20 ` TYDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVùRKY: 27. KVùTNA 2010, DATUM VYDÁNÍ: 4. âERVNA 2010, CENA: 6 Kâ
Magazín K na léto Čtěte uvnitř
Škodovkou
do Maroka
I když Magazín K už není žádnou novinkou, má letos jeden primát. Poprvé vychází v čase před letními dovolenými, a na toto prázdninově-odpočinkové téma je také výlučně orientován. A protože jde o dosti nevyčerpatelné téma, tentokrát jsme magazínu věnovali všech osm stran. Přejeme příjemné čtení, inspiraci i poučení. Příští Magazín K vyjde v předvánočním čase. Jan Švec předseda redakční rady Jaromír Endlicher místopředseda OS KOVO Mgr. Martin Beneš šéfredaktor časopisu Kovák
Přání předsedy svazu Milé čtenářky, milí čtenáři Magazínu K, jsem rád, že si kovácký magazín pro volný čas našel své místo na slunci a že Vaše příznivé reakce svědčí o jeho oblibě. Přeji Vám proto, aby se Vám líbilo i toto nové vydání a inspirovalo Vás při trávení rodinných výletů a letní dovolené. V této souvislosti Vám též přeji krásné prožití blížícího se léta, šťastné cestování, odpočinek a pohodu, kterou si všichni velmi zasloužíte. Potěší nás, když se o své zážitky podělíte s ostatními čtenáři. Josef Středula předseda OS KOVO
V dovolenkovém vydání najdete… Jak se s „prázdnou kapsou“ dostat na „konec světa“, přesněji řečeno do Maroka, napoví článek cestovatele Mgr. Jiřího Voleského. Vystačil si s ojetou škodovkou, která ho nezradila ani na saharské poušti. Vysvětluje, s čím je třeba v Africe počítat a jak se vybavit na tak dalekou cestu. Pokud se chystáte na dovolenou „jen“ po vlastech českých, a to tak, že „po svých“, určitě ušetříte ještě víc. Ale jistě nezažijete o nic míň, jak přesvědčivě tvrdí celoživotní tramp Vladimír Jekl. A pokud chcete dle jeho vzoru začít s trampováním, prozradí, co je třeba k přežití v přírodě jak při putování, tak i při spaní pod širákem. Kdo nemá toulavé boty, může zůstat na své oblíbené chatě. I tam se dá zažít nejedno dobrodružství, jak vysvitne z našeho prázdninového fejetonu. A konečně kdo se ještě nerozhodl, kde letos stráví dovolenou, může zkusit nabídku hotelu Arnika ve Špindlerově Mlýně, který spoluvlastní OS KOVO. Krakonošovy končiny redakce vřele doporučuje, i v létě je tam co vidět. Ať už jsou Vaším cílem cizokrajné dálavy nebo tuzemsko, je třeba myslet nejen na krásy kolem, ale i na to, jak vše v pohodě a ve zdraví zvládnout. Proto Vám lékařka a léčitelka poradí, na jaké zdravotní „drobnosti“ nezapomenout, než se vypravíte na cesty. PhDr. Jana Benešová vedoucí Magazínu K 1
Prázdninový fejeton Jak na chatě zapomenout na širý svět Chata je tím nejúžasnějším místem, kde se lze věnovat „babičkovství.“ S vnučkou Terezkou jako bych znovu objevovala svět. Z okna vidíme maličký potůček, takové skoro nic, které teče pod chatou. Někdy přeběhneme louku a u splavu si pouštíme lodičky. To ráno volala maminka, že přijede za námi. Bylo nám to jasné. Přijede zkontrolovat, jestli barva trika ladí se šortkami, zda si k obědu neděláme přesmažené hranolky a jestli jsme konečně vypraly ty tenisky od bláta. Máme úplně jiné starosti, řešíme postupné ochočování užovky, co bydlí pod chatou, a vymýšlíme past na kočky, které nám stále lezou na písek. A úplně nejraději