ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2014
Bc. Martin Špalek
2
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku
FINANČNÍ ANALÝZA PODNIKU S AKCENTEM NA UKAZATEL EVA
Bc. Martin ŠPALEK
Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.
Tento list vyjměte a nahraďte zadáním diplomové práce
Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
vypracoval
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil autorská práva
(ve
smyslu
zákona
č.
121/2000
a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 28.5.2014
3
Sb.,
o
právu
autorském
Děkuji doc. Ing. Romaně Čižinské, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad a informačních podkladů.
4
Obsah Seznam použitých zkratek ................................................................................... 7 1
Úvod ................................................................................................................ 9
2
Teoretická východiska finanční analýzy .................................................... 10 2.1
Úvod, vymezení pojmu a účel finanční analýzy ....................................... 10
2.2
Uživatelé finanční analýzy ....................................................................... 11
2.3
Zdroje informací pro potřeby finanční analýzy ......................................... 11
2.3.1 2.4
3
4
Zdroje omylů a chyb v účetnictví....................................................... 12
Metody finanční analýzy .......................................................................... 13
2.4.1
Analýza stavových (absolutních) ukazatelů ...................................... 15
2.4.2
Analýza rozdílových a tokových ukazatelů ....................................... 16
2.4.3
Analýza poměrových ukazatelů ........................................................ 18
2.5
Pyramidové soustavy ukazatelů .............................................................. 24
2.6
Bonitní modely ........................................................................................ 25
2.7
Bankrotní modely .................................................................................... 26
2.8
Tvorba hodnoty podniku - EVA ............................................................... 28
2.8.1
Úvod do EVA .................................................................................... 28
2.8.2
Silné a slabé stránky EVA ................................................................ 29
2.8.3
Výpočet ukazatele EVA .................................................................... 30
2.8.4
Náklady na kapitál ............................................................................ 31
Profil analyzované podniku ........................................................................ 38 3.1
Charakteristika a historie podniku ........................................................... 38
3.2
Základní údaje o podniku ........................................................................ 38
3.3
Činnosti podniku ...................................................................................... 39
3.4
Strategie podniku .................................................................................... 39
3.5
Vnější prostředí ....................................................................................... 40
Finanční analýza podniku LAVEL MB, s. r. o. ........................................... 42 4.1
Vertikální a horizontální analýza účetních výkazů ................................... 42
4.1.1
Analýza rozvahy ............................................................................... 42
4.1.2
Analýza výkazu zisků a ztrát ............................................................. 46
4.2
Analýza poměrových ukazatelů ............................................................... 49
4.2.1
Rozbor likvidity.................................................................................. 49
5
5
4.2.2
Rozbor aktivity .................................................................................. 52
4.2.3
Rozbor rentability .............................................................................. 53
4.2.4
Rozbor finanční stability a zadluženosti ............................................ 57
4.3
Bankrotní modely .................................................................................... 59
4.4
Ekonomická přidaná hodnota – EVA ....................................................... 61
4.4.1
Čistá operační aktiva – NOA ............................................................ 62
4.4.2
Vymezení NOPAT ............................................................................ 64
4.4.3
Výpočet WACC ................................................................................. 65
4.4.4
Výpočet EVA..................................................................................... 67
Návrhy na zlepšení slabých míst finančního zdraví ................................. 70 5.1
Zhodnocení oblastí finančního zdraví a identifikace slabých míst ........... 70
5.2
Návrhy na zlepšení finanční výkonnosti .................................................. 71
Závěr .................................................................................................................... 74 Seznam literatury ............................................................................................... 76 Seznam obrázků a tabulek................................................................................. 79 Seznam příloh ..................................................................................................... 81
6
Seznam použitých zkratek A
Aktiva
APM
Arbitrážní model oceňování (Arbitrage Pricing Model)
C
Celkový investovaný kapitál
CAPM
Model oceňování kapitálových aktiv (Capital Asset Pricing Model)
CZ
Cizí zdroje
ČPK
Čistý pracovní kapitál
ČÚS
České účetní standardy
D
Cizí kapitál
DHM
Dlouhodobý hmotný majetek
E
Vlastní kapitál
EAT
Čistý zisk (Earnings After Taxes)
EBT
Zisk před zdaněním (Earnings Before Taxes)
EBIT
Zisk před zdaněním a úroky (Earnings Before Interest and Taxes)
EBITDA
Zisk před úroky, zdaněním a odpisy (Earnings Before Interest, Taxes and Amortization)
EVA
Ekonomická přidaná hodnota (Economic Value Added)
IAS/IFRS
Mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards)
L1
Okamžitá likvidita
L2
Pohotová likvidita
L3
Běžná likvidita
NOA
Čistá operační aktiva (Net Operating Assets)
NOPAT
Čistý provozní zisk po zdanění (Net Operating Profit After Taxes)
NOPBT
Čistý provozní zisk před zdaněním (Net Operating Profit Before Taxes)
OA
Oběžná aktiva
7
OCP
Obratový cyklus peněz
ROA
Rentabilita aktiv (Return on Assets)
ROE
Rentabilita vlastního kapitálu (Return on Equity)
ROCE
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (Return on Capital Employed)
RONA
Rentabilita operačních aktiv (Return on Net Assets)
ROS
Rentabilita tržeb (Return on Sales)
RP
Riziková přirážka
rd
Náklady
re
Náklady na vlastní kapitál
T
Tržby
t
Sazba daně
US GAAP
Americké účetní zásady (Generally Accepted Accounting Principles)
VH
Výsledek hospodaření
VK
Vlastní kapitál
VZaZ
Výkaz zisků a ztrát
WACC
Vážené průměrné náklady kapitálu (Weighted Average Cost of Capital)
X
Stupeň rizika
Z
Koeficient rizikové přirážky
na cizí kapitál (úrok)
8
1 Úvod Tempo rozvoje průmyslu a obchodu roste s drobnými výkyvy každým rokem stále rychlejším a rychlejším tempem, a s tím rostou i počty nových firem v daných odvětvích. Následkem těchto skutečností je neustálé zvyšování konkurenčních tlaků
na
jednotlivé
firmy.
Aby
byla
firma
v dnešní
době
úspěšná,
konkurenceschopná a tvořila hodnotu, musí splňovat mnoho kritérií, mezi které patří dozajista i stanovení cílů, strategie vedoucí k dosažení těchto cílů a schopný lidský kapitál, jež je schopen vhodným řízením danou strategií vedoucí k podnikovým cílům uplatňovat. Tématem této diplomové práce je finanční analýza, která je základem pro finanční řízení, jež je součástí komplexního řízení fungování celého podniku. Finanční analýza sice vychází z manažerských dat let minulých, ale svými výsledky je podkladem především pro rozhodování budoucí. Cílem této diplomové práce je analýza finanční situace podniku LAVEL MB s. r. o. s akcentem na výpočet ukazatele ekonomické přidané hodnoty, identifikace slabých míst, finančního zdraví a návrh jejich řešení. Práce je zpracována v letech 2008 až 2012, což by měla být dostatečně dlouhá časová řada na detekci jistých vývojových trendů a pravdivé a věrohodné vyobrazení situace v podniku. Tato práce je rozdělena na tři části. První část je zaměřena na teoretická východiska nezbytná k měření finanční výkonnosti podniku. Ve druhé části představím analyzovaný podnik. V části třetí, praktické, zhodnotím finanční zdraví a hospodaření podniku v analyzovaných letech pomocí klasických metod finanční analýzy a v závěru se zaměřím na hlubší analýzu ekonomické přidané hodnoty podniku, jako v současnoti jednoho z nejvýznamnějších hodnotových měřítek výkonnosti podniku. Zpracované výsledky odpoví na otázky, týkající se finančního zdraví podniku, úrovně hospodaření a tvorby hodnoty jako agregátního ukazatele finanční výkonnosti podniku.
9
2 Teoretická východiska finanční analýzy Cílem úvodní části mé práce je uvést teoretická východiska, která jsou nezbytná pro pochopení problematiky finanční analýzy a umožní lepší orientaci v části navazující
–
praktické.
V této
části
uvedu
klíčové
teoretické
poznatky
k problematice finanční analýzy, které nebudu hlouběji rozebírat, neboť se domnívám, že význam téměř každého ukazatele je pak v celkovém kontextu (v mém případě v praktické části této práce) a daných souvislostech mnohem větší a v každém podniku může někdy stejná hodnota daného ukazatele indikovat jinou skutečnost. 2.1
Úvod, vymezení pojmu a účel finanční analýzy
Silně konkurenční prostředí, které panuje ve většině obchodních odvětví, klade na podnik, jež chce být „úspěšný“, a jeho řízení stále větší a větší nároky. Finanční analýza jako nedílná součást finančního řízení se tak stává velmi důležitým, a dnes již téměř nezbytným, nástrojem sloužícím ke správnému rozhodování, řízení a chodu podniku. Finanční analýza v podobě jak jí známe, pochází ze Spojených států, kde vzniklo asi nejvíce teoretických prací a kde došla nejdál i samotná aplikace daných teoretických znalostí. Existuje značné množství definic, které se snaží co nejvýstižněji popsat pojem finanční analýza a většina z nich více či méně podstatu této aplikované vědní disciplíny opravdu zachycuje. Dle mého úsudku se jako nejvhodnější způsob, jak vystihnout pojem finanční analýza jeví tato definice: „Finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech“ (Růčková, 2010, str. 9). Tento rozbor pak slouží k hodnocení podnikové minulosti (finanční poměrová analýza), současnosti a také poskytuje podklady pro finanční plánování, tedy pohled do budoucna. Jedním z hlavních cílů finanční analýzy je daná data zpracovat, vyhodnotit a na základě těchto hodnocení pak připravit kvalitní a věrohodné podklady pro rozhodovací procesy v rámci podniku. Jak již bylo řečeno, hlavním zdrojem vstupních dat je účetnictví, tudíž je zřejmé, že bude existovat určitá spojitost, určitý
10
vztah mezi systémem účetnictví a podnikovým rozhodováním a hodnocením. Je ovšem důležité mít na paměti, že data z účetních výkazů v nezměněné podobě jsou pro finanční rozhodování a hodnocení situace podniku nepříliš vypovídající, a proto je nezbytně nutné tyto vstupní informace podrobit finanční analýze (Růčková, 2010). Pokud je finanční analýza zpracována kvalitně1, poskytuje pak velmi přínosné informace týkající se kapitálové struktury podniku, efektivity využívání svých aktiv, ziskovosti, schopnosti splácet své závazky a obecně slabých stránek, kterým by mělo být věnováno více pozornosti, a naopak silných stránek souvisejících s možným budoucím zhodnocením majetku firmy. 2.2
Uživatelé finanční analýzy
Komplexní rozbor a hodnocení finanční situace podniku může sloužit různým skupinám uživatelů, a proto je důležité zvážit, pro koho se finanční analýza provádí. Každý subjekt pak preferuje jiný typ informací. Uživatele finanční analýzy můžeme dělit na dvě základní skupiny, a to externí a interní Externí subjekty vychází ze zveřejňovaných účetních výkazů, případně dalších, doplňujících veřejně dostupných zdrojů. Do skupiny externích uživatelů řadíme např. banky a jiné věřitele, investory, stát a jeho orgány, obchodní partnery a konkurenty. Interní uživatelé mají přístup k podrobnějším informacím, kterými mohou být např. údaje z vnitropodnikového účetnictví nebo vnitropodnikových kalkulací a plánů. Větší rozsah detailnějších informačních zdrojů pak logicky umožňuje podrobnější analýzu. Mezi interní uživatele finanční analýzy řadíme především manažery, zaměstnance a odboráře (Dluhošová, 2008). 2.3
Zdroje informací pro potřeby finanční analýzy
Účetnictví jako kontinuální systém zachycování hospodářských operaci v podniku je základním a hlavním zdrojem informací pro vypracování finanční analýzy. Souhrn základních účetních výkazů, který finanční analytik pro potřeby rozboru a zhodnocení finanční situace podniku se nazývá účetní závěrka. Řádná účetní 1
Zdroje omylů a chyb v účetnictví ovlivňující kvalitu a věrohodnost finanční analýzy jsou zmíněny v následující podkapitole
11
závěrka je používána nejčastěji, protože ji podniky vypracovávají k poslednímu dni běžného účetního období (Vochozka, 2011). Účetní závěrka je tvořena následujícími účetními výkazy: o rozvaha, o výkaz zisku a ztrát (výsledovka), o výkaz cash flow, o příloha k účetní závěrce. Rozvaha je účetní výkaz, který vždy k určitému datu zachycuje bilanční formou stav majetku (aktiva) a zdrojů jeho financování (pasiva). Výkaz zisku a ztrát poskytuje přehled o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za určité období. Výkaz cash flow informuje o příjmech a výdajích podniku za dané období. Příloha k účetní závěrce poskytuje doplňující informace a rozvádí nebo vysvětluje některé položky z výše zmíněných výkazů (Vochozka, 2011;Růčková, 2010).
ROZVAHA (konec období)
Výkaz CASH FLOW Počáteční stav peněžních prostředků
Příjmy
Výdaje
Vlastní Stálá kapitál aktiva
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
Náklady Výnosy
VH Konečný stav peněžních prostředků
Oběžná aktiva Peněžní prostředky
Cizí kapitál
VH
Zdroj: Dluhošová, 2008, str. 60 Obr. 1 Vazby mezi finančními výkazy
2.3.1 Zdroje omylů a chyb v účetnictví Jak již bylo zmíněno, základním zdrojem vstupních dat pro finanční analýzu jsou účetní výkazy. Ovšem jejich použití může být zdrojem omezení vypovídací schopnosti výsledků analýzy. Praktická část této práce vychází z účetních závěrek 12
české firmy, která své účetní výkazy sestavuje podle českých účetních standardů (ČÚS), proto uvedu některé nedostatky (Růčková, 2010), které výsledky finanční analýzy do jisté míry zkreslují. o Účetnictví
vedené metodikou
českých účetních
standardů oceňuje
jednotlivé položky v historických cenách, ceny tak neodráží skutečnou hodnotu majetku a ignorují změny změny tržních cen i kupní síly pěnez, to vede ke zkreslení výsledku hospodaření. o Údaje v účetnictví nemohou postihnout změnu technologické úrovně v čase, a proto může dojít ke zkreslenému hodnocení hospodářské efektivnosti. o V účetních systémech nelze zachytit vliv nebilancovatelných, nepeněžních faktorů, jakými jsou například kvalita managementu, dobrá pověst firmy, goodwill či podíl na trhu. Tyto faktory mohou v některých případech hrát větší roli, než aktiva hmotna, bilancovatelná. o Nominální hodnoty uvedených účetních informací nezohledňují inflaci a tím pádem
zkreslují časová
porovnání,
trendy.
Toto
zkreslení ovšem
nezpůsobuje pouze „přehlížení“ inflace, ale také časté legislativní a metodické změny v účetnictví. o Srovnání v prostoru pak přispívá nejednotnost pravidel výkaznictví v různých zemích (ČÚS x US GAAP X IAS/IFRS) či různorodé účetní politiky, jež jednotlivé firmy přijaly. o Účetní závěrka se většinou zpracovává v ročních obdobích, tudíž neposkytuje informace o krátkodobých, sezónních výkyvech. 2.4
Metody finanční analýzy
V dnešní době už existuje (nejen díky rozvoji matematiky, statistiky a ekonomických věd) značné množství různých metod, sloužících k hodnocení finančního zdraví firmy, a proto má daný subjekt relativně rozsáhlé možnosti, jakým způsobem analýzu provádět. V praxi by pak měla být volba metod učiněna s ohledem na: o Účelnost – uživatelem finanční analýzy je vždy konkrétní subjekt se specifickými požadavky, proto je nutné mít přesně definované cíle a tedy vědět, jakému účelu bude výsledná analýza sloužit. 13
o Spolehlivost – zde je důležité zmínit, že výsledná data jsou tím spolehlivější, čím spolehlivější jsou vstupní informace. o Nákladnost – „náklady finanční analýzy by měly být přiměřené jejich návratnosti a hloubka a rozsah analýzy musí odpovídat očekávanému ohodnocení rizik spojených s rozhodováním“. Obecně platí: „čím lepší metody, tím spolehlivější závěry, tím nižší riziko chybného rozhodnutí a tím výšší naděje na úspěch“ (Růčková, 2010, str. 40). Při hodnocení ekonomických procesů rozlišujeme dva přístupy: fundamentální analýzu a technickou analýzu. Zatímco první zmíněná požaduje propojené znalosti ekonomické i mimoekonomické a jejich souvislosti, druhá – technická analýza je postavena na matematicko-statistických metodách a kvantitativních zpracováních dat. Finanční analýzu bychom tedy zařadili do skupiny technické analýzy, ovšem je nutné mít na paměti, že komplexní zhodnocení situace podniku by bez „fundamentálních“ znalostí bylo velmi obtížné, a tak je nutné oba typy analýz kombinovat. Finanční analýza jako součást kategorie technické analýzy využívá dvě skupiny metod: metody elementární a metody vyšší. Vyšší metody vyžadují hlubší matematicko-statistické znalosti a k jejich výpočtům je často potřeba kvalitní softwarové vybavení, jsou jimi např. bodové a intervalové odhady, regresní a korelační analýza, autoregresní modelovaní apod. Pro účely této diplomové práce bude stačit skupina druhá, tedy skupina metod elementárních. Vhodnou ilustraci, která pomůže lepší orientaci v jednotlivých kategoriích elementárních metod, poskytuje následující obrázek, kde jsou elementární metody členěny na čtyři základní skupiny. Skupiny týkající se analýzy stavových ukazatelů, analýzy rozdílových a tokových ukazatelů, poměrové analýzy a poslední, čtvrtá skupina se týká analýzy soustav ukazatelů.
14
Zdroj: Růčková, 2010, str. 44 Obr. 2 Rozčlenění elementárních metod finanční analýzy
2.4.1 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů Absolutní ukazatele jsou data (hodnoty), které získáváme přímo ze základních účetních výkazů. Jejich analýza má poměrně omezenou vypovídací schopnost, neboť nepoužívá žádnou metodu. Při analýze stavových (absolutních) ukazatelů můžeme rozlišit dva základní přístupy: Horizontální analýza (analýza trendů) Trendová analýza řeší časové změny absolutních ukazatelů. Jde tedy o vývoj (trend) hodnoty daného ukazatele v několika letech po sobě. Pro dostatečnou vypovídací schopnost je nutné zajistit dostatečně dlouhou časovou řadu (Mrkvička, Kolář, 2006) Vertikální analýza (procentní rozbor) Procentní rozbor se zabývá účetními výkazy z vertikálního směru, tedy vnitřní strukturou jednotlivých částí účetních výkazů. Dochází k souměření jednotlivých položek základních účetních výkazů k celkové sumě aktiv či pasiv (zde se jedná o
15
položky rozvahy) nebo k velikosti tržeb (položky z výkazu zisku a ztráty). Pomocí této metody můžeme usuzovat na strukturu aktiv či pasiv a také je možno použít výsledky vertikální analýzy pro mezipodnikovou komparaci podniků ve stejném odvětví (Mrkvička, Kolář, 2006) 2.4.2 Analýza rozdílových a tokových ukazatelů Jedná se o analýzu účetních výkazů, které v sobě zachycují tokové položky, tedy výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow. V rámci této kategorie pak rozlišujeme analýzu fondů finančních prostředku a analýzu cash flow. Nutno dodat, že slovo „fond“ má odlišný význam od fondů v kontextu účetnictví. Zde znamená slovo „fond“ ukazatel vypočítávaný jako rozdíl mezi určitými položkami aktiv a pasiv (Mrkvička, Kolář, 2006) Analýza fondů Tato analýza je zaměřena především na čistý pracovní kapitál (zkr. ČPK), který má dva způsoby výpočtu: (1) (2) Čistý pracovní kapitál a jeho velikost (vyjádřeno v peněžních jednotkách) reprezentuje tu část oběžného majetku, která je financována dlouhodobými zdroji a tudíž meří „volnou“ část kapitálu, která není vázaná na krátkodobé závazky. Aby byla zajištěna jistá (nezbytná) míra likvidity, je potřeba ČPK (Vochozka, 2011).
