ŠKOLNÍ ČASOPIS ZŠ KOMENSKÉHO TRUTNOV
cena 5 Kč
DÍL 4. Z tajného deníku P.Š. 2 Abeceda 3 Holanďané u nás 4 Pohlednice z Německa 5 My v Holandsku 6 Jaké to bylo v Británii 7 Rozhovor s Janou Halířovou 8 Vodníci na vodáku 9 Emo polemika 10 Congratulations 11 Stránka pro 2.C 12 Ohlasy z Prahy 14 Horoskop 15 Soutěž! 16
Vážení čtenáři, omlouváme se, že je toto číslo časáku poskládané a vydávané poněkud na poslední chvíli. Chtěli jsme v něm ale zachytit všechny zajímavé okamžiky posledních týdnů školy Pepy Šmíráka. Děkujem, že omluvíte případné nedostatky. za redakci K8
Můj tajný deník 27. června 2008 Sláva, poslední den školy….Ne že bych se tak těšil na prázdniny – dva měsíce zase neuvidím Koubovou ale ty poslední dny školy byly fakt šílený. Ani jsem nestačil všechno zapisovat do Deníku a už vůbec jsem nestačil to po sobě zkontrolovat … to zas bude pan učitel vyvádět! No začnu po pořádku.. Tak po té, co nás navštívili kluci z Holandska, jsme my museli jet tam a pořád mluvili jenom anglicky…. Paní učitelka mě požádala, abych ještě s Koubovou připravil Olympiádu pro malé děti a hádejte v jaké disciplíně – no jasně, že v angličtině. Pak jsme museli na vodácký kurz, kde jsme teda nemuseli mluvit anglicky, ale byla zima a pan učitel Máca po nás střílel pistolkou... Potom na týden do Anglie – zase v anglické rodině, bez Koubový.. zase mluvit anglicky Dokonce i v Praze na výletě jsme mluvili anglicky …. No a to nás ještě čekalo divadlo …. Neptejte se mě, jaké … ANGLICKY už o prázdninách nepromluvím. I kdyby mě zase naši nutili, ať jim domluvím tu slevu v hotelu. Ještě jednu věc jsem zapomněl – Punk is dead! Jsem teď Emo (jako Koubová) P.S. Představte se, vyhrál jsem soutěž v časáku! Poprvé v životě! Koukněte se na poslední stránku! Jdu si pro čokoládu a dám ji pak Koubové na rozloučenou, aby na mě nezapomněla přes prázdniny. „Šmírák Josef“ to mě volá učitelka, ať si jdu pro vysvědčení. Těbuch! Tak zatím….. Z deníku Pepy Šmíráka
2
Dvacet sedm písmen, dvacet sedm slov a přibližně stejný počet vět. Dost na to, aby na sebe člověk prozradil, co chce. Mnohdy i to, co nechce. Okamžité stručné slovní asociace jsou často upřímnější než dlouhé odpovědi.
A
B
E
C
E
D
A
s Olgou Švadlenovou
A B C Č D E F G H CH I J K
L M N O P Q R Ř S
arogance vztek Bůh pokora cvoci pohodáři
Š T U
časopisy ráda si počtu doktoři mučí, ale pomohou ďábel už mě v rukou má emo může být feminismus ať pracují graffitti nesnáším, pseudoumění houby radost, příroda Chorchoj Olgoj 2
ibišek taky mi nekvete jaro sbohem kráva je jediná užitečná
V W X
Y Z Ž
lopuch knoflík mráz přichází z Kremlu nástup Václav Řezáč Olga to jsem já poplatky pravidelnost 2
Quasimodo Hrbáč charakter reinkarnace chci jí věřit řiť záď senilita nebezpečně blízko Titanic katastrofa USA Dallas války byly, jsou, kéž by nebyly Waterloo ABBA X - Factor měl vyhrát Ruml ypsilon Ypsilonka - mládí Liberec zima Horní Maršov žáci rodiče
Zuzka
3
HOLANĎANI U NÁS 1. den – Pondělí, 25. února Sraz všech, kteří se účastní akce s holandskými žáky byl v 8°° před sborovnou. Holandští žáci sice přišli asi až v 8:50, ale nám to nijak nevadilo, protože jsme byli celí vyděšení z toho, jací vlastně budou, kolik jich bude a jak dobře anglicky budou mluvit. Když jsme se dočkali jejich příchodu, nikdo skoro ani nedutal :D .. P. učitelka řekla, že nám předvedou svoje prezentace o Holandsku a potom my ty svoje. Začali spouštět svoji prezentaci.. „diváci“ ztichli. Holanďané mluvili velmi dobře anglicky! Tak to byla rána, protože nikdo z naší strany nečekal, že budou mluvit takhle dobře. Když jsme předváděli naše prezentace, chvěl se nám hlas nervozitou. Nakonec jsme to nějak zvládli! ;O) Holanďané potom začali losovat k sobě do dvojice někoho z českých žáků, a když jsme se „našli“, byli jsme rozděleni do hodin na angličtinu. Učitelé (alespoň v naší hodině) měli odlišný program, než v normální hodině, ale to vůbec nevadilo, naopak, byla to docela sranda. ;O) Další byla na programu výtvarná výchova. A potom tělocvik. Hráli jsme košíkovou, ale čeští žáci se moc nezapojili, protože to ani nešlo, Holanďané hráli opravdu dobře, dávali koše za košem. Byl to takový malý turnaj na přivítanou.. Večer byl od 19°° domluvený program u nich v penzionu, v „Atriu“. Hráli jsme různé konverzační hry v angličtině. Byla to legrace. 