sledujeme mravence nebo žížalu na jejich cestě za potravou, a když počítáme vlaštovky na obloze, zapomeneme na všechno kolem. No, budeme muset dát věci do pořádku, maminka přijede odpoledne. Teď je ale krásné ráno, sluníčko se už klube na oblohu, je ještě trochu chladno. Na nohou máme pantofle a teplé ponožky, které do zásoby upletla prababička. Jak se teď hodí! Z klacků jsme vyrobily celou válečnou flotilu, Terezka pouští na potoce lodičky, já je pod splávkem chytám a převážím do doků. Postupně se zdokonalujeme. Na cestě nad loukou zastavuje auto, přijel nějaký chatař. Jsme zabrané do lodí, teprve teď jsme si všimly, že někdo stojí vedle nás. A vida, maminka. Co tu dělá teď? Měla přijet po obědě! Něco není v pořádku, má udivený výraz. A to ještě nedošla do chaty! Pak z ní vypadne celkem jednoduchá otázka: „Můžete mi vysvětlit, proč stojíte v tom potoce v tlustých ponožkách?“ Terezka zvedne hlavu od křižníku a ledabyle prohodí: “No aby nám nebyla zima, přeci.“ Maminka odchází přes louku, slyším ji, jak hudruje. “Že nemá rozum to dítě, to chápu, ale kdy ho dostane mamka?“ Ona neví, že to není o rozumu. To je o krásném dětském světě, do kterého je povoleno vstupovat jen babičkám a dědečkům. Jednou na to přijde. (db) Ilustrace Václav Holub
Ať
se třeba čerti žení… Trampové vyrážejí na pochod za každého počasí Nejspíš jste se s nimi už někde v přírodě setkali. Khaki oblek s výšivkami, široký klobouk, vysoké boty a veliký ranec na zádech… Trampové. Ještě před dvaceti lety jich běhalo po lesích spousta. Dnes jsou však již ohroženým druhem.
koutí s vodopády, divočinu a prales, u pramene probleskují v travinách slatiny, čvachtá to a houpe se pode mou zem. Hraničí to až s nebezpečím, ale já si říkám – to je ono! Mlha přede mnou, mlha za mnou…, já jdu dál, Kdyby se třeba čerti ženili, nic mě nezastaví.“
Za jedním z nich jsme zajeli do jihočeského Protivína. Vladimír Jekl, pokud zrovna nebivakuje kdesi v lůně hor, „zařezává“ ve firmě OM Protivín a ve volných chvílích stačí ještě řídit tamní základní organizaci Odborového svazu KOVO. Alespoň jednou měsíčně – v létě v zimě a za jakéhokoliv počasí – ho to však neodolatelně táhne spolu se stejně „postiženými“ přáteli-trampy vyrazit někam do českých luhů a hájů. Do ciziny příliš nejezdí, tak maximálně na Slovensko a výjimečně ještě do rakouských Alp. „Poznat svět je fajn, to ano, ale u nás je toho tolik zajímavého, že do smrti všechno neprojdeme,“ vysvětluje Vladimír Jekl, který je trampem téměř 40 let.
Duj si, bouře! Déšť, vítr ani bouře mu nijak zvlášť nevadí: „Já na sluníčko moc nejsem, a když zaprší, tak to na mne do večera zase uschne, takže klidně duj si, bouře.“ Ani mráz není žádnou překážkou. „Spíme pod širákem třeba i v třiceti stupních pod nulou. Na to je však třeba mít speciální výbavu,“ upozorňuje. Na trampingu se ještě nikdy nenastydl. „Pokud dostanu nějakou chřipku, tak ji chytím někde doma,“ konstatuje. A také úraz se mu dosud vyhýbal. Ale jednou měl podle svých slov namále. Pustil se z beskydského Pradědu dolů, ale nestihl se za světla dostat do civilizace. Tehdy mu zachránila život jeho dvoumetrová hůl z lískového dřeva, kterou před sebou ve tmě šátral, a tak nespadl do propasti.
