Školní vzdělávací program KLÍČE K BUDOUCNOSTI

ZÁKLADNÍ ŠKOLA FRYČOVICE, okres Frýdek – Místek, příspěvková organizace, Fryčovice 628, 739 45, IČO 70938857

Školní vzdělávací program KLÍČE K BUDOUCNOSTI Úvod

Mgr. Alexandra Filarová řed. školy

Platnost dokumentu: od 1. 9. 2013

1


Obsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 3. Charakteristika ŠVP 4. Učební plán 5. Učební osnovy 6. Hodnocení žáků a autoevaluace

str. 2 str. 3 str. 6 str. 19 str. 21 str. 22

2


1. Identifikační údaje Název vzdělávacího programu Motivační název

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Klíče k budoucnosti

Předkladatel : Název organizace

Základní škola Fryčovice, okres Frýdek – Místek, příspěvková organizace

Adresa

Fryčovice 628, 739 45

IČO

70938857

REDIZO

600 133 729

Ředitel školy

Mgr. Alexandra Filarová

Telefon

558 668 116, 558 661 115, 739 104 415

Email

[email protected]

www

zsfrycovice.cz

Zřizovatel : Název organizace

Obec Fryčovice

Adresa

Fryčovice 83, 739 45

Starosta obce

Ing. Jiří Volný

Telefon

558 668 119

3


2. Charakteristika školy Historie školy Úplnost a velikost školy Vybavení školy Charakteristika pedagogického sboru Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Historie školy Písemných a geografických materiálů o obci se zachovalo velice málo, některá období jsou v kronice zaznamenána velmi stručně a možná s malou nepřesností. První zmínka o existenci školy ve starých kronikách spadá do roku 1857. Původní školní budova (snad pětitřídní) byla postavena v roce 1870. První přístavba byla provedena v roce 1900 – 1901, druhá, tzv. jižní křídlo, v roce 1927. K další rekonstrukci došlo až v roce 1965. Ač byla budova pečlivě udržována, přestala vyhovovat požadavkům moderního vyučování. Scházely místnosti pro školní jídelnu, odborné pracovny pro zajištění výuky chemie, fyziky a jazyků, nedostatečná byla kapacita šaten. Provizorní podmínky byly stále neúnosnější vzhledem k vysokému počtu žáků i vzhledem ke skladovacím kapacitám. Proto byla na konci roku 1984 zahájena výstavba nové panelové školy. Slavnostní otevření školy proběhlo 30.10.1987 a v prosinci téhož roku se žáci druhého stupně mohli přestěhovat do nové budovy. Po dvouleté přestávce byla na podzim roku 1990 zahájena stavba druhé etapy. Významným dnem nejen v životě základní školy, ale i v historii obce se stal 6. únor 1995, kdy došlo k otevření třetí části budovy. V roce 2007 proběhla rozsáhlá rekonstrukce školy – zateplení celé budovy, výměna oken, rekonstrukce kotelny. Škola dostala nový veselejší kabát. Byla přistavěna obecní knihovna. Úplnost a velikost školy Základní škola Fryčovice je úplnou základní školou s 9 postupnými ročníky. Poskytuje vzdělání asi dvěma stům žákům (kapacita školy je 290 žáků). Ročníky jsou vesměs zastoupeny jednou třídou, v případě většího počtu žáků v ročníku dvěma třídami. Budova školy je umístěna ve středu obce, je školou spádovou (druhý stupeň navštěvují žáci z obce Staříč). Součástí školy je školní družina a školní jídelna.

4


Vybavení školy Materiální Škola je velice dobře vybavena učebnicemi a učebními pomůckami. Literatura, učebnice, učební pomůcky a výukový SW jsou průběžně doplňovány. Prostorové V budově školy se nacházejí prostorné třídy, odborné učebny (F,Ch+Př, Aj, Vv, Hv, Inf, Pč, cvičná kuchyňka, dílny, učebna dramatické výchovy, multimediální učebny s interaktivní tabulí, keramická dílna), kabinety, školní družina, malé divadélko, moderní kuchyň, velká jídelna, vícepokojový byt. Jedna místnost je vyhrazena jako učebna ZUŠ. V prostorných vestibulech si žáci mohou zahrát stolní tenis, stolní fotbal, v přízemí v odpočinkové části čekat na odpolední vyučování. Vedle školy se nachází sportovní areál TJ Sokol Fryčovice – tělocvična i ostatní prostory slouží k výuce Tv. Se školou je propojeno sportovní centrum s tělocvičnou, bazénem a místností pro squash, je rovněž využíváno základní školou. Hygienické Pro dodržování pitného režimu jsou zajištovány nápoje připravované ve školní jídelně a hrazené z rozpočtu Unie rodičů. Pro relaxaci slouží ve třídách nižších ročníků relaxační koberce, ve vyšších třídách mohou žáci využívat odpočinkové kouty na chodbách, hrát stolní tenis, stolní fotbal, na odpolední vyučování mohou čekat v odpočinkové části v přízemí školy. Kmenové třídy jsou vybaveny novými lavicemi a nábytkem Samozřejmostí je kvalitní sociální zázemí. Nejen v hodinách tělesné výchovy, ale i ŠD a při školních akcích je využíván sportovní areál TJ Sokol Fryčovice a Fry Relax Fryčovice Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor tvoří ředitelka školy, zástupce ředitele, přibližně 14 pedagogických pracovníků (počet závisí na počtu žáků) včetně jednoho výchovného poradce a vychovatelky školní družiny, případně asistenti integrovaných žáků. Sbor je smíšený s většinovou převahou žen, věkově pestrý. Ve sboru jsou zastoupeni pedagogové s kvalifikací pro dyslektickou a logopedickou péči. Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce Téma projektů volí vyučující podle věkových skupin a podle náplně učiva, reagují na aktuální dění ve škole a společnosti. Některé projekty mohou být třídní, jiné jsou školní.

