ŠKOLNÍ PŮLROČNÍK ZŠ MOKRÁ. A co se uvnitř tohoto plátku dočtete?

ŠKOLNÍ PŮLROČNÍK ANEB DÁMY A PÁNOVé, VY JSTE ALE MATERIÁL...

ZŠ MOKRÁ ROČNÍK 9/ČÍSLO 1

M

17

ilí příznivci našeho půlročníku, jsme rádi, že se vám můžeme opět přihlásit se zajímavostmi, vtipnými historkami i seriozními zpravodajskými zprávami ze života naší školy. Naši mladí nadějní přispěvatelé se postarali již o sedmnácté číslo tohoto časopisu!

A co se uvnitř tohoto plátku dočtete? Kromě žhavých zákulisních ment pod novým vedením sledky podzimního sběru samozřejmě nesmí chybět Vincenta.

informací také to, jak žákovský parlazvládl zorganizovat žákovský ples, výpapíru, jak jsme navštívili peklo a překlady od našeho adoptovaného syna

Co je nového? Máme nové mladé paní učitelky (rozhovory s nimi najdete uvnitř časopisu) a věkový průměr učitelského sboru se tím snížil. Paní učitelka Kubáňová si užívá mateřskou dovolenou. Nová místnost na jednání s rodiči je již mnohokrát ozkoušená. Syrský křeček Elza a oblovka Rocky se těší pevnému zdraví v učebně přírodopisu, kde se o ně starají děti z přírodovědného kroužku pod vedením paní učitelky Dolníčkové. A protože 5. ledna bylo stanoveno datum jejich narozenin, tak křečkovi i oblovce přejeme VŠECKO NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM, PEVNÉ ZDRAVÍ A HODNĚ dvouměsíčník Alšík SPÁ NKU DO DALŠÍHO ROKU. A také se musíme pochlubit, kam až náš školní půlroční vycestoval… Přímo do hlavního města . V dvouměsíčníku pro žáky a učitele ZŠ Mikoláše Alše s názvem Alšík v rubrice …naše objevy A protože je pro nás velmi důležitý i náš adoptovaný syn Vincent Opondo, hned v úvodu přikládáme jeho 2 přeložené dopisy z druhé poloviny roku 2015! Na fotce Vincent ukazuje triko, které dostal podepsané od žáků naší školy.

DOPISY OD VINCENTA

Teď v dubnu máme prázdniny a já pomáhám rodině s každodenními domácími povinnostmi. Ve volném čase čtu a také hraji fotbal s kamarády. Jsem moc šťastný, že vás mám a děkuji vám za vaši obrovskou podporu. Jsem také moc šťastný, že mám své učitele a spolužáky. Pomáhají mi s tím, čemu nerozumím. Ve škole hrajeme fotbal a děvčata hrají dívčí košíkovou a skáčou přes švihadlo. Máme se moc rádi a pomáháme si. Také navštěvujeme různé přírodní parky, kde vidíme divoká zvířata v jejich přirozeném životním prostředí. Vždycky je to moc příjemné a cítíme se velice šťastní. Vincent Rád bych vás v naší zemi někdy přivítal, abyste si tady mohli užít počasí a zdejší parky. Své narozeniny budu slavit 25. prosince a rád bych vás pozval, abyste mi je pomohli oslavit. Vzhledem k počasí teď sázíme a někteří z nás vytrhávají plevel. Je to namáhavá práce, ale je to jediné řešení. Moji rodiče se snaží a já jim pomáhám. Vyřiďte mé pozdravy všem vašim kamarádům a členům rodiny. Váš milující syn Vincent Opondo Dopis z 4/11/15 Drazí přátelé ze základní školy Mokrá! Jak se máte? Doufám, že se vám všem daří dobře. Chtěl bych Vám poděkovat za všechny ty dárky, které jste mi poslali. Jsem pyšný na všechny ty věci v balíčcích. Dostal jsem balón, pumpičku, pera, autíčko na hraní, bonbony, nafukovací balón a další věci.

Dopis z 10/7/15 Milá školo, posílám vám mnoho pozdravů a doufám, že se vy i všichni členové vaší rodiny máte dobře. Já a moje rodina se máme také fajn a daří se nám dobře. Jsem moc rád, že vám

Jsem teď doma na prázdninách, ale za chvíli škola zase začne. Prázdniny byly fajn, pomáhal jsem rodičům s prací doma. Rodiče vám všem a vašim rodinám posílají pozdravy. Děkujeme, Bůh vám všem žehnej. dvouměsíčník Alšík

ŠKOLNÍ STROM ČTENÁŘSTVÍ Většina z vás si asi všimla, že během podzimu byl u nás ve škole „zasazen“ školní strom čtenářství. Pro ty, kteří jej snad dosud nezaznamenali, malá navigace – strom se nachází v přízemí školy na stěně mezi červeným a modrým schodištěm vedle kabinetu českého jazyka. Smyslem takového stromu je zprostředkovávání čtenářské zkušenosti a

ÚNOR 2016

můžu něco říct o naší zemi. Teď tu prší, po hodně dlouhém období, kdy bylo slunečno.

Váš Vincent Opondo

doporučení „osvědčené“ knihy ostatním. Tedy pokud nevíte, co si přečíst, a přijdete k našemu stromu, určitě dostanete nějaký dobrý tip na knihu či autora přímo od ostatních žáků, nikoliv od nějakého nakladatelství či kritika. Tento úkol náš strom ale zatím moc neplní. (dokončení článku na další straně)

ŠKOLNÍ PŮLROČNÍK

1

jsem slyšela spoustu referátů o zajímavých knihách, které evidentně zaujaly i spolužáky referujícího, přesto se na stromě neobjevily. Pojďme to tedy napravit. Přijďte si pro volný list a doporučte ostatním svoji oblíbenou knihu, knihu, kterou jste četli naposled, kterou máte rádi. Vždyť není lepší zábava, než se nechat unášet řádky a prožívat spolu s hrdiny dobrodružství, lásku, strach i radost. Od Ježíška určitě nějaká ta kniha pod stromečkem byla. Jarmila Hořavová

PŮLROK V NAŠÍ TŘÍDĚ CO SE NÁM NEJVÍCE LÍBILO V 1. A Od prvního školního dne už uběhlo spoustu času a z nás se stali šikovní školáci. Za první půlrok jsme toho zažili hodně. Umíme číst krátké věty, psát s pomocnými linkami, porovnávat čísla, sčítat a odčítat do 6, zpívat, malovat, stříhat, šplhat i dělat kotrmelce a každému z nás se ve škole něco líbí.

4. prosince k nám přišli andělé a odvedli nás k Mikulášovi, čertíci nám zazpívali, abychom se jich tolik nebáli. My jim zazpívali koledy a dostali jsme krásná plnicí pera, sešit a perníček. Někteří z nás navštívili vánoční dílny, které byly odpoledne připravené ve školní jídelně. Tam jsme si mohli vyrobit různé vánoční dárečky – stromeček, náušnice, andělská křídla, andílka, hvězdičku … a dát si sladký perník. Ještě nás čekalo zpívání u vánočního stromečku a pak už hurá na prázdniny, které jsme si moc užili! 1. B

Jak si žije 2.A

Nelinka K.: „Naučila jsem se plusky a mínusky.“ Natálka: „Vyrábění v pracovních činnostech.“ Alička: „Prvouka, jak píšeme v písance a matematika.“ Ondra H.: „Kino.“ Míša: „Kino a tělesná výchova.“ Ondra K.: „Koulování na sv. Martina a rozdávání vánočních dárečků.“ Jarda: „Koulování a dárečky.“ Patriček: „Kamarádi, vyrábění a jak jsme si rozdávali vánoční dárečky.“ Nelinka N.: „Naučila jsem se psát své jméno psacím.“ Ondra R.: „Kamarádi a v matematice jsem se naučil mínus.“ Leontýnka: „Matematika a tělesná výchova.“ Kristýnka: „Tělocvik a naučila jsem se počítat příklady.“ Verunka S.: „Líbí se mi, že jsme všichni kamarádi.“ Bořík: „Koulování a naučil jsem se dlouhý příklad.“ Daneček: „Tělocvik, vyrábění, dárky, kino a kamarádi.“ Terezka: „Poznala jsem Aličku a baví mě psát do písanky.“ Verunka V.: „Vyrábění, skládání z písmenek a jak píšeme.“ Martinka: „ Líbí se mi, jak se učíme, a naučila jsem se psát.“ Všem se líbilo, když naši andělé z devátých tříd s námi strávili předvánoční den, vyráběli vánoční přáníčko, vánočního andílka a zpívali koledy. Těšíme se, až za námi zase o svačinové přestávce přijdete!

Tak vás opět zdravíme, už nejsme nejmladší ve škole. Vyrostli jsme. Jsou z nás druháci. Už víme, že škola není jen legrace a hry, ale že se také musíme připravovat a občas i učit. Během uplynulého času jsme se naučili abecedu, druhy vět, počítat do sta, tvořit slovní úlohy a spoustu jiného. Velmi se nám líbil program v Domě přírody Moravského krasu s názvem Netopýři. Prostě ve škole vůbec není nuda. Moc rádi ve škole čteme a počítáme. Napsali jsme několik vět o tom, jak se nám ve škole daří, a co se nám líbí nebo nelíbí. A jak se nám to povedlo? Posuďte sami. Třídu máme vyzdobenou obrázky mimoňů. Nejvíce se nám líbí, jak máme chytrou paní učitelku. Také máme ve škole dobré obědy. Máme tady spoustu kamarádů a také máme dost ukecané holky. Máme spolužáka, který si z nás pořád dělá srandu. Jinak máme skvělé hodiny. Líbí se nám, když hrajeme na skupinky nebo vytváříme něco na interaktivní tabuli. Škola je prostě i zábava. Ríša Pejřil, Matýsek Krček, Luba Říčánek

S 2. B na palubě Čas letí jako voda a tak se ani nechce věřit, že už je to půl roku, co jse se vydali na společnou plavbu. Každý den vyrážíme objevovat svět. Často je to zábava, někdy ale pěkná dřina... Námořníci mají moc rádi počítání, tvoření všeho druhu a zpívání písniček. Někteří z nás už pilně cvičí na nějaký hudební nástroj a tak se těšíme, že budeme mít třídní kapelu. Také nás baví angličtina, protože ta nám je moc užitečná, když se chceme domluvit s domorodci v dalekých krajích. Umíme si vyrobit knížku, a tak se ve volných chvílích věnujeme spisovatelské činnosti. Občas děti vyráží

žáci 1. A

Půlrok v naší třídě 1.B První školní den nás přivítala paní učitelka s našimi anděly z deváté třídy. Za doprovodu pohádkových písniček každý z nás nalepil cihličku se svým jménem, a tak nám na velkém papíře vznikla naše třídní zeď. Po přivítání ve školní jídelně jsme se rozešli do tříd. Září pro některé z nás bylo náročnější, než jsme si zvykli na nové školní prostředí. Ale zvládli jsme to. Poslední den v říjnu jsme přišli převlečení za různá strašidýlka a společně oslavili Halloween. Čekali na nás různé pracovní listy, nová písnička a nechyběla ani přehlídka masek, soutěže a tanec v tělocvičně. Paní učitelka se také převlékla za čarodějnici. Byl to bezva den. Na začátku listopadu jsme jeli do Brna na divadelní představení, které se jmenovalo Karneval zvířat.

