Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a mezinárodní obchod Katedra mezinárodního a evropského práva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Kolektivní správa autorských práv v EU
Mgr. Lenka Čermáková
2011/2012
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Kolektivní správa autorských práv v EU zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury
V Pardubicích dne 25. 6. 2012
……………………… Mgr. Lenka Čermáková
Poděkování Ráda bych poděkovala JUDr. Radimu Charvátovi Ph.D., LL.M. za pomoc a cenné rady při vzniku této práce, stejně tak jako mé rodině a přátelům za podporu.
Seznam zkratek BIEM
Bureau International des Sociétés Gérant les Droits d'Enregistrement et de Reproduction Mécanique
CISAC
Confédération Internationale des sociétés d`auteurs et compositeurs
EK, Komise Evropská komise EP
Evropský parlament
EU, Unie
Evropská unie
GEMA
Gesellschaft
für
musikalische
Aufführungs-
und
mechanische
Vervielfältigungsrechte IFPI
International Federation of the Phonographic Industry
MCPS
The Mechanical-Copyright Protection Society
PRS
The Performing Right Society
SACD
Société des Auteurs et Compositeurs Dramatiques Société
SACEM
Compositeurs et Éditeurs de Musique
TRIPS
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví
WIPO
Světová organizace duševního vlastnictví
WTO
Světová obchodní organizace
Seznam příloh Příloha 1: Přehled důležitých směrnic dříve přijatých v ES/EU ........................................................................ 40 Příloha 2: Porovnání výše poplatků za udělování online licencí v současnosti a odhad potenciální výše vybrané při odbourání administrativních bariér při udělování licencí.................................................................. 41
Obsah 1.
Úvod ......................................................................................................................... 6 1.1
Základní pojmy ................................................................................................... 8
1.1.1 Pojem duševního vlastnictví............................................................................ 8 1.1.2 Autorské právo ................................................................................................ 8 1.1.3 Kolektivní správa autorských práv .................................................................. 9 2.
Mezinárodní rozměr autorského práva a kolektivní správy ................................... 11
3.
Kolektivní správa autorských práv ......................................................................... 13
4.
5.
3.1
Stručná historie vývoje kolektivní správy......................................................... 13
3.2
Fungování kolektivní správy............................................................................. 14
3.3
Socio-ekonomický a kulturní rozměr kolektivních správců ............................. 14
Kolektivní správa autorských práv v EU ............................................................... 16 4.1
Kroky vůči společné úpravě v EU .................................................................... 16
4.2
Kolektivní správa autorských práv v EU a soutěžní právo ............................... 21
4.3
Přeshraniční udělování online licencí ............................................................... 23
4.4
Omezení bránící společné úpravě kolektivních správců v EU ......................... 25
Příklady kolektivní správy v členských zemích EU............................................... 28 5.1
Kolektivní správa autorských práv ve Francii .................................................. 28
5.2
Kolektivní správa práv ve Velké Británii ......................................................... 30
5.3
Praxe kolektivní správy v USA......................................................................... 31
6.
Závěr....................................................................................................................... 34
7.
Seznam použitých zdrojů ....................................................................................... 36
8.
Přílohy .................................................................................................................... 40
1. Úvod Autorská práva jsou v dnešní době digitalizace médií a všudypřítomného internetu specifickou a rychle se vyvíjející oblastí jak pro držitele těchto práv, tak pro uživatele autorských děl. Samotní autoři již v minulosti, kdy byl počet děl i objem jejich využívání mnohem menší, nebyli schopni sami zvládat správu, ochranu a výběr poplatků za užití svých děl, a tak se začali sdružovat a zakládat organizace, které ihned po svém vzniku zajišťovaly zejména ochranu děl, později se jejich působnost rozšířila i na výběr a výplatu peněz z poplatků. Autorské organizace, obvykle nazývané kolektivní správci autorských práv1, mají často ve společnosti negativní pověst. Jsou považovány za arogantní organizace bez řádných obchodních schopností, protože jsou jen málokdy řízeny obchodními manažery. Autorské právo má, kromě své funkce ochránce kulturních děl ať už uměleckých nebo vědeckých, také funkci ekonomickou, protože prostředky získané za autorské poplatky pomáhají umělcům k dalšímu rozvoji a přispívají ekonomice státu. Neopomenutelný je i rozměr sociální, kdy díla přispívají k rozvoji společnosti, usnadňují i zpříjemňují lidský život. V době globalizace a celosvětového sjednocování má bezpochyby i funkci kulturní, kdy pomáhá mimo jiné udržet jazykovou rozmanitost obyvatel v Evropě. Autorské právo je tak důležité v mnoha zemích a nezůstává opomíjeno ani v rámci celé Evropské unie (EU). Unijní instituce se již několik let snaží přijít s jednotnou právní úpravou pro kolektivní správu práv zejména v oblasti příhraničního udělování online licencí k hudebním dílům, zvýšení transparentnosti práce jednotlivých správců stejně jako řeší problematické otázky soutěžního práva a častých monopolů, které kolektivní správci v jednotlivých zemích vytvářejí. Jednotná úprava agentur kolektivní správy autorských práv není zdaleka jen otázkou legislativního rozhodnutí, jak by se mohlo na první pohled zdát. Přestože byli původně kolektivní správci podporováni jako efektivní způsob výběru a vyplácení peněz z poplatků za autorská práva, čím dál více struktura kolektivních správců přináší otázky ohledně její efektivnosti jak na národní tak nadnárodní úrovni. Kromě toho se mění
1
V literatuře je možné se setkat s více označeními jak autorské organice, tak kolektivní správci práv, v angličtině je pak nejčastější výraz collective management organization. Pro účely této práce bude autorka používat jednotné označení „kolektivní správce práv“popř. „organizace kolektivní správy“.
6
podmínky na trhu i obchodní trendy vlastníků autorských práv a kolektivní správci se jim musí přizpůsobit, aby jejich organizace zůstaly účinné a relevantní jak pro tvůrce děl tak pro uživatele. 2 Tato práce si klade za cíl analyzovat současnou situaci v oblasti kolektivní správy autorských práv v EU. Bude se zabývat dosud přijatými významnými legislativními kroky a iniciativami unijních institucí a pokusí se o analýzu výhod, nástrah i překážek, které mohou vyvstat při vzniku jednotné kolektivní správy autorských práv napříč EU. Práce bude využívat zejména metody deskripce, metody induktivní i deduktivní a nebude chybět ani metoda komparace. V práci budou použity jak primární prameny, směrnice, nařízení, zákony a podobně, tak i odborné publikace, články, přednášky a komentáře týkající se problematiky kolektivní správy autorských práv jak v jednotlivých zemích, tak zejména v EU. Vzhledem k omezenému rozsahu, se práce zaměří zejména na kolektivní správu práv hudebních děl a příhraniční udělování online licencí. Podrobný historický vývoj a stav kolektivní správy ve všech členských zemích není hlavním cílem této práce. Pro příklad fungování kolektivní správy ve členském státě pak byly zvoleny země Francie, Velká Británie a USA. Francie jakožto země s jednou z nejstarších sítí kolektivní správy v Evropě, Velká Británie jako země s největšími výnosy z autorských poplatků od uživatelů. Pro porovnání bude v krátkosti nastíněn i systém fungování kolektivní správy v USA, který poslouží jako příklad správy autorských práv na velkém území napříč několika federativními státy. Práce ve svém úvodu nejprve vymezí základní pojmy, definuje hlavní funkce kolektivních správců a představí významné kroky v oblasti kolektivní správy v EU. V dalších kapitolách pak práce nastíní, jak široká je problematika kolektivní správy, zasahující oblast kulturní, socio-ekonomickou i oblast soutěžně-právní. Práce představí možné návrhy a varianty řešení jednotné kolektivní správy v EU stejně jako hlavní nástrahy a problémy bránící k tomuto kroku. Samostatná kapitola bude pak věnována komparaci hlavních otázek týkajících se fungování kolektivní správy práv k hudebním dílům v několika vybraných členských zemích společně s porovnáním provádění kolektivní správy autorských práv v USA.
2
GERVAIS, D., J. Collective Management of Copyright and Related rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010, s. 5-6
7
1.1
Základní pojmy
Problematika správy autorských práv je velmi komplexní záležitostí, proto je nutné k jejímu pochopení mít přehled v základních pojmech, které s kolektivní správou souvisí.
1.1.1 Pojem duševního vlastnictví Pro vlastnictví je příznačné, že bez dalšího je může užívat a jím disponovat výhradně vlastník. Jen on může dát svolení jiné osobě, aby jeho vlastnictví užívala nebo jím disponovala. V nejobecnější rovině lze rozlišovat podle předmětu tři druhy vlastnictví: k věcem movitým, nemovitým a duševní vlastnictví, jehož předmětem jsou nehmotné statky. Výčet jednotlivých druhů duševního vlastnictví obsahuje Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) z roku 19673. Podle ní duševní vlastnictví zahrnuje práva k literárním, uměleckým a vědeckým dílům, výkonům umělců, zvukovým záznamům, vysíláním, vynálezům, vědeckým objevům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám a obchodním vzorům.4
1.1.2 Autorské právo Pojem autorské právo lze chápat ve smyslu objektivním (souhrn právních norem upravujících autorskoprávní vztahy) a subjektivním (právo autora nebo jiné oprávněné osoby k dílu – výlučné právo dílo užívat a disponovat s ním). Co do obsahu práva autorského, rozlišuje se autorské právo v užším smyslu (ochrana autorských děl) a v širším smyslu (tj. práva výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů).5 Základem autorského práva je tedy exkluzivní právo autora využívat své dílo nebo povolovat takové užití jiným. Obdobné právo je stejně důležité pro výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, tedy držitele tzv. příbuzných práv.6 Podstata takového exkluzivního práva spočívá jednak v možnosti vlastníka práva vyloučit všechny ostatní z užití jeho díla, výkonu, snímku nebo programu, skutečná hodnota ale spočívá hlavně v tom, že díla budou využívána způsobem, který odpovídá zájmům jejich autorů. Exkluzivní výhradní právo může být 3
Úmluva o zřízení světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) podepsaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 69/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 80/1985 Sb 4 TÝČ V. Průmyslová a autorská práva v mezinárodním obchodě. Praha: Linde, 1997, s 9-13 5 tamtéž s. 13 6 Tento pojem je často používán pro práva výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a vysílacích – tedy rozhlasových a televizních – organizací tradičně užívaný, i když o výslovnou příbuznost právu autorskému jde pouze v případě práv výkonných umělců.
