Kolektivní smlouva. Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost. na rok 2006

Kolektivní smlouva Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost na rok 2006

Kolektivní smlouva na rok 2006

Na základě zákonů č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání ve znění pozdějších předpisů, č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů, č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů (dále ZoM), č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP) uzavírají zaměstnavatel Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost (dále DP, a. s. nebo zaměstnavatel), Sokolovská 217/42, 190 22 Praha 9, IČ: 00005886 jednající Radovanem Šteinerem, předsedou představenstva JUDr. Petrem Hulinským, místopředsedou představenstva Ing. Tomášem Jílkem, členem představenstva a jménem všech zaměstnanců tyto odborové organizace: Odborová organizace Dopravního podniku - Metro, IČ: 62932012, zastoupená Jiřím Obitkem Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku - Metro - strojvedoucí, IČ: 86596802, zastoupená Davidem Philippem Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Všeobecné odbory Metro, IČ: 68404280, zastoupená Ing. Milošem Dubským Základní organizace odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Nezávislé odbory strojvedoucích, dozorčích dep a provozních pracovníků, IČ: 71003487, zastoupená Oldřichem Schneiderem Základní organizace odborového svazu pracovníků v dopravě, silničním hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Elektrické dráhy, IČ: 17049008, zastoupená Františkem Kadlecem OSPEA - Odborové sdružení pracovníků elektrických drah a autobusové dopravy, IČ: 26633485, zastoupená Ing. Antonínem Dubem

2


Odborové sdružení základních organizací Dopravního podniku Autobusy Praha, o. z., IČ: 26631776, zastoupené Jiřím Čadou Podnikový výbor odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha – Autobusy, IČ: 62939343, zastoupený Josefem Buriánkem Unie pracovníků v dopravě, IČ: 26647826, zastoupená Vratislavem Nováčkem Základní odborová organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha, a. s. - ředitelství, IČ: 62940724, zastoupená Ing. Evou Smolařovou Závodní výbor Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha, a. s. – PJA – dispečink, IČ: 63108551, zastoupený Mgr. Jiřím Havlem Základní organizace Odborového svazu dopravy Motol, IČ: 71242333, zastoupená Jiřím Zabloudilem Základní organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Nezávislé odbory pracovníků odboru provoz informačních systémů, IČ: 75051214, zastoupená Jindřichem Brožem, DiS. Odbory Dopravního podniku, IČ: 27009122 zastoupené Jiřím Touškem kolektivní smlouvu na rok 2006 dále uvedeného znění: Kolektivní smlouva obsahuje: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Základní ustanovení Pracovněprávní vztahy Dopravně provozní oblast Mzdová oblast Sociální oblast Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí Činnost odborových organizací a vztahy se zaměstnavatelem Stížnosti a spory Závěrečná ustanovení

Str. 4 5 9 10 12 26 29 33 35

3


1. Základní ustanovení 1.1 Tato kolektivní smlouva upravuje individuální a kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a všemi zaměstnanci, jakož i vzájemné vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavatelem. Ustanovení této kolektivní smlouvy platí pro všechny zaměstnance. 1.2 Odborová organizace může udělit plnou moc k zastupování ve vztahu k zaměstnavateli jiné odborové organizaci nebo třetí osobě. Plná moc musí být provedena písemně a může být kdykoliv odvolána. Organizace, která plnou moc vydala, je povinna bez zbytečných odkladů písemně informovat zaměstnavatele. 1.3 Nedílnou součástí této kolektivní smlouvy (dále jen KS) jsou přílohy, které rozšiřují a specifikují ustanovení této KS. 1.4 Smluvní strany si poskytují potřebné sociálně ekonomické informace, dále jsou povinny vzájemně spolu jednat a poskytovat si další požadovanou součinnost při řešení závažných problémů, pokud to nebude v rozporu s jejich oprávněnými zájmy. 1.5 Smluvní strany zajistí, aby při uplatňování pracovněprávních nároků byly plněny povinnosti dané ZP, KS a ostatními obecně závaznými právními předpisy. 1.6 Smluvní strany se zavazují vzájemně se neprodleně informovat o svých rozhodnutích, která se dotýkají zájmu druhé smluvní strany. Tyto informace budou zpravidla poskytovány písemně. 1.7 Zaměstnavatel zajistí dodržení zákazu diskriminace v pracovněprávních vztazích v souladu s příslušnými ustanoveními ZP a dalších obecně závazných právních předpisů.

2.

4


Pracovněprávní vztahy 2.1 Pracovněprávní vztahy se řídí ZP, ZoM, pracovním řádem, touto KS a dalšími obecně závaznými právními předpisy. 2.2 Zaměstnavatel je povinen seznámit zaměstnance s KS, pracovním řádem, provozními a jinými vnitřními normami, platnými pro výkon práce na daném pracovišti. 2.3

Zaměstnanost

2.3.1 V případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření, nespojených s uvolňováním zaměstnanců z důvodů uvedených v § 46 odst. 1, písm. a) až c), resp. převodem podle § 249 ZP, projedná zaměstnavatel tyto změny s příslušnými odborovými orgány nejméně měsíc před jejich uskutečněním. 2.3.2 Při organizačních změnách s částečnou ztrátou pracovních míst se bude postupovat podle následujících zásad: a) zaměstnavatel v případě zamýšlených strukturálních změn, organizačních nebo racionalizačních opatření informuje o těchto záměrech včas, nejpozději 30 dnů před podáním výpovědi, příslušné odborové orgány. Současně s ním projedná opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků uvolnění pro tyto zaměstnance, především možnost jejich umístění na jiných pracovištích DP, a. s. Tato pracovní místa mohou být i charakteru vyžadujícího rekvalifikaci event. nižší kvalifikaci než rušená pracovní místa a jejich počet nemusí odpovídat počtu rušených míst, b) při uvolňování zaměstnanců z organizačních důvodů využije zaměstnavatel především přirozeného úbytku zaměstnanců s cílem zaměstnat maximum zaměstnanců v produktivním věku. S ohledem na předpokládaný odchod některých zaměstnanců do důchodu bude průběžně zpracováván přehled volných míst, která nebudou zrušena a která lze obsadit uvolňovanými zaměstnanci. Obdobně bude postupováno u nově vytvářených pracovních míst, c) při hromadném propouštění, tj. skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) 30 a více zaměstnanců DP, a. s., bude zaměstnavatel dále postupovat podle § 52 ZP, d) zaměstnavatel dále projedná s příslušnými odborovými orgány důvody a zamýšlený postup převodu činností na externí dodavatele. 2.3.3 Zvýšenou ochranu při uvolňování zaměstnanců v důsledku organizačních změn požívají zaměstnanci se zdravotním postižením, zaměstnanci pečující o nezletilé dítě (samoživitelé). Těmto zaměstnancům je zaměstnavatel povinen při organizačních změnách nabídnout přiměřené náhradní pracovní místo. Tímto ustanovením není dotčena zvýšená ochrana dle ZP. 2.3.4 Každé konkrétní snížení stavu zaměstnanců (výpověď) z důvodů uvedených v § 46 odst. 1, písm. a) až c) projedná příslušný vedoucí s příslušnými odborovými orgány. Při projednávání písemně předloží: a) důvod organizační změny, b) pracovní místa, jež byla uvolňovanému zaměstnanci nabídnuta, event. důvod proč místa nebyla nabídnuta a postoj zaměstnance k této nabídce.

5


Ústně sdělí důvody, které vedou k rozhodnutí o propuštění konkrétního zaměstnance ve vztahu k ostatním v úvahu přicházejícím zaměstnancům. 2.3.5 Před přechodem práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle § 249 ZP jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni informovat příslušné odborové orgány o této skutečnosti a projednat s nimi za účelem dosažení shody datum nebo navrhované datum převodu, důvody převodu, právní, ekonomické a sociální důsledky převodu a připravovaná opatření ke vztahu k zaměstnancům. 2.3.6 Zaměstnance, uvolňované v důsledku organizačních změn, zaměstnavatel seznámí mimo jiné s tím, jaká pomoc jim bude poskytnuta při zabezpečení nového zaměstnání. 2.3.7 Zaměstnavatel bude vytvářet podmínky, aby zaměstnance, kteří jsou v pracovním poměru u zaměstnavatele více než 20 let nebo pracují ve vícesměnném nebo trvale nočním provozu více než 10 let a kteří nemohou ze zdravotních důvodů vykonávat dosavadní práci, bylo možno zaměstnat v méně náročných provozech (činnostech) potřebných pro chod DP, a. s. 2.3.8 Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši čtyřnásobku měsíčního průměrného výdělku. Při ukončení pracovního poměru před uplynutím výpovědní doby na základě dohody bude výše odstupného v závislosti na ukončení pracovního poměru navýšena max. na sedminásobek průměrného měsíčního výdělku tj.: •

ukončení pracovního poměru dohodou o tři měsíce dříve než by uplynula výpovědní lhůta při výpovědi dávané z týchž důvodů – sedminásobek průměrného měsíčního výdělku,

•

ukončení pracovního poměru dohodou o dva měsíce dříve než by uplynula výpovědní lhůta při výpovědi dávané z týchž důvodů – šestinásobek průměrného měsíčního výdělku,

•

ukončení pracovního poměru dohodou o jeden měsíc dříve než by uplynula výpovědní lhůta při výpovědi dávané z týchž důvodů – pětinásobek průměrného měsíčního výdělku.

Odstupné bude zaměstnanci vyplaceno po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. 2.3.9 Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši pětinásobku měsíčního průměrného výdělku. 2.4

Nárok na dovolenou

2.4.1 Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům dovolenou na zotavenou v základní výměře čtyř týdnů za kalendářní rok, prodlouženou ve smyslu § 102 odst. 2 ZP o jeden týden. 2.4.2 Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle plánu dovolených stanoveného s předchozím souhlasem odborového orgánu tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. 2.4.3 Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku a případné naturální požitky. 2.5

