ŠKOLENÍ aplikace ENERGETIKA II, w-fi: internetdek heslo: netdekwifi

ŠKOLENÍ aplikace ENERGETIKA II, w-fi: internetDEK heslo: netDEKwifi [email protected] + 420 733 168 429 1

PROGRAM ŠKOLENÍ 1. BLOK •

Specifické body související s tvorbou PENB dle vyhl. 78/2013 Sb. - jaké jsou požadavky na hodnocení, klasifikace (energie, Uem) - porovnání nákladů na spotřeby energií – faktury x výpočet PENB (proč se liší)

•

Specifika výpočtu potřeby tepla na vytápění dle NZÚ - vstupní parametry výpočtu pro RD (vyhl. 78/2013 Sb. x NZÚ)

• Jak optimalizovat projekt z ekonomického hlediska pro splnění požadavků PENB dle vyhl. 78/2013 Sb.

2

PROGRAM ŠKOLENÍ 1. BLOK • Základní specifika měsíčního a hodinového kroku výpočtu energetické náročnosti budovy - v čem se liší, vliv na výsledek, vhodnost použití Okrajové vstupní klimatické podmínky (vnější) - teplota, solární záření, relativní vlhkost Okrajové provozní podmínky hodnocené budovy (vnitřní) - užívací profily předdefinované x vlastní definované

3

Přestávka

PROGRAM ŠKOLENÍ 2. BLOK • Základní práce s programem ENERGETIKA - jednoduché informace o programu (webová aplikace, typ webového prohlížeče, licence) - základní práce s programem, příklad zadání RD

• Dotazy

4

Požadavky na hodnocení budov v PENB dle vyhl. 78/2013 Sb. A) NOVÁ BUDOVA Hodnocení: MUSÍ BÝT SPLNĚNA celková dodaná energie (I) a současně celková neobnovitelná primární energie (II) a současně průměrný součinitel prostupu tepla Uem (III)

I

II

III 5

Jak „funguje“ požadavek na Uem dle nové vyhlášky 78/2013 Sb. ? (III) • Konkrétní výpočetní postup jak stanovit Uem je předepsán v normě ČSN 73 0540-2.

• Norma ČSN 73 0540-2 také předepisuje, jak stanovit normový požadavek na Uem,N (dílčí konstrukce navržené na požadavek UN, omezení prosklených ploch na 50% celkové plochy svislých obalových ploch, uplatňované limity na Uem,N apod. ) • Vyhláška 78/2013 Sb. „pracuje“ s tzv. referenčním požadavkem na Uem,R, se kterým porovnává Uem hodnocené budovy. 6

Jak „funguje“ požadavek na Uem dle nové vyhlášky 78/2013 Sb. (III) v protokolu průkazu PENB? NOVÁ BUDOVA

Uem,R = 0,80 * Uem,N

MĚNĚNÁ BUDOVA


BUDOVA S TÉMĚŘ NULOVOU SPOTŘEBOU ENERGIE


S tímto Uem,R porovnováváme Uem hodnocené budovy v protokolu PENB !

7

Hodnocení Uem v protokolu průkazu PENB dle vyhl. 78/2013 Sb. je provedeno vždy v protokolu v části a.2)!

8

Jak „funguje“klasifikace Uem dle nové vyhlášky 78/2013 Sb. (III) v „grafickém štítku“ PENB? NOVÁ BUDOVA


MĚNĚNÁ BUDOVA


BUDOVA S TÉMĚŘ NULOVOU SPOTŘEBOU ENERGIE


Hranice klasifikačních tříd pro Uem se vždy stanoví u Uem,R pro NOVOU BUDOVU! 9

Klasifikační stupnice pro Uem v grafickém vyjádření průkazu PENB (zkráceně „štítku“) dle vyhl. 78/2013 Sb. : ER=Uem,R=0,80*Uem,N (VŽDY!)…toto je pouze pro klasifikaci (zatřídění)….zde „nevyslovujeme ortel“ o tom, zda Uem hodnocené budovy vyhovuje nebo nevyhovuje referenčnímu požadavku Uem,R vyhlášky 78/2013 Sb.

