GeoDny Liberec 2008
PROSTOROVÉ ANALÝZY V GIS PRO PODPORU ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Jaroslav BURIAN Katedra geoinformatiky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého, tř. Svobody 26, 771 46, Olomouc, Česká republika E-mail:
[email protected]
Klíčová slova: územní plánování, urbanistické modely, rozvoj měst, prostorové analýzy, GIS Key words: planning, urban models, city development, spatial analysis, GIS Abstrakt: Příspěvek je zaměřen zejména na popis a zhodnocení prostorových analýz a analytických nástrojů GIS pro podporu plánování a řízení urbanizačních procesů, především potom pro samotný proces územního a regionálního plánování. V příspěvku jsou představeny a popsány možnosti a využitelnost jednotlivé specializovaných programů a rozšíření a jejich nástroje využitelné pro územní plánování. Část příspěvku je věnována zhodnocení současného stavu implementace těchto nástrojů do územně plánovací praxe. V článku je také představen koncept optimálního softwarového řešení pro snadnou implementaci do praxe. Koncept je zobrazen prostřednictvím schématu, které popisuje navržený metodický postup při optimálním průběhu územního plánování. Navržené programové řešení se skládá ze tří hlavních částí: modulu pro vstup dat, pro jejich analýzu a pro finální vizualizaci. Výsledky analýz mohou být posuzovány samostatně, nebo mohou být zkombinovány do syntetického výsledku v podobě doporučení (návrhu) pro optimální využití krajiny. Abstract: The paper is focused especially on description and evaluation of spatial analysis and GIS analytical tools for planning and management of urban processes and especially for urban and regional planning. Particularly special software and extensions and their tools useful for urban planning are discussed. One part of paper is directed to evaluation of actual situation of implementation this tools into urban planning practices. In the paper is also introduced the concept of optimal software solution for easy implementation into practices. The concept is shown through scheme which describes suggested systematic procedure of optimal urban planning. Designed software solution consists of 3 main parts – Module for data input, Module for GIS analysis and Module for data outputs and results visualization. The results can be consider separately or can be combined into synthetic result – recommendation (concept) of optimal land use.
I. ÚVOD Urbanizační proces (urbanizace) je ve většině literatury popisován jako vývoj a spontánní změna vesnické populace v městskou a rozvojem městského osídlení, který lze usměrnit nebo dokonce naplánovat. Vývoj sídel již dlouhou dobu není procesem náhodným, ale řízeným a plánovaným. V oblasti prostorového a strategického plánování pro účely rozvoje regionů a tedy pro řízení územního plánování je GIS využíván mnohdy stále jen pro účely tvorby výstupů. Jeho analytická část, která v sobě skrývá velký potenciál, je využívána jen velmi zřídka a velmi okrajově. Často nelze hovořit ani o využití základních analytických nástrojů, natož potom o pokročilejších prostorových nebo síťových analýzách. Využití analytických nástrojů GIS přináší do řízení územního plánování probíhajícího v prostředí sídel metody založené na vědeckých poznatcích. V prostředí GIS je možné na základě znalosti současných jevů v území navrhnout jeho optimální rozvoj, tak aby byly dodrženy zásady trvale udržitelného rozvoje. Prostorové analýzy jsou při řízení procesů určujících podobu sídla stále velmi často řešené na úrovni zkušeností a odhadů, nikoliv na základě sofistikovaných a přesných metod. Jednou z bariér je neexistence kvalitních a snadno aplikovatelných metod v prostředí GIS, které by bylo možné pro tyto účely využít.
