností naší a světové literatury a uvede je do dobových a literárních souvislostí vybírá si k četbě kvalitní texty

Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury česká a světová literatura druhé poloviny 20. století česká světová literatura posledních dvaceti let – směry a tendence

MKV – odlišné kulturní okruhy VMEGS – bojovníci za svobodu v literatuře, evropské globální problémy v literatuře, hledání globálních souvislostí MV – využití dokumentárních filmů, mediální prezentace EV – ekologické katastrofy a literatura, předobraz katastrof ve sci-fi a fantasy literatuře OSV – vědomí vlastní osobnosti a sebeprezentace ve školních pracích

možnosti projektových dní: obraz dnešního světa v literatuře (ČJL, DEJ, ZEM, EV, MV, ZSV) literaturou za svobodu (ČJL, DEJ, ZSV, MV) DEJ – uvádění do souvislostí s historickým vývojem (zákl. výklad ukončen třetím ročníkem) ZEM – literární mapa současného světa

28

5.2.Anglický jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět anglický jazyk je zařazen jako povinný předmět v 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia. v rámci tohoto předmětu je realizován celý vzdělávací obsah oboru cizí jazyk RVP GV. Vzdělávání v anglickém jazyce na čtyřletém gymnáziu navazuje na úroveň jazykových znalostí, komunikačních dovedností A2 osvojenou na konci základního vzdělávání a směřuje k dosažení úrovně B2 pro první cizí jazyk. Předmět anglický jazyk svým vzdělávacím obsahem úzce souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů český jazyk a literatura, základy společenských věd, zeměpis, dějepis, informatika a výpočetní technika. Vzdělávací obsah těchto předmětů prolíná výukou ve všech ročnících. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu anglický jazyk je tato: 4 – 3 – 3 – 4 Vyučovací hodina trvá 45 minut. Výuka probíhá především v jazykových učebnách, studenti jsou děleni do skupin o průměrném počtu 15. Cílem předmětu je prohlubovat znalosti jazykových prostředků a funkcí, to je znalostí z oblastí fonetiky, pravopisu, gramatiky, lexikologie a základů syntaxe. Dále rozšiřovat slovní zásobu a především rozvíjet schopnost a sebevědomí žáků dorozumět se tímto jazykem, který není jejich jazykem mateřským, ve všech zásadních situacích. Rovněž si klade za cíl motivovat žáky a podněcovat jejich zájem o samostudium a o faktografické znalosti týkající se zemí, ve kterých se studovaným jazykem mluví. Výchovné a vzdělávací strategie V hodinách anglického jazyka jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy: Kompetence k učení:  žáci pracují samostatně i ve skupinách a jsou vedeni učitelem k sebehodnocení  žáci jsou motivováni k učení se cizímu jazyku jako nezbytné součásti svého budoucího života  žáci využívají různé strategie učení: analyzují texty z obsahového hlediska, řeší problémové situace navozené učitelem, sbírají informace na zadané téma  žáci jsou učitelem vedeni k tomu, aby využívali jazyk jako prostředek sloužící ke komunikaci, k získávání a předávání informací  žáci si osvojují schopnost kriticky přijímat hodnocení svých výkonů učitelem Kompetence k řešení problémů:  žáci pod vedením učitele opravují gramatické chyby v textu a objasňují je na základě dříve získaných poznatků  žáci jsou učitelem vedeni k rozvíjení vlastní fantazie, představivosti a kreativního myšlení prostřednictvím rolí, vytvářením fiktivních příběhů, individuální i týmovou spoluprací a prezentací.  žáci jsou vedeni učitelem k opakování naučených frází vhodně zvolenými formami (poslech, video atp.).  žáci si ověřují správnost získaných znalostí a dovedností (v reálných situacích života). Kompetence komunikativní:  svoje jazykové znalosti žáci prakticky využívají v ústní i písemné komunikaci s cizojazyčnými partnery, mají možnost se účastnit zahraničních zájezdů, různých mezinárodních projektů, korespondují se zahraničními přáteli 29

 žáci ověřují své schopnosti cizojazyčně reagovat v improvizovaných rozhovorech  žáci prezentují své výstupy před třídou Kompetence sociální, personální a kompetence občanské:  žáci pod vedením učitele získávají a rozvíjejí tyto kompetence v průběhu celého studia zároveň s kompetencemi výše uvedenými prostřednictvím vhodného výběru témat a metod Postupy a metody získávání klíčových kompetencí jsou učitelem vybírány s ohledem na věk žáků a jejich postupně se rozvíjející jazykové schopnosti a dovednosti. Kromě klasické vyučovací hodiny studenti získávají kompetence prostřednictvím zájezdů do Velké Británie.

Anglický jazyk 1. ročník Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák  rozumí hlavním myšlenkám jednoduchého projevu na běžné a známé téma  rozliší hlavní informaci v textu  rozumí autentickému projevu mezi dvěma či více účastníky na známé téma Produktivní řečové dovednosti  pochopí hlavní myšlenky ústního i písemného sdělení na běžné téma  jednoduše a souvisle strukturuje volný písemný projev  čte nahlas a srozumitelně kratší i delší texty pro posluchače za účelem sdělení obsahu informace  ve slovníku vyhledává překlad

Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY a FUNKCE


Zvuková stránka: základní poučení o výslovnosti anglických hlásek a samohlásek, které se v češtině nevyskytují. Nácvik pomocí poslechu CD. Procvičování výslovnosti zkrácených forem, přízvuk ve větě.

Využití znalostí mezinárodních slov přejatých z anglického jazyka Metody Porovnání anglického a českého gramatického systému

Pravopis: konvence používané k prezentaci výslovnosti, pravidla u složitějších slov. Slovní zásoba: probírané tematické okruhy a komunikativní situace. Ustálená větná spojení, jednoduché idiomy, frázová slovesa, ustálená větná spojení. Gramatika: číslovky 1-100 000, přítomný čas prostý, průběhový, modální slovesa, vztažná zájmena, pořádek slov ve větě, předpřítomný čas, minulý prostý.

Poznámky, přesahy, vazby Propojení s vyučovacím předmětem ČJL

Propojení s vyučovacími předměty zeměpis, ZSV a dějepis OSV Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Sociální komunikace MKV Základní problémy sociokulturních rozdílů Metody Nemoderovaná diskuse na 30

anglických slov do češtiny a naopak Interaktivní řečové dovednosti  při komunikaci používá osvojených gramatických prostředků a vyjadřuje se foneticky správně na jednoduché úrovni  pohovoří o svých zájmech  navrhuje řešení  popíše obrázek  zeptá se na význam neznámých slov  orientuje se ve městě Reálie  popíše jednoduše některé společenské a kulturní reálie dané jazykové oblasti  čte texty z anglického časopisu  má zkušenosti se čtením krátkých literárních ukázek originálních textů  má základní znalosti o tradicích a zvyklostech v USA a UK

Komunikační situace a komunikativní funkce jazyka Společenské a zdvořilostní fráze: (pozdrav, poděkování). Postoj nebo názor, morální stanovisko, písemný projev, práce s poslechem. Anglické písně. Tematické okruhy: lidé a místa, přátelé a rodina, jídlo a pití, denní rutina, volný čas, prostředky dopravy, roční období, země a místa, nakupování a ceny, plánování a zařizování věcí. Reálie: životní styl a zvyky v různých státech světa, rozdíly mezi národy. Kulturní poznámky o životě v USA, Anglii.

téma úroveň nakupování a životní styl v různých zemích Krátká prezentace na téma tradice a zvyklosti v USA a Británii

VMEGS Žijeme v Evropě Metody Diskuze na téma role anglického jazyka v dnešním světě v porovnání s ostatními jazyky

Anglický jazyk 2. ročník Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák  rozumí hlavním myšlenkám v textu

Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY a FUNKCE Zvuková stránka: opakování a důraz na správnou výslovnost hlásek a samohlásek v češtině neexistujících, jako základ


Poznámky, přesahy, vazby Propojení s vyučovacím předmětem ČJL Překlady z angličtiny do češtiny a naopak. Využití znalosti mezinárodních slov 31

 odvodí význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu

správné výslovnosti. Rozšíření o dvojhlásky. Přízvuk, zkrácené formy, porozumění slyšenému textu.

Produktivní řečové dovednosti

Pravopis: konvence používané k prezentaci výslovnosti, pravidla u složitějších slov.

 jednoduše reprodukuje text a formuluje svůj názor s omezenou slovní zásobou  využívá slovníky a informativní literaturu při zpracování kratšího písemného projevu  popíše lidi a místa ve svém okolí, své zájmy a činnosti Interaktivní řečové dovednosti  při komunikaci používá osvojených gramatických prostředků a vyjadřuje se foneticky správně na jednoduché úrovni  reaguje adekvátně v některých běžných situacích s použitím osvojených gramatických prostředků

Slovní zásoba: rozšíření slovní zásoby o minimálně 800 slov v souvislosti s probíranými tématy. Frázová slovesa, ustálená rčení, příslovce ve větě, hovorové formy gonna, wanna, gotta, idiomy.

přejatých z AJ a jiných jazyků Metody Porovnávání anglického a českého gramatického systému

OSV Sociální komunikace Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Propojení s vyučovacími předměty ZEM, ZSV, DEJ, BIO

Metody Gramatika: základní gramatické časy a jejich význam v logice anglické gramatiky. Přítomné, minulé, budoucí časy v prosté a průběhové formě. Vyjádření množství, slovesné vzory, srovnávání. Opisy modálních sloves, první a druhý kondicionál. Časové věty, pasívum. Komunikační situace a komunikativní funkce jazyka

Postoj, názor, stanovisko, emoce, morální postoje. Společenské a zdvořilostní fráze. Pokyn k činnosti. Vlastní písemný Reálie projev (inzerát, úřední žádost, životopis,  popíše jednoduše společenské a kulturní reálie dané jazykové dopis). Poslech a četba s porozuměním. Práce s poslechem. Převyprávění textu. oblasti Písně.  pracuje s vhodnými referenčními materiály Tematické okruhy: mezilidské vztahy,  má základní orientaci

Vzorové dialogy s výrazy vyjadřujícími různé emoce Vyplňování žádosti Psaní dopisů

VMEGS Humanitární pomoc a mezinárodní spolupráce Vzdělávání v Evropě a ve světě Metody Diskuze na téma práce humanitárních organizací a dobrovolníků Diskuze na téma rozdíly ve vzdělávacích systémech UK, USA a ČR 32

v systémech amerického a anglického školství a porovnává je s českým  zná jména některých sportovců z anglicky mluvících zemí  je schopen porovnat zvyklosti a životní úroveň lidí v anglicky mluvících zemích a ČR

životní styl. Plány do budoucna. Příroda a životní prostředí. Turistická centra. Vynálezy. Sport. Člověk a společnost. Reálie: životní styl a zvyky v různých částech světa, rozdíly mezi národy. Kulturní poznámky o životě v Anglii a USA. Život v České republice a státech EU.

EV Člověk a životní prostředí Metody Popis obrázků /přírodní katastrofy, znečišťování/ Diskuze o životním prostředí MV Uživatelé Metody Vyhledávání informací na internetu

Propojení s vyučovacím předmětem IVT

Anglický jazyk 3. ročník Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák  rozumí hlavním myšlenkám složitějších textů  rozumí autentickému ústnímu projevu na známé téma ve standardním tempu  odvodí význam slov  rozlišuje různé názory a odlišná stanoviska mluvčích  využívá různé druhy slovníků, encyklopedie, internet  rozlišuje formální a neformální text



Zvuková stránka: procvičování výslovnosti zkrácených forem, přízvučná slova ve větě, samohlásky, dvojhlásky a trojhlásky. Fonetické rysy, fonetická redukce. Pravopis: zákonitosti vyplývající z psané podoby jazyka. Pravidla u složitějších slov, frázování a intonace. Slovní zásoba: ustálená větná spojení, idiomy, frázová slovesa, odborné výrazy

Poznámky, přesahy, vazby Propojení s vyučovacím předmětem ČJL Využití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému Metody Porovnávání gramatických systémů

OSV Seberegulace, organizační dovednosti, efektivní řešení problémů, morálky všedního dne

Propojení s vyučovacími předměty ZSV, ZEM, DEJ

33

Produktivní řečové dovednosti  srozumitelně reprodukuje přečtený text  podrobně popíše lidi, místa, své zájmy, činnosti  strukturuje volný písemný projev, formální, neformální text  přijímá a předává správně informace  využívá výkladové a překladové slovníky  píše úřední a osobní dopis se správnou strukturou  využívá četby autentických textů k tvorbě vlastních projektů a prezentací  používá internet  čte anglické časopisy Interaktivní řečové dovednosti  vyjádří a obhájí své názory a stanoviska  reaguje adekvátně v běžných životních situacích  popíše obrázek na různá témata  plánuje prázdninový pobyt a dělá rezervace  žádá vysvětlení a vysvětluje anglicky význam slov Reálie

a fráze na známé téma. Rozšíření slovní zásoby o minimálně 500 slov v souvislosti s tématy. Formální a neformální jazyk.

Metody Prezentace vlastního názoru na různá témata Krátké dialogy

Gramatika: pomocná slovesa, přítomné časy, minulé časy, modální slovesa budoucí formy, otázky s like, slovesné vzory, pasivum minulé a přítomné, nepřímá řeč, členy, nepřímé otázky, vztažné věty. Průběhové formy gramatických časů. Rozvité věty vedlejší, transformace časová. Předložky.

VMEGS Žijeme v Evropě

Komunikační a komunikativní funkce jazyka

MKV Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

Převyprávění textu. Anglické písně a překlad textů. Vyjádření vlastního názoru, rada. Žádost o rezervaci. Vypravování příběhů podle obrázků, popis událostí, eseje na zadané téma. Poslech a četba s porozuměním.

Metody Prezentace vlastního názoru na témata týkající se životního stylu Propojení s vyuč. předmětem ČJL

Kultura anglicky mluvících zemí a jejich historie

Metody Tematické okruhy: volný čas, prázdniPorovnávání reálií anglicny, cestování, člověk a společnost, péče o ky mluvících zemí a jejich zdraví, věda a technika, problémy ve svě- historie tě. MV Reálie: životní styl a zvyky v různých Mediální produkty a jejich Propojení s vyučovacím předmětem státech světa, rozdíly mezi národy. Kulvýznam IVT turní poznámky o životě v Anglii, USA Uživatelé a Austrálii. Literatura – nejvýznamnější angličtí spisovatelé (W. Shakespeare). Metody Diskuze o vlivu a významu 34

 zná některé autory a díla

médií Vyhledávání informací na internetu

Anglický jazyk 4. ročník Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák  rozumí hlavním myšlenkám složitějších textů  rozliší základní a rozšiřující informace, identifikuje strukturu textu, zaznamená specifické a detailní informace  odvodí význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby  využívá různé druhy slovníků  rozlišuje různé názory a stanoviska mluvčích a vyjadřuje svůj názor  rozumí složitějším projevům s odbornou tematikou  rozlišuje formální a neformální text


Produktivní řečové dovednosti  reprodukuje přečtený text  pochopí hlavní myšlenky sdělení či projevu v daném jazyce  detailně popíše osobu, místo, předmět, činnost, situaci  sestaví souvislý text na dané téma, vyjádří stanovisko

Gramatika: průběhové formy u přítomných, minulých a budoucích časů. Perfektní formy časů v průběhových formách, první, druhý a třetí kondicionál, modální slovesa v minulosti, nepřímá řeč, tázací dovětky, členy, vztažné věty. Gerundium ve slovesných vzorech, infinitiv. Základní interpunkce.


Zvuková stránka: fonetika, intonace, fonetická redukce, fonetické rysy. Rozvoj porozumění slyšeného textu. Výslovnost samohlásek a jejich rozlišování, slovní a větný přízvuk.

Využití znalostí mezinárodních slov přejatých z anglického jazyka

Pravopis: zákonitosti vyplývající z psané podoby jazyka pro frázování a intonaci, pravidla u složitějších slov. Slovní zásoba: ustálená větná spojení, idiomy, frázová slovesa, odborné výrazy a fráze na známé téma. Rozšíření slovní zásoby o minimálně 500 slov v souvislosti s tématy. Formální a neformální jazyk.

Poznámky, přesahy, vazby Propojení s vyučovacím předmětem ČJL Využití znalosti české lingvistické terminologie a českého gramatického systému

Metody Porovnávání anglického a českého gramatického systému OSV Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů. Sociální komunikace. Morálka všedního dne.

Propojení s vyučovacími předměty ZEM, ZSV, DEJ.

Metody Prezentace vlastního názoru na různá témata Psaní formální stížnosti

35

k aktuálním problémům  logicky a jasně strukturuje volný písemný projev, osobní i úřední dopis, napíše osnovu, rozvrhne téma, hlavní body a myšlenky  využívá výkladové a překladové slovníky  píše životopis  pracuje s internetem Interaktivní řečové dovednosti  reaguje adekvátně v běžných životních situacích, užívá vhodné výrazy, či je opisným vyjádřením nahradí  zapojí se do besedy, klade otázky a vyjadřuje vlastní názor  hovoří a diskutuje o slavných lidech, umění, sportu, životním stylu, vědě a technice  orientuje se ve světové problematice  čerpá informace z různých druhů médií Reálie  porovnává základní geografické, kulturní a historické reálie s reáliemi ČR  pracuje s vhodnými referenčními materiály, vyhledává specifické informace vztahující se k reáliím, kultuře

Komunikační situace a komunikativní Funkce jazyka Příprava prezentace libovolného tématu, formální stížnost. Písemný projev – polemika, životopis. Delší písemný projev. Poslech s porozuměním. Převyprávění delších a těžších textů. Anglické písně a překlad textů.

Diskuze na téma charakter člověka VMEGS Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Metody Úvaha na téma život v budoucnosti Diskuze o světových problémech

Tematické okruhy: osobnosti historie světa. Ten, koho obdivuji. Sportovci a sportovní události. Bydlení a životní styl, nakupování a móda. Život v budoucnosti, životní prostředí. Média.

MKV Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí Metody Diskuze EV Člověk a životní prostředí

Reálie: historie, geografie, ekonomika a kultura anglicky mluvících zemí. Evropská unie. Rozdíly mezi britskou a americkou angličtinou. Američtí spisovatelé a jejich díla. Anglické a americké časopisy a noviny. Filmy anglicky mlu-

Metody Diskuze MV Média jejich produkce 36

a životu v AJ zemích  orientuje se v různých globálních problémech  porovnává zvyklosti a životní styl lidí v AJ zemích a ČR  vytváří si představu o budoucím vývoji lidské společnosti i sebe sama  rozeznává britskou a americkou verzi angličtiny  čte anglické časopisy

vené s anglickými titulky.

Účinky mediální produkce a vliv médií Metody Diskuze na téma média kolem nás

Propojení s vyučovacím předmětem IVT

Prezentace vlastního názoru Práce s PC, internetem

37

5.3.Německý jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk a naplňuje vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Vzdělání v Cizím jazyce navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností osvojenou na konci základního vzdělávání odpovídající úrovně A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a směřuje k dosažení úrovně odpovídající stupni B2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Cílem předmětu je prohlubovat znalosti jazykových prostředků a funkcí, tj. znalostí z oblasti fonetiky, ortoepie, ortografie, gramatiky, lexikologie a základů syntaxe německého jazyka, dále rozšiřovat slovní zásobu a především rozvíjet schopnost a sebevědomí studentů dorozumět se německým jazykem ve všech zásadních situacích. Vyučovací předmět rozšiřuje faktografické znalosti o zemích, ve kterých se studovaným jazykem hovoří. Výuka předmětu probíhá v dělených skupinách v rámci ročníku (15 až 20 žáků v jedné skupině) v odborné jazykové učebně. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Německý jazyk je tato: 1. - 4. ročník čtyřletého gymnázia: 3 – 3 – 3 – 3. Výchovné a vzdělávací strategie na úrovni předmětu Německý jazyk Kompetence k učení:      

pravidelným ústním procvičováním opakujeme slovní zásobu poslechem audionahrávek zdokonalujeme výslovnost a porozumění mluvenému slovu zařazováním práce se slovníky a jinými příručkami vedeme studenty k samostatnému používání informací studenti se učí užívat gramatické jevy v různých kontextech, obměňují typové věty nebo slovní spojení, sestavují věty z určených prvků při řešení úkolů a cvičení z učebnice necháváme studentům prostor pro vlastní postup práce a hledání správné formulace vhodnou volbou úkolů zaměřených na lingvoreálie a dějiny literatury studenti prokáží schopnost spojovat své znalosti z výuky německého jazyka s poznatky především z ČJL, zeměpisu a dějepisu Kompetence k řešení problémů:  ve výuce simulujeme témata běžného života  používáme pracovní sešity, v nichž studenti individuálně procvičují učivo  studenti obhajují svůj názor vhodnou argumentací Kompetence komunikativní:  rozvoj komunikativní kompetence je obsažen v samé podstatě předmětu  poslechem audionahrávek vedeme studenty k porozumění mluveného slova a k reprodukci vlastními slovy  v dialogu s vyučujícím a se spolužáky kultivujeme schopnost vyjádření vlastního názoru, dbáme na plynulost a smysluplnost ústního projevu Kompetence sociální a personální:

38

 dáváme studentům možnost spolupracovat ve dvojicích či v malých pracovních skupinách, ve kterých se naučí naslouchat názorům jiných, akceptovat je  vedeme je k utváření hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii Kompetence občanská:  zadáváme témata, v nichž studenti vyjadřují své názory a zaujímají stanovisko ke společenským, kulturním a ekologickým otázkám

Německý jazyk 1. ročník Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti:

Učivo Zvuková a grafická stránka:


Žák:  rozumí jednoduchým sdělením a instrukcím učitele  čte nahlas a foneticky správně krátké dialogy a texty v učebnici  porozumí jednoduchým textům, dokáže se v nich  zorientovat se a najít odpovědi na otázky  používá slovníček k učebnici, orientuje se v dvojjazyčném slovníku

 Základní pravidla německé fonetiky (slovní přízvuk, intonace, specifické hlásky) a pravopisu

OSV:  sociální komunikace  morálka všedního dne  spolupráce a soutěž

Produktivní řečové dovednosti ve formě písemné a ústní: Žák:  je schopen napsat pozdrav, vzkaz, blahopřání, pozvání, jednoduchý inzerát  dokáže produktivně začlenit nově osvojenou slovní zásobu a pohovořit o své rodině, o

Mluvnice:  Osobní zájmena  Časování sloves v přítomném čase  Pořádek slov ve větě oznamovací a tázací  Vykání  Silné skloňování substantiv  Zápor  Adjektivum v přísudku  Základní číslovky  Předložky s dativem a akuzativem  Skloňování osobních zájmen  Pořadí předmětů  Přivlastňovací zájmena  Časování sloves se změnou kmene ve 2. a 3. os. j. č.  Zvratná slovesa, slovesa s odlučitelnou a neodlučitelnou předponou


VMEGS:  Globální problémy, jejich příčiny a důsledky  Žijeme v Evropě  Vzdělávání v Evropě a ve světě  MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů  Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí EV:  Člověk a životní prostředí 39

svých zájmech, o denním režimu, o stravování, o bydlení, o Vánocích, o svém školním rozvrhu, o školních povinnostech, o velikonočních zvycích, o rekreaci v tuzemsku a zahraničí, o svých plánech na prázdniny Interaktivní řečové dovednosti:

   

Časové údaje Stupňování adjektiv a adverbií Zeměpisná jména Souřadicí spojky und, aber, oder, sondern, denn neovlivňující slovosled  Bezespojkové věty  Souřadicí spojky deshalb, sonst, trotzdem, außerdem ovlivňující slovosled

 Životní prostředí ČR

Učivo Mluvnice:


Žák:  komunikuje foneticky správně s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředků na výše uvedené tematické okru

MV:  Média a mediální produkce  Mediální produkty a jejich význam  Uživatelé  Účinky mediální produkce a vliv médií  Role médií v moderních dějinách

Německý jazyk 2. ročník Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti: Žák:  rozumí cizojazyčným pokynům učitele  rozumí autentickému ústnímu a psanému textu, který je přizpůsoben úrovni znalostí slovní zásoby a probraných gramatických struktur Produktivní řečové dovednosti ve formě písemné a ústní:

 Časování slovesa werden v přítomném čase  Préteritum pravidelných (slabých) sloves  Préteritum nepravidelných (silných) sloves  Zájmeno jemand  Zápor nichts, niemand, niemals  Perfektum nepravidelných sloves  Použití pomocného slovesa haben a sein  Perfektum sloves tzv. smíšeného ča-

OSV:  sociální komunikace  morálka všedního dne  spolupráce a soutěž

Poznámky, přesahy, vazby DEJ – historický vývoj německy mluvících zemí

VMEGS:  Globální problémy, jejich příčiny a důsledky  Žijeme v Evropě  Vzdělávání v Evropě a ve světě 40

Žák: sování  formuluje svůj názor spontán-  1. budoucí čas ně a gramaticky správně  Slovosled ve větě vedlejší  sestaví písemně souvislý text  Sloveso tun ve slohovém útvaru popis a charakteristika  využívá překladové slovníky při zpracování písemného projevu  dokáže produktivně začlenit novou slovní zásobu a pohovořit o zimní a letní rekreaci, komunikovat se zaměstnancem cestovní kanceláře, sdělit základní informace o Rakousku, o Vídni, o Německu a Švýcarsku, informovat o svém zdravotním stavu (popis lidského těla) Interaktivní řečové dovednosti: Žák:  komunikuje foneticky správně s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředků na výše uvedené tematické okruhy

 MKV:  Základní problémy sociokulturních rozdílů  Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí EV:  Člověk a životní prostředí  Životní prostředí ČR MV:  Média a mediální produkce  Mediální produkty a jejich význam  Uživatelé  Účinky mediální produkce a vliv médií  Role médií v moderních dějinách

DEJ Zeměpis – střední Evropa

Německý jazyk 3. ročník Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti: Žák:

Učivo Mluvnice:  Vazby sloves, podstatných

Průřezová témata OSV:  sociální komunikace

Poznámky, přesahy, vazby DEJ – historický vývoj německy mluvících zemí 41

 porozumí kratším cestopisným pořadům z veřejnoprávních televizních stanic ARD, ZDF, ORF, 3sat týkajících se lingvoreálií německy mluvících zemí  porozumí kratším literárním textům a odhadne z kontextu význam neznámých lexikálních jednotek

a přídavných jmen  Zájmenná příslovce  Přímý pořádek slov v otázce zjišťovací  Použití wie a als při překladu českého jako  Vzájemné postavení příslovečných určení  Typy vedlejších vět  Skloňování přídavných jmen po členu určitém a neurčitém Produktivní řečové dovednosti ve  Tázací zájmena formě písemné a ústní:  Neurčitá zájmena  Zájmena einer, keiner, meiner Žák:  Neurčitá zájmena andere, beide, ein  na základě osvojené slovní paar, einige, manche, mehrere, viezásoby a znalosti syntakticle,… kých struktur přednese souvis Příslovce s irgend - / nirgendlý projev na zadané téma vycházející z tematických okru-  Možnosti vyjadřování záporu v němčině hů event. reagující na spole Překlad českého ještě ne, už ne čenské dění v německy mluvících zemích a České republice  Numeralia  Datum  ze slohových útvarů zvládne  Směrová příslovce vypravování  prohlubují se osvojené znalos-  Infinitiv závislý na podstatném a přídavném jménu ti lingvoreálií Německa, Ra Infinitiv závislý na slovesu kouska, Švýcarska, poprvé se studenti seznamují s výkladem  Použití Platz, Stelle, Ort  Vespolné zájmeno einander o České republice a Praze v německém jazyce, dále je  Předložky se 2. pádem přibírán okruh kultury, módy,  Použití Ende /Schluss, endlich/ odívání a bydlení schließlich Interaktivní řečové dovednosti:

 morálka všedního dne  spolupráce a soutěž VMEGS:  Globální problémy, jejich příčiny a důsledky  Žijeme v Evropě  Vzdělávání v Evropě a ve světě   MKV:  Základní problémy sociokulturních rozdílů  Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí EV:  Člověk a životní prostředí  Životní prostředí ČR MV:  Média a mediální produkce  Mediální produkty a jejich význam  Uživatelé  Účinky mediální produkce a vliv médií  Role médií v moderních dějinách 42

Žák:  v ideálním případě komunikuje plynule a foneticky správně v rozsahu požadované slovní zásoby a syntaktických struktur  při setkání s rodilými mluvčími zahájí, vede a zakončí dialog  vyjádří a obhájí své myšlenky

Německý jazyk 4. ročník Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák:  si osvojí téměř 2000 lexikálních jednotek z nejdůležitějších okruhů běžné komunikace  rozumí věcnému obsahu  výpovědí  porozumí syntaktickým  vztahům mezi větnými  členy a porozumí složitější  struktuře souvětí Produktivní řečové dovednosti ve formě písemné a ústní Žák:  zvládne plynulý jazykový

Učivo Mluvnice:              

Nepřímé otázky Přirovnávací způsobové věty Vedlejší věty účinkové Vztažné věty Porušování větného rámce po wie a als Stupňování přídavných jmen v přívlastku Tvary příslovcí na –(e)stens, -st Použití machen a tun Sloveso werden Určování rodu podstatných jmen Infinitivní konstrukce s zu, um … zu Modální částice Slovesa akzeptieren, annehmen, aufnehmen, empfangen Jména obyvatel

Průřezová témata OSV:  sociální komunikace  morálka všedního dne  spolupráce a soutěž

Poznámky, přesahy, vazby DEJ – historický vývoj německy mluvících zemí

VMEGS:  Globální problémy, jejich příčiny a důsledky  Žijeme v Evropě  Vzdělávání v Evropě a ve světě MKV:  Základní problémy sociokulturních rozdílů  Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého 43

 projev  na základě znalosti frazeologismů dokáže vyjádřit emocionální postoj ke skutečnosti  sestaví písemně souvislý  text ve slohovém útvaru – úvaha  orientuje se v kulturním dědictví německy mluvících zemí  dokáže vyjádřit svůj názor k ekonomickým a ekologickým otázkám Interaktivní řečové dovednosti Žák:  využívá při zahájení rozhovoru konvencializované obraty  zachovává důsledně  slovosled podle syntaktických pravidel  uvědomuje si úskalí  interference obou jazyků

 Přídavná jména odvozená od geografických názvů  Skloňování zeměpisných názvů  Další příklady slabého skloňování podstatných jmen  Příčestí přítomné a minulé  Zpodstatnělá přídavná jména a příčestí  Konjunktiv préterita a opisná forma würde + infinitiv  Skloňování přídavných jmen po členu nulovém  Zpodstatnělá přídavná jména a příčestí ve spojení s neurčitými zájmeny  Nulový člen u podstatných jmen  Vazby sloves, podstatných a přídavných jmen  Zlomky, desetinná čísla, procenta  Tvoření slov

kulturního prostředí EV:  Člověk a životní prostředí  Životní prostředí ČR MV:  Média a mediální produkce  Mediální produkty a jejich význam  Uživatelé  Účinky mediální produkce a vliv médií  Role médií v moderních dějinách

44

5.4.Ruský jazyk Projekt je orientován na osvojování ruského jazyka na úrovni A1, A2, B1, které jsou vymezeny ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Rozvíjení komunikativní kompetence žáků je podporován postupným shrnováním jazykových poznatků ve funkčních a systémových souvislostech. Soustavná pozornost se věnuje motivaci a aktivizaci žáků, reáliím v interkulturních souvislostech a mezipředmětovým vztahům. Jsou zachovány důležité, osvědčené rysy, zejména soustavný zřetel k mateřštině, sepjetí jazykových poznatků s reáliemi a individualizace výuky. V 1. ročníku (úroveň A1-1) je učivo orientováno především na rozvíjení dovednosti poslechu s porozuměním a hovoru ve spojení dovednosti čtení s porozuměním a psaní. Především v úvodních hodinách je kladen velký důraz na osvojování zvukové a grafické stránky jazyka. Jazykové učivo je úzce spjato s poznatky z ruských reálií a částečně i ze světové kultury. Vzhledem k počáteční etapě výuky jde však spíše o další zajímavosti. Přiměřeným způsobem se uplatňují také české reálie. Zároveň se průběžně upozorňuje na mezipředmětové vztahy. Obtížnějším jevům se věnuje zvýšená péče při jejich vysvětlování a hlavně při nácviku. U žáků se rozvíjejí učební strategie a dovednosti potřebné k samostatnému studiu. Např. dovednost pracovat se slovníky, s gramatickými přehledy, dovednost pracovat s neznámým textem, dovednost odhadovat smysl neznámých slov atd. žáci jsou postupně uváděni do četby autentických textů. Využívá se též pracovní sešit, který slouží především k písemnému výcviku. Kromě toho se využívají zvukové nahrávky vztahující se k textům v učebnici. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu je v 1. až 4. ročníku: 3–3–3–3.

