Kojení není alternativní
Honění není alternativní
Apolena Rychlíková 16. 8. 2016
Karl Halle 18. 8. 2016
Kojení je mnohdy považováno za esoterický výstřelek biomatek. Přitom se jedná o základní stavební kámen v životě dítěte i v jeho vztahu s matkou.
Honění je mnohdy považováno za esoterický výstřelek biomužů. Přitom se jedná o základní stavební kámen v životě muže a jeho vztahu s lofasem.
Bylo mi dvacet čtyři let, když jsem na svět přivedla svou první dceru. Díky několika zkušenějším matkám v mém okolí jsem měla to štěstí, že jsem k porodu přicházela informovaná a připravená odmítnout zbytečné zásahy do jeho průběhu, bude-li hladký. Bez větších komplikací jsem za relativně krátkou dobu porodila René. Tříkilová holčička v mé náruči takřka okamžitě lapala po prsu. Instinktivně jsem ji tedy přiložila a ouha – moc to nešlo. Obraz kojení, silného, ale úplně přirozeného svazku mezi matkou a dítětem, který se začne dít samozřejmě a bez námahy, se během jediné vteřiny rozplynul. Zatímco problematiku českého porodnictví a práva rodičky jsem znala snad ze všech stran, o tom, že by mohl nastat nějaký problém s kojením jsem během těhotenství nepřemýšlela ani jednou.
Bylo mi dvacet čtyři let, když jsem si poprvé honil. Díky několika zkušenějším kamarádům v mém okolí jsem měl to štěstí, že jsem k honění přicházel informovaný a připraven odmítnout zbytečné zásahy do průběhu, bude-li hoňka hladká. Bez vážnějších komplikací jsem za relativně krátkou dobu pochopil správnou mechaniku. Třiceti dekový macek v mé ruce takřka zpíval. Instinktivně jsem ho přetahoval a ouha – moc to nešlo. Obraz honění, silného, ale úplně přirozeného svazku mezi mužem a penisem, který vzniká samozřejmě a bez námahy, se během jedné vteřiny rozplynul. Zatímco problematiku českého honictví a práva honiče jsem znal snad ze všech stran, o tom, že by mohl nastat nějaký problém s přehrnováním, jsem nepřemýšlel ani jednou.
Přitom nebýt náhodné přítomnosti jedné spřízněné porodní asistentky přímo v mé porodnici, odešla bych z ní nejen demotivovaná, uvězněná ve spirále strachu, ale především s Bebou nebo Nutrilonem v batohu. Tamní pediatr mi totiž hned druhý den po porodu oznámil, že mému dítěti klesá hmotnost. Že je to u novorozenců přirozený jev, tak nějak vypustil. Dnes už si ani nevzpomínám, kolikrát v našich rozhovorech padlo slovo „smrt“, rozhodně mě to ale zvládlo uvést do stavu hluboké deprese. Přesně si pamatuji, jak jsem na ranní kontrolou tlačila vozíček s drobným miminkem a ruce se mi třásly v předtuše dalšího úbytku jeho váhy.Ani ne dva dny po porodu jsem čelila tlaku, abych v zájmu zachování dceřina zdraví přešla na umělou výživu.
Přitom nebýt náhodné přítomnosti jednoho spřízněného honiče přímo na místě mé masturbace, odešel bych nejen demotivovaný, uvězněný ve spirále strachu, ale především s Viagrou a Prostanolem v batohu. Můj doktor mi totiž hned druhý den po honění oznámil, že mé předkožce se nedostátá pružnosti. Že to u penisu je přirozená jev, tak nějak vypustil. Dnes už si nevzpomínám, kolikrát v našich rozhovorech padlo slovo „celibát“, rozhodně mě to zvládlo uvést do stavu hluboké deprese. Přesně si pamatuji, jak jsem na ranní kontrolu nesl bouli ve slipech a ruce se mi třásli v předtuše dalšího úbytku jeho pružnosti. Ani ne dva dny po pokusu o honění jsem čelil tlaku, abych v zájmu zachování zdraví penisu přestal onanovat.