2

ÚNOR 2016

© Adam Kruti, 2B



Bohužel to podle počtu listů, kterými se během prvního pololetí „zazelenal“, vypadá, že na naší škole mnoho čtenářů není a že heslo celé akce, tedy Čteme? Čteme!, je nepravdivé. Jsem ale přesvědčena o tom, že to tak není. Vidím spoustu žáků, jak si nosí knihy a o přestávkách a možná leckdy i v hodinách pod lavicí čtou. Vím, že většina z dětí se ráda ponoří do děje různých příběhů, ať už se o dnešní počítačové mládeži říká cokoliv. Lze tedy předpokládat, že za chudobou listů školního stromu čtenářství stojí spíš lenost napsat krátkou anotaci a připojit ji k té hrstce již nalepených listů. Vždyť i během hodin literatury

© Nela Němečková, 1. A






PŮLROK V NAŠÍ TŘÍDĚ

žáci 2. B

Půlrok v 3. B ‐ doplň I, Y a dones ke kontrole do naší třídy 3 .B V naš_ tř_dě 3.B se pořád něco děje. Je nás tam tolik, že nemůže b_t ani chviličku klid. Do první adventní neděle jsme zaž_li spoustu zaj_mavých věc_. Školn_ rok jsme zahájili školou v přírodě v Křižanově. V říjnu jsme navštívili d_vadelní představení v Mediatéce o cestovateli Holubovi. Na Sv. Mart_na jsme si zase zkusili upéct svatomart_nské rohlíčky s makovou náplní. Jeden plech se nám pořád nepekl, protože někdo vypnul omylem troubu. O velké přestávce jsme se šli koulovat před školu. B_tva b_la mezi Áčkem a Béčkem a výsledek nakonec dopadl nerozhodně. Vyhráli jsme vš_chni! Navštívil nás také ilustrátor dětsk_ch knih Adolf Dudek, který učil malovat i paní učitelku Kadaňkovou. Někdy se ale taky musíme uč_t. Pro některé je to nuda, a tak vymýšlí, jak si „užít“ přestávky. Vyjmenovaná slova jsou pro nás tvrd_ oříšek. S angličtinou se pereme statečně a násobilku už umíme! Stačí jen jedna věc: VŠECKO TO NEZAPOMENOUT! V prosinci se jsme se těšili na Mikuláše (že by nás pak ve třídě bylo míň?.... odpověď se dozvíte v příštím čísle časopisu ). 3. B

Půlrok v naší třídě S novým školním rokem nás čekala spousta změn. Dostali jsme novou třídní učitelku, paní učitelku Konrádovou. Kromě ní se nám změnili ještě učitelé z ostatních předmětů, jako je tělocvik, přírodověda, vlastivěda a angličtina. I když jsme se ze začátku obávali velkých změn, velmi mile nás všichni překvapili. Do školy se většinou těšíme především na kamarády. Oproti loňsku se vztahy ve třídě zlepšily. Holky se začaly bavit s kluky a naopak. Mezi nejoblíbenější předměty stálé patří tělocvik a výtvarná výchova. Letos je ale lepší hudební výchova, kde zkoušíme hrát na různé hudební nástroje a zapojíme se všichni. Docela nás baví i čeština, protože v ní hrajeme i různé hry, a taky přírodověda. Je fajn, že jsme si vytvořili vlastní pravidla třídy, která musíme dodržovat. Také máme spravedlivě rozdělené služby ve třídě, které se pravidelně každý týden mění. Každý máme svůj obrázek mimoně a podle nich se taky rozdělujeme pomocí losování. Super je i systém červených teček, za které získáváme části obrázků ze svých oblíbených pohádek či seriálů. Celkově bychom zhodnotili půlrok v naší třídě velmi pozitivně. A všichni doufáme, že i předměty, které se jeví jako nejhorší, mají své dobré stránky. 4. A

Půlrok ve 4. B aneb Na nudu prostě není čas! Za těch pár měsíců jsme toho stihli opravdu hodně! Kromě učení, písemek a domácích úkolů se někteří zúčastnili v září Mokerského běhu, do Mediatéky přijelo divadlo z Hradce Králové – byla to velká legrace, herci byli vtipní (jako vždy) a všichni jsme se hodně nasmáli. V říjnu zorganizoval BESIP pro nás čtvrťáky dopravní výchovu – nejprve nám pan policista ve třídě vysvětloval pravidla chování na silnici a napsali jsme si test. Všem se podařil. Druhá část probíhala před školou. Zkontrolovali jsme si vybavení kola (no, někteří nic moc…), zkusili jsme si jízdu zručnosti a pomalosti a hlavně jsme projížděli cvičnou křižovatku a učili se, jak na to. Všichni jsme si to moc užili. V říjnu také proběhl sběr starého papíru a z naší třídy každý přinesl aspoň pár kilo. Začátkem listopadu přijel do naší školy ilustrátor dětských knížek Adolf Dudek. Byl hodně legrační, bylo to super! Učil nás kreslit, vysvětloval nám, jak vznikají ilustrace do knížek, rozesmál i paní učitelky a kolikrát jsme se smíchy málem váleli všichni po zemi… :o) Nakonec skoro všem nakreslil dudka na ruku nebo na čelo. A co se dělo dál? V listopadu jsme si povídali legendu a pranostiky ke sv. Martinovi, celý první stupeň přišel v zimních barvách – převážně v bílém, kreslili jsme ve výtvarce obrázky, vyráběli lucerničky, naučili se o sv. Martinovi novou písničku a básničku a nejlepší byla papírová koulovaná před školou! Byli jsme také v keramice a vyráběli vánoční překvapení pod stromeček. Na začátku

ÚNOR 2016

prosince bude Mikuláš – někteří z nás se docela bojí návštěvy v pekle.. Všichni se těšíme do kina na Sedmero krkavců, taky na popcorn a Colu :o) a pak taky na zpívání u stromečku a ochutnávku cukroví s malou nadílkou dárků v naší třídě. Někteří z nás určitě navštíví i žákovský ples v KD v Horákově. V lednu nás čeká divadlo Ostrov pokladů, pojedeme na něj do Brna. A co ještě? No přece vysvědčení! 4. B

Půlrok v 5.A To to uteklo co? Už jenom pět měsíců a už jsou prázdniny! A půlrok v páté á utekl jako voda. Za tu dobu jsme stihli mnoho akcí. Na začátku školního roku si čtyři žákyně 5. B připravily pro naši a jejich třídu exkurzi do Velatic. Prohlédli jsme si velatickou kapli, pomník dětí, které zabil granát, skálu s tváří indiána, rybníček, ve kterém žije vodník, a krásnou vyhlídku z Las Velas. Také jsme měli Halloween, kde všichni překvapili přímo hororovými kostýmy. Vypravili jsme se i do technického muzea na dvě expozice – Svět nevidomých a Od tamtamu po PC. Na výletě do Planetária nás zaujalo nádherné digitárium, ale zklamalo nás to, že byl rozbitý automat na občerstvení. Dohromady nám sebral 150Kč a nic nevydal. Naštěstí nám pán u pokladny vrátil peníze zpět. Cestou domů jsme se stavili na vánočních trzích na náměstí Svobody. Mikuláše si celá třída užila jaksepatří a většina byla ráda, že je neodnesl čert! Do kina jsme jeli na Sedmero krkavců a na školním plese naše třída „pařila“ a myslíme si, že každý, kdo ten večer přišel domů, hned lehl a usnul. A potom už se všichni těšili jen na Vánoce… 5. A

PŮLROK V 5. B 1. září jsme se sešli u školy a zahájili nový, tentokrát pohádkový školní rok. 19. září se konal Mokerský běh, kterého se někteří z nás zúčastnili. 1. října jsme spali ve škole. Byla to zábava, hráli jsme hry, opékali špekáčky a nechyběla ani diskotéka. 25. září jsme šli do Mediatéky, kde nás čekalo divadlo o Jiřím Voskovci a Janu Werichovi. Bylo to zábavné. 30. září jsme vyrazili na exkurzi do Velatic. Tam jsme si prohlédli interiér kaple sv. Anny, hasičské zbrojnice a další zajímavosti ve Velaticích. Halloween jsme slavili 27. října. Přišli jsme v maskách, které jsme potom předvedli v tělocvičně. Pak jsme si společně zatancovali a hráli různé hry. 11. listopadu jsme oslavovali svátek sv. Martina. Přišli jsme v bílém alespoň my, žáci prvního stupně, když sníh nenapadl. Něco jsme si o sv. Martinu pověděli. Konala se papírová koulovaná áčka proti béčku, bylo to nerozhodně. Kreslili jsme svatomartinské husy, které jsme vystavili ve škole. Den poté nás čekala beseda s ilustrátorem Adolfem Dudkem. Byla to sranda. 18. listopadu jsme jeli do Technického muzea v Brně, kde jsme byli na dvou programech, Kultura nevidomých a od Tamtamu k PC. Ještě jsme si prohlédli hernu. 24. listopadu jsme byli v mediatéce na besedě o panu Dahlovi, který napsal knihu Karlík a továrna na čokoládu. A v prosinci nás čekalo ještě: Planetárium, Mikuláš , kino…..a konečně VÁNOCE! © Kateřina Pohlová, 5A

v barevných průzkumných ponorkách, každá posádka pak plní nějaké zapeklité úkoly, za které mohou získat diamanty do svých pokladniček. A teď už všichni netrpělivě očekáváme bílé Vánoce :D

Nicol Putnová 5. B

Půlrok v 6. A Tak už jsme na druhém stupni! Když jsme se všichni jako každý rok setkali 1. září před školou, přívítala nás naše nová třídní, paní učitelka Minksová. Vyučuje dějepis a výchovu k občanství. Na rozdíl od prvního stupně nám přibylo několik nových předmětů, např. fyzika, přírodopis a zeměpis. Noví učitelé z druhého stupně jsou fajn, pokud tedy nezlobíme a plníme zadané úkoly. Třídu


3



PŮLROK V NAŠÍ TŘÍDĚ máme stále na červeném schodišti. Vyzdobili jsme si ji plakáty a různými obrázky. Za zmínku stojí i zrcadlo, na které jsme si společně vyráběli rámeček. Zatím se nám na druhém stupni líbí. Už jsme stačili podniknout i řadu exkurzí a výletů. Společně s třídní učitelkou jsme jeli na Brněnskou přehradu. V hodině českého jazyka jsme zase navštívili Obecní knihovnu v Mokré-Horákově, kde jsme si poslechli besedu o Robinsonovi Crusoe, kterému jsme se pak věnovali i v literatuře. Společně s ostatními žáky jsme také víděli zajímavé a přitom zábavné divadelní představení Legenda V+W. Se sedmáky jsme vyrazili po stopách bratří Mrštíků. Nešlo však jen o literární exkurzi, ačkoliv její název to naznačuje. Kromě toho, že jsme se dozvěděli mnoho informací o autorské dvojici a jejich díle a viděli místa s nimi spojená, navštívili jsme i unikátní větrný mlýn nad Klobouky a neméně zajímavou kovárnu v Těšanech. Naše třída se aktivně účastnila sběru papíru, turnaje ve florbalu a dalších akcí, které se na škole pořádají. S napětím čekáme, co přinese druhé pololetí. Zdraví 6. A

