ŠKOLNÍ ČASOPIS ČÍSLO
5
Š KOLY PRO VENKOV ZŠ Hořiněves, ZŠ a MŠ, Všestary
3. červen 2013
Školy pro venkov
ZŠ Hořiněves, ZŠ a MŠ, Všestary
Úvodní slovo Mgr. Dagmar Frízlová
V tomto čísle najdete Po tři roky byla naše škola se ZŠ a MŠ Hořiněves zapojena do projektu Školy pro venkov. Žáci nejvyšších ročníků a učitelé se podíleli na různých aktivitách. Nejobsažnější je regionální učebnice s pracovními listy, což by mělo sloužit ke zkvalitnění poznávání prostředí, ve kterém žijeme, kam chodíme do školy, kde trávíme volný čas.
Úvodní slovo
1
V Hořiněvsi od jara do zimy
2
Setkání žáků
3
Jižní Čechy 14. – 16. 5. 2013
5
Novohradsko u nás
6
Texty si vyzkoušeli současní žáci, zůstanou tu i pro generace příští, případně pro hosty, kteří k nám zavítají. Nedílnou součástí projektu je turistický průvodce, na němž je propojena stávající část cyklostezky přes Všestary s novou trasou přes Svíb a dál směrem k Velichovkám.
V průběhu let jsme se podívali do Chocně a Čestic a letos v květnu nás cesta zavedla do jižních Čech, do ZŠ a MŠ Rapšach. Projektových dnů se společně s námi zúčastňovali také žáci a učitelky z Hořiněvsi, učebnici a pracovní listy vytvářeli o své vesnici a okolí. Při výjezdech jsme navštívili místa vzdálená, jak o nich budete číst dále v časopisu.
Myslím si, že patří poděkování nejen dospělým účastníkům projektu, ale také žákům, kteří se na práci podíleli.
Při vycházkách, během jednotlivých hodin dějepisu, občanské výchovy i v českém jazyce ověřovali náročnost pracovních listů a srozumitelnost textů v učebnici. Přispívali svými postřehy k zdárnému průběhu aktivit, pomáhali s organizací projektových dnů, kdy naše školy navštívili žáci z Chocně, Čestic a z jižních Čech. Doufáme, že se hostům u nás líbilo a odvezli si spoustu zajímavých zážitků.
Výlet do jižních Čech
Poslední akcí je závěrečná konference v Chocni. Tam všichni zúčastnění z regionu budou prezentovat svou práci, naše děvčata z 9. třídy si připravují tematickou píseň Kanonýr Jabůrek. Věříme, že se budou líbit.
Školy pro venkov
ZŠ Hořiněves, ZŠ a MŠ, Všestary
V HOŘINĚVSI OD JARA DO ZIMY Sylva Bečáková, ZŠ Hořiněves Během posledního zimního období jsme především dokončovali práci na textech do učebnice a na úkolech, otázkách i hádankách do pracovních listů. Žáci poté některé tyto pracovní listy řešili v rámci ověřování obtížnosti i srozumitelnosti zadání. Využili jsme větší sněhové nadílky k vycházce do chráněné přírodní rezervace Hořiněveská bažantnice, abychom pozorovali, co se zde v zimě odehrává. Viděli jsme, a také fotografovali, stopy zajíců, srnek, ale i psa, který doprovázel pana myslivce na cestě ke krmelcům. Bohužel se nám nepodařilo žádná zvířata zahlédnout. Žáci také zkoušeli poznávat stromy podle kůry, kmene či koruny. Nebylo to jednoduché, když v zimě na stromech zůstávají pouze holé větve bez listů. Další zajímavou akcí byla beseda s interaktivním programem v knihovně věnovaná našemu rodáku Václavu Hankovi. Paní knihovnice si pro nás připravila opět velice zajímavý program, který jsme následně využili při další práci na pracovních listech o Václavu Hankovi.
Jako všichni ostatní, tak i my jsme s netrpělivostí očekávali jaro, abychom se mohli potěšit rozkvetlými koberci bílých a žlutých sasanek v naší bažantnici, které běžně zdobí náš lesík po většinu března. Bohužel letos v březnu bylo ještě vše zamrzlé. Jaro si dávalo načas, a tak se naše přání splnilo až v druhé polovině měsíce května. Ale stálo to za to!
