ŠKOLA PRO ŽIVOT ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Základní školy, Strachotice, okres Znojmo, příspěvkové organizace NÁZEV ŠKOLY:

„ŠKOLA PRO ŽIVOT“ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Základní školy, Strachotice, okres Znojmo, příspěvkové organizace

ADRESA

NÁZEV ŠKOLY:

ZŘIZOVATEL

Strachotice 71, 671 29

Základní škola, Strachotice, okres Znojmo,

Obec Strachotice,

ŘEDITEL

příspěvková organizace

Mgr. Karla Marešová

okres Znojmo 671 29, okres Znojmo tel.: 515235532 e-mail: [email protected]

KAPACITA TELEFON ZŠ – 100 žáků ŠD – 50 žáků

515235529

REDIZO

E-MAIL

600127311

[email protected]

IZO

WEB http://zsstrachotice.cz/

102053995

IČ

ČÍSLO ÚČTU

71000917

19-613641217/0100

Platnost dokumentu:

Od 1. 9. 2007

Vydáno dne:

1. 9. 2007

Č. j.:

170/07

ŠVP ZV byl schválen:

Školskou radou dne 22. 6. 2007 Pedagogickou radou dne 21. 6 2007

_________________ Mgr. Karla Marešová ředitelka školy

razítko školy

Škola pro život - školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní školy, Strachotice, okres Znojmo, příspěvkové organizace

OBSAH: strana 1.

Úvod

3

2.

Charakteristika školy

3

3.

4.

2.1.

Historie školy

3

2.2.

Poloha školy

4

2.3.

Úplnost a velikost školy

4

2.4.

Vybavení školy

4

2.5.

Charakteristika pedagogického sboru

5

2.6.

Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce

5

2.7.

Spolupráce s rodiči a jinými subjekty

6

2.8.

Charakteristika žáků

6

Charakteristika školního vzdělávacího programu

6

3.1.

Zaměření školy

6

3.2.

Výchovné a vzdělávací strategie

6

3.3.

Hlavní cíle

7

3.4.

Klíčové kompetence

8

3.5.

Vzdělávání žáků se spec. vzd. potřebami včetně žáků mim. nadaných

9

3.6.

Začlenění průřezových témat

10

Učební plán

14

4.1.

Tabulková část

14

4.2.

Poznámky

14

5.

Hodnocení žáků

15

6.

Autoevaluace školy

17

7.

Závěr

18

Příloha č. 1 Příloha č. 2

Učební osnovy Vzdělávání cizinců

-2-


1. Úvod Současné proměny našeho školství, které vyjadřují moderní trendy ve vzdělávání, staví školu před možnost (ale také povinnost), vytvořit si svůj vlastní školní vzdělávací program pro základní vzdělávání. Naše škola poskytuje všeobecné základní vzdělání bez preferování některé vzdělávací oblasti. Snažíme se posilovat ty předměty, které jsou potřebné pro dobré uplatnění našich žáků ve 21. století. Ve stále více se digitalizujícím a propojujícím se světěm jsou to především dobrá znalost cizích jazyků a informačních technologií. Zároveň se však zaměřujeme na osobnost našich žáků a vhodnými výchovnými strategiemi a kladením důrazu na některá speciální témata ve vyučovacích předmětech se ji snažíme rozvíjet. „Musíme naučit děti tomu, aby si osvojovaly vědomosti nejen z knih, nýbrž také z pozorování nebe i země, dubů a buků.“ J. A. Komenský

2. Charakteristika školy 2.1. Historie školy První zmínky o škole pocházejí z roku 1786. Děti ji navštěvovaly dobrovolně a vyučovaly se nejprve v tehdejší obecní strážnici, později v hostinci č. 105. Prvními učiteli, kteří zde učili, byli František Anton Entner, Johan Wendl a Johann Jelinek. Další zmínky jsou o škole v panském dvoře Mierhof, kde byla jednotřídka. Od roku 1831 byla škola rozšířena na dvoutřídku pod patronem Georgem Ritterem z Lichtenbergu. Počet dětí se zvyšoval. Stávající prostory přestávaly vyhovovat a muselo začít vyjednávání o postavení nové školy. Bylo zhotoveno 8 plánků pro různá místa a celkem zasedalo 12 komisí pro danou stavbu. 28. 10. 1895 byl zakoupen od místního starosty Lamberta Hauswirtha selský dvůr. Stavitel Wittek vypracoval plán, který byl schválen okresním inspektorem. Stavba začala 8. 5. 1899 stavitelem Schweighoferem ze Znojma a 20. 11. téhož roku byla zkolaudována. Roku 1912 byla škola nucena pro velký počet žáků zřídit jednu náhradní třídu, ve které se učilo až do první světové války. Život školy mezi první a druhou světovou válkou je zmiňován v kronice obce, texty jsou psány kurentem a jsou pro nás těžko čitelné, přesto se nám podařilo díky překladu pana Otto Langa zjistit některé zajímavosti z tohoto období. Během války zařídil nadučitel J. Grulich půldenní vyučování ve druhé a třetí třídě, protože učitelé museli narukovat. V prosinci 1914 vyrobila děvčata ze zdejší školy 24 párů ponožek, 6 čepic a 800 párů vložek do bot pro vojáky, aby v zimě na frontě nemrzli. Pro raněné vojáky byla uspořádána sbírka prádla a potravin. V roce 1915 navštívilo školu 9 dětí italských běženců z jižního Tyrolska. Škola vyhlašovala i mimořádné prázdniny z různých důvodů, např. pro nedostatek uhlí nebo z důvodu obdělávání pole. Zameškané hodiny byly vždy nahrazovány, každý den bylo vyučování prodlouženo o hodinu, ve čtvrtek se vyučovalo odpoledne a dokonce byl prodloužen i školní rok. V jednom případě do 15. 7. (1917) a v druhém případě až do 27. 7. (1919). 17. 11. 1918 byly Strachotice obsazeny 1. jednotkou československé roty. Vojáci obsadili 2. třídu v 1. poschodí, proto bylo přerušeno vyučování. V březnu 1919 se vojsko přestěhovalo do 1. třídy v přízemí, a proto se mohlo v 1. poschodí začít vyučovat. Po odtáhnutí vojska v květnu 1919 mohlo začít normální vyučování. O učitelském sboru kronika také hovoří. 25. 11. 1918 nastoupil učitel Cyril Jiříkovský. V srpnu 1919 se vrátil z italského zajetí učitel Richard Haase. Školní rok 1919 - 1920 byl zahájen 14. 9. 1919. Protože bylo v nové Československé republice mnoho německých škol a tříd zrušeno, byla ve dnech 8. a 9. října 1920 vyhlášena školní stávka – demonstrace za práva německé mládeže na německé škole. Historie školy po 2. světové válce je zmapována v kronice obce a současně ve dvou školních kronikách – protože historie strachotické a micmanické školy se prolínaly a navzájem doplňovaly. Od počátku června 1945 začal na přípravě nového školního roku pracovat učitel Jan Houzar a měl též ve správě obecnou školu v Micmanicích, kde byla zřízena měšťanka. První české vyučování bylo zahájeno 3. září 1945. Bylo zapsáno celkem 123 žáků. Řídícím učitelem se stal Jaroslav Kopřiva a učitelský sbor měl další čtyři členy. Pro školní rok 1948 -1949 se změnil název Obecní školy na Národní školu a pan řídící byl přejmenován na ředitele školy. Po válce byl nedostatek učitelů, proto se učitelský sbor každoročně měnil a do řad se dostali i absolventi gymnázií, kteří si svá studia doplňovali dalším studiem v Brně. Po válce se počet žáků zvyšoval, v roce 1948 - 1949 vznikly dvě první třídy, bylo třeba vytvořit dvě paralelky v jednom ročníku. Celkový počet žáků vzrostl na164. V roce 1952 prodělala zdejší škola značné změny, byl obměněn učitelský sbor a ředitelem se stal Alois Pazourek. Počet žáků byl stále vysoký 166. V následujícím roce, po vydání Nového školského zákona, byla zřízena osmiletka v Micmanicích, která v sobě zahrnovala i Národní školu ve Strachoticích. Ředitelem osmileté školy byl Josef Fortelný a -3-