PŮLROK V 7.A Tento půlrok jsme měli hodně akcí, které jsme si náležitě užili. Ke konci září jsme se zúčastnili divadelního představení Legenda V+W v Mediatéce, kde jsme byli i s 8. a 9.A. V říjnu jsme s paní učitelkou Hořavovou navštívili knihovnu v Mokré. V listopadu se konal tradiční sběr starého papíru a ve školní tělocvičně také florbalový turnaj. Před Vánocemi jsme s panem učitelem Markusem a 8. ročníkem jeli na Planetu 3000 do Brna. Pár dní poté jsme navštívili Brněnské podzemí, kam s námi jel opět 8. ročník a učitelé Markus a Kováčik. Tento den se konal také ples žáků v kulturním domě v Horákově. A co nás ještě čeká? V druhém pololetí tohoto roku se ještě zúčastníme "lyžáku", a až nebude tolik mrznout, pojedeme na "vodák", na který se téměř všichni z nás moc těší. Zkrátka, druhá polovina tohoto roku bude určitě ještě nabitější... :) 7. A

Půlrok v 8. A Největší novinkou tohoto roku je pro nás spojení původně dvou tříd do jedné, takže už nejsme „áčáci“ a „béčáci“, ale jedna parta. To s sebou přináší řadu pozitiv, ale i negativ. Tím největším kladem pro nás je kamarádství, dřív jsme spíše soupeřili, dnes se snažíme spolupracovat. Samozřejmě s vyšším počtem žáků úměrně klesla i pravděpodobnost zkoušení, tak často se na nás nedostane. Velký počet děcek ve třídě má ale i nevýhody, někdy je těžší najít kompromis, máme-li se na něčem domluvit, ve třídě je přirozeně větší hluk, horší soustředění a tím občas i horší podmínky výuky. Máme taky dva nové předměty – němčinu a chemii. Hlavně chemie je obtížná, němčina je sice o něco lepší, ale často se nám plete s angličtinou. Z rozvrhu nám zmizely dva předměty – pracovní činnosti a informatika, která nám docela chybí. Počítače totiž baví snad všechny. S novými předměty přišli i noví učitelé – pan ředitel vyučuje chemii, z němčiny máme paní učitelku Hořavovou. Do důchodu odešla paní učitelka Přetáková, na mateřskou dovolenou paní učitelka Kubáňová, místo ní nás dějepis a VkO učí paní učitelka Minksová. Matematiku nově trávíme s paní učitelkou Kozumplíkovou a pro bývalé „áčko“ je nová také vyučující češtiny, paní učitelka Šmerdová. Během prvního pololetí jsme absolvovali několik exkurzí, např. Planeta 3000, návštěva Rajhradu a také divadelního představení Legendy Voskovec a Werich. Třída se účastnila sběru starého papíru, mnozí také žákovského plesu a kluci florbalového turnaje. I v dalším půlroce nás toho spoustu čeká. Podnikneme návštěvu Knihovny Jiřího Mahena v Brně, pojedeme do divadla na zajímavé představení a také na vodácký kurz.

účastní se společně některých akcí, např. papírové koulované na sv. Martina. Myslíme, že tato tradice je velmi prospěšná, jak pro vystrašené prvňáčky, kterým jsme pomohli na jejich startu školním věkem, tak pro nás, deváťáky, protože s prvňáčky je i zábava. Tento školní rok nám přibyl jeden nový předmět, výchova ke zdraví, která nás většinou baví a zajímá. Máme nového třídního učitele, pana učitele Vojtěcha, který vyučuje fyziku a matematiku. I někteří další učitelé jsou pro nás noví, snažíme se se všemi vycházet. Velkou povinností pro nás v prvním pololetí bylo napsat absolventskou práci, kterou každý z nás prezentoval a obhajoval před odbornou komisí. Během prvního půlroku se naše třída účastnila řady akcí. Vyjeli jsme na exkurzi do Rajhradu, kde jsme navštívili jak klášter, tak místní střední školu, na kterou by někteří z nás mohli podat přihlášku. Na starost jsme měli také organizaci mikulášské nadílky, podíleli jsme se na sběru starého papíru a účastnili se i žákovského plesu. Ve druhém pololetí se asi většina z nás bude soustředit na přijímací zkoušky, ale kromě toho máme také v plánu navštívit Knihovnu Jiřího Mahena v Brně, divadelní představení a společně naposledy také vyjet na třídní týdenní školu v přírodu. 9. A

Hezký den z naší školní družiny! Jestli chcete vědět, jak se letos máme a co děláme, pojďte „nakouknout“. Máme 3 oddělení a je nás 90 dětí. Prvňáčci v 1. oddělení u paní Aleny Drahotské, druháci u Radky Veselé ve 2. oddělení a jak jistě uhodnete, třeťáci ve 3. oddělení u nové paní vychovatelky Veroniky Krškové. Stejně jako každý rok, máme spoustu práce. Na každý měsíc máme Plán aktivit s různými tématy, podle kterých pracujeme a která se snažíme splnit. V září se hlavně seznamujeme, plánujeme, co bychom chtěli dělat, zdobíme třídy, pomáháme prvňáčkům a učíme se trefit správné oddělení a chodit do té správné šatny – a představte si, ještě teď, v prosinci, se sem tam někdo splete :o). Další měsíce už pracujeme naplno – v družině vládnou Mimoni, sovičky, korálky i náramky z bavlnek, takže malujeme, vybarvujeme, vyrábíme, soutěžíme, hrajeme si a také rádi chodíme ven. Měli jsme krásný podzim, takže jsme často na školním hřišti, kde vládne kopaná a naše oblíbená vlajkovaná. Líbí se nám i v lese „za školkou“, kde hrajeme hry, pozorujeme přírodu a hlavně stavíme a vylepšujeme domečky pro skřítky. Nezapomínáme ani na přípravu na školu a připomínáme si různá výročí. Máme hodně hraček, stavebnic, her i hlavolamů, ale už některé už jsou okoukané, proto jestli máte doma něco, co nepotřebujete, už jste z toho „vyrostli“, anebo jen tak třídíte pokojíček, budeme rádi, když si na nás vzpomenete. Stejně tak nás potěší materiál na vyrábění – bavlnky, látky, korálky, stužky atp. Máme spoustu plánů, stále něco podnikáme a než jsme se pořádně rozkoukali, už jsme vyráběli čerty, andílky i Mikuláše a těšili se na Vánoce. Taky vám to tak letí? Mějte se krásně! Zdraví vás všichni ze školní družiny

Pokus se vyřešit tyto rébusy českého jazyka OZNAČENÍ PISATELŮ KNIH

O Z N A Č E N Í T I S K O VI N A PUBLIKACÍ

8. A

Půlrok v 9. A Největší novinkou pro naši třídu je role andělů, kteří plní úlohu jakýchsi ochránců a průvodců malých prvňáčků. Každý deváťák se stará o svého vlastního prvňáčka, někteří i o dva, pomáhá mu ve škole se rozkoukat a zvyknout si na školní prostředí,

4

ÚNOR 2016


BÁSNICKÁ SOUTĚŽ ‐ MŇAM! DALŠÍ KOLO ŠKOLNÍ BÁSNICKÉ SOUTĚŽE JE ZA NÁMI. TENTOKRÁT SE SEŠLA PĚKNÁ HROMÁDKA TEXTŮ NA TÉMA JÍDLO A VŠE S NÍM SPOJENÉ. VĚTŠINOU ŠLO O BÁSNIČKY, AŤ UŽ RÝMOVANÉ NEBO S VOLNÝM VERŠEM, KRÁTKÉ PROZAICKÉ ÚTVARY A POHÁDKY. HODNOCENÍ BYLO TĚŽKÉ, OSTATNĚ TAK JE TOMU VŽDY, KDYŽ MUSÍTE POSUZOVAT VLASTNÍ TVORBU ŽÁKŮ, VŽDYŤ FANTAZII A AUTORSKÉ LICENCI NELZE KLÁST HRANICE. PŘESTO JSME VYBRALI SEDM DÍLEK A JEDNO NAVÍC OCENILI SPECIÁLNĚ. DLUŽNO JEŠTĚ DODAT, ŽE VŠECHNY TŘÍDY Z PRVNÍHO STUPNĚ, S POCHOPITELNOU VÝJIMKOU TÉ PRVNÍ, MĚLY V SOUTĚŽI SVOJE ZÁSTUPCE, NA DRUHÉM STUPNI SE VŠAK ÚČASTNILI JEN ŽÁCI ZE 6. A 7. TŘÍDY. ŠKODA, OSMÁCI A DEVÁŤÁCI URČITĚ NĚJAKÝ LITERÁRNÍ POTENCIÁL TAKY MAJÍ.

Jídlo to je mňamka, říká to i mamka. Pomeranč, banán, jabko, kup mi taky, taťko. Nač bychom je kupovali, stromy nám je darovaly, máme doma jablíčka, trhala je babička. Nezdravé jsou dortíky, bolí nás pak pupíky.

Magda Karásková, 6. A

3.

ÚNOR 2016

6.

6. místo VÁNOČNÍ JABLÍČKO

3. místo CUKROVÁ VATA Cukrová vata je můj život, skvělá a chlupatá. Je tak hezky růžová, můžu říct, že žůžová. Pro můj život pochoutka, je to zkrátka lahůdka. Prodává se na špejli a když ji máš, všichni křičí, dej mi! Sladká a chlupatá, není ale strakatá. Můj život bez ní nemá cenu, na cukrovou vatu jen tak nezapomenu.

4. místo OVOCE Ovoce mám velmi ráda, jí ho dokonce i slavná Dáda. Včera jsme měli hody, báječné, sladké jahody. Byla z nich i marmeláda, tu mám také velmi ráda.

Patrik Krýže, 4. A

Richard Horký, 7. A Alice Urbánková, 5. A

3.

Mám rád dort, mám rád pizzu, zkrátka jídla plnou mísu, lednici plnou vidím rád, na mlsouna si budu hrát. Plný talíř klidně sním, večer zas o jídle sním, o tom, že jsem králem sýru, a polévka mi dává sílu.

JAK JABLKO PUTOVALO Jak jablko putovalo? Řeky, hory překonalo. Obešlo už světadíl, přečtěte si druhý díl. Druhý díl je o tom, jak jablko sehnalo pohon.

2. místo M Ň AM

5. místo

Elen Čalkovská, 4. A

OVOCE

5.

7.

Na jednom kopečku rostla jabloň a na té jabloni bylo jedno jablíčko. Na konci listopadu jablíčko spadlo a kousek se kutálelo. Šla kolem paní kuchařka ze školy domů a to jablíčko se jí zakutálelo přímo do cesty. Kuchařka jej vzala a pomyslela si, že ho přidá v jídelně k ostatnímu ovoci. Druhý den na obědě si to jablíčko vzala jedna holčička, která ještě neměla jablíčko na vánoční hvězdičku. Když přišly Vánoce, holčička jablíčko rozkrojila a nenašla v něm jen obyčejnou hvězdičku, ale kometu, padající hvězdu. Holčička věděla, že celý rok byla hodná.