2. den – Úterý, 26. února Všichni z Holandska, paní učitelka Schubertová s paní učitelkou Smékalovou a my, tři holky zapojené do tohoto programu jsme měli sraz ráno o půl deváté ve školní jídelně. Když jsme byli všichni, popadli jsme věci a jeli jsme lyžovat do skiareálu v Černém dole. Nejprve jsme ale šli do půjčovny vybavení. :D .. tak na to nezapomenu. Všichni se doslova nacpali do té malé místnosti, kde se půjčovali lyže a zkoušeli si lyžáky. Pár z nich napadlo, že se tam asi nevejdou a vzali si je ven. Pak vzali lyže a hůlky a všichni zase nalezli do aut a jeli těch 200 metrů ke sjezdovce :D (i paní učitelky) „Jde se na věc! Vezměte si z aut vybavení a můžeme vyrazit.“ Tak jsme si všechno potřebné vzali a šli jsme na sjezdovku. Určitě se nikdo neurazí, když napíši doslovně, jak tu část sjezdovky, kde jsme byli my, nazvali paní učitelky… říkali tomu ,,debil-plac“.. protože ten plácek měl sklon sotva 10° :D .. ale tak na učení to bylo dobré. Nejdřív rozcvička, a to proto, že krom asi tří ještě nikdo z holandských žáků nikdy neviděl ani sníh, tak aby neměli křeče a nic tomu podobné… ale to by nebylo ono, kdyby to šlo všechno podle plánu… asi 4 kluci neměli seřízené lyže, takže jedna lyže byla velká, druhá malá a je na světě další zdržení. :D.. Konečně jsme všichni připraveni stoupnout na lyže a zkusit sjet ten náš plácek. 3. den – Středa, 27. února Stejná sestava „zkušených lyžařů“ je připravená znovu se utkat se svahem v Černém dole. „Nejprve nám ukažte, jak na tom jste…“ prohlásila paní učitelka „…ať víme, jestli vám můžeme ukázat jaké to je, když nemusíte šlapat ten kopec, ale můžete bez námahy vyjet vlekem nahoru.“
4
Až jsme byli překvapeni, jak dobře jezdili na to, že na tom stáli včera poprvé. Bez váhání jsme šli koupit permice a rychle k vleku. Pár pádů sice na vleku bylo, ale jinak je musíme pochválit, jak dobře to šlo. Na večer od 18°° byl domluvený bowling v Olympu. Byli tam skoro všichni zapojení do programu, až na výjimky. Losovali jsme si družstva, aby to bylo fér a nebyli jsme družstvo jen Češi, nebo Holanďané. Celý večer jsme se skvěle bavili a pak jsme postupně všichni před devátou hodinou odjeli domů. 4. den – Čtvrtek, 28. února O čtvrtku vám asi nic nepovím, protože jeli Holanďané sami do Harrachovské sklárny. Na večer od 19°° byl naplánovaný bazén, tam jsme mohli jít všichni, ale nakonec tam šel jen jeden z nás… Ahmed. 5. den – Pátek, 29. února Opět lyžování, ale jeli sami, nikdo z nás s nimi jet nemohl. Jen vím, že jeli do Pece pod Sněžkou. Večer jsme měli objednaný sami pro sebe salónek v restauraci u pivovaru. Dlouho jsme si povídali a pak jsme se skoro všichni společně vyfotografovali. Nejhorší ze všeho, alespoň pro mě bylo loučení. :( Bylo to opravdu smutné. I když jsme s nimi netrávili veškerý čas, byli jsme rádi, že jsme měli možnost potkat tak skvělé lidi, jako byli oni. Moc jsem si ten týden užila, až na to smutné loučení :( Zuzka POH LED NI
Ahoj Trutnove, prachy dosly, dalsi posli. Rozhodli jsme se tu pomstit prohrany fotbal a tak jsme se prihlasili jako drustvo do skolni souteze, kde jsme vyhrali prvni misto:-). Siling si s nemeckymi uciteli zahral proti desate tride volejbal, a ani on nam nedelal ostudu, jenom ho spoluhraci nechapali, kdyz pri behu pro mic rval: ja (nemecky ano) ;o) Cao Marek a Marketa