zástupcem ředitele se stal Alois Pazourek. Učitelský sbor se skládal z devíti členů, školu navštěvovalo 271 žáků, kteří naplnili všech osm tříd. Začátek školního roku 1960 - 1961 byl neobyčejně slavnostní. Poprvé v dějinách dostali všichni žáci učebnice a pomůcky zdarma. Škola měla celkem 13 tříd a 17 učitelů. Školní docházka byla prodloužena na devítiletou a do nově zřízené deváté třídy chodili žáci dobrovolně. Škola měla rekordních 351 žáků. Šedesátá léta ve škole probíhala v poklidu, byla vyměněna okna, škola byla několikrát vymalována, při jednom malování se hlavní role zhostili i rodiče, aby děti mohly nastoupit do pěkných prostor. Byla opravována také střecha, jejíž oprava na obou budovách stála 25 tisíc korun. V roce 1966 - 1967 nastoupilo do první třídy pouze 10 žáků, proto muselo poprvé v historii dojít ke spojování tříd. První třída byla spojena se třetí třídou. V letech 1970 – 1971 ve Strachoticích proběhla generální oprava školní budovy, a proto se žáci učili v Pohostinství Jednoty v Micmanicích, na místním národním výboře a ve „vile“. Ředitelem školy byl Jiří Beneš, učitelský sbor měl 11 učitelů, školu navštěvovalo 171 žáků. Od 1. září 1972 byla zřízena první družina mládeže. Ve školním roce 1973 - 1974 byla pro malý počet žáků zrušena 9. třída a žáci jezdili do Jaroslavic. Ve školním roce 1975 - 1976 byl zrušen 6. – 9. ročník ZDŠ a ve strachotické škole zůstala pouze národní škola 1. – 4. ročník. Od roku 1979 – 1980 byl ředitelem školy Otakar Brýna, který zde ve funkci pracoval do roku 1984 – 1985, po něm se ředitelství ujala Miloslava Herzigová, která ve škole pracovala až do roku 1997. Ve školním roce 1995 – 1996 proběhla přístavba jedné třídy, škola byla opět pětitřídní a navštěvovalo ji 75 žáků. 2.2. Poloha školy Sídliště doložené již ve 12. století. Na město povýšeno markrabětem ) privilegiem z 19. 8. 1342, Karlem potvrzeno králem Ladislavem 22. 6. 1457. Znovu na žádost louckého opata obnovil dne 16. 8. 1591 císař Rudolf II. městečku znak. Nadmořská výška: 197 m Počet obyvatel: 1 005 Historické památky: Kostel sv. Jiří, Výklenková kaplička, vodní mlýn Technická památka: Dyjsko - mlýnský náhon 2.3. Úplnost a velikost školy Jsme neúplnou školou s 1. až 5. postupným ročníkem. V každém ročníku je jedna třída. V současné době se i na naší škole projevuje pokles žáků. V souladu s § 23 odst. 3 a § 177 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění, je na školní rok 2012/2013 udělena výjimku z počtu žáků. Škola vzdělává 68 žáků. Průměrná naplněnost tříd je 13,6 žáků. 2.4. Vybavení školy Charakteristika Současný stav Prostorové a materiální V budově školy je 5 kmenových tříd, z nichž jedna je zároveň vybavení školy odbornou učebnou, ve které je umístěno 8 počítačů, které umožňují žákům přístup na internet. V každé třídě je umístěn počítač s připojením na internet. Ve třech třídách se využívá k výuce dataprojektor. Materiální vybavení školy je na velmi dobré úrovni. Ve všech třídách jsou nové žákovké židle, lavice (dle hygienických předpisů), nový nábytek a keramické tabule, které slouží i jako interaktivní. K pohybovým aktivitám žáci využívají tělocvičnu a školní hřiště a umělým povrchem. Tělocvična splňuje prostorové podmínky. Vybavení nářadím a náčiním je dobré. -4-

Výhled do dalšího období Vzhledem k menším prostorám tělocvičny, by bylo vhodné vybudování nářaďovny.