10

Klasifikační stupnice pro Uem v grafickém vyjádření Energetického štítku obálky budovy dle normy ČSN 73 0540-2. : ER=Uem,N

11

Důvody odlišné klasifikace Uem ve „štítku“ průkazu dle vyhlášky 78/2013 Sb. a v energetickém štítku obálky budovy dle ČSN 73 0540-2 tedy jsou: 1) Odlišný požadavek na Uem pro stanovení klasifikačních tříd v klasifikaci dle vyhlášky (ER=Uem,R = 0,80 * Uem,N) a dle normy (ER=Uem,N) – hranice mezi tř. C a D 2) Odlišné klasifikační stupně pro klasifikační třídy mezi C-B a B-A 3) Poslední možností, která může způsobit odlišnost je odlišné uplatňování limitů na Uem,R resp. Uem,N 12

Uplatňované limity na Uem,N dle ČSN 73 0540-2:

13

Uplatňované limity na Uem,R dle vyhlášky 78/2013 Sb.:

14

Princip výpočtu spotřeby energie na vytápění (obdobně pro ostatní místa spotřeby energie):

Tepelné zisky (solární, osoby, spotřebiče, umělé osvětlení..)

Vlastnosti obalových konstrukcí - Uem Potřeba tepla na vytápění

Okrajové klimatické podmínky

Zhoršení o účinnost emise tepla Požadavek na vnitřní teplotu a další (profily užívání)

Pomocná energie Zhoršení o účinnost distribuce tepla

Zhoršení o účinnost zdroje tepla

Spotřeba energie na vytápění v kWh/rok 15


Tyto vstupy definuje vyhláška 78/2013 Sb. pro referenční budovu: -průměrný součinitel prostupu tepla Uem,R -průměrná sezónní účinnost emise tepla ηH,em,R (80%) -průměrná sezónní účinnost distribuce tepla ηH,dis,R (85%) -průměrná sezónní účinnost zdroje tepla ηH,gen,R (80%, 3,0) Tyto jsou shodné jako pro hodnocenou budovu, tak pro referenční budovu – dle reálného užívání budovy nebo jeho předpokladu zadá zpracovatel PENB: -provozní a neprovozní dny -cílové teploty na vytápění, chlazení apod. -Řízené větrání, provoz, velikost infiltrace -atd…..předdefinované profily dle TNI 730331 nejsou závazné – vyhláška se na ně neodkazuje (pozor u NZÚ!)

16


Tepelné zisky (solární, osoby, spotřebiče, umělé osvětlení..)

Potřeba tepla na vytápění

Požadavek na vnitřní teplotu a další (profily užívání)

Pomocná energie Zhoršení o účinnost emise tepla

Zhoršení o účinnost distribuce tepla

Zhoršení o účinnost zdroje tepla

ENERGIE (paliva) energonositelé

Spotřeba neobnovitelné primární energie na vytápění v kWh/rok 17

Princip výpočtu spotřeby neobnovitelné primární energie Tyto vstupy definuje vyhláška 78/2013 Sb. pro referenční budovu: -faktor neobnovitelné primární energie 1,10 pro veškerou tepelnou energii a 3,0 pro elektrickou energii odebíranou ze sítě, včetně chlazení (kompresorového). 18

REFERENČNÍ BUDOVA JE…. …je stejná budova jako hodnocená, jen některé její vlastnosti předepisuje vyhláška jako minimálně požadované = referenční (..ty jsou v předchozích slajdech prezentace červeně ohraničené)

19

REFERENČNÍMI PARAMETRY JSOU….

20


21


22


23


Co nedefinuje vyhláška 78/2013 Sb. jako referenční parametry, uvažuje se shodné s hodnocenou budovou!