Nejraději na Šumavu Na cesty vyráží buď přes víkend, nebo na celý týden. „S manželkou, která trampingu zrovna nepropadla, jsme nebyli někde na dovolené, už ani nepamatuju. Je ale k mému koníčku tolerantní,“ přiznává V. Jekl, „bez zázemí doma by to nešlo.“ Ani dcera není trampování nakloněna, zato syn a nyní i vnuk a vnučka jej na cestách někdy doprovázejí. Občas i se psem. Trasu V. Jekl sice výpravě předem určí, ale nikdo se jí příliš nesvazuje. Závazné je pouze smluvené místo, kde se celá parta sejde, a směr. „Dále už jdeme cestou necestou, kam nás to láká…, a někam vždycky dojdeme,“ zdůrazňuje. Nejvíce to V. Jekla táhne na Šumavu. „Mám rád tu ponurou atmosféru. Příroda přede mnou něco skrývá a já jdu vzhůru do mraků nebo údolím potoka, abych to tajemství našel. Potok se kroutí, objevím nádherná zá2
S holí a basou Hůl a klobouk jsou jeho poznávací znamení. Na zádech si nese „usárnu“ se spacákem a proviantem, což váží cca 10 kilogramů, a často si naloží ještě basu, aby bylo večer v hospůdce veselo, tedy dalších 10 kilo. Když uvážíme, že denní pochod obnáší podle terénu kolem 40 kilometrů, je to docela slušný výkon. Trampingu propadl V. Jekl už začátkem 70. let minulého století a stal se mu celoživotní láskou. Bojí se však, aby tento krásný styl života nevymřel na úbytě. „Dorost v podstatě nemáme. Mladí lidé mají dnes jiné zájmy než se trmácet někde v horách s baťohem na zádech,“ posteskne si jihočeský tramp V. Jekl. MARTIN BENEŠ Snímky archív Vladimíra Jekla
Důležité jsou dobré boty, naopak „zelené hadry“ nejsou podmínkou. Vhodné je spodní prádlo a ponožky ze speciálního vlákna, které odvádí pot. Pro spaní pod širákem je potřeba vzít s sebou spacák, celtu a igelit, vše stočené do „usárny“, na kterou se zavěsí podle potřeby ešus nebo pánvička. Do „žebradla“ či batohu dáme mapu, kudlu, lžíci, sirky a nějaký proviant. Pláštěnku, kompas a baterku nenosí všichni trampové, ale jsou doporučené. Totéž platí o hudebním nástroji. Avšak to nejdůležitější pro tramping je láska k přírodě a dobrý kamarád, na kterého se můžeš vždy spolehnout. VLADIMÍR JEKL
Zámek v Rychnovû nad KnûÏnou (v˘chodní âechy)
Co s sebou na tramping?
Hrady a zámky autem, na kole i pěšky K představám o romantické dovolené patří navštívit nějaký zámek nebo hrad. Autem, na kole či pěšky. S motorovým pohonem se pamětihodností jistě stihne více, ale „po svých“ památku poznáme ze všech světových stran a z nejrůznějších úhlů – tím, jak se k ní postupně přibližujeme a naše cesta se všelijak klikatí a nejednou stoupá strmě vzhůru. Stojí za to podívat se i do zámeckého parku nebo na protější hradní kopec a získat trochu odstup, z něhož krásy navštívené památky nejlépe vyniknou. PhDr. Jana Benešová Snímky autorka
Jindřiška Plesníková
Hrad a zámek v Beãovû nad Teplou (západní âechy)
Zámek Buãovice (jiÏní Morava)
Kéž mě milovníci hudby nezatratí a s pochopením přijmou můj nápad. Mám ráda staré věci, které již dosloužily, a snažím se jim vdechnout nový život. Dlouho jsem si přála staré vyřazené housle, z nichž bych vykouzlila poličku pro své miniatury. K houslaři jsem se neodvažovala, aby mě kvůli takovému záměru nevyhodil rovnou na prahu. Nakonec čistě náhodně a hlavně díky tomu, že jsem o svém přání všude mluvila, se našel kamarád, který při vyklízení garáže jedny opravdu hodně poničené housle doma objevil a daroval mi je. Pak jsem dle své fantazie stvořila nákres a jiný šikovný kamarád podle něj vše realizoval. A tak staré housle neskončily na smeťáku a dál hrají svou, i když trochu jinou písničku. Nápad může být inspirací i pro ty, kdo pověsili svůj hudební nástroj „na hřebík“ – ať už proto, že dosloužil, nebo dali svému umění „vale“.