Kabinety, sborovna

Hygienické a psycho sociální zázemí

Jídelna

Školní družina

Školní vyúkovou zahradu využívají žáci k získávání poznatků z prvouky, přírodovědy a praktických činností. Slouží take k odpočinkové činnosti. Všichni učitelé mají k dispozici kvalitně vybavenou sborovnu Nechystáme změny. (Pc s internetem), kterou je možno využívat jako místnost na porady atd. Dva kabinety slouží pro uložení učebních pomůcek a učebnic. Pracovníci mají k dispozici i plně vybavenou kuchyňku. Škola má kvalitní hygienické zázemí v souladu s normami. Kontroly hygieny neshledaly větší závady, většinou se jednalo o stavební změny, které ke stáří budovy nelze uskutečnit. Ve škole je dodržován vhodný režim vyučování ve shodě s věkem žáků. V prostorách školy je přísný zákaz kouření, požívání alkoholických nápojů a jiných škodlivin. Škola přijímá preventivní opatření v předcházení úrazů žáků. Žáci jsou pravidelně poučováni o nebezpečí úrazů na začátku školního roku, během školního roku, v předmětech se zvýšeným nebezpečím úrazů, dále před každou mimořádnou akcí, pořádanou školou a vždy před prázdninami. Žáci jsou varováni před dalšími patologickými jevy jako je násilí, šikana a gemblérství a zároveň poučeni, jak se proti těmto jevům bránit. Vedení školy i ostatní pracovníci věnují pozornost pravidelné kontrole zařízení a prostorů z hlediska jejich bezpečnosti. Jedná se zejména o pravidelné revize a kontroly všech vybraných zařízení. Škola je zajištěna tak, aby mohlo dojít v případě nutnosti k poskytnutí první pomoci a tato pomoc byla dostupná V posledních letech dochází postupně k zásadní změně v sociálním klimatu mezi učiteli a žáky, mezi učiteli a rodiči i mezi učiteli navzájem. Jedná se zejména o otevřenost a partnerství v komunikaci, úcta k jiné osobě, snášenlivost, uznání, empatie, spolupráce a pomoc druhému, vzájemná pomoc s respektem k potřebám a problémům ostatních (žáků, učitelů, rodičů). Škola nemá svou vlastní jídelnu. Žáci i personál využívají Nechystáme změny. nedaleké jídelny (cca 10 minut chůze), která patří Mateřské škole, Strachotice, okres Znojmo, příspěvkové organizaci. Pracovníci školy mohou využívat kuchyňku, která byla zřízena v rámci zlepšení pracovního prostředí. Jedno oddělení ŠD je umístěno v největší kmenové třídě.

Nechystáme změny.

2.5. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor má 6 členů. Prioritou školy je zaměstnávat plně kvalifikované pedagogy. Ve škole převládá důvěra ve vedení školy. Vztahy mezi pracovníky jsou výborné, vládne atmosféra týmové spolupráce. Škola umožňuje doplnění chybějící kvalifikace. Všichni pedagogičtí pracovníci se účastní různých forem dalšího vzdělávání. Na škole pracuje ICT koordinátor, školní metodik prevence, koordinátor EVVO a zdravotník. Naplňování úkolů školy napomáhá jedna vychovatelka. 2.6. Dlouhodobé projekty a mezinárodní spolupráce Zařazované formy projektů jsou ročníkové (krátkodobé, celoroční) a celoškolní (taktéž krátkodobé i celoroční). Téma projektů volí vyučující podle věkových skupin, podle náplně učiva nebo reagují na aktuální dění ve společnosti. Zaměřujeme se na projekty, které mohou pomoci v oblasti zdravého životního stylu, ekologického chápání životního prostředí, společenského chování atd. Projekty dotvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Příprava, realizace, výstupy a evaluace projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu, motivují žáky a podporují spolupráci všech pedagogů a žáků. Specializujeme se na environmentální výchovu, usilujeme o titul Ekoškola. Od školního roku 2010/2011 probíhá na škole projekt EU Peníze školám - Moderní a efektivní výuka připraví žáky pro život. Rozpočet projektu celkem: 613 233,00 Kč. Vzhledem k obsahu našeho ŠVP ZV se nejvíce v rámci projektu věnujeme inovaci a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji výuky cizích jazyků, matematické gramotnosti, ICT a oblasti přírodních věd. Všechny zvolené oblasti účelně propojíme s využitím dostupné moderní informační technologie. -5-


Škola je zapojena do projektu EU a ČR „Ovoce do škol“, který spadá do kompetence Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu. 2.7. Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Dobrá komunikace s rodiči je jedním z hlavních cílů školy. Velmi podstatné pro správnou realizaci školního vzdělávacího programu je právě vtažení rodičů do procesu vzdělávání svých dětí. Zástupci žáků mohou školu navštívit kdykoli, po vzájemné dohodě s vyučujícím, v době konzultačních hodin, třídních schůzek, schůzek rodičů integrovaných žáků. Veřejnost má možnost navštívit školu při tradičních výstavkách (podzimní, vánoční a velikonoční) a ve „Dni otevřených dveří“. Škola poskytuje prostřednictvím školní vývěsky a webových stránek základní a objektivní informace o činnosti školy a výsledcích žáků. Shrnutí školního roku je k dispozici ve výroční zprávě. Při škole byl zřízen Klub rodičů, s jehož spoluprací jsou pořádané tradiční akce (Den dětí, karneval, poznávací zájezdy rodičů s dětmi). Spolupráce se zřizovatelem je na velmi dobré úrovni, obecní zastupitelstvo v čele s paní starostkou se o školu dobře stará, snaží se o rozvoj školy tak, jak to škola potřebuje a finanční situace obce dovolí. Na základě zákona č. 561/2004 Sb. 1 § 167 a §168 zřizovatel zřizuje Školskou radu. Na základě zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami škola úzce spolupracuje s Pedagogicko psychologickou poradnou ve Znojmě. V případě integrovaných žáků s tělesným postižením by škola spolupracovala se Speciálně pedagogickým centrem pro tělesně postiženév Brně. V oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty škola spolupracuje se správou CHKO Podyjí. 2.8. Charakteristika žáků Většina žáků je z blízkého okolí. Škola musí organizovat rozvrh tak, aby vyhovoval příjezdům a odjezdům žáků. Vzhledem k velmi rozsáhlému spektru vzdělávacích potřeb našich žáků, od žáků nadaných až po žáky s vývojovou poruchou učení, se nám jeví jako velmi přínosné a smysluplné zaměřit strategii školy k tvořivému učení, které je založeno na zvládnutí přirozených situací a na přizpůsobení se individualitám žáků. Chceme docílit toho, aby naše škola umožňovala rozvoj osobnosti každého žáka. Žáci s vývojovou poruchou učení se nám daří zcela integrovat a věnovat jim speciální péči (individuální plány, hodiny nápravy v dyslektickém kroužku, klasifikační opatření atd.).