24

Požadavek na splnění všech těchto tří ukazatelů současně pro NOVOU BUDOVU zajistí:

•

dostatečnou péči návrhu nové budovy z hlediska „pasivní ochrany energie“ tj. průměrnou tepelně-izolační vlastnost obálky budovy – hodnocení Uem (vždy s ohledem na v dané době ekonomickou rentabilitu projektu)

• dostatečnou péči návrhu nové budovy z hlediska „čerpání neobnovitelných energetických zdrojů“ (vždy s ohledem na v dané době ekonomickou rentabilitu projektu)

25

• V současné době se příliš mnoho hledí jen na investiční – pořizovací - náklady. Přitom je z logiky věci nutné a výhodné vždy posuzovat celý cyklus tj. minimálně investiční (počáteční) náklady + provozní náklady + ideálně také náklady na obnovu nebo likvidaci •

A tyto alternativy návrhu novostavby porovnat! Obzvláště bohužel platí, že mezi investiční náklady, na kterých se šetří, patří právě náklady na tuto základní ekonomickou rozvahu. 26

B) STÁVAJÍCÍ BUDOVA Hodnocení: 1) celková dodaná energie (I) a průměrný součinitel prostupu tepla Uem (III) (tzv. hodnocení dle §6 odstavce 2 písmene a) vyhlášky 78/2013 Sb.) nebo 2) primární neobnovitelná energie (II) a průměrný součinitel prostupu tepla Uem (III) (tzv. hodnocení dle §6 odstavce 2 písmene b) vyhlášky 78/2013 Sb.) nebo 3) to co měním, musí být nejhůře rovno (ideálně lepší) než jsou referenční hodnoty (požadavky) vyhlášky 78/2013 Sb. …..na co konkrétně je tento referenční požadavek? (tzv. hodnocení dle §6 odstavce 2 písmene c) vyhlášky 78/2013 Sb.) 27

ad 3) jaké jsou referenční požadavky při hodnocení změny dokončené stavby dle §6 odstavce 2 písmene c)? na: • součinitel prostupu tepla měněných nebo upravovaných konstrukcí nebo nově realizovaných konstrukcí u měněné stavby. UR = Urec Urec - doporučená hodnota na konstrukce dle ČSN 73 0540-2 UR - požadovaná referenční hodnota pro měněné konstrukce

28

Kde se toto posouzení v protokolu objeví?: • V tabulce protokolu a.1), pakliže měněnou stavbu hodnotíme podle §6 odstavce 2 písmene c)

29

ad 3) jaké jsou referenční požadavky při hodnocení změny dokončené stavby dle §6 odstavce 2 písmene c)? na: • Jmenovitou účinnost nově instalovaných zdrojů tepla (pro vytápění i ohřev TV) v rámci změny již dokončené budovy ηH,gen,R (COPH,gen,R) = 80% (3,0)

Poznámka: při zabudování zdroje do budovy musíme zajistit, aby tento zdroj měl podmínky pro provoz takové, aby bylo dosaženo maximální (ideální) sezónní účinnosti! (správná dimenze výkonu vůči potřebě, regulace, správný rozsah 30 výkonu zdroje, akumulační nádrže apod.)!

ad 3) jaké jsou referenční požadavky při hodnocení změny dokončené stavby dle §6 odstavce 2 písmene c)? na: • Jmenovitou účinnost (chladící faktor) nově instalovaných zdrojů chladu v rámci změny již dokončené budovy (dle normové zkušební podmínky): EERC,gen,R (absorpční) = 2,70 (0,50)

Poznámka: při zabudování zdroje do budovy musíme zajistit, aby tento zdroj měl podmínky pro provoz takové, aby bylo dosaženo maximální (ideální) sezónní účinnosti! (správná dimenze výkonu vůči potřebě, regulace, správný rozsah 31 výkonu zdroje, akumulační nádrže apod.)!