1
Ve způsobu vedení našich debat bylo ukryto všechno, s čím se ženy setkávají v průběhu těhotenství – paternalismus zabalený do odbornosti, nulová ohleduplnost a neúcta pramenící z našich genderových rolí. V jeho očích jsem byla hloupá holka, potetovaná, takže alternativní a navíc zpupná. Tvrdošíjně jsem při každé prohlídce odmítala přistoupit na dokrmování Nutrilonem a dožadovala se pomoci s kojením. Namísto empatie se mi dokolečka dostávalo ponižování a vyhrožování, takže se pro mě brzy stalo hlavním cílem naší komunikace nepropuknout v pláč už v průběhu debaty, ale teprve poté, co opustím ordinaci. V porodnici jsem nakonec zůstala tři dny, což bylo přesně o tři víc, než bylo potřeba. Náš odchod jsem si vyvzdorovala a odcházela jsem s hromadou uštěpačných poznámek v zádech, z nichž ta, že jako matka si za smrt dítěte zodpovídám už sama, patřila k těm nejmilejším.
Ve způsobu vedení našich debat bylo ukryto všechno, s čím se muži setkávají v průběhu honění – paternalismus zabalený do odbornosti, nulová ohleduplnost a neúcta pramenící z našich genderových rolí. V jeho očích jsem byl hloupým klukem, potetovaným, takže alternativním a navíc zpupným. Tvrdošíjně jsem při každé prohlídce odmítal přistoupit na celibát a dožadoval se pomoci s přirozením honěním. Na místo empatie se mi dokolečka dostávalo ponižování a vyhrožování, takže se pro mě brzy stalo hlavním cílem naší komunikace nepropuknout v pláč už v průběhu debaty, ale teprve poté, co opustím ordinaci. Na poliklinice jsem nakonec strávil tři dny, což bylo přesně o tři víc, než bylo potřeba. Odchod jsem si vyvzdoroval a docházel jsem s hromadou uštěpačných poznámek v zádech, z nichž ta, že jako honič si za utrhnutí uzdičky zodpovídám už sám, patřila k nejmilejším.
Koloběh úzkostí
Koloběh úzkostí
Doma se situace uklidnila jen částečně. Zmizelo sice sterilní prostředí porodnice, ale pediatra z Neratovic vystřídal pediatr ze Žižkova. Na první pohled sympatický starý doktor, který se prsil otevřeností vůči alternativám, plynule naskočil do koloběhu zastrašování a nenápadné manipulace. Na prohlídku jsem chodila co tři dny, dcera přibírala málo. Podlehla jsem tlaku a pronajala si váhu.
Doma se situace uklidnila jen částečně. Zmizelo sice sterilní prostředí polikliniky, ale urologa z Neratovic vystřídal urolog ze Žižkova. Na první pohled sympatický starý doktor, který se prsil otevřeností vůči alternativám, plynule naskočil do koloběhu zastrašování a nenápadné manipulace. Na prohlídku jsem chodil co tři dny, předkožka pružila málo. Podlehl jsem tlaku a koupil si olejíček.
Z kojení se stalo hlavní téma mého života. Pohybovala jsem se jen na ose nakojit, zvážit dítě, propadnout depresi, že se napilo méně, než mi doktor nakázal, znova nakojit, znova zvážit, znova propuknout v pláč a strachovat se o dítě. V ordinaci jsem si vyslechla všechny stereotypy o tom, že mám slabé mléko, které dítěti nestačí, že kojím buď málo (pokud dítě nebudím každé tři hodiny), nebo naopak moc (pokud ho vlastně kojím bez přestání), že mám zkusit kloboučky, odstříkávat a dávat dítěti „napít“ stříkačkou.