CE Z NĚM ECK A
pan
Pepa Smirak
ZS Komenskeho, Trutnov Tschechische Republik
5
MY V HOLANDSKU Nó nádherná cesta…12 hodin v autě, ale ne, určitě to stálo za to, tuto dlouhou cestu absolvovat:o)..Tak pár perliček z cesty: Na dálnici, když se dva pruhy sjížděly a my jeli vedle autobusu, skoro všichni jsme spali. Zrcátko autobusu nám přejelo přes celé auto…byla to celkem rána. Naštěstí auto bylo v pořádku. 26.5. Paráda! Na programu je zábavní park v Eftelingu, největší zábavní park v Holandsku. Po vstupu jsme byli všichni ohromeni! Všude pohádkové postavy.. takový menší Disneyland. Holandští studenti nás nadšeně tahají po atrakcích. Ale všichni, doufám, že mluvíme za všechny, jsme si to naprosto užili! 27.5. Další dvouhodinová cesta někam do pryč. Fááájn jedeme k moři! Holanďané běhají po pláži a s botama na nohou do moře, sbírají mušle a ryjí vzkazy do písku, stejně tak, jako my:D. Pak jsme šli do podmořského světu - Sea-life museum, kde se dalo najít spoustu ryb, chobotnic, želv, rejnoků, ale i spousta dalších živočichů. 28.5. Prohlídka netradiční školy nás opravdu zaujala. Jejich „De Berkenschutse“ (škola) vůbec nevypadala jako škola, ale jako kanceláře. Ve třídách měl každý svoji nástěnku, přihrádku ve skříni, prostě svůj koutek. Odpoledne jsme se vydali do Eidhovenu na nákupy. 29.5. Tak dneska to bylo vážně zajímavé. Ráno když jsme se rozespalí dostavili na snídani, řekli jsme si plán na dnešek a huráá do Amsterdamu. Hned po přijetí na místo jsme se vydali do muzea Madame Tussauds, kde byly voskové figuríny a hned potom jsme šli do strašidelného domu – Dungeon. Myslím, že tam měl na chvíli strach i samotný zástupce Švarc, když ho soudkyně odsoudila na gilotinu. (To stejně nakonec nedopadlo :-P). Ke konci jsme se prošli Red Light ulicemi, kde se ve výlohách nabízely slečny, ženy, ale i dámy…Na každém rohu byly coffee shopy. 30.5. Wow bazén :D Ale vypadal spíš jako aquapark, bylo v něm kolem 4 tobogánů a další skluzavky. Užili jsme si to! No, ale přesto tento den chybičku měl…byl to den poslední, rozlučkový. Nejdřív nám paní učitelka dala odměny za kvíz, který jsme dělali a pak odměny učitelům za jejich pomoc v Holandsku. A už jsme měli jen hodinu na to se s nimi rozloučit. Docela to bylo pro nás těžký, většina z nás brečela, ale i Holanďané uronili slzy. Odbila 7. hodina večer a pro Holanďany si začali jezdit rodiče. Viděli jsme je naposled, ale vzpomínky nám zůstanou. DĚKUJEME!!! Zuzka+Eliška
6
Jaké to bylo v Británii Všechno začínalo trochu narychlo a zvláštně... Dojeli jsme minibusem do Prahy a přestoupili spolu se středoškoláky do velkého autobusu. Měli jsme obrovské štěstí na řidiče, přejeli jsme přes Německo, Belgii , Francii potom trajektem přes kanál La Manche . V pondělí ráno jsme po sedmnácti hodinách dorazili do Londýna. Den první (pondělí) Londýn, ohromující město s památkami, na které jsme se všichni těšili! Navštívili jsme Tower Bridge, St.Paul´s Cathedrale, nultý poledník a další… Poté nás odvezli do Hastings (město hostitelských rodin a školy). Rodiny si nás rozebraly a odvezly do domů… Den druhý (úterý) Ráno jsme začali čtyř hodinovou výukou. Hodiny angličtiny byly hodně podobné hodinám u nás ve škole. Po jedné hodině odpoledne nás autobus odvezl do Rye (staré historické město). Po prohlédnutí nejstarších hodin v Anglii jsme se vydali na jedinou písečnou pláž v Anglii… Den třetí (středa) Jako každý den jsme šli na devátou hodinu do školy, po jedné hodině odpoledne jsme nadšeně jeli nakupovat do Eastbournu (všichni byli ohromeni obchody a nízkými cenami). Pak jsme jeli ke skalním útesům Seven Sisters… Den čtvrtý (čtvrtek) V plánu bylo vystoupání zubačkou na nejvyšší bod města Hastings a navštíva pašeráckých jeskyní. Navíc odpolední prohlídka města Hastings. Pohled na celé město, které obklopuje moře, byl opravdu krásný! Většina z nás ochutnala specialitu Anglie (Fish and Chips) a někteří se po sestoupání vydali opět nakupovat… Den pátý (pátek) Zuzka s Kristýnou, každá na A je tu poslední den ve Velké Británii...Popravdě jsme se jiné polokouli snad všichni těšili domů, rozloučili jsme se s rodinami a brzy ráno jsme se vydali do Londýna navštívit památky, které jsme v pondělí nestihli (Buckingham Palace, Piccadily Circus, Trafalgar Square, Big Ben a další...) Potom jsme nastoupili na vyhlídkovou loď a dojeli jsme až do Greenwich, kde na nás čekal autobus… Cesta zpátky nám utíkala rychle, naši „driveři“ nám pouštěli filmy, písničky a sem tam prohodili nějaké vtipy. V autobuse nám ohřáli párky a pak vzhůru na trajekt a směr domů. V sobotu jsme se v Praze rozloučili se středoškoláky a šťastně jsme dojeli domů, kde na nás čekali vysmátí rodiče... Eliška+Zuzka
7
Kolik Vám je let? ROZHOVOR S NAŠÍ NOVOU UČITELKOU 25 V jakém jste znamení? Beran Jaké máte vzdělání? Vysokoškolské, učitelství pro 2. stupeň základní školy, obory přírodopis, chemie a v současné době si dodělávám obor zeměpis Jaké máte zájmy? Sport - míčové hry, lyžování, plavání, četba, cestování Proč jste si vybrala tohle zaměstnání? Jsem ráda, když můžu říct ostatním něco, co zatím nevědí :o) Jakou máte délku praxe? Dva roky Co byste změnila na této škole? Proč? Zatím se tu stále ještě aklimatizuji, takže nad možnými změnami čehokoliv jsem zatím vůbec neuvažovala Máte nějaké úspěchy, kterými byste se chtěla pochlubit? Nemyslím si Jaký jste povahový typ? Spíše klidný introvert, ale když mě něco vážně vytočí, tak to je pak mazec, a že bych se úplně stranila lidí, tak to taky není pravda Máte nějakého miláčka (třeba plyšové zvířátko), se kterým spíte? Jasně - to plyšové zvířátko :o) Čeho si ceníte u mužů? Dobrého humoru a aspoň malého množství trpělivosti Kde a s kým byste chtěla strávit dovolenou? Čistě teoreticky? Sama v národním parku Yellowstone Kdybyste mohla cestovat časem, jaké období byste si vybrala a proč? Asi období Přemysla Otakara II., tedy pod podmínkou, že bych byla muž z panovnického rodu :o) Život asi nebyl růžový, ale kdy ano? Navíc tohle období mě bavilo už na základní škole Jaké tři věci byste si vzala na opuštěný ostrov? Kartáček na zuby, knížku a teplý ponožky Jaký je váš vysněný typ muže? Vtipný, s pozitivním pohledem na svět kolem, dokáže si poradit v každé situaci a jak jsem už řekla, trpělivý, aspoň občas Potkala jste takového muže? V celku? Ne…a navíc, vždyť je vysněný, takoví se nepotkávají :o) ptala se Terka
JANOU HALÍŘOVOU
8
Kritický den vodáku Většinou je třetí den na kurzech označován za kritický. Myslím si, že středa na našem kurzu se dá také označit jako kritická. Začalo to tím, že jsme měli službu. To pro nás ale nebyla velká přítěž. Středa pro nás měla být volnějším dnem, tak jsme se ještě ráno šli podívat do Královského Poříčí na historický statek .... kde měli zavřeno. Byl krásný, teplý, slunečný den, tak jsme se vydali na vodu. Samozřejmě jsme se jen váleli na raftech a chytali jsme bronz. Vypuklo i pár vodních bitek a při jedné jsme utrpěli první ztrátu. Péťě uplavala pěkná značková mikina. Ale to se stává. Když jsme se blížili k Lokti, už se nad námi zatahovala mračna. A na Lokti to propuklo. Začalo to nevinným poprcháváním, ale za chvíli se z toho vyklubala pořádná bouřka. Byli jsme najednou promoklí až na kost, byla nám zima a my jsme ještě měli sjíždět dva jezy a museli jsme dojet do kempu. Je to hrozný pocit, když se klepete na raftu a před vámi hřmí a blýská se. V tu chvíli mi už bylo všechno jedno, chtěla jsem jediný, ležet v teplém a suchém spacáku. Po sjetí obou jezů jsme si dodávali energii a optimismus písněmi. Samozřejmě vše mělo šťastný konec a teď na to rádi vzpomínáme. I když to v tu chvíli bylo opravdu příšerné, tak jsem ráda, že jsem si tím prošla, asi to k tomu vodáku patří. Vodák jsme si opravdu užili. Ten kdo ho ještě nezažil, tak se má opravdu na co těšit :o)....ahóóóój Erbaska
