Koření v léčebné výživě

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta

Koření v léčebné výživě Bakalářská práce v oboru Nutriční terapeut

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Stávková

Autor bakalářské práce: Pavlína Kopecká Brno, červen 2016

Jméno a příjmení autora:

Pavlína Kopecká

Studijní obor:

Nutriční terapeut

Pracoviště:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta Ústav ochrany a podpory zdraví

Název bakalářské práce:

Koření v léčebné výživě

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Jana Stávková

Rok obhajoby:

2016

Počet stran:

82

Anotace

Bakalářská práce se zabývá kořením a jeho vlivem na lidský organismus. V teoretické části jsou uvedeny obecné poznatky o koření, shrnuty jsou také jejich účinky na lidský organismus a detailněji jsou popsány vybrané druhy koření. Praktická část je zaměřena na zjišťování znalostí cílové skupiny o problematice koření a sledování frekvence konzumace vybraných druhů koření metodou dotazníkového šetření. Klíčová slova: koření, kurkumin, cinnamaldehyd, kapsaicin, nádorové onemocnění, antioxidant, protizánětlivý

Annotation

The Bachellor thesis focuses on spices and their influence on the human organism. The theoretical part presents general knowledge about spices, summarizes the individual effects on the human organism and decribes selected types of spices in detail. The practical part focuses on the survey of knowledge of the target group about spices and on the survey of the frequency of consumption of selected types of spices via using questionnaires. Key words: spices, curcumin, cinnamaldehyd, capsaicin, cancer, antioxidant, anti-inflammatory

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Jany Stávkové a uvedla v seznamu literatury všechny použité literární a odborné zdroje.

V Brně dne ……………………….

…………………………………... Pavlína Kopecká

Poděkování Ráda bych velmi poděkovala své vedoucí Mgr. Janě Stávkové za odborné rady, pečlivost a připomínky při kontrole mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat MVDr. Halině Matějové za její ochotu a rady. Velký dík patří i mé rodině a nejbližším za jejich podporu.

Obsah 1

Úvod ....................................................................................................................................9

2

Charakteristika koření .......................................................................................................10 2.1

Pojem koření ..............................................................................................................10

2.2

Pojem kořeninové rostliny .........................................................................................10

2.3

Klasifikace koření ......................................................................................................11

2.4

Historie koření a současnost.......................................................................................12

2.5

Funkce koření .............................................................................................................13

2.5.1

Antimikrobiální a antifungální funkce ................................................................13

2.5.2

Zdravotní funkce .................................................................................................14

2.6 3

Bezpečnost koření a rizika spojená s jeho užíváním ..................................................21

Nejvýznamnější zástupci koření z hlediska léčebné výživy..............................................22 3.1

Kurkuma .....................................................................................................................22

3.1.1

Charakteristika ....................................................................................................22

3.1.2

Technologie a strategie na zlepšení biologické dostupnosti kurkuminu ............23

3.1.3

Zdravotní účinky kurkuminu ..............................................................................24

3.1.4

Bezpečnost a dávkování......................................................................................32

3.1.5

Nežádoucí účinky a toxicita ................................................................................32

3.1.6

Kurkuma jako barvivo ........................................................................................33

3.1.7

Kurkuma jako doplněk stravy .............................................................................34

3.2

Skořice........................................................................................................................34

3.2.1

Charakteristika ....................................................................................................34

3.2.2

Dávkování ...........................................................................................................35

3.2.3

Biologická dostupnost, transformace a exkrece .................................................35

3.2.4

Zdravotní účinky skořice ....................................................................................35

3.2.5

Toxikologie .........................................................................................................38

3.3

Chilli...........................................................................................................................39

3.3.1

Charakteristika ....................................................................................................39

4

5

3.3.2

Kapsaicin ............................................................................................................40

3.3.3

Zdravotní účinky kapsaicinu ...............................................................................40

3.3.4

Toxikologie .........................................................................................................42

Praktická část .....................................................................................................................43 4.1

Cíl ...............................................................................................................................43

4.2

Metodika ....................................................................................................................43

4.2.1

Sběr a zpracování dat ..........................................................................................43

4.2.2

Popis souboru ......................................................................................................43

4.3

Výsledky ....................................................................................................................44

4.4

Diskuze.......................................................................................................................59

Závěr ..................................................................................................................................65

Seznam tabulek .........................................................................................................................66 Seznam grafů ............................................................................................................................67 Seznam příloh ...........................................................................................................................68 Seznam použité literatury .........................................................................................................72

Seznam použitých zkratek AA

Kyselina arachidonová

ADP

Adenosindifosfát

AMPK

Adenosine monophosphate-activated protein kinase

ANS

The Panel on Food Additives and Nutrient Sources Added to Food

AP-1

The activator protein 1

ASTA

American Spice Trade Association

ATP

Adenosintrifosfát

CNMA

Cinnamaldehyd

COX 2

Cyklooxygenáza 2

COX

Cyklooxygenáza

CYP1A1

Cytochrom P450 1A1

DNA

Deoxyribonukleová kyselina

EFSA

European Food Safety Authority

EGFR

Receptor epidermálního růstového faktoru

EGR-1

Faktor časné růstové odpovědi

FAO

Food and Agriculture Organization

FAP

Familiární adenomatózní polypóza

FDA

The Food and Drug Administration

GLP-1

Glukagon-like peptid 1

GLUT-4

Glucose transporter type 4

GST

Glutathion-S-transferáza

HbA1c

Glykovaný hemoglobin

HDL

High density lipoprotein

HER2

Receptor 2 pro lidský epidermální růstový faktor

HIV

Human Immunodeficiency Virus

HSCs

Hepatální hvězdicové buňky

IL-1, 1β, 6, 10, 12

Interleukin

iNOS

Inducibilní NO syntáza

ISO

Mezinárodní organizace pro standardizaci

JAK-STAT

Signal Transducer and Activator of Transcription

LAKR

Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny

LDL

Low density lipoprotein

LOX

Lipoxygenáza

LOX-5

Lipooxygenáza 5

MC

Crohnova nemoc

MMP-9

Matrix metallopeptidase 9

NF-κB

Jaderného faktoru kappa B

PGE1, PGE2, PGD2 Prostaglandiny PPAR-γ

Receptory aktivované proliferací peroxizomů-gama

TCDD

Dioxiny

TDI

Tolerovaný denní příjem

TGF-beta

Transformující růstový faktor beta

TNBC

Triple-negativní nádory prsu

TNF-α

Tumor nekrotizujícího faktoru alfa

TXB2

Tromboxan B2

UC

Ulcerózní kolitida

VEGF

Vaskulární endoteliální růstový faktor

VEGFR2

Vascular endothelial growth factor receptor 2

WHO

World Health Organization

TRP

Transient receptor potentials

TRPV1

Transient receptor potential vanilloid subfamily member 1

1

Úvod Koření je už po staletí neodmyslitelnou součástí lidské stravy snad na všech kontinentech

světa. Z potravinářského hlediska je koření pochutinou, tedy poživatinou, která neplní sytící funkci, má však senzorickou hodnotu. Pestrost koření nabízí široké uplatnění v potravinářském průmyslu, ale i v kosmetice a farmacii. V pokrmech plní několik významných funkcí, mezi něž se řadí například funkce ochucovací, konzervační, barvicí a zdravotní. Zdravotní účinky koření se poslední dobou staly předmětem vědeckého zkoumání, včetně farmaceutického průmyslu. Naprostá většina látek obsažených v koření je stále ve fázi zkoumání, a tak jejich využití v klinické praxi je prozatím nejasné. Kromě pozitivních vlastností se mohou u některých druhů koření objevit i toxické účinky, často to bývá v závislosti na požité dávce, cestě podání a enzymatické výbavě jedince. Díky svým vlastnostem by si koření zasloužilo větší pozornost nejen z pohledu gastronomického, ale právě z pohledu preventivního a léčebného. Cílem teoretické části je shrnout dosavadní informace o vybraných druzích koření se zaměřením na definici koření, jejich klasifikaci, funkci a bezpečnost konzumace jednotlivých druhů. Práce je zaměřena na detailnější popis tří vybraných druhů koření – kurkumy, skořice a chilli. Tyto tři druhy koření byly vybrány s ohledem na aktuální intenzitu zkoumání obsahových látek ve vztahu k ochraně a podpoře lidského zdraví. Cílem praktické části je zjistit, jaká je úroveň znalostí týkajících se koření u vybrané cílové skupiny – studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, a také jak často a které druhy koření konzumují.

9

2

Charakteristika koření

2.1 Pojem koření Koření je definováno mnoha způsoby. Dle Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) je koření definováno jako rostlinné produkty a jejich směsi používané pro aromatizaci, kořenění a propůjčování aroma pokrmů (1). Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 331/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích pojednává o koření jako o částech rostlin, což jsou kořeny, oddenky, kůra, listy, nať, květy, plody, semena či jejich části, které se používají k ovlivnění chutě a vůně potravin, popřípadě léků. Na těchto částech rostlin by měly být provedeny nezbytně nutné technologické úpravy. U mletých koření se připouští přídavek protispékavých látek nejvýše do 1 % hmotnosti (2). Za koření jsou rovněž označeny produkty, které obohacují pokrmy a mění tak jejich kvalitu. Svými vlastnostmi dodávají jídlu říz, pikantnost a aroma (1). Podle Oxford English Dictionary je koření definováno jako „silně chutnající nebo aromatická látka rostlinného původu získaná z tropických rostlin, běžně používaná ke kořenění a byliny jako rostliny, jejichž stonky, listy nebo obojí je používáno k ochucení jídla, jako léčivý prostředek nebo pro jejich vůni“ (1). „LÁNSKÁ (1999) definuje samostatně "zelené koření" jako rostliny pěstované nebo sbírané v přírodě, jimiž je možno mimo jiné ochucovat a vylepšovat pokrmy. Některé druhy můžeme také využívat k léčebným účelům, jiné řadíme mezi kořeninové zeleniny. Někdy se velmi obecně nazývají "bylinky". Jsou to listy, poupata, pupeny, květy, výhonky a natě používané nejlépe v čerstvém stavu, ale také často sušené, mražené či jinak konzervované“ (1). Rozdíl mezi bylinou a kořením není přesně stanoven. Bylina je v botanice označena jako trvalka, kdežto slovo koření nemá přímo botanický původ, ale jeho význam je dán použitím při vaření. Koření musí být v prvé řadě jedlé. Totiž, některé byliny jsou označovány za koření i v případě, že obsahují jedovatou látku, která se ale tepelnou úpravou zničí (3).

2.2 Pojem kořeninové rostliny Kořeninové rostliny patří mezi plodiny, které se pěstují po celém světě a to v malých množstvích. Jejich původ ale spíše sahá do tropických a subtropických oblastí (1). Typické jsou u nich zvláštní nároky na pěstování (1), posklizňovou úpravu a skladování, aby se dosáhlo požadované kvality (4). Jejich využití je velmi pestré, přesto však dominuje zejména použití v potravinářství, farmacii a kosmetice (1). Kořeninové rostliny patří společně s léčivými

10

a aromatickými rostlinami do skupiny zvané LAKR. Skupina LAKR je důležitá svou velkou diverzitou. V České republice převládá pěstování kmínu, ostropestřce, námelu a makoviny (4).

2.3 Klasifikace koření Rozdělení koření do jednotlivých skupin je hned několik a to z velmi různých úhlů pohledu (z hlediska botaniky, původu, účinku, způsobu zpracování, atd.) (5). Pro zjednodušení je dále uvedeno trojí dělení s uvedením příkladů zástupců v dané skupině. Tradiční dělení koření -

Ostrá koření (chilli, bílý pepř, černý pepř, kayenský pepř, zázvor, hořčice)

-

Jemná koření (kořeninová paprika, koriandr)

-

Aromatická koření (kardamon, skořice, hřebíček, fenykl, kopr)

-

Byliny (bazalka, bobkový list, majoránka, estragon, tymián)

-

Aromatická zelenina (cibule, česnek, šalotka, celer)

Dělení podle použitých částí rostlin -

Kořeny a oddenky rostlin (křen, zázvor, kurkuma)

-

Kůra (skořice)

-

Listy a celé rostliny (máta, tymián, yzop, levandule, mateřídouška, koriandr, řeřicha, petržel, pažitka, pelyněk, fenykl)

-

Květy, poupata a jiné části květu (šafrán, hřebíček, chmel, kapary)

-

Plody a semena (kardamon, nové koření, badyán, paprika, chilli, kmín, anýz, muškátový ořech a květ, pepřovníky)

Dělení z hlediska výživy -

Prospěšné – čerstvé či sušené natě ovlivňující zažívání

-

Neškodné – použití kvůli výrazné chuti a aroma, avšak nedráždivé a biologicky nehodnotné (např. vanilka)

-

Silně dráždivé – koření obsahující velmi dráždivé alkaloidy (např. pepř, pálivá paprika) (5)

11

2.4 Historie koření a současnost Pohled do historie Koření odedávna patřilo k cenným komoditám, kvůli kterým obchodníci podnikali dlouhé výpravy ze všech koutů světa. Role koření byla spojená nejen s kulinárním požitkem, ale také znamenalo symbol bohatství a blahobytu (6). Nejstarším dokladem o použití koření je text na jílovitých destičkách pocházejících ze Sumerské říše (3000 př. n. l.), které se zmiňují o fenyklu, sezamu, kmínu, koriandru, šafránu a dalších (7). Nejvýznamnějšími centry obchodu s kořením byla rozhodně Asie a to zejména Čína, jihovýchodní Asie a Indie. Odtamtud pochází například anýz, hřebíček, kardamom, kurkuma a muškátový oříšek. Kdežto koření jako je kmín, koriandr, rozmarýn a fenykl pochází ze severní Afriky a oblastí Středozemního moře, což byly rovněž důležité oblasti v obchodování s kořením (6). Do Evropy se exotické suroviny spolu s kořením dostaly až v období námořních objevitelských cest v 15. století a později. Hlavními dodavateli se stalo Portugalsko, Španělsko, Německo a Anglie (6). Například díky Kryštofu Kolumbovi a jeho cestě do Ameriky Evropa poznala chilli, papriku a vanilku. Portugalští mořeplavci dovezli skořici, hřebíček, muškátový oříšek a černý pepř. Mít moc nad trhem s kořením bylo pro obchodní evropské velmoci zásadní, takže ne zřídka se kvůli tomu strhla bitva (7). Koření se využívalo na „oživení“ a zesílení chutě připravovaného pokrmu, na naložení masa a ryb, na neutralizaci nepříjemných pachů a koření se dokonce používalo při výrobě kosmetiky a parfémů. Už i v dávných dobách hrálo koření roli spíše léčitelskou. Některá byla používána jako antidota, jiná sloužila k prevenci nebo léčbě některých onemocnění. Ve středověku se proti šíření moru používaly některé baktericidně působící druhy koření. I náboženský význam nebyl výjimkou. Některé kultury věřily v jeho zázračné a magické schopnosti, tím pádem se koření stalo jistou součástí náboženských obřadů (6). Pohled do současnosti Migrace různých etnických skupin nám přináší odlišné kulturní zvyklosti a s tím úzce související kulinární dovednosti a suroviny. Tímto způsobem byla naše kuchyně obohacená o pro nás dříve exotické potraviny a pochutiny. Obzvláště státy s multikulturním obyvatelstvem mohou nabídnout pestrou paletu pokrmů. Je jen otázkou času, kdy se ty cizokrajné pokrmy začlení do tradičního jídelníčku (6).

12

V dnešní době, době internetu, televize, supermarketů a častého cestování, je velmi snadné získat exotičtější koření s návodem, jak a do čeho dané koření použít. Například, konzumace koření v USA významně vzrostla za posledních 20 let a to jak do objemu tak i rozmanitosti, jak uvedla zpráva Spice Statistic Report z roku 2000 vydaná asociací American Spice Trade Association (ASTA). Dostupnost cizokrajného koření už dnes není žádný problém (6).

2.5 Funkce koření Funkce koření jsou rozlišné, avšak základní je rozdělení funkce na primární a sekundární. Primární funkcí je ochucování pokrmů, kde koření slouží ke tvorbě vůně (hřebíček), barvy (paprika), konzistence (cibule) a chuti (citronová tráva). Za sekundární funkci označujeme jejich vlastnosti konzervační (zázvor), antimikrobiální (šalvěj), výživové (kurkuma) a zdravotní (česnek) (8). 2.5.1 Antimikrobiální a antifungální funkce Baktericidní účinek některých druhů koření využívali lidé už v dávných dobách. Například ve středověku se osvědčilo používání česneku, skořice a dobromyslu v „boji“ proti choleře. Na konci 19. století byl prokázán antibakteriální účinek u hřebíčku, hořčice a skořice (8). Antimikrobiální účinek některých druhů koření je dán jejich obsahovými látkami, mezi které patří alkoholy, fenoly, aldehydy, síra a terpeny (8). Mechanismus účinku ale není přesně znám. Zřejmě dochází k narušení fosfolipidové dvojvrstvy membrány bakterií a tím se zvyšuje její permeabilita, ztrácí se buněčné komponenty, poškozuje se enzymatická výbava nutná pro produkci energie a strukturálních komponent a v neposlední řadě také může dojít k inaktivaci a destrukci genetického materiálu (9). Pro dostatečný antimikrobiální účinek se musí koření používat ve vysokých koncentracích, což je ale problém, protože takto vysoká dávka značně ovlivní konečnou chuť. V naší kuchyni nebývá zvykem si do pokrmů přidávat tolik koření, které by mikroorganismy zcela zneškodnilo. Avšak v tomto případě koření prodlužuje trvanlivost pokrmů a částečně omezuje růst a množení bakterií (8). Velký význam má antimikrobiální a antifungální koření v subtropických a tropických oblastech, kde jsou pokrmy více náchylné na zkažení. Patrně nejlepší metodou je kombinace synergických druhů koření použitých v pokrmu. Antimikrobiální a antifungální účinek závisí nejspíše i na formě koření (esenciální olej, mletý prášek, čerstvá surovina, apod.). Antimikrobiální účinky se spojují i s možnou prevencí nádorových onemocnění, protože bakterie Helicobacter pylori, H. cholecystus, H. bilis, H. hepaticus, H. pullorum pravděpodobně mohou usnadnit invazi a progresi nádorového onemocnění především žaludku, jater, žlučníku a střev (9).

13

Koření

Obsahová látka

Bakterie, proti které koření působí

Česnek

allicin

Salmonella typhii, Shigella dysenteridae, plísně, kvasinky

Pálivá kořeninová paprika

kapsaicin

Plísně, bakterie

Hřebíček

eugenol

Escherichia coli O157:H7, Staphylococcus aureus Aspergillus spp., kvasinky, Acinetobacter spp.

Tymián

thymol, karvakrol, isoborneol

Vibrio parahemolyticus, Staphylococcus aureus Aspergillus spp.

Zázvor

gingerol, gingeron

Escherichia coli, Bacillus subtilis

Šalvěj

borneol

Staphylococcus aureus, Bacillus cereus

Rozmarýn

borneol, thymol

Staphylococcus aureus, Bacillus cereus

Koriandr

dodecenal

Salmonella spp.

Hořčice

allylisothiokyanát

Escherichia coli, Pseudomonas spp., Staphylococcus aureus

Tabulka 2.1: Antimikrobiální funkce vybraných druhů koření (8)

2.5.2 Zdravotní funkce Koření jakožto terapeutický prostředek fungoval již ve starověku, což dokládají dochované poznatky například z Číny, Indie, Egypta nebo Řecka (8). Pro léčivý účinek je vždy nutné vědět, jakým způsobem a jakou dávku použít. Velkou výhodou koření z hlediska prevence i terapie je fakt, že koření se dá konzumovat v kombinaci s ostatními surovinami, je nekalorické, snadno se přidává do pokrmů a zároveň dodává chuť, vůni, barvu a konzistenci (záleží na druhu koření). Koření obsahuje mnoho látek příznivě působících na naše zdraví, opět je ale nutné zmínit, že záleží na správné dávce, způsobu podání,

14

cílovém orgánu, mezidruhových variantách a detoxikačních enzymech. Při testování vlivu koření na fyziologické funkce se na laboratorní úrovni používají většinou mnohem větší dávky koření, než průměrný člověk spotřebuje při běžné konzumaci (9, 10).

Antioxidační funkce Antioxidační schopnost spočívá ve zničení volných kyslíkových radikálů prostřednictvím zvýšené aktivity endogenních antioxidačních enzymů, jako jsou kataláza, superoxid dismutáza, glutathion peroxidáza a glutathion transferáza (107). Látky s antioxidační schopností bývají hojně zastoupeny v koření. Mezi takové látky se řadí hlavně fenolické sloučeniny (fenolové diterpeny, difenolové diterpeny), které působí proti oxidačnímu žluknutí tuků a ztrátě barvy karotenoidových pigmentů (107). Právě na tyto sloučeniny se výzkumy zaměřují a to kvůli jejich přírodnímu původu a kvůli bezpečnosti (11). Míra antioxidačního účinku závisí na složení daného pokrmu. Totiž, kombinace s jinými druhy koření nebo kombinace s vitaminem C či E zvyšuje antioxidační efekt. Nejúčinnějšími antioxidanty pro zachování kvality masa jsou rozmarýn a šalvěj. Dále sem patří kurkuma, zázvor, dobromysl, hřebíček, muškátový oříšek a květ (8).

