ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2012
Bc. Iveta Krumanová
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T164 Globální podnikání a právo
OCHRANNÁ ZNÁMKA, JEJÍ FUNKCE A PRÁVNÍ OCHRANA
Bc. Iveta KRUMANOVÁ
Vedoucí práce: JUDr. Petr Frischmann
Prohlašuji,
že
jsem
diplomovou
práci
vypracovala
samostatně
s použitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne 16. července 2012
-3-
Děkuji JUDr. Petru Frischmannovi za odborné vedení diplomové práce, poskytování rad, informačních podkladů a cenných myšlenek. Dále bych ráda poděkovala své rodině za neutuchající podporu, kterou mi během celého vysokoškolského studia vyjadřovala a svým blízkým za dodávání odhodlání při zdolávání překážek nejen studijních, ale i životních.
-4-
Obsah Seznam použitých zkratek a symbolů ................................................................ - 7 Úvod ................................................................................................................... - 8 1
2
3
4
Pojem ochranné známky a její právní úprava ............................................ - 10 1.1
Úvod .................................................................................................... - 10 -
1.2
Definice ochranné známky .................................................................. - 10 -
1.3
Národní právní předpisy ...................................................................... - 12 -
1.4
Mezinárodní právní předpisy ............................................................... - 16 -
1.5
Úřady činné v oblasti ochranných známek .......................................... - 18 -
1.6
Ochranné známky na internetu ........................................................... - 18 -
1.7
Shrnutí................................................................................................. - 21 -
Ekonomické aspekty ochranné známky ..................................................... - 22 2.1
Úvod .................................................................................................... - 22 -
2.2
Ekonomická statistika v oblasti OZ ...................................................... - 22 -
2.3
Oceňování ochranné známky .............................................................. - 24 -
2.4
Licence ................................................................................................ - 24 -
2.5
Ekonomicky zajímavé ochranné známky ............................................ - 25 -
2.6
Shrnutí................................................................................................. - 27 -
Kulturní aspekty ochranné známky ............................................................ - 28 3.1
Úvod .................................................................................................... - 28 -
3.2
Racionální prvky ochranné známky..................................................... - 28 -
3.3
Iracionální prvky ochranné známky ..................................................... - 32 -
3.4
Shrnutí................................................................................................. - 34 -
Známkoprávní spory .................................................................................. - 35 4.1
Úvod .................................................................................................... - 35 -
4.2
Významné případy a rozsudky soudů ................................................. - 35 -
4.2.1
1976 Terrapin ............................................................................... - 35 -
4.2.2
1978 Centrafarm ........................................................................... - 36 -
4.2.3
1997 Sabel ................................................................................... - 37 -
4.2.4
2002 Sieckmann ........................................................................... - 40 -
4.2.5
2003 Shield Mark BV .................................................................... - 42 -
4.2.6
2007- 2012 Lindt ........................................................................... - 43 -
-5-
4.2.7 4.3 5
∞ BUDWEISER ............................................................................ - 46 -
Shrnutí................................................................................................. - 48 -
Problematika padělků značkových výrobků ............................................... - 49 5.1
Úvod .................................................................................................... - 49 -
5.2
Úřady činné ve věci potírání padělků .................................................. - 49 -
5.2.1
Právní úprava a působnost celních úřadů .................................... - 49 -
5.2.2
Definice pojmů podle nařízení Rady ES č. 1383/2003 .................. - 51 -
5.2.3
Právní úprava a činnost České obchodní inspekce ...................... - 52 -
5.2.4
Další významné státní orgány ...................................................... - 52 -
5.2.5
Judikáty vztahující se k teoretické části problematiky padělků ..... - 53 -
5.3
Padělky a známkoprávní praxe ........................................................... - 54 -
5.3.1
Nakládání s padělky podle legislativy ........................................... - 55 -
5.3.2
Padělky tabákových výrobků ........................................................ - 57 -
5.3.3
Padělky léčiv a podpůrných prostředků ........................................ - 58 -
5.3.4
Padělky elektroniky a automobilových součástek ......................... - 59 -
5.3.5
Padělky oblečení, obuvi a módních doplňků ................................. - 60 -
5.3.6
Padělky papírenského zboží ......................................................... - 60 -
5.3.7
Padělky pro humanitární účely ..................................................... - 61 -
5.4
Souhrnná statistika .............................................................................. - 62 -
5.5
Shrnutí................................................................................................. - 64 -
Závěr ................................................................................................................ - 65 Seznam literatury ............................................................................................. - 68 Seznam obrázků a tabulek ............................................................................... - 72 Seznam příloh .................................................................................................. - 73 -
-6-
Seznam použitých zkratek a symbolů $M
Miliard dolarů
CÚ
Celní úřad ve smyslu Celní správa České republiky
CZ
Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon
ČAK
Česká advokátní komora
ČOI
Česká obchodní inspekce
ČR
Česká republika
DPMA
Deutsches Patent- und Markenamt
EHS
Evropské hospodářské společenství
ES
Evropské společenství
ESD
Evropský soudní dvůr
EU
Evropská unie
KPZ
Komora patentových zástupců České republiky
ObchZ
Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
OHIM
Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu
OZ
Ochranná známka
TRIPS
Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví
ÚPV
Úřad průmyslového vlastnictví
WIPO
Světová organizace duševního vlastnictví
ZODVZV
Zákon č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví
ZOM
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku
ZOZ
Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách
-7-
Úvod Při výběru tématu diplomové práce jsem se snažila zvolit si téma, ve kterém by se dala zajímavě propojit právní teorie a praxe, se kterou jsme každý z nás denně v kontaktu. Téma mé diplomové práce je ochranná známka, její funkce a právní ochrana. Dala jsem si za cíl zmapovat problematiku ochranné známky z právního, ekonomického a kulturního hlediska a na tyto body navázat příklady ze známkoprávní soudní praxe a nastínit problematiku padělků. Uvědomuji si šíři tohoto tématu, jeho závažnost, aktuálnost a současně i nemožnost se ve stanoveném rozsahu pro účel diplomové práce zcela zabývat detaily této problematiky, proto svou práci koncipuji jako průřez danými oblastmi. První kapitola definuje ochrannou známku podle platných právních předpisů v České republice, mezinárodních právních předpisů a rovněž se zabývá definicí ochranné známky Společenství. Dále se tato kapitola zaměřuje na popis jednotlivých typů ochranné známky a úřadů dbajících na dodržování a prosazování práv k ochranné známce činných na území České republiky. Závěr této kapitoly je věnován problematice užívání ochranných známek na internetu a k ní pojící se ukázce judikátů ze soudní praxe. Druhá kapitola popisuje ekonomickou stránku ochranných známek. Zabývá se problematikou a právní úpravou oceňování ochranných známek a definuje pojem licence v souvislosti s ochrannými známkami. Okrajově se tato kapitola zmiňuje o franchisingu, který stojí za ekonomickým úspěchem a celosvětovým věhlasem mnoha firem. Závěr této kapitoly pak vyzdvihuje ekonomicky zajímavé ochranné známky současnosti. Třetí kapitola se zabývá racionálními a iracionálními prvky ochranné známky, detailněji pak fenoménem všeobecně známé známky a uvádí několik judikátů z praxe vztahujících se k této problematice. Závěr kapitoly je věnován pohledu na vnímání tradičních hodnot dnešní společnosti. Následující dvě kapitoly jsou praktickou částí mé diplomové práce, neboť čtvrtá kapitola blíže analyzuje vynucování práv k ochranné známce, historicky významné judikáty majících konsekvence jak pro Českou republiku na úrovni národní, tak i jejich konsekvence na poli čistě mezinárodním a seznamuje s kauzami firmy Lindt a kauzami o ochrannou známku Budweiser.
-8-
Pátá kapitola, která je věnována praktické problematice padělků, ve svém úvodu analyzuje legislativní rámec, vymezuje jednotlivé pojmy a popisuje činnosti úřadů ve věci potírání padělků značkových výrobků. Dále jsou v ní vymezeny kategorie padělaného zboží spolu s faktickými údaji. Závěr této kapitoly obsahuje souhrnné statistiky ve věci porušování práv duševního vlastnictví, které v letech 2010 a 2011 vydala Celní správa České republiky, Česká obchodní inspekce a Evropská komise. Závěr práce nabízí zhodnocení současného stavu známkoprávní problematiky a problematiky padělků, jakožto i shrnutí stěžejních prvků této práce.
-9-
1
Pojem ochranné známky a její právní úprava
1.1
Úvod
Tato kapitola definuje ochrannou známku podle právních předpisů v České republice, mezinárodních právních předpisů a rovněž se zabývá definicí ochranné známky Společenství. Dále se tato kapitola zaměřuje na popis jednotlivých typů ochranné známky a úřadů dbajících na dodržování a prosazování práv k ochranné známce činných na území České republiky. Závěr této kapitoly je věnován problematice ochranných známek na internetu.
1.2
Definice ochranné známky
Zákon 441/2003 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOZ) v § 1 vymezuje pojem ochranné známky jako jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova1, včetně osobních jmen, barvy2, kresby, písmena, číslice, tvaru výrobku nebo jeho obalu, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo služby jedné osoby od výrobků nebo služeb jiné osoby. Ochranná známka je v nejobecnějším slova smyslu značkou s tou odlišností, že ochranná známka vykazuje způsobilost k zápisu do rejstříku ochranných známek (Hajn, 2005). Pro názornou ilustraci uvádím obrazové příklady několika forem ochranné známky:
Zdroj: Oficiální stránka společnosti www.google.com. Obr. 1: Grafická ochranná známka
1
Slovo z obecné slovní zásoby a „hanlivý“ výraz nemůže být OZ, přestože by šlo o slovo používané a známé jen mezi odborníky v oboru. Slovo, které se jinak píše a jinak vyslovuje, je nutno posuzovat ve vztahu k jeho výslovnosti, viz Úřad průmyslového vlastnictví O-1666040/8. 1. 2003 ve věci registrace české domény „ADVOCAT“ 2 Viz „lila“ pro čokoládu Milka společnosti Kraftfoods
- 10 -
Zdroj: Stránky organizace http://www.plasticoceans.net/wp-content/uploads/WWF-logo.gif. Obr. 2: Kombinace písmen a logotypu
Zdroj: Oficiální stránka společnosti www.toblerone.com. Obr. 3: Trojrozměrná ochranná známka - tvar výrobku
Z vlastnictví ochranné známky dle § 8 ZOZ vyplývá vlastníkovi ochranné známky výlučné právo užívat ochrannou známku ve spojení s výrobky nebo službami, pro něž je chráněna. Toto právo prokazuje vlastník zapsané ochranné známky výpisem z rejstříku3, popřípadě osvědčením o zápisu. Vlastník ochranné známky je oprávněn používat spolu s ochrannou známkou značku ®. Kromě symbolu ®, který se používá pro registraci ochranné známky (dále jen OZ), jsou známy ještě některé další typy ekvivalentních symbolů. Ráda bych zde zmínila dva, které jsou vyzdvihovány Světovou organizací duševního vlastnictví (dále jen WIPO): symbol TM označuje, že je značka OZ a symbol SM, jenž je používán pro známky služeb.4
3
Výpisem z rejstříku se rozumí podle § 2 písm. a) ZOZ rejstřík ochranných známek vedený Úřadem průmyslového vlastnictví a to v případě, jde-li o formu národní ochranné známky. V případě mezinárodní ochranné známky s účinky pro Českou republiku se výpisem z rejstříku míní podle § 2 písm. b) ZOZ rejstřík vedený Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví. V případě ochranné známky Společenství se podle § 2 písm. c) ZOZ míní rejstřík vedený Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu (známky a vzory) podle nařízení Rady Evropských společenství o ochranné známce Společenství. 4 Je třeba podotknout, že tyto symboly mají čistě informativní charakter pro spotřebitele, případně pro padělatele.
- 11 -
Podle WIPO známkoprávní praxe rozlišuje několik typů ochranných známek: -
obchodní známky5
-
známky služeb6
-
certifikační známky7
-
všeobecně známé známky8
-
a známky kolektivní9.
Globalizace a masmédia umožňují firmám vyvíjet tlak na spotřebitele, ovlivňovat jejich spotřební chování, priority a tzv. věrnost značce. A je to právě OZ, která je oním „rozcestníkem“ sloužícím nám k orientaci v nabídce produktů a služeb. OZ jako taková je pro firmu velice cenným aktivem, které jí umožňuje získávat dodatečné příjmy například metodou jejího licencování či franchisingu (viz 3. kapitola). Je třeba upozornit na to, že v reálné hospodářské praxi se poslední roky stále častěji setkáváme se snahami o porušení zákonů cílenou výrobou a prodejem padělků úspěšných a známých značek (viz 5. kapitola).
1.3
Národní právní předpisy
Z výše uvedeného vyplývá, že celá problematika OZ musí být ošetřena pomocí právních norem. Právo OZ je součástí práv k průmyslovému vlastnictví, jakožto součást práv na označení. Jak uvádí Úřad průmyslového vlastnictví (dále jen ÚPV), v České republice (dále jen ČR) upravují problematiku OZ zejména tyto právní normy: - zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách - vyhláška č. 97/2004 Sb., k provedení zákona o ochranných známkách - zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
5
Pro výrobky konkrétního podniku. Pro služby konkrétního podniku. Příkladem takovéto OZ může být ING BANK poskytující bankovní služby. 7 Pro výrobky, či služby, které vyhovují určitému souboru norem, na základě něhož jim byl udělen certifikát příslušným certifikačním úřadem. Příkladem takovéto OZ může být symbol Woolmark pro 100% novou vlnu, popř. známka organizace Fair Trade. 8 Jde o známky, které se požívají větší ochrany z důvodu svého statusu a aby se zabránilo například parazitování na pověsti dané značky. Tak může v praxi dojít k situaci, že tyto známky jsou chráněny, aniž by byly zaregistrovány. 9 Podle § 35 ZOZ jde o OZ pro výrobky nebo služby členů či společníků právnické osoby nebo účastníků sdružení. Příkladem takovéto OZ může být kolektivní známka COOP. 6
- 12 -
Ochranným známkám je poskytována ochrana ještě v rámci práva nekalé soutěže v § 44 a násl. ObchZ; trestněprávní ochrany v ustanovení § 150 odst. 1 Trestního zákona; zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích; zákonem č. 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele
a
zákonem
č.
221/2006
Sb.,
o
vymáhání
práv
z průmyslového vlastnictví. Ochranná známka registrovaná u ÚPV, popř. u patentového úřadu v ČR, je nazývána národní ochrannou známkou, jejíž ochrana je teritoriálně omezena územím naší země. ZOZ v §§ 19 – 28 jasně vymezuje řízení o přihlášce OZ10. Celý tento proces zápisu OZ by se dal vyobrazit pomocí následujícího schématu:
Zamítnutí přihlášky* Podání přihlášky
Formální průzkum Věcný průzkum
Zamítnutí přihlášky*
Zastavení řízení o přihlášce na návrh účastníka* Zveřejnění přihlášky
Námitky
Zápis do rejstříku
Zamítnutí námitek* Řízení o prohlášení neplatnosti OZ
Rozhodnutí
Návrh OZ
na
Zamítnutí přihlášky*
zrušení
Rozhodnutí*
* Možnost podat rozklad. Zdroj: ÚPV a ZOZ. Obr. 4: Schéma přihlášení OZ u ÚPV
OZ si u ÚPV v českém jazyce může přihlásit každá právnická nebo fyzická osoba způsobilá k právním úkonům a to buď přímo, nebo prostřednictvím člena České advokátní komory (dále jen ČAK) nebo Komory patentových zástupců (dále jen KPZ), blíže viz podkapitola 1.5. 10
Přihláška ochranné známky k ÚPV viz Příloha č. 1
- 13 -
§ 7 odst. 1 písm. a) až k) ZOZ vymezuje výjimky ze zápisu do rejstříku ÚPV. Takovouto výjimkou ze zápisu je například označení obsahující jména osob, které se určitým způsobem zasadily o dění v současném světě, neboť jejich použití v OZ by se příčilo obecnému zájmu, resp. zájmu společnosti. Viz rozhodnutí ÚPV O-131254/9. 8. 2001, kdy byla OZ majitele O. N. z Mladé Boleslavi obsahující slovní spojení „LADY DIANA11“ vyloučena ze zápisu OZ. K přihlášce OZ (osobně, poštou, elektronicky) u ÚPV se, s výjimkou slovních OZ, připojují přílohy nesoucí grafické vyobrazení přihlašované OZ. Úřad přihlášku prozkoumává a neshledá-li žádné vady bránící zápisu OZ, zveřejní přihlášku OZ ve Věstníku ÚPV12. Ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění se může okruh oprávněných osob13 k podání námitek vyjádřit ve smyslu proti zápisu OZ. „Jestliže přihláška OZ vykazuje naprostou shodu v době podání s namítanou OZ, tj. jedná se o stejný den i hodinu, nelze objektivně rozhodnout, které podání požívá dřívější právo přednosti, a proto jak přihláška OZ, tak namítaná OZ požívají stejné právo přednosti, z čehož vyplývá, že namítaná OZ nesplňuje podmínky dřívějšího práva přednosti a nemůže tak být překážkou zápisné způsobilosti přihlášeného označení se shodným právem přednosti.14“ (Horáček, 2011, str. 1) Při posuzování vad přihlášky OZ ÚPV také zkoumá, zda označení (ne)splňuje znaky autorského díla kvůli případné kolizi s právní ochranou autorského díla. Název určité služby bez originálních úprav apod. nelze považovat za autorské dílo, nicméně však třeba jen signatura autora může být OZ (viz rozhodnutí ÚPV O76431/13. 2. 2006 ve věci „JP PRAHA S.R.O. Mucha“). Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 7Ca 364/200 ze dne 13. 10. 2010 se dozvíme, že předmětem autorského práva je jednotlivě určený ideální statek (dílo), který je nehmotný, nicméně musí být vždy hmotně vyjádřen (materializován) a jakékoliv lidskými (nikoli zvířecími) smysly vnímatelné (seznatelné), tj. jinému člověku sdělitelné, podobě (formě). Povahově nikdy nemůže jít o pouhé druhové určení díla, protože tento ideálně předmět je vždy individualizovaným výsledkem osobní tvůrčí činnosti konkrétní fyzické osoby (autory), směřující různými tvůrčími cestami k jedinečně osobitému nehmotnému projevu, v němž se zračí i sama osobnost původce 11
OZ byla pro kosmetiku, parfumérii, atd. Vychází jednou měsíčně. 13 Viz § 7 ZOZ 14 Viz ÚPV O-121719/22. 11. 1999 ve věci OZ „PRIM“ 12
- 14 -
(autora). Tudíž námitky z důvodu zásahu do autorského díla lze akceptovat, jen pokud OZ koliduje s autorským dílem, kdy toto dílo nese „pečeť“ osobnosti autora. Pokud zpracovateli (autorovi) při tvorbě OZ nebyla dána volnost v tom, jak danou OZ ztvárnit a bylo mu určeno, z čeho má vycházet, byl projev jeho uměleckého ducha tímto požadavkem omezen a nelze námitky z titulu práv k autorskému dílu přiznat. (Horáček, 2011) Pokud Úřad přihlášenou OZ zapíše do rejstříku ochranných známek, vydá vlastníku OZ osvědčení15. Podle § 29 ZOZ ochranná doba zapsané OZ trvá 10 let od data podání přihlášky Úřadu a je ji možné vždy obnovovat na dalších deset let. §§ 30 – 34 ZOZ dále upravují možnosti vlastníka OZ na vzdání se svých práv k OZ, zrušení OZ a neplatnost OZ. S existencí OZ jsou spojeny správní poplatky. Tab. 1: Správní poplatky
NÁZEV POLOŽKY Přijetí přihlášky (POLOŽKA 138) - individuální OZ do tří tříd16 výrobků nebo služeb - kolektivní OZ do tří tříd výrobků nebo služeb - za každou třídu výrobků nebo služeb nad tři třídy Přijetí námitek proti zápisu zveřejněného označení do rejstříku Přijetí žádosti (POLOŽKA 139) - o obnovu zápisu individuální OZ - o obnovu zápisu kolektivní OZ - o obnovu zápisu individuální OZ podané po uplynutí ochranné doby, nejpozději však do šesti měsíců od tohoto data - o obnovu zápisu kolektivní OZ podané po -„Přijetí návrhu na zrušení nebo přihlášení neplatnosti OZ 17 Přijetí žádosti (POLOŽKA 140) - o mezinárodní zápis OZ18 - o obnovu mezinárodního zápisu OZ - o územní rozšíření nebo zúžení mezinár. zápisu OZ
KČ
5 000,10 000,500,1 000,2 500,5 000,5 000,10 000,2 000,2 500,3 000,500,-
Zdroj: Zák. č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
15
Osvědčení o zápisu ochranné známky do rejstříku. Viz níže Niceská dohoda 17 Poplatky tohoto sazebníku se vybírají za úkony prováděné podle Madridské dohody o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek, podle Protokolu k Madridské dohodě, popřípadě podle Lisabonské dohody na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu u Mezinárodního úřadu Světové organizace duševního vlastnictví v Ženevě. 18 Viz podkapitola 1. 4 16
- 15 -
1.4
Mezinárodní právní předpisy
OZ zapsaná v rejstříku ÚPV je teritoriálně chráněna na území ČR. Důsledkem této teritoriality je to, že získání práv k OZ na našem území automaticky neznamená ochranu známky v zahraničí. Existence mezinárodního obchodu, zejména pokud máme na mysli území Evropské unie (dále jen EU), si vyžaduje svou vlastní právní ochranu OZ ve vztahu k zahraničí19. Z těchto důvodů je nutné, aby přihlašovatel, který požaduje pro svou OZ více než jen ochranu na území ČR, podal žádost o mezinárodní zápis své OZ. Jak stojí na stránkách ÚPV a v §§ 47 – 49 ZOZ, pokud si chce přihlašovatel zajistit ochranu své známky i v jiném státě, musí podat buď přihlášku OZ přímo u zápisného úřadu tohoto státu, nebo musí podat u Úřadu žádost o mezinárodní zápis OZ, případně podat přihlášku ochranné známky Společenství pro celé území EU, kterou lze podat u Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) ve španělském Alicante nebo u národního úřadu kteréhokoliv členského státu EU. Naše země je v této právní oblasti vázána několika významnými mezinárodními úmluvami viz níže. Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek (pro účely této práce budu dále používat zkrácené označení Madridská dohoda) a Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek se zabývají právní ochranou mezinárodní ochranné známky. Jak stojí v článku 6 odst. 1 Protokolu k Madridské dohodě: Zápis známky u Mezinárodního úřadu platí deset let s možností obnovy za podmínek stanovených v článku 7, což je na období dalších deseti let. Od 1. října 2004 je možné formou mezinárodního zápisu přihlásit OZ pro EU jako celek tím, že přihlašovatel v žádosti o mezinárodní zápis vyznačí EU. O ochraně na území EU rozhoduje Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu (OHIM) v Alicante.20 Pro účely zápisu OZ u příslušných úřadů je třeba dané OZ roztřídit. Třídění je upraveno Niceskou dohodou21 a je nazýváno niceským tříděním22. Výrobky jsou tříděny do kategorií 1 až 34, služby pak v kategoriích 35 až 45.
