Publikováno na Inflow.cz (http://www.inflow.cz/knihovny-soucasnosti-2012)
Knihovny současnosti 2012 3. 10. 2012 Príborská Soňa, Denár Michal
Článek je zprávou z konference Knihovny současnosti, která proběhla 11. - 13. září 2012. Pořadateli této třídenní konference byly Sdružení knihoven České republiky a Ústřední knihovnická rada České republiky. Mezi hlavní témata letošní konference patřily přístup k informačním zdrojům, vzdělávání uživatelů knihoven, design služeb v knihovnách, bezbariérovost knihoven, e-knihy a samozřejmě také aktuální koncepce rozvoje knihoven. Dvacátý ročník konference Knihovny současnosti, jejímž tradičním místem bývala Seč u Chrudimi, se po loňské návštěvě Českých Budějovic odehrál v prostorách pardubické univerzity. Součástí úvodu konference je každoročně předávání medailí Z. V. Tobolky významným osobnostem za rozvoj českého knihovnictví a nejinak tomu bylo i tento rok. Medaili letos obdržel v pořadí již stý oceněný.
„Přístup k informačním zdrojům a služby knihoven" Knihovny.cz: Centrální portál českých knihoven (PhDr. Bohdana Stoklasová, Knihovna Akademie věd ČR) První - pro všechny společnou sekci konference zahájila Bohdana Stoklasová, která nás skutečně velmi podrobně seznámila s centrálním portálem českých knihoven nazvaným Knihovny.cz. Nyní obsahuje pouze základní informace, jako je projektový záměr či harmonogram projektu, neboť projekt samotný se nachází ve fázi RFI - Request for information, tedy hledání možných partnerů a návrhů řešení pro realizaci projektu. Do plného provozu by měl být portál uveden až v roce 2015, vize projektu však sahá až do roku 2020. K podrobnějšímu prostudování je na webu dostupný projektový záměr (http://www.knihovny.cz/projektovy-zamer/). Centrální portál českých knihoven KNIHOVNY.CZ (CPK) umožní svým klientům získat požadované dokumenty v tradiční tištěné nebo digitální formě a pohotové a komplexní informace kdykoli, odkudkoli a kdekoli.
Na tuto prezentaci volně navazovaly všechny další příspěvky z této sekce.
„Koordinace při pořizování informačních zdrojů a současný stav zajištění EIZ" (Ing. Martin Svoboda, Národní technická knihovna, Praha) Martin Svoboda se věnoval historii i současnosti pořizování elektronických informačních zdrojů pro vědu a výzkum. Ve svém příspěvku sledoval především možnosti investovat do těchto zdrojů a zájem o investice v závislosti na proběhlých a probíhajících dotačních programech.
Sdílení uživatelských identit; Zabezpečení počítačů pro přístup do autorsky chráněných plných textů. (Ing. Petr Žabička, Mgr. Václav Rosecký, Moravská zemská knihovna v Brně) Petr Žabička z Moravské zemské knihovny v Brně přišel poněkud netradičně s „dvojprezentací", kterou se svým kolegou Václavem Roseckým vytvořili. V první, spíše teoretické části se zabýval možnostmi, kterými můžeme dosáhnout toho, že budou moci uživatelé napříč institucemi používat jednotný způsob autentizace, tedy jednotné přihlašování pro všechny služby knihoven díky sdílení uživatelských identit.
On-line platby za služby knihoven (Jakub Sháněl, Národní technická knihovna, Praha) Hlavním z cílů projektu Centrálního portálu českých knihoven (CPK) je stav, kdy budou služby knihoven dostupné kdykoli, komukoli a odkudkoli. Jeden z dílčích úkolů je pak vytvoření systému, který umožní on-line platby za služby knihoven. Ten krátce přiblížil Jakub Sháněl. Nejdříve se však musí vytvořit model rozdělování financí utržených v rámci CPK. V některých knihovnách již interní platební systémy fungují. Například NTK takový systém vytvořila a používá. Vklad peněz se provádí buď na pokladně knihovny nebo převodem na účet knihovny. Systémy, které již úspěšně fungují se stávají vzorem pro budoucí systémy v rámci CPK. První fáze předpokládá spolupráci na úrovni předávání si identit. Ve druhé fázi vznikne centrální platební systém. Ukládat peníze na svůj systémový účet by pak mohli uživatelé online (kreditní karta, převod) nebo složením hotovosti ve své domovské knihovně.
Knihovny v mobilních zařízeních (Jan Pokorný) Využití mobilních zařízení a vysokorychlostního mobilního připojení má vzestupnou tendenci. Množství dat přenesených právě tímto typem zařízení roste téměř exponenciálně. Prognózy říkají, že do dvou let bude většina připojení uskutečněna právě tablety a mobilními telefony. Tomuto trendu se snaží přizpůsobit firmy i instituce. Knihovny nabízejí svůj obsah buď na upravených webových stránkách nebo za pomoci aplikací. Jan Pokorný uvedl jako nevýhodu nativních aplikací nutnost je vytvářet pro různé operační systémy a různá rozlišení (mobilní telefon, tablet). Do budoucna by tuto překážku měly pomoci vyřešit frameworky, jejichž výstupem
mohou být aplikace pro dominantní mobilní operační systémy. Knihovny mohou nabízet mírně odlišný obsah než na svých webových stránkách. Převažuje orientace na vyhledávání ve fondech, správa čtenářských kont a přístup ke kontaktním údajům.
Digitální dokumenty v knihovnách (Ing. Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR) Martin Lhoták započal svoji přednášku výčtem aktuálních počtů zdigitalizovaných stran. Digitalizace financovaná z programu VISK7 umožnila zpracování cca 5,7 a z Norských fondů 3 milionů stran. Akademie věd převedla do digitálních formátů přes 1,7 mil. stran. Program Manuscriptorium zpřístupňuje kolem 5 mil. stran. Projekt Národní digitální knihovny počítá s digitalizací 26 mil. stran. V roce 2013 by se měla rozběhnout tzv. „krajská digitalizace", která by měla být v objemu cca 5 milionů stran monografií a periodik. Tento rok se rozbíhá projekt České digitální knihovny, která bude sklízet metadata ze všech zapojených knihoven. Výhodou bude jedno rozhraní pro vyhledávání a zobrazování. Data se do ČDK přenášet nebudou. ČDK bude poskytovat indexová data projektu Europeana. V závěru své přednášky se Lhoták věnoval krátce vývoji systému Kramerius4 a nástrojům RDflow a ProArc.