Kde se toto posouzení v protokolu objeví?: • V tabulce protokolu a.1), pakliže měněnou stavbu hodnotíme podle §6 odstavce 2 písmene c)

32

Závěrem k ukazatelům hodnocení ENB : • vyhláška 78/2013 Sb. „nehlídá“ u novostaveb a u měněných staveb hodnocených podle bodu 1) a 2) součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí…“hlídá“ to jen zprostředkovaně pomocí hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla obálky budovy Uem (pokud nehodnotíme dle §6 odstavce 2 písmene c) )

• požadavky na součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí ale „hlídá“ vyhláška o „OTP“ („stavební zákon“ Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby ve znění pozdějších změn), která zezávazňuje požadované hodnoty UN na součinitel prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce uvedené v normě ČSN 73 0540-2

33

Závěrem k ukazatelům hodnocení ENB : - vyhláška 78/2013 Sb. „nehlídá“ u novostaveb a u měněných staveb hodnocených podle bodu 1) a 2) účinnosti energetických zdrojů…“hlídá“ to jen zprostředkovaně přes celkovou dodanou energii a dodanou neobnovitelnou primární energii

- požadavky na minimální účinnost energetických zdrojů hlídá vyhláška MPO o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie (441/2012 Sb.+ další technické předpisy) a v případě hodnocení měněných staveb dle bodu 3) i vyhláška 78/2013, kde referenční hodnoty účinnosti zdrojů jsou uvedeny ve vyhlášce 78/2013 o ENB.

34

ROZDÍLNOST SPOTŘEB DLE FAKTURACE A DLE VYPOČTU PENB (SAMOZŘEJMĚ JEN U STÁVAJÍCÍCH BUDOV)

a) Proč k tomu dochází? b) Je odlišnost na závadu?

ad a) …protože do výpočtu energetické náročnosti budovy jsme neuvažovali stejné předpoklady, resp. okrajové vstupní podmínky, jako byly během roku, ze kterého máme faktury.

(To samozřejmě za předpokladu, že technické parametry konstrukcí a systémů jsme zadali ve shodě se skutečným stavem – tj. technické parametry obálky budovy apod.) 35

Jaké okrajové podmínky to jsou:

Viz takto označené vstupy do výpočtu

Vnější okrajové podmínky:

Vnitřní okrajové podmínky:

-Vnější teplota -Solární záření - přímé, difuzní -Větrná expozice -Relativní vlhkost

-Vnitřní teplota v každé zóně -Větrání v zóně -Velikost infiltrace v zóně -Provozní doba umělého osvětlení -Tepelné zisky z umělého osvětlení -Pobyt osob -Tepelné zisky z osob -Vnitřní zařizovací spotřebiče (vybavení) -Tepelné zisky od spotřebičů -Dotace vlhkosti -Skutečný průběh stínění výplní

Důležité nejsou jen hodnoty ale zejména i Důležité nejsou jen hodnoty ale zejména i jejich časový průběh! jejich časový průběh!

36

Rozdíl v reálných podmínkách panujících při reálném užívání stavby během roku, ze kterého mám faktury a ve výpočtových podmínkách uvažovaných ve výpočtu PENB způsobuje rozdíl ve spotřebách energií mezi FAKTUROU a PENB!

PODLE ABSOLUTNÍ ODCHYLKY V TĚCHTO OKRAJOVÝCH VSTUPNÍCH PODMÍNKÁCH JE I VELIKOST ODCHYLKY MEZI SPOTŘEBOU UVEDENOU V PENB A FAKTUROU.

37

U faktur je třeba ještě dávat pozor na to, abychom porovnávali „hrušky s hruškama“ a „jablka s jablky“! Spotřeby v PENB jsou uvedeny jen pro zajištění požadovaného vnitřního prostředí nic víc. Faktury za provoz objektů jsou ale většinou „celkové“. např. od spotřeby na fakturách musíme oddělit vše, co nesouvisí s vytápěním, chlazením, větráním, úpravou vlhkosti, ohřevem TV, umělým osvětlením (např. u ZP část na vaření, u ELEKTŘINY část na vaření, elektroniku aj.)

