ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2012
Bc. Šárka Trubačová
ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku
INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ
Šárka TRUBAČOVÁ
Vedoucí práce: doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D.
Prohlašuji,
ţe
jsem
diplomovou
práci
vypracovala
samostatně
s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce.
Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenu je úplná a v práci jsem neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi, dne .........
Ráda bych poděkovala vedoucí diplomové práce doc. Ing. Romaně Čiţinské, Ph.D. za odborné vedení práce, poskytování cenných rad, informačních podkladů a za její ochotu a čas, který mi věnovala. 3
OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK ........................................................................ 6 1
ÚVOD .............................................................................................................. 7
2
ZÁKLADNÍ FAKTORY INVESTIČNÍHO ROZHODOVÁNÍ ............................. 9 2.1 KLASIFIKACE INVESTIČNÍCH PROJEKTŮ ........................................................... 10 2.2 PROCES PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTU .................................................... 11
3
TECHNIKY, METODY HODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI
INVESTIC ............................................................................................................. 16 3.1.1 Metody dynamické.............................................................................. 17 3.1.1.1
Čistá současná hodnota ................................................................................................................ 17
3.1.1.2
Vnitřní výnosové procento ............................................................................................................ 18
3.1.1.3
Index rentability ............................................................................................................................ 19
3.1.2 Metody statické................................................................................... 20 3.1.2.1
Ukazatele rentability ..................................................................................................................... 20
3.1.2.2
Doba úhrady .................................................................................................................................. 21
3.2 PENĚŢNÍ TOKY PROJEKTU ............................................................................. 21 3.2.1 Prognóza výdajů a příjmů z investice ................................................. 22 3.2.2 Diskontní sazba .................................................................................. 25
4
3.2.2.1
Náklady vlastního kapitálu ............................................................................................................ 27
3.2.2.2
Náklady na cizí kapitál ................................................................................................................... 30
PŘEDSTAVENÍ PODNIKU TBG ČESKÉ BUDĚJOVICE ............................. 32 4.1 ZÁKLADNÍ PROFIL SPOLEČNOSTI .................................................................... 32 4.2 VÝROBNÍ PROFIL - SORTIMENT VYRÁBĚNÉ PRODUKCE ...................................... 32 4.3 OBCHODNÍ POLITIKA ..................................................................................... 34 4.4 ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE ............................................................... 34
5
VSTUPNÍ ÚDAJE PRO HODNOCENÍ INVESTICE ...................................... 40 5.1 STANOVENÍ PODNIKOVÉ DISKONTNÍ SAZBY ...................................................... 42 5.1.1 Stanovení nákladů vlastního kapitálu ................................................. 42 5.1.2 Stanovení nákladů cizího kapitálu ...................................................... 44 5.1.3 WACC ................................................................................................ 46 5.2 STANOVENÍ PENĚŢNÍCH TOKŮ INVESTIČNÍHO PROJEKTU ................................... 47 5.2.1 Investiční výdaje ................................................................................. 47 4
5.2.2 Peněžní příjmy.................................................................................... 49 6
ZHODNOCENÍ INVESTIČNÍHO PROJEKTU ............................................... 53 6.1 DYNAMICKÉ METODY HODNOCENÍ .................................................................. 53 6.1.1 Metoda čisté současné hodnoty (NPV) .............................................. 53 6.1.2 Metoda vnitřního výnosového procenta (IRR) .................................... 54 6.1.3 Metoda indexu rentability (PI) ............................................................. 56 6.2 STATICKÉ METODY HODNOCENÍ ..................................................................... 56 6.2.1 Účetní rentabilita projektu ................................................................... 57 6.2.2 Doba úhrady ....................................................................................... 57 6.3 JEDNOFAKTOROVÁ CITLIVOSTNÍ ANALÝZA ....................................................... 60
7
ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ............................................................................. 63
SEZNAM LITERATURY ...................................................................................... 65 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ...................................................................... 67 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................ 68
5
Seznam pouţitých zkratek apod.
a podobně
C
investovaný kapitál
CF
cash flow
CK
cizí kapitál
č.
číslo
k
diskontní sazba
např.
například
NOPAT
čistý provozní zisk
NPV
čistá současná hodnota
obr.
obrázek
resp.
respektive
str.
strana
t
počet let
tab.
tabulka
tzn.
to znamená
tzv.
tak zvaná
VH
výsledek hospodaření
VK
vlastní kapitál
VZZ
výkaz zisku a ztráty
WACC
průměrné náklady kapitálu
6
1 Úvod Zhodnotit ekonomickou efektivnost investic rychlým a jednoduchým způsobem a přitom zachovat transparentnost a plnohodnotnost výpočtů je jistě přáním všech investorů a vlastníků podniku. Podnikatelské záměry či plány, resp. investiční projekty představují významný nástroj pro úspěšný rozvoj podniku. Ten ovšem není jednoduchou záleţitostí zvlášť v náročných podmínkách trţní ekonomiky posledních několika let. Rozvojová strategie podniku je jednou z předpokladů, jak daného cíle dosáhnout. Pro investory a vlastníky je důleţité odhalit schopnost podniku
zvyšovat
svou
hodnotu
a
poskytovat
jim
odpovídající
výnos
ze zainvestovaného projektu. Rozhodování o investicích zahrnuje řadu fází, na jejichţ základě management rozhoduje o přijetí či zamítnutí investičních projektů. S ohledem na velikost projektu mohou tato rozhodnutí více či méně ovlivnit chod podniku, jeho prosperitu a celkovou existenci. Čím rozsáhlejší projekt s nákladnějším vynaloţením zdrojů je, tím výraznější dopad můţe na budoucnost podniku mít. Neúspěšné investiční projekty mohou vést aţ k samotnému zániku společnosti. Cílem diplomové práce je zhodnocení ekonomické efektivnosti investičního projektu pomocí moderních metod hodnocení a spolu s tím související stanovení podnikové diskontní sazby jako minimální poţadované návratnosti dané investice. Investičním projektem je rekonstrukce technologie betonárny TBG České Budějovice spol. s.r.o. Postup při výpočtech hodnotících metod a výsledky práce budou provedeny v souladu s poţadavky společníků a konzultovány s vedením podniku. Struktura diplomové práce se člení do osmi kapitol a to vzhledem ke stanovenému cíli a prezentaci všech poznatků a teoretických předpokladů potřebných k jeho dosaţení. Úvodní kapitola představuje základní faktory investičního rozhodování. Zabývá se klasifikací investičních projektů, jejich přípravou a realizací z hlediska jednotlivých fází. Nastiňuje moţné způsoby financování projektů a odkazuje na důleţitost volby kapitálové struktury. Třetí kapitola uvádí přehled moderních přístupů k hodnocení ekonomické efektivnosti investic. Hodnotící metody jsou v teoretické rovině přiblíţeny v jednotlivých podkapitolách, kde jsou uvedeny jejich konstrukce a moţnosti 7
vyuţití. Kapitola také poskytuje návod pro stanovení hodnot peněţních toků projektu a nákladů jeho kapitálu potřebných k výpočtu daných metod. Se čtvrtou kapitolou začíná část praktická. Nejprve je ve stručnosti představen daný podnik – jeho výrobní profil, obchodní politika a základní ekonomické ukazatele. Následuje charakteristika daného investičního záměru, stanovení vstupních údajů, jejich interpretace a aplikace do konkrétních metod hodnocení ekonomické efektivnosti. Strukturu práce zakončuje analýza citlivosti na určité klíčové faktory a následné vyhodnocení daného investičního projektu na základě dosaţených výsledků.
.
8
2 Základní faktory investičního rozhodování Řešení problematiky investic je nevyhnutelné pro kaţdý podnik, jehoţ cílem je buď pouhé
zachování
činnosti,
nebo
směřování
k dalšímu
růstu
a
rozvoji.
U průmyslových podniků se investiční projekty obvykle týkají rekonstrukce nebo nákupu výrobních zařízení a nových strojů, či výstavby nových hal atd. Investicí v národohospodářském pojetí se rozumí „kapitálová aktiva sestávající ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu, ale jsou určeny pro uţití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků“ (Synek, 2000, str. 273). Z finančního hlediska lze podnikové investice charakterizovat jako „jednorázově (krátkodobě) vynaloţené zdroje, které budou přinášet peněţní příjmy během delšího časového období“ (Kislingerová, 2001, str. 263). Management podniku, zabývající se rozhodováním o investicích by měl vycházet ze strategie podniku a přispívat k její realizaci. Podniková strategie stanovuje dlouhodobé cíle a způsoby jejich dosaţení. Investiční plán pak vychází ze strategického plánu nebo je přímo jeho součástí. Obecným hlavním cílem je dosaţení růstu hodnoty podniku. V úzkém vztahu s ním má pak zásadní význam index rentability a čistá současná hodnota jako kritéria hodnocení a výběru investičních projektů. Správné investiční rozhodnutí je tak významným nástrojem a prostředkem, který dosaţení růstu hodnoty podniku napomáhá. V podnikatelském prostředí na podnik působí jak interní faktory, spojené s vnitropodnikovými procesy, tak externí, související například se situací na trhu, chováním konkurence nebo cenou základních surovin a energií. Vývoj těchto faktorů není snadné předvídat, jelikoţ většina z nich má charakter faktorů nejistoty a rizika. Na druhé straně přináší podnikatelské okolí také řadu příleţitostí, které se mohou stát impulzem k tvorbě nových investičních projektů. Respektování těchto faktorů a jejich začlenění do rozhodování významně ovlivňuje kvalitu rozhodovací činnosti.
9
Klasifikace investičních projektů
2.1
Investiční projekty lze klasifikovat do několika skupin, podle řady různých kritérií. V tomto členění se autoři publikací o investicích téměř shodují. Mezi základní třídící hlediska patří:
Účetnictví
Vztah k rozvoji podniku
Věcná náplň projektů
Míra závislosti projektů
Forma realizace projektů
Charakter peněţních toků
Velikost projektů
Za nejzákladnější lze povaţovat hledisko účetnictví, kde se rozlišují investice finanční, hmotné a nehmotné. Předmětem této diplomové práce je rozhodování o nové výstavbě či rekonstrukci výrobního zařízení, která je zároveň věcnou náplní tohoto projektu. Jedná se tedy o investici hmotnou. Z hlediska vztahu k rozvoji podniku jde o investice obnovovací. Můţe zde jít o náhradu, či modernizaci zařízení, která je vynucená jeho fyzickým stavem, ať uţ koncem jeho ţivotnosti nebo zastaralostí technologie, jejíţ provoz je spojen s vysokými náklady a nízkým výkonem. Z hlediska závislosti projektů se jedná o vzájemně se vylučující projekty, z nichţ lze vybrat jen jeden. Formou realizace tohoto projektu je investiční výstavba v jiţ existujícím podniku v úzké návaznosti na jeho aktivity. Rozlišení projektů podle charakteru peněţních toků je významné například při uplatňování vnitřního výnosového procenta, jeţ je jedním z elementárních kritérií pro hodnocení efektivnosti investičních projektů. V tomto případě se jedná o konvenční peněţní toky, kde v období výstavby převaţují kapitálové výdaje a následně v období provozu nastává převaha kapitálových příjmů. Během ţivotnosti projektu by tak mělo docházet pouze k jedné změně znaménka peněţního toku např. - - + + + + (Valach, 2006).
10
Závěrečným členěním bývá velikost projektu. Rozlišení podle velikosti, stanovení rozsahu na velké, střední či malé projekty můţe pomoci při určování úrovně managementu, který o realizaci projektu ve finále rozhodne. Záleţí ovšem také na velikosti podniku, jeho kapitálového rozpočtu, proto můţe být toto členění relativní. Klasifikačním hlediskem je obvykle velikost investičních nákladů (kapitálových výdajů) potřebných k realizaci projektů (Fotr a Souček, 2011).
2.2
Proces přípravy a realizace projektu
Ţivot projektu, jeho příprava a realizace od určité počáteční myšlenky aţ po ukončení provozu lze chápat jako sled čtyř fází: předinvestiční, investiční, provozní, ukončení provozu a likvidace.