5


Pravidelné projekty : 1., 2., 3. třída zařazuje do své práce 1x – 4x ročně projekt Vyučování s rodiči Celoškolní projekty Vánoce ve škole Den jazyků Ekologický den Kdo přežije (ochrana člověka za mimořádných situací) Mezinárodní spolupráci škola nemá. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Zákonní zástupci dostávají informace o výsledcích vzdělávání prostřednictvím žákovských knížek, na třídních schůzkách, konzultačních dnech, případně osobně nebo telefonicky. U příležitosti zápisu do první třídy pořádá škola pro rodiče a veřejnost Den otevřených dveří. Každoročně zveme k návštěvě žáky pátého ročníku ZŠ Staříč, kteří se účastní výuky, jsou seznámeni se školními prostorami. Během roku nás často navštěvují i děti MŠ Fryčovice, těsná spolupráce probíhá mezi třídní učitelkou 1. ročníku a tzv. předškoláky. Se školou spolupracuje Unie rodičů při ZŠ Fryčovice. Každá třída má možnost mít ve výboru unie dva i více zástupců. Unie rodičů se schází dle potřeby, na své schůzky zve zástupce učitelského sboru. Na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) § 167 a § 168 zřizovatel zřizuje školskou radu. Ve školské radě zastupují školu dva členové zvoleni pedagogickými pracovníky školy. Vedení školy, výchovný poradce a třídní učitelé úzce spolupracují při řešení výchovných a vzdělávacích problémů s PPP ve Frýdku – Místku, s odborem sociálních věcí a zdravotnictví MěÚ Frýdek – Místek, s Policií ČR. Úzce spolupracujeme se základními školami povodí Ondřejnice, s MŠ Fryčovice, se ZUŠ Brušperk, se Svazem dobrovolných hasičů, s TJ Sokol Fryčovice, s místním Českým svazem zahradkářů, obecní knihovnou.

6


3. Charakteristika ŠVP Zaměření školy Výchovné a vzdělávací strategie Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Průřezová témata

Zaměření školy Škola je zaměřena všeobecně, větší důraz je kladen na osobnostní a sociální výchovu – rozvoj osobnosti dítěte, na sportovní výchovu a ekologickou výchovu, na nabídku volitelných předmětů a zájmových útvarů. Řídíme se těmito klíči: Klíč ke vzdělávání Tento klíč pomáhá nalézt pro každého cestu, která mu bude nejlépe vyhovovat, osvojit si strategii učení a připravit se na celoživotní vzdělávání. Vedeme žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci. Každý má mít možnost projevovat se jako svébytná, svobodná a zároveň zodpovědná osobnost, která uplatňuje svá práva a plní své povinnosti. Klíč k pozitivnímu přístupu k životu Podněcujeme žáky k tvořivému myšlení a logickému uvažování, cílem je kreativní člověk s aktivním přístupem k životu a k řešení problémů. Podporujeme spolupráci s ostatními státy – cizí jazyk jako důležitý nástroj domluvy. Rozvíjíme schopnosti spolupráce a respektujeme práci a úspěchy vlastní i jiných. Vychováváme žáky ve vzájemné úctě a toleranci. Vedeme žáky k ohleduplnosti k jiným lidem, kulturám, duchovním hodnotám. Klíč ke zdravému životnímu stylu Aktivně rozvíjíme a chráníme fyzické, duševní a sociální zdraví ve vší zodpovědnosti k sobě i druhým. Podporujeme projevy pozitivních citů v chování, jednání a prožívání životních situací, rozvíjíme vnímavost, citlivé vztahy k lidem, prostředí a přírodě.

Výchovné a vzdělávací strategie Chceme  



učit žáky takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatitelné v životě (méně encyklopedických znalostí, více se zaměřit na praxi) zavádět do výuky efektivní formy výuky, jako je skupinové a projektové vyučování, kterými vedeme žáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáležitosti a vzájemnému respektu preferovat sportovní výchovu, vést žáky ke zdravému životnímu stylu

7

ZÁKLADNÍ ŠKOLA FRYČOVICE, okres Frýdek – Místek, příspěvková organizace, Fryčovice 628, 739 45, IČO 70938857 

         

vést žáky k využívání komunikačních a informačních technologií, podporovat zavádění a využívání výpočetní techniky ve všech předmětech, podporovat výuku na počítačích a jejich využívání posílit a zkvalitnit výuku cizích jazyků rozvíjet osobnost dítěte i v rámci prvků dramatické výchovy vést žáky k dodržování stanovených pravidel (zejména školního řádu, pravidel společenského chování) stejnou péči věnovat všem klást důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny (ve skupině jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi) stejně podporovat žáky s různým druhem nadání (intelektuální, hudební, pohybové, manuální, estetické) provádět rozumnou integraci dětí zaostávajících, či jinak postižených zaměřovat se na děti nadané, vytvořit podmínky pro jejich rozvoj a tím omezit jejich přechod na jiné školy zúčastňovat se různých soutěží školního i okresního charakteru, kde mají žáci možnost se prezentovat a při přípravě dochází k dalšímu rozvoji jejich znalostí a schopností rozvíjet silné stránky školy a maximálně eliminovat a napravovat to, co považujeme za nedostatky

Cíle základního vzdělávání Cíl

Co představuje v životě žáka a co ve výuce

1. Umožnit žákům osvojit si strategii Rozvoj postojů, dovedností a způsobů rozhodování učení a motivovat je pro celoživotní metodami, které umožňují přímou zkušenost učení Dostatek informačních zdrojů a učebních nabídek – encyklopedie, žákovská knihovna, Internet, exkurze, besedy Propojení informací se skutečným životem Samostatnost, organizace vlastní činnosti Vlastní úsudek, iniciativa, tvořivost, zodpovědnost Komunikační dovednosti, spolupráce, práce v týmu Poznávání vlastních možností Prezentace výsledků vlastní činnosti Tvořivost Účast na organizaci vzdělávání Práce v motivujícím prostředí

8


Práce s přiměřeným učivem Hodnocení formou zpětné vazby Hodnocení za to, co žáka zvládá, ne za to, co neumí Výuka bez situací nerovnosti a ponížení Stanovení dílčích cílů Zařazování metod, které podporují zvídavost Využívání kladného hodnocení Dobré výsledky podporují motivaci Osobní příklad 2. Podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů

Poznatky nejsou žákům předkládány v hotové podobě Uplatňování mezipředmětových vztahů Objevování vzájemných vztahů a příčin přírodních, společenských a dalších jevů a dějů Přechod od frontálního vyučování k aktivizujícím metodám Praktická cvičení Uplatňování základních myšlenkových operací – rovnávání, třídění, analýza, syntéza, zobecňování, abstrakce Rozvíjení schopnosti logického uvažování Řešení problémů na základě kritického zhodnocení informací Podpora netradičních způsobů řešení

3. Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci

Prostor pro komunikaci různými formami (ústně, písemně, výtvarnými prostředky, pomocí technických prostředků atd.) Dodržování pravidel (etiky) komunikace (věcnost, naslouchání, prostor pro různé názory, respektování originálních aj. názorů)

9


Základ pro hledání a objevování problémů Základ spolupráce a společného prožívání Předpoklad poznávání sebe a vztahů k jiným Práce v týmu 4. Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i jiných

Jasná pravidla pro soužití ve škole – práva, povinnosti, sankce Atmosféra demokracie a přátelství Kooperativní učení, spolupráce ve výuce Osobní odpovědnost za výsledky společné práce Spolupráce učitelů a podíl na řízení školy Spolupráce s rodiči a dalšími partnery

5. Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti

Učit se samostatně rozhodovat a nést důsledky za svá rozhodnutí Demokracii a svobodu nezaměňovat za anarchii Nutnost dodržování mravních hodnot a slušného jednání Vhodnou formou prosazovat své zájmy Učit se argumentovat Pracovat se školním řádem Školní parlament – účast zástupců tříd

6. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě

Chápání bohatství a složitosti citového života, rozvíjet citovou otevřenost vůči podnětům z prostředí, ve kterém žiji Orientace ve vlastním citovém životě a v citových vztazích S pomocí dospělých řešit své citové vztahy Učit otevřeně a kultivovaně projevovat své city Učit ohleduplnému a citlivému vztahu k lidem, k

10


přírodě a ke kulturním a etickým hodnotám Vést k uvědomění citové nevyzrálosti v období dospívání 7. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit Čistota prostředí školy své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný Vhodné hygienické zázemí Vhodné prostředí – účelnost, funkčnost, estetičnost, bezpečí – spoluúčast na jeho úpravě Organizace denního režimu – časová, obsahová Zdravý stravovací a pitný režim Kompenzační a hygienické přestávky v učení Pohybové relaxační přestávky Škola bez návykových látek Důsledná prevence šikany a násilí Vztahy ve škole – úcta, sounáležitost, uznání Respektování individuálních rozdílů, motivační hodnocení 8. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi

Chápání principů a fungování demokracie v osobním životě i ve škole a společnosti Otevřenost vůči spolužákům Solidarita s druhými Rozvíjení kritických postojů k negativním projevům ve škole i společnosti Integrace žáků vyžadující zvláštní péči Uvažování v evropských a celosvětových souvislostech Rozvíjení schopnosti empatie Multikulturní výchova – porozumění odlišnému způsobu života lidí z jiných kultur Vytváření podmínek pro adaptaci žáků z jiných

11


kulturních prostředí Ohleduplnost vůči starým a nemocným lidem 9. Pomáhat žákům poznávat a Uplatňování sebehodnocení žáků rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je Harmonogram informační a poradenské činnosti v spolu oblasti profesní orientace s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci

Osvojování základních pracovních dovedností a návyků Výstupní hodnocení žáků

Klíčové kompetence Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň klíčových kompetencí na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a orientaci v každodenním praktickém životě Kompetence k učení – umožnit žákům osvojit si strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Žáky vedeme k sebehodnocení. Individuálním přístupem maximalizujeme šanci prožít úspěch. Umožňujeme žákům realizovat ve vhodných případech vlastní nápady, je podněcována jejich tvořivost. Vytváříme takové situace učení, aby se žák sám aktivně a s chutí zapojil do práce pro samotné učení a pro jeho další přínos. Zadáváme zajímavé domácí úkoly. Kompetence k řešení problému – podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů Motivujeme žáky v co největší míře problémovými úlohami z praktického života. Vedeme výuku tak, aby žáci hledali různá řešení problémů a dokázali je zdůvodnit. Žáci si zdokonalují práci s informacemi z různých zdrojů (ústních, tištěných, mediálních, počítačových), aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat. Kompetence komunikativní – vést žáky k všestranné a účinné komunikaci Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými nejen ve škole, ale i mimo ni. Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných. Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme žáky ke spolupráci při vyučování. Kompetence sociální a personální – rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých

12


Vedeme žáky k respektování dohodnutých pravidel chování. Učíme je k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy ve škole. Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce. Používáme skupinovou práci, vzájemnou pomoc při učení. Kompetence občanské – připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti uplatňující svá práva a plnící své povinnosti Kompetence pracovní – pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti a dovednosti při profesní orientaci Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení a posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci. Výuku doplňujeme o exkurze, besedy. Motivuje žáky, aby se aktivně zapojili do oblasti Svět práce

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Podle §16 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů, je žákem se speciálními vzdělávacími potřebami dítě se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Zdravotním postižením je mentální, tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování. Zdravotním znevýhodněním je zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je: a)

rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy,

b)

nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova,

c)

postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR.

Vzdělávání žáků mimořádně nadaných upravuje § 17 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných též upravuje vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb. Vzdělávání obou skupin žáků se na škole realizuje formou individuální integrace v běžných třídách. Škola se opírá o doporučení a spolupráci s pedagogicko-psychologickou