38

ROZDÍLNOST SPOTŘEB DLE FAKTURACE A DLE VYPOČTU PENB (SAMOZŘEJMĚ JEN U STÁVAJÍCÍCH BUDOV)

a) Proč k tomu dochází? b) Je odlišnost na závadu? ad b1) …z hlediska funkce PENB porovnávací mezi objekty vzájemně mezi sebou NENÍ. Výše uvedené podmínky neovlivní klasifikaci hodnocené budovy, protože okrajové podmínky výpočtu jsou uvažovány shodné jak pro hodnocenou budovu, tak pro referenční budovu. To je hlavní důvod zavedení PENB – aby zákazník mohl porovnat nabídky objektů a jejich ENB mezi sebou. ad b2) …z hlediska „kontroly“ spotřeb energií u stávajících objektů „řekněme, že ANO“. Vlastník průkazu by nejraději, aby spotřeba v průkazu se shodovala s fakturou a tím pádem, aby si dokázal stanovit relativně přesně ověřit nebo stanovit náklady na provoz objektu. 39

ad b2) Proto je vždy důležité připomínat, a i energetický expert by měl poučit vlastníka objektu, že:

• Spotřeba energií je stanovena vždy za uvažovaných vstupních okrajových podmínek, které se reálně mohou lišit, přičemž na nemalou část z nich má zásadní vliv uživatel objektu! • Pokud se předdefinované profily užívání ve výpočetním programu zásadně rozchází s reálným užíváním objektu, můžeme definovat vlastní profil užívání objektu lépe odpovídající reálným podmínkám užívání (užívání předdefinovaných profilů užívání dle TNI 73 0331 není závazné!). Předejdeme tak nežádoucími velkému rozdílu mezi spotřebou v PENB a na fakturách. To pouze v případě, kdy taková úprava nejde „na vrub“ návrhovým podmínkám užívání stavby! 40

Příklad: Máme hodnotit administrativní budovu Obecního úřadu v „Horní Dolní“. Úřední dny jsou PO a ST od 8 do 12 h (vytápěn na 20oC), po zbytek týdne není objekt využíván a pouze „temperován“, resp. vytápěn na 15oC. Jelikož je tento objekt takto využíván pravidelně, upravíme profil užívání s provozními dny a hodinami. V tomto případě by byl nesmysl používat pro budovu předdefinovaný profil dle TNI 73 0331 pro administrativní budovu, kde jsou provozní dny PO až PÁ od 7 do 18 h. Snižovat teplotu 20oC v úředních dnech už ale nelze, byť třeba víme, že “úřednice“ má reálně vytopený objekt jen na 18oC, protože by to bylo v rozporu s návrhovými teplotami!. 41

…. konstatování na paralele spotřeby paliva pro spalovací motor…. ….v technickém průkazu (TP) má motor normovou spotřebu třeba 4,70 l/100 km. Víme, že jiný motor s vyšší normovou spotřebou v TP bude mít i reálně vyšší spotřebu paliva (analogie u PENB..víme, že objekt ve třídě C bude mít nižší spotřebu energie než objekt ve třídě D při stejných okrajových podmínkách provozu apod. – tzn. FUNKCE POROVNÁVACÍ PENB – toto je základní funkce PENB) Víme, že normová spotřeba je dána jen při určitých normových provozních podmínkách a dosáhnu ji jedině, pokud při reálném provozu je dokážu napodobit (analogie u PENB…víme, že na „faktuře“ budeme mít stejnou spotřebu jako v PENB jen pokud budou reálné okrajové podmínky (vnitřní i vnější) během roku stejné jako okrajové podmínky ve výpočtu PENB..a z toho plyne 3. bod) Víme, že reálně se spotřeba liší od normové, protože: – mám auto jinak zatížené, jezdím plynule/agresivně, jezdím na podhuštěných pneumatikách, jezdím po rozbitých cestách, s jiným zatížením aj. (analogie u PENB…víme, že na „faktuře“ budeme mít odlišnou spotřebu než v PENB, který uvažoval „normové“ okrajové podmínky provozu)

42

Závěr 1: • K odlišnostem bude docházet a je to přirozené….