Po posledním příspěvku sekce se uskutečnila ještě malá panelová diskuze, které se účastnili právě přednášející tohoto bloku. Hovořili o tom, jak moc (na kolik procent) věří projektu Knihovny.cz, ke kterému se celé odpoledne vztahovalo. Všichni své názory patřičně zdůvodnili, překvapivě však nepadl odhad vyšší než 50 %.
Vzdělávání uživatelů knihoven. Informační vzdělávání (uživatelů i knihovníků) Potřebujeme se? Potřebujeme! Informační vzdělávání napříč knihovnami (Mgr. Jan Zikuška, Národní klastr informačního vzdělávání (NAKLIV)) Jan Zikuška promluvil tentokrát bez počítačové prezentace, ne však nepřipraven. Jak sám uvedl, jeho příspěvek měl být především „přemýšlecí a motivující". Důraz kladl především na to, že informační vzdělávání je ucelený balíček a mělo by provázet lidi po celý život. Nejsou podle něj důležitá jednotlivá témata, ale spíše samotný proces informačního vzdělávání.
Také položil publiku několik otázek k zamyšlení, například: Kdy si myslíte, že je ideální začít s informačním vzděláváním? Existují v informačním vzdělávání nějaká témata, která nepatří na
základní/střední/vysokou školu? Podle Jana Zikušky je důležité mít na paměti, že důvod, proč v knihovnách děláme informační vzdělávání jsou především lidé a jejich potřeby.
Projekt CEINVE - Centrum informačního vzdělávání: Rozvoj informační gramotnosti na Masarykově univerzitě (PhDr. Iva Zadražilová, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně) Iva Zadražilová představila publiku Projekt CEINVE, což je nový projekt na FF, který zastřešuje informační vzdělávání na MU. Tým projektu si uvědomuje důležitost sdílení a spolupráce, proto bude v jeho rámci vytvářet různé materiály či metodiky, které budou všem zájemcům dostupné.
Tento projekt volně navazuje na končící NAKLIV, momentálně převzali e-learningový kurz KPI, který se chystají pro nadcházející semestry inovovat. Tým CEINVE má na starosti mimo jiné také kurz Metody kritického myšlení, který proběhne na MU již tento semestr. V plánu mají také pořádání tematicky zaměřených workshopů a seminářů, projekt by měl být centrem informačního vzdělávání nejen na MU, ale jeho služby budou otevřeny i pro další zájemce.
Iva Zadražilová představuje projekt CEINVE.
Spolupráce Vědecké knihovny v Olomouci a Univerzity Palackého (Mgr. Lubomír Novotný, Vědecká knihovna v Olomouci) Lubomír Novotný popsal podobu dlouhodobé spolupráce Vědecké knihovny v Olomouci s místní Univerzitou Palackého a nastínil také jak bude vypadat plánovaná spolupráce s univerzitou v nejbližších letech.
Kritické a kreativní myšlení v informačním vzdělávání (Mgr. Dagmar Chytková, Ústřední knihovna Filozofické fakulty Masarykovy univerzity) Ze své zkušenosti s informačním vzděláváním v Ústřední knihovně Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Dagmar Chytková zdůrazňovala, že je důležité, aby se účastníci lekcí nejen něco dozvěděli, ale také se u toho bavili. Studenti toho totiž spoustu ví, ale ale sami o tom nevědí, proto je důležité, aby na to sami přišli, lépe jim tak poznatky zapadnou do sebe. Neméně důležitá je i reflexe, aby si uvědomili co se naučili, jestli jim to k něčemu je.
Jak jsme začali připravovat 1. Lekce informační výchovy (Mgr. Michaela Hašková, Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové) Michaela Hašková nás seznámila s lekcemi informačního vzdělávání, které pořádají pro studenty základních a středních škol v Hradci Králové. Hledali pro každou ze dvou lekcí nějakou pojící linii, nejlépe významnou osobnost napříč tématy a obory, a nakonec se rozhodli pro Josefa Čapka a Boženu Němcovou. Ke každé z lekcí mají připraveny pracovní listy, díky kterým se žáci v případě Josefa Čapka seznámí s prostorami knihovny, s vyhledáváním v katalogu apod., Božena Němcová je spíše pro pokročilejší, ideálně tedy pro případ druhé návštěvy třídy v knihovně, v této lekci pracují žáci například s Krameriem. V každé lekci je také prostor pro kreativní úkoly, které žáci zpracovávají ve skupinkách a následně je v konferenčním sále před zbytkem studentů prezentují. Každá z těchto lekcí trvá přibližně dvě hodiny.
Informační vzdělávání z přední linie (Mgr. Lenka Navrátilová, Městská knihovna Polička) Lenka Navrátilová nás seznámila s tím, jak se postavili k tématu informačního vzdělávání v městské knihovně v Poličce. Nejprve si vytyčili okruhy znalostí a dovedností, které spadají do informačního vzdělávání a vyrazili do škol za pedagogy s tím, že zruší exkurze do knihoven a místo toho budou dělat informační vzdělávání - mluvili s nimi o tom, co školy potřebují a co z toho mohou s dětmi dělat v knihovně. Díky tomu mají nyní školy v současných vzdělávacích plánech zakotveno, že budou chodit s žáky na témata týkající se informačního vzdělávání do knihovny. Zaměstnanci knihovny se shodli se školami, že mají stejné cíle, a nyní mají na každé škole „náčelníka" informačního vzdělávání, se kterým komunikují, domlouvají další spolupráci a mají od něj zpětnou vazbu na již proběhlé akce. V knihovně začali pro tyto lekce využívat nové postupy, např. kritické myšlení a kreativní metody - techniky se doplňují a lekce se přizpůsobují
momentálním potřebám žáků. Forma je v tomto případě důležitější než témata - žáci se proto v knihovně učí „tvrdé" dovednosti, a je jedno na jakém tématu - důležité je jak si najít informaci, jak ji použít a jak ji prezentovat dál, tématem proto může být třeba koloběh vody, vesmír nebo ježek, podle toho, co je pro dané žáky zrovna aktuální. Samotné lekce by měly být zábavné a kreativní, měla by to být hra, během které si studenti sami budou přicházet na to, jak problémy řešit. Žáci a studenti si na těchto lekcích knihovnu velmi oblíbili a začali s ní spolupracovat nad rámec výuky, často děti chodí do knihovny ptát se na to, co právě potřebují, například zda mohou použít některé zdroje pro referát, poradit se s hledáním informací do školy a podobně.