Vliv na metabolismus lipidů Doposud se vědci nemohou shodnout, která látka v česneku má účinek na snížení lipidemie. Někteří autoři jsou toho názoru, že právě adenosin způsobuje snížení hladiny cholesterolu a lipidů v krvi. Jiní autoři naopak poukazují na účinek allicinu, který ve své čisté formě dokázal snížit hladinu triacylglycerolů a cholesterolu (107). V česnekovém oleji se vyskytují tři antioxidační sloučeniny síry (diallylsulfid, diallyldisulfid a diallyltrisulfid), které mají protektivní účinek na lipidy z hlediska jejich nežádoucí oxidace in vitro. Zároveň některé klinické studie uvádějí, že působením česneku se zvýšila odolnost LDL-cholesterolu proti oxidačnímu poškození (107). Testování kurkumy a chilli na potkanech s experimentálně navozenou hypercholesterolemií a hyperlipidemií zase vedlo ke zjištění, že látky obsažené v těchto druzích koření (kurkumin a kapsaicin) snižují hladinu cholesterolu v krvi, mají tedy hypocholesterolemický efekt. Uvádí se, že snížení hladiny cholesterolu v krvi je dosaženo právě tím, že obsahové látky koření jsou schopny aktivovat jaterní enzym cholesterol-7ahydroxylázu,

který

umožňuje

Hypotriacylglycerolemický

efekt

přeměnu

cholesterolu

kapsaicinu

je

na

způsoben

žlučové

kyseliny

zvýšeným

(107).

transportem

triacylglycerolů z jater, takže se tím předchází hromadění tuku v játrech. Na základě různých

15

poznatků týkajících se dávkování se předpokládá, že běžný příjem kurkuminu a kapsaicinu ve stravě vykazuje hypolipidemický a hypocholesterolemický účinek (12). Vliv na diabetes mellitus Při léčbě diabetu mellitu by se léčebný účinek koření zakládal na hypoglykemickém účinku. Jako vhodné koření při této nemoci se ukázala kurkuma dlouhá (Curcuma longa), u které se sice hypoglykemický účinek v mnoha studiích doposud neprokázal, zato má ale pozitivní vliv na přidružené onemocnění diabetu – nefropatii a diabetickou kataraktu. Při nefropatii kurkuma snižuje množství vyloučených bílkovin do moče a zároveň upravuje a opravuje renální tubulární a buněčné enzymy (107). Ke zlepšení stavu nefropatie také přispívá snížením hyperglykemie, snížením krevního cholesterolu a snížením lipidové peroxidace. Zjistilo se, že je vhodné kombinovat tato „antidiabetická“ koření s antidiabetiky, aby se zvýšil terapeutický potenciál. Evidují se tři typy antidiabetického efektu koření. Prvním typem je stimulace pankreatu k produkci a sekreci inzulinu, druhým je zasahování do absorpce glukózy přijaté potravou a posledním typem je tvorba inzulin šetřících bioaktivních sloučenin (12). Antilithogenní efekt Antilithogenní efekt byl pozorován u kurkuminu a kapsaicinu na tvorbu žlučových kamenů u laboratorních myší. Mechanismus účinku kurkuminu a kapsaicinu má několik úrovní a odvíjí se od metabolismu cholesterolu, protože právě cholesterol bývá nejčastější látkou tvořící kámen. Nejdříve dochází ke snížení cholesterolemie s následným sníženým vylučováním cholesterolu do žluče. Výsledkem je snížený index saturace cholesterolu v žluči. Existuje ještě další cesta, jak se dopracovat do tohoto stavu a tou je zvýšená koncentrace žlučových kyselin ve žluči prostřednictvím zvýšené přeměny cholesterolu na žlučové kyseliny (107). Totiž, správný poměr mezi koncentrací cholesterolu a žlučových kyselin je důležitý pro míru rozpustnosti cholesterolu (108). Protizánětlivý účinek Protizánětlivý účinek se připisuje kurkuminu v kurkumě (13) a eugenolu v hřebíčku (107). Kurkumin má schopnost inhibovat cyklooxygenázu 2 (COX 2), lipoxygenázu (LOX) a inducibilní NO syntázu (iNOS). Jedná se o enzymy, které se podílí na tvorbě mediátorů zánětlivé reakce (13). COX 2 je enzym, který se ve velké míře vyskytuje v poškozených a hlavně v zánětlivých tkáních a vytváří prostaglandiny a tromboxany. Působením enzymu lipoxygenázy vznikají leukotrieny (108) a iNOS poměrně neregulovaně katalyzuje tvorbu velkého množství baktericidního oxidu dusnatého, který se ale může vytvářet pouze tehdy, jeli aktivován imunitní systém (14).

16

Vliv na podporu trávení Koření se často uplatňuje jako stimulans při trávení. Principem účinku některých druhů koření (např. zázvor, cibule, máta, kmín, kurkuma, fenykl) je posílení tvorby žlučových kyselin a jejich následný transport do žluče, která se pak v tenkém střevě podílí na správném trávení a absorpci tuků. Jiným mechanismem účinku těchto druhů koření může být také stimulace pankreatických trávicích enzymů (amylázy, lipázy a proteáz) (107). Pouze některé druhy koření jsou schopny ovlivnit činnost enzymů sliznice tenkého střeva. Ovlivnění trávicích enzymů způsobuje kratší dobu průchodu potravy trávicím ústrojím („transit time“) a zrychlené zažívání (15). Vliv na agregaci trombocytů Agregace trombocytů je předstupněm utváření krevní sraženiny, která může v nejčastějším případě ucpat arterie koronární nebo cerebrální. V ovlivnění agregace krevních destiček nejspíše hrají roli látky jako kuminaldehyd (skořice, bazalka) (111) a eugenol (hřebíček, skořice) - (8, 16, 107). Ajoen v česneku pravděpodobně zabraňuje tvorbě a agregaci trombocytů (107). Eugenol, kapsaicin, piperin, kvercetin a kurkumin dokáží inhibovat agregaci krevních destiček, ke které dochází prostřednictvím různých agonistů (např. kyselina arachidonová, kolagen a ADP). S kyselinou arachidonovou nejvíce reaguje eugenol a kapsaicin – tyto látky inhibují tvorbu tromboxanu B2 (TXB2) v trombocytech přes inhibici kyseliny arachidonové (17). Antikancerogenní účinek Riziko vzniku nádorů mohou snižovat některé látky vyskytující se v koření a to přes různé specifické mechanismy (buněčná signalizace, změna metabolismu karcinogenu, modifikace mikrobiomu a další). Nejvíce prostudované jsou látky obsažené v kurkumě. V poslední době se objevují i studie zaměřené na sledování vztahu mezi prevencí nádorového onemocnění a kořením jako je skořice, černý pepř a nové koření (10). Kurkuma. Antikancerogenní účinek bude detailně popsán v samostatné kapitole věnované kurkumě a kurkuminu. Černý pepř (Piper nigrum) obsahuje alkaloid piperin, který je významný hlavně proto, že dokáže posílit biologickou dostupnost některých látek, z nich nejdůležitější je kurkumin, dále beta-karoten, selen, pyridoxin či koenzym Q10 (18). Piperin, sám o sobě, působí protizánětlivě a antioxidačně (10). Například při experimentech na laboratorních myších se zkoumal vliv piperinu na růst prostatických karcinogenních buněk. Příznivé výsledky tohoto experimentu podporují další zkoumání piperinu jako potenciální terapeutické látky v léčbě

17

nádorového onemocnění prostaty (19). Jiný výzkum, který se zabýval působením piperinu na triple-negativní nádory prsu (20) (TNBC), nádory velmi agresivní a se špatnou prognózou (21), dokazuje, že piperin by mohl být užitečný v léčbě tohoto onemocnění (20). Poměrně nedávno proběhl experiment zaměřený na inhibiční účinek piperinu vztaženého na růst a adhezi bakterie Helicobacter pylori, což je prokázaný žaludeční karcinogen. Odhaduje se, že piperin má pravděpodobný vliv nejdříve na snížení motility H. pylori a následné snížení jeho adheze k epiteliálním buňkám žaludku (22). V léčbě karcinomů hraje důležitou roli radioterapie. Účinnost této terapie markantně zhoršuje radiorezistence, kterou ale díky piperinu (a například ještě resveratrolu) lze snížit. Při působení ionizujícího záření na tkáně dochází ke tvorbě reaktivních forem kyslíku, které iniciují apoptózu. Piperin je v této studii představen jako látka s radiosenzitivními účinky (účinky zvyšující efekt ionizujícího záření) na nádorové buňky. A díky tomu je snadněji docílena apoptóza (23). Inhibiční účinek piperinu byl zkoumán i na plicních metastázách způsobených melanomem na laboratorních myších. Současné podávání piperinu s vyvíjejícím se nádorem výrazně snížilo množství tvořících se nádorových uzlin (o 95,2 %). Myši, kterým byl podáván piperin, dokonce přežily tento experiment. Výsledky tedy poukazují na antimetastatické účinky piperinu (24). Jiný experiment zkoumal na myších piperin jako protektivní látku při benzo(a)pyrenem vyvolané rakovině plic. Piperin je v tomto experimentu označen za preventivní agens v kancerogenezi plic (25). Nové koření (Pimenta dioica) je zajímavé svou kombinací vůní a chutí. Snoubí se v něm totiž skořice, muškátový oříšek a hřebíček. Kromě svých antipyretických, analgetických, protizánětlivých a antioxidačních účinků se novému koření připisuje i účinek antikancerogenní. Nové koření navíc obsahuje řadu potenciálních bioaktivních látek (flavonoidy, katechiny a některé fenylpropanoidy), které rovněž mohou přispívat k celkovému zdraví organismu. Nové koření dokáže ovlivnit cytochrom P450, čímž ovlivňuje i bioaktivaci karcinogenu (26). Kmín (Carum carvi) pochází z oblasti Středozemního moře. In vitro se ukázal jako velmi dobrý antioxidant, avšak antioxidační účinek nebyl prokázán u člověka. Velmi dobré antioxidační vlastnosti má konkrétně kmínový olej a etanolový kmínový extrakt („oleoresin“). Jeho scavengerová (tzn. podílení se na odstraňování volných radikálů) a redukční schopnost napomáhá chránit organismus před volnými radikály. Kmín podporuje „spuštění“ glutathion Stransferázy, která je už důležitým činitelem při detoxikaci karcinogenních látek a tím napomáhá ke snížení rizika vzniku nádorového onemocnění. Kmín také může ovlivnit bioaktivaci karcinogenu (nejčastěji polycyklické aromatické uhlovodíky či halogenové aromatické sloučeniny). Tuto vlastnost kmínu znázorňuje experiment s buňkami krysího hepatomu, kdy se

18

sledoval osud dioxinu (TCDD). Dioxin bývá bioaktivován přes CYP1A1, ale kmín dokáže funkci CYP1A1 potlačit (26). Kardamom (Elettaria cardamomum) je koření pocházející z Indie, které se těší oblibě v mnoha světových zemích. Kardamom působí jako antioxidant, což je jakýsi předstupeň jeho antikancerogenního účinku. Mimo jiné zvyšuje aktivitu antioxidačních enzymů (glutathion Stranferáza, kataláza, superoxid dismutáza) v játrech i srdci. V experimentu na laboratorních myších způsobil kardamomový olej zeslabení aktivity jaterního cytochromu P450 a naopak zvýšení aktivity jaterní glutathion S-transferázy. Na základě tohoto lze předpokládat, že kardamom může mít význam při prevenci či léčbě nádorového onemocnění, a to díky svému působení na enzymy detoxikačního systému (26). Skořice (Cinnamomum ceylanicum). O skořici bude ještě detailněji pojednáno níže v samostatné kapitole. Zde bude zmíněn pouze vztah k nádorovému onemocnění. Velký význam má skořice v oblasti angiogeneze. Vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF) umožňuje růst nových cév. Pokud nádor nedostává dostatek živin a kyslíku, sám si produkuje VEGF, který je rozpoznán receptory na povrchu cév. VEGF je při léčbě nádorů místem působení léčiv – inhibitorů angiogeneze. Pro své vedlejší účinky je ale jejich používání omezeno. Extrakt ze skořice má význam v tom, že přímo inhibuje pouze kinázovou aktivitu receptoru VEGFR2, který má v konečném důsledku vliv na proliferaci a migraci endotelií, snižuje jejich citlivost k apoptóze a zvyšuje cévní permeabilitu. VEGFR2 bývá nejvíce exprimovaným receptorem nádorových endoteliích. (27, 26, 110). Hřebíček (Eugenia caryophyllata Thunb.) jsou sušená nerozvitá květní poupata, případně květ. Krmení laboratorních myší 40-ti mg hřebíčku denně vyvolalo zvýšení aktivity glutathion Stransferázy, a to nejvíce v jícnu a žaludku (26). Jiný experiment se zabýval změnami enzymů druhé fáze detoxikačního systému na laboratorních myších, kde se po podávání odlišných dávek hřebíčku v různých časových intervalech měnily hodnoty enzymů jako je GST a cytochrom P450. Většinou došlo k navýšení hladiny GST a ke snížení cytochromu P450. Na základě těchto výsledků se hřebíček doporučuje jako možné chemopreventivní agens (28). Černý kmín neboli černucha setá (Nigella sativa) je v tradiční medicíně používaná už staletí. Při léčbě se nejvíce používá surový olej získaný ze semen a/nebo jeho extrakt obsahující hlavní komponentu thymochinon. Farmakologicky účinné látky jsou kromě thymochinonu také dithymochinon, thymol a thymohydrochinon. Thymochinon je považován za účinné antioxidační, antikancerogenní a antimutagenní agens. Saponin alfa-hederin izolovaný

19

ze semen černuchy seté je také označován za látku s antitumorogenní aktivitou (29). Při zkoumání antiproliferativního účinku thymochinonu na lidské buňky postižené myeloblastickou leukemií se zjistilo, že thymochinon aktivuje apoptózu nádorových buněk přes aktivaci některých kaspáz (proteázy účastnící se apoptózy, zánětu či buněčného cyklu) a také narušuje mitochondriální membránový potenciál nutný pro tvorbu energie (30). U prsních nádorových buněk in vitro se thymochinon také projevil účinně. U nádoru tlustého střeva bývá popisována jeho proapoptotická a antikancerogenní aktivita (29). Výsledky jiných studií poukazují na to, že léčba rakoviny tlustého střeva thymochinonem je stejně tak účinná jako léčba chemoterapeutikem 5-fluoruracilem (31). Dalším příkladem antikancerogenního účinku černého kmínu může být indukce apoptózy a inhibice množení adenokarcinomu pankreatického vývodu. Karcinom pankreatu produkuje glykoprotein mucin 4, který přispívá k přežití, růstu, šíření a chemorezistenci nádorových buněk. Autoři této studie tvrdí, že thymochinon způsobuje down-regulaci mucinu 4 (32). Šafrán (Crocus sativus) je rostlina ceněná pro svoje blizny. Už v minulosti to byl ten nejdražší druh koření. I šafrán se jeví jako potenciální antikancerogenní agens. Zdá se, že krocin (hlavní komponenta šafránu) dokáže potlačit buněčný růst kolorektálních nádorových buněk, aniž by nějak ovlivnil buněčné pochody a růst normálních buněk (33). Účinek krocinu a šafránového extraktu byl zkoumán i na prostatických buňkách nádorových a nenádorových. V závislosti na koncentraci a času došlo ke snížení nádorové proliferace, přičemž nenádorové buňky zůstaly beze změny. Na základě různého fyzikálního a chemického testování autoři této studie odvozují antikancerogenní vlastnosti šafránu (inhibice nádorové buněčné proliferace, zpomalení buněčného cyklu, indukce apoptózy u nádorových buněk) (34). Mechanismus účinku šafránu při potlačení buněčné proliferace není přesně znám, ale spekuluje se o změně chování kaspáz a přibývání proapoptotického Bax proteinu. Snížení buněčné životaschopnosti se odvíjí od koncentrace podané dávky a časového faktoru (26). Kromě antikancerogenního vlivu šafránu je popisován také jeho antidepresivní, afrodiziakální, anxiolytický a antioxidační účinek (35).

20

2.6 Bezpečnost koření a rizika spojená s jeho užíváním Dle FDA (U. S. Food and Drug Administration) je koření všeobecně považováno za bezpečné, alespoň v dávkách běžně používaných při přípravě pokrmů (9). Koření je pro svůj vysoký obsah polyfenolických látek možným rizikem z hlediska dostupnosti železa. Polyfenoly mohou bránit v absorpci železa (20-90 %) přes střevní sliznici, protože s ním dokáží vytvářet nevstřebatelné komplexy. Za potenciální inhibitory dostupnosti železa se podle některých odborníků považuje chilli paprička, česnek, kurkuma a směs koření pod názvem kari. Za zmínku stojí fakt, že lidé žijící v oblastech s významnou konzumací koření mají zároveň i vysokou prevalenci deficitu železa často vedoucí až k samotné anémii (36). Dalším problémem může být mikrobiologická kontaminace. I když se koření přidává většinou v malých množstvích do pokrmů, může představovat významné riziko. Mikrobiologické nálezy jsou odlišné u různých druhů koření. V závislosti na místě a době sklizně a následném zpracování koření se odvíjí i případná mikrobiologická kontaminace. Navíc státy zaměřující se na pěstování, zpracování a export koření mívají mnohdy nedostatečné hygienické podmínky. Množství mikroorganismů v koření se mění. Hodnoty se pohybují od 10 g-1 do 109 g-1. Tvořeny jsou převážně sporulujícími bakteriemi. Také se tam mohou objevit koliformní bakterie a kvasinky. Koření bývá přidáváno hlavně na začátku tepelné přípravy pokrmů, tudíž většina mikroorganismů je po dobu kulinární úpravy usmrcena. Naopak problémem jsou termorezistentní bakterie v koření, které se přidávají až ke konci kulinární přípravy a tepelnou úpravou nedojde k jejich zničení. Patří sem například bakterie rodu Bacillus a Clostridium. Častá je přítomnost plísní v koření, které mohou dosáhnout až hodnoty 105 g-1. Nejčastěji vyskytujícími se rody plísní (neboli vláknitých hub) na koření jsou Aspergillus, Penicillium, Fusarium, Cladosporium, Alternaria, Culvularia a Rhizopus. Mnohé z nich tvoří toxické metabolity zvané mykotoxiny, které negativně působí nejen na lidský organismus. Většina mykotoxinů je vysoce termorezistentních. Po expozici mykotoxinům se rozvíjí hlavně chronická, nikoli akutní toxicita. To je typické při jejich dlouhodobém příjmu v nízkých dávkách. Mezi nejvýznamnější zástupce mykotoxinů v koření se řadí především aflatoxiny, dále ochratoxin A a zearalenon. Aflatoxiny působí hepatotoxicky a karcinogenně, ochratoxin A je nefrotoxický, hepatotoxický, imunotoxický, karcinogenní a teratogenní. Zearalenon se v koření vyskytuje velmi málo, je to totiž hlavně kontaminant obilovin. Jeho účinky jsou podobné hormonu estrogenu, označuje se tedy jako fytoestrogen (107).

21

3

Nejvýznamnější zástupci koření z hlediska léčebné výživy

3.1 Kurkuma 3.1.1 Charakteristika Kurkuma je koření zpracované do jemného, zářivě žlutooranžového prášku tradičně pocházejícího z Indie, z rostliny pojmenované jako kurkuma dlouhá (Curcuma longa). Pěstování kurkumy se ale už i v dávných dobách rozšířilo do okolních oblastí jako je Čína, Malajsie, Indonésie a severní Austrálie. Právě v těchto zemích je kurkuma denní součástí stravy už celá staletí. Druh Curcuma longa patří do rodu kurkuma a čeledi zázvorníkovité (Zingiberaceae). Z rostliny je použitelný celý oddenek (37, 38, 39). Sušený oddenek rostliny Curcuma longa je bohatým zdrojem polyfenolů, jejichž nejvýznamnějšími zástupci jsou v tomto případě pigmenty kurkuminoidy. V této skupině látek rozlišujeme tři hlavní sloučeniny, které vystupují zároveň i jako aktivní složky kurkumy. Jsou to kurkumin neboli diferuloylmethan (kurkumin I), demethoxykurkumin (kurkumin II), bisdemethoxykurkumin (kurkumin III) a nedávno objevený cyklokurkumin. Kurkumin byl poprvé izolován v roce 1815 vědci H. A. Vogelem a Pelletierem. Koření kurkuma prodávané běžně v obchodech typicky obsahuje kurkumin I (~77%), kurkumin II (~17%) a kurkumin III (~3%) (38, 40). Právě na kurkumin I budou zaměřeny následující řádky. Biologická dostupnost kurkuminu a jeho následná akumulace ve tkáních je velmi nízká. Biologická dostupnost je farmakokinetický parametr, který udává, jaké množství podané látky se dostane do systémové cirkulace. Kurkumin se charakterizuje tedy nízkou biologickou dostupností, nízkou vstřebatelností buňkami, nestabilitou při fyziologickém pH, nerozpustností ve vodě a rychlou buněčnou metabolizací. Tyto vlastnosti jsou rovněž důvodem, proč doposud nebyl kurkumin schválen jako terapeutický prostředek, i přes mnohé důkazy o jeho účinnosti a bezpečnosti (41). Perorálně podávaný kurkumin podstupuje v játrech tzv. first pass efekt (efekt prvního průchodu játry), což znamená, že ve chvíli, kdy se kurkumin dostane portální žilou ze střeva do jater, je tam metabolizován a pouze zbylá nemetabolizovaná část se dostane do systémové cirkulace. V případě kurkuminu je first pass efekt velmi intenzivní. Jeho sekundární fáze metabolismu spočívá v konjugaci s glukuronidem a sulfátem. Pokud je kurkumin aplikován intravenózně nebo intraperitoneálně, dojde k jeho přeměně hlavně na tetrahydrokurkumin a hexahydrokurkumin ve spojení s glukuronidem a jejich následné akumulaci ve žluči (38). Patrně nejvýznamnější vylučovací cestou je stolice. V moči kurkumin nalezen nebyl (109).

22

3.1.2 Technologie a strategie na zlepšení biologické dostupnosti kurkuminu Pokud má být docíleno léčebného účinku a obejít tak výše uvedené překážky, je možné využít lipozomálního kurkuminu, kombinace adjuvans piperinu s kurkuminem, použití nanokurkuminu (kurkuminové nanočástice) a použití strukturálních analogů kurkuminu. Kurkumin-fosfolipidový komplex představuje mezimolekulární vazbu mezi kurkuminem a fosfatidylcholinem. Kulovitá fosfolipidová struktura, která může sloužit jako vehikulum pro jinou látku, se označuje za lipozom. Lipozomální forma je velmi výhodnou variantou, protože jednak dokáže pojmout větší množství dané látky, dále má dobrou snášenlivost, vysokou účinnost, bezpečnost a pro kurkumin je obzvlášť důležité, že enkapsulace kurkuminu do lipozomů zabraňuje rychlé biotransformaci v játrech a rychlé eliminaci z těla (106). Autoři jedné studie ale zaznamenali problém v bezpečnosti lipozomálního podání kurkuminu. Po intravenózním podání se po dávce vyšší jak 120 mg/m2 začala měnit morfologie erytrocytů, konkrétně docházelo k tvorbě echinocytů neboli červených krvinek s výběžky (42). Také se zjistilo, že lipozomální kurkumin prakticky skoro vůbec neinhibuje aktivitu cytochromu P450 3A4 a jiné. Tento fakt se dá využít u léčby chemoterapeutiky, které jsou metabolizovány přes enzymy cytochromu P450. U těchto chemoterapeutik by nemělo dojít k interakci s kurkuminem na enzymatické úrovni cytochromu P450 (43). Jinou metodou na zvýšení biologické dostupnosti je společné podávání alkaloidu piperinu s kurkuminem. Piperin totiž funguje jako inhibitor některých jaterních enzymů, které hrají významnou úlohu v reakcích první i druhé fáze metabolismu. Mezi ně patří například konjugační enzymy UDP-glukuronyltransferáza a sulfotransferáza (44). Jelikož kurkumin je sloučenina ve vodě nerozpustná, přišli vědci s nápadem, jak tuto skutečnost změnit. Využili vlastnosti cyklodextrinů, cyklických oligosacharidů, které jsou rozpustné ve vodě. Pokud se spojí kurkumin s cyklodextriny, vzniklý komplex bude díky cyklodextrinům ve vodě rozpustný, což podstatně usnadňuje jeho terapeutickou aplikaci (44). Kromě klasického kurkuminu se rozvíjí i kurkuminová analoga. Nejdříve se stanovila ta část struktury, která měla být pozměněna kvůli svým nevhodným vlastnostem. Dále se syntetizovala mnohá analoga s cílem vyhovovat nejrůznějším kritériím. Zatím však o jejich účinku existuje velmi málo studií (44). U všech výše popsaných technologií se klade důraz na jejich stabilitu, dobré farmakokinetické vlastnosti a výkyvy. Je nutné vymezit vhodnou formu podání pro docílení maximálního efektu (45).

