ŠKOLA - ZÁKLAD ŽIVOTA

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání podle RVP ZV

ŠKOLA - ZÁKLAD ŽIVOTA

Obsah 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Úplnost a velikost školy, součásti školy 2.2 Historie a současnost školy, umístění školy 2.3 Charakteristika pedagogického sboru 2.4 Charakteristika žáků 2.5 Dlouhodobé projekty 2.6 Podmínky školy 2.7 Mezinárodní spolupráce 2.8 Vlastní hodnocení školy 2.9 Formy spolupráce školy se zákonnými zástupci žáků a dalšími sociálními partnery 2.9.1 Spolupráce se zákonnými zástupci 2.9.2 Spolupráce se zřizovatelem 2.9.3 Spolupráce se školskou radou 2.9.4 Spolupráce se spádovou školou 3. CHARAKTERISTIKA ŠVP 3.1 Zaměření školy 3.1.1 Cíle základního vzdělávání 3.1.2 Cíle školního vzdělávacího programu 3.2 Výchovné a vzdělávací strategie 3.2.1 Klíčové kompetence 3.2.2 Konkrétní metody a postupy k naplňování klíčových kompetencí 3.3. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 3.3.1 Postup školy při poskytování podpůrných opatření prvního stupně – plán pedagogické podpory (PLPP) 3.3.2 Postup školy při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (IVP) 3.4 Zabezpečení výuky žáků nadaných a mimořádně nadaných 3.4.1 Pravidla a průběh tvorby plánu pedagogické podpory nadaného a mimořádně nadaného žáka (PLPP) 3.4.2 Postup školy při tvorbě individuálního vzdělávacího plánu mimořádně nadaného žáka (IVP) 3.4.3 Postup školy při přeřazení žáka do vyššího ročníku 3.5 Začlenění průřezových témat 3.5.1 Osobnostní a sociální výchova (OSV) 3.5.2 Výchova demokratického občana (VDO) 3.5.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) 3.5.4 Multikulturní výchova (MKV) 3.5.5 Environmentální výchova (EV) 3.5.6 Mediální výchova (MV) 4. STANDARDY ZV - ÚROVEŇ PO 5. ROČNÍKU 4.1 Český jazyk a literatura (2. období) 4.2 Matematika 4.3 Anglický jazyk

5. UČEBNÍ PLÁN 5.1 Poznámky k učebnímu plánu 6. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTŮ A UČEBNÍ OSNOVY 6.1 Název vzdělávací oblasti, název vyučovacího předmětu 6.2 Charakteristika vyučovacích předmětů, učební osnovy 6.2.1 Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura(ČJ) 6.2.2 Vyučovací předmět: Anglický jazyk (AJ) 6.2.3 Vyučovací předmět: Matematika (M) 6.2.4 Vyučovací předmět: Prvouka (PRV) 6.2.5 Vyučovací předmět: Přírodověda (PŘ) 6.2.6 Vyučovací předmět: Vlastivěda (VL) 6.2.7 Vyučovací předmět: Hudební výchova (HV) 6.2.8 Vyučovací předmět: Výtvarná výchova (VV) 6.2.9 Vyučovací předmět: Tělesná výchova (TV) 6.2.10 Vyučovací předmět: Pracovní činnosti (PČ) 7. HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ 7.1 Obecná pravidla pro hodnocení žáka 7.2 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro hodnocení žáků 7.3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 7.4 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení 7.4.1 Hodnocení v jednotlivých ročnících 7.5 Podrobnosti o komisionálních zkouškách 7.6 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 7.7 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 7.8 Hodnocení žáků nadaných a mimořádně nadaných 7.9 Hodnocení žáků individuálně vzdělávaných 8. NEPOVINNÝ PŘEDMĚT ŘÍMSKOKATOLICKÉ NÁBOŽENSTVÍ

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 1. Identifikační údaje Název školního vzdělávacího programu

ŠKOLA - ZÁKLAD ŽIVOTA Údaje o škole Název školy:


Adresa školy:

Sazovice č. 78, 763 01 p. Mysločovice

Ředitelka školy::

Mgr. Věra Velísková

Kontakty Telefon:

577 121 421, 577 121 470, 724 976 115

E-mail:

[email protected]

Web:

www.sazovickaskolicka.ic.cz

Zařazení do sítě škol IZO:

118 500 929

RED-IZO:

618 500 910

IČO:

750 230 67

Jméno koordinátora ŠVP:

Mgr. Věra Velísková

Zřizovatel Název:

Obec Sazovice

Adresa:

Sazovice č. 180, 763 01 Mysločovice

Kontakty: Telefon:

577 121 500

E-mail :

[email protected]

Platnost dokumentu od:

1. 9. 2013

Verze: Účinnost dokumentu od:

2/2016 1. 9. 2016

č. j. 99/2013


Školní vzdělávací program byl schválen pedagogickou radou dne:

26. 8. 2016

Školní vzdělávací program byl projednán Školskou radou dne:

30. 8. 2016

Podpis ředitelky školy:

................................................................. Mgr. Věra Velísková

Razítko školy:

ŠVP je přístupný k nahlédnutí v ředitelně školy, dále ve schránce Dokumenty školy ve vestibulu školy a na webových stránkách školy – www.sazovickaskolicka.ic.cz/Dokumenty školy.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 2. Charakteristika školy

2.1

Úplnost a velikost školy, součásti školy

2.2

Historie a současnost školy, umístění školy

2.3

Charakteristika pedagogického sboru

2.4

Charakteristika žáků

2.5

Dlouhodobé projekty

2.6

Podmínky školy (materiální, prostorové, technické, hygienické, psychosociální, personální, organizační)

2.7

Mezinárodní spolupráce

2.8

Vlastní hodnocení školy (oblasti, cíle, kritéria, nástroje, časové rozvržení)

2.9

Formy spolupráce školy se zákonnými zástupci žáků a dalšími sociálními partnery

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 2.1 Úplnost a velikost školy, součásti školy

Základní škola a Mateřská škola Sazovice je školou málotřídní. Z hlediska organizovanosti je školou neúplnou se dvěma třídami a čtyřmi ročníky (1. - 4. ročníkem). Ročníky se spojují zpravidla po dvou podle počtu zapsaných žáků pro daný školní rok. Od 5. ročníku přecházejí žáci do spádové Základní školy v Mysločovicích. Průměrný počet žáků ve škole se pohybuje kolem 25 žáků. Součásti školy podle Rozhodnutí o zařazení do sítě škol a jejich kapacity: Mateřská škola:

26 dětí

IZO: 118 500 937

Školní jídelna:

60 jídel

IZO: 118 500 945

Základní škola:

50 žáků

IZO: 118 500 929

Školní družina:

25 žáků

IZO: 118 500 953

Škola nabízí příjemné prostředí pro žáky, učitele i ostatní nepedagogické pracovníky. Je školou rodinného typu. Nižší počet žáků ve třídách a věková různorodost poskytují možnost většího individuálního přístupu vyučujících k dětem, vytvářejí a prohlubují vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi dětmi. Menšího počtu žáků lze využívat rovněž pro realizaci různých metod a forem práce i pro projektové vyučování, což je ve škole úspěšně realizováno. Zároveň je škola schopna poskytnout a zajistit vhodné podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných i mimořádně nadaných, případně realizovat individuální vzdělávání žáků.

2.2 Historie a současnost školy, umístění školy

Základní škola a Mateřská škola Sazovice se nachází při hlavní silnici ve středu obce. Tvoří ji původní dvoupatrová budova se třemi novými přístavbami. Ke vstupu do budovy školy je z důvodu bezpečnosti žáků využíván zadní vchod. Ke škole patří také školní dvůr, k němuž těsně přiléhá školní zahrada s veřejným dětským hřištěm. Budova sazovické školy je nejstarší veřejnou stavbou v obci. Byla postavena již v roce 1873. V letech 1949 - 52 v ní byla zřízena také mateřská škola. V roce 1948 byl název obecná škola změněn dle nového školského zákona na školu národní. Výuka na zdejší národní škole trvala až do června 1987. Od školního roku 1987 - 88 dojížděly i nejmladší žáci do ZŠ v Mysločovicích. V budově školy zůstala pouze mateřská škola. Výuka žáků byla v Sazovicích obnovena ve školním roce 1994 - 95, nejdříve v soukromé obecné škole za podpory obce. Od roku 2000 se stala zdejší základní škola školou státní. Spolu s mateřskou školou vytvořily společný správní celek – Základní a mateřskou školu v Sazovicích. V roce 2003 získala škola právní subjektivitu a nese oficiální název Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace. Původně se v sazovické dvojtřídce vždy učili žáci od 1. až do 5. ročníku. Po jejím přechodu pod státní školství byl 5. ročník převeden do ZŠ Mysločovice. Od roku 1995 až dosud prošla budova školy rozsáhlou rekonstrukcí. Vznikly tak nové prostory pro ředitelnu, sborovnu, kancelář účetní školy, dále byly modernizovány třídy mateřské školy, školní kuchyň,

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace sociální zařízení i kotelna školy. Ve stejnou dobu proběhly rovněž úpravy školní zahrady a bylo zde vybudováno i veřejné dětské hřiště. V roce 2015 vzniklo v areálu školy nové parkoviště a z bezpečnostních důvodů byl před školou vybudován osvětlený přechod pro chodce.

2.3 Charakteristika pedagogického sboru • Velikost sboru: Sbor pedagogických pracovníků tvoří ředitelka školy a dvě učitelky, z nichž jedna pracuje zároveň i jako vychovatelka školní družiny. Všichni pedagogové se průběžně vzdělávají v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a ve výuce využívají moderní metody a formy práce. Na další odborný růst a vzdělávání učitelů je kladen velký důraz, neboť prioritou školy je kvalitní vzdělávání a výchova žáků. Všichni pedagogičtí pracovníci jsou plně kvalifikovaní, v současné době má škola 100% aprobovanost. • Schopnost týmové práce: V nevelkém kolektivu lidí je vzájemná spolupráce, pomoc a kolegialita nezbytná. Vyučující jsou schopny společně připravovat různé aktivity a projekty, vzájemně se podporovat, předávat si své zkušenosti i nápady. V případě potřeby či účasti na vzdělávacích seminářích jsou ochotny se navzájem zastoupit i ve svých pracovních povinnostech.

2.4 Charakteristika žáků

Základní školu navštěvují převážně místní žáci ve věku 6 až 10 (11) let. Většina z nich se účastnila předškolního vzdělávání ve zdejší mateřské škole, která je nedílnou součástí školy v Sazovicích. Spolupráce mezi základní a mateřskou školou je na dobré úrovni, řada školních akcí a aktivit probíhá ve škole společně, čímž je pro budoucí školáky zajištěn přirozený přechod od předškolního k základnímu vzdělávání.

• Počet žáků: Průměrný počet žáků ve škole je kolem 25. V budoucích letech lze v počtu žáků předpokládat mírný nárůst.

• Počet tříd, počet žáků ve třídě: Škola je dvojtřídní, v každé třídě se společně vyučují dva ročníky. Průměrný počet v jedné třídě je 10 až 14 žáků. Ročníky se spojují zpravidla podle počtu zapsaných žáků pro daný školní rok.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace • Sociální skladba, zájmy žáků: Z hlediska sociálního navštěvuje školu většina dětí za střední vrstvy. Spolupráce se zákonnými zástupci/rodiči žáků je na dobré úrovni, v současnosti navštěvují školu také žáci se speciálními vzdělávacími potřebami. V rámci školních i mimoškolních aktivit navštěvují žáci zájmové kroužky organizované školou, dále při škole působí kroužky organizované jinými subjekty. Nabídka zájmové činnosti se každoročně mění v závislosti na podmínkách školy i zájmu žáků.

2.5 Dlouhodobé projekty

Škola je zapojena do projektů Tvořivá škola, Aktivní škola, Rodiče vítáni, Celé Česko čte dětem, Školní mléko a Ovoce a zelenina do škol. Pravidelné dílčí projekty volí vyučující podle věkových skupin žáků či podle obsahu učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti, ve světě. Škola realizuje projekty třídní, ročníkové i školní. Do některých projektů bývá zapojena i mateřská škola, školní družina, zákonní zástupci žáků či jiné subjekty. Každoročně jsou realizovány projekty vztahující se k jednotlivým ročním obdobím. Ve spolupráci s mateřskou školou probíhá celoroční projekt pro předškolní děti a jejich rodiče s názvem Planety Poznání zaměřený na přípravu a aktivity předškoláků umožňující dětem snadnější vstup do 1. ročníku ZŠ.

2.6 Podmínky školy (materiální, prostorové, technické, hygienické, psychosociální, personální, organizační) Cílem současného vedení je vytvořit školu, která by kvalitou své práce, materiálně technickým vybavením, personálním obsazením i nabídkou mimoškolních aktivit byla konkurenceschopná vzhledem k okolním školám. Pro žáky i zaměstnance vytvářela dobré klima, podporovala spolupráci se zákonnými zástupci/rodiči žáků, se zřizovatelem i ostatními subjekty v obci. U žáků pak pěstovala vztah k obci, její historii i tradicím. Materiální a prostorové podmínky Škola je tvořena čtyřmi součástmi – základní školou, mateřskou školou, školní družinou a školní jídelnou. Ke své činnosti využívá prostory celého objektu, který je tvořen hlavní budovou a třemi přístavbami. V hlavní budově jsou umístěny esteticky a účelně zařízené učebny ZŠ, z nichž větší využívá ke své činnosti také školní družina, dále třída – herna MŠ, šatna, WC žáků a tělocvična. Ve větší přístavbě se v přízemí nachází kotelna, školní kuchyně a školní jídelna, v prvním patře pak ředitelna, sborovna a kancelář účetní školy. V nově zrekonstruované menší přístavbě vznikly prostory pro mateřskou školu - šatnu dětí, umývárnu a WC a druhou třídu využívanou také jako ložnice dětí MŠ. Tělocvičnu školy (místnost pro pohybové aktivity) představuje prostorově menší místnost s neodpovídající výškou stropu, ve které tudíž nelze provádět veškeré tělocvičné aktivity. Proto využívá škola školní zahradu s veřejným hřištěm, které je od roku 2003 vybaveno moderními průlezkami,

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace houpačkami a pískovištěm. V roce 2010 bylo hřiště dokončeno v souladu s bezpečnostními požadavky. Na školní zahradě je dětem k dispozici také nadkrytá pergola se stolky a lavicemi. Škola ji za příznivého počasí využívá k pobytu žáků na čerstvém vzduchu v době přestávek, dále pro výuku českého jazyka - čtení, výtvarné a pracovní výchovy, prvouky apod. Pro výuku atletiky i pro ostatní pohybové a sportovní aktivity využívá pak škola prostory sousedního sportovního areálu. Škola není bezbariérová, celou hlavní budovou vede poměrně dlouhé schodiště. Učebny ZŠ jsou umístěny v 1. patře, toalety v přízemí. Tyto podmínky neumožňují škole vzdělávat tělesně postižené žáky. Škola je poměrně dobře vybavena učebními pomůckami i fondem učebnic, které jsou doplňovány podle potřeby i finančních možností školy. Při výuce jsou rovněž využívány výukové softwary. K dalšímu vzdělávání a práci žáků i pedagogů slouží dostatečně vybavená školní knihovna. Kromě populárně naučné literatury a encyklopedií obsahuje také řadu titulů, které využívá škola v rámci mimočítankové četby. Rovněž učitelská knihovna disponuje značným množstvím naučné literatury i odborných publikací. Technické podmínky Jednou z priorit školy je využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce. Ve škole je vybudována počítačová síť. Ve třídách jsou žákům k dispozici počítače a tablety. Všechny počítače jsou připojeny k internetu. Škola disponuje také několika notebooky. K dalšímu vybavení školy patří dataprojektor s promítacím plátnem a dvě interaktivní tabule. Pro výuku pracovní výchovy i volnočasových aktivit má škola k dispozici vlastní keramickou pec. Podmínky pro hygienické a bezpečné vzdělávání a život školy Hygienické i bezpečnostní podmínky ve škole jsou vyhovující a odpovídají současné legislativě i požadavkům hygieny a BOZP. Každoročně probíhá ve škole prověrka BOZP, jejíž součástí jsou mj. také revize a pravidelné kontroly zařízení a vybavení školy. Problémem v základní škole i nadále zůstává schodiště - umístění tříd v I. patře a sociálního zařízení v přízemí školy. Ve škole je každodenně v době přestávek zajištěn nad žáky dohled. V ZŠ je dodržován pitný režim (též součást školního stravování), v průběhu vyučování jsou zařazovány tělovýchovné a relaxační chvilky, změna stanovišť, střídání žáků v lavicích apod. V době přestávek mohou využívat žáci ke hře i k odpočinku relaxační koutky v přízemí i v1.patře školy, dále tělocvičnu nebo školní dvorek se zahradou. Pro výuku tělesné výchovy a pohybových aktivit školní družiny využívá škola vedle tělocvičny i protilehlý sportovní areál. V rámci školního stravování jsou pravidelně zařazovány zdravé pokrmy, zeleninové saláty nebo ovoce. Škola je zapojena do projektů Školní mléko a Ovoce a zelenina do škol. V případě potřeby ošetřit drobná poranění disponuje škola třemi lékárničkami, které jsou umístěny v kabinetu ZŠ, v mateřské škole a ve školní kuchyni. U lékárniček je přiložen traumatologický plán a důležitá telefonní čísla. Škola má jednoho odborně vyškoleného zdravotníka. V organizačním řádu školy (provozní řád) jsou zahrnuty další požadavky (úklid a dezinfekce prostor, větrání, kontrola teploty a osvětlení apod.) na provoz budovy.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Psychosociální podmínky Ve škole panuje příznivé sociální klima založené na vzájemné důvěře, úctě a zdravém respektu mezi vyučujícími, ostatními zaměstnanci i žáky školy. V rámci spojených ročníků se učí žáci komunikovat, spolupracovat, pomáhat si, ale také se vzájemně respektovat a tolerovat. Při výchově a vzdělávání volí učitelé vhodnou motivaci, metody a formy práce. Do vyučování jsou často zařazovány menší projekty či tematicky integrovaná výuka. Součástí hodnocení je také sebehodnocení žáků a vedení žákovských portfolií. Vedle získaných vědomostí dbá škola rovněž na rozvoj dovedností i utváření správných návyků a postojů dětí – klíčových kompetencí. Důraz je kladen na propojování získaných poznatků s praktickým životem. Škola se věnuje také vzdělávání žáků nadaných, příp. mimořádně nadaných i žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Při jejich výchově a vzdělávání spolupracuje se školskými poradenskými zařízeními – KPPP, SPC apod. Umožňuje také individuální (domácí) vzdělávání žáků. Škola má vypracovaný minimální preventivní program, v rámci něhož spolupracuje s mnoha institucemi i neziskovými organizacemi zaměřujícími se na oblast primární prevence. Personální podmínky Současní pedagogičtí pracovníci školy splňují podmínky požadované kvalifikace stanovené zákonem č. 563/2004Sb. Ve škole pracují tři učitelky, které vystudovaly magisterský obor Učitelství pro I. stupeň ZŠ. V případě potřeby nabízí škola žákům a jejich zákonným zástupcům také odbornou pomoc prostřednictvím KPPP, SPC apod. Ve škole je stanovena funkce výchovného poradce a školního metodika prevence.

Organizační podmínky Podmínky pro celkový chod školy, vzdělávání žáků, bezpečnost jejich i ostatních zaměstnanců stanovuje organizační řád školy. S jeho jednotlivými součástmi jsou seznámeni žáci, jejich zákonní zástupci i zaměstnanci školy. Žáci se aktivně spolupodílejí také na vytváření pravidel správného a bezpečného chování v rámci jednotlivých tříd a třídních kolektivů. Škola zajišťuje a zprostředkovává žákům rovněž zájmovou činnost (kroužky pracující při škole, kroužky organizované ve spolupráci s dalšími organizacemi). 2.7 Mezinárodní spolupráce

Ve školním roce 2014/2015 se škola zapojila do dvou projektů financovaných z ESF EU – Investice do rozvoje vzdělávání, Vzdělávání pro konkurenceschopnost v programech Podporou ICT ve výuce k modernizaci vzdělávání ve Zlínském kraji a Rodilí mluvčí do škol – zvyšování jazykové vybavenosti žáků základních škol pomocí rodilých mluvčích a zapojení škol do mezinárodních projektů. Prostřednictvím druhého uváděného projektu docházela pravidelně do výuky anglického jazyka (jedenkrát za 14 dní) rodilá mluvčí.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Ve školním roce 2015/2016 byla škola zapojena do mezinárodního jazykového a multikulturního projektu Edison, který je realizován Mezinárodní studentskou organizací AIESEC ČR.

2.8 Vlastní hodnocení školy (oblasti, cíle, kritéria, nástroje, časové rozvržení) Cílem autoevaluace je zjistit aktuální stav v daných autoevaluačních oblastech a stanovit v rámci školy reálné postupy a opatření pro jejich případné zlepšení a posílení. Průběžná evaluace dílčích oblastí vlastního hodnocení školy je zpracovávána a zakládána ředitelkou školy. Zpráva z vlastního hodnocení školy byla projednána na pedagogické radě v srpnu 2014. Další autoevaluační činnost školy proběhne ve školním roce 2016/2017 (SWOT analýza, dotazníkové šetření). Vlastní hodnocení školy je zpracováno podle vyhlášky č. 15/2005 Sb. a podle novely této vyhlášky č. 225/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Struktura hodnoceni: a) cíle, které si škola stanovila zejména v koncepčním záměru rozvoje školy a ve školním vzdělávacím programu, jejich reálnost a stupeň důležitosti, b) posouzení, jakým způsobem škola plní cíle s přihlédnutím k dalším cílům uvedeným zejména v rámcovém vzdělávacím programu a odpovídajících právních předpisech, c) oblasti, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků, a oblasti, ve kterých je třeba úroveň vzdělávání zlepšit, včetně návrhů příslušných opatření, d) účinnost opatření obsažených v předchozím vlastním hodnocení.

