Kolektivní smlouva. Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost. na rok 2004

Kolektivní smlouva Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost na rok 2004

Kolektivní smlouva na rok 2004

Na základě zákonů č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání v platném znění, č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, v platném znění, č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění (dále ZoM), č. 1/1991 Sb. o zaměstnanosti, v platném znění, zákoníku práce, v platném znění (dále ZP) uzavírají zaměstnavatel Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (dále DP, a. s.), Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9 (dále zaměstnavatel), jednající ing. Milanem Houfkem, předsedou představenstva a generálním ředitelem, Radovanem Šteinerem, místopředsedou představenstva a Mgr. Petrem Hulinským, místopředsedou představenstva

a

jménem všech zaměstnanců tyto odborové organizace:

Odborová organizace Dopravního podniku - Metro, zastoupená Jiřím Šindelářem, předsedou Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku - Metro - strojvedoucí, zastoupená Janem Pospíchalem, předsedou Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Všeobecné odbory Metro, zastoupená ing. Milošem Dubským, předsedou Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Nezávislé odbory strojvedoucích, dozorčích dep a provozních pracovníků, zastoupená Oldřichem Schneiderem, předsedou

Základní organizace odborového svazu pracovníků v dopravě, silničním hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Elektrické dráhy, zastoupená Bohumírem Ježkem, předsedou OSPEA - Odborové sdružení pracovníků Elektrických drah a Autobusové dopravy, zastoupená ing. Antonínem Dubem, předsedou

Strana 2 (celkem 22)


Podnikový výbor - Odborového sdružení základních organizací Dopravního podniku Autobusy Praha, o. z., zastoupený Bc. Stanislavem Havrlíkem, předsedou Podnikový výbor odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha – Autobusy, zastoupený Milanem Vávrou, předsedou

Základní odborová organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství (DOSIA) Čech a Moravy Dopravního podniku Praha, a. s. ředitelství, zastoupená ing. Arnoštem Stecherem, předsedou

kolektivní smlouvu akciové společnosti na rok 2004 dále uvedeného znění:



Kolektivní smlouva obsahuje:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Základní ustanovení Pracovněprávní vztahy Sociální oblast Mzdová oblast Oblast ochrany zdraví při práci Stížnosti a spory Závěrečná ustanovení

Přílohy 1. 2. 3. 4.

Plná moc ……………………………… Dohoda o mzdovém vývoji v roce 2004 Pravidla pro stanovení objemu mzdových prostředků Tarifní zásady pro poskytování jízdenek MHD zaměstnancům DP, a. s.



1

Základní ustanovení

1.1

Úvod

1.1.1 Tato kolektivní smlouva pro zaměstnance akciové společnosti (dále jen KS) je výsledkem kolektivního vyjednávání, vychází z platných předpisů a upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a všemi zaměstnanci, jakož i vzájemné vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem. Ustanovení této KS platí pro všechny zaměstnance bez podmínky odborové organizovanosti a bez rozdílu odborové příslušnosti. KS se uzavírá s působností pro všechny zaměstnance vykonávající práci v organizačních složkách podniku zaměstnavatele. Pro jednotlivé organizační složky podniku zaměstnavatele podle čl. 1.1.2. budou uzavírány KS, které respektují jejich specifika, s působností pro zaměstnance příslušné organizační složky (dále KS o. z. a KS-Ř). Tyto budou uzavírány osobami pověřenými zaměstnavatelem s působností pro jednotlivé organizační složky podniku s představiteli příslušných odborových orgánů. 1.1.2 Organizačními složkami podniku zaměstnavatele se pro účely této KS rozumí: Dopravní podnik - Metro, odštěpný závod Dopravní podnik - Elektrické dráhy, odštěpný závod Dopravní podnik - Autobusy, odštěpný závod Ředitelství Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost 1.1.3 Smluvní strany si poskytují potřebné sociálně ekonomické informace, dále jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost při řešení závažných problémů, pokud to nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy. 1.1.4 Smluvní strany zajistí, aby při uplatňování pracovněprávních nároků byly plněny povinnosti dané ZP a ostatními obecně platnými a právními předpisy. 1.2

Ochrana zaměstnanců a působení odborových organizací v DP, a. s.

1.2.1 Zaměstnavatel zajistí rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání tak, jak mu ukládají příslušná ustanovení ZP a další obecně závazné právní předpisy. 1.2.2 Zaměstnavatel zajistí dodržení zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích v souladu s příslušnými ustanoveními ZP a dalších obecně závazných právních předpisů. 1.2.3 Uvolňování zaměstnanců pro výkon funkce v odborových organizacích se uskutečňuje v souladu s vyhláškou č. 172/1973 Sb., o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí a v souladu s § 25c, odst. 5 ZP.