Pro řízení rozvoje měst a regionů je nanejvýš vhodné využití sofistikovaných geoinformačních technologií, které lze použít pro potřeby územního a strategického plánování. Pomocí GIS metod je možné identifikovat lokality nevhodné pro urbanizaci a rozvoj sídel a je tedy možné strategii rozvoje regionu směřovat do jiných oblastí. Důležitou součástí je identifikovat a hodnotit vhodné lokality pro nově plánované aktivity lidské činnosti. Výsledkem modelování a simulace urbanizačních procesů odehrávajících se v území regionů potom mohou být například návrhy několika scénářů vývoje a jejich vzájemné porovnávání ve zvoleném území. Tím by byl vytvořen prostor pro sofistikovanější politiku rozvoje území v rámci územních analýz. II. GIS V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ Ze strany urbanistů jsou analytické nástroje GIS programů využívány jen velmi zřídka. Proces tvorby územního plánu je většinou realizován v prostředí CAD programů, které jsou využívány zejména jako nástroj pro vizualizaci. Návrhy na změny využití daného území jsou tak většinou založeny na zkušenostech a odhadech a ne na výsledcích prostorových analýz. V některých zahraničních zemích (např. USA, Kanada, Německo), kde implementace GISu má delší historii, je využití analytických nástrojů GIS na vyšší úrovni. Urbanisté zde využívají GIS software mnohem častěji a běžněji, a tak i jejich výsledky jsou často založeny na prostorových analýzách. Jako dobrý příklad může být zmíněno rozšíření ArcGIS, popsané Schallerem (2007), kdy pomocí rozsáhlého toolboxu vytvořeného v Model Builderu je prováděné regionální plánování v oblasti kolem Mnichova. Další z názorných příkladů, které jsou založeny na podstatě Model Builderu (model LUCIS vyvinutý na Floridské Universitě), je popsán v následující kapitole. Maantay a Ziegler (2007) představují mnoho příkladů aplikacÍ analytických nástrojů GIS pro městské prostředí. V jejich knize jsou popsány jednotlivé případové studie zaměřené zejména na analýzy kriminality, územní plánování s ohledem na komunity obyvatel, nebo problematika obyvatelstva měst a lokalizace služeb pro ně. Prostorové analýzy a 3D nástroje GIS jsou v oblasti územního plánování používány poměrně zřídka, ačkoliv jejich možnosti jsou velké. Pro územní plánování a projektování rozvoje města mohou být používány nejen 3D zobrazovací nástroje a 3D průlety. Z dalších možných analýz je možné a velmi vhodné požití síťových analýz, jako například geokódování, problém obchodního cestujícího, vyhledávání optimální (např. nejkratší) cesty nebo analýzy optimální navigace a směrování pohybu automobilů (např. vhodný průběh linek městské hromadné dopravy). Pro optimální plánování rozvoje města je nutné znát nejen přírodní předpoklady, podmínky a limity, ale také potřeby obyvatel města. Ty mohou být aplikovány v prostředí GIS jako analýzy rozmístění obyvatel v prostoru. Tyto aplikace popisují například Maantay a Ziegler (2007). Současné technologie (GSM, BTS) a současné rozšíření mobilních telefonů umožňuje relativně přesnou lokalizaci každého pohybujícího se člověka. Díky datům z GPS přístrojů z automobilů a jiných dopravních prostředků tak můžeme získat datové sady velmi vysoké kvality. Tyto výzkumné aktivity byly publikovány například laboratoří SENSEable City Laboratory v mnoha příspěvcích (např. Pulselli (2005), Ratti (2005)). V případě, že je známa informace o poloze každého obyvatele města v průběhu dne i noci, je možné optimálně lokalizovat nové a přesunout stávající aktivity do vhodnějších míst. Pomocí těchto dat je tak možné koncentrovat rozvoj městského prostředí do vhodnějších lokalit. III. ANALÝZY GIS PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Aktuální programy GIS (například ArcGIS, GRASS) disponují velkým množstvím analytických nástrojů vhodných pro územní plánování. Prakticky každý GIS program s