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy, konkrétní hodnocené cíle, nástroje hodnocení: Oblast hodnocení

konkrétní hodnocené cíle

podmínky ke vzdělávání (materiální, technické, ekonomické, hygienické)



realizace záměrů stanovených v Koncepci rozvoje školy na léta 2012 – 2016



klima školy

průběh vzdělávání

   

naplňování stanovených cílů ŠVP kvalita výuky, metody aktivizace žáků úroveň práce se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, efektivita podpůrných opatření a integrací péče o nadané a mimořádně nadané žáky - podpora a rozvoj příprava žáků na soutěže

 

časové rozvržení

nástroje hodnocení -

SWOT analýza dotazníky pozorování rozhovory se zaměstnanci inspekční zprávy, KHS

-

září, květen

-

hospitace pozorování účast v projektech hodnocení projektů dotazníky testy výsledkové listiny ze soutěží

- průběžně, dále pedag. rady, MS (5x ročně)

-

inspekční zprávy vedeni pedagogické


 

podpora školy  žákům, spolupráce se zákonnými zástupci žáků, vliv vzájemných vztahů školy,  žáků, jejich ZZ a dalších osob  na vzdělávání

-

vedení žákovských portfolií

úroveň zapojení všech subjektů podílejících se na vzdělávání /žák, učitel, zákonný zástupce, školské poradenské zařízení, OSPOD apod.

-

- průběžně, dle situace

kvalitní úroveň spolupráce se zřizovatelem,

-

účast na akcích se ZZ/ rodiči žáků třídní schůzky informační odpoledne sponzorství, spoluúčast na tradičních akcích a projektech pravidelná jednání se zřizovatelem /vzájemná informovanost o potřebách školy a možnostech zřizovatele/ pozorování dotazníky, anketa spolupráce s okolními školami (i v rámci MS) exkurze, besedy webové stránky školy školní časopis (2x ročně)

rozvoj spolupráce občanů a podnikatelských subjektů se školou



rozvoj spolupráce s okolními školami



spolupráce s KPPP, SPC



    

úroveň výsledků  práce školy, zejména

dokumentace

aktivita ZZ a stupeň jejich spolupráce se školou



výsledky  vzdělávání žáků 

řízení školy, kvalita personální práce, kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků

a úroveň výsledků dosahovaných v soutěžích odbornost v cizím jazyce funkční gramotnosti

-

srovnávací testy a písemné práce naplňování výstupů ŠVP, funkční gramotnosti nabídka mimoškolních aktivit podporujících výchovu a vzdělávání stabilizování pedagogického sboru motivace zaměstnanců k dobrým pracovním výsledkům smysluplnost a návratnost DVPP zajišťování bezpečného prostředí plánování a vyhodnocování DVPP

-

testování žáků srovnávací testy projekty výsledky v soutěžích zájmová činnost žáků prezentace na veřejnosti

- celoročně, dle aktuálních možností

-

rozhovory dotazníky inspekční zprávy diskuze, porady SWOT analýza

-pedagog. porady, provozní porady, MS

zajištění finančních prostředků od zřizovatele k rozvoji školy dle Strategického plánu rozvoje

-

rozhovory dotazníky kontroly hospodaření školy

dle možnosti a podmínek školy,

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace vzhledem k podmínkám vzdělávání a ekonomickým zdrojům







školy zajištění technických a materiálních podmínek k hygienicky a zdravotně nezávadnému průběhu vzdělávacího procesu v prostorách školy rozšíření výbavy tříd didaktickou technikou /PC sestavy, notebooky, tablety grantová aktivita a získávání finančních prostředků nad rámec rozpočtu

srovnání finanční náročnosti zřizovatele s jinými stejně velkými školami výsledky kontrol BOZP

Hodnocení konečného stavu je závislé na časovém úseku stanoveném pro vlastní hodnocení školy. Vyhodnocují se všechny výše uvedené sledované oblasti. Hodnocení již není zákonnou podmínkou, ale přispívá k reálnému stavu a obrazu školy. Škola získává jedinečný materiál pro stanovení koncepce rozvoje školy. 2.9 Spolupráce se zákonnými zástupci a dalšími sociálními partnery 2.9.1 Spolupráce se zákonnými zástupci Dobrá komunikace se zákonnými zástupci je jedním z hlavních cílů školy. Základní informace o škole mohou zákonní zástupci i veřejnost získat prostřednictvím úřední desky. O dění ve škole jsou pak pravidelně informováni prostřednictvím deníčků a žákovských knížek, webových stránek školy, informačních nástěnek v prostorách školy i obecních vývěsek. Pravidelně aktualizované webové stránky školy přinášejí zákonným zástupcům informace o činnostech a aktivitách školy (úřední deska, ŠVP, akce žáků, týdenní plány učiva, aktuality, kontaktní údaje, jídelníček, fotogalerie školy aj.). Na třídních schůzkách jsou zákonní zástupci seznamováni s prospěchem a chováním svých dětí. Výchovné problémy jsou řešeny případným pohovorem mezi zákonným zástupcem a třídním učitelem, příp. ředitelkou školy a výchovnou poradkyní. V případě potřeby si mohou zákonní zástupci dohodnout s vyučujícím individuální konzultaci. Pravidelně jedenkrát týdně má své konzultační hodiny ředitelka školy, výchovná poradkyně a školní metodička prevence. Kvalitní je rovněž spolupráce s rodiči budoucích žáků (pravidelná vzájemná setkávání dětí a rodičů s vyučujícími ZŠ). Jedenkrát za rok probíhá ve škole Den otevřených dveří s možností návštěvy zákonných zástupců přímo ve vyučování. Veřejnosti bývá škola přístupná také v týdnu předcházejícímu před zápisem žáků do 1. ročníku ZŠ. Zákonní zástupci spolupracují se školou v rámci různých aktivit (sběr papíru, společné školní akce – vystoupení žáků, rukodělné dílny, vánoční jarmark apod.). V současné době chybí škole oficiální sdružení rodičů nebo klub rodičů.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace V rámci autoevaluace školy jsou zákonným zástupcům žáků nabídnuty k vyplnění dotazníky, jejichž cílem je zjišťování názoru zákonných zástupců na činnost školy v různých oblastech (kvalita výuky, školní akce, materiální vybavení školy, informovanost o školních akcích, činnost školní družiny, zájmové kroužky apod.). Aktivity podporující spolupráci se zákonnými zástupci: - třídní schůzky (3x ročně), dotazníky pro zákonné zástupce žáků - jednání školské rady (2x ročně) - setkání s budoucími prvňáčky a jejich zákonnými zástupci - sběry papíru, nefunkčních mobilů, PET vršků, citrusové kůry - besedy a společné aktivity s rodiči a prarodiči - besídky a vystoupení žáků - Dny otevřených dveří - projekty školy - přednášková činnost pro rodiče 2.9.2. Spolupráce se zřizovatelem Zřizovatel školy zajišťuje organizaci zejména finanční podporu (provozní příspěvek pro daný kalendářní rok). Podílí se také na opravách a údržbě školy, pomáhá škole s materiálním zajišťováním akcí. Obec vychází škole vstříc i v dotacích mimo provozní příspěvek. Škola svou účastí podporuje některé obecní kulturní akce a aktivity, prezentuje školu i obec na veřejnosti (veřejná vystoupení, účast v soutěžích, vydávání školního časopisu, příspěvky do obecních novin aj.). 2.9.3 Spolupráce se školskou radou Školská rada byla založena v roce 2005 a je tříčlenná. Tvoří ji zástupci z řad obce, pedagogických pracovníků a zákonných zástupců/rodičů žáků. Školská rada schvaluje a projednává základní dokumenty školy (ŠVP, školní řád, výroční zprávu apod.), vyjadřuje se ke koncepci rozvoje školy i jejímu hospodaření. Jednání školské rady s ředitelkou školy se konají zpravidla dvakrát v daném školním roce. 2.9.4 Spolupráce se spádovou školou Spádovou školou pro naše žáky je od 5. ročníku ZŠ Mysločovice. Každoročně se v rámci spolupráce konají společná metodická sdružení vyučujících I. stupně. Vedení obou škol projednávají požadavky na obsah učiva a úroveň vědomostí a dovedností přestupujících žáků v souvislosti se sjednocením ŠVP obou škol. V pololetí pravidelně probíhá také výměna písemných prací žáků 4. ročníku, příp. návrh další spolupráce mezi oběma školami (společné kulturní a sportovní akce, přírodovědná soutěž). V červnu pak navštěvují žáci 4. ročníku své budoucí spolužáky v ZŠ Mysločovice a seznamují se s prostředím nové školy.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 3. Charakteristika ŠVP ZV

3.1

Zaměření školy

3.2

Výchovné a vzdělávací strategie

3.3

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

3.4

Vzdělávání žáků nadaných a mimořádně nadaných

3.5

Začlenění průřezových témat

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Charakteristika ŠVP 3.1 Zaměření školy Školní vzdělávací program s názvem Škola - základ života si klade za cíl poskytovat žákům vzdělání v podobě nabytých primárních vědomostí, dovedností, postojů a návyků, které mohou dále využívat ve svém běžném životě. Rozvíjí žákovu osobnost, učí ho přemýšlet, vzbuzuje u něho přirozený zájem o získávání nových informací a poznatků. Vede žáky k vzájemné komunikaci spolupráci, toleranci a porozumění, učí je hodnocení i sebehodnocení. Připravuje žáky k pochopení významu celoživotního vzdělávání. Škola má v obci dlouholetou tradici. Jako málotřídní má svá určitá specifika a důraz klade zejména na kvalitu výchovy a vzdělávání a na oblast spolupráce a mezilidských vztahů. Žáky motivuje a podporuje v aktivním učení. Ne však encyklopedických vědomostí, ale pro život důležitých kompetencí učit se, řešit problémy a zvládat sociální dovednosti. Přístup vyučujících a charakter práce má v žácích podporovat mj. také pocit bezpečí, možnost pozitivního individuálního i společného prožívání, získávání zdravého sebevědomí, rozvíjení kritického myšlení a schopnost hodnocení i sebehodnocení. Školní vzdělávací program je zaměřen na všestranný rozvoj osobnosti žáka, na jeho individuální potřeby při vlastním vzdělávání. Vybaví ho vším potřebným pro další etapu poznávání světa ve struktuře naší školské vzdělávací soustavy. Vychází z obecných vzdělávacích cílů, klíčových kompetencí RVP ZV a z analýzy školy. Charakterizuje klíčové priority, které se promítají do vzdělávací nabídky školy. Podporuje rozvoj gramotností – čtenářské, matematické i finanční, rozvoj environmentální i polytechnické výchovy i komunikace v cizím jazyce. Do výuky jsou zařazovány informace o Evropské unii i témata Dopravní výchovy, Etické výchovy, Ochrany člověka za mimořádných událostí a POKOS. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na bezplatné poskytování přiznaných podpůrných opatření školou. V případě doporučení školského poradenského zařízení vychází škola při tvorbě „Individuálního vzdělávacího plánu“ z doporučené minimální úrovně výstupů v upraveném RVP ZV s přihlédnutím ke speciálním vzdělávacím potřebám žáka. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními zapracuje škola (jsou-li tato podpůrná opatření žákovi doporučena školským poradenským zařízením a zákonný zástupce žáka souhlasí s jejich poskytováním) do učebních osnov vyučovací předměty speciálně pedagogické péče. Tyto předměty mohou být zaměřeny např. na oblast logopedických obtíží, řečové výchovy, nácviku sociální komunikace, zrakové stimulace apod. Vzdělávací obsah těchto předmětů přizpůsobí škola vzdělávacím možnostem a předpokladům žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními v rámci IVP dle vyhlášky č. 27/ 2016 Sb.

3. 1. 1 Cíle základního vzdělávání Vyučující:     

umožňují žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení podněcují žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vedou žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjejí u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravují žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace  vytvářejí u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjejí vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě  učí žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný  vedou žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učí je žít společně s ostatními lidmi  pomáhají žákovi poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi  spolupracují se zákonnými zástupci/rodiči žáků a veřejností ve výchovně vzdělávacím procesu při školních i mimoškolních akcích Žáci:       

využívají teoretické poznatky v praktickém životě zvládají běžnou komunikaci s vrstevníky i dospělými respektují pravidla spolupráce, váží si práce své i druhých jsou si vědomi svých práv, ale i povinností jsou empatičtí, chovají se slušně k lidem, svému okolí i k přírodě jsou zodpovědní za své zdraví, jsou si vědomi možných následků rizikového chování respektují fyzické, kulturní, náboženské a rasové rozdíly mezi lidmi

3. 1. 2 Cíle školního vzdělávacího programu                   

položení kvalitních základů ve výchově a vzdělávání zajišťování rovných příležitostí pro všechny žáky k získání kvalitního všeobecného vzdělání vytváření pohodového a bezpečného prostředí ve škole volba nejvhodnějších metod a forem práce, zejména takových, které vedou žáky k samostatnosti, tvořivosti, aktivitě a přemýšlení aktivní zapojování žáků do procesu učení, zájem o další vzdělávání respektování individuálních potřeb jednotlivce, posilování osobnostního rozvoje žáka rozvíjení schopností a dovedností žáků rozvoj talentu individuálním přístupem rozvoj funkčních gramotností vedení žáků k dobrému zvládnutí čtenářských a komunikačních dovedností možnost práce s informacemi, rozvoj schopností a dovedností při práci s ICT vedení žáků k zodpovědnosti, k hodnocení sebe i druhých vedení žáků k všestranné komunikaci se spolužáky, s učiteli i s dospělými ve škole i mimo školu podpora zdravého životního stylu a ochrana životního prostředí podpora účasti žáků na sportovních, kulturních a společenských akcích využívání nabídky preventivních programů, spolupráce se speciálními pedagogy, psychology a dalšími odborníky (KPPP, SPC) nabídka aktivit pro smysluplné využívání volného času komunikace a spolupráce s veřejností, zejména s rodičovskou vytváření vztahu k obci a jejím tradicím

3.2 Výchovné a vzdělávací strategie První stupeň základního vzdělávání je z hlediska vývoje žáků velmi významný. Zprostředkovává žákům přechod z volnějšího rodinného života a předškolního vzdělávání do systematického povinného základního vzdělávání. Přináší první povinnosti, pravidelný způsob práce, nové prostředí, osoby i vztahy. Proto by 1. stupeň měl respektovat přirozené potřeby žáků, jejich individuální úroveň, individuální tempo i možnost chybování, poskytovat prostor pro vyjádření vlastního názoru, pocit bezpečí i citového zázemí.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 3. 2. 1 Klíčové kompetence Smyslem a cílem vzdělávání je vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná. V obsahu vzdělávacího programu jsou klíčové kompetence souhrnem vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj žáka a jeho pozdější uplatnění ve společnosti. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, ale různými způsoby se prolínají a doplňují. K jejich utváření musí směřovat veškerý vzdělávací obsah, aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Jejich úroveň získaná v základní škole není konečná, tvoří základ pro každodenní praktický život a celoživotní učení. Získávání klíčových kompetencí je tedy rozhodujícím krokem při rozvíjení osobnosti každého žáka. 3. 2. 2 Konkrétní metody a postupy k naplňování klíčových kompetencí Mezi konkrétní metody a postupy vedoucí k naplňování klíčových kompetencí patří názorné učení, metody prožitku a objevování, manipulace s různými pomůckami, komunitní kruh, práce ve dvojicích, skupinová práce, kooperace, tematická výuka, projektové vyučování, projekty, dramatizace, diskuse, dialog, kladení otázek, exkurze, vycházky žáků s plněním konkrétních úkolů, vyhledávání informací – práce s encyklopediemi, časopisy, slovníky, internetem, práce na PC, využití různých médií, kvízy, besedy aj. Žáci jsou vedeni k sebekontrole, sebehodnocení, odpovědnosti za svá rozhodnutí, učí se pracovat samostatně i spolupracovat v týmu, poznávat okolní svět i sami sebe. Strategie směřující ke kompetenci k učení -

součástí výuky jsou různé typy úloh a aktivit s používáním rozmanitých metod a forem práce, které umožňují žákovi osvojit si strategii učení a motivují ho pro další vzdělávání na začátku vyučovací jednotky, projektu či pedagogické situace vždy žáky motivujeme systematicky vedeme žáky k naplnění stanoveného cíle hodiny i jednotlivých dílčích cílů, které společně hodnotíme zařazujeme práci s počítačem a interaktivní tabulí, příp. tabletem vytváříme podmínky pro rozvoj funkčních gramotností vedeme žáky k sebehodnocení a sebekontrole (písemný projev, vlastní projev) domácí úkoly stavíme na kvalitě, v některých případech na dobrovolnosti, s cílem uvědomit si možnost vypracování domácího úkolu jako odpovědnost za svou práci umožňujeme žákům realizovat své vlastní nápady a náměty související s výukou uplatňujeme zásady učení na základě vlastního prožitku žáka, vyhledávání informací, iniciativy žáka vedeme žáky k učení se učit učíme žáky pracovat s chybou Strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů

-

pozorujeme různé jevy, hledáme pro ně vysvětlení, propojujeme poznatky z teorie v praktickém životě s ohledem na věk i životní zkušenosti žáků vytváříme pro žáky praktické, přitom problémové situace, při nichž je nutné hledat reálná řešení, rozvíjíme logické myšlení žáků praktické dovednosti uplatňujeme v mezipředmětových vazbách ve škole i při mimoškolních akcích sledujeme způsoby komunikace, postupy řešení zadaných úkolů vzhledem ke skupině

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace -

pro žáky nadané připravujeme úkoly vyžadující složitější postupy řešení zařazujeme soutěže, kvízy, poznávací akce a projekty

Strategie směřující ke kompetenci komunikativní -

učíme žáky jasně a srozumitelně se vyjadřovat (s ohledem na jejich věk a vyspělost) vedeme žáky k dodržování základních pravidel při komunikaci do vyučování zařazujeme skupinovou práci i kooperativní vyučování využíváme komunitní kruhy k vyjádření vlastního názoru žáka, postoje, poznatku, prezentace výsledků a vlastního hodnocení stejně jako vyjádření pocitu či nálady důraz klademe na ústní i písemný projev žáka prostřednictvím webových stránek komunikujeme se žáky, rodiči a veřejností umožňujeme žákům podílet se na přípravě třídních programů a projektů v rámci hodin podporujeme výuku informačních technologií pro získávání informací zařazujeme prvky dramatické výchovy důraz klademe na prožitkové učení a sebevyjádření při mimoškolních akcích a aktivitách se snažíme využívat nabyté vědomosti a dovednosti v běžném životě upevňujeme zásady slušného chování ve škole i mimo školu (pozdravy, prosba, poděkování, omluva) spolupracujeme s rodiči, partnery a veřejností podporujeme prezentaci žáků na veřejnosti (vystoupení, soutěže, přehlídky a prezentace prací žáků) vedeme žáky k účasti na kulturních akcích motivujeme k tvořivosti a aktivitě, vlastní tvorbě respektujeme vlastní názor žáka

Strategie směřující ke kompetenci sociální a personální -

vyžadujeme dodržování společně stanovených pravidel, která vycházejí ze školního řádu v práci s třídním kolektivem i jednotlivci volíme různé metody a formy práce směřující k sociálnímu rozvoji jedince i celé skupiny činnosti zaměřujeme na spolupráci, respektování a vzájemnou pomoc mezi žáky zařazujeme kooperaci i skupinovou práci s rozdělením rolí v rámci skupiny do výuky pravidelně zařazujeme projekty, projektové dny ve výuce využíváme tvořivé hry, společné aktivity, hry pro smíšené skupiny posilujeme dodržování dohodnutých pravidel vedeme žáky k toleranci, ohleduplnosti a vzájemnému pochopení o vzniklých problémech společně diskutujeme, rozlišujeme správné a nesprávné, hledáme a navrhujeme řešení

Strategie směřující ke kompetenci občanské -

učíme žáky, aby znali svá práva i své povinnosti spolupracujeme s žáky na vytváření pravidel třídy společně hodnotíme chování vlastní i spolužáků, hledáme řešení při nedodržení daných pravidel


vedeme žáky k odpovědnosti za dodržování školní řádu i společenských pravidel (zdravení, prosba, omluva, chování, stolování) podporujeme dodržování základních hygienických pravidel na konkrétních modelových situacích demonstrujeme pozitivní i negativní chování lidí posilujeme utváření vztahu k obci, lidovým zvykům a tradicím nabízíme žákům možnost smysluplného využívání volného času prostřednictvím zájmových útvarů posilujeme vytváření zdravého postoje k nežádoucím jevům (záškoláctví, vandalismus, gamblerství, šikana), a škodlivým návykům (kouření, alkohol, drogy) uvedené aktivity svým obsahem naplňují cíle Minimálního preventivního programu – prevencí rizikového chování

-

Strategie směřující ke kompetenci pracovní

-

motivujeme žáka k práci prostřednictvím zájmových útvarů podněcujeme u žáků smysluplné využívání jejich volného času posilujeme rozvoj žákovy fantazie, dovednosti a tvořivosti seznamujeme žáky s různými profesemi a rozličnými druhy lidské práce seznamujeme žáka s různými materiály, jejich vlastnostmi, výrobními postupy učíme žáka pracovat systematicky podle jednoduchého návodu učíme žáka zorganizovat si práci, udržovat si pořádek na svém místě, dokončit započatou práci učíme žáka pracovat s různými nástroji, dodržovat bezpečnost práce podporujeme dodržování základních hygienických pravidel vedeme žáka ke kontrole vlastní práce, k hodnocení i sebehodnocení