13


poradnou (PPP) nebo speciálně pedagogickým centrem (SPC) či praktickým lékařem pro děti a dorost. Ředitel školy může povolit nezletilému žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami nebo mimořádným nadáním na žádost jeho zákonného zástupce a v souladu s doporučením školského poradního zařízení (PPP, SPC) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). IVP poskytuje údaje o obsahu, rozsahu, průběhu a způsobu poskytování individuální i skupinové speciální péče o žáka. Pravidelné konzultace výchovného poradce, učitelů, zákonných zástupců žáka a pracovníka PPP nebo SPC slouží ke kontrole funkčnosti tohoto plánu během školního roku. Důležitá je tato spolupráce hlavně pro žáky sociálně znevýhodněné, kde je nutné spolupracovat též s Odborem sociálních věcí příslušného úřadu. Podrobnosti o vzdělávání podle IVP obsahuje vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb. Může být realizován těmito opatřeními: 1. Reedukační péče na 1. stupni a na 2. stupni - dle počtu žáků, potřeb a možností - 1 hodina týdně – individuální nebo skupinová péče, práce na PC, 2. Vzdělávání žáka v určitém předmětu v jiném postupném ročníku ZŠ  žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se mohou vzdělávat v nižším ročníku  žáci mimořádně nadaní se mohou vzdělávat ve vyšším ročníku 3. Osobní asistent, asistent pedagoga - osobní asistent není zajišťován školou (zajišťuje si zákonný zástupce žáka) - asistent pedagoga pracuje s žákem; ředitel školy zřizuje funkci asistenta pedagoga se souhlasem krajského úřadu 4. Zajištění speciálních pomůcek dle potřeb žáků 5. Zohledňování postižení či znevýhodnění integrovaných žáků při výuce a při hodnocení výsledků vzdělávání

Průřezová témata Průřezová témata jsou realizována především formou integrace do normální výuky. 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

14


Formy Vzor: P = daný tématický okruh je součástí přírodopisu, a to formou integrace

1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

Tématické okruhy OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání

Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita

SOCIÁLNÍ ROZVOJ Poznávání lidí

Mezilidské vztahy

1.

1. stupeň 2. 3. 4.

5.

6.

2. stupeň 7. 8.

9.

Pr,Hv Jk, m, Pč

Jk, M, Pr, Pč, Hv

A, Č, M, Pr, Vv, Pč, Hv

Č, M, P, Vl, Vv, Pč, Tv

A, I, M, Hv, Vl, Př, Tv, Pč, Č, Vv

F, Vz, Z, Vv, Č, Tv Hv, I, M, P, Pč, D, Ov

F, Vz, Z, Vv, Č, Tv Hv, M, P, D, Ov

F, Z, Vv, Č, Tv Hv, M, P, Pč, D, Ov, Ch

F, Z, Vv, Č, Tv Hv, M, P, Pč, D, Ov, Ch, A

Pr, Hv, Vv, Tv Pč, Tv

Pr, Hv, Vv

Vv, Tv

Hv, Vv, Př

A

Tv

Pč

A, Vv, Hv

Vv, Hv, Tv, Č Ov, Vz F, P, Z, Č, M, Ov, Vz

Vv, Hv, Tv, Č, Ov, A

Tv

Vv, Hv, Tv, M, Ov, Vz P, Z, Pč, A, Ov, Vz

Hv, Pč, Tv Vv, Pč

Pč, Vv

-

Vv, Hv, Pč

A, Hv, Vv

Pč, Vz

Vz

Ov

Vv, Hv, Tv, Č, Ov, Pč, A F, P, Z, Č, Hv, A, Tv, Pč A, Pč

Vv, Pč

-

Vv, Pč

A, Pč, Vv, Hv

P, Z, VV, M, Pč, Ov, Vz

P, Z, VV, Ov, Vz

P, Z, Vv, M, Pč

P, Z, Vv, Č, Hv, M, A, Ch, Pč

Pr, Vv, Hv, Jk, M

Pr, Hv, Jk

Pč, Hv, M, Č

Č, M, Vv, Hv, Vl, Tv

A, I, M, Hv, Vl, Tv, Př, Č, Pč, Vv

Z, Vv, D, I, M, Ov, Vz

Z, Vv, Č, D, M, Ov, Vz

F, Z, Vv, Č, D, M, Ch, Ov

Z, Vv, Č, A, Ch, Ov

Pr, Vv, Jk

Pr, Jk

Pč, Č

Č, Vv, Vl

A

Č, Hv, A, Ov, Vz

Č, Hv, A, Ov, Vz

Č, Pč, A, Ov,

Č, A, Ov

15

P, Z, Pč, Č, Ov


Komunikace

Jk, Pr

Jk, Pr

Hv, Č

Pč,

A

P, Z, Vv, Č, Ov, Vz

P, Z, Vv, Č, Ov, Vz

F, P, Z, Vv, Č, Ch, Ov

Kooperace a kompetice

-

-

-

-

A

P, Z, Vv, M, Pč

P, Z, Vv

P, Z, Vv, Ch, Pč

A, P, Z, Vv, Č, Ch, Ov, Pč P, Z, Vv, A, Ch

Pr, Vv, M, Tv

M, Jk, Pr, v, Vv, Pč, Tv

A, Č, Pr, Hv, Vv, M, Pč

Č, M, Vv, Tv

M, I, Vl, Hv, Př, Tv, Pč, Č, Vv

P, Z, Vv, Č, D, I, M, Pč, Ov, Vz

P, Z, Vv, Č, M, Ov, Vz

P, Z, Vv, M, Ch, Pč, Ov

P, Z, Vv, Č, M, Ch, Pč, Ov

Vv

Pr

Vv, Č

Vv, Vl

-

P, Z, Vv, Ov, Vz

P, Z, Vv, Ov, Vz

P, Z, Vv, Ov, A, Pč

P, Z, Vv, Ov, Č, A, Pč

MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

2.

VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

Tématické okruhy

1. stupeň 2. 3. 4.

1.

5.

6.

A, I, M, Hv, Vl, Č, Př, Pč, Vv M, I, Vl, Hv, Př, Č, Pč, Vv

I, Ov

Ov

Č, Pč, Ov

Č, Pč, Ov

D, A, I, Ov

Z, D, A, Ov

Z, Č, D, Pč, Ov

Z, Č, D, A, Ov

Př, Vl

-

-

Z, Ov

Z, Pč, A, Ov

Z, D, A, Ov

Vl

Vl, Př, Pč, I, Č

D, I

Z, Ov

Z, D, Pč, Ov

Z, D, A, Ov

Občanská společnost a škola

Pr, Hv, Jk

Pr, Jk

Pr, Pč, Č

Č, M, Př, Hv, Vl

Občan, občanská společnost a stát

Pr

Pr

Hv, Pr

Vl

Formy participace občanů v politickém životě

-

-

Pr

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

-

-

Pr

16

2. stupeň 7. 8.