Pracovní doba 6


2.5.1 Délka pracovní doby je stanovena ve smyslu § 83a odst. 4 ZP na 37,5 hodiny týdně pro všechny zaměstnance DP, a. s. s výjimkou řidičů MHD, u nichž se délka pracovní doby řídí zákonem č. 475/2001 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě, a zaměstnanců s jinou úpravou pracovní doby pracujících ve speciálním režimu při nočních přepravních výlukách na metru (příloha č. 3 této KS). 2.5.2 Podle povahy práce a podmínek provozu je pracovní doba rozvržena rovnoměrně do pětidenního pracovního týdne anebo nerovnoměrně na jednotlivé týdny. 2.5.3 Pracovní doba se při rovnoměrném rozvržení rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne (pondělí – pátek). Délka jedné pracovní směny při takto stanoveném rozvrhu činí průměrně 7,5 hodiny, přičemž začátky a konce pracovních směn mohou být dle potřeb pracoviště upraveny odlišně. 2.5.4 Při pravidelné údržbě zařízení ochranného systému pouze v nočních přepravních výlukách je stanoveno odchylné rozvržení denní a noční pracovní směny při dodržení 37,5 hodinové týdenní pracovní doby, délky směny a nepřetržitého odpočinku mezi směnami. 2.5.5 Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, aby délka směny nepřesáhla devět hodin. 2.5.6 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby do směn se stanoví rozvrhem směn–turnusem zpracovaným na kalendářní rok. Vyrovnání rozdílů pracovní doby mezi stanoveným rozvrhem směn–turnusem a plánovaným fondem pracovní doby se provádí maximálně za období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích tak, aby byl odpracován za toto období stanovený fond pracovní doby. Délka směny nesmí u nerovnoměrného rozvržení pracovní doby překročit 12 hodin. 2.5.7 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby podle potřeb provozu, které není stanoveno rozvrhem směn-turnusem, je nazýváno „letmo“. Směny jsou určovány operativně dle plánované či neplánované absence zaměstnanců v pravidelném turnusu a dle potřeb zaměstnavatele. 2.5.8 Začátek a konec pracovní doby stanoví odborný ředitel, vedoucí jednotky, vedoucí provozovny pro podřízené útvary v rámci své působnosti po projednání s odborovými organizacemi. 2.5.9 Pružná pracovní doba je upravena v pracovním řádu. 2.5.10 Pracovní přestávka na jídlo a oddech se poskytuje nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut, mladistvým se tato přestávka poskytuje nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba pro oddech a jídlo. Začátek, konec a počet přestávek stanoví zaměstnavatel po projednání s příslušnými odborovými orgány. 2.5.11 Do pracovní doby může být započtena doba potřebná k osobní očistě po skončení práce v maximální délce 15 minut. 2.5.12 Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nad stanovenou týdenní pracovní dobu, nad stanovenou normu hodin podle rozvrhu směn-turnusu nebo která přesahuje normu pracovní doby v měsíci. Při rovnoměrném i nerovnoměrném rozvržení pracovní doby činí období, ve kterém práce přesčas nesmí překročit v průměru osm hodin týdně 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

7


2.5.13 Zaměstnavatel je povinen projednat objem přesčasové práce s příslušnými odborovými orgány. 2.5.14 Smluvní strany vyhodnotí každoročně rozsah přesčasové práce. K tomu zaměstnavatel předloží minimálně 1x za čtvrtletí podrobnější rozbor přesčasové práce po jednotlivých kategoriích zaměstnanců a po jednotlivých organizačních složkách.

8


3. Dopravně provozní oblast 3.1 Pokud při dočasných dopravních opatřeních v autobusové dopravě (zpravidla do 3 měsíců trvání) nebude odchylka jízdní doby větší než ± 1 minuta na každých započatých 15 minut celkové jízdní doby, nebudou na lince jízdní doby měněny a jízdní řády zůstanou zachovány. Případné výjimky budou konzultovány s odborovými organizacemi. 3.2 Náměty a požadavky, předkládané k projednávání v provozní komisi zaměstnavatele, budou vždy konzultovány s vedením příslušné provozovny a jejich obsah bude v souladu s jednacím řádem komise. Příslušné odborné útvary zaměstnavatele budou náměty a požadavky z provozní komise neprodleně prošetřovat a řešit. O výsledku, případně stavu řešení, bude předkladatel informován nejdéle do 6 týdnů (a dále průběžně), a to především s využitím jednání provozní komise. 3.3 Organizuje-li zaměstnavatel komise (např. provozně-ekonomická, technickoekonomická, výrobní, oděvní, BOZP, odškodňování pracovních úrazů, mzdová apod.) a jiná jednání, kterých se účastní odborové organizace, je povinen umožnit účast zástupcům všech odborových organizací, pokud se odborové organizace nedohodnou jinak. 3.4 Zaměstnanci DP, a. s., vykonávající kontrolní činnost v provozu, mají povinnost oznámit porušení provozního předpisu zaměstnancem mateřské provozovně a současně podat služební hlášení ve smyslu předpisu O 7/1-2-3 o služebních hlášeních. Při provádění kontrol nesmí být dotčena důstojnost kontrolovaných ani kontrolujících zaměstnanců. Zaměstnanec musí být informován na místě, řidič musí být informován na voze, ve výjimečných případech, pokud to není možné, dispečerem prostřednictvím radiostanice. 3.5 Zaměstnavatel přidělí každému zaměstnanci soubor všech předpisů, které je povinen znát s ohledem na výkon své profese, umožní každému zaměstnanci pořízení kopie vnitropodnikových norem v elektronické podobě a zapůjčí každému zaměstnanci na jeho žádost potřebné materiály, minimálně 21 dní předem, k přípravě na zkoušky a přezkoušení související s výkonem jeho povolání. Veškerá přezkoušení z vnitropodnikových předpisů budou prováděna jen písemnou a předem zveřejněnou formou. Materiál pro přezkoušení zaměstnavatel zpřístupní nejpozději od 1.6.2006 prostřednictvím své vnitropodnikové sítě včetně souboru všech otázek přezkoušení.

9


4. 4.1

Mzdová oblast

Pravidla pro odměňování zaměstnanců

4.1.1 Mzdy zaměstnanců se stanovují podle této KS a Pravidel pro odměňování zaměstnanců, která jsou přílohou č. 1 této KS. 4.1.2 Zaměstnavatel zodpovídá za to, aby zaměstnanec byl zařazen podle druhu vykonávané práce do odpovídajícího tarifního stupně. 4.2

Mzdy v roce 2006

Zaměstnavatel garantuje, že průměrná mzda v roce 2006 nepoklesne za srovnatelných podmínek v žádné ze statisticky sledovaných kategorií pod úroveň dosaženou v roce 2005. 4.3

Průměrný výdělek

4.3.1 Průměrný výdělek pro pracovněprávní účely zjišťuje zaměstnavatel ve smyslu § 17 ZoM z hrubé mzdy, zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z doby odpracované v rozhodném období včetně práce přesčas. Za odpracovanou dobu se považuje: - konal-li zaměstnanec práci podle harmonogramu směn, - čerpal-li náhradní volno, - doba, po kterou byl zaměstnanec převeden na jinou práci. Do hrubé mzdy pro zjišťování průměrného výdělku se nezahrnují: - odměny za pracovní pohotovost, - odstupné podle § 60a ZP, - odměny za využití zlepšovacích návrhů, - doplatky mzdy na základě pravomocného soudního rozhodnutí, - dávky nemocenského pojištění, - studijní příspěvky, - náhrady mzdy, - odměny ze sociálních nákladů (účet 528), - příplatky za prodej bločkových jízdenek. 4.3.2 Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí a průměrný výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícího kalendářního měsíce. Při vzniku zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí je rozhodným obdobím doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí. 4.3.3 Jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval méně než 22 dnů (u turnusových zaměstnanců se zjistí 22 dnů přepočtem z odpracovaných hodin), použije se pravděpodobný výdělek stanovený z hrubé mzdy, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období. Pokud v rozhodném období neměl zaměstnanec hrubou mzdu, použije se jako pravděpodobný výdělek poslední platně zjištěný, případně stanovený zaměstnaneckým útvarem podle toho, který je pro zaměstnance výhodnější. 4.3.4 U mzdy za delší než čtvrtletní období se pro účely zjišťování průměrného výdělku určí poměrná část připadající na kalendářní čtvrtletí. Zbývající část mzdy se zahrne do hrubé mzdy v dalším nebo dalších obdobích. Části mzdy poskytované za více kalendářních čtvrtletí se započítávají v závislosti na odpracované době v kalendářním čtvrtletí rozhodném pro výpočet průměrného výdělku.

10


4.3.5 Pokud by průměrný výdělek zaměstnance byl nižší než minimální mzda, na níž zaměstnanci vznikl nárok v příslušném měsíci, kdy se průměrný výdělek používá, zvýší se průměrný výdělek na výši minimální mzdy. 4.3.6 Rozhodným obdobím pro zjištění průměrného výdělku, pro účely stanovení výše náhrady škody při pracovních úrazech a nemoci z povolání, je předchozí kalendářní rok. To platí v případě, že takto určené rozhodné období, je na rozdíl od způsobu zjištění podle bodu 4.3.2, pro zaměstnance výhodnější. 4.4

Společná ustanovení v oblasti mezd

4.4.1 Zaměstnanci se nezávisle na celkových výsledcích DP, a. s. zaručují vzniklé nároky na tarifní (základní) mzdu, náhrady mzdy, mzdové příplatky a pobídkové složky mzdy poskytované zaměstnavatelem. 4.4.2 Zaměstnanec má možnost ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů do 15. února následujícího roku podepsat „Prohlášení poplatníka daně“ a požádat o provedení ročního zúčtování záloh na daň. 4.4.3 Mzda je splatná pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. Mzda je splatná dvanáctý den po skončení měsíčního období, za něž se poskytuje. Pokud je dvanáctým dnem sobota nebo neděle, je výplatním dnem poslední pracovní den před tímto termínem. 4.4.4 Zaměstnanci, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak, bude před nástupem na dovolenou vyplacena mzda splatná během dovolené nebo přiměřená záloha, která by byla splatná během dovolené. 4.4.5 Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru a vyplácí se v částkách zaokrouhlených na desetikoruny s tím, že rozdíl bude převeden do dalšího zúčtovacího období. 4.4.6 Mzda se zaměstnanci vyplácí v penězích v české měně. Mzdu zasílá zaměstnavatel na základě rozhodnutí zaměstnance na jeho osobní účet u peněžního ústavu nebo ji vyplácí v pracovní době na pracovišti nebo na místě určeném zaměstnavatelem. 4.4.7 Výše mzdy, s výjimkou podmínek pro její přiznávání, má důvěrný charakter. Zaměstnanci DP, a. s., kteří při své práci přicházejí do styku s uvedenými informacemi, nemají právo cokoliv zveřejnit (viz ustanovení Pracovního řádu DP, a. s.). 4.4.8 Vykonává-li zaměstnanec práci v několika pracovních poměrech u DP, a. s., stanoví se mzda v každém pracovním poměru samostatně. 4.4.9 Při skončení zaměstnání budou zaměstnanci všechny mzdové složky, na které mu vznikl nárok nebo mu byly přiznány, vyplaceny vždy v termínech vyhlášených pro jejich zúčtování a výplatu.