Zdroj: Fotr a Souček (2011, str. 24) Obr. 1 Etapy života projektu
11
Úspěšnost projektu je závislá na kaţdé z těchto fází. Předprojektové přípravě by se však měla věnovat zvýšená pozornost, neboť úspěch či neúspěch daného projektu ve značné míře závisí na informacích a poznatcích marketingové, technicko-technologické, finanční a ekonomické povahy, získaných v rámci předprojektových analýz (Fotr a Souček, 2011). V rámci předinvestiční fáze se zpracovává studie příleţitostí (Opportunity Study) vyuţívaná k identifikaci podnikatelských příleţitostí, k předběţnému výběru projektů a analýze jeho variant, a závěrem studie proveditelnosti (Feasibility Study). Tato technickoekonomická studie poskytuje veškeré podklady pro rozhodování a je tak povaţována za hlavní nástroj variantního myšlení (Synek a kol., 2000). „Kvalitní zpracování prováděcí studie je proces náročný na velké mnoţství vstupních
informací,
na
odhad
budoucího
vývoje
různých
technických,
ekonomických a finančních veličin a na široké, komplexní znalosti z různých oborů techniky a ekonomiky“ (Valach, 2006, str. 47). Výsledkem je pak formulace základních charakteristik projektu, jeho cílů, zahrnující finanční a marketingovou strategii, i moţné zhodnocení vlivu na ţivotní prostředí. Investiční fáze zahrnuje etapu projekční a realizační. Mezi hlavní činnosti patří zpracování právního, finančního a organizačního rámce pro samotnou realizaci projektu. Provozní fáze řídí a zabezpečuje vlastní provoz investice. Součástí běţného provozu je i řádná údrţba a zdokonalování vybudované jednotky aţ do konce ţivotnosti projektu a následného ukončení provozu a jeho likvidaci. Likvidační hodnotu investice pak představuje rozdíl příjmů a výdajů ze samotné likvidace.
Zdroje financování projektu Financování se obecně zabývá získáváním finančních zdrojů a optimálním sloţení jeho různých forem pro zaloţení, chod a rozvoj podniku. „Financování a kontrahování projektů představuje v kontextu jejich přípravy a realizace zásadní aspekt, který je významný ve vazbě na hodnocení rizik projektu a provedení jeho ekonomických analýz“ (Fotr a Souček, 2011, str. 44). Struktura kapitálu pouţitého pro financování projektu je jedním z důleţitých informačních vstupů pro hodnocení efektivnosti. Pokud je kapitálová struktura jiná neţ u stávajících podnikových 12
aktivit, měla by být teoreticky jiná i poţadovaná návratnost projektu (neboť se liší WACC). Přesto se ale někdy doporučuje pouţít WACC celého existujícího podniku, protoţe právě tato sazba správně odráţí celkové riziko z pohledu investorů. Jak uvádí Kislingerová a spol.: „Pokud financování projektu nijak nevychýlí způsob financování celého podniku a investiční projekt je zároveň součástí činnosti podniku, pak riziko projektu je totoţné s rizikem celého podniku a velmi dobře jej vyjadřují váţené náklady na kapitál celého podniku (WACC)“ (Kislingerová a kol., 2007, str. 312). Pro úspěšnou realizaci investice je nutné zajistit dostatek finančních prostředků, aby mohla být realizována v ţádaný čas a bez případných problémů s jejím zastavením. Důleţitými aspekty při volbě financování projektu je optimalizace nákladů na kapitál a stabilita investic i podniku (Kislingerová a kol., 2007). Zdroje financování projektu lze třídit podle vlastnictví těchto zdrojů na vlastní a cizí a podle místa, odkud se tyto zdroje získávají, se rozlišují interní a externí. Vlastní kapitál tvoří především základní kapitál a jeho navyšování, odpisy dlouhodobého majetku, výnosy z jeho prodeje, nerozdělený zisk z minulých období, kapitálové fondy a dary. Mezi základní formy cizího kapitálu lze pak zařadit dlouhodobé bankovní úvěry, finanční leasing, dlouhodobé rezervy a dluhopisy. Velký význam má také operativní leasing a závazky z obchodního styku.
Financování formou leasingu Financování investic prostřednictvím leasingu je alternativní formou dlouhodobého financování podniku cizím kapitálem. Od jiných forem cizího kapitálu se liší tím, ţe během financování zůstává majetek ve vlastnictví pronajímatele. Ve finanční praxi se lze setkat s několika typy leasingu např. leasing finanční, operativní, přímý, nepřímý či úvěrový. V našich podmínkách je nejuţívanějším, a z hlediska financování podnikového majetku významnějším typem leasing finanční. Tento druh leasingu je typický dlouhodobým pronájmem majetku s převodem některých rizik a výnosů spojených s fungováním zařízení na nájemce. Pronajímatel a nájemce mezi sebou uzavírají
13
smlouvu, kde stanoví práva nájemce na uţívání pronajatého majetku a povinnosti hradit platby v souvislosti s jeho uţíváním. Leasingové platby zahrnují pořizovací cenu pronajímaného majetku, první zvýšenou splátku (akontaci) a marţi pronajímatele (leasingové společnosti). „Pronajatý
majetek
formou
finančního
leasingu
ani
závazky
ve
formě
poţadovaných leasingových splátek nebyly, a v řadě zemí doposud nejsou, zachyceny v bilanci podniku. Tím je zkreslována vypovídací schopnost rozvahy o výši a struktuře majetku, jakoţ i o výši a struktuře kapitálu“ (Valach, 2006, str. 392). Podíl dluhů na celkovém kapitálu je tedy podhodnocen. Důsledkem této skutečnosti je sílící tlak na zachycení finančního leasingu v rozvaze nájemce, nikoliv u pronajímatele. V České republice nyní platí povinnost nájemce uvádět pouze souhrn všech splátek finančního leasingu za celou dobu pronájmu, splátkový kalendář budoucích splátek dle faktické doby splatnosti a skutečně zaplacené leasingové splátky ke dni účetní závěrky a to pouze v příloze k ročním účetním výkazům.
Výhody a nevýhody finančního leasingu Management podniku by měl vţdy pečlivě zvaţovat jednotlivé moţnosti financování svých aktivit. Jeho úkolem je zvolit tu nejefektivnější a pro podnik nejvýhodnější variantu. Pro potřeby této práce budou nastíněny výhody a nevýhody finančního leasingu.
Výhody finančního leasingu o
méně administrativně náročný neţ získání úvěru (např. bez podnikatelské historie, bez předloţení Business Plan, bez potřeby znaleckých posudků zajišťovacích instrumentů)1,
o
rychlejší neţ vyřízení úvěru (schvalovací řízení více stupni úvěrových útvarů bank)
o
1
dostupnější neţ úvěr (nepoţadováno dozajištění),
Nemusí být ovšem pravidlem. 14
o
riziko inflace a pohyb úrokových sazeb nese zpravidla leasingová společnost (leasingové splátky dopředu zakotveny ve smlouvě),
o
perioda splácení můţe být volitelná (měsíční, čtvrtletní),
o
leasingové splátky mohou být shodné s výkonovými parametry (pokud např. existuje sezónnost vyuţití předmětu smlouvy, splátky mohou být nepravidelné),
o
akontace se časově rozlišuje a je daňově uznatelná,
o
leasingové splátky jsou daňově uznatelnou poloţkou (úvěr – platby úroků jsou daňově uznatelnou poloţkou, splátky úvěru nejsou),
o
leasing nezatěţuje aktiva a pasiva nájemcům – mimobilanční financování nezvyšuje míru zadluţení podniku, zlepšuje peněţní tok a rentabilitu.
Nevýhody finančního leasingu o
omezená vlastnická práva nájemce po celou dobu pronájmu,
o
nájemce nese riziko zcizení a totálního zničení předmětu,
o
po skončení je předmět leasingu zcela nebo téměř odepsaný – ztráta výhody daňových odpisů, přestoţe je předmět dále uţíván,
o
vysoké
penále
za
vypovězení
smlouvy
nebo
absolutní
nevypověditelnost leasingové smlouvy, o
v případě bankrotu leasingové společnosti musí nájemce vrátit předmět leasingu a jednat o vyrovnání,
o
leasing je většinou draţší neţ úvěr.
Leasingové a úvěrové financování jsou konkurenčními produkty, a proto finanční instituce nabízejí tyto produkty tak, aby byly jejich výhody a nevýhody eliminovány. Rozhodnutí pak záleţí na individuálních poţadavcích klienta, resp. na výpočtu finanční náročnosti, který je zaloţen na diskontování nákladů na leasing a úvěr s propočtem daňových úspor a ukazateli čistá výhoda leasingu.
15
3 Techniky, metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic Metody pro vyhodnocování investic slouţí k propočtu určitých kritérií ekonomické efektivnosti a vedou tak k výběru projektu nebo jeho variant. Tato kritéria slouţí k měření návratnosti zdrojů, které byly na realizaci projektu vynaloţeny. Základními
vstupními
parametry
charakterizujícími
investice
Kislingerové a kol. (2007) počáteční kapitálové výdaje z realizace investice v jednotlivých letech podnikové náklady na kapitál WACC
jsou
podle
, cash flow plynoucí
, doba ţivotnosti
a váţené
, které zohledňují faktor rizika a dobu
ţivotnosti investice. Techniky hodnocení lze rozdělit do dvou základních skupin:
Metody dynamické
Metody statické
Metody lze také rozdělit dle výsledného efektu, na který se při svém hodnocení zaměřují: Peněţní kritéria o vycházejí z hodnocení očekávaných investičních peněţních toků Nákladová kritéria o zaměřují se na hodnocení očekávaných úspor nákladů při rozhodování mezi vzájemně se vylučujícími projekty (v případě stejných investičních toků pro oba projekty, či nemoţnosti provést odhad) o nepřináší podklady pro rozhodnutí o efektivnosti samotné investice (zda má být projekt vůbec realizován) Zisková kritéria o orientují se na hodnocení očekávaného výsledku hospodaření, který mají investice přinést o oproti nákladovým kritériím poskytují informace pro rozhodnutí o realizaci projektu.
16
3.1.1 Metody dynamické Metody dynamické pracují s diskontovanými peněţními toky a na rozdíl od statických kritérií respektují působení rizika a času. Z tohoto principu vyplývá, ţe celkovou výši cash flow není vhodné zjišťovat prostým součtem peněţních toků očekávaných v jednotlivých letech, neboť rozdíly v časové hodnotě peněz mohou být markantní a je proto nutné celkové příjmy a výdaje vyjádřit ke konkrétnímu datu (diskontovat je), jak uvádí Nývltová a Marinič (2010). Tyto metody zahrnují čistou současnou hodnotu (NPV), index rentability a vnitřní výnosové procento.
3.1.1.1 Čistá současná hodnota (Net Present Value – NPV) NPV
je
povaţována
za
nejpouţívanější
a
nejvhodnější
metodu
díky
srozumitelnosti výsledků a jasným rozhodovacím kritériím. Vedle respektování časové hodnoty peněz je další předností její aditivnost neboli schopnost sčítat výsledky v portfoliu investic, a tak zhodnotit celkový přínos z realizace těchto projektů. NPV představuje rozdíl současné hodnoty všech budoucích příjmů projektu a současné hodnoty všech výdajů projektu. Jedná se tedy o součet diskontovaného peněţního toku projektu během jeho ţivota. Pokud je NPV kladná, je doporučeno projekt realizovat, resp. očekávaná výnosnost investice je vyšší neţ její poţadovaná výnosnost určená diskontní sazbou. Naopak projekt se zápornou současnou hodnotou by měl podnik zamítnout. Výpočet lze provést pomocí následujícího vzorce:
∑ kde jsou počáteční kapitálové výdaje; je očekávaný peněţní tok; je poţadovaná výnosnost podnikového kapitálu; je doba ţivotnosti investice; 17
(1)
představuje jednotlivá léta investování.
Slabinou tohoto modelu je ovšem výsledek vyjádřený v absolutních hodnotách s nepřesnou mírou ziskovosti projektu. Omezuje tak relativní pohled na srovnání více investic. Metoda NPV je finančním managementem brána za klíčovou, jelikoţ jako jediná vypovídá v reálných hotovostních částkách a představuje příspěvek kaţdého projektu k hodnotě podniku. Relativní pohled pak doplňují metody vnitřního výnosového procenta a Profitability Index.
3.1.1.2 Vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return – IRR) Vnitřní výnosové procento, resp. vnitřní míru výnosnosti lze chápat jako výnosnost (rentabilitu), kterou projekt poskytuje během své ţivotnosti. Charakterizuje tedy míru zhodnocení prostředků vloţených do projektu. V číselném vyjádření je IRR rovno takové diskontní sazbě, při které je čistá současná hodnota projektu rovna nule: ∑
(2)
Stanovení IRR je matematicky náročnou operací. Počítá-li se velikost IRR ručně, lze ji zjistit opakovanými propočty čisté současné hodnoty při různých hodnotách diskontní sazby, tedy iterační metodou. Následné rozhodnutí o přijetí či zamítnutí projektu je snadné. Podnik by měl danou investici přijmout, pokud je její IRR vyšší neţ diskontní sazba. Výhodou při stanovení vnitřního výnosového procenta je minimální poţadavek na přesnou znalost diskontní sazby, lze tedy pouţít pouhý odhad. Naopak hlavní nedostatek spočívá v tom, ţe v případě nekonvenčních peněţních toků v průběhu ţivotnosti investice můţe IRR nabývat více hodnot. Vnitřní výnosové procento ovšem nemusí existovat vůbec a to v případě, kdy nedochází k ţádné změně znaménka peněţních toků. Pokud je peněţní tok projektu konvenční (mění znaménko pouze jednou), pak existuje pouze jediná hodnota IRR (Kalouda, 2009). Při hodnocení vzájemně se vylučujících projektů, kdy z navrţených variant je 18
nutné vybrat pouze jedinou, není vnitřní míra výnosnosti vhodným kritériem. V tomto případě je třeba preferovat metodu čisté současné hodnoty.