3.3 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Tito žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření z výčtu uvedeného v § 16 školského zákona. Podpůrná opatření se člení do pěti stupňů podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení. Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními prvního stupně je ŠVP podkladem pro zpracování Plánu pedagogické podpory (PLPP) žáka a pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně podkladem pro tvorbu Individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Při diagnostikování speciálních vzdělávacích potřeb spolupracuje škola se školskými poradenskými zařízeními (KPPP, SPC). PLPP a IVP zpracovává škola. U žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně podpory se upravují očekávané výstupy stanovené ŠVP a vycházející z RVP, případně se upravuje vzdělávací obsah. Začlenění podpůrných opatření do jednotlivých stupňů stanoví Příloha č. 1 Vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žaků nadaných. Vzdělávání těchto žáků se ve škole uskutečňuje formou individuální integrace do běžné třídy.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Příklady organizace práce s žáky s podpůrnými opatřeními - nastavení pravidel průběhu a struktury vyučovací hodiny (střídání forem, metod a činností během výuky) - diferenciace výuky, skupinová a kooperativní výuka - nabídka volnočasových aktivit v rámci školy a podpora rozvoje zájmů žáka - organizační podpora mimoškolního vzdělávání, včetně odborných exkurzí - využívání speciálních učebních a kompenzačních pomůcek a postupů - podpora sociokulturní adaptace žáka v zapojení do třídního kolektivu - úpravy pracovního prostředí a pracovního místa žáka, změna zasedacího pořádku se zřetelem k potřebám žáka - v odůvodněných případech podpora organizace výuky asistentem pedagoga nebo dalším pedagogickým pracovníkem Příklady organizace práce s žáky se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními v jednotlivých vyučovacích předmětech SPU - DYSLEXIE Český jazyk - nevyvoláváme k hlasitému čtení před třídou - volíme text odpovídající vyspělosti čtenáře - upřednostňujeme ústní zkoušení před písemným - hodnotíme obsahovou stránku odpovědi - umožňujeme čtení s okénkem Cizí jazyk - upřednostňujeme ústní zkoušení - zadáváme ke čtení kratší text - volíme formy zkoušení odpovídající schopnostem žáka - upřednostňujeme konverzaci - ponecháváme delší časový interval na zadanou práci Matematika - slovní úlohy řešíme po společném přečtení, za pomoci učitele - omezujeme řešení geometrických úloh zadaných širšími slovními instrukcemi

DYSORTOGRAFIE Český jazyk - tolerantně hodnotíme písmo v sešitě - při upevňování gramatických pravidel uplatňujeme názor, zjednodušené přehledy gramatických pravidel - diktáty píšeme po předchozí přípravě, užíváme zkrácené formy diktátu - neopravujeme chyby červenou barvou - neklasifikujeme nedostatečné práce - preferujeme ústní zkoušení - nehodnotíme to, co žák nestihl vypracovat - předkládáme žákům upravené a předtištěné kontrolní práce - slohové práce zadáváme po domácí přípravě, kratšího rozsahu

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Cizí jazyk - zadáváme krácené části cvičení - upřednostníme ústní zkoušení - zadáváme ke čtení kratší text - volíme formy zkoušení odpovídající schopnostem žáka - upřednostňujeme konverzaci - ponecháváme delší časový interval na zadanou práci Matematika - slovní úlohy řešíme po společném přečtení, za pomoci učitele - nepožadujeme po žácích písemný zápis slovních úloh - předkládáme žákům předtištěné kontrolní práce - na časově limitovanou práci ponecháváme více času nebo zadáváme méně úloh - umožňujeme práci s názorem - využíváme práci u tabule pod individuálním dohledem Ostatní vyučovací předměty - zápisy v sešitech požadujeme ve zkrácené verzi - preferujeme ústní zkoušení - hodnotíme obsahovou stránku, nikoliv úpravu a písmo - při osvojování učiva vedeme žáky k práci s názorem - ověřujeme u žáků pochopení zadaného úkolu

DYSKALKULIE Matematika - používáme názor – pomůcky, tabulky, přehledy - k výpočtům žáci používají kalkulátor, tabulku násobků - úlohy řešíme po společném přečtení, za pomoci učitele - klademe důraz na pochopení zadaného úkolu - poskytujeme dostatek času na početní operace (sčítání, odčítání, násobení, dělení)

PORUCHY CHOVÁNÍ Pracujeme s žáky, u nichž byla diagnostikována porucha chování. Vzdělávání těchto žáků probíhá ve třídách formou individuální integrace. Vyučující vychází z doporučení školského poradenského zařízení. Při hodnocení žáka přihlížíme ke stupni a druhu specifické poruchy. Organizace a podmínky výuky jsou definovány v individuálním vzdělávacím plánu. 3. 3. 1 Postup školy při poskytování podpůrných opatření prvního stupně – Plán pedagogické podpory (PLPP) Cílem podpůrných opatření v tomto stupni podpory je aplikovat běžně dostupné metody, formy práce, které při správné aplikaci mohou působit jako prevence zhoršování školní úspěšnosti žáka. Při zjištění obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka informuje vyučující daného předmětu třídního učitele a výchovného poradce.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Za vytvoření plánu pedagogické podpory žáka (PLPP) je zodpovědný třídní učitel. Na tvorbě PLPP se podílí třídní učitel ve spolupráci s odborníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, školní metodik prevence), účastní se i vyučující jiných předmětů. S Plánem pedagogické podpory seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka, všechny vyučující žáka a další pedagogické pracovníky podílející se na realizaci tohoto plánu. Seznámení s PLPP potvrdí zákonní zástupci žáka písemným informovaným souhlasem. Poskytování tohoto opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje, v případě potřeby jej průběžně aktualizuje. Nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření výchovný poradce vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka.

3. 3. 2 Postup školy při tvorbě Individuálního vzdělávacího plánu žáka se speciálními vzdělávacími potřebami (IVP) Pokud se daná opatření uvedená v PLPP ukážou jako nedostatečná, výchovný poradce doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení. Škola bezodkladně předá PLPP školskému poradenskému zařízení. Pokud školské poradenské zařízení doporučí vzdělávání žáka dle Individuálního vzdělávacího plánu (IVP), zákonný zástupce podá žádost o vzdělávání podle IVP. Ředitelka školy žádost posoudí a v případě vyhovění žádosti zajistí zpracování IVP. Za tvorbu IVP, spolupráci se školským poradenským zařízením a spolupráci se zákonnými zástupci žáka je odpovědný výchovný poradce. IVP vytváří třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími daných předmětů nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení. Podklady kontroluje a konzultuje se školským poradenským zařízením výchovný poradce. S IVP jsou seznámeni všichni vyučující, žák a zákonný zástupce žáka. Zákonný zástupce stvrdí seznámení s IVP podpisem informovaného souhlasu. Ostatní zúčastnění IVP podepíší. Vzdělávání je uzpůsobené specifikům žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními v těch vyučovacích předmětech, v nichž je třeba zlepšit jeho výsledky učení, případně kompenzovat nedostatečnou domácí přípravu na vyučování. V případě podpůrného opatření (spočívajícího v úpravě očekávaných výstupů) pro žáky s lehkým mentálním postižením od třetího stupně podpory, bude pro tvorbu IVP využívána minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření stanovená v RVP ZV.

3.4 Zabezpečení výuky nadaných žáků a mimořádně nadaných žáků

Škola vytváří podmínky pro rozvoj nadání žáků. Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se považuje žák, jehož rozložení schopností

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností. Škola je povinna využít pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory. Zjišťování mimořádného nadání žáka provádí školské poradenské zařízení na návrh učitele nebo zákonných zástupců žáka. Pro tyto žáky může být vypracován Individuální vzdělávací plán, který vychází ze školního vzdělávacího programu a závěrů vyšetření. Mimořádně nadaní žáci mají upraven způsob výuky tak, aby byli dostatečně motivováni k rozšiřování základního učiva do hloubky především v těch předmětech, které reprezentují nadání žáka.

3.4.1 Pravidla a průběh tvorby Plánu pedagogické podpory nadaného a mimořádně nadaného žáka (PLPP) -

-

-

-

při zjištění nadání a mimořádného nadání žáka informuje vyučující daného předmětu třídního učitele a výchovného poradce učitel daného předmětu je zodpovědný za vytvoření PLPP žáka; PLPP vytváří s metodickou podporou výchovného poradce; na tvorbě PLPP se podílejí i vyučující dalších předmětů, kde se projevuje nadání žáka s PLPP seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka, všechny vyučující žáka a další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu; seznámení s PLPP jmenovaní potvrdí svým podpisem poskytování podpory učitel daného předmětu ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje; v případě potřeby učitel za metodické podpory výchovného poradce PLPP průběžně aktualizuje v souladu s potřebami žáka; nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování podpůrných opatření poskytovaných na základě PLPP výchovný poradce vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů; pokud se daná opatření ukážou jako nedostatečná, výchovný poradce doporučí zákonnému zástupci žáka využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka

3.4.2 Postup školy při tvorbě Individuálního vzdělávacího plánu nadaného a mimořádně nadaného žáka (IVP)

-

-

v případě, že opatření vyplývající z PLPP žáka nejsou dostačující, výchovný poradce doporučí zákonnému zástupci žáka návštěvu školského poradenského zařízení škola bezodkladně předá PLPP školskému poradenskému zařízení pokud školské poradenské zařízení doporučí vzdělávání žáka dle IVP, zákonný zástupce podá žádost o vzdělávání podle IVP; ředitelka školy žádost posoudí a v případě vyhovění žádosti zajistí zpracování IVP za tvorbu IVP, spolupráci se školským poradenským zařízením a spolupráci se zákonnými zástupci je odpovědný výchovný poradce; IVP vytváří třídní učitel ve spolupráci s vyučujícími daných


-

-

předmětů, podklady kontroluje a konzultuje se školským poradenským zařízením výchovný poradce; IVP vzniká nejpozději do 1 měsíce od obdržení doporučení s IVP jsou seznámeni všichni vyučující, žák a zákonný zástupce žáka zákonný zástupce stvrdí seznámení s IVP podpisem informovaného souhlasu; ostatní zúčastnění IVP podepíší poskytování podpůrných opatření třídní učitel ve spolupráci s ostatními vyučujícími průběžně vyhodnocuje; v případě potřeby učitel daného předmětu za metodické podpory výchovného poradce IVP průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka školské poradenské zařízení jedenkrát ročně vyhodnocuje naplňování IVP pokud jsou daná opatření dostatečná, pedagogičtí pracovníci nadále pokračují v jejich realizaci a úpravách dle potřeb žáka stejný postup platí, pokud zákonný zástupce žáka vyhledá pomoc školského zařízení i bez vyzvání školy

3.4.3 Postup školy při přeřazení žáka do vyššího ročníku

-

nadaní žáci mohou jednotlivě nebo skupinově navštěvovat i bloky výuky ve vyšším ročníku zákonný zástupce žáka požádá o přeřazení do vyššího ročníku ředitelka školy jmenuje komisi pro přeřazení žáka do vyššího ročníku ředitelka školy stanoví termín konání zkoušky ředitelka školy stanoví obsah, formu a časové rozložení zkoušky žák vykonává zkoušku před komisí komise určí hlasováním výsledek zkoušky škola pořizuje protokol o zkoušce, který je součástí dokumentace žáka ve školní matrice ředitelka školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka v následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky žák neabsolvoval

3.5 Začlenění průřezových témat Součástí základního vzdělávání jsou průřezová témata. Tvoří jeho povinnou součást. Škola musí do vzdělávání na 1. stupni i na 2. stupni zařadit všechna průřezová témata uvedena v RVP ZV. Průřezová témata jsou realizována formou integrace do vzdělávacích obsahů jednotlivých vyučovacích předmětů a dále také formou integrované tematické výuky, projektů, projektových dnů, výletů, exkurzí, kulturních akcí imimoškolních aktivit žáků. Ve vzdělávacím programu reprezentují průřezová témata okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka. V průběhu základního vzdělávání jsou žákům nabídnuty všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat a jejich zařazení je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti. Jednotlivá témata jsou uvedena v tabulkách vyučovacích předmětů. Pro lepší orientaci uvádíme přehled všech průřezových témat a jejich okruhů.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 3.5.1 Osobnostní a sociální výchova (OSV) Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova se zaměřuje na celkový rozvoj žákovy osobnosti, jeho individuální potřeby a zvláštnosti i utváření praktických životních dovedností. Průřezové téma se dělí na tři hlavní části, které jsou zaměřeny na osobnostní, sociální a mravní rozvoj žáka. Tyto oblasti zahrnují dílčí témata: Osobnostní rozvoj: - rozvoj schopností poznávání - sebepoznání a sebepojetí - seberegulace a sebeorganizace - psychohygiena - kreativita Sociální rozvoj: -

poznávání lidí mezilidské vztahy komunikace kooperace a kompetice

Morální rozvoj: -

řešení problémů a rozhodovací dovednosti hodnoty, postoje a praktická etika

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:        

vede k porozumění sobě samému a druhým napomáhá k zvládání vlastního chování přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů) formuje studijní dovednosti podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:     

pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování


1. stupeň

Tematické okruhy 1.

2.

3.

4.

OSOBNOSTNÍ ROZVOJ Rozvoj schopností poznávání

AJ, M, VV

Sebepoznání a sebepojetí

PRV

VL, HV, ČJ, AJ, VV

TV

Seberegulace a sebeorganizace

PRV, TV

Psychohygiena

HV

ČJ, HV, VV, ČJ, M, PČ, PČ VV

Kreativita

1. stupeň


3.

4.

SOCIÁLNÍ ROZVOJ PRV

TV

TV, PRV

VL

ČJ

ČJ

PČ

VL, TV, PŘ

Komunikace

ČJ

ČJ

ČJ, PRV

ČJ, AJ

Kooperace a kompetice

VV

VV

VV

PČ

Poznávání lidí

Mezilidské vztahy

1. stupeň


2.

3.

4.

MORÁLNÍ ROZVOJ Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika

ČJ

PRV

VL, ČJ

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 3.5.2 Výchova demokratického občana (VDO) Průřezové téma Výchova demokratického občana představuje syntézu hodnot – spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, zaměřuje se na rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností, demokratických způsobů řešení konfliktů a problémů. Průřezové téma zahrnuje tyto dílčí okruhy: -

Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:      

vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:          

vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě vychovává k úctě k zákonu rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti přispívá k utváření hodnot, jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze) vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu Tematické okruhy

1. stupeň 1.

Občanská společnost a škola Občan, občanská společnost a stát

2.

3. PRV

4. VL

VL

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

3.5.3 Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VMEGS) Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech zdůrazňuje ve vzdělávání téma Evropské unie a světa, roli naší země v rámci EU, u žáků podporuje globální myšlení, uvědomování si problémů současného světa. Průřezové téma zahrnuje tři tematické okruhy:

-

Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: 

rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy



prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků osobnostní vzory rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv

       

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:      

pomáhá překonávat stereotypy a předsudky obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost Tematické okruhy

1.

Evropa a svět nás zajímá Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané

2.

3.

HV, VV, M, AJ

ČJ, M M

4.

M

HV, VV, M

PRV, ČJ

3.5.4 Multikulturní výchova (MKV) Průřezové téma Multikulturní výchova seznamuje žáky s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Poznáváním jiných kultur si žáci lépe uvědomují svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Průřezové téma zahrnuje tyto okruhy: -

Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ Multikulturalita Princip sociálního smíru a solidarity

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:    

poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení sebe i druhých učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace     

učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita, diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance aj.

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:      

pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin uznávat je napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života v demokratické společnosti vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním skupinám Tematické okruhy

1.

2.

3. VL

Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ

4.

PRV

ČJ, PRV

PRV

VL, HV, AJ

PRV

Multikulturalita Princip sociálního smíru

PRV

a solidarity

3.5.5 Enviromentální výchova (EMV) Průřezové téma Enviromentální výchova vede žáka k pochopení vztahů člověka k životnímu prostředí, k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí, k hledání variant řešení environmentálních problémů. Průřezové téma je členěno do těchto tematických okruhů: -

Ekosystémy


Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: 



rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti

  

učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska

      

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:       

přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví Tematické okruhy

1.

2.

Ekosystémy Základní podmínky života

PRV

3. PRV

PŘ

PČ

PŘ, PČ PŘ

Lidské aktivity a problémy životního prostředí

Vztah člověka k prostředí

4.

M

PRV, M

PŘ, VL, TV

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 3.5.6 Mediální výchova (MV)

Průřezové téma Mediální výchova nabízí žákům elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jedince ve společnosti je důležité umět zpracovat a vyhodnotit přicházející podněty, naučit se rozlišovat správné a potřebné. Průřezové téma zahrnuje: receptivní činnosti -

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení interpretace vztahu mediálních sdělení a reality stavba mediálních sdělení vnímání autora mediálních sdělení fungování a vliv médií ve společnosti

produktivní činnosti -

tvorba mediálního sdělení práce v realizačním týmu

Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:  přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace  umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich  učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času  umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů  vede k osvojení si základních principů vzniku významných mediálních obsahů (zvl. zpravodajských)  umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti vůbec (včetně právního kontextu)  vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)  vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci  rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu  přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu  přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:  rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení  vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění  rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména menšinách) i jednotlivci  napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho formulování a prezentace

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 1. stupeň Tematické okruhy 1.

2.

3.

4.

RECEPTIVNÍ ČINNOSTI Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

ČJ, PRV

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

ČJ

ČJ

Stavba mediálních sdělení ČJ

Vnímání autora mediálních sdělení

HV, ČJ

Fungování a vliv médií ve společnosti PRODUKTIVNÍ ČINNOSTI Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu

ČJ

ČJ

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 4. Standardy ZV – úroveň po 5. ročníku (2. období)

4.1

Český jazyk a literatura

4.2

Matematika

4.3

Anglický jazyk

Poznámka: Vzhledem k tomu, že je naše základní škola málotřídní školou s neúplným I. stupněm (1. – 4. ročník), jsou pro nás standardy ZV orientační, nikoliv závazné.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 4.1 Český jazyk a literatura Vzdělávací obor

Český jazyk a literatura

Ročník

5.

Tematická oblast

Komunikační a slohová výchova (KaSV) Jazyková výchova (JV); Literární výchova (LV) ČJL-5-1-01 Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas (KaSV)

Očekávaný výstup RVP ZV

ČJL-5-1-02 Rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk a podstatné informace zaznamenává (KaSV) ČJL-5-2-01 Porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová (JV) ČJL-5-2-02 Rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku (JV) ČJL-5-2-03 Určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech (JV) ČJL-5-2-05 Vyhledá základní skladební dvojici (JV) ČJL-5-2-06 Odlišuje větu jednoduchou a souvětí ČJL-5-2-07 Užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje (JV) ČJL-5-2-09 Píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách (JV)

Indikátor

ČJL-5-3-03 Rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů (LV) ČJL-5-1-01.1 Žák vybere k textové ukázce vhodný nadpis ČJL-5-1-02.2 Žák rozhodne, které informace v textu jsou nepodstatné pro jeho smysl (vyznění) ČJL-5-2-01.3 Žák vyhledá v textu slovo vícevýznamové, vysvětlí jeho další významy ČJL-5-2-02.1 Žák určí kořen slova, část příponovou, předponovou a koncovku ČJL-5-2-03.1 Žák určí slovní druh vyznačeného slova ve větě (kromě částic) ČJL-5-2-05.1 Žák vyhledá ve větě základní skladební dvojici (podmět vyjádřený, nevyjádřený, několikanásobný) ČJL-5-2-06.3 Žák rozhodne, který z nabízených větných celků odpovídá zadanému větnému vzorci. ČJL-5-2-07.2 Žák spojí věty v souvětí pomocí vhodného spojovacího výrazu ČJL-5-3-03.1 Žák rozhodne, který literární druh / žánr reprezentuje použitá ukázka literárního textu.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Komunikační a slohová výchova ČJL-5-1-01 čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas ČJL-5-1-01.1 Žák vybere z nabídky vhodný nadpis ČJL-5-1-01.2 Žák posoudí na základě přečteného textu pravdivost / nepravdivost tvrzeni ČJL-5-1-01.3 Žák posoudí, zda daná informace vyplývá / nevyplývá z textu ČJL-5-1-01.4 Žák vyhledá v textu odpověď na zadanou otázku ČJL-5-1-01.5 Žák vystihne hlavní myšlenku textu ČJL-5-1-02 rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává ČJL-5-1-02.1 Žák vybere z nabídky slov slova klíčová vztahující se k zadanému textu ČJL-5-1-02.2 Žák rozhodne, které informace v textu jsou nepodstatné pro smysl (vyznění) textu ČJL-5-1-02.3 Žák vypíše požadovanou informaci z textu ČJL-5-1-02.4 Žák utřídí přečtené informace, vybere podstatná fakta ČJL-5-1-03 posuzuje úplnost, či neúplnost jednoduchého sdělení ČJL-5-1-03.1 Žák sestaví jednoduchý slohový útvar (adresa, zpráva, vzkaz, oznámení, pozvánka) ČJL-5-1-03.2 Žák posoudí, zda náležitosti daného slohového útvaru jsou úplné, či zda něco chybí ČJL-5-1-03 posuzuje úplnost, či neúplnost jednoduchého sdělení ČJL-5-1-03.3 Žák sestaví z vět (či krátkých odstavců) na základě časové a příčinné souvislosti příběh, sdělení ČJL-5-1-03.4 Žák vybere z nabídky větu, která je vhodná jako závěr k dané ukázce ČJL-5-1-04 reprodukuje obsah přiměřeně složitého sdělení a zapamatuje si z něj podstatná fakta ČJL-5-1-04.1 Žák vyslechne sdělení a reprodukuje / napíše jeho obsah /smysl ČJL-5-1-04.2 Žák vyslechne vzkaz a reprodukuje ho další osobě ČJL-5-1-05 vede správně dialog, telefonický rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku ČJL-5-1-05.1 Žák na základě zadaných informací vede dialog, telefonický hovor (s kamarádem, s dospělým), zanechá vzkaz na záznamníku ČJL-5-1-05.2 Žák posoudí, zda v uvedené ukázce dialogu, telefonického rozhovoru nebo vzkazu na záznamníku něco chybí nebo zda je úplná ČJ ČJL-5-1-05.3 Žák změní dialog na vzkaz apod. ČJL-5-1-06 rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě ČJL-5-1-06.1 Žák vybere z předložených ukázek tu, která výrazně ovlivňuje rozhodování člověka ČJL-5-1-06.2 Žák vybere z nabídky možností, čeho chtěla reklama dosáhnout ČJL-5-1-07 volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru ČJL-5-1-07.1 Žák na základě zadání předvede s náležitou intonací, přízvukem a tempem řeči různá sdělení - oznámení, příkaz, prosbu, omluvu – a respektuje při tom rozdílného adresáta