• Pokud chceme minimalizovat rozdíly, nepoužijeme předdefinované profily a nadefinujeme vlastní (to pouze v odůvodněných případech tj., když se velmi liší reálný dlouhodobý provoz od předdefinovaného profilu užívání dle TNI 73 0331). Nelze takto upravovat návrhové parametry…viz příklad na slajdu 41. Vyhláška 78/2013 Sb. profily užívání nestanovuje, ani se neodkazuje na TNI 73 0331 – tudíž předdefinované profily nejsou závazné. U nových budov pro klasické případy je nutné je používat vždy – je logický předpoklad takového profilu užívání budovy a pro tyto návrhové parametry, u složitějších budov to například stanoví projektant, protože zná provozní charakteristiky objektu, na které objekt navrhoval/projektoval) 43

Závěr 2: • Názor prokazovat energetickou náročnost pouze fakturami spotřeb energií není šťastné…protože zájemci (koupě, podnájmu) nic neříkají o tom, za jakých podmínek byla spotřeba na faktuře naměřena a co všechno ve faktuře je zahrnuto…..a to je velmi podstatné!

…. Proč? …konstatování opět na paralele spotřeby paliva pro motor….

Přijede k Vám člověk a chce Vám prodat svůj 12-ti válcový cadilac a prokáže Vám spotřebu pár účtenkami za tankování=fakturami za rok. Pokud nejste fanda do aut, tak si nedokážete představit kolik km za ten rok na základě účtenek majitel auta najel a jakým stylem jízdy s ním jezdil (=jaké jsou okrajové podmínky pro takovou spotřebu). A protože chcete najet s koupeným autem třeba v rámci podnikání 50 000 km/rok…tak pouze z předložených účtenek si nedokážete udělat představu ani o průměrné spotřebě ani o nákladech…..chybí k tomu výše zvýrazněné údaje. 44

Dovětek k finančním nákladů na energie: • V PENB se nikde ceny neuvádí, ani neřeší • Vlastník objektu, který má k dispozici PENB, se pak na základě jednotkových – obvyklých - cen dle použitých paliv a energií může dopočítat finančních nákladů (předpokládaných za těchto uvažovaných okrajových podmínek výpočtu) • U elektřiny, zemního plynu (dle výše odběru) je třeba uvažovat se složitější strukturou stanovení celkové ceny za odběr – vždy doporučuji konzultaci s nezávislým odborníkem v dané věci!

45

SPECIFIKA VÝPOČTU NZÚ Výpočetní postup pro stanovení potřeby tepla na vytápění pro NZÚ je shodný s výpočetním postupem PENB dle vyhl. 78/2013 Sb. Jelikož NZÚ hodnotí potřebu tepla na vytápění, kterou značně ovlivňují okrajové vstupní podmínky výpočtu, je naprosto nutné definovat tyto vstupní okrajové podmínky výpočtu! Aby výsledky všech žádostí byly porovnatelné…… Z toho důvodu je v programu ENERGETIKA nutno pro výpočet NZÚ vždy použít způsob výpočtu: SFŽP NZÚ 2013/06 – Nová Zelená úsporám, resp. SFŽP NZÚ 2014/04 – Nová Zelená úsporám

46

SPECIFIKA VÝPOČTU NZÚ Jen při tomto způsobu výpočtu se Vám v sekci výsledky zobrazí potřebné protokoly pro odborný posudek pro NZÚ! - protokol měrné potřeby tepla na vytápění - protokol technických systémů budovy - protokol měrné neobnovitelné primární energie - protokol výčtu konstrukcí pro NZÚ Při výpočtu dle NZÚ se Vám v sekci výsledky zobrazí i : - protokol PENB - štítek PENB - protokol a štítek EŠOB Tento PENB dle výpočtu NZÚ lze použít jako standardní PENB, protože NZÚ pouze definuje některé okrajové vstupní podmínky výpočtu, které nejsou pro výpočet dle MPO 78/2013 Sb. blíže specifikovány. 47

Jaké jsou ty konkrétní předepsané okrajové podmínky výpočtu pro NZÚ?