The Bear Educational Theatre V pátek 13.6. se sešly osmičky a devítky v naší tělocvičně kvůli anglickému divadlu The Bear Theatre. Docela se mi to líbilo. V divadle hráli dva muži – Američani a jedna holka – Chorvatka. Všichni samozřejmě mluvili perfektně anglicky, ale abychom jim rozuměli, tak pomalu. Celé to bylo zaměřeno hlavně na čas předpřítomný, který jsme zrovna probrali, takže jsme si to tím zopákli :)...Bylo super, že do celé té „hry“ byli různými způsoby zapojeni i diváci – tedy my. Herci nám pokládali různé otázky, snažili se s námi komunikovat. Takže doufám, že příští rok bude další anglické divadlo :o) Jsem ráda, že se divadlo, zdá se, někomu líbilo. Ale myslím, že příští rok už to pořádat nebudeme — po tom otřesném zážitku, který nám připravili někteří „diváci“. Je to škoda. K8
9
Emo? Vážně budete s tímto vyjádřením stále spojovat oblečení a sebepoškozování?! Ano, uznávám, že tento styl vznikl za komerčním účelem. Původně hráli Punk-Rock skini protože se jim punk nezdál moc tvrdý. Pak se Punk-Rock stal doménou skate populace. Tak nastal vznik „Ema“. Jedna kapela hrála „tvrdší“ Punk-Rock (dnes nazývaný Emocore) a dvě další kapely si řekly, že na tom vydělají…no a tak vzniklo „emo“. Popravdě řečeno nikdo, kdo tomuto stylu nepodlehl kvůli módě a ví, co je tento styl zač, se opravdu nepotřebuje nazývat „Emo“. Když si vezmete pojem sebepoškozování, tak si většina lidí představí nějakého „emo“ člověka v těžkých depresích. Och ani se nedivím… Když se rozhlédnete kolem sebe můžete vidět spoustu malých holek nebo kluků (rádoby emařů) a když se jich zeptáte „co je emo?“ a oni vám začnou vykládat, že emo má nějaká pravidla, která se musí dodržovat, že se emaři musí sebepoškozovat, že emo jsou černé vlasy a proužkovaná trika, chápu váš pohled na náš styl. Jak je zvykem, naházíte pak všechny do jednoho pytle. Ti kteří vnímají tento styl jako svůj životní, ví své…(opravdu není třeba to sem psát, každý „emař“ si na to přijde sám I BEZ POUŽITÍ INTERNETU!). Vlastně by se dalo říci, že internet je to, co nás ničí. Ale ne! Jsou to i ty velké „emařky a emaři“ s černými nehty a pruhovanými triky. Emo nemá žádná pravidla, která si někdo vymyslel a dal na internet a dalších tisíc lidí je okopírovalo a rozšířilo. Nabádá se tam například k sebevraždě, sebepoškozování…vemte si, že si nějaká taková pravidla přečte nějaká holka nebo kluk, co se chce někam začlenit nebo se chce stát emem…tímto se z něho/ní stává pouhý pozer. O takové lidi opravdu nikdo nestojí. Sebepoškozování je psychická porucha, kterou může mít každý z nás. Není to o tom, že když tím někdo trpí, musí být hned emo! Emem se nemůžete chtít stát. Emem se prostě stanete. Je to jako u spousty dalších stylů. O hudbě. O odlišení. Opravdu nedokáži pochopit, co vám do života přinese, co je to pro vás za potěšení pokřikovat, urážet a nadávat na lidi jako my. Vždyť například punkeři vypadají jako s prominutím bezdomovci, nebo sk8 styl nosí rozkrok kalhot až na zem. To je všem jedno a většina se o nich ani slůvkem nezmíní, tak proč odsuzujete emaře zato, že si načesají patku, vezmou upnuté kalhoty a úzké triko?! Proč na nás útočíte, aniž byste věděli, co jsme zač?! To vám to přidá na sebevědomí, když ponižujete ostatní? Musím vás ale upozornit, že větší část naší populace se tímto nezabývá!