19
Viz § 46 ZOZ Viz online brožura ÚPV Ochranné známky a jejich právní ochrana 21 Niceskou dohodu podepsalo v roce 2003 72 států a tyto státy tímto aktem přijaly a používají Niceskou klasifikaci (třídění) pro účely registrace známek. 22 Mezinárodní třídění výrobků a služeb pro účely zápisu OZ podle Niceské dohody. Viz Příloha č.3 20
- 16 -
Existence mezinárodní OZ je stejně jako národní OZ spojena s poplatky.23 ČR je vázána dalšími významnými mezinárodními dohodami a to Pařížskou unijní úmluvou, Úmluvou o zřízení WIPO, Smlouvou o známkovém právu a TRIPS. § 49 ZOZ vymezuje ochrannou známku Společenství. Jak uvádí Týč, je institut ochranné známky Společenství vybudován na určitých základních zásadách. Vnitřní trh Společenství by totiž měl fungovat podobně jako národní trh státu a proto je třeba sjednotit způsoby na označování a identifikaci produktů. Známková ochrana by měla být v celém Společenství stejná, aby tím došlo k překonání teritoriální působnosti OZ. Z této jednotné povahy úpravy vyplývá povinnost užívat OZ, alespoň na území jednoho členského státu ES. OZ Společenství může být zapsána, převedena, opuštěna, zrušena nebo být prohlášena za neplatnou a její užívání může být zakázáno pro území celého Společenství24. (Týč, 2004) Jak zmiňuje Malý, OZ Společenství přináší řadu výhod oproti alternativě zápisu národních známek ve více členských státech EU. Systém zápisu OZ Společenství je pro přihlašovatele levnější a pro udržení známkové ochrany stačí její užívání pouze v jednom členském státě. OZ Společenství téměř ihned zajišťuje volný pohyb zboží pro jednotný trh a také konverzi již existujících národních OZ na OZ Společenství, přičemž umožňuje ponechat si národní OZ pro potřeby lokálních a regionálních trhů. Každá mince má však dvě strany a i v případě známkoprávní ochrany toto platí zcela bez výjimky. Nevýhodou OZ Společenství je totiž to, že její rozlišovací schopnost25 musí být dána na celém území ES a jakmile není v jednom z členských států, vede tento fakt k odmítnutí přihlášky OZ Společenství. (Malý, 2002) Doba trvání ochrany mezinárodní ochranné známky se liší podle toho, zda je stát, do nějž je OZ přihlašována, smluvní stranou pouze Protokolu k Madridské dohodě nebo Madridské dohody. Dle čl. 6 Madridské dohody je ochrana poskytována na dobu 20 let s možností opakované obnovy na dalších 20 let. Dle čl. 6 Protokolu k Madridské dohodě je doba ochrany 10 let s možností opakované obnovy zápisu vždy na dalších 10 let.
23
Viz Příloha č. 2 Mezinárodní sazebník WIPO Výjimkou těchto zásad je licence. Ta může být poskytnuta jen na část území ES. Viz podkapitola 2.4 Licence 25 = základní schopnost OZ. To jest schopnost rozlišení produktů jednoho vlastníka od produktů vlastníka jiného. 24
- 17 -
1.5
Úřady činné v oblasti ochranných známek
Mezi úřady činné v oblasti OZ na území ČR patří především: - Úřad průmyslového vlastnictví - Komora patentových zástupců - Česká advokátní komora - Celní správa ČR26 - Česká obchodní inspekce27. Na mezinárodním poli patří k úřadům činným v oblasti OZ zejména: - OHIM (Office for Harmonization in the Internal Market) - WIPO (World Intellectual Property Organization)28.
1.6
Ochranné známky na internetu
Považuji za důležité se ve své práci alespoň okrajově zmínit o aktuální problematice, jakou je užívání OZ na internetu. Celá problematika vychází ze skutečnosti, jak zmiňuje WIPO, že OZ jsou chráněny teritoriálně, zatímco dosah internetu je celosvětový a legislativa v této oblasti stále vyvíjí. Hovorový termín kybersquatting tak například označuje situaci, kdy název internetové domény, tj. internetové adresy sloužící k hledání internetových stránek, porušuje OZ jiné právnické, či fyzické osoby. Podle Frimmela „doménové jméno představuje smluvní nárok jeho majitele na zřízení a vedení zápisu tohoto doménového jména v databázi registrátora, tj. správce doménového jména nejvyššího stupně (viz níže rozsudek ve věci Google), pod kterým je doménové jméno zřízeno. Stejné doménové jméno může být použito jen jednou, neboť je jediné a jedinečné.“ (Frimmel, 2002, str. 176)
26
Celní správa České republiky je podřízena Ministerstvu financí ČR a zajišťuje výkon kompetencí v oblasti správy cel, některých daní a svěřených nefiskálních činností ve prospěch státu. 27 = orgán státní správy. Je ustanovena zákonem č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, spolupracuje s kontrolními orgány a je součástí evropských systémů a struktur. 28 Světová organizace duševního vlastnictví je institucí založenou OSN. Má 185 členských států.
- 18 -
Z rozhodnutí ÚPV O-160537/8. 3. 2004 vyplývá důležitá informace a to ta, že ze „známkoprávního hlediska není rozhodný fakt, že technicky může být doména určitého číselného kódu, resp. znění, pouze jediná a jako taková ve struktuře počítačových sítí schopná bez dalšího identifikovat konkrétní počítač, potažmo majitele domény. Pro účely ochrany ZOZ je určující, zda přihlašované označení splňuje v tomto zákoně uvedené podmínky.“ (Horáček, 2007, str. 65) „Pokud je doménové jméno držené povinným totožné se zněním obchodní firmy oprávněného a zněním jeho ochranných známek, včetně známky prohlášené za proslulou, a není zde – kromě vlastní registrace - žádný jiný právem uznaný důvod k tomu, aby doménové jméno bylo majetkem povinného, pak vzniklý stav může být shledán jako závadný a povinnému uloženo zdržet se užívání doménového jména a toto mu odňato prostřednictvím registrátora domény.“ (Horáček, 2007, str. 213) Z rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 321/2005/31. 1. 2006 také plyne, že „znění OZ i název výrobku nejsou tím právním důvodem, jenž by bez dalšího činil protiprávní registraci doménového jména totožného znění. Pokud tím není zasaženo do předmětu ochrany zapsané OZ, pak stav, kdy nepodnikatel užívá doménu totožného znění jako je znění OZ k účelům nepodnikatelským, není stavem porušujícím právo vlastníka OZ.“ (Horáček, 2007, str. 265) Dle § 44 odst. 1 ObchZ je zřejmé, že pokud obsah domény jakkoliv nesouvisí s oblastí hospodářské soutěže, jíž se žalobce účastní, pak nelze hledat rozpor s dobrými mravy soutěže pouze v tom, že je zde shoda doménového jména a označení jednoho z mnoha výrobků žalobce. Není ani v prostředí internetu možné, natož obvyklé, aby pro určitého výrobce byly vyhrazeny názvy všech jeho výrobků. Stejné stanovisko zaujal Vrchní soud v Praze v rozsudku sp. zn. 3 Cmo 64/2009/23. 9. 2009, kde uvádí, že „není možné ani obvyklé, aby v prostředí internetu pro určitého držitele označení byly vyhrazeny všechny možné jeho další varianty, slovní spojení a tvary, úpravy, slova odvozená se stejným slovním základem a slova příbuzná, atd., nehledě na možné užití označení v různých vrcholových doménách vedle domény národní (např.: .com, .org, .eu). Je věcí každého, nakolik pro něho významné a již zaregistrované označení bude si pro sebe chránit v prostředí internetu i tak, že si zajistí (registruje) i označení s ním jakkoli související.“ (Horáček, 2011, str. 298)
- 19 -
Ráda bych se v souvislosti s problematikou OZ na internetu zmínila o tom, co znamená odpovědnost provozovatele vyhledávače. Na základě rozsudku C-263/08 až C-238/08 ve věci Google France Google, Inc. V. Louis Vuiton Malletier (C-236/08), Viaticum SA, Luteciel SARL (C 237/08), Centre national de recherche en relations humaines (CNRRH) SARL, Pierre-Alexis Thonet, Bruno Rabion, Tiger SARL (C-238/08) můžeme odpovědnost provozovatele vyhledávače jasně definovat, neboť „článek 5 odst. 1 písm. a) první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, a čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství musejí být vykládány v tom smyslu, že majitel OZ je oprávněn zakázat inzerentovi, aby prostřednictvím klíčového slova totožného s uvedenou OZ, které tento inzerent bez souhlasu uvedeného majitele vybral v rámci optimalizace pro vyhledávače na internetu, prováděl reklamu pro výrobky nebo služby totožné s výrobky či službami, pro které je uvedená OZ zapsána, jestliže uvedená reklama průměrnému uživateli29 internetu neumožňuje nebo mu umožňuje jen obtížně zjistit, zda výrobky nebo služby, kterých se inzerce týká, pocházejí od majitele OZ nebo od podniku, který je s ním hospodářsky propojen, či naopak od třetí osoby.“ (Horáček, 2011, str. 48) Ve věci C-236/08 šlo o to, že společnost Vuitton je majitelkou OZ majících dobré jméno „Louis Vuitton“ a „LV“. Společnost Vuitton v roce 2003 zjistila, že při zadání těchto názvů do vyhledávače Google se uživateli zobrazí i společnosti prodávají napodobeniny výrobků společnosti Vuitton. Společnost Google pak nabízela inzerentům možnost výběru klíčových slov evokujících imitace a napodobeniny výrobků. Článek 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) musí být vykládán v tom smyslu, že „se pravidlo v něm uvedené použije na poskytovatele
optimalizace
pro
vyhledávání
29
na
internetu,
jestliže
tento
Jak vyplývá z usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 304/2004/16. 5. 2005 „Průměrným spotřebitelem“ v prostředí Internetu je věci znalý návštěvník webových stránek, který si je vědom důležitosti každého písmene, číslice a znaménka v označení jakékoliv adresy v internetové síti, a tedy i nezbytnosti naprosto přesného užití určitého doménového jména k otevření jím výhradně žádaných webových stránek (pokud neužije vyhledávače k nabídce adres při zadání konkrétního hesla).
- 20 -
poskytovatel nehrál aktivní roli takové povahy, že by bylo možné konstatovat, že uložená data zná nebo kontroluje. Jestliže takovou roli nehrál, uvedený poskytovatel nemůže být zodpovědný za data, která uložil na žádost inzerenta, s výjimkou případu, kdy poté, co se dozvěděl o protiprávním charakteru těchto dat nebo činností tohoto inzerenta, uvedená data neprodleně neodstranil nebo k nim neznemožnil přístup.“ (Horáček, 2011, str. 71)
1.7
Shrnutí
Ochranné známky umožňují spotřebiteli orientovat se v nabídce produktů a služeb jednotlivých firem. Jejich zákonná ochranná působnost se vymezuje teritoriálně a doba ochrany je 10 let, přičemž ji lze prodlužovat pokaždé o dalších deset let. Správu OZ provádí příslušné národní i mezinárodní orgány. Přihlašovatelé musí být schopni svou OZ roztřídit podle niceského třídění. S existencí OZ jsou spojené poplatky. V současné době se vyvíjí legislativní úprava ochrany existence OZ na internetu, jehož dosah je teritoriálně neomezený, celosvětový.
- 21 -
2
Ekonomické aspekty ochranné známky
2.1
Úvod
Tato kapitola se zabývá ekonomickou statistikou ve vztahu k OZ, problematikou a právní úpravou oceňování OZ. Definuje pojem licence v souvislosti s OZ. Okrajově se zmiňuje o franchisingu, který stojí za ekonomickým úspěchem a celosvětovým věhlasem
mnoha
firem
s rychlým
občerstvením,
firem
obchodujících
s
kosmetickým zbožím, apod. Závěr této kapitoly vyzdvihuje ekonomicky zajímavé OZ současnosti.
2.2
Ekonomická statistika v oblasti OZ
Poplatky plynoucí z existence OZ mají svůj nezanedbatelný ekonomický význam. Pro účel této práce jsem zmapovala výši příjmů z poplatků za národní OZ dle výroční zprávy ÚPV za rok 2011 a výši příjmů z poplatků ochranné známky Společenství dle výroční zprávy OHIM za rok 2011. Tab. 2: Příjmy z poplatků za národní ochranné známky v Kč v r. 2011 STANOVENÝ POPLATEK
VYBRÁNO CELKEM (v Kč)
Přihlašovací poplatky
5 000 Kč
43.931.000,00 Kč
(za každou třídu nad 3 třídy 500 Kč)
2 500 Kč
Poplatky za obnovu
15.517.500,00 Kč
(po uplynutí ochranné doby / kolektivní 5 000 Kč)
Ostatní poplatky
4.984.665,00 Kč 64.433.165,00 Kč
CELKEM
Zdroj: Výroční zpráva ÚPV za rok 2011.
- 22 -
Tab. 3: Příjmy z poplatků za ochrannou známku Společenství v € v r. 2011 VYBRÁNO CELKEM (v €) Základní poplatky
93.741.400,00 €
Poplatky za další třídy
9.527.636,00 €
Opoziční poplatky
4.910.325,00 €
Registrační poplatky
722.250,00 €
Udržovací poplatky
33.209.242,00 €
Poplatky za odvolání
2.085.200,00 €
Storno poplatky
744.800,00 €
Kontrolní poplatky
675.408,00 €
Zaznamenávací poplatky
457.200,00 €
Poplatky za mezinárodní přihlášku
1.786.950,00 €
Poplatky za vyhledávání
266.800,00 €
Ostatní poplatky
530.387,50 €
148.657.598,50 €
CELKEM
Zdroj: Výroční zpráva OHIM za rok 2011.
- 23 -
2.3
Oceňování ochranné známky
V ekonomické realitě je dobře zavedená, známá a úspěšná obchodní značka velice cenným prostředkem umožňujícím firmě zajišťovat příliv peněžních prostředků, zvyšovat její povědomí u spotřebitelů a snáze obstát před konkurencí. OZ je nehmotným aktivem firmy. Na trhu je kvalitní OZ předmětem poptávky a stejně jako i jiná podniková aktiva musí být OZ spolehlivě ocenitelná. Touto problematikou se zabývá zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (dále jen ZOM) a jeho prováděcí vyhláška. § 17 ZOM upravuje oceňování majetkových práv vyplývajících z průmyslových práv a práv na označení a výrobně technických poznatků, některých majetkových práv souvisejících s právem autorským a práv pořizovatele databáze. Odst. 1 § 17 ZOM stanovuje oceňování výnosovým způsobem, a to jako součet diskontovaných budoucích ročních čistých výnosů vyplývajících z užívání práv ode dne ocenění a jak uvádí odst. 4 § 17 ZOM nelze-li takto právo ocenit, ocení se právo cenou obvyklou. Ocenění OZ má význam i v souvislosti s účetními odpisy a daňovými zákony30. Vzhledem k faktu, že oceňování OZ je složitým aktem s rozsáhlými konsekvencemi, je třeba, aby jej prováděli odborníci a nedocházelo tak k nadhodnocení či podhodnocení OZ. Považuji za důležité zmínit se zde o skutečnosti, že OZ jako nehmotné aktivum podniku se může stát předmětem zástavního práva, které vzniká v souladu s § 21 odst. 2 ZOZ momentem zápisu OZ do rejstříku ochranných známek. Tím může OZ plnit funkci zajišťovací i uhrazovací. Spolehlivě ocenitelná OZ může být rovněž použita jako platební instrument nahrazující peněžní prostředky pro vyrovnání obchodních vztahů mezi zúčastněnými stranami dané transakce.