8
v plném rozsahu využíváno pouze tehdy, pokud jej jeho vlastník může skutečně spravovat a i sledovat jeho užití a respektování. 7 Ve většině zemí jsou autorská díla chráněna bez formalit. Příslušný výtvor je považován za dílo a stává se tak předmětem ochrany již faktem svého vzniku. Tento systém se označuje jako evropský kontinentální (droit d´auteur) a zdůrazňuje především tvůrčí aspekt. Na druhé straně angloamerický systém (copyright), používaný např. v USA, klade důraz spíše na ekonomické využívání díla. Autorská práva jsou přiznávána i právnickým osobám, nejsou jim uznávána morální práva a je vyžadován zápis díla do rejstříku.8
1.1.3 Kolektivní správa autorských práv S příchodem nových technologií začala být individuální správa některých práv zcela nemožná. Hlavním důvodem proč autorská a příbuzná práva nemohou být spravována individuálně pouze jejich vlastníkem je především ten, že jsou využívána velkým počtem uživatelů a jednotlivci nemají dostatečnou kapacitu na sledování všech uživatelů a vybírání odměn. Na druhou stranu není ani v silách uživatele, aby si sehnal všechny nezbytné souhlasy k užití a platil odměny všem držitelům práv. Tato situace tak vedla k vytvoření hromadné kolektivní správy práv prostřednictvím tzv. ochranných organizací. 9 V rámci systému kolektivní správy vlastníci práv opravňují ochranné organizace k vykonávání hromadné správy svých práv, tj. ke sledování užití dotčených děl, výkonů, snímků, vyjednávání s možnými uživateli, udělování jim souhlasu, k dohledu na placení přiměřených odměn za přiměřených podmínek, k vybírání těchto odměn a jejich rozdělování mezi jednotlivé vlastníky práv. Pokud systém hromadné správy funguje řádně, zachovávají si takto svěřená práva svůj exkluzivní charakter, i když jejich vlastníci nemají přímou kontrolu jejich užití.10 Kolektivní správou se tedy rozumí zastupování většího počtu osob, kterým přísluší majetkové právo autorské a právo související s právem autorským, výkon majetkových
7
POPELKOVÁ, V. Ochrana práv výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů (Intergram): práva příbuzná právu autorskému: vybírání odměn za užití děl a výkonů půjčováním kazet: výkonný umělec není autor: která vyhláška upravuje odměny na veřejných produkcích: modelka a kaskadér výkonní umělci nejsou, moderátor a diskžokej ano: protipirátská fonogramová úmluva: jak chrání náš autorský zákon Michaela Jacksona, 1. vyd.. Havlíčkův Brod: Grada Publishing 1998, s. 11-12 8 TÝČ V. Průmyslová a autorská práva v mezinárodním obchodě. Praha: Linde, 1997, s. 86 9 tamtéž 10 tamtéž
9
práv k dílu a výhradní oprávnění k výkonu práva po celou dobu trvání majetkových práv s právem poskytnout podlicenci. Kolektivně spravovanými právy pak jsou např.: Právo na odměnu za užití uměleckého výkonu zaznamenaného na zvukový nebo obrazový záznam obchodním a podobným účelům, vysíláním rozhlasem nebo TV a za zhotovení jeho rozmnoženiny pro osobní potřebu a za opětný prodej originálu uměleckého díla. Právo na přiměřenou odměnu za pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla Právo na užití děl kabelovým přenosem Kolektivní správce zastupuje nositele těchto práv i pro domáhání se nároku na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného výkonu spravovaného práva Kolektivní správce přihlíží při rozdělování a vyplácení odměn a příjmů jen k nositelům, kteří se u něj za tímto účelem přihlásili k evidenci a uzavřeli s ním příslušnou smlouvu11
Ačkoliv systém kolektivní správy slouží především zájmům vlastníků autorských práv, nabízí také mnohé výhody uživatelům, kterým umožňuje přístup k dílům, výkonům, snímkům a programům velmi jednoduchým způsobem a - vzhledem k tomu, že kolektivní správa snižuje náklady na vyjednávání s uživateli, sledování užití i vybírání odměn - rozhodně podstatně levněji. Uživatel není nucen vyhledat a oslovit velké množství výkonných umělců a všechny výrobce a autory podílející se např. na snímku, který chce použít, stačí, když se obrátí na jednu organizaci, a na jednom místě tak získá souhlas velkého množství jednotlivých nositelů práv. Uzavření smlouvy s ochrannou organizací proto uživateli přináší právní jistotu, že jeho činnost je v souladu s právními předpisy a že se nedopouští porušování autorských práv.12 V oblasti správy hudebních děl jsou hlavními třemi pilíři kolektivní správy práv dokumentace, udělování licencí a šíření děl. Správci vyjednávají s uživateli, kterými jsou nejčastěji rádia, diskotéky, kina, restaurace apod. a za poplatek a za určitých podmínek jim udělují licenci k dílům chráněným autorskými právy. Na základě dostupných dokumentů od majitelů i uživatelů práv pak kolektivní správci přerozdělují vybrané prostředky podle stanovených pravidel. Tyto akce jsou zajišťovány často k tomuto účelu speciálně navrženými počítačovými programy. 13
11
JAKL, L. Právní ochrana průmyslového a jiného duševního vlastnictví, Praha: MUP, 2008 POPELKOVÁ, V. Ochrana práv výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů (Intergram): práva příbuzná právu autorskému: vybírání odměn za užití děl a výkonů půjčováním kazet: výkonný umělec není autor: která vyhláška upravuje odměny na veřejných produkcích: modelka a kaskadér výkonní umělci nejsou, moderátor a diskžokej ano: protipirátská fonogramová úmluva: jak chrání náš autorský zákon Michaela Jacksona, 1. vyd.. Havlíčkův Brod: Grada Publishing 1998, s. 11-12 13 WIPO:
cit.2012-04-13 12
10
2. Mezinárodní rozměr autorského práva a kolektivní správy Autorské právo je založeno na principu teritoriality. Vzhledem k technickému rozvoji komunikačních prostředků, mají hranice států pro šíření děl jen velmi malý faktický význam, ochrana omezená na jediný stát (např. státní příslušnosti autora) by byla zpravidla naprosto nedostatečná a pro mnohá díla i zcela bezvýznamná. Je proto vždy třeba usilovat o dosažení ochrany ve všech státech, kde může být dílo užíváno, a to pokud možno tak, aby ochrana byla všude obsahově stejná nebo podobná. To je úkolem mezinárodních smluv sjednávaných pro oblast práva autorského a práv příbuzných.14 Jako příklad poslouží některé mezinárodní dohody, kterými je např. Česká republika signatářem. Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9. září 1886, ve svém revidovaném znění ze dne 24. července 1971 v Paříži,15 která pro Československo vstoupila v platnost ve své revidované podobě v roce 1984. Všeobecná
úmluva
o
autorském
právu
revidovaná
v Paříži
1971,16
Československo je členem s účinností od roku 1980. Úmluva o zřízení světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) podepsaná ve Stockholmu v roce 1967.17 Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových snímků (záznamů) a rozhlasových organizací (Římská úmluva), uzavřená v roce 1961.18 Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), která byla uzavřena během jednání o vzniku Světové obchodní organizace (WTO), které je Česká republika také členem. Kolektivní správa v evropských zemích není prozatím příliš existencí EU ovlivněna a mezi kolektivními správci působícími v členských státech funguje standardní spolupráce založená na smlouvách o vzájemném zastupování práv, tzv. reciproční smlouvy.19 Principy této kooperace se začaly vyvíjet po druhé světové válce, přičemž významnou roli ve formování této spolupráce sehrála nadnárodní sdružení kolektivních správců. Kolektivní správci se spojují do tzv. nadnárodních sdružení, přijímající 14
TÝČ V. Průmyslová a autorská práva v mezinárodním obchodě, Praha: Linde, 1997, s. 13 uveřejněná pod č. 133/1980 Sb., ve znění vyhlášky č. 19/1985 Sb. 16 uveřejněná pod č. 134/1980 Sb. 17 uveřejněná pod č. 69/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 80/1985 Sb. 18 uveřejněná vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí pod č. 192/1964 Sb., ve znění opravy č. 157/1965 Sb. 19 Nejčastěji se jedná o smlouvy o výhradním zastoupení. 15
11
nezávazná doporučení k podpoře spolupráce jednotlivých kolektivních správců. Nejstarší takovou organizací, která sdružuje největší počet kolektivních správců je CISAC, (Confédération Internationale des Sociétés d`Auteurs et Compositeurs), založená v roce 1918.20 Ve svých počátcích tato organizace sdružovala 18 členů, její členská základna dnes čítá na dvě stě organizací kolektivní správy.21 Další vzniknuvší organizací byla BIEM (Bureau International des Sociétés Gérant les Droits d'Enregistrement et de Reproduction
Mécanique)
organizace
sdružující
kolektivní
správce
v oblasti
mechanických práv, která byla založena roku 1929 se sídlem ve Francii a zastupuje 56 kolektivních správců z 52 zemí světa.22 Důležitá je také nevládní organizace IFPI (International Federation of the Phonographic Industry) se sídlem v Curychu, vytváří síť mezinárodních, regionálních, respektive národních, organizací sdružující výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů a jejím účelem je především boj s pirátskými kopiemi autorských děl.23 Uvedené organizace vytvářejí modelové smlouvy o vzájemném zastupování mezi organizacemi kolektivní správy, kde se smluvní strany zavazují, že na svém území budou prosazovat práva druhé smluvní strany nediskriminačně.24 V současné době existují dvě základní varianty spolupráce mezi jednotlivými společnostmi, které jsou zakotveny v recipročních smlouvách. Tyto reciproční smlouvy se dělí na smlouvy kategorie A a B. Smlouvy typu A zahrnují nejen pověření ke správě autorských práv, tzn. k udělování souhlasů k užití svěřeného repertoáru a výběru autorských odměn, ale i následnou povinnost tyto odměny rozúčtovat na všechna díla. Tato spolupráce klade velké nároky zejména na softwarové vybavení a dokumentační činnost kolektivních správců, přesto je v dnešní době tato forma běžná zejména u kolektivních správců práv k hudebním dílům a pomalu se rozšiřuje i do vztahů kolektivních správců autorských práv jiných. Smlouvy typu B obsahují pouze pověření k výkonu správy, pokud jde o udělování souhlasů a výběr odměn, ale nezavazují pověřenou společnost k tomu, aby při distribuci odměn brala v potaz svěřený repertoár.25
20
BOHÁČEK, M., SRSTKA, J., BAROVA, J. Kolektivní správa práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, Hospodářská komora ČR, 2009, [cit. 2012-05-04] Dostupný: 21 http://cisac.org [cit. 2012-05-18] 22 http://www.biem.org [cit. 2012-05-18] 23 http://www.ifpi.org [cit. 2012-05-18] 24 ACHMEDOV, B. Principy a perspektivy hromadné správy autorských práv, diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, 2007, s 41 25 BOHÁČEK, M., SRSTKA, J., BAROVA, J. Kolektivní správa práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, Hospodářská komora ČR, 2009, [cit. 2012-05-04] Dostupný z:
12
3. Kolektivní správa autorských práv 3.1 Stručná historie vývoje kolektivní správy První autorské organizace byly vytvořeny ve Francii. Založení první organizace kolektivní správy na světě se datuje do roku 1977 a bylo úzce spjato se jménem dramatika Beaumarchaise. Počátkem minulého století se pak obdobné organizace začaly vytvářet po celé Evropě. 26 Jako první se za tímto účelem sdružovali skladatelé, a to zejména s ohledem na fakt, že jejich díla bylo, na rozdíl například od děl výtvarných, možné snadno a často bez vědomí autora, a samozřejmě i bez zaplacení autorské odměny, užít. Hlavním úkolem pro tyto společnosti tedy bylo zajišťování výkonu autorských práv, přičemž původně šlo pouze o tzv. provozovací práva, tedy možnost užít díla na veřejnosti bez možnosti pořízení dočasné či trvalé rozmnoženiny díla (např. koncerty, taneční zábavy).27 K realizaci autorských práv založili roku 1850 společnost pro vybírání autorských odměn, ze které se později stala společnost textařů, skladatelů a hudebních nakladatelů SACEM (Société des auters, compositeurs et éditeurs de musique) následovaná již zmiňovanými organizacemi CISAC a BIEM. Na konci 19. století a v průběhu prvních dvou dekád století dvacátého vznikly další organizace se stejným předmětem činnosti zejména v Evropě. Spolupráce mezi nimi probíhala téměř od prvopočátku, později se však stala aktuální i spolupráce v mezinárodním měřítku.28 Přestože vznik kolektivní správy je možné považovat za revoluční, jeho následný vývoj a jeho pokračující role v usnadňování systému autorských práv je spíše lépe charakterizována jako evoluční. Kolektivní správa usnadnila zavedení jednotných metod pro výběr licenčních poplatků a vyjednávání licenčních smluv pro díla. V průběhu času ale kolektivní správci rozšířili svou působnost na celkovou podporu dodržování autorských práv, sledování pirátství a zastává také mnohé sociální a kulturní funkce.