K pochopení je třeba slyšet. A abyste mohli slyšet, musíte chtít a vědět… kyrinka
10
Anglická olympiáda pro 4. a 5. třídy V dubnu 2008 proběhla na naší škole anglická olympiáda, které se zúčastnili žáci nižších ročníků. Byla rozdělena na dvě jednoduché kategorie: 4. a 5. třídy. Vymysleli jsme pár témat k povídání, paní učitelka připravila poslech a pak už následoval samotný rozhovor s námi porotkyněmi. V celku byli žáci dobře připraveni, jen nervozita je trošku zahnala do kouta. Byly jsme s kolegyněmi velice shovívavé, přesto nám někteří koumáci odvyprávěli, jak vypadá jejich pokojíček ČESKY. Překvapilo nás akorát to, že zapomínali základní slovíčka ve větách jako jsou is a are ..:) Takže paní učitelky, opakovat, opakovat a opakovat...!! No možná se děti jen vylekaly, když zjistily, kdo je bude hodnotit. Ono není moc příjemné, když se vám něco nepovede a nějaký holky z devítky vás musí opravit nebo vám to prostě nějak vysvětlit, co to vlastně proboha chtěj. Sama jsem už pár olympiád přežila a připravovat je, fakt není nic jednoduchého. I my jsme měly strach z toho, že budou někteří chytřejší než my obě dohromady a pak se budeme ptát my, co to vlastně říkali. Ale naštěstí to nebyla ani moc složité, takže jsme rozuměli všichni. Děti přicházely a odcházely a pomalu se blížil konec... Potom jsme ještě daly s Lenkou hlavy dohromady poradit se o nejlepším. Celkem jsme se shodly a body ukázaly to samé. Děkujeme za účast a gratulujeme vítězům!!! Petra
!Congratulations! Je všeobecně známo, že naše škola je plná chytrých a nadaných dětí, důkazem jsou tito žáci, kteří se zúčastnili olympiád či soutěží: Takže všem GRATULUJEME a DĚKUJEME!
CELOSTÁTNÍ KOLO OLYMPIÁDY Z NĚMECKÉHO JAZYKA David
Slawinský OKRESNÍ KOLO OLYMPIÁDY Z ČESKÉHO JAZYKA Bára Fibikarová, Katka Erbenová OKRESNÍ KOLO MATEMATICKÉ OLYMPIÁDY Jana Čechová, Anna Vaňková, Marek Souček OKRESNÍ KOLO OLYMPIÁDY Z BIOLOGIE Natálka Polešovská, Jana Čechová, Anna Vaňková OKRESNÍ KOLO OLYMPIÁDY Z DĚJEPISU Václav Šimůnek, Vavřa Jiránek KRAJSKÉ KOLO OLYMPIÁDY Z ANGLICKÉHO JAZYKA Lenka Plzáková ŠKOLNÍ KOLO AJ PRO 1. STUPEŇ Jakub Husák, Jakub Benko, Dorka Meisnerová, Jan Fekiač, Jonáš Tuček, Andrea Jechová
11
STRÁNKA PRO ...