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ČJL-5-1-07.2 Žák se vhodně představí ostatním dětem, dospělému ČJL-5-1-08 rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace ČJL-5-1-08.1 Žák rozliší ve slyšené ukázce spisovnou a nespisovnou výslovnost (sme, dyž vo tom apod.) ČJL-5-1-08.2 Žák při veřejné komunikační situaci využívá spisovnou výslovnost ČJL-5-1-09 píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry ČJL-5-1-09.1 Žák píše správně po stránce obsahové i formální vyprávění ČJL-5-1-09.2 Žák sestaví popis předmětu (zvířete/osoby) a popis pracovního postupu ČJL-5-1-09.3 Žák napíše soukromý dopis se všemi náležitostmi ČJL-5-1-09.4 Žák v ukázce dopisu doplní, co chybí ČJL-5-1-09 píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry ČJL-5-1-09.4 Žák v ukázce dopisu doplní, co chybí ČJL-5-1-10 sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti ČJL-5-1-10.1 Žák k zadanému textu přiměřené délky vytvoří jeho osnovu (nejméně o třech bodech) ČJL-5-1-10.2 Žák zařadí do přečtené ukázky vyprávění nabízený text na vhodné místo Jazyková výchova (nauka o slově – lexikální význam) ČJL-5-2-01 porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová ČJL-5-2-01.2 Žák vybere z nabídky slovo, které má významem nejblíže k zadanému slovu ČJL-5-2-01.3 Žák nahradí v textu slovo slovem významem protikladným, významem stejným nebo podobným, citově zabarveným, nespisovné slovo slovem spisovným ČJL-5-2-01.4 Žák vyhledá v textu slovo vícevýznamové, vysvětlí jeho další významy ČJL-5-2-01.5 Žák rozhodne, zda dvojice slov splňuje požadovanou podmínku (pro opozita) Jazyková výchova (Stavba slova) ČJL-5-2-02 rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku ČJL-5-2-02.1 Žák určí kořen slova, část příponovou, předponovou ČJL-5-2-02.2 Žák rozliší, v kterých případech se jedná o slova příbuzná a v kterých o tvary téhož slova ČJL-5-2-02.3 Žák rozliší, která slova jsou příbuzná se zadaným slovem a která ne ČJL-5-2-02.4 Žák k danému slovu uvede slova příbuzná Jazyková výchova (Slovní druhy) ČJL-5-2-03 určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ČJL-5-2-03.1 Žák určí slovní druh vyznačeného slova ve větě (kromě částic) ČJL-5-2-03.1.2 Žák vybere z krátkého textu větu, která obsahuje / neobsahuje určený slovní druh

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ČJL-5-2-03.3 Žák určí u podstatného jména rod, číslo, pád a vzor a na základě této znalosti používá podstatná jména ve správném tvaru v mluveném i psaném projevu. ČJL-5-2-03.4 Žák rozliší přídavné jméno tvrdé a měkké, ve spojení přídavného a podstatného jména určí u přídavného jména jeho pád, číslo, rod a na základě této znalosti používá přídavná jména ve správném tvaru v mluveném i psaném projevu ČJL-5-2-03.5 Žák určí osobu, číslo, způsob (u způsobu oznamovacího čas) u slovesa, užívá slovesa ve správných tvarech mluveném i psaném projevu ČJL-5-2-03.6 Žák rozliší, zda věta je/není napsaná gramaticky správně Jazyková výchova (Tvarosloví) ČJL-5-2-04 rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary ČJL-5-2-04.1 Žák vyhledá v textu nespisovný tvar podstatného a přídavného jména a slovesa a nahradí ho tvarem spisovným ČJL-5-2-04.2 Žák doplní zadaný tvar podstatného jména do věty tak, aby to bylo mluvnicky a pravopisně správně (1. a 4. pád rod mužský životný).

Jazyková výchova (Skladba) ČJL-5-2-05 vyhledá základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty ČJL-5-2-05.1 Žák vyhledá ve větě základní skladební dvojici (podmět vyjádřený, nevyjádřený, několikanásobný) ČJL-5-2-05.2 Žák vyhledá ve větě určovací skladební dvojice (bez terminologie)

ČJL-5-2-06 odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí ČJL-5-2-06.1 Žák rozliší větu jednoduchou a souvětí ČJL-5-2-06.2 Žák rozhodne, který větný vzorec odpovídá zadanému větnému celku

ČJL-5-2-07 užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje ČJL-5-2-07.1 Žák nahradí spojovací výraz v souvětí tak, aby smysl zůstal zachován ČJL-5-2-07.2 Žák spojí věty v souvětí pomocí vhodného spojovacího výrazu

Jazyková výchova (Pravopis) ČJL-5-2-08 píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách ČJL-5-2-08.1 Žák správně píše/doplní i/y ve vyjmenovaných slovech a slovech s nimi příbuzných ČJL-5-2-08.2 Žák píše správně z hlediska pravopisu lexikálního a morfologického

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ČJL-5-2-09 zvládá základní příklady syntaktického pravopisu ČJL-5-2-09.1 Žák na základě znalosti shody přísudku s podmětem používá správné tvary příčestí minulého činného v mluveném i psaném projevu ČJL-5-2-09.2 Žák doplní správně čárky do zadaného textu (oslovení, několikanásobný větný člen)

Literární výchova ČJL-5-3-01 vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je ČJL-5-3-01.1 Žák zpracuje stručné sdělení (referát) o přečtené knize, prezentuje ho spolužákům, zakládá do portfolia nebo zapisuje do čtenářského deníku ČJL-5-3-01.2 Žák řekne, jak na něj vyslechnutá / přečtená ukázka působí ČJL-5-3-02 volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma ČJL-5-3-02.1 Žák přednese a volně reprodukuje text ČJL-5-3-02.2 Žák vytvoří vlastní text na dané či vlastní téma ČJL-5-3-02.3 Žák napíše pohádku, bajku

ČJL-5-3-03 rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů ČJL-5-3-03.1 Žák rozhodne, z kterého druhu / žánru je úryvek – řešení v nabídce (úryvek z poezie, komiksu, z naučného textu – encyklopedie, z návodu k použití, z pohádky)

ČJL-5-3-04 při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy ČJL-5-3-04.1 Žák rozhodne, zda ukázka je pohádka, pověst nebo bajka ČJL-5-3-04.2 Žák rozhodne, zda ukázka je poezie, nebo próza 4. 2 Matematika Číslo a početní operace M-5-1-01 Žák využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení 1. 2. 3. 4.

žák zpaměti sčítá a odčítá čísla do sta, násobí a dělí v oboru malé násobilky žák využívá komutativnost sčítání a násobení při řešení úlohy a při provádění zkoušky výpočtu žák využívá asociativnost sčítání a násobení při řešení úloh s užitím závorek žák využívá výhodného sdružování čísel při sčítání několika sčítanců bez závorek

M-5-1-02 Žák provádí písemné početní operace v oboru přirozených čísel 1. žák správně sepíše čísla pod sebe (dle číselných řádů) při sčítání, odčítání, násobení a dělení přirozených čísel 2. žák aplikuje při písemném výpočtu znalost přechodu mezi číselnými řády 3. žák využívá znalosti malé násobilky při písemném násobení a dělení nejvýše dvojciferným číslem

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 4. žák provádí písemné početní operace včetně kontroly výsledku 5. žák dodržuje pravidla pro pořadí operací v oboru přirozených čísel M-5-1-03 Žák zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

žák přečte a zapíše číslo (do milionů) s užitím znalosti číselných řádů desítkové soustavy žák využívá rozvinutého zápisu čísla (do milionů) v desítkové soustavě žák porovnává čísla do milionů žák zaokrouhluje čísla do milionů s použitím znaku pro zaokrouhlování žák užívá polohové vztahy („hned před“, „hned za“) v oboru přirozených čísel žák se orientuje na číselné ose a jejích úsecích žák provádí číselný odhad a kontrolu výsledku

M-5-1-04 Žák řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru žák porozumí textu úlohy (rozlišuje informace důležité pro řešení úlohy) žák přiřadí úloze správné matematické vyjádření s využitím osvojených početních operací žák zformuluje odpověď k získanému výsledku žák přiřadí k zadanému jednoduchému matematickému vyjádření smysluplnou slovní úlohu (situaci ze života) 5. žák tvoří slovní úlohu k matematickému vyjádření 1. 2. 3. 4.

Závislosti, vztahy a práce s daty M-5-2-01 Žák vyhledává, sbírá a třídí data 1. žák provádí a zapisuje jednoduchá pozorování (měření teploty, průjezd aut za daný časový limit apod.) 2. žák vybírá a porovnává ze zadání úlohy data podle daného kritéria 3. žák posuzuje reálnost vyhledaných údajů M-5-2-02 Žák čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy 1. žák doplní údaje do připravené tabulky nebo diagramu 2. žák vytvoří na základě jednoduchého textu tabulku, sloupcový diagram 3. žák vyhledá v tabulce nebo diagramu požadovaná data a porozumí vztahům mezi nimi (nejmenší, největší hodnota apod.) 4. žák používá údaje z různých typů diagramů (sloupcový a kruhový diagram bez použití %) 5. žák používá jednoduchých převodů jednotek času při práci s daty v jízdních řádech Geometrie v rovině a v prostoru M-5-3-01 Žák narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnice); užívá jednoduché konstrukce 1. žák rozezná základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník a kružnice) 2. žák využívá k popisu rovinného útvaru počty vrcholů a stran, rovnoběžnost a kolmost stran 3. žák charakterizuje základní rovinné útvary a k zadanému popisu přiřadí název základního rovinného útvaru

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 4. žák využívá základní pojmy a značky užívané v rovinné geometrii (čáry: křivá, lomená, přímá; bod, úsečka, polopřímka, přímka, průsečík, rovnoběžky, kolmice) 5. žák využije znalosti základních rovinných útvarů k popisu a modelování jednoduchých těles (krychle, kvádr, válec) 6. žák narýsuje kružnici s daným poloměrem 7. žák narýsuje trojúhelník nebo trojúhelník se třemi zadanými délkami stran 8. žák narýsuje čtverec a obdélník s užitím konstrukce rovnoběžek a kolmic 9. žák dodržuje zásady rýsování M-5-3-02 Žák sčítá a odčítá graficky úsečky; určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran 1. žák rozlišuje obvod a obsah rovinného útvaru 2. žák s pomocí čtvercové sítě nebo měřením určí obvod rovinného útvaru (trojúhelníku, čtyřúhelníku, mnohoúhelníku) 3. žák porovnává obvody rovinných útvarů 4. žák graficky sčítá, odčítá a porovnává úsečky 5. žák určí délku lomené čáry graficky i měřením 6. žák převádí jednotky délky (mm, cm, dm, m, km) M-5-3-03 Žák sestrojí rovnoběžky a kolmice 1. žák vyhledá dvojice kolmic a rovnoběžek v rovině 2. žák načrtne kolmici a rovnoběžku ve čtvercové síti 3. žák narýsuje k zadané přímce rovnoběžku a kolmici vedoucí daným bodem pomocí trojúhelníku s ryskou

M-5-3-04 Žák určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá základní jednotky obsahu 1. žák určí pomocí čtvercové sítě obsah rovinného útvaru, který lze složit ze čtverců, obdélníků a trojúhelníků 2. žák porovnává pomocí čtvercové sítě obsahy rovinných útvarů 3. žák používá základní jednotky obsahu (cm2, m2, km2) bez vzájemného převádění

M-5-3-05 Žák rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru 1. žák pozná osově souměrné útvary (i v reálném životě) 2. žák určí překládáním papíru osu souměrnosti útvaru 3. žák vytvoří ve čtvercové síti osově souměrný útvar podle osy v lince mřížky Nestandardní aplikační úlohy a problémy M-5-4-01 Žák řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky 1. žák vyhledá v textu úlohy potřebné údaje a vztahy 2. žák volí vhodné postupy pro řešení úlohy

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 3. žák vyhodnotí výsledek úlohy

4.3 Anglický jazyk

UČIVO (slouží ke specifikaci obsahu a rozsahu očekávaných výstupů nebo indikátorů) Typy textů oslovení, pozdrav, reakce na oslovení, přivítání, představování, omluva, reakce na omluvu, poděkování a reakce na poděkování, prosba, formální a neformální žádost, návrh a nabídka, zpráva, přání, souhlas/nesouhlas, telefonování, osobní dopis, email, formulář, dotazník, detailní popis osoby, věci a události, příkaz, zákaz a rada, recept, referát, ilustrovaný příběh, komiks, adaptované literární dílo

Tematické okruhy Domov, Rodina, Bydlení, Škola, Volný čas a zájmová činnost, Kultura, Sport, Péče o zdraví, Pocity a nálady, Vnitřní a vnější charakteristika člověka, Různé stravovací návyky, Město, Nákupy a móda, Příroda a životní prostředí, Počasí, Člověk a společnost, Volba povolání, Moderní technologie a média, Zeměpisné údaje, Cestování, Problémy mládeže Slovní zásoba ve vztahu k tematickým okruhům Jazykové prostředky - fonetický přepis slov, základní pravidla výslovnosti větných celků a hlásek, frázování, slovní a větný přízvuk, výška a síla hlasu, tempo řeči; fonetická transkripce - člen určitý a neurčitý, abstraktní podstatná jména, stupňování přídavných jmen, pořadí rozvíjejících přídavných jmen, zájmena (osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá a jejich složeniny), číslovky (řadové), příslovce (neurčitá), tvoření a stupňování příslovcí, předložky místa a času, spojovací výrazy - slovesné časy – přítomný prostý, průběhový, minulý prostý, průběhový, vyjadřování budoucnosti, předpřítomný čas prostý, modální slovesa, rod činný a trpný, podmiňovací způsob,základní slovesné vazby stavba věty, druhy vět dle postoje mluvčího (tvorba otázek a záporu) - pravopis – psaní malých a velkých písmen, dělení slov, pravidla interpunkce

Receptivní řečové dovednosti – čtení s porozuměním CJA-5-2-01 Rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům. CJA-5-2-01.1 V jednoduchých textech vyhledá požadované informace. CJA-5-2-01.2 Rozumí krátkým pokynům v učebnici.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace CJA-5-2-02 Rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci. CJA-5-2-02.1 V jednoduchých textech s vizuální oporou porozumí hlavní myšlence. CJA-5-2-02.2 Vyhledá informace k jednoduchému tématu v časopise nebo na webové stránce a tyto informace využije. CJA-5-2-04 Vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku. CJA-5-2-04.1 V jednoduchých textech vyhledá požadované informace. CJA-5-2-04.2 Vytvoří odpověď na otázku týkající se textu. Receptivní řečové dovednosti – poslech s porozuměním CJA-5-2-02 Rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů (časopisy, obrazové a poslechové materiály) a využívá je při své práci. CJA-5-2-01.4 Rozumí jednoduchým číselným údajům. CJA-5-2-02.3 Rozumí obsahu a smyslu ústních sdělení a otázek, které se vztahují k rodině, škole, volnému času a dalším známým tématům, v projevu, který je pronášen pomalu a zřetelně.

Produktivní řečové dovednosti – psaní CJA-5-3-01 Sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů. CJA-5-3-01.1 Napíše blahopřání, pohlednici nebo krátký neformální dopis kamarádovi. CJA-5-3-01.2 Sestaví gramaticky a formálně správně jednoduchou odpověď na sdělení. CJA-5-3-01.3 Vyplní osobní údaje ve formuláři. CJA-5-3-02 Reprodukuje písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace CJA-5-3-02.1 Písemně převypráví jednoduchý obsah textu s pomocí obrázku nebo osnovy. CJA-5-3-02.2 Shrne písemně jednoduchý obsah krátké slyšené konverzace. CJA-5-3-03 Obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu. CJA-5-3-03.1 Svými slovy vyjádří smysl textu.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 5. UČEBNÍ PLÁN

Vzdělávací oblast

Vyučovací předmět

Časová dotace v ročnících 1.

2.

3.

4.

5.

RVP

ŠVP

33 Český jazyk a literatura Jazyk a jazyková komunikace Anglický jazyk

7+1

7+2

7+1

6+2

6 +1

(+7)

40

0

0

3

3

3

9

9

20 Matematika a její aplikace

Matematika 4+1

4+1

4+1

4+1

4+1

(+5)

25

0

0

0

0

1

1

1

Prvouka

2

2

3

0

0

Přírodověda

0

0

0

2

1+1

12

4

Vlastivěda

0

0

0

1

1+1

(+2)

3

Hudební výchova

1

1

1

1

1

12

5

Výtvarná výchova

2

2

1+1

1+1

1

(+2)

9

Člověk a zdraví

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

10

Člověk a svět práce

Pracovní činnosti

1

1

1

1

1

5

5

Informační a komunikační technologie

Člověk a jeho svět

Informatika

7

Umění a kultura

Průřezová témata

P

Disponibilní časová dotace Počet hodin v ročníku

16 21

22

25

25

25

118

118

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 5.1 Poznámky k učebnímu plánu Vyučovací jednotkou je vyučovací hodina v délce trvání 45 minut.

Český jazyk a literatura      

předmět je vytvořen ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace z disponibilní časové dotace je posílen o 7 vyučovacích hodin v 1. ročníku má předmět komplexní charakter ve 2. – 5. ročníku je pro přehlednost členěn do složek: jazyková výchova, komunikační a slohová výchova, literární výchova psaní se vyučuje zpravidla v menších časových celcích než je celá vyučovací hodina vzdělávání žáků - cizinců a žáků s odlišným mateřským jazykem se realizuje podle zvláštních ustanovení (§ 11 vyhlášky č.48/2005 Sb.)

Anglický jazyk    

předmět Anglický jazyk je vytvořen ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace je vyučován ve 3. ročníku s časovou dotací 3 hodiny týdně a ve 4. ročníku s časovou dotací 3 hodiny týdně obsahem předmětu je získání základních komunikačních dovedností v mluveném i psaném projevu vzdělávací obsah je možné nahradit v nejlepším zájmu žáka s přiznanými podpůrnými opatřeními od třetího stupně dle § 16 odst. 2 písm. b) jiným vzdělávacím obsahem v rámci IVP

Matematika   

předmět je vytvořen ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace časová dotace oblasti Matematika a její aplikace je z disponibilní časové dotace posílena o 5 vyučovacích hodin předmět Matematika je členěn na čtyři tematické okruhy - Číslo a početní operace, Závislosti, vztahy a práce s daty, Geometrie v rovině a v prostoru, Nestandartní aplikační úlohy a problémy

Člověk a jeho svět   

z této vzdělávací oblasti jsou vytvořeny předměty: Prvouka pro 1. – 3. ročník, Přírodověda a Vlastivěda pro 4. – 5. ročník obsahem těchto vyučovacích předmětů jsou tematické okruhy - Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví výuka této vzdělávací oblasti je posílena o 2 vyučovací hodiny z disponibilní časové dotace

Tělesná výchova  

předmět Tělesná výchova je vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví součástí výuky je 10 lekcí plaveckého výcviku, který je realizován zpravidla ve dvou po sobě jdoucích ročnících

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Umění a kultura   

z této vzdělávací oblasti je vytvořen předmět Hudební výchova a Výtvarná výchova obsahem obou předmětů je seznámení s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění výuka této vzdělávací oblasti je posílena o 2 vyučovací hodiny z disponibilní časové dotace

Pracovní činnosti  

předmět Pracovní činnosti je vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce obsahem jsou čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů

Přidělení disponibilních hodin ukazuje tabulka Učebního plánu.

Škola využívá disponibilní časovou dotaci k realizaci takových vzdělávacích obsahů, které podporují specifická nadání a zájmy žáků a pozitivně motivují žáky k učení. Ředitelka školy může použít disponibilní časovou dotaci také k realizaci předmětů speciální péče, jsou-li tato podpůrná opatření žákovi doporučena školským poradenským zařízením a zákonný zástupce žáka bude souhlasit s jejich poskytováním. Zapracování předmětů speciálně pedagogické péče do učebního plánu a učebních osnov škola provede po zahájení jejich výuky. Předměty mohou být zaměřeny na oblast logopedických obtíží, řečové výchovy, nácviku sociální komunikace, zrakové stimulace apod.