Hrad Zvíkov (jiÏní âechy)
Až pověsíte housle na hřebík…
3
Škodovkou
do Maroka aneb
Jak se vypravit do Afriky
I se skromným autem se můžete dostat hodně daleko. Nám poskytla jedinečné služby Škoda Felicie combi, s níž jsme se ve čtyřech osobách vypravili na „poznávací zájezd“ do Maroka. Celkem jsme na cestě, včetně jízdy z vlasti k trajektu na Gibraltar (a zpět), strávili 20 dní, z toho v samotném Maroku 12 dní, a ačkoli již měla škodovka „své“ za sebou, nikdy nás nenechala zcela ve štychu. Najezdili jsme s ní nejen po západoevropských dálnicích, ale i po špatně udržovaných, nezpevněných a děravých marockých silničkách celých 10 000 km. Jen cesta napříč Evropou tam i zpět vyšla na 6,5 tisíce km. Cestu mohu doporučit všem, kdo chtějí hodně vidět, zažít exotiku a dobrodružství za dostupnou cenu. Počasí Ideální je září. Netrápilo nás nesnesitelné vedro, jak by tomu jistě bylo uprostřed léta. Naopak, počasí bylo příjemně teplé a mírné, denní teploty kolem 25 stupňů Celsia. Noci též příjemné, teplota nikdy neklesla pod 15 stupňů Celsia. Takže tato období je vhodné pro ty, kdo chtějí stejně jako my Maroko poznávat, nejen se opalovat a koupat v moři. Doprava Benzín je jak v západní Evropě, tak i v Maroku přibližně stejně drahý jako u nás, jediné, co je dražší, jsou dálniční poplatky ve Francii a ve Španělsku. To když jsme počítali, vyšlo na stejnou cenu jako projetý benzín. Celkově vzato, pokud se do Maroka vydáte autem, utratíte v přepočtu přibližně 200–250 Kč na 100 km. 4
Noclehy Nebyly nijakým větším problémem, ačkoli jsme spali zcela výlučně v otevřené přírodě, každou noc někde jinde. Spánek ve spacáku venku pod krásnou hvězdnou oblohou byl vždy příjemný a osvěžující. Samozřejmě jsme zpočátku měli obavy, zdali je tento způsob nocování na severu Afriky bezpečný, a proto jsme se snažili takto bivakovat na opuštěných místech, co nejdále od lidských příbytků. V Maroku je však málokde zcela opuštěná krajina, na převážné rozloze zdejší země žijí vesničané, hlavně pastevci stád koz a ovcí, kteří též nocují v otevřené přírodě. A tak jsme se ráno často probouzeli do společnosti domácích zvířat a jejich ochránců. Vše však ve zcela přátelské atmosféře, při čerstvé kávě nebo plechovce českého piva.
i s nápojem v přepočtu kolem 60–100 Kč. Člověk si ale musí trochu vybírat, na turisticky atraktivních místech jsou rozdíly v cenách restauračního jídla značné. Ohledně alkoholu je to komplikovanější, normálně ho v obchodech neseženete, v levnějších restauracích je též zřídkakdy dostupný.
Noci byly co do teploty mírné a – co je nejdůležitější – bez všech nepříjemných nočních nezvaných návštěvníků, totiž hmyzu, hadů či škorpiónů. Víceméně nikdy nám v noci nepršelo, což je též důležité, i když i na to jsme byli vybaveni lehkými stany. Stravování V kufru jsme vezli konzervy s masem a se zeleninou, s vařenými fazolemi, sáčkové polévky, čerstvou zeleninu (brambory, cibuli, česnek), rýži, těstoviny, ovesné vločky, pití (plechovkové pivo, balenou vodu, kávu a čaj) a sladkosti (bonbóny, cukr, sojové tyčinky). K tomu samozřejmě sůl a koření. Měli jsme s sebou plynový dvouplotýnkový vařič se dvěma malými propanbutanovými bombami. Též veškeré potřebné nádobí na základní kulturní stravování – lžíce polévkové i čajové, kapesní nože s otvíráky, plechové hrnky, větší hrnce na vaření s poklicemi a prostředky na omývání veškerého nádobí (saponát, drátěnku, žínku a utěrku). Je fakt, že jsme si příliš nedebužírovali, ale též jsme nehladověli, nakonec vše záleží na vzájemné dohodě.
Jediné, co se musí samozřejmě dokupovat, je pečivo (marocký plackový chléb je výborný, ale rychle vysychá) a balená voda (ačkoli čistota vody z vodovodu je v Maroku údajně dobrá, neriskovali jsme). Velká bochníková placka chleba stojí asi 2 dirhamy (1 dirham činí něco přes 2 Kč), balená voda 1,5 l je asi za 4–6 dirhamů.