Ruský jazyk 1. ročník Očekávané výstupy RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI ŽÁK: Porozumí hlavním myšlenkám autentického ústního projevu přiměřeného obsahu a rozsahu na aktuální téma Identifikuje strukturu textu a rozliší hlavní a doplňující informace, porozumí orientačním pokynům Rozumí obsahu a smyslu textů

Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY a JEJICH FUNKCE Zvuková stránka: základní poučení o výslovnosti a přízvuku, nácvik výslovnosti jednotlivých ruských hlásek, nácvik výslovnosti na jednotlivých slovech, krátkých slovních spojeních a rozhovorech Grafická stránka a pravopis: nácvik azbuky, pravopis nově osvojené slovní zásoby Slovní zásoba: probíráme tématické okruhy a komunikativní situace



OSV:  Sociální komunikace  Morálka všedního dne  Spolupráce a soutěž

Zeměpis – geografické údaje o Rusku

VMEGS:  Globální problémy, jejich příčiny a důsledky  Žijeme v Evropě

Latinský jazyk – označení mluvnických kategorií Český jazyk a literatura – gramatika

45

v učebnici Užívá různé techniky učení Odvodí význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu Používá dvojjazyčný slovník a svůj vlastní slovníček Rozliší v mluveném projevu jednotlivě mluvčí, identifikuje různé styly, citové zabarveně názory a stanoviska jednotlivých mluvčích, reaguje na ně a využívá je v řečových situacích a intencích PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI ŽÁK: Formuluje svůj vlastní názor Vyjádří (ne)souhlas s opěrným názorem Zodpoví dotazy Reprodukuje jednoduchý přečtený nebo vyslechnutý autentický text Popíše své okolí, zájmy a činnosti ve svém volném čase S porozuměním přejímá a srozumitelně předává složitější informace INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI ŽÁK: Vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou a ústní formou Reaguje adekvátně v běžných situacích

Mluvnice: Číslovky 1-100, skloňování podst. jm. v j. č., 1. p. podst. jm. v oslovení, podst. jm neživ. a život. v 1.,2. 4.p. mn.č., nesklonná podst.jm., 1.a 2. časování sloves v přít. Čase, časování zvratných sloves, časování sloves se změnou kmenových souhlásek, minulý čas sloves, skloňování osobních zájmen, přivlastňovací zájmena, vybrané slovesné vazby KOMUNIKAČNÍ SITUACE a KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA Poslouchej, názor, stanovisko: Souhlas, nesouhlas, svolení, prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost Emoce Radost, zklamání, překvapení, zájem, lhostejnost, představování, pozdravy Morální postoje a funkce Omluva, lítost, pozvání, poděkování TÉMATICKÉ OKRUHY Úvod do ruského jazyka, první kontakty, rodina, práce, zájmy, škola REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA Význam a postavení studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu, základní informace o životě v Rusku Základní geografické společensko politické ekonomické kulturní a historické reálie Ruska ve srovnání s reáliemi České republiky

 Vzdělávání v Evropě a ve Světě MKV:  Základní problémy sociokulturních rozdílů  Vztah multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí EV:  Člověk a životní prostředí  Životní prostředí ČR  MV:  Média a mediální produkce  Mediální produkty a jejich význam  Uživatelé  Účinky mediální produkce a vliv médií  Role médií v moderních dějinách

46

Respektuje zdvořilostní normy při formulování svých názorů Reaguje na vyjádřené pocity Vyzve partnera, aby vyjádřil svůj názor na konkrétní téma

Ruský jazyk 2. ročník Očekávané výstupy RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI ŽÁK: Porozumí hlavním myšlenkám autentického ústního projevu přiměřeného rozsahu a obsahu na aktuální téma Identifikuje strukturu textu a rozliší hlavní a doplňující informace, porozumí orientačním pokynům Rozumí obsahu a smyslu textů v učebnici Užívá různé techniky čtení Odvodí význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu Používá dvojjazyčný slovník a svůj vlastní slovníček Rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různé styly, citové zabarvení, názory a stanoviska jednotlivých mluvčích, reaguje na ně a využívá je v řečových situacích a intencích

Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY a FUNKCE Zvuková stránka: opakování výslovnosti jednotlivých hlásek na tvrdé (ж, ш, ц) a měkké (ч, щ), samohlásky a na redukci samohlásek, pohyblivý přízvuk u sloves a podstatných jmen, intonace vět jednoduchých i souvětí Grafická stránka a pravopis: upevňování grafické stránky ruského jazyka na nově osvojované slovní zásobě, pravopis slabik (ги, ки, хи), psaní adresy Slovní zásoba: slovní zásoba z probíraných tematických celků, synonyma, homonyma a antonyma Mluvnice: řadové číslovky 1-30, skloňování podstatných jmen, další nesklonná podstatná jména, skloňování tvrdých přídavných jmen, skloňování tázacích zájmen, datum, vykání, min.čas, infinitivní věty KOMUNIKAČNÍ SITUACE a KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE JAZYKA Postoj, názor a stanovisko Svolení, prosba, odmítnutí, možnost, nemožnost, nutnost, potřeba, zákaz, pří-




Český jazyk a literatura – ruská literatura

VMEGS:  Globální problémy, jejich příčiny a důsledky  Žijeme v Evropě  Vzdělávání v Evropě a ve Světě


MKV:  Základní problémy sociokulturních rozdílů Vztah multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

47

kaz Emoce PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DORadost, zklamání, překvapení, obava, VEDNOSTI vděčnost, sympatie, strach, omluva, poliŽÁK: tování Formuluje svůj vlastní názor sro- Morální postoje a funkce zumitelně, gramaticky správně, Lítost, odpuštění, odmítnutí spontánně a plynule Kratší písemný projev Vyjádří (ne)souhlas s opěrným Pozdrav, vzkaz, přání, blahopřání, ponázorem zvání, osobní dopis, úřední dopis, žádost, Zodpoví dotazy inzerát, vyplňování dotazníku Reprodukuje jednoduchý přečtený Delší písemný projev nebo vyslechnutý autentický text Vypravování, popis Popíše své okolí, zájmy a činnosti Stručné zaznamenání čteného konané ve volném čase a slyšeného textu S porozuměním přejímá a srozumitelně a gramaticky správně předává obsahově složitější informace INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DO- TEMATICKÉ OKRUHY VEDNOSTI Móda a odívání, škola, život ve městě, ŽÁK: cestování, volný čas, prázdniny, Moskva, Vyjádří a obhájí své myšlenky, Sankt-Petěrburg, Praha názory a stanoviska vhodnou píREÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAsemnou i ústní formou ZYKA Reaguje adekvátně a gramaticky Význam studovaného jazyka správně v běžných situacích v evropském a světovém kontextu Při formulování svých názorů, Základní geografické společenskorespektuje zdvořilostní normy politické, ekonomické, kulturní Užívá běžných jazykových proa historické reálie Ruska a srovnání středků pro formulaci svých ars reáliemi České republiky gumentů Základní informace o životě v Rusku Reaguje na vyjádřené pocity Významné osobnosti a jejich díla Vyzve partnera, aby vyjádřil svůj a úspěchy názor na konkrétní téma Vztahy s ČR

EV:  Člověk a životní prostředí  Životní prostředí ČR MV:  Média a mediální produkce  Mediální produkty a jejich význam  Uživatelé  Účinky mediální produkce a vliv médií  Role médií v moderních dějinách

48

Ruský jazyk 3. ročník Očekávané výstupy RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOTI ŽÁK: Porozumí hlavním myšlenkám autentického ústního projevu složitějšího obsahu a většího rozsahu na aktuální téma Vyhledá a shromáždí informace z různých textů na méně běžné, konkrétní téma a pracuje se získanými poznatky Čte s porozuměním literaturu ve sledovaném jazyce Užívá různé techniky čtení Používá dvojjazyčný slovník, výkladový slovník a svůj vlastní dvojjazyčný slovník Využívá informativní literaturu, časopisy, encyklopedie a média PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNORI ŽÁK. Formuluje svůj názor srozumitelně, gramaticky správně, spontánně a plynule Rozumí rozsáhlejším a stylisticky diferencovanějším textům v ústní a písemné formě a volně a srozumitelně je reprodukuje S porozuměním přijímá a srozumitelně i gramaticky správně, předává obsahově složi-

Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY a JEJICH FUNKCE Zvuková stránka: Opakování výslovnosti jednotlivých hlásek a intonačních konstrukcí ruských vět Grafická stránka a pravopis: Upevňování ruského pravopisu na nové slovní zásobě Slovní zásoba: Slovní zásoba jednotlivých tématických celků a její využití v běžných řečových situacích Mluvnice: Datum, letopočet, hodiny-vyjádření přibližnosti skloňování měkkých přídavných jmen Číslovky 100-1000, 1 000 000, stupňování přídavných jmen, podmiňovací, rozkazovací způsob, použití, neurčitá zájmena a příslovce, zpodstatnělá přídavná jména, vybrané slovesné vazby odlišné od češtiny KOMUNIKAČNÍ SITUACE a KOMUNIKATNNÍ FUNKCE JAZYKA Delší písemný projev: Vypravování, popis Stručné zaznamenání čteného a slyšeného textu: Informace z médií-tisk, rozhlas, televize, internet TEMATICKÉ OKRUHY




Zeměpis – geografické údaje o Rusku


Český jazyk a literatura – ruská literatura

Dějepis – historický kontext Ruska


MKV:  Základní problémy sociokulturních rozdílů Vztah multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

EV:  Člověk a životní pro49

tější informace Používá bohatou všeobecnou slovní zásobu k rozvíjení argumentace Přenese souvislý projev na dané téma (referát) Vyhledává a zaznamenává potřebné informace v cizojazyčném textu nebo souboru dokumentu INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI ŽÁK: Vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou Reaguje adekvátně a gramaticky správně ve složitějších situacích Při formulování svých názorů respektuje zdvořilostní normy Aktivně se zapojuje do rozhovoru s rodilým mluvčím Zahájí, vede a ukončí dialog a zapojí se do živé diskuse na různá témata Překládá své argumenty pro a proti a zdůvodňuje je Reaguje na vyjádřené pocity Vyzve partnera, aby vyjádřil svůj názor na diskutované téma Elementárně tlumočí řeč rodilého mluvčího

Charakteristika osoby, vlastnosti, počasí a roční období, příroda a ekologie, ruské malířství, cestování, jídlo a pití, tradiční ruská kuchyně, ruská literatura (Puškám, Gogol, Dostojevskij, Ajtmatov) REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA Základní geografické společenstvopolitické, ekonomické, kulturní a historické reálie Ruska a srovnání s reáliemi České republiky Základní informace o životě v Rusku Významné osobnosti, jejich díla a úspěchy Vztahy s ČR

středí  Životní prostředí ČR MV:  Média a mediální produkce  Mediální produkty a jejich význam  Uživatelé  Účinky mediální produkce a vliv médií  Role médií v moderních dějinách

50

Ruský jazyk 4. ročník Očekávané výstupy RECEPTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI ŽÁK: Porozumí hlavním myšlenkám autentického ústního projevu složitějšího obsahu a většího rozsahu na aktuální téma Vyhledá a shromáždí informace z různých textů na méně běžné, konkrétní téma a pracuje se získanými poznatky Užívá různé techniky učení Používá dvojjazyčný slovník, výkladový slovník a svůj vlastní dvojjazyčný slovník Využívá informativní literaturu, časopisy, encyklopedie a média PRODUKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI ŽÁK: Formuluje svůj názor srozumitelně, gramaticky správně, spontánně a plynule Rozumí rozsáhlejším a stylisticky diferencovanějším textům v ústní a písemné formě, volně a srozumitelně je reprodukuje S porozuměním přijímá a srozumitelně i gramaticky správně předává obsahově složitější informace Používá bohatou všeobecnou

Učivo JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY a JEJICH FUNKCE Zvuková stránka jazyka: Další rozvoj výslovnostních návyků v oblasti segmentu a suprasegmentu (přízvuk slovní i větný, rytmus, intonace a melodie) Grafická stránka a pravopis: Zvládání složitějších struktur a textových typů, grafická úprava dokumentů (úřední dopis, dotazník…) Slovní zásoba: Tvoření slov, další synonyma, antonyma a homonyma, ustálená slovní spojení, frázová slovesa, idiomy, rozšíření slovní zásoby prací s textem Mluvnice: Slovesné vazby odlišné od češtiny, časování nepravidelných sloves, spojka ….. věty se slovesem …, přechodníky, rozkazovací způsob pro 1. os. mn. č., skloňování přivlastňovacích zájmen, vazby s infinitivem, příčestí, přídavná jména slovesná činná, přídavná jména slovesná trpná, krátké tvary přídavných jmen, záporná zájmena, vidové dvojice, větný a členský zápor KOMIKAČNÍ SITUACE a KOMUNIKATIVNÍ FUNKCE Delší písemný projev: Podrobný životopis, podrobný popis, úvaha




Zeměpis  geografické údaje o Rusku  klima a počasí  ochrana životního prostředí


Český jazyk a literatura – ruská literatura Latinský jazyk – označení mluvnických kategorií Český jazyk a literatura – gramatika

MKV:  Základní problémy sociokulturních rozdílů

-Vztah multilingvní situaci 51

slovní zásobu k rozvíjení argumentace Přednese souvislý projev na dané téma (referát) Vyhledává a zaznamenává potřebné informace v cizojazyčném textu nebo souboru dokumentů Využívá výkladové a odborné slovníky Zformuluje resumé a vypravuje anotaci cizojazyčného textu Sestaví souvislý text na širokou škálu témat a vyjádří své stanovisko Logicky a jasně strukturuje formální i neformální písemný projev INTERAKTIVNÍ ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI ŽÁK: Vyjádří a obhájí své myšlenky, názory a stanoviska vhodnou písemnou i ústní formou Reaguje adekvátně a gramaticky správně ve složitějších situacích Při formulování svých názorů respektuje zdvořilostní normy Aktivně se zapojuje do rozhovoru s rodilým mluvčím Zahájí, vede a ukončí dialog a zapojí se do živé diskuse na různá témata Předkládá své argumenty pro a proti a zdůvodňuje je Reaguje na vyjádřené pocity

Stručné zaznamenání čteného a slyšeného textu Informace z médií-tisk, rozhlas, televize, internet TÉMATICKÉ OKRUHY Všední dny, význam ruského jazyka, bydlení, sport, hospodářství, Rusko REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA Základní geografické, společenskopolitické, ekonomické, kulturní a historické reálie Ruska a srovnání s reáliemi České republiky Základní informace o životě v Rusku Významné osobnosti, jejich díla a úspěchy Vztahy s ČR

a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí EV:  Člověk a životní prostředí  Životní prostředí ČR MV:  Média a mediální produkce  Mediální produkty a jejich význam  Uživatelé  Účinky mediální produkce a vliv médií  Role médií v moderních dějinách

52

Vyzve partnera, aby vyjádřil svůj názor na diskutované jména Elementárně tlumočí řeč rodilého mluvčího Mluví spontánně a gramaticky správně v delším složitějším projevu bez většího zaváhání a hledání slov Komunikuje plynule a foneticky správně na témata abstraktní i konkrétní v méně běžných i odborných situacích

53

5.5.Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu: V rámci tohoto předmětu je realizován celý vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Další cizí jazyk z RVP GV. Vzdělávání v tomto vyučovacím předmětu vede k osvojení mluvené i psané podoby francouzského jazyka a to od úplných začátků až po pokročilou úroveň znalostí francouzského jazyka a kultury příslušné jazykové oblasti. Protože se Francouzský jazyk vyučuje jako Další cizí jazyk, je cílem dosažení jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni B1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky („Rozumí hlavním myšlenkám srozumitelné vstupní informace týkající se běžných témat, se kterými se pravidelně setkává v práci, ve škole, ve volném čase. Umí si poradit s většinou situací, jež mohou nastat při cestování v oblasti, kde se tímto jazykem mluví. Umí napsat jednoduchý souvislý text na témata, která dobře zná nebo která ho osobně zajímají. Dokáže popsat své zážitky a události, sny, naděje a cíle a umí stručně vysvětlit a odůvodnit své názory a plány.“) a dosažení úrovně požadavků pro získání mezinárodně uznávaných zkoušek DELF, což umožní porovnání jazykových znalostí a dovedností mezi ČR a jednotlivými evropskými zeměmi. Učitel používá učebnici, jejíž koncepce je založena na srovnání francouzštiny s češtinou v prostředí mateřského jazyka, kde je francouzština studována jako další cizí jazyk. Součástí učebnice jsou další materiály – pracovní sešity, gramatika, literatura, reálie. Používaná učebnice tvoří pouze osu výuky, proto je doplňována dalšími materiály: autentickými materiály různého charakteru, časopisem Amitié určeným pro výuku francouzštiny jako cizího jazyka v ČR. Do obsahu výuky jsou v průběhu celého studia integrovány tematické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Enviromentální výchova, Mediální výchova. Francouzský jazyk svým vzdělávacím obsahem souvisí zejména se vzdělávacími obsahy předmětů Český jazyk a literatura, Dějepis, Zeměpis, Hudební výchova, Výtvarná výchova, Základy společenských věd a Informatika a výpočetní technika. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Francouzský jazyk je tato: 3 – 3 – 3 – 3. Žáci se zájmem o Francouzský jazyk mají možnost prohloubit a rozšířit své vědomosti a praktické dovednosti v rámci volitelných předmětů, které jsou jim nabízeny ve 3. a 4. ročníku čtyřletého studia. Výchovné a vzdělávací strategie V hodinách Francouzského jazyka jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy, které jsou uplatňovány v průběhu celého studia v závislosti na postupně se rozvíjejících schopnostech žáků: Kompetence k učení:    

žáci samostatně zpracovávají zadaná témata a úkoly s využitím různých informačních zdrojů a pramenů žáci konzultují přípravu náročnějších prací s učitelem a výsledky své činnosti prezentují před spolužáky formou referátů a prezentací žáci obhájí svou práci, vlastní názory a stanoviska v následných diskusích, reagují na dotazy a připomínky učitele a spolužáků žáci po konzultaci s učitelem zpracovávají některá témata ve skupinách, konfrontují různé zdroje informací a vytvářejí ucelené výklady, s nimiž pak seznamují své spolužáky  žáci jsou vedeni učitelem k tomu, aby efektivně využívali poznatků z různých školních aktivit k doplnění a rozšíření vlastních vědomostí a dovedností v procesu vzdělávání a rovněž k plnění svých osobních cílů 54

 žáci ve spolupráci s učitelem hodnotí svůj pokrok v různých písemných projevech  žáci pod vedením učitele kriticky analyzují zdroje informací, jejich kvalitu, správně formulují argumenty Kompetence k řešení problémů:  žáci pohotově, jazykově správně a zároveň přirozeně reagují na nově vzniklé situace, jsou vedeni učitelem k procvičování nejběžnějších komunikačních modelů formou přípravy dialogů podle zadání i na základě jejich vlastní fantazie  žáci identifikují podstatu náročnějších situací a aktuální situace pohotově řeší  žáci jsou inspirováni učitelem k tvorbě vlastních textů využitelných ve vyučovací hodině, sami si zkouší připravit část hodiny a vedou ji z pozice učitele  žáci jsou podporováni k tvůrčímu využívání jazykových dovedností (vlastní překlady uměleckých textů či jejich tvorba, příprava řízených diskusí, sestavování kvízů apod.) Kompetence komunikativní:  žáci jsou vedeni k porozumění slyšenému cizojazyčnému projevu i čtenému textu jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska komunikačního záměru mluvčího nebo pisatele (cvičení na poslech s porozuměním, formální a obsahová analýza mluveného i psaného textu)  žáci souvisle hovoří v rámci postupně se rozvíjejících frekventovaných komunikativních situací, srozumitelně vyjádří své vlastní myšlenky a názory (diskuse na polemická témata)  žáci si prakticky ověřují své jazykové znalosti v komunikaci s rodilými mluvčími (výměnné jazykové pobyty, stáže, mezinárodní studentské projekty, poznávací zájezdy, konverzace se zahraničními lektory)  žáci jsou motivováni k aktivnímu využívání informací prostřednictvím dostupných médií, používají internet ke komunikaci s okolním světem Kompetence sociální a personální  žáci jsou vedeni k analýze svých vlastních schopností, sebekriticky hodnotí svůj vlastní výkon, vyrovnávají se se slabšími výkony v oborech, pro něž mají méně předpokladů, maximálně využívají nadání a dovedností v tom oboru, pro nějž mají předpoklady lepší  žáci posuzují výkony svých spolužáků, kriticky je hodnotí a svá hodnocení zdůvodňují  žáci jsou připravováni k zvládání zátěžových situací bez nadměrného psychického vypětí či stresu  žáci jsou motivováni ke spolupráci, toleranci, ohleduplnosti a shovívavosti, zabraňují případným projevům nadřazenosti a vyvyšování se  žáci jsou v rámci slučování Evropy vedeni k protirasistickým postojům, k soužití s žáky jiné národnosti a ke snaze pochopit odlišnosti v chování a kultuře jiných národů (vybrané ukázky z umělecké tvorby neevropských národů)  žáci jsou vedeni k toleranci postojů, které neodpovídají jejich pohledu na svět (polemiky a řízené diskuse na aktuální kontroverzní témata) Kompetence občanské:  žáci jsou si vědomi příslušnosti k danému národu, orientují se v jeho minulosti i přítomnosti  žáci jsou motivováni k zapojování se do občanských aktivit, které mají kořeny právě v postoji a vztahu ke škole, uvědomují si příslušnost k dané škole a z toho vyplývající chování, které školu reprezentuje, zapojují se do aktivit školy 55

 žáci si uvědomují svá práva a své povinnosti  žáci jsou vedeni ke slušnému chování vůči všem, svým chováním neomezují práva ostatních  žáci sledují společenské události, kriticky je hodnotí a zaujímají vlastní stanoviska (diskuse na témata – ekologie, politika, globalizace apod.) Kompetence pracovní:  žáci jsou vedeni k systematické práci a přebírají zodpovědnost za své studium  žáci se odpovědným plněním školních úkolů připravují na pozdější zodpovědný postoj k plnění pracovních povinností

Francouzský jazyk 1. ročník Očekávané výstupy  vysvětlí gramaticky správně své názory a stanoviska písemnou i ústní formou a v krátkém a jednoduchém projevu na téma osobních zájmů a každodenního života  rozumí hlavním bodům či myšlenkám autentického ústního projevu i psaného textu na známé a běžné téma  identifikuje strukturu jednoduchého textu a rozliší hlavní informace  srozumitelně reprodukuje přečtený nebo vyslechnutý, méně náročný autentický text se slovní zásobou na běžná témata  rozumí známým každodenním běžným výrazům, zcela základním frázím, jednoduchým větám  reaguje na pokyny ve třídě

Učivo  pozdrav, poděkování  představení sebe a své rodiny  hlavní rysy zvukové podoby francouzštiny  osobní charakteristika  podstatná jména, determinanty  předložky místa (dans, en, à, chez)  vyjádření podmětu ve francouzské větě  otázka  množné číslo podstatných jmen  vyjádření vlastnictví (de + podstatné jméno)  přítomný čas sloves être, avoir  zápor u sloves  rodina  vyjmenování předmětů ve třídě  rod a číslo příd. jmen  číslovky základní 1 – 1000  přivlastňovací zájmena nesamostatná  předložka „de“ po výrazech množství  chanson Frère Jacques

Průřezová témata  ČJL, DĚJ, OSZ, GGF, BIO, VÝV, HUV  KŘP, KOB, KKO, KUČ, KOB, KPR

Poznámky, přesahy, vazby  Metody, formy, nástroje, pomůcky:  učebnice, cvičebnice, slovníky, pracovní sešity, časopisy, noviny, nástěnné obrazy, francouzské reálie,  mapy, literatura, tisk, jazykové příručky, počítačové programy, audio, video, CD, DVD, příručky, literární texty, obrazový materiál, projekty, publika,  encyklopedie, 

56

 vyslovuje a čte plynule nahlas a foneticky správně jednoduché texty složené ze základní známé slovní zásoby  rozumí a orientuje se v obsahu a smyslu jednoduchého textu, vyhledá potřebnou informaci a sestaví jednoduchou odpověď na otázku  používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník  osvojil si základní poznatky o frankofonních zemích  osvojí si základní pravidla komunikace v běžných každodenních situacích  recituje básničky, umí zazpívat některé písně  domov a bydlení

 vyjádření existence výrazem il y a  časování pravidelných sloves na –er  nepravidelná slovesa savoir, faire, aller,  venir, prendre, écrire  ukazovací zájmena nesamostatná  stahování členu určitého le, les s předložkami à a de  tázací zájmena nesamostatná  osobní zájmena samostatná  adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin, jednoduchá omluva a žádost  časování pravidelných sloves na –ir  každodenní život  vyjadřování data, hodin  stupňování příd. jmen  významy que  témat. okruhy já a moje rodina, škola,  Francie, svátky  dva paměťové texty

Francouzský jazyk 2. ročník Očekávané výstupy  reaguje adekvátně a gramaticky správně v běžných a každodenních situacích užitím jednoduchých vhodných výrazů a frazeologických obratů  rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různé styly a citová zabarvení promluvy  odhadne význam neznámých

Učivo  mezilidské vztahy  vztažná zájmena  neurčitá zájmena  stupňování přídavných jmen a příslovcí  imparfait, conditionel présent  podmínková souvětí  vzdělávání  trpný rod  dělivý člen

Průřezová témata Poznámky, přesahy, vazby  ČJL, DĚJ, OBV, ZEM,  Metody, formy, nástroje, pomůcBIO, VÝV, HUV ky:  KKO, KSP, KUČ,  učebnice, cvičebnice, slovníky, KOB, KPR, KKO, pracovní sešity, časopisy, noviny, KŘP nástěnné obrazy, francouzské reálie,  mapy, literatura, tisk, jazykové příručky, počítačové programy, audio, video, CD, DVD, příručky, literární texty, obrazový ma57





        

slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu formuluje svůj názor ústní i písemně na jednoduché, běžné téma srozumitelně, gramaticky správně a stručně logicky a jasně strukturuje středně dlouhý písemný projev, formální i neformální text na běžné či známé téma vyjadřuje se v jednoduchých, převážně izolovaných spojeních o lidech a místech řekne co rád dělá, kde bydlí používá časové údaje zeptá se na cestu, popíše cestu (obrázky a podobně) orientuje se v číslech, čase, údajích o množství a ceně používá slovníček k učebnici, orientuje se v dvojjazyčném slovníku umí o sobě napsat (bydliště, zájmy apod. – různé formy dopisů) umí vyplnit jednoduché formuláře, přihlašovací lístek život a tradice, rodina, vzdělávání, národní záliby a zvláštnosti

                    

souslednost časová nepravidelná slovesa volný čas a zábava sdělení osobních údajů, pozdravy, informace o členech rodiny, nejlepším kamarádovi a telefonování cestování a doprava fonetika – fonetická redukce, fonetické rysy pravopis – konvence používané k prezentaci výslovnosti prefixy, sufixy, složená souvětí, odvozování lexikologie – ustálená větná spojení, frázová slovesa, odborné výrazy KOMUNIKAČNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPY TEXTŮ postoj, názor, stanoviska – možnost, nemožnost, potřeba, zákaz, příkaz emoce – radost, zklamání, sympatie, lhostejnost, strach kratší písemný projev – odpověď, osobní dopis, žádost, inzerát čtený či slyšený text – texty informační, popisné samostatný ústní projev – popis, vyprávění, reprodukce textu interakce – formální i neformální rozhovor, komunikace prostřednictvím telefonu informace z médií: tisk, internet, telefon TÉMATICKÉ OKRUHY A KO-

teriál, projekty, publika, encyklopedie

58

MUNIKAČNÍ SITUACE  oblast veřejná – veřejné instituce, vystoupení, soutěže  oblast vzdělávací – školství v ČR a v zemích studovaného jazyka  oblast osobní – společenské vztahy, blízcí lidé, koníčky  oblast společenská – příroda, životní prostředí  REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA  autentické materiály – tisk, rozhlas, film

Francouzský jazyk 3. ročník Očekávané výstupy  Užívá různé techniky čtení dle typu čtení a účelu čtení  s jistou mírou sebedůvěry komunikuje foneticky správně s použitím osvojené slovní zásoby a gramatických prostředků  sestaví ústně a písemně souvislý text na jednoduché téma jako lineární sled myšlenek  jednoduše a souvisle popíše své okolí, své zájmy a činnosti s nimi související  čte a překládá na uspokojivé úrovni  rozumí textům z každodenního osobního a pracovního ži-

Učivo Průřezová témata  souslednost časová  ČJL, DĚJ, OBV, ZEM, BIO, VÝV, HUV  zdraví a hygiena  KKO, KUČ, KKO,  další nepravidelná slovesa KŘP, KPR  subjonctiv – úvod  přechodníky  stravování  přechodníky  přivlastňovací zájmena  literární osobnosti Francie  nakupování  zařízení bytu (můj sen)  narozeniny (oslava)  pohovor o osobnostech každodenního života  práce a povolání  JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE

Poznámky, přesahy, vazby  Metody, formy, nástroje, pomůcky:  učebnice, cvičebnice, slovníky, pracovní sešity, časopisy, noviny, nástěnné obrazy, francouzské reálie, mapy,  literatura, tisk, jazykové příručky, počítačové programy, audio, video, CD, DVD, příručky, literární texty, obrazový materiál, projekty, publika, encyklopedie

59

vota  rozumí hlavním myšlenkám proneseným spisovně, i krátkým vyprávěním  vyjadřuje své názory a myšlenky  zapojí se do hovoru bez předešlé přípravy  reaguje na většinu situací  zná některé francouzské osobnosti (např. spisovatele, vědce apod.)

 fonetika – fonetické rysy – pokr.  pravopis – zákonitosti vyplývající z psané  podoby jazyka pro frázování a intonaci  gramatika – složitá souvětí, transformace  lexikologie – odborné výrazy a fráze na  známá témata  KOMUNIKAČNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPY TEXTŮ  postoj, názor, stanovisko – prosba, odmítnutí, příkaz  emoce – obava, strach  morální postoje a funkce – přiznání, odsouzení  kratší písemný projev – úřední dopis, blahopřání, pozvání, inzerát, strukturovaný životopis  delší písemný projev – vypravování, odborný popis  čtený či slyšený text – informační popisné texty  interakce – náhodné situace v osobním i profesním životě  TÉMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE  oblast veřejná – veřejná oznámení, úřední dopisy, hlavní politické strany a orgány  oblast pracovní – firmy, průmysl, zemědělství, pracovní smlouva, obchodní dopis 60

 oblast vzdělávací – profesní instituce, povolání a tituly  oblast osobní – cizí domov, krajina, společenské vztahy, zdraví, nehody, životní styl  oblast osobnostní – způsob vnímání sebe sama, světonázor  oblast společenská – věda, technika, pokrok  REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA  vztahy a ČR  literatura, významná díla, autoři  věda, technika, sport, umění  média a jejich účinky na jednotlivce a společnost