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Zaměření školy Hlavní motto naší školy „Škola pro život“ předurčuje vysoce individuální práci s každým žákem. Naší snahou je pomoci dítěti ve spolupráci s rodinou otevřít ty správné dveře na cestě k moderní osobnosti. V našem pojetí je škola místem, které žáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení. A to nikoli k encyklopedickým vědomostem, ale pro život důležitým kompetencím učit se, řešit problémy a sociálním dovednostem. Charakter práce pak má v dětech mimo jiné podporovat pocit bezpečí, možnost pozitivního prožívání, získání zdravého sebevědomí, rozvíjení kritického myšlení a schopnost sebehodnocení. Při určování hlavních cílů jsme vycházeli z RVP ZV a z koncepce, která vzniká ve škole již několik let. 3.2. Výchovné a vzdělávací strategie Školní vzdělávací program vychází z koncepce vzdělávání, která klade hlavní důraz ve své vzdělávací práci na komunikaci, kooperaci a práci s informacemi. Program je orientován na žáka, respektuje jeho osobní maximum a individuální potřeby. Umožňuje efektivní, profesionální a promyšlenou práce učitele. Má všem ve škole vytvořit zázemí, které rozvíjí tvořivost a současně zohledňuje individuální možnosti. Má vybavit každého žáka vším potřebným pro úspěšný a radostný život. V našem pojetí je škola místem, které žáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení se. Chceme, aby se žáci naučili učit se pro život důležitým kompetencím, řešit problémy a osvojili si sociální dovednosti. VÝUKA MOTIVACÍ, VŠE V PRAXI Naší prvořadou snahou je předkládat žákům informace a učivo v co nejširší míře v přímých souvislostech s praktickým životem. Žák musí vědět, proč se novou látku učí, a kdy se mu znalosti a dovednosti mohou v běžném životě hodit. Učivo je koncipováno tak, aby ryze teoretických kapitol zde bylo co nejméně. Přípravy na vyučování budou obsahovat velmi silnou motivační část, které věnujeme podle reakce žáků až 20% vyučovacího času k danému tématu. Žák ví, proč se dané téma učí. Žáka lze motivovat vhodným způsobem ke všemu - motivace musí být zajímavá, aktuální, pochopitelná, žákům blízká a musí vyjadřovat využitelnost v běžném životě. PRAKTICKÁ VÝUKA - ŽÁK JE VTAŽEN DO PROBLEMATIKY (Co vše využíváme při seznamování žáků se zvoleným tématem): problémová výuka výukové programy projektová výuka využití www stránek -6-


práce ve skupinách jak je to u nás doma a v našem okolí? exkurze PROŽITEK VELKÉHO ÚSPĚCHU Pro další motivaci k učení a celoživotního učení je důležitým momentem prožití velkého úspěchu, který završuje dílčí snažení žáka. Žák, který prožije tento pozitivní moment, velmi často pokračuje v práci s cílem zopakovat podobný hezký pocit. VYTVÁŘET POHODOVÉ ŠKOLNÍ PROSTŘEDÍ Pohoda školního prostředí není dána školními prostorami samými, ale pohodu prostředí vytvářejí lidé, kteří v tomto prostředí pracují a toto prostředí navštěvují. Pro vytvoření pohody prostředí je důležité mít ve škole příznivé klima. Žáci, učitelé i rodiče se dokáží vzájemně informovat, podpořit ve svém snažení. Dnes je samozřejmostí, že k dětem jsou všichni ve škole vstřícní, děti školu využívají a neničí. Žáci naší školy se společně zúčastňují různých třídních akcí a dalších akcí školy. Práce ve škole je vhodně doplňována volnočasovýmiaktivitami. VYCHOVÁVAT LIDSKOU OSOBNOST - POROZUMĚT JÍ Každý živý tvor na tomto světě je jedinečný a zranitelný. Respektujeme jedinečnost jednotlivce. Osobnost učitele a osobnost žáka na sebe působí. VYTVÁŘET INFORMAČNÍ PROSTŘEDÍ - POROZUMĚT PRÁCI S INFORMACEMI Program zavádění informačního prostředí je zaměřen na co nejefektivnější práci s informacemi a vytváření informačního prostředí. Od první třídy jsou děti vedeny k dobrému zvládnutí čtenářských dovedností, rozšiřují si komunikační dovednosti, pracují s daty a učí se je zpracovávat. Všichni žáci mohou využívat při vyučování učebnu výpočetní techniky k procvičování získaných znalostí, rozvoji schopností a dovedností v práci s počítačem. ROZVÍJET SPORT A DALŠÍ TĚLESNÉ AKTIVITY Klasickou výuku tělesné výchovy doplňují například kurzy plavání, letní pobyt v přírodě, dopravní olympiáda, příprava na fotbalové turnaje a podobně, což má nejenom ozdravný význam pro žáky, ale zejména má vliv při vytváření dobrých vztahů mezi žáky ve třídě a mezi jednotlivými třídami. Z učitele se na pobytové akci stává kamarád. Učitel a žák zůstávají partnery i po návratu do školy. UČIT CIZÍ JAZYK - JSME SOUČÁSTÍ EVROPY Výuku cizích jazyků začínáme ve druhé třídě. ROZVÍJET DEMOKRACII - POROZUMĚT SVÉMU MÍSTU MEZI LIDMI Partnerem školy je Školská rada, která je řediteli školy jak odborným partnerem ze zákona, tak současně konstruktivním oponentem. Jelikož školu navštěvují žáci z různých sociálních prostředí, klademe důraz na multikulturní výchovu. Žáci jsou ve spolupráci s učiteli též schopni nacvičit divadlo a hudební výstupy pro veřejnost. Programy školy doplňujeme návštěvami divadelních představení, koncertů, filmových představení, Planetária, muzeí, výstav a různými besedami. MÍT ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM - POROZUMĚT NEBEZPEČÍ, KTERÉ NA NÁS ČÍHÁ Velká péče je věnována preventivním programům. Součástí školního plánování je Minimální preventivní program. Z něho vychází nejen úzká spolupráce s odborníky při organizaci seminářů pro žáky od nejnižších tříd, systematická spolupráce koordinátora, vedení školy zejména s třídními učiteli, ale i široká nabídka programů pro volný čas. KOMUNIKOVAT S VEŘEJNOSTÍ - POROZUMĚT PARTNERSTVÍ Oblast, která je pro školu významná, je oblast komunikace s veřejností - zejména rodičovskou. Rodiče si zvykli na pravidelné konzultace, třídní schůzky a společné akce. Zapojujeme se do různých soutěží, olympiád, zápasů. VYTVOŘIT PODMÍNKY PRO VYUŽÍVÁNÍ VOLNÉHO ČASU ŽÁKŮ Škola má ve své nabídce několik volnočasových aktivit, které jsou vedeny pedagogickými pracovníky školy. Žáci, si mohou nejenom zahrát, zacvičit, zatancovat, ale mají možnost nápravy výukových obtíží zábavnou formou. Rozvíjejí svou motoriku, kreativitu a estetické cítění. 3.3. Hlavní cíle Podporovat získání základních dovedností, strategií a motivací k celoživotnímu učení. Podněcovat tvořivé myšlení, logické uvažování a schopnost řešit problémy. Vést žáky k všestranné komunikaci. Rozvíjet schopnost spolupráce a dovednosti, zastávat různé role při práci v týmu.