Komunikace s lidmi Dá se říci, že na venkově se setkáte s větší vstřícností a přátelskostí. Maročané jsou velice družní, nicméně hlavně v turistických centrech a ve velikých městech musíte být obezřetní, zdali přátelské a pohostinné chování není jen zástěrkou ve snaze obrat vás o co největší obsah vaší peněženky. Tak je obecně vzato rozumnější nepřijímat průvodcovské nabídky, a pokud je to nutné (jako třeba v labyrintu starého města ve Fezu), tak vždy s předem dojednanou cenou za ukázání cesty a nenechat se vlákat „na čaj“ do nějakého obchodu, odkud se též velice špatně uniká, aniž byste z donucení něco koupili. A jak čelit otravnému obtěžování? Je třeba nikdy neztratit nervy, ani se ponižujícím způsobem nezbavovat nevítaných společníků, ale se vší úctou a vážností dát najevo, že o společnost nyní nestojíte, že průvodce nepotřebujete a na vnucované návštěvy nemáte dostatek času. Jakmile člověk třeba i pasívně přijme nechtěnou společnost, může si být jist, že to v žádném případě nebude zadarmo. S lidmi se domluvíte i „rukama-nohama“, přesto je lepší znát základy alespoň jednoho z jazyků, které jsou Maročanům srozumitelné. Samo-
A pokud by se člověk chtěl stravovat trochu náročněji, jídlo v restauracích není drahé a marocká kuchyně je velmi chutná. Průměrně se dá v levných podnicích dobře najíst
Naše trasa
5
zřejmě je to v první řadě arabština, pak francouzština, kterou plynně hovoří většina obyvatel (Francouzi měli Maroko téměř celou první polovinu 20. století za svou kolonii). S mladšími lidmi se lze v základních věcech domluvit anglicky. Přes někdy i nepříjemnou vstřícnost lidí je třeba dávat pozor, aby člověk neurazil příslovečnou arabskou hrdost, jejíž i neúmyslné zranění může mít značně nepříjemné agresívní důsledky. Tak se třeba nehodí bez dovolení fotit lidi, zvláště pak ženy. Při nákupu marockých řemeslných výrobků, jako jsou ručně tkané koberce, měděné okrasné i užitkové nádoby, pestře malovaný porcelán, bohatá škála kožených vý-
robků, je na místě smlouvat o ceně, ale je dobré vědět, že i pouhé optání se na cenu jaksi zavazuje k nákupu. Co se týče policistů, potkáte je zde téměř „na každém kroku“, naštěstí jsou k turistům obecně přátelští. Často naše auto zastavili jen proto, aby se zeptali, jak se nám v Maroku líbí, či zda umíme arabsky. Celkově vzato – kontaktu s lidmi a nutnosti s nimi komunikovat, i když zrovna nemáte náladu, se v Maroku nelze vyhnout.
svědčili jsme se, že je Maroko k turistům přívětivé, přesto jsme nevyhledávali tamní služby. Nejenom samotnou cestu, ale i „ubytování“ a do značné míry stravování jsme si zajišťovali zcela ve vlastní režii, tedy v přírodě „pod širákem“. A v celkové bilanci jsme zpětně usoudili, že tento způsob nezajištěného cestování je v Maroku nejen možný, ale dokonce velice příjemný a bezpečný. A také cenově výhodný. Jízda po tomto království severozápadní Afriky nás stála v přepočtu na osobu 17 000 Kč.