Vysvětlivky :

P - Průřezová témata realizujeme formou integrace do vzdělávacích obsahů vyučovacích předmětů

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 6. Učební osnovy

6. 1 Název vzdělávací oblasti, název vyučovacího oboru, předmětu

 Jazyk a jazyková komunikace  Český jazyk a literatura (ČJ)  Anglický jazyk (AJ)  Matematika a její aplikace  Matematika (MA)    

Člověk a jeho svět Prvouka (PRV) Přírodověda (PŘ) Vlastivěda (VL)

 Umění a kultura  Hudební výchova (HV)  Výtvarná výchova (VV)  Člověk a zdraví  Tělesná výchova (TV)  Člověk a svět práce  Pracovní činnosti (PČ)

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 6. 2 Charakteristika vyučovacích předmětů a učební osnovy

Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor :

Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura

6. 2. 1 Vyučovací předmět:

Český jazyk a literatura (ČJ)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vytvořen ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a patří svým obsahem do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Skládá se z těchto vzdělávacích složek: 

Komunikační a slohová výchova Hlavním cílem je rozvoj komunikačních schopností žáků, jejich tvořivosti a fantazie. Žáci se učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení - mluvená i psaná, učí se číst s porozuměním, kultivovaně psát, rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah. Učí se výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity. V 1. a 2. ročníku je kladem důraz především na ústní projev. Od 3. ročníku je uplatňována i písemná forma vyjadřování, kde žáci usilují o nejpřesnější vyjádření svých myšlenek. Psaní je součástí Komunikační a slohové výchovy a v 1. – 3. ročníku se realizuje zpravidla v menších časových celcích, než je vyučovací hodina. V 1. ročníku má předmět komplexní charakter.



Jazyková výchova Zde žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka v mluvené i psané formě. Cílem je naučit žáky jasně, přehledně a srozumitelně se vyjadřovat a komunikovat s okolním světem. Získávají základy českého pravopisu, seznamují se s jazykovými jevy, pozorují je, zdůvodňují, hovoří o nich, dochází k jejich zobecňování a následně k procvičování. Pozornost je věnována zejména výcviku v pravopise lexikálním.



Literární výchova Žáci se učí přiměřeně svému věku číst s porozuměním a interpretovat přístupné texty z literatury, kde poznávají prostřednictvím četby základní literární tvorbu určenou pro mladší školní věk, včetně ilustrací. Učí se vnímat jejich specifické znaky a formulovat vlastní názory o přečteném díle. Při výuce čtení získávají žáci základní čtenářské dovednosti a návyky, učí se výrazně číst, přednášet, vyprávět, recitovat, dramatizovat, ale také ilustrovat citový prožitek na základě četby. Rozvíjí se představivost, fantazie, ústní vyjadřování a cvičí se paměť žáků. Cílem je, aby žáci získali trvalý zájem o četbu, utvářel se u nich čtenářský vkus tak, aby byli schopni rozlišovat hodnotnou literaturu od literatury konzumní a manipulační.

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura se vyučuje ve všech ročnících. Tomuto vzdělávacímu oboru je věnováno týdně 40 hodin časové dotace. Z disponibilní časové dotace je posílen o 7 hodin. Důvodem pro posílení je jeho význam pro rozvoj čtenářské gramotnosti a pro úspěšné osvojování poznatků v dalších vyučovacích předmětech. Počet hodin v jednotlivých ročnících je uveden ve školním učebním plánu. Časová dotace předmětu je v 1. ročníku 8 hodin týdně, ve 2. ročníku 9 hodin týdně, ve 3. ročníku 8 hodin týdně, ve 4. ročníku 8 hodin týdně.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Využití disponibilních hodin může sloužit také pro potřeby poskytování podpůrných opatření. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Český jazyk a literatura v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálního vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení. Tento předmět je důležitým nástrojem poznávání světa i porozumění sobě samému. Ve výuce si žáci osvojí jazykové, komunikační a literární znalosti a dovednosti, kterých využijí nejen ve svých mluvených a písemných projevech, ale také v ostatních školních předmětech, v osobním, občanském a později i profesním životě. Čtenářská gramotnost: Pozorné čtení, čtení s porozuměním, vyhledávání informací v textu, práce s textem, různé techniky čtení, mimočítanková četba, práce s dětským časopisem, aktivní naslouchání, zdroje informací (práce s knihou, časopisem, encyklopedií, internetem), tvořivé psaní, čtenářská dílna. Cílové zaměření vzdělávací oblasti      

rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku individuální prožívání slovesného uměleckého díla, sdílení čtenářských zážitků, rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře, rozvíjení emocionálního a estetického vnímání chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa vnímání a postupné osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací, využívání různých zdrojů zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti

Formy, metody a místo realizace   

individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, projektové vyučování, beseda, kulturní akce motivační rozhovor, pozorování, didaktické hry, problémové vyučování, vyhledávání informací na internetu, v knihách a encyklopediích, práce na PC a interaktivní tabuli třída, škola, knihovna

Projekty, soutěže: recitační soutěž, literární soutěž.

Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o o o o o o o

Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj Osobnostní a sociální výchova - Sociální rozvoj Osobnostní a sociální výchova - Morální rozvoj Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Výchovně vzdělávací strategie: Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení     

používáme vhodné učební pomůcky (slovníky, jazykové příručky, encyklopedie, tabule, gramatické přehledy) a audiovizuální techniku předkládáme žákům dostatek informačních zdrojů z učebnic a pracovních textů vedeme žáky k tomu, aby se učili autokorekci chyb motivujeme je k učení, vytváříme situace, v nichž mají žáci radost z učení vybíráme vhodné způsoby a postupy práce

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k řešení problémů   

motivujeme žáky k samostatnému řešení problému, napomáháme jim hledat další řešení, vedeme je k tomu, jak pracovat s chybou podporujeme samostatnost a tvořivost žáků klademe důraz na analýzu přečtených textů

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní     

zařazujeme řečnická cvičení a slohové práce na dané téma učíme žáky pozorně a trpělivě naslouchat promluvě druhých a vhodně na ně reagovat vedeme žáky k vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu učíme žáky argumentovat a obhajovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názor jiných podporujeme přátelské vztahy ve třídě a mezi třídami

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence sociální a personální   

zařazujeme práci ve skupině a klademe důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině učíme žáky vést vzájemnou komunikaci v příjemné atmosféře

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence občanské     

ve třídních kolektivech stanovujeme se žáky pravidla chování vedeme žáky k vzájemné pomoci k uznávání se a oceňování nápadů druhých učíme žáky respektovat, chránit a ocenit naše tradice a kulturní i historické dědictví snažíme se aktivně zapojovat žáky do kulturního dění na kulturních akcích podporujeme schopnost vcítění se do chování druhého i do situace

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence pracovní    

učíme žáky poznávat různé obory lidské činnosti, jejich výsledky a význam pro ostatní lidi vedeme žáky k samostatné přípravě jednoduché pomůcky pro výuku - vedeme žáky k udržování pořádku na pracovním místě vytváříme podnětné pracovní prostředí povzbuzujeme žáky k dokončení započaté práce

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor :

Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk


Anglický jazyk (AJ)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Anglický jazyk je vytvořen ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk a patří svým obsahem do vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Výuka cizím jazykům vytváří předpoklady pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi národy v rámci Evropy i světa. Výuka začíná ve třetím ročníku a na prvním stupni tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání. Jde především o probuzení zájmu o studium cizího jazyka a vytvoření pozitivního vztahu k předmětu. Žáci se učí jednoduše a přiměřeně reagovat v nejběžnějších situacích každodenního života. Upřednostňuje se dovednost porozumět slyšenému a ústně se vyjadřovat. Gramatická část je omezena na nezbytné minimum a slovní zásoba je volena na základě zájmu dětí. Výuka se opírá hlavně o hravé formy, žáci se učí nápodobou učitele nebo audionahrávek. Slovní zásoba je rozvíjena po tematických celcích. Důraz je kladen na maximální využívání názorných pomůcek a didaktické techniky. Anglický jazyk je vyučován jako samostatný vyučovací předmět ve 3. – 5. ročníku, u nás s časovou dotací 3 vyučovací hodiny týdně ve 3. ročníku a ve 3 vyučovací hodiny týdně 4. ročníku. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Anglický jazyk v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálně vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení. Cílové zaměření vzdělávací oblasti:       

probuzení zájmu o studium cizího jazyka vytváření pozitivního vztahu k předmětu vytváření dovednosti porozumět slyšenému textu vytváření dovednosti prvotní komunikace v cizím jazyce vytváření jednoduché slovní zásoby osvojování základních gramatických jevů rozvoj sebedůvěry při dorozumívání v cizím jazyce


individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, projektové vyučování, dramatizace textu motivační rozhovor, hry s říkadly, písničky, didaktické hry, vyhledávání informací na internetu, v knihách a encyklopediích, práce se slovníkem, práce na PC a interaktivní tabuli třída, škola

Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj o Osobnostní a sociální výchova - Sociální rozvoj

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace o Multikulturní výchova Výchovné a vzdělávací strategie Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení    

vedeme žáky k vlastnímu sebehodnocení vedeme žáky k získávání informací z různých zdrojů a používání vhodných učebních pomůcek (slovníky, jazykové příručky, encyklopedie, tabule gramatických přehledů) a audiovizuální techniky motivujeme k učení, vytváříme situace, v nichž mají žáci radost z učení vybíráme vhodné způsoby a postupy práce


vedeme žáky ke schopnosti řešit problémové situace v cizojazyčném prostředí vedeme žáky ke schopnosti zvolit vhodnou slovní zásobu a jazykovou strukturu pro řešení dané situace podporujeme týmovou spolupráci

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní    

vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu vedeme žáky ke schopnosti vytvořit jednoduchá sdělení a schopnosti na ně reagovat učíme žáky pozorně naslouchat promluvy druhých a vhodně na ně reagovat účinně zapojujeme žáky do dialogu

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence sociální a personální     

při práci ve skupině klademe důraz na vytvoření pravidel práce v týmu a jejich respektování samotnými žáky usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině vedeme žáky k vzájemné komunikaci v příjemné atmosféře podporujeme začlenění každého žáka do výuky iniciujeme vzájemnou pomoc žáků

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence občanské    

vedeme žáky k dodržování zásad slušného chování a vyjadřování se v kolektivu třídy, k vzájemné pomoci a k oceňování nápadů druhých seznamuje žáky s lidovými tradicemi, s kulturním a historickým dědictvím vedeme žáky k sebeúctě a úctě k druhým podporujeme schopnost vcítění se do chování druhého i do situace

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence pracovní     

vedeme žáky k samostatné přípravě jednoduchých pomůcek pro výuku vytváříme podnětné pracovní prostředí motivujeme pochvalou za kvalitně odvedenou práci povzbuzujeme žáky k dokončení započaté práce rovnoměrně zapojujeme všechny žáky do pracovních aktivit


Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace


Matematika (MA)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Matematika je vytvořen ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Spolu s jazykovou výukou a naučnými předměty tvoří základ vzdělávacího působení. Poskytuje žákům vědomosti a dovednosti potřebné pro orientaci v praktickém životě, umožňuje jim získávat matematickou gramotnost. Rozvíjí intelektuální schopnosti žáků, jejich paměť, tvořivost, abstraktní a pojmové myšlení a schopnost logického úsudku, to vše za přispění aktivní činnosti žáků. Obsahová náplň předmětu klade důraz na důkladné porozumění základních myšlenkových postupů a matematických pojmů a jejich vzájemných vztahů. Žáci si postupně osvojují pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby řešení matematických úloh. Předmět je vyučován v 1. – 5. ročníku, u nás s časovou dotací 5 vyučovacích hodin týdně v 1. – 4. ročníku. Z disponibilní časové dotace byla výuka posílena celkem o 5 vyučovacích hodin. Důvodem pro posílení předmětu o 5 disponibilních hodin je jeho význam pro rozvoj matematické a finanční gramotnosti a pro úspěšné osvojování poznatků v dalších vyučovacích předmětech. Využití disponibilních hodin slouží také pro potřeby poskytování podpůrných opatření. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Matematika v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálně vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení. Organizačně jsou hodiny matematiky realizovány převážně vyučovací hodinou založenou na vzájemné komunikaci mezi pedagogem a žáky. Na 1. stupni základního vzdělávání je kladen důraz na budování základů používání matematické symboliky a jazyka matematiky a na proces řešení problému. Základní matematické pojmy jsou vytvářeny ve čtyřech tematických okruzích: a) Čísla a početní operace – pro I. stupeň oblast stěžejní (žáci porozumí pojmu číslo, získají dovednosti v pamětném a písemném počítání s přirozenými čísly, seznámí se s vlastnostmi základních matematických operací + - . :, se zaokrouhlováním, s odhady, s řešením slovních úloh a s prací s chybou) b) Závislosti, vztahy a práce s daty – žáci si postupně osvojí dovednosti, které souvisejí se zpracováním dat, seznamují se se závislostmi a jejich zápisy v běžném životě, doplňují a sestavují jednoduché tabulky a diagramy c) Geometrie v rovině a v prostoru – žáci získají základní orientaci v rovině a prostoru, učí se poznávat, modelovat, znázorňovat a měřit jednoduché útvary v rovině i prostoru d) Nestandartní aplikační úlohy a problémy – u žáků bude rozvíjeno logické myšlení a přechod od konkrétního myšlení k abstraktnímu

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Cílové zaměření vzdělávací oblasti:       

využívání matematických poznatků a dovedností v praktických činnostech (odhad, měření, orientace) rozvíjení paměti žáků prostřednictvím matematických výpočtů a osvojování si nezbytných matematických vzorců a rozvíjení logického myšlení využívání základních matematických pojmů a vztahů vedení k přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka a symboliky, provádění rozborů a zápisů při řešení úloh rozvíjení spolupráce při řešení problémových úloh vyjadřujících situace z běžného života rozvoj důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh vedení k soustavné sebekontrole, vytrvalosti, přesnosti a systematičnosti


individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, projektové vyučování motivační rozhovor, didaktické hry, pozorování, problémové vyučování, praktická měření a odhad, práce s kalturátorem, práce na PC a interaktivní tabuli třída, škola

Soutěže : Vedeme žáky k účasti v různých matematických soutěžích, např. Matematický klokan, kategorie Cvrček a Klokánek, Logická olympiáda (Mensa ČR) apod.

Rozvoj matematické a finanční gramotnosti       

uvědomování si pojmu peníze, placení, hospodaření s penězi platidla v minulosti druhy mincí a papírových bankovek, manipulace s papírovými penězi určenými pro výuku počítání s penězi, využívání peněz k modelovým situacím v početních operacích slovní úlohy, didaktické hry (V obchodě, Nakupování) uvědomování si vztahu české měny k jiným měnám, např. koruna – euro netradiční úlohy (sudoku, logické úlohy, geometrické představy aj.)

Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o o o o

Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj Multikulturní výchova Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostec Environmentální výchova

Výchovné a vzdělávací strategie : Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení  

pracujeme s vnitřní i vnější motivací žáků, aktivizujeme jejich zájem o předmět zajímavými podněty, formami a metodami práce včetně práce na PC a na interaktivní tabuli matematizujeme reálné situace, volíme příklady blízké žákům, aby pochopili význam matematiky

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace      

umožňujeme upevňování znalostí potřebných k dalšímu učení, systematické cyklické opakování a procvičování učiva prostřednictvím různých činností učíme žáky algoritmizovat řešení úkoly vedeme k vyhledávání klíčových slov při řešení slovních úloh učíme žáky pracovat s chybou, vedeme je k sebekontrole učíme žáky využívat získané vědomosti a dovednosti v běžném životě klademe důraz na porozumění učivu a návaznost mezi jednotlivými poznatky

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k řešení problémů      

zadáváním logických úloh a povzbuzováním posilujeme důvěru žáka ve vlastní schopnosti při řešení problémových úloh hledáme různá řešení vedeme žáky k pochopení a rozpoznání problému ve škole i mimo ni, k využívání vlastního úsudku a zkušeností při plánování řešení hledáme příklady v praktickém životě vedeme žáky k vyhledávání informací, k objevování různých variant řešení vedoucích ke konečnému řešení problémů napomáháme žákům ověřit si prakticky správnost svého řešení a vedeme je ke schopnosti aplikovat osvědčené postupy i v obdobných situacích

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní      

vedeme žáky k užívání správné terminologie a vyjadřování, používání matematických symbolů vedeme žáky k vzájemné komunikaci při práci vedeme žáky k hodnocení a sebehodnocení učíme žáky formulovat a vyjadřovat vlastní myšlenky zařazujeme do výuky informační a komunikační technologie a učíme žáky využívat tyto technologie ke komunikaci se svým okolím učíme žáky zapojovat se do diskuze, vhodně argumentovat

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence sociální a personální    

vedeme žáky k vzájemné spolupráci a pomoci při práci ve dvojici nebo skupině dáváme žákům možnost podílet se na vytváření pravidel v týmu, napomáháme uvědomit si a přijmout svou roli v pracovní činnosti vedeme žáky k respektu a poučení druhých podporujeme sebedůvěru žáků a jeho rozvoj

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence občanské    

vhodnými úlohami nabízíme žákům pohled do reality (peníze, nakupování,energie, suroviny) vedeme žáky k vytrvalé, pečlivé, přesné a systematické práci vedeme žáky k respektu k ostatním vedeme žáky k pochopení ekologických souvislostí


soustavným procvičováním utváříme u žáků základní matematické nástroje (početní operace, algoritmy) učíme žáky základním dovednostem při rýsování, používání rýsovacích potřeb a pomůcek utváříme u žáků pracovní návyky nezbytné pro výuku a pochopení matematiky (čtení slovní úlohy s porozuměním textu, soustředěnost, rozbor úlohy, postup po dílčích krocích, kontrola a sebekontrola, práce s chybou apod.) zadáváme úkoly, při kterých žáci vyhledávají a kombinují infomace z různých infoemačních zdrojů a které vyžaduj využití poznatků z různých předmětů


Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět


Prvouka (PRV)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Prvouka je vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Prvouka uvádí žáky 1. - 3. ročníku do prostředí školy a řádu školního života. Vytváří předpoklady pro formování základních pracovních a režimových návyků. Žáci pozorují přírodní jevy, orientují se v prostoru a čase, získávají představy o podstatných věcech doma, ve škole, v obci a jejím okolí, vytvářejí si pozitivní vztah k rodině, spolužákům, škole, domovu a přírodě. Do výuky je zařazováno co nejvíce regionálních přírodních a společenských prvků. Žáci získávají prvotní informace o lidském těle, osvojují si základní hygienické návyky. Důraz je rovněž kladen na dopravní výchovu, bezpečnost a ochranu zdraví při situacích ohrožení života. K novým poznatkům žáci dospívají na základě vlastních činností a přímého pozorování skutečnosti. Výsledky zaznamenávají různými způsoby, a to výtvarně i písemně. Charakteristické pro výuku prvouky je její prolínání s učivem ostatních předmětů a se životem obce a regionu. Jednotlivé činnosti mohou být vhodně kombinovány a propojovány i v jiných tematických celcích než je jedna vyučovací hodina. Z oblasti Člověk a jeho svět byly vytvořeny tři předměty: Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda. Oblast byla z disponibilní časové dotace posílena celkem o 2 hodiny. Hlavním důvodem pro posílení je rozšíření poznatků z oblasti Dopravní výchovy, Finanční gramotnosti, Ochrany člověka za mimořádných událostí a vybraných témat POKOS. Využití disponibilních hodin slouží také pro potřeby poskytování podpůrných opatření. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Prvouka v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálně vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení. Časová dotace v předmětu Prvouka je v 1. a 2. ročníku 2 hodiny týdně a ve 3. ročníku 3 hodiny týdně.