-7-


Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti. Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě. Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný. Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi. Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. 3.4. Klíčové kompetence Kompetence k učení

Kompetence k řešení problémů

Kompetence pracovní

OSOBNOST ŽÁKA

Kompetence občanské

Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého našeho žáka. Klíčové kompetence se prolínají a lze je získat jen jako výsledek celkového procesu vzdělávání. Pouze prostřednictvím postupného osvojování klíčových kompetencí je možné naplňovat výše uvedené hlavní cíle vzdělávacího programu. Co si především představujeme v našem vzdělávacím programu pod hlavními kompetencemi 1.

Kompetence k učení

       

2.

Kompetence k řešení problémů

     

3.

 Kompetence komunikativní  

žák si novou látku v maximální míře objevuje sám učí se porozuměním dokáže každou dovednost a znalost aplikovat v dalších oborech umí si organizovat proces učení zvládne kriticky zhodnotit výsledky svého učení a má prostor pro vlastní sebehodnocení plánuje, organizuje a řídí vlastní učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení žák aplikuje získané dovednosti při řešení různých problémů. vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni rozpozná, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností obhajuje své postupy řešení různých problémů a tyto kriticky hodnotí kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí zapojuje se do různých soutěží a akcí školy žák rozumí různým typům textů a záznamů (informační a komunikační prostředky) využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro komunikaci -8-


4.

Kompetence sociální a personální

       

5.

Kompetence občanské

6.

Kompetence pracovní

        

se světem formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu žák se aktivně podílí na společné týmové práci vnímá citlivé vztahy k lidem, k prostředí, které ho obklopuje prezentuje své projekty v rámci vyučovacích hodin přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty žák se chová zodpovědně na všech akcích školy a nejen na nich přistupuje aktivně k odstraňování záporných jevů ve škole respektuje přesvědčení druhých lidí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace žák aktivně spolupracuje a spolupodílí se na skladbě a hloubce probíraných témat používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

3.5. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami včetně žáků mimořádně nadaných Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu). Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Žáci na naší škole jsou vzděláváni formou individuální integrace v běžných třídách. Škola by odstranila architektonické bariéry a provedla potřebné úpravy školního prostředí, kdyby se u nás vzdělávali i žáci s tělesným postižením. Žáky, u kterých se projevují příznaky některé z vývojových poruch učení, posíláme se souhlasem rodičů na vyšetření do pedagogicko - psychologické poradny (PPP). Na základě vyšetření a doporučení poradny jsou pak tyto děti zařazovány do reedukační péče. V případě, že se jedná o vývojovou poruchu učení, je na žádost zákonných zástupců dítěte vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se s dítětem v průběhu školního roku pracuje. V plánu, který podléhá schválení rodiči, jsou uvedeny závěry a doporučení z vyšetření v PPP, na co se v reedukaci zaměříme, pomůcky, které se budou při nápravě používat, způsob hodnocení, rozsah této individuální péče. Vzdělávací obsah je upraven tak, aby bylo dosaženo souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi těchto žáků. Při klasifikaci přihlížíme k vývojové poruše a hodnotíme s tolerancí. Pedagogové používají při své práci speciální kompenzační a didaktické pomůcky, speciální pracovní sešity pro dyslektiky, dysgrafiky a dyskalkuliky, výukové programy pro výuku matematiky, čtení, českého jazyka a na kompenzaci příslušných vývojových poruch. Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků pedagogové: 1. Uplatňují zdravotní hlediska a respektují individualitu a potřeby žáka. 2. Využívají všech podpůrných opatření při vzdělávání žáků. 3. Uplatňují princip diferenciace a individualizace při stanovování obsahu, forem i metod výuky. 4. Upravují očekávané výstupy i výběr učiva vzdělávacích oborů tak, aby byly pro tyto žáky. 5. Zohledňují druh, stupeň a míru postižení při hodnocení výsledků vzdělávání. 6. Spolupracují s rodiči nebo zákonnými zástupci žáka, školskými poradenskými zařízeními. Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Hlavním problémem při vzdělávání žáků z kulturně odlišného prostředí je většinou jejich nedostatečná znalost českého jazyka. U těchto žáků je proto věnována velká pozornost osvojení českého jazyka, seznámení s českým prostředím, jeho kulturními zvyklostmi a tradicemi. Vzdělávání v jazyce příslušné národnostní menšiny škola zajistit nemůže, zajišťuje -9-


však pro tyto žáky dostatek informací, pomocí kterých se mohou dobře seznámit i s historií, kulturou a tradicemi vlastní národnosti. Učitelé se snaží vytvářet příznivé klima, které umožní bezproblémovou integraci těchto žáků do kolektivu třídy a školy. Při hodnocení těchto žáků se bere ohled na jejich znalost vzdělávacího jazyka, v prvním roce se český jazyk neklasifikuje, u ostatních předmětů se tolerují jazykové nepřesnosti. Pro úspěšné vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním škola nabízí: 1. Individuální péči. 2. Menší počet žáků ve třídě. 3. Odpovídající metody a formy práce 4. Specifické učebnice a materiály. 5. Pravidelnou komunikaci s rodiči a rychlou zpětnou vazbu. Vzdělávání žáků mimořádně nadaných Mimořádně nadaní žáci obvykle snadno komunikují s dospělými a se staršími spolužáky, někdy se však obtížněji zařazují do kolektivu věkově odpovídajících spolužáků. Mimořádné nadání se může totiž stát nejen důvodem obdivu, ale i důvodem jejich odmítnutí. Proto učitelé věnují vedle rozvíjení talentu žáků i pozornost vytváření příznivých podmínek pro jejich přijetí třídním kolektivem. Výuka mimořádně nadaných žáků je individualizovaná a diferencovaná. Pedagogové pro mimořádně nadané žáky zabezpečují: 1. Individuální vzdělávací plány. 2. Doplnění, rozšíření a prohloubení vzdělávacího obsahu. 3. Speciální pracovní sešity s náročnějším učivem. 4. Zadávání specifických úkolů. 5. Zapojení žáků do samostatných a rozsáhlejších prací a projektů. 6. V některých předmětech vnitřní diferenciaci žáků. 7. Výuku některých předmětů se staršími žáky. Pro vytváření pozitivního klimatu mimořádně nadaným žákům je zapotřebí dostatek vnímavosti okolí ke specifikům žáka a vytvoření dostatečně podnětného prostředí. Při vzdělávání nadaných žáků by měl způsob výuky žáků vycházet důsledně z principů individualizace a vnitřní diferenciace. Pro tyto děti má škola připraven zvláštní program „Talent“ (viz níže). Odhalení nadání