Shrnutí zkušeností Ačkoli jsme měli zpočátku určité obavy ze značné kulturní odlišnosti této země, naše zkušenosti z terénu byly převážně pozitivní. Pře-
Mgr. JIŘÍ VOLESKÝ Snímky autor
Přírodní a historické krásy Maroko je nesmírně rozmanitá země, bohatá jak na krásnou a exotickou přírodu, tak na podivuhodné historické pamětihodnosti. Mezi přírodními krásami vyniká jednoznačně pohoří Atlas (snímek č. 1), jež se v několika hřebenech táhne rovnoběžně s pobřežím středem Maroka. Jižně se rozprostírají dvě rozsáhlé rokliny Todra a Dades: vysoké oranžové skály, roztodivné skalnaté útvary, prokládané malými vesničkami či osamocenými zemědělskými usedlostmi. Vyprahlá marocká příroda na jihovýchodě přechází přímo v písečnou poušť Saharu (snímky č. 7, 8, 9 a 11). Obrovské vlny oranžovožlutého písku vytvářejí překrásné tvary a pitoreskní hru světla a stínu, čas od času se objeví sytě zelené oázy (snímky č. 3, 4, 5 a titulní snímek). Co se týče historického kulturního bohatství této země, nejstarší památky sahají až do antických časů, jejichž nejvýznamnějším svědkem jsou rozsáhlé trosky města Volubilis (snímek č. 6). Ze slavných středověkých muslimských měst vynikají Fes (snímek č. 10) a Marakeš, též hlavní město Maroka Rabat je dokladem o bohaté a slavné minulosti země. Casablanca (snímek č. 2) je naopak nové velkoměsto, trochu evropského charakteru. (jv) 6
Jakou lékárničkou se vybavit při letních dovolených? Lékařka a léčitelka radí co s sebou přibalit na cesty. Je třeba zdůraznit, že jejich doporučení se nevylučují, spíše doplňují. Záleží na každém, jakému úhlu pohledu dá přednost. (redakce)
Lékárnička na dovolenou
Doporučení lékařky Slunečné léto prověří vybavení lékárniček více než léto chladné. Dlouhodobě se vystavovat slunci je pokládáno za nebezpečné, ale při pěší turistice nebo při koupání se tomu nevyhneme. Je proto potřeba vybavit se opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem proti UV záření hlavně pro děti a jedince s citlivou pletí. Po oslunění je pro dětskou a citlivou pleť vhodný též prostředek na potření kůže, například Panthenol ve spreji, který zároveň hojí spáleniny 1. stupně ať z opalování nebo z opaření vodou. Kůže je zarudlá, bolestivá. Pokud se na ní začnou objevovat vodnaté puchýře, jde již o spáleninu 2. stupně a tu by měl ošetřit lékař. Zvlášť u dětí bychom spáleninu měli raději nechat posoudit včas lékařem. U popálených dětí často dochází ke komplikacím. Na alergii na sluníčko je dobré mít s sebou známý Fenistil 24 a už preventivně si brát 1 tabletu denně 3 dny před odjezdem k moři a pak po celou dobu pobytu. Na svědivé projevy na kůži ať ze sluníčka nebo od hmyzu pomáhá Fenistil gel nebo přírodní mastička Helicar, která příjemně pokožku promašťuje (vše je volně prodejné). Na zastavení průjmu doporučuji vzít s sebou především obyčejný, ale kvalitní černý čaj, raději sypaný než v sáčcích. Jako první a nejrychlejší pomoc poslouží tento čaj přelitý vařící se vodou. Nechá se louhovat 20 až 30 minut, pak se scedí a popíjí po malých doušcích, ne moc teplý a pokud možno neoslazený. Jí se pouze v případě hladu: aspoň včerejší housky nebo rohlíky nebo suché suchary, případně rozvařená rýže nebo mrkev. Přitom je nutno dbát na dostatečnou náhradu vody, kterou tělo ztrácí průjmem, a ještě připočítat 1 až 2 litry, které je třeba denně vypít. Z léků jsou vhodné: sáčky Smecta, a to 3x denně sáček do sklenky dobré neperlivé vody 3 až 6 dní. Bez předpisu lze v lékárnách též koupit Endiaron a brát 