16
Aktiva
Pasiva Základní kapitál
Stálá aktiva Nerozdělený zisk
Pohledávky
ČPK
Dlouhodobé bankovní úvěry
Krátkodobé závazky
Zásoby
Oběžná aktiva
Zisk (čistý)
Finanční majetek
Krátkodobé závazky
Zdroj: Dluhošová, 2008, str. 82 Obr. 3 Schématické znázornění čistého pracovního kapitálu v rozvaze
Dle přístupu k ČPK a jeho hodnot rozlišujeme agresivní a konzervativní strategii financování. V případě záporných hodnot ČPK se jedná o strategii agresivní, kdy investovaný kapitál nahrazují neúročené krátkodobé závazky, díky čemuž dochází k úspoře nákladů kapitálu. Na druhou stranu se ale zvyšuje riziko platební neschopnosti. V případě hodnot kladných hovoříme o strategii konzervativní, kdy oběžná aktiva převyšují krátkodobé závazky. Náklady jsou v takovém případě vyšší, ale míra rizika klesá. Analýza cash flow Analýza výkazu peněžních toků (Cash Flow) objasňuje hlavní faktory, jež působí na příjem a výdej hotovosti a na základě toho stav hotovosti. Cash Flow je toková veličina vyjadřující rozdíl přítoku a odtoku hotovosti za určité období. Význam pojmu Cash Flow ve srovnání se ziskem vyplývá z toho, že vyjadřuje reálnou a nezkreslenou skutečnost (Dluhošová, 2008, str. 56).
17
2.4.3 Analýza poměrových ukazatelů V teorii i praxe můžeme narazit na velké množství různých poměrových ukazatelů a proto záleží na jejich výběru a uspořádání. Nejběžnějším členěním poměrových ukazatelů je rozčlenění na ukazatele: o Likvidity, o Zadlužení o Rentability, o Aktivity. Nejzákladnější cíl podniku je zachovat jeho „životaschopnost“, v první řadě pak v nejbližší budoucnosti, s tím souvisí zkoumání ukazatelů krátkodobé likvidity. Likviditou rozumějme schopnost podniku hradit své závazky, a v případě krátkodobé likvidity je časovou hranicí obvykle jeden rok. Cílem navazujícím na krátkodobou schopnost splácení svých závazků je schopnost podniku fungovat a hradit své závazky dlouhodobě, k tomu nám poslouží skupina ukazatelů dlouhodobé finanční rovnováhy a zadlužení. V případě, že jsou základní krátkodobé i dlouhodobé cíle podniku splněny, přichází na řadu otázky týkající se výnosnosti, která je většinou měřena ukazateli rentability. U rentability je vhodné zkoumat její příčiny a vývoj v čase. Existuje množství nástrojů, které jsou schopny podat požadovanou informaci. V první fázi nám může posloužit například rozbor struktury výsledovky a jejího časového vývoje, dále pak rozbor jednotlivých ukazatelů aktivity. Při počítání jednotlivých ukazatelů je žádoucí, aby byly kromě dosažených hodnot zobrazeny také hlavní vazby mezi jednotlivými ukazateli, jež jsou možné postihnout například pomocí pyramidového rozkladu2 (Mařík, 2007). Tab. 1 Vybrané skupiny ukazatelů finanční analýzy a jejich zařazení
Krátkodobá likvidita
Finanční stabilita
Dlouhodobá finanční rovnováha (zadlužení) Rentabilita
Výnosnost
Struktura nákladů a výnosů
2
Více o pyramidových rozkladech v kapitole 1.4.4.1.
18
Výnosnost
Aktivita Zdroj: Přepracováno ze zdroje Mařík, 2007 str. 103
Ukazatele likvidity V souvislosti s likviditou a jejím hodnocením se setkáváme s různými úhly pohledu na danou problematiku. Tak např. nedostatečná likvidita může z pohledu managementu podniku znamenat, ztrátu kontroly nad podnikem, nevyužití příležitostí a v konečných důsledcích i snížení ziskovosti. Stejný úhel pohledu mají i věřitelé, zákazníci či dodavatelé, protože nízká likvidita může indikovat neschopnost hradit své závazky. Na druhou stranu vlastníci podniku preferují spíše likviditu nižší, neboť vysoká likvidita (krátkodobý majetek) znamená neefektivní využití finančních prostředků a to pak snižuje zhodnocení vlastního kapitálu. Z výše zmíněného vyplývá, že je třeba hledat vyváženou (optimální) úroveň likvidity, která na jedné straně zajistí dostatek prostředků k úhradě závazků a na druhé straně zajistí dostatečné zhodnocení prostředků (Růčková, 2010). V teoretických publikacích se setkáváme s různými „doporučenými“ hodnotami pro ukazatele likvidity, ovšem při zpracovávání finanční analýzy je nutné ukazatele podrobit delšímu zkoumaní z hlediska času (vytvořit delší časovou řadu) a znát hlubší souvislosti, pak se může stát, že některé dosažené hodnoty, které nejsou ve „stanovených teoretických mezích“, nemusí nutně znamenat zhoršenou finanční situaci podniku. Z tohoto důvodu nebudu dané referenční hodnoty pro různé stupně likvidity zmiňovat. Rozlišujeme tři základní stupně likvidity: (3)
(4)
(5)
19
Ukazatele rentability Někdy nazývány též ukazatele výnosnosti ukazují jak je podnik schopen generovat nové zdroje či dosahovat zisku za použití investovaného kapitálu. U těchto poměrových ukazatelů se v čitateli vyskytuje vždy nějaký typ
výsledku
hospodaření a ve jmenovateli buď nějaký druh kapitálu, nebo tržby. U ukazatelů rentability se neudávají doporučené hodnoty, nicméně je pozitivní, když hodnota rentability v čase narůstá. Již jsem zmínil, že v čitateli zlomku se vždy objevuje jeden z typů výsledku hospodaření (zisku), a proto považuji za vhodné si základní kategorie ve stručnosti nadefinovat. EBITDA = zisk před zdaněním, úroky a odpisy. EBIT = zisk před odečtením úroků a daní. Může být použit pro účely mezipodnikového srovnání, neboť i když mají dva podniky stejné daňové zatížení, každý z nich má z věřitelského hlediska rozdílnou bonitu, a proto by mohla výše úroků ovlivnit pohled na výsledek hospodaření. EBT = provozní zisk už upravený o finanční a mimořádný výsledek hospodaření, ale před zdaněním. Využíván pro porovnávání firem s různým daňovým zatížením. EAT = čistý zisk k rozdělení na platbu dividend akcionářům a zbylou část sloužící k reprodukci v podniku. Kategorie, jež je používána v ukazatelích zaměřených na hodnocení výkonnosti firmy (Růčková, 2010). Není přesně stanoveno, která kategorie zisku se používá v daném ukazateli. Rozhodnutí má pak v rukou finanční analytik, jež se rozhoduje podle aktuální potřeby či požadavků. Nejčastěji se můžeme setkat s následujícími čtyřmi ukazateli rentability: o rentabilita aktiv (ROA), o rentabilita vlastního kapitálu (ROE), o rentabilita investovaného kapitálu (ROCE), o rentabilita tržeb (ROS). Rentabilita aktiv (ROA – Return on assets) někdy nazývaná též produkční síla je jedním z nejdůležitějších ukazatelů rentability a poměřuje různé formy zisku s celkovými aktivy vloženými do podnikání bez ohledu na zdroj financování, to
20
znamená, že finanční struktura v tomto případě nehraje roli a hodnotí se pouze reprodukce celkového kapitálu (Kislingerová, 2004). (6) Rentabilita vlastního kapitálu (ROE – Return on equity) vyjadřuje výnosnost vlastních zdrojů, které byly vloženy do podniku buď vlastníky podniku, nebo akcionáři, a tedy i jejich zhodnocení v zisku. S pomocí tohoto ukazatele se dá zjistit, zdali je kapitál investorů zhodnocován s intenzitou odpovídající alespoň riziku investice. Nejen pro investory, ale i pro podnik samotný je důležité, aby hodnota ukazatele dosahovala hodnot vyšších než je výnosnost cenných papírů garantovaných státem, neboť v opačném případě by se investorům vyplatilo vkládat své volné prostředky právě do státních cenných papírů 3 a to by vedlo k zániku podniku (Dluhošová, 2008). (7) Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE – Return on capital employed) je ukazatel, který vyjadřuje „míru zhodnocení všech aktiv podniku financovaných vlastním i cizím dlouhodobým kapitálem.“ (Růčková, 2010, str. 53). Je to tedy jakési komplexní vyjádření efektivnosti hospodaření podniku. (8) Rentabilita tržeb4 (ROS – Return on sales) je poměr kategorie zisku k tržbám. Tento ukazatel je jedním z běžně sledovaných ukazatelů finanční analýzy a slouží k posouzení rentability. Velmi vhodný je při časovém a také mezipodnikovém srovnávání (Dluhošová, 2008). (9) Ukazatele aktivity Poskytují informace o tom, jak podnik efektivně využívá jednotlivé složky majetku. Existují dvě formy tohoto ukazatele, a to počet obrátek jednotlivých části (složek)
3 4
Státní cenné papíry společně se státními obligacemi jsou považovány za bezriziková aktiva. Tomuto ukazateli se někdy říká „ziskové rozpětí“.
21
aktiv či pasiv a druhou formou je reciproká hodnota k počtu obrátek vyjadřující doba obratu5. Ukazatel obratovosti zásob a z něj odvozený ukazatel doby obratu zásob udávají, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Platí, že pozitivní je co nejkratší doba obratu zásob a co nejvyšší obratovost zásob (Růčková, 2010). (10) (11) Ukazatel obratovosti pohledávek a doba splatnosti pohledávek vypovídají o strategii řízení pohledávek. Ukazatel doby splatnosti pohledávek měří, kolik dní uplyne během doby, kdy je inkaso peněz za tržby drženo v pohledávkách. V případě nepříznivých hodnot, je vhodné prozkoumat platební kázeň odběratelů. Významnou roli hraje tento ukazatel v případě plánování peněžních toků (Kislingerová, 2004) (12) (13) Ukazatel obratovosti závazků je poměr tržeb a závazků a informuje o rychlosti splácení závazků podniku, přičemž je žádoucí, aby doba obratu závazků byla delší, než doba obratu pohledávek, neboť pak by neměla být narušena finanční rovnováha ve firmě. Z externího pohledu tento ukazatel vypovídá o obchodněúvěrové politice firmy a může být velmi užitečný pro věřitele (Růčková, 2010) (14) (15)
Ukazatele zadluženosti Tyto ukazatele vyjadřují skutečnosti týkající se kapitálové struktury podniku. Kapitálovou strukturou podniku rozumějme složení dlouhodobého kapitálu (pasiv), 5
Doba obratu je většinou udávána ve dnech a ve jmenovateli daného zlomku je vždy podíl tržby/365dní.
22
ze kterého je financován dlouhodobý majetek (aktiva). Při hodnocení složení kapitálu hovoříme o poměru mezi vlastními a cizími zdroji financování a hledáme optimální poměr. V podnikové praxi je patrné, že obě krajní situace6 jsou nežádoucí a v případě financování pouze cizím kapitálem i zákonem zakázané, neboť musí existovat jistá minimální výše vlastního kapitálu. Důvodem nevýhodnosti obou krajních situací ve financování je fakt, že používání pouze vlastního kapitálu jednoznačně snižuje výnosnost (rentabilitu) vlastního kapitálu a naopak použití jen cizího kapitálu 7 by bylo spojeno s problémy na jeho další získávání, protože získávání půjčky nebo úvěru je s rostoucím zadlužením těžší a těžší. V souvislosti s kapitálovou strukturou je třeba zmínit finanční pákový efekt8, který udává, jak se změní výnosnost vlastního kapitálu při změně poměru mezi vlastními a cizími zdroji financování. Podstatou finanční páky je fakt, že je-li ziskovost celkového kapitálu vyšší, než úroková míra cizího kapitálu, pak zvyšování podílu cizího kapitálu zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu (Růčková, 2010). Podobně působící jev, který zvyšuje rentabilitu vlastního kapitálu použitím kapitálu cizího je tzv. „daňový štít“. Daňový štít představuje úsporu na úrocích z cizího kapitálu jako součást nákladů snižujících zisk, ze kterého se platí daň, a tím vlastně snižují daňové zatížení podniku. V konečném důsledku se tak zvýší výnosnost vlastního kapitálu (Dluhošová, 2008; Vochozka, 2011; Mařík, 2007). V praxi se používá celá řada ukazatelů zadluženosti, přičemž většina z nich je konstruována z rozvahy. Zde uvedené jsou základní ukazatele, které považuji za vhodné uvést. Ukazatel věřitelského rizika (Debt ratio) je považován za nejzákladnější poměrový ukazatel zadluženosti a vyjadřuje celkovou zadluženost podniku. (16) S rostoucí hodnotou tohoto ukazatele roste míra zadlužení a tím pádem i míra věřitelského rizika. Jak již bylo zmíněno v efektu finanční páky, vyšší hodnota tohoto ukazatele může být pro akcionáře příznivá, je-li výnosnost kapitálu vyšší,
6
Financování pouze vlastním nebo naopak pouze cizím kapitálem. Předpokládejme, že neexistují žádná legislativní omezení. 8 Efekt finanční páky souvisí také s ukazateli rentability. 7
23
než úroková míra. Doplňkovým ukazatelem k věřitelskému riziku je koeficient samofinancování (equity ratio). Součet těchto dvou ukazatelů by měl dát přibližně 1. „Přibližně“ znamená, že do jednoho z ukazatelů nemusela být započtena ostatní pasiva. (17) Tento ukazatel tedy vyjadřuje poměr, v jakém jsou celková aktiva financována akcionáři. S předchozími ukazateli souvisí koeficient zadluženosti, (18) vyjadřující míru finanční samostatnosti. Při finanční analýze je potřeba zohlednit leasingové financování9 (mělo by být přičteno k cizím zdrojům), aby nebyl výsledek míry finanční samostatnosti zkreslený. Ukazatel úrokového krytí jako poměr zisku k výši nákladových úroků udává, kolikrát jsou úroky kryty výší provozního zisku. To v praxi znamená, kolikrát je zajištěno placení úroků. Čím výšší hodnoty, tím lepší finanční situace (Dlouhošová, 2008). (19) 2.5
Pyramidové soustavy ukazatelů
Souhrnně (na jediném grafu či schématu) znázorňují najednou několik charakteristik finančního zdraví firmy, zjištěných prostřednictvím poměrových ukazatelů, a zároveň umožňují zjišťovat vzájemné souvislosti mezi souhrnnou veličinou a dílčími charakteristikami a mezi charakteristikami navzájem. Principem konstrukce pyramidové soustavy je postupný rozklad souhrnného (vrcholového) ukazatele na ukazatele dílčí, které jsou výsledkem rozkladu. Při vlastní konstrukci jsou používány elementární matematické postupy, které vedou k definici určitých poměrových ukazatelů, které ve své pozici představují dílčí příčiny působící na vrcholový ukazatel. Tyto dílčí ukazatele identifikují a zastupují věcné činitele, které rozklad „odhaluje“ a umožňuje posuzovat jednotlivě a samostatně.
9
Leasingové financování v rozvaze sestavené dle českých účetních standardů není.
24
Typickým příkladem je Du Pontův rozklad rentability vlastního kapitálu, který rozkládá vrcholový ukazatel ROE na dílčí ukazatele pomocí multiplikativních vazeb. Dílčími ukazateli první úrovně tak jsou zisková marže (EAT/T), doba obratu aktiv (T/A) a finanční páka (A/VK).
Zdroj: URL - https://managementmania.com/uploads/article_image/image/47/dupont-analyza.png Obr. 4 Du Pontův rozklad rentability vlastního kapitálu
Jednotlivé položky nižších linií lze rozkládat na další dílčí položky a tak lze postupovat na nižší a nižší úrovně. 2.6
Bonitní modely
Bonitou se rozumí schopnost podniku splácet a uspokojovat tak své věřitele. Tyto modely diagnostikují finanční zdraví podniku a s jejich pomocí se analytik snaží zařadit firmu mezi dobré, nebo špatné firmy. V souvislosti se snahou firmy o zařazení do jedné ze skupin vyplývá, že tyto modely musí umožňovat mezipodnikovou komparaci v rámci odvětví (Růčková, 2010; Vochozka, 2011).
25
Kralickův Quicktest Zástupcem bonitních modelů je Kralickův Quicktest, jež se skládá ze soustavy čtyř rovnic, které nám poskytují východiska pro následné hodnocení podniku (Dluhošová, 2008). (20) (21) (22) í
(23)
Výsledku každé rovnice přiřadíme hodnotu z následující tabulky: Tab. 2 Bodování výsledků Kralickova Quicktestu
0 bodů
1 bod
2 body
3 body
4 body
R1
<0
0 – 0,1
0,1 – 0,2
0,2 – 0,3
> 0,3
R2
<3
3-5
5 - 12
12 - 30
> 30
R3
<0
0 – 0,08
0,08 – 0,12
0,12 – 0,15
> 0,15
R4
<0
0,05 – 0,08
0,05 – 0,08
0,08 – 0,1
> 0,1
Zdroj: Upraveno na základě Dluhošová, 2008, str. 93
Hodnocení se pak skládá ze tří kroků: 1. Hodnocení finanční stability – součet bodů R1 a R2 dělený 2. 2. Hodnocení výnosové situace – součet bodů R3 a R4 dělený 2. 3. Hodnocení celkové situace – součet bodů za finanční stabilitu a výnosovou situaci dělený 2. Interpretace bodového hodnocení je pak následující: Více než 3 body představuje firmu bonitní. 1 – 3 body prezentují potenciální finanční problémy (šedou zónu). Hodnoty nižší než 1 indikují potíže ve finančním hospodaření firmy. 2.7
Bankrotní modely
Bankrotní podnik je takový podnik, který je ohrožován budoucím bankrotem a bankrotní modely slouží právě k předpovědi, zda je podnik v dohledné době 26
ohrožena bankrotem. Vychází se z předpokladu, že firma, která by mohla byt ohrožena bankrotem, vykazuje již v předstihu jisté symptomy, pro bankrot typické. Mohou jimi být např. problémy s rentabilitou vloženého kapitálu, běžnou likviditou či výší pracovního kapitálu (Vochozka, 2011; Růčková, 2010). Altmanova analýza Altmanův bankrotní model predikuje bankrotní situaci a vychází z propočtu globálních indexů, respektive indexů celkového hodnocení. Původní Altmanův Zscore model je ale nastaven pro analýzu akciových společností, a proto je potřeba základní rovnici upravit na tvar aplikovatelný na společnost s ručením omezením, tedy společnost, jež nepůsobí na kapitálovém trhu. Tato modifikovaná verze má následující tvar (URL: http://www.finanalysis.cz/pouzite-bankrotni-modely.html):
(24) Kde: X(1) = (oběžná aktiva – kr. závazky) / suma aktiv, X(2) = nerozdělený zisk / suma aktiv, X(3) = zisk před zdaněním a úroky / suma aktiv, X(4) = vlastní kapitál / (dl. závazky + kr. závazky + bank. úvěry a výpomoci), X(5) = tržby / suma aktiv Výsledný index se pak porovnává s hodnotami z tabulky: Tab. 3 Slovní hodnocení výsledků testu Altmanova Z Score pro spol. s.r.o.