Zdroj: Valach (2001, str. 95) Obr. 2 Vztah čisté současné hodnoty a požadované výnosnosti
3.1.1.3 Index rentability (Profitability Index – PI) Index rentability, resp. index ziskovosti je v úzkém vztahu s metodou NPV, na rozdíl od ní je ovšem relativní povahy. Číselně index rentability představuje podíl současné hodnoty budoucích příjmů projektu a investičních výdajů: ∑
(3)
Je-li index rentability větší neţ 1, měl by být projekt přijat k realizaci. Čím více jednotku přesahuje, tím ekonomicky výhodnější projekt je. Tento index je významným kritériem jednak pro vyhodnocení přijatelných investic, tak i pro relativní srovnání různých projektů mezi sebou, kdy si podnik nemůţe dovolit realizovat všechny a to s ohledem na nedostatek finančních prostředků (Král, 2008). 19
3.1.2 Metody statické Statické metody vycházejí z nominálních hodnot, kde zcela opomíjejí faktor rizika a času. Neodpovídají tak principům, které jsou pro moderní finanční management klíčové. Přesto se s nimi v praxi, díky své jednoduchosti, lze stále často setkat. Tyto metody je moţno pouţít u projektů s krátkou dobou ţivotnosti, kde faktor času a rizika nehraje významnou roli. Patří mezi ně rentabilita kapitálu a doba úhrady či doba návratnosti.
3.1.2.1 Ukazatele rentability Tyto ukazatele poměřují zisk projektu k vloţeným prostředkům, měří tak výnosnost kapitálu pouţitého k financování projektu. Mezi nejuţívanější patří:
rentabilita vlastního kapitálu (ROE) – vyjadřuje míru zhodnocení vlastních zdrojů, které investor pouţil k financování projektu;
rentabilita celkového kapitálu (ROA) – zde jsou k zisku začleněny úroky, zisk tak představuje odměnu za poskytnutí vlastního kapitálu a úrok odměnu za cizí kapitál;
rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROI) – se od ROA liší hodnotou ve jmenovateli, kde je celkový kapitál sníţený o krátkodobé cizí zdroje a
účetní rentabilita projektu – se snahou odstranit nedostatek předchozích ukazatelů, které se stanovují pro jednotlivé roky ţivota projektu tím, ţe vyjadřuje průměrný roční zisk po zdanění projektu.
(4) kde je účetní rentabilita projektu (%); je průměrná roční výše zisku po zdanění; je průměrná hodnota pořízeného dlouhodobého majetku.
20
PZ se stanoví jako aritmetický průměr v jednotlivých letech provozu z výkazu zisku a ztrát. PDM lze získat součtem jeho vstupní ceny a zůstatkové hodnoty na konci ţivota investice dělený dvěma. Jak z povahy ukazatelů výnosnosti vyplývá, projekt je tím ekonomicky výhodnější, čím je rentabilita projektu vyšší. Předností je tedy jednoduchost výpočtu a srozumitelnost těchto ukazatelů, které mohou slouţit k rychlému posouzení výhodnosti, především u projektů s krátkou dobou ţivotnosti (Marek, 2009).
3.1.2.2 Doba úhrady Tuto metodu lze definovat jako dobu potřebnou pro úhradu celkových investičních nákladů projektu jeho budoucími příjmy. Za dobu úhrady tedy investor získá zpět vloţené prostředky. Pro výpočet stačí znát výši počáteční investice a peněţní toky v jednotlivých letech. Předností této metody je taktéţ jednoduchost a srozumitelnost, ale s ohledem na fakt, ţe se jedná o metodu statickou nelze brát dobu úhrady za metodu spolehlivou. Navíc díky zdůrazňování rychlé finanční návratnosti projektu navozuje tendence k přijímání příliš mnoha krátkodobých projektů.
3.2
Peněţní toky projektu
Vyuţití dynamických kritérií při hodnocení investičního projektu vyţaduje stanovení jeho diskontní sazby a peněţních toků. Peněţním tokem (cash flow) projektu se rozumí veškeré příjmy a výdaje, které projekt vyvolává během svého ţivota, tj. v průběhu výstavby, v období provozu a při likvidaci. Fáze výstavby projektu je spojena pouze s výdaji investičního charakteru, které budou v projektu vázány po delší dobu. Zatímco pro období provozu je typická existence jak příjmů, tak výdajů, které mohou mít investiční nebo provozní charakter. Po skončení doby ţivota projektu, při likvidaci, mohou v některých situacích převaţovat příjmy nad výdaji, dosáhne-li např. příjem z prodeje pozemku vyšších hodnot neţ u výdajů spojených s likvidací (výdaje na odstranění ekologických škod, výdaje na demontáţ zařízení aj.). 21
Peněţní toky, jejich stanovení a vyuţití pro hodnocení investičních projektů patří k významným a mnohdy obtíţným úkolům. Důvodem je především vetší počet veličin a subjektů, jejichţ kvantifikace můţe vést k nesprávné náplni peněţních toků projektu z hlediska jejich sloţek, resp. co do peněţního toku patří a co zahrnuto být nemá). Z tohoto důvodu je důleţitým faktorem dostatečné vyjasnění účelu peněţních toků, kdy je podstatné rozlišit, zda peněţní tok slouţí pro posouzení finanční stability nebo pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektu. Další příčinou chyb při stanovení peněţních toků je nesprávné stanovení hodnot jednotlivých sloţek peněţního toku projektu, kde se lze často setkat s přílišným optimismem, který vede k přecenění těchto hodnot.
3.2.1 Prognóza výdajů a příjmů z investice „Investiční náklady (výdaje) chápeme jako souhrn všech nákladů kapitálového charakteru, které je třeba vynaloţit na vybudování výrobní jednotky (jednotky poskytující sluţby) a zabezpečení jejího provozu. Tyto náklady tedy reprezentují prostředky, jeţ jsou dlouhodobě vázány v projektu“ (Fotr a Souček, 2011, str. 93). Investiční náklady lze rozdělit do tří skupin:
výdaje na pořízení stálých aktiv – dlouhodobý hmotný, nehmotný majetek (např. zakoupení pozemků, strojů, náklady na přípravu technickoekonomické studie aj.)
čistý pracovní kapitál2
ostatní výdaje kapitálového charakteru3 – výdaje na výcvik a rekvalifikaci pracovníků, výdaje na vývojové a výzkumné programy pro daný investiční projekt aj.
Pro správné stanovení kapitálových výdajů je důleţité rozlišovat nákladové a výdajové poloţky. Významnou nákladovou poloţkou, která není výdajem, jsou odpisy. Odpisy jako náklad sniţují zisk podniku a tím i odváděnou daň z příjmů.
2
Čistý pracovní kapitál je kryt dlouhodobým kapitálem a počítá se jako rozdíl oběţných aktiv a krátkodobých závazků. U obnovovacích projektů se vyţaduje jen malý přírůstek čistého pracovního kapitálu, popř. ţádný. 3 V anglosaské terminologii označované jako Pre-Production Expenditures, resp. Preliminary Expenses 22
Další rozdíly nákladů a výdajů se často objevují u materiálů a surovin4. V okamţiku pořízení investice je celková částka peněţním výdajem a do nákladů vstupuje postupně v průběhu několika let formou odpisů (Nývltová a Marinič, 2010). Podle Valacha (2006) lze kapitálové výdaje modelově vyjádřit takto:
(5) kde je kapitálový výdaj; je výdaj na pořízení dlouhodobého majetku; je výdaj na trvalý přírustek čistého pracovního kapitálu; je příjem z prodeje existujícího nahrazovaného dlouhodobého majetku; jsou daňové efekty související s prodejem nahrazovaného majetku.
„Výdaje na pořízení dlouhodobého majetku a na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu jsou v moderním pojetí kapitálových výdajů sniţovány o příjem, který je dosaţen díky prodeji nahrazovaného dlouhodobého majetku. S tím zpravidla souvisí pozitivní či negativní daňové efekty, o které je třeba následnou výši výdajů upravit“ (Nývltová a Marinič, 2010, str. 73). Pokud je zůstatková cena niţší neţ cena prodejní, je zapotřebí rozdíl zdanit, čímţ dojde k navýšení celkových kapitálových výdajů a naopak je-li zůstatková cena vyšší neţ cena prodejní, podnik získává daňovou úsporu, o kterou můţe kapitálové výdaje sníţit. Čistý pracovní kapitál bývá zpravidla odhadem, který se během fungování projektu můţe rozcházet se skutečnými nároky na pracovní kapitál. Praxe ukazuje, ţe poţadavky
na
pracovní
kapitál
jsou
podceňovány,
coţ
můţe
vést
k podhodnocení investičních nákladů a tím i k finančním potíţím samotného podniku.
4
S navyšováním produkce rostou i zásoby surovin a materiálů, tudíţ výdaje na jejich pořízení jsou vyšší neţ náklady. 23
Při stanovení výše kapitálových nákladů je nutné brát v úvahu také náklady alternativní a zapuštěné. Alternativními náklady „rozumíme výnos z nejlepší varianty, který nemohl být získán, protoţe zdroje byly vynaloţeny na danou investici; ušlý zisk proto připočteme k nákladům analyzované varianty“ (Synek a kol., 2000, str. 286). Jedná se např. o pozemek, budovu aj., které jsou jiţ ve vlastnictví podniku, jeţ daný projekt realizuje5. Zapuštěné resp. utopené náklady (sunk costs) je naopak nutno při stanovení výše kapitálových výdajů vyloučit. Jedná se o náklady, které byly jiţ v minulosti na projekt vynaloţeny a rozhodnutí o pokračování či zastavení projektu je neovlivní (náklady na výzkum a vývoj aj.). Oproti kapitálovým výdajům je zjišťování očekávaných peněžních příjmů náročnější úkol a to z důvodu řady vlivů, jako je faktor času, vliv inflace a vliv změn na trhu, které se obtíţně odhadují. Tyto vlivy zvyšují riziko nedosaţení očekávaných příjmů, proto je nutné věnovat těmto odhadům značnou pozornost. „Základem pro stanovení peněţních příjmů jsou inkasované trţby v důsledku investování, sníţené o provozní výdaje“ (Nývltová a Marinič, 2010, str. 74). Za roční peněţní příjmy z investičního projektu, jak uvádí Valach (2006), se během doby jeho ţivotnosti tedy povaţují:
zisk po zdanění, který projekt kaţdoročně přináší;
roční odpisy, nezvyšující podnikové výdaje;
změny čistého pracovního kapitálu spojeného s projektem;
příjem z prodeje dlouhodobého majetku koncem ţivotnosti, upravený o daň.
Podle Valacha (2006) se pro účely hodnocení efektu investičního projektu většina finančních teoretiků shoduje na vyloučení placených úroků z úvěru aj. forem cizího kapitálu
v souvislosti
s projektem
z provozních
nákladů.
Zdůvodněním
je argument, který říká, ţe „rozhodnutí o přijetí či nepřijetí projektu by nemělo být závislé na struktuře zdrojů financování jednotlivého projektu“ (Valach, 2006, str. 65). Úroky se navíc berou v úvahu při diskontování peněţních příjmů na současnou hodnotu. Po odečtení by se tak zisk sniţoval dvakrát: „jednou jako součást nákladů, podruhé při diskontování jako součást diskontní míry“ (Synek a kol., 2000, str. 285). 5
Pro zjištění nejniţšího ušlého výnosu lze pouţít úrok z termínovaného vkladu v bance nebo výnos ze státních obligací. 24
„Změny čistého pracovního kapitálu se mohou objevit jednak jako součást kapitálových výdajů (přírůstek čistého pracovního kapitálu v důsledku investování), jednak se mohou objevovat během ţivotnosti investičního projektu jako přírůstek (sniţují peněţní příjmy z projektu) nebo jako úbytek (zvyšují peněţní příjmy z projektu)“ (Valach, 2006, str. 66). Po ukončení provozu projektu se uvolní prostředky vázané v zásobách a pohledávkách a dojde tak k úhradě krátkodobých závazků a k uvolnění prostředků dlouhodobě vázaných v projektu. V některých případech lze majetek projektu prodat za určitou cenu a získat tak čisté příjmy z tohoto prodeje. Jindy je třeba na likvidaci projektu vynaloţit určité výdaje (např. náklady na sešrotování, na demontáţ strojů aj.) a zpeněţit například pouze určité části projektu. Čisté příjmy z likvidace pak tvoří rozdíl příjmů a výdajů z likvidace po korigování o případné zdanění. Formálně lze celkový roční příjem z investice vyjádřit následovně:
(6) kde je celkový roční příjem z investičního projektu; je roční přírůstek zisku po zdanění, který investice přináší (kromě úroků z úvěrů); je přírůstek ročních odpisů v důsledku investice; je přírůstek či úbytek čistého pracovního kapitálu v důsledku investování; je příjem z prodeje dlouhodobého majetku koncem ţivotnosti; je daňový efekt z prodeje dlouhodobého majetku koncem ţivotnosti.