11


5. Sociální oblast 5.1

Zdravotní péče, závodní preventivní péče, zdravotní pojištění

5.1.1 Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se umožňuje občanům výběr lékaře a zdravotnického zařízení. To se netýká lékaře závodní preventivní péče. Komplexní posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnanců DP, a. s. v rozsahu celostátně platných předpisů přísluší výhradně závodním lékařům. V případě, že je lékař závodní preventivní péče zároveň lékařem ošetřujícím, může si ho zaměstnanec v rámci DP, a. s. zvolit. V ostatních případech nemá možnost volby lékaře závodní preventivní péče. 5.1.2 Závodní preventivní péče bude zajišťována vlastními závodními lékaři a odbornými lékaři, kteří zabezpečují závodní preventivní péči na základě uzavřené smlouvy se zaměstnavatelem. Závodní preventivní péčí se zabezpečuje prevence včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce. V souladu s platnými právními předpisy zajišťuje zaměstnavatel závodní preventivní péči zaměstnanců DP, a. s.: -

zaměstnavatel zabezpečuje zdravotní personál, resp. zdravotnické zařízení a uzavírá s nimi smluvní vztahy pro vykonávání závodní preventivní péče v rozsahu vymezeném platnými právními předpisy,

-

zaměstnavatel zabezpečuje posuzování zdravotní způsobilosti tak, aby nedocházelo k vykonávání práce, pro kterou není zaměstnanec zdravotně způsobilý,

-

zaměstnavatel zodpovídá za organizační zajištění lékařských prohlídek (vstupních, periodických, příp. mimořádných a výstupních) tak, aby nebyl narušen provoz pracoviště,

-

zaměstnavatel zodpovídá za dodržování periodicity posuzování zdravotní způsobilosti u preventivních periodických prohlídek, které pro jednotlivé profesní skupiny konkretizuje ve vnitřní normě,

-

zaměstnavatel provádí přihlašování a odhlašování pojištěnců (zaměstnanců) zdravotní pojišťovny, evidenci a dokumentaci a odvod finančních prostředků,

-

zaměstnavatel zpracovává vnitřní normy, které určují postupy zajišťování závodní preventivní péče ve smyslu platných právních předpisů a způsoby její úhrady,

-

zaměstnavatel umožní zaměstnancům rehabilitační péči v rozsahu předepsaném lékaři, pokud vykonávají práce, jejichž charakter to vyžaduje,

-

zaměstnavatel umožní zaměstnanci, který má závodního lékaře jako svého ošetřujícího lékaře, u tohoto lékaře absolvovat lékařské prohlídky v rámci závodní preventivní péče.

5.1.3 Z důvodu odborného posouzení zdravotního stavu jsou zaměstnanci povinni v souladu s § 73 ZP a v souladu s § 133 odst. 1 písm. a) a § 135 odst. 4 písm. b) ZP a pracovním řádem podrobit se vstupní lékařské prohlídce a dalším preventivním prohlídkám (periodickým, mimořádným) stanovenými zvláštními právními předpisy dle pokynu zaměstnavatele. 5.1.4 Zaměstnanci jsou povinni absolvovat lékařské prohlídky v rámci závodní preventivní péče výhradně u příslušného závodního lékaře ve zdravotnickém zařízení, které zaměstnavatel zajišťuje a upřesňuje ve vnitřní normě.

12


5.1.5 Náklady na lékařské prohlídky a vyšetření provedené určeným lékařem, který pro zaměstnavatele zajišťuje tuto preventivní péči, event. odborným lékařem, který byl tímto lékařem požádán o provedení odborné prohlídky a jejichž úhradu nelze provést ze zdravotního pojištění (viz zákon č. 48/1997 Sb., §§ 15 a 35 o veřejném zdravotním pojištění), nese plně zaměstnavatel. 5.1.6 Pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou dle zákona č. 475/2001 Sb., je doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky a návštěvy svého ošetřujícího lékaře za účelem zajištění výpisu ze zdravotní dokumentace výkonem práce (§ 18 odst. 1). Pro ostatní zaměstnance je překážkou na straně zaměstnance, pracovní volno je poskytováno v nezbytně nutném rozsahu, a to s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku (§ 124 odst. 1 a 2 ZP, § 14 odst. 1 a 3 nařízení vlády 108/1994 Sb.). Pro zaměstnance s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je doba zaměstnavatelem nařízené lékařské prohlídky výkonem práce a započítává se do pracovní doby. U zaměstnance, u něhož charakter vyšetření nebo lékařského zákroku neumožňuje po zbytek pracovního dne vykonávat svou práci, se jedná o překážku na straně zaměstnavatele. 5.1.7 Zaměstnanec má právo zvolit si zdravotní pojišťovnu, přičemž má povinnost oznámit zaměstnavateli do 8 kalendářních dnů ode dne změny zdravotní pojišťovny změnu volby. Při nesplnění této povinnosti bude zaměstnanec zaměstnavateli povinen uhradit vzniklou škodu (penále, které zaměstnavatel zaplatil v souvislosti s neoznámením nebo opožděným oznámením změny zdravotní pojišťovny). 5.1.8 Zdravotní pojištění ve dnech pracovního volna bez náhrady mzdy. Pokud je zaměstnancům poskytnuto pracovní volno bez náhrady mzdy, na základě odstavců 5.5.3, 5.5.4 této KS nebo dle přílohy nařízení vlády č.108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů, podílí se zaměstnanec úhradou sazby pojistného ve výši 4,5 % a zaměstnavatel 9 %. Při čerpání jiného pracovního volna bez náhrady mzdy hradí zaměstnanec stanovené zdravotní pojištění v plné výši. Úhrada zdravotního pojištění v tomto případě bude se zaměstnancem řešena smluvně před poskytnutím neplaceného volna (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů). 5.1.9 Při neomluvené nepřítomnosti v práci je podle zákona zaměstnanec povinen zaplatit celé zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za něho za tuto dobu uhradil. 5.2

Stravování

5.2.1 Zaměstnavatel umožní v souladu s § 140 ZP a v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zaměstnancům ve všech směnách stravování formou poukázek na stravování. Stávající závodní jídelny a kantýny jsou nebo budou pronajaty k účelům stravování a zaměstnancům bude umožněna platba v těchto zařízeních poukázkami na stravování. 5.2.2 Zaměstnavatel umožní stravování i důchodcům, bývalým zaměstnancům, v závodních jídelnách za plnou cenu oběda. 5.2.3 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek až do výše 55 % ceny jednoho hlavního jídla, maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. 5.2.4 Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci příspěvek na jedno hlavní jídlo v průběhu jedné pracovní směny ve stanovené délce. Směnou se rozumí část stanovené týdenní pracovní doby

13


bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen odpracovat na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, nebo délka pracovní směny dohodnutá v pracovní smlouvě. U zaměstnanců, kteří mají v pracovní smlouvě sjednanou kratší pracovní dobu, je odpracovanou směnou délka pracovní doby sjednaná v pracovní smlouvě. V případě, že pracovní směna zaměstnance v úhrnu s dobou přestávek v práci poskytnutých v souladu se ZP bude delší než 11 hodin, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci příspěvek na další jedno hlavní jídlo. 5.2.5 Zaměstnanec obdrží takový počet poukázek na stravování, kolik skutečně odpracoval směn v minulém měsíci. 5.2.6 Poukázky na stravování budou zaměstnancům DP, a. s. poskytovány v hodnotě 75,- Kč. Z toho 41,- Kč poskytne zaměstnavatel a 34,- Kč hradí zaměstnanec. 5.2.7 Za práci přesčas, která je vykonávána v takovém rozsahu, že za ni vznikne nárok na poukázku (zaměstnanec odpracuje navíc celou směnu) nebo vznikne nárok na druhou poukázku (při směně, která včetně přesčasové práce je delší než 11 hodin), bude poskytnuta poukázka na stravování. Poukázky na stravování za přesčasovou práci jsou hrazeny ze sociálních nákladů, evidovány jako daňově neuznatelný výdaj. 5.2.8 Zaměstnavatel po dohodě umožní zástupcům stravovací komise odborových organizací účast na kontrolách ve stravovacích zařízeních. 5.2.9 Poukázky na stravování budou poskytovány za stejných podmínek uvolněným odborovým funkcionářům pracujícím pro DP, a. s. Poukázky jsou hrazeny ze sociálních nákladů a evidovány jako daňově neuznatelný výdaj. 5.2.10 Zaměstnavatel společně s příslušnou odborovou organizací bude průběžně vyhodnocovat připomínky a návrhy strávníků a projedná je s provozovateli závodních kantýn a závodních jídelen. 5.2.11 Změnu nájemce závodních jídelen a kantýn a změnu smluvní ceny obědů je možné provést po projednání s příslušnými odborovými organizacemi. 5.2.12 V závodních jídelnách bude zajištěno stravování přednostně pro vlastní zaměstnance, pro cizí strávníky s přihlédnutím k maximálnímu využití kapacity jídelen. 5.2.13 Zaměstnavatel dohodne s provozovateli závodních kantýn a závodních jídelen, aby se doba řádných dovolených zaměstnanců kantýn a jídelen nepřekrývala. 5.2.14 Bližší specifikace oblasti stravování je řešena vnitřní normou. 5.3

Rekreace, dětská rekreace

5.3.1 Zaměstnavatel umožňuje zaměstnancům v hlavním pracovním poměru a jejich rodinným příslušníkům, zveřejněním nabídky pobytů, rekreaci ve vlastních rekreačních střediscích, příp. ji zprostředkovává v rekreačních střediscích předaných do pronájmu. 5.3.2 Dětská rekreace je organizována a provozována DP, a. s. ve vlastních objektech v období letních prázdnin. V období jarních prázdnin je zajišťována pouze v podnikovém RS Lučanka (OS ZO DP-A). 5.3.3 Rekreace ve vlastních rekreačních střediscích a letních dětských táborech, provozovaných DP, a. s., je zaměstnancům poskytována za sníženou (dotovanou) cenu poukazu. Dotací vytvořená ztráta z hospodaření těchto středisek je hrazena ze sociálních nákladů.

14


5.3.4 Na dětskou rekreaci pořádanou jinými organizacemi je poskytován příspěvek nepeněžní formou – nákupem poukazu. Výše příspěvku činí 200,- Kč na den na zimní rekreaci v období jarních prázdnin vyhlášených pro celou ČR a 100,- Kč na den na letní rekreaci, maximálně však 1 000,- Kč. 5.3.5 Dětská rekreace a výplata příspěvků bude realizována dle zásad, které jsou přílohou č. 2 této KS. 5.3.6 Pro účely rekreace dle bodu 5.3.1 se za rodinného příslušníka považují: - manžel, manželka, druh, družka, - děti do skončení povinné docházky a poté do dosažení 26 let věku, jestliže se soustavně připravují studiem na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu se nepovažují např. krátkodobé kurzy, zaměstnání v cizině s návštěvou jazykových kurzů pořádaných v místě apod., - děti, které se nemohou připravovat na budoucí povolání nebo být zaměstnány pro nemoc nebo jsou pro tělesné, smyslové nebo mentální postižení trvale neschopny práce. 5.3.7 Za dítě – rodinného příslušníka se považuje pro účely bodu 5.3.1 rovněž: - dítě, které bylo zaměstnancem převzato do péče nahrazující péči rodičů, - dítě manžela (manželky, druha, družky), - dítě, ke kterému zaměstnanci trvá vyživovací povinnost, pokud nebyl zbaven rodičovských práv, - vnuk, vnučka zaměstnance pouze pro účely bodu 5.3.2. 5.3.8 Provozování rekreace a letní dětské rekreace ve vlastních zařízeních je hrazeno ze sociálních nákladů, a to ve formě dotované ceny poukazu pro zaměstnance. 5.4

Vzdělávání zaměstnanců

5.4.1 Vzdělávání zaměstnanců bude zaměřeno především na prohlubování a zvyšování kvalifikace formou: - odborných kurzů a školení dle potřeb zaměstnavatele, - periodickým obnovováním a přezkušováním způsobilosti zaměstnanců k výkonu určitých profesí v souladu s příslušnými předpisy, - rekvalifikace zaměstnanců, - studia na státních a soukromých školách podle potřeb zaměstnavatele. 5.4.2 Studium při zaměstnání a nástavbové studium bude zaměstnanci v DP, a. s. umožněno pouze na doporučení příslušného vedoucího a se souhlasem personálního ředitele (týká se výlučně studia, při kterém zaměstnanec hodlá uplatňovat nároky, které vyplývají z ustanovení vyhlášky č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění pozdějších předpisů nebo dohod o zvýšení kvalifikace podle § 143 ZP). 5.4.3 Pokud bude dán zaměstnavatelem souhlas se studiem, zaměstnavatel vyjde, pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody, zaměstnanci maximálně vstříc (úpravy směn, poskytnutí volna) tak, aby zaměstnanec mohl plnit řádně své studijní povinnosti. 5.5