Z > 2,9
Podnik je v dobré situaci
1,2 < Z < 2,9
Šedá zóna nevyhraněných výsledků
Z < 1,2
U podniku je velmi pravděpodobný bankrot
Zdroj: URL - http://www.finanalysis.cz/pouzite-bankrotni-modely.html
Index IN Typickým příkladem bankrotního modelu je Index IN, který byl vypracován manžely Neumaierovými a hodnotí finanční zdraví firem v českém obchodním prostředí. Index IN existuje ve čtyřech následujících variantách: o věřitelská varianta IN95,
27
o vlastnická varianta IN99, o komplexní varianta IN01, o modifikovaná komplexní varianta IN05, kde každá varianta vyžaduje odlišná vstupní data. Pro potřeby mé práce zvolím posledně jmenovaný model, tedy komplexní IN05, jež kombinuje jak pohled vlastnický, tak i pohled věřitelský tzn., že hodnotí firmu z hlediska tvorby hodnoty i možnosti bankrotu. Výhodou použití tohoto modelu je, že byl vytvořen v českých podmínkách, a tak se předpokládá vyšší úspěšnost při kalkulaci indexů z dat českých společností (Vochozka, 2011) Aplikace Indexu IN05 je dle následujícího vzorce:
(25) Dosažená hodnota se pak porovná s tabulkovou hodnotu (viz níže) a podle toho se určí, v jaké situaci se analyzovaný podnik nachází. Tab. 4 Hodnocení indexem IN05
Výsledek
Hodnocení
IN05 ϵ < 1,6; ∞)
Bonitní podnik
IN05 ϵ (0,9; 1,6)
Šedá zóna
IN05 ϵ (-∞; 0,9 >
Bankrotní podnik
Zdroj: Vochozka, 2011, str. 96
2.8
Tvorba hodnoty podniku - EVA
2.8.1 Úvod do EVA Ekonomická přidaná hodnota (EVA10) je veličina, která má široké využití a lze použít nejen jako nástroj finanční analýzy, ale také jako nástroj řízení a oceňování podniku. Dá se zjednodušeně říci, že se jedná o ukazatel ziskovosti, ovšem s tím
10
Autory metody jsou Stern a Stewart.
28
rozdílem, že překonává četné nedostatky ukazatelů předchozích 11. Ukazatel EVA měří ekonomický zisk, to je hlavní princip ekonomické přidané hodnoty. Pro dosažení ekonomického zisku je potřeba uhradit nejen běžné náklady, ale i náklady kapitálu. To je na rozdíl od účetního zisku včetně nákladů na vlastní kapitál. Tedy pokud podnik produkuje účetní zisk 12, vykazuje i ekonomický zisk za podmínky, že tento účetní zisk uhradí i náklady na vložený vlastní kapitál a další oportunitní náklady. Náklady na vlastní kapitál jsou obtížně kvantifikovatelné, neboť nejsou explicitně vyjádřeny a jedná se vlastně o náklady oportunitní, tedy náklady ušlé příležitosti. V tomto kontextu to znamená, že investor vložil své prostředky právě do tohoto podniku a již je nemohl vložit do jiné aktivity, a proto ušlý výnos z této jiné aktivity představuje oportunitní náklady (Mařík, 2007). Ukazatel EVA je jedním ze základních ukazatelů, které slouží pro řízení podniku. Manažer snadno z ukazatele pozná, kdy je nebo není podnik výnosný. Management by se měl snažit udržet výnosnost nad náklady vlastního kapitálu. 2.8.2 Silné a slabé stránky EVA Ukazatel EVA má, stejně jako ostatní ukazatele svá pozitiva a negativa. Například v situaci, kdy je růst ukazatele dosažen na úkor hodnot dosažitelných v budoucnu, nemusí být tento nárůst považován za jev pro podnik pozitivní. Opomíjení časové hodnoty peněz, nemožnost porovnávání různých podniků ať už z důvodu geografických (podniky sídlící v různých zemích), různých přístupů k vedení a aplikaci účetnictví, nezohlednění rizika a výnosových požadavků investorů. Tyto a mnoho dalších skutečností mluví ve prospěch EVA, kdy zatímco „klasické“ ukazatele finanční analýzy toto zohlednit neumí, EVA všechny tyto nedostatky finanční analýzy eliminuje. Jedná se o jednoduchý ukazatel pro management, který jasně odpovídá na otázku, jaká má být výnosnost podniku, aby tvořil hodnotu.
11
Především ROE a ROA založené na účetním výsledku hospodaření, které jsou ovlivněny nedostatky ve vypovídacích schopnostech účetnictví. 12 Účetní zisk je již snížen o úroky jako náklady na cizí kapitál.
29
2.8.3 Výpočet ukazatele EVA „Ukazatel EVA je chápán, jako čistý výnos z provozní činnosti podniku snížený o náklady vlastního i cizího kapitálu“ (Mařík, 2007, str. 284). Obecný tvar vzorce pro výpočet EVA je následující: (26) kde: NOPAT= zisk z hlavního provozu podniku po zdanění. Capital = kapitál, který je vázaný v aktivech, jež jsou potřebná k hlavnímu provozu podniku. Tento výraz bývá nahrazen termínem NOA, což jsou čistá operační aktiva. WACC = průměrné vážené náklady kapitálu. Existují dva konkrétní způsoby výpočtu ekonomické přidané hodnoty za daný rok t, které ovšem vždy poskytnou stejný výsledek (Mařík, 2007). První způsob se počítá pomocí vzorce nákladů na kapitál neboli „capital charge“:
(27) Druhý způsob za pomoci vzorce hodnotového rozpětí neboli „value spread“:
(28) Východiskem pro výpočet NOA je upravená rozvaha. Hodnoty (t-1) se používají proto, že provozní zisk na konci roku t byl dosažen díky aktivům vloženým na počátku roku t, což je to samé jako konec roku (t-1). Samotná interpretace výsledku propočtu ekonomické přidané hodnoty je pak jednoduchá – podnik vytváří hodnotu pro vlastníky, je-li EVA > 0 (Mařík, 2007). Samotný výpočet není nijak zvlášť složitý, problémem ovšem je co nejpřesněji a nejvýstižněji určit dané složky pravé strany rovnice, tedy NOPAT, NOA a WACC a to za podmínek, kdy nemůžeme za NOPAT dosadit provozní výsledek hospodaření a za NOA položku celkových aktiv z rozvahy. Abychom co nejvýstižněji zachytili skutečný ekonomický zisk pro vlastníky, musíme tyto položky
30
převést z účetních na ekonomické13. Druhým důležitým bodem pří přípravě těchto složek je zachování symetrie mezi NOA a NOPAT, tzn., aby náklady a výnosy aktiv zařazených do NOA byly také zařazeny do výpočtu NOPAT a naopak (Mařík, 2007). Propočet NOA K propočtu čistých operačních aktiv (NOA) je nutná řada operací. Východiskem pro propočet NOA je rozvaha a její úpravy se týkají okruhů níže zmíněných (Mařík, 2007): o z celkových aktiv je třeba vydělit provozně nepotřebná aktiva, o je vhodné snížit aktiva o neúročený cizí kapitál14, o je třeba vyloučit mimořádné položky nesouvisející s „klasickým“ provozem, o aktivace položek, které nejsou v aktivech vykazovány. Určení velikosti NOPAT Jak již bylo zmíněno, je důležité zachovat symetrií mezi NOA a NOPAT. Při určování velikosti NOPAT máme možnost vzít za základ výpočtu buď výsledek hospodaření za běžnou činnost, nebo provozní výsledek hospodaření. V praktické části budu pracovat s provozním výsledkem hospodaření a provedu následující úpravy (Mařík, 2007): o odečtu odpisy aktivovaného leasingového majetku, o přičtu odpisy neprovozního dlouhodobého hmotného majetku, jež byl odebrán pří úpravě na NOA, o upravím daň na NOPAT. 2.8.4 Náklady na kapitál Průměrné náklady kapitálu WACC respektují strukturu kapitálu, který je investován do podniku. Průměrné náklady kapitálu vypočteme následujícím vztahem (Vochozka, 2011): (29)
13
Stern a Stewart uvádí 164 úprav účetních dat. Z toho důvodu, aby se předešlo problémům s odhadováním nákladů na tento kapitál při určování diskontní míry. 14
31
Kde: rd = náklady na cizí kapitál (úrok), 1 – t = tzv. „daňový štít“, t = sazba daně z přijmů, re = náklady na vlastní kapitál, D = cizí kapitál, E = vlastní kapitál, C = celkový investovaný kapitál. V první části vzorce sledujeme vážené náklady cizího kapitálu, jež jsou upraveny o efekt daňového štítu15. Druhá část vzorce představuje vážené náklady kapitálu vlastního. K výpočtu EVA budou upraveny účetní výkazy. Jedna z úprav bude formou aktivace leasingu a v takovém případě do vzorce (29) vstupuje další zlomek:
(30)
Náklady na cizí kapitál Nákladem na cizí kapitál chápejme úroky, které je potřeba hradit věřitelům za poskytnutí půjčky. Úroková míra a její výše se pak liší z několika hledisek. Hledisko času, na který je úvěr poskytnut. Obecně se dá říci, že čím delší je časový horizont úvěru, tím je úvěr dražší. Očekávaná efektivnost, s kterou se plánuje, neboť čím je vytvořený efekt vyšší, tím roste i záruka splácení úvěru. S tím souvisí i bonita dlužníka, kde platí, že čím více bonitní dlužník, tím je úroková sazba nižší. Náklady cizího kapitálu, které si firma vytvoří formou dluhu R d se vyjadřují, jak již bylo zmíněno, v podobě úroku poníženého o „daňový štít“ a platí tedy: (31) Kde: i = úroková míra z dluhu, t = sazba daně.
15
Úroky z cizího kapitálu jako součást nákladů snižují zisk, ze kterého se platí daň, a tím snižují daňové zatížení podniku
32
V případě různé struktury úvěrů v podniku, můžeme náklady na cizí kapitál určit metodou vážených aritmetických průměrů z efektivních úrokových sazeb, které jsou placeny z těchto daných úvěrů. Tento postup je jednoduše aplikovatelný v případě, že má analytik přístup k interním informacím. V případě externího uživatele je vhodné použít odhad prostřednictvím poměru (Dluhošová, 2008): (32)
Náklady na vlastní kapitál Náklady na vlastní kapitál jsou v podstatě mírou výnosnosti, kterou požadují vlastníci (a která odpovídá bezrizikové úrokové míře), navýšenou o sazbu, která reflektuje podstoupené riziko. Vzhledem k tomu, že v praxi není jednoduché přesně rozpoznat a změřit míru rizika, je přesné stanovení této sazby úkolem velmi obtížným. Dá se říci, že lze náklady na vlastní kapitál určit buď na základě tržních přístupu (CAPM, APM, dividendový růstový model) nebo na základě metod vycházejících z účetních dat (stavebnicový model). Jednotlivé metody lze uplatnit v závislosti na tržních podmínkách a vyspělosti finančních trhů (Dluhošová, 2008). Vzhledem k faktu, že analyzovaný podnik není akciovou společností a tedy není obchodován na kapitálovém trhu, rozhodl jsem se pro stanovení nákladů na vlastní kapitál použít komplexní stavebnicovou metodu. Termín stavebnicová metoda chápeme jako pojem vyjadřující fakt, že u těchto metod neodvozujeme rizikovou přirážku z kapitálového trhu, ale zjišťujeme ji jako sumu několika dílčích rizikových přirážek. Kroky při postupu stavebnicovou metodou jsou následující: 1) vymezení hlavních rizikových faktorů, 2) ověření možnosti jejich kvantifikace, 3) formalizace vztahů mezi velikostí jednotlivých faktorů a výší rizikové přirážky. Analytikům je k dispozici celá řada variant stavebnicových modelů, které se liší vymezením hlavních rizikových faktorů. Klasickou a v praxi často používanou variantou je jednoduchá stavebnicová metoda, u které se zjišťuje riziková přirážka jako suma dvou faktorů, a to obchodního a finančního rizika. V praxi je to ovšem velmi nesnadné a existuje vysoká pravděpodobnost chyby při přímém odhadování rizikové přirážky za celé obchodní či finanční riziko. Ve snaze stanovit, co možná
33
nejpřesněji, jednotlivé rizikové přirážky, jsem se rozhodl použít tzv. „komplexní stavebnicovou metodu“, kterou se budu snažit pokrýt co možná nejúplněji všechna dílčí rizika v rámci výše zmiňovaných rizik – obchodního a finančního. Při aplikaci této metody použijeme následující postup dle Maříka (2007): 1) Vymezení faktoru rizika – prvotním krokem při určování rizikových přirážek by mělo být vymezení hlavních faktorů rizika, a to v členění na faktory rizika obchodního a finančního. o Faktory obchodního rizika – vlivy, které mohou působit na kolísání provozního výsledku hospodaření. Základem je úvaha, že volatilita, provozní zisková marže a předvídatelnost tržeb závisí především na oboru podnikání a jeho dynamice, konkurenční síle a její intenzitě, úrovni managementu a rozsahu možných výrobních problémů. o Faktory finančního rizika – rizika plynoucí z financování. Jedná se o kolísání peněžních toků z důvodu závazků, jež vyplývají z financování podniku (například nákladové úroky). Zde se jedná o klasické ukazatele zadlužení, dynamické ukazatele zadlužení a velikost pracovního kapitálu. 2) Ohodnocení stupně rizika – pokud jsme si již zvolili hodnocené rizikové faktory, je potřeba nastavit stupnici týkající se hodnocení výše rizika. Přesnost výsledku je pak dána citlivostí dané škály. Čím jemnější stupni je, tím přesnější výsledky a naopak. Konvenční stupnicí je v tomto případě stupnice se čtyřmi úrovněmi rizika od nízkého až po vysoké. Například pro rizikový faktor závislosti oboru podniku na hospodářském cyklu lze vytvořit následující škálu situaci s přiřazenými úrovněmi rizik. Tab. 5 Ukázková tabulka pro určení míry rizika daného rizikového faktoru
Situace
Stupeň rizika
Obor nezávisí na hospodářském cyklu
1 – nízké riziko
Obor mírně závisí na hospodářském cyklu
2 – přiměřené riziko
Obor je značně závislý na hospodářském cyklu
3 – zvýšené riziko
Obor s produkcí typicky cyklickou
4 – vysoké riziko
Zdroj: Mařík, 2007, str. 237
34
Pokud jsme si již sestavili přehled dílčích rizikových faktorů spolu se stupnicí pro danou výši rizika, můžeme začít ohodnocovat jednotlivé faktory stupněmi rizika, tedy v našem případě čísly od 1 do 4. 3) Transformace stupňů rizika na velikost rizikové přirážky – nejdůležitějším bodem při odhadu nákladů na vlastní kapitál je převod zvolených kritérií na rizikovou přirážku. Tento převod je závislý na následujících předpokladech a krocích: o Pro přehlednost předpokládáme kalkulaci jediného faktoru rizika. Závěr pak bude zobecněn pro dané množství faktorů. o Zavedeme veličinu X jako stupeň rizika nabývající hodnot 0 pro nulové riziko, 1 pro nízké riziko, 2 pro přiměřené riziko, 3 pro zvýšené riziko a 4 pro vysoké riziko. V běžném podnikání jsou pak relevantní rizika od 1 do 4, neboť stupeň 0 by odpovídal rizikovosti investice do státních dluhopisů 16. o Předpokládáme vztah mezi intenzitou rizika a danou veličinou X. (33) Konkrétní funkcí, ze které budeme vycházet je funkce a x, kde a = konstanta a X = již zmíněný stupeň rizika. o Kalkulace nákladů na vlastní kapitál a rizikové přirážky bude vyjádřena jako násobek bezrizikové úrokové míry rf: Náklady vlastního kapitálu:
(34) (35)
Riziková přirážka:
(36) )
(37)
Výraz (aX -1) budeme označovat jako koeficient rizikové přirážky a budeme ho značit Z. o Zvolíme konkrétní parametry, kdy dolní hranicí bude rf a jako horní hranici zvolíme maximální náklady vlastního kapitálu. Tato situace nejvyšších možných nákladů vlastního kapitálu pak nastane při stupni rizika X = 4. Ze vztahu (32) pak dopočteme konstantu ax pro konkrétní situaci, výsledkem je rovnice: 16
Ani v tomto případě se ovšem nejedná o nulové riziko
35
(38) o V situaci, kdy bychom hodnotili riziko podniku pouze dle jednoho faktoru, by byla tvorba rizikové přirážky při daných stupních následující17: Tab. 6 Výpočty rizikových přirážek při jednotlivých stupních rizika X
Z
RP
nVK
0
rf
1
rf
2
rf
3
rf
4
rf
Zdroj: Vlastní tabulka vytvořená dle Maříka, 2007, str. 240
o Oprostíme-li se od předpokladu pouze jednoho rizikového faktoru a zohledníme předpoklad několika n faktorů, pak jednotlivé dílčí RP zjistíme tak, že součin
nahradíme součinem
. Tento nový součin pak
aplikujeme na výpočet všech n dílčích přirážek a jejich celková suma bude tvořit souhrnnou rizikovou přirážku nákladů vlastního kapitálu. o Ve snaze zkvalitnit dosažené výsledky je dobré zohlednit váhu jednotlivých rizikových faktorů, neboť jednotlivé skupiny těchto faktorů a jejich váhy jsou v celkovém propočtu ovlivněny počtem dílčích faktorů, které jsou v rámci dané skupiny hodnoceny. Abychom tomu předešli, je vhodné při sestavování skupin faktoru stanovit jednotlivým faktorům či celým skupinám váhu podle jejich důležitosti. Charakter této komplexní metody vede k tomu, že je v jednotlivých případech určování rizik nutné upravit daný výběr faktorů s ohledem na danou strukturu rizika analyzovaného podniku. Je nutné ovšem míti na paměti, že i když se tato komplexní
17
metoda
snaží
o
úplné
zachycení
Počítáno z rovnic (32) až (36)
36
rizika,
tedy
nejen
rizika
systematického, ale i pro podnik specifického, tak se pořád jedná o ohodnocení subjektivní a nikoliv tržní.
37
3 Profil analyzované podniku 3.1
Charakteristika a historie podniku
Podnik LAVEL MB, s.r.o. se zabývá prodejem a pronájmem lešení Layher. Je řazena mezi malé firmy se zhruba 40 zaměstnanci. Firma vznikla jako obchodní zastoupení firmy Wilhelm Layher GmbH & Co. KG pod hlavičkou firmy Ing. Petr Veselý v Mladé Boleslavi v létě roku 1991. V roce 1996 se firma Ing. Petr Veselý transformovala na firmu LAVEL MB, s.r.o. Rozvoj firmy byl pozvolný a firmě se dařilo získávat stále větší množství obchodních partnerů ve stavebnictví, zejména pak od roku 1999, kdy našla několik partnerů v chemickém průmyslu a v energetice. S narůstajícími objemy lešení ve skladech vznikl požadavek zákazníků na zajištění dopravy materiálu, a proto byla v roce 2000 založena dopravní divize. Firma LAVEL MB, s.r.o. má dva sklady lešení. Jeden sídlí na okraji Prahy, druhý, zřízený roku 2002, v Brodcích nad Jizerou u Mladé Boleslavi. V dubnu 2006 byla založena sesterská firma LAVEL SK s.r.o., která působí na území Slovenské republiky. 3.2
Základní údaje o podniku
Obchodní jméno:
LAVEL MB, s. r. o.