dostatečným množstvím kvalitních funkcí může být využit jako nástroj územního plánování. Jednotlivé nástroje GIS poskytují všechny možné potenciální funkce pro plánování a řízení urbanizačních procesů. Model LUCIS (Zwick a Carr (2007)) je dobrým příkladem kombinace analytických nástrojů GIS do rozšíření ArcGIS, vhodného pro územní plánovače. Kumar a Sinha (2006) představují možnosti analytických nástrojů free programů. V jejich výzkumu byl jako nástroj pro územní plánování používán program GRASS (Geographic Resource Analysis Support System). Brail a Klosterman (2001) popisují ve své knize několik programů, které jsou zejména v USA, ale i v jiných částech světa běžně používány pro potřeby regionálního plánování. Jde například o software METROPILUS, postavený jako aplikace nad ESRI produktem ArcView GIS. Na podobném principu funguje například software INDEX, který disponuje velkým množstvím funkcí pro hodnocení a plánování změn v krajině. Naopak samostatnými produkty jsou například TRANUS, CUF I, CUF II nebo CURBA. Klosterman dále ve svých četných publikacích (např. Klosterman 1999) popisuje vlastní programové řešení pro tvorbu scénářů vývoje v podobě nástroje What if?, který se řadí do skupiny planning support systems (PSS) – nástroje pro podporu rozhodování – a je rovněž nadstavbou nad ESRI produkty. I přes obrovské množství programů, které mohou být a v některých zemích také jsou prakticky využívány pro územní plánování, existuje bariéra pro využívání těchto nástrojů v praxi. Většina urbanistů totiž neumí pracovat s programy GIS a místo toho pracuje s nástroji CAD programů, které mají značně omezené právě analytické funkce. Proto je nutné vytvářet jednoduché nástroje, které budou nabízet pokročilé funkce na jedné straně a snadné ovládání na druhé. Následující programy a modely představují nejrozšířenější a nejvýznamnější nástroje GIS pro možné řízení urbanizačních procesů. A. LUCIS (Land-use Conflict Identification Strategy) Zwick a Carr (2007) představují LUCIS jako strategii ke zkoumání optimální udržitelnosti 3 hlavních směrů využití území (zemědělství, přirozená krajina, osídlené – urbanizované nebo městské území) a jejich srovnání k identifikaci míst, kde jsou jednotlivé typy využití území v konfliktu. Přístup modelu LUCIS se založen na práci Eugena P. Oduma, představené v publikaci Strategie vývoje ekosystému v roce 1969. Model je reprezentován v programu ArcGIS jako nástroj vytvořený pomocí prostředí Model Builder. LUCIS kombinuje pouze „statická“ data o urbánním a přírodním prostředí a neintegruje data o potřebách obyvatel. B. LADSS (Land Allocation Decision Support System) LADSS je počítačově založený nástroj pro plánování využití území vyvinutý v rámci programu Land Use Systems Programme na Institutu Macaulay. LADSS je rozdělen do několika modulů a jeden z nich je považován jako nástroj pro územní plánování. Matthews (1999) popisuje, že modul pro územní plánování byl implementován s cílem poskytnout nástroj pro vyhledávání lokalit, u kterých je nutná alokace využívání této plochy. Výsledky modelu potom ukazují plochy, jejichž využití by mělo být změněno, nebo umístěno do jiné lokality, což je nejdůležitější informace pro územní plánování. C. Geogracom 5W Bougromenko a Starosselets (1999) popisují Geogracom 5W jako expertní systém s databází vytvořenou na základě znalostí několika dopravních specialistů s aplikací rozhodovacích pravidel. Model je zaměřen na rozvoj dopravní sítě a je založen na datech o současném dopravním systému. Výsledek modelu by měl informovat o tom jak rozvinout dopravní síť pro všechny druhy dopravy, zaměřeno zejména na dosažení strategických cílů regionálního rozvoje. Rozvoj dopravy je jedním z nejdůležitějších faktorů, které mají velký