Z honění se stalo hlavní téma mého života. Pohyboval jsem se jen na ose nahonit, použít olejíček, propadnout depresi, že pruží méně, než mi doktor nakázal, znovu nahonit, znovu použít olejíček, znovu propuknout v pláč a strachovat se o penis. V ordinaci jsem si vyslechl všechny stereotypy o tom, že mám slabý stisk, který penisu nestačí, že honím málo (pokud penis nenahoním každé tři hodiny), nebo naopak moc (pokud ho vlastně honím bez přestání), že mám zkusit umělou vagínu, odstříkávat a dávat penis do vakuové pumpy.
2
Hystericky jsem ťukala do Googlu spojení „Jak správně kojit“ a následně trávila hodiny pročítám všemožných serverů a různorodých článků. Po probdělých dnech i nocích jsem nakonec zjistila, že existují laktační poradkyně. Po předchozích zkušenostech jsem se rozhodla jednu z nich poprosit o pomoc. Dnes vím, že právě toho rozhodnutí mě uchránilo od rezignace na jednu z nejdůležitějších věcí ve vztahu matky s dítětem.
Hystericky jsem ťukal do Googlu spojení „Jak správně honit“ a následně trávil hodiny pročítáním všemožných serverů a různorodých článků. Po probdělých dnech i nocích jsem nakonec zjistil, že existují honící poradkyně. Po předchozích zkušenostech jsem se rozhodl jednu z nich poprosit o pomoc. Dnes vím, že právě toto rozhodnutí mě uchránilo od rezignace na jednu z nejdůležitějších věcí ve vztahu muže a penisu.
Onou laktační poradkyní, která mi jen několik hodin po telefonátu zaťukala na dveře, byla Ivana Königsmarková. Bylo to v době, kdy byla mnohými označována za černou ovci českého porodnictví. Mně ale energická žena během půl hodiny dokázala vrátit sebevědomí, posílit moje odhodlání pokračovat v kojení a v neposlední řadě i vyvrátit všechny mýty, které se mi od porodu nastřádaly v hlavě.
Onou honící poradkyní, která mi jen několik hodin po telefonátu zaťukala na dveře, byla Brigida z Pamely. Bylo to v době, kdy byla mnohými označovaná za černou ovci českého honičství. Mně ale energická žena během půl hodiny dokázala vrátit sebevědomí, posílit moje odhodlání pokračovat v honění a v neposlední řadě i vyvrátit všechny mýty, které se mi od prvního honění nastřádaly v hlavě.
S otevřenou pusou jsem poslouchala, že celých devadesát pět procent žen dokáže kojit, že nic jako slabé nebo přední mléko neexistuje, že každá žena je se svým dítětem dokonale kompatibilní a vytváří takové mléko, aby dítěti dávalo vše potřebné. Jak je důležitá jen forma přisátí a proč je nutné ji mít správnou – ve vztahu k vlastnímu tělu i k dítěti. Že „rozkojit se“ žena může i po delším období, kdy nekojila, nebo že mléko de facto není možné ztratit. Že není důležité dodržovat intervaly za každou cenu, dítě budit ze spánku a kojit jen po určitou dobu, ale být dítěti k dispozici kdykoli, i kdyby to prostě znamenalo proležet s ním v posteli celé dny a týdny. Že mléko se tvoří tím víc, čím víc kojíte, a že každé dítě má jiné stravovací návyky, takže některé děti jí takřka neustále, jiné méně, a to ještě jak kdy.
S otevřenou pusou jsem poslouchal, že devadesát pět procent mužů dokáže honit, že nic jako slabý úchop penisu neexistuje, že každý muž je se svým pyjem dokonale kompatibilní a má takový úchop, aby penisu dodával vše potřebné. Jak je důležitá forma úchopu a proč je nutné ho mít správně natočený – ve vztahu k vlastnímu tělu a k penisu. Že rozhonit se může muž i po delším období, kdy neonanoval, nebo že sperma de facto není možné ztratit. Že není důležité dodržovat intervaly za každou cenu, penis budit ze spánku a honit jen po určitou dobu, ale být pyji k dispozici kdykoli, i kdyby to prostě znamenalo proležet s ním v posteli cele dny a týdny. Že sperma se tvoří tím víc, čím víc honíte, a že každý penis má jiné onanovací návyky, takže některé pyje stojí neustále, jiné méně, a to ještě jak kdy.