Chování uživatele jako základní pilíř ICT bezpečí (PhDr. Pavla Kovářová, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) Na začátku své prezentace upozornila Pavla Kovářová na fakt, že v knihovnách a v lekcích informačního vzdělávání máme tendence vidět z technologií pouze to dobré, co nám mohou přinést a jak nám jsou užitečné, jsou tu ale dvě strany mince. Pokud sledujeme pouze to pozitivní, nevidíme už to negativní. Proč by měly knihovny ICT bezpečí řešit? Mohou stavět na tom co už nabízí, mohou svým uživatelům pomoci, neboť knihovna je pro uživatele důvěryhodná instituce, a informační bezpečí je založeno právě na důvěře. Navíc knihovny mohou v tomto ohledu oslovit mnohem více lidí než školy, neboť složení čtenářů knihoven je pestřejší a zahrnuje z velké části také seniory. V rámci informačního vzdělávání je proto ideální prostor i pro ICT bezpečnost. Současné zákony jsou často nastaveny neefektivně, nejednoznačně - nelze určit zda byl zákon překročen nebo ne, navíc technologie se vyvíjejí rychleji než zákony, které jsou díky tomu neaktuální, což je velká potíž. Navíc, problém vzniklý v prostředí internetu může mít závažné následky i mimo něj, především u dospívajících může vést třeba až k sebevraždě. Je tedy nutná technologická (nastavení os, firewall, antivir...) i psychologická prevence. Vzdělávání v této oblasti je zásadní a je potřeba, neboť uživatelé by se měli v prostředí internetu chovat tak, aby neohrozili sebe ani nikoho jiného.
Bezpečné městečko na dlani (Mgr. Tomáš Štefek, Městská knihovna Prostějov) Tomáš Štefek ve své neotřelé prezentaci představil, jak probíhá informační vzdělávání a snahy o jeho realizaci v Městské knihovně Prostějov. Dle prezentace je jejich knihovna sexy - pomáhá, zpřístupňuje, půjčuje, baví i vzdělává. Zabývají se online bezpečností, počítačovou a informační gramotností, ale také třeba e-knihami, úpravou fotogafií, netiketou a sociálními sítěmi.
(Celoživotní) vzdělávání uživatelů a knihovníků jinak Teorie a praxe zájmového vzdělávání dospělých v ČR (PhDr. Michal Šerák, Ph.D., Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze) Michal Šerák vyzdvihl roli zájmového vzdělávání dospělých v současné společnosti, shrnul podstatné charakteristiky zájmového vzdělávání a následně se věnoval této formě vzdělávání právě v knihovnách a tomu, jakou zde knihovny sehrávají roli.
Na cestě k zájmovému vzdělávání (Mgr. Martina Wolna, Městská knihovna Třinec) Martina Wolna se taktéž zabývala zájmovým vzděláváním dospělých, tentokrát však více po praktické stránce a z pohledu knihoven, přičemž nabídla i pro knihovny jistě cennou inspiraci.
Výpravy za poznáním v litvínovské knihovně aneb pokusy o zájmové vzdělávání dospělých (Mgr. Marcela Güttnerová, Městská knihovna v Litvínově) Marcela Güttnerová krásným a vyčerpávajícím způsobem popsala aktivity, které litvínovská knihovna pořádá pro seniory, přičemž seniorklub zde funguje již od roku 2003. Nejde přitom jen o akce v prostorách knihovny, často se seniory jezdí také na výlety či exkurze, pořádají cvičení, ale samozřejmě i vzdělávací aktivity, například základy sebeobrany, kurzy zaměřené na houbařství nebo zdravou výživu. Všechny tyto akce se těší u seniorů velmi dobrému ohlasu.
Design služeb Zavádějme službu jako projekt (PhDr. Petr Škyřík, Ph.D., Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) Úvod Petr Škyřík věnoval přehledu knih, které by podle jeho názoru měl přečíst každý, koho zajímá design služeb. Jmenoval tyto: Design pro každý den, Cesta za lepším rozhraním, Jak drahé je zdarma, Tvorba business modelů a Vítězný tah. Každá ze zmíněných knih se dívá na problematiku služeb a jejich designu z jiného úhlu. Některá východiska jsou však obecná a lze z nich vytvořit doporučení při zavádění služeb. Proces zavádění by měl mít rysy projektu. Za ten by měl nést někdo konkrétní odpovědnost, měl by existovat časový harmonogram. Měli bychom si také odpovědět na otázky typu komu je služba určena, jaký má smysl, jak chceme dosáhnout jejího zavedení a jaké nároky to klade na nás jako garanta. Protože ve většině případů implementujeme službu do nějakého existujícího prostředí, je nutné citlivě vnímat kontext. Každá novinka ovlivní fungování celého systému a měli bychom se vyhnout situacím, kdy dojde k
negativním efektům ve vztahu k dalším službám. Čím více pozornosti a přemýšlení věnujeme tvorbě modelu, tím větší šanci na zavedení kvalitní služby máme.
Petr Škyřík mluví a doporučuje knihy.