26
29
FISCOR, M. Collective Management of Coypright and Related Rights, World Intellectual Property Organization, 2002, s. 99-106 27 BOHÁČEK, M., SRSTKA, J., BAROVA, J.: Kolektivní správa práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, Hospodářská komora ČR, 2009, [cit. 2012-05-04] Dostupný z: 28 ACHMEDOV, B. Principy a perspektivy hromadné správy autorských práv, diplomová práce, Brno: Masarykova univerzita, 2007 29 FISCOR, M. Collective Management of Coypright and Related Rights, World Intellectual Property Organization, 2002, s. 99-106
13
Revolučními změnami prošlo také samotné označování agentur kolektivní správy autorských práv. Dříve se pro ně používal výraz „vybírající organizace“ neboli „collecting societies“. V Československu existovaly tzv. Organizace zastupující autory nebo umělce ve výkonu jejich práv, dříve označované jako „ochranné organizace“, které kromě udílení svolení k užití děl a výkonů měly také zajišťovat vybírání autorských odměn a odměn výkonných umělců.30
3.2
Fungování kolektivní správy
Kolektivní správci fungují v různých zemích a někdy i v rámci jedné země odlišně, avšak jejich modus operandi je neměnný. Po svém vzniku, který může vyžadovat schválení některým vládním orgánem, získá kolektivní správce právo udělovat licence. Takové právo může být dáno zákonem nebo smlouvami s držiteli autorských práv, případně ostatními kolektivními správci. Licence jsou pak udělovány na základě předem dohodnutého tarifu nebo tarifu určeného třetí stranou.31Vlastníci autorských práv (hudební skladatelé, knižní nakladatelé) pověří kolektivního správce práv k jejich zastupování a udělování licencí. Kolektivní správce v daném oboru je často jediný svého druhu na určitém území, a má proto monopol z pohledu soutěžního práva. Výjimku je možné najít v USA, kde někdy stejnou oblast spravují i tři kolektivní správci..32
3.3
Socio-ekonomický a kulturní rozměr kolektivních správců
Kolektivní správci poskytují hodnotnou službu hudebnímu světu i zbytku kreativních umění. Tím, že řídí jejich práva, odměňuje systém autory za jejich práci a autoři mohou rozvíjet svůj talent v prostředí, které jim zajistí adekvátní autorská a příbuzná práva a efektivní systém pro správu práv. Takovýto stav podporuje umělce, aby přispívali k rozvoji kultury, láká zahraniční investory a všeobecně umožňuje veřejnosti přístup k široké škále děl. Všechny tyto faktory mají bezesporu příznivý dopad na domácí ekonomku. Kulturní průmysl tvoří až 6% hrubého domácího produktu v některých vyspělých zemích a práva příbuzná tvoří pak další procenta k tomuto číslu. Některé organizace kolektivní správy poskytují svým členům mnoho druhů sociálního pojištění. Mezi výhody často patří asistence při platbě lékařského ošetření při
30
Telec I. Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1.vyd. Brno: Doplněk, 1994, s. 196-197 Cena může být určena soudem, tribunálem nebo i vládou. 32 GERVAIS, D., J. Collective Management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010, s. 6-8 31
14
zranění, důchodu, včetně zajištění jistého trvalého příjmu založeného na vybíraných licenčních poplatcích. Kolektivní správci se také občas angažují jako sponzoři kulturních aktivit, aby propagovali repertoár prací jak z domova tak ze světa. Podporují tak pořádání divadelních festivalů, hudebních soutěží, produkci národního folklóru a podobně. Ani sociální ani kulturní podpora není ve většině zemí pro kolektivní správce povinnou aktivitou, ale mohou si z vybraných poplatků nechat provizi.33 Ekonomická efektivita kolektivní správy má pak několik rozměrů. Autoři hudebních děl mají největší zájem na tom, aby byly poplatky za užití děl co nejvyšší a byly kolektivními správci řádně přerozdělovány. Vydavatelé mají zájem na rychlých platbách oproštěných od poplatků za management. Pro kolektivní správce tkví pak ekonomická efektivita v tom, aby měli širokou škálu klientů, jejichž díla budou zastupovat, a aby tak mohli dělat uživatelům lukrativní cenové nabídky. Uživatelé práv zase oceňují co největší transparentnost účetnictví kolektivních správců, nízké poplatky a nediskriminační jednání a konkurenci mezi jednotlivými správci.34
33
WIPO, Dostupný z: < http://www.wipo.int/about-ip/en/about_collective_mngt.html#P46_4989> cit. 2012-04-13 34 KEA. The Collective Management of Rights in Europe: The Quest for Efficiency, 2006, [cit. 2012-05-04] Dostupný z :
15
4. Kolektivní správa autorských práv v EU 4.1 Kroky vůči společné úpravě v EU V roce 2004 existovalo napříč EU 65 společností spravující práva 900 tisíc autorů, skladatelů, vydavatelů a umělců. Kolektivní správci autorských práv vybrali na poplatcích 4,35 miliardy eur v roce 2004, což je třetina toho, co vyberou kolektivní správci například v USA.35 V dnešní době se již rozdíl mezi EU a USA zmenšuje. S rapidním nárůstem používání internetu a mobilních telefonů se také rozrostly služby poskytování legální hudby. Online hudební služby jsou dostupné v celé EU, proto také akutně vyvstala potřeba přeshraničního udělování licencí napříč celým evropským územím. V praxi, poskytovatelé online obsahu musí získat povolení od každého kolektivního správce práv v každé zemi, v níž je dílo dostupné, aby neporušili autorská práva. Vzniká tím nutnost recipročního udělování souhlasu mezi jednotlivými kolektivními správci. Tento systém je ale trvale označován za komplikovaný a finančně velmi nákladný. Současný tlak na vznik multiteritoriálního systému udělování licencí pro hudbu dostupnou online zároveň vyvolal tlak na vznik koherentního systému správy autorských práv jako celku. O příhraničním udělování online licencí je pojednáno v samostatné podkapitole. Jednotlivé národní organizace kolektivní správy spolu musí spolupracovat při udělování zahraničních licencí. Pro některé organizace je příjem ze zahraničního repertoáru většinový. Jakékoli omezení společnosti udělovat licence zahraničnímu repertoáru může mít na kolektivního správce velký dopad a může být až otázkou přežití.36 V institucích EU se debata v oblasti kolektivní správy práv vyvíjí již několik let. Jednotlivé kauzy, které instituce projednávají, se dají rozdělit do dvou základních podmnožin, a sice na ty, které se zabývají vztahem kolektivního správce k autorovi, a na ty zaměřující se na vztah kolektivních správců s uživateli. 37
35
KEA. The Collective Management of Rights in Europe: THE Quest for Efficiency, 2006 , [cit. 2012-0504] Dostupný z : 36 tamtéž, s. 16 37 BOHÁČEK, M., SRSTKA, J., BAROVA, J. Kolektivní správa práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, Hospodářská komora ČR, 2009, [cit. 2012-05-04] Dostupný z:
16
Aby se zlepšil příhraniční tok licencí, byla navržena liberalizace trhu pro kolektivní správce práv, pro uživatele i majitele práv. Zastánci tohoto návrhu tvrdí, že nejefektivnějším modelem pro získávání multiteritoriálních licencí by bylo umožnit vlastníkům práv, aby oni sami autorizovali kolektivní správce těch zemí, které budou chtít, a ty pak budou s jejich dílem nakládat. Tento návrh myslel i na uživatele - ti by měli mít možnost získat povolení od jakékoli společnosti v EU i od takové, která bude sídlit mimo území bydliště uživatele. Takto by vznikla mezi jednotlivými kolektivními správci práv konkurence, která by byla výhodná jak pro uživatele, tak pro správce. Organizace by musely mezi sebou soupeřit na základě ekonomické efektivity, transparentnosti a odpovědnosti.38Jestli je tato liberalizace trhu nejlepším řešením na problémy s příhraničním, udělováním licencí děl chráněných autorskými právy je velmi spornou otázkou. V tomto směru byly učiněny v EU jisté kroky, mezi ty nejvýznamnější lze zařadit Doporučení Komise o kolektivní příhraniční správě autorských a příbuzných práv pro legitimní online hudební služby39 z roku 2005 a Rozhodnutí Evropské komise v případu CISAC 2008.40 Oba dokumenty se setkaly s mnoha rozporuplnými reakcemi, druhý jmenovaný hlavně proto, že ani jedna ze zúčastněných stran nechtěla ustoupit v otázce harmonizace pravidel pro správu a řízení kolektivních správců.41 Přestože vytvoření shodných podmínek pro kolektivní správce práv na evropské úrovni bylo jedním z jednacích bodů EK již od publikování Zelené knihy o autorských právech a právech příbuzných v informační společnosti v roce 1995,42acquis commnautaire upravující aktivity kolektivních správců byla jen nepatrná. Donedávna byla řízena hlavně pravidly hospodářské soutěže přijatými v EU. Doporučení Komise je nezávazným dokumentem, který se obrací jak k členským státům, tak k samotným kolektivním správcům, aby přijali kroky, které usnadní legitimní 38
GUIBAULT, L. VAN GOMPEL S.,Collective Management in the European Union IN GERVAIS D. Collective Management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin : Wolters Kluwer, 2010.s. 135138 39 Commission Reccomendation 2005/737/EC on Collective Cross-Border Management of Copyright and Related Rights for Legitimate Online Music Services 40 Commission Decision Relating to a Proceeding Under Article 81 of the EC Treaty and Article 53 of the EEA Agreement, at 1, 5 COM (2008) 3435 final (July 16, 2008),[cit.2012-05-03], Dostupný z:
17
online služby napříč Unií. V Doporučení není žádné datum, dokdy tak mají státy učinit ani neobsahuje žádné sankce v případě neplnění. V oblasti příhraničního udělování online licencí Doporučení podpořilo variantu, kdy si bude moci vlastník autorských práv sám vybrat, kterému kolektivnímu správci práva svěří. Další část Doporučení se pak zabývá principy, kterými by se měly organizace kolektivní správy řídit. Mezi ně patří například: spravedlivé přerozdělování poplatků, transparentnost, přístup uživatelů k údajům o tom, která práva a ve kterých zemích má správce na starosti, a podobně. Na doporučení EK z roku 2005 ale negativně reagoval Evropský parlament (EP) i někteří zástupci kolektivních správců. EP vydal usnesení v únoru 200743 a další pak v září 2008. V nich kritizuje Komisi, že udělala závěry, aniž by je konzultovala s EP, Evropskou radou a zainteresovanými stranami. EP ve svém usnesení také zdůraznil důležitost národních kolektivních správců při propagaci lokálních, nových a malých autorů a podpory kulturních odlišností. Doporučení Komise by totiž mohlo spíše nahrávat velkým kolektivním správcům a jejich koncernům, které by tak mohly ohrozit existenci malých i důležitou kulturní diverzitu.44 Beze zmínky nemůže zůstat ani tzv. případ CISAC. Komise dne 16. července 2008 přijala antimonopolní rozhodnutí ve sporu vedeném proti CISAC (Mezinárodní konfederace společenství autorů a skladatelů)45 a jeho členům v EU (24 organizací kolektivní správy.)Vyšetřování začalo na základě stížností německé RTL a zaměřilo se na problematiku recipročních dohod, které byly uzavírány mezi jednotlivými kolektivními správci v EU za účelem správy zahraničního hudebního repertoáru. Nově bylo nutné vyčlenit ze smlouvy doložky, které nutily vlastníky práv, aby se s požadavkem na správu práv obraceli pouze na kolektivní správce ve svém státě, aniž by měli možnost vybírat mezi kvalitami služeb, cenou apod. V důsledku územních doložek o výlučnosti pro kolektivní správu práv bylo bráněno v nabízení licencí komerčním
43
EUROPEAN PARLIAMENT: European Parliament resolution of 13 March 2007 on the Commission Recommendation of 18 October 2005 on collective cross-border management of copyright and related rights for legitimate online music services (2005/737/EC) Strasbourg 2007, [cit. 2012-06-10] Dostupný z < http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6-TA-20070064+0+DOC+XML+V0//EN> 44 GUIBAULT, L. VAN GOMPEL S. Collective Management in the European Union IN GERVAIS D. Collective Management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010.s. 159161 45 CISAC je nevládní, nezisková organizace (se sídlem v Paříži) a nevydává žádné licence, a to zejména žádné přeshraniční licence. Naopak jejím posláním je posilovat a rozvíjet mezinárodní síť autorských společností prostřednictvím vzájemných dohod. Proto má CISAC významný vliv na podmínky vzájemných mezinárodních dohod mezi kolektivními správci práv.
18
uživatelům mimo jejich území. Komise svým rozhodnutím zpochybnila exkluzivitu pro udělování licencí souhrnného repertoáru a s ním související fragmentaci vnitřního trhu na národní úrovni.46 Rozhodnutí Komise se stalo právně závazným a mělo být naplněno do 120 dní. Většina členů CISAC se proti rozhodnutí odvolala a hájila se tím, že doložka teritoriality byla přidána zejména v zájmu členů kolektivních správců.47 Hlasy a názory hlavních evropských kolektivních správců byly vyslechnuty o dva roky později. V dubnu 2010 uspořádala EK Veřejné slyšení týkající se řízení organizací kolektivní správy v EU. Hlavním cílem bylo zjistit, jak se v průběhu času vyvíjely vztahy mezi vlastníky práv, kolektivními správci i uživateli licencí. Vystoupili zde zástupci největších a nejvýznamnějších organizací kolektivní správy a prezentovali své názory.48 (Některá stanoviska jsou v samostatných podkapitolách o kolektivní správě práv ve Francii a Velké Británii). Na základě doporučení Komise z roku 2005 i rozhodnutí v případu CISAC tak Komise dala jasně najevo, že by kolektivní správa již neměla být založena na jednotlivých dohodách mezi státy, ale mezinárodní licenci by uděloval přímo národní kolektivní správce, který by měl de facto územní exklusivitu. Měli by tak vzniknout organizace poskytující licenci napříč celou EU a uživatelé by si mezi nimi mohli volit na základě ceny i nabízeného repertoáru. Komise slibovala velké zjednodušení celé struktury a snížení transakčních poplatků. Realita je však od těchto představ stále vzdálená. V posledních letech ale byly patrné větší snahy o zavedení regulačního rámce kolektivních správců práv. Tyto snahy se projevovaly zejména v nárůstu počtu dokumentů vydaných EK a Evropským parlamentem. Zatímco původním záměrem bylo vytvořit zásady řádné správy v rámci kolektivních správců, v poslední době se zákonodárci zabývali hlavně řešením problémů s příhraničním udělováním licencí děl 46
Viz Commission Decision Relating to a Proceeding Under Article 81 of the EC Treaty and Article 53 of the EEA Agreement, at 1, 5 COM (2008) 3435 final (July 16, 2008), [cit.2012-05-03], Dostupný z: 47 MAZZIOTTI, G. Collective Management of Copyright: Solution or Sacrifice? New Licensing Models for Online Music Services in the European Union: From Collective to Customized Management. The Columbia Journal of Law and Arts, Vol 34, No 4, ,[cit. 2012-04-24] s. 757-808, Dostupný z: s. 768-9 48 EUROPEAN COMMISION: Public Hearing: The Governance of Collective Rights –management in the EU, Brusseles, [cit. 2012-05-18] Dostupný z:
19
chráněných autorskými právy.49 Přehled vybraných důležitých dokumentů týkajících se kolektivní správy a autorských práv v EU je v příloze č. 1. V doporučení EK z roku 2005 je mimo jiné podtržena ekonomická výhodnost kolektivní správy autorských práv: „.…jakékoliv opatření na úrovni Společenství s ohledem na kolektivní příhraniční správu autorského práva a práv s ním souvisejících by posílilo důvěru umělců, včetně spisovatelů a hudebníků, v tom, že celoevropské užívání jejich tvůrčích děl bude finančně odměňováno.“50 Autoři Roya a Oxfirst se zabývali ekonomickou stránkou nutné modernizace systému kolektivních správců v Evropě. S příchodem digitalizace hudebních děl je nutné, aby na tyto novinky zareagovali také kolektivní správci autorských práv svými novými obchodními záměry, a dochází také k blokování možnosti výběru kolektivního správce napříč EU. Jednodušší a centrálně řízené přeshraniční udělování licencí k dílům online by bylo ekonomicky výhodnější a mohlo by vynést na poplatcích až 220 milionů eur oproti pouhým 49 milionům vybíranými v současnosti kolektivními správci v největších členských státech EU. Přehled současné výše vybíraných poplatků a potenciální výše po revizi systému kolektivních správců je v příloze č. 2.
Došlo by také zejména k ušetření mnohých
transakčních a administrativních poplatků díky většímu objemu děl, i když je nutné nezapomínat na náklady spojené s takovouto modernizací kolektivní správy. Podle autorů současný systém nevybírá dostatečně na poplatcích pro autory, uživatelé platí zbytečně vysoké poplatky a systém navíc omezuje konečné posluchače v dostupnosti legální hudby.51 Přestože komise vydala Doporučení o kolektivní správě již v roce 2005, ani o 6 let později se situace nijak výrazně nezměnila a EK nadále propagovala v kolektivní správě téměř identické cíle jako v Doporučení, což bylo patrné ve Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě.52
49
GUIBAULT, L. VAN GOMPEL S.,Collective Management in the European Union IN GERVAIS D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010.s. 135138 50 Commission Reccomendation 2005/737/EC on Collective Cross-Border Management of Copyright and Related Rights for Legitimate Online Music Services 51 ROYA,G., OXFIRST,G.,B. Counting the Costs of Collective Rights Management of Music Copyright in Europe, MPRA Paper No. 34646, posted 11./2011 cit. 2012-05-04] Dostupný z : 52 EUROPEAN COMMISION. Communication from the Commision to the Europan Parliament, The Council, The European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A Single Market for Intellectual Property Rights Boosting creativity and innovation to provide economic growth, high quality jobs and first class products and services in Europe, Brussels, 2011 [cit. 2012-06-09]
20
Obecně lze říci, že je kolektivní správa prospěšná zejména tím, že usnadňuje přístup k hudebním dílům, díky širokému výběru děl je zabráněno diskriminaci jiných děl, ke které přispívají často média. Kolektivní správci napomáhají ochraně autorů práv a fungují na nediskriminačním principu, kdy by i autoři z těch nejmenších zemí a byť jediné písně měli mít možnost dostat se na trh. Vývoj nejnovějších technologií umožňuje tu nejmodernější správu online repertoáru pomocí tzv. nano managementu, který je při milionových počtech stažení hudebního díla nezbytný. 53 Otázkou však zůstává, jak silná regulace kolektivní správy by měla přijít ze strany EU.