3
Přistoupit na dokrmování umělou výživou tedy nutně znamená snížit tvorbu mateřského mléka, což pochopitelně vede k postupnému předčasnému odstavení a plnému přechodu na umělou výživu. Z úzkostných stavů měla ale nevytrhla jen fakta, ale především respektující přístup Königsmarkové, okamžité nastolení atmosféry pochopení a úcty, díky kterému jsem takřka okamžitě po jejím odchodu strčila váhu pod postel a ulehla s děckem do postele. Peripetie související s hmotností René se ještě nějakou dobu řešily a to jediné, k čemu časem vedly, byla změna pediatra.
Přistoupit na dohoňování vakuovou pumpou nutně znamená snížit tvorbu spermatu, což pochopitelně vede k postupnému předčasnému změknutí a plnému přechodu na umělou vagínu. Z úzkostných stavů mě ale nevytrhla jen fakta, ale především respektující přístup Brigidy, okamžité nastolení atmosféry pochopení a úcty, díky kterému jsem takřka okamžitě po jejím odchodu strčil olejíček do šuplíku a ulehl s pyjem do postele. Peripetie související s honěním se ještě nějakou dobu řešily a to jediné, k čemu časem vedly, byla změna urologa.
Ještě než se tak stalo, musela jsem ale do nemocnice, kde dcera podstoupila řadu vyšetření, aby se ukázalo, že je v pořádku, a tak se pozornost zase stočila ke mně. Celý vztah mezi mnou a doktorem skončil tím, že na mě zavolal pracovnice Orgánu sociálně-právní ochrany dětí s tím, že jsem nepřizpůsobivý „pacient“ a dítě týrám hlady. Dvě postarší ženy se mi po celou dobu návštěvy omlouvaly, už ve dveřích jim bylo jasné, že všechno je trochu jinak. Nová doktorka nás přijala bez problémů, nad dceřinou váhou mávla rukou s komentářem, že některé děti jsou prostě menší, a důležitost kojení připomínala při každém setkání.
Ještě než se tak stalo, musel jsem ale do nemocnice, kde penis podstoupil řadu vyšetření, aby se ukázalo, že je v pořádku, a tak se pozornost zase stočila ke mně. Celý vztah mezi mnou a doktorem skončil tím, že na mě zavolal pracovnice Orgánu sociálně-právní ochrany penisů s tím, že jsem nepřizpůsobivý „pacient“ a penis týrám. Dvě postarší ženy se mi po celou dobu návštěvy omlouvaly, už ve dveřích jim bylo jasné, že všechno je trochu jinak. Nová doktorka nás přijala bez problémů, nad váhou pyje mávla rukou s komentářem, že někteří ptáci jsou prostě menší, a důležitost honění připomínala při každém setkání.
Reklama, kam se podíváš
Reklama, kam se podíváš
Kojení má krom jasně prokázaných pozitivních vlivů na dítě, jak fyzických, tak psychických, ještě jeden aspekt. Tím je ekonomická otázka. Jednoduše řečeno: pokud kojíte, nemusíte během prvního půl roku utratit ani korunu za jídlo pro vaše dítě, pokud nepočítáme sem tam poskytnuté jablko nebo okurku na ochlazení dásní nebo zkoušení prvních zubů.
Honění má krom jasně prokázaných pozitivních vlivů na penis, jak fyzických, tak psychických, ještě jeden aspekt. Tím je ekonomická otázka. Jednoduše řečeno: pokud honíte, nemusíte během prvního půl roku utratit ani korunu za kurvu, pokud nepočítáme sem tam zakoupenou Niveu na ochlazení a zvláčnění sliznice.
Drahé umělé výživy jsou navíc v drtivé většině vyráběny nadnárodními korporacemi a v minulosti svou agresivní propagací náhradní výživy způsobily i dost otřesné tragédie. Není náhoda, že Světová zdravotnická organizace (WHO) zakázala ty počáteční (od narození do šesti měsíců věku dítěte) propagovat reklamou.