Francouzský jazyk 4. ročník Očekávané výstupy  Využívá různé druhy slovníků při čtení nekomplikovaných faktografických textů  shrne a ústně i písemně sdělí běžné, obsahově jednoduché informace  využívá překladové slovníky při zpracování písemného projevu na méně běžné téma  zapojí se, případně s menšími obtížemi do rozhovoru s rodilými mluvčími na známé a běžné téma v předvídatelných každodenních situacích

Učivo  subjonctiv – pokračování  předminulý čas  conditionel passé  služby  vztažná zájmena  inverze  společnost  moje plány do budoucna  Praha, Paříž a jejich pozoruhodnosti  reálie – „Svět frankofonie“  život a práce ve Francii  zeměpis a příroda  JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY A FUNKCE

Průřezová témata Poznámky, přesahy, vazby  ČJL, DĚJ, OBV, ZEM,  Metody, formy, nástroje, pomůcBIO, VÝV, HUV ky:  KUČ, KŘP, KKO,  učebnice, cvičebnice, slovníky, KSP, KOB, KOB, pracovní sešity, časopisy, noviny, KPR nástěnné obrazy, francouzské reálie,  mapy, literatura, tisk, jazykové příručky, počítačové programy, audio, video, CD, DVD, příručky, literární texty, obrazový materiál, projekty, publika,  encyklopedie,

61

 zvládá probrané učivo za čtyři roky výuky  přeloží bez slovníku krátký text  reprodukuje význam vysloveného sdělení  spojuje samostatné fráze v jednoduchý popis  vyměňuje si názory  používá známé zdvořilostní fráze  získává a ověřuje si informace z internetu a časopisů  vyhledá v neznámém textu odpověď na danou otázku

 vztahující se k oblastem osobním, vzdělávacím, pracovním a veřejným, se kterými se žák setkává běžně i méně často nebo jen ve specifických kruzích viz 1. - 3. ročník.  KOMUNIKAČNÍ FUNKCE JAZYKA A TYPY TEXTŮ  emoce – vděčnost, sympatie, lhostejnost  delší písemný projev – podrobný popis, úvaha, esej  čtený či slyšený text – faktografické,  dokumentární i umělecké texty  informace z médií – TV, internet, film  TÉMATICKÉ OKRUHY A KOMUNIKAČNÍ SITUACE  oblast veřejná – veřejná jednání, veřejné služby  oblast pracovní – průmysl, zemědělství, méně časté profese, bezpečnost práce  oblast vzdělávací – naučné společnosti a kluby, studentské shromáždění, debaty a diskuse  oblast osobní – netradiční dovolená, koníčky, recepty, časopisy  REÁLIE ZEMÍ STUDOVANÉHO JAZYKA  politické a ekonomické postavení ve světě  jazykové zvláštnosti a odlišnosti  aktuální události a dění většího významu 62

5.6.Základy společenských věd Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět ve 2. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia realizuje vzdělávací obsah oborů psychologie, sociologie, stát a právo, politologie, ekonomie (v jejím rámci i část vzdělávací oblasti Člověk a svět práce) a filosofie a religionistika (v jejím rámci i základní orientaci v etice a neformální logice). Dále jsou v tomto vyučovacím předmětu realizována průřezová témata, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmemtální výchova a Mediální výchova. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Základy společenských věd je tato: 2. – 4. ročník čtyřletého gymnázia: 0–2– 2 – 2. Ve výuce se třídy nedělí na skupiny. Výuka je podle aktuální situace a možností doplněna exkursemi, výstavami a besedami. Základní realizační formou předmětu je vyučovací hodina. Dalšími možnými formami jsou exkurse, semináře, volitelné předměty a kursy nabízené školou a a realizované dle zájmu žáků. V předmětu se objevují části tematických okruhů všech stanovených průřezových témat. Jsou to: Osobnostní a sociální výchova (OSV); Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS); Mediální výchova (MV); Multikulturní výchova (MKV) a Environmentální výchova (EV). Předmět svými specifickými cestami rozvíjí strategie vytyčené Školním vzdělávacím programem. Prostřednictvím rozpracovaných problémů se nejčastěji prolíná s předměty dějepis, český jazyk a literatura, zeměpis, ale i biologie a cizí jazyky. Výchovné a vzdělávací strategie V hodinách Základů společenských věd jsou pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí využívány následující postupy: Kompetence k učení:  učitel vede žáky k tomu, aby si (přiměřeně svému věku a zkušenostem) samostatně vyhledávali vhodné zdroje informací a vybraná témata a aby zpracovávali formou individuálních i skupinových projektů;  učitel vede žáky k plánování jejich činnosti tím, že je vede k vytvoření časového harmonogramu práce na zadaných projektech a jeho plnění průběžně kontroluje s důrazem na závěrečné výstupy;  učitel vede žáky k tomu, aby u veškerých použitých informací náležitě uváděli jejich prameny a zdroje v souladu s příslušnými normami. Kompetence k řešení problémů:  učitel podněcuje žáky k tomu, aby v řízené diskusi navrhovali různé reálné možnosti řešení aktuálních lokálních a regionálních problémů a tato řešení podepřená důkazy a dokládaná zdrojem pramenů a informací jasně a srozumitelně formulovali před třídou. Kompetence komunikativní:  učitel vytváří modelové situace, v nichž žáci uplatňují naučené komunikační dovednosti, učí se respektovat názor druhých (simulace různých reálných situací); 63

 učitel vede žáky k tomu, aby byli schopni formou uceleného výkladu jasně, srozumitelně a věcně prezentovat své názory na aktuální problém;  učitel v řízené diskusi vede žáky k tomu, aby se učili souvisle vyjadřovat k vybraným tématům a přijímat oprávněnou kritiku. Kompetence sociální a personální:  učitel vytváří simulace reálných situací, v nichž žáci formou hraní rolí poznávají vlastní osobnost a učí se orientovat v psychosociálních potřebách svých i v potřebách druhých lidí;  učitel seznamuje žáky s metodami řešení konfliktů a vede je k tomu, aby tyto Metody uplatnili jak v modelových situacích, tak i v reálném životě. Kompetence občanské:  učitel na jednoduchých dokumentech (školní řád, obecní a městské vyhlášky a nařízení) seznamuje žáky s demokratickými principy fungování společnosti, zejména s vyvážeností práv a povinností;  učitel vede žáky k účasti ve školním parlamentu a k účasti na akcích školy a podněcuje v nich vědomí spoluzodpovědnosti přiměřené jejich zkušenostem a schopnostem;  učitel zadává témata k řízené diskusi, při níž žáci porovnávají své názory, obhajují vhodnou formou svá stanoviska a učí se argumentovat;  učitel podle aktuálních možností organizuje besedy s významnými osobnostmi veřejného života a vede studenty ke kritickému naslouchání při těchto příležitostech.

Základy společenských věd 2. ročník Očekávané výstupy Žák  vyjmenuje kladné i záporné charakterové vlastnosti; rozpozná jejich projevy u sebe i u druhých lidí; přiměřeně věku a zkušenostem hodnotí a koriguje své chování;  srovná vlivy konkrétních osobních vlastností na dosahování individuálních a společných cílů, doloží toto srovnání konkrétními příklady ze své osobní zkušenosti;  vysvětlí, jak lze kultivovat

Učivo Člověk jako jedinec Podstata lidské psychiky Vědomí, psychické jevy, procesy, stavy a vlastnosti Osobnost člověka Charakteristika osobnosti, její typologie; vývoj a formování osobnosti v jednotlivých etapách lidského života; význam celoživotního učení a sebevýchovy Psychologie v každodenním životě Rozhodování o životních otázkách; zásady duševní hygieny, náročné životní situace, systém psychologického poradenství

Průřezová témata OSV: Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů.

Poznámky, přesahy, vazby ČJL J. W. Goethe: Král duchů

MKV: kulturní diference – Biologie jedinečnost člověka a jeho indicie. Zvláštností formou samostatné práce na téma Každý jsme jedinečná ČJL – charakteristika a neopakovatelná osobnost OSV: rozvoj schopností poznávání. Sebepoznání 64

vlastní osobnost, zejména charakterové a volní vlastnosti;  objasní, co znamená pojem zdravá sebedůvěra;  obhájí názor, že realističtější poznání a hodnocení sebe sama pozitivně působí na kvalitu života jedince, na vztahy s jinými a usnadňuje správné rozhodování Žák  vysvětlí, proč je nutná spolupráce lidí při řešení různých úkolů;  prakticky uplatňuje vhodné způsoby komunikace, vhodným a adekvátním způsobem řeší konflikty a neshody;  zdůvodní nepřijatelnost vandalismu, uvede důvody jeho neakceptovatelnosti;  objasní nezbytnost kooperace a vzájemné pomoci v rodině, ve škole a v obci;  specifikuje projevy vlastenectví, nacionalismu, šovinismu a xenofobie, objasní pojem extremismus, uvede jeho projevy;  vysvětlí, co je sociálně patologické chování a zaujímá k němu odmítavé postoje;  identifikuje sociální předsud-

a sebepojetí. Hodnoty, postoje, praktická etika – samostatná práce Můj žebříček hodnot a moje životní plány. EV: Biologická podstata člověka; vliv přírodního prostředí na psychiku člověka.

Člověk ve společnosti Společenská podstata člověka Význam začlenění jedince do sociálních vazeb, proces socializace; mezilidská komunikace, problémy v mezilidských vztazích Sociální struktury společnosti Sociální útvary, společenské instituce; sociální nerovnost, sociální mobilita; skupina primární a sekundární; dav; jedinec ve skupině – vztahy, role, normy, chování; Sociální fenomény a procesy Rodina, práce, hromadné sdělovací prostředky, životní prostředí; sociální deviace, sociální problémy – nezaměstnanost, kriminalita, extremismus

MKV: Lidské vztahy – modelová situace zaměřená na rozpoznání předsudků a stereotypií. VDO: Občanská společnost a škola – žákovský parlament, zapojení žáků do akcí školy. MVK: Multikulturalita – aktuální problémy multikulturní společnosti formou řízené diskuse

ČJL Zola: Rougon Macquartové

Mediální výchova, rétorika ČJL Ed. Bass: Cirkus Humberto ČJL I. Olbracht: O zlých samotářích; O smutných očích Hany Karadžičové ČJL Kalina: Signum laudis Tém. celek 5.5: Člověk a svět práce

OSV: Sociální komunikace – konflikt a jeho řešení. MKV: Základní sociokulturních rozdílů – postavení ženy ve společnosti.

65

    



ky a stereotypy a další chyby v sociálním poznání; rozpozná netolerantní, rasistické a xenofobií projevy chování; aktivně je odsuzuje; objasní podstatu pojmu solidarita, vysvětlí význam solidárního chování; popíše vlastní možnosti, jak může pomáhat lidem v nouzi; respektuje názorové a jiné rozdíly charakterizuje základní typy a formy státu, porovná shody a rozdíly na vybraných příkladech; zná státní symboliku ČR a dovede ji vyložit i z historického hlediska;

EV: Člověk jako bytost přírodní a společenská. EV: Přírodní prostředí a jeho působení na společenský vývoj člověka. EV: Vliv přírodního prostředí na sociální i vertikální mobilitu. D: typy států v historii a jejich znaky Občan ve státě Stát Znaky a formy státu, právní stát, Ústava ČR – přehled základních ustanovení; státní symbolika, státní orgány, politika Demokracie

Základy společenských věd 3. ročník Očekávané výstupy Žák:  objasní význam ochrany lidských práv a svobod, vysvětlí, proč je nutné respektovat práva a zájmy druhých lidí, přiměřeně uplatňuje svá práva;  uvede jednotlivé složky státní moci v ČR, objasní jejich funkce, vysvětlí funkce jednotlivých státních institucí, objasní práci institucí, které se podílejí na správě obcí, krajů

Učivo Principy a podoby; občanská práva a povinnosti, podstata občanské společnosti a její instituce; politické subjekty, politický život ve státě; volby, volební systém, úřady. Lidská práva Zakotvení lidských práv v dokumentech; porušování a ochrana práv, ombudsman Ideologie Znaky a funkce, přehled vybraných ideologií



VMEGS: Občan, občanská společnost a stát – přijímání odpovědnosti angažovat ČJL Karel Čapek: Zoon politikon se v zájmu celku (účast na akcích školy). Exkurse do Parlamentu ČR VMEGS: Formy participace občanů v politickém životě – smysl a význam voleb všech úrovní jako

Dějepis ČJL 66

a státu;  vysvětlí výhody demokratického způsobu řízení státu pro každodenní život občanů;  vyloží smysl voleb do zastupitelstev v demokratických státech a uvede příklady, jak mohou výsledky voleb ovlivňovat každodenní život občanů;  objasní systém práva;  popíše stručně znaky právních systémů v historii;  objasní význam právní úpravy důležitých vztahů – vlastnictví, pracovní poměr, manželství;  provádí jednoduché právní úkony a chápe jejich důsledky, uvede příklady některých občanských smluv;  rozlišuje a porovná úkoly orgánů právní ochrany občanů, uvede příklady jejich činnosti a spolupráce při postihování trestných činů;  rozpozná protiprávní jednání, uvede rozdíly mezi přestupky a trestnými činy (s konkrétními příklady).

Občan a právo Právo a spravedlnost Smysl a účel práva, morálka a právo Právo v každodenním životě Právní subjektivita, způsobilost k právním úkonům; právní řád ČR – jeho uspořádání; systém právních odvětví, druhy právních norem; smlouvy, jejich význam a obsah, všeobecné podmínky smluv Orgány právní ochrany Funkce a úkoly, právnické profese; účel a průběh občanského soudního řízení, jeho úkoly; systém právního poradenství, činnosti a úkoly občanských poraden

Žák:  uvede příklady různých forem vlastnictví, porovná jejich přednosti a nedostatky  objasní podstatu fungování

Občan a ekonomika Zbožní výroba; ekonomická koordinace; základní zdroje tržní ekonomiky; akumulace kapitálu; tržní mechanismus a jeho subjekty; zákon nabídky a poptávky

téma řízené diskuse. VMEGS: Žijeme ve společné Evropě – společné kořeny (srovnání vývoje evropských států v určité vybrané historické etapě formou skupinové práce nebo referátu.

Návštěva soudu; beseda se soudcem

EV: Globální problémy současného světa, trvale udržitelný rozvoj.

ČJL E. M. Remarque: Černý obelisk D: Integrace v historii. 67









    

trhu, vysvětlí vztah mezi kupujícím a prodávajícím, uvede základní znaky podnikání; porovná úlohu výroby, obchodu a služeb a vysvětlí na konkrétních příkladech jejich součinnost; vysvětlí potřebu dodržování zásad ochrany duševního vlastnictví, objasní rozdíl mezi duševním a hmotným vlastnictvím; objasní nezbytnost hospodárnosti na základě vlastní praktické zkušenosti, popíše hospodárné zacházení s penězi a s majetkem; vysvětlí, v čem spočívají rizika nehospodárného zacházení s majetkem svým i svěřeným a s penězi; objasní funkci bank, uvede základní služby, které nabízejí občanům; objasní zdroje státních příjmů, vysvětlí, kam směřují výdaje státu; uvede přehled základních sociálních dávek a příspěvků; posoudí své možnosti při rozhodování o vlastním profesním uplatnění; popíše vliv začlenění ČR do EU na každodenní život občanů, uvede příklady práv obča-

a jeho fungování; náklady, produkce a výnosy, zisk, rentabilita; HDP; nezaměstnanost; stabilita měny; finančnictví, bankovnictví; mzda; platební bilance; hospodářský cyklus; hospodářská politika vlády Mezinárodní vztahy, globální svět Evropská integrace Podstata a význam; Evropská unie – význam; proces integrace; orgány EU; jednotná evropská měna Mezinárodní spolupráce Důvody, význam a výhody; významné mezinárodní organizace a společenství; RE; NATO; OSN, jejich účel a náplň

VMEGS: Jsme Evropané – jednotná měna jako téma Z: referátu a řízené diskuse. MV: Účinky mediální produkce a vliv médií – vliv reklamy na ekonomickou úspěšnost výrobce a prodejce, reklama jako prostředek manipulace. VMEGS: Globální problémy a jejich důsledky – rozpracování globálního problému formou referátu a následné řízené diskuse.

68







 

nů v ČR v rámci EU i možných způsobů jejich uplatňování; uvede významné mezinárodní organizace a společenství, k nimž má vztah ČR, posoudí jejich význam ve světovém dění a popíše význam spolupráce mezi státy; uvede některé globální problémy současnosti, vyjádří na ně svůj osobní názor a popíše možné důsledky pro život lidstva; objasní souvislosti globálních a lokálních problémů, uvede příklady možných projevů a způsobů řešení globálních problémů na lokální úrovni; uvede příklady některých projevů globalizace, porovná jejich klady zápory uvede příklady mezinárodního terorismu a uvede vlastní postoj ke způsobům jeho potírání

Základy společenských věd 4. ročník Očekávané výstupy Žák:  si uvědomuje vztah filosofie k mýtu a k ostatním formám společenského vědomí;  se zamýšlí nad základní filosofickou otázkou a způsoby

Učivo Úvod do filosofie a religionistiky Podstata filosofie Základní filosofické otázky; vztah filosofie k mýtu, k náboženství, k vědě a k umění; Etika, etická norma, svědomí.

Průřezová témata MV: Role médií v moderních dějinách – hromadné sdělovací prostředky a jejich vliv na člověka – analýza vybraných produktů masové


Dějepis ČJL

69

jejího řešení;  postihne rozdíl a vzájemné vazby mezi materialismem a idealismem;  uvede princip metafyzického a dialektickému přístupu ke světu, zamyslí se nad jejich přednostmi i nedostatky;  porovná různá pojetí svobody a determinace a zamýšlí se nad nimi;  zamýšlí se nad étosem práce a étosem povolání;  chápe, jak a čím jednotlivé filosofické směry a osobnosti ovlivnily a ovlivňují sociologii, politiku a umění;  chápe podstatu náboženství a jeho význam v dějinách lidstva;  orientuje se v hlavních náboženstvích současnosti;  objasní pojem náboženský extremismus a sektářství, dokáže je rozpoznat v každodenním životě a čelit jejich nebezpečí;  rozpozná etickou argumentaci a manipulativní strategie  postihne etický rozměr globálních problémů současného světa.

Argumentace a její zásady, manipulativní strategie. Filosofie v dějinách Klíčové etapy a směry filosofického myšlení  antická filosofie  scholastika a patristika  renesance

komunikace. OSV: Sociální komunikace – praktická etika v komunikačním procesu.

Filosofie v dějinách Klíčové etapy a filosofického myšlení  noetická filosofie 17. a 18. stol., empirismus, racionalismus, osvícenství;  německá klasická filosofie;  vybrané směry 19. a 20. století;  česká filosofie v evropském kontextu Víra v lidském životě Podoby víry, znaky náboženské víry, církve; sekty

VEGS: Žijeme v Evropě – přínos české filosofie formou interpretace textu.

Dějepis ČJL

EV: Osvícenství, J. J. Rousseau – návrat k přírodě. EV: Existencialismus – svoboda a odpovědnost. EV: Pozitivismus – H. Spencer. EV: Pragmatismus – američtí filosofové a sociologové. EV: Ekonomické aspekty filosofických směrů.

70

5.7.Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu Ve vyučovacím předmětu Dějepis je žák veden k pochopení dějinných procesů. Důraz je kladen na rozvoj historického vědomí. Studium předmětu pomáhá mladému člověku v obraně proti manipulaci a dezinterpretaci historických faktů, ve schopnosti třídit a komparativně hodnotit události, čelit zjednodušování a jednostrannosti ve výkladu historických dějů. Žák si utváří ucelený obraz minulosti lidstva z rozdílných úhlů pohledu. Hledá souvislosti a nachází vlastní cestu ke kladnému vztahu k dějinám, a tím pádem i současnosti svého regionu, státu a celé lidské civilizaci vůbec. Ve vyučovacím předmětu je realizován obsah oboru Dějepis z RVP GV, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Předmět je určen žákům prvního až třetího ročníku čtyřletého gymnázia v rozsahu dvou hodin týdně. Důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století. Základní realizační formou předmětu je vyučovací hodina. Dalšími možnými formami jsou exkurze, semináře, volitelné předměty a kurzy nabízené školou a realizované dle zájmu žáků. Ve volitelných předmětech je důraz kladen na regionální a národní dějiny. V předmětu se objevují části tematických okruhů všech stanovených průřezových témat. U čtyřletého gymnázia jsou to Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova, Multikulturní výchova a Environmentální výchova. Předmět svými specifickými cestami rozvíjí strategie vytyčené ŠVP. Prostřednictvím rozpracovávaných problémů se nejvíce prolíná s předměty ZSV, ZEM, VV, HUV, CJL a na škole vyučovanými cizími jazyky. Cílem hodnocení je zejména schopnost využít získaných dovedností při řešení problémů a realizovat úkoly samostatně i při práci ve skupině. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Dějepis je 2 – 2 – 2 – 1. Výchovné a vzdělávací strategie V hodinách dějepisu jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy, které jsou uplatňovány v průběhu celého studia v závislosti na věku a postupně se rozvíjejících schopnostech a dovednostech žáků. Kompetence k učení  žáci jsou vedeni k samostatnému a kritickému vyhledávání informací z různých historických pramenů a jejich kritickému hodnocení  žáci pracují s odbornou literaturou i moderními informačními technologiemi  žáci teoretické poznatky aplikují v praktických činnostech – referáty, prezentace, seminární práce  do výuky zařazujeme školní aktivity (exkurze, výstavy atp.), které žákům umožní rozšířit jejich znalosti Kompetence k řešení problémů  žáci se účastní školních a meziškolních projektů a spolupracují na nich  žáci se učí analýze historického a odborného textu, oddělují obecné a jednotlivé  žákům jsou předkládány úkoly, které je nutí užívat metody logického uvažování (induktivní a deduktivní soudy atp.)  učí se vést diskusi, skládat argument a správně argumentovat  žáci jsou vedeni, aby vystihovali a popisovali podstatu konfliktních situací, hledali různá řešení a navzájem je hodnotili Kompetence komunikativní 71

 žáci jsou vedeni v písemných i mluvených projevech k využívání příslušné odborné terminologie  formou samostatných výstupů formulují své postoje, hodnocení a požadavky  žáci si navzájem hodnotí prezentace, snaží se identifikovat chybnou a nepřesnou formu komunikace a vyhnout se jí  žáci organizují a hodnotí práci jednotlivce i skupiny Kompetence sociální a personální  v rámci spolupráce při skupinové práci má žák možnost a prostor uplatňovat svoje individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti  žáci vytvářejí pracovní plán, časový harmonogram a jsou schopni ho upravovat v závislosti na svých potřebách a výsledcích práce  zadáváním skupinových úkolů se žáci učí hledat konsensus mezi individuální a kolektivní potřebou Kompetence občanské  žáci se prostřednictvím filmů, knih atd. učí toleranci v multikulturním prostředí, otevřenosti a toleranci k odlišnostem  při výuce poukazujeme na záporné znaky totalitní společnosti, tím si žáci posilují svůj vztah ke kladným občanským hodnotám a občanské společnosti vůbec  rozborem historických dokumentů se žáci učí sledovat a kriticky hodnotit události kolem sebe, nepodléhat falešně jednoduchým řešením Kompetence pracovní  při přípravě individuálních i skupinových prezentací se žáci učí systematické práci, plánování činností a přebírání osobní odpovědnosti za své výsledky ve studiu i v životě

Dějepis 1. ročník Očekávané výstupy Úvod do studia historie

Učivo Úvod do studia historie



Žák:  charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého  rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace  hodnotí význam studia historie pro svůj vlastní profesní a osobnostní rozvoj

 význam historického poznání pro současnost  práce historika, typy historických informací, prameny, jejich spolehlivost a využití  výzkumné metody, historické vědy, instituce  periodizace dějin

OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

ZSV: základy teorie vědy ZSV: osobnost člověka

72

 zamýšlí se nad příčinami rozdílné interpretace historických událostí a dokládá je konkrétními příklady Pravěk

Pravěk

Žák:  objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku  charakterizuje pojem archeologická kultura  formuluje hlavní teorie vzniku člověka  porovnává různé přístupy k periodizaci pravěku  uvádí příklady duchovního rozvoje člověka  popisuje proces osídlení kontinentů  vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti  zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku  hledá souvislosti mezi proměnami přírodních podmínek a vývojem člověka  hodnotí důsledky neolitické revoluce a užívání kovů

antropogeneze doba kamenná, bronzová, železná a římská (germánská) archeologie, archeologická naleziště u nás a ve světě

Biologie (obecná) – vznik a vývoj člověka EV: kalendář v krajině (Carnac, Stonehenge, Kounov, menhiry)

ZSV: přírodní národy a jejich náboženství

73

 hledá důležitá archeologická naleziště, časově porovnává civilizační úroveň různých oblastí Starověk Žák:  zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace  porovnává znaky různých typů starověkých států  popisuje podobu starověkých sídlišť, vysvětluje význam a účel jejich částí  srovnává civilizační úroveň různých oblastí světa, vysvětluje rozdíly, hledá příčiny a důsledky rozdílů  objasní židovství, vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím, další neevropské náboženské a kulturní systémy  dokládá tradice starověké kultury v současné evropské kultuře  popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin

Starověk Mezopotámie Egypt Indie Čína Palestina, Chetité, Féničané  antické Řecko: Kréta, Mykény, řecká polis, velká kolonizace, Sparta, Athény, řecko-perské války, Théby, Makedonie, Alexandr makedonský, helénistické říše, kultura starověkého Řecka  Antický Řím: Etruskové, římská republika, Kartágo, Caesar, 1. a 2. triumvirát, císařství, principát a dominát, významní císařové, křesťanství, kultura a odkaz starověkého Říma  periodizace starověku  typy starověkých států

MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů EV: využití přírodních zdrojů, zpracování kovů, hlíny, výroba skla, první kanalizační systémy, využití dřeva, cílené pěstování plodin, zavlažovací systémy, nilské záplavy a jejich využití EV: spásání trávy v Řecku a ekologický dopad EV: vynález betonu

Zeměpis: regiony, kartografie VV: antická kultura ČJL: antická literatura ZSV: stát, demokracie, filozofie

ZSV: nejstarší filozofie vysvětlující vznik světa a hmoty

74

Středověk

Středověk

Žák:  objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě, vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním a východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti  objasní podmínky vzniku raně středověkých států  vysvětlí proměnu vzájemného postavení světské a církevní moci  charakterizuje zlomové události a klíčové osobnosti středověkých států  zhodnotí znaky a projevy středověké kultury  definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5.12. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích  definuje pojem feudalismus a popisuje feudální vztahy  charakterizuje podobu středověkých sídlišť, rozeznává jejich základní typy, vysvětluje význam a účel jejich hlavních

Utváření středověké Evropy: stěhování národů, barbarské říše jako dědicové Říma, Byzantská říše, říše Franků, staří Slované (říše Sámova, Velkomoravská), Avaři, Arabové, Vikingové křesťanství, císařství, papežství a kacířství: křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota křesťanství, boj o investituru kultura středověku, sloh románský a gotický venkov a zemědělství, kolonizace rozvoj řemesel, obchodu, vzdělanosti urbanizace, středověká vesnice a město učení o trojím lidu přemyslovské knížectví

VMEGS: Žijeme v Evropě MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

ZSV – náboženské systémy VV HUV ZSV: mezinárodní vztahy

EV: kolonizace, stavba měst, dvojpolní a trojpolní systém v zemědělství, hygienické podmínky sídel, morové epidemie, lékařství

islám a arabská říše křížové výpravy Mongolové, Tataři a Turci Osmanská expanze a pád Cařihradu Počátky národních evropských států, zejména Anglie, Francie, Německa, Itálie, Polska, Uher, Kyjevské Rusi; Anglie a Francie, stoletá válka, vývoj ve vybraných evropských státech na sklonku středověku – dle skladby a zájmů studentů

75

částí  objasní proces kolonizace  vymezí specifika středověké společenské struktury  charakterizuje základní rysy vývoje na našem území  popíše proces vývoje českého státu  zhodnotí jeho zápas o mezinárodní postavení  posoudí jeho vztahy k evropskému Východu a Západu  vymezí specifika islámské oblasti  vysvětlí důsledky tatarských a tureckých nájezdů zejména pro jižní a východní Evropu  objasní proces vzniku islámu a muslimských států  charakterizuje jejich specifika a posoudí odlišnosti ve vztahu k Evropě  zhodnotí způsoby a výsledky střetávání se křesťanského světa a islámu

Dějepis 2. ročník Očekávané výstupy Žák:  charakterizuje zlomové události a klíčové osobnosti středověkých států  zhodnotí znaky a projevy

Učivo



poslední Přemyslovci český stát za Lucemburků husitství, Jagellonci

EV: kolonizace, stavba ZEM měst, dvojpolní a trojpolní ZSV systém v zemědělství, hy- FY – astronomie gienické podmínky sídel, morové epidemie, lékařství 76

středověké kultury  definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 12.15. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích  definuje pojem feudalismus a popisuje feudální vztahy  charakterizuje podobu středověkých sídlišť, rozeznává jejich základní typy, vysvětluje význam a účel jejich hlavních částí  objasní proces kolonizace  vymezí specifika středověké společenské struktury  charakterizuje základní rysy vývoje na našem území  popíše proces vývoje českého státu  zhodnotí jeho zápas o mezinárodní postavení  posoudí jeho vztahy k evropskému Východu a Západu Novověk

Novověk

Žák:  rozpozná nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. století; zhodnotí jejich praktické dopady

renesance a humanismus zámořské objevy, vznik Španělska první koloniální říše reformace a protireformace náboženské a politické konflikty

OSV: Sociální komunikace ZSV, cizí jazyky, VV VMGES, EV: Globalizační a rozvojové procesy, globální problémy, jejich 77

 objasňuje rozdíly mezi středověkým a renesančním pojetím člověka a státu  porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocensko-politickým změnám v Evropě  posuzuje předpoklady států k objevným plavbám a jejich využití  uvádí klady a zápory vzniku prvních koloniálních říší  popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský a světový vývoj  porovnává požadavky reformačních proudů a jejich naplňování a hodnotí reakce protireformačních sil  posuzuje metody náboženského zápasu reformačních a protireformačních sil  popíše základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů  provádí rozbor vnitřního vývoje vybraných států Evropy a vyvozuje obecné závěry  posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní

v evropských státech raného novověku absolutismus a stavovství rivalita a kooperace evropských velmocí v raném novověku vývoj v Evropě před třicetiletou válkou (Nizozemí, alžbětinská Anglie, Francie, Rusko Ivana Hrozného, dle skladby a zájmů studentů) střední Evropa pod nadvládou Habsburků, nástup Habsburků na český trůn, Rudolf II. a Praha, manýrismus

český stát před třicetiletou válkou, stavovské povstání třicetiletá válka, její důsledky, poválečný stav a vývoj v Evropě, rekatolizace anglická revoluce baroko

příčiny a důsledky EV: kácení lesů, obchod se dřevem MV: Role médií v dějinách MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů VMEGS: Žijeme v Evropě

EV: populační hledisko třicetileté války EV: barokní krajina, poutní místa, náboženská symbolika v krajině, umístění kostelů, aleje (úmyslná krajinotvorba), barokní 78

sociální, politické a kulturní poměry  srovnává vývoj v českém státě s evropskými událostmi  specifikuje podstatu barokního myšlení Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti Žák:  určí a zhodnotí hlavní myšlenky a principy osvícenství, rozpozná jejich uplatnění v revolucích 18. a 19. století  ilustruje souvislost proměn duchovní a hmotné kultury  vysvětluje příčiny a podmínky revoluční situace v příslušných zemích  analyzuje shodné a rozdílné znaky revolucí a zdůvodňuje proměnu revolučních cílů  na konkrétních příkladech jednotlivých států demonstruje postupný rozklad, zánik a proměny dosavadních systémů přes úsilí mocenských struktur o jejich udržení  posoudí význam ústavy a novou organizaci státu, uvede základní typy parlamentních státních systémů  ilustruje projevy osvícenství v českém prostředí  vysvětlí emancipační hnutí

areál Kuks

Osvícenství, revoluce a idea svobody, modernizace společnosti osvícenství svět v 18. století (Francie, Prusko, Rusko, vznik USA, rozsah a zaměření dle skladby a zájmu studentů) české země za Marie Terezie a Josefa II. průmyslová revoluce a její důsledky velká francouzská revoluce, napoleonské války, důsledky

MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

EV: Člověk a životní prostředí, růst manufaktur a továren, vypouštění odpadů do vody a ovzduší (přesah do 20. století), sklárny

FYZ, BIO, ZSV

ČJL MV: Role médií v dějinách EV: Člověk a životní prostředí MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů ZEM

79

národů i jednotlivých společenských vrstev; vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu včetně jeho specifických rysů  charakterizuje proces modernizace, vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické důsledky; rozpozná její ekologická; určí základní příčiny asymetrického vývoje Evropy a světa v důsledku rozdílného tempa modernizace  ilustruje na konkrétních příkladech projevy modernizace v českém prostředí  uvádí vztahy mezi hospodářským a společenskopolitickým vývojem

Dějepis 3. ročník Očekávané výstupy Žák:  analyzuje cíle české politiky v 2. polovině 19. století

Učivo  rok 1848 u nás a za hranicemi  revoluční vlny  vývoj USA v 19. století  národní obrození  proměny agrární společnosti ve společnost průmyslovou  TVR  hospodářské a společenské proměny českých zemí ve 2. polovině 19. století česká politika ve 2. polovině 19. století



MV: Role médií v moderních dějinách

ZSV, CHE, ZEM, CJL, cizí jazyky

80

 vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období  dokáže vyhledat a popsat kolonie evropských států, provede rozbor důsledků koloniální expanze pro jednotlivé kontinenty

politické proudy 19. století (nacionalismus, liberalismus, konzervativismus, socialismus) sjednocení Itálie a Německa občanská válka v USA situace ve světě v druhé polovině 19. století (Británie, Francie, Rusko, USA, Japonsko, Čína, kolonie – dle skladby a zájmu studentů) předpoklady a projevy imperiální politiky velmocí, koloniální expanze *životní styl, společnost a kultura 19./20. století

Moderní doba. Léta 1914 – 1919

Moderní doba. Léta 1914 – 1919

Žák:  charakterizuje první světovou válku, dokumentuje sociální, hospodářské a politické důsledky  srovnává cíle válčících států, provádí kritiku cílů vyhlašovaných a skutečných  rozlišuje klíčové události a období ve válečném vývoji  vybírá významné osobnosti a zdůvodňuje svůj výběr  vysvětluje postavení českých zemí, kategorizuje postoj obyvatelstva k válečným konfliktům  provádí rozbor podmínek a příčin vzniku Československa

1. světová válka, české země v době války, 1. čs. Odboj versailleský systém a jeho vnitřní rozpory revoluce v Rusku, vznik SSSR


ZSV, ZEM, CJL, cizí jazyky, FYZ, BIO

Vznik ČSR

81

 uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku

Dějepis 4. ročník Očekávané výstupy

Učivo



Žák:  objasňuje příčiny dynamiky meziválečného vývoje  srovnává vývoj v Československu a ostatním světě  uvádí klady a zápory systému První republiky na příkladech z politického, hospodářského a kulturního života  vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnost možných obětí čelit jim  vysvětlí souvislosti mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil

ČSR mezi válkami situace za hranicemi před 2. světovou válkou, vnitropolitický vývoj velmocí Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize upevňování bolševické moci v Rusku, italský fašismus, nacismus v Německu kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport)

MV: Role médií v moderních dějinách

ZSV, CHE, ZEM, CJL, cizí jazyky

Mnichov a jeho důsledky


2. světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust) protektorát, odboj

EV: 1. světová válka (populační křivka), válkou zničená krajina; využití

ZSV, ZEM, CJL, cizí jazyky, FYZ, BIO

82

 popíše a zhodnotí život v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury  ilustruje projevy životního stylu a kultury na konkrétních příkladech Moderní doba. Soudobé dějiny Žák:  charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy, nejvýznamnější konflikty  kriticky posuzuje cíle supervelmocí a metody vedoucí k jejich naplnění  zdůvodňuje postoj Československa k supervelmocím a posuzuje jeho možnosti  vysvětlí základní problémy vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a Československu  porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích  rozčleňuje poválečný vývoj

ropy, zemního plynu; plasty a syntetické materiály, havárie na moři a souši, Hirošima, Černobyl

Moderní doba. Soudobé dějiny situace za hranicemi po 2. světové válce USA a SSSR jako supervelmoci OSN, NATO sovětský blok, RVHP, varšavská smlouva železná opona, životní podmínky na obou jejích stranách (každodennost, kultura) Československo v letech 1945-1948, 1968-1989 Krize sovětského bloku 1956

MV: Role médií v moderních dějinách MKV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

VMEGS: Globalizační a rozvojové procesy, Žijeme v Evropě

„Třetí svět“, dekolonizace Válečné konflikty 2. poloviny 20. století (korejská válka, karibská krize, arabskoizraelské střety, vietnamská válka, IrákIrán-Kuvajt; dle skladby a zájmu studentů) pád komunistických režimů a jeho důsledky vývoj u nás po listopadu 1989

EV: životní podmínky ve třetím světě VMEGS: Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky EV: Životní prostředí a člověk, Životní prostředí ČR 83





   



Československa do klíčových fází, hledá příčiny proměn vývoje, prokazuje schopnost aplikovat znalosti problémů světových dějin na domácí prostředí vybírá ohlasy historických událostí v projevech lidské kultury, např. literatury, výtvarného umění, filmu atp. popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování diskutuje nad realitou vztahu českého prostředí k procesu evropského sjednocování charakterizuje 2. světovou válku objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské a některé další neevropské kultury v moderním světě analyzuje proces rozpadu Československa a objasňuje problémy spojené s počátky existence samostatné ČR

euroatlantická spolupráce a vývoj demokracie sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě Problémy moderní společnosti, globalizace, terorismus

EV: průmyslová krajina, globální myšlení

84

 vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti dalšího vývoje

85

5.8.Zeměpis Charakteristika vyučovacího předmětu V rámci předmětu je realizován vzdělávací obsah oboru zeměpis RVP GV a část vzdělávacího oboru geologie z RVP GV. Integruje také okruhy průřezových témat výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova, enviromentální výchova a osobnostní a sociální výchova. v rámci mezipředmětových vztahů spolupracuje hlavně s vyučovacíma předměty biologie, fyzika, dějepis a ZSV. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu zeměpis je tato: 2–2–2–0. Žákům je dále nabídnut volitelný předmět „ zeměpisný seminář“ s dotací dvou hodin ve 4. ročníku Výuka zeměpisu rozšiřuje celkový vzdělanostní rozhled žáků uvedením do hlavních přírodních, sociálních a do hospodářských podmínek života lidí v místním regionu, na území České republiky, v Evropě i v dalších kontinentech. Umožňuje žákům orientovat se v současném světě a v problémech lidstva, uvědomovat si civilizační rizika i vlastní spoluzodpovědnost za kvalitu života na Zemi a vztahů lidí k přírodnímu i společenskému prostředí. Takto získané informace dále rozvíjí s důrazem na syntézu poznatků a hledání hlubších souvislostí. Z oboru geologie je v rámci výuky litosféry naplňován vzdělávací obsah – složení a struktura Země a geologické procesy v litosféře. Výuka probíhá v učebně zeměpisu, která je vybavena audiovizuální technikou. Žáci využívají školní a tématické atlasy, encyklopedie, tématické časopisy, internet. Výchovné a vzdělávací strategie Pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí učitelé využívají tyto postupy, metody a formy práce: Kompetence k učení  učitel zadává žákům úkoly, k nimž žáci vyhledávají, zpracovávají, třídí a hodnotí informace a data z různých informačních zdrojů  učitel učí žáky kriticky přistupovat k různým zdrojům informací, hodnotit jejich věrohodnost a následně je využívat v praxi  učitel získané poznatky propojuje se znalostmi dalších vzdělávacích oblastí, žáci si tak vytvářejí ucelenější představy o vztazích mezi přírodním a společenským prostředím  učitel do výuky zařazuje různé metody, jako například skupinová práce, řízená diskuze, projekty Kompetence k řešení problému  učitel připravuje úkoly, které vedou k samostatnému a tvůrčímu řešení na základě poznatků nejen zeměpisných, ale i z jiných předmětů  učitel vytváří s žáky na základě pozorování, osvojených znalostí a dosavadních zkušeností určité hypotézy k úkolům, žáci je ověřují praktickou činností a kladou otázky s geografickou tematikou a formulují správná řešení problémů  učitel podporuje týmovou spolupráci při řešení problémů Kompetence komunikativní  učitel při všech formách projevu žáků je vede k jazykově správnému a logickému vyjadřování myšlenek  učitel žákům poskytuje příležitost k obhajobě svého vlastního názoru a postupu  učitel učí žáky naslouchat promluvám druhých lidí, porozumět jim, vhodně na ně reagovat, účinně se zapojovat do diskuse 86

Kompetence sociální a personální  učitel při práci v týmu podporuje uplatňování individuálních schopností a dovedností a dosahování společných stanovených cílů  učitel podporuje kooperativní učení Kompetence občanské  učitel vysvětluje žákům etnická, národní, náboženská specifika a podporuje lidskou solidaritu a porozumění

Zeměpis 1. ročník Očekávané výstupy

Učivo

 porovná postavení Země ve vesmíru, sluneční soustavě

Země jako vesmírné těleso

 popíše pohyby Země a vysvětlí důsledky z toho vyplývající


Poznámky, přesahy, vazby FYZIKA: využívá poznatky  Zákony o pohybu planet  sluneční soustava  slapové jevy

 tvar a pohyby Země  důsledky pohybů  střídání dne a noci, střídání ročních období  čas Geografická kartografie a topografie

 určí zem. šířku a délku místa na mapě, podle zem. souřadnic určí místo  rozliší mapy dle měřítka a obsahu

 zeměpisné souřadnice  mapa, měřítko mapy, obsah mapy druhy map, kartografické zobr. způsoby, vznik mapy  kartografické symboly Fyzickogeografická sféra vzájemné vazby a souvislosti, důsledky pro životní prostředí ATMOSFÉRA  stavba a složení  počasí a podnebí

EV: Člověk a životní prostředí -Jak člověk ovlivňuje ŽP od počátku existence po současnost

87

 vysvětlí pojmy stavba a složení atmosféry, počasí a podnebí, vyjmenuje faktory, které to ovlivňují, vysvětlí a popíše schéma VOA

 klimatogeografičtí činit. a meteor. prvky  VOA  podnebné pásy Země

 vysvětlí pojem místní větry a uvede příklady  rozliší podnebné pásy objasní malý a velký oběh rozliší jednotlivé složky hydrosféry a jejich fci v krajině rozliší jednotlivé celky světového oceánu provede klasifikaci řek, jezer, rozliší umělé vodní plochy, vodu podpovrchovou, ledovce – dovede uvést příklady a ukázat v mapě

HYDROSFÉRA

 vysvětlí základy deskové tektoniky, pohyb litosférických desek  objasní sopečnou. činnost, horotvornou č. a zemětřesení  rozezná typy a složení zemské kůry,  objasní vliv vnitřních a vnějších činitelů na tvářnost

LITOSFÉRA a GEORELIÉF

 oběh vody na Zemi  světový oceán a moře, vlastnosti mořské vody  voda pevnin

 stavba a složení Země  litosféra – členění – teorie pohybu litosférických desek  zemská kůra  horninotvorný cyklus  georeliéf – členění  endogenní, exogenní, antropogenní

EV: Člověk a životní prostředí  Jakým způsobem člověk využívá vodní zdroje a jaké jsou nejčastější příčiny jejího znečištění

EV:Člověk a životní prostředí  Jaké zdroje energie člověk na Zemi využívá a jaké z toho pro něj vyplývají důsledky

BIOLOGIE:  energetická bilance Země  procesy v litosféře

88

georeliéfu  rozliší členění georeliéfu

činitelé tvářící georeliéf

PEDOSFÉRA  objasní dělení půd na půdní druhy a půdní typy  vysvětlí princip půdotvorného procesu

 půdní druhy – velikost půdního zrna  půdní typy – půdotvorný proces a půdotvorní činitelé

EV: Člověk a ŽP Rychlý růst populace vliv na ŽP, krajinu – změny

BIOSFÉRA  rozliší hlavní biomy světa  pojmenuje a na mapě ukáže bioklimatické pásy  pojmenuje a na mapě ukáže výškové stupně  objasní význam biosféry pro člověka (odstranění lesů, eroze půdy, povodně)  vysvětlí na konkrétních příkladech (globální i lokální případy)

 bioklimatická šířková pásma a výškové stupně

 objasní členění obyvatelstva dle kritérií, objasní pohyb obyvatelstva (přiroz. a mechanický), rozmístění a vývoj  na mapě ukáže hlavní seskupení obyvatelstva na Zemi  rozdělí typy sídel dle funkce a ukáže na mapě

Socioekonomická sféra OBYVATELSTVO  základní geografické, demografické, hospodářské charakteristiky  pojmy hustota, pohyb, rozmístění  sídla – typy, fce  pojmy aglomerace, konurbace, mega-

BIOLOGIE:  rozšíření rostlinstva a živočišstva na planetě  ohrožené druhy

MKV:  psychosociální aspekty interkulturality

89

 vysvětlí pojmy – jádro x periferie, aglomerace, konurbace, megalopolis a ukáže příklady na mapě  určí základní předpoklady rozvoje světového hospodářství  objasní pojmy bohatý S a chudý J  Třetí a Čtvrtý svět, Draci, HNP, HDP  rozdělí světové hospodářství na základní typy  popíše hlavní lokalizační faktory průmyslové výroby  na mapě ukáže a zhodnotí oblasti těžby nerostných surovin  vysvětlí energetické zdroje – minulé, současné a alternativní  popíše a zhodnotí strukturu průmyslových odvětví dle stupně rozvoje společnosti, ukáže příklady na mapě  rozdělí energetické a zpracovatelské obory a na mapě ukáže nejvýznamnější regiony  charakterizuje přír. a soc.ek. faktory rozmístění zem. výroby

lopolis

SVÉTOVÉ HOSPODÁŔSTVÍ  lokalizační předpoklady a faktory  sektorová a odvětvová struktura  územní dělba práce  ukazatelé hospodářské a životní úrovně

PRŮMYSL  rozmístění surovinových a energetických zdrojů  lokalizační faktory  těžební průmysl  energetika  zpracovatelské obory

ZEMĚDĚLSTVÍ  přírodní a soc.ek. faktory podmiňující zemědělskou výrobu  živočišná výroba 90

 charakterizuje zemědělskou  rostlinná výroba výrobu vyspělých a rozvojových států  zhodnotí produkci hlavních plodin pěstovaných na světě – ukáže na mapě  zhodnotí chov hovězího, vepřového dobytka, drůbeže a dalších složek živočišné produkce – porovná produkci vyspělého a rozvojového světa  objasní problémy výživy rozvojového světa DOPRAVA  popíše jednotlivé typy dopra-  základní ukazatele – hustota, objem, výkon vy  pevninská doprava  charakterizuje dle objemu,  vodní doprava výkonu, intenzity  vzdušná  na mapě vymezí hlavní trasy a uzly jednotlivých typů dopravy  rozdělí služby a jejich rozmístění  určí základní předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a na mapě ukáže nejvýznamnější regiony

rozdělí státy dle různých kritérií  dle rozlohy, počtu obyvatel

OBSLUŽNÁ SFÉRA, MEZINÁRODNÍ OBCHOD, CESTOVNÍ RUCH

POLITICKÁ MAPA SVĚTA  členění států  mezinárodní integrace

VMEGS:  Humanitární pomoc a mezinárodní rozvo91

    

jová spolupráce  Globální problémy a jejich příčiny

dle vyspělosti dle politického systému dle formy vlády dle územní organizace dle mezinárodněprávního postav.

 vysvětlí nutnost vzniku mezinárodních integrací v důsledku existence světového hospodářství


Učivo



 vymezí a na mapě ukáže regiony Ameriky – FG a SOE  porovná základní demografické údaje, kolonizace  zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské poměry, vzájemně porovná  nejvyspělejší ekonomiky S. Ameriky x problémy rozvojových zemí L. Ameriky

Regionální geografie fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika MAKROREGIONU SVĚTA

OSV:  Sociální komunikace  Organizační dovednosti  Efektivní řešení problémů

DĚJEPIS, ZSV:  občan ve státě  mezinárodní vztahy  globální svět  územní vývoj států

 vymezí a na mapě ukáže FG a SOE regiony Afriky  porovná základní demografické údaje  zhodnotí jejich přírodní, kul-

AFRIKA

SEVERNÍ a LATINSKÁ AMERIKA Kanada USA Mexiko Střední Amerika Jižní Amerika

- Severní Afrika  Sahel  Západní Afrika 92

turní, politické a hospodářské poměry, vzájemně porovná  popíše problémy kolonizace, hlavní sociální a zdravotní problémy  vymezí a na mapě ukáže FG a SOE regiony Asie  zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské poměry  porovná základní demografické údaje  porovná vyspělé ekonomiky Japonsko a Izrael x Draci x nejchudší státy Asie

 Střední Afrika  Východní Afrika  Jižní Afrika

ASIE  Jihozápadní Asie  Jižní Asie  Jihovýchodní Asie  Východní Asie

 popíše rozpad SSSR  současné dělení, politická a ekonomická situace, problémy

 SNS a Pobaltí

 vymezí a na mapě ukáže FG a SOE regiony  zhodnotí jejich přírodní, kulturní, politické a hospodářské poměry  porovná základní demografické údaje

AUSTRÁLIE a OCEÁNIE  Austrálie  Nový Zéland  Oceánie

 vymezí a na mapě ukáže oblasti, vymezí ostrovní skupiny zhodnotí význam A. a A.

POLÁRNÍ OBLASTI  Arktida 93

 uvede významné badatele – polárníky

 Antarktida


Učivo


Regionální geografie fyzicko geografická a socioekonomická charakteristika MAKROREGIONU SVĚTA

 zhodnotí polohu, přírodní poměry a postavení Evropy ve světě  objasní význam integrace evropských států, vznik EU a její hlavní cíle  vymezí a na mapě ukáže geomorfologické celky, hydrografické, klimatické oblasti  popíše přírodní a surovinové zdroje  porovná základní demografické údaje  vymezí jádrové oblasti a periferie  hlavní průmyslové, zemědělské regiony  popíše rozpad soc. bloku, RVHP  objasní soc. a pol. problémy rozpadu soc. bloku  objasní pojmy inflace, privati-

EVROPA  Západní Evropa  Severní Evropa  Jižní Evropa  Střední Evropa  Jihovýchodní Evropa  Východní Evropa

VMEGS:  Žijeme v Evropě  Evropský integrační proces  Mezinárodní spolupráce a humanitární pomoc


DĚJEPIS, ZSV:  občan ve státě  mezinárodní vztahy  globální svět  územní vývoj států

EV:  Člověk a ŽP

94

zace, centrálně řízená ekonomika, tržní ekonomika, demokracie

 určí geografickou polohu ČR, zhodnotí její význam v rámci Evropy  rozliší průběh hranic  porovná rozlohu s ostatními státy Evropy  objasní a na mapě ukáže geologický a geomorfologický vývoj  zhodnotí rozmanitost reliéfu a rozliší dvě základní geomorfologické jednotky – Český masív a Karpaty  zařadí území ČR k úmořím  pojmenuje hlavní vodní toky, jezera, umělé vodní plochy – zařadí dle klasifikace a vyhledá na mapě

ČESKÁ REPUBLIKA Fyzickogeografická a socioekonomická charakteristika Politické postavení ČR v Evropě a ve světě FYZICKOGEOGR:CHAR:  poloha, rozloha, hranice, vznik státu  geologická stavba a vývoj  geomorfologické členění

OSV:  Sociální komunikace  Organizační dovednosti  Efektivní řešení problémů

VMEGS:  Žijeme v Evropě

DĚJEPIS, ZSV: občan ve státě právo a spravedlnost moderní doba a soudobé dějiny územní vývoj státu

BIOLOGIE:  příčiny vnitřních a vnějších geologických procesů

 vodstvo

vyjmenuje hlavní činitele ovlivňu podnebí jící podnebí ČR zhodnotí vlivy (oc. x kont.)  rozlišuje mezi půdními druhy a typy na území ČR

 půdní typy a druhy  rozšíření půd 95

 popíše hlavní vegetační stupně, typy krajiny, uvede příklady zástupců rostlin a živočichů  uvede NP a někt. chráněná území a umí ukázat na mapě  zhodnotí vývoj osídlení, hustotu  uvede strukturu obyv. (národ., věk, rasa, nábož., zaměstnan)  uvádí příklady sídel a jejich funkce  zhodnotí surovinovou základnu ČR  člení hosp. do jednotlivých sektorů  analyzuje proces transformace centrálně řízené ekonomiky k tržnímu hosp.  popíše a na mapě ukáže průmyslová centra – jejich zaměření, vazbu na EU  zhodnotí podmínky ČR (klima, půdní fond, terén)  vysvětlí transformaci zeměd. v ČR  zhodnotí živoč. a rostl. výrobu v ČR – hlavní produkční oblasti

 rostlinstvo a živočišstvo  ochrana přírody a životního prostředí BIOLOGIE:  rozšíření rostlin a živočichů

 obyvatelstvo  sídla

HOSPODÁŘSTVÍ  přírodní zdroje, nerostné suroviny  transformační procesy  průmyslová odvětví

EV:  Člověk a ŽP  ŽP České republiky

MKV:  Psychosociální aspekty interkulturality

   zemědělství

96

 porovná úroveň dopravy s ostatními státy EU  vymezí hlavní dopravní tahy na mapě  zhodnotí úroveň služeb  pojmenuje podstatné podmínky atraktivity pro rozvoj cestovního ruchu, vymezí hlavní oblasti c. ruchu v ČR  rozlišuje zákl. správní kategorie v územním členění ČR  srovná jednotlivé regiony s důrazem na MÍSTNÍ region dle vybraných kritérií (přír. podm., obyv., hosp. charakt.)  zhodnotí postavení ČR v rámci EU a ostatních mezinárodních integrací

   

doprava cestovní ruch vývoj regionální struktury zapojení ČR do jednotlivých struktur EU  politické a hospodářské mezinárodní organizace    

vývoj regionální struktury kraje NUTS místní region

VMEGS:  Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce  Globální problémy a jejich příčiny  Žijeme v Evropě

97

5.9.Matematika Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Matematika je zařazen jako povinný 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia. v rámci tohoto předmětu je realizován celý vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika RVP GV. Do předmětu jsou v průběhu celého studia integrovány tematické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova a Mediální výchova. Svým vzdělávacím obsahem úzce souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů Fyzika, Chemie a Informatika a výpočetní technika. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Matematika je tato: 1. – 4. ročník čtyřletého gymnázia: 4 – 4 – 3 – 3. Ve všech ročnících gymnázia je jedna hodina věnována praktickým cvičením a třída dělena na poloviny. Během studia nabízí škola pro zájemce a talentované studenty i další aktivity mimo vyučování: Matematická olympiáda (v kategoriích, A, B, C), mezinárodní matematická soutěž Klokan, korespondenční semináře. V nabídce tématických seminářů zařazujeme ve třetím ročníku seminář Soustavy rovnic a ve čtvrtém ročníku seminář Základy diferenciálního a integrálního počtu a Maturita a příprava na VŠ. Předmět Matematika vede studenta k rozvíjení logického myšlení a abstrakci. Klade důraz na srozumitelnou a věcnou argumentaci a schopnost správně pracovat s různými informačními zdroji. Využívá matematické modelování při řešení problémů. Vybavuje studenta povědomím o možnostech uplatnění v různých oblastech praxe a připravuje k dalšímu studiu. Výchovné a vzdělávací strategie V hodinách Matematiky jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy: Kompetence k učení:  učitel zadává žákům různá témata na zpracování s použitím dostupných zdrojů informací; žáci sami kriticky přistupují k těmto zdrojům  žáci porovnávají své výkony s výkony ostatních vrstevníků řešením úloh a testů dostupných z různých zdrojů (SCIO, maturitní testy), tyto výkony porovnávají a hledají příčiny případných rozdílných výsledků  učitel předkládá žákům k řešení úlohy různé obtížnosti, jejichž řešení vyžaduje různé stupně osvojení vědomostí, dovedností a samostatnosti. Řešením těchto úloh žák získává informaci o dosaženém pokroku Kompetence k řešení problémů:  žáci se vytvářením matematických modelů učí abstrahovat a uvědomovat si rozdíly mezi modelem a reálnou situací, vyhodnocují výsledky vzhledem k podmínkám  žák si vytváří zásobu matematických algoritmů a metod řešení, které lze aplikovat  učitel postupuje od jednodušších problémů ke složitějším, podporuje různé postupy řešení v problémových úlohách, vysvětluje induktivní a deduktivní pojetí řešení problému, zadává různé stupně obtížnosti úloh  učitel rozebírá příčiny vzniku chyb v postupu řešení, žák pracuje s chybou  pomocí vhodných úkolů, otázek vede učitel žáka k rozboru problému, plánu postupu řešení, odhadu výsledku, řešení a pak kritickému zhodnocení všech kroků  žák využívá zkušeností z praxe a navazuje na ně 98

 učitel vede žáky ke kritickému přijímání informací Kompetence komunikativní:  učitel podněcuje žáky k diskusi ve skupině, správné interpretaci získaných výsledků, a argumentaci při obhajobě vlastního řešení úloh  žák prezentuje výsledky své činnosti s využitím digitálních technologií Kompetence sociální a personální:  učitel zadává úkoly vyžadující týmovou spolupráci (kooperace, spolupráce při řešení problému, obhajoba svého názoru a zvoleného postupu, prosazení se ve skupině, soutěž, uplatnění individuálních schopností, vědomostí, dovedností) Kompetence občanské:  učitel vede žáky tomu, aby posuzovali kriticky vědecké informace  žák je veden k zodpovědnosti za plnění svých úkolů

Matematika 1. ročník Očekávané výstupy

Učivo


 číselné obory (přirozená, celá, racionální, iracionální, reálná čísla)  operace v číselných oborech

OSV (práce v kolektivu)


ČÍSLO a PROMĚNNÁ Žák:  zvládá operace v číselných oborech, třídí číselné obory, třídí čísla  znázorňuje obraz čísla na číselné ose

 rozkládá přirozená čísla na  prvočísla, čísla složená, prvočíselný součin mocnin prvočísel rozklad, nejmenší společný násobek, největší společný dělitel, kritéria děli užívá kritéria dělitelnosti při telnosti řešení úloh  užívá nejmenší společný násobek a největší společný dělitel při řešení slovních úloh  užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel, zdůvodňuje své postupy 99

 provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje výrazy s nimi (číselné i s proměnnými)  odhaduje výsledky numerických výpočtů  efektivně provádí numerické výpočty, účelně využívá kalkulátor

 mocniny s přirozeným a celým exponentem, druhé odmocniny  pravidla pro počítání s mocninami a odmocninami, výrazy s nimi

 upravuje efektivně výrazy s proměnnými  rozkládá mnohočleny na součin (užívá vytýkání, vzorce, dělení mnohočlenu mnohočlenem)  určuje definiční obor výrazu   zjednodušuje výrazy s absolutní hodnotou  aplikuje geometrický význam abs. hodnoty při řešení rovnic a nerovnic  operuje s intervaly, užívá symbolický jazyk matematiky

 mnohočleny, lomené výrazy a jejich úpravy

ARGUMENTACE a OVĚŘOVÁNÍ  čte a zapisuje tvrzení v symbolickém jazyce matematiky  užívá správně logické spojky (pro konjunkci, alternativu,

 definiční obor výrazu  absolutní hodnota, její geometrický význam, rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

 výroková logika  výrok, složený výrok, negace, operace s výroky  pravdivostní tabulky 100

implikaci, ekvivalenci) a kvantifikátory (obecný a existenční)  neguje složené výroky a výroky s údaji o počtu  používá pravdivostní tabulky k řešení slovních úloh GEOMETRIE  používá geometrické pojmy a vztahy k řešení úloh konstrukčních i praktických  rozliší definici a větu, předpoklad a tvrzení věty  neguje složené výroky a výroky s kvantifikátory  pracuje s obrácenou a obměnou implikací a s negací implikace  vytváří hypotézy, zdůvodňuje a dokazuje jejich pravdivost či nepravdivost  vybere typ důkazu a provede ho u úloh na dělitelnost  rozliší správný a nesprávný úsudek  zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení problému ČÍSLO a PROMĚNNÁ  řeší lineární rovnice a nerovnice, diskutuje řešitel-

 trojúhelník  pravoúhlý trojúhelník, Pythagorova věta, Euklidovy věty, podobnost trojúhelníků, goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku  logická stavba matematiky (axiom, definice, věta, důkaz)  kvantifikovaný výrok, negace  důkaz přímý, nepřímý, sporem

 lineární rovnice a nerovnice a jejich soustavy 101

nost  využívá soustav rovnic k řešení slovních úloh, sestavuje soustavy dle daných podmínek  aplikuje definici absolutní hodnoty, řeší náročnější úlohy

 rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou

 řeší kvadratickou rovnici, diskutuje počet řešení v závislosti na diskriminantu  rozkládá kvadratický trojčlen na součin kořenových činitelů  řeší kvadratickou nerovnici početně i graficky  aplikuje vztahy mezi kořeny a koeficienty  upraví rovnice a nerovnice na součinový tvar a řeší je

 kvadratická rovnice a nerovnice  vlastnosti kořenů kvadratické rovnice

 rovnice nerovnice v součinovém a podílovém tvaru  rovnice s neznámou pod odmocninou

 rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy  provádí zkoušku, je-li to nutné  řeší iracionální rovnice  vhodnou metodou řeší rovnice vyšších řádů

 rovnice vyšších řádů

 soustavy lineárních a kvadratických  řeší soustavy rovnic rovnic a nerovnic, grafické řešení a nerovnic, graficky znázorňuje řešení  analyzuje a řeší problémy v nichž aplikuje soustavy rovnic 102

 zdůvodňuje svůj postup a ověřuje správnost řešení  provádí řešení rovnic s parametrem, diskuzi všech možností, zdůvodňuje správnost řešení

 lineární a kvadratické rovnice s parametrem


Učivo



ZÁVISLOSTI a FUNKČNÍ VZTAHY Žák:  pracuje se základními funkčními pojmy  formuluje, zdůvodňuje a dokazuje vlastnosti funkcí  načrtne grafy funkcí, určí význačné body grafu v soustavě souřadnic  zpracovává informace kvalitativního i kvantitativního charakteru obsažené v grafu  určí předpis funkce  aplikuje poznatky o funkcích v úlohách z praxe

 obecné poznatky o funkcích (Kartézský součin, zobrazení, funkce, definiční obor, obor hodnot, graf funkce)  vlastnosti funkcí (monotónní, prostá, sudá a lichá, omezená, maximum a minimum, periodická, složená, inverzní)  elementární funkce: lineární, kvadratická, mocninné, lineární lomená, absolutní hodnota, odmocnina, exponenciální, logaritmická, goniometrické

OSV

 rovnice a nerovnice exponenciální,  využívá poznatky o funkcích logaritmické, goniometrické při řešení rovnic a nerovnic  počítání s logaritmy  aplikuje vztahy mezi hodno orientovaný úhel, vztahy mezi gonitami logaritmických a expoometrickými funkcemi, goniometricnenciálních a goniometrických ké vzorce, úpravy výrazů funkcí 103

 načrtne i složitější grafy goni-  trojúhelník om. funkcí  sinová a kosinová věta  využívá efektivně kalkulátor  modeluje reálné děje pomocí známých funkcí, řeší aplikační úlohy  řeší praktické úlohy, využívá náčrt, rozbor situace, diskutuje o možnostech řešení  používá geometrické pojmy, polohové a metrické vztahy trojúhelníků GEOMETRIE  rovinné útvary (mnohoúhelníky, kružnice, přímky) na základě vlastností třídí  úhly v kružnici útvary, popíše a využívá jejich  množiny bodů dané vlastnosti vlastnosti řeší planimetrické úlohy moti-  shodná zobrazení (osová a středová vované praxí souměrnost, posunutí, otočení) řeší polohové a nepolohové  podobná zobrazení, stejnolehlost konstrukční úlohy užitím konstrukční úlohy všech bodů dané vlastnosti, pomocí shodných a podobných zobrazení využívá náčrt provádí zápisy s užitím matematických symbolů ověřuje řešení úloh, diskutuje řešitelnost v závislosti na vstupních údajích volí efektivní metodu, obhajuje svůj postup