4.2 Kolektivní správa autorských práv v EU a soutěžní právo Pravidla hospodářské soutěže byla stanovena zejména ve článcích 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.54 Článek 101 zakazuje dohody mezi podniky a podobné jednání ve shodě, které by mohlo ohrozit obchod mezi členskými státy a které mají za cíl nebo které způsobují bránění, omezování nebo zničení konkurence na jednotném trhu. Příkladem mohou být například cenové dohody. Článek 102 zakazuje zneužívání dominantního postavení na jednotném trhu nebo jeho podstatné části, které by mohlo ovlivnit obchod mezi členskými státy. Příkladem mohou být nerovné nebo nespravedlivé obchodní podmínky nastavené podnikem při stejných transakcích vůči různým obchodním stranám. 55 Důvodem vtáhnutí činnosti kolektivních správců do působnosti článků 101 a 102, a tedy i možnost soutěžně právního zhodnocení, je u těchto subjektů opodstatněnější než u individuálních nositelů. Kolektivní správci v řadě evropských zemí přímo požívají postavení soutěžního monopolisty či dominanta. Zatímco u individuálních nositelů práva k duševnímu vlastnictví je tržně dominantní postavení vzácnější, u kolektivních správců jde téměř o pravidlo. Je však nutné podotknout, že tržně silné postavení samo o sobě
Dostupný z: 53 GESAC. Position Paper on Certain Aspects of Collective Management of Copyright in the Single European Digital Music Market, Brussels, 2011, Dostupný z: 54 Ve smlouvě o EU tuto problematiku upravovaly články 81 a 82. Smlouva o fungování EU – Lisabonská smlouva (SFEU), Dostupný z: 55 GUIBAULT, L. VAN GOMPEL S. Collective Management in the European Union IN GERVAIS D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010. s. 135138
21
ještě nevykazuje závadný charakter a nemá tak pro kolektivní správce bezprostřední sankční charakter. Zda došlo ke zneužití soutěžního postavení je pak na posouzení příslušných antimonopolních úřadů či následně soudů v dané zemi. 56 Kolektivní správci mají dominantní postavení na trhu minimálně ve dvou ohledech. Zaprvé, z pohledu uživatelů chráněných děl, kteří mají často na výběr jen jediného legitimního dodavatele licence. Zadruhé, z pohledu vlastníka autorských práv, který často může volit pouze jednoho správce, kterému může svěřit práva administrace svých autorských práv. Ve většině států existuje pro každou oblast a obor právem chráněné tvůrčí činnosti pouze jediný správce. Kolektivní správci se také mohou angažovat na praktikách omezujících obchod, posilováním své konkurenceschopnosti na národních trzích uzavíráním recipročních smluv o zastupování při využívání příslušného repertoáru.57 Evropská judikatura považovala vždy články 101 a 102 za aplikovatelné také na kolektivní správce, protože jde o agentury, jimž jsou svěřována práva autorů, účastní se tak obchodní výměny služeb, a tím pádem se podílejí na výkonu ekonomických aktivit, nehledě na to, zda z toho mají zisk či ne. 58 Evropské soutěžní právo se dlouhá léta zabývalo vztahem mezi kolektivními správci a jejich členy. Hlavní otázky právní úpravy těchto vztahů byly nastaveny dřívějšími rozhodnutími EK. Jedním z případů byla německá organizace spravující kolektivní práva GEMA (Gesellschaft für musikalische Aufführungs- und mechanische Vervielfältigungsrechte).59 Komise zde dospěla ke dvěma zajímavým rozsudkům. Závazek neomezeného převedení všech současných i budoucích práv na kolektivního správce může být zavádějící ke zneužití dominantního postavení na trhu. Druhé rozhodnutí se týkalo nerovného rozdělení příjmů. Podle Komise GEMA nerespektovala
56
SVOBODA, P. Liberalizace obchodu zbožím v právu Evropské unie Praha: C.H.Beck, s. 103-104 GUIBAULT, L. VAN GOMPEL S. Collective Management in the European Union IN GERVAIS D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin : Wolters Kl uwer, 2010.s. 135-138 a SVOBODA, P. Liberalizace obchodu zbožím v právu Evropské unie Praha: C.H.Beck, s. 138149 58 tamtéž 59 Commission Decision 71/224/EEC of 2 June 1971, Case IV/26.760 – GEMA I, OJ L 134, ; Commission Decision 72/268/EEC of 6 July 1972, Case IV/26.760 – GEMA II, OJ 24/07/1972 L 166, 57
22
spravedlivé rozdělení příjmů, když platila dodatečné poplatky pouze těm členům, kteří byli členy její organizace déle než 3 roky.60 Ačkoli se může monopolní postavení kolektivních správců jevit jako problematické a vyvolávat obavy, princip monopolu je v oblasti autorských práv všeobecné hájen. Na obranu monopolu existuje v literatuře několik argumentů. Podle jednoho z názorů není výhodné vytvářet pro kolektivní správce předpoklady pro soutěž neboť „soutěž mezi kolektivními správci není možná kvůli nemožnosti zastupitelnosti jednoho díla druhým a tedy repertoáru jedné společnosti repertoárem druhé.“ Objevily se také názory, že pluralita kolektivních správců může odstranit výhody kolektivní správy jako takové. Konkurence mezi jednotlivými společnostmi spravující stejné nebo podobné kategorie děl by pak také mohla vést k tomu, že by uživatelé ve snaze nejednat protiprávně, byli nuceni získat povolení od všech těchto společností.61 Z argumentů výše uvedených je zřejmé, že monopol kolektivních správců je vnímán jako jistá nutnost, ať již z povahy předmětu spravovaných práv nebo z důvodu zabezpečení lepší efektivnosti výkonu kolektivní správy.
4.3
Přeshraniční udělování online licencí
Pro účely legitimních online hudebních služeb na úrovni EU se kolektivní správa autorských práv považuje, že zastává následující služby: udělování licencí komerčním uživatelům, monitoring práv, prosazování dodržování autorských práv a vybírání licenčních poplatků včetně jejich distribuce správným majitelům autorských práv. V roce 2001 se pět velkých kolektivních správců z několika zemí pokusilo dohodou ze Santiaga představit nový přístup k multi-teritoriálnímu udělování licencí pro online hudební služby na internetu. Smlouva představila ne-exkluzivní licenční režim založený na udělení licence uživatelům zejména ke stahování a sdílení online obsahu. Nezahrnovala ale práva na rozmnožování děl. V praxi by tak uživatel žádal multiteritoriální licenci od toho kolektivního správce, na jehož území byla webová stránka nainstalována. Přestože původní záměr signatářů nebyl špatný, EK v roce 2004 vznesla námitky vůči dohodě, která podle Komise nesplňovala podmínky soutěžního 60
tamtéž Viz. SVOBODA, P. Liberalizace obchodu zbožím v právu Evropské unie Praha: C.H.Beck, GUIBAULT, L. VAN GOMPEL S. Collective Management in the European Union IN GERVAIS D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin : Wolters Kluwer, 2010.s. 135138 a SVOBODA, P. Liberalizace obchodu zbožím v právu Evropské unie Praha: C.H.Beck, 61
23
práva, protože neumožňovala uživatelům vybrat si libovolného kolektivního správce. Na konci téhož roku tak dohoda vypršela a nebyla obnovena. Do budoucna byla ale velmi cenným počinem, protože ukázala, jak problematický může tento krok být i upozornila na hlavní body, které musí být brány v potaz.62 „V době využívání hudebních děl online komerční uživatelé vyžadují takovou licenční politiku, která odpovídá všudypřítomnosti on-line prostředí a je použitelná na více územích. Je proto vhodné zavést multiteritoriální licence, aby byla posílena právní jistota komerčních uživatelů v souvislosti s jejich činností a podpořen vývoj zákonných online služeb, a tím zároveň navýšeny příjmy držitelů autorských práv. Svoboda v poskytování služeb kolektivní správy nezávisle na domovském státě správce by měla přinést také volnost vlastníkům autorských práv, kteří by si svobodně napříč EU mohli zvolit svého správce“. Takto agitačně znělo Doporučení Komise o kolektivní příhraniční správě autorských a příbuzných práv pro legitimní online hudební služby z roku 2005.63 Dokument také určil, jak by měla vypadat základní pravidla udělování licencí a načrtl základní práva pro držitele autorských práv, pro uživatele i pro kolektivní správce. Mezi nimi je například právo vlastníka práv změnit kolektivního správce i teritoriální rozsah, kam práva svěřil. Kolektivní správci musí být objektivní při udělování licencí a chovat se vůči všem uživatelům nediskriminačně. V doporučení bylo zmíněno i to, že by si členské státy měly určit pravidla pro řešení případných sporů týkající se například tarifů a podmínek udělování licencí nebo pověřování kolektivních správců.64 V reakci na výše zmíněné doporučení EK byla v roce 2008 uzavřena první licenční smlouva pro koncové uživatele v celé EU, neboli pan-evropská licence, která zahrnovala veškeré EMI nahrávky, které budou nadále dostupné na mobilní službě v celé EU. Několik dalších kolektivních správců z různých členských zemí zareagovalo na doporučení EK a zavedly také některé své služby online. Některé organizace kolektivní správy tvrdily, že nejsou potřeba žádná závazná pravidla, jiné zase doporučení EK přivítaly. Některé členské státy jako například Velká Británie a Francie se nechaly slyšet,
62
WOODS, T. Multi-territorial Licensing and the Evolving Role of Collective Management Organizations IN GERVAIS, D. Collective Management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010. s. 105-134 63 Commission Reccomendation 2005/737/EC on Collective Cross-Border Management of Copyright and Related Rights for Legitimate Online Music Services 64 Commission Reccomendation 2005/737/EC on Collective Cross-Border Management of Copyright and Related Rights for Legitimate Online Music Services
24
že přijetí závazné legislativy není dobrým nápadem z důvodu rapidně se měnící situace na trhu, na kterou nebude moci legislativa reagovat. Na druhou stranu se objevily také problémy, mezi něž patřily například soudní spory mezi jednotlivými kolektivními správci, jejich představy o jednotném udělování licencí pro celou EU nejsou stejné. Často také vznikají spory mezi organizacemi o mandát k udělování těchto licencí. Další problém vyvstal v otázce srážkové daně, kterou si každá ze zemí nárokuje a která tak brání zcela volnému přeshraničnímu udělování licencí. 65 V lednu 2010 byla představena iniciativa IMPEL (Independent Music Publishers European Licensing), sdružující kolektiv nezávislých vydavatelů hudby. Jedná se o nový scénář pro udělování licencí založených na repertoáru, kdy mají nezávislí vydavatelé stejné výhody jako jednotliví hlavní vydavatelé, kteří získali licence na mechanická práva na multiteritoriální úrovni od kolektivního správce. Pro administraci a udělování licencí přizvali britskou organizaci kolektivní správy PRS. Jde o typ licence napříč celou EU, jak bylo navrhováno v Doporučení Komise z roku 2005. Do budoucna bude nutné zejména podpořit spolupráci při tvorbě nového rámce udělování licencí. Mohly by být vytvořeny nové platformy, nové obchodní postupy i nové portály pro společnou správu licencí. Pokud by měla vláda řídit a omezovat kolektivní správu autorských práv, pak by mělo být pouze částečné, cílené a založené na faktech o tom, co právě trh potřebuje. 66