Vnější okrajové podmínky dle TNI 73 0331 (pro výpočet dle NZÚ jsou tyto okrajové podmínky závazné!) Konkrétně se jedná o: - vnější teplotu a - intenzity solárního záření

48


Vnitřní okrajové podmínky dle TNI 73 0331 (pro výpočet dle NZÚ jsou tyto okrajové podmínky závazné!) Konkrétně se jedná o: - vnitřní teplotu na vytápění a provozní dobu - cílovou teplotu na chlazení a provozní dobu - objem větraného vzduchu v provozní době a mimo provozní dobu

49


Vnitřní okrajové podmínky dle TNI 73 0331 (pro výpočet dle NZÚ jsou tyto okrajové podmínky závazné!) Konkrétně se jedná o: - definování vnitřních tepelných zisků, a explicitně i provozní doby a příkonu umělého 50 osvěltení

VŠCHNY KONKRÉTNÍ PŘEDEPSANÉ PODMÍNKY VÝPOČTU NZÚ:

• Jsou specifikovány v metodických pokynech SFŽP (pro konkrétní oblast podpory A,B,C)

• Veškeré tyto dokumenty jsou k dohledání na www.nzu2013.cz přesunuto nově na www.novazelenausporam.cz v sekci zpracovatelé odborného posudku – energetičtí specialisté – metodické pokyny

• V programu ENERGETIKA jsou při způsobu výpočtu NZÚ volby „zaretovány“ jen na předepsaných vstupních podmínkách dle NZÚ, nebo jsou umožněny jen volby přípustné pro NZÚ apod. 51

PLÁNUJEME:

• Zprovoznit a dát k Vám k dispozici aplikaci „dokument NZÚ“ (v průběhu května 2014), která Vám usnadní tvorbu odborného posudku pro NZÚ.

52

EKONOMICKÁ OPTIMALIZACE PROJEKTU PRO SPLNĚNÍ POŽADAVKU PENB DLE VYHL. 78/2013 SB. Prvním krokem je rozvaha jaký typ budovy řeším tj. zda : •

Novostabu ( Uem <= Uem,R = 0,80* Uem,N)

•

Změnu stávající budovy (Uem <= Uem,R =1,00* Uem,N)…..pokud chci hodnotit podle §6 odstavce 2 písmene a) nebo b)

•

Změnu stávající budovy (Uměněné <= Urq= Urec )…..pokud chci hodnotit podle §6 odstavce 2 písmene c)

•

Dům s téměř nulovou spotřebou energie (Uem <= Uem,R = 0,70 * Uem,N) 53

novostavba RD ( Uem <= Uem,R = 0,80* Uem,N)

54

Obalové konstrukce:

Tepelné vazby 0,02

W/m2K…..

55

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem,R

Tzn., kdybychom navrhl všechny obalové konstrukce pouze na požadavek dle ČSN 73 0540-2 (musíme, protože požadavky na součinitel prostupu tepla v této normě zezávazňuje odkazem prováděcí vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby ve znění pozdějších změn ke stavebnímu zákonu), tak nesplníme požadavek PENB na Uem,R pro novostavby dle vyhlášky 78/2013 Sb. ! 56

U novostaveb a budov s téměř nulovou spotřebou energie má energetický specialista / projektant možnost ovlivnit investiční náklady – může navrhnout jakými konstrukcemi je ekonomicky výhodnější dosáhnout požadavku na Uem,R Optimalizace vždy vychází z porovnání investičních nákladů na zlepšení součinitele prostupu tepla různých konstrukcí nad rámec požadavku UN a jejich vlivu na výsledek Uem,R.