Důležité osobní překážky v práci a zaměstnanecké výhody

5.5.1 Důležité osobní překážky v práci Nároky zaměstnanců na pracovní volno uvedené v příloze k nařízení vlády č. 108/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se provádí ZP se poskytují takto: -

narození dítěte manželce (družce) zaměstnance – pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu k převozu do zdravotnického zařízení a zpět – s náhradou

15


-

-

-

mzdy, nezbytně nutnou dobou pro převoz manželky (družky) s novorozencem z porodnice se rozumí jeden den; zaměstnanec má nárok na další tři dny neplaceného volna, pokud tomu nebrání provozní důvody a pokud o to požádá, doprovod zdravotně postiženého dítěte nebo rodinného příslušníka do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy – pracovní volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na 15 pracovních dnů v kalendářním roce – s náhradou mzdy, úmrtí manžela, druha nebo dítěte – pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne na tři dny a na další den k účasti na pohřbu, účast na pohřbu rodiče (opatrovníka) a sourozence zaměstnance, rodiče (opatrovníka) a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence zaměstnance – pracovní volno se poskytne na jeden den i v případě, že rozloučení se konalo bez pohřebního obřadu a další den, pokud zaměstnanec obstarává pohřeb – s náhradou mzdy, vlastní svatba – pracovní volno se poskytne na tři dny, z toho jeden den k účasti na svatebním obřadu – s náhradou mzdy.

5.5.2 Překážky při výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby. Náhrada mzdy při vojenském cvičení a náhrada mzdy při výkonu civilní služby místo vojenského cvičení, přísluší zaměstnanci po dobu této služby ve výši 100 % jeho průměrného výdělku. Tato náhrada nepřísluší zaměstnanci při dobrovolném vojenském cvičení, kdy vykonává službu na vlastní žádost. 5.5.3 Pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody, poskytne zaměstnavatel všem zaměstnancům na požádání jeden den neplaceného volna v měsíci. Termín tohoto volna se sjednává po dohodě s nadřízeným zaměstnancem. Toto volno nelze v průběhu roku kumulovat (vazba s bodem 5.1.8). 5.5.4 Rodičům, pečujícím o děti do 15 let (vztahuje se na všechny děti, které v kalendářním roce dovrší 15 let věku), poskytne zaměstnavatel další neplacené volno až do výše 2 týdnů v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody (vazba s bodem 5.1.8). 5.5.5 Péče o dítě do 15 let věku bude respektována jako podstatný důvod ke zkrácení pracovní doby, nebo ke změně začátku a konce pracovní doby. 5.5.6 Pracují-li u zaměstnavatele oba rodiče pečující o dítě mladší 15 let ve vícesměnném provozu, je zaměstnavatel povinen, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, vyhovět jejich žádosti na úpravu skladby a délky směn tak, aby mohli řádně pečovat o dítě; přitom zaměstnavatel postupuje v součinnosti s příslušnými odborovými organizacemi. 5.5.7 Zaměstnancům postižených živelnou pohromou (zničení, poškození, event. vyplavení domu, bytu apod.) zaměstnavatel poskytne na nezbytně nutnou dobu likvidace škod, oprav a úklidu pracovní volno s náhradou mzdy. Podmínkou poskytnutí volna je doložení postižení příslušným zástupcem samosprávy (obcí). 5.5.8 V případě mimořádné události, kdy dojde při jízdě dopravního prostředku MHD ke střetu s osobou, nebo při nehodě k vážnému zranění osoby, či jejímu usmrcení má řidič MHD nebo strojvedoucí metra, který tento dopravní prostředek řídil, nárok (po vyřešení případu na místě) na poskytnutí mimořádného pracovního volna do konce této směny s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku. Požádá-li řidič MHD nebo strojvedoucí metra o poskytnutí dalšího mimořádného volna v maximálním rozsahu 2 dnů, bude mu poskytnuto toto volno v požadovaném rozsahu a bude mu přiznána náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla v důsledku tohoto volna.

16


5.5.9 V případě jiné mimořádné události, kdy má řidič MHD nebo strojvedoucí metra, který tento dopravní prostředek řídil, nárok (po vyřešení případu na místě) na poskytnutí mimořádného pracovního volna do konce této směny s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud nemůže tuto směnu dokončit z důvodu překážky na straně zaměstnavatele. Dojde-li z důvodu vyšetřování mimořádné události k prodloužení směny řidiče nebo strojvedoucího metra, má nárok na náhradu mzdy do okamžiku, kdy dojde k ukončení šetření na místě nehody a jeho další přítomnost na místě nehody již není potřeba. 5.5.10 Při změně pracoviště přihlédne zaměstnavatel k místu bydliště zaměstnance s ohledem na jeho sociální potřeby, pokud to umožní provozní potřeby zaměstnavatele. 5.5.11 Zaměstnavatel poskytne všem zaměstnancům, mezi jejichž povinnosti patří nošení stejnokroje, příspěvek na jeho údržbu ve výši 0,80 Kč za každou odpracovanou hodinu. Tato úhrada bude vyplácena současně se mzdou. 5.5.12 Zaměstnanci mají právo využívat služebních spojů pro dopravu do zaměstnání a zpět. 5.6

Penzijní připojištění zaměstnanců

5.6.1 Zaměstnanci, kteří požadují příspěvek musí splňovat podmínku stanovenou zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, tj.: - jsou občany ČR, - pokud jsou občany jiného státu, musí mít povolení k trvalému pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo. 5.6.2 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům příspěvek na penzijní připojištění za níže uvedených podmínek: - zaměstnanec si sám zvolí, zda chce možnost penzijního připojištění využít za podmínek stanovených zaměstnavatelem, - zaměstnavatel bude přispívat do všech penzijních fondů, se kterými mají zaměstnanci již uzavřené smlouvy o penzijním připojištění před 1.1.2000 (tj. mají nárok na starobní penzi z penzijního připojištění ve věku 50 let), - pro nově uzavřené smlouvy a smlouvy uzavřené po 1.1.2000 (tj. doba placení příspěvku na penzijní připojištění je min. 60 kalendářních měsíců a nárok na starobní penzi z penzijního připojištění při dosažení 60 let věku) bude přispívat výhradně do vybraných penzijních fondů, - zaměstnanec, který má smlouvu uzavřenou po 1.1.2000 s jiným než vybraným penzijním fondem a pokud bude chtít využít příspěvku zaměstnavatele, musí svoji stávající smlouvu vypovědět a uzavřít smlouvu novou u vybraných penzijních fondů, - příspěvek od zaměstnavatele je podmíněn příspěvkem zaměstnance ve výši minimálně 100,- Kč/ měsíc, - zaměstnavatel bude zaměstnanci přispívat částkou ve výši minimálně 300,- Kč/měsíc převedením částky do zaměstnancem vybraného penzijního fondu, - zaměstnanec musí být v pracovním poměru u DP, a. s. nepřetržitě nejméně 3 roky, příspěvek bude zaměstnanci poskytnut od měsíce následujícího po měsíci vzniku nároku, - zaměstnanec, který v průběhu měsíce končí pracovní poměr (včetně odchodu do starobního důchodu), již za tento měsíc nemá nárok na příspěvek zaměstnavatele.

17


5.6.3 Nárok na příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění nemá zaměstnanec: - v mimoevidenčním stavu, s výjimkou uvolněných odborových funkcionářů pracujících pro DP, a. s., - se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin (s výjimkou poživatelů částečného nebo plného invalidního důchodu) a tzv. „nepravidelná výpomoc“, - v případě neomluvené absence (i hodinové) za měsíc, ve kterém k absenci došlo s tím, že příspěvek zaměstnavatele nebude zaměstnanci v následujícím měsíci poskytnut, - pokud koná pouze práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce, - který neuzavřel smlouvu o penzijním připojištění prostřednictvím nominovaného zástupce vybraných penzijních fondů. 5.6.4 Nárok na výplatu příspěvku od zaměstnavatele trvá nejdéle po dobu 2 let od vzniku nároku na starobní důchod, pokud zaměstnanec tento důchod nepobírá. 5.6.5 Zaměstnanci, který v průběhu pracovního poměru ukončí penzijní připojištění s příspěvkem zaměstnavatele výpovědí nebo dohodou a obdrží odbytné, bude příspěvek od zaměstnavatele poskytnut již pouze na jednu další smlouvu o penzijním připojištění. Na jednu další nově uzavřenou smlouvu bude poskytován příspěvek zaměstnavatele i po jednorázovém vyrovnání. 5.6.6 Benefit a) Částka získaná jako jednorázová finanční odměna z nových smluv o penzijním připojištění se státním příspěvkem a roční provize z finančních prostředků, poukázaných penzijním fondům (za zaměstnance i zaměstnavatele) budou použity zpět pro zaměstnance – účastníky penzijního připojištění. b) Tyto výše uvedené částky budou poukázány stejným dílem (bez rozdílu, u kterého penzijního fondu má zaměstnanec uzavřenu smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem) zaměstnancům – účastníkům penzijního připojištění na navýšení penzijního připojištění (bude poukázána jednorázová částka po ukončení ročního hospodaření vybraných penzijních fondů). 5.6.7 Zaměstnavatel ve spolupráci s odborovou stranou připraví v průběhu roku 2006 návrh řešení zavedení životního pojištění v roce 2007, jako alternativní možnost pro zaměstnance DP, a. s., kteří nevyužívají příspěvek na penzijní připojištění. 5.7

Zaměstnanecké jízdné

5.7.1 Nárok na poskytování jízdních výhod mají: a) zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru k DP, a. s. b) důchodci, bývalí zaměstnanci DP, a. s., kteří mají trvalý pobyt v České republice a jejichž pracovní poměr trval u DP, a. s. nepřetržitě 8 let před odchodem do důchodu. Důchodem se rozumí důchod starobní a důchod plně invalidní. Podmínkou je odchod do důchodu z pracovního poměru u DP, a. s. c) rodinní příslušníci zaměstnanců - manžel(ka) zaměstnance, - nezaopatřené dítě zaměstnance, - nezaopatřené dítě zaměstnance osvojené nebo svěřené rozhodnutím soudu do výchovy nebo pěstounské péče zaměstnanci DP, a. s. (děti od 6 let věku