3.2.2 Diskontní sazba Stanovení kritérií ekonomické efektivnosti investičních projektů, jako je čistá současná hodnota a index rentability, vyţaduje vedle peněţních toků určení podnikové diskontní sazby. Diskontní sazba je proto dalším klíčovým faktorem
25
a její určení patří k základním úlohám investičního rozhodování (Fotr a Souček, 2011). K financování projektů podniky z velké části vyuţívají kombinaci vlastních a cizích zdrojů. „Východiskem pro stanovení diskontní sazby projektu jsou firemní náklady kapitálu v podobě váţeného průměru nákladů vlastního a cizího zpoplatněného kapitálu“ (Fotr a Souček, 2011, str. 138). Průměrné kapitálové náklady WACC6 pak tedy vypočteme jako váţený aritmetický průměr podle následujícího vzorce, kde vahou je podíl příslušného druhu kapitálu na celkových zdrojích:
(7) kde jsou náklady na vlastní kapitál; je výše vlastního kapitálu; je výše celkového kapitálu; jsou náklady cizího kapitálu; je daň z příjmu.
„Kapitálové náklady společnosti jsou správnou diskontní sazbou pro projekty, které mají stejné riziko jako stávající podnikání společnosti. Mnoho firem však pouţívá kapitálové náklady společnosti pro diskontování odhadovaných peněţních toků u všech nových projektů“ (Brealey a Myers, 2000, str. 229). Tento postup ovšem není bezpečný, jak dále Brealey a Myers (2000) uvádí, jelikoţ hodnověrné náklady kapitálu závisí na charakteru projektu, který je financován. „Metoda WACC je v praxi široce pouţívána, protoţe poskytuje za předpokladu vhodné aplikace firmě reálnější a širší pohled na náklady kapitálu i stanovení vhodné diskontní mezní sazby, neţ pouze alternativní náklady dané investice“ (Petřík, 2009, str. 136). Při oceňování investic by ovšem i tato metoda neměla být přeceňována, neboť „hlavní kritici vytýkají této technice především účetní, zpětný pohled na historickou kapitálovou strukturu, která je obsaţena ve finančních 6
Weighted Avarage Cost of Capital 26
výkazech, jeţ většinou slouţí jako základní podklady pro takto staticky a finančně účetně pojatou kalkulaci WACC“ (Petřík, 2009, str. 136).
3.2.2.1 Náklady vlastního kapitálu Náklady vlastního kapitálu lze chápat jako oportunitní náklady7, které závisí na podnikatelské činnosti daného podniku. „Čím je riziko firmy vyšší, tím jsou poţadovaná výnosnost vlastního kapitálu firmy a náklady tohoto kapitálu vyšší (alternativní investiční příleţitosti představují investice do rizikovějších, avšak také výnosnějších cenných papírů)“ (Fotr a Souček, 2011, str. 119). Obecně lze výnosnost vlastního kapitálu určit jako:
(8) Kde je poţadovaná výnosnost (náklady) vlastního kapitálu je riziková prémie; je výnosnost bezrizikové investice.
„Pokud by byla podnikatelská činnost firmy zcela neriziková, pak by byla riziková prémie nulová a poţadovaná (minimální) výnosnost vlastního kapitálu firmy by byla dána výnosností státních dluhopisů, které se povaţují za finanční investice s minimálním rizikem (pokud tedy investor vloţí svůj kapitál do zcela nerizikové firmy, nemůţe pak koupit státní dluhopisy a přichází o jejich výnos)“ (Fotr a Souček, 2011, str. 119). Investiční činnost podniku je ovšem vţdy více či méně riziková a proto je třeba určit rizikovou prémii.
7
Alternativní náklady, náklady obětované příleţitosti 27
3.2.2.1.1 Riziková prémie Riziková prémie je rozdílem mezi vyšší očekávanou výnosovou mírou rizikovější investice a bezrizikovou úrokovou mírou, kterou se vyznačuje výnosnost bezkuponového vládního dluhopisu s určitou dobou splatnosti. Mezi dva základní přístupy ke stanovení rizikové prémie patří:
Přístup zaloţený na modelu oceňování kapitálových aktiv8
Stavebnicová metoda
Model oceňování kapitálových aktiv vychází z funkčního kapitálového trhu, coţ ovšem můţe v českých podmínkách působit řadu problémů. Riziková prémie se pak určí podle vztahu:
(9) kde je riziková prémie; je průměrná roční výnosnost trţního portfolia akcií; je průměrná roční výnosnost státních dluhopisů; je pak poţadovaná prémie za riziko trhu9; vyjadřuje změnu výnosnosti akcie daného podniku, pokud se změní výnosnost kapitálového trhu o jednotku.
je „normovaným měřítkem systematického rizika kapitálové investice ve vztahu k trţnímu portfoliu“ (Krabec, 2009, str. 125) a lze určit pomocí následujícího vzorce, ve kterém je respektováno zadluţení podniku (Hnilica a Fotr, 2009):
8
CAPM (Capital Assets Pricing Model) Jednou z metod zjištění očekávané výnosnosti trhu (očekávané prémie za riziko) je podle Scholleové (2009) pouţití ratingu renomovaných agentur (S&P, Moody´s aj.) 9
28
*
(
)+
(10)
Kde je úročený cizí kapitál; je vlastní kapitál; je sazba daně z příjmu.
Stanovit beta koeficient výše uvedeným způsobem je moţné jen pro podniky, jejichţ akcie jsou obchodovány na veřejném, likvidním a efektivním kapitálovém trhu. Společnosti, které nejsou kótovány na burze, určují beta koeficient například navrţeným expertním přístupem. Tato technika hodnotí riziko podniku pomocí osmi rizikových faktorů, jako je velikost podniku, citlivost na změnu hospodářského cyklu, vyjednávací síla vůči dodavatelům a odběratelům aj. Kaţdý faktor se oceňuje stupněm od 1 (malé riziko) do 3 (velké riziko). Na základě průměrného rizika se pak stanoví beta koeficient (Fotr a Souček, 2011). Snahou stavebnicových modelů je pomoci malým a středním podnikům určit jejich poţadovanou výnosnost. „Stavebnicové modely se vyuţívají pro stanovení nákladů kapitálu v ekonomice s nedokonalým kapitálovým trhem a krátkou dobou fungování trţní ekonomiky, kde nelze všeobecně pouţít model CAPM a arbitráţní model10“ (Dluhošová a kol., 2010, str. 123). „Základem všech modelů je jako výchozí poţadovaná úroková míra bezriziková míra, která se pak upravuje o případné přiráţky za riziko podle úrovně činnosti podniku“ (Scholleová, 2009, str. 152). Závěrem lze podotknout, ţe problémy se stanovením nákladů vlastního kapitálu vyplývají z ekonomické, nikoli účetní povahy těchto nákladů, tj. tyto náklady nelze nalézt ve finančních výkazech a v účetnictví (Fotr a Souček, 2011).
10
Tyto modely vyuţívané pro odhad nákladů vlastního kapitálu nejsou předmětem diplomové práce. Proto této problematice není věnována větší pozornost. 29
3.2.2.2 Náklady na cizí kapitál Náklady na cizí kapitál představují úrokovou sazbu, kterou podnik platí svým věřitelům. Cizím kapitálem jsou bankovní úvěry, půjčky aj. Vnitřní strukturu nákladů na kapitál věřitelů lze vyjádřit pomocí následujícího obrázku.
Zdroj: Kislingerová a kol. (2007, str. 235) Obr. 3 Struktura nákladů na kapitál věřitelů
„Náklady na cizí kapitál bývají niţší neţ náklady na vlastní kapitál, protoţe věřitel nese niţší riziko neţ vlastník“ (Scholleová, 2009, str. 146). „Vzhledem k tomu, ţe úroky jsou poloţkou sniţující daňový základ, nákladem kapitálu je úrok sníţený o úsporu na dani z příjmů, která se tímto způsobem dosáhne“ (Nývltová a Marinič, 2010, str. 117). Jedná se o úrokový daňový štít, díky němuţ lze náklady na cizí kapitál určit vztahem:
(11) kde jsou náklady cizího kapitálu; je úroková sazba z úvěru poskytnutého věřiteli v %; je koeficient sazby daně z příjmů.
30
„Firemní náklady kapitálu je moţné pouţít jako diskontní sazbu investičního projektu pouze v případě, ţe míra rizika projektu je přibliţně stejná jako riziko podnikatelské činnosti firmy a způsob financování projektu neovlivní příliš kapitálovou strukturu firmy, ze které vycházejí firemní náklady kapitálu“ (Fotr a Souček, 2011, str. 138). V případě nesplnění podmínek je třeba tyto náklady expertně korigovat11.
11
Jedná se o úpravu nákladů v podobě jejich zvýšení u projektů s vyšším rizikem neţ je riziko podniku nebo naopak sníţení u projektů s niţším rizikem. 31
4 Představení podniku TBG České Budějovice V nadcházející kapitole je stručně představena společnost TBG České Budějovice spol. s r.o. V první části jsou nastíněny základní identifikační údaje společnosti získané
z výročních
zpráv
a
z výpisu
obchodního
rejstříku.
Následně
je představen výrobní profil společnosti a technické vybavení. Kapitola rovněţ seznamuje s obchodní politikou a základními ekonomickými ukazateli společnosti.
Základní profil společnosti
4.1
Výrobním programem společnosti je výroba betonových směsí, včetně zajištění dopravy a čerpání. Společnost byla zaloţena společnostmi STRABAG Bohemia a.s., VULKAN Bohemia s.r.o. a Kirchdorfer Industrieholding GmbH (Rakouská republika). Tyto společnosti byly zapsány dne 12. 2. 1997 do obchodního rejstříku se třetinovými obchodními podíly a se splacenými vklady 3 mil. Kč od kaţdé z nich. Struktura podílníků se postupně vyvíjela a podíly společnosti přecházely na jiné subjekty z důvodu změn názvu společností, změn právních forem, fúzí a jiných majetkových transakcí. Aţ do 9. 8. 2007 třetiny podílů patřily společnostem v holdingových skupinách STRABAG, Českomoravský beton (HeidelbegCement) a Kirchdorfer. Dne 9. 8. 2007 byly zapsány do obchodního rejstříku změny ve vlastnictví a novými vlastníky se staly STRABAG a.s. a Kirchdorfer Kies und Transportbetonholding GmbH (Rakouská republika) s vklady 4,5 mil. Kč, coţ představuje 50 % podíl kaţdé společnosti na základním kapitálu společnosti TBG České Budějovice spol. s r.o.
Výrobní profil - sortiment vyráběné produkce
4.2
Betonárna vyrábí a následně zajišťuje čerpání a dopravu následujících druhů betonových směsí:
konstrukční i nekonstrukční betony vyráběné dle ČSN EN 206-1
cementové potěry
32
betony pro průmyslové podlahy
lehké betony tepelně izolační na bázi ekostyrenu, perlitu, keramzitu, pěnobetonu
směsi stmelené hydraulickými pojivy
mezerovité betony, betony odolné proti agresivnímu prostředí
popílkocementové a popílkocementobetonovité suspenze
mechanicky zpevněné kamenivo
štěrk částečně vyplněný cementovou maltou
Provozovna zajišťuje čerpání a dopravu betonových směsí autodomíchávači. Doplňkově betonárna realizuje prodej kameniva.
Technické vybavení Betonárna je vybavena mísícím zařízením typu STETTER s horizontálním zásobníkem na kamenivo. Provoz je celoroční, automatický, plně řízený počítačem. Pro zimní období je betonárna vybavena zařízením pro ohřev kameniva a záměsové vody. Součástí betonárny je recyklační zařízení pro zpracování zbytkového betonu. Hodinový výkon betonárny je 80 m³ čerstvého betonu a ročně se vyprodukuje cca 18 tis. m3 betonových směsí. Na betonárně je zaveden, certifikován a udrţován systém managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001. Vyráběné betony splňují poţadavky zákona č. 22/1997 Sb., o technických poţadavcích na výrobky. Betonárna má certifikován systém řízení výroby a na všechny výrobky jsou vydávána prohlášení o shodě. Rovněţ veškeré vstupní materiály pouţívané pro výrobu
jsou
pravidelně
kontrolovány a splňují poţadavky platných předpisů a norem. Kvalitu výroby kontrolují nezávislé
akreditované
zkušební laboratoře a dozorují
certifikační orgány.