vliv na tvorbu nových osídlených oblastí. Dobře propojené oblasti mají lepší potenciál pro rozvoj než oblasti s normální nebo nízkou konektivitou. Proto má tento model velký potenciál pro využití v územním plánování. D. Urban SIM (Urban Simulation) Interdisciplinární výzkumná skupina na Washingtonské univerzitě v Seattlu vyvinula model Urban SIM jako softwarově založený simulační model pro integraci nástrojů plánování s analýzami městského rozvoje. Waddel (2002), Alberti (2003) nebo Borning (2007) popisují hlavní principy tohoto software, pomocí kterého je možné vytvářet několik scénářů vývoje území. Alberti (2003) popisuje, že výsledky jednoho nebo více scénářů mohou být zkoumány a porovnávány. Otevřený zdrojový kód je jednou z hlavních výhod tohoto software. Nevýhodou je jeho složitost, což může být bariéra pro většinu urbanistů, kteří nejsou programátory. E. MUSE (Method of Urban Safety Analysis and Environmental Design) Model MUSE je založen na teorii znázornění města vytvořené Lynchem (1961), kde jsou některé městské fyzikální elementy definovány jako součásti organického systému (Murao, Yamazaki (1999)). Autoři popisují MUSE jako metodu analýzy, návrhu a simulace města v prostředí GIS, ve kterém jsou městské fyzikální elementy definovány jako součásti organického systému. MUSE byl primárně vyvinut jako nástroj k analýze města z pohledu městské bezpečnosti. Protože je založen na programu ArcView 3.x a jeho extenzích 3D Analyst a Spatial Analyst, může být aplikován na více elementů městských systémů. F. SUDSS (Spatial Understanding and Decision Support System ) Jankowski a Stasik (2001) popisují SUDSS jako internetově založený softwarový prototyp pro série experimentů v prostoru a pro časově rozložené propojené pracovní prostředí. Autoři vytvořili SUDSS jako prototyp pro zónování využití území, management zdrojů a rozvoj veřejné správy. SUDSS je založen na technologii ESRI Map Object a kombinuje vektorová a rastrová data. Poměrně neobvyklé funkce typu multiuživatelské nebo multikriteriální hodnocení může být považována jako dobrý krok k vytvoření optimálního analytického nástroje pro ty, kteří rozhodují. IV. KONCEPT OPTIMÁLNÍHO SOFTWAROVÉHO ŘEŠENÍ V předcházející kapitole byla zmíněna existence mnoha nástrojů a programů využívaných v územním plánování. Žádný z nich však není nástrojem pro běžné denní použití, což je ale nutnou podmínkou pro většinu urbanistů. Současná urbanistická praxe postrádá kvalitní a široce rozšířený software pro simulace a modelování. Vývoj některých programových řešení byl zastaven, protože jeho výsledky nebyly používány v běžné územně plánovací praxi. Proto by optimální programové řešení mělo být dostatečně robustní, aby poskytovalo kvalitní výsledky, ale zároveň by mělo být jednoduché pro běžné používání v praxi. Jedna z nejlepších možností jak rozšířit program k hodně uživatelům je poskytovat ho zdarma a přes Internet. Typickým příkladem internetového řešení je produkt ArcGIS Server, který nabízí prostřednictvím Internetu téměř stejné funkce jako desktopové řešení. Tato varianta by také mohla být dobře implementovatelná do procesu územního plánování a rozhodování o využití území. Nejdůležitějším faktorem celého programového řešení by měla být možnost interaktivně vstupovat do modelu a možnost model měnit a přizpůsobovat. Hlavní částí prostorových analýz by mělo být multikriteriální hodnocení jednotlivých faktorů, které mají svůj vliv na utváření městské krajiny. Mělo by být možné interaktivně měnit váhy jednotlivých faktorů, které určují výsledek analýz. Nejdůležitějším bodem prováděných analýz je mít k dispozici
všechna relevantní data, která jsou důležitá pro studovanou oblast. Navržený software by měl být multiuživatelský, což znamená, že uživateli programu by měli být nejen urbanisté a další experti, ale také obyčejní lidé, investoři nebo politici. Pro každého z nich by měl být vytvořen tlustý nebo tenký klient s pokročilými nebo naopak základními funkcemi. Odborníci by měli mít možnost zadávat a měnit více parametrů než lidé bez odborných znalostí. Návrh takovéhoto programového řešení je ukázán na Obr. 1. Schéma rozděluje celé programové řešení do tří hlavních částí: A. Modul pro vstup dat B. Modul pro GIS analýzy C. Modul pro výstup dat a vizualizaci výsledků A. Modul pro vstup dat Tento modul by měl být schopen načítat data z nejrůznějších zdrojů. Datové sady jsou rozděleny do 3 kategorií (1. data o lidských aktivitách – data o