23

3.1.3 Zdravotní účinky kurkuminu Nádorová onemocnění Kurkumin, žluté barvivo obsažené v kurkumě, je po chemické stránce polyfenol, což je látka s antioxidačními vlastnostmi. Při laboratorních experimentech bylo zjištěno, že kurkumin dokáže potlačit zánět a inhibovat možný vznik nádorového onemocnění v jeho různých fázích (iniciace, promoce, invaze, metastázy).

Stručně řečeno, kurkumin moduluje buněčné

signalizační pochody a podporuje apoptózu nádorových buněk. Působením kurkuminu tedy dochází k inhibici nádorové buněčné proliferace. Buď může dojít ke zpomalení, nebo k zástavě buněčného cyklu v jeho jednotlivých fázích (10). Mezi konkrétní mechanismy účinku patří inhibice množení nádorových buněk, proapoptotická vlastnost, inhibice angiogeneze, zabránění aktivace karcinogenů, inhibice COX-2, down-regulace EGFR (receptor epidermálního růstového faktoru) a HER2 (receptor 2 pro lidský epidermální růstový faktor), down-regulace NF-κB (transkripční faktor ovlivňující imunitní a zánětlivé odpovědi, růst a smrt buňky, embryonální vývoj, atd.), inhibice AP-1 (transkripční faktor regulující geny zapojené do kancerogeneze, buněčné proliferace, přeměny benigního nádoru na maligní, metastazování) (38). V prozatím uskutečněných prvních fázích klinických studií (ta fáze, kdy je malé skupině lidí předvedena a podávána nová léčba a hodnotí se hlavně bezpečnost, biologická dostupnost a účinnost) se ukázalo, že kurkumin podávaný i ve vysokých dávkách (12 g/den) působí na lidské tělo bezpečně. Problémem je, že i přes vysoké dávky vykazoval kurkumin stále nízkou biodostupnost neboli nízkou hladinu látky v krvi a ve tkáních. Hlavními důvody může být nízká absorpce, rychlá metabolizace a rychlá systémová eliminace. Navzdory nízké biodostupnosti byla pozorována terapeutická účinnost kurkuminu a to proti různým lidským chorobám (46). Na buněčných kulturách a zvířecích modelech se prokázalo, že kurkumin inhibuje bioaktivaci prokarcinogenů, která probíhá na biotransformačních enzymech (např. CYP1A1), anebo alespoň ovlivňuje jejich aktivitu (47). Biotransformační reakce látek dělíme na dvě fáze, fázi oxidační a fázi konjugační. Při fázi oxidační se uplatňují nejčastěji enzymy cytochromu P450, kdežto při konjugační fázi se za účasti enzymů transferáz naváže na cizorodou látku endogenní konjugační složka. V několika studiích na zvířatech se zjistilo, že kurkumin podávaný v potravě zvyšuje aktivitu biotransformačních enzymů druhé fáze, především glutathion S-transferázy. Když se přesuneme do problematiky buněčného cyklu a apoptózy, tak z některých testů s buněčnými kulturami zjistíme, že kurkumin pravděpodobně vyvolává zástavu buněčného cyklu a spouští apoptózu nádorové buňky. Na tom, jak kurkumin vyvolává apoptózu, se podílí několik mechanismů, může to být například inhibiční efekt několika

24

signálních drah. Při kancerogenezi vnikají karcinogenní buňky do normální zdravé tkáně pomocí enzymů zvaných matrixové metaloproteinázy. V testech na buněčných kulturách byla objevena schopnost kurkuminu inhibovat aktivitu některých matrixových metaloproteináz. U procesu kancerogeneze popisujeme také stav, kdy si rychle rostoucí nádory vytváří nové cévy, aby byly nádory dostatečně zásobeny krví. Tento proces se nazývá angiogeneze a látka kurkumin jej dokáže potlačit. Toto zjištění pochází ze zvířecích modelů a z kultur cévních endoteliálních buněk. Nutno podotknout, že většina výše uvedených účinků kurkuminu jsou následkem jeho podávání ve vysokých dávkách v porovnání s množstvím kurkuminu běžně přidávaného do pokrmů (47). Familiární adenomatózní polypóza (FAP) je genetické onemocnění charakterizované mnohočetnými kolorektálními adenomy (polypy), které po určitém čase malignizují. Na laboratorní myši s FAP byla zjištěna inhibice tvorby polypů. Naopak, v prevenci vzniku rakoviny prsu na zvířecích modelech nebyl účinek perorálně podávaného kurkuminu prokázán. Dalším poznatkem při testování perorálně podávaného kurkuminu na laboratorních zvířatech bylo zabránění rozvoje nádoru v ústech, žaludku, játrech a tlustém střevě. Na základě příznivých výsledků při testování na zvířatech se některé kontrolované klinické studie rozhodly posoudit vliv perorálně podávaného kurkuminu na člověka. Co se týče kolorektálního karcinomu, tak zde existuje pouze pár důkazů, že by ústy podávaný kurkumin nebo kurkuma snížila riziko vzniku tohoto onemocnění u člověka (47). Podle klinické studie, která proběhla na Taiwanu a sledovala pacienty s prekancerózní lézí v dutině ústní (orální leukoplakie), krku (krční intraepiteliální neoplazie), na kůži (dlaždicový karcinom in situ) a ve střevě (intestinální metaplazie), se zjišťovalo, zda kurkumin podávaný perorálně v dávce 8 g na den způsobuje nějaké toxické účinky. Výsledky studie prokázaly, že dávka kurkuminu 8 g/den podávaného po dobu 3 měsíců je dávka bezpečná. Autoři této studie navrhují kurkumin jako chemoprotektivní látku u nádorového onemocnění (48). Z pohledu léčby nádorového onemocnění se opět uskutečnila řada klinických studií (1. fáze), v nichž se testovalo různé dávkování po různou dobu. Výsledky jednotlivých studií naznačují, že perorálně podávaný kurkumin je kvůli nízké biodostupnosti terapeuticky účinný zejména na nádory gastrointestinálního traktu. Druhá fáze klinických studií (zkoumání účinnosti léčby, bezpečnosti a vedlejších účinků na širší skupině osob) přišla se závěrem, že kvůli nízké biodostupnosti kurkuminu a jeho hydrofobním vlastnostem je výhodnější podávat pacientům kurkumin v lipozomální formě a to intravenózní cestou (47). Mimo to se studuje kombinace kurkuminu s dalšími chemoterapeutickými látkami (převážně s běžně používanými chemoterapeutiky). Kurkumin je výhodný v tom, že je poměrně

25

netoxický, sám o sobě má protinádorové vlastnosti a navíc senzitizuje nádory k chemoterapii. To je důvod, proč se kurkumin stává vhodným spoluaktérem léčby nádorů (38). Efekt kurkuminu z pohledu kancerogeneze se zdá být velmi rozsáhlý. Výzkumy, které proběhly během posledních patnácti let, se povětšinou shodují na tom, že kurkumin má velký potenciál v prevenci i léčbě nádorů. Proběhlé klinické studie 1. fáze ukázaly, že dávka do 8 g kurkuminu na den po dobu 3 měsíců je dávka lidmi dobře tolerovaná, přesto optimální dávka pro léčbu nádorového onemocnění u lidí není stále známá. Perorálně podávaný kurkumin má sice nízkou biodostupnost a tkáňovou akumulaci, ale i tak můžeme tuto skutečnost brát pozitivně a to tak, že nízká hladina kurkuminu v krvi a ve tkáních vlastně zajišťuje bezpečnost. Z těchto zjištění lze vyvodit dva závěry. Zaprvé, měla by být navržena strukturální analoga kurkuminu, aby se dosáhlo vyšší biodostupnosti a zadruhé, měly by se uskutečnit další dobře kontrolované klinické studie s cílem hodnotit účinky kurkuminu při prevenci a léčbě onemocnění (49). Kožní choroby a proces hojení ran Kurkumin chrání kůži prostřednictvím potlačení tvorby volných radikálů a zmírnění zánětu přes inhibici jaderného faktoru kappa B (NF-κB). Jeho dalším účinkem je celkově příznivý efekt na proces hojení ran. To zahrnuje zkrácenou dobu hojení ran, stimulaci množení a růstu fibroblastů a podporu tvorby nových cév (angiogeneze) v poškozené tkáni. Kurkumin se chová jako proangiogenní činitel, protože indukuje transformující růstový faktor beta (TGF-beta), který společně s dalšími působky hraje roli v rozvoji fibrogeneze a angiogeneze (50).

Diabetická katarakta Diabetická katarakta neboli šedý zákal je časté přidružené onemocnění diabetu. Charakterizuje se zakalením oční čočky, přičemž čočce zůstává schopnost akomodace. Na jejím vzniku se pravděpodobně podílejí tři mechanizmy: neenzymová glykace proteinů oční čočky, oxidační stres a aktivace polyolové metabolické dráhy, čímž se ve tkáni začne hromadit sorbitol (51). V preklinických testech se kurkumin zdá být schopným činitelem na oddálení diabetické katarakty (52, 53). Antioxidační účinek Peroxidace membránových lipidů a poškození struktury DNA a proteinů zprostředkované volnými radikály se spojují s rozvojem mnohých chronických nemocí jako je nádorové bujení, neurodegenerativní choroby a ateroskleróza (13).

26

Kurkumin má antioxidační schopnosti, protože se řadí mezi polyfenolické látky. Takovýto antioxidant musí ve své struktuře obsahovat elektrofilní část, což je fenolická skupina, která je schopná přijmout nepárový elektron radikálu a tím se v přítomnosti radikálů oxidovat na ketoskupinu. Uvedené procesy spadají tedy mezi přímé reakce antioxidantů s radikály. Druhým antioxidačním mechanizmem je přímá či nepřímá stimulace vlastních antioxidačních mechanismů organismu (105). V tomto případě může kurkumin inhibovat aktivitu zánětlivých enzymů nebo podporovat syntézu důležitého intracelulárního antioxidantu glutathionu (54), superoxid dismutázy, glutathion-S-transferázy a glutathion peroxidáza (50). In vitro se prokázal jako účinný scavenger (tj. látka podílející se na odstraňování volných radikálů) reaktivních forem kyslíku a reaktivních forem dusíku (55, 56). Jeho schopnosti in vivo ale doposud nejsou zcela jasné a to hlavně kvůli jeho nízké biodostupnosti (54). Studie z roku 1996 zaznamenala antioxidační působení kurkuminu na železem vyvolanou lipidovou peroxidaci (50). Jiná studie zaměřená na lipidovou peroxidaci a její potlačení v důsledku působení kurkuminu proběhla v roce 1999 na jaterních mikrosomech krys, dále na jejich membránách erytrocytů a mozkovém homogenátu.

Lipoperoxidace

je

rizikovým

činitelem

při

rozvoji

onemocnění

kardiovaskulárního systému, nádorových onemocnění a zánětlivých chorob. Potlačení lipoperoxidace by tedy mohla vést i k supresi zánětu (50).

Autoimunitní onemocnění Autoimunitní onemocnění vznikají v důsledku selhání mechanizmů tolerance k vlastním tkáním po účincích vnějších a vnitřních faktorů (57). Konkrétně se jedná o revmatoidní artritidu, nespecifické střevní záněty, diabetes 1. typu, myokarditidu, systémový lupus erythematodes, atd. Etiologie známá není a léčba není úplně dostačující (50). Jelikož příčina není ve většině případů známá, jedinou možností léčby je podávání imunosupresivních látek, které nespecificky potlačují aktivitu lymfocytů a vyvolávají protizánětlivý efekt. Cílem bývá předejít ireverzibilnímu poškození dané tkáně a navodit stav remise (57). Kurkumin se zdá být vhodným agens i v této oblasti onemocnění, jelikož výsledky preklinických i klinických studií uvádí zlepšení stavu nespecifických střevních zánětů, roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy a lupénky. Mechanizmem účinku je pravděpodobně regulace různých signálních prostředků a zánětlivých cytokinů IL-6, IL-12, TNF-α, JAKSTAT, NF-κB a dalších (50).

27

Za hlavní princip účinku kurkuminu se považuje suprese jaderného faktoru kappa B (NFκB) (45). Úloha NF-κB se odehrává na úrovni genové exprese, konkrétně transkripce. Jako transkripční faktor přechází do buněčného jádra, kde řídí transkripci genu pro mnohé antiapoptotické proteiny, cytokiny, proteiny ovlivňující proliferaci buněk, pro adhezivní molekuly a enzymy spadající do zánětlivých reakcí organismu. Kvůli svým proliferačním a antiapoptotickým schopnostem je hlavně velmi rizikový v oblasti vzniku a rozvoje nádorového onemocnění, kde podporuje růst nádorových buněk a jejich případné metastazování (58). Mimoto, účinky kurkuminu zahrnují inhibici dvou významných regulačních zánětlivých cytokinů interleukinu-1 (IL-1) a tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNF-α). V in vivo a in vitro studiích vykazoval kurkumin biologické odpovědi jak u MC tak u UC, i když oba typy onemocnění zahrnují trochu jiné imunitní pochody. MC je spojovaný s pomocnými lymfocyty TH1/TH17, kdežto UC je asociována s TH2. Některé preklinické studie sledovaly, že působením kurkuminu se v zánětlivé oblasti kolon u myší a krys inhibovaly pochody NFκB, tedy byla snížena odpověď některých prozánětlivých cytokinů od TH1 a aktivačních enzymů vedoucí až k samotné supresi nitroxidsyntázy a poklesu neutrofilů. Předpokládá se, že střevní mukóza představuje místo pro působení kurkuminu, kde následně dochází k zeslabení zánětlivých projevů (59, 45). Z hlediska histologického bylo na laboratorní myši s kolitidou rovněž zaznamenáno zmírnění střevního zánětu. Na pediatrických pacientech se testovala kombinace kurkuminu s tradičně používanými léčivy u tohoto druhu onemocnění a závěry vyšly pozitivně z pohledu tolerance a bezpečnosti. Z uvedených výsledků studií vyplývá, že kurkumin se zdá být vhodným agens pro prevenci a terapii nespecifických střevních zánětů u pediatrických i dospělých pacientů, i přes doposud ne úplně kompletní informace o bezpečné dávce a mechanizmu jeho působení. V budoucnu je tedy zásadní stanovit dávku nutnou pro prevenci recidiv v období remise a určit dávku pro snížení zánětlivého stavu v akutních stádiích tohoto onemocnění (45). Protizánětlivá aktivita kurkuminu se odvíjí od inhibice metabolismu kyseliny arachidonové (AA), cyklooxygenázy (COX), lipooxygenázy (LOX) a cytokinů (TNF-α, NF-κB, …) (60). Co se týče inhibice COX-2 a LOX, některé výsledky svědčí o tom, že aktivita kurkuminu se odehrává převážně na úrovni transkripce a do určité míry zasahuje i do posttranslační regulace (50). Kyselina arachidonová je obsažena v lipidech buněčných membrán, ze kterých se působením enzymu fosfolipázy A2 uvolňuje, což je podnětem pro vznik prostaglandinů a leukotrienů. Kurkumin blokuje fosforylaci enzymu fosfolipázy A2, snižuje expresi COX-2 a inhibuje katalytickou aktivitu LOX-5 (61).

28

Artritida je chronické zánětlivé onemocnění postihující klouby, které vychází z dysregulace prozánětlivých cytokinů (IL-1β, TNF-α) a prozánětlivých enzymů (COX-2, LOX) společně s expresí adhezních molekul a matrixových metaloproteináz. Mimo jiné se na tomto onemocnění podílí hyperproliferace synoviálních fibroblastů. Všechny tyto pochody mají společný řídící faktor, kterým je již několikrát zmiňovaný NF-κB. Kurkumin se v této souvislosti sleduje jako imunomodulans, který by mohl regulovat aktivaci T a B lymfocytů, makrofágů, neutrofilů, „přirozených zabíječů“ a dendritických buněk, a dále by posiloval protilátkovou odpověď a snižoval odpovědi na stimulace některých prozánětlivých cytokinů a chemokinů (50). Tlumící účinek kurkuminu na NF-κB s následnou inhibicí exprese COX-2 a MMP-9 v lidských kloubních chondrocytech prokázala studie z roku 2007 (62). Jaterní onemocnění Onemocnění jater, často způsobených nadměrnou konzumací alkoholu a nesprávnými stravovacími návyky, patří k častým onemocněním. Významný je kurkumin při onemocnění jater především pro své antioxidační a protizánětlivé vlastnosti (39). Přes všechny jeho pozitivní účinky, nadměrné dávky kurkuminu samy vedou k jaternímu poškození (63, 64). Hepatální toxicita indukovaná železem. Organismus postrádá přímý mechanismus, jak vylučovat nadbytečné železo z těla. Železo se v takovém případě ukládá do jaterních buněk (hepatocytů), kde podněcuje vznik jaterní fibrózy a cirhózy. V preklinickém testování, při podávání železa došlo k výraznému zvýšení jaterních enzymů (ALT, AST, LD) i jaterních lipidových peroxidů. Následně podávaný kurkumin (v dávce 30 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu 10 dnů) snižoval lipidovou peroxidaci, a tím i zlepšoval stav jaterního poškození vyvolaného železem (65). Hepatální toxicita vyvolaná ethanolem. Konzumace ethanolu vede k metabolickým změnám, jejichž výsledkem bývá často steatóza, která může progredovat na steatohepatitidu, jaterní fibrózu, jaterní cirhózu, jaterní selhání a/nebo hepatocellulární karcinom. Přemíra metabolitů ethanolu v těle může způsobovat oxidativní stres, lipidovou peroxidaci, zánět a hromadění tuku kvůli inhibici buněčného enzymu AMPK, který se aktivuje, když hladina ATP v buňce klesne. Při experimentování na laboratorních zvířatech se zjistilo, že suplementace kurkuminem neovlivnila hmotnost jater po užívání alkoholu, ale snížila hmotnost viscerálního tuku v těle a hmotnost mesenterického tuku (64). Významný je také protizánětlivý efekt kurkuminu. V těle se po podávání alkoholu zvyšuje produkce prostaglandinů (PGE1, PGE2, PGD2 a dalších). V mozku, jaterní tkáni a ledvinách kurkumin brání v metabolismu kyseliny arachidonové (inhibice COX a LOX) a také v činnosti fosfolipázy

29

A2, a tím i tedy docílí poklesu tvorby prostaglandinů. Kurkumin sehrává roli také v ochraně buněčných membrán, které ethanol poškozuje strukturně i funkčně (39). Jaterní fibróza je stav, kdy se v jaterní tkáni nadměrně ukládá vazivová hmota, protože byla narušena rovnováha mezi její tvorbou a degradací. V procesu fibrogeneze mají primární roli hvězdicové buňky a komponenty extracelulární matrix. Součástí jaterní fibrózy je i patologická sinusoidální angiogeneze. Kurkumin ve výsledcích studií prokazuje antifibrotickou aktivitu, avšak mechanismus účinku ještě není objasněn. Spekuluje se o schopnosti inhibovat NF-κB v Kupfferových buňkách a infiltraci makrofágů, protože tím znesnadňuje vznik nekrózy a zánětu (39). Při zkoumání patologické angiogeneze se staly cílovou molekulou kurkuminu PPAR-γ (receptory aktivované proliferací peroxizomů-gama). Po jejich aktivaci může kurkumin inhibovat angiogenní vlastnosti HSCs (hepatální hvězdicové buňky), čímž napomáhá zmírnit sinusoidální angiogenezi během jaterní fibrózy (66). Neurodegenerativní onemocnění Neurodegenerativní onemocnění jsou výsledkem postupné ztráty neuronů a synapsí s následnou náhradou chybějících míst abnormální tkání a zmnožením gliových buněk. Dnešní moderní medicína stále nezná proti těmto nemocem zcela úspěšnou léčbu. Kurkumin má schopnost potlačovat ukládání škodlivé bílkoviny alfa-synukleinu, bílkoviny nacházející se v centrálním nervovém systému, protože se na něj umí silně navázat a tím pádem zabraňuje jeho akumulaci (40). Alzheimerova choroba je progresivní onemocnění a patří mezi velmi časté příčiny demence středního a vyššího věku. Charakterizuje se ztrátou a atrofií neuronů hlavně v temporoparietální a frontální mozkové kůře a ukládáním plaku, tzv. amyloidu β, na který tělo reaguje zánětem. Kromě tvorby plaků a zánětu se eviduje i oxidativní poškození a toxicita kovů (67). Právě zánět a oxidativní poškození jsou důležitými negativními faktory progrese této choroby (68). Kurkumin ovlivňuje toto onemocnění několika mechanizmy. Aby vůbec mohlo dojít k nějakým terapeutickým účinkům v mozku, musí kurkumin nejprve projít přes hematoencefalickou bariéru, což je díky jeho lipofilitě možné. Problémem je nízká biologická dostupnost po perorálním podání. Zato v preklinických testech, intravenózně podaný kurkumin prošel přes hematoencefalickou bariéru (69, 67). Kurkumin příznivě působí na mozkovou tkáň nejméně třemi způsoby. Za prvé, nejspíše napomáhá makrofágům „odklízet“ amyloidní plaky. Také se ukázalo, že kurkumin může mít antiproliferativní efekt na patologicky aktivované mikroglie. A za třetí, kurkumin vykazuje antioxidační a protizánětlivou aktivitu. Kromě již několikrát zmíněné inhibice zánětlivého enzymu COX-2 se kurkumin využívá na inhibici amyloidem β

30

indukované syntézy EGR-1 (faktor časné růstové odpovědi), a tím k oslabení zánětlivého projevu. Zaktivovaná mikroglia a astrocyty v mozku vytváří chemokiny, které chemotakticky přitahují monocyty a tím se zánět opět potencuje. Právě na chemotaxi monocytů má zeslabující účinek kurkumin. Kurkumin inhibuje transkripční faktor AP-1, který je zapojený do exprese amyloidu. Navíc, kurkumin omezuje tvorbu a šíření volných radikálů, čímž se zajišťuje větší pravděpodobnost fyziologické funkce neuronů při Alzheimerově chorobě, ale i Huntingtonově chorobě a Parkinsonově chorobě (67). Preklinické testy tedy potvrzují, že kurkumin snižuje biomarkery zánětu a oxidativního poškození, amyloidní plak β, a tím podněcuje návrat kognitivních schopností (68). Parkinsonova choroba vzniká na základě degenerativního zániku neuronů nejčastěji v mezencefalové struktuře substantia nigra, která spadá mezi bazální ganglia. Její funkce je založená na řízení pohybu. Konkrétně, pars compacta je místem, které je postiženo touto chorobou. Za fyziologického stavu tvoří neurony v této oblasti neurotransmiter dopamin. Pokud tedy neustále odumírají tyto neurony, hrozí deficit dopaminu a tím se ztrácí schopnost koordinace vlastních pohybů, svalového napětí a automatických pohybů. Protein alfa-synuklein je součástí nigrálních dopaminergních buněk, kde se nejspíše podílí na neuroaxonálním transportu. Avšak v některých případech, pokud nastane mutace genu pro alfa-synuklein, se začnou vytvářet defektní bílkoviny s tendencí k agregaci, což je patologický projev Parkinsonovy choroby. Nejen genetika, ale také vlastní struktura alfa-synukleinu, oxidativní stres a reaktivní formy železa podporují jeho agregaci. Agregace ale není nutným příznakem Parkinsonovy choroby (70, 71). Dle Journal of Biological Chemistry, podávaný kurkumin podněcuje akumulované α-sinukleiny k rozptýlení se (72). Kardiovaskulární onemocnění Kurkumin je schopný zabránit endoteliální dysfunkci v cévách tím, že pomáhá kontrolovat hladinu homocysteinu v krvi (homocysteinemie) (40). Vysoká hladina homocysteinu je rizikovým faktorem kardiovaskulárních onemocnění (73). Studie poukazují, že kurkumin významně zabraňuje tvorbě superoxidového aniontu vzniklého působením homocysteinu. Funkce endoteliální nitroxidsyntázy (eNOS), která vytváří oxid dusnatý, byla působením kurkuminu ztlumená. Při reakci oxidu dusnatého se superoxidem vznikne reaktivní peroxynitrit, který se podílí na endoteliální dysfunkci (74, 75). Mimoto, kurkumin inhibuje účinky C-reaktivního proteinu v souvislosti s poškozením endoteliálních buněk a rovněž byla zjištěna redukce aterosklerotických lézí a hladiny oxidovaných LDL lipoproteinů (40).