Zimní období v Hořiněvsi
V dubnu ještě stihli poslední vycházku kolem pomníků bitvy roku 1866 v Hořiněvsi, abychom si vyzkoušeli připravené úkoly v pracovních listech. Nakonec nás čekalo ověřování naší práce při výměnných projektových dnech nejprve v jižních Čechách a potom v Hořiněvsi a ve Všestarech. Tím pro naše žáky práce na projektu končí. Ale ne s vypracovanými učebnicemi a pracovními listy – s nimi a mladšími žáky našich škol se budou vyučující vracet další roky, aby i oni mohli prožívat dobrodružství při vycházkách v přírodě, při pátrání po historii, při uvědomování si svých kořenů i schopností. Hodně štěstí!
V bažantnici
Školy pro venkov
ZŠ Hořiněves, ZŠ a MŠ, Všestary
SETKÁNÍ ŽÁKŮ HOŘINĚVSI A RAŠPACHU 14. - 16. 5. 2013 Sylva Bečáková, ZŠ Hořiněves Již třetím rokem pracují žáci se svými učiteli na projektu ŠKOLA PRO VENKOV. Pomalu, ale jistě se nám tato práce chýlí ke konci. Učebnice i s pracovními listy jsou zpracované a připravené do tisku, stejně jako metodika pro učitele i turistický letáček pro návštěvníky regionu. Důležitou částí projektu jsou takzvané PROJEKTOVÉ DNY. Jednodenní variantu jsme si vyzkoušeli v minulém školním roce, letos nás však čekala daleká cesta až do jižních Čech do obce Rapšach, ležící v oblasti západního Vitorazska.
s významnými budovami obce (kostel sv. Zikmunda, obecní úřad, …). Po vyřešení úkolů se obě velké skupiny vyměnily. Pro rozptýlení a odpočinek měli žáci ZŠ Rapšach připraveny zajímavé sportovní disciplíny: jízda na pedalu, chůze pomocí zrcátka, chůze na špalcích a koulích, zkouška síly na gumicuku a podobně. Po skončení odpoledního programu jsme se jeli ubytovat do chatek v Chlumu u Třeboně. Žáci ze Všestar se svými učiteli si ještě večer zajeli na krátký výlet do Třeboně. Protože děti z Hořiněvsi v Chlumu byli před třemi lety na škole v přírodě, měly program v táboře. 15. května
Rapšach
14. května Cesta byla dlouhá, avšak všichni ji přestáli bez úhony. V Rapšachu nás čekalo vřelé přivítání učiteli tamní základní školy. Pan ředitel Mgr. Karel Snětina nám vysvětlil, co nás čeká a nemine, a po chutném obědě ve školní jídelně jsme se pustili do připraveného programu. Žáci ze Všestar a Hořiněvsi byli rozděleni do dvou skupin. Jednu skupinu pan ředitel ZŠ Rapšach seznámil s historií obce a školy i s některými zvláštnostmi tohoto regionu. Žáci si vyzkoušeli části úkolů z elektronické učebnice (puzzle) i z pracovních listů (osmisměrka). Mezitím druhá část našich žáků v menších skupinkách pátrala po obci pod vedením starších žáků školy v Rapšachu. Přitom plnili úkoly na orientaci v plánku obce, seznámili se
Druhý den jsme téměř celý trávili v Rapšachu a jeho blízkém okolí. Dopoledne pro nás byla připravena vycházka do pískovny. Cestou plnili naši žáci, rozděleni po malých skupinkách, další úkoly, tentokrát zaměřené na rostliny a živočichy z okolí. V bývalé pískovně jsme se mohli přesvědčit, že zde v žádném případě není pusto – na uvítanou nám koncertovaly žáby. Kdo byl pozorný, mohl je v tůňkách zahlédnout.
Chlum u Třeboně
Poté jsme pokračovali přes obec Františkov, přírodní rezervací Dračice podél stejnojmenné říčky, okolo zbytků kamenného lomu, přes lávku do Pekla, na střelnici, okolo zátarasových valů, opět k říčce Dračici, kde
Školy pro venkov jsme pozorovali její dravé peřeje – původ jejího jména. Zavítali jsme až do míst, kam se v době „železné opony“ vůbec nesmělo. Asi osmikilometrová vycházka některým dávala řádně zabrat, ale po vítečném obědě v ŠJ všem přibylo sil na odpolední program.
ZŠ Hořiněves, ZŠ a MŠ, Všestary 16. května Ráno nás čekal budíček již o 6. hodině ranní, abychom včas stihli předat vyklizené chatky a vyrazit na náš poslední výlet: do Českého Krumlova.