Právní forma podnikání:
společnost s ručením omezeným
Jednatelé:
Ing. Petr Veselý Marie Veselá
Sídlo:
Praha 7, Milady Horákové 28/533, PSČ 170 00
Předmět činnosti:
Nákup a prodej lešení
Identifikační číslo:
62955985
Datum zápisu:
15. Listopadu 1995
Základní kapitál:
100 000 Kč
Internetový odkaz:
www.lavel.cz
38
3.3
Činnosti podniku
Činností podniku LAVEL MB, s.r.o. jsou především pronájem a prodej lešení německé společnosti Layher. Jedná se o lešeňové systémy Layher Allround, rámové systémy Layher Blitz, systémy zakrytí, pojízdné věže, žebříky a také software pro návrhy lešení Layplan. Podnik rovněž nabízí dopravu lešení nákladními auty, nakládku a vykládku a manipulaci s hydraulickou rukou, návrhy lešení, projekty lešení a statické výpočty, montáže lešení, školení lešenářů a zaškolení skladového personálu. LAVEL MB, s.r.o. je zakládajícím členem Českomoravské lešenářské komory o. s. Podnik a jeho činnost je do jisté míry ovlivněna sezónností. V zimě, kdy je obecně méně zakázek ve stavebnictví se podnik orientuje spíše na poskytování lešení, tribun, schodišť a služeb při různých společenských a sportovních akcích. Mezi velké zakázky firmy v minulosti patřily pronájmy lešení pro rekonstrukce chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře a chrámu sv. Víta, zajištění lešení a tribun na velké koncerty, sportovní akce jako například Zlatá lyže, Davis Cup, Red Bull Crashed Ice, Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci a dále také zajištění modulového lešení při rekonstrukcích chemických závodů a elektráren. 3.4
Strategie podniku
Snahou firmy je vytvoření pevných a stabilních vztahů se svými odběrateli a dodavateli. Využívá k tomu výhodných nabídek pro své stálé zákazníky, ale také výhodné nabídky pro klienty nové. Právě z důvodu získání konkurenční výhody se LAVEL MB, s.r.o. snaží rozšiřovat nabídku svých služeb a investovat do svého dalšího rozvoje. Proto se rozšiřuje počet obchodních zástupců a poboček, aby byly služby podniku dostupné klientům a zájemcům z celé České republiky. V rámci nabízených služeb funguje princip, kdy stálí zákazníci, kteří pravidelně nakupují lešení, mají možnost pronájmu fasádního a modulového lešení. Tato nabídka není určena pro zákazníky, kteří lešení nenakupují. Ti jsou odkázáni práce na služby firem, které nákupy realizují. V příštích letech se firma nechystá k rozšíření své nabídky, snahou by mělo být spíše zdokonalování svých služeb.
39
3.5
Vnější prostředí
Firma LAVEL MB, s. r. o. uskutečňuje obchody nejen v rámci České republiky, ale rovněž se zahraničními subjekty. Díky poloze skladů, které se nacházejí v Brodcích, Praze a Lutíně na okraji Olomouce, je firma schopna rychle zabezpečit dodávky po celé zemi. Firma se jako jediná v České republice zaměřuje na prodej a pronájem lešení Layher, které je vysoce kvalitní, lehké, jednoduše smontovatelné, flexibilní a schopné překonávat členitosti objektu. Dodavatelé o Wilhelm Layher GmbH & Co. KG je firma sídlící v německém Eibensbachu, která je výhradním dodavatelem všech druhů lešeňových systémů pro společnost LAVEL MB, s. r. o.. o Gulhan Stuck GmbH – příležitostný poskytovatel pronájmu lešení, především tribun při zajišťování velkých veřejných akcí. Odběratelé Mezi nejdůležitější odběratele patři velké stavební a montážní společnosti. o Euromont Group a.s. – inženýrská a montážní společnost, která zpravidla realizuje nákup či pronájem pro přestavby chemických závodů a elektráren, o Skanska a.s. – nákupuje lešení pro své stavební projekty, o Hochtief CZ a.s. – především nákupu lešení, o EVEREST servis s.r.o. – nákup lešení a jeho další pronájem, o BIS Czech s.r.o. – tato firma kupuje nebo si pronajímá lešení pro své stavební projekty a rovněž zajišťuje montáž lešení pro další subjekty. Konkurence o PERI s.r.o., firma sídlící v Jesenici, se sklady v dalších místech České republiky, nabízí prodej a pronájem lešení a především bednění a dále služby jako montáž, doprava, software. o ALFIX ČR s.r.o., firma s dobrým pokrytím skladů a obchodních středisek po celé republice, specializuje se na pronájem a prodej lešení. o Harsco Infrastructure CZ s.r.o., firma s dobrým zastoupením po celé České republice, poskytuje lešení, bednění a bezpečnostní prvky pro stavební průmysl.
40
o Scafom-rux česko, s.r.o., firma sídlí v Praze a zabývá se prodejem, pronájmem a komplexním servisem lešenářských systémů.
41
4 Finanční analýza podniku LAVEL MB, s. r. o. Praktická část této diplomové práce je věnována aplikaci teoretických poznatků, které jsou zmíněny ve 2. kapitole věnující se teoretickým principům a poznatkům finanční analýzy. V této kapitole bude analyzována a hodnocena finanční situace podniku LAVEL MB, s. r. o. pomocí různých technik a ukazatelů finanční analýzy, jejímiž vstupními daty budou výkazy účetní závěrky podniku v letech 2008 – 2012. Toto časové rozpětí by mělo býti dostatečně dlouhé na to, aby odkrylo některé vývojové trendy podniku a dosažené výsledky. Zároveň by takto dlouhá časová řada měla zajistit dostatečnou přesnost a věrohodnost získaných poznatků. Zde použité výkazy účetní závěrky byly zpracovány na základě zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví a na základě opatření Ministerstva financí ČR, kterými se stanoví postupy účtování a obsah účetní závěrky pro podnikatele. V textu jsou použity upravené účetní výkazy, úplné verze jsou pak k nahlédnutí v přílohách 1 až 3. 4.1
Vertikální a horizontální analýza účetních výkazů
Horizontální a vertikální analýza jsou základními technikami rozboru, jejichž základem jsou stavové a tokové veličiny. 4.1.1 Analýza rozvahy Horizontální a vertikální analýza aktiv Tab. 7 Změny v agregátních položkách rozvahy za celé sledované období 2008 - 2012
Bilanční suma (v tis. Kč) Meziroční změna
2008
2009
181 200
112 511
x
-37,90%
Celková změna za sledované období
2010
2011
2012
84 982
108 263
116 507
-24,46% -35,70%
21,50%
7,07%
Aktiva Celková změna stálých aktiv za sledované období Celková změna oběžných aktiv za sledované období
-48,20% -1,29% Pasiva
Celková změna vlastního kapitálu za sledované období Celková změna cizích zdrojů za sledované období
-14,86% -43,82%
Zdroj: Vlastní výpočty na základě účetních výkazů podniku
42
Tab. 8 Upravená rozvaha (V tis. Kč) AKTIVA CELKEM
2008
2009
2011
2012
181 200
112 511
84 982
108 263
116 507
Stálá aktiva
128 214
62 902
51 462
63 994
66 403
24
3
0
80
51
128 190
62 899
51 462
63 914
66 352
Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek
2010
0
0
0
0
0
50 107
48 151
32 546
43 603
49 456
Zásoby
0
0
0
0
0
Dlouhodobé pohledávky
0
0
0
0
694
Krátkodobé pohledávky
48 289
44 260
30 878
37 842
46 130
1 818
3 891
1 668
5 761
2 632
Oběžná aktiva
Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení PASIVA CELKEM
2 879 1 458 974 666 648 181 200 112 511 84 982 108 263 116 507
Vlastní kapitál
52 879
43 407
48 030
52 405
45 021
100
100
100
100
100
0
0
0
0
0
150
107
180
179
185
52 295
52 629
43 200
47 750
32 576
334
-9 429
4 550
4 376
12 160
127 095
69 104
36 952
55 777
71 401
Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření účetního období Cizí zdroje Rezervy
běžného
7 000
8 000
2 655
0
0
Dlouhodobé závazky
0
0
0
0
11 581
Krátkodobé závazky
62 880
26 392
14 026
32 088
45 067
Bankovní úvěry a výpomoci
57 215
34 712
20 271
23 689
14 753
1 226
0
0
81
85
Časové rozlišení
Zdroj: Účetní výkazy podniku (2008 – 2012)
Z tabulky 7 je vidět, že bilanční suma podniku za celé sledované období klesla o téměř 37 %, přičemž k největšímu propadu došlo v prvním meziročním hodnocení. Pokles následoval ještě v roce 2010, ovšem od dalšího roku došlo k zásadnímu obratu a i v roce následujícím bilanční suma, i když pomalejším tempem, rostla.
43
Tab. 9 Vertikální a horizontálni analýza aktiv
Vertikální anal za AKTIVA CELKEM Stálá aktiva
Horizontální anal za
2008
2009
2010
2011
2012
08/09
100%
100%
100%
100%
100%
-38%
71%
56%
61%
59%
57%
09/10
10/11
11/12
-24%
27%
8%
-51%
-18%
24%
4%
DNM
0%
0%
0%
0%
0%
-88%
-100%
0%
-36%
DHM
71%
56%
61%
59%
57%
-51%
-18%
24%
4%
DFM Oběžná aktiva
0% 28%
0% 43%
0% 38%
0% 40%
0% 42%
0% -4%
0% -32%
0% 34%
0% 13%
Zásoby
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Dl. pohledávky
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Kr. pohledávky
27%
39%
36%
35%
40%
-8%
-30%
23%
22%
Kr. fin. majetek
1%
3%
2%
5%
2%
114%
-57%
245%
-54%
Časové rozlišení
2%
1%
1%
1%
1%
-49%
-33%
-32%
-3%
Zdroj: Účetní výkazy podniku (2008 – 2012)
Při pohledu na vývoj aktiv za celé období je vidět, že hybnou silou změn celkové sumy aktiv jsou především změny dlouhodobého hmotného majetku (DHM), který tvoří téměř 100 % stálých aktiv a v prvním meziročním propadu (v letech 08/09) poklesla jeho hodnota o více než polovinu. Důvodem tohoto snížení je prodej velké části nejen nových, ale také použitých lešenářských systému odběratelům 18. V dalším roce sice došlo ještě k poklesu bilanční sumy, ale v tomto případě se částečně na snížení této sumy podílela svým poklesem i oběžná aktiva (OA), a to především v podobě krátkodobých pohledávek. Od roku 2011 dochází k nárůstu a pozdější stabilizaci jak celkové bilanční sumy, tak i zmiňované zásadní položky DHM a také krátkodobých pohledávek. Co se týče struktury aktiv podniku, je patrné, že v prvním sledovaném roce byla stálá aktiva zastoupena zhruba 70 % a oběžná cca 30 %. Od roku 2009 dochází k poklesu zastoupení stálých aktiv a nárůstu váhy aktiv oběžných, od tohoto roku je celkový poměr aktiv relativně stabilní a pohybuje se každoročně v průměru kolem hodnoty 60:40. Struktura aktiv dokládá význam zejména DHM a částečně také krátkodobých pohledávek, kdy ačkoliv jiné položky aktiv (krátkodobý finanční majetek, časové rozlišení, dlouhodobý nehmotný majetek) vykazovali procentně vyšší změny, jejich váha byla na celkové sumě aktiv zanedbatelná, a proto se tyto změny nijak nemohly do celkového výsledku promítnout. 18
Tržby z prodeje jsou vidět v části věnované analýze výkazu zisků a ztráty.
44
Při komplexním uchopení problematiky vývoje aktiv ve sledovaném období lze říci, že zásadním obdobím, které dokládá celkovou, zápornou změnu bilanční sumy aktiv, bylo období v letech 2008/2009, kdy došlo ke značnému poklesu významně zastoupeného DHM, což se projevilo nejen poklesem bilanční sumy, ale také nárůstem podílu jinak relativně stabilních OA, jejichž od roku 2009 větší váha, se mnohem větší měrou podílela svým poklesem na meziročním (2009/2010) snížení celkové sumy aktiv. Od roku 2011 dochází k nárůstu jak OA, tak DHM v relativně neměnném poměru. Horizontální a vertikální analýza pasiv Tab. 10 Vertikální a horizontálni analýza pasiv
Vertikální anal za
Horizontální anal za
2008
2009
2010
2011
2012
100%
100%
100%
100%
100%
-38%
-24%
27%
8%
Vlastní kapitál
29%
39%
57%
48%
39%
-18%
11%
9%
-14%
Základní kapitál
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Kapitálové fondy
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Rez. fondy, neděl. fondy a ostatní fondy ze zisku
0%
0%
0%
0%
0%
-29%
68%
-1%
3%
29%
47%
51%
44%
28%
1%
-18%
11%
-32%
0%
-8%
5%
4%
10%
PASIVA CELKEM
VH min. let VH běžného účetního období Cizí zdroje
08/09
09/10
-2923% -148%
11/12
-4% 178%
70%
61%
43%
52%
61%
-46%
Rezervy
4%
7%
3%
0%
0%
14%
Dl. závazky
0%
0%
0%
0%
10%
0%
0%
0%
0%
Kr. závazky
35%
23%
17%
30%
39%
-58%
-47%
129%
40%
Bankovní úvěry
32%
31%
24%
22%
13%
-39%
-42%
17%
-38%
1%
0%
0%
0%
0%
-100%
0%
0%
5%
Časové rozlišení
-47%
10/11
51%
28%
-67% -100%
0%
Zdroj: Vlastní výpočty na základě účetních výkazů podniku
Struktura pasiv působí relativně nestále, kdy od prvního sledovaného roku dochází k postupnému nárůstu podílu vlastního kapitálu (VK) vrcholící v roce 2010 hodnotou blížící se 60 %. Od roku následujícího dochází k poklesu, jenž v roce 2012 představuje 39 % podíl VK na celkové struktuře pasiv. Zásadní položkou VK je výsledek hospodaření minulých let, konkrétně tedy nerozdělený zisk minulých let. Od roku 2009 je patrný nárůst podílu výsledku
45
hospodaření běžného účetního období, který byl ve zmiňovaném roce 2009 záporný, ale od roku 2010 se už podnik pohybovala v „kladných“ číslech, přičemž v posledním sledovaném roce 2012 tvořil výsledek hospodaření běžného období nezanedbatelných 10 %. Vývoj podílu cizích zdrojů na celkové sumě pasiv má inverzní charakter, tedy z původních 70 % pokles na hranici 43 % v roce 2010 a následně růst k hodnotě převyšující 60 % v roce 2012. Zásadními položkami jsou krátkodobé závazky reprezentované hlavně závazky z obchodních vztahů a také bankovní úvěry a výpomoci, tedy krátkodobé bankovní úvěry. Hovoříme-li o časovém vývoji v položkách pasiv, je nutné zmínit především velmi výrazný pokles položek cizích zdrojů, a to krátkodobých závazků a krátkodobých bankovních úvěrů. Jejich významné zastoupení ve struktuře pasiv a relativně dramatický, meziroční pokles 2008/2009 a 2009/2010 byli hlavními činiteli poklesu bilanční sumy aktiv během tohoto období o téměř 100 milionů. Od roku 2011 došlo k opětovnému nárůstu. Stejně jako v horizontální analýze v tabulce 9, i v horizontální analýze pasiv v tabulce následující, můžeme vidět některé zásadní procentní změny. I zde samozřejmě platí, že čím nižší podíl ve struktuře dané položky, tím nižší vliv časové změny. Proto hrají některé i několika set procentní změny téměř zanedbatelnou roli. 4.1.2 Analýza výkazu zisků a ztrát Tab. 11 Zkrácený výkaz zisků a ztráty Položka výkazu zisku a ztráty (v tis. Kč) I. Tržby za prodej zboží
č. ř. 01
54 336 12 466
7 764 18 550
9 417
49 316 11 436
5 149 16 222
7 287
2 615
2 130
2008
2009
2010
2011
2012
A.
Náklady vynaložené na prodané zboží
02
+
Obchodní marže
03
II.
Výkony
04
137 879 93 244 43 766 48 873 51 665
II. 1.
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
05
137 879 93 244 43 766 48 873 51 665
B.
Výkonová spotřeba
08
60 330 46 788 25 581 18 752 16 052
B. 1. Spotřeba materiálu a energie
09
5 020
5 502
1 030
3 984
3 968
2 328
4 557
4 500
2.
Služby
10
54 829 42 804 21 613 14 195 11 552
+
Přidaná hodnota
11
82 568 47 486 20 800 32 449 37 743
C.
Osobní náklady
12
31 271 16 645 13 604 15 747 17 330
C. 1. Mzdové náklady
13
26 730 12 411
46
9 866 11 404 12 583
3.
Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
15
4 227
3 901
3 421
4 059
4 412
4.
Sociální náklady
16
314
333
317
284
335
D.
Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu
17
319
186
277
178
877
E. III. F.
18 19 22
75 332 54 822 27 806 35 672 37 245 81 866 73 995 38 392 50 730 73 988 49 981 50 599 13 708 23 904 39 153
G.
Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů přístích období
25
5 584
IV.
Ostatní provozní výnosy
26
250
H.
Ostatní provozní náklady
27
*
Provozní výsledek hospodaření
30
X.
Výnosové úroky
42
2
7
179
326
488
N.
Nákladové úroky
43
5 816
2 991
2 309
2 857
5 143
XI.
Ostatní finanční výnosy
44
13 306
1 881
2 134
1 765
3 952
O.
Ostatní finanční náklady
45
*
Finanční výsledek hospodaření
48
5 833 2 734 3 263 3 427 1 475 1 659 -3 837 -3 259 -4 193 -2 178
Q.
Daň z příjmů za běžnou činnost
49
3 189
2 700
1 213
1 259
3 015
50
3 189
2 700
1 213
1 259
3 015
0
0
0
0
0
Q. 1. - splatná
769 -5 257 -2 667 137
331 1 489 2 116 -2 642
648
296
57 951
680 813 664 9 272 10 078 17 606
*
Mimořádný výsledek hospodaření
58
***
Výsledek hospodaření za účetní období (EAT)
60
336 -9 429
4 550
4 376 12 163
****
Výsledek hospodaření před zdaněním (EBT)
61
3 525 -6 729
5 763
5 635 15 178
****
Výsledek hospodaření před zdaněním a úroky (EBIT)
61
9 341 -3 738
8 072
8 492 20 321
Zdroj: VZaZ podniku a vlastní výpočty na jejich základě
Jak již bylo řečeno v kapitole 3, podnik LAVEL MB, s. r. o., se zabývá prodejem a pronájmem lešenářských systémů a všech služeb s tím spojených. Zásadní příjmové položky podniku jsou pak tržby za prodej zboží, výkony, které představují celkovou péči o stavěnou budovu, tedy pronájem daného lešení, jeho dovoz, instalaci, veškeré poradenské služby potřebné pro zajištění bezpečnosti na pracovišti a po dokončení stavby demontáž a odvoz. Třetí zásadní položkou jsou tržby z prodeje dlouhodobého majetku, jež jsou reprezentovány prodejem starších a použitých lešenářských systémů koncovým zákazníkům. Z výkazu zisků a ztrát (VZaZ) je zřejmé, že zásadním zlomem bylo
47
období v letech 2008 a 2009. Celkové a velmi dramatické poklesy veškerých tržeb byly způsobeny světovou hospodářskou recesí, která se nevyhnula ani oboru stavebnictví, na kterém je činnost analyzovaného podniku přímo závislá. V roce 2009 se tato krize plně projevila a její dopady byly zásadní i pro vývoj podniku. Tab. 12 Horizontální analýza vybraných položek VZaZ 08/09
09/10
10/11
11/12
Tržby za prodej zboží
-77%
-38%
58%
-49%
Náklady vynaložené na prodané zboží
-77%
-55%
68%
-55%
Obchodní marže
-79%
154%
-12%
-9%
Přidaná hodnota
-42%
-56%
36%
16%
Mzdové náklady
-54%
-21%
13%
10%
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu
-10%
-48%
24%
46%
Provozní výsledek hospodaření
-255%
412%
8%
43%
Finanční výsledek hospodaření
-331%
15%
-29%
48%
-2906%
148%
-4%
178%
Výsledek hospodaření za účetní období Zdroj: Vypočteno na základě VZaZ podniku
Jak již bylo řečeno, světová hospodářská recese zapříčinila velmi zásadní pokles tržeb a to přímého prodeje nových lešenářských systémů o 77 %, v souvislosti s tím se snížily i náklady na prodané zboží také o 77 %, ovšem z nižší, původní částky, a tak byl absolutní rozdíl v poklesu tržeb větší, než absolutní rozdíl v poklesu nákladů, což se negativně projevilo ve snížení obchodní marže o téměř 80%. Obchodní marže pak sice od roku 2010 lehce vzrostla, ale její podíl na tržbách nevykazuje jednoznačný trend. Položka přidané hodnoty a její změny se týká činnosti pronájmu lešení stavebním firmám. Zde je patrný pokles nejen v roce 2009, ale také v roce 2010. V těchto letech krize zasáhla, kromě jiných oboru, i obor stavebnictví, došlo k zásadnímu poklesu stavebních zakázek, a tudíž i poptávky po službách podniku LAVEL MB, s. r. o. Útlum je patrný ve všech oblastech a negativně se projevil také ve výsledku hospodaření účetního období, kdy podnik vykázal ztrátu přesahující 9 milionů. Jako reakce na velmi nepříznivou situaci musel management podniku propustit několik zaměstnanců a snížit platy a různé zaměstnanecké bonusy, což se projevilo v poklesu mzdových nákladů o více než 50 %.