Žák:   

   

OSV

104

 řeší praktické úlohy, využívá náčrt, rozbor situace, diskutuje o možnostech řešení  na základě vlastností třídí útvary, popíše a využívá jejich vlastnosti  řeší planimetrické úlohy motivované praxí  řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím všech bodů dané vlastnosti, pomocí shodných a podobných zobrazení  využívá náčrt  provádí zápisy s užitím matematických symbolů  ověřuje řešení úloh, diskutuje řešitelnost v závislosti na vstupních údajích  volí efektivní metodu, obhajuje svůj postup

Matematika 3. ročník Očekávané výstupy STEREOMETRIE Žák:  využívá náčrt při řešení prostorového problému  používá geometrické pojmy a symboliku  zobrazí ve volné rovnoběžné projekci hranol a jehlan

Učivo


 polohové a metrické pojmy a vztahy (přímka, rovina, vzájemné polohy, odchylky, vzdálenosti)  volné rovnoběžné promítání, řezy hranolu a jehlanu, průsečnice rovin, průnik přímky s tělesem

OSV


105

a jejich řez  využívá vlastností geometrických útvarů v prostoru a zdůvodňuje je ANALYTICKÁ GEOMETRIE  ovládá základní pojmy, správně používá symboliku  provádí operace s vektory, aplikuje v geometrických úlohách  řeší polohové a metrické úlohy o lineárních útvarech v rovině, užívá různé způsoby analytického vyjádření útvarů  užívá charakteristické vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření a naopak  řeší úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky

 soustava souřadnic  vektor, souřadnice, velikost, operace s vektory, odchylka dvou vektorů  rovnice přímky (parametrická, obecná, směrnicový tvar)  rovnice polopřímky, úsečky  vzájemná poloha přímek  rovnice roviny (parametrická, obecná)  vzájemná poloha přímek a rovin  metrické vztahy přímek, rovin a bodů (odchylky, vzdálenosti)  analytické vyjádření kuželoseček (kružnice, elipsa, hyperbola, parabola)  základní vlastnosti kuželoseček, konstrukce  vzájemná poloha přímky a kuželosečky, tečna, sečna, nesečna


Učivo



106

STEREOMETRIE OSV  využívá vlastností geometrických útvarů v prostoru a zdůvodňuje je  řeší stereometrické problémy motivované praxí  charakterizuje jednotlivá tělesa  aplikuje funkční vztahy, trigo  nometrii a úpravy výrazů  aplikuje poznatky z planimetrie

 povrchy a objemy těles (hranol, jehlan, kužel, válec, koule, komolý kužel a jehlan)

KOMPLEXNÍ ČÍSLA  pracuje s různými způsoby vyjádření komplexního čísla, provádí operace s komplexními čísly, znázorní v Gaussově rovině  řeší rovnice v oboru C i rovnice vyšších řádů

 obor komplexních čísel  operace s komplexními čísli v algebraickém, složkovém, goniometrickém tvaru  absolutní hodnota, mocnina, odmocnina kompl. čísla  rovnice v oboru kompl. čísel  binomická rovnice

107

ZÁVISLOSTI a FUNKČNÍ VZTAHY Žák:  formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných posloupností  řeší aplikační úlohy  aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice  rozliší správný a nesprávný úsudek

   

určení a vlastnosti posloupnosti limita posloupnosti aritmetická posloupnost geometrická posloupnost, užití ve finanční matematice  nekonečná geometrická řada  matematická indukce

PRÁCE S DATY, KOMBINATORIKA a PRAVDĚPODOBNOST  upravuje výrazy s faktoriály a kombinačními čísly, řeší rovnice a nerovnice s nimi  řeší problémy s kombinatorickým podtextem, rozliší kombinatorické skupiny a určí jejich počet  vytvoří binomický rozvoj, pracuje s jeho členy, aplikuje poznatky s Pascalova trojúhelníka  využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti

 faktoriál, kombinační číslo a jeho vlastnosti  Pascalův trojúhelník  variace, permutace, kombinace bez opakování

 diskutuje a hodnotí statistické

 statistický soubor a jeho charakteristiky

 binomická věta  náhodný jev a jeho pravděpodobnost  pravděpodobnost sjednocení, průniku jevů,  nezávislost jevů, Bernoulliovo schéma

108

informace  reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy

(vážený aritmetický průměr, medián, modus, percentil, kvartil, směrodatná odchylka, mezikvartilová odchylka  analýza a zpracování dat

109

5.10.

Fyzika

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět fyzika je zařazen jako povinný předmět v 1. – 3. ročníku čtyřletého gymnázia. V rámci tohoto předmětu je realizován celý vzdělávací obsah vzdělávacího oboru fyzika z RVP GV. v tomto vyučovacím předmětu jsou dále realizovány tématické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova. Svým vzdělávacím obsahem úzce souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů Matematika, Informatika a výpočetní technika, Chemie. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu fyzika je tato: 1. – 4. ročník 2 – 2 – 2 – 0. V prvním až třetím ročníku jsou v třítýdenních cyklech společně s chemií a biologií vyučována praktika, zaměřená především na práci na laboratorní práce a praktické činnosti žáků. v průběhu těchto praktik jsou rozvíjeny kompetence komunikativní, sociální a personální. Manuální dovednosti při provádění fyzikálních měření rozvíjejí kompetence pracovní. v průběhu praktik je také prohlubováno a procvičováno probrané učivo. Při výuce celé třídy jsou především využívány kmenové učebny. Praktika jsou vyučována v odborně zaměřené učebně. Žáci se zájmem o fyziku mají možnost prohloubit a rozšířit své vědomosti a praktické dovednosti v rámci volitelných předmětů, které jsou jim nabízeny od 2. ročníku. Pro talentované žáky je ve škole organizována Fyzikální olympiáda pro kategorii A, B, C, D a je jim poskytována odborná pomoc při účasti v soutěži. Výchovné a vzdělávací strategie. V hodinách fyziky jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí učitelem využívány následující postupy: Kompetence k učení:    

Učitel zadává žákům různá témata na zpracování s použitím dostupných zdrojů informací Žáci volí vhodné zdroje, splňují kritéria dostatečné odbornosti a vědeckého přístupu a využívají je pro zpracování zadaného úkolu Žáci sami kriticky přistupují k těmto zdrojům, které podávají pseudovědecký a vědeckými postupy nepodložený výklad Řešením úloh a testů dostupných z různých zdrojů si porovnávají své výkony s výkony ostatních a hledají příčiny případných rozdílných výsledků  Učitel předkládá žákům k řešení úlohy různé obtížnosti, jejichž řešení vyžaduje různé stupně osvojení vědomostí, experimentálních dovedností a samostatnosti. Řešením úloh žák získává informaci o dosaženém pokroku. Kompetence k řešení problémů:  Žáci při řešení fyzikálních úloh a při vypracování laboratorních měření posuzují, zda zadaná úloha má pouze jeden postup vedoucí k řešení, a dokáží vymezit podmínky, za kterých daná úloha má řešení  Při řešení fyzikálních úloh jsou učitelem vybírány takové úlohy, které rozvíjejí užívání matematických metod s použitím správné symboliky Kompetence komunikativní: 110

 Žáci vypracují ukázková řešení úloh, závěry laboratorních prací a referáty v takové formě, aby je bylo možné prezentovat s použitím moderních komunikačních technologií (prezentace na počítači, umístění na web, dataprojektor, interaktivní tabule) Kompetence sociální a personální:  Učitel zadává žákům úkoly vyžadující týmovou spolupráci a dělbu práce a posiluje tak pocit zodpovědnosti za výsledek skupinové práce Kompetence občanské:  Žáci jsou seznámeni s riziky spojenými s prací s radioaktivním materiálem, chemickým zamořením a vědí jak se zachovat v případě nebezpečných situací  Učitel vede žáky k tomu, aby posuzovali vědecké objevy i z hlediska jejich dalšího vyžití pro vývoj společnosti  v návaznosti na události v minulosti žáci dokáží posoudit, kdy byly vědecké objevy zneužity proti lidstvu

Fyzika 1. ročník Očekávané výstupy Žák měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření. Rozliší skalární a vektorové veličiny a využívá je při řešení fyzikálních problémů a úloh.

Učivo Fyzikální veličiny a jednotky, soustava SI Relativní a absolutní odchylka měření

Užívá základní kinematické vztahy při řešení problémů a úloh o pohybech rovnoměrných a rovnoměrně zrychlených nebo zpomalených. Určí v konkrétních situacích síly a jejich momenty působící na těleso a určí výslednici sil. Užívá Newtonovy pohybové zákony k předvídání pohybu těles. Užívá zákony zachování některých důležitých fyzikálních veličin při řešení problémů a úloh.

Kinematika pohybu – vztažná soustava, poloha a změna polohy tělesa, jeho rychlost a zrychlení Dynamika pohybu – hmotnost a síla, Newtonovy pohybové zákony, inerciální soustava, hybnost tělesa, tlaková síla, tlak, třecí síla, pružnost, gravitační a tíhová síla, gravitační pole, moment síly, práce, energie, výkon, souvislost změny mechanické energie s prací, zákon zachování hmotnosti, hybnosti a energie.


Poznámky, přesahy, vazby Matematika – dosazování do vzorců, odvozování, matematické funkce – v průběhu všech ročníků

EV – Doprava, škodlivé látky, Význam pohybu pro zdraví, migrace zvířat Z – Sluneční soustava

111

Objasní souvislost mezi vlastnostmi látek různých skupenství a jejich vnitřní strukturu. Aplikuje s porozuměním termodynamické zákony při řešení konkrétních fyzikálních úloh. Využívá stavovou rovnici ideálnímu plynu stálé hmotnosti při předvídání stavových změn plynu.

Kinetická teorie látek – charakter pohybu a vzájemných interakcí částic v látkách různých skupenství. Termodynamika – termodynamická teplota, vnitřní energie a její změna, teplo, termodynamické zákony, měrná tepelná kapacita, různé způsoby přenosu vnitřní energie v rozličných předmětech

Chemie – stavba látek

EV – energetické úspory, zdroje energie, znečišťování ovzduší, energetická náročnost výrob Tepelné stroje, čerpadlo, vytápění, tepelné ztráty, nízkoenergetický a pasivní dům

Fyzika 2. ročník Očekávané výstupy Analyzuje vznik a průběh procesu pružné deformace pevných těles. Porovnává zákonitosti teplotní roztažnosti pevných těles a kapalin a využívá je k řešení praktických problémů.

Učivo Vlastnosti látek – normálové napětí, Hookův zákon, povrchové napětí kapaliny, kapilární jevy, součinitel teplotní roztažnosti pevných látek a kapalin, skupenské teplo a měrné skupenské teplo

Objasní procesy vzniku, šíření, odrazu a interference mechanického vlnění

Mechanické vlnění a kmitání – kmitání mechanického oscilátoru, jeho perioda a frekvence, postupné a stojaté vlnění, vlnová délka rychlost vlnění, zvuk jeho hlasitost, intenzita a barva.

Porovnává účinky elektrického pole na vodiče a izolant. Využívá Ohmův zákon při řešení praktických problémů.

Elektrický náboj a elektrické pole – elektrický náboj a jeho zachování, intenzita elektrického pole, elektrické napětí, kondenzátor Elektrický proud v látkách – proud jako veličina, Ohmův zákon

Aplikuje poznatky o mecha-



112

nizmech vedení elektrického proudu v kovech, polovodičích, kapalinách a plynech při analýze chování těles z těchto látek v elektrických obvodech.

Elektrický odpor, elektrická energie a výkon stejnosměrného proudu, polovodičová dioda.

Fyzika 3. ročník Očekávané výstupy Využívá zákon elektromagnetické indukce k řešení problémů a k objasnění funkce elektrických zařízení.

Učivo Magnetické pole – pole magnetů a vodičů s proudem, magnetická indukce, indukované napětí. Střídavý proud – harmonické střídavé napětí a proud, jejich kmitočet, výkon střídavého proudu, alternátor, elektromotor, transformátor.

Porovnává šíření různých druhů Elektromagnetické záření – elektromagelektromagnetického vlnění v roz- netická vlna, spektrum elektromagneticličných prostředích. kého záření. Vlnové vlastnosti světla – šíření a rychlost světla v různých prostředích, stálost rychlosti světla v inerciálních soustavách a některé důsledky této zákonitosti, zákony odrazu a lomu světla, index lomu, optické spektrum, interference světla. Využívá zákony šíření světla Optické zobrazování – zobrazení odrav prostředí k určování vlastností zem na rovinném a kulovém zrcadle, zobrazení předmětů jednoduchýzobrazení lomem na tenkých čočkách, mi optickými systémy zorný úhel, oko jako optický systém, lupa. Využívá poznatky o kvantování energie záření a mikročástic

Průřezová témata EV – výroba el. Energie, elektrárny, druhy, dopady na ovzduší a přírodu, alternativní a obnovitelné zdroje


Přenos informací, získávání informací o okolním světě, elektronový mikroskop

Optické soustavy, pozorován, přínos pro chápání přírodních jevů a zákonitostí mikro a makro objektů

Kvanta a vlny – foton a jeho energie, čás113

k řešení fyzikálních problémů. Posoudí jadernou přeměnu z hlediska vstupních a výstupních částic a energetické bilance. Využívá zákon radioaktivní přeměny k předvídání chování radioaktivních látek. Navrhne možné způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření.

ticově vlnová povaha záření mikročástic. Atomy – kvantování energie elektronů v atomu, spontánní a stimulovaná emise, laser, jaderná energie, syntéza a štěpení jader atomů, řetězová reakce, jaderný reaktor.

Radioaktivní látky, škodlivost záření Způsoby využití jaderné energie: výhody – nevýhody

114

5.11.

Chemie

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Chemie vede žáky k poznání chemických látek, k objasnění zákonitostí chemických dějů v živé a neživé přírodě a k vytváření kladného vztahu k praktickým činnostem. v 1. – 3. ročníku čtyřletého gymnázia je realizován vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda vzdělávacího oboru chemie podle RVP GV. v tomto vyučovacím předmětu jsou dále realizovány tématické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Chemie je tato: 1.- 3. ročník: 2 – 2 – 2. V prvním až třetím ročníku jsou v třítýdenních cyklech společně s fyzikou a biologií vyučována praktika, zaměřená především na práci v chemické laboratoři. v průběhu praktik jsou rozvíjeny kompetence komunikativní, sociální a personální. Prováděním jednoduchých chemických experimentů žáky v průběhu praktik jsou rozvíjeny kompetence pracovní. Při výuce celé třídy jsou především využívány kmenové učebny. Součástí výuky jsou exkurze. Žáci se zájmem o chemii mají možnost prohloubit a rozšířit své vědomosti a praktické dovednosti v rámci volitelných předmětů, které jsou jim nabízeny od 2. ročníku. Pro talentované žáky je ve škole organizována Chemická olympiáda pro kategorii A, B, C, D a je jim poskytována odborná pomoc formou konzultací. Výchovné a vzdělávací strategie. V hodinách Chemie jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí učitelem využívány následující postupy: Kompetence k učení:  učitel realizuje metody rozhovoru, diskuse a zadáváním samostatné práce v hodinách  učitel objektivně hodnotí výkony žáků  učitel vede ke kritickému přístupu ke zdroji informací Kompetence k řešení problémů:  učitel zadáváním referátů vede žáky k vyhledávání informací z dostupných zdrojů (odborná literatura, časopisy, internet)  učitel v laboratorních cvičeních, vypracováním laboratorních protokolů, zapojením do soutěží vede žáky k hledání postupů, k utřídění získaných údajů a vyvození správných závěrů Kompetence komunikativní:  učitel klade důraz na správnou terminologii, interpretaci zadaných úkolů (referáty, olympiády)  učitel podporuje řízenou diskusi k daným tématům a prezentování řešených úloh používáním moderních komunikačních a informačních technologií  učitel umožňuje prezentaci práce žáků před spolužáky, publikem Kompetence sociální a personální:  učitel využívá skupinovou práci při laboratorních cvičeních 115

 učitel vede žáky k dodržování bezpečnostních předpisů a zásad první pomoci, k zodpovědnému vztahu k zdraví vlastnímu i druhých  učitel podporuje prezentaci žáků a rozvoj mezilidských vztahů (exkurze, soutěže) Kompetence občanské:  učitel vede žáky zodpovědnému plnění povinností kontrolou zadaných úkolů  učitel uváděním informací o vlastnostech a účincích látek vede žáky k vytváření odmítavého postoje k drogám, zneužívání léků a kladného vztahu k ochraně zdraví, přírody a životního prostředí  učitel vede k zodpovědnému chování v krizových a mimořádných situacích a k poskytování pomoci druhým Kompetence k podnikavosti  učitel rozvíjí osobní potenciál žáků pro uplatnění v osobním i profesním životě  učitel vede k kritickému hodnocení rizik souvisejících s rozhodováním v reálných životních situacích a připravenosti rizika svého rozhodnutí nést

Chemie 1. ročník Očekávané výstupy Žák:  uvede, čím se chemie zabývá, pojmenuje chemické discipliny  vysvětlí, co je chemický děj, děj fyzikální a uvede příklady  vyjmenuje příklady chemických výrob  posoudí surovinové zdroje

Učivo Obecná chemie:


 chemie – přírodní věda, její vlastnosti a členění  vymezení předmětu  chemické discipliny  chemický průmysl

VMEGS: technologie v chemii, lékařství, průmyslové technologie OSV: vztah chemie k ŽP MV: kritický odstup od modelů životního stylu nabízejících se v mediích, vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů, využití forem

Látky a soustavy látek

 dokáže porovnat fyzikální a chemické vlastnosti látek  vlastnosti látek  chápe rozdíly mezi pojmy:  směsi a roztoky – dělení směsí fyzikální děj, chemická reakce, směs, chemicky čistá látka, prvek, chemická sloučenina, atom, molekula, ion, roztok látek a využívá tyto pojmy při vysvětlování chemických dějů


OSV: vztah k ŽP, zodpovědnost v rámci skupiny. EV: směsi v praktickém životě, voda, vzduch, prach 116

 popíše základní metody oddělování složek ze směsí

Chemické názvosloví

 určí názvy a značky chemických prvků  tvoří chemické vzorce a názvy vybraných anorganických sloučenin  využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin

 Chemické prvky – značky, názvy  Chemická symbolika, pojem oxidační číslo prvku  Chemické sloučeniny – názvy a vzorce vybraných binárních a ternárních sloučenin

 používá základní veličiny charakterizující látky a uvede jejich jednotky – m, V, n  používá pojmu: Ar, Mr, m, M, Vm, n  řeší samostatně výpočty Mr, M, n  řeší jednoduché úkoly – výpočty chemických rovnic, zachování hmoty

 Způsoby vyjadřování množství látek  Hmotnost (jednotky, atomová relativní hmotnost, atomová hmotnostní jednotka, molekulová relativní hmotnost, molární hmotnost)  Objem, molární objem  Látkové množství, mol, Avogadrova konstanta

 definuje atom  popíše stavbu atomu  vysvětlí kvantová čísla a jejich důležitost  zakreslí elektronové uspořádání atomů  definuje protonové a nukleonové číslo  vysvětlí pojem izotop a nuklid  popíše a orientuje se v PSP, dokáže srovnat její původní

Veličiny a výpočty v chemii OSV: seberegulace, efektivní řešení problémů, spolupráce a soutěž, skupinová práce, zodpovědnost. EV: využití výpočtových úloh a chemických rovnic s problematikou vzniku škodlivin, odstraňování škodlivin apod.

Stavba atomu, PSP  Částicové složení látek – atom, molekula, ion  Atom a jeho elementární částice, el. obal, orbitaly, kvantová čísla EV: atomové jádro: využití  Struktura elektronového obalu důleži- jako zdroje energie, jadertých prvků, způsoby znázornění ná energetika, (Černobyl), výzkum, zneužití – jaderné zbraně, nebezpečnost zá Periodický zákon a periodická souření. stava prvků.

117

a současný tvar  vysvětlí pojmy perioda, skupina a význam hodnoty čísla skupiny a periody  zná osobnost D. I. Mendělejeva  vysvětlí obecně platné zákonitosti vyplývající z PSP a periodického zákona

Chemická vazba a vlastnosti látek.

 popíše stavbu atomu a vznik vazby, vysvětlí podstatu chemické vazby  znázorní chemickou vazbu pomocí elektronového uspořádání atomů  vysvětlí pojem elektronegativita, dokáže s hodnotami elektronegativit pracovat a určit typ vazby  umí vysvětlit vliv typu vazby na vlastnosti látek a uvést jednoduché příklady  na základě vzniku a zániku Chemický děj. vazby vysvětlí podstatu chemického děje, dokáže popsat faktory ovlivňující jeho průběh  používá pojmy reaktanty a produkty  sestaví chemickou rovnici a vyčíslí její stechiometrické koeficienty  využívá chemickou terminologii k popisu a vysvětlování

VMEGS: Mendělejev, Brauner

118

chemických dějů  využívá znalostí o PSP a částicovém složení látek k předvídání některých fyzikálních vlastností a jejich chování v chemických reakcích  dokáže určit typy chemických reakcí a popsat je  chápe důležitost chemických reakcí v běžném životě

Anorganická chemie

 uvede vlastnosti, přípravu, výrobu a použití vodíku a jeho Vodík a jeho sloučeniny sloučenin  uvede vlastnosti, přípravu, výrobu a použití kyslíku a jeho sloučenin  vysvětlí pojem biogenní prvek  charakterizuje vodu jako chemickou sloučeninu, zhodnotí jako surovinu, její důležitost pro život  uvede hlavní příčiny znečištění vod a uvede způsoby řešení  charakterizuje vzduch, jeho složení, zhodnotí jako surovinu, a část ekosystému  uvede hlavní příčiny znečištění vzduchu a uvede způsoby řešení  vysvětlí pojmy emise, imise, smog, inverze, skleníkový efekt

Kyslík a jeho sloučeniny

Voda Vzduch

EV: voda a vzduch: ozonosféra, suroviny, význam pro život, výroba pitné vody, nutnost úspor, nedostatek vody ve světě, znečišťování vzduchu: zdroje, příčiny, důsledky

119

 popíše charakteristické vlastnosti nekovů a kovů a jejich umístění v PSP  zhodnotí jejich surovinové zdroje a jejich vliv na životní prostředí  dokáže popsat význam důležitých prvků v jednotlivých skupinách v běžném životě  zhodnotí význam v praxi důležitých sloučenin    

charakterizuje kovy uvede způsoby výroby kovů uvede slitiny kovů popíše reaktivitu kovů podle jejich postavení v elektrochemické řadě

 napíše vzorce koordinačních sloučenin, vysvětlí stavbu jejich molekul

s-prvky a jejich sloučeniny (alkalické kovy sodík a draslík, kovy alkalických zemin: hořčík a vápník) p-prvky a jejich sloučeniny (vzácné plyny, halogeny, chalkogeny, dusík a fosfor, uhlík a křemík, bór) kovové p-prvky (hliník, cín, olovo) d-prvky a a jejich sloučeniny společné vlastnosti, surovinové zdroje a výroba kovů, slitiny, vliv na životní prostředí (chrom, mangan, železo, stříbro, zlato, zinek, měď, rtuť) koordinační sloučeniny f-prvky (uran, jaderné reakce a jejich využití)

EV: prvky jako součást sloučenin znečišťujících prostředí: oxidy síry, (kyselé deště, důsledky: překyselování půdy, rozklad rostlinných barviv, odlesňování, eroze, ničení památek, způsoby řešení – technologie), oxidy dusíku (motorismus), oxidy uhlíku (spalování fosilních paliv, skleníkový efekt), těžké kovy v prostředí, význam prvků a sloučenin ve výživě (např. jod, vápník, hořčík apod.), surovinové zdroje významných prvků, úspory, nutnost třídění odpadu a recyklace, náhrada materiálů, ekologičnost výrob – technologie OSV: efektivní řešení problémů, morálka všedního dne VMEGS: technologie, UR EV: jaderná energetika, výzkum, využití, zneužití – jaderné zbraně, nebezpečnost záření ochrana proti účinkům jaderného záření

120

Chemie 2. ročník Očekávané výstupy  vysvětlí základní termochemické pojmy a zákony  rozliší exotermickou a endotermickou reakci – uvede příklad  definuje rychlost chemické reakce a chemickou rovnováhu  uvede činitele, které ovlivňují rychlost a rovnováhu reakce  uvede význam ovlivňování rychlosti a rovnováhy v praxi

Učivo

 definuje pojem organická chemie  zhodnotí postavení atomu C v PSP a jeho význam pro strukturu jako základu organické chemie z hlediska počtu a vlastností organických sloučenin  zakreslí vaznost nejdůležitějších prvků v organických sloučeninách (C, H, N, O, halogeny, S, P)  charakterizuje vlastnosti organických sloučenin  je schopen rozlišit tři druhy vzorců v organické chemii  chápe a dokáže vysvětlit pojem izomerie

organická chemie

Tepelné změny při chemických reakcích Rychlost chemických reakcí a chemická rovnováha

Průřezová témata OSV: vztah k ŽP, zodpovědnost v rámci skupiny, efektivní řešení VMEGS: technologie v chemii, lékařství, průmyslové technologie EV:ovlivňování průběhu reakcí: úspory energie a surovin


Uhlík – základ organické chemie, ostatní prvky a jejich vaznost Vlastnosti organických sloučeninsrovnání s anorganickými Vazby v organické chemii a jejich pevnost Typy vzorců organických sloučenin Druhy uhlíkových řetězců, izomerie Druhy reakcí v organické chemii Klasifikace organických sloučenin (řetězce, vazby, chemické složení) Práce s modelovou stavebnicí

121

 dokáže popsat reakce a rozdělení organických sloučenin  aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie s možností využívat triviálního nebo dvousložkového názvosloví pro sloučeniny, pro něž se takové názvosloví často používá  charakterizuje uhlovodíky a rozdělí je do základních skupin  vytvoří základní typy vzorců  chápe a umí vysvětlit rozdíly mezi acyklickými a cyklickými uhlovodíky  charakterizuje rozdělení acyklických uhlovodíků, pojmy nasycená a nenasycená sloučenina (alkany, alkeny, alkyny, alkadieny)  umí vytvořit a pojmenovat acyklické uhlovodíky s rozvětvenými řetězci  charakterizuje areny, rozdělí je a pojmenuje zástupce  vysvětlí vznik přírodních zdrojů uhlovodíků a jejich využitelnost pro společnost  zpracuje kvalitně domácí práci na předchozí téma

Uhlovodíky a jejich klasifikace Uhlovodíky, základní binární organické sloučeniny a jejich rozdělení Acyklické uhlovodíky, názvosloví, tvorba vzorců z názvů, základní vlastnosti, reakce, významní zástupci jednotlivých skupin Cyklické uhlovodíky, názvosloví, rozdělení, areny a jejich význam Přírodní zdroje uhlovodíků (využití) Ropa – důležitá surovina pro dnešní svět, její zpracování a využitelnost, petrochemie

EV: fosilní zdroje energie, paliva a pohonné hmoty, šetrnost, neobnovitelnost, automobilismus, produkty spalování, doprava, využití biomasy

122

 chápe a dokáže vysvětlit rozdíl mezi derivátem uhlovodíku a uhlovodíkem  odvozuje vzorce derivátů, zná důležité charakteristické skupiny a druhy derivátů  dovede posoudit význam důležitých derivátů v běžném životě  zná zástupce jednotlivých skupin a dovede zhodnotit jejich význam a případná rizika při jejich zneužívání  dokáže naznačit oxidaci primárních, sekundárních a terciárních alkoholů     

Deriváty uhlovodíků a jejich klasifikace

Odvození vzorců derivátů uhlovodíků – charakteristické (funkční) skupiny Halogenderiváty – deriváty metanu, plasty, freony Nitroderiváty – nitrace, výbušniny, osobnost A. Nobela Aminy Hydroxyderiváty – alkoholy, rozdělení, fenoly Oxidační produkty jednosytných alkoholů – primárních, sekundárních popíše vlastnosti vybraných a terciárních zástupců aldehydů a ketonů Aldehydy, vzorce, zástupci posoudí vlastnosti a význam karboxylových kyselin a jejich Ketony, vzorce, zástupci Karboxylové kyseliny rozdělení Funkční a substituční deriváty karboxydovede odvodit vzorce karbolových kyselin xylových kyselin dovede odvodit vzorce funkčních a substitučních derivátů a vysvětlit rozdíl uvede význam substitučních derivátů karboxylových kyselin, zejména aminokyselin a hydroxykyselin

 vysvětlí pojem léčiva  rozdělí léčiva podle jejich účinku a jejich působení

EV: účinek na organismy karcinogenní, mutagenní, teratogenní, kumulace v potravních řetězcích: halogenderiváty: DDT, freony, PCB, dioxiny, rozpouštědla, BCHL, Organokovové sloučeniny: znečištění moří, minimatská nemoc, Nitrosloučeniny, diazoniové soli, azosloučeniny. Alkoholy (etanol x metanol-pojem alkoholismus, drogová závislost, zdravý životní styl Biotechnologie – výroba potravin, léčiv. MEDV: kritický odstup od modelů životního stylu nabízejících se v mediích, vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů využití forem

 Léčiva

123

 objasní pojem drogy a jejich působení na organismus  uvede rozdělení drog a příklady látek zneužívaných jako drogy  vysvětlí pojem tenzid a detergent a jejich působení  posoudí vliv tenzidů a detergentů na životní prostředí  vysvětlí pojem pesticid  rozdělí pesticidy podle účinku  posoudí vliv pesticidů a na rovnováhu v přírodě, na životní prostředí a zdraví člověka  vysvětlí pojem barevnost  uvede skupiny barviv a jejich význam v přírodě i v praxi člověka  posoudí vliv barviv na životní prostředí

 Tenzidy a detergenty

 Pesticidy

EV: zdravý životní styl, třídění odpadu: zpětný odběr nevyužitých léčiv, antibiotika VMEGS: Flemming EV: vliv na ŽP, biologická odbouratelnost, vodní eutrofizace EV: účinky pesticidů, vliv na ŽP

 Barviva EV: vliv barviv na ŽP

Chemie 3. ročník Očekávané výstupy  charakterizuje polymeraci, polykondenzaci a polyadici a napíše jejich rovnice  rozdělí syntetické makromolekulární látky

Učivo Syntetické makromolekulární látky

Průřezová témata OSV: vztah k ŽP, zodpovědnost, efektivní řešení problémů


VMEG: technologie v chemii, lékařství, průmyslové technolo124

 uvede příklady plastů a syntetických vláken a jejich použití v praxi  zhodnotí vliv syntetických makromolekulárních látek na životní prostředí  porovná přednosti a nevýhody syntetických a makromolekulárních látek s materiály přírodními

gie MEDV: kritický odstup od modelů životního stylu nabízejících se v mediích, vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů využití forem EV: výhody a nevýhody, biologická neodbouratelnost nutnost třídění a recyklace.

 popíše stavbu a strukturu hete- Heterocyklické sloučeniny rocyklických sloučenin  uvede rozdělení heterocyklických sloučenin  popíše a vysvětlí vlastnosti vybraných heterocyklických sloučenin  posoudí význam heterocyklických sloučenin jako součást biologicky významných látek  posoudí pozitivní a negativní význam heterocyklických sloučenin v praxi  definuje obor biochemie  charakterizuje živé soustavy, uvede jejich společné vlastnosti  vyjmenuje přírodní a biologicky významné přírodní látky a uvede jejich význam v živé soustavě  vysvětlí chemické složení li-

EV: toxicita, aflatoxiny, lékařství (antibiotika), význam pro život (báze NK a mutace). Alkaloidy (zdravý životní styl – fyziologická účinnost: toxicita x léčivé, drogová závislost, rostlinného původu – využívány odpradávna, domorodci – kácení pralesů).

biochemie

Lipidy 125

pidů a jejich vlastnosti a rozdělení  uvede význam lipidů jako součásti živé soustavy a jejich využití člověkem v praxi

EV: zdravý životní styl, význam ve výživě, obezita, bulimie a mentální anorexie

 objasní složení, strukturu a rozdělení sacharidů  popíše vlastnosti sacharidů  uvede význam sacharidů jako součásti živé soustavy a jejich využití člověkem v praxi  na příkladu vysvětlí pojmy optická izomerie a aktivita a objasní její význam  rozliší redukující a neredukující sacharidy

Sacharidy

 charakterizuje aminokyseliny a napíše schéma vzniku peptidické vazby  vysvětlí strukturu bílkovinných makromolekul  vysvětlí význam peptidů a proteinů v živých soustavách

Peptidy a proteiny (primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura)

 popíše složení nukleových kyselin a jejich strukturu, vysvětlí pojem nukleotid  rozliší DNA a RNA a uvede jejich význam v živých soustavách  charakterizuje enzymy jako

EV: mutace a mutageny, škodlivé vlivy prostředí.