4.4 Omezení bránící společné úpravě kolektivních správců v EU Dosažení společné úpravy pravidel pro kolektivní správce napříč EU, jakkoli může být mnohými považováno za nutný, dobrý a efektivní krok, je ale komplikovaným počinem z mnoha důvodů. Ten kdo se jen trochu prakticky zabývá získáváním nebo udělováním licencí hudebních děl brzy zjistí, jaké rezervy v tomto směru ještě evropské státy mají. Z technické stránky věci se ale Evropa zdá být připravena na to, aby se trh s hudbou
65
EUROPEAN COMMISION, Monitoring of the 2005 Music Online Reccomendation, Brusseles 2008, LOWE, F. EU Public Hearing on Governance of Collective Rights Management in the EU 23rd April 2010: Relations between Societies, 66
25
poskytovanou online mohl rozvíjet. Téměř polovina občanů EU využívá internet denně a podstatná část z nich je odběratelem on-line předplatného všeho druhu. 67 Autorské právo má jako jeden z hlavních znaků princip teritoriality a mezinárodní udělování licencí se tak zdá být velmi složitým procesem. V každé zemi navíc panuje politická podpora místní kultury na jazykově a kulturně rozmanitém mezinárodním trhu. V každé zemi je systém kolektivní správy na jiné úrovni a kolektivní správci vybírají za stejné služby různé licenční poplatky. Případný jednotný systém kolektivních správců by mohl narazit na problém se stanovením pravidel pro všechny druhy uživatelů a majitelů práv. Poskytování celoevropské licence s vyloučením nebo jen minimálním zásahem lokálního kolektivního správce, který umožňuje reciproční udělování licencí, může být těžko proveditelné. 68 Objevily se i zásadní názory, že jakékoliv právní zásahy EU do problematiky kolektivních správců v oblasti udělování licencí, řízení i transparentnosti práv jsou zbytečné. Např. podle organizace IFRRO je nejlepším řešením nechat na sebe volně působit zájmy vlastníků autorských práv a uživatelů. Skepticky se stavěla i k záměru EU v budování mechanismu pro řešení sporů, když doposud fungoval systém externího řešení sporů celkem bez problémů.69 Dalšími problémy při vytváření efektivní správy zejména digitálních médií je nedůvěra lidí v přeshraniční smlouvy a přeshraniční vybírání poplatků, chybějící daňová harmonizace nebo vysoká spjatost občanů s vlastní národní kulturou.70 Evropské instituce se zaměřují na vytváření jednotného pan-evropského systému kolektivních organizací, ale možná opomíjejí i ty uživatele, kteří nepotřebují licenci celosvětovou nebo celoevropskou ale jen licenci pro trh vymezený lingvisticky, zaměřený třeba jen na francouzštinu. V některých členských zemích jsou navíc organizace kolektivní správy úzce spjaty s politikou. Vedení kolektivních správců je jmenováno vládou zejména v Itálii, Francii a Španělsku. Větší orientace na obchod než na politiku by proto byla pro
67
MAZZIOTTI, G. Collective Management of Copyright: Solution or Sacrifice? New Licensing Models for Online Music Services in the European Union: From Collective to Customized Management. The Columbia Journal of Law and Arts, Vol 34, No 4, ,[cit. 2012-04-24] s. 757-808, Dostupný z: s. 777-8 68 Viz například závěrečné argumenty zprávy KEA:The Collective Management of Rights in Europe: THE Quest for Efficiency, 2006 69 Viz http://www.ifrro.org/sites/default/files/IFRRO_Submission_on_Cross_border_music_28-June071.pdf 70 GESAC. Position Paper on Certain Aspects of Collective Management of Copyright in the Single European Digital Music Market, Brussels, 2011, [cit. 2012-05-15] Dostupný z :
26
kolektivní správce jistě prospěšnější. Ve více jak polovině zemí EU je však v legislativě týkající se kolektivních správců uvedeno, že se jedná o neziskové organizace. 71 V neposlední řadě je třeba zmínit jako jednu z hlavních překážek pirátské kopírování a nelegální stahování a sdílení hudby. Je těžké dlouze vymýšlet jak nastavit napříč kolektivními správci tu správnou konkurenci a snížit ceny, když je možné na internetu stejnou skladbu stáhnout zcela zdarma. V současné době tak místo spolupráce jednotlivých kolektivních správců vládne spíše chaos. Menší organizace kolektivní správy se obávají o svou budoucnost, že budou převálcovány velkými společnostmi, které spravují práva online hudby největších hudebních vydavatelů v Evropě. 72
71
KEA:The Collective Management of Rights in Europe: THE Quest for Efficiency, 2006, [cit. 2012-0504] Dostupný z: 72 GUIBAULT, L. VAN GOMPEL S.,Collective Management in the European Union IN GERVAIS D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin : Wolters Kluwer, 2010. s. 165-167
27
5. Příklady kolektivní správy v členských zemích EU V Evropě existují desítky kolektivních správců, zabývajících se správou autorských práv k hudebním dílům, a i když působí na jednom kontinentě, historie vývoje, princip založení i fungování z mezinárodní perspektivy je často odlišný. V Evropě je obvyklé, že se organizace kolektivní správy vzájemně pověřují výkonem jednotlivých práv tak, aby ve vztahu k uživateli vždy vystupovalo pokud možno co nejméně subjektů, v ideálním případě jeden.73
5.1 Kolektivní správa autorských práv ve Francii Kolektivní správa autorských práv se zrodila ve Francii. Jedna z nejstarších organizací spravující autorská práva tu vznikla již na konci 18. století a jejich další vývoj kopíroval rozvoj autorského práva jako takového. V posledních letech zaznamenali kolektivní správci pokles výnosů z poplatků za licence až na 65% zejména z důvodu pirátského kopírování děl.74 Na druhou stranu se Francie těší největšímu objemu poplatků za z prodaných licencí za využívání hudby do mobilních telefonů. Dle francouzské legislativy by měly být organizace kolektivní správy neziskového charakteru a mají status soukromoprávního sdružení. Ve francouzských zákonech není nikde přesně zmínka o soutěžním právu ve spojení s kolektivními správci a není tedy vyloučeno, aby si konkurovali. Kolektivní správci jsou povinni zveřejňovat tarify některých svých poplatků a některé ceny jsou dokonce stanoveny vládou. Ke vzniku některých typů kolektivních správců je vyžadována autorizace. Následná kontrola ve Francii probíhá pomocí kontrolního orgánu, kterým je rada složená z vysokých státních úředníků. Kolektivní správci mají také nastavené obnosy, které musí ze svých výnosů vyčlenit na podporu socio- kulturních aktivit.75 První organizací ve Francii byla Société des Auteurs et Compositeurs Dramatiques (SACD) následována byla organizací pojmenovanou Société des Auteurs Compositeurs et Éditeurs de Musique (SACEM).
73
BOHÁČEK, M., SRSTKA, J., BAROVA, J. Kolektivní správa práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, Hospodářská komora ČR, 2009, [cit. 2012-05-04] Dostupný z WWW: 74 74 PIASKOWSKI, N. Collective Management in France IN GERVAIS, D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010. s. 169-214 75 KEA. The Collective Management of Rights in Europe: The Quest for Efficiency, 2006 [cit. 2012-05-04] Dostupný z:
28
Společnost SACEM je mezinárodně zaměřena od svého počátku a dovoluje spravovat hudební díla kdekoli na světě. V září 2000 také podepsala rámcovou dohodu v Santiagu de Chile, která měla dovolovat vznik bilaterálních dohod mezi uživateli a kolektivními správci. Proti této dohodě ale vydala o 4 roky později stížnost EC s tím, že lokální kolektivní správci mají teritoriální exklusivitu a nelze si je libovolně volit. SACEM byla také jednou z 24 odsouzených společností v případu CISAC, za to, že uzavírala reciproční dohody. Toto rozhodnutí mělo velký dopad na další společnosti, které pracovaly na rozvoji tzv. panevropských licencí s hlavními vydavateli hudby. Udělování panevropských licencí je limitováno doporučením Komise z roku 2005 na správu licenčních poplatků. SACEM tak například uzavřelo dohodu s hudebním vydavatelem Universal Publishing a panevropské licence s mnoha dalšími uživateli. Pod tlakem EK se také SACEM stala správcem a administrátorem ostatních kolektivních správců neexkluzivních práv. SACEM je jednou z nejaktivnějších organizací, které se snaží o udělování pan-evropských licencí. V letech 2008-2011 jich vydala 10.76 Organizace SACEM v posledních letech investovala několik desítek milionů eur do informačních systémů, aby zajistila možnost snadného udělování příhraničních online licencí. Její zástupci pak na Mezinárodním summitu o autorském právu vyzvali další organizace, aby se spoluúčastnic a zabránilo se tak duplikacím. 77 Francouzští kolektivní správci autorských práv se nezdají být vyděšeni rapidním vývojem a inovacemi, které současná doba přináší. Do budoucna je ale zřejmé, že se budou muset adaptovat na nové rapidně se měnící prostředí a stát se transparentnějšími. To vše bude usnadněno, pokud francouzští kolektivní správci přijmou doporučení a nařízení přicházející z EU, kterým se doposud vždy snažily oponovat. Stále ale chybí jednotná, globální úprava této problematiky a v současnosti jsou případy posuzovány jeden od druhého pomocí evropské judikatury. 78
76
GESAC. Position Paper on Certain Aspects of Collective Management of Copyright in the Single European Digital Music Market, Brussels, 2011, [cit. 2012-05-15] Dostupný z : < http://www.gesac.org/eng/positions/gestioncollectivedownload/101VDH10.pdf> 77 World Copyright Summit, 78 PIASKOWSKI, N. Collective Management in France IN GERVAIS, D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010. s. 169-214
29
5.2
Kolektivní správa práv ve Velké Británii Velká Británie je druhým největším světovým zdrojem hudebních skladeb hned po
USA. Britský trh je čtvrtým největším na světě co do objemu vydávání hudebních děl.79Hudební repertoár Velké Británie tvoří velmi specifický případ v EU. Angloamerický repertoár má toho jen velmi málo společného se zeměmi EU jako je např. Francie, Německo, Itálie, v nichž je repertoár spravovaný kolektivními správci spíše na lokální úrovni. Z ekonomického pohledu angloameričtí kolektivní správci zvládají efektivní příhraniční tok repertoáru a mají tak dominantní postavení v Evropě. První organizace kolektivní správy vznikla ve Velké Británii na začátku 20. Století. Transfer a management práv k hudebním dílům je v Británii vybudován na základě dobře fungujícího smluvního systému vyvinutého pod křídly dvou velkých britských kolektivních správců: The Performing Right Society (PRS) a The Mechanical-Copyright Protection Society (MCPS). MCPS funguje nejen jako správce určitých autorských práv ale také funguje jako vykonavatel pro majitele autorských práv (jako jsou např, vydavatelé). Pro účely užití práv v zahraniční si MCPS vybírá tzv. subvydavatele v každé zemi a předá jim práva na teritoriální úrovni.80 PRS byla vyhodnocena jako nejefektivnější organizace kolektivní správy z pohledu zachycování poplatků z online zdrojů. Daří se jí získat dokonce dvakrát více než např. německé společnosti GEMA, která však spravuje trh na mnohem větším území. Je nutné podotknout, že kolektivní správci v Británii nejsou omezeni legislativou, která by je označovala jako neziskové organizace jak je tomu v některých členských státech. 81 Z administrativního hlediska nepodléhá vznik organizace kolektivní správy ve Velké Británii žádné autorizaci. Dohled nad kolektivními správci pak vykonává Tribunál pro autorská práva. Stejně jako ve Francii ani v britské legislativě není zmínka o soutěžním právu, a tedy není vyloučena konkurence mezi kolektivními správci.