1.2.4 Po dobu uvolnění mají tito zaměstnanci právo využívat veškerá zařízení zaměstnavatele, jako mají ostatní zaměstnanci zaměstnavatele (závodní jídelna, zdravotní středisko, apod.). Odměnu za výkon funkce, stanovenou ZV, vyplácí zaměstnavatel těmto uvolněným zaměstnancům a tato odměna včetně částky odvodu na zdravotní a sociální pojištění je zaměstnavateli refundována z prostředků odborových organizací. Zaměstnavatel plní vůči uvolněným zaměstnancům všechny povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, z předpisů o zdravotním pojištění, o sociálním pojištění a příjmů ze závislé činnosti. Při účasti členů odborů či funkcionářů na akcích, týkajících se příslušného o. z. a DP-Ř na žádost zaměstnavatele jim bude zaměstnavatelem poskytnuto volno v nezbytně nutném rozsahu. Za tuto dobu náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a to bez nároku na refundaci od odborové organizace. Při krátkodobém uvolnění zaměstnance pro překážky z důvodu obecného zájmu uhradí příslušná odborová organizace náhradu mzdy za dobu uvolnění a to včetně částky odvodu na zdravotní a sociální pojištění. Míra četnosti vyplývá v těchto případech ze společné dohody. Součástí refundace budou i mimořádně vyplácené složky mzdy (např. zvláštní mimořádná prémie nebo odměna) v rozsahu refundovaných hodin. 1.2.5 Zákonná ochrana odborových funkcionářů se vztahuje na volené funkcionáře, kteří jsou jako členové odborových organizací oprávněni spolurozhodovat se zaměstnavatelem a zaměstnance, kteří jsou dlouhodobě uvolněni pro administrativní a technické práce základní odborové organizace. Po skončení funkce uvolněných funkcionářů a zaměstnanců dle první věty tohoto odstavce, se zaměstnavatel zavazuje zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že jejich práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě. 1.2.6 Členové odborových orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovaných skutečností nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců. Tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. 1.2.7 Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s příslušným odborovým orgánem. Jde-li o člena příslušného odborového orgánu který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, je zaměstnavatel povinen požádat příslušný odborový orgán o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže příslušný odborový orgán písemně neodmítl udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byl o něj zaměstnavatelem požádán. 1.2.8 Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům konání voleb zástupců zaměstnanců a vytvořit zástupcům zaměstnancům na svůj náklad podmínky pro řádný výkon jejich činností, zejména jim poskytovat podle svých provozních možností v přiměřeném rozsahu místnosti s nezbytným vybavením, hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz a náklady na potřebné podklady. Na veškeré tyto prostředky a činnosti bude uzavřena smlouva. Podmínky pro řádný výkon činnosti odborových organizací obsahují KS o. z. a KS – Ř.



1.3

Závazky zaměstnavatele

1.3.1 Právo na informace Zaměstnavatel je povinen dle § 18 odst. 2 ZP informovat příslušný odborový orgán o: - ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele, důsledcích jeho činnosti na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních, - převodu podle § 249, - právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele, - pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u zaměstnavatele, - zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a opatření v souvislosti s hromadným propuštěním zaměstnanců podle § 52 odst. 2 až 4 , - stavu a struktuře zaměstnanců, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách, - bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném v části druhé hlavě páté, - vývoji mezd, průměrné mzdy a jejich jednotlivých složek včetně členění podle jednotlivých profesních skupin, pokud není dohodnuto jinak. Informováním se rozumí poskytnutí informací zaměstnavatelem zaměstnancům, případně jejich zástupcům, v dostatečném časovém předstihu před vlastním projednáním, protože jsou nezbytným podkladem a předpokladem pro kvalifikované jednání. 1.3.2 Právo projednání Zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem zejména: - ekonomickou situaci zaměstnavatele, - normování práce podle zvláštního zákona, - změny organizace práce, - systém hodnocení a odměňování zaměstnanců, - systém školení, vzdělávání a rekvalifikací zaměstnanců, - opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se změněnou pracovní schopností, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných služeb (např. zřizování a provoz zdravotních a rekreačních zařízení, kde je zaměstnavatel zřizovatelem nebo provozovatelem), - opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 52 odst. 2 až 4 ZP, - převod podle § 249, - otázky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v části druhé, hlavě páté ZP, - další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců, např: Ø rozvržení týdenní pracovní doby, Ø přestávky v práci, Ø nepřetržitý odpočinek v týdnu, Ø pracovní pohotovost na pracovišti, Ø k rozsahu přesčasové práce, Ø termín výplaty mzdy,



-

-

převedení na jinou práci podle § 37 ZP ve smyslu § 41 ZP, výši požadované náhrady škody a obsah dohody o způsobu její úhrady, s výjimkou náhrady škody způsobené vyrobením zmetku nebo náhrady nepřesahující 1 000,Kč, způsob a výši odškodnění při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, celkový rozsah přesčasové práce pro zaměstnavatele a jeho případné překročení, další případy stanovené ZP a ostatními obecně závaznými právními předpisy.

Projednáváním se rozumí jednání smluvních stran za účelem dosažení shody. Toto projednání musí proběhnout před rozhodnutím zaměstnavatele v předmětné věci. Z tohoto jednání se stanoviska obou stran zaznamenají v zápise o projednání, který bude odsouhlasen oběma stranami. Zaměstnavatel ke stanovisku odborového orgánu přihlíží v rámci svých možností, ale není jím vázán. 1.3.3 Právo spolurozhodování Odborové organizace a jimi pověřené orgány mají právo spolurozhodování: - při výpovědi nebo okamžitém zrušení pracovního poměru člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem v době funkčního období a l rok po jeho skončení, - při vydání pracovního řádu, - při stanovení pravidel pro tvorbu a použití sociálních nákladů, - při stanovení plánu dovolených, - při přípravě a schválení volebního řádu a volbách člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, - o tom, zda jde o neomluvené zameškání práce (§ 40 odst. 5 nařízení vlády č. 108/1994 Sb.), rozhoduje zaměstnavatel v dohodě s příslušným odborovým orgánem. 1.3.4 Právo kontroly Odborové organizace a jimi pověřené orgány mají právo kontroly ve smyslu § 22 a souvisejících ZP zejména: - kontrola dodržování pracovněprávních předpisů, včetně mzdových předpisů a závazků KS, ze kterých vznikají nároky jednotlivým zaměstnancům, - kontrola stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Právo kontroly spočívá zejména v těchto oprávněních: právo vstupu na pracoviště, právo vyžadovat od vedoucích zaměstnanců potřebné informace a podklady, právo podávat návrhy ke zlepšení pracovních podmínek. 2

Pracovněprávní vztahy

2.1 Pracovněprávní vztahy se řídí ZP, ZoM, pracovními řády, touto KS a dalšími obecně závaznými právními předpisy. 2.2 Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance dle organizační příslušnosti s pracovním řádem, provozními a jinými vnitřními normami platnými pro výkon práce na daném pracovišti.



