ZPRÁVA O RESTAUROVÁNÍ OBRAZU
kolem 1720 44,5 x 32,5 cm soukromá sbírka Praha
STAV OBRAZU PŘED OPRAVOU Jedná se o nevelký žánrový výjev. Obraz je ve zdánlivě dobrém stavu, je nažehlený na voskovou rentoaláž, tudíž stabilizovaný, a zdá se být očištěný od povrchových nečistot a starého laku. Obraz je napnut na novodobý průmyslově vyráběný napínací rám. Poslední úprava, minimálně nalakování, je poměrně nedávného data. Při bližším pohledu překvapí četné malířské zásahy, pokrývající volně nejen celý obvod obrazu, ale zasahující i do plochy pozadí. Originální plátno sahá jenom ke krajům, nepřesahuje přes hranu, a tak je obraz upevněn pouze za spodní dublované plátno. Ze současného stavu není jasné, proč a nakolik byl obraz oříznut.
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI akad. mal. a restaurátoři
2015
ZPRÁVA O RESTAUROVÁNÍ OBRAZU
Malířský projev je vpravdě virtuózní, Brandl zlehka a až téměř přezíravě s karikující nelítostností zachycuje výrazný model – ostře nasvětlenou tvář staré ženy – přičemž neopomíjí zobrazit suverénními tahy i ty nejdrobnější detaily. Ale i přes dokonalost ztvárnění, i přes promalování do brandlovsky charakteristicky živé a sochařsky cítěné barevné pasty, se nelze ubránit těžko definovatelnému pocitu jistého stupně „formálnosti“, odstupu malíře od malby. Tento obtížně popsatelný dojem lze možná vysvětlit určením PhDr. Jaromíra Neumanna, který malbu zařadil mezi drobnou Brandlovu produkci, vznikající na základě objednávky pro „pobavení společnosti“ hraběte Czernina. Posuzovaný obraz tedy neměl sloužit jako studie k další práci, nýbrž šlo pravděpodobně o rozmarnou hříčku, kdy Brandl při různých příležitostech předváděl svoji virtuozitu. Tomu by mohlo odpovídat i (byť malířsky excelentní) „klouzání po povrchu“ bez hlubšího zaujetí.
PRŮZKUM OBRAZU Obraz byl prohlédnut v UV luminiscenci. Z této prohlídky vyplývá, že obraz je vyčištěn pouze ve světlých částech inkarnátu. Plochy v pozadí a šatu stařeny stále pokrývá poměrně silně zářící starý lak. V těchto plochách jsou patrné rozsáhlé retuše, které se nacházejí jak na laku, tak i pod ním. Další prohlídka, která se konala v normálním světle při různém zvětšení (OptiVisor, binokulární mikroskop), potvrdila jak přemalby při okrajích, tak i vysokou kvalitu originálu a překvapivě dobrý stav ústřední partie obrazu.
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI akad. mal. a restaurátoři
2015
ZPRÁVA O RESTAUROVÁNÍ OBRAZU
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI akad. mal. a restaurátoři
2015
ZPRÁVA O RESTAUROVÁNÍ OBRAZU
Průzkum RTG ukázal velmi expresivní práci s barevnou hmotou. Ta je hnětena rychlými jasně definovanými tahy menším štětcem, jehož vlas zanechává v pastě jasnou stopu. Nejvyšší světla lícních kostí, nosu, čela a prudce osvětlených víček jsou formována živými nervními dotyky, vytvářejícími pro Brandla typickou „belle matiére“. Skicovitost drobného žánrového motivu, jehož inkarnát je dokonale promalován i do takových podrobností, jako je dlouhý vlas, trčící z bradavice stařeny, podtrhuje nedokončenost draperií.
Snímek RTG
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI akad. mal. a restaurátoři
2015
ZPRÁVA O RESTAUROVÁNÍ OBRAZU
Rentgenogram také odhalil důležitý poznatek – při poslední velké opravě byl obraz zvětšen o původně zahnuté okraje, a to na třech stranách. Na snímku se objevuje jak tmavá linie vypadání malby v místě ohnutí plátna, tak i poškození plátna při původním připevnění hřebíčky. Pouze u spodní hrany nejsou tyto stopy viditelné. Dnešní úprava není tedy důsledkem seříznutí formátu (tedy poničení), ale naopak přiznává i dříve zahnuté okraje, tudíž originál nevelkého formátu bude dostupný ze 100% i při vsazení do ozdobného rámu.
POSTUP OPRAVY Po vyhodnocení nedestruktivního průzkumu byl proveden průzkum sondážní, během kterého se upřesnil rozsah předchozích restaurátorských zásahů. Ty pocházely (soudě dle technologie provedení) z druhé poloviny XX. století, přičemž nevylučujeme drobnější restaurátorský zásah pozdějšího data. Bylo zjištěno klihokřídové tmelení a dvě vrstvy retuší. Tmelení po obvodu vyrovnávalo veškeré nerovnosti, a to i ty, kde nebyl poškozený „originál“ (v tomto případě originální plátno, kryté šedozeleným podkladem) a především u horního okraje znamenalo téměř 100% překrytí narovnaného „okraje“ plátna. Tmely pak pokryla rozsáhlá retuš (spíše přemalba) tmavou akvarelovou barvou. Ta měla evidentně pouze pokrýt světlou barvu křídového tmelu; nešlo tedy o retuš do daného odstínu. Na tuto tmavou plochu pak byla provedena svrchní retuš olejovými barvami, hrubšího, spíše malířského charakteru. Na základě vyhodnocení sondážního průzkumu byly obě vrstvy retuše odstraněny, a poté byl odstraněn i kliho-křídový tmel, přesahující neporušené plátno. Došlo tak k maximálnímu respektu originálního neporušeného povrchu i za cenu přiznání drobných nerovností „nedomalovaného“ obvodu. Po očištění obrazu byly drobné defekty dotmeleny pružným voskovo-pryskyřičným tmelem a povrch malby byl opatřen pracovní lakovou mezivrstvou. Na to byla poškozená místa, soustředěná po obvodu obrazu, zcelena drobnopisnou retuší, která opticky zapojila původně zahnutý – a tedy nedomalovaný – pruh do kompozice. Na závěr byl obraz opatřen finální ochrannou vrstvou damarového laku s příměsí včelího vosku a polymerovaného oleje. V Písečné dne 18.1.2015
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI akad. mal. a restaurátoři
2015
ZPRÁVA O RESTAUROVÁNÍ OBRAZU
Celek– stav po opravě
ŠÁRKA A PETR BERGEROVI akad. mal. a restaurátoři
2015