Uživatelské výzkumy v knihovnách z pohledu designu služeb: 5+3 metody, které možná (ne)znáte (PhDr. Ladislava Suchá, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) Ladislava Suchá se intenzivně věnuje oblasti výzkumů již několik let. Představila nám některé z metod aplikovatelných na výzkumy v knihovnách. Nejčastěji zkoumáme zážitek uživatele. Máme-li získat kvalitní výsledky, měli bychom použít empatický přístup a uvědomit si, že klíčová je interakce. Zde je výčet některých doporučených metod. Pozorujte: funguje výborně, pokud chceme otestovat například orientační systém nebo přehlednost webu či katalogu. Dívejte se očima uživatele: snažme se vžít do kůže těch, kteří používají naše služby. Mluvme s nimi o jejich pocitech a zkušenostech. Využít můžeme také například focus group, což je spolu s hloubkovým rozhovorem jedna z hlavních metod kvalitativního výzkumu. Dejte šanci uživatelům se vyjádřit: vytvořte viditelný prostor pro vyjádření jejich názorů, nezapomínejme na žádnou ze skupin (papírové i online dotazníky). Volte netradiční způsoby setkávání (World café pro uživatele, partnery, knihovníky). Metoda ne-konference: využijme síťovacího potenciálu, každý může vystoupit se svým příspěvkem či názorem. Účast zdarma, program se vytváří na místě. Všechna výsledná data získaná při výzkumu následně převedeme do použitelného formátu. Při jejich zpracování nesmíme nikdy zapomínat na kontext. Co nejvíce výsledků bychom nakonec měli
zveřejnit a to ve srozumitelné formě. Nejlépe se k tomu hodí různé vizualizace doplněné krátkým výstižným textem.
Design komunitních informačních služeb (PhDr. Michal Lorenz, Ph.D., Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) Problematice komunit a jejich informačních potřeb se věnoval ve svém příspěvku Michal Lorenz. Nejprve zmínil, že komunity jsou všude kolem nás a každý z nás do nějaké patří. Ať je to komunita sousedská, městská, zájmová, pracovní, učící se nebo subkulturní uskupení. Každá z komunit pak má jádro, aktivní skupinu, periferii a tzv. podílníky. Iniciativa pro vznik komunitních služeb vychází zespoda a celá komunita pak definuje i design. Pokud tedy chceme vytvářet komunitní služby, musíme se stát součástí komunity.
Testování za sušenky (PhDr. Martin Krčál, DiS., Masarykova univerzita) Testování designu služeb v praxi se věnoval příspěvek Martina Krčála. V srpnu 2012 provedli v Ústřední knihovně Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity uživatelské testování. Mělo za cíl zjistit, jak se uživatelé orientují na webových stránkách knihovny a jak umí zacházet s elektronickými informačními zdroji. Účastníci testu dostali zadání najít vždy určitý dokument nebo informaci a tým sledoval jejich postup a reakce. Největší problémy měli uživatelé s úkolem najít dokument v databázi ProQuest, respektive se nemohli do databáze připojit. Zajímavé na tom je to, že na úvodní stránce jsou dokonce tři odkazy vedoucí přímo do databází. Studenty mátlo také použití ikon SFX a Shibboleth bez textového popisu. Pravý význam těchto služeb zůstal tak neodhalen. Dalším místem, které uživatele mate je pole plnotextového vyhledávání. To je určeno k prohlédávání katalogu, uživatelé jej mylně považovali za nástroj k prohledání obsahu webu. Přestože se tohoto testování účastnili pouze 3 studenti, přineslo první zjištění a náměty k zamyšlení a změnám. Knihovna chystá další testování s větším počtem účastníků na podzim.
Martin Krčál při své prezentaci výsledků testování.
Marketing je dialog (Bc. Eva Víchová, Centrum PARTSIP, Masarykova univerzita) Tento příspěvěk se týkal nového přístupu k marketingu (nejen) v knihovnách. Eva Víchová mluvila o změně propagace na konverzaci, značky na charakter, ceny v hodnotu a služby v péči. Celou tuto vlnu změn pojmenovala marketing třetí generace.
Hlavně (ne)nápadně (Mgr. Lenka Hanzlíková, Městská knihovna v Praze) Vyvrátit některé mýty knihovníků o knihovnách přišla Lenka Hanzlíková. Lidé pracující v knihovnách často nemají dostatečný nadhled na reálně zhodnocení kvality nabízených služeb či svých schopností. Přednáška byla motivací ke změně pohledu. Dozvěděli jsme se, že „není malých knihovníčků" i to, jak říci uživatelům o službách, které považujeme za samozřejmé. Často také mluvíme nesrozumitelným jazykem, když mluvíme o OPACu, fondu nebo signaturách. Příspěvěk končil varováním, že knihovny nesmí podlehnout pocitu nepostradatelnosti a pořád pracovat na zlepšování svých služeb.
Projekt EVS IN LIBRARY (Zuzana Čermáková, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem) O formě dobrovolnictví, které v českých knihovnách zatím příliš neznáme, si připravila svůj příspěvěk Zuzana Čermáková. Jde o Evropskou dobrovolnou službu, neformální vzdělávací program zaměřený na mladé lidi ve věku 18 až 30 let pro občany EU. SVK se do akce zapojila a od června hostí italskou dobrovolnici. Ta pracuje na různých pozicích v knihovně a připravuje akce. Ve volném čase pak poznává historii a kulturu hostitelské země. Projekt EDS přispívá ke vzájemnému poznávání lidí různých z různých kulturních a jazykových prostředí. Open-source a knihovny. Cesta k lepším službám? (Michal Denár, Josef Moravec, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) Josef Moravec a Michal Denár ve svém příspěvku přiblížili výhody, které může knihovnám přinést používání otevřených řešení místo komerčních. Zmínili, že knihovny jako příjemci veřejných financí v době omezování rozpočtů častěji volí open-source jako ekonomické řešení. Mluvili také o tom, že komunitou vytvořené systémy vznikají na základě požadavků z praxe a zpětné vazby od uživatelů. Mohou tak reagovat pružně a rychle. Uživatelé i provozovatelé jsou pak spokojenější. Představili také portál opensource.knihovna.cz, který chce zvýšit informovanost o open-source v knihovnickém prostředí. V současné době nabízí fórum pro diskuzi a vytvářejí katalog aplikací.
Knihovna a e-knihy Garantka sekce o elektronických knihách Zuzana Hájková ji uvedla slovy, že "E-knihy jsou pro knihovny velmi žhavé téma, které se poprvé objevilo na loňském Inforu, a od té doby se o nich čím dál více hovoří, o čemž svědčí i to, že je e-knihám a hledáním cesty knihoven k nim letos věnován na Knihovnách současnosti celý tematický blok."