Autobusem jsme se přesunuli několik kilometrů od Rapšachu na Červené blato. Je to součást vydatných rašelinišť, která se s obměnami táhne bezmála od Českých Budějovic až k Táboru. Červené blato vítá
Český Krumlov
Červené blato
své návštěvníky krásnou dubovou alejí v lese, kterému jinak dominují jehličnany. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí o zdejších rostlinách – například o zdejší typické borovici blatce, o životě rašeliníku,… Rašelina se kdysi využívala také jako topivo v bývalé sklárně, v dnes již zaniklé obci Jiříkovo Údolí. Vyráběl se tu zvláštní druh nepropustného skla, zvaného hyalit. Cesta byla tak trochu dobrodružná – většinou jsme procházeli pouze po cestičkách z prken, jeden za druhým jako husy, po obou stranách rašeliniště, kde i zapadnutí po kotníky by bylo problémem. Naštěstí všichni ukázněně procházeli, a tak jsme se v pořádku vrátili zpět. Abychom neměli pocit, že jsme toho za celý den nachodili málo, po večeři a krátkém oddychu v táboře, jsme se ještě vypravili na krátkou procházku po Chlumu u Třeboně.
Ne náhodou se toto město pyšní titulem kulturní památky. Procházkou po historickém centru jsme obdivovali krásu gotického kostela, renesančních a barokních domů, do dnešních dnů krásně zachovalých a opečovávaných, nádhernou vyhlídku na město s meandrem řeky Vltavy, úchvatný pohled na hrad se zámkem na vrcholku nad městem. Protože jsme měli zajednánu i prohlídku, mohli jsme se kochat krásami původního hradu i důmyslností přestavěných či dostavěných zámeckých interiérů. Se zájmem poslouchali paní průvodkyni i ti nejmladší žáci. Po prohlídce jsme zavítali do precizně upraveného zámeckého parku. Podařilo se nám usednout do lavic vyhlášeného otočného hlediště a v tichosti zhlédnout maličkou část herecké zkoušky na příští večerní představení. Když jsme se dostatečně vynadívali a pokochali krásami Českého Krumlova, posilněni obědem jsme pokračovali v jízdě autobusem, tentokrát však naše „kola“ směřovala domů – do Všestar a do Hořiněvsi. Učitelé s úlevou předali své svěřené žáky zpět do rukou rodičům; a již přemítali, jak nejlépe žákům i učitelům z Rapšachu oplatí svou návštěvu, aby byli také tak spokojeni a aby se jim u nás také co nejvíce líbilo.
Školy pro venkov
ZŠ Hořiněves, ZŠ a MŠ, Všestary
JIŽNÍ ČECHY 14. – 16. 5. 2013 Nela Hynková, žákyně 9. tř.
První den jsme dorazili kolem poledne do Základní školy v Rapšachu. Tam jsme byli celé odpoledne a pan ředitel nám vyprávěl o historii i současnosti školy. Potom jsme byli rozděleni do menších skupinek, dostali jsme pracovní listy a za pomoci žáků rapšašské školy jsme plnili úkoly. Díky nim jsme se dostali i do kostela sv. Zikmunda. Když jsme splnili všechny úkoly, mohli jsme si u školy vyzkoušet různé sportovní aktivity. Mezi nimi byla například chůze na špalkách, chůze na dřevěných lyžích apod.
nádherným čerstvým lesem okolo řeky Dračice a menších rybníčků. Krajinu tam mají opravdu nádhernou. Navečer jsme se vydali na nedaleká rašeliniště. Viděli jsme mnoho druhů málo rozšířených rostlin a mechů. Mnoho z nás překvapilo, jak ty bažiny vůbec nejsou vidět. Kdyby to tam člověk neznal, asi by tam zahučel jedna dvě. My jsme ale šli pouze po dřevěných chodníčkách, tak se nikdo neutopil. Když jsme prošli celou naučnou trasu, mohli jsme se všichni – unavení, ale spokojení – vydat zpět do kempu. Třetí den jsme se hned ráno vypravili do Českého Krumlova. Prošli jsme historickým městem a mohli si vychutnat atmosféru městečka, které je na seznamu UNESCO.