57

Příklad – pro zjednodušení a názornost obálka budovy uvažovaná jen ze 2 konstrukcí: novostavba Okrajové podmínky pro vzorový příkládek: • Plocha střechy 100 m2 • plocha obvodové stěny 80 m2 • Cena realizace střechy pro splnění požadavku dle ČSN 73 0540-2 3500 Kč/m2 (např. 15 cm žb, 20 cm MV)..UN = 0,24 W/m2K • Cena realizace stěny pro splnění požadavku dle ČSN 73 0540-2 2500 Kč/m2 (např. 30 P+D, 10 cm EPS) UN = 0,30 W/m2K Poznámka: ceny jsou jen názorné pro účely tohoto příkladu…

58

Příklad: novostavba plocha obvodové stěny 80 m2 Příklad obvodové stěny objektu: Zde požadavek UN dle ČSN 73 0540-2 –toto musím dodržet int

ext Zde navrhované Ufinal konstrukce – jak moc bude lepší oproti požadavku záleží na projektantovi 59

Ekonomická optimalizace projektu pro splnění požadavku PENB dle vyhl. 78/2013 Sb.

Příklad ploché střechy objektu: ext

int

Zde navrhované Ufinal konstrukce – jak moc bude lepší oproti požadavku záleží na projektantovi

Zde požadavek UN dle ČSN 73 0540-2 –toto musím dodržet 60

Navýšeny jednotkové ceny pro realizaci stěny na U0,80N= 0,8*UN = 0,24 W/m2K Cca 250 Kč/m2 Navýšeny jednotkové ceny pro realizaci stěny na Ufinal = 0,18 W/m2K Cca 450 Kč/m2

Navýšení jednotkové ceny pro realizaci střechy na U0,80N =0,8 * UN=0,192 W/m2K Cca 550 Kč/m2 Navýšení jednotkové ceny pro realizaci střechy na Ufinal = 0,14 W/m2K Cca 750 Kč/m2 Poznámka: navýšení cen je jen názorné pro účely tohoto příkladu…

61

Jaký je závěr pro tento modelový příklad?

Tento rozdíl už Vám bohatě zaplatí (i zbude) energetického specialisty nebo projektanta (pokud jedna a tatáž osoba), který Vám to propočítá – nešetřit na ekonomické rozvaze projektu – bohatě se vyplatí…

62

SPECIFIKA VÝPOČTU S MĚSÍČNÍM A HODINOVÝM KROKEM • Rozdíl je patrný, ale z hlediska vlivu na výpočet velmi záleží, co chceme zadat a počítat… • U RD a BD s kontinuálním provozem (nepřerušované vytápění) a bez chlazení je délka kroku výpočtu „celkem podružná informace“ z hlediska stanovení roční spotřeby energie • V případě přerušovaného vytápění a občasných provozů, a u provozů s chlazením je však výhoda výpočtu s hodinovým krokem zjevná. PROČ? Hodinový krok umožňuje zadat podrobněji vnitřní uživatelský profil, který je blíže realitě než při měsíčním profilu (kroku výpočtu), protože se nic nemusí průměrovat do měsíčního kroku výpočtu různými „průměrovacími koeficienty“… a hlavně ….

63

…. vnější klimatické podmínky jsou dle reálných podmínek, neprůměrují se za měsíc! Toto je markantní rozdíl zejména v tom, aby výpočet generoval potřebu tepla na chlazení , resp. její průběh dle reálných podmínek– viz vysvětlení na grafu níže.

64

..proto v případě profilů pro měsíční výpočet se „empiricky“ snižuje cílová teplota, od kdy se chladí např. na 20-22oC (ačkoliv reálně se chladí od vyšší teploty cca 26oC - pokud jde o pobytovou místnost). Ani takováto úprava u budov s malými tepelnými zisky nemusí stačit pro vygenerování potřeby tepla na chlazení – tzn. tepelné zisky nezapříčiní zvýšení teploty v místnosti z 18oC (průměrná vnější teplota v nejteplejším měsíci v roce - červenci) přes 20-22oC, což je „empiricky“ snížení cílová teplota na chlazení pro měsíční krok výpočtu.

65

Pro technické dotazy a podporu programů SF:

[email protected] + 420 733 168 429

66

ŠKOLENÍ aplikace ENERGETIKA II, w-fi: internetdek heslo: netdekwifi

Recommend Documents