E-knihovna Městské knihovny v Praze (Vojtěch Vojtíšek, Městská knihovna v Praze) V Městské knihovně v Praze provedli průzkum zaměřený na e-knihy, ze kterého vyplynulo, že 94% uživatelů MKP preferuje tištěné knihy, ale zároveň ⅔ uživatelů hodnotí poskytování e-knih pozitivně. E-knihovna MKP má momentálně 35 tisíc stažených e-knih za měsíc, nejčastěji ve formátu PDF, následují formáty pro čtečky a mobilní telefony. Podle Vojtěcha Vojtíška si momentálně knihovny musí samy najít své vhodné řešení poskytování e-knih, neboť v ČR zatím není v provozu žádný systém, který by e-knihy pro knihovny v ČR řešil. Eknihovna MKP je pro uživatele navenek součást webu, kde se sdružují digitální projekty a dají se stáhnout nebo prohlížet materiály s nimi spojené. Od října ji však čeká nová podoba, stane se portálem fungujícím jako služba sdružující e-knihy, digitalizační projekty a přístup a informace o EIZ, které MKP poskytuje. Jak dostat e-knihu ke čtenářům? Podle Vojtěcha Vojtíška jsou tři možné způsoby. Prvním je
digitalizace, po jejímž provedení se kniha stává součástí digitální knihovny. Dalším způsobem je akvizice - vybírají se vhodné tituly autorů, kteří svá díla volně zveřejňují, přímo je knihovně nabízejí nebo jsou součástí soutěží - knihovna pak osloví autora, sepíše s ním licenční smlouvu (CC) a kniha se převádí do různých digitálních formátů. Poslední možností je publikace - knihovna osloví autora, který poskytne text, se kterým knihovna dále pracuje - udělá obálku, vytvoří záznam, tiráž (publikace se stává publikací MKP) a upřesnění copyrightu. Díky těmto činnostem čtenáři vědí, že knihovna není jen půjčovnou knih, ale vyvíjí i vlastní aktivity v oblasti elektronických knih.
České e-knihy v českých knihovnách: studie proveditelnosti a obchodní model (Bc. Jana Římanová, Národní technická knihovna Praha) Dosavadní zkušenost NTK s e-knihami je taková, že na 14 dní půjčují Kindle Fire, aby si ho mohli uživatelé vyzkoušet. Trvale zakoupeno mají z Ebsco a Ebrary 7 zahraničních e-knih, které jsou uživateli využívány, plus mají předplacené zahraniční odborné databáze. Nyní se chystají vypracovat nezávislou ekonomickou studii, která by měla přinést průzkum jednotlivých modelů zpřístupňování e-knih v knihovnách a pokusit se nalézt řešení, jak toto realizovat v knihovnách českých. Studie se bude zabývat různými aspekty a bariérami, které přináší české prostředí. Bude obsahovat mimo jiné odpovědi na otázky, jaké jsou náklady na vydání české e-knihy, vyhodnocení návratnosti investice na vydání české e-knihy (pro nakladatele), vyhodnocení ekonomické efektivnosti nákupu elektronické knihy pro knihovnu, ale také rizika, např. právní, technická, ekonomická, dopad na tradiční fyzickou výpůjčku apod. Důležité bude nastavení právních aspektů; návrh kompatibilní kaskády typových smluv se zřetelem na autorská práva, čemuž bude předcházet mimo jiné jednání s nakladateli a hledání vhodného systému (zabezpečení dodržení licenčních smluv). Tato studie bude financována z grantů, tudíž bude pro všechny knihovny přístupná. Její dokončení je plánováno do konce tohoto roku.
Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR (RNDr. Tomáš Svoboda, Národní knihovna ČR) Cíli projektu jsou sběr e-publikací pro digitální knihovnu (LTP) (včetně tzv. born digital dokumetů) a jejich zpřístupnění v knihovnách ČR (efektivně dostat e-publikace do knihovny - dlouhodobého uložiště). Dnes je odevzdávání e-publikací ("povinný výtisk" v e-podobě) dobrovolné, proto patří mezi cíle také úprava legislativy na povinné. Zároveň si projekt klade za cíl stanovit pravidla pro bibliografický popis e-publikací. Důvodem pro odevzdávání je dlouhodobé bezpečné uložení ve prospěch vydavatele. Projekt je čtyřletý (do roku 2015, kdy bude spuštěn pilotní provoz). V přípravě je web projektu edeposit.nkp.cz.
Půjčování e-knih: Srovnání situace v ČR, USA a SRN. (PhDr. Martin Krčál, DiS., Jan Kříž, Masarykova univerzita, Brno) Martin Krčál věnoval svůj příspěvek o srovnávání situace s půjčováním e-knih především popisu různých již fungujících zahraničních služeb. Jak ale sám uvedl, všude se hledá nějaký funkční model s ohledem na vyváženost, velikost trhu a cenu e-knih, navíc v různých zemích je různým způsobem nastaven autorský zákon. Představil a popsal nám fungování několika zahraničních
služeb, jako např. OnLeihe (online půjčování digitálních médií, orientace na knihovny) Skoobe (není určena pro knihovny ale pro koncové uživatele), Paper (odborná a naučná literatura) nebo OverDrive (spolupracující s Amazonem a s knihovnami). Na konci svého příspěvku vyslovil Martin Krčál několik důležitých otázek k zamyšlení a debatě: Jaký model by mohl fungovat u nás? Jak je to momentálně s půjčováním? Chtějí to uživatelé? Z krátké diskuze po příspěvku vyplynulo, že existuje skupina lidí, kteří to nikdy chtít nebudou, ale je důležité se jich ptát. Některé dotazníky knihoven ohledně e-knih mohou zkreslovat - pokud se zeptáte "chtěli byste?" je to návodné a uživatelé spíše odpoví, že by chtěli, i když to nemusí odpovídat realitě. A nakonec Martin přišel s otázkou nejpalčivější - ač sám e-knihám fandí, v jeho okolí zaznívají spíše hlasy, že mají raději knihy papírové: "Co když e-knihy zajímají tak málo lidí, že vůbec nemá cenu se jimi zabývat?"