7. místo MŮ J O B Ě D

Veronika Petrů, 4. A

2.

1. místo

S

Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu! Měl jsem párek, měl jsem párek, zaujalo to dědu. Najednou ten párek vstal a na něco se mě ptal. Nebylo mu rozumět, najednou měl očí pět. Potom se rozzuřil, skleničku pepsi vylil. Milé děti, to je věc, vylezl nám i na pec. Cestoval po bytě moc, přijďte prosím na pomoc!

SPEICIÁLNÍ OCENĚNÍ R O M A N C E Z E Š KO L N Í J Í D E L N Y

Klára Kristová, 4. A

Linda Pressfreundová, Jůlie Ženožičková, 6. A

1.

V jídelně už fronta začíná se vléct, z květáku v kuchyni už začíná téct. Achich, ach! Můj život krátký! Já chci na své pole zpátky! Vyškubli mě ze země, pochutnají-li si děti, tak určitě ne na mně. Už začíná se potit, už začínají ho vařit!


5

BÁSNICKÁ SOUTĚŽ ‐ MŇAM!

Klára Kristová, 4. A

S

Svůj smutek musí krotit, ten čas, co zbývá, nesmí mařit! Rychle, rychle modlit se, začíná se květák a najednou uvidí na zemi spadlý leták. Na letáku děsivý obrázek vidí, další usmrcený květák! Ti proradní lidi! Andělíčku, můj strážníčku, ať neskončím na talířku. Opatruj mě hlavně teď, leť ke mně prosím hned! Na další verše nezbyl čas, kuchařka vybere jednoho z nás.

Pokus se vyřešit tyto rébusy českého jazyka N Á Z VY K N Í Ž E K

Květáci se třepou strachy, skončí teď jejich osud jak toho na letáku, skončí taky? Už se vaří a už měknou. „Z tebe udělám porci pěknou,“ libuje si kuchařka. Neví ale, že děti jsou velmi vybíravé. Květáky už za chvíli, potká osud nemilý. „Pípni!“ křikne kuchařka. Polívku jim nalívá a škodolibě se usmívá. Květák už se nevyviklá, kuchařka je na to zvyklá, na talíř ho dává. Proč, vždyť má nějaká práva! Chlapeček se na ni mračí: „Já jenom brambory, to mi stačí.“ Okolo květáku učitelka se mihne: „Opovaž se to nesníst, trest tě stihne!“ Ale jakpak? Vždyť minule jsem se nepozvracel jen tak



tak. Kluk si pomyslí, snad si to rozmyslí. Teď mě sní, teď to příjde, proč nemůžu umřít jinde? Květák náříká... (Redakčně zkráceno. Vězte, že květák si nakonec svůj život zachrání.)

JMÉNA POHÁDKOVÝCH POSTAV

JMÉNA ČESKÝCH SPISOVATELŮ

autor knihy Broučci

autor knihy Rumcajs, Manka, Cipísek

autorka knihy Nemožná holka

autorka knihy Kluci, holky a Stodůlky

NAPSALI NAŠI O UČENÉ HUSE (DOKONČI POHÁDKU) Bylo nebylo. Na jednom dvoře žilo husí hejno, oždibovalo trávu, zapíjelo ji vodou, kejhalo a kolébalo se na procházkách husím pochodem. Všechny husy i s husákem, který chodíval vždy v čele, byly spokojené, staraly se jenom o to, aby měly dost jídla a aby patřičně tloustly. Husy nechodily do biografu ani do divadla, dokonce ani do loutkového divadla, nekoukaly se na televizi, neposlouchaly rozhlas, nečetly knížky ani noviny. Prostě husy. Jenom jedna husička nebyla s takovým husím životem spokojená. Byla to husa Kapitolka. Jakmile slyšela otevřeným oknem, že někomu doma hraje rádio - šup pod okno a hned se zaposlouchala do přednášky, zpráv nebo hudby, prostě do čehokoli, co v rozhlase právě vysílali. Jednou slyšela, jak nějaký lékař z rádia vykládá, že tloustnutí není zdravé. Honem běžela za svými husími družkami a sdělovala jim, aby se tolik necpaly, že se má podle pana doktora jíst do polosyta a pít do polopita. Husy ji poslouchaly neposlouchaly, pořád něco uždibovaly svými nenasytnými zobáky a myslely si své. „Jsou hloupé," řekla si Kapitolka. „Nedávno jsem se zlobila na hospodářova kluka Karlíka, když nadával Haničce, ty hloupá huso', ale teď vidím, že vlastně nebyl tak daleko od pravdy." Kapitolku moc mrzelo, že každý považuje husy za hloupé. A ještě víc jí vadilo, že její kamarádky jsou se svou hloupostí naprosto spokojené. Šla za husákem a svěřila se mu se svým nápadem: „Můj drahý, jestli

6

ÚNOR 2016

my husy zůstaneme tak hloupé, jak jsme, dostaneme se leda na pekáč. Jenže já svou budoucnost na pekáči nevidím, asi by mě to tam příliš nebavilo. Chtěla bych založit husí školu, protože jenom ve vědění je naše spása." Husák se na Kapitolku podíval, jako by sem spadla z jiného světa: „Nepomátla ses náhodou? Jaképak vědění, jakápak škola?" zakejhal uraženě. „Náš život je takhle dost krátký a podle tebe bychom ho ještě měli trávit v nějaké škole! Něco takového tě nesmí napadnout ani ve snu. Máš možná pravdu, že se všichni jednou dostaneme na pekáč, ale tornu se nemůžeme vyhnout, to je prostě náš úděl. Zato ty dny předtím, jen si pomysli, kolik pamlsků sníme, kolik vodičky vypijeme, co svěžího vzdoušku se nadýcháme!" A kolik hloupostí nakejháte, chtěla dodat Kapitolka, ale raději mlčela. Otočila se a šla rovnou do místní knihovny. V knihovně seděla za stolem mladá knihovnice a nudila se. Všichni lidé pracovali od rána do večera na poli, teď v létě neměl na knížky nikdo čas. „Dobrý den," pozdravila husa a zastrčila zobák pod křídlo. To jak se upejpala. „Copak by sis přála, milá huso?" optala se knihovnice. „Ráda bych si půjčila nějakou poučnou knížku," zaprosila husa nesměle. „Ty umíš číst?" podivila se knihovnice. „Ano, prosím. Když se hospodářův Karlík učil na lavičce pod jabloní, koukala isem mu vždycky přes loket do slabikáře a potom do čítanky. Ctu docela obstojně," řekla Kapitolka skromně. Knihovnice jí tedy půjčila první knihu, vzápětí druhou a třetí a potom další a další a husa neviděla, neslyšela, jenom četla a četla. Když nadešel




NAPSALI NAŠI podzim, měla Kapitolka přečtenu skoro polo-vinu knížek z knihovny a znala už spoustu věcí. Věděla třeba, že je země kulatá a že kdyby šla pořád rovnou za zobákem, tak by se zaručeně zase vrátila na svůj dvůr. Znala rozdíl mezi sudokopytníky a lichokopytníky. Věděla, jak se oře s předradličkou. Dovedla nakreslit kladku, páku a nakloněnou rovinu. Mohla přednášet o tom, jak je zelenina zdravá nebo jak vyhubit čmelíky. Prostě stala se z ní učená husa. Hanička, Karlíkova mladší sestra, jednou chodila křížem krážem po dvoře a říkala si pořád dokola: „Pět a šest, kolik to je? Pět a šest, kolik to může být?" Ať se namáhala, jak se namáhala, nemohla se dopočítat. Kapitolka na ni posměšně zasyčela a napověděla jí: „Jedenáct, ty hloupá..." Jen tak tak že neřekla: Ty hloupá huso! Ještě včas se zarazila. Hanička zahanbeně sklopila oči. I taková husa ví, kolik je pět a šest, jenom ona se nemůže počty naučit. Zeptala se pro jistotu: „A kolik je šest a sedm, to taky víš?” „Ovšem - třináct," odsekla Kapitolka, „to ví přece každé house. Teď to Kapitolka pořádně přehnala, protože z celého hejna uměla počítat jenom ona, ale účel světí prostředky a Hanka se snad zastydí. Ta utíkala s vykulenýma očima za tatínkem a zatepla mu vyprávěla, že husa Kapitolka dovede počítat. Hospodář se zasnil: „Ano, musíme s tím počítat. Záhy bude posvícení. Měli bychom si předem nějakou husu vyhlídnout, abychom ji jako... tento..." Nechtěl říci na rovinu „zařízli", aby se Hanička nerozplakala. Ale jemu se už v puse sbíhaly sliny, když si představil takovou pěkně vypečenou husičku na pekáči. Posvícení bylo skutečně za dveřmi a hospodář vyšel na dvůr s nožem schovaným za zády. Všechny husy i s husákem k němu přiběhly a odevzdaně mu hleděly do očí, protože se domnívaly, že jim nese nějakou dobrotu. Jenom Kapitolka se zarazila, když viděla, jak se odhodlaně tváří, a zašeptala: „Udeřila naše hodina!" Tak tam chvíli proti sobě na dvoře stáli - hospodář a husy. Copak asi hospodář udělal? A jak to s Kapitolkou a jejími družkami dopadlo? (dokonční pohádky na straně 8 a 9)

Tvůrčí psaní ‐ co žák, to spisovatel? Na naší škole proběhla v prvním pololetí již poněkolikáté literární soutěž, tentokrát na téma jídlo a vše s ním spojené, jednoduše tedy nazvaná MŇAM. Opět byla důkazem toho, že naši žáci netrpí nedostatkem imaginace, fantazie a tvůrčího náboje. To, že každý z nás dokáže někdy napsat text, který ostatní pobaví, dojme, prožijí díky němu napětí nebo chvilku romantiky, se často ukáže i během češtiny, a to jak ve slohovém vyučování, tak i v literatuře, stejně tak i v hodinách výchovy k občanství, výtvarné výchově a v neposlední řadě i o přestávkách v psaníčcích, která si žáci za nejrůznějším účelem posílají. Důkazem mohou být i níže vybrané zlomky, které se mi během prvního pololetí nashromáždily „v tvůrčím šuplíku“.

Z HODINY SLOHOVÉHO VYUČOVÁNÍ – 6. A – KDYBYCH BYL …, BYL BYCH … Kdybych byl budovou, byl bych atomový kryt, protože něco vydrží! Radim Švábenský Kdybych byla budovou, byla bych mrakodrapem, protože má velký rohled. Kdybych byla rostlinou, byla bych lípa, protože je to náš národní strom. Kdybych byla písní, byla bych hymnou, protože ji všichni znají. Linda Pressfreundová Kdybych byla písní, byla bych českou hymnou, abych byla poslouchána v úctě.