Drahé umělé vagíny jsou navíc v drtivé většině vyráběny nadnárodními korporacemi a v minulosti svou agresivní propagací náhradní honitby způsobily i dost otřesné tragédie. Není náhoda, že Světová zdravotnická organizace (WHO) zakázala ty nejvýkonnější (od příkonu 1kW do 22 kW) propagovat reklamou.
4
Bohužel: ruku v ruce s akcelerací trhu doprovází propagaci umělé výživy od šesti měsíců dál také šíření dezinformací ohledně kojení. Stránky umělých výživ (například tyto) se tváří jako platformy korunovaných odborníků na vývoj dítěte a většina zdravotních průkazů pro děti také není ničím jiným, než nekonečnou reklamou na ten či onen výrobek.
Bohužel: ruku v ruce s akcelerací trhu doprovází propagaci umělých vagín od 950 W níže také šíření dezinformací ohledně honění. Stránky umělých vagín (například tyto) se tváří jako platformy korunovaných odborníků na pohonění pyje a většina zdravotních průkazů pro penisy také není ničím jiným, než nekonečnou reklamou na ten či onen výrobek.
V takovém prostředí je relativně jednoduché propadnout sebeklamu a při sebemenším problému kojení jednoduše vzdát a uvěřit tomu, že umělá výživa je vlastně dostačující náhradou. Jenže ekonomická náročnost s sebou v některých – především sociálně vyloučených – prostředích nese i fatální důsledky. Známy jsou například romské osady na Slovensku, kde matky vinou prolnutí „tradičního“ zvyku být muži k dispozici ihned po porodu a nemožnosti rodit ambulantně přecházejí na umělou výživu takřka okamžitě po porodu. Finanční náročnost a neudržitelnost je bohužel často vede k tomu, že dětem v zoufalství začnou podávat ohřátou vodu s moukou.
V takovém prostředí je relativně jednoduché propadnout sebeklamu a při sebemenším problému honění jednoduše vzdát a uvěřit tomu, že umělá vagína je vlastně dostačující náhradou. Jenže ekonomická náročnost s sebou v některých – především sociálně vyloučených – prostředích nese i fatální důsledky. Známy jsou například romské osady na Slovensku, kde otcové vinou prolnutí „tradičního“ zvyku být manželce k dispozici ihned po vyhonění přecházejí na umělou vagínu takřka okamžitě po sexuálním styku. Finanční náročnost a neudržitelnost je bohužel často vede k tomu, že penisy v zoufalství začnou strkat do kondomu naplněného teplou vodou.
Problém řešit, ne vytěsňovat
Problém řešit, ne vytěsňovat
WHO doporučuje děti kojit alespoň půl roku, až poté zavádět příkrmy a v kojení pokračovat klidně do věku dvou let dítěte. Přitom déle než půl roku kojí v Česku jen padesát procent žen. Otázka kojení se často promítá i do rozvodových řízení a sporů o péči o dítě – nemálo otců se skrz něj uchyluje ke kritice matek a u soudů kojení napadají jako umělé vytváření vazby mezi matkou a dítětem.
WHO doporučuje honit alespoň půl roku, až poté zavádět umělé vagíny a v honění pokračovat klidně do důchodového věku. Přitom déle než půl roku honí v Česku jen padesát procent mužů. Otázka honění se často promítá i do rozvodových řízení – nemálo žen se skrz něj uchyluje ke kritice mužů a u soudů honění napadají jako umělé vytváření vazby mezi mužem a penisem.
V prostředí, které z naprosto nepochopitelných důvodů tenduje k zaměňování jedné z nejpřirozenějších věcí v životě za alternativní a esoterický přežitek, se vlastně jedná o dobře promyšlený tah, jak ženu dehonestovat a zaútočit přímo na její biologickou podstatu. Ačkoli se celospolečenský předobraz matky točí kolem posvátného nazírání na „dárkyni nových životů“, praxe, se kterou se v rámci našeho systému k těhotným ženám a rodičkám přistupuje, je výrazu „požehnaný“ na hony vzdálená.