2.C
Hrad Kost Jednou jsme jeli na hrad Kost. První jsme šli do autobusu, tam jsem seděla s Domčou. Za chvíli jsme tam dojeli. První jsme si sedli na židli a na tu jsme si museli dát pláštěnku, protože byla mokrá. Jeden pán tam doplnil 3 soutěže. První byla střílení z luku na dřevěného medvěda, na kterém byl kruh, do kterého se máme trefit. Kdo se do toho trefí, dostane diplom a Pavlína Macková vyhrála. Pak začala druhá soutěž. Tak byla, že se máme přetahovat proti 1.B, ale vyhrála naše třída. A pak jsme šli na prohlídku hradu. První jsme šli do nějaký chodby, kde byli jelení parohy, A chvilku potom jsme šli do místnosti a tam byl prostřelený obraz a na tom obrazu byla paní. Ptali jsme se proč je prostřelený a paní nám říkala, že ta paní byla moc zlá. Její muž ho prostřelil. A když se jednou toho pána zeptala, proč ho prostřelil, on jí řekl, když bude ještě zlá, že prostřelí ji. Výlet na hrad Kost se mi moc líbil. Sára Bubeníčková
12
Mé zážitky z 2. třídy Líbilo se mi, jak mě paní učitelka vybrala za nejlepšího žáka třídy. Pak v rozhlase řekli moje jméno a měla jsem jít do ředitelny a tam mi dali lístek na Ewu Farnou. Byl to můj sen a byla jsem moc ráda. Nebo jsme byly na lyžáku. Tam jsme lyžovali a ty co lyžovat neuměli, ty se to učili. Soutěžili jsme a hráli si. Soutěžili jsme ve slalomu na lyžích a jezdili jsme z kopce dolů na lopatě. Měli jsme tam na rozloučenou diskošku. Ještě jsme byli na Kosti. Měli jsme průvodkyni, která nám odpovídala na otázky a řekla nám proč se hrad Kost jmenuje Kost. Byla jsem i na kuřecí párty. Tam jsme soutěžili. Kdo vyhrál? No přeci naše Verča. Vyhrála čokoládový dort. Sice jsem nevyhrála, ale za to jsem měla jednu z nejhezčích masek. Také jsme byli na Anetě Langerové. Tam se mi taky moc líbilo. Na konec zazpívala Vodu živou, ale líbilo se mi i to ostatní. Pavla Svědirohová Na lyžáku Byli jsme na lyžařském výcviku ve Velké Úpě na chalupě Míla. A měli jsme pokoj číslo 4. No tak už o lyžáku. Kde jsem se naučila lyžovat. A měla jsme pokoj s mojí kamarádkou Eliškou Slavkovou. Hned 1. den večer jsme byli u paní učitelky babičky. A byla moc hodná. Měli jsme s sebou boby. Jeli jsme z velikého kopce, v mlze. A byli tam s námi: naše paní učitelka Dáša, pan učitel Ruda, pan Petr a Martin, ten onemocněl a Míša taky. Museli odjet domů. Místo Martina přijela paní učitelka Zuzka. A každý večer jsme hráli hry. Kromě toho posledního večera. To byla totiž diskotéka.Dělali jsme tam soutěže o nejlepšího sněhuláka a na lopatách. Dostávali jsme diplomy. Bobovali jsme a dokonce jsme byli na výletě a tam jsme si dali pohár. Dominika Teuberová
13
Výlet osmých tříd do Prahy Návštěva Poslanecké sněmovny (někteří), Hrdličkova muzea člověka a dalších pražských atrakcí (viz níže)
• Zážitky mám určitě pěkný, hlavně díky plážovému stylu, který jsme hromadně zvolili a ježdění na eskalátorech. Od muzea jsem očekával víc, ale výklad byl jasný a srozumitelný a těch koster bylo dost. • Naprosto skvěle užitý den (když nepočítám Hrdličkovo muzeum – tam byla nuda, teplo, dusno a bolely mě nohy) • Mě osobně se líbilo muzeum těch kostí, nebo co to bylo. • Viděl sem mumifikovanou kočku, ale ztratil se náš kamarád Sweety. • Škoda byla, že jsem nebyli v Parlamentu, ale doufám, že se tam podíváme příští rok. • Ale jo, šlo to… ale nejlepší byla čínská restaurace. Měl jsem tam pikantní jídlo. • Nelíbila se mi špatná organizace. Líbil se mi holub Sweety a ježdění na eskalátoru. • Mě překvapil luxusní autobus. • Nejvíc se mi líbil dvouhodinový rozchod, při kterém jsem si koupila tkaničky do bot. • Cesta do Prahy byla skvělá. Film Účastníci zájezdu se k nám hodil. Pravda chůze po pražských schodech v žabkách byla hrozná. • Domluva na plážové oblečení vyšla skvěle. Spousta lidí se na nás koukala jako na blázny, ale nám, jak se zdálo, to nevadilo. Bylo příjemné počasí a procházka Prahou byla krásná. vybráno z ohlasů na Prahu žáků 8.B
14
Horoskop na červenec září Vodnář
21.1. až 20.2.