Většina přednášek se setkala se zájmem publika.
Propagace regionální literatury formou e-knih - zkušenosti MSVK v Ostravě (Mgr. Gabriela Filipová, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) Gabriela Filipová popsala, jak začala Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě vytvářet své vlastní e-knihy: V rámci projektu E-knihy aneb nová výzva pro knihovny nakoupili čtečky pro půjčování čtenářům, připravili publikaci „E-knihy aneb první pomoc pro začátečníky" a dali si za cíl se přiblížit čtenářům lákavou formou jak e-knihy, tak regionální literaturu. Rozhodli se proto zpracovat pilotní e-knihu „Slezské báje a pověsti národní" (K. J. Bukovanský, 1877 - jde tedy o autorsky volné dílo). Nejdéle prý při vzniku e-knihy trvalo několikrát zkontolovat text knihy poté, co prošel OCR a odstranit všechny chyby. Knihovně se již takto povedlo vydat sedm knih, které nabízí ke stažení v několika různých formátech.
E-knihy a autorské právo (Mgr. Jiří Klusoň, Ministerstvo kultury) Jiří Klusoň se zabýval e-knihami z pohledu knihovního zákona a autorského práva. Dle jeho názoru pokud knihovna půjčí knihy nahrané ve čtečce, na tyto e-knihy se vztahuje zákon ve stejném režimu jako na tištěné. Z debaty s publikem však vyplynulo, že to ovšem nelze dělat tak, že knihovna nakoupí e-knihy na internetu a pak je půjčuje, na tyto knihy se vztahují jiné licence. Hodlá-li knihovna zpřístupňovat e-knihu nehmotným způsobem, smí tak učinit pouze na počítači v prostorách knihovny. Český AZ totiž neumožňuje půjčovat nehmotné rozmnoženiny díla (takže nejde uplatnit ani model s DRM, kdy se kniha po uplynutí jednoho měsíce ze čtečky sama smaže).
V debatě také padla otázka, zda je dle výkladu práva podle Jiřího Klusoně v pořádku, když knihovna vlastní fyzickou knihu, zdigitalizuje ji, nahraje ji do čtečky a půjčí ji čtenáři. Jiří Klusoň tvrdil, že pravděpodobně ano, protože při zapůjčení i se čtečkou je to stále hmotná rozmnoženina. Vít Richter ale tomuto názoru oponoval, neboť dle knihovního zákona smí knihovna vytvořit kopii pouze pokud byla fyzická kniha poškozena nebo ztracena. A tato digitální kopie nesmí opustit prostory knihovny, tudíž tuto možnost vyvrátil.
Privátní internetové knihovny a mobilní aplikace (Ing. Jiří Pavlík, Ústav výpočetní techniky, Univerzita Karlova v Praze) Jiří Pavlík poskytl publiku vyčerpávající výčet aplikací, které fungují jako online knihovny - od čistě knižních, přes hudební, filmové až po smíšené. Některé z nich jsou propojeny se zahraničními knihovnami, v českém prostředí však takto nefunguje žádná z nich.
Nabídka českých e-knih, českých e-časopisů a vývoj nabídky (Jana Matějková, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) Jana Matějková se ve svém příspěvku zabývala současnou nabídkou českých e-knih, e-časopisů a tím, jak by to s nimi mohlo fungovat a jak to zatím funguje.
Zkušenosti českých nakladatelů a distributorů E-knih (Pavel Vlach, Fraus) Pavel Vlach z nakladatelství Fraus představil publiku připravovanou novinku nazvanou Flexibooks, což bude nová generace interaktivních učebnic a e-knih (studijní literatury), které budou dostupné jak prostřednictvím počítače, tak i na mobilních zařízeních. Uvedl také obchodní model, který bude fungovat nejen jako soukromá knihovna na bázi měsíčních výpůjček, ale bude umožněn i nákup publikací pro celou školní třídu, a to jak za vlastní peníze, tak i sponzorovaný například firmami, které se budou díky tomu moci zviditelnit jako partner sponzorující vzdělání. Výpůjčky jsou výhodné v tom, že knihovna nemusí knihy nakupovat "na sklad", ale objedná je skutečně až v okamžiku, kdy o ně čtenáři projeví zájem. Cena výpůjček zatím není pevně stanovena, ale pro knihovny bude platit cena zvýhodněná, neboť knihovny tak poskytnou nakladateli vítanou reklamu.
Knihovna pro všechny Knihovny bez bariér (Mgr. Zlata Houšková, Národní knihovna ČR) „Většinu bariér mohou odstranit lidé." Zlata Houšková ve své přednášce uvedla množství cenných rad a doporučení pro zlepšení přístupnosti knihoven. Zároveň uvedla, že ekonomická situace často neumožňuje zajistit nákladné úpravy. Některé problémy však lze odstranit často úplně zdarma nebo za minimálních investic. Uveďme alespoň nějaká z doporučení. Ideální místo pro knihovnu je ve společenském centru obce, kam se lidé dostanou maximálně do 15 minut pěšky nebo veřejnou dopravou. Budova jako taková musí být nezaměnitelně označena (nemusí to být nutně nápis) způsobem srozumitelným co nejširšímu okruhu lidí. Před budovou by mělo být dostatek míst k zaparkování aut, motocyklů a kol. Vstupní dveře by měly být široké, aby projel vozík nebo kočárek. Otevřít by je mělo zvládnout i menší dítě, senior nebo člověk po úrazu. Pokud je budova patrová, měla by disponovat výtahem. Vnitřní informační systém je pochopitelný a čitelný všem. Ideálně by měl být doplněn o zvukový systém nebo ukazatele v Brailově písmu. Prostředí je příjemné a vzdušné. Všude se dá dobře dostat i s kočárem nebo na vozíku. Regály nejsou přeplněné a v jejich blízkosti se vždy nachází místo ke čtení. Knihy je možné vracet knihy hned u vchodu. Ideální je knižní box nebo otvor ve zdi pro vracení knih mimo provozní dobu. Knihovna jako příjemné a pohodlné místo k pobytu. Lze v ní najít místo pro nerušené i skupinové čtení. V rozumné míře je povoleno jíst a pít. Taková je ideální knihovna podle Zlaty Houškové.