Koordinace s mimoškolní činností

Zapojení nadaného dítěte do procesu vzdělávání Nadané děti-postup práce

Individuální plán práce

Pomoc a tolerance v oblastech, kde nadané dítě zaostává Sledování výsledků

3.6. Začlenení průřezových témat Průřezová témata se zabývají aktuálními problémy současného světa a jsou důležitým prvkem základního vzdělávání. Vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Průřezová témata jsou realizována formou integrace do běžné výuky. Zařazení tématických okruhů průřezových témat je vždy součástí charakteristiky vzdělávací oblasti, témata jsou uvedena i v tabulkách vyučovacích předmětů. - 10 -


Osobnostní a sociální výchova (OSV) Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova má každodenní využití v běžném životě. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti, hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu Přínos tématu k rozvoji osobnosti žáka:  vede k porozumění sobě samému  napomáhá k zvládání vlastního chování  přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni  rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti  utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci  umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací  formuje studijní dovednosti  podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny Výchova demokratického občana (VDO) Průřezové téma Výchova demokratického občana má interdisciplinární a multikulturní charakter. V obecné rovině představuje hodnotu spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti. Přínos tématu k rozvoji osobnosti žáka:  vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod  vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti  umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a jejich důsledky  rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti  prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování  vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (VEGS) Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi. Tu je třeba chápat jako princip prostupující celým základním vzděláváním, který podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění. Podstatnou součástí evropské dimenze v základním vzdělávání je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i při rozhodování o svém budoucím osobním životě. Průřezové téma rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje. Průřezové téma prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech. Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle, morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a tvořivostí. Přínos tématu k rozvoji osobnosti žáka:  rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy  prohlubuje porozumění vlivu kulturních rozdílů na vznik a řešení globálních problémů  rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech  rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru  prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů  vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory  rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv Multikulturní výchova (MV) Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur - tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak budou moci žáci lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci. Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z - 11 -


nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků příslušníků minorit. Takové klima přispěje ke vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“. Přínos tématu k rozvoji osobnosti žáka:  poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské společnosti  učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých  učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné  rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních skupin  učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést odpovědnost za své jednání Environmentální výchova (EV) Průřezové téma Environmentální výchova v základním vzdělávání vychází z komplexního pojímání vztahu člověka k životnímu prostředí, za něž je považováno vše - od nejbližšího okolí po biosféru planety. Propojuje tak hlediska přírodovědná, sociální, technicko-ekonomická i estetická. Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Vede jedince k aktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. Přínos tématu k rozvoji osobnosti žáka:  rozvíjí porozumění vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí  vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování  přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa  umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí  poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí  ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích  napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí  učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů  učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska Mediální výchova (MV) Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí základní poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Uplatnění jednotlivce ve společnosti vyžaduje schopnosti umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa, což se stále více rovná schopnostem zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z médií - zatím především z tisku, rozhlasu a televize, ve stále větší míře však i z „nových“ médií, která se stávají součástí veřejné komunikace (elektronické deníky a časopisy apod.). Média se stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření životního stylu a na kvalitu života vůbec. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska záměru jejich vzniku (informovat, přesvědčit, manipulovat, pobavit) a z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu. Přínos tématu k rozvoji osobnosti žáka:  Přispívá ke schopnosti úspěšně a samostatně se zapojit do mediální komunikace  umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich  učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času  umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů  vytváří představu o roli médií v kultuře společnosti (regionu, lokality)  vytváří představu o roli médií v každodenním životě  vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci  rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu  přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu - 12 -


Začlenění průřezových témat do výuky Pr. témata OSV

Tematické okruhy

1. roč.

2. roč.

3. roč.

It-Aj-Prv-Tv

It-Aj-Prv-Tv

It-Aj-Př-Tv

It-Aj-Př-Tv

Sebepoznání a sebepojetí

It-Čj-M-PrvTv It-Čj-Prv-Tv

It-Prv-In-Tv

It-Př-Tv-Pro

It-Př-Tv-Pro

Seberegulace a sebeorgan.

M-Pro

Pro

It-Prv-TvPro Pro

I-Př-Pro

I-Př-Pro

It-Tv

It-Tv

It-Tv

It-Čj-Aj-MPč Prv-Aj

It-Čj-Aj-MPč Pro-Aj

It-Čj-Aj-MPč Pro-Aj-

Rozvoj schopností poznávání

Psychohygiena

VEGS

It-Čj-M-Pč

Poznávání lidí

Prv-Pro

It-Čj-Aj-MPč Pro-Čj-Aj

Mezilidské vztahy

Prv-Pro

Čj-Pro

Prv-Pro

It-Př-Pro-Tv

Komunikace

It-Čj

It-Čj-M-Aj

It-Čj-Aj

It-Čj-Aj-Pč

It-M-Př-TvPro It-Čj-Aj-Pč

Kooperace a kompetice

Pr

It-Tv-Pro

It-Tv-Pro

It-Tv-Pro

It-Tv-Por

M-In

M-In

M-In

M

Pro

Pro

Pro

Pro

Pro

It- Prv-TvVv

It- Prv-TvVv

It- Prv-TvVv

Občan, občanská spol. a stát

It- Vl

It- Př-Vl

Formy participace občanů v politickém životě Principy demokracie

It- Vl-Pro

Občanská společnost a škola

Evropa a svět nás zajímá

It-Vl Vv-Pro

Aj-Vv-Pro

It-Čj-Aj-PrvVv-Pro

Objevujeme Evropu a svět

It-Čj-Aj-HvPro It-Vl-M

Jsme Evropané MV

Kulturní diference

MV

It-Prv

It-Prv

It-Aj-Prv

Prv-Hv

Etnický původ

Pro

Pro

Multikulturalita

It

It-Aj

Princip sociálního smíru a solidarity Ekosystémy

It-Prv-Vv

It-Prv-Vv

Základní podmínky života

It-Hv

Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

It-Tv Pro-Tv-VvPč Vv

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Stavba mediálních sdělení

It-Aj-Př-VlVv-Pro It-Vl-M It-Vl-Pro

Lidské vztahy

EV

5. roč

Kreativita

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje, praktická etika VDO

4. roč

Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti

It-Aj-Vl-Vv

Čj

It-Aj-Vl-HvVv It –Hv-Vvl

Pro-Prv

Pro-Vv

Pro-Vv

It-Vv

It-Hv

It-Prv-Vv

It-Př-Vv

It-Př-Vl-Vv

It-Pč

It-Pč-Vv-Pro

It-Pč-Vv-Pro

It-Tv

It-Prv-Tv

It- Vv-Pro

Pro-Tv-VvPč VV

Pro-M-TvVv-Pč It-Čj

Pro-Tv-VvPč It-Čj

It- Vv-VlPro Pro-Tv-VvPč It-Čj

It-Čj

It-Čj

It-Vv

It-Čj-Vv

Hv It-Pro

- 13 -


Pr. témata

Tematické okruhy

1. roč.