Ve škole se nenech ničím stresovat a všechno řeš s nadhledem. Když budeš v pohodě, dokážeš skvěle využít svoje nápady i okamžitou intuici.
Ryby
21.2. až 20.3.
Ve škole budeš mít hodně štěstí, ale neměl/a bys na něj úplně spoléhat. Vždycky se aspoň trochu připrav - písemky a zkoušení pak zvládneš určitě na jedničku. :-)
Beran
21.3. až 20.4.
Ne se vším, co se právě odehrává ve škole, souhlasíš. Ale za zbytečné rozčilování to také nestojí. Neboj se projevit svůj názor, tím jen prokážeš svou inteligenci a ostatní si tě budou o to víc vážit.
Býk
21.4. až 21.5.
Ve škole se konečně probojuješ mezi špičku a dařit se ti bude i v předmětech, které jsi nikdy moc nemusel/a, např. v matematice ;o)
Blíženec
22.5. až 21.6.
V přátelské atmosféře třídy ti bude nejlíp. Zapomeň na staré spory a nepřátelství a začni znovu s čistým štítem, jak v lásce, tak ve všem ostatním :-)
Rak
22.6. až 22.7.
Ve škole nastane něco jako příměří, které bys neměl/a zkoušet nabourat svými neuváženými výroky. Mohl/a bys uškodit nejen sobě, ale i spolužákům.
Lev
23.7. až 22.8.
Ve škole tě čeká překvapení! Díky novému učiteli se začneš zajímat o obor, který ti byl dosud lhostejný.
Panna
23.8. až 22.9.
Pokaždé když se vrátíš ze školy nebo od kamarádů zpátky ke své rodině uvědomíš si, jak báječný máš domov. Snaž se působit stejně uvolněně jako tvoji blízcí a nezapomínej, že i oni mohou mít své trable
Váhy
23.9 až 22.10.
Šikovně se ti podaří zamaskovat všechny průšvihy a ještě radit ostatním, jak se dostat z malérů. Jestli chceš být v něčem úspěšný/á, pak do toho musíš jít naplno!
Štír
23.10 až 21.12
Zkus se alespoň občas překonat a tvař se mile a vstřícně, jinak by ses mohl/a dostat do konfliktů s učiteli, spolužáky i rodiči.
Střelec
22.11 až 21.12
Tvoje drsné poznámky mohou třídu pobavit, ale učitelé si s tím moc nezískáš. Než něco řekneš chvíli přemýšlej, jaký to může mít dopad.
Kozoroh
22.14 až 19.1.
Ve škole půjde všechno jako po másle. Takhle sis to vždycky představoval/a! Je zvláštní, že ti to začalo jít právě v okamžiku, kdy si to vzdal/a a smířil/a se s myšlenkou, že zřejmě nejsi studijní typ. TaM
15
SOUTĚŽ! SOUTĚŽ! SOUTĚŽ! SOUTĚŽ! V tomto čísle vyhrává žák Pepa Šmírák z 9.D. Má v redakci čokoládu :o) Děkujeme ostatním, kteří nám zaslali své návrhy, a protože to tentokrát nebyl opravdu již nikdo, končíme s touto krásnou soutěží a na příští rok pro vás vymyslíme něco jiného. Pepa Šmírák v tomto čísle vyhrává. Čokoládu v redakci on má. Neboť se zúčastnit nikdo již nechce, hra tato krásná končí se a na příště jiného něco Mistr Yoda vymyslí. ;o)
ADOPCE NA DÁLKU
Výtěžek z prodeje časopisu jde na pomoc, školné a léky pro třináctiletou dívku Christinu Aumu, která žije v Nairobi v Keni.
Deník žáka Pepy Šmíráka je školní časopis ZŠ Komenského, Trutnov. Vychází nepravidelně. Na tomto čísle se podíleli: Katka Erbenová, Katka Linková, Zuzka Motyčková, Eliška Peterková, Tereza Adamová, Míša Klominská, Emka Mahfoudová, Kristýna Gallová, Petra Haklová, Blanka Prouzová, Dáša Beranová, Kateřina Klimešová a žáci 8.B a 2.C Chcete také psát nebo kreslit do školního časopisu? Vaše příspěvky do dalšího čísla posílejte na
[email protected]
16