Přístupná knihovna. (Ing. Marie Málková, Mgr. Tomáš Lanc, Pražská organizace vozíčkářů) Přednáška lektorů z Pražské organizace vozíčkářů měla dvě části. První byla teoretická a přednesla ji Marie Válková. Zabývala se legislativou, která řeší přístupnost veřejných prostranství a budov. Krátce také představila projekt mapování budov ve městech a jejich testování z pohledu přístupnosti. Praktickou ukázkou hodnocení několika poboček Městské knihovny v Praze pokračoval Tomáš Lanc. Dozvěděli jsme se, že množství budov sice na první pohled má přístupnost vyřešenou, ale při pečlivějším zkoumání zjistíme opak. Často se chybuje v detailech: zvonek na přivolání asistence je příliš vysoko, člověk na vozíku není schopen otevřít těžké dveře atd. Proto je testování důležité a přispívá k postupnému zlepšování situace.
I pro knihovny je přístupnost důležitá (Mgr. Radek Pavlíček, TyfloCentrum Brno, o. p. s.) Radek Pavlíček mluvil o přístupnosti webových stránek. Již několik let testuje na přístupnost weby knihoven, které se přihlašují do soutěže Biblioweb. Protože stále mnoho z nich není přístupných, doporučoval, jak tuto situaci zlepšit.
Čtenářství prelingválně neslyšících (Mgr. Kateřina Červinková Houšková, Česká komora tlumočníků znakového jazyka, Hradec Králové) Velmi zajímavou sondou do života prelingválně neslyšících byla přednáška Kateřiny Červinkové Houškové. Prelingválně neslyšící přišli o sluch ještě před vytvořením jazyka, čeština je pro ně tedy cizím jazykem. Jejich přirozeným jazykem je znakový jazyk. To velmi výrazným způsobem ovlivňuje vztah lidí s tímto druhem handicapu ke čtení. Součástí prezentace byla video anketa, kde různí neslyšící lidé odpovídali na otázky týkající se jejich čtenářských návyků. Někteří z nich četli rádi, většinou ale spíše komixy. Často jim přišel jazyk knih velmi složitý. Lektorka sestavila několik doporučení pro knihovny, které chtějí nabídnout prostor pro takto handicapované: překládat akce do znakového jazyka, rozšířit fond o komixy a pořídit knihy v češtině pro cizince.
Krajská knihovna Karlovy Vary pro handicapované aneb Jak na to? (Bc. Michaela Kožíšková, Krajská knihovna Karlovy Vary) Příspěvek Michaely Kožíškové nám přiblížil jak jsou nové prostory Krajské knihovny v Karlových Varech uzpůsobeny uživatelům se specifickými potřebami a jaké akce pro ně knihovna nabízí,
Neviditelné bariéry (Mgr. Eva Cerniňáková, Jabok - Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická) Mnohé z bariér, které musí překonávat osoby s handicapem jsou pro nás ostatní viditelné. Jsou to často detaily, které zdravý člověk ani nevnímá jako překážku. Pro určité skupiny jsou však tyto detaily obtížně překonatelné překážky v jejich cestě za informací. Jak tyto překážky nacházet a odstraňovat radila přítomným Eva Cerniňáková.
Cílová páska: bezbariérová knihovna a rovný přístup (Mgr. Helena Selucká, Knihovna Jiřího Mahena v Brně) Příspěvek Heleny Selucké představil novou sekci SKIPu, která si klade za cíl zaměřovat se na potřeby uživatelů se specifickými potřebami. Řeč byla i o portálu bezbariérová.knihovna.cz a standardu Handicap friendly.
Koncepce rozvoje knihoven - aktuální stav a realizace Plán implementace Koncepce rozvoje knihoven v ČR na léta 2011-2015 (PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR) Tato koncepce byla schválena vládou 11. 1. 2012, na její implementaci pracují zpravodajové priorit s pracovními skupinami, které mají na starosti jednotlivé projekty. Vít Richter představil priority a jejich zpravodaje. Na tento úvodní příspěvek navazovaly další příspěvky v sekci.
Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v České republice 2012. Výsledky průzkumu (Mgr. Zlata Houšková, Národní knihovna ČR) Zlata Houšková odprezentovala publiku výsledky průzkumu, který proběhl pomocí dotazníků v květnu. Tyto dotazníky vyplnilo 862 knihoven, je tedy zcela reprezentativní. Vyplynulo z něj mimo jiné to, že téměř 40% odborných pracovníků/knihovníků je ve věku nad 50 let, naopak do 30 let je pouze lehce přes 12% knihovníků. Oproti předchozím výzkumům přibylo starších knihovníků, mladších je naopak oproti minulým letům méně. V knihovnách pracují převážně ženy, kterých je v knihovnické polupaci 88%, oproti minulým letům však mužů v knihovnách přibývá, a to především v ústředních specializovaných a krajských knihovnách. Oproti minulým letům také v knihovnách přibývá zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním, knihovnického i neknihovnického zaměření. Podrobné výsledky tohoto průzkumu by měly být publikovány do konce letošního roku.
Knihovnické profese v Národní soustavě povolání a Národní soustavě kvalifikací (Mgr. Zlata Houšková, Národní knihovna ČR) Národní soustava povolání O Národní soustavě povolání byla na Knihovnách současnosti řeč již loni. Knihovnické profese nově spadají pod kategorii "Umění a kultura". Jsou zde pro jednotlivé profese specifikovány nároky a požadavky, odborné znalosti a dovednosti, vymezeny pracovní činnosti. Národní soustava kvalifikací Cílem Národní soustavy kvalifikací je umožnit občanům, aby jim mohly být uznávány skutečné znalosti a dovednosti, bez ohledu na to, jakou cestou je získali (ve škole, v kurzu, praxí, sebevzděláváním apod.). Pro knihovnictví jsou momentálně zpracovány kvalifikační a hodnotící standardy pro některé profese (akvizitér, katalogizátor, referenční knihovník...)