18


do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne, - nezaopatřené dítě manžela(ky) zaměstnance, jehož rodič není zaměstnanec, ale žije-li ve společné domácnosti se zaměstnancem (děti od 6 let věku do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne), - pozůstalý(á) manžel(ka) po zaměstnanci DP, a. s., kterému trval nárok na jízdenku alespoň po dobu 8 let před úmrtím (v případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu bez jeho vlastního zavinění nebo nemoci z povolání se splnění této podmínky nevyžaduje, pokud neuzavře nový sňatek, - pozůstalé nezaopatřené dítě po zaměstnanci, kterému trval nárok na jízdenku MHD alespoň po dobu 8 let před úmrtím (v případě úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu bez jeho vlastního zavinění nebo nemoci z povolání se splnění této podmínky nevyžaduje), - pozůstalý(á) manžel(ka) a děti po bývalém zaměstnanci, kterému byl v důsledku výkonu zaměstnání přiznán plný invalidní důchod a on jako invalidní důchodce zemřel; pro vznik nároku musí být splněna podmínka 8 odpracovaných let, d) rodinní příslušníci důchodců - manžel(ka) důchodce, - nezaopatřené děti důchodce, - nezaopatřené dítě důchodce osvojené nebo svěřené rozhodnutím soudu do výchovy nebo pěstounské péče zaměstnanci DP, a. s. (děti od 6 let věku do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne, - nezaopatřené děti manžela(ky) důchodce, jehož rodič není důchodce, ale žije-li ve společné domácnosti s důchodcem (děti od 6 let věku do skončení jejich povinné školní docházky a dále po dobu, po kterou je dítě nezaopatřeno, do dne dovršení 26 let věku včetně tohoto dne), - pozůstalý(á) manžel(ka) po důchodci, pokud neuzavře nový sňatek, - pozůstalé nezaopatřené děti po důchodcích. Poskytování zaměstnaneckého jízdného důchodcům v plném invalidním důchodu a jejich rodinným příslušníkům - při přiznání plného invalidního důchodu v důsledku pracovního úrazu bez vlastního zavinění zaměstnance nebo nemocí z povolání v průběhu pracovního poměru zaměstnance, se podmínka délky nepřetržitého pracovního poměru nevyžaduje, - uzavře-li poživatel plného invalidního důchodu znovu pracovní poměr k DP, a. s., započte se mu doba odpracovaná před jeho odchodem do plného invalidního důchodu pro účely přiznání nároku na jízdenku MHD, - v případě, že poživateli plného invalidního důchodu je tento důchod odebrán a on opětovně nenastoupí do pracovního poměru k DP, a. s., pozbývá nárok na vydanou jízdenku MHD. Nárok na zaměstnanecké jízdné mají zaměstnanci a jejich rodinní příslušníci až po třech měsících nepřetržitého trvání pracovního poměru.

19


Nezaopatřenost dítěte a soustavná příprava dítěte na budoucí povolání se posuzuje podle ustanovení § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, nejdéle však do 26 let věku, za použití ustanovení §§ 12 – 15. Zaměstnanecká jízdenka se skládá ze zaměstnanecké průkazky a zaměstnaneckého kuponu. 5.7.2 Výše zaměstnaneckého jízdného (jízdné se slevou): zaměstnanec důchodce (bývalý zaměstnanec) rodinný příslušník zaměstnance rodinný příslušník důchodce pozůstalí po důchodci pozůstalý(á) manžel(ka) po zaměstnanci rodinný příslušník pozůstalé(ho) po zaměstnanci

50,- Kč vč. DPH 50,- Kč vč. DPH 100,- Kč vč. DPH 50,- Kč vč. DPH 50,- Kč vč. DPH 100,- Kč vč. DPH 100,- Kč vč. DPH

Manipulační poplatek za vyrobení zaměstnanecké průkazky činí 15,- Kč, cena normalizovaného pouzdra 10,- Kč vč. DPH. 5.7.3 Finanční náhrada za neodevzdanou zaměstnaneckou jízdenku Za neodevzdanou zaměstnaneckou jízdenku je držitel povinen zaplatit finanční náhradu za bezdůvodné obohacování ve výši alikvotní části měsíčního jízdného, odpovídajícího příslušné tarifní kategorii dle tarifu PID těch cestujících, kteří nemají nárok na zvýhodněné zaměstnanecké jízdné, a to ode dne zániku nároku na jízdenku až do konce její původní platnosti. Při změně tarifu v průběhu roku se alikvotní část propočítá z obou cen zvlášť. Při prokázaném zneužití zaměstnaneckého jízdného kterýmkoliv uživatelem, mu budou odepřeny jízdní výhody po dobu 12 měsíců. 5.7.4 Ztráta, poškození nebo odcizení zaměstnanecké jízdenky Duplikát zaměstnanecké jízdenky nebo její případná výměna budou vystaveny ihned po zaplacení finanční náhrady. Při vystavení duplikátu (výměny) zaměstnanecké průkazky ve výši: děti od 6 do 15 let důchodci, pozůstalí po důchodcích a jejich rodinní příslušníci ostatní uživatelé

15,- Kč 15,- Kč 15,- Kč

Při vystavení duplikátu (výměny) zaměstnaneckého kuponu ve výši: děti od 6 do 15 let 65,- Kč důchodci, pozůstalí po důchodcích a jejich rodinní 65,- Kč příslušníci ostatní uživatelé 115,- Kč Při pozdějším nalezení nebo vrácení zaměstnanecké jízdenky se částka za vystavený duplikát nevrací.

20


5.7.5 Výjimky poskytování zaměstnaneckého jízdného Výjimky související s nárokem na zaměstnanecké jízdné jsou plně v kompetenci generálního ředitele. Návrh a doporučení na udělení výjimky předkládají generálnímu řediteli jednotlivé organizační složky prostřednictvím personálního ředitele. 5.8

Sociální náklady

5.8.1 Plánovaný limit sociálních nákladů činí 2,5 % z ročního objemu plánovaných mzdových prostředků. Z tohoto objemu poskytne zaměstnavatel příspěvek odborovým organizacím ve výši 0,3 %. 5.8.2 Odborové organizace se dohodly na přerozdělení těchto prostředků (0,3 %) jednotlivým odborovým organizacím ve stejném poměru jako je poměr počtu členů, kteří jsou zaměstnanci DP, a. s., v jednotlivých odborových organizacích, které jsou vyjádřeny procentem k 30. 11. 2005 podle počtu platných dohod o srážkách ze mzdy. Tento způsob se nebude měnit po dobu platnosti této KS. Příspěvky budou vypláceny zálohově čtvrtletně z plánovaných mzdových prostředků DP, a. s. pro příslušné čtvrtletí. odborová organizace Základní odborová organizace Odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha, a. s. ředitelství Všeobecné odbory Metro Odborová organizace Dopravního podniku - Metro NOSDDPP Odborová organizace Dopravního podniku - strojvedoucí OSPEA Základní organizace odborového svazu pracovníků v dopravě, silničním hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy - Elektrické dráhy Odborové sdružení základních organizací DP-A Podnikový výbor odborového svazu pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy Dopravního podniku Praha – Autobusy ZV OS DOSIA DP PJA - dispečink Základní organizace Odborového svazu dopravy Motol NO POPIS Odbory Dopravního podniku Celkem

vyjádření v% 2,453 0,404 19,252 2,655 5,527 8,120 25,524 22,807 9,346 1,506 2,143 0,109 0,155 100,00

5.8.3 Skutečný limit sociálních nákladů činí 2,5 % ze skutečného ročního objemu mzdových prostředků za celou DP, a. s. Z tohoto objemu výše příspěvků odborovým organizacím nesmí rovněž překročit 0,3 %. 5.8.4 Pro účely čerpání těchto finančních prostředků odborové organizace předloží na vyzvání rozpis čerpání prostředků personálnímu řediteli DP, a. s. nejpozději do konce ledna následujícího roku. 5.8.5 Sociální náklady (2,5 %) jsou určeny k zabezpečování kulturních a sociálních potřeb všech zaměstnanců DP, a. s. a jejich rodinných příslušníků. Z těchto prostředků zaměstnavatel zajišťuje rekreaci, dětskou rekreaci a poskytuje dohodnuté příspěvky.

21


5.8.6 V případě, že zaměstnanec měl v průběhu kalendářního roku neomluvenou absenci, ztrácí nárok na všechny benefity uvedené v bodě 5.8 této kolektivní smlouvy kromě poukázky na stravování za práci přesčas. 5.8.7 Příspěvek při pracovních výročích nepřetržité práce v rámci DP, a. s. se poskytuje ve výši: při 15 letech zaměstnání při 20 letech zaměstnání při 25 letech zaměstnání při 30 letech zaměstnání při 35 letech zaměstnání při 40 a více letech zaměstnání při 45 a více letech zaměstnání

2 000,00 Kč 3 000,00 Kč 4 000,00 Kč 5 000,00 Kč 6 000,00 Kč 7 000,00 Kč 8 000,00 Kč

Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 5.8.9. Příspěvek nenáleží pracujícím důchodcům, zaměstnancům ve vedlejším pracovním poměru a ve vedlejší činnosti a v době, kdy je zaměstnanec v mimoevidenčním stavu. 5.8.8 Příspěvek při prvním rozvázání pracovního poměru v souvislosti s přiznáním starobního nebo plného invalidního důchodu se poskytuje ve výši: při při při při při při při při při

5 a více letech zaměstnání 10 a více letech zaměstnání 15 a více letech zaměstnání 20 a více letech zaměstnání 25 a více letech zaměstnání 30 a více letech zaměstnání 35 a více letech zaměstnání 40 a více letech zaměstnání 45 a více letech zaměstnání

6 000,00 Kč 8 000,00 Kč 10 000,00 Kč 12 000,00 Kč 14 000,00 Kč 16 000,00 Kč 18 000,00 Kč 20 000,00 Kč 22 000,00 Kč

Příspěvek se poskytuje v závislosti na letech zaměstnání dle bodu 5.8.9. V době, kdy je zaměstnanec v mimoevidenčním stavu, příspěvek nenáleží. 5.8.9 Doba zaměstnání v DP, a. s. Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru u DP, a. s. se zahrnuje: - doba pracovního poměru i před 18. rokem věku (doba učebního poměru se nezapočítává), - doba nepřetržitého pracovního poměru u jiného zaměstnavatele, jehož práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů přešla na DP, a. s., - doba pracovního poměru zaměstnanců, kteří byli delimitací převedeni mimo DP, a. s. a opětnou delimitací bezprostředně nastoupili zpět do DP, a. s., - doba zaměstnání v delimitovaných organizacích, pokud bezprostředně navazovala na zaměstnání u DP, a. s., - doba vazby, pokud zaměstnanec nebyl pravomocně odsouzen (bylo-li trestní stíhání proti zaměstnanci zastaveno nebo byl-li zproštěn obžaloby), - doba vazby a doba výkonu trestu, která podléhá zákonu o rehabilitaci. Do doby nepřetržitého trvání pracovního poměru se zahrnuje i doba vedení v mimoevidenčním stavu. Do mimoevidenčního stavu zaměstnanců patří: - zaměstnanci na mateřské dovolené, na rodičovské dovolené, - zaměstnanci, kterým bylo povoleno neplacené volno po skončení rodičovské dovolené, 22


-

-

zaměstnanci, kteří vykonávají základní vojenskou službu včetně náhradní vojenské služby, zaměstnanci po dobu výkonu civilní služby, zaměstnanci uvolnění k výkonu veřejných funkcí nebo jiné činnosti pro společenské organizace (např. odborových funkcí), pokud organizace stálého zaměstnance neposkytuje zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy anebo jí jsou tato plnění plně refundována, zaměstnanci vyslaní do škol, kurzů, jimž zaměstnavatel neposkytuje mzdu, zaměstnanci ve vyšetřovací vazbě, pokud nebyli pravomocně odsouzeni, zaměstnanci, kterým bylo poskytnuto neplacené volno bez náhrady mzdy v rozsahu delším než 4 týdny, a to ode dne nástupu tohoto volna.