48
Nepříznivý vývoj se zastavil v roce 2010 a již meziroční změna v letech 2010/2011 indikuje pomalý nárůst tržeb nejen z prodejů, ale i pronájmů a doprovodných služeb. V témže roce se všechny kategorie výsledku hospodaření dostaly do kladných čísel a od té doby i nadále rostly. Klíčovou položkou pro podnik jsou tržby z prodeje dlouhodobého majetku, které představují odprodej již použitých lešenářských systémů a svými objemy jsou pro podnik důležitější, než prodej nových systémů. V letech 2011 a 2012 dokonce tyto tržby přesáhly svou výší i tržby z pronájmu a doprovodných služeb. 4.2
Analýza poměrových ukazatelů
4.2.1 Rozbor likvidity Tato kapitola se zaměřuje na analýzu likvidity podniku, která je klíčová pro schopnost podniku včas hradit své závazky. Tab. 13 Ukazatele likvidity a jejich meziroční změny Ukazatele likvidity Okamžitá (L1)
2008
2009
2010
2011
2012
08/09
09/10
10/11
11/12
0,03
0,15
0,12
0,18
0,06
410%
-19%
51%
-67%
Pohotová (L2)
0,80
1,82
2,32
1,36
1,10
129%
27%
-41%
-19%
Běžná (L3)
0,80
1,82
2,32
1,36
1,10
129%
27%
-41%
-19%
Zdroj: Vypočteno na základě účetních výkazů podniku
V případě časového vývoje ukazatelů likvidity je důležité zmínit rok 2009, který znamenal vcelku významný pokrok, kdy v tabulce 13, meziroční změně 08/09 pozorujeme nárůst likvidity ve všech analyzovaných podobách. V případě likvidity běžné a pohotové (L2 a L3) o více než 100 %, v případě okamžité likvidity (L1) se jedná o nárůst přes 400 %. V následujícím roce došlo ještě u L2 a L3 k téměř 30 % nárůstu, ovšem v dalším roce už došlo k poklesu, který přetrval až do konce sledovaného období. U L1 byl vývoj ve znamení poklesů a nárůstů. Obecně se dá řící, že vývoj jednotlivých typů likvidit nevykazoval jednoznačný trend.
49
Ukazatele likvidity Okamžitá (L1)
Pohotová (L2)
Běžná (L3)
Kritická hodnota
2,50
2,00
1,50
1,00
0,50
0,00 2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 5 Ukazatele likvidity
Na obr. 4 je znázorněn průběh ukazatelů likvidity ve sledovaném období. V případech L2 a L3 se jedná o totožný průběh se stejnými hodnotami, neboť LAVEL MB, s. r. o. je podnikem nevýrobním, a proto nedisponuje žádnými zásobami, tudíž se hodnoty vypočtených ukazatelů rovnají. Jak již bylo řečeno, klíčovým obdobím byl rok 2009, kdy došlo k téměř 60 % poklesu krátkodobých závazků v důsledku menšího množství nakoupených lešeňářských systemů od německého dodavatele a zárověn nedošlo k výraznějšímu snížení OA. Při pohledu na charakter a skladbu OA, je však patrné, že majoritní část tvoří krátkodobé pohledávky za odběrateli, a proto tyto rostoucí a vyšší hodnoty nemusí úplně vypovídat o likvidních schopnostech podniku. Trochu jasnější obraz o platební situaci podniku podává v tomto případě ukazatel okamžité likvidity, do které vstupují v čitateli pouze pohotové platební prostředky, tedy peníze na účtech, v hotovosti a případné šeky, a tedy ukazuje schopnost podniku platit v daném okamžiku. V tomto případě se nabízí referenční hodnota dle metodiky ministerstva průmyslu a obchodu ve velikosti 0,2, která je v grafu zobrazena přerušovanou čárou, ta je však považována za dolní kritickou hranici19. Analyzovaný podnik se v tomto případě pohybuje všech obdobích pod touto
19
Existují různé názory na optimální hodnotu tohoto ukazatele. Někteří dokonce tvrdí, že hodnota 0,2 je z hlediska okamžité likvidity hodnotou optimální, doporučenou (Dluhošová, 2008).
50
hodnotou, ale v letech 2009 a 2011 se k této hranici blíží. Stejně jako v případech L2 a L3, ani v případě L1 nelze jednoznačně hovořit o jakémsi vývojovém trendu. Analýzu likvidity je vhodné doplnit o rozbor čistého pracovního kapitálu (ČPK), neboť ten má na likviditu bezprostřední vliv, protože charakterizuje přebytek OA nad krátkodobými pasivy, a tedy platební schopnost podniku. Tab. 14 ČPK a jeho podíl na OA Čistý pracovní kapitál
2008
2009
2010
2011
ČPK (v tis. Kč)
-12 773
21 759
18 520
11 515
4 389
-25,49%
45,19%
56,90%
26,41%
8,87%
Podíl ČPK na OA
2012
Zdroj: Vypočteno na základě účetních výkazů podniku
Počáteční nepříznivé hodnoty likvidity dokazuje svou výší i ČPK, kdy v roce 2008 dosáhnul záporné hodnoty. V tomto roce byla část dlouhodobého majetku kryta krátkodobými závazky, což je situace, kdy hovoříme o tzv. podkapitalizování podniku.
Vývoj krytí krátkodobých závazků oběžnými aktivy Oběžná aktiva
Krátkodobé závazky
70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 6 Krytí kr. závazků oběžnými aktivy
Graf zobrazuje situaci podkapitalizování, jež nastala v roce 2008. V dalším roce došlo k rapidnímu poklesu krátkodobých závazků za relativně stabilní výše OA, což vyústilo ve více než 50 % krytí krátkodobých závazků OA a nárůst ČPK na
51
hodnotu přesahující 20 milionů. Do konce sledovaného období již výše kr. závazků hodnotu OA nepřekročila, a tedy i ČPK se udržel v kladných hodnotách. 4.2.2 Rozbor aktivity Účelem analýzy aktivity je určení, jak efektivně podnik hospodaří se svými aktivy, resp. jak dlouho jsou v aktivech vázány finanční prostředky podniku. Tab. 15 Vybrané ukazatele aktivity Ukazatele aktivity (dny) Doba obratu závazků Doba splatnosti pohledávek Obratový cyklus peněz
2008
2009
2010
2011
2012
118
90
98
171
266
90
151
216
202
272
-27
61
118
31
6
Zdroj: Vypočteno na základě účetních výkazů podniku
Ukazatel doby obratu závazků ukazuje, jak se i přes globální hospodářskou krizi, která se naplno projevila v roce 2009, platební disciplína podniku vůči dodavatelům zlepšila, a to v podobě zkrácení doby splacení faktur o 28 dní, tedy zkrácení o téměř jeden měsíc. V dalších letech se ovšem doba splácení prodlužovala, až dosáhla v roce 2012 více než dvojnásobné hodnoty výchozí situace. Doba splatnosti pohledávek vykazuje od začátku sledovaného období rostoucí, a tedy z pohledu analyzovaného podniku negativní trend. Celkově vysoké hodnoty splatnosti jsou vcelku typickým jevem, neboť doby inkasa pohledávek ve stavebnictví, na kterém je podnik LAVEL MB, s. r. o. přímo závislá, jsou obecně delší.
52
Obratový cyklus peněz Doba splacení závazků (dny)
Doba inkasa pohledávek (dny)
300 250 200 150 100 50 0 2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 7 Obratový cyklus peněz
Kategorie obratový cyklus peněz (OCP), jako rozdíl mezi dobou splacení závazků a inkasa pohledávek20, jež ve všech letech kromě roku 2008 nabývala kladných hodnot, reprezentuje fakt, že podnik musel své krátkodobé závazky financovat z jiných zdrojů, než krátkodobých pohledávek. V roce 2010 tato doba dosáhla vrcholu, a to téměř 4 měsíců (118 dní v tabulce 15). V dalším roce ovšem došlo k zásadnímu poklesu a v roce posledním se pak tato doba zkrátila na pouhých 6 dní. Dá se tedy konstatovat fakt, že politika podniku vůči svým obchodním partnerům v letech 2009 a 2010 nebyla výrazně efektivní. O jakémkoliv trendu v tomto případě hovořit také nelze. 4.2.3 Rozbor rentability Ukazatele rentability, někdy také nazývány jako ukazatele výnosnosti, jsou vždy poměrem určitého typu zisku konečného hospodářského výsledku k určitému vstupu, kterým mohou být například tržby, celková aktiva či vlastní kapitál. Všechny tyto ukazatele vlastně vypovídají o tom, kolik korun zisku připadá na daného jmenovatele (Vochozka, 2011).
20
V původním vzorci pro výpočet OCP ještě figuruje doba obratu zásob – ta je ale v případě podniku LAVEL MB s. r. o. pro svou nulovou hodnotu irelevantní.
53
Tab. 16 Vybrané ukazatele rentability v jednotlivých letech Ukazatele rentability
2008
2009
2010
2011
2012
ROA
0,19%
-8,38%
5,35%
4,04%
10,44%
ROE
0,64%
-21,72%
9,47%
8,35%
27,02%
ROS
0,18%
-8,92%
8,83%
6,49%
19,91%
ROCE
0,29%
-10,95%
6,41%
5,75%
17,05%
Zdroj: Vypočteno na základě účetních výkazů podniku
Rentabilita aktiv (ROA), představuje v tomto případě poměr EAT k celkovým aktivům a z pohledu aktiv vyjadřuje jejich výnosnost, neboli, jaká část zisku byla vytvořena z celkových aktiv. Při pohledu na tabulku 16 je vidět, jak se ekonomický útlum roku 2008, který se citelně dotknul i stavebnictví, projevil u všech analyzovaných ukazatelů rentability. V případě ROA došlo k poklesu o téměř 9 %, kdy hodnota roku 2009 klesla na -8,38 %. I přes fakt, že celková aktiva v tomto roce poklesla o téměř 40 %, tak podnik vykázal ztrátu ve výši přes 9 milionů korun, tudíž nejen ROA, ale i všechny ostatní ukazatele klesly pod hranici nuly. V následujících letech už se podnik dostal do kladných čísel a vykazovala zisk, to se projevilo i v nárůstu jednotlivých typů rentabilit.
Vývoj ukazatelů rentability ROA
ROE
ROS
ROCE
30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2008
2009
2010
-10,00% -20,00% -30,00% Obr. 8 Vývojový trend ukazatelů rentability
54
2011
2012
Z obrázku 8 je patrné, že výnosnost, reprezentovaná všemí výše zmíněnými ukazateli měla podobný průběh. Tedy pokles do záporných hodnot v roce 2009 a v dalších letech poté oživení a růst. Rentabilita tržeb měla, jak již bylo řečeno, podobný vývoj jako všechny ukazatele výnosnosti. Za jejím poklesem stál záporný výsledek hospodaření roku 2009, stejně tak jako za jejím nárustem v roce následujícím. Lehký pokles o zhruba 2,3 % nebyl v tomto případě způsoben ziskem, neboť ten nezaznamenal vážnější změnu, ale relativně vysokým nárůstem tržeb. V roce posledním pak tržby ještě zaznamenaly nárůst, ovšem téměř trojnásobné zvýšení čistého zisku způsobilo nárůst na hodnotu blížící se 20 %. Často bývá ukazatel ROS doplňován o ukazatel vývoje obchodní marže, Tab. 17 Obchodní marže 2008 Obchodní marže
9,24%
2009 8,26%
2010
2011
2012
33,68%
12,55%
22,62%
Zdroj: Vypočteno na základě účetních výkazů podniku
ten se počítá jako poměr obchodní marže k tržbám za prodané zboží a poskytuje informace o výši marže, s kterou podnik své zboží prodává. Tento ukazatel svým trendem částečně vysvětluje právě časový vývoj ROS. Také zde dochází nejprve k poklesu v roce 2009, poté k výraznému růstu, v roce 2011 se projevuje opět útlum, i když tentokrát ne tak závažný, a v roce posledním dochází opět k oživení. Ukazatel ROS hraje svou roli i v ukazateli výnosnosti vlastního kapitálu. ROE nebo rentabilita vlastního kapitálu vyjadřuje celkovou výnosnost vlastního kapitálu, a tedy i jeho zhodnocení v zisku. Stejně jako všechny předchozí ukazatele, ma i ROE stejný průběh znázorněný v obrázku 8. Analyzovat změny ROE lze také pomocí Du Pontova rozkladu, který v podstatě rozkládá vrcholový ukazatel ROE na dílčí ukazatele. Dílčími ukazately první úrovně, které se svou změnou podílí na celkových změnách, jsou zisková marže neboli ROS, obrat aktiv (Tržby / Aktiva) a finanční páka (Aktiva / Vl. Kap.). Dílčí ukazatele dalších úrovní jsou zobrazeny na obrázku 4. V této práci se však budu věnovat analýze a popsání vlivů ukazatelů první úrovně.
55
Tab. 18 Změny změny ROE a dílčích ukazatelů a jejich vlivy
Absolutní meziroční změny 08/09 ROE ROS (EAT/T) Obrat aktiv (T/A) Fin. páka (A/VK)
09/10
10/11
11/12
-21,80% 31,20% -1,10% 18,70%
Vliv změn jednotlivých ukazatelů na absolutní změnu ROE 08/09
09/10
10/11
11/12
-21,80%
31,20%
-1,10%
18,70%
-9,1%
17,7%
-2,3%
13,4%
-33,1%
43,2%
-2,5%
17,2%
0,12
-0,33
0,01
-0,1
3,7%
-7,5%
0,1%
-4,1%
-0,84
-0,82
0,30
0,52
7,0%
-4,4%
1,2%
5,4%
Zdroj: Vypočteno na základě účetních výkazů podniku
V této tabulce jsou zobrazeny jak vrcholový ukazatel ROE, tak jednotlivé ukazatele první úrovně. V levé části tabulky figurují absolutní změny všech ukazatelů, v pravé části tabulky pak, v případě ROE opět absolutní změny, a v případě ROS, obratu aktiv a finanční páky jejich dílčí vlivy na změnu ROA. Pro výpočet vlivů dílčích ukazatelů jsem použil metodu postupných změn, neboť se jedná o vzájemné vazby multiplikativního charakteru a zároveň se zde objevují záporné indexy změn. Pokud by všechny indexy změn byly kladné, dala by se použít logaritmická metoda, která je přesnější. Pro potřeby vyjádření síly vlivu nám postačí i výše použitá metoda. Již bylo zmíněno, že rentabilita tržeb neboli zisková marže jako ukazatel, jehož výše je mimo jiné podmíněná vývojem čistého zisku, má stejné vývojové tendence jako samotný ukazatel ROE. V případě změny mezi lety 2008 a 2009 se ROS podílel na poklesu ROE o 21,8 % celkem zásadním poklesem o více než 33 %. V dalším roce naopak zisková marže podpořila růst ROE svými 43,2 %. V letech následujících opět rentabilita tržeb působila ve stejném směru jako pohyb ROE. Obecně se dá říci, že na změny ROE má právě zisková marže největší vliv. Dalším faktem je, že v našem případě působil ROS ve všech letech kromě roku 2012 větším vlivem, než jaká byla samotná změna vrcholového ukazatele. Tato skutečnost je dána tím, že meziroční změny v tržbách byly větší než meziroční změny v objemu vlastního kapitálu.
56
Ukazatele obratu aktiv a finanční páky působí ve všech sledovaných obdobích kromě posledního roku proti vlivu ROS a zmírňují tak změnu ROE. V první meziroční změně ve svém součtu působily svou silou více než 10 % proti poklesu ROE. V dalším meziročním srovnání naopak snížily nárůst ROE, jež se zastavil v roce 2010 na hodnotě 9,47 %. V posledním roce, kdy rentabilita vlastního kapitálu dosáhla své nejvyšší hodnoty za sledované období, a to 27,02 %, se svými pozitivními vlivy o síle 5,4 % finanční páky, 17,2 % ROS a zápornou hodnotu -4,1 % obratu aktiv tyto dílčí ukazatele svou sumou více než 18 % podíleli na nárůstu vrcholového ukazatele. 4.2.4 Rozbor finanční stability a zadluženosti Finanční stabilita podniku je dána strukturou zdrojů financování. Mezi základní ukazatele můžeme zařadit tzv. koeficient samofinancování, který vyjadřuje poměr VK na celkových aktivech. Tento ukazatel a další v tabulce níže. Tab. 19 Vybrané ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti
2008
2009
2010
2011
2012
Ukazatel věřitelského rizika
70,14%
61,42%
43,48%
51,52%
61,28%
Koeficient samofinancování
29,18%
38,58%
56,52%
48,41%
38,64%
1,61
-1,25
3,50
2,97
3,95
Úrokové krytí
Zdroj: Vypočteno na základě účetních výkazů podniku
Koeficient samofinancování nám tedy udává, do jaké míry je podnik finančně stabilní a jak je schopen krýt své prostředky vlastními zdroji. Obecně se tedy dá říci, že analyzuje finanční samostatnost. Z tabulky 19 je patrný růst tohoto ukazatele v prvních třech letech následován poklesem, který ovšem nebyl zcela zásadní. Za změnami tohoto ukazatele v analyzovanm podniku nestojí ani tak změny VK21, jako spíše změny celkových aktiv, která jsou hlavním zdrojem změn. Doplňkovým ukazatelem koeficientu samofinancování je ukazatel věřitelského rizika, který naopak poměřuje cizí kapitál k celkovým aktivům. Jedná se tedy o 21
Vlastní kapitál je ve všech letech poměrně stabilní bez výraznějších změn.
57
ukazatel stupně zadlužení podniku. Jeho vývoj demonstrují placené nákladové úroky, které byly v letech 2008 a 2012 nejvyšší, stejně tak, jako míra zadlužení podniku. Naopak nejnižší úroky platil podnik v roce 2010, kdy vykazoval největší finanční stabilitu s podílem vlastního kapitálu na celkových zdrojích 56,52%..
Ukazatele zadlužení Ukazatel věřitelského rizika
Koeficient samofinancování
80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 9: Vývoj ukazatelů zadlužení
Na grafu je vidět, vzájemný inverzní charakter obou ukazatelů a fakt, že jejich součet, v případě, že jsou v jednom či druhém započítána ostatní pasiva, dá 100 % nebo 1. Při porovnání optimální struktury zadluženosti ovšem nejde zcela jednoznačně určit, jaký poměr je pro podnik ideální neboť v roce letech 2009 a 2012, kdy bylo zadlužení podniku stejné, dosáhla rentabilita vlastního kapitálu hodnot -21,72 % v roce 2009 a +27,02 % v roce 2012. Ukazatel úrokového krytí, počítán jako poměr EBIT k nákladovým úrokům, vykazuje kromě roku 2009, hodnoty větší než 1, to znamená, že zisk bez problému pokryje nákladové úroky. V letech 2010, 2011 a 2012 se hodnota úrokového krytí pohybuje v rozmezí od 3 do 4, tedy úroky by mohly být pokryty provozním ziskem až 4krát.