9.


3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Tématické okruhy

1. stupeň 2. 3. 4.

1.

Evropa a svět nás zajímá

-

Jk, Hv

Hv, Vv, Pr, Pč

Č, M, Vv, Hv, Vl

Objevujeme Evropu a svět

-

Jk

VV, Pr, A

Č, Př

Jsme Evropané

-

Jk, Pr

Prv, Č

Př, Č, Vl

4.

2. stupeň 7. 8.

5.

6.

9.

A, Tv, M, Č, Vl, Př, Pč, Vv, I, Hv A, I, M, Hv, Vl, Tv, Př, Č, Pč, Vv M, Př, Vl, Č, Hv, I, Tv, Vv, Pč

Z, Vv, D, A, Tv, I

Z, Č, Hv, D, Tv

F, Z, Hv, D, Tv, Ch

F, Z, I, D

Z, D

F, Z, Hv, D, A, Ch

F, Z, D, A, Tv, M, Ch, Ov F, Z, D, A, Ch, Ov

Z, Vv, Hv, A, I

Z, Vv, Č, Hv

Z, Vv, Hv

F, Z, Vv, A

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

Tématické okruhy Kulturní diference

1.

2.

1. stupeň 3. 4.

Pr

Pr

-

Vl

Lidské vztahy

Pr, Vv, Pč, Jk, M, Hv, Tv

Pr, Vv, Pč, Jk, M, Hv, Tv

Pr, Vv, Pč, Jk, M, Hv, A

Č, M, Př, Vv, Hv, Pč, Vl

Etnický původ Multikultu ralita

Hv, Pr

Pr

Pr

Hv, Vl

Hv

Pr

Pr

Č, Hv

Princip sociálního smíru a solidarity

Pr

Pr

Pr

Př, Vl

17

2. stupeň 7. 8.

5.

6.

A, I, M, Hv, Vl, Tv, Př, Č, Pč, Vv Č, M, Př, Vv, Hv, Pč, Vl

Z, Č, Hv, D, Tv, I

Z, Č, Hv, D, Tv, Ov

Z, Č, Hv, D, Tv

Z, Č, Hv, D, A, Tv

Z, Vv, Č, Hv, D, Tv, I, Pč, Ov, Vz Z, Č, Hv, D, I Z, Vv, Č, Hv, I

Z, Vv, Č, Hv, D, Tv, Ov, Vz

Z, Vv, Č, Hv, D, Tv, Ov

Z, Č, Hv

P, Z, Č, Hv

Z, Vv, Č, Hv

Z, Vv, Č, Hv, D

F, Z, Vv, Č, Hv, D, A, Tv, Ov P, Z, Č, Hv, D, A Z, Vv, Č

Z, Č, I, Vz

Z, Č, Hv

Z, Č, Hv

A, Č, Vl, Př, I, Hv, Tv A, I, M, Hv, Vl, Tv, Př, Č, Pč, Vv Vl, Tv, Pč, Č, I, Hv

9.

Z, D, A


5.

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

Tématické okruhy

1. stupeň 2. 3. 4.

1.

5.

2. stupeň 7. 8.

6.

9.

Ekosystémy

Pr, Vv

Pr, Vv

Pr, Vv

Č, Př

Vl, Č, Př, Vv, I, Tv

P, I, Pč

F, P, Z, M

F, Z, P, Č, M, Ch

Základní podmínky života

Vv, Pr

Pr, Vv, Pč

Vv, Pr, Pč

Př, Pč

P, I, D

Č

F, Č, M, Ch

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Pr, Vv

Pr, Pč

Vv, Pr

Č, M, Př, Vv, Pč, Vl

F, P, Č, Tv, I, Pč

F, P, Z, Č, Tv, M, Ov

F, P, Z, Č, M, Tv, A, Ch

F, P, Z, Č, M, Tv, A, Ch

Vztah člověka k prostředí

Pr

Pr

Hv, Vv, Pr, M, Pč, Č, A

Vv, Hv, Pč, A

M, I, Vl, Tv, Př, Č, Pč, Vv A, M, Vl, Př, Pč, Vv, I, Hv, Tv, Č A, M, Vl, Př, Pč, Vv, I, Hv, Tv, Č

F, P, Vv, D, A, Tv, I, Pč

F, P, Z, Vv, D, A, Tv, Ov

F, P, Z, Vv, Č, M, A, Tv, Ch

F, P, Z, Vv, Č, M, A, Tv, Ch, Pč, D

6.

F, P, Z, Č, D, M, A, Ch, Pč F, P, Č, M, Ch

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

Tématické okruhy

1.

1. stupeň 2. 3. 4.

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Pr, Jk

Pr, Jk

interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Jk

Jk

stavba mediálních sdělení

Pr

vnímání autora mediálních sdělení

Pr, Jk, Hv, Vv

Jk, Hv, Prv

Pr, Č

Hv, Vv, Prv, Č

18

2. stupeň 7. 8.

5.

6.

9.

Č, Př, Vl

Vl, Př, I, Č

P, Č, I

P, Č, M, Ov

P, Č, M, Ch, Pč, Ov

Př, Č,Pč, Vl

M, Vl, Př, I, Č

Hv, I, Pč

Č, M, Ov

Č, Hv, Ch, Pč

F, P, Z, Č, M, Ch, Pč. Ov Z, Č, Hv, M, Ch

Č, Vl

M, I, Vl, Č, Př

Č, I

Č

Č, Ch, Pč

F, Č, Ch

Č, Vv, Hv, Pč, Př, Vl

Vl, I, Č, Př, Hv, Vv, Tv

Č, I

Č, M, Ov

Č, Ch

Č, M, Ch


fungování a vliv médií ve společnosti

tvorba mediálního sdělení

Jk

Jk

práce v realizačním týmu

Pr, Jk, M, Vv

Jk, M, Prv, Vv, Pč

Vv, Prv, Pč

19

Př, Vl

M, I, Vl, Č, Př, Tv, Vv, Pč, Hv

Č, Hv, Tv, I,

Č, Tv

Č, Hv, Tv, Ch, Pč

Č, Hv, D, Tv, M, Ch

Č, Vl

Aj, Vl, Př, I, Č

Č, I

Č, M

Č, Hv, Ch, Pč

Č, M, Aj, Ch

Č, M, Vv, Hv

M, I, Vl, Hv, Př, Tv, Pč, Č, Vv

P, Vv, Č, Hv, I, Aj, M, Pč

P, Vv, Č, Hv, M, Aj

F, P, Vv, Č, D, Pč, Aj, Ch

F, P, Z, Vv, Č, Ch, Aj, M


4. Učební plán

Učební plán – 1. stupeň – srovnání s RVP Vzdělávací oblasti

1.