Nukleové kyseliny

Enzymy

EV: zdravý životní styl: mutace a mutageny, škodlivé vlivy pro126

biokatalyzátory  vysvětlí stavbu a mechanismus působení enzymů  roztřídí enzymy podle jejich funkce  objasní podmínky enzymové aktivity a regulace  uvede příklady využití enzymů v praxi  charakterizuje vitaminy  rozdělí vitaminy na rozpustné ve vodě a v tucích a uvede jejich zdroje  vysvětlí vztah vitaminů a enzymů a objasní význam vitaminů pro živé soustavy  vysvětlí pojem hypo-, hyper-, avitaminosa  definuje hormon  vysvětlí význam hormonů v živé soustavě  uvede příklady fytohormonů a zoohormonů a jejich funkce  vysvětlí a používá pojem metabolismus  podle schématu popíše základní metabolické procesy, jejich propojení a význam

středí

Vitaminy

Hormony

Metabolismus (metabolismus intermediární, látkový a energetický, anabolismus a katabolismus, redoxní děje v živých soustavách, energetika biochemických dějů, ATP, metabolismus sacharidů, lipidů a proteinů, propojení dějů)

127

5.12.

Biologie

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Biologie je zařazen jako povinný předmět v 1. – 4. ročníku čtyřletého gymnázia. v předmětu je realizován vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a příroda podle RVP G, část vzdělávacího oboru Člověk a zdraví z RVP G, dále prostřednictvím praktických cvičení část vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. v průběhu celého studia jsou integrovány tématické okruhy průřezových témat, a to Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova. Vzděláváním obsahem souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů Chemie, Zeměpis, Fyzika, Tělesná výchova. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Biologie je v 1.- 3. ročníku: 2 – 2 – 2 – 1. V 1. – 3. ročníku jsou v třítýdenních cyklech společně s chemií a fyzikou vyučována praktika, zaměřená především na laboratorní práce a praktické činnosti v laboratoři. v průběhu praktik jsou rozvíjeny kompetence komunikativní, sociální a personální. Prováděním manuálních dovedností v průběhu praktik jsou rozvíjeny kompetence pracovní, zpracováním výsledků také kompetence k řešení problémů. Při výuce celé třídy jsou především využívány kmenové učebny, pro praktická cvičení je k dispozici chemická a biologická laboratoř, třída se při nich dělí na skupiny. Základní výukovou formou je výklad kombinovaný s frontální diskusí, referáty a prezentacemi, dále projektová výuka, vycházky, exkurze a kurzy. Žáci se zájmem o biologii mají možnost prohloubit a rozšířit své vědomosti a praktické dovednosti v rámci volitelných předmětů, z kterých si mohou vybrat od 2. ročníku. Pro talentované žáky je ve škole organizována Biologická olympiáda pro kategorii A, B a je jim umožněna účast v dalších biologických a ekologických soutěžích (organizovaných např. DDM apod.). Také je jim poskytována pomoc formou konzultací. Výchovné a vzdělávací strategie V hodinách Biologie jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí učitelem využívány následující postupy: Kompetence k učení:  učitel zpracování témata, která přibližují biologii, ukazuje její význam pro společnost a seznamuje s významnými vědci rozvoj biologie i společnosti  učitel předkládáním úkolů k pozorování a samostatné práci vede žáky k plánování a rozvržení učiva, pomáhá jim v třídění informací a formulací závěrů  učitel realizuje metody rozhovoru, diskuse  učitel vede žáky k vyhledávání informací z různých zdrojů (časopisy, odborná literatura, internet), ke kritickému posouzení zdrojů, k tvořivému zpracování a třídění informací a k jejich využívání k osobnímu rozšíření vědomostí a seberealizaci  učitel objektivně hodnotí výkony žáků a pomáhá žákům v sebehodnocení pokroku jejich učení  učitel žákům poskytuje možnost rozšířit si vědomosti účastí v biologických a ekologických soutěžích, poskytuje jim konzultací pomoc při přípravě  řešením testů a úloh (SCIO, maturitní testy) si žáci porovnávají své výkony s výkony vrstevníků 128

Kompetence k řešení problémů:  učitel činnostmi v laboratorních cvičeních, vypracováním laboratorních protokolů, vede žáky k hledání postupů, k utřídění získaných údajů a vyvození správných závěrů  učitel pomáhá s vyhledáváním společných a rozdílných znaků, umožňuje nahlížet problém z různých úhlů, umožňuje využívat myšlení analytické, kritické i tvořivé  učitel pomáhá žákům s interpretací výsledků, umožňuje žákům nacházet a využívat argumenty a důkazy, obhajovat podložené závěry  učitel vede žáky k zvážení kladů a záporů jednotlivých variant řešení a posouzení jejich rizik a důsledků Kompetence komunikativní:  učitel klade důraz na správnou terminologii, symbolická a grafická vyjádření informací  učitel podporuje řízenou diskusi k daným tématům a prezentování řešených úloh používáním moderních komunikačních technologií  učitel vede žáky k přiměřenému výstižnému a srozumitelnému projevu v mluvených i psaných projevech  učitel vede žáky k vhodnému způsobu prezentace a interpretace práce před Kompetence sociální a personální:  učitel využívá skupinovou práci při laboratorních cvičeních  učitel vede žáky k dodržování bezpečnostních předpisů a zásad první pomoci  učitel podporuje prezentaci žáků a rozvoj mezilidských vztahů (exkurze, soutěže) Kompetence občanské:  učitel vede žáky plnění povinností kontrolou zadaných úkolů  učitel uváděním informací o vlastnostech a účincích látek vede žáky k vytváření odmítavého postoje k drogám, zneužívání léků a kladného vztahu k ochraně zdraví, přírody a životního prostředí Kompetence k podnikavosti  učitel rozvíjí osobní potenciál žáků pro uplatnění v osobním i profesním životě, podporuje iniciativu a tvořivost  učitel vede k kritickému hodnocení rizik souvisejících s rozhodováním v reálných životních situacích a připravenosti rizika svého rozhodnutí nést

Biologie 1. ročník Očekávané výstupy žák:

Učivo obecná biologie I.:

 odliší živé soustavy od neživých na základě charakteristických vlastností

Vznik a vývoj živých soustav [Organismus, obecné vlastnosti organismů. Hierarchie uspořádání organismů.

Průřezová témata OSV: úcta k životu, rozmanitost projevů života, spolupráce a soutěž EV: úcta k životu, vztahy na různých úrovních


129

 vysvětlí vlastnosti společné živým organismům  rozdělí živé soustavy podle složitosti  vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy  používá rozdělení organismů do taxonomických nadříší Prokaryota a Eukaryota  určí společné a odlišné znaky prokaryotní a eukaryotní buňky  objasní stavbu a funkci strukturních složek a životní projevy prokaryotních a eukaryotních buněk  srovná (podle nákresu) stavbu buňky rostlinné, živočišné a hub  podle nákresu popíše způsoby dělení buňky

 vysvětlí stavbu viru  odvodí zařazení virů do nebuněčných organismů  zdůvodní nutnost vazby viru na hostitelskou buňku  zhodnotí pozitivní a negativní význam virů  zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metody jejich léčby

Klasifikace organismů. Biologie a její význam.] Buňka, stavba a funkce [Buňka prokaryotní, eukaryotní (rostlinná, živočišná, hub), struktury a organely. Metabolismus a rozmnožování buněk.

biologie virů Stavba a funkce virů [Viry rostlinné, živočišné, virové choroby člověka.]

MEDV: udržování kritického odstupu od modelů životního stylu nabízející se v masových mediích

EV: virová onemocnění, léčba, imunita, epidemie, pandemie, HIV, onkogenní viry

130

 používá rozdělení organismů na Prokaryota a Eukaryota  popíše stavbu prokarytní buňky (podle obr)  charakterizuje pozitivní i negativní význam bakterií  posoudí bakterie z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska  zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby  vysvětlí význam sinic při vzniku kyslíkaté atmosféry  charakterizuje sinice z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska

Biologie bakterií a sinic Stavba a funkce bakterií a sinic [Vlastnosti a význam prokaryotních organismů. Eubacteria a Archebacteria. Choroby člověka způsobené bakteriemi.]

OSV: rozmanitost projevů života EV: úloha bakterií v koloběhu látek, ve vodě, v půdě, vodní eutrofizace, fixace dusíku, zelené hnojení, patogenní bakterie (hygiena, léčba, antibiotika)

(Základní ekologické pojmy: ekologický kurs v 2. ročníku)

OSV: výroba vitaminů, biotechnologie

 charakterizuje protista z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska  popíše (a odliší) buňku hub od ostatních eukaryotických buněk  pozná a pojmenuje významné (vybrané) zástupce hub  uvede pozitivní a negativní (ekologický, zdravotnický, hospodářský) význam hub 131

 vysvětlí stavbu lišejníku a funkce obou jeho složek  pozná a pojmenuje vybrané zástupce lišejníků  posoudí význam lišejníků (ekologický, zdravotnický, hospodářský)

 popíše (a odliší) rostlinnou buňku od ostatních eukaryotických buněk  popíše stavbu těla rostlin  vysvětlí pojmy diferenciace a specializace buněk  uvede druhy pletiv a jejich funkce v rostlinném těle  popíše stavbu a funkci rostlinných orgánů  objasní způsoby rozmnožování rostlin a s využitím schémat objasní princip životních cyklů rostlin  vysvětlí princip základních fyziologických procesů rostlin a možnosti jejich využití v praxi  zhodnotí význam rostlin při udržování obsahu kyslíku v atmosféře a koloběhu látek v přírodě

biologie protist Stavba a funkce Protist

biologie hub Stavba a funkce hub [Hlenky. Chytridiomycety. Oomycety. Eumycety (Zygomycety. Endomycety. Askomycety. Basidiomycety)]

EV: postavení hub v ekosystému, krása v přírodním prostředí, toxicita hub, sekundární toxicita Význam lišejníků – sukcese, v tvorbě půd, potrava jiných, v prostředí OSV: rozmanitost projevů života


Stavba a funkce lišejníků

biologie rostlin Morfologie a anatomie rostlin [Rostlinná pletiva. Vegetativní orgány rostlin (kořen, stonek, list) a generativní orgány rostlin (květ, plod).]

EV: význam fotosyntézy, vznik fosilních zdrojů energie, skleníkový efekt, jeho příčiny, důsledky význam rostlin pro člověka: potrava, zdroj vitaminů a fyziologicky účinných 132

 porovná společné a rozdílné vlastnosti stélkatých a cévnatých rostlin  pozná a pojmenuje významné (vybrané) zástupce jednotlivých taxonomických skupin rostlin

 používá základní ekologické pojmy  objasňuje základní ekologické vztahy  zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy  uvede podmínky života rostlin a posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla  uvede možnosti využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti  zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany  uvede příklady chráněných rostlin a lokality chráněných rostlin v okolí bydliště

Fyziologie rostlin [Vodní režim rostlin. Látkový a energetický metabolismus rostlin. Růst, celistvost rostlin. Rozmnožování rostlin.]

Systém a evoluce rostlin [Nižší (stélkaté) rostliny: řasy červené, hnědé a zelené. Vyšší rostliny: (výtrusné:) Mechorosty. Kapraďorosty. (semenné:) Nahosemenné. Krytosemenné (Dvouděložné a jednoděložné).]

látek, hospodářské plodiny, monokultury, půda a její ochrana, dodatková energie Rostliny jako materiál využitelný v různých odvětvích lidské činnosti, obnovitelný zdroj energie, kácení tropických lesů, znečištění moří – fytoplankton, ohrožené rostlinné druhy, možnosti ochrany, šíření invazních druhů, zdroj inspirace. OSV: rozmanitost projevů života, efektivní řešení problémů VMEGS: technologie, UR, hledat a nacházet řešení problémů v globálních souvislostech


Rostliny a prostředí, ekologie [rostlinné populace, rostlinné společenstvo, ekosystém, rozšíření rostlin]

133

Biologie 2. ročník Očekávané výstupy  popíše (a odliší) živočišnou buňku od ostatních eukaryotických buněk  popíše stavbu těla živočichů  uvede druhy tkání a jejich funkce  s využitím obrázků popíše evoluci a adaptaci jednotlivých orgánových soustav  objasní principy základních způsobů rozmnožování a vývoje živočichů  charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce  pozná a pojmenuje významné (vybrané) živočišné druhy

 používá základní ekologické pojmy  objasňuje základní ekologické vztahy  vysvětlí potravní vztahy mezi organismy  uvede podmínky života živočichů a posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci

Učivo biologie živočichů Morfologie a anatomie živočichů Fyziologie živočichů [Živočišné tkáně, orgány, orgánové soustavy]

Systém a evoluce živočichů [Prvoci. Prvoústí: Diblastika: Houby. Žahavci. Triblastika: Schizocoela – Ploštěnci. Pseudocoela – Hlísti. Coelomata – Kroužkovci. Měkkýši. Členovci (Trojlaločnatci. Klepítkatci. Žabernatí. Vzdušnicovci.) Druhoústí: Ostnokožci. Polostrunatci. Strunatci.(Pláštěnci. Bezlebeční. Obratlovci: Kruhoústí. Paryby. Ryby. Obojživelníci. Plazi. Ptáci. Savci)]



OSV: úcta k životu, rozmanitost projevů života EV: význam živočichů v přírodě, z hlediska člověka, příčiny úbytku druhů, pozitivní a negativní působení živočichů na lidskou populaci, zvířata v našich domácnostech, problematika“škůdců“, chorob přenosných na člověka, invaze nepůvodních druhů, nezákonný obchod se zvířaty, využívání zvířat k výzkumu, nadměrný rybolov, chování živočichů, problematika ohrožených druhů, člověkem vyhubené druhy živočichů, způsoby ochrany, význam zoologických zahrad Inspirace člověka. OSV: zdravý životní styl, péče o vlastní zdraví, zodpovědnost za vlastní zdraví OSV: rozmanitost projevů života, efektivní řešení problémů VMEGS: UR, hledat 134

těla  vysvětlí postavení vybraných zástupců živočichů v potravních řetězcích  posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti  charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci  zhodnotí problematiku ohrožených živočišných druhů a možnosti jejich ochrany  uvede příklady chráněných živočichů  charakterizuje základní typy chování živočichů

Živočichové a prostředí, ekologie [populace živočichů, živočišná společenstva, ekosystém, rozšíření živočichů]

a nacházet řešení problémů v globálních souvislostech (Základní ekologické pojmy: ekologický kurs s 2. ročníku)

Etologie živočichů

Biologie 3. ročník Očekávané výstupy  podle schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka  vysvětlí význam orgánových soustav  podle obrázku, schématu, modelu popíše stavbu tělních soustav  využívá znalostí o orgánových soustavách pro pochopení

Učivo biologie člověka Evoluce člověka

Průřezová témata EV: člověk jako součást přírody, jako součást živočišné říše, jako společenská bytost: evoluce člověka, inspirace – umění

Poznámky, přesahy, vazby Biologie člověka:

Opěrná a pohybová soustava Soustavy látkové přeměny Tělesné tekutiny. Krev. Imunita Oběhová soustava. Dýchací soustava. Trávicí soustava, metabolismus, výživa.

OSV: poznávání a rozvoj vlastní osobnosti:jak rozumím vlastnímu tělesnému, psychickému a sociálnímu vývoji, jaký mám vztah k vlastnímu 135

vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle

 charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru  posoudí, které vlivy prostředí ohrožují zdraví člověka

Tělesná teplota a její řízení. Vylučovací soustava. Soustavy regulační Nervová soustava, smyslové orgány. Hormonální regulace, soustava endokrinních žláz. Soustavy rozmnožovací. Vývoj jedince, období života člověka. Zdraví člověka.

tělu a psychice, rozvoj etických předpokladů pro život ve společenství lidí MV: lidská bytost jako nedílná jednota tělesné a duševní stránky osobnosti, součást etnika, neslučitelnost rasové intolerance s demokracií VMEG, MV: vnímavost ke kulturním rozdílnostem, bránit se proti násilí, teroru a dalším vlivům, etnická jazyková, náboženská rozmanitost, spolupráce, prolínání kultur, konflikty jako důsledek globalizace, Fair Trade OSV: zdravý životní styl, péče o vlastní zdraví, zodpovědnost za vlastní zdraví OSV: faktory ovlivňující duševní energii a kreativitu, vztah k vlastní psychice, péče o psychosomatické zdraví, předcházení zátěžovým situacím, relaxace MEDV: udržování kritického odstupu od modelů životního stylu nabízející se v masových mediích OSV: výchova 136

k rodičovství – vytváření kladných mezilidských vztahů, vědomí si závazků, zodpovědnosti v rámci skupiny a závazků druhých EV: Opěrná a pohybová soustava – význam pohybových aktivit jako součást zdravého životního stylu, první pomoc při úrazech. (první pomoc součástí Oběhová soustava – civili- kurzů: lyžařský, zdravotnický) zační choroby, leukémie, arterioskleróza, vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, mozková mrtvice. Dýchací soustava – škodlivé látky v ovzduší, kouření, alergie, astma. Trávicí soustava – škodlivé látky v potravinách, biopotraviny, zdravá výživa, stravovací návyky, „diety“, bulimie, mentální anorexie, obezita, alkohol. Vylučovací soustava – význam pitného režimu. Kožní soustava – nadměrné opalování – rakovina kůže, tvorba vitamínu D. Nervová soustava – duševní hygiena, aktivní odpočinek, spánek, smysly – hluk, ochrana zraku. 137

Pohlavní soustava – výchova k plánovanému rodičovství, úcta k životu, odpovědnost ve vztazích, pohlavní choroby, AIDS.  podle obrázku či schématu vysvětlí vybrané základní pojmy genetiky a dokáže je využít k řešení jednoduchých příkladů  využívá znalostí o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů  vysvětlí rozdíly v genetických vlastnostech prokaryotní a eukaryotní buňky  zhodnotí význam a přínos J. G. Mendela  podle modelu (nákresu) vysvětlí stavbu nukleové kyseliny  podle schématu popíše procesy replikace DNA, proteosyntézu  vyvodí význam dědičnosti pro šlechtitelství a plemenitbu

genetika Genetika

Buněčné základy dědičnosti

Molekulární základy dědičnosti

EV: mutace a mutageny v prostředí, etické aspekty genetiky, genetické inženýrství, geneticky modifikované potraviny, genetika populací – ochrana biodiverzity, lidská populace OSV: úcta k životu, péče o zdraví, zdravý životní styl, zodpovědnost ve vztazích, etické problémy genetiky

Dědičnost a proměnlivost

 vysvětlí význam mutací v evoluci 138

 popíše metody výzkumu geneGenetika člověka tiky člověka  analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě  uvede rozdíly mezi dědičnými chorobami a dědičnými dispozicemi k chorobám  vysvětlí mechanismus a praktický význam dědičnosti krevních skupin  posoudí etický problém klonování  vysvětlí význam selekce výhodných znaků pro vývoj populace  zhodnotí význam udržení početnosti populace pro přežití druhů

Genetika populací

Člověk a životní prostředí  vysvětlí význam ekologie jako vědy  objasní základní ekologické pojmy  shrne poznatky z biologie, zeměpisu k charakteristice bi- Ekologie, antropoekologie omů  na základě informací z různých zdrojů uvede globální ekologické problémy, jejich příčiny a navrhne možné způsoby řešení

OSV: úcta k životu, vztah člověka k přírodě a prostředí, přebírání zodpovědnosti VMEG: uvažovat a nacházet řešení problémů ŽP s hledem na Evropu, region, další části světa (mysli globálně – jednej lokálně) (Základní ekologické pojmy: ekoloUR, gický kurs s 2. ročníku) MEDV: udržování kritického odstupu od modelů životního stylu nabízející se v masových mediích, vyhodnocení kvality 139

 pochopí úlohu jednotlivce v řešení globálních ekologických problémů  pochopí význam mezinárodní spolupráce v řešení globálních ekologických problémů

a významu informačních zdrojů

obecná biologie II.  porovná významné hypotézy o Vznik a vývoj živých soustav, evoluce vzniku a evoluci živých soustav na Zemi  odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluce

Biologie 4. ročník Očekávané výstupy  porovná významné hypotézy o vzniku a evoluci živých soustav na Zemi odvodí hierarchii recentních organismů ze znalostí o jejich evoluce

Učivo obecná biologie II. Vznik a vývoj živých soustav, evoluce Evoluce

Člověk a životní prostředí  vysvětlí význam ekologie jako vědy  objasní a používá správně základní ekologické pojmy  uvede podmínky života a základní znaky života  ekologické vztahy objasní základní ekologické vztahy v populacích, společenstvech a v ekosystému  Vysvětlí tok látek a energie

Ekologie Ekologie populací Ekologie společenstva Ekosystém Biosféra Antropoekologie

Průřezová témata Poznámky, přesahy, vazby OSV, EV: úcta k životu, vztahy mezi organismy a jejich prostředím, vztah člověka k přírodě a prostředí, přebírání zodpovědnosti VMEG, EV: uvažovat a nacházet řešení problémů ŽP s hledem na region Evropa, další části světa (mysli globálně – jednej lokálně), UR MEDV: udržování kritic(Základní ekologické pojmy: ekolokého odstupu od modelů gický kurs s 2. ročníku) životního stylu nabízející se v masových mediích, vyhodnocení kvality a významu informačních 140

v ekosystému, potravní vztahy a potravní pyramidu  Objasní postavení a vliv člověka v ekosystémech Země  shrne poznatky z biologie a zeměpisu k charakteristice biomů  na základě informací z různých zdrojů uvede globální ekologické problémy, jejich příčiny a navrhne možné způsoby řešení

zdrojů

141

5.13.

Tělesná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova je zaměřen na osvojení a rozvoj nových pohybových dovedností potřebných k využívání různého sportovního náčiní a nářadí, k seznámení s návody na korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení. Tělesná výchova vede žáky k poznávání vlastních pohybových možností a zájmů, k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. v Tělesné výchově si žáci zvykají na rozličné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonávání zábran, objektivnost, rychlé rozhodování, organizační schopnosti, dodržování pravidel fair play i nutnou míru odpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních. V rámci předmětu jsou na nižším stupni gymnázia realizována průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova. Jsou realizována průřezová témata – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Environmentální výchova, Mediální výchova. Prostřednictvím těchto průřezových témat, přesahů a vazeb komunikuje Tělesná výchova s dalšími předměty, zejména s Biologií, Občanskou naukou a Výchovou ke zdraví. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Tělesná výchova je tato: 2 – 2 – 2 – 2. Výuka je až na výjimky organizována v oddělených skupinkách chlapců i dívek, z organizačních důvodů může dojít ke spojování žáků z různých tříd téhož ročníku nebo dvou sousedních ročníků a na nižším gymnáziu může z organizačních důvodů dojít ke spojování žáků ze dvou po sobě jdoucích ročníků. Výuka Tělesné výchovy probíhá v jedné tělocvičně – hala BIOS, v posilovně, na školním hřišti (atletický ovál, sektory, víceúčelové hřiště) a v přilehlém okolí školy. Součástí výuky Tělesné výchovy je i lyžařský kurz 1. ročníků a sportovní kurz 3. ročníků.

Tělesná výchova 1. - 4. ročník Očekávané výstupy ČINNOSTI OVLIVŇUJÍCÍ ZDRAVÍ Ročník: 1. ročník, Žák:  zvládá základní způsoby rozcvičení a přípravu organismu na pohybové zatížení  Ročník: 2. ročník, Žák:  zvládá základní způsoby rozcvičení a přípravu organismu na pohybové zatížení, připraví a samostatně vede rozcvičení

Učivo



rozcvička, různé způsoby zahřátí a přípravy Poznávání a rozvoj pohybového systému, strečink a jiné vlastní osobnosti druhy protahovacích cvičení, speciální běžecká cvičení

142

Ročník: 3. a 4. ročník, Žák:  připraví a samostatně vede tématické rozcvičení s ohledem na následující pohybové zatížení Ročník: 2. ročník  zvládá základní testy zdravotně orientované zdatnosti (ZOZ) a svalové nerovnováhy (SN),  rozumí, proč se testy provádějí a co naměřené hodnoty znamenají

testy běžecké rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti páteře, testy svalové nerovnováhy, testy flexibility

Provádění testů pravidelných intervalech.

Ročník: 3. ročník Žák:  posuzuje a hodnotí ZOZ a SN jednotlivými testy ve spolupráci se spolužáky i samostatně Ročník: 2. ročník Žák:  zvládá vhodná vyrovnávací cvičení s ohledem na druh oslabení či jednostranného zatížení Ročník: 3. ročník Žák:  vybere vhodná vyrovnávací cvičení zaměřená na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití Ročník: 4. ročník Žák:

praktické využití testů, měření tloušťky podkožního tuku – BMI

vyrovnávací a zdravotně změřená cvičení pro předcházení a vyrovnávání svalových a jiných oslabení, kompenzační cvičení po statické a jednostranné zátěži


BIO – fyziologie člověka. Zařazováno průběžně, aplikace v denním režimu.

143

 vybere vhodná vyrovnávací cvičení zaměřená na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy a samostatně je upraví pro vlastní použití  organizuje svůj pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové činnosti


Ročník: 1., 2. ročník Žák:  zvládá základní cvičení a pohybové aktivity na rozvoj pohybových schopností Ročník: 3., 4. ročník Žák:  usiluje o optimální rozvoj pohybových schopností  zvládá základní cvičení a pohybové aktivity na rozvoj pohybových schopností Ročník: 1. ročník, Žák:  vybere vhodný způsob ošetření různých zranění v modelových situacích úrazů, zvládá základní postupy při poskytování PP, zvládá základní obvazové techniky, poskytne první pomoc i v nestandardních podmínkách (VKZ) Ročník: 1. ročník, Žák:  rozhodne, jak se odpovědně chovat při konkrétní mimořádné události

organismus a pohybová zátěž, individuální pohybový režim: rychlostně silová cvičení v anaerobní a laktátové zóně, vytrvalostní cvičení v aerobní zóně, cvičení pro rozvoj kloubní pohyblivosti

postupy při poskytování PP, resuscitace, polohování a transport, obvazy, úrazy, krvácení, druhy poranění OSV: Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů 144

 prokáže osvojené praktické znalosti a dovednosti související s přípravou na mimořádné události a aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel (VKZ)  uplatňuje účelné a bezpečné chování při pohybových aktivitách i v neznámém prostředí

vyhlášení hrozby a vzniku mimořádné události, živelní pohromy, sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí

Seznamovací kurs prvních ročníků, výuka v koedukovaných skupinách D + CH. BIO – anatomie, fyziologie člověka. Seznamovací kurs prvních ročníků, výuka v koedukovaných skupinách D + CH. ZSV

Ročník: 1. ročník, Žák:  zvládá uvolňovací cvičení a základní cviky strečinku Ročník: 2. ročník, Žák:  orientuje se v základních způsobech relaxace, podle charakteru zátěže vybere vhodné regenerační cvičení, popřípadě navrhne vhodný způsob regenerace, zvládá uvolňovací cvičení a základní cviky strečinku Ročník: 3. a 4. ročník Žák:  orientuje se v základních způsobech relaxace, podle charakteru zátěže vybere vhodné regenerační cvičení, popřípadě navrhne vhodný způsob regenerace, zvládá uvolňovací cvičení a základní cviky strečinku, v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace (VKZ)

regenerace a relaxace, uvolňovací a strečinková cvičení, komunikace v zátěžových a stresových situacích, pohyb jako relaxace

OSV: Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

145

POHYBOVÉ DOVEDNOSTI Ročník: 1. ročník Žák:  zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností Ročník: 2. ročník Žák:  zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností  na základě výkladu s ukázkami pohybových dovedností vytváří vlastní pohybové vzorce, postupy a pokroky v osvojování pohybových dovedností konzultuje s učitelem  na základě osvojených pohybových dovedností a schopností navrhuje postupy a řešení zadaného úkolu, spolupracuje s pohybové hry pro zdokonalování pohyostatními studenty v týmu bových dovedností, rozvoj kondičních a koordinačních schopností, hry soutěRočník: 3. ročník živé a bojové Žák:

cvičení, komunikace v zátěžových a stresových situacích, pohyb jako relaxace

 posoudí úroveň osvojovaných pohybových dovedností, vytyčí další cíle v osvojení pohybových dovedností

gymnastika – nácvik základních pohybových dovedností: akrobacie, přeskoky (koza, bedna) a cvičení na nářadí – hrazda, kladina, kruhy, cvičení s náčiRočník: 4. ročník ním, šplh, skoky na trampolínce  posoudí kvalitu stěžejních částí pohybu, aerobic – aerobní cvičení bez náčiní, označí zjevné příčiny nedostatků kondiční a estetické formy cvičení s a uplatní konkrétní osvojované postupy hudbou vedoucí k potřebné změně atletika – sprinty, vytrvalost, skok vy respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou soký, daleký, vrh koulí, štafetový běh sportovní hry – volejbal, basketbal, kopohybovou činnost dané skladbě sportu-

Lyžařský kurs 1. ročníků, výuka v koedukovaných skupinách D + CH. 146

jících ČINNOSTI PODPORUJÍCÍ POHYBOVÉ UČENÍ Ročník: 1., 2. ročník, Žák:  užívá různé komunikační prostředky při spolupráci v týmu, zná základní tělocvičné pojmy Ročník: 3., 4., Žák:  užívá různé signály a jiné komunikační prostředky při spolupráci v týmu, takové signály a sdělení zpracovává a rozhoduje se, rozeznává a respektuje gestikulaci rozhodčího, reaguje na ni Ročník: 1., 2., 3., 4. ročník, Žák:  respektuje pravidla osvojovaných sportů Ročník: 3., 4., Žák:  rozhoduje třídní nebo školní utkání, závody, soutěže v osvojovaných sportech Ročník: 1., 2., 3., 4. ročník Žák:  podle druhu sportovních činností vybere odpovídající a vhodnou sportovní výzbroj a výstroj, správně používá tělocvič. nářadí, náčiní, výstroj a výzbroj Ročník: 1. ročník

paná, házená, floorbal – herní kombinace a herní činnost jednotlivce, utkání lyžování – běžecké, sjezdové, snowboarding, carving, výstroj a výzbroj, mazání lyží, bezpečnost a orientace v zimní krajině, horská túra na lyžích

Průběžně, Seznamovací kurs 1. ročníků.