Vzdělávací obsah předmětu Prvouka je členěn do pěti tematických okruhů:

Místo, kde žijeme – různé činnosti a úkoly zaměřené na posílení kladného vztahu žáků k místu jejich bydliště, obci, regionu a následné rozvíjení národního cítění a kladného vztahu k naší zemi. Lidé kolem nás – postupné osvojování a upevňování základů vhodného chování a jednání s lidmi, solidarity, vzájemné úcty, snášenlivosti a rovného postavení mužů a žen. Lidé a čas – orientace v dějích a čase, poznávání proč a jak se měří čas i jak události a život postupují. Rozmanitost přírody – poznávání rozmanitosti a proměnlivosti živé a neživé přírody, hledání důkazů o proměnách přírody, využívání a hodnocení praktických pozorování. Člověk a jeho zdraví – poznávání, že zdraví je důležitá hodnota v životě člověka.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Cílové zaměření vzdělávací oblasti: -

Utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti Orientace ve světě informací, časové i místní propojování historických, zeměpisných a kulturních informací Rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, pojmenovávání pozorovaných skutečností, projevení vlastního názoru Poznání a chápání rozdílů mezi lidmi, tolerantní chování a jednání na základě společně vytvořených nebo obecně uplatňovaných pravidel soužití Samostatné a sebevědomé vystupování, bezproblémová komunikace Utváření ohleduplného vztahu k přírodě, kulturním výtvorům, hledání možnosti aktivního uplatnění při jejich ochraně Přirozené vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě samému a okolí Objevování a poznávání okolního světa Poznávání podstaty zdraví i příčin nemocí, účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých


individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, projektové vyučování, vycházky,beseda, exkurze motivační rozhovor, didaktické hry, pozorování, praktická měření a odhad, pokusy, práce na interaktivní tabuli třída, škola, obec a její okolí

Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o o o o o o o o

Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj Osobnostní a sociální výchova - Sociální rozvoj Osobnostní a sociální výchova - Morální rozvoj Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Mediální výchova Environmentální výchova Výchova demokratického občana

Výchovné a vzdělávací strategie Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení   

vedeme žáky k objevování a poznávání všeho, co je zajímá a v čem by v budoucnu mohli uspět učíme žáky orientovat se ve světě informací a tím motivujeme žáky k celoživotnímu učení vedeme žáky k aktivnímu vyhledávání a třídění informací, jejich propojování a systematizaci

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k řešení problémů    

pomáháme žákům, aby došli k samostatným objevům, řešením a závěrům upevňujeme účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých vedeme žáky k vnímání problémových situací ve škole i mimo ni učíme žáky k obhajobě svých rozhodnutí a k uvědomění si odpovědnosti za ně

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní   

v osvojovaných tématech rozšiřujeme slovní zásobu podporujeme u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů a zdůvodňování vlastních závěrů nabízíme žákům prostor k diskuzi v rámci hodin i v komunitním kruhu


při práci ve skupině učíme žáky efektivně spolupracovat na řešení problémů učíme respektovat názory druhých vedeme žáky k oceňování vlastních názorů a přínosů

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence občanské   

při plnění společných úkolů utváříme ohleduplný vztah k přírodě i kulturním výtvorům motivujeme žáky při vyhledávání možností aktivního uplatnění ochrany přírody na základě společně vytvořených pravidel vedeme žáky k respektování a k plnění povinností


v jednoduché samostatné i týmové činnosti vedeme k utváření pracovních návyků seznamujeme žáky s vlastnostmi některých materiálů poukazujeme na možná zdravotní a hygienická rizika při práci a vedeme žáky k jejich eliminaci seznamujeme žáky s pracovními a profesními příležitostmi




Přírodověda (PŘ)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Přírodověda je vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Přírodověda je předmět, který se opírá o vybrané poznatky z různých přírodovědných oborů. Je zaměřena na získávání takových vědomostí a dovedností, které umožní žákům aktivně poznávat přírodu, člověka a jím vytvořený svět i prostředí, ve kterém žije. Přírodověda navazuje svým obsahem na učivo prvouky v 1. - 3. ročníku. Osvojování učiva je založeno převážně na pozorování, srovnávání a dalších aktivních činnostech, do výuky jsou zařazovány také ekologické hry, modelové situace, využívány i vlastní zkušenosti žáků. Výuka je zaměřena také na činností s přírodninami i práci v terénu (školní zahrada, blízké okolí školy). Spojování vlastních zkušeností žáků s osvojovanými poznatky a dovednostmi umožňuje vytvářet ve vyučování dostatek příležitostí k tomu, aby žáci získávali zejména základní vědomosti o Zemi, člověku a technice, poznávali základní jevy a vztahy v přírodě, souvislosti mezi organismy navzájem. Za pomoci učitele by se měly rozvíjet jejich schopnosti i samostatně poznávat, pozorovat a zkoumat přírodu a řešit přiměřeně náročné úkoly a problémy. U žáků utváříme kladný vztah k přírodě, ke svému zdraví a zdravému způsobu života i k ochraně životního prostředí jako celku. Z oblasti Člověk a jeho svět byly vytvořeny tři předměty: Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda. Oblast byla z disponibilní časové dotace posílena celkem o 2 vyučovací hodiny. Hlavním důvodem pro posílení je rozšíření poznatků z oblasti Dopravní výchovy, Finanční gramotnosti a Ochrany člověka za mimořádných událostí. Využití disponibilních hodin slouží také pro potřeby poskytování podpůrných opatření. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Přírodověda v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálně vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení. Přírodověda je vyučována jako samostatný vyučovací předmět ve 4. a 5. ročníku, u nás s časovou dotací dvě vyučovací hodiny týdně. Z disponibilní časové dotace byla posílena celkem o 1 vyučovací hodinu.

Vzdělávací obsah předmětu Přírodověda je členěn do dvou tematických okruhů: Rozmanitost přírody – poznávání rozmanitosti a proměnlivosti živé a neživé přírody, hledání důkazů o proměnách přírody, využívání a hodnocení praktických pozorování, prostředí, ve kterém žijeme Člověk a jeho zdraví – poznávání podstaty zdraví, příčin jeho ohrožení, vzniku nemocí a úrazů a jejich předcházení, poznávání a upevňování preventivního chování, účelného rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti a bezpečnosti druhých

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Cílové zaměření vzdělávací oblasti:      

utváření pracovních návyků v samostatné i týmové práci pozorování přírodních jevů používání správných vyjadřovacích prostředků, názvosloví ke kladení si otázek o průběhu a příčinách přírodních jevů zapojování do činností směřujících k šetrnému chování k ekosystémům, ke svému zdraví i zdraví ostatních lidí utváření dovedností, jak se chovat při kontaktu s přírodou objevování a poznávání okolní přírody, poznávání podstaty zdraví i příčin nemoci, účelné rozhodování a jednání v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti i zdraví a bezpečnosti druhých


individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, projektové vyučování, vycházky,beseda, exkurze motivační rozhovor, didaktické hry, pozorování, praktická měření a odhad, pokusy, práce na interaktivní tabuli, práce s atlasy, klíči a encyklopediemi a různým obrazovým materiálem, práce s přírodninami, vyhledávání informací na internetu, kvízy, křížovky, videoprojekce třída, škola, obec a její okolí

Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o Multikulturní výchova o Environmentální výchova Výchovné a vzdělávací strategie Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení      

umožňujeme žákům objevovat a poznávat vše, co je zajímá, co se jim líbí a v čem by mohli v budoucnu uspět nabízíme možnosti k vyhledávání a třídění informací umožňujeme žákům samostatně pozorovat a experimentovat vedeme žáky k poznávání podstaty zdraví a upevňování preventivního chování učíme žáky jednat v různých situacích ohrožení vlastního zdraví a bezpečnosti, i zdraví a bezpečnosti druhých vedeme žáky k práci s encyklopediemi, využívání a třídění poznatků z internetu

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k řešení problémů    

vedeme žáky k samostatnému řešení problémů, vyhledávání vhodných a logických způsobů řešení umožňujeme žákům kriticky myslet nabízíme žákům dostatek možností k vyhledávání informací vhodných k řešení problému, k využití získaných vědomostí a dovedností k objevování různých variant řešení vedeme žáky k jednoduchému zaznamenávání svých pozorování a objevů

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní    

nabízíme žákům dostatek možností k rozšiřování slovní zásoby v osvojovaných tématech, k pojmenovávání pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech vedeme žáky k formulování a vyjadřování vlastních myšlenek a názorů umožňujeme žákům hovořit o poznaných souvislostech a zkušenostech z jejich života vedeme žáky k prezentaci vlastní činnosti, vybízíme k diskuzi


vedeme žáky k vzájemné toleranci a zodpovědnosti za plnění dílčích částí společného úkolu vedeme žáky k upevňování dobrých mezilidských vztahů, k podpoře sebedůvěry a samostatnému rozvoji umožňujeme žákům podílet se na stanovení pravidel pro práci v různě velkých skupinách a tato pravidla respektovat podporujeme snahu pozitivně ovlivnit kvalitu prováděných úkonů


vedeme žáky k vzájemnému slušnému chování bez hrubostí a násilí, vzájemné pomoci utváříme u žáků ohleduplný vztah k přírodě a nabízíme možnost aktivního uplatnění při jejich ochraně napomáháme při chápání základních ekologických souvislost

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence pracovní  

vedeme žáky k udržování pořádku na pracovním místě, samostatné přípravě jednoduchých pomůcek vedeme žáky k bezpečnému zacházení s pracovními pomůckami




Vlastivěda (VL)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Vlastivěda je vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Vyučovací předmět Vlastivěda zahrnuje ve 4. a 5. ročníku učivo zeměpisné a historické. Zeměpisné učivo navazuje na poznatky z prvouky. Od pozorování nejbližšího okolí bydliště a školy přecházejí žáci k zeměpisnému pozorování svého kraje a republiky až po její začlenění do Evropy. Učí se pracovat s plánkem a mapou, orientují se v nich. Při výuce využívají svých zkušeností z cestování a výletů. Učivo doplňují o vycházky. Dějepisné vyučování je spojováno s četbou a ilustracemi historických čítanek, stručným vyprávěním důležitých událostí a orientací na časové přímce. Výuku doplňují návštěvy významných místních historických památek. Žáci poznávají zvyky a tradice regionu. Z oblasti Člověk a jeho svět byly vytvořeny tři předměty: Prvouka, Přírodověda a Vlastivěda. Oblast byla z disponibilní časové dotace posílena o 2 hodiny. Hlavním důvodem pro posílení je rozšíření poznatků z oblasti Dopravní výchovy, Finanční gramotnosti, Ochrany člověka za mimořádných událostí a vybraných témat POKOS. Využití disponibilních hodin slouží také pro potřeby poskytování podpůrných opatření. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Vlastivěda v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálně vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení. Vlastivěda je vyučována jako samostatný vyučovací předmět ve 4. a 5. ročníku, u nás s časovou dotací 1 vyučovací hodiny týdně ve 4. ročníku. Z disponibilní časové dotace byla výuka posílena celkem o 1 vyučovací hodinu.

Vzdělávací obsah předmětu Vlastivěda je členěn do tří tematických okruhů:

Místo, kde žijeme – poznávání nejbližšího okolí, regionu, významných oblastí našeho státu i ostatních států Evropy, státy Evropské unie, seznámení a práce s plány a mapami, bezpečný pohyb a orientace v přírodě, poznávání státních symbolů Lidé kolem nás – mezilidské vztahy, základní lidská práva a práva dětí, seznámení se základními formami vlastnictví, základy finanční gramotnosti, seznamování se základními globálními problémy, ochrana životního prostředí, ochraně zdraví při mimořádných událostech Lidé a čas – orientace v čase, současnost a minulost v našem životě, regionální památky, kulturní a přírodní památky ČR, život v regionu v minulosti, vnímání změn okolního světa, významné události našich dějin


utváříme u žáků pracovní návyky v jednoduché individuální i týmové práci vedeme žáky k orientaci ve světě informací a k propojování historických, zeměpisných a kulturních informací pomáháme jim při rozšiřování slovní zásoby, pojmenování pozorovaných jevů a jejich zachycení ve vlastních projevech vedeme žáky k poznávání národů, národností i etnik a utváříme u žáků kladný vztah k regionálním i národním památkám rozvíjíme u žáků přirozené vyjadřování pozitivních citů ve vztahu k sobě i okolí upevňujeme u nich preventivní chování a účelné rozhodování v nejrůznějších životních situacích


individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, projektové vyučování, beseda motivační rozhovor, pozorování, didaktické hry, vyhledávání informací na internetu, integrovaná tematická výuka, práce na PC a interaktivní tabuli, ukázky videozáznamů a historických filmů třída, škola a její okolí, obec a její okolí

Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o o o o o o

Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj Osobnostní a sociální výchova - Sociální rozvoj Osobnostní a sociální výchova - Morální rozvoj Multikulturní výchova Environmentální výchova Výchova demokratického občana

Výchovné a vzdělávací strategie Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení        

vedeme žáky k osvojování si základního názvosloví během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním napomáháme vyhledávat informace v tisku, v učební literatuře, na webových stránkách napomáháme žákům získané informace třídit a vyhodnocovat učíme žáky pracovat s mapou, s turistickými příručkami vedeme žáky ke zpracování referátů a projektů na zvolené téma napomáháme žákům uvádět nové pojmy do souvislostí a nalézat důsledky historických událostí snažíme se u žáků vyvolat smysl pro získávání nových poznatků a plnění cílů vlastního učení

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k řešení problémů     

vedeme žáky k vnímání nejrůznější problematiky napomáháme vyhledávat nové informace a souvislosti spolu vytváříme otázky, rébusy, kvízy podporujeme experimentování, výsledky společně porovnáváme s předchozími záznamy vedeme žáky k obhajobě, hodnocení a prezentaci vlastní práce

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní     

učíme žáky pracovat individuálně i ve skupinách aktivizujeme obhajobu názorů a respektování názorů ostatních napomáháme prezentaci žákovi práce společně diskutujeme na zadané téma spolupracujeme a napomáháme při projektování


poukazujeme na účinnost spolupráce ve skupině vedeme žáky k ovládání jejich chování a jednání s ohledem na kolektiv učíme je respektovat pravidla týmové práce snažíme se pozitivně ovlivňovat kvalitu společné práce


napomáháme formovat kladný vztah žáků ke společnosti a přírodě učíme je respektovat a oceňovat kulturní dědictví nabízíme zapojení do kulturních a sportovních aktivit


pomáháme při adaptaci na nové pracovní činnosti učíme je bezpečně používat pomůcky a potřeby vybízíme žáky k využití znalostí a zkušeností i k vlastnímu rozvoji žáci pracují s informacemi, mapou, tabulkami i statistickými údaji


Umění a kultura Hudební výchova


Hudební výchova (HV)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Hudební výchova je vytvořen ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Tato vzdělávací oblast umožňuje žákům umělecké vnímání světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti i vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky. Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a jazykem hudebního a výtvarného umění. Učí se s nimi tvořivě pracovat, využívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Seznamují se s vybranými uměleckými díly, směry i osobnostmi.

Z oblasti Umění a kultura byly vytvořeny dva předměty: Hudební výchova a Výtvarná výchova.

Hudební výchova je vyučována jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 5. ročníku, u nás s časovou dotací 1 vyučovací hodiny týdně v 1. – 4. ročníku. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Hudební výchova v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálně vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení.

Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku komunikace. Hudební činnosti se vzájemně prolínají a působí na rozvoj hudebních schopností a dovedností žáků, pomáhají utvářet pozitivní vztah žáka k hudbě i jejím výrazovým prostředkům. Hudební výchova zahrnuje činnosti :

Vokální činnosti - jejich obsahem je práce s hlasem, při níž dochází ke kultivaci pěveckého i mluvního projevu žáka, důraz je kladen na vytvoření správných pěveckých návyků. Instrumentální činnosti – obsahem je hra na hudební nástroje a jejich využití při hudební produkci. Hudebně pohybové činnosti – jejich obsahem je ztvárnění hudby pomocí tance, pohybu a gest. Poslechové činnosti – obsahem je vnímání znějící hudby, žák poznává různé hudební žánry a styly, učí se hudbě rozumět.


Pochopení umění jako způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace Chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti Učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy Rozvíjení tvůrčího potenciálu žáka na základě subjektivního vnímání a prožívání, uplatňování vlastní tvořivosti a nápadů, vyjadřování osobních pocitů, prožitků a postojů Utváření tolerantního přístupu k různorodým kulturám a jejich uměleckým hodnotám Obohacování emocionálního života žáka


vyučovací hodina, individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce, divadelní představení, koncert, hudební tvořivá dílna motivační rozhovor, didaktické hry, poslech, pozorování hudebních nástrojů, práce na interaktivní tabuli, video a audioukázky, vyhledávání informací v encyklopediích a na internetu, práce se zpěvníky, notovým materiálem, využívání Orffova instrumentáře, hra na zobcovou flétnu třída, škola, výuka mimo školu - výstava, koncert

Projekty: Vánoce (zvykosloví, koledy), Velikonoce (obchůzkové jarní zvyky, klapotání) Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o o o o o

Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj Multikulturní výchova Mediální výchova Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech

Výchovné a vzdělávací strategie Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení    

zařazováním rozmanitých aktivit a receptivních činností motivujeme a aktivizujeme žáky k zájmu o vzdělávání, k zájmu o hudbu a zpěv respektujeme a podporujeme žákovu individualitu a kreativitu seznamujeme žáky s vybranými hudebními skladateli, uměleckými směry a žánry, uměleckými díly rozvíjíme u žáků schopnosti vedoucí ke kreativnímu, hudebnímu myšlení


vedeme žáky k zodpovědnosti za své rozhodnutí rozvíjíme schopnost posuzovat a vyvozovat závěry podporujem u žáků samostatnost a tvořivost při komplexním řešení problémů týkajících se hudebních jevů

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní

 

vedeme žáky k vyjádření svých pocitů k hudbě rozvíjíme u žáků slovní zásobu rovněž prostřednictvím odborné terminologie (přiměřeně k jejich věku) vedeme žáky k výstižné formulaci hudebních myšlenek učíme žáky orientovat se v hudebních a notových záznamech

 

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence sociální a personální    -

vedeme žáky k vzájemné spolupráci při společných činnostech vedeme žáky k respektování odlišného vnímání i názorů na různá hudební díla a hudební žánry a styly vedeme žáky k hodnocení i sebehodnocení práce své i ostatních umožňujeme žákům sebevyjádření (hrou na hudební nástroj, zpěvem, tancem) na dané téma


seznamováním s uměleckými díly pomáháme žákům vytvořit si kladný postoj k umění, národnímu i světovému podněcujeme žáky k tvořivé činnosti, společně připravujeme besídky a vystoupení pro rodiče i veřejnost vedeme žáky k reprezentaci školy na veřejnosti

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence pracovní 

hrou na Orffovy rytmické a melodické nástroje a na další nástroje rozvíjíme u žáků dovednosti v zacházení s těmito hudebními nástroji


Umění a kultura Výtvarná výchova


Výtvarná výchova (VV)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Výtvarná výchova je vytvořen ze vzdělávací oblasti Umění a kultura. Tato vzdělávací oblast umožňuje žákům umělecké vnímání světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti i vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu.V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky. Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a jazykem hudebního a výtvarného umění. Učí se s nimi tvořivě pracovat, využívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Seznamují se s vybranými uměleckými díly, směry i osobnostmi.

Z oblasti Umění a kultura byly vytvořeny dva předměty: Hudební výchova a Výtvarná výchova.

Výtvarná výchova je vyučována jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 5. ročníku, u nás s časovou dotací 2 vyučovací hodiny týdně v 1. – 4. ročníku, posílení z disponibilní časové dotace představuje celkem 2 vyučovací hodiny. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Výtvarná výchova v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálně vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení. V etapě základního vzdělávání je výtvarná výchova postavena na tvůrčích činnostech -vnímání, tvorbě a interpretaci. Tvůrčími činnostmi založenými na experimentování žáka, vyjádření jeho originality, pocitů a prožitků jsou:

Rozvíjení smyslové citlivosti - podílení se jednotlivých smyslů na vnímání reality

Uplatňování subjektivity - uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě

Ověřování komunikačních účinků - hledání nových i neobvyklých možností vlastní tvorby

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Cílové zaměření vzdělávací oblasti:    

Pochopení umění jako způsobu poznání a svébytného prostředku komunikace Chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti Rozvíjení tvůrčího potenciálu žáka na základě subjektivního vnímání a prožívání, uplatňování vlastní tvořivosti a nápadů, vyjadřování osobních pocitů, prožitků a postojů Utváření tolerantního přístupu k různorodým kulturám a jejich uměleckým hodnotám


vyučovací hodina, individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce, výtvarná tvořivá dílna, projekty motivační rozhovor, didaktické hry, poslechové činnosti, pozorování , vypravování, vyhledávání informací v encyklopediích a na internetu, knihy, knižní předlohy třída, škola, výuka mimo školu, výstava

Projekty: Vánoce, Velikonoce

Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj o Výchova k myšlení v Evropských a globálních souvislostech Výchovné a vzdělávací strategie Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení       

vhodnou motivací vedeme k aktivnímu vizuálně obraznému vyjádření motivaci pro další učení podporujeme u žáků pozitivním hodnocením umožňujeme žákům zažít úspěch u časově náročnějších technik postupujeme k dosažení cíle pomocí dílčích kroků za dodržení daného pracovního postupu pracujeme a využíváme zkušenosti a zážitky žáků, které aktivizují jejich zájem a tvořivost respektujeme a podporujeme žákovu individualitu v jeho výtvarném vyjádření seznamujeme žáky s různými autory, uměleckými slohy, uměleckými díly, výtvarnými technikami

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k řešení problémů  

umožňujeme žákům vlastní výtvarné vyjádření různými technikami (volba techniky, formátu, námětu) hledáme a experimentujeme s barvou, tvarem, linií apod.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní   

umožňujeme žákům sebevyjádření nonverbálními i verbálními prostředky vedeme žáky k vyjádření svých pocitů k různým výtvarným dílům rozvíjíme u žáků slovní zásobu rovněž prostřednictvím odborné terminologie (přiměřeně k jejich věku)


vedeme žáky k vzájemné spolupráci při společných dílech vedeme žáky k respektování odlišného vnímání i názorů na různá výtvarná vyjádření vedeme žáky k hodnocení i sebehodnocení práce své i ostatních


seznamováním s uměleckými díly pomáháme žákům vytvořit si kladný postoj k umění, k tvorbě národních i světových umělců (malířů, sochařů, ilustrátorů) vytvářením estetického prostředí ve škole vedeme žáky k respektování určitých hodnot a estetických požadavků na společné prostředí školy podporujeme účast žáků ve výtvarných soutěžích


zařazováním škály technik a činností vedeme žáky k samostatnosti, k dodržování pracovních postupů a pracovní kázni při práci s různými materiály, pomůckami a nářadím vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci


Člověk a zdraví Tělesná výchova


Tělesná výchova (TV)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Tělesná výchova je vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Tento obor je součástí komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví, směřující na jedné straně k poznání vlastních pohybových dovedností i možností a zájmů, a na druhé straně k poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání je vedeno od spontánní pohybové činnosti k činnosti řízené a výběrové, jejímž smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a zařadit pohyb do denního režimu. Základním předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a komunikace při pohybu. Dobře zvládnutá dovednost zpětně umocňuje kvalitu jeho prožitku. Tělesná výchova je vyučována jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 5. ročníku, u nás s časovou dotací dvě vyučovací hodiny týdně v 1. – 4. ročníku.. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Tělesná výchova v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálně vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení. Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje k poznání svých pohybových možností a zájmů, k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Žáci si uvědomují vlastní pohybové možnosti, rozvíjejí své pohybové nadání, postupují od spontánní pohybové činnosti k činnosti řízené. V tělesné výchově je velmi důležité motivační hodnocení žáků, které vychází ze somatotypu žáka a je postaveno na posuzování osobních výkonů každého jedince a jejich zlepšování.