Do doby trvání pracovního poměru se nezahrnuje: - doba vazby, pokud zaměstnanec byl pravomocně odsouzen, - doba výkonu trestu. 5.8.10 Příspěvek na bezhotovostní výplatu ve výši 250,- Kč za měsíc se poskytuje zaměstnancům, kterým se: - celá výplata mzdy nebo plnění peněžité hodnoty poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci včetně plnění poskytovaných podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, tj. zejména náhrada mzdy, zajišťuje bezhotovostně včetně záloh v hotovosti vyplacených před nástupem dovolené, - bezhotovostně zajišťují výplaty dávek nemocenského pojištění. Příspěvek na bezhotovostní výplatu nenáleží zaměstnancům pracujícím na základě dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti a zaměstnancům se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 hodin (s výjimkou poživatelů částečného nebo plného invalidního důchodu) a tzv. nepravidelná výpomoc. V měsíci, kdy má zaměstnanec nulový příjem, příspěvek nenáleží. 5.8.11 Zaměstnavatel poskytne zaměstnancům poukázky SodexhoPASS v hodnotě 1 000,- Kč na rok pro využití v oblasti rehabilitace v síti smluvních partnerů. Poukázky jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů, sociálního i zdravotního pojištění. Nárok na poskytnutí poukázek nemají: - zaměstnanci na mateřské dovolené a rodičovské dovolené, - zaměstnanci, kterým bylo povoleno neplacené volno po skončení rodičovské dovolené, - zaměstnanci uvolnění k výkonu veřejných funkcí nebo jiné činnosti pro společenské organizace, pokud organizace stálého zaměstnance neposkytuje zaměstnanci mzdu nebo náhradu mzdy anebo jí jsou tato plnění plně refundována, - zaměstnanci ve vyšetřovací vazbě pokud nebyli pravomocně odsouzeni, - zaměstnanci vyslaní do škol, kurzů, jimž zaměstnavatel neposkytuje mzdu, - zaměstnanci, pokud konají práce na základě dohod o pracovní činnosti nebo o provedení práce, - zaměstnanci ve vedlejším pracovním poměru a ve vedlejší činnosti, - zaměstnanci se sjednaným týdenním úvazkem kratším než 30 h (s výjimkou poživatelů částečného nebo plného invalidního důchodu) a tzv. „nepravidelná výpomoc“.

23


5.8.12 Zaměstnavatel zajistí a uhradí pro všechny zaměstnance za stejných podmínek pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. a) podmínky smlouvy - pojištění je sjednáno pojistnou smlouvou u Kooperativy, pojišťovny, a. s. s platností od 1.1.2006, - jednorázové pojistné pro rok 2006 za jednoho pojištěného činí 300,- Kč, - pojištění se vztahuje i na škody způsobené v souvislosti s řízením motorového dopravního prostředku, - plnění vyplacené ze všech pojistných událostí vzniklých v době trvání pojištění je omezeno pro každého pojištěného (zaměstnance) pojistnou částkou ve výši 100 000,- Kč, - pojištění jednotlivého zaměstnance zaniká dnem, kdy pojištěný přestal být zaměstnancem akciové společnosti, - plnění pojistitele činí 90 % z předepsané částky, kterou je pojištěný povinen zaplatit zaměstnavateli jako náhradu škody, - na tento druh pojištění je možno mít uzavřeno více smluv, uplatnit náhradu škody lze vždy jen u jedné z nich, - pojištění pro jednotlivce vzniká následujícím dnem, kdy byla podána žádost o pojištění, nejdříve od 1.1.2006, - pojištění je zdanitelným příjmem, který bude ve výši 300,- Kč připočten k hrubému příjmu zaměstnance. b) pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu, kterou pojištěný: - způsobil úmyslně, - převzal nad rámec stanovený právním předpisem, - způsobil nesplněním povinnosti odvrátit škodu a zamezit zvětšení už vzniklé škody, - způsobil při výkonu práce na základě dohody o provedení práce, - způsobil po požití alkoholu, užití psychotropní, omamné nebo jiné návykové látky, - způsobil vyrobením zmetku nebo vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích, - způsobil tím, že při neplatném skončení pracovního poměru nekonal práci, - způsobil schodkem na svěřených hodnotách, které je pojištěný povinen vyúčtovat, - způsobil ztrátou věci, - způsobil zaměstnavateli zaplacením majetkové sankce uložené v důsledku jednání pojištěného, s výjimkou sankcí uložených v souvislosti s výpočtem a poukazy daní a poplatků nebo pojistného na veřejné pojištění (zdravotní, sociální apod.), - způsobil na pneumatikách a přepravovaných věcech, s výjimkou škod vzniklých při dopravní nehodě šetřené Policií ČR, - způsobil provozem dopravního prostředku, je-li dána odpovědnost podle § 427 a násl. Občanského zákoníku, pokud se na ni vztahuje zákonné nebo povinně smluvní pojištění odpovědnosti, - způsobil zanedbáním předepsané obsluhy a údržby, - způsobil zaměstnavateli, který je jeho osobou blízkou nebo s ním žije ve společné domácnosti, - způsobil zaměstnavateli – podnikatelskému subjektu, ve které má pojištěný většinovou majetkovou účast.

24


5.8.13 V případě, že za období 1. – 11. 2006 dojde k nedočerpání sociálních nákladů, bude tento zůstatek rozpočítán rovnoměrně na všechny zaměstnance DP, a. s. a vyplacen jako příspěvek na individuální uspokojování potřeb zaměstnanců při výplatě mzdy za měsíc prosinec 2006 s výplatním termínem v lednu 2007. Příspěvek se vyplácí zaměstnancům (včetně odborových funkcionářů) v hlavním pracovním poměru se sjednaným pracovním úvazkem 30 a více hodin týdně, kteří budou k 31.12.2006 v evidenčním stavu. Příspěvek nenáleží zaměstnancům, kteří budou k 31.12.2006 ve výpovědní lhůtě (výpověď jak ze strany zaměstnance tak i zaměstnavatele), s výjimkou výpovědi dle § 46 odst. 1, písm. a) až c) ZP a výpovědi dle § 51 ZP z důvodu odchodu do starobního nebo invalidního důchodu a zaměstnancům, kteří nebudou v pracovním poměru v DP, a. s. alespoň jeden rok. Veškeré příjmy zaměstnanců DP, a. s. ze sociálních nákladů se řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

25


6. Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci a pracovní prostředí 6.1 Zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s platnou legislativou bude DP, a. s. provádět ve spolupráci s příslušnými odborovými orgány. 6.2 Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik. 6.3 Zaměstnavatel je povinen vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění a prokazatelně s nimi seznámit zaměstnance. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň BOZP, zejména stav technické prevence a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek a dodržet metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle právního předpisu. Nelze-li rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působnosti tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. 6.4 Odborné komise zaměstnavatele spolu se zástupci příslušných odborových organizací provedou minimálně 1x v roce podle stanoveného harmonogramu na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele prověrku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany. Příslušné odborové organizace budou se všemi termíny prověrek seznámeny v dostatečném časovém předstihu. V rámci prověrek bude provedena rovněž kontrola hygienických zařízení a hygienických podmínek na pracovištích. Účastníci prověrek vypracují a podepíší zápis s uvedením závazných termínů pro odstranění zjištěných závad. 6.5 Zpracované výsledky prověrek BOZP a PO s návrhy na opatření budou projednány na úrovni jednotlivých organizačních složek DP, a. s. Do 30 kalendářních dnů po provedené prověrce budou předloženy ke schválení poradě vedení DP, a. s. a poté bezprostředně předány příslušným odborovým orgánům. 6.6 Plnění harmonogramu odstraňování zjištěných závad budou vedoucí organizačních složek DP, a. s. průběžně vyhodnocovat a přijímat nápravná opatření. Příslušné odborové orgány budou informovány nejpozději jednou za čtvrtletí. 6.7 DP, a. s. bude bez zbytečného odkladu informovat příslušné odborové orgány o vzniku smrtelného pracovního úrazu nebo pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci zaměstnance a závažné nehodové události, při níž došlo ke vzniku pracovního úrazu. Na požádání příslušných odborových orgánů jim bude DP, a. s. poskytovat podstatné ústní informace o průběhu vyšetřování. Zaměstnavatel poskytne postiženému opis závěru šetření mimořádné události. 6.8 K vyšetřování příčin a zdrojů vzniku smrtelného pracovního úrazu a pracovního úrazu vyžadujícího hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dnů bude vždy přizván zástupce příslušného odborového orgánu. Po ukončení šetření DP, a. s. poskytne příslušným odborovým orgánům dokumentaci o vyšetřování, pokud s tím bude postižený souhlasit. 6.9 Na požádání odborové organizace zaměstnavatel zajistí měření konkrétních fyzikálních a chemických veličin, případně biologických činitelů. Měření provede nezávislá certifikovaná firma, respektive příslušná státní instituce za účasti zástupce odborové organizace. Zaměstnavatel seznámí příslušný útvar a odborový orgán s výsledky měření. Požadavek odborového orgánu na měření musí být řádně zdůvodněn.

26


6.10 Zaměstnavatel vytvoří podmínky pro výkon kontroly odborů nad bezpečností a ochranou zdraví při práci v plném rozsahu podle §§ 22, 136 a 136a ZP. Současně bude průběžně provádět rozbor pracovní úrazovosti a následně navrhovat, realizovat a vyhodnocovat opatření ke snižování příčin a zdrojů pracovních úrazů a nemocí z povolání. Rozbory budou předávány a projednávány s odborovými organizacemi. 6.11 Způsob a rozsah náhrady škody, způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání zaměstnavatel projedná s příslušným odborovým orgánem a se zaměstnancem bez zbytečného odkladu ode dne, kdy jsou mu prokazatelně známy všechny okolnosti vzniku úrazu nebo nemoci z povolání. 6.12 Zaměstnance po skončení pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nebo zaměstnance se zdravotním postižením, které nastalo v důsledku vlivu pracovního prostředí nebo jiných důvodů vyplývajících ze zaměstnání a který nemůže podle lékařského vyjádření zastávat dosavadní práci, bude přednostně zaměstnavatel zařazovat na funkce nebo do povolání, odpovídajících jeho zdravotnímu stavu. Podle potřeby zaměstnavatel umožní těmto zaměstnancům rekvalifikaci nebo jinou potřebnou odbornou přípravu a zajistí jim přednostně zaměstnání v rámci DP, a. s. 6.13 V případě smrtelného pracovního úrazu zaměstnance, který nebyl zapříčiněn porušením právních nebo ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze strany zaměstnance, bude jednorázové odškodnění podle § 200 odst. 1 ZP zvýšeno, tj. dítěti na 200 000,- Kč, manželu na 100 000,- Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 70 000,- Kč poskytne též rodičům zemřelého. 6.14

Zaměstnavatel je povinen zajistit zákaz kouření: - ve všech uzavřených prostorách a pracovištích, kde pracují také nekuřáci (včetně služebních automobilů), - na schůzích, poradách a jednáních, konaných v uzavřených prostorách, - na všech pracovištích, kde dochází ke styku zaměstnanců s veřejností, - při každé práci, kde v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zdraví nebo majetku, - v prostorách zařízení společného stravování zaměstnanců, - ve zdravotnických zařízeních, - na pracovištích, která jsou kvalifikována jako požárně nebezpečná, tato pracoviště musí být označena výstražnou tabulkou „Zákaz kouření“, - na pracovištích a všech ostatních místech, kde je nainstalována Elektrická požární signalizace, - ve všech vozidlech MHD, - v tunelech, ve stanicích, podchodech a vestibulech metra.