V prostředí, které z naprosto nepochopitelných důvodů tenduje k zaměňování jedné z nejpřirozenějších věcí v životě za alternativní a esoterický přežitek, se vlastně jedná o dobře promyšlený tah, jak muže dehonestovat a zaútočit přímo na jeho biologickou podstatu. Ačkoli se celospolečenský předobraz muže točí kolem posvátného nazírání na „falusoidní sexuální mašinu“, praxe, se kterou se v rámci našeho systému k honícím mužům přistupuje, je výrazu „mašina“ na pohony vzdálená.
5
Zkušenosti podobné těm mým má, troufám si tvrdit, řada žen. Období těhotenství je rámované neskutečným množstvím změn, během kterých se musíme vyrovnávat nejen s dynamicky se měnícím tělem, hormonálními poryvy nebo návalem doposud nepoznaných odpovědností. Množství nových zkušeností k nám přichází v těžko stravitelném tempu, přičemž porodem to zdaleka nekončí. Po letech tvrdých bojů se zdá, že minimálně otázka porodů je celospolečensky přijímaná a debatovaná, i když najít porodnici, kde vám dají prostor, klid a dostatečný respekt, je i dnes těžké.
Zkušenosti podobné těm mým má, troufám si tvrdit, řada mužů. Období hoňky je rámované neskutečným množstvím změn, během kterých se musíme vyrovnávat nejen s dynamicky se měnícím tělem, hormonálními poryvy nebo návalem doposud nepoznaných dovedností. Množství nových zkušeností k nám přichází v těžko stravitelném tempu, přičemž pohonem to zdaleka nekončí. Po letech tvrdých bojů se zdá, že minimálně otázka honění je celospolečensky přijímaná a debatovaná, i když najít polikliniku, kde vám dají prostor, klid a dostatečný respekt, je i dnes těžké.
Debata o kojení zůstává tak trochu na druhé koleji. Znám ženy, které si s grácií vydobyly právo na přirozený porod, ale v okamžiku kojení znejistěly. Některé tento boj vzdaly snad ještě dřív, než začal. Na drtivé většině z nich se podepsal nezájem nemocničního personálu, neochota se kojení věnovat, stejně jako manipulace ze strany pediatrů.
Debata o honění zůstává tak trochu na druhé koleji. Znám muže, kteří si s grácií vydobyli právo na přirozené vyhonění, ale v okamžiku masturbace znejistěli. Někteří tento boj vzdali snad ještě dřív, než začal. Na drtivé většině z nich se podepsal nezájem nemocničního personálu, neochota se honění věnovat, stejně jako manipulace ze strany urologů.
Možná je načase narativ o alternativách změnit tak, aby se docílilo většího prostoru pro věcnou debatu a zároveň nedocházelo ke stigmatizaci matek, které si sebou nejsou tolik jisté. Jejich nejistota často nemusí být chybou, ale jen symptomem a není žádný důvod pro její zneužívání. Nebát se o důležitosti kojení mluvit, stejně jako se nebát kojit, může být pro každou z nás, stejně jako pro naše děti, začátek důležité změny. Nablýskaná pixla s líbivým, ale klamavým názvem Pro Natura totiž nepředstavuje řešení problému, ale jeho vytěsnění.
Možná je načase narativ o alternativách změnit tak, aby se docílilo většího prostoru pro věcnou debatu a zároveň nedocházelo ke stigmatizaci mužů, které si svojí technikou nejsou tolik jistí. Jejich nejistota často nemusí být chybou, ale jen symptomem a není žádný důvod pro její zneužívání. Nebát se o důležitosti honění mluvit, stejně jako se nebát honit, může být pro každého z nás, stejně jako pro naše pyje, začátek důležité změny. Nablýskaná pixla s líbivým, ale klamavým názvem Venus Vagina totiž nepředstavuje řešení problému, ale jeho vytěsnění.
Autorka je redaktorka A2larmu.
Autor je redaktorem 365 dní do 30.
6