31

Antibakteriální působení Eviduje se antibakteriální efekt kurkumy na bakterii Stafylococcus aureus, Salmonella paratyphi, Trichophyton gypseum a Mycobacterium tuberculosis (40).

Anti-HIV V odborné literatuře se hovoří o inhibičním efektu kurkuminu na HIV virus (40). Jednak potlačuje HIV proteázu a integrázu, a navíc tlumí transaktivaci tat (zánětlivé molekuly a kinázy asociované s HIV). Ukazuje se také, že kurkumin má schopnost posilovat terapeutický účinek léčiv proti HIV a minimalizovat jejich vedlejší účinky (76).

3.1.4 Bezpečnost a dávkování I přes to, že je kurkumin látka přírodního původu a běžně se konzumuje v pokrmech, nelze ji považovat za neškodnou, obzvlášť pokud je podávána jako farmaceutické agens v mnohem vyšších dávkách (77). Doporučené dávky kurkuminu nejsou doteď zcela jasné. Mnoho studií se zabývá stanovením té nejúčinnější dávky s ohledem na její bezpečnost. Na základě vyhlášek o potravinových aditivech dle FAO a WHO je maximální doporučený denní příjem kurkuminu 0-1 mg/kg hmotnosti člověka, aby se předešlo jakýmkoli nežádoucím účinkům. Některé studie uvádí dokonce 8 g na den, aniž by se vyskytly vedlejší účinky (44).

3.1.5 Nežádoucí účinky a toxicita Kurkumin je sice všeobecně považován za bezpečnou sloučeninu, ale u citlivých jedinců, nebo pokud je podávaný v nadměrných množstvích, se mohou objevit různé nežádoucí účinky. Typicky se objevují gastrointestinální obtíže v souvislosti s vysokými dávkami. Projevem jsou bolesti břicha, nauzea, průjmy a gastrointestinální krvácení. Naštěstí se evidují hlavně mírné formy těchto příznaků. Závažnější gastrointestinální nežádoucí projevy bývají u pacientů s vředovým onemocněním (40). Po podání kurkuminu zdravým dobrovolníkům v dávce 20-40 mg následovaly zvýšené kontrakce žlučníku, což může být chápáno pozitivně v případě prevence vzniku žlučových kamenů díky podpoře vyprazdňování žlučníku, ale i negativně pokud dotyčná osoba už na žlučové kameny trpí, nebo má jinou obstrukci žlučových cest, obstrukční žloutenku či akutní biliární koliku (78, 67). Toxické poškození jater při dlouhodobých vysokých dávkách není výjimkou. Proto by se doplňkům obsahujícím kurkumin měli vyhýbat alkoholici, lidé s jaterním onemocněním a ti, kteří užívají léčiva metabolizovaná játry (67). Druhou významnou skupinou nežádoucích účinků jsou hematologické změny.

32

Jelikož kurkumin vykazuje antitrombotickou aktivitu, tedy blokuje agregaci krevních destiček při procesu krevního srážení, je nezbytné, aby se lidé náchylní ke krvácení, jako jsou hemofilici, vyvarovali konzumaci přípravků obsahující kurkumin. Kurkumin má i železo-chelatační schopnost, to znamená, že je schopný na sebe vázat molekulu železa. Výsledkem této schopnosti je snížená hladina železa v těle, která může vést až k samotnému nedostatku železa (40). Mezi další nežádoucí účinky, které se mohou objevit při užívání vysokých dávek, patří tíseň na hrudi, oteklá kůže, kožní vyrážka a alergická kontaktní dermatitida (67). Dalším

problémem

kurkuminu

jsou

lékové

interakce.

Kurkumin

interaguje

s antiagregačními a antikoagulačními léčivy, kde posiluje jejich aktivitu, tudíž opět je tu riziko zvýšeného krvácení. Dávat pozor by si tedy měli lidé, kterým je podáván warfarin, heparin, tiklopidin, enoxaparin, dalteparin, klopidogrel a aspirin (40, 78). Na kultuře nádorových buněk prsu se ukázalo, že kurkumin inhibuje apoptózu vyvolanou chemoterapeutickými léčivy (doxorubicin, kamptothecin a mechloretamin) v koncentraci 1-10 µmol/l. U karcinomu prsu na zvířecích modelech, v potravě přijímaný kurkumin inhiboval cyklofosfamidem navozenou regresi karcinomu. I když se u člověka stále neví, jestli perorálně podaná dávka kurkuminu skončí v nádorové tkáni v tak vysoké koncentraci, aby inhiboval účinky protinádorových chemoterapeutik, ženám s karcinomem prsu by mělo být doporučováno, aby se konzumaci kurkuminu ve formě suplementů vyhýbaly. Také piperin, který bývá mnohdy součástí přípravků na podporu biologické dostupnosti kurkuminu, se vyznačuje schopností interagovat s různými léčivy (fenytoin, propranolol a theofylin). Piperin může zvyšovat jejich biologickou dostupnost a snižovat jejich eliminaci z těla (78). Za nežádoucí účinek by mohl být považován i tlumící efekt kurkuminu na reprodukční systém mužského pohlaví. In vitro a in vivo na myších se zkoumalo, jak kurkumin, který byl společně se spermiemi inkubován, ovlivňuje motilitu spermií, akrozomální reakce a in vitro fertilizaci. V závislosti na koncentraci kurkumin způsobil pokles všech těchto sledovaných znaků. Při podávání vysokých koncentrací kurkuminu došlo k úplné zástavě motility a funkce spermií. Antifertilní účinek je ale reverzibilní (79).

3.1.6 Kurkuma jako barvivo Je-li kurkuma přidávaná do potravin jako barvicí látka, označuje se kódem E100. Dle EFSA panel ANS (panel pro potravinářská aditiva a nutriční zdroje přidávané do potravin), příjem E100 z běžné stravy odpovídá přibližně 3 mg/kg tělesné hmotnosti/den. Čistota kurkuminu je specifikovaná na minimálně 90 % celkových barvicích látek. Zbylých 10 % je potřeba blíže definovat (80).

33

3.1.7 Kurkuma jako doplněk stravy Ve Spojených státech amerických, The Food and Drug Administration (FDA) zcela nereguluje prodej doplňků stravy s obsahem kurkuminu, tedy účinnost a čistota kurkuminu je dána jednotlivými výrobními společnostmi (40).

3.2 Skořice 3.2.1 Charakteristika Skořice jako koření se získává z kůry stromu patřícího do čeledi vavřínovité (Lauraceae) a rodu Cinnamomum, který roste převážně v tropických oblastech, kde dosahuje různých velikostí (81). Skořice patří mezi koření, které si Číňani už celá staletí velmi považují. Není divu, že je už dlouho součástí tradiční čínské medicíny (26). Dokonce existuje záznam starý 4000 let pocházející z čínské literatury, ve kterém se píše o používání skořice v tamějším lékařství. Užívání skořice jako léčivého prostředku se dělo nejenom v Číně, ale také v Indii, kde spisy ajurvédské medicíny hovoří spolu se spisy čínské medicíny o léčbě diabetu a hemeroidů, při nadýmání, amenorrheae, průjmech, bolestech zubů, horečce, kašli a bolestech hlavy. Skořice se také využívá jako stomachikum (látka podporující chuť k jídlu) a karminativum (látka podporující odchod plynů ze střev při meteorismu) při zažívacích problémech. Čtyři hlavní zástupci rodu Cinnamomum jsou Cinnamomum verum (skořicovník pravý), Cinnamomum loureirii (saigonská skořice), Cinnamomum burmanni (indonéská skořice) a Cinnamomum aromaticum (skořicovník čínský nebo také skořice cassia). O skořici se hovoří v souvislosti s širokou škálou účinků: repelent proti hmyzu (hlavně na larvy komárů), brání vzniku nepříjemného pachu z úst, tlumí bolest zubů, vykazuje antibakteriální, antifungální, antivirální, antioxidační, antitumorogenní, antihypertenzní, hypolipidemický, hypocholesterolemický, hypoglykemický a gastroprotektivní účinek (81). Hlavními složkami skořice jsou cinnamaldehyd, eugenol, terpinen, alfa-pinen, karvakrol, linalool, safrol, benzyl benzoát a kumarin (26). Pokud hovoříme o extraktu ze skořice, což bývá nejčastější forma podávání, tak je nutné uvést jeho složení. Primární složkou je cinnamaldehyd, jehož procentuální zastoupení kolísá v závislosti na jednotlivých druzích skořicovníku a stejně tomu tak je u sekundární složky eugenolu (81). Vodný extrakt skořice se nazývá Cinnulin PF. Onemocnění diabetes mellitus bývá často doprovázeno inzulinovou rezistencí, což je porucha účinku inzulinu a stav, kdy normální hladiny inzulinu v plazmě nevyvolávají dostatečnou biologickou odpověď organismu. Co se týče metabolizmu sacharidů, tak glukóza, která nemůže projít do některých

34

tkání přes na inzulinu závislý transportér GLUT-4, se začne hromadit v krevním řečišti a nastává hyperglykemie. Dle autora Romero stimuluje extrakt ze skořice inzulinové receptory, aby byly více senzitivní k inzulinu. Sekundárním účinkem Cinnulinu PF je pak spuštění buněčné signalizace po vazbě inzulinu na receptor (82).

3.2.2 Dávkování Perorální dávka u dospělých se mění dle jednotlivých studií a druhu onemocnění. Například u onemocnění diabetes mellitus bylo v jedné studii podáváno 1-6 g skořice po dobu 40 dní, v jiné 3 g skořicového prášku na den po dobu neurčitou. Při testování skořicového extraktu na bakterii Helicobacter pylori se podávala dávka 80 mg na den po dobu 40 dní. U metabolického syndromu se dvakrát denně zkoušelo množství 250 mg vodného extraktu skořice (Cinnulin PF). Antioxidační účinek byl prokázán při dávce 250 mg vodného extraktu skořice (Cinnulin PF) podávaného 2krát denně po dobu 12 týdnů (83). Pravděpodobná letální dávka pro dospělého člověka o hmotnosti 70 kg je od 0,5 do 5 g/kg hmotnosti (84). 3.2.3 Biologická dostupnost, transformace a exkrece Při testování na zvířatech se sledovaly farmakokinetické parametry (absorpce, distribuce, metabolismus, exkrece) cinnamaldehydu (CNMA) ve formě mikrokapslí a podávaného buď přímo v dávkách 50, 250 a 500 mg/kg hmotnosti nebo jako součást přijímaného kukuřičného oleje. Oba způsoby podávání docílily stejné hladiny CNMA v krvi nebo hippurové kyseliny v moči. Cinnamaldehyd je totiž pravděpodobně v organismu oxidován na kyselinu skořicovou, která se vylučuje močí ve formě kyseliny hippurové nebo benzoové. Při dávkách 250 a 500 mg/kg se ukázala nízká biodostupnost (pod 20 %). Také se zjistilo, že mikrokapsle nemají vliv na biodostupnost nebo metabolismus CNMA (84). 3.2.4 Zdravotní účinky skořice Skořice vykazuje řadu zdravotních účinků. Hypoglykemický účinek patří mezi ty nejznámější. Právě léčba diabetu 2. typu se zdá být tou nejvýznamnější oblastí účinků skořice (83). Podle experimentů na zvířatech existují dva základní principy hypoglykemického účinku. Prvním je inzulin senzitivní vlastnost skořice. Druhý princip je založen na látce odvozené od skořice (hydroxychalkon), která působí jako mimetikum inzulinu, tedy má stejný účinek jako inzulin, ale strukturně je odlišný. Sloučeniny přirozeně se vyskytující ve skořici (chrom, polyfenoly) se pravděpodobně také podílejí na zlepšení inzulinové senzitivity, neboť mohou aktivovat inzulinové receptory

35

prostřednictvím jejich zesílené tyrosinkinázové aktivity a zeslabené fosfatázové aktivity, která za normálních podmínek inaktivuje inzulinový receptor (81). Pouze cinnamomum verum a cinnamomum aromaticum se osvědčily v léčebné oblasti (83), avšak každý z nich má trochu odlišné hypoglykemické účinky. Cinnamomum verum snižuje hladinu plazmatické glukózy a glykovaného hemoglobinu a naopak zvyšuje hladinu inzulinu v krvi. Mimoto, cinnamaldehyd navrací pozměněné hladiny plazmatických

enzymů

(aspartátaminotransferáza,

alaninaminotransferáza,

laktátdehydrogenáza a další) do normálních hodnot. Byl studován i vliv cinnamaldehydu na regulaci transkripce enzymů pyruvátkinázy, fosfoenolpyruvátkarboxykinázy a translokaci GLUT4. Všechny uvedené vlastnosti a funkce byly prozkoumány a zjištěny na zvířatech (81). Účinek cinnamomum aromaticum se testoval na zvířecích modelech i na lidech. Ve studii provedené na 60 pacientech s diagnózou diabetes mellitus 2. typu byly sledovány účinky cinnamomum aromaticum v dávkách 1, 3 a 6 gramů na den po dobu 40 dní. Ukázalo se, že došlo ke snížení koncentrace glukózy v séru (o 18 – 29 %). Autoři této studie tedy navrhují začlenit skořici do stravy diabetiků 2. typu, aby se zabránilo rozvoji rizikových faktorů diabetu a onemocnění kardiovaskulárního systému (85). Jiná studie se zabývala vlivem skořice na hladinu plazmatické glukózy a glykovaného hemoglobinu (HbA1c) u diabetiků 2. typu, jejichž léčba spočívala v užívání perorálních antidiabetik. Skupina, která užívala placebo, dosáhla jen nevýznamného poklesu glykemie (3,4 %), kdežto u skupiny dostávající vodný extrakt cinnamomum aromaticum se zaznamenal markantní pokles (10,3 %). Nicméně, ani u jedné skupiny nebyla pozorována změna hladiny glykovaného hemoglobinu (86). S jinými závěry přišla studie, která zkoumala po dobu 12 týdnů efekt mleté cinnamomum aromaticum u diabetiků 2. typu užívajících perorální antidiabetika (metformin a sulfonylurea). Výsledky ukázaly, že léčba diabetiků pomocí cinnamomum aromaticum je neefektivní ve snížení hladiny glukózy nalačno a glykovaného hemoglobinu (81). Stejných výsledků dosáhla studie, ve které se diabetikům 2. typu podával cinnamomum aromaticum v dávce 1 g na den po dobu 3 měsíců (81). Testování na hubených a zdravých dobrovolnících mužského pohlaví vykazovalo pozitivní výsledky. Autoři vysvětlují, že příjem skořice v množství 3 g na den by mohl výrazně snížit postprandiální glykemii. (87). Z trochu jiného úhlu pohledu se na danou problematiku dívali autoři ze Švédska. Ti sledovali, jak dávka 1 a 3 g cinnamomum aromaticum působí na vyprazdňování žaludku, nasycenost, postprandiální glykemii, inzulin, glukagon-like peptid 1 (GLP-1) a koncentraci ghrelinu u zdravé populace. Po příjmu 3 g c. aromaticum se snížila postprandiální hladina inzulinu, vzrostla koncentrace GLP-1, načež ostatní sledované ukazatele se nijak nezměnily (88).

36

Hypolipidemický účinek skořicového oleje se u myší s navozeným diabetem projevoval v poklesu plazmatického C-peptidu, triacylglycerolů, celkového cholesterolu a výrazně zvýšenou hladinou vysokodenzitních lipoproteinů (HDL) (89). Autoři jiné studie také podporují názor, že extrakt ze skořice může zlepšit cirkulující hladiny adipokinů částečně řízenými různými geny zapojenými do lipogeneze v tukové tkáni a inzulinové senzitivity (81). Výsledky dalšího testování provedeného na křečcích uvádí, že skořicový extrakt (cinnulin PF) může zmírnit dyslipidemii vyvolanou zánětlivým cytokinem tumor nekrotizujícím faktorem alfa (TNF-α), dále potlačuje nadprodukci intestinální apo B48 (chylomikrony) vyvolanou TNF-α a to na principu regulace genové exprese zahrnující zánětlivé, inzulinové a lipoproteinové signální pochody. TNF-α může snižovat inzulinovou senzitivitu (např. pokles ve fosforylaci inzulinového beta receptoru) a stimuluje produkci střevní apo B48, chylomikronů a zvyšuje triacylglycerolemii v postprandiálním stavu i ve stavu hladovění (90, 91). Podávání cinnamomum aromaticum diabetikům 2. typu v dávkách 1, 3 nebo 6 g na den mělo za následek snížení triacylglycerolemie (23-30 %), nízkodenzitních lipoproteinů (7-27 %) a celkového cholesterolu v krvi (12-26 %). Změny u HDL nebyly významné (85). Opačného výsledku se ale dopracovali autoři jiné studie (86). Z výše uvedených informací je tedy patrné, že výsledky a prezentace mnohých studií si navzájem odporují. Většina experimentů provedených na zvířatech prokazují „antidiabetický“ efekt, avšak klinické studie se ve svých závěrech velmi liší. Různorodé výsledky mohly být způsobeny například různou metodologií a hodnotícími metodami, množstvím podané dávky skořice, dobou trvání léčby, počtem účastníků studie, etnicitou účastníků a rozdílným body mass indexem (81). Podle dostupné literatury vykazuje skořice vliv na některá další onemocnění. Tyto účinky však nejsou zcela prostudovány a na stanovení jasných závěrů je ještě potřeba dalších studií. Alergická rhinitida, u které skořice snižovala symptomy alergie a celkově vykazovala antialergické vlastnosti (83). Angína byla také předmětem výzkumu kvůli antibakteriální aktivitě skořice (83). Bakteriální infekce. Předběžné pokusy naznačují, že by se skořice mohla uplatnit i v léčbě bakteriálních infekcí včetně salmonelózy či jiných alimentárních infekcí (83). Kandidóza je kvasinková infekce, která bývá léčena antimykotiky, jako jsou například flukonazol nebo nystatin. V in vitro studii měl cinnamaldehyd v závislosti na koncentraci stejný nebo podobný účinek jako zde uvedená antimykotika (92).

37

Poruchy zraku. Skořice v kombinaci s jinými látkami by mohla být používána u některých nemocí očí (konjunktivitida, xeroftalmie, dakryocystitida neboli zánět slzného vaku, degenerativní poruchy a komplikace po operacích šedého zákalu) (83). Infekce bakterie Helicobacter pylori. Účinnou metodou v boji proti této bakterii je pravděpodobně kombinace skořice s jinými antimikrobiálními látkami nebo vysoká koncentrace skořicového extraktu (83). Nádorová onemocnění a účinek skořice byl uveden v kapitole o zdravotních funkcích koření. Metabolický syndrom. Skořice vykazuje jisté léčebné účinky při léčbě projevů metabolického syndromu u prediabetických osob (83).

3.2.5 Toxikologie Skořice obsahuje látku zvanou kumarin, která může způsobit krvácení, bolesti hlavy, závratě, ale může mít i účinek mutagenní a karcinogenní, hepatotoxický a halucinogenní. To vše v případě, je-li překročen tolerovaný denní příjem (TDI). TDI pro kumarin je 0,1 mg/kg tělesné hmotnosti člověka. Jiní autoři ale povolují až 0,64 mg/kg tělesné hmotnosti člověka. Pro zajištění bezpečnosti stanovuje česká vyhláška 447/2004 Sb. o aromatech v potravinách, že kumarin jako takový nesmí být do potravin přidáván, a že množství kumarinu, které se do potraviny dostalo z aromatizujících přírodních složek (např. ze skořice), nesmí překročit 2 mg/kg. Obzvlášť bohatá na kumarin je skořice cinnamomum aromaticum (93, 94, 95) . Nežádoucí účinky Alergie - známá je alergie na skořici, její složky a na skořici jako aditivum (Peruánský balzám). Za alergenní látku se považuje cinnamaldehyd. Imunitní reakce bývají spojeny s akutními, nikoli chronickými projevy. Gastrointestinální obtíže – zaznamenány byly abdominální bolesti a nauzea. Hematologie – dlouhodobé užívání kůry skořicovníku způsobuje výrazný pokles v počtu krevních destiček u zdravých krys. Respirační obtíže – astma a jiná chronická respirační onemocnění byla zaznamenána u osob exponovaných koření v průběhu pracovní doby (83).