33
akreditované
4.3
Obchodní politika
Cílovými skupinami zákazníků jsou střední a malé společnosti působící na stavebním trhu a fyzické osoby zajišťující si svépomocí výstavbu rodinných domů. Dojezdová vzdálenost od betonárny na stavby zákazníků se pohybuje v okruhu cca 50 km. Jako významnější referenční zakázky lze uvést most Boršov nad Vltavou, most Plav, přepadový kanál přehrady Římov nebo hala Engel Kaplice. Společnost ve své obchodní politice vyuţívá výhod propojení dvou nadnárodních skupin STRABAG a.s. a Kirchdorfer Gruppe GmbH, ve kterých jsou začleněny stavební společnosti, producenti cementu, dodavatelé štěrků a písků.
4.4
Základní ekonomické ukazatele
Tab. 1 Ekonomické ukazatele 2009
2010
Výkony celkem v tis. CZK
36 255
30 190
Výkonová spotřeba v tis. CZK
32 636
26 145
Provozní hospodářský výsledek v tis. CZK
-377
4 076
Výsledek hospodaření za účetní období v tis. CZK
-259
3 750
Aktiva celkem v tis. CZK
19 962
19 441
Dlouhodobý majetek v tis. CZK
4 746
4 288
Vlastní kapitál v tis. CZK
11 894
15 644
Pracovní kapitál v tis. CZK
1 529
11 255
Rentabilita aktiv v % (ROA)
-2,0
21,0
Rentabilita vlastního kapitálu v % (ROE)
-2,2
24,0
Rentabilita provozních trţeb v % (ROS)
-1,0
12,3
Rentabilita provozních nákladů v % (ROC)
-1,0
13,9
4
4
Počet zaměstnanců
Zdroj: Údaje ze zprávy o auditu účetní závěrky k 31. prosinci 2010
34
Investiční záměr V souladu se závěry z jednání Valné hromady společnosti TBG České Budějovice ze dne 16. 11. 2010 byl k posouzení předloţen investiční návrh na zvýšení hodinové produkce čerstvého betonu betonárny společnosti TBG České Budějovice spol. s r.o. Z důvodu zhoršujícího se technického stavu betonárny a potřeby
udrţení
konkurenceschopnosti
na
trhu
bylo
zapotřebí
zajistit
bezproblémový provoz betonárny. Současná betonárna byla do provozu uvedena v roce 2004 za pořizovací hodnotu 13 357 000,- Kč. Zůstatková hodnota k 31. 12. 2011 bude 0,- Kč. Během sedmiletého provozu byly prováděny pouze provozní opravy a předepsaná údrţba.
Vysoká
míra
celkového
opotřebení
vyţaduje
generální
opravu,
která se běţnými opravami bez dlouhodobé odstávky nedá nahradit. Betonárna je vybavena míchačkou PENAT 50/1500, řídicím systémem DORNER, váţícím dopravníkovým pásem, řádovým pěti-komorovým zásobníkem kameniva a dvěma jednokomorovými (2 x 80 tun) a jedním dvoukomorovým (2 x 40 tun) silem na cement. Ročně produkuje cca 35 – 40 000 m3 betonu. Návrh investice je vypracován ve dvou variantách, v úpravě stávající technologie a ve výměně kompletní technologie betonárny. Obě varianty mají za cíl zvýšit hodinovou produkci čerstvého betonu. Předloţení dvou variant řešení bylo odvozeno z poţadavků společníků, kde strana Kirchdorfer Industrieholding GmbH preferuje pořízení nového stroje a strana Českomoravský beton, a.s. doporučuje technické úpravy betonárny a zkvalitnění řídící a organizační činnosti. Důvodem rekonstrukce je fakt, ţe současný výkon je nedostatečný a navýšení potřebné kapacity s ohledem na situaci na trhu při zastoupení velkých výrobců betonu v českobudějovickém regionu je nezbytné. Není zde rozhodující jen finanční úroveň, ale i časová pruţnost a flexibilita dodavatele, jelikoţ byly zjištěny rezervy v řídící a organizační činnosti týkající se čekání zákazníků na betonárně od okamţiku příjezdu do zahájení nakládky. Na základě vyjednávání mezi společníky bylo přistoupeno k variantě pořízení nového stroje. Za nejvhodnějšího dodavatele zařízení s ohledem na kvalitu zařízení a sluţeb byla zvolena společnost SCHWING Stetter Ostrava s.r.o.
35
Kompletní kapitálové výdaje na výstavbu betonárny jsou uvedeny v tab. 2. Investice se skládá z několika poloţek, které ovšem budou brány jako celek a investiční projekt bude tak i hodnocen.
Zdroj: Interní materiál Obr.4 Ilustrační nákres betonárny
36
Tab. 2 Kompletní výměna technologie betonárny
Mobilní betonárna STETTER Poloţka Základní provedení komplet
specifikace Míchačka, nosná konstrukce, váha cementu, váha vody, kompresor, skip
cena
celkem
5 117776 6 482 776
Plnoautomatické ovládání řídícím systémem Skladování a doprava cementu
Doplňující vybavení
1 365 000
Zásobník cementu
1032000
Vybavení cementových sil
312000
Spirálové šneky
489200
Opláštění, čerpadla, velín
1 833 200
875 024
Mobilní základy
483 820
Montáţní práce
634 000
Doprava dodávek
293 000
Celkem
10 601 820
Zdroj: Údaje vycházejí z cenové nabídky společnosti Schwing Stetter
Financování investičního projektu Podnik se přiklonil k financování investice pomocí cizích zdrojů a následně porovnával moţnosti financování formou leasingu a formou úvěru. Ačkoli podnik disponuje dostatečným mnoţstvím vlastních zdrojů, prioritním poţadavkem bylo rozdělení zisku mezi společníky. Při rozhodování o způsobu financování bylo zapotřebí vyhodnotit daňové dopady, administrativní a finanční náročnost, dostupnost a dobu vyřízení. Délka odpisové doby zařízení nehrála při rozhodování důleţitou roli. Společnost zvolila leasing díky niţší administrativní náročnosti a rychlejšímu vyřízení oproti moţnému úvěru. S pronajímající společností navíc vyjednala výhodné leasingové podmínky. Oproti úvěru, kde splátkami nelze sníţit daňový základ, leasingové platby jakoţto pronájem se povaţují za platby za sluţby a jsou tak daňově uznatelným nákladem.
37
Společnost účtuje o najatém majetku tak, ţe zahrnuje leasingové splátky do nákladů rovnoměrně po dobu trvání nájmu. Při ukončení nájmu a uplatnění moţnosti odkupu je předmět leasingu zařazen do majetku společnosti v kupní ceně. Dne 1. 2. 2011 společnost uzavřela smlouvu o finančním pronájmu s SG Equipment Finance Czech Republic s.r.o. Předmětem nájmu je technologie betonárny STETTER. Smlouva je uzavřena od února 2011 do ledna 2014. Základní údaje o leasingu jsou zobrazeny v následující tabulce.
Tab. 3 Údaje o leasingových platbách
Popis
Základ daně
DPH
celkem
Akontace
2 120 364,-
402 869,2
2 523 233,-
1. Roční splátka
2 994 804,-
569 012,8
3 563 817,-
2. Roční splátka
2 994 804,-
569 012,8
3 563 817,-
3. Roční splátka
2 994 804,-
569 012,8
3 563 817,-
prodejní cena
1 000,-
190,-
1 190,-
Celkem
11 105 776,-
2 110 097,-
13 215 874,-
Měsíční splátka
249 567,-
47 417,7
296 984,7
Zůstatková
Po dohodě s leasingovou společností byly nastaveny podmínky splácení finančního leasingu a sestaven splátkový kalendář v následující podobě (viz tab. 4). První splátka se stanovila k datu 1. 2. 2011.
38
Tab. 4 Splátkový kalendář Měsíc
Diskontní sazba
Závazek
0
0,3154%
10 601 820
1
0,3154%
8 481 456,00
2
0,3154%
3
0,3154%
4
Nákladový úrok
Splátka
Sníţení závazku
2 120 364
2 120 364
26 746,79
249 567
222 820
8 258 635,79
26 044,11
249 567
223 523
8 035 112,91
25 339,22
249 567
224 228
0,3154%
7 810 885,13
24 632,10
249 567
224 935
5
0,3154%
7 585 950,23
23 922,76
249 567
225 644
6
0,3154%
7 360 305,99
23 211,18
249 567
226 356
7
0,3154%
7 133 950,17
22 497,35
249 567
227 070
8
0,3154%
6 906 880,51
21 781,27
249 567
227 786
9
0,3154%
6 679 094,79
21 062,93
249 567
228 504
10
0,3154%
6 450 590,72
20 342,33
249 567
229 225
11
0,3154%
6 221 366,05
19 619,46
249 567
229 948
12
0,3154%
5 991 418,51
18 894,31
249 567
230 673
13
0,3154%
5 760 745,82
18 166,86
249 567
231 400
14
0,3154%
5 529 345,68
17 437,13
249 567
232 130
15
0,3154%
5 297 215,81
16 705,09
249 567
232 862
16
0,3154%
5 064 353,91
15 970,75
249 567
233 596
17
0,3154%
4 830 757,66
15 234,09
249 567
234 333
18
0,3154%
4 596 424,75
14 495,11
249 567
235 072
19
0,3154%
4 361 352,86
13 753,79
249 567
235 813
20
0,3154%
4 125 539,65
13 010,14
249 567
236 557
21
0,3154%
3 888 982,79
12 264,15
249 567
237 303
22
0,3154%
3 651 679,94
11 515,80
249 567
238 051
23
0,3154%
3 413 628,73
10 765,09
249 567
238 802
24
0,3154%
3 174 826,82
10 012,01
249 567
239 555
25
0,3154%
2 935 271,83
9 256,56
249 567
240 310
26
0,3154%
2 694 961,39
8 498,73
249 567
241 068
27
0,3154%
2 453 893,12
7 738,50
249 567
241 828
28
0,3154%
2 212 064,62
6 975,88
249 567
242 591
29
0,3154%
1 969 473,50
6 210,86
249 567
243 356
30
0,3154%
1 726 117,36
5 443,42
249 567
244 124
31
0,3154%
1 481 993,77
4 673,56
249 567
244 893
32
0,3154%
1 237 100,33
3 901,27
249 567
245 666
33
0,3154%
991 434,60
3 126,55
249 567
246 440
34
0,3154%
744 994,15
2 349,38
249 567
247 218
35
0,3154%
497 776,54
1 569,77
249 567
247 997
36
0,3154%
249 779,31
787,69
249 567
248 779
36
0,3154%
1 000,00
1 000
1 000
39
5 Vstupní údaje pro hodnocení investice V následujících kapitolách budou určeny vstupní údaje pro hodnocení investičního projektu, mezi něţ patří stanovení podnikové diskontní sazby, nákladů kapitálu a stanovení peněţních toků vyplývajících z investice. Stanovení těchto údajů je klíčové, proto je třeba věnovat této činnosti značnou pozornost. Moderní metody hodnocení výkonnosti podniku se snaţí o dosaţení podobných hodnot vstupních údajů z účetnictví, jako jsou jejich skutečné hodnoty. Při stanovení vstupních údajů se vychází z rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Tradiční účetní výkazy, z nichţ jsou údaje čerpány, jsou nevhodné a pro účely hodnocení ekonomické efektivnosti projektu nesprávné, protoţe účetnictví se orientuje především na potřeby externích uţivatelů. Existuje mnoţství úprav, kterými lze transformovat modely s účetními daty na modely ekonomické. Doporučuje se však pouţít jen ty úpravy, které mají v konkrétním případě největší význam. Obecně lze nutné úpravy shrnout do čtyř druhů:
operativní konverze
konverze finančních zdrojů
daňová konverze
akcionářská konverze
V tomto případě podnik financoval svou investici leasingem, který v bilanci podniku není zachycen, je proto třeba zaměřit se na přesné vymezení zdrojů financování pouţitých k dané investici. V České republice se ovšem leasing účtuje do nákladů a smí se aktivovat aţ po jeho splacení. Aby byl vytvořen reálný obraz financování, je třeba doplnit účetně vykazované zdroje financování o další alternativy, jako je leasingové financování, tiché rezervy a různé formy pronájmu. Z pohledu leasingu je třeba zvýšit provozní zisk po zdanění o úrokovou část leasingových plateb (s ohledem na úrokový daňový štít, který z úrokové části leasingových plateb vznikl) a aktivovat leasingové platby jako hmotný majetek. Majetek, který má podnik pronajatý formou leasingu a nedisponuje k němu tedy vlastnickým právem, by měl být přesto zahrnut v rozvaze, jelikoţ z něho nájemci
40
plynou ekonomické uţitky a rizika. Aktivací leasingu se zvýší hodnota aktiv a z nich plynoucí závazky se vykáţou v pasivech, čímţ se dosáhne lepší vypovídající schopnosti podniku. V následujících tabulkách je znázorněna úprava rozvahy a výkazu zisku a ztráty po aktivaci daného leasingu.