79
KEA. The Collective Management of Rights in Europe: The Quest for Efficiency, 2006 [cit. 2012-05-04] Dostupný z: 80 MAZZIOTTI, G. Collective Management of Copyright: Solution or Sacrifice? New Licensing Models for Online Music Services in the European Union: From Collective to Customized Management. The Columbia Journal of Law and Arts, Vol 34, No 4, ,[cit. 2012-04-24] s. 757-808, Dostupný z: s. 777-8 81 ROYA,G., OXFIRST,G.,B. Counting the Costs of Collective Rights Management of Music Copyright in Europe, MPRA Paper No. 34646, posted 11./2011 /cit. 2012-05-04] Dostupný z :
30
Organizace kolektivní správy nemají povinnost zveřejňovat tarify poplatků. 82 Celkově je ale trh Velké Británii kolektivními správci dobře pokrytý, funguje zdá se bez větších problémů, je ale třeba, aby byl do budoucna více nakloněn příhraniční spolupráci a respektoval tak požadavky EK.
5.3 Praxe kolektivní správy v USA Na obdobných principech popsaných ve státech EU funguje kolektivní správa i v ostatních mimoevropských zemích, přičemž je samozřejmě ovlivněna situací ve státě, kde kolektivní správce funguje. K možnému překvapení těch, kteří jsou přesvědčeni, že kolektivní správa práv je přežitkem „socialistické“ Evropy, je dobré zdůraznit, že kolektivní správa práv existuje i v USA. Kolektivní správu pouze provozovacích práv autorských k hudebním dílům vykonávají tři společnosti pro celé území Spojených států amerických. Tyto společnosti nejsou založeny za účelem podnikání a fungují na obdobných principech, jako v Evropě.83 V roce 2009 byl evropský hudební trh ještě hodně pozadu za americkým, v roce 2010 ale evropský trh s hudebními díly narostl o více než 20% a dá se očekávat i růst do budoucna a naopak stagnace expanze amerického trhu. Důvody v rozdílech mezi americkým a unijním hudebním trhem leží v několika bodech. V USA větší procento lidí využívá internet, v USA je delší tradice a větší zkušenosti s prodejem zboží a služeb na dálku z důvodu roztříštěnosti území, a proto bylo přizpůsobení se na online prodej licencí k hudebním dílům snazší. Je nutné také zdůraznit, že přestože EU i USA mají jednotný trh, na tom americkém se mluví všude jedním jazykem, v EU je jich úředních 23. Rozdíl je také v daních, které se platí při online prodeji. V USA je často daň nulová, v EU dosahuje v některých případech i 25%. 84 V USA existují dva modely správy autorských práv. Jedním z nich jsou tzv. „společenství autorských práv“85 a „kolektivní správa“86 je modelem druhým.
82 KEA. The Collective Management of Rights in Europe: The Quest for Efficiency, 2006, [cit. 2012-0504] s: 79, Dostupný z: 83 BOHÁČEK, M., SRSTKA, J., BAROVA, J. Kolektivní správa práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, Hospodářská komora ČR, 2009, [cit. 2012-05-04] Dostupný z WWW: 84 GESAC: Position Paper on Certain Aspects of Collective Management of Copyright in the Single European Digital Music Market, Brusseles, 2011, [cit. 2012-05-15] Dostupný z: 85 V angličtině označeno jako : copyright collective
31
Oba modely fungují pro individuální autory práv a pomáhají snižovat transakční poplatky za udělování licencí dílům jednotlivě. Oba modely také tvoří trhy, kde by jinak fungovalo pouhé pirátství. Společenství autorských práv stanovuje ceny a licenční podmínky pro jednotlivé majitele práv a ohrožuje tak konkurenci na trhu, oproti tomu kolektivní správce umožňuje vlastníkům práv, aby si sami stanovili podmínky. V USA existují 3 kolektivní správci, kteří fungují na základě tzv. kolektivního modelu. Jsou to: ASCAP, BMI a SESAC. V tomto modelu jsou to sami autoři, kteří nastavují podmínky udělování licencí i ceny poplatků. Všechny tyto tři organizace získaly licence od vlastníků autorských práv, aby mohly udělovat licence k veřejnému užívání specifických hudebních děl. V USA jsou tyto organizace vnímány něco jako „nutné zlo.“ Stejně jako v Evropě i na americkém trhu konkurence, buď zcela chybí, nebo je jen velmi omezená. Objevují se ale názory, že konkurence mezi největšími kolektivními správci jako je např. BMI a ASCAP by vedla pouze k nárůstu transakčních poplatků pro konečné uživatele, protože by nakonec museli hradit náklady za marketing a reklamu.87 Americké autorské právo po dlouhá léta ochraňovalo jen autory hudebních děl, nově začalo chránit i vydavatele. Hudební nahrávky v USA mají za sebou dlouhou historii pochybného statutu ochrany autorských práv. Je možné rozlišit tři skupiny, které mají zájem na „kopírovatelnosti“
88
zvukových nahrávek. Skladatelé mají nejčastěji
zájem na sklízení plodů svého díla, stejně zainteresovaní jsou pak producenti a vydavatelé skladeb třetí skupinou jsou umělci. Přestože se zájmy těchto supin mohou v některých bodech potkat, většinou se liší a stejně tak se liší i jejich právní ochrana. Díky smíšené povaze odpovědi kongresu v případu „White - Smith“ se vytvořila propastná mezera mezi právy hudebního skladatele a vydavateli, potažmo interprety. V minulosti nebylo možné nahrávkám jednoduše udělit copyright, proto měli umělci dveře dokořán a mohli beztrestně nahrávat své vlastní verze původního díla pouze za statutární poplatek skladateli. Pirátské kopie na sebe nenechaly dlouho čekat. Producenti i interpreti tak za pouze malý poplatek, často za žádný poplatek, vesele vydávali díla nepodléhajícím žádným autorským právům. Kongres posléze vzal v potaz tuto
86
V angličtině výraz collecting society KEA. The Collective Management of Rights in Europe: The Quest for Efficiency, 2006, [cit. 2012-0504] Dostupný z :
32
neudržitelnou situaci a udělil nahrávacím studiím autorská práva k jejich nahrávkám.89 Přestože situace s modelem společenství autorských práv není uspokojivá, v současné době neexistuje jiná možnost pro udělování licencí za veřejné využívání hudebních děl, ale nedávné události naznačují, že by mohla existovat i jiná cesta. Příkladem může být revoluční plánovaný projekt s názvem Megabox. Ten by měl totiž nabídnout autorům mnohem jednodušší a ekonomicky výhodnější cestu, jak dostat svou muziku k posluchačům bez potřeby hudebních vydavatelů. Hudebníkům by zůstalo 90 % z prodané hodnoty a 10 % by si ponechal Megabox. Nejvíce očekávanou funkcí ale mělo být bezplatné poslouchání hudby pro fanoušky, kteří nechtějí platit. Megabox by v takovém případě autorům platil sám. Těžko si představit, jak by takový obchodní model fungoval v praxi.90
89
MILLER Arthur R., DAVIS Michael H Intellectual property, Patents, Trademarks and Copyright, Thomson /West , USA 319- 326 90 VÁCLAVÍK, L. Kim Dotcom z domácího vězení nadále připravuje hudební revoluci Megabox, CNEWS, 2012, [cit. 2012-06-25] Dostupný z < http://www.cnews.cz/kim-dotcom-domaciho-vezeninadale-pripravuje-hudebni-revoluci-megabox>
33
6. Závěr Kolektivní správa autorských práv čelí v současné době mnoha výzvám. Nejedná se ale pouze o problémy legislativní, jsou s ní spojené také otázky ekonomického, kulturního a technologického charakteru. Kolektivní správa autorských práv je v současnosti jednou z nejvíce zkoušených a testovaných nástrojů pro asistenci efektivní implementace autorských práv a práv příbuzných. Touto problematikou se zabývají také instituce EU, které se snaží nastolit jednotnou právní úpravu pro správu autorských práv na území EU i najít vhodné nástroje pro příhraniční udělování licencí k online repertoáru. Zatímco EK se snaží v posledních letech vydávat doporučení a rozhoduje v různých případech, EP a uživatelé hudebních děl často její postupy kritizují. Čas plyne, a přestože některé kroky byly navrženy již před několika lety, jejich realizace stále pokulhává a budoucnost navržených postupů je nejistá. Dnešní rozvoj techniky umožňuje šíření a prodej autorsky chráněných hudebních děl online, proto ani autorské právo ani jeho správa nevznikaly za účelem udělování multiteritoriálních licencí, nyní je ale čeká nelehká cesta vývoje, aby se přizpůsobily novým výzvám a technologiím na národní i mezinárodní úrovni. Reakce na současný vývoj ale budou stát většinu organizací mnoho sil a mnoho financí na nové, nezbytné technické vybavení. Studováním modelových příkladů, i když neúspěšných, jako byla např. dohoda ze Santiaga, je pak možné identifikovat hlavní výzvy a překážky při vytváření jednotného pan-evropského systému udělování licencí. V současné době je hlavním problémem pro kolektivní správu napříč EU chybějící legislativa a jednotný rámec pro příhraniční udělování online licencí. Mezi zainteresovanými stranami chybí dostatečná konkurence, protože neexistují jednotná pravidla, která by řídila aktivity kolektivních správců. Existuje potenciální risk, že se časem trh s hudebními licencemi začne ubírat špatným směrem a negativní efekt to bude mít nejen pro vlastníky autorských práv, ale i pro samotné uživatele. Velkým problémem jsou teritoriální omezení autorských práv a samozřejmě nelegální kopírování a stahování děl. Kolektivní správci napříč EU se liší jak mezi sebou tak v rámci jednotlivých států. Už samotný vznik takové organizace má jiné postupy v různých zemích. Francie byla zemí, kde se zrodila kolektivní správa. Francouzské organizace kolektivní správy byly 34
vždy velmi aktivní, i když většinou negativisticky vystupovaly proti rozhodnutím a doporučením EK v této oblasti. Kolektivní správci na trhu Velké Británíe fungují bez větších problémů a v poslední době se připojili i do nově vznikajících projektů přeshraničního udělování licencí vydavatelům. Inspirací pro EU by mohl být také hudební trh USA. Systém kolektivní správy se tu v některých bodech liší. Přestože americký trh vydělává na repertoáru šířeném online vyšší obnos než největší kolektivní správci v EU, i zde panuje negativní přístup k autorským organizacím a panuje debata o novém, lepším, efektivnějším systému. Do budoucna bude nutné najít rovnováhu mezi požadavky hudebních vydavatelů, kteří řeší problémy s udělováním online licencí, a autorů hudebních děl, jejichž zájem je mít co největší ekonomický zisk. Kolektivní správci by se měli oprostit od svých tradičních postojů, stát se více transparentními, nacházet nová nekonvenční řešení a zejména potlačit svůj zvyk nespolupracovat na globální úrovni. Pouhé studium problémů nestačí, je nutné, aby se začalo konat. Jak praxe ukazuje, chce-li Evropská unie v tomto směru konat, nesmí vynechávat z debaty samotné uživatele autorských práv a kolektivní správce a musí zvolit jiné, vhodnější prostředky než jsou pouhá doporučení. V přeshraniční kolektivní správě tak stále spočívá velká výzva, která při správném zvládnutí může vést ke snadnějšímu, kulturně rozvinutějšímu ekonomicky výhodnějšímu systému pro všechny zainteresované strany.