Kontraindikace užívání Někteří lidé by měli konzumovat skořici jen v malých dávkách nebo raději, v některých případech se jí vyhýbat. Rizika zde uvedená souvisí ale i s nadměrnou konzumací skořice. Jde o jedince, kteří:

38

-

jsou alergičtí na skořici nebo její složky

-

užívají agens metabolizovaná cytochromem P450 (1A2, 2E1), protože skořice může ovlivňovat chod jeho enzymů (testováno in vitro)

-

užívají antikoagulační a antitrombocytární agens, protože skořice snižuje množství trombocytů a zvyšuje riziko krvácení (testováno na zvířatech)

-

mají autoimunitní onemocnění nebo užívají imunosupresiva, protože skořice se v některých studiích projevovala jako imunomodulans (testy in vitro a na zvířatech)

-

mají onemocnění jater nebo užívají hepatotoxická agens, jelikož kumarin obsažený v kůře skořicovníku působí hepatotoxicky

-

užívají antiarytmická agens, protože skořice prokázala v některých experimentech antiarytmické vlastnosti (83)

3.3 Chilli 3.3.1 Charakteristika Chilli patří do rodu paprika (Capsicum spp.). V rámci druhu Capsicum rozeznáváme: Capsicum annuum L., C. frutescens L., C. chinense Jacq., C. pubescens Ruiz & Pav., C. baccatum L., Capsicum baccatum var. pendulum (Willd.) Eshbaugh (Syn. C. pendulum Willd.). Užitkovou částí jsou zralé i nezralé plody, celé, krájené, drcené, mleté, uzené, sušené nebo ve formě past. Mleté sušené plody jsou přímo koření kajenský pepř. Po celém světě se chilli hojně pěstuje a to až ve 3000 různých odrůdách. Tyto odrůdy se liší svou štiplavostí, barvou, tvarem a velikostí. Většina odrůd náleží druhu C. annuum. Chilli se pěstuje v teplých a slunečných oblastech, například v Mexiku, Indii, USA a Číně. Chilli dodává pokrmům aroma a štiplavost. V různých zemích světa se z chilli vyrábí pálivé omáčky: Tabasco, romesco, harissa, chaat masala, sambal, bajan a další. Extrakty zvané oleoresiny se využívají ve farmakologii, dermatologii, při výrobě kořenících směsí a tekutých kořenících přípravků. Po chemické stránce obsahují plody chilli 0,2 – 2 % kapsaicinoidů (vanylamidy karboxylových kyselin), které jsou nositelem štiplavosti (pálivosti), nikoli vůně. Uvedené množství kapsaicinoidů je dále členěno na kapsaicin (50 – 70 %) a na dihydrokapsaicin (20 – 25 %). Kromě kapsaicinoidů se v chilli nachází vysoké množství vitaminu A a C. Dále je chilli zdrojem sodíku, draslíku, hořčíku, fosforu a kyseliny listové (96). Pro určení pálivosti chilli se využívá tzv. Scovilleova stupnice. Počet Scovilleových jednotek pálivosti (Scoville heat units, SHU) odpovídá množství přítomného kapsaicinu.

39

Například odrůdy papriček jalapeños mají 3 000 – 6 000 SHU a paprička habanero okolo 300 000 SHU (97).

3.3.2 Kapsaicin Kapsaicin je fenylalkylamidový alkaloid, poprvé izolovaný z papriky v roce 1816. Čistý kapsaicin je krystalická, hydrofobní a bezbarvá látka. V paprice má kapsaicin roli protektivní – chrání rostlinu proti hmyzu, parazitickým houbám i býložravcům (98). U člověka působí na vaniloidní (kapsaicinové) receptory (TRP) a tím dráždí nervová zakončení. Většina nervových vláken vybavených vaniloidními receptory vede do mozku, kde se vnímá působení kapsaicinu formou tepla, pálivosti, štiplavosti a bolesti. Proto se po požití kapsaicinu pociťuje jeho pálivost nejen v ústech, ale dochází i k slzení a dráždění nosní sliznice (98). Kapsaicin sehrává úlohu i při prevenci a léčbě některých onemocnění. Výrazná je i jeho antimikrobiální (proti Helicobacter pylori, Streptococcus pyogenes a Pseudomonas aeruginosa) a antivirulentní vlastnost (proti Vibrio cholerae, Staphylococcus aureus a Porphyromonas gingivalis) (99).

3.3.3 Zdravotní účinky kapsaicinu Kromě níže uvedených účinků kapsaicin stimuluje tvorbu endorfinů, čímž zlepšuje náladu a také se využívá po operacích pro zrychlení hojení operační rány (98). Léčba bolesti Nízké koncentrace kapsaicinu jsou součástí volně prodejných léčiv (analgetické krémy), kdežto vysoké koncentrace kapsaicinu se využívají při léčbě neuropatické bolesti v revmatologii, pooperační bolesti a klastrové bolesti hlavy (99). Kapsaicin je selektivní agonista vaniloidního receptoru TRPV1. Vysoké dávky kapsaicinu vedou nejprve k nadměrné stimulaci kožních nociceptorů exprimujících TRPV1 a poté k následné desenzitizaci těchto receptorů a k inhibici bolesti. Lokálně podávaný kapsaicin je vhodný ke kombinaci se všemi antineuropatickými léčivy (100). Používá se ve formě náplastí, mastí a tinktur (98). Autoimunitní onemocnění Prevalence autoimunitních onemocnění ve světě je nižší u populace žijící v rovníkové oblasti, což je rovněž oblast s vyšší konzumací pálivých pokrmů. Vysvětlit se to dá také například tím, že lidé v těchto regionech mají téměř stálou expozici slunečnímu záření, čímž se může vytvářet dostatek protektivního vitaminu D. Kapsaicin se zdá být užitečný u diabetu 1.

40

typu, revmatoidní artritidy, kožních autoimunitních chorob a roztroušené sklerózy. I když přesný mechanizmus účinku je doposud nejasný, je jisté, že hlavní roli sehrávají příslušné kapsaicinové receptory (99).

Redukce hmotnosti Výsledkem aktivace TRPV1 je uvolnění katecholaminů. Na základě tohoto efektu může dojít k termogenezi, celkovému zvýšení energetického výdeje a lipidové oxidaci (za předpokladu konzumace tučné stravy spolu s kapsaicinem). Některé výzkumy zaznamenaly i snížení chuti k jídlu. Dietární příjem kapsaicinu může také snížit glukózovou intoleranci vyvolanou obezitou, potlačit zánětlivou odpověď organismu a zvyšovat oxidaci lipidů v tukové tkáni a/nebo v játrech (101). Antikancerogenní účinek Výzkumy zaměřené na tuto problematiku ukazují rozdílné výsledky. Kapsaicin pravděpodobně dokáže indukovat apoptózu. Několik výzkumů sledovalo vliv kapsaicinu na nádorové buňky prostaty, plic, prsu, žaludku, a dalších a shodovaly se na tom, že kapsaicin je schopen inhibice TNF-alfa a NF-κB (101). Účinek na kardiovaskulární systém TRPV1 receptory, nacházející se v endotelu cév, poblíž epikardu a v senzorických nervech kardiovaskulárního systému, se podílí na vnímání bolesti při infarktu myokardu. Uvedené receptory jsou také zapojeny do vazokonstrikce a vazodilatace (v závislosti na fyziologickém stavu organismu). Kromě toho, některé studie poukazují na antiagregační účinek kapsaicinu a nezávislost tohoto děje na TRPV1 receptorech. K opačnému výsledku se dopracoval Harper et al., který tvrdí, že kapsaicin má proagregační účinek a že závisí na TRPV1 (101). Účinek na trávicí trakt Kapsaicin působí jako stomachikum, tedy látka povzbuzující chuť k jídlu. Dále kapsaicin stimuluje sekreci gastrinu. Některé experimenty na zvířatech zaznamenaly nárůst střevní absorpční plochy (101). Účinek na neurogenní močový měchýř Neurogenní močový měchýř jsou poruchy s neurologickou etiologií, jejichž důsledkem může být inkontinence nebo retence moči. Receptory TRPV1 se hojně nachází v močových

41

cestách, ale u osob s touto poruchou probíhá ještě jejich zvýšená exprese. Řešením by mohla být modulace TRPV1, čímž by se redukovaly symptomy této choroby. Intravezikální aplikace kapsaicinu vyvolává svalové kontrakce detruzoru (musculus detrusor vesicae) v močovém měchýři, a tím snižuje objemový práh měchýře pro mikční reflex. Intravezikální podání kapsaicinu je ale problémové, protože kapsaicin dráždí sliznici močového měchýře (101).

3.3.4 Toxikologie Biologický efekt kapsaicinu je závislý na podané dávce a čase. Při nevhodném dávkování vykazuje toxické až letální účinky (99). Ve článku z roku 1983 se uvádí, že letální dávka intravenózně podaného kapsaicinu je 0,56 mg/kg tělesné hmotnosti a 190 mg/kg tělesné hmotnosti při perorálním podání (98). Podle National Pesticide Information Center v USA je letální dávka pro člověka v rozmezí 0,5 – 5 g/kg tělesné hmotnosti (102). Po konzumaci potravin s vysokým obsahem kapsaicinu může dojít k silnému pálení a zarudnutí sliznic či kůže s možnou tvorbou malých puchýřků, slzení, konjunktivitidě, dechovým obtížím, gastritidě, nevolnostem, „pálivým průjmům“ a zvracení (98, 103). Dlouhodobé účinky nebo vysoké dávky kapsaicinu mohou trvale poškodit TRPV1 receptory a mitochondrie. K tomu by ale nemělo docházet při běžné konzumaci (98). Negativně se jeví konzumace kapsaicinu ve vyšších dávkách při syndromu dráždivého tračníku, protože se zvyšuje exprese TRPV1, což přispívá k viscerální hypersenzitivitě a bolestem (101). Velmi diskutovaná jsou nádorová onemocnění vyvolaná působením kapsaicinu, poněvadž názory se značně různí. Existují záznamy o vlivu kapsaicinu na nádor žaludku, žlučníku, dutiny ústní, hltanu, jícnu, tlustého střeva, kůže a dalších. Na druhou stranu některé z nich jsou jinými autory kritizovány pro špatné provedení studie. Výsledky některých výzkumů uvádí protektivní charakter kapsaicinu v procesu kancerogeneze, jiné výsledky poukazují na jeho karcinogenní a kokarcinogenní vlastnosti. V některých experimentech se ukázalo, že kapsaicin je metabolizován cytochromem P450 na množství různých produktů, z nichž některé se mohou podílet na kancerogenezi. Provedená meta-analýza týkající se vlivu kapsaicinu na vznik nádoru žaludku z roku 2014 je toho názoru, že v nízkých dávkách má kapsaicin protektivní charakter, ale vysoké dávky už jsou rizikové. Závěrem mnohých autorů je navržení dalších dobře kontrolovaných epidemiologických studií a stanovení účinné a bezpečné dávky kapsaicinu při různých cestách podání (97, 101, 104).

42

4

Praktická část

4.1 Cíl Cílem praktické části bylo zjistit znalosti cílové skupiny o problematice koření se zaměřením na jeho funkce, zejména zdravotní, dále obsahové účinné látky a bezpečnost konzumace. Zdravotní účinky koření se většinou vztahovaly přímo k vybraným druhům – kurkuma, skořice, chilli, kmín, černý pepř a hřebíček. Cílem práce bylo zároveň zjistit frekvenci konzumace vybraných druhů koření.

4.2 Metodika 4.2.1 Sběr a zpracování dat Ke sběru dat byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník sestával ze 17 otázek zaměřených na znalosti o koření a jedné otázky zaměřené na frekvenci konzumace vybraných druhů koření. Dotazník je uveden v Příloze 1 této práce. Po ukončeném sběru dat byl dotazník statisticky vyhodnocen v programu Microsoft Excel 2007. 4.2.2 Popis souboru Dotazník vyplnilo celkem 117 osob. Dva dotazníky však nemohly být zařazeny ke zpracování z důvodu neúplného vyplnění. Z celkových 115 osob bylo 34 mužů a 81 žen. Zastoupení žen bylo tedy mnohem větší. Cílovou skupinou byli studenti Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, konkrétně studenti oborů: Všeobecné lékařství, Zubní lékařství a Nutriční terapeut. Z oboru Nutriční terapeut se dotazníkového šetření zúčastnili pouze studenti 1. ročníku.

POHLAVÍ - celkem 115

Muži, 29.6%

Ženy, 70.4% Graf 4.1: Rozdělení respondentů podle pohlaví

43

Tabulka 4.1: Rozdělení respondentů podle pohlaví Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost

Muži

34

29,6 %

Ženy

81

70,4 %

4.3 Výsledky Na začátku dotazníku byla položena otázka na funkce koření. Pokud někdo s uvedenou funkcí nebo funkcemi nesouhlasil, mohl uvést kterou/které.

Funkce koření jsou rozmanité: 1.ochucování pokrmů, 2. tvorba vůně, barvy, konzistence, chuti, 3.konzervační schopnost, 4. antimikrobiální, 5. výživové, 6. zdravotní. Souhlasíte se všemi uvedenými funkcemi? Pokud s některou funkcí nesouhlasíte, vypište jej Ano

Nevím

Ne, nesouhlasím s funkcí/funkcemi pod číslem:

17% 3%

80% Graf 4.2: Znalost funkce koření Tabulka 4.2: Znalost funkce koření Odpovědi na otázku o funkcích koření Ano Nevím Ne, nesouhlasím s funkcí/funkcemi pod číslem:

44

Relativní četnost 80,0 % 3,5 % 16,5 %

Absolutní četnost 92 4 19

Tabulka 4.3: Funkce, se kterými někteří respondenti nesouhlasili Ne, nesouhlasím s funkcí/funkcemi pod číslem: Relativní četnost Absolutní četnost 1. ochucování pokrmů 0% 0 2. tvorba vůně, barvy, konzistence, chuti 0% 0 3. konzervační schopnost 25,00 % 7 4. antimikrobiální 32,14 % 9 5. výživové 32,14 % 9 6. zdravotní 10,71 % 3

Ne, nesouhlasím s funkcí/funkcemi pod číslem: 35.00%

32.14%

32.14%

30.00%

Podíl respondentů

25.00% 25.00% 20.00% 15.00% 10.71% 10.00% 5.00% 0.00%

0.00%

0.00% 1. ochucování 2. tvorba vůně, 3. konzervační 4. 5. výživové pokrmů barvy, schopnost antimikrobiální konzistence, chuti

6. zdravotní

Graf 4.3: Funkce, se kterými někteří respondenti nesouhlasili Další otázka byla zaměřená na obsahové látky některých druhů koření. Celkem byly vybrány čtyři obsahové látky Tabulka 4.4: Obsahové látky koření Obsahová látka A) Eugenol:

Druh koření

Relativní četnost

Absolutní četnost

Kurkuma Hřebíček Chilli Kardamom

28,7 % 51,3 % 2,6 % 17,4 %

33 59 3 20

Kurkuma Chilli Skořice Černý pepř

7,8 % 2,6 % 88,7 % 0,9 %

9 3 102 1

B) Cinnamaldehyd

45

C) Kapsaicin Kmín Chilli Šafrán Kardamom

17,4 % 73,0 % 7,0 % 2,6 %

20 84 8 3

Černý pepř Skořice Kurkuma Hřebíček

87,0 % 1,7 % 4,3 % 7,0 %

100 2 5 8

D) Piperin

Které koření je hlavním zdrojem následujících obsahových látek? A) Eugenol: 60.0% 51.3%

Podíl respondentů

50.0% 40.0% 30.0%

28.7% 17.4%

20.0% 10.0%

2.6%

0.0% Kurkuma

Hřebíček

Chilli

Kardamom

Graf 4.4: Obsahové látky koření. A) Eugenol Které koření je hlavním zdrojem následujících obsahových látek? B) Cinnamaldehyd:

Podíl respondentů

100.0%

88.7%

80.0% 60.0% 40.0% 20.0%

7.8%

2.6%

0.9%

0.0% Kurkuma

Chilli

Graf 4.5: Obsahové látky koření. B) Cinnamaldehyd

46

Skořice

Černý pepř

Které koření je hlavním zdrojem následujících obsahových látek? C) Kapsaicin: 73.0%

Podíl respondentů

80.0% 60.0% 40.0% 20.0%

17.4% 7.0%

2.6%

0.0% Kmín

Chilli

Šafrán

Kardamom

Graf 4.6: Obsahové látky koření. C) Kapsaicin

Které koření je hlavním zdrojem následujících obsahových látek? D) Piperin: Podíl respondentů

100.0%

87.0%

80.0% 60.0% 40.0% 20.0%

1.7%

4.3%

7.0%

Skořice

Kurkuma

Hřebíček

0.0% Černý pepř

Graf 4.7: Obsahové látky koření. D) Piperin Dále je uvedena otázka zabývající se možnými riziky, která mohou vzniknout při konzumaci koření. Tabulka 4.5: Možná rizika konzumace koření Rizika Relativní četnost Zubní kaz 9,6 % Nádor jater způsobený aflatoxiny 53,0 % Rhinitida 19,1 % Infarkt myokardu 18,3 %

47

Absolutní četnost 11 61 22 21

Možným rizikem konzumace koření je: 60.00%

53.0%

Podíl respondentů

50.00% 40.00% 30.00% 19.1%

20.00% 10.00%

18.3%

9.6%

0.00% Zubní kaz

Nádor jater způsobený aflatoxiny

Rhinitida

Infarkt myokardu

Graf 4.8: Možná rizika konzumace koření

Následující otázka navazuje na bezpečnost, rizika či nežádoucí účinky koření. Konkrétně je zde uveden dotaz týkající se snižování zásob železa v organismu. Tabulka 4.6: Koření a snižování zásob železa v organismu Odpovědi Ano Ne Nevím

Relativní četnost 31,3 % 13,0 % 55,7 %

Absolutní četnost 36 15 64

Může užívání některých druhů koření (např. kurkuma, kari směs koření, česnek) v nadměrných dávkách vést ke snížení zásob železa v organismu?

Ano

Ne

Nevím

31% 56% 13% Graf 4.9: Koření a snižování zásob železa v organismu

48

Dalším tématem byly účinky skořice. Respondenti měli odpovědět, který z uvedených účinků je v poslední době intenzivně zkoumaný. Tabulka 4.7: Studie zaměřené na specifický účinek skořice Účinky skořice

Relativní četnost

Absolutní četnost

Antikoagulační účinky Prokoagulační účinky Hypoglykemické účinky Antilitogenní účinky

22,6 % 8,7 % 54,8 % 13,9 %

26 10 63 16

Skořice se v poslední době intenzivně zkoumá pro své:

Podíl respondentů

60.0%

54.8%

50.0% 40.0% 30.0%

22.6%

20.0%

13.9% 8.7%

10.0% 0.0%

Antikoagulační účinky Prokoagulační účinky

Hypoglykemické účinky

Antilitogenní účinky

Graf 4.10: Studie zaměřené na specifický účinek skořice Cílem následující otázky bylo zjistit, jestli respondenti znají použití kurkuminu v potravinářství jako přídatné látky. Měli vybrat z nabídnutých kategorií přídatných látek, která odpovídá označení kurkuminu E100. Tabulka 4.8: Zařazení kurkuminu E100 do kategorie přídatných látek Kategorie přídatných látek Emulgačních látek Barviv Aromatických látek Konzervačních látek

Relativní četnost 6,1 % 58,3 % 20,9 % 14,8 %

49

Absolutní četnost 7 67 24 17

V potravinářství se kurkumin využívá jako přídatná látka E100. Do jaké kategorie přídatných látek patří?

Podíl respondentů

70.0% 58.3%

60.0% 50.0% 40.0% 30.0%

20.9% 14.8%

20.0% 6.1%

10.0% 0.0%

Emulgačních látek

Barviv

Aromatických látek Konzervačních látek

Graf 4.11: Zařazení kurkuminu E100 do kategorie přídatných látek Dále respondenti odpovídali na otázku, jejímž tématem byly nežádoucí účinky kurkuminu. Z nabídky měli vybrat, co mezi ně nepatří. Nežádoucí účinky kurkuminu se vztahují k jeho konzumaci v nadměrných dávkách. Tabulka 4.9: Nežádoucí účinky kurkuminu Nežádoucí účinky Hepatotoxicita Antitrombotický účinek Gastrointestinální potíže Meningitida

Relativní četnost 9,6 % 12,2 % 4,3 % 73,9 %

Absolutní četnost 11 14 5 85

Vyberte, která z následujících možností nepatří mezi nežádoucí účinky kurkuminu (vyvolané jeho konzumací ve vyšších dávkách): 73.9%

80.0%

Podíl respondentů

70.0% 60.0% 50.0% 40.0% 30.0% 20.0% 10.0%

9.6%

12.2%

Hepatotoxicita

Antitrombotický účinek

4.3%

0.0%

Graf 4.12: Nežádoucí účinky kurkuminu

50

Gastrointestinální potíže

Meningitida

Další otázka se vztahuje ke koření kmín kořenný. Smyslem této otázky bylo zjistit, pro jaký účinek se v dnešní době hlavně zkoumá. Tabulka 4.10: Účinky kmínu kořenného na onemocnění Onemocnění Myasthenia gravis Huntingtonovy choroby Nádorového onemocnění Akutní pankreatitidy

Relativní četnost 11,3 % 19,1 % 33,1 % 36,5 %

Absolutní četnost 13 22 38 42

Kmín kořenný je studován hlavně v souvislosti s prevencí a léčbou: 40.0%

36.5% 33.1%

Podíl respondentů

35.0% 30.0% 25.0%

19.1%

20.0% 15.0%

11.3%

10.0% 5.0% 0.0% Myasthenia gravis

Huntingtonovy choroby

Nádorového onemocnění

Akutní pankreatitidy

Graf 4.13: Účinky kmínu kořenného na onemocnění Následující otázka řešila vztah mezi kořením a trávicím traktem. Tabulka 4.11: Koření a trávicí trakt

Hypolipidemický účinek Podporu trávení Prevenci karcinomu pankreatu Prevenci karcinomu jater

Relativní četnost 12,2 % 76,5 % 7,8 % 3,5 %

51

Absolutní četnost 14 88 9 4

Některé druhy koření stimulují tvorbu žlučových kyselin a pankreatických enzymů. Tato schopnost se váže především na: Podíl respondentů

100.0% 76.5%

80.0% 60.0% 40.0%

20.0%

12.2%

7.8%

3.5%

0.0%

Hypolipidemický účinek

Podporu trávení

Prevenci karcinomu Prevenci karcinomu pankreatu jater

Graf 4.14: Koření a trávicí trakt V následujícím dotazu měli respondenti vybrat, jestli je uvedené tvrzení o kurkuminu pravdivé nebo ne. Opět byla možnost zvolit odpověď „nevím“. Kurkumin je zde popisován jako polyfenolická látka s antioxidačními vlastnostmi. Tabulka 4.12: Kurkumin jako polyfenol s antioxidačními vlastnostmi Odpovědi Ano Ne Nevím

Relativní četnost 39,1 % 20,9 % 40,0 %

Absolutní četnost 45 24 46

Kurkumin je po chemické stránce polyfenol, což je látka s antioxidačními vlastnostmi: Ano

Ne

Nevím

39%

40%

21% Graf 4.15: Kurkumin jako polyfenol s antioxidačními vlastnostmi

52

Dále byli respondenti dotazováni na perorálně podávaný kurkumin. Při tomto způsobu podání může kurkumin příznivě působit na určitý orgán nebo orgánovou strukturu. Dotazovaní měli uvést, který orgán nebo orgánová struktura to je. Malou nápovědou byla zmínka o silném „first pass efektu“, který je u kurkuminu typický. Tabulka 4.13: Perorálně podávaný kurkumin Relativní četnost 19,1 % 5,2 % 52,2 % 23,5 %

Orgán/orgánová soustava Mozek Svalstvo Travicí trakt Kardiovaskulární systém

Absolutní četnost 22 6 60 27

First pass efekt je obecně problémem u perorálně podávaného kurkuminu. Některý orgán/orgánová soustava ale využívají působení kurkuminu nehledě na tento problém. Který/která to je?