58
4.3
Bankrotní modely
Bankrotní, někdy nazývané také jako predikční modely, jsou v podstatě systémy včasného varování, protože na základě některých vybraných ukazatelů indikují případné ohrožení finanšní stability. Tyto modely jsou postaveny docházet
na
předpokladu,
k jistým anomáliím
že
v analyzovaných
již několik let
společnostech
před úpadkem.
může
V těchto
anomáliích jsou pak obsaženy symptomy budoucích problémů, které jsou charakteristické právě pro ohrožené firmy (URL:http://www.finanalysis.cz/). V mé práci jsem se rozhodl pro aplikaci dvou bankrotních modelů. Modifikované formě Altmanova modelu Z-score pro společnosti s ručením omezeným a Indexu IN05, který je dobře použitelný pro firmy působící v českém podnikatelském prostředí. Altmanovo Z-score pro s. r. o. Hodnoty pro jednotlivé roky byly počítány z rovnice (24). Na základě tabulky 3 a jejích hodnot pak slovním hodnocením usuzujeme na situaci, v jaké se podnik nachází. V praxi se rozlišují tři základní situace a to: o podnik se nachází v dobré finanční situaci, o podnik se nachází v šedé zóně nevyhraněných výsledků – neutrální situace, o u podniku je pravděpodobná bankrotní situace.
59
Tab. 20 Altmanova analýza pro spol. s. r. o. Altmanova analýza
2008
2009
2010
2011
2012
Hodnota Hodnota Hodnota Hodnota Hodnota Součin Součin Součin Součin Součin ukazatele ukazatele ukazatele ukazatele ukazatele
Ukazatel
Váha
X(1)
0,717
-0,07
-0,05
0,19
0,14
0,22
0,16
0,11
0,08
0,04
0,03
X(2)
0,847
0,29
0,24
0,47
0,40
0,51
0,43
0,44
0,37
0,28
0,24
X(3)
3,107
0,05
0,16
-0,03
-0,10
0,09
0,30
0,08
0,24
0,17
0,54
X(4)
0,42
0,44
0,18
0,71
0,30
1,40
0,59
0,94
0,39
0,63
0,26
X(5)
0,998
1,06
1,06
0,94
0,94
0,61
0,61
0,62
0,62
0,52
0,52
Výsledek
Σ součinů
Slovní hodnocení
šedá zóna nevyhraněných výsledků
1,60
Σ součinů
Σ součinů
1,67
šedá zóna nevyhraněných výsledků
2,08
šedá zóna nevyhraněných výsledků
Σ součinů
1,71
šedá zóna nevyhraněných výsledků
Σ součinů
1,59
šedá zóna nevyhraněných výsledků
Zdroj: Vypočteno na základě účetních výkazů
Na základě hodnot a slovního hodnocení v tabulce 20, můžeme tedy podle Altmanova modelu tvrdit, že podnik se nachází v „neutrální“ situaci, kdy se nejedná ani o finančně uspokojivou situaci, ale ani o finanční tíseň. Ovšem všechny spočtené hodnoty, kromě roku 2010, se blíží spíše spodní hranici daného pásma, a tedy situaci bližší bankrotu. Index IN05 Za účelem porovnání, jsem jako druhý test finanční situace použil bankrotní model IN05, který je stejně jako Altmanův model založen na výpočtu pěti poměrových ukazatelů, přičemž každý z nich má v celkovém výsledku různou váhu. I v případě tohoto indexu se pak výsledné číslo porovnává s tabulkovými hodnotami (viz tabulka 4) a usuzuje se na situaci, ve které se podnik v daném roce nachází. Tab. 21 Index IN05 IN05 0,13*(Aktiva/Cizí zdroje)
2008
2009
2010
2011
2012
0,19
0,21
0,30
0,25
0,21
0,04*(EBIT/Nákl úroky)
0,06
-0,05
0,14
0,12
0,16
3,97*(EBIT/Aktiva)
0,20
-0,13
0,38
0,31
0,69
0,21*(tržby/aktiva)
0,22
0,20
0,13
0,13
0,11
60
0,09*(OA/Kr.závazky a Bankovni uvěry)
0,04
0,07
0,09
0,07
0,07
Výsledek
0,71
0,30
1,03
0,88
1,25
Slovní hodnocení
Bankrotní podnik
Bankrotní podnik
šedá zóna šedá zóna Na hranici nevyhraněných nevyhraněných bankrotu výsledků výsledků
Zdroj: Vypočteno na základě účetních výkazů
Výsledky tohoto modelu indikují, že v nejhorší situaci se podnik nacházela v prvních dvou analyzovaných letech, tedy v letech 2008 a 2009. Nejhorším rokem pak byl rok 2009. Toto tvrzení se dá podložit i předchozí analýzou poměrových ukazatelů, kdy převážná většina indikovala nejvýraznější problémy právě v tomto hospodářskou krizí nejvíce
zasaženém roce. K porovnání této metody
s Altmanovou analýzou se dá říci, že i když výsledky úplně shodné nejsou, výsledky jsou do značné míry podobné. Při agregátním pohledu na analýzu Indexu IN05 je vidět, že se podnik po celou dobu nacházel v bankrotní situaci či na jejím okraji22. Výsledky Altmanova Z-score hovoří vcelku podobně, tedy i když se podnik po celou dobu pohybovala v šedé zóně, hodnoty se v rámci tohoto intervalu blížily spíše spodní, bankrotní situaci. 4.4
Ekonomická přidaná hodnota – EVA
V této kapitole se budu zabývat výpočtem ekonomické přidané hodnoty podniku LAVEL MB, s. r. o. a úpravam výkazů účetní závěrky, jako krokům samotnému výpočtu EVA předcházejí. První tři podkapitoly se věnují úpravám a výpočtům nezbytným pro výsledné dosazení hodnot do vzorce pro výpočet EVA. Jedná se o úpravy aktiv a pasiv rozvaze za účelem získání čistých operačních aktiv, dále úprava provozního VH na NOPAT a třetím krokem je výpočet WACC. Všechny tabulky pracují s hodnotami od roku 2009, jen v případě NOA jsou zobrazeny hodnoty i roku 2008, neboť při výpočtu EVA se pracuje s hodnotami aktiv k počátku roku. Ekonomická přidaná hodnota je v současnosti jedním z nejvýznamnějších hodnotových měřítek výkonnosti podniku, jehož výhoda spočívá v tom, že neměří pouze zisk účetní, ale ekonomický. Dá se tedy hovořit o jakémsi agregátním
22
Kromě roku 2012, kdy se dosažená hodnota pohybovala zhruba v polovině intervalu šedé zóny.
61
ukazateli zohledňujícím ve svých výpočtech kromě účetních nákladů také náklady kapitálu. 4.4.1 Čistá operační aktiva – NOA Ve
snaze
určit
co
nejpřesněji
ekonomickou
přidanou
hodnotu
podniku
v jednotlivých letech je žádoucí, aby byla rozvaha upravena na čistá operační aktiva, tedy aktiva, která slouží k dosažení operačního zisku. Jednotlivé úpravy vystihuje následující tabulka. Tab. 22 Úprava aktiv rozvahy na NOA (v tis. Kč) 1
Stálá aktiva
2008
2009
2010
2011
2012
126 636
61 182
49 586
61 944
64 160
1.1 DNM
24
3
0
80
51
1.2 DHM
126 612
61 179
49 586
61 864
64 109
4 405 750
4 405 750
4 405 750
4 405 750
4 405 750
8 414 1 350
5 768 1 350
5 333 1 350
4 915 1 350
4 514 1 350
5 699
4 082
3 326
4 856
6 657
450
450
450
450
450
19
19
19
19
19
7
7
7
7
7
998
856
700
526
333
109 672
48 644
38 398
49 738
50 776
0
0
0
0
0
50 107 0
48 151 0
32 546 0
43 603 0
48 762 0
2.2 Dlouhodobé pohledávky
0
0
0
0
0
2.3 Krátkodobé pohledávky
48 289
44 260
30 878
37 842
46 130
1 818
3 891
1 668
5 761
2 632
176 743
109 333
82 132
105 547
112 922
62 880
26 392
14 026
32 088
45 067
113 863
82 941
68 106
73 459
67 855
Pozemky (-)
z toho neprovozní Stavby
(-)
z toho neprovozní
(-)
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Solární panely (neprovozní DHM) Elektroinstalace (neprovozní DHM) Topenářské vybavení (neprovozní DHM)
(-) (-)
Aktivace leasingu Jin dl. hmotn majetek 1.3 DFM 2
Oběžná aktiva
2.1 Zásoby
2.4 Kr. finanční majetek Aktiva celkem (-)
Neúročené závazky
NOA
Zdroj: Upraveno dle Mařík a kol. (2007)
62
V tabulce je upravená rozvaha – aktiva. Všechny úpravy, jež vedly ke snížení celkové sumy, jsou zvýrazněny červenými čísly. Jednotlivé úpravy jsou seřazeny dle kategorií zmíněných v teoretické části. a) Vyčlenění neoperačních aktiv o Snížení položky pozemky o 750 tisíc – jedná se o pozemek podniku, který nesouvisí s hlavní činností podniku. o Pokles položky stavby o 1,375 milionů – v tomto případě se jedná o budovu, jež by do budoucna měla sloužit provozním účelům, prozatím ale stojí nevyužitá. o Snížení hodnoty samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí v celkové sumě 476 tisíc – solární panely, elektroinstalace a topenářská vybavení, která jsou součástí výše zmíněné budovy. o Vyloučení krátkodobého finančního majetku se děje v případě, že má charakter například strategické rezervy anebo v případě, kdy je jeho hodnota vyšší, než provozně nutná. Pro určení této skutečnosti byla použita referenční hodnota okamžité likvidity, jež by neměla překročit hranici 0,2 (Mařík, 2007). Podnik v celém analyzovaném období tuto hodnotu nepřesahuje, a proto tento krátkodobý typ finančního majetku zůstal ponechán. b) Neúročený cizí kapitál o Tato úprava se týká neúročených závazků, upravená aktiva je nutné snížit o pasiva, která nejsou úročena, v tomto případě se jedná o krátkodobé, neůročené závazky. Dá se tedy říci, že čistá operační aktiva se poté rovnají součtu stálých operačních aktiv a čistého pracovního kapitálu jako rozdílu OA a neúročených závazků. c) Aktivace položek o Úpravou, která vedla naopak ke zvýšení celkové sumy, byl v případě analyzovaného podniku pouze finanční leasing na služební vůz v daném období, jež je v tabulce veden jako položka „aktivace leasingu“. o Goodwill – hodnota goodwillu nebyla označena jako podstatná. o Tiché rezervy, které se vytváří úmyslně, se v podniku netvořily.
63
o Další
obvyklou položkou, kterou je třeba aktivovat, jsou náklady
s dlouhodobými předpokládanými účinky. Podnik LAVEL MB, s. r. o. se (také vzhledem ke své velikosti) výzkumem či vývojem nezabývá a ani žádné další možné typy takovýchto nákladů nebyly identifikovány (například rekvalifikační náklady na zaměstnance), tudíž tyto potenciální náklady zohledněny být nemohly. d) Přecenění dlouhodobého majetku o
K přecenění dlouhodobého majetku nedošlo, neboť účetní hodnota aktiv odpovídá svou výší hodnotě tržní.
Po všech výše zmíněných úpravách byla spočtena výše čistých operačních aktiv, která na konci roku 2008, což je hodnota potřebná pro výpočet EVA v roce 2009, činila téměř 114 milionů. V letech následujících pak jejich hodnota klesala. 4.4.2 Vymezení NOPAT K dosažení co nejpřesnějšího výsledku ukazatele EVA je nutné zachovat již zmiňovanou symetrií mezi NOA a NOPAT, tedy obecně řečeno, všechny úpravy týkající se NOA mající dopad na výsledek hospodaření musí být zohledněny i v NOPAT. Jednotlivé úpravy zobrazuje následující tabulka. Tab. 23 Úprava provozního VH na NOPAT (v tis. Kč)
Provozní VH (+) Odpisy neprovozního majetku (-) Odpisy majetku vytvořeného aktivací leasing NOPBT úprava daně z NOPAT NOPAT
2008
2009
2010
2011
2012
2 116
-2 642
9 272
10 078
17 606
163
163
163
163
163
141
156
174
192
213
2 138
-2 635
9 261
10 049
17 556
406
0
1259
1909
3336
1 732
-2 635
8 002
8 139
14 220
Zdroj: Upraveno na základě Mařík a kol. (2007)
Při výpočtu čistého provozního zisku po zdanění byl použit provozní zisk, který byl navýšen o odpisy neprovozního dlouhodobého majetku. Tato úprava je v návaznosti na vyčlenění neoperačních aktiv z NOA. Pouze položka pozemky se 64
zde nepromítla, neboť pozemky odpisům nepodléhají. Následující úpravou bylo snížení provozního VH o odpisy dlouhodobého majetku vytvořeného aktivací. V tomto případě se jednalo o aktivaci leasingu na služební vůz. Těmito úpravami vznikl čistý operační zisk před zdaněním (NOPBT), který byl pak upraven o daň z příjmu právnické osoby. V roce 2009 podnik vykázal ztrátu, a proto se žádná daň do NOPAT nepromítla. Navíc o rok později v roce 2010, podnik uplatnil snížení daňového základu o ztrátu z předchozích let. Z toho důvodu je daň v roce 2010 ve výši 1 259 000 korun počítána z NOPBT roku 2010 poníženého o ztrátu z roku předchozího. 4.4.3 Výpočet WACC V předchozích dvou kapitolách byla vymezena čistá operační aktiva a upravený výsledek hospodaření. Poslední položkou ve vzorci pro výpočet ekonomické přidané hodnoty tak jsou vážené průměrné náklady kapitálu (WACC). Náklady na cizí kapitál Náklady cizího kapitálu jsou zdroje financování, které podnik získá formou dluhu. V případě podniku LAVEL MB, s. r. o. jsou těmito zdroji bankovní úvěry a leasing. Postup výpočtu a hodnoty nákladů financování cizími zdroji jsou zobrazeny v následujících dvou tabulkách. Tab. 24 Stanovení dílčích úrokových sazeb 2009 Nominální úroková sazba z úvěrů
2010
2011
2012
3,50%
3,50%
3,50%
3,50%
10,89%
10,89%
10,89%
10,89%
Daňový štít (19%)
1-0,19
1-0,19
1-0,19
1-0,19
Náklady na bankovní ůvěr
2,84%
2,84%
2,84%
2,84%
Náklady na leasing
8,82%
8,82%
8,82%
8,82%
Leasing (RPSN)
Zdroj: Vypočteno na základě výročních zpráv podniku
Úroková sazba z úvěrů byla po celé čtyři roky neměnná a její hodnota byla 3,5 %. RPSN, neboli roční procentní sazba nákladů, je procentní sazba nákladů leasingu, která byla zjištěna na základě leasingových splátek a její hodnota činila 10,89 %. Pro výpočet nákladů na bankovní úvěry i na leasing, je třeba zohlednit vliv
65
daňového štítu, který je tvořen sazbou daně z příjmu podnikatelské osoby ve výši 19 %. Náklady na vlastní kapitál Při určování nákladů na vlastní kapitál byla použita komplexní stavebnicová metoda, u které je předpoklad zahrnutí do nákladů rizika nejen systematického, ale také pro daný podnik specifického. Hodnocení úrovně rizik z jednotlivých oblastí za všechny sledované roky jsou uvedeny v přílohách 5 až 10. Při samotném výpočtu nákladů za jednotlivé roky se vychází z bezrizikové výnosové míry, která je v tomto případě reprezentována 10letými státními dluhopisy. Na základě hodnot těchto dluhopisů se pak určí koeficient klíčový pro určení dílčí rizikové přirážky u jednotlivých typů rizika. V přílohách 5 až 10 jsou znázorněny jednotlivé výše rizika pro danou oblast. Porovnání výše rizika s koeficientem založeným na bezrizikové výnosové míře určí výší daných nákladů na vlastní kapitál pro jednotlivé oblasti. Celý postup je pak popsán v teoretické části určení nákladů na vlastní kapitál. Výše bezrizikové výnosové míry, rizikové přirážky za jednotlivé oblasti a celkových vypočtených nákladů kapitálu jsou znázorněny v tabulce 24. Tab. 25 Náklady vlastního kapitálu 2010
2009 Bezriziková výnosová míra
4,95%
2011
3,95%
3,86%
2012 3,02%
I. Rizika oboru
1,69%
1,18%
1,08%
1,39%
II. Rizika trhu
0,60%
0,63%
0,49%
0,35%
III. Rizika z konkurence
2,51%
2,27%
1,64%
1,86%
IV. Management
1,56%
1,80%
1,66%
1,51%
V. Ostatní faktory
1,06%
0,91%
0,97%
1,28%
VI. Finanční rizika
3,58%
3,16%
4,06%
4,07%
Obchodní riziko
7,43%
6,79%
5,84%
6,39%
Finanční riziko
3,58%
3,16%
4,06%
4,07%
Riziková prémie celkem
11,01%
9,95%
9,90%
10,46%
Náklady vlastního kapitálu
15,96%
13,90%
13,76%
13,48%
Zdroj: Vlastní výpočty na základě Mařík a kol. (2007)
Náklady vlastního kapitálu jso dány součtem celkové rizikové prémie, která je dána výší obchodního a finančního rizika, a bezrizikové výnosové míry. Hodnoty
66
nákladů v jednotlivých letech dokazují fakt, že trend vývoje nákladů na vlastní kapitál byl v čase klesající. WACC Průměrné vážené náklady kapitálu a jejich položky jsou zobrazeny v tabulce 26. Tab. 26 Výpočet WACC (CK, Leasing, VK v tis. Kč)
2009
2010
2011
2012
CK
34 712
20 271
23 689
14 753
nCK
2,84%
2,84%
2,84%
2,84%
856
700
526
333
nLEASING
8,82%
8,82%
8,82%
8,82%
VK
47 373
47 135
49 244
52 769
nVK
15,96%
13,90%
13,76%
13,48%
82 941
68 106
73 459
67 855
10,392%
10,553%
10,200%
11,139%
Leasing
Celk. kap. WACC
Zdroj: Vypočteno ze vzorce (29) doplněného o leasingový zlomek (30)
Tabulka 26 obsahuje všechny potřebné hodnoty k výpočtu WACC. Náklady cizího kapitálu (nCK) a náklady leasingu (nLEASING) jsou vypočteny a upraveny o vliv daňového štítu již v tabulce 24. Hodnoty CK reprezentují úročené cizí zdroje, v tomto případě se jedná o krátkodobé bankovní ůvěry. Dále tabulka obsahuje hodnoty aktivovaného leasingu do NOA, náklady na vlastní kapitál (nVK) a vlastní kapitál, který vznikl jako rozdíl NOA a úročených cizích zdrojů, tedy zdrojů včetně finančního leasingu. Celkové náklady jsou pak relativně stabilní, jen v posledním sledovaném roce je patrný mírný nárůst na hodnotu přesahující 11 %. V kontextu výpočtu WACC je nutné zmínit, že propočet nákladů na kapitál a jeho výsledky jsou pouze prvním krokem určení WACC, to znamená, že nebyly provedeny iterační výpočty kapitálové struktury (Mařík a kol., 2007, str. 210). Tyto hlubší úpravy tedy nebyly s ohledem na stanovený rozsah diplomové práce a její cíl zohledněny. 4.4.4 Výpočet EVA V předchozích kapitolách věnovaných úpravám účetních výkazů a výpočtu vážených průměrných nákladů na kapitál byly stanoveny všechny veličiny potřebné pro konečný výpočet ekonomické přidané hodnoty.