Jazyk a jazyková komunikace

Jazyk a jaz. kom. Český jazyk Anglický jazyk Matematika a její aplikace Informační a kom. tech. Člověk a jeho svět Prvouka Vlastivěda Přírodověda Finanční gramotnost Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví Tělesná výchova Člověk a svět práce Pracovní činnosti Disponibilní časová dotace Celkem

2.

3.

4.

5.

9 5 2 1 1 2 1

9 5 3 1 1 2 1

9 3 5 2 1 2 2 1

6,5 3 5 2 2 0,5 1 2 2 1

6 3 5 1 2 2 1 2 2 1

21

22

25

25

25

ZŠ

RVP

39,5 9 25 1

35 9 20 1

15,5

12

13 10 5

12 10 5 14 118

118

Učební plán – 2. stupeň – srovnání s RVP Vzdělávací oblasti

6.

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk Anglický jazyk Německý jazyk Matematika a její aplikace Informační a kom. tech. Člověk a společnost Dějepis Občanská výchova Člověk a příroda Fyzika Chemie Přírodopis Zeměpis Umění a kultura Hudební výchova Výtvarná výchova Člověk a zdraví Tělesná výchova Výchova ke zdraví Člověk a svět práce Pracovní činnosti Volitelné předměty Volitelné předměty Disponibilní časová dotace Celkem

20

7.

8.

9.

ZŠ

RVP

5 3 5 1 2 1 2 2 1 1 2 2 1 2

4 3 2 5 2 1 2 1 2 1 2 2 1 2

4 3 2 4 1 1 1 2 2 2 1 1 2 1 1 3

4 3 2 4 2 1 2 2 1 1 1 1 2 1 1 3

17 12 6 18 1

15 12 6 15 1

11

11

23

21

10

10

10 4 10

30

30

31

31

122

10 3 24 122


Poznámky : Předmět Jazyk a jazyková komunikace (1. stupeň, 1., 2. třída) – integrovaný předmět jazyk český a jazyk anglický Nabídka povinně volitelných předmětů: Nabídka vychází z organizačních možností školy, realizovány jsou ty předměty, o které z předložené nabídky pro konkrétní školní rok projeví zájem žáci a jejich zákonní zástupci. Do nabídky jsou zařazovány předměty výchovné (Sportovní výchova, Plavání, Volejbal, Výtvarná tvorba, Technický seminář, Materiálová tvorba, Dramatická výchova, Sociální dovednosti a komunikace, Psaní všemi deseti) i naukové (Cvičení z ČJ, Cvičení z matematiky, Konverzace v anglickém jazyce, Fyzikální seminář, Chemicko-fyzikální seminář, Informatika, Přírodo-zeměpisný seminář).

5. Učební osnovy Učební osnovy tvoří samostatnou součást ŠVP. Součástí je  Název vyučovacího předmětu  Charakteristika vyučovacího předmětu  Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

21


6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci nebo studenti (dále jen žáci) osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. (citace § 51 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) I.

Zásady hodnocení

Hodnocení výsledků vzdělávání a chování by mělo být jednoznačné, srozumitelné, všestranné a srovnatelné s kritérii, která jsou předem stanovena. Požaduje se pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné hodnocení. To musí vycházet z míry dosažení očekávaných výstupů tak, jak jsou formulovány ve školním vzdělávacím programu (a stanoveny v rámcovém vzdělávacím programu, který je podpořen školským zákonem). Hodnocení výsledků vzdělávání         

Učitel přistupuje k hodnocení vzdělávacích činností žáka s vědomím motivační funkce hodnocení a jeho formativního významu. Učitel bere při hodnocení výsledků vzdělávání na zřetel dosažení cílů daného stupně vzdělání. Učitel rozvíjí dovednost sebehodnocení a vzájemného hodnocení žáků. Učitel přistupuje k hodnocení objektivně, s přiměřenou náročností a pedagogickým taktem vůči žákovi. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení. Učitel zahrne v celkovém hodnocení kvalitu práce, aktivitu, píli, snahu a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Učitel hodnotí žáka ze všech aspektů vzdělávacích činností v daném předmětu. Kvalita i kvantita hodnocení (klasifikace) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání žáka. Učitel oznamuje žákovi výsledek každého hodnocení a poukazuje na klady i nedostatky hodnocených činností, projevů, výkonů, výsledků. Učitel rozvrhne písemné práce a další druhy zkoušek rovnoměrně v klasifikačním období tak, aby žák nebyl nadměrně přetěžován. V tomto smyslu spolupracuje s třídním učitelem. Učitel je povinen vést evidenci o hodnocení žáka. Zabezpečí stanoveným způsobem informování zákonného zástupce žáka.

Podklady pro hodnocení  pozorování z hlediska přípravy žáka na výuku, práce ve vyučování, snahy, píle, výsledků a sebehodnocení

22


     

dialog s žákem ve všech segmentech vzdělávání (jeho příprava, práce, komunikace, spolupráce s ostatními, sebehodnocení) z hlediska naplňování cílových kompetencí vzdělávání různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) kontrolními písemnými pracemi rozhovory se zákonnými zástupci žáků konzultace s ostatními učiteli konzultace (podle potřeby) s psychologem či odborným lékařem