Tab. 5 Aktivace leasingu do rozvahy
ROZVAHA k 1. 10. 2011 AKTIVA
PASIVA
Aktiva celkem (původní výše)
19 441 000,-
Vlastní kapitál (původní výše)
15 644 000,-
Vstupní cena pronajatého majetku
10 601 820,-
Cizí zdroje (původní výše)
3 797 000,-
Oprávky (8 měsíců)
- 2 355 960,-
Závazky z leasingu
6 450 591,-
Daňová úspora Peníze Celkem
Aktivací
leasingu
- 40 895,- 4 366 467,-
VH
- 2 612 093,-
23 279 498,-
Celkem
23 279 498,-
do
rozvahy
se
navýšila
hodnota
stávajících
aktiv
o 10 601 820 Kč na hodnotu 30 042 820 Kč. Následně se odečetly oprávky za pronajatý majetek a částka peněz, která představuje dosavadní úhradu splátek finančního leasingu za období osmi měsíců i s akontací. Celková suma aktiv nyní činí 23 279 498 Kč. Na straně pasiv vzrostly cizí zdroje o závazky z leasingu na hodnotu 25 891 591 Kč. Po odečtení odpisů a úroků z pronajatého majetku (viz tab. 6) splňuje rozvaha základní bilanční princip.
41
Tab. 6 Úprava výkazu zisku a ztráty
Výsledovka 1. 10. 2011 původní výše
změna
458 000,-
2 355 960,-
Úrok
_
215 238,-
Daňová úspora
_
40 895,-
3 750 000,-
2 612 093,-
Odpisy
Celkem
5.1
Stanovení podnikové diskontní sazby
Náklady kapitálu poměřují minimální poţadovanou rentabilitu investic. Jsou kritériem,
které
musí
být
dosaţenou
rentabilitou
investovaného
kapitálu
převýšeno, aby podnik vytvářel hodnotu. Průměrné váţené náklady kapitálu udávají náklady kapitálu odpovídající příjmům, které investoři očekávají ze svých investic do podniku, a tomu odpovídajícímu riziku. Nejde o skutečné příjmy, ale o náklady ušlé příleţitosti. Diskontní sazba daného podniku je určena interně a to ve výši 9 % pro veškeré druhy investičních projektů. Podnik ovšem dosud pracoval pouze s vlastním kapitálem, jím stanovená 9 % sazba tak v podstatě vyjadřuje náklady na vlastní kapitál. K získání podnikové diskontní sazby WACC je navíc potřeba znát náklady na cizí kapitál a míru zadluţení podniku.
5.1.1 Stanovení nákladů vlastního kapitálu Vlastní kapitál má podle výše uvedených informací hodnotu 9 %. V následujícím textu bude ukázáno, jak by tato sazba měla vypadat z pohledu teorie, představené v přední části této diplomové práce. Stanovení nákladů vlastního kapitálu bude mít ovšem omezenou vypovídací schopnost z hlediska nepřesností způsobených absencí trţních hodnot a jejich nahrazení hodnotami účetními. Pro určení trţních
42
hodnot vlastního kapitálu by bylo nutné podnik ocenit pomocí některé z metod oceňování podniku. Pro stanovení nákladů vlastního kapitálu bude pouţita metoda zaloţená na výnosnosti bezrizikové investice a rizikové prémii. Bezrizikovou sazbu lze určit pomocí váţeného průměru doby, po kterou se budou peněţní toky vytvářet. Tím dojde k zohlednění časového horizontu splatných očekávaných peněţních toků a můţe tak být zvolen dluhopis se stejnou dobou splatnosti, která bude odpovídat „ţivotnosti“ podniku. Pro dosazení správných hodnot do vzorce (8) je nutné znát následující údaje:
Výnosnost
bezrizikové
investice
(
)
je
určena
podle
predikce
Ministerstva financí ČR pro patnáctileté státní dluhopisy 58. emise ve výši 5,70 % (Ministerstvo financí ČR).
Riziková prémie představuje riziko trhu, na kterém podnik realizuje své výnosy. K určení této hodnoty je třeba stanovit koeficient β a prémii za riziko trhu. Pro rok 2011 byla stanovena prémie za riziko českého kapitálového trhu ve výši 6,275 %. Ke stanovení této hodnoty je potřeba znát stupeň ratingu dané země, pro který je určena přiráţka za riziko selhání oproti americkým státním dluhopisům. Dále historickou prémii amerického kapitálového trhu a koeficient volatility akciového trhu oproti trhu dluhopisů. a) country rating České republiky je podle agentury Moody´s A1 b) přiráţka za riziko selhání (default spread) je dle Damodarana 0,85 % c) historická prémie amerického kapitálového trhu činí 5 % d) koeficient globálního průměru volatility je 1,5 Prémie za riziko českého kapitálového trhu pak činí: 5 + 0,85*1,5 = 6,275 % Koeficient β – daný podnik je nezadluţený, proto lze zvolit betu nezadluţenou, která je pro stavební průmysl (materiál) stanovena ve výši 0,88 (Damodaran, 2012).
43
Po dosazení hodnot do vzorce (9) bude riziková prémie:
%
Náklady vlastního kapitálu se následně stanoví ze vztahu (8):
5,522 = 11,222 %
Tato hodnota říká, jakou minimální výnosnost by měl podnik poţadovat při financování všech svých investičních projektů vlastním kapitálem. Tato sazba je vyšší neţ jiţ stanovená interní sazba vlastního kapitálu.
5.1.2 Stanovení nákladů cizího kapitálu Pro určení nákladů cizího kapitálu lze vycházet z rozvahy pro zjištěný úročených cizích zdrojů a z výkazu zisků a ztráty k získání nákladových úroků. Jak bylo popsáno výše, v tomto případě se jedná o leasing a pro stanovení těchto nákladů je nutné provést aktivaci leasingu do rozvahy, čímţ se zjistí míra zadluţení. Aktiva i pasiva je třeba upravit o zůstatkovou hodnotu majetku na leasing k danému datu. Jak bylo představeno výše, zůstatková hodnota odpovídá součtu budoucích leasingových splátek, které jsou přepočteny na současnou hodnotu. Diskontní sazbou je přitom „leasingové úročení“ - úroková sazba, pomocí které stanovila leasingová společnost výši splátek. Po teoretickém namodelování odpisového plánu lze zjistit výši zůstatkové hodnoty majetku v jednotlivých letech a tedy i zůstatkovou hodnotu toho dluhu. Pro stanovení nákladů cizího kapitálu lze pouţít roční efektivní úrokovou sazbu (viz následující podkapitola) a míru zadluţení podniku. Míru zadluţení lze stanovit z údajů z výše upravené rozvahy. Míra zadluţení je určena poměrem cizích zdrojů a celkových aktiv:
44
Výsledná hodnota míry zadluţení činí 34 %.
Efektivní roční úroková sazba Efektivní roční úroková sazba představuje přepočet výdajů spojených s leasingem na roční úrokovou sazbu. Určit ji lze následovně: ∑
(13)
kde je pořizovací cena majetku v Kč; je první navýšená splátka (tzv. akontace) v Kč; je poplatek za sjednání smlouvy v Kč12; je pravidelná (měsíční) splátka v Kč; je kupní cena majetku na konci doby pronájmu v Kč; je délka trvání pronájmu v měsících. po dosazení:
∑
Efektivní úroková sazba musí být ovšem přepočtena zpět na skutečnou úrokovou sazbu. Je to roční úroková sazba, která dává za rok při ročním úrokovém období stejnou budoucí hodnotu jako roční úroková sazba úroků. Platí:
Kde je efektivní úroková sazba 12
V tomto případě je leasing bez poplatku. 45
při častějším připisování
Přepočtená efektivní roční úroková míra má po dosazení hodnot do vzorce hodnotu 3,78 %.
5.1.3 WACC Obecný vzorec pro výpočet váţených nákladů kapitálu je následující: (15) kde jsou náklady na vlastní kapitál; je výše vlastního kapitálu; je výše celkového kapitálu; jsou náklady cizího kapitálu; je daň z příjmu.
Pro potřeby této diplomové práce lze váţené kapitálové náklady (WACC) upravit následovně:
Po doplnění vstupních údajů dostaneme:
0,07249
Podniková diskontní sazba, jako důleţitý vstupní údaj pro následující výpočty, má hodnotu 7,2 %.
46
5.2
Stanovení peněţních toků investičního projektu
Kvalitní stanovení peněţních toků má velký vliv na objektivitu a spolehlivý výpočet kritérií
pro
hodnocení
ekonomické
efektivnosti
investic.
V následujících
podkapitolách tak budou charakterizovány kapitálové výdaje a peněţní příjmy související s daným investičním projektem, s ohledem na ţivotnost projektu, časové zpracování peněţních toků a respektování moţného přírůstku čistého pracovního kapitálu.
5.2.1 Investiční výdaje Kompletní výměna technologie betonárny TBG České Budějovice i s kompletními sluţbami při výstavbě souhrnně představuje výdaj ve výši 10 601 820 Kč. K této částce se dospělo na základě vyjednávání s dodavateli technologie. Investice je plně financována formou finančního leasingu. Splátky finančního leasingu jsou rozloţeny do 36 rovnoměrných měsíčních splátek ve výši 249 567 Kč a na akontaci ve výši 2 120 364 Kč. Akontace byla zaplacena spolu s první měsíční splátkou, resp. 2 369 931 Kč. Leasingová cena činí 11 105 776 Kč. Jiný
pohled
na
vyjádření
ceny
leasingu
ukazuje
leasingový
koeficient,
ten je definován jako podíl součtu veškerých plateb a pořizovací ceny daného předmětu. V podstatě říká, o kolik procent nájemce přeplatí pořizovací cenu. Při stanovení leasingového koeficientu pomocí níţe uvedeného vzorce dostaneme hodnotu 1, 0475. Pořizovací cena byla tedy navýšena o 4,75 %.
(17)
Celkové investiční výdaje jsou zachyceny v následující tabulce:
47
Tab. 7 Investiční výdaje. V běžných cenách (tis. Kč) Poloţka/ rok
2011
2012
2013
celkem
Výdaj na pořízení dlouhodobého
4 947
2 826
2 827
10 601
Výdaj na trvalý přírůstek ČPK (O)
-
-
-
-
Příjem z prodeje nahrazovaného
-
-
-
-
Daňový efekt (D)
- 31
- 31
- 31
- 95
Investiční výdaj
4 915
2 794
2 795
10 506
majetku (I)
dlouhodobého majetku (P)
„I“
Výdaj na pořízení dlouhodobého majetku v prvním roce zahrnuje
součet dvanácti měsíčních splátek finančního leasingu plus akontaci placenou spolu s první splátkou. V následujících dvou letech jsou výdajem součty měsíčních splátek a v posledním roce jsou splátky zvýšeny o zůstatkovou cenu majetku. Úrokové navýšení se ve splátkách neuvaţuje, neboť je jiţ zahrnuto v diskontní sazbě.
„O“
Výdaj na trvalý přírůstek čistého pracovního kapitálu v sobě zahrnuje
například trvalé zvýšení zásob nebo surovin. Jelikoţ se jedná o výměnu betonárny navýšení ČPK se neuvaţuje a stav zásob zůstává neměnný. U závazků a pohledávek, jakoţto součástí dalších sloţek ČPK, není uvaţováno jejich navyšování či sniţování.
„P“
V rámci tohoto investičního projektu nedochází k prodeji existujícího
nahrazovaného dlouhodobého majetku. Příjem je tedy roven nule.
„D“ která
Daňový efekt činí celkem 95 752 Kč. Jedná se o daňovou úsporu, vznikne
zahrnutím
časově
rozlišených
leasingových
splátek
do daňově uznatelných nákladů. Částky jsou uvedeny s mínusem, jelikoţ se jedná o poloţku sniţující kapitálový výdaj na pořízení investice.
„K“
Celkové investiční výdaje činí 10 506 068 Kč.
Investiční výdaje jsou rozloţeny do tří let a vzhledem k některým metodám hodnocení ekonomické efektivnosti investice je zapotřebí tyto částky diskontovat
48
k roku 2011. Úprava hodnot na současnou hodnotu je uvedena v následující tabulce a výsledkem je diskontovaný kapitálový výdaj v hodnotě 9 955 395 Kč.