2. roč.

3. roč.

4. roč

5. roč

Tvorba mediálního sdělení

IT-Čj-Aj

Práce v realizačním týmu

It-M-Pro

I Tv Pro-Tv

It-Tv-Pro

Vysvětlivky symbolů: It integrace Pro projekty

4. Učební plán Náš učební plán je souhrnem základních informací o škole a vzdělávání v ní. Navazuje na již uvedené charakteristiky školy a školního vzdělávacího programu. Učební plán konkretizuje rozsah i obsah výchovně vzdělávacího procesu. 4.1.

Tabulková část Školní vzdělávací program ZV Vzdělávací oblasti

Jazyk a jazyková komunikace

Vzdělávací obory

Český jazyk a literatura

ročník

ŠVP RVP

1

2

3

4

5 I. st. I. st.

10

8

8

7

7

35

40 (5 d)

Cizí jazyk

0

2

3

3

3

9

11 (2 d)

Matematika a její aplikace

4

4

5

5

5

20

23 (3 d)

Informační a komunikační technologie

0

1

1

1

0

1

3 (2 d)

Člověk a jeho svět

Prvouka

2

2

2

0

0

Přírodověda

0

0

0

1

2

Vlastivěda

0

0

0

2

2

Hudební výchova

1

1

1

1

1

Výtvarná výchova

1

1

2

2

2

12

(1 d)

Tělesná výchova

2

2

2

2

2

10

10

1

1

1

1

1

5

5

Disponibilní hodiny

0

0

0

0

0

14

14

Celková časová dotace

21

22 25 25 25 118

118

Umění a kultura

Člověk a zdraví

Člověk a svět práce

Rozdíl časové dotace předepsané RVP

1. 2.

12

13 (1 d) 13

0

4.2. Poznámky Výuka je realizována v týdenních cyklech, které jsou zaznamenávány do třídní knihy. Disponibilní hodiny jsou použity k posílení jednotlivých předmětů tak, aby bylo možno naplňovat výchovné a vzdělávací strategie a vznikl rozvrh hodin. - 14 -


3. 4.

5. 6. 7.

Vzdělávací obsah je realizován formou samostatných vyučovacích předmětů pojmenovaných podle vzdělávacích oblastí daných RVP ZV. Výuka jednotlivých předmětů probíhá v celcích odpovídajících délkou vyučovací hodině (45 minut). V případě potřeby jsou hodiny spojovány do celků maximálně 4 vyučovacích hodin. Během školního roku mohou být realizovány krátkodobé (jednodenní) i dlouhodobé (týdenní až měsíční) projekty nebo kurzy. Anglický jazyk se vyučuje dvě hodiny týdně od 2. ročníku. Informační a komunikační technologie se vyučuje od 2. do 4. ročníku. Během 3. - 5. ročníku probíhá výuka plavání vždy v rozsahu 40 vyučovacích hodin.

5. Hodnocení žáků Hodnocení žáků je běžnou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Hodnocení je prováděno průběžně celý rok. Cíl hodnocení:  Návod, jak má žák postupovat, aby nedostatky odstranil.  Zpětná vazba o zvládnutí problematiky.  Informace o tom, jak dovede zacházet s tím, co se naučil.  Identifikace v tom, v čem ještě chybuje.  Informace o tom, v čem se zlepšil. Co nepoužíváme při hodnocení žáků?  Rozdělení žáků na úspěšné a neúspěšné, schopné a neschopné.  Srovnávání žáků.  Snižování důstojnosti a sebedůvěry žáků. Způsoby a pravidla hodnocení:  Žáci jsou hodnoceni známkou. Používáme pět klasifikačních stupňů.  V prvním čtvrtletí 1. ročníku jsou žáci hodnoceni pomocí obrázků nebo razítek tak, aby došlo k postupnému seznámení s pravidly hodnocení.  Žáci s vývojovými poruchami učení mohou být na žádost rodičů klasifikováni slovně.  Známka z vyučovacího předmětu nezahrnuje hodnocení žákova chování.  Klasifikujeme jen probrané a procvičené učivo. Žáci mají možnost a dostatek času k naučení, procvičení a zažití učební látky.  Významné písemné práce (z hlediska dosažení vytýčené kompetence) jsou zakládány do složek žáka (součást žákovského portfolia).  Tradiční ústní zkoušení u tabule postupně nahrazujeme efektivnějšími způsoby zjišťování vědomostí a dovedností žáků.  Významným prvkem procesu učení je práce s chybou. Žáci mají právo dělat chyby - chyba je příležitost naučit se to lépe.  Pro každou sledovanou kompetenci, jejíž zvládnutí hodnotíme známkou, jsou předem stanovena kritéria hodnocení.  Součástí kritérií hodnocení jsou také kritéria hodnocení skupinové práce. Závazné formy hodnocení: 1. Písemné průběžné hodnocení žáka Alespoň 2 x v průběhu každého pololetí školního roku je žákům předávána komplexní informace o úrovni osvojení očekávaných výstupů v daném období. K vyjmenovaným výstupům jednotlivých oblastí je přiřazeno „+“ ovládá daný výstup, „-“ doporučení zaměřit se na zlepšení v dané oblasti, „+ / -“ částečně zvládá, je doporučeno dílčí zlepšení v dané oblasti nebo „0“ není možné z individuálních důvodů hodnotit míru osvojení daného výstupu. Součástí je sebehodnocení žáka (přiměřené věku žáka) uvedené vedle hodnocení vyučujícím. Vyučující má možnost doplnění tohoto hodnocení o slovní vyjádření, které doporučí, na jakou vzdělávací oblast se má žák zaměřit nebo například vyjádření ocenění pokroku, píle a úsilí žáka k zvládnutí očekávaných výstupů v daném období, ocenění plnění úkolů na realizovaném projektu apod. 2. Vysvědčení resp. výpis z vysvědčení Hodnocení žáka na vysvědčení musí vystihnout úroveň rozvoje, kterého žák dosáhl ve vztahu k očekávaným výstupům jednotlivých vzdělávacích oblastí v daném pololetí školního roku. Hodnocení je všestranné, postihuje všechny vyučované předměty. V případě problémů žáka obsahuje doporučení, jak neúspěchy odstranit, případně jak jim předcházet.