35
7. Seznam použitých zdrojů Právní předpisy a dokumenty unijních institucí Commission Decision 71/224/EEC of 2 June 1971, Case IV/26.760 – GEMA I, OJ L 134, p. 15 Commission Decision 72/268/EEC of 6 July 1972, Case IV/26.760 – GEMA II, OJ 24/07/1972 L 166, p. 22 Commission Decision Relating to a Proceeding Under Article 81 of the EC Treaty andArticle 53 of the EEA Agreement, at 1, 5 COM (2008) 3435 final (July 16, 2008),[cit.2012-05-03], Dostupný z: Commission Recommendation 2005/737/EC on Collective Cross-Border Management of Copyright and Related Rights for Legitimate Online Music Services, O.J.L. 276/54 of 21 Oct. 2005, [cit. 2012-05-04]. Dostupné z: EUROPEAN COMMISION, Green Paper on Copyright and Related Rights in the Information Society, COM (95) 382 final. EUROPEAN COMMISION, Monitoring of the 2005 Music Online Reccomendation, Brusseles 2008, [cit. 2012-04-24] Dostupný z : EUROPEAN COMMISION. Communication from the Commision to the Europan Parliament, The Council, The European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions: A Single Market for Intellectual Property Rights Boosting creativity and innovation to provide economic growth, high quality jobs and first class products and services in Europe, Brussels, 2011, [cit. 2012-06-09] Dostupný z: EUROPEAN COMMISION. Public Hearing: The Governance of Collective Rights – management in the EU, Brusseles, 23.4.2010. [cit. 2012-05-18] Dostupný z: EUROPEAN PARLIAMENT. European Parliament resolution of 13 March 2007 on the Commission Recommendation of 18 October 2005 on collective cross-border management of copyright and related rights for legitimate online music services (2005/737/EC) Strasbourg 2007, [cit. 2012-06-10] Dostupný z: < http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P6TA-2007-0064+0+DOC+XML+V0//EN>
36
Smlouva o fungování EU – Lisabonská smlouva (SFEU), [cit. 2012-06-10] Dostupný z: Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), Stockholm dne 14. července 1967, č. 69/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 80/1985 Sb
Monografie ACHMEDOV, B. Principy a perspektivy hromadné správy autorských práv, 2007, Diplomová práce, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, [cit. 2012-06-09] Dostupné z: GERVAIS, D. J. Collective Management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010. 495 s. JAKL, L. Právní ochrana průmyslového a jiného duševního vlastnictví, Praha: MUP, 2008 MILLER A., R., DAVIS M. H. Intellectual Property, Patents, Trademarks Copyright, USA: Thomson /West, 2007, 458 s.
and
POPELKOVÁ, V. Ochrana práv výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů (Intergram): práva příbuzná právu autorskému: vybírání odměn za užití děl a výkonů půjčováním kazet: výkonný umělec není autor: která vyhláška upravuje odměny na veřejných produkcích: modelka a kaskadér výkonní umělci nejsou, moderátor a diskžokej ano: protipirátská fonogramová úmluva: jak chrání náš autorský zákon Michaela Jacksona, 1. vyd.. Havlíčkův Brod: Grada Publishing 1998, 144 s. SVOBODA, P. Liberalizace obchodu zbožím v právu Evropské unie Praha: C.H.Beck, 238 s. TELEC, I. Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1.vyd. Brno: Doplněk, 1994. 344s TÝČ V. Průmyslová a autorská práva v mezinárodním obchodě. Praha: Linde, 1997 Odborné články BOHÁČEK, M., SRSTKA, J., BAROVA, J. Kolektivní správa práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, Hospodářská komora ČR, 2009, [cit. 2012-0504] Dostupný z: FISCOR, M. Collective Management of Coypright and Intellectual Property Organization, 2002, s. 99-106
37
Related Rights, World
GESAC: Position Paper on Certain Aspects of Collective Management of Copyright in the Single European Digital Music Market, Brusseles, 2011, [cit. 2012-05-15] Dostupný z: GUIBAULT, L. VAN GOMPEL S. Collective Management in the European Union IN GERVAIS D. Collective Management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010.s. 135-138 KEA. The Collective Management of Rights in Europe: The Quest for Efficiency, 2006, [cit. 2012-05-04] Dostupný z : LOWE, F. EU Public Hearing on Governance of Collective Rights Management in the EU 23rd April 2010: Relations between Societies, [cit. 2012-06-10] Dostupný z: LUNNEY, G. Copyright Collectives and Collecting Societies: The United States Experience IN GERVAIS, D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010. s. 339-382 MAZZIOTTI, G. Collective Management of Copyright: Solution or Sacrifice? New Licensing Models for Online Music Services in the European Union: From Collective to Customized Management. The Columbia Journal of Law and Arts, Vol 34, No 4,[cit. 2012-04-24] s. 757-808,Dostupný z: PIASKOWSKI, N. Collective Management in France IN GERVAIS, D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010. s. 169-214 ROYA,G., OXFIRST,G.,B. Counting the Costs of Collective Rights Management of Music Copyright in Europe, MPRA Paper No. 34646, posted 11./2011, [cit. 201205-04] Dostupný z : VÁCLAVÍK, L. Kim Dotcom z domácího vězení nadále připravuje hudební revoluci Megabox, CNEWS, 2012 [cit. 2012-06-25] Dostupný z < http://www.cnews.cz/kim-dotcom-domaciho-vezeni-nadale-pripravuje-hudebnirevoluci-megabox> WOODS, T. Multi-territorial Licensing and the Evolving Role of Collective Management Organizations IN GERVAIS, D. Collective management of Copyright and Related Rights. 2nd ed. Austin: Wolters Kluwer, 2010. s. 105-13 Internetové portály http://www.ifrro.org/issues_list/619 [cit. 2012-05-18] http://cisac.org [cit. 2012-05-18]
38
http://www.biem.org [cit. 2012-05-18] http://www.ifpi.org [cit. 2012-05-18] WIPO [cit. 2012-04-13] http://www.prsformusic.com/impel/Pages/default.aspx [cit. 2012-06-10] World Copyright Summit, [cit. 2012-06-10]
39
8. Přílohy Příloha 1: Přehled důležitých směrnic dříve přijatých v ES/EU - Směrnice Rady ES o právu na pronájem a půjčování, jakož i o některých právech příbuzných právu autorskému v oblasti duševního vlastnictví (92/100/EEC), která zavádí nárok autora či výkonného umělce na přiměřenou odměnu za pronájem zvukového nebo zvukově obrazového záznamu či jeho rozmnoženiny. Právo těmto nositelům zůstává, i když poskytli licencí či převedli toto právo na výrobce záznamu. - Směrnice Rady ES o koordinaci některých pravidel z oboru práva autorského a práv příbuzných právu autorskému v oblasti vztahujících se na satelitní vysílání a kabelový přenos (93/83/EHS). Směrnice zavádí mimo jiné možnost rozšíření účinků hromadné smlouvy, kterou uzavírá kolektivní správce s vysílatelem ohledně podmínek užití děl určitého druhu i na smluvně nezastupované nositele práv resp. jejich díla. Dále zavádí povinnou kolektivní správu práva na kabelový přenos. - Směrnice Rady ES o harmonizaci ochranné doby práva autorského a některých práv příbuzných (93/98/EHS), která rozšiřuje ochrannou dobu autorských práv z 50 let na 70 let po smrti autora. - Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v Informační společnosti(2001/29/ES), která reguluje v základních bodech nakládání s autorskými díly a dalšími předměty ochrany v informační společnosti, především na internetu. Zejména definuje tři základní typy užití, a to právo na pořizování rozmnoženin, právo na sdělování děl veřejnosti a zpřístupňování dalších předmětů ochrany a právo na rozšiřování rozmnoženin děl. Směrnice současně umožňuje členským státům zakotvit do svých národních zákonů výjimky a omezení autorských práv, z nichž Česká republika využila většinu. - Kolektivní správy se dotýká i Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla, kde jsou stanoveny náhradní odměny za opětný prodej, které vybírá kolektivní správce (2001/84/ES). - Dále je to i Směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o dodržování práv duševního vlastnictví, která přiřkla kolektivním správcům oprávnění zajišťovat ochranu autorského práva a jiného duševního vlastnictví ve vztahu s celními orgány, popř. soudem (2004/48/ES) Zdroj: BOHÁČEK, M., SRSTKA, J., BAROVA, J. Kolektivní správa práva autorského a práv souvisejících s právem autorským, Hospodářská komora ČR, 2009, Dostupný z [cit. 2012-05-04] :
40
Příloha 2: Porovnání výše poplatků za udělování online licencí v současnosti a odhad potenciální výše vybrané při odbourání administrativních bariér při udělování licencí. Francie
79.68
9.3
Německo
71.54
11.38
Velká Británie
61.72
28.5
Nizozemí
2.21
Švédsko
2.61
23.56 10.55
Možné výnosy v mil. €
7.91
Belgie
Současné výnosy v mil. €
1.37
7.83
Dánsko
2.78
6.12
Finsko
1.07
Rakousko
0.38
ČR
0.23
5.23
4
0
20
40
60
80
100
Zdroj: Autorka a ROYA,G., OXFIRST,G., B. Counting the Costs of Collective Rights Management of Music Copyright in Europe, MPRA Paper No. 34646, posted 11./2011, [cit. 2012-05-04] Dostupný z :
41
English summary The bachelor thesis Collective Administration of Author´s Rights in the EU deals with recent and current developments of collecting management societies within Europe, particularly with an issue of pan-European licensing of online music services. Internet access, services and mobile communications are growing at a very fast pace and are increasingly widespread across the European Union. European institutions, mainly the European Commission, have been trying to cope with such a process and have been searching for the best way how to transform European collecting organizations in order to foster the adoption of multiterritorial collective licenses covering the whole territory of the European Union. Firstly, the thesis explains the most important terminology and presents collective management in general and its development in historical perspective. Next part is focused on recent developments in the field of collective management of music within the EU trying to analyze current and recent approaches of the issue. In particular, thesis deals with problem of EU competition law and online cross-border licensing management as well as it analyses main obstacles of creation such a system in legal, economical as well as cultural point of view. To show differences among current collecting management organizations – main collective managers in field of music services in France, United Kingdom and the USA are briefly examined. In conclusion, I argue that the rapid structural modification of the online music rights management recently presented by the European Commission has not met its policy objectives with success and in some way it is even making online music rights clearance more complicated, legally uncertain and discouraging. The EU law has a long way to go before it can establish a single copyright system which would create a real common market for copyright based goods and services.
42