2.3

Zaměstnanost

2.3.1 Zaměstnavatel v případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření informuje o těchto záměrech včas, nejpozději 30 dnů před podáním výpovědi, odborové orgány s působností v rámci a. s. Současně s ním projedná opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků uvolnění pro tyto zaměstnance, především možnost jejich umístění na jiných pracovištích DP, a. s. 2.3.2 Při uvolňování zaměstnanců z organizačních důvodů využije zaměstnavatel především přirozeného úbytku zaměstnanců s cílem zaměstnat maximum kvalitních zaměstnanců. 2.3.3 Při hromadném propouštění tj. skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) 30 a více zaměstnancům bude postupováno dle § 52 ZP. 2.3.4 Při posuzování uvolnění konkrétního zaměstnance bude postupováno zejména podle schopnosti dobře vykonávat svěřenou práci (především podle dosavadních výsledků, pracovní discipliny a iniciativního přístupu). 2.3.5 Zvýšenou ochranu při uvolňování zaměstnanců v důsledku organizačních změn požívají zaměstnanci se změněnou pracovní schopností nebo osamělí zaměstnanci trvale pečující o dítě mladší než 15 let (samoživitelé). Těmto zaměstnancům bude zaměstnavatel při organizačních změnách nápomocen při hledání náhradního místa v DP, a. s. Tímto ustanovením není dotčena zvýšená ochrana dle ZP. Pokud zaměstnanec požívající zvýšenou ochranu, odmítne náhradní pracovní místo bez závažného důvodu (např. zdravotního), budou odborové orgány při projednávání tuto skutečnost považovat za dostatečnou pro souhlas s postupem zaměstnavatele. 2.3.6 Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodu uvedených v § 46 odst. 1, písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku měsíčního průměrného výdělku. Ukončí-li zaměstnanec pracovní poměr dohodou se zaměstnavatelem z důvodů zde uvedených, náleží mu odstupné ve výši: -

pětinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku při ukončení pracovního poměru ke dni uzavření dohody, čtyřnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku při ukončení pracovního poměru do jednoho měsíce ode dne uzavření dohody, trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku při ukončení pracovního poměru do dvou měsíců ode dne uzavření dohody.

2.3.7 Před přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 249 ZP jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni informovat příslušný odborový orgán o této skutečnosti a projednat s ním za účelem dosažení shody datum nebo navrhované datum převodu, důvody převodu, právní, ekonomické a sociální důsledky převodu a připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům.



2.4

Nárok na dovolenou

2.4.1 Základní výměra dovolené ve výši 4 týdnů se pro rok 2004 ve smyslu § 102, odst. 2 ZP prodlužuje o jeden týden. 2.4.2 Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. 2.4.3 Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má nárok. 2.4.4. Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 2.5

Pracovní doba

2.5.1 Délka pracovní doby a doby odpočinku, rozvržení pracovní doby zaměstnanců se stanovují ve smyslu příslušných ustanovení ZP a zákona č. 475/2001 Sb. o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, v platném znění. 2.5.2 Délka pracovní doby je stanovena obecně závaznými právními předpisy: a) dle zákona č. 475/2001 Sb.: -

na 40 h týdně pro strojvedoucí, strojvedoucí instruktory, řidiče tramvají a řidiče autobusů MHD,

b) dle ZP: -

na 37,5 h týdně pro zaměstnance s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem,

-

na 38,75 h týdně pro zaměstnance s dvousměnným pracovním režimem,

-

na 32,5 h týdně zaměstnancům v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale pracujícím v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra,

-

na 30 h týdně zaměstnancům mladších16 let s tím, že pracovní doba v jednotlivých dnech nesmí přesáhnout 6 hodin,

-

na 40h týdně pro všechny ostatní zaměstnance.

Podle povahy práce a podmínek provozu je pracovní doba rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne anebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby rozdíl délky pracovní doby připadající na jednotlivé týdny nepřesáhne 3 hodiny a délka směny nepřesáhne 9 hodin; průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při tom v období nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích přesahovat hranici pro stanovenou týdenní pracovní dobu. Týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit v průměru stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.



Zaměstnavatel umožní na žádost zaměstnance, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, dohodnout s ním kratší pracovní dobu, nebo jiné rozvržení pracovní doby podle příslušných ustanovení ZP. Zaměstnanec je povinen odpracovat stanovenou pracovní dobu. Pro účely posouzení, zda byla tato doba odpracována, se stejně jako výkon práce posuzují tyto doby: -

-

kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, dovolená na zotavenou, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popř. za který se mu jeho měsíční mzda nekrátí.