2.4
Licence
V konkurenčním prostředí se firmy svou snahou o zvyšování povědomí o značce a o zajištění si dlouhodobého zdroje přílivu peněžních prostředků uchylují stále častěji k licencování své OZ jiným firmám. Licence je udělována za licenční poplatky s tím, že vlastník si svou OZ ponechává.31
30
Touto problematikou se zabývají i Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS). Odlišné od převodu práv k duševnímu vlastnictví, kde se vlastnický vztah k OZ mění, neboť právo nabývá nový vlastník. 31
- 24 -
Licence na OZ se uděluje prostřednictvím licenční smlouvy, která se podle rozsahu licenčního oprávnění dělí na tzv. licence výlučné (exkluzivní)32 a licence nevýlučné33. Jak uvádí Munková, „licence se podle právního základu dělí na: -
smluvní, jež jsou udělovány smlouvou (buď samostatnou, nebo v rámci jiného smluvního typu); v českém právu jsou licenční smlouvy upraveny v § 508 a n. ObchZ pro průmyslová práva, pro autorská práva pak v autorském zákonu;
-
zákonné;
-
nucené, jež uděluje po určité době neužívání daného práva k duševnímu vlastnictví jeho vlastníkem bez ospravedlnitelného důvodu příslušný orgán tomu zájemci, který má o jeho využívání zájem.“34
V licenci musí být jasně vymezen rozsah působnosti a práva a povinnosti plynoucí zúčastněným stranám i v případě nastalého sporu - viz §§ 508 – 515 ObchZ. Účinnost licenční smlouvy je podmíněna jejím zápisem do rejstříku OZ. Speciálním typem licence je franšízová smlouva, která vlastníkovi OZ (franšízorovi) umožňuje větší stupeň kontroly nad příjemcem této licence (franšízantem).35 Jak uvádí Týč „franchising je vztah mezi dvěma subjekty, z nichž jeden (příjemce) má oprávnění provozovat podnikatelskou činnost pod firmou, s použitím OZ a podle pokynů poskytovatele, který příjemci za úplatu předat celkový obchodní koncept metody podnikání v dané oblasti“. (Týč, 1997, str. 142)
2.5
Ekonomicky zajímavé ochranné známky
Již šest let vydává společnost Millward Brown Optimor výroční edici Top 100 nejvíce ceněných globálních značek. Z výroční edice Top 100 za rok 2011 publikované v Businessweeku36 vycházejí i následující faktické údaje mé práce.
32
Bývá poskytnuta jedinému nabyvateli práva na označení. Pro více nabyvatelů. 34 MUNKOVÁ, J. a kol. Prosazování práv z duševního vlastnictví. Učební texty. 2007. I. díl. Sešit 1. Dusevnivlastnictvi.cz [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z WWW:
35 V této souvislosti si můžeme jasně představit celosvětový dosah a nesporný úspěch řetězců s rychlým občerstvením, popř. čerpacích stanic, hotelů, parfumérií. 36 Millward Brown Optimor. BRANDZ Top 100 Most valuable global brands 2011. Millwardbrown.com [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z WWW: 33
- 25 -
V současnosti je značka Apple nejcennější světovou značkou, jejíž hodnota je vyčíslena na 153,285 $M. Hodnota značky Apple oproti roku 2010 vzrostla o 84 %. Druhou nejcennější značkou je Google™, jejíž hodnota je vyčíslena na 111,498 $M, přestože tato hodnota znamená 2% snížení oproti roku 2010. Třetí v pořadí je značka IBM s hodnotou 100,849 $M a na čtvrtém místě je McDonald´s s hodnotou značky 81,016 $M. V České republice zatím žádná podobná studie, která by pracovala s tak konkrétními údaji, nevznikla. Mnoho novinových článků v ČR odkazuje buď na studii provedenou společností Mather v červnu 200837, která se zabývala novými českými značkami na trhu po roce 1989, nebo vyvozuje hodnoty českých značek z poměru k jejich mateřské firmě, jejíž OZ se dostala do statistiky společnosti Millward Brown Optimor. Takovým příkladem je českými novináři odhadovaná hodnota značky Škoda Auto poměrem k hodnotě značky Volkswagen. Hodnota značky VW v roce 2011 byla 7,408 $M, což bylo 6% nárůstem oproti roku 2010. Vizionářský počin společnosti Volkswagen – zaměřit se na čínský trh – je příčinou toho, že odborníci předpokládají růst hodnoty značky. Do roku 2015 se může
stát
nejcennější
značkou
v automobilové
branži.
V současnosti
je
nejcennější automobilovou značkou Toyota s hodnotou 24,198 $M, na druhém místě pak BMW a třetí v pořadí je Mercedes. V kontinentální Evropě vede značka Deutsche Telekom s hodnotou 29,774 $M, druhý je Movistar s hodnotou 27,249 $M, třetí SAP s hodnotou 26,078 $M a čtvrtý Louis Vuitton s hodnotou 24,312 $M. Vezmeme-li v úvahu Velká Británie, bude evropské pořadí jiné díky tomu, že ve Velké Británii je za nejcennější značku považován Vodafone s hodnotou 43,647 $M. V oděvním průmyslu celosvětově vede značka Nike 13,917 $M, 2. je H&M s hodnotou 13,006 $M a na třetím místě je Zara s hodnotou 10,33 $M. Zaměřímeli se na luxusní oděvní značky, je nejcennější značkou značka Luis Vuitton s hodnotou 24,312 $M, na druhém místě s velkým rozdílem je značka Hermés s hodnotou 11,917 $M a třetí v pořadí je Gucci s hodnotou 7,449 $M38.
37
Mather. Nové české značky na trhu po roce 1989, studie. Mather.cz [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z WWW: 38 Zajímavostí je, že všechny 3 luxusní značky, mj. i značku PUMA, vlastní francouzská firma PPR.
- 26 -
Spotřebitelská obliba stravování se ve fast-foodech se odráží i v hodnocení značek těchto firem, jejichž expanze stojí na existenci franšízových smluv. McDonald´s obsadil první místo s hodnotou 81,016 $M. 2. je SUBWAY s hodnotou 14,306 $M. Starbucks je díky 40% růstu hodnoty značky oproti roku 2010 na třetím místě s hodnotou značky 11,901 $M. V oblasti technologií značka Facebook dosáhla 246% nárůstu své hodnoty a je ceněna na 19,102 $M.
2.6
Shrnutí
Oceňování OZ jakožto nehmotného aktiva firmy je složitý a expertně náročný proces. Má svůj význam hlavně v případě, chce-li firma ze své OZ učinit předmět licence, franšízové smlouvy. Pomocí licence na OZ si do budoucna firma zajišťuje pravidelné peněžní toky, rozšíření povědomí o značce u spotřebitelů a snáze obstojí v konkurenčním prostředí. Každoročně bývá sestavován TOP 100 žebříček nejcennějších globálních značek firmou Millward Brown Optimor.
- 27 -
3
Kulturní aspekty ochranné známky
3.1
Úvod
Tato kapitola se zabývá racionálními a iracionálními prvky ochranné známky, detailněji pak fenoménem všeobecně známé známky a uvádí několik judikátů z praxe vztahujících se k této problematice. Závěr kapitoly je věnován pohledu na vnímání tradičních hodnot dnešní společnosti.
3.2
Racionální prvky ochranné známky
OZ všeobecně umožňují spotřebitelům orientovat se v nabídce produktů a pro firmy jsou prvkem, skrze který budují svou image a reputaci. Je zřejmé, že firma stavící na kvalitě a tradici svých produktů, bude mezi spotřebiteli vnímána zcela jinak než firma, jejíž produkty budou brány čistě jako krátkodobé spotřební zboží. Můžeme zde hovořit o tzv. dobrém jménu OZ. To je „vyjádřením, že spotřebitelská veřejnost OZ dobře zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi výrobku. Tato známka, jinak řečeno s dobrou pověstí, musí být natolik silná, že je znatelná a zvýrazňuje svého vlastníka bez omezení na určitý druh výrobků a služeb. Je proto známkou „kvality jména výrobce“ vyvozující se ze známé kvality výrobků a služeb.“ (Horáček, 2011, str. 560) Dobré jméno OZ může být na základě uvedeného výkladu synonymem pro všeobecně známou známku. Jak jsem již uvedla v první kapitole této práce, nemusí být takto vnímaná OZ ani zapsána do rejstříku u Úřadu (viz podkapitola 1.2) a to proto, že všeobecně známá známka se široké veřejnosti s velkou pravděpodobností již tzv. vžila, vstoupila do podvědomí a průměrný spotřebitel si ve spojitosti s ní dokáže asociovat nejen produkt, ale i firmu, popř. reklamní kampaň apod. Právní úprava všeobecně známé známky je zakořeněna v několika významných mezinárodních úmluvách. Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví v článku 6bis odst. 1 stanoví, že unijní země se zavazují, buď z úřední povinnosti, jestliže to zákonodárství země dovoluje, nebo na žádost zájemce, že odmítnou nebo zruší zápis a zakáží užívání tovární nebo obchodní známky, která je reprodukcí, napodobením nebo překladem, jenž je s to vyvolat záměnu se známkou, o které podle posudku příslušného úřadu země zápisu nebo užívání je tam všeobecně
- 28 -
známo, že je již známkou osoby oprávněné požívat výhod této Úmluvy a užívanou pro stejné nebo podobné výrobky. Stejně je tomu, jestliže podstatná část známky je reprodukcí takové známky obecně známé, nebo napodobením, jež je s to způsobit záměnu s ní. Dále pak v článku 6bis odst. 2 a odst. 3 Pařížské úmluvy stojí, že pro domáhání se výmazu takové známky je povolena lhůta nejméně 5 let od dne zápisu. Unijní země mohou stanovit lhůtu, ve které se lze domáhat zákazu užívání. Pro domáhání se výmazu nebo zákazu užívání známek zapsaných nebo užívaných ve zlém úmyslu se lhůta nestanoví. S ustanovením Úmluvy je úzce spojen článek 16 odst. 2 Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví - známé jako TRIPS, v němž stojí, že článek 6bis Pařížské úmluvy se použije mutatis mutandis 39 na služby. Při určování, zda je ochranná známka všeobecně známá, bude Člen brát zřetel na to, zda je ochranná známka známa v příslušném okruhu veřejnosti, včetně známosti u dotyčného Člena, získané jako důsledek propagace této ochranné známky. A dále pak v odst. 3 článku 16, v němž stojí, že článek 6bis Pařížské úmluvy se použije mutatis mutandis na zboží a služby, které nejsou podobné těm, pro které byla ochranná známka zapsána za předpokladu, že užívání této ochranné známky ve vztahu k tomuto zboží nebo službám by ukazovalo na vztah mezi tímto zbožím nebo službami a majitelem zapsané ochranné známky, a za předpokladu, že zájmy majitele zapsané ochranné známky by pravděpodobně takovým užíváním byly poškozeny. V ČR požívají ochrany OZ, které jsou dle § 2 písm. d) ZOZ na území České republiky všeobecně známé (dále jen „všeobecně známé známky“) ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „Pařížská úmluva“) 3) a článku 16 Dohody o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví. Dobré jméno a potažmo síla dané OZ pramení nejen z loajality a spokojenosti spotřebitele se značkou, ale i z toho jak spotřebitel vnímá její kvalitu. Kvalita40 může být porovnávána vzhledem k vynaloženým finančním prostředkům a návratností z této investice. 39
= po nezbytných úpravách, s příslušnými změnami Je zajímavé, že pokud použijeme evropský vyhledávač informací o OZ TMview, v jehož online registru je v současnosti 6 907 087 OZ a zadáme-li do vyhledávače česky psané slovo „tradiční“, zjistíme, že 111 OZ nese ve svém označení právě tento přívlastek. Od tradičních lázeňských oplatek, přes tradiční výrobu sýrů až po tradiční českou strouhanku. Pro český ekvivalent slova „kvalita“ se zobrazí 142 OZ, k nimž můžeme přičíst 43 OZ nesoucích ve svém označení přívlastek „kvalitní“. 40
- 29 -
Dalším faktorem tvořícím sílu OZ je její osobitost = to, co značka o sobě vypovídá.41 Rozšíření povědomí o značce a její distribuční pokrytí patří mezi další prvky utvářející sílu OZ. (Haigh, 2002) K významu všeobecně známé známky bych ráda uvedla několik příkladů ze známkoprávní praxe. Když se řekne Tiffany, evokuje v lidech tento název šperky, diamanty, luxusní zboží apod. V roce 2001 ÚPV vydal rozhodnutí O-13318842, v němž definitivně odmítl právní ochranu na území ČR mezinárodní slovní OZ č. 684472 „Tiffany“, jež byla zaměnitelná s OZ téhož znění a která se stala ve smyslu článku 6bis Pařížské úmluvy všeobecně známou. Toto rozhodnutí bylo napadeno a majitel namítal, že i když je označení „Tiffany“ v ČR považováno za všeobecně známou známku, není v rejstříku OZ ČR zapsáno. K rozkladu se vyjádřili namítatelé a uvedli, že OZ shodná nebo podobná všeobecně známé OZ poukazuje na možný vztah mezi výrobky nebo službami, pro které je zapsána, takže by jejich zájmy byly nutně poškozeny. Napadená mezinárodní slovní OZ č. 684472 ve znění „Tiffany“ je zapsána v rejstříku Mezinárodní organizace duševního vlastnictví v Ženevě ve třídě 33 mezinárodního třídění výrobků a služeb43 a první namítatel provozuje svou činnost od roku 1837 zvláště v oblasti návrhu, výroby a prodeje vysoce kvalitního klenotnického zboží, jídelních příborů, skla, porcelánu, oděvů, obuvi, módních doplňků a kosmetiky a soud prokázal, že daná OZ je na území ČR známkou všeobecně známou. Z těchto důvodů by neměla být poskytnuta právní ochrana mezinárodní slovní OZ č. 684472 ve znění „Tiffany“. Toto definitivní odmítnutí právní ochrany bylo po věcné i formální stránce zcela v souladu s platnými právními předpisy. Když se řekne VINCENTKA, většině spotřebitelů se vybaví chuť léčivé minerální vody. V témže roce jako v případě Tiffany, vydal ÚPV rozhodnutí O-12855144, v němž zamítá přihlášku OZ, jejíž označení je shodné s OZ č. 193385 ve znění „VINCENTKA“ s dřívějším právem přednosti, která je všeobecně známá ve smyslu čl. 6bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Z toho vyplývá, že 41
Například rozdílná image Pepsi a Coca Coly přes jejich téměř chuťovou totožnost. Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozhodnutí O-133188 ve znění Tiffany. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné z WWW: 43 Alkoholické nápoje kromě piva. 44 Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozhodnutí O-128551 ve znění VINCENTKA. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné z WWW: 42
- 30 -
zveřejněné označení nemůže být zapsáno do rejstříku OZ, neboť by zasahovalo do zákonem chráněných starších práv třetích osob. Posuzování otázky shodnosti a podobnosti výrobků a služeb není rozhodné, neboť ochrana všeobecně známé známky se vztahuje i na výrobky a služby, které nejsou totožné či podobné. V roce 2007 v rozhodnutí 5 A 128/2001-15745 Nejvyšší správní soud ČR potvrdil rozhodnutí ÚPV z roku 2001 a uvedl, že je zcela zřejmé, že výrobky či služby, které by byly označovány názvem Vincentka bez souhlasu zúčastněné osoby, by těžily z unikátní distinktivy namítané známky a více než třísetleté tradice této minerální vody. A dále dodal, že u označení Vincentka se na území ČR možnost asociace blíží prakticky jistotě. Proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud žalobu zamítl. Evropské země mají velice pestrou historii a pro každou zemi je nějaký produkt specifický. Řekneme-li Finsko, vybaví se nám kultura saunování, sběr brusinek, lesnictví. Řekneme-li Norsko, vybaví se nám rybolov a ropný průmysl. Francie je synonymem pro kvalitní vína a oděvy. Švýcarsko je synonymem pro čokoládu, Holandsko pro tulipány, Řecko pro kvalitní olivový olej. Tradice výroby jednotlivých produktů sahá hluboko do minulosti daných zemí. Jak se vyvíjela a byla ovlivňována kultura zemí skrze války, migraci obyvatel a změnou hodnot a priorit společnosti, zejména hovoříme-li o 21. století, staly se tradiční a kvalitní produkty velice cenným artiklem. Každý region, každá země a zejména pak EU si uvědomuje důležitost ochrany těchto kulturních prvků, neboť právě ony jsou pro spotřebitele zárukou, jistotou v kontrastu nadbytku produkce módních artiklů. 20. března 2006 vyšlo nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality46. Článek 2 odst. 1 písm. b) a c) „tradičním“ prokázané používání na trhu Společenství po období, které vykazuje předávání mezi generacemi; toto období by se mělo rovnat časovému úseku obecně připisovanému jedné lidské generaci, tedy nejméně 25 let; „zaručenou tradiční specialitou“ se považuje tradiční zemědělský produkt nebo tradiční potravina, jejíž zvláštní povaha je uznávána Společenstvím, 45
Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozhodnutí 5 A 128/2001-157 ve znění VINCENTKA. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné z WWW: 46 EUR-Lex. Nařízení Rady (ES) č. 509/2006. Eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2012-06-26]. Dostupné z WWW:
- 31 -
a to zápisem do rejstříku podle tohoto nařízení. Článek 4 odst. 1 uvádí: aby zemědělský produkt nebo potravina mohly být uvedeny v rejstříku, musí být buď vyprodukovány z tradičních surovin, nebo se musí vyznačovat tradičním složením nebo způsobem produkce nebo zpracování.