průmyslu, zemědělství, dopravě, obyvatelstvu, data z GPS nebo GSM přístrojů o pohybu dopravních prostředků a obyvatel, statistická data ze sčítání obyvatelstva, data z nejrůznějších registrů, 2. data o aktuálním využití území – územní plány, letecké snímky, 3. data o přírodních podmínkách a předpokladech – geologie, půdy, klika, DMR, chráněná území, atd.). Tyto kategorie by měly být navzájem propojeny, protože některé typy dat patří do více kategorií. B. Modul pro GIS analýzy Hlavní součástí optimálního programového řešení je analytický modul, který obsahuje 3 části – 3 oddělené sub-modely. Data vstupují do analytického modulu s některými podmínkami a pravidly, které autor nastaví jako výchozí parametry (např. obecné pravidlo k zamezení výstavby v záplavových oblastech). Tato výchozí pravidla by měla být přednastavena a jejich změna by měla být umožněna pouze ve výjimečných situacích. Druhá skupina podmínek zahrnuje parametry, které je nutné zadávat uživatelem (rozlišení pixelu, váha některých faktorů, sporné faktory apod.). Modul pro GIS analýzy by se měl skládat z následujících sub-modelů, které mohou být spuštěny společně nebo odděleně (v závislosti na vstupních parametrech). Sub modul Scénáře Tento sub-modul dovoluje vytvořit možné scénáře územního rozvoje. Pro tento modul je nutné zadávat informace o faktorech, které mají vliv na změny využití území (nárůst počtu obyvatel, málo obchodních center, nedostatek dálnic, záplavy, atd.). Sub modul Analýza konfliktů Tento sub-modul umožňuje vyhledávat oblasti, kde některé lidské aktivity (současné i plánované) jsou v konfliktu s přírodními předpoklady (např. lidské aktivity v chráněných oblastech, v záplavových územích, v sesuvných oblastech, atd.). Sub modul Optimální plochy Tento sub-modul umožňuje najít optimální plochy pro plánované lidské aktivity. Uživatelskými vstupy je požadovaná velikost plochy a požadovaný typ aktivity (plochy pro sport, pro průmysl, pro nákupní centrum). Výsledkem jsou potom optimální plochy (plocha) pro tuto zjišťovanou aktivitu. Tato část by měla být dostupná nejen pro urbanisty a experty, ale také pro investory a běžné obyvatele území.
D A T A
LIDSKÉ AKTIVITY
AKTUÁLNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ
A N A L Ý Z Ý
V Ý S L E D K Y
G I S
PARAMETRY PODMÍNKY PROMĚNNÉ
SUBMODUL SCÉNÁŘE
SCÉNÁŘE VÝVOJE
D A T A
PROMĚNNÉ PARAMETRY
VÝCHOZÍ PARAMETRY
G I S
PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
SUBMODUL
SUBMODUL
ANALÝZA KONFLIKTŮ
OPTIMÁLNÍ PLOCHY
PROSTOROVÉ KONFLIKTY
OPTIMÁLNÍ PLOCHY
OPTIMÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY
A N A L Ý Z Ý
V Ý S L E D K Y
Obr. 1: Schéma optimálního softwarového řešení
C. Modul pro datové výstupy a pro vizualizaci výsledků Poslední modul vytváří tři samostatné výstupy: 1. Výsledek – Možné scénáře vývoje jako výsledek modulu scénáře vývoje 2. Výsledek – Prostorové konflikty (plochy pro změnu typu využití) jako výsledek modulu analýza konfliktů 3. Výsledek – Možné plochy (optimální plochy pro nově plánované aktivity) jako výsledek modulu optimální plochy První skupina výsledků (možné scénáře vývoje) by měla být nástrojem pro modelování možností územního rozvoje. Tento výsledek by měl být užitečný zejména pro urbanisty, kteří rozhodují o tom, která varianta vývoje města nebo krajiny bude nejlepší. Druhý výsledek (prostorové konflikty) ukazuje potenciální konflikty mezi lidskými aktivitami a přírodními předpoklady. Tyto informace by měly být využitelné pro návrhy na změnu využití ploch. Poslední skupina výsledků by měla znázorňovat plochy, kde je možné realizovat nové lidské aktivity bez poškození krajiny. Navržené plochy by měly být nejoptimálnějšími plochami pro územní rozvoj. V některých případech je vhodnější využít pouze jeden oddělený výsledek, ale v některých případech je nutné využít všechny možné výsledky analýz. Právě proto by mělo být možné posuzovat výsledky analýz odděleně nebo by mělo být možné kombinovat je do syntetických výsledků v podobě doporučení (návrhu) pro optimální využití krajiny.