ÚNOR 2016

Kdybych byla budovou, byla bych nemocnicí, protože tam se děje nejvíce zázraků. Adéla Meluzínová Kdybych byla stromem, byla bych jedle, protože bych se pak mohla stát i vánočním stromem. Jůlie Ženožičková Kdybych byla stromem, byla bych rozkvetlou třešní, protože krásně voní. Aneta Holoušová Kdybych byla budovou, byla bych obchodem, protože je v něm všechno, co potřebujeme. Kdybych byla písní, byla bych hymnou, protože by si mě každý pamatoval. Lucie Koplíková Kdybych byla písní, notovala bych vesele, protože chci dělat lidem radost. Kdybych byla zvířetem, byla bych zajícem, protože chci volně běhat po lese. Kdybych byla budovou, byla bych mrakodrapem, protože chci mít rozhled. Sabrina Mendézová

Z HODINY SLOHOVÉHO VYUČOVÁNÍ – 6. A – VYPRAVOVÁNÍ NA JEDNO PÍSMENO Hospoda hořela. Hlavní hasič hlásí: „Hybaj, haste hospodu!“ Hasiči hledají hlavní hydrant. Hospodský hrubě huláká: „Haste, hasiči, hospodu!“ Hasiči hasili hospodu hodiny. Hoří holubník hospodského, hoří hnědá honda Honzy Holuba, hoří habrové hobliny, hrábě... Tomáš Cupák, Honza Požár, Ondra Paták Simona Syslová si syslila spoustu sladkostí spolu se svým spolužákem Staníkem. Shromáždili sladké sisinky, sušenky, smetanová srdíčka, suflé. Staník strašnou spoustu sladkostí snědl. Sytého Staníka sžíral strach. Simona Staníka strašně seřvala. Jůlie Ženožičková, Tomáš Barták

LÁSKA V lavici sedím, do blba hledím. učivo nevnímám, na tebe vzpomínám.

© Marie Bartáková, 8. A

V hlavě tě mám, SRDCE ti dám. V SRDCI mi zůstaneš, z hlavy mi vypadneš. Martin Plíšek, 8. A

JAK SE MÁM CHOVAT KE KAMARÁDŮM Jako třída jsme spolu už skoro 5 let. Musíme spolu hezky vycházet, abychom se něco naučili. Každý z nás je rád, když mu někdo poradí nebo pomůže. Ani v zápalu hry do sebe nemůžeme strkat. Nikomu se nelíbí, když ho ostatní odstrkují, nebo ho nechtějí mezi sebou. Přísloví říká: „Co nemáš rád sám, nedělej druhému.“ Mrzí mě, že některé hry nemůžeme hrát častěji, protože se k sobě nechováme kamarádsky. Doufám, že páteční nevhodné chování bylo už poslední. Ani paní učitelka to s námi nemá


7

NAPSALI NAŠI jednoduché. Pokusím se být kamarádka se všemi. Denisa Kopecká V KŮ Ž I R O B I N S O N A C R U S O A Stává se již tradicí, že žáci druhého stupně navštěvují na podzim Obecní knihovnu v Mokré-Horákově, a tak jsme tam v říjnu zamířili i my, šesťáci a sedmáci, společně s paní učitelkou Hořavovou. Naše exkurze neměla sloužit jen jako motivace pro ty z nás, kteří dosud do knihovny nechodí, ale šlo také o besedu, kterou si pro nás připravila paní knihovnice Neveselá. Téma slibovalo napětí a dobrodružství, znělo totiž „Robinson Crusoe“. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých informací o autorovi tohoto slavného románu, který mnohokrát inspiroval také filmaře k různým zpracováním. Především nás ale zaujalo vypravování paní knihovnice o Alexandru Selkirkovi, námořníkovi, jehož život a osud posloužil Danielu Defoeovi jako předloha a vzor pro Robinsona. V atlasu jsme si vyhledali i ostrovy, na kterých Selkirk skutečně a Robinson „knižně“ ztroskotali. Paní knihovnice pro nás měla připraveny i další knihy, jež se nějakým způsobem týkají ostrovů, mořeplavby, pirátů a také takzvaných robinsonád. Na výkladu paní Neveselé bylo patrné, jak nejen tuto knihu, ale literaturu obecně miluje. Na tuto besedu pak navázala další hodina literatury, kdy jsme si zkoušeli představit, jaké by to bylo ocitnout se na opuštěném ostrově. Zvládli bychom to jako Robinson? Jaký vlastně byl? Přečetli jsme si ukázky z knihy, Robinsonova deníku i popis, jak si Robinson vyrobil vlastní kalendář. Zkusili jsme sestavit seznam věcí, které bychom si s sebou na opuštěný ostrov vzali, a v mnohých bodech jsme se shodli. Nejvíce jsme však fantazii mohli popustit uzdu, když jsem vymýšleli a popisovali vlastní ostrov, na kterém bychom se čas od času objevili, když by se nám to právě hodilo nebo byli rádi sami. Všechny naše vysněné ostrovy byly zajímavé a plné nápadů a imaginace. A tu jsou ukázky: Můj ostrov by měl na severu studené a na jihu teplé podnebí. Kolem celého ostrova by se tyčily vysoké hory. Část jižní pláže by patřila jen mně. Na pláži by stál veliký a krásný dům, v garáži by parkovalo luxusní auto a na střeše helikoptéra. Na pláži by byla spousta prodavačů koktejlů, zmrzliny, palačinek a pizzy. Člověk by se cítil jako v ráji. Na severní straně by často padal sníh. Lidé by lyžovali, popíjeli teplý čaj a relaxovali pod horským sluncem. Pod svahy by stály horské chaty. Na nejvyšší horu by jezdila lanovka. Sněžní muži by vás vyvedli na vyhlídkovou věž, odkud by byl krásný rozhled na celý ostrov. Ostrov bych pojmenoval Zázračný ostro v. Turisty bych nalákal na všestrannost ostrova a příjemně strávené chvíle na horách i u moře.

Adéla Ondrůšková, 7. A Kdybych měla mít cestovní kancelář a ostrov snů, posílala bych zákazníky na svůj ostrov už kvůli tomu, že hravě splní představu jakéhokoliv zákazníka. Ať už to je představa dokonalé samoty a relaxace, nebo hledání sebe sama a bojování o přežití. Ostrov se zkrátka přizpůsobí každému člověku. Můj ostrov ale není jen nějakou virtuální hrou. Je opravdový. Nachází se ovšem na zcela jiné planetě plné záhadných věcí. Pokud si ale člověk nepřeje zemřít, nic se mu nemůže stát, protože ostrov jen napodobuje sny a přání svých návštěvníků. Je to zkrátka Ostrov snů, který by si přál snad každý. Prožijte na něm jediné léto a budete na něj vzpomínat celý život. Petra Dostálová, 7. A

© Sára Hlásenská, 8. A



(pokračování textu ze strany 6)

DOKONČENÍ POHÁDKY O UČENÉ HUSE Hospodář popošel dále a vybíral si husu. Když si husu vybral, chytil si ji a odnášel ji. Kapitolka promluvila: ,,Pusť ji ! Nebo...." ,,Nebo co?" Husa se zamyslela a vykřikla: ,,Nebo na tebe pošlu svou armádu kamarádek!" Kapitolka zakejhala a na hospodáře se vrhlo hejno hus. A tak nebyla Svatomartinská husa, ale hospodář. Lucie Strmisková 5.B

Filip Hejl, 7. A Jak by měl vypadat ostrov mých snů? Jmenoval by se Candyland, v překladu Cukrovinkový ostrov. Byl by tedy celý z cukrovinek. Jako hlínu bych použila piškotovou posypku. Voda by nebyla jen obyčejná, ale měla by spoustu různých příchutí. Všechno by bylo jedlé. Stromy, květiny a plody by mohly být třeba z marcipánu. Na ostrově by žila i spousta zvířat, od těch nejmenších myšek, až po nejvyšší žirafy. Žili by v pralese i v moři. Na mém ostrově byste našli hory i kopce, lesy i pralesy, pouště i jezera, řeky i potůčky. V jedné části ostrova bych postavila rekreační středisko pro turisty. Byly by to útulné domečky bez moderních výdobytků. Turisté by si vyzkoušeli, co to obnáší zůstat na pustém ostrově. Den a noc by se tu střídaly jako normálně, ale rok by měl jen deset měsíců, pět by vládlo léto, dva jaro, další dva by nastal podzim a pouze jeden měsíc by panovala zima. Na můj ostrov by jezdila spousta turistů. Lákala by je možnost odpočinku, rekreace a zábavy.

8

ÚNOR 2016

… po chvíli Kapitolka zvolala: „Útok!“ Husy se vrhly na hospodáře jako divoké, div ho neuklovaly k smrti. Jen tak tak se podařilo hospodáři uniknout. Od té doby si hospodář nedal ani jednu husu, protože zabít chytrou husu je o 80 % těžší, než zabít hloupou husu. Kateřina Pohlová, 5.A … když chtěl Kapitolku farmář sníst, ostatní husy se zbaběle rozutekly. Kapitolka strachem začala říkat říkanky a počítat počty. A najednou si farmář uvědomil, že tuhle chytrou husu nemůže zabít a aby ji poznal, ovázal jí kolem krku růžovou mašli. Vít K., 5.A …Kapitolka zvolala: „Husí kamarádky, utečte, zradil nás!“ „ Ne, ne, husičky, jen jsem se šel na vás podívat,“ řekl hospodář. Husy se uklidnily, ale Kapitolka viděla nenávist v jeho očích. Hospodář odešel. A všechny husy se podívaly na Kapi-




NAPSALI NAŠI tolku vyčítavými pohledy. „Co máš proti našemu hospodáři? Je na nás moc hodný!“ křičely husy na Kapitolku. Jedna husa vyšla z davu a prohlásila: „On nás má rád, ale ty ne.“ „Ale…ale…,“ chtěla Kapitolka argumentovat, ale věděla, že to nemá smysl. DRUHÝ DEN Brzo ráno přišel hospodář s krmením. Rozhazoval zrní a přitom se koukal na Kapitolku. Když husy hodovaly, vzal hospodář Kapitolku pod krkem a zabil ji. Ostatní husy jen vyděšeně přihlížely…. Malotová, 5. A Hospodář si vybral husu Kapitolku. Kapitolka si začala počítat 9+7 nebo 11+11. Hospodář se divil: „Co to dělá?“ Pak si uvědomil, že husy nejsou tak hloupé. Hospodář Kapitolku pustil. Pak to rozhlásil po celém světě a založila se husí škola.

jmenovaných slov. Nabral hrst zrní a pomalu se k ní přibližoval se slovy: „ Pojď, huso, pojď ke mně, něco ti dám!“ Kapitolka si ho nevšímala, a proto trochu naštvaně hospodář pokračoval: „ Pojď ty hloupá huso, něco ti dám!“ Když to Kapitolka slyšela, otočila se, rozeběhla se k hospodáři mlátíc křídly kolem sebe a kejhajíc ze všech sil: „Já nejsem žádná hloupá husa! Husa jsem, to ano, ale vůbec ne hloupá. Já jsem učená husa Kapitolka!“ Chvíli na hospodáře ještě syčela, až se zalykala, ale potom se uklidnila. Hospodář si řekl: „ To je ona! Ta mi tu chybět nebude!“ chytl Kapitolku za krk a vytáhl nůž. Kapitolka si v duchu řekla: „No nazdar, teď dopadnu jako teta Běta na Svatého Martina.“ Hospodář se rozmáchl nožem, když tu ho chytl houser (zvíře, nikoli křeč). Začal ho tak moc štípat do lýtka, až hospodář zařval, upustil nůž a utíkal do chalupy. A od té doby si pečlivě rozmýšlí, kterou husu vybere. A co Kapitolka? Převedla mnoho hus na zdravou výživu, naučila je číst, psát, počítat a mnoho dalších důležitých věcí. A jak to s ní skončilo? Nevím. Mohla zůstat s přáteli na statku, nebo odjet do ciziny a učit další husy. Ať to bylo, jak to bylo, víme jen to, že se měla dobře a byla šťastná.