3.3
Iracionální prvky ochranné známky
Základní funkcí OZ je to, že pomáhá spotřebitelům orientovat se v nabídce produktů firem. Pověst firmy a jejích produktů je formována skrze mnoho prvků. Pro účely této práce jsem je nejdříve vymezila jako prvky racionální, jakými je kvalita a tradice OZ a potom na neméně důležité prvky iracionální OZ. Pod pojmem iracionální prvky si můžeme představit kategorie, jako jsou módní vlny, či priority konzumní společnosti. Všechny tyto prvky dohromady tvoří kulturní aspekty OZ a mohli bychom je označit za DNA značky. OZ umožňuje chránit produkt na 10 let a tuto ochrannou dobu je možné stále prodlužovat o dalších 10 let. Rovněž je i základním cílem podniku zajistit své trvání do budoucna.47 Nutná podmínka pro tzv. přežití firmy je její přizpůsobení se toku času, inovacím a vývoji. I tradiční firmy portfolio své značky modifikují podle spotřebitelských preferencí a snaží se rozvíjet svou autentičnost. Když si uvědomíme, že všechna výroba a produkce se děje pro určité cílové skupiny, podaří se nám lépe pochopit, proč daný konečný produkt vypadá tak, jak vypadá a má určité dopředu dané vlastnosti. Vše je produkováno pro někoho a ten někdo, na koho se současný marketingový svět soustředí nejvíce, je příslušníkem tzv. generace Y.48 Tato generace má obrovský vliv na ekonomiku a společnost. Tento vliv můžeme pozorovat dnes okolo sebe, stačí se rozhlédnout a vidíme, kolik lidí vlastní tzv. smartphone49. Vnímáme, že vznik sociální sítě Facebook ovlivnil komunikaci napříč společností i etniky. Každý z internetových uživatelů cítí oporu v existenci vyhledávače Google, díky kterému vzniklo synonymum „vygooglit“ pro slova vyhledat, najít50. Dnešní spotřebitelé bývají loajální především značkám svých mobilních telefonů – iPhone, Samsung; značkám svých počítačů – 47
Tento základní předpoklad je obsažený i v koncepčním rámci IFRS. Blíže o generaci Y v knize HAIGH, D. Oceňování značky a jeho význam. 1. vyd. Praha 2002: Management Press. ISBN 80-7261-073-2. 49 Telefon, který má pokročilé funkce, ovládá se dotykově prstem, je vybaven špičkovými operačními systémy. Může jít konkrétně o HTC, Apple, atd. 50 Na stránkách http://cestina20.cz/ nalezneme slovník, který si tvoří uživatelé sami a obsahuje převážně nově vzniklá slova. 48
- 32 -
Apple, Sony; značkám svého oblečení – Nike; značkám osobní hygieny – Gillette, Nivea a značce pro nealkoholický nápoj a fast food – Coca-Cola a McDonald´s. Všimněme si paralely s hodnocením TOP 100 nejcennějších globálních značek v podkapitole 2.4. Příslušnost ke značce, by se dala dle mého názoru vysledovat hluboko do minulosti. Indiánské kmeny měly své totemy, fetiše. Těmto předmětům přisuzovali silnou moc a vliv na jejich život. Dnes tuto funkci plní ochranné známky. Teenageři věří, že když bude jejich předmět mít určitý obal, barvu nebo popis, automaticky je to v rámci společenského žebříčku někam posune, zařadí. Spojování se v kmeny, příslušnost k úspěšnému kmenu bojovníků nevymizela ani v civilizovaném světě. Stačí se podívat na hrdost dnešních „bojovníků“, jsou-li příslušníky prestižní firmy. Ochranná známka je pouze slovní spojení vzniklé v nedávné době, avšak identifikace, příslušnost a vyhledávání určitého znaku, symbolu, fetiše existuje již dlouhá tisíciletí. Každá generace v historii měla svůj milník. Tyto milníky poslední stovky let můžeme rozdělit na období prvorepublikové, válečné, období květinových dětí šedesátých let a války ve Vietnamu, období skupiny ABBA, „elasťáků“, „zvonáčů“, MTV, Michaela Jacksona, skupiny Nirvana, pádu Berlínské zdi, prvních počítačů, www, čínského rozmachu, konzumní společnosti, módních vln. Skrze všechny vývojové etapy, krachy na finančních trzích, propouštění zaměstnanců při reengineeringu podnikových procesů a konzumnímu plýtvání jsme se dostali do bodu, kdy naše emoční chování na spotřebitelských trzích značně otupělo. Jsme již letargičtí, slibuje-li nám někdo neutuchající zdraví, bezpracnou štíhlost a nekonečné bohatství. Dnes nám těžko někdo nadiktuje styl chování, přímočarou image. Každou hodinu můžeme být kýmkoliv si jen budeme přát a díky internetu můžeme svou identitu měnit jedním kliknutím. Toto vše je nám dopřáno díky tomu, že existuje nepřeberné množství alternativ ke každému z produktů. Každý den je stále těžší pro toho, kdo přichází na trh v pozici výrobce, nabídnout něco neotřelého, jedinečného a právě proto můžeme sledovat narůstající počet registrovaných nových patentů, zatímco počet vynálezů a registrovaných OZ vykazuje klesající trend - viz statistika výroční zprávy ÚPV za rok 2011: patentů
- 33 -
bylo v roce 2002 uděleno celkem 1 805 a v roce 2011 jich bylo uděleno celkem 5 035; oproti tomu zapsaných OZ bylo v roce 2002 celkem 19 288 a v roce 2011 jich bylo zapsáno už jen 8 665, stejně tak klesl počet přihlášených vynálezů, kterých bylo v roce 2002 přihlášeno 20 856 a v roce 2011 už jen 6 288. Zajímavostí je, že „novodobá úprava ochrany práv na označení u nás byla založena rakouským císařským patentem č. 230 z roku 1895 o ochraně průmyslových známek. Tento císařský patent vymezil pojem OZ jako zvláštní druh označení sloužící v obchodním styku k rozlišení výrobků různých výrobců.“ (Slováková, 2006, str. 121)
3.4
Shrnutí
OZ a kultura společnosti na sebe navzájem působí a ovlivňují se skrze prvky čistě racionální, jako je vnímání tradičních hodnot a prvky čistě iracionální, jako jsou aktuální trendy a inovace produktů. Legislativa vymezuje status všeobecně známé známky a ochranu tradičních produktů. Cílem každého podniku je zajištění jeho trvání i v budoucnu, stejně tak OZ umožňuje plynulou právní ochranu výrobků a služeb do budoucna. Rozšiřování povědomí o značce a budování loajality mezi producentem a spotřebitelem jsou základní determinanty síly značky.
- 34 -
4
Známkoprávní spory
4.1
Úvod
Tato kapitola se zabývá vynucováním práv k ochranné známce. V detailnějším popisu
charakterizuje
několik
historicky
významných
případů
majících
konsekvence jak pro Českou republiku na úrovni národní, tak i jejich konsekvence na poli čistě mezinárodním. Uvedené známkoprávní spory ovlivnily formování výkladu legislativy zabývající se známkovým právem a právem na ochranu duševního vlastnictví.
4.2
Významné případy a rozsudky soudů
Ve známkoprávní praxi existuje několik historických milníků majících většinou podobu rozhodnutí v řízení o předběžných otázkách51, na které se odborná literatura odvolává při výkladu pojmů známkového práva. Pro účely této práce jsem
si
zvolila
několik
významných
judikátů
a
ráda
bych
je
zmínila
v chronologickém řazení od starších po nejaktuálnější. 4.2.1 1976 TERRAPIN52 Soudní dvůr o otázce, kterou mu položil Bundesgerichtshof, zda „je slučitelné s ustanoveními o volném pohybu zboží (články 30, 36 Smlouvy o EHS), aby podnik usazený v členském státě A s poukazem na svá práva na ochrannou známku a obchodní jméno existující v tomto státě bránil dovozu podobných výrobků pocházejících z podniku usazeného v členském státě B, pokud tyto výrobky byly řádně opatřeny ve státě B názvem, který může zapříčinit záměnu s obchodním jménem a ochrannou známkou chráněnými v zemi A ve prospěch podniku tam usazeného, pokud neexistuje vztah mezi těmito dvěma podniky, pokud jejich vnitrostátní práva na ochranné známky vznikla odděleně a navzájem nezávisle (žádný společný původ) a pokud v současnosti neexistuje ani hospodářská nebo právní závislost mezi těmito dvěma podniky“, rozhodl usnesením ze dne 31. října 1975 takto:
51
U Evropského soudního dvora (dále jen ESD), či Soudu první instance ES. Informační systém pro aproximaci práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. června 1976, Společnost Terrapin (Overseas) Ltd. proti společnosti Terranova Industrie CA Kapferer & Co., Věc 119/75, Recueil 1976, s. 1039. Isap.vlada.cz [online]. [cit. 2012-06-29]. Dostupné z WWW: 52
- 35 -
„S ustanoveními Smlouvy o EHS o volném pohybu zboží je slučitelné, aby podnik usazený v jednom členském státě podle práva z ochranné známky a práva na obchodní jméno chráněného právními předpisy tohoto státu bránil dovozu výrobků podniku usazeného v jiném členském státě a opatřených podle právních předpisů tohoto státu názvem, který zapříčiňuje záměnu s ochrannou známkou a obchodním jménem prvního podniku, avšak za podmínky, že mezi dotčenými podniky neexistuje žádná dohoda omezující hospodářskou soutěž, ani právní nebo hospodářská závislost, a že jejich příslušná práva vznikla navzájem nezávisle.“ 4.2.2 1978 CENTRAFARM53 Další významný judikát, který jsem si pro účely své práce zvolila, čítá zodpovězení několika předběžných otázek, které soudnímu dvoru byly předloženy usnesením ze dne 19. prosince 1977 od Arrondissementsrechtbank Rotterdam: „I. Za předpokladu, že 1) jeden nebo více podniků náležejících do stejné skupiny je oprávněno používat pro určitý výrobek v různých státech EHS ochranné známky pod podmínkou, že v členském státě A je zapsaná pouze ochranná známka X a v členském státě B pouze ochranná známka Y; 2) po uvedení zboží označeného ochrannou známku X do prodeje majitelem ochranné známky je toto zboží vyvezeno třetí osobou, která toto zboží nakoupila, a dovezeno do členského státu B; 3) osoba dovážející toto zboží do posledně uvedeného členského státu z něho odstraní ochrannou známku X, umístí na ně ochrannou známku Y a následně uvede toto zboží do prodeje v tomto státě; 4) právní předpisy posledně uvedeného státu týkající se ochranných známek opravňují majitele ochranné známky k tomu, aby se právními prostředky bránil proti tomu, aby zboží označené ochrannou známkou Y bylo v tomto státě uvedeno do prodeje jinou osobou;
53
Informační systém pro aproximaci práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. října 1978, Centrafarm BV v. American Home Products Corporation, Věc 3/78, Recueil 1978, s. 01823. Isap.vlada.cz [online]. [cit. 2012-06-29]. Dostupné z WWW:
- 36 -
brání v tomto případě pravidla týkající se volného pohybu zboží, která jsou obsažena ve Smlouvě o EHS, majiteli ochranné známky využít práva zmíněného výše v bodě 4, bez ohledu na ustanovení článku 36? II. Je pro účely odpovědi na otázku I relevantní, zda v členském státě B existují nebo neexistují právní a správní předpisy, které jsou v souladu se směrnicí 65/65/EHS ze dne 26. ledna 1965 přijatou za tímto účelem Radou Evropských společenství, pokud jsou tyto předpisy založeny – v tomto ohledu patrně odchylně od uvedené směrnice – na předpokladu, že dovoz farmaceutického výrobku do členského státu B z jiného členského státu je možný pod jinou ochrannou známkou, než je ta, pod kterou je tento výrobek zapsán v onom jiném členském státě?“ Soudní dvůr v roce 1978 rozhodl o předběžných otázkách takto: „1. A) Majitel ochranné známky chráněné v jednom členském státě je oprávněn ve smyslu první věty článku 36 Smlouvy o EHS bránit se proti tomu, aby bylo pod touto ochrannou známkou uvedeno na trh zboží třetí osobou, a to i tehdy, bylo-li toto zboží již dříve prodáváno v souladu s právními předpisy v jiném členském státě pod jinou ochrannou známkou, kterou v posledně uvedeném státě vlastní týž majitel. B) Takové bránění může však představovat zastřené omezování obchodu mezi členskými státy ve smyslu druhé věty článku 36 Smlouvy, prokáže-li se, že majitel uplatňoval praktiku spočívající v užívání různých ochranných známek pro shodný výrobek za účelem umělého rozdělení trhů. 2. Pravidla týkající se názvů, pod nimiž jsou hromadně vyráběné léčivé přípravky uváděny na trh, jsou pro účely výše uvedené odpovědi irelevantní.“ 4.2.3 1997 SABEL54 Usnesením ze dne 29. června 1995 se na Evropský soudní dvůr (dále jen ESD) obrátil Bundesgerichthof s předběžnou otázkou týkající se výkladu čl. 4 odst. 1 písm. b) první směrnice 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách.
54
Informační systém pro aproximaci práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. listopadu 1997, SABEL BV proti Puma AG, Rudolf Dassler Sport, věc C-251/95, Recueil 1997, s. I-06191. Isap.vlada.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW:
- 37 -
Tato otázka byla vznesena v rámci sporu mezi nizozemskou společností SABEL SB a německou společností Puma AG, Rudolf Dassler Sport ohledně přihlášky k zápisu ochranné známky spadající do tříd 18 a 25 viz níže.
Zdroj: ISAP k citovanému judikátu. Obr. 5: SABEL ochranná známka IR 540 894 v Německu
Společnost Puma podala námitky proti zápisu této OZ zejména z toho důvodu, že je majitelkou starší OZ pro - mimo jiné – také pro kůži a imitace kůže a výrobky z těchto materiálů, jakož i pro oděvy, viz níže.
Zdroj: ISAP k citovanému judikátu. Obr. 6: Puma obrazová ochranná známka číslo 1 106 066 v Německu
Deutsches Patentamt námitky zamítl, protože měl za to, že mezi uvedenými OZ neexistuje žádná shoda ve smyslu známkového práva. Společnost Puma se odvolala u Bundespatentgericht a ten částečně vyhověl a rozhodl, že mezi OZ existuje shoda. Společnost SABEL poté podala opravný prostředek „Revision“ k Bundesgerichtshof proti zamítnutí jejího návrhu. Bundesgerichtshof měl prozatímně za to, že podle zásad až dosud uplatňovaných v německém právu při posuzování nebezpečí záměny takové nebezpečí, pokud jde o dvě dotyčné ochranné známky, z hlediska známkového práva neexistuje. Avšak Bundesgerichtshof si klade otázku, jaký význam je třeba při posuzování nebezpečí záměny přisoudit sémantickému obsahu ochranných známek (v projednávaném případě „skákající kočkovitá šelma“) – což je problém
- 38 -
plynoucí zejména z dvojznačné terminologie použité v čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice, podle něhož toto nebezpečí zahrnuje „nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou“. Uvedený soud si tedy klade otázku, zda pouhá asociace, kterou si může veřejnost vytvořit mezi oběma ochrannými známkami prostřednictvím pojmu „skákající kočkovité šelmy“, odůvodňuje odepření ochrany ochranné známce SABEL v Německu pro výrobky podobné výrobkům uvedeným v seznamu zboží, na které se vztahuje dříve zapsaná ochranná známka Puma. Bundesgerichtshof rozhodl přerušit řízení až do doby, než Soudní dvůr rozhodne o této předběžné otázce: „Je pro účely výkladu čl. 4 odst. 1 písm. b) první směrnice Rady ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách, dostačující pro potvrzení existence nebezpečí záměny označení, které je tvořeno kombinací slova a obrazu, s označením zapsaným pro shodné nebo podobné výrobky, které bylo zapsáno pouze jako obraz a netěší se u veřejnosti zvláštní proslulosti, že se shodují ve svém sémantickém obsahu (v projednávaném případě skákající kočkovitá šelma)? Jaký je v této souvislosti význam znění směrnice, podle kterého zahrnuje nebezpečí záměny nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou?“ Soudní dvůr o otázce rozhodl tak, že kritérium „nebezpečí záměny, včetně nebezpečí asociace se starší ochrannou známkou“ uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 89/102/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o OZ, musí být vykládáno v tom smyslu, že pouhá asociace mezi dvěma ochrannými známkami, kterou by si veřejnost mohla vytvořit na základě shody jejich sémantického obsahu, není sama o sobě dostačující pro vyvození závěru o existenci nebezpečí záměny ve smyslu uvedeného ustanovení.
- 39 -
4.2.4 2002 SIECKMANN55 Rozhodnutí ESD v tomto sporu vyjasnilo přístup k problematice čichových OZ, tj. ke čl. 2 směrnice 89/104/EHS o označeních, která mohou tvořit OZ. Čl. 2 uvádí druhy označení, která mohou tvořit OZ. Vyjmenovává přitom pouze označení, která jsou vizuálně vnímatelná, tj. dvou a trojrozměrná označení, která mohou být ztvárněna písmeny, písmem nebo obrázkem. Tento výčet však není taxativní, a ačkoliv neuvádí označení, která nejsou vizuálně vnímatelná, výslovně je nevylučuje. Přihlašovatel Ralf Sieckmann podal u DPMA56 přihlášku OZ, jejíž znění bylo metyl cinamát a připojil její chemický vzorec a předložil vzorek přihlašované vůně, kterou popsal jako „balzámovou ovocnou vůni s jemným náznakem skořice“. Úřad přihlášku z důvodu pochybností zamítl a dospěl k závěru, že není nutno zjišťovat, zda je toto označení schopné zápisu či je graficky ztvárnitelné, jelikož se jedná o nedistinktivní označení, a jako takové je vyloučeno ze zápisu do rejstříku OZ. V odvolání proti rozhodnutí Úřadu Spolkový patentový soud konstatoval, že vůně mohou teoreticky být na trhu akceptovatelné jako rozlišovací označení určitého podnikatelského subjektu v souladu s čl. 3 (1) německého známkového práva. Tím uznal, že přihláška Úřadem byla nesprávně zamítnuta, avšak současně vyjádřil pochybnosti o grafické ztvárnitelnosti tohoto označení. Vzhledem k tomu, že ustanovení německého známkového zákona mají být interpretovány ve světle čl. 2 avizované směrnice 89/104/EHS, rozhodl se Spolkový patentový soud zahájit řízení o předběžné otázce u ESD. Výrok rozsudku ESD v případě předběžné otázky ve věci SIECKMANN zní, že
čl. 2 směrnice 89/104/EHS musí být
interpretován v tom smyslu, že ochranná známka může být tvořena označením, jež není samo o sobě vizuálně vnímatelné pod podmínkou, že je graficky ztvárnitelné, zejména formou obrázků, linií či znaků a že toto ztvárnění je jasné, přesné, ucelené, snadno dostupné, trvanlivé a objektivní. V případě čichového označení požadavek grafického ztvárnění není naplněn chemickým vzorcem, 55
Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozsudek ESD ve věci C-273/00, ECR 2002, I11737 v případě Sieckmann o předběžné otázce. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW: 56 Německý patentový a známkový úřad
- 40 -
slovním popisem, uložením vzorku s příslušnou vůní ani kombinací uvedených možností. OZ byla tudíž teoreticky akceptována, nicméně prakticky odmítnuta, kvůli neschopnosti být dostatečně graficky vyjádřitelná. K podobným závěrům pak ESD došel v roce 2005 v rozhodnutí ve věci T 305/04 Eden SARL v. OHIM týkajících se sporu o čichovou OZ Společenství „VŮNĚ ZRALÉ JAHODY“
57
. OZ, jejíž zápis byl požadován, nebylo vnímatelné vizuálně, pouze bylo
popsané slovy „vůně zralé jahody“ a doplněné barevným obrázkem viz níže.
Zdroj: ÚPV k judikátu T 305/04. Obr. 7: "Vůně zralé jahody“. Čichová OZ.