3x 1 tabletu 3 dny. V 99 % případů průjem do 3 dnů odezní. Poté je dobré věnovat jídelníčku zvýšenou pozornost: vyvarovat se tuku, koření, syrového ovoce a zeleniny a během týdne postupně přejít na normální stravu. Úrazy s porušením povrchu kůže, například řezné rány, jsou v létě časté, proto je dobré mít dostatek sterilních obvazů, rychloobvazy, obinadla, gázu. Ránu vypláchneme od mechanických nečistot 3% kysličníkem (peroxid vodíku), překryjeme sterilním obinadlem a necháme ošetřit u lékaře. Před příchodem letní sezóny je vhodné zkontrolovat, zda nepotřebujeme přeočkovat proti tetanu. Drobné oděrky, které stačí překrýt rychloobvazem, je dobré vyčistit kysličníkem a potřít mastí nebo zasypat zásypem Septonex, který dezinfikuje a hojí zároveň. Důležité je také vědět, že oko, které bylo zasaženo neznámou látkou, vápnem, žíravinou apod., je nutno vyplachovat například neperlivou dobrou vodou ještě před a během odvozu k lékaři, tedy nečekat, až zasáhne lékař. MUDr. Marie Raisiglová
Rady léčitelky Pokud se zamyslíme nad tím, co nás všechno může o dovolené, či během letní sezóny potkat, měla by se naše prázdninová lékárnička naplnit různými bylinými kapkami, ale také bylinkami na čaj nebo obklady. Bodnutí hmyzem: Pomáhá rozpůlit cibuli a přímo místo potírat – vytáhne horkost a nedovolí, aby místo příliš oteklo. Můžeme také použít šťávu z jitrocele kopinatého, který rozmělníme a přiložíme na postižené místo. Kousnutí klíštětem: V „klíštěcí“ sezóně je vhodné preventivně užívat Epam 1000, a to 5 kapek 1x denně. V případě kousnutí zvýšíme dávku na 10 kapek 3x denně 3 dny. Hned po vytažení klíštěte tento přípravek trochu nakapeme přímo do postiženého místa a dále po 3 dny potíráme pomocí tampónu. Objeví-li se po 3 dnech nějaké příznaky, je třeba vyhledat lékaře. Horečky: Vhodný je čaj z těchto bylinných směsí: 1. směs – 50 g vrbové kůry, 10 g vachty třílisté, 10 g kořene hořce, 10 g květu černého bezu a 10 g květu lípy. Tuto směs dvě minuty vaříme a pijeme několikrát denně; 2. směs – 40 g tužebníku, 40 g listu podbělu, 20 g natě dobromysli. Jednu polévkovou lžíci spaříme 1/4 litrem vody a necháme 20 minut louhovat. Pije se 3x denně před jídlem. Tato směs je také dobrá na teplotu ve spojení s kašlem. Krvácení: Použijeme směs vytvořenou z 10 g natě kokošky pastuší tobolky, 10 g natě řebříčku, 20 g kuklíku. Vše smícháme a jednu čajovou lžičku spaříme 1/4 litrem vody. Pijeme 3x denně, ale dá se použít i jako obklad na ránu nebo tampón do nosu. Žaludeční nevolnost: Dobře účinkuje odvar z pelyňku a užíváme ho 1–2 dny každé 2 hodiny dvě kávové lžičky. Tato dávka se nesmí nikdy překročit. Z jiných potravinových doplňků můžeme použít například Regalen, kdy podáváme 10 kapek 4x denně až do úlevy, nebo Epam 22. Průjem: Z bylin si lze vybrat: 1. směs – 10 g pelyňku pravého, 30 g natě přesličky, 30 g natě řebříčku, 30 g oddenku mochny nátržníku; 2. směs – 40 g oddenku mochny nátržníku, 100 g dubové kůry. U obou směsí platí: 3 čajové lžičky na tři šálky vody, vaříme 5–10 minut, pak se scedí. Během dne je třeba vypít tři šálky teplého čaje. Také můžeme použít tablety zeleného jílu. Sluneční úpal + spálení pokožky ze slunění: Smícháme zelený jíl s listy jitrocele, přidáme trochu vody, aby se vytvořila kaše, a tu dáme na plátno a v případě úpalu jím ovineme hlavu, přes něj ještě dáme vlněný obvaz a vyměňujeme 2x až 4x denně. Tento obklad dáváme i na postižené (spálené) místo na pokožce. Yveta Knoblochová 7
Vítejte ve Špindlerově Mlýně!