67
Tab. 27 Výpočet EVA 2009 NOPAT (v tis. Kč) WACC
2011
2012
-2 635
8 002
8 139
14 220
10,392%
10,553%
10,200%
11,139%
82 941
68 106
73 459
67 855
-11 254
815
647
6 662
NOA (k počátku roku v tis. Kč) EVA
2010
Zdroj: Vypočteno na základě vzorce (27)
Hodnota EVA vypočtena pomocí vzorce nákladů na kapitál, neboli „capital charge“ podtrhuje dosud zjištěná fakta. Nejslabším obdobím pro podnik LAVEL MB, s. r. o. byl rok 2009, kdy se globální ekonomická recese projevila krizi i v odvětví stavebnictví, na kterém je analyzovaný podnik přímo závislý. Záporná hodnota EVA v tomto roce signalizuje fakt, že podnik nevytvořil žádnou ekonomickou hodnotu. V dalších letech už došlo k nárůstu sledované hodnoty a v roce 2012 přesáhla ekonomická hodnota vytvořená podnikem výši 6,5 milionů korun. Co se týče vlivů na vývoj EVA, je patrné, že při téměř konstantních WACC byly hlavními činiteli čistý operační zisk po zdanění a čistá operační aktiva. Jejich vzájemnou souvislost ukazuje obr. 10.
Vývoj EVA a vstupních veličin dle vzorce "value spread"
30 000
30,0%
20 000
20,0%
10 000
10,0%
0
0,0% 2009
2010
2011
2012
-10 000
-10,0%
-20 000
-20,0% EVA
RONA
-30 000
WACC -30,0%
68
Obr. 10 Vývoj EVA a vstupních veličin dle „value spread“
Alternatiovu výpočtu ukazatele EVA je vzorec hodnotového rozpětí, neboli „value spread“ (28), který pracuje s operační rentabilitou (RONA), jež je dána podílem NOPAT a NOA. Tab. 28 EVA dle vzorce „value spread“ a operační rentabilita RONA 2009
2010
2011
2012
NOPAT
-2 635
8 002
8 139
14 220
NOA
82 941
68 106
73 459
67 855
RONA
-3,2%
11,7%
11,1%
21,0%
WACC
10,392%
10,553%
10,200%
11,139%
-11 254
815
647
6 662
EVA Zdroj: Vypočteno dle vzorce (28)
Při téměř konstantních WACC je z obr. 10 patrné, že vývoj EVA je závislý na vývoji operační rentability, která zaznamenala meziroční nárůsty v letech 2009/2010 a 2011/2012. Tyto skutečnosti byly v obou meziročních změnách dány růstem NOPAT a naopak poklesem čistých operačních aktiv, což vedlo k růstu operační rentability a následně i růstu ekonomické přidané hodnoty.
69
5 Návrhy na zlepšení slabých míst finančního zdraví 5.1
Zhodnocení oblastí finančního zdraví a identifikace slabých míst
Finanční výkonnost a její vývoj by se u analyzovaného podniku LAVEL MB, s. r. o. dal rozdělit do dvou fází. První fáze proběhla v letech 2008 až 2009. V tomto období v podniku následkem globální ekonomické recese docházelo k celkovému útlumu prakticky všech oblastí finančního zdraví. V roce 2009 se vlivem poklesu tržeb dostal výsledek hospodaření do záporných čísel, když vykázal hodnotu dosahující ztráty téměř 4milionů korun v kategorii EBIT. V témže roce se do záporných hodnot dostaly také všechny ukazatele rentability včetně ukazatele ROE, jež přesáhly svou výší hranici -20 %, na tomto propadu měl dle Du Pontova rozkladu (Tabulka 18) největší podíl propad rentability tržeb. Zásadní zhoršení zaznamenala také doba inkasa pohledávek, když v meziročním porovnání 2008/2009 došlo k prodloužení splatnosti pohledávek o dva měsíce. Špatnou finanční situaci podtrhuje ukazatel EVA, který vykázal hodnotu -11 254 000 korun. Podnik musel na nepříznivou situaci reagovat a snížil, díky snížení počtu zaměstnanců, poklesu odměn a dalších redukcí, celkové osobní náklady o téměř 50 %. Tyto snížené náklady si pak podnik držel až do konce sledovaného období, což přispělo v další fázi ke zlepšení celkové finanční situace. Druhá fáze proběhla v letech 2010 až 2012. V tomto období se dle ukazatelů dá usuzovat na výrazný růst finanční výkonnosti. Podnik už v roce 2010 vykázal především díky růstu tržeb nejen účetní, ale i ekonomický zisk, ukazatele rentability vzrostly, úrokové krytí dosáhlo uspokojivé výše 3,50. V roce následujícím se situace stabilizovala na podobné úrovni jako v roce 2010 a v posledním roce 2012 došlo k opět ke zlepšení finanční výkonnosti v téměř všech oblastech. Účetní zisk EBIT přesáhl hranici 20 milionů korun a kategorie ekonomické přidané hodnoty jako agregátního ukazatele finanční výkonnosti podniku se dostala na hodnotu 6,6 milionů korun. Podnik tedy ve druhé fázi na rozdíl od fáze první tvořil hodnotu a vývoj jeho finanční výkonnosti a zdraví byl uspokojivý. Ačkoliv vývoj celkové finanční situace vykázal nejdříve propad a poté významný růst, ukazatel doby inkasa pohledávek má od začátku období negativní vývoj, kdy
70
se doba prodloužila z původních 90 dnů splatnosti pohledávek až na 272 dnů v roce 2012. Tento průběh svědčí o nevhodném řízení pohledávek a z pohledu podniku je velmi žádoucí dobu splatnosti zkrátit respektive zapracovat na vztazích s odběrateli a jejich platební morálce. 5.2
Návrhy na zlepšení finanční výkonnosti
Jak již bylo
řečeno
v předchozí
kapitole,
finanční výkonnost
a
zdraví
analyzovaného podniku se od propadu v roce 2009 postupně zlepšovalo a podnik od roku 2009 začal tvořit ekonomickou hodnotu. Právě na hodnotovém ukazateli EVA bych chtěl demonstrovat opatření ke zlepšení finanční výkonnosti, neboť tento ukazatel považuji, ve shodě s teorií finančního řízení a hodnotového managementu, za nejlépe vypovídající agregátní měřítko finanční situace v rámci této diplomové práce. Management podniku si je vědom, že platební morálka odběratelů není příznivá, a proto se hledá strategie, jak ji vylepšit. V rámci této strategie se připravují opatření vedoucí ke změně ceny. Management doufá, že při poklesu ceny dojde, ke zlepšení platební morálky a nižší cena tak vyvolá zkrácení doby inkasa pohledávek. Protože doba splatnosti přesáhla v letech 2010 a 2011 dobu 200 dní, v roce 2012 to pak bylo dokonce 272 dní, je snaha zkrátit tuto dobu o 50 dní, tedy například v roce 2012 by se doba platby zkrátila z původních 9 měsíců na 7,5. Kvalifikovaným odhadem managementu podniku bylo stanoveno, že ke zkrácení doby inkasa o 50 dnů by s velkou pravděpodobností vedla nabídka hotovostní slevy z úhrady pohledávek (tedy skonta) ve výši 2 %. Pro podnik poskytující skonto by měla platit zásada, že hodnota dodávky po odečtení skonta úročená náklady kapitálu, by se měla minimálně rovnat hodnotě původní (celkové) částky. Jinými slovy by poskytnutá sleva (přepočtená na období jednoho roku) neměla převýšit náklady kapitálu. Platnost tohoto předpokladu bude v tomto případě prověřena propočtem ukazatele EVA. Pokud je skonto pro podnik výhodné, pak dojde po jeho zavedení k nárůstu EVA, přičemž: o NOPAT se sníží, protože dojde k poklesu tržeb (sleva z prodejní ceny) bez ovlivnění stávající výše provozních nákladů, o NOA se sníží, protože, vlivem zkrácení doby spaltnosti pohledávek, dojde ke snížení hodnoty pohledávek v jednotlivých letech,
71
o WACC se sníží, protože po úpravách NOA se sníží hodnota vlastního kapitálu, a tudíž i jeho váha ve výpočtu WACC. V této části aplikuji tuto politiku, kdy je pokles ceny o 2 % doprovázen poklesem doby inkasa pohledávek o 50 dní, na analyzované období a ukážu, jak by se bylo bývalo snížení ceny a zkrácení doby splatnosti pohledávek projevilo na hodnotách EVA. Tento propočet by pak mohl posloužit managementu k rozhodování o aplikaci této strategie. Cenové snížení by se týkalo prodeje nového zboží a odprodeje již použitých lešenářských systémů. Následující tři tabulky demonstrují změny v ekonomické přidané hodnotě a porovnání se situací před uplatněním strategie. Tab. 29 EVA po navrhovaných změnách 2009 NOPAT (v tis. Kč)
2010
2011
2012
-3 185
6 940
7 298
13 207
8,728%
10,024%
9,493%
10,685%
NOA (v tis. Kč)
63 854
58 802
61 285
56 826
EVA
-8 759
1 046
1 480
7 135
WACC
Zdroj: Vypočteno dle vzorce (28)
Tabulka 29 zobrazuje hodnoty všech vstupních veličin i výslednou veličinu přidané ekonomické hodnoty a jejich změny. Úplné porovnání stavu před aplikací strategie a po aplikaci shrnují následující dvě tabulky. Tab. 30 Porovnání EVA před a po aplikaci strategie v letech 2009, 2010 2009 Po aplikaci strategie
změna (%)
-2 635
-3 185
-17%
10,39%
8,73%
82 941 -11 254
Výchozí situace NOPAT (v tis. Kč) WACC NOA (k počátku roku v tis. Kč) EVA
2010 Po aplikaci strategie
změna (%)
8 002
6 940
-13%
-16%
10,55%
10,02%
-5%
63 854
-23%
68 106
58 802
-14%
-8759
22%
815
1046
22%
Zdroj: Vlastní výpočty
72
Výchozí situace
Tab. 31 Pokračování tabulky 30 v letech 2011, 2012 2011 Výchozí situace NOPAT (v tis. Kč) WACC NOA (k počátku roku v tis. Kč) EVA
2012
Po aplikaci strategie
změna (%)
8 139
7 298
-10%
10,20%
9,49%
73 459 647
Výchozí situace
Po aplikaci strategie
změna (%)
14 220
13 207
-7%
-7%
11,14%
10,69%
-4%
61 285
-17%
67 855
56 826
-16%
1480
56%
6 662
7135
7%
Zdroj: Vlastní výpočty
Porovnání obou stavů z tabulek 30 a 31 jasně hovoří ve prospěch implementace již zmiňované strategie snížení cen a s tím související zkrácení doby splatnosti pohledávek. Sice by došlo k poklesu zisku NOPAT, ale zárověn by došlo ke snížení hodnoty pohledávek a tím k poklesu WACC a NOA. Změny WACC a NOA by pak měly větší dopad do ukazatele, a proto by tento postup znamenal růst výsledné hodnoty. Tento manažerský krok by tedy v minulosti vedl ke zvýšení ekonomické přidané hodnoty v každém jednotlivém roce.
Největší efektivitu
v absolutním vyjádření by měla strategie v letech 2009, kdy by hodnota ukazatele vzrostla o téměř 2,5 milionů korun a také v roce 2012, kdy by vzrostla o téměř půl milionů korun. Na základě změn tohoto hodnotového agregátního ukazatele lze tento krok doporučit.
73
Závěr Ve své diplomové práci jsem se zabýval finanční analýzou lešenářského podniku LAVEL, MB s. r. o., jejíž činnost je přímo závislá na odvětví stavebnictví. Tento podnik byl analyzován v letech 2008 až 2012, kdy se v globální ekonomice, ačkoliv v některých odvětvích více a v některých odvětvích méně, projevila hospodářská recese. Zásadním rokem, ve kterém došlo k největším změnám, byl rok 2009, kdy se naplno projevily dopady hospodářské krize a poklesu v odvětví stavebnictví. Došlo k zásadnímu poklesu tržeb za prodej nového lešení a tržeb z pronájmu a doprovodných služeb. V rámci elementárních metod finanční analýzy jsme sledovali pokles většiny finančních ukazatelů, včetně všech ukazatelů rentability, které v meziročních změnách zaznamenali největší sestup. Toto bylo způsobeno ztrátou, která vznikla v roce 2009 a blížila se hodnotě čtyř milionů v kategorii EBIT. Podnik na tento velmi nepříznivý rok musela reagovat snížením počtu zaměstnanců, odměn a finančních bonusů, čímž osobní náklady poklesly na téměř polovinu hodnoty roku 2008. Ve zbytku sledovaného období se pak podniku podařilo udržet náklady na této snížené úrovni. Od roku 2010 už podnik opět vykazoval kladný výsledek hospodaření a v čase i jeho rostoucí trend. V posledním analyzovaném roce pak hodnota EBIT přesáhla výši 20milionů. Velmi
důležitou
položkou
z hlediska
hospodaření
jsou
tržby
z prodeje
dlouhodobého hmotného majetku, jež představují prodej stašího, použitého, lešení, které bylo firmě vráceno z pronájmu. Ačkoliv tato účetní kategorie v mnoha firmách představuje vedlejší příjmy a například v konverzi provozního výsledku hospodaření na NOPAT by pro potřeby výpočtu ukazatele EVA byly vyňaty, v analyzovaném podniku je to čistě provozní činnost, a v každém roce svou výší převyšovaly příjmy z prodeje nového zboží. Co se týče doby splácení závazků, inkasa pohledávek a obecně řízení krátkodobého pracovního kapitálu, podnik je přímo navázaný na stavebnictví, kde je obecně delší doba splatnosti závazků i pohledávek. O vývoji z pohledu podniku LAVEL MB, s. r. o. svědčí nejlépe obratový cyklus peněz, jež se v roce 2008, kdy
74
vykazoval záporné hodnoty, tedy doba splatnosti závazků převyšovala dobu inkasa pohledávek, opět v krizí nejvíce zasaženém roce dostal do kladných hodnot, které rostly ještě v následujícím roce 2010 a v tomto roce taské dosáhl hodnoty téměř 120 dní, tedy prakticky 4měsíční prodlevy inkasa pohledávek. V následujících letech se situace vhodným řízením vztahů s dodavateli a odběrateli začala opět zlepšovat a v posledním analyzovaném roce 2012 dosáhla prakticky vyrovnaných hodnot splatnosti a inkasa. Co se týče srovnání s konkurencí, jistá vodítka poskytuje komplexní stavebnicová metoda a její výsledky nákladů na vlastní kapitál. V přílohách 5 a 7 je zvýrazněn vývoj rizikových přirážek v jednotlivých letech týkajících relace ke konkurentům. Nejen z poklesů těchto rizik, ale také z meziročního poklesu nákladů na vlastní kapitál v letech 2009/2010 o více než dva procentní body a následná relativně stabilní úroveň demonstrují fakt, že podnik je stabilní a relativně silným „hráčem“ na českém trhu. Obecně se tedy dá říci, že se nevelký podnik LAVEL MB, s. r. o. jeví jako finančně stabilní a zdravá, kdy jsou její dva hlavní přijmové zdroje, tržby za pronájem a tržby z prodeje DHM, vhodně doplňovány tržbami z prodeje nových lešenářských systémů. Vývojový trend hospodaření podniku, tedy významný pokles finanční výkonnosti v roce 2009 a od dalšího roku opětovný nárůst vrcholící v roce 2012 dokazuje i velmi významný hodnotový ukazatel výkonnosti podniku, ukazatel ekonomické přidané hodnoty. Analýza ukazatele v letech 2009 až 2012 tedy potvrzuje dosažené výsledky elementárních metod finanční analýzy. V roce 2009, kdy se naplno projevila, krize vykazuje hodnota EVA ekonomickou ztrátu v hodnotě přesahující jedenáct milionů. V dalších letech již podnik tvořil hodnotu pro vlastníky a v roce posledním přesáhl ekonomický zisk šest milionů. Ke zvýšení výkonnosti podniku by došlo zlepšením řízení pohledávek, neboť se prokázalo, že nabídka skonta, by mohla vést k ještě vyšší EVA. Podnik LAVEL MB, s. r. o. se nicméně jeví jako stabilní podnik, který, ačkoliv zasažen krizí v roce 2009, dokázal v dalších letech schopnost opět generovat zisk a to nejen účetní, ale především zisk ekonomický
75
Seznam literatury MAŘÍK, M. a kol., Metody oceňování podniku. 2. upravené a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-32-3. DLUHOŠOVÁ, D., Finanční řízení a rozhodování podniku. 2. upravené vydání. Praha: Ekopress, 2008. ISBN 978-80-86929-44-6. VOCHOZKA, M., Metody komplexního hodnocení podniku 1. Vydání. Praha: GRADA Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3647-1. RŮČKOVÁ, P., Finanční anal za. Metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozšířené vydání Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3308-1. ŠIMÁN, J., PETERA, P.. Financování podnikatelsk ch subjektů. Teorie pro praxi [online vydání knihy]. 1. vydání Praha: C.H.BECK, 2010. [cit. 3. 2. 2014]. Dostupné
z:
KISLINGEROVÁ, E.: Oceňování podniku. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-529-1. KISLINGEROVÁ, E a HNILICA, J.: Finanční anal za: krok za krokem. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-713-5. KNÁPKOVÁ, A. a PAVELKOVÁ, D.: Finanční anal za: Komplexní průvodce s příklady. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. ISBN 978-80-247-3349-4.
LANG, H. Management. Trendy a teorie.[online vydání knihy]. 1. vydání. Praha: C.H.BECK,
2007.
[cit.
2.
3.
2014].
Dostupné
z
:
76
MARINIČ, P. (a) Finanční anal za a finanční plánování ve firemní praxi: moderní metody a trendy. 1. vyd. V Praze: Oeconomica, 2009, 191 s. Prosperita firmy. ISBN 978-80-245-1397-3. MARINIČ, P. (b): Plánování a tvorba hodnoty firmy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008. ISBN 978-80-247-2432-4.
KOVANICOVA, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. XVII. aktualizované vydání. Praha: Polygon, 2007. 444 s. ISBN 978-80-7273-143-5. Lavel MB s. r. o.: Oficiální stránky společnosti [online]. [cit. 15. 3. 2014]. Dostupné z: Lavel MB s. r. o.: Půjčovny lešení Layher [online]. [cit. 17. 3. 2014]. Dostupné z: Podnikátor. Ekonomická přidaná hodnota [online]. [cit. 5. 5. 2014]. Dostupné z:< http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/management/rizenipodniku/n:18545/Ekonomicka-pridana-hodnota> PETŘIK, T. Ekonomické a finanční řízení firmy: Manažerské účetnictví v praxi. 2. vyrazně rozšiřené a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2009. ISBN 978-80-247-3024-0. Trendy ekonomiky a managementu. Silné a slabé stránky EVA [online]. [cit. 4. 4. 2014]. Dostupné z: Du
Pontův rozklad.
Obr.
[online].
[cit.
13.
2.
2014].
Dostupné
z:
<
https://managementmania.com/uploads/article_image/image/47/dupontanalyza.png> BUSINESS VIZE. Index IN05 [online]. [cit. 19. 4. 2014]. Dostupné z: < http://www.businessvize.cz/financni-analyza/in05-bankrotni-index-z-ceska-kteryfunguje-na-ceske-firmy> Finanční analýza. Bankrotní modely [online]. [cit. 21. 4. 2014]. Dostupné z: < http://www.finanalysis.cz/pouzite-bankrotni-modely.html> ŠULAK, M a VACIK, E. Měření v konnosti firem: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Vysoka škola finančni a spravni. ISBN 80-867-5433-2.
77
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční anal za podnikové sféry za rok 2010. [online]. [cit. 17. 4. 2014]. Dostupné z: . Ministerstvo průmyslu a obchodu. Finanční anal za podnikové sféry za rok 2009. [online]. [cit. 17. 4. 2014]. Dostupné z: . KISLINGEROVÁ, E. a kol.: Manažerské finance. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-802-9.