Soud usoudil, že popis „vůně zralé jahody“ není objektivní, jasný a přesný. Viz rozsudek Sieckmann, kde ESD rozhodl, že grafické ztvárnění čichové OZ musí, aby bylo přijato, představovat vůni, jejíž zápis je požadován, a nikoliv výrobek, který ji vydává. Vyobrazení jahody představuje pouze ovoce, které vydává vůni, která je údajně totožná s dotčeným čichovým označením, a nikoliv přihlašovanou vůni. Nehledě na to, že některé jahody mají různou vůni podle odrůdy a vyobrazení jahody, jejíž odrůda není specifikována, neumožňuje identifikovat přihlašované čichové ztvárnění označení s jasností a přesností. Navíc informace udávající stav zralosti, popis neupřesňuje. Z předcházejícího vyplývá, že odvolací senát mohl právem usoudit, že dotčené čichové označení nebylo graficky ztvárněno ve smyslu čl. 4 nařízení 40/94, jak jej vykládá judikatura. Žaloba proto byla zamítnuta.
57
Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozhodnutí Soudu prvního stupně ve věci T 305/04 Eden SARL v. OHIM týkající se zápisu čichového označení Vůně zralé jahody jako OZ Společenství. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW:
- 41 -
4.2.5 2003 SHIELD MARK BV58 Jako další přelomové rozhodnutí uvádím rozhodnutí ESD, jenž vyjasnilo přístup ke zvukovým OZ. Z rozsudku ESD vyplývá, že
čl. 2 směrnice 89/104/EHS
musí být interpretován v tom smyslu, že zvuková označení musí být považována za ochranné známky, jsou-li schopná odlišit výrobky a služby jednoho podniku od výrobků a služeb jiných podniků a jsou schopny grafického ztvárnění. Čl. 2 směrnice 89/104 musí být interpretován v tom smyslu, že ochranná známka může být tvořena označením, jež není samo o sobě vizuálně vnímatelné, jsou-li graficky ztvárnitelné, zejména formou obrázků, linií či znaků a že toto ztvárnění je jasné, přesné, ucelené, snadno dostupné, srozumitelné, trvanlivé a objektivní. V případě zvukového označení nejsou tyto požadavky splněny, pokud je ztvárněno graficky v podobě psaného jazyka, například údajem, že se označení skládá z not známého hudebního díla nebo že se jedná o hlas zvířete, nebo v podobě jednoduché onomatopoie bez dalšího vysvětlení nebo sledu not bez dalšího vysvětlení. Oproti tomu jsou zmíněné požadavky splněny, je-li notový zápis rozdělen na takty a opatřen stupnicí, hudebními značkami a pauzami, které jim udávají určitou hodnotu, případně dalšími značkami. Společnost Shield Mark je majitelem 14 OZ zapsaných u Úřadu pro OZ Beneluxu. 4 OZ se sestávají z hudební osnovy prvních devíti not hudební skladby „Pro Elišku“ od Ludvíka van Beethovena. Dvě z nich jsou specifikovány jako „zvukové známky, které sestávají z grafického vyobrazení melodie hudební osnovou“. K jedné z těchto známek je ještě připojen dovětek „hraná na klavíře“. Tato společnost zahájila v říjnu 1992 rozhlasovou reklamní kampaň, jejíž každý reklamní spot začínal úryvkem melodie, kterou tvořilo prvních devět not skladby „Pro Elišku“. Pan Kist organizoval semináře o duševním vlastnictví a marketingu a během své reklamní kampaně, která byla zahájena v lednu 1995, použil melodii, kterou tvořilo prvních devět not skladby „Pro Elišku“. Shield Mark podal žalobu proti panu Kistovi o porušování práv z OZ a nekalosoutěžního jednání. Holandský soud žalobě, co se týče občanskoprávní odpovědnosti, vyhověl. 58
Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozsudek ESD z roku 2003 ve věci C-283/01 ECR 2003, 0000 ve sporu Shield Mark BV v. Joost Kist h.o.d.n. Memex o předběžné otázce. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW:
- 42 -
Za nepřípustnou však uznal tu část žaloby, která se týkala porušování práv z OZ s odůvodněním, že vůlí vlád členských států Beneluxu je uznat zvuky za nezápisu schopné do rejstříku OZ. Shiel Mark se proti tomuto rozhodnutí odvolal k vrchnímu soudu, který rozhodl zastavit řízení a předložit ESD otázky k předběžnému rozhodnutí. ESD vydal rozhodnutí, v němž vysvětlil, že členské státy nemohou principiálně zakázat registraci zápisu zvuků jako OZ s odkazem na platnost čl. 2 směrnice, neboť ze sedmého recitálu preambule směrnice jasně vyplývá, že podmínky získání a udržování známkoprávní ochrany musí být stejné ve všech členských státech. V tomto ohledu se povaha označení, která mohou tvořit OZ, nemůže stát od státu lišit. I v tomto sporu se ESD odkazoval na rozhodnutí ve věci Sieckmann, neboť podmínky v něm uvedené se vztahují rovněž na zvuková označení, která podobně jako čichová označení, nejsou jako taková vizuálně vnímatelná. Zodpovězením předběžných otázek ESD jasně připustil existenci zvukové OZ a jasně stanovil kritéria umožňující její zápis, viz popsáno výše. 4.2.6 200759- 201260 LINDT Známkoprávní spory firmy Lindt jsem si pro účely své práce zvolila záměrně hned z několika důvodů – úsměvný spor o podobu velikonočního zajíčka s červenou stužkou okolo krku jsem vnímala ještě předtím, než jsem nastoupila na magisterské studium; během svého studia jsem pak šla více do hloubky této věci a zjistila, že jde o tvrdý právní boj; a během přípravy své diplomové práce jsem došla k několika následujícím zjištěním odkrývajícím podstatu těchto právních sporů. Pro pochopení níže uvedených sporů jsem se snažila využít všech dostupných informací. Na samém začátku, kdy jsem se s kauzou Lindt setkala, jsem zahlédla novinový titulek o vášnivě vedeném sporu o velikonočního zajíčka. Tehdy mi tento titulek vyloudil úsměv na tváři a já jsem se ptala: „Proč právě velikonoční zajíček, 59
Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozsudek Soudního dvora prvního senátu ve věci C-529/07 o předběžné otázce ve sporu Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG v. Franz Hauswirth GmbH k 11. 6. 2009. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW: 60 Eur-lex. Rozsudek Soudního dvora ve věci C-98/11 P Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG v. OHIM, kasační opravný prostředek k 24. 5. 2012. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW:
- 43 -
co je na něm tak výjimečného?“ Tyto otázky bych si nemusela klást, kdybych pocházela z některé z německy mluvících zemí, ve kterých je velikonoční zajíček přímo ikonickou postavou, symbolem, jehož význam je starý stovky let a údajně pochází z německé oblasti Porýní, přičemž se traduje, že v byzantské ikonografii právě zajíc představoval Kristovo zmrtvýchvstání. Proto se v době oslavy velikonočních svátků zobrazoval zajíc – v samých počátcích z chleba a přibližně od roku 1930 i z čokolády. Tvary zajíčků byly velice rozmanité, dokud nedošlo k zavedení jejich strojové výroby. Ve Švýcarsku roku 1845 začal David Sprüngli-Schwarz spolu se svým synem s výrobou čokolády, jejichž firma Chocolat Sprüngli AG koupila v roce 1899 fabriku a značku Rodolphe Lindt. Od té doby je firma známa pod názvem Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG a od začátku dvacátého století zažívá vzestup, buduje svou pověst a přispívá k celosvětovému rozšíření povědomí o exkluzivních švýcarských výrobcích z čokolády. Od roku 1950 začíná firma vyrábět i tradičního velikonočního zajíčka, jehož trojrozměrné zobrazení si jako svou OZ registruje v roce 1957. V roce 1994 jej pak uvádí na rakouský trh. V Rakousku roku 1949 zakládá Franz Hauswirth svou firmu Hauswirth specializující se na výrobky čokoládových figurek. S výrobou a distribucí tradičního velikonočního zajíčka začíná firma Hauswirth „až“ v roce 1962.
Zdroj: Reuters. Obr. 8: Velikonoční zajíčci firmy Lindt a firmy Hauswirth. Trojrozměrná OZ.
- 44 -
V roce 2005 produkuje rakouská firma Hauswirth přibližně 300 000 svých velikonočních zajíčků, oproti tomu jich švýcarská firma Lindt vyrábí přes 5 000 000 kusů. Viditelný kontrast mezi oběma producenty je patrný nejen při pohledu na tato čísla, ale i při zhlédnutí jejich vlastních webových prezentací. Lindt je luxusní a mezinárodní, Hauswirth je prezentován jako lokální rakouská firma, která je úspěšná i v konkurenčním prostředí. Lindt se od začátku 21. století pouští do soudních pří se svými drobnými konkurenty nejen v Rakousku, ale i v Německu a ve své branži je považován za monopolistu a je faktem, že k tomuto označení mu dopomáhá nejen jeho produkce stavěná na tradici, jeho široké výrobkové portfolio a světové distribuční pokrytí, ale občas i rozsudky soudů. Jeden z nich – konkrétně rakouský obchodní soud po zodpovězení předběžných otázek Soudním dvorem – zapříčinil to, že po dlouholetých sporech mezi žalující firmou Lindt a napadenou firmou Hauswirth o velikonočního zajíčka, musela firma Hauswirth zastavit jeho výrobu a zaplatit soudní výlohy ve výši 56 000 €. V roce 2012 tak prodej velikonočních zajíčků firmy Lindt čítal na 120 000 000 kusů, u firmy Hauswirth to bylo číslo 0.61 Tento prodejní úspěch s velikonočními zajíčky, který firma Lindt v roce 2012 zaznamenala, pro ni může být pomyslnou náplastí na neúspěch ohledně jejího sporu s OHIM. 24. května 2012 vynesl Soudní dvůr rozsudek, v němž potvrzuje správnost OHIM při odmítnutí přihlášky k zápisu ochranné známky Společenství trojrozměrného označení ve formě čokoládového zajíčka s červenou stužkou a to pro nedostatek rozlišovací způsobilosti na celém území Unie. Tento soudní spor s OHIM v. Lindt trval od roku 2004 a skončil zamítnutím kasačního opravného prostředku jako neopodstatněného a firma Lindt byla pověřena úhradou nákladů řízení.
61
O dobré víře přihlašovatele, tj. firmě Lindt, v tomto sporu viz více ve věci C-529/07
- 45 -
4.2.7 ∞ BUDWEISER62 Poslední z mnou uvedených významných známkoprávních sporů budou spory o OZ BUDWEISER mezi Budvarem a společností Anheuser-Busch (dále jen AB). Tyto spory trvají přes osmdesát let a obsáhly by celou disertační práci. Já jsem se rozhodla pro účely své diplomové práce zmínit se o několika významných milnících, které vývoj známkoprávních sporů mezi oběma firmami poznamenaly. Stejně, jako jsem pátrala v historii čokoládoven, snažila jsem se zjistit, co je historickou příčinou sporů o OZ BUDWEISER. Zjistila jsem, že budějovické pivo (Budweiser Bier) bylo do Severní Ameriky exportováno už v roce 1872 a místní trh si doslova podmanilo pro svou výbornou chuť. Ekonomického úspěchu českého piva si všimli dva podnikatelé C. Conrad a A. Busch a oba pro svůj výrobek použili taktéž název Budweiser, neboť se tak údajně chtěli alespoň názvem rovnat kvalitnímu pivu. Roku 1878 si C. Conrad přihlásil u amerického patentového úřadu OZ Budweiser Lager Bier, kterou v roce 1891 propůjčil firmě Anheuser-Busch a ta si ji na sebe ve Spojených státech nechala zaregistrovat v roce 1907. Proti této registraci samozřejmě začaly protestovat české pivovary. Roku 1911 mezi sebou uzavřely smlouvu, ve které, jak je uvedeno na oficiálních stránkách pivovaru, - za odškodné - uznaly platnost americké registrace, avšak nevzdaly se práva označovat své výrobky přívlastkem Budweiser a jinými známkami a dodatky souvisejícími se zeměpisným označením původu v Americe i jinde po celém světě. Po období prohibice ve Spojených státech a začátkem druhé světové války v Evropě, došlo k uzavření druhé známkoprávní smlouvy, která bohužel omezila práva českého pivovaru ve vztahu k Severní Americe. Budvar nesmí své pivo prodávat od Panamy na sever, včetně USA a AB nesmí prodávat ve významných evropských zemích. Tyto známkoprávní smlouvy platí dodnes a jsou příčinou všech vedených známkoprávních sporů. Říká se, že mezi oběma firmami platí nepsaná dohoda o tom, že jakmile dojde k soudnímu verdiktu, poražená firma podává odvolání k vyšší instanci a celý známkoprávní spor jde znovu od začátku. Když jsem se probírala historií těchto známkoprávních sporů, zjistila jsem, že tato dohoda opravdu existuje. Těchto známkoprávních sporů jsou po celém světě 62
Pivovar Budějovický Budvar. Historie známkoprávních sporů Budějovického Budvaru. Pivovary.info [online]. [cit. 2012-07-04]. Dostupné z WWW:
- 46 -
vedeny desítky a musím konstatovat, že většina z nich skončila ve prospěch českého pivovaru. V roce 2001 Budvar s AB vedli čtyřicet známkoprávních sporů a pětačtyřicet správních řízení před patentovými úřady. Kromě těchto „světových soudních pivních válek“ o OZ BUDWEISER, existují ještě známkoprávní spory mezi pivovarem Budvar a Jihočeskými pivovary (dále jen JČP), které začaly kvůli registraci OZ Budweiser Bürgerbräu JČP v Německu. Obě firmy se v uplynulých letech navzájem osočovaly z parazitování na pověsti, nekalosoutěžního jednání a dokonce i ze spolupráce mezi JČP a AB. Velice se mi líbí výrok z roku 2000 zástupce Budvaru, že: „Nebýt dlouhodobé péče Budvaru o duševní vlastnictví, nebylo by dnes možné, při nekončících snahách AB, prohlásit zeměpisné označení původu "budějovické pivo", tedy "Budweiser Bier" za fantazijní známku, už o co opřít.“ Obrovskou roli v soudních sporech hrál ÚPV, na nějž byla upřena snaha o výmaz OZ Budweiser; OHIM, na který se obracela AB se snahami zamezit registrace OZ Budweiser na území EU; ale i místní Úřady, jako to bylo v případě sporu v Kambodže, Číně, Japonsku, Jižní Koreji, kde Budvar zvítězil, nebo v Tádžikistánu, kde naopak zvítězil AB. Smírného vyřešení sporu se dostalo obou firmám na Kypru, ale i v roce 2000, kdy Federální komise pro mezinárodní obchod umožnila Budvaru prodej na velvyslanectvích cizích zemí ve Spojených státech, navzdory smluvnímu ujednání z roku 1939. Za zmínku jistě stojí i to, že když se v červnu 2006 chystalo v Německu fotbalové MS, AB zde nemohl umístit značku Budweiser, protože na ní má na tomto území od roku 1960 exkluzivitu Budvar. Ten byl AB požádán o propůjčení OZ Budweiser pro tuto příležitost. Neúspěšně. Nad všemi zajímavými známkoprávními spory, které byly o OZ BUDWEISER vedeny, stojí na mém pomyslném žebříčku ten, který se vedl na území Portugalska. V roce 2005 totiž AB podal stížnost na porušování lidských práv u Evropského soudu pro lidská práva z domnělého titulu, že portugalské orgány porušily její právo na "klidné užívání vlastnictví" tím, že v roce 2001 prohlásily registraci její americké značky za neplatnou. Velký senát ve Štrasburku tuto žalobu v roce 2007 zamítl a Budvar tak mohl začít na portugalském území prodávat své pivo s OZ Budweiser.
- 47 -
Myslím si, že spory o OZ Budweiser budou vedeny i nadále, nejen díky existenci „nepsané dohody“, ale právě kvůli těm prvním dvěma dohodám, smlouvám, sepsaným.
4.3
Shrnutí
Známkoprávní spory jsou v praxi velice zajímavou právní oblastí. Při jejich řešení by se vždy mělo vycházet ze všech relevantních okolností a měl by být kladen důraz na vyjasnění termínů ve známkovém právu ES. Rozhodnutí soudů by vždy měla brát v potaz definici průměrného spotřebitele, možnosti asociace, stupeň distinktivy OZ, vzájemný soutěžní vztah účastníků řízení a popřípadě i stupeň proslulosti OZ. Každý známkoprávní spor si vyžaduje individuální přístup a jak je, doufám, i patrné na výše uvedených soudních rozhodnutích, i zde platí, že nižší podléhá vyššímu.
- 48 -
5
Problematika padělků značkových výrobků
5.1
Úvod
Úvod této kapitoly je věnován legislativnímu rámci, vymezení jednotlivých pojmů a popisu úřadů činných ve věci potírání padělků značkových výrobků. Jde o velice aktuální téma a rozsáhlou problematiku, neboť jak uvádí výroční zpráva ÚPV za rok 2011, tak na území ČR v tom roce platilo 886 000 OZ. Z toho bylo 117 587 OZ národních, 111 990 OZ mezinárodních a 655 926 OZ Společenství,63 přičemž všechny tyto OZ musí být právně chráněny. Závěr kapitoly je věnován problematice padělků.
5.2
Úřady činné ve věci potírání padělků
V následujících podkapitolách se zaměřím nejen na teoretickou stránku dané problematiky, ale i na praktickou stránku věci prostřednictvím vydaných judikátů. 5.2.1 PRÁVNÍ ÚPRAVA A PŮSOBNOST CELNÍCH ÚŘADŮ Posílení a prosazování ochrany práv k OZ se uskutečňuje prostřednictvím: -
zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů (dále jen ZODVZV),
-
Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS),
-
§§ 23b a 23c zákona č. 229/2006 Sb., o ochraně spotřebitele,
-
nařízením Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003, o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo,
-
nařízením Komise (ES) č. 1891/2004 ze dne 21. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1383/2003, v platném znění a
-
zákonem č. 13/1993 Sb., celní zákon (dále jen CZ).
63
Úřad průmyslového vlastnictví. Ročenka 2011. Upv.cz [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupný z WWW:
- 49 -
§ 1 CZ upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy EU právní vztahy vznikající při výkonu veřejné správy v oblasti dohledu nad mezinárodním obchodem a některé další právní vztahy v oblasti celnictví64. § 1 odst. 2 ZODVZV stanoví podmínky, za kterých je celní úřad (dále jen CÚ) oprávněn: -
zadržet zboží, o němž má důvodné podezření, že jsou jím porušena práva k duševnímu vlastnictví,
-
zajistit zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,
-
vyřadit zboží z obchodování a jiného nakládání se zbožím, bylo-li soudem rozhodnuto, že se jedná o zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví,
-
projednávat správní delikty při porušení tohoto zákona.
§ 3 ZODVZV vyjmenovává zákazy pro účely tohoto zákona následovně: Zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, je zakázáno -
navrhnout na propuštění do režimu volného oběhu, režimu vývozu nebo režimu s podmíněným osvobozením od cla,
-
navrhnout na propuštění ke zpětnému vývozu nebo na umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu,
-
přepravit na celní území EU, vlastnit, držet, skladovat nebo prodávat na území ČR, jestliže tím dochází k úniku zboží celnímu dohledu.