Veřejné knihovny: tradiční místa občanského vzdělávání (Mgr. Petr Čáp, Mgr. Ondřej Matějka, Centrum občanského vzdělávání) „Občanské vzdělávání představují výchovně vzdělávací aktivity, které posilují občany v tom, aby se informovaně, odpovědně a aktivně podíleli na spravování věcí veřejných a na rozvoji demokratické společnosti." Občanským vzděláváním se zabýval ve svém příspěvku Petr Čáp. Připomněl, že základem pluralitní společnosti je vzdělaná společnost. Proto je koncept celoživotního občanského vzdělávání tak důležitý. Knihovny jsou zdrojem informačního vzdělávání. Jsou přirozeným místem pro vzdělávání pro svoje zkušenosti, dostupnost a otevřenost.
Přístupy ke zjišťování hodnoty veřejných služeb vnímané spotřebiteli aplikace na služby veřejných knihoven. (Ing. Jan Stejskal, Ph.D., Ing. Kateřina Maťátková, Ing. Petr Hájek, Ph.D., Ing. Pavla Koťátková Stránská, Ústav ekonomických věd, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice, RNDr. Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze) Velmi zajímavé téma představili Tomáš Řehák a Petr Hájek. Od roku 2011 se společně několik institucí pokouší stanovit Metodiku měření hodnoty služeb knihoven. Projekt je nyní v polovině a příspěvek seznámil přítomné s dílčími výsledky. Cílem je zajištění vyšší konkurenceschopnosti vůči jiným odvětvím a informace pro donátory a příjemce. Protože v praxi stále neexistuje jednotný identifikátor k analyzování hodnoty veřejných služeb, využívají se dotazy na ochotu platit (WTP) a ochotu přijmout kompenzaci (WTA). Projekt začal rešerší literatury a hledáním inspirace v zahraničí. Pilotní dotazníkové šetření proběhlo v Městské knihovně Praha na vzorku 150 lidí. Mělo ověřit metody a formy kladení otázek. Aby bylo možné vypočítat náklady na jednotlivé služby knihovny, byla provedena tzv. pasportizace. Každý metr čtvereční byl klasifikován podle jeho využití pro určitou službu. Na základě zkušenosti byla vypracována metodika. Takže každá knihovna si bude nyní moci spočítat náklady na konkrétní službu. Ostré dotazníkové šetření proběhlo již na 11000 lidech nad 15 let, na výsledky si budeme muset počkat. Tomáš Řehák prozradil zatím jen to, že většina respondentů považuje knihovnu za místo, kde se setkávají a tráví čas. A 75% dotázaných šetří knihovna peníze.
Dotazníková šetření v knihovnách: současná situace a výhledy do budoucna (PhDr. Ladislava Suchá, Bc. Gabriela Šimková, Kabinet informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity) Přednáška představila novinky na portálu vyzkumy.knihovna.cz. Největší z nich je zpřístupnění nástroje na tvorbu a administraci online výzkumů. Od června 2012 lze využít systém Survio.com za speciální cenu pro knihovny: 100 Kč za rok. V systému je navíc již několik dotazníků, které vytvořila Národní knihovna. Pokud chcete uspořádat a vyhodnotit výzkum spokojenosti čtenářů, máte jedinečnou možnost.
Knihovny, autoři, nakladatelé a knihkupci a autorský zákon - možnosti spolupráce v digitálním světě (PhDr. Vít Richter, Národní knihovna ČR) V závěrečném příspěvku Vít Richter představil přítomným aktuální výsledky z jednání o změnách Autorského zákona. Jednání probíhala od ledna do května 2012 a v listopadu by měl být návrh předán vládě ČR k projednání. Startem projektu Národní digitální knihovny se digitalizace v ČR stala masovou záležitostí. Nedořešené právní otázky značně limitují možnosti využití výsledků digitalizace. Připomeňme, že
platná verze Autorského zákona neumožňuje zveřejnit plný text díla, pokud neuplynulo 70 let od smrti jeho autora. Některá východiska z jednání s Dilia a OOA-S však budí mírný optimismus. Pravděpodobně dojde k rozdělení děl na trhu dostupná a nedostupná. U nedostupných bude možná kolektivní dohoda. V knihovnách by pak mělo být možné zpřístupnit digitální dokument v prostorách, sdílet ho mezi knihovnami a tisknout z něj za poplatek. Teoreticky by mohl být možný i vzdálený přístup z domova. Aktuální seznam knih nedostupných na trhu by měl řešit registr. Práva u knih, které budou na trhu, se budou muset vést přes individuální dohody. Pod záštitou Národní knihovny by měla vzniknout Jednotná digitální knihovna. Do ní se budou ukládat výsledky digitalizace a povinný výtisk. Bude přístupná všem knihovnám formou zabezpečeného dálkového přístupu. Bude možné tisknout, ne však kompletní dílo a za poplatek. Schválení novely Autorského zákona se očekává na konci roku 2013 nebo na počátku roku 2014.
Vít Richter uzavírá svůj příspěvek a celou konferenci
Závěrem Tento ročník největší české knihovnické konference přinesl opět množství insipirace i námětů k zamyšlení. Plánovanému vzniku Cetrálního portálu knihoven byla zaslouženě věnována celá sekce. Věříme, že i nadále bude věnováno tomuto tématu tolik prostoru a pozornosti, kolik si tak rozsáhlý projekt zaslouží. Sekce o e-knihách zdůraznila fakt, že elektronické knihy si razí cestu do českých knihoven pomalu. Především nedořešené otázky autorských práv stále neumožňují najít vhodný model, který by umožnil ve větší míře tento fenomén naplno využít. Sekce o bariérách a jejich překonávání velmi dobře korespondovala s blokem o designu služeb. Východiska z nich jsou velmi podobná. Otevírat a zpřístupňovat služby knihoven, co nejširšímu okruhu uživatelů. Závěrečné příspěvky pak lze charakterizovat jako vzbuzující očekávání. Již brzy se totiž dočkáme
metodologie, která pomůže finačně ocenit hodnotu služeb a přínosu knihoven. Mírně optimistická očekávání pak vzbuzuje stav jednání s autorskými svazy ohledně novely Autorského zákona. Štítky: přístupnost, knihovny, informační vzdělávání, služby knihoven, koncepce rozvoje knihoven, e-knihy, design služeb