Hodnocení chování  Hodnocení a klasifikaci chování navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří v dané třídě vyučují, a s ostatními učiteli.  Třídní učitel vychází z úrovně dodržování pravidel chování, jak jsou uvedena ve školním řádu.  Třídní učitel bere v úvahu motivační funkci hodnocení a klasifikace chování, přihlíží k účinnosti předešlých výchovných opatření.  Ve škole jsou žáci hodnoceni a klasifikování za své chování v době vyučování nebo akce, která má na vyučování přímou vazbu. Porušil-li žák zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování mimo vyučování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj a využijí žákova pochybení k pedagogickému působení na žáka, případně na další žáky. Pedagogové se v tomto smyslu nezříkají povinnosti podporovat rodinu při výchově k vytváření návyků a postojů, které vedou ke společensky hodnotnému chování. Zásady slovního hodnocení a zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace 

    



Učitel jasně, přesně a srozumitelně popíše slovním vyjádřením výsledky vzdělávání žáka stanovené školním vzdělávacím programem, chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům. Učitel přihlíží ke vzdělávacím a osobnostním předpokladům žáka. Učitel zahrne do slovního hodnocení posouzení výsledků vzdělávání žáka v jeho vývoji, ohodnotí jeho píli a jeho přístup ke vzdělávání, přičemž přihlédne i k souvislostem, které ovlivňují jeho výkon, a naznačí další rozvoj žáka. Učitel uvede zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. Při slovním hodnocení se postupuje obdobně podle zásad a kritérií pro klasifikaci, neboť musí být zachována vazba mezi klasifikací (číselným vyjádřením) a slovním hodnocením. O použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace rozhoduje v souladu se školským zákonem ředitel (se souhlasem školské rady). U žáka s vývojovou poruchou učení potřebuje k takovémuto rozhodnutí žádost zákonného zástupce žáka. Slovní hodnocení je po souhlasu školské rady použito v prvním ročníku a v prvním pololetí druhého ročníku, na konci druhého ročníku se použije klasifikace pomocí známek doplněna dopisem učitele.

23


Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků  Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.  Učitel vytváří dovednost žáka hodnotit sám sebe – podporuje sebehodnocení a vzájemné hodnocení jako přirozenou součást procesu hodnocení.  Učitel vede žáka k dovednosti hodnotit sám sebe ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického rozvoje.  Žák se snaží popsat, co se mu daří, co mu ještě nejde, jak bude pokračovat dál.  Chyba je chápána jako přirozená věc v procesu učení, jako důležitý prostředek učení. Stupně klasifikace a hodnocení Klasifikace prospěchu žáka 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Klasifikace chování žáka 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Stupně celkového hodnocení žáka na vysvědčení a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením. Výchovná opatření  Podle § 31 školského zákona jsou výchovnými opatřeními pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření.  Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitel školy nebo třídní učitel. Pochvaly  Ředitel školy může po projednání v pedagogické radě udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

24




Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících a po projednání s ředitelem školy udělit žákovi pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci.

Napomenutí a důtky  Při porušení povinností stanovených školním řádem nebo při porušení obecně platných pravidel chování lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele c) důtku ředitele školy Napomenutí třídního učitele Uděluje třídní učitel za přestupky proti školnímu řádu v oblasti nepřipravenosti na vyučování a bezpečnosti a ochrany zdraví. Důtka třídního učitele Uděluje třídní učitel za opakované výše uvedené přestupky proti školnímu řádu, nevhodné chování, ohrožování svého zdraví nebo zdraví spolužáků. Důtka ředitele školy Uděluje ředitel školy za slovní a fyzické útoky, neomluvenou absenci, záměrné poškození školního majetku, opětovné neplnění školních povinností, opětovné nerespektování pravidel vnitřního režimu a tím ohrožování bezpečnosti a zdraví svého, případně svých spolužáků  Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. Další informace k výchovným opatřením  Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí či důtky (včetně důvodů) prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.  Každé udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy (školní matriky). Udělení pochvaly a jiného ocenění z výše uvedených důvodů se může zaznamenat na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.  Za přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně. Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení chování Stupeň 1 (velmi dobré) Žák dodržuje ustanovení školního řádu a pravidla společenského chování. Chová se a jedná slušně, taktně, zdvořile a ohleduplně, respektuje ostatní. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování. Je přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanovením školního řádu. Žák má 7 a více hodin neomluvené absence, dopustí se závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se opakovaně neomluvené absence. Dopustí se vážného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje

25


soužití ve třídě nebo škole. Svá pochybení a výchovná opatření buď nepřijímá, nebo je vůči nim apatický. Vážně ohrozí bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.  Zvlášť hrubé a úmyslné fyzické útoky žáka vůči spolužákům, pedagogům nebo pracovníkům školy se vždy považují za závažný přestupek. Kritéria a ukazatele pro jednotlivé stupně hodnocení prospěchu Východiskem pro stanovení hodnotících stupňů je kvalita výsledků vzdělávání, to znamená:  Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků a schopnost vyjádřit je  Kvalita a rozsah získaných schopností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti  Schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských i přírodních jevů a zákonitostí  Kvalita uplatňování osvojených znalostí a dovedností při řešení vzdělávacích úkolů  Kvalita práce s informacemi – dovednost nalézat, třídit a prezentovat informace, včetně dovednosti využívání ICT  Osvojení dovednosti účinně spolupracovat  Kvalita myšlení, především jeho samostatnost, logika, originalita, tvořivost  Stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, kvalita projevu  Aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně  Kvalita komunikativních dovedností – přesnost, výstižnost, odborná i jazyková správnost ústního i písemného projevu  Osvojení účinných metod samostatného studia – umět se učit Klasifikace Průběžné hodnocení výsledků žáka je prováděno vždy klasifikací (viz charakteristiky klasifikačních stupňů). Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na konci každého pololetí vyjadřujeme zpravidla klasifikačním stupněm (klasifikací). Žáka lze na konci pololetí hodnotit také slovně nebo kombinací klasifikace a slovního hodnocení. Toto hodnocení se provádí u žáků s vývojovou poruchou učení na písemnou žádost zákonného zástupce žáka a doporučení PPP nebo SPC. Slovní hodnocení lze v případě převést do klasifikačních stupňů. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků je prováděno na konci každého pololetí. Na konci prvního pololetí vydáváme žákům zpravidla výpis z vysvědčení, na konci druhého pololetí vydáváme žákům kompletní vysvědčení. Klasifikace Stupeň 1 (výborný) Žák samostatně, aktivně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky. Myslí logicky správně, plně využívá a úspěšně rozvíjí své osobní předpoklady. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Vždy používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný, účinně se zapojuje do diskuze, jeho výtvarný, hudební či