Přijďte pobejt do hotelu Arnika… OREA Hotel Arnika se nachází ve Špindlerově Mlýně v prostředí Krkonošského národního parku u Labské přehrady, která je nejvýše položenou přehradou na Labi, v nadmořské výšce 740 metrů. Je ideálním výchozím místem jak pro letní pěší turistiku, tak i pro zimní běžecké túry po hřebenech Krkonoš. Přijďte pobejt… Náš hotel nabízí řadu dalších akčních balíčků a skvělého vyžití. Pro Vás jako pro čtenáře nabízíme speciální slevu 10 % na každou rezervaci, stačí se prokázat heslem „KOVÁK“ při Vaší objednávce. Pro členy Odborového svazu KOVO nabízíme tuto slevu ve výši 15 % z cen uvedených v nabídce. Podmínky prokázání jsou stejné. Tak neváhejte a podívejte se na naši kompletní nabídku na www.arnika.cz. Vy odpočívejte, my se postaráme… Pro rezervace a dotazy volejte na tel. 499 433 171, pište na e-mail:
[email protected]. Odečteme Vám dodatečnou slevu 10 nebo 15 procent. Pročtěte si naši nabídku. ČAS REGENERACE Speciální kombinace procedur podporujících odstranění toxinů, odumřelých buněk, solí a tuků z tělesných tkání. Využíváme tyto procedury: sauna, rašelinové zábaly, kryosauna, oxygenoterapie, masáže bylinné, vířivé koupele a lymfatická masáž. Termín: 6. 4. 2010 – 20. 12. 2010. Cena: 3100 Kč za osobu 2 noci. Cena zahrnuje ubytování v moderně zařízených dvoulůžkových pokojích, snídani a večeři formou švédských stolů, parkování, vícedenní relaxační program – viz níže. Relaxační program: * 1. den (den příjezdu – pozdní odpoledne): sauna, rašelinový zábal * 2. den (dopoledne a odpoledne): kryosauna, oxygenoterapie, bylinná koupel, částečná masáž * 3. den (den odjezdu – dopoledne): lymfatická masáž, hydromasáž. 8
KDOPAK BY SE STÁŘÍ BÁL Termín: 5. 4. 2010 – 30. 11. 2010 Cena: 850 Kč za osobu a 1 noc. Cena zahrnuje (minimální pobyt 2 noci) 50% slevu pro osobu na přistýlce, jednolůžkový pokoj bez příplatku, při pobytu na 7 nocí 7. noc zdarma, snídani a večeři formou bufetu, volný vstup do bazénu a whirpoolu, 30% slevu na konzumaci v České restauraci (oběd, odpolední káva), 1x za pobyt kávu a koláč v České restauraci, 1x zapůjčení nordic walking, parkovné zdarma, 15% slevu na procedury v relax centru. V NÁRUČI KRAKONOŠE Termín: 5. 4. 2010 – 20. 12. 2010 Víkendový pobyt 2 noci: snídaně formou švédských stolů, 1x večeře formou bufetu, 1x večeře pro 2 osoby při svíčkách formou 3chodového menu + 1 láhev vína, překvapení na pokoji, bazén, whirpool a posilovna v ceně, 2x masáž dle vlastního výběru (částečná masáž, medová masáž nebo čokoládová masáž), 2x romantická vířivá koupel s bylinkami, 15% sleva na procedury v relax centru.
Cena: 5010 Kč pobyt /pokoj. Pobyt 4 noci: snídaně formou švédských stolů, 1x večeře pro 2 osoby při svíčkách formou 3chodového menu + 1 láhev vína, 1x sladké pokušení v České restauraci, překvapení v pokoji, bazén, whirpool a posilovna v ceně, 2x masáž dle vlastního výběru (částečná masáž, medová masáž nebo čokoládová masáž), 2x romantická vířivá koupel s bylinkami, 2x vstup do římských lázní a saunového ráje, 15% sleva na procedury v relax centru. Cena: 7890 Kč pobyt /pokoj. Doplatek večeře v ceně 250 Kč, parkovné 100 Kč, romantické plavání ve středu a v pátek v čase 20–22 hodin (plavání při svíčkách, relaxační hudba, vstup od 15 let). NA HORSKÉM VZDUCHU VE ZDRAVÉM DUCHU Termín: 5. 4. 2010 – 30. 11. 2010 Akční nabídka: jednolůžkový pokoj/ /osoba/noc 950 Kč, dvoulůžkový pokoj/noc 1900 Kč, dvoulůžkový pokoj s přistýlkou/noc 2370 Kč. Cena zahrnuje: snídani a večeři formou bufetu, volný vstup do bazénu, whirpoolu, posilovny a na stolní tenis, do saunového ráje (14–17 h), přehled doporučených výletů, 1x zapůjčení nordic walking, 1x minigolf, 15% slevu na procedury v relax centru, 50% slevu pro osobu na přistýlce, jednolůžkový pokoj bez příplatku, při pobytu na 7 nocí 7. noc zdarma, parkovné 100 Kč /noc/auto. Nabídka „rodinné ubytování“ Na dotaz nabízíme možnost rodinného ubytování, tzn. 2 pokoje vedle sebe. Na 2 plně platící osoby nabízíme slevu na děti, a to ve věku 0–10 let (před dosažením 10. roku) 100 % a ve věku 10–18 let (před dosažením 18. roku) 50 % na pevném lůžku. Zuzana Fryčová Sales Executive, Orea Hotel Arnika Snímky Martin Beneš a archív hotelu