- 15 -


Sebehodnocení žáků:  Kromě forem hodnocení práce žáků ze strany pedagogických pracovníků mají žáci možnost používat také formy sebehodnocení. Škola jim pro tyto formy vytváří odpovídající podmínky.  Žák by měl být veden k tomu, aby byl schopen posoudit úroveň následujících kompetencí (vč. kompetencí sociálních): 1) schopnost přímé aplikace získaných kompetencí v praxi 2) schopnost orientace se v daném problému s využitím získaných vědomostí, znalostí, dovedností 3) schopnost žáka prosadit se v třídním kolektivu při řešení týmového úkolu 4) schopnost výběru – pochopení významu jednotlivých částí rozsáhlejších testovacích souborů, selekce nepodstatných částí a schopnost řešení dominantních částí úloh 5) schopnost změny své sociální role v kolektivu vrstevníků 6) schopnost využívání mezipředmětových vazeb 7) schopnost aplikovat etické principy v praxi 8) schopnost pochopení rovnováhy práv a povinností 9) pochopení své role v kolektivu  Sebehodnocení je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.  Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka. Chyba je důležitý prostředek učení.  Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit: - co se mu daří - co mu ještě nejde, jaké má rezervy - jak bude pokračovat dál  Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.  Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení, ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. 2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. 3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. 4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka nebo na návrh třídního učitele. 5) Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií: Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: 1 - velmi dobré 2 - uspokojivé 3 - neuspokojivé Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 - výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 - dostatečný 5 - nedostatečný Celkové hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití klasifikace Celkové hodnocení žáka na vysvědčení se vyjadřuje stupni: - „prospěl (a) s vyznamenáním“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno - 16 -


-

stupněm velmi dobré; v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace postupuje škola podle pravidel hodnocení žáků podle § 14 odst. 1 písm. e „prospěl (a)“, není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, „neprospěl (a)“, je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

Podrobná pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků jsou zpracována v příloze č. 1 Školního řádu.

6. Autoevaluce školy Naše škola se pochopitelně také musí zabývat celou řadou otázek, které souvisejí s plněním vytýčených cílů, s úspěšností výuky, zejména v období zavádění nových prvků do výchovně vzdělávacího procesu. Existuje celá řada zpětných vazeb, které je zapotřebí v průběhu vzdělávání sledovat a popřípadě v závislosti na jejich výsledcích také přijímat nezbytná opatření. V této souvislosti jsme si vytýčili sledované oblasti a cíle autoevaluace. Vyhodnocování je prováděno pravidelně na pedagogických radách a jednou za rok ve výroční zprávě školy. Podmínky ke vzdělávání Cíle  udržení a zlepšování stávajících podmínek ke vzdělávání na škole v souladu ŠVP s RVP  zajištění materiálních, technických, ekonom., hygienických a dalších podmínek ke vzdělávání  pozitivni klima školy Časový harmonogram

Kriteria autoevaluace  zajišťění odpovídajících personálních podmínek pro chod školy  získávání dostatků finančních zdrojů na provoz ZŠ ze strany KÚ a OÚ  zajistit celkový počet žáků školy nad hranicí pro udělení výjimky z počtu žáků trvale zajišťovat

Nástroje autoevaluace  pozorování, rozbory dokumentace  pohovory s učiteli, vychovatelkou školní družiny, rodiči, zástupci OÚ, zástupci školské rady atd.  dotazníky pro rodiče, učitele  srovnávací prověrky  hospitace

Spolupráce s rodiči, školskou radou a OÚ Cíle Kriteria autoevaluace  zajištění maximální naplněnosti  zlepšení spolupráce s rodiči, se školy v rámci možností školskou radou, starostkou s cílem  udržení vysoké úspěšnosti zlepšení spokojenosti rodičů vzdělávacích výsledků při s prací školy přechodu žáků do 6. ročníku Časový harmonogram

Výsledky vzdělávání žáků Cíle  dosahování dílčích výstupů ve 3. a 5. ročníku a naplňování klíčových kompetencí  dosažení co nejkvalitnějších vzdělávacích výsledků odpovídajících individuálním možnostem žáků  umožnit každému dítěti zažít pocit úspěšnosti a seberealizace při školní práci  minimalizovat výchovné problémy Časový harmonogram

Personální oblast Cíle  zajišťování odborného růstu

Nástroje autoevaluace  rozhovory, rozbory dokumentace  dotazník  zápis do 1. ročníku  zápis do školní družiny  veřejná vystoupení žáků apod. spolupráce s rodiči - 3x ročně schůzky, 1x za 4 roky dotazníky pro rodiče, zaměstnance a žáky

Kriteria autoevaluace  prostřednictvím kvalifikovaných pedagogických pracovníků postupně zlepšovat vzdělávací výsledky žáků  využívat individuální přístup při práci se žáky  vést vyučovací proces v souladu se ŠVP  využívat kvalitní práci a služeb poradenských zařízení

Nástroje autoevaluace  analýza žákovských prací  rozbory hodnocení žáků  hospitace, rozhovory

trvale s využitím čtvrtletních hodnocení výchovně vzdělávacích výsledků žáků na pedagogických radách

Kriteria autoevaluace  účast na akcích DVPP - 17 -

Nástroje autoevaluace  pozorování, rozhovor, semináře


pedagogických a vedoucích  vyhledávání a využívání získaných  tématické práce pracovníků školy poznatků ve výuce  zaměřit se na oblasti vyučování cizích jazyků, SIPVZ a v oblastech vedoucích k prohloubení vyučované specializace trvale s finančním vyúčtováním DVPP a SIPVZ vždy k 31.12 a s přehledem Časový harmonogram vzdělávacích akcí ve výroční zprávě Řízení školy a vzájemné vztahy Cíle  úspěšnost v podávaní grantů  komunikace a spolupráce mezi zaměstnanci školy a rodiči  řešení problemů  zajišťování bezpečnosti Časový harmonogram

7.

Kriteria autoevaluace  spokojený žák, rodiče, pracovníci školy

Nástroje autoevaluace  zapojování školy do projektů  porady vedení, pedagogické rady, diskuse  vyhodnocování pozitiv a negativ

celoročně

Závěr

Naším přáním je, aby se žáci v průběhu vzdělávání stávali vnímavými osobnostmi s vlastním úsudkem, schopností srovnávat a vyjádřit svůj postoj. Pro budoucí celoživotní vzdělávání je také nezbytné, aby se naučili „učit se“ a pochopili svůj vlastní význam a odpovědnost ve společnosti. Všechny tyto (a ještě řada jiných) důležité výstupy se dají shrnout do našeho prvořadého cíle, kterým je „Škola pro život“.

- 18 -

ŠKOLA PRO ŽIVOT ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Základní školy, Strachotice, okres Znojmo, příspěvkové organizace NÁZEV ŠKOLY:

Recommend Documents