Nela Hlásenská, 5.A Viktor Heža, 5.A Hospodář si s chladným pohledem prohlížel nic netušící husy, které kolem něho udělaly půlkruh. Připadalo mu však divné, že jedna husa (Kapitolka) se krčí v koutě a dělá si tabulku vy-

Perličky ze školních lavic Někdy se zkrátka zadaří a žáci (možná občas i učitelé) nechtěně vysloví myšlenku, zkomoleninu nebo spojí nespojitelné, a tak vzniknou humorné věty a výrazy, které pobaví. A tu jsou některé z těch, které jsme v našich třídách mohli slyšet v uplynulém pololetí. Otázka v hodině literatury: Jak se jmenuje starořečká bohyně lásky a krásy? - Odpověď nejmenované sedmačky: Hermafrodité. Z hodiny vlastivědy: Praotec Čech pravil: To je ta země zaslíbená, zvěře a ptáků plná, medem oplivaná!

Vtipy ze školních lavic Matematika je jediné místo, kde si můžete koupit 100 ananasů, a nikdo se neptá, proč. Otec se ptá syna: "Co se teď učíte ve škole?" "Hledáme společného jmenovatele."

Na Václavském náměstí stojí socha svatého Václava Havla. Na Václavském náměstí stojí socha svatého Martina na bílém koni. Východ ale, paní učitelko, nemusí být vždycky na východě. Z hodiny češtiny při probírání odvozování: Pomocí předpony vytvořte vyšší hodnost, než je poručík. Jeden šesťák napsal: prezident! Z hodin německého jazyka: Učitelka se ptá žáka: „Wie geht es?“ Po několikavteřinovém usilovném přemýšlení žák vyrazí: „Ich liebe dich!“ Učitelka smíchy slzí.

"To se ještě nenašel? Já jsem ho hledal, když jsem ještě chodil do školy." O půlnoci zvoní zvonek u Žáčků. "Kdo je?" "Soused." "A co vás sem proboha přivádí v tuhle hodinu?" "Máte česnek?"

"Nemáme!" Za hodinu zvoní zvonek zase. "Kdo je?" "Soused." "A co zas chcete?" "No nesu vám ten česnek." Daniela Zimanová, 7. A

OSEL Ve škole se jenom sedí, na tabuli černou hledí. Někdy je to zábava, když mi úča nenadá. Škola, to je velký dům, radši bych šel k sousedům. Udělám si úkoly a pak zase do školy. Škola, to je velký dům, šel bych radši k medvědům. Honil bych je po lese, tak, medvědi, třeste se! Škola, to je velký dům, za to vděčím Habsburkům. © Adam Kruti, 2B

ÚNOR 2016

Viktor Heža, 5. A


9



NOVé HáDANKY ANEB HORŠí NEŽ ZáHADA HLAVOLAMU? Čípak jsou to karikatury?

KDO JE TO... před pár lety?

Janě

Vyhodnocení hádanek z šestnáctého čísla: Vyhodnocení hádanek z šestnáctého čísla půlročníku: Ve stínu chodby jsme zachytili nesmrtelnou trojici Pat a Mat, tedy naše dva pány školníky, Jiřího Nováka a Zdeňka Šmerdu. Asi málokdo by poznal „vzorňačku“ paní učitelku Mariku Jančálkovou na fotografii před pár lety. Vzorná je samozřejmě pořád, jen trochu vyrostla. Karikatura patří paní kuchařce

Strmiskové,

od

které

každý

den

polívčičku. A pípejte, kdy máte, lumpové

dostáváte

školní

. Tajemný předmět

je kámen ze školní fontánky, která by byla zelenější určitě veselejší. Kdyby náhodou někoho něco napadlo, tak by se s tím třeba v pěstitelkách dalo něco udělat. No a knoflík je ze stylového pruhovaného pracovního oděvu naší milé paní uklízečky Majky Janků.

Ze zákulisí V úvodu jsme informovali, že se dozvíte, jak si mateřskou dovolenou užívá paní učitelka Jana Kubáňová, zakladatelka našeho půlročníku.

Vzkaz od p.uč. Kubáňové: „Doufám, že se máte fain a brzo to s Aňulí přijedeme zkontrolovat“. A že se dobře daří i naší malé Ellence Štorkové, můžete vidět na přiložené fotce Všem maminkám, tatínkům i miminkům tímto přejeme hodně zdraví a spokojenosti do roku 2016. Kromě miminek se u nás občas objeví i nějaká ta svatba – tento rok se o krásnou svatební fotku podělila paní učitelka Kateřina Štíhlová, která se v říjnu 2015 stala paní učitelkou Malčíkovou.

Anička Kubáňová Kdo byl zvědavý, co to má paní učitelka v břiše, pravděpodobně se to už někde dozvěděl. Stylově v pátek 13. listopadu se ve 4:40 narodila Anička (50 centimetrů, 3330 gramů). Takže z Vikiho se stal „velkej brácha“. A všichni se mají dobře. A na koho že je Anička podobná? Posuďte sami….

10

ÚNOR 2016

Jana Kubáňová

Elenka Śtorková

manželé Malčíkovi

Gratulujeme a přejeme jen krásné chvíle.




ZEPTEJTE SE NA CO CHCETE, JÁ NA CO CHCI ODPOVÍM Jak jsme již předeslali, nové kolegyně nám snižují průměrný věk a přináší nový vítr do školních chodeb a za to jsme rádi . Paní učitelka Eliška Konrádová ze 4.A a paní učitelka Nina Kyzlinková ze 3.A odpověděly na všetečné dotazy našich zástupců parlamentu a jako bonus přidaly jedno „selfíčko“.

Rozhovor s paní učitelkou Kyzlinkovou Jaká je vaše neoblíbenější barva? Mám ráda hodně barev. Mezi mé nejoblíbenější patří odstíny růžové, fialové, metalické barvy- zlatá, stříbrná, bronzová a barvy pastelové. Na druhou stranu nemám ráda hnědou. Jaký je váš oblíbený sport? Ráda mám basketbal, který jsem hrála 12 let. Od pěti let jezdím na lyžích a snowboardu. Dovolená na horách je pro mě největším odpočinkem. Kolik Vám je let? Nemyslím si, že je to důležité, ale je mi 26.

Proč zrovna ZŠ Mokrá? Protože to byla příležitost, jak se dostat zase o krok dál a poznat jinou část „světa“. Škola nabízí velmi hezké prostředí, příjemný kolektiv a moderní vybavení i metody vyučování. Takže když přišla nabídka, nebyl důvod váhat. Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět v dětství a který učíte nejraději teď? Mezi nejoblíbenější patřila matematika, fyzika a čeština. Reprezentovali jsme školu téměř ve všech sportech, takže mezi oblíbené předměty patřil i tělocvik a také hudební výchova. Teď asi nemám nejoblíbenější předmět, protože učím všechno, co bych chtěla.

Jaké roční období máte nejraději? V každém ročním období mám ráda něco. Ale pokud si mám vybrat jen jedno, je to léto. Co Vás nejvíce baví na tomto povolání? Tato práce je velmi různorodá. Žádný den není stejný, tudíž nedochází ke stereotypu. Mám ráda děti a jsem spokojená, že je mohu učit nové věci. Jaký je Váš nejoblíbenější film? Mým nejoblíbenějším filmem se staly, a je to už hodně dávno, Letopisy Narnie. Zatím jsem neviděla žádný jiný film, který by se mi líbil víc. Co máte ráda za jídlo? Narodila jsem se na Slovensku, proto se mým oblíbeným jídlem staly automaticky halušky s bryndzou. Často si vařím kuskus na sto způsobů a ráda zajdu do indické restaurace. Jakou máte ráda knihu? Budu se opakovat, ale mezi mé nejoblíbenější knížky patří opět Letopisy Narnie, nejlepší byl hned první díl. Dále mám ráda Malého prince a Sofiin svět. Líbí se Vám v naší škole? Ano, ve škole se mi líbí. Nejdříve jsem se bála nového prostředí, ale po čase si myslím, že jsem docela zapadla. Máte sourozence? Ano, mám. Jmenuje se Tomáš a je to můj mladší bráška.

Rozhovor s paní učitelkou Konrádovou Co a kde jste studovala? Studovala jsem Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Vždycky jsem chtěla učit, ale nemohla jsem se rozhodnout co, takže jsem si vybrala učitelství pro 1. stupeň a speciální pedagogiku, kde můžu učit vlastně všechno. Proč jste se rozhodla dělat zrovna učitelku? Už od základní školy jsem doučovala známé a kamarády. Když se mě rodiče, učitelé a kamarádi ptali, co bych chtěla jednou dělat, sama jsem nevěděla. Přemýšlela jsem, co by bylo pro mě nejlepší a přišla jsem na to, že předávat mé vědomosti a zkušenosti dál, mě vlastně baví, a tak bylo učitelství jasnou volbou . Učíte letos poprvé? Pokud nebudu počítat učení v rámci pedagogické praxe tak ano. 4. A je mojí první třídou a tedy i první pedagogickou zkušeností. Baví Vás Vaše povolání? Určitě. Bez toho by to snad ani nešlo . Jsou samozřejmě dny, které nejsou nejrůžovější, ale jak se říká: „Po každé bouřce, vysvitne slunce.“

ÚNOR 2016

paní učitelky Nina Kyzlinková a Eliška Konrádová Co děláte ve volném čase? Na prvním místě je především sport a cestování, i když na oboje mám teď méně času. Ale jinak ráda trávím čas s přáteli a s rodinou. Jaký je Váš nejoblíbenější film či pohádka? Přiznávám, že pohádky mám ráda snad všechny. A z filmů mám ráda komedie, historické a akční filmy, nemám ráda horory. Hrajete jen na klavír nebo i na něco jiného? Zvládám základy na kytaru, na akordeon, flétnu, mým snem je naučit se na bicí. Co byste si přála k Vánocům? To je jasné. Šikovné a hodné žáky. Takže se, čtvrťáci, snažte.