§ 49 CZ stanoví, že celní kontrole nepodléhá -
zboží dovážené, vyvážené a přepravované v tranzitu, jako zavazadla představitelů jiných států a ostatních osob, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva,
-
diplomatická pošta a konzulární zavazadlo a jiná pošta požívající ochrany podle mezinárodního práva,
-
diplomatická pošta ministerstva zahraničních věcí a zastupitelských úřadů ČR,
64
§ 2 písm. a) zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
- 50 -
-
úřední dokumenty určené pro potřebu ozbrojených sil nebo civilní složky smluvních stran Severoatlantické smlouvy, jsou-li opatřeny úředním razítkem a je-li předloženo potvrzení osvědčující, že zásilka obsahuje pouze úřední dokumenty a
-
zásilky s úředními a jinými dokumenty obsahující utajované informace podle zvláštního zákona, pokud splňují všechny podmínky a náležitosti pro manipulaci a přepravu.
§ 14 ZODVZV vymezuje nakládání se zbožím, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví. Mezi takovýto způsob patří zničení zboží zjednodušeným postupem podle nařízení EU; zničení padělků a nedovolených napodobenin65 a bezúplatný převod upravených padělků k humanitárním účelům za podmínek stanovených tímto zákonem viz § 14b ZODVZV. Humanitárními účely se podle odst. 6 § 14b ZODVZV rozumí zajišťování základních potřeb obyvatelstva, které se ocitlo v tíživé životní situaci nebo bylo postiženo mimořádnou událostí, kdy je opodstatněno využití mimořádných materiálních zdrojů. 5.2.2 DEFINICE POJMŮ PODLE NAŘÍZENÍ RADY ES Č. 1383/2003 Čl. 2 odst. 1 a) až c) Nařízení vymezuje pojem zboží porušující právo duševního vlastnictví. Zbožím v tomto smyslu jsou padělky; nedovolené napodobeniny; zboží, které v členském státě, v němž je podána žádost o přijetí opatření celních orgánů, porušuje některé z práv duševního vlastnictví obsažené ve výčtu tohoto ustanovení a šablona nebo matrice, která je zvlášť určena nebo přizpůsobena pro výrobu zboží porušujícího práva duševního vlastnictví.
65
Srov. odst. 2, 3 nebo 4 § 14a ZODVZD: (2) CÚ na náklady pachatele správního deliktu zajistí a) se souhlasem držitele práva odstranění OZ z propadlých nebo zabraných padělků a zničení takto odstraněných OZ, nebo b) zničení propadlého nebo zabraného zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví. (3) Je-li pachatel správního deliktu osobou neznámou nebo osobou, která není za spáchání správního deliktu odpovědná, CÚ informuje o této skutečnosti Celní ředitelství Hradec Králové a po obdržení jeho vyjádření, že nebude uplatněn postup podle odstavce 1 písm. b), zajistí zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví a u něhož bylo vysloveno zabrání, na náklady držitele práva. Obdobně se postupuje i v případě, že pachatel správního deliktu v době, kdy se o nákladech za zničení rozhoduje, zemřel nebo již neexistuje nebo se nepodařilo zjistit jeho pobyt či sídlo. (4) Dovozce, vývozce (§ 2) nebo držitel práva mohou zajistit zničení zboží, kterým jsou porušena práva k duševnímu vlastnictví, pod dohledem CÚ. (5) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 CÚ rozhodnutím stanoví částku odpovídající nákladům spojeným se zničením nebo s úpravami zboží.
- 51 -
Padělkem je ve smyslu tohoto Nařízení zboží včetně jeho obalu označené neoprávněně OZ, která je totožná s OZ platně zapsanou66 pro stejný druh zboží, nebo která nemůže být od této OZ ve svých podstatných znacích odlišena. Dále pak jakýkoli symbol OZ včetně loga, etikety, nálepky, návodu k použití nebo záručního listu opatřených takovýmto symbolem - i pokud je předkládán samostatně - a obalové materiály označené OZ padělků. Za nedovolenou napodobeninu je ve smyslu Nařízení považováno zboží porušující právo ochrany průmyslových vzorů a právo autorské. Jde o zboží, které představuje nebo obsahuje kopie pořízené bez souhlasu držitele práva nebo osoby jím oprávněné v zemi výroby, pokud výroba těchto kopií porušuje právo podle nařízení Rady (ES) 6/2002 o vzorech Společenství, v případě ČR i zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů a zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon. Jak vyplývá z názvu kapitoly a z tématu této práce, budu se zabývat problematikou právě padělků. 5.2.3 PRÁVNÍ ÚPRAVA A ČINNOST ČESKÉ OBCHODNÍ INSPEKCE Kompetence České obchodní inspekce (dále jen ČOI) vymezuje zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci a ustanovení § 23 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, podle nichž se ČOI zaměřuje na kontrolu právnických a fyzických osob prodávajících a dodávajících výrobky a zboží na území ČR nebo osob, které poskytují služby, případně vyvíjejí jinou obdobnou činnost na tomto vnitřním trhu ČR. Jednou z důležitých kompetencí ČOI je tak, jak jí stanoví zákon o ochraně spotřebitele, provádění dozoru nad dodržováním práv z duševního vlastnictví, z toho mj. vyplývá i odhalování padělků. 5.2.4 DALŠÍ VÝZNAMNÉ STÁTNÍ ORGÁNY Pokud jde o problematiku padělků značkových výrobků, podílí se na jejich odhalování, potírání, ale i vzniku, v rámci spolupráce i další významné státní orgány, jakými kromě ČOI, ÚPV a Celní správy je i Policie České republiky, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvo financí ČR (konkrétně Ústřední finanční a daňové ředitelství). 66
Nařízení výslovně požaduje, aby OZ byla platně zapsána, což může znamenat problém v případě, jde-li o všeobecně známou známku, která, jak již jsem vysvětlila v jedné z předchozích kapitol, nemusí být do příslušného rejstříku zapsána. Jak uvádí Šindelka „v praxi však nejsou případy, kdy všeobecně známá OZ není současně zapsána v příslušném rejstříku příliš časté“.(Novák, 2007, str. 46)
- 52 -
5.2.5 JUDIKÁTY VZTAHUJÍCÍ SE K TEORETICKÉ ČÁSTI PROBLEMATIKY PADĚLKŮ V předchozích podkapitolách jsem na legislativním základě vymezila teorii vztahující se k danému tématu a kompetence odpovědných státních orgánů. Nyní budu citovat několik významných judikátů s tímto tématem souvisejících. Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 40/2004/20. 9. 2004: III. „Podstatou ochrany soutěžitele před napodobením, zkopírováním, atd., jeho výrobků a výkonů jiným soutěžitelem je, aby přínosu nového (avšak zásadního) řešení do soutěžní nabídky v daném trhu se dostalo i odpovídajícího zhodnocení v postavení soutěžitele na trhu. Je v rozporu s dobrými mravy soutěže, pokud v tomto počátečním období do získání určité – významu nového řešení odpovídající – pozice na trhu, ostatní soutěžitelé (aniž se podílejí na nákladech, které s prosazováním řešení soutěžitel měl) nápad či řešení převezmou a okopírují a na již soutěžitelem připraveném trhu pro sebe využijí vzniklou poptávku.“ (Horáček, 2011, str. 220) Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 41/2005/13. 9. 2005: „I když nárok vlastníka na ochranu práva z OZ a nárok soutěžitele na ochranu před nekalou soutěží jsou samostatnými právními tituly, které vycházejí z odlišné hmotněprávní úpravy, je třeba vzít v úvahu, že pokud dojde k zásahu do práva k ochranné známce a jak poškozený, tak i rušitel jsou soutěžiteli, pak může být zásah do práva k ochranné známce posouzen jako nekalosoutěžní jednání.“ (Horáček, 2011, str. 245) Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 Cmo 318/2005/27. 2. 2006: „Žaloba na určení zboží za padělek podle zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je zvláštním druhem udržovací žaloby, u níž není třeba zkoumat a prokazovat naléhavý právní zájem na určení – ten vyplývá již z právního předpisu.“ (Horáček, 2011, str. 271)
- 53 -
5.3
Padělky a známkoprávní praxe
V podkapitole 5.2 jsem vysvětlila pojem padělek tak, jak popisuje Nařízení. Když jsem hledala význam slova padělek ve slovníku cizích slov a porovnávala ho s tím, co toto slovo asociuje v lidech z mého okolí, došla jsem k velmi podobným závěrům. Pod pojmem padělek si lidé představí předmět, který za znatelně nižší cenu vypadá jako originální produkt a splňuje stejný účel, byť na kratší dobu a méně kvalitně. Nejčastěji je slovo padělek spojováno s padělanými penězi, padělanými uměleckými díly a padělaným značkovým oblečením. Mimo těchto předmětů dnes dochází stále častěji k padělání léků, cigaret, automobilových součástek, elektroniky, parfémů, ale i dětských pastelek apod. viz níže. Slyšíme-li z médií, že celníci zabavili padělané zboží, většinou jde o padělky značkového oblečení, obuvi a módních doplňků. Tento „trend“ padělání oblečení, obuvi a doplňků strmě narůstá a já se domnívám, že na tom mají svůj podíl iracionální prvky OZ, kdy firmy prostřednictvím masmédií určují, jaká značka je cool a jaká značka je „nepostradatelná pro život“. Jelikož je tento tlak tak silný a většina z proklamovaných značek patří ke kategorii drahého zboží, poptávka po padělcích, které na oko slibují tentýž efekt jako originální značka, je vysoká. Připočítáme-li k těmto faktorům ještě míru globalizace a levnou pracovní sílu z východu, dostaneme obraz dvou paralelně fungujících světů – jeden z nich je světem originálních výrobků, druhý je světem jejich padělků. Je všeobecně známým faktem, že východní země si vysloužily pověst „ráje fejků67“. Dochází i v posunu smýšlení lidí na toto téma – dříve bylo slovo fejk zostuzující, a dnes už není nenormální odletět na východ s prázdným kufrem a přiletět zpátky domů s kravatami Gucci, Dolce & Gabbana apod. za pár desítek korun českých. Dnes už je nepsaným standardem, že v arabských zemích na tržnicích nakupují lidé nejen koření a vodní dýmky, ale trička Lacoste, jeansy Diesel za desetinu ceny oproti té, kterou by zaplatili za originál. Lze vypozorovat, že k nákupu padělků v zahraničí se uchylují lidé podle měřítek spadající do střední ekonomické vrstvy, zatímco ti „sociálně slabší“ nakupují padělky na vnitřním trhu dané země.
67
Z anglického fake = falešný, nepravý, falzifikát, padělek
- 54 -
Dnešní padělky bývají už natolik propracované, že laik pouhým okem nepozná, že nemá co dočinění s originálním zbožím. Majitelé OZ se proti padělatelům právem brání, neboť škody napáchané paděláním jejich produktů, znamenají nejen obrovskou finanční újmu, ale jde o újmu na jejich pověsti, reputaci, tradici a v neposlední řadě i standardu, kterým se daná firmy u svých OZ zaručuje. Trend výroby padělků, výsledky provedených kontrol CÚ a statistiky o zadržených padělcích jasně dokazují, že rok od roku padělání narůstá strmým tempem, byť se úspěšnost v odhalování padělků a výroben padělků stále zlepšuje, tak v této oblasti trestné činnosti nedochází k útlumu a já se domnívám, že dokud bude existovat poptávka po padělcích, bude zde jejich bohatá nabídka. 5.3.1 NAKLÁDÁNÍ S PADĚLKY PODLE LEGISLATIVY § 9 ZDVZV určuje, jak má CÚ postupovat v případě, zadrží-li zboží podezřelé z porušení práv k duševnímu vlastnictví. CÚ toto zboží zadrží bez ohledu na práva třetích osob a oznámí to ústně dovozci nebo vývozci tohoto zboží. Osoba, které bylo oznámeno opatření o zadržení tohoto zboží, je pak povinna toto zboží CÚ vydat nebo zajistit jeho vydání. Neučiní-li tak bezprostředně po tomto oznámení, může jí být toto zboží odňato. Další možností, jak má CÚ postupovat je to, že toto zboží může dotyčné osobě ponechat a rozhodnutím jí uložit, že toto zboží nesmí používat, zcizit nebo s ním jiným způsobem nakládat68. § 14b ZDVZV stanovuje nakládání se zbožím porušujícím práva k duševnímu vlastnictví formou bezúplatného převodu a úpravou padělků k humanitárním účelům. Celní ředitelství Hradec Králové podle údajů CÚ na základě pravomocného rozhodnutí o propadnutí nebo zabrání padělků 69 rozhodne, které pravomocně propadlé nebo zabrané padělky jsou vhodné pro humanitární účely a které lze za podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem bezúplatně převést k humanitárním účelům na přejímající organizaci. Přejímajícími organizacemi mohou být: a) organizační složky státu nebo územního samosprávného celku a právnické
osoby
zřízené
nebo
68
založené
státem
nebo
územním
Proti těmto opatřením může dotčená osoba do 3 pracovních dnů podat písemnou námitku CÚ a ta nemá odkladný účinek. Následně ředitel příslušného CÚ rozhodne o námitce a to bez zbytečného odkladu a jeho rozhodnutí je konečné. 69 Za předpokladu, že držitel práva vysloví souhlas s využitím upravených padělků pro humanitární účely.
- 55 -
samosprávným celkem anebo zřízené zákonem, pokud jsou zřízeny nebo založeny za účelem poskytování sociálních služeb nebo působí v oblasti zdravotnictví nebo školství, nebo b) jiné právnické osoby, pokud splňují následující podmínky: nebyly zřízeny za účelem podnikání, působí v některé z oblastí uvedených v písmenu a), poskytují humanitární pomoc nepřetržitě nejméně 2 roky, doloží potvrzením příslušného orgánu ne starším než 3 měsíce, že nemají nedoplatky na daních, nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti včetně penále, nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění včetně penále. Přejímající organizace je povinna podle tohoto paragrafu přijmout opatření k zabránění zneužití padělků a jejich opětovnému uvedení do obchodního styku, v souladu s rozhodnutím Celního ředitelství Hradec Králové a na své náklady
zajistit
odstranění
ochranných
známek
a
zničení
odstraněných
ochranných známek, nebylo-li provedení těchto úprav zajištěno podle § 14a odst. 2 před bezúplatným převodem. Dále pak je přejímající organizace povinna využívat upravené padělky pouze k humanitárním účelům, evidovat a archivovat doklady o převzetí padělků a způsobu, jak s nimi bylo naloženo, a to po dobu 3 let od okamžiku bezúplatného převodu. V ustanovení tohoto paragrafu ZDVZD dále stojí, že o bezúplatném převodu padělků k humanitárním účelům uzavře Generální ředitelství cel s přejímající organizací nebo s jejím zřizovatelem, jde-li o organizační složku územního samosprávného celku, písemnou smlouvu, která musí obsahovat konkrétní účel, k jakému přejímající organizace padělky použije. O bezúplatném nakládání s padělky k humanitárním účelům mezi organizačními složkami státu se vyhotoví zápis podle zákona o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. CÚ je oprávněn kontrolovat u přejímající organizace plnění povinností a závazků vyplývajících ze smlouvy.70 Je třeba zmínit, že k těmto účelům nelze převést padělky, které jsou zdravotně závadné nebo nejsou bezpečné. Padělky se bezúplatně převádějí podle účelu i využití nebo naléhavosti potřeb žadatelů podle pořadí došlých žádostí.
70
O výsledku kontroly informuje Celní ředitelství Hradec Králové.
- 56 -
Z informací o činnosti daňové a celní správy ČR za rok 201071, která byla zveřejněna v květnu 2011, přičemž údaje za rok 2011 v současnosti ještě nejsou na oficiálních stránkách Celní správy ČR publikovány, vyplývá, že v oblasti ochrany duševního vlastnictví bylo orgány CS zajištěno ve vztahu ke zboží dováženému a vyváženému z/do třetích zemí včetně vnitřního trhu 2 640 410 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví v celkové hodnotě 4 473 255 119 KČ. Nejvíce problémovými tržnicemi, kde v ČR dochází k porušování práv duševního vlastnictví, jsou tržnice v Jihočeském kraji a tržnice v Hatích. U stánkového prodeje byl zaznamenán přetrvávající negativní trend - skrytá forma stánkového prodeje. V rámci kontrolní činnosti se podařilo zjistit, že druh nabízených výrobků s neoprávněným označením OZ se rozšířil, a to o produkty jako byly sudy piva GAMBRINUS, PILSNER URQUELL, dětské stavebnice a hračky LEGO, tužkové baterie BATERIA, nože GOLD STEEL, ale i motorové pily STIHL. Padělatelé se úspěšně začlenili do distribučního řetězce i prostřednictvím internetu, zejména pak pokud jde o elektronické aukční portály. Dovoz padělaného zboží do ČR z oblasti jihovýchodní Asie se děje prostřednictvím lodní kontejnerové a letecké dopravy. CÚ zjistily, že tyto zásilky bývají určeny firmám registrovaným v ČR, jejichž statutárními orgány jsou cizí státní příslušníci. 5.3.2 PADĚLKY TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ Padělky tabákových výrobků znamenají nejen porušování OZ výrobce, ale i únik ze spotřební daně v ČR. V roce 2010 byl odhadován únik na cle a daních ve výši 161 000 000 KČ, přičemž bylo zajištěno 29 000 000 kusů cigaret a 118 tun tabáku. Padělky tabákových výrobků do ČR proudí ilegální cestou po tzv. asijské trase, která je tvořena Čínou a Vietnamem, západoevropskými a jihoevropskými přístavy72. Útvar pro Odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR zjistil, že nelegální dovoz a distribuci neoznačených cigaret a tabáku na území ČR organizuje skupina makedonské národnosti. 71
Evropská komise. Statistika EU pro oblast duševního vlastnictví_2010. Celnisprava.cz [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: 72 Originální cigarety renomovaných výrobců, které se na český trh dostávají ilegální cestou, jsou původem ze zemí bývalého Sovětského svazu a z těchto zemí proudí do ČR po tzv. východoevropské trase přes Polsko a Slovensko.
- 57 -
5.3.3 PADĚLKY LÉČIV A PODPŮRNÝCH PROSTŘEDKŮ Padělky léčiv a podpůrných prostředků znamenají obrovský hazard s lidským zdravím, životem a samozřejmě poškozování OZ originálního výrobce. Světová zdravotnická organizace v roce 2008 uvedla, že podle jejich odhadů je na světě každý desátý lék padělek a definuje padělek léčiva jako „přípravek, jehož identita anebo původ jsou úmyslně a podvodně špatně označeny. Padělky mohou obsahovat správnou nebo nesprávnou účinnou látku anebo ji neobsahovat vůbec, případně jí neobsahovat deklarované množství. Padělkem je i originální přípravek, jehož obal je falešnou napodobeninou.“73 V roce 2010 šéf Ústavu pro kontrolu léčiv v on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz varoval, že každý pátý lék na internetu je padělek74. Padělají se především přípravky na léčbu erektilní dysfunkce, jako je VIAGRA, CIALIS, LEVITRA. Anglická společnost sídlící ve městě Sandwich má jako jediná na světě licenci na výrobu Viagry, ale z důvodu existence padělků jejího výrobku si musela na několika místech po celém světě zřídit laboratoře, kde denně přijímá vzorky padělků, které celníci zadrželi – nejčastěji ze zásilek letecké dopravy. Padělaná antibiotika a antimalarika pochází především z Kolumbie a jsou dodávány do Afriky a jižní Asie. V Kambodži si člověk nemůže být jistý ani v lékárně, zda nenakupuje padělek, nebo co hůř – padělek s prošlou dobou expirace, která byla přečíslena. Padělají se také léky na poruchu spánku a koncentrace. Internet a inzertní servery jsou hlavní distribuční kanály a zásilky „léků“ pak ke konečnému spotřebiteli putují prostřednictvím letecké dopravy. Fenoménem kopírujícím trend dnešní doby je padělání podpůrných prostředků na hubnutí a na nabrání svalové hmoty. Existuje obrovská poptávka po těchto produktech a vzhledem k tomu, že se jich většina prodává přes internet, je zde obrovská příležitost padělatelů, jak právě jeho prostřednictvím poškozovat nejen originální výrobce, ale v konečném důsledku i spotřebitele, který má doma jen těžko chemickou laboratoř a potřebné odborné znalosti na to, aby si udělal rozbor těchto přípravků a zjistil jejich originalitu.