Rozvržení pracovní doby, určení přestávek na jídlo a oddech, vymezení prací, které nemohou být přerušeny, a proto se poskytuje přiměřená doba pro oddech a jídlo a zásady evidence pracovní doby jsou řešeny vnitřními normami. Pro účely odměňování se v rámci stanovené týdenní pracovní doby sčítají a proplácejí v zúčtovacím mzdovém období všechny zlomky odpracovaných hodin, pokud činí čtvrt, půl nebo tři čtvrtě hodiny (vyjma strojvedoucích a řidičů MHD). 2.6

Práce přesčas

Při nařizování práce přesčas se postupuje podle ustanovení § 96 ZP. Při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby může činit období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Zaměstnavatel je povinen projednat objem přesčasové práce s příslušným odborovým orgánem působícím v organizační složce jeho podniku. Smluvní strany vyhodnotí každoročně rozsah přesčasové práce. 3

Sociální oblast

3.1

Zdravotní péče, zdravotní pojištění

3.1.1 Podle zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, se umožňuje občanům výběr lékaře a zdravotnického zařízení. Možnost volby se netýká lékaře závodní preventivní péče. Komplexní posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců DP, a. s. v rozsahu celostátně platných předpisů přísluší výhradně závodním lékařům. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci sdělit, které zdravotnické zařízení mu poskytuje závodní preventivní péči a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce je povinen se podrobit. Zásady zdravotní způsobilosti zaměstnanců, podmínky a způsob úhrady zdravotních úkonů nehrazených zdravotní pojišťovnou jsou upraveny vnitřními normami.



3.1.2 Závodní preventivní péče bude zajišťována vlastními závodními lékaři nebo lékaři, kteří zabezpečují závodní preventivní péči na základě uzavřené smlouvy se zaměstnavatelem. 3.1.3 Z důvodu odborného posouzení zdravotního stavu jsou zaměstnanci povinni v souladu s § 73 ZP a v souladu s § 133 odst. 1 písm. a) a § 135 odst. 4 písm. b) ZP podrobit se vstupní lékařské prohlídce a dalším preventivním prohlídkám (periodickým, mimořádným) dle pokynu zaměstnavatele, podle pracovních podmínek na pracovišti či dle charakteru vykonávané práce u závodního lékaře. 3.1.4 Dle zákona č. 475/2001 Sb., je pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky výkonem práce ( § 18, odst. 1). Pro ostatní zaměstnance je překážkou na straně zaměstnance, pracovní volno je poskytováno v nezbytně nutném rozsahu, a to s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 124 odst. 1 a 2 ZP, § 14 odst. 1 a 3 Nařízení vlády 108/1994 Sb. ). Bližší specifikace bude v KS o. z. a KS-Ř. 3.1.5 Zaměstnanec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu, přičemž má povinnost oznámit zaměstnavateli do 8 dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny změnu volby. Při nesplnění této povinnosti bude zaměstnanec zaměstnavateli povinen uhradit vzniklou škodu (penále, které zaměstnavatel zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny zaměstnancem). 3.1.6 Zdravotní pojištění ve dnech pracovního volna bez náhrady mzdy. Pokud je zaměstnancům poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy, připočte se k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu za každý kalendářní den, ve kterém trvalo pracovní volno, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci: a) Zaměstnavatel poskytne rodičům pečujícím o děti do 10 let (vztahuje se na všechny děti, které v kalendářním roce dovrší 10 let věku) na jejich žádost jeden den neplaceného volna v měsíci, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. Volno nelze v průběhu roku kumulovat. b) Při čerpání volna bez náhrady mzdy podle ZP a prováděcích předpisů se zaměstnanec podílí na sazbě pojistného z vyměřovacího základu pro neplacené volno 4,5% a zaměstnavatel 9%. c) Zaměstnavatel poskytne rodičům pečujícím o děti do 10 let (vztahuje se na všechny děti, které v kalendářním roce dovrší 10 let věku) na jejich žádost neplacené volno až do výše 2 týdnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. d) Při čerpání jiného pracovního volna bez náhrady mzdy hradí zaměstnanec stanovené zdravotní pojištění v plné výši. Při čerpání neplaceného volna s výjimkou bodu a) a b), bude úhrada pojistného za zdravotní pojištění hrazena zaměstnancem v plné výši a řešena s ním smluvně před poskytnutím neplaceného volna (zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění). 3.1.7 Při neomluvené nepřítomnosti v práci je podle zákona zaměstnanec povinen zaplatit celé zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za něho za tuto dobu uhradil.



3.2

Stravování

3.2.1 Zaměstnavatel umožní v souladu s § 140 ZP a v souladu se zákonem o dani z příjmů zaměstnancům ve všech směnách stravování: - v závodních jídelnách DP, a. s., - ve smluvně zajištěných jiných zařízeních, - formou poukázek na stravování. 3.2.2 Zaměstnavatel umožní stravování: - zaměstnancům, - důchodcům, bývalým zaměstnancům, kteří v DP, a. s. pracovali minimálně tři roky před odchodem do starobního nebo plného invalidního důchodu v určených jídelnách. 3.2.3 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek ve výši 55% ceny jednoho hlavního jídla, maximálně však do výše 70% stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hod. podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, v platném znění. 3.2.4 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvek na jedno hlavní jídlo v průběhu jedné pracovní směny ve stanovené délce, přičemž směnou se rozumí část stanovené týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. V případě, že pracovní doba (směna) zaměstnance v úhrnu s dobou přestávek v práci poskytnutých v souladu se ZP bude delší než 11 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci příspěvek na další jedno hlavní jídlo. 3.2.5 Při stravování prostřednictvím jiných subjektů obdrží zaměstnanec počet poukázek na stravování na příslušný měsíc podle počtu odpracovaných směn v minulém měsíci. 3.2.6 Poukázky na stravování ve vybrané síti restaurací budou zaměstnancům DP, a. s. poskytovány v hodnotě 60,- Kč. Z toho 55% hodnoty poukázky, tj. 33,- Kč poskytne zaměstnavatel, 45% hodnoty poukázky tj. 27,- Kč hradí zaměstnanec. 3.2.7 Bližší specifikace je řešena vnitřními normami. 3.3

Rekreace, dětská rekreace

3.3.1 Zaměstnavatel nabízí zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům rekreaci v podnikových nebo v pronajatých zařízeních se shodnými podmínkami pro všechny zaměstnance DP, a. s. 3.3.2 Za rodinného příslušníka se pro tyto účely (bod 3.3.1) považují: - manžel, manželka, druh, družka, - děti do skončení povinné školní docházky a poté do dosažení 26 let věku, jestliže se soustavně připravují studiem na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu se nepovažují např. krátkodobé kurzy, zaměstnání v cizině s návštěvou jazykových kurzů pořádaných v místě apod., - děti, které se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc nebo jsou pro tělesné, smyslové nebo mentální postižení trvale neschopny práce.