6.15 Vzhledem k nárůstu kriminality bude zaměstnavatel ve spolupráci s příslušnými odborovými organizacemi vyvíjet snahu k zajištění bezpečnosti zaměstnanců (např. větší účasti policejních složek na provozovaných úsecích metra, zasklívání kabin řidičů bezpečnostním sklem apod.). Zaměstnavatel bude minimálně 2 x ročně vyhodnocovat přijatá opatření, vyhodnocovat pracovní úrazy způsobené napadením nebo jinou kriminální činností s tím, že závěry a opatření projedná s příslušnými odborovými organizacemi. 6.16 Zaměstnavatel zajistí pro výkon řidičů MHD na každé konečné sociální zařízení s tekoucí vodou. To neplatí u linek, kde jízdní doba jedním směrem není delší 30 min., u příměstských linek 60 min., postačí sociální zařízení alespoň na jedné konečné. V případě, že takto plnohodnotné sociální zařízení nebude možno v prostoru a okolí konečné zastávky zabezpečit, lze je nahradit mobilní buňkou s chemickým záchodkem s vnitřním osvětlením, kde je očista rukou zajištěna specifickým způsobem bez tekoucí vody. 27


Tyto hlavní zásady budou v přiměřeném rozsahu aplikovány i u plánovaných dočasných změn a náhradních doprav (bude individuálně přihlíženo k podmínkám a délce směny). Případné výjimky budou řešeny po dohodě s příslušnými odborovými organizacemi. 6.17 Zaměstnavatel bude vytvářet podmínky pro bezplatné poskytování nápojů zaměstnancům pracujícím při ztížených klimatických podmínkách, a to v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 178/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. 6.18 Zaměstnavatel bude průběžně poskytovat na stanovených pracovištích bezplatně sodovou vodu z výrobníků (sodobarů) a bude zajišťovat jejich provozuschopnost. Seznam pracovišť bude s každou aktualizací předkládán odborovým organizacím na vědomí. 6.19 Zaměstnavatel bude vybavovat zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky podle platné vnitřní normy. Při změně technologie nebo podmínek pracovní činnosti ve spolupráci s odborovými organizacemi přehodnotí rozsah vybavení OOPP.

28


7. Činnost odborových organizací a vztahy se zaměstnavatelem 7.1 Právo spolurozhodování Souhlas odborového orgánu pověřeného příslušnou odborovou organizací se vyžaduje: - při vydávání a změnách pracovního řádu, - při výpovědi nebo okamžitém zrušení pracovního poměru, jde-li o člena příslušného odborového orgánu, který je oprávněn spolurozhodovat se zaměstnavatelem, v době jeho funkčního období a v době jednoho roku po jeho skončení, - při rozhodnutí zaměstnavatele o neomluveném zameškání práce, - při výběru dětí zaměstnanců na dětskou rekreaci, - při rozvržení pracovní doby pracovních kolektivů (stanovení směnnosti, rozvrhu směn – turnusu, koster diagramů apod.), - při čerpání z limitu sociálních nákladů, - při výjimečném zkrácení 14ti denní doby, v níž musí být zaměstnanci předem určeno čerpání dovolené, - při stanovení plánu dovolených, - při přípravě a schválení volebního řádu a volbách člena dozorčí rady voleného zaměstnanci. 7.2 Právo projednání Projednáváním podle zákona a tohoto bodu KS se rozumí jednání smluvních stran za účelem dosažení shody. Toto projednání musí proběhnout před rozhodnutím zaměstnavatele v předmětné věci. Z tohoto jednání se stanoviska obou stran zaznamenají v zápise o projednání. Zápis bude učiněn i ze všech dalších jednání mezi smluvními stranami a to i v případě, kdy jsou jednou smluvní stranou podávány podstatné informace. Zaměstnavatel musí poskytnout informace a podklady pro projednání v dostatečném časovém předstihu, neboť jsou nezbytným podkladem a předpokladem pro kvalifikované jednání. Zaměstnavatel projedná s příslušnými odborovými orgány zejména: - ekonomickou situaci zaměstnavatele, - normování práce, zavádění norem spotřeby práce, - zavádění technických zařízení pro kontrolu výkonu zaměstnance, - změny organizace práce, - systém školení a vzdělávání zaměstnanců, - opatření k vytváření podmínek pro zaměstnávání fyzických osob, zejména mladistvých, osob pečujících o dítě mladší než 15 let a osob se zdravotním postižením, včetně podstatných záležitostí péče o zaměstnance, opatření ke zlepšení hygieny práce a pracovního prostředí, organizování sociálních, kulturních a tělovýchovných služeb, - při stanovení jízdních dob, - při stanovení přestávek v práci, - další opatření, která se týkají většího počtu zaměstnanců, např.: • nepřetržitý odpočinek v týdnu, • pravidelný termín výplaty mzdy, • rozdělení benefitů z penzijního pojištění a další případy stanovené ZP a ostatními obecně závaznými právními předpisy - převod podle § 249 ZP, - opatření v souvislosti s hromadným propouštěním zaměstnanců podle § 52 odst. 2 až 4 ZP, 29


-

otázky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v rozsahu stanoveném v části druhé hlavě páté ZP, převedení na jinou práci podle § 41 ZP, výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru, výši požadované náhrady škody, za níž zaměstnanec zaměstnavateli odpovídá a obsah dohody o způsobu její úhrady s výjimkou škody, způsobené vyrobením zmetku nebo náhrady nepřesahující 1000,- Kč, způsob a rozsah náhrady škody při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, přidělení služebního bytu, celkový rozsah přesčasové práce, opatření týkající se většího počtu zaměstnanců (5 a více), všechny vnitřní normy a předpisy, pokud odborové organizace vznesou připomínky, změny způsobu zajištění závodní preventivní péče a ostatní zdravotní péče, oblast závodního stravování.

7.3 Právo na informace Informováním se rozumí poskytnutí informací zaměstnavatelem zaměstnancům, případně jejich zástupcům, v dostatečném časovém předstihu před vlastním projednáním, protože jsou nezbytným podkladem a předpokladem pro kvalifikované jednání. Zaměstnavatel je povinen informovat: -

o ekonomické a finanční situaci zaměstnavatele, důsledcích jeho činnosti na životní prostředí a jeho ekologických opatřeních, o právním postavení zaměstnavatele a jeho změnách, vnitřním uspořádání a osobě oprávněné jednat za zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích a uskutečněných změnách v předmětu činnosti zaměstnavatele a převodech podle § 249 ZP, o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u zaměstnavatele, o zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a opatřeních v souvislosti s hromadným propuštěním zaměstnanců podle § 52 odst. 2 až 4 ZP, o stavu a struktuře zaměstnanců, základních otázkách pracovních podmínek a jejich změnách, o přijímání, skončení pracovního poměru všech zaměstnanců, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v rozsahu stanoveném právními předpisy, o vývoji mezd v jednotlivých kategoriích včetně srovnání s předešlým obdobím, o jednotlivých složkách mzdy a jejich podílu na dosažených mzdách, o opatřeních zaměstnavatele k zajištění rovného zacházení a k zamezení diskriminace, o nabídce volných pracovních míst na dobu neurčitou, vhodných pro další zařazování zaměstnanců, kteří mají uzavřen pracovní poměr na dobu určitou, předem o změnách v obsazení míst vedoucích útvarů (úseků, odborů, provozoven).

Souhrnnou zprávu o nových pracovních poměrech a o ukončených pracovních poměrech bude zaměstnavatel prostřednictvím zaměstnaneckého útvaru předkládat příslušným odborovým organizacím čtvrtletně. Zpráva bude obsahovat jmenný seznam zaměstnanců, útvar, funkci nebo profesi, datum vzniku nebo ukončení pracovního poměru a skončení pracovního poměru s odvoláním na příslušné ustanovení ZP. Zaměstnavatel prostřednictvím zaměstnaneckého útvaru předkládá odborovým organizacím čtvrtletně informaci o dosažených průměrných mzdách, přesčasové práci, nemocnosti a změně počtu zaměstnanců.

30


7.4 Právo kontroly Odborové organizace a jimi pověřené orgány mají právo kontroly ve smyslu § 22 a souvisejících ZP zejména: -

k dodržování pracovněprávních předpisů a závazků, vyplývajících z KS, ke stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, další práva kontroly stanovené příslušným právním předpisem.

7.5 Činnost odborových organizací Obě smluvní strany se dohodly na následujícím: - zaměstnavatel bude odborovým orgánům poskytovat nezbytné technické, ekonomické, organizační a pracovněprávní informace nutné pro plnění práv odborových organizací, - členové odborových orgánů jsou v souladu s § 25c, odst. 6 ZP povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dovědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovaných skutečností nebo porušení oprávněných zájmů zaměstnavatele nebo zaměstnanců; tato povinnost trvá i po dobu jednoho roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, - zaměstnavatel a odborové organizace umožní pověřenému zástupci odborových organizací a pověřenému zástupci zaměstnavatele účast na jednáních vrcholových řídících a výkonných orgánů zaměstnavatele a odborové organizace, tyto závazky zaměstnavatele a odborových organizací v oblasti delegovaných pravomocí platí i ve vztahu vedoucího útvaru a příslušné organizační složky odborové organizace. Zaměstnavatel pro práci odborových organizací: - poskytne za úhradu místnost (místnosti) včetně topení, osvětlení, telefonu, faxu, úklidu, vybavení kancelářským nábytkem a výpočetní technikou a připojení na vnitropodnikovou síť, zajištění údržby a závodní pošty včetně elektronické na základě uzavřené smlouvy o pronájmu a poskytování služeb, - poskytne za úhradu vhodné prostory včetně topení, osvětlení a údržby pro skladování, údržbu a výdej rekreačních a sportovních potřeb apod. na základě uzavřené nájemní smlouvy, - poskytne místnosti (zasedací místnosti, jídelny apod.) pro schůzovou činnost podle svých provozních možností, - poskytne podle provozních možností autobus (včetně pohonných hmot a řidiče) za cenu přímých nákladů pro akce pořádané odborovými organizacemi pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky, pokud tyto akce budou termínově sladěny s ostatními aktivitami provozu smluvní dopravy a prokazatelně se jich zúčastní minimálně 60 % zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, - poskytne pracovní volno s náhradou mzdy odborovým funkcionářům v souvislosti s výkonem práv vyplývajících z této KS a na všechny akce dohodnuté mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, - v dalších případech (např. semináře, školení apod.) uvolní zaměstnavatel odborové funkcionáře na žádost odborové organizace, pokud tomu nebudou bránit vážné provozní důvody; tyto náhrady mzdy budou zaměstnavateli refundovány, - poskytne pracovní volno s náhradou mzdy zaměstnancům, kteří budou uvolněni pro výkon činností požadovaných odborovými orgány (např. činnost členů revizní komise) s tím, že tyto náhrady mzdy budou zaměstnavateli refundovány, - nepožaduje refundaci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění v případech úhrady náhrad mzdy, mzdového vyrovnání, doplatku ke mzdě nebo jiného obdobného plnění 31


-

za zaměstnance uvolňované a dlouhodobě uvolněné k výkonu funkce odborové organizace, uplatní pro služební návštěvníky odborové organizace při vstupu do prostor DP, a. s. stejné předpisy jako pro služební návštěvníky DP, a. s., umožní zřídit odborovým organizacím nástěnky na pracovištích.