Tab. 8 Diskontované kapitálové výdaje (tis. Kč) Poloţka/ rok
2011
2012
2013
celkem
Kapitálový výdaj
4 915
2 794
2 795
10 506
Diskontní faktor
1,00
0,93
0,87
-
4 915
2 607
2 433
9 955
Diskontovaný kapitálový výdaj
5.2.2 Peněţní příjmy Příjmy projektu jsou tvořeny zejména z trţeb za prodej vlastních výrobků nebo sluţeb. V této fázi je podstatné sestavit plán trţeb a jejich nákladů. Výsledkem tohoto plánu je stanovení plánovaného zisku po zdanění pro jednotlivá léta ţivotnosti investičního projektu. Plán je znázorněn v následující tab. 9.
49
50
Význam jednotlivých poloţek:
Čisté trţby za vlastní výrobu byly stanoveny na základě předpokládaného vývoje trhu s ohledem na zvyšující se konkurenceschopnost podniku díky modernizaci zařízení a především s ohledem na jiţ nasmlouvané kontrakty. Veškeré trţby se realizují na tuzemském trhu. Není tudíţ zapotřebí provádět analýzu citlivosti na případně změny devizového kurzu a jeho vlivu na čistou současnou hodnotu.
Jiné trţby zahrnují výrobu speciálních směsí a trţby z pumpy.
Jiné variabilní náklady jsou tvořeny z ostatního materiálu a sluţeb potřebných pro zajištění plně funkčního provozu betonárny, které byly odhadnuty na základě dosavadního vývoje.
Osobní náklady neboli mzdy a odměny byly stanoveny na základě průměrné mzdy a potřebného počtu zaměstnanců zajišťujících plynulý chod provozu betonárny a sluţeb s nimi spojených.
Jiné výrobní náklady zahrnují spotřebu energie, pohonných hmot a plynu vycházející ze závislosti na dosavadní spotřebě materiálu.
Časově rozlišené leasingové platby jsou očištěny o nákladové úroky. V roce 2014 se bude jednat o poslední měsíční splátku.
Sazba daně z příjmu je uvaţována ve výši 19 % a to po celou dobu ţivotnosti investice.
51
52
6 Zhodnocení investičního projektu Tato kapitola se zabývá hodnocením ekonomické efektivnosti investic podle metod popsaných v teoretické části této diplomové práce. Jak bylo zmíněno výše, management společnosti se rozhodl pro variantu investičního projektu spočívající v kompletní výměně betonárny, tedy pro koupi zcela nového zařízení. Za nedílnou součást této investiční akce byly povaţovány veškeré sluţby spojené s výstavbou nové betonárny. Pro stávající společníky nebyly příliš podstatné daňové aspekty či způsob odepisování majetku, jakoţ i celé financování projektu, kde se nekladl důraz na strukturu pouţitého kapitálu. Přednost měly poţadavky na rozdělení zisku mezi společníky. Společnost uţívá vlastních technik pro hodnocení investičních projektů, které se neshodují s teoretickými aspekty postupu hodnocení pomocí moderních metod. Pro zachování interních praktik bylo v této diplomové práci zvoleno hodnocení ekonomické efektivnosti na základě hlavního proudu teorie podnikových financí.
6.1
Dynamické metody hodnocení
Dynamické metody jsou pro hodnocení ekonomické efektivnosti investic účelnější, jelikoţ přihlíţejí k působení faktoru času a rizika. Základem těchto metod je aktualizace neboli diskontování peněţních příjmů a výdajů pouţitých pro jednotlivé výpočty. Ve stanoveném diskontním faktoru je tedy zohledněno působení jak času, tak rizika. V následujících podkapitolách jsou pouţity základní dynamické metody a uvedeny způsoby jejich výpočtů.
6.1.1 Metoda čisté současné hodnoty (NPV) Metoda čisté současné hodnoty, jak bylo charakterizováno v kapitole 3.1.1.1, představuje rozdíl současné hodnoty všech budoucích příjmů projektu a současné hodnoty všech výdajů projektu. Jedná se tedy o součet diskontovaného peněţního toku projektu během jeho ţivota.
53
Výpočet je uveden v tab. 12, která pracuje s diskontovanými kapitálovými výdaji a diskontovanými peněţními příjmy z tab. 8 a 11. Výsledek v absolutním vyjádření udává, o kolik vzroste hodnota podniku při zohlednění faktoru rizika a času. Primární je, aby výsledná hodnota nabývala kladných hodnot. V tomto případě je NPV kladná a výsledná hodnota navíc poměrně vysoká. Přínos pro podnik tak bude kladný a projekt lze doporučit k přijetí a následné realizaci.
Tab. 12 Vstupní údaje pro výpočet NPV (tis. Kč) Poloţka Diskontovaný peněţní příjem
38 899
Diskontovaný kapitálový výdaj
9 955
Čistá současná hodnota
28 944
Metodu čisté současné hodnoty, jejímţ výsledkem je hodnota v absolutním vyjádření, je vhodné doplnit technikou udávající relativní pohled na ekonomickou efektivnost vloţeného kapitálu. Takovou technikou je právě metoda vnitřního výnosového procenta.
6.1.2 Metoda vnitřního výnosového procenta (IRR) Vnitřní výnosové procento představuje relativní výnos, který projekt během svého ţivota poskytuje. Číselně pak vyjadřuje diskontní sazbu, při které bude NPV rovna nule. Vstupní údaje jsou uvedeny v tab. 13. Výpočet byl proveden iterační metodou v programu MS Excel pomocí funkce „Míra výnosnosti“. Výsledkem je míra výnosnosti v hodnotě 57,18 %. Vypočtené procento převyšuje poţadovanou míru výnosnosti. Investiční projekt tak přinese vyšší výnos, neţ byl od projektu poţadován a je tedy vhodné do projektu investovat. Relativní výhodnost při porovnání investičních výdajů a příjmů, které z investičního projektu plynou, je tím efektivnější, čím vyššího výnosového procenta projekt dosahuje.
54
55
6.1.3 Metoda indexu rentability (PI) Metoda indexu rentability je dalším relativním měřítkem s významnou rolí při rozhodování o investicích. Tento ukazatel představuje poměr čisté současné hodnoty prognózovaných budoucích toků hotovosti na jednotku investovaného kapitálu. Pro výpočet se pouţily údaje z tab. 12. Po dosazení do vzorce (3) činí výsledek 2,9.
Index ziskovosti je větší neţ 1. Znamená to tedy, ţe kaţdá koruna, která byla do projektu investována, přinese 2,9 Kč budoucího příjmu v současné hodnotě. Profitability index je vhodným ukazatelem jak pro vyhodnocení přijatelnosti investice, tak pro srovnání různých projektů mezi sebou, které se vzhledem k nedostatku finančních prostředků nemůţou realizovat všechny. Často bývá doplňujícím kritériem k metodě NPV, kdy se poţaduje kladná současná hodnota s co nejvyšším zhodnocením vloţených prostředků.
6.2
Statické metody hodnocení
Statické metody, jak plyne z teoretické části, nejsou nejvhodnějšími technikami pro zhodnocení investičního projektu z pohledu ekonomické efektivnosti. Primárně se
zaměřují na monitorování peněţních
přínosů
z investičního
projektu,
eventuálně na jejich porovnávání s počátečními výdaji. Neshodují se tak s principy moderního finančního managementu, neboť nerespektují časové ani rizikové faktory. Vzhledem k jejich stále četnému uţívání v praxi jsou rovněţ součástí hodnocení daného investičního projektu. Výsledky výpočtů následujících metod mohou být povaţovány za primární kritérium, zda o investici vůbec uvaţovat.
56
6.2.1 Účetní rentabilita projektu Účetní rentabilita pracuje s průměrným ročním ziskem projektu po zdanění, odstraňuje tak nedostatek ostatních ukazatelů ziskovosti, uvedených v teoretické části, které se stanovují pro jednotlivé roky ţivota projektu.
Projekt je tím ekonomicky výhodnější, čím je rentabilita projektu vyšší. Účetní rentabilita projektu činí 90 %. Projekt lze tedy povaţovat za ekonomicky výhodný.
6.2.2 Doba úhrady Výsledkem
této
metody
je
počet
let,
za
který
dojde
k nakumulování
prognózovaných peněţních toků ve výši počáteční investice. Metoda pracuje s peněţními toky, které patří jednotlivým rokům a nejsou tudíţ zkresleny průměrováním.
Dochází
tak
k porovnání
kapitálových
výdajů
s postupně
přicházejícími příjmy. Metoda doby úhrady za příjmy povaţuje roční odpisy a zisk po zdanění vyvolaný daným investičním projektem. V následující tabulce jsou uvedeny vstupní údaje pro výpočet danou metodou. V roce 2011 zbývá do splacení částka rovna celkovému nediskontovanému kapitálovému výdaji.
57
Tab. 14 Vstupní údaje pro metodu doby úhrady (tis. Kč) Rok
Cash Flow
Zbývá do splacení
2011
-
10 602
2012
4 328
6 274
2013
4 305
1 970
2014
3 906
-1 936
2015
4 687
2016
5 138
2017
5 598
2018
6 060
2019
6 273
2020
6 210
2021
6 414
2022
6 950
Z tabulky je zřejmé, ţe v případě stanovených peněţních příjmů se vloţené prostředky do projektu vrátí v roce 2014, ve třetím roce jeho ţivotnosti. Přibliţně v polovině roku 2014 by tak daný investiční projekt neměl nepříznivě ovlivňovat likviditu podniku. Nepřehlédnutelnou slabinou tohoto propočtu je ovšem fakt, ţe nebere v úvahu faktor rizika a času, jako i ostatní statické metody hodnocení investic. Metodu doby úhrady lze ovšem převést na metodu dynamickou a to tím, ţe se dané vstupní údaje diskontují. K výpočtu se tak pouţijí diskontované peněţní příjmy a celkový diskontovaný kapitálový výdaj viz následující tabulka.
58
Tab. 15 Vstupní údaje pro metodu doby úhrady upravenou diskontováním (tis. Kč) Rok
Cash Flow
Zbývá do splacení
2011
-
9 702
2012
4 037
5 666
2013
3 746
1 920
2014
3 171
-1 251
2015
3 549
2016
3 629
2017
3 689
2018
3 725
2019
3 597
2020
3 322
2021
2 985
2022
3 018
Metoda doby úhrady upravená diskontováním přináší stejný výsledek, co se roku navrácení peněţních prostředků týče, resp. v roce 2014. Při bliţším pohledu lze stanovit dobu úhrady konkrétněji na dny.
Tab. 16 Doba úhrady ve dnech (tis. Kč) Doba úhrady Doba úhrady upravená diskontováním
S uvaţováním spuštění projektu od 1. 1. 2012 činí doba úhrady dva roky a 166 dní. V případě diskontované doby úhrady se peněţní prostředky vrátí po dvou letech a 221 dnech. V porovnání se statickou metodou doby úhrady bude investiční projekt ziskový o 55 dní později.
59
Následující tabulka sumarizuje výsledné hodnoty provedených výpočtů.
Tab. 17 Sumarizace výsledků Zvolená metoda Čistá současná hodnota
Výsledná hodnota 28 944 tis. Kč
Vnitřní výnosové procento
57,18 %.
Index rentability
2,9
Účetní rentabilita projektu
90 %
Doba úhrady
2 roky a 166 dní
Doba úhrady upravená diskontováním
2 roky a 221 dní
Jednofaktorová citlivostní analýza
6.3
Podstatou analýzy citlivosti je dle Fotra a Součka (2011) zjištění citlivosti zvoleného finančního kritéria projektu na moţné změny hodnot faktorů rizika, které toto kritérium ovlivňují. V této diplomové práci bude provedena základní forma analýzy citlivosti – jednofaktorová analýza, v rámci které budou zjištěny dopady izolovaných změn vybraných rizikových faktorů na výši čisté současné hodnoty projektu. Zkoumanými faktory rizika budou klíčové poloţky ročního zisku, který významným způsobem determinuje výši peněţních příjmů z investice. Konkrétně se jedná o:
výrobu v tis. m3 (ovlivňuje celkové trţby, materiálové náklady a jiné variabilní náklady)
čisté trţby za m3
materiálové náklady na m3
jiné variabilní náklady na m3
Předpokládané změny hodnot zkoumaných rizikových faktorů mají podobu desetiprocentních odchylek (± 10 %) jejich hodnot od hodnot plánovaných (nejpravděpodobnějších). Výsledky propočtu znázorňuje následující tabulka. 60
Tab. 18 Výsledky analýzy citlivosti
Nárůst faktoru o 10 % ČSH
Změna
Změna
ČSH
ČSH
(v tis. Kč)
(v %)
32 864
3 919
13,5%
50 450
21 504
15 342
24 963
(v tis.Kč)
Výroba v tis. m
3
Čisté trţby za m
3
Materiálové náklady na m
3
Jiné varibilní náklady na m
3
Pokles faktoru o 10 % ČSH
Změna
Změna
ČSH
ČSH
(v tis. Kč)
(v %)
25 027
-3 919
-13,5%
74,3%
7 441
-21 504
-74,3%
-13 603
-47,0%
42 549
13 603
47,0%
-3 982
-13,8%
32 928
3 982
13,8%
(v tis.Kč)
Z výsledků vyplývá, ţe nejvýznamnější rizikové faktory představují čisté trţby za m3 a materiálové náklady na m3. Pokles čistých trţeb za m3 v kaţdém plánovaném roce o 10 % by znamenal pokles čisté současné hodnoty projektu o více neţ 74 %. Velmi negativně by se rovněţ projevil nárůst materiálových nákladů. Pokud by tato poloţka byla v kaţdém roce o 10 % vyšší, tak by výsledný dopad na zisk způsobil pokles peněţních příjmů a tedy i čisté současné hodnoty o 47 %. Následující obrázek pak zobrazuje faktory ovlivňující čistou současnou hodnotu projektu podle velikosti dopadů jejich změn o ± 10 %. Faktory jsou seřazeny dle významnosti dopadu na čistou současnou hodnotu.