Podíl respondentů

60.0%

52.2%

50.0% 40.0% 30.0% 20.0%

23.5%

19.1% 5.2%

10.0% 0.0% Mozek

Svalstvo

Travicí trakt

Kardiovaskulární systém

Graf 4.16: Perorálně podávaný kurkumin

Nádorové onemocnění žaludku ve vztahu ke konzumaci koření bylo další oblastí zjišťování. Respondenti měli zvolit takový druh koření, u kterého se zaznamenalo, že tento nádor dokáže vyvolat, zvlášť při jeho užívání v nadměrných dávkách. Tabulka 4.14: Nádor žaludku a koření v nadměrných dávkách Druh koření Kurkumy Chilli Skořice Hřebíčku

Relativní četnost 11,3 % 79,1 % 2,6 % 7,0 %

53

Absolutní četnost 13 91 3 8

Nádor žaludku mohou způsobit nadměrné dávky: 90.0%

79.1%

Podíl respondentů

80.0% 70.0% 60.0% 50.0% 40.0% 30.0% 20.0%

11.3%

10.0%

2.6%

7.0%

0.0% Kurkumy

Chilli

Skořice

Hřebíčku

Graf 4.17: Nádor žaludku a koření v nadměrných dávkách Kurkumin je v poslední době velmi zkoumanou látkou. Respondenti byli dotazováni na onemocnění, které je velmi častým předmětem zkoumání. Tabulka 4.15: Pozitivní působení kurkuminu v prevenci a léčbě onemocnění Onemocnění Nádorového onemocnění Spalniček Wilsonově chorobě Anémie

Relativní četnost 46,1 % 2,6 % 20,9 % 30,4 %

Absolutní četnost 53 3 24 35

U kurkuminu se předpokládá jeho pozitivní působení v prevenci a léčbě zejména: 50.0%

46.1%

45.0%

Podíl respondentů

40.0% 35.0%

30.4%

30.0% 25.0%

20.9%

20.0% 15.0% 10.0% 2.6%

5.0% 0.0% Nádorového onemocnění

Spalniček

Wilsonově chorobě

Anémie

Graf 4.18: Pozitivní působení kurkuminu v prevenci a léčbě onemocnění

54

Další otázka byla rovněž zasazena do pole působnosti kurkuminu. Tady se znovu řeší onemocnění, u kterého by se dal kurkumin použít na základě léčebného procesu. Jeho použití je zde založeno na specifickém mechanizmu účinku – rozptýlení defektních proteinů alfasynukleinů. Tabulka 4.16: Možné léčebné uplatnění kurkuminu Onemocnění Infarkt myokardu Parkinsonova choroba Glaukom Otitis

Relativní četnost 14,8 % 65,2 % 17,4 % 2,6 %

Absolutní četnost 17 75 20 3

Kurkumin stimuluje rozptýlení mutovaných defektních proteinů alfa-synukleinů. Při léčbě jakého onemocnění se tohoto účinku dá využít? 65.2%

Podíl respondentů

70.0% 60.0%

50.0% 40.0% 30.0% 20.0%

17.4%

14.8%

10.0%

2.6%

0.0% Infarkt myokardu

Parkinsonova choroba

Glaukom

Otitis

Graf 4.19: Možné léčebné uplatnění kurkuminu

Další oblastí sledování znalostí respondentů byl vztah mezi piperinem a kurkuminem. Uvedené tvrzení přisuzuje prospěšné vzájemné působení obou látek s tím, že dochází ke zvýšené biologické dostupnosti kurkuminu. Tabulka 4.17: Kurkumin a piperin ve vztahu k biologické dostupnosti kurkuminu Odpovědi Ano Ne Nevím

Relativní četnost 17,4 % 19,1 % 63,5 %

55

Absolutní četnost 20 22 73

Kurkumin a piperin je vhodné konzumovat společně (perorální cestou), protože se tím zvyšuje biologická dostupnost kurkuminu. Je toto tvrzení pravdivé? Ano

Ne

Nevím

17% 19%

64%

Graf 4.20: Kurkumin a piperin ve vztahu k biologické dostupnosti kurkuminu Následující tvrzení bylo soustředěno na nežádoucí účinky skořice, konkrétně na chronickou alergickou reakci. Tabulka 4.18: Chronická alergická reakce jako nežádoucí účinek skořice Odpovědi Ano Ne Nevím

Relativní četnost 40,0 % 13,9 % 46,1 %

Absolutní četnost 46 16 53

Jedním z možných nežádoucích účinků skořice je hlavně chronická alergická reakce. Je toto tvrzení pravdivé? Ano

Ne

Nevím

40%

46% 14%

Graf 4.21: Chronická alergická reakce jako nežádoucí účinek skořice

56

Cílem této otázky bylo doplnit název stupnice, která se využívá na určení pálivosti chilli. Tabulka 4.19: Název stupnice na určení pálivosti chilli Název stupnice Scovilleova Mohsova Beaufortova Fujitova

Relativní četnost 28,7 % 21,7 % 31,3 % 18,3 %

Absolutní četnost 33 25 36 21

Pro určení pálivosti chilli se využívá tzv._________ stupnice.

Podíl respondentů

35.0% 30.0%

31.3%

28.7%

25.0%

21.7% 18.3%

20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0% Scovilleova

Mohsova

Beaufortova

Fujitova

Graf 4.22: Název stupnice na určení pálivosti chilli

Poslední otázka byla položena za účelem zjištění frekvence konzumace určitých druhů a směsi koření – skořice, kurkumy, chilli, černého pepře a kari koření. U této otázky se zvlášť rozdělí frekvence příjmu koření u mužů a u žen. Hodnoty jsou uvedeny jako relativní četnost. Tabulka 4.20: Frekvence příjmu koření u mužů 2 a vícekrát za den 1krát denně 5-6 krát do týdne 3-4krát týdně 1-2krát týdně 1-3krát měsíčně Méně jak jednou za měsíc Nikdy

Skořice 0 2,9 % 0 2,9 % 14,7 % 32,4 % 47,1 % 0

Kurkuma 0 0 0 0 5,9 % 14,7 % 44,1 % 35,3 %

57

Chilli 0 2,9 % 0 11,8 % 11,8 % 2,9 % 26,5 % 11,8 %

Černý pepř 5,9 % 14,7 % 17,6 % 17,6 % 20,6 % 11,8 % 8,8 % 2,9 %

Kari koření 0 0 2,9 % 5,9 % 20,6 % 26,5 % 35,3 % 8,8 %

Frekvence příjmu koření u mužů 50.0%

Podíl respondentů

45.0% 40.0% 35.0%

30.0% 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0%

0.0%

2a vícekrát za den

1krát 5-6 krát 3-4krát denně do týdne týdně

Skořice

Kurkuma

Chilli

1-2krát 1-3krát Méně jak Nikdy týdně měsíčně jednou za měsíc Černý pepř

Kari koření

Graf 4.23: Frekvence příjmu koření u mužů

Tabulka 4.21: Frekvence příjmu koření u žen 2 a vícekrát za den 1krát denně 5-6 krát do týdne 3-4krát týdně 1-2krát týdně 1-3krát měsíčně Méně jak jednou za měsíc Nikdy

Skořice 1,2 % 7,4 % 3,7 % 6,2 % 22,2 % 38,3 % 21,0 % 0%

Kurkuma 0% 0% 0% 2,5 % 12,3 % 22,2 % 32,1 % 30,9 %

58

Chilli 0% 0% 6,2 % 9,9 % 17,3 % 28,4 % 21,0 % 17,3 %

Černý pepř 2,5 % 14,8 % 16,0 % 24,7 % 29,6 % 8,6 % 2,5 % 1,2 %

Kari koření 0% 0% 1,2 % 7,4 % 22,2 % 29,6 % 29,6 % 9,9 %

Podíl respondentů

Frekvence příjmu koření u žen 45.0% 40.0% 35.0% 30.0% 25.0% 20.0% 15.0% 10.0% 5.0% 0.0%

2a vícekrát za den

1krát 5-6 krát 3-4krát denně do týdne týdně

Skořice

Kurkuma

Chilli

1-2krát 1-3krát Méně jak Nikdy týdně měsíčně jednou za měsíc Černý pepř

Kari koření

Graf 4.24: Frekvence příjmu koření u žen

4.4 Diskuze Naprostá většina respondentů (80 %) správně uvedla, že koření splňuje všechny uvedené funkce - ochucování pokrmů; tvorba vůně, barvy, konzistence, chuti; konzervační schopnost; antimikrobiální; výživové a zdravotní. Ti, kteří uvedli odpověď „ne“, zvolili obvykle jednu, dvě nebo tři možnosti, se kterými nesouhlasili. Mezi ně patřila nejčastěji funkce výživová a antimikrobiální (obě stejně byly 9krát zvoleny za nepravdivé). Celkem 7krát byla konzervační schopnost označena za nepravdivou. Výživová, antimikrobiální a konzervační funkce koření je ale velmi důležitá, a proto je třeba veřejnost o této informaci více edukovat. Obsahové látky vybraných druhů koření byly většinou správně vybrány. Jak je vidět, některé obsahové látky jsou obecně známy více, některé méně. Hlavní obsahovou látkou hřebíčku je eugenol, jak správně uvedlo 51,3 % respondentů. 28,7 % respondentů nesprávně považovalo kurkumu za hlavní zdroj eugenolu. Kardamom byl uveden na třetím místě (17,4 %) a pouze pár osob (2,6 %) zatrhlo odpověď chilli. Na druhou stranu u obsahové látky zvané cinnamaldehyd, která je hlavní složkou skořice (88,7 % správných odpovědí), bylo nesprávných odpovědí minimum (7,8 % kurkuma, 2,6 % chilli, 0,9 % černý pepř). Je možné, že tak dobré výsledky jsou díky znalosti anglického označení skořice „cinnamon“, z čehož se dá cinnamaldehyd snadno odvodit. I kapsaicin je známý mezi dotazovanými - 73 % z nich správně odpovědělo, že kapsaicin je hlavní obsahovou látkou chilli. Menší procento respondentů uvedlo, že je to kmín (17,4 %), šafrán (7 %) a kardamom (2,6 %). Poslední uvedenou obsahovou látkou je

59

piperin, který se nachází hlavně v černém pepři (87 %). Druhou nejčastější odpovědí byl hřebíček, ale i tak byl hřebíček vybrán u pouhých 7 % dotazovaných. U možných rizik konzumace koření byl nejčastěji vybrán nádor jater způsobený aflatoxiny (53 %), což byla zároveň i správná odpověď. Aflatoxiny vznikají při kontaminaci koření vláknitými houbami. Téměř stejné množství dotazovaných vybralo odpověď rhinitida (19,1 %) a infarkt myokardu (18,3 %). Nejméně získal zubní kaz (9,6 %). Na otázku zaměřenou na snižování zásob železa v organismu s možnostmi výběru odpovědí ano, ne nebo nevím, více jak polovina dotazovaných nevěděla odpověď (55,7 %). Správně pak odpovědělo 31,3 % dotazovaných, tedy odpověď „ano“. Polyfenoly obsažené v některých druzích koření (např. v česneku, kurkumě a kari koření) se ve střevě vážou na železo za vzniku nevstřebatelných komplexů, čímž postupně klesá i množství uskladněného železa v organismu vedoucího někdy až k anémii. Ti, co odpověděli správně, si možná dali do souvislosti právě polyfenolické látky, jako jeden ze známých faktorů snižující vstřebatelnost železa ze střeva, a tím odvodili potencionální deficit železa. Zápornou odpověď uvedlo 13 % z celkového počtu tázaných osob. Více jak polovina cílové skupiny je dobře informovaná o nejnovějších poznatcích o skořici a jejího působení na organismus. Skořice se v poslední době intenzivně zkoumá pro své hypoglykemické účinky (54,8 %). Antikoagulační účinky vybralo 22,6 % respondentů, antilitogenní účinky 13,9 % a prokoagulační účinky 8,7 %. Kurkumin se využívá v potravinářství jako přídatná látka E100 a spadá do kategorie barviv. Kurkumin je totiž mimo jiné látka výrazné žlutooranžové barvy, která dává kurkumě charakteristický barevný vzhled. Kurkumin jako přídatnou látku správně zařadila do kategorie barviv více než polovina respondentů (58,3 %). Další nejčastější vybranou odpovědí byla kategorie aromatických látek (20,9 %), dále konzervačních látek (14,8 %) a nakonec emulgačních látek (6,1 %). Naprostá většina odpověděla správně na otázku týkající se nežádoucích účinků kurkuminu. Měl být vybrán ten nežádoucí účinek, který nepatří mezi ty obvyklé, způsobené převážně při konzumaci kurkuminu v nadměrných dávkách. Správnou odpovědí byla meningitida, protože se jedná o zánětlivé onemocnění a kurkumin má výrazné protizánětlivé účinky. Ostatní

60

položky v nabídce – hepatotoxicita (9,6 %), antitrombotický účinek (12,2 %) a gastrointestinální obtíže (4,3 %) byly zvoleny ojediněle. Gastrointetsinální obtíže a hepatotoxicita jsou velmi častými nežádoucími účinky mnohých látek. Antitrombotický účinek si možná někdo spojil obecně s kořením a bylinkami, čímž se dostal do problematiky vitaminu K a třeba i warfarinové diety. U otázky na kmín kořenný se vyskytly početné rozdílné odpovědi. Správně bylo, že kmín kořenný je studován hlavně v souvislosti s prevencí a léčbou nádorového onemocnění. Takto ale odpovědělo pouze 33,1 % respondentů. Nejčastější odpovědí byla akutní pankreatitida (36,5 %). Níže se pak umístila Huntingtonova choroba (19,1 %) a myasthenia gravis (11,3 %). Na otázku věnované působení koření na trávicí trakt odpověděla většina dotazovaných správně (76,5 %), tedy že koření podporuje trávení tím způsobem, že stimuluje tvorbu a sekreci pankreatických enzymů a žlučových kyselin. Našlo se i pár odpovědí na hypolipidemický účinek (12,2 %), prevenci karcinomu jater (3,5 %) a pankreatu (7,8 %). Tyto tři odpovědi ale nesouvisí s uvedenou funkcí koření. Kurkumin je významná látka s antioxidačním účinkem. To je způsobeno jeho charakteristickou chemickou strukturou, která se může ve výsledku označit za polyfenolickou. Jak tedy správně uvedlo 39 % dotazovaných, kurkumin je polyfenol, tedy látka s antioxidačními vlastnostmi. Na tuto otázku ale nevědělo odpověď 40 % dotazovaných a téměř 21 % odpovědělo chybně. Další otázka zahrnovala dvě důležité informace. První bylo, že perorálně podávaný kurkumin podstupuje v organismu výrazný tzv. first pass efekt. Druhá informace už byla součástí otázky, ale úzce souvisela právě s tou první uvedenou informací. Více jak polovina dotazovaných (52,2 %) správně odpověděla, že trávicí trakt dokáže využít prospěšné účinky kurkuminu, protože z trávicího traktu se teprve bude vstřebávat a mezitím na něj může působit. Do systémového řečiště se ale kvůli uvedenému efektu dostane velmi malé množství kurkuminu, tudíž odpovědi jako mozek (19,1 %), svalstvo (5,2 %) a kardiovaskulární systém (23,5 %) byly nesprávné. O problematice nádorového onemocnění při konzumaci chilli je u respondentů dobrá informovanost. Výsledky totiž ukazují, že 79,1 % respondentů správně odpovědělo,

61

že nádorové onemocnění žaludku mohou způsobit nadměrné dávky chilli. Naopak kurkuma (11,3 %) vykazuje vlastnosti, které by vznik nádorového onemocnění měly potlačovat, stejně tak jako skořice (2,6 %) a hřebíček (7 %). Ovšem závěry vědeckých prací ještě nejsou jednotné a je potřeba další klinické studování v této oblasti s přihlédnutím zejména k množství podané látky. V současné době se kurkumin intenzivně zkoumá v souvislosti s prevencí a léčbou nádorového onemocnění, což správně vybralo 46,1 % respondentů. Kurkumin je ale látkou, která se studuje i v souvislosti s jinými onemocněními, avšak zbylé návrhy odpovědí jimi nejsou – Wilsonovu chorobu vybralo 20,9 % respondentů a spalničky 2,6 %. Odpověď anémie (30,4 %), která se ve výsledcích často vyskytovala, je především možným nežádoucím účinkem. Další otázka se také zabývala působením kurkuminu na organismus. Zde se řešila schopnost kurkuminu rozptýlit mutované defektní proteiny alfa-synukleiny, které jsou typické pro Parkinsonovu chorobu. Právě u tohoto onemocnění je možné terapeutické užívání kurkuminu, jak uvedlo 65,2 % dotázaných. Mnohem menší počet respondentů uvedlo glaukom (17,4 %) a infarkt myokardu (14,8 %) a nepatrné množství zatrhlo odpověď otitis (2,6 %). S tvrzením, že společné perorální podávání kurkuminu s piperinem zvyšuje biologickou dostupnost kurkuminu, souhlasilo pouze 17,4 % dotazovaných, tedy byla to ta nejméně uvedená odpověď. O něco více osob s tímto tvrzením nesouhlasilo (19,1 %) a nejvyšší procento respondentů nevědělo správnou odpověď (63,5 %). V dalším tvrzení bylo uvedeno, že chronická alergická reakce je jednou z možných nežádoucích účinků skořice. Toto tvrzení ale bylo nepravdivé (tedy možnost „ne“), jak správně odpovědělo jen téměř 14 % dotazovaných. Tato správná odpověď byla opět tou nejméně použitou možností ve výběru. Nejfrekventovanější odpovědí bylo „nevím“ (46,1 %) a odpověď „ano“ uvedlo celých 40 % respondentů. Ti, kteří s tvrzením souhlasili, si možná automaticky uvědomili možnost alergické reakce, která samozřejmě může nastat u většiny různých látek, ovšem tady má význam slovo „chronická“, protože u skořice byla zaznamenaná především akutní alergická reakce. Poslední otázka, věnovaná znalostem o koření, se soustředila na chilli. Pro určení pálivosti chilli se využívá tzv. Scovilleova stupnice, jak správně odpovědělo 28,7 % respondentů. U této

62

otázky byly všechny čtyři možné odpovědi vybírány s docela podobnou frekvencí. Nejméně byla vybrána stupnice Fujitova (18,3 %), dále Mohsova stupnice (21,7 %). Nejlepší umístění zaujala stupnice Beaufortova (31,3 %). Tato přibližná rovnoměrnost ve výsledcích je možná důvodem toho, že kromě správné Scovilleovy stupnice byly vybírány názvy pocházející převážně z přírodních věd (fyziky), takže respondenti, jakožto studenti lékařské fakulty, již tyto názvy pravděpodobně slyšeli a utkvěly jim v hlavě, ale souvislost s pálivostí chilli byla opomenuta. Zjišťování frekvence příjmu vybraných druhů koření a směsi koření (skořice, kurkuma, černý pepř, chilli a kari koření) byla předmětem poslední otázky. Velmi zajímavé se ukázalo srovnání konzumace koření u mužů a u žen. Všeobecně se tradující názor ve společnosti, že ženy mají rády sladké a muži více slané nebo pálivé, se zde projevuje jen částečně. Z výsledků je patrné, že u respondentů dominuje konzumace černého pepře, jak u žen, tak u mužů v průběhu dne, jednou až několikrát týdně i měsíčně. Dokonce 5,9 % mužů a 2.5 % žen konzumuje černý pepř 2 a vícekrát za den. Na druhou stranu možnosti „nikdy“ (2,9 % u mužů, 1,2 % u žen) či „méně jak jednou za měsíc“ (2,5 % u žen a 8,8 % u mužů) byly zvoleny minimálně. Skořice je častěji konzumována ženami – převažuje odpověď „1-3krát měsíčně“ (38,3 %), kdežto u mužů „méně jak jednou za měsíc“ (47,1 %). Skořici navíc nikdo neuvedl, že by ji ještě nikdy nekonzumoval. Celkově je konzumace chilli u obou pohlaví zastoupena docela často, ale částečně se liší v časových intervalech. Muži chilli konzumují většinou jednou až několikrát do týdne (celkem 23,6 %) nebo méně jak jednou za měsíc (26,5 %). Dost z nich (11,8 %) chilli ještě nikdy nekonzumovalo. Ženy konzumují chilli také jednou až několikrát do týdne (celkem 33,4 %), dále méně jak 1krát za měsíc (21 %) a nejvíce bývá chilli konzumováno 1-3krát měsíčně (28,4 %). 17,3 % žen chilli ještě nikdy nekonzumovalo. Kurkuma je koření, které u nás není v kulinární úpravě typické, jak ukazují také výsledky. Kurkuma je u mužů i žen konzumována velmi zřídka – zejména méně jak jednou za měsíc (44,1 % mužů a 32,1 % žen). Mnozí z respondentů ji dokonce ještě nikdy nevyzkoušeli (30,9 % žen a 35,3 % mužů). Otázkou je, zda si respondenti uvědomovali, co přesně je kurkuma za koření, protože přece jen je to koření pocházející z ciziny. Navíc to vypadá tak, že respondenti neznají složení směsi kari koření, kde kurkuma tvoří její významnou část. Toto zjištění je patrné u položky „nikdy“, kde bylo kari koření vybráno u 9,9 % žen a u 8,8 % mužů, což je v porovnání s 30,9 % žen a 35,3 % mužů u kurkumy dost významný rozdíl. Každopádně to mohlo být respondenty myšleno tak, že nikdy nekonzumovali přímo samotné koření kurkuma, ale o kurkumě ve směsi kari koření věděli a pouze tam kurkumu nezahrnuli.

63

Kari koření je jinak zastoupeno ve stravě respondentů docela často, nejvíce ale „méně jak jednou za měsíc“ (35,3 % mužů a 29,6 % žen). U žen je konzumace kari koření častější v časovém období 1-3krát měsíčně (29,6 %) oproti mužům (26,5 %). Vzhledem k vybrané cílové skupině nelze tyto poznatky zobecňovat pro širokou veřejnost. Z uvedených výsledků vyplývá, že informovanost vybraných studentů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity o koření jako celku a o jeho některých druzích je poměrně vysoká. U většiny otázek byla správná odpověď tou nejvíce volenou. Odpověď „nevím“ považuji za neznalost respondentů problematiky koření. Téma koření a jeho vliv na organismus se na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity podrobně neprobírá, a tak správné odpovědi na některé otázky v dotazníku byly mnohdy překvapením. Naopak u některých otázek, kde například mechanizmus účinku obsahové látky nebo nežádoucí projevy koření úzce souvisí s všeobecnými znalostmi studenta Lékařské fakulty z oblasti např. patofyziologie, biochemie či farmakologie, se očekávalo, že buď některé možnosti vyloučí a vylučovací metodou se doberou správné odpovědi, nebo rovnou poznají správnou odpověď. Dobrých výsledků se dostalo hlavně v souvislosti s vlivem koření na různé choroby, riziky spojenými s konzumací koření a dále výskytu obsahových látek. Koření je významná složka lidské výživy, proto považuji za správné, aby byla populace edukovaná o jejím významu pro lidské zdraví. Některé uvedené účinky koření v teoretické části byly prokázány pouze in vitro nebo na zvířecích modelech, nikoli na lidech. Koření sice vykazuje určité pozitivní vlastnosti a vliv na zdraví, ale k žádnému z nich není EFSOU schváleno zdravotní tvrzení.