7.6 Uvolnění odborových funkcionářů Zaměstnavatel uvolní na základě žádosti odborové organizace po dobu výkonu funkce vybrané funkcionáře nebo technicko-administrativní pracovníky na plnou pracovní dobu nebo její část s tím, že všichni zůstávají po celou dobu tohoto uvolnění v pracovním poměru k DP, a. s.: -

-

-

po skončení funkce budou uvolnění zaměstnanci zařazeni na dřívější pracovní místo nebo do funkce, kterou zastávali před uvolněním, pokud by toto pracovní místo nebo funkce byly mezitím zrušeny nebo obsazeny mohou být po předchozí dohodě zařazeni na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě, se stejným nebo adekvátním mzdovým zařazením (odpovídajícím současné mzdové dohodě), jako před uvolněním pro výkon funkce a s možností zapracování (v dohodnuté délce podle funkčního nebo profesního zařazení), práce při výkonu funkce uvolněného zaměstnance je považována za výkon práce pro zaměstnavatele, po dobu uvolnění pro výkon funkce mají tito zaměstnanci stejná práva na využívání všech výhod poskytovaných zaměstnavatelem jako ostatní zaměstnanci (stravování, zdravotní péče apod.), zaměstnavatel plní vůči uvolněným zaměstnancům všechny povinnosti, vyplývající z pracovněprávních předpisů, z předpisů o zdravotním pojištění, o sociálním pojištění a příjmů ze závislé činnosti, penzijního připojištění, plnění je zaměstnavateli refundováno z prostředků odborových organizací mimo příspěvku na penzijní připojištění, odměnu za výkon funkce, jejíž výši stanovují odborové orgány, vyplácí těmto zaměstnancům zaměstnavatel stejným způsobem, jako vyplácí mzdu zaměstnancům s tím, že tato odměna je zaměstnavateli refundována z prostředků odborových organizací. V tomto případě nepožaduje refundaci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění v případech úhrady náhrad mzdy, mzdového vyrovnání, doplatku ke mzdě nebo jiného obdobného plnění za zaměstnance uvolňované a dlouhodobě uvolněné k výkonu funkce odborové organizace.

7.7 Srážky ze mzdy ve prospěch odborových organizací Zaměstnavatel bude odborové organizaci poskytovat za každý kalendářní měsíc seznam zaměstnanců – dlužníků (po jednotlivých organizačních složkách), kterým byla provedena srážka ze mzdy ve prospěch odborové organizace – věřitele na základě uzavřených dohod. Seznam bude obsahovat jméno, příjmení, služební číslo a konkrétní sraženou částku u každého zaměstnance, dále seznam roční výše příspěvků členů k odečtu daně za příslušný rok. Seznamy budou vytvářeny podle jednotného formuláře. 7.8 Odborové organizace jsou povinny písemně informovat zaměstnavatele o rozsahu kompetencí a delegovaných pravomocí na příslušné organizační složky odborových organizací. O změně kompetencí na straně zaměstnavatele budou odborové organizace informovány.

32


8. Stížnosti a spory 8.1. Tato oblast upravuje řešení stížností a sporů, které nejsou podávány ve smyslu předpisu O7/1-2-3. Jedná se o stížnosti zaměstnanců, stížnosti odborových organizací, stížnosti ve věci neplnění KS a vnější stížnosti, které nejsou podány zaměstnanci DP, a. s. 8.2. Zaměstnavatel i odborové organizace povedou všechny zaměstnance k řešení vzniklých sporů a problémů vždy v rámci příslušného pracoviště. Objektivní, úplné a ohleduplné (vstřícné) objasnění každého vzniklého nedorozumění má podstatný vliv na posílení pozitivních vztahů zaměstnavatele a zaměstnance. Stížnost podaná zaměstnancem 8.3 Zaměstnanec, který stížnost podává, se obrátí na svého přímého nadřízeného zaměstnance, pokud není stížnost podávána právě na tohoto zaměstnance. Pokud je stížnost podávána na přímého nadřízeného zaměstnance, obrátí se zaměstnanec na jeho nadřízeného zaměstnance. 8.4 Podáním stížnosti ve všech fázích řešení může zaměstnanec pověřit příslušný odborový orgán. 8.5 Nadřízený zaměstnanec, který stížnost obdržel, je povinen stížnost neprodleně projednat, nejpozději do 7 dnů. Příslušný odborový orgán, který si zaměstnanec vybere, má právo být přítomen projednávání stížnosti. 8.6 Pokud se stížnost nepodaří vyřešit v rámci pracoviště, má zaměstnanec právo obrátit se na odbor interního auditu a kontroly. 8.7 Odbor interního auditu a kontroly pověří vyřízením stížnosti příslušný odborný útvar, případně ji vyřídí sám. Rozhodnutí o oprávněnosti stížnosti musí být vydáno nejpozději do 30 dnů ode dne jejího přijetí. 8.8 Před rozhodnutím o oprávněnosti stížnosti může proběhnout projednání, kterému musí být přítomny všechny dotčené strany včetně příslušného odborového orgánu. Stížnost podaná odborovou organizací 8.9 Odborová organizace vyrozumí o předmětu stížnosti příslušné pracoviště, kterého se stížnost dotýká a má právo vyvolat projednání stížnosti za účasti vedoucího pracovníka a zaměstnance, který stížnost prostřednictvím odborové organizace podal. 8.10 Příslušné pracoviště je povinno neprodleně, nejpozději do 14 dnů na stížnost písemně odpovědět. 8.11 V případě, že odborová organizace není s odpovědí spokojena, může se obrátit na odbor interního auditu a kontroly, který vydá rozhodnutí o oprávněnosti stížnosti do 30 dnů. Stížnosti ve věci neplnění kolektivní smlouvy 8.12

Stížnosti ve věci neplnění KS se předávají přímo personálnímu řediteli. Stížnost, která není podána zaměstnancem DP, a. s.

8.13 Přímý nadřízený zaměstnanec je povinen seznámit zaměstnance s celým textem stížnosti, která na něj byla podána, včetně jména a příjmení stěžovatele.

33


8.14

Zaměstnanec je povinen se k stížnosti vyjádřit písemně nejpozději do 7 dnů.

8.15 V případě, že zaměstnanec se stížností nesouhlasí, má právo požadovat projednání za účasti příslušného odborového orgánu. 8.16 Pokud nedojde k jednoznačnému prokázání oprávněnosti stížnosti, má zaměstnanec právo požadovat konfrontaci se stěžovatelem za účasti přímého nadřízeného a příslušného odborového orgánu. 8.17 Pokud ani konfrontace neprokáže oprávněnost stížnosti, stížnost se považuje za neoprávněnou. 8.18

Stížnosti nesmí být evidovány v osobní kartě zaměstnance.

8.19 V případě, že zaměstnanec nesouhlasí s vyřešením stížnosti, postupuje se analogicky ve smyslu bodů 8.3. až 8.8. Společná ujednání 8.20

Stížnosti anonymní, urážlivé a vulgární se odkládají bez prošetření.

8.21

Ze všech projednání musí být vyhotoveny zápisy.

8.22 Vůči stěžovateli nesmí být podniknuty žádné sankce a nesmí být za podání stížnosti nijak diskriminován.

34


9. Závěrečná ustanovení 9.1 Nároky, vyplývající z této KS pro jednotlivé zaměstnance, se uplatňují a uspokojují jako ostatní nároky zaměstnanců z pracovního poměru. 9.2 Práva a povinnosti smluvních stran se řídí v plném rozsahu ZP a zákonem o kolektivním vyjednávání. 9.3 Smluvní strany jsou povinny nejméně 60 dnů před skončením platnosti stávající KS zahájit jednání o uzavření nové KS. 9.4 KS se uzavírá s účinností od 1. ledna do 31.12. 2006. Prodloužit dobu její platnosti je možné pouze po vzájemné dohodě. 9.5 Obě strany se dohodly, že v průběhu roku 2006 připraví koncepční řešení postupného snižování příplatku podle délky dosažené odborné praxe v DP, a. s. pro další období u všech kategorií zaměstnanců. 9.6 Obě strany berou na vědomí, že dohodnutý nárůst mezd lze realizovat za podmínky dosažení dalších úspor v personálních a provozních nákladech. Obě strany se dohodly na vyhodnocení mzdového vývoje a výsledku hospodaření za 1. pololetí roku 2006. V případě, kdy dosažené úspory budou progresivnější než plánované (strategický finanční plán ), lze část těchto úspor využít na základě dohody sociálních partnerů do oblasti mezd. 9.7 KS se uzavírá s působností pro všechny zaměstnance na všech pracovištích zaměstnavatele. 9.8 Ustanovení KS, které je pro zaměstnance příznivější než ustanovení pracovní smlouvy, má po dobu účinnosti KS přednost před pracovní smlouvou. 9.9 Dle § 9 odst. 5 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, jsou příslušné odborové organizace povinny seznámit zaměstnance s touto KS nejpozději do 15ti dnů od jejího uzavření. 9.10

KS pro rok 2006 je vyhotovena v 16 originálech v tomto rozdělení: 1x 1x 14 x

9.11

personální ředitel právní útvar zástupci odborových organizací

Nedílnou součástí této KS jsou přílohy: 1. Mzdový předpis – pravidla pro odměňování zaměstnanců DP, a. s. 2. Zásady organizování dětské rekreace 3. Odchylná pracovní doba

35


V Praze dne 12. 12. 2005 Za zaměstnavatele:

Za odborové organizace:

………………………………. Radovan Šteiner

……………………….……… Jiří Obitko

………………………………. JUDr. Petr Hulinský

……………………….……… David Philipp

………………………………. Ing. Tomáš Jílek

………………………….…… Ing. Miloš Dubský …………………………….… Oldřich Schneider ……………………………..... František Kadlec …………………..…………... Ing. Antonín Dub …………………………..…... Jiří Čada ………………………………. Josef Buriánek ………………….…………… Vratislav Nováček ………………………………. Ing. Eva Smolařová ………………………………. Mgr. Jiří Havel ………………………. Jiří Zabloudil ………………………. Jindřich Brož, DiS. ………………………. Jiří Toušek

36

Kolektivní smlouva. Dopravního podniku hl. m. Prahy, akciová společnost. na rok 2006

Recommend Documents