V. ZÁVĚR Příspěvek popisuje nejvýznamnější a nejzajímavější modely zabývající se městem, jeho rozvojem a územním plánováním, které jsou implementované do několika softwarových řešení. Bylo popsáno 6 programových řešení a zmíněno několik dalších. Každý z uvedených programů má své nesporné výhody ale také nevýhody. Vývoj některých z nich je již ukončen ale některé z nich jsou stále ve vývoji. Žádný ze zmíněných programových řešení není optimální software, ze kterého by se mohl stát široce rozšířený nástroj mezi územními plánovači. Proto je v tomto příspěvku navrhnut koncept optimálního softwarového řešení. Použitím prostorových analýz se může územní plánování a územní rozvoj stát více expertní oblastní studia a následná rozhodnutí tak mohou být lepší, rychlejší a přesnější. Vytvořením jednoduchého a snadného programu pro územní plánovače, odborníky, politiky, investory a běžné lidi by se mohlo územní plánování stát efektivnějším. LITERATURA ALBERTI, M., WADDELL, P. (2003): UrbanSIM--A Tool for Land Use Planners. Georgia Basin/Puget Sound Research Conference. Vancouver. BATTY, M., DENSHAM, P. J. (1996): Decision support, GIS, and urban planning. London. Centre for Advanced Spatial Analysis, University College London. BRAIL, R. K., KLOSTERMAN, R. E. (2001): Planning Support Systems. ESRI Press, Redlands. BORNING, A., WADDELL, P., FŐRSTER, R. (2007): UrbanSIM: Using Simulation to Inform Public Deliberation and Decision-Making. Digital Government: Advanced Research and Case Studies. Hsinchun Chen et al. (eds.), Springer-Verlag. BOUGROMENKO, V., STAROSSELETS, A. (2000): Demonstration of Geogracom 5W - an expert system for transport strategic planning. European transport conference. Cambridge, 2000. JANKOWSKI, P., STASIK, M. (2001): Design considerations for space and time distributed spatial decision making. Journal of Geographic Information and Decision Analysis 1; 1-8. Accessed Mar. 3. KLOSTERMANN, R. E. (1999): What-If? Collaborative Planning Support System. Environment and Planning B: Planning and Design 26, London, str. 393-408. KUMAR, V. R. , SATYA, A. V. , SINHA, P. K. (2006): Urban Planning with Free and Open Source Geographic Information system. Geological Survey of India, Southern Region, Hyderabad. Land Alocation decision Support System [online]. c2007, last revision 2007 [cit. 2007-11-5].
. LAURINI, R. (2001): Information Systems for Urban Planning. London and New York. MATTHEWS, K. B., SIBBALD, A. R., CRAW, S. (1999): Implementation of a spatial decision support system for rural land use planning: Integrating GIS and environmental models with search and optimisation algorithms. Computer and Electronics in Agriculture 23. MAANTANAY, J., ZIEGLER, J. (2007): GIS for the Urban Environment. ESRI Press, Redlands. MURAO, O., YAMAZAKI, F. (1999): Use of GIS for the Method of Urban Safety Analysis and Environmental Design. Proceedings of the 20th Asian Conference on Remote Sensing, Vol. 2, 951956, Hong Kong. MURAO, O., YAMAZAKI, F. (2000): MUSE (Use of GIS for the Method of Urban Safety Analysis and Environmental Design). Arc Review, Redlands. ODUM, E. P. (1985): The strategy of ecosystems. Van Nostrand Reinhold, New York. PULSELLI R. M., RATTI C. (2005): Mobile Landscapes. Equilbri (Il Mulino). RATTI C., SEVTSUK A., HUANG S., PAILER R. (2005): Mobile Landscapes: Graz in Real Time. Proceedings of the 3rd Symposium on LBS & TeleCartography. Vienna, Austria. SCHALLER, J. (2007): ArcGIS – ModelBuilder Applications for Regional and Development Planning in the Region of Munich (Bavaria). 16. konference GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR. Arcdata Praha. Urban SIM [online]. c2007, last revision 2007 [cit. 2007-11-5].
. WADDEL P. (2002): UrbanSim: Modeling Urban Development for Land Use, Transportation and Environmental Planning. Journal of the American Planning Association. Vol. 68 No. 3. ZWICK, P. ,CARR, M. (2007): Smart Land-Use Analysis, The LUCIS Model. ESRI Press, Redlands.