73
Nebezpečné léky. Padělky léčiv. Nebezpecneleky.cz [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: 74 BACHOROVÁ, P. Každý pátý lék na Internetu je padělek. IDNES.cz [online]. 3. listopadu 2010, [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW:
- 58 -
Ačkoliv se EU snaží o zavedení přísnějších pravidel pro výrobu a distribucí léků na předpis, což vítá zejména Sdružení evropských farmaceutických firem, já se domnívám, že zpřísnění pravidel pro léky na předpis nebude dostačující, neboť trend ukazuje, že v kategorii padělání léčiv vedou léčivé a podpůrné prostředky, které z valné části na předpis nebývají. Podle výsledků v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví za rok 2011 vydaných Celní správou ČR způsobila léčiva včetně steroidů a antikoncepce škodu majitelům práv 6 811 614 KČ. 5.3.4 PADĚLKY ELEKTRONIKY A AUTOMOBILOVÝCH SOUČÁSTEK Ze zprávy o činnosti daňové a celní správy ČR za rok 2010 vyplývá, že v této oblasti došlo ke strmému nárůstu padělaného zboží, jakož i k nárůstu počtu odhalených případů. Hodnota zajištěného zboží byla vyčíslena na 2 687 000 000 KČ, únik na cle dosáhl hodnoty 185 000 000 Kč z celkového počtu „pouhých“ 312 případů. Největším padělatelem v této kategorii je Čína, kde existují celá města, kde jsou továrny na výrobu padělků a tržnice velikosti několika fotbalových hřišť, kde zákazník může nakoupit padělané automobilové součástky. Ve městech pak existují
několikapodlažní
nákupní
centra
s padělky
mobilních
telefonů
a
příslušenstvím k nim. Zákazník si zde může koupit nejen sluchátka, baterii, ale i kolky a polepy s padělanými OZ. Smutným faktem je, že některé z padělaných baterií do mobilních telefonů neobsahují pojistku proti extrémnímu nabití a tak se v praxi stalo, že několik mobilních telefonů explodovalo a způsobilo nejen požár, ale i smrtelné zranění. Tak tomu je i co se týká náhradních dílů, jako jsou třeba padělané brzdové kotouče. Zdraví nově ohrožují i padělané e-cigarety, které jsem zařadila mezi elektroniku a nikoli mezi léčiva. Tyto padělky opět odráží spotřebitelskou poptávku a nový trend na trhu. Co zaznamenala Celní správa ČR, byl fakt, že při zadržení zásilek s ecigaretami celníci objevili i padělané vonné esence do těchto elektronických cigaret a zdůraznili, že originální výrobci a majitelé OZ tyto vonné esence nevyrábějí. Padělatelé přitom podle testu provedeného v USA do těchto vonných esencí přidávají i sloučeniny jako do chladící směsi a jejich účinky ohledně odvykání kouření nejsou potvrzené. To, že padělatelé opatřují OZ i výrobky, které originální výrobce nevyrábí, se potvrdilo při mnoha kontrolách, kdy byly například zářivky opatřeny OZ Philips a tyto padělky byly tak nekvalitní, že pokud by se dostaly ke spotřebiteli, byly způsobilé ne se rozsvítit, ale zažehnout požár.
- 59 -
5.3.5 PADĚLKY OBLEČENÍ, OBUVI A MÓDNÍCH DOPLŇKŮ Podle výsledků činnosti daňové a celní správy za rok 2010 došlo ke zjištění celkem 894 případů porušení celních předpisů. Hodnota zadrženého zboží byla 991 000 000 KČ a počet zadržených kusů textilního zboží byl 1 709 000 kusů. „Tradičně“ padělanými sportovními OZ byly Adidas, Nike, Puma, Lacoste. Padělanými OZ luxusních značek byly LUIS VUITTON75, Dolce & Gabana76, BURBERRY. Padělatelé se dokázali svou činností rychle přizpůsobit i aktuálním trendům a padělají OZ HANNAH MONTANA, CONVERSE a nově i outdoorové oblečení. U obuvi bylo zjištěno 502 případů, hodnota zadrženého zboží dosáhla výše 1 073 000 KČ a bylo zadrženo 623 000 párů bot. Nejčastěji byly porušovány OZ Adidas, Nike, Puma a Crocs. Módní doplňky jako kabelky, kufry, peněženky, pásky, hodinky byly padělány a porušovaly OZ luxusních firem jako Rolex, Omega, Breitling, Dior, Hugo Boss, apod. 5.3.6 PADĚLKY PAPÍRENSKÉHO ZBOŽÍ Tuto podkapitolu jsem přidala ne pro její významnost ohledně finanční (a zdravotní) stránky, ale z toho důvodu, že jsem spotřebitel, který podporuje domácí trh tím, že upřednostňuje nákup zboží od domácích výrobců a v sortimentu papírenského zboží je pro mě značka KOH-I-NOOR jistou známkou kvality. V únoru tohoto roku vyšla na idnes.cz zpráva 77, která byla publikována i na oficiálních stránkách firmy KOH-I-NOOR, v níž stojí, že nekvalitní padělky barevných pastelek Hardtmuth Jumbo 12 byly objeveny v papírnictví přímo v domovském městě firmy. Na padělcích byla uvedena jako dovozce společnost O. K. Star s adresou v Berouně. Na této uvedené adrese, v obyčejné bytovce, však sídlí firma s názvem OKSTAR, která podle obchodního rejstříku v roce 2010 utržila 41 000 000 Kč, prodělala 2 000 000 Kč a jejím jednatelem je Nguyen Van Manh. Padělky této firmy jsou o 80 % levnější než originály a obsahují nekvalitní levné pastelky, což poškozuje OZ společnosti KOH-I-NOOR.
75
Originální OZ zní „Louis Vuitton“ Originální OZ zní „Dolce & Gabbana“ 77 MAŠEK, J., ŠPAČKOVÁ, I. Šéf Koh-i-nooru našel padělané pastelky ve městě, kde je vyrábí. IDNES.cz [online]. 3. února 2012, [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: 76
- 60 -
Zdroj: MF DNES. Obr. 9: Padělané logo společnosti KOH-I-NOOR
S problémem padělků se potýká i společnost Centropen, která již sedmdesát let vyrábí psací a kreslící potřeby. Ačkoliv je má chráněny jako své průmyslové vzory, stále častěji se musí potýkat a vést soudní spory ohledně padělků směřující na evropský trh z Číny. Zatímco design padělků je od originálu téměř k nerozeznání, náplně těchto padělků obsahují zdraví škodlivé látky a hrubě poškozují tradici a kvalitu této oblíbené a uznávané firmy. 5.3.7 PADĚLKY PRO HUMANITÁRNÍ ÚČELY § 14b ZDVZD popisuje nakládání s padělky pro humanitární účely (viz výše). Tyto padělky musí být podle znění zákona zbaveny OZ. Při této činnosti s Celní správou ČR spolupracuje Vězeňská služba ČR a Český červený kříž. Vězni tak upravují padělané oblečení pro humanitární účely. Osobně se domnívám, že jde o velice prospěšnou a záslužnou činnost v rámci ochrany práv duševního vlastnictví.
- 61 -
5.4
Souhrnná statistika
Celní správa ČR uveřejnila na svých oficiálních internetových stránkách výsledky z vedených celních řízení v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví za rok 2011 podle zákona č. 191/1999 Sb. a nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 78. Celkový součet škod způsobených majitelů práv dosáhl výše 1 930 607 454 KČ při množství zboží porušujícího práva duševního vlastnictví v objemu 1 862 662 kusů. Z publikované statistiky jsem pro účely této práce vybrala několik kategorií zboží porušujícího práva k duševnímu vlastnictví i s vyčíslenými hodnotami škod jimi způsobenými. Tab. 4: Výsledky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví v r. 2011
ZBOŽÍ
ZPŮSOBENÁ ŠKODA (v Kč)
Parfémy a kosmetika
42.122.478 Kč
Oblečení
532.725.440 Kč
Módní doplňky
1.366.241.682 Kč
Obuv
55.776.079 Kč
Léčiva
6.811.614 Kč
Elektronika a součástky
85.470.666 Kč
Hračky
10.418.050 Kč
Zdroj: Celní správa ČR.
78
Cení správa České republiky. Výsledky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví_2011. Celnisprava.cz [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW:
- 62 -
ČOI ve své výroční zprávě za rok 201179 uvádí, že jí provedené kontroly užívání nekalých obchodních praktik při nabídce a prodeji padělků se v roce 2011 soustředily nejen na klasické metody prodeje, ale i na prodej zboží prostřednictvím internetu. ČOI provedla spolu s Celní správou ČR 842 kontrol se zjištěnými 86 417 kusy padělků, jejichž hodnota v cenách originálů dosáhla 214 681 000 KČ. Zajímavostí je, že jedna z úspěšných akcí ČOI v roce 2011 byla kontrola navazující na dopolední kontrolní akci Celní správy, kterou prodejci v podvečer téhož dne již nečekali, proto otevřeli své stánky a nabízeli ke koupi další padělky. Evropská komise vydala statistiku za rok 201080, v níž uvádí, že 84,92 % zadrženého zboží porušujícího práva duševního vlastnictví pochází z Číny; 3,48 % z Indie; 2,95 % z Hong Kongu; 2,06 % z Moldávie; 1,44 % z Turecka; 0,91 % z Řecka; 0.66 % ze Spojených arabských emirátů a 3,22 % zboží pochází z ostatních zemí (např. Sýrie, Pákistán, Tunisko, Indonésie). Toto zboží je do EU dopravováno především po moři, letecky a v menší míře silniční dopravou. Ráda bych zdůraznila skutečnost, že v lodních kontejnerech bývá dosahováno přes 40°C a zboží v nich ve významných přístavech rovníkového Senegalu, nebo Hong Kongu stojí několik týdnů, přičemž i plavba trvá desítky dnů. V roce 2008 při velké akci Světové celní organizace 81 bylo právě v senegalském přístavu odhaleno několik tun padělaných majonéz a energetických nápojů. Při takovýchto teplotách, době a faktu, že dané padělané potraviny byly určeny pro evropský trh, lze hovořit o velkém zdravotním nebezpečí, které nelze vyčíslit. Finanční vyčíslení škod způsobené zbožím porušujícím práva duševního vlastnictví však svou hodnotu stanovenu má a za rok 2010 dosahuje výše 1 110 052 402 €. Z publikované statistiky Evropské komise přikládám několik kategorií zboží včetně výše škod, kterou způsobily.
79
Česká obchodní inspekce. ČOI Výroční zpráva 2011. Coi.cz [online]. Praha 2012. [cit. 2012-0707]. Dostupný z WWW: 80 Celní správa České republiky. Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2010. Celnisprava.cz [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: 81 Blíže viz oficiální stránky Světové celní organizace http://www.wcoomd.org/home.htm. Tato organizace byla založena Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, která byla podepsána dne 15. prosince 1950. Úmluva vstoupila v platnost v roce 1952. V roce 1994 přijala Rada pro celní spolupráci pracovní název „Světová celní organizace“. V současné době má 171 členů.
- 63 -
Tab. 5: Zboží porušující práva duševního vlastnictví v EU za r. 2010
ZBOŽÍ
ZPŮSOBENÁ ŠKODA (v €)
Jídlo
1.031.128 €
Parfémy a kosmetika
44.765.706 €
Oblečení
177.903.953 €
Obuv
166.853.029 €
Módní doplňky
274.810.025 €
Tabákové výrobky
126.101.952 €
Léčiva
26.617.882 €
Zdroj: Celní správa ČR.
5.5
Shrnutí
Problematika padělků produktů chráněných OZ by se dala přirovnat ke globálnímu viru. Tento virus se šíří celou planetou stále silněji. Spotřebitel si dnes nemůže být jistý nejen při nákupu na internetu, ale ani při nákupu v kamenném obchodě, zda částka, kterou vydává za zboží s OZ, není pouze kvalitně provedeným padělkem. Legislativní rámec ochrany proti padělkům se může jevit značně nedostačujícím, neboť trh je neustále padělky zaplavován. Domnívám se, že pokud bude existovat spotřebitelská poptávka a spotřebitelé budou ochotni slepě a neobezřetně vydávat své peníze do rukou padělatelů, bude tento druh trestné činnosti i nadále vzrůstat. Jako světlý bod celé této problematiky vnímám zvýšení počtu úspěšných kontrol provedených ve spolupráci příslušných orgánů (Celní správa ČR, ČOI, Policie ČR) a fakt, že padělané výrobky mohou být podle zákona poskytnuty k humanitárním účelům.
- 64 -
Závěr Cílem mé práce bylo zmapovat problematiku ochranné známky z právního, ekonomického a kulturního hlediska. Ochranné známky jsou prvkem umožňujícím spotřebiteli orientovat se v nabídce produktů a služeb jednotlivých firem. Jejich zákonná ochranná působnost se vymezuje teritoriálně a doba ochrany je 10 let, přičemž ji lze prodlužovat pokaždé o dalších deset let. Správu ochranných známek provádí příslušné národní i mezinárodní úřady a přihlašovatelé musí být schopni své ochranné známky roztřídit podle niceského třídění. V současné době se vyvíjí legislativní úprava ochrany existence ochranných známek na internetu, jehož dosah je teritoriálně neomezený, celosvětový. Internet je poslední roky distribučním kanálem, jehož prostřednictvím padělatelé zahrnují poptávající spotřebitele padělaným zbožím. Existence poptávky po padělcích je příčinou toho, že trh je jimi zaplavován. Kultura dnešní společnosti a její přístup k vnímání tradičních hodnot jsou důvodem existence nejen inovací produktů, ale právě i zmiňovaných padělků produktů originálních výrobců. Statut ochranných známek sice umožňuje plynulou právní ochranu výrobků a služeb do budoucna, ale ve skutečnosti padělatelé a koneční poptávající spotřebitelé jsou důsledkem toho, že původní výrobci a jejich ochranné známky jsou porušovány paděláním. Ocenit ochrannou známku jakožto nehmotné aktivum firmy je velice složitý a expertně náročný proces, který má svůj význam hlavně v případě, chce-li firma ze své ochranné známky učinit předmět licence, franšízové smlouvy, případně vyčíslit škodu na ní napáchanou při porušování práv duševního vlastnictví. Pomocí licence si firma zajišťuje pravidelné peněžní toky, rozšíření povědomí o svých produktech u spotřebitelů a stabilnější pozici v mezinárodním konkurenčním prostředí. Každoročně bývá sestavován TOP 100 žebříček nejcennějších globálních značek firmou Millward Brown Optimor a je zajímavé si všimnout, že ty z nejcennějších značek napříč různými kategoriemi bývají nejčastěji předmětem padělání. V praxi můžeme vysledovat i mnoho padělatelských pokusů dodat na trh produkt opatřený ochrannou známkou některého z významných producentů, který jej však ani ve skutečnosti nevyrábí a nijak se na jeho vývoji ani nepodílí.
- 65 -
Známkoprávní spory jsou v praxi velice zajímavou právní oblastí. Při jejich řešení by se vždy mělo vycházet ze všech relevantních okolností. Ve své práci uvádím mnoho judikátů a předběžných otázek položených Evropskému soudnímu dvoru ohledně výkladu terminologie známkového práva. Rozhodnutí soudů by vždy měla brát v potaz definici průměrného spotřebitele, možnosti asociace, stupeň distinktivy ochranné známky, vzájemný soutěžní vztah účastníků řízení a popřípadě i stupeň proslulosti dané ochranné známky. Každý známkoprávní spor si vyžaduje individuální přístup a jak je patrné z analyzovaných sporů o ochrannou známku Budweiser, soudy dochází k odlišným verdiktům, byť se jedná o tytéž žaloby. Globální padělkový virus kazící ekonomiku zemí je stejně nebezpečný a otravující i pro samotného spotřebitele, který si nemůže být jistý jak při nákupu na internetu, tak ani při nákupu v kamenném obchodě, zda částka, kterou platí za zboží na první pohled opatřené originální ochrannou známku, není pouze kvalitně provedeným designem padělku. Legislativní rámec ochrany proti padělkům se může jevit značně nedostačujícím, neboť jak si jinak vysvětlit, že trh je neustále zaplavován padělaným zbožím? Osobně se domnívám, že pokud bude i nadále existovat spotřebitelská poptávka, budovaná na základě potřeb formovaných prostřednictvím módních tlaků, a spotřebitelé budou ochotni slepě a neobezřetně vydávat své peníze do rukou padělatelů, bude tento druh trestné činnosti i nadále vzrůstat. Během tvorby mé diplomové došlo v Evropském parlamentu k odmítnutí Obchodní dohody proti padělatelství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy, Austrálií, Kanadou, Japonskem, Korejskou republikou, Spojenými státy mexickými, Marockým královstvím, Novým Zélandem, Singapurskou republikou, Švýcarskou konfederací a Spojenými státy americkými. Tato obchodní dohoda měla zajistit lepší způsob ochrany duševního vlastnictví mj. i v Evropské unii. Já osobně si dovolím o tomto zlepšení ochrany práv polemizovat, neboť tato dohoda nebyla vyjednána s Čínou, Indií, Brazílií ani Ruskem (a ostatními zeměmi), které jsou z více jak 90 % zdrojem všech padělků mířících na vnitřní trh Evropské unie. Celá známkoprávní problematika a zejména fenomén padělatelství zboží mne velice zaujal. Díky tvorbě své diplomové práce jsem se přes teoretické vymezení ochranných známek, problematiku jejich oceňování, přemýšlení o jejich kulturních aspektech
a
důsledcích
plynoucích
ze
- 66 -
známkoprávních
sporů,
dostala
k praktickým dopadům padělání ochranných známek v hospodářské realitě. Budu dále se zájmem sledovat zajímavé kauzy a hlavně vývoj legislativy co se týče ochranných známek na internetu a ochrany duševního vlastnictví všeobecně. Líbí se mi používání zabavených padělků zbavených ochranných známek pro humanitární účely, což vnímám jako jediný světlý bod, který jsem v této věci zaznamenala. Přínos této práce pro můj osobní život je zcela zásadní, neboť informace v ní obsažené, nejen o škodlivosti a závažnosti, kterou s sebou existence padělků přináší, ale i jejich dopady do hospodářství jednotlivých zemí, životů obyčejných lidí, jsou faktem, nad nímž nelze zavírat oči, ale aktivně z pozice spotřebitele bojovat. A bojovat se dá tou nejmocnější zbraní, jež vládne byznysu – penězi a pak až paragrafy. Když totiž každý spotřebitel pečlivě zváží, zda své těžce vydělané peníze vydá za kvalitu, jistotu, poptávka po padělcích podle zákona akce a reakce nevyvolá jejich nabídku. Každý z nás je natolik bohatý, aby neohrožoval své zdraví a život tím, že si koupí o pár korun levnější brzdy do auta, jejichž složkou je sušená tráva, baterie do telefonu bez bezpečnostní pojistky proti výbuchu z přemíry nabití, e-cigaretu s příchutí chladicí kapaliny, boty na jedno použití, pastelky, které nemalují a léky život ohrožující. Věřím, že jednotlivé cíle mé práce, zmapovat problematiku ochranné známky z právního, ekonomického a kulturního hlediska, byly splněny.