úpoly: úpolové hry rozšiřující učivo: pohybové dobrodružné hry, týmové hry další moderní a netradiční pohybové hry, softball, frisbee pohybové hry gymnastika – rozšířené pohybové dovednosti aerobic atletika – rozšířený nácvik pohybových dovedností sportovní hry – herní systémy úpoly – úpolové hry, základy sebeobrany turistika a pobyt v přírodě – orientace v méně přehledné krajině, orientační běh, příprava a likvidace tábořiště

Sportovní kurz 3. ročníků, výuka v koedukovaných skupinách D + CH. Sportovní kurz 3. ročníků + průběžně.

rozšiřující učivo: pohybové dobrodružné hry, týmové hry další moderní a netradiční pohybové hry, softball, frisbee další sportovní hry komunikace a spolupráce v týmu, komunikace při sportovních a jiných pohybových hrách 147

Žák:  změří výkony v různých sportovních disciplínách  sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím Ročník: 2. ročník Žák:  změří výkony v různých sportovních disciplínách podle naměřených dat, posoudí úroveň svých dosažených výkonů i výkonů spolužáků  sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím Ročník: 3. ročník Žák:  změří výkony v různých sportovních disciplínách podle naměřených dat, posoudí úroveň svých dosažených výkonů i výkonů spolužáků, tyto pak porovná s výkony běžné populace  sleduje podle pokynů (i dlouhodobě) pohybové výkony, sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím  zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky různou formou prezentuje Ročník: 4. ročník Žák:  změří výkony v různých sportovních disciplínách podle naměřených dat, posoudí úroveň svých dosažených výkonů i vý-

rozšiřující učivo: komunikace při týmových, dobrodružných hrách

Průběžně – podle druhu osvojovaných pohybových dovedností.

sportovní pravidla S příslušnými sportovními bloky a průběžně.

rozhodování utkání, organizace soutěže závodu, sportovní role S příslušnými sportovními bloky a průběžně.

148

konů spolužáků, tyto pak porovná s výkony běžné populace, zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky různou formou prezentuje Ročník: 1., 2., 3., 4. ročník, Žák:  se orientuje v základních historických faktech týkajících se úspěchů českého sportu v historii i současnosti Ročník: 1., 2., 3., 4. ročník, Žák:  aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti  respektuje dodržování pravidel fair play, identifikuje nesprávné chování a zákroky a jedná podle pravidel různých sportů i podle pravidel společenského chování

historicky významné úspěchy českých sportovců, aktuální výsledky českých i zahraničních sportovců olympijské zásady, pravidla fair play,

pravidla společenského chování, odmítání podpůrných látek, sport a ochrana přírody

používání sportovního vybavení, cvičení na nářadí a s náčiním, používání výstroje a výzbroje, používání tělocvič. a sportovních pomůcek

Ročník: 3. ročník, Žák:  připraví (ve spolupráci s ostatními žáky) třídní či školní turnaj, soutěž, turistickou akci a podílí se na její realizaci Ročník: 2., 3., 4. ročník, Žák: respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí – jedná na úrovni dané role; spolupracuje ve prospěch družstva

měření sportovních výkonů měřitelné a hodnotitelné údaje

149

5.14.

Hudební výchova

Charakteristika předmětu Předmět hudební výchova vychází z Hudebního oboru v RVP G v rámci vzdělávací oblasti Umění a kultura. Předmět se vyučuje v prvním a druhém ročníku čtyřletého gymnázia. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Hudební výchova: 2 – 2 – 0 – 0. Předmět je vyučován ve specializované učebně, ve které je k dispozici odpovídající didaktická technika a hudební nástroje, které doplňují výuku. Podle možností a nabídky uměleckých agentur výuku doplňují návštěvy koncertů nebo komponovaných pořadů z oblasti hudební kultury. Hudební výchova na gymnáziu navazuje na hudební výchovu na základní škole. Prohlubuje znalosti a rozvíjí dovednosti pomocí činností ve třech vzájemně provázaných a podmíněných okruzích: produkce (1. vokální, 2. instrumentální a 3. hudebně pohybové činnosti), recepce, reflexe. Cílem předmětu Hudební výchova je v rámci výše uvedených okruhů činností: rozvíjet hudební schopnosti žáků, vést je k samostatnému „muzicírování“, při kterém mohou využít a uplatnit osvojené poznatky z hudební teorie (produkce), vést žáka ke schopnosti koncentrovaného a uvědomělého poslechu hudebních ukázek, ke schopnosti přijímat i takovou hudbu, která neodpovídá jejich hudebnímu vkusu, vést žáka k porozumění hudebnímu umění (recepce), podněcovat žáka ke kritickému hodnocení hudby, ke schopnosti hovořit o hudbě, k přemýšlení o hudbě, např. nad významem a poselstvím hudebních děl (reflexe). Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení  rozhovorem vedeme žáky ke schopnosti efektivně se učit  formou samostatných referátů vedeme žáky ke schopnosti vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z různých zdrojů  formou různých úkolů v hodinách vedeme žáka ke schopnosti samostatně pracovat s literaturou Kompetence k řešení problémů  při individuální i skupinové práci vedeme žáky ke schopnosti porozumět danému úkolu (problému), navrhnout vhodný postup jeho řešení a dospět k jeho řešení  prostřednictvím hudebních ukázek vedeme žáky ke schopnosti hudbu charakterizovat a hodnotit, na základě svých teoretických znalostí analyzovat Kompetence komunikativní  formou prezentace referátů v hodinách vedeme žáky k samostatnému slovnímu projevu na odpovídající stylistické úrovni  formou diskuze vedeme žáky ke schopnosti srozumitelně a jasně vyjádřit svůj názor opřený o konkrétní argumenty a odborné pojmy z hudební teorie 150

 formou vědomostních her a soutěží podněcujeme žáky ke schopnosti srozumitelně a odborně správně formulovat odpovědi na položené otázky Kompetence sociální a personální  formou skupinové práce vedeme žáky ke schopnosti bezproblémové komunikace a spolupráce s ostatními, k respektování druhých lidí a jejich názorů, včetně jejich hudebního zaměření  formou příležitostných exkurzí a návštěv koncertů, divadel apod. seznamujeme žáky s pravidly společenské etikety Kompetence občanská  prostřednictvím hudebních děl seznamujeme žáky se současnými a minulými režimy a učí se v nich orientovat  vedeme žáky ke sledování aktuálního dění v hudebním světě a v oblastech, které s hudbou souvisí Kompetence pracovní  vedeme žáky k participaci na průběhu hodin  vedeme žáky k organizaci své vlastní práce při přípravě na vyučování Kompetence k podnikavosti  při produktivních činnostech vedeme žáky k vlastní tvořivosti a kreativitě

Hudební výchova 1. ročník Očekávané výstupy Produktivní dovednosti: 1. vokální činnosti Žák:  zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně jednohlasé písně, správně artikuluje, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, logicky člení větu  reprodukuje zpívaný vzor na základě svých schopností  dodržuje správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu, uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě  rytmizuje jednoduché texty

Učivo Vokální činnosti:  kultivace pěveckého a hlasového projevu  sborový zpěv  rytmický výcvik Hudební nauka:  notopis (hodnoty a tvary not, notová osnova, jména not, klíč houslový a basový, pomlky, posuvky)  takt a rytmus

Průřezová témata OSV – poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, organizační dovednosti a řešení problémů, schopnost spolupráce, sociální komunikace, budování vlastního názoru EV – programní hudba, hudba zobrazující přírodu, civilizaci apod.

Poznámky, přesahy, vazby ZE – hudební mapa Evropy DE – charakteristika jednotlivých epoch vývoje hudby TV – pohybové činnosti na hudební doprovod ČJL – autoři operních libret, divadelních her, jež se staly předlohou oper, textů písní atd.

Instrumentální činnosti:  hra a tvorba jednoduchých doprovo151

2. instrumentální činnosti Žák:  používá rytmické a melodické nástroje Orffovy školy k doprovodu písní  umí doprovodit píseň vhodně zvoleným rytmickým doprovodem  na základě svých hudebních schopností a dovedností reprodukuje motivy a kratší témata 3. hudebně pohybové činnosti Žák:  orientuje se v taktování dvou, tří a čtyřdobého taktu Receptivní dovednosti: Žák:  rozpozná rozdíly v druzích melodie, rytmu, tempa, dynamiky a barev hudby  rozliší tóniny dur a moll  je schopen soustředěného a uvědomělého poslechu hudební ukázky Produktivní dovednosti: 1. vokální činnosti Žák:  zpívá písně s výrazem, tzn. do svého hlasového projevu promítne náladu písně

dů (rytmicko – melodické doprovody) Hudební formy:  concerto grosso  fuga  cyklická sonátová forma (symfonie, koncert, sonáta)  sonátová forma Dějiny hudby: 1. Periodizace dějin evropské hudby 2. Baroko  významné osobnosti evropské barokní hudby (A. Vivaldi, G. F. Händel, J. S. Bach)  české baroko (A. M. z Otradovic, P. J. Vejvanovský, J. D. Zelenka, B. M. Černohorský) 3. Klasicismus  tzv. vídeňský klasicismus (J. Haydn, W. A. Mozart, L. v. Beethoven)  Ch. W. Gluck  český klasicismus (J. J. Ryba, skladatelé v emigraci) EV Vokální činnosti:  intonační a rytmický výcvik  sólový zpěv  orientace v notovém zápisu písní 152

 rozšiřuje hlasový rozsah  rytmizuje jednoduché texty 2. instrumentální činnosti Žák:  používá rytmické a melodické nástroje Orffovy školy k doprovodu písní  umí doprovodit píseň základními basovými tóny akordů na základě akordických značek  hraje dle svých možností na jednoduché hudební nástroje, používá je jako prostředek sdělování hudebních i nehudebních myšlenek a představ  orientuje se v notovém zápise jednoduchých vokálních a instrumentálních skladeb, na základě svých individuálních hudebních schopností tyto skladby realizuje  rytmizuje jednoduché texty 3. hudebně pohybové činnosti Žák:  reaguje na hudbu pohybem  rozpozná některé druhy lidových a společenských tanců a umí je zatančit Receptivní dovednosti: Žák:  rozliší zvuk vybraných hu-

Hudební nauka:  stupnice (durové stupnice s křížky a béčky)  akordy (durové kvintakordy a jejich akordické značky) Instrumentální činnosti:  orientace v notovém zápise jednoduchých instrumentálních kompozic

Hudební formy:  opera (X kantáta X oratorium)  symfonická báseň Dějiny hudby: 1. Romantismus  raný romantismus (C. M. v. Weber, F. Schubert, R. Schumann, F. Mendelssohn - Bartholdy)  novoromantismus (H. Berlioz, F. Liszt, R. Wagner)  klasicko – romantická syntéza (J. Brahms)  opera v době romantismu (G. Verdi, R. Wagner)  ruský romantismus (M. I. Glinka, A. P. Borodin, M. P. Musorgskij, N. Rimskij - Korzakov, P. I. Čajkovskij)  polský romantismus (F. Chopin)  český romantismus (B. Smetana, A. Dvořák) 153

debních nástrojů, dovede je pojmenovat a popsat  orientuje se ve vybraných hudebních slozích, uvede hlavní představitele  na základě svých schopností zařadí hudbu do stylového období  rozliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích

Hudební výchova 2. ročník Očekávané výstupy Vokální činnosti Žák:  uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě  využívá svých dispozic při zpěvu a mluveném projevu  reprodukuje zpívaný vzor na základě svých schopností  dotváří hudební melodie, nebo vytváří vlastní, na základě svých schopností vytváří jednoduchou hudební improvizaci  rytmizuje jednoduché texty Instrumentální činnosti  rytmizuje jednoduché texty

Učivo

 hlasová výchova – správné dýchání, hlasová hygiena, rozezpívání, artikulace, využití jazykolamů  zpěv – jednohlasé písně lidové a umělé, kánony, dvojhlasé písně  intonace – zpěv hudebních motivů, imitace, intonační nácvik  zhudebnění vlastních jednoduchých motivů nebo skladeb  základní a složené intervaly

Průřezová témata Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti,

Spolupráce a soutěž,

Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Poznámky, přesahy, vazby Kompetence k učení rozhovorem vedeme studenty k získání dovedností nutných pro efektivní učení, aby si osvojili důležité poznatky a poznávali význam a přínos hudební výchovy formou samostatných referátů vedeme studenty k schopnosti vyhledávat, třídit informace z různých zdrojů, vybírat správné postupy při přípravě této formy prezentace Kompetence pracovní využíváme hru na jednoduché hudební nástroje k tomu, aby si studenti osvojili jejich správné používání a začlenění do hudebního celku

Poznávání a rozvoj 154

 používá rytmické nástroje Orffovy školy k doprovodu písní  používá některé melodické nástroje při individuálních i skupinových činnostech dle svých schopností  orientuje se v notovém zápise jednoduchých vokálních a instrumentálních skladeb

 rytmizace textů a písní rytmickými nástroji  tvorba instrumentálních doprovodů – jednoduchá aranžmá  hudební nástroje – přehled, využití instrumentální hudbě  stupnice a tónina – kvintový a kvartový Kruh

Hudebně pohybové činnosti  reaguje na hudbu pohybem, ztvárňuje ji dle svých dispozic a schopností

 tanec – pohyb na hudbu, polka, valčík, rock and roll, Walz, tango, atd.

Recepce a reflexe  vyděluje podstatné znaky z proudu znějící hudby, rozpozná hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku  popíše a na příkladech ukáže důležité znaky tvorby a interpretace hudebního díla, vysvětlí, v čem tkví přínos skladatele a interpreta  orientuje se ve vývoji hudebního umění, v rozdílnosti hudebního myšlení

vlastní osobnosti, Spolupráce a soutěž,

Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

Kompetence komunikativní formou diskuse vedeme studenty k tomu, aby byli schopni srozumitelně a jasně vyjádřit svůj názor, opřený o konkrétní argumenty a odborné pojmy z oblasti hudební teorie využíváme skupinovou práci při přípravě a realizací hudebních objektů.

 základní atributy hudby – využití melodie, harmonie, rytmu, tempa a dynamiky v hudbě 19. a 20. století  formy hudebního díla ve vývoji hudby symfonie, symfonické básně, novoromantická a moderní opera  úloha skladatele a interpreta v hudbě, vztah tvůrce a příjemce uměleckého díla

Média a mediální produkce Účinky mediální produkce a vliv médií

 skladatelé 19. a 20. století  vývoj hudby – přelom 18. a 19. století  vývoj hudby v 19. a 20. století do

Kompetence k řešení problémů používáme hudební ukázky a následné diskuse k tomu, aby student poznával žánrové oblasti a výrazové prostředky v hudbě a analyzoval je.

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti,

Kompetence sociální a personální formou dialogu vedeme studenty k přijímání názorů ostatních a k respektování jejich hudebního zaměření vedeme žáky k přijímání pravidel společenské etikety především formou příležitostných exkurzí, návštěv koncertů a komponovaných pořadů pro školu.

Morálka všedního dne 155

 na základě historických, společenských a kulturních kontextů popíše podmínky a okolnosti vzniku hudebního díla  odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích

současnosti – hudba artificiální  hudební žánry  blues, swing, jazz, country, rock  pojem kýč, hudba jako zboží, komerce v hudební kultuře, hudba na objednávku

Sociální komunikace

Kompetence občanské formou referátů vedeme žáky ke sledování aktuálního dění v hudebním světě a v oblastech, které s hudbou souvisí.

 hudební proudy, žánry a styly 20. století  rock, beat, muzikál, folk, country, jazz  problematika vydávání a šíření hu interpretuje a kriticky hodnotí debního díla, problematika pirátských hudbu, na základě svých nahrávek schopností a zkušeností vytvá-  porovnání hudby z hlediska módnosti ří vlastní soudy a preference,  dostupnost hudebních děl v médiích, které dokáže v diskusi obhájit možnosti zneužití hudby  přistupuje k hudebnímu dílu jako k autorově reflexi světa využití hudby – muzikály, festivaly, dia na základě svých zkušeností vadla, nahrávání hudby, mediální kultura a toto poselství interpretuje současnosti, reklamy protestsongy, metal a jeho podoby uvědomuje si rozdílnost přístupu k hudbě a k hudební tvorbě, při vnímání hudby si vytváří vlastní postoje a hodnoty, na jejichž základě je schopen se s hudbou ztotožnit nebo ji odmítnout

156

5.15.

Výtvarný výchova

Vyučovací předmět výtvarná výchova absolvují žáci prvního a druhého ročníku, kteří si ho volí ze dvou možných:Hudební výchovy a Výtvarné výchovy. Výuka probíhá v odborné pracovně. Výtvarná výchova je zaměřená na tvůrčí činnost žáka, která je úzce provázána s komunikačními a interpretačními účinky vizuálně obrazných a obrazových vyjádření. Základní realizační formou výuky je vyučovací hodina, dvouhodina. Týdenní hodinová dotace vyučovacího je tato: 2 – 2 – 0 – 0. Dalšími možnými formami jsou exkurze, návštěvy výstav a návštěvy NG v Praze. Ve výuce jsou uplatňovány různé metody práce jako například samostatná práce, práce ve dvojici nebo ve skupině. Každý rok vystavují žáci své práce v Městském muzeu v Novém Strašecí. Žák je veden k samostatnému řešení problémů, využití experimentu ve vlastní tvorbě a umění komunikovat s uměním a okolím pomoci vlastních výrazových prostředků. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení  rozhovorem vedeme žáky ke schopnosti efektivně se učit  formou samostatných referátů vedeme žáky ke schopnosti vyhledávat, třídit a zpracovávat informace z různých zdrojů  formou různých úkolů v hodinách vedeme žáka ke schopnosti samostatně pracovat s literaturou Kompetence k řešení problémů  při individuální i skupinové práci vedeme žáky ke schopnosti porozumět danému úkolu (problému), navrhnout vhodný postup jeho řešení a dospět k jeho řešení  prostřednictvím výtvarných ukázek vedeme žáky ke schopnosti výtvarné umění charakterizovat a hodnotit, na základě svých teoretických znalostí analyzovat Kompetence komunikativní  formou prezentace referátů v hodinách vedeme žáky k samostatnému slovnímu projevu na odpovídající stylistické úrovni  formou diskuze vedeme žáky ke schopnosti srozumitelně a jasně vyjádřit svůj názor opřený o konkrétní argumenty a odborné pojmy z výtvarné teorie  formou vědomostních her a soutěží podněcujeme žáky ke schopnosti srozumitelně a odborně správně formulovat odpovědi na položené otázky Kompetence sociální a personální  formou skupinové práce vedeme žáky ke schopnosti bezproblémové komunikace a spolupráce s ostatními, k respektování druhých lidí a jejich názorů.  formou příležitostných exkurzí a návštěv výstav apod. seznamujeme žáky s pravidly společenské etikety Kompetence občanská  prostřednictvím výtvarných děl seznamujeme žáky se současnými a minulými režimy a učí se v nich orientovat 157

 vedeme žáky ke sledování aktuálního dění ve výtvarném světě a v oblastech, které s ním souvisí Kompetence pracovní  vedeme žáky k participaci na průběhu hodin  vedeme žáky k organizaci své vlastní práce při přípravě na vyučování Kompetence k podnikavosti  při produktivních činnostech vedeme žáky k vlastní tvořivosti a kreativitě

Výtvarná výchova 1. ročník Očekávané výstupy Seznámení s impresionistickou malbou, barevná skvrna, impresionističtí malíři.

Učivo Barevné variace, IMPRESIONISMUS

Průřezová témata EV – Člověk a příroda

Poznámky, přesahy, vazby HV

Románské umění

EV – Člověk ve 12. století

DEJ

Lidové zvyky tradice tvorba ozdob novoročenek výzdoba

Lidové tradice advent

EV – estetické cítění lidových tvůrců

DEJ, HV, CJL

Základní znaky gotiky – vznik měst návrh, gotického okna (kružba, vitráž, lomený oblouk)

Gotika (architektura, sochařství, malba)

Život lidí, vznik řemesel. Česká desková malba

DEJ

Význam písma ke komunikaci. Využití písma v užité grafice Tvorba grafických listů linoryt Kubistický portrét

Písmo, užitá grafika

Vývoj písma v různých civilizacích EV-jiný pohled na svět, hlavní představitelé kubismu

DEJ, Z

Základní znaky renesance, seznámení s renesančními osobnostmi (malíři, sochaři, architekti)

Renesance, zlatý řez obrazu + barva, světlo, perspektiva

EV-člověk v renesanční době

HV

Seznámení se základními znaky románského umění a časové zařazení.

Tvorba grafických listů linoryt Kubistický portrét

EV-jiný pohled na svět, hlavní představitelé kubismu

158

Tvorba s různým materiálem, kombinovaná s malbou

Koláž, jiný výtvarný prostředek EV-člověk a životná prostředí, využití odpadového Exkurze Pražského hradu a návštěva NG- materiálu evropské umění

BIO

Očekávané výstupy Práce s barvou, význam barvy v uměleckém díle (žhavé léto, barevný podzim), malba s netradičními materiály (hřeben, kámen, dřívko)

Učivo Výrazový prostředek – barva, malba (Fauvismus, Futurismus)

Průřezová témata Odlišný pohled na svět. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Poznámky, přesahy, vazby BIO, HV

Pochopení dalšího uměleckého směru, návrh barokního okna

Baroko (architektura, sochařství, malba)

Politický vliv na umění v 17. a 18. st.

DEJ, CJL

Využívání znalostí aktuálních způsobů vyjadřování a technických možností zvoleného média pro vyjádření své představy Vyjádření svých pocitů výtvarnou formou

Komiks, ilustrace, fotografie, reklamadochází k poznání vlivu a možností jednotlivých médií

MV-účinky mediální produkce a vliv médií. Mediální produkty a jejich význam. Poznání a rozvoj vlastní osobnosti (city, vlastnosti, činnosti…)

DEJ, ZSV

Na příkladech uvádí příčiny vzniku a proměn uměleckých směrů a objasní širší a filozofické okolnosti uměleckých děl.

Vývoj výtvarného umění od Klasicismu do současnosti

Základní problémy sociokulturních rozdílů

DEJ

Vysvětlí předpoklady ke vzniku uměleckého díla, dokáže rozpoznat rysy v současném umění, objasní proces vzniku obecného vkusu a estetických norem.

Úloha komunikace v uměleckém procesu

Návštěva NG v Praze (moderní umění) Sociální komunikace

HV, CJL

Seznámení s nejstarším evropským uměním

HV, DEJ

Výtvarná výchova 2. ročník

Prostorová práce, koláž. Veselé a smutné krabičky

CJL

159

5.16.

Informatika a výpočetní technika

Charakteristika vyučovacího předmětu Ve vyučovacím předmětu je realizován vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie z RVP GV. Cílem tohoto předmětu je rozvíjet schopnosti žáků vyhledávat, zpracovávat, prezentovat informace a kreativně využívat možnosti výpočetní, komunikační techniky a prezentační techniky v běžném životě a při studiu. V rámci předmětu jsou realizována tato průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova. Svým vzdělávacím obsahem úzce souvisí především se vzdělávacími obsahy předmětů Matematika a Fyzika. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Informatika a výpočetní technika je tato: 2 – 2 – 1 – 0. Při výuce se třída dělí na skupiny, předmět je vyučován ve dvou učebnách výpočetní techniky. Obě učebny jsou připojeny k internetu. Výuka Informatiky a výpočetní techniky je doplněna volitelnými předměty, které nabízíme žákům ve 3. a 4. ročníku. Výchovné a vzdělávací strategie V hodinách Informatika a výpočetní technika jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy: Kompetence k učení:  učitel zadává žákům ke zpracování taková témata, která ukazují význam informatiky a výpočetní techniky pro společnost a její další rozvoj  žáci samostatně vyhledávají informace k jednotlivým pojmům z oblasti ICT a za pomoci učitele se snaží pochopit jejich význam  žáci ve skupinách nebo samostatně řeší úlohy zadávané učitelem tak, aby k jejich vypracování bylo třeba vyhledat a zpracovat další informace. Takto zpracované úlohy jsou předkládány učiteli a s výsledky jsou seznámeni i ostatní žáci  při výuce je učitelem preferováno porozumění základním pojmům, které mohou být vyhledány z různých zdrojů informací; žáci se současně učí, jak tyto informace získat, ověřit a své vědomosti rozšířit  žákům je poskytnuta možnost účastnit se soutěží a formou konzultací s vyučujícím informatiky a výpočetní techniky se na tyto soutěže připravit Kompetence k řešení problémů:  žáci jsou motivováni úlohami z běžného života a praxe, využíváním výpočetní techniky k řešení úloh z ostatních předmětů a jsou vedeni k využívání základních postupů algoritmizace řešení problémů  v rámci zadaných úloh žáci navrhují postup řešení, vyhledávají, třídí a vyhodnotí vyhledané informace Kompetence komunikativní:  žáci jsou vedeni k prezentaci svých názorů, postupů řešení úloh a jejich obhajobě, při obhajobě volí vhodné argumenty, které čerpají z exaktních a přírodních věd Kompetence sociální a personální:  učitel zadává žákům k vypracování úlohy, které vyžadují týmovou spolupráci s dělbou práce, žáci si rozdělují mezi sebe dílčí úlohy tak, aby uplatnili své individuální schopnosti, vědomosti a dovednosti 160

Kompetence občanské:  v rámci výuky jsou žáci seznámeni s pravidly bezpečnosti práce s elektrickým zařízením a poskytnutím první pomoci při úrazu elektrickým proudem. U žáků jsou upevňovány návyky pro bezpečnou práci s elektrickým zařízením a správnou obsluhu výpočetní a multimediální techniky.  dodržujeme zásady bezpečnosti práce a prevence zdravotních rizik spojených s dlouhodobým využíváním výpočetní techniky  respektujeme ochranu práv k duševnímu vlastnictví, copyright, informační etiku Kompetence pracovní  v rámci řešených úloh žáci získávají základní dovednosti při využívání výpočetní a multimediální techniky  při praktických činnostech žáci dodržují stanovené postupy, pravidla bezpečnosti práce a řád učebny  žáci manipulují pod dohledem učitele, v souladu s návodem pro použití a pracovním řádem učebny se zařízeními učebny a se svěřenou technikou tak, aby nedošlo k jejímu poškození

Informatika a výpočetní technika 1. ročník Očekávané výstupy Digitální technologie žák  ovládá, propojuje a aplikuje postupné prostředky ICT  využívá teoretické i praktické poznatky o funkci jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh  organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití  orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe

Učivo

Průřezová témata EV:

Informatika – vymezení teoretické a aplikované informatiky Hardware – funkce prostředků ICT, jejích částí a periferií, technologická inovace, digitalizace a reprezentace dat Software – funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí Informační sítě – typologie, intranet, síťové služby a protokoly, přenosy dat Údržba a ochrana dat – správa souborů a složek, komprese, antivirová ochrana, firewall, zálohování dat Ergonometrie, hygiena a bezpečnost práce s ICT – ochrana zdraví, možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami

Hardware – komponenty počítače, složení – způsob likvidace, recyklace, energetická náročnost, způsoby úspor energií. Fyzika  výpočty (tabulkový procesor) Excel – statistické zpraco-  základní principy fungování vání údajů (tabulky, grahardwaru fy): procentuální zastoupení recyklovaného odpadu, Český jazyk spotřeba vody, energie  textový editor apod. Ergonometrie – zdravý životní styl, organizace způsobu práce, pracovní podmínky, hygiena a psychohygiena,

Poznámky, přesahy, vazby Matematika  algoritmizace,  vzorce (tabulkový procesor)  grafika  dvojková soustava

Cizí jazyky  vyhledávání informací na internetu ostatní předměty 161

bezpečnost práce. zdroje a vyhledávání informací, komunikace žák  užívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci  využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů  posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací  využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky Zpracování a prezentace informací žák  zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu  aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů

Internet – globální charakteristika internetu, multikulturní a jazykové aspekty, služby na internetu Informace – data a informace, relevance, věrohodnost informace, odborná terminologie, informační zdroje, informační procesy, informační systémy Informační etika, legislativa – ochrana autorských práv a osobních údajů

 zpracování seminárních prací  vyhledávání informací  prezentace dat

Publikování – formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování, návyky při tvorbě textů Aplikační software pro práci s informacemi – textové editory, tabulkové kalkulátory, prezentační software, html editory

162

Informatika a výpočetní technika 2. ročník Očekávané výstupy Digitální technologie žák  ovládá, propojuje a aplikuje postupné prostředky ICT  využívá teoretické i praktické poznatky o funkci jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh  organizuje účelně data a chrání je proti poškození či zneužití  orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe

Učivo

Průřezová témata EV:

Poznámky, přesahy, vazby Matematika  algoritmizace,  grafika  dvojková soustava

Hardware – funkce prostředků ICT, jejích částí a periferií, technologická inovace, digitalizace a reprezentace dat Software – funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí Informační sítě – síťové služby a protokoly, přenosy dat Ergonometrie, hygiena a bezpečnost práce s ICT – ochrana zdraví

Hardware – komponenty počítače, složení – způsob likvidace, recyklace, energetická náročnost, způsoby Fyzika úspor energií.  základní principy fungování hardwaru Ergonometrie – zdravý životní styl, organizace Český jazyk způsobu práce, pracovní  textový editor podmínky, hygiena a psychohygiena, Cizí jazyky bezpečnost práce.  vyhledávání informací na internetu ostatní předměty  zpracování seminárních prací  vyhledávání informací  prezentace dat

zdroje a vyhledávání informací, komunikace žák  užívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci  využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází

Internet – služby na internetu Informace – relevance, věrohodnost informace, informační zdroje Informační etika, legislativa – ochrana autorských práv a osobních údajů

163

a výukových programů  posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací  využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky Zpracování a prezentace informací žák  zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu  aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů

Aplikační software pro práci s informacemi databáze Algoritmizace úloh – algoritmus, zápis algoritmu, úvod do programování

Informatika a výpočetní technika 3. ročník Očekávané výstupy Digitální technologie žák  ovládá, propojuje a aplikuje postupné prostředky ICT  využívá teoretické i praktické poznatky o funkci jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh  organizuje účelně data

Učivo



Publikování – formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady publikování

Ergonometrie – zdravý životní styl, organizace způsobu práce, pracovní podmínky, hygiena a psychohygiena, bezpečnost práce.

Cizí jazyky  vyhledávání informací na internetu ostatní předměty  zpracování seminárních prací  vyhledávání informací  prezentace dat 164

a chrání je proti poškození či zneužití  orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe zdroje a vyhledávání informací, komunikace žák  užívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci  využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů  posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací  využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky Zpracování a prezentace informací žák  zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím

Internet – služby na internetu Informace – relevance, věrohodnost informace, informační zdroje Informační etika, legislativa – ochrana autorských práv a osobních údajů

Publikování – formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a typografické úpravy dokumentu, estetické zásady pub165

pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu  aplikuje algoritmický přístup k řešení problémů

likování Aplikační software pro práci s informacemi – grafické editory, multimédia, modelování a simulace, export a import dat

166

5.17.