Vzdělávací obsah předmětu je rozdělen do tří vzdělávacích okruhů:

Činnosti ovlivňující zdraví - význam pohybu pro zdraví, příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu, hygiena při TV, bezpečnost při pohybových činnostech Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností – pohybové hry, základy gymnastiky, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti, průpravné úpoly, základy atletiky, základy sportovních her, turistika a pobyt v přírodě, plavání, lyžování a bruslení, další pohybové činnosti Činnosti podporující pohybové učení - komunikace v TV, organizace při TV, zásady jednání a chování, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, měření a posuzování pohybových dovedností, zdroje informací o pohybových činnostech

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Cíle zaměření vzdělávací oblasti:      

pochopení smyslu zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní a sociální pohody radost z pohybu závislost jednání a rozhodování jedince na kvalitu života orientace v názorech co je-není zdravé, zdraví prospěšné zařazování pohybových aktivit do každodenního života rozvoj zdatnosti a výkonnosti


vyučovací hodina, plavecký výcvik, cvičení v přírodě, vycházka motivace, pozorování a nápodoba, individuální činnosti, cvičení ve dvojici a skupině, pořadová cvičení, cvičení na stanovišti – kruhový trénink, projekty tělocvična, školní zahrada, sportovní areál, plavecký bazén

Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj o Osobnostní a sociální výchova - Sociální rozvoj Výchovné a vzdělávací strategie Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení     

vedeme žáky k osvojení si základního tělocvičného názvosloví vedeme žáky k rozvoji jejich pohybových schopností a dovedností učíme je cvičit podle jednoduchého nákresu nebo popisu cvičení, ke změření základních pohybových výkonů a jejich porovnání s předchozími učíme žáky orientovat se v informačních zdrojích o aktivitách a sportovních akcích vedeme je ke každodenní radosti z pohybu

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k řešení problémů 

vedeme žáky k uplatňování zásad bezpečného chování ve sportovním prostředí, adekvátně reagovat v situaci úrazu spolužáka, při řešení problémů v souvislosti s nesportovním chováním

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní    

vedeme žáky ke spolupráci a komunikaci při jednoduchých týmových pohybových činnostech, hrách a soutěžích učíme je reagovat na základní povely a pokyny (názvosloví v TV) podporujeme žáky při organizaci jednoduchých pohybových soutěží nebo činností vedeme žáky k vzájemnému naslouchání, empatii a oceňování přínosu druhých


vedeme žáky v duchu fair - play – dodržování pravidel, registrování přestupků, respektování opačného pohlaví, zvládání pohybových činností ve skupině učíme žáky spolupracovat umožňujeme každému žákovi zažít úspěch

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Strategie vedoucí k rozvoji kompetence občanské    

učíme žáka uvědomovat si význam zdraví a pravidelného pohybového režimu projevovat přiměřenou samostatnost a vůli po zlepšení své zdatnosti podílet se na utváření kritérií hodnocení svých výsledků i výsledků ostatních, hodnotit korektně ostatní spolužáky podporujeme účast žáků ve sportovních soutěžích a reprezentaci školy


vedeme žáky k uplatňování hlavních zásad hygieny a bezpečnosti při pohybových činnostech v běžném životě učíme je používat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní


Člověk a svět práce Pracovní činnosti


Pracovní činnosti (PČ)

Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Pracovní činnosti je vytvořen ze vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělávání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Žáky učí pracovat s různými materiály, osvojovat si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí je plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. Pracovní činnosti jsou vyučovány jako samostatný vyučovací předmět v 1. – 5. ročníku, u nás s časovou dotací 1 vyučovací hodiny týdně v 1. – 4. ročníku. Doporučené minimální úpravy očekávaných výstupů předmětu Pracovní činnosti v rámci podpůrných opatření pro žáky od 3. stupně budou zapracovány do Individuálně vzdělávacího plánu žáka (IVP) v případě doporučení školského poradenského zařízení.

Na 1. stupni je učivo rozpracováno do čtyř tematických okruhů: Práce s drobným materiálem - vytváření předmětů z tradičních i netradičních materiálů, poznávání vlastností materiálů - funkce a využití pracovních pomůcek a materiálů - jednoduché pracovní postupy a organizace práce - lidové zvyky, tradice a řemesla Konstrukční činnosti - práce se stavebnicemi (plošné, prostorové, konstrukční) - sestavování modelů - práce s návodem, předlohou, jednoduchým náčrtem Pěstitelské práce - základní podmínky pro pěstování rostlin - péče o nenáročné rostliny - pěstování rostlin ze semen - pozorování přírody, zaznamenávání a hodnocení výsledků pozorování Příprava pokrmů - pravidla správného stolování - příprava tabule pro jednoduché stolování

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci.

Cíle zaměření vzdělávací oblasti:       

Vytváření pozitivního vztahu k práci a odpovědnost za kvalitu práce své i práce společné Osvojení základních pracovních dovedností a návyků Vedení k organizaci a plánování práce, k bezpečnosti při práci Vedení k používání vhodných pracovních nástrojů, nářadí a pomůcek ve výuce i praktickém životě Objektivní poznávání okolního světa, vytváření postojů k životnímu prostředí i lidské práci Postupné vedení k vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů Uplatňování vlastní tvořivosti a nápadů


individuální práce, práce ve dvojici, skupinová práce a kooperace, vycházka, beseda, exkurze, výstava, návštěva muzeí, tvořivé dílny, projekty motivační rozhovor, pozorování, vypravování, poslechové činnosti, dramatizace, didaktické hry, videoukázky, problémové vyučování, vyhledávání informací v encyklopediích a na internetu, integrovaná tematická výuka třída, škola, školní zahrada, obec-muzeum, příp. výuka mimo obec-výstava, exkurze apod.

Projekty: Vánoce, Velikonoce – zvykosloví, tradiční řemesla

Do výuky jsou formou integrace průběžně zařazována průřezová témata v souvislosti s aktuálními situacemi a problémy současného světa. Jedná se o následující průřezová témata: o Osobnostní a sociální výchova - Osobnostní rozvoj o Osobnostní a sociální výchova - Sociální rozvoj o Environmentální výchova Výchovné a vzdělávací strategie

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k učení    

vedeme žáky k dodržování správných technologických postupů (včetně výběru materiálu, pracovních nástrojů apod.) seznamujeme žáky s různými materiály, jejich vlastnostmi a využitím učíme žáky využívat získané vědomosti a dovednosti v praktickém životě učíme je poznávat tradiční řemesla a technologie

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Strategie vedoucí k rozvoji kompetence k řešení problémů  

učíme žáky pracovat s návodem úkoly zadáváme tak, aby žáci sami volili různé pracovní postupy (rozvoj myšlení, kreativity)

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence komunikativní   

vedeme žáky k užívání správné terminologie a vyjadřování (při popisu pracovního postupu) vedeme žáky k vzájemné komunikaci při práci ve dvojici, ve skupině vedeme žáky k hodnocení i sebehodnocení

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence sociální a personální  

vedeme žáky k vzájemné spolupráci a pomoci učíme žáky správným postupům při poskytnutí první pomoci v případě drobného poranění


vedeme žáky k vytváření pozitivních postojů k lidské práci a vytvořeným hodnotám vedeme žáky k vytrvalosti, pečlivosti a dokončení práce vedeme žáky k poznávání tradic, tradičních řemesel

Strategie vedoucí k rozvoji kompetence pracovní     

vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci, k dodržování správných technologických postupů učíme žáky správně a bezpečně používat různé pracovní nástroje vytváříme u žáků pozitivní vztah k práci učíme žáka, aby si dokázal práci správně rozvrhnout vedeme žáky k organizaci a udržování pořádku na svém pracovním místě


7. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 7.1. Obecná pravidla pro hodnocení žáka    

    

Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi. Učitel je povinen oznámit žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodnit a poukázat na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a prací. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek ihned, výsledky hodnocení písemných prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů po jejich dokončení. Při hodnocení klade učitel důraz i na žákovo sebehodnocení, snahu a jistý posun v jeho vzdělávacím procesu. Při dlouhodobějším pobytu žáka v zařízeních, která rovněž zajišťují jeho vzdělávání, je učitel povinen respektovat známky, které žák v tomto zařízení získal, a zahrnout je do celkové klasifikace. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení, pokud negativní hodnocení žáka není způsobeno dlouhodobým nebo opakovaným neplněním základních školních povinností. Problémy a skutečnosti týkající se hodnocení a klasifikace vyžadující zvláštní zřetel projednají učitelé s ředitelkou školy, popřípadě je přednesou na pedagogické radě. Učitelé zvolí takovou formu, aby nedošlo při řešení k nebezpečí z prodlení. Případné zaostávání žáků v učení a problémy v jejich chování a prospěchu se projednávají na pedagogické radě. Vyučující sdělí výsledky žákovi a prokazatelným způsobem také zákonnému zástupci žáka. Hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s ostatními vyučujícími na pedagogické radě. Kritériem pro hodnocení chování je dodržování pravidel chování (školní řád) a obecných norem chování. Při hodnocení chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

7.2. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a jejich zákonní zástupci byly včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání. 2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 3. O způsobu hodnocení žáků rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. 4. Způsob hodnocení žáka souvisí také s případným doporučením školského poradenského zařízení. O použití jiného způsobu hodnocení žáka (např. slovní hodnocení u žáka se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními) rozhodne ředitelka školy na základě doporučení školského poradenského zařízení (KPPP, SPC) a písemné žádosti zákonného zástupce žáka. Tato žádost musí být podána nejpozději v prvním měsíci každého pololetí.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 5. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 6. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. 7. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. Na vysvědčení se uvádí místo hodnocení slovo „nehodnocen/a“. 8. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn, pokud mu nebylo povoleno opakování ročníku podle § 52 odstavce 6 věty třetí školského zákona. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 9. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl a opakuje ročník. Nelze-li žáka z některého nebo ze všech předmětů ve druhém pololetí hodnotit ani v náhradním termínu, uvádí se na vysvědčení místo hodnocení slovo “nehodnocen/a“. 10. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, pak krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu. 11. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ji ředitelka školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad, včetně dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu. Ředitelka školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již ročník opakoval. 12. Pokud má zákonný zástupce žáka individuálně vzdělávaného pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitelku školy o přezkoušení žáka; byla-li zkoušejícím

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace žáka ředitelka školy, pak krajský úřad. Pokud ředitelka školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka. 13. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Pochvaly, jiná ocenění a další kázeňská opatření může udělit či uložit ředitelka školy nebo třídní učitel. 14. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto řádem. Základní vzdělávání – hodnocení chování žáka Výchovná opatření – pochvaly 1. Ředitelka školy může na základě vlastního nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádnou úspěšnou práci. Udělení pochvaly ředitelky školy se zaznamenává do dokumentace (katalogového listu) žáka a na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno. 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících udělit žákovi po projednání v pedagogické radě pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. Pochvalu zaznamená třídní učitel do dokumentace (katalogového listu) žáka. Výchovná opatření – opatření k posílení kázně Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy.

Napomenutí třídního učitele Napomenutí ukládá třídní učitel za opakované drobné porušování školního řádu, občasné zapomínání a občasné neplnění povinností. Zákonným zástupcům je napomenutí oznámeno prostřednictvím zápisu v žákovské knížce. Důtky se ukládají za jednorázová porušení pravidel nebo souhrnně za čtvrtletí za opakované porušování školního řádu, zapomínání, špatnou pracovní morálku či neplnění povinností. Důtky slouží jako upozornění na problémy žáka s dodržováním pravidel, které by později mohly vést v závažnějších případech i ke snížené známce z chování.

Důtka třídního učitele Důtku třídního učitele ukládá třídní učitel za jednorázové závažnější porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování nebo za časté zapomínání a občasné neplnění povinností po předchozím projednání s vyučujícími, kteří daného žáka učí, a to bezprostředně po přestupku. Třídní učitel neprodleně oznámí

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ředitelce školy uložení důtky třídního učitele. O uložení důtky třídního učitele jsou zákonní zástupci žáka informováni zápisem v žákovské knížce.

Důtka ředitele školy Důtku ředitele školy ukládá ředitelka školy za hrubé jednorázové porušení školního řádu, pravidel mezilidského chování či velmi časté zapomínání, špatnou pracovní morálku a neplnění povinností na základě návrhu třídního učitele, který ho nejdříve projednal s vyučujícími, kteří žáka učí, a po projednání v pedagogické radě. O uložení důtky jsou zákonní zástupci žáka informováni doporučeným dopisem. Ředitelka školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly či jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. Udělení pochvaly nebo jiného ocenění (ŘŠ) a uložení napomenutí nebo důtky (TU, ŘŠ) se zaznamená do dokumentace školy.

Zásady pro hodnocení chování Při návrhu uložení opatření k posílení kázně nebo snížené známky z chování přihlížím třídní učitel zejména: -

-

k závažnosti přestupku, k četnosti a opakování přestupku, k hodnocení žáka ostatními pedagogickými pracovníky, k tomu, zda v předchozím klasifikačním období bylo již žákovi uděleno některé z opatření na posílení kázně nebo zda mu byla snížena známka z chování, k charakteru a četnosti zápisů v žákovské knížce, které mají vliv na posouzení chování žáka, za jeden přestupek se ukládá žákovi pouze jedno opatření pro posílení kázně, třídní učitel je povinen, pokud je to možné, včas a prokazatelným způsobem informovat zákonné zástupce o problémech jejich dítěte, které by mohly vést k uložení opatření k posílení kázně nebo ke snížení známky z chování, učitelé jsou povinni, pokud je to možné, včas informovat třídního učitele o problémech žáka, které by mohly vést k uložení opatření pro posílení kázně nebo ke snížení známky z chování.

7. 3 Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků Sebehodnocení je důležitou součástí procesu hodnocení. Je jednou z výchovných metod. Žáci jsou navykáni na situaci, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení konfrontováno. Žák si tak porovná svůj pohled na sebe sama, na své výkony s pohledy pedagogů a ostatních spolužáků. Zapojování žáků do procesu hodnocení zajišťují pedagogičtí pracovníci, kteří vedou žáky k tomu, aby se při sebehodnocení učili používat odpovídajících kritérií pro hodnocení, všímali si toho, co je významné a podstatné. Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:    

co se mu daří co mu ještě nejde jak bude pokračovat dál proč tomu tak je

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy, více aktivizovat žáka a vést ho k přemýšlení nad sebou samým. 1. Sebehodnocení posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků. 2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků. 3. Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci o chybě se žáky diskutují, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení. 4. Pedagogové vedou žáka, aby komentoval své výkony a výsledky (v průběhu daného období. 5. Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblasti: - zodpovědnost - motivace k učení - sebedůvěra - vztahy v třídním kolektivu. 6. Žáci si vedou portfolia, do kterých si zakládají své práce a svá sebehodnocení. 7. Známky nejsou jediným zdrojem motivace. 7. 4. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení Ve výchovně vzdělávacím procesu je pozornost věnována sumativnímu (finálnímu souhrnnému, závěrečnému hodnocení, např. kontrolní práce, hodnocení za dané období, pololetí) i formativnímu hodnocení žáka (průběžné, zpětnovazební spojené se sebehodnocením, zaměřené na zlepšování žákových výkonů). 1. Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) 1 - velmi dobré, b) 2 - uspokojivé, c) 3 – neuspokojivé Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle přijímá a dodržuje pravidla chování stanovená školním řádem. Projevuje pozitivní vztah ke všem pracovníkům školy i spolužákům. Přispívá k utváření a upevňování příjemného pracovního prostředí. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. 2. stupeň z chování může být udělen za: - opakované narušování chodu hodin, - opakované závažné ničení majetku školy a poškození majetku jiného žáka, - opakované podvody v žákovské knížce (např. přepisování známek, trhání listů, vlastnění více žákovských knížek), - opakovaná hrubost, vulgární hrubost, vulgární chování vůči učiteli nebo jiné dospělé osobě v budově školy, - opakované používání mobilního telefonu ve vyučovací hodině, kyberšikana, - odcizení školní dokumentace (včetně klasifikačních materiálů), její zatajování nebo zničení, - opakovaně neomluvené hodiny, které odpovídají délce trvání maximálně 3 školních dnů, - nevhodné chování ke spolužákům, které bude považováno za rizikové (jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka - slovní napadání, zastrašování, manipulace s věcmi a jejich ničení, fyzická agrese a násilné manipulační příkazy, šikana), - krádež, - pokud žák přijde do školy nebo na akci pořádanou školou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, - pokud žák přinese do školy nebo na akci pořádanou školou alkoholické, omamné či návykové látky, - pokud bude ve škole či na akcích pořádaných školou kouřit, požívat alkoholické nápoje nebo jiné omamné látky. Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly chování stanovenými ve školním řádu a s pravidly slušného chování. Žák se dopustí závažných přestupků proti školnímu řádu školy nebo takových provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jeho nebo jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků. Žák se nesnaží své chyby napravit, není přístupný výchovnému působení. 3. stupeň z chování může být udělen za: - opakovaně neomluvené hodiny, jejichž počet bude přesahovat 3 školní dny, - opakované nevhodné chování ke spolužákům, které bude považováno za rizikové (jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit, ohrozit nebo zastrašovat jiného člověka-slovní napadání, zastrašování, manipulace s věcmi a jejich ničení, fyzická agrese a násilné manipulační příkazy, šikana), - při opakovaném hrubém chování či fyzické útoky vůči vyučujícím i ostatním zaměstnancům školy, - opakovanou krádež, - pokud žák přijde opakovaně do školy nebo na akci pořádanou školou pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek, - pokud žák přinese opakovaně do školy nebo na akci pořádanou školou alkoholické, omamné či návykové látky, - pokud bude žák ve škole či na akcích pořádaných školou opakovaně kouřit, požívat alkoholické nápoje nebo jiné omamné látky.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace O udělení 2. nebo 3. stupně z chování rozhoduje ředitelka školy na základě projednání v pedagogické radě, a to na základě návrhu třídního učitele. Třídní učitel je povinen předjednat před pedagogickou radou návrh na snížení známky z chování s ostatními pedagogickými pracovníky, kteří daného žáka učí. 2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 – nedostatečný 4. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. 5. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 6. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl (a) s vyznamenáním, b) prospěl (a), c) neprospěl (a) d) nehodnocen (a) 7. Žák je hodnocen stupněm: a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace V případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola dle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e). b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí, d) nehodnocen(a), není-li možné žáka hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí. 8. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně, b) pracoval (a) 9. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.

Stupně hodnocení prospěchu v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin: - předměty s převahou teoretického zaměření, - předměty s převahou praktických činností, - předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření. Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou předmětu. 1.) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace - schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí, - kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost, - aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim, - přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, - kvalita výsledků činností, - osvojení účinných metod samostatného studia. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák dosahuje očekávaných výstupů v ŠVP uceleně, přesně a úplně, ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák dosahuje očekávaných výstupů v ŠVP v podstatě uceleně, přesně a úplně ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v dosahování očekávaných výstupů v ŠVP mezery, zvláště v ucelenosti, přesnost a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v dosahování očekávaných výstupů v ŠVP závažné mezery, zejména v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si očekávané výstupy v ŠVP a požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

2.) Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti mají v základní škole pracovní výchova. Při klasifikaci v předmětech uvedených v s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky učebních osnov se hodnotí: - vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem, - osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, - využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech, - aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, - kvalita výsledků činností, - organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti, - dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, - hospodárné využívání surovin, materiálů, energie Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 ( výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii.

Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.

3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova. Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: - stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu, - osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, - poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, - kvalita projevu, - vztah žáka k činnostem a zájem o ně, - estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti, - v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

7.4.1 Hodnocení v jednotlivých ročnících Hodnocení v 1. ročníku  

  

Do konce září hodnotíme žáky motivačními razítky, samolepkami a zdařilé úspěchy známkou 1. I nadále (po celý školní rok) používáme motivační razítka, samolepky a jiné domluvené symboly. Od října postupně zavádíme ostatní známky (2,3), místo 4 nebo 5 používáme domluvených symbolů nebo píšeme slovní hodnocení, např. úkol se ti nepovedl, nezvládnuto, vypracuj znovu, více se snaž. Od 2. pololetí již používáme známky 4 i 5. Každé písemně vypracované cvičení klasifikujeme nebo vidujeme. Pololetní vysvědčení má motivační ráz. Sebehodnocení provádí žáci ústně a výběrem předložených symbolů po celý školní rok.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace   

U domácích úkolů vyžadujeme podpis zákonných zástupců, písemné úkoly zadáváme podle potřeby. V pololetí a na konci školního roku při sebehodnocení a hodnocení naplňování klíčových kompetencí žáků vypracuje vyučující závěrečný hodnotící dotazník, ve kterém žáci hodnotí své výstupy jednoduchými symboly. Při průběžném hodnocení výchov (VV, HV, TV, PČ) hodnotíme především zájem o předmět a snahu při práci.