- 67 -
Seznam literatury BACHOROVÁ, P. Každý pátý lék na Internetu je padělek. IDNES.cz [online]. 3. listopadu 2010, [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: Celní správa České republiky. Informace o výsledcích činnosti Celní správy ČR za rok 2010. Celnisprava.cz [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: Cení správa České republiky. Výsledky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví_2011. Celnisprava.cz [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: Česká obchodní inspekce. ČOI Výroční zpráva 2011. Coi.cz [online]. Praha 2012. [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozhodnutí 5 A 128/2001-157 ve znění VINCENTKA. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné z WWW: Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozhodnutí O-128551 ve znění VINCENTKA. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné z WWW: Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozhodnutí O-133188 ve znění Tiffany. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné z WWW: Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozhodnutí Soudu prvního stupně ve věci T 305/04 Eden SARL v. OHIM týkající se zápisu čichového označení Vůně zralé jahody jako OZ Společenství. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW:
- 68 -
Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozsudek ESD ve věci C-273/00, ECR 2002, I-11737 v případě Sieckmann o předběžné otázce. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW: Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozsudek ESD z roku 2003 ve věci C-283/01 ECR 2003, 0000 ve sporu Shield Mark BV v. Joost Kist h.o.d.n. Memex o předběžné otázce. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW: Databáze správních a soudních rozhodnutí. Rozsudek Soudního dvora prvního senátu ve věci C-529/07 o předběžné otázce ve sporu Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG v. Franz Hauswirth GmbH k 11. 6. 2009. Isdv.upv.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW: EUR-Lex. Nařízení Rady (ES) č. 509/2006. Eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 201206-26]. Dostupné z WWW: Eur-lex. Rozsudek Soudního dvora ve věci C-98/11 P Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG v. OHIM, kasační opravný prostředek k 24. 5. 2012. eurlex.europa.eu [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW: Evropská komise. Statistika EU pro oblast duševního vlastnictví_2010. Celnisprava.cz [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: FRIMMEL, M. Elektronický obchod/právní úprava. Prospektum. Praha 2002. ISBN 80-7175-114-6 HAIGH, D. Oceňování značky a jeho význam. 1. vyd. Praha 2002: Management Press. ISBN 80-7261-073-2.
- 69 -
HORÁČEK, R., MACEK, J. Sbírka správních a soudních rozhodnutí ve věcech průmyslového vlastnictví. 1. vyd. Praha 2007. C. H. Beck. ISBN 978-80-7179-537-7. HORÁČEK, R., MACEK, J., BISKUPOVÁ E. Sbírka správních a soudních rozhodnutí ve věcech průmyslového vlastnictví. II. díl. 1. vyd. Praha 2011. C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-375-2. Informační systém pro aproximaci práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. června 1976, Společnost Terrapin (Overseas) Ltd. proti společnosti Terranova Industrie CA Kapferer & Co., Věc 119/75, Recueil 1976, s. 1039. Isap.vlada.cz [online]. [cit. 2012-06-29]. Dostupné z WWW: Informační systém pro aproximaci práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. října 1978, Centrafarm BV v. American Home Products Corporation, Věc 3/78, Recueil 1978, s. 01823. Isap.vlada.cz [online]. [cit. 2012-06-29]. Dostupné z WWW: Informační systém pro aproximaci práva. Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. listopadu 1997, SABEL BV proti Puma AG, Rudolf Dassler Sport, věc C-251/95, Recueil 1997, s. I-06191. Isap.vlada.cz [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z WWW: MALÝ, J. Obchod nehmotnými statky: patenty, vynálezy, know-how, ochranné známky. Praha: C. H. Beck, 2002. ISBN 80-7179-320-5. MAŠEK, J., ŠPAČKOVÁ, I. Šéf Koh-i-nooru našel padělané pastelky ve městě, kde je vyrábí. IDNES.cz [online]. 3. února 2012, [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: Mather. Nové české značky na trhu po roce 1989, studie. Mather.cz [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z WWW: Millward Brown Optimor. BRANDZ Top 100 Most valuable global brands 2011. Millwardbrown.com [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z WWW:
- 70 -
MUNKOVÁ, J. a kol. Prosazování práv z duševního vlastnictví. Učební texty. 2007. I. díl. Sešit 1. Dusevnivlastnictvi.cz [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z WWW: Nebezpečné léky. Padělky léčiv. Nebezpecneleky.cz [online]. [cit. 2012-07-07]. Dostupný z WWW: NOVÁK, P., ŠINDELKA, K., KAŠPAR, M. Prosazování práv z duševního vlastnictví. Učební texty. 2007. l. díl. Sešit 2. Dusevnivlastnictvi.cz [online]. [cit. 2012-06-12]. Dostupné z WWW: Pivovar Budějovický Budvar. Historie známkoprávních sporů Budějovického Budvaru. Pivovary.info [online]. [cit. 2012-07-04]. Dostupné z WWW: SLOVÁKOVÁ, Z. Průmyslové vlastnictví. 2. doplněné a rozšířené vydání. Praha: LexisNexis CZ, 2006. ISBN 80-86920-08-9 TÝČ, V. Průmyslová a autorská práva v mezinárodním obchodě. Praha: Linde, 1997. ISBN 80-7201-102-2. TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 4. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s., 2004. ISBN 80-7201-478-1. Úřad průmyslového vlastnictví. Ročenka 2011. Upv.cz [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupný z WWW:
- 71 -
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1: Grafická ochranná známka................................................................... - 10 Obr. 2: Kombinace písmen a logotypu ............................................................. - 11 Obr. 3: Trojrozměrná ochranná známka - tvar výrobku .................................... - 11 Obr. 4: Schéma přihlášení OZ u ÚPV .............................................................. - 13 Obr. 5: SABEL ochranná známka IR 540 894 v Německu ............................... - 38 Obr. 6: Puma obrazová ochranná známka číslo 1 106 066 v Německu ........... - 38 Obr. 7: "Vůně zralé jahody“. Čichová OZ. ........................................................ - 41 Obr. 8: Velikonoční zajíčci firmy Lindt a firmy Hauswirth. Trojrozměrná OZ. .... - 44 Obr. 9: Padělané logo společnosti KOH-I-NOOR ............................................. - 61 -
Seznam tabulek Tab. 1: Správní poplatky .................................................................................. - 15 Tab. 2: Příjmy z poplatků za národní ochranné známky v Kč v r. 2011 ............ - 22 Tab. 3: Příjmy z poplatků za ochrannou známku Společenství v € v r. 2011 ... - 23 Tab. 4: Výsledky v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví v r. 2011 .......... - 62 Tab. 5: Zboží porušující práva duševního vlastnictví v EU za r. 2010 .............. - 64 -
- 72 -
Seznam příloh Příloha č. 1 Přihláška ochranné známky - ÚPV ................................................ - 74 Příloha č. 2 Mezinárodní sazebník poplatků - WIPO ........................................ - 82 Příloha č. 3 Niceské třídění .............................................................................. - 91 -
- 73 -
Příloha č. 1 Přihláška ochranné známky - ÚPV
- 74 -
- 75 -
- 76 -
- 77 -
- 78 -
- 79 -
- 80 -
- 81 -
Příloha č. 2 Mezinárodní sazebník poplatků - WIPO
- 82 -
- 83 -
- 84 -
- 85 -
- 86 -
- 87 -
- 88 -
- 89 -
- 90 -
Příloha č. 3 Niceské třídění VÝROBKY
1.
Chemikálie používané v průmyslu, vědě a fotografii, v zemědělství, zahradnictví a lesnictví; nezpracovaný syntetický kaučuk, nezpracované umělé hmoty; hnojiva; směsi pro hašení ohně; preparáty pro popouštění kovu a pájení; chemické látky pro uchovávání potravin; látky pro činění kůže; lepidla používaná v průmyslu.
2.
Barvy, fermeže, laky; ochranné nátěry proti korozi a proti stárnutí dřeva; barviva; mořidla surová přírodní pryskyřice; kovové fólie a kovový prášek pro natěrače, malíře pokojů, tiskaře a malíře.
3
Bělící prostředky a ostatní přípravky pro praní prádla; přípravky pro čištění, leštění, drhnutí a broušení; mýdla; voňavkářské zboží, esenciální oleje, kosmetika, vlasové šampony; prostředky na čištění zubů.
4.
Průmyslové oleje a tuky; maziva; látky na absorpci prachu, zvlhčování a vázání; paliva (včetně motorového lihu) a látky na svícení; svíčky a knoty na svícení.
5.
Farmaceutické a veterinární preparáty; hygienické preparáty pro lékařské účely;dietetické látky uzpůsobené pro lékařské účely, potrava pro děti, leukoplasti, materiály pro ošetření ran; materiál pro plombování zubů, dentální vosk; dezinfekční prostředky; přípravky pro ničení hmyzu; protiplísňové přípravky, herbicidy.
6.
Běžné kovy a jejich slitiny; kovové materiály pro stavebnictví; mobilní kovové stavby; materiály z kovu pro železniční trati; neelektrické kabely a dráty z běžných kovů; železářské zboží, železářský spojovací materiál; kovové trubky a potrubí; trezory; zboží z běžných kovů nezahrnuté do ostatních tříd, rudy.
7.
Stroje a obráběcí stroje; spalovací a elektrické motory (vyjma motorů pro pozemní vozidla); spojovací a přenosové prvky strojů (kromě pozemních vozidel); zemědělské přístroje jiné než ruční; líhně.
8.
Ruční nářadí a nástroje (ručně poháněné); příbory; boční zbraně; holicí strojky.
9.
Přístroje a nástroje pro vědu, námořnictví, zeměměřičství, fotografování, kinematografii, optiku, vážení, měření, signalizování, revize, ochranu života, a vyučování; přístroje a nástroje sloužící k vedení, spínání, transformaci, akumulaci, regulaci, nebo řízení elektřiny; přístroje pro nahrávání, přenos, nebo reprodukci zvuku, nebo obrazu; magnetické nosiče dat, nahrávací disky; automatické prodejní automaty a mechanismy pro mincové přístroje; kontrolní pokladny, počítací přístroje, počítače a procesory; hasicí přístroje.
10.
Chirurgické, lékařské, zubní a veterinární zařízení a nástroje, umělé končetiny, oční protézy a zubní protézy; ortopedické nástroje; šicí materiály.
11.
Zařízení sloužící ke svícení, topení, výrobě páry, vaření, smažení, sušení, ventilaci; zásobníky vody a hygienická zařízení.
12.
Dopravní prostředky; zařízení pro pohyb po zemi, ve vzduchu, nebo po vodě.
13.
Střelné zbraně; munice a náboje; výbušniny; zábavná pyrotechnika.
14.
Vzácné kovy a jejich slitiny, zboží z drahých kovů, nebo jimi pokovované, nezahrnuté v ostatních třídách; šperky, drahé kameny; hodinářské a časoměřičské nástroje.
- 91 -
15.
Hudební nástroje.
16.
Papír, karton a produkty vyrobené z těchto materiálů (nezahrnuté v ostatních třídách); tiskoviny, knihařský materiál; fotografie; papírnické zboží; lepicí pásky pro papírnictví nebo domácí účely; materiály pro výtvarníky; malířské štětce; psací stroje a kancelářské potřeby (vyjma nábytku); pomůcky pro školení a vyučování (vyjma přístrojů); plastové materiály pro balení (nezahrnuté v ostatních třídách); tiskařská písmena; kopírovací papíry.
17.
Guma, gutaperča, pryskyřice, azbest, slída a zboží vyrobené z těchto materiálů a nezahrnuté v ostatních třídách; plasty v lisované formě používané při výrobě; obaly, dokončovací a izolační materiály; ohebné nekovové trubky.
18.
Kůže a imitace kůže a zboží vyrobené z těchto materiálů (nezahrnuté v ostatních třídách); surová kůže, usně; kufry a cestovní zavazadla; deštníky, slunečníky a vycházkové hole; biče, popruhy a jezdecké postroje.
19.
Stavební materiály (nekovové); nekovové pevné trubky pro stavebnictví; asfalt, dehet a živice; nekovové mobilní konstrukce; nekovové sochy.
20.
Nábytek, zrcadla, obrazové rámy; výrobky (nezahrnuté v ostatních třídách) ze dřeva, korku, třtiny, rákosu, proutí, rohoviny, kostí, slonoviny, kostic, mušlí, jantaru, perleti, mořské pěny a z napodobenin těchto materiálů, nebo z plastů.
21.
Domácí a kuchyňské potřeby a nádoby (ne z drahých kovů, nebo jimi pokovované); hřebeny a houby; kartáče, štětky (vyjma malířských štětců); materiál na výrobu kartáčů a štětek; přípravky na čištění povrchů, drátěnky; nezpracované nebo polozpracované sklo (vyjma skla používaného ve stavebnictví); skleněné zboží, porcelán a hliněné výrobky nezahrnuté v ostatních třídách.
22.
Lana, provazy, sítě, stany, rolety, plachtovina, celtovina, plachty, pytle a vaky (nezahrnuté v ostatních třídách), těsnící a vycpávkové materiály (kromě materiálů z gumy, nebo plastů); textilní materiály z hrubých vláken.
23.
Příze a nitě, pro textilní využití.
24.
Textil a textilní zboží, nezahrnuté v ostatních třídách; lůžkoviny a ubrusy.
25.
Oblečení, obuv, pokrývky hlavy.
26.
Výšivky a krajky, stuhy a lemovky; tlačítka, skoby a oka, špendlíky a hřebíky; umělé květiny.
27.
Koberce, předložky, podložky a rohože, linoleum a ostatní materiály sloužící jako podlahová krytina; závěsy na stěny (ne textilní).
28.
Hry a hračky, gymnastické a sportovní potřeby nezahrnuté v ostatních třídách, ozdoby na vánoční stromky.
29.
Maso, ryby, drůbež a zvěřina; masové výtažky; konzervy, zavařené sušené a vařené ovoce a zelenina; aspiky, džemy, kompoty; vejce, mléko a mléčné výrobky, pokrmové oleje a tuky.
- 92 -
30.
Káva, čaj, kakao, cukr, rýže, tapioka, ságo, kávová náhražka; mouka a výrobky vyrobené z obilí, chléb, pečivo a cukrovinky, zmrzlina; med, sirup; kvasnice, prášek do pečiva; sůl, hořčice, ocet, omáčky (ochucovaní); koření; cukrové polevy.
31.
Zemědělské, zahradní a lesní plodiny a obilí nezahrnuté v ostatních třídách; živá zvířata; čerstvé ovoce a čerstvá zelenina; semena, přirozené rostliny a květiny; krmivo pro zvířata, slad.
32.
Pivo; minerální a sycené vody a ostatní nealkoholické nápoje; ovocné nápoje a ovocné džusy; limonády a ostatní přípravky pro výrobu nápojů.
33.
Alkoholické nápoje (kromě piva).
34.
Tabák; kuřácké potřeby; zápalky.
SLUŽBY 35.
Reklama; obchodní management; řízení podniků; kancelářské funkce.
36.
Pojišťovnictví; finanční záležitosti; peněžní záležitosti; reality.
37.
Stavby budov; opravy; instalační služby.
38.
Telekomunikace.
39.
Přeprava; balení a skladování zboží; cestovní agentury.
40.
Zpracování materiálů.
41.
Výuka; poskytování kurzů; zábava; sportovní a kulturní aktivity.
42.
Vědecké a technické služby a s nimi spojený výzkum a projektování; průmyslová analýza a průzkumy; projektování a vývoj počítačového hardwaru a softwaru; právní služby.
43.
Stravovací služby; přechodné ubytování.
44.
Lékařské služby; veterinární služby; zdravotní a kosmetická péče o lidské tělo, nebo zvířata; služby v zemědělství, zahradnictví a lesnictví.
45.
Služby v personální a sociální oblasti poskytované jinými lidmi za účelem splnění potřeb jednotlivců; bezpečností služby pro ochranu majetku a lidí.
Zdroj: www.wipo.int/sme/
- 93 -
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Bc. Iveta Krumanová
STUDIJNÍ OBOR
6208T164 Globální podnikání a právo Ochranná známka, její funkce a právní ochrana
NÁZEV PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE
JUDr. Petr Frischmann
INSTITUT
Institut ekonomie a práva
POČET STRAN
93
POČET OBRÁZKŮ
9
POČET TABULEK
5
POČET PŘÍLOH
3
STRUČNÝ POPIS
Diplomová práce se zabývá problematikou ochranných známek. Jejím cílem je zmapování této problematiky z hlediska právního, ekonomického a kulturního. Teoretická část popisuje legislativní rámec ochranné známky a činnosti úřadů odpovědných za ochranu práv duševního vlastnictví. Popisuje ekonomické aspekty ochranných známek, jejich licencování a oceňování. Blížeji je v ní definován pojem všeobecné ochranné známky. Teoretická i praktická část diplomové práce obsahuje judikáty ze známkoprávní praxe a předběžné otázky kladené Evropskému soudnímu dvoru. Teoretická část této práce je zaměřena na analýzu problematiky padělků. Závěr práce nabízí zhodnocení současného stavu této problematiky a vyhodnocuje faktické údaje obsažené v ní obsažené.
KLÍČOVÁ SLOVA
Ochranná známka, licence, všeobecně známá známka, padělky
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: NE
ROK ODEVZDÁNÍ
2012
ANNOTATION AUTHOR
Bc. Iveta Krumanová
FIELD
6208T164 Business Law in the Global Environment Trademark, its function and legal protection
THESIS TITLE
SUPERVISOR
JUDr. Petr Frischmann
INSTITUTE
Institute of Economics and Law
NUMBER OF PAGES
93
NUMBER OF PICTURES
9
NUMBER OF TABLES
5
NUMBER OF APPENDICES
3
YEAR
2012
SUMMARY
This thesis deals with trademarks. Its goal is to analyse this issue in terms of legal, economic and cultural. The theoretical part describes the legal framework for trademarks and offices responsible for the trademarks protection. Describes the economic aspects of trademarks, their licensing and pricing. It focuses closer on defining the well-known marks. Theoretical and practical part of the thesis contains law cases from the practice of trademarks. The theoretical part of this theses is focused on analyzing the problem of counterfeits. The conclusion has to assess the current status of this issue and evaluates the factual information.
KEY WORDS
Trademark, licence, well-known mark, counterfeit
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: NO