26


pohybový apod. projev je esteticky působivý, originální, procítěný a přesný. Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Plně respektuje demokratické principy, uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné. Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky, dovednosti a návyky. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, využívá a rozvíjí své osobní předpoklady. Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků. Zapojuje se do diskuze, jeho výtvarný, hudební či pohybový apod. projev je esteticky působivý a procítěný. Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí. Respektuje demokratické principy, v podstatě uvědoměle a aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné. Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 3 (dobrý) Žák se v uplatňování osvojovaných poznatků, dovedností a návyků dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí, s většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Materiály, nástroje a vybavení používá bezpečně a účinně pouze někdy. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. Snaží se rozvíjet své osobní předpoklady. Částečně se zapojuje do diskuze, jeho výtvarný, hudební či pohybový projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Je schopen studovat podle návodu učitele. Občas nerespektuje demokratické principy, v týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře. Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních členů. Stupeň 4 (dostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených poznatků, dovedností a návyků vyskytují závažné chyby. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery, chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí. Materiály, nástroje a vybavení většinou nepoužívá bezpečně a účinně. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze. Jeho výtvarný, hudební či pohybový apod. projev je na nízké estetické úrovni. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Demokratické principy respektuje jen občas, práce v týmu se pouze účastní. Jeho působení není příliš přínosné. Sebehodnocení a hodnocení ostatních členů je schopen málokdy. Stupeň 5 (nedostatečný) U žáka se v uplatňování osvojených vědomostí, dovedností a návyků vyskytují velmi závažné chyby. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích

27


oblastí. Materiály, nástroje a vybavení nepoužívá téměř nikdy bezpečně a účinně. Neprojevuje samostatnost v myšlení. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti, i výstižnosti, nezapojuje se do diskuze. Jeho výtvarný, hudební či pohybový apod. projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Vůbec nerespektuje demokratické principy, nepracuje pro tým. Svou činností narušuje spolupráci, jeho působení není pro tým přínosné. Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních členů není schopen. Hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

   

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, právo na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami blíže specifikuji vyhláška MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění. Z psychologického hlediska se u žáků se zdravotním postižením nebo znevýhodněním, případně u žáků se sociálním znevýhodněním, zpravidla doporučuje, pokud je možno, používat slovní hodnocení. Doporučuje se sdělit odpovídajícím způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a zohledněného přístupu k hodnocení a klasifikaci žáka s postižením nebo znevýhodněním.

Komisionální a opravné zkoušky Právní vymezení - § 6 vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky (dále jen“ přezkoušení“) jmenuje ředitel školy. V případě, že je ředitel školy vyučujícím daného předmětu, jmenuje komisi krajský úřad. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu c) přísedící, kterým je jiný vyučující s odbornou kvalifikací pro výuku daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

28


Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Informační systém v hodnocení 1) Učitel informuje (s vědomím motivačního významu) žáky o obsahu zkoušek a činností, které budou předmětem hodnocení. 2) Učitel informuje žáka o výsledku každého hodnocení, poukazuje na klady a nedostatky hodnocených činností, projevů, výkonů, výsledků. 3) Učitel rozvrhne písemné práce a další druhy zkoušek rovnoměrně v klasifikačním období tak, aby žák nebyl nadměrně přetěžován. V tomto smyslu spolupracuje s třídním učitelem. 4) Učitel je povinen vést evidenci o hodnocení žáka. Zabezpečí stanoveným způsobem informování zákonného zástupce žáka. 5) Učitelé jednotlivých předmětů informují zákonné zástupce na třídních schůzkách, případně v konzultační dny nebo při jiných příležitostech. 7) Třídní učitel informuje zákonné zástupce vždy v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem – k tomuto účelu si třídní učitel zabezpečuje rámcový aktuální přehled o hodnocení žáků své třídy. II.

Další ustanovení

Převod slovního hodnocení na klasifikaci a naopak Podle § 51 a 69 školského zákona škola převede slovní hodnocení na klasifikaci nebo klasifikaci na slovní hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace. Nehodnocení žáka podle §§ 51. 52, 67 a 69 školského zákona 1. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možno hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 2. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník. 3. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela z vyučování některého předmětu. V tomto případě není žák hodnocen. Stupně hodnocení výsledků práce v zájmových útvarech organizovaných školou (na vysvědčení)

29


a) pracoval úspěšně b) pracoval

Autoevaluace Autoevaluace – vnitřní hodnocení školy napomáhá ke zkvalitnění a zefektivnění vzdělávání a výchovy ve škole. Oblasti autoevaluace -

materiální, technické, ekonomické, hygienické a další podmínky ke vzdělávání, průběh vzdělávání, školní klima a vzájemné vztahy s rodiči a místní komunitou, výsledky vzdělávání, řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, soulad realizovaného školního vzdělávacího programu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, spokojenost žáků, zákonných zástupců a pedagogů s úrovní výuky.

Cíle a kritéria autoevaluace Cílem autoevaluace školy je zjistit aktuální informace o stavu školy, a tím získat podklady pro plánování a realizaci dalšího rozvoje školy. Kritéria autoevaluace jsou stanovována pro jednotlivé dílčí cíle, které si škola stanovuje na každý školní rok (jsou stanoveny v rámcovém plánu práce pro každý školní rok). Nástroje autoevaluace -

rozbor dokumentace školy, rozhovory s učiteli, rodiči, dotazníky pro rodiče, žáky a učitele, dovednostní testy, hospitace, vzájemné hospitace analýza výsledků přijímacích řízení na střední školy.

Časové rozvržení autoevaluačních činností -

hospitační činnost (v průběhu celého škol. roku), sebehodnocení práce učitelů a hodnocení ředitelem školy za minulý školní rok (průběžně), dotazníky na klima školy (dle potřeby), kontrola vedení povinné dokumentace.

Průběžně: rozhovory s učiteli a žáky, výstupy z jednání školské rady, konzultace s rodiči

30


31

Školní vzdělávací program KLÍČE K BUDOUCNOSTI

Recommend Documents