11

Události (bez starostí?) Mikulášská nadílka V pátek 4. prosince naši školu obsadili čerti různého ražení, kteří již svým zjevem budili respekt u žáků. Míra strachu jistě odpovídala i velikosti prohřešků a čistotě svědomí. Svoji pekelnou základnu si zbudovali ve fyzice, protože se řídili zásadou, že fyzika je peklo na zemi. Proti jejich pekelné moci nezmohli nic ani deváťáci, natož malí prvňáčci, kteří šli do jejich pekla se srdcem v kalhotách. V pekle hořel oheň a jelikož byli čerti děsiví, tak bylo úzko i tomu nejotrlejšímu učiteli. Do pekla dovedené děti se okamžitě dozvěděli, že Mikuláš a jeho andělsko-čertovská družina letos roznáší jen samé uhlí. Vystrašené děti ale dokázaly, že z nich strach nemají a zarecitovaly jim básničky a zazpívaly písničky a kdoví co ještě. Čerti, ač se snažili, nemohli obstát slovesnému umění a zpěvu dětí. Tedy až na šestou a sedmou třídu, které jsou tak zlobivé na své udatné učitele, že byli i z pekla vyhnáni, jelikož tak darebácký není ani nejzlobivější čert. Když opouštěla pekelná sebranka tu ještě pekelnější školu, děti se v duchu radovaly ze svých perníků a malí prvňáčci poprvé psali novými pery do nové písanky, které dostali od andělů. A Mikuláš v průvodu sličných andělů a čertů zamířil do mateřské školky a poté i do domova důchodců v Horákově. Také zde dostaly počestné horákovské dámy svou odměnu. K jejich možná nemalé škodě ovšem žádné uhlí, protože to bylo všechno rozdáno neposlušným dětem, a tudíž hrozí, že uhodí-li tuhá zima, nebudou mít čím topit jak obyvatelé Mokré-Horákova, tak samotní čerti v pekle. Nicméně mikulášský den dopadl nadmíru dobře, v pekle snad nikdo nezůstal a všichni byli po zásluze odměněni či potrestáni. Další zúčtování zase za rok! třída 9. A

Halloween v 5. A Dne 27. 10. se ve třídě uskutečnil Halloweenský den. Všichni se převlékli nebo aspoň namalovali. Našly se masky strašidelné, roztomilé i velmi zvláštní (praštěné)! Jediná super maska by se vybrat nedala. Ale za nás vede Strašidelná panenka, kterou představovala Nelča Hlásenská.

© Nela Hlásenská, 5.A



Teď ale k programu. Když jsme přišli, trochu jsme se lekli, protože v přítmí byly masky opravdu strašidelné. Docela dost jsme se zmalovali. Potom následoval strašidelný pochod do lesa. V lese jsme skládali mandaly z přírodnin a použili i rajčata! Potom následovala společná fotka, na které nejvíc vynikl Viktor Heža a Jára Kolář. Po návratu následovala diskotéka pro 1. stupeň. „halloweenský“ oběd se sice nekonal, ale i tak jsme si to užili. za 5. A Natálie Malotová

Škola v přírodě 2. A,B Zámeček Hodonín Na začátku září jsme vyjeli na školu v přírodě. Třída 2.A a 2.B. V Hodoníně se nám moc líbilo. Pracovali jsme ve skupinách, hráli jsme si a dozvídali se každý den něco nového. Vyšlo nám nádherné počasí a po pěti úžasných dnech jsme se ve zdraví vrátili zpátky. Střípky ze školy v přírodě očima žáků 2.A Před několika měsíci jsme byli na škole v přírodě. Hrozně mě to tam bavilo. Bydleli jsme v hodně dobrém penzionu. Když jsem nemohl usnout, vzal jsem si baterku a četl jsem si. Honza Daněk

12

ÚNOR 2016

Na škole v přírodě se mi líbilo, že jsem bydlela s nejlepšími kamarádkami. Bylo fajn, jak jsme plnili úkoly. Ale diskotéka, ta byla nejlepší. Ella Pelikánová Nejvíce se mi líbilo opékání špekáčků. Byli jsme často v lese nebo na hřišti. Také nás pronásledovala čarodějnice, která nám ukradla poklad. Naštěstí však spadl na zem, jak ho vezla na metle, a měli jsme ho zpátky. Davídek Petrů Na škole v přírodě jsme hledali poklad, ale podvedla nás čarodějnice. Nakonec se nám ho však podařilo najít. Sbírali jsme po lese papírky, kterým jsme říkali motýli. Moc nás to bavilo. Také jsme mohli chodit na párty. Na večeři jsme měli špagety a na oběd knedlíčky. Šimon Černý Škola v přírodě se mi moc líbila. Zažili jsme mnoho dobrodružství, třeba jak jsme v lese chytali motýly. Míša Fiantová Tak jsme jednou v září vyrazili na školu v přírodě! Všichni jsme se moc těšili. Jeli jsme autobusem společně s béčkem. Bylo to tam skvělé a moc dobře tam vařili. Anička Zrůstová

Škola v přírodě 3. tříd Na školu v přírodě třídy 3.A a 3.B vyrazily hned druhý školní týden. Celým tímto týdnem nás provázela zkušená dcera piráta, Pipi dlouhá punčocha. Kromě čtení knížky jsme stavěli pirátské lodě, vyráběli pirátskou vlajku a masku. Svoji statečnost všichni piráti dokazovali při večerní stezce odvahy a celý týden sbírali co nejvíce bodů v různých soutěžích v lese, na hřišti nebo třeba i úklidem pokoje. Každé družstvo mělo svého kapitána. Největší úspěch mělo družstvo Krakenů s paní vychovatelkou Krškovou. V polovině týdne jsme se vypravili zjistit zajímavosti o městysu Křižanov a po cestě jsme navštívili čerstvě narozená telata v místním kravíně. Celý náš pobyt jsme zakončili vydařenou Pipi discopárty.

Dopravní výchova ve 4. ročníku V úterý 21. 10. jsme měli my čtvrťáci celé dopoledne dopravní výchovu se společností BESIP. Cílem bylo získat průkaz cyklisty a dozvědět se co nejvíce o pravidlech silničního provozu a chování cyklistů na silnicích. Učili jsme se značky, jak má být vybavené kolo, říkali jsme si, jak se pohybovat na kolech na silnicích, na křižovatce atd. Nakonec jsme psali test. A všichni jsme ho zvládli. Další část byla venku – na cvičné křižovatce jsme si mohli všechno na vlastní kůži vyzkoušet. Také jsme si pořádně zkontrolovali vybavení našich kol, ale někteří z nás by teda na silnici vyjet nemohli, různé části výbavy chyběly. Zkoušeli jsme si také jízdu zručnosti a jízdu pomalosti. Hodně jsme se toho naučili, celé dopoledne se nám líbilo a bylo moc zajímavé. Teď už jenom, aby nám z BESIPU poslali ty průkazky cyklisty!

První školní den Celé prázdniny jsme se těšili do školy. Byli jsme zvědaví na paní učitelku, na třídu, na kamarády a co všechno tam budeme dělat. Velkým překvapením bylo, když před školou na nás mávala princezna – paní učitelka Minxová se zářícím sluníčkem 1. A a Sněhurka – paní učitelka Lázničková se zářícím sluníčkem 1. B. Všude kolem se pohybovali princové, princezny, rytíři, dvorní dámy, kuchtíci, služebné, bílé paní a další obyvatelé království… Vítali nás naši strážní andělé - deváťáci, kteří nám vyrobili na uvítanou korunky se jmény a doprovázeli nás až do třídy. Před školou si každá třída z cihel „postavila“ pevnou zeď, na které bude celý rok dál pracovat, protože „dělání, dělání, všechny smutky zahání“. Na pohádkový školní hrad jsme si mohli napsat přání do nového školního roku. Nechyběl ani taneční bál na královské reggae. Poté nás přivítal náš pan král Pepa I. Po slavnostním projevu jsme s našimi princeznami a anděly špalírem prošli do jídelny, kde nás ještě jednou přivítal pan ředitel – pan král a starostové obcí Mokrá-Horákov a Velatic. Dostali jsme plnou tašku dárečků a potřebných věci do školy. Moc




Události (bez starostí?) hezky a příjemně nám školní rok začal, tak už se těšíme, jak bude pohádka pokračovat dál. Žáci 1.AB

Výsledky akce sběr listopad 2015 Celkem se nám podařilo nasbírat 15 790 kg za které

Hurá za netopýry

jsme utržili 20 527 Kč. Do soutěže se zapojilo celkem

Myslíte si, že jsou netopýři úžasná a zajímavá zvířátka? My taky. A proto se naše druhé třídy vypravily do Domu přírody Moravského krasu. Naskládali jsme se do autobusu a už jsme si to drandili přes kopečky. Cesta nebyla dlouhá, akorát těch zatáček by mohlo být méně… V Domě přírody na nás čekaly dvě velmi příjemné tety. Na začátek jsme se seznámili a řekli si, co už o netopýrech víme, pak nám tety představily naše nové kamarádky – dvě netopýřice Nety. Potom jsme se rozpůlili a vydali se na různá místa. Do expozice, kde jsme si mohli šáhnout na netopýří kůži, čichnout si ke guanu, potěžkat různé druhy netopýrů. Zjistili jsme, proč jsou netopýři obratnější letci než ptáci, jakže vlastně funguje jejich skvělý sluch a spoustu dalších zajímavých věcí. Po svačince jsme si pohráli v jeskynní herně, která je moc prima – mají tam klouzačkový vodopád, pavoučí sítě na lezení a můžete si tam vytvořit krápníky (a ani nebudete muset čekat několik tisíc let). A když už jsme si všeho dosyta užili, rozloučili jsme se s tetami i Netynkami a vydali se zpátky do školy. V Domě přírody Moravského krasu se nám moc líbilo, takže neváhejte a navštivte jej také.

220 žáků ze všech tříd.

2. B

VÝSLEDKY TŘÍDY: 1. místo 4. A s 180 kg na žáka 2. místo 4. B s 63 kg na žáka 3. místo 7. A s 48,7 kg na žáka VÝSLEDKY JEDNOTLIVCI: 1. místo Fabián Lerch ze 4. A s 1411 kg 2. místo Viktor Novotný ze 4. B s 770 kg 3. Lucie Šiková ze 4. A s 680 kg 4. Julie Kubinová ze 4. A s 590 kg 5. Adam Oravec z 2. A s 510 kg Kateřina Oravcová ze 4. A s 510 kg 6. Filip Hejl ze 7. A s 485 kg 7. Barbora Remešová z 3. B s 420 kg 8. Karolína Vágnerová z 5. B s 372 kg 9. Elen Čalkovská ze 4. A s 250 kg 10. Paták Ondřej ze 6. A s 241 kg STO A VÍCE KILOGRAMŮ DOPRAVILI DO ŠKOLY TITO ŽÁCI: Doležal Jakub ze 6. A s 240 kg Pechancová Eliška z 3. B s 209 kg Pejřil Richard z 2. A s 208 kg Neuerová Anna z 8. A s 203 kg Kopecká Denisa z 5. B se 197 kg Kvapil Jan z 8. A se 138 kg Vintr Tomáš z 5. B s e194 kg

© Martin Sedlák, 3.B

Vintrová Klára z 8. A se 194 kg

A jak že jsme se spojili?

Rafajová Nikola z 5. A se 190 kg

Spojili jsme se tak, jak to chtěl pan ředitel Josef Palík. Všechny druhé třídy to strašně mrzelo. Jaké to má výhody? Nemusí tady být tolik učitelů a dostáváme míň úloh. Jaké to má nevýhody? Ve 3. B jsme namačkaní jako sardinky, paní učitelka si zbytečně namáhá hlasivky a je u nás největší ruch. (Barča R.+ Emma H.) Ve druhé třídě jsme měli srandovního pana učitele, ale teď máme zase interaktivní tabuli.