Rétorika

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rétorika vychází ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Vzdělávací obsah se realizuje z oboru Český jazyk a literatura RVP ZV. Rétorika je povinným předmětem v prvním ročníku s týdenní časovou dotací 1 hodina. Jeho obsah vychází z vzdělávacího obsahu součásti předmětu Český jazyk a literatura a jeho složky Jazyk a jazyková komunikace. Přirozeně spolupracuje s předmětem Český jazyk a literatura a dovednosti získané jeho absolvováním jsou využitelné ve všech dalších předmětech. Dalšími souvisejícím předmětem je také Mediální výchova Hlavním cílem předmětu je zdokonalení ústního vyjadřování žáků. Tento předmět přináší základy teorie mluveného projevu, ale především trénuje schopnost přirozené komunikace. Zaměřuje se na diagnostiku počátečního stavu mluvní úrovně studentů (technické nedbalosti, vady řeči) a vede k rozvíjení schopnosti komunikovat formou připraveného a nepřipraveného monologu a dialogu. Dává důraz na výstavbu mluveného projevu a na komunikační strategie. Ukazuje základy asertivního jednání a chování v různých situacích. Rozšiřuje slovní zásobu. Výchovné a vzdělávací strategie: Kompetence k učení:  učitel uplatňuje aktivizační metody  učitel používá individuální (diagnostika), párové a skupinové vyučování  učitel umožňuje žákům tvořivě spolupracovat při nejrůznějších veřejných příležitostech  učitel vede žáky k samostatnému vyhledávání informací Kompetence komunikativní:  žáci dostávají prostor pro vyjádření a obhajobu vlastních názorů – ústní i písemnou formou  žáci jsou vedeni k formulování vlastních myšlenek  žáci jsou vedeni k adekvátnímu používání terminologie Kompetence sociální a personální:  při párové i skupinové spolupráci jsou žáci vedeni k účelné spolupráci s druhými, k uplatnění svých schopností a dovedností, k respektování názoru spolužáků Kompetence pracovní:  žáci jsou vedeni k organizaci své vlastní práce při přípravách na vyučování, dostávají úkoly odpovídající jejich schopnostem  učitel uplatňuje individuální přístup k žákům Kompetence k podnikavosti:  žák je veden k zodpovědnému rozhodování při řešení různých úkolů  žák je veden k diagnostice vlastních schopností ve směru profesní orientace, možnost individuální práce na uměleckém přednesu 167

rétorika 1. ročník Očekávané výstupy Obecné poučení o rétorice Žák: dokáže definovat pojem

Učivo Obecné poučení o rétorice


ČJL – obsah učiva 1. ročníku – propojení

Praktické dovednosti Žák: zná své schopnosti

Obecné poučení – počátky rétoriky, vývoj Monolog, dialog Typy rétorických útvarů, příklady z minulosti i současnosti Praktické dovednosti Diagnostika řečových schopností a dovedností

dokáže se technicky připravit na krátké veřejné vystoupení

Hlasová rozcvička Naladění těla pro vystoupení

účelně pracuje s mimikou, gestikou, posturikou

Mimika Gestika Posturika Neverbální komunikace, body sculturing, asertivita

rozpozná rétorické útvary

dokáže použít pravidla neverbální komunikace ve svůj prospěch při komunikaci dokáže účelně komunikovat monologickou a dialogickou formou Umělecký přednes Dokáže přečíst a interpretovat text a veřejně ho přednést před spolužáky a nebo Řečnický proslov Dokáže připravit a realizovat (viz výše)


OSV – jak já mluvím? Co je pro mě typické?

Praktická cvičení dle schopností a možností celé skupiny Umělecký přednes – seznámení s principy práce s textem, realizace jednoho vystoupení v rámci třídy Proslov – viz výše

168

5.18.

Konverzace – anglický jazyk

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce je řazen jako povinný předmět ve 3. ročníku gymnázia. Cílem výuky je zdokonalení základních dovedností komunikace v anglickém jazyce v mluvené i psané podobě. Do předmětu Konverzace v anglickém jazyce jsou integrovány tématické okruhy průřezových témat – Osobnostní a sociální výchova, Výchova k zamyšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Mediální výchova. Týdenní hodinová dotace vyučovacího předmětu Konverzace v anglickém jazyce je takto: 0 – 0 – 1 – 0. V rámci Konverzace v anglickém jazyce jsou rozvíjeny kompetence komunikativní, sociální a personální, k učení a k řešení problémů. Mimo vyučovací hodiny jsou kompetence žáků rozvíjeny v rámci poznávacích zájezdů a pobytů v cizojazyčném prostředí, studentských výměnných pobytů, krátkodobých i dlouhodobých pobytů zahraničních studentů v naší škole. Výchovné a vzdělávací strategie V hodinách Konverzace v anglickém jazyce jsou pro rozvíjení a utváření klíčových kompetencí využívány následující postupy: Kompetence k učení:  žáci samostatně zpracovávají zadaná témata a úkoly na základě využití různých informačních zdrojů a pramenů  žáci prezentují a obhajují svou práci, názory a stanoviska v následujících diskuzích, reagují na dotazy a připomínky učitele a spolužáků  žáci zpracovávají některá vybraná témata ve skupinách, konfrontují různé zdroje informací a vytvářejí ucelené výklady, s nimiž pak seznamují své spolužáky  žáci jsou vedeni učitelem k sebehodnocení, organizují a řídí vlastní domácí přípravu  žáci využívají různé strategické učení: analyzují cizojazyčné texty z obsahového i formálního hlediska a rozvíjejí své kritické myšlení, vytvářejí myšlenkové mapy a metaplány, řeší problémové situace navozené učitelem, shromažďují informace na zadané téma, zpracovávají a prezentují je  žáci pod vedením učitele kriticky analyzují zdroje informací, jejich kvalitu, správně formulují argumenty Kompetence k řešení problémů:  žáci poznávají své individuální schopnosti a podle nich reagují výběrem vlastního stylu učení, domácí přípravy, prezentace apod.  žáci jsou učitelem vedeni k rozvíjení vlastní fantazie, představivosti a kreativního myšlení prostřednictvím rolí, vytváření fiktivních příběhů a situací, tvorbou myšlenkových map a metaplánů, kreativního psaní, individuálních i týmových prezentací, dialogů atp., k čemuž využívají dílčí myšlenkové operace (analýza, syntéza, indukce, dedukce, třídění abstrakce, konkretizace, generalizace)  žáci jsou učitelem vedeni k logickému myšlení (otázky, kvízy, vyjadřování vlastních postojů a hodnocení diskusí, při prezentacích atp.)  žáci mají možnost výběru alternativních řešení, čímž si vytvářejí vlastní pohled na problém Kompetence komunikativní:  žáci jsou učitelem vedeni k porozumění slyšeného cizojazyčného projevu i čtenému textu jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska komunikačního záměru mluvčího nebo pisatele (různé typy poslechových cvičení, formální a obsahová analýza textů) 169

 svoje jazykové znalosti žáci prakticky využívají v písemné i ústní komunikaci s cizojazyčnými partnery, mají možnost zúčastňovat se výměnných zahraničních pobytů, různých mezinárodních projektů, poznávacích zájezdů atd.  žáci si ověřují své schopnosti cizojazyčně reagovat v různých komunikačních situacích prostřednictvím vytváření improvizovaných dialogů různé úrovně formálnosti vzhledem k úrovni jejich znalostí Kompetence sociálním, personální a občanské:  žáci jsou vedeni k uvědomění si vlastních schopností, hodnotí kriticky či sebekriticky svůj vlastní výkon  žáci posuzují výkony svých spolužáků, kriticky je hodnotí a zdůvodňují své hodnocení

Konverzace v anglickém jazyce 3. ročník Očekávané výstupy Receptivní řečové dovednosti Žák:  identifikuje strukturu textu a rozliší hlavní a doplňující informace  porozumí orientačním pokynům  rozumí obsahu a smyslu různorodých textů  užívá různá techniky učení  odvodí význam neznámých slov na základě již osvojené slovní zásoby a kontextu  používá dvojjazyčný a výkladový slovník a svůj vlastní slovníček  rozliší v mluveném projevu jednotlivé mluvčí, identifikuje různý styl, citové zabarvení, názory a stanoviska jednotlivých mluvčích, reaguje na ně a využívá je v řečových situacích a intencích Produktivní řečové schopnosti

Učivo Jazykové prostředky a jejich konce Jazyková stránka:  je schopen intonačně zvládnout a interpretovat text  je schopen dodržovat výslovnost hlásek odlišných od mateřského jazyka v rámci slovních spojení a rozhovorů Pravopis:  je schopen dodržovat pravopis již osvojené i nové slovní zásoby Slovní zásoba:  probírané tématické okruhy a komunikativní situace Komunikační situace a komunikativní funkce jazyka postoj, názor, stanovisko  agreement, disegreement, approval, refusal Emoce  pleasure, displeasure, surprise interest, indiference, blame Morální postoje a funkce

Průřezová témata MKV:  Kulturní diference  Lidské vztahy  Multikulturalita OSV:  Plynulá komunikace  Rozvoj schopnosti poznání  Kreativita  Poznávaní lidí, mezilidské vztahy  Kooperace a kompetice  Řešení problémů a rozhodovací dovednosti  Hodnoty, postoje, praktická etika a etiketa

Poznámky, přesahy, vazby ZeměpisGeografické údaje o anglicky mluvících zemích DějepisVybrané události z dějin příslušné jazykové oblasti

170

Žák:  formuluje svůj vlastní názor srozumitelně, spontánně a plynule  vyjádří souhlas/nesouhlas s opěrným názorem  zodpoví dotazy, reprodukuje složitější přečtený nebo vyslechnutý autentický text  popíše i složitějším způsobem své okolí, zájmy a činnosti konané ve volném čase Interaktivní řečové dovednosti Žák:  vyjádří a obhájí své názory a stanoviska písemnou i ústní formou  reaguje adekvátně i ve složitějších situacích  respektuje zdvořilostní normy  reaguje na vyjádřené pocity  vyzve partnera, aby vyjádřil svůj názor na konkrétní téma

 apologi, sympathy, forgiveness Kratší i delší písemný projev  greeting, message, wish congratulation, invitation, personal letter Tematické okruhy –  Human, Housing, Schoul, Work, Health, Family and Social Life, Food, Shopping and Services Reálie zemí studovaného jazyka  význam studovaného jazyka v evropském a světovém kontextu  geografické společensko-politické, ekonomické, kulturní a historické reálie anglicky mluvících zemí a srovnání s reáliemi České republiky  rozšiřující informace o V. Británii

171

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Právní normou, ze které vychází vlastní hodnocení školy je prováděcí vyhláška MŠMT, kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy.

6.1.Hodnocení žáků a) zaměřené na individuální pokrok každého žáka  zkoušení ústní s klasifikací  zkoušení písemné s klasifikací  různé druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) praktické činnosti hodnocené slovně i písemně  písemné kontrolní práce b) zaměřené na posilování vnitřní motivace  ústní pochvala  ústní podpora schopností žáka  vlastní sebehodnocení žáka  poskytnutí možnosti žákovi vyjádřit svůj názor a zeptat se na nejasné záležitosti Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků A. Zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení 1. Žák je klasifikován v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, odpovídající prováděcí vyhláškou o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v platném znění, a školním řádem. 2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků  Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis z vysvědčení.  Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací nebo slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.  Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy, zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka.  Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí.  Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.  Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.

172



Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.  Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.  Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka.  V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 3. Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů, určí stupeň prospěchu žáka za klasifikační období po vzájemné dohodě. Při určení výsledného stupně klasifikace učitel vychází z podkladů, které získává v průběhu celého klasifikačního období:  Soustavným sledováním připravenosti na výuku a výkonů žáka.  Různými druhy zkoušek (ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové) podle odlišností jednotlivých vyučovacích předmětů. Termín písemných prací menšího rozsahu oznamuje učitel alespoň 1 den předem, v jednom dni je povoleno psát nejvýše dvě takové práce (to neplatí pro krátké písemné zkoušky nepřesahující 15 minut).  Kontrolními písemnými pracemi čtvrtletními, pololetními či souhrnnými předepsanými osnovami předmětu. Počet těchto prací trvajících jednu vyučovací hodinu nebo déle oznámí vyučující na začátku klasifikačního období, termín jejich vypracování alespoň týden předem. V jednom dni je povoleno psát nejvýše jednu práci tohoto charakteru. Počet kontrolních písemných prací stanoví vzdělávací obsah příslušných vyučovacích předmětů.  Ústním zkoušením před kolektivem třídy – učitel vždy klasifikaci žákovi oznámí a odůvodní  Analýzou výsledku různých činností žáka (aktivita, pozornost, zájem o obor, domácí úkoly, písemné zpracování laboratorních protokolů, grafické práce apod.). 4. Učitel opraví všechny písemné práce menšího rozsahu do 7 dní od jejich napsání (práce čtvrtletní, pololetní či souhrnné práce většího rozsahu do 15 dní), seznámí žáky s klasifikací a umožní jim do opravených prací nahlédnout. 5. Učitel u žáka s prokázanou SPU při jeho výuce i klasifikaci přihlédne k charakteru poruchy, respektuje doporučení odborného pracoviště. Volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů pro klasifikaci. Klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. 6. Má-li žák v daném předmětu absenci vyšší než 25 %, může příslušný vyučující navrhnout dodatečnou zkoušku před komisí. Komisi jmenuje ředitel školy a je tříčlenná. O výsledku dodatečné zkoušky se pořizuje protokol, který archivuje zástupce ředitele ředitel školy. Obsah zkoušky před komisí odpovídá obsahu učiva za dané pololetí. Zkoušející nebo třídní učitel oznámí žákovi termín konání zkoušky i její rozsah, při173

čemž zkouška je konána zpravidla do dvou měsíců od termínu řádné klasifikace. Komise může po žákovi požadovat předložení písemných prací (domácích úkolů, grafických prací, protokolů, slohových prací apod.). Klasifikace této zkoušky je pouze doplňující známkou k ostatní klasifikaci za celé příslušné pololetí, její váhu pro celkovou klasifikaci stanoví zkušební komise. 7. Zpravidla k 15. listopadu a k 15. dubnu se projednávají v pedagogické radě případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování. Dojde-li k zásadnímu zhoršení prospěchu žáka, informuje vyučující neprodleně zákonné zástupce žáka a třídního učitele. Současně sdělí řediteli školy přijatá opatření. Ve spolupráci s VP a TU vyhodnocuje účinnost přijatých opatření a v případě přetrvávajících problémů včas informuje zástupce ředitele a ředitele. 8. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, zapíší učitelé příslušných vyučovacích předmětů výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu. Vyučující není povinen sdělit žákovi klasifikaci před termínem vydání vysvědčení. 9. Zákonný zástupce žáka je průběžně informován o prospěchu a chování žáka vhodným způsobem, zejména:  třídním učitelem a učiteli jednotlivých vyučovacích předmětů na třídních schůzkách SRPDŠ  třídním učitelem nebo učitelem příslušného předmětu, jestliže o to zákonný zástupce žáka požádá  prostřednictvím studentského průkazu 10. Za správnost a objektivnost klasifikace zodpovídá v první řadě vyučující, který má povinnost vést řádnou evidenci hodnocení a klasifikace během celého klasifikačního období. 11. Žák musí být z předmětu s jednohodinovou týdenní dotací vyzkoušen ústně nejméně jednou za každé pololetí a nejméně dvakrát písemně za každé pololetí (celkem získá minimálně 3 známky za pololetí. U předmětů s více než jednohodinovou týdenní dotací platí stejná pravidla s tím, že celkem za pololetí získá žák nejméně 4 známky. 12. Klasifikaci žáků provádějí vyučující průběžně tak, aby byla dle konkrétních možností co nejvíce rovnoměrně rozdělena do obou čtvrtletí tak, aby bylo zajištěno dostatek podkladů pro sledování průběžných výsledků žáka (např. ve čtvrtletí). 13. Termín písemné zkoušky, která je rozvržena na celou vyučovací hodinu, oznámí učitel žákům včas a plánovanou zkoušku zapíše v třídní knize. V jednom dni mohou žáci psát jen jednu celohodinovou písemnou práci. 14. Celkové hodnocení žáka vyjadřuje výsledky klasifikace v povinných a volitelných předmětech a v chování:  prospěl s vyznamenáním: není-li v žádném předmětu hodnocen horším stupněm než chvalitebný, průměr není horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré  prospěl: není-li v žádném předmětu hodnocen stupněm nedostatečný  neprospěl: je-li v některém předmětu hodnocen stupněm nedostatečný B. Kritéria stupňů prospěchu 1. Prospěch žáka v jednotlivých předmětech je klasifikován těmito stupni: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný 174

2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření: Stupeň 1: Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované myšlenkové i motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při popisu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Stupeň 2: Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované myšlenkové a motorické činnosti. Samostatně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při popisu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Stupeň 3: Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované myšlenkové a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Stupeň 4: Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných myšlenkových a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. Při využití poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, jeho grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Stupeň 5: Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované myšlenkové a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a vý-

175

stižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedokáže pravit ani s pomocí učitele. Tento stupeň klasifikace je možno udělit i tehdy, pokud si žák při zkoušení, písemné práci, domácí práci apod. počíná nečestně. 3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech charakteru výchov: Stupeň 1: Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá svých osobních předpokladů a velmi úspěšně je podle požadavků učebních osnov rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu a projevuje aktivní vztah k nim. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2: Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků učebních osnov. Převážně tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. V požadované míře svůj estetický vkus i tělesnou zdatnost rozvíjí. Stupeň 3: Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti, dovednosti a návyky mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost nerozvíjí důsledněji.

Stupeň 4: Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5: Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedokáže aplikovat. Neprojevuje zájem o činnosti a nevyvíjí potřebné úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Tento stupeň klasifikace je možno udělit i tehdy, pokud si žák při zkoušení, písemné práci, domácí práci apod. počíná nečestně.

176

4. Klasifikace chování: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Stupeň 1: Žák dodržuje ustanovení vyhlášky o střední škole a školního řádu. Má kladný vztah ke škole, k učitelům a spolužákům. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení vyhlášky o střední škole a školním řádu. Je vždy přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2: Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními vyhlášky o střední škole a školního řádu. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením těchto předpisů. Stupeň 3: Žák se dopustí závažného přestupku proti vyhlášce o střední škole nebo školnímu řádu nebo se dopustí takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Do hodnocení chování se promítají zejména:  pozdní příchody do školy  neomluvené hodiny nebo problémy s omlouváním absencí  opakované neplnění studijních povinností včetně domácích úkolů  neoznámení plánované absence třídnímu učiteli  požívání a přechovávání zdraví škodlivých látek v areálu školy  podvádění (opisování při písemných pracích, neoprávněné využívání informací z internetu)  nevhodné chování na školních akcích (kurzy, výlety, exkurze) Výchovná opatření 1) Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je podmíněné vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení, a další kázeňská opatření, která nemají právní důsledky pro žáka nebo studenta. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo školského zařízení nebo třídní učitel. 2) Ředitel školy nebo školského zařízení může v případě závažného zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním řádem rozhodnout o podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka nebo studenta ze školy. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení stanoví ředitel školy nebo školského zařízení zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Dopustí-li se žák nebo student v průběhu zkušební 177

lhůty dalšího zaviněného porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo školním řádem, může ředitel školy nebo školského zařízení rozhodnout o jeho vyloučení. 3) Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených školským zákonem. 4) O podmíněném vyloučení nebo o vyloučení žáka rozhodne ředitel školy do dvou měsíců ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil, s výjimkou případu, kdy provinění je klasifikováno jako trestný čin podle zvláštního právního předpisu. O svém rozhodnutí informuje ředitel pedagogickou radu. Žák nebo student přestává být žákem nebo studentem školy nebo školského zařízení dnem následujícím po dni nabytí právní moci rozhodnutí o vyloučení, nestanoví-li toto rozhodnutí den pozdější. 5) Podmínečným vyloučením až na dobu jednoho roku (resp. vyloučením ze studia) se trestají zejména případy zvláště hrubých slovních a úmyslných fyzických útoků žáka vůči pracovníkům školy, dále distribuce a požívání drog, účast ve výuce pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek, konzumace alkoholu ve škole a na akcích pořádaných a spolupořádaných školou zletilými i nezletilými žáky, vnášení zbraní do školy, spáchání trestného činu v době výuky nebo v rámci školou organizovaných aktivit, šikana, projevy rasismu a xenofobie atd. Podmínečným vyloučením může být také potrestána opakovaná vysoká neomluvená absence a svévolné ničení zařízení školy. 6) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické nebo fyzické osoby udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti občanské nebo školní iniciativy (úspěšná účast v dalších kolech olympiád a soutěží – mimořádně záslužný nebo statečný čin – dlouhodobou úspěšnou práci. 7) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 8) Při zaviněném porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a. napomenutí třídního učitele b. důtku třídního učitele c. důtku ředitele školy 9) Napomenutí třídního učitele se ukládá za drobné opakované přestupky proti školnímu řádu a menší přestupky proti školnímu řádu (např. pozdní příchod, nedoložení důvodu absence v souladu se ŠŘ, zapomínání pomůcek, nepřezutí atd.) 10) Důtka třídního učitele se ukládá, nedojde-li k nápravě chování po uložení napomenutí a za opakované a soustavné přestupky proti školnímu řádu. Uložení důtky navrhne třídní učitel po projednání s výchovným poradcem a zástupcem ředitele a oznámí neprodleně řediteli školy. Třídní důtku uděluje třídní učitel za vážnější přestupky (např. za nevhodné chování vůči spolužákům nebo zaměstnancům školy, opouštění areálu školy o přestávkách, neplnění povinností služeb, za neomluvenou absenci menšího rozsahu, ztrátu studijního průkazu atd.) 11) Důtka ředitele školy se ukládá, nedojde-li k nápravě po uložení důtky třídního učitele a dále za přestupek proti školnímu řádu vážného charakteru. Důtka ředitele školy je udělována v případě, že i nadále žák nerespektuje ustanovení školního řádu. Důtkou ředitele školy může být potrestána neomluvená absence většího rozsahu, kouření ve škole nebo na akcích pořádaných či spolupořádaných školou, vážné prohřešky proti zásadám slušného chování, poškozování majetku a vybavení školy atd. Udělení důtky ředitele není podmíněno předchozím udělením důtky třídního učitele.

178

12) Informace o udělení kázeňského opatření s výjimkou napomenutí třídního učitele jsou zasílána doporučeným dopisem rodičům žáka. Návrh na podmínečné vyloučení musí být vždy projednán v pedagogické radě. Podmínečné vyloučení a vyloučení ze studia je správním rozhodnutím a řídí se správním řádem. 13) Snížená klasifikace chování není kázeňským opatřením. Hodnotí se jí chování žáka v průběhu celého pololetí. C. Podrobnosti o komisionálních zkouškách  Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: o koná-li opravnou zkoušku o koná-li komisionální přezkoušení  Komisionální zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu.  Opravnou zkoušku může žák ve 2. pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku  Podrobnosti týkající se komisionální zkoušky včetně složení komise, termínu konání zkoušky a způsobu vyrozumění žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka o výsledcích zkoušky stanoví ředitel školy a zveřejní je na přístupném místě ve škole. D. Průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu:  Ředitel školy může s písemným doporučením školského poradenského zařízení povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a zletilému žákovi nebo studentovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním na jeho žádost vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Ve středním vzdělávání nebo vyšším odborném vzdělávání může ředitel školy povolit vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu z jiných závažných důvodů.  V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem.  Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle IVP a termíny zkoušek. IPV zpracuje třídní učitel ve spolupráci s výchovnou poradkyní a předloží ke schválení řediteli školy. IVP podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka.

179

7. Autoevaluace školy Autoevaluace školy a probíhá ve sledovaných oblastech uvedených v níže zpracovaných tabulkách s příslušnými cíli, kritérii, nástroji a časovým rozvržením. Průběžně získávané výsledky jsou využívány nejen pro zpracování vlastního hodnocení, výroční zprávy, ale i pro stálou aktualizaci a inovaci vzdělávání v jednotlivých oblastech, oborech a předmětech. a) podmínky ke vzdělávání Cíl stanovit demografické podmínky v regionu materiální podmínky školy počet technické vybavení školy kulturní a studijní podmínky

b) průběh vzdělávání Cíl plnění učebních osnov ŠVP

Kritérium počet absolventů základních škol učeben a jejich vybavení, sportovní vybavení školy vybavení školy prezentační a výpočetní technikou (počet PC, prezentační technika, software) činnost knihovny, počet kulturních akcí organizovaných školou, možnost přístupu k internetu a jeho využití při výuce

hodnocení práce předmětových komisí

Kritérium soulad výuky s učebními osnovami dle ŠVP soulad osnov a třídních knih plnění úkolů zadaných předmětovým komisím

hodnocení metodické práce učitelů

stav používaných metod a forem práce ve výuce

vyhodnocení průběhu vzdělávání žáky, rodiči, učiteli

výstupy z dotazníků

Nástroj informace ze setkání se zástupci základních škol sběr dat a jejich vyhodnocení

Časové rozvržení 1x za rok – září

sběr dat a jejich vyhodnocení

1x za 2 roky

údaje o počtu výpůjček ze školní knihovny, vyhodnocení množství dat přenesených po internetu, dotazník pro učitele

1x za 2 roky

Nástroj hospitační činnost – vedení školy, předsedové předmětových komisí, učitelé ve svých předmětech čtvrtletní zprávy předsedů předmětových komisí o činnosti předmětové komise a roční hodnotící zpráva hospitační činnost – vedení školy

Časové rozvržení říjen – červen vyhodnocení na konci I. a II. pololetí září – červen vyhodnocení na konci I. a II pololetí

1x za 2 roky

říjen – červen vyhodnocení na konci I a II pololetí dotazníky pro žáky, rodiče, učitele 1x za 2 roky

180

c) podpora školy žákům, spolupráce s rodiči Cíl Kritérium vyhodnocení konzultační činnosti nabídka konzultační činnosti peučitelů a vedení školy dagogického sboru a její využití podpora volnočasových aktivit nabídka zájmových útvarů z kvantitativního hlediska, účast žáků rozšíření komunikace s rodiči účast rodičů na rodičovských prostřednictvím rodičovských schůzkách schůzek d) výsledky vzdělávání žáků Cíl úspěšnost žáků při přijímacím řízení na VŠ vysoká úspěšnost žáků v testování (komerční testy, srovnávací testy,…) výsledky maturitní zkoušky výsledky žáků v odborných a sportovních soutěží, olympiádách, SOČ

Kritérium počet přijatých žáků VŠ porovnání žáků s ostatními, porovnání školy s ostatními výsledek ve společné části maturitní zkoušky účast žáků a jejich umístění

Nástroj nabídka konzultací třídní knihy zájmových útvarů

Časové rozvržení září – červen vyhodnocení – červen 1x ročně – červen

prezenční listiny

listopad, duben vyhodnocení – pololetně

Nástroj přehled o počtu přijatých žáků na VŠ srovnávací testy

Časové rozvržení 1x za rok – říjen

maturitní zkoušky – společná část

1 x za rok

zprávy o účasti na soutěžích od vedoucích učitelů a výsledkové listiny

1x za rok

e) řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků Cíl Kritérium Nástroj kvalifikovanost učitelů školy podíl kvalifikovaných učitelů v dokumentace školy (osobní spisy) pedagogickém sboru stabilita pedagogického sboru změny ve složení pedagogického dokumentace školy sboru vyvážený podíl mužů a žen podíl mužů a žen v pedagogickém dokumentace školy v pedagogickém sboru, věkové sboru školy, věková vyváženost, složení sboru délka praxe kvalita dalšího vzdělávání pedazvyšování kvalifikace, prohlubopřehled o dalším vzdělávání jedgogických pracovníků vání odbornosti, získávání monotlivých pedagogů, osobní spisy, derních metodických postupů, vystavené certifikáty a doklady o

1x za rok

Časové rozvržení 1x za dva roky 1x za dva roky 1x za dva roky 1x za rok

181

vyváženost politiky v mzdové oblasti ve vztahu k mužům a ženám kvalita řízení školy posouzená pedagogickým sborem a vedením školy

zapojení učitelů všech vzdělávacích předmětů porovnání průměrného platu mužů a žen v pedagogickém sboru výstupy z dotazníků

studiu platové výměry, osobní spisy

1x za dva roky

dotazníky pro učitele a vedení školy

1x za dva roky

f) úroveň výsledků práce školy, zejména vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům Cíl Kritérium Nástroj kvalita školy hodnocená rodiči spokojenost rodičů a členů školdotazníky pro rodiče a členy škola členy školního parlamentu ního parlamentu s prací školy ního parlamentu výše nákladů připadající na jedprovozní výdaje a mzdové nákla- zpráva o hospodaření školy noho žáka školy dy připadající na jednoho žáka prezentace školy na veřejnosti četnost zpráv v tisku a dalších články v tisku, zprávy ve sdělovazpráv ve sdělovacích prostředcích cích prostředcích o činnosti školy mimořádné výsledky práce žáků podpora rozvoje nadání žáků ško- průběžné sledování výsledků žáků ve sportovní, umělecké a odborné lou školy činnosti rozvoj mezinárodní i tuzemské počet projektů, zapojení učitelů hodnotící zprávy vedoucích prospolupráce, účast v projektech a žáků jektů (závěrečné, průběžné)

Časové rozvržení 1x za dva roky 1x za rok 1x za rok 1x za rok 1x za rok

182

8. Seznam použitých zkratek UP – PT – KK – RVP GV OSV – VDO – VMEGS MKV – EV – MV – CJL – ANJ – NEJ – FRJ – RUJ – ZSV – DEJ – ZEM – MAT – FYZ – CHE – BIO – TEV – HUV – VYV – IVT – DGT – VKZ – KOA – CHP – FYP – BIP – RET –

učební plán průřezová témata klíčové kompetence – Rámcový vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávaní Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana – Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Ruský jazyk Základy společenských věd Dějepis Zeměpis Matematika Fyzika Chemie Biologie Tělesná výchova Hudební výchova Výtvarná výchova Informatika a výpočetní technika Digitální technologie Výchova ke zdraví Konverzace anglický jazyk Chemická praktika Fyzikální praktika Biologická praktika Rétorika

183

9. Obsah 1. 2.

Identifikační údaje................................................................................................................................................................................................ 2 Charakteristika školy............................................................................................................................................................................................ 3 2.1. Úvod............................................................................................................................................................................................................... 3 2.2. Velikost školy ................................................................................................................................................................................................ 3 2.3. Vybavení školy .............................................................................................................................................................................................. 3 2.4. Charakteristika pedagogického sboru ............................................................................................................................................................ 3 2.5. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce ............................................................................................................................................. 3 2.6. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty ............................................................................................................................................................ 3 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu ................................................................................................................................................ 4 3.1. Zaměření školy............................................................................................................................................................................................... 4 3.2. Profil absolventa............................................................................................................................................................................................. 5 3.3. Organizace přijímacího řízení ........................................................................................................................................................................ 5 3.4. Organizace maturitní zkoušky........................................................................................................................................................................ 6 3.5. Výchovné a vzdělávací strategie.................................................................................................................................................................... 6 3.6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami................................................................................................................. 8 3.7. Zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků ............................................................................................................................................ 9 3.8. Začlenění průřezových témat ....................................................................................................................................................................... 10 4. Učební plán ........................................................................................................................................................................................................ 13 5. Učební osnovy.................................................................................................................................................................................................... 18 5.1. Český jazyk a literatura................................................................................................................................................................................ 18 5.2. Anglický jazyk ............................................................................................................................................................................................. 29 5.3. Německý jazyk............................................................................................................................................................................................. 38 5.4. Ruský jazyk.................................................................................................................................................................................................. 45 5.5. Francouzský jazyk........................................................................................................................................................................................ 54 5.6. Základy společenských věd.......................................................................................................................................................................... 63 5.7. Dějepis.......................................................................................................................................................................................................... 71 5.8. Zeměpis ........................................................................................................................................................................................................ 86 5.9. Matematika................................................................................................................................................................................................... 98 5.10. Fyzika .................................................................................................................................................................................................... 110 5.11. Chemie................................................................................................................................................................................................... 115 5.12. Biologie ................................................................................................................................................................................................. 128 5.13. Tělesná výchova .................................................................................................................................................................................... 142 5.14. Hudební výchova................................................................................................................................................................................... 150 5.15. Výtvarný výchova ................................................................................................................................................................................. 157 184

5.16. Informatika a výpočetní technika .......................................................................................................................................................... 160 5.17. Rétorika ................................................................................................................................................................................................. 167 5.18. Konverzace – anglický jazyk ................................................................................................................................................................ 169 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy ............................................................................................................................................................. 172 6.1. Hodnocení žáků.......................................................................................................................................................................................... 172 7. Autoevaluace školy .......................................................................................................................................................................................... 180 8. Seznam použitých zkratek................................................................................................................................................................................ 183 9. Obsah................................................................................................................................................................................................................ 184

185

Školní vzdělávací program pro Gymnázium J. A. Komenského, Nové Strašecí, zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia

Recommend Documents