3.3.3 Za dítě – rodinného příslušníka – se považuje pro účely bodu 3.3.1 rovněž: - dítě, které bylo zaměstnancem převzato do péče nahrazující péči rodičů, - dítě manžela (manželky, druha, družky), - dítě, ke kterému zaměstnanci trvá vyživovací povinnost, pokud nebyl zbaven rodičovských práv. 3.3.4 Dětská rekreace se uskutečňuje v době letních a zimních prázdnin. Pro účely dětské rekreace je rozhodný věk od 7 let věku s ukončenou docházkou 1. třídy ZŠ do ukončení povinné školní docházky tj. maximálně do 16 let věku. 3.3.5 Na dětskou rekreaci se poskytuje příspěvek ze sociálních nákladů ve výši 100,- Kč na den pro tábory neprovozované DP, a. s. Částka poskytnutá v roce však může činit maximálně 1500,- Kč. 3.3.6 U táborů provozovaných DP, a. s. bude zaměstnavatel pro děti zaměstnanců přispívat ve výši 60 % z celkové ceny poukazu. 3.3.7 Zaměstnavatel zajistí podle svých možností výstavbu a provoz dětských táborů zaměstnavatele pro děti zaměstnanců. Zaměstnanci poskytne podle provozních možností k zajištění provozu těchto táborů pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však tři týdny v kalendářním roce za podmínky soustavné a bezplatné práce s dětmi nebo mládeží nejméně po dobu jednoho roku před uvolněním (vyhláška 18/1991 Sb. o jiných úkonech v obecném zájmu, v platném znění). 3.4 Vzdělávání zaměstnanců 3.4.1 Vzdělávání zaměstnanců bude zaměřeno především na prohlubování a zvyšování kvalifikace formou: - odborných kurzů a školení dle potřeb zaměstnavatele, - periodickým obnovováním a přezkušováním způsobilosti zaměstnanců k výkonu určitých profesí v souladu s příslušnými předpisy, - rekvalifikace zaměstnanců. 3.4.2 V rámci DP, a. s. bude vzdělávání zajištěno Programem vzdělávání a rozvoje profesní odbornosti středního managementu, ve spolupráci se Střední průmyslovou školou dopravní, Středním odborným učilištěm a Učilištěm, a. s. Vzdělávání zaměstnanců ve funkci mistra bude zajištěno ve „Škole liniového managementu.“ 3.4.3 Studium při zaměstnání a nástavbové studium bude zaměstnanci v DP, a. s. umožněno pouze s předchozím souhlasem personálního ředitele (týká se výlučně studia, při kterém zaměstnanec hodlá uplatňovat nároky, které vyplývají z ustanovení vyhlášky č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání nebo dohod o zvýšení kvalifikace podle § 143 a souvisejících ZP). 3.5 Důležité osobní překážky v práci a zaměstnanecké výhody 3.5.1 Důležité osobní překážky v práci. Nároky zaměstnanců na pracovní volno uvedené v příloze k nařízení vlády č. 108/1994 Sb. v platném znění, kterým se provádí ZP se poskytují takto:



-

-

-

-

narození dítěte manželce (družce) zaměstnance – pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu k převozu do zdravotnického zařízení a zpět – s náhradou mzdy. Nezbytně nutnou dobou pro převoz manželky (družky) s novorozencem z porodnice se rozumí jeden den, doprovod zdravotně postiženého dítěte nebo rodinného příslušníka do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy – pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 15 pracovních dnů v kalendářním roce - s náhradou mzdy, úmrtí manžela, druha nebo dítěte – pracovní volno se poskytne na tři dny a na další den k účasti na pohřbu - s náhradou mzdy, účast na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence zaměstnance – pracovní volno se poskytne na jeden den i v případě, že rozloučení se konalo bez pohřebního obřadu a další den, pokud zaměstnanec obstarává pohřeb - s náhradou mzdy, vlastní svatba – pracovní volno se poskytne na tři dny, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu - s náhradou mzdy,

3.5.2 Překážky při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby. Náhrada mzdy při vojenském cvičení a náhrada mzdy při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení, přísluší zaměstnanci po dobu této služby ve výši 100% jeho průměrného výdělku. Tato náhrada nepřísluší zaměstnanci při dobrovolném vojenském cvičení, kdy vykonává službu na vlastní žádost. 3.5.3 Pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody, poskytne zaměstnavatel rodičům, pečujícím o děti do 10 let (vztahuje se na všechny děti, které v kalendářním roce dovrší 10 let věku), na požádání jeden den neplaceného volna v měsíci. Termín tohoto volna se sjednává po dohodě s nadřízeným zaměstnancem. Toto volno nelze v průběhu roku kumulovat. 3.5.4 Rodičům, pečujícím o děti do 10 let (vztahuje se na všechny děti, které v kalendářním roce dovrší 10 let věku), poskytne zaměstnavatel další neplacené volno až do výše 2 týdnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody. 3.5.5 Péče o dítě do 15 let věku bude respektována jako podstatný důvod ke zkrácení pracovní doby, nebo ke změně začátku a konce pracovní doby. 3.5.6 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům, důchodcům – bývalým zaměstnancům zaměstnavatele a jejich rodinným příslušníkům zaměstnanecké jízdné dle přílohy č. 4 KS. 3.6