Černoch Matěj z 3. A se 185 kg

Leonka B.+ Honzík Ž. Když jsme se spojili, 2. B a 2. C, tak nás bylo 30. Nejprve jsme spolu nevycházeli, ale pak to šlo dobře

Míša S.+ Dan B.

Králík Jan ze 4. A se 185 kg Žalud Dan ze 6. A se 161 kg Holoušová Aneta ze 6. A se 155 kg Holoušová Nikola z 2. A se 155 kg Kvapilová Michaela ze 4. A se 142 kg Kresanová Lucie ze 3. A se 138 kg Kvapil Jan z 8. A se 138 kg Šulc Daniel z 1. A se 131 kg

© Sára Hlásenská, 8. A

Matula Denis z 5. A se 127 kg Jurák Jáchym z 2. B se 125 kg Neveselá Bára z 1. B se 124 kg Gabriel David ze 4. A se 115 kg © Míša Spíchalova, 3. B

Přikrylová Nikol ze 6. A se 112 kg

ÚNOR 2016

Kosík Jan z 3. A se 111 kg Kosík Ondřej z 5. A se 111 kg Pitáková Nikol z 3. A se 105 kg Irajnová Amálie ze 4. B se 101 kg Brzobohatý Pavel ze 3. A se 100 kg Pohlová Kateřina z 5. A se 100 kg Pohlová Zuzana z 2. A se 100 kg Severa Jan z 8. A se 100 kg


13



Události (bez starostí?) Ze školy do školy Dne 18.1.2016 jsme navštívili s p.uč. Šmerdovou Střední školu technickou a ekonomickou v Brně na ul. Olomoucká 61. Za chvíli budeme muset být rozhodnuti, na jaké školy podáme přihlášky, a proto jsme navštívili tuto školu, jelikož je u nás ve třídě velký zájem o přijetí právě sem. Škola má také výhodu, že z Mokré je dobrý spoj autobusu a následně trolejbusu. Cesta tam i zpět trvá okolo 25 min

© Nicole Neveselá, 9. A

Když jsme přijeli na školu, tak jsme počkali na vrátnici, až si nás někdo vyzvedne. Pověřený učitel nás zavedl do místnosti, kde nám pustil informační film o škole. Dozvěděli jsme se, že škola patří mezi nejlepší v ČR. Také nás přišel přivítat bývalý žák naší školy, který nás odvedl do budovy A. Odložili jsme si věci a dále jsme se rozdělili na 2 skupinky. 1. skupinka se šla dozvědět něco o 3D tiskárně, kde jsme také viděli samotný tisk. 2. skupinka pracovala v grafické učebně, kde jsme si zkoušeli práci v programu na upravování fotek, konkrétněji rozmazávající efekt. Poté se skupinky prohodily. Po obou ukázkách výuky jsme se přesunuli do učebny, kde se schází robotický kroužek. Pan učitel nám řekl různé informace o robotech a o droidech. Dále nás zavedl do učebny mechatroniky, která je nově zařízená. Na závěr jsme se šli podívat do tělocvičny. U rozloučení nás potěšila malá pozornost školy. Následně jsme se autobusem vrátili zpět do školy. Exkurze s nám líbila, protože byla zajímavá. Nicole Neveselá, Denisa Varhaníková



Události (bez starostí?) V nové rubrice našeho časopisu můžete představit svůj koníček, úspěchy, kterých jste v něm dosáhli, jeho úskalí i prospěšnost. Ať už se jedná o sport, sběratelství, tvoření či chov zvířat, podělte se o vaše zájmy s ostatními. Třeba je pro nový způsob trávení volného času taky nadchnete.

Chov yorkšírských teriérů Chtěla bych vám něco povědět o populární rase psa, kterou je yorkšírský teriér. Pokud jde o historii, plemeno pochází z Velké Británie. V České republice se yorkšíři objevili na výstavách v roce 1965. Jak yorkšírský teriér vypadá? Jde o dlouhosrsté plemeno. Srst leží hladce a stejnoměrně po obou stranách těla, uprostřed je rozdělena pěšinkou sahající od nosu až k ocasu. Tělo má pes vzpřímené, celkově vyzařující vlastní důležitost. Jeho oči jsou středně velké, tmavé, s inteligentním výrazem. Nesmí být vystouplé. Uši má yorkšír malé, vzpřímené, ve tvaru písmene V. ocas je nesen trochu výše nad hřbetní linií. Srst yorka je dlouhá až k zemi, rovná a lesklá. Má tmavě ocelovou barvu, na hrudi je světlejší až zlatá.

oči a uši. Pokud s yorkem chodíme na výstavy, je nutné balíčková, tedy speciální péče o srst, aby byla delší a zdravější. Přestože se to na první pohled nemusí zdát, je toto plemeno vhodné nejen na výstavy, ale třeba i na agility. Daniela Zimanová, 7. A

Sbíráme víčka pro Vlastíčka z Mokré

Mimo víček od PET lahví sbíráme také kovové uzávěry, plechovky Sbírejte dál!

Povahou je yorkšírský teriér živý, inteligentní malý psík. Je velmi čilý a vyrovnaný, oddaný svému pánovi. K ostatním lidem je většinou nedůvěřivý. Yorkšíři jsou, stejně jako ostatní psi, masožraví, proto milují maso a pokrmy z něj. Dále vnitřnosti, mléčné výrobky, zeleninu a ovoce. Naše Lolly přímo miluje jablka. Yorkšírský teriér je nenáročný na péči, hodí se do rodin žijících v domku, stejně tak bude spokojený i v bytě. Přesto je ale nějaká základní péče o yorka důležitá. Pokud mu chceme nechat dlouhou srst, je nutné pravidelné česání, koupání, péče o

14

ÚNOR 2016




Školní ples

Žákovský ples V pátek 18. 12. 2015 se konal již 3. ročník plesu žáků Základní školy Mokrá-Horákov. Organizátorem byl opět žákovský parlament v čele s paní učitelkou Dolníčkovou. Přijít mohli všichni žáci školy, současní i ti minulí, kteří již studují na středních školách. Taková společenská událost si vyžaduje i přiměřeně slavnostní oblečení a tuto okolnost všichni zúčastnění splnili. Ples měl skvělou atmosféru, kromě tance a povídání si se spolužáky, měli „plesající“ možnost nechat se vyfotit, udělat si tetování, či si dát něco dobrého na občerstvení. Nejdůležitější činností bylo ovšem tancování, a tak velký dík patří DJům. Přestávky všem zpestřily taneční vystoupení, ukázka sestavy aerobicu a také bohatá tombola, po jejímž losování opustili žáci prvního stupně sál a zábavy už si užívali jen ti starší. O překvapení se postarala paní učitelka Kubáňová, která akci také navštívila. Letošní žákovský ples se vydařil a nezbývá, než se těšit na ten příští! Žákyně 7.A a 9.A

ÚNOR 2016


15

Žákovský parlament zjišťoval v předvánočním období v některých třídách žáky nejoblíbenější knihy, pohádky, stolní hry a filmy. Průzkum byl proveden především na nižším stupni, ale účastnila se ho třeba i 6. A. A jak to dopadlo? Mezi nejoblíbenější žánry patří fantasy, a to jak v knižní, tak ve filmové podobě. Nikoho tedy nepřekvapí, že nejčtenější knihou je už několik let Harry Potter, respektive všechny jeho díly, dále Hobit a také trilogie Pán prstenů J.R.R. Tolkiena. I filmové verze těchto děl patří do první desítky dle obliby. Především kluci rádi čtou Deník malého poseroutky, holky zase příběhy z jezdeckého prostředí nebo romantické knihy s baletní a taneční tématikou. Na pomyslném žebříčku top-knih najdeme ale i klasiku, jako třeba Malého prince či České pohádky. Kromě již zmíněných filmů se velké přízně žáků těší také Simpsonovi, Čtyřlístek ve službách krále, Jurský park, Karlík a továrna na čokoládu, Mimoni a Sám doma. Anketa se také zaměřila na časopisy, které si

Parlament 2015/2016 Taaaaak a je to tu! Začala škola. Prázdniny utekly jako voda a všechno se vrací do starých kolejí. Na dveře zaklepal nový školní rok a s ním povinnosti. Také proběhla tradiční volba žáků do školního parlamentu. Objevily se tam staré i nové tváře, které tvoří školní parlament. Takže mi dovolte Vám je představit:

žákovský parlament ZŠ Mokrá

Anketa Nej z Nej

Za 3.A Kocourková Monika a Kocourková Tereza. 3.B zastupují Spíchalová Michaela a Řeřucha Jakub. Ze 4.A k nám přišly Jantošovičová Adéla a Kristová Klára a ze 4.B Bednářová Tereza a Jansa Martin. 5.A zastupuje Malotová Natálie a Heža Viktor (já). Z 5.B se na chodu parlamentu podílí Vágnerová Karolína a Kopecká Denisa. Ze 6.A Ženožičková Julie a Růžičková Eliška, ze 7.A Kocourková Zdeňka a Zouharová Anežka. Za 8.A Bartáková Marie a Švestková Barbora a za 9.A Klímová Vendula a Ženožičková Klára. A naším velkým šéfem je letos nově paní učitelka Dolníčková.

žákovský parlament ZŠ Mokrá

Viktor Heža, 5. A

Kája Vágnerová, 5. B kupujete a čtete. Mezi ty nejoblíbenější patří u mladších žáků Sluničko a Čtyřlístek, u starších pak Mateřídouška, Abc a také tematické časopisy jako Jezdecví a Svět psů. Kdo by neměl rád pohádky? A tady jsou ty nejlepší, tedy podle dotazovaných: Doba ledová, Ledové království, Lego příběh, Letopisy Narnie, Sedmero krkavců, Nesmrtelná teta a Hodný dinosaurus. Když nečtete, nebo se nedíváte na filmy, hrajete také rádi stolní hry. Starší asi nejčastěji šachy, Aktivity a karetní Bang!, mladší zase Dostihy a sázky, Krtkovu zahrádku či staré dobré Člověče, nezlob se! Pokud jste dosud nevěděli, co číst, hrát nebo na jaký film se podívat, berte naši anketu jako inspiraci. Hodně zábavy! Parlamenťáci

16

ÚNOR 2016

Závěrem si dovolím zveřejnit nové složení v tvorbě tohoto čísla půlročníku: EDITORKA – paní učitelka Iva Borčická (Děkujeme!) KOREKTURA - paní učitelka Jarmila Hořavová (Děkujeme!!) GRAFICKÉ ZPRACOVÁNÍ – stále pan učitel Zdeněk Urban (Děkujeme!) TEXTY, FOTKY A OBRÁZKY – šikovní pisatelé, ilustrátoři i fotografové z naší školy (Všem moc děkujeme!) A za to, že se časopis zrodil v tiskárně, může opět paní Andrea Žáková. (Děkujeme!) Budeme rádi, když se všichni zapojíte do tvorby i dalšího 18. čísla půlročníku, který se tímto stane plnoletým. A také bude zase kousek blíž do unikátního a jedinečného 20. čísla!


ŠKOLNÍ PŮLROČNÍK ZŠ MOKRÁ. A co se uvnitř tohoto plátku dočtete?

Recommend Documents