ZŠ Rapšach
Po skončení programu na škole jsme se jeli ubytovat do kempu v Chlumu u Třeboně. Zabydleli jsme se a po večeři jsme opět vyrazili. Tentokrát to byly třeboňské rybníky a hrobka Schwarzenbergů. Měli jsme velmi příjemné počasí, tak se nám tam všem líbilo. Druhý den jsme opět zavítali do školy v Rapšachu. Tam jsme se rozdělili do menších skupinek a vydali se směrem k pískovně. Cestou jsme měli připravené různé přírodovědné otázky a úkoly. Když jsme došli k pískovně, pan učitel nám vyprávěl, co se tam dříve odehrávalo a dělalo. Z návrší u pískovny byl nádherný výhled na okolní vesnice a krajinu. Potom jsme se vydali k menším vodopádům. Po cestě jsme mohli vidět například střelnici a zeď za ní, která tam byla postavena v době studené války, aby nelítaly kulky ze střelnice na rakouské území, neboť hranice je nedaleko. Cesta vedla
Český Krumlov – otočné hlediště
Potom jsme byli na prohlídce zámku. Všechny nás to zaujalo a bavilo, nadchl nás zlatý kočár. Po prohlídce jsme se šli trochu provětrat do zámeckých zahrad. Měli jsme obrovské štěstí, že jsme mohli sledovat zkoušení divadelní hry a svézt se na otočném hledišti zámeckého divadla. Myslím, že pro většinu z nás, to byl asi nejsilnější zážitek tohoto dne.
Školy pro venkov Celkově bych ty tři nabité dny zhodnotila velice kladně. Rapšašská škola pro nás měla připravený pěkný barvitý program, který nás všechny bavil. Mohli jsme poznat nová místa,
ZŠ Hořiněves, ZŠ a MŠ, Všestary nové zvyky. Bylo to pro nás úplně jiné prostředí, než na které jsme zvyklí. Velmi se mi líbilo i ubytování v chatkách v Chlumu u Třeboně.
NOVOHRADSKO U NÁS VE VŠESTARECH Mgr. Dagmar Frízlová
Závěr projektu Školy pro venkov se blíží. Veškeré podklady pro učebnici, pracovní listy i turistického průvodce byly poslány do tisku. Děvčata z 9. tř. docvičila závěrečné vystoupení na konferenci, která se uskuteční 5. 6. 2013 v Chocni. Věříme, že jimi předvedená píseň Udatný rek, generál Jabůrek, posluchače nadchne. K posledním aktivitám tohoto projektu patřily projektové dny. O našem pobytu v jižních Čechách už psala p. učitelka Bečáková a Nela Hynková.
Ve středu prošli křížem krážem chlumské bojiště s pomníky, vzdělávali se v muzeu a za odměnu se mohli pokochat výhledem z rozhledny. A protože se na nás usmálo štěstí – sluníčko a větřík ovíval tváře, byl to zážitek příjemný.
A jak prožili dny 28. – 30. 5. žáci a učitelé z jižních Čech u nás? První den počasí nepřálo, trošku bloudili, lilo a lilo. Náladu jim zlepšil výborný oběd v naší školní jídelně, pak se schovali v Hankově domě v Hořiněvsi, vyplnili pár pracovních listů, aby poznali náš region, a s chýlícím se dnem vyrazili na Hrádek u Nechanic.
Čekání na úkoly
Pracovní listy vyplněné k jednotlivým aktivitám potvrdily, že si naši hosté ledacos zapamatovali a odvážejí si zajímavé informace, které mnohdy doplnili naši žáci 8. a 9. třídy, kteří pomáhali s organizací dne. Posilněni opět výborným obědem završili hosté den plný zážitků průzkumem Josefovské pevnosti. Z podzemí se všichni vraceli nadšeni. Hrádek u Nechanic
Plni zážitků a dojmů se ubytovali v kempu v Lodíně, chystali se na překvapení dalšího dne.
Následoval návrat do kempu s nemalým nadšením, protože je čekaly různé hry a opékání buřtů. V noci je sice děsila bouřka, ale přečkali ji beze ztrát.
Školy pro venkov
ZŠ Hořiněves, ZŠ a MŠ, Všestary
Poslední den pro ně p. učitelka Tichá se zaměstnanci Archeoparku připravila krátký program – pravěkem letem světem a po hodině a půl odjela výprava za posledním cílem – do Prachovských skal.
ZŠ a MŠ, Všestary Všestary 57 503 12 E-mail:
[email protected]
ZŠ Hořiněves Hořiněves 4 503 06 E-mail:
[email protected]
Drželi jsme jim palce, protože opět lilo a lilo… Žáci ze škol v Rapšachu, Horní Stropnici a Kaplici se svými vyučujícími byli velmi příjemnou a pozornou návštěvou.