Penzijní připojištění zaměstnanců

3.6.1 Zaměstnanci musí splňovat podmínku stanovenou zákonem č. 42/1994 Sb.o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, v platném znění, tj.: - jsou občany ČR, - pokud jsou občany jiného státu, musí mít povolení k trvalému pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo. 3.6.2. Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění za níže uvedených podmínek:



-

-

-

zaměstnanec si sám zvolí zda chce možnost penzijního připojištění využít za podmínek stanovených zaměstnavatelem, zaměstnavatel bude přispívat do všech penzijních fondů, se kterými mají zaměstnanci již uzavřené smlouvy o penzijním připojištění před 1.1.2000, pro nově uzavřené smlouvy a smlouvy uzavřené po 1.1.2000 bude přispívat výhradně do 2 vybraných penzijních fondů, zaměstnanec, který má smlouvu uzavřenou po 1.1.2000 s jiným než vybraným fondem a pokud bude chtít využít příspěvku zaměstnavatele, musí svoji stávající smlouvu vypovědět a uzavřít smlouvu novou u vybraných fondů. Tuto novou smlouvu je povinen uzavřít do 6 měsíců od podpisu KS na rok 2004, příspěvek od zaměstnavatele je podmíněn bezhotovostní výplatou mzdy (celé) a příspěvkem zaměstnance v minimální výši 100,- Kč/měsíc, zaměstnavatel bude přispívat částkou ve výši 300,- Kč/měsíc převedením částky do zaměstnancem vybraného fondu, zaměstnanec musí být v hlavním pracovním poměru u DP, a. s. nepřetržitě nejméně 3 roky, příspěvek bude zaměstnanci poskytnut od měsíce následujícího po měsíci vzniku nároku, zaměstnanec, který v průběhu měsíce končí pracovní poměr, již za tento měsíc nemá nárok na příspěvek zaměstnavatele.

3.6.3 Nárok na příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nemá zaměstnanec: - v mimo evidenčním stavu, - se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin a tzv. „nepravidelná výpomoc“, - v případě neomluvené absence za měsíc, ve kterém k absenci došlo s tím, že srážka za neoprávněně poskytnutý příspěvek může být provedena v následujícím měsíci, - pokud koná pouze práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce. 3.6.4. Nárok na výplatu příspěvku od zaměstnavatele trvá nejdéle po dobu 2 let od vzniku nároku na starobní důchod, pokud zaměstnanec tento důchod nepobírá. 3.6.5. Zaměstnanci, který v průběhu pracovního poměru ukončí penzijní připojištění s příspěvkem zaměstnavatele výpovědí nebo dohodou a obdrží odbytné, bude příspěvek od zaměstnavatele poskytnut již pouze na jednu další smlouvu o penzijním připojištění. 3.7

Sociální náklady

3.7.1 Plánovaný limit sociálních nákladů činí 2,5% z ročního objemu plánovaných mzdových prostředků. Tento ukazatel má pouze fakultativní charakter a slouží k orientaci o možnostech čerpání sociálních nákladů a jejich usměrňování v průběhu roku. 3.7.2 Skutečný limit sociálních nákladů činí 2,5% ze skutečného ročního objemu mzdových prostředků celkem. 3.7.3 Sociální náklady jsou určeny k zabezpečování kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců DP, a. s. a jejich rodinných příslušníků. Z těchto prostředků zaměstnavatel důchodcům – bývalým zaměstnancům, kteří do odchodu do důchodu pracovali v DP, a. s., uhradí náklady spojené s předvánočním setkáním.



3.7.4 Příspěvek ze sociálních nákladů, po schválení personálním ředitelem, použijí odborové organizace na financování akcí v oblasti kultury, tělovýchovy a sportu, rehabilitace apod. pro všechny aktivní zaměstnance (i odborově neorganizované) a jejich rodinné příslušníky. 3.7.5 Ze sociálních nákladů lze čerpat: 3.7.6 Příspěvek při pracovních výročích nepřetržité práce v rámci DP, a. s. se poskytuje ve výši: při 20 letech zaměstnání při 25 letech zaměstnání při 30 letech zaměstnání při 35 letech zaměstnání při 40 letech zaměstnání při 45 letech zaměstnání

2 000,00 Kč 3 000,00 Kč 4 000,00 Kč 5 000,00 Kč 6 000,00 Kč 7 000,00 Kč

Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 3.7.8. Příspěvek nenáleží pracujícím důchodcům a zaměstnancům ve vedlejším pracovním poměru a ve vedlejší činnosti. 3.7.7 Příspěvek při prvním rozvázání pracovního poměru v souvislosti s přiznáním starobního nebo plného invalidního důchodu se poskytuje ve výši: při při při při při při při při při

5 a více letech zaměstnání 10 a více letech zaměstnání 15 a více letech zaměstnání 20 a více letech zaměstnání 25 a více letech zaměstnání 30 a více letech zaměstnání 35 a více letech zaměstnání 40 a více letech zaměstnání 45 a více letech zaměstnání

5 000,00 Kč 6 000,00 Kč 7 000,00 Kč 9000,00 Kč 11 000,00 Kč 13 000,00 Kč 15 000,00 Kč 17 000,00 Kč 19 000,00 Kč

Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 3.7.8. Příspěvek se poskytne pouze zaměstnanci, který ukončí pracovní poměr v DP, a. s. do jednoho roku od vzniku nároku na starobní důchod. 3.7.8 Doba zaměstnání v DP, a. s. Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru u DP , a. s. se zahrnuje: - doba pracovního poměru i před 18. rokem věku (doba učebního poměru se nezapočítává), - doba nepřetržitého pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, jehož práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů přešla na DP , a. s.,



-

doba pracovního poměru zaměstnanců, kteří byli delimitací převedeni mimo DP, a. s. a opětnou delimitací bezprostředně nastoupili zpět do DP, a. s., doba zaměstnání v delimitovaných organizacích, pokud bezprostředně navazovala na zaměstnání u DP, a. s., doba vazby, pokud zaměstnanec nebyl pravomocně odsouzen (bylo-li trestní stíhání proti zaměstnanci zastaveno nebo byl-li zproštěn obžaloby), doba vazby a doba výkonu trestu, která podléhá zákonu o rehabilitaci, doba po kterou byl zaměstnanec uvolněn pro činnost v odborové organizaci, pokud byl uvolněn pro výkon této funkce pro DP, a. s.

Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru se nezahrnuje doba vedení v mimo evidenčním stavu. Mimo evidenční stav zaměstnanců patří: - zaměstnanci na mateřské dovolené, na rodičovské dovolené, - zaměstnanci, kterým bylo povoleno neplacené volno po skončení rodičovské dovolené, - zaměstnanci, kteří vykonávají základní vojenskou službu včetně náhradní vojenské služby, - zaměstnanci po dobu výkonu civilní služby, - zaměstnanci uvolnění k výkonu veřejných funkcí nebo jiné činnosti pro společenské organizace, pokud organizace stálého zaměstnance neposkytuje zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy anebo jí jsou tato plnění plně refundována, - zaměstnanci vyslaní do škol, kurzů, - doba vazby, pokud zaměstnanec byl pravomocně odsouzen, - zaměstnanci, kterým bylo poskytnuto neplacené volno bez náhrady mzdy v rozsahu delším než 4 týdny, a to ode dne nástupu tohoto volna. 3.7.9 Zápočty dob zaměstnání provedené a používané před účinností této KS se nemění. 3.8

Na čerpání prostředků z limitu sociálních nákladů není právní nárok.

3.9 Veškeré příjmy zaměstnanců DP, a. s. ze sociálních nákladů se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 586/92 Sb. o dani z příjmů, v platném znění. 4 4.1

Mzdová oblast Pravidla pro odměňování zaměstnanců

4.1.1 Mzdy zaměstnanců se stanovují podle této KS a Pravidel pro odměňování zaměstnanců, které budou součástí KS s působností pro zaměstnance působící v jednotlivých organizačních složkách. 4.1.2 Zaměstnavatel zodpovídá za to, aby zaměstnanec byl zařazen podle druhu vykonávané práce do odpovídajícího tarifního stupně. 4.1.3 Zaměstnavatel zajistí, aby zaměstnanci byli seznámeni s Pravidly pro odměňování zaměstnanců, která budou přílohou KS o.z. a KS-Ř, přede dnem účinnosti. 4.2

Mzdy v roce 2004

4.2.1 Na základě „Dohody o mzdovém vývoji v roce 2004“, uzavřené mezi DP, a. s. a odborovými organizacemi DP, a. s. dne …….. a která je součástí této KS, o navýšení mzdových nákladů k výchozí základně roku 2003 v rozsahu 2 %, je schválen pro rok 2004 objem mzdových nákladů ve výši 3 102 310 tis. Kč. Strana 18 (celkem 22)


4.2.2 V případě nepříznivého mzdového vývoje budou další mzdová opatření předmětem jednání smluvních stran. 4.3

Průměrný výdělek

4.3.1 Průměrný výdělek pro pracovně právní účely zjišťuje zaměstnavatel ve smyslu § 17 ZoM, z hrubé mzdy zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období včetně práce přesčas. Za odpracovanou dobu se považuje: - konal-li zaměstnanec práci podle harmonogramu směn, - čerpal-li náhradní volno, - doba, po kterou byl zaměstnanec převeden na jinou práci. Do hrubé mzdy pro zjišťování průměrného výdělku se nezahrnují : - odměna za pracovní pohotovost, - odstupné podle § 60a ZP, - odměny za využití zlepšovacích návrhů, - doplatek mzdy na základě pravomocného soudního rozhodnutí, - dávky nemocenského pojištění, - studijní příspěvek, - náhrada mzdy, - odměny ze sociálních nákladů (účet 528), - mzdové zvýhodnění za prodej bločkových jízdenek. 4.3.2 Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí a průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. 4.3.3 Jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval méně než 22 dnů (u turnusových zaměstnanců se zjistí 22 dnů přepočtem z odpracovaných hodin), použije se pravděpodobný výdělek stanovený z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období. Pokud v rozhodném období neměl zaměstnanec hrubou mzdu, použije se jako pravděpodobný výdělek poslední platně zjištěný, případně stanovený odborným útvarem podle toho, který je pro zaměstnance výhodnější. 4.3.4 U mzdy za delší než čtvrtletní období se pro účely zjišťování průměrného výdělku určí poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část mzdy se zahrne do hrubé mzdy v dalším nebo dalších obdobích. Části mzdy poskytované za více kalendářních čtvrtletí se započítávají v závislosti na odpracované době v kalendářním čtvrtletí rozhodném pro výpočet průměrného výdělku. 4.3.5 Pokud by průměrný výdělek zaměstnance byl nižší než minimální mzda, na níž zaměstnanci vznikl nárok v příslušném měsíci, kdy se průměrný výdělek používá, zvýší se průměrný výdělek na výši minimální mzdy. 4.3.6 Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku, pro účely stanovení výše náhrady škody při pracovních úrazech a nemoci z povolání, je předchozí kalendářní rok. To platí v případě, že takto určené rozhodné období, je na rozdíl od způsobu zjištění podle bodu 4.3.2 , pro zaměstnance výhodnější. Vykonává-li zaměstnanec práci v několika pracovních vztazích u DP, a. s., posuzuje se mzda v každém pracovním vztahu samostatně.