64

5 Závěr Cílem práce bylo shrnout dosavadní poznatky o koření a o jeho pozitivním i negativním vlivu na lidské zdraví. Téma koření je velmi pestré a stále se rozvíjející. Výsledky mnohých studií poukazují na pozitivní přínos konzumace koření jako terapeutické nebo preventivní složky výživy. I přes velký počet studií a experimentů se doposud nestanovilo to zásadní – optimální dávka s preventivním či terapeutickým efektem a zároveň bez nežádoucích účinků. Na optimální dávce závisí i další faktory – způsob a cesta podání, vylučování z těla, distribuce, depozice apod. Z léčebného hlediska vyčnívá převážně kurkuma, chilli a skořice. Koření zahrnuje různé léčebné uplatnění a bylo by dobré nadále sledovat nejnovější vědecké poznatky, protože v budoucnu se sloučeniny obsažené v koření mohou stát registrovanými léčivy a jejich použití by se pak ve zdravotnictví stalo běžné. Právě proto by měli mít studenti Lékařské fakulty alespoň základní informace v této oblasti. Využití koření v medicíně má sice o něco jinou úroveň než koření objevující se ve stravě, ale o to víc by měl člověk myslet na jeho pozitivní účinky a do stravy ho pravidelně zařazovat. Z uvedených výsledků dotazníkového šetření je patrné, že cílová skupina má určité znalosti o koření, avšak mnohé, často i zásadní informace jsou jim stále neznámé. Vhodným řešením této situace může být edukace o obecných faktech týkajících se koření, a hlavně se zaměřit na sledování aktuálních výsledků kvalitních vědeckých studií, které zkoumají použití obsahových látek koření v medicíně a farmacii.

65

Seznam tabulek Tabulka 2.1: Antimikrobiální funkce vybraných druhů koření (s. 14) Tabulka 4.1: Rozdělení respondentů podle pohlaví (s. 44) Tabulka 4.2: Znalost funkce koření (s. 44) Tabulka 4.3: Funkce, se kterými někteří respondenti nesouhlasili (s. 45) Tabulka 4.4: Obsahové látky koření (s. 45) Tabulka 4.5: Možná rizika konzumace koření (s. 47) Tabulka 4.6: Koření a snižování zásob železa v organismu (s. 48) Tabulka 4.7: Studie zaměřené na specifický účinek skořice (s. 49) Tabulka 4.8: Zařazení kurkuminu E100 do kategorie přídatných látek (s. 49) Tabulka 4.9: Nežádoucí účinky kurkuminu (s. 50) Tabulka 4.10: Účinky kmínu kořenného na onemocnění (s. 51) Tabulka 4.11: Koření a trávicí trakt (s. 51) Tabulka 4.12: Kurkumin jako polyfenol s antioxidačními vlastnostmi (s. 52) Tabulka 4.13: Perorálně podávaný kurkumin (s. 53) Tabulka 4.14: Nádor žaludku a koření v nadměrných dávkách (s. 53) Tabulka 4.15: Pozitivní působení kurkuminu v prevenci a léčbě onemocnění (s. 54) Tabulka 4.16: Možné léčebné uplatnění kurkuminu (s. 55) Tabulka 4.17: Kurkumin a piperin ve vztahu k biologické dostupnosti kurkuminu (s. 55) Tabulka 4.18: Chronická alergická reakce jako nežádoucí účinek skořice (s. 56) Tabulka 4.19: Název stupnice na určení pálivosti chilli (s. 57) Tabulka 4.20: Frekvence příjmu koření u mužů (s. 57) Tabulka 4.21: Frekvence příjmu koření u žen (s. 58)

66

Seznam grafů Graf 4.1: Rozdělení respondentů podle pohlaví (s. 43) Graf 4.2: Znalost funkce koření (s. 44) Graf 4.3: Funkce, se kterými někteří respondenti nesouhlasili (s. 45) Graf 4.4: Obsahové látky koření. A) Eugenol (s. 46) Graf 4.5: Obsahové látky koření. B) Cinnamaldehyd (s. 46) Graf 4.6: Obsahové látky koření. C) Kapsaicin (s. 47) Graf 4.7: Obsahové látky koření. D) Piperin (s. 47) Graf 4.8: Možná rizika konzumace koření (s. 48) Graf 4.9: Koření a snižování zásob železa v organismu (s. 48) Graf 4.10: Studie zaměřené na specifický účinek skořice (s. 49) Graf 4.11: Zařazení kurkuminu E100 do kategorie přídatných látek (s. 50) Graf 4.12: Nežádoucí účinky kurkuminu (s. 50) Graf 4.13: Účinky kmínu kořenného na onemocnění (s. 51) Graf 4.14: Koření a trávicí trakt (s. 52) Graf 4.15: Kurkumin jako polyfenol s antioxidačními vlastnostmi (s. 52) Graf 4.16: Perorálně podávaný kurkumin (s. 53) Graf 4.17: Nádor žaludku a koření v nadměrných dávkách (s. 54) Graf 4.18: Pozitivní působení kurkuminu v prevenci a léčbě onemocnění (s. 54) Graf 4.19: Možné léčebné uplatnění kurkuminu (s. 55) Graf 4.20: Kurkumin a piperin ve vztahu k biologické dostupnosti kurkuminu (s. 56) Graf 4.21: Chronická alergická reakce jako nežádoucí účinek skořice (s. 56) Graf 4.22: Název stupnice na určení pálivosti chilli (s. 57) Graf 4.23: Frekvence příjmu koření u mužů (s. 58) Graf 4.24: Frekvence příjmu koření u žen (s. 59)

67

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník (s. 69)

68

Příloha 1: Dotazník Milý studente/milá studentko, prosím o vyplnění následujícího dotazníku, který je součástí praktické části bakalářské práce zaměřené na koření v lidské výživě. Dotazník je anonymní. Vámi vybrané odpovědi zřetelně vyznačte. V každé otázce je vždy jen jedna správná odpověď. Moc děkuji za vyplnění. Pavlína Kopecká, studentka oboru Nutriční terapeut Jsem: MUŽ ŽENA 1. Funkce koření jsou rozmanité: 1. ochucování pokrmů, 2. tvorba vůně, barvy, konzistence, chuti, 3. konzervační schopnost, 4. antimikrobiální, 5. výživové, 6. zdravotní. Souhlasíte se všemi uvedenými funkcemi? Pokud s některou funkcí nesouhlasíte, vypište její číslo/čísla. a. Ano b. Nevím c. Ne, nesouhlasím s funkcí/funkcemi pod číslem: 2. Které koření je hlavním zdrojem následujících obsahových látek? A) Eugenol a. Kurkuma B) Cinnamaldehyd b. Hřebíček c. Chilli d. kardamom C) Kapsaicin a. Kmín D) Piperin b. Chilli c. Šafrán d. Kardamom 3. Možným rizikem konzumace koření je: a. Zubní kaz b. Nádor jater způsobený aflatoxiny

a. b. c. d. a. b. c. d.

Kurkuma Chilli Skořice Černý pepř Černý pepř Skořice Kurkuma Hřebíček

c. Rhinitida d. Infarkt myokardu

4. Může užívání některých druhů koření (např. kurkuma, kari směs koření, česnek) v nadměrných dávkách vést ke snížení zásob železa v organismu? a. Ano b. Ne c. Nevím 5. Skořice se v poslední době intenzivně zkoumá pro své: a. Antikoagulační účinky b. Prokoagulační účinky

c. Hypoglykemické účinky d. Antilitogenní účinky

6. V potravinářství se kurkumin využívá jako přídatná látka E100. Do jaké kategorie přídatných látek patří? a. Emulgačních látek c. Aromatických látek b. Barviv d. Konzervačních látek 7. Vyberte, která z následujících možností nepatří mezi nežádoucí účinky kurkuminu (vyvolané jeho konzumací ve vyšších dávkách): a. Hepatotoxicita c. Gastrointestinální potíže b. Antitrombotický účinek d. Meningitida 8. Kmín kořenný je studován hlavně v souvislosti s prevencí a léčbou: a. Myasthenia gravis c. Nádorového onemocnění b. Huntingtonovy choroby d. Akutní pankreatitidy

69

9. Některé druhy koření stimulují tvorbu žlučových kyselin a pankreatických enzymů. Tato schopnost se váže především na: a. Hypolipidemický účinek c. Prevenci karcinomu pankreatu koření d. Prevenci karcinomu jater b. Podporu trávení 10. Kurkumin je po chemické stránce polyfenol, což je látka s antioxidačními vlastnostmi: a. Ano b. Ne c. Nevím 11. First pass efekt je obecně problémem u orálně podávaného kurkuminu. Některý orgán/orgánová soustava ale využívají působení kurkuminu nehledě na tento problém. Který/která to je? a. Mozek c. Trávicí trakt b. Svalstvo d. Kardiovaskulární systém 12. Nádor žaludku mohou způsobit nadměrné dávky: a. kurkumy b. chilli

c. skořice d. hřebíčku

13. U kurkuminu se předpokládá jeho pozitivní působení v prevenci a léčbě zejména: a. Nádorového onemocnění c. Wilsonově chorobě b. Spalniček d. Anémie 14. Kurkumin stimuluje rozptýlení mutovaných defektních proteinů alfa-synukleinů. Při léčbě jakého onemocnění se tohoto účinku dá využít? a. Infarkt myokardu b. Parkinsonova choroba

c. Glaukom d. Otitis

15. Kurkumin a piperin je vhodné konzumovat společně (orální cestou), protože se tím zvyšuje biologická dostupnost kurkuminu. Je následující tvrzení pravdivé? a. Ano b. Ne c. Nevím 16. Jedním z možných nežádoucích účinků skořice je hlavně chronická alergická reakce. Je toto tvrzení pravdivé? a. Ano b. Ne c. Nevím 17. Pro určení pálivosti chilli se využívá tzv. __________ stupnice. a. Scovilleova b. Mohsova c. Beaufortova d. Fujitova

70

18. Jak často konzumujete následující druhy koření? (Vyznačte křížkem) Nikdy Méně jak 1-3krát 1-2krát 3-4krát 5-6krát jednou za měsíčně týdně týdně do týdne měsíc Skořice Kurkuma Chilli Černý pepř Kari koření

1krát denně

2a vícekrát za den

Seznam použité literatury: 1. Multimediální DVD z předmětu Koření - zdroje pěstování a zpracování - Charakteristika koření a komodity kořeninové rostliny [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://pssp.cz/multi_dvd/charakteristika-koreni-a-komodity-koreninove-rostliny.html 2. Pro účely této vyhlášky se rozumí a) kořením části rostlin jako kořeny, oddenky, kůra, listy, nať, květy, plody, semena nebo (eAGRI) [online]. [vid. 23. únor 2016]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/100055861.html 3. HIRASA, Kenji a Mitsuo TAKEMASA. Spice Science and Technology. B.m.: CRC Press, 1998. ISBN 978-0-585-36755-2. 4. Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (Zemědělství, eAGRI) [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/rostlinne-komodity/lecivearomaticke-a-koreninove-rostliny/ 5. Multimediální DVD z předmětu Koření - zdroje pěstování a zpracování - Rozdělení koření a kořeninových rostlin [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://pssp.cz/multi_dvd/rozdeleni-koreni-a-koreninovych-rostlin.html 6. RAGHAVAN, Susheela. Handbook of Spices, Seasonings, and Flavorings, Second Edition. B.m.: CRC Press, 2006. ISBN 978-1-4200-0436-6. 7. Multimediální DVD z předmětu Koření - zdroje pěstování a zpracování - Historie koření [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://pssp.cz/multi_dvd/historie-koreni.html 8. Multimediální DVD z předmětu Koření - zdroje pěstování a zpracování - Funkce koření [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://pssp.cz/multi_dvd/funkce-koreni.html 9. KAEFER, Christine M. a John A. MILNER. The role of herbs and spices in cancer prevention. Journal of Nutritional Biochemistry [online]. 2008, roč. 19, č. 6, s. 347–361 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 0955-2863. Dostupné z: doi:10.1016/j.jnutbio.2007.11.003 10. CRU: The Spices of Cancer Prevention | American Institute for Cancer Research (AICR) [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.aicr.org/cancer-researchupdate/august_21_2013/CRU_spices_cancer_prevention.html 11. SRINIVASAN, K. Antioxidant potential of spices and their active constituents. Critical Reviews in Food Science and Nutrition [online]. 2014, roč. 54, č. 3, s. 352–372. ISSN 15497852. Dostupné z: doi:10.1080/10408398.2011.585525 12. SRINIVASAN, Krishnapura. Spices as influencers of body metabolism: an overview of three decades of research. Food Research International [online]. 2005, roč. 38, č. 1, s. 77– 86 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 0963-9969. Dostupné z: doi:10.1016/j.foodres.2004.09.001 13. MENON, Venugopal P. a Adluri Ram SUDHEER. Antioxidant and anti-inflammatory properties of curcumin. Advances in Experimental Medicine and Biology [online]. 2007, roč. 595, s. 105–125. ISSN 0065-2598. Dostupné z: doi:10.1007/978-0-387-46401-5_3 72

14. Habilitace V. Hampla [online]. [vid. 19. http://fyziologie.lf2.cuni.cz/hampl/habilit/habil1.htm

listopad

2015].

Dostupné

z:

15. PLATEL, Kalpana a K. SRINIVASAN. Digestive stimulant action of spices: a myth or reality? The Indian Journal of Medical Research. 2004, roč. 119, č. 5, s. 167–179. ISSN 0971-5916. 16. KIM, Sun Young, Yean Kyoung KOO, Ja Yong KOO, Tran Minh NGOC, Sam Sik KANG, KiHwan BAE, Yeong Sik KIM a Hye Sook YUN-CHOI. Platelet anti-aggregation activities of compounds from Cinnamomum cassia. Journal of Medicinal Food [online]. 2010, roč. 13, č. 5, s. 1069–1074. ISSN 1557-7600. Dostupné z: doi:10.1089/jmf.2009.1365 17. RAGHAVENDRA, R. H. a K. Akhilender NAIDU. Spice active principles as the inhibitors of human platelet aggregation and thromboxane biosynthesis. Prostaglandins, Leukotrienes, and Essential Fatty Acids [online]. 2009, roč. 81, č. 1, s. 73–78. ISSN 15322823. Dostupné z: doi:10.1016/j.plefa.2009.04.009 18. Definition of piperine extract (standardized) - National Cancer Institute Drug Dictionary. National Cancer Institute [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.cancer.gov/publications/dictionaries/cancer-drug 19. SAMYKUTTY, Abhilash, Aditya Vittal SHETTY, Gajalakshmi DAKSHINAMOORTHY, Mary Margaret BARTIK, Gary Leon JOHNSON, Brian WEBB, Guoxing ZHENG, Aoshuang CHEN, Ramaswamy KALYANASUNDARAM a Gnanasekar MUNIRATHINAM. Piperine, a Bioactive Component of Pepper Spice Exerts Therapeutic Effects on Androgen Dependent and Androgen Independent Prostate Cancer Cells. PLoS ONE [online]. 2013, roč. 8, č. 6, s. e65889 [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0065889 20. GREENSHIELDS, Anna L., Carolyn D. DOUCETTE, Kimberly M. SUTTON, Laurence MADERA, Henry ANNAN, Paul B. YAFFE, Allison F. KNICKLE, Zhongmin DONG a David W. HOSKIN. Piperine inhibits the growth and motility of triple-negative breast cancer cells. Cancer Letters [online]. 2015, roč. 357, č. 1, s. 129–140. ISSN 1872-7980. Dostupné z: doi:10.1016/j.canlet.2014.11.017 21. Triple negativní karcinom prsu – prognosticky vysoce závažná skupina mamárních malignit | Česká gynekologie - proLékaře.cz [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.prolekare.cz/ceska-gynekologie-clanek/triple-negativni-karcinom-prsuprognosticky-vysoce-zavazna-skupina-mamarnich-malignit-37584?confirm_rules=1 22. THARMALINGAM, Nagendran, Sa-Hyun KIM, Min PARK, Hyun Jun WOO, Hyun Woo KIM, Ji Yeong YANG, Ki-Jong RHEE a Jong Bae KIM. Inhibitory effect of piperine on Helicobacter pylori growth and adhesion to gastric adenocarcinoma cells. Infectious Agents and Cancer [online]. 2014, roč. 9, č. 1, s. 43. ISSN 1750-9378. Dostupné z: doi:10.1186/1750-9378-9-43 23. TAK, Jean Kyoung, Jun Ho LEE a Jeen-Woo PARK. Resveratrol and piperine enhance radiosensitivity of tumor cells. BMB reports. 2012, roč. 45, č. 4, s. 242–246. ISSN 1976670X.

73

24. PRADEEP, C. R. a G. KUTTAN. Effect of piperine on the inhibition of lung metastasis induced B16F-10 melanoma cells in mice. Clinical & Experimental Metastasis. 2002, roč. 19, č. 8, s. 703–708. ISSN 0262-0898. 25. SELVENDIRAN, Karuppaiyah, Syed Mumtaz BANU a Dhanapal SAKTHISEKARAN. Protective effect of piperine on benzo(a)pyrene-induced lung carcinogenesis in Swiss albino mice. Clinica Chimica Acta; International Journal of Clinical Chemistry [online]. 2004, roč. 350, č. 1-2, s. 73–78. ISSN 0009-8981. Dostupné z: doi:10.1016/j.cccn.2004.07.004 26. KAEFER, Christine M. a John A. MILNER. Herbs and Spices in Cancer Prevention and Treatment. In: Iris F. F. BENZIE a Sissi WACHTEL-GALOR, ed. Herbal Medicine: Biomolecular and Clinical Aspects [online]. 2nd vyd. Boca Raton (FL): CRC Press/Taylor & Francis, 2011 [vid. 19. listopad 2015]. ISBN 978-1-4398-0713-2. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK92774/ 27. Slovníček » VEGF (vaskulární endoteliální růstový faktor) » Linkos.cz [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.linkos.cz/slovnicek/vegf-vaskularni-endotelialnirustovy-faktor/ 28. KUMARI, M. V. Modulatory influences of clove (Caryophyllus aromaticus, L) on hepatic detoxification systems and bone marrow genotoxicity in male Swiss albino mice. Cancer Letters. 1991, roč. 60, č. 1, s. 67–73. ISSN 0304-3835. 29. KHAN, Asaduzzaman, Han-chun CHEN, Mousumi TANIA a Dian-zheng ZHANG. Anticancer Activities of Nigella Sativa (Black Cumin). African Journal of Traditional, Complementary, and Alternative Medicines [online]. 2011, roč. 8, č. 5 Suppl, s. 226–232 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 0189-6016. Dostupné z: doi:10.4314/ajtcam.v8i5S.10 30. EL-MAHDY, Mohamed A., Qianzheng ZHU, Qi-En WANG, Gulzar WANI a Altaf A. WANI. Thymoquinone induces apoptosis through activation of caspase-8 and mitochondrial events in p53-null myeloblastic leukemia HL-60 cells. International Journal of Cancer. Journal International Du Cancer [online]. 2005, roč. 117, č. 3, s. 409–417. ISSN 0020-7136. Dostupné z: doi:10.1002/ijc.21205 31. NORWOOD, Anne A., Mary TAN, Marilyn MAY, Michelle TUCCI a Hamed BENGHUZZI. Comparison of potential chemotherapeutic agents, 5-fluoruracil, green tea, and thymoquinone on colon cancer cells. Biomedical Sciences Instrumentation. 2006, roč. 42, s. 350–356. ISSN 0067-8856. 32. TORRES, Maria P., Moorthy P. PONNUSAMY, Subhankar CHAKRABORTY, Lynette M. SMITH, Srustidhar DAS, Hwyda A. ARAFAT a Surinder K. BATRA. Effects of thymoquinone in the expression of mucin 4 in pancreatic cancer cells: implications for the development of novel cancer therapies. Molecular Cancer Therapeutics [online]. 2010, roč. 9, č. 5, s. 1419–1431. ISSN 1538-8514. Dostupné z: doi:10.1158/1535-7163.MCT-10-0075 33. AUNG, H. H., C. Z. WANG, M. NI, A. FISHBEIN, S. R. MEHENDALE, J. T. XIE, C. Y. SHOYAMA a C. S. YUAN. Crocin from Crocus sativus possesses significant antiproliferation effects on human colorectal cancer cells. Experimental Oncology. 2007, roč. 29, č. 3, s. 175–180. ISSN 1812-9269.