61
0 Čisté tržby za m3 Materiálové náklady na m3
Čistá současná hodnota (v tis. Kč) 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 - 10 %
60 000
+ 10 % + 10 %
- 10 % - 10 %
Jiné varibilní náklady na m3
+ 10 %
Výroba v tis. m3
pokles ČSH
Obr. 5 Tornádo graf čisté současné hodnoty
62
+ 10 % - 10 %
nárůst ČSH
7 Závěr a doporučení Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit efektivnost zvoleného investičního projektu. Investičním záměrem byla výstavby betonárny společnosti TBG České Budějovice spol. s.r.o. z důvodu zhoršujícího se technického stavu stávající betonárny a narůstající potřeby udrţení konkurenceschopnosti na trhu. Od tohoto projektu se očekává přínos ve formě navýšení produkce čerstvého betonu a tím i potřebné kapacity betonárny. Neméně důleţitým předpokladem je zkvalitnění řídící a organizační činnosti a to i směrem k zákazníkům. Cílem bylo investiční projekt vyhodnotit a posoudit jeho výhodnost. Podstatným bodem bylo stanovení vstupních údajů potřebných pro hodnocení dané investice, kterými jsou náklady vlastního a cizího kapitálu a podniková diskontní sazba. Dále byly určeny kapitálové výdaje a peněţní příjmy, u kterých byla následně provedena diskontace na současnou hodnotu. Při vyhodnocování investice byly aplikovány jak moderní, tak i zastaralejší, ač stále uţívané metody hodnocení ekonomické efektivnosti investic. Na závěr byla zpracována analýza citlivosti rizikových faktorů projektu, za které se povaţují klíčové poloţky ročního zisku. Veškeré výše provedené výpočty svědčí ve prospěch zvolené investice. Doba návratnosti činí necelé tři roky, čímţ se riziko dané investice značně sniţuje. Účetní rentabilita projektu dosahuje vysokého procenta, čímţ lze projekt označit za ekonomicky výhodný. Také dynamické metody jako je čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento a index ziskovosti odkazují na kladný přínos z investičního projektu a tím jej doporučují k realizaci. Komplikace
mohou
vzniknout
vlivem nepřesné
predikce
vývoje
na
trhu
a podhodnocené síle konkurence, čímţ můţe dojít k významné změně vstupních parametrů a následnému ovlivnění výsledných hodnot. Provedená analýza citlivosti za významné rizikové faktory ukázala čisté trţby za m3 a materiálové náklady na m3. Pokles čistých trţeb a nárůst materiálových nákladů v kaţdém plánovaném roce o 10 % by měly velmi negativní dopad na peněţní příjmy a čistou současnou hodnotu. Projekty je proto třeba posuzovat i s přihlédnutím k vnějším podmínkám a situaci na trhu. Při zpracování této práce jsem měla moţnost seznámit se se způsobem hodnocení investičních projektů jedné z předních betonárenských společností 63
v České republice. Interní informace jsem získávala formou osobních konzultací s managementem společnosti, který se danou problematikou zabývá. Vycházela jsem z poskytnutých interních materiálů a literárních zdrojů, na jejichţ základě jsem jednotlivé kapitoly zpracovala. V souladu s analýzou praktik podniku bych při hodnocení ekonomické efektivnosti investic navrhovala pouţít jako první jednu ze statických metod, např. analýzu doby návratnosti. Pokud se výsledek ukáţe pro projekt nevýhodný, pak ani pomocí dynamických metod s výpočtově přesnějšími hodnotami zpravidla nedojdeme k příznivějším výsledkům. Zároveň v situaci, kdy výsledek statické metody označí projekt za výhodný, je zapotřebí tyto závěry doplnit o techniky respektující faktor času a odráţející celkový přínos investice pro tvorbu hodnoty podniku. Investiční činnost je nedílnou součástí k udrţení dlouhodobé prosperity podniku. Investiční rozhodování zahrnuje několik fází od zmapování investičních příleţitostí přes úspěšné vyhledání a vyhodnocení projektu aţ k samotné realizaci. Takový projekt by měl být efektivní a měl by přinést odpovídající výnos. Jak bylo v teoretické části popsáno, těmito fázemi je část předinvestiční, investiční, která zahrnuje etapu projekční a realizační a závěrem je uvedena fáze provozní, která řídí a zabezpečuje provoz dané investice. Na veškeré ukončené projekty bych navíc doporučovala aplikovat postinvestiční audit, který by zanalyzoval moţné odchylky a způsoby reakce managementu na vzniklé komplikace. Vyhodnocení těchto chyb můţe přispět k eliminaci chyb při rozhodování a realizaci investičních projektů v budoucnu.
64
Seznam literatury [1]
BREALEY, A., MAYERS, S. C.: Teorie a praxe firemních financí. 1. vydání. Praha: Computer Press, 2000. ISBN 80-7226-189-4.
[2]
DAMODARAN, A. Damodaran Online. Updated Data. The Data Page. [online]. January 2012 [cit. 2012-06-10]. Dostupné z:
.
[3]
DLUHOŠOVÁ, D. a kol.: Finanční řízení a rozhodování podniku. 3. upravené vydání. Praha: EKOPRESS, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-8692968-2.
[4]
FOTR, J., SOUČEK, I.: Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3293-0.
[5]
HNILICA, J., FOTR, J.: Aplikovaná analýza rizika. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-247-2560-4.
[6]
KALOUDA, F.: Finanční řízení podniku. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. ISBN 978-80-7380-174-8.
[7]
KISLINGEROVÁ, E.: Oceňování podniku. 2. Přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-529-1, str. 263
[8]
KISLINGEROVÁ, E., a kol.: Manažerské finance. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007. ISBN 978-80-7179-903-0.
[9]
KRABEC, T.: Oceňování podniku a standardy hodnoty. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-247-2865-0.
[10]
KRÁL, B., a kol.: Manažerské účetnictví. 2. vydání. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-141-6.
[11]
MAREK, P. a kol.: Studijní průvodce financemi podniku. 2. vydání. Praha: Ekopress, s. r. o., 2009. ISBN 978-80-86929-49-1.
[12]
MAŘÍK, M. a kol.: Metody oceňování podniku. Proces ocenění – základní metody a postupy. 3. Upravené a rozšířené vydání. Praha: Ekopress, s.r.o., 2011.ISBN 978-80-86929-67-5.
65
[13]
Ministerstvo financí ČR. Státní dluhopisy podle doby splatnosti [online]. [cit. 2012-06-10]. Dostupné z:
.
[14]
NÝVLTOVÁ, R., MARINIČ, P.: Finanční řízení podniku. Moderní metody a trendy. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010. ISBN 978-80-2473158-2.
[15]
PETŘÍK, T.: Ekonomické a finanční řízení firmy. Manažerské účetnictví v praxi. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. ISBN 978-80-2473024-0.
[16]
SCHOLLEOVÁ, H.: Investiční controlling: Jak hodnotit záměry a řídit podnikové finance. Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2952-7.
[17]
SYNEK M., a kol.: Manažerská ekonomika. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2000. ISBN 80-247-9069-6.
[18]
TBG České Budějovice spol. s.r.o. Zpráva o auditu účetní závěrky k 31. prosinci 2010. Grant Thornton, 2011.
[19]
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vydání. Praha: EKOPRESS, 2001. ISBN 80-86119-38-6.
[20]
VALACH, J.: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha: Ekopres, 2006. ISBN 80-86929-01-9.
66
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. 1 Etapy ţivota projektu .................................................................................. 11 Obr. 2 Vztah čisté současné hodnoty a poţadované výnosnosti........................... 19 Obr. 3 Struktura nákladů na kapitál věřitelů........................................................... 30 Obr. 4 Ilustrační nákres betonárny ........................................................................ 36 Obr. 5 Tornádo graf čisté současné hodnoty......................................................... 62
Seznam tabulek Tab. 1 Ekonomické ukazatele ............................................................................... 34 Tab. 2 Kompletní výměna technologie betonárny ................................................. 37 Tab. 3 Údaje o leasingových platbách ................................................................... 38 Tab. 4 Splátkový kalendář ..................................................................................... 39 Tab. 5 Aktivace leasingu do rozvahy ..................................................................... 41 Tab. 6 Úprava výkazu zisku a ztráty...................................................................... 42 Tab. 7 Investiční výdaje. V běţných cenách (tis. Kč) ............................................ 48 Tab. 8 Diskontované kapitálové výdaje (tis. Kč) .................................................... 49 Tab. 9 Plánovaný zjednodušený výkaz zisků a ztrát (tis. Kč) ................................ 50 Tab. 10 Celkový roční příjem z investičního projektu (tis. Kč) ............................... 52 Tab. 11 Diskontované peněţní příjmy (tis. Kč) ...................................................... 52 Tab. 12 Vstupní údaje pro výpočet NPV (tis. Kč) .................................................. 54 Tab. 13 Celkový peněţní tok v jednotlivých letech ţivotnosti projektu (tis. Kč) ..... 55 Tab. 14 Vstupní údaje pro metodu doby úhrady (tis. Kč) ...................................... 58 Tab. 15 Vstupní údaje pro metodu doby úhrady upravenou diskontováním (tis. Kč) ……………..…………………………………………………………………………….. 59 Tab. 16 Doba úhrady ve dnech (tis. Kč) ................................................................ 59 Tab. 17 Sumarizace výsledků ............................................................................... 60 Tab. 18 Výsledky analýzy citlivosti ........................................................................ 61
67
Seznam příloh Příloha č. 1 Betonárna TBG České Budějovice
68
Příloha č. 1 Betonárna TBG České Budějovice
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Bc. Šárka Trubačová
STUDIJNÍ OBOR
6208T138 Globální podnikání a finanční řízení podniku Investiční rozhodování
NÁZEV PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D.
INSTITUT
IUF – Institut účetnictví a finančního řízení podniku
POČET STRAN
68
POČET OBRÁZKŮ
5
POČET TABULEK
18
POČET PŘÍLOH
1
STRUČNÝ POPIS
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení efektivnosti zvolené
investice.
ROK ODEVZDÁNÍ
Cílem
bylo
pomocí
2012
moderních
metod
investičního rozhodování zhodnotit efektivnost investice ve společnosti TBG České Budějovice spol. s r.o. Investičním záměrem byla výstavba nové betonárny. První část je věnována teoretickým
aspektům investičního
rozhodování.
Jsou
zde
popsány moderní metody hodnocení investičních projektů a představen investiční záměr. Praktická část obsahuje výpočty klíčových
parametrů
a
následné
hodnocení
projektu
dle
teoretické části. Závěrečná kapitola je věnována analýze citlivosti zisku před zdaněním na změny vybraných faktorů.
KLÍČOVÁ SLOVA
investice, efektivnost investice, diskontní sazba, čistá současná hodnota, peněţní toky
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI: Ne
ANNOTATION AUTHOR
Bc. Šárka Trubačová
FIELD
6208T138 Corporate Finance Management in the Global Environment Investment decision
THESIS TITLE
SUPERVISOR
doc. Ing. Romana Čiţinská, Ph.D.
INSTITUTE
Institute of Finance and Accounting
NUMBER OF PAGES
68
NUMBER OF PICTURES
5
NUMBER OF TABLES
18
NUMBER OF APPENDICES
1
SUMMARY
YEAR
2012
This diploma thesis deals with the selected investment efficiency appraisal. The aim of the thesis is to evaluate TBG's investment into concrete plant using modern techniques. The first part of the thesis is dedicated to the theoretical aspects connected with the investment decisions. It describes the modern methods of evaluation of investment projects and investment plan is presented. The practical part contains calculations of key parameters and the subsequent evaluation of the project according
to
the
theoretical
part.
The
concluding
part
demonstrates the sensitivity analysis of the income before tax to the selected factors.
KEY WORDS
investment, investment effectiveness, discount rate, net present value, cash flow
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS: No