78
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Vazby mezi finančními výkazy ................................................................... 12 Obr. 2 Rozčlenění elementárních metod finanční analýzy ................................... 15 Obr. 3 Schématické znázornění čistého pracovního kapitálu v rozvaze............... 17 Obr. 4 Du Pontův rozklad rentability vlastního kapitálu ........................................ 25 Obr. 5 Ukazatele likvidity ...................................................................................... 50 Obr. 6 Krytí kr. závazků oběžnými aktivy ............................................................. 51 Obr. 7 Obratový cyklus peněz .............................................................................. 53 Obr. 8 Vývojový trend ukazatelů rentability .......................................................... 54 Obr. 9: Vývoj ukazatelů zadlužení ........................................................................ 58 Obr. 10 Vývoj EVA a vstupních veličin dle „value spread“ .................................... 69
Seznam tabulek Tab. 1 Vybrané skupiny ukazatelů finanční analýzy a jejich zařazení .................. 18 Tab. 2 Bodování výsledků Kralickova Quicktestu ................................................. 26 Tab. 3 Slovní hodnocení výsledků testu Altmanova Z Score pro spol. s.r.o. ........ 27 Tab. 4 Hodnocení indexem IN05 .......................................................................... 28 Tab. 5 Ukázková tabulka pro určení míry rizika daného rizikového faktoru .......... 34 Tab. 6 Výpočty rizikových přirážek při jednotlivých stupních rizika ....................... 36 Tab. 7 Změny v agregátních položkách rozvahy za celé sledované období 2008 2012 ..................................................................................................................... 42 Tab. 8 Upravená rozvaha ..................................................................................... 43 Tab. 9 Vertikální a horizontálni analýza aktiv ....................................................... 44 Tab. 10 Vertikální a horizontálni analýza pasiv .................................................... 45
79
Tab. 11 Zkrácený výkaz zisků a ztráty ................................................................. 46 Tab. 12 Horizontální analýza vybraných položek VZaZ ....................................... 48 Tab. 13 Ukazatele likvidity a jejich meziroční změny ............................................ 49 Tab. 14 ČPK a jeho podíl na OA .......................................................................... 51 Tab. 15 Vybrané ukazatele aktivity ....................................................................... 52 Tab. 16 Vybrané ukazatele rentability v jednotlivých letech ................................. 54 Tab. 17 Obchodní marže ...................................................................................... 55 Tab. 18 Změny změny ROE a dílčích ukazatelů a jejich vlivy .............................. 56 Tab. 19 Vybrané ukazatele zadluženosti .............................................................. 57 Tab. 20 Altmanova analýza pro spol. s. r. o. ........................................................ 60 Tab. 21 Index IN05 ............................................................................................... 60 Tab. 22 Úprava aktiv rozvahy na NOA ................................................................. 62 Tab. 23 Úprava provozního VH na NOPAT .......................................................... 64 Tab. 24 Stanovení dílčích úrokových sazeb ......................................................... 65 Tab. 25 Náklady vlastního kapitálu....................................................................... 66 Tab. 26 Výpočet WACC ....................................................................................... 67 Tab. 27 Výpočet EVA ........................................................................................... 68 Tab. 28 EVA dle vzorce „value spread“ a operační rentabilita RONA .................. 69 Tab. 29 EVA po navrhovaných změnách ............................................................. 72 Tab. 30 Porovnání EVA před a po aplikaci strategie v letech 2009, 2010 ............ 72 Tab. 31 Pokračování tabulky 30 v letech 2011, 2012 ........................................... 73
80
Seznam příloh Příloha č. 1 Rozvaha LAVEL MB s. r. o. – aktiva (v tis. Kč) ................................. 82 Příloha č. 2 Rozvaha LAVEL MB s. r. o. – pasiva (v tis. Kč) ................................ 84 Příloha č. 3 Výkaz zisku a ztráty LAVEL MB s. r. o. (v tis. Kč) ............................. 86 Příloha č. 4 Du Pontův rozklad ROE a vlivy položek první úrovně ....................... 88 Příloha č. 5 Identifikace rizik dílčí oblasti – rizika oboru ....................................... 89 Příloha č. 6 Identifikace rizik dílčí oblasti – rizika trhu .......................................... 90 Příloha č. 7 Identifikace rizik dílčí oblasti – konkurenční rizika ............................. 91 Příloha č. 8 Identifikace rizik dílčí oblasti – management ..................................... 92 Příloha č. 9 Identifikace rizik dílčí oblasti – ostatní faktory ................................... 93 Příloha č. 10 Identifikace rizik dílčí oblasti – finanční rizika ................................. 94
81
Příloha č. 1 Rozvaha LAVEL MB s. r. o. – aktiva (v tis. Kč) Položka rozvahy
č.ř.
2008
2009
2010
2011
2012
001
181 200
112 511
84 982
108 263
116 507
A.
AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný vlastní kapitál
002
0
0
0
0
0
B.
Stálá aktiva
003
128 214
62 902
51 462
63 994
66 403
B. I.
Dlouhodobý nehmotný majetek
004
24
3
0
80
51
1.
Zřizovací výdaje
005
0
0
0
0
0
2.
Nehmotné výsledky výzkumné a odborné činnosti
006
0
0
0
0
0
3.
Software
007
24
3
0
80
51
4.
Ocenitelná práva
008
0
0
0
0
0
5.
Goodwill
009
0
0
0
0
0
6.
Jiný dlouhodobý nehmotný majetek
010
0
0
0
0
0
7.
Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek
011
0
0
0
0
0
8.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek
012
0
0
0
0
0
Dlouhodobý hmotný majetek
013
128 190
62 899
51 462
63 914
66 352
B. II. 1.
Pozemky
014
4 405
4 405
4 405
4 405
4 405
2.
Stavby
015
8 414
5 768
5 333
4 915
4 514
3.
Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
016
4.
Pěstitelské celky trvalých porostů
017
5 699 0
4 082 0
3 326 0
4 856 0
6 657 0
5.
Základní stádo a tažná zvířata
018
0
0
0
0
0
6.
Jiný dlouhodobý hmotný majetek
019
7.
Nedokončený hmotný dlouhodobý majetek
020
109 672 0
48 644 0
38 398 0
49 738 0
50 776 0
8.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek
021
0
0
0
0
0
9.
Oceňovací rozdíl k nabytému majetku
022
0
0
0
0
0
Dlouhodobý finanční majetek
023
1.
Podíly v olvádaných a řízených osobách
024
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
2.
Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
025
0
0
0
0
0
3.
026
0
0
0
0
0
027
0
0
0
0
0
5.
Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek
028
0
0
0
0
0
6.
Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek
029
0
0
0
0
0
7.
B. III.
4.
Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek
030
0
0
0
0
0
C.
Oběžná aktiva
031
50 107
48 151
32 546
43 603
49 456
C. I.
Zásoby
032
1.
Materiál
033
0
0
0
0
0
2.
Nedokončená výroba a polotovary
034
0
0
0
0
0
3.
Výrobky
035
0
0
0
0
0
4.
Zvířata
036
0
0
0
0
0
5.
Zboží
037
0
0
0
0
0
6.
Poskytnuté zálohy na zásoby
038
0
0
0
0
0
Dlouhodobé pohledávky
039
1.
Pohledávky z obchodních vztahů
040
0
0
0
0
694 0
2.
Pohledávky - ovládající a řídící osoba
041
0
0
0
0
0
3.
Pohledávky - podstatný vliv
042
0
0
0
0
0
C. II.
82
4.
Pohledávky za společníky, členy družstva
043
0
0
0
0
0
5.
Dlouhodobé poskytnuté zálohy
044
0
0
0
0
0
6.
Dohadné účty aktivní
045
0
0
0
0
110
7.
Jiné pohledávky
046
0
0
0
0
8.
Odložená daňová pohledávka
047
0
0
0
0
584 0
Krátkodobé pohledávky
048
48 289
44 260
30 878
37 842
46 130
Pohledávky z obchodních vztahů
049
2.
Pohledávky ovládající a řídící osoba
050
48 289 0
43 023 0
28 614 0
36 298 0
43 383 0
3.
051
0
0
0
0
0
052
0
0
0
0
5.
Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a úč. sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění
053
0
0
0
0
2 130 0
6.
Stát - daňové pohledávky
054
0
055
0
1 732 0
0
Krátkodobé poskytnuté zálohy
731 0
698
7.
721
617
8.
Dohadné účty aktivní
056
0
0
0
125
0
9.
Jiné pohledávky
057
0
506
532
0
0
C. III. 1.
4.
Krátkodobý finanční majetek
058
1 818
3 891
1 668
5 761
2 632
1.
Peníze
059
731
838
1 091
2 186
1 881
2.
Účty v bankách
060
3.
Krátkodobé cenné papíry a podíly
061
1 087 0
3 053 0
577 0
3 575 0
751 0
4.
Pořízený krátkodobý finanční majetek
062
0
0
0
0
0
Časové rozlišení
063
2 879
1 458
974
666
648
1.
Náklady přístích období
064
2.
Komplexní náklady přístích období
065
2 879 0
1 458 0
974 0
666 0
648 0
3.
Příjmy přístích období
066
0
0
0
0
0
C. IV.
D. I.
83
Příloha č. 2 Rozvaha LAVEL MB s. r. o. – pasiva (v tis. Kč) Položka rozvahy
č.ř.
2008
2009
2010
2011
2012
067
A.
PASIVA CELKEM Vlastní kapitál
068
181 200 52 879
112 511 43 407
84 982 48 030
108 263 52 405
116 507 45 021
A. I.
Základní kapitál
069
100
100
100
100
100
1. 2.
Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly
070 071
100 0
100 0
100 0
100 0
100 0
3.
Změny základního kapitálu
072
0
0
0
0
0
073
0
0
A. II. Kapitálové fondy
0
1.
Emisní ážio
074
0
0
0
0
0
2.
Ostatní kapitálové fondy
075
0
0
0
0
0
3. 4. A. III. 1.
Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků
076
0
0
0
0
0
Oceňovací rozdíly z přecenění při změnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond
077
0
0
0
0
0
150
107
180
179
185
079
20
20
20
20
20
2. A. IV. 1.
Statutární a ostatní fondy
080
130
87
160
159
165
Výsledek hospodaření minulých let
081
52 295
52 629
43 200
47 750
32 576
Nerozdělený zisk minulých let
082
2.
Neuhrazení ztráta minulých let
083
52 295 0
52 629 0
43 200 0
47 750 0
32 576 0
084
A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období
078
334
-9 429
4 550
4 376
12 160
B.
Cizí zdroje
085
127 095
69 104
36 952
55 777
71 401
B. I.
Rezervy
086
7 000
8 000
2 655
0
1.
Rezervy podle zvláštních předpisů
087
8 000 0
2 655 0
0 0
3.
Rezervy na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z přijmů
088
7 000 0
0 0
089
0
0
0
0
0
4.
Ostatní rezervy
090
0
0
0
0
0
B. II. Dlouhodobé závazky
091
0
0
0
0
11 581
2.
0
1.
Závazky z obchodních vztahů
092
0
0
0
0
2.
Závazky - ovládající a řídící osoba
093
0
0
0
0
1 581 0
3.
Závazky - podstatný vliv
094
0
0
0
0
0
4.
Závazky ke společníkům, členům družstva
095
0
0
0
0
0
5.
Dlouhodobé přijaté zálohy
096
0
0
0
0
0
6.
Vydané dluhopisy
097
0
0
0
0
7.
Dlouhodobé směnky k úuhradě
098
0
0
0
0
10 000 0
8.
Dohadné účty pasivní
099
0
0
0
0
0
9.
Jiné závazky
100
0
0
0
0
0
10. B. III. 1.
Odložený daňový závazek
101
0
0
0
0
0
Krátkodobé závazky
102
62 880
26 392
14 026
32 088
45 067
Závazky z obchodních vztahů
103
2. 3.
Závazky - ovládající a řídící osoba
104
42 356 0
20 233 0
10 203 0
25 905 0
36 572 0
Závazky - podstatný vliv
105
0
0
0
0
0
4. 5.
Závazky ke společníkům, členům družstva
106
9 029
4 447
2 385
1 017
2 931
Závazky k zaměstnancům
107
2 155
616
606
597
633
84
6. 7.
Závazky ze sociálního a zdravotního zabezpečení 108
643
327
339
435
412
Stát - daňové závazky a dotace
109
5 335
443
280
325
4 236
8. 9.
Krátkodobé přijaté zálohy
110
Vydané dluhopisy
111
3 363 0
260 0
143 0
3 809 0
283 0
10. 11. B. IV. 1.
Dohadné účty pasivní
112
0
0
0
0
0
Jiné závazky
113
0
66
70
0
0
Bankovní úvěry a výpomoci
114
Bankovní úvěry dlouhodobé
115
57 215 0
34 712 0
20 271 0
23 689 0
14 753 0
2. 3.
Krátkodobé bankovní úvěry
116
Krátkodobé finanční výpomoci
117
57 215 0
34 712 0
20 271 0
23 689 0
14 753 0
Casové rozlišení
118
1 226 -841
0 0
85
119
0 0
81
Výdaje přístích období Výnosy příštích období
120
2 067
0
0
81 0
85 0
C. I. 1. 2.
85
Příloha č. 3 Výkaz zisku a ztráty LAVEL MB s. r. o. (v tis. Kč) č. ř. 01
2008
2009
I.
Položka výkazu zisku a ztráty Tržby za prodej zboží
54 336
12 466
7 764
18 550
9 417
A. +
Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř. 01-02)
02 03
49 316 5 020
11 436 1 030
5 149 2 615
16 222 2 328
7 287 2 130
II. II. 1. 2.
Výkony (ř. 05+06+07)
04 137 879
93 244
43 766
48 873
51 665
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb
05
137 879
93 244
43 766
48 873
51 665
Změna stavu zásob vlastní činnosti
06
0
0
0
0
0
3. B. B. 1. 2. +
Aktivace Výkonová spotřeba (ř. 09+10)
07 08
0 60 330
0 46 788
0 25 581
0 18 752
0 16 052
Spotřeba materiálu a energie
09
5 502
3 984
3 968
4 557
4 500
Služby Přidaná hodnota (ř. 03+04-08)
10 11
54 829 82 568
42 804 47 486
21 613 20 800
14 195 32 449
11 552 37 743
C. C. 1. 2.
Osobní náklady (ř. 13 až 16)
12
31 271
16 645
13 604
15 747
17 330
Mzdové náklady
13
26 730
12 411
9 866
11 404
12 583
Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky
14
0
0
0
0
0
4 227
3 901
3 421
4 059
4 412
16 17
314 319
333 186
317 277
284 178
335 877
Odpisy dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 20+21)
18
75 332
54 822
27 806
35 672
37 245
81 866
73 995
38 392
50 730
73 988
Tržby z prodeje dlouhodobého majetku
20
81 866
73 995
38 392
50 730
73 988
21
0
0
0
0
0
49 981
50 599
13 708
23 904
39 153
49 981
50 599
13 708
23 904
39 153
0
0
0
0
0
25
5 584
769
-5 257
-2 667
57
IV.
Tržby z prodeje materíálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23+24) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23+24) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého materiálu Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů přístích období Ostatní provozní výnosy
26
250
137
648
296
951
H.
Ostatní provozní náklady
27
331
1 489
680
813
664
V.
Převod provozních výnosů
28
0
0
0
0
0
I.
Převod provozních nákladů
29
0
0
0
0
0
*
Provozní výsledek hospodaření 30 [ř. (11-12-17-18+19-22-/+/-25)+26-27+(-28)-(-29)]
2 116
-2 642
9 272
10 078
17 606
VI.
Tržby z prodeje cenných papírů a podílů
31
0
0
0
0
0
J.
Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (ř. 34 až 36)
32
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
3. 4. D. E. III. III. 1. 2. F. F. 1. 2. G.
VII.
15
19
22 23 24
33
86
2010
2011
2012
VII. 1.
Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách 34 a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem
Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů 2. 35 a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního 3. 36 majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku 37
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
K.
Náklady z finančního majetku
38
0
0
0
0
0
IX.
39
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
X.
Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky
42
2
7
179
326
488
N.
Nákladové úroky
43
5 816
2 991
2 309
2 857
5 143
XI.
Ostatní finanční výnosy
44
13 306
1 881
2 134
1 765
3 952
O.
Ostatní finanční náklady
45
5 833
2 734
3 263
3 427
1 475
XII.
Převod finančních výnosů
46
0
0
0
0
0
P.
Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření [ř. (31-32+33+37-38+39-40+(+/-41)+42-43+4445+(-46)-(-47)] Daň z příjmů za běžnou činnost
47
0
0
0
0
0
48
1 659
-3 837
-3 259
-4 193
-2 178
49
3 189
2 700
1 213
1 259
3 015
- splatná
50
3 189
2 700
1 213
1 259
3 015
0
0
0
0
0
L. M.
* Q. Q. 1. 2.
- odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. ** 30+48-49) XIII. Mimořádné výnosy
40 41
51 52
336
-9 429
4 550
4 376
12 163
53
0
0
0
0
0
R.
Mimořádné náklady
54
0
0
0
0
0
S. S. 1. 2. *
Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56+57)
55
0
0
0
0
0
- splatná
56
0
0
0
0
0
- odložená Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53-54-55) Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Výsledek hospodaření za účetní období (ř. 52+58-59) Výsledek hospodaření před zdaněním (ř. 30+48+53-54)
57 58
0 0
0 0
0 0
0 0
0 0
0
0
0
0
0
336
-9 429
4 550
4 376
12 163
3 525
-6 729
5 763
5 635
15 178
T. *** ****
87
59 60 61
Příloha č. 4 Du Pontův rozklad ROE a vlivy položek první úrovně
88
Příloha č. 5 Identifikace rizik dílčí oblasti – rizika oboru
89
Příloha č. 6 Identifikace rizik dílčí oblasti – rizika trhu
90
Příloha č. 7 Identifikace rizik dílčí oblasti – konkurenční rizika
91
Příloha č. 8 Identifikace rizik dílčí oblasti – management
92
Příloha č. 9 Identifikace rizik dílčí oblasti – ostatní faktory
93
Příloha č. 10 Identifikace rizik dílčí oblasti – finanční rizika
94
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Bc. Martin Špalek
STUDIJNÍ OBOR
6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku
NÁZEV PRÁCE
Finanční analýza podniku s akcentem na ukazatel EVA
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.
KATEDRA
KFRP - Katedra finančního řízení podniku
POČET STRAN
81
POČET OBRÁZKŮ
10
POČET TABULEK
31
POČET PŘÍLOH
10
ROK ODEVZDÁNÍ
2014
STRUČNÝ POPIS Cílem práce je na základě teoretických východisek zhodnotit finanční zdraví, výkonnost a identifikovat slabá místa podniku LAVEL MB, s. r. o. a navrhnout opatření vedoucí ke zlepšení stávající situace. Práce je rozdělena do tří částí, které se postupně věnují teoretickým východiskům, charakteristice zvoleného podniku a část poslední se věnuje finančnímu zhodnocení za pomocí metod finanční analýzy s důrazem na ukazatel ekonomické přidané hodnoty EVA.
KLÍČOVÁ SLOVA
Finanční analýza, finanční výkonnost, poměrové ukazatele, ukazatel EVA, LAVEL MB, s. r. o.
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Bc. Martin Špalek
FIELD
6208T138 Corporate Finance Management in the Global Environment
THESIS TITLE
Company financial analysis with stress to EVA
SUPERVISOR
doc. Ing. Romana Čižinská, Ph.D.
DEPARTMENT
KFRP - Department of Financial Management
NUMBER OF PAGES
81
NUMBER OF PICTURES
10
NUMBER OF TABLES
31
NUMBER OF APPENDICES
10
SUMMARY
YEAR
2014
The goal of the thesis is based on theoretical background evaluate the financial performance and identify weak spots of company LAVEL MB, s. r. o. and propose measures enhancing the financial performance. The thesis is divided into three parts when first part deals with theoretical background, second part is to characterise the choosen company and in the last part is the company evaluated with help of methods of financial analysis with stress to economic value added EVA.
KEY WORDS
Financial analysis, financial performance, financial ratios, economic value added EVA, LAVEL MB, s. r. o.
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No