74

34. D’ALESSANDRO, Anna M., Andrea MANCINI, Anna Rita LIZZI, Angela DE SIMONE, Carmine Esposito MARROCCELLA, Giovanni Luca GRAVINA, Carla TATONE a Claudio FESTUCCIA. Crocus sativus stigma extract and its major constituent crocin possess significant antiproliferative properties against human prostate cancer. Nutrition and Cancer [online]. 2013, roč. 65, č. 6, s. 930–942. ISSN 1532-7914. Dostupné z: doi:10.1080/01635581.2013.767368 35. ALAVIZADEH, Seyedeh Hoda a Hossein HOSSEINZADEH. Bioactivity assessment and toxicity of crocin: a comprehensive review. Food and Chemical Toxicology: An International Journal Published for the British Industrial Biological Research Association [online]. 2014, roč. 64, s. 65–80. ISSN 1873-6351. Dostupné z: doi:10.1016/j.fct.2013.11.016 36. TUNTIPOPIPAT, Siriporn, Christophe ZEDER, Pudsadee SIRIPRAPA a Somsri CHAROENKIATKUL. Inhibitory effects of spices and herbs on iron availability. International Journal of Food Sciences & Nutrition [online]. 2009, roč. 60, s. 43–55 [vid. 23. únor 2016]. ISSN 09637486. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=s3h&AN=43571758&lang=cs&site=eds-live&scope=site 37. Abstract for TR-427 - Turmeric Oleoresin (CASRN 8024-37-1) - NTP [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://ntp.niehs.nih.gov/results/pubs/longterm/reports/longterm/tr400499/abstracts/tr427/i ndex.html 38. PATEL, Vaishali B, Sabeena MISRA, Bhaumik B PATEL a Adhip P N MAJUMDAR. Colorectal cancer: chemopreventive role of curcumin and resveratrol. Nutrition And Cancer [online]. 2010, roč. 62, č. 7, s. 958–967 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 1532-7914. Dostupné z: doi:10.1080/01635581.2010.510259 39. RIVERA-ESPINOZA, Yadira a Pablo MURIEL. Pharmacological actions of curcumin in liver diseases or damage. Liver International: Official Journal Of The International Association For The Study Of The Liver [online]. 2009, roč. 29, č. 10, s. 1457–1466 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 1478-3231. Dostupné z: doi:10.1111/j.1478-3231.2009.02086.x 40. CHOUDHARY, Neeraj a Bhupinder Singh SEKHON. Potential therapeutic effect of curcumin - an update. Journal of Pharmaceutical Education & Research [online]. 2012, roč. 3, č. 2, s. 64–71 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 09768173. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=84626786&lang=cs&site=eds-live&scope=site 41. SIVIERO, Angelo, Eugenia GALLO, Valentina MAGGINI, Luigi GORI, Alessandro MUGELLI, Fabio FIRENZUOLI a Alfredo VANNACCI. Review: Curcumin, a golden spice with a low bioavailability. Journal of Herbal Medicine [online]. 2015, roč. 5, s. 57– 70. ISSN 2210-8033. Dostupné z: doi:10.1016/j.hermed.2015.03.001 42. STORKA, Angela, Brigitta VCELAR, Uros KLICKOVIC, Ghazaleh GOUYA, Stefan WEISSHAAR, Stefan ASCHAUER, Gordon BOLGER, Lawrence HELSON a Michael WOLZT. Safety, tolerability and pharmacokinetics of liposomal curcumin in healthy humans. International Journal Of Clinical Pharmacology And Therapeutics [online]. 2015, roč. 53, č. 1, s. 54–65. ISSN 0946-1965. Dostupné z: doi:10.5414/CP202076 75

43. MACH, Claire M, Jing Hong CHEN, Scott A MOSLEY, Razelle KURZROCK a Judith A SMITH. Evaluation of liposomal curcumin cytochrome p450 metabolism. Anticancer Research. 2010, roč. 30, č. 3, s. 811–814. ISSN 1791-7530. 44. SIVIERO, Angelo, Eugenia GALLO, Valentina MAGGINI, Luigi GORI, Alessandro MUGELLI, Fabio FIRENZUOLI a Alfredo VANNACCI. Curcumin, a golden spice with a low bioavailability. Journal of Herbal Medicine [online]. 2015, roč. 5, č. 2, s. 57–70 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 2210-8033. Dostupné z: doi:10.1016/j.hermed.2015.03.001 45. BRUMATTI, Liza Vecchi, Annalisa MARCUZZI, Paola Maura TRICARICO, Valentina ZANIN, Martina GIRARDELLI a Anna Monica BIANCO. Curcumin and Inflammatory Bowel Disease: Potential and Limits of Innovative Treatments. Molecules [online]. 2014, roč. 19, č. 12, s. 21127–21153 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 14203049. Dostupné z: doi:10.3390/molecules191221127 46. ANAND, Preetha, Ajaikumar B. KUNNUMAKKARA, Robert A. NEWMAN a Bharat B. AGGARWAL. Bioavailability of curcumin: problems and promises. Molecular Pharmaceutics [online]. 2007, roč. 4, č. 6, s. 807–818. ISSN 1543-8384. Dostupné z: doi:10.1021/mp700113r 47. Curcumin | Linus Pauling Institute | Oregon State University [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://lpi.oregonstate.edu/mic/dietaryfactors/phytochemicals/curcumin#carcinogen-metabolism 48. CHENG, A. L., C. H. HSU, J. K. LIN, M. M. HSU, Y. F. HO, T. S. SHEN, J. Y. KO, J. T. LIN, B. R. LIN, W. MING-SHIANG, H. S. YU, S. H. JEE, G. S. CHEN, T. M. CHEN, C. A. CHEN, M. K. LAI, Y. S. PU, M. H. PAN, Y. J. WANG, C. C. TSAI a C. Y. HSIEH. Phase I clinical trial of curcumin, a chemopreventive agent, in patients with high-risk or pre-malignant lesions. Anticancer Research. 2001, roč. 21, č. 4B, s. 2895–2900. ISSN 0250-7005. 49. SHISHODIA, Shishir, Madan M. CHATURVEDI a Bharat B. AGGARWAL. Role of Curcumin in Cancer Therapy. Current Problems in Cancer [online]. 2007, roč. 31, č. 4, Role of Curcumin in Cancer Therapy, s. 243–305 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 0147-0272. Dostupné z: doi:10.1016/j.currproblcancer.2007.04.001 50. PARI, Leelavinothan, Daniel TEWAS a Juergen ECKEL. Role of curcumin in health and disease. Archives Of Physiology And Biochemistry [online]. 2008, roč. 114, č. 2, s. 127– 149 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 1381-3455. Dostupné z: doi:10.1080/13813450802033958 51. Diabetická retinopatie a ostatní oční komplikace diabetu - Diabetologie - ZDN [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualnimedicina/diabeticka-retinopatie-a-ostatni-ocni-komplikace-diabetu-459227 52. SURYANARAYANA, Palla, Megha SARASWAT, Tiruvalluru MRUDULA, T Prasanna KRISHNA, Kamala KRISHNASWAMY a G Bhanuprakash REDDY. Curcumin and turmeric delay streptozotocin-induced diabetic cataract in rats. Investigative Ophthalmology & Visual Science. 2005, roč. 46, č. 6, s. 2092–2099. ISSN 0146-0404. 53. GRAMA, Charitra N, Palla SURYANARAYANA, Madhoosudan A PATIL, Ganugula RAGHU, Nagalla BALAKRISHNA, M N V Ravi KUMAR a Geereddy Bhanuprakash 76

REDDY. Efficacy of biodegradable curcumin nanoparticles in delaying cataract in diabetic rat model. Plos One [online]. 2013, roč. 8, č. 10, s. e78217–e78217 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 1932-6203. Dostupné z: doi:10.1371/journal.pone.0078217 54. Curcumin | Linus Pauling Institute | Oregon State University [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://lpi.oregonstate.edu/mic/dietaryfactors/phytochemicals/curcumin#antioxidant-activity 55. SREEJAYAN, null a M. N. RAO. Nitric oxide scavenging by curcuminoids. The Journal of Pharmacy and Pharmacology. 1997, roč. 49, č. 1, s. 105–107. ISSN 0022-3573. 56. SREEJAYAN, N. a M. N. RAO. Free radical scavenging activity of curcuminoids. Arzneimittel-Forschung. 1996, roč. 46, č. 2, s. 169–171. ISSN 0004-4172. 57. Autoimunitní onemocnění - Alergologie a klinická imunologi - ZDN [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarskelisty/autoimunitni-onemocneni-410724 58. Aktuality v hematologii a onkologii [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.chemoterapie.cz/hematol13.htm 59. SALH, B, K ASSI, V TEMPLEMAN, K PARHAR, D OWEN, A GOMEZ-MUNOZ a K JACOBSON. Curcumin attenuates DNB-induced murine colitis. AMERICAN JOURNAL OF PHYSIOLOGY-GASTROINTESTINAL AND LIVER PHYSIOLOGY. 2003, roč. 285, č. 1, s. G235–G243. ISSN 01931857. 60. KOHLI, K., J. ALI, M. J. ANSARI a Z. RAHEMAN. Curcumin: A natural antiinflammatory agent. Indian Journal of Pharmacology [online]. 2005, roč. 37, č. 3, s. 141–147 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 02537613. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=17450452&lang=cs&site=eds-live&scope=site 61. HONG, Jungil, Mousumi BOSE, Jihyeung JU, Jae-Ha RYU, Xiaoxin CHEN, Shengmin SANG, Mao-Jung LEE a Chung S YANG. Modulation of arachidonic acid metabolism by curcumin and related beta-diketone derivatives: effects on cytosolic phospholipase A(2), cyclooxygenases and 5-lipoxygenase. Carcinogenesis [online]. 2004, roč. 25, č. 9, s. 1671– 1679 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 0143-3334. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=mdc&AN=15073046&lang=cs&site=eds-live&scope=site 62. SHAKIBAEI, Mehdi, Thilo JOHN, Gundula SCHULZE-TANZIL, Ingo LEHMANN a Ali MOBASHERI. Suppression of NF-kappaB activation by curcumin leads to inhibition of expression of cyclo-oxygenase-2 and matrix metalloproteinase-9 in human articular chondrocytes: Implications for the treatment of osteoarthritis. Biochemical Pharmacology. 2007, roč. 73, č. 9, s. 1434–1445. ISSN 0006-2952. 63. VERA-RAMIREZ, Laura, Patricia PÉREZ-LOPEZ, Alfonso VARELA-LOPEZ, McArmen RAMIREZ-TORTOSA, Maurizio BATTINO a José L QUILES. Curcumin and liver disease. Biofactors (Oxford, England) [online]. 2013, roč. 39, č. 1, s. 88–100 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 1872-8081. Dostupné z: doi:10.1002/biof.1057

77

64. LEE, Hae-In, Robin A. MCGREGOR, Myung-Sook CHOI, Kown-Il SEO, Un Ju JUNG, Jiyoung YEO, Myung-Joo KIM a Mi-Kyung LEE. Low doses of curcumin protect alcoholinduced liver damage by modulation of the alcohol metabolic pathway, CYP2E1 and AMPK. Life Sciences [online]. 2013, roč. 93, č. 18–19, s. 693–699 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 0024-3205. Dostupné z: doi:10.1016/j.lfs.2013.09.014 65. REDDY, A. C. a B. R. LOKESH. Effect of curcumin and eugenol on iron-induced hepatic toxicity in rats. Toxicology. 1996, roč. 107, č. 1, s. 39–45. ISSN 0300-483X. 66. ZHANG, Feng, Zili ZHANG, Li CHEN, Desong KONG, Xiaoping ZHANG, Chunfeng LU, Yin LU a Shizhong ZHENG. Curcumin attenuates angiogenesis in liver fibrosis and inhibits angiogenic properties of hepatic stellate cells. Journal Of Cellular And Molecular Medicine [online]. 2014, roč. 18, č. 7, s. 1392–1406 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 15824934. Dostupné z: doi:10.1111/jcmm.12286 67. MISHRA, Shrikant a Kalpana PALANIVELU. The effect of curcumin (turmeric) on Alzheimer’s disease: An overview. Annals of Indian Academy of Neurology [online]. 2008, roč. 11, č. 1, s. 13–19 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 0972-2327. Dostupné z: doi:10.4103/0972-2327.40220 68. Curcumin | Linus Pauling Institute | Oregon State University [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://lpi.oregonstate.edu/mic/dietaryfactors/phytochemicals/curcumin#alzheimer-disease-treatment 69. HEGER, Michal, Rowan F. van GOLEN, Mans BROEKGAARDEN a Martin C. MICHEL. The Molecular Basis for the Pharmacokinetics and Pharmacodynamics of Curcumin and Its Metabolites in Relation to Cancer. Pharmacological Reviews [online]. 2014, roč. 66, č. 1, s. 222–307 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN , 1521-0081 (Online). Dostupné z: doi:10.1124/pr.110.004044 70. Parkinsonova nemoc - Neurologie - ZDN [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/parkinsonova-nemoc-271473 71. os_parkinson [online]. [vid. 15. listopad http://www.neurodegenerace.cz/os_parkinson.htm

2015].

Dostupné

z:

72. Curcumin may have Parkinson’s promise: Study [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.nutraingredients.com/Research/Curcumin-may-have-Parkinson-spromise-Study 73. Hyperhomocysteinémie | Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.stefajir.cz/?q=hyperhomocysteinemie 74. peroxynitrit | Velký lékařský slovník On-Line [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/peroxynitrit 75. RAMASWAMI, Ganesh, Hong CHAI, Qizhi YAO, Peter H. LIN, Alan B. LUMSDEN a Changyi CHEN. Curcumin blocks homocysteine-induced endothelial dysfunction in porcine coronary arteries. Journal of Vascular Surgery [online]. 2004, roč. 40, č. 6, s. 1216– 1222 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 0741-5214. Dostupné z: doi:10.1016/j.jvs.2004.09.021

78

76. PRASAD, Sahdeo a Amit K TYAGI. Curcumin and its analogues: a potential natural compound against HIV infection and AIDS. Food & Function. 2015. ISSN 2042-650X. 77. SHARMA, R. A., A. J. GESCHER a W. P. STEWARD. Curcumin: The story so far. European Journal of Cancer [online]. 2005, roč. 41, č. 13, Cancer Chemoprevention - An Update on a Novel and Exciting Field of Oncology, s. 1955–1968 [vid. 15. listopad 2015]. ISSN 0959-8049. Dostupné z: doi:10.1016/j.ejca.2005.05.009 78. Curcumin | Linus Pauling Institute | Oregon State University [online]. [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://lpi.oregonstate.edu/mic/dietaryfactors/phytochemicals/curcumin#safety 79. NAZ, Rajesh K. Can curcumin provide an ideal contraceptive? Molecular Reproduction and Development [online]. 2011, roč. 78, č. 2, s. 116–123. ISSN 1098-2795. Dostupné z: doi:10.1002/mrd.21276 80. Scientific Opinion on the re-evaluation of curcumin (E 100) as a food additive | Europäische Behörde für Lebensmittelsicherheit [online]. [vid. 27. únor 2016]. Dostupné z: http://www.efsa.europa.eu/de/efsajournal/pub/1679 81. BANDARA, Thushari, Inoka ULUWADUGE a E. R. JANSZ. Bioactivity of cinnamon with special emphasis on diabetes mellitus: A review. International Journal of Food Sciences & Nutrition [online]. 2012, roč. 63, č. 3, s. 380–386 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 09637486. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=s3h&AN=74279014&lang=cs&site=eds-live&scope=site 82. ROMERO, Tim. Cinnulin PF. Total Health [online]. 2005, roč. 27, č. 5, s. 26–26 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 02746743. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=20321938&lang=cs&site=eds-live&scope=site 83. ULBRICHT, Catherine, Erica SEAMON, Regina C. WINDSOR, Nicole ARMBRUESTER, J. Kathryn BRYAN, Dawn COSTA, Nicole GIESE, Joerg GRUENWALD, Ramon IOVIN, Richard ISAAC, Jill M. GRIMES SERRANO, Shaina TANGUAY-COLUCCI, Wendy WEISSNER, Heeja YOON a Jie ZHANG. An EvidenceBased Systematic Review of Cinnamon ( Cinnamomum spp.) by the Natural Standard Research Collaboration. Journal of Dietary Supplements [online]. 2011, roč. 8, č. 4, s. 378– 454 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 19390211. Dostupné z: doi:10.3109/19390211.2011.627783 84. INFORMATION, National Center for Biotechnology, U. S. National Library of MEDICINE, 8600 Rockville PIKE, BETHESDA, MD20894 a USA. cinnamaldehyde | C9H8O - PubChem [online]. [vid. 19. listopad 2015]. Dostupné z: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/cinnamaldehyde#section=Therapeutic-Uses 85. KHAN, Alam, Mahpara SAFDAR, Mohammad Muzaffar ALI KHAN, Khan Nawaz KHATTAK a Richard A ANDERSON. Cinnamon improves glucose and lipids of people with type 2 diabetes. Diabetes Care [online]. 2003, roč. 26, č. 12, s. 3215–3218 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 0149-5992. Dostupné z:

79

http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=mdc&AN=14633804&lang=cs&site=eds-live&scope=site 86. MANG, B, M WOLTERS, B SCHMITT, K KELB, R LICHTINGHAGEN, D O STICHTENOTH a A HAHN. Effects of a cinnamon extract on plasma glucose, HbA, and serum lipids in diabetes mellitus type 2. European Journal Of Clinical Investigation [online]. 2006, roč. 36, č. 5, s. 340–344 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 0014-2972. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=mdc&AN=16634838&lang=cs&site=eds-live&scope=site 87. SOLOMON, T P J a A K BLANNIN. Effects of short-term cinnamon ingestion on in vivo glucose tolerance. Diabetes, Obesity & Metabolism [online]. 2007, roč. 9, č. 6, s. 895–901 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 1462-8902. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=mdc&AN=17924872&lang=cs&site=eds-live&scope=site 88. HLEBOWICZ, Joanna, Anna HLEBOWICZ, Sandra LINDSTEDT, Ola BJÖRGELL, Peter HÖGLUND, Jens J HOLST, Gassan DARWICHE a Lars-Olof ALMÉR. Effects of 1 and 3 g cinnamon on gastric emptying, satiety, and postprandial blood glucose, insulin, glucose-dependent insulinotropic polypeptide, glucagon-like peptide 1, and ghrelin concentrations in healthy subjects. The American Journal Of Clinical Nutrition [online]. 2009, roč. 89, č. 3, s. 815–821 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 1938-3207. Dostupné z: doi:10.3945/ajcn.2008.26807 89. PING, Hua, Guijun ZHANG a Guixing REN. Antidiabetic effects of cinnamon oil in diabetic KK-Ay mice. Food and Chemical Toxicology [online]. 2010, roč. 48, s. 2344– 2349. ISSN 0278-6915. Dostupné z: doi:10.1016/j.fct.2010.05.069 90. QIN, Bolin, Wei QIU, Rita Kohen AVRAMOGLU a Khosrow ADELI. Tumor necrosis factor-alpha induces intestinal insulin resistance and stimulates the overproduction of intestinal apolipoprotein B48-containing lipoproteins. Diabetes [online]. 2007, roč. 56, č. 2, s. 450–461 [vid. 19. listopad 2015]. ISSN 0012-1797. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=mdc&AN=17259391&lang=cs&site=eds-live&scope=site 91. QIN, B, H DAWSON, Mm POLANSKY a Ra ANDERSON. Cinnamon Extract Attenuates TNF-alpha-induced Intestinal Lipoprotein ApoB48 Overproduction by Regulating Inflammatory, Insulin, and Lipoprotein Pathways in Enterocytes. HORMONE AND METABOLIC RESEARCH. 2009, roč. 41, č. 7, s. 516–522. ISSN 00185043. 92. RAHEMI, Diyardokht, Neda BABAEE, Sohrab KAZEMI, Seyyed Ali Asghar SEFIDGAR a Ali Akbar MOGHADAMNIA. An In Vitro Study of the Effect of Cinnamaldehyde on the Growth of Candida albicans Compared to Nystatin and Fluconazole. Crescent Journal of Medical & Biological Sciences. 2015, roč. 2, č. 3, s. 76. ISSN 21489696. 93. ABRAHAM, K, F WOHRLIN, O LINDTNER, G HEINEMEYER a A LAMPEN. Toxicology and risk assessment of coumarin: Focus on human data. MOLECULAR NUTRITION & FOOD RESEARCH. 2010, roč. 54, č. 2, s. 228–239. ISSN 16134125.

80

94. Toxicitu kumarinu nelze vztahovat na skořici. Informační Centrum Bezpečnosti Potravin.cz [online]. [vid. 27. únor 2016]. Dostupné z: http://www.bezpecnostpotravin.cz/toxicitukumarinu-nelze-vztahovat-na-skorici.aspx 95. Bezpečnost potravin A-Z [online]. [vid. 27. únor http://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92247.aspx

2016].

Dostupné

z:

96. Multimediální DVD z předmětu Koření - zdroje pěstování a zpracování - Plodové koření pěstovatelné mimo Českou republiku [online]. [vid. 26. únor 2016]. Dostupné z: http://pssp.cz/multi_dvd/plodove-koreni-pestovatelne-mimo-ceskou-republiku.html 97. BODE, Ann M. a Zigang DONG. The Two Faces of Capsaicin. Cancer Research [online]. 2011, roč. 71, č. 8, s. 2809–2814 [vid. 26. únor 2016]. ISSN 0008-5472, 1538-7445. Dostupné z: doi:10.1158/0008-5472.CAN-10-3756 98. Toxicology - Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc - Kapsaicin [online]. [vid. 26. únor 2016]. Dostupné z: http://www.toxicology.cz/modules.php?name=News&file=print&sid=793 99. DENG, Yaxiong, Xin HUANG, Haijing WU, Ming ZHAO, Qianjin LU, Eitan ISRAELI, Shani DAHAN, Miri BLANK a Yehuda SHOENFELD. Some like it hot: The emerging role of spicy food (capsaicin) in autoimmune diseases. Autoimmunity Reviews [online]. nedatováno [vid. 26. únor 2016]. ISSN 1568-9972. Dostupné z: doi:10.1016/j.autrev.2016.01.009 100. 58. výroční sjezd českých a slovenských revmatologů. Czech Rheumatology / Ceska Revmatologie [online]. 2014, roč. 22, č. 4, s. 133–174 [vid. 26. únor 2016]. ISSN 12107905. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&Aut hType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=101207127&lang=cs&site=eds-live&scope=site 101. SHARMA, Surinder Kumar, Amarjit Singh VIJ a Mohit SHARMA. Mechanisms and clinical uses of capsaicin. European Journal of Pharmacology [online]. 2013, roč. 720, č. 1–3, s. 55–62 [vid. 26. únor 2016]. ISSN 0014-2999. Dostupné z: doi:10.1016/j.ejphar.2013.10.053 102. Capsaicin Technical Fact Sheet [online]. [vid. 26. únor 2016]. Dostupné z: http://npic.orst.edu/factsheets/archive/Capsaicintech.html#references 103. PUBCHEM. Capsaicin | C18H27NO3 - PubChem [online]. [vid. 26. únor 2016]. Dostupné z: https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/Capsaicin#section=Safety-and-Hazards 104. PABALAN, Noel, Hamdi JARJANAZI a Hilmi OZCELIK. The impact of capsaicin intake on risk of developing gastric cancers: a meta-analysis. Journal Of Gastrointestinal Cancer [online]. 2014, roč. 45, č. 3, s. 334–341 [vid. 26. únor 2016]. ISSN 1941-6636. Dostupné z: doi:10.1007/s12029-014-9610-2 105. ZENDULKA O. Polyfenoly ve výživě jako možná prevence nádorových onemocnění. Brno, 2008. Disertační práce. Masarykova univerzita v Brně. Lékařská fakulta. Ústav preventivního lékařství. 106. HADAŠOVÁ E. Lipozomální lékové formy. Remedia 2006; 16:433-437. 81

107. VEČEŘOVÁ E. Mikrobiální obraz koření. Brno, květen 2012. Diplomová práce. Masarykova univerzita v Brně. Lékařská fakulta. Ústav preventivního lékařství. 108. KASPER H. Výživa v medicíně a dietetika. Mnichov: Elsevier GmbH, Urban & Fisher 2009, 11. vydání. ISBN 978-80-247-4533-6 109. European Food Safety Authority (EFSA). Scientific Opinion on the re-evaluation of curcumin (E100) as a food aditive. EFSA Panel on Food Additives and Nutrient Sources added to Food (ANS).EFSA Journal 2010;8(9):1679 [vid. 15. listopad 2015]. Dostupné z: http://www.efsa.europa.eu/sites/default/files/scientific_output/files/main_documents/167 9.pdf 110. KLENER P. Inhibice angiogeneze v komplexní léčbě zhoubných nádorů. Podpora vzdělávání vědeckých pracovníků v oblasti molekulární onkologie. [vid. 31. březen 2016]. Dostupné z: http://www.molonkol.org/_data/inhibice-angiogeneze-v-komplexni-lecbezhoubnych-nadoru.pdf 111. MAREŠ P. Vliv vybraných aditiv na užitkovost a vnitřní prostředí rostoucích prasat. Brno, 2010. Doktorská disertační práce. Mendelova univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Ústav výživy zvířat a pícninářství.

82