4.3.7 Mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na mzdu. Pravidelný termín výplaty je nejpozději do 12. dne běžného měsíce. 4.3.8. Zaměstnanec má možnost ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, v platném znění do 15. února následujícího roku podepsat „Prohlášení poplatníka daně“ a požádat o provedení ročního zúčtování záloh na daň. 5

Oblast ochrany zdraví při práci

5.1 Bezpečnost práce a požární ochrana jsou na všech pracovištích zajišťovány v souladu s § 132 a násl. ZP, úplným zněním zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně, vyhl. MV č. 246/2001 Sb. č. 247/2001 Sb. a dalšími zákonnými předpisy, vyhláškami a normami vždy ve spolupráci zaměstnavatele a odborovými organizacemi. 5.2 Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. 5.3 Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu. Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působnosti tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. 5.4 Zaměstnavatel je povinen organizovat jednou v roce prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v dohodě s příslušným odborovým orgánem pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zjištěné nedostatky odstraňovat. 5.5 Zaměstnavatel je povinen vybavit zaměstnance osobními ochrannými prostředky a pomůckami v souladu s § 133a ZP a vnitřními normami. 5.6 Zaměstnavatel vytvoří podmínky pro výkon kontroly odborů nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v plném rozsahu podle § 22, 136 a 136a ZP. Současně bude minimálně jednou ročně provádět rozbor pracovní neschopnosti a úrazovosti a následně navrhovat, realizovat a vyhodnocovat opatření ke snižování příčin a zdrojů pracovních úrazů a nemocí z povolání. Rozbory budou předány odborové organizaci. 5.7 Na všech pracovištích, kde pracují také nekuřáci, je zákaz kouření. Další podmínky zákazu kouření jsou specifikovány ve vnitřních normách zaměstnavatele. 5.8 V případě smrtelného pracovního úrazu zaměstnance, který z jeho strany nebyl zapříčiněn porušením právních a ostatních předpisů a pokynů zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, bude částka jednorázového odškodnění v případě dítěte, které má nárok na sirotčí důchod, činit 200 000,Kč, pozůstalého manžela 100 000,- Kč . V odůvodněných případech se jednorázové



odškodnění v úhrnné výši 70 000,- Kč poskytne též rodičům zemřelého. Ostatním dědicům se tato náhrada neposkytuje. 6

Stížnosti a spory

6.1 Zaměstnavatel je povinen projednat se zaměstnancem nebo na jeho žádost se zástupcem příslušné odborové organizace stížnost zaměstnance na výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů a ustanovení této KS. Tím není dotčeno právo zaměstnance domáhat se svých práv u soudu. 6.2 Zaměstnavatel a odborové organizace povedou všechny zaměstnance k tomu, aby byly problémy a rozpory v nárocích zaměstnanců vyplývající z pracovněprávních vztahů řešeny a vyřešeny v rámci příslušného pracoviště – útvaru. 6.3 Zaměstnavatel se zavazuje, že nebude zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhají svých práv a nároků vyplývajících z pracovněprávních vztahů. 7

Závěrečná ustanovení

7.1 Nároky vyplývající z této KS pro jednotlivé zaměstnance se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky zaměstnanců z pracovního poměru. 7.2 Ostatní práva a povinnosti smluvních stran se řídí v plném rozsahu ZP a zákonem o kolektivním vyjednávání. 7.3 Smluvní strany jsou povinny nejméně 60 dnů před skončením platnosti stávající KS zahájit jednání o uzavření nové KS. 7.4

Kontrola plnění KS proběhne jednou ročně.

7.5 KS se uzavírá s účinností od 1. dubna 2004 do 31. března 2005. Prodloužit dobu jejího trvání je možné pouze po vzájemné dohodě. 7.6 KS se uzavírá s působností pro všechny zaměstnance na všech pracovištích zaměstnavatele. 7.7 Ustanovení KS, které je pro zaměstnance příznivější než ustanovení jeho pracovní smlouvy, má po dobu účinnosti KS přednost před pracovní smlouvou 7.8 Právo na informace, projednání, spolurozhodování a kontroly je vždy uvažováno v rámci jednotlivých organizačních složek zaměstnavatele a jim příslušným odborovým organizacím. 7.9 Dle § 9 odst. 5 zákona č. 2/1991 Sb. o kolektivním vyjednávání, v platném znění jsou příslušné odborové organizace povinny seznámit zaměstnance s touto KS nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.



7.10. KS a. s. pro rok 2004 je vyhotovena ve 14 originálech v tomto rozdělení: 1 x personální ředitel 4 x právní útvary o. z. a DP-Ř 9 x zástupci odborových organizací V Praze dne

Za zaměstnavatele:

Za odborové organizace:

………………………… Ing. Milan Houfek

………………………… Jiří Šindelář

………………………… Radovan Steiner

………………………… Jan Pospíchal

………………………… Mgr. Petr Hulínský

………………………… Ing. Miloš Dubský

………………………… Oldřich Schneider

………………………… Bohumír Ježek

………………………… Ing. Antonín Dub

………………………… Bc. Stanislav Havrlík

………………………… Milan Vávra

………………………… Ing. Arnošt Stecher


Kolektivní smlouva. Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost. na rok 2004

Recommend Documents