Klasifikujeme a hodnotíme: ČESKÝ JAZYK: skládání ze skládací abecedy přepis, opis diktát (písmena, slabiky, slova, věty) čtení (např. z Živé abecedy, Slabikáře, z tabule, ze čtecích karet) psaní (správnost tvarů, sklon, velikost, stejnoměrnost, vazebnost a úprava písma) aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů

MATEMATIKA: porovnávání číslic číselné řady – skládání, doplnění psaní číslic (správnost tvarů, velikost, úprava, stejnoměrnost, sklon) zápis numerických příkladů (věcná správnost, úprava) sčítání a odčítání do 10, 20 ústně i písemnou formou (např. do sloupečků) řešení slovních úloh - ústně, písemně jen příklad vedoucí k řešení a odpověď matematická pětiminutovka, diktát aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů

PRVOUKA: ústní znalosti o ročních obdobích, průběhu roku, rodině, škole, dopravní výchově písemně – úkoly v pracovním sešitu aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů Hodnocení ve 2. ročníku       

Do konce září hodnotíme známkami 1, 2, 3 a motivačními razítky. Razítka (samolepky, domluvené symboly) používáme po celý školní rok. Od října využíváme celou stupnici 1 – 5. Každé písemně vypracované cvičení buď známkujeme, nebo vidujeme. U domácích úkolů vyžadujeme podpis zákonných zástupců, písemné úkoly zadáváme podle potřeby. Sebehodnocení provádí žáci ústně i písemně výběrem z nabídky možností. V pololetí a na konci školního roku při sebehodnocení a hodnocení naplňování klíčových kompetencí žáků vypracuje vyučující závěrečný hodnotící dotazník, ve kterém žáci hodnotí písemně své výstupy s použitím jednoduchých symbolů. Některá cvičení opravují žáci vzájemně (např. zaznamenávají počet chyb). Písemné práce hodnotíme podle jejich rozsahu podle počtu chyb nebo podle procent.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 

hodnocení dle počtu chyb: 1 0–1 2 2–3 3 4- 7 4 8 – 11 5 12 a více chyb

podle procent: 1 100% - 91% 2 90% - 75% 3 74% - 50% 4 49% - 25% 5 24% - 0%

Klasifikujeme a hodnotíme: ČESKÝ JAZYK: čtení (po přípravě, bez přípravy, ve 2. pololetí čtení s porozuměním) opis, přepis diktát (maximálně 6 vět), 1 x za týden u diktátů někdy označujeme chyby jen značkou na konci řádku a žáci pak sami při opravě chyby vyhledávají psaní (správnost tvarů, sklon, velikost, vazebnost, úprava) doplňovací cvičení aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů

MATEMATIKA: porovnávání číslic psaní číslic (správnost tvarů, velikost, úprava) zápis numerických příkladů (věcná správnost, úprava) sčítání a odčítání do 100 ústně i písemnou formou (do sloupečků) řešení slovních úloh - ústně včetně zápisu, písemně od II. pololetí včetně zápisu řady čísel – skládání, doplnění matematická pětiminutovka, diktát geometrii aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů

PRVOUKA: ústní znalosti o ročních dobách, průběhu roku, rodině, škole, dopravní výchově písemně krátké testy k probranému učivu aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů Hodnocení ve 3. ročníku      

Do konce září hodnotíme známkami 1, 2 a 3. Od října používáme celou klasifikační stupnici. Cvičení zaměřená na opakování učiva známkujeme. Písemně vypracovaná cvičení známkujeme nebo vidujeme. U domácích úkolů vyžadujeme podpis zákonných zástupců, jsou zadávány podle potřeby. V pololetí a na konci školního roku při sebehodnocení a hodnocení naplňování klíčových kompetencí žáků vypracuje vyučující závěrečný hodnotící dotazník, ve kterém žáci hodnotí písemně své výstupy. Vyučující porovná hodnocení žáka s výsledky z 2. ročníku. Žáci sebehodnotí svoje úspěchy ústně a učí se samostatnému vyjadřování písemnou formou.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace  

Některá cvičení opravují žáci vzájemně (zaznamenávají počet chyb). Písemné práce hodnotíme podle jejich rozsahu, podle počtu chyb nebo podle procent.



hodnocení dle počtu chyb: 1 0–1 2 2–3 3 4- 7 4 8 – 11 5 12 a více chyb

podle procent: 1 100% - 91% 2 90% - 75% 3 74% - 50% 4 49% - 25% 5 24% - 0%

Klasifikujeme a hodnotíme: ČESKÝ JAZYK: čtení (po přípravě, bez přípravy, čtení s porozuměním) recitace opis, přepis diktát (8 – 10 vět) – 1x týdně psaní (správnost tvarů, sklon, velikost, úprava) doplňovací cvičení, domácí úkoly u písemných cvičení včetně diktátu někdy označujeme chyby jen značkou na konci řádku a žáci pak sami při opravě chyby vyhledávají znalost vyjmenovaných slov a dalších probraných gramatických jevů aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů ANGLICKÝ JAZYK: slovní zásobu abeceda (spelling) čtení jednoduchých textů po přípravě rozhovory po přípravě individuální projekty písemné opakování po lekcích (testy) aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů

MATEMATIKA: porovnávání číslic, skládání řady čísel, doplnění řady čísel psaní číslic (správnost tvarů, velikost, úprava) zápis numerických příkladů (věcná správnost, úprava) sčítání a odčítání do 1000 ústně i písemnou formou (do sloupečků) řešení slovních úloh - ústně i písemně včetně zápisu znalost násobků převod základních probraných jednotek geometrie matematická pětiminutovka, diktát aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace PRVOUKA: ústní znalosti o ročních dobách, průběhu roku, rodině, škole, dopravní výchově, člověku a další témata dle plánu referáty, písemné testy k probranému učivu písemné úkoly aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů Hodnocení ve 4. ročníku         

Ke klasifikaci používáme již po celý rok klasifikační stupnici 1 - 5 . Veškeré známky zapsané v žákovské knížce jsou si rovny. V pracovních sešitech učitel klasifikuje vybraná cvičení, ostatní viduje. Některá cvičení opravují žáci sami nebo vzájemně (zaznamenávají počet chyb). Vybraná cvičení, písemné práce vyučující hodnotí pomocí bodové stupnice, se kterou jsou žáci předem seznámeni. U domácích úkolů vyžadujeme podpis zákonných zástupců, úkoly zadáváme dle potřeby. Sebehodnocení probíhá ústně i písemně po celý školní rok. V pololetí a na konci školního roku při sebehodnocení a hodnocení naplňování klíčových kompetencí vypracuje vyučující závěrečný dotazník, ve kterém žáci i učitel hodnotí úroveň dosažených kompetencí. Vyučující porovná hodnocení s výsledky z předchozích ročníků. Písemné práce hodnotíme podle jejich rozsahu, podle počtu chyb nebo podle procent. hodnocení dle počtu chyb: 1 0–1 2 2–3 3 4- 7 4 8-9 5 10 a více chyb

podle procent: 1 100% - 91% 2 90% - 75% 3 74% - 50% 4 49% - 25% 5 24% - 0%

Klasifikujeme a hodnotíme: ČESKÝ JAZYK: diktáty - 1 x za týden (10 vět) hodnocení může být zmírněno u náročnějších diktátů s mnoha pravopisnými jevy a písemných prací mluvnická cvičení kontrolní písemné práce – 2x ročně, vždy za každé pololetí - hodnotí se dle bodovací tabulky, se kterou jsou žáci před prací seznámeni úroveň čtení (po přípravě, bez přípravy, čtení s porozuměním, práce s textem) recitace básní, krátké prózy slohová cvičení (jsou hodnoceny známkou nebo slovně ve třídě) aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů ANGLICKÝ JAZYK: slovní zásobu izolovaně i ve větách základní gramatické jevy (na konci 4. ročníku) čtení jednoduchých textů

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace rozhovory po přípravě jednoduchý popis individuální projekty písemné opakování po lekcích (testy) aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů

MATEMATIKA: minutovky slovní úlohy (ústně i písemně včetně zápisu, výpočtu a odpovědi) početní operace +, -, . , : , 4. ročník (do 1 000 000) početní operace +, -, . , : , 5. ročník (do 1 000 000 i nad 1 000 000) geometrie – čistota, přesnost, tolerance ± 1 mm matematická pětiminutovka, diktát kontrolní práce (2x ročně) - hodnotí se dle bodovací tabulky, se kterou jsou žáci před prací seznámeni aktivitu a zájem ve výuce plnění domácích úkolů VLASTIVĚDA, PŘÍRODOVĚDA: ústní zkoušení písemné zkoušení, opakovací testy samostatná práce aktivita, referáty křížovky, rébusy… aktivita a zájem ve výuce plnění domácích úkolů VÝCHOVY: průběžně hodnotíme hlavně zájem o předmět, snahu a naplnění předem zadaných kritérií aktivitu ve výuce

Zásady pro používání slovního hodnocení včetně předem stanovených kritérií

1. O slovním hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení rozhoduje ředitelka školy se souhlasem školské rady a po projednání v pedagogické radě.

2. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 3. U žáka se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě doporučení školského poradenského zařízení a na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Tato žádost musí být podána nejpozději v prvním měsíci každého pololetí.

4. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. 5. Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení Prospěch

Ovládnutí učiva 1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými mezerami

5 - nedostatečný

neovládá

Myšlení 1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

Vyjadřování 1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

Celková aplikace vědomostí 1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s dopomocí

Aktivita, zájem o učení 1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

7. 5. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 1. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; jeli vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, pak krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitelka školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu. 2. V případě, že se žádost o přezkoumání výsledků hodnocení žáka týká hodnocení chování nebo předmětů výchovného či praktického zaměření, posoudí ji ředitelka školy, je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitelka školy, krajský úřad, na základě dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáka stanovených podle § 30 odst. 2. V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní; nebyla-li pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti. Česká školní inspekce poskytne součinnost na žádost ředitelky školy nebo krajského úřadu. Ředitelka školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník. 3. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor. 4. Pokud má zákonný zástupce žáka individuálně vzdělávaného pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek písemně požádat ředitelku školy o přezkoušení žáka; byla-li zkoušejícím žáka ředitelka školy, krajský úřad. Pokud ředitelka školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka. 5. Žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník a kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. 6. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelkou školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. 7. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky, a to nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku.

Odlišnosti pro zkoušky při plnění povinné školní docházky v zahraničí

1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole a koná zkoušku ve spádové škole, ji koná: a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy. 3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitelka zkoušející školy v souladu se

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace školním vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitelka zkoušející školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky. 4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou školních roků. 5. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitelka zkoušející školy. 6. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitelka zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 7. Termín konání zkoušky dohodne ředitelka zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi zákonným zástupcem žáka a ředitelkou zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitelka zkoušející školy. Není-li možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitelka zkoušející školy náhradní termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. 8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka ředitelce zkoušející školy vysvědčení žáka za příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je ředitelka zkoušející školy oprávněna požadovat předložení úředně ověřeného překladu. 9. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 10. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitelka zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text "Žák(yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 školského zákona". 11. V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o přezkoušení.

Odlišnosti pro komisionální přezkoušení na základní škole a pro opravné zkoušky 1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitelka školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 2. Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitelka školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

7.6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení Metody, formy a prostředky, kterými učitel ověřuje vědomostí a dovedností žáka:          

soustavné diagnostické pozorování žáka písemné práce, slohové práce, testy, diktáty, cvičení… ústní zkoušení a mluvený projev zpracování referátů a prací k danému tématu úprava sešitů, samostatné aktivity a domácí úkoly modelové a problémové úkoly, kvízy, křížovky, rébusy… různé druhy zkoušek - grafické, praktické, pohybové projektové a skupinové práce celoškolní projektové dny konzultace s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: - soustavným diagnostickým pozorováním žáka - soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování - různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) - kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami - analýzou výsledků činnosti žáka

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace - konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko- psychologických poraden a zdravotnických služeb - rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka 1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. 2. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. 3. Žák 2. až 4. ročníku základní školy musí mít z předmětů s převahou teoretického zaměření alespoň pět známek za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Z předmětů s převahou výchovného a praktického zaměření nejméně tři známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého tohoto období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa. 4. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky nebo notýsku - současně se sdělováním známek žákům. 5. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. 6. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. 7. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci a seznámit s ní žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...).V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. 8. Vyučující zajistí zapsání známek také do katalogového listu žáka a dbá o jejich úplnost. Do katalogového listu jsou zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje o chování žáka. 9. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje. 10. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům. 11. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to zpravidla k 20. listopadu a 20. dubnu. 12. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod. 13. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají. 14. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách nebo informačním odpoledni, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zákonným zástupcům žáka, nikoli veřejně. 15. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem. 16. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30.10.dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům. 17. Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména: - neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden, - žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací, - účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí, - učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné, - před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva, - prověřování znalostí provádět až po dostatečném procvičení učiva. 18. Třídní učitelé a výchovný poradce jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě. 19. Klasifikace chování: a) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitelka školy po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování žáka je dodržování pravidel chování včetně dodržování školního řádu během celého klasifikačního období.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace b) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka; k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

7.7. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a mimořádně nadaných se řídí vyhláškou č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání, v souladu s vyhláškou č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.



Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Žáci mají právo na bezplatné poskytování podpůrných opatření s výčtu uvedeného v §16 školského zákona.



Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami s přiznanými podpůrnými opatřeními mají právo na vytvoření nezbytných podmínek pro vzdělávání, klasifikaci a hodnocení (dle zapracovaných doporučení v Plánu pedagogické podpory nebo v Individuálním vzdělávacím plánu žáka).



U žáka se specifickou poruchou učení rozhodne ředitelka školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.



Způsob hodnocení a klasifikace žáka vychází ze znalosti příznaků postižení a uplatňuje se ve všech vyučovacích předmětech, ve kterých se projevuje postižení žáka (v souladu s přiznanými podpůrnými opatřeními – IVP žáka).



Vyučující respektuje doporučené způsoby práce a hodnocení žáka, popsané ve zprávě a doporučení školského poradenského zařízení.



Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.



Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony.



Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků vyučující zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Klasifikace je provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.



Podle druhu postižení využívají vyučující speciální metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.



Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají se zákonnými zástupci žáka a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován. Při slovním hodnocení se uvádí: ZVLÁDNUTÍ PŘEDEPSANÉHO UČIVA

    

ovládá ovládá s částečnou dopomocí učitele ovládá jen s dopomocí učitele ovládá se značnými mezerami neovládá

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace ÚROVEŇ MYŠLENÍ     

pohotové, bystré, dobře chápe souvislosti uvažuje celkem samostatně menší samostatnost myšlení nesamostatné myšlení odpovídá nesprávně i na návodní otázky ÚROVEŇ VYJADŘOVÁNÍ

    

výstižné, poměrně přesné celkem výstižné nedostatečně přesné vyjadřuje se s obtížemi nesprávné i na návodní otázky ÚROVEŇ APLIKACE VĚDOMOSTÍ

    

spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností dovede používat vědomosti a dovednosti, dopouští se drobných chyb s pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele PÍLE A ZÁJEM O UČENÍ

    

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem učí se svědomitě k učení a práci nepotřebuje mnoho podnětů malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

7.8. Hodnocení nadaných žáků a mimořádně nadaných žáků 

Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní stimulaci vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, intelektových činností nebo v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech.



Za mimořádně nadaného žáka se považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností.



Nadaní žáci jsou na I. stupni integrováni do tříd vyšších ročníků a na určité předměty jsou segregováni do skupinky napříč ročníkem. Do této skupiny jsou zařazováni na základě schválené žádosti zákonných zástupců žáka a odborného posudku odpovídajícího školského poradenského zařízení. Cílem takto koncipované výuky mimořádně nadaných žáků je poskytnout jim dostatečné možnosti k jejich rozvoji. Při splnění základních požadavků na obsah učiva je žákům umožněno pracovat na nadstandardních úkolech, věnovat se zajímavým projektům, poznávat týmovou práci, najít si nové cesty svého vývoje.

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace 

Hodnocení má podporovat učební činnosti žáka, žákovu motivaci k nim, nemá mít tlumivé důsledky pro žákovské učení, nesmí vyvolávat negativní autoatribuce.



Při hodnocení nadaných je nutné přihlédnout k jejich výrazným specifikům ovlivňujícím hodnocení i sebehodnocení i specifikům ovlivňujícím výkony žáka.



Při hodnocení nadaného žáka je potřeba uplatňovat individuální přístup, neporovnávat jeho výkony s ostatními, ale hodnotit pouze jeho vlastní výsledky, podporovat jeho iniciativu a originalitu, akceptovat různé způsoby řešení, uplatňovat flexibilitu pro kritéria hodnocení, pozitivnost a zásadu diskrétnosti. Sebehodnocením vytvářet reálný postoj žáka ke svému výkonu a k sobě samému.



Hodnocení nadaných a mimořádně nadaných žáků je realizováno na základě doporučení školského poradenského zařízení.



Ředitelka školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelka školy.

7.9. Hodnocení žáků individuálně vzdělávaných Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitelka školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.


8. Nepovinný předmět: Římskokatolické náboženství

Charakteristika předmětu: Římskokatolické náboženství se vyučuje ve škole jako nepovinný předmět, pokud se do něho při zahájení daného školního roku přihlásí alespoň 7 žáků. Předmět se vyučuje ve smíšené skupině, kterou navštěvují žáci 1. – 4. ročníku. Pracovně právní vztah pedagogického pracovníka způsobilého vyučovat Římskokatolické náboženství je stanoven dohodou o provedení práce. Nepovinný předmět Římskokatolické náboženství se orientuje na obecně lidské jevy, jako jsou důvěra, vděčnost, odpuštění, radost, štěstí, ochota pomoci nebo schopnost tušení dimenzí, které člověka přesahují. V tomto pojetí kultivuje duchovní rozměr osobnosti, který je vlastní každému člověku, a to v duchu římskokatolického náboženství. Zachovává princip vzájemného vztahu mezi současným životem a vírou předávanou tradicí, inspiruje a udržuje dialog mezi oběma rovinami. Časová dotace: 1 hodina týdně Strategie k rozvíjení klíčových kompetencí pro 1. - 3. ročník Kompetence k učení -žák na základě učební látky získává schopnost promýšlet události svého života -pozoruje a kriticky posuzuje výsledky svého jednání pro výchovu svědomí -třídí informace a na základě jejich propojení je efektivně využívá v procesu učení a ve svém praktickém křesťanském životě. Kompetence k řešení problémů -vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni -učí se kritickému myšlení, s ohledem na věk a schopnosti činí rozhodnutí, obhajobu a zodpovědnost Kompetence komunikativní -vyjadřuje svůj názor, projev výtvarně -rozlišuje různé typy textů a záznamů, obrazových materiálů a jiných komunikačních prostředků Kompetence sociální a personální -zaměřuje se na skutečnost, že člověk je Bohem přijímán a milován -uvědomuje si, že patří do konkrétní sociální skupiny -přispívá k diskusi v malé skupině -spolupracuje s druhými i při řešení daného úkolu Kompetence pracovní -používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a pomůcky -dodržuje vymezená pravidla, plní své povinnosti

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace Kompetence občanské -snaží se vcítit do situace ostatních lidí -zaměřuje se na sociální rozměr víry a hříchu -je si vědom práv a povinností ve škole i mimo ni Strategie k rozvíjení klíčových kompetencí pro skupinu 4. ročník Kompetence k učení -vyhledává a třídí informace a efektivně je využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě -pozoruje a vnímá události svého života a zpracovává je jako životní zkušenost -poznává smysl a cíl učení -hodnotí sebe i ostatní Kompetence k řešení problémů -příkladem biblických postav vnímá a řeší nejrůznější problémové situace -učí se vlastnímu úsudku Kompetence komunikativní -formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory -využívá informační a komunikační prostředky pro komunikaci s okolním světem Kompetence sociální a personální -vytváří si představu o sobě samém -přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy -respektuje jiný názor na základě seznámení s evangelním blahoslavenstvím -v případě potřeby dokáže poskytnout pomoc nebo o ni požádat Kompetence pracovní -rozvíjí svou kreativitu -využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech pro budoucí život Kompetence občanské -je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

Průřezová témata OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA ENVIROMENTÁLNÍ VÝCHOVA MEDIÁLNÍ VÝCHOVA MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROBSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace TÉMATA: 1. - 3. ROČNÍK Kdo jsem já a život ve společenství Objevení smyslu adventu a Vánoc Porozumění náboženské formě řeči Bible na příbězích Ježíšova života Uvedení do období postní doby a slavnosti Velikonoc, kdy křesťané slaví vítězství života nad smrtí Stvoření světa a první hřích člověka Evangelijní příběhy Ježíšova života Proniknutí do liturgie postní a velikonoční doby následování Ježíše svým životem Desatero Mše svatá Společenství církve zve na hostinu TÉMATA 4. ROČNÍK Bible, průvodce naším životem Advent a Vánoce, cesta ke světlu a prožívání přítomnosti Ježíš povzbuzuje na cestě do Božího království Vzrůstání do společenství církve shromážděné kolem Ježíše Objevení domova a vyjití na cestu k Bohu Dobrota a láska- naslouchání k člověku Objevení Ježíše skrze svátosti Objevení velikonočního tajemství skrze utrpení a smrt Šíření křesťanství v Evropě VÝSTUPY 3. ROČNÍK Žák na konci roku: -spolupracuje s vyučujícím, objevuje společný život s místní křesťanskou obcí a svými vrstevníky -poznává a praktikuje základní pravidla pro komunikaci s Bohem a pro vzájemné soužití mezi lidmi a dokáže rozlišit lidský rozměr člověka a duchovní rozměr člověka -chápe, že svátost smíření a svátost eucharistie (mše) je dar pro člověka, a proto využívá její význam pro osobní život -je pozorný vůči morálním konfliktům v rozsahu svých dětských zkušeností a konfrontuje se v nich s Desaterem -chápe Desatero jako pravidla, která pomáhají ke šťastnému životu -rozumí svátosti mše jako setkání s Kristem a zaujímá postoj ke Kristově přítomnosti v eucharistii -umí se připravit na přijetí svátosti smíření a přijímá její účinky VÝSTUPY 4. ROČNÍK -je schopen odpovědět na životní výzvy- podle příkladu Ježíše a životem ve společenství církve spoluvytvářející tento svět -je otevřený pro spolupráci v místním regionu -je schopen si klást otázky, řešení hledá nejen v plnosti možnosti seberealizace, ale uvědomuje svoji ohraničenost a své vlastní rozpory

Základní škola a Mateřská škola Sazovice, okres Zlín, příspěvková organizace -nachází řešení a odpovídá na výzvy svého života skrze základní existenciální zkušenost s otevřeností pro jejich náboženskou hloubku -chápe základní historické souvislosti vzniku a rozvoje křesťanských slavností a svátků, národních světců a je otevřený k přijetí příkladu z jejich života -chápe základní rozdíly v učení různých křesťanských církví; získává toleranci k lidem majícím jiné náboženské smýšlení

ŠKOLA - ZÁKLAD ŽIVOTA

Recommend Documents